OBSAH 1.
´ loha Aliance a hlavnı´ bezpecˇnostnı´ u´koly U
2
2.
V srdci transatlanticke´ho partnerstvı´
6
3.
Upevnˇova´nı´ obranny´ch schopnostı´
9
4.
Meˇnı´cı´ se role ozbrojeny´ch sil NATO
12
5.
Rozsˇirˇova´nı´ bezpecˇnosti prostrˇednictvı´m partnerstvı´
16
6.
Otevı´ra´nı´ Aliance novy´m cˇlensky´m sta´tu˚m
20
7.
Zdokonalova´nı´ vztahu˚ s Ruskou federacı´
22
8.
Zvla´sˇtnı´ partnerstvı´ s Ukrajinou
26
9.
Dialog se strˇedomorˇsky´mi sta´ty
28
10.
Mı´rove´ operace a krizove´ rˇ´ızenı´
30
11.
Reakce na civilnı´ nouzove´ situace
34
12.
Spolupra´ce v oblasti veˇdy a zˇivotnı´ho prostrˇedı´
36
13.
Kazˇdodennı´ cˇinnost NATO
40
14.
Zmeˇna a kontinuita
44
1
U u loha Aliance a hlavnı´ bezpecˇnostnı´ u´koly
Za´kladnı´ u´lohou Severoatlanticke´ aliance je ochrana svobody a bezpecˇnosti vsˇech jejı´ch cˇlenu˚ v Evropeˇ a v Severnı´ Americe v souladu s principy Charty Organizace spojeny´ch na´rodu˚. Aliance k tomuto u´cˇelu pouzˇ´ıva´ sve´ho politicke´ho vlivu a vojensky´ch schopnostı´ v za´vislosti na povaze bezpecˇnostnı´ch hrozeb, ktery´m musejı´ jejı´ cˇlenske´ sta´ty cˇelit. Spolu se zmeˇnami strategicke´ho prostrˇedı´ se zmeˇnil i zpu˚sob, jı´mzˇ Aliance reaguje na bezpecˇnostnı´ hrozby. Pokracˇuje v udrzˇova´nı´ stability v euroatlanticke´m prostoru a prˇizpu˚sobuje se konfrontacı´m s novy´mi hrozbami jako jsou terorismus a dalsˇ´ı bezpecˇnostnı´ hrozby i mimo oblast sve´ tradicˇnı´ pu˚sobnosti. Organizace Severoatlanticke´ smlouvy (NATO) je jednou z klı´cˇovy´ch struktur, jejı´mzˇ prostrˇednictvı´m cˇlenske´ sta´ty dosahujı´ svy´ch bezpecˇnostnı´ch cı´lu˚. NATO je mezivla´dnı´ organizacı´, v nı´zˇ si cˇlenske´ sta´ty udrzˇujı´ svou plnou suverenitu a neza´vislost, a slouzˇ´ı jako fo´rum pro spolecˇne´ konzultace a rozhodova´nı´ ve veˇcech ty´kajı´cı´ch se jejich bezpecˇnosti. Struktury NATO umozˇnˇujı´ pru˚beˇzˇne´ konzultace, koordinaci a spolupra´ci svy´ch cˇlenu˚ v oblasti politicky´ch, vojensky´ch, ekonomicky´ch a dalsˇ´ıch aspektu˚ bezpecˇnosti, stejneˇ jako spolupra´ci v nevojensky´ch sfe´ra´ch jako jsou veˇda, informace, zˇivotnı´ prostrˇedı´ a odstranˇova´nı´ na´sledku˚ katastrof. Beˇhem peˇti vln rozsˇ´ırˇenı´ se ke dvana´cti zakla´dajı´cı´m cˇlenu˚m NATO – Belgii, Da´nsku, Francii, Ita´lii, Islandu, Kanadeˇ, Lucembursku, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Spojeny´m sta´tu˚m americky´m a Velke´ Brita´nii – postupneˇ ˇ ecko a Turecko (1952), Neˇmecko prˇipojily R ˇ eska´ republika, (1955), Sˇpaneˇlsko (1982), C Mad’arsko a Polsko (1999) a, v poslednı´ vlneˇ rozsˇ´ırˇenı´, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotysˇsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko (2004).
2
>1
Kolektivnı´ obrana ˇ innost Aliance se ˇr´ıdı´ za´sadou, zˇe bezpecˇnost C kazˇde´ho cˇlenske´ho sta´tu Aliance za´visı´ na bezpecˇnosti vsˇech cˇlensky´ch sta´tu˚. Ohrozˇenı´ bezpecˇnosti jednoho z nich je za´lezˇitostı´ vsˇech. Podpisem Washingtonske´ smlouvy, ktera´ je zakla´dajı´cı´ chartou NATO, se kazˇdy´ cˇlensky´ sta´t ostatnı´m zava´zal tuto za´sadu respektovat, sdı´let rizika a zodpoveˇdnost stejneˇ jako vy´hody kolektivnı´ obrany. To za´rovenˇ znamena´, zˇe cˇetne´ aspekty obranne´ho pla´nova´nı´ a prˇ´ıpravy, pu˚vodneˇ v kazˇde´ zemi individua´lnı´, jsou prova´deˇny spolecˇneˇ. Na porˇizovacı´ch na´kladech vy´zbroje a zarˇ´ızenı´, nezbytny´ch pro vy´cvik a akceschopnost spolecˇny´ch ozbrojeny´ch sil, se rovneˇzˇ podı´lejı´ vsˇechny cˇlenske´ sta´ty. Pokud jde o rozhodova´nı´, je kazˇda´ cˇlenska´ zemeˇ i nada´le neza´visla´ a svobodna´, nicme´neˇ prostrˇednictvı´m spolecˇne´ho pla´nova´nı´ a sdı´lenı´ zdroju˚ dosahuje kolektivneˇ mnohem vysˇsˇ´ı u´rovneˇ bezpecˇnosti, nezˇ jakou by si doka´zala zajistit jednotliveˇ. Tato skutecˇnost je za´kladnı´m principem bezpecˇnostnı´ spolupra´ce uvnitrˇ NATO.
Transatlanticke´ spojenectvı´ Podpis Washingtonske´ smlouvy v roce 1949 byl bezprecedentnı´ uda´lostı´ modernı´ doby. Smlouva znamenala nejen snı´zˇenı´ rizika vneˇjsˇ´ı agrese, ale postupneˇ sdruzˇovala nejvy´znamneˇjsˇ´ı evropske´ sta´ty, ktere´ proti sobeˇ v minulosti cˇasto vedly va´lky, a vyloucˇila tak nebezpecˇ´ı vojenske´ho konfliktu mezi nimi. Tyto sta´ty na sobeˇ zacˇaly by´t vza´jemneˇ za´visle´, prˇispı´vajı´ vza´jemneˇ ke sve´ bezpecˇnosti a jsou schopny u´cˇinneˇ pu˚sobit v mnoha jiny´ch oblastech za u´cˇelem zvy´sˇenı´ sve´ prosperity. Du˚lezˇitost Washingtonske´ smlouvy vsˇak saha´ jesˇteˇ da´l – stala se za´kladem bezpecˇnostnı´ho partnerstvı´ mezi evropsky´mi cˇleny Aliance a Spojeny´mi sta´ty americky´mi a Kanadou a vybudovala trvale´ transatlanticke´ spojenectvı´ mezi Evropou a Severnı´ Amerikou.
Aliance vy´razneˇ transformovaly v reakci na masove´ zmeˇny v evropske´m politicke´m a vojenske´m prostrˇedı´ a na fakt, zˇe se objevily nove´ bezpecˇnostnı´ hrozby. Kromeˇ toho byl koncept obrany rozsˇ´ıˇren tak, aby zahrnoval dialog a praktickou spolupra´ci s dalsˇ´ımi zemeˇmi mimo Alianci jakozˇto nejlepsˇ´ı zpu˚sob posı´lenı´ euroatlanticke´ bezpecˇnosti.
Transformace NATO Kdyzˇ byla Aliance v roce 1949 zalozˇena, byl Soveˇtsky´ svaz povazˇova´n za hlavnı´ nebezpecˇ´ı pro svobodu a neza´vislost Za´padnı´ Evropy. Komunisticka´ ideologie, politicke´ cı´le a metody, stejneˇ jako vojenska´ sı´la Soveˇtske´ho svazu znamenaly, zˇe at’ uzˇ jsou jeho u´mysly jake´koli, zˇa´dna´ vla´da za´padnı´ho sveˇta si nemu˚zˇe dovolit ignorovat mozˇnost konfliktu s nı´m. Vy´sledkem byla tzv. studena´ va´lka, jezˇ trvala od roku 1949 do konce osmdesa´ty´ch let, a beˇhem nı´zˇ bylo hlavnı´m u´kolem Aliance zabezpecˇova´nı´ dostatecˇny´ch vojensky´ch schopnostı´ k obraneˇ svy´ch cˇlensky´ch zemı´ proti jake´koli formeˇ agrese ze strany Soveˇtske´ho svazu a zemı´ Varsˇavske´ho paktu. Stabilita zajisˇt’ovana´ Aliancı´ beˇhem tohoto obdobı´ pomohla obnovenı´ prosperity Za´padnı´ Evropy po II. sveˇtove´ va´lce, protozˇe vytvorˇila du˚veˇru a prˇedvı´datelnost, jezˇ jsou pro ekonomicky´ rozvoj nezbytne´. Politicke´ koncepce dohodnute´ cˇlensky´mi sta´ty NATO se pru˚beˇzˇneˇ vyvı´jely v za´vislosti na zmeˇna´ch strategicke´ho prostrˇedı´. Od konce studene´ va´lky se politicke´ linie a struktury
Dnesˇnı´ NATO je mnohem vı´ce nezˇ jen obrannou Aliancı´. Jeho neˇkdejsˇ´ı protivnı´ci zmizeli a spojenci v soucˇasne´ dobeˇ usilujı´ o zachova´nı´ mı´ru a bezpecˇnosti v cele´m euroatlanticke´m prostoru. V ra´mci teˇchto snah Aliance prˇebı´ra´ sta´le veˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ u´kolu˚ a prˇijı´ma´ sta´le flexibilneˇjsˇ´ı, noveˇjsˇ´ı a pragmaticˇteˇjsˇ´ı prˇ´ıstupy k rˇesˇenı´ nevyhnutelny´ch komplexnı´ch proble´mu˚. Centra´lnı´ role NATO prˇi zabezpecˇova´nı´ bezpecˇnosti v euroatlanticke´ oblasti byla konsolidova´na a mnoho partnersky´ch sta´tu˚ usiluje o cˇlenstvı´ v Alianci. Trˇi strˇedoevropske´ ˇ eska´ republika, Mad’arsko a Polsko – sta´ty – C tohoto cı´le jizˇ dosa´hly v roce 1999. Sedm dalsˇ´ıch strˇedo- a vy´chodoevropsky´ch sta´tu˚ - Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotysˇsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko – prˇistoupilo k Alianci v roce 2004. Transformaci NATO v minule´m desetiletı´ charakterizovala ˇrada viziona´rˇsky´ch iniciativ, jezˇ prˇedstavujı´ konkre´tnı´ a vysoce prakticke´ odpoveˇdi Aliance na nove´ bezpecˇnostnı´ hrozby a mozˇnosti ve sveˇteˇ po konci studene´ va´lky. Patrˇ´ı k nim Partnerstvı´ pro mı´r, zvla´sˇtnı´ vztahy s Ruskou federacı´ a s Ukrajinou, Strˇedomorˇsky´ dialog a Akcˇnı´ pla´n cˇlenstvı´, ktere´ poma´hajı´ prˇedevsˇ´ım sta´tu˚m ucha´zejı´cı´m se o cˇlenstvı´ v dosazˇenı´ standardu˚ NATO, a efektivnı´ spolupra´ce s Evropskou uniı´, Organizacı´ pro bezpecˇnost a spolupra´ci v Evropeˇ a s Organizacı´ spojeny´ch na´rodu˚. Aliance za´rovenˇ aktivneˇ cˇelı´ rostoucı´m bezpecˇnostnı´m hrozba´m prostrˇednictvı´m vedenı´ operacı´ krizove´ho rˇ´ızenı´ na Balka´neˇ a tı´m, zˇe se zava´zala ve´st mise, kdykoli a kdekoli to bude nezbytne´, proti 3
terorismu a dalsˇ´ım novy´m hrozba´m mimo euroatlantickou oblast. Aby bylo NATO schopno prˇejı´mat dalsˇ´ı mise, prˇijı´ma´ a posiluje sve´ schopnosti. V te´to souvislosti byly na prazˇske´m summitu v listopadu 2002 vyhla´sˇeny trˇi za´sadnı´ iniciativy: vytvorˇenı´ zvla´sˇtnı´ho u´tvaru Sil rychle´ reakce NATO; reorganizace vojenske´ velitelske´ struktury; a tzv. Prazˇsky´ za´vazek ke schopnostem, ktery´m se cˇlenske´ sta´ty zava´zaly k odstraneˇnı´ vlastnı´ch nedostatku˚ individua´lneˇ cˇi prostrˇednictvı´m spolecˇny´ch iniciativ.
Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı bezpecˇnostnı´ u´koly Strategicky´ koncept Aliance je vy´znamny´m prohla´sˇenı´m cı´lu˚ a nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch bezpecˇnostnı´ch u´kolu˚, ktery´ stanovuje smeˇrˇova´nı´ politicky´ch a vojensky´ch prostrˇedku˚ pro jejich splneˇnı´. Prvnı´ publikace tohoto dokumentu v roce 1991 znamenala jasny´ rozchod s minulostı´. Beˇhem studene´ va´lky byly srovnatelne´ citlive´ strategicko-pla´novacı´ dokumenty samozrˇejmeˇ utajovane´ho charakteru. Soucˇasna´ strategicka´ koncepce NATO, zverˇejneˇna´ v roce 1999, oznacˇuje bezpecˇnostnı´ rizika ohrozˇujı´cı´ Alianci jako ″mnohosmeˇrna´ a obtı´zˇneˇ prˇedvı´datelna´″. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı bezpecˇnostnı´ u´koly Aliance jsou definova´ny na´sledovneˇ: • poskytovat za´klad stability v euroatlanticke´m prostoru; • slouzˇit jako fo´rum pro konzultace v bezpecˇnostnı´ch ota´zka´ch; • zajisˇt’ovat odstrasˇenı´ a obranu proti jake´koli hrozbeˇ agrese proti ktere´mukoli cˇlenske´mu sta´tu NATO; • prˇispı´vat k u´cˇinne´ prevenci konfliktu˚ a aktivneˇ se u´cˇastnit krizove´ho rˇ´ızenı´; • prosazovat rozsa´hla´ partnerstvı´, spolupra´ci a dialog s ostatnı´mi sta´ty v euroatlanticke´ oblasti. 4
Za´veˇr hodnocenı´ prˇedvı´datelny´ch bezpecˇnostnı´ch u´kolu˚ a hrozeb Strategicke´ho konceptu NATO z roku 1999 uva´dı´, zˇe strategicke´ prostrˇedı´ celkoveˇ se postupneˇ pozitivneˇ meˇnı´ a zˇe Aliance, spolecˇneˇ s dalsˇ´ımi mezina´rodnı´mi organizacemi, meˇla za´sadnı´ podı´l na upevneˇnı´ bezpecˇnosti v euroatlanticke´m prostoru po konci studene´ va´lky. Trˇebazˇe vsˇak hrozba celoevropske´ va´lky prakticky zmizela, cˇlenske´ sta´ty Aliance a ostatnı´ regionu jsou zemeˇ euroatlanticke´ho konfrontova´ny s jiny´mi riziky a nejistotami, jako jsou etnicke´ konflikty, porusˇova´nı´ lidsky´ch pra´v, politicka´ nestabilita a hospoda´rˇska´ zranitelnost. Dalsˇ´ım za´vazˇny´m zdrojem ohrozˇenı´ je navı´c sˇ´ıˇrenı´ nuklea´rnı´ch, biologicky´ch, chemicky´ch zbranı´ a jejich nosicˇu˚, stejneˇ jako sˇ´ırˇenı´ technologiı´, jehozˇ na´sledkem mu˚zˇe by´t snazsˇ´ı dostupnost sofistikovane´ho vojenske´ho potencia´lu pro prˇ´ıpadne´ neprˇa´tele. Bezpecˇnost Aliance musı´ by´t kromeˇ toho koncipova´na s ohledem na globa´lnı´ kontext a mohou ji ohrozˇovat sˇirsˇ´ı rizika, jako jsou teroristicke´ u´toky, sabota´zˇe, organizovany´ zlocˇin a narusˇova´nı´ plynule´ho za´sobova´nı´ zˇivotneˇ du˚lezˇity´mi zdroji. Od vyda´nı´ Strategicke´ koncepce NATO v roce 1999 byly v du˚sledku u´toku na Spojene´ sta´ty v za´rˇ´ı 2001 hrozby terorismu a riziko, ktere´ prˇedstavujı´ zhroucene´, nebezpecˇne´ sta´ty (″failed states″), za´sadneˇ prˇehodnoceny.
ˇ la´nku 5 Prvnı´ invokace C ˇ la´nek 5 je za´sadnı´m ustanovenı´m C Washingtonske´ smlouvy, zakla´dajı´cı´ charty NATO, ktery´ stanovı´, zˇe ozbrojeny´ u´tok proti jednomu spojenci je povazˇova´n za u´tok proti ˇ la´nku 5 vsˇem cˇlensky´m sta´tu˚m. Po invokaci C kazˇdy´ ze spojencu˚ po konzultaci s ostatnı´mi stanovı´ zpu˚sob, jı´mzˇ mu˚zˇe nejle´pe prˇispeˇt ke vsˇem akcı´m povazˇovany´m za nezbytne´ pro obnovenı´ a udrzˇenı´ bezpecˇnosti v severoatlanticke´m prostoru, vcˇetneˇ pouzˇitı´ ozbrojeny´ch sil. ˇ la´nek 5 byl poprve´ uplatneˇn dne 12. za´rˇ´ı C 2001, ihned po teroristicky´ch u´tocı´ch na Spojene´ sta´ty americke´ o den drˇ´ıve. Pu˚vodneˇ sˇlo o prozatı´mnı´ opatrˇenı´ za´visejı´cı´ na potvrzenı´, zˇe u´tok prˇisˇel ze zahranicˇ´ı. To se potvrdilo dne 2. ˇr´ıjna 2001 na za´kladeˇ zpra´vy o vysˇetrˇova´nı´ u´toku˚, jezˇ dospeˇla k za´veˇru, zˇe za akce nese zodpoveˇdnost teroristicka´ sı´t’ Al-Kajda. Zpra´vu prˇedlozˇili Severoatlanticke´ radeˇ prˇedstavitele´ americke´ vla´dy.
Dne 4. ˇr´ıjna schva´lili spojenci ˇradu opatrˇenı´ ty´kajı´cı´ch se pomoci USA v boji proti terorismu. Tato opatrˇenı´ zahrnujı´ zdokonalenı´ spolupra´ce zpravodajsky´ch sluzˇeb a vy´meˇny zpravodajsky´ch informacı´, globa´lnı´ proveˇrˇova´nı´ prˇeletu˚ a otevrˇenı´ prˇ´ıstavu˚ a letisˇt’ pro americke´ a jine´ spojenecke´ lod’stvo a letectvo v prˇ´ıpadeˇ protiteroristicky´ch operacı´, a rozmı´steˇnı´ cˇa´sti sta´ly´ch na´morˇnı´ch sil NATO ve vy´chodnı´ oblasti Strˇedozemnı´ho morˇe a nasazenı´ letounu vybavene´ho Letecky´m vy´strazˇny´m a rˇ´ıdı´cı´m syste´mem (AWACS) v USA. Jednotlive´ cˇlenske´ sta´ty navı´c svy´mi rozdı´lny´mi zdroji a schopnostmi odpovı´dajı´ na pozˇadavky USA. Toto prˇispeˇnı´ zahrnuje mimo vojenske´ podpory take´ aplikaci za´konny´ch a financˇnı´ch opatrˇenı´ za u´cˇelem zastavenı´ toku kapita´lovy´ch prostrˇedku˚ ve prospeˇch teroristicky´ch organizacı´.
5
V srdci transatlanticke´ho partnerstvı´
´ lohy NATO v zajisˇt’ova´nı´ bezpecˇnosti svy´ch U cˇlenu˚ a plneˇnı´ novy´ch u´kolu˚ v za´jmu sˇ´ıˇrenı´ bezpecˇnosti a stability mimo vlastnı´ okruh pu˚sobnosti jsou zalozˇeny na dlouhodobe´m partnerstvı´ mezi evropsky´mi a severoamericky´mi cˇlensky´mi sta´ty. Devastace evropsky´ch zemı´ po druhe´ sveˇtove´ va´lce zpu˚sobila jejich silnou za´vislost na USA a Kanadeˇ. Severoamericˇtı´ spojenci proto v Evropeˇ rozmı´stili velke´ mnozˇstvı´ ozbrojeny´ch sil a jizˇ od zrodu Aliance zasta´vali velmi du˚lezˇitou u´lohu pro evropskou bezpecˇnost – hra´li centra´lnı´ roli v koncepci transatlanticke´ bezpecˇnosti, ktera´ je nepostradatelny´m pilı´rˇem Aliance. V dalsˇ´ıch letech se pocˇetnı´ stav severoamericky´ch ozbrojeny´ch sil v Evropeˇ postupneˇ snizˇoval. Veˇtsˇina vojensky´ch u´tvaru˚, ktery´mi disponovala Aliance k obraneˇ Evropy, byla poskytova´na evropsky´mi spojenci. Prˇeva´zˇna´ cˇa´st mı´rovy´ch sil na Balka´neˇ pod vedenı´m NATO, jezˇ podporujı´ silne´ kontingenty partnersky´ch a dalsˇ´ı necˇlensky´ch sta´tu˚ Aliance, je zajisˇt’ova´na evropsky´mi spojenci.
6
´ cˇast Spojeny´ch sta´tu˚ na bezpecˇnostnı´ch U na´kladech Aliance je vsˇak i nada´le disproporcˇnı´ a i mı´ra jejich zodpoveˇdnosti za akce Aliance je nesrovnatelneˇ vysˇsˇ´ı nezˇ u ktere´hokoli jine´ho sta´tu. Du˚vodem je nevyrovnanost vojensky´ch schopnostı´ USA a ostatnı´ch spojencu˚. Evropsˇtı´
>2
spojenci a Kanada vyuzˇili vy´hod mı´ru po studene´ va´lce na pocˇa´tku devadesa´ty´ch let a neprˇistoupili k investicı´m nezbytny´m pro adaptaci svy´ch ozbrojeny´ch sil na nove´ bezpecˇnostnı´ hrozby. I nada´le jsou na USA za´vislı´ v mnoha klı´cˇovy´ch oblastech, jako naprˇ. v zajisˇt’ova´nı´ letecky´ch mostu˚ nutny´ch k rychle´ prˇepraveˇ vojsk, satelitnı´ch komunikacı´ a v dalsˇ´ıch dome´na´ch spojeny´ch s modernı´mi technologicky´mi schopnostmi. Nedostatky evropsky´ch obranny´ch schopnostı´ se poprve´ zjevneˇ projevily beˇhem konfliktu˚ na Balka´neˇ v devadesa´ty´ch letech, kde se uka´zalo, zˇe evropske´ sta´ty nejsou schopny zajistit prevenci rozsˇirˇova´nı´ konfliktu bez prˇispeˇnı´ USA. NATO a Evropska´ unie zaha´jily v druhe´ polovineˇ devadesa´ty´ch let vlastnı´ iniciativy pro posı´lenı´ obranny´ch schopnostı´. V roce 1999 se obeˇ organizace rozhodly prˇistoupit ke strategicke´mu partnerstvı´.
Lekce z Balka´nu Kdyzˇ pocˇa´tkem 90. let v Bosneˇ a Hercegovineˇ vypukla obcˇanska´ va´lka, Evropska´ unie vyslala do zemeˇ sve´ pozorovatele, aby monitorovali naplnˇova´nı´ rezolucı´ OSN, ale nemeˇla politicky´ manda´t ani ozbrojene´ sı´ly k tomu, aby ucˇinila vı´ce. OSN nasadila sve´ ozbrojene´ sı´ly, ty vsˇak byly le´pe prˇipraveny pro operace na udrzˇenı´ mı´ru nezˇ na jeho vynucova´nı´ – a brzy bylo zjevne´, zˇe
nic nezˇ pouzˇitı´ sı´ly boje nezastavı´. Aliance se zpocˇa´tku va´hala v konfliktu angazˇovat, protozˇe implikace rozmı´steˇnı´ sil NATO mimo tradicˇnı´ sfe´ru jeho pu˚sobnosti dosud nebyly vyhodnoceny. Vzhledem k postupne´mu zhorsˇova´nı´m situace se vsˇak NATO v letech 1992 azˇ 1995 zapojovalo sta´le vı´ce, kdyzˇ poskytovalo vojenskou podporu pro monitorova´nı´ a naplnˇova´nı´ rezolucı´ a sankcı´ OSN. Po podepsa´nı´ mı´rove´ smlouvy zprostrˇedkovane´ USA koncem roku 1995 to byly ozbrojene´ sı´ly pod vedenı´m NATO o sı´le 60.000 prˇ´ıslusˇnı´ku˚ s 20.000 americky´m kontingentem, ktere´ zajisˇt’ovaly jejı´ plneˇnı´. O cˇtyrˇi roky pozdeˇji, kdyzˇ se stupnˇovalo na´silı´ v Kosovu a prohlubovala se humanita´rnı´ krize, bylo to opeˇt NATO jako celek, jezˇ zasa´hlo po neu´speˇchu vsˇech pokusu˚ o rˇesˇenı´. Tato krize potvrdila nedostatky, ktere´ jizˇ byly v evropsky´ch obranny´ch schopnostech zjisˇteˇny. Beˇhem letecky´ch operacı´ vedly veˇtsˇinu bojovy´ch akcı´ letouny USA, a prˇi rozmist’ova´nı´ mı´rovy´ch sil v Kosovu trvalo neˇkolik meˇsı´cu˚, nezˇ dosa´hly sve´ho plne´ho stavu. Evropa v soucˇasnosti postra´da´ nezbytne´ schopnosti pro zaha´jenı´ a udrzˇitelne´ vedenı´ vojenske´ operace podobne´ intervencı´m, ktere´ ukoncˇily konflikty v Bosneˇ a Hercegovineˇ a v Kosovu. Evropska´ unie vsˇak prˇijı´ma´ za´sadnı´ kroky pro posı´lenı´ svy´ch schopnostı´ a byl stanoven i ra´mec pro spolupra´ci EU a NATO (viz nı´zˇe). Tato spolupra´ce umozˇnila NATO prˇedat Evropske´ unii vedenı´ sve´ mise v By´vale´ jugosla´vske´ republice Makedonii*, kde byly sı´ly Aliance rozmı´steˇny od roku 2001 na zˇa´dost prezidenta te´to zemeˇ, aby pomohly prˇi prˇekona´nı´ krize (viz Kapitola 10). V brˇeznu 2003 zaha´jila
Evropska´ unie, za pouzˇitı´ schopnostı´ NATO, operaci Concordia, jı´zˇ od Aliance prˇebı´rala zodpoveˇdnost za situaci v te´to balka´nske´ zemi, prˇicˇemzˇ Aliance poskytovala jednotka´m pod velenı´m EU za´sadnı´ pla´novacı´ a logistickou podporu. NATO a Evropska´ unie se v cˇervenci 2003 dohodly na spolecˇne´m strategicke´m prˇ´ıstupu k za´padnı´mu Balka´nu, a jedna´ se o mozˇnostech prˇevzetı´ zodpoveˇdnosti za bezpecˇnost v Bosneˇ a Hercegovineˇ Evropskou uniı´ za podpory Aliance do konce roku 2004.
Posilova´nı´ evropsky´ch schopnostı´ Na pocˇa´tku to byly zkusˇenosti z Balka´nu, ktere´ evropske´ zemeˇ prˇimeˇly k aktiviteˇ. Evropska´ unie zvy´sˇila sve´ u´silı´ o vytvorˇenı´ Evropske´ bezpecˇnostnı´ a obranne´ politiky, jı´zˇ majı´ odpovı´dat nezbytne´ schopnosti v oblasti zvla´da´nı´ krizı´. Na pocˇa´tku rˇesˇila ota´zky obrany a bezpecˇnosti jme´nem Evropske´ unie dalsˇ´ı samostatna´ organizace – Za´padoevropska´ unie (WEU)1. Na sve´m helsinske´m summitu v prosinci 1999 Evropska´ unie nicme´neˇ rozhodla, zˇe v budoucnu sama zdokonalı´ svou roli v oblasti bezpecˇnosti a obrany, a zacˇala k tomuto u´cˇelu vytva´rˇet potrˇebne´ struktury. Vytycˇila si za´rovenˇ tzv. Hlavnı´ cı´l, podle neˇjzˇ meˇla by´t do roku 2003 schopna rozmı´stit a udrzˇet nejme´neˇ po dobu jednoho roku sı´ly rychle´ho nasazenı´ v pocˇtu 60.000 muzˇu˚. Aliance se naproti tomu zava´zala posı´lit evropsky´ pilı´rˇ rozvojem Evropske´ bezpecˇnostnı´ a obranne´ identity (ESDI). Cı´lem te´to iniciativy bylo poskytnout Evropske´ unii podporu v jejı´m u´silı´ o vytvorˇenı´ vlastnı´ spolehlive´ bezpecˇnostnı´ role a za´rovenˇ napomoci vytvorˇenı´ pevneˇjsˇ´ıch a vyrovnaneˇjsˇ´ıch transatlanticky´ch vztahu˚
1
Za´padoevropska´ unie: Zalozˇena Bruselskou smlouvou o ekonomicke´, socia´lnı´ a kulturnı´ spolupra´ci a o kolektivnı´ sebeobraneˇ z roku 1948. Podepsa´na Belgiı´, Franciı´, Lucemburskem, Nizozemskem a Velkou Brita´niı´. Ke smlouveˇ se pozdeˇji prˇidaly ˇ ecko a Sˇpaneˇlsko. U ´ koly ty´kajı´cı´ se rˇ´ızenı´ krizovy´ch situacı´ a humanita´rnı´ch akcı´ prˇevzala Ita´lie, Neˇmecko, Portugalsko, R Evropska´ unie na za´kladeˇ rozhodnutı´ summitu EU v Helsinka´ch v roce 1999. Za´vazky Bruselske´ smlouvy ty´kajı´cı´ se spolecˇne´ obrany zu˚staly nezmeˇneˇny a jsou zajisˇt’ova´ny sekretaria´tem WEU.
7
prostrˇednictvı´m efektivneˇjsˇ´ıch a koherentneˇjsˇ´ıch prˇ´ıspeˇvku˚ evropsky´ch spojencu˚ do misı´ a akcı´ Aliance. NATO se proto od 90. let zacˇalo angazˇovat v procesu smeˇrˇujı´cı´m k vybudova´nı´ skutecˇneˇ evropsky´ch schopnostı´ zvla´da´nı´ krizovy´ch situacı´ bez zbytecˇne´ duplicity vojensky´ch prostrˇedku˚ a schopnostı´ jizˇ vybudovany´ch Aliancı´. Za´kladem tohoto procesu je koncepce ″oddeˇlitelny´ch, nikoli vsˇak oddeˇleny´ch ozbrojeny´ch sil″, jezˇ by umozˇnila nasazenı´ prostrˇedku˚ a schopnostı´ NATO beˇhem prˇ´ıpadne´ krizove´ operace WEU. V dubnu 1999 vedoucı´ prˇedstavitele´ NATO na zaseda´nı´ ve Washingtonu konstatovali, zˇe se Evropska´ unie hodla´ sta´t jednı´m z akte´ru˚ bezpecˇnosti a vyja´drˇili svou prˇipravenost definovat a prˇijmout opatrˇenı´ nezbytna´ k tomu, aby mohly by´t za´kladnı´ cˇa´sti vojensky´ch prostrˇedku˚ a schopnostı´ NATO vyuzˇity v operacı´ch pod vedenı´m EU v prˇ´ıpadeˇ krizovy´ch operacı´, jichzˇ se NATO jako celek nebude vojensky u´cˇastnit. Po helsinsky´ch za´veˇrech zaseda´nı´ Evropske´ unie s nı´ Aliance zaha´jila prˇ´ıme´ diskuse a konzultace o vza´jemne´ spolupra´ci. Od te´ doby byly stanoveny nove´ formy spolupra´ce. V prosinci 2002 zverˇejnily NATO a Evropska´ unie spolecˇnou deklaraci o rozvoji jejich strategicke´ho partnerstvı´ a v brˇeznu 2003 schva´lily se´rii dokumentu˚ ty´kajı´cı´ch se krizove´ho rˇ´ızenı´ vcˇetneˇ prˇ´ıslusˇny´ch opatrˇenı´ zna´my´ch jako ″Berlı´n+″ o vyuzˇitı´ prostrˇedku˚ a schopnostı´ NATO v operacı´ch vedeny´ch EU, cˇ´ımzˇ daly sve´mu strategicke´mu partnerstvı´ obsah a otevrˇely mozˇnost koordinovany´ch akcı´. Nava´za´nı´ sta´le´ho stycˇne´ho spojenı´ umozˇnı´ rozsa´hlejsˇ´ı spolupra´ci a konzultace na operativnı´ u´rovni. Bylo dosazˇeno dohody o zrˇ´ızenı´ ty´mu EU prˇi Vrchnı´m velitelstvı´ spojenecky´ch sil v Evropeˇ (SHAPE), jezˇ sı´dlı´ v belgicke´m Monsu, a o zastoupenı´ NATO ve vojenske´m sˇta´bu EU. NATO a Evropska´ unie rovneˇzˇ uzavrˇely dohodu o zajisˇt’ova´nı´ soudrzˇnosti, transparentnosti a 8
vza´jemne´ podporˇe prˇi rozvoji pozˇadavku˚ na schopnosti, jezˇ jsou obeˇma organizacı´m spolecˇne´. V kveˇtnu 2003 se uskutecˇnilo prvnı´ zaseda´nı´ spolecˇne´ Skupiny NATO – EU ke schopnostem. Iniciativy pro posı´lenı´ obranyschopnosti Aliance (viz Kapitola 3) musı´ by´t koherentnı´ s Evropsky´m akcˇnı´m pla´nem na posı´lenı´ schopnostı´ a by´t v souladu s Hlavnı´m cı´lem EU, stejneˇ jako napoma´hat velmi potrˇebne´mu zdokonalenı´ schopnostı´ evropsky´ch spojencu˚ v klı´cˇovy´ch oblastech. Aliance je i nada´le na´strojem, jı´mzˇ jejı´ cˇlenske´ sta´ty zajisˇt’ujı´ svou kolektivnı´ obranu. Zu˚sta´va´ sta´le za´kladnı´m kamenem euroatlanticke´ bezpecˇnosti, udrzˇuje si svu˚j manda´t a schopnosti pro vedenı´ operacı´ krizove´ho rˇ´ızenı´, vynucova´nı´ a udrzˇova´nı´ mı´ru. Cı´lem bezpecˇnostnı´ spolupra´ce EU a NATO je zvysˇovat pocˇet alternativ dostupny´ch pro zvla´da´nı´ krizı´ a konfliktu˚, anizˇ by docha´zelo k duplikacı´m. Tyto strategicke´ varianty budou posilovat evropske´ vojenske´ schopnosti, aby v budoucnosti mohly by´t pla´nova´ny krizove´ operace pod vedenı´m EU v oblastech, kde se nebude angazˇovat Aliance jako celek.
>3
Upevnˇova´nı´ obranny´ch schopnostı´
Spojenci vyvı´jejı´ koordinovane´ u´silı´ k posı´lenı´ svy´ch obranny´ch schopnostı´, aby bylo NATO zpu˚sobile´ prˇipravit bojove´ sı´ly, jezˇ mohou by´t rychle prˇemı´steˇny do oblastı´, kde budou potrˇebne´, ve´st operace udrzˇitelne´ navzdory vzda´lenosti a cˇasove´mu horizontu, a dosahovat svy´ch cı´lu˚ co nejrychleji a nejefektivneˇji s minima´lnı´ neu´myslnou u´jmou pro civilnı´ obyvatelstvo. Udrzˇova´nı´ adekva´tnı´ch vojensky´ch schopnostı´ a jasna´ prˇipravenost ke kolektivnı´mu za´sahu je i nada´le nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım aspektem soucˇasne´ho bezpecˇnostnı´ho prostrˇedı´. V prˇ´ıpadeˇ krizovy´ch situacı´, jezˇ mohou ohrozit bezpecˇnost cˇlensky´ch sta´tu˚, musejı´ by´t ozbrojene´ sı´ly NATO schopny doplnˇovat a podporovat politicke´ kroky a prˇispı´vat k rˇ´ızenı´ podobny´ch krizı´ a k jejich mı´rove´mu rˇesˇenı´. Odhodla´nı´ zdokonalovat schopnosti vzniklo, kdyzˇ vedoucı´ prˇedstavitele´ NATO na sve´m zaseda´nı´ ve Washingtonu v dubnu 1999 schva´lili prˇedstavu Aliance v 21.stoletı´: veˇtsˇ´ı, schopneˇjsˇ´ı a flexibilneˇjsˇ´ı, zasveˇcena´ kolektivnı´ obraneˇ a schopna ve´st nove´ mise. Podle te´to vize ma´ Aliance prˇispı´vat k prevenci konfliktu˚ a aktivneˇ se u´cˇastnit krizovy´ch rˇ´ızenı´ a krizovy´ch operacı´. Byla vyhla´sˇena Iniciativa ke zvy´sˇenı´ obranny´ch schopnostı´ (DCI), jezˇ ma´ zdokonalit obranne´ schopnosti NATO v klı´cˇovy´ch oblastech. Po dobu na´sledujı´cı´ch trˇ´ı let DCI dosa´hla pokroku v neˇktery´ch oblastech, zejme´na v teˇch, jezˇ vyzˇadovaly mensˇ´ı zdroje; nedostatky v klı´cˇovy´ch schopnostech vsˇak prˇetrva´valy a proces realizace byl pomaly´. Mezitı´m se za´rovenˇ zvy´sˇila nale´havost adaptace a modernizace vzhledem k novy´m a asymetricky´m hrozba´m, tedy hrozba´m neprˇa´tel, kterˇ´ı hodlajı´ vyuzˇ´ıt zranitelnosti modernı´ch spolecˇnostı´ a vojensky silneˇjsˇ´ıch mocnostı´, a cˇasto k tomu bezohledneˇ vyuzˇ´ıvajı´ nekonvencˇnı´ch prostrˇedku˚, zejme´na teroristicky´ch akcı´. Teroristicke´ u´toky na USA v za´rˇ´ı 2001 jasneˇ uka´zaly hrozby, ktere´ terorismus prˇina´sˇ´ı, a na´sledna´ intervence v Afgha´nista´nu pod vedenı´m USA znovu potvrdila prˇetrva´vajı´cı´ nedostatky ve schopnostech spojencu˚.
Na prazˇske´m summitu v listopadu 2002 se proto nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ Aliance zava´zali k soustrˇedeˇneˇjsˇ´ımu prˇ´ıstupu k posilova´nı´ vojensky´ch schopnostı´ NATO jako soucˇa´sti souboru opatrˇenı´ ke zvy´sˇenı´ efektivnosti budoucı´ch operacı´ v ra´mci cele´ho spektra aliancˇnı´ch misı´ vcˇetneˇ protiteroristicky´ch. Byla schva´lena trojstranna´ koncepce zdokonalenı´ obranny´ch schopnostı´ Aliance: nova´ iniciativa pro zdokonalenı´ schopnostı´ nazvana´ Prazˇsky´ za´vazek ke schopnostem; Sı´ly rychle´ reakce NATO; a le´pe organizovana´ velitelska´ struktura. Kromeˇ toho byla zaha´jena rˇada obranny´ch iniciativ zameˇrˇeny´ch specificky na nove´ hrozby. Zdokonalenı´ interoperability a kriticky´ch schopnostı´ umozˇnı´ evropsky´m spojencu˚m podı´let se pevneˇji a souvisleji na misı´ch NATO tı´m, zˇe budou rˇesˇit nedostatky evropske´ obrany. Tato zdokonalenı´ NATO a u´silı´ Evropske´ unie o rozvoj vojensky´ch schopnostı´ a plneˇnı´ Hlavnı´ho cı´le zrˇ´ızenı´m rozmı´stitelny´ch Sil rychle´ reakce EU budou vza´jemny´m posı´lenı´m obou organizacı´.
Prazˇsky´ za´vazek ke schopnostem Iniciativa DCI byla zameˇrˇena na schopnosti, o ktere´ usilovala Aliance jako celek, ale nety´kala se specificky´ch na´rodnı´ch za´vazku˚. Jednotlivı´ spojenci nicme´neˇ v ra´mci Prazˇske´ho za´vazku ke schopnostem ucˇinili pevna´ verˇejna´ prohla´sˇenı´, ktera´ je zavazujı´ ke specificky´m zdokonalenı´m klı´cˇovy´ch vojensky´ch schopnostı´ s cˇasovy´mi termı´ny plneˇnı´ a s monitorova´nı´m realizace na vysoke´ u´rovni. Klı´cˇove´ oblasti schopnostı´ zahrnujı´ strategickou vzdusˇnou a morˇskou prˇepravu; tankova´nı´ za letu; rozmı´stitelne´ ty´love´ zabezpecˇenı´ a ty´love´ jednotky; velenı´, ˇr´ızenı´ a komunikace; pozorova´nı´ vzduch- zemeˇ; zpravodajstvı´; pozorova´nı´ a pru˚zkum cı´lu˚; bojeschopnost vcˇetneˇ munice s prˇesny´m nava´deˇnı´m a prˇekona´nı´ vzdusˇne´ obrany neprˇ´ıtele; a schopnosti obrany proti chemicky´m, biologicky´m, radiologicky´m a jaderny´m zbranı´m. 9
Posilova´nı´ obranny´ch schopnostı´ bude vyzˇadovat nova´ stanovova´nı´ priorit v rozpocˇtech rˇady spojencu˚, naprˇ. snı´zˇenı´ pocˇetnı´ho stavu ozbrojeny´ch sil a prˇeva´deˇnı´ zdroju˚ na modernizaci vy´zbroje. V mnoha prˇ´ıpadech nebude nicme´neˇ zvy´sˇenı´ efektivity vy´daju˚ dostatecˇne´ a budou pozˇadova´ny dodatecˇne´ financˇnı´ zdroje. Jsou zkouma´na u´sporna´ rˇesˇenı´ nedostatku˚ v obranny´ch schopnostech, jako sdruzˇova´nı´ vojensky´ch schopnostı´, zvysˇova´nı´ specializace, koordinovane´ zı´ska´va´nı´ vy´zbroje a spolecˇne´ a mnohona´rodnı´ financova´nı´. Realizace u´kolu˚ Prazˇske´ho za´vazku ke schopnostem bude znamenat prˇinejmensˇ´ım cˇtyrˇna´sobne´ zvy´sˇenı´ pocˇtu velky´ch dopravnı´ch letounu˚ v Evropeˇ a prostrˇednictvı´m sdruzˇenı´ zdroju˚ evropsˇtı´ spojenci zvy´sˇ´ı i sve´ kapacity tankova´nı´ za letu. Za´soby neamericke´, vzduchem doda´vane´ munice s prˇesny´m nava´deˇnı´m se do roku 2007 zvy´sˇ´ı o 40%.
Sı´ly rychle´ reakce NATO Sı´ly rychle´ reakce NATO zajistı´ vyspeˇlou technickou, flexibilnı´, rychle rozmı´stitelnou, interoperabilnı´ a udrzˇitelnou bojovou sı´lu zahrnujı´cı´ pozemnı´, na´morˇnı´ a letecke´ slozˇky schopne´ plnit cele´ spektrum spojenecky´ch misı´. Rozvoj teˇchto vysoce prˇipraveny´ch sil se za´rovenˇ stane katalyza´torem prosazova´nı´ zlepsˇenı´ a veˇtsˇ´ı interoperability vojensky´ch schopnostı´ Aliance v za´jmu pokracˇujı´cı´ transformace vedoucı´ ke schopnosti reagovat na vyvı´jejı´cı´ se bezpecˇnostnı´ hrozby.
10
Po prvnı´ konferenci o vytvorˇenı´ teˇchto sil v cˇervenci 2003 byl v ˇr´ıjnu te´hozˇ roku sestaven prototyp teˇchto jednotek. Pocˇa´tecˇnı´ operacˇnı´ schopnost se ocˇeka´va´ v rˇ´ıjnu 2004, plna´ v ˇr´ıjnu 2006. Pote´ budou tyto jednotky cˇ´ıtat prˇiblizˇneˇ
21.000 osob a budou vybaveny vysoce kvalitnı´mi bojovy´mi letouny, lodeˇmi, vojensky´mi vozidly, ty´lovy´m zabezpecˇenı´m, logistikou, komunikacˇni´mi prostrˇedky a zpravodajsky´m za´zemı´m. Jednotky budou schopny rozmı´steˇnı´ v krizovy´ch oblastech beˇhem peˇti dnu˚ a udrzˇitelne´ po dobu 30 dnu˚.
Nova´ velitelska´ struktura Nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ Aliance schva´lili v Praze pla´n subtilneˇjsˇ´ı, efektivneˇjsˇ´ı a mobilneˇjsˇ´ı vojenske´ velitelske´ struktury podrˇ´ızene´ dveˇma strategicky´m velitelstvı´m, operacˇnı´mu a funkcˇnı´mu. Podrobnosti nove´ velitelske´ struktury byly dopracova´ny v cˇervnu 2003. Struktura odra´zˇ´ı potrˇebu mensˇ´ıch, pruzˇneˇjsˇ´ıch a rychleji rozmı´stitelny´ch sil, jezˇ budou le´pe vyhovovat novy´m misı´m NATO. Pocˇet velitelstvı´ byl snı´zˇen z 20 na 11 a byly noveˇ definova´ny oblasti jejich zodpoveˇdnostı´. Vsˇechny operacˇnı´ sˇta´by nynı´ spadajı´ pod Spojenecke´ velenı´ pro operace prˇi Vrchnı´m velitelstvı´ spojenecky´ch sil v Evropeˇ (SHAPE) se sı´dlem v Belgii. Podporujı´ je dveˇ velenı´ spolecˇny´ch sil, jezˇ mohou vytvorˇit pozemnı´ sˇta´by Mnohona´rodnı´ch vı´cevojskovy´ch seskupenı´ sil (CJTF), a veˇtsˇ´ı, ale funkcˇneˇ omezeneˇjsˇ´ı sta´le´ spolecˇne´ sˇta´by, z nichzˇ mohou by´t vytvorˇeny na´morˇnı´ sˇta´by CJTF. CJTF jsou flexibilnı´mi velitelsky´mi strukturami, jezˇ vojensky´m velitelu˚m umozˇnˇujı´ vyuzˇitı´ u´tvaru˚ z ru˚zny´ch sta´tu˚, aby tak byly splneˇny specificke´ pozˇadavky urcˇite´ vojenske´ operace. Nove´ Spojenecke´ velenı´ pro transformaci (ACT) dohlı´zˇ´ı na pru˚beˇzˇnou transformaci schopnostı´ NATO a prosazuje interoperabilitu sil. ACT nahradilo pu˚vodnı´ Spojenecke´ velenı´ v Atlantiku (ACLANT) a sı´dlı´ v Norfolku, v americke´m sta´teˇ Virginia. Sve´ zastoupenı´ vsˇak ma´ i v Evropeˇ.
Skutecˇnost, zˇe je vrchnı´ velitel spojenecky´ch sil pro transformaci za´rovenˇ velitelem spolecˇny´ch ozbrojeny´ch sil USA je internı´m motorem zmeˇn v americky´ch jednotka´ch a prˇina´sˇ´ı zrˇetelne´ vy´hody. ACT bude hra´t klı´cˇovou roli v adaptaci schopnostı´ a rozvoji doktrı´ny novy´ch Sil rychle´ reakce NATO.
ˇ elit novy´m hrozba´m C Na prazˇske´m summitu bylo prˇijato neˇkolik iniciativ zameˇrˇeny´ch na posı´lenı´ schopnostı´ Aliance pro boj s terorismem a s novy´mi bezpecˇnostnı´mi hrozbami. Za´rovenˇ byla schva´lena koncepce obrany proti terorismu a zaha´jena spolupra´ce s partnersky´mi zemeˇmi v ra´mci Partnerske´ho akcˇnı´ho pla´nu proti terorismu, ktery´ zahrnuje vy´meˇnu zpravodajsky´ch informacı´ a zlepsˇova´nı´ civilnı´ prˇipravenosti k obraneˇ proti chemicky´m, biologicky´m, radiologicky´m a jaderny´m u´toku˚m na civilnı´ obyvatelstvo a pomoc prˇi zvla´da´nı´ jejich na´sledku˚. V ra´mci posı´lenı´ schopnostı´ Aliance proti nuklea´rnı´m, biologicky´m a chemicky´m zbranı´m
bylo zaha´jeno peˇt iniciativ: prototyp pohotovostnı´ analyticke´ laboratorˇe; pohotovostnı´ ty´m reakcı´ na uda´losti, specializovane´ centrum pro obranu proti teˇmto zbranı´m; za´soby prostrˇedku˚ NATO pro obranu proti biologicky´m a chemicky´m zbranı´m; a syste´m zjisˇt’ova´nı´ chorob. Kromeˇ toho studie proveditelnosti protiraketove´ obrany NATO zvazˇuje mozˇnosti ochrany aliancˇnı´ho u´zemı´, sil a obyvatelstva prˇed cely´m spektrem rˇ´ızeny´ch strˇel. Byly take´ posı´leny schopnosti obrany proti u´toku˚m na pocˇ´ıtacˇove´ syste´my. Dne 1.prosince 2003 dosa´hl novy´ mnohona´rodnı´ prapor obrany proti chemicky´m, biologicky´m, radiologicky´m a nuklea´rnı´m zbranı´m (CBRN) sve´ pocˇa´tecˇnı´ operacˇnı´ schopnosti. Jeho sı´dlo ˇ eske´ republiky; se nacha´zı´ v Liberci, na severu C prapor ma´ sve´ plne´ operacˇnı´ schopnosti v ra´mci norem NATO dosa´hnout v cˇervenci 2004. Na pocˇa´tku jeho existence se na neˇm podı´lelo 13 ˇ eska´ republika, Ita´lie, Kanada, sta´tu˚: Belgie, C Mad’arsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Sˇpaneˇlsko, Turecko, USA a Velka´ Brita´nie.
11
Meˇnı´cı´ se role ozbrojeny´ch sil NATO
Od zalozˇenı´ NATO bylo za´kladnı´ u´lohou spojenecky´ch sil zajisˇt’ovat bezpecˇnost a teritoria´lnı´ integritu cˇlensky´ch sta´tu˚. Ochrana bezpecˇnosti prostrˇednictvı´m odstrasˇova´nı´ a kolektivnı´ obrany je i nada´le jeho za´kladnı´ u´lohou, ale od konce studene´ va´lky podstoupila role i organizace ozbrojeny´ch sil NATO velke´ zmeˇny vzhledem k nutnosti adaptace na vy´voj bezpecˇnostnı´ho prostrˇedı´ a kvu˚li posı´lenı´ vojenske´ spolupra´ce s partnersky´mi zemeˇmi. V obdobı´ studene´ va´lky se vojenske´ pla´nova´nı´ NATO soustrˇed’ovalo prˇedevsˇ´ım na udrzˇova´nı´ vojensky´ch schopnostı´ potrˇebny´ch k obraneˇ proti mozˇne´ agresi ze strany Soveˇtske´ho svazu a zemı´ Varsˇavske´ smlouvy. Po pa´du berlı´nske´ zdi se ozy´valy hlasy, zˇe NATO jizˇ nenı´ potrˇeba. Euroatlanticka´ bezpecˇnost, i kdyzˇ me´neˇ konfrontacˇnı´, je vsˇak za´rovenˇ komplexneˇjsˇ´ı a mimo Evropu vyvstala rˇada novy´ch proble´mu˚ jako zhroucene´ nebezpecˇne´ sta´ty, sˇ´ırˇenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´ a jejich nosicˇu˚, a terorismus. Tyto nove´ u´koly pro zajisˇt’ova´nı´ bezpecˇnosti se projevily pocˇa´tkem devadesa´ty´ch let v souvislosti s etnicky´mi konflikty na Balka´neˇ, kam byly nakonec povola´ny sı´ly NATO, aby prˇispeˇly k nastolova´nı´ mı´ru a zvla´da´nı´ krizı´. Teroristicke´ u´toky na Spojene´ sta´ty v za´rˇ´ı 2001 a na´sledne´ operace v Afgha´nista´nu za u´cˇelem likvidace Al-Kajdy, teroristicke´ skupiny odpoveˇdne´ za tyto u´toky, vedly k rostoucı´m obava´m z terorismu, z ohrozˇenı´ ze strany zhrouceny´ch nebezpecˇny´ch sta´tu˚ a ze sˇ´ıˇrenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´. Sı´ly NATO nynı´ prˇispı´vajı´ k obraneˇ proti terorismu a hrajı´ komplexneˇjsˇ´ı u´lohu v mezina´rodnı´m mı´rovy´ch misı´ch, ktery´ch se NATO poprve´ ve sve´ historii ujı´ma´ i za hranicemi euroatlanticke´ho prostoru. Avsˇak i kdyzˇ jsou soucˇasne´ hrozby pro Alianci potencia´lneˇ me´neˇ apokalypticke´ nezˇ beˇhem studene´ va´lky, jsou velmi rea´lne´, nale´have´ a cˇasto neprˇedvı´datelne´. 12
>4
Konvencˇnı´ ozbrojene´ sı´ly NATO Od konce studene´ va´lky byl celkovy´ stav konvencˇnı´ch ozbrojeny´ch sil podstatneˇ snı´zˇen: od pocˇa´tku devadesa´ty´ch let byl stav pozemnı´ch sil cˇlensky´ch sta´tu˚ vycˇleneˇny´ch pro Alianci snı´zˇen o 35%; stav na´morˇnı´ch sil o 30%; a stav bojove´ho letectva o 40%. Prˇeva´zˇna´ cˇa´st ozbrojeny´ch sil jizˇ nenı´ udrzˇova´na ve vysoke´ bojove´ pohotovosti a byla reorganizova´na s cı´lem veˇtsˇ´ı flexibility a mobility, aby byla schopna prˇebı´rat nove´ u´koly prˇi mı´rovy´ch a krizovy´ch operacı´ch a efektivneˇ spolupracovat s u´tvary necˇlensky´ch sta´tu˚ Aliance. Jednı´m z prˇ´ıkladu˚ zpu˚sobu, jaky´m nove´ okolnosti vedly ke zmeˇna´m organizace sil Aliance, je zavedenı´ vojenske´ koncepce Mnohona´rodnı´ho vı´cevojskove´ho seskupenı´ sil (CJTF). Ta zajisˇt’uje flexibilnı´ strukturu, jezˇ vojensky´m velitelu˚m umozˇnˇuje nasazovat u´tvary z ru˚zny´ch sta´tu˚ a vyhoveˇt tak specificky´m podmı´nka´m urcˇite´ vojenske´ operace. Napoma´ha´ rovneˇzˇ integraci necˇlensky´ch sta´tu˚ do mı´rovy´ch operacı´ pod vedenı´m NATO a umozˇnˇuje prˇ´ıpadne´ pouzˇitı´ prostrˇedku˚ a schopnostı´ NATO prˇi vojensky´ch operacı´ch pod vedenı´m EU. Vy´znam nove´ role NATO pro mı´rove´ a krizove´ operace (podrobnosti viz Kapitola 10) se zvy´sˇil od poloviny devadesa´ty´ch let. V letech 1992 azˇ 1995 se jednotky NATO angazˇovaly ve va´lce v Bosneˇ a Hercegovineˇ v ra´mci podpory OSN v oblasti kontroly a vynucova´nı´ sankcı´ OSN na Jadranu a v bezletove´ zo´neˇ nad Bosnou a Hercegovinou, a poskytovaly prˇ´ımou leteckou podporu Ochranny´m sila´m OSN (UNPROFOR) na zemi. Letecke´ u´dery v srpnu a za´rˇ´ı 1995 pomohly vysvobodit z oblezˇenı´ Sarajevo, zmeˇnit rovnova´hu sil a prˇispeˇly k mı´rove´mu urovna´nı´ v Bosneˇ a Hercegovineˇ. Na´sledneˇ zde Aliance v prosinci 1995 na za´kladeˇ manda´tu OSN rozmı´stila mnohona´rodnı´ sı´ly k naplnˇova´nı´ vojensky´ch aspektu˚ mı´rove´ dohody.
Na jarˇe roku 1999 NATO da´le rozsˇ´ırˇilo svou u´lohu v krizove´m rˇ´ızenı´, kdyzˇ spojenci zaha´jili leteckou operaci proti jugosla´vske´mu rezˇimu, aby jej prˇinutili se podrˇ´ıdit pozˇadavku˚m mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´ na ukoncˇenı´ politicky´ch a etnicky´ch represı´ v provincii Kosovo. Do oblasti byly pote´ vysla´ny mnohona´rodnı´ sı´ly pod vedenı´m NATO, aby napomohly obnovenı´ stability. O dva roky pozdeˇji, pocˇa´tkem roku 2001, se NATO ve spolupra´ci s novou demokratickou vla´dou Jugosla´vie, angazˇovalo prˇi prevenci krize v jizˇnı´m Srbsku, v oblasti s pocˇetnou alba´nskou populacı´. Ve stejne´m roce se NATO spolecˇneˇ s Evropskou uniı´ zapojilo i do procesu preventivnı´ diplomacie, jezˇ meˇla odvra´tit obcˇanskou va´lku v By´vale´ jugosla´vske´ republice Makedonii*, a to prˇedevsˇ´ım podporou jedna´nı´ o mı´rove´m ˇresˇenı´. V le´teˇ te´hozˇ roku byly v zemi rozmı´steˇny nevelke´ jednotky NATO, ktere´ mı´rovy´m zpu˚sobem odzbrojily povstalce a zajisˇt’ovaly bezpecˇnost mezina´rodnı´m pozorovatelu˚m; stabilita byla brzy obnovena. Operace na Balka´neˇ umozˇnily sila´m NATO bohateˇ rozsˇ´ırˇit sve´ zkusˇenosti v oblasti mı´rovy´ch a krizovy´ch operacı´ i v ota´zka´ch vedenı´ mnohona´rodnı´ch koalic zahrnujı´cı´ch necˇlenske´ sta´ty Aliance. NATO je proto v soucˇasne´m bezpecˇnostnı´m prostrˇedı´ neocenitelny´m na´strojem. Od teroristicky´ch u´toku˚ 11. za´rˇ´ı je Aliance sta´le cˇasteˇji povola´va´na k zajisˇt’ova´nı´ bezpecˇnosti v nestabilnı´ch oblastech mimo tradicˇnı´ euroatlanticky´ prostor.
V srpnu roku 2003 Aliance souhlasila s prˇevzetı´m velenı´ Mezina´rodnı´ch asistencˇnı´ch sil (ISAF) v Afgha´nista´nu, aby tak napomohla obnovenı´ stability v tomto zhroucene´m sta´teˇ, suzˇovane´m dlouho obcˇanskou va´lkou, ktery´ byl bezpecˇnou ochranou teroristu˚. Aliance jesˇteˇ prˇedtı´m vy´znamneˇ podporovala, v oblasti pla´nova´nı´, spojence, kterˇ´ı prˇebı´rali v ISAF vedoucı´ u´lohy. Posı´lena´ role NATO zajisˇt’uje kontinuitu a je rˇesˇenı´m proble´mu s hleda´nı´m novy´ch sta´tu˚ pro vedenı´ te´to mise kazˇdy´ch sˇest meˇsı´cu˚. Voja´ci NATO slouzˇ´ı pod za´stavou ISAF a i nada´le pracujı´ na za´kladeˇ manda´tu OSN, ktery´ byl v rˇ´ıjnu 2003 rozsˇ´ırˇen i do oblastı´ mimo hlavnı´ meˇsto Ka´bul. Nasazenı´ sil NATO v Afgha´nista´nu je prvnı´ misı´ Aliance mimo euroatlanticky´ prostor. Je uvedenı´m za´kladnı´ho rozhodnutı´ ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´ cˇlensky´ch sta´tu˚ Aliance na zaseda´nı´ v Reykjavı´ku v kveˇtnu 2002 do praxe. Aliance na sve´m islandske´m summitu prohla´sila, zˇe ″NATO musı´ by´t schopne´ nasadit sı´ly, ktere´ se doka´zˇ´ı rychle prˇesunout kamkoli, kde jsou zapotrˇebı´, a udrzˇovat operace navzdory vzda´lenosti a cˇasu″. Po zaha´jenı´ intervence v Ira´ku vedene´ Spojeny´mi sta´ty se NATO navı´c rozhodlo podporovat mnohona´rodnı´ divizi pod vedenı´m Polska v centra´lnı´m Ira´ku prostrˇednictvı´m formova´nı´ u´tvaru˚, logistiky, komunikacˇnı´ techniky a zpravodajske´ cˇinnosti. Stejnou podporu je prˇipraveno poskytnout i dalsˇ´ım spojencu˚m, kterˇ´ı o to pozˇa´dajı´. I v bezpecˇnostnı´m prostrˇedı´ po 11.za´rˇ´ı 2001 jsme byli sveˇdky klasicke´ho pouzˇitı´ sı´ly proti 13
novy´m hrozba´m. Od rˇ´ıjna 2001 hlı´dkovalo v ra´mci operace ″Aktivnı´ u´silı´″ lod’stvo NATO ve vy´chodnı´m Strˇedomorˇ´ı a monitorovalo na´kladnı´ plavidla, aby odhalilo a odstrasˇovalo teroristicke´ aktivity. Mise byla od te´ doby rozsˇ´ıˇrena i na doprovod nevojensky´ch plavidel na vyzˇa´da´nı´ Gibraltarsky´m pru˚livem a systematicke´ kontroly podezrˇely´ch lodı´. Kromeˇ odstrasˇova´nı´ teroristu˚ prˇinesla tato na´morˇnı´ operace neˇktere´ neocˇeka´vane´ vy´hody a meˇla zrˇejmy´ vliv na bezpecˇnost a stabilitu ve Strˇedomorˇ´ı, potrˇebne´ pro obchod a ekonomickou aktivitu v te´to oblasti.
Jaderne´ sı´ly NATO Prˇ´ıstup NATO k jaderny´m zbranı´m je jednou z oblastı´ jeho vojenske´ politiky, ktera´ beˇhem poslednı´ch deseti let doznala nejradika´lneˇjsˇ´ıch zmeˇn. Beˇhem studene´ va´lky hra´ly jaderne´ zbraneˇ ve strategii Aliance u´strˇednı´ roli. Existence velke´ho pocˇtu jaderny´ch ozbrojeny´ch sil a odhodla´nı´ spojenecky´ch vla´d tyto zbraneˇ schranˇovat, a prˇ´ıpadneˇ pouzˇ´ıt, meˇlo slouzˇit jako odstrasˇova´nı´ – nejen proti pouzˇitı´ jaderny´ch zbranı´ jiny´mi sta´ty, ale jako krajnı´ prostrˇedek k zabra´neˇnı´ jake´koliv formeˇ agrese.
14
V polovineˇ padesa´ty´ch let zvysˇovala strategie tzv. ″masivnı´ odvety″ u´cˇinek odstrasˇova´nı´.
Strategie byla zalozˇena na hrozbeˇ, zˇe NATO bude na agresi proti ktere´mukoli sve´mu cˇlenske´mu sta´tu reagovat vsˇemi dostupny´mi prostrˇedky, vcˇetneˇ jaderny´ch zbranı´. V roce 1967 byla prˇedstavena strategie tzv. ″odstupnˇovane´ reakce″, jezˇ meˇla potencia´lnı´ho agresora zastrasˇit nejistotou co do formy reakce NATO – tj. zda bude vedena konvencˇnı´mi nebo jaderny´mi zbraneˇmi. Tuto strategii si NATO uchovalo azˇ do konce studene´ va´lky. V soucˇasnosti majı´ jaderne´ zbraneˇ ve strategii Aliance podstatneˇ me´neˇ vy´znamnou roli. Vsˇechny trˇi jaderne´ velmoci Aliance - USA, Velka´ Brita´nie a Francie - podstatneˇ snı´zˇily svu˚j nuklea´rnı´ potencia´l, v neˇktery´ch prˇ´ıpadech azˇ o 80%. Podmı´nky, za nichzˇ by bylo pouzˇitı´ teˇchto zbranı´ zvazˇova´no, jsou hodnoceny jako vysoce nepravdeˇpodobne´ a jaderne´ zbraneˇ uzˇ nejsou namı´ˇreny proti zˇa´dne´ jednotlive´ zemi nebo specificke´ hrozbeˇ. Hlavnı´ du˚vod existence zby´vajı´cı´ch jaderny´ch arzena´lu˚ je politicky´: udrzˇenı´ mı´ru a prevence tı´m, zˇe je riziko agrese proti NATO nevypocˇitatelne´ a neprˇijatelne´. Spolu s konvencˇnı´mi, nejaderny´mi schopnostmi tyto zbraneˇ vzbuzujı´ nejistotu v zemı´ch, jezˇ by se chteˇly pokusit o zı´ska´nı´ politicky´ch cˇi vojensky´ch
vy´hod pomocı´ hrozeb nebo pouzˇitı´ jaderny´ch, biologicky´ch cˇi chemicky´ch zbranı´ proti Alianci. Soucˇasneˇ majı´ spojenci trvalou povinnost kontroly jaderny´ch zbranı´, odzbrojova´nı´ a
prevence jejich sˇ´ırˇenı´, a NATO podporuje u´silı´ o snı´zˇenı´ pocˇtu jaderny´ch zbranı´ stejneˇ jako omezenı´ sˇ´ırˇenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´ (ZHN). K identifikaci pozˇadavku˚ a vy´meˇneˇ informacı´ v te´to oblasti bylo v NATO zrˇ´ızeno Strˇedisko ZHN.
Sı´ly NATO Termı´n sı´ly NATO mu˚zˇe by´t zava´deˇjı´cı´. NATO nema´ sta´lou arma´du. Jednotlive´ cˇlenske´ sta´ty prˇislı´bı´ urcˇite´ druhy a pocˇty jednotek, jezˇ budou Alianci da´ny k dispozici k prova´deˇnı´ dohodnuty´ch u´kolu˚ cˇi operacı´. Tyto u´tvary zu˚sta´vajı´ pod na´rodnı´m vedenı´m, dokud nejsou povola´ny, a pak prˇecha´zejı´ pod velenı´ vojensky´ch velitelu˚ NATO. NATO ma´ ve skutecˇnosti jen male´ mnozˇstvı´ sta´ly´ch vojensky´ch sil. Male´ integrovane´ sˇta´by v ru˚zny´ch mnohona´rodnı´ch velitelstvı´ch tvorˇ´ı integrovanou vojenskou strukturu Aliance. Neˇktere´ operacˇnı´ sı´ly, jako naprˇ´ıklad u´tvary Letecke´ho vy´strazˇne´ho a rˇ´ıdı´cı´ho syste´mu NATO, udrzˇujı´ sta´le v provozu zarˇ´ızenı´ pro provoz komunikacı´ a pro strˇezˇenı´ vzdusˇne´ho prostoru a protivzdusˇnou obranu. Sta´le´
na´morˇnı´ sı´ly sesta´vajı´ z male´ho mnozˇstvı´ plavidel a prˇ´ıslusˇnı´ku˚ na´morˇnictva neˇktery´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ a jsou rozmist’ova´ny za pouzˇitı´ principu rotace. Trˇebazˇe Aliance nema´ sta´lou arma´du, je schopna mobilizovat ozbrojene´ sı´ly 26 spojencu˚. Jejı´ integrovana´ mnohona´rodnı´ struktura prˇinesla historicky bezprecedentnı´ u´rovenˇ interoperability ozbrojeny´ch sil, vyzbrojeny´ch a vycvicˇeny´ch ke spolecˇny´m akcı´m podle spolecˇny´ch standardu˚ a postupu˚. Spolecˇneˇ s dlouholety´mi zkusˇenostmi v oblasti mnohona´rodnı´ho krizove´ho rˇ´ızenı´ a mı´rovy´ch operacı´ to z NATO v dnesˇnı´m bezpecˇnostnı´m prostrˇedı´ cˇinı´ neocenitelny´ na´stroj, nebozˇ zvla´da´nı´ novy´ch hrozeb vyzˇaduje koordinovanou mezina´rodnı´ akci. 15
Rozsˇirˇova´nı´ bezpecˇnosti prostrˇednictvı´m partnerstvı´
Aliance se prˇizpu˚sobila strategicke´mu kontextu obdobı´ po studene´ va´lce prˇijetı´m komplexneˇjsˇ´ı definice bezpecˇnosti a uvedla do praxe strategii zalozˇenou na sˇiroke´m partnerstvı´ a spolupra´ci v euroatlanticke´m prostoru, jezˇ je dnes povazˇova´na za jeden z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch bezpecˇnostnı´ch u´kolu˚ NATO. Proces byl zaha´jen v roce 1990, kdy nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ Aliance podali ruku prˇes padajı´cı´ zˇeleznou oponu a nabı´dli nove´ vztahy spolupra´ce sta´tu˚m strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropy a neˇkdejsˇ´ım soveˇtsky´m republika´m.
ˇ eska´ jugosla´vska´ republika Makedonie*, C republika, Estonsko, Finsko, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Kazachsta´n, Kyrgyzsta´n, Litva, Lotysˇsko, Mad’arsko, Molda´vie, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Ruska´ federace, ˇ ˇ Slovensko, Slovinsko, Sve´dsko, Svy´carsko, Ta´dzˇikista´n, Turkmenista´n, Ukrajina a Uzbekista´n. Z uvedeny´ch sta´tu˚ se staly ˇra´dny´mi ˇ eska´ republika, cˇleny Aliance v roce 1999 C Mad’arsko a Polsko; v roce 2004 pak Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotysˇsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
To umozˇnilo vytvorˇenı´ Rady severoatlanticke´ spolupra´ce (NACC) v prosinci 1991 jako fo´ra pro konzultace zameˇrˇene´ na budova´nı´ vza´jemne´ du˚veˇry. Pozdeˇji, v roce 1994 byl v tomto smeˇru ucˇineˇn velky´ krok vprˇed inauguracı´ Partnerstvı´ pro mı´r – programu prakticke´ bilatera´lnı´ spolupra´ce mezi NATO a jednotlivy´mi partnersky´mi sta´ty.
ˇ erna´ Hora Bosna a Hercegovina a Srbsko a C rovneˇzˇ vyja´drˇily prˇa´nı´ prˇistoupit k Partnerstvı´ pro mı´r a k Radeˇ euroatlanticke´ho partnerstvı´. NATO uvı´ta´ jejich cˇlenstvı´, jakmile tyto dveˇ zemeˇ splnı´ podmı´nky stanovene´ Aliancı´, k nimzˇ mj. patrˇ´ı naprosta´ spolupra´ce s Mezina´rodnı´m soudnı´m tribuna´lem pro by´valou Jugosla´vii, zejme´na pokud jde o vyda´va´nı´ osob obvineˇny´ch z va´lecˇny´ch zlocˇinu˚.
V soucˇasnosti se NATO a partnerske´ sta´ty dnes pravidelneˇ scha´zejı´ ke konzultacı´m o bezpecˇnosti a obranny´ch ota´zka´ch v ra´mci Rady euroatlanticke´ho partnerstvı´ (EAPC), ktera´ v roce 1997 nahradila NACC. Ozbrojene´ sı´ly NATO a partnersky´ch zemı´ cˇasto spolupracujı´ a organizujı´ spolecˇna´ cvicˇenı´, jejich prˇ´ıslusˇnı´ci jsou spolecˇneˇ nasazeni v mı´rovy´ch operacı´ch pod vedenı´m NATO na Balka´neˇ. Na prazˇske´m summitu Aliance v listopadu 2002 byly podniknuty dalsˇ´ı kroky pro upevneˇnı´ spolupra´ce mezi NATO a partnersky´mi sta´ty a pro veˇtsˇ´ı zameˇrˇenı´ aktivit PfP na bezpecˇnostnı´ hrozby 21.stoletı´.
Partnerstvı´ pro mı´r Program Partnerstvı´ pro mı´r je jednı´m z nejpozoruhodneˇjsˇ´ıch u´speˇchu˚ v oblasti bezpecˇnosti v poslednı´ch deseti letech. Od jeho inaugurace v roce 1994 prˇijalo pozva´nı´ k prˇistoupenı´ 30 sta´tu˚: Alba´nie, Arme´nie, A´zerjba´jdzˇa´n, Beˇlorusko, Bulharsko, By´vala´ 16
>5
Smyslem PfP, ktere´ je zalozˇeno na prakticke´ spolupra´ci a povinnosti dodrzˇova´nı´ demokraticky´ch principu˚ Aliance, je zvy´sˇenı´ stability, snı´zˇenı´ ohrozˇenı´ mı´ru a budova´nı´ pevneˇjsˇ´ıch bezpecˇnostnı´ch vztahu˚ mezi jednotlivy´mi partnersky´mi sta´ty a NATO, stejneˇ jako mezi partnersky´mi sta´ty navza´jem. Za´kladem PfP je individua´lnı´ partnerstvı´ kazˇde´ zemeˇ a NATO, prˇizpu˚sobene´ individua´lnı´m potrˇeba´m prˇ´ıslusˇene´ho sta´tu a spolecˇneˇ realizovane´ na takove´ u´rovni a s takovou intenzitou, ktere´ si vla´dy zu´cˇastneˇny´ch sta´tu˚ samy zvolı´. Oficia´lnı´m za´kladem Partnerstvı´ pro mı´r je Ra´mcovy´ dokument. Tento akt stanovı´ specificke´ za´vazky kazˇde´ho partnerske´ho sta´tu a obsahuje za´vazek spojencu˚ konzultovat s kteroukoli partnerskou zemı´, jejı´zˇ teritoria´lnı´ integrita, politicka´ neza´vislost nebo bezpecˇnost jsou prˇ´ımo ohrozˇeny. Kazˇda´ partnerska´ zemeˇ na sebe bere rˇadu rozsa´hly´ch politicky´ch za´vazku˚
v za´jmu zachova´nı´ principu˚ demokraticke´ spolecˇnosti, respektuje za´sady mezina´rodnı´ho pra´va, plnı´ povinnosti stanovene´ Chartou OSN, Vsˇeobecnou deklaracı´ lidsky´ch pra´v, Za´veˇrecˇny´m aktem Helsinske´ konference2 a mezina´rodnı´mi dohodami o odzbrojenı´ a o kontrole zbrojenı´, zdrzˇuje se hrozeb nebo pouzˇitı´ na´silı´ vu˚cˇi jiny´m sta´tu˚m, zachova´va´ existujı´cı´ sta´tnı´ hranice a vesˇkere´ spory s jiny´mi sta´ty ˇresˇ´ı mı´rovou cestou. Dalsˇ´ı specificke´ za´vazky se ty´kajı´ zvy´sˇenı´ transparentnosti na´rodnı´ho obranne´ho a rozpocˇtove´ho pla´nova´nı´, nezbytne´ho pro demokratickou kontrolu ozbrojeny´ch sil a rozvoj schopnostı´ pro spolecˇne´ akce s NATO v ra´mci mı´rovy´ch a humanita´rnı´ch operacı´. Ve spolupra´ci NATO s kazˇdy´m partnersky´m sta´tem je prˇipravova´n a schvalova´n Individua´lnı´ program partnerstvı´. Tyto dvoulete´ programy jsou koncipova´ny na za´kladeˇ rozsa´hle´ nabı´dky aktivit Pracovnı´ho programu partnerstvı´ ve shodeˇ se specificky´mi za´jmy a potrˇebami kazˇde´ jednotlive´ zemeˇ. Spolupra´ce se zameˇrˇuje prˇedevsˇ´ım na obranne´ ota´zky a zahrnuje praktickou soucˇinnost ty´kajı´cı´ se vsˇech aktivit NATO. Partnersky´ pracovnı´ program nabı´zı´ prˇes dvacet oblastı´, pocˇ´ınaje obrannou politikou a pla´nova´nı´m, prˇes civilneˇ-vojenske´ vztahy, vzdeˇla´va´nı´ a vy´cvik azˇ po protivzdusˇnou obranu, komunikacˇnı´ a informacˇnı´ syste´my, krizove´ rˇ´ızenı´ a civilnı´ nouzove´ pla´nova´nı´. V za´jmu lepsˇ´ı operativnı´ schopnosti partnersky´ch ozbrojeny´ch sil spolupracovat s u´tvary NATO prˇi mı´rovy´ch operacı´ch poskytuje Aliance odbornou pomoc v oblasti interoperability a pozˇadavku˚ na schopnosti prostrˇednictvı´m Procesu pla´nova´nı´ a hodnocenı´
PfP (PARP). Tento syste´m je vypracova´n podle pla´novacı´ho syste´mu Aliance samotne´ a pro partnery je u´cˇast v neˇm dobrovolna´. Pla´novacı´ cı´le, neboli Cı´le partnerstvı´, jsou dojedna´va´ny s kazˇdou u´cˇastnickou zemı´ a spojeny s rozsa´hly´m hodnocenı´m. Tento proces podstatneˇ prˇispeˇl k u´zke´ spolupra´ci partnersky´ch sta´tu˚ prˇi mı´rovy´ch operacı´ch na Balka´neˇ. V pru˚beˇhu let se operacˇnı´ zameˇrˇenı´ Partnerstvı´ pro mı´r a zapojenı´ partnersky´ch zemı´ do rozhodovacı´ch a pla´novacı´ch procesu˚ PfP rozsˇirˇovaly. Byl zaveden tzv. Koncept operacˇnı´ch schopnostı´, jehozˇ cı´lem je rozvoj uzˇsˇ´ı a specializovaneˇjsˇ´ı vojenske´ spolupra´ce, ktera´ ma´ zdokonalit vojenskou efektivitu mnohona´rodnı´ch sil. Navı´c byl ustaven Politicko-vojensky´ ra´mec spolupra´ce, jehozˇ cı´lem je posı´lenı´ konzultacı´ s partnersky´mi zemeˇmi beˇhem naru˚stajı´cı´ch krizı´, jezˇ mohou vyzˇadovat nasazenı´ mı´rovy´ch sil. Pomocı´ tohoto ra´mce mohou by´t partnerske´ zemeˇ zapojeny do diskusı´ o operacˇnı´ch pla´nech a procesu sestavova´nı´ u´tvaru˚ v raneˇjsˇ´ı fa´zi procesu. Aby bylo partnerske´ zemeˇ mozˇno le´pe integrovat do kazˇdodennı´ cˇinnosti Partnerstvı´ pro mı´r, byly u neˇkolika velitelstvı´ NATO zrˇ´ızeny tzv. Sˇta´bnı´ prvky PfP, tvorˇene´ du˚stojnı´ky z partnersky´ch zemı´. Kromeˇ toho, Koordinacˇnı´ bunˇka partnerstvı´ prˇi SHAPE v belgicke´m Monsu poma´ha´ koordinovat vy´cvik a cvicˇenı´ PfP a Mezina´rodnı´ koordinacˇnı´ strˇedisko (ICC) zajisˇt’uje sˇkolicı´ a pla´novacı´ zarˇ´ızenı´ pro vsˇechny necˇlenske´ sta´ty NATO, jezˇ poskytujı´ jednotky pro mı´rove´ operace pod vedenı´m NATO na Balka´neˇ a v Afgha´nista´nu.
2
Za´veˇrecˇny´ akt Helsinske´ konference: schva´len v roce 1975 Konferencı´ o spolupra´ci a bezpecˇnosti v Evropeˇ, stanovuje normy chova´nı´ sta´tu˚ na mezina´rodnı´ u´rovni, zava´dı´ opatrˇenı´ k vytva´rˇenı´ du˚veˇry mezi Vy´chodem a Za´padem, prosazuje zachova´va´nı´ lidsky´ch pra´v a podporuje ekonomickou, kulturnı´, veˇdeckou a technickou spolupra´ci.
17
Rada euroatlanticke´ho partnerstvı´ Rada euroatlanticke´ho partnerstvı´ (EAPC) sdruzˇuje vsˇechny cˇlenske´ a partnerske´ sta´ty Aliance, v soucˇasnosti celkem 46 sta´tu˚. Rada je multilatera´lnı´ fo´rum pro pravidelny´ dialog a konzultace o politicky´ch a bezpecˇnostnı´ch proble´mech. Slouzˇ´ı za´rovenˇ jako politicky´ ra´mec individua´lnı´ch bilatera´lnı´ch vztahu˚ mezi NATO a sta´ty PfP. Rozhodnutı´ o zalozˇenı´ EAPC v roce 1997 bylo odrazem prˇa´nı´ dosa´hnout ambicio´zneˇjsˇ´ıch cı´lu˚ nezˇ byly ty, jezˇ umozˇnˇoval NACC, a vybudovat bezpecˇnostnı´ fo´rum odpovı´dajı´cı´ sta´le komplexneˇjsˇ´ım vztahu˚m s partnery, jednak v ra´mci rozvoje PfP, jednak v souvislosti s mı´rovou operacı´ v Bosneˇ a Hercegovineˇ, kde byli spolu se svy´mi kolegy z Aliance v roce 1996 rozmı´steˇni prˇ´ıslusˇnı´ci ozbrojeny´ch sil 14 partnersky´ch zemı´. Zalozˇenı´ EAPC za´rovenˇ posı´lilo roli Partnerstvı´ pro mı´r, protozˇe umozˇnilo zapojenı´ partnersky´ch zemı´ do rozhodova´nı´ a pla´nova´nı´ o cele´m spektru aktivit. Kromeˇ kra´tkodoby´ch konzultacı´ v EAPC, jezˇ se ty´kajı´ aktua´lnı´ch politicky´ch a bezpecˇnostnı´ch proble´mu˚, existuje dvoulety´ akcˇnı´ pla´n EAPC zajisˇt’ujı´cı´ dlouhodobe´ konzultace a spolupra´ci v rˇadeˇ dalsˇ´ıch oblastı´. K nim mimo jine´ patrˇ´ı krizove´ rˇ´ızenı´ a mı´rove´ operace; regiona´lnı´ ota´zky; kontrola zbrojenı´; problematika sˇ´ıˇrenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´; mezina´rodnı´ terorismus; obranne´ pla´nova´nı´ a rozpocˇet; obranna´ politika a strategie; civilnı´ nouzove´ pla´nova´nı´ a prˇipravenost na krizove´ situace; zbrojnı´ spolupra´ce; nuklea´rnı´ bezpecˇnost; civilneˇ-vojenska´ spolupra´ce v oblasti ˇr´ızenı´ letove´ho provozu a veˇdecka´ spolupra´ce. Zaseda´nı´ EAPC se konajı´ jednou meˇsı´cˇneˇ na u´rovni velvyslancu˚, jednou rocˇneˇ na u´rovni ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´, ministru˚ obrany a na´cˇelnı´ku˚ genera´lnı´ch sˇta´bu˚, a prˇ´ılezˇitostneˇ i na 18
nejvysˇsˇ´ı u´rovni. Od roku 2005 se budou vy´rocˇnı´ zaseda´nı´ na vysoke´ u´rovni zaby´vat du˚lezˇity´mi politicky´mi ota´zkami v oblasti euroatlanticke´ho spolecˇenstvı´. Veˇtsˇina partnersky´ch sta´tu˚ otevrˇela v Bruselu diplomaticke´ mise prˇi NATO, s cı´lem urychlit komunikaci a umozˇnit konzultace kdykoli je zapotrˇebı´. Velvyslanci cˇlensky´ch i partnersky´ch sta´tu˚ NATO byli naprˇ. schopni se velmi rychle setkat dne 12. za´rˇ´ı 2001 po teroristicke´m u´toku na USA. Solidarita vsˇech cˇlenu˚ EAPC – od Severnı´ Ameriky prˇes Evropu azˇ po Strˇednı´ Asii – v tento den vyja´drˇena´ a spolupra´ce, jezˇ se projevuje v kampani proti mezina´rodnı´mu terorismu vedene´ Spojeny´mi sta´ty, uka´zaly, zˇe politika partnerstvı´ Aliance dala za´klady skutecˇne´ euroatlanticke´ bezpecˇnostnı´ kulturˇe.
take´ si zvolit typ strukturovane´ pomoci prˇi vlastnı´ vnitrˇnı´ reformeˇ, ktery´ odpovı´da´ jejich specificky´m potrˇeba´m a podmı´nka´m. Na za´kladeˇ pokroku dosazˇene´ho v Praze jsou prˇipravova´ny na´vrhy a projekty pro nadcha´zejı´cı´ summit NATO v Istanbulu v roce 2004, dı´ky nimzˇ by PfP meˇlo jesˇteˇ le´pe vyhovovat individua´lnı´m potrˇeba´m a schopnostem partnersky´ch zemı´. Jsou zameˇrˇeny prˇedevsˇ´ım na obranne´ reformy, dı´ky ktery´m docha´zı´ k transformaci ozbrojeny´ch sil a zlepsˇova´nı´ jejich interoperability, a na posilova´nı´ regiona´lnı´ kooperace a vza´jemne´ podpory.
Partnerstvı´ po prazˇske´m summitu Obecne´ odhodla´nı´ spojit sve´ sı´ly v boji proti hrozba´m terorismu bylo konkre´tneˇ vyja´drˇeno prˇijetı´m Partnerske´ho akcˇnı´ho pla´nu proti terorismu na prazˇske´m summitu Aliance. Za´rovenˇ bylo rozhodnuto o ˇradeˇ kroku˚ ke zlepsˇenı´ spolupra´ce NATO s partnersky´mi zemeˇmi. Obsa´hla´ hodnotı´cı´ zpra´va EAPC a PfP doporucˇila posı´lenı´ politicke´ho dialogu s partnery a jejich sta´le hlubsˇ´ı zapojova´nı´ do pla´nova´nı´, prova´deˇnı´ a hodnocenı´ cˇinnostı´, jichzˇ se u´cˇastnı´. Kromeˇ toho byl zaveden novy´ mechanismus spolupra´ce, tzv. Individua´lnı´ partnersky´ akcˇnı´ pla´n (IPAP), ktery´ partnersky´m zemı´m umozˇnˇuje nejen vybı´rat z aktivit nabı´zeny´ch Aliancı´, ale 19
Otevrˇenı´ Aliance novy´m sta´tu˚m
ˇ lenstvı´ v NATO je otevrˇeno pro ktery´koli C ˇ la´nek 10 Washingtonske´ evropsky´ sta´t. C smlouvy umozˇnˇuje sta´vajı´cı´m cˇlensky´m sta´tu˚m prˇizvat ″ktery´koli evropsky´ sta´t schopny´ sˇ´ırˇit principy te´to smlouvy a prˇispı´vat k bezpecˇnosti severoatlanticke´ oblasti″, aby se stal cˇlenem Aliance. Dvana´ct zakla´dajı´cı´ch sta´tu˚ NATO se po peˇti vlna´ch rozsˇ´ırˇenı´ rozrostlo na 26 cˇlensky´ch sta´tu˚. Dverˇe Aliance zu˚sta´vajı´ otevrˇeny i nada´le. Po poslednı´ vlneˇ rozsˇ´ırˇenı´ v roce 2004 se jejı´mi cˇleny staly Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotysˇsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Dalsˇ´ı trˇi kandida´tske´ zemeˇ, Alba´nie, By´vala´ jugosla´vska´ republika Makedonie* a Chorvatsko ocˇeka´vajı´ vy´zvu k prˇistoupenı´ v blı´zke´ budoucnosti. Cı´lem kazˇde´ho cyklu bylo rozsˇ´ırˇenı´ euroatlanticke´ bezpecˇnosti a posı´lenı´ NATO jako celku, jeho soudrzˇnosti a zˇivotaschopnosti; rozsˇirˇova´nı´ nikdy nebylo namı´ˇreno proti bezpecˇnostnı´m za´jmu˚m ktere´koli trˇetı´ zemeˇ. Kazˇdy´ cyklus rozsˇ´ırˇenı´ napomohl zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti a stability v Evropeˇ prˇekona´va´t proble´my kontinentu, ktery´ v prvnı´ polovineˇ 20.stoletı´ prosˇel dveˇma sveˇtovy´mi va´lkami a na´sledneˇ byl prˇes cˇtyrˇicet let rozdeˇlen zˇeleznou ˇ ecko a Turecko byly prˇijaty v roce oponou. R 1952. V roce 1955, pouhy´ch deset let od skoncˇenı´ druhe´ sveˇtove´ va´lky, do NATO vstoupila tehdejsˇ´ı Neˇmecka´ spolkova´ republika a pevneˇ se integrovala do za´padnı´ho spolecˇenstvı´ a prˇipravila podmı´nky pro konecˇne´ znovusjednocenı´ Neˇmecka. Po ostry´ch politicky´ch kontroverzı´ch se v roce 1982 prˇipojilo Sˇpaneˇlsko, trˇebazˇe se azˇ do roku 1998 nestalo soucˇa´stı´ integrovane´ vojenske´ struktury Aliance. Rozhodnutı´ madridske´ho summitu o prˇizva´nı´ ˇ eske´ C republiky, Mad’arska a Polska k prˇ´ıstupovy´m rozhovoru˚m se stalo velky´m krokem k prˇekona´nı´ studenova´lecˇne´ho rozdeˇleni´ Evropy a otevrˇelo cestu neˇkdejsˇ´ım neprˇa´telu˚m z Varsˇavske´ smlouvy do NATO.
20
>6
Rozsˇ´ırˇenı´ Aliance po studene´ va´lce Prvnı´ cyklus rozsˇ´ırˇenı´ po skoncˇenı´ studene´ va´lky nebyl samozrˇejmostı´ a rozhodnutı´ vyzˇadovalo jednohlasny´ souhlas vsˇech cˇlensky´ch sta´tu˚ Aliance. NATO usilovalo prˇedevsˇ´ım o zachova´nı´ sve´ schopnosti rozhodovat na za´kladeˇ konsenzu a o to, aby du˚sledkem rozsˇ´ıˇrenı´ bylo posı´lenı´ evropske´ bezpecˇnosti. V roce 1994 byla zada´na Studie o rozsˇirˇova´nı´ NATO, publikovana´ o rok pozdeˇji, ktera´ ve sve´m za´veˇru uva´dı´, zˇe prˇistoupenı´ novy´ch sta´tu˚ a politicky´, vojensky´ a ekonomicky´ vy´znam rozsˇ´ıˇrenı´ bude prˇ´ınosem pro hlavnı´ u´kol Aliance, jı´mzˇ je zvysˇova´nı´ bezpecˇnosti a stability v euroatlanticke´m prostoru. Paralelneˇ s rozvojem vztahu˚ Aliance s Ruskou federacı´, Ukrajinou a dalsˇ´ımi partnersky´mi zemeˇmi bude tento proces slouzˇit za´jmu˚m cele´ Evropy. Klı´cˇovou ota´zkou prvnı´ho rozsˇ´ırˇenı´ Aliance po konci studene´ va´lky bylo, jak zmeˇnit na´zor Ruska na Alianci jako vojenske´ uskupenı´ neprˇa´telske´ rusky´m za´jmu˚m. Spojenci dospeˇli k na´zoru, zˇe Rusko mu˚zˇe by´t za´sadnı´m prˇ´ınosem pro evropskou stabilitu a bezpecˇnost, a zˇe je trˇeba se jeho obavami z rozsˇirˇova´nı´ NATO zaby´vat. Za´rovenˇ vsˇak bylo trˇeba respektovat pra´vo kazˇde´ho neza´visle´ho sta´tu na vlastnı´ rˇesˇenı´ bezpecˇnostnı´ho usporˇa´da´nı´ a na cˇlenstvı´ v mezina´rodnı´ch organizacı´ch, stejneˇ jako pra´vo cˇlenu˚ Aliance na vlastnı´ rozhodnutı´. Nezˇ dosˇlo k vyzva´nı´ k prˇistoupenı´ prvy´ch trˇech vy´chodoevropsky´ch sta´tu˚ beˇhem madridske´m summitu, NATO usilovalo o konsolidaci a institucionalizaci sve´ho dialogu s Ruskem prostrˇednictvı´m Zakla´dajı´cı´ho aktu z roku 1997 (viz Kapitola 7) a znovu zdu˚raznilo svu˚j za´vazek nerozmist’ovat na u´zemı´ novy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ jaderne´ zbraneˇ ani ozbrojene´ sı´ly jiny´ch sta´tu˚. Na za´kladeˇ doporucˇenı´ Studie o rozsˇ´ırˇenı´ NATO a po intenzivnı´ch individua´lnı´ch jedna´nı´ch s partnersky´mi sta´ty a sˇiroky´ch spojenecky´ch ˇ eska´ republika, Mad’arsko a konzultacı´ch byly C Polsko prˇizva´ny k zaha´jenı´ prˇ´ıstupovy´ch
rozhovoru˚ v roce 1997 a dne 12. brˇezna 1999 se staly oficia´lnı´mi cˇleny Aliance. Neˇkolik zemı´ dalo najevo zklama´nı´ nad tı´m, zˇe nebyly prˇizva´ny v prvnı´ vlneˇ rozsˇ´ırˇenı´ po studene´ va´lce, cˇlenske´ sta´ty NATO vsˇak zdu˚raznˇovaly, zˇe je Aliance i nada´le otevrˇena´ dalsˇ´ım sta´tu˚m, ktere´ se budou chtı´t prˇipojit v budoucnosti. Na washingtonske´m summitu v dubnu 1999 vyhla´sili spojenci Akcˇnı´ pla´n cˇlenstvı´ (MAP), urcˇeny´ na pomoc kandida´tsky´m zemı´m prˇi prˇ´ıpraveˇ na budoucı´ rˇa´dne´ cˇlenstvı´ v Alianci. Na prazˇske´m summitu v listopadu 2002 bylo k zaha´jenı´ prˇ´ıstupovy´ch rozhovoru˚ prˇizva´no dalsˇ´ıch sedm sta´tu˚ - Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotysˇsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. V brˇeznu 2003, po dlouhe´ rˇadeˇ konzultacı´ s uvedeny´mi sta´ty, spojenci podepsali jejich
Akcˇnı´ pla´n cˇlenstvı´ Na za´kladeˇ zkusˇenostı´ z prvnı´ho cyklu rozsˇ´ırˇenı´ po studene´ va´lce byl v roce 1999 vypracova´n Akcˇnı´ pla´n cˇlenstvı´ (MAP), zameˇrˇeny´ na pomoc zemı´m aspirujı´cı´m na cˇlenstvı´ v Alianci. Celkem deveˇt sta´tu˚ – Alba´nie, Bulharsko, By´vala´ jugosla´vska´ republika Makedonie*, Estonsko, Litva, Lotysˇsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko – se tohoto programu u´cˇastnilo od jeho zalozˇenı´. V kveˇtnu roku 2002 k neˇmu prˇistoupilo i Chorvatsko. Sedm z teˇchto deseti zemı´ se v roce 2004 stalo cˇleny Aliance. Zemeˇ aspirujı´cı´ na cˇlenstvı´ v NATO musejı´ proka´zat fungujı´cı´ demokraticky´ politicky´ syste´m a trzˇnı´ ekonomiku; respekt k prˇ´ıslusˇnı´ku˚m na´rodnostnı´ch mensˇin podle standardu˚ Organizace pro bezpecˇnost a spolupra´ci v Evropeˇ (OBSE); vyrˇesˇenı´ vsˇech trvajı´cı´ch sporu˚ se sousednı´mi sta´ty a obecne´ rozhodnutı´ rˇesˇit vesˇkere´ neshody mı´rovou cestou; schopnost a ochotu k plneˇnı´ vojensky´ch u´kolu˚ v ra´mci Aliance a interoperabilitu s ozbrojeny´mi silami ostatnı´ch spojencu˚; stejneˇ jako funkcˇnost
prˇ´ıstupove´ protokoly. Po jejich ratifikaci vsˇemi cˇlensky´mi i prˇistupujı´cı´mi zemeˇmi v souladu s prˇ´ıslusˇny´mi na´rodnı´mi a parlamentnı´mi postupy bylo sedm novy´ch cˇlenu˚ opra´vneˇno k oficia´lnı´mu prˇistoupenı´ k zakla´dajı´cı´ smlouveˇ NATO, k neˇmuzˇ dosˇlo dne 29. brˇezna 2004. Od novy´ch cˇlensky´ch zemı´ se ocˇeka´va´, zˇe budou i nada´le pokracˇovat v du˚lezˇity´ch reforma´ch prˇedevsˇ´ım v oblasti obrany. NATO ve sve´ politice otevrˇeny´ch dverˇ´ı pokracˇuje i po druhe´ vlneˇ rozsˇ´ırˇenı´ po studene´ va´lce. Aliance podporuje dalsˇ´ı trˇi zemeˇ - Alba´nii, By´valou jugosla´vskou republiku Makedonii* a Chorvatsko - prˇi plneˇnı´ u´kolu˚ v ra´mci MAP a v jejich reformnı´m u´silı´ prˇedevsˇ´ım v oblasti obrany a bezpecˇnosti. V prˇ´ıpadeˇ Chorvatska je za´sadneˇ du˚lezˇita´ i plna´ spolupra´ce s Mezina´rodnı´m soudnı´m tribuna´lem pro by´valou Jugosla´vii. civilneˇ-vojensky´ch vztahu˚ s demokraticky´mi normami.
v
souladu
´ cˇast na programu MAP nenı´ za´rukou U budoucı´ho cˇlenstvı´ v Alianci. Akcˇnı´ pla´n ma´ kandida´tsky´m zemı´m umozˇnit, aby sve´ prˇ´ıpravy zameˇrˇily na cı´le a priority stanovene´ pla´nem a aby jim byla poskytova´na odborna´ pomoc a hodnocenı´ NATO. Ta zahrnuje vsˇechny aspekty cˇlenstvı´ vcˇetneˇ politicke´ho, hospoda´rˇske´ho, obranne´ho, zdrojove´ho, informacˇnı´ho, bezpecˇnostnı´ho a pra´vnı´ho. Kazˇdy´ zu´cˇastneˇny´ sta´t si zvolı´ ty oblasti MAP, ktere´ nejle´pe vyhovujı´ jeho potrˇeba´m, a stanovı´ si vlastnı´ cı´le a programy jejich plneˇnı´. ´ cˇast v Partnerstvı´ pro mı´r sama o sobeˇ, a U zejme´na v Procesu pla´nova´nı´ a hodnocenı´ PfP, je integra´lnı´ soucˇa´stı´ cele´ho procesu, protozˇe kandida´tsky´m zemı´m umozˇnˇuje budova´nı´ sil a struktur, jezˇ jsou schopny kvalitneˇjsˇ´ı spolupra´ce se silami Aliance. Pravidelne´ hodnotı´cı´ schu˚zky se spojenci monitorujı´ pokrok a zajisˇt’ujı´ dostatecˇnou odbornou pomoc a zpeˇtnou vazbu. Naplnˇova´nı´ cı´lu˚ MAP je pod sta´lou kontrolou Severoatlanticke´ rady.
21
Zdokonalova´nı´ vztahu˚ s Ruskou federacı´
NATO svou spolupra´ci s Ruskou federacı´ zaha´jilo a rozvı´jı´ od pocˇa´tku 90. let. Du˚vod je zrˇejmy´: spolecˇny´m bezpecˇnostnı´m hrozba´m lze nejle´pe cˇelit spolupracı´ a zapojenı´ Ruska je nezbytne´ pro vytvorˇenı´ jake´hokoli celkove´ho syste´mu evropske´ bezpecˇnosti v obdobı´ po skoncˇenı´ studene´ va´lky. Teroristicke´ u´toky v za´rˇ´ı 2001 zdu˚raznily potrˇebu koordinovane´ho postupu proti spolecˇny´m hrozba´m a staly se novou hybnou silou partnerstvı´ Ruska a Severoatlanticke´ aliance, ktere´ zı´skalo novy´ obsah na ˇr´ımske´m summitu Aliance v kveˇtnu 2002. Tam byla ustavena Rada NATO – Rusko (NRC), sdruzˇujı´cı´ cˇlenske´ zemeˇ NATO a Rusko jako rovnocenne´ partnery, kterˇ´ı hledajı´ mozˇnosti spolecˇne´ho postupu. V ˇradeˇ klı´cˇovy´ch oblastı´ spolecˇne´ho za´jmu dosˇlo ke zintenzivneˇnı´ spolupra´ce. Rozhodnutı´ partnerstvı´ prohlubovat potvrzuje spolecˇne´ odhodla´nı´ zemı´ NATO a Ruska u´zˇeji spolupracovat na dosazˇenı´ spolecˇne´ho cı´le, jı´mzˇ je dlouhotrvajı´cı´ mı´r v euroatlanticke´ oblasti. Tento za´vazek byl jizˇ obsahem dokumentu ″Zakla´dajı´cı´ akt o vza´jemny´ch vztazı´ch, spolupra´ci a bezpecˇnosti mezi NATO a Ruskou federacı´″ z roku 1997, ktery´ se stal za´kladem pro partnerstvı´ Aliance s Ruskem.
Rozvoj vztahu˚ Ruska´ federace se v roce 1991 stala zakla´dajı´cı´m cˇlenem Rady severoatlanticke´ spolupra´ce a v roce 1994 se prˇipojila k Partnerstvı´ pro mı´r (PfP). Rusˇtı´ voja´ci pu˚sobili v mı´rovy´ch sila´ch spolu s jednotkami NATO na Balka´neˇ od roku 1996 azˇ do sve´ho stazˇenı´ v le´teˇ 2003 (viz cˇla´nek na str. 25) Skutecˇny´m za´kladem pevne´ho a dlouhotrvajı´cı´ho partnerstvı´ mezi NATO a Ruskem se nicme´neˇ stal teprve Zakla´dajı´cı´ akt, podepsany´ v Parˇ´ızˇi dne 27.kveˇtna 1997. Dı´ky neˇmu byla zalozˇena Sta´la´ spolecˇna´ rada jako fo´rum pro pravidelne´ konzultace o bezpecˇnostnı´ch ota´zka´ch a pro 22
vypracova´va´nı´ spolupra´ce.
>7
sche´mat
konzultacı´
a
Beˇhem na´sledujı´cı´ch peˇti let se dialog stal vy´znamny´m na´strojem pro posilova´nı´ vza´jemne´ du˚veˇry a prˇekona´va´nı´ nepochopenı´. V roce 1999 byla pra´ce PJC na rok prˇerusˇena kvu˚li rozdı´lne´mu postoji k letecky´m operacı´m Aliance proti zbytkove´ Jugosla´vii. Navzdory tomu ale rˇada aktivit pokracˇovala, vcˇetneˇ podı´lu Ruska na udrzˇova´nı´ mı´ru v Bosneˇ a Hercegovineˇ. V ra´mci PJC se nicme´neˇ nikdy nepodarˇilo dosa´hnout vsˇech cı´lu˚, vyja´drˇeny´ch v Za´kla´dajı´cı´m aktu. Forma´t NATO+1 vedl k tomu, zˇe Aliance prˇicha´zela k jednacı´mu stolu s prˇedem sjednanou pozicı´. NATO a Rusko si tak vymeˇnˇovaly informace a vedly konzultace v podstateˇ na ″bilatera´lnı´″ ba´zi, cozˇ se projevilo jako omezujı´cı´, kdyzˇ nastala potrˇeba jednat o uzˇsˇ´ı spolupra´ci. Jakmile se po u´tocı´ch z 11.za´rˇ´ı uka´zala nezbytnost spolecˇne´ho postupu proti mezina´rodnı´mu terorismu a dalsˇ´ım novy´m bezpecˇnostnı´m hrozba´m, cˇlenske´ zemeˇ Aliance a Rusko te´to prˇ´ılezˇitosti vyuzˇily a pozvedly sve´ partnerstvı´ na vysˇsˇ´ı u´rovenˇ ustavenı´m Rady NATO – Rusko (NRC), v nı´zˇ spolupracujı´ jako rovnocennı´ partnerˇi (viz cˇla´nek na str. 23). Pro usnadneˇnı´ te´to spolupra´ce zrˇ´ıdilo Rusko v roce 1998 svoji misi prˇi NATO. Aliance pote´ otevrˇela v Moskveˇ Dokumentacˇnı´ strˇedisko NATO, ktere´ poma´ha´ objasnˇovat novou politiku Aliance a prˇ´ınos jejı´ho partnerstvı´ s Ruskem. Zrˇ´ıdila v Moskveˇ i stycˇnou vojenskou misi, ktera´ napoma´ha´ zlepsˇova´nı´ transparentnosti a rozvoji prakticke´ vojenske´ spolupra´ce.
Prohlubova´nı´ spolupra´ce Rada NATO – Rusko se sta´va´ vy´znamny´m mechanismem pro konzultace, nale´za´nı´ konsenzu, spolupra´ci a pro spolecˇna´ rozhodnutı´ a akce. Beˇhem prvnı´ch 18 meˇsı´cu˚ sve´ existence se na jejı´ pu˚deˇ vedly konzultace o situaci
ˇ erne´ Horˇe a v Bosneˇ v Afgha´nista´nu, Srbsku a C a Hercegovineˇ, stejneˇ jako o prakticke´ spolupra´ci, jezˇ v mnoha oblastech prˇinesly konkre´tnı´ vy´sledky. V ra´mci NRC dosˇlo k ustavenı´ rˇady pracovnı´ch skupin a vy´boru˚, ktere´ se zaby´vajı´ terorismem, sˇ´ıˇrenı´m zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´, mı´rovy´mi operacemi, protiraketovou obranou, spolupracı´ v oblasti vzdusˇne´ho prostoru, civilnı´m nouzovy´m pla´nova´nı´m, obranny´mi reformami, veˇdeckou spolupracı´ a vy´zvami modernı´ spolecˇnosti. V rˇadeˇ dalsˇ´ıch oblastı´ zaha´jily expertnı´ skupiny pra´ci na specializovany´ch projektech. NRC se scha´zı´ na neˇktere´ z u´rovnı´ prakticky kazˇdy´ den, cozˇ vede k dosud nevı´dane´mu zintenzivneˇnı´ kontaktu˚ a neforma´lnı´ch konzultacı´. Hlavnı´mi oblastmi spolupra´ce, ktere´ dospeˇly k prvnı´m hmatatelny´m vy´sledku˚m posı´lene´ho partnerstvı´ Ruska a Aliance, jsou boj proti terorismu a novy´m bezpecˇnostnı´m hrozba´m. Spolecˇneˇ jsou vyhodnocova´ny specificke´ teroristicke´ hrozby v euroatlanticke´ oblasti a mozˇnosti, jak jim cˇelit vojensky´mi prostrˇedky. Vy´razneˇ se zintenzı´vnila spolupra´ce v boji proti sˇ´ıˇrenı´ jaderny´ch, biologicky´ch a chemicky´ch zbranı´ a raketovy´ch technologiı´. Prˇipravuje se spolecˇna´ zpra´va o celosveˇtovy´ch trendech v sˇ´ırˇenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´. Spolupra´ce v oblasti raketove´ obrany ma´ za cı´l cˇelit nebezpecˇ´ı sta´le dostupneˇjsˇ´ıch a prˇesneˇjsˇ´ıch balisticky´ch strˇel. Cı´lem Iniciativy pro kontrolu vzdusˇne´ho prostoru (CAI) je posilova´nı´ spolupra´ce v oblasti ˇr´ızenı´ letove´ho provozu a letecke´ho pru˚zkumu. Tato iniciativa ma´ prˇispı´vat ke zvysˇova´nı´ bezpecˇnosti letecke´ dopravy a snizˇova´nı´ nebezpecˇ´ı zneuzˇitı´ civilnı´ho letadla k teroristicky´m u´cˇelu˚m.
Rada NATO – Rusko Rada NATO – Rusko byla ustavena v roce ˇ ´ımskou deklaracı´, ktera´ rozvı´jı´ cı´le 2002 R a principy Za´kla´dajı´cı´ho aktu z roku 1997. Na jejı´m za´kladeˇ je vytva´rˇen prostor pro konzultace, budova´nı´ konsenzu, spolupra´ci, prˇijı´ma´nı´ a uskutecˇnˇova´nı´ spolecˇny´ch rozhodnutı´ v sˇiroke´m spektru euroatlanticky´ch bezpecˇnostnı´ch ota´zek, prˇicˇemzˇ cˇlenske´ zemeˇ Aliance a Rusko zde vystupujı´ jako rovnocennı´ partnerˇi. Sta´ly´ politicky´ dialog o bezpecˇnostnı´ch ota´zka´ch umozˇnˇuje vcˇasnou identifikaci mozˇny´ch konfliktu˚, nale´za´nı´ jednotne´ho postupu a prˇ´ıpadneˇ i prova´deˇnı´ spolecˇny´ch akcı´. Rada NATO – Rusko nahradila PJC a pracuje na principu konsenzu. Prˇedseda´ jı´ genera´lnı´ tajemnı´k NATO. Rada se scha´zı´ prˇinejmensˇ´ım jednou meˇsı´cˇneˇ na u´rovni velvyslancu˚ a vojensky´ch prˇideˇlencu˚; dvakra´t rocˇneˇ na u´rovni ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´, obrany a na´cˇelnı´ku˚ genera´lnı´ch sˇta´bu˚; a prˇ´ılezˇitostneˇ na u´rovni hlav sta´tu˚ a vla´d. Vy´znamnou zmeˇnou je vznik Prˇ´ıpravne´ho vy´boru NRC, ktery´ se scha´zı´ nejme´neˇ dvakra´t meˇsı´cˇneˇ, prˇipravuje velvyslanecka´ zaseda´nı´ a dohlı´zˇ´ı na vesˇkere´ expertnı´ aktivity v ra´mci NRC. ˇ innost NRC je zameˇrˇena na vsˇechny oblasti C spolecˇne´ho za´jmu tak, jak je definoval Zakla´dajı´cı´ akt. Docha´zı´ ke zintenzivnˇova´nı´ spolupra´ce v ˇradeˇ klı´cˇovy´ch oblastı´ – boje proti terorismu, krizove´ho ˇr´ızenı´, boje proti sˇ´ıˇrenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´, kontroly zbrojenı´, opatrˇenı´ na budova´nı´ du˚veˇry, protiraketove´ obrany, logistiky, spolupra´ce ozbrojeny´ch sil, obranny´ch reforem a civilnı´ho nouzove´ho rˇ´ızenı´. Agenda NRC mu˚zˇe by´t rozsˇ´ıˇrena o nove´ oblasti spolupra´ce na za´kladeˇ konsenzu jejı´ch cˇlenu˚. 23
Hlavnı´m cı´lem vojenske´ spolupra´ce je zlepsˇova´nı´ interoperability, protozˇe modernı´ arma´dy musı´ by´t prˇi operacı´ch na ochranu mı´ru cˇi prˇi krizove´m rˇ´ızenı´ schopny operovat v ra´mci mnohona´rodnı´ch struktur a pod mnohona´rodnı´m velenı´m. V ra´mci NRC je proto uskutecˇnˇova´n rozsa´hly´ vy´cvikovy´ program, jehozˇ soucˇa´stı´ jsou spolecˇna´ cvicˇenı´. Logistika a oveˇrˇova´nı´ interoperability v takovy´ch oblastech, jaky´mi jsou letecka´ prˇeprava a tankova´nı´ za letu, jsou dalsˇ´imi vy´znamny´mi oblastmi spolupra´ce. V reakci na potopenı´ ruske´ jaderne´ ponorky Kursk, prˇi neˇmzˇ zahynulo 118 cˇlenu˚ posa´dky, dosˇlo k zintenzı´vneˇnı´ i v oblasti pa´tracı´ch a za´chranny´ch operacı´ na morˇi. V u´noru 2003 byl mezi Aliancı´ a Ruskem podepsa´n Ra´mcovy´ dokument o spolupra´ci prˇi za´chraneˇ posa´dek ponorek. Dalsˇ´ı oblastı´ spolecˇne´ho za´jmu je obranna´ reforma. Rusko i cˇlenske´ zemeˇ NATO potrˇebujı´ ozbrojene´ sı´ly, ktere´ svy´mi pocˇty, vy´cvikem a vybavenı´m odpovı´dajı´ bezpecˇnostnı´m hrozba´m, jimzˇ je trˇeba cˇelit v 21.stoletı´. Trˇebazˇe vsˇeobecneˇ pouzˇitelny´ pla´n vojensky´ch reforem neexistuje, Rusko mu˚zˇe vyuzˇ´ıt zkusˇenostı´ zemı´ Aliance, z nichzˇ mnohe´ v uplynule´m desetiletı´ prosˇly za´sadnı´mi reformami, aby sve´ ozbrojene´ sı´ly prˇizpu˚sobily soucˇasny´m pozˇadavku˚m. V na´vaznosti na u´vodnı´ semina´rˇ v rˇ´ıjnu 2002 se zacˇala rozvı´jet spolupra´ce v mnoha aspektech obranny´ch reforem, vcˇetneˇ rˇ´ızenı´ lidsky´ch a financˇnı´ch zdroju˚; makroekonomicky´ch, financˇnı´ch a socia´lnı´ch ota´zek; a obranne´ho pla´nova´nı´. Rozsˇirˇuje se u´speˇsˇny´ projekt, zameˇrˇeny´ na rekvalifikaci propousˇteˇny´ch prˇ´ıslusˇnı´ku˚ rusky´ch ozbrojeny´ch sil, ktery´ byl zaha´jen v cˇervenci 2002. Vojenska´ akademie ˇ ´ımeˇ navı´c v roce 2003 otevrˇela dveˇ NATO v R 24
veˇdecka´ mı´sta pro stipendisty z Ruska, kterˇ´ı se veˇnujı´ ota´zce obranny´ch reforem. Od roku 1996 budujı´ Rusko a Aliance spolecˇne´ kapacity pro operace krizove´ho rˇ´ızenı´ pro prˇ´ıpady prˇ´ırodnı´ch katastrof jako zemeˇtrˇesenı´ cˇi za´plavy, a pro vcˇasne´ varova´nı´ a prˇedcha´zenı´ teˇmto nesˇteˇstı´m. Na na´vrh ruske´ strany bylo v roce 1998 zrˇ´ızeno Euroatlanticke´ koordinacˇnı´ strˇedisko reakce na katastrofy (viz cˇla´nek na str. ˇ ada cvicˇenı´ a semina´rˇu˚ ke krizove´mu 35). R rˇ´ızenı´, jichzˇ se cˇasto u´cˇastnı´ i dalsˇ´ı partnerske´ zemeˇ, napoma´ha´ zlepsˇova´nı´ civilneˇ-vojenske´ ˇ innost NRC se v te´to oblasti spolupra´ce. C soustrˇed’uje zejme´na na zlepsˇova´nı´ interoperability a procedur a na vy´meˇnu informacı´ a zkusˇenostı´. Veˇdecka´ a technologicka´ spolupra´ce Aliance s Ruskem byla zaha´jena v roce 1998 a zameˇrˇuje se na trˇi oblasti, ktere´ Rusko povazˇuje z hlediska svy´ch za´jmu˚ za prioritnı´: fyzika plazmy, ergonomika rostlin a prˇedvı´da´nı´ a prˇedcha´zenı´ prˇ´ırodnı´m a pru˚myslovy´m katastrofa´m. V ra´mci Veˇdecke´ho vy´boru NRC je du˚raz kladen i na vyuzˇitı´ poznatku˚ civilnı´ veˇdy pro potrˇeby obrany proti terorismu a dalsˇ´ım novy´m hrozba´m. Prˇ´ıkladem je detekce vy´busˇnin cˇi zkouma´nı´ spolecˇensky´ch a psychologicky´ch dopadu˚ terorismu. Dalsˇ´ı noveˇ se rozvı´jejı´cı´ oblastı´ spolupra´ce je ochrana zˇivotnı´ho prostrˇedı´ prˇed na´sledky vojensky´ch akcı´, jı´zˇ se zaby´va´ Vy´bor pro vy´zvy modernı´ spolecˇnosti, ktery´ byl v ra´mci NRC ustaven v roce 2003.
Mı´rove´ operace Po vı´ce nezˇ sedm let (azˇ do sve´ho stazˇenı´ ze sil SFOR a KFOR v le´teˇ 2003) prˇispı´valo Rusko do operace na Balka´neˇ, vedene´ NATO s manda´tem OSN, nejveˇtsˇ´ım kontingentem ze vsˇech nealiancˇnı´ch sta´tu˚. Spolu se svy´mi kolegy z aliancˇnı´ch a partnersky´ch zemı´ prˇispı´vali rusˇtı´ voja´ci k u´silı´ mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´ zajistit trvalou bezpecˇnost a stabilitu v oblasti. Prvnı´ rusˇtı´ prˇ´ıslusˇnı´ci mı´rovy´ch sil byli v Bosneˇ a Hercegovineˇ rozmı´steˇni v lednu 1996. Stali se soucˇa´stı´ mnohona´rodnı´ briga´dy zodpoveˇdne´ za rozsa´hlou oblast v severnı´m sektoru zemeˇ. Prova´deˇli kazˇdodennı´ hlı´dky, bezpecˇnostnı´ kontroly, poma´hali prˇi rekonstrukci a prˇi humanita´rnı´ch aktivita´ch, vcˇetneˇ pomoci uprchlı´ku˚m a vysı´dleny´m osoba´m prˇi na´vratu do jejich domovu˚.
provoz letisˇteˇ v Prisˇtineˇ a poskytovali le´karˇskou pe´cˇi a zarˇ´ızenı´ v Kosovu Polji. ´ zka´ spolupra´ce mezi Aliancı´ a Ruskem na U Balka´neˇ se uka´zala by´t klı´cˇovou prˇi budova´nı´ du˚veˇry mezi prˇedstaviteli ozbrojeny´ch sil Ruska a spojenecky´ch arma´d. Ta by se meˇla sta´t dobry´m za´kladem pro dalsˇ´ı rozvoj spolupra´ce ozbrojeny´ch sil. V ra´mci NRC byl kromeˇ toho schva´len koncept spolecˇny´ch mı´rovy´ch operacı´, ktery´ da´le rozvı´jı´ jednotne´ postupy, vytva´rˇ´ı ra´mec pro konzultace, pla´novanı´ a rozhodova´nı´ v krizovy´ch situacı´ch a definuje ota´zky souvisejı´cı´ se spolecˇny´m vzdeˇla´va´nı´m a cvicˇenı´mi.
Navzdory politicky´m neshoda´m s Aliancı´ ohledneˇ jejı´ letecke´ kampaneˇ v roce 1999 hra´lo Rusko klı´cˇovou diplomatickou roli prˇi ukoncˇenı´ kosovske´ho konfliktu. Jeho jednotky, rozmı´steˇne´ v provincii v cˇervnu 1999, byly azˇ do sve´ho stazˇenı´ integra´lnı´ soucˇa´stı´ mı´rovy´ch sil Aliance KFOR. Poma´hali udrzˇovat bezpecˇnost v ra´mci mnohona´rodnı´ch briga´d v sektorech Vy´chod, Sever a Jih, a spolecˇneˇ s aliancˇnı´m kontingentem poma´hali zajisˇt’ovat 25
Zvla´sˇtnı´ partnerstvı´ s Ukrajinou
Vztah Aliance k Ukrajineˇ je vy´razem uzna´nı´ du˚lezˇitosti neza´visle´, stabilnı´ a demokraticke´ Ukrajiny a deklarovane´ho za´jmu te´to zemeˇ o upevneˇnı´ sve´ integrace do evropsky´ch a euroatlanticky´ch struktur. Tyto cı´le byly vyja´drˇeny v ″Charteˇ zvla´sˇtnı´ho partnerstvı´ mezi NATO a Ukrajinou″ z roku 1997, ktera´ vytvorˇila pra´vnı´ za´klad pro konzultace s Aliancı´ v ota´zka´ch euroatlanticke´ bezpecˇnosti a ustavila Komisi NATO – Ukrajina (NUC), v jejı´mzˇ ra´mci probı´ha´ vza´jemna´ spolupra´ce. Vztahy NATO s Ukrajinou se zacˇaly rozvı´jet v roce 1991, kdy se Ukrajina, ihned po zı´ska´nı´ neza´vislosti po rozpadu Soveˇtske´ho svazu, prˇipojila k Radeˇ severoatlanticke´ spolupra´ce. Jeji´ snaha o integraci do euroatlanticke´ho spolecˇenstvı´ byla potvrzena v roce 1994, kdy se jako prvnı´ zemeˇ Spolecˇenstvı´ neza´visly´ch sta´tu˚ prˇipojila k programu Partnerstvı´ pro mı´r. Dalsˇ´ım potvrzenı´m za´vazku Ukrajiny podı´let se na posilova´nı´ bezpecˇnosti v euroatlanticke´m prostoru se stala u´cˇast jejı´ch ozbrojeny´ch sil na mı´rovy´ch operacı´ch spolecˇneˇ s voja´ky cˇlensky´ch zemı´ Aliance a jejı´ch partneru˚. S cı´lem zlepsˇenı´ vza´jemne´ spolupra´ce otevrˇela Ukrajina v roce 1997 svoji misi prˇi NATO. Ve stejne´m roce zrˇ´ıdila Aliance v Kyjeveˇ Informacˇnı´ a dokumentacˇnı´ strˇedisko, jehozˇ smyslem je objasnˇovat politiku Aliance a prˇ´ınos partnerstvı´ mezi Ukrajinou a NATO. V roce 1999 byla v Kyjeveˇ zrˇ´ızena stycˇna´ mise NATO, ktera´ poma´ha´ Ukrajineˇ s u´cˇastı´ v Partnerstvı´ pro mı´r a podporuje jejı´ obranne´ reformy. V listopadu 2002 byl v Praze jako dalsˇ´ı vy´znamny´ krok k posı´lenı´ a prohloubenı´ partnerstvı´ mezi Aliancı´ a Ukrajinou prˇijat Akcˇnı´ pla´n NATO – Ukrajina. (viz cˇla´nek na str. 27).
Spolupra´ce v bezpecˇnostnı´ oblasti Aliance a Ukrajina aktivneˇ spolupracujı´ prˇi udrzˇova´nı´ bezpecˇnosti a stability v euroatlanticke´ oblasti. Na Balka´neˇ ˇradu let pu˚sobil peˇsˇ´ı prapor ukrajinsky´ch ozbrojeny´ch sil, mechanizovany´ 26
>8
prapor a vrtulnı´kova´ letka v ra´mci Stabilizacˇnı´ch sil v Bosneˇ a Hercegovineˇ vedeny´ch Aliancı´. Na operaci v Kosovu se Ukrajina podı´lela vrtulni´kovou letkou a vy´razny´m prˇ´ıspeˇvkem do spolecˇne´ho polsko- ukrajinske´ho praporu. Dalsˇ´ım du˚kazem jasne´ho odhodla´nı´ te´to zemeˇ prˇispı´vat k mezina´rodnı´ stabiliteˇ je rozhodnutı´ Ukrajiny dovolit prˇelety koalicˇnı´ch jednotek, ktere´ tvorˇ´ı soucˇa´st Mezina´rodnı´ch asistencˇnı´ch sil (ISAF) v Afgha´nista´nu. V misi ISAF majı´ vu˚dcˇ´ı postavenı´ cˇlenske´ zemeˇ Aliance, v srpnu 2003 NATO prˇevzalo velenı´. Ukrajina navı´c vyslala 1.800 voja´ku˚ do Ira´ku, kde pu˚sobı´ spolu s dalsˇ´ımi mı´rovy´mi jednotkami z aliancˇnı´ch i partnersky´ch zemı´ v sektoru vedene´m Polskem.
Podpora reforem NATO i jednotlive´ cˇlenske´ zemeˇ prˇispı´vajı´ Ukrajineˇ svy´mi poradci i praktickou podporou v jejı´m u´silı´ naplnit ambicio´znı´ pla´n reforem tak, jak jej prˇedpokla´da´ Akcˇnı´ pla´n NATO – Ukrajina a s nı´m spojene´ Rocˇnı´ akcˇnı´ pla´ny. Acˇkoli jizˇ bylo dosazˇeno znacˇne´ho pokroku, dosud zby´va´ mnoho pra´ce. Schvalovane´ za´kony vytva´rˇejı´ za´klady pro politicke´, ekonomicke´ a obranne´ reformy a byla ustavena rˇada vla´dnı´ch orga´nu˚, ktere´ dohlı´zˇejı´ na uskutecˇnˇova´nı´ a koordinaci reformnı´ho u´silı´. Hlavnı´ prioritou zu˚sta´va´ obranna´ reforma, kde mu˚zˇe Ukrajina cˇerpat ze zkusˇenostı´ a znalostı´ cˇlensky´ch zemı´ Aliance. Ukrajinsky´mi prioritami jsou vytvorˇenı´ nove´ bezpecˇnostnı´ koncepce a vojenske´ doktrı´ny a dokoncˇenı´ celkove´ obranne´ strategie. Spolupra´ce mezi Aliancı´ a Ukrajinou se soustrˇed’uje na posı´lenı´ demokraticke´ a civilnı´ kontroly ozbrojeny´ch sil, zlepsˇenı´ interoperability s aliancˇnı´mi silami a na transformaci ukrajinsky´ch ozbrojeny´ch sil, zatı´zˇeny´ch post-soveˇtsky´m deˇdictvı´m vcˇetneˇ prˇebujely´ch velı´cı´ch struktur, sˇpatne´ vy´zbroje a neprˇimeˇrˇene´ velikosti, v me´neˇ pocˇetne´, modernı´ a efektivnı´ sı´ly, schopne´ zajistit bezpecˇnostnı´ potrˇeby Ukrajiny a za´rovenˇ prˇispı´vat k evropske´ stabiliteˇ a bezpecˇnosti. Spolecˇna´ pracovnı´ skupina pro reformu obrany (JWGDR) umozˇnˇuje konzultace a praktickou
spolupra´ci v oblastech jako financova´nı´ a pla´nova´nı´ obrany, snizˇova´nı´ pocˇtu ozbrojeny´ch sil a jejich adaptace, reorganizace syste´mu vsˇeobecne´ branne´ povinnosti na syste´m profesiona´lnı´ arma´dy, a civilneˇ- vojenske´ vztahy. V ra´mci podpory transformace obranny´ch struktur NATO poma´ha´ Ukrajineˇ i s odbornou prˇ´ıpravou vysˇsˇ´ıch du˚stojnı´ku˚ a s vypracova´nı´m programu reintegrace propusˇteˇny´ch prˇ´ıslusˇnı´ku˚ ukrajinsky´ch ozbrojeny´ch sil do civilnı´ho zˇivota. ˇ innost JWGDR doplnˇuje Vojensky´ vy´bor s u´cˇasti C Ukrajiny, ktery´ v rˇadeˇ oblastı´ poskytuje odbornou pomoc, jezˇ napoma´ha´ spolupra´ci ukrajinsky´ch ozbrojeny´ch sil se zemeˇmi NATO v ra´mci Vojenske´ho pracovnı´ho pla´nu NATO – Ukrajina. Prostrˇednictvı´m sveˇrˇenecky´ch fondu˚ Partnerstvı´ pro mı´r poskytujı´ jednotlive´ cˇlenske´ zemeˇ Aliance Ukrajineˇ pomoc prˇi bezpecˇne´ likvidaci prˇebytecˇny´ch za´sob zastaraly´ch na´sˇlapny´ch min. Podporou ukrajinsky´m snaha´m o zlepsˇenı´ interoperability je i jejı´ u´cˇast v Partnerstvı´ pro mı´r. Proces pla´nova´nı´ a hodnocenı´ PfP poma´ha´ identifikovat za´kladnı´ pozˇadavky pro obranne´ pla´nova´nı´ a rˇada aktivit z ra´mce Partnerstvı´ pro mı´r a vojenska´ cvicˇenı´ umozˇnˇuje prˇ´ıslusˇnı´ku˚m ukrajinsky´ch ozbrojeny´ch sil zı´ska´vat zkusˇenosti s pracı´ s aliancˇnı´mi silami.
Sˇirsˇ´ı spolupra´ce Prˇ´ımy´ prakticky´ prˇ´ınos ma´ pro Ukrajinu spolupra´ce v civilnı´m nouzove´m pla´nova´nı´ a v oblasti prˇ´ıpravenosti k boji se zˇivelny´mi katastrofami. Hlavnı´m cı´lem bylo pomoci Ukrajineˇ, jejı´zˇ za´padnı´ oblasti cˇasto postihujı´ rozsa´hle´ povodneˇ, zlepsˇit jejı´ schopnost cˇelit podobny´m nesˇteˇstı´m a jejich na´sledku˚m. Cvicˇenı´ v ra´mci PfP, vcˇetneˇ cvicˇenı´ na Zakarpatske´ Ukrajineˇ v za´rˇ´ı 2000, poma´hajı´ zefektivnˇovat cˇinnost orga´nu˚ krizove´ho rˇ´ızenı´. Navı´c poskytla Aliance a dalsˇ´ı partnerske´ zemeˇ Ukrajineˇ pomoc prˇi katastrofa´lnı´ch za´plava´ch v letech 1995, 1998 a 2001. V roce 1991 byla zaha´jena veˇdecka´ spolupra´ce mezi Aliancı´ a Ukrajinou, ktera´ se intenzitou u´cˇasti na veˇdecky´ch programech ˇradı´ na druhe´ mı´sto za
Rusko. Spolupra´ce se rozvinula pod vedenı´m Spolecˇne´ pracovnı´ skupiny pro veˇdeckou a environmenta´lnı´ spolupra´ci (JWGSEC). Kromeˇ vyuzˇitı´ veˇdecky´ch poznatku˚ pro boj proti terorismu a novy´m hrozba´m, jak jej stanovuje nova´ direktiva veˇdecke´ho programu NATO, ukrajinsky´mi prioritami ve spolupra´ci v oblasti veˇdy a techniky jsou informacˇnı´ technologie, buneˇcˇna´ biologie a biotechnologie, nove´ materia´ly a efektivnı´ vyuzˇ´ıva´nı´ prˇ´ırodnı´ch zdroju˚.
Akcˇnı´ pla´n NATO – Ukrajina Akcˇnı´ pla´n NATO – Ukrajina, podepsany´ v roce 2002, vycha´zı´ z Charty z roku 1997, ktera´ je i nada´le za´kladnı´m dokumentem pro budova´nı´ vza´jemny´ch vztahu˚. Poskytuje strategicky´ ra´mec pro posı´lene´ konzultace o politicky´ch, ekonomicky´ch a obranny´ch ota´zka´ch a stanovuje strategicke´ cı´le a priority na cesteˇ Ukrajiny k plne´ integraci do euroatlanticky´ch struktur. Obsahuje dohodnute´ principy a cı´le v politicky´ch a ekonomicky´ch oblastech, na u´seku sdı´lenı´ informacı´, bezpecˇnosti, obranny´ch a vojensky´ch ota´zek, ochrany utajovany´ch informacı´ a pra´va. ˇ lenske´ zemeˇ Aliance poskytujı´ konzultacˇnı´ i C prˇ´ımou pomoc prˇi uskutecˇnˇova´nı´ reforem. Hlavnı´ tı´ha jejich zava´deˇnı´ vsˇak nicme´neˇ zu˚sta´va´ na Ukrajineˇ, jezˇ je nale´haveˇ podneˇcova´na k rozhodne´mu kroku k upevneˇnı´ demokracie, dodrzˇova´nı´ pra´vnı´ch norem a lidsky´ch pra´v a k rozvoji trzˇnı´ ekonomiky. Zvla´sˇtnı´ pozornost je veˇnova´na potrˇebeˇ dosazˇenı´ dalekosa´hly´ch zmeˇn v obranne´m a bezpecˇnostnı´ sektoru. Rocˇnı´ cı´love´ pla´ny, ktere´ obsahujı´ jednak samostatne´ ukrajinske´ za´vazky, jednak spolecˇne´ aktivity Ukrajiny a Aliance, podporujı´ naplnˇova´nı´ cı´lu˚ vytycˇeny´ch Akcˇnı´m pla´nem. Vyhodnocovacı´ zaseda´nı´ se konajı´ dvakra´t rocˇneˇ, jednou za rok je zpracova´va´na pru˚beˇzˇna´ zpra´va. 27
Dialog se strˇedomorˇsky´mi sta´ty
Neˇkolik jihoevropsky´ch cˇlensky´ch sta´tu˚ NATO hranicˇ´ı s oblastı´ Strˇedozemnı´ho morˇe, takzˇe bezpecˇnost a stabilita v tomto regionu jsou pro Alianci mimorˇa´dneˇ du˚lezˇite´. Stabilita te´to oblasti je ostatneˇ u´zce spojena se stabilitou Evropy jako celku. NATO z teˇchto du˚vodu˚ zaha´jilo v roce 1995 dialog se sˇesti sta´ty jizˇnı´ho Strˇedomorˇ´ı – Egyptem, Izraelem, Jorda´nskem, Maurita´niı´, Marokem a Tuniskem. Alzˇ´ırsko se do programu zapojilo v u´noru 2000. Cı´lem Strˇedomorˇske´ho dialogu, ktery´ se stal nedı´lnou cˇa´sti aliancˇnı´ho prˇ´ıstupu k bezpecˇnosti prostrˇednictvı´m spolupra´ce, je prˇispeˇt k bezpecˇnosti a stabiliteˇ te´to oblasti, dosa´hnout vza´jemne´ho porozumeˇnı´ a prˇekona´nı´ vza´jemne´ho nespra´vne´ho vnı´ma´nı´ mezi sta´ty NATO a sta´ty Dialogu. Strˇedomorˇsky´ dialog doplnˇuje dalsˇ´ı podobne´ mezina´rodnı´ iniciativy, naprˇ. Evropske´ unie cˇi Organizace pro bezpecˇnost a spolupra´ci v Evropeˇ.
Politicky´ dialog a prakticka´ spolupra´ce Strˇedomorˇsky´ dialog vytva´rˇ´ı ra´mec pro politicky´ dialog a praktickou spolupra´ci mezi zu´cˇastneˇny´mi sta´ty. Trˇebazˇe vsˇichni strˇedomorˇsˇtı´ partnerˇi mohou vyuzˇ´ıvat stejny´ch nabı´dek k diskusı´m a spolecˇny´m aktivita´m, u´rovenˇ zapojenı´ se lisˇ´ı podle prˇa´nı´ jednotlivy´ch zemı´. Politicky´ dialog sesta´va´ z pravidelny´ch bilatera´lnı´ch politicky´ch diskusı´ na u´rovni velvyslancu˚. Tyto diskuse nabı´zejı´ mozˇnost vy´meˇny na´zoru˚ na sˇirokou sˇka´lu ota´zek, spojeny´ch s problematikou bezpecˇnosti ve 28
>9
Strˇedomorˇ´ı a s dalsˇ´ım vy´vojem Dialogu. Za´rovenˇ probı´hajı´ jedna´nı´ Severoatlanticke´ rady se vsˇemi sedmi sta´ty, na nichzˇ Aliance sve´ partnery seznamuje s vlastnı´mi aktivitami a nabı´zı´ vy´meˇnu na´zoru˚ na vy´znamne´ uda´losti. K teˇmto jedna´nı´m docha´zı´ zpravidla po kazˇde´m ministerske´m zaseda´nı´ NATO cˇi po jeho summitu, nebo v prˇ´ıpadeˇ, zˇe je vyzˇadujı´ mimorˇa´dne´ uda´losti. Schu˚zka se strˇedomorˇsky´mi partnery se uskutecˇnila naprˇ. dne 23.rˇ´ıjna 2001, kdy je Aliance informovala o sve´ reakci na teroristicke´ u´toky z 11.za´rˇ´ı. Prakticka´ spolupra´ce probı´ha´ v ra´mci Rocˇnı´ch pracovnı´ch pla´nu˚. Pla´ny zahrnujı´ pozva´nı´ za´stupcu˚m zemı´ Strˇedomorˇske´ho dialogu k u´cˇasti na kurzech Vzdeˇla´vacı´ho strˇediska NATO v Oberammergau, v Neˇmecku, a ˇ ´ımeˇ. Tyto kurzy Vojenske´ akademie NATO v R jsou veˇnova´ny problematice mı´rovy´ch sil, kontroly zbrojenı´, u´silı´ v boji proti sˇ´ırˇenı´ zbranı´ hromadne´ho nicˇenı´, ochraneˇ zˇivotnı´ho prostrˇedı´, civilneˇ-vojenske´ spolupra´ci v civilnı´m krizove´m rˇ´ızenı´ a bezpecˇnostnı´ spolupra´ci v Evropeˇ. Dalsˇ´ı aktivity zahrnujı´ na´vsˇteˇvy tzv. tvu˚rcu˚ verˇejne´ho mı´neˇnı´, tj. akademiku˚, novina´rˇu˚ a poslancu˚ zemı´ Strˇedomorˇske´ho dialogu v Alianci. Dialog navı´c prˇispı´va´ k intenzifikaci veˇdecke´ spolupra´ce prostrˇednictvı´m veˇdecke´ho programu Aliance. Od roku 2000 se veˇdecky´ch aktivit pod patronacı´ NATO zu´cˇastnilo jizˇ vı´ce nezˇ 800 veˇdcu˚ ze zemı´ Strˇedomorˇske´ho dialogu. Operativneˇjsˇ´ı aspekty vojenske´ dimenze nabı´zejı´ prˇedstavitelu˚m zemı´ Dialogu mozˇnost podı´let se
jako pozorovatele´ na cvicˇenı´ch PfP, u´cˇastnit se semina´rˇu˚ a workshopu˚ porˇa´dany´ch strategicky´mi velitelstvı´mi a navsˇteˇvovat vojenska´ velitelstvı´ NATO. Sta´le´ na´morˇnı´ sı´ly NATO ve Strˇedomorˇ´ı navı´c navsˇteˇvujı´ prˇ´ıstavy v zemı´ch partneru˚. V roce 2002 se celkem 300 za´stupcu˚ zemı´ Strˇedomorˇske´ho dialogu zu´cˇastnilo vı´ce nezˇ 50 ru˚zny´ch akcı´, organizovany´ch v ra´mci vojenske´ho programu nabı´zene´ho NATO. Trˇi strˇedomorˇsˇtı´ partnerˇi – Egypt, Jorda´nsko a Maroko – prˇispeˇli v minulosti do mı´rovy´ch sil pod velenı´m NATO na Balka´neˇ. V kveˇtnu 2002 udrzˇovalo svu˚j kontingent v ra´mci sil SFOR a KFOR jizˇ pouze Maroko.
Rozvı´jejı´cı´ se proces Dialog se rozvı´jı´ kvantitativneˇ i kvalitativneˇ. Jeho flexibilita umozˇnˇuje rozvı´jenı´ obsahu aktivit a do budoucnosti i na´ru˚st pocˇtu partneru˚. Politicke´ diskuse se postupneˇ konajı´ cˇasteˇji a zı´ska´vajı´ na intenziteˇ. Prakticka´ dimenze se od doby, kdy Dialog vznikal, vy´znamneˇ rozvinula a zahrnuje v soucˇasne´ dobeˇ veˇtsˇinu aktivit, na nichzˇ se podı´lejı´ ostatnı´ partnerske´ zemeˇ Aliance. Vznik Skupiny pro strˇedomorˇskou spolupra´ci v roce 1997 dal Strˇedomorˇske´mu dialogu novy´ a dynamicˇteˇjsˇ´ı smeˇr. Vzniklo fo´rum, ktere´ umozˇnˇuje cˇlensky´m zemı´m Aliance a Strˇedomorˇske´ho dialogu vza´jemnou vy´meˇnu na´zoru˚ na bezpecˇnostnı´ situaci ve Strˇedomorˇ´ı a na dalsˇ´ı rozvoj Dialogu. Na washingtonske´m summitu Aliance v roce 1999 byly prˇijaty dalsˇ´ı kroky k posı´lenı´ politicke´ i prakticke´ dimenze
Dialogu, cˇ´ımzˇ bylo umozˇneˇno posı´lenı´ spolupra´ce v oblastech, kde mu˚zˇe NATO nabı´dnout sve´ zkusˇenosti. Jedna´ se zejme´na o vojenske´ ota´zky, ale i o dalsˇ´ıch te´mata, o ktere´ zemeˇ Dialogu projevı´ za´jem. V reakci na 11.za´rˇ´ı Aliance zintenzı´vnila konzultace se zemeˇmi Strˇedomorˇske´ho dialogu na u´rovni Severoatlanticke´ rady, a to jak individua´lneˇ, tak globa´lneˇ s celou skupinou teˇchto sta´tu˚. Dalsˇ´ı posı´lenı´ iniciativy bylo ozna´meno na prazˇske´m summitu Aliance v listopadu 2002. Nejvysˇsˇ´ı prˇedstavitele´ NATO prˇijali balı´cˇek opatrˇenı´ k prohloubenı´ politicke´ a prakticke´ dimenze Strˇedomorˇske´ho dialogu, a oznacˇili posı´lenı´ a prohloubenı´ tohoto partnerstvı´ za aliancˇnı´ prioritu. Tato opatrˇenı´ zahrnujı´ cˇasteˇjsˇ´ı a efektivneˇjsˇ´ı konzultace, hleda´nı´ cı´leneˇjsˇ´ıch aktivit a individualizovaneˇjsˇ´ı prˇ´ıstup ke spolupra´ci. Kromeˇ prohloubenı´ jizˇ existujı´cı´ch oblastı´ spolupra´ce byly navrzˇeny i zcela nove´ okruhy. K nim patrˇ´ı aktivity, jezˇ majı´ zvy´sˇit schopnosti zemı´ Strˇedomorˇske´ho dialogu prˇispı´vat do mı´rovy´ch operacı´ pod velenı´m NATO, ktere´ nespadajı´ pod cˇla´nek 5, obranne´ reformy a financova´nı´ obrany, konzultace v ota´zka´ch terorismu a kontroly hranic a krizove´ho rˇ´ızenı´. Naplneˇnı´ teˇchto kroku˚ napomu˚zˇe zmeˇna´m v partnerstvı´ mezi sta´ty NATO a Strˇedomorˇske´ho dialogu. Rovneˇzˇ jsou projedna´va´ny alternativy ambicio´zneˇjsˇ´ıho a sˇirsˇ´ıho ra´mce Strˇedomorˇske´ho dialogu za u´cˇelem jejich projedna´nı´ beˇhem prˇ´ısˇtı´ho summitu NATO v Istanbulu v roce 2004. 29
Mı´rove´ operace a krizova´ rˇı´zenı´
Jednı´m z nejvy´razneˇjsˇ´ıch aspektu˚ transformace NATO bylo rozhodnutı´ ve´st mı´rove´ operace a operace krizove´ho rˇ´ızenı´ v euroatlanticke´ oblasti i za jejı´mi hranicemi. Nestabilita a konflikty na Balka´neˇ, kde NATO pu˚sobı´ od roku 1995, prˇ´ımo ohrozˇovaly bezpecˇnostnı´ za´jmy cˇlensky´ch zemı´ Aliance, stejneˇ jako mı´r a stabilitu v cele´ euroatlanticke´ oblasti. Aliance vsˇak svy´m neda´vny´m rozhodnutı´m prˇevzı´t vedenı´ mı´rovy´ch sil v Afgha´nista´nu dala najevo i svou prˇipravenost cˇelit bezpecˇnostnı´m vy´zva´m mimo tradicˇnı´ oblast sve´ pu˚sobnosti. V du˚sledku zapojenı´ Aliance do teˇchto operacı´ bylo trˇeba zacˇ´ıt rozvı´jet jejı´ spolupra´ci se zemeˇmi, jezˇ nejsou cˇleny NATO a do operacı´ vysı´lajı´ sve´ jednotky, stejneˇ jako s dalsˇ´ımi mezina´rodnı´mi organizacemi. To ukazuje, jaky´ druh bezpecˇnostnı´ spolupra´ce je v soucˇasnosti potrˇeba, a zˇe u´zke´ vztahy s mezina´rodnı´mi a nevla´dnı´mi organizacemi a necˇlensky´mi zemeˇmi Aliance, naprˇ. s teˇmi, jezˇ se podı´lejı´ na programu Partnerstvı´ pro mı´r, jsou klı´cˇove´.
> 10
rozsˇ´ırˇen o podporu civilnı´m organizacı´m, ktere´ se podı´lejı´ na u´silı´ mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´ o vybudova´nı´ trvale´ho mı´ru v zemi. Prˇ´ıslusˇnı´ci mı´rovy´ch sil poma´hali uprchlı´ku˚m a vnitrˇneˇ vysı´dleny´m osoba´m vra´tit se do jejich domovu˚, stejneˇ jako reformovat bosenske´ ozbrojene´ sı´ly. Kromeˇ teˇchto u´kolu˚ je SFOR aktivnı´ prˇi pa´tra´nı´ po osoba´ch obvineˇny´ch z va´lecˇny´ch zlocˇinu˚ a prˇi jejich prˇeda´va´nı´ Mezina´rodnı´mu soudnı´mu tribuna´lu pro by´valou Jugosla´vii v Haagu. S ohledem na zlepsˇujı´cı´ se bezpecˇnostnı´ situaci se pocˇet jednotek postupneˇ snizˇoval. Na jarˇe 2004 tvorˇilo sı´ly SFOR 7.000 prˇ´ıslusˇnı´ku˚, cozˇ je za´sadnı´ snı´zˇenı´ oproti pu˚vodnı´mu pocˇtu 60.000 prˇ´ıslusˇnı´ku˚, kterˇ´ı pu˚sobili v IFOR, a odra´zˇ´ı pokrok, jehozˇ Bosna a Hercegovina dosa´hla na cesteˇ k trvale´mu a udrzˇitelne´mu mı´ru. Projedna´vajı´ se varianty mozˇne´ho budoucı´ho snı´zˇenı´ pocˇetnı´ho stavu sil SFOR, vcˇetneˇ mozˇnosti ukoncˇenı´ jeho mise ke konci roku 2004 a prˇeda´nı´ odpoveˇdnosti sila´m pod vedenı´m Evropske´ unie. Severoatlanticka´ aliance nicme´neˇ zu˚stane v zemi prˇ´ıtomna.
Bosna a Hercegovina Kosovo Pote´, co v letech 1992 azˇ 1995 NATO podporovalo u´silı´ OSN o ukoncˇenı´ va´lky v Bosneˇ (viz Kapitola 4), rozmı´stilo NATO v Bosneˇ a Hercegovineˇ, jizˇ sˇest dnı´ po podepsa´nı´ Daytonske´ mı´rove´ dohody dne 14.prosince 1995, Realizacˇnı´ sı´ly (IFOR) s manda´tem OSN, jejichzˇ u´kolem bylo kontrolovat plneˇnı´ vojensky´ch aspektu˚ mı´rove´ dohody. Jejich hlavnı´m cı´lem bylo zajistit ukoncˇenı´ neprˇa´telstvı´, oddeˇlit ozbrojene´ sı´ly noveˇ vznikly´ch entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky Srbsko, a zajistit vy´meˇnu u´zemı´ mezi obeˇma entitami. IFOR svu˚j u´kol dokoncˇil beˇhem jednoho roku a v prosinci 1996 jej nahradily pocˇetneˇ mensˇ´ı Stabilizacˇnı´ sı´ly (SFOR). ´ kolem SFOR bylo zabra´nit obnovenı´ na´silı´ a U vytvorˇenı´ prostrˇedı´, jezˇ by umozˇnilo dalsˇ´ı pokrok mı´rove´ho procesu. Pozdeˇji byl jeho manda´t 30
V roce 1998 prˇinutil otevrˇeny´ konflikt v jugosla´vske´ provincii Kosovo, s veˇtsˇinovy´m alba´nsky´m obyvatelstvem, prˇes 300.000 osob opustit sve´ domovy. Beˇlehrad ignoroval opakovane´ vy´zvy mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´ ke stazˇenı´ srbsky´ch sil a ke spolupra´ci na ukoncˇenı´ na´silı´ a umozˇneˇnı´ na´vratu uprchlı´ku˚. Kdyzˇ Aliance v rˇ´ıjnu 1998 pohrozila letecky´mi u´dery, jugosla´vsky´ prezident Slobodan Milosˇevic´ se tlaku mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´ podrobil a hrozba byla odvola´na. Organizace pro bezpecˇnost a spolupra´ci v Evropeˇ (OBSE) vyslala do provincie sve´ pozorovatele a Aliance zaha´jila letecky´ pru˚zkum nad Kosovem a vyslala sve´ sı´ly do By´vale´ jugosla´vske´ republiky Makedonie* pro prˇ´ıpadnou evakuaci pozorovatelu˚ OBSE, pokud by byli ohrozˇenı´ novy´m vypuknutı´m na´silı´.
K vy´buchu na´silı´ dosˇlo opeˇt na pocˇa´tku roku 1999. Srbske´ sı´ly zesı´lily sve´ operace. Intenzivnı´ a koordinovane´ u´silı´ mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´ o vyrˇesˇenı´ konfliktu nebylo u´speˇsˇne´; v brˇeznu byli stazˇeni pozorovatele´ OBSE. Neˇkolik dnı´ po stazˇenı´ OBSE se Aliance uchy´lila k poslednı´mu zby´vajı´cı´mu prostrˇedku a zaha´jila leteckou kampanˇ proti cı´lu˚m na u´zemı´ Federativnı´ republiky Jugosla´vie. Letecke´ u´dery trvaly 78 dnı´, nezˇ Milosˇevic´u˚v rezˇim ukoncˇil represe a prˇijal pozˇadavky mezina´rodnı´ho spolecˇenstvı´. Aliance si udrzˇela svoji soudrzˇnost a jejı´m cı´lem byly vy´hradneˇ u´dery proti vojensky´m cı´lu˚ a cı´lu˚m spjaty´m s rezˇimem za soucˇasne´ minimalizace civilnı´ch obeˇtı´. Ve stejnou dobu aliancˇnı´ sı´ly poma´haly zvla´dnout uprchlickou krizi v sousednı´ Alba´nii a v By´vale´ jugosla´vske´ republice Makedonii*, kde v dobeˇ vrcholı´cı´ krize pocˇet alba´nsky´ch uprchlı´ku˚ dosa´hl pocˇtu 445.000 a 330.000 osob. Dalsˇ´ıch 400.000 osob se nacha´zelo na u´teˇku na u´zemı´ samotne´ho Kosova. Po uzavrˇenı´ Vojensko-technicke´ dohody mezi Aliancı´ a jugosla´vsky´mi veliteli byly v provincii rozmı´steˇny Kosovske´ sı´ly (KFOR) vedene´ Aliancı´ s manda´tem OSN. Jejich u´kolem bylo zabra´nit obnovenı´ na´silı´, zajistit bezpecˇne´ prostrˇedı´ a odzbrojit Kosovskou osvobozeneckou arma´du, stejneˇ jako poskytnout podporu mezina´rodnı´mu humanita´rnı´mu u´silı´ a pra´ci Docˇasne´ spra´vy OSN v Kosovu (UNMIK). V prvnı´m obdobı´ po rozmı´steˇnı´ slouzˇilo v KFOR 43.000 osob. Postupne´ snizˇova´nı´ pocˇtu vedlo k vı´ce nezˇ padesa´tiprocentnı´mu snı´zˇenı´ jejich stavu. V cˇervnu 2003 se mise KFOR u´cˇastnila
veˇtsˇina cˇlensky´ch zemı´ Aliance, 15 partnersky´ch zemı´ a trˇi dalsˇ´ı sta´ty – Argentina, Maroko a Novy´ Ze´land. Po rozpusˇteˇnı´ Kosovske´ osvobozenecke´ arma´dy se KFOR podarˇilo shroma´zˇdit a znicˇit znacˇne´ mnozˇstvı´ rucˇnı´ch zbranı´ a vybudovat Kosovsky´ ochranny´ sbor, mı´stnı´ jednotky urcˇene´ ke zvla´da´nı´ civilnı´ch krizovy´ch situacı´, jezˇ fungujı´ pod vedenı´m UNMIK a detailnı´m dohledem KFOR. Jednotky KFOR rovneˇzˇ kontrolujı´ kosovske´ hranice, hranicˇnı´ prˇechody a klı´cˇove´ objekty. Znacˇny´ pocˇet jejich prˇ´ıslusˇnı´ku˚ poma´ha´ chra´nit srbske´ obyvatelstvo, ktere´ se do provincie vra´tilo. V u´zke´ spolupra´ci s UNMIK poma´ha´ KFOR zajistit bezpecˇne´ prostrˇedı´, v neˇmzˇ budou mı´t vsˇichni obcˇane´ Kosova bez ohledu na svu˚j etnicky´ pu˚vod mozˇnost zˇ´ıt v mı´ru, a kde bude s mezina´rodnı´ pomocı´ postupneˇ konsolidova´na demokracie. To je dlouhodoby´ a obtı´zˇny´ u´kol. Reorganizace civilnı´ spolecˇnosti vsˇak pokracˇuje a byla prˇijata rˇada opatrˇenı´ k zajisˇteˇnı´ bezpecˇnosti a norma´lnı´ho zˇivota mı´stnı´ho obyvatelstva.
Jizˇnı´ Srbsko Na pocˇa´tku roku 2001 NATO, Evropska´ unie a OBSE spolecˇny´m u´silı´m zajistily mı´rove´ rˇesˇenı´ ozbrojene´ho konfliktu, ktery´ vypukl v jizˇnı´m Srbsku, a ktery´ ohrozˇoval stabilitu cele´ oblasti. K prvnı´m konfliktu˚m dosˇlo v Presˇevske´m u´dolı´ koncem roku 2000. Rozsa´hla´ alba´nska´ komunita zde zu˚stala pod prˇ´ımou srbskou spra´vou bez odpovı´dajı´cı´ch politicky´ch a socia´lnı´ch pra´v. Alba´nsˇtı´ bojovnı´ci zde s lehky´mi zbraneˇmi podnikli rˇadu u´toku˚ na srbske´ bezpecˇnostnı´ sı´ly 31
v tzv. Zo´neˇ separace – peˇtikilometrove´m na´raznı´kove´m pa´smu na srbske´m u´zemı´ prˇi administrativnı´ hranici s Kosovem, kde nemohly pu˚sobit jednotky jugosla´vske´ arma´dy, a ktera´ byla podle Vojensko- technicke´ dohody mezi Aliancı´ a jugosla´vskou arma´dou pod dohledem KFOR. Rychle naru˚stajı´cı´ konflikt prˇedstavoval va´zˇne´ bezpecˇnostnı´ riziko s prˇ´ımy´m vlivem na Kosovo. Bylo potrˇeba dosa´hnout politicke´ho rˇesˇenı´, ktere´ by zajistilo dodrzˇova´nı´ pra´v alba´nsky´ch obyvatel jizˇnı´ho Srbska a za´rovenˇ zachovalo teritoria´lnı´ integritu a suverenitu Federativnı´ republiky Jugosla´vie.
32
V pru˚beˇhu jara 2001 bylo po se´rii jedna´nı´ mezi Aliancı´ a novou jugosla´vskou vla´dou dosazˇeno dohody, ktera´ umozˇnila postupne´ zuzˇova´nı´ Zo´ny separace a dovolila jugosla´vske´ arma´deˇ, aby nad tı´mto prostorem znovu prˇevzala kontrolu. Beˇlehradska´ vla´da naopak prˇijala rˇadu opatrˇenı´ ke zvy´sˇenı´ du˚veˇry, ktera´ nakonec v kveˇtnu prˇimeˇla alba´nske´ ozbrojence slozˇit zbraneˇ. Delegace NATO, doprova´zena´ za´stupcem Evropske´ unie, pomohla sjednat prˇ´ımeˇrˇ´ı a zajistit prˇ´ımou komunikaci mezi srbsky´mi u´rˇady a prˇedstaviteli alba´nsky´ch ozbrojeny´ch skupin.
Byl prˇijat rozsa´hly´ seznam opatrˇenı´ k usnadneˇnı´ integrace etnicky´ch Alba´ncu˚ do politicky´ch a spra´vnı´ch struktur v oblasti a k na´vratu uprchlı´ku˚. Mezina´rodnı´ spolecˇenstvı´ sledovalo jejich plneˇnı´ a napoma´halo mu. OBSE zaha´jila program vy´cviku multietnicke´ policie a jejı´ho rozmı´steˇnı´ ve veˇtsˇinoveˇ alba´nsky´ch vesnicı´ch, ktere´ byly drˇ´ıve pod kontrolou povstalcu˚. Pomohla rovneˇzˇ prˇi organizaci mı´stnı´ch voleb, ktere´ probeˇhly v srpnu 2002, a zajistily rovne´ a spravedlive´ zastoupenı´ na´rodnostnı´ch skupin.
By´vala´ jugosla´vska´ republika Makedonie Aliance zaha´jila v roce 2001, na zˇa´dost makedonske´ vla´dy, mise s jasneˇ definovany´m manda´tem - zvla´dnutı´ krize v te´to zemi. Nepokoje zde vypukly na jarˇe 2001, kdy se ozbrojene´ skupiny etnicky´ch Alba´ncu˚ postavily proti sta´tnı´m struktura´m. Aliance ozbrojene´ u´toky odsoudila a zesı´lila kontrolu pode´l hranic s Kosovem. Soucˇasneˇ vyzvala vla´du, aby prˇistoupila k u´stavnı´m reforma´m, ktere´ by vysˇly vstrˇ´ıc stı´zˇnostem Alba´ncu˚. Klı´cˇovou roli sehra´l tehdejsˇ´ı genera´lnı´ tajemnı´k NATO. V cˇervnu Aliance na zˇa´dost makedonske´ vla´dy schva´lila vysla´nı´ vojenske´ho kontingentu, jehozˇ
u´kolem bylo odzbrojenı´ etnicky alba´nske´ tzv. Na´rodnı´ osvobozenecke´ arma´dy pod podmı´nkou, zˇe dojde k uzavrˇenı´ prˇ´ımeˇrˇ´ı a podpisu mı´rove´ho pla´nu. V srpnu dosˇlo k podepsa´nı´ Ra´mcove´ dohody, cozˇ Alianci umozˇnilo vyslat 3.500 prˇ´ıslusˇnı´ku˚ k trˇicetidennı´ misi, jejı´mzˇ cı´lem bylo odzbrojit alba´nske´ ozbrojene´ formace. Od konce za´rˇ´ı, kdy tato mise skoncˇila, byla Aliance pozˇa´da´na o zanecha´nı´ mensˇ´ıho vojenske´ho kontigentu v zemi k ochraneˇ pozorovatelu˚ EU a OBSE, kterˇ´ı dohlı´zˇeli na naplnˇova´nı´ Ra´mcove´ dohody. Ke splneˇnı´ tohoto u´kolu bylo v zemi rozmı´steˇno 700 voja´ku˚ NATO, kterˇ´ı se prˇidali k male´mu aliancˇnı´mu kontingentu, jenzˇ zde jizˇ zajisˇt’oval za´sobovacı´ trasy sil KFOR. Aliancˇnı´ operace byla ukoncˇena v brˇeznu 2003, kdy zodpoveˇdnost prˇevzala Evropska´ unie na za´kladeˇ podepsa´nı´ dohody mezi NATO a EU o vyuzˇitı´ prostrˇedku˚ a schopnostı´ NATO pro mise vedene´ EU (viz Kapitola 2). Dı´ky pokracˇujı´cı´ u´speˇsˇne´ stabilizaci v oblasti byla tato mise ukoncˇena k 15.prosinci 2003, kdy ji nahradily civilnı´ policejnı´ slozˇky EU.
2001. Prvnı´ misi vedla Velka´ Brita´nie a podı´lely se na nı´ prˇedevsˇ´ım cˇlenske´ zemeˇ Aliance. ISAF II vedlo Turecko a ISAF III spolecˇneˇ Neˇmecko a Nizozemı´. Prvotnı´ manda´t omezoval pu˚sobnost ISAF pouze na Ka´bul a jeho nejblizˇsˇ´ı okolı´. V rˇ´ıjnu 2003 byla prˇijata rezoluce Rady bezpecˇnosti OSN, ktera´ umozˇnila rozsˇ´ıˇrenı´ pu˚sobnosti i mimo hlavnı´ meˇsto. Aliance prˇijala rozhodnutı´ svoji misi rozsˇ´ırˇit do dalsˇ´ıch cˇa´stı´ Afgha´nista´nu, a to prˇedevsˇ´ım formou docˇasne´ho rozmı´steˇnı´ posa´dek mimo Ka´bul a prˇevzetı´ velenı´ neˇkolika Provincˇnı´ch rekonstrukcˇnı´ch ty´mu˚ (PRT), ktere´ poma´hajı´ stabilizovat situaci v regionech. ISAF jizˇ podporuje neˇmecky´ PRT v Kunduzu a prˇipravuje se na postupne´ prˇevzetı´ dalsˇ´ıch PRT. Mezina´rodnı´ spolecˇenstvı´, ktere´ Afgha´ncu˚m poma´ha´ znovubudovat zemi, cˇelı´ mnoha va´zˇny´m proble´mu˚m. Celkova´ strategie pu˚sobenı´ NATO v Afgha´nista´nu, na nı´zˇ se budou podı´let take´ dalsˇ´ı mezina´rodnı´ organizace a afgha´nska´ prˇechodna´ vla´da, by meˇla by´t prˇipravena pro summit NATO v Istanbulu v roce 2004.
Afgha´nista´n V srpnu 2003 prˇevzalo NATO zodpoveˇdnost za Mezina´rodnı´ asistencˇnı´ sı´ly (ISAF) IV v Afgha´nista´nu, ktere´ tamneˇjsˇ´ım prozatı´mnı´m u´rˇadu˚m poma´hajı´ vytvorˇit bezpecˇne´ prostrˇedı´ pro obyvatele Ka´bulu a jeho okolı´. Zemeˇ se snazˇ´ı vzpamatovat ze dvou desetiletı´ obcˇanske´ va´lky, a po zhoubne´ vla´deˇ hnutı´ Taliba´n, ktere´ poskytovalo ochranu teroristu˚m. ISAF je mezina´rodnı´ mise s manda´tem OSN, jejı´zˇ jednotky byly rozmı´steˇny koncem roku 33
Reakce na civilnı´ nouzove´ situace
> 11
Vsˇechny zemeˇ nesou odpoveˇdnost za prˇ´ıpravu na´rodnı´ch pla´nu˚ reakce na nouzove´ situace, jako jsou hava´rie, prˇi nichzˇ dojde k chemicke´mu cˇi jine´mu zamorˇenı´, laviny, za´plavy, zemeˇtrˇesenı´ cˇi zvla´da´nı´ na´sledku˚ teroristicky´ch u´toku˚. Katastrofy, at’ uzˇ je zpu˚sobila prˇ´ıroda cˇi cˇloveˇk, vsˇak neznajı´ hranice. Proto je nezastupitelna´ spolupra´ce a pla´novanı´ na mezina´rodnı´ u´rovni. Spolupra´ce v civilnı´m nouzove´m pla´nova´nı´ ma´ mezi zemeˇmi NATO jizˇ dlouhou tradici. V neda´vne´ minulosti byly k te´to spolupra´ci prˇizva´ny take´ partnerske´ zemeˇ. Bylo dosazˇeno vy´razne´ho pokroku v tom, jaky´m zpu˚sobem jsou vyuzˇ´ıva´ny zdroje pro zvla´da´nı´ civilnı´ch krizovy´ch situacı´ v cele´ euroatlanticke´ oblasti.
Spolupra´ce uvnitrˇ NATO ´ cˇinna´ odpoveˇd’ na katastrofy vyzˇaduje U koordinaci dopravnı´ch kapacit, le´karˇsky´ch zdroju˚, komunikacı´, kapacit pro zvla´da´nı´ katastrof a dalsˇ´ıch civilnı´ch zdroju˚. Aliance hra´la klı´cˇovou roli prˇi harmonizaci prˇ´ıprav mezi svy´mi cˇlensky´mi sta´ty, zajisˇt’ovala, zˇe pla´ny budou v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby funkcˇnı´ a dohlı´zˇela na to, aby byly k dispozici nezbytne´ zdroje. Uvnitrˇ NATO zasta´va´ v te´to oblasti koordinacˇnı´ roli ˇrada technicky´ch pla´novacı´ch vy´boru˚ a rad, ktere´ pu˚sobı´ pod celkovy´m dohledem Vysˇsˇ´ıho vy´boru pro civilnı´ nouzove´ pla´nova´nı´. V ra´mci teˇchto orga´nu˚ se pravidelneˇ scha´zejı´ odbornı´ci z jednotlivy´ch cˇlensky´ch zemı´, at’ uzˇ se jedna´ o prˇedstavitele vla´d, pru˚myslu cˇi arma´dy, aby koordinovali pla´nova´nı´ v oblastech evropske´ pozemnı´ dopravy, na´morˇnı´ dopravy, civilnı´ho letectvı´, potravin a zemeˇdeˇlstvı´, pru˚myslove´ vy´roby a za´sobova´nı´, posˇt a telekomunikacı´, zdravotnictvı´, ochrany civilnı´ho obyvatelstva a vy´roby a za´sobova´nı´ ropny´mi produkty.
Sˇirsˇ´ı spolupra´ce Aliancˇnı´ zkusˇenosti a znalosti v oblasti civilnı´ho nouzove´ho pla´nova´nı´ jsou postupneˇ sta´le vı´ce zprˇ´ıstupnˇova´ny ostatnı´m zemı´m. Aliance za´rovenˇ cˇerpa´ ze znalostı´ a schopnostı´ jiny´ch sta´tu˚, ktere´ jsou cˇleny Rady euroatlanticke´ho partnerstvı´. Partnerske´ zemeˇ se postupneˇ zapojujı´ do konkre´tnı´ch forem spolupra´ce a podı´lejı´ se na pra´ci pla´novacı´ch vy´boru˚ a rad. V roce 1998 bylo zalozˇeno Euroatlanticke´ koordinacˇnı´ strˇedisko reakce na katastrofy (viz cˇla´nek na str. 35). Civilnı´ nouzove´ pla´nova´nı´ je za´rovenˇ vy´znamny´m aspektem spolupra´ce s partnersky´mi zemeˇmi a v soucˇasnosti tvorˇ´ı rozhodujı´cı´ cˇa´st nevojensky´ch aktivit v ra´mci Partnerstvı´ pro mı´r. Zahrnuje semina´rˇe, workshopy, cvicˇenı´ a sˇkolenı´ pro civilnı´ i arma´dnı´ pracovnı´ky z mı´stnı´ch, regiona´lnı´ch a na´rodnı´ch u´rovnı´ sta´tnı´ spra´vy. Podı´lı´ se na nich te´zˇ dalsˇ´ı ´ rˇad OSN mezina´rodnı´ organizace, jako naprˇ. U ´ rˇad pro koordinaci humanita´rnı´ pomoci, U vysoke´ho zmocneˇnce OSN pro uprchlı´ky, Mezina´rodnı´ agentura pro atomovou energii a Evropska´ unie a za´stupci nevla´dnı´ch humanita´rnı´ch organizaci. Uda´losti z 11. za´rˇ´ı 2001 zdu˚raznily nezbytnost spolupra´ce prˇi prˇ´ıpraveˇ na mozˇne´ teroristicke´ u´toky proti civilnı´mu obyvatelstvu za pouzˇitı´
34
chemicky´ch, biologicky´ch, radioaktivnı´ch cˇi jaderny´ch (CBRN) zbranı´. Partnersky´ akcˇnı´ pla´n proti terorismu, vyhla´sˇeny´ na prazˇske´m summitu v listopadu 2002, vyzy´va´ ke sdı´lenı´ odpovı´dajı´cı´ch informacı´ a u´cˇasti na civilnı´m nouzove´m pla´nova´nı´, aby se tak snı´zˇilo riziko pro civilnı´ obyvatelstvo a jeho zranitelnost teroristicky´mi u´toky a zbraneˇmi hromadne´ho nicˇenı´. Aliance a jejı´ partnerˇi pracujı´ na
seznamu na´rodnı´ch kapacit, ktere´ majı´ v prˇ´ıpadeˇ u´toku k dispozici. Za´rovenˇ byl prˇijat Akcˇnı´ pla´n civilnı´ho nouzove´ho pla´nova´nı´, ktery´ ma´ na´rodnı´m u´rˇadu˚m pomoci zlepsˇit jejich prˇipravenost pro prˇ´ıpad teroristicke´ho u´toku za pouzˇitı´ CBRN. Aliance a Evropska´ unie da´le zaha´jily diskuse o vymezenı´ svy´ch rolı´ a identifikova´nı´ svy´ch schopnostı´ v oblasti civilnı´ho nouzove´ho pla´nova´nı´.
Euroatlanticke´ schopnosti prˇi zvla´da´nı´ katastrof Potrˇeba koordinovaneˇjsˇ´ı spolupra´ce prˇi budova´nı´ schopnostı´ zemı´ euroatlanticke´ oblasti na ochranu obyvatelstva v prˇ´ıpadeˇ katastrof vedla v cˇervnu 1999, na na´vrh Ruske´ federace, k zalozˇenı´ Euroatlanticke´ho koordinacˇnı´ho strˇediska pro zvla´da´nı´ katastrof (EADRCC), ktere´ se nacha´zı´ v sı´dle NATO. Strˇedisko pu˚sobı´ jako stanovisˇteˇ vy´meˇny informacı´ a koordinovane´ reakce sta´tu˚ Aliance a jejı´ch partneru˚ v prˇ´ıpadeˇ jake´koli katastrofy v euroatlanticke´ oblasti. Organizuje rovneˇzˇ cvicˇenı´ nouzove´ho pla´nova´nı´, jejichzˇ cı´lem je proveˇrˇit prˇipravenost na simulovany´ch prˇ´ırodnı´ch cˇi cˇloveˇkem zpu˚sobeny´ch katastrofa´ch. EADRCC poma´halo prˇi humanita´rnı´ch operacı´ch beˇhem kosovske´ uprchlicke´ krize a vykonalo mnoho cenne´ pra´ce prˇi za´chranny´ch operacı´ch prˇi za´plava´ch na Ukrajineˇ, v Rumunsku, Mad’arsku, Alba´nii a ˇ eske´ republice; prˇi zemeˇtrˇesenı´ v Turecku C v roce 1999, prˇi lesnı´ch pozˇa´rech v By´vale´ jugosla´vske´ republice Makedonii a v
Portugalsku; a beˇhem vlny extre´mnı´ho horka na Ukrajineˇ a v Molda´vii. Strˇedisko u´zce spolupracuje s agenturami OSN, ktere´ hrajı´ vedoucı´ roli prˇi za´chranny´ch operacı´ch v ra´mci mezina´rodnı´ch katastrof – ´ rˇad OSN pro koordinaci humanita´rnı´ pomoci, U ´ Urˇad vysoke´ho zmocneˇnce OSN pro uprchlı´ky a dalsˇ´ı organizace. Podporuje rovneˇzˇ sta´ty prˇi uzavı´ra´nı´ bilatera´lnı´ch a multilatera´lnı´ch ujedna´nı´, ktera´ rˇesˇ´ı ota´zky vı´zovy´ch povinnostı´, postupu˚ prˇi prˇechodu sta´tnı´ch hranic, tranzitu, celnı´ho odbavenı´ a statutu osob. Tato opatrˇenı´ odstranˇujı´ byrokraticka´ zdrzˇenı´ prˇi vysı´la´nı´ za´chranny´ch ty´mu˚ na mı´sto nesˇteˇstı´. Kromeˇ toho lze vyslat Euroatlantickou jednotku reakce na katastrofy, kterou tvorˇ´ı za´stupci jednotlivy´ch na´rodnı´ch sta´tu˚, a ktera´ mu˚zˇe by´t v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby vytvorˇena ad hoc a vysla´na na mı´sto nesˇteˇstı´. 35
Spolupra´ce v oblasti veˇdy a zˇivotnı´ho prostrˇedı´
Dva vy´znamne´ aliancˇnı´ programy sdruzˇujı´ veˇdce a experty, kterˇ´ı se snazˇ´ı prˇina´sˇet rˇesˇenı´ proble´mu˚, jezˇ se doty´kajı´ vsˇech – civilnı´ veˇdecky´ program Veˇdecke´ho vy´boru NATO a program zameˇrˇeny´ na zˇivotnı´ prostrˇedı´ a spolecˇnost Vy´boru pro proble´my modernı´ spolecˇnosti (CCMS). Vazby vznikajı´cı´ prostrˇednictvı´m tradicˇnı´ veˇdecke´ spolupra´ce jsou podmı´nkou veˇdecke´ho pokroku a poma´hajı´ za´rovenˇ naplnˇovat politicke´ zada´nı´, ktery´m je budova´nı´ porozumeˇnı´ a upevnˇova´nı´ du˚veˇry mezi skupinami pocha´zejı´cı´mi z rozdı´lny´ch kultur a majı´cı´mi odlisˇne´ tradice. Veˇdecky´ program, ktery´ existuje jizˇ po vı´ce nezˇ 45 let, se v poslednı´ dobeˇ zacˇal noveˇ orientovat na oblast obrany proti terorismu a dalsˇ´ım hrozba´m. V souladu s dalsˇ´ımi aliancˇnı´mi iniciativami k boji proti novy´m hrozba´m se civilnı´ veˇdecky´ch program NATO nynı´ koncentruje na podporu pracı´ v te´to oblasti. Tuto zmeˇnu odra´zˇ´ı i novy´ na´zev tohoto aliancˇnı´ho programu ″Veˇdou k bezpecˇnosti″. Pod hlavicˇkou CCMS, ktery´ se zaby´va´ ota´zkami zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a vy´voje spolecˇnosti, pracujı´ na´rodnı´ experti spolecˇneˇ na rˇadeˇ pilotnı´ch projektu˚. Neda´vno byl stanoven seznam u´kolu˚ souvisejı´cı´ch s bezpecˇnostı´, ktery´ se ma´ sta´t vodı´tkem pro jeho dalsˇ´ı cˇinnost. Dı´ky tomuto 36
> 12
programu mohou NATO a jeho partnerske´ zemeˇ le´pe cˇelit svy´m spolecˇny´m proble´mu˚m. Kromeˇ posilova´nı´ spolupra´ce mezi veˇdci a odbornı´ky ze zemı´ Aliance a jejı´ch partnersky´ch zemı´ napoma´hajı´ oba vy´bory i zvy´sˇenı´ spolupra´ce s veˇdecky´mi a ekologicky´mi spolecˇnostmi v Rusku, na Ukrajineˇ a v zemı´ch Strˇedomorˇske´ho dialogu.
Veˇda pro bezpecˇnost, stabilitu a solidaritu Historie veˇdecke´ho programu NATO saha´ do 50. let, kdy byl veˇdecky´ a technologicky´ pokrok povazˇova´n za mimorˇa´dneˇ du˚lezˇity´ pro budoucnost atlanticke´ho spolecˇenstvı´. Vznikl program, jehozˇ hlavnı´m cı´lem byla veˇdecka´ spolupra´ce. Dalsˇ´ıch 40 let byla jeho prostrˇednictvı´m podporova´na spolupra´ce mezi veˇdci v zemı´ch NATO a vy´sledkem bylo dosazˇenı´ vysoke´ u´rovneˇ veˇdecke´ odbornosti. Od pocˇa´tku 90.let, kdy skoncˇila studena´ va´lka, byl program postupneˇ zprˇ´ıstupnˇova´n u´cˇastnı´ku˚m ze zemı´, ktere´ nebyly cˇleny Aliance. V roce 1999 byl zcela reorganizova´n, aby se stal katalyza´torem spolupra´ce mezi veˇdci v cˇlensky´ch zemı´ch Aliance, partnersky´ch zemı´ch a v cˇlensky´ch zemı´ch Strˇedomorˇske´ho
″Virtua´lnı´ hedva´bna´ da´lnice″ Nejveˇtsˇ´ı a nejambicio´zneˇjsˇ´ı projekt Veˇdecke´ho programu NATO byl zaha´jen v rˇ´ıjnu 2001. Nese na´zev Virtua´lnı´ hedva´bna´ da´lnice, cˇ´ımzˇ se symbolicky hla´sı´ k odkazu Velke´ hedva´bne´ cesty, ktera´ kdysi spojovala Evropu s Da´lny´m vy´chodem a byla nejen hlavnı´ obchodnı´ trasou, ale prˇispı´vala za´rovenˇ i k vy´meˇneˇ znalostı´ a ke kulturnı´mu obohacova´nı´. Soucˇasny´ projekt ma´ veˇdcu˚m v osmi zemı´ch jizˇnı´ho Kavkazu a strˇednı´ Asie usnadnit zı´ska´nı´ pocˇ´ıtacˇove´ho vybavenı´ a prˇ´ıstup k Internetu. dialogu. Jeho hlavnı´m cı´lem bylo navazovat kontakty mezi veˇdci teˇchto drˇ´ıve oddeˇleny´ch spolecˇentsvı´ a tı´m prˇispı´vat k pokroku a mı´ru. Dalsˇ´ımi za´sadnı´mi zmeˇnami prosˇel program v roce 2004 v souvislostı´ s hrozbou terorismu a dalsˇ´ıch nebezpecˇ´ı ohrozˇujı´cı´ch modernı´ sveˇt. Do budoucna bude program zajisˇt’ovat spolupra´ci pouze ve dvou prioritnı´ch vy´zkumny´ch oblastech - ″Obrana proti terorismu″ a ″Dalsˇ´ı hrozby pro bezpecˇnost″. Novy´ program ″Veˇdou k bezpecˇnosti″ ma´ prˇispı´vat k vyuzˇitı´ veˇdecky´ch poznatku˚ prˇi rˇesˇenı´ konkre´tnı´ch proble´mu˚ a posilovat tak bezpecˇnost, stabilitu a solidaritu mezi na´rody. Hlavnı´mi na´stroji, ktere´ k tomu pouzˇ´ıva´, jsou spolupra´ce, budova´nı´ novy´ch schopnostı´ a u´zky´ch pracovnı´ch vazeb. Veˇdcu˚m z cˇlensky´ch zemı´ Aliance, partnersky´ch zemı´ a zemı´ Strˇedomorˇske´ho dialogu nabı´zı´ rˇadu grantu˚ k pra´ci na prioritnı´ch te´matech. Neˇktere´ granty rovneˇzˇ napoma´hajı´ partnersky´m zemı´m prˇi vybudova´nı´ za´kladnı´ pocˇ´ıtacˇove´ infrastruktury.
Arme´nie, A´zerba´jdzˇa´n, Gruzie, Kazachsta´n, Kyrgyzsta´n, Ta´dzˇikista´n, Turkmenista´n a Uzbekista´n lezˇ´ı na okraji evropske´ internetove´ komunity a rychlost jejich rozvoje by jesˇteˇ dlouho neumozˇnˇovala kvalitnı´ propojenı´. Dı´ky tomuto projektu nynı´ spojuje veˇdecke´ a akademicke´ komunity v u´cˇastnicky´ch zemı´ch internet za pomoci financˇneˇ efektivnı´, modernı´ technologie prostrˇednictvı´m spolecˇne´ho satelitnı´ho uzlu. NATO financovalo vysı´lacı´ pa´sma a instalaci devı´ti satelitu˚ – osmi mensˇ´ıch v jednotlivy´ch zemı´ch, propojeny´ch s hlavnı´m satelitem v Hamburku, ktery´ slouzˇ´ı jako evropske´ centrum. K tomuto projektu prˇispeˇli i neˇktere´ dalsˇ´ı mezina´rodnı´ organizace. V roce 2003 bylo rozhodnuto rozsˇ´ıˇrit sı´t’ Virtua´lnı´ hedva´bne´ da´lnice do Afgha´nista´nu prostrˇednictvı´m instalace satelitu v Ka´bulu.
Veˇdecka´ spolupra´ce si dı´ky sve´ univerzaliteˇ a schopnosti vytva´rˇet za´klady pro mezina´rodnı´ spolupra´ci nasˇla sve´ mı´sto jako velice efektivnı´ prostrˇedek mezina´rodnı´ho dialogu. Veˇda je nejen prostrˇedkem pro hleda´nı´ odpoveˇdı´ na 37
klı´cˇove´ ota´zky soucˇasnosti, ale zpu˚sobem, jak propojovat na´rody.
za´rovenˇ
ˇ elit proble´mu˚m modernı´ C spolecˇnosti CCMS byl ustaven v roce 1969, aby se zaby´val ota´zkami ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Vzniklo tak jedinecˇne´ fo´rum, kde si odbornı´ci z ru˚zny´ch na´rodnı´ch u´rˇadu˚, azˇ jizˇ civilnı´ch cˇi vojensky´ch, mohou vymeˇnˇovat sve´ zkusˇenosti z ru˚zny´ch aspektu˚ ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a vy´voje spolecˇnosti. Pod hlavicˇkou CCMS byla uskutecˇneˇna rˇada projektu˚, ktere´ se zaby´valy ˇresˇenı´m proble´mu˚ ovlivnˇujı´cı´ch zˇivotnı´ prostrˇedı´ a kvalitu zˇivota, jako jsou znecˇisˇteˇnı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´, zatı´zˇenı´ hlukem, proble´my meˇst, energetika, zdravı´ obyvatelstva a ekologicke´ dopady pu˚sobenı´ ozbrojeny´ch sil. V poslednı´ oblasti byly hlavnı´mi te´maty rekultivace a vyuzˇitı´ u´zemı´, ktera´ bylo pouzˇ´ıva´no k vojensky´ch u´cˇelu˚m, metody jeho cˇisˇteˇnı´ a zabezpecˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ naprˇ. v souvislosti s ropovody.
38
CCMS funguje na znacˇneˇ decentralizovane´ ba´zi. Hlavnı´ na´plnı´ jeho cˇinnosti jsou studie, projekty, workshopy a semina´rˇe, placene´ prˇ´ımo participujı´cı´mi sta´ty. Jedna nebo dveˇ zemeˇ za´rovenˇ se ujı´majı´ vedoucı´ u´lohy a
zodpoveˇdnosti za pla´novanı´ a prˇ´ıpravu akce. V uplynuly´ch letech byl seznam aktivit rozsˇ´ırˇen o workshopy a studie k ota´zka´m, ktere´ jsou prˇedmeˇtem za´jmu zejme´na partnersky´ch zemı´. Hlavnı´mi u´koly, ktere´ si CCMS vytycˇil pro svou budoucı´ pra´ci, jsou: snizˇova´nı´ ekologicky´ch dopadu˚ vojenske´ cˇinnosti, regiona´lnı´ studie zameˇrˇene´ na prˇeshranicˇnı´ spolupra´ci, prˇedcha´zenı´ konfliktu˚m v souvislosti s nedostatkem zdroju˚, prˇedcha´zenı´ ohrozˇenı´m zˇivotnı´ho prostrˇedı´ a spolecˇnosti, ktera´ by mohla vyvolat ekonomickou, kulturnı´ a spolecˇenskou nestabilitu, a prˇ´ıstup k netradicˇnı´m hrozba´m bezpecˇnosti.
Zranitelnost propojene´ spolecˇnosti Soucˇasna´ spolecˇnost je kvu˚li zvysˇujı´cı´ se propojenosti na vsˇech svy´ch u´rovnı´ch podstatneˇ zranitelneˇjsˇ´ı nezˇ v minulosti. Otevrˇeneˇjsˇ´ı sveˇtova´ komunita, komplexneˇjsˇ´ı technologicke´ syste´my, zvysˇujı´cı´ se za´vislost na komunikacˇnı´ch syste´mech a elektronicke´m prˇenosu dat, prova´zanost produkce potravin a jejich prˇepravy, propojeny´ a sta´le hustsˇ´ı dopravnı´ syste´m – du˚sledkem tohoto vy´voje je sta´le se zvysˇujı´cı´ zranitelnost. Delsˇ´ı vy´padek telekomunikacı´ cˇi doda´vek proudu by mohl. zpu˚sobit nesmı´rne´ proble´my. Po uda´lostech z 11.za´rˇ´ı navı´c vzrostly obavy z teroristicky´ch u´toku˚ za pouzˇitı´ biologicky´ch la´tek cˇi z napadenı´ pocˇ´ıtacˇovy´ch termina´lu˚.
V brˇeznu 2001 byl pod za´sˇtitou CCMS zaha´jen kra´tkodoby´ projekt, aby zhodnotil spolecˇne´ vy´zvy a stanovil oblasti pro sˇirsˇ´ı mezina´rodnı´ spolupra´ci, jezˇ by snı´zˇila zranitelnost komplexnı´ch, vza´jemneˇ propojeny´ch syste´mu˚, jezˇ jsou pro existenci modernı´ spolecˇnosti zˇivotneˇ du˚lezˇite´. Vedenı´ projektu se ujalo Norsko a prˇipojily se k neˇmu Da´nsko, Gruzie, Mad’arsko, Litva, Molda´vie, Polsko, ˇ ˇ Rumunsko, Sve´dsko, Svy´carsko, Turecko, Ukrajina, Velka´ Brita´nie a Spojene´ sta´ty.
Udrzˇenı´ bezpecˇnosti a ochrana spolecˇnosti prˇed sˇiroky´m spektrem hrozeb vyzˇaduje spolupra´ci a koordinaci ru˚zny´ch agentur v mnoha oblastech na na´rodnı´ i mezina´rodnı´ u´rovni. To se plneˇ projevilo beˇhem kampaneˇ proti terorismu pod vedenı´m USA, jejı´zˇ soucˇa´stı´ byla kromeˇ vojenske´ i spolupra´ce diplomaticka´, financˇnı´, ekonomicka´, zpravodajska´, celnı´ a pohranicˇnı´.
39
Kazˇdodennı´ cˇinnost NATO
Severoatlanticka´ aliance nenı´ nadna´rodnı´, ny´brzˇ mezivla´dnı´ organizacı´. Je to aliance neza´visly´ch, svrchovany´ch sta´tu˚, ktere´ se spojily v za´jmu spolecˇne´ho zajisˇteˇnı´ sve´ bezpecˇnosti a obrany sdı´leny´ch hodnot. Vsˇechna rozhodnutı´ jsou prˇijı´ma´na na za´kladeˇ konsenzu. K usnadneˇnı´ konzultacı´ ustavil kazˇdy´ cˇlensky´ sta´t v sı´dle Aliance v Bruselu sta´lou delegaci, kterou tvorˇ´ı sta´ly´ prˇedstavitel, jenzˇ je hlavou delegace, a vojensky´ prˇedstavitel. Delegaci da´le tvorˇ´ı u´rˇednı´ci a poradci, kterˇ´ı zastupujı´ svou zemi v jednotlivy´ch vy´borech NATO. V Alianci samotne´ vznikly oddeˇlene´ civilnı´ a vojenske´ struktury, ktere´ majı´ na starosti civilnı´ a vojenskou agendu NATO. Obeˇ tyto struktury jsou prˇitom oporou Severoatlanticke´ radeˇ, ktera´ je nejvysˇsˇ´ım orga´nem Aliance.
Konsenzus a vza´jemna´ dohoda Za´kladem Aliance je spolecˇny´ za´vazek spolupracovat prˇi rˇesˇenı´ obranny´ch a bezpecˇnostnı´ch ota´zek. Nehlasuje se a rozhodnutı´ jsou prˇijı´ma´na na za´kladeˇ konsenzu cˇi vza´jemne´ dohody. To samozrˇejmeˇ znamena´, zˇe jsou nezbytnou soucˇa´stı´ rozhodovacı´ho procesu politicke´ konzultace. Vsˇechny aliancˇnı´ orga´ny jsou tvorˇeny za´stupci cˇlensky´ch zemı´, kterˇ´ı zde zastupujı´ svoji zemi a informujı´ sve´ metropole o pozicı´ch ostatnı´ch spojencu˚. Trˇebazˇe politicke´ konzultace v NATO jsou za´kladnı´ soucˇa´stı´ krizove´ho rˇ´ızenı´ a jsou proto cˇasto spojova´ny s obdobı´mi napeˇtı´ a proble´mu˚, jsou za´rovenˇ kazˇdodennı´ cˇinnostı´, ktera´ umozˇnˇuje cˇlensky´m zemı´m dosahovat dohod a formulovat dlouhodobe´ strategie. Konzultace majı´ mnoho podob. Mu˚zˇe jı´t o vy´meˇnu a sdı´lenı´ informacı´ a na´zoru˚; o informace o krocı´ch a rozhodnutı´ch, ktere´ vla´dy prˇijı´majı´; o vcˇasne´ upozorneˇnı´ na kroky, ktere´ neˇktera´ vla´da hodla´ ucˇinit a da´va´ tak ostatnı´m mozˇnost se k jejı´mu rozhodnutı´ vyja´drˇit cˇi je podporˇit; o diskusi 40
> 13
smeˇrˇujı´cı´ k dosazˇenı´ konsenzu o nutnosti prˇijetı´ neˇktery´ch paralelnı´ch rozhodnutı´ cˇi opatrˇenı´; nebo o konzultace, jejichzˇ cı´lem je prˇijetı´ jednomyslne´ho rozhodnutı´ cˇi zaha´jenı´ spolecˇne´ akce. Konzultace jsou nikdy nekoncˇ´ıcı´m procesem. Vzhledem k tomu, zˇe za´stupci cˇlensky´ch sta´tu˚ sdı´lejı´ stejne´ sı´dlo v Bruselu, mohou se porady konat na zˇa´dost ktere´hokoli z nich nebo na zˇa´dost genera´lnı´ho tajemnı´ka v pomeˇrneˇ kra´tke´m cˇase. Sta´le´ konzultace zajisˇt’ujı´ neprˇerusˇeny´ dialog a neprˇeberne´ mnozˇstvı´ prˇ´ılezˇitosti k diskusi a rozpty´lenı´ mozˇny´ch obav. Neˇkdy jsou cˇlenske´ sta´ty zajedno a prˇijetı´ rozhodnutı´ neprˇedstavuje zˇa´dny´ proble´m. Neˇkdy existuje veˇtsˇinovy´ na´zor, ale jedna cˇi vı´ce zemı´ jsou jine´ho na´zoru. V takovy´ch prˇ´ıpadech je trˇeba hledat zpu˚soby, jak neshody snı´zˇit, a vyzˇaduje-li to situace, dosa´hnout kompromisu. Mu˚zˇe pochopitelneˇ dojı´t i k neprˇekonatelne´mu rozporu. V tom prˇ´ıpadeˇ mohou cˇlenske´ zemeˇ uplatnˇovat vlastnı´ politiku a prˇijı´mat vlastnı´ rozhodnutı´. Zˇa´dna´ cˇlenska´ zemeˇ nemu˚zˇe by´t nucena prˇijı´mat rozhodnutı´ cˇi konat jake´koli kroky proti sve´ vu˚li. Veˇtsˇinou ale duch kompromisu a smyslu pro spolecˇne´ za´jmy a cı´le zarucˇuje, zˇe jsou rozpory v na´zorech prˇekona´ny a je dosazˇeno dohody. Jakmile se tak stane, je rozhodnutı´ Aliance vyja´drˇenı´m spolecˇne´ho odhodla´nı´ vsˇech cˇlensky´ch zemı´.
Civilnı´ struktury NATO Hlavnı´m rozhodovacı´m orga´nem Aliance je Severoatlanticka´ rada. Je zodpoveˇdna´ za vsˇechna aliancˇnı´ rozhodnutı´ a je jediny´m orga´nem ustaveny´m Severoatlantickou smlouvou. Rada je prˇedevsˇ´ım politicky´m fo´rem, kde se scha´zejı´ za´stupci vsˇech cˇlensky´ch zemı´ k projedna´va´nı´ politicky´ch a pracovnı´ch ota´zek. Rada se mu˚zˇe scha´zet na ru˚zny´ch u´rovnı´ch. Veˇtsˇinou se scha´zı´ prˇinejmensˇ´ım jednou ty´dneˇ na u´rovni velvyslancu˚ cˇlensky´ch zemı´, nejme´neˇ
dvakra´t rocˇneˇ na u´rovni ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´ cˇi obrany, a prˇ´ılezˇitostneˇ na u´rovni hlav sta´tu˚ a vla´d. Azˇ uzˇ se vsˇak sejde na jake´koli u´rovni, jejı´ rozhodnutı´ majı´ stejnou va´hu a prˇedstavujı´ stanovisko vsˇech vla´d. Veˇtsˇinou se scha´zı´ k diskusi o ota´zka´ch spolecˇne´ho za´jmu, nebo k prˇijetı´ spolecˇny´ch rozhodnutı´, neexistujı´ vsˇak zˇa´dna´ omezenı´ okruhu te´mat, ktery´m se Rada mu˚zˇe veˇnovat. Vy´bor pro obranne´ pla´nova´nı´ (DPC) se zaby´va´ obranny´mi ota´zkami a za´lezˇitostmi, ktere´ souvisejı´ se spolecˇny´m obranny´m pla´nova´nı´m. Je nadrˇazeny´m orga´nem vojensky´ch struktur NATO a v oblasti svy´ch kompetencı´ ma´ stejne´ rozhodovacı´ pravomoci jako Rada. Stejneˇ jako Rada se scha´zı´ veˇtsˇinou na u´rovni velvyslancu˚, alesponˇ dvakra´t rocˇneˇ se vsˇak scha´zı´ na u´rovni ministru˚ obrany. Ti se pravidelneˇ scha´zejı´ take´ v ra´mci Skupiny pro jaderne´ pla´nova´nı´ (NPG), v jejı´zˇ kompetenci je jaderna´ politika Aliance, a specificke´ ota´zky spojene´ s jaderny´mi silami a kontrolou jejich nesˇ´ırˇenı´. Na pra´ci Vy´boru pro obranne´ pla´nova´nı´ a Skupiny pro jaderne´ pla´nova´nı´ se nepodı´lı´ Francie, ktera´ nenı´ soucˇa´stı´ integrovany´ch vojensky´ch struktur NATO. Severoatlanticke´ radeˇ a Vy´boru pro obranne´ pla´nova´nı´ jsou podrˇ´ızeny vy´bory, ktere´ se zaby´vajı´ jednotlivy´mi aspekty aliancˇnı´ politiky a prˇijı´majı´ doporucˇenı´ pro konecˇna´ rozhodnutı´. Kazˇdy´ cˇlensky´ sta´t ma´ v teˇchto vy´borech sve´ho za´stupce. Jednı´m z prˇ´ıkladu˚ je Politicky´ vy´bor (PC), ktery´ se na ru˚zny´ch u´rovnı´ch scha´zı´ pravidelneˇ, aby da´val Radeˇ stanoviska k aktua´lnı´m politicky´m ota´zka´m, jezˇ majı´ dopad na politiku Aliance. Dalsˇ´ım je Vy´bor pro hodnocenı´ obrany (DRC), ktery´ zasˇtit’uje konzultace, jejichzˇ vyu´steˇnı´m je rozhodnutı´ o tom, ktere´ vojenske´ sı´ly dajı´ jednotlive´ cˇlenske´ zemeˇ k dispozici integrovany´m sila´m NATO v prˇ´ısˇtı´m pla´novacı´m obdobı´. Vy´bor pro infrastrukturu (NIC) zkouma´ na´vrhy na spolecˇne´ financova´nı´ zarˇ´ızenı´ vyuzˇ´ıvany´ch silami NATO.
Ekonomicky´ vy´bor (EC) se zameˇrˇuje na ekonomicky´ vy´voj a jeho prova´zanost s bezpecˇnostnı´ politikou. Rozpocˇtove´ vy´bory prˇedkla´dajı´ Radeˇ na´vrhy rozpocˇtu˚ civilnı´ch i vojensky´ch struktur, do nichzˇ prˇispı´vajı´ vsˇichni cˇlenove´. Konzultace zasahujı´ do vsˇech sfe´r cˇinnosti Aliance. Pravidelneˇ se scha´zı´ Konference na´rodnı´ch rˇeditelu˚ pro vyzbrojova´nı´ (CNAD), aby projednala politicke´, hospoda´rˇske´ a technicke´ aspekty vy´voje a na´kupu vybavenı´ pro aliancˇnı´ sı´ly. V oblasti verˇejne´ informovanosti se zlepsˇenı´m poveˇdomı´ o cı´lı´ch Aliance v cˇlensky´ch i partnersky´ch zemı´ch zaby´va´ Vy´bor NATO pro verˇejnou diplomacii (NCPD). Ota´zky souvisejı´cı´ s veˇdecky´mi aktivitami a programy ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ projedna´vajı´ Veˇdecky´ vy´bor (SC) a Vy´bor pro proble´my modernı´ spolecˇnosti (CCMS). Dalsˇ´ı vy´bory a rady, jako jsou Politicko-vojensky´ rˇ´ıdı´cı´ vy´bor Partnerstvı´ pro mı´r (PMSC PfP), poma´hajı´ budovat a zlepsˇovat spolupra´ci s partnersky´mi zemeˇmi. Aliancˇnı´ aktivity, do nichzˇ jsou zapojeny i partnerske´ zemeˇ, jako jsou mı´rove´ operace cˇi programy Partnerstvı´ pro mı´r, jsou projedna´va´ny s prˇ´ıslusˇny´mi vla´dami. Konzultace se odehra´vajı´ v odpovı´dajı´cı´ch forma´tech – Radeˇ euroatlanticke´ho partnerstvı´, Radeˇ NATO – Rusko nebo v Komisi NATO – Ukrajina. Stejneˇ tak jsou aktivity souvisejı´cı´ se Strˇedomorˇsky´m dialogem projedna´va´ny s prˇ´ıslusˇny´mi sta´ty v ra´mci Skupiny pro strˇedomorˇskou spolupra´ci. Aliance prˇikla´da´ pra´ci teˇchto orga´nu˚ mimorˇa´dnou du˚lezˇitost, protozˇe jde o uzˇitecˇne´ forma´ty zejme´na v dobeˇ krizı´, kdy zde mohou by´t diskutova´ny rozdı´lne´ na´zory. 41
Vojenska´ struktura NATO V cˇele vojenske´ struktury NATO stojı´ Vojensky´ vy´bor, ktery´ je nejvysˇsˇ´ım vojensky´m orga´nem a pu˚sobı´ pod politicky´m vedenı´m Severoatlanticke´ rady. Vy´bor je aliancˇnı´ orga´nem v odborny´ch ota´zka´ch. Na nejvysˇsˇ´ı u´rovni je tvorˇen na´cˇelnı´ky genera´lnı´ch sˇta´bu˚, v kazˇdodennı´ praxi cˇlenske´ zemeˇ zastupujı´ jejich vojensˇtı´ prˇedstavitele´. Vojensky´ vy´bor take´ poskytuje vedenı´ strategicky´m velitelu˚m NATO. Existujı´ dva strategicˇtı´ velitele´, vrchnı´ velitel spojenecky´ch sil v Evropeˇ (SACEUR), jehozˇ hlavnı´ sı´dlo – Vrchnı´ velitelstvı´ spojenecky´ch sil v Evropeˇ (SHAPE) – se nacha´zı´ v belgicke´m Monsu, a vrchnı´ spojenecky´ velitel pro transformaci (SACT), ktery´ sı´dlı´ v Norfolku, ve sta´teˇ Virginia v USA. SACEUR je velitelem Spojenecke´ho velenı´ pro operace, ktere´ rˇ´ıdı´ vojenske´ sı´ly, jezˇ cˇlenske´ zemeˇ uvolnily pro Alianci. Je tedy odpoveˇdny´ za vsˇechny aliancˇnı´ operace bez ohledu na to, kde jsou vedeny, a zasta´va´ za´rovenˇ funkci velitele americky´ch sil v Evropeˇ. SACT ma´ jinou u´lohu. Jako velitel Spojenecke´ho velenı´ pro transformaci je odpoveˇdny´ za prosazova´nı´ a sledova´nı´ pokracˇujı´cı´ transformace spojenecky´ch sil a jejich schopnostı´. Za´rovenˇ je velitelem americky´ch spojeny´ch ozbrojeny´ch sil. Drˇ´ıve meˇli tito dva velitele´ odpoveˇdnost rozdeˇlenou geograficky. Vrchnı´ velitel spojenecky´ch sil v Evropeˇ (SACEUR) velel sila´m v Evropeˇ, a vrchnı´ velitel spojenecky´ch sil v Atlantiku (SACLANT) byl zodpoveˇdny´ za operace za Atlanticky´m ocea´nem. Zmensˇenı´ vojensky´ch velı´cı´ch struktur bylo odsouhlaseno na prazˇske´m summitu v listopadu 2002 a stalo se vy´razem odhodla´nı´ Aliance vybudovat schopnosti a udrzˇet 42
prˇipravenost sil pro krizove´ operace, mı´rove´ operace a humanita´rnı´ u´koly nejen uvnitrˇ, ale i mimo tradicˇnı´ oblast svy´ch za´jmu˚. Toto rozhodnutı´ doplnˇuje vytvorˇenı´ Sil rychle´ reakce NATO a podepsa´nı´ Prazˇske´ho za´vazku ke schopnostem (viz Kapitola 3).
Parlamentnı´ shroma´zˇdeˇnı´ NATO Aliance je mezivla´dnı´ organizacı´, prˇicˇemzˇ vla´da kazˇde´ cˇlenske´ zemeˇ je odpoveˇdna prˇed svy´m parlamentem. Je proto velmi du˚lezˇite´, aby demokraticky zvolenı´ cˇlenove´ zastupitelsky´ch sboru˚ podporovali cı´le Aliance. Parlamentnı´ shroma´zˇdeˇnı´ NATO je meziparlamentnı´m fo´rem cˇlensky´ch zemı´ Aliance, v jehozˇ ra´mci majı´ za´stupci evropsky´ch a severoamericky´ch zastupitelsky´ch sboru˚ mozˇnost diskutovat o ota´zka´ch spolecˇne´ho za´jmu. Parlamentnı´ shroma´zˇdeˇnı´ je na Alianci neza´visly´m orga´nem, ale nicme´neˇ tvorˇ´ı du˚lezˇite´ spojenı´ mezi na´rodnı´mi parlamenty a Aliancı´, ktera´ podporuje prosazova´nı´ aliancˇnı´ za´jmu˚ do na´rodnı´ch legislativ. Je rovneˇzˇ sta´lou prˇipomı´nkou faktu, zˇe jaka´koli politicka´ rozhodnutı´ prˇijata´ v ra´mci Aliance vla´dami cˇlensky´ch sta´tu˚ za´visejı´ v konecˇne´ fa´zi na na´rodnı´ch demokraticky´ch procesech. Parlamentnı´ shroma´zˇdeˇnı´ ma´ rovneˇzˇ zˇive´ kontakty s partnersky´mi zemeˇmi, jejichzˇ za´stupci se zu´cˇastnˇujı´ debat a rokova´nı´.
v Alianci. Prˇedseda´ Severoatlanticke´ radeˇ a ostatnı´m vysˇsˇ´ım vy´boru˚m a ma´ nezanedbatelny´ vliv na proces rozhodova´nı´. Navrhuje te´mata k diskusi a mu˚zˇe vyuzˇ´ıt sve´ pozice neza´visle´ho a nestranne´ho prˇedsedy k vedenı´ diskuse smeˇrem ke kompromisu, ktery´ bude reprezentovat za´jmy Aliance jako celku. Genera´lnı´ tajemnı´k nemu˚zˇe sa´m prˇijı´mat rozhodnutı´ a mu˚zˇe jednat jme´nem Aliance jen do te´ mı´ry, na ktere´ se dohodnou vla´dy cˇlensky´ch zemı´.
Role genera´lnı´ho tajemnı´ka NATO
Je hlavnı´m mluvcˇ´ım Aliance a odpovı´da´ za rˇ´ızenı´ Mezina´rodnı´ho sekretaria´tu, ktery´ zabezpecˇuje cˇinnost vy´boru˚ na vsˇech u´rovnı´ch.
Genera´lnı´ tajemnı´k odpovı´da´ za prosazova´nı´ a usmeˇrnˇova´nı´ procesu konzultacı´ a rozhodova´nı´
Kdo financuje NATO? Do aliancˇnı´ch rozpocˇtu˚ prˇispı´vajı´ vsˇechny cˇlenske´ sta´ty na za´kladeˇ dohodnuty´ch vzorcu˚ na´kladovy´ch podı´lu˚. Prˇ´ıspeˇvky Alianci cˇinı´ pouze malou cˇa´st obranny´ch rozpocˇtu˚ cˇlensky´ch sta´tu˚. Spolecˇneˇ sdı´lene´ rozpocˇty jsou rozdeˇleny na civilnı´ a vojenske´ a na program bezpecˇnostnı´ch investic. • Civilnı´ rozpocˇet pokry´va´ provoznı´ na´klady Mezina´rodnı´ho sekretaria´tu v u´strˇedı´ NATO v Bruselu, realizaci civilnı´ch programu˚ a cˇinnostı´, jakozˇ i na´klady na vy´stavbu, provoz a u´drzˇbu zarˇ´ızenı´ vcˇetneˇ persona´lnı´ch na´kladu˚ spojeny´ch se zajisˇt’ova´nı´m konferencˇnı´ch sluzˇeb pro zaseda´nı´ vy´boru˚ a pracovnı´ch skupin NATO. • Vojensky´ rozpocˇet pokry´va´ na´klady na provoz a u´drzˇbu integrovany´ch vojensky´ch struktur vcˇetneˇ Vojenske´ho vy´boru, Mezina´rodnı´ho vojenske´ho sˇta´bu a prˇ´ıslusˇny´ch agentur, obou hlavnı´ch
vojensky´ch velenı´ a prˇ´ıslusˇny´ch syste´mu˚ velenı´, ˇr´ızenı´ a spoju˚, vy´zkum, vy´voj, provoz logisticky´ch a porˇizovacı´ch organizacı´ a letecke´ sı´ly vcˇasne´ vy´strahy a rˇ´ızenı´ NATO. • Program bezpecˇnostnı´ch investic financuje vy´stavbu zarˇ´ızenı´ potrˇebny´ch pro plneˇnı´ u´kolu˚ Aliance, uznany´ch jako zarˇ´ızenı´ prˇesahujı´cı´ ra´mec na´rodnı´ obrany jednotlivy´ch cˇlensky´ch zemı´, jako jsou dopravnı´ a informacˇnı´ syste´my, radary, vojenska´ velitelstvı´, letisˇteˇ, produktovody, skladisˇteˇ, prˇ´ıstavy a navigacˇnı´ zarˇ´ızenı´. Na cˇerpa´nı´ rozpocˇtu˚ dohlı´zˇejı´ Vy´bor pro civilnı´ rozpocˇet (CBC) a Vy´bor pro vojensky´ rozpocˇet (MBC), a Vy´bor pro infrastrukturu (IC), ktery´ je zodpoveˇdny´ za provoz aliancˇnı´ch zarˇ´ızenı´, financovany´ch ze sdı´leny´ch na´kladu˚. Vysˇsˇ´ı rada pro zdroje (SRB) dohlı´zˇ´ı na celkove´ rˇ´ızenı´ ˇ lenske´ zdroju˚ NATO z jejich vojenske´ cˇa´sti. C sta´ty Aliance majı´ zastoupenı´ ve vsˇech teˇchto orga´nech. Vsˇechny rozpocˇty NATO navı´c podle´hajı´ vneˇjsˇ´ımu auditu. 43
Zmeˇna a kontinuita
Dnesˇnı´ NATO se podstatneˇ lisˇ´ı od organizace v dobeˇ sve´ho vzniku v roce 1949. Sveˇt i Aliance se od te´ doby zmeˇnily zpu˚sobem, ktery´ si jeho zakladatele´ mohli jen steˇzˇ´ı prˇedstavit. Aliance se dnes vu˚bec nepodoba´ instituci, ktera´ beˇhem studene´ va´lky, po cˇtyrˇi desetiletı´, bra´nila za´padnı´ Evropu, ale ani te´, ktera´ byla za´rukou zmeˇn v Evropeˇ po skoncˇenı´ studene´ va´lky. V na´sledujı´cı´ch letech se bude nepochybneˇ muset zmeˇnit znovu, aby cˇlensky´m sta´tu˚m nabı´dla prostrˇedky k odpoveˇdi na sdı´lene´ bezpecˇnostnı´ u´koly pocˇa´tku 21.stoletı´. Zmeˇnilo se strategicke´ prostrˇedı´ a Aliance proto musı´ by´t schopna cˇelit hrozba´m, ktere´ ohrozˇujı´ jejı´ cˇlenske´ zemeˇ. Za´kladnı´ principy spolecˇny´ch za´jmu˚ a hodnot, na ktery´ch je spolupra´ce uvnitrˇ Aliance zalozˇena, vsˇak zu˚sta´vajı´ nemeˇnne´ v souladu se zakla´dajı´cı´ smlouvou.
44
V reakci na u´toky proti Spojeny´m sta´tu˚m americky´m v za´rˇ´ı 2001 a na na´slednou, ˇ la´nku historicky prvnı´, invokaci C 5 Washingtonske´ smlouvy, zacˇalo NATO s procesem za´sadnı´ho prˇehodnocenı´ zpu˚sobu sve´ cˇinnosti, aby bylo schopno cˇelit teroristicky´m hrozba´m. Jizˇ prˇed teroristicky´mi u´toky se Aliance velmi aktivneˇ zapojila do nesmı´rneˇ intenzivnı´ho programu, vedla trˇi operace na u´zemı´ by´vale´ Jugosla´vie, prˇipravila se na prˇijetı´ novy´ch cˇlenu˚, zaha´jila novou e´ru partnerstvı´ se zemeˇmi a organizacemi nejen v euroatlanticke´ oblasti, ale na cele´m sveˇteˇ. Zajisˇt’ova´nı´ bezpecˇnosti je dnes nesmı´rneˇ komplexnı´m posla´nı´m a Aliance svou
> 14
pu˚sobnost rozsˇirˇuje do tolika oblastı´, zˇe ji nelze vyja´drˇit pomocı´ jednoho hesla nebo signa´lu.
NATO zı´trˇka Aliance musı´ za´rovenˇ s procesem sve´ho rozsˇirˇova´nı´ uspokojovat za´jmy rostoucı´ho pocˇtu zemı´ v atmosfe´rˇe vza´jemne´ shody. Za´rovenˇ lze prˇedpokla´dat, zˇe oblast stability i ekonomicke´ho blahobytu v Evropeˇ se bude rovneˇzˇ postupneˇ rozsˇirˇovat. Aliance nada´le prohlubuje sve´ vztahy s Ruskem, Ukrajinou a dalsˇ´ımi evropsky´mi zemeˇmi. Evropa se zbavuje sve´ rozdeˇlene´ minulosti a sta´va´ se stabilnı´m kontinentem. Tomuto pozitivnı´mu vy´voji je vsˇak trˇeba veˇnovat velkou pe´cˇi. I kdyzˇ se povaha hrozeb a zpu˚sob obrany Aliance proti nim meˇnı´, za´kladnı´ pilı´rˇe NATO zu˚sta´vajı´ stejne´ jako drˇ´ıve. Aliance zajisˇt’uje transatlantickou politicko-vojenskou koncepci rˇ´ızenı´ bezpecˇnostnı´ch a obranny´ch u´kolu˚. NATO nejen spojuje Evropu a Severnı´ Ameriku, ale take´ vyrovna´va´ velke´ mnozˇstvı´ rozdı´lny´ch na´rodnı´ch za´jmu˚. Aliance se tak postupneˇ vyvı´jı´ z kolektivnı´ho ochranne´ho sˇtı´tu ve stra´zˇce bezpecˇnosti v nejsˇirsˇ´ım smyslu slova, a sta´va´ se jednak spolecˇenstvı´m hodnot jako jsou demokracie a lidska´ pra´va, jednak spolecˇenstvı´m na´rodnı´ch za´jmu˚.
NATO / OTAN Public Diplomacy Division / Division Diplomatie publique 1110 Brussels / Bruxelles Belgium / Belgique Web site : www.nato.int Site Web : www.otan.nato.int E-mail / Courriel :
[email protected]
NATOTRACZE0604
