C H A N T R A N S I A Obsah

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2

11. až 14. října 2012, Zelená Lhota

Obsah Úvodní Úchvatné Hemzy ........................................................................................................... 2 Seznam účastníků ....................................................................................................................... 3 Program ...................................................................................................................................... 5 Seznam příspěvků ...................................................................................................................... 9 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta ............................... 9 Masarykova univerzita v Brně - Přírodovědecká fakulta .................................................... 13 Mikrobiologický ústav AV ČR Třeboň - Laboratoř řasové biotechnologie ....................... 15 Ostravská univerzita v Ostravě - Přírodovědecká fakulta .................................................... 15 Prešovská univerzita v Prešove - Fakulta humanitných a prírodných vied .......................... 17 Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta .......................................................... 17 Univerzita Komenského v Bratislavě - Prírodovedecká fakulta .......................................... 19 Univerzita Palackého v Olomouci - Přírodovědecká fakulta .............................................. 20 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - Fakulta technologická .................................................. 20 Vysoké učení technické v Brně - Fakulta chemická ............................................................ 22 Pro odreagování ........................................................................................................................ 23 Poznámky ................................................................................................................................. 24

1

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Úvodní Úchvatné Hemzy „A tak buduje se z drobných základních kamenů cílevědomá stavba přirozené soustavy bezcévných rostlin na fylogenetickém podkladě, jejíž základy a opěrné zdi jsou již vytyčeny, a jen na vnitřním zařízení se dosud pilně pracuje. Četné roztroušené vědecké příspěvky z různých odborů botanických se musí stále zhodnocovati v prozatímní a zlepšované přirozené soustavě. Tím se stává, že se opravuje a zdokonaluje systém bezcévných rostlin podle těchto posledních názorů. Mnoho však nerozřešených otázek ještě se zde naskytuje pro badatele. To přináší časté změny názorů, které sice nepohnou základní stavbou systému, ale mnohdy mění jeho výplň.“

Jan Vilhelm, 1931

Ctění doraživší příznivci malých fotosynetizujících potvor, jen pár vět pro shrnutí situace, v níž jste se ocitli. Předně a upřímně – děkujeme velmi za to,že jste si na Chantransii udělali čas a přivezli tolik příspěvků! Díky Vám teď má tato minikonference šanci na to být přínosná, zábavná a užitečná. Jak jste si jistě povšimli, má letošní Chantrasia pevně daný program. Vzhledem k tomu, že to v minulých letech nebylo běžné, stručně pár upřesňujících doušek: Program je pevně daný, i časy a pořadí příspěvků a pokud možno se jej budeme snažit dodržovat. Je tomu tak proto, že spousta z vás má „klouzavou“ dobu pobytu, tedy že odjíždí a přijíždí v nejrůznější dobu, často jen zhruba specifikovanou. Pořadí je tedy šité na míru, jak doufáme, většině účastníku dle jejich požadavků. Samozřejmě prostor na improvizaci je tu vždy, stačí se včas domluvit :) Tak...vše podstatné si stejně sdělíme ústně, tak proč dál plýtvat inkoustem, že.

Káča & Pepa

2

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Seznam účastníků * účastník soutěže o nejlepší studentský příspěvek Příjmení jméno

Instituce

E-mail

P ř e d n á š e j í c í Elster Josef

Katedra biologie ekosystémů, PřF JU [email protected]

Gómez Esther Berrendero

Katedra botaniky, PřF JU

Hauer Tomáš


Hrouzek Pavel

Laboratoř řasové biotechnologie, MBÚ AVČR

[email protected] [email protected]

Kaštovský Jan Hanys


[email protected]

Škaloud Pavel

Katedra botaniky, PřF UK

[email protected]

Uher Bohuslav

Ústav botaniky a zoologie, PřF MU

[email protected]

S t u d e n t s t v o Balážová Terézia*Bc.

Katedra botaniky, PřF UK Bratislava

[email protected]

Bašistová Natália

Katedra ekologie, FPHV UP

[email protected]

Bestová Helena*Mgr.


[email protected]

Böhmová Petra*Bc.


[email protected]

Bohunická Markéta*Ph.D.


[email protected]

Delawská Kateřina


[email protected]

Drongová Zuzana*Ph.D.

Katedra botaniky, PřF UK Bratislava

[email protected]

Dvořák Petr*Ph.D.

Katedra botaniky, PřF UPOL

[email protected]

Hasíková Tereza* Ph.D.

Katedra biologie a ekologie, PřF OU

[email protected]

Hesounová Alžběta


[email protected]

Hrušková Mirka

Gymnázium Sokolov

[email protected]

Hušáková Markéta*Bc.


[email protected]

Chattová Barbora*Ph.D.

Ústav botaniky a zoologie, PřF MU

[email protected]

Jahodářová Eva


[email protected]

Janatková Kateřina*Ph.D.


Juráň Josef*Mgr.


[email protected]

Letáková Markéta


[email protected]

3

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Příjmení jméno

Instituce

E-mail

Machů Ludmila*Ph.D.

Ú. analýzy a chemie potravin, FT UTB

[email protected]

Mareš Jan*Ph.D.


[email protected]

Mazalová Petra


[email protected]

Melichar Antonín


[email protected]

Mutinová Petra


[email protected]

Nováková Dora


[email protected]

Nováková Radka


[email protected]

Pažoutová Marie*Ph.D.


[email protected]

Pichrtová Martina


[email protected]

Pilný Jan


[email protected]

Pocová Michaela


[email protected]

Poláčková Tereza


[email protected]

Pusztai Martin*Bc.


[email protected]

Pushkareva Ekaterina* Ph.D.


Rybová Veronika* Mgr.

Ústav chemie a technologie ochrany ŽP, FCh VUT

[email protected]

Ryšánek David* Ph.D.


[email protected]

Svoboda Pavel* Ph.D.


[email protected]

Ševčíková Terera


[email protected]

Šimonová Lenka

Lepařovo gymnázium, Jičín

[email protected]

Štenclová Lenka*Mgr.


[email protected]

Šťastný Jan


[email protected]

Tashyreva Daria*Ph.D.


Vávra Ambrožová Jarmila*Ph.D.

Ú. analýzy a chemie potravin, FT UTB

[email protected]

Vyžralová Anna


[email protected]

Zbránková Veronika*Ph.D.

Katedra biologie a ekologie, PřF OU

[email protected]

Žišková Eva

ČEVAK a.s.

[email protected]

4

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Program ... příspěvek v angličtině Čtvrtek 11. října

do 18.00

Příjezd, ubytování účastníků, registrace

18.00 – 18.20

Josef Juráň: Pilotní studie k problematice výskytu Euglenophyta v České republice

18.20 – 19.00

Jan Hanys Kaštovský: Nejen o sinicích stolových venezuelských hor

od 19.00

večeře přecházející do Ajs brejking párty

Pátek 12. října

8.40 – 9.00

Markéta Bohunická: Calothrix

9.00 – 9.20

Pavel Škaloud: Po stopách evoluce šupinatých chrysomonád

9.20 – 9.40

Tomáš Hauer: Microchaetaceae

9.40 – 10.00

Helena Bestová: Fylogenetická struktura společenstev krásivek

10.00 – 10.20

Jan Mareš: Analýza genomu a produkce toxinů u sinice Cuspidothrix issatschenkoi

10.20 – 10.40

Kofí brejk

10.40 – 11.00

Josef Elster: Impact of warming on Nostoc colonies (Cyanobacteria) in a wet hummock meadow, Svalbard

11.00 – 11.20

Daria Tashyreva: A Novel Staining Protocol for Multiparameter Assessment of Cell Heterogeneity in Phormidium Populations

11.20 – 11.40

Martina Pichrtová: Mechanismy ochrany proti UV záření u řas

11.40 – 12.00

Ekaterina Pushkareva: Diversity and ecological characterization of cryptogamic soil crust, Billefjorden, Svalbard

5

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


12.00 – 13.40

Oběd

13.40 – 14.00

Lenka Štenclová: Systematická revize čeledi Oocystaceae

14.00 – 14.20

David Ryšánek: Biogeografie a diverzita rodu Klebsormidium

14.20 – 14.40

Petr Dvořák: Biogeografie sinic: otázka času či prostoru?

14.40 – 15.00

Esther Berrendero Gómez: Status of cyanobacterial genus Rivularia – Rivulariacea family

15.00 – 15.20

Kofí brejk

15.20 – 15.40

Pavel Svoboda: Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku

15.40 – 16.00

Terézia Balážová: Rivulária v Šujskom rašelinisku

16.00 – 16.20

Tereza Ševčíková: Morfologické strategie fotoautotrofních protist v různých podmínkách prostředí

16.20 – 16.40

Tereza Hasíková: Taxonomická záhada vysoce polyfyletického rodu Tetracystis (Chlamydomonadales, Chlorophyceae)

16.40 – 17.00

Kofí brejk

17.00 – 17.20

Veronika Rybová: Ekotoxicita vybraných pesticidů

17.20 – 17.40

Barbora Chattová: Sladkovodní rozsivky na ostrově Nový Amsterdam (TAAF,

Jižní

Indický

oceán),

s důrazem

na

rod

Pinnularia

(Bacillariophyta). 17.40 – 18.00

Anna Vyžralová: Floristika a ekologie sinic a řas povodí Kremžského potoka.

18.00 – 18.20

Zuzana Drongová: Vplyv biologických pôdnych krúst na hydrologické parametre pôdy

18.20 – 19.00

Večeře

19.00 – 19.20

Kateřina Janatková: Biologické půdní krusty: Z náhorních plošin Himaláje až po laboratoře jihočeské pánve 6

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


19.20 – 19.40

Natália Bašistová: Poznatky a metodológie z fykológie získané počas pobytu Erasmus 2012 na Prírodovedeckej fakulte Juhočeskej univerzity v Českých Budejoviciach a ich aplikácia na Katedre ekológie Prešovskej univerzity

19.40 - kóma

Pařba

Sobota 13. října

Exkurze na Černé a Čertovo jezero

9.00 – 16.00

Odjezd vlaku v 8.36, cílová stanice Špičák, jízdné se řeší individuálně. Zpáteční spoj v 15.44. Pravděpodobně pozdní oběd někde na Špičáku, na ubytovně potom večeře. 16.30 – 18.00

Microscopy session

18.00 – 19.00

Večeře

19.00 – 19.20

Pavel Hrouzek: Cytotoxicita sinic a proč se s ní zaobírat

19.20 – 19.40

Markéta Hušáková: Perifytické sinice okolí Vysokého Mýta

19.20 – kóma

Pařba

Neděle 14. října

Nezapomeňte hlasovat o nejlepší studentský příspěvek! 8.40 – 9.00

Ludmila Machů: Stanovení stravitelnosti produktů z mořský a sladkovodních řas

9.00 – 9.20

Jarmila Vávra Ambrožová: Stanovení lipidů a mastných kyselin v komerčně dostupných produktech z řas a sinice

7

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Martin Pusztai: Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci

9.20 – 9.40

společenstev sladkovodních řas 9.40 – 10.00

Petra

Böhmová:

Cyanobakteriální

biofilmy

nadeliminátorového

prostoru chladících věží s přirozeným tahem

10.00 – 10.20

Kofí brejk

10.20 – 10.40

Zbránková Veronika: Mitochondrial genomes of eustigmatophyte algae

10.40 – 11.00

Marie Pažoutová: Jak se hledá hybridní speciace u Halimedy aneb vyprávění o tom, že ne každá algologická pohádka musí mít šťastný konec... Bohuslav Uher & Michael Schagerl1: Polyploidy and aneuploidy

11.00 – 11.20

phenomenon by conjugates – a study focused on genus Spirogyra.

12.00

1

University

Vyhlášení vítězů studentské soutěže. Ukončení Chantransie

of

Vienna,

Faculty

of

Life

[email protected] 8

Sciences,

Department

of

Limnology,

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Seznam příspěvků Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta

Petra Böhmová: Cyanobakteriální biofilmy nadeliminátorového prostoru chladících věží s přirozeným tahem Vzorky pro tuto bakalářskou práci byly odebrány v jaderné elektrárně Temelín a elektrárně Chvaletice. Substrátem pro zkoumané sinice byl beton, ošetřený ochranným nátěrem, ve vnitřní části věží. Organismy byly určovány pomocí světelné mikroskopie. Celkem bylo nalezeno 25 druhů sinic.

Markéta Bohunická: Calothrix Fylogeneze a biogeografie zástupců rodu Calothrix sbíraných po celém světě, náhled do problematiky za pomoci polyfázického přístupu

Josef Elster: Impact of warming on Nostoc colonies (Cyanobacteria) in a wet hummock meadow, Svalbard. In order to simulate the warming effects on Arctic wetlands, three passive open-top chambers (OTCs) and three control cage-like structures (CCSs) equipped with soil temperature and soil volumetric water content (VWC) probes for continuous microclimatic measurements were installed in a wet hummock meadow, Petuniabukta, Billefjorden, Central Svalbard, in 2009. The warming effects on primary productivity were investigated in cyanobacterial colonies of Nostoc commune s.l., which plays an important role in the local carbon and nitrogen cycles, during summer seasons 2009 and 2010. The microclimatic data indicated that the effect of OTCs was dependent on microtopography. During winter, two short-term snow-thaw episodes occurred, so that liquid water was available for Nostoc communities. Because of the warming, the OTC hummock bases remained unfrozen three weeks longer in comparison to the CCSs and, in spring, the OTC hummock tops and bases exceeded 0°C several days earlier than CCS ones. Mean summer temperature differences were 1.6°C in OTC and CCS hummock tops, and 0.3°C in OTC and CCS hummock bases. The hummock tops were drier

9

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


than their bases; however the VWC difference between the OTCs and CCSs was small. Due to the only minor differences in the microclimate of OTC and CCS hummock bases, where the Nostoc colonies were located, no differences in ecophysiological

characteristics of

Nostoc colonies expressed as photochemistry parameters and nitrogenase activities were detected after two years exposition. Long-term monitoring of Nostoc ecophysiology in a manipulated environment is necessary for understanding their development under climate warming.

Esther Berrendero Gómez: Status of cyanobacterial genus Rivularia – Rivulariacea family The extreme phenotypic flexibility of many species of cyanobacteria in culture produces atypical or anomalous morphologies, different from those that are characteristic in nature. As a result, identification and taxonomy based on morphology alone can be difficult and problematic. The genus Rivularia Agardh in the field is well distinguishable according to a characteristic development as gelatinous, hemispherical or subspherical colonies containing a large number of filaments which are arranged radially or sometimes parallel to each other in part of the colony. However, isolates from natural colonies identified as Rivularia spp. often do not produce them in culture, being indistinguishable from other genera. In this way, it would be also advisable to study the features of their environment as well as perform a genetic characterization of them in order to resolve taxonomic issues of this group.

Tomáš Hauer: Sinicová čeleď Microchaetaceae včera, dnes a zítra Čeleď Microchaetaceae zahrnuje nepravě se větvící heterocytózní sinice s polarizovanou stélkou, jako například Tolypothrix nebo Hassallia. V době svého ustanovení však zahrnovala i izopolární rod Aulosira. V poslední (předmolekulární) revizi byla čeleď rozdělena na dvě podčeledi lišící se četností větvení. Molekulární analýzy ukázaly, že čeleď Microchaetaceae v současném pojetí neexistuje, částečně však potvrdily existenci podčeledi Tolypothrichoideae.

Kateřina Janatková: Biologické půdní krusty: Z náhorních plošin Himaláje až po laboratoře jihočeské pánve Nenáročná podvečerní přednáška s minimem grafů ☺. Namísto hodnocení samotných laboratorních výsledků se bude zabývat tím, co všechno musí vědec občas podstoupit, aby vzorky získal a do laborky je v použitelném stavu dostal. V našem případě se jedná o 10

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


„báječný“ nápad studovat vysokohorské pouště v himalájském Ladaku. Aneb o mnoha improvizacích na téma „odběrový protokol“ při terénních pracích v řídkém vzduchu neobydlených končin. A o tom, proč mají nejen naše výsledky, ale i naše vzorky cenu zlata.

Josef Juráň: Pilotní studie k problematice výskytu Euglenophyta v České republice Fotosyntetická krásnoočka představují skupinu, které nebyla v minulosti věnována příliš velká pozornost. Cílem pilotní studie je vytvořit seznam krásnooček uváděných z České republiky na základě literárních pramenů a vlastní floristické studie a zároveň připravit návrh na červený seznam krásnooček.

Jan Hanys Kaštovský: Nejen o sinicích stolových venezuelských hor Večerní polocestovatelské vyprávění o krásách a hrůzách, které čekají algologa při výzkumech v jednom z nejpodivnějších biotopů planety, vrcholových plošin stolových hor Guayanské vrchoviny. Jan Mareš, Pavel Hrouzek & Eliška Zapomnělová2: Analýza genomu a produkce toxinů u sinice Cuspidothrix issatschenkoi Planktonní heterocytózní sinice Cuspidothrix issatschenkoi, považovaná u nás za nepůvodní druh, je v současnosti hojnou součástí vodních květů. Je přitom známo, že některé její populace produkují silný jed - anatoxin-a. V rámci naší studie jsme provedli amplifikaci genomu z několika vláken izolovaných z klonální kultury C. issatschenkoi a následnou analýzu genomu kombinací dvou metod sekvenování nové generace (454 pyrosekvenace, Illumina/Solexa). Předběžné zpracování dat bylo zaměřeno na geny a metabolické dráhy pro syntézu cyanotoxinů. Produkce anatoxinu-a byla ověřena stanovením pomocí HPLC-MS.

Marie Pažoutová: Jak se hledá hybridní speciace u Halimedy aneb vyprávění o tom, že ne každá algologická pohádka musí mít šťastný konec... ABSTRAKT NEDODÁN

2

Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav, [email protected] 11

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Ekaterina Pushkareva: Diversity and ecological characterization of cryptogamic soil crust, Billefjorden, Svalbard In polar desert soil algae can produce distinct visible biotic crust layers on the ground surface which are called cryptogamic crusts. They consist of water-stable, surface soil aggregates held together by algae, fungi, lichens and mosses. Therefore, biological soil crusts are important to maintain ecosystem structure and functioning in dry lands. The objective of this study was to describe various types of arctic soil crust that were collected in Billefjorden, Svalbard. The fluorescent area of different samples was estimated. Biodiversity of collected soil crusts was studied. In most cases cryptogamic crusts were dominated by cyanobacteria as Gloeocapsa, Nostoc, Microcoleus, Scytonema, Komvophoron and green algae as Coccomyxa, Hormotila. There was a high amount of Trebouxia in soil covered by lichens which have this alga as photobiont. Also the same types of soil crust were compared in different gradients. The result has shown that various heights don’t affect on biodiversity of algae. However, amount of them increases with increasing of altitude

Lenka Štenclová: Systematická revize čeledi Oocystaceae Čeleď Oocystaceae (Trebouxiophyceae, Chlorophyta) je jednou z těch méně prozkoumaných v rámci zelených kokálních řas. Její vymezení se zdá být jednoznačnější, než navrhovali dřívější autoři a její fylogeneze je relativně zajímavá. Ve svém příspěvku podávám souhrn dosavadních a vlastních morfologických, ultrastrukturních a molekulárních poznatků.

Daria Tashyreva: A Novel Staining Protocol for Multiparameter Assessment of Cell Heterogeneity in Phormidium Populations Bacterial populations display high heterogeneity in viability and physiological activity at the single-cell level, especially under stressful conditions. A novel staining protocol is submitted here for the multiparameter assessment of the state of individual cells in physiologically heterogeneous populations of cyanobacteria. The protocol employs fluorescent probes, i.e. redox dye 5-cyano-2,3-ditolyl tetrazolium chloride, dead cell nucleic acid stain SYTOX Green, and DNA-specific fluorochrome 4,6-diamidino-2-phenylindole combined with microscopy image analysis. This method allows simultaneous estimates of cellsâ respiration activity, membrane and nucleoid integrity, and detection of photosynthetic pigments fluorescence along with morphological observations. The staining protocol has been adjusted for filamentous species of the genus Phormidium (Oscillatoriales), and tested on the natural 12

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Phormidium-dominated mats collected in the Arctic (Svalbard archipelago). Based on the mentioned cellular functions we suggest classification of cells in cyanobacterial populations into four categories: (i)

active and intact;

(ii)

injured but active;

(iii)

metabolically inactive but intact;

(iv)

inactive and injured, or dead.

Anna Vyžralová: Floristika a ekologie sinic a řas povodí Kremžského potoka. Křemžský Blanský přes

les.

200

oblasti,

potok

se

Během

druhů.

továrna

nalézá

v

předhůří

dvouletého

Potok Artypa,

je

monitoringu

ovlivněn

odpady),

Šumavy,

chráněné

mikrovegetace

celou

indexy

v

řadou

diverzity

zde

krajinné bylo

znečišťovatelů rozsivek

oblasti nalezeno

(zemědělské

odhalí

tajemství

znečišťovatelů.

Masarykova univerzita v Brně - Přírodovědecká fakulta

Barbora Chattová: Sladkovodní rozsivky na ostrově Nový Amsterdam (TAAF, Jižní Indický oceán), s důrazem na rod Pinnularia (Bacillariophyta). Ostrov Nový Amsterdam (77°34’E, 37°47’S), malý mladý vulkanický ostrov v Jižním Indickém oceánu, patří k nejodlehlejším a nejizolovanějším místům naší planety.Klima na ostrově přechází z chladně-temperátní zóny v nižších polohách ostrova do sub-antarktických podmínek ve vyšších nadmořských výškách. Nejvyšším vrcholem je hora Mont de la Dives (880m). Tekoucí voda na ostrově je velmi vzácná, reprezentována několika potůčky na jižní straně ostrova. Hlavními vodními tělesy jsou rašelinná jezírka ve střední části ostrova.Tyto podmínky daly vznik velmi typické rozsivkové flóře dominované druhy rodu Pinnularia.Na ostrově bylo nalezeno 97 druhů sladkovodních rozsivek. Mezi nejdůležitější taxony patří: Frustulia lebouvieriVan de Vijver & Gremmen, Eunotia paludosa Grunow var. paludosa, Planothidium lanceolatum (Brébisson) Lange-Bertalot, Kobayasiella subantarctica Van de Vijver & Vanhoutte a Eunotia¨muscicola Krasske var. muscicola. Během taxonomické studie vzorků vody, půdy a mechu bylo nalezeno 23 druhů rodu Pinnularia, z toho 12 pro vědu

13

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


nových. 12 nových druhů můžeme považovat za endemické pro ostrov Nový Amsterdam. Na ostrově se nachází několik dalších endemitů z různých skupin organismů. Z ptáků je to vzácný Albatros amsterdamský (Diomedea amsterdamensis Roux et al.), z cévnatých rostlin jitrocel Planta ostauntoni Reichardt; Ronsted et al. 2002 a z lišejníků Caloplaca amsterdamensis (Aptroot & Ertz). V roce 2009 byl z ostrova popsán dokonce nový rozsivkový rod Microfissurata. Ostrov Nový Amsterdam je jedinečný a přes svůj mladý geologický věk dostatečně starý a izolovaný pro vznik nových rodů a druhů. Bohuslav Uher & Michael Schagerl3: Polyploidy and aneuploidy phenomenon by conjugates – a study focused on genus Spirogyra. Isolation, cultivation and identification of Spirogyra morphotypes are fundamentals for a continued study on its infra- and interspecific relationships. The monographs published by Czurda (1932), Kolkwitz and Krieger (1941), Transeau (1951), Randhawa (1959) or Kadlubowska (1984) are based solely on morphological diacritical features of field collected material. However, Allen (1958) was the first to observe polyploidy in clonal cultures and therefore introduced the term “species complex” for derived groups with euploidal diffences and distinct morphology leading to multiple “traditional” species. A “species complex” in Spirogyra consists of a series of morphotypes of different ploidy emanating from a clonal morphotype. Hoshaw et al. (1985, 1987) confirmed polyploidy in Spirogyra and McCourt and Hoshaw (1990) focused on problems associated with species concepts in this genus. Richard et al. (1990) confirmed that polyploidy plays a major role in morphological diversity of Spirogyra filaments. Recently, cytological study of Kim et al. (2009) underlined the aneuploidy phenomenon in the genus. Summing up, the uncertain position of Spirogyra within the Zygnemataceae and its complex species structure can be resolved only by detailed studies of clonal cultures including traditional characters, karyology (Kim et al. 2009) and molecular markers as provided in this study. Knowledge of nuclear cytology in algae remains to be much improved, compared to that in higher plants and animals. Since Strasburger’s (1875) first report for the process of cell division in Spirogyra orthospira, studies on the nuclear cytology (Godward 1954, 1961; Godward and Newnham 1965) and the cytototaxonomy of Spirogyra were carried out (Tatuno and Iiyama 1971, Vedajanani and Sarma, 1978, Abhayavardhani and Sarma, 1983). However, chromosome numbers of this

3

University of Vienna, Faculty of Life Sciences, Department of Limnology. 14

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


genus were determined for only forty-four identified species (Chaudhary and Agrawal 1996, Kim et al. 2009). Chromosome numbers in Spirogyra ranged from n = 2 in three Japanese species (Tatuno and Iiyama, 1971) to n = 92±2 in S. nitida (Abhayavardhani and Sarma, 1983). Polyploidization (endomitosis) is a major evolutionary process in plants where hybridization and chromosome doubling induce enormous genomic stress and can generate genetic and epigenetic modifications (Stebbins, 1971), in which it promotes rapid speciation (Levin, 1983). In this study we used culture collections from various habitats. These cultures provided ecological preferences of single taxa and ploidal variants. Cell morphology was obtained from both field material and cultures. In this context, the traditional characters was compared with cellular DNA-contents and chromosome numbers. We supposed that additional species complexes will be delimited and that polyploidy is widespread among Spirogyra. Special attention was paid to the different karyological methods.

Mikrobiologický ústav AV ČR Třeboň - Laboratoř řasové biotechnologie

Pavel Hrouzek: Cytotoxicita sinic a proč se s ní zaobírat Sinice jsou producenty celé řady chemických látek, z nichž některé působí toxicky pro lidský organismus a okolní ekosystémy. Ačkoliv je studium se studiu toxinů sinic věnuje v posledním období několik laboratoří po celém světě, stále existuje obrovské množství látek, u nichž neznáme ani chemickou strukturu ani jejich potenciální toxicitu. V této přednášce bude diskutována problematika užití tkáňových linií in vitro pro detekci cytotoxických látek, a výstupy této metody pro toxikologické a ekologické studie.

Ostravská univerzita v Ostravě - Přírodovědecká fakulta

Tereza Hasíková: Taxonomická záhada vysoce polyfyletického rodu Tetracystis (Chlamydomonadales, Chlorophyceae) Brown and Bold (1964) established a new genus Tetracystis to accommodate twelve species (nine newly described and three transferred from the genus Chloroccocum) of coccoid 15

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


zoospore-producing algae. Nine species were subsequently added by various authors. So far, only the type species, Tetracystis aeria, has been studied by molecular taxonomy and shown to belong to the order Chlamydomonadales, leaving the phylogenetic position of the remaining species uncertain. We determined 18S rDNA sequences for 13 additional species and found that Tetracystis is a highly polyphyletic taxon represented by at least seven separate groups distributed in five major primary clades of Chlamydomonadales. However, the delimitation of the separate groups reflects the diversity of some delicate morphological and ultrastructural features that were thus previously not given the proper taxonomic significance. Strikingly, four species (T. excentrica, T. pulchra, T. texensis, and T. intermedia) turned out to be nested in a clade of fusiform flagellates recently described as the genus Gungnir. Despite their morphological disparity (coccoid versus flagellate vegetative stage), the relationship of Gungnir to these four Tetracystis species is corroborated by shared ultrastuctural features of the pyrenoid. Analyses of the ITS2 region are underway to aid further assessment of Tetracystis species.

Veronika Zbránková: Mitochondrial genomes of eustigmatophyte algae Eustigmatophytes are an interesting class of ochrophyte (stramenopile) algae with a high biotechnological potential yet with a poorly known biology and evolution. We sequenced and annotated the mitochondrial genome of Trachydiscus minutus representing a recently described early-branching group of eustigmatophytes, and annotated the mitochondrial genome of a distantly related eustigmatophyte Nannochloropsis oceanica sequenced but ignored by another team. A comparative analysis of the eustigmatophyte mitochondrial genomes and genomes of other stramenophiles revealed several notable features. First, they have kept a nearly identical gene arrangement, whereas the gene order in other ochrophyte classes appears less evolutionarily stable. Second, all genes, except tatC, are on the same strand, whereas all other stramenopiles exhibit several blocks of genes on both strands. Third, eustigmatophytes are the first ochrophyte class identified to have retained the apt1 gene in the mitochondrial genome. Fourth, a novel protein-coding gene lacking discernible homologs outside

eustigmatophytes

is

conserved

in

their

mitochondrial

genomes.

Finally,

eustigmatophytes exhibit a split form of the nad11 gene with the part encoding the C-terminal region of the Nad11 protein retained in the mitochondrial genome and the part encoding the N-terminal region apparently relocated to the nuclear genome.

16

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Prešovská univerzita v Prešove - Fakulta humanitných a prírodných vied

Natália Bašistová: Poznatky a metodológie z fykológie získané počas pobytu Erasmus 2012 na Prírodovedeckej fakulte Juhočeskej univerzity v Českých Budejoviciach a ich aplikácia na Katedre ekológie Prešovskej univerzity Práca prezentuje letnú Erasmus stáž 2012 na Přírodovědeckej fakulte Jihočeskej univerzity v Českých Budějoviciach. Hlavným účelom pobytu bolo praktické štúdium, nadobúdanie nových vedomostí a zručností z terénnych výjazdov, počas ktorých som sa učila odoberať vzorky z rôznych biotopov. Biologický materiál sa následne mikroskopoval a fotografoval prostreníctvom špeciálnych fotografických programov (DP Controler, Quck Photo Camera). Odborné štúdium následne pozostávalo z určovania taxónov pomocou determinačnej literatúry a ich spracovávanie v chemickom laboratóriu (kultivácia, izolácia). Práca zahŕňala aj oboznámenie sa so základnými molekulárnymi metódami taxonomického určovania (PCR) a ukážku práce na elektrónovom mikroskope. Počas 3,5 mesačnej praxe som absolvovala aj vedecké konferencie spojené s workshopmi so zameraním na danú problematiku. Práca poukazuje na zavádzanie metodík a predmet výskumu z oboru fykológia na Katedre ekológie na Prešovskej univerzite.

Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta

Helena Bestová: Fylogenetická struktura společenstev krásivek Diplomová práce se zabývá procesy formujícími rašeliništní společenstva krásivek. K zodpovězení otázky, jakými procesy jsou společenstva utvářena, využívá studia fylogenetické struktury těchto společenstev. Právě fylogenetická struktura propojuje ekologii společenstev a informace o evoluční historii druhů tato společenstva tvořících. Celkem bylo analyzováno 89 rašeliništních společenstev krásivek. Většina společenstev byla fylogeneticky strukturovaná, což svědčí o tom, že jsou strukturovaná klasickými nikovými procesy, jako jsou například kompetice a environmentální filtrování. Použití informace o environmentálních parametrech lokalit odhalilo vliv pH na jejich strukturu. Nízké pH 17

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


představuje pro krásivková společenstva silný stres a filtruje společenstvo ve prospěch blíže příbuzných druhů. Při vyšším pH tento environmentální filtr povolí a společenstva jsou strukturovaná kompeticí, která eliminuje blízce příbuzné druhy, Výsledkem je vytvoření fylogeneticky rozptýlených společenstev. Jiné faktory jako například konduktivita a geografická vzdálenost neměly na fylogenetickou strukturu společenstev vliv.

Martin Pusztai: Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas Tento příspěvek si klade za cíl stručně shrnout dosavadní poznatky o úloze mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas. Na základě dostupné literatury se jeví typ substrátu jako adekvátní a pro srovnání výsledků rozdílných studií velmi vhodný reprezentant většiny sladkovodních mikrobiotopů. Dle společných trendů v životních strategiích řas můžeme rozlišovat substráty erozivní a depoziční. Zvláštní kategorii představují substráty živé, zejména povrchy makrofyt. Vliv mikrobiotopu se může projevit nejen na malém prostorovém měřítku, ale také na měřítku regionálním. Diskutována je rovněž hypotéza neutrality substrátů a specifita řas ke konkrétnímu mikrobiotopu.

Martina Pichrtová: Mechanismy ochrany proti UV záření u řas UV záření je jeden ze stresových faktorů významně ovlivňujících řasy. Jeho negativní působení je studováno především s ohledem na úbytek ozónu způsobený lidskou činností. V přednášce budou shrnuty negativní vlivy UV záření a také způsoby ochrany známé u řas. Důraz bude kladen na produkci ochranných látek nejrůznějšího chemického charakteru.

David Ryšánek: Biogeografie a diverzita rodu Klebsormidium Vláknitá aeroterestrická řasa rodu Klebsormidium se nachází v širokém spektru prostředí, tj. od sladkovodního po terestrické. V poslední době používání molekulárních metod u tohoto rodu vedlo k zjištění, že diverzita je daleko větší, než se na základě morfologie předpokládalo a že druhový koncept založený na tradiční morfologii je nedostatečný. Proto jsem se pokusil jednotlivé fylogenetické linie vymezit, jak na základě biogeografického rozšíření, tak na základě ekologických preferencí. Dalším cílem mé práce bylo zjistit, zda i u aeroterestriké řasy platí ubikvitní teorie, protože doposud nebyla provedena žádná studie aerofytické řasy, která by se věnovala problematice biogeografického rozšíření protist. To jsem studoval na základě chloroplastového molekulární markeru rbcL. 18

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Pavel Svoboda: Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku. Hlavním cílem diplomové práce bylo rozšířit stávající znalosti o diverzitě a rozšíření protistních organismů na lokálním prostorovém měřítku za využití krásivek. Velká morfologická rozmanitost krásivek a pravděpodobně omezená schopnost šíření z nich činí vhodnou modelovou skupinu pro studium nastíněné problematiky. Projekt byl zaměřen především na analýzu vztahů mezi diverzitou a: (i)

velikostí, tvarem a abundancemi jedinců;

(ii)

parametry prostředí

(iii)

sezonními změnami

(iv)

velikostí prostorového měřítka.

Pavel Škaloud: Po stopách evoluce šupinatých chrysomonád Rod Synura je typickým zástupcem křemičitých chrysomonád, vytvářejícím mnohobuněčné kolonie. Buňky jsou pokryty křemičitými šupinami, které jsou tradičně využívány pro determinaci jednotlivých druhů. Molekulární data přitom odhalují existenci velkého množství kryptických druhů uvnitř některých tradičně vymezených druhů. Příspěvek by měl pojednávat o druhovém konceptu, evoluci a morfologické diferenciaci druhů v rámci rodu Synura.

Univerzita Komenského v Bratislavě - Prírodovedecká fakulta

Balážová Terézia: Rivulária v Šujskom rašelinisku Poslucháči sa dozvedia o Šujskom rašelinisku a zaujímavom/vých druhu/hoch ako je Rivularia sp., (Ammatoidea sp., Scytonema sp.). Druh Rivularia sp. sme sledovali počas celej tohtoročnej sezóny.

Zuzana Drongová: Vplyv biologických pôdnych krúst na hydrologické parametre pôdy Biologické pôdne krusty sú čoraz častejšie predmetom vedeckého výskumu aj vďaka ich schopnosti rásť v extrémnych podmienkach - od polárnych po arídne oblasti sveta, či vplývať na vlastnosti pôdy. Prezentovaný výskum bol zameraný na zistenie druhového zloženia prírodných krúst rastúcich na viatych pieskoch v lokalite Mláky II pri obci Sekule na 19

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


juhozápade Slovenska a na sledovanie ich úlohy v ekosystéme. V študovanej oblasti sú zastúpené rôzne sukcesné štádiá, čo vedie aj k veľkej priestorovej variabilite vo vodoodpudivosti.

Z hydropedologických

charakteristík

sa

stanovovala

stálosť

vodoodpudivosti, sorptivita a hydraulická vodivosť piesočnatej pôdy pokrytej vypestovanými riasovými krustami v laboratóriu. Tento výskum preukázal závislosť pôdnej hydrauliky od druhu riasy tvoriacej krustu, obzvlášť, keď bola pôda vysušená - v prírode napríklad po dlhšom období bez zrážok. Rast riasových krúst, prezentovaný nárastom obsahu organického uhlíka v pôde, spôsobil nárast stálosti vodoodpudivosti a pokles sorptivity aj hydraulickej vodivosti. Čas zániku vodoodpudivosti sa zvyšoval s rastúcou stálosťou vodoodpudivosti krusty a hrúbkou vodoodpudivej piesočnatej pôdy.

Univerzita Palackého v Olomouci - Přírodovědecká fakulta

Petr Dvořák: Biogeografie sinic: otázka času či prostoru? Přednáška shrnuje recentní poznatky týkající se potencionální geografické diferenciace u sinic.

Markéta Hušáková: Perifytické sinice okolí Vysokého Mýta Ve své bakalářské práci se zabývám perifytickými sinicemi jejichž vzorky jsou sbírány na vybraných lokalitách v okolí Vysokého Mýta. Vzorky sinic pocházejí ze sedimentů a z nárostů na makrofytech. Vzorky jsou sbírány v průběhu jednotlivých ročních období, práce by tedy měla zahrnovat i sezónní dynamiku fytoplanktonu vybraných lokalit. V laboratoři jsou následně vzorky kultivovány, determinovány a izolovány do kmenových kultur.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - Fakulta technologická

Ludmila Machů: Stanovení stravitelnosti produktů z mořských a sladkovodních řas Stravitelnost je důležitým faktorem ovlivňujícím stupeň využitelnosti nutrientů. Hodnoty stravitelnosti mohou být ovlivněny jednak typem použité metody stanovení a jednak též 20

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


nastavenými podmínkami pro průběh analýzy (např. typ enzymatického činidla, délka enzymatické hydrolýzy). Bylo provedeno stanovení stravitelnosti organické hmoty (OMD) gravimetrickou in vitro metodou s použitím inkubátoru Daisy, kdy byl sledován vliv různé doby hydrolýzy a různého typu enzymatického hydrolyzačního činidla na hodnoty stravitelnosti produktů z hnědých (Eisenia bicyclis, Laminaria japonica, Hizikia fusiformis, Undaria pinnatifida), červených (Palmaria palmata, Porphyra tenera) a zelených řas (Chlorella pyrenoidosa). Enzymatická hydrolýza zahrnovala hydrolýzu pepsinem, pankreatinem a kombinovanou hydrolýzu nejprve pepsinem a následně také pankreatinem. Nejvyšší hodnoty stravitelnosti byly obecně dosahovány při kombinované hydrolýze pepsinem a pankreatinem po dobu 24 hodin.

Jarmila Vávra Ambrožová: Stanovení lipidů a mastných kyselin v komerčně dostupných produktech z řas a sinice Řasy a sinice jsou potencionálně využitelným zdrojem lipidů, resp. polynenasycených mastných kyselin, obzvláště pak esenciálních ω-3 a ω-6 mastných kyselin. Stanovení celkového obsahu lipidů bylo provedeno gravimetricky podle modifikované metody Folch, Lees a Sloane-Stanley Soxhletovou extrakcí, za použití rozpouštědlové směsi methanol/chloroform/voda v poměru 1:2:1 (v/v/v) a dále samotného rozpouštědla n-hexanu, v komerčně dostupných produktech z hnědých (Laminaria japonica, Eisenia bicyclis, Undaria pinnatifida, Hizikia fusiformis), červených (Porphyra tenera, Palmaria palmata) a zelených řas (Chlorella pyrenoidosa) a sinice Spirulina platensis. Kvantitativní zastoupení mastných kyselin bylo stanoveno plynovou chromatografií po převedení příslušných mastných kyselin na jejich methylestery.

21

C H

A N

T R

A N

S I

A

2

0

1

2


Vysoké učení technické v Brně - Fakulta chemická

Veronika Rybová: Ekotoxicita vybraných pesticidů Ve své diplomové práci se zabývám ekotoxikologickým hodnocením dvou pesticidních přípravků a jejich účinných látek ze skupin organofosfátů a pyrethroidů. Pro hodnocení byly použity testy na organismech Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, řasách Desmodesmus quadricauda a rostlinách Lemna minor.

22

C H

A N

T R

A N

S I

A


Pro odreagování CH se rozepisuje do dvou políček. Tajenkou je sladkovodní chaluha, která byla nalezena i u nás.

23

2

0

1

2

C H

A N

T R

A N

S I

A


Poznámky

24

2

0

1

2

C H A N T R A N S I A Obsah

Recommend Documents