OBLAST SYROPALESTINY SÝRIE, FÉNICIE A STAROVĚKÝ IZRAEL
Syropalestinská oblast původní název Kanaán (někdy též Kenaan, Kenaán, Kanaan, Kenán, Kanán, apod.) je jedno z označení pro území Předního východu, kde se dnes nalézají část Sýrie, Libanon, Palestina a Izrael.
Název je odvozen z akkadského pojmenování syté červené
barvy s nádechem do fialova - purpuru
Původně zde žili Kenaánci, což je souhrnné označení pro semitské kmeny. 800 km
Syropalestinská oblast Od 3. tis. př.l. se na pobřeží Středozemního moře a okolí Jordánu začínají vedle Kenaánců (žijí především ve městech) usazovat na vysočině a v horách polokočovné kmeny – souhrnné označované Amorité. Z nich mezi léty 1500 a 1200 př.l. povstaly jednotlivé biblické
pronárody: Amón, Moáb a Edóm.
Syropalestina byla později rozčleněna na oblast Sýrie, Foinicie (Fénicie) a Palestiny Na západě hariní se Středozemním mořem. Na východě tato oblast sousedila s Arabskou pouští. Na severu dosahovala k jižním výběžkům pohoří Taurus. Na jihu se táhla Sinajským pol. k Akabskému zálivu.
Syropalestinská oblast - klima Syrpalestina je závislá na chudém dešti. Řeky zde mají málo vody a nejsou vhodné k vybudování zavlažovacích kanálů. Nejvíce srážek v zimních měsících, přes léto sluneční žár půdu rychle vysuší.
Aramejci (Sýrie) Od 4. tis. př.l. zde vznikají městské státy zakládané semitským obyvatelstvem. Původně kanaánské národy byly vytlačeny kočovnými kmeny Aramejců. Významnější samostatný stát, který by sjednotil celou
oblast na území dnešní Sýrie nevznikl. Politický vývoj
Od 3. tis. př.l. je oblast Sýrie v područí Egypta. Kolem r. 2330 př.l. získává Sýrii Sargon I. Akkadský . Ze severu sem pronikají Churrité (obyvatelé státu Mitanni), kteří si zde zakládají menší státečky. Pak soupeří o Sýrii s Egyptem s Egyptem.
Aramejci (Sýrie) Ve 14. stol. př.l. Mitanni zaniká a vliv Egypta slábne. Oblast Sýrie ovládají Chetité Po bitvě u Kadeše 1285 př.l. (1. mírová smlouva v dějinách) si Sýrii
rozdělují egyptský Ramesse II. A chetitský král.
S úpadkem Chetitské říše a koncem Nové říše v Egyptě
vytvořili řadu státečků na území Sýrie Aramejci. V 8. stol. si oblast podmaňuje Asýrie. Po jejím pádu je území Sýrie součástí Novobabylonské říše. R. 539 př.l. se stává Sýrie součástí Perské říše. R. 332 př.l. Sýrii dobývá Alexandr Veliký. Po jeho smrti je Sýrie jádrem říše seleukovců, která končí příchodem Římanů r. 64 př.l.
Aramejci (Sýrie) Proč je oblast Sýrie v centru zájmu všech sousedních mocných říší? strategicky a obchodně výhodná poloha křižovatka Přednícho východu obchodovalo se s: potravinami, medem, vínem, látkami, řemeslnými
výrobky, slonovinou, dřevem,...
důsledek: politická roztříštěnost kulturní pestrost (kupci z celého světa) – prolínání jednotlivých kultur
centra Sýrie Ugarit (naleziště akkadských, churritských, chetitských hliněných
tabulek s klínovým písmem) Aleppo – obchodní centrum Mari – důležité centrum na cestě do Mezopotámie Ebla
Aramejci (Sýrie) Kulturní přínos epické básně na hliněných tabulkách v Ugaritu klínové písmo
Zdroj: http://www.specialtyinterests.net/ugarit.html
IZRAEL (PALESTINA) lokalizace: jižní část syropalestinské oblasti jižně od pohoří Karmel až k Rudému moři
původní název: Kanaán (Erec Jisrael) název Palestina pochází až z římské doby
IZRAEL (PALESTINA) Od konce 4. tis.př.l. se v zemi usazují
kenaánské kmeny, na přelomu 2. a 3. tis.př.l. sem pronikali Amorité (Amón, Moáb a Edóm). pol. 13. stol.př.l. usazování kmenů Izraelitů, kteří podle Bible opustili Egypt a 40 let pod vedením Mojžíše putovali pouští až k hranicím „Země zaslíbené“. Izraelité postupně vytlačovali Kenaánce a kmeny
Amoritů. Tato doba je v Bibli označena jako doba soudců – bojují proti okolním národům. nejsilnější z okolních kmenů jsou Pelištějci (Filištíni,
Pelešet) usídleni na jihu – hlavní město Jeruzalém
IZRAEL (PALESTINA) Kolem r. 1025 př.l. dochází ke sjednocení 12 izraelských
kmenů a vzniká jednotné Izraelské království. 1. králem je Saul. Pokračuje ve válce proti Pelištějcům. Nejslavnější panovník = David (1010-970 př.l.) z kmene Juda. upevnění státu dobytí Jeruzaléma – od té doby sídelní město hebrejských králů rozšíření území na jih k Sinajskému pol. na sever k Eufratu (dobytí Damašku)
Davidův syn a nástupce: Šalamoun diplomatické styky s Egyptem, Fénicií silná armáda nechává vystavět královský palác v Jeruzalémě vrchol rozkvětu izraelského království
Po Šalamounově smrti – vnitřní rozpory
Stát se rozdělil na dvě části: Sever = Izraelské království (Samáří) Jih = Judské království (Jeruzalém) Zde zůstává Davidova linie králů. Postupně rostou sociální rozdíly mezi oběma státy a oba
slábnou. 8. stol.př.l. = období „proroků“
prorok = prostředník, který lidu oznamuje Boží vůli a záměry 1. pol. 8.stol.př.l. = rozmach Asýrie Izraelské království dobyto a obyvatelstvo násilně odvedeno = asyrské zajetí. (tito Izraelité se již nikdy nevrátili) Judské království sice zůstalo samostatné, ale tlak Asýrie sílil. konec 6.stol.př.l. = Jeruzalém dobyt Novobabylonskou říší
(Nabukadnezar II.) král a nejvyšší vrstva odvlečeni do Babylonu. Chrám vypleněn a celkem 70 000 obyvatel celé Judeje přesídleno do Babylonie = babylonské zajetí Židů trvalo asi 70 let – Babylonie rozvrácena Peršany.
Perský král Kýros povolil zajatým Izraelitům návrat domů, obnovení Jeruzaléma a jejich chrámu. Většina zajatých pocházela z kmene Juda (Jehudim) =
Židé. K obnovení monarchie však již nedošlo. Po Peršanech převzal kontrolu nad tootu oblastí Alexandr Makedonský. Po jeho smrti Palestinu spravují egyptští Ptolemaiovci a pak se židovský stát stává součástí Seleukovské říše.
Kolem r. 164 př.l. Židé opět převzali nadvládu nad
Jeruzalémem Např. Herodes Veliký
Od r. 64 př.l. však tvořil židovský stát římskou provincii Judea.
