Oblasti chovu zvěře v České republice

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI

Oblasti chovu zvěře v České republice Bakalářská práce

2011/2012

Milan Bartoš

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma:“ Oblasti chovu zvěře v České republice „ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 25. 4. 2012

…….…………………. Milan Bartoš

Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za cenné a odborné rady, věcné připomínky a čas věnovaný v průběhu řešení této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za podporu jak finanční tak morální, poskytovanou během mého studia a také patří obrovské dík mým spolužákům a kamarádům, kteří mě v těžkých chvílích studia pozitivně motivovali. V neposlední řadě děkuji zaměstnancům jednotlivých krajských úřadů za ochotu vyplnit jednotlivé dotazníky, dále děkuji všem předsedům poradních sborů za poskytnutí všech potřebných informací z některých zmiňovaných oblastí chovu. Milan Bartoš

Oblasti chovu zvěře v České republice Abstrakt: Tato bakalářská práce pojednává o oblastech chovu zvěře vyhlášených na území České republiky dle zákona o myslivosti 449/2001 Sb. Hlavní náplní této práce je vytvoření přehledné databáze současných oblastí chovu dle jednotlivých druhů zvěře získané respondentním šetřením a v neposlední řadě posouzení, zda daná oblast chovu směřuje k hlavním cílům managementu zvěře v ČR na základě popsané metodiky, dále vytvoření orientační mapy oblastí chovu zvěře dle regionálních názvů všech zjištěných oblastí.

Literární přehled je zaměřen

zejména na současnou legislativní, historickou, ale i věcnou podstatu oblastí chovu. V příloze práce jsou uvedeny tyto prvky: dotazník, průvodní dopis a seznam adres jednotlivých krajských úřadů. Klíčová slova: Oblast chovu, kraj, management zvěře, poradní sbor, databáze

This bachelor thesis deals with the game breeding areas announced in the Czech Republic according to the hunting act 449/2001.

The main task of this thesis is to create a synoptic database of current hunting areas according to individual game species, obtained from survey respondents, and last but not least the assessment whether the particular breeding area aims towards the main objectivities of a game management in the Czech Republic on the basis of a described methodology, Then I create a reference map of breeding areas according to regional names of all the identified areas Literary outline is particularly focused on current legal, historical and factual nature of breeding areas. In the supplement of this thesis are located these features: questionnaire, covering letter and the list of addresses of individual regional offices.

Key words: breeding areas, region, game management, Advisory Board, database

Obsah 1. Úvod 1.1

Cíl práce

-6-6-

2. Obecný literární přehled

-7-

2.1. Historický vývoj oblastí chovu

-7-

2.2. Věcná podstata oblastí chovu

-9-

2.3. Současná legislativa

- 10 -

2.4. Problematika oblastí chovu

- 11 -

3. Metodika a materiál

- 13 -

3.1

Zahajovací práce

- 13 -

3.2

Sběr dat

- 14 -

3.3

Metoda zatajených laní

- 14 -

3.4

Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu

- 15 -

3.5

Mapa oblastí chovu zvěře v ČR

4. Výsledky 4.1

Databáze oblastí chovu dle jednotlivých druhů zvěře

- 16 - 17 - 20 -

4.1.1 Oblasti chovu jelena evropského

- 20 -

4.1.2 Oblasti chovu daňka skvrnitého

- 29 -

4.1.3 Oblast chovu jelena siky japonského

- 36 -

4.1.4 Oblast chovu kamzíka horského

- 38 -

4.1.5 Oblasti chovu tetřívka obecného

- 39 -

4.1.6 Oblasti chovu koroptve polní

- 41 -

4.1.7 Oblasti chovu jeřábka lesního

- 46 -

4.1.8 Ostatní oblasti chovu

- 47 -

4.1.9 Přehledová mapa oblastí chovu na území ČR

- 48 -

5. Diskuze

- 49 -

6. Závěr

- 51 -

7. Literární přehled

- 53 -

8. Přílohy

- 54 -

1. Úvod Zvěř provází člověka už od pravěku. Už tehdy byl člověk natolik zručný, aby ji dokázal ulovit a zaopatřit se před nepříznivým počasím. S postupem času si člověk uvědomoval, že pouze lov by mohl mít negativní důsledky, a tak se začal o zvěř starat. Přikrmoval ji v době nouze, začal eliminovat její predátory, dalo by se říci, že ji začal cílevědomě chovat. Prováděl přirozenou selekci, léčil ji a snažil se získat lepší trofej a chutnější zvěřinu. Bohužel každý druh zvěře má jiné životní nároky. I díky velké globalizaci a mnoha jiným faktorům jako jsou například mechanizace a chemizace zemědělství, velkoplošné pěstování zemědělských plodin a v neposlední řadě i tlak predátorů jsme se připravili o lovecky zajímavé druhy zejména pernaté zvěře. V dnešní době mají jejich stavy sestupnou tendenci. Naopak zvěři černé, která byla ještě v minulém století velkou vzácností, se začíná nebývale dařit. V ČR žijí druhy, které jsou čistě teritoriální, jako je třeba srnec obecný. Na druhou stranu zde žijí také druhy, které jsou tlupní a přebíhavé. Například zvěř jelení, kamzičí, daňčí, sičí a v neposlední řadě zvěř mufloní, která se nespokojí s pouhými 500 ha honitby, tak jak to současná legislativa dovoluje. Proto se pro hospodaření s těmito druhy vyhlašují tzv. oblasti chovu.

1.1

Cíl práce

Cílem této práce je zpracovat literární rešerši na dané téma, zaměřit se na historii, věcnou a současnou legislativní podstatu oblastí chovu zvěře v ČR. Respondentní metodou vytvořit databázi oblastí chovu zvěře, zřízených v ČR dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, s doplněním všech dostupných údajů (lokalizace, plocha, počet zařazených honiteb, cílový druh zvěře, funkce poradního sboru, výsledky práce v chovu zvěře v oblasti atd.). Dále vyhodnotit míru využívání legislativou upraveného statutu oblastí chovu zvěře, posoudit, zda zřízené oblasti chovu směřují k hlavním a stěžejním cílům managementu zvěře v ČR.

6

2. Obecný literární přehled 2.1 Historický vývoj oblastí chovu HROMAS (2009) uvádí, že s vidinou zřizování oblastí chovu přišel Doc. Dr. Ing. Josef Nečas s Doc. Ing. Jaroslavem Švarcem, měli zásluhu na vyhlášení oblasti chovu jelení zvěře Žďárské vrchy v roce 1958, která je nejstarší na území České republiky. Honitby v té době a před platností zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. byly velmi malé a proto se nehodily pro chov přebíhavé jelení zvěře. Dvořák a kol. (2012) uvádějí, že oblasti chovu jako jedna z pomůcek k hospodaření s určitou populací volně žijící zvěře na našem území se vytvářejí více než 50 let. První oblast chovu v Československu vznikla díky skutečnosti, že v období 1952 až 1956 na území Žďárských vrchů provozovalo myslivost jen „ hrstka “ pracovníků. Stavy zvěře postupně vzrůstaly, zvěř byla špatně sčítána a plánovaný odlov nebyl uskutečněn. Lokálně se začaly objevovat škody na porostech. Na vzniklou situaci bylo zapotřebí okamžitě reagovat. Na počátku roku 1957 přichází pracovník Výzkumného ústavu lesa a myslivosti Ing. Dr. Josef Nečas, s nápadem oblastního plánování jako řešením vzniklé situace. 27. září 1957 se konala první porada mysliveckých hospodářů potencionální oblasti chovu. 28. listopadu 1957 se svolala za celou oblast schůze mysliveckých hospodářů, lesních závodů, krajských správ lesů, krajských a okresních národních výborů a orgánů ČSMJ. Na schůzi se stanovil plán, cituj: „1. v zimním období vypracovat plán krmení zvěře pro celou oblast. 2. zorganizovat několikeré sčítání v určitých termínech. 3. ze skutečně zjištěného početního stavu vypracovat celkový plán odlovu tak, aby bylo dosaženo únosných (normovaných) stavů, dosáhnout poměru pohlaví 1:1 v celé oblasti. 4. provedený odlov bude každý rok prověřován na společných přehlídkách a trofeje budou odborně vyhodnoceny“. Normované stavy čítalo okolo 200 kusů jelení zvěře. Téměř po 20 letech provozu měla oblast velikost okolo 25 tisíc ha. Daná oblast zažila slavné období v druhé polovině sedmdesátých let, protože zde bylo sloveno nebývale velké množství jelenů medailových hodnot. V roce 1965 byl uloven 14- letý jelen o hmotnosti téměř 140 kg a trofejové hodnotě 227, 59 bodů CIC hostem z NSR. V těchto letech bylo sloveno přes 30 medajlových jelenů.

7

O vzestupné kvalitě svědčily i nálezy shozů od 150 do 220 bodů CIC. Tato oblast samozřejmě měla i své stinné stránky. Jednou z nich byla věková skladba slovených jelenů. Jen 9 ulovených jelenů bylo starších 9 let. Když uvážíme, že parožení vrcholí okolo 12- tého roku, tak byl odlov většiny jelenů poněkud unáhlený. Za velikou chovatelskou chybu v roce 1967 považuji odlov jelena s bodovou hodnotou 191.11 bodů CIC ve věku 5 let. Dále je nezbytné připomenout, že za 20 let existence oblasti chovu se stavy zvěře nesnížily na odpovídající hranici. Tato situace nastala podhodnoceným sčítáním konkrétně u holé zvěře. Když už se začaly lovit zatajené laně, tak se zase opomíjeli kolouši. Velmi často nastala situace, kdy přes zimu byly v oblasti jen samotní kolouši. Všechny tyto důsledky měly za následek nevhodný poměr pohlaví (archiv OMS Žďár nad Sázavou). Korecký (1980) uvádí, že potřeba oblastí chovu se řešila už v roce 1956. V roce 1960 byly oblasti chovu navrhnuty a v roce 1961 byly vyhlášeny ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství z podnětu vládního usnesení č. 775 z roku 1961. V roce 1962 bylo na území tehdejšího ČSSR 57 jeleních oblastí, 34 oblastí bylo na území Čech a Moravy. Dle Švamberka (1983) už v roce 1945 hovoří Komárek o možnosti jednotného hospodaření s jelení zvěří v oblastech chovu. Způsob obhospodařování s jelení zvěří na Slovensku v oblastech chovu stručně komentuje Bališ v roce 1980. V roce 1974 bylo na území ČSR 29 oblastí s jelení zvěří. Švanda (2007) se zmiňuje o oblasti chovu mufloní zvěře Kamenice nad Lipou, která byla vyhlášena v roce 1975. Celková rozloha oblasti chovu byla skoro 16 000 ha. Hlavním posláním bylo zabezpečit na okrese Pelhřimov velmi kvalitní mufloní zvěř v oblasti s pomocí OV ČMS, státních lesů a LZ Kamenice nad Lipou. Hlavním posláním bylo „ sklizení “ velmi kvalitních mufloních trofejí. Aby se naplnil tento předpoklad, tak musela být do oblasti vypuštěna zvěř z nejkvalitnějších chovů v ČSR. Byl vytvořen cituji: „ statut oblasti pro chov mufloní zvěře na okrese Pelhřimov“ v něm byly vypsány nezbytné povinnosti a opatření chovu, jež musely být bezpodmínečně dodržovány uživateli jednotlivých honiteb. Zvěř se sčítala na celé ploše oblasti, poměr pohlaví a věk zvěře byl poctivě pozorován. Poradní sbor se staral o navržení plánu chovu a lovu mufloní zvěře. Luňák (2006) uvádí, že v roce 1975 existovala oblast s výměrou 30 000 ha na Plzeňsku. Normované stavy byly tenkrát 400 ks jelena siky. Posláním bylo dosažení normovaných stavů zvěře v dané oblasti a udržet vysoké chovatelské hodnoty trofejí a nedovolit migraci zvěře jelena 8

siky mimo hranice oblasti. Tyto cíle se bohužel nedařilo realizovat. Posléze byla daná oblast zrušena a při tvorbě nových honiteb v roce 1993 se jelen sika již nenormoval. 2.2 Věcná podstata oblastí chovu Poměrně dlouho je v zákoně o myslivosti stanoveno, že minimální rozloha honitby pro chov zvěře je 500 ha. Větší zvěř, zejména spárkatá má větší nároky na životní prostor a k chovu tohoto druhu zvěře je zapotřebí větší rozloha. Dle vyzkoušených praktických poznatků je to například pro srnčí zvěř 1000 ha, daňčí, mufloní a černá zvěř by se měla spokojit s 3000 ha a jelení zvěři je potřeba vymezit až 5000 ha (Sedlář, 2009). Nečas chtěl, aby byla každá oblast chovu řízena poradním sborem, který měl organizovat společné sčítání ve všech zainteresovaných honitbách v oblasti a ve stejných časových termínech. Na základě výsledků sčítání měl být vytvořen plán chovu a lovu pro konkrétní oblast, po odsouhlasení plánů státní správou myslivosti se měli plány rozdělovat na jednotlivé honitby z hlediska početnosti, pohlaví a věkových tříd. Chovatelské výsledky měli být obodovány na přehlídkách v celé oblasti nebo jen v jednotlivých honitbách. Tímto krokem mělo být dosaženo cituji: „ stejných očí " při porovnání kvality zvěře v oblasti. Na základě těchto faktorů se plánovaly další opatření v průběrném odstřelu, přikrmování a v neposlední řadě i přeléčení zvěře. Dalším opatřením měl být transport krmiv v době strádání do honiteb, kde se zvěř v zimě zdržovala, protože mohla nastat situace, že mohli být honitby „ prázdné “ a krmivo by tak bylo znehodnoceno. Podobný cíl měl být i v době odlovu. Jednalo se hlavně o přesměrování odstřelu do míst, kde se zvěř (hlavně v říji) shromažďovala (Hromas, 2009).

9

2.3 Současná legislativa Legislativní podstata oblastí chovu je zakotvena v zákoně o myslivosti č 449/ 2002 Sb, konkrétně v druhé části týkající se chovu a zušlechťování zvěře. Ve výše jmenovaném zákoně je jasně stanoveno, že cituji: „ Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území. Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Další část současné legislativy je dále zmíněna ve vyhlášce č. 449/2002 cituji: „Pro oblast chovu zvěře (§ 3 odst. 3 zákona) se normovaný stav spárkaté zvěře stanoví součtem normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře uvedených v rozhodnutích o uznání jednotlivých honiteb, které tuto oblast chovu zvěře tvoří, s výjimkou obor. Kopecký (2009) uvádí, že oblasti chovu vyhlašuje a zřizuje příslušný krajský úřad správním rozhodnutím. Může nastat situace, že se pozemky navrhované oblasti vyskytují na území více krajů, v této situaci správní řízení řeší kompetenci se nalézá nejvíce plochy potencionální oblasti chovu.

10

kraj v jehož

2.4 Problematika oblastí chovu Sedlář (2004) píše o problémech v oblasti chovu jelení zvěře Žďárské vrchy. Je třeba připomenout, že v roce 2003 byla daná oblast znovu obnovena. Rozloha oblasti se značně zmenšila z původních 25 000 ha na 8500 ha, tento fakt je dán tím, že do obnovené oblasti se zapojily jenom 3 honitby z původních 25ti. Stavy zvěře jsou rok od roku nižší. Plán lovu a normované kmenové stavy nejsou důkladně plněny. Mimo to je dost smutné, že téměř všechen odlov probíhá v honitbách sousedících. Nynější zákon o myslivosti oblasti sice podpořil, ale prováděcí vyhláška č. 491/2002 Sb. je úplně „ pohřbila“ jen na nic neříkající výraz. Kámen úrazu v současné legislativě spočívá vyhlášce č. 449 / 2002, kde je jasně stanoveno ,že cituji: „ NKS v oblasti chovu se stanoví součtem NKS v jednotlivých honitbách do oblasti zahrnutých “. Podle pana Sedláře je výše zmiňovaná věta velmi nešťastná, protože jsou diskriminovány honitby, které mají malou plochu lesních porostů tedy méně než 500 ha a nemohou stanovit normované kmenové stavy. Na druhou stranu honitby, které si zvěř normují sami, jsou v oblasti chovu naprosto zbytečné, protože si se zvěří v podstatě hospodaří sami. Může nastat situace, že při sčítání bude daná honitba “ prázdná „ a nebo bude nasčítána pouze zvěř samičí a sestavení plánu bude nemožné. Taky se může stát, že právě v době odlovu bude v honitbě málo zvěře ( např. zvěř odejde za potravou do jiné části oblasti) plán lovu se nenaplní a státní správa myslivosti by mohla dle § 64, odst. 4 zákona 449/02 Sb. udělit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. A tak to praxi vypadá tak, že honitby , které by mohli zvěř normovat , ji raději nenormují a využívají § 36, odst. 5 cituji: „ V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu“.

11

Nepřiměřený lovecký tlak v těchto honitbách má za následek narušování pohlavního a věkového složení zvěře v oblastech chovu. Výše popisovaná problematika by se měla dle Sedláře (2004) vyřešit změnou legislativy takto cituji: „novelizovat vyhlášku 491/02 Sb. tak, aby do oblastí chovu byly zapojeny všechny honitby navazující bezprostředně na sebe, kde daná zvěř trvale žije a je možné s ní myslivecky hospodařit, oblasti chovu musí mít stanoveny NKS pro celou výměru oblasti, nikoliv pro jednotlivé honitby; systém plánování chovu a lovu musí být praktikován souhrnně pro celou oblast (sčítání zvěře, návrh plánu lovu, rozdělovník odstřelu na jednotlivé honitby včetně jeho časové kontroly plnění a rebilancí přerozdělení plánu lovu podle momentálního výskytu zvěře v době lovu); aby chov a lov zvěře v honitbách zařazených do oblastí chovu byl realizován podle stejných zásad a kritérií včetně jeho kvantitativní a kvalitativní kontroly; aby lov chovaného druhu zvěře v oblasti dle § 36, odst. 5 zákona byl možný pouze v honitbách, kde je chov nežádoucí (mimo oblast chovu); aby výkonným orgánem krajského úřadu řídícího danou oblast chovu byl „poradní sbor“ složený ze zástupců zainteresovaných honiteb, řídící se metodickým pokynem vydaným MZe ČR; uvažovat o možnosti jisté ekonomiky oblasti formou vytvoření finančního fondu do kterého by mohla být směřována dohodnutá částka za každý ulovený kus dané zvěře a z něhož by byly adekvátně hrazeny náklady na škody zvěří, krmiva těm honitbám, které byly soustředěním zvěře zatíženy“. Další otázkou je, kolik se v dané oblasti skutečně vyskytuje zvěře? Vala (2011) popisuje metody sčítání a jejich nejčastější chyby. Zákon jasně stanoví uživateli honitby v příslušném termínu, (nařízení orgánu státní správy) kdy má provést sčítání zvěře. Do 5 dnů od sčítání musí držitel honitby sdělit výsledky sčítání konkrétnímu orgánu státní správy. V praxi se bohužel můžeme setkat i se situací, že se zkrátka žádné sčítání neprovádí a stavy zvěře si myslivecký hospodář doslova „ vycucá “ z prstu. Dále se můžeme setkat s tím, že se odloví zvěř vysoké trofejové hodnoty a stavy holé zvěře se poté jakoby zpátky domyslí. Je jasné, že takové jednání vede akorát k nepravdivým výsledkům, které jsou bohužel zmiňovány i ve statistice.

12

3. Materiál a metodika 3.1 Zahajovací práce Zahajovací práce měla dva cíle. První z nich bylo sestavení srozumitelného dotazníku tak, aby byla daná oblast chovu co nejlépe popsána a zjistit o ni co nejvíce potřebných informací. Dotazník byl rozdělen do tří částí. V první části byly základní otázky. Potřeboval jsem zjistit, v jakém kraji daná oblast leží, její jméno, rok založení, pro jaký druh zvěře byla vyhlášena, její přibližná rozloha v tisících ha a počet zařazených honiteb spadající pod správu daného KÚ. Nakonec byla vytvořena tabulka od roku 2005 až po rok 2010, kde jsem potřeboval vyplnit stavy zvěře jak normované tak sčítané a neposlední řadě také odlov. Tabulka byla pro větší přehlednost rozdělena do tří částí na zvěř samčí, samičí a mláďata. Druhá část dotazníku byla zaměřena na management oblastí. Zajímalo mě, jestli v dané oblasti funguje poradní sbor, počet členů poradního sboru, instituce poradního sboru, dále jestli jsou pravidelně pořádány chovatelské přehlídky a jestli má konkrétní oblast stanovena kriteria chovnosti. Třetí část byla věnována už jen doplňkovým informacím. Otázky byly sestaveny v daném pořadí, jestli jsou kriteria chovnosti (v případě, že jsou stanovena) zastaralá nebo jestli jsou vyhovující, jaká je kvalita činnosti poradního sboru, názor zaměstnance státní správy na současnou legislativu a úplně poslední otázka byla kontaktní adresa na předsedu poradního sboru, se záměrem oslovení a získání především katalogů z chovatelských přehlídek a doložení kriterií chovnosti. K dotazníku byl přiložen průvodní dopis s krátkým představením, seznámením s mým záměrem vytvořit přehlednou databází oblastí chovu zvěře na území ČR a oslovením zaměstnanců státní správy o laskavé vyplnění dotazníku. Na konci dopisu byla uvedena má adresa trvalého bydliště, na kterou měly být vyplněné dotazníky zaslány a v případě nejasností i má emailová adresa.

13

3.2 Sběr dat Sběr dat probíhal v období březen až říjen 2011 a spočíval v hromadném rozeslání dotazníků s přiloženým průvodním dopisem poštou na konkrétní adresy jednotlivých krajů vyhledané na internetu(viz příloha). Celkem jsem obdržel 40 vyplněných dotazníků. Bohužel některá data nebyla použitelná. Využil jsem kontaktu na předsedy poradních sborů a oslovil je většinou telefonicky, případně mailem. Údaje z dotazníku sloužily jak k vytvoření přehledné databáze tak k vytvoření mapy oblastí chovu na území ČR. Data z tabulek, která byla použitelná posloužily hlavně u zvěře spárkaté k výpočtu metody tzv. „ zatajených laní “ a dále k výpočtu skutečné velikosti populace zvěře žijící v dané oblasti chovu. Katalogů z chovatelských přehlídek jsem moc nezískal, jednak nebyly archivovány a taky se stávalo, že z některých přehlídek prostě nebyly vůbec k dispozici. Z katalogů získaných za více let provozu oblasti jsem graficky vyjádřil význačné hodnoty trofejí ulovené zvěře. V případě získání pouze posledního nebo jen jednoho katalogu jsem výsledky chovu stručně komentoval k dané oblasti v databázi. 3.3

Metoda zatajených laní

Dvořák (2007) popisuje metodu zpětného výpočtu tzv. „ zatajených laní “ následovně. Metoda se dá použít na více druzích zvěře. Musím mít k dispozici sčítané stavy zvěře, odlov za jednotlivé roky a znát koeficient očekávané produkce. Tyto údaje mi poskytly jednotlivé orgány státní správy myslivosti, v mém případě krajské úřady. Podstatou této metody je zpětné ověření dostatečného počtu samic potřebných k vyprodukování zjištěného přírůstku. Metoda je názorně prezentována na následující stránce.

14

Metoda výpočtu „ zatajených“ daněl dle přírůstku

ks

Sčítaný stav daňčat v roce 2010

45

Odstřel a úhyn v roce 2009

33

Skutečný přírůstek ( sečíst 1. a 2. řádek)

78

Daněly potřebné k vyprodukování přírůstku 78/0,8

98

78/0,9

87

Sčítaný počet daněl v roce 2009

62

Rozdíl vypočtených a nahlášených daněl (KOP 0,8)

36

(KOP 0,9)

25

Neuvedené daněly v % z hlášeného sčítaného stavu (KOP 0,8)

57

(KOP 0,9)

40

Z výsledků je patrné, že téměř polovina daněl byla v době sčítání nejspíše neúmyslně přehlédnuta a tudíž nezapočtena. 3.4 Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu Jako další kontrolu skutečných stavů zvěře popisuje Dvořák (2007) jako

tzv.

„Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu“. Důležité je stejně jako u předchozí metody mít k dispozici potřebné údaje, které jsem získal z dotazníku. Tato metoda navíc ukazuje i poměr pohlaví. Ve většině případů jsem použil právě tuto metodu, neboť se mi zdála být objektivnější. Podstatou této metody je soulad sčítaných a lovených stavů zvěře. Z jarních sčítaných stavů jsem zjistil přírůstek. Sčítaná mláďata z předcházejícího roku jsem rozdělil v poměru 1:1 do následujícího roku a získal jsem tak stav před lovem. Od tohoto stavu jsem odečetl odlov v daném roce a získal jsem tak předpokládaný stav. Tento stav jsem opět porovnal se sčítaným stavem šetřeného roku. Poté jsem sčítané a předpokládané stavy porovnal. Příklad výpočtu je uveden níže.

15

výpočet velikosti populace laň

jelen sčítaný stav k 31.3. 2009 přírůstek KOP 0,8 stav před lovem provedený odlov 2009 předpokládaný stav k 31.3 2010 ALE sčítaný stav k 31.3. 2010 ROZDÍL V KS Z PŘEDP. STAVU KOEFICIENT

189

232

267,5 131 136,5

310,5 288 22,5

190

255

53,5 1,39

232,5 11,33

kolouch celkem 157 578 185,6 185,6 185,6 763,6 259 678 -73,4 85,6 195

640

268,4 554,4 -2,66 7,476636

Výpočet byl pro demonstraci proveden v oblasti chovu sičí zvěře „ Bouzovsko“. V oblastech, kde jsem měl použitelná data, jsem porovnal sčítané stavy z dotazníků a předpokládané stavy zvěře vypočtené touto metodou. U zvěře jako je tetřívek obecný, tetřev hlušec, jeřábek lesní a koroptev polní mi nezbývalo nic jiného, než posoudit funkčnost oblasti chovu na základě sčítaných stavů. Jelikož se jedná o druhy ohrožené a některé kriticky ohrožené, vycházel jsem z myšlenky, že má daná oblast chovu smysl pokud v ní „ rapidně “ sčítané stavy neklesají nebo naopak stoupají rok od roku a nebo jsou víceméně každý rok stejné. Většina oblastí má vyrovnané stavy každý rok a v některých případech mají dokonce mírně vzestupnou tendenci a tudíž plní své poslání. 3.5 Mapa oblastí chovu zvěře v ČR Jelikož se mi nepovedlo sehnat mapu oblastí chovu, rozhodl jsem se, že se pokusím vytvořit alespoň nějakou orientační mapku lokalizovaných oblastí získaných respondentní

metodou. Mapu jsem vypracoval v programu ARCmap 9. Jako

podkladní vrstvu jsem zvolil mapu honiteb ČR umístěnou na stránkách www.uhul.cz spolu s mapou správního členění dle jednotlivých krajů z geoportálu CENIA. Lokalizace jednotlivých oblastí byla provedena podle regionálních názvů např. „ Bouzovsko “. Měřítko bylo zvoleno v poměru 1 : 1800 000. Jednotlivé oblasti byly od sebe barevně odlišeny (viz. legenda).

16

4. Výsledky Celkem bylo lokalizováno 40 oblastí chovu, o kterých je více napsáno v následujícím textu. Oblasti chovu jsem uspořádal dle jednotlivých druhů zvěře. Bohužel těsně před odevzdáním závěrečné práce jsem se dozvěděl ještě o dvou oblastech chovu (jelen evropský, tetřevovití) na území národního parku Šumava. Pracovníci krajských úřadů o nich nevěděli, neboť jsou plně v kompetenci národního parku. Bohužel se mi již nepodařilo získat vyplněné dotazníky a tak jsem tyto oblasti chovu ve výsledcích neuvedl. Tyto oblasti chovu jsou pouze znázorněny na orientační mapě.

Oblasti chovu zvěře dle jednotlivých krajů Plzeňský Karlovarský Hl. město Praha Středočeský

12

10 8

Liberecký Jihomoravský

6

Pardubický Ústecký

4

Moravskoslezský Olomoucký

2

Královehradecký Vysočina

0

Graf č. 4. 1 Zastoupení oblastí chovu v jednotlivých krajích ČR.

17

Rozložení oblastí chovu zvěře v ČR dle jednotlivých druhů počet oblastí chovu 13

10

8 3

1

1

1

2

1

Graf č. 4.2 Zastoupení oblastí chovu dle jednotlivých druhů.

Funkce poradního sboru ne

17

ano

23

Graf č. 4.3 Zastoupení oblastí chovu dle funkce poradního sboru.

18

Činnost poradního sboru 3

4

výborná dobrá nedostatečná

6

1

Graf č. 4. 4 Názor zaměstnanců krajských úřadů na činnost poradního sboru

(Rozloha v tisících ha) Rozloha v tis. ha 15 10

12 10

9

6 5

2

1

0 do 5

5 až 15

15 až 30

30 až 45

45 až 60 více než 60

Graf č. 4.5 Zastoupení oblastí chovu dle rozlohy

Zákon o myslivosti (449/2001 Sb.), vyhláška 491/2002 Sb. 6

velmi dobrá dobrá

6 23

nevyhovující

Graf č. 4.6 Názor zaměstnanců státní správy myslivosti (krajské úřady) na současnou legislativu oblastí chovu.

1

Grafy č. 4. 4 a 4. 6 jsou bez odpovědí zaměstnanců Moravskoslezského kraje

19

4.1 Databáze oblastí chovu dle jednotlivých druhů zvěře 4.1.1 Oblasti chovu jelena evropského Na území ČR je v současné době 10 oblastí chovu s jelení zvěří. Nejstarší vyhlášená oblast se nachází na území kraje Vysočina s názvem „Oblast chovu jelena evropského Žďárské Vrchy." Oblast byla vyhlášena již v roce 2003. Je složena pouze ze tří honiteb o rozloze v rozmezí 5 – 15 000 hektarů. Seznam honiteb je následující: Staré Ransko 3286 ha, Světnov 1137 ha, Zámek Žďár 5721 ha. Poradní sbor v dané oblasti nefunguje. Chovatelské přehlídky jsou za oblast chovu pravidelně pořádány. Oblast má stanovena kriteria chovnosti. Tab. č. 4. 1

Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad kraje Vysočina)

rok

2010

2009

pohlaví Normované stavy

samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

36

35

18

36

35

18

Sčítané stavy

21

41

23

22

41

23

odlov

11

18

12

6

17

13

rok

2008

2007

pohlaví Normované stavy Sčítané stavy

samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

36

35

18

36

35

18

23

39

22

28

33

21

odlov

3

6

12

6

9

10

rok

2006

2005


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

36

35

18

36

35

18

18

23

15

16

27

16

odlov

3

7

6

6

9

12

20

OCH Žďárské vrchy sčítané

předpokádanéné 86

84 84

82

94

85 84

59

56 54

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 4.7 Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky

Na území Královéhradeckého kraje je vyhlášena oblast chovu s názvem: Oblast chovu jelena evropského „ Krkonoše “, která byla založena v roce 2005. Současná velikost oblasti je v rozmezí 45 – 60 000 ha. Tato oblast je tvořena 10 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí 10 – 15 členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, správy KRNAP, OMS a někteří zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány.

Zatajené laně v % - KRNAP 250 215 175

200 150 %

126 98

100 50 0 2004

70 49 2005

65 44 2006

2007

KOP 0,7

87 64

2008

KOP 0,8 2009

2010

ROK Graf č. 4.8 Skutečný počet neuvedených samic

21

Tab. č. 4.2 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krkonošský národní park 2011) rok

2010

2009


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

162

161

92

162

161

92

251

237

168

250

162

165

odlov

135

134 2008

183

131

172 2007

189


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

162

161

92

162

161

92

222

249

187

165

190

134

odlov

111

141 2006

161

99

95 2005

119

rok

rok pohlaví Normované stavy Sčítané stavy

samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

162

161

92

162

161

92

219

212

145

220

255

154

odlov

84

117

110

123

115

158

Ve Zlínském kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem „ Oblast chovu jelení zvěře „ Vlára ." Daná oblast byla založena v roce 2006. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 15 – 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 16 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se je v rozmezí 15 – 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb.

Kriteria chovnosti jsou stanovena a

chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány jako součást okresní přehlídky. sčítané jelen 2006 2007 2008 2009 2010

66 54 49 80 88

laň

kolouch celkem 85 70 67 90 91

49 39 42 56 58

200 163 158 226 237

22

předp. jelen 2006 2007 2008 2009 2010

0 66 50 43 76

laň

kolouch celkem 0 57 44 41 74

0 35 31 28 43

0 158 125 112 193

Vlára sčítané

163 158

158 125

2007

2008

předpokádanéné 237 193

226 112

2009

2010


Význačné trofeje - Vlára zlato

stříbro

bronz 4

3

3 2

1 1 0

1 0 0

2006

2007

1 1

0

0 2008

0 2009

2010

Graf č. 4.10 Počty zvěře s medailovou hodnotou trofeje

Dle Turka (2009) byla 13.12. 2006 z iniciativy zlínského Krajského úřadu a OMS Zlín znovuobnovena oblast chovu jelení zvěře Vlára. Někteří myslivci bohužel s obnovením činnosti nesouhlasili a původní návrh velikosti oblasti musel být zmenšen. Přesto se podařilo vymezit dostatečnou základnu pro budoucí oblast a tradice hospodaření s jelení zvěří zůstala v okolí Vláry zachována.

23

Tab. č. 4. 3 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Zlínského kraje) rok

2010

2009


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

34

34

19

34

34

19

88

91

58

80

90

56

odlov

34

54 2008

50

32

44 2007

29


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

34

34

19

34

34

19

49

67

42

54

70

39

odlov

27

47 2006

26

24

46 2005

25

samčí


samčí

samičí

mláďata

34

34

19

66

85

49

odlov

25

53

33

samičí

mláďata

V Ústeckém kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem „Oblast chovu jelení zvěře Východní Krušné hory." Daná oblast byla založena v roce 2010. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 15 – 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 24 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí 15 – 20 členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti nejsou stanovena a chovatelské přehlídky nejsou za oblast chovu pořádány.

24

V Moravskoslezském kraji jsou v současné době vyhlášeny 2 oblasti chovu. První s názvem Oblast chovu jelení zvěře „ Beskydy." Daná oblast byla založena v roce 2005. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 45 – 60 000 ha. Tato oblast je tvořena 33 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, LČR, držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány.

sčítané jelen 2005 2006 2007 2008 2009

laň

239 212 226 213 224

předp. jelen

kolouch celkem 305 238 242 227 217

193 191 170 153 146

737 641 638 593 587

2006 2007 2008 2009

laň

240 213 212 190

213 144 159 153

Beskydy sčítané 641

543

2006

předpokádanéné

638

593 364

2007

422

2008

587 382

2009


25

kolouch celkem

90 7 51 39

543 364 422 382

Tab. č. 4. 4 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) rok 2010 2009 pohlaví Normované stavy Sčítané stavy

samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

224

217

146

100

140 2007

140

496

odlov rok

2008

pohlaví

samčí

Normované stavy Sčítané stavy

483 213

227

153

odlov

100

151 2006

rok

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

226

242

170

143

99

158 2005

143

mláďata

samčí

483


samčí

samičí

212

238

191

odlov

96

191

183

483

samičí

mláďata

239

305

193

96

189

154

483

Druhá s názvem Oblast chovu jelení zvěře „ Jeseníky -Východ." Daná oblast byla založena v roce 2005. Velikost oblasti je větší než 60 000 ha. Tato oblast je tvořena 46 honitbami, z nichž je 42 na území Moravskoslezského kraje a 4 honitby na území Olomouckého kraje. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, LČR, držitelů honiteb a zástupci OMS. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. sčítané jelen laň 2005 2006 2007 2008 2009

70 175 192 180 194

226 220 223 229 274

kolouch celkem 148 142 149 145 160

444 537 564 554 628

26

předp. jelen

2006 2007 2008 2009

77 180 183 176

laň

168 178 121 112

kolouch celkem

56 71 19 34

301 429 323 322

Jeseníky - Východ sčítané

předpokádanéné

564

537

429

323

301

2006

628

554

2007

322

2008

2009


Význačné trofeje Jeseníky - Východ zlato

stříbro

bronz

3

1 0

0 2007

0

0

1 0

2008

0

0

2009

Graf č. 4.13 Počty zvěře s význačnou hodnotou trofeje

27

0

0 2010

Tab. č. 4. 5 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) rok pohlaví Normované stavy Sčítané stavy

2010 samčí

samičí

2009 mláďata

samčí

samičí

mláďata

194

274

160

79

215 2007

170

380

odlov rok

2008

pohlaví

samčí

Normované stavy Sčítané stavy

349 180

229

145

odlov

77

190 2006

rok

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

192

223

149

147

84

177 2005

159

mláďata

samčí

326


samčí

samičí

175

220

142

odlov

66

113

105

326

samičí

mláďata

70

226

148

67

132

125

326

Na území Olomouckého kraje jsou vyhlášeny 4 oblasti chovu s jelení zvěří. První z nich se jmenuje Oblast chovu jelena evropského „ Rychleby ", která byla založena v roce 2011. Současná velikost oblasti je v rozmezí 15 – 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 18 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je 20 a více. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou za oblast chovu pravidelně každoročně pořádány.

28

Druhá s názvem „ Jeseníky - Jih." Daná oblast byla vyhlášena v roce 2011. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 15 – 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 12 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Třetí s názvem „ Kralický Sněžník."

Daná oblast byla vyhlášena v roce 2011.

Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 30 - 45 000 ha. Tato oblast je tvořena 16 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Čtvrtá s názvem „ Jeseníky - Sever." Daná oblast byla vyhlášena v roce 2011. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 15 - 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 20 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány.

4.1.2 Oblasti chovu daňka skvrnitého Na území Olomouckého kraje je vyhlášena oblast chovu daňka s názvem: „ Klopinská " , která byla založena v roce 2004. Současná velikost oblasti je v rozmezí 15 – 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 14 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je 20 a více členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány.

29

sčítané daněk 2005 2006 2007 2008 2009 2010

daněla daňče

35 37 40 44 49 47

37 38 40 41 43 43

předpokl. daněk daněla daňče celkem

celkem

25 27 28 29 26 27

97 102 108 114 118 117

2006 2007 2008 2009 2010

30 37 33 35 37

30 27 35 22 25

Klopinská sčítané 102

81

73

2006

118

114

108 75

předpokádanéné

2007

117 66

61

2008

2009

2010


Význačné trofeje - Klopinská zlato 1

0 0 0 2005

0

stříbro

1 1 1

1

0 2006

bronz

0 0 2007

2008

1

1

0

0 0 0

2009

2010


30

15 9 13 4 4

75 73 81 61 66

Tab. č. 4. 6 Stavy zvěře za jednotlivé roky ( Krajský úřad Olomouckého kraje ) rok

2010

2009


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

31

31

18

31

31

18

47

43

27

49

43

26

odlov

26

38 2008

39

24

32 2007

30


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

31

31

18

31

31

18

44

41

29

40

40

28

odlov

19

32 2006

28

21

19 2005

19


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

31

31

18

31

31

18

37

38

27

35

37

25

odlov

14

25

21

18

20

15

V Jihočeském kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem „ Strkovsko " . Daná oblast byla založena v roce 2006. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 5 – 15 000 ha. Tato oblast je tvořena 6 honitbami. Poradní sbor nebyl v této oblasti stanoven. Kriteria chovnosti nejsou stanovena a každoroční chovatelské přehlídky se nepořádají.

31

sčítané daněk daněla daňče celkem 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0 23 20 23 20 20

0 24 21 23 21 21

0 17 14 16 14 14


0 64 55 62 55 55

2006 2007 2008 2009 2010

0 27 18 21 18

0 33 21 20 14

Strkovsko sčítané 55

74

62

2007


49

2008

55

52

2009

35

2010


Tab. č. 4. 7 Stavy zvěře za jednotlivé roky ( Krajský úřad Jihočeského kraje )

rok

2010

2009


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

24

24

13

24

24

13

20

21

14

20

21

14

odlov

7

11 2008

17

9

14 2007

14


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

24

24

13

24

24

13

23

23

16

20

21

14

odlov

10

11 2006

7

9

7 2005

7

samčí


samčí

samičí

mláďata

24

24

13

23

24

17

odlov

5

0

5 32

samičí

mláďata

0 14 10 11 3

0 74 49 52 35

V Moravskoslezském kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem: Oblast chovu daňčí zvěře „ Osoblažsko ". Daná oblast byla založena v roce 2010. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 15 – 30 000 ha. Tato oblast je tvořena 10 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí 15 – 20 členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů a držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně za oblast chovu pořádány. V Pardubickém kraji je vyhlášena oblast chovu s názvem „ Českomoravské Pomezí - Javoří ". Daná oblast byla založena v roce 2010. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 500 - 15 000 ha. Tato oblast je tvořena 1 honitbou v Pardubickém kraji a 2 honitbami v Jihomoravském kraji. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí 1 – 5. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů a držitelů honiteb.

Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské

přehlídky jsou pravidelně za oblast chovu pořádány.

Českomoravské Pomezí - Javoří 4

3

3

1

0 0 00 0 0 00

11

1

1 1 1 11 11

zlato

1 111

00 000 0

00 00 0 0 0 0

0

00 2008

1 1

2

2007

1

2

2002

1

2

1999

2

3

bronz

33

2010

2009

2006

2005

2004

2003

2001

2000

1998

1997

1996

1995

0

Graf č. 4. 17 Význačné trofeje

stříbro

Tab. č. 4. 8 Stavy zvěře za jednotlivé roky ( Krajský úřad Pardubického kraje )

rok pohlaví Normované stavy Sčítané stavy odlov

2010 samčí

samičí

mláďata

14

14

10

20

20

17

30

31

32

Elbl a Petrů (2011) uvádějí, že v roce 1986 se v obci Chrastavec vytvořila aklimatizační obora. Ke konci tohoto roku bylo do obory vypuštěno 10 kusů daňčí zvěře z maďarské z honitby Gyulaj. Zvěř zde byla ponechána 2 roky a poté byla vypuštěna do volnosti. V roce 1988 došlo k osvěžení vypuštěním dalších 10 daňků z Kralické obory. Tento chovatelský tah se jevil jako vynikající. Daňci z Maďarska měli velmi silné lodyhy a oborní zvěř se pyšnila hlavně širokými lopatami. Vzájemná kopulace dávala předpoklad velmi kvalitního chovu. Výbornou práci v oblasti ukazují hodnotné trofeje ulovených daňků. Hmotnost po ulovení je také o dost vyšší než je průměr. Chovatelské výsledky poukazují na přívětivé prostředí a velmi kvalitní péči. Velkou zásluhu na výsledcích v dané oblasti má nesporně Karel Dvořák z Chrastavce a Prof. Hromas, který je hlavním iniciátorem celé akce, neboť vytipoval tuto oblast.

34

V Královéhradeckém kraji jsou v současné době vyhlášeny 2 oblasti chovu. První s názvem „ Hvězda". Daná oblast byla založena v roce 2008. Velikost oblasti se pohybuje v rozmezí 5 – 15 000 ha. Tato oblast je tvořena 10 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů se pohybuje v rozmezí 10 - 15. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. Druhá s názvem „ Hrádek u Nechanic ". Daná oblast byla vyhlášena v roce 2004. Velikost oblasti je v rozmezí 5 – 15 000 ha. Tato oblast je tvořena 8 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti stanoven. Počet členů je 5 - 10. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb a LČR. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně pořádány. V roce 2010 byly v oblasti uloveni tři medajloví daňci.

sčítané daněk 2005 2006 2007 2008 2009 2010

daněla daňče

39 42 38 49 49 47

69 66 57 63 62 59


celkem

35 43 32 32 36 43

143 151 127 144 147 149

2006 2007 2008 2009 2010

42 46 40 48 48

40 70 42 51 54

Hrádek u Nechanic sčítané 151 107

2006

127

148

2007


144 101

2008

120

2009

149

126

2010

Graf č. 4. 18 Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky

35

25 32 19 21 24

107 148 101 120 126

4.1.3 Oblast chovu jelena siky japonského Na území ČR je v současné době vyhlášena pouze jedna oblast se sičí zvěří. Konkrétně v Olomouckém kraji s názvem " Bouzovsko ", která byla založena v roce 2008. Současná velikost oblasti je v rozmezí 45 – 60 000 ha. Tato oblast je tvořena 54 honitbami. Poradní sbor byl v této oblasti sestaven. Počet členů je 20 a více členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. sčítané jelen laň kolouch celkem 2007 173 234 155 562 2008 201 268 181 650 2009 189 232 157 578 2010 190 255 155 600

předpokl. jelen laň kolouch celkem 2008 132 96 -34 194 2009 153 116 -19 250 2010 137 23 -73 87

Bouzovsko sčítané 650

předpokl. 600

578 250

194 2008

87

2009

2010

Graf č. 4. 19 Rozdíl v přepočtených a sčítaných stavech zvěře za jednotlivé roky

Význačné trofeje- Bouzovsko zlato

0

1

stříbro

bronz 3

2

0

2009

2010


36

5

Tab. č. 4. 9 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) rok

2010

2009


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

38

38

24

38

38

24

190

255

155

189

232

157

odlov

143

324 2008

310

131

288 2007

259


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

38

38

24

38

38

24

201

268

181

173

234

155

odlov

139

243 2006

233

119

216 2005

221

rok


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

38

38

24

38

38

24

183

276

185

178

205

146

odlov

108

181

165

124

186

188

Figura (2010) uvádí, že tato oblast se rozléhá na ploše okolo 55 000 ha, z toho je asi 26 000 ha lesa. Oblast je poměrně veliká a své hranice má hned ve třech krajích, konkrétně v Pardubickém, Olomouckém a Jihomoravském. Je složena z 54 honiteb. Skoro polovina zainteresovaných honiteb má ve své rozloze 500 ha lesa a může stanovit minimální stavy. Bohužel má normované stavy jelena siky pouze 13 honiteb. Nutno podotknout že některé honitby bez normovaných kmenových stavů jsou jen hraniční a jelen nemá celoroční pobyt. Řízení hospodaření se zvěří by měl provádět poradní sbor. Nutno připomenout, že současná legislativa tento pojem nezná.

37

4.1.4 Oblast chovu kamzíka horského Na území ČR je v současné době 1 oblast chovu s kamzičí zvěří. Daná oblast byla vyhlášena v roce 2005 a nachází se na území Olomouckého kraje. Název oblasti je „ Hrubý Jeseník." Je složena z 19 honiteb o rozloze v rozmezí 30 – 45 000 hektarů. Poradní sbor v dané oblasti funguje. Počet členů je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, LČR, OMS, CHKO a zástupci držitelů honiteb. Kriteria chovnosti jsou stanovena a chovatelské přehlídky jsou pravidelně každoročně pořádány. Tab. č. 4. 10 Stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje) rok

2010

2009


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

38

80

33

38

80

33

47

73

36

42

69

36

odlov

7

4 2008

5

2 2007


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

38

80

33

38

80

33

54

83

48

51

83

45

odlov

10

7 2006

10

5 2005


samčí

samičí

mláďata

samčí

samičí

mláďata

38

80

33

38

80

33

53

75

42

56

69

44

odlov

8

7

-

12

12

-

rok

rok

38

4.1.5 Oblasti chovu tetřívka obecného Oblasti chovu tetřívka Východní Krušné hory a Novodomské Rašeliniště Tyto oblasti chovu se nachází na území Ústeckého kraje. Obě byly založeny v roce 2009. Každá oblast má rozlohu v rozmezí 5 – 15 000 ha. Oblast chovu „ Východní Krušné hory “ se skládá z 9 honiteb, zatímco oblast chovu „ Novodomské Rašeliniště “ se skládá pouze ze 6 honiteb. Poradní sbor má v obou oblastech 10-15 členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: LČR, uživatelů a držitelů honiteb, státní veterinární správy, pověřených obcí v oblasti, správy CHKO a v neposlední řadě zástupci Asociace ochrany přírody a krajiny v OCH Východní Krušné hory, složení poradního sboru v OCH Novodomské rašeliniště je skoro stejné, liší se jen tím, že chybí zástupci uživatelů honiteb. Cílový stav je 150 ks a kritický 50 ks.

OCH - Novodomské Rašeliniště sčítané stavy

80

65

60 40

26

20

20

8

kohoutek slepice

0 2010

2011 roky

Graf č. 4. 21 Stavy tetřívků za jednotlivé roky (Krajský úřad Ústeckého kraje)

OCH - Východní Krušné hory sčítané stavy

100 80

81 67

60

35

40 20

14

kohoutek slepice

0 2010

2011 roky

Graf č. 4. 22 Stavy tetřívků za jednotlivé roky (Krajský úřad Ústeckého kraje)

39

Oblast chovu Jizerská

Tato oblast chovu se nachází na území Libereckého kraje, konkrétně na náhorní plošině Jizerských hor. Oblast byla založena v roce 2006. Rozlohou zaujímá 22 215 ha. Oblast se skládá z 16 honiteb. Poradní sbor je funkční a má více než 20 členů. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: LČR, držitelů a uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti, správy CHKO a v neposlední řadě zástupci krajského úřadu jakožto zřizovatele. Sčítání zvěře se provádí v dvouletých intervalech.

Oblast chovu - Jizerská sčítané stavy

150 100 50

120 77 29

93 68 34

5662

54 27

18

12

kohoutek slepice

0 2000

2001

2005

2006

2008

2011

roky Graf č. 4. 23 Stavy tetřívků za jednotlivé roky (Krajský úřad Libereckého kraje)

Dle Dostála (2007) byly 13. června 2006 splněny všechny administrativní podmínky a nic tak nebránilo vyhlášení oblasti chovu tetřívka obecného v Jizerských horách. Daná oblast byla zřízena díky aktivní a obětavé práci lesního personálu a ornitologů. Jeden z důvodů zřízení oblasti a podpory silně ohroženého druhu, byla i ta skutečnost, že v roce 2000 bylo nasčítáno Českou ornitologickou společností 77 kohoutků a 29 slepiček. O rok později byly stavy následující: 93 kohoutků a 34 slepiček. V roce 2005 bylo nahlášeno 93 kusů a v roce 2006 118 kusů. Bylo patrné, že početní stavy rok od roku stoupaly a nezbývalo nic jiného než tetřívka v Jizerských horách podpořit právě vyhlášením oblasti a zachovat ho i pro následující generace.

40

4.1.6 Oblasti chovu koroptve polní Na území Olomouckého kraje se nachází 3 oblasti s koroptví zvěří. Všechny byly založeny v roce 2010 a každá oblast se skládá pouze z jedné honitby. Rozloha oblastí se pohybuje v rozmezí v 500 – 5000 ha. První oblast se nazývá „ Podlesí “ Vítčice, druhá oblast nese název „Němčice nad Hanou“ a konečně třetí se jmenuje „Vrchoslavice “. Poradní sbor nebyl v oblastech stanoven.

Podlesí Vítčice 19

20 15

14

16 12

12

10

Sčítané stavy

5

0

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 4. 24 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje)

Němčice nad Hanou Sčítané stavy 30 20

2005

15

15

2006

2007

2008

21

20

2009

2010


Vrchoslavice 80

60

60

60 40

20

15

20

30 10

Sčítané stavy

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


41

Na území Pardubického kraje se nachází 1 oblast chovu koroptve s názvem „Roveňská“. Byla založena v roce 2008. Celková výměra oblasti chovu činí 3992 ha a skládá se pouze ze 3 honiteb. Poradní sbor nebyl v oblastech stanoven. Další oblast je vyhlášena na území Libereckého kraje. Nese název „ Zbynská strouha“. Datum založení byl v roce 2008 a rozlohou zaujímá 3409 ha. Je složena ze 3 honiteb. Poradní sbor byl v oblasti stanoven. Počet členů poradního sboru 5 – 10. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb, pověřených obcí v oblasti, správy CHKO a zástupce krajského úřadu.

Zbynská strouha 25

21 18

20 15

12 Sčítané stavy

10 5 0

0

0

2005

2006

2007

0 2008

2009

2010

Graf č. 4. 27 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Libereckého kraje)

Na území Zlínského kraje se nachází 1 oblast chovu koroptve. Byla založena v roce 2007. Rozloha oblasti chovu spadající pod správu KŮ se pohybuje v rozmezí v 15 – 30 000 ha a skládá se z 22 honiteb. Poradní sbor byl sestaven. Počet členů poradního sboru je více než 20. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů honiteb a pověřených obcí v oblasti.

42

600

506

500

430

385

400

335

308 261

300

Sčítané stavy

200 100 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 4. 28 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Zlínského kraje)

Další oblast je vyhlášena na území Královéhradeckého kraje. Datum založení je rok 2004 a rozlohou zaujímá 36 216 ha. Je složena z 30 honiteb. Poradní sbor nebyl v oblasti stanoven. 3286

3500 3000

2803 2505 2560

2500

2303 2032

2000

1672 Sčítané stavy

1500 1000 500 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 4. 29 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Královéhradeckého kraje)

Na území Jihomoravského kraje se nachází 1 oblast chovu koroptve polní. Byla založena v roce 2009. Koroptví oblast „Šardicko “ se skládá z 5 honiteb, konkrétně Nenkovice, Stavěšice, Strážovice, Šardice a Želetice o celkové výměře 4107 ha. Poradní sbor nebyl sestaven.

43

Šardicko 137

150

93

100

68 Sčítané stavy

50 0 2009

2010

2011

Graf č. 4. 30 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Jihomoravského kraje)

Na území Moravskoslezského kraje se nachází 1 koroptví oblast. Byla založena v roce 2009. Název oblasti je oblast chovu koroptve polní „Odersko – Bílovicko“. Skládá se ze 7 honiteb o výměře v rozmezí 5 – 15 000 ha. Poradní sbor byl sestaven. Počet členů poradního sboru je v rozmezí 10 – 15. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů a držitelů honiteb, zástupci OMS. Sčítané stavy za rok 2009 činí 205 ks koroptve polní. V Jihočeském kraji jsou vyhlášeny celkem 4 koroptví oblasti. První z nich a zároveň nejstarší oblast byla založena již v roce 2003. Skládá se pouze ze 2 honiteb o celkové rozloze v rozmezí 500 – 5000 ha. Poradní sbor nebyl v oblasti sestaven. 85

90 75

80 70 60

52

50 40

36

33

2005

2006

49 Sčítané stavy

30 20 10 0 2007

2008

2009

2010

Graf č. 4. 31 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Jihočeského kraje)

44

Druhá oblast byla založena v roce 2008. Skládá se ze 3 honiteb, konkrétně honitby Strunkovice nad Blanicí, Stráž Lažiště a Husinec o celkové rozloze v rozmezí 5 – 15 000 ha. Poradní sbor nebyl sestaven. 120

103

100 80

68

63

80

79

60

Sčítané stavy

40

22

20 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf č. 4. 32 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Jihočeského kraje)

Třetí oblast byla založena v roce 2009. Skládá se ze 3 honiteb, konkrétně honitby Mahouš, Netolice a Kubata - Sedlec o celkové rozloze v rozmezí 500 – 5000 ha. Poradní sbor nebyl sestaven. 150

134

134

100

77 Sčítané stavy

50 0 2008

2009

2010

Graf č. 4. 33 Sčítané stavy koroptví za jednotlivé roky (Krajský úřad Jihočeského kraje)

Čtvrtá oblast byla založena v roce 2011. Skládá se ze 2 honiteb, konkrétně honitby Kostelní Radouň a Okrouhlá Radouň o celkové rozloze v rozmezí 500 – 5000 ha. Poradní sbor nebyl sestaven. Sčítaný stav v roce 2010 je 11 ks a v roce 2011 je to 19 ks koroptví.

45

4.1.7 Oblasti chovu jeřábka lesního Tyto oblasti chovu se nachází na území Olomouckého kraje. Obě byly založeny v roce 2005. První oblast má rozlohu v rozmezí 5 – 15 000 ha. Název dané oblasti je „ Štíty “ a se skládá ze 4 honiteb, zatímco oblast chovu „ Rudoltice “ se skládá z 12 honiteb a rozloha oblasti se pohybuje v rozmezí 15 – 30 000 ha. Poradní sbor nebyl v oblastech stanoven.

jeřábek- Rudoltice 150 100 sčítané stavy

50 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 4. 34 Sčítané stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje)

jeřábek - Štíty 50 40 30 Sčítané stavy

20 10 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 4. 35 Sčítané stavy zvěře za jednotlivé roky (Krajský úřad Olomouckého kraje)

46

4.1.8 Oblasti chovu s více druhy zvěře Na území Moravskoslezského kraje se nachází 1 oblast chovu tetřeva hlušce a jeřábka lesního s názvem „Beskydy“. Byla založena v roce 2010. Celková výměra oblasti chovuleží v rozmezí 45 – 50 000 ha a skládá se ze 40 honiteb. Poradní sbor byl v oblasti stanoven a počet členů je 20 a více. Mezi instituce poradního sboru patří zástupci: uživatelů a držitelů honiteb a zástupci Lesů České republiky.

Další oblast je vyhlášena na území Jihočeského kraje. Daná oblast byla založena hned pro 3 druhy zvěře, konkrétně pro tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního. Datum založení je rok 2003 a rozlohou zaujímá rozmezí 5 – 15 000 ha. Je složena ze 4 honiteb. Jednotlivé názvy jsou: Horní Sněžná, Dolní Sněžná, PF ČR Volary a Městské lesy Volary. Poradní sbor nebyl v oblasti chovu stanoven.

Sčítané stavy tetřev 43

50

43

23

tetřívek

41

22

17

jeřábek

37

34 21

19

9

1

1

1

3

2

1

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 4. 36 Sčítané stavy za jednotlivé roky (Krajský úřad Jihočeského kraje)

47

4.1.9 Přehledová mapa oblastí chovu na území ČR

Legenda

! ( ! (

daněk jelen jeřábek

! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! (

kamzík koroptev sika tetřev - jeřábek tetřívek tetřívek - tetřev - jeřábek

48

5. Diskuze Při pohledu do historie, ale také zejména do současné doby by hlavním cílem a smyslem vyhlašování oblastí chovu měly být „ prioritně“ udržované únosné stavy zvěře, konkrétně stavy mezi normovanými a minimálními, poměr pohlaví dále udržení (popřípadě zvyšování) chovné kvality zvěře a v neposlední řadě také rozložení věkových tříd zejména u samčí zvěře (hlavně spárkaté). Poslední bod jsem neměl jak z dotazníku zkontrolovat. Nicméně po zpětném přepočtu se téměř ve všech oblastech chovu vyskytuje více zvěře holé než zvěře samčí. V některých případech se jedná pouze o „ pár “ kusů, ale jsou i takové oblasti, kde je současná situace velmi vážná neboť stavy holé zvěře jsou i několikanásobně větší než je tomu u samčí zvěře. Tato situace nastala nespíše proto, že sčítání zvěře je značně podhodnocováno a nebo je zvěř úmyslně zatajována, kvůli většímu loveckému zážitku. Je v celku zajímavé, že sčítané počty samčí zvěře se ve většině oblastech chovu lišily od předpokládaných jen nepatrně, nejspíše je to způsobeno tím, že každý lovec si raději sloví jelena, neboť jde o trofej a dnešní myslivost se stává tak trochu komerční záležitostí ( v některých oblastech bylo sloveno poměrně hodně mladých nadějných jelenů a daňků- viz rozbor katalogů) a odlov holé zvěře se tak trochu „odflakuje“ . Byly i takové oblasti chovu, kde se sčítané stavy rok od roku lišily jen nepatrně v rámci několika kusů. To se mi zdá na tak veliké plochy některých oblastí nemožné. V dnešní době existuje spousta sčítacích metod, ale na tak veliké území tyto metody nejspíše nestačí. (většinou se jedná pouze o odborný odhad a nikdo přesně neví, kolik zvěře se na daném území doopravdy vyskytuje). Tím, že se nedaří udržet určitý poměr pohlaví, dochází ke značnému stresu a ke konkurenci o potravní zdroje. Tyto aspekty se zcela určitě odrážejí škodami na lesních porostech (bohužel jsem neměl možnost dokázat) v podobě ohryzu a loupání. Nezbývá tedy nic jiného než každoročně provádět zpětné propočty a v případě nevhodného poměru zvěře (většinou holé) zaměřit lovecký tlak právě na snížení těchto počtů. Dalším tématem je současná legislativa. Více než polovina dotazníků byla od zaměstnanců státní správy myslivosti (krajské úřady) s odpovědí, že je legislativní podstata OCH nevyhovující. Otázkou zůstává, zda má smysl, aby 49

v oblasti chovu byly honitby, které nemají normované stavy a zvesela využívají § 36 zmiňovaný výše a narušují tak poměr pohlaví. Možná by nebylo špatné, kdyby se normované stavy stanovily pro celou oblast chovu najednou a do spolupráce by se tak zapojily všechny zainteresované honitby dané oblasti. Na druhou stranu jsou v ČR oblasti chovu, které fungují poměrně dobře a mají i kvalitní chovatelské výsledky v podobě silných trofejí. Všechno zkrátka spočívá na domluvě lidí, ale v některých případech bohužel lidský faktor selhává. Další otázkou k diskuzi by mohlo být i vyhlašování oblastí chovu pro v dnešní době tolik diskutovatelnou černou zvěř. Stavy této zvěře jsou v posledních letech neúnosné a fungování oblastí chovu by možná pomohla vyřešit tento problém.

50

6. Závěr Hlavním cílem celé práce bylo zmapování oblastí chovu zvěře na území ČR. s doplněním všech dostupných údajů (lokalizace, plocha, počet zařazených honiteb, cílový druh zvěře, funkce poradního sboru, výsledky práce v OCH atd.). Dále posoudit, zda zřízené oblasti chovu směřují k hlavním a stěžejním cílům managementu zvěře v ČR. Zaměřit se na historickou, věcnou a legislativní podstatu OCH. Sběr dat byl proveden respondentním šetřením v podobě rozeslání dotazníků na orgány státní správy myslivosti (v mém případě krajské úřady). Stavy zvěře uvedené v jednotlivých dotaznících byly přepočteny metodou “ Výpočtu velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu “. Celkem bylo lokalizováno 42 oblastí chovu. Nejvíce jich je vyhlášeno na území Olomouckého kraje. Naopak v Plzeňském a Karlovarském kraji není žádná oblast chovu, i když se v těchto regionech koncentruje poměrně velké množství jelena siky japonského, jehož stavy jsou neúnosné a vyhlášení oblasti chovu by bylo na místě. V době sběru dat bylo v České republice nejvíce oblastí chovu s koroptví polní. Celkem 13 oblastí, na druhém místě se umístil jelen evropský s 10 oblastmi chovu. Hned za ním je daněk skvrnitý s 8 oblastmi chovu. Naopak nejméně oblastí chovu je s kamzíkem horským a jelenem sikou japonským. Oboje po jedné. Na vyhlašování oblastí chovu byly nejbohatší roky 2005 a 2010, kdy bylo v každém z nich vyhlášeno 7 oblastí. Rok 2007 byl nejchudší, v tomto roce byla založena pouze 1 oblast. Nejčastější rozloha lokalizovaných oblastí se pohybuje v rozmezí 5 – 15 tisíc hektarů. Poradní sbor funguje celkem ve 23 oblastech chovu. Na otázku, zda je současná legislativa oblastí chovu dostačující, jsem obdržel celkem 23 odpovědí od zaměstnanců státní správy myslivosti s třetí možností odpovědi tzn. nevyhovující. Stavy zvěře, zejména holé, jsou v některých oblastech chovu výrazně podhodnocovány. Za úspěch považuji vytvoření orientační mapy s lokalizovanými oblastmi chovu a dále získání zajímavých informací z historického vývoje vyhlašování oblastí chovu. Tato práce by mohla sloužit jako vodítko pro někoho, kdo by chtěl hospodařit se zvěří na větším území a využívat tak statutu oblasti chovu. Také by mohla poskytnout poměrně zajímavé informace zaměstnancům jednotlivých krajských úřadů. V neposlední řadě i předsedům poradních sborů jednotlivých OCH pro porovnání, jak se hospodaří v jiných oblastech. 51

Summary (souhrn) The main aim of the whole thesis was mapping of breeding areas in the Czech Republic and to fill in all the available data (location, area, the number of assigned hunting, target game species, the function of the Advisory Board, results of the work in the breeding area etc.). The collection of data was made by a survey in a form of questionnaires that were sent to a state administration of hunting (in my case regional offices). The numbers of game mentioned in individual questionnaire were recalculated by a method “Calculation of population size according to a counted status and reported hunting”. The numbers of game, particularly dams and whelps, are in some areas significantly underestimated. What I consider as a success is a creation of a reference map with hunting areas and that obtaining interesting informations from the historical development of announcing breeding areas. This thesis could serve as a guide for someone who wants to manage the game in the larger area and to use the breeding status. Last but not least, it can serve for the chairmen of Advisory Boards particular breeding area for comparing with managing in other areas.

52

7. Seznam použité literatury 1.

DOSTÁL L., 2007. Šance pro tetřívky v Jizerských horách, Svět myslivosti, 4

2.

DVOŘÁK J., KAMLER J., 2007. Komplexní řešení problematiky chovu jelena siky včetně škod působených touto zvěří v plzeňském regionu a navazující části karlovarského regionu. Výzkumné projekty grantové služby LČR ,. 10: 4 – 6

3.

DVOŘÁK J., BARTOŠ M., VACA D., 2012 Oblasti chovu zvěře v ČR – historie a současnost,. 5: 4 - 9

4.

ELBL L., PETRŮ R., 2011. Oblast chovu daňčí zvěře ČESKOMORAVSKÉ POMEZÍ – JAVOŘÍ, Myslivost, 5: 20

5.

FIGURA J., 2010. Chov siky japonského na Bouzovsku, Myslivost, 7:8

6.

GAJDOŠ, P. Vyhodnocení chovu zvěře ve vybraných honitbách oblasti chovu Jeseníky východ. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2009. 52 s.

7.

HROMAS J., 2009. Oblasti chovu zvěře, Myslivost, 4:8

8.

http://geoportal2.uhul.cz/wms_honitby?SERVICE=WMS

9.

KOPECKÝ, K. Výskyt a chov jelení a kamzičí zvěře v navrhované oblasti chovu Hrubý Jeseník. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2009. 61 s.

10.

KORECKÝ, J. Zhodnocení chovu jelení zvěře a škod působených touto zvěří v jelení oblasti, Jizerské hory. Diplomová práce. 1980.

11.

KOUDELKA O., 2011. Trofeje jelenů siky představí chovatelé pod Cimburkem, Myslivost, 1:23

12.

SEDLÁŘ O., 2004. Oblasti chovu zvěře nejsou funkční, Myslivost

13.

SEDLÁŘ O., 2011. Sborník referátů, OMS Žďár nad Sázavou., str. 8 - 15

14.

ŠVANDA, J. Problematika chovu mufloní zvěře v chovatelské oblasti Kamenice nad Lipou. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2005. 51 s.

15.

TUREK J., 2009. První roky činnosti obnovené „Oblasti chovu jelení zvěře Vlára“, Myslivost, 3:34

16.

VALA Z., 2011. Jak dál s mysliveckým plánováním – nejčastější problémy v praxi, Myslivost, 8:14

17.

Vyhláška č.449/2002 Sb. o myslivosti

18.

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

53

Přílohy:

Příloha 1: Průvodní dopis Vážený pane, Vážená paní Jsem studentem LDF MENDELU v Brně a zpracovávám bakalářskou práci na téma „ Oblasti chovu v České republice“, jejímž cílem je zmapování oblastí chovu, zřízených v ČR dle zákona č. 449/2001, Sb., o myslivosti. Vzhledem ke skutečnosti, že informací je relativně málo a často nejsou k dispozici vůbec, dovoluji si oslovit jednotlivé krajské úřady s přiloženým dotazníkem a tímto Vás žádám o jeho laskavé vyplnění. Na konci prací a po obhajobě práce se Vám zavazuji poskytnout přehlednou databázi oblastí chovu zvěře v ČR pro vaši potřebu. Tento vyplněný dotazník prosím pošlete na adresu uvedenou na konci dopisu. Jestli je na území kraje vyhlášeno více oblastí chovu, vyplňte prosím dotazník pro každý druh zvěře zvlášť. Předem děkuji za ochotu při vyplnění dotazníku a získání potřebných informací.

S pozdravem

Milan Bartoš Bílá Třemešná 247 PSČ:

544 -72

Email: [email protected]

54

Příloha 2: Dotazník

55

56

57

Příloha 3: Seznam adres krajských úřadů Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 81/11 P.O.Box 59, 150 21 Praha-Smíchov Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Ústeckého kraje Velká hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem-centrum Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 1760/18 30613 Plzeň-Jižní Předměstí Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Jihočeského kraje U Zimního stadionu 1952/2 370 01 České Budějovice 7 Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

58

Krajský úřad Pardubického kraje Komenského náměstí 125 530 02 Pardubice-Staré Město Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245/2 500 02 Hradec Králové Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Kraje Vysočina Žižkova 1882/57 586 01 Jihlava Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 460 01 Liberec IV-Perštýn Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

59

Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno-Veveří Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Karlovarského kraje Závodní 353/88 360 06 Karlovy Vary-Dvory Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 2771/117 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Olomouckého kraje Jeremenkova 1191/40 779 00 Olomouc-Hodolany Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

Krajský úřad Zlínského kraje třída Tomáše Bati 21 P.O.Box 220, 760 01 Zlín Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

60

Krajský úřad Hlavní město Praha Mariánské náměstí 2/2 110 00 Praha - Staré Město Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení zemědělství a lesnictví

61

Oblasti chovu zvěře v České republice

Recommend Documents