Objednávkový formulář na rok 2010

M A G A Z Í N

Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Majitel vydavatelství Mirek Pospíšil [email protected] Šéfredaktor Ing. Martin Havel [email protected] Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas [email protected] Inzerce Aleš Čermák [email protected] píjem inzerce a pedplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz [email protected]

Í N Z G A A M 

Objednávkovýý fformulář ormullář n na rok a rok k 22010 010 Roční předplatné (4 čísla): 800 Kč Kč pro Česko 480 pro Slovensko 19 €

TEC DESER ní – sluneče z pouští gi er en

Běžná cena jednoho oho ččísla: ísla ís la:: pro Česko 125 2 Kč 25 Kč 5€ pro Slovensko Způsob platby: Složenkou Fakturou Vaše údaje: Jméno: *

E T

is vad Quo ké tví čes lárens tep

Příjmení: *

O

á MP

ovan

cepce

zprac

cká kon

ergeti

tní en

: Stá

Zdroj

Společnost:

30

ku 20

ledem

osti

ství

láren

do ro

s výh

sk

a če

kladn

časn

v sou

tep ého

á zá

livov

evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599 Ročník 3, číslo 4 Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu.

ek č.

1: Pa

Obráz

IČO / DIČ:

Z Í N G A M A

osti, kte é vzdálen ztrátami u na  velk nými stejst přenos ý s  přijatel vedení možno eln ových ogií, zajistit ocí dálk ovou technol rý je elek%) pom . Klíč ení na  eční (cca 10  ho proudu eční zář rné slun nosmě měňuje slun centrační obrázkon pře , jsou která zané na  energii P) uká lická zrcadla S T ny (CS trickou y) N O jí parabo é žlab é elektrár tepeln CSP používa parabolick Á R u . Získaku č. 5). nosti většino ího záření O D pohání ečn čas S P i slun (v  sou y, která rných trac pár O bě cen H ke  kon slouží k výro ch a  jade aveny I E uhelný st vyulo é vyb jako v  né tep cobýt tak O G stejně uje možno mohou hou pra ičturbíny O L í – objev ování elektřiny h. CSP CSP pak mo i šp nác ušt K ím po trár E ladn elek tepla. částí Í N ergie z oří k vyproduk tory telátory mu (zák Z A akumu ém reži onní generá by pro neční en lika je sou G bovoln chr A EC – slu oblasti Středom . Česká repub ta. Tento člárné služ vat v li í). Syn M zatížen ovat i podpů stability pro DESERT v iku kovém kyt Projekt plochy pouští a severní Afr tu také zahrnu mům spojetechšťování hou pos uhlí, d jek dy mo výkonu a  zaji y. Tím se tato elekk problé rné, í tuh i i stav žití malé u, Blízký výcho bude do pro če kýc ost ulac sou . í taic án reg ích veřejn trizačn , že fotovol resp ižov obchronn vozu elek adně liší od  pro Evrop to je možné postoje české . ědé, né sn stem rost syn e zás eční elek schopn EC – hn Postup áno rů z jade pro m nologi TÁ e ici ré tuto centrační slun , ve  Špa. Evropy, avuje průzku jektu DESERT EC – ČIS ŠT Í en, kte spoz zdroje penzov energi RT USA Kon trár di v  SE a  eají. dst u m k  e CSP DE e nem K by lné Z P OU ou z  nejdůl lém nek pře ergetikou a k pro v  provoz technologi strojů jsou novite bude ko energi é SE ího žijedn mě váno na ce EN ER GIE jsou již é vyu cí geovan alitn íněno, vyřešit problém konzumo a ob paliv zdrojů trárny Austrálii. Kro TEC tak i budou távaliz a kv omaé době ných s en je bylo zm h ně, doy, jaa  SER A) . je v současn em, aby aktu hrad bo bi em dation, 2009 Jak již h 21. století hých telnýc . nělsku koncept DE ři i na pevni systéi problématu, vyzpůsob okojit svou pop se hu ná ešová pl které- everní Africe (MENj: DESERTEC Foun neí elektte řiny, mo h úlo tickým kých novi zdrojů návr padná ynmno takovým Zdro emžstvvá klim ní ana Ben vya v s uvažuje energie na  lečnost st usp odě žitějšíc energe ální voltaic bě energii změna ojů a cena ří í takového bo dnímo vých uhlí 17 jící s  naše spo Mgr. Zuz a možno hová. h foto ných i tvor a i poben větrné távka, m pl )zá so Stře a  geotermázku souvise ace měl . Nicméně, rozvoji nec cí pop vitelných zdr Přpotřebná /rok ánk vyr ze200 GIE dozemní- tí kově i  místníc vodní o a na ědéh a cca ), mníTWhíh enery ner hn třeb masy, lném energii je rostou NO LO i  na  obr ln rgie jsou bno zajistit plň ,… Plocha ažov -25lí(3 váno uh ÚV OD rgii dramatick ku po  rgie bio ), v EU nasyntrá il. tun bylo pelety o- TE CH východě Stře nevyuo  udržite zdroje ene použí- ko atelnost neo vě potřebné zek č. 3: la zv o lado k  ene /rok Obrá , ce třenice dok éh TWh ene ak h pr čná i a  , lné mů m je éha čerp 000 by st í jejic a po  dostate né) , což zace. Spo vyš- dle defie neobnovite kým avš u, na  jihu hněd v obla cca 12 nách áze ěpkka ávajíc yn . Je nal světě (17 icky doale také což do  defiá poptávk t ustriali obrí št Zem energie bude “čistá”, a  ekonom pl ě y- svým obrovs (a  také větr y energie EC, 2003). enž i st ho míře, dí, Světov počátku ind s patnáctkrá plár ě (vizřevn ast sou radě v  te rní rá a Nej ány ve velké rát velm řekrse ní mopo elektřin távky prostře áh elektřin y (dnam obek3 zemho č. 4 (TR gii, kte a od  spotřeb - iálem solá vyrobené ásobl hou seh apadá. cí pop tnímu u je dne ě ímauje K n u po  o ětšíasvýz enc vzrostl ětově se ásobila čerpí škodí živo ctinury.chli něž nez tím spojené m - luvn m hpot poptávkívanéhnejv zdro í rostou ště v  tom mo tilo, že přij eom náby na osob část naznač 4 rov losv ou cen bi rgie č. hly ld žitý má a ce tov ojn osti as sm erýc bytr mo ván už a s  n zář svě Pou rázek se zjis ba ene d 130 lety jedeští 5,2 m ičitého žitel00 zdv sti Evropuil. tu ccz apou držiteln větzměny ečního kt rgiech stupná. roli, neboť - ropy. Ob vy, udr pře být vys nice o u klimatické 1970 a 20 asnoáveu   Ev ze slun uje spalocca u uhl č. 3). Pro iky.mEnergie k ně enenový t i do ší než je sísp.oxid né oba en se zdraznač ežitou energie souč třeb í Afr mezi lety o čísla mohou obyvatelstva t dod ají váž Ačkoli i, že . vánívyváže re peč cožní emi v nos ěrně krátce nej o- důl severn ová energie Tat krát více populace spo 2005). Pouště vyvoláv nost kce,by bez v  budo   pom jsou utečWij ůstkem lidí od dokman) také s ek ces sniž duřila jí 700 ly ruku v ru ledky 2005). á rchu se přír ta Í la pro a podpo é nek, 200 světov paliv (DLR, (DLR, sk 9, alo vy u na sti by u moh u důs voj musí jít patibilitou, ale tí zdrojů m pov šujícím pě obu živo h kterBoo ní než roz obrázk nt etně amen plyn ečno hite zemské ě ovládastup v Evro ní kom m, dostupnos mená, že fosilníc lena zvy ěnou ve způs je vidVět na  - ný ny na  v EU (W ty, vč to zn ního to skut horizo ní do cha sociál váním y zem potenzm rgie, kte m te tě energie k rozlože hlediske 2005). To zna ý rámec, a také všechn í zace. Jak Í TA, 2008) ene platíme), vím jů by ojek ze sti. Ty ědobém i zajiš ných ziky ickým jsou vša ěrně, a  ne R, ustriali S (IE tick slunečn e států no íp om by ind než 80 % tento last vhod mi ri dn kterou energie, nomchnologií (DL nejen energe tní prostřerác le rá ovn př ře ob lup za  kte uh ů V p. v  i, lší o a tepro a vytvořit vzdá i  st živo a a  že ner to je spo ští a  stát č. 1, víceN me (res nologi zdrojů ace né bém lémům paliv ha da ědéh roady na  znamenal, pou jí tech žít. Pro zd hn TE využívá bnovitelnýchí plyn. Tato situzdrelo-teplaje potsnřeb ně důže vyu potenciálem rou ě odvrátil dop rý by kodo k prob itního s  mno rada dních rátě tupná, nesmír ciál mů mn ec, kte í bude dos zt h al at vasoukte R pochází z  neo čarý by tak že tyto ictickým a, a ze w-how é rám u a  klivést a  kv enýc ví. Náh a závo ům a  yslos  energe gickým kno energii, vod aženo oj uhlí, rop nejen proto, dfosi odav st lní pali Á S slu- konečné užittelná a  ekonom ých r a u dí, ům lém ká jako je ného gií, sp áren hale chnolo rství pro být dos mopl ktotom ensk prob ha pr é dopa ipnýže Nap blematic také pro LN roti čnícenergie itpro uskutečni r- s te o hoto, nolo lasti te teplár st k  je pro Partne t může ale sti ene mno ít vážn é stab jnýrésejsourečas vé gutola namnolířogilacky ležitá. pečnos Středozemníh Afrika P házejí, něně cescklimveatuře, .kte žitelno v  ob lkých ohla osti m sk je doc cepou bez lo zm ní átu, a ”, před-dále tech psná. hlediska udržen ke re ve m by a rgie třene E E yrgie úno odář iku st sa na  kon ul- matick i regionu oko hod a sever č. 2. te ene y pívajínku zdroje in ky lí u  pak schopn ohla sp a m jící přis kt výc ku zalo b pfm R mc ko ho é bje é zdrek oje a  sy om T kaé spovýro Nástrledu ali-sektoru jsou rozvoje (Ko , 2004; v rá Evropa, Střední patrné z obráz rství zajů by urence ů a  m osti a    ekon ezená ý a oviteln á,tov Výel(IEelA, 200st8)ávsvě ik é su y za “čist ní dec en nk hlillivobn ké ller partne ře – an dy na y om elná. ého ckéhoie? žitelného ván jak je at dn O ič eh sk s l le vé ko fmu Joračo geti A), tn po o el av tako EN ozn at ěs bu, ck pa ěd at pou sp sp ergle udr-2001; 2003; Kop (EU-M e 2003 bylo trva ho klu dozed10 % ak zů t trad ou vých   zam s  do techni alizov ě hn l mít L diska Římské re ů do l., dness odnikstavkttiují ivvnní rgie. ou vš dporova e cest rojůtulerena  spov ko V  roc ného stře iativy dy region jako těžce náhrad moh obyaz  inic ví je ysl,l, p eefffeek 4):í třeby enetázk výzkum ví u klim P né u by pro po n tupu O loženo lity c se je sově ůjdem h zd ení jeU, o200 odního ce na  ochran vápřís renst prům tiicckkyy av ča vynuce rizont pady ho ná rranean ho nár a u. ude se ebo p telnýc naříza BMRov a Nada naví ě a  dím, Medite dánské k  sobnostání Teplá ácnosti, energet so zdrojů m ho ní do obné i dů ov prostře rgetiku EC) vy. Transsousst vvěěttvvíí.. B plem n ní obnovi ěrnic a ního zá tém směrem dobé sociál likanás odným ní by í pro ene burku. Tzv peration (TR ) Zachov st se životním a  n m 1 % ko čn  o ý ěž j te d cca d amn . čitelno m ravím vo v  krát rovn h sm trál něko doprov vytápě k miová tu v  Ham Energy Coo lá část (jen trizač to to o v ní sp ovou k ný ble ma spal u různýc u cen h zdrojů Slu uhlí áslede důvodů všemi ativní desíte dlo atem jit celk am a zd význ pro elek j v tom záásssoobová Renewa znatku, že klim re- livost zn ve rm addě a uspoko ně šen í sná za n lstvo z  pla, se  altern řádech pak edí. u výiáln et k a chyb nost chází z po ští je schopn záákklla lu formo iční fo ovitelnýc dě jso to te na e v  žeb ucí vývo álnííhho í na zá ) vč taran te vu.ce rizi  Soc ostř uúčin n pou by d  % va , pr tole ická ad řa ce u n chy ic lá ho vy 30Ma sous o o plo u st EU nom dk iv dní váánn Bruse hájit tr la z ob ca níy eko ní růst y. Přec inve důsle votníh em ne   velbud ou centr sobová kdykol odik a, pop posle iny (c izačKomplex m é ob lší kte-távky ži p ve eem sledk lal da  svém vání v  ne ektř elektr e met jení sledk uhlí systépl tj.lupráce u te form ného zá dohlleeedd rroočn ve o u,spo a  te es , dlUspyoko or a  m el išťo m dů ého do  , ale vyvo Kč a  ár á č itit výrob in zináprrod oc ní ném sekt vatele žeb pr tšinou  třMe zneč tivní hněd pad rd em ek u slu o zova přísným ledkkuu n osa d vě va da el lia tším nega zásob mít do jen tepl se vý r sad y z domá-ácí dogulačníchR máme výrobu výrobníhkombinoe. á lé k  vě dním odu Pod ém důs ovveeňň pro , u gi pla ní ne kter i ce ných bude m in dom do V Č inno terem iny v  ener k te orný ství, a obch Zása dostup nách sobová třiny, egulac a vyro ekkttřřin tř je úč ve ak so a elle okkrrýývváá a z do a en Pok nečn m a zá R soce enerchgiear a  elek ní zdro dodá o zá tžití teplár ího zá by elek lí na r Je třeb TWh pl robba po ro an teplár ůmyslu p ýr cc te vy  J vý Zdroj: DESE éh i a le as dí . ln n ně árníým teplj: IEA, 2009ár á ní r- primsv by pr Ing. lení kých ntrá ní výro em po tavy až 20 y, teim nost ovan hlí vl ů. čist tep y ppl íll výro pla či ová KÁ y lá řeba rá bou Zdro tvo te 1: Svět(tepspot in kde akticckkky oddí ů ce erač ůsob tří pr bezpeč ntraliz na u měsíc a sous ročně zvažován d je l odděisters tř h ro m še y, ET IC č. dí P Po ní h ) ek né en j jíc vý G in ce u, iska o vý jsou v projektu pl t ) zp ač el ro zek rojíc . Po l%). jů pr  % ER lože kolik a te ektř zdObrá Min které (SEK uOJ y bí tentgie,do oces ed i kog ným ektriz y doda kové hl ZV systém ZT) za a ně dávk uhelRO R jea enerob ič é Č el stav Í EN CE P CE eppccee vyjadř ví el ch zdro (cca 96  vvšeecchh nýýcchh zd jak 80 %roby ce h pr Ý am zdro é šp N Z  časi n LN í do z  ě zn T různ st sk cí ý by nc N a ém íc ITE ve ov bu je svět em (C- ách ou evpřed ce vaan ys vý m šímstavují RŽ větš je í ve  otře ovan S T Á K O ká ko m, kter spodář adu spotře h paliv raalliz ředn lizo to né LE stUD oly pl rozládk topen ní uhlímce. U s je tuze t a  do ssymb t ví vaVA te elný a  žitelný rozvojmaj před tto sp v uvaž gie; tic ente nt h)) jee bino ho soul é sk - ch vý TR u íc n ržit ní vá a  h bi ener ob ce ge Ud ch í na ác yn ne osu . vá m ýc udr st y ách ko v  m m ší bo so sobo  výr m pl plyom ho přenro ybějíc 30 % definice nomem ellkkýale ener kum tické a  to v  ensk pnác a by Trv %,  robn it. zk men osměrné ýmečpojvy-n několik u vve do erge m, ní ch měř ávyžení zá ímo do emní ního oleč 60  a  výto ho z  tření m u  é vý ad ní zá pa bezp m rsítě stejn  %.utovan zedězpr Stát ckým toom en né , v  disk př ept supe edem o a  sp o pros žek v to toi 75 ní ládáro- defiVnice  udr zem rnativ % na z dy té k by jin ně nahr  pří na3, vouubýt álvyk vo na- bo nách doda  % as EP LA % u v  výhl č. 4: Konc éh tegi nože íh im zdžívá díll voj ceslá198ladů ne žených ávkách na  alte a 10  42 A T N Ý CH Obrázek pla stra le stát bým odářsk životn ou ze slo povi rovimů maxěji sechpou Vý- v ro poddí po pade ohly pl ijala cc é za at časttický ění od k te m činí tenttoo . OSN zá nos skt”, kde P O R EELLN a sumi. ov a  za-lo  dod hodu je cí ouhodo i hosp any K jedn zem tn ážd nem ja oriu kých na R G IEEU již př ná sil Nejerge ke jů je plem omrit budoucch CleZTudrslá eec kou ě po P O D N O V ITEEN EER hr n vr ckko lečná - ný ů en shr je te o je nu před trva vi i př n p valn ch trhu s  dl třebam a  oc je SE a  výra dmínek dospo etic m te rg vnně zdro ergetic kkttiv dation, 2009 h ého ních Ů o ppláánnuu attiv O B O JŮ pa novala tém roz lu a závoje, nost zásobu enéh paliv, émy. e R mdefi Z  O stní„Naše od ne ise e i ár n ch néh ní RTEC Foun En e efek la iv kého erho giisl st s  po rozvoj smys iky Č ení po zpečné užísla tšin mož ed  vla o livoe ední vých z  ko ůmy-ý způvěsob má zva kom Zdroj: DESE lz riim en Z D R í akčníhchh le z gene- část še uv leg getic t nost ské sy mního prim ou :í„Ta kovči pa e na ntla ndova Afrika a Stř be s se mě ím pr pr ých to h up rní ho  tomto é polit   vytvář bě be tivní vy itom dn ní íc pro ticer vý h en íc st ze ta seve ěn nu jouc ích mBru tnní n pa, do a  ích . Z  ác u roz V do teplár vky ze ícííc án íc je jevojtějako je y současn plně ý vů žebn skřeb erge krréét hoo en líček nů – Evro dí. odářsk átu za ouho jí efek é a  př ularo elstva bou bud d žite ix užív cházej dííll do el o na ko níí jujeátpot konnk itřnííh ní ba tzv. en mlný ce tří regio y” do lí pro e dodá dl je žnostizd atřeb so Pr ern er oko uprá mo je m na př du ač vn ho spol po pot usp yv hosp osti st livé a  pro rávněn je v  Tyto od u ic nciální iz ý k kter. M řa last neomezoval jů tní ou ný  ččes e ké venn, k ý o uh lemč.at dl eral klimat R R. avvýý a  2: Pote h vlas ob tit lou enerob hoo vědn spoleh gie, taak ky op , kter zvoje. zaaniž by znam vin naa  hhod Čracípi,inna ědéh pr obzek třeb Obrá jis y hn vat jejic z toh ů ss  vy h ce . Pro třetí lib anu át 19 spo ic lňo ro š šp er k o ý em st ána m k  iska d- rpretov hr ja pr y en onom ůsob ém ém í nap ýc hů tzv. ím S EK hled suro níchh vý ne ost zvoj ého ek. nenígenerac í.. estt, o oc po inte vš leova dem syst viteln t 7). MZ CI ezinice dávk za  ek nyy zp ržiteln povědn pro ro ního je to u a  pr ký balíč vno ostřřeeddíCED, 198 a z c ých zh rativ dáávvn defi no dám Vzum  R Á tato J ce i ud p (W pr od Jedn livov bo ob měljnaýkon cílů slativ oÍ Vbýt vavání telné am ičně livěbydo getik limatic la v P m. sl již tním mu pa dp gi t a  T Vže dam nnou ře trad lečnost o tep vrho ívá -k gie, Smů telů více ynu ne přija zása a záko priori ství, le pro po z vitříe spospoleh l a ve EN žepanaš oj živo rálníh řebi cí na využ é ko pl se ky ys é m cent ář rojů ejí R spot tit rozv ního níím L Á R tak, du ncep ně ín kter prům robě kter st v  Č E P LÁ cház ovveen spod o jis T EP nnyy jekty, nosti, u ko ednost roje, při vý zem n pr za rn podmje stanno hoo ho ce a  ná eré vy ár liv ko že lá m p zd pa lo éh kt ác ssuubbj om Teeppl odné vat žití getic ář př ké užití jů. jišťu geticckké hoo rám cílů, getiky. je za prido d m sk skéé 38 ra a u R ener scén ergetic íh je vh mbino ými attteellsk o pprroo zdro átní ruktu bí ener laaččnní těchto ní ener mix Č zdrojů  koký ko en nika te ln p gu St 2: St t pl obdo plem novite ví je getic mské a  re sažení jí poslá tický ácích rojů na . Vyek č. vajíí ze ener ge m dním ní te s  ob árenst avu Obráz ný hny tu ru do naplňu ener ití do ácích zd o 50 % roba liv posle bová ě st tepl všec ze a  učasný využ l dom ní okol zuje vý u v  záso ích pa Naše případ a, na So kém Podí e či ln v  plyn rální ka paliv čným roji. é a  fosi ergi sti vy gie. vyso cent ování mi zd alivov atkem kone naa   ní ener bě en ačno a st ný al pl op st ře sp uhot mon nedo ou te már é spot sobě a  dr icky evším dávk nečn u míru or ou hist e, před m s  do sookko lé nouz á prob stáv

18

Ulice a číslo: * Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * E-mail: Podpis: * povinné údaje

Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, [email protected]

1

O

B

S

A

H

E LE K T ROE N E RG E TI K A

6

 AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE 2009

Ing. Pavel Šolc, vedoucí poradců ministra, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Státní energetická koncepce byla schválena vládou ČR v roce 2004. Stanovila základní směry energetiky ČR na období následujících 20 let a priority. Energetická koncepce se soustředila na základní parametry rozvoje výrobních zdrojů v ČR. Počítá s postupným rozvojem jaderné energetiky, poklesem a následnou stabilizací výroby elektřiny z uhlí založenou na obnově zdrojů a využití účinných technologií přeměny energie a  nárůstem výroby z  obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Důležitou součástí je oblast úspor energie a zvyšování efektivnosti procesů přeměny a užití energie. Pro zajištění dostatku uhlí předpokládala prolomení územních limitů těžby a předpokládala řadu opatření k naplnění stanovených cílů.

10

 PORÁŽÍME VELKÉ HRÁČE

Rozhovor s Antonínem Durmanským, ředitelem produkční divize společnosti Unicorn Systems, o aktivitách Unicornu v energetice, o systému Damas, ale i o rozvoji přeshraničního obchodování v Evropě

Vzpomínám si, že jsem se s Antonínem Durmanským zhruba před rokem potkal na jedné konferenci a nabízel jsem mu prostor pro článek na téma obchodování s elektřinou ve středoevropském regionu. Tehdy mne trochu odbyl se zdůvodněním, že se nyní věnují aktivitám převážně v zahraničí a že by to pro naše čtenáře nebylo dostatečně atraktivní. Tak jsem to po roce zkusil znovu a jinak.

P LYN Á RE N STV Í

TEP L O TEP L ÁR ENSTVÍ

18

 QUO VADIS ČESKÉ TEPLÁRENSTVÍ

Ing. Jan Pokorný, oddělení teplárenství, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Teplárenství je dnes spolehlivý a  konkurenceschopný dodavatel tepla pro domácnosti, průmysl, podnikatelské subjekty a veřejný sektor a současně významný a energeticky efektivní dodavatel elektřiny a regulačních služeb pro elektrizační soustavu. Otázkou však zůstává, kam dále namířit budoucí vývoj v tomto odvětví. Bude se podporovat tradiční výroba tepla formou centrálního zásobování teplem nebo půjdeme cestou decentralizovaného zásobování na základě spalování obnovitelných zdrojů energie? Pod přísným dohledem Bruselu formou různých směrnic a nařízení je v konečném důsledku náročné obhájit tradiční formu centrálního zásobování teplem a zároveň prosadit výrobu tepla z obnovitelných zdrojů.

22

 BEZ UHLÍ SE JEŠTĚ

DLOUHO NEOBEJDEME Slunce, vítr ani biomasa nás všechny nezahřejí Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí, Teplárenské sdružení České republiky

14

 NÁVRH STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PODCEŇUJE ZEMNÍ PLYN

Ing. Vladimír ŠTĚPÁN, jednatel, ENA s.r.o.

Návrh Státní energetické koncepce (SEK) se zdá být v některých oblastech příliš obecný, některé části jsou vzájemně v rozporu a v jiných oblastech se zdá být SEK málo objektivní. To pak ovlivňuje přijaté strategické závěry, které odpovídají spíš krátkodobému hodnocení energetiky než dlouhodobé koncepci.

Hladinu poměrně poklidného českého energetického světa v posledních měsících rozvířily nejen nákupy, akvizice a z toho plynoucí pohyby a  přesuny na  energetické mapě, ale i zveřejnění návrhu aktualizace Státní energetické koncepce. K diskuzi, kterou tento materiál vyvolal, se připojuje pochopitelně i Teplárenské sdružení České republiky, které zastupuje šest desítek výrobců a distributorů tepla pro systémy zásobování teplem. Ti  se podílejí na  většině výroby tepla i elektřiny v České republice

EKOL OG I E HOSP OD Á RN OS T

26

 DILEMA UHLÍKOVÉ KONCEPCE

Ing. Martin Sedlák, Hnutí DUHA

Česká republika výhledově může razantně snížit spotřebu uhlí i zemního plynu k vytápění domů. Teplárenství se tak může osvobodit od závislosti na Rusku i povrchových dolech. Klesne dovoz paliv, exhalace skleníkových plynů i účty, které rodiny platí za energii. Nestane se to však samo. Nová Státní energetická koncepce – ve které teplárenství bude patřit mezi hlavní debatovaná témata – musí přijít s promyšleným a cílevědomým programem, který bude kombinovat ambiciózní cíl se sadou konkrétních opatření.

29

 VÝSTAVBA ZDROJŮ ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ OČIMA BANKY

Rozhovor s Ing. Magdalenou Malaníkovou, projektovou manažerkou v ČSOB

Probíhající hospodářská recese, masivní podpora obnovitelných zdrojů energie a  chystaná úprava zákona o  podpoře výroby elektřiny z  obnovitelných zdrojů je prostředí, ve kterém se banky rozhodují, zda poskytnou financování novým projektům na výstavbu zdrojů, v současné době zejména těch obnovitelných. Na názory a postřehy v této oblasti jsem se zeptal ing. Magdalény Malaníkové, projektové manažerky z ČSOB.

32

 ENERGETICKÝ AUDIT PROJEKTŮ FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN

Ing. Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o.

Výstavba zdrojů elektřiny využívajících sluneční energii – fotovoltaických elektráren zažívá v České republice v posledním roce nebývale razantní nástup vzhledem k  poměrně velkoryse nastavené podpoře ve formě výkupních cen a zelených bonusů, klesajícím cenám technologie, zájmu domácích i zahraničních investorů i zvýšenému zájmu bank a dalších finančních institucí.

34

 EKOLOGICKÁ ENERGIA PRE TATRY

Mgr. Juraj Kopřiva, Slovenské elektrárne

Téryho chata je najvyššie položená celosezónne otvorená chata vo Vysokých Tatrách. Jej prevádzka v nadmorskej výške 2015 metrov nikdy nebola jednoduchá. Slovenské elektrárne, ktoré patria do medzinárodnej energetickej skupiny Enel, na chate v novembri dokončili fotovoltický systém a zrekonštruovali elektroinštaláciu. Turistická atrakcia a útočisko pred nepriazňou počasia bude elektrinou zásobované nepretržite celý rok. Konečne tam funguje aj chladnička s mrazničkou.

2

M A G A Z Í N

38

 DESERTEC – SLUNEČNÍ

56

ENERGIE Z POUŠTÍ

46

 ARCHITEKTONICKÉ ZTVÁRNĚNÍ FOTOVOLTAIKY V MĚSTSKÉM PROSTORU

Ing. arch. Jitka Bidlová, studio boine!architekti

Stále častěji se setkáváme s  instalacemi obnovitelných zdrojů energie. Jedním z nich je přeměna slunečního záření na elektrickou energii ve fotovoltaických článcích. Tato technologie svým charakterem umožňuje umístění energetického zdroje přímo v místě spotřeby a tím ovlivňuje vzhled našich sídel i krajiny.

52

 TRHY S OBNOVITEĽNOU

ENERGIOU VO VÝCHODNEJ A JUHOVÝCHODNEJ EURÓPE Martin Rapoš Veľké a vyspelé európske trhy s obnoviteľnými zdrojmi, ako Nemecko, Taliansko a  Španielsko, zaznamenali v  posledných piatich rokoch rýchly rast, priblížili sa za  súčasných podmienok príliš rýchlo saturácii a ich schémy podpory projektov obnoviteľných zdrojov sa zmenšujú v reakcii na túto situáciu. Výrobné kapacity tlačia ceny nadol a je lákavé sa zamyslieť nad tým, kam nasmerovať svoj ďalší projekt, nie ďaleko od tradičných trhov, napriek tomu však dúfajúc vo vyšší výnos. Pri pohľade na  východ a  juh, na  nové trhy, potrebujeme informácie najmä o miestnych výkupných cenách, menovom kurze, legislatíve a dostupnosti úverov, keďže aj napriek deklarovanej politickej podpore, sú ešte v niektorých krajinách veľké neistoty. Tento článok sa zameriava na Lotyšsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Macedónsko a Turecko.

Z A JÍM A VOS TI KONF ER EN CE VEL ETRH Y

NOVÝCH KONŠTRUKCIÍ ZHUTŇOVACÍCH STROJOV

Mgr. Zuzana Benešová

Projekt DESERTEC – sluneční energie z pouští – objevuje možnost využití malé plochy pouští v  oblasti Středomoří k vyprodukování elektřiny pro Evropu, Blízký východ a severní Afriku. Česká republika je součástí Evropy, proto je možné, že bude do  projektu také zahrnuta. Tento článek představuje průzkum postoje české veřejnosti k problémům spojených s energetikou a k projektu DESERTEC.

 NÁVRH, VÝVOJ A VÝSKUM

Prof. Ing. Ľubomít Šooš, PhD., Ústav výrobných systémov, environmentálnej techniky a manažérstva kvality, Strojnícka fakulta STU v Bratislave

Výroba ušľachtilých biopalív je vhodnou cestou ako energeticky efektívne zhodnotiť biomasu a  ďalší energetický odpad. ušľachtilé biopalivo musí okrem energetických, environmentálnych a  ekonomických kritérií spĺňať aj kritérium vysokého komfortu a bezpečnosti pri jeho spaľovaní. Moderný energonosič musí mať rovnomernú veľkosť frakcie, hustotu, vlhkosť a vhodný tvar. Technológiami transformujúcimi biomasu do  biopalív s  požadovanými vlastnosťami sú technológie zhutňovania.

62

 NOVÁ DIMENZE V NABÍDCE VYSOKONAPĚŤOVÝCH MĚNIČŮ FREKVENCE

Ing. Naděžda Pavelková, Produktová a marketingová manažerka ABB s.r.o

Firma ABB jako jeden z předních výrobců a dodavatelů měničů frekvence pro řízení otáček elektrických motorů uvádí v letošním roce na trh další významnou a perspektivní novinku s názvem ACS 2000. Získáváme tak zcela nový prostředek pro dosažení významných úspor elektrické energie, které nasazení měničů frekvence jistě přináší.

65

70

 TŘINÁCTÝ ROČNÍK SEMINÁŘE EGÚ BRNO, A.S. - 2009

Ing. Jiří Ptáček, Ph. D., EGÚ Brno, a.s.

Ve  dnech 5. a  6. října 2009 se konal v  kongresové hale hotelu Voroněž v  Brně již 14. ročník odborného semináře pořádaného společností EGÚ Brno, a.s., zaměřeného na energetiku. Letošní seminář měl název: „Příležitosti, výzvy a rizika české energetiky na pozadí světové recese – jak teď a co dál“.

72

 32. KONFERENCIA PRIEMYSELNÝCH ENERGETIKOV

Ing. Miroslav Kučera, Ing. Marian Rutšek, Asociácia energetických manažérov

40 rokov po vzniku konferencií priemyselných energetikov na Slovensku (1. konferencia sa uskutočnila v roku 1969) sa konala v poradí 32. konferencia. do 1989 roku sa uskutočňovala každoročne a  potom sa jej periodicita zmenila na dvojročnú.

74

 V BRNĚ SE NA KONFERENCI „JÁDRO PROTI KRIZI?“ DISKUTOVALO O JADERNÉ ENERGETICE A JEJÍM PŘÍNOSU PRO ČESKÉ A SLOVENSKÉ FIRMY

 PREDIKCE OBCHODNÍ SPOTŘEBY ENERGIE

Ing. Petr Pavlík, CSc., CYGNI SOFTWARE a.s.

Jan Šimral, Madison Public Affairs s.r.o.

Liberalizovaný trh s energií si vyžádal výzkum nových metod predikce, umožňujících obchodníkovi s energií předpovídat celkovou spotřebu jeho zákazníků s ohledem na průběžné ztrácení a získávání odběrných míst.

V rámci hlavní konference letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu, kterou organizovala Krajská hospodářská komora jižní Moravy, Veletrhy Brno a agentura Madison Public Affairs, vystoupili se svou představou o budoucnosti jaderné energetiky například expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek, státní tajemník slovenského Ministerstva hospodářství Peter Žiga, náměstci ministra průmyslu a  obchodu Tomáš Hüner a Milan Hovorka, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren společnosti ČEZ Petr Závodský a mnozí další zástupci politické i odborné sféry, ale i firem spojených s jadernou energetikou – například Leonid Janko ze společnosti Atomstrojexport. Jedním ze zásadních témat konference bylo i to, zda rozsáhlé investice do dostavby JE Temelín něco přinesou i pro české firmy, nebo veškeré zisky odtečou z ČR do zahraničí. Konference se zúčastnilo zhruba 150 lidí z řad managementu českých strojírenských, stavebních a dalších firem, ale i lidé ze státní správy a z odborné obce.

76

 PUTOVÁNÍ PO ZDROJÍCH, PŘENOSU A EFEKTIVNÍM UŽITÍ ENERGIE V BUDOVÁCH

Mgr. Radovan Šejvl

V týdnu mezi 12. a 16. říjnem 2009 chybělo ve svých školních lavicích 40 mladých energetiků. V tomto období probíhal putovní vzdělávací seminář, zaměřený na komplexní poznání zdrojové a přenosové části naší elektrizační soustavy. Jeho druhá, navazující část bude orientována na efektivní využití energie v budovách a nízkoenergetické stavitelství. Vzdělávací seminář byl zaměřený na ty, kteří už o energetice něco vědí a chtějí vědět víc. Jediným kriteriem pro účast byl zájem o energetiku, jejž bylo možné prokázat mnoha způsoby.

3

E D I T O R I A L

Vážení čtenáři, je tu pomalu konec roku a Vy opět držíte výtisk našeho magazínu. Jedním z jeho hlavních témat je nedávno uveřejněný návrh aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Její cíle a  metody jsou představeny v  úvodním článku čísla Ing.  Šolcem (Ministerstvo průmyslu a  obchodu). V  dalších čtyřech článcích jsou pak ukázány pohledy některých zainteresovaných stran. Ing.  Štěpán (Ena) pojednává o  podceněné roli zemního plynu v  SEK, Ing.  Pokorný (Ministerstvo průmyslu a  obchodu) vyzdvihuje teplárenství jako důležitou oblast v  SEK a  Mgr.  Kaufmann (Teplárenské sdružení České republiky) představil hlavní připomínky Sdružení a  vyjádřil názor na  případnou změnu územně ekologických limitů. Prostor dostaly i  ekologické organizace, které prostřednictvím Ing.  Sedláka z  Hnutí Duha zdůrazňují zejména význam úsporných opatření. Státní energetická koncepce zmiňuje i silný budoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v energetice, takže do čísla jsem zařadil ohlédnutí za poznávacím cestováním středoškoláků po energetických zdrojích od Mgr. Šejvla, což je určitě příklad hodný následování. Dalším tématem čísla jsou decentralizované zdroje energie. Téma je uvozeno pohledem banky na financování obnovitelných zdrojů energie v dnešní situaci na trhu v rozhovoru s Ing. Malaníkovou z ČSOB. Podkladem pro banky u financování obnovitelných zdrojů bývá velmi často energetický audit, o němž pojednává článek Ing. Jakubese (Enviros). Následují tři články o solární energetice, první z pera Mgr. Kopřivy ze Slovenských elektráren o instalaci solárních panelů na Teryho chatě ve Vysokých Tatrách. Ve druhém článku představuje Mgr. Benešová pouštní projekt Desertec s  průzkumem veřejného mínění v  České republice a  třetí článek od  Ing.  Bidlové je zase pohledem architekta na  instalaci fotovoltaických panelů. Pomyslným předělem mezi solární energetikou a biomasou je stručný benchmark podpory OZE v několika zemích východní a jihovýchodní Evropy od  Ing.  Rapoše. Téma decentralizovaných zdrojů završuje článek Prof.  Šooše (Slovenská technická univerzita) o  vývoji peletovacích a briketovacích strojů. Číslo dotváří několik novinek a  námětů. V  oblasti elektroenergetiky je jím rozhovor s  Ing.  Durmanským (Unicorn Systems) o  rozvoji přeshraničního obchodování s elektřinou a o systému Damas, druhou novinou je ukázka pokroku při vývoji vysokonapěťových měničů pro snižování spotřeby energie od Ing. Pavelkové z ABB. Třetí článek od Ing. Pavlíka ze Cygni Software rozebírá možnosti tvorby predikce spotřeby elektřiny a plynu pro obchodníka na energetických trzích. Celé číslo je zakončeno ohlédnutím za  třemi konferencemi, tradičním seminářem EGÚ Brno od  Ing.  Ptáčka, konferencí průmyslových energetiků od Ing. Kučery a Ing. Rutšeka (Asociácia energetických manažérov) a konečně konferencí s názvem „Jádro proti krizi?“ konanou u příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu od J. Šimrala (Madison Public Affairs). Doufám, že se Vám skladba článků a jejich zpracování bude líbit a přinese Vám inspiraci a poučení. S ohledem se blížící se čas Vánoc a konec roku Vám ze srdce přeji klidné a spokojené prožití vánočních svátků v kruhu Vašich blízkých a do dalšího roku, roku 2010, úspěch a naplnění v práci i mimo ni.

Ing. MARTIN HAVEL, Ph.D. Šéfredaktor

4

Známe vzorec

úspěchu

Jako největší banka na českém trhu pokračujeme v posilování vedoucích pozic v korporátním a institucionálním bankovnictví. Našim klientům nabízíme vysoký standard kvality služeb, profesionální a spolehlivý tým s unikátní kombinací znalosti domácího prostředí a know-how ze zahraničí. Naše komplexní, na míru šité finanční a poradenské služby tak stojí na počátku dlouhodobých a oboustranně výhodných vztahů s korporátními a institucionálními klienty.

ČSOB pro váš úspěch.

www.csob.cz

Korporátní a institucionální bankovnictví

E

L

E

K

T

R

O

Aktualizace státní energetické koncepce 2009 Ing. Pavel Šolc, vedoucí poradců ministra, Ministerstvo průmyslu a obchodu

VÝCHODISKA PRO AKTUALIZACI STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Již relativně krátce po  jejím přijetí však došlo k přijetí vládního prohlášení nové vlády, které ve dvou zásadních oblastech, tedy rozšíření těžby hnědého uhlí za limity a rozvoji jaderných zdrojů, deklarovalo protikladné postoje. Realizace Státní energetické koncepce (SEK) z hlediska cíleného rozvoje zdrojů se tak zastavila. Pokračovaly práce na  dokončení liberalizace, což byl další cíl SEK 2004, ve vazbě na povinnou implementaci legislativy EU a řada aktivit zaměřených na  realizaci programů úspor a  rozvoje obnovitelných zdrojů. Jako možné východisko z patové situace byla ustavena Nezávislá energetická komise (NEK), která měla prozkoumat energetické potřeby ČR a  jejich variantní zajištění a  doporučit vládě další postup. I Komise jako orgán ustavený politicky však trpěla určitou bipolaritou danou zástupci strany zelených na  jedné straně a  ostatními členy komise na  straně druhé. Nicméně Komise dokončila práci a vydala řadu doporučení. Z  nichž nejvýznamnější bylo asi doporučení k rozvoji jaderné energetiky a pochopitelně k rozvoji obnovitelných zdrojů a úsporám. Komise se ovšem nově zabývala též dalšími důležitými faktory rozvoje energetiky, a to disponibilitou lidských zdrojů, energetickou bezpečností a odolností i podrobnou analýzou dopravy. Z důvodů politické průchodnosti se prakticky vyhnula otázce těžebních limitů a odkázala jí ve vazbě zejména na udržení a rozvoj teplárenství na  další zkoumání. V  návaznosti na doporučení NEK a s přihlédnutím k doplňujícím doporučením vzešlým z oponentury její závěrečné zprávy uložila vláda Ministerstvu průmyslu a  obchodu (MPO) vypracovat aktualizaci SEK, která implementuje tato doporučení a  současně bude reagovat na  vývoj v  energetických odvětvích a nové trendy. Mezi ty nejvýznamnější lze zařadit strategii ochrany klimatu EU a závazky ČR v rozvoji obnovitelných zdrojů, otázky energetické bezpečnosti ve vazbě na opakující se plynové krize a v neposlední řadě dopady finanční a ekonomické krize na financování energetických investic.

6

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Státní energetická koncepce byla schválena vládou ČR v  roce 2004. Stanovila základní směry energetiky ČR na období následujících 20 let a priority. Energetická koncepce se soustředila na základní parametry rozvoje výrobních zdrojů v ČR. Počítá s  postupným rozvojem jaderné energetiky, poklesem a následnou stabilizací výroby elektřiny z uhlí založenou na obnově zdrojů a využití účinných technologií přeměny energie a nárůstem výroby z obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Důležitou součástí je oblast úspor energie a zvyšování efektivnosti procesů přeměny a užití energie. Pro zajištění dostatku uhlí předpokládala prolomení územních limitů těžby a předpokládala řadu opatření k naplnění stanovených cílů.

PRINCIPY SEK 2009 Počátkem října 2009 předložilo MPO návrh aktualizace do  mezirezortního připomínkového řízení a  současně jej zveřejnilo na svých webových stránkách a vyzvalo k veřejné diskusi. V oblasti rozvoje zdrojů prakticky potvrdila základní strategii formulovanou SEK 2004, tedy rozvoj jaderných zdrojů, postupný útlum a  stabilizaci hnědouhelné energetiky s přechodem na účinnější a ekologičtější technologie přeměny energie včetně prolomení limitů těžby, a  rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) s určitým nárůstem úlohy zemního plynu. Vyšší důraz na energetickou bezpečnost, reflexe rizik vyplývajících z vnějších vztahů a  v  neposlední řadě přijaté závazky ČR v oblasti ochrany klimatu a rozvoje OZE vedla ale ke kvantitativním změnám. Aktualizovaná SEK 2009 předpokládá rychlejší rozvoj a  vyšší podíl jaderné energetiky, mírně nižší podíl uhlí a  jeho trvalé snižování, vyšší tempo rozvoje OZE a nižší využívání zemního plynu. Nově se objevila řada oblastí,

které návrh považuje pro rozvoj energetiky za klíčové, jako je rozvoj infrastruktury, lidské zdroje, věda a výzkum, rozvoj energetického strojírenství a  průmyslu, energetickou bezpečnost a  odolnost a  vnější energetické vztahy. Návrh SEK se snaží o  komplexní pohled na  vývoj zásobování energií a  na  fungování energetických odvětví. Jednou z  jeho základních charakteristik je vyváženost budoucí struktury spotřeby energetických zdrojů. Od  energetiky orientované výrazně na  uhlí (současný stav s podílem uhlí okolo 45 %) k  energetice orientované na  vyvážený mix zdrojů (jádro, uhlí, OZE, plyn a kapalná paliva – každý z těchto zdrojů v cílovém mixu s podílem okolo 20 %). Každý z těchto zdrojů v energetice hraje určitou specifickou roli a ve svém výsledku se vyvažují. Jádro jako základní zdroj výroby elektřiny, s  postupným nárůstem role v dodávkách centralizovaného tepla. Zemní plyn jako základní zdroj pro konečné užití, nicméně se stoupající

M A G A Z Í N

úlohou ve  výrobě elektřiny. Kapalná paliva s  klesajícím podílem, výhradně pro konečnou spotřebu a  uhlí orientované postupně zejména na  teplárenství. Obnovitelné zdroje s  významnou úlohou jak v  dodávce centralizovaného tepla tak i  výrobě elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů v  cílovém energetickém mixu má dosáhnout přes 15 %, což odpovídá rozumně využitelnému potenciálu OZE v  geografických podmínkách ČR (přes 300 PJ). Podíl na  výrobě elektřiny má dosáhnout až 30 %. V oblasti zdrojů je z pohledu SEK též důležité udržet dodávky tepla pro obyvatelstvo z centralizovaných systémů, které využívají efektivní kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Významná část těchto zdrojů by postupně měla přejít na biomasu a zemní plyn, u velkých systémů v dosahu jaderných elektráren by se pak zdrojem mělo stát jejich odpadní teplo. Zajištění dostatku uhlí pro teplárny je také hlavním důvodem pro úvahy o  zrušení územních limitů a o pokračování těžby zejména na dole ČSA. Bez toho dojde ke  skokovému snížení dodávek kvalitního uhlí pro teplárny v  rozsahu, který nebude možné nahradit. Pro zdroje na biomasu je nezbytné rozjet její pěstování a zpracování, což si vyžádá řadu let. Přechod na zemní plyn znamená zvýšení energetické závislosti, ale komplikace se objeví také kvůli omezené kapacitě dodavatelů, kteří nebudou během dvou let schopni přestavět desítky zdrojů. SEK 2009 se zabývá všemi energetickými sektory, tedy nejen výrobou a dodávkou elektřiny, ale i plynárenstvím, průmyslem dopravy a zpracování ropy a těžbou energetických surovin. Jeho cílem je zajistit zásobování obyvatelstva a  ekonomiky energií ve  všech potřebných formách, odstranit slabé články a  zvýšit efektivnost přeměn v  celém řetězci od výroby (obstarávání) až ke spotřebě. Rozvoj energetické infrastruktury Zcela zvláštní pozornost je věnována rozvoji infrastruktury. V  prvé řadě proto, že je nutnou podmínkou pro funkčnost energetických systémů jako celku a  s  tím, jak stoupá míra rizik budoucího vývoje, stoupají i nároky na  spolehlivost a  bezpečnost provozu síťové infrastruktury. Druhým důvodem je, že dochází k zásadní změně ve směru využívání sítí. Oproti východo-západnímu směru, ve kterém byly sítě budovány (v plynu směrem na západ, v elektřině opačným směrem), jsou budoucí nároky kladeny mnohem více na osu sever/jih, ve které budou současné přepravní kapacity brzy nedostatečné. Obecně pomalý postup výstavby liniových staveb pak přináší riziko, že při nedostatečném úsilí nebudou změny provedeny včas a  dojde k omezení spolehlivosti dodávek. Třetím důvodem je skutečnost, že na  liberalizovaném

trhu je právě síťová infrastruktura oblastí, ve  které přetrvává významná role a  kompetence státu při regulaci podmínek podnikání, a proto může strategické cíle a potřeby v této oblasti prostřednictvím dostupných nástrojů vlivu státu snáze realizovat. V  návaznosti na rozvoj větrné energetiky a útlum jaderné energetiky v  Německu můžeme v  budoucnu očekávat  zásadní změny v  rozložení výrobních zdrojů elektřiny v  sousedních státech. Po  dokončení plynovodu Nordstream také dojde ke změně ve směru dodávek plynu. Český plynovodní systém se proto bude muset přeorientovat z  východo-západního tranzitu na  severojižní. Napojení plynovodní soustavy na polské a rakouské uzly do budoucna zpřístupní dodávky i z terminálů pro zkapalněný plyn. To by mělo zajistit bezpečnost dodávek plynu pro nové plynové zdroje i v případě limitovaných plynových krizí. Posílení elektrických sítí je klíčové proto, aby byly schopny zajistit provoz a stabilitu i  v  případě rozsáhlých poruch naší nebo zahraničních soustav. Vzhledem ke stáří přenosových sítí je nezbytná i jejich rozsáhlá obnova. Velkým úkolem je zajistit včas dostatek kapacit pro připojení nových zdrojů, ať již velkých větrných parků, nových plynových zdrojů nebo rozšíření JE Temelín. V této souvislosti hraje významnou roli útlum uhelné energetiky a reorientace na jiné zdroje. Na  úrovni distribučních sítí se změny v  oblasti infrastruktury týkají i  přechodu na tzv. inteligentní sítě. Jedná se o ucelený soubor řídících a měřících systémů, který umožňuje koordinaci proměnlivé výroby obnovitelných zdrojů, řízení malých kogeneračních systémů a řízení spotřeby i u malých spotřebitelů včetně domácností. V  oblasti ropy je důležité posílit vliv ČR na  přepravu, a  to zejména v  ropovodu IKL a  v  možném propojení našeho ropovodu na  německou síť. Většinu investic do  infrastruktury, které si vyžádají velké náklady, bude nezbytné realizovat již v příštích deseti letech. Přestože stát není a nebude přímým investorem, SEK mu přiznává důležitou roli v  oblasti mezinárodního projednávání, schvalovacích procesů i  politické podpory. Stát může svůj vliv vykonávat také tím, že bude SEK naplňovat ve své legislativní i exekutivní činnosti. Neméně důležitá je i  stabilní politická podpora cílů, které SEK deklaruje. Tím se totiž vytváří stabilní rámec potřebný pro soukromé investice. Tlak na snižování spotřeby energie SEK předpokládá razantní snížení energetické náročnosti české energetiky a dosažení průměrné úrovně v  zemích EU. To znamená ambici předstihnout řadu států, které jsou nyní lepší a které budou také zavádět úsporná opatření.

Snížení spotřeby hraje zcela zásadní roli i ve strategii energetické bezpečnosti. Hlavním zdrojem jsou úspory ze snížení tepelné náročnosti budov (zateplování stávajících, výstavba nízkoenergetických nových), v  úsporách v  dopravě (snížení měrné spotřeby, zvýšení podílu železniční dopravy a hromadné silniční dopravy). Patří sem také dosažení úspor ve  spotřebě prostřednictvím akčního plánu energetické účinnosti zejména přechodem na  energeticky úsporné spotřebiče (žárovky, domácí spotřebiče, ekodesign výrobků). Důležité je také zvyšování efektivnosti výroby a  distribuce elektřiny. Předpokládá se stanovení minimálních účinností požadovaných po  nových i  rekonstruovaných zdrojích a snížení ztrát v sítích. Rychlý rozvoj inteligentních sítí podpoří jak částečné úspory energie, tak zejména optimální rozložení spotřeby vzhledem k výrobě. Energetické audity budou v rozsáhlé míře ověřovat splnění požadovaných standardů a sankcionovat jejich porušení. Dosažení úspor musí být ovšem realizováno rovněž s  ohledem na  reálné možnosti ekonomiky jak v  privátním, tak i  veřejném sektoru. Nejde jen o  to, jaká je návratnost vložených prostředků v  úsporách. Limitujícím faktorem rychlosti obměny spotřebičů a  technologických zařízení, včetně změny energetické náročnosti budov je zajištění finančních zdrojů. Nikoliv v cílovém rozsahu úspor, ale zejména v  tempu jejich dosažení, se SEK odlišuje od  mnoha „zelených“ koncepcí, neboť vychází z reálných možností ekonomiky a jejího zadlužení. Proměny užívaných technologií, lidské zdroje Rozvoj inteligentních sítí, usměrňování a řízení spotřeby a úspor, nástup elektromobilů a  jejich integrace, nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů a čistšího spalování uhlí si vyžádá velké změny dosavadních technologií. Přestože většinu technologií budeme zajišťovat z vyspělého světového trhu, řadu z nich bude nezbytné optimalizovat pro lokální podmínky. Proto je čtvrtou prioritou SEK rozvoj vědy, výzkumu a školství ve všech energetických sektorech. V řadě technologií i jejich výzkumu jsou pracoviště v ČR na světové úrovni nebo v její těsné blízkosti a  je proto v  zájmu našeho hospodářství i  rozvoje energetiky je nadále podporovat. Podpora však nebude směřována plošně, ale zaměří se na oblasti s přidanou hodnotou pro domácí energetiku, ve kterých dokáže náš výzkum a vývoj držet krok se světovou špičkou. Důležité bude také implementovat výzkumné výsledky do produkce průmyslu tak, aby se poměrně vysoká úroveň domácího strojírenství dále nezhoršovala.

7

E

L

E

K

T

R

O

Kritický faktor úspěšnosti rozvoje energetiky jako celku představuje školství. Věkový průměr zejména u technické inteligence vysoko přesahuje ostatní sektory a  příliv nových absolventů nedostačuje ani po  kvantitativní stránce (odchody do  důchodu), ani po  kvalitativní stránce (flexibilita, mezioborové znalosti). Přitom orientace na  více decentralizovanou energetiku bude vyžadovat větší lidské zdroje s  vysokou úrovní znalostí řídících systémů, technicko-ekonomických nástrojů a  mechanismů i  fungování energetických trhů. Z  hlediska dostupnosti lidských zdrojů můžeme podobné deficitní trendy očekávat pravděpodobně i  v  zemích západní Evropy, které budou mít zájem o dovoz kvalifikovaných pracovníků ze zemí střední a východní Evropy. SEK proto počítá se změnami v oblasti vysokého i  odborného školství, s  jejich užším napojením na průmysl a se zvýšením zájmu o  studium energetiky a  technických oborů. Předcházení krizovým situacím v energetice Po  rozpadu soustav a  velkých výpadcích elektřiny v západní Evropě v posledních 6 letech se do popředí dostala otázka bezpečnosti elektrických sítí. Tyto výpadky připomněly, že u systémů, které pracují na hranici svých možností, může i  malý incident odstartovat řetězovou reakci, na  jejímž konci je ochromení celé společnosti. Takovým incidentem může být jak rozsáhlá porucha nebo systémová chyba, tak i vícečetný teroristický útok. Při rozpadu elektrizačních soustav se přitom jedná o  krátkodobé děje trvající desítky sekund až minuty a navzdory pokročilým řídícím systémům jsou možnosti, jak nastalou situaci řešit, omezené. Opatření pro zajištění energetické bezpečnosti, která je pátou prioritou aktualizované SEK, musí být provedena jak na úrovni kapacitních rezerv v sítích (nová výstavba a obnova) a kvality řídících systémů a jejich propojení, tak i na úrovni schopnosti jednotlivých subsystémů (např. větších měst s přilehlými oblastmi) „přežít“ v ostrovním provozu, pokud dojde ke kritické situaci. A samozřejmě je zapotřebí mít k dispozici dostatek nástrojů umožňujících rychlou obnovu základního stavu. Tyto systémy již existují, ale stejně jako se mění celá energetika se změnou struktury zdrojů, jejich decentralizací, vzájemnou propojeností a závislostí soustav, tak se musí vyvíjet i tyto krizové systémy, ať již jde o technické prostředky nebo jejich koordinaci a řízení v celé hierarchii krizových mechanismů státu. Energetická bezpečnost se připomněla i  lednovou plynovou krizí. Zranitelnost ČR

8

E

N

E

R

G

E

T

v  případě dlouhodobého výpadku dodávek plynu z Ruska je zřejmá. Není důležité, zda by jeho příčinou byl teroristický útok na zásobovací trasy, vojenský konflikt nebo „jen“ politický spor. V následujících letech je nezbytné propojit plynovody v  ose sever – jih pomocí nového napojení na německé, polské a rakouské plynovodní systémy, díky čemuž získáme přístup také k budovaným terminálům na  zkapalněný plyn v  Polsku (Swinoujscie) a  Chorvatsku (Krk). Současně je potřebné zvýšit kapacitu i  výkon zásobníků zemního plynu na území ČR a připravit takové legislativní nástroje, aby v případě nouzového stavu byl plyn v zásobnících alespoň částečně k dispozici našim spotřebitelům. Pokud by totiž byl plyn v zásobnících na území ČR využit plně pro uskladnění plynu patřícího zahraničním společnostem a určeného pro zákazníky v zahraničí, nemusela by nám jejich velká kapacita ve stavech nouze pomoci. Aktualizovaná SEK počítá také se zvýšením energetické bezpečnosti v  dodávkách ropy a  ropných výrobků. Dojde ke  zvýšení strategických rezerv z 90 na 120 dnů spotřeby a ke změně jejich struktury, která povede k vyššímu podílu ropných výrobků. Důležitým prvkem energetické bezpečnosti se stane také udržování povinné rezervy jaderného paliva provozovateli jaderných elektráren, a to na dobu nejméně 4 překládek (tj. 4 až 6 let). Při splnění této podmínky neohrozí jakákoliv jednostranná akce dodavatele paliva (často zmiňovaná závislost na ruském dodavateli) provoz, neboť zásoba paliva bohatě umožní přechod k jinému dodavateli a  zajištění kontinuální výroby. Pro zajištění energetické bezpečnosti je však důležité i dostatečné a kontinuální zásobování tepláren uhlím, aby nebyly ohroženy skokovým útlumem těžby. Zcela zásadním prvkem energetické bezpečnosti je ze strategického pohledu jednoznačně integrace energetických trhů a  bezpečnostní spolupráce zemí EU. ČR jako malá země může zajistit svoji energetickou bezpečnost samostatně jen s  vysokými náklady a  omezeně, zatímco v  rámci společné energetické politiky EU je možné dosáhnout vyšší bezpečnosti s nižšími náklady. Totéž platí samozřejmě o většině ostatních států (pokud ne o  všech). Společná energetická politika EU, společný trh bez bariér a  s  identickými pravidly a  mechanismy a  společné solidární mechanismy zvládání krizí jsou dlouhodobě nejlepší zárukou energetické bezpečnosti. Je však zřejmé, že energetické zájmy a politiky zejména velkých států se občas dostávají do  rozporu se společným zájmem, priority řady států jsou rozdílné tak, jak vycházejí z  místních historických a  politických podmínek a  dosažení společné energetické strategie je zatím v nedohlednu. Proto musí ČR

I

K

A

zajistit svojí energetickou bezpečnost kombinací proaktivní politiky v rámci EU směřující k vytváření společné energetiky a energetické politiky a  současně udržováním národních ochranných prvků a  mechanismů zajišťujících v  krizových situacích minimální zásobování energií i  při selhání společných mechanismů. Strategické cíle SEK 2009 Strategickou orientaci aktualizované SEK lze tedy formulovat na těchto principech:  vyváženost energetických zdrojů - nediskriminace všech zdrojů, minimalizace rizik jejich rovnoměrným rozložením na různé zdroje  posílení role ČR v oblasti tranzitů ve všech síťových odvětvích, s narůstající vahou osy sever – jih – V oblasti elektřiny jsou narůstající přenosy přes naše území díky fyzikálním vlastnostem elektřiny faktem. Můžeme k  tomu přistupovat pasivně – budováním obranných prvků, nebo aktivně – posílením kapacity tras. Pasivní přístup je však reaktivní a  nezajišťuje shodnou úroveň bezpečnosti. Jako součást evropských tras se od  nás navíc očekává rozšíření role tranzitéra a to, že nebudeme bariérou integrace Evropy. Navíc vysoká tranzitní schopnost je současně bezpečnostní zárukou stability naší energetiky v případě rozsáhlých poruch v našich zdrojích či sítích. – V  oblasti plynárenství se úloha našeho přepravního systému sníží dobudováním severních a jižních tras. Pokud dobudujeme severojižní propojení, můžeme hrát nadále významnou roli v přepravě, což přináší výhody jak ekonomické, tak větší stability zásobování. Pokud odmítneme, severojižní trasy nás obejdou a důsledkem bude postupná marginalizace našeho přepravního systému. – V oblasti přepravy a zpracování ropy je naším zájmem udržet kapacity rafinerií a zajistit nepřerušenost dodávek produktů.  mírně přebytková elektroenergetika ČR jako stabilní jádro střední Evropy – Většina okolních států je, nebo se stane, spíše mírně deficitní a spoléhající na výpomoci v  případě problémů. Řada zlomových událostí (poruchy, klimatické události) se však může projevit ve více zemích současně. Udržení naší přebytkovosti pak znamená i udržení se na bezpečné straně. – ČR může hrát významnou roli jako jádro/centrum integrace energetických trhů ve  střední Evropě, bude-li nadále silnou energetikou. Pak má i schopnost ovlivňovat vývoj integrace pro sebe žádoucím směrem. – Energetika je jedním z  významných a  tradičních odvětví, které udržuje konkurenceschopnost českého průmyslu. Tato konkurenční výhoda by neměla být ztracena,

M A G A Z Í N

pokud nemáme jistotu, že bude nahrazena nějakou jinou, stejně silnou a významnou.  vysoká odolnost a energetická bezpečnost – schopnost odolat krizím v dodávkách surovin a paliv, šokům na komoditních trzích i rozsáhlým poruchám bez významného ohrožení obyvatelstva a hospodářství. Součástí je nezvyšování dovozní závislosti, sofistikované systémy řízení krizových situací, vysoká flexibilita a adaptabilita.  ČR jako proaktivní člen EU při vytváření společné energetické politiky, nikoliv jako černý pasažér společného snažení.

ZÁVĚR Scénář rozvoje, který předkládaná SEK obsahuje, představuje indikaci „žádoucího/ optimálního“ vývoje hodnoceného z ekonomických, ekologických i bezpečnostních hledisek. Vzhledem k tomu, že energetika a výroba elektřiny je plně liberalizována, jsou nástroje státu pro ovlivnění např. struktury výroby limitované. Ekonomika a chování velkých výrobců se budou řídit pouze částečně těmito záměry. Zásadní pro ně totiž bude výhodnost jednotlivých investičních projektů, kterou stát ovlivní jen okrajově (např.

formulováním bezpečnostních požadavků a standardů). Proto také to, co je na  předkládané koncepci zásadní, nejsou přesná čísla v předloženém scénáři, ale koncepční záměry pro vývoj legislativy a  výkonu státní správy v  energetických odvětvích, průmyslu a  vzdělávání a, protože energetická politika je v  dnešním světě i  nedílnou součástí zahraniční politiky, i  vnějších vztahů. A  samozřejmě v  oblasti rozvoje infrastruktury, kde stát má stále i na liberalizovaném trhu významné kompetence v ovlivňování vývoje. Cíle, které jsou kladeny zejména v  environmentální oblasti a  které jsou kritizovány jako nedostatečné, nejsou důsledkem nedostatečných ambicí, ale reálného zhodnocení možností vývoje české ekonomiky a energetiky z hlediska tempa změn. V  rámci meziresortního řízení a  veřejné diskuse bude vznesena nepochybně řada relevantních připomínek a  podnětů, které budou zapracovány. Věřím, že výsledný dokument bude přijatelný pro rozhodující většinu, a dostane se mu proto i dostatečné politické podpory. Ta musí být zajištěna napříč politickým spektrem, neboť energetická strategie musí být zejména dlouhodobá a konzistentní.

quality

quality

O AUTOROVI Ing. PAVEL ŠOLC po ukončení studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT (obor ekonomika energetiky) v roce 1986 pracoval ve společnosti ŠKODA s.p. Praha, kde se zabýval vývojem klasických a jaderných elektráren. V roce 1992 absolvoval studijní stáž na University of Pennsylvania v USA se specializací Modelování energetických systémů. V letech 1993 až 1999 pracoval ve společnosti ČEZ, a.s., jako vedoucí oddělení tvorby a hodnocení scénářů rozvoje. Od roku 1999 do roku 2009 zastával různé pozice ve společnosti ČEPS, a.s. V současné době pracuje jako vedoucí poradců ministra průmyslu a obchodu. Kontakt na autora: [email protected]

in business information

in business information

10. energetický kongres ČR s mezinárodní účastí

16.-18. března 2010, Andel’s hotel, Praha Tematické okruhy: • Výhledy české energetiky – pohled ekonomický, ekologický a politický • Energetická bezpečnost - bylo už vše řečeno? • Co nabízejí a co řeší nové technologie?

• Kritická infrastruktura – stále opomíjená? • Jaderná energetika aktuálně • Přenosové a tranzitní sítě – budoucnost a vývoj • Prolínání trhů s elektřinou a plynem

Bližší informace získáte: Business Forum, s.r.o., Václavkova 20, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420 281 866 106, Fax: +420 281 866 239, e-mail: [email protected], www.business-forum.cz

9

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Porážíme velké hráče Rozhovor s Antonínem Durmanským, ředitelem produkční divize společnosti Unicorn Systems, o aktivitách Unicornu v energetice, o systému Damas, ale i o rozvoji přeshraničního obchodování v Evropě

Ještě platí, že české odborné veřejnosti nemáte co říci? Ano a  ne. V  rámci energetiky jsou našimi hlavními klienty provozovatelé přenosových soustav a  je jasné, že s  jednou přenosovou soustavou na  území České republiky se expanze v tomto sektoru musí nutně jednou zastavit. Proto se stále více orientujeme na  dobývání nových teritorií v  Evropě, zejména se systémem Damas, který jsme vyvinuli společně s ČEPS, a.s. Jak toto dobývání probíhá? Já působím v  Unicornu poměrně krátce (od roku 2007), z vyprávění však vím, že když Unicorn začal v roce 2003 s Damasem objíždět první zahraniční destinace, Damas nikdo neznal a všichni se na nás dívali jako na jednu z mnoha anonymních firem, které se snaží k novému zákazníkovi protlačit svůj produkt. K  určitému posunu došlo v  době, kdy jsme Damas začali provozovat na Slovensku. SEPS tehdy naléhavě potřebovala systém pro správu přeshraničních přenosů a  my jsme jim jej dodali asi za čtyři měsíce. Mít v portfoliu dva provozovatele soustav už bylo víc než mít jednoho, ale pomáhalo nám to jen málo, protože v  zahraničí jsme tehdy stále byli vnímáni jako Československo s administrativním rozdělením na dvě části. Zásadní zlom nastal až v  okamžiku, kdy jsme Damas dodali do Itálie. To je vedle Německa a  Francie největší trh s  elektřinou v  Evropě se stovkami obchodníků a  obrovskými objemy domácích i přeshraničních toků. V Itálii jsme zprovoznili aukce přenosových kapacit současně na  čtyřech hranicích a  na  podmořském kabelu s  Řeckem a  s  pomocí Damasu jsme zavedli pevný řád do přeshraničního obchodování. Trochu paradoxní bylo, že o tuto zakázku jsme zpočátku nijak aktivně neusilovali, ale italská TERNA si pro Damas v podstatě přijela k nám do Prahy a pak už jsme samozřejmě příležitost nepustili. A právě první reference ze západoevropské země způsobila, že nás začali brát vážně nejen naši další potenciální zákazníci, ale i naše konkurence. Velcí hráči jako Areva nebo Siemens, kteří před pár lety vůbec netušili,

10

Vzpomínám si, že jsem se s Antonínem Durmanským zhruba před rokem potkal na jedné konferenci a nabízel jsem mu prostor pro článek na téma obchodování s elektřinou ve středoevropském regionu. Tehdy mne trochu odbyl se zdůvodněním, že se nyní věnují aktivitám převážně v zahraničí a že by to pro naše čtenáře nebylo dostatečně atraktivní. Tak jsem to po roce zkusil znovu a jinak. že existuje nějaký Unicorn, dnes z řady výběrových řízení odcházejí poraženi právě v konkurenci s námi. Hovoříme o západě. A co východ? Snažili jsme se a  stále se snažíme o  získání zakázek ve  státech bývalého SSSR, zejména v  Pobaltí. Tam jsme měli již nakročeno ke konkrétním projektům v oblastech přeshraničního obchodování a podpůrných služeb, bohužel však vzápětí přišla ekonomická recese, která nejtvrději dopadla právě na  pobaltské země, takže nyní musíme počkat, až se jejich situace opět stabilizuje. Když je zle, investice do IT se škrtají skoro jako první. Za  velký úspěch považuji, že jsme před několika lety asi rok pracovali jako konzultanti pro provozovatele ruské přenosové soustavy. V  konsorciu se společností Taures jsme ruským kolegům detailně představovali principy fungování soustavy UCTE a obchodování s elektřinou v západní a střední Evropě. Tato zakázka sice nebyla z hlediska objemu pro naši společnost příliš významná, ale dokázala, že jsme schopni pro provozovatele přenosových soustav nejen vyvíjet software, ale že jsme se v  tomto

Implicitní aukce – speciální typ aukce, kdy přenosovou kapacitu využívají burzy k propojení dvou tržních míst s cílem zvýšení jejich likvidity. Explicitní aukce – aukce přenosové kapacity, které se účastníci přímo zúčastní a získanou kapacitu využívají pro přeshraniční přenos. Flow-based metoda – mechanismus, který při vyhodnocení požadavků na kapacitu zohledňuje předpokládané fyzické rozložení obchodních transakcí na jednotlivé prvky společné soustavy a zajišťuje, aby žádný kritický prvek sítě nemohl být akceptovanými požadavky přetížen. Flow-based metodu lze aplikovat na explicitní i implicitní aukci. Soustava UCTE – synchronně pracující soustava kontinentální Evropy.

Obrázek č. 1: Počty instalací systému Damas a hranic administrovaných systémem Damas v uplynulých letech. Počty zahrnují také systém e-Trace, který zajišťuje provoz koordinované aukce kapacit ve střední Evropě. Rok 2010 znamená očekávané hodnoty.

M A G A Z Í N

oboru etablovali natolik, že můžeme poskytovat i odborné konzultace. Myslím, že tato synergie pro nás představuje významnou konkurenční výhodu. Vaši konkurenti, které jste zmínil, mají desítky tisíc zaměstnanců a jsou snadno schopni realizovat paralelně mnoho zakázek. Vy jste stále spíše lokální firma. Dá se to vůbec zvládnout? Podobné dotazy občas zaznívají i  od  klientů na našich prezentacích. Když jsme například přijeli na jednání do Francie, ukázalo

se, že zástupci RTE mají poměrně přesný obrázek o  projektech, které aktuálně v  Evropě děláme, a  vyjadřovali určité pochybnosti, že jsme schopni paralelně pracovat ještě pro ně. Když jsme na  přelomu století začínali, na  projektu působilo asi pět členů týmu. Dnes máme pro oblast energetiky v Unicorn Systems samostatnou divizi a  jen na  aktuálně probíhajících projektech působí téměř sto lidí. Náš management si uvědomuje, že tento obor je velmi perspektivní, a věnuje velkou pozornost investicím do  odborného vzdělávání pracovníků. Problém je, že know-how

v  oboru „přenosová soustava“ či „obchodování s elektřinou“ v kombinaci se zkušenostmi v  IT projektech na  trhu práce prakticky nenajdete. Na většině technických vysokých škol se osnovy zasekly někde před dvaceti lety a lidi si tak musíme školit převážně sami. Výchova každého nováčka přitom trvá řadu měsíců a stojí nás nemalé investice. Tuto díru ve vzdělávání se nyní snaží vyplnit naše vysoká škola Unicorn College, kde byl letos zahájen cyklus přednášek specializovaných na  přenosovou soustavu, obchod s elektřinou a další související oblasti.

Obrázek č. 2: Mapa hranic administrovaných systémem Damas

11

E

L

E

K

T

R

O

Ve  výběrovém řízení na  systém centrální aukční kanceláře vaše společnost neuspěla… Ano, výběrové řízení jsme nevyhráli a velmi nás to mrzí, protože přípravě na  tento tendr jsme věnovali několik let a jsme si jisti, že bychom tuto úlohu zvládli alespoň stejně dobře jako náš úspěšnější konkurent. Nezbývá, než mu popřát hodně štěstí. O to více musíme zaměřit naši pozornost na regiony, kde jsou ještě pozice otevřené. Například v  západní Evropě nebo na Balkáně. V  těchto regionech se také chystá tendr na aukční systém? Ne, to ne. V západní Evropě jsou v současné době provozovány dlouhodobé koordinované aukce podobné těm našim současným. Ty by měly být pro další období zachovány – alespoň pokud je mi známo, nikdo nemá ambice tyto aukce v dohledné době transformovat do flow-based podoby. Jiná situace je u  aukcí denních – zde se Instalace

E

N

E

R

G

E

T

intenzivně pracuje na  implicitní aukci. Ta je zatím provozována na vzájemných hranicích mezi Belgií, Nizozemím a  Francií, mechanismus je velmi podobný tomu, který od  září funguje na  česko-slovenské hranici. V současné době se připravuje rozšíření této implicitní aukce o další čtyři země. Unicorn Systems má zájem implementovat implicitní aukci v západní Evropě? Jak už jsem řekl, implicitní aukce už tam funguje a teď jde jen o její rozšíření o další země. Jednou z  klíčových vlastností implicitní aukce je absence centrálního aukčního systému. Celý mechanismus je, stejně jako u nás, zajišťován vzájemnou automatizovanou komunikací mezi jednotlivými systémy národních burz a  ty už všechny existují. Nicméně vstupy pro implicitní aukci dodávají provozovatelé soustav a  ti jsou také konzumenty jejích výstupů. A zde byla příležitost, kterou se nám již podařilo proměnit. V  současné době dokončujeme obecný komunikační

I

K

A

Damas je komplexní podnikový informační systém, navržený a implementovaný ve spolupráci s ČEPS, a.s. pro potřeby provozovatelů přenosových soustav působících v podmínkách liberalizovaného trhu s elektřinou. Systém z obchodního hlediska zabezpečuje problematiku systémových, přenosových a zúčtovacích služeb. Z časového hlediska pokrývá všechny fáze činnosti provozovatele přenosové soustavy od dlouhodobých činností, přes denní operativu, až po vyhodnocování provozu. Systém se vyznačuje vysokou flexibilitou a konfiguračními možnostmi. Disponuje propracovaným uživatelským rozhraním dostupným z webového prohlížeče a také otevřeným datovým rozhraním založeném na XML webových službách.

V provozu od

Počet registrovaných účastníků trhu

Počet registrovaných uživatelů

Damas Česko

07/2001

226

576

Damas Slovensko

01/2004

283

714

e-Trace (koordinovaná aukce)

01/2006

391

1183

Damas Srbsko

12/2007

101

100

Damas Itálie

12/2007

205

253

Damas Velká Británie/Francie

10/2009

27

171

Tabulka č. 1: Instalace Damasu v Evropě. Počty účastníků trhu a uživatelů vyjadřují stav k 21. 11. 2009.

12

M A G A Z Í N

bohužel skutečností, že války v  devadesátých letech vykopaly mezi některými zeměmi hlubší příkop, než se to nám z klidné střední Evropy může jevit. Za úspěch považuji už to, že všichni sedí u stejného stolu a snaží se nalézt společnou řeč. Že se koordinované aukce hned tak nedočkají, pochopili jako první Srbové, takže od  roku 2007 jim náš Damas zajišťuje aukce kapacit na všech osmi hranicích se sousedními zeměmi. A  od  roku 2010 budeme stejným způsobem provozovat aukce pro rumunskou Transelectricu – zajímavé je, že Rumunsko sousedí mj. se Srbskem, takže tuto hranici bude Damas zajišťovat na obou stranách. Jak už jsem řekl na začátku našeho rozhovoru, Damas je značka, na kterou dnes v Evropě narazíte na každém kroku. Děkuji za rozhovor.

Obrázek č. 3: Všechny instalace Damasu v Evropě mají stejné uživatelské rozhraní. Toto je ukázka z nejnovější instalace Damasu, jejímiž klienty jsou francouzský provozovatel soustavy RTE a anglický National Grid.

a  procesní systém pro sedm západoevropských provozovatelů přenosových soustav, který bude sbírat a zpracovávat vstupní data z jednotlivých států a zpracovaná konsolidovaná data bude předávat jako vstup do implicitní aukce. Obdobně, jen opačným směrem, bude fungovat zpracování výsledků. Jedná se o  velkou výzvu zejména do  budoucna, protože v blízkém horizontu je v regionu plánováno zavedení flow-based metody do implicitních aukcí, což bude vyžadovat zcela jinou strukturu vstupů. Budeme muset vypočítávat a dále zpracovávat technické parametry sítí, jako jsou zatížení jednotlivých uzlů soustavy, plánované toky přes jednotlivé uzly a řadu dalších parametrů. V podstatě jde o něco podobného, co jsme chtěli dělat ve střední Evropě. Když už hovoříme o regionu západní Evropy, nemohu se nepochlubit naším čerstvým úspěchem – od  října 2009 zajišťuje systém Damas přeshraniční obchodování na podmořském kabelu mezi Velkou Británií a  Francií. Zde jsme kromě vývoje a  nasazení dodali i potřebnou infrastrukturu a navíc zajišťujeme i  hosting celého řešení. Na  základě pověření společností NG a RTE vystupujeme i  jako operátor systému a  jsme tak hlavním kontaktem pro obchodníky s  elektřinou ve  Francii a  Velké Británii. Jen pro

zajímavost, náš obchodní dispečink v  Brně v  současnosti je vyřizuje cca 100 požadavků denně. V Brně? Máme tam pobočku. Po  vzoru velkých nadnárodních společností jsme zvažovali, že budeme provoz zajišťovat z Indie, ale patriotismus nakonec zvítězil. Zmínil jste také Balkán. Tam se také již několik let připravuje koordinovaná aukce, ale zatím bez hmatatelných výsledků. Ano, připravuje se již od roku 2005. Devět provozovatelů přenosových soustav se tehdy rozhodlo přeskočit jednu vývojovou etapu a na bilaterální aukce, které tehdy dokonce fungovaly asi jen na třetině všech hranic, chtěli navázat rovnou flow-based metodou. Čas však ukázal, že některé věci není radno uspěchat a že cesta pozvolných kroků je v  konečném důsledku daleko efektivnější než snaha mít všechno hned. Takže koordinovaná aukce na  Balkáně dosud neexistuje ani ve formě, v níž ji už několik let známe ze střední Evropy. Jako perličku mohu zmínit, že jedním z kamenů úrazu, na který pracovní skupina v  průběhu projektu narazila, bylo sídlo budoucí aukční kanceláře. Můžeme se nad tímto problémem usmívat, ale je

O DOTAZOVANÉM ANTONÍN DURMANSKÝ je absolventem Západočeské univerzity, Fakulty aplikovaných věd, kde promoval s hlavní specializací Databázové systémy. Pro společnost Unicorn pracuje od roku 2007, nastoupil na pozici ředitele projektu. Jeden z prvních projektů, který měl na starosti, byla Implementace Damasu pro EMS (Srbsko). Po úspěšném ukončení projektu byl povýšen do pozice Ředitel produkční divize, ve které působí dodnes. Jeho divize je mimo jiné zaměřena na implementaci a rozvoj Damasu pro zákazníky ČEPS, SEPS, TERNA, RTE a NGIL. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

13

P LY N Á R E N S T V Í

Návrh Státní energetické koncepce podceňuje zemní plyn Ing. Vladimír ŠTĚPÁN, jednatel, ENA s.r.o.

ÚVOD Domnívám se, že by se mělo jednat o vstupní materiál, který by měl být dopracován, konkretizován a asi také výrazněji upraven. Nemuselo by se jednat o velké zdržení, návrh SEK by se mohl dopracovat během několika měsíců. Termín pro předložení připomínek do 31. 10. 2009 neumožňoval provést potřebné analýzy SEK. Je sice nutno ocenit, že v  návrhu je řada dobrých částí (řešení v otázce dopravy, opatření pro dosažení úspor energie a  snížení energetické náročnosti), je v ní i kus odvahy

Obrázek č. 1: Mapa zásobování Evropy zemním plynem

14

Návrh Státní energetické koncepce (SEK) se zdá být v některých oblastech příliš obecný, některé části jsou vzájemně v rozporu a v jiných oblastech se zdá být SEK málo objektivní. To pak ovlivňuje přijaté strategické závěry, které odpovídají spíš krátkodobému hodnocení energetiky než dlouhodobé koncepci. řešit dlouhodobě nedořešené problémy (jaderná energie, limity pro těžbu uhlí) a je také jasné, že není jednoduché SEK vytvořit. Jedním extrémem, který prolomila právě Pačesova komise, bylo jednoznačné odmítání jaderné energie a lokálního uhlí, jako druhý by mohla být označena SEK, která právě na těchto zdrojích buduje základ nové koncepce.

ZÁKLADNÍ PŘIPOMÍNKA K ZÁVĚRŮM SEK Formulace základních dlouhodobých východisek návrhu SEK se liší od závěrů Pačesovy komise. Pačesova komise neprosazovala

jednoznačně domácí zdroje, ale všechny dostupné druhy energie včetně domácích, to je zásadní rozdíl proti SEK. Pačesova komise preferovala co největší možnou stimulaci konkurence, což by mělo mít příznivý dopad na ceny energie pro odběratele ale i zvýšení bezpečnosti (viz příklad Velké Británie) nikoliv regulaci, ke které vede SEK. Základním cílem by mělo být dát odběrateli a investorům možnost vybrat si svobodně energii, kterou preferují z hlediska cen i míry rizika. Jestliže byly energetické společnosti privatizovány, tak východiskem je stimulace konkurence, nikoliv regulace.

M A G A Z Í N

Obrázek č. 2: Přepravní soustava střední Evropy s očekávanými toky plynu po spuštění Nord Stream

Cílem SEK je zajistit dodávky uhlí pro vybrané odběratele, zejména teplárny. Otázkou je, jak bude splnění tohoto cíle dosaženo v liberalizovaném prostředí. Návrh SEK není zřejmě podložen cenovou analýzou včetně dlouhodobé prognózy cen, kterou by bylo účelné zpracovat právě v době ekonomické krize. SEK uvádí, že domácí zdroje včetně obnovitelné energie zajistí stabilizaci cen energie a  jejich udržení na rozumné úrovni. Tento předpoklad může být velmi mylný, zkušenosti z posledních roků ukázaly, že výrazně více rostly právě ceny domácích zdrojů energie (uhlí ale i z něj a z jádra vyrobené elektřiny) než ceny světové. Ceny elektřiny vyrobené z  levného domácího uhlí a  v  nízkonákladových jaderných elektráren jsou v  ČR dosti vysoké. Pokud by byla zajištěna dostatečná konkurence všech druhů energie včetně  dovozu (k  vyrovnání nabídky a  poptávky došlo až v  době ekonomické krize), tak by tomu tak nebylo. Stejně tak tomu je, pokud jde o  kolísání cen např. uhlí. Cena uhlí kolísá v posledních letech více než cena ropy. Fixní ceny nejsou řešením, jsou jenom jedním z  více nástrojů prodeje jakéhokoliv druhu energie, které lze využít na energetických trzích, někdy mohou být výhodné, jindy velmi nevýhodné. V  současnosti je v  západní Evropě levnější výroba elektřiny z plynu než z  uhlí a  při pokračujícím zpevňování koruny z hlediska dlouhodobého trendu se často uváděné cenové rozdíly mezi plynem

a uhlím mohou snižovat (minimálně je výhodné využívat více druhů energie pro cenovou arbitráž, což v ČR zcela chybí). I  předpoklad, že elektřina vyrobená z  jádra bude levná při avizovaných investicích cca 500 mld. Kč, nemusí odpovídat realitě. Stejně tak tomu může být u nově otvíraných dolů. Rozhodnutí o  realizaci těchto investic by mělo být odpovědností individuálních investorů. Bezpečnost lze posílit i tím, že bude zpracována kvalitní strategie pro dovoz jednotlivých druhů energie. I  domácí zdroje lze vyvézt ve  velkém rozsahu nebo použít pro maximalizaci zisku producentů. To se týká jak elektřiny (to je naprosto běžná zkušenost), tak částečně i uhlí. Nelze asi očekávat, že při příznivých cenách v zahraničí soukromé nebo i  polostátní energetické společnosti nebudou preferovat vývoz před zásobováním tuzemska. Ceny energie jsou ale v ČR již na tak vysoké úrovni, že něco podobného by nemělo hrozit.

PLYN JE V SEK SILNĚ OPOMÍJEN Základem SEK je domácí uhlí a  jaderná energie. To je ale koncepce, kterou lze označit za  zastaralou i  z  hlediska ekologického (otázkou je, jak splní ČR emisní limity). Není znám žádný jiný stát EU, který by šel podobnou cestou, lze očekávat i negativní reakce z EU. Taková koncepce musí odrazovat zahraniční investory od investování v ČR, společně se zpochybňováním bezpečnosti

plynárenského systému ČR to zbytečně snižuje i důvěryhodnost ČR jako státu. Samostatnou kapitolou je podíl obnovitelných zdrojů. Ten by měl být omezen na rozumnou míru min. do roku 2020 vzhledem k vysokým cenám a zatím nízké spolehlivosti těchto zdrojů. Dalším problémem je úloha zemního plynu, která je popsána velmi obecně a zdůrazňována jsou spíše rizika. V návrhu SEK je např. uváděna diverzifikace zdrojů plynu jako východisko, v  závěrech jsou ale přínosy diverzifikace zcela opomíjeny, ačkoliv se má jednat o dlouhodobou koncepci a plyn je uváděn jen jako ruský plyn a jako riziková energie. Mapy na obrázku 1 a 2 prokazují, že v blízkosti EU je nejen cca 60 % světových zásob plynu, ale i že infrastruktura z těchto zdrojů je vybudována výhradně do Evropy, a to ze tří směrů (podíl ruského plynu na dodávkách do EU činí necelých 30 %). Cílem EU by proto mělo být propojení národních sítí a zajištění přístupu k více zdrojům plynu pro všechny státy EU, to by měla stimulovat i ČR. Jako první krok v tomto směru lze uvést projekt reverzních (obrácených) toků plynu pro celou EU, kde významná úloha je přidělena právě ČR. Na obrázku 3 je tento projekt reverzních toků plynu uveden, je z  něj patrné, že přes ČR bude dodáván plyn do jihovýchodní Evropy. Uvažovat lze proto také o tom, že ČR by mohla představovat určitý Gas Hub (centrum) pro střední a jihovýchodní Evropu (obdobnou strategii přijala SRN).

15

P LY N Á R E N S T V Í

 240 000 větrných elektráren  90 000 – 100 000 km2 kukuřičných polí na výrobu bioetanolu I když vezmeme v úvahu, že výše uvedená čísla nemusí být zcela přesná, je zřejmé, že výstavbou jednoho plynovodu lze ušetřit desítky jiných zdrojů energie (elektráren), resp. stovky tankerů pro dopravu energie. Pokud je tedy snahou snížit emise CO2 a z hlediska ČR zejména emise tuhých látek, pak je nutno vzít v úvahu i tato fakta.

ZÁVĚR

Obrázek č. 3: Reverzní toky v české plynárenské soustavě

Významné jsou ale i regionální projekty, kterých se v  západní Evropě realizuje celá řada už mnoho roků za podpory EU. V SEK je správně uváděn projekt sever – jih včetně napojení na  zdroje LNG, jeho realizaci je ale dle mého názoru možné prosadit jen jako společnou strategii států Visegrádské čtyřky. ČR ale žádnou takovou žádost nevypracovala a dosud se o tento projekt nezajímala. Je nutno uznat, že SEK tuto možnost uvádí. Opomíjen je fakt, že ČR je ve výrazně lepší pozici, pokud jde o bezpečnost dodávek plynu než jiné státy EU (to je zcela opomíjeno stejně jako fakt, že plynová krize se ČR vůbec nedotkla). V  SEK jsou nesprávné informace, pokud jde o možnost zásobování ze zásobníků. Tvrzení, že plyn v zásobnících ve výši 3 077 mil. m3 vystačí na cca 20 dnů je zcela nereálné. Stejně tak je opomíjeno, že riziko tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu bude částečně eliminováno opatřeními pro zvýšení tranzitu přes Jamal již pro rok 2010 a výrazně sníženo po vybudování plynovodu Nord Stream. Místo, aby byla zdůrazněna potřeba stimulovat ze strany ČR jednání o zvýšení bezpečnosti tranzitu přes Ukrajinu, tak se zdůrazňují rizika opakování plynárenské krize, ačkoliv pro tuto situaci nejsou závažné důvody kromě politických. Rizikové faktory lednové krize byly odstraněny, je podepsán dlouhodobý kontrakt s  mezinárodně obvyklými podmínkami, Ukrajina výrazně snížila dovoz ruského plynu, cena plynu pro Ukrajinu je výhodnější než pro státy EU, EU bude financovat rekonstrukci plynárenského systému Ukrajiny atd. Jedinou výjimkou z odborného hlediska může být platba za neodběr plynu – take -or-pay za  rok 2009, což ale postihne téměř všechny odběratele EU. Tento problém se bude řešit

16

na počátku příštího roku. Podrobnější analýzu jsme schopni dodat. Z  návrhu SEK je patrné, že s  využitím plynu pro výrobu elektřiny se nepočítá (90 % má být z domácích zdrojů). A to i přesto, že ČEZ je jedinou velkou elektrárenskou společností v  EU, která plyn pro tyto účely nevyužívá (tato skutečnost musí mít nutně dopad na  hodnotu akcií ČEZ). Na  druhou stranu se ale počítá se zajištěním disponibility rychle startujících rezerv, plyn zde sice není uveden jako zdroj, ale je zjevné, že se s ním musí počítat, protože uhelné a jaderné elektrárny včetně obnovitelných zdrojů potřebnou flexibilitu nezajistí. Výsledkem je, že plyn nemá být využit ve prospěch odběratelů (protože je to riziková energie), ale jen pro krytí krizových situací (to poškozuje odběratele i obchodníky s plynem a zdražuje to zbytečně plyn pro odběratele). To je paradoxní rozpor.

PLYN VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Úloha zemního plynu je podceněna i  ve  vztahu k  životnímu prostředí. ČR má velké problémy se znečištěním tuhými částicemi (mezi nejvíce postiženými státy EU), zemní plyn je v tomto ohledu nejvýhodnější dostupná energie. Pro příklad lze uvést alternativy k  plynovodu Nord Stream, který má přivést plyn z Ruska přes SRN až k hranicím ČR (prezentace Gazpromu k  otázce životního prostředí a úspor energie): Nord Stream dodávka 55 miliard m3/rok Srovnání s jinými alternativami:  150 ropných tankerů  550 tankerů se zkapalněným plynem  55 uhelných elektráren  23 atomových elektráren  19 nových vodních elektráren

Domnívám se proto, že místo koncepce založené výhradně na tuzemských zdrojích (uhlí a  jádro) doplněných o  obnovitelné zdroje by měla být zvolena koncepce ekologičtější, levnější a méně riziková založená na  úsporách energie (průmysloví odběratelé by měli být ekonomicky stimulováni, aby snižovali spotřebu energie stejně, jako to dělá např. RWE u malých odběratelů plynu a investovali do vícepalivových systémů), všech druzích energie včetně zemního plynu (na základě přijetí potřebných opatření pro posílení plynárenského systému ČR a opatření přijatých na úrovni EU) a v ekonomicky přijatelném podílu i obnovitelných zdrojů. Tím nechci říci, že jsem proti jaderné energetice nebo rozumnému uvolnění těžebních limitů uhlí. Mělo by to však být rozhodnutí a odpovědnost soukromého investora s rozumnou spoluúčastí státu.

O AUTOROVI Ing. VLADIMÍR ŠTĚPÁN je absolventem VŠE v Praze. V plynárenství má více než třicetileté zkušenosti. Specializuje se na ceny, komerční podmínky kontraktů, regulaci a privatizaci. Jako náměstek pro ekonomiku a obchod ČPP byl odpovědný za import a tranzit plynu do Československa. Vedl kontraktační jednání a zabýval se problematikou diverzifikace zdrojů plynu. Byl poradcem v řadě mezinárodních projektů na import, tranzit a skladování plynu. Spolupracoval na projektech Pravidla pro trh s plynem v ČR a SR, jako základu pro plynárenskou legislativu v liberalizovaném prostředí. Spolupracuje rovněž s vládní komisí pro vypracování energetické politiky ČR. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních plynárenských konferencích. Od roku 1992 spoluzakladatel, majitel a řídící pracovník ENA. Kontakt na autora: [email protected]

inzerce-regulacni2010-210x148-v2.ai 24.11.2009 10:54:12

VI. Mezinárodní energetické regulační fórum 25. března 2010 25 Odbornou záštitu nad fórem převzali: Vladimír Tošovský, Ministr průmyslu a obchodu Josef Fiřt, Předseda Energetického regulačního úřadu Klíčíčov Kl ováá té téma mata ta fór óra: Bezpečnost a spolehlivost dodávek energií v Evropě Státní energetická koncepce ČR Posilování role regulačních orgánů vs. liberalizace trhu Využívání nových technologií a inovací v oblasti energetiky Predikce cen a spotřeby energií po krizi Diverzifikace zdrojů vs. Take or Pay Přeshraniční kapacity a ochrana trhu před blackoutem

Oficiálním jazykem fóra je český a anglický jazyk Garant odborného programu a organizátor

v Grand Hotelu Bohemia, Králodvorská 4, Praha 1 Více informací na: www.odbornekonference.cz tel.: +420 222 310 084, e-mail: [email protected]

Teplárna Otrokovice a.s., člen skupiny pořádá ve dnech 26.–28. ledna 2010 v Horském hotelu Jelenovská nad Valašskými Klobouky

XX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ

PROGRAM SEMINÁŘE: 27. 1. 2010  Hospodářská krize a její dopady do energetiky a na spotřebitele  Třetí energetický balíček   Současný stav plynárenství a elektroenergetiky v ČR a zahraničí  Činnost SEI  Obnovitelné zdroje energie  Aktualizace Státní energetické koncepce  28. 1. 2010  Teplárenství v legislativě EU a ČR  Ceny uhlí a ostatních paliv   Aktuální situace v českém teplárenství  Vliv energetiky na životní prostředí   Komunální energetika v zákonech a vyhláškách ČR  Na semináři vystoupí čelní představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Energetického regulačního úřadu, Státní energetické inspekce, zástupci Asociace energetických manažerů, Teplárenského sdružení a zástupci významných českých účastníků trhu s elektřinou, teplem a plynem. Bližší informace: Ing. Jana Sedláčková, tel. 728 157 932, [email protected]

17

T

E

P

L

O

Quo vadis české teplárenství Ing. Jan Pokorný, oddělení teplárenství, Ministerstvo průmyslu a obchodu

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Státní energetická koncepce (SEK) je strategickým dokumentem, který vyjadřuje cíle státu v  energetickém hospodářství s  dlouhodobým výhledem, a  to v  souladu s  potřebami hospodářského a  společenského rozvoje a  ochrany životního prostředí. V tomto smyslu je SEK jednou ze složek hospodářské politiky ČR a  výrazem odpovědnosti státu za  vytváření podmínek jak pro spolehlivé a  dlouhodobě bezpečné dodávky energie, tak pro její efektivní využívání za  ekonomicky oprávněné a  přitom přijatelné ceny způsobem, který je v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tyto podmínky a zákonnou odpovědnost stát zajišťuje stanovením priorit a  cílů pro rozvoj energetického hospodářství, legislativního a regulačního rámce a nástrojů pro podporu dosažení těchto cílů, které vycházejí z vize a naplňují poslání energetiky. Současný energetický mix ČR je založen na  vysokém využití domácích zdrojů primární energie. Podíl domácích zdrojů na konečné spotřebě energie činí okolo 50 %. Vysokou míru soběstačnosti vykazuje výroba

TR E E P

LN

TE

NV S Í T

V

Í

Teplárenství je dnes spolehlivý a konkurenceschopný dodavatel tepla pro domácnosti, průmysl, podnikatelské subjekty a veřejný sektor a současně významný a energeticky efektivní dodavatel elektřiny a regulačních služeb pro elektrizační soustavu. Otázkou však zůstává, kam dále namířit budoucí vývoj v tomto odvětví. Bude se podporovat tradiční výroba tepla formou centrálního zásobování teplem nebo půjdeme cestou decentralizovaného zásobování na základě spalování obnovitelných zdrojů energie? Pod přísným dohledem Bruselu formou různých směrnic a nařízení je v konečném důsledku náročné obhájit tradiční formu centrálního zásobování teplem a zároveň prosadit výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. elektřiny, kde čistá výroba elektřiny z domácích zdrojů prakticky plně pokrývá domácí spotřebu (cca 96 %). Podíl výroby tepla z domácích paliv ve všech zdrojích tepla činí cca 60  %,  v  centralizovaných zdrojích (teplárnách a výtopnách) je to více jak 80 %. Podíl tepla dodaného z  kombinované výroby celkem činí 42  %, v  tom u  velkých a  středních zdrojů je tento podíl asi 75 %. Energetickou a  surovinovou bezpečnost země lze efektivně posilovat maximálním využíváním primárních energetických zdrojů nacházejících se na vlastním teritoriu. Významný podíl domácích palivoenergetických surovin na českém mixu je jednou z komparativních výhod ČR. Moderní těžební průmysl již dávno není špinavý a  nepřátelský vůči životnímu prostředí.

TEPLÁRENSTVÍ V RÁMCI SEK Teplárny v  ČR patří tradičně mezi podnikatelské subjekty, které spolehlivě dodávají teplo pro domácnosti, průmysl a veřejný

Obrázek č. 1: Palivová základna českého teplárenství v současnosti s výhledem do roku 2030

18

Á SR

sektor a v neposlední řadě jsou významným dodavatelem elektřiny (cca 30 %) včetně regulačních služeb pro elektrizační soustavu. V  ČR máme většinou, dle metodiky EU, vysoceúčinnou výrobu elektřiny a tepla, která svým charakterem výrobního procesu, tj. výrobou tepla a  elektřiny v  kombinovaném procesu, šetří primární zdroje energie. Z  hlediska bezpečnosti dodávek tepla mají větší systémy centralizovaného zásobování teplem (CZT) založené na uhlí vlastní zásoby na skládkách i na několik měsíců. V případě menších výtopen je dodávka tepla závislá na udržení zásobování uhlím z uhelných skladů nebo přímo do výrobce. U systémů CZT založených na  zemním plynu je většina závislá na  dodávkách zemního plynu bez možnosti přechodu na  alternativní zdroj a  tato část zásobuje teplem cca 10  % obyvatelstva. Z výše uvedeného je nutné zajistit dlouhodobou dostupnost paliv, především hnědého uhlí pro teplárenské systémy. Vzhledem k problematice dodávky zemního

Zdroj: Státní energetická koncepce zpracovaná MPO

M A G A Z Í N

jsou k  dispozici – hnědé, resp. černé, uhlí, a obnovitelné zdroje. Postupné snižování tuhých paliv bude kompenzováno růstem obnovitelných zdrojů energie a energie z jaderných zdrojů. Při tvorbě návrhu aktualizované SEK byla zvažována i  případná náhrada kvalitního hnědého uhlí zemním plynem nebo biomasou v oblasti centrálního zásobování teplem. K náhradě cca 12 mil. tun hnědého uhlí využívaného v teplárnách by bylo třeba cca 17 mil. tun biomasy (dřevní štěpka, pelety,…), což je cca jedenáctinásobek stávající produkce, resp. cca 5,2 mld. m3 zemního plynu, které nejsou v  současnosti smluvně pokryty, včetně skutečnosti, že u některých zdrojů by to znamenalo vybudování nových tras přípojek zemního plynu na  poměrně značné vzdálenosti. Tyto skutečnosti by v  krátkodobém i  střednědobém horizontu mohly vést k problémům v oblasti zajištění dostupného a  kvalitního paliva a  vhodných technologií, spojených s  mnoha dalšími riziky v oblasti teplárenství. Náhrada hnědého uhlí u velkých teplárenských a závodních zdrojů by pak mohla vést k problémům a ztrátě konkurenceschopnosti mnoha průmyslových podniků a  mohla by mít vážné dopady do  zaměstnanosti a  hospodářské stability regionů s  dopady na  ekonomiku státu, navíc se jeví jako technicky omezená a systémově a  časově těžce realizovatelná. Vývoj směrem k  vynucené náhradě hnědého uhlí v krátkodobém horizontu by mohl mít za následek rovněž sociální dopady pro obyvatelstvo z  důvodů několikanásobného nárůstu cen tepla, se všemi doprovodnými důsledky. Přechod na  alternativní vytápění by vyvolal další investice v  řádech desítek miliard Kč a ve svém důsledku by to pak vedlo k  většímu znečišťování životního prostředí. Zásadním negativním důsledkem nevyužití dostupných zásob hnědého uhlí ve  velkých teplárnách bude dopad do systémů centrálního zásobování nejen teplem, ale i kogenerační výroby elektřiny, která se významným způsobem podílí na  regulaci celé tuzemské elektrizační soustavy. Je třeba vyrobit a do soustavy dodat ročně až 20 TWh chybějící a především špičkové elektřiny, tedy téměř 30  % netto spotřeby ČR a  tento výpadek by jiné výrobny v  uvažovaném období nemohly plně nahradit. Obrázek č. 2: Struktura a užití paliv při výrobě centrálního tepla v PJ

plynu v  posledním období je vhodné pro centrální zásobování teplem kombinovat spalování fosilních paliv s  obnovitelnými a  druhotnými zdroji. Naše teplárenství je historicky monopalivové a  v  případě stavu nouze, především nedostatkem paliva, nastává problém s  dodávkou tepla konečným

spotřebitelům. Jedna z cest, jak z toho ven, je zajistit rozvoj vícepalivových systémů s  využitím zemního plynu nebo obnovitelných zdrojů. Státní energetickou koncepcí navrhovaný energetický scénář přednostně využívá všechny tuzemské energetické zdroje, které

PODPORA TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Pro naplnění akčního plánu EU již přijala celou řadu konkrétních legislativních návrhů. Pro oblast vnitřního energetického trhu je to tzv. třetí liberalizační balíček pro energetiku a pro ochranu klimatu tzv. energeticko-klimatický balíček.

19

T

E

P

L

O

EU se chopila vůdčí role v  mezinárodním boji se změnou klimatu a  na  jaře 2007 si stanovila celoevropské cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do  roku 2020. Hlavní součástí strategie snížení emisí skleníkových plynů je posílení a rozšíření evropského systému obchodování s  emisemi (EU ETS). Klimaticko-energetický balíček, přijatý v  roce 2009, stanovuje od  roku 2013 do  roku 2020 snížit počet emisních povolenek pro celou EU a  postupně začít s  jejich prodáváním v  aukcích. Podle plánu by měly celkové emise EU v sektorech zahrnutých do EU ETS klesnout do  roku 2020 o  20 % ve  srovnání s rokem 2005. EU chce toho dosáhnout postupným snižováním množství povolenek na emise skleníkových plynů, které bude každý rok vydávat, a  rovněž zahrnutím většího množství odvětví a také skleníkových plynů. Z pohledu ochrany klimatu, jsou jistě tyto cíle správné. Na  druhé straně jsou zde nedostatečně vyhodnoceny ekonomické dopady na  jednotlivé členské státy EU, které mají zcela odlišné klimatické podmínky, zdroje primárních paliv či technicko-ekonomické zázemí. Jednou z možností minimalizace dopadu a  to nejen na  životní prostředí je realizace výstavby bezemisních (jaderných a obnovitelných) zdrojů, aplikace nízkouhlíkových uhelných technologií, rozvíjení kombinované výroby elektřiny a tepla a dálkové zásobování teplem, a tímto postupem lze pak dosáhnout v roce 2050 významného snížení emisí CO2 a  dalších znečišťujících látek. Jedním z  nutných předpokladů ke  snížení ekologické zátěže je vytvoření podmínek pro vyšší uplatnění kombinované výroby elektřiny a tepla a dálkového zásobování teplem. Podle zatímního vývoje je pravděpodobné, že indikativní cíl EU, tj. podíl výroby elektřiny z  obnovitelných zdrojů energie

TR E E P

LN

Á SR

TE

na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 8 %, pro rok 2010 se ČR nepodaří splnit. Pro období do  roku 2050 je však predikován postupný významný růst výroby elektřiny z OZE

JAK DÁLE V TEPLÁRENSTVÍ V oblasti teplárenství (velké zdroje CZT) je nejvýhodnější využívat přednostně domácí nerostné zdroje, zejména kvalitní hnědé uhlí z  lokalit částečně blokovaných územními ekologickými limity a za tímto účelem by bylo vhodné přistoupit k revizi vládních aktů a  rozhodnutí, které omezují přístup k těmto energetickým zdrojům, se zřejmou preferencí dodávek pro potřeby zásobování teplem. Co se týká legislativní, daňové a  dotační podpory je vhodné podporovat zejména střední a  menší systémy zásobování teplem a domácností, které využívají lokálně dostupnou biomasu, zemní plyn, jejich kombinaci a případně dalších perspektivní zdroje energie k výrobě tepla. Teplárny v mnoha případech zajišťují regulační služby pro přenosovou soustavu, jsou schopné zajišťovat ostrovní provozy jednotlivých oblastí v  případě havarijních stavů, a proto je vhodné dále pokračovat v podpoře využití takto vyrobené elektřiny. ČR bude nadále podporovat využívání kombinované výroby elektřiny a  tepla a  to především ve shodě se směrnicí EU o podpoře vysoceúčinné kombinované výroby elektřiny a  tepla. Jednou z  mnoha podmínek je přednostní připojení k přenosové nebo distribuční soustavě včetně dopravy elektřiny. Jedním z nejvíce ožehavých témat v technických oborech, a energetiku nevyjímaje, je úbytek kvalifikovaných zaměstnanců. Elektroenergetika, plynárenství, teplárenství a těžba surovin měly podíl na celkové zaměstnanosti v  roce 2007 cca 2 %, což představuje

Obrázek č. 3: Skutečnost a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

V

Í

zhruba 100 tisíc pracovníků. Předpokládaný počet absolventů VŠ a  SŠ v  období 2010 až 2016 nezajišťuje dostatek odborníků pro náhradu pracovníků v  důchodovém věku. Z  hodnocení úrovně absolventů tak, jak je vnímají podniky, také vyplývá, že energetiku ohrožuje riziko snižování kvality výuky rozvíjející technické myšlení a znalosti v exaktních oborech, jako matematika, fyzika nebo chemie apod. Jednou z cest, jak z toho ven, je zabezpečit růst počtu absolventů specializovaných v energetických oborech tak, aby byla zajištěna generační obměna bez snížení kvality výuky.

ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, že v  celkovém instalovaném výkonu energetických zařízení ve  sledovaném období se předpokládá nejprve stagnace, poté významný růst, při postupném snižování výkonů na bázi fosilních paliv a jejich náhradou bezemisními jadernými a  obnovitelnými zdroji. Základní podmínkou však musí být ekonomická efektivnost, která by měla být na  srovnatelné úrovni s  ostatními výkony zařízení v  energetice. Výstavbou bezemisních zdrojů, aplikací nízkouhlíkových uhelných a plynových technologií, rozvojem kombinované výroby elektřiny a  tepla a  zvyšováním energetické účinnosti se předpokládá dosažení podstatného snížení emisní zátěže ČR u všech druhů emisí.

O AUTOROVI Ing. JAN POKORNÝ absolvoval v roce 1985 VŠB Ostrava, Fakultu strojní a elektro, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení. Od roku 1985 do roku 1999 pracoval v Moravskoslezských teplárnách (dnes DALKIA ČR) na různých pozicích od technických až po obchodní, naposledy jako vedoucí marketingu. V letech 1999 až 2003 pracoval v Severomoravské energetice, a.s., Ostrava. V roce 2003 se stal zástupcem ředitele společnosti Energetika Vítkovice, a.s., kde za jeho působnosti došlo k rozvíjení poskytování energetických služeb. V roce 2007 se zúčastnil transformace společnosti Energetika Vítkovice a byl u zrodu nové společnosti Skupiny ČEZ s názvem ČEZ Energetické služby, s.r.o. V této společnosti zastával funkci ředitele úseku Obchod a zároveň byl jednatelem této společnosti. Od 1.9.2008 pracuje v oddělení teplárenství na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Kontakt na autora: [email protected]

Zdroj: Státní energetická koncepce zpracovaná MPO

20

NV S Í T

M A G A Z Í N

Odborné semináře

Energetický management měst a obcí Vydělávejte na úsporách! Záštitu projektu udělili:

Mediální partner:

Jan Fischerr předseda vlády ČR

Partneři:

Spolufinancováno: .(
 

) (
 /(

  '
 
"$!-"# %! ",

!
!*+
!&%

!
%$ %&$

0+!$

 Financování energeticky úsporných projektů – dotace z evropských      

i národních fondů, bankovní produkty Efektivní energetický management – plánování a tvorba energetických koncepcí, optimalizace spotřeby energií Energetika budov, využití metody EPC Optimalizace nákupu energie Veřejné osvětlení efektivně a úsporně Obnovitelné zdroje pro města a obce – biomasa, solární energetika, tepelná čerpadla a další Zkušenosti zástupců měst a obcí

Termíny seminářů Energetický management měst a obcí: leden 2010 Praha

únor 2010 Zlín

březen 2010 Hradec Králové

Přednášející: Jaroslav Jakubes, Josef Pikálek a Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o., Praha, Petr Holec, ELTODO-CITELUM, s.r.o., Praha, Vítězslav Grygar, eCentre, a.s., Praha, Jan Hanuš a Petr Laník, Komerční banka, a.s., Praha, Ivo Slavotínek, Enesa, a.s., Praha, Jiří Svoboda, Master Therm CZ, Praha, zástupce Státního fondu životního prostředí ČR, zástupci místních samospráv a lokálních organizací

On-line registrace na www.bids.cz Další informace o projektu na www.energiepromesta.cz Výroční konference červen 2010, Praha výroční konference projektu Energetický management měst a obcí

B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz, www.energiepromesta.cz

21

T

E

P

L

O

Bez uhlí se ještě dlouho neobejdeme Slunce, vítr ani biomasa nás všechny nezahřejí Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí, Teplárenské sdružení České republiky

TR E E P

LN

Á SR

TE

NV S Í T

V

Í

Hladinu poměrně poklidného českého energetického světa v posledních měsících rozvířily nejen nákupy, akvizice a z toho plynoucí pohyby a přesuny na energetické mapě, ale i zveřejnění návrhu aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). K diskuzi, kterou tento materiál vyvolal, se připojuje pochopitelně i Teplárenské sdružení České republiky, které zastupuje šest desítek výrobců a distributorů tepla pro systémy zásobování teplem. Ti se podílejí na většině výroby tepla i elektřiny v České republice.

PŘIPOMÍNKY TS ČR K NÁVRHU SEK Podle jedné z prvních připomínek členů Teplárenského sdružení České republiky (TS ČR) by bylo vhodné SEK doplnit o citaci, že uhlí z domácích zdrojů smí být spotřebováno jen ve zdrojích s vysokou účinností přeměny. Což v podstatě znamená využití domácího uhlí pouze při kombinované výrobě elektřiny a  tepla a  jeho ochranu před vývozem nebo využitím v méně efektivních výrobách. V  kapitole Stavy nouze s  možností přechodu na náhradní palivo se SEK věnuje tématu bezpečnosti a odolnosti značný prostor. Není však vůbec zmíněna potřeba provázání stavů nouze v  elektroenergetice a  plynárenství s  teplárenstvím. Na  plynové zdroje pro teplárenství jsou kladeny nemalé požadavky bez zmínění zdrojů, ze kterých mají být tato opatření financována.  V  SEK se uvádí: „Zajistit a  pravidelně prověřovat nástroje účinné koordinace stavů nouze v elektroenergetice a plynárenství na centrální i krajské úrovni“. „Nastavit koordinaci stavů nouze v elektroenergetice a  plynárenství“. O  teplárenství není v  tomto kontextu nikde zmínka.  V  oblasti teplárenství SEK je uvedeno: „Vyžadovat u nových plynových zdrojů schopnost přechodu na alternativní palivo v  krizovém režimu.“ Pojem „vyžadovat“ je třeba nahradit pojmem „podporovat“, jinak může dojít k  podvázání rozvoje systémů zásobování teplem.  V  kapitole Plynárenství a  přeprava a  zpracování ropy se uvádí, že: „MPO připraví legislativní změny ukotvující povinné bezpečnostní standardy rezerv u  dodavatelů plynu ... Součástí budou též povinné rezervy držené na  území ČR pro provozovatele větších elektráren a tepláren na zemní plyn s výjimkou zdrojů s  operativní možností přechodu na jiné palivo“. Otázkou je, co je míněno pro pojmem „větší teplárna“. Obdobná povinnost je v  kapitole Energetická

22

bezpečnost, odolnost a  soběstačnost, kde se hovoří o  povinnosti provozovatelů plynových elektráren a tepláren nad 100 MW zabezpečit povinné rezervy plynu v zásobnících. TS ČR má za to, že tato povinnost by se měla vztahovat pouze na dodavatele zemního plynu, nikoliv na samotné odběratele.  Za  jedinou zmínku o  tom, kde by se měly vzít na  zvýšení odolnosti plynových zdrojů systémů zásobování teplem (SZT) peníze, je možné považovat následující větu uvedenou v  kapitole Plynárenství a přeprava a zpracování ropy: „Využít nástrojů cenové regulace ke stimulaci zákazníků k  vyššímu využívání přerušitelných kontraktů v  oblasti dodávek zemního plynu.“ Není zde ovšem uvedeno, že by pro zákazníky s možností částečného přechodu na náhradní palivo měl být zaveden zvláštní zvýhodněný tarif za distribuci plynu, který by zajistil, že alespoň část nákladů na zvýšení odolnosti plynárenských sítí ponesou v  konečném důsledku odběratelé plynu bez možnosti přechodu na  náhradní palivo

a nikoliv pouze odběratelé tepla ze soustav centrálního zásobování teplem. V kapitole Energetická účinnost není v odstavci věnovaném ekologické daňové reformě zmíněn klíčový problém teplárenství, a to zatížení velkých teplárenských zdrojů různými daněmi a  poplatky, které se nevztahují na lokální výrobu tepla. Je pouze velice obecně zmíněno: „... realizovat ekologickou daňovou reformu při zachování stejného přístupu k různým formám užití a výroby energií...“. V kapitole Integrovaný systém k ochraně životního prostředí doporučuje TS ČR doplnit, že technologie BAT (nejlepší dostupné technologie) se musí týkat striktně pouze nových zdrojů, pro stávající je nutno vytvořit dostatečně dlouhé přechodové období k  úpravám nebo přistupovat odstupňovaným způsobem, tj. připustit provoz při plnění měkčích limitů emisí a účinnost. V  kapitole Obchodování s  povolenkami na  emise skleníkových plynů je zmíněn jako jeden z  „ostatních nástrojů“ pro zajištění cílů SEK také obchodování s povolenkami na  emise skleníkových plynů. V  kapitole se

M A G A Z Í N

Obrázek č. 1: Průměrná cena dálkového tepla a její meziroční nárůst

Zdroj: TS ČR

Obrázek č. 2: Cena tepla z uhlí a zemního plynu a průměrná roční cena v letech 2001 až 2008; K 2009 – kalkulovaná cena k 1.1. 2009; O 2009 – odhad konečné ceny roku 2009; P 2010 – předpoklad ceny na začátku roku 2010 Zdroj: ERÚ, odhady TS ČR

uvádí, že: „V rámci revidovaného evropského systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů bude nutno připravit případnou implementaci příslušné legislativy EU...“. Slovo případnou je zbytečné, protože implementovat směrnici budeme muset zcela jistě. Není však vůbec zmíněno využití výjimky podle odstavce 10c (přidělení bezplatných povolenek na elektřinu), které energetickým společnostem pomůže uvolnit část finančních prostředků potřebných pro realizaci dalších cílů SEK – například zvyšování energetické účinnosti. Uplatnění výjimky přitom není automatické, ale je ponecháno na rozhodnutí členských států a mělo by tedy být jasně deklarováno. Dále navrhuje TS ČR doplnit do  výše uvedené kapitoly: „V souladu s příslušnou legislativou EU v oblasti obchodování s  emisemi skleníkových plynů do právního řádu ČR zapracovat příděl bezplatných povolenek pro oblast teplárenství i po roce 2012.“ To jsou zásadní připomínky zaslané Teplárenským sdružením České republiky

zpracovatelům aktualizace Státní energetické koncepce.

ÚZEMNÍ EKOLOGICKÉ LIMITY Samostatnou reakci si pak vyžádal návrh Státní energetické koncepce týkající se zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Teplárenské sdružení České republiky se k případné těžbě uhlí za dnešními územními ekologickými limity vyjádřilo ve svém stanovisku z poloviny letošního října. Tedy skoro přesně rok poté, co vloni připravilo ke stejnému tématu i tiskovou konferenci. Teplárenské sdružení České republiky souhlasí s  případnou těžbou za  územními limity tak, aby mohl kontinuálně a  efektivně pokračovat provoz stávajících uhelných tepláren. Otázka územních limitů je klíčová zejména pro malou energetiku, tedy teplárny. Pro velkou energetiku, kam se řadí především velké nové zdroje na  výrobu elektřiny, nemá mostecké uhlí za územními limity zásadní význam.

Pokud by však těžba uhlí za územními limity byla umožněna bez zavedení patřičného regulačního rámce, reálně by hrozilo, že uhlí za územními limity bude zneužíváno k cenovým manipulacím a  k  prodeji za  nepřiměřeně vysokou cenu, což by mělo krajně negativní dopady na teplárny a na spotřebitele tepla. Podle platné legislativy je uhlí jako nerostné bohatství ve  vlastnictví státu, a  proto by mělo být užíváno v  souladu s  veřejným zájmem. Umožnit těžbu za  územními limity má proto smysl jen za podmínky, že toto uhlí bude využíváno v  souladu s  veřejným zájmem, tedy ve  prospěch spotřebitelů v  ČR. Takového naplnění veřejného zájmu lze dosáhnout jen regulací cen uhlí a  legislativně zakotvenou povinností preferenčně dodávat potřebný objem uhlí teplárnám. Teplárenské sdružení České republiky proto podporuje vytvoření takového regulačního legislativního rámce, který by umožňoval usměrňovat cenu uhlí ve  prospěch spotřebitelů a který by zavedením kontraktační povinnosti současně zajišťoval bezpečnou dodávku uhlí prioritně pro domácí teplárny s kogenerační výrobou tepla a elektřiny, která je ekologická a efektivní.  Ve vztahu mezi dodavatelem uhlí a uhelnými teplárnami dnes panuje krajně nevyvážená situace, když teplárny podléhají přísné regulaci cen tepla, zatímco cena uhlí je ryze tržní, tedy těžební společnost – dodavatel uhlí – může uhlí prodávat za libovolně vysokou, dosud nijak neregulovanou cenu. Tento nesystematický stav a  zásadní nerovnováha ve vztahu mezi dodavatelem uhlí a teplárnami je extrémně nevýhodná pro spotřebitele, tedy pro statisíce domácností a další odběratele tepla v České republice. Situaci musí řešit stát, protože stát jako vlastník hnědého uhlí nese konečnou odpovědnost za způsob, jakým je s ním nakládáno. Těžební společnost má - za podmínek stanovených právními předpisy – pouze právo těžby a prodeje uhlí. Stát proto musí zajistit, aby zásoby hnědého uhlí byly využívány jednak v  souladu s  veřejným zájmem ve  prospěch občanů – stát musí zajistit příznivé ceny tepla a minimalizované dopady na životní prostředí - a také s maximální efektivitou – stát musí dbát o upřednostnění kombinované výroby elektřiny a tepla. Zavedení zmiňovaných legislativních opatření je zcela reálné, jelikož jde o  standardní a v domácí energetice již dlouhodobě využívané regulační nástroje. Regulace cen a  kontraktační povinnost mají plnou oporu v  právním řádu ČR i  v  Ústavě ČR. Cenová regulace i kontraktační povinnost jsou v ČR běžně uplatňovány v oblasti elektroenergetiky i teplárenství. Je paradoxní, že stát velmi rozsáhle reguluje aktiva soukromých

23

T

E

P

L

O

TR E E P

LN

Á SR

TE

NV S Í T

V

Í

subjektů, ale nereguluje nakládání se svým vlastním majetkem, což je právě případ uhlí. Teplárenské sdružení České republiky již v  listopadu 2008 ve  své tiskové zprávě jasně podpořilo doporučení oponentní rady ke  zprávě Nezávislé energetické komise (NEK) tzv. Pačesovy komise ohledně těžby uhlí za  územními ekologickými limity, pokud bude toto uhlí využito pro ekologickou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. I oponentní posudek ke zprávě NEK doporučil zahrnout alespoň část hnědého uhlí, které se nachází za tzv. územními limity do Státní energetické koncepce. Teplem z  uhlí je v  České republice teplárnami zásobováno přes milión domácností. Většině teplárenských společností končí dlouhodobé smlouvy na  dodávky uhlí mezi lety 2014 až 2016. Další smlouvy se v důsledku nedostatku zásob před limity budou uzavírat na  kratší dobu a  za  vyšší ceny. Dle studie zadané skupinou nezávislých výrobců elektrické energie by mohlo teplo v  případě nuceného úplného přechodu na zemní plyn a biomasu zdražit až na trojnásobek současné ceny tepla z  uhlí. V  některých lokalitách by tak pochopitelně došlo k rozpadu sítě dálkového zásobování teplem a návratu k individuálnímu vytápění včetně jeho ekonomických a především ekologických důsledků. NEK vycházela z  velmi optimistického předpokladu růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů (OZE). Proto byla aktuálně prověřena reálnost růstu výroby energie z  OZE studií Invicta Bohemica. V  České republice je dostupná biomasa ve  formě dřevní štěpky v ročním množství 1,6 mil. tun. V současných zdrojích se již zpracovává necelých 900  000 tun. Předpokládaná roční spotřeba dalších projektů v  realizaci přesahuje 630  000 tun. Tím je prakticky volná a dostupná dřevní štěpka u nás vyčerpána. V dalších letech jsou však plánovány projekty, jejichž celková bilanční spotřeba biomasy vychází na  úrovni 2,1 mil. tun. Kde se vezme biomasa pro tyto projekty? Je třeba si uvědomit, že bez využití uhlí za hranicemi současných limitů se dovozní energetická závislost České republiky zvýší ze 42 procent v roce 2005 na 80 procent v roce 2035. Jedná se zejména o případný významný nárůst závislosti na  zemním plynu. Doporučeno proto bylo podniknout opatření na omezení růstu energetické závislosti České republiky. Klíčové tedy bude zaměřit se na podporu výzkumu a vývoje následujících oblastí:  úspory energie v budovách, průmyslu a dopravě,  zvýšení energetické efektivnosti při zhodnocení paliv, (zejména domácího uhlí v kombinovaném cyklu výroby tepla a elektřiny),  využití biomasy produkované

24

Obrázek č. 3: Roční cena energie v Kč/kWh pro byt v roce 2009 (vedle vytápění a ohřevu vody započtena i ostatní spotřeba energie domácností) Zdroj: TS ČR

Obrázek č. 4: Vývoj mzdy, cen energie a paliv v letech 1991–2008



v podmínkách ČR (opět zejména v kombinovaném cyklu výroby tepla a elektřiny), jaderné reaktory IV. generace.

Skutečností je, že k  náhradě cca 12 mil. tun hnědého uhlí využívaného v  30 největších teplárnách a  závodních energetikách mimo ČEZ, a.s., by bylo třeba cca 17 mil. tun biomasy, což je zhruba jedenáctinásobek stávající produkce, resp. cca 5,2 mld. m3 zemního plynu (celá ČR spotřebovává dnes kolem 9 mld. m3 zemního plynu), které nejsou v současnosti smluvně pokryty. Nehledě na  to, že u  některých zdrojů by bylo nutné vybudovat nové přípojky zemního plynu na značné vzdálenosti.

ZÁVĚR Dle odborných odhadů Teplárenského sdružení České republiky lze spotřebu uhlí ve stávajících uhelných teplárnách snížit využitím alternativních paliv (zemní plyn a biomasa) a dalšími úsporami u odběratelů do roku 2020

Zdroj: TS ČR

maximálně o  polovinu. S  ohledem na  uvedené proto Teplárenské sdružení České republiky považuje hnědé uhlí i po roce 2020 za nedílnou součást palivového mixu České republiky a  prolomení těžebních limitů za  nevyhnutelný krok k zabezpečení dodávek dálkového tepla za akceptovatelnou cenu pro více než čtvrtinu českých domácností a ostatní odběratele.

O AUTOROVI Mgr. PAVEL KAUFMANN působí jako tiskový mluvčí na výkonném pracovišti Teplárenského sdružení České republiky. Podílí se na přípravě odborného časopisu 3T Teplo Technika Teplárenství a měsíčníku Zpravodaj Teplárenského sdružení České republiky. Publikuje v odborných časopisech a připravuje podklady pro novináře. Jeho činnost je zaměřena rovněž na práci s veřejností. Kontakt na autora: [email protected]

Odborná konference IIR

23. – 24. února 2010, Prague Marriott Hotel, Praha

Přeshraniční obchod a přenos energií

M A G A Z Í N

• 3. liberalizační balíček a přeshraniční obchod • Obchodování v regionu CEE • Zahraniční zkušenosti s Market Couplingem • Propojení českého a slovenského trhu s elektřinou • Flow Based – nová metoda alokace přeshraničních kapacit

Speciální den

25. února 2010

Přeshraniční obchod a přeprava zemního plynu

Know how to achieve

Institute for International Research

IIR

Mediální partneři:

přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

PROMĚNY ČESKÉ ENERGETIKY Představujeme Vám unikátní publikaci, kterou vydal Český svaz zaměstnavatelů v energetice. Kniha je dílem energetického, ale i energického odborníka a úspěšného a náročného manažera, který celý svůj produktivní život zasvětil práci pro rozvoj a spolehlivou funkci československé energetiky i pro její úspěšné zapojení do mezinárodní energetické spolupráce - pana Ing. Miroslava Kubína, DrSc. Jde o neopakovatelné dílo, které v širokém věcném i časovém rozpětí mapuje vývoj energetického odvětví a s ním spjatých odvětví od počátku energetiky v českých zemích až po rok 2008. Autor se osobně podílel jak na významných koncepčních materiálech rozvoje elektrizační soustavy a soustav centralizovaného zásobování teplem, tak i na realizaci významných projektů a na vrcholovém řízení energetické společnosti zodpovědné za rozvoj a spolehlivý provoz elektráren, přenosové i distribuční soustavy České republiky. Kniha se v osmi kapitolách zabývá postupným rozvojem československé elektrizační soustavy, popisuje vývoj jejích organizačních struktur a systémy jejího řízení i vývoj energetické legislativy. Autor nezapomíná ani na mezinárodní spolupráci v energetice a na vztah energie a životního prostředí. Je zde dokumentována i historie vývoje a výroby technických zařízení pro energetiku a postupné změny jejich technických parametrů, vývoj uhelných technologií i moderních zdrojů energie včetně vývoje jaderného výzkumu a jaderné energetiky. Jedinečná je stať o významných osobnostech, které se zasloužily o rozvoj, inovaci a spolehlivou funkci energetických systémů a  jejich řízení, včetně významných pedagogů, kteří vychovali řadu špičkových energetických odborníků a  podíleli se i na výzkumných pracích v oblasti energetického hospodářství.  Proměny energetiky v průběhu staletí: První veřejné elektrárny – vývoj do roku 1920, Elektrizace ČR – meziválečné období, Energetika v centrálně plánovaném hospodářství 1945 – 1989, Nová etapa rozvoje energetiky po roce 1989  Vývoj legislativy, řízení, organizace a výzkumu energetiky: Vývoj legislativy, řízení, organizace a  výzkumu energetiky, Vývoj legislativy po  roce 1989 a  transformace energetiky ČR, Elektrotechnické společnosti a  zájmové organizace energetiky, Technické řízení elektrizační soustavy ČR, Mezinárodní spolupráce elektrizačních soustav, Řízení subsystémů energetiky, Vědecko-technický výzkum v energetice  Energetika České republiky na prahu 21. století: Energie a rozvoj lidstva, Trvale udržitelný rozvoj, Energie a životní prostředí, Energie a rizika – ochrana před skutečným a  domnělým rizikem, Globální střídání primárních zdrojů energie, Rámcové podmínky energetiky EU  Technický vývoj a  výroba strojního zařízení energetiky: Počátky energetického strojírenství v českých zemích, Motory a elektrárny se spalovacími motory, Parní stroje, Parní kotle, Parní turbíny, Vodní turbíny  Elektrotechnický průmysl a vývoj elektrotechnických komponent energetiky: Elektrotechnický průmysl a energetika, Historie vývoje elektrotechnických komponent energetiky  Inovace zařízení a technologií energetiky: Účinnost přeměn energie, Tepelná čerpadla, Elektrochemická výroba elektřiny s palivovými články, Obnovitelné zdroje energie, Integrované energetické systémy, Trendy elektrárenských technologií a emise CO2, Hybridní elektrárny, Vývoj jaderné energetiky, Dálková doprava energie, Supravodivé komponenty, Elektrické akumulátory (baterie) a jejich vývoj  Tvůrci vědeckých základů energetiky: Fyzikální základy energetiky, Milníky elektrotechniky, Jaderný výzkum a  jaderná energetika  Osobnosti české energetiky: Zakladatelé elektroenergetického průmyslu v českých zemích, Průkopníci energetiky světového významu, Osobnosti zrodu české energetiky, Odborníci rozvoje klasické energetiky po roce 1945, Zakladatelé jaderného výzkum a počátků jaderné energetiky ČR, Osobnosti elektroenergetického školství, Řídicí pracovníci energetiky

Knihu si můžete objednat na adrese: Redakce časopisu Energetika, Partyzánská 7, 170 00 Praha 7 e-mail: [email protected], tel.: 266 753 581 25 Cena je 1 427 Kč včetně DPH + poštovné a balné.

E

K

O

L

O

G

I

E

Dilema uhlíkové koncepce Ing. Martin Sedlák, Hnutí DUHA

VELKÁ VÝZVA NEJEN PRO ENERGETIKU Ale nejde pouze o teplárenství. Česká republika s 12 tunami na obyvatele a rok patří k evropským rekordmanům v emisích oxidu uhličitého. Vysoká uhlíková náročnost bude kvůli nákladům na  emisní povolenky pro energetické i průmyslové podniky dražší a  dražší. V  moderních nízkouhlíkových technologiích notně zaostáváme za Evropou. Česká republika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu asi o polovinu více energie než 15 států staré EU. Příčinou jsou hlavně obstarožní, špinavé technologie v průmyslu a energetice, které pohltí zbytečně mnoho uhlí, plynu a elektřiny. Proto musí být stěžejním bodem nové energetické koncepce jasný plán snižování českých emisí. Cokoliv jiného nás vytlačí na okraj světové ekonomiky. Česká republika potřebuje zejména stanovit rozvrh, podle něhož bude snižovat emise skleníkových plynů. Měla by proto přijmout zákon podle britského vzoru, který stanoví závazný postup

snižování emisí skleníkových plynů o 2 % ročně do roku 2050. Umožní a rozhýbe tak investice do  moderních, čistých řešení, jako je zateplování domů nebo obnovitelné zdroje energie, pohodlná veřejná doprava, místní potraviny či snadná recyklace odpadu. Sníží tak naši závislost na dovozu surovin.

Česká ekonomika v  prvních deseti měsících loňského roku každý den – každý jeden den – utratila 390 milionů korun jenom za import ropy. Využíváme jen zlomek domácích obnovitelných zdrojů energie.

Další pozitivem je impuls inovacím a  k  posílení konkurenceschopnosti průmyslu, což v  době recese potřebujeme dvojnásob. Podniky také dostanou rámec pro zelené investice. Energetické a  průmyslové společnosti často rozhodují s perspektivou na  několik desetiletí dopředu. Potřebují proto vědět, jaké podmínky budou mít za dvacet, třicet let. Nová legislativa tak otevře cestu pro investice do moderních odvětví: energetické efektivnosti, čistých, obnovitelných zdrojů energie, recyklace odpadu a podobně. Ve Velké Británii se na obdobném zákoně shodla vláda i opoziční strany, ekologické organizace a  odborové centrály i  Konfederace

26

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Česká republika výhledově může razantně snížit spotřebu uhlí i zemního plynu k vytápění domů. Teplárenství se tak může osvobodit od závislosti na Rusku i povrchových dolech. Klesne dovoz paliv, exhalace skleníkových plynů i účty, které rodiny platí za energii. Nestane se to však samo. Nová Státní energetická koncepce – ve které teplárenství bude patřit mezi hlavní debatovaná témata – musí přijít s promyšleným a cílevědomým programem, který bude kombinovat ambiciózní cíl se sadou konkrétních opatření. britského průmyslu [1]. Zákon politikům ani podnikům neurčuje konkrétní technologie či odvětví, do  kterých investovat a  kde inovovat, nýbrž se omezuje na rámcové mantinely: stanovuje velikost emisí. Hnutí DUHA spustilo iniciativu Velká výzva, kterou chce prosadit přijetí obdobného zákona také v České republice [2].

TEPLO BEZ DALŠÍHO UHLÍ Nicméně ústředním bodem debaty o Státní energetické koncepci bude teplárenství. Vytápění pohlcuje největší část českého dovozu zemního plynu z Ruska. Palivo pro teplárny je hlavním argumentem, proč rozšiřovat uhelné doly a  bourat další obce. Výroba tepla je druhým největším zdrojem skleníkových plynů v České republice. Ale kritická závislost na fosilních palivech má řešení. Pokud Česká republika využije příležitostí k  zateplení domů a  vytápění obnovitelnými zdroji energie, může závislost na plynu a uhlí podstatně snížit. Propočty Pačesovy komise [3] a  výsledky studie, kterou zadalo Hnutí DUHA u renomované konzultační společnosti Porsenna [4], jsou víceméně identické. Došly k závěru, že energetickou náročnost českých budov lze postupně snížit o 173 PJ, respektive 175 PJ. Studie společnosti Porsenna rozebrala potenciál podrobněji: 144 PJ potenciálu úspor připadá na  vytápění (z  toho 124 PJ v  obytných budovách), zbývajících 31 PJ na ohřev vody a  elektrospotřebiče. Spotřebu energie pro vytápění budov lze snižovat pomocí standardních technických opatření. Příležitosti jsou trojího typu:  stavební vylepšení stávajících budov (zateplení, výměna oken a  další opatření k lepší izolaci domů),  lepší topení ve stávajících domech (regulace či výměna kotlů v zateplených domech za menší, efektivnější),  přechod nové výstavby na nízkoenergetický a později pasivní standard. Rekonstrukce domů na  nízkoenergetickou spotřebu (50 kWh/m2 ročně) jsou technicky zvládnuté. U  panelových domů, které jsou pro teplárenství klíčové, se běžně dosahuje i  podstatně lepších výsledků [5].

Neméně důležité než zateplování a  další opatření ve  stávajících budovách jsou lepší standardy při výstavbě nových budov. Roční spotřeba k  vytápění novostaveb budovaných podle platné české legislativy by měla být do 100 kilowatthodin na jeden čtvereční metr. Ale takzvané pasivní budovy mají spotřebu dokonce méně než 15 kWh/m2 ročně. Účty za  energii v  pasivním domě jsou tedy oproti běžnému o  80  –  90 % nižší. Náklady na stavbu nízkoenergetického domu – který srazí účty za vytápění na třetinu – jsou víceméně stejné jako u běžných staveb [6]. Vícenáklady na pasivní budovy činí 5 – 10 % [7].

M A G A Z Í N

350 PotenciálteplazronítžbynadoleSA

250

Potenciálúsportepla–pípravateplévody Potenciálteplazronítž

200

Potenciálobnovitelnéhotepla(vkonené Potenciálúsportepla–p spoteb)

150

Potenciálúsportepla– vytápníbudov Potenciálobnovitelného spoteb) Konenáspotebatepla budovy Potenciálúsportepla– vy

(PJ)

300

100

Konenáspotebatepla

50 0 UhlínavelkodoleSA Možnostizateplováníavýrobyzelenéhotepla

Obrázek č. 1: Srovnání konečné spotřeby tepla s potenciály úspor a obnovitelných zdrojů

Studie konzultační společnosti McKinsey spočetla, že izolace domů má v České republice největší potenciál ze všech opatření ke  snižování emisí skleníkových plynů, která mají záporné náklady [8]. Zamezení emisím jedné tuny oxidu uhličitého v  českých podmínkách přinese podle typu budovy čistý zisk 50 – 100 €/tCO2. Potenciál snižování spotřeby tepla se týká i průmyslu – lze ji podle studie společnosti EkoWatt pro Hnutí DUHA a Greenpeace už se současnými technologiemi snížit o  12 PJ [9]. Hlavní možnosti ke snižování spotřeby tepla v průmyslu jsou ve zlepšování energetického managementu, modernizaci kotlů, omezování ztrát v rozvodech a snižování tepelných ztrát v  budovách průmyslových objektů [9]. Podstatnou část spotřeby uhlí a  plynu v  teplárenství mohou pokrýt solární kolektory, výtopny či kotle na  biomasu, efektivní tepelná čerpadla a další domácí obnovitelné zdroje energie. Pačesova komise odhadla potenciál tepla z  obnovitelných zdrojů na  127 PJ k roku 2030, respektive 152 PJ k roku 2050 [3]. Může tedy výhledově pokrývat bezmála polovinu současné spotřeby, která (započteme-li i  spotřebu v  průmyslu) činí 349 PJ. Většinu potenciálu tvoří lesní, zbytková

i  zemědělská biomasa, která bude využita v bioplynových stanicích nebo k čistému spalování či spoluspalování. Kalkulace však bere v  potaz i  rostoucí zastoupení hlubinné geotermální energie nebo využití solárního ohřevu vody. Samozřejmé však je, že zateplování a využití zelené energie nedosáhnou na maximum svého potenciálu v okamžiku. Jejich nástup si vyžádá určitý čas. Provozovatelé tepláren argumentují, že jim dojde uhlí už v roce 2012. Proto stát musí najít přechodné řešení. Současnou spotřebu českých tepláren mohou dočasně pokrýt dodávky ze stávajících dolů v  rámci územních limitů těžby. Klíčovou roli sehrává uhlí z  velkolomu Bílina, který je majetkem polostátního ČEZ. Každoročně těží asi devět milionů tun paliva s vysokou výhřevností, z nějž část již nyní dodává teplárnám. V rámci platných územních ekologických limitů má dostatečné zásoby až do roku 2030 při postupném poklesu těžby. Stát by proto měl využít opatření k přednostnímu zajištění uhlí pro teplárny z  dolu Bílina. Vláda může využít toho, že zde právě probíhá rozhodování o  novém tzv. povolení hornické činnosti na  příštích 20 let,

a  dodávky pro výrobu tepla stanovit jako podmínku těžby. Snížení dodávek paliva pro elektrárny ČEZ o  potřebných sedm miliónů tun ročně by výrobu elektřiny pro české spotřebitele nijak neohrozilo. Potřebný objem uhlí by pouze snížil roční vývoz elektřiny ze současných 15 % na zhruba 6 % čisté tuzemské výroby.

JÁDRO NENÍ DOMÁCÍ ZDROJ Bourání obcí v  severních Čechách není jediným kontroverzním bodem navrhované koncepce. Druhou problémovou linkou je snaha o  silnější zastoupení atomu v  kombinaci s explicitně plánovaným exportním charakterem české elektroenergetiky. Obdobné záměry dělají z  České republiky rozvojovou zemi, která místo orientace na  vývoj sofistikovaných technologií spoléhá na těžbu a pálení (štěpení) svého přírodního bohatství. Za sanace škod po těžbě a zpracování uranu zaplatí daňoví poplatníci ještě minimálně 60 miliard korun a budou probíhat do poloviny století. Avšak v návrhu energetické koncepce se nahlas uvažuje o investicích státních peněz do další těžby. Nesní se však jen o  dolech – závod na  zpracování uranového koncentrátu nám prý zajistí soběstačnost tuzemské jaderné energetiky. Myšlenky na uranovou soběstačnost České republiky jsou však liché. Těžitelných zásob uranu je podle Ministerstva průmyslu a  obchodu 56 tisíc tun. Ani těžba až 1000 tun ročně nemůže pokrýt spotřebu zvažovaných reaktorů po celou dobu životnosti. Nehledě na fakt, že někdo musí uranový koncentrát obohatit a udělat z něj palivové tyče. Příštích deset let to bude Rusko. Samotné plány na  nové reaktory nestačí, budou narážet na  řadu problémů. Podstatnou nevýhodou jaderné energetiky je vysoká cena investice. Dva nové bloky v Temelíně by přišly na  minimálně 250 miliard korun. Jinde ve světě jaderný průmysl nezažívá dobré časy. Kanadská vláda letos zrušila tendr na výstavbu nových jaderných reaktorů – důvod? Nabídnutá cena za  výstavbu dvou jaderných reaktorů byla příliš vysoká (26 miliard kanadských dolarů) [10]. Z projektu bulharské elektrárny vycouval investor

Obrázek č. 2: Uhlí potřebné k výrobě elektřiny odpovídající saldu zahraničních výměn Zdroj: salda výměn – ERÚ, hrubá těžba na velkolomu ČSA - Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2008

27

E

K

O

L

O

G

I

E

(RWE), výstavba finské se už prodražila skoro na dvojnásobek původně plánovaných tří miliard. Ekonomové z  mezinárodní banky Citigroup ve své analýze pro investory k zvažovaným novým reaktorům v Británii shrnují: Nové jádro? Ekonomika říká ne [12]. Také Česká republika stojí před rozhodnutím, zda si raději nevybrat z  jiných možností. Podle zprávy Nezávislé energetické komise – nijak nadsazené, ale spíše konzervativní práce – by z  obnovitelných zdrojů energie v České republice bylo možno vyrobit cca 50 TWh elektřiny v roce 2050 [3]. To je čtyřnásobek roční produkce dnešního Temelína.

JAKOU ENERGETIKU CHTÍT? Hlavní problém není dilema mezi uhlím či atomem, zelenou energií nebo ropou a plynem. Klíčová otázka zní: jak snížit vysokou spotřebu a  potažmo vysoké náklady. Česká energetická koncepce musí být založena především na  snižování energetické náročnosti a nových technologiích. Bezesporu se energetika ještě několik desetiletí neobejde bez stávajících, konvenčních zdrojů. Většina z nich už stojí. Ale leitmotivem nové koncepce musí být posilování efektivnosti, kde máme enormní, několikanásobně větší možnosti. Vždyť jenom

H

O

S

P

O

D

Á

R

příležitosti ke snižování energetické náročnosti v průmyslu jsou už se stávajícími technologiemi dvaapůlkrát větší než výroba Dukovan. LITERATURA [1] http://www.opsi.gov.uk/acts/ acts2008/pdf/ukpga_20080027_en.pdf [2] www.hnutiduha.cz/ publikace/velka_vyzva.pdf [3] Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, Úřad vlády ČR, Praha 2008 [4] Studie potenciálu úspor energie v obytných budovách do roku 2050, Porsenna pro Hnutí DUHA, Praha 2007; Studie potenciálu úspor energie v terciárním sektoru do roku 2050, Porsenna pro Hnutí DUHA, Praha 2007 [5] Hollan, J. (ed.): Pasivní dům II: zkušenosti z Rakouska a české začátky, Ekologický institut Veronica, Brno 2008 [6] SEVEn: Nízoenergtická architektura, www.svn.cz/cs/activity/jhgfd , 8. 7. 2008 [7] Bárta, J. (ed.): Pasivní domy 2006, Centrum pasivního domu, Brno 2006 [8] Náklady a potenciál snižování emisí skleníkových plynů v České republice, McKinsey & Company, Praha 2008

N

O

S

T

[9] Jakubes, J., Truxa, J., et Beranovský, J.: Studie možností úspor energie v českém průmyslu, Ekowatt pro Hnutí DUHA a Greenpeace, Praha 2008 [10] http://hnutiduha.cz/publikace/ kdo_postavi_temelin_www.pdf [11] https://www.citigroupgeo. com/pdf/SEU27102.pdf

O AUTOROVI Ing. MARTIN SEDLÁK je absolventem Fakulty strojní VUT v Brně, obor Energetické inženýrství. Od roku 2005 pracuje v Hnutí DUHA. Je autorem studie Jaderná energetika s ručením omezeným a řady informačních materiálů k problematice výstavby hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Spolupodílí se také na vydávání pravidelného informačního zpravodaje pro obce o problematice radioaktivních odpadů. Podílel se také na oponentuře zprávy Nezávislé energetické komise při Vládě ČR - jaderné kapitoly. Kontakt na autora: [email protected]

M A G A Z Í N

Asociace ace energetických energetických m manažerů anaže si vás dovoluje pozvat na

XIV. JARNÍ KONFERENCI na téma Obnovitelné zdroje a úspory – role státu,

28

která se bude konat tradičně v Kongresovém sále Kolonáda v Poděbradech ve dnech 2. a 3. března 2010

M A G A Z Í N

Výstavba zdrojů elektřiny z obnovitelných zdrojů očima banky Rozhovor s Ing. Magdalenou Malaníkovou, projektovou manažerkou v ČSOB

Paní Malaníková, nemyslím si, že by bylo nutné představovat našim čtenářům jeden ze tří největších bankovních domů v  ČR. Možná by ale bylo užitečné si na začátku říci, jak se banka angažuje v energetice. Energetika je jedním z důležitých segmentů financovaných naší bankou. V našem portfoliu máme energetické projekty poskytované jak na  korporátním, tak na  projektovém přístupu. Korporátní přístup se opírá o úvěrovatelnost již existujícího subjektu. Projektový přístup je specifický v tom, že financování je poskytnuto účelově založené společnosti bez historie, avšak na základě detailního posouzení předpokladů podnikatelského záměru, a to zejména z technického, smluvně komerčního a ekonomického pohledu. Cílem je vytvoření homogenní struktury smluvních vztahů, kde jsou příslušně alokována rizika na jednotlivé smluvní strany. Tento proces je klíčový, neboť financování je spláceno pouze z  budoucích finančních zdrojů projektu a postih vůči investorům se uplatňuje pouze v  omezeném rozsahu nebo v  některých případech dokonce vůbec. Naše zkušenosti z  energetiky pokrývají prakticky všechny typy obnovitelných zdrojů energie (OZE) - větrné elektrárny, solární parky, bioplynové stanice, projekty na spalování důlního plynu i  biomasy. Na  druhé straně však nelze opominout ani klasickou energetiku, v rámci které se projektově spolufinancoval např. projekt výstavby paroplynové elektrárny o  výkonu 70 MW el. nebo uhelné elektrárny o výkonu 354 MW el. Podstatná část klasické energetiky je však financována prostřednictvím korporátních úvěrů poskytovaných významným společnostem v tomto odvětví.

Probíhající hospodářská recese, masivní podpora obnovitelných zdrojů energie a chystaná úprava zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je prostředí, ve kterém se banky rozhodují, zda poskytnou financování novým projektům na výstavbu zdrojů, v současné době zejména těch obnovitelných. Na názory a postřehy v této oblasti jsem se zeptal Ing. Magdalény Malaníkové, projektové manažerky z ČSOB. zdrojů, které financujete? Struktura financovaných obnovitelných zdrojů se neustále vyvíjí. Je ovlivněna investorským zájmem o konkrétní typ obnovitelného zdroje, který na druhé straně reflektuje konkrétně nastavené podmínky a podporu. Jedná se zejména o  míru výnosu vloženého kapitálu investorů, s ohledem na nastavenou výši výkupních cen, měrné investiční náklady a  na  přístup k  dotacím. Dalším podstatným faktorem při investorském rozhodování jsou i případná omezení vstupu do daného segmentu, tj. např. složitost a úspěšnost povolovacích řízení, technologická a  provozní náročnost, přístup ke kapitálu atd. V  České republice začaly být obnovitelné zdroje projektově financovány cca od roku 2006, tj. následně poté, co vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z  obnovitelných zdrojů a  o  změně některých zákonů (zákon o  podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Financování směrovalo v  počáteční fázi zejména do  projektů větrných elektráren a bioplynových stanic, okrajově také do  malých vodních elektráren. První zkušenosti u  některých typů zdrojů však vyvolaly negativní reakce ze strany veřejnosti, to se týká zejména větrných elektráren díky vlivu na krajinný ráz a okolní prostředí. Negativní publicitu si kvůli zápachu vysloužily i bioplynové stanice, a to díky technologické nekázni některých provozovatelů. Tyto skutečnosti se promítly do poklesu procenta úspěšnosti získání příslušných povolení a také počtu projektů připravených pro financování. Nebylo tudíž překvapením,

že fotovoltaické elektrárny (FVE), do té doby na pokraji investorského zájmu, se díky poklesu měrných investičních nákladů na přelomu roku 2008/2009 staly středem zájmu všech typů investorů. Enormní zájem o  FVE dokládá i  skutečnost, že podíl tohoto obnovitelného zdroje na celkově schváleném financování je největší. FVE zaujímají první místo s  přibližně s 51% podílem, zbylá část je rozdělena mezi ostatní zdroje: spalování důlního plynu 17 %, vítr 12 %, biomasa 11% a bioplyn 9 %. Jaké přelomové události změnily trendy ve financování obnovitelných zdrojů? Podstatný zlom ve  financování obnovitelných zdrojů nastal během ekonomické krize, která následně přerostla v  krizi hospodářskou, což mělo následně vliv na finanční stabilitu dodavatelů a  investorů. Omezené zdroje na peněžním trhu si vyžádaly nový přístup - převládla snaha o optimální alokaci disponibilních zdrojů v návaznosti na riziko, cenu a  délku financování. Tato skutečnost se významně dotkla i  obnovitelných zdrojů, které svou povahou vyžadují dlouhodobé financování. Finanční instituce dnes více zvažují, do  jakých projektů a  s  kým půjdou či nikoliv. Více obezřetný přístup bank vedl celosvětově k dočasnému nebo úplnému pozastavení projektů, zrušení nasmlouvaných objednávek, což při navyšujících se výrobních kapacitách přerostlo v globální problém s odbytem. Trh se změnil a  původní trh výrobců byl vystřídán trhem kupujících. V obnovitelných zdrojích byl největší dopad patrný

Jaká je vaše angažovanost v  obnovitelných zdrojích? Doposud bylo na tyto projekty poskytnuto přibližně 2,4 mld. Kč na zdroje o instalovaném výkonu přibližně 40 MW. Dokázala byste odhadnout, jaké je přibližné rozložení jednotlivých typů obnovitelných

Obrázek č. 1: Podíl jednotlivých typů obnovitelných zdrojů na schváleném financování od ČSOB

29

E

K

O

L

O

G

I

E

ve  fotovoltaice. Díky převisu nabídky nad poptávkou došlo k propadu ceny panelů a tudíž i měrných investičních nákladů, což přilákalo nové investory hledající investiční příležitosti během hospodářské krize. Množí se informace, že banky neposkytují financování. Jak je tomu z Vašeho pohledu? V  současné době je zaznamenán prudký nárůst zájmu o financování OZE. Dle našich zkušeností však značná část zájemců o financování přichází spíše s ideou realizace projektu než s reálným plánem. Na druhé straně je však nutné brát v úvahu také hledisko věřitelské strany, zejména přístup banky k riziku, míněno míra přijatelnosti rizika a také diverzifikace rizik v rámci celého portfolia financovaných OZE. Při posuzování projektů se banky chovají stejně jako kterýkoliv investor. V  rámci dostupných a  rizikově přijatelných projektů si vybírají ten nejméně rizikový, zvažují poměr rizika

30

H

O

S

P

O

D

Á

R

a ceny, a to také s ohledem na další investiční příležitosti. Banky musí mít na zřeteli, že nepůjčují vlastní kapitál ale prostředky, za které odpovídají svým vkladatelům. Při vyhodnocování konkrétního projektu zdaleka nejde jenom o to, zdali v dané lokalitě dostatečně svítí slunce a zdali je příslušné technické řešení schopno tohoto potenciálu náležitě ekonomicky využít. Jde i o přístup investora, jeho zkušenost, jeho motivaci, personální i  technické kapacity, podmínky dojednaných kontraktů, ekonomickou sílu a  zkušenost smluvních partnerů, apod. Jde o komplexní materii. Vliv na ochotu bank půjčovat další zdroje na  projekty s  realizací v  časovém horizontu překračujícím rok 2009 spočívá také v připravované změně legislativy, spojené s nízkou mírou veřejné informovanosti a následné spekulace ohledně jejího dalšího vývoje, a ve smluvních lhůtách na připojení projektů ze strany distribučních společností.

N

O

S

T

Co by přinesla plánovaná změna legislativy do financování? Jelikož je výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů na  standardních tržních principech neekonomická, nicméně společensky žádaná, byl schválen zákon, na základě kterého mohou být tyto projekty ekonomicky realizovány. Legislativní rámec je proto vnímám jako základní pilíř, o který se opírají jak investoři, tak financující banky. Dá se říci, že poskytuje projektu jistotu odběru produktu, jeho ceny a platby za něj, což jsou tři zásadní aspekty, které jsou ve  v  projektovém financování v ostatních případech řešeny smluvně. Proto je pro investory, ale i banky, naprosto zásadní stanovení jasných kroků pro případné snížení základních parametrů podpory v  čase. Stabilita legislativního rámce a důvěra v něj jsou přímo ovlivněny včasnou a jasnou informovaností o plánovaných změnách s dostatečným časovým předstihem. V  současné době je ve  schvalování snížení výkupních cen pod 5% hranici v případě, že dojde ke  snížení návratnosti investic vložených do FVE pod 11 let. Tato kalkulace však vychází z výpočtu, jehož některé vstupní faktory nelze ověřit a tudíž je velmi obtížné stanovit, jestli takto vypočítaná cena bude dostatečná pro požadované splácení dluhové služby. Bylo by vhodné, aby se způsob výpočtu návratnosti stal součástí známého regulatorního rámce. Jelikož je většina projektů obnovitelných zdrojů schvalována na  projektovém přístupu a veškeré bankovní úvěry musí být splaceny ze zdrojů generovaných projektem, mohou mít rozdílné přístupy na projekt negativní vliv. Změny v  regulaci budou samozřejmě podléhat detailní analýze ze strany bank. Může se však stát, že budou financovat pouze projekty, které lze vystavět v rámci období, pro které je jisté, že regulatorně stanovené parametry budou platit, tj. mimo jiné na  základě známé výkupní ceny. V  opačném případě, pak budou projekty spíše refinancovat až ve  fázi provozu. To by mělo vliv na  projekty s  delším než ročním horizontem výstavby a investičně příliš náročné na  refinancování, jako jsou např. projekty na spalování biomasy a malé vodní elektrárny o větších výkonech. Nejmenší vliv by byl patrný pravděpodobně u  FVE, jejichž výstavba je poměrně krátká a je možno ji rozdělit do etap. Jaký je bankovní pohled na transakce obnovitelných zdrojů energie? Tyto projekty jsou zpravidla financovány na projektové bázi. Hlavním důvodem je oddělení rizika projektu s  legislativní podporou od  ostatních aktivit investora, které jsou vystaveny standardním tržním vlivům.

M A G A Z Í N

Tento přístup vyžaduje spolufinancování investora v  části investičních nákladů. Tímto způsobem je mimo jiné i motivován na fungování projetu a zároveň se snižuje jeho citlivost projektu na možné výkyvy, jelikož vlastní zdroje nepodléhají pravidelným splátkám. V  rámci projektového financování dochází ke  spolupráci několika stran. Zpravidla se jedná o  investora, generálního dodavatele a  banku, případně také o  dodavatele vstupních surovin (biomasa, bioplyn) a provozovatele. Základem této spolupráce je přenesení projektových rizik na  strany, které jsou schopny daná rizika absorbovat a řídit. Kromě poskytnutí části kapitálu investor přebírá koordinační funkci po  dobu životnosti projektu, tj. období přípravy, výstavby i  provozu vůči ostatním stranám (generální dodavatel, servisní společnost, dodavatelé vstupů, banka atd.). Tato aktivita investora je bohužel ve velké míře opomíjena. Výběrem odpovídajícího generálního dodavatele a jeho subdodavatelů se eliminují rizika týkající se dokončení projektu v daném časovém horizontu při předpokládaných nákladech a  dosažení projektovaných technických parametrů - zejména výkon a  disponibilita zařízení. Na  dodavatele může být v  některých projektech přenesen i  servis a údržba zařízení. U projektů nakupující vstupy by měli být jejich dodavatelé dlouhodobě motivováni a schopni dodat potřebné množství surovin, v dané kvalitě, v dohodnutém čase. Na  bankách zůstává navržení odpovídající finanční struktury v  návaznosti na  fungování projektu, zajištění většiny investičních prostředků a  poskytnutí produktů k  ošetření finančních rizik (změna kurzu v případě plateb v jiných měnách než Kč, úrokové zajištění).

Co by měli investoři dělat, aby jejich projekty byly pro banky zajímavé? Z  mého pohledu šance na  získání financování roste při vhodném rozdělení rizik mezi jednotlivé strany v projektu, které jsou dostatečně silné a zkušené tato rizika řídit, a to spolu s kvalitně zpracovanými podklady pro posouzení projektu. Důležité jsou zejména zkušenosti s  koordinací a implementací daného typu projektu, případně manažerské zkušenosti z jiných podnikatelských sektorů. Náš zájem je realizovat tyto projekty s investory z oboru, kteří mají již konkrétní zkušenost s  realizací, vytvořenou korporátní strukturu a projekt není postaven na jediném člověku. Velmi silně je také vnímána jeho bonita vzhledem k velikosti připravovaného projektu a případně disponibilní prostředky projekt v budoucnu podpořit. V rámci posouzení rizik výstavby je kladen důraz na využití prověřené technologie, výběr zkušeného a finančně silného generálního dodavatele/subdodavatelů, schopných krýt poskytnuté záruky. Dodavatel s  velkým závazkem v  rámci kontraktu ale bez doložitelné schopnosti tyto závazky splnit nemůže být pro věřitele akceptovatelný. Hodně napoví, do jaké míry je investor schopný si vyjednat podmínky kontraktů a  s  kým. Smluvní ujednání s dodavatelem by měla zahrnovat zejména pevnou cenu kontraktu, akceptovatelné platební podmínky, termín dodání díla a  lhůty pro případné reklamace, garance technických parametrů, sankce v  případě neplnění parametrů a lhůt pokrývajících ušlý zisk projektu. Pro projekty využívající vstupní zdroje je důležitá dlouhodobá smlouva s  finančně stabilním dodavatelem, prokazatelně schopným dodat smluvené množství v požadované kvalitě a za stanovenou cenu, využití jednoznačně definovaného cenového vzorce, uvedení

dodacích termínů, sankce v případě neplnění kvalitativních parametrů, dodávek atd. Pro méně zkušené je dobré se obrátit na externí poradce, společnosti, které pomohou při zpracování studie proveditelnosti popisujícím základní principy fungování projektu a přípravě finančního plánu. Jaký lze očekávat zájem o další financování? Ten bude jako doposud ovlivněn legislativním prostředím, výší podpor a  procesem získávání příslušných povolení. V případě, že zůstane pro FVE zachován investorsky zajímavý výnos, lze předpokládat, že budou i nadále v  investorském zájmu. Hlavním podpůrným faktorem je zejména technologická jednoduchost, krátké období výstavby a provozní nenáročnost v  porovnání s  ostatními druhy obnovitelných zdrojů - zejména biomasou a  bioplynem. U  větrných elektráren, které jsou z pohledu rizika vnímány podobně jako FVE, brání většímu rozšíření negativní stanoviska povolovacích orgánů. Děkuji za rozhovor.

O DOTAZOVANÉ Ing. MAGDALENA MALANÍKOVÁ vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. V Československé obchodní bance působí na pozici projektové manažerky. Je zodpovědná zejména za koordinaci projektového financování v oblasti energetiky a komerčního spolufinancování vodohospodářských projektů. Kontakt na dotazovanou: [email protected]

31

E

K

O

L

O

G

I

E

Energetický audit projektů fotovoltaických elektráren Ing. Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o.

ÚVOD Jedním z důležitých kroků při zajištění financování projektu fotovoltaické elektrárny (FVE) je zpracování nezávislého posudku projektu, který je financujícími institucemi nejčastěji požadován formou tzv. energetického auditu, jehož cílem je zejména posouzení dosažitelné výroby energie, na které jsou přímo závislé tržby projektu a  ekonomická návratnost investice. Energetický audit je formálně definovaným souborem úkonů vedoucí k identifikaci potenciálu energetických úspor či energetických zisků, legislativně je upraven zákonem 206/2000 Sb. o  hospodaření energií v  platném znění, jeho struktura je dána vyhláškou 213/2001 Sb. v platném znění a může jej zpracovat pouze energetický auditor s  osvědčením Ministerstva průmyslu a obchodu.

ROLE ENERGETICKÉHO AUDITU PŘI VÝSTAVBĚ FVE Vzhledem k tomu, že z hlediska historického kontextu byl energetický audit navržen zejména pro posuzování projektů úspor energie v rámci stávajících budov nebo technologických celků, není jeho formální struktura úplně nejvhodnější pro posouzení projektů výstavby energetických zdrojů na „zelené louce“. Energetický audit není pro  projekty FVE povinný, je ale většinou bank a dalších finančních institucí požadován jako nezávislý kvalifikovaný posudek žádosti o financování FVE a je nezbytnou přílohou případných dotačních žádostí (v současné době jsou dotace pro projekty FVE dostupné pouze veřejným subjektům prostřednictvím Operačního programu životní prostředí). Energetický audit může rovněž sloužit investorovi jako podklad pro vlastní investiční rozhodování, protože jde o objektivní a kvalifikované posouzení projektu, zahrnující rovněž porovnání minimálně dvou variant řešení projektu. V  zahraničí je pro předinvestiční posuzování projektů FVE běžnějším podkladem studie výroby energie (yield study), technická rizika projektu jsou obvykle posuzována v rámci následného technického due-diligence projektu. Pokud je energetický audit zpracován kvalitně, může plně nahradit jak studii

32

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Výstavba zdrojů elektřiny využívajících sluneční energii – fotovoltaických elektráren zažívá v  České republice v posledním roce nebývale razantní nástup vzhledem k poměrně velkoryse nastavené podpoře ve formě výkupních cen a zelených bonusů, klesajícím cenám technologie, zájmu domácích i zahraničních investorů i zvýšenému zájmu bank a dalších finančních institucí. výroby energie, tak i částečně či plně technické due-diligence projektu.

OBSAH ENERGETICKÉHO AUDITU FVE I když v rámci energetického auditu musí být dodrženy všechny formální náležitosti, dané vyhláškou 213/2001 Sb. v platném znění, financující instituce však zajímá zejména:  přehledná prezentace a posouzení technického řešení projektu FVE jako celku i jednotlivých komponent,  posouzení přírodních podmínek lokality včetně posouzení a výběru reprezentativních meteodat (globální záření, teplota, případně i rozptýlené záření a rychlost větru),  kvalifikované stanovení výroby energie na  základě modelového propočtu, který

by měl zohlednit dynamické závislosti fotovoltaického systému, parametry jednotlivých komponent, geometrii systému (geografické souřadnice lokality, sklony a orientace panelů), efekty stínění (horizontem, překážkami i vzájemné stínění řad panelů), degradaci výkonu panelů, ztráty v kabeláži a trafostanici a další korekční faktory (spektrální ztráty, ztráty odrazem, ztráty dané výkonovými tolerancemi panelů a  nestejnoměrností parametrů panelům v řetězci, zisky odrazem záření od okolí aj.),  informace nezbytné k vytvoření finančního modelu projektu – investiční rozpočet, projekce výnosů a nákladů projektu po celou dobu jeho provozu,  shrnutí informací umožňujících posouzení technických a provozních rizik projektu,

M A G A Z Í N

Profil PRO-ENERGY magazínu

 ověření, případně doplnění prezentovaných informací nezávislým konzultantem – energetickým auditorem. Z výše uvedeného je zřejmé, že při zadání energetického auditu by měl mít investor již poměrně jasno o technickém řešení FVE, případně by se měl rozhodovat mezi několika variantami. I když k tomu v praxi velmi často dochází, neměl by energetický auditor doplňovat, či dokonce suplovat práci projektanta.

Výběr auditora pro zpracování energetického auditu FVE by tedy neměl být založen jen na kritériu co nejnižší ceny, případně co nejrychlejšího termínu zpracování, ale měl by se soustředit na kvalitu danou referencemi auditora (vlastní reference auditora, od jiných investorů, od  bank), jeho náročností na kvalitní podklady, absencí nereálných slibů (termíny, ceny), případně i nabídkou dalších služeb souvisejících s přípravou a výstavbou projektů FVE.

POŽADAVKY NA PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO AUDITU FVE Nezbytnými podklady pro zpracování energetického auditu FVE jsou zejména:  zaměřená situace pozemku či střechy, rozmístění panelů a  jejich geometrie, situace přípojek a distribučních vedení / trafostanic a  informace o  případných stínících překážkách,  technické a smluvní podmínky pro vyvedení výkonu (stanovisko k žádosti o připojení či návrh smlouvy o připojení),  technická a cenová nabídka dodavatele či dodavatelů FVE včetně přesně definované konfigurace systému (počty a typy panelů, invertorů, kabeláže a trafostanice, geometrie nosné konstrukce atd.),  předpoklady provozních nákladů (servisní, pojistná smlouva),  dokumentace pro územní / stavební řízení, případně i prováděcí dokumentace, pokud je již zpracována,  informace o  harmonogramu projektu a volbě typu podpory,  možnost prohlídky lokality.

ZÁVĚR Zpracování energetického auditu FVE vyžaduje od  energetického auditora rozsáhlé zkušenosti a specifické know-how z oboru fotovoltaiky a elektroenergetiky, přístup ke kvalitním meteodatům a kvalitní výpočetní či simulační model pro stanovení energetických přínosů FVE. Pouhé osvědčení energetického auditora proto ještě nezaručuje, že energetický audit bude zpracován kvalitně a že bude obsahovat informace, které jsou nezbytné pro posouzení finančních toků a technických a jiných rizik projektu ze strany financující instituce.

ZAMĚŘENÍ PRO-ENERGY magazín je populárně technický čtvrtletník, ve kterém čtenáři mohou získat informace o trendech a perspektivách na českém a slovenském energetickém trhu. Magazín se nespecializuje pouze na jeden obor energetiky, ale přináší informace o dění v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství, hospodaření s energií, ekologii, obnovitelných zdrojích energie, primárních zdrojích energie a palivech a ostatních tématech souvisejících s energetikou. Hlavním posláním magazínu je komentovat (analyzovat) významné události na energetických trzích v České republice a na Slovensku, tedy magazín nebude z důvodu čtvrtletní periodicity přinášet aktuality o dění na trhu, ale v případě důležitosti tématu bude věnován prostor pro komentář takových událostí. Magazín je mediálním partnerem řady významných konferencí v ČR a na Slovensku. Pro čtení článků z výše popisovaných oblastí by neměla být zapotřebí podrobná znalost oboru, o kterém článek pojednává. Články vyjadřují názory autorů a snahou magazínu bude přinášet i navzájem protichůdné názory.

O AUTOROVI Ing. JAROSLAV JAKUBES je absolventem Elektrotechnické fakulty Západočeské university v Plzni v oborech Elektroenergetika a Technická ekologie. Absolvoval rovněž postgraduálních kursy se zaměřením na čistší produkci v průmyslu a udržitelné energetické plánování a od roku 2002 je energetickým auditorem s osvědčením MPO. V současnosti je konzultantem a vedoucím projektů v poradenské společnosti ENVIROS, s.r.o. Jeho hlavní specializací jsou vztahy energetiky a životního prostředí a obnovitelné zdroje energie. Kontakt na autora: [email protected]

KDO JSOU NAŠI ČTENÁŘI Magazín je určen střednímu managementu a technickým pracovníkům • výrobců, přepravců a distributorů všech forem energie, • obchodních společností v energetice, • ve státní správě a územní samosprávě, • ve výrobních podnicích, které jsou významnými odběrateli energie, • dodavatelů technologií a služeb pro energetiku • v poradenských firmách, • významných bank, • vysokých škol a knihoven, • ve společnostech zabývajících se výzkumem a vývojem, • a v dalších společnostech. Magazínu vychází v nákladu 2000 ks. KDE ZÍSKAT DALŠÍ INFORMACE

33

E

K

O

L

O

G

I

E

Ekologická energia pre Tatry Mgr. Juraj Kopřiva, Slovenské elektrárne

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Téryho chata je najvyššie položená celosezónne otvorená chata vo Vysokých Tatrách. Jej prevádzka v nadmorskej výške 2015 metrov nikdy nebola jednoduchá. Slovenské elektrárne, ktoré patria do medzinárodnej energetickej skupiny Enel, na chate v novembri dokončili fotovoltický systém a zrekonštruovali elektroinštaláciu. Turistická atrakcia a útočisko pred nepriazňou počasia bude elektrinou zásobované nepretržite celý rok. Konečne tam funguje aj chladnička s mrazničkou.

FOTOVOLTICKÁ ELEKTRÁREŇ Nový systém navyše vyrába elektrickú energiu ekologickým spôsobom – pomocou fotovoltických panelov. „Térynka“ je celoročne osvetlená slnkom. Prvé panely na  nej nainštalovali už pred piatimi rokmi. Utiahli však výkon iba 1,2 kW. S  pomocou nových fotovoltických článkov a  akumulátorov to bude až 9 kW. Starý, no stále funkčný systém na jar 2010 prepravia a nainštalujú na Zbojníckej chate. Ide o pilotný projekt v slovenských horách, ktorý zvýši komfort služieb pre personál i návštevníkov chaty. Ak sa osvedčí, Slovenské elektrárne a Enel zvažujú možnosť postupovať podobne aj na iných vysokohorských chatách. Environmentálne partnerstvá so slovenskými národnými parkmi začali elektrárne rozvíjať ešte v roku 2007 v rámci politiky Energia pre prírodu, ktorý patrí pod iniciatívu Energia pre krajinu – tak elektrárne

34

Pre projekt na Téryho chate bolo aplikovaných 30 kusov fotovoltických panelov, ktoré zaberajú plochu 49 m2 a ktoré boli dopravené na miesto určenia pomocou helikoptéry. Panely sú monokryštalické a každý má výkon 300 Wp. Fotovoltická elektráreň chaty má inštalovaný výkon 9 kWp. Dovtedajší fotovoltický systém pritom dodával len 1,2 kWp. Investičné náklady projektu dosiahli necelých 100 000 € (3 mil. Sk). Téryho chata, ktorá nie je pripojená do elektrizačnej sústavy, je svojou polohou predurčená na tento štýl výroby elektrickej energie, pretože tu slnko svieti po celý rok. Síce v zime je týchto slnečných hodín cez deň iba 4 až 5, ale v lete je to od cca 7. hodiny až do neskorých večerných hodín. V prípadoch, že slnko nesvieti, tak je elektrina dodávaná z batérií, alebo z diesel agregátu.

M A G A Z Í N

nazývajú svoj program spoločenskej zodpovednosti pri podnikaní. Spolu s Tatranským národným parkom (TANAP) a  Štátnymi lesmi TANAP dokázali zvýšiť preriedené stavy tatranských svišťov a  kamzíkov, rozprestreli ochranné krídla aj nad vzácnym sokolom sťahovavým, čistili vysokohorské potoky a  pre Tatry nakúpili násady pstruhov potočných. „Téryho chata je ideálnym miestom pre zoznamovanie sa milovníkov prírody s ekologickými a  trvalo udržateľnými spôsobmi výroby elektrickej energie,“ povedal šéf komunikácie Slovenských elektrární Michele Bologna. „Nebude nutné tak často zapájať naftový agregát. Ten sa bude zapínať samostatne iba vtedy, keď bude pretrvávať vysoká oblačnosť a  nabitie akumulátorov pri odbere klesne pod kritickú úroveň. Vypočítali sme, že tak ročne môže dôjsť k  úspore až šiestich ton emisií oxidu uhličitého.“ Na chate budú konečne elektrické zásuvky s  230 voltmi, bude sa tam dať nabiť mobilný telefón, ale aj zapojiť ďalšie elektrospotrebiče. Investícia tohto projektu sa vyšplhá na takmer 100  000 eur (3 milióny Sk). O  tom,

aké výhody prinesie pre chatu nový solárny systém, hovorí chatár Miroslav Jílek: „Budú sa kompletne meniť elektrické rozvody na chate, svietidlá, všetko bude úsporné. Osvetlenie by sme mali mať všade, vo všetkých miestnostiach a  chodbách. Veľa ľudí chodí na chatu bez čelových lámp a  večer majú problém s  orientáciou, takto to bude vyriešené.“ Téryho chata bude po modernizácii slúžiť nielen symbolicky, ale aj v skutočnosti ako maják v Malej studenej doline. Po rekonštrukcii na nej bude inštalované osvetlenie, ktoré má za zhoršenej viditeľnosti slúžiť ako maják pre blúdiacich turistov. Stodesaťročná chata sa teda nakoniec dočkala hotovej revolúcie. „Budeme môcť tiež sprevádzkovať chladničku a mrazničku. To bude pre nás posun dopredu, lebo inak musíme každé tri dni nosiť hore čerstvé mäso a  ostatné potraviny. Teraz ich budeme môcť ľahšie uskladniť. V letných mesiacoch by sme týmto chceli vyriešiť aj čerpanie vody do chaty a odbremenili by sme tak agregát. V prvom rade nám išlo o ochranu životného prostredia, nie o  ušetrenie peňazí,“ dodal M. Jílek. V  budúcnosti by mala na chate fungovať aj meteostanica.

Nový fotovoltický systém dopravila z Hrebienka na Téryho chatu helikoptéra Mi8. Na dobré počasie čakali piloti 28 hodín. Nakoniec sa všetko podarilo. Tri lety priviezli do Malej studenej doliny vyše dvojtonový náklad na obnovu chaty. Priviezli aj novú chladničku s  mrazničkou. Už o pár dní neskôr v Malej studenej doline napadli dva metre snehu, a tak museli inštalačné práce v októbri prebiehať najskôr v interiéroch. Fotovoltiku nakoniec namontovali a sprevádzkovali v novembri.

ĎALŠIE AKTIVITY V TANAP Energiu pre prírodu priniesli zamestnanci Slovenských elektrární do Tatier aj na konci septembra, týždeň pred spustením inštalácie fotovoltiky. Vyčistili potok Biela v obci Ždiar. Čistenie Tatier už roky organizujú Štátne lesy TANAP. Zapojilo sa doň tridsať zamestnancov a top manažmentu Slovenských elektrární. Okrem finančnej podpory Tatier sa do prezervácie biotopov zapojili aj vlastnou prácou. Finančný riaditeľ Branislav Strýček, inak vášnivý turista a skialpinista, ktorý počas vysokej školy robil aj nosiča na Téryho chatu, zavolal čistiť potok ľudí z  úseku financií,

35

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Slovenské elektrárne sú najväčším výrobcom elektriny na Slovensku a druhým najväčším výrobcom elektriny v strednej a východnej Európe. Po ukončení privatizácie v apríli 2006 Enel S.p.A. ovláda 66 percent spoločnosti a zvyšných 34 percent vlastní Fond národného majetku SR, ktorého akcionárske práva vykonáva Ministerstvo hospodárstva SR. Slovenské elektrárne disponujú 5 617,24 MW inštalovaného výkonu. Slovenské elektrárne, a. s., vyrobili v roku 2008 spolu 24 378 GWh elektrickej energie. Po očistení o vlastnú spotrebu Slovenské elektrárne dodali do siete takmer 22 251 GWh elektrickej energie. Z dodávok 69,34 percenta predstavovali jadrové zdroje, 17,03 percenta vodné a 13,63 percenta tepelné elektrárne. Podiel zdrojov výroby elektrickej energie bez emisií skleníkových plynov na celkových dodávkach Slovenských elektrární v roku 2008 stúpol na takmer 86,4 %. Enel je druhou najväčšou energetickou spoločnosťou v Európe podľa celkovej inštalovanej výrobnej kapacity. Vyrába, distribuuje a predáva elektrinu a plyn v Európe, Severnej a Latinskej Amerike. Po akvizícii španielskej spoločnosti Endesa má Enel zastúpenie v 23 krajinách s 95 400 MW výrobnej kapacity a poskytuje služby 60,5 miliónu zákazníkov. Zamestnáva približne 82 500 ľudí.

O AUTOROVI

účtovníctva a  kontroly. K  nim sa pridali ľudia z  oddelenia komunikácie a  vzťahov s  verejnosťou, ako aj riaditelia jednotlivých prevádzok vodných elektrární s rodinami. Čistili štvorčlenné skupinky, ktoré postupovali proti sebe v asi 400-metrových rozostupoch. „Dohromady sme vyčistili asi tri kilometre potoka, ale aj z takéhoto krátkeho úseku sme vyniesli približne sedemsto kilogramov odpadu, ktorý muselo nákladné vozidlo odvážať na trikrát. Najčastejšie išlo o  plastové obaly, konzervy,

36

plechovky,“ hovorí Veronika Čičová z komunikačného úseku vodných elektrární. „Na naše prekvapenie však najťažšie odpadky predstavovali časti plechov zo striech, ktoré s veľkou pravdepodobnosťou pochádzali zo stavieb pozdĺž potoka. Kuriozitami boli zhrdzavené činky, časti bicyklov, kočíkov, plachtovina z  nákladného vozidla, ale aj vysokotoxické odpady, akými sú použité akumulačné články a autobatérie, nevyprázdnené plastové obaly chemických čistidiel.“

Mgr. JURAJ KOPŘIVA pre útvar komunikácie a vzťahov s verejnosťou Slovenských elektrární, a.s., pracuje od r. 2007. So spoločnosťou Enel SpA spolupracoval ako subdodávateľ public relations na Slovensku od r. 2005. Absolvent Katedry žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave sa od r. 1999 venoval spravodajstvu a analýzam komoditných, finančných a realitných trhov v Hospodárskych novinách a časopise Investor. Kontakt na autora: [email protected]

S 2 e

s o

B T

Solární energie v ČR 2010 M A G A Z Í N

4. odborná konference, březen 2010, Praha Informace o konferenci: Společnost B.I.D. services s.r.o. připravuje na březen 2010 již čtvrtou odbornou konferenci na téma solární energetika v České republice. Potenciál a realita solární energie v ČR a EU, podpora státu a regulace Konference je určena všem výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, distributorům, obchodníkům s elektřinou, výrobcům a dodavatelům zařízení, státním organizacím, poradenským firmám a investorům.

Sledujte přehled aktuálních konferencí na: www.bids.cz

Nabídka partnerství: Konference a semináře společnosti B.I.D services s.r.o. získaly během posledních let prestiž a udržují si dobré jméno. Zajímavé jsou i pro partnery, jimž nabízejí mnoho rozličných příležitostí ke spolupráci. Vzhledem k úzkému zaměření témat a široké škále posluchačů z řad nejvyššího a středního managementu, zástupců státní správy, měst a obcí, zahraničních účastníků atd., jsme schopni nabídnout partnerství a propagaci na akcích různým společnostem či organizacím. Pokud má Vaše společnost zájem o partnerství na konferenci Solární energie v ČR 2010, kontaktujte prosím: Soňu Miňovskou [email protected] + 420 222 718 017 Solární energie v ČR 2009, Kongresové centrum Praha

B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz

E

K

O

L

O

G

I

E

DESERTEC – sluneční energie z pouští Mgr. Zuzana Benešová

ÚVOD Světová poptávka po energii dramaticky vzrostla od počátku industrializace. Spotřeba energie na osobu je dnes patnáctkrát vyšší než před 130 lety a celosvětově se spotřeba energie mezi lety 1970 a 2000 zdvojnásobila (DLR, 2005). Tato čísla mohou být vysvětlena zvyšujícím se přírůstkem obyvatelstva a také změnou ve způsobu života lidí od doby industrializace. Jak je vidět na  obrázku č. 1, více než 80 % (IEA, 2008) energie, kterou využíváme (resp. za  kterou platíme), pochází z  neobnovitelných zdrojů energie, jako je uhlí, ropa, a zemní plyn. Tato situace je problematická nejen proto, že tyto zdroje docházejí, ale také proto, že fosilní paliva přispívají ke změně klimatu. Naproti tomu obnovitelné zdroje energie, které jsou často označovány za “čisté zdroje energie”, představují pouze 10 % (IEA, 2008) světové spotřeby energie.

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Projekt DESERTEC – sluneční energie z pouští – objevuje možnost využití malé plochy pouští v oblasti Středomoří k vyprodukování elektřiny pro Evropu, Blízký východ a severní Afriku. Česká republika je součástí Evropy, proto je možné, že bude do projektu také zahrnuta. Tento článek představuje průzkum postoje české veřejnosti k problémům spojených s energetikou a k projektu DESERTEC. energii takovým způsobem, aby i budoucí generace měla možnost uspokojit svou poptávku po  energii. Nicméně, naše společnost se dle definice o  udržitelném rozvoji nechová. Nejenže neobnovitelné zdroje energie jsou čerpány ve velké míře, ale také jejich používání škodí životnímu prostředí, což do definice o udržitelnosti rovněž nezapadá. Ačkoli klimatické změny a s tím spojené důsledky vyvolávají vážné obavy, udržitelný rozvoj musí jít ruku v ruce nejen se zdravím a sociální kompatibilitou, ale také s ekonomickým hlediskem, dostupností zdrojů a technologií (DLR, 2005). To znamená, že je potřeba vytvořit nejen energetický rámec, který by odvrátil dopady na životní prostředí, ale také rámec, který by znamenal, že energie pro konečné užití bude dostupná, technologicky uskutečnitelná a  ekonomicky únosná. Následující hlediska udržitelnosti energetického sektoru jsou založena na  konceptu trvale udržitelného rozvoje (Kopfmuller a  spol., 2001; 2003; Kopfmuller, 2004; a BMU, 2004):  Rovnost přístupu  Zachování zdrojů  Slučitelnost se životním prostředím, klimatem a zdravím  Sociální snášenlivost  Malá tolerance rizik a chyb  Komplexní ekonomická účinnost  Uspokojení poptávky kdykoliv  Mezinárodní spolupráce

DESERTEC – ČISTÁ ENERGIE Z POUŠTÍ Jak již bylo zmíněno, jednou z  nejdůležitějších úloh 21. století je vyřešit problém související s  energetickými problémy, jako je rostoucí poptávka, změna klimatu, vyčerpatelnost neobnovitelných zdrojů a cena energie. Je naléhavě potřebné zajistit energii, která bude “čistá”, dostatečná k  nasycení rostoucí poptávky a  ekonomicky dostupná. Pouště v  tom mohou sehrát velmi důležitou roli, neboť se zjistilo, že přijímají 700 krát více energie ze slunečního záření než světová populace spotřebuje spalováním fosilních paliv (DLR, 2005). Pouště jsou však rozloženy na  zemském povrchu nerovnoměrně, a  ne všechny země ovládají technologii, která tento sluneční potenciál může využít. Proto je spolupráce států s  energetickým potenciálem pouští a  států s  technologickým know-how nesmírně důležitá. Partnerství pro energii, vodu a  klimatickou bezpečnost může být dosaženo v rámci regionu okolo Středozemního moře – Evropa, Střední východ a severní Afrika (EU-MENA), jak je patrné z obrázku č. 2. V  roce 2003 bylo takové partnerství založeno z  iniciativy Římského klubu, Jordánského národního výzkumného střediska pro energetiku a Nadace na ochranu klimatu v  Hamburku. Tzv. Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation (TREC) vychází z poznatku, že malá část (jen cca 1 %) plochy pouští je schopna uspokojit celkovou

Obrázek č. 1: Světová spotřeba primární energie Zdroj: IEA, 2009

TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Trvale udržitelný rozvoj je ve  světě často diskutovaným pojmem. Udržitelný rozvoj může být vykládán několika definicemi. Nejčastěji se používá definice ze zprávy valného shromáždění OSN v roce 1983, nazvaného „Naše společná budoucnost”, kde Bruntlandova komise definovala trvale udržitelný rozvoj jako: „Takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současných generací, aniž by omezoval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby” (WCED, 1987). Z  hlediska spotřeby energie, může být tato definice interpretována tak, že naše společnost by měla konzumovat

38

Obrázek č. 2: Potenciální spolupráce tří regionů – Evropa, severní Afrika a Střední východ Zdroj: DESERTEC Foundation, 2009

M A G A Z Í N

Obrázek č. 3: Plocha potřebná k vyrobení takového množství elektřiny, které je v současné době konzumováno na celém světě (17 000 TWh/rok), v EU-25 (3 200 TWh/rok) a na Středním východě a v severní Africe (MENA) Zdroj: DESERTEC Foundation, 2009

světovou poptávku po elektřině (viz obrázek č. 3). Pro Evropu má největší význam oblast severní Afriky. Energie z  pouští by urychlila proces snižování emisí oxidu uhličitého v Evropě a podpořila by bezpečnost dodávek energie v EU (WhiteBook, 2009, Wijkman).

TECHNOLOGIE Země na  jihu a  východě Středozemního moře se svým obrovským avšak nevyužitým potenciálem solární (a  také větrné) energie by mohly část vyrobené elektřiny vyvážet i do Evropy. Obrázek č. 4 naznačuje

možnost přenosu na velké vzdálenosti, který je zajistitelný s  přijatelnými ztrátami (cca 10  %) pomocí dálkových vedení stejnosměrného proudu. Klíčovou technologií, která přeměňuje sluneční záření na  elektrickou energii, jsou koncentrační sluneční tepelné elektrárny (CSP) ukázané na obrázku č. 5). CSP používají parabolická zrcadla (v  současnosti většinou parabolické žlaby) ke  koncentraci slunečního záření. Získané teplo slouží k výrobě páry, která pohání turbíny stejně jako v  uhelných a  jaderných elektrárnách. CSP mohou být také vybaveny akumulátory tepla. CSP pak mohou pracovat v libovolném režimu (základním i špičkovém zatížení). Synchronní generátory tedy mohou poskytovat i podpůrné služby pro regulaci výkonu a  zajišťování stability provozu elektrizační soustavy. Tím se tato technologie zásadně liší od fotovoltaických elektráren, které tuto schopnost synchronních strojů nemají. Koncentrační sluneční elektrárny jsou již v  provozu v  USA, ve  Španělsku a  Austrálii. Kromě technologie CSP uvažuje koncept DESERTEC také využití větrné energie na moři i na pevnině, doplňkově i  místních fotovoltaických systémů, energie biomasy, vodní a  geotermální energie, což je dokladováno i  na  obrázku č. 4 (TREC, 2003).

Obrázek č. 4: Koncept supersítě stejnosměrného přenosu energie; symboly představují různé zdroje energie, které jsou v projektu zvažovány

Zdroj: DESERTEC Foundation, 2009

39

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obrázek č. 5: Koncentrační sluneční tepelné elektrárny (CSP)

Velmi významnou skutečností je, že kromě elektřiny projekt DESERTEC poskytuje další důležitý užitek, a tím je voda. Sladká voda, která je a  bude nedostatkovou komoditou v severní Africe a v zemích Středního a Blízkého východu, může být vedlejším produktem koncentračních solárních elektráren. CSP pracují s  parním cyklem jako obvyklá tepelná elektrárna. Teplo z  kombinované výroby elektřiny a tepla může být využito k  odsolování mořské vody. Voda pak může být využita nejen jako pitná, ale také v zemědělské a průmyslové činnosti. To by přispělo ke  společensko – ekonomickému rozvoji v severní Africe a v zemích Blízkého východu, což by se projevilo i zmírněním současné neúnosné ekonomické migrace z  těchto oblastí do Evropy. Dalším potenciálním produktem, který může být součástí exportu, je vodík získávaný elektrolýzou mořské vody (TREC, 2003).

PŘEKÁŽKY Vysoké náklady jsou jedním z argumentů proti projektu DESERTEC. Samozřejmě, že na  počátku jsou náklady vysoké, ostatně to platí s  každou novou technologickou vlnou. “Learning curve”, křivka osvojování znalostí, která vychází z vývoje technologií v minulosti, předpokládá pokles nákladů (DLR, 2005). Studie DLR (2005) dokazuje, že nejproduktivnější místa s vysokou intenzitou slunečního záření a vhodnými povětrnostními podmínkami v  severní Africe a na Blízkém východě, by již nyní konkurovaly nákladům na  elektřinu z  fosilního paliva. Náklady, jako argument proti DESERTECu je podobný jako v  případě nákladů na  renesanci jaderné energetiky s  tím rozdílem, že v  případě jaderné energie náklady v čase porostou z důvodu rostoucích požadavků na  bezpečnost, zatímco investiční náklady technologie CSP se díky learning curve budou snižovat (DLR, 2005). I  díky tomu, že technologie CSP může být snáze

Zdroj: Schott AG

předmětem sériové výroby a  má kratší dobu výstavby (2 roky), zatímco jaderná elektrárna je vždy složitá originální stavba, jejíž doba výstavby a tedy i náklady na úvěry budou vždy vyšší. Další argument, který je často používán proti tomuto projektu, je obava o bezpečnost dodávky energie. Evropská unie (EU) usiluje o  snížení závislosti na  dovozu energie a snaží se o zvýšení diverzifikace energetických zdrojů i  dodavatelů energie, především z  nestabilních regionů a  od  nestabilních dodavatelů. Tato snaha zesílila především kvůli sporům mezi Ruskem a  Ukrajinou o  dodávky plynu v  roce 2006 a 2009, které vyústily v odpojení mnoha regionů EU od dodávek plynu. Evropská politika sousedství (European Neighbourhood Policy; ENP) je zahraničněpolitický nástroj Unie, který vznikl v  roce 2004. Cílem je posílit vztahy i se státy, které sousedí s EU a vyhlídka jejich připojení k EU je zatím malá. ENP nabízí především ekonomické stimuly, jako je těsnější ekonomická spolupráce, výměnou za pokrok v demokracii, pokrok v právním řádu a v lidských právech. Mezi úkoly ENP patří také regionální spolupráce, zahrnující projekty propojující infrastrukturu mezi EU, Blízkým východem a severní Afrikou (COM, 2004). Další překážkou projektu, která může být často zvažována, je počasí. Technologie CSP má však řešení i pro situaci, kdy je sluneční záření omezeno – v noci a když je zataženo. Jak bylo zmíněno, rezervoáry akumulují teplo během dne, takže mohou pohánět turbíny

Obrázek č. 6: Přínosy projektu DESERTEC

i v noci nebo při poptávkové špičce. V případě písečných bouří, ačkoli ty se objevují jen velmi zřídka, se parabolická zrcadla jednoduše otočí vzhůru nohama. Koncentrační solární termální elektrárny úspěšně fungují již od osmdesátých let v Kalifornii, aniž by byly písečnými bouřemi poškozeny (DESERTEC – UK, 2009).

PŘÍNOSY Projekt DESERTEC by mohl zajistit trvale udržitelnou výrobu elektřiny pro celý svět (DESERTEC Foundation, 2009). I když partnerství TREC bylo vytvořeno mezi regiony EU, Blízkého východu a severní Afriky, projekt DESERTEC může ovlivnit i další regiony (např.: USA, Austrálie). V  zemích Blízkého východu a  severní Afriky by projekt přispěl k  ekonomickému a  společenskému rozvoji. Vývoz solární elektřiny do  Evropy by otevřel dveře investičním a obchodním příležitostem, což by dalo impulz i novým pracovním místům a tudíž i růstu politické stability v regionech MENA. Na  světě je mnoho dalších oblastí, které by měly prospěch z rozvoje solární energie. Poklad, který se ukrývá v ropě, by byl nahrazen pokladem, který se ukrývá v  neuvěřitelném potenciálu slunečního záření. Taková substituce je z důvodu energetické a klimatické bezpečnosti žádoucí (DESERTEC Foundation, 2009). Hlavní přínosy projektu, které jsou hodnoceny na  základě prospěšnosti pro společnost, ekonomiku a  životní prostředí, jsou shrnuty v obrázku č. 6.

M A G A Z Í N

PŘEDCHOZÍ STUDIE Tři hlavní studie, vytvořené týmem EUMENA vedeným Německým centrem pro vesmír a  letectví (DLR), se zaměřují na  následující:  Koncentrační solární elektrárny pro region Středozemí (2005)  Středomořské propojení pro koncentrační solární elektrárny (2006)  Koncentrační solární elektrárny pro odsolování mořské vody (2007) Hlavní výsledky těchto studií jsou:  Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou klíčem k udržitelnému společenskoekonomickému rozvoji.  Společenská, ekonomická a environmentální udržitelnost je dosažitelná pouze s obnovitelnými zdroji energie, avšak současná opatření nejsou k dosažení tohoto cíle dostatečná.  Obnovitelné zdroje energie jsou hojné a mohou nasytit rostoucí poptávku regionu EU-MENA.  Běžná špička v poptávce může být uspokojena dobře vyrovnaným mixem technologií.  Obnovitelné zdroje energie jsou nákladově nejefektivnější variantou zajištění energetické bezpečnosti a zajištění sladké vody.  Do roku 2050 může region EU-MENA využívat 80 % elektřiny z OZE.  Uhlíkové emise mohou být zredukovány na 25 % oproti roku 2000.

CO JE ZAPOTŘEBÍ Projekt DESERTEC nezačne fungovat sám od  sebe. Mezinárodní spolupráce mezi regiony EU-MENA je zcela zásadní. Nezbytný politický proces může být zahájen partnerstvím pro obnovitelné zdroje energie a společnou zónou volného prostoru pro OZE v  oblasti EU-MENA, to by mohlo dále vyústit ve  společenství pro energetickou a  klimatickou bezpečnost a  zajištění vody (DLR, 2007). Dále je nutno vytvořit adekvátní politické prostředí na podporu OZE. Například stanovené výkupní ceny (feed-in tariff) se osvědčily jako velmi dobré nástroje (DLR, 2005) a v kombinaci s ostatními opatřeními na podporu OZE mohou být úspěšné. Ačkoliv veřejné investice jsou na počátku projektu důležité, dlouhodobé dotace již potřebné nebudou, oproti případům fosilních paliv či jaderné energetiky (DLR, 2005). Důležitá je také informovanost o projektu, proto je nutné zvyšovat povědomí vlády, politiků a široké veřejnosti (DESERTEC-UK, 2009).

KDO JE JIŽ ZAPOJEN Unie pro Středozemí byla oficiálně vyhlášena na  speciálním summitu 43 představitelů států a  vlád 13. července 2008 v  Paříži.

Evropská unie podepsala následně smlouvu o  partnerství v  oblasti energetiky s  africkými státy. 8. září 2008 komisař pro rozvojovou pomoc Michel a komisař pro energetiku Piebalgs podepsali dohodu, která by měla zajistit významné investice do  africké přenosové soustavy, do produkce energie a dalších projektů (The United Euro Bridge, 2008). Partnerství s  jižními sousedy Evropy by mělo v dlouhodobém horizontu snížit energetickou závislost na  ruských energetických zdrojích. Afrika je již v  současné době významným partnerem EU, neboť 15 % plynu a  ropy plyne právě ze severní Afriky (Alžírsko, Libye), a  toto procento by mělo v  budoucnu stoupat (BP, 2009). 13. července 2009 (na  den přesně rok po  vzniku Unie pro Středomoří) podepsalo dvanáct významných světových společností v  Mnichově Memorandum o  založení průmyslové iniciativy projektu DESERTEC (DESERTEC Industrial Initiative DII). Smyslem této iniciativy je analyzovat a  rozvinout technický, ekonomický, politický, společenský a  ekologický rámec pro výrobu energie v pouštích severní Afriky (DESERTEC Foundation, 2009).

METODOLOGIE PRŮZKUMU Průzkum o  postoji veřejnosti k  energetickým otázkám a  k  projektu DESERTEC byl proveden v  České republice ve  spolupráci Cranfield University se společností CITYPLAN spol. s  r.o. Respondenti byli tázáni na  jejich názor vůči fosilním palivům, jaderné energetice a  obnovitelným zdrojům energie, dále vůči projektu DESERTEC, jeho proveditelnosti, překážkám a  přínosům. Průzkum byl proveden v období od 1. června do 30. června 2009. Celkově se průzkumu účastnilo 157 respondentů, kteří byli rozděleni do 4 cílových skupin:  Představitelé státní správy a samosprávy (9 %)  Odborná veřejnost v oboru energetika (16 %)  Studenti (39 %)  Ostatní (36 %) Dotazník se skládal z  obecné části obsahující šest tvrzení o obecných energetických problémech, konkrétně dvě tvrzení o  fosilních palivech, dvě o jaderné energetice a dvě o  obnovitelné energii. Respondenti měli zaškrtnout, zda se s těmito tvrzeními ztotožňují, či ne. Další část dotazníku se skládala ze dvou podsekcí. V  sekci A  je představen projekt DESERTEC, jsou zde uvedeny základní informace o  tom, jak by projekt fungoval, co je k  jeho realizaci zapotřebí, jaké jsou výhody projektu, kdo se již o  DESERTEC zajímá a  kde podobné technologie již existují.

Sekce B se skládá ze čtyř otázek, které jsou jak “multiple – choice”, tak i hodnotící. Otázky se týkají názoru na projekt DESERTEC obecně, na jeho potenciální bariéry, možné přínosy obecně a konkrétně pro Českou republiku. V  dotazníku byl i  prostor pro přidání dalších bariér či přínosů a  pro připomínky k projektu i samotnému dotazníku. VÝSLEDKY – KVANTITATIVNÍ DATA Část obecná Respondenti vyjádřili svůj postoj k  tvrzením o  různých energetických problémech na stupnici od “Naprosto souhlasím” k “Naprosto nesouhlasím” a “Nevím”. Tvrzení 1: Fosilní paliva (ropa a zemní plyn) nebudou ke konci tohoto století stačit pro zajištění energetických potřeb lidstva. Více než 80 % respondentů souhlasí s tím, že fosilní paliva nebudou na  konci tohoto století stačit, aby zajistila naše energetické potřeby, z  čehož 44  % naprosto souhlasí s tímto tvrzením. Toto zjištění není překvapující, neboť problematika s nedostatkem fosilních paliv je často zmiňována v médiích. Tvrzení 2: Nedostatek fosilních paliv by mohl vést k ozbrojeným konfliktům o zbývající zdroje. 83  % respondentů vnímá nedostatek fosilních paliv jako důvod k ozbrojeným konfliktům. To může být způsobeno obavami z  konfliktů, jako jsou například nepokoje a vojenské operace na Středním východě. Tvrzení 3: Jaderná (nukleární) energetika je dobré řešení k zajištění energie pro lidstvo. Skoro 80  % České veřejnosti souhlasí s tvrzením, že jaderná energetika je dobré řešení k zajištění energie, z čehož 44 % naprosto souhlasí s  tímto tvrzením. Toto zjištění je v rozporu s hypotézami, podle nichž se předpokládalo, že respondenti nebudou preferovat jadernou energetiku, neboť průzkumy z ostatních zemí ukazují, že lidé jsou vůči jaderné energii skeptičtí (EC, 2007; WorldPublicOpinion.org, 2008). V  názorech jednotlivých skupin lze poukázat na  odlišnosti. Pouze 60 % pracovníků státní správy nebo samosprávy věří, že jaderná energie je dobré řešení, oproti tomu skoro 90 % představitelů odborné veřejnosti sdílí tento názor. Tvrzení 4: Jaderná (nukleární) energetika může byt zneužita teroristy a pro výrobu jaderných zbraní. I  přes kladný postoj vůči jaderné energetice skoro dvě třetiny (61 %) respondentů souhlasí s tvrzením, že jaderná energetika může vést k šíření jaderných zbraní a/nebo k  teroristickému útoku na  jadernou elektrárnu. Odborná veřejnost, tedy odborníci

41

E

K

O

L

O

G

I

E

v oblasti energetiky, si ze 72 % myslí, že tyto hrozby v případě jaderné energetiky mohou nastat (40 % naprosto souhlasí). Studenti si uvědomují tyto hrozby nejméně – jenom 46 % . Lidé v  České republice vnímají možnost nebezpečí spojenou s  jadernou energií, což potvrzuje hypotézu, založenou na předešlých průzkumech, které dokazují, že lidé v  EU mají obavy z  možného teroristického útoku na  jadernou elektrárnu či zneužití radioaktivního materiálu (EC, 2007). Přesto, že většina odborníků na energetiku vidí v jádru řešení, více než 70 % připouští fakt, že jádro je spojeno s hrozbami. Tvrzení 5: Obnovitelné zdroje energie mohou významně zmírnit globální oteplování. Přes 60 % respondentů věří, že obnovitelné zdroje energie mohou zmírnit oteplování naší planety, avšak třetina s  tímto tvrzením nesouhlasí. Studenti jsou více skeptičtí, pouze 44 % z nich si myslí, že obnovitelné zdroje energie mohou pozitivně ovlivnit globální oteplování a 46 % s tímto tvrzením nesouhlasí. Ostatní skupiny respondentů nevykazují větší odlišnosti. Tvrzení 6: Obnovitelné zdroje energie mohou v budoucnu pokrýt nejméně polovinu potřeby energie lidstva. Co se týče potenciálu obnovitelných zdrojů energie, přesně 50 % respondentů věří, že nejméně polovina poptávky energie může být v  budoucnu pokryta z  obnovitelných zdrojů. Ale skoro 40 % dotazovaných s tvrzením nesouhlasí a 12 % neví. S přihlédnutím k  jednotlivým skupinám, 48  % odborníků v  oboru energetiky souhlasí, že obnovitelné zdroje mohou zajistit nejméně polovinu potřeby energie lidstva, ačkoliv naprosto stejné procento (48 %) tomu nevěří. Naprostá většina (93 %) představitelů státní správy a samosprávy vidí potenciál v  obnovitelných zdrojích pozitivně. Studenti jsou naopak skeptičtí, pouze 38 % věří, že polovina potřeby energie bude v budoucnu zajištěna obnovitelnými zdroji.

H

O

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obrázek č. 7: Odpovědi české veřejnosti na otázku „Co je podle Vás projekt DESERTEC?“

Česká republika je k obnovitelným zdrojům energie spíše skeptická ve srovnání s jinými zeměmi, kde průzkumy ukazují silnou podporu lidí obnovitelným zdrojům (WorldPublicOpinion.org, 2008). Pesimistické vnímání obnovitelných zdrojů českou veřejností může být ovlivněno negativním postojem k  alternativním zdrojům energie některých českých politiků. Průzkumy provedené v jiných zemí ukazují ukazují na silnou podporu veřejnosti pro využívání obnovitelných zdrojů energie (AGS, 2007; EC, 2006; WorldPublicOpinion, 2008). Bylo by proto zajímavé udělat další průzkum, který by objasnil, proč česká veřejnost zastává takový postoj. Skutečnost, že čeští respondenti jsou méně optimističtí vůči obnovitelným zdrojům energie, než je tomu jinde, může být způsobena nedostatečnou informovaností o  možnostech alternativní energie. To také vysvětluje silně pozitivní postoj české veřejnosti vůči jaderné energetice, i když současně mají lidé obavy z možného nebezpečí, které je s ní spojené. ČÁST DESERTEC V  této části jsou popsány odpovědi na  otázky týkající se projektu DESERTEC. Nejprve je popsán obecný názor na  projekt, poté jsou diskutovány možné bariéry a přínosy projektu DESERTEC, kterým respondenti přiřazovali důležitost na stupnici od „velmi důležité” k „nedůležité”.

Obrázek č. 8: Názor české veřejnosti na možné překážky projektu DESERTEC

42

S

Otázka 1: Co je podle Vás projekt DESERTEC? Obrázek č. 7 ukazuje, že naprostá většina (90  %) respondentů vnímá projekt DESERTEC jako dobrý nápad, avšak skoro polovina (43 %) si myslí, že je projekt těžko proveditelný. Při porovnávání jednotlivých skupin, můžeme vidět nějaké odlišnosti. 75 % představitelů státní správy či samosprávy má na projekt kladný názor a věří, že se projekt podaří v budoucnu zrealizovat. Oproti tomu pouze jedna třetina studentů si myslí, že projekt je realizovatelný. Více než polovina odborníků (56  %) projektu DESERTEC důvěřuje a nikdo z této skupiny neoznačil projekt za nerealizovatelný. Tyto výsledky jsou překvapivé, když bereme v  úvahu, že Česká republika je spíše skeptická, co se obnovitelných zdrojů energie týče. Zdá se, že respondenti jsou myšlence projektu DESERTEC otevřeni a že by tento projekt mohl být přijat kladně širokou veřejností. Je velmi důležité klást důraz na  vysvětlení, jak bude projekt realizován, protože průzkum ukázal, že skoro polovina lidí má pochyby o  proveditelnosti projektu. Bylo by přínosné udělat průzkum, jakou cestou nejlépe projekt DESERTEC propagovat. Otázka 2: Jaké si myslíte, že jsou potenciální překážky projektu? Obrázek č. 8 znázorňuje názor české veřejnosti na  možné překážky projektu DESERTEC. Skoro 40 % respondentů vidí jako největší překážku nepřátelské vztahy mezi státy, zejména mezi státy severní Afriky a Blízkého východu. Finance jsou hned druhou největší překážkou, i  když respondenti hodnotí tuto překážku jako střední. Teroristický útok a nedostatečná technologie jsou vnímány spíše jako malé překážky. V  jednotlivých skupinách se pořadí překážek neliší, kromě studentů, kteří hodnotí problém nedostatečné technologie vážněji (25 %) než teroristický útok (20 %). Naproti tomu problém nedostatečné technologie jako významnou překážku ohodnotilo pouze 8 % odborníků.

M A G A Z Í N

To, že lidé nevidí problém v  nedostatečné technologii, ukazuje, že veřejnost vnímá využívání obnovitelných zdrojů jako možný posun od  spalování fosilních paliv. Fakt, že finance byly označeny za vysokou bariéru, odporuje hypotézám. Průzkumy z minulosti ukazují, že lidé v EU nevidí v příklonu k obnovitelným zdrojům ekonomickou újmu, naopak, respondenti věří v  úsporu peněz v  dlouhodobém horizontu (WorldPublicOpinion.org, 2008). Lidé označili nepřátelské vztahy mezi státy jako největší problém projektu, což připouští i  samotní zastánci projektu DESERTEC. Partnerství v  oblasti obnovitelných zdrojů a zóna volného obchodu v  EU-MENA jsou jednou z  nejdůležitějších podmínek tohoto projektu (DLR, 2007). Toto je také hlavní důvod pro utváření partnerství a dohod mezi státy Středomoří. Skeptický postoj studentů vůči technologiím poukazuje na  nedostatek informací o  nových technologiích využívání obnovitelných zdrojů, které jsou již ve světě v provozu. Otázka 3: Jaké si myslíte, že jsou přínosy tohoto projektu? Na  obrázku č. 9 můžeme vidět, jak lidé vnímají potenciální přínosy projektu DESERTEC. Jako největší přínos je mezi českou veřejností vnímáno zvýšení nezávislosti na neobnovitelných zdrojích energie. Více

Obrázek č. 9: Názor české veřejnosti na možné přínosy projektu DESERTEC

Obrázek č. 10: Názor české veřejnosti na potenciální přínosy projektu DESERTEC pro Českou republiku

43

E

K

O

L

O

G

I

E

než polovina (54 %) respondentů ohodnotila tento přínos za vysoký. Toto zjištění není překvapivé, neboť průzkum ukázal, že veřejnost citelně vnímá nedostatek fosilních paliv a s tím spojené nebezpečí ozbrojeného konfliktu jako velký problém. K tomuto názoru mohl také přispět spor mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně plynu, který vyústil v přerušení jeho dodávky v lednu 2009. Druhý nejdůležitější přínos projektu, hodnocený 42  % respondentů jako vysoký, je zlepšení životního prostředí. To poukazuje na to, že si je česká veřejnost vědoma negativních dopadů využívání neobnovitelných zdrojů energie na životní prostředí a myslí si, že posun k  obnovitelným zdrojům by mohl tyto dopady zmírnit. Toto zjištění je v rozporu s faktem, že pouze 61 % respondentů věří, že obnovitelné zdroje mohou významně zmírnit globální oteplování. Zlepšení vztahů a  spolupráce mezi zeměmi Unie pro Středomoří a  nové pracovní příležitosti jsou veřejností vnímány spíše jako průměrný přínos. Dle odborníků, zlepšení životního prostředí je větší přínos než snížení závislosti na  neobnovitelných zdrojích. Také větší procento odborníků označilo možné zlepšení vztahů mezi státy jako vysoký přínos. Otázka 4: Jaké si myslíte, že by měl projekt přínosy pro Českou republiku? Nejdůležitější přínosy, které by projekt DESERTEC mohl přinést konkrétně pro Českou republiku, jsou diverzifikace energetických zdrojů a  ekonomický rozvoj. Oba tyto přínosy však byly označeny spíše za průměrné, než vysoké, a přibližně 40 % respondentů tyto přínosy označilo jako malé či nevýznamné. Zlepšení vztahů ČR se zeměmi Blízkého východu a  severní Afriky je vnímáno skoro polovinou respondentů jako malý či nevýznamný přínos a vytváření pracovních míst je považováno 70 % respondentů také jako malý či nevýznamný přínos (viz obrázek č. 10). Můžeme shrnout, že v  otázce přínosů projektu konkrétně pro Českou republiku jsou respondenti méně optimističtí. To může být mimo jiné ovlivněno i tím, že projekt DESERTEC je zatím v počáteční fázi a v tuto chvíli není jisté, zda se Česká republika bude na projektu podílet. Dalším důvodem může být i fakt, že většina lidí slyšela o projektu poprvé v tomto průzkumu. Bylo by zajímavé udělat další průzkum, tentokrát tváří v tvář, a zjistit důvody skepticismu k přínosům projektu pro Českou republiku. V  jednotlivých skupinách můžeme vidět odlišnosti názorů. Studenti jsou při hodnocení přínosů více pesimističtí. Více než polovina jich zastává názor, že všechny přínosy jsou jen malé či nevýznamné. Naopak 36  % dotazovaných odborníků

44

H

O

S

P

O

D

Á

R

vnímá diverzifikaci energetických zdrojů jako významný přínos a skoro 70 % ohodnotilo ekonomický rozvoj (např. příležitost zvýšení vývozu investičních celků do  regiónů MENA) za vysoký či střední přínos. Představitelé státní správy či samosprávy jsou dokonce ještě více optimističtí, přibližně 60 % z nich vidí všechny přínosy jako významné či středně významné. VÝSLEDKY – KVALITATIVNÍ DATA Další překážky, které respondenti zmínili, jsou:  lobby velkých energetických společností, které by mohlo znemožnit zahájení projektu,  produkce energie soustředěna na jedno místo, což by mohlo vést k ozbrojeným konfliktům,  byrokracie,  korupce,  země severní Afriky a Blízký východ budou mít monopol na výrobu elektřiny,  velká vzdálenost pro přenos elektřiny,  obnovitelné zdroje energie nejsou cenově příznivé,  projekt není realizovatelný v jednom volebním období,  nestabilní sociálně - politické prostředí,  spolupráce s Afričany by mohla být složitá,  slunce nesvítí nepřetržitě (noc, bouře),  problém s přenosem do Evropy,  písek usazující se na zrcadlech,  příliš nový nápad,  neschopnost států dohodnout se,  malá zkušenost investorů s takovým projektem,  zabírání pouště,  synchronizace přenosových soustav. Většinou tyto bariéry byly ohodnoceny jako střední či vysoké. Další přínosy, zmiňované respondenty, zahrnují:  relativně čistá energie v době, kdy jsou neobnovitelné zdroje vyčerpávány  posílení politické stability EU,  osídlení pouště,  rozvoj a ekonomický růst v Africe a zvýšení životního standardu v této části světa,  energetická bezpečnost v Evropě,  modelový příklad, který by se mohl uplatnit dále,  technologický rozvoj a investice do nových technologií,  přerozdělování peněz pro Afriku,  rozvoj efektivnějších a testování současných technologií,  využití “mrtvé” plochy pouště,  celosvětový přínos pro životní prostředí,  zapojení rozvojových zemí do technologického rozvoje,  nový druh kooperace.

N

O

S

T

Mezi přínosy projektu pro Českou republiku, které byly respondenty zmíněny, patří:  snížení produkce emisí,  snížení energetické závislosti na několika státech,  zviditelnění České republiky ve světě. Některé názory poukazují na nedostatečné porozumění problematice. Respondenti často zaměňují koncentrační solární tepelné elektrárny za fotovoltaické. Toto ale může být zapříčiněno nedostatečnými informacemi v dotazníku. Respondenti také pochybují o  možnosti efektivního přenosu elektřiny na  velkou vzdálenost stejnosměrným proudem velmi vysokého napětí, i když tato technologie je již ve světě využívána. Ukázalo se, že lidé nemají velké povědomí o  možnosti akumulace tepla a výrobě solární elektřiny během noci. Tyto nedostatky ve  vědomostech nejsou překvapivé, neboť se jedná spíše o  technické informace a  ne všichni respondenti jsou odborníci či studenti technických fakult. Tato kvantitativní data poukazují na nezbytnost větší osvěty a šíření informací o technologiích pro obnovitelné zdroje energie a projektu DESERTEC vůbec. Na  druhou stranu připomínky respondentů ukazují, že lidé si jsou vědomi komplexnosti projektu z  hlediska politických vztahů a vzájemné spolupráce mezi státy, což je naprosto nutné k vytvoření stabilního sociálně – politického prostředí.

ZÁVĚR Průzkum ukázal, že česká veřejnost citelně vnímá problémy spojené s vyčerpatelností fosilních paliv a uvědomuje si, že tyto problémy mohou vyústit ve  vojenské konflikty. To by mohlo vysvětlit důvod, proč většina respondentů věří, že jaderná energie je dobré řešení k  uspokojení poptávky po  energii. Nicméně současně respondenti, především představitelé odborné veřejnosti, mají obavy, že rozvoj jaderné energetiky může vést k šíření jaderných zbraní. Hrozbou je rovněž možnost útoků na jaderné elektrárny. K obnovitelným zdrojům, jejich potenciálu a pozitivnímu dopadu na životní prostředí, jsou čeští respondenti méně optimističtí (především studenti) v  porovnání s  výsledky výzkumů v jiných zemích. Avšak většina respondentů vnímá projekt DESERTEC jako dobrý nápad a  skoro polovina věří, že projekt je v  budoucnu realizovatelný. Největší překážkou projektu jsou, dle respondentů, nepřátelské vztahy mezi státy a  nedostatek financí. Dalšími bariérami, které byly respondenty zmíněny, jsou lobby velkých energetických společností, které by mohly znemožnit zahájení tohoto projektu. Mezi nejdůležitější přínosy, které byly respondenty označeny, patří zvýšení

M A G A Z Í N

 European Commission (EC) (2007)

nezávislosti na  neobnovitelných zdrojích energie a  také zlepšení životního prostředí. Z potenciálních výhod přímo pro Českou republiku, dotazovaní řadili na  přední místo diverzifikaci zdrojů a ekonomický rozvoj. Lidé však byli méně optimističtí, pokud jde o výši přínosů pro Českou republiku. Dalšími výhodami, vnímanými českou veřejností, jsou zvýšení energetické bezpečnosti v Evropě a zlepšení životního standardu ve státech severní Afriky. LITERATURA  e Alliance for Global Sustainability (AGS) (2007), “Public and stakeholder attitudes towards energy, environment and CCS”, AGS Pathways report 2007:E2, Goteborg.  BMU (2004), F. Trieb et al., “Concentating Solar Power”, German Federal Ministry for the Environment, Stuttgart.  BP (2009), “Statistical Review of World Energy June 2009”, London, UK, dostupné na: http://www.bp.com/ liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_ uk_english/reports_and_publications/ statistical_energy_review_2008/ STAGING/local_assets/2009_ downloads/statistical_review_of_ world_energy_full_report_2009.pdf.  DESERTEC Foundation, “Concept Summary”, dostupné na: http://www. desertec.org/en/concept/summary/.  DESERTEC Foundation (2009), “Clean Power from Deserts”. e DESERTEC Concept for Energy, Water and Climate Security. Edited by Knies, G.,

Moller, U., and Straub, M. Desertec Foundation White Book, 4th Edition Protext Verlag, Bonn. Dostupné online na: http://www.DESERTEC. org
“Europeans and Nuclear Safety”, Special Eurobarometer, únor 2007.  International Energy Agency (IEA) (2008): “Key World Energy Statistics 2008”, dostupné na: http://www. iea.org/Textbase/publications/free_ new_Desc.asp?PUBS_ID=1199.  Kopfmuller, J.; Brandl, V.; Jorissen, J. et al. (2001) “Nachhaltige Entwicklung integrative betrachtet”, Konstitutive Elemente, Regeln, Indikatoren, edition sigma, Berlin. PIU (2002) e Energy Review, Performance and Innovation Unit, Cabinet Office, London.  Kopfmuller, J. (2004) “An integrative sustainable development approach and its application for Germany”, International Sustainable Development Research Conference, Manchester, 2004.  Schott AG, “Schott Memorandum on Solar ermal Power Plant Technology”, dostupné na: http:// www.schott.com/solar/english/ download/schott_memorandum_e.pdf.  TREC (2003), “Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation “TREC” for development, climate stabilisation and good neighbourhood”. Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation, TREC, Paper for Arab ought Forum and Club of Rome, Amman. 6. 10. 2003.  e United Euro Bridge (2008), “Paris Summit for Mediterranean”, dostupné na: http://www.unitedeurobridge.org/J/ images/newsletters/NL18Jun08.pdf.  Whitebook, Wijkman, A., 4th edition, Bonn, 2009  World Commission on Environment and Development, 1987.  WorldPublicOpinion.org (2008), “World Public Strongly Favor Requiring More Wind and Solar Energy, More Efficiency, Even If It increases Costs”, 19. 11. 2008.

O AUTORCE Mgr. ZUZANA BENEŠOVÁ vystudovala management sportu na fakultě tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově v Praze, současně studovala a nyní dokončuje provozně ekonomickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze. Absolvovala také roční stáž na Université Catholique de Lyon ve Francii a roční double degree program Environmental Management for Business na Cranfield University ve Velké Británii. Kontakt na autorku: [email protected]

45

E

K

O

L

O

G

I

E

Architektonické ztvárnění fotovoltaiky v městském prostoru

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Stále častěji se setkáváme s instalacemi obnovitelných zdrojů energie. Jedním z nich je přeměna slunečního záření na elektrickou energii ve fotovoltaických článcích. Tato technologie svým charakterem umožňuje umístění energetického zdroje přímo v místě spotřeby a tím ovlivňuje vzhled našich sídel i krajiny.

Ing. arch. Jitka Bidlová, studio boine!architekti

VNÍMÁNÍ FOTOVOLTAICKÝCH ČLÁNKŮ Výroba tepla a  elektrické energie ze slunečního záření patří mezi aktivní systémy jejího využití. Jako první se na  střechách a  zahradách domů začaly objevovat solární panely na ohřev vody, tj. fototermické kolektory. Z  původních černých hadic stočených na tmavém podkladě se postupně standardizovaly černé obdélníkové moduly s  přibližným poměrem stran 1 : 2 : 0,1 (1 x 2 x 0,1 m). Ve chvíli, kdy bylo ekonomicky výhodné pořizování fotovoltaických panelů, výrobci je tvarově přizpůsobily termickým kolektorům, aby tak modulově doplnily jejich majoritní struktury. A tímto způsobem jsou obecně pojmy sluneční či solární kolektory vykládány širokou laickou i  odbornou veřejností (dokladem toho je argumentace památkového ústavu), čímž je komplikováno vnímání fotovoltaických článků a  jejich uplatnění na poli architektury. Technologická podstata fototermických kolektorů (přeměna sluneční energie na teplo) je jiná než u  fotovoltaických (FV) článků, čímž je omezeno jejich designové využití v architektuře na plné tmavé plochy s jasnou modulovou strukturou a šířkou. Z výše uvedených důvodů nelze tyto dvě technologie slučovat do jediného pojmu. Fotovoltaiku je třeba vnímat jako plnohodnotný vícefunkční materiál, který je možné zpracovávat mnoha způsoby a lze ho dle potřeby tvarovat a přizpůsobovat aktuálním potřebám. Můžeme ho vnímat jako povrchovou úpravu, stavební materiál, designový doplněk fasád budov, ale také jako výrazový umělecký prostředek, kterým se chceme vyjádřit. FV články se objevují se vitrážích, v městském mobiliáři či v uměleckých plastikách. Jsou také samy o  sobě reklamou nebo součástí reklamních ploch (iluminační panely). Toto je výzva pro architekty, kteří ve  spolupráci se specialisty (konstruktéry, energetiky) a  investory mohou na  základě poznání nové technologie vytvořit nový architektonický styl „solar design“, který přináší nejenom energetický profit, ale úspěšně nahrazuje tradiční materiály a  jejich užitné vlastnosti.

46

Obrázek č. 1: Solar Ark, Gifu Prefecture, Japonsko / Projektant: Kajima Corporation; realizace: 2005 Zdroj: http://www.solar-ark.com/english/index.html

FOTOVOLTAICKÉ ČLÁNKY V MĚSTSKÉM PROSTORU FV systémy jsou zdrojem energie, který svojí charakteristikou umožňuje umístění přímo v místě spotřeby, tj. v sídlech. Je to dáno především jejich konstrukční jednoduchostí, možností integrace do budov a v neposlední řadě zdravotní nezávadností. Pro město jako nositele nových myšlenek a  místa s  největší koncentrací kapitálu, tj. finančních prostředků, je výroba elektrické energie ze slunce velkou výzvou. Je to nejen jedna ze strategických možností energetické nezávislosti na  vzdálených centralizovaných energetických zdrojích, ale také výzva pro nový architektonický obraz města. FV systémy se výhodně uplatní jak na  stávajících objektech, kde lze využít především velké plochy střech, tak při návrzích nových budov, bloků i urbanistických celků. V tomto případě jsou FV články nedílnou součástí konceptu navrhování budov šetrných k životnímu prostředí. Rozsáhlé, především střešní, plochy Velmi vhodné je pro instalaci FV elektráren využití rozsáhlých ploch, především střech, v  průmyslových, výrobních či technologických areálech, obchodních centrech, na železničních a autobusových stanicích, letištních halách, sportovních stadionech apod.

S  výhodou lze využít možnosti transparentnosti FV panelů a přímo je integrovat do obvodových konstrukcí. FV články se můžou stát i  výrazným architektonickým prvkem a zářit do okolí jako reklama dané instituce. Takovým způsobem je například pojatá FV elektrárna v Japonsku na okraji města Gifu s názvem Solar Ark. Solar Ark je symbolem čisté energie a nachází se v Gifu Prefecture, tj. v geografickém centru Japonska. Je to 315 m dlouhá a 37 m vysoká ocelová konstrukce, která svým tvarem připomíná archu. Její přední část v celkové ploše 7 500 m2 je pokryta fotovoltaickými panely o výkonu 630 kWp. Uprostřed Solární archy je Solar Lab – jedno z nejnavštěvovanějších muzeí solární energie na světě. Architekti v návrhu vzdělávací akademie v Herne – Sodingenu využili princip „skleněné krabice“, do  které jsou umístěny budovy. Celý komplex je tak chráněn před nepřízní počasí a uvnitř je vytvořeno specifické mikroklimatické prostředí. Aby nedocházelo v  letním období k  přehřívání prostoru, jsou na střeše instalovány fotovoltaické panely a díky různé hustotě fotovoltaických článků, vytváří dojem mraků plujících nad hlavou. V době instalace to byla největší solární elektrárna na světě.

M A G A Z Í N

značné finanční výdaje v  milionech dolarů, mnoho fyzické práce a v neposlední řadě ohromné množství elektrické energie. Architekt Toyo Ito umístěním 14  155 m2 FV panelů na střechu, které dodávají energii 3 300 světlům a dvěma obřím obrazovkám, potlačil tyto negativní jevy. V  konstrukci stadionu jsou obsaženy další ekologické prvky, jako například propustná dlažba a použití recyklovatelných místních materiálů. Objekt zaujímá kolem 19 ha a dalších 7 ha je určeno pro veřejný zelený prostor s cyklostezkami, hřišti a ekologickým rybníkem.

Obrázek č. 2: Vzdělávací akademie v Herne – Sodingenu, Německo / Architekt: Jourda & Perraudin, realizace: 1999 Zdroj: http://www.arch.hku.hk/teaching/cases/herne/herne.html

Na  rozsáhlé střešní platformě budovy BMW Welt (okolo 16 000 m2) instalovala firma SunStrom střešní integrovaný FV systém s  3  660 panely a  nominálním výkonem 824 kWp. Vzhledem k lokaci stavby v pohledově exponovaném místě v  Mnichově a  to nejen z uliční perspektivy, ale i z ptačí (v blízkosti se nacházejí výškové budovy Olympia Tower a  BMW Group-Buildig), bylo nutné střešní rovinu pojmout nejen z funkčního hlediska, ale především z  hlediska estetického. Proto byl kladen důraz na architektonické ztvárnění střešní roviny, která tvoří tzv. „pátou fasádu“. Mezi černé lesklé pole jsou vloženy menší nerezové prvky, které křižují plochu a vytváří tak strukturální vzor. Na  Taiwanu zase letos vyrostla stavba sportovního stadionu, jehož 100% potřebu elektrické energie budou pokrývat fotovoltaické články. Design stadionu s 50 tisíci sedadly připomíná tělo draka, jehož povrch je tvořen „šupinami“ z  8  844 FV panelů. Provozní náklady takového objektu znamenají

Administrativní a kancelářské budovy Zajímavou možnost skýtají administrativní a kancelářské budovy, kde je největší potřeba elektrické energie přes den, tj. v  pracovní době. Z tohoto důvodu lze s výhodou

Obrázek č. 4: Solární stadion, Taiwan / Architekt: Toyo Ito, realizace: 2009 Zdroj: http://www.inhabitat.com/2009/05/20/taiwan%e2%80%99s-solar-stadium-100-powered-by-the-sun/#more-29872

Obrázek č. 3: BMW Welt, Mnichov, Německo / Architekt: COOP Himmelb(l)au, realizace: 2007 Zdroj: http://www.pvdatabase.org/projects_view_details.php?ID=262

Obrázek č. 5: Administrativní budova, st. Veit, Rakousko / Architekt: Georg Wolfgang Reinberg, realizace: 2001 – 2002 Zdroj: http://www.reinberg.net

47

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

Obrázek č. 6: Kancelářská budova ENERGY base, Vídeň, Rakousko / Architekt: pos architekten ZT-KG, realizace: 2008 Zdroj: http://www.pos-architecture.com/Arch/Arch.htm

využít na pokrytí potřebné energie právě FV články. Z  posledních průzkumů také vyplývá, že největší spotřeba elektrické energie je na klimatizaci budov, tedy na jejich chlazení, které je logicky nejvíce potřeba při maximálním oslunění. Dvoupodlažní administrativní budova firmy Sonnenkraft v  technologickém parku v St. Veit/Glan splňuje požadavky na nízkoenergetickou ekologickou výstavbu. Jižní fasáda je z  větší části prosklená, a  tak je jímána solární energie zvláště v zimním období. Naopak v létě je tato fasáda efektivně chráněna stínící konstrukcí, jejíž krytinu tvoří fotovoltaické panely. Ve Vídni vyrostla nová kancelářská budova ENERGYbase koncipovaná jako pasivní dům. Pomocí technologií, jako jsou fotovoltaické články, solární chlazení, pokročilé zateplení, využití solární energie a nových systémů osvětlení, dokáže oproti běžné kancelářské budově uspořit až 50 % energie. Výroba solární a geotermální energie přímo v budově pokrývá 30 % spotřeby energie. ENERGYbase představuje mezinárodní vzorový projekt. Náklady na jeho výstavbu činily 14 milionů €. Přitom měsíční náklady na údržbu budovy mají činit asi 18 000 € (532 000 Kč), u klasických budov srovnatelné velikosti to je ovšem až 90 000 € (2,52 milionu korun). Solární sídliště K  návrhu nových budov, jejich souborů a  především nových urbanistických celků je nutné přistupovat koncepčně s ohledem na životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. Jedním z přístupů k těmto problémům je navrhování ucelených solárních sídlišť. Ty v sobě snoubí nejen energetický profit ze Slunce, ale i propojení moderních poznatků se starými kulturními tradicemi a respektování místa, světových stran, natočení a geometrie staveb.

48

Aktivní solární stavby se nespokojují pouze s  možností využívat sluneční energii, ale zároveň se snaží i  co nejvíce omezovat spotřebu energie. FV články jsou nedílnou součástí komplexního navrhování těchto urbanistických celků. Sídliště Schlieberg ve Freiburgu se nachází na území 1,5 ha bývalého francouzského armádního areálu, naproti studentskému městečku Vaubau. Skládá se z několika hloubkově situovaných řadových rodinných domů směrem k  Merzhauserově ulici a  je propojeno pravidelnou komunikační sítí. Dostatečnou kvalitu bydlení zajišťují dva základní předpoklady - světlo a slunce. Architekt se nezříká výhod moderní civilizace, ale usiluje o jejich optimální využívání. Nízké zimní slunce prohřívá polopropustné čelní skleněné stěny bytů, vysokému letnímu slunci naopak stojí v  cestě fotovoltaické

N

O

S

T

panely. Dokonalá několikavrstvá izolace hlídá požadovanou teplotu uvnitř, přesto vnější konstrukce balkonů dodává domu vzdušný vzhled. FV články vyrábějí výrazné přebytky elektrické energie, které jsou určeny do  veřejné sítě. Tyto takzvané plusové energetické domy vyprodukují ročně přebytek elektřiny 10 až 20  kWh/m2. V roce 1999 byl u města Amersfoort v Nizozemí zahájen největší městský fotovoltaický projekt čítající více než 500 domů a dalších desítek budov občanské vybavenosti, jako jsou školy, sportoviště apod. Všechny objekty obsahují FV panely integrované do  střech či fasád. Sídliště leží v  okrese Waterkwatier, v rozvojové ploše Nieuwland města Amersfoort. Celkový výkon FV elektrárny je 1,3 MWp na  rozloze cca 12  000 m2. Očekává se roční produkce 1  000 kWh, což pokryje spotřebu elektrické energie 300 domů. Od samého začátku plánování sídliště byl brán zřetel na „solární faktor“. Pozemky byly rozděleny tak, aby zajistily maximum střešních ploch pro možné instalace FV článků. Od všech zúčastněných architektů a developerů byla vyžadována spolupráce při implementaci FV systémů. Pro návrhy jednotlivých budov nového okrsku bylo osloveno přes 10 architektů. Jejich jediné omezení při projektování představovalo využití FV článků průměrně 20 m2 na  budovu a  jejich orientace mimo jih nesměla přesáhnout ve  výsledku 10 – 20 % a  muselo být zahrnuto stínění. Díky tomu, že jednotlivé části sídliště zpracovávali různí architekti, vznikla různorodá řešení aplikací rozměrných FV systémů. Veřejný prostor FV články se uplatní v  širokém spektru utváření městského veřejného prostoru,

Obrázek č. 7: Solární sídliště Schlieberg, Freiburg, Německo / Architekt: Rolf Disch, realizace: od 1996 Zdroj: http://www.solarsiedlung.de/default.asp?sid=1871419397&id=25

M A G A Z Í N

totiž uplatnění jednotlivých novostaveb i dílčích architektonických zásahů z ptačí perspektivy. Ve  většině měst bývají přístupné věže, z nichž se nabízejí pohledy na celou urbanistickou strukturu sídla i  na  nesourodé a  nevhodné prvky ve střešní krajině. Je otázkou, do  jaké míry jsou integrované FV panely do střech objektů rušivé, když vezmeme v úvahu, kolik neatraktivních zařízení střechy obsahují – antény, satelity, žebříky, vikýře všech tvarů a velikostí, střešní okna, ventilační jednotky, odvětrávací vývody, přehršel materiálů na  střešní krytinu apod. Vždy záleží na  kvalitě díla jako celku, nelze apriori některé materiály a prvky zatracovat jen kvůli tomu, že jsou nové a neumíme s nimi zatím náležitě pracovat.

Obrázek č. 8: Nieuwland Waterkwatier, Amersfoort, Nizozemí / Urbanistický koncept: Stedenbouwkundig Bureau Wising / Architekti: Galis Architekten, Delft+Atelier, Z-Zavrel Architekten BY, realizace: od 1999 Zdroj: http://www.pvdatabase.org/urban_view_detailsmore.php?ID=3

jako městský mobiliář či prostorová plastika, a dodá mu nové estetické hodnoty. Výhodou je také energetický zisk z FV článků, který pokryje energetické nároky daného prvku. Tak se například můžeme setkat s veřejným osvětlením fungujícím na solární energii.

FOTOVOLTAICKÉ ČLÁNKY A PAMÁTKOVÁ PÉČE Při navrhování FV systémů ve  městech má architekt poměrně volné pole působnosti, jelikož určujícím prvkem tu není krajina, ale město samotné. Instalace FV systémů jsou limitovány pouze svými technologickými a  technickými parametry a  parametry konstrukcí, na  které jsou umísťovány. Je tedy mnoho možností na jejich zakomponování do obrazu města. Jediným, ale velmi důležitým, omezením pro instalace FV článků ve městech je ochrana kulturního dědictví vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb. o  státní památkové péči. Tato omezující podmínka se může na první pohled zdát zanedbatelná, ale opak je pravdou. Ze 131 měst s  počtem obyvatel nad 10  000, kde žije zhruba polovina obyvatel, je v 96 z nich územní památková ochrana. V okolí některých zbývajících obcí se opět nachází památkově chráněné objekty či území (např. Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou). Z výše uvedeného vyplývá, že památková ochrana má značný vliv na utváření našich měst a je třeba s touto podmínkou při navrhování FV systémů počítat. Princip posuzování nových staveb Shoda mezi památkáři a architekty panuje především v základní myšlence, že na novostavbě má být jasně patrné, že je novostavbou. To je ovšem charakteristika natolik široká, že

sama o sobě nemůže stačit. Ze strany památkové péče existuje pochopitelná snaha o formulování a  prosazování jednoznačných regulativů s cílem zamezit nejhorším excesům nové výstavby. Bohužel právě tyto snahy, vedené do  extrémů, často znemožňují vznik skutečně kvalitního a okolí obohacujícího architektonického díla. Základním principem péče o  památkově chráněná sídla je zachování všech dochovaných prvků historické urbanistické struktury, tedy půdorysu, parcelace, hmotové struktury i  architektonických prvků historické zástavby. Materiálové řešení už může být předmětem moderních přístupů. Střešní krajina Při posuzování navrženého objektu v  památkově chráněném území nelze dle pracovníků památkové péče opomenout další aspekt,

Střešní krytiny Na  trhu se objevily FV střešní tašky keramické, vláknocementové apod. Je nutno zdůraznit, že FV panely nejsou podřadnou krytinou a to především kvůli své energetické funkci. Krytiny se v průběhu času měnily a mění a tudíž je naprosto legitimní uvažovat o další změně, která je také reakcí na globální enviromentální problémy. Původní došky a šindele nahradila z praktických (požárních) důvodů keramická taška a dnes z energetických důvodů přicházejí vícefunkční krytiny (jako jsou FV panely a tašky), které mají vlastnosti klasických krytin a k tomu vyrábějí energii. Navíc FV články se vyrábějí ve  více barevných variantách a výrobci se snaží zvýšit jejich účinnost snížením odrazivosti světla od skleněných částí. Průčelí domů, fasáda Průčelí domů, obracející se k  veřejnému prostoru, bylo ve městech i na vesnicích vždy považováno za  nejreprezentativnější, neslo většinu výzdoby a byly k němu orientovány i  hlavní obytné místnosti. FV panel,

Obrázek č. 9: Lokomotivní depo, Bern, Švýcarsko, příklad FV článku na památkově chráněném objektu / Architekt: Halle 58 Architekten, rok výstavby: 1912, obnova: 1996 – 1998 Zdroj: http://www.halle58.ch/de/Fotovoltaik.html

49

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

naopak přispět k jejich dalšímu estetickému zhodnocení. Datování památkově chráněných staveb není jen věcí minulých století, ale i předmětem současnosti.

ZÁVĚR Fotovoltaika se pomalu zapojuje do našeho každodenního života a stává se jeho součástí. Díky celosvětovému rozmachu této technologie se s ní budeme nadále setkávat a je třeba se s ní naučit zacházet. Jsme nyní na mezníku, kdy je třeba zhodnotit, zda se fotovoltaika stane novou estetickou hodnotou 21. století, či jen dalším energetickým zdrojem bez návaznosti na okolí, krajinu a tradice. Obrázek č. 10: Říšský sněm v Berlíně, Německo, příklad FV článku na památkově chráněném objektu Architekt: Sir Norman Foster, obnova: 2001 Zdroj:http://www.pvdatabase.org/projects_view_details.php?ID=311

jako reprezentant 21.století, se může vhodně uplatnit právě při komponování nových či obnově stávajících průčelí. Fasády městských domů v  sídlech mají svoji časovou osu postupného vývoje : omítka na fasádě – kamenné obklady na významných budovách (reklama majetných lidí) - nové materiály, tj. keramické obklady – velkoplošná zasklení – energetické fasády. Všechny fasádní materiály vznikly v určité době a jsou dodnes používány, avšak je v nich jasný pokrok a vývoj k technologicky i esteticky novým formám. Při přestavbě nevytápěného lokomotivního depa v Bernu použil architekt FV transparentní panely, aby byla obnovena funkce původních světlíků. Památkáři původně požadovali obnovu světlíků z drátoskla na dřevěné příčle. Světlíky byly v šedesátých létech odstraněny a hřeben střechy od té doby pokrývaly vlnité plastové desky. Na  jihovýchodní straně světlíků byly nakonec použity FV panely s 20% průchodem světla (zaujímají plochu 750 m2 se špičkovým výkonem 65 kWp) a na druhou stranu skla se sítotiskem. Příklad Říšského sněmu je téměř symbolickým obrázkem pro téma památkové péče versus fotovoltaika. Za  dob NDR stál sněm v  zóně nikoho a  historická budova pomalu chátrala až z ní na počátku 90. let zbyla fakticky jen fasáda. Při totální energetické přestavbě této prestižní berlínské památky došlo k  neobvyklému konsenzu architektonického týmu a  památkové ochrany. Na  rozměrné ploše prosklené střechy Říšského sněmu byly instalovány FV otáčivé lamely generující elektrickou energii a zároveň chránící interiér před přílišným osluněním. FV lamely sledují dráhu slunce otáčením kolem své osy a tím zvyšují energetické zisky a zefektňují zastínění. Nutno však podotknout, že tomuto projektu výrazně pomohla doba vzniku v euforických dobách sjednocení Německa. V  architektonickém návrhu módního butiku ZARA v  centru Kolína nad Rýnem

50

bylo rozhodnuto použít pro jasný výraz fasády modrých třpytivých křemíkových krystalů namísto obvyklého leštěného kamenného obkladu. Velmi neobvyklá fotovoltaická fasáda denně útočí na davy kolemjdoucích a kromě patřičné reklamy na  firmu výrazně zvyšuje jejich vnímání na  možnosti solárních technologií. Fotovoltaika umístěná na  rušné městské ulici působí jako reklamní plocha nejen pro samotný obchodní dům, ale i jako vizitka moderního FV průmyslu. Zajímavým příkladem pro instalace FV článků do církevních budov je sousední Německo, kde v letech 1999 - 2001 Spolková nadace pro životní prostředí (DBU) podpořila v  programu „Církevní společenství pro sluneční energii“ 768 těchto instalací. U instalací na střechy kostelů - velmi citlivých historických staveb - to představovalo velkou námahu ze strany církevních zastánců i úředníků z oblasti památkové péče nalézt oboustranně přijatelné kompromisy. Každý takový projekt si obvykle vyžádal individuální přístup a také samostatné povolení. Ukázkou kontrastního přístupu k památkové ochraně se jednoznačně stala instalace fotovoltaických článků v nejmenší zemi světa, ve  Vatikánu. Pilotní rozměrná instalace je situována ve střešní rovině budovy poblíž hlavního náměstí a zvlněným povrchem připomíná proudící řeku. Vatikán k redukci skleníkových plynů přistupuje komplexně, užívá elektromobily, solární systémy na vytápění a chlazení, využívá methan z koňských stájí apod. Památková péče nemůže zavírat oči před vývojem a vznikem nových technologií a materiálů a naopak nové trendy mají respektovat historii a tradice. Je žádoucí, aby tyto dva „protipóly“ společně komunikovaly a  našly vhodná řešení, která budou navazovat jak na naši historii, tak na naši budoucnost. FV články se mohou vhodně zakomponovat do stávajících sídelních struktur a mohou

Obrázek č. 11: Obchodní dům ZARA, Kolín nad Rýnem, Německo, příklad FV článku jako designově určujícího prvku ztvárnění fasády / Architekt: Architekturbüro Angela und Georg Feinhals, realizace: 2003 Zdroj: http://www.pvdatabase.org/projects_view_details. php?ID=241

Obrázek č. 12: Fotovoltaické panely na kostele sv. Nikolaje a sv. Jana v Lipsku, Německo Zdroj: hhtp://www.solarniliga.cz/dbu.html

M A G A Z Í N

solar-power-plant/ [10] KUČA, Karel; KUČOVÁ, Věra; KIBIC, Karel. Novostavby v památkově chráněných sídlech. 1.vyd. Praha : Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, 2004. 151 s. ISBN 80-86234-54-1.

O AUTORCE Obrázek č. 13: Fotovoltaická elektrárna ve Vatikánu Zdroj: http://www.inhabitat.com/2009/04/20/vatican-to-build-europes-largest-solar-power-plant/ LITERATURA [1] Solar Ark [online]. Dostupné na www:http://www.solar-ark. com/english/index.html [2] ŠANDA, Josef; PREININGEROVÁ, Miroslava. Vzdělávací centrum HERNE. Stavba, 2000, č.4, s.64-71. [3] PV Database [online]. Dostupné na www: http://www.pvdatabase.org/ [4] stadion Taiwan, Dostupné na www:http://www.inhabitat. com/2009/05/20/taiwan%e2%80%99ssolar-stadium-100-poweredby-the-sun/#more-29872 [5] Architekturbüro Reinberg ZT GmbH [online]. Dostupné

na www:http://www.reinberg.net [6] Ekobydlení [online]. Dostupné na www: http://www.ekobydlení.eu/ [7] DISCH, Rolf. Solární sídliště Schliefberg, Fraiburg im Breisgau (SRN). Fórum ABF, 2003, č.3, s.65-67. [8] HALLER, Andreas; HUMM, Othmar; VOSS, Karsten. Solární energie. Využití při obnově budov. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 184 s. ISBN 80-7169-580-7. [9] CHAPA, Jorge. Vatican to build Europe´s largest solar power plant. Dostupné na www: http://www.inhabitat.com/2009/04/20/ vatican-to-build-europes-largest-

Ing. arch. JITKA BIDLOVÁ ukončila v roce 2003 studium na Fakultě architektury VUT v Brně se zaměřením na energeticky úsporné a ekologicky šetrné stavby. Krátce pracovala jako odborný referent na Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, odkud odešla do soukromého sektoru. Založila a vlastní architektonické studio boine!architekti, které se mimo jiné zabývá stavbami pro trvale udržitelný rozvoj. Nyní dokončuje postgraduální doktorandské studium na FA VUT v Brně zabývající se problematikou umísťování fotovoltaiky v architektonickém prostoru. Kontakt na autorku: [email protected]

Solární energie v ČR malé a střední střešní instalace

duben 2010, Praha Informace o konferenci:

Nabídka partnerství:

Společnost B.I.D. services s.r.o. připravuje na duben 2010 první ročník specializované konference o malých a středních střešních solárních instalacích. Potenciál a realita solární energie v ČR a EU, podpora státu a regulace Konference je určena výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, distributorům, obchodníkům s elektřinou, výrobcům a dodavatelům zařízení, státním organizacím, poradenským firmám, investorům a dalším.

Přehled aktuálních konferencí najdete na: www.bids.cz

Konference a semináře společnosti B.I.D services s.r.o. získaly během posledních let prestiž a udržují si dobré jméno. Zajímavé jsou i pro partnery, jimž nabízejí mnoho rozličných příležitostí ke spolupráci. Vzhledem k úzkému zaměření témat a široké škále posluchačů z řad nejvyššího a středního managementu, zástupců státní správy, měst a obcí, zahraničních účastníků atd., jsme schopni nabídnout partnerství a propagaci na akcích různým společnostem či organizacím. Pokud má Vaše společnost zájem o partnerství na konferenci Solární energie v ČR 2010, kontaktujte prosím: Soňu Miňovskou, [email protected], + 420 222 718 017

Konference pořádané B.I.D. services: Solární energie v ČR, Emission Trading, Bioenergie, Czech PPP Forum, Větrná energie v ČR, Energetický management měst a obcí, Hospodaření s energií v podnicích, Systém recyklace autovraků, Financování vodárenské infrastruktury, atd...

B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz

51

E

K

O

L

O

G

I

E

Trhy s obnoviteľnou energiou vo východnej a juhovýchodnej Európe Martin Rapoš

ÚVOD Bolo ťažké vybrať tie správne trhy, zaujímavé pre investorov, zohľadňujúc všeobecné faktory, ako podnikateľské prostredie a jazykovú bariéru, ako aj špecifiká obnoviteľných zdrojov, predovšetkým mechanizmus podpory výkupnými cenami, zelenými bonusmi alebo obnoviteľným portfóliom. KPMG Global Energy Institute (Kiss, 2009) napríklad zaraďuje medzi zaujímavé trhy obnoviteľných zdrojov v  strednej a  východnej Európe Poľsko, Rumunsko, Českú republiku, Chorvátsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko spolu s  Albánskom a  Macedónskom, vďaka „svojim prírodným zdrojom a výkupným cenám“. Susediace krajiny som pre účely tohto prieskumu nezaradil, pretože disponujeme o nich dostatkom informácii, namiesto toho som sa radšej zameral na Lotyšsko a Turecko.

LOTYŠSKO Hoci je to momentálne najmenej stabilná pobaltská ekonomika, najtvrdšie zasiahnutá krízou, Lotyšsko je medzi svojimi susedmi lídrom v  obnoviteľných zdrojoch, s  cieľom dosiahnuť 40% podiel na spotrebe energie do roku 2020 (najmä vďaka veľkým vodným elektrárňam). Tento región je tradične silný v používaní biopalív a krajina sa sústredí na biomasu taktiež v rámci využitia svojho potenciálu na výrobu zelenej elektriny. Lotyšské ministerstvo hospodárstva (Eberšteina, 2009) plánuje do roku 2016 dosiahnuť 8 % výroby elektriny spaľovaním biomasy kombinovanou výrobou elektriny a tepla (KVET). Výkupná cena pre túto technológiu bude tiež lákadlom pre investorov, pričom táto motivačná schéma je garantovaná do roku 2010. Výkupná cena sa vypočítava na základe upravovanej ceny zemného plynu, pričom je určené ročné maximum prípustných inštalácii jednotlivých zdrojov (napr. KVET). Pre ilustráciu, 1-4 megawattová, biomasou poháňaná kogenerácia môže dosiahnuť cenu 109 - 140 LVL/MWh, čo je v súčasnosti najvyššia cena v Európe pre túto technológiu 155,1 – 199,2 EUR/MWh (ceny plynu pre výpočet sú z mája 2009, kurz 1,42 LVL/EUR zo

52

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Veľké a vyspelé európske trhy s obnoviteľnými zdrojmi, ako Nemecko, Taliansko a Španielsko, zaznamenali v posledných piatich rokoch rýchly rast, priblížili sa za súčasných podmienok príliš rýchlo saturácii a ich schémy podpory projektov obnoviteľných zdrojov sa zmenšujú v reakcii na túto situáciu. Výrobné kapacity tlačia ceny nadol a je lákavé sa zamyslieť nad tým, kam nasmerovať svoj ďalší projekt, nie ďaleko od tradičných trhov, napriek tomu však dúfajúc vo vyšší výnos. Pri pohľade na východ a juh, na nové trhy, potrebujeme informácie najmä o miestnych výkupných cenách, menovom kurze, legislatíve a dostupnosti úverov, keďže aj napriek deklarovanej politickej podpore, sú ešte v niektorých krajinách veľké neistoty. Tento článok sa zameriava na Lotyšsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Macedónsko a Turecko. dňa 19.11.2009, xe.com). Počas celého roka prebiehajú ostré diskusie ekonómov, či je fixovanie lotyšskej meny udržateľné, a  hlavné ratingové agentúry očakávajú devalváciu už od januára 2009. Silný dôvod na boj vlády proti znižovaniu hodnoty Latu je veľmi vysoká relatívna zadĺženosť ekonomiky (v  porovnaní s veľkosťou HDP) a veľké množstvo súkromných úverov denominovaných v cudzích menách (Lesova, MarketWatch, 2009).

SLOVINSKO Najvyspelejšia krajina bývalej Juhoslávie je závislá na dovoze energie (54% čistý import) a  veľká časť vlastných zdrojov pochádza zo zastaralých vodných elektrární (Coenraads et al., 2008). Hlavnými piliermi energetickej stratégie je rekonštrukcia a zvýšenie efektívnosti vodných diel, spolu s  využitím solárnej energie a potenciálu drevnej biomasy (viac ako polovica krajiny je pokrytá lesmi). Dopyt po obnoviteľných zdrojoch energie je zaručený zákonom o  obnoviteľných zdrojoch a investori si môžu vybrať medzi pevnou výkupnou cenou a prémiou nad trhovú cenu, obe sa znížia oproti pôvodnej výške o 5 % po piatich rokoch a o 10 % po desiatich rokoch od začatia výroby elektrickej Počet obyvateľov HDP na osobu

2,261 mil. (Január 2009) $14 480 (2008) Voda: 60,17 %

Výroba energie

Fosílne palivá: 37,24 % Malé obnoviteľné zdroje: 2,59 %

Trh s elektrinou

7,3 TWh/rok

Čistý dovoz elektriny

(2,8 TWh)

Spotreba zemného plynu

1,63 mld. cm3

Dovoz zemného plynu

1,68 mld. cm3 (100%)

2007 10,0

Reálny HDP 2008 2009 -4,6 -12,0

2010 -2,0

2007 10,1

Tabuľka č. 1: Hlavné štatistické údaje Lotyšska

energie. Slovinsko, ktoré nedávno zvýšilo obdobie povinného výkupu na 15 rokov (Schwab, 2009), dúfa, že priláka investorov do fotovoltických elektrární svojou výkupnou cenou 36 c/MWh do 1 MWp inštalovaného výkonu. Pre hrubé porovnanie môžu investori očakávať ročnú produkciu cca 1030 kWh zo zariadenia o výkone 1 kWp na báze tenkého filmu (http://re.jrc.ec.europa. eu/pvgis/apps3/pvest.php, systémové straty 14 %), čo je porovnateľné napríklad s južným Nemeckom, alebo južným Slovenskom pri simulácii rovnakého zariadenia.

RUMUNSKO Rumunsko, ktoré disponuje veľkými rezervami fosílnych palív a  potenciálom obnoviteľných zdrojov energie, sa snaží dosiahnuť energetickú sebestačnosť v priebehu niekoľkých rokov (Coenraads et al., 2008). Vláda si uvedomuje potenciál obnoviteľných zdrojov hlavne vetra a  biomasy, pričom podporný mechanizmus týchto zdrojov je založený na obchodovaní so zelenými certifikátmi, ich minimálna a maximálna cena sa zvyšuje každoročne výnosmi regulačného úradu. Rumunsko je spolu s Poľskom jedna z  mála európskych krajín, ktoré používajú podporu obnoviteľných zdrojov na báze kvót a  obchodovania s  pridelenými certifikátmi, tento systém podpory je zaužívaný najmä v  USA a  medzi jeho hlavné prednosti patrí priama kontrola regulátora nad množstvom inštalovaného výkonu každého zdroja. Kvóty sú v  Rumunsku pridelené jednotlivým zdrojom energie na nasledujúcich 15 rokov a distribútori sú povinní nakúpiť určitý počet certifikátov na základe objemu distribuovanej elektriny (Mihailescu, 2009). Výrobcovia zelenej energie,

Index spotrebiteľských cien 2008 2009 2010 15,3 3,3 -3,5

Bežný účet obchodnej bilancie 2007 2008 2009 2010 -22,6 -13,2 -6,7 -5,5

Zdroj: ERRA Member Profiles, IMF World Economic Outlook 2009

Vodné elektrárne Biomasa Biogas (komunálny odpad a ČOV) Bioplyn (zvieratá)

M A G A Z Í N

Do 1 MW fix 61 EUR/MWh, prémia 27 EUR/MWh

Vietor Geotermálna energia Fotovoltika

2007 6,8

2004-2008 základná výkupná cena (fix), alebo prémia (po piatich rokoch prevádzky redukcia o 5 %, po desiatich rokoch prevádzky redukcia o dodatočných 5%.) 1-10 MW fix 59 EUR/MWh, prémia 26 EUR/MWh Do 1 MW fix 70 EUR/MWh, prémia 36 EUR/MWh Nad 1 MW fix 68 EUR/MWh, prémia 34 EUR/MWh Do 1 MW fix 53 EUR/MWh Nad 1 MW fix 49 EUR/MWh fix 121 EUR/MWh

Reálny HDP 2008 2009 3,5 –2,7

Nad 1 MW fix 59 EUR/MWh, prémia 25 EUR/MWh fix 59 EUR/MWh, prémia 25 EUR/MWh Do 36 kW fix 374 EUR/MWh, prémia 341 EUR/MWh Nad 36 kW fix 65 EUR/MWh, prémia 31 EUR/MWh

2010 1,4

2007 3,6

Index spotrebiteľských cien 2008 2009 2010 5,7 0,5 1,5

Tabuľka č. 2: Hlavné štatistické údaje Slovinska

2007 4,9

Nezamestnanosť 2008 2009 4,5 6,2

2010 6,1

Zdroj: IMF World Economic Outlook 2009, Coenraads et al., 2008

Rumunsku, relatívne menej priestoru pre agresívnejšie presadzovanie obnoviteľných zdrojov. V zmysle európskych cieľov sa Ministerstvo energetiky snaží premeniť významný poľnohospodársky potenciál na výrobu bioplynu a  prírodnú charakteristiku krajiny na využitie veternej a solárnej energie na výrobu zelenej elektriny. Systém výkupných cien nahradil v roku 2007 slabo fungujúci systém obchodu so zelenými certifikátmi a výkupná cena sa stanovuje každý rok na základe priemerných spotrebiteľských cien elektrickej energie a bonusu, ktorý sa okrem fotovoltiky znižuje v porovnaní s predchádzajúcim rokom. Zmluvy o  výkupe energie sú napríklad pri fotovoltike do 10 MW platné po dobu 25 rokov (zákon o obnoviteľných a alternatívnych zdrojoch energie a biopalív 49/19.06.2007, v znení 98/14.11.2008, účinný od 14.11.2008). S ohľadom na kolísanie príjmu z dôvodu zmeny výkupných taríf sa ako investície s najmenším rizikom javia v oblasti veternej energie, pretože technológia nie je vďaka svojim „levelizovaným nákladom“ (náklady na jednotku vyrobenej energie upravené o vplyvy diskontovaných investičných nákladov, nákladov na palivo a  údržbu, ktoré umožňujú porovnanie technológie s  ostatnými zdrojmi energie) až tak závislá na podporovanej cene, ktorá sa v Bulharsku mení medziročne. Bulharské drahé úverové zdroje v dôsledku zvýšených nárokov národnej banky na rezervy komerčných bánk, odradia potenciálnych investorov, aj keby dôverovali vývoju ekonomiky a menového kurzu, ktorý je momentálne hodnotený so stabilným výhľadom. Počet obyvateľov HDP na osobu

Obrázok č. 1: Prehľad inštalovaného výkonu fotovoltiky v Európe, oranžový údaj predstavuje inštalovaný výkon v roku 2007, modrý kumulovaný výkon na konci roku 2007 Zdroj: EU Observer

ktorí sa svojím zdrojom kvalifikujú do tejto podpornej schémy, budú predávať elektrinu za trhovú cenu a navyše dostanú určené množstvo zelených certifikátov, ktoré môžu predať na voľnom alebo centrálne kontrolovanom trhu. Systém podpory je k  dispozícii až do roku 2020 (legislatíva bola schválená na konci roka 2008), ale podľa CMS Cameron McKenna v  Bukurešti, sa spresnená schéma podpory očakáva v  najbližších mesiacoch. Proces pripojenia a  vybavovanie ostatných potrebných povolení na stavbu a prevádzku zdroja sú považované za štandardné, mena je hodnotená stabilným , výhľadom (Moody s), marcový príliv stabilizačného kapitálu zo zdrojov Medzinárodného menového fondu bol úspešný, a  tak investori v súčasnosti čakajú najmä na konkrétne kroky štátnych orgánov po novembrových voľbách.

BULHARSKO Veľké množstvo vlastnej produkcie elektriny z existujúcich a očakávaných jadrových zdrojov, ktoré sú momentálne vo fáze dostavby, necháva, podobne ako v  susednom

2007 6,2

Reálny HDP 2008 2009 7,1 -4,1

2010 0,0

2007 4,8

Výroba energie

Trh s elektrinou Čistý vývoz elektriny Dovoz zemného plynu Spotreba zemného plynu

Index spotrebiteľských cien 2008 2009 2010 7,8 5,9 3,9

21,7 mil. $ 9 165 (2007) Uhlie: 39,5 % Jadrová energia: 17,5 % Vodné elektrárne: 28,4 % Fosílne palivá ostatné: 14,6 % 64 TWh/rok 5366 GWh 33 % z Ruska v roku 2008 18,36 mld. m3 v roku 2007

Bežný účet obchodnej bilancie 2007 2008 2009 2010 -13,9 -12,6 -7,5 -6,5

2005

2008

2010 – podporné schémy pre jednotlivé technológie

Výkupné ceny sú nízke, okrem ceny pre nezávislé malé veterné systémy (až do 110 – 130 EUR/ MWh). Rumunsko nedávno schválilo indikatívny cieľ pre obnoviteľné zdroje elektrickej energie, ktorý by mal byť dobrým stimulom pre ďalšiu podporu obnoviteľných zdrojov.

Cena elektriny z obnoviteľného zdroja závisý od spotovej ceny zelených certifikátov

Napr. Na obdobie 2010-2023 pre KVET 11 ročná schema podpory do 4000 MW inštalácii (limit krajiny).

Tabuľka č. 3: Hlavné štatistické údaje Rumunska Zdroj: ERRA Member Profiles, IMF World Economic Outlook 2009, Coenraads et al., 2008, Mihailescu, 2009

53

E

K

O

L

O

G

I

E

MACEDÓNSKO Spolu s  ďalšími krajinami juhovýchodnej Európy sa Macedónsko usiluje o  vytvorenie regionálneho energetického trhu. Energia z veľkých vodných diel predstavuje skoro všetku obnoviteľnú energiu v krajine, biomasa sa používa predovšetkým v domácnostiach a  vláda nedeklarovala žiadne jasné ciele pre rozšírenie používania obnoviteľnej energie (Coenraads et al., 2008). Prírodné podmienky sú zato veľmi atraktívne pre fotovoltické projekty (podobne ako v  susediacom Grécku, ktoré je považované za fotovoltického

H

O

S

P

O

D

Á

R

Počet obyvateľov HDP na osobu Výroba energie

7,64 mil. (December 2007) $ 5 982 Fosílne palivá: 57,64 % Jadrová energia: 36,06 % Vodné elektrárne: 6,3 % Trh s elektrinou 39,94 TWh/rok Prebytok inštalovanej kapacity 1 250 MW Čistý vývoz elektriny 5,4 TWh/rok (Grécko, Srbsko, Macedónsko, Albánsko) Dovoz zemného plynu 3,190 mld. cm3 (95,5 %) Spotreba zemného plynu 3,341 mld. cm3 Rezervy zemného plynu

N

O

S

T

2005

2007-2008

Nízka podpora nemotivuje rast obnoviteľných zdrojov, zvlášť, keď ceny elektriny sú stále relatívne nízke. Systém obchodu so zelenými certifikátmi bol implementovaný, avšak nové ciele pre obnoviteľné zdroje naznačujú novú schému podpory.

Výkupná cena pre technológie z obnoviteľných zdrojov (BGN/MWh): Voda < 10MW 85 > 10MW 80 Vietor < 10MW 120 Vietor (po 01.01.06) < 2250 hod/rok 175 Vietor (po 01.01.06) > 2250 hod/rok 156 Fotovoltika < 5 kW 782 > 5 kW 718

0,850 mld. cm3

Drevná biomasa 215 2007 6,2

Reálny HDP 2008 2009 6,0 -2,0

2010 -1,0

Index spotrebiteľských cien 2007 2008 2009 2010 7,6 12,0 3,7 1,3

Tabuľka č. 4: Hlavné štatistické údaje Bulharska

favorita v tomto regióne). Licenciu na výrobu elektriny a zmluvu o výkupe je ťažké získať, avšak existujú prípady, kedy je zmluva s fixnou cenou uzatvorená na dobu 20 rokov. Podľa platných právnych predpisov sú výkupné ceny určené na základe veľkosti zdroja energie, a to až do 46 EURc/kWh pre najmenšie fotovoltické zariadenia (do 5 kWp). Standard and Poors (S & P) revidovala výhľad macedónskej meny z negatívneho na stabilný (Stefov, at al., 2009 September 21), pričom samotný rating zostal na úrovni BB / B.

Bežný účet obchodnej bilancie 2007 2008 2009 2010 -25,1 -24,4 -12,3 -3,6

Poľnohospodársky odpad 162 Biomasa < 5 MW 184

Zdroj: ERRA Member Profiles, IMF World Economic Outlook 2009, Coenraads et al., 2008, Bulharský zákon o obnoviteľných zdrojoch

TURECKO Krajina je z veľkej časti závislá na dovoze energie (70 %) a v rámci procesu pristúpenia k Európskej únii vláda v posledných rokoch realizovala kroky na podporu obnoviteľných zdrojov energie. Ich podpora v Turecku však nemá jasne definované princípy a ciele (Coenraads et al., 2008). V  poslednom desaťročí sa začal čiastočne využívať potenciál solárnej energie na ohrev vody a  potenciál biomasy na výrobu biopalív, hlavne vďaka značnej poľnohospodárskej výrobe. Desaťročné zmluvy o  výkupe elektriny sú

Počet obyvateľov HDP na osobu Výroba energie Trh s elektrinou Prebytok inštalovanej kapacity Čistý dovoz elektriny Dovoz zemného plynu

2,04 mil. $ 2 393 Fosílne palivá: 5,063 TWh 82,55 % Voda: 1,07 TWh 17,45 % 7,087 TWh (celková spotreba) Celkom: 1 551,82 MW 2,616 TWh 106 mil. nm3

Spotreba zemného plynu 105 mil. nm3 2008 – 2010 (EURc/kWh) ≤ 50 kW 46 Fotovoltika > 50 kW 41 Tabuľka č. 5: Hlavné štatistické údaje Macedónska Zdroj: ERRA Member Profiles, Pravidlá o spôsobe a postupe pre určovanie a schvaľovanie použitia zvýhodnenej sadzby pre predaj elektrickej energie vyrobenej z fotovoltických systémov nariadenie Macedónskeho úradu pre reguláciu z 04.09.2008

k dispozícii pre prevádzkovateľov obnoviteľných zdrojov, ktorí spustia prevádzku pred koncom roka 2011 a nedávna zmena legislatívy priniesla atraktívnejšie výkupné ceny pre elektrinu z  fotovoltiky, 280 EUR/MWh počas prvých 10 rokov a 220 EUR na nasledujúce 10-ročné obdobie (Mc Mahon, 2009). Pre zaujímavosť, Španielsko má uzákonenú rovnakú tarifu, avšak nie pre fotovoltiku, ale pre zariadenia koncentrovanej solárnej energie, čo je po technickej a investičnej stránke menej náročná technológia. Podľa Petra Thiela, európskeho viceprezidenta Sharp Energy Solutions: „Pokial ide o trh so solárnou energiou, je len málo krajín v Európe, ktoré majú taký potenciál rastu ako Turecko.“ Obrázok č. 2: Prehľad inštalovaného výkonu spracovania bioplynu v Európe, bledo zelená časť grafu znázorňuje bioplyn vyrobený z komunálneho odpadu, tmavšia zelená z čističiek odpadových vôd a najtmavšia zelená časť grafu predstavuje ostatné zdroje bioplynu (poľnohospodárstvo, rastlinná výroba, živočíšna výroba atď.), červený údaj predstavuje celkovú produkciu bioplynu v ktoe (1MWh = 220 ktoe, za predpokladu 39% efektívnosti konverzie tepelnej energie na elektrickú energiu) Zdroj: EU Observer

54

ZÁVER Na nové trhy sa vždy ťažko vstupuje a prekonanie počiatočných prekážok by sa malo odraziť na zvýšenom potenciále výnosu. Trh

Počet obyvateľov

71,5 mil. (2008 odhad)

Výroba energie

Fosílne palivá: 82,6 % Vodné elektrárne: 16,8 %

M A G A Z Í N

Vietor: 0,4 % Ostatné OZE: 0,2 % Trh s elektrinou

cca 198 TWh v roku 2008

Prebytok inštalovanej capacity

11 289 MW Vývoz do Gruzínska, Sýrie a Iraku: 1 062 GWh Dovoz z Azerbaidžanu, Grécka, Turkménska and Gruzínska: 790 GWh

Čistý dovoz / vývoz elektriny Spotreba zemného plynu

cca 36,8 bcm3 (2008)

Dovoz zemného plynu

cca 37,3 bcm3 (2008)

2007 4,7

Reálny HDP 2008 2009 1,1 -5,1

2010 1,5

2007 8,8

Index spotrebiteľských cien 2008 2009 2010 10,4 6,9 6,8

2009 FVE

280 EUR / MWh prvých 10 rokov 220 EUR/ MWh nasledujúcich 10 rokov

Tabuľka č. 6: Hlavné štatistické údaje Turecka Zdroj: ERRA Member Profiles, IMF World Economic Outlook 2009, Mc Mahon, 2009

s  obnoviteľnou energiou je do určitej miery regulované prostredie, investície a ochota investovať je závislá najmä na politike obnoviteľných zdrojov a bezpečnom podnikateľskom prostredí v cieľovej krajine. Projektový manažéri a developeri z tradičných „zelených destinácií“ sa len ťažko prispôsobia špecifikám „východných“ trhov. Garantované obdobie povinného výkupu do určitej miery chýba na všetkých skúmaných trhoch, menová stabilita je hlavný problém, v Lotyšsku, podnikateľské prostredie, môže odstrašiť potenciálneho investora v Bulharsku a Macedónsku, samotný systém podpory a  politika v  Rumunsku. Pre úspešný projekt je preto kľúčové, aby si zahraniční investori zabezpečili prístup k  lokálnemu know-how, najčastejšie spoluprácou s miestnymi partnermi a zmiernili tak právne a obchodné riziká. Napriek uvedeným nedostatkom sa investičná klíma každým rokom zlepšuje a  je možné očakávať rast inštalácii malých obnoviteľných zdrojov v  celej strednej a juhovýchodnej Európe, s víziou pomalého nasledovania rastových trendov Nemecka,

Bežný účet obchodnej bilancie 2007 2008 2009 2010 -5,8 -5,7 -1,2 -1,6

Talianska a Španielska, povedzme spred dvoch rokov, dúfajme, že bez prehriatia trhov a v súlade so stavom a modernizáciou prenosových sústav. Pokúsil som sa posúdiť možnosti vybranýchtrhov stimulovať investície do obnoviteľných zdrojov,avšak informácie sú niekedy ťažko dostupné a musia sa vybrať s kontextu. Mohlo sa stať, že niektoré fakty boli nechtiac nepresne interpretované, čitateľ si tak môže overiť východiská preštudovaním referencií v originálnom znení. LITERATÚRA  Coenraads R., Reece G., Kleßmann C., Ragwitz M., Held A., Resch G., Panzer Ch., Konstantinaviciute I., Chadim T., (2008, February). Renewable energy country profiles. ECOFYS, Fraunhofer ISI, EEG, Lithuanian Energy Institute, SEVEN. Utrecht, Netherlands  Eberšteina, Daina (2009, May), Head of Renewable Energy and Cogeneration Division, Ministry of Economics, Republic of Latvia, Renewable Energy Policy in Latvia: Support Instruments. Zdroj: www. svebio.se/attachments/33/1122.pdf  ERRA, Energy Regulators Regional Association, Member Profiles. Zdroj: http://www.erranet.org/ Library/ERRA_Member_Profiles  Kiss, Peter, (2008), KPMG Global Energy Obrázok č. 3: Prehľad systémov podpory obnoviteľných zdrojov v EÚ Zdroj: Wilson, Rickerson, 2007

Institute, CEE Headquarters, Budapest. Zdroj: http://www.kpmg.com/Global/ IssuesAndInsights/ArticlesAndPublications/ Pages/Transcript.aspx?pid=548  Lesova, Polia (2009, June 4), Fears of currency devaluation mount in Latvia. Zdroj: http://www.marketwatch.com/story/fearsof-currency-devaluation-mount-in-latvia  Mendonça, Jacobs (2009, September 17) Feed-in Tariffs Go Global: Policy in Practice. Zdroj: http://www.renewableenergyworld. com/rea/news/article/2009/09/feedin-tariffs-go-global-policy-in-practice  Mendonça, Miguel (2007). Feed-in Tariffs: accelerating the deployment of renewable energy. Earthscan, London, United Kingdom  Mihailescu Loredana (2009, August), Wind power in Romania. Zdroj: http://www.renewableenergyfocus.com/ view/3245/wind-power-in-romania-/  Orchard, Kenneth (2009, March 20). Bulgaria: Moody’s affirms Bulgaria’s ratings at Baa3; Outlook stable. Zdroj: http://www.reporter.gr/default. asp?pid=16&la=2&art_aid=205484  Wilson Rickerson (2007 May 21), What Can California Learn from European Feed-In Tariffs? Presented on California Energy Commission, Feed-in Tariffs for Renewable Energy Workshop. Zdroj: tp://www.energy.ca.gov/2007_ energypolicy/documents/2007-05-21_ workshop/presentations/Wilson%20 Rickerson%20-%20IEPR%20 presentation%20Feed-in%20Rariffs.pdf  Schwab, Nina (2009, August), Incentive schemes worldwide, Sun and Wind Energy. BVA Bielefelder Verlag. Bielefeld, Germany  Stefov R. (2009, September 21). Macedonia’s Outlook Revised To Stable From Negative (S&P). Zdroj: http://www. maknews.com/forum/post246002.

MARTIN RAPOŠ vyštudoval financie na Fakulte manažmentu Univerzity Komenského v Bratislave, od roku 2005 pôsobil v oblasti marketingu a konferencií pre energetický a bankový trh v Európe a na Blízkom východe, od roku 2008 pracoval ako špecialista projektového financovania pre obnoviteľnú energiu v Tatra Banke. Momentálne absolvuje jednoročné štúdium energetiky a prírodných zdrojov na Vrije Universiteit v Amsterdame, kde sa venuje konceptu virtuálnej elektrárne a integrácii malých obnoviteľných zdrojov do inteligentných prenosových sústav. Kontakt na autora: [email protected]

55

E

K

O

L

O

G

I

E

Návrh, vývoj a výskum nových konštrukcií zhutňovacích strojov Prof. Ing. Ľubomít Šooš, PhD., Ústav výrobných systémov, environmentálnej techniky a manažérstva kvality, Strojnícka fakulta STU v Bratislave

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Výroba ušľachtilých biopalív je vhodnou cestou ako energeticky efektívne zhodnotiť biomasu a ďalší energetický odpad. Ušľachtilé biopalivo musí okrem energetických, environmentálnych a ekonomických kritérií spĺňať aj kritérium vysokého komfortu a bezpečnosti pri jeho spaľovaní. Moderný energonosič musí mať rovnomernú veľkosť frakcie, hustotu, vlhkosť a vhodný tvar. Technológiami transformujúcimi biomasu do biopalív s požadovanými vlastnosťami sú technológie zhutňovania.

ÚVOD Ústav výrobných systémov, environmentálnej techniky a  manažérstva kvality (ÚSETM) sa už niekoľko rokov venuje materiálovému a  energetickému zhodnocovaniu biomasy. V  predchádzajúcich rokoch sme pozornosť zamerali na vývoj strojov určených na úpravu a  briketovanie biomasy. Na katedre sme vyvinuli modulový drviaci stroj DZ 240, bubnový rotačný triedič TR 2000, modulový dopravný a  skladovací systém. V poslednom čase, v súlade s celosvetovým trendom, venujeme zvýšenú pozornosť technológiám zhutňovania. Dôkazom toho je na katedre vyvinutý a komerčne úspešný mechanický briketovací lis BZ 50-250 (obr. 1). Z prebiehajúcich výskumných aktivít sú významné hlavne skúšky nového konštrukčného princípu peletovacieho stroja, vývoj multitechnologickej konštrukcie zhutňovacieho stroja, lisovania suroviny so zvýšenou vlhkosťou, či vývoj zhuťnovacieho stroja novej generácie, produktom ktorého bude úplne nový tvar výlisku. Často dostávame otázku, ktorá technológia je výhodnejšia, briketovanie alebo peletovanie? Podať jednoznačnú odpoveď na túto otázku je veľmi ťažké, prakticky nemožné.

Obrázok č. 2: Výskumné aktivity v oblasti zhutňovania

Výber technológie je závislý od finančných zdrojov, množstva, druhu a kvality spracovávanej suroviny, od dodavateľsko - odberateľských vzťahov atď. Cieľom predkladaného článku je popísať výskumné aktivity v oblasti nových konštrukcií strojov realizované na ÚSETM Strojníckej fakulty STU v Bratislave.

Obrázok č. 1: Briketovací lis BZ 50-250 a) konštrukcia lisu, b) reálny pohľad

56

VÝSKUM Výskum, ktorý realizujeme na našom pracovisku v  oblasti zhutňovania, môžeme rozdeliť do dvoch základných častí, na základný a  aplikačný. Základný výskum zahrňuje samotných technológií zhutňovania, výskum a vývoj nových konštrukcií (obr. 2). Obsahom aplikačného výskumu je projektová činnosť.

M A G A Z Í N

1 – násypka, 2 – dodávaný materiál,

Multitechnologická konštrukcia zhutňovacieho stroja Našou snahou je, aby sme jednoduchou výmenou lisovacej hubice na briketovacom lise mohli vyrábať pelety. Princíp zmeny je zrejmý z  obrázku 5. Máme vyrobenú

3 – lisovacia matrica, 4 – lisovacia komora, 5 – guľa, 6 – pravý unášač, 7 – ľavý unášač, 8 – odvod peliet, 9 – lisovací kotúč Obrázok č. 3: Nová konštrukcia peletovacieho stroja s axiálno – rotačnými kotúčmi

Výskum a vývoj nových konštrukcií zhutňovacích strojov možno rozdeliť do nasledujúcich etáp:  analýza technológie,  analýza existujúcich konštrukcií,  návrh novej konštrukcie,  výroba prototypu a funkčné skúšky.

NOVÉ KONŠTRUKCIE LISOV Nové princípy konštrukčných uzlov a zhutňovacích strojov možno zhrnúť do nasledovných reálnych výstupov na:  cenovo dostupnú konštrukciu peletovacieho stroja,  multitechnologickú konštrukciu zhutňovacieho stroja,  dvojkomorový briketovací lis BL 2-65700 – modulová stavba,  novú konštrukciu zhutňovacieho stroja – nový tvar výliskov,  protibežnú konštrukciu závitovkového lisu,  hubicu umožňujúcu zhutňovať surovinu so zvýšenou vlhkosťou.

Väčšinu týchto výstupov máme dnes už patentovo chránené. Cenovo dostupná konštrukcia peletovacieho stroja Malé a  stredne veľké zhutňovacie stroje by bolo možné nasadiť v  stolárskych a  drevospracujúcich podnikoch rádovo v  desiatkach a  stovkách kusov. Tým by si viaceré firmy riešili problém s vykurovaním. Problémom je vysoká cena klasických peletovacích strojov. Jedným z  možných riešení novej cenovo dostupnej konštrukcie peletovacieho stroja je lis s  axiálno – rotačnými valcami vyvinutý na našej katedre. Rez lisom je znázornený na obrázku 3. V súčasnosti sme dokončili výrobu funkčného prototypu lisu a  začali sme realizovať prvé prevádzkové skúšky, obr. 4. Na funkčnom modeli sme dosahovali výkon 25 – 40 kilogramov a príkon 250 W. Je reálny predpoklad, že prototyp vo väčšom prevedení bude mať dostatočný výkon a bude cenovo prijateľný.

Obrázok č. 5: Briketovací lis BL 50-250 s vymeniteľnými lisovacími hubicami umožňujúcimi vyrábať brikety i pelety.

Obrázok č. 4: Pohľad na funkčný model novej konštrukcie peletovacieho stroja

57

E NK E OR LG O E TG I IK EA

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obrázok č. 6: Briketovací lis BL 50-250 v samostatnom radení, paralelnom radení a dvojkomorové prevedenie BL 2-50-250 lisu

špeciálnu peletovaciu hubicu na náš briketovací lis BZ 50 280 a v tomto období sme začali v Lehote pod Vtáčnikom v spolupráci so Slovenským drevárskym výskumným ústavom s realizáciou prevádzkových skúšok na konkrétnej surovine – slame. Dvojkomorový briketovací lis BL 2-65-700 V  roku 2004 bol vypracovaný projekt dvojkomorového prevedenia lisu BL 2-65700 použitím unifikovaných dielcov a  podskupín z  už existujúceho jednokomorového lisu BL 50-250, obr. 6. Výkon stroja (kg/h) sa zdvojnásobí, príkon lisu (kW) ale nie je dvojnásobný. Konečný cieľ projektu je rozpracovať existujúcu konštrukciu briketovacieho lisu na modulovú stavbu s rôznymi priemermi produkovaných brikiet (50, 55, 60, 65 mm), v  jedno alebo dvojkomorovom prevedení. Výrobné náklady na lis by sa pritom znížili, pretože až 83  % dielov nezávisí od priemeru vyrábaných brikiet a počtu lisovacích komôr. Podľa požiadaviek zákazníka by sme potom vedeli navrhnúť stroj šitý na mieru tak

z hľadiska výkonu, ako aj z hľadiska požadovaného priemeru brikety. V súčasnosti ukončujeme úpravu výkresovej dokumentácie pre výrobu lisu vo firme Vural, a.s. Žilina. Nová konštrukcia zhutňovacieho stroja – nový tvar a rozmer výlisku Som presvedčený, že peleta nie je tvarovo a  rozmerovo konečným riešením moderného energonosiča. Toto presvedčenie vyplýva z vysokých nárokov na kvalitu vstupnej suroviny a z  vysokého opotrebovania lisovacích matríc pri výrobe peliet. Valec nie je optimálnym tvarom ani z hľadiska automatizovanej dopravy paliva. Dnes už máme navrhnutý a vyrobený funkčný model zhutňovacieho stroja, ktorý bude produkovať výlisky kváziguľového tvaru. V súčasnosti realizujeme prvé prevádzkové skúšky uvedeného modelu. Protibežná konštrukcia závitovkového lisu U  bežných jednostranných závitovkových lisov (napr. systém Pini & Kay) je

nepopierateľný fakt extrémne vysokého axiálneho zaťaženia ložísk závitovky a samotné vysoké opotrebenie závitovky. Závitovkové lisy majú celý rad výhod (kontinuálne vytláčanie brikety, vysoký stupeň zhutnenia), pre ktoré je dobré zaoberať sa ich ďalším vývojom. V  roku 2002 bola preto na katedre vypracovaná prvá štúdia závitovkového briketovacieho lisu s  protibežným vytláčaním brikety (obr. 8). U protibežného spôsobu závitovkového briketovania sa predpokladá eliminácia vysokého zaťaženia ložísk závitovky. Kľúčom k  úspechu riešenia celého problému bude vyriešenie extrémneho opotrebovania pracovnej závitovky lisu. Z uvedeného dôvodu kladieme zvláštny dôraz na materiálovú, konštrukčnú a  rozmerovú optimalizáciu pracovnej závitovky. Vývoj v tejto oblasti orientujeme na optimalizáciu rozmeru závitovky, na hľadanie vhodného materiálu, či povrchovej úpravy alebo na možnosť návrhu skladanej konštrukcie závitovky (obr. 9), pri ktorej počítame s  jednoduchou výmenou rýchlo sa opotrebovateľnej časti.

Obrázok č. 7: Prstencový lis a) rez lisom, b) 3D model 1 – lisovací prstenec, 2 – vylamovač, 3 – kalibrovací segment, 4 – vnútorný lisovací kotúč, 5 – plniaci otvor, 6 – nosné kladky, 7 – pastorok

58

M A G A Z Í N

Obrázok č. 8: Koncepcia odvrátenej konštrukcie závitovkového briketovacieho lisu

Obrázok č. 9: Rekonštrukcia závitovky peletovacieho lisu

Obrázok č. 10: Výkres dýchacej hubice, 1- teleso hubice, 2- lisovacie segmenty

Zhutňovanie suroviny so zvýšenou vlhkosťou V  súčasnosti sa vo svete zhutňuje surovina, ktorá má menšiu relatívnu vlhkosť ako 18  %. Klasické sušenie je pritom energeticky veľmi náročné. V  tejto súvislosti sa zaoberáme dvomi možnosťami výskumného bádania. Tou prvou je zvládnuť technologický proces zhutňovania pri vyššej hodnote

relatívnej vlhkosti, ako je hraničná. Pre tento účel sme na katedre vyvinuli tzv. dýchaciu lisovaciu hubicu, ktorá umožňuje odvod vody z lisovacej hubice. Experimentálne skúšky potvrdili, že môžeme dosiahnuť kvalitný výlisok aj pri vstupnej vlhkosti suroviny 25 %. Druhou cestou je náhrada technológie sušenia viacnásobným zhutnením suroviny. Keď zhutňujeme surovinu s  vysokou vlhkosťou,

59

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obrázok č. 11: Reálny pohľad na dýchaciu lisovaciu

výlisok sa po zhutnení opäť rozpadne. Dodaním tepla pri zhutnení sa zo suroviny v krátkom čase odparí veľké množstvo vody. Pri viacnásobnom zhutňovaní dostaneme na vstupe do lisu požadovanú vlhkosť lisovanej suroviny a  na výstupe kompaktný výlisok. Laboratórne skúšky ukázali, že kvalitný výlisok je možne dosiahnuť už pri treťom zhutnení. Meraná vlhkosť suroviny na vstupe do lisu mala hodnoty 50, 28 a 16 percent. LITERATÚRA [1] Projekt vedy a výskumu číslo: 2003 SP 26 028 0C 04. Technológia výroby a zariadenie na výrobu modifikovaného energonosiča. Bratislava December 2003, 84 s. Zodpovedný riešiteľ: ŠOOŠ, Ľ. [2] Šooš, Ľubomír: Briketovací alebo peletovací lis s vyššou odolnosťou závitovky. - , 2009. - Číslo úžitkového vzoru: SK 5222 Y1. - Dátum nadobudnutia: 1.7. 2009. [3] Šooš, Ľubomír: Multitechnologická hubica briketovacieho lisu. - , 2009. - Číslo patentu: SK 286878. Dátum udelenia: 4. 5. 2009. [4] Šooš, Ľubomír: Skladaná hubica

60

briketovacieho lisu. - , 2009. - Číslo patentu: SK 286889. - Dátum udelenia: 4.5. 2009. [5] Šooš, Ľubomír - Grman, Martin: Spôsob lisovania peliet zo sypkej organickej a/alebo anorganickej suroviny alebo surovinovej zmesi a lis na pelety. - , 2009. - Číslo patentu: SK 286877. - Dátum udelenia: 4. 5. 2009.

Poďakovanie: Tento článok bol vytvorený realizáciou projektu „Vývoj progresívnej technológie zhutňovania biomasy a výroba prototypov a vysokoproduktívnych nástrojov“ (ITMS kód Projektu: 26240220017), na základe podpory operačného programu Výskum a  vývoj financovaného z  Európskeho fondu regionálneho rozvoja.

O AUTOROVI Prof. Ing. ĽUBOMÍR ŠOOŠ, PhD. je vysokoškolským učiteľom na Strojníckej fakulte STU v Bratislave od roku 1989 a od roku 2007 dekan fakulty.Vo vedeckovýskumnej oblasti sa orientuje na výskum a inovácie predovšetkým konštrukčných uzlov obrábacích strojov a environmentálnej techniky. Doteraz bol riešiteľom viac ako 55 medzinárodných a národných výskumných projektov, publikoval viac ako 70 vedeckých článkov v časopisoch a zborníkoch, je autorom 9 patentov. Za všetky práce možno spomenúť najmä monografiu „Drevný odpad... čo sním ?“. Bol zodpovedným riešiteľom 5. Rámcového programu Európskej únie s názvom ERA - Bioenergy strategy. Je autorom a spoluautorom viacerých originálnych konštrukcií strojov a zariadení. Medzi najvýznamnejšie diela možno zaradiť vretenník sústruhu SBL 500, DUPLO vretenník, briketovací lis BZ 50-250, dezintegračný stroj DZ 240, alebo peletovací lis PL 100. Pod jeho vedením vzniklo 27 projektov briketovacích a peletovacích liniek. Kontakt na autora: [email protected]

M A G A Z Í N

PRO-ENERGY magazín přeje všem svým čtenářům, obchodním partnerům a příznivcům radostné a pohodovéé vánoce a hodně úspěchů v roce 2010.

 

PŘEHLED KONFERENCÍ s mediální podporou PRO-ENERGY magazínu Název

Termín

Místo konání

Zelená úsporám

10. 12. 2009

Praha

b.i.d. services

Zelená úsporám

16. 12. 2009

Ostrava

b.i.d. services

19.–20. 1. 2010

Praha

Institute for International Research

20. 1. 2010

Brno

b.i.d. services

26.–28. 1. 2010

Valašské Klobouky

Energetický management měst a obcí

leden 2010

Praha

b.i.d. services

Přeshraniční obchod a přenos energií

23.–24. 2. 2010

Praha

Institute for International Research

Veletrh Moderní vytápění

25.–28. 2. 2010

Praha

Terinvest

únor 2010

Zlín

2.–3. 3. 2010

Poděbrady

16.–18. 3. 2010

Praha

Business Fórum

VI. Mezinárodní energetické regulační fórum

25. 3. 2010

Praha

Arthur D. Little

Energetický management měst a obcí

březen 2010

Hradec Králové

b.i.d. services

Solární energie v ČR

březen 2010

Praha

b.i.d. services

Veletrh Ampér 2010

13.–16. 4. 2010

Praha

Terinvest

Solární energie v ČR – malé a střední střešní instalace

duben 2010

Praha

b.i.d. services

Green Jobs

červen 2010

Praha

b.i.d. services

Řízení a správa energetických sítí Zelená úsporám XX. Seminář energetiků Jelenovská

Energetický management měst a obcí XIV. Jarní konference – Obnovitelné zdroje a úspory – role státu 10. Energetický kongres

Pořadatel

Teplárna Otrokovice

b.i.d. services Asociace energetických manažerů

Aktualizace kalendáře konferencí a podrobnosti lze nalézt na http://www.pro-energy.cz/index.php?action=kalendar_akci.html

61

E

K

O

L

O

G

I

E

Nová dimenze v nabídce vysokonapěťových měničů frekvence Ing. Naděžda Pavelková, Produktová a marketingová manažerka ABB s.r.o

VÝVOJ TECHNOLOGIÍ Pro řadu firem je typické věnovat značnou část zisků zpět do vývoje nových výrobků a  zdokonalování použitých technologií. Historický přehled v  ABB je na  obr. 1. Vývoj střídavých regulovaných pohonů byl zahájen v roce 1969. V oblasti vysokého napětí byl přelomový rok 1985, kdy byl uveden na trh produkt s názvem MEGASTAR. Dalším významným předělem byl rok 1995, kdy byl dokončen vývoj technologie DTC (Direct Torque Control), tedy přímé řízení momentu. Spínání prvků střídače je odvozeno od průběhu momentu na hřídeli motoru a k sepnutí dochází vždy jen, pokud je to potřeba, když moment narazí na hranici úzkého tolerančního pásma. Z toho vyplývá maximálně příznivý průběh momentu na hřídeli bez momentových rázů, což vede k minimalizaci mechanického opotřebení připojených zařízení. Technologie DTC navíc zaručuje bezkonkurenční časy v  možnosti překlenout krátkodobé výpadky napájecího napětí, letmý start, plynulou regulaci a plný moment v celém otáčkovém rozsahu, tedy i v nule otáček. Je uplatněna u  nn měničů ACS 800 i  u  vn

Obrázek č. 1: Přehled vývoje technologií

62

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Firma ABB jako jeden z předních výrobců a dodavatelů měničů frekvence pro řízení otáček elektrických motorů uvádí v letošním roce na trh další významnou a perspektivní novinku s názvem ACS 2000. Získáváme tak zcela nový prostředek pro dosažení významných úspor elektrické energie, které nasazení měničů frekvence jistě přináší. měničů ACS 1000, 2000, 5000 a  6000. Vývoj v oblasti vysokonapěťových měničů frekvence úzce souvisí s vývojem polovodičových prvků, které jsou použitelné na  vyšší napěťové hladiny. V  roce 1996 byl firmou ABB představen produkt s  názvem IGCT (Integrated Gate-Commutated Thyristor), polovodičový prvek který je na  bázi GTO (Gate Turn-Off) tyristoru a je vhodný právě pro vn aplikace a velké výkony. Kombinuje přednosti GTO tyristorů a  IGBT (Insulated Gate Bipolar Transistor) tranzistorů. Od  roku 1999 byly tyto prvky řazeny do PEBB (Power Electronic Building Block), bloků, díky jejichž konstrukci se minimalizuje rozměr měničů a zjednodušuje údržba a servis. Od roku 2005 je na  trhu měnič frekvence ACS 5000, který používá patentovanou technologii víceúrovňového napěťového střídače. Generování výstupního napětí je víceúrovňové, což umožňuje použití standardních motorů. Zajímavé je také bezpojistkové řešení, tj. použití rychlé ochrany na bázi IGCT pro ochranu výkonových součástek. Odpadají tak nespolehlivé vn tavné pojistky. Rok 2009 se na tuto osu zapíše uvedením na trh nového typu měniče frekvence s názvem ACS 2000.

ACS 1000 A ACS 1000i Základními stavebními prvky jsou hlavní vypínač MCB, 12-ti pulsní transformátor a diodový usměrňovač, DC meziobvod, DC kondenzátor, tříúrovňový napěťový střídač s prvky IGCT a Common Mode Choke (tlumivka souhlasného napětí, volitelná). Měnič je bezpojistkový, ochrana je realizována pomocí IGCT prvků. Standardem měniče je sinusový filtr za střídačem, měnič lze proto použít i pro regulaci otáček stávajících vysokonapěťových motorů, které nemají speciální úpravu vinutí pro napájení z frekvenčního měniče. Měnič je ve  své standardní konfiguraci 12-ti pulsní, lze však u něj navolit také konfiguraci 24-pulsního zapojení vstupního diodového usměrňovače. Rozdíl mezi 6-ti pulsním, 12-ti pulsním a 24-pulsním zapojením jak z hlediska konstrukce, tak z hlediska průběhu proudů je zřejmý z obr. 2.

ACS 5000 Měniče ACS 5000 jsou používány s vodním chlazením pro výkony až do 21 MW. Pro výkony od 1,4 MW do 6,8 MW existuje také vzduchem chlazený měnič, pak zde odpadá jednotka vodního chlazení.

M A G A Z Í N

měniče ACS 1000 (na nízkém napětí měniče ACS 800). Vzhledem k požadavkům zákazníků regulovat i stávají vn motory menších výkonů se ABB rozhodlo vyplnit tuto mezeru na trhu a vyvinout zcela nový produkt s využitím špičkových technologií. Vznikl proto měnič frekvence ACS 2000 (obr. 4), který již svým názvem napovídá, že doplňuje řady ACS 1000, 5000 a 6000. Hlavními kritérii návrhu byly: jednoduchá instalace, spolehlivost a snadná údržba, malé rozměry a aby byl maximálně příznivý k síti i k motoru. Instalace tohoto vn měniče frekvence díky ABB systému „tři dovnitř a  tři ven“ nemůže být snadnější. Stačí jednoduše rozpojit Obrázek č. 2: Možná zapojení vstupního diodového usměrňovače

ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY VN MĚNIČŮ FREKVENCE O MĚNIČ FREKVENCE ACS 2000 Podíváme-li se na  přehledné grafické znázornění nabídky vn měničů frekvence na obr. 3. vidíme, že oblast napětí 6 kV a malých výkonů 315 – 800 kW je šrafovaná. Dosud mohla být realizována pouze použitím zvyšovacího transformátoru na  výstupu vn

200

15000

150

10000

100 5000

50

0

0

Amps

Volts

Velkou předností měniče ACS 5000 je vynikající kompatibilita vůči napájecí síti. U  ACS 5000 dochází k  potlačení harmonických generovaných do  sítě v  důsledku 36-ti pulsního zapojení vstupního diodového usměrňovače a je zaručeno splnění všech odpovídajících norem IEEE, IEC i  EN. Není třeba proto provádět složité výpočty vlivu harmonických na  síť a  odpadá instalace jakýchkoliv síťových filtrů.

-50

-5000

-100 -10000

-150 -200

-15000 50 Hz operation point Motor current

Motor voltage

Obrázek č. 5: Průběhy proudu a napětí na výstupní straně měniče

Obrázek č. 3: Výkonové a napěťové rozsahy vn měničů ABB do června 2009

Obrázek č. 4: Měnič frekvence ACS 2000 s výsuvnými moduly pro snadnou údržbu a servis

63

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

stávající kabel k  dosud neregulovanému motoru, zapojit jej na vstup měniče a jeho výstup pak připojit na motor. Předností je tedy velmi rychlé uvedení do  provozu. Vzhledem k  patentované víceúrovňové topologii jsou výstupní proud i napětí blízké sinusovému průběhu (obr. 5) a měnič tak lze použít i na stávající neregulované motory, které nebyly konstruovány pro napájení z měničů frekvence. Každého jistě zaujmou jeho velmi malé rozměry a hmotnost.

ÚDRŽBA A SERVIS Měnič frekvence ACS 2000 je navržen tak, aby byl minimalizován počet použitých stavebních prvků, čímž roste jeho doba mezi poruchami, a  také aby byly minimalizovány ztráty při jeho poruše v co nejkratší době. Toho je mimo jiné dosaženo šesti unifikovanými výsuvnými díly pro AFE (Active Front End) i střídač snadno přístupnými zepředu měniče (viz obr. 4). Měnič má zabudovánu řadu ochranných funkcí včetně ochrany transformátoru a použito je opět bezpojistkové řešení na bázi polovodičových prvků, které vyhodnotí zkratový proud již do 15 μs.

REFERENCE Příkladem instalovaného pohonu s  měničem ACS 2000 o výkonu 550 kW je pecní

Odborná konference IIR

N

O

S

T

ventilátor cementárny Jura Cement ve  Švýcarsku, kde nahradil dosavadní kaskádové řízení a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přináší výrazné úspory elektrické energie až o  20  %, redukovány jsou také náklady na údržbu a sklad náhradních dílů, navíc se prohloubil regulační rozsah až na  0  –  1000 ot/min. Provozován je k  plné spokojenosti zákazníka.

O AUTORCE Ing. NADĚŽDA PAVELKOVÁ vystudovala ČVUT Fakultu elektrotechnickou v Praze, poté pracovala jako odborná asistentka na Katedře elektrických strojů, přístrojů a pohonů ČVUT a na Technické fakultě ČZU. Od roku 1994 pracuje ve firmě ABB v oddělení Prodeje elektrických pohonů, v současné době jako produktová a marketingová manažerka. Zapojena je do mezinárodního týmu ambasadorů pro vyhodnocení úspor elektrické energie s použitím regulovaných pohonů s měniči frekvence. Kontakt na autorku: [email protected]

19. – 20. ledna 2010, Prague Marriott Hotel, Praha

Řízení a správa rozvodných sítí rozvoj – řízení – údržba • Jaká nás čeká budoucnost v oblasti rozvodu energie? • Jak se vyrovnat s narůstajícím podílem OZE v sítích? • Víte, jaké legislativní změny nás v následujícím roce čekají? • Údržba jako součást podnikové strategie i v energetice

Workshop

21. ledna 2010

Údržba rozvodných sítí – orientovaná na spolehlivost

Ing. Ladislav Havel

Ing. Tomáš Raška, Ph.D.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha

ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

Know how to achieve

Ing. Jiří Horák

Jiří Roubal

ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

ABB s.r.o., Teplice

Institute for International Research

Ing. Dagmar Kopejtková

Zástupce společnosti ČEZ Distribuce, a.s.

ČEPS, a.s., Praha

Karel Petrák ČEZ, a.s., Praha

64 přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

IIR

Z A J Í M A V O S T I

P R E D I K C E M A G A Z Í N

Predikce obchodní spotřeby energie Ing. Petr Pavlík, CSc., CYGNI SOFTWARE a.s.

Liberalizovaný trh s energií si vyžádal výzkum nových metod predikce, umožňujících obchodníkovi s energií předpovídat celkovou spotřebu jeho zákazníků s ohledem na průběžné ztrácení a získávání odběrných míst.

ÚVOD Použité metody jsou koncipovány tak, aby byly maximálně využity všechny použitelné informace, které je legální získat při dodržení požadavku oddělenosti energetických subjektů. Přestože jsou tyto informace neúplné, výsledná predikce je přesto robustní a má dostatečnou přesnost k tomu, aby mohl obchodník kvalifikovaně odhadnout požadované množství elektřiny nebo plynu v blízké i vzdálené budoucnosti. Uvedené metody predikce obchodní spotřeby energie vycházejí z  modelů spotřeby odběrných míst elektřiny a plynu s měřením typu A a B (průběhová měření), u kterých se automaticky získávají citlivosti jejich spotřeby na teplotu, osvit, oblačnost a rychlost větru, a to jak pro jednotlivá odběrná místa, tak i pro celé složky odběru. Pro odběrná místa s měřením typu C (neprůběhové měření) je možno rozhodnout se buď pro model založený na typových diagramech dodávky, nebo modelovat celkovou spotřebu všech těchto odběrných míst.

TECHNICKÁ A OBCHODNÍ SPOTŘEBA ENERGIE Před oddělením přepravy energie od obchodu postačovala pro nákup energie znalost spotřeby v distribuční soustavě. V dnešních pojmech to znamenalo, že dominantní obchodník byl tehdy jediným obchodníkem v  celé distribuční soustavě a  neměl žádné „ztracené“ ani „získané“ zákazníky. Tento obchodník měl k dispozici velmi dobře predikovatelnou časovou řadu, a to technickou spotřebu celé distribuční soustavy. Technická spotřeba byla v součtu poměrně spolehlivě měřená a její poslední hodnoty byly prakticky okamžitě dostupné. Predikovat časovou řadu technické spotřeby má tu výhodu, že hodnoty této řady se řídí pouze chováním spotřebičů (případně i spotřebitelů) v soustavě, a v krátkém časovém horizontu tedy nezávisí na hospodářských, politických a  obchodních vlivech. Vzhledem k jejímu čistě pasivnímu charakteru tedy nezávisí ani na vlastní výrobě energie v distribuční soustavě a jejích odstávkách či výpadcích, neboť je vždy pokryta dodávkou ze zdrojů mimo soustavu. Jedinou výjimkou, kdy je do spotřeby zasahováno, je hromadné dálkové ovládání

Obrázek č. 1: Technická a obchodní spotřeba energie dominantního obchodníka v distribuční soustavě: Obchodní spotřeba (červená) je menší než technická (zelená) a zpravidla ji sleduje svým tvarem. Tento souběh je však přerušován odchody velkých zákazníků (na obrázku 1.6. 2009 a 1.9.2009).

(HDO) v případě distribuce elektřiny. Avšak i tento vliv lze při znalosti informací o historii a plánech regulace od distributora modelovat a tím je i předvídatelný. Dosažitelná přesnost krátkodobé predikce technické spotřeby celé distribuční soustavy na jeden až dva dny dopředu je v případě kvalitního modelu u elektřiny kolem 2 %, u plynu kolem 4 %. Tento optimismus však rychle skončil oddělením distribuce energie od obchodu. V  současné době nemůže dominantní obchodník v  distribuční soustavě použít k  odhadu požadovaného množství elektřiny pouhou predikci technické spotřeby, ale mnohem náročnější predikci spotřeby obchodní, ve  které jsou obsažena jen ta odběrná místa, která dominantnímu obchodníkovi patří. Přestože v  prvých letech nové legislativy v energetice bylo „ztracených“ zákazníků (z pohledu dominantního obchodníka) relativně málo a jejich spotřeba se dala samostatně odhadnout a  od  technické spotřeby jednoduše odečíst, dnes by to již způsobovalo významnou chybu predikce. U nedominantních obchodníků nelze technickou spotřebu distribučních soustav, ve  kterých mají své zákazníky, použít pro obchodování vůbec, protože je řádově větší než jejich

portfolio. Znamená to, že jak dominantní, tak i nedominantní obchodník dnes musí mít k dispozici nástroje pro obchodní predikci. Predikce časové řady obchodní spotřeby je však oproti predikci technické spotřeby mnohem náročnější úlohou:  Hodnoty časové řady obchodní spotřeby se skokově mění vlivem ztrácení a získávání odběrných míst.  U ztracených zákazníků přestane obchodník znát jejich minulou spotřebu datem odchodu, a ta časem zastarává.  U získaných zákazníků nezná obchodník minulou spotřebu jejich odběrných míst vůbec, pokud mu jí sami nedodají.  U odběrných míst s měřením typu A se často jedná o obtížně predikovatelné technologické odběry.  U  odběrných míst s  měřením typu B zná obchodník spotřebu se zpožděním až měsíčním.  U  odběrných míst s  měřením typu C musí obchodník použít pouze přibližný model spotřeby.  Ruční manipulace s  daty o  velkém množství získaných a ztracených odběrných míst je náročná a vede k nekontrolovatelným chybám.

65

Z A J Í M A V O S T I

P R E D I K C E

Pokud se tedy rozhodneme obchodní spotřebu predikovat, musíme uvedené body zohlednit a při velkém počtu migrujících odběrných míst celou predikci dostatečně automatizovat a  vybavit ji účinným uživatelským rozhraním. V  dalším popíšu různé způsoby, jak obchodní predikci vytvořit, a vysvětlím, kdy který způsob použít.

OBCHODNÍ PREDIKCE DOMINANTNÍHO OBCHODNÍKA S MALÝM POČTEM ZÍSKANÝCH A ZTRACENÝCH ODBĚRNÝCH MÍST – METODA „SHORA“ Metoda „shora“ byla historicky první metodou, která byla použita pro obchodní predikci elektřiny a  plynu krátce po  legislativním oddělení distribuce energie od obchodu pro dominantní obchodníky. Jejich portfolio mělo tehdy následující charakteristické vlastnosti:  převažující množství „věrných“ odběrných míst (která dosud nepřešla k  nově vznikajícím obchodníkům),  několik málo ztracených odběrných míst s měřením typu A nebo B, zpravidla větších,  malé změny ve  struktuře odběrných míst s měřením typu C,  pokud byla některá odběrná místa ztracena, stalo se to nedávno a  bylo pravděpodobné, že charakter a velikost jejich spotřeby se zatím nezměnily. V této situaci bylo pro obchodní predikci nejpřesnější vycházet z již existující predikce spotřeby celé distribuční soustavy příslušného dominantního obchodníka, jež byla ověřená dlouholetým používáním a  jejíž parametry byly průběžně vyladěny na optimum, a tu pouze opravit o spotřebu ztracených odběrných míst: 1 Pobch = P(Věrná OM) = P(Distribuce) – P(Ztracená OM) Kromě spotřeby celé distribuční soustavy bylo tedy nutné predikovat navíc pouze spotřebu ztracených odběrných míst. K  tomu přispívala skutečnost, že v této době byla ještě dobře známa historická spotřeba ztracených odběrných míst za několik let zpět s poměrně krátkou pauzou po jejich odchodu. Horizont jejich predikce proto vycházel od  několika měsíců do  několika málo let, což stále ještě dávalo přijatelný odhad budoucí spotřeby. Vzhledem k  tomu, že spotřeba ztracených odběrných míst představovala jen několik procent celkové spotřeby, měla chyba 1

Pro zjednodušení zde vynecháváme vlastní spotřebu, ztráty a různým způsobem zahrnutou vlastní výrobu, dále u plynu přetoky a akumulaci, aby jasně vynikl princip metody.

66

Obrázek č. 2: Princip predikce obchodní spotřeby metodou „shora“: Jednotlivé predikce spotřeby ztracených odběrných míst (záporné hodnoty, viz na obrázku dole) se sečtou a přičtou se k technické spotřebě distribuční soustavy (upravené o vlastní spotřebu, vlastní výrobu, přetoky, příp. akumulace atd.).

predikce spotřeby ztracených odběrných míst malý vliv na přesnost výsledné obchodní predikce (jednalo se o jednotky procent z jednotek procent). Tato predikce se za  tehdejších podmínek v praxi osvědčila (PRE, RWE Transgas) a  umožnila obchodníkům po  několik prvních let po legislativním oddělení distribuce energie od obchodu jednak používat nástroje, na  které byli dosud zvyklí, jednak postupně přejít na dynamickou správu portfolia svých zákazníků. Co se však stalo, když v dalších letech pokračoval trend ztrácení zákazníků, kteří patřili dominantním obchodníkům?  Spotřeba věrných odběrných míst postupně klesla v  distribuční soustavě natolik, že chyby v predikci spotřeby ztracených odběrných míst, která se odečítá od  predikce spotřeby distribuční soustavy, začaly mít významný vliv na  přesnost predikce obchodní spotřeby.  Zároveň se prodloužil časový interval od  okamžiku odchodu ztracených odběrných míst, po  kterém již není známa jejich spotřeba, protože distributor ji po  odchodu obchodníkovi sdělit nesmí a ztracený zákazník k tomu již nemá žádný motiv.  Bylo tedy nutno odečítat od  spotřeby distribuce stále více ztracených odběrných míst, stále hůře predikovaných. Nevyhnutelným, přesto většinou dlouho odkládaným závěrem je, že s přibýváním ztracených zákazníků by měl dominantní obchodník přejít na jiný způsob obchodní predikce, který nějakým způsobem využije hodnoty spotřeby jeho věrných zákazníků (tj.

těch, kteří nepřešli k jinému obchodníkovi). Takové údaje mu ze zákona poskytne operátor trhu, ovšem za tu cenu, že je obchodník dostane neúplné (spotřeba zákazníků s měřením typ C je odhadnuta z modelu typových dodávek) a se značným zpožděním (vlivem opožděných odečtů odběrných míst s  měřením typu B, jejichž spotřeba je známa až po  ukončení měsíce). V  dalším si ukážeme, jak získat přijatelnou predikci obchodní spotřeby i z takových dat.

OBCHODNÍ PREDIKCE NEZÁVISLÉHO OBCHODNÍKA S MALÝM POČTEM VELKÝCH ZÁKAZNÍKŮ - METODA „ZDOLA“ Symetrickým protějškem metody „shora“ pro predikci obchodní spotřeby je metoda „zdola“, která je vhodná zejména pro nezávislé obchodníky s  malým počtem získaných zákazníků, z nichž každý byl postupně získán k jinému datu. Principem metody „zdola“ je nahradit predikci součtu součtem jednotlivých predikcí: Pobch = P(Získaní) = P(Získaný1 + Získaný2 + ... + ZískanýN) = = P(Získaný1) + P(Získaný2) + ... + P(ZískanýN). Důvod k tomuto kroku je následující: Součet spotřeb Získaný1 + Získaný2 + ... + ZískanýN je schodovitá funkce, tak jak postupně narůstal s  přibýváním odběrných míst. Naneštěstí však většina predikčních algoritmů požaduje, aby predikovaná časová řada měla stacionární průběh nebo se na  takovou dala snadno převést, tj. aby byla co nejvíce

M A G A Z Í N

špatně predikovatelná,  vzájemně závislá odběrná místa buď predikovat nelze, nebo musíme znát plány spotřeby,  chyby či výpadky dat o minulé spotřebě některých odběrných míst mají významný vliv na celkovou predikci,  při rostoucím počtu odběrných míst začne být úloha časově i organizačně náročná,  nepoužijí se data o  celkové spotřebě od operátora trhu.

OBCHODNÍ PREDIKCE OBCHODNÍKA SE STABILNÍMI ZÁKAZNÍKY METODOU „AD HOC“

Obrázek č. 3: Princip predikce obchodní spotřeby metodou „zdola“: Vypočítají se predikce spotřeby jednotlivých odběrných míst (na obrázku P(OM1) až P(OM3)) a sečtou se. Takto jednoduše získaná obchodní predikce nepoužívá hodnoty spotřeby celé distribuční soustavy, ani nepřihlíží k jejímu vývoji v čase.

Další z  možností, jak může obchodník predikovat obchodní spotřebu energie, je pravý opak, a to použít přímo („ad hoc“) časovou řadu spotřeby všech odběrných míst svých zákazníků (věrných + získaných), kterou dostává od operátora trhu:2 Pobch =P(Věrní +Získaní)

podobná zašuměné přímce. Tento požadavek mnohem lépe splňují jednotlivé komponenty součtu, které již schodovité nejsou, než součet celý. Proto se nabízí predikovat zvlášť spotřeby jednotlivých získaných odběrných míst a výsledné predikce pak sečíst. Metoda „zdola“ funguje velmi dobře, pokud jsou dílčí predikované spotřeby vzájemně nezávislé a jednotlivě dobře predikovatelné. Co se však stane, objeví-li se v  součtu predikce vzájemně závislých řad? Představme si například dvě stejné kotelny, vytápějící společný rozsáhlý objekt. Ty spolupracují tak, že při výpadku nebo opravě jedné přebírá její práci druhá a naopak. Rovněž při vyšších teplotách okolí se vyplatí některou kotelnu odstavit a provozovat jenom druhou, a to nejlépe střídavě. Pokud budeme predikovat spotřebu obou kotelen samostatně bez znalosti plánu jejich provozu, i kvalitní predikční software dojde k  výsledkům, kdy výslednou predikcí bude nula (predikovali jsme omylem současně odstávku obou kotelen) nebo dvojnásobek (obě kotelny nám šly současně v době, kdy měla jít jen jedna), namísto správné vyrovnané spotřeby, určené především teplotou okolí. V  takovém případě těsné závislosti platí pro chybu E součtu predikcí odběrných míst A, B vztah E(P(A)+P(B)) >> E(P(A+B)). Při významnějším počtu takových neošetřených odběrných míst v portfoliu obchodníka bude tedy predikce obchodní spotřeby energie metodou „zdola“ nespolehlivá nebo dokonce nepoužitelná.

Obrázek č. 4: Chybný způsob predikce součtu spotřeby dvou vzájemně závislých odběrných míst: Pokud se při použití metody „zdola“ vyskytnou vzájemně závislá odběrní místa (na obrázku jsou to A, B) či místa s impulsním odběrem (a to je u obchodníků s velkým počtem odběrných míst pravděpodobné), je chybou spoléhat se na to, že je součet jednotlivých predikcí P(A)+P(B) (modrá)se bude rovnat predikci součtu P(A+B)(červená)

Shrňme tedy výhody a nevýhody predikce „zdola“: Výhody:  vhodné spíše pro  malý počet velkých zákazníků,  u získaných zákazníků nebývá problém znát minulou spotřebu jejich odběrných míst,  přehledná správa portfolia s  detailní znalostí jednotlivých predikcí. Nevýhody:  některá odběrná místa, vzhledem k  charakteru jejich spotřeby, mohou být

K  predikci přicházejí v  úvahu dvě verze dat od operátora trhu:  předběžná verze – udávaná spotřeba je ovlivněna nepřesnými odhady odběrných míst s měřením typu B, které se dále promítají do zbytkové bilance, a tím i ovlivňují odhady odběrných míst s měřením typu C,  skutečná verze – používá již skutečné hodnoty měření typu B namísto odhadů, data jsou však dostupná se zpožděním až 40 dnů.

2

Závěrečnou verzi, která se používá pro fakturaci, použije obchodník pouze na opravu skutečné verze, pro predikci přichází příliš pozdě.

67

Z A J Í M A V O S T I

P R E D I K C E

 nekumulují se chyby dílčích predikcí. Nevýhody:  do  minulosti ztrácí časová řada obchodní spotřeby (resp. její predikovatelná složka) stacionaritu vlivem zvětšujícího se podílu nezachycené migrace zákazníků, je tedy nutno predikovat pouze z nejbližší minulosti,  do budoucnosti významně klesá přesnost s rostoucím horizontem predikce, protože predikce neví nic o budoucích migracích zákazníků, proto představuje dlouhodobá predikce metodou „ad hoc“ pouze konzervativní odhad.

Obrázek č. 5: Princip predikce obchodní spotřeby metodou „ad hoc“: Predikce (červená) vychází z časové řady minulé obchodní spotřeby (šedá), která však není ani v minulosti, ani v budoucnosti snadno převeditelná na stacionární proces a od které jsou navíc přesné hodnoty známy až s velkým zpožděním.

V praxi bylo zjištěno, že předběžná verze je pro predikci skutečné spotřeby u  elektřiny na hranici použitelnosti, zatímco u plynu je prakticky nepoužitelná, zejména v letních měsících, a  proto je zde nutno sáhnout po verzi skutečné. Metoda „ad hoc“ je z  hlediska toku dat velmi jednoduchá a podobá se metodě „shora“ v tom, že rovněž vychází z historie (minulých hodnot) jediné známé, spolehlivé časové řady. Liší se však zejména tím, že se jedná o  časovou řadu obchodní spotřeby, do  níž operátor trhu promítl všechny uskutečněné změny obchodníkova portfolia. Informace o  budoucích změnách portfolia již však samozřejmě v  této historii zachyceny nejsou, a proto je metoda nemůže použít. V reálném čase tedy funguje tak, že se adaptuje

68

na hladké časové úseky, ve kterých nenastala změna portfolia, a v nich má pak přijatelnou krátkodobou přesnost. Bezprostředně po  jakékoli změně struktury portfolia (skok ve spotřebě) však musí dojít k novému učení a krátkodobá přesnost tím na určitou dobu významně poklesne. Jaké jsou výhody a nevýhody predikce „ad hoc“? Výhody:  predikujeme přímo tu časovou řadu, podle které je stanovována platba ze odchylku daného obchodníka,  k predikci nepotřebujeme data o migrujících zákaznících, což je výhodné zejména, když jsou legálně nedostupná (aktuální spotřeba dříve ztracených zákazníků) nebo si nejsme jisti jejich úplností,

OBCHODNÍ PREDIKCE OBCHODNÍKA S VELKÝM A PROMĚNNÝM POČTEM VĚRNÝCH, ZÍSKANÝCH A ZTRACENÝCH ZÁKAZNÍKŮ – KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ Všechny výše uvedené metody predikce obchodní spotřeby energie byly zatím pouze dílčími zjednodušeními komplexního řešení, které potřebuje současný obchodník s energií pro kvalifikovaný odhad budoucí spotřeby energie svých zákazníků. Hlavními zásadami zde jsou:  použít všechna data o minulé spotřebě a očekávaných migracích odběrných míst obchodníka od operátora trhu, přitom plně využít všechny informace z předběžné a skutečné verze,  použít dostupná data od  operátora trhu o zbytkové bilanci a hodnotách typových diagramů v těch třídách a distribučních soustavách, kde má obchodník odběrná místa s měřením typu C (u plynu také CM),  použít dostupná data o měření spotřeby těch distribučních soustav, ve kterých má obchodník své zákazníky,  vyžádat si od  získaných zákazníků

M A G A Z Í N

podrobná data o jejich minulé spotřebě,  mít on-line připojení na kvalitní předpověď počasí ve  všech   regionech, kde má obchodník své zákazníky. Je zřejmé, že na tolik vstupních údajů již nevystačíme s  jednoduchým predikčním vzorcem. Tato úloha vyžaduje kombinovat řadu softwarových nástrojů nejen analytických, ale také administrativních, protože struktura obchodníkova portfolia se mění průběžně a  počty odběrných míst přesahují možnost zpracovávat je po jednom ručně. Uvedu zde pouze hlavní nástroje:  nástroje pro komunikaci s operátorem trhu, distributorem a  on-line zdrojem dat o počasí,  detekce změn v  portfoliu, automatizovaný management ztracených a získaných odběrných míst,  modely spotřeby těch odběrných míst s  měřením typu A  nebo B, které mají vliv narušení stacionarity časové řady, použité v predikčním algoritmu,  meteorologický model kalibrovaný na klima v jednotlivých regionech, zahrnující vliv teploty, osvitu a rychlosti větru,  predikční algoritmus odolný proti výpadkům a chybám měření, kalendářním nepravidelnostem, změnám trendu a  specifickému chování spotřebitelů (nástup a  konec topné sezóny),  model spotřeby odběrných míst s měřením typu C (odladěný, aby byl naprosto identický s  modelem použitým operátorem trhu) rozšířený navíc o predikci budoucnosti,

Obrázek č. 6: Komplexní řešení predikce obchodní spotřeby energie: Systém integruje nástroje pro modelování, komunikaci, dynamickou správu portfolia zákazníků a expertní systém pro práci s neúplnými informacemi.

 a konečně expertní systém, který vytřídí informace a  použije z  nich pouze ty nejvhodnější pro výsledné složení velikosti, tvaru a  trendu predikované časové řady obchodní spotřeby tak, aby nedošlo ani ke kumulaci chyb zbytečným sčítáním „zdola“ spotřeb těch odběrných míst, které již nemají vliv na aktuální obchodní spotřebu, ani k odečítání „shora“ těch odběrných míst, od kterých má již obchodník zastaralé informace. Předností tohoto komplexního řešení je optimální přesnost výsledné predikce časové řady obchodní spotřeby, a to jak v krátkodobém horizontu jednotek dní pro operativní rozhodování při nákupu energie, tak i v dlouhodobém horizontu měsíců až několika let pro strategické plánování. Obchodník s energií tak má zajištěn nástroj, který nejen předpovídá spotřebu jeho zákazníků z jejího minulého chování, ale i dynamicky zohledňuje

vliv přítomných a budoucích události na její budoucí charakter a trend.

O AUTOROVI Ing. PETR PAVLÍK, CSc. se zabýval simulací a optimalizací elektronických obvodů ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky. Po pobytu v Kanadě, kde vyučoval informatiku na University of Waterloo, pracoval na výzkumu umělých neurosítí v Ústavu informatiky AV ČR. Dále se zabýval zpracováním obrazu a predikcí časových řad. Nyní pracuje jako samostatný analytik v CYGNI SOFTWARE a. s. na modelování spotřeby elektřiny a plynu. Kontakt na autora: [email protected]

69

K O N F E R E N C E

Třináctý ročník Semináře EGÚ Brno, a.s. - 2009 Ing. Jiří Ptáček, Ph. D., EGÚ Brno, a.s.

S

emináře se zúčastnilo celkem 370 odborných pracovníků v energetice, včetně hostů ze Slovenska. Seminář byl pořádaný pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR, Českého svazu zaměstnavatelů v  energetice, Zväzu zamestnávateľov energetiky SR a Národního komitétu WEC ČR. Na semináři prezentovalo své příspěvky k  problematice současné i budoucí energetiky 23 odborníků ze státní sféry a významných energetických i finančních institucí. Jednání semináře probíhalo postupně v 6 odborných sekcích se zaměřením: – Energie, politika a legislativa – jak dál? – Současný trh s elektřinou v ČR – Zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, regulační rámec – Energetická politika ČR a zajištění

70

V E L E T R H Y

Ve dnech 5. a 6. října 2009 se konal v  kongresové hale  hotelu Voroněž v Brně již 14. ročník odborného semináře pořádaného společností EGÚ Brno, a.s., zaměřeného na energetiku. Letošní seminář měl název: „Příležitosti, výzvy a rizika české energetiky na pozadí světové recese – jak teď a co dál“. bezpečnosti dodávek – Finanční aspekty trhu s elektřinou – Možné směry dalšího vývoje trhu s elektřinou Na přednášky v  jednotlivých sekcích navazovala panelová diskuse a odpovědi odborníků na dotazy z pléna. Na závěr tohoto dvoudenního semináře byly formulovány přítomnými odborníky doporučení pro další směřování energetiky v České republice. Z hlavních bodů závěrů semináře lze uvést následující: 1) Významní představitelé státní správy a české i slovenské energetiky informovali účastníky semináře o aktuálním stavu a možnostech rozvoje energetiky. 2) V návaznosti na přednesené příspěvky a proběhlou diskusi lze formulovat doporučení pro další činnosti a směřování české energetiky:  Vytvářet z dlouhodobého pohledu stabilní

podnikatelské prostředí pro provoz a rozvoj energetiky, které by umožnilo potřebnou obnovu a výstavbu nových zdrojů pro optimální rozvoj energetiky s ohledem na životní prostředí a  důrazem na potřeby a ochranu konečných zákazníků.  Aktivně řešit systémová rozhodnutí bez ohledu na jejich rizikovou společenskou průchodnost.  Zajistit úpravy legislativy ke zrychlení a zajištění povolovacích procesů pro budování liniových a dalších staveb energetické infrastruktury a propojení těchto činností na schvalovací proces výstavby nových zdrojů.  Zpracovat analýzu uplatnění obnovitelných zdrojů energie (OZE) v  ES  ČR a  na jejím základě vyhodnotit možnosti dalšího uplatnění jednotlivých forem OZE. Analyzovat dopady zdrojů využívajících OZE do provozu sítí, do regulace soustavy a celkové ekonomie chodu ES. Doporučit reálné

M A G A Z Í N

mezní hodnoty OZE v ČR.  Koordinovat rozvoj sítí na regionální, národní i mezinárodní úrovni za účelem optimalizace jejich rozvoje a plného využití nových investic.  Práce na analýze modelu trhu s elektřinou spojit s pracemi na smart systémech.  Dořešit situaci v oblasti limitů těžby hnědého uhlí a z  tohoto pohledu analyzovat

celkové dopady změny primárních zdrojů zejména na teplárenství.  V návaznosti na 3. energetický balíček EU reálně posoudit možnosti uplatnění nových technologií měření a komunikace v ES ČR, a to na základě ekonomické studie výhodnosti jako podklad pro navazující konkrétní řešení.  Prověřit mechanismus přidělování kapacit

pro přenos elektřiny z  pohledu transparentnosti a ekonomických důsledků. Neohrozit Market Coupling trhů ČR-SR nevhodnou alokační metodou.  V této souvislosti účastníci semináře důrazně upozorňují na nepřipravenost FlowBased metody a požadují před jejím uvedením do praxe důkladné testy a analýzy na dopady provozu a  trhů s elektřinou, stejně jako široký konsensus účastníků trhu a regulačních orgánů. Podrobnější informace o tomto semináři, jeho závěry a shrnutí je možné získat na www.egubrno.cz.

O AUTOROVI Ing. JIŘÍ PTÁČEK, Ph.D. vystudoval obor elektroenergetika na FE VUT v Brně, kde získal i vědeckou hodnost v tomto oboru. Od roku 1987 pracuje v EGÚ Brno, a.s., nyní ve funkci ředitele Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy. Specializuje se na provoz elektrických sítí a na řízení a rozvoj elektrizační soustavy. Kontakt na autora: [email protected]

71

K O N F E R E N C E

32. konferencia priemyselných energetikov

V E L E T R H Y

40 rokov po vzniku konferencií priemyselných energetikov na Slovensku (1. konferencia sa uskutočnila v  roku 1969) sa konala v  poradí 32. konferencia. Do 1989 roku sa uskutočňovala každoročne a potom sa jej periodicita zmenila na dvojročnú.

Ing. Miroslav Kučera, Ing. Marian Rutšek, Asociácia energetických manažérov

32. konferencia priemyselných energetikov v znamení hesla „Ako riešiť nedostatok dovozovej energie? Obnoviteľnými a alternatívnymi zdrojmi energie!“ sa uskutočnila v dňoch 27. – 28. októbra 2009 v Papradne, pre priemyselných energetikov  tradičnom regióne pri Považskej Bystrici. Organizátori v  snahe ponúknuť účastníkom konferencie súbor motivačných, v  súčasnosti aktuálnych, myšlienok sa po  prvý krát v  histórii konania týchto konferencií programom zamerali výlučne na možnosti využitia obnoviteľných a alternatívnych zdrojov energie nielen v priemysle, ale aj v terciárnej sfére. Plenárna časť konferencie bola rozložená na dve časti, vždy v úvode obidvoch rokovacích dní. V rámci prvého dňa plenárneho zasadnutia bol predstavený zákon č. 309 z  19. júna 2009 o podpore obnoviteľných zdrojov energie a vysokoúčinnej kombinovanej výroby elektriny a  tepla. Zákon vstúpil do  účinnosti 1. septembra 2009. V rámci prezentácii odznela na konferencii informácia o 3. energetickom liberalizačnom balíčku Európskej

Obrázok č. 1: Účastníci konferencie

72

komisie z pohľadu priemyselného odberateľa. Svojou aktuálnosťou zaujal príspevok o situácii vo výrobe a využití biopalív na Slovensku. Druhý deň ráno pokračovalo plenárne zasadnutie informáciou o  svetovej bilancii rezerv a spotreby energetických surovín s výhľadom pre obnoviteľné zdroje a  zaujala tiež prednáška o  cenovej politike, ako významnom

faktore na  ovplyvňovanie využívania obnoviteľných zdrojov energie ako i  prednáška o vplyve finančnej krízy na financovanie projektov obnoviteľných zdrojov energie. Odborný program bol rozdelený do  štyroch hlavných oblastí: Spôsoby získavania a využitia bioplynu, využitie tepelných čerpadiel, fotovoltické zdroje elektriny a energetické

M A G A Z Í N

využitie biomasy na prípravu elektriny a tepla. Cenným prínosom programu bol tiež kurz Systémy energetického manažmentu, ktorý pripravilo a  viedlo Energetické centrum Bratislava. Kurz prebiehal ako paralelná sekcia k  popoludňajšiemu programu prvého dňa konferencie. V  oblasti výroby a  využitia bioplynu bol zaujímavý príspevok hosťa z Rakúska o bioplynových staniciach s  výstupným produktom – biometánom. Účastníkov konferencie zaujali tiež prezentované výsledky projektu z Českej republiky, ktorý využíva zatiaľ málo používanú technológiu výroby bioplynu prostredníctvom suchej fermentácie. V sekcii tepelných čerpadiel sa predstavili princípy a riešenia zariadení využívajúcich plynový pohon, čím sa dajú dosiahnuť výrazné úspory v spotrebe zemného plynu. Fotovoltika je v  súčasnosti stredobodom záujmu investorov. Skúsenosti a  poznatky prezentované v  príspevkoch priniesli praktické pohľady na  bariéry a  reálnosť implementácie týchto projektov. Oblasť biomasy je už dlhšiu dobu v centre záujmu spotrebiteľov tepla a investorov v realitách. Okrem prezentácie projektu na  pripojenie priemyselného parku k  mestskému systému centrálneho zásobovania teplom

Obrázok č:. 2: Pohľad k predsedníckemu stolu

na báze biomasy zaujali tiež príspevky týkajúce sa využitia biomasy na kombinovanú výrobu tepla a elektriny systémom ORC (Organický Rankinov cyklus). Záujem a  spokojnosť 97 účastníkov so zameraním a  priebehom konferencie, ako aj s  prezentáciami praktických poznatkov z  problematiky využitia obnoviteľných a  alternatívnych zdrojov energie poukázal

na  skutočnosť, že pokračovanie v  takýchto aktivitách je správnou náplňou činnosti profesijných združení energetikov na strane využitia energetických komodít. Kontakt na autora: [email protected], www.energyconsumers.net

Green Jobs květen 2010, Praha Informace o konferenci:

Nabídka partnerství:

Společnost B.I.D. services s.r.o. připravuje na květen 2010 konferenci Green Jobs - Green Growth, první konferenci tohoto zaměření v ČR. Nadchází změna paradigmatu – i průmysl a služby se musí “ozelenit” a s tímto procesem je spojen expanzivní růst tzv. Green Jobs. Témata konference:  sustainability  green industries  corporate social & environmental responsibility  carbon neutral living and production  green education…

Přehled aktuálních konferencí najdete na: www.bids.cz

Konference a semináře společnosti B.I.D services s.r.o. získaly během posledních let prestiž a udržují si dobré jméno. Zajímavé jsou i pro partnery, jimž nabízejí mnoho rozličných příležitostí ke spolupráci. Vzhledem k úzkému zaměření témat a široké škále posluchačů z řad nejvyššího a středního managementu, zástupců státní správy, měst a obcí, zahraničních účastníků atd., jsme schopni nabídnout partnerství a propagaci na akcích různým společnostem či organizacím. Pokud má Vaše společnost zájem o partnerství na konferenci Green Jobs, kontaktujte prosím: Soňu Miňovskou, [email protected], + 420 222 718 017

Konference pořádané B.I.D. services: Solární energie v ČR, Emission Trading, Bioenergie, Czech PPP Forum, Větrná energie v ČR, Energetický management měst a obcí, Hospodaření s energií v podnicích, Systém recyklace autovraků, Financování vodárenské infrastruktury, atd...

B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz

73

K O N F E R E N C E

V Brně se na konferenci „Jádro proti krizi?“ diskutovalo o jaderné energetice a jejím přínosu pro české a slovenské firmy Jan Šimral, Madison Public Affairs s.r.o.

V E L E T R H Y

V rámci hlavní konference letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu, kterou organizovala Krajská hospodářská komora jižní Moravy, Veletrhy Brno a  agentura Madison Public Affairs, vystoupili se svou představou o  budoucnosti jaderné energetiky například expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek, státní tajemník slovenského Ministerstva hospodářství Peter Žiga, náměstci ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a Milan Hovorka, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren společnosti ČEZ Petr Závodský a mnozí další zástupci politické i odborné sféry, ale i firem spojených s jadernou energetikou – například Leonid Janko ze společnosti Atomstrojexport. Jedním ze zásadních témat konference bylo i to, zda rozsáhlé investice do dostavby JE Temelín něco přinesou i pro české firmy, nebo veškeré zisky odtečou z ČR do zahraničí. Konference se zúčastnilo zhruba 150 lidí z řad managementu českých strojírenských, stavebních a dalších firem, ale i lidé ze státní správy a z odborné obce.

„I

nvestice do jádra jsou doslova ekonomickým hitem. Bez jádra navíc nemáme žádné dobré řešení naší energetické budoucnosti,“ uvedl celou konferenci Mirek Topolánek. „S  výstavbou dalších jaderných bloků je už v Česku pět minut po dvanácté,“ pokračoval expremiér. Na konferenci „Jádro proti krizi?“ se také hodně mluvilo o vyhlášeném tendru na dodavatele technologie pro dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Náměstek Hüner z MPO ve  svém vystoupení řekl, že i  kvůli komplikovanému schvalovacímu procesu EIA rozhodně nepředpokládá ukončení tohoto tendru do konce roku 2009. Tomáš Hüner také zhodnotil určitý posun v názorech na jádro, když řekl, že pohled na jadernou energetiku se stává v Česku i v rámci EU racionálnějším a méně politicko-ideologickým. Co se týče jaderné energetiky na Slovensku, státní tajemník Žiga ve svém vystoupení řekl, že mezi strategické priority slovenské vlády patří zabezpečení výroby nejméně 50 procent výroby elektřiny z jaderných elektráren. Proto chce Slovensko do listopadu 2013 spustit dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce, což by mělo stát 2,775 mld. EUR. K tomu chce slovenská vláda ještě vybudovat nový jaderný zdroj v  lokalitě odstavené jaderné elektrárny v  Jaslovských Bohunicích. Na této výstavbě se bude podílet i společnost ČEZ. Zástupce ČEZ Petr Závodský hovořil o  tom, že Skupina ČEZ plánuje v  Česku a  na  Slovensku výstavbu až pěti nových jaderných bloků. Jde o třetí a čtvrtý blok JE Temelín, pátý blok JE Dukovany a  výstavbu až dvou bloků v Jaslovských Bohunicích.

74

Obrázek č. 1: Expremiér Mirek Topolánek zahájil konferenci „Jádro proti krizi?“

Obrázek č. 2: Zleva moderátor Jakub Železný, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, státní tajemník slovenského ministerstva hospodářství Peter Žiga, expremiér Mirek Topolánek

M A G A Z Í N

V  případě nových bloků Temelína se počítá s uvedením do provozu kolem roku 2020, u  pátého bloku Dukovan přibližně v  roce 2025. Kromě toho je ČEZ například investorem výstavby 3. a  4. bloku JE Cernavoda v Rumunsku. A jak budou z popsaných připravovaných projektů těžit české firmy? Odpovědi na tuto otázku se u jednotlivých řečníků lišily, ale téměř všichni z nich se shodli, že jaderná energetika je pro české společnosti výhledově velkou příležitostí. Z  odborného pohledu se k  tomuto tématu vyjádřil Jan Strelička z  advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Vysvětlil, že české ani evropské právo neumožňuje v  rámci zadávacího řízení výslovně preferovat lokální dodavatele. Neznamená to však, že by projekty, jako je např. výstavba jaderných elektráren, nemohly přispět k  rozvoji domácí ekonomiky. I v rámci těchto projektů existují možnosti, jak zajistit účast českých firem za férových podmínek. Vedle toho lze význam investic do  jaderné energetiky zvýšit i  dalšími nástroji. Inspiraci mohou poskytnout například modely tzv. kvazi-offsetů, a to včetně spolupráce v  oblasti vědy a  výzkumu. Tento postoj podpořil v diskusi i předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř, podle kterého je zodpovědností státu, aby v případech podobných zakázek byla podpora domácích firem zajištěna. Stejným způsobem si ostatně vlastní průmysl chrání i jiné

Obrázek č. 3: Zleva moderátor Jakub Železný, Jan Strelička z advokátní kanceláře Rowan Legal, předseda Hospodářského výboru PS PČR Oldřich Vojíř, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš, ředitel Oddělení rozvoje obchodu a marketingu společnosti Atomstrojexport Leonid Janko, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška

evropské země. Zástupce společnosti Atomstrojexport Leonid Janko na konferenci představil modernizovaný mezinárodní reaktor MIR.1200, na jehož vývoji Atomstrojexport spolupracoval s firmou Škoda JS. Předseda Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl na závěr označil jako zástupce organizátorů konferenci za velmi vydařenou a její téma za nesmírně potřebné.

Naznačil proto, že první ročník této konference na  téma jaderné energetiky rozhodně nezůstane ročníkem posledním. Další informace o konferenci „Jádro proti krizi?“ najdete na adrese www.bvv.cz/jadroprotikrizi Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek č. 4: Prostory konference s maketou modernizovaného mezinárodního reaktoru MIR.1200

75

Z A J Í M A V O S T I

Putování po zdrojích, přenosu a efektivním užití energie v budovách Mgr. Radovan Šejvl

V Z D Ě L Á V Á N Í

V týdnu mezi 12. a 16. říjnem 2009 chybělo ve svých školních lavicích 40 mladých energetiků. V tomto období probíhal putovní vzdělávací seminář, zaměřený na komplexní poznání zdrojové a přenosové části naší elektrizační soustavy. Jeho druhá, navazující část bude orientována na efektivní využití energie v budovách a nízkoenergetické stavitelství. Vzdělávací seminář byl zaměřený na ty, kteří už o energetice něco vědí a chtějí vědět víc. Jediným kriteriem pro účast byl zájem o energetiku, jejž bylo možné prokázat mnoha způsoby.

ÚVOD Hlavním inpulzem pro uspořádání celého projektu byl jeden ze závěrů Pačesovy nezávislé komise, která ve vztahu k energetické koncepci ČR uvádí alarmující zjištění: „Nejsou lidi v energetice.“ Z tohoto důvodu připravený projekt získal významnou finanční podporu z  programu spravovaného odborem elektroenergetiky MPO: EFEKT 2009, Odstavec E1 – výstava, kurz, seminář, konference v oblasti energetiky. Generálním partnerem celého projektu byl energetický koncern E.ON. Mezi další partnery, kterým patří dík za  pomoc při realizaci tohoto neziskového projektu, patří ČEPS, HENNLICH INDUSTRIETECHNIK, s.r.o. a VŠCHT, která podporou tohoto projektu potenciálním studentům ukazuje možnosti dalšího studia. Za  vzdělávací projekt (5 nocí) s  plnou penzí, řadou odborných přednášek, zajímavých exkurzí a  bohatým doprovodným programem s  nejrůznější energetickou tematikou každý z  účastníků zaplatil symbolických 1111 Kč. Výše příspěvku byla odvozena od  předpokládané ujeté vzdálenosti v  kilometrech. V  ceně zájezdu byl hromadný vstup do Malé pevnosti Památníku Terezín a plaveckého bazénu hotelu THERMAL. Podrobný program s  rozpisem jednotlivých přednášek s energetickou tematikou a seznamem exkurzí po  nejvýznamnějších částech naší elektrizační soustavy, pozvánkou pro ředitele škol a  jmenným seznamem účastníků včetně fotogalerie najdete v seznamu akcí na  www.energis24.cz. Přihlásilo se několik absoventů Jaderné maturity, vítězů soutěže Co víš o  energetice, pořádané ČEZ, i několik účastníků středních odborných činností (SOČ) a  projektu ENERSOL. Ve federálním uspořádání ČR by bylo možné říct, že se projektu zúčastnila skupina studentů od Šumavy k Tatrám, protože jeden z lektorů přijel až ze středního Slovenska. V podmínkách ČR a za situace, kdy nástupním místem bylo Brno, největší skupina účastníků pocházela právě odtamtud. Mezi účastníky byli studenti celé řady středních

76

Obrázek č. 1: Vyvedení elektrického výkonu z paroplynové elektrárny 95 MW - Teplárny Brno, výtopna Červený Mlýn

odborných škol (SOŠ) elektrotechnického nebo technického zaměření. Dále studenti gymnázií z Brna, Tábora, Jihlavy, Integrované střední školy elektrotechnické Nová Paka, SOŠ elektrotechnické z Prahy Proseka a také studenti oboru TZB (technická zařízení budov) z Frýdku Místku. Vzhledem ke  značné geografické vzdálenosti jednotlivých studentů byla pro účastníky vzdělávacího projektu vybudována virtuální učebna, kde si každý při registraci a přihlašování do projektu založil svůj osobní profil. Mým cílem je v  rámci uzavřeného diskusního fóra složeného z  účastníků projektu vybudovat virtuální prostor nejen pro vzájemnou komunikaci a  sdílení dojmů účastníků projektu, ale formou virtuální učebny zachovat propojení s řadou odborných lektorů i přednášejících v navštívených objektech. Úroveň zájmu studentů je různá, na řadě míst jsem však zaznamenal hloučky

studentů zasypávající přednášející řadou dotazů v  době, kdy většina ostatních již seděla v  autobuse, který čekal. Právě pro takové studenty s  opravdovým zájmem o  obor byl projekt připravený. Ve  virtuální učebně jsou k dispozici texty a  prezentace jednotlivých přednášek, ale velice rád bych ji vybudoval tak, aby studenti mohli zůstat v  kontaktu a komunikovat i s odborníky, kteří jim přednášeli.

POJETÍ PROJEKTU Odborný program byl koncipovaný na představení zdrojové a přenosové části naší elektrizační soustavy a celé putování koncipované jako cesta od primárních energetických zdrojů a jejich přeměny na elektrickou nebo tepelnou energii přes její transformaci, dálkový přenos a  jeho řízení na  dipečinku ČEPS až po  efektivní využití energie v  budovách a  její úspory v  průmyslových

M A G A Z Í N

tohoto roku pořádáme specializovaný seminář, pozvánka i celá práce budou umístěny na  www.energis24.cz. To, který z  připravených projektů uskutečníme dříve, záleží na  možnostech dotačních titulů a  ochotě a  vůli sponzorů, bez kterých je realizace projektů orientovaných na  cílovou skupinu studentů nemyslitelná. V  průběhu přípravy prvního projektu jsem navázal jednání s  řadou významných potenciálních partnerů příštích projektů (SKANSKA, SIEMENS, E.ON, ČEZ, ČEPS, LUMEN ENERGY, RWE – Transgas apod.). Budu rád, když se některý z nich nebo někdo další stane partnerem příštích projektů. Kdo se přihlásí s  dostatečným předstihem, může spoluvytvářet celý program, který můžeme koncipovat tak, aby lépe vystihoval zaměření každého partnera a byl pro něj vhodnou reklamou a později i  zdrojem potenciálních spolupracovníků a kvalifikovaných zaměstnanců.

ODBORNÝ PROGRAM Obrázek č. 2: Fotovoltaická elektrárna v sousedství dukovanskýchu věží - informační středisko JE Dukovany

i  komunálních objektech, což v  celostním pohledu reprezentuje cestu „od stisku vypínače k primárním energetickým zdrojům“. Tímto pojetím sledujeme celý energetický cyklus a  dostáváme se i  k  otázce životnosti a celého životního cyklu výrobku. Druhá, navazující část se více zaměří na stavební systémy, TZB, měření a regulaci a úspory energie v budovách. Koncepčně máme připraveno a  zájemcům o  podobné projekty můžeme nabídnout spolupráci na uspořádání několika navazujících vzdělávacích projektů zaměřených na vyšší účinnost výroby elektrické eneergie s kogenerací. K tomuto tématu je možné přidružit celou plynárenskou soustavu, návštěvu kompresní stanice tranzitního plynovodu, podzemní zásobníky zemního plynu, regulační stanice a možnosti využití ZP nejen kogenerací, která je stěžejním tématem prvního z připravených projektů:

modifikovat v závislosti na požadavcích partnerů projektu nebo potenciálních účastníků. Při registraci na  první projekt učastníci projevovali zájem o  další připravené programy. Osobně jsem za  svého „favorita“ považoval cestu za  vyšší účinností s  kogenerací a  byl jsem velice překvapený zájmem studentů o energetické využití odpadů. V  těchto dnech dokončuji práci zaměřenou na  technické systémy pro energetické využití odpadů a  k  danému tématu v  prosinci

Týdenní vzdělávací projekt byl nabitý řadou odborných přednášek, prezentací a  exkurzí po  významných objektech naší elektrizační soustavy. První den po  odborné přednášce o fungování elektrizační soustavy jsme navštívili špičkovací paroplynový zdroj 95 MW – výtopna Červený Mlýn, zapojený do  sítě Teplárny Brno, Informační středisko JE Dukovany a  strojovnu PVE Dalešice, kde se nám naskytl pohled do  demontovaného rotoru elektrického generátoru, který při čerpání vody pracuje jako elektromotor. Druhý den nás čekal dispečink ČEPS a  návštěva VŠCHT. Za  jednu z  nejzajímavějších

 Cesta za vyšší účinností – po stopách a instalacích kogeneračních jednotek  Cesta za živou vodou – po vodě i po  souši za čistou vodou i vodní energetikou  Elektřina s vůní dřeva – putování po zdrojích energie z biomasy a bioplynu  Energie z odpadů – putování po zařízeních na energetické využití odpadů  Energie pod kontrolou – měření a regulace energetických veličin v průmyslu  Nízkoenergetické stavitelství – energetická i potravinová soběstačnost Jednotlivá témata se mohou prolínat, proto je možné vzdělávací projekty různě

Obrázek č. 3: PVE - Dalešice - Francisova reverzní turbína FR 25 o výkonu 120 MW

77

Z A J Í M A V O S T I

V Z D Ě L Á V Á N Í

Obrázek č. 5: Detail lopatkování oběžného kola

Obrázek č. 4: PVE - Dalešice - Uvnitř demontovaného oběžného kola

prezentací považuji předvedení repliky funkčního vzorku patentovaného bezpohybového elektromagnetického generátoru MEG, postaveného v  rámci výuky studentem ISŠ elektrotechnické Nová Paka. Jeho práci i videozáznam najdete v sekci úspěchy/ ENERSOL 2009 na: http://www.issnp.cz/ view.php?cisloclanku=2009030002. Poprvé jsem tento přístroj viděl na národním finále středoškolské soutěže ENERSOL 2009 – Jak žáci hodnotí využití OZE v  Kladně, kde jeho prezentaci přihlížel vedoucí environmentálního vzdělávání MŽP Ing.  Kažmierski. ISŠE Nová Paka práci svého studenta přihlásila i  do  celostátní soutěže Chytrá hlavička, pořádané AV ČR. V konkurenci 90 účastníků z celé ČR se probojoval do finále a získal vynikající třetí místo. Podle mnoha odborníků

by tento přístroj vůbec neměl fungovat a škola se setkává s širokou škálou reakcí. Pozitivních i negativních. Zástupci klubu skeptiků se v tomto duchu vyjádřili i na samotné prezentaci bezpohybového generátoru MEG, který jsem zahrnul do  tematického bloku nových energetických technologií hned za přednášku Doc.  Ing.  Karla Ciahotného, CSc. o  vodíkové energetice. Není zcela jasné, kde se energie, kterou přístroj využívá, vlastně získává. Autor přístroje používá přirovnání k  tepelnému čerpadlu (TČ): „Každý ví, že za  přispění malé části energie přivedené k  pohonu kompresoru získáváme několikanásobně větší množství energie z  okolního prostředí, které kompresor TČ povyšuje na využitelnou hodnotu. MEG – elektromagnetický bezpohybový generátor je vlastně jen takovým

Obrázek č. 6: Ing. Zdeněk Bučko (uprostřed) specialista technického útvaru Sokolovské uhelné u vyhlídky do povrchového dolu

78

magnetickým čerpadlem, do kterého přivedeme přesně naměřených 2,13 W na  vstup a na výstupu máme 6,15 W, ze kterého svítí dvě malé zářivky. Rozdíl čerpá z okolního prostoru. Ta „volná“ nebo chcete-li „temná“ energie dle řady vědeckých vysvětlení vůbec neexistuje, ale přesto nám svítí. To pískání, které slyšíme, je frekvence 10 kHz. Je to rychlost, jakou jsou spínány vstupní cívky, které rozpohybují magnetický tok permanentního magnetu, na  kterém pracují dvě části speciálního transformátoru.“ Student, který přístroj předváděl, přiznal, že i  on byl zpočátku skeptický. Ve  své práci uvádí: „Tesla často říkával: „Žádná teorie nemůže vyvrátit úspěšný a opakovatelný experiment, ale jediný úspěšný a opakovatelný experiment může vyvrátit jakoukoli teorii.““ Na akademické půdě proto přijal nabídku vědeckých pracovníků přednesenou ústy členů klubu skeptiků na přesné měření v rámci přístrojového vybavení ČVUT Praha. Doc.  Ciahotný, který nás na  VŠCHT provázel, celý přednáškový

M A G A Z Í N

Obrázek č. 7: Zpracovatelský závod Sokolovská uhelná - paroplynová elektrárna Vřesová

blok ukončil s  tím, že se rádi za  rok sejdeme nad výsledkem specializovaného měření. Osobně dodávám, že teprve čas ukáže, co bude novým významným energetickým zdrojem příštích desetiletí a  jakým způsobem budeme energii získávat. Po  přednáškovém bloku, ve  kterém zazněla nabídka na  uplatnění v energetickém koncernu E.ON, následovala prohlídka laboratoří VŠCHT a  cesta ucpanou Prahou na ubytování. Ve středu ráno pak cesta do  Karlových Varů a  vyhlídka na  povrchový hnědouhelný důl Sokolovské uhelné a návštěva naší nejúčinnější paroplynové elektrárny o výkonu 400 MW Vřesová. Odpoledne byla v programu kontrola teploty hotelového termálního bazénu v  Karlových Varech. Vzhledem k mrazivému počasí, které nečekaně zachvátilo celou Evropu, tuto

nabídku využilo pouze 8 statečných studentů a jeden ze čtyř lektorů, ostatní jsem potkával u teplých pramenů Karlovarské kolonády. Čtvrtý den byl již zcela v  duchu tematického bloku efektivní využití energie v budovách a naše cesta nás přivedla do sídla společnosti HENNLICH INDUSTRIETECHNIK, s.r.o. v  Litoměřicích, kde nás čekala řada odborných přednášek a exkurzí na zajímavé instalace TČ v ČR. Za zmínku stojí instalace TČ voda/voda o  výkonu 130 kW instalovaného k  topení i  chlazení firemního sídla v Litoměřicích, kde jedny rozvody topné nebo chladící vody zajišťují vytápění i chlazení objektu pomocí univerzálních konvertorů pro topení i chlazení s okruhem podlahového topení i chlazení v jednom potrubí. Samostatným, velice zajímavým tématem

jsou instalace systému stropních a stěnových systémů kapilárních rohoží, které zabezpečují ideální rozvrstvení tepla ve vytápěném objektu a  současně představují nízkoteplotní energeticky úsporný topný systém použitelný pro instalace TČ. Na  programu byla i  prohlídka instalace jednoho z  nejvýkonnějších TČ v  ČR (2 x 500 kW) zapojeného k  současnému chlazení objektu potravinářské výrobny RYBENOR a také ohřevu teplé užitkové vody (TUV) v  hotelu, která se dostala do  sborníku demonstračních technických řešení vydaného Českou energetickou agenturou v roce 2007. Navštívili jsme i instalaci TČ zapojeného k využití tepla odpadní vody a ventilačního vzduchu v  plaveckém bazénu v  Litoměřicích. Ten den jsme v rámci doprovodného programu Energie místa navštívili Malou pevnost Národního památníku Terezín, která byla po  luxusních interiérech firemního sídla HENNLICH a chutném obědě velkým kontrastem a pro mnohé účastníky vzdělávacího projektu, mnohdy ze vzdálených koutů celé ČR, silným zážitkem. Na  místo plánovaného výstupu na horu Říp jsme vzhledem k  sychravému počasí navštívili jedno z  nejvýznamnějších energetických míst – menhir Kamenný pastýř u Klobouk a rozestavěný chrám v Panenském Týnci. V poslední den, pátek 16. října, následovala odborná přednáška a exkurze na staveniště nízkoenergetického objektu – budoucího Centra ekologické výchovy města Kladno, jehož výstavbu zajišťuje stavební firma SKANSKA. Za zmínku stojí 60 cm tepelné izolace střešní konstrukce s výsledným koeficientem prostupu tepla U = 0,6. Střední akumulační

Obrázek č. 8: Přístupová cesta ke staveništi nízkoenergetickéko domu u Kladna - „červený“ koberec v blátivém terénu položila SKANSKA jenom kvůli nám.

79

Z A J Í M A V O S T I

V Z D Ě L Á V Á N Í

MW, strojoven vzduchotechniky včetně filtrů nasávaného vzduchu a jeho hnacích ventilátorů (budova je z  větší části vytápěna vzduchem) následovala krátká prohlídka velkého sálu pro více než 5  500 diváků i  chůze po  prknech, která znamenají svět. Zvuk je také forma energie, bez jakýchkoli komunikačních prostředků jsme se navzájem slyšeli i  přes několik desítek řad v  hledišti a  jeden z  lektorů si vyzkoušel možnost opřít se do svých hlasivek v největším sále v ČR, ve kterém je instalovaná akustika za 80 milionů Kč. Pak už jen společná fotografie, vstřebávání řady zážitků a návrat domů.

ZÁVĚR

Obrázek č. 9: Staveniště nízkoenergetického domu, budoucího centra ekologické výchovy města Kladno

stěna tepla i  vlhkosti z  materiálu našich babiček – nepálených (vepřovicových) cihel i  jedna z  vrstev tepelné izolace – ovčí vlna. Samozřejmostí je rekuperace a  využití dešťové vody ke  splachování záchodů a  zalévání zelené střechy a permakulturního pozemku. Stavební firma SKANSKA, která nám exkurzi umožnila, na  odbornou přednášku přizvala i architekta celého objektu. Tepelné ztráty domu, který obsahuje ubytovací zázemí pro celou školní třídu, kuchyň s jídelnou a přednáškové sály a učebny pro školu v přírodě, jsou 23 kW. Vytápění zajišťuje kotel na biomasu s pneumatickým podavačem dřevěných pelet.

V  rámci doprovodného programu Energie uměleckého díla jsme navštívili jen několik km vzdálený památník v Lidicích s bronzovým sousoším lidických dětí. Poslední zastávkou na  naší pouti čítající více než 1 000 km bylo unikátní energetické zázemí jedné z  největších staveb v  ČR – Kongresového centra Praha, které ve  svých několika stech místnostech na  sedmi podlažích čítá 1 000 000 m3 obestavěného prostoru, čímž je svým objemem srovnatelné s  jednou z  nejvyšších budov světa v  USA. Po  prohlídce podzemní plynové kotelny o  výkonu cca 20 MW, která by hravě zvládla sídliště okresního města, strojovny chlazení o  výkonu 10

Připravený vzdělávací projekt vzbudil značný ohlas i  zájem dalších potenciálních účastníků mimo cílovou skupinu talentovaných studentů, proto počítáme s  akreditací vzdělávacího programu u MŠMT, aby byl použitelný pro učitele odborných škol v rámci celoživotního vzdělávání v energetice i pro zájemce z řad odborné veřejnosti. Po celý týden jsme z úst nejrůznějších odborníků slýchávali velké množství zajímavých informací se stejným závěrem: Nikomu nevěřte, všechno si ověřte. Vypadalo to, jako bychom byli smluvení, přitom jsem řadu z nich viděl poprvé. Celý program byl připravený tak, aby skupina mladých energetiků získala skutečný zážitek z provozování nejdůležitějších uzlů naší elektrizační soustavy a získala tak nesdělitelnou osobní zkušenost, jak celá soustava pracuje, což považuji za nejcennější vklad celého projetku.

O AUTOROVI Mgr. RADOVAN ŠEJVL se celou dobu své profesní činnosti věnuje realizaci energeticky úsporných projektů. Řadu let se zabýval dimenzováním kogeneračních jednotek, zajištováním energetických auditů velkých průmyslových podniků, nabídkám a prodeji měřících a regulačních systémů a navrhováním nejrůznějších energeticky úsporných celků. Již téměř 10 let provozuje energetické konzultační a informační středisko EKIS. V posledních letech se specializoval na výrobu energie z biomasy a odpadů. Sleduje proto veškeré novinky v této oblasti. Svá zjištění přednáší na odborných konferencích a publikuje v odborném tisku. Zabývá se pořádáním kurzů a vzdělávacích seminářů pro odbornou veřejnost, čímž pomáhá poznatky o novinkách z vědy a výzkumu přenášet nejen do praxe, ale také do škol. Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek č. 10: Záverečný snímek skupiny studentů před návštěvou energetického zázemí Kongresového centra Praha

80