Objednávkový formulář na rok 2008

M a g a z í n

evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599 Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz Zdroj fotografií na titulní straně: Jadrová a vyraďovacia spoločnosť Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu.

E

G

K

I

T

ské Sloven ne elektrármasivní plánují rozvoj

M

A

G

A

Z

Í N

z rání. Víc , dsta elek orn nic neb u. í do blocích ní celé řešení ledu pře . Už doz ktiv uveden reaktocích o poh stic ují o říze a tomuto mají perspe existují í deset let od zavezen do chovrozhod nosti, a z toh vajících inve any byl ent slav rekonMo říci, přípravu nu. Voj jejich právě 1998 a1,0 ý článek desáti proc úvod jí bezpeč nou část zbý litě rozběhly stránko i sta dubnu tavíme, palivov hUužVvČR cenách í ze sedm s devade nám na ná pozistat silnou První tu pře 9 kompletn ližně čtyř itům ods ých tržních na rgeti se v loka byste jí pod čas E onibili dovou emichovcícN EL stránce 0, jsou ím lim ké ene ou mohl cuje přib jekt dostavm roce - ukazatele ní sou stavební ru v MoO P LY díní současn povolenek na vise- Oprav Míle, mentáln slovens ních elek azuAjíT disp osse mě u s elektřin v loňské Dnes tam pra pro při po jsou po vyk šen 4 pro h i na celé em Pane a s voz ÍH se i 3 usou zku ách tě st ĚR e ovy trh ce. vod m a jejíc mo i pro ližně dobré 0,8 nutí Boh hovc způsob ce Ndne D Bt. Čili strukce energie, cen né prá ravují staveniš celářské bud nické Z EM rgetice důvodů č. 2: Moc opnost kaskádě a enském ím JE V1 v ib tytolů Ocensoučasno nevyjakým hod řešení rné ene Obrázek něným ní sch trické i přvě rateEne . Prá o uhlí N sátN Épro na slov ván l k roz le Vaše. Přip ské in v vni st hny kan , renovují tech CErao jade proídnout h elek 2 i kvůli zmí litou hnědéh , že horník ce SE ným odstavo mít pod ceny lidí na Váž rozvoj cern visu seé úro ácno kon tele rmovat ovují všec odního 0,7 h a nab O JPřipK ObN EČšpič odbě Čechác ynkov tavení na ta kva se CO zá dle pův by, ren i pro dodava na na žujete nějaký vat fakt í obla Ý Vsti. dom misí info i nevýhodác nějaké. V italský s postup vých čtyř toto ods adní dopady na pl pr o ly %, h bezpečnos e vku 80 fese a a s těžbou k respekto stavebn Va poh R O oso známe Uva ch -li ti ved Pybu ? Bude yslo ku ma ůž ní cei ně tuj investor v logistice a iční pro e vša en? lidí. výhodá rnativy, jsou u energetiku třeti- tejícím ut ovějšíc l aké zás 0,6 nicích ůmt trojitu lidm ce tu lidí 08 nejn s rt tavě é pro u po í. Musím Prievidze trad osudy tisíců ze elektrár projektů exis ně ? alte avení oru něj áhíno r. 20 U pr čnéí i.dos šení poč v kontaktIm jaderno o mínění dvě odb�-ra plat modaplikac nebo ho náz na Slovensku jsou příliš velk trhu vyb ha i ionu e reál e Mnoho závisí rmo se na zvý u,koale sru přes . le je v nečné ensku zajineštěninam jekt li ko y jnéh info ho ále sna ny velko 0,5 je v reg ti Novák ogií et y by za běnol ví, vujeme é lokalitě. Jsm h obcí kvů 3 můžem ní ko i na Slov zkumu veře lí na výs írionální elektřin ké elektrár rate Ovšem, tavb nos vozu blo a tř tech bude nad t hornict at ních roku 201 u malých vod m am prů ji chce. rateldit na základě -2008budouc hol é ledu reg a Polsko) zas ěm díl pl ru od y odbě a 77 % ZKděn ova doů-pro ky, že okolníc samotn í o, a v hů dle Vrc ern Slovens o te por . poh mín dv a toh tavb z b�sou ně, pod 95 C (v pr i české jad 0,4 i poměl arak echn itu ccětníciu uvá hu bě osprávy kapacit hod ďarsko ně výs žná o čtyřech áků a Čec é.dn í od ionu pod trárnu bez ílí oko Mo ko, ale h 19 Čili za ch - vš ze nsam ů bylo i pak vnadru rozlehk�e ny Slov by na stav u a reg Slovens L (ČR, SR, Ma ensku se pod i pamj kurz ceeck ny oncůoko- paměti séri leteců žádza mod b ým k- ubytovaucích protest elů v ůrc chn Novák víme mo ě, máme tu ny stát ovat elek í někdy st ším elektři- dotisíc sti k 2010, kdy ěru Všiko Ový1voa 2 ažekon elína – se skjí na e a odm0,í-3 lo ádn provoz budoucnosti ratodp vat nen p�ní Bu - stra ny CENTRE nejsou. Na Slovácí produkci regiopo Pove hodu- by zaků ni vý slo hn ouět mabudem Re Okolem rokm 3 500 lidí. Předev EM elín odbě ážeme Každop trárny Ipeľ. ostí z Tem ace zeinystra Rakous prům ivistů é ch v Tem šen emevroz íz tová . O platí -vy tá to h aktí, takka. Nemáte 2 zkust elek a dok tak velk centy na dom awattů určitě ů. ra sstat0ě06 abud l vyí růzdnýc umentné skupit obyvatelům níkole u 2008 podepíšava vanýnyožniakc díl árnynu. Přeleklotrár před p st elprim byla ztrá vodní politik Temelín ku 0, covdat telipo pro ác no orná arg prava Rakous je v pod lady již auto umožn pl at ác - aby ono ti SR uštění 880 meg „jád lo 83 ních u. Po níh 22 vybra ě rok um regu test dom odb trh a vůle ro 2ladů dosa ž ro“ sna e nu ch tam proha ívat na spo ními dod ž pečnos cel- ný. Nák minimálně o ynsoused stavení nák %) pl obyv ansdom okcí? polovin ja ceny růst pro ihodne u Naš terý h hlav bez hé 5 s větš ních ná. toj něk ké ty é pod ny. Od chybět, protože ply na du y+ n ná lem ý ce té proervozg ny. rea pr E Trou. 08 pos čerp rgic Lid la ých tavení o- vány ujeo- rojící ího o se odpor ali v tisný uků kontrak e m vněž ny RW ie ene ko tav ětší pře yzzdr ím z pod přík obn 20 mu, co je dá ods e- části elektrár kamnpřím narazila i na jsme objedn a bud a podle nu bud Einnejlevnanější alstře ěvky enoba blo v-e Strateg o nejv é ce, jsou ěr ční ny ze své ším vuna kt 1.4. se přes e dpoklá Vojany s celk rh vše doe by ýš ých e ím ce ven šil m h sp , čn lněj t že dy ti ál pře k emu is Náv onc van li, byly kon zv nác tn ří 0 ru odpro na ova ko ney h D na latii vě . Teh p ěv dok od říka trár y obj se vša nejstabip ekhrdlo nu.rem test měrné .B Í astě a, so ade inan e dostavo azněji lišit avatelů trárnác MW, což odp % aji st to nepříptr vým mento Pro roku 203 by dík hu nejč ušanům na vlastní oči se domují j prů níchv elek utáhne ru režimu 7,4 tom tém – nologi ních vyd , které Rak tanty“, gis- do 4 bloků v elek 440 Vývo chpoozívodJešt enním m „protes j ak výr ido o bloku T V é vícčase tak 60 doku 1.2008 n plysmě přísp né testěrnez nárů tickélní stou u onajío. V támohou ová elektrár ráty č. 3: nouvapro i ho kor výkonu onu jednoh výro- v týd s výstavbou e se něj ánoá bude tech kem . n ě nrget před ova y vě le to ické ku inze é. Vůč rázek kameru , co . Tentpro geoná ální vyvan tkem h ce jekt1.u sobo cizí ům fesi výk N S od ěntřin star Bo a po elek p-řid JakdstOat3naé4? Bud ene čovat uští atom itickým tlatovou adlou tivo zení osvOb na publikjem á o ener viydumo nýctávk v pr 1jedn vým úby alovanému ímu pro vo -zá jim ních je zmtam bloků? jektem se spo interne 50 . hoI te ropské ší , ěy % na polin udělat nižší odp itick osvoboelepně uje nečpop , kde vě elekt-i poEM , R E ohd3, riskopo kvůli pol ýšily h dvou oproti původn m na rozstesta ba s pro čit, jak á inst ci čipro di tší mn tavo daleko máte v plánu terévánRíatom a seb da dobou 00a7Balhkáni ko awattů, s zv da uačně lších finan přesvěd že ta inzerce avatel raději únoru víd . Noové ve li nods lmže prvníc avaz ením 2/2jih ěkříkl logii ohlede dvě VV dále ogické gaER c, ale s u sebloevě uhooo í sit ynlidí 60 adu 600 meg dlo vyd om 40 a to i s Techno Bohuni to bloků. Co ch? níc éna akvů v Čy se pro k o čast č. vce, v olnaší lo na kup víjevuje, uhod goek n měř takovéto yšla a rgena. Jen pin nejde, musí tam být pečnos rtzejm u plě mohsto í je enčn sku paten, urtéto úspěšdy nev z těch o Mocho tivnost veň. Vojane te po. Pře bn ek y. D íci v ene ním stůže bez enregstionu nedo- příliš měnitjekt Člán m a za azínu impopáších elek děntrárlod u. Čili, lynPráemvělytad ujeár kům nik . Pokud jde ké elektrárny Zele- bou trárnami ve , ale odborn tlakonk Zemnepno 50 úro uji. om í spotře i paliv ých ka PH) p novější ře n 30 u ní plán ě, cen ag ledu ve pro t s av h ová jino ch utu st R. D ejm hat Koz ens ta mác e. t růs věnost 160 Samozř icvni iard bran bez náz RGY m ální st st sourárnyavtrkéhuelektrárpny dochlaz hým val pok letech Slov včí rakouskýc et let s elek hci předbí že ve Vojane ovli ístnv itČ dené ro zppohkos osm mil Nec eti 40 vědí, 20 ergtíet Nedostatek 440 V-213.140 je dodatečě,nétak ty tam um pění nodově zavesoutěži s tuněkolik vyuvádíme si, že zala des ch íoveli í nens lete alou mlu po des imálně slou určitě ENE j a aktu ozorno ovánSlov chybnedoká u relativn ěly býv sticí min alternativa blo- Myslím na trh tice už tr enh zemích. Evropu –e ní prvky, jako od éna v n pro ou svo a podobn Přitom , který by zpo ně přim ceny u č. 3. ice a okolníc trápí celou ch jekt s inveun. Existuje 30 10 smíru. ent štích enskuelek ať jdet ž é nádoby120 vývo ičně je p obchod příkáž me pro ouhelný onem a poz dělá ko zejm voj ce šechny rázk U ných k jediný argum ny. . Dnes, a, kov kých kor cích čern , co v na Slovnu v kapacit toti vý ru (v na ob s výk LY N trár žit k bez nich slovroens bý Německ k vat ářům při m200 existují ního bloku bě graf trad adnily ejmě íhovýrplyobníchcem předlo pečnost elek NP i nebo h, nebo do ní je vša tuze trárny m 3/ der čten í dvou zř bez sn y stejná. 100 rií od ycuje uni N Í CE N IČ ÍM jsou kých il. čen oho mo awatt. Toto řeše ého uhlí i a jak ňoval velké elek anemch. do Čec cena elektřin ré u é bude tí zemn s BohSlov kurenc 10 do jedn te dvě é mísenska, zach V N Á A H R A oodběr doevrops zem220 meg dodávkách čern u aspoň O a ve Voj vozuje chodní enska je úzk tam ži r 50 na ků í vývo do ch lně R pro n er u al oob ivn Z 80 a áká S SE bČ leží pa ovl m na vá íte to kt m cen Slov je velk ě ce minimá e ti sice p vy 0 a. Pro Vlastn O) iva v Nov (EN rokčně závislé s dodavatele všude 2007 sti a ž v zá ípad ak ceno jev oosod dodávnicemi výrobě 3/ten poptávk í ceny řádoec ch prcn lní pal v porovza hra nat ovanou exis o ácno í ne vš v př To ve Nechci nástu 60 ovská na fosi nydomárv en - il. m Nováká uhlí je Navíc, tržn garant sti sjed horm dom e nižš k č. 4), atele se 5). Tent me. zdroje. cepro ,þeale rny v plydol ním obr možno ředu a azně 50 nárůstu tnosti e né nu ech Pro ěr Elektrá stál ráze r , což a to a za rapidnímu ím výr bČem k č. sleduje ecje paronýc et let dopnomické živo eþ mluvm í cenh hel 40 ob ík oodb ráze dým uhl způ ceny sob 07 d na des řešením lně 400 ji c, ěm vnán e od Kon hnědou 0 docház ítkách eur. 20 osu ým hně í sro ské ích (viz o velk (viz ob odběry s N ceny 40 dobu eko Druhým ným o ec íjet , CS . nili naš imá venska ku na árodní s česk těží hlubinny pr eenvyv u pr nala vyšší m reálné. m min 2 tam je nán a Slo nání naše stáe avor s.r.o vě i v des zin iš ze rv 20 one yn bud ků itik G bud se N ov příl výk pl ce se þe blo pol m sr ntu 4: Me ší a ještě srov 0 t není CE v EVO Jiří ENA e. Jak lus s 35 tická vozu 2 žujné horizo ního ina již ější, čí éna ovna edním m se ek č. eþ Ing. atel, ÍC H ový cyk nová přípojka Energe mjm prodra ovém ? sr us nere se Obráz zn í do pro (EMO) do N u plyn ze on čas ad ze stát 0 tná ra den so T U e Ply těžb tí K hl ém Pla vce uve tt. vý bud se d 0 jedn měnadáO R LY N vozu ) je 2,5 é je lnos V jak 30 part Mocho kládá a co to megawa nic nez 4. ovat i ENO? je tím jímav nute m jako ním a poku SouIM P ÍH O P R na do otřeby kápředpo é elektrárně vedena , že se irona J provoz 3 yh pro Za e i. od env dám én ke O sp ky di Č ern st ev vat klá blo ec obch zejm 2 0 změna v jad plánujem 25 ko je V Ý V Z EM Nvislosti celkové jším in o spoěm vyhovo . N Předpo SE dostavět ácno , těchNováky é nebudou u 2013. kem gie s N ným entuje o dom Němec veltavba itě zá % z o pr nutí rok dos ež k s na am pr u hod kter y ůl dne m 2,5 ky, t roz lad 0 Blo ener a význ argum cen pr fakt, že ní svou cha20 plyn ČR i m rav je le. 1,5 Bren lede ca 98 nejd jí nák nilo na í ropa fázi příp se odhadu Vzh ynu (c ch cen é ceny u pro cenový , tem občas yšován íná na extrém sti na dpo21 ik tů V jaké pl slo 0 8) rtní nečn plyn ány oduk e, 15 ků a kol totiž ří o zv zapom átů EU v závi ika po lady3Ocelé áz ního j impo ši ko ceny to blo lit e psání nákuran(U bloh pr olej vý u sv hovo ě se al ých st nciací vá po bu? tého tné investič R a čtvr vývo pro portní ě jso ropnýc pného cen 1,5 pode ů0 ar dostav 0,5 re 10 no m iarh m ího kládané u nu elměl mi pr ž časnkorum třet n ci st u dife to ce lí IC 1,8 mil tore le. Im ké ze cen ého to ětovýc ukty Předpo dostavby uh 07 ný rd ravd avid ne okolo ite m 1 ě 8 milia i v rá novo ru. Je r. 20 znam o více n 0 08korun. jektu plypoh y 50 je op le s pr chtěli ybovaly enskýc třeb evrops vývoje a lehk jem sv é prod u tak ce minimáln 20h bě vý jde ho pro rtex v ru o dávk te slov2001 - ze sedmom po se s investicí kou u od ysl. vec 3 další cem s těžkéh s vývo lí. Ropn y plyn lšího Vem ližně 10 2008 počítat názo odběra bych bychom er ům o do m miliardletechhot Mochoim ou ova 62 kt ku moh 0 en ex. 0,5 mil. r. šlo ib ra í pr ku) šeho lké kud stali také ho uh py. C do de py. z třiceti lším vzor rétně tedy cca nyv je r 50 Vem s př li, v 2007 ny (na sním 25 trzích ou ké dy eur, část elekchtrár ro část asi systéodbě rujíc dle na nit ve éně po ku, do o. V da ání č. 1: Voja rmy ntrakty běrate ů. V r. lní nologická konk ší měr ergetic j cen ožením j cen ro hisí cí fi zek pro 0 ov bá Po ebn řídí cm Obrá od éh ec ač glo tech Stav ní a i od zník plynu je růszvýh m, ni Něm druh pokr men ého en na vývo s rozl vývo chází na cenu ny kolovým ií nacent, kontrol vě ty přitom í cen átiergpro í y, to y záka a na i na y jako des d Prá en více odběre uaci v u do ávat jšího ná přívnán h ys / ávk dk n ou. in čern reaguj aně agují ku m ýc sro ce Dod bí st v í SD ek ém lk ě nejs cent. voj ov re skup eí na ným rovat sit o extr né oč rychle než h, po ch U 0 asno árodn hopiteln zase středk dobí 1: Vý pro 20 ve pí enčn telů ze e před tj. telů oh iroze Mezin souč aximec cená nad 10 . tam poc e ek č. , ob ro ur ra ko v 5: my dn ůž ráz va du č. Jd zp vého om bě /b nk jí je se m ních př m Ob ek trh vých doda ské. Gazpr u ko se z bí je ho tren ých od c po žší hybu 0 USD Obráz časo pný inál al plyn dených ynáren nosti naví co ni do dobé m ceno nom ceny po ice 12 institu u Ro le ob ny 0 ru 120 ho 10 uu rate zave ské pl oleč vo o ně se kých e v hran ních dlou n plyn dběru. ání ko stále odbě než od a Praž iné sp toric dřujem lší dobu ena i finanč ící ceno neuov eř tu ce velkoo posil ůměru jiné EON up dc vyja l. Již de prolom lkých stávaj doběji ováE, á st NA ve la padě stupné ši v pr EU. 0 RW o ná bare /b, by tšina poklád dlouho lší zvyš naše100 Po na eň k U A CE USD tože vě níků ivní a ani da podle ůměr N EM r. 2007 vším lížit ov S IT at přib vou úr ČN Í S P LY až v české Přes obchod ekul loučit je ale vý pr stagsp vy ější no a ceno U R EN R H U í míře pro cí a eň za nelze 800 bn na ce SD/b letech N K ÉM T ve větš jevily , O úrov lnou děpodo n ropy 100 U /b v ných K S K , ale ob te ce – ČE 2006 e jen drži n. Prav kles ni 95 90 USD součas znapo v r. přec ní ce zoru na úrov kolem hledu poklad picJiž 600 D se ná z po před ch lo ty 08 ho r. 2008 K/US CZ ovní nto, ický, eré by a 20 . ist n, kt pro na úr . I te kurs plyn 10 tim ný srov pro nace až 20 cen op ýšení ce reál do č. 2, i fix400 01 ům 01 zku př 2009 rdních tné zv D sledk r. 20 Spota n 20 obrá plynu álném K/US k dů u od u č. 1. ceny reko á pods . na lede n CZ re i ou yn i D fix kurzu afem ních ce a př men r. 2006 e rovn ny pl obrázk edeny ého ném rt K/US n gr 01 an 200 CZ směn ké do ejděm rtní ce en na afu uv odov RA). tová j impo dna 20 lném kurs ed Př gr obch IF A ké vo men po le a reá je uv jsou v lí j im (C so doku jícím vý CZK z SD. xním /U Vývo na 2008 plynu ého uh trzích asné vy ropu při fi náva kurzu u CZK perh i plynu břez nam a čern itníc souč e pro u stádelší rekí ceny ním ji kurz ce od že u uz iv ko portn lu s , uran h kom trné, ké po it jso by se bé vývo ádat CZK od voj im ropy ětovýc 1 je pa teristic kom e, kdy ě od pokl átkodo ování rně 2: Vý č. ed ek zo př li kr posil na sv rázku charak ové trhy . Situac rozdíln Obráz tou je ná t eu jisto inem . Efek plynu u Z ob nejso . Svět vislejší velmi době. ny plyn l yn lkou pom ny ceny ní pl ější a zá vyvíje krátko ního utlus ve tivě, né koru rtní ce m e a ze opojen ergie pouz n zem amně . Od spek íliš sil ci impo en le pr n typ e nastat ních ce l význ u CZK USD ce př abiliza by rs jede h, můž import EUR, ho ku uje k elena st (r jinýc árůst ektive směnné ě posil EUR se dá N k sp iln d i re áním stab tren SD, yn) v U posilov koruna ský pl a tento men 2000 pro ru plyn) í roku antn norský ev (rel ní pro vant ýR

Itá lie

Rako usko

Itá lie

Rako usko

Hola ndsk o

EU

27

NČm ecko

NČm ecko

15

EU

27

EU

Společnost: IČO / DIČ:

I-06

5 VII-0

I-05

4 VII-0

I-04

3 VII-0

I-03

2 VII-0

I-02

1 VII-0

I-01

Příjmení: *

Ulice a číslo: * Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * E-mail: Podpis: * povinné údaje

Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, [email protected]

1

Belg Nizo zems ie ko Nizo zems NČme ko cko NČme cko

SR

ýR

Belg ie

SR

ýR

Dáns ko

24

Dáns ko

Itálie

Itálie

Fran cie

ko

Špan Čls

ko

Špan Čls

I-08

7 VII-0

I-07

6 VII-0

Velká

Britá nie Rako usko

Britá nie Rako usko

Wh) R/k tEU Wh) /ken (c UR tEna ce (cen

cena

Velká

07 VII7 IX-0 7 XI-0

03 VII3 IX-0 3 XI-0 I-04 4 III-0 4 V-0 04 VII- 4 IX-0 4 XI-0 I-05 5 III-0 5 V-0 05 VII5 IX-0 5 XI-0 I-06 6 III-0 6 V-0 06 VII6 IX-0 6 XI-0 I-07 7 III-0 7 V-0

I-03 3 III-0 3 V-0

01 VII1 IX-0 1 XI-0 I-02 2 III-0 2 V-0

Fran cie

I-08 8 III-0

EU

15

Hola ndsk o

ýR

I.95 V.95 IX.956 I.9 V.96 IX.967 I.9 V.97 IX.978 I.9 V.98 IX.989 I.9 V.99 IX.990 I.0 V.00 IX.001 I.0 V.01 IX.012 I.0 V.02 IX.023 I.0 V.03 IX.034 I.0 V.04 IX.045 I.0 V.05 IX.056 I.0 V.06 IX.067 I.0 V.07 IX.078 I.0 V.08

lí ICR uh bl), D/b a (US rop

cena

za

ce plyn

d) D/p n (US ), ura D/t (US

ho mní y ze Cen nu – o y h l p ové 08 co n ce 20 v ro

h) /MW (EUR ynh) plW za/M (EUR na

cena

za

plyn

h) kW (Kþ/

členem tegii a rozvoj MBA, za stra dajícím

I-01 1 III-0 1 V-0

Jméno: *

Z Í N G A M A

A

kterné ele bloku jad ková roční druhého cel stavení vensku ubude (SE), aby si jde k od e roku do nicích a tím Slo ské elektrárn do rozvoje t ven letošního Bohu Koncem v Jaslovských obou bloků. Slo nucené investova pozici SE na z rárny V1 celých 6 TWh na trhu, budou a očekávanou Ing. Jaroslava ny ne ní podíl rozvojové plá jsem se zeptal zodpovědnévýroba a n dosavad udržely ní základny. Na ska do budoucn ch elektráre ob Slovenský u Sloven své výr kontrockém trh představenstva eti systém erg kové en eme. I na lat chc simulátoru blo em, dvou to udě MBA, čle a rozvoj. m Míl ého la, taky a nov ave Mí oví í než na osl odp je- lze řízení, včetně ě modernějš odem, ategii Ing. Jar avenstva, . mimoch vozu. ly a o úrovni vor s e ješt ho za str SE, a.s vupředst které, trárny, Rozho y, bud pro K

E

02 VII2 IX-0 2 XI-0

Vaše údaje:

R

h) /MW ZK n (C ply

příjem inzerce a předplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz [email protected]

Á Y N P L

E

N

E

za

Inzerce Aleš Čermák [email protected]

Způsob platby: Složenkou Fakturou

L

O

R

na í ce rtn impo

Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas [email protected]

Běžná cena jednoho čísla: pro Česko 99 Kč pro Slovensko 140 Sk

E

T

) Wh D/M (US

Šéfredaktor Ing. Martin Havel [email protected]

Roční předplatné (4 čísla): pro Česko 390 Kč pro Slovensko 560 Sk

nu ply

Majitel vydavatelství Mirek Pospíšil [email protected]

Objednávkový formulář na rok 2008

na í ce rtn impo

Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77 120 00 Praha 2

í n z a g M a #

o

b

s

a

h

elektroenergetika

6 n  Faktory vstupující

do rozhodování o portfóliu nových zdrojů

Rozhovor s Ing. Jiřím Feistem, ředitelem úseku Rozvoj, ČEZ, a.s.

Evropská komise dne 23. ledna 2008 publikovala tzv. klimaticko-energetický balíček, tedy soubor návrhů právních předpisů, které mají do závazných norem převést politický závazek členských zemí z jarního summitu Evropské rady v březnu 2007. To je další prvek regulatorní „smršti“, která se žene na energetiku. Na dopady tohoto balíčku a další faktory ovlivňující rozhodování o výstavbě nových zdrojů ČEZ jsem se zeptal Ing. Jiřího Feista, ředitele úseku Rozvoj ČEZ, a.s.

10 n Slovenské elektrárne

plánují masivní rozvoj

Rozhovor s Ing. Jaroslavem Mílem, MBA, členem představenstva, odpovídajícím za strategii a rozvoj SE, a.s.

Koncem letošního roku dojde k  odstavení druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích a tím Slovensku ubude celková roční výroba necelých 6 TWh z  obou bloků. Slovenské elektrárne (SE), aby si udržely dosavadní podíl na trhu, budou nucené investovat do rozvoje své výrobní základny. Na rozvojové plány a očekávanou pozici SE na energetickém trhu Slovenska do budoucna jsem se zeptal Ing.  Jaroslava Míla, MBA, člena představenstva Slovenských elektráren zodpovědného za strategii a rozvoj.

14 n  V ýstavba, prevádzka

a vyraďovanie JE V1 v Jaslovských Bohuniciach

Ing. Ján VALKO, generálny riaditeľ a predseda predstavenstva, Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a.s.

Jadrová elektráreň počas svojej existencie prechádza niekoľkými fázami. Na začiatku sú prípravné práce na

budovanie, nasleduje výstavba elektrárne, prvé spúšťanie na realizáciu experimentov, skúšobná prevádzka, trvalá komerčná prevádzka, proces odstavenia a ukončovanie prevádzky a nakoniec posledná fáza existencie jadrovej elektrárne – vyraďovanie. Všetky tieto obdobia majú svoje atribúty a  vyžadujú si špecifický prístup. Jadrová elektráreň V1 v Jaslovských Bohuniciach už prešla takmer všetkými fázami a nachádza sa, aj keď predčasne, v procese ukončovania prevádzky a v príprave na proces vyraďovania a uvoľnenia lokality pre iné využitie. Prevádzka JE V1 bola počas celej doby bezpečná, spoľahlivá a efektívna.

plynárenství

22 n  P ro RWE je důležité přispět k další diverzifikaci zdrojů zemního plynu

Mgr. Martin Chalupský, ředitel komunikace, RWE Transgas

V  porovnání s  ostatními fosilními zdroji energie by měla v Evropě v příštích desetiletích růst nejrychleji poptávka po zemním plynu. Studie Mezinárodní energetické agentury, Eurogasu i US Energy Information Administration upozorňují, že by se mohla až zdvojnásobit. Jako hlavní důvod růstu spotřeby bývá označováno širší využití zemního plynu při výrobě elektřiny a v dopravě. Evropa se i díky tomu stává stále více závislá na dovozech zemního plynu a do popředí vystupují otázky bezpečnosti a spolehlivosti zásobování.

24 n  C eny zemního plynu

– co nového v roce 2008

Ing. Jiří Gavor, CSc, jednatel, ENA s.r.o.

Článek navazuje na předchozí příspěvky téhož autora s podobným názvem a zaměřením, publikované v časopise Energy+ jaro 2006 a  PRO-ENERGY magazínu č. 2/2007. I tento příspěvek analyzuje dosavadní vývoj a aktuální stav importních i konečných cen plynu. Dále rovněž už tradičně je pozornost soustředěna na některé změny v legislativě,

které usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. Nově je přidáno téma, které bude zřejmě v příštích letech pro plynárenství velmi podstatné – nástup využití zemního plynu v elektroenergetice.

teplo, teplárenství

28 n  O hlédnutí za VI. ročníkem soutěže: Projekt roku v systémech dálkového vytápění a chlazení 2007

Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky

V roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky vyhlásilo poprvé soutěž Projekt roku v systémech dálkového vytápění a chlazení. Jejím záměrem je každoročně ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji. Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů.

ekologie, hospodárnost

32 n Energetické klima

Ing. Pavel Gebauer, vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na jarním zasedání Evropské rady (ER) v  březnu 2007 zástupci členských států přijali závazek bojovat proti klimatickým změnám. Podle závěru Rady lze bojem odstranit a nebo alespoň zmírnit následky těchto změn. ER se shodla, že je potřeba v rámci zachování stability našeho životního prostředí, omezit produkci skleníkových plynů, které tuto stabilitu porušují. První otázka, kterou si politici položili, byla, do jaké míry byl systém narušen a jak vysoké opatření je třeba přijmout. Článek popisuje vývoj úvah směřujících k vyhlášení klimaticko-energetického balíčku a dopadů balíčku na Českou republiku.

36 n Klimaticko-energetický balíček Mgr. Martin Pitorák, odbor Medzinárodných vzťahov v energetike, Ministerstvo hospodárstva SR

V januári 2008 Európska komisia (EK) zverejnila klimatickoenergetický balíček. Tento má naplniť ciele Rady EÚ z marca 2007 (20% zníženie emisií, 20% podiel obnoviteľných zdrojov energie na konečnej spotrebe energie a 10% podiel

2

M a g a z í n

biopalív v  doprave v  roku 2020). Pozostáva zo štyroch legislatívnych opatrení, ktoré budú mať značný dopad na hospodárstvo SR i  EÚ a  ktorých prijatie sa predpokladá v prvej polovici roku 2009. Článok stručne popisuje východiská tohto balíčku, jednotlivé návrhy legislatívnych opatrení a možné dopady na slovenský trh.

40 n Jsou nástroje pro snižování emisí CO 2 v EU krokem správným směrem?

Rozhovor s Ing. Luďkem Piskačem, tajemníkem Sdružení velkých spotřebitelů energie

V lednu 2008 představila Evropská komise tzv. klimatický balíček, který se zásadním způsobem dotkne české energetiky a průmyslových odběratelů energie, kteří tvoří páteř naší ekonomiky. Na očekávané dopady tohoto balíčku pro průmyslové odběratele jsem se zeptal Ing. Luďka Piskače, tajemníka Sdružení velkých spotřebitelů energie.

44 n  K limaticko-energetický balíček EU – smělé cíle EU (a jejích úředníků a politiků) dostávají konkrétnější obrysy

zakázky je velmi těžké balancovat mezi nízkou energetickou spotřebou objektu a kvalitním vnitřním mikroklimatem. Na scénu dle zahraničního vzoru vstupuje konzultant s koordinační činností spolu s  expertním posuzováním chování budov pomocí dynamických počítačových simulací.

59 n Úspory elektřiny v domácnosti

Mgr. Karel Murtinger a tým Energy Centre České Budějovice

V  posledních letech se rozdíl mezi spotřebou energie na vytápění a ohřev vody a spotřebou energie na provoz elektrických spotřebičů v  domácnosti snižuje. Nové nebo při rekonstrukci zateplené domy mají často poloviční nebo třetinové tepelné ztráty, zatímco účinnosti domácích spotřebičů rostou jen pomalu a navíc spotřebičů v domácnostech stále ještě znatelně přibývá. Pojďme se tedy společně podívat na možnosti, jak výdaje za elektrickou energii pomocí úsporných opatření snížit.

64 n  J e energetická náročnost ekonomiky v ČR neúměrně vysoká?

Ing. Josef Zbořil, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu

Ing. Miroslav Honzík, Ph.D., SEVEn, o.p.s.

Evropská komise představila v lednu tohoto roku tzv. klimaticko-energetický balíček. Článek pojednává o  hlavních rysech balíčku a jeho dopadech na český průmysl.

Jedním z nejčastěji citovaných makroekonomických ukazatelů trvale udržitelného rozvoje, podle něhož se hodnotí stanovené cíle energetické politiky, je podíl spotřeby primárních energetických zdrojů a hrubého domácího produktu, takzvaná energetická náročnost ekonomiky (WHDP). V  odborných kruzích i v médiích je velmi často zmiňován problém velmi vysoké hodnoty WHDP v porovnání s většinou ostatních států EU a OECD. V rámci článku jsme se snažili odpovědět i na často se ozývající se hlasy kritizující vysokou spotřebu energie v ČR a požadující rychlá a jednoduchá řešení vedoucí mnohdy k  podpoře ekonomicky neefektivních opatření k úsporám energie a její výrobě z OZE. Článek má poukázat na nutnost přesné interpretace ukazatele WHDP a dalších souvisejících faktorů týkajících se energetické efektivnosti, neboť bez přesné interpretace tohoto ukazatele může dojít ke zkreslení trendu vývoje energetické efektivnosti a zneužití této interpretace k prosazení zájmů některých zájmových skupin. Obsahem tohoto článku je dále porovnání vývoje WHDP v ČR se skupinou vybraných států OECD a EU15 v dlouhodobějším časovým horizontu.

48 n  F LEXIBILNÍ MECHANISMY

KJÓTSKÉHO PROTOKOLU Verifikace JI projektů

Mgr. Mario Vöröš, senior expert, DET NORSKE VERITAS

Tímto článkem bych rád navázal na příspěvek z  PROENERGY č. 4/2007. Mluvili jsme v  něm o  validaci CDM a JI projektů a základních procesech mechanismů Kjótského protokolu. Dnes bych se rád zaměřil na další fáze procesu, který přichází po implementaci samotného projektu, a to konkrétně fázi verifikace JI projektů. Nejlépe si tyto procesy vysvětlíme na konkrétním projektu, pojďme si ho tedy společně představit.

52 n  B udovy budou mít svoje hodnocení

Ing. Renata Straková, manažer odborného obsahu www.tzbinfo.cz , energetický auditor

Od ledna 2009 je zavedeno povinné hodnocení energetické náročnosti budov pro nové a  stávající stavby nad 1000 m2 podlahové plochy. Jedná se o soubor posouzení jednotlivých subsystémů budov, klasifikace a  zařazení podle druhu užívání. Co nám tato povinnost přinese? Bude bezesporu klást vyšší požadavky nejen na kvalitní zpracování projektu, provedení, ale i na technickou úroveň instalovaných zařízení.

54 n  O ptimalizace energetických nákladů při výstavbě administrativních budov

Ing. Petr Kotek, Ph.D., Petr Vogel, Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA,, EkoWATT Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie

Výstavba administrativních budov se v současnosti dynamicky mění. Z  pohledu současného průběhu stavební

Doc. Ing. Milan Jäger, CSc., Fakulta elektrotechnická ČVUT

z ajíma v osti konf er enc e v el etr hy

68 n  S tav příprav novely

energetického zákona

JUDr. Ivanka Boušová, legislativní a právní odbor, Ministerstvo průmyslu a obchodu

pouze těmito dvěma správními orgány. Na jeho přípravě se podílela i široká veřejnost jak z řad podnikatelských subjektů, tak i spotřebitelů.

70 n  P lánovanie rozvoja

energetiky v minulosti

Ing. Ivan Bobák, CSc. v spolupráci s Ing. Martinom Havlom, šéfredaktorom

V máji 1990 vzala vláda ČSFR v čele s jej predsedom M. Čalfom na vedomie dokument predložený federálnym ministerstvom palív a energetiky „Návrh koncepce státní energetické politiky“ o rozvoji energetiky v Čechách a na Slovensku. Aj napriek tomu, že sa v roku 1989 zmenil spoločensky režim a od roku 2003 existujú Česká a Slovenská republika samostatne, považujem za zaujímavé priblížiť v článku niektoré aspekty tohto predloženého dokumentu v porovnaní s  dnešným stavom plánovania energetiky v  oboch krajinách.

74 n  O hlédnutí

za 8. energetickým kongresem.

Ing. Petr Karas, CSc.

O „energetice bezpečné a udržitelné“ jednal v Praze počátkem března 8. energetický kongres, tradičně pořádaný společností Business Forum. V článku přinášíme některé myšlenky předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka a  postřehy, které zazněly v panelové diskusi, zaměřené především na aspekty energetické bezpečnosti.

76 n Ohlédnutí za 4. Mezinárodním regulačním fórem

Lukáš Výlupek, Arthur D. Little GmbH, organizační složka

Dne 20. března se v prostorách pražského Grand Hotelu Bohemia uskutečnilo IV. Mezinárodní regulační fórum organizované poradenskou společností Arthur D. Little. Konference se zúčastnilo více než 70 odborníků na energetiku. Klíčovými tématy diskuse byly připravované změny v evropské legislativě, novela energetického zákona v České republice, energetický mix, obnovitelné zdroje a v neposlední řadě také vývoj cen elektřiny a plynu do roku 2012.

78 n  1 1. Medzinárodné energetické

fórum IEF (Rím, 21. - 22.04.2008)

Ján Galoci, radca veľvyslanectva SR v Ríme

Taliansko a  jeho veľké energetické spoločnosti sa snažia zohrávať stále dôležitejšiu úlohu na medzinárodnej energetickej scéne tak z pohľadu priameho zapájania sa do jednotlivých projektov, ako aj z pohľadu organizovania multilaterálnych stretnutí odborníkov z  oblasti energetiky na najvyššej úrovni. Po tom, ako sa v Ríme uskutočnil v novembri 2007 Svetový energetický kongres, bolo hlavné mesto Talianska hostiteľom najväčšieho stretnutia ministrov energetiky – 11. Medzinárodného energetického fóra (IEF), na ktorom sa stretlo viac ako 500 zástupcov zo 74 krajín.

V  současné době je v  legislativním procesu novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v  energetických odvětvích a  o  změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh tohoto zákona zpracovalo Ministerstvo průmyslu a  obchodu, spolupředkladatelem je Energetický regulační úřad. Nejedná se však o materiál zpracovaný

3

e d i t o r i a l

Vážení čtenáři, pomalu přichází léto a čas dovolených a Vám se dostává do rukou druhé letošní číslo našeho magazínu. Chci Vám tímto přehledem stručně ukázat, co v něm můžete najít. Hned na začátku čísla naleznete dva rozhovory, s Ing. Feistem (ČEZ) a Ing. Mílem (Slovenské elektrárne), ve kterých jsem se ptal na rozvojové plány obou společností. Oba pánové byli „trochu tajemní“, ale přesto z jejich odpovědí lze získat určité představy. Slovenská energetika je v současné době silně ovlivněna odstavováním jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích, proto je v čísle článek od Ing. Valka (Jadrová a vyraďovacia spoločnosť) o výstavbě, provozu a problematice vyřazování tohoto zdroje. Skupinu článků o dlouhodobých výhledech dokresluje retrospekce plánování energetiky z období před 18 lety v zamyšlení Ing. Bobáka, který na historickém dokumentu z roku 1990 ukazuje způsob uvažování v tomto roce v porovnání se současným děním a vývojem v energetice. Druhým nosným tématem čísla je klimaticko-energetický balíček, který představila Evropská komise v lednu tohoto roku. V článcích pánů Ing. Gebauera (MPO), Mgr. Pitoráka (MH SR), Ing. Piskače (Sdružení velkých spotřebitelů energie) a Ing. Zbořila (Svaz průmyslu a dopravy) lze nalézt jednotlivé body představeného balíčku spolu s názory na očekávané dopady na určité segmenty energetického trhu. Třetím hlavním tématem čísla je hospodaření s energií. Od 1. ledna 2009 musí mít budovy s podlahovou plochou nad 1000 m2 průkaz energetické náročnosti budovy. O tom pojednává článek energetické auditorky Ing. Strakové. O výstavbě administrativních budov s ohledem na jejich očekávané budoucí vlastnosti vč. spotřeby energie pojednává článek o dynamickém modelování v (před)projektové fázi přípravy výstavby od pánů Kotka, Nováka a Beranovského z EkoWattu. Často skloňovaná energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu české ekonomiky je popisovaná v článku Ing. Honzíka (SEVEn) a Doc. Jägra (FEL ČVUT), ve kterém se dočtete, že energetická náročnost není jediná možnost posuzování efektivity spotřeby energie a ve kterém je porovnán historický vývoj energetické náročnosti v řadě zemí. Téma dotváří článek Mgr. Murtingera a týmu Energy Centre České Budějovice, ve kterém radí, jak snižovat spotřebu elektřiny v domácnostech, což se týká každého z nás. Velmi zajímavé příklady z praxe z oblasti nových projektů v teplárenství zaznívají v článku Ing. Ľuptovské (Teplárenské sdružení České republiky) v popisu soutěže Projekt roku v systémech dálkového vytápění a chlazení. Rovněž velmi zajímavý nápad, jak skloubit rozumné uvažovaní s projektem Joint Implementation, je ukázán v článku Mgr. Vöröše (DNV) popisující využívání hromad odpadních pilin v Rumunsku. Plynárenství je v tomto čísle zastoupeno dvěma články. V prvním z nich se Ing. Gavor (ENA) zamýšlí nad cenami plynu, ve druhém z pera Mgr. Chalupského (RWE Transgas) jsou naznačeny možné cesty dopravy zemního plynu do ČR v nadcházejících několika letech. Číslo je dokresleno očekávanými změnami v připravované novele českého energetického zákona v pojednání JUDr. Boušové (MPO) a ohlédnutím za třemi konferencemi. Udělá mi radost, když toto číslo bude Vaším vítaným společníkem v čase letního oddechu, kde načerpáte sil do dalšího období, a náš magazín Vám dodá podněty a inspiraci. Přeji Vám hezké léto a příjemné čtení.

Ing. Martin Havel, Ph.D. šéfredaktor

4

UNICORN je největší česká softwarová společnost, která vyvíjí š p i č k o v é i n f o r m a č n í s y s t é m y. N a š i s p e c i a l i s t é p r a c u j í n a o r i g i n á l n í c h technologických řešeních vhodných pro budoucnost. Každá společnost roste s požadavky a nároky svých klientů. Stejně tak se zvětšuje i UNICORN. Kromě softwaru proto vytváříme t a k é n o v é s o f t w a r o v é o d b o r n í k y.

UNICORN – software děláme s láskou.

e

l

e

k

t

r

o

Faktory vstupující do rozhodování o portfóliu nových zdrojů Rozhovor s Ing. Jiřím Feistem, ředitelem úseku Rozvoj, ČEZ, a.s.

Pane Feiste, mohl byste v  krátkosti našim čtenářům přiblížit hlavní prvky klimaticko-energetického balíčku? Zveřejněný balíček zahrnuje návrh revize směrnice o  obchodování s  povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice 2003/87/ES), návrh směrnice o  využívání obnovitelných zdrojů energie a  návrh směrnice o zachytávání a ukládání CO2 do podloží (CCS technologie). Celkové množství povolenek má být podle návrhu určeno na EU úrovni a základním alokačním principem má být aukce. Třetí obchodovací období má být osmileté; očekává se, že v  roce 2013 budou nejméně 2/3 povolenek rozdělovány prostřednictvím aukce (pro energetiku je plánována 100% aukce od roku 2013) a celkové emise skleníkových plynů by měly lineárně klesat s cílem celkového snížení o více než 20 % v roce 2020 oproti emisím v roce 2005. Upravena mají být i pravidla pro používání kreditů z projektů realizovaných v rámci kjótských mechanismů a projektů v rámci budoucí mezinárodní smlouvy, která by měla Kjótský protokol nahradit po roce 2012. Návrh rovněž ukládá povinnost použít část výnosů z aukce na opatření související se snižováním emisí včetně použití pro rozvoj moderních uhelných technologií, jako např. Carbon Capture and Storage (CCS), jejichž rozvoj je součástí akčního plánu ČEZ v této oblasti. V  případě nového cíle Evropské unie o  podílu obnovitelných zdrojů ve výši 20  % konečné spotřeby energie do roku 2020, bude rozhodující stanovení výše podílu pro jednotlivé státy a  tedy i  pro Českou republiku, kde by mělo jít o 13,2 %. Vzhledem k současnému podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v ČR, to však jistě bude znamenat nutnost velmi výrazného, a tedy velmi nákladného, zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, i  když bude zohledněna výše hrubého domácího produktu jednotlivých zemí.

6

ENERGETIKA

Evropská komise dne 23. ledna 2008 publikovala tzv. klimaticko-energetický balíček, tedy soubor návrhů právních předpisů, které mají do závazných norem převést politický závazek členských zemí z  jarního summitu Evropské rady v  březnu 2007. To je další prvek regulatorní „smršti“, která se žene na energetiku. Na dopady tohoto balíčku a další faktory ovlivňující rozhodování o výstavbě nových zdrojů ČEZ jsem se zeptal Ing. Jiřího Feista, ředitele úseku Rozvoj ČEZ, a.s. Co považujete z  pohledu ČEZ za rozhodující ve vztahu k pravidlům vznikajícím na půdě Evropské komise? Je důležité mít stanovena jasná dlouhodobá pravidla regulace CO2, aby měly energetické společnosti stabilní rámec pro své miliardové investice do výstavby nových elektráren a  mohly tyto investice včas připravit. O  to se návrh směrnice snaží, i  když není jednoduché připravit vše k roku 2013 s uvážením, že směrnice je zatím jen v  projednávání. Za nejdůležitější považujeme potvrzení závazku

významně snížit v  EU emise CO2 a  využít k tomu mimo jiné systém aukcí. Jejich frekvence a  další administrativní aspekty, však nejsou dosud jasné, mají být řešeny v samostatném nařízení Komise. Toto nařízení by mělo být přijato co nejrychleji, aby účastníci trhu znali všechna pravidla fungování systému ETS v budoucnu. Je nutné si uvědomit, že detailní pravidla aukcí, vč. celkově vydaného objemu povolenek a podílu jejich aukcionování a alokaci pro třetí a následující obchodovací období, výrazně ovlivní i  vývoj ceny Obrázek č. 1: V Ledvicích rámci první etapy výstavby nového zdroje již začaly nezbytně nutné demoliční práce a přeložky médií

M a g a z í n

Obrázek č. 2: Současný letecký snímek elektrárny Ledvice s očekávanou podobou nového zdroje

elektrické energie. Jednoduše řečeno čím přísnější systém bude, tím dražší opatření na úsporu povolenek budou společnosti nuceny realizovat, případně uzavřít staré elektrárny a tím stoupnou i výrobní náklady elektřiny. Dalším významným faktorem, který vstupuje do rozhodování, je dostupnost primárních paliv a  podpora či zákaz některých typů zdrojů. Programové prohlášení vlády „příliš nepropaguje“ jaderné elektrárny a  větší množství nových uhelných zdrojů. Jak v současné době přistupuje ČEZ k jaderným elektrárnám? Jsme si vědomi vládního prohlášení, které v  současnosti nepodporuje výstavbu dalších jaderných elektráren v ČR, proto se snažíme zvyšovat výrobu v  rámci našeho současného portfolia. Lepším využitím a technickými inovacemi chceme do roku 2012 dosáhnout vyšší výroby z obou našich tuzemských jaderných elektráren. V  obou jaderných elektrárnách v  ČR byly zahájeny příslušné projekty. Konkrétně se v  Temelíně jedná o  projekt „Bezpečně 15TERA“, v  Dukovanech „Bezpečně 16 TERA“. Do roku 2012 by tak obě  jaderné elektrárny ČEZ měly vyrábět 31 TWh elektrické energie ročně, což představuje roční navýšení o 6-7 TWh oproti současné výrobě. Zároveň se účastníme i zahraničních tendrů na jaderné projekty. V případě výstavby 3.

Obrázek č. 3: Elektrárna Dukovany

a 4. bloku rumunské jaderné elektrárny Černá Voda jsme dokonce již v tendru uspěli a po schválení rumunskou vládou se staneme jedním z investorů projektu. Šestice vybraných investorů vytvoří se státní energetickou společností Societatea Nationala Nuclearelectrica (SNN) společný podnik, který dokončí projekt výstavby obou

720  MW bloků za cca 2,2 miliardy EUR. Orientační scénář, který však bude aktualizován, předpokládá uvedení bloků do provozu v roce 2014, resp. 2015, po cca 64měsíční výstavbě. Ještě v roce 2006 jste pro ČR plánovali retrofity stávajících uhelných elektráren a výstavbu systémových elektráren pouze na uhlí.

7

e

l

e

k

t

r

o

Co Vás přimělo uvažovat o výstavbě avizovaných 1200 MW v plynových zdrojích? Je to logická reakce na podmínky na trhu, vývoj cen primárních zdrojů energie, cen elektřiny, povolenek CO2 a  samozřejmě i vývoj nákladů na technologie. Jedním z hlavních našich cílů je diverzifikovat naše portfolio a  snížit tak riziko z  dalšího vývoje cen a  samozřejmě s  ohledem na vývoj evropské legislativy i snížit emisní faktor CO2 našich zdrojů. Orientace na retrofity a  výstavbu nového zdroje na hnědé uhlí byla dána snahou optimalizovat využití zásob uhlí, které jsme měli k dispozici, maximálně je využít nejen z  hlediska množství, ale i  účinnosti spalování a  přispět tak i  ke snížení emisí v  regionu s  využitím moderních technologií. Tam, kde to dávalo smysl, tzn jsou dostatečné zásoby uhlí s odpovídajícím možnostím roční intenzity těžby, jsme přistoupili k výstavbě nového zdroje – Ledvice, tam, kde byly již zásoby uhlí omezeny a nebylo možné zvyšovat intenzitu těžby zvyšovat, jsme přistoupili k retrofitu – Tušimice a Prunéřov. Mohl byste konkretizovat aktuální plán výstavby nových a obnovy stávajících zdrojů na území ČR? Žijeme v konkurenčním prostředí v oblasti výroby elektřiny, a tak, dokud není projekt v určité úrovni přípravy, není vhodné zveřejňovat lokalitu, kde chcete stavět. ČEZ se teď orientuje především na přípravu výstavby paroplynových zdrojů v  ČR a  v  zahraničí – Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, sledujeme vývoj v Polsku, obecně vyhledáváme vhodné lokality a projekty pro výstavbu. Naším cílem je doplnit naše portfolio o tento typ zdroje co nejdříve. Samozřejmě bychom rádi zahájili přípravu výstavby nového jaderného zdroje v  ČR, protože nám to dává velký smysl a  k  roku 2020 Česká republika bude tento zdroj potřebovat. Sledujeme i  vývoj přípravy jaderných zdrojů ve střední Evropě, především na Slovensku, hovoří se o  dostavbě v Maďarsku v Pakši. V  oblasti uhlí dává smysl budovat nový zdroj jen tehdy, pokud máte k dispozici uhlí za vhodných podmínek tak, aby nedošlo k znehodnocení celé investice. V uhlí máme projekty ve velikosti více jak 2000 MW v realizaci a v přípravě. Naše portfolio chceme doplnit i  obnovitelnými zdroji, především z  větru, biomasy, menší vody a  případně fotovoltaiky a  je jasné, že z  hlediska příspěvku do celkového portfolia z pohledu energetické výroby se jedná o řádově menší příspěvek a že se opět pohybuje ve středoevropském regionu, kde vyhledáváme ty nejzajímavější projekty pro skupinu.

8

ENERGETIKA

Celá energetika s napětím očekává výstupy tzv. Pačesovy komise, které by měly ukázat směry vhodné pro českou energetiku. Může Váš aktuální rozvojový plán výstup Pačesovy komise zásadním způsobem zvrátit? I my očekáváme výsledky Komise. Nemyslím si, že by výstupy byly významně odlišné a  spíše očekávám, že potvrdí naše analýzy vývoje trhu. Je možné, že se Komise zaměří na zdůraznění některých dalších souvislostí s rozvojem energetiky v ČR. Na sousedním Slovensku jste se minulý rok etablovali jako obchodník, dnes uvažujete o výstavbě plynového zdroje v kooperaci se společností MOL. Co Vás vedlo k tomuto kroku a jaké jsou v této oblasti ideové záměry ČEZ? Spojení ČEZ a  MOL dává velkou logiku a lze využít synergie znalostí z různých oborů energetiky. MOL je dnes dobře fungující společnost, která má silné postavení nejen v  Maďarsku, ale i  na Slovensku, potřebuje obnovit a  dlouhodobě zajistit své energetické potřeby a nabízí velmi dobré lokality na výstavbu paroplynových zdrojů. ČEZ přichází do společného podniku se svým potenciálem a  schopností stavět a  provozovat výrobní zdroje a pohybovat se na trhu s elektřinou v celoevropském kontextu. V dnešní době se soustředíme na rozběhnutí společného podniku, přípravu obou klíčových projektů na

Obrázek č. 4: Výstavba nového odsíření v elektrárně Tušimice II

Slovensku a  v  Maďarsku a  samozřejmě se již dnes společně díváme na další možné projekty. Chystáte na Slovensku i  nějaké další projekty? Slovensko vždycky bude předmětem našeho zájmu pro podnikání a  samozřejmě tam sledujeme několik projektů, které by vhodně doplnily výrobní portfolio a  přispěly tak k  upevnění naší pozice na slovenském trhu. ČEZ je dnes aktivní na Slovensku především jako obchodník. Připravujeme projekt na východním Slovensku, rádi bychom se podíleli na projektu výstavby nového jaderného zdroje a v přípravě je již projekt s MOLem. Vyhlašujete o  sobě, že máte ambice být významným středoevropským hráčem. Jaké máte v  současné době portfólio výrobních zdrojů v  regionech Vašeho zájmu a  jaké máte rozvojové plány v těchto zemích? Naší vizí je stát se jedničkou na tomto trhu a cílem je vytvořit hodnotový řetězec v oblasti výroby, distribuce a prodeje elektřiny. ČEZ realizoval projekty v oblasti distribuce v Bulharsku a  Rumunsku, pracujeme na dalších projektech v zemí jihovýchodní Evropy. V  Bulharsku vlastníme a  provozujeme černouhelnou elektrárnu ve Varně a  připravujeme výstavbu paroplynového zdroje. Vlastníme dvě elektrárny v  Polsku, připravujeme projekt v  BiH – Gacko a  celkově se dá říci,

M a g a z í n

Obrázek č. 5: Letecký snímek elektráren Prunéřov I a II

že máme ve sledování v určité formě přípravy desítky dalších projektů v zemích střední a jihovýchodní Evropy. V podstatě ve všech zemích rozvíjíme aktivity v obchodu s elektřinou na velkoobchodním trhu, což nám umožňuje i dobře poznat prostředí, v kterém se pohybujeme. ČEZ je už dnes jedním z nejvýznamnější hráčů na trhu v tomto regionu. Vraťme se k  regulatornímu prostředí. Co čekáte na poli pravidel hry z Evropské komise ve vztahu k výrobě elektřiny v nejbližších několika letech? Mohou tyto impulzy změnit Vaše současné nasměrování? Evropská komise rámcově nastavila směr, kterým by se energetika měla v Evropě ubírat, co chybí, je jasné ukotvení pravidel a stabilita prostředí pro rozhodování podnikatelských subjektů. Je příliš mnoho zájmů najednou, některé jdou i proti sobě. Chceme snížit emise skleníkových plynů a  mít levnou elektřinu. Chceme podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které jsou ekonomicky náročnější, vyžadují posílení síťové infrastruktury a pro to nemáme pravidla a přitom chceme zajistit vysokou bezpečnost dodávek

elektřiny. Chceme podpořit rozvoj nových, nízkoemisních technologií na spalování uhlí a  nejsme ochotni výrazně podpořit výzkum v této oblasti a přitom věříme, že tyto technologie budou v podstatě k dispozici téměř do 10 let. Chceme podporovat úspory elektřiny, ale nevytváříme dostatek podnětů, projektů pro jejich realizaci. Toto prostředí vytváří nejistoty pro investory v  energetice a  zvyšuje podnikatelské riziko, což může způsobit ve střednědobém výhledu nedostatek výrobních zdrojů. ČEZ má dobře zmapované prostředí a představu, jak se na trhu s elektřinou pohybovat, a své projekty z hlediska priorit a načasování přizpůsobuje vývoji legislativy a potřeb trhu tak, aby uplatnil optimálně svou výrobu na trhu s elektřinou. Co byste chtěl říci závěrem? Snad jen, že současný velmi dynamický vývoj na trhu je velmi zajímavý, vytváří mnoho příležitostí a také rizik v rozhodování a je velmi zajímavé mít možnost se podílet na analýzách a  připravovat řešení pro naplnění našich cílů.  Děkuji za rozhovor.

O dotazovaném Ing. Jiří Feist pracuje v energetice od roku 1986. Původně na československém energetickém dispečinku, od roku 1990 v ČEZ a od roku 1998 pracoval na ČEPS. V roce 2004 se vrátil na ČEZ. V energetice se pohybuje v různých oblastech od dispečerského řízení přes realizaci investic až po strategické plánování. Spolupracoval a vedl projekty synchronizace zemí střední Evropy k západoevropském systému, později re-synchronizaci balkánských zemí k západoevropskému sytému. Na pozici ředitele úseku Rozvoj ČEZ, kde v současnosti působí, zodpovídá za strategický rozvoj skupiny a podílí se na projektech mezinárodní expanse. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

9

e

l

e

k

t

r

o

Slovenské elektrárne plánují masivní rozvoj Rozhovor s Ing. Jaroslavem Mílem, MBA, členem představenstva, odpovídajícím za strategii a rozvoj SE, a.s.

Pane Míle, mohl byste nám na úvod říci, jakým způsobem se mění současná pozice SE na slovenském trhu s  elektřinou s postupným odstavováním JE V1 v Bohunicích? Bude toto odstavení mít podle Vašeho názoru nějaké zásadní dopady na ceny elektřiny na Slovensku? Slovenské elektrárny jsou příliš velké pro Slovensko, ale z  pohledu regionálního trhu CENTREL (ČR, SR, Maďarsko a Polsko) zas tak velké nejsou. Na Slovensku se podílí okolo 83 procenty na domácí produkci elektřiny. Odstavení 880 megawattů určitě regionu bude chybět, protože „jádro“ je v podstatě nejstabilnějším a  podle provozních nákladů po vodních elektrárnách i nejlevnějším zdrojem. Ještě víc se tak utáhne hrdlo středoevropského energetického koridoru směrem na jih a Balkán, kde poptávka po elektřině stoupá zejména kvůli odstavování tamních starších elektráren, kupříkladu atomové elektrárny v Kozloduji. Právě tady se projevuje, že Slovenské elektrárny z pohledu regionu nedokážou svou relativní velikostí ovlivnit růst cen na Slovensku a okolních zemích. Nedostatek výrobních kapacit totiž trápí celou Evropu – s  Bohunicemi nebo bez nich. Dnes, ať jdete do Slovenska, do Čech, nebo do Německa, všude je velkoobchodní cena elektřiny stejná. Navíc, za hranicemi Slovenska je úzké místo a  za ním obrovská poptávka. Proto tam dochází k rapidnímu nárůstu tržní ceny řádově i v desítkách eur. Platná Energetická politika Slovenska předpokládá uvedení do provozu 2 bloků v  jaderné elektrárně Mochovce (EMO) do roku 2013. Předpokládám, že se nic nezměnilo na rozhodnutí SE dostavět bloky 3 a 4. V  jaké fázi příprav je dnes dostavba těchto bloků a  kolik se odhadují náklady na dostavbu? Předpokládané investiční náklady celého projektu dostavby třetího a  čtvrtého bloku Mochovec se pohybovaly okolo 1,8 miliardy eur, tedy cca 62 miliard slovenských korun. Stavební část elektrárny je hotova ze sedmdesáti procent, technologická část asi z třiceti procent. Dodávky jako kontrolní a řídící systémy tam pochopitelně nejsou. Právě ty přitom

10

ENERGETIKA

Koncem letošního roku dojde k odstavení druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích a tím Slovensku ubude celková roční výroba necelých 6 TWh z obou bloků. Slovenské elektrárne (SE), aby si udržely dosavadní podíl na trhu, budou nucené investovat do rozvoje své výrobní základny. Na rozvojové plány a  očekávanou pozici SE na energetickém trhu Slovenska do budoucna jsem se zeptal Ing. Jaroslava Míla, MBA, člena představenstva Slovenských elektráren zodpovědného za strategii a rozvoj. rozhodují o řízení celé elektrárny, o úrovni její bezpečnosti, a  z  toho pohledu představují podstatnou část zbývajících investic. Už v loňském roce se v lokalitě rozběhly přípravné práce. Dnes tam pracuje přibližně čtyři sta lidí. Připravují staveniště na projekt dostavby, renovují všechny kancelářské budovy pro investora i pro dodavatele, renovují technické vybavení v logistice a stavební oblasti. Připravujeme se na zvýšení počtu lidí a pohybu osob v  samotné lokalitě. Jsme v  kontaktu s  lidmi ze samosprávy a okolních obcí kvůli zajištění tisícovek ubytovacích kapacit. Vrchol výstavby bude kolem roku 2010, kdy by na stavbě mělo pracovat kolem 3  500 lidí. Především v  druhé polovině roku 2008 podepíšeme rozhodující kontrakty s hlavními dodavateli primární i konvenční části elektrárny. Jaká bude technologie dostavovaných bloků EMO 3 a 4? Bude se nějak výrazněji lišit od prvních dvou bloků? Technologii oproti původnímu projektu příliš měnit nejde, a to i s ohledem na rozestavěnost projektu. Čili, musí tam být dvě VVER 440 V-213. Samozřejmě, novější bezpečnostní prvky, jako je dodatečné dochlazování tlakové nádoby a podobně, tak ty tam umístnit

lze a taky to udělat chceme. I systém kontroly a řízení, včetně nového simulátoru blokové dozorny, bude ještě modernější než na dvou existujících blocích, které, mimochodem, právě slaví deset let od uvedení do provozu. První palivový článek byl zavezen do reaktoru v Mochovcích už v dubnu 1998 a Mochovce dnes vykazují disponibilitu přes devadesát procent. Čili i provozní ukazatele jsou na špičkové úrovni. Právě tyto dobré zkušenosti vedly italský koncern Enel k  rozhodnutí dostavět trojku a čtyřku dle původního projektu, ale s aplikací nejnovějších bezpečnostních technologií. Všichni pamětníci uvádění do provozu bloků EMO 1 a 2 a koneckonců i české jaderné elektrárny v Temelíně mají na paměti sérii protestních akcí různých aktivistů a odmítavý postoj sousedního Rakouska. Nemáte obavu z podobných reakcí? Protesty byly, jsou a  budou. Lidé většinou protestují nejčastěji proti všemu, co je jim cizí, co neznají. V tomto případe se však mnohdy jedná o profesionální „protestanty“, často finančně či politicky motivované. Vůči této skupině lidí sebevětší a  sebelepší osvěta nepomůže. Přesto je naší dlouhodobou

Obrázek č. 1: Vojany (na snímku) mohou počítat s investicí minimálně 8 miliard korun

M a g a z í n

Obrázek č. 2: Mochovce 3 a 4 jsou po stavební stránce kompletní ze sedmdesáti procent

misí informovat o jaderné energetice a jejích výhodách i  nevýhodách a  nabídnout řešení nebo alternativy, jsou-li nějaké. V  Čechách i  na Slovensku jadernou energetiku známe a dle průzkumu veřejného mínění dvě třetiny Slováků a Čechů ji chce. Ovšem, informovat není někdy lehké. Mohu soudit na základě zkušeností z Temelína – protestů bylo hodně, odborná argumentace ze strany odpůrců žádná. Naše snaha umožnit obyvatelům Rakouska přímo se podívat na spouštění Temelína dokonce narazila i na odpor některých tamních vydavatelů. Tehdy jsme objednali v  tisku inzeráty, které Rakušanům říkali, že se přes internetovou kameru mohou na vlastní oči přesvědčit, jak se spouští atomová elektrárna. Jenomže ta inzerce kvůli politickým tlakům nikdy nevyšla a  vydavatel raději riskoval pokutu. Pokud jde o Mochovce, v únoru po deseti letech Slovenské elektrárny úspěšně přiměly bývalou mluvčí rakouských Zelených k  smíru. Přitom nedokázala deset let předložit jediný argument, který by zpochybňoval bezpečnost elektrárny. Vlastníte a provozujete dvě velké elektrárny na fosilní paliva v Novákách a ve Vojanech. Elektrárny v  Novákách (ENO) sice leží na hnědouhelných dolech, ale uhlí je v porovnání s českým hnědým uhlím výrazně horší a ještě se těží hlubinným způsobem, což těžbu prodražuje. Jak se bude vyvíjet osud ENO? V  jakém časovém horizontu bude změna provedena a co to bude stát? Nováky plánujeme provozovat i  nadále. Bloky, které nebudou vyhovovat environ-

mentálním limitům odstavíme, jejich rekonstrukce se při současných tržních cenách elektrické energie, cenách povolenek na emise CO2 i kvůli zmíněným důvodům souvisejícím s těžbou a kvalitou hnědého uhlí nevyplatí. Musíme však respektovat fakt, že horník je v  regionu Prievidze tradiční profese a  na budoucnosti Novák závisí osudy tisíců lidí. Čili za podmínky, že bude nadále snaha i ze strany státu a  regionu podporovat hornictví, dokážeme provozovat elektrárnu bez toho, aby byla ztrátová . O budoucnosti Novák rozhodne trh a vůle politiků. Návrh Strategie energické bezpečnosti SR do roku 2030 předpokládá odstavení celkem 4 bloků v elektrárnách Vojany s celkovým úbytkem výkonu 440 MW, což odpovídá instalovanému výkonu jednoho bloku Bohunic, ale s daleko nižší odpadlou výrobou z těchto bloků. Co máte v plánu udělat s elektrárnami ve Vojanech? Nechci předbíhat, ale odborníci v energetice už určitě vědí, že ve Vojanech plánujeme projekt s investicí minimálně osm miliard slovenských korun. Existuje alternativa sloučení dvou existujících černouhelných bloků do jednoho moderního bloku s výkonem minimálně 220 megawatt. Toto řešení je však existenčně závislé na dodávkách černého uhlí a možnosti sjednat s dodavatelem cenu aspoň na deset let dopředu a garantovanou dodávku na dobu ekonomické životnosti zdroje. To není příliš reálné. Druhým řešením je paroplynový cyklus s  výkonem minimálně 400 megawatt. Plynová přípojka v  EVO2 tam je

a tomuto řešení nic nebrání. Víc zatím neřeknu. Vojany mají perspektivu. Opravdovou silnou stránkou SE a  potažmo i celé slovenské energetiky je regulační schopnost vodních elektráren zejména na Vážské kaskádě a  v  Gabčíkovu. Uvažujete nějaký rozvoj i na poli vodních elektráren? Mnoho projektů existuje na papíru a  do roku 2013 můžeme reálně rozběhnout jedině výstavbu malých vodních elektráren. Mluvíme možná o  čtyřech menších investicích. Každopádně, máme tu i projekt přečerpávací vodní elektrárny Ipeľ. Bude investičně náročný. Náklady již před pár lety byly projektovány na minimálně 22-25 miliard korun. Šlo by o  největší přečerpávací elektrárnu, která by díky objemu své nádrže mohla fungovat v týdenním režimu. Bude-li Slovensko pokračovat s  výstavbou jaderných elektráren, třeba s  projektem Bohunice V3 s  výkonem od 600 megawattů, posune se ekonomická efektivnost takovéto přečerpávací elektrárny na jinou úroveň. Myslím si, že společnost Vaší velikosti a pozice na trhu si nemůže dovolit nesledovat, co dělá konkurence. Chtěl byste našim čtenářům přiblížit, jak vnímáte svou konkurenci a jak si myslíte, že tato konkurence ovlivní vývoj slovenského trhu s elektřinou ve výrobě elektřiny? Nechci mluvit o  konkurenci. Raději mluvme o tom, co děláme, abychom naplnili naše poslání být nejbezpečnějším,

11

e

l

e

k

t

r

o

ENERGETIKA

regiony a obce, kteří jsou našimi přirozenými partnery při rozvíjení našich projektů. Mnoho z nich je už na stole, například geotermální projekty. Zároveň nevyhnutelně musíme hledat cestu k retailu, nejdříve k velkým klientům a pak jít dále. Zatím známé a  avizované projekty výstavby nových zdrojů Vaší konkurence na Slovensku jsou vesměs paroplynové cykly, které mají relativně krátkou dobu výstavby, ale jejichž cena je silně svázána s  cenou zemního plynu, která je řadí spíše mezi zdroje s  vyššími proměnnými náklady. Myslíte si, že tyto zdroje mohou v  nadcházejících letech pokrývat na Slovensku základní zatížení? Jaký by to podle Vás mělo dopad na cenu elektřiny na Slovensku? Cenu nelze definovat lokálně. Jak jsem uvedl již v  první odpovědi, cenu definuje velikost poptávky a  nabídky v  rámci celého Obrázek č. 3: Jaroslav Míl (v pozadí na snímku zleva Nicola Cotugno, šéf obchodu, a Paolo Ruzzini, gen. ředitel Slovenských elektráren) představují manažerům elektráren výsledky za rok 2007 a výzvy pro nadcházející období

nejspolehlivějším, nejefektivnějším a  nejkonkurenceschopnějším výrobcem v  regionu. Máme investiční plán v  objemu víc než tří miliard eur do roku 2013. Ale to nestačí. Nestačí být spokojen s dobrými výsledky, které dnes dosahujeme, protože zítra to už nemusí platit. To, že budeme nadále realizovat náš investiční a rozvojový plán, považuji za samozřejmost, ale zároveň jako příležitost. Mezitím však celkem jistě mimo území Slovenska musíme posílit pozice v  rámci CENTREL. Situace není jednoduchá, protože v celé Evropě roste určitý „energetický nacionalismus“. Pohled na to, že energetika má být národní, protože je to strategické odvětví, o tom bych si troufl polemizovat. Není to pravda, je to jenom argument, který se dobře prodává laické veřejnosti. Ale je  to cesta k  strategickým partnerstvím. V  podobné situaci byli i letecké společnosti, automobilový průmysl, který byl brutálním růstem konkurence donucen k integraci. Ale v podobné situaci byly i  výrobci jaderně-energetických zařízení, kteří se dnes spojují s  cílem snížit náklady a sdílet zkušenosti. Ve stejné situaci jsou Slovenské elektrárny a  ve  stejné situaci byl i koncern Enel, který se právě proto rozhodl jednat s EdF (výstavba JE Flamanville). Ze stejných důvodů jedná s Ruskem (dodávky plynu, koupě OGK-5), ze stejných důvodů se spojil s Accionou při akvizici španělské Endesy. I Slovenské elektrárny musí vytvářet účelová partnerství v  rámci střední Evropy pro další rozvoj v tomto regionu, aby se z našich potenciálních partnerů nakonec nestali naši konkurenti. Nezapomínejme ani na vládu,

12

Obrázek č. 4: Chladící věže Bohunické V2 a V1, která bude kompletně odstavena v tomto roce

M a g a z í n

a proč jste si vybrali právě takový mix zdrojů, o němž jste mluvil? Myslím, že rozhodující bylo odstavení Bohunické V1, zkušenosti s provozem jaderných zdrojů na Slovensku a v neposlední řadě ohromná podpora veřejnosti a  politické reprezentace. V tomto prostředí jsme si stanovili priority bezpečnosti, spolehlivosti, efektivnosti a  konkurenceschopnosti. Energetický mix proto musí respektovat zkušenosti lidí, historii, reflektovat budoucí vývoj a zajišťovat dostatečný cash-flow pro podporu organického růstu. Zároveň se akcionáři dohodli, že nebudou vyplácet dividendy, což je v Evropě krok spíš ojedinělý. Díky tomu bychom měli mít pro růst dostatek finančních zdrojů.  Děkuji za rozhovor.

Obrázek č. 5: Velín Bohunic - tady odrostly generace i pro Dukovany, Mochovce a Temelín.

regionu střední Evropy a nebojím se říct i dále za hranicemi regionu CENTREL. Jde-li konkurence cestou paroplynových cyklů, roste „marže“ na našich jaderných zařízeních. To, že jako zákazník a občan spokojen nejsem, je evidentní. Jaké máte záměry na poli výstavby zdrojů z obnovitelných zdrojů energie? Určitě ano. Otestovali jsme spalování biomasy v  existujících tepelných blocích a  částečně se vydáme i touto cestou. Chceme stavět malé vodní elektrárny, geotermální zdroje. Připravení jsme i  na výstavbu větrných parků, umožní-li to „regulační“ podmínky na Slovensku. Hodláte expandovat i do zahraničí podobně, jako to dělá ČEZ v  sousední České republice? Už to děláme. Například, v  Čechách od minulého roku velmi aktivně obchodujeme na velkoobchodním trhu. Udělejme si takový vizionářský pohled do budoucnosti a  přenesme se do roku 2013. Blok EMO 3 je ve zkušebním provozu, u bloku EMO 4 probíhá energetické spouštění. Z jakých elektráren a v jakém množství budou SE vyrábět elektřinu? Jak velký bude podle Vás v tomto roce podíl SE na dodávce

silové elektřiny a v podpůrných službách? Předpokládám, že si udržíme podíl na trhu, zejména i  kvůli přeprodeji elektřiny, kterou nevyrábíme na vlastních zdrojích. Dominantní pozici si udrží jaderné elektrárny a  kvůli privatizačním kontraktům budeme i  nadále využívat sto procent energetického potenciálu Gabčíkova. Vojany a Nováky můžeme nasadit jen v  rozmezí, které nám nastaví regulace. Mluvím o ukončení vynucené výroby ve Vojanech, které už fungují čistě na tržním principu, a  taky o  provozování jenom v rozsahu přidělených emisních povolenek, protože se při současných cenách nevyplatí je kupovat na trhu. Očekáváme růst konkurence v podpůrných službách. Z toho, co jste řekl, plyne, že SE čeká rozsáhlý investiční program. Kolik celkem očekáváte, že v nadcházejících sedmi letech budete investovat do rozvoje výrobní základny a kolik do obnovy stávajících zařízení? Rozhodující část investic směřuje do nových bloků tři a  čtyři v  Mochovcích a  do Vojan, tedy do výrobní základny. Zároveň investujeme do zvýšení bezpečnosti, seismické odolnosti a  jiných projektů v  Bohunicích a Mochovcích. Co všechno vstupovalo do rozhodovacího procesu investičního a  rozvojového plánu

O dotazovaném Ing. Jaroslav Míl, MBA je vyučeným elektromontérem rozvodných zařízení a absolventem ČVUT a MBA na Scheffield Hallam University. V roce 2000 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem největšího českého nezávislého výrobce elektrické energie a tepla Elektrárny Opatovice, a.s. vlastněného International Power. Od července 2000 do konce roku 2003 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem skupiny ČEZ, a.s. Za jeho působení byla uvedena do provozu JE Temelín, dokončena akvizice pěti distribučních společností a zároveň zahájena zahraniční expanze ČEZ, a.s. Od počátku roku 2007 je členem představenstva SE, a.s. Je prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, členem prezídia BusinessEurope a místopředseda správní rady ČVUT v Praze. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

13

e

l

e

k

t

r

o

Výstavba, prevádzka a vyraďovanie JE V1 v Jaslovských Bohuniciach

Ing. Ján VALKO, generálny riaditeľ a predseda predstavenstva, Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a.s.

ENERGETIKA

Jadrová elektráreň počas svojej existencie prechádza niekoľkými fázami. Na začiatku sú prípravné práce na budovanie, nasleduje výstavba elektrárne, prvé spúšťanie na realizáciu experimentov, skúšobná prevádzka, trvalá komerčná prevádzka, proces odstavenia a ukončovanie prevádzky a nakoniec posledná fáza existencie jadrovej elektrárne – vyraďovanie. Všetky tieto obdobia majú svoje atribúty a vyžadujú si špecifický prístup. Jadrová elektráreň V1 v Jaslovských Bohuniciach už prešla takmer všetkými fázami a nachádza sa, aj keď predčasne, v procese ukončovania prevádzky a v príprave na proces vyraďovania a uvoľnenia lokality pre iné využitie. Prevádzka JE V1 bola počas celej doby bezpečná, spoľahlivá a efektívna. Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a.s. vlastník a prevádzkovateľ jadrovej elektrárne V1

Bloky jadrovej elektrárne V1 (JE V1) boli od samého začiatku výstavby a počas prevádzky do apríla 2006 súčasťou štátnej energetickej spoločnosti Slovenské elektrárne, a.s. (SE, a.s.). Jadrová a  vyraďovacia spoločnosť, a.s. (JAVYS, a.s.) sa etablovala v slovenskej energetike v roku 2005. Pôvod vzniku spoločnosti treba hľadať v transakčných dokumentoch o  privatizácii Slovenských elektrární, a.s. Na

Obrázok č. 2: Počas spúšťania Obrázok č. 1: Osádzanie tlakovej nádoby reaktora

14

základe víťaznej ponuky bol potvrdený víťaz tendra – talianska spoločnosť ENEL, ktorá po zavŕšení privatizačného procesu a po splnení podmienok transakčnej zmluvy získala 66 % akcií tejto spoločnosti. Jednou z hlavných odkladacích podmienok zavŕšenia privatizácie však bolo vyčlenenie tzv. vybraných jadrových aktív (oba bloky jadrovej elektrárne V1, vyraďovaná elektráreň A1, zariadenia na spracovanie a  ukladanie rádioaktívnych odpadov a vyhoreného jadrového paliva), ktoré neboli predmetom predaja, do štátnej akciovej spoločnosti, ktorá v tom čase vznikla pod

M a g a z í n

Obrázok č. 3: Chladiace veže v Jaslovských Bohuniciach

názvom GovCo, a.s. Komplikované sa ukázalo vyčlenenie najmä JE V1, ktorá bola súčasťou závodu Elektrárne Bohunice a s JE V2 tvorili nielen technicky, ale aj administratívne previazané jednotky. Proces sa však aj napriek počiatočným ťažkostiam úspešne zavŕšil a od 1. apríla 2006 prevzala spoločnosť GovCo zodpovednosť za vybrané jadrové aktíva vrátane oboch blokov JE V1. Neskôr v  priebehu roku 2006 sa zmenil názov spoločnosti a súčasným vlastníkom JE V1 je Jadrová a  vyraďovacia spoločnosť a.s., pričom vlastníkom 100 % akcií spoločnosti je ministerstvo hospodárstva SR. Osud elektrárne V1 bol však už spečatený od roku 1999, keď vláda Slovenskej republiky prijatím Uznesenia 801/1999 schválila ako reálny termín odstavenia blokov jadrovej elektrárne V1 Jaslovské Bohunice – rok 2006 pre 1. blok a rok 2008 pre 2. blok. Toto Uznesenie bolo prijaté na základe prístupových rokovaní vlády SR o vstupe do EÚ. V posledný deň roku 2006, presne na Silvestra, bola definitívne zastavená riadená štiepna reakcia v  reaktore 1. bloku jadrovej elektrárne V1, blok bol odstavený a  skončila sa produkcia elektriny z  tohto bloku. Bol začatý proces ukončovania jeho prevádzky. 2. blok zostáva v plnej komerčnej prevádzke, ale podobný osud ho čaká na konci roku 2008.

História blokov jadrovej elektrárne V1

História jadrovej elektrárne V1 sa začala písať v roku 1966, kedy sa rozhodlo o výstavbe druhej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach. Pôvodne sa uvažovalo o elektrárni rovnakého typu ako elektráreň A1, ktorej výstavba práve

Jadrová elektráreň V1 s reaktormi typu VVER 440 je koncepčne riešená v dvoch samostatných energetických blokoch. Technologická schéma bloku je dvojokruhová. Primárny okruh je časť zariadení jadrovej elektrárne, v ktorej sa jadrová energia mení na tepelnú. Zdrojom tepelnej energie v jadrovej elektrárni je štiepna reakcia prebiehajúca v aktívnej zóne reaktora. V aktívnej zóne reaktora je 349 kaziet, z toho 37 regulačných kaziet, 36 imitátorov na ochranu zvaru steny tlakovej nádoby reaktora pred radiačným tokom a ostatné sú palivové kazety. Každá palivová kazeta obsahuje 126 palivových prútikov s tabletkami oxidu uraničitého v obale zo zirkóniovej zliatiny. Tepelnú energiu odvádza z reaktora chladiaca voda, ktorá prúdi okolo palivových článkov prostredníctvom šiestich cirkulačných slučiek pripojených na reaktor. Hlavnými časťami slučky je primárne potrubie s  cirkulačným čerpadlom, dvoma uzatváracími armatúrami a  horizontálnym parogenerátorom. Z  reaktora postupuje zohriata voda cez hlavné uzatváracie armatúry do parogenerátorov, kde odovzdáva svoju energiu vode sekundárneho okruhu. Voda primárneho okruhu s teplotou cca 300 °C a tlakom 12,25 MPa prechádza vnútrom rúrkového zväzku, ktorý tvorí 5 536 rúrok s dĺžkou 8 – 12 metrov. Voda sekundárneho okruhu s tlakom približne 5 MPa sa v nádobe parogenerátora premieňa na paru. Ochladená voda primárneho okruhu sa vracia z parogenerátorov späť do aktívnej zóny reaktora cez hlavné cirkulačné čerpadlá, ktoré udržujú obeh vody v primárnom okruhu. Na jednu z cirkulačných slučiek je pripojený kompenzátor objemu, ktorý vyrovnáva zmeny objemu vody pri zmene výkonu reaktora a súčasne udržuje tlak chladiacej vody v primárnom okruhu na konštantnej hodnote. V sekundárnom okruhu sa premieňa tepelná energia pary vyrobenej v parogenerátoroch na energiu mechanickú v parnej turbíne. Na jednom bloku sú dve turbíny, každá s výkonom 220 MWe. Turbína má vysokotlakovú časť a zdvojenú nízkotlakovú časť. Expanzia tlakovej pary medzi lopatkami rotora turbíny spôsobuje jeho točenie. Po expanzii pary v nízkotlakovej časti a znížení teploty v turbíne sa v kondenzátoroch para mení na vodu. Kondenzát vznikajúci z pary je vedený späť do parogenerátora, kde sa znovu mení na paru a prúdi do turbíny. Cyklus vody a pary v sekundárnom okruhu sa uzatvára. K premene pohybovej energie na energiu elektrickú dochádza v generátore, ktorého rotor je pevne spojený s rotorom turbíny. Na svorkách generátora sa získava elektrická energia s napätím 15,75 kV, následne sa transformuje na 220 kV a distribuuje sa do siete. Pre efektívnejšiu premenu tepelnej energie na mechanickú je zabezpečené chladenie kondenzátorov pod nízkotlakovými časťami turbín, v ktorých je pare odnímaná jej už nevyužiteľná energia, čo zaisťuje tretí, tzv. cirkulačný chladiaci okruh elektrárne. Na tento okruh sú pripojené chladiace veže, kde sa voda zohriata v kondenzátoroch ochladzuje. Zatiaľ čo primárny a sekundárny okruh sú okruhy uzavreté, okruh cirkulačnej chladiacej vody je otvorený. V chladiacich vežiach dochádza k úletu pary a drobných čiastočiek vody do ovzdušia, a preto je systém potrebné dopĺňať upravenou prídavnou chladiacou vodou z rieky Váh. prebiehala. Po zvážení poznatkov o  jednotlivých typoch reaktorov nakoniec Československo prijalo ponuku bývalého Sovietskeho zväzu na výstavbu elektrárne s tlakovodnými reaktormi VVER typu V-230 s  elektrickým výkonom 440  MW. Rozhodnutie o  orientácii na tzv. tlakovodné reaktory sa ukázalo ako správne, pretože tento typ má vo svete dominantné postavenie pre svoju jednoduchosť, spoľahlivosť, bezpečnosť a  kompaktnosť. Umiestnenie elektrárne v lokalite Jaslovské Bohunice prinieslo viaceré pozitíva napr. využívanie existujúcich objektov staveniska, ale najmä v  kontinuite prác dodávateľských organizácií a  využití skúseností pracovníkov investora a prevádzkovateľa v procese prípravy, realizácie a spúšťania elektrárne. Výstavba jadrovej elektrárne V1 sa začala v  apríli 1972 budovaním pomocných objektov. Základný kameň hlavného výrobného bloku bol položený o rok neskôr, 25. apríla 1973. Samotná výstavba jadrovej elektrárne V1 trvala takmer 6 rokov.

V polovici novembra 1978 bolo ukončené zavážanie čerstvého jadrového paliva do reaktora a 27. novembra o 15:30 hod bol dosiahnutý prvý tzv. kritický stav reaktora, začiatok riadenej štiepnej reakcie. Po vykonaní experimentov fyzikálneho spúšťania, bol k sieti ako prvý slávnostne prifázovaný turbogenerátor č. 11 v nedeľu 17. decembra 1978 o 21:13 hod. Týmto okamihom začala éra prevádzky blokov typu VVER-440 v československej energetickej sústave. Potom nasledovala skúšobná prevádzka bloku a  od 1. apríla 1980 začal 1. blok pracovať v trvalej komerčnej prevádzke. Druhý blok po dokončení montáže a  zavezení paliva do reaktora dosiahol prvý stav riadenej štiepnej reakcie 15.3.1980 a prifázovaný k  sieti bol 26.3.1980. Po úspešnej skúšobnej prevádzke bol 2. blok JE V1 zaradený do trvalej prevádzky.

Porovnanie typov reaktorov

V lokalite Jaslovské Bohunice bola ako prvá spustená elektráreň A1. Táto elektráreň bola

15

e

l

e

k

t

r

o

ENERGETIKA

Obrázok č. 4: Jadrová elektráreň V1 v Jaslovských Bohuniciach

budovaná ako výskumno-vývojový typ. V elektrárni bol inštalovaný reaktor typu KS-150. Tento reaktor používal ako palivo prírodný urán, bol moderovaný ťažkou vodou (D2O) a chladený oxidom uhličitým (CO2). Elektráreň A1 mala inštalovaný výkon 150 MW. Ďalšie dve elektrárne v lokalite t.j. elektráreň V1 a V2 sú principiálne rovnakého typu. Sú to elektrárne s  tlakovodným reaktorom, ktorý používa ako palivo mierne obohatený urán vo forme oxidu uraničitého (UO2), je moderovaný a chladený upravenou demineralizovanou vodou (H20). Označenie podľa výrobcu je VVER (vodo-vodnyj energetičeskyj reaktor) a v medzinárodnom označení je to PWR (Pressurized Water Reactor). Inštalovaný výkon bloku je 440 MW. Rozdiely medzi elektrárňou V1, kde sú použité reaktory typu V-230, a  elektrárňou V2 s  reaktormi typu V-213 vyplývajú z  rozdielneho času vytvárania projektov. S  postupujúcimi vedomosťami a  skúsenosťami s  prevádzkou jadrových elektrární bol v  čase projektovania JE V2 kladený zvýšený dôraz na jadrovú bezpečnosť. Rozdiely sa týkajú najmä spôsobu riadenia prevádzky a vybavenia bezpečnostnými systémami. Technologická schéma a parametre jednotlivých médií sú až na malé výnimky zhodné. Rovnaký typ ako v  JE V2, t.j. VVER typ V-213 je použitý v  elektrárni  Mochovce a v Českej republike v Dukovanoch.

Vylepšenia projektu

V  JE V1 sa od samého začiatku udržiaval vysoký štandard bezpečnosti prevádzky. Dokonalá znalosť zariadenia, technická zdatnosť a kvalifikovaný prístup sa premietli v navrhovaných a realizovaných úpravách. Boli to napríklad dodatočná montáž kontinuálneho čistenia rúrok hlavných kondenzátorov, sitá na trase cirkulačnej vody do kondenzátorov, rekonštrukcia chladiacich veží, úprava rozvádzacieho kola vysokotlakových častí turbín a  iné. Z  dôvodu zníženia radiačnej záťaže zvarových spojov

16

tlakovej nádoby reaktora bolo miesto palivových kaziet zavezených 36 tieniacich kaziet po obvode aktívnej zóny postupne na oboch blokoch. Malá rekonštrukcia Na začiatku deväťdesiatych rokov minulého storočia sa nachádzali bloky JE V1 typu V-230 v približne 1/3 pôvodne plánovanej svojej životnosti a  začali sa podrobovať hĺbkovej analýze ich prevádzkovej bezpečnosti a  spoľahlivosti z  pohľadu novších kritérií, vzniknutých v období po spustení blokov jadrovej elektrárne JE V1. V snahe zaistiť zvýšenú úroveň bezpečnosti elektrárne, Československá komisia pre atómovú energiu vydala Rozhodnutie č.  5/91, v  ktorom podmienila ďalšiu prevádzku elektrárne zrealizovaním 81 bodov tohto rozhodnutia. O  množstve vykonaných prác svedčí i  výška nákladov vynaložených na tzv. malú Obrázok č. 5: Vyvedenie výkonu z JE V1

rekonštrukciu, ktorá predstavovala v tom čase značnú sumu 2 miliardy korún. Realizáciou týchto prevažne technických opatrení sa výraznou mierou zvýšila bezpečnosť tejto jadrovej elektrárne. Veľmi dôležitou a  mimoriadne úspešnou akciou bolo žíhanie tlakovej nádoby reaktora oboch blokov JE V1. V spolupráci s firmou Škoda bolo vyvinuté jednoúčelové žíhacie zariadenie a počas odstávok na výmenu paliva realizované žíhanie tlakovej nádoby reaktora 1. aj 2. bloku. Podstatnou mierou týmto boli kladne ovplyvnené vlastnosti tlakovej nádoby reaktora a  výrazne bola znížená tzv. teplota krehkého lomu týchto tlakových nádob, čo podstatne prispelo k zvýšeniu ich bezpečnosti a  spoľahlivosti. Dôkazom jedinečnosti zariadenia a úspešnosti akcie bola aj realizovaná objednávka žíhania tlakovej nádoby reaktora vo fínskej elektrárni Loviisa s reaktormi podobného typu.

M a g a z í n

8

V-1 Automatické odstavenia reaktora AO-1

7 [Poþet] Počet automatických odstavení za rok

6 5 4 3 2 1 0 197 78 197 79 198 80 198 81 198 82 198 83 198 84 198 85 198 86 198 87 198 88 198 89 199 90 199 91 199 92 199 93 199 94 199 95 199 96 199 97 199 98 199 99 200 00 200 01 200 02 200 03 200 04 200 05 200 06 200 07

Postupná rekonštrukcia Po ukončení prác v procese malej rekonštrukcie vydal Úrad jadrového dozoru Slovenskej republiky (ÚJD SR) v roku 1994 rozhodnutie, ktorým podmienil umožnenie ďalšej prevádzky JE V1 dosiahnutím medzinárodne akceptovateľnej úrovne jadrovej bezpečnosti. Na základe tohto rozhodnutia sa v rokoch 1996 – 2000 v JE V1 realizovala tzv. postupná rekonštrukcia. Investícia predstavovala značný objem prostriedkov – približne 7,5 mld. korún. Cieľom rekonštrukcie bola implementácia bezpečnostných opatrení a vytvorenie predpokladov pre možné predĺženie plánovanej životnosti elektrárne, ktorá bola pôvodne určená na 30 rokov. Bol to pilotný projekt na reaktoroch tohto typu a JE V1 sa po ukončení postupnej rekonštrukcie stala najbezpečnejšou elektrárňou s  reaktormi typu VVER V-230. Realizáciou postupnej rekonštrukcie bola zvýšená jadrová bezpečnosť a  prevádzková spoľahlivosť na medzinárodne akceptovateľnú úroveň, čím boli vytvorené technické predpoklady bezpečnej, spoľahlivej, ekonomickej a  ekologickej prevádzky minimálne do konca jej projektovej životnosti. Podkladom na spracovanie programu postupnej rekonštrukcie boli závery misií Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu - MAAE (OSART, Safety Review Team), odborných analýz a  inžinierskeho posudku častí identifikovaných na základe „Basic engineering“. Generálnym dodávateľom bolo konzorcium REKON, ktoré tvorila nemecká firma Siemens a VÚJE a.s. Rekonštrukcia sa dotýkala celkom sedemnástich oblastí. Rekonštrukčné práce sa čiastočne vykonávali počas prevádzky, avšak najmä počas rozšírených odstávok na výmenu paliva. Najväčší rozsah prác bol realizovaný počas generálnej opravy v roku 2000, teda v záverečnej fáze postupnej rekonštrukcie. Vyváženým spôsobom sa posilnila ochrana do hĺbky realizáciou opatrení. Po ukončení rekonštrukcie v  novembri 2000 misia MAAE vykonala posúdenie výsledkov postupnej rekonštrukcie. V  sumárnej správe konštatovala, že bol realizovaný súhrnný a uspokojivý program zvýšenia bezpečnosti, ktorý definuje novú projektovú základňu spĺňajúcu slovenské národné požiadavky a v niektorých oblastiach je nad rozsah odporúčaní MAAE. Vykonané audity a  misie zo strany odborných  medzinárodných organizácií ako MAAE, WANO (Svetové združenie prevádzkovateľov jadrových elektrární), WENRA (Združenie západoeurópskych národných dozorov) a podobne v záveroch kladne hodnotili stav jadrovej elektrárne a žiadna neodporučila odstavenie JE V1 z prevádzky. Úrad jadrového dozoru SR po ukončení

Blok 1

Blok 2

[ Rok ]

Rok

Obrázok č. 6: Počet automatických odstavení JE V1 v rokoch 1978 až 2007

postupnej rekonštrukcie vydal Rozhodnutie ÚJD SR č. 144/2001 pre 1. blok a č. 220/2001 pre 2. blok JE V1, v  ktorom vyjadril súhlas s  ďalšou časovo neobmedzenou prevádzkou blokov JE V1. Môžeme, bohužiaľ, len smutne konštatovať, že kým tím špecialistov finišoval v procese rekonštrukcie a modernizácie jadrovej elektrárne V1, ktorou sa zvýšila jej úroveň bezpečnosti na úroveň porovnateľnú s  podobnými

elektrárňami vo svete, bolo prijaté rozhodnutie o  predčasnom odstavení elektrárne v  roku 2006 a 2008. Rozhodnutie odstaviť jadrové bloky elektrárne V1 bolo politickým rozhodnutím na základe prístupových rokovaní zo strany vlády SR a  orgánov EÚ a  nebolo vyvolané nevyhovujúcim technickým stavom zariadení jadrovej elektrárne alebo neakceptovateľným rizikom z prevádzky tejto elektrárne.

Obrázok č. 7: Reaktorová sála

17

e

l

e

k

t

r

o

ENERGETIKA

Plán

Skutočnosť

Plnenie

Výroba elektriny

2 933 200 MWh

2 976 462 MWh

101,5 %

Dodávka elektriny

2 699 363 MWh

2 742 628 MWh

101,6 %

341,1 MW

353,88 MW

103,75 %

61 dní

56,34 dňa

Pohotový výkon Trvanie rozšírenej generálnej opravy Disponibilita (OF)

84,5 %

Koeficient pohotovosti bloku (UCF)

83,74%

Tabuľka č. 1: Plánované a dosiahnuté prevádzkové ukazovatele 2. bloku JE V1 za rok 2007

Hodnotenie prevádzky za dobu životnosti

Keďže 1. blok bol, ako som uviedol, definitívne odstavený na konci roku 2006, môžeme komplexne vyhodnotiť jeho ukazovatele. Počas dvadsaťosemročnej komerčnej prevádzky bol 1.  blok JE V1 spoľahlivým pilierom elektrizačnej sústavy bývalého Československa a  neskoršie, po vzniku Slovenskej republiky, slovenskej elektrizačnej sústavy. Od začiatku prevádzky, ktorá začala v decembri roku 1978, až do jej ukončenia v decembri roku 2006, vyrobil 1. blok 76  691 GWh elektriny, čo predstavuje súčasnú asi 2,7 ročnú spotrebu elektriny Slovenska. Na výrobu takéhoto množstva elektriny musel reaktor 1. bloku vyprodukovať takmer 911 mil. GJ tepla z jadrového paliva. Len na ilustráciu uveďme, že na výrobu takéhoto množstva elektriny by sa muselo spáliť približne 36 mil. ton čierneho uhlia, alebo 83 mil. ton hnedého uhlia, alebo 22 mil. ton mazutu alebo takmer 27 mil. m3 zemného plynu. Pre predstavu tohto objemu pre čitateľa je možné uviesť tieto množstvá vo forme počtu železničných vagónov,

alebo vlakových súprav potrebných na ich prepravu. Ak uvažujeme nosnosť vagónov 40 ton, potom čierneho uhlia by sme potrebovali cca 910 825 a hnedého uhlia 2 070 056 vagónov. Dĺžka takejto súpravy by pri dĺžke vagónu 14 m bola pri čiernom uhlí 12 754 km a pri hnedom uhlí 28  986 km. Uvádzanie týchto hodnôt nie je samoúčelné, ale hovorí o ekologickej výrobe elektriny a  ich dôsledkom je obrovský príspevok k  ochrane životného prostredia a obmedzovaniu emisií, najmä keď emisné kvóty skleníkových plynov sú zo strany EÚ čím ďalej tým viac znižované a dotknú sa najmä prevádzky tepelných elektrární. Pôvodne boli jadrové bloky určené len na prevádzku v  základnom zaťažení, od roku 1987 sa začali využívať aj pre terciárnu reguláciu elektrizačnej sústavy podľa požiadaviek energetického dispečingu. Po prepojení sústavy CENTREL so západoeurópskou sústavou UCPTE (dnes UCTE) vzrástli požiadavky i  na elektrizačnú sústavu Slovenskej republiky. Vznikla tak požiadavka prevádzkovať bloky JE V1 aj v režime primárnej regulácie elektrickej siete, čo predstavuje reguláciu

V-1 Výroba elektriny

3500

GWh (GWh) Výroba elektriny

3000 2500 2000 1500 1000 500

19 978 19 979 19 980 19 981 19 982 19 983 19 984 19 985 19 986 19 987 19 988 19 989 19 990 19 991 19 992 19 993 19 994 19 995 19 996 19 997 19 998 19 999 20 000 20 001 20 002 20 003 20 004 20 005 20 006 20 007

0

Blok 1

Blok 2

Obrázok č. 8: Výroba elektriny JE V1 v rokoch 1978 až 2007

18

[ Rok ]

frekvencie. V  JE V1 začalo využívanie tejto podpornej služby od roku 1998. Na konci tohto roku bude definitívne odstavený aj druhý blok a očakávame, že konečné komplexné technicko-ekonomické ukazovatele budú rovnako priaznivé ako boli na prvom bloku. Sme hrdí na to, že v JE V1 sa udržiavala vysoká úroveň kultúry a  bezpečnosti počas celého obdobia. Jedným z  ukazovateľov spoľahlivosti prevádzky je počet automatických odstavení (AO) reaktora. Z grafu na obrázku 6 je vidieť, že okrem obdobia prvých rokov prevádzky sa táto hodnota pohybovala v priemere na úrovni 1 až 2 zásahy AO za rok, v  posledných rokoch po modernizácii systému kontroly a riadenia na takmer nulovej úrovni. Aj posledné automatické odstavenie reaktora v roku 2006 sa odohralo počas energetického spúšťania z výkonu reaktora 5 %. Tieto hodnoty sú aj medzinárodne uznávané za priaznivé. 2. blok JE V1 bol počas roku 2007 a je dodnes prevádzkovaný na nominálnom alebo zníženom výkone s  výnimkou odstávky na výmenu paliva spojenej s rozšírenou generálnou opravou. Na zníženom výkone bol prevádzkovaný v prípade požiadavky na poskytovanie tzv. podporných služieb (primárna regulácia výkonu, terciárna regulácia výkonu a dispečerská záloha). Z hodnotenia prevádzky v uplynulom roku vyplýva, že 2. blok JE V1 dosiahol výborné prevádzkové výsledky, splnil a vo väčšine prípadov výrazne prekročil plánované prevádzkové ukazovatele. Taktiež plánovaná rozšírená generálna oprava bola realizovaná v  rekordnom čase za dodržania požiadaviek kvality a kultúry bezpečnosti. Dôkazom týchto tvrdení sú výrobné ukazovatele za rok 2007, uvedené v tabuľke č. 1. Komplexné hodnotenie prevádzky z  hľadiska bezpečnosti bolo spracované v  Správe o bezpečnosti prevádzky jadrových zariadení JAVYS, a. s. za rok 2007. Z jej záverov vyplýva, že prevádzka blokov JE V1 bola v sledovanom období bezpečná a spoľahlivá. Základné atribúty bezpečnej prevádzky boli hodnotené stupňom veľmi dobrý. Priebeh výroby elektriny v  JE V1 je znázornený na obrázku 8.

Obrázok þ. 2: Výroba elektriny JE V1 v rokoch 1978 až 2007

V súlade so slovenskou legislatívou bol vypracovaný Koncepþný plán vyraćovania (KPV). Tento dokument poskytol všeobecné technické a finanþné informácie o možných a rozumne vykonateĐných M a alternatívach g a z í n vyraćovania. Zo štyroch alternatív, analyzovaných v KPV bola následne vybratá Alternatíva bezprostredného vyraćovania (IDO). Hlavnou þrtou tejto alternatívy je bezprostredná a plynulá demontáž zariadení, demolácia budov až na dno stavebnej jamy a príprava lokality na ćalšie využitie.

Ukončovanie prevádzky jadrovej elektrárne a príprava na vyraďovanie

Odstavením 1. bloku JE V1 bola začatá etapa ukončovania prevádzky, ktorá je definovaná ako časový úsek začínajúci konečným odstavením 1. bloku, pokračujúci konečným odstavením 2. bloku a  končiaci po splnení radu technických a  legislatívnych opatrení, získaním povolenia na vyraďovanie od ÚJD SR. Etapa ukončovania prevádzky zahŕňa taktiež vyvezenie vyhoreného jadrového paliva do medziskladu vyhoreného paliva a vyvezenie všetkých prevádzkových rádioaktívnych odpadov (RAO) z bloku. Počas etapy ukončovania prevádzky 1.  bloku (následne po roku 2008 aj 2. bloku) elektráreň zostáva držiteľom platného povolenia ÚJD SR na prevádzku. Toto obdobie predstavuje proces dochladenia paliva najprv v  reaktore, následne v bazéne skladovania do hodnoty zostatkového výkonu palivových kaziet, ktoré umožní odtransportovať palivo z bloku v špeciálnych kontajneroch do medziskladu vyhoreného paliva. Súčasne by mali byť spracované všetky prevádzkové rádioaktívne odpady a uložené v špeciálnych zložiskách mimo blokov JE V1. Ešte pred odstavením 1. bloku bol vypracovaný dokument Koncepcia ukončovania prevádzky JE V1, kde sa definovali všetky fázy obdobia ukončovania prevádzky a kde bolo zadefinované, ktoré systémy a  zariadenia sú počas celého obdobia nutné a musia zostať funkčné a ktoré už nie sú potrebné. 1. blok JE V1 bol do februára 2008 prevádzkovaný v  odstavenom stave, t.j. zastavená riadená štiepna reakcia, blok bol trvale vychladený, reaktor utesnený, všetko palivo zostalo v reaktore, regulačné kazety boli zasunuté do aktívnej zóny a odvod tepla z aktívnej zóny reaktora bol zabezpečovaný prirodzenou cirkuláciou. Vo februári 2008 bol reaktor roztesnený, palivo bolo vyvezené z  reaktora do bazénu skladovania v blízkosti reaktora.

Okamžité vyraćovanie (IDO) Prevádzka

1978,1980

Ukonþovanie prevádzky

2006, 2008

I. etapa vyraćovania

2017

2012

Povolenie na prevádzku

II. etapa vyraćovania

UvoĐnenie lokality

2025

Povolenie na vyraćovanie

Obrázok č. 9: Zjednodušená schéma Alternatívy bezprostredného vyraďovania

V  súlade soa slovenskou legislatívou bol V súlade financovania s Koncepciou ukončovania preSpôsob ukonþovania prevádzky vyraćovania vypracovaný Koncepčný plán vyraďovania vádzky boli zariadenia a  systémy potreb(KPV). Tento dokument poskytol všeobecné pre prevádzku 1. bloku a  ako podporné né technické a  finančné informácie o  možsystémy pre 2. blok prevádzkované, udržianých a  vykonateľných alternatívach vyraďované a  testované podľa platných prevádzvania. Zo štyroch alternatív, analyzovaných kových predpisov. Ostatné systémy a  zariadenia, nepotrebné pre prevádzku 1. bloku, v KPV bola následne vybratá Alternatíva bezprostredného vyraďovania (IDO). Hlavnou resp. ako podpora pre 2. blok, boli odstavené črtou tejto alternatívy je bezprostredná a plya znefunkčnené. nulá demontáž zariadení, demolácia budov až Prevádzka 1. bloku v  odstavenom stave Financovanie odstavovania, ukonþovania prevádzky a vyraćovania je riešené viaczdrojovo – z vlastných nanadno stavebnej jamy a príprava na bola do dnešného hodnotená akofondu stabilzdrojov, príspevkov zdňa Národného jadrového a z fondu podporu odstavenia JE V1 zo zdrojov lokality EÚ. Z Národného fondu budú hradené projekty v procese ďalšievyraćovania využitie. na základe žiadostí na konkrétne ná, spoľahlivájadrového a bezpečná. projekty v príslušnom roku.

Obrázok č. 10: Bloková dozorňa Obrázok č. 11: Strojovňa

Obrázok 12: Detail ovládacieho panelu v blokovej dozorni

19

e

l

e

k

t

r

Spôsob financovania ukončovania prevádzky a vyraďovania

o

Financovanie odstavovania, ukončovania prevádzky a vyraďovania je riešené viaczdrojovo – z vlastných zdrojov, príspevkov z Národného jadrového fondu a z fondu na podporu odstavenia JE V1 zo zdrojov EÚ. Pri realizácii týchto činností sú a  budú uplatňované princípy obstarávania v zmysle platných právnych predpisov, t.j. zákona o obstarávaní a  pravidiel medzinárodného fondu na podporu odstavenia jadrovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach (BIDSF). Z Národného jadrového fondu budú hradené projekty v procese vyraďovania na základe žiadostí na konkrétne projekty v  príslušnom roku. BIDSF bol ustanovený na základe uzatvorenia Rámcovej dohody medzi vládou SR a  Európskou bankou pre obnovu a  rozvoj (EBRD) v roku 2001, pričom prostriedky z tohto fondu majú slúžiť na čiastočnú kompenzáciu škôd, ktoré vznikli Slovenskej republike predčasným odstavením JE V1. Spoločnosť JAVYS, a.s. bola poverená ako jeden z prijímateľov finančných prostriedkov z fondu BIDSF. Čerpanie finančných prostriedkov z  fondu BIDSF na jednotlivé projekty je zabezpečené na základe uzatvárania grantových

ENERGETIKA

dohôd medzi JAVYS, a.s. a EBRD. Doteraz bolo takto uzatvorených 13 grantových dohôd. Samotné projekty prípravy ukončovania prevádzky a  vyraďovania JE V1 hradené z  fondov BIDSF sú rozdelené na 4 základné skupiny: n Projekty A  sú zamerané na modifikáciu systémov JE V1 pre potreby ukončovania prevádzky. n Projekty B sa týkajú dokumentácie vyraďovania JE V1 pre účely získania povolenia na etapu vyraďovania. n Projekty C sa zaoberajú nakladaním s rádioaktívnymi odpadmi z vyraďovania JE V1. n Projekty D sa budú vzťahovať na samotné vyraďovanie zariadení a objektov JE V1. Vyraďovanie jadrovej elektrárne je zložitý proces a v mnohých aspektoch je odlišný od demontáže nejadrového zariadenia. Aj počas tohto procesu musí byť zachovaná disciplína, systémovosť prác, kontrola celého procesu a vysoká úroveň kultúry riadenia procesu. Významnú úlohu tu zohráva aj ekonomické hľadisko, aby vyraďovanie elektrárne bolo pri zachovaní všetkých atribútov bezpečnosti čo najefektívnejšie. Po vyradení elektrárne V1 sa predpokladá ďalšie komerčné využitie tejto

lokality a v súčasnosti sú analyzované rôzne spôsoby jej využitia. Okrem iného je lokalita Jaslovské Bohunice jednou z alternatív na výstavbu nového jadrového zdroja.

Záver

JE V1 bola vždy prevádzkovaná v  súlade s  projektom. Počas jej prevádzky bolo realizovaných viac ako 1300 projektových zmien zameraných na zvýšenie jadrovej bezpečnosti, prevádzkovej spoľahlivosti a zlepšení ekonomiky výroby. Prevádzka jadrovej elektrárne V1 bola po celý čas prevádzky spoľahlivá, bezpečná a ekonomický výhodná a potvrdila správnosť orientácie sa spoločnosti na takýto spôsob výroby elektriny a  je predpoklad ďalšieho rozvoja jadrovej energetiky už na báze jadrových blokov vyššej generácie. Treba ešte raz zdôrazniť, že bloky jadrovej elektrárne V1 sú vo veľmi dobrej technickej kondícii a úroveň bezpečnosti JE V1 je na porovnateľnej úrovni s  inými jadrovými zariadeniami podobnej generácie, ktoré sú vo svete v prevádzke a u ktorých sú ešte aj trendy predlžovať životnosť. Rozhodnutie o  odstavení je politické rozhodnutie, bolo prijaté na medzinárodnej úrovni a  spoločnosť JAVYS ako vlastník a prevádzkovateľ rešpektuje toto rozhodnutie.

Asociace Energetických Manažerů si dovoluje vás pozvat na tradiční již

XI. Podzimní konferenci, která proběhne ve dnech 10. a 11. září 2008 v Lichtenštejnském paláci v Praze na Malé straně a bude věnována tématu

Energetika udržitelná a bezpečná – Priority českého předsednictví EU.

20

EGÚ Brno, a. s.

si Vás dovoluje pozvat na tradiční dvoudenní seminář, prozatím pracovně nazvaný

„Aktuální situace a vývoj energetiky ČR na pozadí rozvojových strategií EU“ Seminář se stejně jako v  předchozích letech uskuteční i  letos v  tradičním podzimním termínu ve dnech 29. a 30. září 2008 v kongresové hale hotelu Voroněž. Seminář, zaměřený na aktuální témata rozvoje energetiky ČR v nejbližším a perspektivním období, se bude přednostně zabývat touto problematikou: n očekávaný stav a možnosti rozvoje ES ČR ve středně a dlouhodobé perspektivě, zejména se zaměřením na rozvoj fosilních a jaderných zdrojů, n primární palivové zdroje ČR a jejich optimální využití, n střednědobé cíle českých energetických institucí na pozadí evropských legislativních a koncepčních změn, n strategie EU - balíček opatření EK a jeho očekávané dopady na energetiku ČR, n obnovitelné zdroje v palivovém mixu EU a renesance opatření na straně spotřeby - cesta ke „smart grids“, n obchod s emisními povolenkami a jeho dopad na trh s elektřinou, n české teplárenství v souvislostech budoucího vývoje tržního prostředí. Podrobnější informace o programu a organizaci semináře budou v dostatečném předstihu uveřejněny na internetové stránce http://www.egubrno.cz/ v sekci Semináře.

p ly n á r e n s t v í

Pro RWE je důležité přispět k další diverzifikaci zdrojů zemního plynu Mgr. Martin Chalupský, ředitel komunikace, RWE Transgas

N

a evropském energetickém trhu se dnes podle analýzy Cambridge Energy Research Associates (CERA) obchoduje více než 500 miliard m3 zemního plynu. Přes 70 procent z  tohoto množství dodává pouze pět společností (Gazprom Export, Sonatrach, Exxon Mobil, Shell, Statoil Hydro). S  ohledem na budoucnost jsou pak patrné dva protichůdné trendy. Na jedné straně jde o nárůst spotřeby na přibližně 700 miliard m3 již v letech 2020-25, ke kterému dojde díky průměrnému ročnímu růstu o  1,6 procenta. Druhý trend je dán domácí evropskou těžbou zemního plynu, která výrazně klesá o 4,7 procenta za rok. Výsledkem je očekávaný růst podílu dovozů z dnešních 59 procent na 84 procent v roce 2020. Oligopol producentů zemního plynu se projevuje zvýšeným tlakem na ceny, který je navíc posilován indexací zemního plynu ze 75 procent na vývoj cen ropy. Toto propojení není bezúčelné, protože většina společností, které těží plyn, vystupuje také v roli producenta ropy. A stejnorodost cash flow je jejich přirozeným zájmem. Do popředí tak vystupují otázky spojené se zajištěním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. „RWE chce své zákazníky v Evropě zásobovat dobře a bezpečně. Vzhledem k tom, že zde máme co do činění s oligopolem producentů, je pro RWE velmi důležité dále přispět k další diverzifikaci zdrojů dodávek do Evropy. Přirozeně vedle dalšího rozšiřování obchodních vztahů s našimi existujícími dodavateli,“ řekl Wolfgang Peters, člen představenstva RWE Transgas zodpovědný za nákup zemního plynu.

V porovnání s ostatními fosilními zdroji energie by měla v Evropě v příštích desetiletích růst nejrychleji poptávka po zemním plynu. Studie Mezinárodní energetické agentury (IEA), Eurogasu i US Energy Information Administration upozorňují, že by se mohla až zdvojnásobit. Jako hlavní důvod růstu spotřeby bývá označováno širší využití zemního plynu při výrobě elektřiny a v dopravě. Evropa se i díky tomu stává stále více závislá na dovozech zemního plynu a do popředí vystupují otázky bezpečnosti a spolehlivosti zásobování. v  příštích letech uplatnit, udělají z  RWE také producenta LNG,“ uvedl Peters. Portfolio RWE částečně doplňují také krátkodobé (short term) dodávky z obchodovaných trhů - z NBP v Anglii a z TTF v Nizozemí. Z pohledu diverzifikace zásobování Evropy, ale i České republiky zemním plynem bylo ze strany RWE rozhodnutím strategického významu zapojení se do projektu plynovodu Nabucco. Záměr vybudovat jej oznámilo původně konsorcium pěti energetických firem (OMV Gas International (Rakousko), MOL (Maďarsko), Bulgargaz (Bulharsko), Transgaz (Rumunsko), BOTAS (Turecko), ke

RWE počítá s napojením plynovodu Nabucco na českou tranzitní soustavu

kterým se 5. února 2008 připojilo RWE. Wolfgang Peters k tomu říká: „Existuje velmi mnoho lidí, kteří tvrdí, že je to velmi obtížný projekt, že z něj nic nebude. Není tam dost plynu. Vždyť už se stavějí jiné plynovody… Můj názor je jiný. RWE je společnost, která má také odvahu k určité podnikatelské vizi. Když se podíváte na potenciál rezerv kaspického regionu plus na potenciál rezerv bližšího Středního východu, pak jejich součet přesahuje potenciál zásob celého Ruska. Neexistují dobré nebo špatné rezervy a není pravda, že s Irákem nebo s Iránem nelze obchodovat. Jen řekněte, pomyslel někdo před třiceti lety na to, že dnes už nebude studená válka, že železná opona padne, anebo že se Severní a Jižní Korea zase sloučí?“ Plynovod Nabucco bude dlouhý 3300 km a  povede z  rozsáhlých nalezišť v  oblasti Kaspického moře přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a  Maďarsko do Rakouska. Výše celkové investice do výstavby je odhadovaná na 4-6 miliard euro a předpokládaný objem přepraveného zemního plynu by měl

Více zdrojů, více jistoty

RWE disponuje portfoliem 13 velkých dovozních smluv především z Norska, Nizozemí a Ruska. Kromě toho má ale také vlastní produkci – společnost RWE DEA těží v  Německu a  v  anglickém Severním moři. RWE DEA má také významné koncesní pozice v  severní Africe. „Pokud se je podaří

22

Obrázek č. 1: Plynovod Nabucco bude dlouhý 3300 km a povede z rozsáhlých nalezišť v oblasti Kaspického moře přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. RWE jej napojí na českou tranzitní soustavu.

M a g a z í n

plynem přesto přirozeně musíte napojit na síť plynovodů. To umožňují tzv. Gasporty, které ale stojí jen zlomek toho, kolik by stálo zařízení na regasifikaci. Jejich prostřednictvím plyn proudí do plynovodu v místě, ve kterém byl za tímto účelem rozšířen. RWE je díky nové technologii jedinou plynárenskou společností, která bude přes Německo dodávat na evropský trh LNG,“ upřesnil Wolfgang Peters. Gasport plánuje RWE vybudovat v německém Wilhelmshavenu. Zprovozněn by měl být do roku 2010. RWE se podílí také na výstavbě LNG terminálu na chorvatském ostrově Krk. Ten bude připraven přijímat dodávky zkapalněného zemního plynu z  nalezišť v  severní Africe, kde jej těží společnost RWE Dea. Obrázek č. 2: Jeden z LNG tankerů společnosti Excelerate Energy, v níž má RWE nyní 50% podíl. Inovativní technologie umožňuje vtláčení zemního plynu přímo do plynárenské sítě, navíc je možná také překládka z lodi na loď.

být 31 mld. m3 za rok. Pro Českou republiku je klíčová informace, podle které RWE počítá s  napojením plynovodu Nabucco na českou tranzitní soustavu. Tuzemští zákazníci by tak již od roku 2013 mohli začít využívat zemní plyn z nalezišť jiných než ruských a norských producentů. Prostřednictvím české tranzitní soustavy by pak měl být projekt Nabucco provázán na nový plynovod, který povede

Obrázek č. 3: Předpokládaný vývoj evropské těžby, spotřeby a dovozu zemního plynu

Dr. Wolfgang Peters (54), člen představenstva RWE Transgas. Ve společnosti řídí resort Purchase Portfolio Management (PPM), který je zodpovědný za nákup zemního plynu, řízení a optimalizaci nákupních, tranzitních a skladovacích smluv RWE Transgas. Současně působí Dr. Peters ve společnosti RWE Supply & Trading jako člen širšího představenstva s odpovědností za nákup zemního plynu a za celé evropské plynárenské portfolio RWE.

napříč Německem do Belgie. Zhruba osm procent z celkového objemu importovaného zemního plynu se v  současnosti do Evropy dopravuje ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). „Pokud sečtete sumu všech projektů, které mají do Evropy přivést další zemní plyn, zjistíte, že jejich kapacita převyšuje očekávanou poptávku v roce 2020. Může se tak přihodit, že vzniknou nadbytečné kapacity a v důsledku toho dojde k tzv. ztroskotaným investicím. Velmi ohrožené jsou přitom terminály na zpětné zplyňování. Jsou enormně drahé a je jich mnohem víc než zařízení na zkapalňování plynu. Z tohoto důvodu jsme hledali nové prostředky, abychom mohli na globální trh s  LNG přece jen vstoupit,“ vysvětlil Wolfgang Peters. Vstupem do Excelerate Energy RWE našla vhodnější cestu, než je budování regasifikačních terminálů. Investicí v hodnotě přibližně 350 milionů euro získala 50 procentní podíl ve společnosti, která disponuje nejmodernější technologií pro zplyňování LNG na speciálních lodích. Díky tomu bude RWE moci zemní plyn flexibilně přepravovat do tranzitní a distribuční sítě bez nutnosti stavby zařízení pro pozemní regasifikaci. „Loď se zemním

Zdroj: CERA

RWE je v Evropě známa především jako elektrárenská společnost. Je jejím druhým největším výrobcem. Ale do první ligy patří i v případě zemního plynu. S takřka 40 miliardami m3 je šestou největší společností v Evropě a mezi největší dodavatele zemního plynu se řadí v Německu, Velké Británii, České republice nebo Maďarsku. V oblasti obchodu přitom podnikatelské aktivity RWE sahají od výzkumu a produkce přes přepravu až po prodej zemního plynu více než 10 milionům zákazníků.

O autorovi Mgr. Martin Chalupský řídí útvar PR a tiskové služby v RWE Transgas. Současně působí jako tiskový mluvčí RWE Transgas a skupiny RWE v České republice. Kontakt na autora: [email protected]

23

p ly n á r e n s t v í

24

160

350

140

300

120

250

100

200

80

150

60

100

40

50

20

import-plyn

uhlí ICR

uran(U3O8)

ropa (USD/bbl), uhlí ICR (USD/t), uran (USD/pd)

400

0

0

ropa Brent

Obrázek č. 1: Vývoj cen energií na globálních trzích v letech 2001 - 2008

1200

importní cena za plyn (CZK/MWh)

1000

800

600

400

kurs CZK/USD fix leden 2001

I-08

VII-07

I-07

VII-06

I-06

VII-05

I-05

VII-04

I-04

VII-03

I-03

VII-02

I-02

200

I-01

Vzhledem k závislosti ČR na dovozu zemního plynu (cca 98 % z celkové spotřeby) je vývoj importních cen nejdůležitějším indikátorem pro výši konečné ceny plynu pro spotřebitele. Importní ceny plynu pro ČR i  pro další evropské země jsou svázány cenovým vzorcem s  vývojem cen ropných produktů, konkrétně těžkého a  lehkého topného oleje, menší měrou také s  vývojem světových cen černého energetického uhlí. Ropné produkty zase reagují na vývoj cen ropy. Ceny plynu tak zprostředkovaně a  s  rozložením do delšího časového období reagují na vývoj cen ropy. Ropný trh se v současnosti nachází na historických cenových maximech, pokud cenu vyjadřujeme v  nominálních cenách USD/ barel. Již delší dobu se ceny pohybují nad 100 USD/b, byla prolomena i hranice 120 USD/b. Přestože většina velkých finančních institucí a  obchodníků pokládá stávající cenovou úroveň za spekulativní a  dlouhodoběji neudržitelnou, nelze vyloučit ani další zvyšování cen. Pravděpodobnější je ale podle našeho názoru pokles cen ropy na cenový průměr pro r. 2008 na úrovni 95 – 100 USD/b a stagnace na úrovních kolem 90 USD/b v  letech 2009 až 2010. I tento, z pohledu současných rekordních cen optimistický, předpoklad znamená podstatné zvýšení cen, které bylo typické do r. 2006. Přejděme rovnou k  důsledkům pro plyn. Vývoj importní ceny plynu od r.  2001 do března 2008 je uveden na obrázku č. 1. Spolu s cenami plynu jsou v grafu uvedeny i ceny ropy, uranu a  černého uhlí obchodovaného na světových komoditních trzích (CIF ARA). Z  obrázku 1 je patrné, že současné vysoké ceny nejsou charakteristické pouze pro ropu a zemní plyn. Světové trhy komodit jsou stále propojenější a závislejší. Situace, kdy by se jeden typ energie vyvíjel velmi rozdílně od jiných, může nastat pouze krátkodobě. Nárůst importních cen zemního plynu v  USD, respektive EUR, byl významně utlumen posilováním směnného kursu CZK. Od roku 2000 koruna stabilně posiluje k  USD (relevantní pro ruský plyn) i  k  EUR (relevantní pro norský plyn) a  tento trend se dá

importní cena plynu (USD/MWh)

Vývoj importních cen zemního plynu

VII-01

Ing. Jiří Gavor, CSc, jednatel, ENA s.r.o.

Článek navazuje na předchozí příspěvky téhož autora s  podobným názvem a zaměřením, publikované v časopise Energy+ jaro 2006 a PROENERGY magazínu č. 2/2007. I  tento příspěvek analyzuje dosavadní vývoj a aktuální stav importních i konečných cen plynu. Dále rovněž už tradičně je pozornost soustředěna na některé změny v legislativě, které usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. Nově je přidáno téma, které bude zřejmě v příštích letech pro plynárenství velmi podstatné – nástup využití zemního plynu v elektroenergetice.

I-01 III-01 V-01 VII-01 IX-01 XI-01 I-02 III-02 V-02 VII-02 IX-02 XI-02 I-03 III-03 V-03 VII-03 IX-03 XI-03 I-04 III-04 V-04 VII-04 IX-04 XI-04 I-05 III-05 V-05 VII-05 IX-05 XI-05 I-06 III-06 V-06 VII-06 IX-06 XI-06 I-07 III-07 V-07 VII-07 IX-07 XI-07 I-08 III-08

Ceny zemního plynu – co nového v roce 2008

reálný kurs CZK/USD

Obrázek č. 2: Vývoj importní ceny plynu při fixním a reálném směnném kurzu CZK/USD

s  velkou jistotou předpokládat i  v  delší perspektivě, pomineme-li krátkodobé korekce příliš silné koruny. Efekt posilování CZK na stabilizaci importní ceny plynu je názorně

dokumentován grafem na obrázku č. 2, srovnávajícím vývoj importních cen plynu při fixním kurzu CZK z  ledna 2001 a  při reálném vývoji kurzu CZK/USD.

M a g a z í n

Vývoj cen zemního plynu v ČR pro konečné odběratele

Konkurenční situace na českém trhu s plynem

Již v r. 2006, ale ve větší míře až v r. 2007 a  2008 se přece jen objevily pro české

cena za plyn (Kþ/kWh)

0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3

I.95 V.95 IX.95 I.96 V.96 IX.96 I.97 V.97 IX.97 I.98 V.98 IX.98 I.99 V.99 IX.99 I.00 V.00 IX.00 I.01 V.01 IX.01 I.02 V.02 IX.02 I.03 V.03 IX.03 I.04 V.04 IX.04 I.05 V.05 IX.05 I.06 V.06 IX.06 I.07 V.07 IX.07 I.08 V.08

0,2

domácnost-vytápČní

stĜední odbČratel

velkoodbČratel

603: Vývoj průměrné ceny zemního plynu pro vybrané skupiny odběratelů v letech 1995-2008 Obrázek č. 50 60 40 50 30 40 20 30 10

H

R ý

ak ou sk o

R ý

R

Itá lie

o

ak ou sk o

R

Itá lie

o ol an ds k H ol an ds k

Čm ec ko N

EU

EU

27

15

N

0

Čm ec ko

27 EU

EU

10

15

20 0

Koneþné ceny pro odbČr 50 mil. m3/rok Obrázek č. 4: Mezinárodní srovnání cen plynu pro domácnosti þervenec 2007

2,5

Koneþné ceny pro odbČr 50 mil. m3/rok þervenec 2007

2 2,5 1,5 2 1 1,5 0,5

ý R ý R

Obrázek č. 5: Mezinárodní srovnání cen plynu pro odběr 50 mil. m3

odběratele plynu konkurenční nabídky, to je jiné než od zavedených dodavatelů ze skupiny RWE, EON a Pražské plynárenské. Jde především o  nástup dceřiné společnosti Gazprom

SR SR B B el el gi gi N N iz iz e e oz oz em em sk sk o o N N Čm Čm ec ec ko ko

D án sk o

Itá lie Itá lie

D án sk o

ie R ak ou sk o Šp an Čl sk o Fr an ci e

0

B rit án

Ve lk á

B rit án

0,5

ie R ak ou sk o Šp an Čl sk o Fr an ci e

1 0

Ve lk á

Pro domácnosti a maloodběr jsou tuzemské ceny stále nižší než v  západoevropských zemích (viz obrázek č. 4), v případě cen zemního plynu pro velkoodběratele se však cenová hladina již srovnala (viz obrázek č. 5). Tento jev je tím výraznější, čím vyšší odběry sledujeme. Zajímavé je zejména srovnání s  Německem. Nevyhnutelností srovnat naše ceny energie s Německem jako se sousedním státem a významným obchodním partnerem se totiž občas argumentuje, zejména pokud se hovoří o zvyšování cen pro domácnosti. Současně se ale zapomíná na fakt, že Německo je i v rámci starých států EU extrémní svou velkou cenovou diferenciací v závislosti na charakteru odběru. Je to cenová politika podporující průmysl. Podle našeho názoru je opravdu nutné více zvýhodnit velké odběratele s  pravidelným odběrem, nicméně pokud bychom chtěli kopírovat situaci v Německu, dostali bychom se z jednoho extrému do druhého. V dalším období je přirozené očekávat pokračování dlouhodobého trendu, tj. rychlejšího nárůstu cen plynu u malých odběratelů než v případě velkoodběru. Postupné posilování koruny navíc pomůže přiblížit naši v  průměru stále o  něco nižší cenovou úroveň k EU.

0,9

cena za plyn cena (EUR/MWh) za plyn (EUR/MWh)

Srovnání cen plynu se zahraničím

1,0

cena (centEUR/kWh) cena (centEUR/kWh)

Importní cena plynu se v současnosti podílí na konečné ceně pro domácnosti přibližně dvěma třetinami. U průmyslových odběratelů pak podíl platby za komoditu může v závislosti na charakteru odběru přesáhnout 80 %, v průměru za všechny odběratele je v r. 2008 podíl platby za komoditu cca 77 % konečné ceny plynu. Příznivý vývoj kurzu CZK a mírný nárůst regulovaných složek ceny (v  průměru kolem 5 %) umožnil vyhnout se skokovým zvýšením cen plynu. Pokud to budeme dokumentovat na příkladu domácností, tak od 1.1.2008 se konečné ceny pro obyvatelstvo zásobované dominantním RWE Transgas zvýšily v průměru o 7,4 % a od 1.4.2008 pak o  dalších 3,1  %. Tento nárůst nenarušil konkurenční situaci na energetickém trhu v ČR. Zemnímu plynu pro individuální vytápění domácností pomohlo dále osvobození od nově zavedené spotřební ekologické daně, zejména v soutěži s tuhými palivy. Dlouhodobý vývoj cen pro několik vybraných kategorií odběru (všechny ceny uvádíme bez DPH) zachycuje graf na obrázku č. 3.

firmy Vemex. Vemex v r. 2007 měl podepsány kontrakty s přibližně 10 významnými průmyslovými odběrateli, v r. 2008 jde o více než 20 velkých zákazníků. V r. 2007 šlo o dodávky

25

p ly n á r e n s t v í

26

80 70

80

60

70 náklady (EUR/MWh)

náklady (EUR/MWh)

v  objemu cca 300 mil. m3/rok, v  r.  2008 již o 800 mil. m3/rok, to je již téměř 10 % současného trhu. Vemex se zatím zaměřil na velké zákazníky s odběrem nad 5 mil. m3/rok, nejlépe s technologickým, rovnoměrným charakterem odběru. Snižuje si tak riziko odchylek a požadavky na podzemní zásobníky. Ambice jsou ale bezesporu vyšší. Další z potenciálních konkurentů, německý Wingas (vlastníci ruský Gazprom a německý Wintershall), zatím získal v r. 2008 jednoho velkého odběratele. Navíc k těmto již zavedeným společnostem působí na trhu řada dalších společností prodávající plyn v  menších objemech. Na eventuální úspěch či neúspěch České plynárenské, která oznámila zahájení prodeje norského plynu pro české klienty od 1.5.2008, si budeme muset ještě počkat, zatím nejsou žádné reference. Byť existuje zatím pouze takto omezená konkurence, přece jen zřejmě přispěla i ke zlepšení nabídky pro konečné zákazníky v ČR, i když ze situace zatím profitují především největší odběratelé. Celkově stále platí, že nabídky smluv pro velké zákazníky je nutno vždy posuzovat individuálně a  nelze paušalizovat. ENA v tomto směru již delší dobu spolupracuje s velkými odběrateli plynu a z vlastních zkušeností víme, že kvalifikované vyhodnocení

50 40 30

60

CO2 CO2 PALIVO PALIVO PROVOZ INVESTICE PROVOZ INVESTICE

50 40 30 20 10 0

20

hnČdouhelný

paroplynový

10 0 hnČdouhelný

paroplynový

Obrázek č. 6: Porovnání nákladů na nové zdroje

nabídek může přinést značné úspory.

Nová Pravidla trhu s plynem

Od 1.1.2008 opět platí nová Pravidla trhu s plynem daná vyhláškou ERÚ č. 321/2007 Sb. Nová pravidla opět o  něco zlepšila podmínky pro obchodníky i  konečné zákazníky. Ze změn vybíráme: n  zavedení klouzavé smlouvy o  distribuci plynu (měsíční smlouva, která může začít v libovolný den),

n  sjednocení termínu žádosti o  změnu dodavatele s termíny žádostí o rezervaci přepravní a distribuční kapacity, n  zavedení institutu zkušebního provozu pro testování nového plynového zařízení, který vylučuje riziko platby za překročení přidělené distribuční kapacity, n  definování nových smluv u uskladňování plynu, n  snížení penalizace za překročení kapacity.

M a g a z í n

Již ve svých, v úvodu citovaných, příspěvcích v  letech 2006 a  2007 jsem vyjádřil přesvědčení, že 8 bilančních zón představuje další komplikaci a  vzhledem k  postupné integraci skupiny RWE to ztrácí smysl (v SR je jen 1 zóna). Podle vyjádření ERÚ se na to můžeme těšit snad již od 1.1.2009.

Konečně výrazný nástup plynových elektráren?

Již v  průběhu minulého roku se začaly objevovat zprávy o  záměrech některých významných investorů v  elektroenergetice a  teplárenství, plánujících výstavbu nejen nových špičkovacích plynových turbín pracujících v jednoduchém cyklu a tedy vhodných především pro poskytování podpůrných služeb (tento typ využití plynu se donedávna považoval za jediný ekonomicky schůdný v elektroenergetice), ale i kompletních paroplynů s  vyšším ročním využitím. To je pro českou elektroenergetiku zcela nový trend, který může významně změnit strukturu zdrojů a zvýšit celkovou spotřebu plynu v ČR. Vedle největšího investora ČEZ, plánujícího dvě velké paroplynové elektrárny v  Úžíně a  v  Počeradech, nemluvě o  plynových projektech v  zahraničí, jde o  další významné investory, jako je např. J&T, další

investoři své záměry zatím připravují bez veřejných oznámení. Příčin pro tento zvrat je několik, omezíme se stručně na vyjmenování jen těch zásadních: n  očekávaný růst poptávky po elektřině v  Evropě, který nebude dostatečně kryt nabídkou, n  stále napjatější situace ve zdrojích tuzemského hnědého uhlí; pokud nebudou upraveny územní limity těžby, především menší teplárenské zdroje se dostanou do kritické situace, n  hrozba aukcí na povolenky CO2 od r. 2013; zvýšená cena povolenky pak výrazně zhoršuje ekonomiku uhelných elektráren v  soutěži s  plynovými zdroji, které mají poloviční emise CO2. ENA v  současnosti propočítává scénáře možných dopadů růstu cen povolenek CO2 na konkurenceschopnost jednotlivých energetických zdrojů. Příklad takového srovnání, pro cenu povolenky „pouze“ na úrovni 25 EUR/t, je uveden v grafu na obrázku č. 6. Je vidět, že při současných nejistotách cenového vývoje paliva a  povolenek se pořadí výhodnosti jednotlivých zdrojů může rychle změnit.

O autorovi Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. ukončil s vyznamenáním studium na Českém vysokém učení technickém, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (1978), od roku 1983 je kandidát fyzikálně technických věd. V letech 1985 až 1988 pracoval jako poradce náměstka ministra pro plynárenství, v letech 1989 – 1992 jako výzkumný pracovník VUPEK Praha a od roku 1992 jako spoluzakladatel a řídící pracovník ENA. Je specialistou na vývoj a relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energie. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých energetických technologií a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí energetické audity velkých průmyslových podniků. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních konferencích. Působí i jako expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti plynárenství. Kontakt na autora: [email protected]

Asociace Energetických Manažerů ve spolupráci s Done, s.r.o. si vás dovoluje pozvat na seminář

Řízení spotřeby energie u konečných zákazníků – důvody, přístupy, metody a informační podpora který proběhne dne 17. června 2008 v hotelu Novotel Kateřinská ul., Praha 2 Přednášet budou zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, ČEPS, a.s. a společností, které se danou tématikou podrobně zabývají. Přihlášky najdete v průběhu měsíce května na www.aem.cz/aem v sekci Akce. 27

TEPLO

Ohlédnutí za VI. ročníkem soutěže: Projekt roku v systémech dálkového vytápění a chlazení 2007

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

V roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky vyhlásilo poprvé soutěž Projekt roku v systémech dálkového vytápění a chlazení. Jejím záměrem je každoročně ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji. Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů.

Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky

Do soutěže se přihlašují projekty, jejichž obecným přínosem je: n zvýšení účinnosti využití primární energie, diverzifikace paliv, využití odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie, n snížení spotřeby fosilních paliv, snížení závislosti na dovozu paliv a  snížení emisí skleníkových plynů a zejména CO2, n zajištění efektivního zásobování energií, tepelné pohody bytových prostorů, energetických potřeb služeb a průmyslu.

Představení přihlášených projektů

Výše uvedené přínosy u přihlášených projektů posuzuje hodnotitelská komise. Ta je složena ze zástupců Státního fondu životního prostředí, Cechu topenářů a  instalatérů České republiky, Vědeckotechnické rady Teplárenského sdružení České republiky a  dalších odborníků v oblasti energetiky a dálkového vytápění. Na základě jejich nominací je tradičně sestaven konečný žebříček projektů a na Teplárenských dnech jsou slavnostně vyhlášeny a ohodnoceny tři nejlepší projekty roku. Při stejné příležitosti se vždy současně vyhlašuje nový ročník soutěže. Letos se hodnotitelské komisi představilo pět kandidátů. Plzeňská teplárenská, a.s., nominovala do soutěže projekt „Využití spalin kotlů pro sušení dřevní štěpky“. Účelem realizovaného zařízení je snížení obsahu vody v nadrcené lesní štěpce z 50 na 10 % pro zvýšení její výhřevnosti při následném spalování. Teplo ze spalin kotlů dodané pro sušící proces je vlastně teplem odpadním. Celý komplex strojně-technologického zařízení byl navržen tak, aby byly minimalizovány činnosti obsluhy. Z důvodu snížení celkové energetické náročnosti sušícího procesu je po sušení odváděný vzduch dále přiveden na rekuperátor, kde odevzdává svou tepelnou

28

Obrázek 1: Výstup z kotle v Plzeňské teplárenské

kapacitu s téměř 70% účinností. Tím se opět snížila celková energetická náročnost sušícího procesu a získané teplo se může dále ekonomicky zhodnotit. Plzeňská teplárenská, a.s., je příkladem „pohotových infrastruktur systémů dálkového vytápění a  chlazení“, který vedle zvyšování účinnosti zdroje KVET pro dodávku tepla a chladu rozšiřuje využití obnovitelných zdrojů energie (čisté biomasy i  dřevní štěpky na

spoluspalování) a  využívá moderních technologií pro zajištění úspor energie. Plzeňská teplárenská, a.s., zásobuje teplem v  západočeské metropoli 41 500 domácností, což ji řadí na sedmou příčku podle počtu vytápěných bytů v ČR. Společnost je již dnes významným producentem tepla a elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je lídrem v oblasti dálkového chlazení u nás. Připravuje rovněž výrobu tepla a elektřiny z čisté biomasy.

M a g a z í n

zdroje. Byl vybudován fluidní kotel na hnědé uhlí o tepelném výkonu 63 MW a generátor o elektrickém výkonu 11 MW. Roční spotřeba uhlí se bude pohybovat okolo 147 tisíc tun. Teplárna Tábor si zároveň ponechává starší zdroje o  tepelném výkonu 132 MW, v  nichž je možné spalovat těžké topné oleje a  zemní plyn. Tato původní zařízení budou sloužit jako špičkové a  záložní zdroje. Projekt představuje vývoj soustavy zásobování teplem ke spolehlivému základu v  palivové i  zdrojové skladbě k zajišťování energetických potřeb svých zákazníků. Projekt byl hodnocen ve stadiu komplexních zkoušek. Obrázek č. 2: Solární kolektory na střeše hotelu DUO v Praze

„Chlad ze slunce“, tak prezentovala svůj projekt společnost Tronic Control, s.r.o. Převážná většina u nás instalovaných chladicích strojů používá jako primární energii elektřinu. Alternativou je však absorpční chlazení, kde primárním zdrojem je teplo. V tomto projektu se využívá teplo ze slunce vedle tepla ze soustavy dálkového zásobování teplem. Varianta absorpčního chlazení, kde část primární energie poskytuje sluneční záření a  část Pražská teplárenská, byla zrealizována na objektu hotelu DUO Praha. Zdrojem chladu pro klimatizaci hotelových pokojů je absorpční chladící jednotka Carrier o maximálním příkonu cca 800  kW. Jako zdroj energie slouží pole solárních vakuových kolektorů o  velikosti 15  x  42  m na střeše hotelu. V případě nedostatku solární energie se využívá teplo Pražské teplárenské, respektive teplo z plynové kotelny, která slouží jako náhradní zdroj v  době odstávky. Kolektorové pole pracuje ve dvou režimech. V  letním provozu dosahuje maximální teploty cirkulačního média, v zimě, kdy není potřeba objekt chladit, teplo z kolektorového pole slouží pro předehřev teplé vody. Kolektory jsou vakuové s  přímým ohřevem cirkulační glykolové směsi. Energie v  podobě horké vody je svedena do prostoru výměníkové stanice, kde je také umístěna absorpční chladící jednotka. Solární energie je akumulována v osmi nádržích o celkovém objemu 15,2 m3. Vakuové trubice jsou umístěny na společné konstrukci a  jsou vybaveny zrcadlovými reflektory, které zvyšují výkon. Energetická bilance solárního ohřevu byla vypracována pro požadovanou výstupní teplotu cca 90  °C. Při výpočtu roční bilance bylo počítáno s následujícími parametry: květen až září provoz primárně pro chlazení – ohřev na 80 °C až 90 °C; říjen až duben provoz převážně pro ohřev bazénové vody a předehřev vody – ohřev až na 40 °C. Celkový roční zisk z  kolektorového pole se předpokládá 270 177 kWh (973 GJ), z toho pro období chlazení 592 GJ (61 % z ročního

Obrázek 3: Přestavba Teplárny Tábor

zisku). Měrný energetický zisk byl vypočten na 533 kWh/m2. Při ozáření 1000 W/m2 tomu odpovídá špičkový výkon kolektorů okolo 200 kW. Tato hodnota již byla v letošní první sezóně ověřena. Maximální potřebný tepelný výkon k  chlazení 352 hotelových pokojů je okolo 300 kW. Projekt je příkladem účinné spolupráce systémů dálkového zásobování teplem s  moderními technologiemi obnovitelných zdrojů energie, příkladem součinnosti těchto technologií pro zajišťování tepelné pohody v zimě i v létě. „Změna palivové základny a  zvýšení výkonu výroby elektrické energie“, taková je vedle názvu i základní charakteristika projektu přihlášeného Teplárnou Tábor, a.s. Ta požádala Ministerstvo životního prostředí ČR o povolení změny palivové základny z generátorového dehtu na hnědé uhlí. Jednalo se o vynucenou investici na základě oznámení o ukončení dodávky stávajícího paliva. Při řešení vzniklé situace byl uskutečněn záměr změny paliva a současně zvýšení výkonu, účinnosti a využití

V  sanitárních systémech a  při centrální přípravě a rozvodu teplé vody musí být zajištěna vnitřní rovnováha i  po zahřátí vody. Následky případné nerovnováhy a  jejich odstranění se zabývá společnost Euroclean s.r.o., která přihlásila dva projekty. „Úprava železité vody“ (Tepelné hospodářství – TEHO Košice a.s.). Při velkém obsahu vápníku se spolu s rozpuštěným oxidem uhličitým chemickou reakcí vytváří vodní kámen. Je-li naopak ve vodě málo vápníku a hodně volného kysličníku uhličitého, je tato voda takzvaně „hladová“ a  rozežírá potrubní systém i bojlery. Následkem stoupá obsah železa, voda se ohřevem zakalí a zbarví. Technologie Euroclean je unikátní v tom, že jako jediná fyzicky odstraňuje až 99  % rozpuštěného železa a významnou část vápníku ve vodě. Tím nepouští vodu s obsahem železa a nadbytečného vápníku dále do systému, který se tak nemá čím zanášet. Přebytečný vápník je v úpravně Euroclean zachycen elektrodou působením kombinovaného elektrostatického a  elektromagnetického

29

TEPLO

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

Obrázek 4: Výstavba uhelného kotle v Teplárně Tábor

pole, které vápník přitáhne na příslušnou elektrodu. Po vytvoření úsady vodního kamene se změní polarita proudu a  zachycený vápník se ve formě uhličitanu vápenatého v  šupinkách uvolní a  zachytí se v  pískovém filtru. Na druhé elektrodě dochází vlivem slabé elektrolýzy k  oxidaci veškerého železa na trojmocnou filtrovatelnou formu. Z  pískového filtru se zachycené železo i vápník vyplaví protiproudým praním, které probíhá obvykle v noci, kdy je minimální odběr. Základní rozdíl od běžných chemických technologií je v tom, že v úpravně se do vody nic nepřidává. Naopak, bez chemie se odebírají z teplé vody takové chemické sloučeniny, jejichž nadbytek způsobuje ve vodě potíže. Užitek z  tohoto konkrétního projektu má přes 15 tisíc obyvatel východoslovenské metropole Košice, kde byly od roku 2005 instalovány více než tři desítky úpraven vody společnosti Euroclean. Dále společnost Euroclean s.r.o. přihlásila do soutěže projekt „Komplexní služba – ochrana proti legionelle“ (Nemocnice Nový Jičín). Úprava vody pomocí chlordioxinu (ClO2) pro úpravu vody je jednou z běžně známých a  používaných metod prevence

30

proti legionellám, či jejich hubení. Tato chemická látka se nerozpadá jako klasická chlorová dezinfekce při 25  °C, ale až v  rozmezí teplot 40 – 45 °C, což je vhodná teplota pro množení a  přežívání legionell. Ty dokonce zabíjí až voda teplá nad 70 °C. Taková teplota s použitím chlordioxinu už ale není potřeba. Ten je účinný při uvedených nižších teplotách kolem 40  °C. Pro většinu nemocnic, ale i  domovů důchodců a  dalších sociálních ústavů, je legionella hrozbou, ovšem vysoké náklady na jednorázově pořízení technologie a  potřeba kvalifikované obsluhy byly zatím největší brzdou rozšíření podobných zařízení. Novinkou tedy v tomto případě není samotné zařízení, ale přístup k potencionálním odběratelům uvedených zařízení na úpravu vody, pro které je finančně i  pracovně schůdnější nabídka ochrany proti legionellám jako komplexní služba, kterou nabízí a zajišťuje společnost Euroclean, s.r.o. Oba projekty řešící kvalitu dodávky teplé vody jako komplexní služby jsou významným přínosem k  zajištění spokojenosti zákazníků teplárenských společností. Vedle toho však šetří nezanedbatelné množství vody a  hlavně energie potřebné pro její ohřátí v případě

odpouštění zakalené vody nebo prevence proti legionelle, kdy je třeba vodu přehřívat na vyšší teplotu a  následně opět bez užitku odpouštět.

Vyhodnocení projektů

Představili jsme si krátce jednotlivé projekty. A jak nakonec dopadla soutěž: Projekt roku v systémech dálkového vytápění a chlazení 2007 z pohledu hodnotitelské komise? Ta měla tradičně nelehkou úlohu. Jak její členové připomenuli, projekty byly téměř neporovnatelné, bez jakéhokoliv jednotícího klíče a bylo velmi těžké je vedle sebe hodnotit. I to však ukazuje na rozmanitost oboru, který si většina laické veřejnosti představuje jen podle teplého radiátoru a teplé vody v umyvadle či vaně. Již po šesté byl tedy na Teplárenských dnech vyhodnocen Projekt roku v  systémech dálkového vytápění a  chlazení a po čtvrté s účastí Plzeňské teplárenské a.s., která se konečně dočkala palmy vítězství. Plzeňská teplárenská, a.s., byla s  projektem „Využití tepla spalin pro sušení dřevní štěpky“ v  letošním ročníku hodnocena nejvýše. Na „zlato“ dosáhla po postupném získání pomyslného bronzu v roce 2003 za projekt

M a g a z í n

„Chlazení – třetí produkt z  KVET“ a  stříbra v  roce 2005 za „Horkovod pro připojení rodinných domků“. Jen v úvodním ročníku soutěže v roce 2002 nebyl projekt Plzeňské teplárenské na stupni vítězů. Vedení sítí dálkového zásobování teplem dnem řeky Radbuzy bylo hodnoceno spíše jako prezentace technických možností řešení v  daném terénu. Dalšími ohodnocenými projekty byly „Chlad ze slunce“, realizovaný společností Tronic Control s.r.o. a  „Změna palivové základny“ Teplárny Tábor, a.s. (projekt ve stádiu komplexních zkoušek). Poděkování za účast si za soutěžní projekty k úpravě vody „Komplexní služba – ochrana proti

V  roce 2005 – Připojení Horních Počernic do Pražské teplárenské soustavy – projekt společnosti Pražská teplárenská, a.s. V roce 2006 - Rekonstrukce systémů CZT a tepelného zdroje v Hulíně – projekt společnosti MIX MAX-ENERGETIKA, s.r.o.

Projekt roku v dalším roce

Pokud právě dokončujete nebo již máte ve zkušebním provozu projekt, který představuje úspěšně realizovaný investiční projekt v systémech dálkového vytápění a chlazení, který ukazuje na vývoj sektoru, aplikace nových technologií, na přínosy ke zvyšování energetické účinnosti využití paliv i energie v konečném užití, na přínosy k ochraně

životního prostředí snižováním produkce emisí, zvyšování kvality energetických služeb pro průmysl, služby i komfortu bydlení, pak můžete vyplnit na webových stránkách Teplárenského sdružení České republiky (www.tscr.cz) přihlášku do soutěže a  zaslat ji organizátorům soutěže. Na internetu najdete i  další informace o  soutěži a minulých ročnících. Do nového ročníku soutěže se mohou přihlásit všechny projekty v  oblasti dálkového zásobování teplem a  chladem, jejichž realizace byla ukončena v roce vyhlášení ročníku a v roce předcházejícím, tedy pro příští ročník soutěže v  letech 2007 a  2008. Tento termín je zvolen vzhledem k  průběhu topné sezóny. Projekt je možno přihlásit do soutěže do konce listopadu na adresu Sdružení. Projekt do soutěže přihlašuje provozovatel zařízení nebo systému, jeho investor, projektující organizace či dodavatel technologie pro projekt, tedy každý, kdo se na projektu podílel nebo jej provozuje.

O autorce Ing. HANA ĽUPTOVSKÁ pracuje od roku 1996 jako specialista pro marketing a mezinárodní spolupráci v Teplárenském sdružení České republiky, dále působí v rámci mezinárodní organizace Euroheat & Power jako členka pracovní skupiny pro marketing, Public Relations a komunikační sítě pracovníků národních teplárenských asociací. Kontakt na autorku: [email protected] Obrázek 5: Pohled na nemocnici v Novém Jičíně

legionelle“ a „Úprava železité vody“ odnesla společnost EUROCLEAN s.r.o. Hodnotitelé měli z  hledisek své praxe k  hodnocení projektů úpravy vody společnosti Euroclean, které se týkají úprav za předávací stanicí, sice nejdále, přesto hodnotili potřebu zajištění kvalitní dodávky teplé vody jako velmi důležitou. Plzeňská teplárenská, a.s., se tak s projektem „Využití tepla spalin pro sušení dřevní štěpky“ zařadila do kroniky soutěže k  vítězným projektům uplynulých pěti ročníků, jimiž byly: V roce 2002 – Využití geotermální energie pro pravobřežní část Děčína – projekt společnosti Termo Děčín, a.s. V roce 2003 – Náhrada lokálních topenišť teplofikací obce Horní Maršov – projekt společnosti ČEZ, a.s., Elektrárny Poříčí V roce 2004 – Kotel na biomasu a turbogenerátor 1 MW – projekt společnosti Iromez, s.r.o., Pelhřimov

Obrázek 6: Skládka biomasy v Plzeňské teplárenské

31

e

k

o

l

o

g

i

e

Energetické klima Ing. Pavel Gebauer, vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie, Ministerstvo průmyslu a obchodu

E

vropská rada se shodla, že je potřeba v  rámci zachování stability našeho životního prostředí, omezit produkci skleníkových plynů, které tuto stabilitu porušují. První otázka, kterou si politici položili, byla, do jaké míry byl systém narušen a  jak vysoké opatření je třeba přijmout.

Vývoj událostí směřujících ke klimatickoenergetickému balíčku

Jarnímu zasedání ER předcházelo zasedání Mezivládního panelu ke klimatickým změnám. Závěrem tohoto zasedání bylo, že za oteplování planety může s  90% pravděpodobností člověk. Změna množství emisí skleníkových plynů byla dána do přímé souvislosti s  celkovou změnou teploty planety. Největší měrou odpovědnosti za tento stav byl označen plyn, těžší než vzduch, bez chuti a zápachu, který vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem, to znamená spalováním. Tyto souvislosti vyústily v  přesvědčení politiků o nutnosti akce. Řešení na zmírnění, zastavení a  nebo oddálení globálního oteplování nalezli v  omezení emisí oxidu uhlíku. Velké množství tohoto plynu je spojeno s energetickou činností. Pro omezování produkce oxidu uhlíku v energetice existují dvě základní řešení. Omezit spotřebu fosilních paliv a navýšit výrobu energie s nízkoemisních zdrojů. Přeloženo do Bruselské mluvnice to znamená úspory energie a  využití obnovitelných zdrojů (OZE). U  obnovitelných zdrojů se má za to, že energie v  nich vyrobená je vzhledem k  emisím CO2 neutrální (biomasa) a nebo kladná (dobré využití energie větru). Tuto úvahu Evropská rada přetavila do akce, jejíž cíle jsou: n z výšit na 20 % do roku 2020 podíl OZE na celkové spotřebě energie celého EU, n s nížit o 20 % do roku 2020 emise oxidu uhlíku. Za těmito cíli stojí obsáhlý dokument, který z velké části pouze obhajuje svou existenci a existenci přijatých opatření. Pro příklad uvádím: „s ohledem na globální oteplování spolu s potřebou zajistit bezpečnost dodávek a zvýšit konkurenceschopnost podniků...“ a  nebo „Výzvy spojené se změnou klimatu je třeba řešit efektivně a naléhavě. Nedávné studie na toto téma přispěly k rostoucímu povědomí

32

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Na jarním zasedání Evropské rady (ER) v březnu 2007 zástupci členských států přijali závazek bojovat proti klimatickým změnám. Podle závěru Rady lze bojem odstranit a nebo alespoň zmírnit následky těchto změn. Článek popisuje vývoj úvah směřujících k vyhlášení klimatickoenergetického balíčku a dopadů balíčku na Českou republiku. a poznatkům o dlouhodobých následcích, včetně důsledků pro celosvětový hospodářský rozvoj, a  zdůraznily potřebu rozhodných a  okamžitých opatření. Evropská rada zdůrazňuje zásadní význam dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty na nejvýše 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí.“ Samotná výše opatření tak, aby měla akce smysl, není v  tomto dokumentu jednoznačně zdůvodněná. Při pohledu na velikost přijatých cílů, je na první pohled patrné, že výše závazku, byla zvolena symbolicky. Zadání ER bylo předáno Evropské komisi jako bible a ta po devítiměsíčním úsilí vydala v  lednu tohoto roku návrh legislativních přikázání ve formě klimaticko-energetického balíčku. Balíček obsahuje tato opatření: n n ávrh revize směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS), n r ozhodnutí o rozdělení úsilí k dosažení redukčních cílů emisí skleníkových plynů, n n ávrh směrnice o zachytávání a ukládání CO2 do geologického podloží (CCS), n n ávrh směrnice pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. První opatření opravuje a  rozšiřuje již zavedený systém obchodování s  emisemi skleníkových plynů. Původní systém má závažný problém ve formě stanovení množství emisních povolenek a jejich rozdělení. Přímé rozdělování by tedy podle návrhu měla nahradit jejich aukce. Samotné rozdělení stanovených limitů a jeho princip upravuje druhá část balíčku, ve formě rozhodnutí o rozdělení úsilí. Dále Evropská komise vsadila na technologii zachycování a  ukládání CO2. Tato technologie je v současnosti využívána pouze demonstrativně a k praktickému využití mají vést opatření obsažené v  návrhu směrnice o  zachytávání a  ukládání CO2 do geologického podloží. Poslední opatření, návrh směrnice pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, bude podrobněji popsáno později. V  rámci klimaticko-energetické kampaně se řešila otázka úspor na Bruselské úrovni již v roce 2006, a to směrnicí o energetické účinnosti u  konečného uživatele a  o  energetických službách. Této směrnici předcházeli aktivity z  roku 1993, formou směrnice

o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti.

Historie podpory OZE

Vydaný návrh směrnice volně navazuje na předchozí aktivity EU v klimaticko-energetické oblasti. Pro obnovitelné zdroje je již delší dobu v  platnosti směrnice o  podpoře elektřiny vyrobené z  obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Část této směrnice věnovaná podpoře obnovitelným zdrojům se pouze zaměřuje na podporu výroby elektřiny z těchto zdrojů. Cíle podílu elektřiny jsou pro jednotlivé členské státy definovány jako procentuální podíly výroby elektřiny na hrubé domácí spotřebě elektřiny v  každém členském státě. Celkový cíl pro EU směrnice definuje ve výši 22,1 %. Cíl byl stanoven do roku 2010. Česká republika se při vstupu do EU se na základě této směrnice zavázala ke zvýšení podílu elektřiny z OZE na 8 %. Výběr systému podpory pro dosažení této výroby byl ponechán na jednotlivých členských státech. Z tohoto důvodu je v Evropě současně provozováno několik rozdílných systémů. Avšak v  základě se jedná o  varianty provozní podpory a  nebo povinnost zabezpečit určený podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice byla do české legislativy implementována pomocí zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Od doby platnosti tohoto zákona se v  ČR každoročně zvyšuje podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů přibližně o 0,5 %. Pouze v loňském roce došlo k mírnému snížení podílu, a to hlavně v důsledku velmi podprůměrné vodnatosti v tomto roce. Největší podíl elektřiny je totiž vyráběn ve vodních elektrárnách.

Návrh směrnice na podporu obnovitelným zdrojům energie

Navrhovaná směrnice rozděluje 20% cíl pro výrobu energie z  obnovitelných zdrojů mezi jednotlivé členské státy a  rozšiřuje nástroje obchodování s vyrobenou energií. Výpočet cílů pro jednotlivé země je složen ze dvou částí. Pevná část vychází z  rozdílu mezi závazkem (20 %) a současným stavem (8,5 % v rámci EU 27 v roce 2005). Na každou zemi připadne zhruba polovina tohoto podílu, tj. 5,5 %. Tato část se také nazývá jako

M a g a z í n

flat rate. Druhá část je určena individuálně Z  hlediska biomasy je tedy základním paraSituace v teple Celková výroba tepla z obnovitelných zdropro jednotlivé státy na základě výše jejich metrem velikost dostupné orné půdy. jů byla v rámci EU v roce 2006 celkem 16 517 HDP na obyvatele tak, aby méně ekonomicPJ. Kolem 40% tohoto tepla bylo spotřebováky výkonné státy měly relativně nižší závaz- Větrná energie ky. Metodologie dále zohledňuje navýšení Potenciál větrné energie je stanoven na no v  sektoru průmyslu, 42% spotřeby připaOZE v  posledním období bonusem snižu- základě množství lokalit s  průměrnou rych- dá na domácnosti, 14% bylo spotřebováno ve jícím výsledné procento až o  2 procentní lostí větru nad 6 m/s (rychlost pro dosažení službách a  pouze 4% v  zemědělském sektobody. jmenovitého výkonu obvykle využívaných ru. Rozložení spotřeby tepla z  obnovitelných Rozdělení závazku je tedy založeno na strojů) s  respektováním omezení daných zdrojů v EU je znázorněno na obrázku 1. matematickém modelu výpočtu a  niko- chráněnými krajinnými oblastmi. 4 % liv na vyhodnocení potenciálu. Podle EK by byla tato varianta neověřitelná, protože růz- Malé vodní elektrárny 14 % né druhy OZE jsou v různých zemích různě Potenciál je stanoven na základě dostupnákladné. Z  tohoto důvodu bude členským ných a  dosud nevyužitých lokalit, přičemž státům umožněno s  dosaženými hodnota- v rámci ČR se jedná o využití spádů do 5 m. 40 % mi, resp. s  garancemi původu, obchodovat. Potenciál lokalit s vyšším spádem je v ČR již Obchodování však není navrženo jako zce- vyčerpán. 42 % la volné a poskytuje členským státům určitou míru kontroly tak, aby bylo zajištěno plnění Sluneční energie, využití národních cílů a  nedocházelo k  narušování energie prostředí národních systémů podpor. Směrnice navrPotenciál solární fotovoltaické energie, huje tyto garance původu (které jsou již zave- solární termální energie a  energie prostředí deny směrnicí 2001/77/ES o podpoře výroby je stanoven na základě předpokládaného náelektřiny z  OZE) standardizovat a  vzájemně růstu investic ve výstavbě zařízení a průměruznávat. Směrnice rovněž rozšiřuje vydávání ného využití v zeměpisné poloze ČR. Obrázek þ. 1: Rozložení spotĜeby tepla z obnovitelných zdrojĤ v EU v roce 200 záruk původu také na výrobny tepla a chlazení z OZE s kapacitou nejméně 5 MW. Členské Výsledky analýzy Obrázek 2006 þ. 1: Rozložení spotĜeby tepla z obnovitelných zdrojĤ v EU Zdroj: EcoheatCool, státy by mj. měly jmenovat národní kompeČR zastávala názor, že vzhledem závistentní úřady, mající za úkol vydávat, evido- losti procentuálního vyjádření potenciáluZdroj: na EcoheatCool, 2006 vat a rušit garance původu. Navrhovaný text spotřebě primárních energetických zdrojů, Obrázek č. 1: Rozložení spotřeby tepla z obnovitelných Zdroj: EcoheatCool, 2006 směrnice je z pohledu ČR vyhovující. Z hledis- potažmo na konečné spotřebě, by jeho stano- zdrojů v EU v roce 2006 výrobu Ze tepla se tradiþnČ využívá biomasa, a z tohoto dĤvodu ka ČR je velmi důležité, aby směrnice nevedla vení mělo být v energetickýchNa jednotkách. výrobu se tradičně využívá bio-tepla ke změně nebo omezení stávající a osvědčené strany EK ale bylo vyžadováno procentuální výroby tepla zNabiomasy. Velký podíl na výrobČ d Na bylo výrobu tepla se tepla tradiþnČ využívá biomasa, a z má tohot masa a z tohoto důvodu nepřekvapí, že 57 % podpory formou pevných výkupních cen ve vyjádření potenciálu. zanedbatelný podíltepla má prĤmyslový odpad (1,5podíl %) anabioplyn z biomasy. Velký výrobČ (1te Obrázek þ. 1: s kvótami Rozložení tepla z obnovitelných zdrojĤ v EU v rocevýroby 2006z  celkovébylo výroby tepla bylo z  biomasy. Velprospěch systému prospotĜeby obchodníky z obnovitelných zdrojĤ v EU je graficky zobrazeno na obrázku zanedbatelný podíl má prĤmyslový odpad (1,5 %) 2. ab s elektřinou a aby byla v textu i nadále zachoZákladním problémem při stanovování ký podíl na výrobě tepla má domovní odpad z obnovitelných zdrojĤ EU2006 je graficky na ob þ. 1: Rozložení spotĜeby tepla z obnovitelných zdrojĤ v EUzanedbatelný vvroce (38 %). Naopak podíl mázobrazeno průvána pravomoc členských států, zne- potenciálu je: Zdroj: EcoheatCool, 2006která by Obrázek myslový odpad (1,5  %) a  bioplyn (1,8  %). možňovala „odsátí potenciálu“ obnovitelných n nerovnoměrnost ročních srážek, Zdroj: EcoheatCool, 2006 na trhu s biomasou, Rozložení výroby tepla z obnovitelných zdrozdrojů do zemí s vyšší kupní silou a tím nepln nestála situace jů v EU je graficky zobrazeno na obrázku 2. nění cíle OZE. n nerovnoměrná výroba energie z větru, n n emožnost predikce spotřeby energie Na Analýza výrobu tepla se tradiþnČ využívá v časovém biomasa, a z tohoto dĤvodu nepĜekvapí, že 57 % z celkové 1,8 % 1,7 % potenciálu horizontu třinácti let.

výroby tepla bylo z biomasy. Velký tepla podílsenatradiþnČ výrobČvyužívá tepla má domovní odpad dĤvodu (38 %).nepĜekvapí, Naopak že 57 % obnovitelných zdrojů v ČR Na výrobu biomasa, a z tohoto

České republice podíl byl touto Důsledkem že nelze stanovit zanedbatelný má metodou prĤmyslový odpad %) exaktně a bioplyn (1,8na%). Rozložení výroby tepla výroby tepla byloje,z(1,5 biomasy. Velký podíl výrobČ tepla má domovní odpad (38 % navržen cíl 13% podílu obnovitelných zdropotenciál. Lze pouze odhadnout výrobu za z obnovitelných zdrojĤ v EU je graficky zobrazeno na obrázku 2. zanedbatelný podíl má prĤmyslový odpad (1,5 %) a bioplyn (1,8 %). Rozložení vý 37,5 % jů na konečné spotřebě energie. Dříve, než byl ideálních podmínek, které ovšem nelze žádz obnovitelných zdrojĤ v EU je graficky zobrazeno na obrázku 2. tento cíl ČR stanovený, vláda si nechala vypra- ným způsobem ovlivnit. covat analýzu potenciálu obnovitelných zdroČeská republika s přihlédnutím na všech57,4 % jů v ČR. Vzhledem k tomu, že stanovený cíl ny výše uvedené zjednodušující podmínky přibližně odpovídá vládou schválené analýze stanovila svůj potenciál obnovitelných zdropotenciálu, ČR přidělený cíl nezpochybnila. jů energie na hodnotu 162,2 PJ, která v proAnalýza se věnuje čtyřem reálným zdro- centuální vyjádření představuje 12,4% podíl jům obnovitelné energie. Princip metodiky na konečné spotřebě energie. 1,5 % stanovení potenciálu: EK se oproti směrnici o  podpoře elekBiomasa třiny z  OZE uchýlila k  úhybnému manévru, Vychází se z  prokazatelné skutečnosti, že kdy stanovila výpočet cíle jako podíl výroodpadní biomasa je využívána v  maximál- by na konečné spotřebě. Tím fakticky snížila Obrázek þ. 2:splRozložení teplavýroby z obnovitelných zdrojĤ v EUzdrojĤ v rocev2006 þ. 2:výroby Rozložení tepla z obnovitelných EU v ní možné míře, a další navyšování je možné potřebné množství vyrobené energie ke Obrázek pouze prostřednictvím účelově pěstovaných nění přijatého cíle, protože snížila hodnotu energetických plodin. Přitom je z  hlediska jmenovatele. Tento fakt nahrává podpoře teppotenciálu lhostejné, zda se jedná o přímé spa- la z  obnovitelných zdrojů, protože účinnost lování biomasy, zplyňování a  využití bioply- přeměny paliva na teplo je mnohem vyšší, než Obrázek č. 2: Rozložení výroby tepla z obnovitelných zdrojů v EU v roce 2006 Zdroj: EcoheatCool, 2006 nu, nebo transformaci na kapalná biopaliva. je tomu u přeměny na elektřinu.

33

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

o

s

t

Závěr

V ČR věříme v biomasu

Nárůst produkce biomasy je možné realizovat lesním a zemědělským sektorem, přičemž lesní hospodářství využívá svůj potenciál dlouhodobě stabilně. Vzhledem k  jeho povaze nelze předpokládat výrazný nárůst produkce v  krátkém čase. Z  krátkodobého hlediska lze hledat kapacity na zvýšenou produkci v zemědělství. Potenciál produkce biomasy v zemědělství je dán rozlohou dostupné orné půdy. Rozdílem celkové rozlohy orné půdy a rozlohy nutné pro zachování produkce k potravinářským účelům, je dána maximální velikost orné půdy, kterou je možno využít na produkci energeticky využívané biomasy. V praxi samozřejmě nelze využívat 100 % volné půdy pro produkci energetické biomasy. V úvahu je nutno brát logistické možnosti a  ekonomické, ale i  environmentální dopady dopravy biomasy na velké vzdálenosti. Biomasu je účelné svážet z maximální vzdálenosti 50  km od energetického zdroje. Zároveň vzhledem k  existující infrastruktuře a  rozložení osídlení krajiny nelze stavět energetické zdroje plošně po celém území, ale koncentrovaně blízko míst spotřeby. Okruh o poloměru 50 km představuje 785 000 hektarů. Plocha vhodná pro pěstování energetických plodin tvoří 26 % celkové rozlohy státu.

n

26 % z plochy pomyslného kruhu představuje 205 000 ha. V celkové rozloze státu lze najít pět takových vhodných lokalit, které se vzájemně nepřekrývají, nebo nepřesahují přes hranice. Tyto lokality dohromady tvoří 1 025 tisíc hektarů plochy, která je vhodná svou polohou pro pěstování energetických plodin. Od této hodnoty je třeba ještě odečíst 10  % plochy, která je sice vhodná na pěstování a ve vhodné vzdálenosti od uvažovaného zdroje, avšak nelze využít z důvodu přístupnosti. S  přihlédnutím k  uvedeným aspektům bylo odvozeno, že z  volné orné půdy lze využít 44 %, resp. maximálně 900 tisíc hektarů, což představuje společný potenciál zemědělské biomasy jako zdroje pro přímé spalování, výrobu bioplynu a kapalných biopaliv.

Do současnosti teplo z  obnovitelných zdrojů, respektive jeho podpora, nemělo takovou politickou pozornost, jako tomu je u  výroby elektřiny z  obnovitelných zdrojů. Hlavním přínosem návrhu nové směrnice na podporu výroby energie z  obnovitelných zdrojů je fakt, že klade rovnítko mezi výrobou elektřiny a tepla. V podmínkách ČR je možné dosáhnout stanoveného cíle pro výrobu energie z OZE pouze za předpokladu masivního nárůstu cíleně pěstované biomasy a její použití pro výrobu tepla.

O autorovi Ing. Pavel Gebauer vystudoval na VŠB-TU v Ostravě konstrukci důlních zařízení. Po studiu pracoval jako konstruktér ve firmě, která se zabývá konstrukcí a výrobou zařízení pro ropný průmysl. V současné době je vedoucím oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Kontakt na autora: [email protected]

Asociace Energetických Manažerů si dovoluje vás pozvat na seminář

Ceny a trendy v cenovém vývoji energií, 34

který proběhne dne 15. září 2008 na BVV v Brně

Přehled konferencí s mediálním partnerstvím

u n í az

ve 2. a 3. čtvrtletí 2008 Název

g a m

Pořadatel

Termín

Místo konání

IIR

10.-11. 6. 2008

Praha

Biopaliva v dopravě

BIDs

16. 6. 2008

Praha

Řízení spotřeby energie u konečných zákazníků

AEM

17. 6. 2008

Praha

Obchod s emisními povolenkami

IIR

29.–30. 7. 2008

Praha

Prognózy cen a analýzy rizik na trhu s elektrickou energií

IIR

18. 8. 2008

Praha

Management dat v energetice

IIR

19.–20. 8. 2008

Praha

Predikční metody v plynárenství

IIR

21. 8. 2008

Praha

Fakulta elektrotechnická ČVUT

2.–3. 9. 2008

Praha

Podzimní konference

AEM

10.–11. 9. 2008

Praha

Ceny a trendy v cenovém vývoji

AEM

15. 5. 2008

Brno

EGÚ Brno

29.–30. 9. 2008

Brno

Energofórum

Sféra

2.–3. 10. 2008

Piešťany

Jesenná konferencia

SPX

27. a 28. 11. 2008

Jasná

ČEPKON 2008

Elektroenergetika 2008

Aktuální situace a vývoj energetiky ČR na pozadí rozvojových strategií EU

Aktualizace kalendáře konferencí a podrobnosti lze nalézt na http://www.pro-energy.cz/index.php?action=kalendar_akci.html 35

e

k

o

l

o

g

i

e

Klimaticko -energetický balíček Mgr. Martin Pitorák, odbor Medzinárodných vzťahov v energetike, Ministerstvo hospodárstva SR

Energetická politika EÚ a závery Rady EÚ z marca 2007

Energetika sa stáva jednou z  najdôležitejších oblastí politiky Európskej únie, keďže všetci členovia EÚ v súčasnosti čelia problémom klimatickej zmeny, zvýšenej závislosti od dovozu a vyšším cenám energie. Aj preto bol v januári 2007 zverejnený návrh energetickej politiky EÚ. Jej východiskový bod je trojaký: boj proti klimatickej zmene, obmedzenie vonkajšej zraniteľnosti EÚ dovozom uhľovodíkov a podpora rastu a zamestnanosti, čím sa spotrebiteľom poskytne bezpečná energia za primeranú cenu. Energia má 80% podiel na všetkých emisiách skleníkových plynov v EÚ, tie sú hlavnou príčinou klimatickej zmeny a silnejšieho znečistenia ovzdušia. EÚ sa to zaviazala riešiť na globálnej úrovni znížením hladiny emisií skleníkových plynov v EÚ. Európa sa tiež stáva stále viac a viac závislá od dovozu uhľovodíkov. V referenčnom scenári vzrastie energetická závislosť EÚ od dovozu z 50 % celkovej spotreby energie v EÚ na 65 % do roku 2030. Predpokladá sa, že závislosť na dovoze zemného plynu vzrastie z 57 % na 84 % do roku 2030 a závislosť na dovoze ropy vzrastie z 82 % na 93 %. Podpora investícií, predovšetkým do energetickej účinnosti a  obnoviteľných zdrojov energie, by mala zároveň vytvoriť pracovné miesta a podporiť tak inovácie a znalostnú ekonomiku v  EÚ. V  obnoviteľných technológiách, ktoré predstavujú obrat 20 miliárd EUR a  zamestnávajú približne 300  000 ľudí, má Európska únia v súčasnosti vedúcu pozíciu na svete. Na základe návrhov vychádzajúcich z energetickej politiky pre EÚ boli na jarnom zasadaní Rady EÚ v roku 2007 v oblasti energetiky schválené tieto ciele do roku 2020: n 2 0% zníženie emisií skleníkových plynov v porovnaní s rokom 1990. Toto zníženie môže dosiahnuť 30  % v  prípade, že dôjde k medzinárodnej dohode týkajúcej sa emisií skleníkových plynov po roku 2020. Závery Rady tiež navrhujú do roku 2050 znížiť emisie skleníkových plynov o 60-80  % v porovnaní s rokom 1990. n 20% podiel obnoviteľných zdrojov energie (OZE) na spotrebe EÚ v  roku 2020.

36

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

V januári 2008 Európska komisia (EK) zverejnila klimaticko-energetický balíček. Tento má naplniť ciele Rady EÚ z marca 2007 (20% zníženie emisií, 20% podiel obnoviteľných zdrojov energie na konečnej spotrebe energie a 10% podiel biopalív v doprave v roku 2020). Pozostáva zo štyroch legislatívnych opatrení, ktoré budú mať značný dopad na hospodárstvo SR i EÚ a ktorých prijatie sa predpokladá v prvej polovici roku 2009. Článok stručne popisuje východiská tohto balíčku, jednotlivé návrhy legislatívnych opatrení a možné dopady na slovenský trh. Tento cieľ je spoločný pre celú EÚ. Individuálne ciele pre jednotlivé ČŠ určené zvlášť. n 1 0% záväzný cieľ biopalív v  doprave pre každý členský štát EÚ. Závery jarnej Rady EÚ tiež schválili potrebu jednania v  oblasti zahraničných vzťahov, energetickej efektívnosti (20% úspora do roku 2020) a  zdôraznili zásadu, že energetický mix patrí do plnej kompetencie jednotlivých členských štátov EÚ. V nadväznosti na energetickú politiku EÚ pre roky 2007-2009 bol v septembri 2007 zverejnený návrh tretieho liberalizačného balíčka pre vnútorný trh s  elektrinou a  plynom, v  októbri 2007 zverejnený Strategický plán pre energetické technológie a v januári 2008 zverejnený klimaticko-energetický balíček.

Klimaticko-energetický balíček a jeho charakteristika

Klimaticko-energetický balíček predstavuje ambiciózny projekt v oblasti energetiky. Pozostáva zo štyroch návrhov legislatívnych opatrení:

Obrázok č. 1: Sídlo Európskej komísie

n s mernice o podpore energie z obnoviteľných zdrojov, n r evízie smernice o obchodovaní s emisiami, n r ozhodnutia stanovujúceho ciele pre jednotlivé členské krajiny na znižovanie emisií v sektoroch nepodliehajúcim obchodovaniu s emisiami, n s mernice týkajúcej sa zachytávania a skladovania oxidu uhličitého. K  týmto opatreniam môžeme ešte prirátať pravidlá pre poskytovanie štátnej pomoci v  environmentálnej oblasti. Vzhľadom na komplexnosť jednotlivých návrhov je potrebné stručne charakterizovať ich obsah. Smernica o podpore energie z obnoviteľných zdrojov Smernica je hlavným nástrojom pre dosiahnutia cieľa 20% podielu obnoviteľných zdrojov energie na konečnej spotrebe v  EÚ v roku 2020. Návrh sa dotýka troch oblastí: elektriny, vykurovania/chladenia a  dopravy. Jednotlivé členské štáty môžu stanoviť vlastný podiel obnoviteľných zdrojov energie (OZE) v  týchto

M a g a z í n

sektoroch, v súlade s marcovými závermi Rady je však navrhnuté, aby podiel OZE v sektore dopravy predstavoval najmenej 10 %. Návrh smernice možno rozdeliť na štyri časti: n stanovenie národných cieľov pre podiel OZE do roku 2020, n vydávanie a obchod so zárukami pôvodu, n kritériá udržateľnosti pre biopalivá, n ustanovenia týkajúce sa regulácie a prístupu do siete. Národný cieľ pre podiel OZE na konečnej spotrebe SR v roku 2020 je stanovený na 14 %. SR považuje tento cieľ za ambiciózny, no dosiahnuteľný. Výška cieľa bola určená výškou podielu OZE na konečnej energetickej spotrebe v  roku 2005, fixného zvýšenia v podobe polovice potrebného zvýšenia pre EÚ a  flexibilnej zložky, ktorej veľkosť bola determinovaná výškou HDP. V závislosti od metodológie určenia konečnej spotreby je odhadovaná absolútna výška energie z OZE potrebnej na dosiahnutia tohto cieľa približne 65 PJ. Záruky pôvodu predstavujú osvedčenie, že elektrina alebo teplo boli vyrobené z OZE. Podľa súčasnej podoby návrhu by mali byť záruky automaticky udeľované zariadeniam

produkujúcim elektrinu z  OZE a  zariadeniam produkujúcim teplo z  OZE, ktoré majú výkon vyšší ako 5 MWth. Obchod so zárukami pôvodu je trhovo orientovaný nástroj, ktorý umožňuje flexibilitu členským štátom (ČŠ) pri dosahovaní svojich národných cieľov. Táto flexibilita je umožnená na dvoch úrovniach – obchod môže prebiehať medzi subjektmi v  dvoch ČŠ alebo ako  obchod na úrovni ČŠ. Udeľovanie a  obchod so  zárukami pôvodu si vyžaduje v každom ČŠ zriadenie nezávislého orgánu, ktorý bude na tento obchod dohliadať. Kritériá udržateľnosti pre biopalivá a iné biokvapaliny určujú podmienky, za ktorých sa budú môcť biopalivá počítať do cieľa pre OZE v  doprave. Každé takéto biopalivo bude musieť splniť kritérium úspory skleníkových plynov voči svojmu fosílnemu ekvivalentu, súčasťou kritérií je aj určenie, na ktorej ploche sa biopalivá nebudú môcť vyrábať, aká pokuta v podobe zníženia úspory emisií bude uložená pri zmene využívania krajiny (napr. premene trávnatej krajiny na poľnohospodársku). Súčasťou kritérií budú aj sociálne kritériá, teda či tieto biopalivá boli vyrobené za podmienok, ktoré sú v súlade s konvenciami OSN. Štvrtá časť smernice navrhuje opatrenia

na zníženie administratívnych prekážok na rozvoj OZE a na zvýšenie možnosti prístupu producentov elektriny z OZE do siete. Revízia smernice o obchodovaní s emisiami Smernica má nahradiť na obdobie od roku 2013 do roku 2020 doterajší systém obchodovania s  emisiami (ETS – Emission Trading System). Navrhuje rozšíriť počet sektorov a  plynov, ktoré budú zahrnuté do systému (rozšírenie sa týka aktivít v  oblasti chemického priemyslu a  výroby hliníka a  zahrnutia ďalších skleníkových plynov- N2O a PFCs, pôjde o zahrnutie ďalších cca 7 % emisií do schémy). Najzásadnejšou zmenou je posilnenie aukčného systému v obchodovaní s povoleniami na emisie. EK navrhuje, aby energetický sektor mal 100% aukčný režim od roku 2013 (tento sektor môže podľa EK ľahko preniesť náklady na spotrebiteľa a nie je možný jeho presun mimo EÚ).V ostatných sektoroch bude výška objemu emisných kvót stanovená na základe technologických alebo palivových štandardov (benchmarking), pričom určitá časť povolení bude prideľovaná formou aukcií. Podiel aukcií by sa pritom mal postupne zvyšovať až na úroveň 100 % v roku 2020. Špecifické postavenie

37

e

k

o

l

o

g

i

e

majú mať energeticky náročné sektory (oceliarne, cementárne, chemický priemysel), pravidlá pre prideľovanie emisných kvót pre tieto sektory budú definované až na základe analýzy vývoja medzinárodných rokovaní o  redukčných záväzkoch pre rozvinuté krajiny a  analýzy dopadov na ich konkurencieschopnosť na svetových trhoch po roku 2009. Aké sektory budú označené ako energeticky náročné a koľko emisných kvót dostanú alokované zadarmo, bude rozhodnuté až v  roku 2010. Aby sa neoslabila ich konkurenčná schopnosť voči výrobcom mimo EÚ, mali by byť v prípade nedosiahnutia dohody povolenia prideľované zadarmo. S väčším dôrazom na aukcie súvisí aj zrušenie Národných alokačných plánov, keď to boli členské krajiny, ktoré prideľovali povolenia jednotlivým zariadeniam. Podľa nového systému členské krajiny dostanú určitý počet povolení, ktoré však musia dať do aukcií. Emisie zadarmo budú udeľované zariadeniam priamo EK. Pre členské krajiny budú z  aukcií pravdepodobne plynúť značné príjmy do rozpočtu, ktoré by však mali byť využívané na podporu environmentálnych cieľov. Navrhovaný je postup, podľa ktorého 90  % objemu emisných kvót na aukcie navrhuje EK rozdeliť tak, že každý štát dostane proporcionálny podiel povolení podľa objemu overených emisii v roku 2005. Zostávajúcich 10 % sa rozdelí v závislosti od výšky HDP na obyvateľa (v prípade SR ide o 41 %). Rozhodnutie stanovujúce ciele pre jednotlivé členské krajiny na znižovanie emisií v sektoroch nepodliehajúcim obchodovaniu s emisiami Rozhodnutie stanovuje individuálne ciele pre členské štáty, o  ktoré majú znížiť svoje emisie v  sektoroch nepokrytých systémom ETS (doprava, pôdohospodárstvo,

h

o

s

p

o

d

á

r

stavebníctvo, odpadové hospodárstvo). Celkový pokles v  rámci EÚ v  týchto sektoroch by mal predstavovať 10 %. Vzhľadom na rozdielnu dynamiku ekonomického rastu sú ciele pre jednotlivé členské krajiny stanovené v rozmedzí od –20 % do +20 %. EK navrhuje pre Slovensko možnosť nárastu emisií skleníkových plynov o 13 % v porovnaní s rokom 2005. V  absolútnej hodnote to predstavuje 23,5 mil. ton ekvivalentu CO2. Rozhodnutie požaduje lineárny pokles emisií v sledovaných sektoroch v rokoch 2013 – 2020. Úroveň emisií bude v štartovacom roku stanovená ako priemer emisií za roky 2008 – 2010. Plnenie cieľov bude priebežne monitorované a pravidelne ročne vyhodnocované na základe podávaných správ. V rámci flexibility pri plnení redukčného záväzku je dovolená „pôžička“ (banking) z nasledujúceho roku vo výške +2 % z celkového objemu emisií. Redukciu nad rámec požadovaného lineárneho zníženia je možné použiť pre plnenie záväzku v nasledujúcom roku. Ďalším prvkom flexibility pri plnení redukčných cieľov je možnosť použitia jednotiek certifikovaného zníženia emisií (CER) a jednotiek zníženia emisií (ERU) z  projektových aktivít v  maximálnej výške +3 % z ročného objemu emisií zo zdrojov mimo schému ETS v roku 2005. Rozhodnutie definuje podmienky pre zachovanie environmentálnej integrity a  podporu trvalej udržateľnosti v rozvojových krajinách a  obsahuje aj základné princípy pre stanovenie individuálnych cieľov členských krajín pre 30% redukčný cieľ EÚ v závislosti od výsledkov medzinárodných rokovaní. Smernica o zachytávaní skladovaní oxidu uhličitého (CCS – Carbon Capture and Storage) v geologických formáciách Jej cieľom je podporiť využívanie tejto novej technológie, keďže v najbližšej budúcnosti

n

o

s

t

sa EÚ nezaobíde bez uhlia ako jedného z hlavných zdrojov energie. Idea je vytvoriť taký legislatívny rámec, ktorý podporí investície do CCS, aby sa emitentom v oblasti výroby energie oplatilo podporovať túto technológiu namiesto nákupu povolení na emisie.

Klimaticko-energetický balíček a jeho dopady pre SR

Z opisu jednotlivých opatrení je zrejmé, že tieto legislatívne návrhy zasahujú široké spektrum sektorov patriacich pod viaceré rezorty. Z tohto dôvodu bol predložený na rokovanie Vlády SR dňa 26.3.2008 materiál Návrh postupu prípravy pozície SR na rokovania o integrovanom klimaticko-energetickom balíčku EK, ktorý do 1. júna 2008 dáva úlohu ministrovi zahraničných vecí, ministrovi životného prostredia, ministrovi hospodárstva, ministrovi financií analyzovať a vyhodnotiť dôsledky implementácie integrovaného klimaticko-energetického balíčka na SR vrátane indikácie očakávaných dopadov na rozpočet SR od roku 2010, navrhnúť možnosti účinnej podpory environmentálnych technológií a produktov a o tomto predložiť správu na rokovanie vlády SR. Preto je zatiaľ diskusia o dopadoch iba predbežná. Je zrejmé, že opatrenia klimaticko-energetického balíčka budú mať pozitívny dopad na energetickú bezpečnosť SR, najmä kvôli zvýšenému podiel OZE v  energetickom mixe, čo je aj podľa návrhu Stratégie energetickej bezpečnosti SR jedno z opatrení na zníženie závislosti na fosílnych palivách. Opatrenia klimaticko-energetického balíčka ovplyvnia zvýšenie konkurencieschopnosti ekonomiky pri dôslednej aplikácii opatrení energetickej efektívnosti a  následnom  znížení energetickej náročnosti a  tiež na zlepšenie životného prostredia v  dôsledku obmedzenia nárastu emisií v  budúcnosti. Opatrenia klimaticko-energetického balíčka však budú

Využívanie rok 2005 [PJ]

Využívanie rok 2020 [PJ]

Potrebné investičné náklady [mld. Sk]

Teplo spolu

17

43

48 – 75

Biomasa

17

35

30 – 45

Slnečná a geotermálna energia

0

8

18 – 30

Elektrina spolu*

17

22

62 – 75

Vodná energia

17

20

20 – 25

Prečerpávacia VE – Ipeľ**

0

0

22 – 25

Slnečná, geotermálna a veterná energia

0

2

20 – 25

Spolu

34

65

110 – 150

Tabuľka č. 1: Prehľad investičných nákladov na dosiahnutie cieľa v oblasti OZE 

38

Zdroj: MH SR

M a g a z í n

mať aj ďalekosiahle dôsledky pre štátny rozpočet, priemysel i spotrebiteľov. Celkové investičné náklady potrebné na plnenie cieľov v  oblasti znižovania emisií skleníkových plynov a obnoviteľných zdrojov energie pre SR sú podľa štúdie EK o analýze vplyvov stanovené vo výške 1,17  % HDP2020 (priemer EÚ-27 je 0,58  %), po zohľadnení princípov solidarity a  flexibility vrátane využitia možností obchodovania s  certifikátmi pôvodu (pre elektrickú energiu vyrobenú z  obnoviteľných zdrojov), bol objem nákladov upravený na podiel 0,26 % HDP2020 (priemer EÚ-27 je 0,45). Odhadované náklady pre Slovensko sú síce nižšie ako priemer EÚ, ale sú druhé najvyššie v  rámci skupiny nových členských krajín (EÚ-12). Vyššie celkové náklady po zohľadnení prijatých princípov flexibility a solidarity má len Slovinsko. Len opatrenia súvisiace s dosiahnutím cieľa v oblasti OZE si vyžiadajú investičné náklady vo výške 110-150 mld. Sk. Pre dosiahnutia indikatívnych trajektórií pre roky 2010 a 2020 je potrebné realizovať opatrenia z  existujúcej Stratégie vyššieho využitia obnoviteľných zdrojov energie a návrhu Stratégie energetickej bezpečnosti SR. Pre spustenie Programu vyššieho využívania biomasy a slnečnej energie v domácnostiach a zriadenie výskumného centra pre OZE by bolo po roku 2010 potrebné vyčleniť každoročne 230 mil. Sk. Je predpoklad, že podpora elektriny z OZE vzhľadom na investičnú náročnosť zariadení sa premietne do koncovej ceny elektriny. Takáto elektrina však v dlhodobom horizonte v prípade nárastu cien fosílnych palív a  vysokej cene emisií môže byť aj cenovo konkurencieschopná. Kľúčovým pre dosiahnutie cieľa OZE v roku 2020 bude pripravovaný zákon o podpore výroby elektrickej energie z OZE. V  prípade emisií CO2 a  obchodovaním v rámci systému ETS pôjde o investície súkromného sektora, preto nie je ich objem možné v tomto štádiu vyčísliť. Rozhodnutie prevádzkovateľov bude ovplyvňovať množstvo faktorov, medziiným aktuálny vývoj cien energetických nosičov, surovín a technológií, vývoj na trhu s  emisnými kvótami, rozvojové plány ale aj národná finančná a investičná stratégia. Na dosiahnutie cieľov klimaticko-energetického je tiež treba uskutočniť energeticky úsporné opatrenia v rozhodujúcich sektoroch spotreby energie (budovy, spotrebiče, verejný sektor, priemysel a pôdohospodárstvo, doprava) ako aj horizontálne opatrenia týkajúce sa prierezovo viacerých alebo všetkých sektorov spotreby energie. Podrobnejšie sú opatrenia uvedené v Akčnom pláne energetickej efektívnosti. Vyššia energetická efektívnosť umožní zníženie emisií a zníži konečnú spotrebu, čím

očakávať najskôr v druhom polroku 2008 počas francúzskeho predsedníctva, pričom cieľom je dosiahnuť celkové schválenie návrhov v rámci procedúry spoločného rozhodovania s  Európskym parlamentom do apríla 2009 (pred vypršaním mandátu súčasného EP).

umožní jednoduchšie dosiahnutie cieľa v oblasti OZE. Nižšia energetická náročnosť urobí podniky v SR konkurencieschopnejšie, tlak na ňu podnieti rozvoj vedy a výskumu. SR schválila Koncepciu energetickej efektívnosti, v súčasnosti je v  medzirezortnom pripomienkovom konaní zákon o energetickej efektívnosti a zákon o fonde energetickej efektívnosti. Analýzu finančných dopadov klimatickoenergetického balíčka smernice však sťažuje fakt, že v súčasnosti prebieha prvé štádium rokovaní o tomto návrhu. Pri rokovaniach o  návrhu  smernice pre podporu energie z  OZE je však v  súčasnosti viacero otvorených otázok, ktoré môžu výrazne zmeniť odhadované náklady na jej implementáciu: n vydávanie záruk pôvodu a o obchode s týmito zárukami, n administratívne opatrenia a prístup do siete, n určenie absolútnej hodnoty využívania OZE, n kritériá udržateľnosti pre biopalivá. Kritickým bodom rokovaní pri smernici o revízii ETS je podiel aukcií na celkovom objeme emisných kvót, ale aj navrhovaný postup, podľa ktorého 90  % objemu emisných kvót na aukcie navrhuje EK rozdeliť tak, že každý štát dostane proporcionálny podiel povolení podľa objemu overených emisii v roku 2005 (posledné verifikované údaje).

Záver

Klimaticko-energetický balíček predstavuje náročnú prierezovú tému. Významným spôsobom bude determinovať ekonomický vývoj SR i EÚ v nasledujúcich desaťročiach. V súčasnosti prebieha k predloženým návrhom intenzívna diskusia na úrovni Rady Európy. Dohodu členských krajín možno

Literatúra [1] Energetická politika pre Európu, Brusel, 10.1.2007, KOM(2007) 1 v konečnom znení, {SEK(2007) 12} [2] Stratégia energetickej bezpečnosti SR, http://www.economy.gov. sk/index/go.php?id=3167 [3] Stratégia vyššieho využívania obnoviteľných zdrojov energie [4] Návrh postupu prípravy pozície SR na rokovania o integrovanom klimatickoenergetickom balíčku EK, UV-5246/2008  známenie Komisie Európskemu [5] O parlamentu, Rade, Európskemu hospodárskemu a sociálnemu výboru a výboru regiónov o podpore včasnej demonštrácie udržateľnej výroby energie z fosílnych palív, KOM(2008) 13 v konečnom znení,{SEK(2008) 47} {SEK(2008) 48} [6] Smernice Európskeho parlamentu a Rady o podpore využívania energie z obnoviteľných zdrojov (predložená Komisiou), KOM(2008) 19 v konečnom znení 2008/0016 (COD) Návrh {KOM(2008) 30 v konečnom znení} {SEK(2008) 57}{SEK(2008) 85} [7] Návrh Rozhodnutia Európskeho parlamentu a Rady o úsilí členských štátov znížiť emisie skleníkových plynov s cieľom splniť záväzky Spoločenstva týkajúce sa zníženia emisií skleníkových plynov do roku 2020, (predložená Komisiou), KOM(2008) 17 v konečnom znení 2008/0014 (COD) {KOM(2008) 30 v konečnom znení}{SEK(2008) 85} [8] Návrh Smernice Európskeho parlamentu a Rady pozmeňujúci smernicu 2003/87/ EC s cieľom zlepšiť a rozšíriť systému obchodovania s emisiami v rámci Spoločenstva (predložená Komisiou), COM(2008) 16 final 2008/0013 (COD), {COM(2008) 30 final} {SEC(2008) 52} {SEC(2008) 53} {SEC(2008) 85}

O autorovi Mgr. Martin Pitorák pracuje od roku 2007 ako zamestnanec Ministerstva hospodárstva SR, sekcia energetiky, odbor Medzinárodných vzťahov v energetike. Kontakt na autora: pitorak@ economy.gov.sk

39

e

k

o

l

o

g

i

e

Jsou nástroje pro snižování emisí CO2 v EU krokem správným směrem? Rozhovor s Ing. Luďkem Piskačem, tajemníkem Sdružení velkých spotřebitelů energie

Pane Piskači, mohl byste na úvod s krátkým komentářem stručně shrnout hlavní rysy představeného klimatického balíčku? Balíček obsahuje 4 základní části a vychází ze závazku Evropské rady z  března 2007. První částí je revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012. V rámci ní má být zaveden plně aukční systém, což pro státy doposud orientované na výrobu z uhlí (ČR, Polsko) bude znamenat značný problém a  zdražení elektřiny. Druhou částí je rozhodnutí o  rozdělení úsilí k dosažení redukce emisí o 20 %, přičemž výchozím bodem má být rok 2005. Pro ČR je to silně nevýhodné, základnou podle Kjótského protokolu byl rok 1990. Třetí částí je návrh směrnice o geologickém ukládání CO2. Částí poslední je návrh směrnice pro podporu energie z  obnovitelných zdrojů. Jejich podíl z konečné spotřeby má být 20 % za celou EU, 12,7  % za ČR. Pro porovnání, v  roce 2005 činil u nás tento podíl 9 %. Podle všech známek to vypadá, že se vláda podvolí tlaku ze strany EU. Naše sdružení má z negativního vlivu výsledků těchto záměrů značné obavy. Zejména schéma obchodování s emisemi po roce 2012 bude mít značný vliv na růst cen elektřiny. Předkládaný klimatický balíček působí na první pohled velmi lákavě pro významné procento lidí v EU. Jaký je Váš názor na tento „zelený přístup“ v rámci Evropy? Má to podle Vás racionální jádro? Podle mého soudu vzniklo v  posledních letech nové zelené náboženství – agresivní ideologie se všemi riziky, které ideologický boj vždy doprovází. Abychom byli schopni objektivně se v problematice zorientovat, je nutno si položit několik otázek a  snažit se na ně upřímně odpovědět. Existují vůbec globální klimatické změny? Odpověď zní: určitě ano. Otázka druhá: Jsou tyto změny povahy přírodní nebo jsou výsledkem lidské činnosti? Pro přírodní povahu změn hovoří historie. Klima se mění od nepaměti, navíc je jasně zřetelná souvislost teploty a sluneční aktivity. Klimatické změny jako výsledek lidské činnosti

40

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Rozhovor s Ing. Luďkem Piskačem, tajemníkem Sdružení velkých spotřebitelů energie. V lednu 2008 představila Evropská komise tzv. klimatický balíček, který se zásadním způsobem dotkne české energetiky a průmyslových odběratelů energie, kteří tvoří páteř naší ekonomiky. Na očekávané dopady tohoto balíčku pro průmyslové odběratele jsem se zeptal Ing. Luďka Piskače, tajemníka Sdružení velkých spotřebitelů energie. propaguje mezinárodní vědecký panel. Nárůst koncentrace skleníkových plynů k růstu teploty určitě přispívá, otázkou však je, nakolik je zásadního významu. Druhá skupina vědeckých kapacit tvrdí pravý opak a  varuje před unáhlenými rozhodnutími na základě nepodložených domněnek. Jednoznačná odpověď tedy neexistuje, já sám se kloním k  názoru o přírodní povaze klimatických změn. Otázka třetí: Je v možnostech lidstva klimatické změny odvrátit? Ano, pokud bychom namísto demokracie zavedli diktaturu a byli schopni počet obyvatel zeměkoule v krátkém čase zredukovat na 5-10  % dnešního stavu. Navíc bychom museli podstatným způsobem změnit způsob života a  vrátit se v  životním stylu o 200 – 300 let zpět. Otázka čtvrtá: I kdyby byly všechny „vědecké“ argumenty týkající se globálních klimatických změn pravdivé, může Evropa těmto změnám účinně zabránit? Jednoznačně nemůže! I  kdyby sama úplně přestala existovat, emise by poklesly o cca 15 %, teplota by se možná nezvýšila o nějakou desetinku stupně! Co však EU může – a  pokud současné politické reprezentaci budou ponechány volné ruce, též patrně učiní – zničit vlastní průmysl, který pod tlakem vysokých cen za energii ztratí konkurenceschopnost a následně se odstěhuje do rozvojových států, může ekonomicky zbídačit vlastní obyvatelstvo (na průmyslu přímo závisí cca 40 %, v ČR 45 % obyvatel – nejvíce v EU). To navíc ještě paradoxně přispěje k růstu globálních emisí, které vzniknou v cílových státech. Lisabonská strategie, pod jejímž vlivem ČR do EU vstupovala, si vytkla za cíl vytvořit v  Evropě světově nejvíce dynamické a  konkurenceschopné prostředí. A jak je tomu nyní? Na světovém ekonomickém mistrovství fotbalové týmy EU nastupují dobrovolně v  počtu sedmi hráčů v  poli se svázanýma nohama a včetně bezrukého brankáře; přesto jsme přesvědčeni o našem slavném vítězství! O významném procentu lidí podporujících „zelené“ záměry lze s  úspěchem pochybovat. Tato zdánlivá podpora vyplývá hlavně z neutuchající mediální masáže, kdy jsou poskytovány neobjektivní informace vytržené ze souvislostí

a zbožná přání prezentována jako fakta. Malý příklad: Na otázku, zda si přeje zlepšit životní prostředí, odpoví ano každý. Na otázku druhou, bez které však ta první postrádá smysl, tj. jste ochotni za to zaplatit určitou částku, již odpovědi tak jednoznačné nebudou. Každý odpoví podle stavu svojí peněženky. A obávám se, že na současné plány EU si mohou dovolit říci ano jen ti nejbohatší. Jaká je tedy cesta? Buďme fér, neříkejme jen A, ale řekněme i B, ať si lidé demokraticky sami zvolí směr. K dokonalosti tomuto způsobu schází mnoho, ale soudím, že o život v diktatuře jakéhokoli druhu nikdo z nás nestojí. Proto jsou postoje EU v této oblasti pro mě naprosto zarážející. Situace je podobná jako v  české kotlině: militantní zelené „ministrany“ s voličskou podporou do 10 % voličů zneužívají situace a osobují si ničím nepodložené právo podstatným zasahovat do života všech občanů. Toto máme nazývat demokracií? Jakou tedy vidíte cestu ke snižování vlivu lidské činnosti na prostředí, ve kterém žijeme? Obrovský potenciál vidím v chování jednotlivých lidí v osobní spotřebě. Jedná se sice o  zdánlivé drobnosti, ale násobené číslem 9 miliard obyvatel planety představují značné možnosti. Ať již se jedná o nakládání s odpadem, používání úsporných spotřebičů nebo osobní nároky na spotřebu v domácnosti. Každý z nás jistě může přispět svým dílem k  celkovému snížení spotřeby energie, ale to je zjevně dlouhodobější proces. Co se týče průmyslové spotřeby elektřiny, tak je známé, že český průmysl má výrazně vyšší energetickou náročnost oproti ekonomikám původní evropské patnáctky. Jak vidíte vývoj v této oblasti? Představme si vedle sebe výrobce proutěných košíků a  pekárnu. Pekař má rozhodně vyšší energetickou náročnost než košíkář – bez energie chleba neupeče. Vyženeme proto pekaře z města a budeme se živit proutím? Nebo se domnívat, že je výhodné chléb dovážet od pekařů z Asie? Existuje někdo myslící, kdo by to tak udělal? Asi těžko! Bezduchým opakováním mýtů o  vysoké energetické náročnosti našeho průmyslu však spějeme

M a g a z í n

přesně k tomuto nesmyslnému řešení. V Čes- staneme dovozcem. Na tom by nemuselo být důležitější než přístup k pitné vodě. Kdo má ké republice je jen jiná struktura průmyslu, nic špatného, pokud by okolní státy na tom energii, je schopen si pitnou vodu vyrobit který však je většinou na vysoké technologic- byly lépe. Situace je však taková, že ke stavbě a  distribuovat svým obyvatelům. V  dlouhoké úrovni zcela srovnatelné s ostatními vyspě- zdrojů se nikdo nemá. dobém horizontu zřejmě lidstvo nečeká nic lými státy. Srovnávejme srovnatelné, tj. spotřeVelkým energetickým společnostem jed- dobrého – je nás příliš mnoho a žijeme si nad bu energie na technickou jednotku produkce, nak skutečně schází dlouhodobá jistota sta- poměry. A ať o tom člověk přemýšlí z kteréa ne hrušky s fialkami. Pokud použijeme tento bilních legislativních podmínek, jednak jim koli strany, v podmínkách demokracie a soupřístup, vyjde nám, že na tom nejsme v oblas- tento „klidný život“ vyhovuje. Osobně mám časné konzumní společnosti nenachází roti energetické náročnosti nijak špatně. Važme za to, že si hlídají své pozice a záměrně nein- zumné řešení. Snažme se tedy zacházet se si toho, co v průmyslu máme a snažme se jej vestují. Postupným odstavováním zdrojů zdroji co nejekonomičtěji. Nebraňme se zachovat, vždyť je zdrojem obživy pro většinu kvůli stáří a  současným trvalým pozvolným jaderné elektřině – není sama o sobě řešenašeho obyvatelstva. růstem spotřeby klesá strana nabídky a  je ním, ale určitě neexistuje řešení bez ní! PraEvropa se postupně dostává do situace, kdy vytvářen nedostatkový trh. Důsledky jsou jas- cujme na zlepšování účinnosti zacházení se začíná být vidět blížící se nedostatek elek- né: dodavatel není vystaven hospodářské sou- všemi formami energie – od těžby přes distritráren po celé Evropě. Energetici si stěžu- těži a může si cenu diktovat. buci až po konečnou spotřebu. Poskytněme jí na dlouhodobě nekonzistentní nastaveNavíc dochází ke konsolidaci odvětví a dříve dostatečné prostředky pro vědu a  výzkum, ní pravidel, které jim ztěžují rozhodování regulované monopoly jsou nahrazeny neregu- které mohou jako jediné přinést naději zachoo výstavbě nových zdrojů. V září 2007 to byl lovanými oligopoly. O významném vlivu těch- vání života. 3. energetický balíček, teď klimatický. Jak to uskupení na národní vlády si asi nikdo neči- Jak jste se již zmínil, tak Česká republika byste ohodnotil prostředí výroby elektřiny ní iluze. Výsledkem této situace je podle mého „dostala do vínku“ v  návrhu klimatického z dlouhodobějšího pohledu? názoru neopodstatněný a  nákladově nepod- balíčku relativně významné navýšení získáPředně nutno říci, že energetika má na ložený prudký a nepředvídatelný růst cen. vání energie z  obnovitelných zdrojů enerrozdíl od ostatních oborů obrovskou setr- Jak čelí energetická politika ČR a EU postup- gie. Je to podle Vás reálné a  jaké to může vačnost. To je dáno především velkou nároč- nému vyčerpávání fosilních zdrojů energie? mít dopady na českou energetiku, resp. česností na prvotní investice a relativně dlouhou Jaký je Váš osobní názor: jak čelit nepomě- ký průmysl? dobou návratnosti, která je však na druhé ru mezi vysokou spotřebou a kvantitativní Na obnovitelné zdroje je třeba pohlížet straně poměrně jistá. V  oblasti elektroener- omezeností fosilních zdrojů energie? střízlivě a  nikoli ideologicky, jak se bohužel getiky jsme společně s Francií jedním z mála Pokud bych na tuto otázku uměl rozumně často stává. států, které disponují dostatkem zdrojů a kte- odpovědět, stal bych se hvězdou první velikosZákladním požadavkem na hodnoceré jsou schopny elektřinu vyvážet. Tato situa- ti. Že vyčerpání fosilních zdrojů bude jedním ní obnovitelných zdrojů by mělo být ekoce se však může během poměrně krátké doby z největších problémů lidstva, je nepochybné. nomické posouzení všech přímo souvisejíVývoj celkové ceny elektĜiny prĤmyslové 5-7 let změnit a ze země výrazně exportní se Podle mého soudupro je přístup k  energii ještěodbČratele cích nákladů, které by měly být transparentně

200

EU: 1995=100%; CZ: 200 01=100%

180 160 140 120 100 80 60 40

EU nominální EU reálné ýR nominální ýR reálné

20 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obrázek č. 1: Vývoj celkové ceny elektřiny pro průmyslové odběratele Poznámka ke grafu: Ceny jsou uvedeny bez DPH. Do EU jsou zahrnuty státy původní patnáctky, u kterých byly k dispozici úplná data za celé období. Do váženého průměru bylo zahrnuto 12 států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Norsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko a Velká Británie.  Zdroj: EFET, Eurostat, SVSE

41

e

k

o

l

o

g

i

e

započteny do ceny elektřiny z  každého jednotlivého zdroje. Souvisejícími náklady mám na mysli zejména zvýšenou potřebu systémových služeb a  nároky na posilování sítí vyvolané masivním rozšiřováním větrných elektráren. Dobrou cestou se mi jeví využití biomasy pro výrobu tepla v místě jejího vzniku. Pokud by však mělo být spojeno s dopravou na větší vzdálenosti, opět je nutno počítat. Energetické společnosti se zaměřují na obnovitelné zdroje tam, kde je to pro ně ekonomicky výhodné a je možné dosáhnout zisku. Zda tyto aktivity přispějí ke snížení emisí, není z jejich pohledu podstatné, důležitá je výše státem garantovaných podpor. To však není kritika energetických společností – chovají se naprosto logicky a  využívají všech možností státem nastaveného systému. Díky tomu ale opět vzniká tlak na zvyšování cen elektřiny. Jako perlička by mě z technického hlediska velice zajímalo, zda již někdo udělal energetickou bilanci následujícího řetězce: Výroba solární elektřiny v  geograficky vhodných lokalitách, použití této elektřiny na výrobu vodíku, přeprava a  následné využití vodíku v našich zeměpisných šířkách? V  energetice podobně jako i  v  jiných oborech existují skupiny, které prosazují své zájmy lobováním. Jak se díváte na tyto aktivity? Nemohou změnit směr dění v neprospěch celku? Co se týká postoje ke klimatickým změnám, zde existenci „energetické lobby“ vnímám spíše pozitivně vzhledem k  věcné a rozumné argumentaci. Moje obavy vzbuzuje více lobby zelená, která je většinou úplně proti všemu a  všem. To je bohužel zajímavé pro média, protože do zpravodajství přinášejí senzační titulky. Na obsahu a pravdivosti pak již téměř nezáleží. V  oblasti ovlivňování legislativy jsou již důsledky vlivu energetických společností pro spotřebitele podstatně horší. Lze říci, že legislativa je převážně v takové podobě, v jaké si ji tyto společnosti přejí a v jaké ji dovolí. Jako případ ovlivňování dění v  neprospěch celku bych uvedl lobby silniční kamionové dopravy, alespoň soudě podle situace na evropských silnicích. Pokud jedete po dálnici přes Německo, pravý pruh je obsazen nepřetržitou šňůrou kamionů v třívteřinovém odstupu, českou D1 též není nutno příliš připomínat. A kde jsou v tomto případě ekologická hnutí? Nikomu nevadí desetitisíce mrtvých ročně na evropských silnicích, obrovská spotřeba pohonných hmot, emise skleníkových plynů, prach z ojetých pneumatik a  brzdových obložení? Proč není doprava zboží na dlouhé vzdálenosti převedena na mnohem ekologičtější a bezpečnější železnici? Proč je podporován masivní rozvoj letecké dopravy, která má též značný vliv na emise

42

h

o

s

p

o

d

á

r

skleníkových plynů a hluku? Vraťme se ke klimatickému balíčku. Jedním z nejpodstatnějších jeho rysů je revoluce na poli přidělování emisních povolenek. Jak podle Vás vznikají pravidla na půdě Evropské komise, která pak dopadají na domácí subjekty? Politika EU je formována podle toho, co vyhovuje největším státům. A  nám menším většinou nezbývá, než se přizpůsobit. Současný systém obchodování s  povolenkami nepřinesl nic krom enormního nárůstu zisků energetických společností. Tyto firmy započetly počáteční cenu povolenek zhruba 20 €/MWh do ceny veškeré elektřiny bez ohledu na to, z jakého zdroje pochází. Takže i do ceny elektřiny jaderné. Dochází tak k  jevu známému pod názvem Windfall profit. Ten činil v  roce 2006 pouze pro Německo a Francii 13 mld. € (z prezentace poslance EP za „zelené“ pana Clauda Turmese). Samozřejmě ani naše země není výjimkou. A i když v  poslední době cena povolenek poklesla téměř k nule, vysoké ceny elektřiny již zůstaly. V celém řetězci zacházení s energií přicházejí peníze výhradně jen od konečných zákazníků – průmyslových firem a domácností. Takže se na tyto zisky všichni svorně složíme, zaměstnanci v průmyslu přispějí nadvakrát. Jednou ve faktuře za svoji domácnost, podruhé v částce, kterou platí jejich zaměstnavatel a o kterou pak následně musí snížit svoje náklady – většinou omezuje růst mezd. Část naší vlády si situaci uvědomuje a snaží se ji nějakým způsobem zlepšit. Strana zelených se naopak snaží veškeré povinnosti přicházející jako náš závazek vůči EU ještě podstatným způsobem zpřísnit. Z pohledu průmyslových spotřebitelů je jakékoli zpřísňování směrnic EU nad povinný rámec nepřijatelné, protože opačným přístupem přímo poškozuje vlastní obyvatelstvo. O  způsobu vzniku záměrů si nelze činit přehnané iluze, osobně to jen s  trošičkou nadsázky vidím takto: Za své si zvolím mediálně zajímavé téma, vymyslím jakoukoli ptákovinu a o důsledky se nestarám, neboť osobní odpovědnost žádnou nemám – on to někdo zaplatí. Pokud Vám to připadá přitažené za vlasy, mohu doložit osobní zkušeností: Při jednání o EU ETS byl přítomen zástupce komise DG ENVIRONMENT. Na otázku, zda si uvědomuje dopady současného unijního návrhu EU ETS po roce 2012, odpověděl: „Tím jsem se nezabýval, nejsem ekonom...“ Vaše sdružení je členem evropského sdružení velkých spotřebitelů IFIEC Europe. Mohl byste našim čtenářům přiblížit postoj tohoto sdružení ke klimatickému balíčku? Představitelé IFIEC EUROPE se snaží o  prosazení realistických myšlenek do energetické politiky EU a  základním cílem je zachování konkurenceschopnosti evropského

n

o

s

t

průmyslu. Ve stručnosti by bylo možno postoj průmyslu charakterizovat takto: Výkyvy světových cen průmysl nezajímají, neboť se dotýkají všech konkurentů stejně. Skutečnou hrozbou jsou však regionální distorze (EU vůči světu, ČR vůči EU). Evropský průmysl by tudíž neměl příliš námitek, pokud by byl klimatický balíček byl celosvětový. V  opačném případě je ale zcela nepřijatelný, neboť s sebou nese jasné prvky ekonomické sebevraždy. Aby energeticky intenzivní průmysl, který je vystaven globální konkurenci, mohl vůbec přežít, je nutno zajistit jeho ochranu. Na Vašich internetových stránkách lze nalézt návrh IFIEC Europe (ECOFYS STUDY) na přidělování emisních povolenek. Co jsou hlavní rysy tohoto návrhu? Je reálná šance něco z toho uvést do života? Jedná se o  zcela novou záležitost; poprvé byla veřejně prezentována v  Bruselu 17.4.2008. K  této prezentaci byli pozváni i zástupci evropských komisí. Pokud se bruselští úředníci nehodlají EU ETS vzdát, pak konkurenční návrh IFIEC EUROPE by alespoň z části učinil situaci snesitelnější. Základní princip je úplně jednoduchý: Povolenky by měly být přidělovány zdarma na základě sektorového technologického benchmarkingu, nikoli podle historických dat. Po uplynutí roku se upraví množství přidělených povolenek podle skutečné výroby. Kdo nevyrobí, povolenky nedostane a  nemůže je tudíž prodat. Bude dosaženo jistého stupně spravedlnosti a  vznikne tak skutečná motivace k  využívání šetrnějších technologií. A  hlavně budou odstraněny podmínky pro vznik „windfall profits“. Jen v sektoru energetiky toto řešení může ušetřit pro odběratele 55 (!) mld. € ročně. A zda návrh bude doopravdy přijat? Doufejme, že ano. Otázkou je, jaký bude postoj rozhodujících energetických firem, které toto řešení může připravit o část příležitostných zisků. Co byste chtěl říci závěrem? Snažme se učinit vše pro zachování vlastního průmyslu, ideologie se najíme těžko... A  doufejme, že pravda a  rozum zvítězí nad láskou a nenávistí!  Děkuji za rozhovor.

O autorovi Ing. Luděk Piskač ukončil v roce 1980 studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. V letech 1980-1995 pracoval v Rudných dolech Kutná Hora jako hlavní energetik závodu. Od roku 2001 je tajemníkem Sdružení velkých spotřebitelů energie. Kontakt na autora: [email protected]

Odborný seminář IIR

29. – 30. července 2008, Courtyard by Marriott Prague Flora, Praha M a g a z í n

Obchod s emisními povolenkami • Obchodování s emisními povolenkami v energeticky náročném podniku. Jak na to? • Co musíte vědět o výkladu národního alokačního plánu 2008–2012 • Jaký je pohled banky na obchod s emisními povolenkami? • Obchod s emisními povolenkami – jak to vidí specialisté z ministerstva životního prostředí

Mediální partneři:

Pořádá:

Ing. Pavel Zámyslický

Ing. Jan Gemrich

Miroslav Řehoř

Ing. Tomáš Chmelík

Ing. Jan Drahota

Ing. Jan Velíšek

Ministerstvo životního prostředí, Praha Operátor trhu s elektřinou, a.s., Praha Komerční banka, a. s., Praha

Výzkumný ústav maltovin Praha s.r.o., Praha ČEZ, a.s., Praha

Know how to achieve

IIR

Institute for International Research

TESO Praha a.s., Praha

přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

ýESKÉ VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

CÍLE KONFERENCE x

poĜádá pod záštitou Ministerstva prĤmyslu a obchodu ýR

x

a ve spolupráci s NK CIGRE ýK CIRED ýeskou elektrotechnickou spoleþností

TÉMATICKÉ OKRUHY x x

ve dnech 2. – 3. záĜí 2008

x

odbornou konferenci

x x x x x x x x x x

MÍSTO KONÁNÍ ýVUT v Praze Masarykova kolej Thákurova 1, Praha 6 – Dejvice [email protected] http://k315.feld.cvut.cz/elen

prezentace nových výsledkĤ a smČrĤ v oblasti elektroenergetiky a souvisejících technických oborĤ a výmČna informací mezi odborníky z prĤmyslu, vysokých škol, výzkumných pracovišĢ a orgánĤ státní správy a samosprávy uvádČt nové technické aplikace a poukázat na neĜešené problémy v uvedených oborech

x x

Právní rámec energetických odvČtví v ýR Koncepce rozvoje energetiky ýR a její dopad na životní prostĜedí Rozvoj trhu s elektĜinou a regulaþní podmínky energetických monopolĤ Elektrotechnika a životní prostĜedí Integrace obnovitelných a rozptýlených zdrojĤ energie do soustav Racionalizace výroby a užití elektrické energie ZaĜízení v elektroenergetických soustavách Provoz a Ĝízení elektroenergetických soustav PĜedcházení mimoĜádným stavĤm v ES a jejich likvidace Informaþní a komunikaþní technologie pro elektroenergetické soustavy Bezpeþnost a spolehlivost provozu PS a DS Ekonomické aspekty provozu a rozvoje PS a DS Specifické znaky kvality elektrické energie, EMC, pĜepČtí Ochrany v elektroenergetice Diagnostika a zkušebnictví v elektroenergetice

JEDNACÍ JAZYKY

þeština, slovenština, angliþtina

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

Jednání bude probíhat formou vybraných pĜednášek a doprovodných posterových prezentací. ýasový plán jednání (zmČna vyhrazena): úterý 2. záĜí 2008 Registrace Posterové prezentace Odpolední blok pĜednášek

8:30 – 14:00 10:00 – 17:00 13:00 – 17:30

stĜeda 3. záĜí 2008 Posterové prezentace Dopolední blok pĜednášek

8:00 – 12:00 8:30 – 11:30

PěIJETÍ PěÍSPċVKģ

PĜijaté pĜíspČvky je tĜeba zaslat na emailovou adresu [email protected] do 1. 8. 2008.

ÚýASTNICKÉ POPLATKY

Vložné pokrývá organizaþní náklady, sborník z konference a poplatek za úþast na pĜednáškách. Výše vložného je 3800,- Kþ + DPH 19%.

KONTAKT

Ing. Jan Švec Ing. Tomáš Sýkora

Tel.: +420 224 352 372 Tel.: +420 224 352 372

ýVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická Technická 2 166 27 Praha 6 - Dejvice Fax: +420 233 337 556 E-mail: [email protected] http://k315.feld.cvut.cz/elen

PěIHLÁŠENÍ

PĜihlášení na konferenci lze provést e-mailem na [email protected] a je akceptováno po zaplacení úþastnického poplatku. V pĜihlášce nezapomeĖte uvést svou fakturaþní adresu (název, adresa, IýO, DIý).

43

e

k

o

l

o

g

i

e

Klimatickoenergetický balíček EU – smělé cíle EU (a jejích úředníků a politiků) dostávají konkrétnější obrysy Ing. Josef Zbořil, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR

Úvod

Dne 10. ledna 2007 přijala Evropská komise soubor opatření o energii a změně klimatu, v němž vyzvala Radu a Evropský parlament, aby schválily: n samostatný závazek EU, že do roku 2020 bude dosaženo minimálně 20% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 a že, pokud bude uzavřena komplexní mezinárodní dohoda o  změně klimatu, dojde do roku 2020 k 30% snížení, n povinný cíl EU ve formě 20% podílu obnovitelné energie na čisté spotřebě do roku 2020 včetně 10% podílu biopaliv v  motorových palivech. Tímto samostatným závazkem ukazuje EU, že je v  čele boje proti změně klimatu, i  když zároveň projevuje ochotu jít ještě dále v  souvislosti s  ambiciózní mezinárodní dohodou. Strategii schválil jak Evropský parlament1, tak i představitelé EU v Evropské radě na jejím zasedání v  březnu 2007. Evropská rada vyzvala Komisi, aby předložila konkrétní návrhy včetně návrhu, jak by se členské státy mohly podělit o úsilí, aby bylo možné těchto cílů dosáhnout. Uvedený soubor opatření je reakcí na tuto výzvu. Zahrnuje několik návrhů klíčových strategií, které jsou úzce propojeny. Patří sem: n návrh, kterým se mění směrnice o obchodování s emisemi v EU (EU ETS), n návrh týkající se sdílení úsilí vedoucího ke splnění samostatného závazku EU ohledně snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje evropský systém 1/ Usnesení Evropského parlamentu o změně klimatu přijaté dne 14. února 2007 (P6_TA(2007)0038).

44

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Evropská komise představila v lednu tohoto roku tzv. klimaticko-energetický balíček. Článek pojednává o hlavních rysech balíčku a jeho dopadech na český průmysl. obchodování s  emisemi (jako je doprava, budovy, služby, menší průmyslová zařízení, zemědělství a odpady), n návrh směrnice podporující obnovitelnou energii s  cílem pomoci při plnění obou výše uvedených cílů. Mezi další návrhy, které jsou také součástí uvedeného balíčku opatření, patří návrh právního rámce o  zachycování a  ukládání oxidu uhličitého (známé CCS), sdělení o předvedeni konceptu CCS na konkrétních projektech a  nové pokyny pro státní podporu v  oblasti životního prostředí se soustředěním se na podporu opatření v oblasti boje proti klimatickým změnám. Komise hrdě vydává tento balíček za první příklad integrovaného přístupu, kdy byl překonán resortismus, avšak pozornému čtenáři nemůže neuniknout, že se jedná také o  první a  velmi komplexní příklad unijního dirigismu, doslova hodného socialistických plánovačů. Proč takto silná slova? Prostudujte si, prosím, návrhy Komise velmi podrobně a tento trend může nevidět pouze slepý. Tento článek si nemůže klást za cíl podrobnou analýzu všech aspektů balíčku, avšak na jeho hlavních součástech (sdílení úsilí a  podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů a revize směrnice EU ETS) lze vidět to podstatné, co posouvá oba základní návrhy balíčku spíše do říše fikce než reality!

Výroba energie z obnovitelných zdrojů

Za účelem dosažení politických cílů pro obnovitelnou energii navrhla Evropská komise směrnici, která pro všechny členské státy stanoví vnitrostátní cíle pro obnovitelnou energii, jejichž výsledkem bude všeobecný závazný cíl ve výši 20% podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v  roce 2020 a závazný 10% minimální cíl pro biopaliva v dopravě. Obnovitelná energie se dotýká tří odvětví: elektřiny, vytápění a  chlazení a  dopravy. Členské státy se mají samy rozhodnout, jak za účelem splnění svých vnitrostátních cílů zkombinují příspěvky z  těchto odvětví, přičemž si vyberou prostředky, které budou nejlépe vyhovovat jejich vnitrostátní situaci. Dostanou i  možnost své cíle splnit tím, že budou podporovat rozvoj obnovitelné energie v  jiných členských státech a  třetích zemích. Minimální 10% podíl biopaliv v dopravě se uplatňuje ve všech členských státech. Biopaliva řeší závislost dopravy na ropě, což je jeden z  nejvážnějších problémů dotýkajících se

bezpečnosti dodávek energie, s nimiž se EU potýká. V  neposlední řadě usiluje směrnice i o odstranění zbytečných překážek pro růst obnovitelné energie – například zjednodušením administrativních postupů pro rozvoj nových forem obnovitelné energie – a  podporuje vývoj lepších typů této energie (stanovením norem udržitelnosti pro biopaliva apod.). Jak se říká, nápad je to dobrý, o významu postupného přechodu na obnovitelné zdroje málokdo pochybuje a to nejen s ohledem na klimatické změny, ale především na postupné vyčerpávání zásob fosilních primárních zdrojů energie. Všimněte si: „směrnice stanoví“ pro členské státy vnitrostátní cíle, kdo nedosáhne, může investovat jinde. Na tomto „ustanovení“ je nejpozoruhodnější to, že jako zadávací podmínka nebylo reálné zhodnocení potenciálu možného uplatnění těchto zdrojů v Unii jako celku, natožpak v jednotlivých zemích, ale pouze politické zadání, vzešlé z Komise a potvrzené Radou EU! Podobnost nikoliv čistě náhodná: „pětiletku za čtyři roky splníme, i kdybychom ji měli plnit dvacet let!“ Jak vlastně propočet vypadal? Pokud se má všeobecného 20% cíle pro obnovitelné zdroje dosáhnout efektivně, musí být jednotlivé cíle pro každý členský stát vytyčeny pokud možno co nejspravedlivěji. Komise proto představila spravedlnost takto: n Podíl obnovitelné energie v  roce 2005 (základní rok pro všechny výpočty v souboru opatření) je upraven tak, aby odrážel národní výchozí body a již vynaložené úsilí u těch členských států, které v  letech 2001 až 2005 dosáhly nárůstu o více než 2 %. n K upravenému podílu obnovitelné energie z roku 2005 pro každý členský stát se přičte 5,5 %. n Zbývající úsilí (odpovídající 0,16 tuny ropného ekvivalentu na každou osobu v EU) je váženo indexem HDP na hlavu s  cílem vyjádřit různé úrovně bohatství v  členských státech a  následně se vynásobí počtem obyvatel jednotlivých členských států. n Tyto dvě složky se sečtou, aby se získal celý podíl obnovitelné energie na celkové konečné spotřebě v roce 2020. n Na závěr se na cílový podíl obnovitelné energie v roce 2020 u jednotlivých členských států uplatní všeobecný limit. Současně budou moci členské státy na základě vytvořeného systému převoditelné záruky původu dosáhnout svých cílů způsobem, který bude z  finančního hlediska co

M a g a z í n

nejefektivnější: místo vytváření místních zdrojů obnovitelné energie budou členské státy moci kupovat záruky původu (osvědčení prokazující obnovitelný původ energie) od jiných členských států, kde je rozvoj obnovitelné energie levnější. I když ČR z toho až tak hlava bolet nemusí a při mobilizaci biomasy z odpadových toků a  případně biomasy pěstované to ani u  nás nebude hladká záležitost a  při neúměrně nastavených podmínkách podpory může dojít k odčerpání surovinových zdrojů např. pro dřevozpracující průmysl a také k výraznému dopadu do spotřebitelských cen energie. Přitom, většina z nás si je vědoma, že ani přírodní podmínky v EU, ani současná úroveň technologií a jejich očekávaný rozvoj nepostačí na celoevropský cíl v roce 2020. Propočet „sdílení úsilí“ v  obnovitelných zdrojích uvádí tabulka 1: Všeobecně se uznává celá řada výhod obnovitelné energie – z  hlediska snižování emisí skleníkových plynů, bezpečnosti dodávek energie a  dlouhodobého ekonomického přínosu. Analýza Komise ovšem, se značnou přemírou optimismu ukazuje, že splnění cílů v  oblasti obnovitelné energie bude znamenat toto: n úspory emisí CO2 o  600 až 900 milionů tun ročně – zpomalení změny klimatu a  vyslání signálu do jiných zemí, že mají postupovat stejně: bude tomu tak i po započtení uhlíkové stopy celého životního cyklu jednotlivých obnovitelných zdrojů? n snížení spotřeby fosilních paliv o  200 až 300 milionů tun ročně, z nichž se většina dováží – dodávky energie budou mít evropští občané jistější – vychází-li se ze současné spotřeby, pak možná, i když i tam lze mít výhrady k tomu, co vše bylo započteno, když pro tento účel lze racionálně uvažovat pouze s  náhradou dovozu v oblasti motorových paliv! n vzpruha pro odvětví špičkových technologií, nové ekonomické příležitosti a nová pracovní místa: to je mantra téměř u  všeho, má-li se získat politická podpora, nejprve budou ovšem potřeba reálné investice do vědy a  výzkumu, který v  řadě odvětví pokračuje poměrně rychlým tempem (i když, také v  mnoha případech, mimo země Společenství). To všechno má stát přibližně 13–18 miliard eur ročně. Tato investice však bude tlačit dolů cenu technologií pro obnovitelnou energii, které budou tvořit rostoucí část našich dodávek energie v budoucnosti. Souhrnně řečeno, takto stanovené závazné cíle, bez respektování reálných fyzických možností v jednotlivých zemích jsou zářným příkladem, jak demotivovat namísto motivace, a umožňují Komisi a politikům příslovečně umýt si ruce nad neschopností členských zemí a „rozdělit sankce“. Komu ovšem tento

přístup prospěje, se lze jen domnívat. Podpora může být mnohdy velmi zajímavá a snižovat emise přece budou ti ostatní.

Revize směrnice EU ETS a sdílení úsilí ke snižování emisí

Systém EU ETS je Komisí považován za ústřední pilíř strategie v  oblasti změny klimatu a  je to politický nástroj celé EU pro snížení emisí skleníkových plynů v  elektrárnách a velkých průmyslových zařízeních. V současné době se vztahuje asi na 40 % veškerých emisí skleníkových plynů ve 27 členských státech. V důsledku navrženého rozšíření systému EU ETS se toto číslo zvýší. Tato definice je definicí Komise, je třeba k ní ještě cokoliv dodávat? Má snad někdo iluzi, že politický nástroj uspoří emise? Je mi to líto, ale osobně touto iluzí netrpím. Pro ujasnění exkurs do nedávné minulosti: to byl EU ETS považován za motivační nástroj pro dosažení snížení emisí za nejmenších vynaložených nákladů. Je patrné, že Komise byla poněkud zaskočena tím, že v  EU15 se nedostavoval potřebný úspěch a trend emisí byl stagnující – viz obrázek 1. Po cenovém kolapsu ve druhém roce obchodování, když byly zveřejněny verifikované údaje emisí, byla za viníka označena

přealokace a s tím se přece muselo něco udělat, když už se obchodovalo jako o život. Proto se Komise v přípravě NAP 2 rozhodla přitvrdit a dosáhnout snížení emisí „dodatečnými opatřeními“ – tedy snížením celkové alokace v  členských zemích asi o  6 %. Hlavními „oběťmi“ se staly ovšem nové členské země, kde většinou nebyly zohledněny dostatečně rozvojové trendy ekonomiky a  přeceněn byl obecně pokles uhlíkové náročnosti jednotlivých zemí. S  ohledem na „vážnost“ situace se pro revizi směrnice EU ETS přišlo s tím, že členské země jsou patrně velmi nesvéprávné a je nutno vzít běh věcí ještě pevněji do rukou a to ve dvou směrech: o emisích a alokacích bude rozhodováno na unijní úrovni a  to až na jednotlivé zdroje a  s  klesajícím trendem, abychom „dosáhli“ emisního cíle v roce 2020 a  dále, aby bylo vyloučeno riziko přealokace, budou povolenky „rozdělovány“ v  aukcích – dražbách. V této souvislosti mne napadá, proč, když se bude dražit, se ještě bude obchodovat a neponechá se to jako uhlíková daň poněkud převlečená. Jak má vlastně nový systém vypadat? Posuďte sami slova Komise. Účelem návrhu je změna směrnice2, která EU ETS zavádí. Cílem 2/ Směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice 2004/101/ES.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v roce 2005 (S2005) Belgie

Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovenská republika Finsko Švédsko Spojené království

2,2 % 9,4 % 6,1 % 17,0 % 5,8 % 18,0 % 3,1 % 6,9 % 8,7 % 10,3 % 5,2 % 2,9 % 34,9 % 15,0 % 0,9 % 4,3 % 0,0 % 2,4 % 23,3 % 7,2 % 20,5 % 17,8 % 16,0 % 6,7 % 28,5 % 39,8 %

1,3 %

Cílová hodnota podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v roce 2020 (S2020) 13 % 16 % 13 % 30 % 18 % 25 % 16 % 18 % 20 % 23 % 17 % 13 % 42 % 23 % 11 % 13 % 10 % 14 % 34 % 15 % 31 % 24 % 25 % 14 % 38 % 49 %

15 %

Tabulka č. 1: Podíl obnovitelných zdrojů energie v roce 2005 a cíle pro rok 2020 pro členské státy

45

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

Obrázek č. 1: Vývoj snižování skleníkových plynů v EU15 v letech 1990 – 2005

je pro období po roce 2012 posílit, rozšířit a zlepšit fungování ETS jako jednoho z nejvýznamnějších a nákladově nejefektivnějších nástrojů k dosažení cíle EU snížit emise skleníkových plynů. Tento cíl vyzývá ke snížení emisí v  EU nejméně o  20  % do roku 2020 vzhledem k úrovni z roku 1990 a o 30 % za předpokladu, že se ostatní průmyslové země zavážou ke srovnatelnému úsilí v rámci globální smlouvy o  boji proti změnám klimatu po roce 2012. Návrh revidovat směrnici vyvažuje potřebu hospodářské efektivnosti a  spravedlivých podmínek mezi sektory a  členskými státy a  zajišťuje průmyslu vyšší předvídatelnost. Stanovuje předvídatelnou křivku vývoje snižování emisí, kterou odvětví zahrnutá do ETS požadují. Díky větší harmonizaci bude systém jednodušší a více transparentní, čímž zvýší svou přitažlivost pro další země a regiony natolik, aby se k němu připojily. Hlavní změny jsou tyto: n Pro celou Evropskou unii bude existovat jeden limit na počet povolenek emisí namísto 27 vnitrostátních limitů. Roční limit se bude snižovat podle lineární křivky, která bude pokračovat i po konci třetího obchodovacího období (2013–2020). n Namísto bezplatných alokací bude mnohem větší podíl povolenek obchodován aukčně. n Budou zavedena harmonizovaná pravidla upravující bezplatné alokace. n Část práv aukčně obchodovat povolenky bude redistribuována z členských států s vyšším příjmem na obyvatele do států s  nižším příjmem na obyvatele, aby se posílila finanční kapacita posledně jmenovaných států investovat do ekologicky šetrných technologií. n Do systému ETS bude zahrnuta řada

46

nových odvětví (např. výrobci hliníku a čpavku) a také dva další plyny (oxid dusný a zcela fluorované uhlovodíky (PFC)). n Členské státy budou moci vyloučit malá zařízení z oblasti působnosti systému, pokud tato zařízení budou podléhat rovnocenným opatřením ke snižování emisí. V  návrhu jsou stanovena pravidla pro výpočet celoevropského limitu. Od roku 2013 by se celkový počet povolenek měl každoročně snižovat, a  to lineárně. Výchozím bodem této křivky je průměrný celkový počet povolenek (strop druhé fáze), který mají členské státy vydat v  období 2008–2012, s  úpravou zohledňující rozšíření systému od roku 2013. Koeficient, podle něhož musí tento počet každý rok lineárně klesat, je 1,74  % vzhledem k  limitu druhé fáze. Výchozím bodem pro stanovení lineárního koeficientu 1,74  % je 20  % celkového snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990, což odpovídá snížení o 14 % oproti roku 2005. Od odvětví EU ETS se však požaduje větší celkové snížení, protože snížit emise je v odvětvích ETS levnější. Rozdělení, které minimalizuje celkové náklady na snižování emisí, odpovídá: n snížení emisí odvětví EU ETS do roku 2020 o 21 % v porovnání s rokem 2005, n snížení o  přibližně  10 % v  porovnání s rokem 2005 v odvětvích, které nejsou zahrnuty do EU ETS. Snížení o  21  % do roku 2020 znamená v  roce 2020 limit ETS na maximálně 1720 milionech povolenek a  předpokládá ve třetí fázi (2013–2020) průměrný limit přibližně 1846 milionů povolenek a snížení o 11 % v porovnání s limitem druhé fáze.

n

o

s

t

Všechna uvedená absolutní čísla odpovídají pokrytí na začátku druhého obchodovacího období, a  proto nezohledňují leteckou dopravu, která bude do systému začleněna ke konci druhého obchodovacího období, ani další odvětví, která budou připojena ve třetí fázi. Lineární koeficient 1,74  % ke stanovení limitu třetí fáze bude i  nadále platit i  po skončení obchodovacího období v roce 2020 a stanoví limit pro čtvrté obchodovací období (2021 až 2028) a dále. Revidován může být nejpozději v roce 2025. Do roku 2050 budou vlastně nezbytná významná snížení emisí o  60  % až 80  % v  porovnání s  rokem 1990, jestliže máme dosáhnout strategického cíle omezit růst průměrné globální teploty maximálně o  2  °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí. Komise zastává názor, že počínaje třetí fází by základním principem alokace měla být aukce povolenek. To proto, že aukce nejlépe zajišťuje efektivnost, transparentnost a jednoduchost systému a vytváří nejsilnější pobídku k  investicím do ekonomiky s  nízkým podílem uhlíku. Nejlépe vyhovuje zásadě „platí znečišťovatel“ a zamezuje vzniku náhodných zisků pro určitá odvětví, která přenesla imaginární náklady povolenek na své zákazníky bez ohledu na to, že je získala zdarma. Odhaduje se, že v roce 2013 bude zhruba 60 % celkového počtu povolenek obchodováno v aukcích a tento podíl bude v pozdějších letech stoupat. Navrhuje se, aby povolenky určené k bezplatné alokaci byly distribuovány podle celoevropských pravidel, jež budou vytvořena později v rámci postupu projednávání ve výborech („komitologie“). Komise do roku 2010 určí, kterých odvětví se to týká, přičemž vezme v úvahu míru, v níž je dotyčné odvětví schopno přenést náklady požadovaných povolenek do cen výrobků bez významné ztráty podílu na trhu ve prospěch méně uhlíkově efektivních zařízení mimo EU. V  tomto ohledu Komise posoudí mimo jiné náklady na povolenky ve srovnání s výrobními náklady a vystavení mezinárodní hospodářské soutěži. Zařízení v uvedených odvětvích dostanou až 100  % svých povolenek bezplatně. Potud doslovné citace z dokumentů Komise! Kdo má zájem, může si samozřejmě přečíst celý návrh, ale to podstatné je v předchozích odstavcích. Má snad někdo ještě iluzi, že půjde o tržní nástroj? Shrnu-li svoje a nejen svoje poznatky o revidovaném EU ETS, pak lze konstatovat, že n EU ETS je politickým nástrojem, přes všechna varování, která Komise od expertů obdržela.Unijní orgány dostanou naprosto nekontrolovanou ekonomickou moc bez jakékoliv odpovědnosti za její uplatňování. n Energeticky náročná odvětví EU

M a g a z í n

přinesla reálné snížení emisí o  6  % od roku hospodářskou sféru. Jen velmi malou náplas1990. tí je pro ČR povolení zvýšení emisí o  9  % n Energeticky náročná odvětví pod EU v  odvětvích mimo EU ETS. Hospodářská ETS ponesou zcela nepřiměřené břemeno, sféra proto vyzývá EP a  Radu EU, aby silně mají snížit emise o 21 % proti roku 2005. zvažovala podrobnosti revize EU ETS a hodn Ve skutečnosti, při započtení ekonomic- nocení dopadů, zpracované Komisí – je hodkého růstu kolem 2 % ročně se jedná o reduk- ně odlišné (a  optimistické) proti hodnocení ci až o 40 %! dopadů v jednotlivých sektorech. n Pro takové redukce nejsou k  dispoziZávěr ci technologie – jejich vývoj mnohdy teprve Čtete-li dokumenty klimaticko-energezačíná – v mnoha případech se jedná o přímé tického balíčku Komise z  23. ledna, napadomezí výrobních kapacit! n Dojde k  ohrožení celých hodnotových ne vás známé přísloví, že cesta do pekel je řetězců, navázaných na výrobu základních dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Naše zkušenost ovšem říká, že tyto nejlepší úmysly, surovin. n O charakteru aukcí a jeho vlivu na cenu oděné do těch nejvznosnějších slov zdaleka povolenek v  aukcích jsou pouze sporadické na uskutečnění velkých cílů nestačí a to tím méně v  ochraně klimatu, kde se prakticky informace. n Návrh nepřináší žádné potřebné jistoty vytratila věcná řešení a sklouzlo se na administrativně politické demonstrace. Obávám pro investiční rozhodování. n Návrh zcela eliminuje flexibilitu mož- se, že s  důvěryhodností, kterou má EU15 ných řešení pro podniky, i když se snaží pře- v  programu snižování emisí do dnešního dne Komise při jednání o  dalších mezinásvědčit o opaku. n Za jeden z  mála pozitivních rysů lze rodních krocích se svými návrhy příliš mnopovažovat výrazně vyšší prahovou hodnotu ho zemí nepřesvědčí. Většina z dalších stran pro vstup do systému – měla by být nejmé- – zemí jednajících v rámci OSN o změně klimatu prokazuje, že umí velmi dobře počíně 25 000 t/rok! inzerce BIOPALIVA 2008jsou21.5.2008 18:25 tat 1a  představivost jim rozhodně nechybí. Tyto výhrady charakteristické nejen Page pro náš průmysl, ale i  pro celoevropskou Evropské hospodářství a  sociální prostředí

by se nemělo stát obětí přehnaných politických ambicí, řešení by měla být věcná a dosažitelná současnými i budoucími prostředky, takže motto by mělo být spíš „Dvakrát měř a jednou řež!“

O autorovi Ing. Josef Zbořil působil v letech 1990 – 1997 jako generální ředitel Jihočeských papíren a.s., Větřní a od roku 1993 do roku 1997 presidentem Svazu průmyslu papíru a celulózy (SPPaC). V současné době pracuje jako poradce v oborech papírenský průmysl, životní prostředí a management. Je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a vicepresidentem SPPaC, členem environmentálních výborů BIAC v Paříži a Konfederace evropského papírenského průmyslu (CEPI) v Bruselu, členem Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu ve skupině I (zaměstnavatelé). Zajímá se o otázky energetiky, dopravy a životního prostředí a dopady na průmyslovou změnu. Kontakt na autora: [email protected]

Biopaliva v dopravû [Perspektiva kapaln˘ch biopaliv v âR]

16. ãervna 2008, Praha, hotel Mövenpick Pfiedná‰ející: Lubomír Hlavenka, Mikulov � Leo‰ Gál, Svaz chemického prÛmyslu � Martin KubÛ, Agrofert holding � Otakar MoÈka, Ethanol Energy � Vítûzslav Pí‰a, Ministerstvo financí âR � Michal Pospí‰il, Asociace soukromého zemûdûlství � Petr Smékal, Centrum dopravního v˘zkumu � Ernst Schrimpf, Univerzita Weihenstephan, Nûmecko � Jifií Trnka, Ministerstvo zemûdûlství âR � Pavel Tunkl, Svaz dovozcÛ automobilÛ � Vladimír Vlk, Ministerstvo Ïivotního prostfiedí � a dal‰í.....

Mediální partnefii:

Organizátor: B.I.D. services s.r.o., Milíãova 20, 130 00 Praha 3 Tel.: +420 222 781 017, 222 782 065, Fax: +420 222 780 147

O ãem budeme mluvit: Legislativní podmínky pro v˘robu a vyuÏívání biopaliv v âR � Pozitivní i negativní aspekty biologick˘ch paliv � Jak vypadá aktuální stav trhu s komoditami a v˘roba biologick˘ch pfiímûsí? � Jak vyuÏít pozitivních stránek biopaliv na lokální úrovni � Biopaliva a automobilov˘ prÛmysl B.I.D. services s.r.o., Milíãova 20, 130 00 Praha 3, âeská republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz

Manager konference: Marcela Faktorová, [email protected] Místo konání: Mövenpick Hotel Praha, Mozartova 261/1, 150 00 Praha Tel.: +420 257 151 111, Fax: +420 257 153

47

e

k

o

l

o

g

i

e

Flexibilní mechanismy Kjótského protokoluVerifikace JI projektů Mgr. Mario Vöröš, senior expert, DET NORSKE VERITAS

J

ak jsem v citovaném článku uvedl, cílem Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu je dosažení stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Přijetím a ratifikací Kjótského protokolu se vyspělé průmyslové země zavázaly snížit své emise skleníkových plynů nejméně o 5 % pod úroveň emisí roku 1990.

Šetření po Rumunsku

Kdybyste se projeli po rumunských horách, jistě Vás zaujmou obrovské hromady pilin, které se hromadí v okolí pil, ve kterých se zpracovává vytěžené dřevo. Ihned Vás určitě napadne, že piliny jsou přírodní odpad, takže zde žádný škodlivý dopad nehrozí. To je však obrovský omyl. Pilin je totiž tak obrovské množství, že se neodklízí, ani žádným jiným způsobem nevyužívají a  vzhledem k vlhkému vzduchu začínají hnít a vylučovat do vzduchu metan, který má až 21x silnější skleníkový efekt než CO2. Tak tomu bylo tedy až do nedávna, kdy se zrodil dobrý nápad

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Tímto článkem bych rád navázal na příspěvek z PRO-ENERGY č. 4/2007. Mluvili jsme v něm o validaci CDM a JI projektů a základních procesech mechanismů Kjótského protokolu. Dnes bych se rád zaměřil na další fáze procesu, který přichází po implementaci samotného projektu, a to konkrétně fázi verifikace JI projektů. Nejlépe si tyto procesy vysvětlíme na konkrétním projektu, pojďme si ho tedy společně představit. začít tento přírodní zdroj energie využívat jako palivo pro místní teplárnu. V momentě, kdy se pro tento JI projekt našel dobrovolný partner, v tomto případě konkrétně z Dánska, mohlo se začít s časově náročným procesem příprav a schvalování. Po několika měsících příprav a  schválení návrhu projektu proběhla tzv. determinace návrhu projektu. Determinací se rozumí validace projektu z  hlediska dodržení pravidel pro JI projekty. Oprávnění k provádění determinace mají pouze akreditované třetí strany – Accredited Independent Entity – AIE. Tuto úlohu zde sehrála nezávislá organizace Det Norske Veritas. Ta následně po determinaci požádala o  registraci projektu. V  případě, že projekt splňuje všechna předepsaná kritéria, Dozorčí rada JI projekt nakonec zaregistruje. To se v praxi skutečně stalo a mohl se tedy spustit projekt změny využívání fosilního paliva za obnovitelný zdroj energie k produkci tepla pro místní obyvatele. V praxi to znamenalo výměnu kotle na fosilní a životnímu

prostředí škodlivá paliva za kotel, který spaluje právě piliny z okolních lesů.

Jaké jsou hlavní přínosy?

Projekt přináší především snížení emisí CO2 pramenící z nahrazení fosilních paliv biomasou a  snížení emisí metanu, kterého bylo dosaženo díky snížení počtu skládek pilin v přírodě. Dalšími důležitými přínosy jsou: n používání obnovitelných zdrojů energie, n produkce energie bez CO2, n zmírnění dopadů na životní prostředí, které byly způsobeny nelegálním skladováním odpadu ze dřeva z dřevařského průmyslu a pil, n zlepšení sociálního standardu v Rumunsku (vč. vytvoření nových pracovních míst), n stabilní cena za vytápění pro zákazníky, kteří tak nejsou zasaženi změnami cen paliv na světovém trhu, n dostupnost pilin je lepší než dostupnost plynu, piliny jsou také lacinější. Součástí schválených kritérií je však kromě jiného také systém monitorování a reportování emisních redukcí. Aby byla množství emisních redukcí věrohodná a  proces jejich vykazování transparentní, je nutné verifikovat reportované hodnoty ušetřených emisí, což je opět úloha třetích nezávislých stran (AIE). Výsledkem verifikace je verifikační zpráva, která se poskytuje Dozorčí radě JI na přezkoumání. Posledním krokem procesu je vydání jednotek emisních redukcí (ERU).

Verifikace pod lupou

Obrázek č. 1: Divoká skládka pilin v okolí kotelny

48

Verifikace, zjednodušeně řečeno, je přezkoumání a schválení projektu nebo provozu ve smyslu monitorovacího plánu. Jde o konfirmaci a zajištění objektivních důkazů, které prokážou, že skutečné, měřitelné a dlouhodobé snížení emisí bylo dosaženo podle stanovených kritérií. Kritéria verifikace mají pevné mantinely určené monitorovacím plánem, který je součástí validované a  registrované

M a g a z í n

pilin, informovanost zaměstnanců o  prováděných školeních, stav kalibrace měřícího zařízení, sběr hrubých dat pro kalkulaci spálených pilin). Během pravidelně se opakující verifikace byl použit přístup verifikace založené na riziku. Systém řízení měřících zařízení, stanovení zodpovědností pro reportování a  zajištění jakosti projektu byli posouzené s ohledem na zmírnění rizik. Navíc byly auditovány také ostatní oblasti, které mohou mít materiální dopad na snižování emisí (dostupnost množství vhodných pilin, skladovací prostory a další požadavky na technické zlepšování). Na místě je během verifikace nutné zabezpečit přítomnost všech zodpovědných pracovníků, se kterými je konzultován denní Obrázek č. 2: Zastřešená skládka na biomasu

projektové dokumentace, schválenou metodologií a  validační zprávou. Každá verifikace, stejně jako audit manažerských systémů, vyžaduje plánování, výběr verifikátorů, analýzu rizik projektu s ohledem na emisní redukce (ERs), stanovení si kritérií auditu a samotné přípravy dokumentů.

Průběh verifikace u vzorového projektu

Před samotnou verifikací je verifikátor povinný se seznámit s  projektem prostřednictvím následujících dokumentů: n poslední revizí projektové dokumentace, tzv. PDD s aktuálním monitorovacím plánem, n aktuální monitorovací zprávou s  hodnotou emisních redukcí projektu, n poslední verzí validačního reportu nebo prvotní verifikace, n poslední verzí předešlé verifikace (pokud proběhla), n provozním manuálem a  provozními licencemi udělenými úřady, n dalšími dokumenty, jakými jsou procesní diagramy, technické výkresy, manuály vybavení atd. Samotná verifikace se provádí přímo na místě s  úkolem zabezpečit, že projekt byl správně implementován. Musí také prověřit současné monitorovací systémy a postupy s monitorovacím plánem a přezkoumat lokální schopnosti a kapacity monitorovat a reportovat projekt během jeho životního cyklu. Na místě se také hodnotí zavedení kontrolních mechanismů na zabezpečení a kontrolu kvality dat emisních redukcí skleníkových plynů a  vyjadřuje se stanovisko či reportované snížení emisí bez odchylky materiality. V  našem případě se věnovala speciální pozornost záležitostem, které byly určující pro úspěšnou verifikaci snížení emisí (kvalita

Obrázek č. 3: Kotelna na biomasu

49

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Možná řešení

VýbČr verifikátora

UzavĜení UzavĜení smlouvy

PĜezkoumání dokumentace, zveĜejnČní monitorovací zprávy

Verifikaþní zpráva

Stanovení týmu

Verifikace on site

Certifikace a publikace certifikaþní zprávy

Obrázek č. 4: Grafické procesu verifikace Obrázek þ. 4:zobrazení Schématické znázornČní

Vydáni Vydání CERs ERU výkonným Dozorčí radou JI výborem

Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu umožňují aplikovat nejlepší dostupné technologie i v zemích, kde by za současných okolností nebyly v  lokálních podmínkách dostupné. Díky tomuto systému dochází na mnohých místech světa k  aplikaci principů trvale udržitelného rozvoje, k  systematickému využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie a  ke zvyšování energetické účinnosti v  jednotlivých sektorech ekonomiky. Stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a jejich snižování na udržitelnou hladinu je v  současnosti jednou z největších výzev lidstva.

procesu verifikace

provoz. Klíčovými oblastmi u našeho projek- n data management (odsouhlasení naměřetuMožná byly následující body: ných údajů, uchování dat), Ĝešení kapacita kotelny, velikost a počet, zajištění kvality projektu aplikovat (úkol pro místní n Flexibilní mechanismy Kjótského nprotokolu umožĖují nejlepší dostupné souhlas správyi životního prostředí k proEPAs daný monitorovacím plánem). n technologie v zemích, kde by za souþasných okolností nebyly v lokálních podmínkách vozu kotelny, Následně po verifikaci vypracuje verifidostupné. Díky tomuto systému dochází na mnohých místech svČta k aplikaci principĤ trvale d  ostupnost a  kvalita pilin (potenciální kátor verifikační zprávu. Návrh verifikačn udržitelného rozvoje, k systematickému využívání obnovitelných alternativních zdrojĤ dodavatelé a dopravní vzdálenosti, smlou- ní zprávy poskytne navrhovatelovi a projektu energie a ke zvyšování energetické úþinnosti v jednotlivých sektorech ekonomiky. Stabilizace vy s dodavateli, skladovací prostory), představu o  výsledcích a  vyjádření souviplynĤ v atmosféĜe a jejich snižování na udržitelnou hladinu je zodpovědnost skleníkových personálu (linie hlášení), sející s  vyhlášením množství snížení emisí n koncentrace kolení zaměstnanců snížení plynů. Navrhovatel projektu n v šsouþasnosti jednou(pochopení z nejvČtších výzevskleníkových lidstva. emisí, znalost monitorovacího plánu), má následně možnost reagovat na neuzan provoz systému kotle (účinnost kotle, vřené otázky a  stanovit nápravné opatření plán údržby a jeho provádění), před vystavením konečné verifikační zpráO autorovi: n vyrobená tepelná energie (měřící para- vy. Verifikační zpráva musí popisovat celMgr. Vöröš absolvoval PĜírodovČdeckou UKs jasným se specializací na metry,Mario monitorovací a  měřící zařízení, kový procesfakultu verifikace výsledkem. Environmentalistiku. ÚspČšnČ ukonþil postgraduální program „environmentální stav jejich kalibrace/opakování), Všechna zjištění z  verifikace musí být jas- politika“ na m  onitoring emisí (kontrola nebo měření ně identifikovaná a  srozumitelná. přípaAkademii Istropolitane Nova. Je kvalifikovaným vedoucím auditoremV manažerských systémĤ n O autorovi emisí ve vzduchu), dě JI projektů, AIE (v  tomto případě Det životního prostĜedí, kvality a BOZP. Od roku 2003 je kvalifikovaným validátorem a Mgr. Mario Vöröš absolvoval určení dopadu JI na aživotní (úkol Norske Veritas) předloží zprávu pro služby n verifikátorem CDMprostředí projektĤ. V souþasnosti zastává místoverifikační senior experta Přírodovědeckou fakultu UK v Bratislavě pro místní EPAs), jako potvrzení emisních redukčních jednosouvisející se zmČnou klimatu a je zodpovČdnou osobou za vedeni regionální jednotky pro se specializací na Environmentalistiku. tek (ERU). Grafické zobrazení procesu verin výpočet snížení emisí (vzorce), stĜední a východní Evropu pro JI a CDM projekty. Pod jeho vedením spoleþnost DET Úspěšně ukončil postgraduální program fikace je na obrázku 4. n výroční monitorovací zpráva,

NORSKE VERITAS CZ, s.r.o. získala akreditaci ýIA na provádČní verifikací emisí CO2 „environmentální politika“ na Akademii Istropolitane v rámci schématu EU ETS. Ve spoleþnosti DET NORSKE VERITAS pracuje od roku 2000. Nova. Je kvalifikovaným Kontakt na autora: [email protected]

vedoucím auditorem manažerských systémů životního prostředí, kvality a BOZP. Od roku 2003 je kvalifikovaným validátorem a verifikátorem JI a CDM projektů. V současnosti zastává místo senior experta pro služby související se změnou klimatu a je zodpovědnou osobou za vedení regionální jednotky pro střední a východní Evropu pro JI a CDM projekty. Pod jeho vedením společnost DET NORSKE VERITAS CZ, s.r.o. získala akreditaci ČIA na provádění verifikací emisí CO2 v rámci schématu EU ETS. Ve společnosti DET NORSKE VERITAS pracuje od roku 2000. Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek č. 5: Kalibrované měřidlo – důležitá součást verifikace

50

M O T O R C H A L L E N G E P R O G R A M N A S L O V E N S K U V ý z v a n a z a p o j e n i e s a d o i n i c i a t í v y M C P Elektrina ako najušľachtilejšia forma energie je jej zdrojom na uspokojovanie potrieb výrobných činností. Približne 65 % elektriny, ktorá sa v  krajinách Európskej únie spotrebuje v priemyselných podnikoch, patrí systémom s motorickými pohonmi (čerpadlá, kompresory, ventilátory, dopravníky a pod.). Vzhľadom na skutočnosť, že sa ich energetická účinnosť doteraz nijako významnejšie nesledovala, sa dnes podľa odborných odhadov dá v  Európe vhodnou náhradou alebo zlepšením účinnosti jestvujúcich pohonov usporiť viac ako 200 TWh elektriny ročne. Európsku komisiu táto skutočnosť motivovala na podporu iniciatívy „Motor Challenge Programme” (ďalej aj „MCP“), ktorej cieľom je poskytnúť priemyselným podnikom, ktoré sa do programu zapoja, odbornú asistenciu pri zlepšovaní energetickej účinnosti (nimi používaných) systémov s  motorickými pohonmi a  zároveň tiež možnosť prezentovať sa ako energeticky úsporná spoločnosť. Vďaka aktivitám ECB - Energetického centra Bratislava sa Slovenská republika zapojila do tohoto celoeurópskeho programu prostredníctvom projektu 4EM-MCP, ktorý podporuje grantový mechanizmus Európskej komisie v rámci „Intelligent Energy Europe – SAVE Programme”. Na Slovensku sa predpokladá dosiahnutie úspor v priemysle modernizáciou a zlepšením účinnosti motorických pohonov vo výške viac ako 1 500 GWh elektriny ročne. Projekt 4EM-MCP sa oficiálne začal v  roku 2006 a v priebehu troch rokov sa budú na Slovensku a v ďalších krajinách strednej a východnej Európy (Česká republika, Poľsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko) podporovať rôzne informačno – vzdelávacie aktivity cielené na identifikáciu a prezentáciu možných úspor dosiahnuteľných pri využívaní nových, viac účinných motorických pohonov v najrôznejších oblastiach priemyselných a obslužných činností. V rámci tohto projektu sú upravené nástroje a pomôcky pripravené v rámci programu MCP. Z najzaujímavejších sa dá spomenúť databáza EuroDEEM, ktorá v  poslednom vydaní obsahuje cez 18,000 motorických systémov hlavných výrobcov (od vlastných elektromotorov po zariadenia typu ventilátory, čerpadlá a pod.) určených pre európsky trh (typu IEC), ktoré v  klasifikácii energetickej účinnosti dosahujú stupeň veľmi úsporný typ (tzv. EFF1), či úspornejší typ (EFF2). V rámci projektu 4EM-MCP sa následne pripravia návody na výber úsporných typov čerpadiel, ventilátorov a ďalších 

 

zariadení. Pre odbornú verejnosť sa predpokladá organizácia niekoľkých informačno-vzdelávacích akcií o  aktuálnych trendoch v  jednotlivých priemyselných sektoroch a  aplikáciách a o konkrétnych vzorových realizáciách s potenciálom opakovateľnosti. Oficiálny začiatok pôsobenia iniciatívy Motor Challenge Programme na Slovensku sprevádza časovo neobmedzená výzva všetkým zainteresovaným organizáciám na zapojenie sa do tohto dobrovoľného programu formou partnerstva (organizácie, ktoré využívajú energeticky úsporné elektromotory), alebo formou podpory (organizácie, ktoré pracujú pri ich propagácii a širšom uplatnení). Partnerom programu sa tak môžu stať priemyselné podniky, ktoré využívajú vo veľkej miere motorické pohony, a  na druhej strane dodávatelia relevantných komponentov z  oblasti tepelnej techniky, chladenia, vetrania a klimatizácie, vodného hospodárstva a pod. Účasť v  programe je úplne dobrovoľná. Zúčastneným organizáciám sa ponúkne technická podpora pri vyhodnocovaní a zlepšovaní energetickej efektívnosti nimi používaných či dodávaných motorických pohonov. Partneri projektu môžu naviac využívať logo programu, ktoré im umožní verejne deklarovať ich zodpovedný a programový prístup k úsporám energie, ochrane životného prostredia ale aj znižovaniu vlastných prevádzkových nákladov. V  prípade záujmu o  ďalšie informácie a  na možnosti účasti v MCP sa prosím obráťte na národný kontaktný bod: Energetické centrum Bratislava Ambrova 35, 831 01 Bratislava 37 Tel.: +421 2 5930 0091 Fax: +421 2 5930 0097 Email: [email protected] , [email protected] Kontaktná osoba: Marian Rutsek Mobil: +421 905 509302 Oficiálna stránka programu: http://www.mcp-europe.eu

Táto správa je vypracovaná v rámci projektu 4EM-MCP s čiastočnou podporou Európskej komisie. Zodpovednosť za obsah tejto publikácie majú výhradne jej autori. Vyjadrené názory nemusia nevyhnutne zodpovedať postojom Komisie. Európska komisia nezodpovedá za akékoľvek využitie tu získaných informácií.

e

k

o

l

o

g

i

e

Budovy budou mít svoje hodnocení

h

o

s

p

o

d

Energetická náročnost budov (ENB) zajímá nejen odbornou veřejnost, ale i  všechny majitele a  provozovatele budov, kteří budou muset splnit požadavky naší legislativy. Chápání budovy jako celku a také hodnocení všech subsystémů budovy, bude bezesporu klást vyšší požadavky nejen na kvalitní zpracování projektu, provedení, ale i na technickou úroveň instalovaných zařízení. Soubor těchto informací umožní určitou klasifikaci a  vzájemné porovnání, pro klienta (investora) potom souhrn důležitých a  transparentních informací o stavu objektu. Od 1.7.2006 platí novelizovaný zákon č. 406/2000 Sb., o  hospodaření energií, který byl změněn zákony č. 177/2006 Sb., a 406/2006 Sb. Novelizovaným zákonem se do českých právních předpisů implementuje směrnice 2002/91/ES o  energetické náročnosti budov (EPBD), která je aktuálním dokumentem jednotně upravujícím v  EU způsob hodnocení účinnosti užití energie v budovách pro bydlení a veřejný sektor. Prováděcí vyhláška 148/2007 Sb. stanovuje podrobnosti určení účinnosti užití energie při spotřebě v budovách. Podle této vyhlášky se hodnotí stávající stavby a  změny dokončených staveb financovaných z veřejných i soukromých prostředků z hlediska splnění požadavků na jejich tepelně technické a energetické parametry. Do hodnocení ENB bylo nutno v souladu s evropskými normami zavést kalkulace týkající se vlivu energie pro budovou vyrobené z  OZE, kogenerace či posouzení možnosti připojení na CZT. 1

jen „průkaz“), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí stavební dokumentace podle prováděcího právního předpisu při: n výstavbě nových budov, n při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, n při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle předchozích dvou odrážek. Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a  nebytové prostory u  budov s  ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. Pro nové budovy nad 1000 m2 se navíc musí posoudit technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou n decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, n kombinovaná výroba elektřiny a tepla, n dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, n tepelná čerpadla. Umístit průkaz na veřejné místo budou muset provozovatelé budov využívaných pro Energetická Náro čnost Budov - Národní Kalkula ční Nástroj účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, Grafické znázorn ění průkazu energetické náro čnosti budov

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁRO ČNOSTI BUDOVY

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY základní škola

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a  splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis, vyhláška 148/2007 Sb. a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny dílčích systémů a prvků budovy. Splnění dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále

52

r

n

o

s

t

Od ledna 2009 je zavedeno povinné hodnocení energetické náročnosti budov pro nové a stávající stavby nad 1000 m2 podlahové plochy. Jedná se o soubor posouzení jednotlivých subsystémů budov, klasifikace a zařazení podle druhu užívání. Co nám tato povinnost přinese? Bude bezesporu klást vyšší požadavky nejen na kvalitní zpracování projektu, provedení, ale i na technickou úroveň instalovaných zařízení.

Ing. Renata Straková, manažer odborného obsahu www.tzbinfo.cz , energetický auditor

Kdo musí tuto povinnost splnit?

á

Hodnocení budovy

7727 Celková podlahová plocha: kWh/m 2 VELMI ÚSPORNÁ 0 46 47 89 90 130 131 174 175 220 221 265 265 > 286 MIMOŘÁDNĚ NEHOSPODÁRNÁ

m2

A

B

C

D

E

F

G

kWh/m 2

119,5 119,5 119,5 119,5 119,5 119,5 119,5

A

88,7

B

88,7

C

88,7

D

88,7

E

88,7

F

88,7

119,50 119,50 119,50 119,50 119,50

G

třída EN

A

88,69

B

88,69

C

88,69

D

88,69

E

88,69

F

88,69

G

88,7

119,50

88,69

119,50 3324,14

Celková vypočtená roční dodaná energie v GJ

89,2%

kWh/m 2

třída EN

119,50

Měrná vypočtená roční spotřeba energie v kWh/m 2rok

Vytápění

po realizaci doporučení

stávající stav

Mendelova 550, 149 00, Praha 11

Podíl dodané energie p řipadající na: Chlazení Větrání Teplá voda Osvětlení 0%

Doba platnosti pr ůkazu Průkaz vypracoval

0,1%

Osvědčení č.:

10,2%

Celkem 100%

0,4%

20. leden 2018 Ing.Josef Knob

uvedeno

průkaz ENB je zpracován pomocí výpo četního nástroje NKN v. 2.04 splňuje požadavky §6a zákona 406/2000 Sb. ve zn ění pozdějších předpisů a vyhlášky 148/2007 Sb.

Obrázek č. 1: Průkaz energetické náročnosti budovy

zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy. Hranice je opět pro budovy o celkové podlahové ploše nad 1000 m2.

Kdy je nutné povinnost splnit?

Termín pro provozovatele výše uvedených staveb je 1.1. 2009. Téměř většina těchto objektů byla pod povinností vypracování energetického auditu, ten by měl významně usnadnit jeho vyhotovení. Je však nutné počítat s  dopracováním a  dohledáním dalších dílčích údajů, protože původní metodika v  energetických auditech neodpovídala současnému rozsahu posouzení všech subsystémů budovy.

Výpočtové postupy

Základním hodnotícím ukazatelem hodnocení ENB je celková roční dodaná energie, která je chápána jako množství energie dodané do budovy, vč. energie vyrobené v budově obnovitelnými zdroji energie, a  spotřebované v  budově. Celková dodaná energie představuje spotřebu energie pro vytápění, chlazení, vzduchotechniku, přípravu teplé vody, osvětlení a provoz zařízení zajišťující provoz jednotlivých systémů, tzn. jde o souhrn energetických spotřeb vč. účinností technických zařízení a ztrát při transportu a potřeby energie na provoz zařízení. Výpočetní metodika ENB představuje bilanční hodnocení budovy, což je výpočet energie po jednotlivých časových úsecích ročního provozu (měsíc, den, hodina). Budova je rozdělena na zóny dle typu provozu a energetické náročnosti. Pro vzájemné porovnání stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2. Rozdělení budov dle druhu užití budovy (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.) a následná kategorizace plyne z tabulky 1. 16.5.2008

Kdo je oprávněn provádět průkazy ENB?

Ze zákona jsou oprávněné osoby jmenované MPO (ministerstvo průmyslu a obchodu) a po splnění všech zákonem stanovených

M a g a z í n

Druh budovy

A

B

C

D

E

F

G

Rodinný dům

< 51

51 - 97

98 - 142

143 - 191

192 - 240

241 - 286

> 286

Bytový dům

< 43

43 - 82

83 - 120

121 - 162

163 - 205

206 - 245

> 245

< 102

102 - 200

201 - 294

295 - 389

390 - 488

489 - 590

> 590

< 62

62 - 123

124 - 179

180 - 236

237 - 293

294 - 345

> 345

< 109

109 - 210

211 - 310

311 - 415

416 - 520

521 - 625

> 625

Vzdělávací zařízení

< 47

47 - 89

90 - 130

131 - 174

175 - 220

221 - 265

> 265

Sportovní zařízení

< 53

53 - 102

103 - 145

146 - 194

195 - 245

246 - 297

> 297

Obchodní

< 67

67 - 121

122-183

184 - 241

242 - 300

301 - 362

> 362

Hotel a restaurace Administrativní Nemocnice

Tabulka č. 1: Kategorizace tříd energetické náročnosti budov dle měrné roční spotřeby energie (kWh/m2)

požadavků jsou zapsáni do seznamu energetických expertů a  uvedeni na stránkách MPO. Tito odborníci se rekrutují z řad energetických auditorů a autorizovaných inženýrů a techniků se specializací pozemní stavby, technika prostředí a  technologická zařízení. V současnosti probíhá přezkušování odborné veřejnosti a  podle informací kompetentních orgánů by v krátké době mělo být jmenováno dostatek odborníků. V  současnosti je pro odbornou veřejnost připravena výpočtová pomůcka Národní kalkulační nástroj. Podrobné informace

Třída energetické náročnosti budovy

Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy

A

Mimořádně úsporná

B

Úsporná

C

Vyhovující

D

Nevyhovující

E

Nehospodárná

F

Velmi nehospodárná

G

Mimořádně nehospodárná Tabulka č. 2: Slovní vyjádření tříd energetické náročnosti budovy

Obrázek č. 2: Budova ZŠ Mendelova 550, Praha 11, ve které se vlivem provedených opatření snížila třída energetické náročnosti

o Národním kalkulačním nástroji a problematice hodnocení energetické náročnosti budov jsou na adrese http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/ nkn. Zaregistrováním na uvedené adrese lze získat zdarma ke stažení výpočetní nástroj Národní kalkulační nástroj – NKN pro stanovení energetické náročnosti budov podle požadavků vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Zpracovatelem produktu je Katedra technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze. Na trhu se softwarovými pomůckami byl zatím uveden pouze jeden profesionální program a během krátké doby bude na trh uveden další.

Jaký je přínos?

Při současném vývoji cen paliv a  energie téměř každý řeší výši svých provozní nákladů, ať se týkají vlastního bydlení nebo provozoven. Ten, kdo bude prodávat či pronajímat budovu o  celkové ploše větší jak 1000 m2, bude mít povinnost zpracovat výše uvedený průkaz. Budoucí vlastník či provozovatel tak dostane jasné transparentní informace, s jakými provozními náklady musí počítat při tzv. standardizovaném užívání budovy. Časem se jistě dočkáme zohlednění úrovně energetické náročnosti v ceně nemovitostí a  samotného požadavku klientů posoudit i objekty, které se prodávají a nepodléhají

povinnosti průkaz zpracovat. Bez šíření osvěty a vyššího technického povědomí uživatelské veřejnosti lze jen těžko něčeho dosáhnout. Na štítkování elektrospotřebičů, jako jsou pračky, mrazáky, jsme si zvykli a  dnes jsou již samozřejmostí. Není výjimkou dotaz v obchodech „ v jaké energetické třídě“ je ten či onen spotřebič. Nyní nastává etapa budov jako jednoho z největších spotřebičů energie! V závěru bych čtenáře, které tato problematika zajímá odkázala na celoroční projet našeho odborného internetového portálu www.tzbinfo.cz – Hodnocení energetické náročnosti budov na jejichž stránkách najdete kompletně zpracované průkazy budov pro rodinný dům, panelový bytový dům a  školu s průvodním komentářem.

O autorce Ing. Renata Straková pracuje jako externí technický poradce odborného internetového portálu www.tzbinfo.cz. Je odborným garantem vzdělávacích seminářů a doprovodných programů pořádaných internetovým portálem. Ve své praxi se zabývá energetickým poradenstvím, zpracováním technických studií a energetických auditů www.entech-group.cz Kontakt na autorku: [email protected]

53

e

k

o

l

o

g

i

e

Optimalizace energetických nákladů při výstavbě administrativních budov Ing. Petr Kotek, Ph.D., Petr Vogel, Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA, EkoWATT Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie

Vývoj návrhu a stavby administrativních budov

Administrativní budovy jsou v  současné době charakteristické především svojí velkou plochou zasklení a složitějšími vnitřními technologiemi. V  minulosti se u  takto prosklených budov neřešila ve větší míře energetická náročnost a  nebral se takový důraz na kvalitu vnitřního prostředí. V  důsledku stále vyšších cen energie a  se zvyšujícím se požadavkem na kvalitu vnitřního prostředí se stále častěji mluví o způsobech optimalizace energetické náročnosti za předpokladu zachování či zlepšení vnitřního mikroklimatu. Tento fakt stále více zajímá nejen specializované energetické konzultační firmy, ale také investory a  provozovatele objektů. Stále více si majitelé společností vlastnící jakýkoli objekt uvědomují, že spokojený zaměstnanec představuje určité procento ročního zisku. Naproti tomu stojí provozní náklady objektu na vytápění, chlazení, vlhčení, osvětlení atd., které jsou rok od roku vyšší. Začíná tedy hra s  energií, kterou pokud chceme vyhrát, je nutné ji hrát již od prvotní studie objektu. Tato „ekonomicko-energetická hra“

Obrázek č. 1: Vývojový diagram života budovy

54

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Výstavba administrativních budov se v  současnosti dynamicky mění. Z pohledu současného průběhu stavební zakázky je velmi těžké balancovat mezi nízkou energetickou spotřebou objektu a kvalitním vnitřním mikroklimatem. Na scénu dle zahraničního vzoru vstupuje konzultant s koordinační činností spolu s expertním posuzováním chování budov pomocí dynamických počítačových simulací. v projekčním návrhu objektu představuje jisté navýšení investičních nákladů v rámci několika málo procent za cenu nižších budoucích provozních nákladů a  spokojených zaměstnanců v kancelářích. V západních zemích se pak můžeme setkat s budovami (tzv. Green buildings), které jsou sídlící firmou prezentovány v rámci celopodnikové politiky jako budovy šetrné k  životnímu prostředí a  je tak vytvářena příznivá firemní image na veřejnost. Ochota věnovat pozornost snižování energetické náročnosti a s tím spojené snižování množství skleníkových plynů je již i na území České republiky stále vyšší a  otázkou je, jak předpovědět a  optimalizovat budoucí energetickou náročnost a balancovat s vnitřním mikroklimatem, když je projekt v  podstatě ještě tzv. „na papíře“. Z  tohoto pohledu lze využít počítačových energetických softwarů objektů a  systémů technického zařízení budov (TZB), které jsou vyvíjeny od 80. let minulého století. Od té doby došly velkého pokroku a  s  nadsázkou lze říci, že dnešní výpočetní modely takřka kopírují stavbu v reálném pojetí a díky virtuální realitě je

možno hrát tuto složitou hru. Tato metodika tedy přináší nutnost odlišného přístupu k  projektu, nežli tomu bylo doposud. Do návrhu budovy vstupují okrajové parametry, které byly dříve opomíjeny, a proto nelze užít nynějších konzervativních postupů stavební zakázky. Je nutné sledovat různé dosud neznámé vazby a v projekční fázi projektu brát větší důraz na zpětné vazby od všech dotčených stran. Na obrázku 1 jsou patrné nutné změny vývojového diagramu stavby a života budovy oproti stávajícím zvyklostem v praxi. V časových grafech jsou označeny budoucí nutné participace jednotlivých stran stavební zakázky: architekta, specializovaných projektantů, budoucího uživatele budovy, investora stavby, budoucího facility managementu. Nutné změny pro skutečně kvalitní budovu jsou následující. Z  pohledu architekta je vhodné, aby v návrhu zohlednil návrhy energetického konzultanta a z pohledu udržitelné výstavby dbal i  na budoucí možnou demolici objektu. Z  pohledu specializovaných projektantů je též vhodné zohlednit v návrhu případnou změnu užívání budovy. Specializovaní

Zdroj: Voss 2003

M a g a z í n

Obrázek č. 2: Ekonomický dopad změn v návrhu energeticky efektivního projektu v čase průběhu zakázky   Zdroj: Struck, Kotek, Hensen, 2006

projektanti by dále měli být vtaženi do předprojektové fáze, tedy podstatně dříve, nežli je tomu dnes, a spolupodílet se s architektem na energeticky efektivní budově. Ekonomický dopad změn v návrhu energeticky efektivního projektu v  čase průběhu zakázky znázorňuje obrázek 2. Z grafu na obrázku 2 tedy vyplývá, že čím dříve všechny dotčené strany stavebního díla zasáhnou svými znalostmi do první projektové fáze a rozhodnou o budoucí podobě nízkoenergetické stavby (například za pomocí dynamických simulací), tím více se snižuje budoucí ekonomický dopad v  případě změny stavby na nízkoenergetickou. Takto by byly zajištěny odborné dílčí pohledy na návrh

a  neefektivní řešení by šla brzy a  bez vysokých nákladů smést ze stolu. Ideálně by měl být do projektové fáze vtažen i budoucí uživatel budovy, jehož zájmy a  potřeby doposud nebývají zohledněny. Investor by neměl být postaven před hotový projekt bez průběžné účasti na dílčích návrhových rozhodnutích. Požadavky a zkušenosti facility managementu by taktéž měly být zohledněny v projektu. Dnešní požadavky administrativních budov jsou spojené s vlivem všech výše zmíněných profesí, ať už se jedná o  návrhovou, projekční nebo provozní fázi. Ke splnění nových kritérií je však zejména nutná celková koordinace projektu z hlediska vnitřního klimatu, ekologie a  nízké energetické spotřeby.

Obrázek č. 3: Schéma činnosti konzultanta vnitřního prostředí, ekologie a energetiky budovy

Dá se říci, že tento dohled je v  současnosti již částečně plněn díky státnímu dozoru na normových a zákonných požadavcích týkajících se těchto témat. Dozor je však neefektivní, nekoncepční a probíhá pouze na projekční a realizační fázi, což je nedostatečné pro skutečné výsledky. K  úspěšné a  moderní administrativní budově se proto do celého života objektu zapojuje konzultant, který v  projektové fázi zpočátku vypracovává koncept budovy a poté koordinuje jednotlivé odborníky k  dosažení stanovených cílů. K  jeho koordinačním rozhodnutím slouží jako podklad počítačové dynamické simulace budoucího chování budovy v rámci specifického zadání dle podkladů architekta a  specializovaných projektantů. Projekt tak má již od začátku unikátní zpětnou vazbu, odborná stanoviska a  týmová spolupráce je koordinována a je tak možné návrh během svého vzniku optimalizovat a vydat se tou nejefektivnější a správnou cestou. Zjednodušené schéma činností expertního konzultanta je znázorněno na obrázku 3. V jisté analogii můžeme stavbu převést na návrh osobního automobilu, kde jsou počítačové dynamické simulace budoucího chování systémů (například vnitřní proudění

Zdroj: Cody,TU Darmstadt, IES

55

e

k

o

l

o

g

i

e

Obrázek č. 4: Schéma dynamických simulací budov 

klimatizace a dopad na spotřebu paliva) běžnou praxí a  koncový uživatel cenu těchto předvýrobních analýz ochotně zaplatí (i když nevědomky) v  celkové ceně automobilu. Výsledkem je pak spokojenost řidiče, který v  automobilu pociťuje příjemné mikroklima za cenu stále nižších optimalizovaných spotřeb paliva za ujetý kilometr. Je však nutné si uvědomit, že za tímto výsledkem stojí velké množství specializovaných odborníků, kteří pod střechou jedné automobilky vzájemně konzultují možné návrhy v předvýrobní fázi a  díky koordinované spolupráci optimalizují daná řešení. Ve stavebním sektoru jsou tyto vzájemné konzultace architekta a  všech profesí taktéž velmi důležité i když zkomplikované tím, že celý tým nesedí pod jednou střechou. Dynamickými simulacemi objektu jsme pak schopni pojmout řadu dílčích koncepčních návrhů, ty optimalizovat a  vést tak všechny dotčené strany za společným cílem – snížit energetickou náročnost objektu za předpokladu příjemného mikroklimatu v interiéru.

Dynamické simulace

Dynamickými simulacemi rozumějme přesný výpočet chování budovy po krátkých časových úsecích. Z  mnoha vstupních parametrů definovaných uživatelem a  sběrných statistických dat je prováděn výpočet dynamického chování budovy, který slouží jako

56

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Zdroj: Atlas podnebí Česka, Svoboda Software, IES, TU Darmstadt, energysim.eu

podklad k  analýze jevů, vazeb a  k  následné optimalizaci budovy. Simulace se provádí od jednoduchého modelu až po model komplexní v  souvislosti s  tím, jaké informace o  projektu máme a v jaké projekční fázi se simulace provádí. Výsledkem je předpovídané reálné chování budoucí budovy, tedy parametry vnitřního mikroklimatu a energetické náročnosti objektu. Ilustrace průběhu dynamických simulací je znázorněna na obrázku 4. Energetické chování a  vnitřní prostředí budov je velice složitý komplexní problém, do kterého vstupuje mnoho okrajových parametrů simulace. Vstupní parametry jsou s časem proměnné a  mají mezi sebou též proměnné vazby. Mezi tyto okrajové podmínky patří zejména meteorologické údaje místa posuzovaného objektu (teplota, relativní vlhkost, intenzita a směr slunečního záření, počet slunečných dnů, intenzita a  směr větru), architektonické, stavební a  tepelně technické provedení obálky budovy, systémy úpravy vnitřního prostředí, systém ostatních zařízení, užívání budovy. Výsledky energetických simulací jsou pak zpracovány v  hodinových výstupech jednotlivých parametrů po dobu jednoho tzv. referenčního roku. Hodinová data v tomto souboru nejsou tedy odrazem jednoho konkrétního ročního průběhu nýbrž statistickým zhodnocením několika posledních let. Architektonické a  stavební provedení

budovy již není tak lehce parametricky uchopitelné. Pro účely co nejpřesnějšího „zkopírování“ budoucí reality do počítače je velmi výhodné vystavět 3D model budovy s definicí popisovaných parametrů (viz obrázek 5), což nám jednoduché statické softwary neumožňují a  časem se může uživatel ve vstupních datech snadno ztratit. Takto vytvořené počítačové modely nám umožní lépe pochopit vazbu mezi například tvarem objektu a energetickou náročností. Tyto energetické 3D prezentace objektu jsou tedy velice snadnou zpětnou vazbou pro architekta a  především investora, kterému lze vizuálně na virtuálním modelu předvést vliv například plochy zasklení či horizontálního stínění na energetickou náročnost a vazbu na vnitřní mikroklima. Pomocí dynamických simulací lze také snadno provést zpětnou vazbu mezi stavebním dílem a  systémy technického zařízení budov. Tato interakce usnadní a  ušetří z  pohledu energetické náročnosti mnoho práce a poskytuje specialistům TZB možnost lépe interpretovat důvody nutného architektonickém zásahu pro zachování nízké roční spotřeby z pohledu různých systémů TZB. Vliv užívání budovy neboli vliv obsazenosti interiéru je nejobtížněji podchytitelným parametrem. Člověk působí jednak fyzicky jako zdroj energie, avšak zejména tzv. lidským faktorem podstatně ovlivňuje výslednou energetickou spotřebu. V dynamické simulaci

M a g a z í n

Obrázek č. 6: Možnosti dynamického softwaru IES

je pohyb lidí a  lidský faktor nejhůře odhadnutelný. Proto tato kategorie může způsobit nejvýznamnější odchylky od budoucího reálného chování budovy. Je však možné pomocí denních, týdenních a  ročních uživatelských profilů nastavit jisté predikce chování uživatelů popřípadě provést výpočet s několika scénáři a vyčíslit tak výsledek jako rozsah hodnot, v  kterém se budoucí spotřeba s  jistou pravděpodobností bude pohybovat. Toto lze samozřejmě provést pro jakýkoli vstupní parametr do výpočtu, protože takřka všechny parametry jsou v prvotní fázi nejisté. Každá projektovaná budova je tedy unikátní, má svůj specifický průběh okrajových podmínek, má tedy i  specifický energetický průběh a  výslednou energetickou spotřebu. Dynamické simulace zde přináší jedinečnou možnost, jak předpovídat reálné energeticko-environmentální chování budovy ve fázi, kdy zpětná vazba má ještě možnost ovlivnit konečné řešení. Oproti stávajícím výpočtům vykazují dynamické simulace jednak větší přesnost, ale

zejména umožňují lépe pochopit vazby a průběhy parametrů v  rámci budovy jako celku. Zde pak platí, že z více informací a z přesnějších hodnot lze učinit efektivnější rozhodnutí. K dosažení nejlepších energetických standardů budov jsou dnes dynamické simulace nevyhnutelným návrhovým nástrojem. Jedním takovým nástrojem je například skotský software IES, který ve světě doznává největších úspěchů a  je v  současné době používán ve vyspělých zemích po celém světě. Nástroj IES je jeden z mála dynamických softwarů na světovém trhu, který poskytuje optimalizační řešení ze všech úhlů pohledu stavebního díla (viz obrázek 6). S IES lze analyzovat tvar objektu, kvalitu obálky, provádět analýzu stínících prvků, poskytuje optimalizaci poměru umělého a přirozeného větrání, návrh umělého osvětlení s přihlédnutím na procento a kvalitu zasklení, lze s ním dále analyzovat energetickou efektivnost systémů TZB, analyzovat proudění vzduchu v interiéru s přihlédnutím na distribuční prvky atd. To vše lze zpětně kontrolovat a optimalizovat z pohledu roční energetické spotřeby a kvality vnitřního mikroklimatu. Výhodou tohoto softwaru je také možnost propojení IES s architektonickým softwarem Autodesk – Revit (vize vývojářů je propojení i se softwarem ArchiCad). To dává příležitost rychlé zpětné vazby mezi energetickým konzultantem a  architektem, který objekt již standardně sám modeluje ve 3D.

Závěr

Obrázek č. 5: 3D model posuzovaného stavebního díla   Zdroj: IES

Podívejme se závěrem na celou problematiku z  pohledu evropské energetické směrnice EPBD 2002/91/ES. Cílem je hodnotit objekty stejně tak, jak jsou v  současné době certifikovány elektrospotřebiče. V konečném důsledku budou tzv. „Áčkové“

objekty s  nízkou spotřebou energie ve vyšší cenové hladině a zájmem investorů bude docílit tohoto hodnocení. Výsledkem tedy bude hra s  energií, ve  které bude boj pouze jednoho člověka (například specialisty TZB) předem prohraný. Této hry by se měly zúčastnit všechny dotčené strany projektu stavby a  zastřešovat by je měl energetický konzultant, který by předával zpětné vazby architektům, stavařům, specialistům stavební fyziky a technických zařízení budov. Stejně tak, jak tomu je ve vyspělých zemích, je použití a  dokonalá znalost dynamických simulací nevyhnutelné pro predikci spotřeb budoucího stavebního díla. V současné době je takřka 5 % z ceny celkového objektu rozděleno mezi architekty a dotčené projektanty. Vezměme si pak například administrativní budovu s 10 000 m2 užitné plochy za celkové investiční náklady 1 mld. korun. V  případě, že ekonomicko-energetickou analýzou za pomocí dynamických softwarů a  expertních posudků zoptimalizujeme objekt z původní návrhové kategorie C do kategorie A  (v  měrných číslech např. ze 160 kWh/m2.rok na 60 kWh/m2.rok dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.) dostaneme roční úsporu energie cca 2 mil. korun při uvažované průměrné ceně 2 Kč/kWh za vytápění a chlazení. V případě, že by byla k současným uvažovaným 5 % nákladů přičtena částka pouhých 0,05  % za práci tohoto ekonomicko-energetického konzultanta, pak návratnost těchto předprojekčních analýz bude přibližně ¼ roku. Je však zřejmé, že výsledkem takovýchto optimalizačních postupů bude jisté navýšení investičních nákladů do technologií stavby a stavby samotné a celková cena stavebního díla může být vyšší. V konečném důsledku lze však na provozu objektu ušetřit až 40  % ročně a  z  pohledu životnosti stavby se pak nejedná o malé částky.

57

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Literatura: building with lower energy use,” Andreas Wagner, Mathias Wambs[1] vyhláška č. 148/2007 Sb., o enerMaster Thesis, CTU Prague. ganß. (2003). Bürogebäude mit getické náročnosti budov [11] Karsten Voss, G. L., Sebastian Herkel, Zukunft, TÜV Verlag GmBH, Germany. [2] směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (EPBD) [3] Struck, C., Kotek, P., Hensen, J. On Ing. Petr Kotek, Ph.D. pracuje jako odborný asistent ve společnosti EkoWATT. Speciaincorporating uncertainty analysis in lizuje se na úspory energií v administrativních budovách, multikriteriální hodnocení pomoabstract building performance simucí matematických numerických simulací a podílí se na vědeckém výzkumu. Je odborníkem lation tools, in Proc. 12th Symposium for Building Physics, Technical na hodinové dynamické simulace budov a systémů TZB. Vystudoval obor pozemní stavby University Dresden, 2007, s.11 a konstrukce se specializací stavební fyzika a technické zařízení budov na Fakultě stavební [4] Cody, B. (2006). „Double skin building ČVUT v Praze. V rámci postgraduálního studia na ČVUT vystudoval na Holandské univerzienvelopes and form follows energy.“ tě TU-Eindhoven specializaci „building performance simulation“. European Conference and CooperatiPetr Vogel pracuje jako odborný asistent ve společnosti EkoWATT. Specializuje se na on Exchange 2006 Sustainable Enerúspory energie v budovách v oblasti energetických simulací a stavební fyziky. V současnosti gy Systems for Buildings: Challenges dokončuje studium na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Během studií absolvoval roční studijand Chances, Vienna, Austria. ní stáž na K-State University, USA a půlroční studijní stáž na Technische Uni Graz, Rakousko [5] Český hydrometeorologický ústav, zaměřenou na problematiku návrhu a výstavby energeticky efektivních budov. U. P. v. O. (2007). Atlas podneIng.  Jiří Beranovský, Ph.D., MBA působí jako ředitel EkoWATT, energetický audibí Česka, ČHMÚ, Praha, Olomouc. tor, poradce Národního registru poradců v  oboru energetika (CzechInvest) a  akreditova[6] Darmstadt, A. T. (2008)„ Powerhouse.db.“ ný poradce EKIS ČEA. Specializuje se na rozhodovací procesy, vícekriteriální hodnotící úlo[7] webový portál zaměřený pro hy a strategické plánování investic v energetice, energetické audity budov a energetické podporu dynamických simulaúzemní koncepce, tvorbu podnikatelských záměrů a studie proveditelnosti, investiční pláci budov – energysim.eu (2008) nování, projektové a strategické řízení a řízení změn. V oblasti obnovitelných zdrojů energie [8] IES. (2008). „IES 5.8.1 .“ [9] Svoboda, Z. (2007). „AREA 2007.“ Kontakt na autory: [email protected], [email protected], IIR C0827 inzera?t 210x148:22.5.2008 10:[email protected]. Stránka 1 Svoboda Software, Prague.

O autorech

10] Vogel, P. (2008). „Commercial

Odborné semináře IIR

Hotel Ibis Praha Karlín, Praha

Energetické semináře 18. srpna 2008

19. – 20. srpna 2008

Prognózy cen a analýzy rizik na trhu s elektrickou energií Management dat v energetice Elektřina a plyn

21. srpna 2008

Predikční metody v plynárenství Pořádá:

Mediální partneři:

Know how to achieve

Institute for International Research

58 přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

IIR

M a g a z í n

Úspory elektřiny v domácnosti Mgr. Karel Murtinger a tým Energy Centre České Budějovice

Výroba a spotřeba elektřiny v ČR

Nejvýznamnější zdroje elektrické energie u  nás jsou zatím stále parní kondenzační elektrárny spalující především hnědé uhlí. V r. 2004 v nich bylo vyrobeno 52 TWh, což jsou dvě třetiny celkové produkce elektřiny. V  jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 25 TWh, tj. necelá třetina produkce, a na ostatní zdroje připadá jen asi 7 %. Existují samozřejmě účinnější způsoby výroby elektřiny, například v  teplárnách se odvádí z  turbíny pára s  teplotou kolem 120 °C, která umožní její použití pro vytápění. Vyrobí se tak sice méně elektřiny, ale využije se skoro všechna energie v palivu. Bohužel při současné velké spotřebě a výrobě elektřiny ve velkých elektrárnách je problém, jak efektivně rozvést a využít teplo. U velkých tepelných elektráren se proto jen málokde daří efektivně využít jejich odpadní teplo, naopak teplárny vždy produkují vedle tepla také elektřinu. Tento princip kogenerace se dá dobře využít i  u  malých zdrojů používajících jako palivo zemní plyn. Zde se pro pohon elektrického generátoru používá například upravený automobilový motor. Teplo z  chladící vody, oleje a  ze spalin se použije na vytápění. V zásadě je možné téměř všechny plynové kotle v malých kotelnách nebo i v rodinných domech nahradit kogeneračními jednotkami a zhruba 1/4 energie obsažené v zemním plynu tak proměnit na elektřinu a prodat do sítě. Jakkoli je to výhodné z hlediska energetického, už to nevychází tak výhodně z  hlediska

V posledních letech se rozdíl mezi spotřebou energie na vytápění a ohřev vody a spotřebou energie na provoz elektrických spotřebičů v domácnosti snižuje. Nové nebo při rekonstrukci zateplené domy mají často poloviční nebo třetinové tepelné ztráty, zatímco účinnosti domácích spotřebičů rostou jen pomalu a navíc spotřebičů v domácnostech stále ještě znatelně přibývá. Pojďme se tedy společně podívat na možnosti, jak výdaje za elektrickou energii pomocí úsporných opatření snížit. finančního; příliš malé kogenerační jednotky se moc nevyplácejí. Česká republika rozhodně nepatří mezi země s  výrazně vysokou spotřebou; z  obr.1 je vidět, že v  rámci Evropy je naše spotřeba zatím spíše nižší. Z grafu na obrázku 2 je vidět, jak spotřeba sleduje hospodářský vývoj. Je to pochopitelně dáno především spotřebou v průmyslu, nicméně s  růstem příjmů roste i  vybavenost domácností elektrospotřebiči a  současně s tím i jejich spotřeba. Společné výzkumné centrum (Joint Research Center) Evropské komise zveřejnilo studii, podle níž mezi lety 1999 - 2004 rostla spotřeba elektrické energie stejným tempem jako hospodářský růst. Tím je z  větší části kompenzován efekt opatření přijatých na zvyšování energetické účinnosti. V uvedeném období došlo k  vzestupu spotřeby elektrické energie o 11 % v domácnostech, o 16 % v sektoru služeb a o necelých 10 % v průmyslu. Lze to vysvětlit jednak stále ještě rozsáhlým používáním starších neefektivních spotřebičů, ale také růstem počtu elektrických spotřebičů v domácnostech. Zajímavým faktorem ovlivňujícím spotřebu je stále se rozšiřující využívání úsporných režimů („standby“) u domácí elektroniky.

Použití elektřiny v domácnosti

Pro větší názornost se někdy vyplatí si ujasnit, na co vlastně jednotlivý spotřebič elektrickou energii používá. Z  toho pak

Obrázek č. 2: Graf vývoje spotřeby elektřiny v ČR  Zdroj: ČSÚ

často vyplyne, jak se dá jeho spotřeba nejlépe snížit. Můžeme použít například následující rozdělení: n spotřebiče měnící elektřinu na tep lo a chlad (pračka, myčka, chladnička, sporák, varná konvice apod.), n spotřebiče měnící elektřinu na mecha nickou práci (mixer, vrtačka apod.), n spotřebiče měnící elektřinu na světlo,  n spotřebiče pro zpracování a pre zentaci informací (počítače, audio a video a domácí elektronika). Spotřebiče 1. kategorie mají zpravidla největší nominální příkon v řádu kW, jejich podíl na spotřebě domácnosti bývá významný a často se na nich dá nejvíce ušetřit. V poslední době rychle roste význam spotřebičů ze 4. kategorie. Jejich příkony sice nejsou tak velké, ale v některých domácnostech je jich hodně a jsou skoro stále zapnuté. Spotřeba elektřiny na osvětlení v poslední době hodně poklesla zavedením úsporných zářivek a ono dříve tak oblíbené nabádání ZHASNI! už nemá takový význam, přesto se i zde dá ještě leccos ušetřit. Jak je spotřeba rozdělena mezi jednotlivé typy spotřebičů je vidět z obr. 3.

Sledování spotřeby elektřiny v domácnosti

Obrázek č. 1: Spotřeba elektřiny v domácnostech v některých státech Evropy v r. 2004  Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/

Chceme-li se vážně zabývat snižováním spotřeby elektřiny v domácnosti, pak musíme mít informace o tom, kolik elektřiny vlastně naše domácnost za rok spotřebuje, i  určitý

59

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

Tabulka č. 1: Spotřeba elektrické energie v domácnostech Jihočeského kraje 

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Zdroj: ČSÚ šetření ENERGO 2004

příkonu i  typickou spotřebu elektřiny na jeden den nebo na jeden cyklus; u automatické pračky najdeme třeba údaj, že na vyprání 6 kg prádla spotřebuje např. 1 kWh.

Obecné možnosti snižování spotřeby elektřiny v domácnosti

Obrázek č. 3: Přibližné rozdělení spotřeby elektrické energie v domácnosti 

Zdroj: Ekowatt

1-členná domácnost, roční spotřeba elektřiny bez ohřevu TUV a vytápění Nízká spotřeba: méně než 700 kWh

Průměrná spotřeba: 1,349 kWh

Vysoká spotřeba: více než 2,200 kWh

2-členná domácnost, roční spotřeba elektřiny bez ohřevu TUV a vytápění Nízká spotřeba: méně než 950 kWh

Průměrná spotřeba: 2,123 kWh

Vysoká spotřeba: více než 3,800 kWh

4-členná domácnost, roční spotřeba elektřiny bez ohřevu TUV a vytápění Nízká spotřeba: méně než 1,200 kWh

Průměrná spotřeba: 2,866 kWh

Tabulka č. 2: Rozdělení spotřeby v domácnostech 2004, 

přehled o tom, jak se na této spotřebě podílejí jednotlivé spotřebiče v naší domácnosti. Celkovou spotřebu elektřiny zjistíme poměrně snadno z ročního vyúčtování. Ještě lepší možnost je zapisovat si občas stav elektroměru. To nám poskytne i  informaci, jak se naše spotřeba mění v  průběhu roku nebo zda se změnila po zavedení některých úsporných opatření. Pro představu uvádíme v  tabulce příklady spotřeby elektřiny v domácnostech. Zjištění spotřeby jednotlivých spotřebičů, které se zapínají samy, je už poněkud náročnější záležitost. Zde se osvědčuje použití elektronického wattmetru. V internetových obchodech jej najdeme pod názvem „měřič spotřeby elektrické energie“ (Energy Check nebo Energy Monitor, obr. 4). Umožní nám zjistit okamžitý příkon spotřebiče i celkovou spotřebu za daný čas (spotřeba se postupně načítá). U  modernějších spotřebičů je situace již přehlednější, výrobci udávají kromě

60

Vysoká spotřeba: více než 5,500 kWh Zdroj: Český statistický úřad

Obrázek č. 4: Měřič spotřeby elektrické energie 

Pokud jde o  to, jakou strategii a  taktiku zvolit pro úsporu elektrické energie, pak se naskýtá řada obecně použitelných postupů; podrobněji si je probereme u  jednotlivých spotřebičů. Změna životního stylu Toto je nepochybně nejmocnější (ale také nejproblematičtější) opatření. Například – výměnou staré chladničky za novou můžeme ušetřit třeba i 30 % spotřeby elektřiny na chlazení piva, ale tím, že pivo chladíme ve sklepě (na sedmém schodě?), tak ušetříme 100 % a navíc s nulovými investičními náklady. Někdo používá notebook namísto počítače, televize i přehrávače hudby. Oproti domácímu kinu je jeho spotřeba skoro o řád menší. Pro spoustu lidí je to ale neakceptovatelné snížení kvality kulturního zážitku.

Zdroj: materiály firmy VOLTCRAFT

M a g a z í n

Změna podmínek, v nichž spotřebič pracuje U  mnoha spotřebičů je jejich spotřeba závislá na stavu okolního prostředí a způsobu používání. Když jim vytvoříme „lepší podmínky“, jejich spotřeba klesne. Chladničku a  mrazničku můžeme umístit do chladnější místnosti, nebo je můžeme častěji odmrazovat. Pokud do myčky nádobí nebo pračky napouštíme místo studené vody, vodu předehřátou v plynovém bojleru nebo solárním systémem, pak se jejich spotřeba elektřiny sníží. Vhodně zvolená velikost hrnce a rovné dno s dobrou tepelnou vodivostí znatelně zlepší přenos tepla z plotýnky sporáku do hrnce a sníží spotřebu při vaření. Spotřeba kotoučové pily, se kterou řežeme dřevo, se sníží, když je kotouč dobře nabroušený. Optimální využití kapacity spotřebiče Pračka, myčka nádobí a mnohá další zařízení mají přibližně stejnou spotřebu bez ohledu na to, jak moc je naplníme. Někdy je proto lepší počkat, až se nahromadí optimální náplň anebo použít jinou metodu k dosažení cíle. Použití účinnějších spotřebičů Elektrické spotřebiče v  domácnosti zpravidla vyměňujeme, až když doslouží nebo

nesplňují naše požadavky na kvalitu či výkon. Má to svou logiku, nákup nového přístroj stojí peníze. Správnější postup je ale počítat nejen s  náklady na koupi, ale spíše s  celkovými náklady za dobu životnosti spotřebiče. Někdy proto může být výhodné nahradit starý, málo účinný spotřebič novým ještě dříve, než uplyne doba jeho fyzické životnosti. Neocenitelnou pomoc při výběru nového spotřebiče nám poskytuje takzvaný energetický štítek, který nám říká, jak dobrý je daný spotřebič z hlediska spotřeby elektrické energie respektive účinnosti. Účinnější spotřebiče jsou zpravidla dražší, opět platí, že bychom měli spotřebič vybírat tak, aby celkové náklady za dobu jeho životnosti byly minimální. Popravdě řečeno, to se snadno řekne, ale někdy těžko provede. Kdo dnes dokáže říci, jaká bude cena elektřiny za 10 let. Přesto je dobré si udělat nějaký odhad, třeba jen za předpokladu minimálního růstu ceny o  inflaci. Je také možné nechat si poradit energetickým poradcem. Ze zákona musí být automatické pračky, sušičky prádla, chladničky, mrazničky, myčky nádobí, elektrické trouby, elektrické ohřívače vody, zdroje světla a další spotřebiče označeny štítkem, který obsahuje informace o provozních vlastnostech daného výrobku. Kategorie A  zahrnuje nejlepší a  nejúspornější spotřebiče; jsou zhruba o  polovinu úspornější než kategorie C a D. Moderní zářivky se bez problémů zařadí do třídy A, zatímco klasické žárovky jsou zařazeny ve spodních třídách E až G. Některé spotřebiče se do třídy A mohou dostat jen obtížně; např. sušičky prádla se obvykle pohybují v třídách C a D.

Možnosti snižování spotřeby elektřiny u jednotlivých spotřebičů - praktické „tipy a triky“

Obrázek č. 5: Obecný příklad energetického štítku

Praní, sušení a žehlení prádla Automatickou pračkou je v  ČR vybaveno kolem 90 % domácností, je to tedy velmi obvyklý spotřebič a současně je to jeden z velkých „žroutů“ elektřiny. Pračka má největší spotřebu elektrické energie na ohřev vody. Příkon topného tělesa se pohybuje přibližně v rozmezí od 1200 do 2200 W, u starších a větších praček to může být i více. Příkon motoru je zhruba 10x menší. Většina v současnosti prodávaných praček je zařazena ve třídě A a průměrná spotřeba na vyprání 6 kg prádla při 60 °C bývá udávána přibližně 1 kWh. Sušička prádla není (zatím) v  našich domácnostech zdaleka tak rozšířené zařízení jako pračka. Sušení prádla je už z  principu energeticky náročná záležitost. Voda má úplně největší výparné teplo ze všech běžných kapalin a i po dobrém odstředění vody v  prádle zůstane poměrně dost. Uvádí se, že pro vysušení 3 kg prádla se spotřebují 3 kWh

elektrické energie. Existují tři základní typy sušiček prádla – odvětrávací, kondenzační a  sušičky kombinované s  pračkou (sušení probíhá ve stejném bubnu, v  němž se pere). Všechny tyto typy suší prádlo teplým vzduchem, který se ohřívá elektrickým topením a pomocí ventilátorů prohání skrz prádlo. Občas se lze setkat i s jiným řešením, například existuje plynová sušička, kde teplo potřebné pro sušení se získává spalováním zemního plynu. Žehlení jako poslední krok se v  mnoha domácnostech téměř vynechává. Dnes existuje mnoho druhů oblečení, které se nemusí žehlit. Názory se nicméně různí, některé ženy žehlí téměř všechno. Moderní žehlička s parním napařováním je poměrně energeticky náročný spotřebič, jehož příkon se pohybuje mezi 1400 až 2400 W. Téměř všechny žehličky dnes používají napařování, což se pochopitelně projeví ve spotřebě elektřiny (vysoké výparné teplo vody). Vaření, pečení a mytí nádobí V  této oblasti jsou mezi domácnostmi mnohem větší rozdíly než v  případě praní. Někde se vaří velmi málo, někde se používá k  vaření převážně plynový sporák a  naopak jsou zase domácnosti, kde se k vaření používá výlučně elektřina. Obecně ale platí, že skoro v  každé domácnosti se na vaření používají některé elektrické spotřebiče. Jsou to především: Mikrovlnná trouba - objevila se v našich domácnostech až po r. 1989, ale v  současné době je už ve většině domácností. Obvykle se příkon mikrovlnné trouby pohybuje v rozmezí od 800 do 1000 W. Z hlediska energetického je hlavní výhodou mikrovlnné trouby to, že se ohřívá jen jídlo, respektive ty jeho části, které obsahují vodu. Ohřátí může být velmi rychlé i  u  látek s  malou tepelnou vodivostí. Z tohoto hlediska je mikrovlnná trouba mnohem výhodnější než trouba klasická, která musí pro dosažení stejného efektu být uvnitř zahřáta na podstatně vyšší teplotu (a má tedy podstatně vyšší ztráty). Nevýhodou však je, že zdroj mikrovln (magnetron) není příliš účinné zařízení, jeho účinnost nepřesahuje 65 % a  k  určitým ztrátám energie může docházet ještě v prostoru trouby, takže v některých případech je výsledná účinnost cca 40 %. Mikrovlnná trouba je tedy poměrně nevýhodná například na ohřívání vychladlého čaje. Klasická elektrická trouba nebo teplovzdušná trouba - topné těleso v  elektrické troubě má sice účinnost 100 %, ale celkově jde o spotřebič z principu málo účinný, jen zlomek dodané energie se spotřebuje na fyzikálně-chemické přeměny v  pečených potravinách. Příkon se pohybuje mezi 1500 až 2500  W. Při pečení v  troubě odchází velká část tepla ve formě vodní páry. Tomu ovšem

61

e

k

o

l

o

g

i

e

nelze příliš bránit, bez toho by pečení neproběhlo. Nezanedbatelné ztráty mohou nastávat stěnami trouby, ty by měly být opatřeny tepelnou izolací. Moderní elektrické trouby jsou obvykle zařazené ve třídě A  a  jejich tepelné ztráty asi nebudou příliš významné. Důležitá je také možnost regulace výkonu a teploty. Gril - výkonem i  účinností jsou na tom grily podobně jako elektrické trouby; je to z principu málo účinný spotřebič. Mikrovlnná trouba, teplovzdušná trouba a gril se často kombinují do jednoho zařízení. V této kombinaci se dá inteligentní volbou postupu pečení (tj. kombinací mikrovlnného, sálavého a  konvekčního ohřevu) docílit jistých úspor ve spotřebě energie. Vařiče a varné desky - u těchto spotřebičů je největší problém, jak efektivně přenést teplo dovnitř hrnce s ohřívaným jídlem, aniž by teplota plotýnky musela být příliš vysoká a tudíž byly vysoké i tepelné ztráty. Mezi plotýnkou a  dnem hrnce je vždy nějaký tepelný odpor, čím je větší, tím větší musí být teplota plotýnky a  tím větší jsou tepelné ztráty. U starých vařičů, které měly plotýnku ve formě spirálovitě stočeného plochého pásku, se dokonalého styku dna s  plotýnkou téměř nedalo docílit a velké ztráty byly i od plotýnky směrem dolů. Vařiče s kompaktní kovovou plotnou byly v tomto ohledu trochu lepší, ale měly zase velkou tepelnou setrvačnost a tudíž hřály ještě dlouho po vypnutí. U těchto druhů plotýnek je důležité používat hrnce s rovným, dobře tepelně vodivým dnem. Důležitý je také způsob regulace výkonu plotýnky. Zpravidla potřebujeme velký výkon, aby se voda začala co nejdříve vařit, a  potom je nutno jej snížit na takový výkon, který zajistí jen velmi mírný var. Voda má vysoké výparné teplo a  při intenzivním varu jsou tedy i vysoké tepelné ztráty. Nejhorší jsou v tomto ohledu varné plotýnky

62

h

o

s

p

o

d

á

r

vybavené pouze jednoduchým termostatem s  velkou teplotní setrvačností, které fungují jen v módu ZAPNUTO (voda se zběsile vaří) a VYPNUTO (voda se nevaří vůbec). Podstatný pokrok představují sklokeramické varné desky s  křemennými infrazářiči, kde se teplo přenáší na dno nádoby z velké části sáláním. Jistým paradoxem je, že na těchto plotýnkách je výhodnější použití klasických smaltovaných hrnců než moderního nerezového nádobí, které má podstatně větší odrazivost pro tepelné záření. Pravděpodobně nejdokonalejším řešením problému přenosu tepla je indukční ohřev, který se používá u  některých moderních varných desek a  sporáků. Zde je energie přenášena střídavým magnetickým polem přímo do kovového nádobí, kde se indukované vířivé proudy mění v teplo. Výrobci indukčních varných desek udávají, že tak lze ušetřit až 50 % spotřeby elektřiny na vaření. Varné konvice – jde o modernější obdobu dříve používaných ponorných vařičů. Dosahují poměrně vysoké účinnosti díky tomu, že topný element je ponořen přímo v  ohřívané vodě. Fritovací hrnec – jeho výhodou je dobrý přestup tepla z  topného tělesa do oleje a následně do fritovaných potravin a dobrá regulace teploty. Nevýhodou je poměrně velké množství oleje, které je nutno ohřívat a které pak bez užitku chladne. Existují i hrnce s  rotační nádobou, která umožní snížit množství oleje zhruba na polovinu. Umývání nádobí – v našich podmínkách se používají v zásadě tři způsoby: n mytí, respektive oplachování, pod tekou cí teplou vodou; jakkoli je tato metoda zatracována, má některé výhody, umožňuje průběžně umývat nádobí (vystačíme s jeho menším množstvím) a v mnoha případech není ani zapotřebí použít detergent. Pokud je k dispozici teplá voda ohřátá nějakým levným a  přírodě přátelským zdrojem (např. solární systém, nebo kotel na dřevo), pak proti tomu nelze nic namítat ani z hlediska energetické spotřeby, n mytí v dřezu; jde o klasickou metodu, jejíž  výhodou je to, že lze využívat vodu ohřátou jinak než elektricky, n mytí v  myčce nádobí; udává se, že myč ky mají menší spotřebu vody a  detergentu než mytí v dřezu (ruční mytí je prý asi o 33 % dražší než mytí v moderní myčce). Bohužel zpravidla vodu ohřívají elektřinou a mají tedy celkem značnou spotřebu. Je však možné připojit myčku nádobí na rozvod teplé vody a tak její spotřebu značně snížit (u myček je to jednodušší a více používané než u praček). Chladničky a mrazničky Chladnička se dnes vyskytuje prakticky

n

o

s

t

v  každé domácnosti (> 99  % domácností) a mraznička je také velmi obvyklá (přibližně 90 % domácností). Dnes se téměř bez výjimky používají elektrické kompresorové chladničky, jen zcela výjimečně se můžeme setkat s  plynovými absorpčními chladničkami (používají se dnes již jen pro karavany). Dosahovaná účinnost chladniček a mrazniček závisí na mnoha faktorech – rozdílu teploty uvnitř a venku, vlhkosti vzduchu, kvalitě tepelné izolace, četnosti otevírání dveří, účinnosti kompresoru a množství a tepelné kapacitě potravin, které do ní denně vkládáme. Díky tomu také existuje mnoho způsobů, jak jejich účinnost zlepšit. Obecně lze konstatovat, že moderní chladničky a mrazničky jsou znatelně účinnější než starší typy. Chladnička patří k těm spotřebičům, kde opravdu stojí za to zvažovat nákup nové ještě před tím, než skončí fyzická životnost chladničky staré. Chladnička má často mrazicí prostor, u starých chladniček je to uvnitř výparníku, což je krajně nevýhodné, protože kompresor vlastně pracuje s větším rozdílem teplot, než by bylo nutné (v  chladničce stačí chladit z 20 °C na +5 °C, pokud máme mít mrazící prostor ve výparníku, je nutno dosáhnout teploty chladiva kolem -5 °C. Navíc také takový výparník nevyhnutelně namrzá, což zhoršuje účinnost a zvyšuje spotřebu. Pokud nepožadujeme mrazení, lze udělat výparník větší a tím, že jeho teplota neklesá pod nulu, nedochází k jeho namrzání. Z tohoto důvodu se začaly používat dvoukompresorové chladničky, kdy jeden kompresor chladil chladničku a druhý mrazničku (jde vlastně o nezávislou chladničku a  mrazničku v  jedné skříni). V poslední době se objevily nové typy jednokompresorových chladniček, kdy jeden kompresor pohání zároveň chladničku i  mrazničku, ale každá část má svůj vlastní chladicí okruh a  lze je tedy odděleně regulovat. Příkony kompresoru u  běžných chladniček nejsou příliš vysoké, v řádu 100 W, denní spotřeba je kolem 1 kWh. Pokud je chladnička v kuchyni, pak je roční spotřeba přibližně 300 kWh a neprojeví se zde to, že po většinu roku je venku nízká teplota. Osvětlení Pokud jde o  umělé osvětlení, tak zde se prakticky jiný zdroj než elektrická energie neužívá. V posledních zhruba 10 letech došlo k  významné redukci spotřeby elektřiny na osvětlení domácností. Hlavním důvodem je nepochybně rozsáhlé používání úsporných výbojek namísto obyčejných žárovek a určitý vliv má patrně také poměrně rozsáhlé používání počítačů a videa. Obojí si vynucuje spíše tlumené osvětlení. Na spotřebu elektřiny pro osvětlení má vliv několik faktorů. Je to jednak vlastní účinnost světelného zdroje, tj. množství světla

M a g a z í n

měřené v  lumenech, které získáme z  jednoho wattu elektrického příkonu. Přibližně lze počítat s následujícími účinnostmi u jednotlivých typů světelných zdrojů: n běžná žárovka: 10-18 lm/W,  n halogenová žárovka: 20-25 lm/W,  n úsporná kompaktní zářivka: 40-60 lm/W,  n zářivka běžná: 60-80 lm/W,  n moderní tenké zářivky s elektronickým  předřadníkem: až 110 lm/W, n bílé LED diody: 70-80 lm/W,  n nízkotlaké sodíkové výbojky:  150-200lm/W. Velký vliv má také provedení svítidla, v  němž je světelný zdroj osazen, a  také převládající barva (odrazivost) stropu, stěn a nábytku. Vysoká účinnost zdroje světla ale není to jediné, co nás na něm zajímá, důležité je také barevné podání (schopnost věrně zobrazovat barvy), barevná teplota (nízká barevná teplota znamená, že světlo je spíše do červena, vysoká pak nádech do modra) a také tvar a velikost jsou někdy důležité. Nejlepší index barevného podání mají žárovky (faktor Ra = 100 %) a tzv. „zářivky s plným spektrem“ (Ra = 96). Dobré jsou zářivky s třípásmovým luminoforem (Ra > 85). Nízkotlaké sodíkové výbojky mají sice nejvyšší účinnost, ale téměř monochromatické světlo, v  němž žádnou barvu nerozeznáme. Musíme tedy vždy dělat kompromis mezi účinností a kvalitou světla. Nejvýhodnějším zdrojem pro celkové osvětlování domácností není paradoxně ona oblíbená úsporná výbojka, ale spíše moderní lineární zářivka s  třípásmovým luminoforem a  elektronickým předřadníkem. Má výbornou účinnost, dobré barevné podání, můžeme si vybírat barevnou teplotu a má dlouhou životnost. Při použití speciálního předřadníku se dá i  stmívat. Pro lokální osvětlení nebo pro

celkové orientační osvětlení se dobře hodí LED diody, které mají dobrou účinnost, svítidla s nimi mohou být velice malá a mají velmi dlouhou životnost. V  poslední době se prodávají jako přímá náhrada malých 12V halogenových žárovek do lampiček. Zatím mají bohužel přece jen menší světelný výkon, nicméně už se objevují i výkonné varianty, které jsou ale zatím nepříjemně drahé. V místnostech, kde se svítí jen po krátký čas a často se rozsvěcuje a zhasíná, se zatím vyplatí používat klasické žárovky. Je však pravděpodobné, že je časem nahradí LED. Vysoká účinnost světelného zdroje sama o  sobě nestačí, také svítidlo, v  němž je světelný zdroj umístěn, musí nasměrovat světlo do požadovaného směru bez větších ztrát. Z  tohoto hlediska jsou nejlepší svítidla pro přímé osvětlení. Pokud požadujeme osvětlení nepřímé, pak vstupuje do hry odrazivost stropu a stěn a prakticky vždy je účinnost svítidel pro nepřímé osvětlení znatelně nižší. Zábava a kultura Do této kategorie patří celá řada domácích spotřebičů a  její podíl na spotřebě domácnosti v  posledních letech výrazně stoupá. Domácností, které nejsou vybaveny televizorem, je jen nepatrné množství. DVD přehrávači je podle šetření ČSÚ vybaveno 41 procent domácností. Osobní počítač má doma 40  % domácností, připojení k  internetu má 32 % domácností. Příkon těchto spotřebičů není nějak zásadně velký (desítky až stovky W), nicméně se zdá, že setrvale roste a navíc jsou tyto spotřebiče v  provozu po poměrně velkou část času (zvláště výrazné je to prý v domácnostech s dospívajícími dětmi). Vývoj směřuje k větší kvalitě a nabídce funkcí a bohužel také k větší energetické náročnosti. Klasické stereo bylo nahrazeno domácím kinem s vícekanálovým zvukem, video postupně přechází na vysoké rozlišení, což si nejspíše vynutí zvětšení úhlopříčky televizorů, případně přechod k  energeticky znatelně náročnějším projektorům.

Počítače mají stále větší výkon, u  herních počítačů již není výjimkou 600W napájecí zdroj a monitory se také stále zvětšují. Tento trend zatím dokáže „přebít“ celkem významné úspory energie související například se zavedením LCD obrazovek namísto klasických CRT (vakuových), nebo se zlepšením účinnosti jednotlivých počítačových komponent. Například poslech hudby ze set-top boxu přes sestavu domácího kina při práci na počítači si vyžádá příkon zhruba 250 W. Pokud místo toho pracujete na notebooku a hudbu si k tomu pustíte do sluchátek, potřebujete jen něco málo pod 30 W, tedy příkon téměř o řád nižší. Docela velkým problémem je klidová spotřeba (stand-by) těchto spotřebičů; téměř žádný z  nich se nevypne úplně. U  nejnovějších spotřebičů je naštěstí už tato spotřeba často pod 1 W, existují ale výjimky (například ADSL modem).

Závěr

Tento text není a nemůže být vyčerpávajícím přehledem všech opatření vedoucích ke snížení spotřeby elektrické energie. Nicméně má za cíl inspirovat veřejnost k  podniknutí relativně snadných kroků, které mohou spotřebu elektřiny z celkového pohledu snížit. Článek vznikl na základě publikace Úspory elektřiny v  domácnosti, kterou vydalo Energy Centre České Budějovice za finanční podpory EU v rámci projektu EL-EFF Regions - Efektivnější využívání elektřiny v osmi evropských regionech. Tato publikace je distribuována zdarma, případně ji lze stáhnout z webových stránek www.eccb.cz. Kontakt na autory: [email protected]

63

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

Je energetická náročnost ekonomiky v ČR neúměrně vysoká?

d

Ekonom Ekonomické subsekt subsektory

á r n o s t Ekonomika EkonomikaProcesy, Procesy, tech technolog jako celek jako celek spotĜeb spotĜebiþe

Ekonomické Ekonomické Jedním z  nejčastěji citovaných makroekonomických ukazatelů trvale sektory sektory udržitelného rozvoje, podle něhož se hodnotí stanovené cíle energetické politiky, je podíl spotřeby primárních energetických zdrojů a hrubého Ekonomické Ekonomické domácího produktu, takzvaná energetická náročnost ekonomiky (WHDP). subsektory subsektory V odborných kruzích i v médiích je velmi často zmiňován problém velmi v porovnání s většinou ostatních států EUmakroekonomický a OECD.makroekon vysoké hodnoty WHDPProcesy, Procesy, technologie, technologie, Jedním z nejþastČji citovaných Jedním z nejþastČji citovaných V rámci tohoto článkurozvoje, jsmespotĜebiþe serozvoje, snažilinČhož odpovědět i na se stanovené ozývající secíle energp spotĜebiþe podle se často hodnotí podle senČhož hodnotí stanovené cíle energetické Ing. Miroslav Honzík, energetických (PEZ) a hrubého domácího energetických zdrojĤ (PEZ) a hrubého domácího produ hlasy kritizující vysokou spotřebu energie v ČRzdrojĤ a požadující rychlá a jednoPh.D., SEVEn, o.p.s. nároþnost ekonomiky, neboli energetická nároþnost tv nároþnost ekonomiky, neboli energetická nároþnost tvorby H duchá řešení vedoucí mnohdy k podpoře ekonomicky neefektivních opatDoc. Ing. Milan Jäger, CSc., ření k úsporám energie a její výrobě Fakulta elektrotechnická ČVUT PEZ Tento článek má poukázat na PEZ z OZE. W >Mtoe/mld. W >Mtoe/mld. USD@ USD@ HDP HDP ukazatele faktorů nutnost přesné interpretace WHDP a dalších souvisejících HDP HDP týkajících se energetické efektivnosti, neboť bez přesné interpretace tohoÚvod Výrazné snížení energetické náročnos- to ukazatele může dojít Ze vzorce (1)vývoje je patrné, že snížení WHDP nastane Ze ke vzorce (1) trendu je patrné, žeenergetické snížení Wefektivnospouze HDP nastane zkreslení ti a  efektivní využívání energie ve světě je ekonomických aktivit omezí energetické vstupy, neb ekonomických aktivit omezí energetické vstupy, nebo jestli Jedním z nejþastČji citovaných makroekonomických trvale Jedním z nejþastČji citovaných makroekonomických ukazatelĤ trvaleukazatelĤ udržitelného jedním z  hlavních úkolů, před kterým sto- ti a zneužití této interpretace k prosazení zájmů některých zájmových skuvstupĤ rozšíĜí pĜíslušné ekonomické aktivity v dané vstupĤ rozšíĜí pĜíslušné ekonomické aktivity v daném roce. rozvoje, podletohoto nČhož se hodnotí stanovené cíle energetické politiky, jeprimárních podíl spotĜ rozvoje, se hodnotí stanovené cíle energetické politiky, jeHDP podíl spotĜeby jí lidská civilizace, má-li se úspěšně podle nastolit nČhož v ČR se skupinou pin. Obsahem článku jejako dále porovnání vývoje W podíl energetické vybavenosti na jednoho obyv jako podíl energetické vybavenosti na jednoho obyvatele – energetických zdrojĤ (PEZ) a hrubého domácího produktu (HDP), takzvan energetických trend vedoucí k  trvale udržitelnému rozvoji zdrojĤ (PEZ) a hrubého domácího produktu (HDP), takzvaná energetická vybraných států OECD a EU15 v dlouhodobějším časovým horizontu. jednoho obyvatele V hodnocené zemČ nebo regio hodnocené zemČ nebo regionu. jednoho obyvatele V obyv obyv (Pokrok musí uspokojovat potřeby současné nároþnost ekonomiky, neboli energetická nároþnost tvorby HDP. nároþnost ekonomiky, neboli energetická nároþnost tvorby HDP.

je definován jako Hrubý Hrubý domácí domácí produktprodukt (HDP) (HDP) je definován jako suma generace, aniž ohrozí schopnost budoucích v  paritě kupní síly a  ve stálých cenách přígenerací uspokojovat své potřeby). Důvody vyrobených v ekonomice za období urþité období (z vyrobených v ekonomice zemČ zazemČ urþité (zpravidla PEZ PEZ USD 1HDP, WHDP Mtoe/mld. USDVMtoe/mld. 1 charakterizuje slušného roku, neboť tonominální lépe pro toto snížení jsou zejména nerovnoměrná WHDP jednotkách. V zásadČ rozlišujeme nominální jednotkách. zásadČ rozlišujeme HDP, vyjádĜe HDP HDP celkovou ekonomickou úroveň zkoumaných úroveň využívání primárních energetických ve stálých cenách základního Pro objep HDP veHDP stálých cenách základního období. období. Pro objektivní států. Proměnná PEZ značí hrubou spotřezdrojů ve světě, demografický vývoj v rozvotendencí jejího vývoje se hodnota HDP vyjadĜuje tendencí jejího vývoje se hodnota HDP vyjadĜuje obvykle vp Ze vzorce (1) je patrné, že snížení W nastane pouze v pĜípadČ, kdy seobv Ze vzorce (1) je patrné, snížení WHDPWHDP nastane kdy se pĜizadané HDP v pĜípadČ, Ze vzorceže je patrné, že snížení nasta- pouze bu primárních energetických zdrojů jeden úrovni jových státech, globální oteplování, tzv. antropĜíslušného roku, neboĢ to lépe charakterizuje celkov pĜíslušného roku, neboĢ to lépe charakterizuje celkovou ekon ekonomických aktivit vstupy, nebo jestliže se energetických pĜihoddané úrovni ne pouze v  případě, kdy se omezí při vstupy, dané energetické úrovni potřebnou pro dané chod hospodářství pogenní skleníkový efektekonomických vyvolaný převáž- aktivit omezí energetické neborok jestliže se pĜi úrovni ekonomických aktivit omezí energetické noceného státu nebo regionu. Tuto spotřebu ně emisemi CO2 a stále obtížnější PromČnná PEZhrubou znaþí hrubou spotĜebu primárních en PromČnná PEZ znaþí spotĜebu primárních energetic vstupĤ rozšíĜí pĜíslušné ekonomické aktivity v daném roce. Tento vztah mĤžem vstupĤdostupnost rozšíĜí pĜíslušné ekonomické aktivity v vstudaném roce. Tento vztah mĤžeme dále vyjádĜit zásob fosilních paliv. py, nebo jestliže se při danépro úrovni energeticmůžeme dále obyvatele rozepsat: pro chod hospodáĜství hodnoceného státu nebo region chod hospodáĜství hodnoceného státu nebo regionu. Tuto jako podíl energetické vybavenosti na jednoho – W a ekonomické jako podíl energetické vybavenosti na jednoho obyvatele – Wobyv a ekonomické výkonnosti na obyv Energetická efektivnost je obecný termín, kých vstupů rozšíří příslušné hodnocené zemČ nebo regionu. jednoho obyvatele V hodnocené zemČ nebo regionu. jednoho obyvatele V obyv obyv a proto neexistuje jednoznačný způsob jejího ekonomické aktivity v  daném +W Wvšech W - Wvyv PEZ =W +je Wdefinován -jako W [Mtoe] PEZ(HDP) =W Hrubý domácí produkt suma všech finálních výr tČž + zas + dov tČžjako zas dov vyv Hrubý domácí (HDP) je definován suma finálních výrobkĤ a [Mtoe] služeb kvantitativního měření. Všeobecně je ener- produkt roce. Tento vztah můžeme dále vyrobených v ekonomice zemČ za urþité období (zpravidla jeden rok) vyjádĜe getická efektivnost dána vyrobených množstvím enervyjádřit jakozemČ podíl energeticv ekonomice za urþité období (zpravidla jeden rok) vyjádĜená v penČžních kde: kde: gie potřebným k  vyprodukování určitého ké vybavenosti na zásadČ jednoho obyvatele – Wobyv nominální kde: PEZ jeHDP, hrubá spotřeba primárních ener-a reálnýce jednotkách. V rozlišujeme vyjádĜený ve skuteþných jednotkách. V zásadČ rozlišujeme nominální HDP, vyjádĜený ve skuteþných cenách, a ekonomické výkonnosti na jednoho obyvamnožství produkce či služeb, čili tzv. užiteč- HDP getických zdrojů dané země, PEZ je hrubáporovnání spotĜeba primárních energetických zd PEZzákladního je hrubá spotĜeba primárních energetických stálých cenách období. Pro objektivní porovnání WzdrojĤ jednotlivých státĤjedno ada HDP ve stálých cenáchvezákladního období. Pro objektivní WHDP HDP ného výstupu. Například v  průmyslovém tele – Vobyv hodnocené země nebo regionu. Wtěž je množství energie získané z domácích tendencí jejího vývoje se hodnota HDP vyjadĜuje obvykle v paritČ kupní síly a ve tendencí jejího vývoje se hodnota HDP vyjadĜuje obvykle v paritČ kupní síly a ve stálých cenách Hrubý domácí produkt (HDP) je defi- přírodních energetických zdrojů, sektoru může být energetická efektivnost pĜíslušného roku, neboĢ to lépe charakterizuje celkovou ekonomickou úroveĖ zko pĜíslušného roku, neboĢ to lépe charakterizuje celkovou úroveĖ zkoumaných státĤ. suma všech finálních výrobků Wekonomickou vyjádřena množstvím energie potřebným nován jako zas je energie odčerpaná ze zásob z minuléPromČnná PEZ znaþí hrubou spotĜebu energetických zdrojĤ za jeden PromČnná PEZ znaþí hrubou spotĜebu primárních zdrojĤ za jeden potĜebnou hoprimárních období, snížená o doplnění zásobrok v témže a  služeb vyrobených v  ekonomice země zaenergetických k  vyprodukování jednotky dané produkce 2 2 kalendářním roce, mĤžeme určité období (zpravidla státu jeden rok) (tuny, kusu, jednotky měny Energetická pro chod hospodáĜství hodnoceného státu nebo regionu. Tuto spotĜebu mĤžeme dá proaj.).chod hospodáĜství hodnoceného nebovyjádřeregionu. Tuto spotĜebu dále rozepsat: efektivnost je často definována pomocí jed- ná v peněžních jednotkách. V zásadě rozlišu- Wdov je energie importovaná, jeme nominální HDP, vyjádřený ve skuteč- Wvyv je energie exportovaná. noduchého podílu: +W + Wdov -[Mtoe] Wvyv [Mtoe] (2) PEZ =W +W -a reálný W (2) PEZ =WtČž + Wzas dovtČž vyvzas ných cenách, HDP ve stálých cenách Užitečný výstup daného procesu Na základě rozboru indikátoru WHDP je základního období. Pro objektivní porovnáEnergetický vstup do daného procesu kde: kde: ní WHDP jednotlivých států a  tendencí jejího možno konstatovat, že energetická náročnost PEZ hrubá spotĜeba primárních energetických dané vývoje sejeprimárních hodnota HDPenergetických vyjadřuje obvyklezdrojĤ ekonomiky závisízdrojĤ především na: zemČ, Energetická efektivnostPEZ se tedy je v  zásadě hrubá spotĜeba dané zemČ, è ekonomické výkonnosti ekonomiky, rovná účinnosti sledovaného procesu, odpoè struktuře tuzemské spotřeby primárních vídajícího příslušné hierarchické úrovni energetických zdrojů – PEZ, národního hospodářství, jak je znázorněno è účinnosti2procesů transformace energie na obrázku č. 1. Převrácená hodnota energe2 Ekonomika (těžba-úprava-zušlechťování-přeměna tické efektivnosti je pak nazývaná energeticjako celek energie-přenos-distribuce-konečná kou náročností příslušného procesu. Ekonomické spotřeba), Jedním z  nejčastěji citovaných makroesektory è struktuře konečné spotřeby energie konomických ukazatelů trvale udržitelného Ekonomické v národním hospodářství podle jednotlirozvoje, podle něhož se hodnotí stanovené subsektory vých odvětví, cíle energetické politiky, je podíl spotřeby priProcesy, technologie, è  podílu jednotlivých odvětví národního márních energetických zdrojů (PEZ) a  hruspotĜebiþe hospodářství na tvorbě HDP, bého domácího produktu (HDP), takzvaè velikosti dovozní energetické závislosná energetická náročnost ekonomiky, neboli Obrázek č. 1: Pyramida pro porovnání energetické ti země; vysoký stupeň závislosti bývá energetická náročnost tvorby HDP. náročnosti

>

64

>@

Jedním z nejþastČji citovaných makroekonomických ukazatelĤ trvale udržitelného rozvoje, podle nČhož se hodnotí stanovené cíle energetické politiky, je podíl spotĜeby primárních energetických zdrojĤ (PEZ) a hrubého domácího produktu (HDP), takzvaná energetická nároþnost ekonomiky, neboli energetická nároþnost tvorby HDP.

@





M a g a z í n

Země

ČR

Rakousko

Belgie

Slovensko

Francie

VB

SRN

USA

Japonsko

EU15

ED

-0,01

0,60

0,36

0,31

0,59

0,09

0,12

0,26

0,57

0,39

Tabulka č. 1: Elasticita vývoje WHDP za období 1971 až 2005 pro vybrané státy OECD a EU15

Význam indikátoru energetické náročnosti ekonomiky

V zásadě je nutno konstatovat, že by nemělo docházet k  přeceňování významu indikátoru WHDP. Samotné snižování energetické náročnosti ekonomiky nezaručuje ještě, že se spotřeba PEZ bude vyvíjet podle trendu trvale udržitelného rozvoje, neboť i její zdánlivé příznivé hodnoty mohou v  sobě skrývat pokračující nekontrolovatelnou spotřebu PEZ, což je z dlouhodobého hlediska neúnosné. Obrázek č. 2 vývoje ukazatele WHDP v  letech 1971 až 2005 pro už zmíněné vybrané státy OECD a  EU15 naznačuje také velmi zajímavý trend postupné konvergence energetických náročností v jednotlivých zemích, v prvé řadě především v zemích OECD, a to v souladu s výše uvedenou třetí fází vývoje tohoto parametru. Významný podíl na celkové spotřebě elektřiny začíná mít ve vyspělých státech spotřeba na provoz informačních technologií (v USA koncem 20. století představovala 2 až 3  % z  celkové spotřeby). V  souvislosti s  předpokládaným co nejširším využíváním výpočetní techniky nejen v  USA, ale i  jinde ve světě, lze očekávat další růst této spotřeby. A to nemluvíme o  velkém současném růstu spotřeby PEZ v  dynamicky se rozvíjejících státech současného rozvojového světa, jako je např. Čína a Indie.

0,55

ýR Rakousko Belgie Slovensko Francie VB SRN USA Japonsko EU15

0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

0,10 1972

Sledujeme-li vývoj energetické náročnosti ve většině průmyslově vyspělých zemí z dlouhodobějšího hlediska, zjišťujeme, že procházel třemi charakteristickými fázemi: n fází, ve které náročnost neustále vzrůstala, zejména vlivem procesu industrializace s důrazem na rozvoj těžkého průmyslu, n fází poklesu, a to vlivem kombinace účinků tzv. „tercializace“ struktury národního hospodářství ve prospěch obchodu a služeb, zvyšování podílu odvětví zpracovatelského průmyslu a značného růstu energetické účinnosti technologií vlivem technického pokroku a záměn méně ušlechtilých forem energie ušlechtilejšími, n fází, kdy se náročnost nejprve ustálila a poté začala opět klesat, avšak nižšími tempy než v předešlém případě, a to vlivem zpomalování pokroku ve zvyšování úrovně energetické účinnosti technologií (její další zvyšování je stále nákladnější), vlivem ukončování záměn příslušných forem energie a  širšího využívání elektrické energie, jejíž produkce je spojena s  vyššími transformačními ztrátami a  konečně vlivem širšího zavádění moderně řízených automatizovaných procesů, zejména v sektoru obchodu a služeb, informačních technologií atd. V roce 2004 byla WHDP vyjádřená v paritě kupní síly v ČR o cca 79 % vyšší, než je průměr Evropské unie (EU15). Tento stav je dán strukturálními rozdíly v ekonomice (relativně vyšším podílem těžkého průmyslu), nižší ekonomickou výkonností, používáním energeticky náročnějších technologií v  porovnání se zeměmi EU, vyšší spotřebou tuhých paliv dosahujících cca 49 % celkové spotřeby PEZ a nižší dovozní energetickou závislostí (v roce 2005 cca 28 % oproti 54 % v EU15). Dovozní energetická závislost je dána podílem čistého dovozu na celkové hrubé spotřebě PEZ. Celková spotřeba energie vztažená na hlavu v  roce 2005 byla podle statistiky IEA 2007 o  něco vyšší než v  Německu a  než činil průměr EU15: Česká republika – 4,42 toe, EU15 – 4,01 toe, Německo – 4,18 toe a např. USA – 7,89 toe na obyvatele.

1971

Vývoj energetické náročnosti

opatření ke zvýšení energetické efektivnosti, realizovaná napříč jednotlivými sektory národního hospodářství, například v  rámci příslušných národních programů.

V  tabulce č. 1 jsou obsaženy vypočítané hodnoty elasticity vývoje WHDP za období 1971 až 2005 pro vybrané státy OECD a EU15 (ED) na základě dat převzatých ze statistiky IEA. Koeficient elasticity WHDP, neboli elasticita značí procentuální přírůstek (či úbytek) spotřeby PEZ připadající na jednoprocentní přírůstek HDP. V případě SRN, kde došlo ke znovu sjednocení 1.10. 1990, jsou uvažována data za bývalou NDR a NSR v letech 1971-1990 dohromady. V případě EU15 byla k dispozici data do roku 2004. Z daných výsledků vyplývá, že vývoj WHDP byl u  všech zkoumaných států „neelastický“, tzn., že platí |ED|<1, což je v  souladu s  očekávaným výsledkem odpovídající fázi vývoje tohoto ukazatele v příslušných státech. V případě nárůstu HDP o 1 % došlo sice k nárůstu spotřeby PEZ, ale vždy o méně než o 1 %. Z uvedených výsledků vyplývá, že jediný stát, kde došlo k mírnému poklesu celkové spotřeby PEZ za dané období, byla ČR. V případě nárůstu HDP o 1 % došlo k průměrnému poklesu PEZ cca o –0,01 %, tzn., že patříme mezi několik málo vyspělých států, kde nedošlo za sledované období při daném růstu ekonomiky k nárůstu spotřeby PEZ. Větší část tohoto vývoje byla způsobena částečnou restrukturalizací národního hospodářství v průběhu 90. let minulého století z ekonomiky orientované na těžký průmysl na ekonomiku méně energeticky náročnou, v jejímž rámci došlo mezi léty 1989 až 1994 k  poklesu spotřeby PEZ o  cca 18  %. Neméně důležitou úlohu z  hlediska snížení energetické náročnosti sehrála

WHDPpps 95 [Mtoe/m mld USD]

obvykle důvodem pro podporu energeticky úsporných technologií, zatímco dostatek domácích zdrojů může někdy vést k praktikám, znamenajícím plýtvání energií, è zeměpisné poloze a  s  ní související podnebí.

Obrázek č. 2: Vývoj parametru WHDP v letech 1971 až 2005 pro vybrané země OECD a EU15 podle statistiky IEA

65

k

o

l

o

g

i

e

Výhodou ukazatele WHDP je jeho velmi jednoduchá interpretace a  s  ním související dostupnost dat ve formě časových řad vývoje spotřeby PEZ a  HDP. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že jeho pokles nemusí být vyvolán změnami spotřeby energie způsobenými zvyšováním energetické efektivnosti, ale zvyšováním HDP vlivem procesu tercializace národního hospodářství, projevujícího se např. nárůstem přidané hodnoty při dané spotřebě energie v  sektoru služeb. Proto je nutné formulovat výsledky na základě analýzy časových řad vývoje WHDP s ohledem na všechny souvislosti vyplývající z faktorů, které tento ukazatel ovlivňují tak, aby nedošlo ke zneužití interpretace tohoto indikátoru.

Komplexní posuzování energetické náročnosti

Proto je doporučováno posuzovat energetickou náročnost jednotlivých států komplexně, na základě skupiny indikátorů nazvané „Mezinárodně porovnatelné indikátory energetické efektivnosti a jejich jednotné metodiky výpočtu – databáze ODYSSEE (http://www. odyssee-indicators.org/)“. Tato skupina obsahuje řadu indikátorů energetické náročnosti pro komplexní posouzení energetické náročnosti podle metody „shora dolů“ (viz obrázek č. 1). EU vyžaduje od jednotlivých členských států monitorovat časové řady vývoje těchto indikátorů. Pro potřeby Směrnice 2006/32/ES „O energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách“ byl navržen nový typ indikátoru pro měření energetické efektivnosti, tzv. Index energetické efektivnosti „ODEX“ konečné spotřeby energie umožňující monitorování vývoje energetické efektivnosti v jednotlivých státech EU. Index ODEX se počítá jako vážený průměr indexů měrných spotřeb (energetických náročností) za všechna pododvětví a  všechny způsoby užití energie. Váhy se stanovují na základě podílu daného pododvětví na celkové spotřebě ve výchozím roce. Budeme-li například uvažovat dvě pododvětví s  podíly na spotřebě ve výchozím roce 60 % a 40 %, kde v prvním případě dojde k poklesu energetické náročnosti ze 100 % na 85 % a ve druhém ze 100 % na 97,5 %, vážený průměrný index bude 0,6*(85/100)+0,4* (97,5/100) = 90. Ukazatel ODEX umožňuje lepší přiblížení pro hodnocení trendů vývoje energetické efektivnosti na agregované úrovni než WHDP, neboť je očištěn od strukturálních změn, jako např. vlivu tercializace národního hospodářství a od faktorů nemajících vazbu na energetickou efektivnost (více spotřebičů, více aut...). Výsledný index je „vhodné“ vyhladit klouzavým průměrem proto, neboť výsledky vývoje energetické efektivnosti mohou být silně ovlivněny situací ve výchozím roce. Graf na obrázku č. 3 znázorňuje vývoj souhrnného

66

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

103 102

Index energetické efektivnosti konečné spotřeby energie – ODEX (%)

e

101

ýR EU25

100 99 98 97 96 95 94 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Obrázek č. 3: Index ODEX pro ČR a EU25 za všechny sektory podle databáze ODYSSEE

ODEX indikátoru v  ČR za všechny sektory národního hospodářství mimo sektoru služeb a jeho porovnání s vývojem tohoto indikátoru za EU25. Průběh souhrnného indexu ODEX svědčí o  pozvolném poklesu energetické náročnosti v ČR. Tempo tohoto poklesu se nijak zásadně neliší od průměrného tempa celé EU25. Podle tohoto indexu se zlepšila energetická efektivnost v roce 2004 v porovnání s rokem 1998 o cca 4 %. Sektor služeb není zahrnut, protože potřebné fyzické ukazatele na m2 plochy nejsou ve většině zemí k dispozici. Souhrnný index je momentálně založen na 26 dílčích ukazatelích (10 z průmyslu, 8 z domácností a 8 z dopravy). Česká energetická agentura (ČEA) se ještě před svým zrušením ke konci roku 2007 na základě rozhodnutí MPO č. 235/2007 a  ve spolupráci se společností ENVIROS, s.r.o. účastnila od 1.1. 2006 do 30.6. 2007 zpracování mezinárodního projektu „Hodnocení a  monitorování energetické efektivnosti v nových členských státech EU a  EU25“, jehož jedním z  hlavních výsledků byl monitoring vývoje energetické efektivnosti v  ČR pomocí indikátorů z  databáze ODYSSEE včetně indexu ODEX a porovnání těchto indikátorů s  ostatními členskými státy EU15 v letech 1990 až 2004. Monitoring vývoje energetické efektivnosti podle skupiny těchto indikátorů energetické efektivnosti by měl být jedním z pilířů monitorování pokroku v oblasti energetické účinnosti podle Směrnice 32/2006/ES o  energetické účinnosti u  konečného uživatele a o energetických službách.

Závěr

Možnosti pro snížení hodnoty ukazatele WHDP jsou v ČR o něco větší vzhledem k tomu, že je u nás v porovnání s ostatními státy OECD kromě států bývalého východního bloku ještě nedostatečně využíván potenciál úspor energie a  obnovitelných zdrojů. ČR stejně jako ostatní státy bývalého východního bloku nebyla

totiž zasažena ropnou krizí v  70. a  80. letech a nebyla tedy už od tzv. prvního ropného šoku v roce 1973 nucena přijmout zásadní opatření vedoucí k vyšším úsporám energie a vyššímu využití obnovitelných zdrojů energie, jak to musely udělat vyspělé státy tzv. kapitalistického bloku. Další neméně důležitou příčinou současné relativně vysoké hodnoty WHDP bylo netržní prostředí v  bývalém Československu. Od roku 1990 do roku 2005 poklesla v ČR hodnota tohoto ukazatele cca o 23,3 %, v EU15 pak poklesla hodnota tohoto ukazatele do roku 2004 cca o 12 %. To je relativně velký pokles energetické náročnosti ekonomiky, jelikož výchozí hodnota WHDP v roce 1990 vyjádřená v paritě kupní síly, byla cca o 88,4 % vyšší než v případě EU15, jak je názorně vidět na obrázku č. 2. Intenzivnější oficiální národní programy na podporu úspor energie a  obnovitelných zdrojů začaly být v ČR realizovány spolu s příslušnou legislativou od roku 1990. Po vstupu ČR do EU byly vyhlášeny resortní Operační programy využívající prostředky ze strukturálních fondů EU, kde hlavně v rámci operačních programů MPO a MŽP existují programy, umožňující získat investiční dotaci nebo zvýhodněný úvěr na realizaci projektu úspor energie a obnovitelných zdrojů. Dále v  současné době vláda každoročně vyhlašuje mezirezortní Státní program na podporu úspor energie a  obnovitelných zdrojů energie, který je koordinován MPO a MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Tyto výše zmíněné programy by měly být stimulem pro pokračující zvyšování energetické efektivnosti v  ČR za předpokladu racionálního přerozdělení příslušných podpor. Podpora úspor energie a  obnovitelných zdrojů je jedním z  hlavních cílů současné české energetické politiky, která je koncipována v souladu s hlavními principy energetické politiky EU s respektováním zásad trvale

M a g a z í n

udržitelného rozvoje, bezpečnosti dodávek energie a  konkurenceschopnosti. Po českém vstupu do Evropské unie se do národní legislativy implementují unijní direktivy, cíleně podporující zlepšování energetické efektivnosti – například výše zmíněná směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Vzhledem k  tomu, že od počátku roku 2000 začala spotřeba PEZ narůstat, především v  souvislosti s  obnovením ekonomického růstu a s očekávaným nárůstem spotřeby energie v  sektoru domácností na úroveň odpovídající standartu států EU lze předpokládat, že průměrné meziroční tempo poklesu ukazatele WHDP ve výši 3,22  % do roku 2030 tak, jak jej předpokládá současná Státní energetická koncepce, je spíše optimistické a že skutečný pokles bude spíše pozvolnější i přes výrazný pokles ukazatele WHDP v roce 2006 o  6,5  % podle Zprávy o  životním prostředí České republiky v roce 2006, což bylo způsobeno především zrychleným ekonomickým růstem. To platí za předpokladu, jestliže nenastane výrazná změna současného trendu struktury spotřeby PEZ a struktury národního hospodářství ve prospěch zpracovatelského průmyslu a obchodu a služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Novinky a zajímavosti z veletrhu MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2008 Letošní 3. ročník navštívilo celkem 43 100 odborníků, zájemců o  obor a  koncových zákazníků. Na samotném veletrhu Moderní vytápění se prezentovalo 80 společností. Celkem prezentujících firem na jarním souboru veletrhů bylo 392. Veletrh Moderní vytápění zaznamenal velký nárůst kvalitních firem, a  to z  oborů, které doposud na veletrhu nebyly zastoupeny. Jsou to např. výrobci dřevěných pelet a briket, komínové systémy, rekuperace, rozšířila se sekce krbů a  kamen na pelety a  již

Literatura [1] Honzík, M: Faktory ovlivňující energetickou náročnost ekonomiky, 2006, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická „disertační práce“, školitel: Doc. Ing. Milan Jäger, CSc., [2] Spitz, J: Hodnocení a monitorování energetické efektivnosti v ČR a srovnání

s dalšími členskými zeměmi EU, Červen 2007, ENVIROS spol. s.r.o., [3] Databáze IEA (Mezinárodní energetická agentura) 2004, [4] IEA: Key World Energy Statistics 2005, 2006 a 2007, [5] Mezinárodní energetická ročenka 2007, CONTE spol. s.r.o.

O autorech Ing.  Miroslav Honzík, Ph.D. vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v  Praze – obor Ekonomika a řízení energetiky na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd. V  roce 2006 ukončil doktorské studium na téže katedře. Do konce roku 2007 pracoval v ČEA v oddělení statistiky a analýz, kde se v rámci své pracovní náplně věnoval analytické činnosti týkající se hodnocení projektů úspor energie a OZE v rámci Státního programu část A (MPO) a OPPP 2004-2006 z hlediska jejich ekonomických a environmentálních přínosů. Dále se podílel na řešení mezinárodních projektů ČEA v rámci programu Inteligentní Energie pro Evropu. V současné době pracuje jako konzultant ve společnosti SEVEn, o.p.s. Doc. Ing. Milan Jäger, CSc. absolvoval FEL ČVUT v roce 1960, od roku 1966 působil na katedře ekonomiky a řízení energetiky FEL. Kandidátskou práci na téma Efektivnost využití druhotných energetických zdrojů obhájil v roce 1976, docentem byl jmenován v roce 1986. V letech 1986-1993 pracoval v Ústavu obecné energetiky ČSAV. V současné době působí na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT v Praze. Jeho odborná činnost je zaměřena na oblast energetické politiky a prognostiky. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

tradičně velkou skupinu tvořili výrobci a prodejci tepelných čerpadel. Nově jsme se zaměřili také na výrobu „zelené energie“, která byla zastoupena firmami s  nabídkou fotovoltaických systémů. Nechyběla letos ani široká nabídka konvektorových těles a radiátorů. V rámci pořádání veletrhu se konaly již po druhé odborné přednášky, které byly zaměřeny na aktuální témata, jako jsou např.: Vytápění objektů peletami, Komínové systémy, Dotace, Porovnání provozních a  investičních nákladů při vytápění tepelným čerpadlem, Dálkové vytápění aj. Sponzorem přednášek byla veletržní správa Terinvest, spol. s r.o. a výrobce tepelných čerpadel PZP komplet a.s. Veletržní správa Terinvest, spol. s r.o. poprvé vyhlásila SOUTĚŽ O NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ

EXPONÁT. Hlavní hodnotící kritéria byla: snížení energetické náročnosti budov, ekologické a ekonomické získávání energie a vytápění, bezpečnost výrobku, technická kvalita, technická a technologická úroveň s ohledem na současné trendy a  vývoj v  oboru vytápění a  energie. Hodnotící odborná komise zastoupena Prof. Ing. Jiřím Tůmou, DrSc., Prof. Ing. Karlem Kabelem, CSc., Ing. Miroslavem Dostálem, Ing. Martinem Havlem, PhD. a  Ing.  Bořivojem Šourkem ocenila křišťálovým jehlanem následující společnosti: ADAN – úspory energie, s.r.o. s exponátem PAUL – SANTOS F 250 DC, INSTAPLAST PRAHA a.s. s exponátem Kapilární systém INFRACLIMA, JAGA N.V. – organizační složka s exponátem OXYGEN a DRAGON JH s.r.o. s  exponátem ECOFAN. Souběžně s  veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ se konaly veletrhy: AQUASET – 3. mezinárodní veletrh koupelen, bazénů, saun, sanitární techniky a úpravy vody, DŘEVOSTAVBY – 3. mezinárodní veletrh dřevěných staveb, konstrukcí, stavebních prvků a  materiálů, GEOS – 3. mezinárodní veletrh geodézie, kartografie, navigace a  geoinformatiky a  NOVÝ BYT A  DŮM – 14. mezinárodní veletrh staveb, renovací, bydlení a  interiérů. Všem vystavujícím společnostem děkujeme za účast na veletrhu Moderní vytápění a již se těšíme na další ročník veletrhu v roce 2009.

67

z a j í m a v o s t i

Stav příprav novely energetického zákona JUDr. Ivanka Boušová, legislativní a právní odbor, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Hlavní důvody změny energetického zákona

Změny energetického zákona, které jsou předmětem předloženého návrhu, jsou vyvolány zejména směrnicemi Evropského parlamentu a  Rady 2006/32/ES o  energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a  o  zrušení směrnice Rady 93/76/EHS, č. 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a  investic do infrastruktury, č. 2004/67/ES o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení č. 1775/2005 Evropského parlamentu a  Rady o  podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, které ještě nejsou do naší energetické legislativy transponovány. Návrhy na úpravu zákona vycházejí rovněž ze zkušeností účastníků trhu s  elektřinou a  s  plynem i  státní správy s  uplatňováním ustanovení zákona a směřují k odstranění nedostatků, resp. k  upřesnění textu, tak, aby byl jednoznačně a  jednodušeji aplikovatelný. V neposlední řadě úpravy sledují zjednodušení povolovacích procedur a procesů při vstupu do podnikání v  energetických odvětvích, při zřizování nových energetických kapacit, uplatňování opatření při nestandardních provozních stavech energetického systému atd. Energetický zákon byl již celkem osmkrát novelizován; tři novely znamenaly jen drobné úpravy v návaznosti na jiné právní předpisy, jedna novela – zákon č. 278/2003 Sb. – změnila postup otvírání trhu s elektřinou. Z hlediska rozsahu a  významu důležitá je úprava pod č. 670/2004 Sb, kterou byly transponovány nové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/54/ES a č. 2003/55/ES o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a plynem a směrnice č. 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla. Současné znění zákona č. 458/2000 Sb. odráží předpisy platné v Evropské unii do doby jeho přijetí. Je tedy postaven na stejných principech jako energetická legislativa Evropské unie. Trh s  elektřinou je v  ČR plně otevřen od 1. ledna 2006 a trh s plynem od 1. ledna 2007. Česká republika tak předstihla termíny pro otevření trhu s elektřinou a s plynem, které jsou zakotveny ve shora uvedených

68

l e g i s l a t i v a

V současné době je v legislativním procesu novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh tohoto zákona zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spolupředkladatelem je Energetický regulační úřad. Nejedná se však o materiál zpracovaný pouze těmito dvěma správními orgány. Na jeho přípravě se podílela i široká veřejnost jak  z řad podnikatelských subjektů, tak i spotřebitelů. směrnicích. Společnosti, které se původně zabývaly obchodem, výrobou, přenosem nebo přepravou a  distribucí elektřiny nebo plynu provedly právní oddělení společností zabývajících se regulovanými činnostmi (přenos, distribuce elektřiny, přeprava, distribuce plynu). Úplným otevřením trhu s  elektřinou a s plynem a oddělením provozovatelů energetických sítí v  zákonem požadovaných termínech se některá ustanovení zákona stala neaktuálními, a proto je bylo třeba upravit. Hlavními důvody k úpravě energetického zákona tedy jsou: n potřeba transpozice nových směrnic a  nařízení Evropské rady a  Evropského parlamentu, n potřeba zjednodušit postupy a snížit zátěž pro podnikatele, n aktualizace ustanovení zákona, n oprava drobných nedostatků a chyb, n úpravy na základě zkušeností, které učinili uživatelé zákona za dobu jeho účinnosti.

Významné změny

Společná část n podnikání v energetice je povolováno na základě licence, nově se rozšiřují činnosti, na které se licence nevyžaduje (jednotlivé druhy plynů kromě zemního plynu), n prokazování finančních předpokladů pro udělení licence se zjednodušuje, zejména pro kategorie malých výrobců elektřiny a tepla, n dodavatel poslední instance zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří ztratili svého dodavatele, je určen ze zákona, odpadá procedura rozhodování ERÚ o  jeho výběru, je to obchodník, u  kterého se předpokládá ekonomická síla, solidnost a spolehlivost, navrhovaný mechanismus vyhovuje směrnicím EU, oproti stávajícímu ustanovení dochází u dodavatele poslední instance k mírnější formě cenové regulace, a  to formou věcně usměrněné ceny; dodávka elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance se týká všech zákazníků na dobu určitou, n působnost MPO – zde jsou doplněny informační povinnosti (ze směrnic) vůči Evropské komisi, jedná se zejména o  zabez-

pečení rovnováhy mezi nabídkou a  poptávkou elektřiny, zabezpečení provozu, rozvoje a o investičních záměrech přenosové soustavy a distribučních soustav, zrušuje se ustanovení o rozhodování o omezení dovozu elektřiny a to vzhledem k liberalizaci trhu a členství ČR v EU, odpadá správní řízení při udělování státních autorizací pro výstavbu nových kapacit v  elektroenergetice a  teplárenství; v plynárenství, zejména vzhledem k odlišnostem v legislativě EU, zůstává, n působnost ERÚ – precizují se ustanovení o rozhodování sporů mezi účastníky trhu (ERÚ může rozhodovat spory, které jinak přísluší soudům v případech, kdy s tím účastníci budou souhlasit) a  upřesňuje oprávnění k regulaci cen v energetice, zřizuje se regulační rada, n regulační výkazy – vzhledem k již provedenému unbunlingu se upřesňuje a  aktualizuje stávající povinnost držitelů licencí vést regulační výkazy tam, kde jsou odlišnosti ve směrnicích pro elektřinu a plyn, tam se regulační výkazy řeší odlišně pro elektřinu a plyn, n činnosti operátora trhu s  elektřinou se rozšiřují i  na oblast plynárenství, důvodem je plně otevřený trh s  elektřinou a  plynem a podobnost tohoto trhu, přecházejí sem činnosti Bilančního centra, které zaniká. Elektroenergetika V elektroenergetice se vzhledem k otevřenému trhu zrušují nadbytečná ustanovení: n kategorie zákazníků se již nedělí na chráněné a oprávněné, nadále je v zákoně používán pouze pojem zákazník, práva a  povinnosti účastníků trhu se dávají do souladu se skutečností úplně otevřeného trhu, n výstavba nových výroben a  přímého vedení bude nadále možná pouze na základě vyhodnocení záměru Ministerstvem průmyslu a obchodu, ruší se udělování státní autorizace podle správního řádu, n elektrické přípojky – elektrickou přípojku nízkého napětí v  zastaveném území plně hradí provozovatel distribuční soustavy, provozovatel distribuční soustavy hradí i náklady na přípojky mimo zastavěné území, pokud nepřesáhnou 50 m, ostatní přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

M a g a z í n

Plynárenství V plynárenství se mění ustanovení, která upravovala postupné otevírání trhu, obdobně jako v  elektroenergetice se již zákazníci nedělí na chráněné a  oprávněné, práva a  povinnosti účastníků trhu se přizpůsobují plně otevřenému trhu s plynem, zřizování a provozování plynovodů na cizích nemovitostech bylo přizpůsobeno novému stavebnímu zákonu, dále byla upřesněna na základě zkušeností Energetického regulačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze šetření vůči dominantnímu dodavateli plynu některá ustanovení týkající se práv a  povinností účastníků trhu: n podzemní zásobníky plynu – společně byly posuzovány dva související problémy, a to způsob přístupu do podzemního zásobníku plynu a způsob schvalování Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu; regulovaný přístup je sice výhodnější v tom, že cena za služby podzemního uskladňování plynu odráží skutečné náklady provozovatele zásobníku a že jsou stanoveny podrobnější podmínky přístupu k  podzemním zásobníkům; naopak u sjednaného přístupu neexistuje riziko možného omezení investic do výstavby nových zásobníků a  dále riziko stanovení příliš nízké regulované ceny; po zvážení kladů a záporů obou řešení byl zachován sjednaný přístup k  podzemnímu zásobníku plynu (obdobně je tomu ve většině členských států EU) a zároveň bylo přijato rozhodnutí, že Řád provozovatele podzemního zásobníku plynu, který stanovuje podrobnosti přístupu, bude nově schvalovat Energetický regulační úřad. S  ohledem na aktuální situaci na trhu se skladovací kapacitou (spory mezi účastníky trhu řešené ERÚ a  ÚOHS) je nově navrhováno vytvoření mechanismu, který umožňuje v případě zásadní disfunkčnosti trhu se skladovací kapacitou Energetickému regulačnímu úřadu zasáhnout a  přijmout opatření k nápravě, n povinnost úhrady přípojek do 50 m délky není pro oblast plynárenství, na rozdíl od oblasti elektroenergetiky, zavedena. Důvodem je skutečnost, že již dnes je téměř 20 % plynovodních přípojek u  zákazníků kategorie domácnosti nevyužíváno. Uplatnění stejného režimu pro oblast plynárenství, jako je uplatňován v  elektroenergetice, by vedlo k  podstatnému nárůstu tohoto čísla, neboť řada majitelů nemovitostí by přivítala možnost navýšit vybudováním plynovodní přípojky zdarma hodnotu své nemovitosti, aniž by měla skutečně záměr plyn odebírat. Takto vzniklé „zmařené náklady“ by však ve svých důsledcích uhradili formou zvýšení nákladů na pořízení plynu všichni zákazníci, n zavedení podrobností v  oblasti bezpečnostního standardu dodávky plynu – vy-

chází ze směrnice na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a prioritně je vztažen zejména k domácnostem; vzhledem ke svému významu je nutné, aby ustanovení o  zabezpečení bezpečnostního standardu dodávek plynu a  způsob jeho zajištění byly součástí energetického zákona, k čemuž dochází prostřednictvím předkládané novely, n zrušení omezení v oblasti dovozu a vývozu plynu – zemní plyn je do ČR dovážen ze zdrojů mimo EU a pokud by na základě ustanovení dosavadního §  75 byl omezen dovoz plynu do ČR některému z dodavatelů, bylo by nutné postupovat stejně proti všem, proto je navrženo uvedený § zrušit. Teplárenství V teplárenství dochází k posunu termínu povinnosti instalovat měřicí zařízení. Ostatní změny n sankce jsou dány do souladu se Zásadami správního trestání schválenými usnesením vlády, tj. byly rozděleny na přestupky a jiné správní delikty a byly formulovány jednotlivé skutkové podstaty, které mají být postihovány, n působnost Státní energetické inspekce se rozšiřuje o kontrolu povinností vyplývajících z  přímo působících nařízení o  podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny elektřiny a  o  podmínkách přístupu k  plynárenským soustavám, n zmocňovací ustanovení k  vydávání prováděcích předpisů jsou uváděna na jednom místě a  v  souladu s  požadavky Legislativních pravidel vlády (dosud byla roztříštěná na mnoha místech v  zákoně, mnohdy byla i duplicitní). Tolik k  nejdůležitějším změnám. Nebylo by na tomto místě vhodné informovat o větších podrobnostech, protože v rámci projednávání návrhu zákona v  pracovních komisích Legislativní rady vlády, v  Legislativní radě a  v  neposlední řadě při projednávání tohoto návrhu ve vládě a následně pak v Parlamentu, může dojít k některým změnám či úpravám.

Další postup schvalování zákona

Jak to bude s návrhem energetického zákona po schválení vládou? Návrh zákona předložený vládě, který musí být upraven podle stanoviska Legislativní rady vlády a  podle připomínek, které vzejdou při jeho projednávání ve vládě, je vládním návrhem zákona. Ten potom po podpisu člena vlády, který vládní návrh zákona podepsal, musí být zaslán předsedovi vlády do 5 pracovních dní ode dne, v němž vláda návrh schválila. Vládní návrh zákona

zasílá předseda vlády předsedovi Poslanecké sněmovny (PSP). Potom nastává proces parlamentního projednávání a  schvalování. To znamená, že po projednání v tzv. prvním čtení je návrh zákona přikázán některým výborům PSP k  projednání. Na jednání výborů jsou projednávány pozměňovací návrhy předložené jednotlivými poslanci. V  případě, že je podáno více pozměňovacích návrhů, příslušné ministerstvo, které připravilo návrh zákona, zpracovává tzv. sloupkový materiál, kde se vyjadřuje, zda lze návrh akceptovat, či nikoliv. V  tzv. druhém čtení jsou jednotlivými výbory předneseny pozměňovací návrhy, které byly jimi schváleny. Dále poslanci mohou přednášet další pozměňovací návrhy. V  tzv. třetím čtení již nemohou být předkládány pozměňovací návrhy. Výjimku tvoří pouze takové, které se týkají legislativně technických oprav. Pak je o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasováno. Vždy se vyjadřuje příslušný ministr, který návrh zákona předkládá, zda s přijetím navrhované změny souhlasí, či nikoliv a  poslanec, který byl určen jako zpravodaj. Přijetí příslušného návrhu však záleží na hlasování poslanců. Po schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou Parlamentu je návrh zákona upraven podle přijatých pozměňovacích návrhů a  předán Senátu k  dalšímu projednávání. Pak následuje obdobná procedura, to znamená, že je návrh zákona projednán příslušnými výbory a pak je o něm hlasováno na plenárním zasedání Senátu. V  případě, že je návrh zákona Senátem schválen, je předán prezidentovi republiky k podpisu. Po podpisu prezidentem republiky je zákon publikován ve Sbírce zákonů. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je 30 dnů po jeho vyhlášení.

O autorce JUDr. Ivanka Boušová pracuje od roku 1987 ve státní správě, na Ministerstvu průmyslu a obchodu od roku 1992. Od roku 1993 pracovala na přípravě energetického zákona, který byl publikován pod č. 222/1994 Sb. Jednalo se o první speciální zákon upravující podmínky podnikání. Kromě energetického zákona a jeho novel se podílela po legislativní a právní stránce na přípravě všech prováděcích předpisů k tomuto zákonu zpracovaných MPO. V současné době zastává funkci zástupkyně ředitelky legislativního a právního odboru a vedoucí oddělení průmyslové a energetické legislativy. Kontakt na autorku: [email protected]

69

z a j í m a v o s t i

Plánovanie rozvoja energetiky v minulosti Ing. Ivan Bobák, CSc. v spolupráci s Ing. Martinom Havlom, šéfredaktorom

Úvod

Skúsim v  tomto zamyslení ukázať na vybraných pasážach, aký obraz sa predpokladal v roku 1990 a v akom stave sa vybrané parametre a  nastavenia nachádzajú v  týchto oblastiach dnes. Z Návrhu koncepcie som vybral niektoré pasáže, ktoré, ako verím, sú podstatné. Vybraté pasáže sú ukázané v rámčekoch, aby bolo vidno, akým spôsobom sa v minulosti k problematike pristupovalo.

Cenová politika „Systémová a ekonomická opatření Cenová politika 1. Upravit stávající ceny paliv a  energie k  1.7.1990. Přitom využít aktuálních zahraničních světových cen. Vzhledem k zastupitelnosti jednotlivých forem energie stanovit jejich relace tak, aby tato úprava odpovídala principu rovnosti nákladů na získání konečného energetického účinku u spotřebitele. n ceny kapalných a  plynných paliv odvozovat od reálných dovozů ropy a zemního plynu a nákladů na jejich zajištění s přihlédnutím k přechodu úhrad v  rámci RVHP na bázi konvertibilních měn a světových cen, n ceny uhlí vhodného pro koksování odvodit v  relaci na jeho cenu na evropském trhu a  návazně na ně i ceny koksu, n cena energetického uhlí s  převládajícím podílem hnědého uhlí, která nemá světovou cenu, stanovit v relaci na cenu převládajícího substitučního zdroje, n ceny elektřiny a  tepla stanovit na důchodovém principu při respektování objektivní výše bankovních úvěrů a jiných finančních zdrojů k zabezpečení rozvojových programů, n cenové hladiny všech druhů paliv a  forem energie určovat jednotně z úrovně centra. U  cen tepla z  centralizovaných zdrojů umožnit jejich stanovení individuálně podle lokalit na základě jednotných pravidel, v souladu s jejich reálnými podmínkami.

70

VÝHLEDENERGETIKY

V máji 1990 vzala vláda ČSFR v čele s jej predsedom M. Čalfom na vedomie dokument predložený federálnym ministerstvom palív a energetiky „Návrh koncepce státní energetické politiky“ o rozvoji energetiky v Čechách a na Slovensku. Aj napriek tomu, že sa v roku 1989 zmenil spoločensky režim a od roku 2003 existujú Česká a Slovenská republika samostatne, považujem za zaujímavé priblížiť v článku niektoré aspekty tohto predloženého dokumentu v porovnaní s dnešným stavom plánovania energetiky v oboch krajinách. 2. Usměrňovat využití paliv a  energie v  konečné spotřebě selektivními opatřeními v  daňovém systému“ Cenová politika mala pre roky 1991 a nasledujúce vychádzať z  dovozných cien jednotlivých energetických komodít, alebo lepšie povedané, primárnych zdrojov, a určením relácií medzi jednotlivými komoditami podľa svetových trhov. Ceny energie ale na rozdiel od dnešného spôsobu boli určované na základe centrálneho modelu, teda neboli určované trhom tak, ako je to v súčasnosti, ale vychádzali z  nákladov na jednotlivé formy energie. Tým nemohlo dôjsť k tomu, že by napr. cena elektriny bola viac ako dvakrát vyššia ako nákladová cena jej výroby.

Finančná politika „Finanční politika 1. Umožnit dlouhodobé úvěrování investic, zejména v energetice a na ní bezprostředně navazující výrobní základně a  prodloužit splatnost investičních úvěrů se zárukou státu. 2. Akce ekologického charakteru jako odsíření, čistírny vod, složiště popílku, včetně realizace, plynofikace, teplofikace plošného charakteru a  výstavby jaderných elektráren považovat za společenský zájem a  pro tyto akce poskytovat dotace v  rozsahu a  objemu dotačních zásad na principech výběrového řízení. Výši dotace odvozovat od kvantifikace přínosu na životním prostředí a v tom kterém případě. K vytvoření finančních zdrojů zavést k  cenám elektřiny a  uhlí (dodávaného mimo energetiku) ekologický příplatek pro krytí investičně vybraných náročných ekologických investic. 3. Pro výstavbu jaderných elektráren Temelín a Mochovce přijmout i pro rok 1991 obdobná opatření jako v roce 1990, tzn. poskytnout státní záruku na nově čerpané úvěry. 4. Financování rozvoje centralizovaného zásobování teplem zajišťovat v  rámci zavedení lokálních cen důchodového typu s  využitím sdružování prostředků cestou nákupu obligací,

popřípadě akcií subjekty, které mají o rozvoj centrálního zásobování na daném území zájem. 5. Účastí státu podpořit rozvoj aktivit v  racionalizaci spotřeby paliv a  energie při přechodu na efektivní využívání ušlechtilých druhů paliv a energie s tím, že účast státu bude diferencována v jednotlivých směrech. 6. Účast státního rozpočtu zaměřit i na realizaci útlumových programů v těžbě uhlí a omezování výroby elektřiny v  uhelných elektrárnách včetně sociálních programů. 7. Zahraniční kapitál v zásadě vyloučit z vlastnictví přírodních zdrojů a ze současné majetkové podstaty organizací palivoenergetické základny. Využívat jej v rozvoji při zajišťování zahraniční technologie a v procesech, které nelze zajistit z tuzemských zdrojů. 8. V  návaznosti na postupné odstraňování záporné daně z  obratu a  dotace k  cenám tepla z  centralizovaného zásobování zvyšovat maloobchodní ceny paliv a energie. Rozsah těchto úprav a způsob kompenzace důsledků u obyvatelstva řešit v souladu s celkovými záměry vývoje životní úrovně.“ V  politike Československa v  roku 1990 si štát uvedomoval strategickú pozíciu energetického odvetvia, do ktorého nechcel púšťať zahraničných investorov, ak si bol schopný aktivity zabezpečiť vlastnými zdrojmi. To sa týkalo tak ťažby primárnych zdrojov, ako aj výroby elektriny a  dopravy energie. Dnes na Slovensku je rozhodujúci výrobca elektriny vlastnený štátom iba minoritne a  všetky tri regionálne distribučné spoločnosti sú síce majoritne vlastnené štátom, ale vlastnícke práva vykonávajú zahraniční strategickí investori. Iba prevádzkovateľ prenosovej sústavy je vlastnený štátom. V susednej Českej republike je okrem prevádzkovateľa prenosovej sústavy štátom vlastnený aj rozhodujúci výrobca elektriny, ktorý dnes vlastní aj päť z celkových ôsmich pôvodných regionálnych distribučných spoločností. Ďalej na českom trhu vystupuje Operátor trhu s elektřinou, ktorého úloha je vymedzená štátom a ktorý je podľa energetického zákona vlastnený štátom.

M a g a z í n

Vlastnícke pomery podľa môjho názoru v  dnešnom globalizujúcom sa prostredí nehrajú zase až tak dôležitú rolu. Skôr podstatne zaujímavejší je prístup nastavený pre energetické investície. Toľko kritizovaný direktívny centrálny model plánovania výstavby nových zdrojov, ekologizáciu prevádzok a pod. mal niekoľko nesporných výhod: n umožňoval riešenie s minimálnymi nákladmi pre republiku ako celok, n poskytoval garancie za najvýznamnejšie výrobné celky (napr. pre jadrové elektrárne), n pripravoval riešenie hroziacich nedostatkov výkonu s  dostatočným predstihom, n pripúšťal stimuly pre výstavbu nových zdrojov alebo ekologizáciu existujúcich zdrojov, n zaručoval primeraný výkon vo väzbe na reguláciu sústavy, n deklaroval spoločenský záujem určitých druhov prevádzok, ktoré uľahčovali rokovania s majiteľmi pozemkov a územné konania, n pri výstavbe nových zdrojov vychádzal z prepojenia Českej a Slovenskej republiky do jedného celku. Súčasná realita výstavby nových zdrojov je výrazne odlišná a  je veľmi silne ovplyvňovaná snahou o „jednotu“ v rámci Európskej únie. Ako je známe, energetické zariadenia sú investične značne náročné a teda investori pred zahájením výstavby chcú mať garantované očakávané výnosy. V  posledných niekoľkých rokoch došlo k  zásadným zmenám v  legislatívnom prostredí EÚ, ktoré menia strategické úvahy významných investorov uvažujúcich o  výstavbe nových zdrojov (obchodovanie s  emisnými kvótami CO2, tlak na zvyšovanie podielu obnoviteľných zdrojov energie a pod.). Toto turbulentné právne prostredie a prakticky žiadna podpora výstavby systémových elektrární vedú k  tomu, že sa v  celej Európe

stavia veľmi málo nových veľkých elektrární, čo môže v nadchádzajúcich rokoch viesť aj k problémom v zabezpečení zdrojov elektriny v niektorých členských štátoch, ale aj v celej EÚ.

Energetická politika v oblasti užitia energetických zdrojov „Energetická politika v oblasti užití energetických zdrojů 1. Vytvořit ekonomické, technické a  legislativní podmínky a  předpoklady k  dosažení snížení spotřeby energie na obyvatele a hrubý domácí produkt na úroveň, jaká je dosahována ve srovnatelných vyspělých průmyslových zemích při preferenci nevýrobní sféry a celého terciárního sektoru. Výrazně omezit spotřebu energie ve výrobních procesech. 2. Uskutečňovat strukturální změny výrobní základny útlumem energeticky náročných a ekonomicky neefektivních výrob a  technologií, jako jsou: těžba uhlí, výroba surového železa a  oceli, barevná metalurgie, těžká chemie a další. Současně s tím preferovat výrobní programy s vysokým zhodnocením palivoenergetických vstupů, např. elektronizace, kvalifikovaná chemie, spotřební a  potravinářský průmysl s  vysokou kvalitou produkce a  užitnou hodnotou. K  tomu intenzivně zapojit československou ekonomiku do evropského a světového trhu. 3. Vytvářet předpoklady i zvyšování energetické účinnosti spotřebičů u obyvatelstva, hlavně spotřebičů v  průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě a  v  celém terciárním sektoru, zejména kotlů a  celých otopných systémů. Vysokou užitnou hodnotu, včetně vysoké energetické účinnosti a  ekologických parametrů na světové úrovni stanovit jako kritérium pro výrobu i dovoz zařízení a provozování zařízení. 4. Výrazně zvýšit využití druhotných energetických zdrojů - druhotného paliva, tepla a tlakové energie - zejména v hutnictví a v chemických procesech a  využití obnovitelných zdrojů – sluneční energie, biomasa, malé vodní elektrárny,

tepelná čerpadla, geotermální energie a další. 5. Snižovat spotřebu paliv a  energie zlepšením tepelně izolačních vlastností obvodových plášťů výrobních objektů a obytných budov z dnešní úrovně 13,7 MWh/b.j. na normovanou spotřebu 9,3 MWh/b.j. u stávajících objektů a na 7,3 MWh/b.j. u nově projektovaných bytů. Instalováním měřící a regulační techniky vytvořit podmínky pro zainteresovanost odběratele na snížení spotřeby tepla. V této souvislosti dokončit revizi příslušných norem a  předpisů k  tepelně technickým vlastnostem stavebních konstrukcí a budov. 6. Závodní energetiku považovat jako významnou součást energetického systému při zabezpečování snižování energetické náročnosti.“ Oblasť užitia (spotreby) energie a  znižovanie tejto spotreby bola už aj vtedy považovaná za vysoko dôležitú oblasť energetiky. V  dnešnom pohľade je síce takmer nemysliteľné centrálne utlmovať niektoré sektory, pretože tieto sú spravidla v súkromných rukách, ale tlak na znižovanie spotreby alebo znižovanie energetickej náročnosti je možné vytvoriť iba zákonnými prostriedkami, ekonomickými nástrojmi (stimuly alebo penalizácie) alebo ich kombináciou. V  oblasti znižovania spotreby je cítiť aj značný tlak zo strany Európskej komisie, ktorej právne nástroje sú transponované do národných legislatív jednotlivých členských štátov alebo majú priamu účinnosť. Do tejto oblasti patria aj druhotné alebo obnoviteľné zdroje energie. Obnoviteľné zdroje majú v súčasnosti „zelenú“ v rámci celej EÚ. Je však potrebné získavanie zdrojov a ich využívanie hodnotiť racionálnymi úvahami o ich možnom negatívnom vplyve na okolie.

Energetická politika v oblasti získavania zdrojov „Elektroenergetika Energetická politika v oblasti získávání zdrojů Energetika 1. V dalším opatřování primárních energetických zdrojů se orientovat na strukturální změny ve prospěch jaderné energetiky a zemního plynu. Zajišťovat nezbytný dovoz ropy, zemního plynu ze SSSR, ale také uhlí, elektrickou energii a palivové články. Přitom v dovozní politice se více zaměřit v rámci diverzifikace i na jiná teritoria. 2. Rozvíjet elektrizaci na bázi jaderné energetiky jako jeden ze základních předpokladů uplatňování vědecko technického pokroku ve výrobních procesech a terciárním sektoru, uspokojování potřeb obyvatelstva ve vybavení domácností a  zlepšování životního prostředí. Zajistit

71

z a j í m a v o s t i

přírůstek výroby elektrické energie nejméně o 16 TWh k  roku 2005 oproti úrovni roku 1989 při současném poklesu výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách o cca 44 %. Přitom přednostně snižovat výrobu el. energie v  uhelných elektrárnách, především v severních a západních Čechách a to úměrně náběhům provozu bloků JE Temelín a JE Mochovce. 3. V  dalším rozvoji jaderné energetiky po výstavbě dvou bloků v  JE Temelín optimalizovat technickou koncepci v  řešení jaderných bloků se zvážením variant mezinárodní spolupráce pro dosažení světové úrovně, spolehlivosti a  bezpečnosti provozu a  dostupného a  ekonomického řešení palivového cyklu, včetně uskladňování a likvidace vyhořelého paliva a radioaktivních odpadů. 4. Čs. uran využívat pro energetické účely především k  surovinovému zajištění výroby jaderného paliva čs. jaderné elektrárny. K  tomu se přizpůsobí program těžby uranu v  ČSFR s  cílem hospodárného pokrytí potřeb čs. jaderné energetiky. 5. Rozvoj centralizovaného zásobování teplem orientovat na využití tepla jaderných elektráren a  převodem vybraných kondenzačních elektráren na kombinovanou výrobu elektřiny a  tepla. Sledovat možnosti uplatnění kombinované výroby elektřiny a tepla v zařízení s paroplynovým cyklem. Potřebu centralizovaného tepla odvozovat od strukturálních změn, zejména v  čs. průmyslu a stavebnictví a od rozvoje oblastí a měst. Přitom počítat s  klesající výrobou tepla z  tuhých a kapalných paliv v závodní energetice. 6. Pro zajištění nezbytné výroby elektrické energie a tepla na uhelných elektrárnách a teplárnách vytvořit podmínky pro uskladňování

VÝHLEDENERGETIKY

popela podle dříve schváleného programu; dále počítat s  vyšším využitím prostoru vytěžených povrchových dolů pro ukládání popela. 7. Zvýšit využití hydroenergetického potenciálu jako součást rozvojových programů palivoenergetického komplexu z  dosavadních 36 % na zhruba na 65 % do roku 2005. Považovat za rozhodující uvedení vodní elektrárny Gabčíkovo do provozu v  průtokovém režimu v  roce 1993. V  maximální míře podporovat obnovu a  rozvoj malých vodních elektráren. 8. Posilovat mezistátní propojování čs. elektrizační soustavy s elektrizačními soustavami sousedních států na základě vzájemných výhod. Vycházet z  potřeby udržení dovozu el. energie ve výši minimálně 6 TWh/rok. 9. Pro spolehlivé dodávky el. energie spotřebitelům rekonstruovat a rozvíjet el. sítě. Zvláštní pozornost věnovat el. sítím v Praze a Bratislavě. Ako je vidno z  citovaného výťahu Návrhu koncepcie, elektroenergetika Československa mala byť postavená na jadrových elektrárňach. Súčasne mali byť postupne utlmované uhoľné elektrárne na severe Čiech. V  prílohe Návrhu koncepcie bola aj tabuľka predpokladaného harmonogramu uvádzania do prevádzky jadrových elektrární, ktorý dnes vyvoláva skôr úsmev. Ako je všeobecne známe, dva bloky na Mochovciach a  v  Temelíne boli uvedené do prevádzky s  niekoľkoročným oneskorením. Bloky 3 a  4 na Mochovciach by mohli byť uvedené do prevádzky okolo roku 2012 až 13. Temelín sa zatiaľ dostavovať nebude, pretože česká vláda vo svojom programovom prehlásení nepreferuje jadrovú energetiku a  Kecerovce sa v  minulom roku objavili na papieri v Návrhu Stratégie energetickej bezpečnosti

Názov elektrárne

Uvedenie do prevádzky

Mochovce 1. blok

06/92

Mochovce 2. blok

03/93

Mochovce 3. blok

12/93

Mochovce 4. blok

07/94

Temelín 1. blok

05/94

Temelín 2. blok

11/95

Temelín 3. blok

11/97

Temelín 4. blok

02/99

Kecerovce 1. blok

11/02

Kecerovce 2. blok

06/04

Bohunice V1 1. blok

odstavenie 2003

Bohunice V1 2. blok

odstavenie 2005

Tabuľka č. 1: Predpokladané uvádzanie nových a odstavovanie dožívajúcich jadrových elektrární Zdroj: Návrh koncepce státní energetické politiky, 1990

72

SR do roku 2030 z pera Ministerstva hospodárstva. Bohunický 1. blok V1 bol odstavený ku koncu minulého roka a 2. blok to čaká na konci tohto roka. V prípade, keby boli vyššie uvedené jadrové bloky uvedené do prevádzky podľa uvedeného harmonogramu, potom by ani česká ani slovenská energetika nemusela riešiť problémy spojené s blížiacim sa nedostatkom elektriny na domácom území. V  súvislosti s  uvedeným harmonogramom výstavby jadrových elektrární v tabuľke 1 je určite vhodné spomenúť výrazný Koncepciou požadovaný nárast výroby elektriny do roku 2005 (o 16 TWh oproti roku 1989). Zastavenie výstavby zdrojov elektriny po roku 1990 bolo posudzované na základe ukončenia prevádzky mnohých energeticky náročných podnikov, ako strojárske, cementárske a  chemické priemyselné podniky, čo bola krátkozraká politika.

Plynárenstvo a ropný priemysel „Plynárenství a ropný průmysl 1. Pro řešení ekologického problému, substituci nedostatkových kapalných paliv a  energetického uhlí nadále rozvíjet kromě jaderné energetiky i plynárenství. Přitom vycházet ze smluv a dohod se SSSR ve výši dovozu zhruba18 mld. m3 zemního plynu k roku 1995. Zvyšování zdrojů zemního plynu nad tuto úroveň do výše zhruba 24 mld. m3 řešit kromě SSSR dovozem i z jiných zemí zejména z Iránu, Alžíru, případně ze severních a západních zemí Evropy. 2. Podporovat geologický průzkum a zvýšení efektivních těžeb živic z  tuzemských ložisek včetně rozšíření mezinárodní spolupráce i s využitím zahraničního kapitálu. 3. Pro zajištění mezivládních dohod od tranzitu sovětského zemního plynu přes území ČSFR do evropských zemí postupně inovovat čs. tranzitní soustavu. Přispívat k  rozvoj vzájemně výhodných obchodně-ekonomických vztahů mezi západní a  východní Evropou při propojování evropské plynovodní sítě. 4. Zemní plyn využívat přednostně pro technologické účely a  otop při decentralizovaném zásobování teplem. Rozšiřovat plynofikaci obcí, měst a aglomerací se zvláštním zřetelem na nejvíce znečištěné a  územně chráněné krajinné oblasti. Spolehlivost dodávek zemního plynu, zejména v  zimním období na straně zdrojů zajišťovat dalším rozšiřováním a výstavbou kapacit podzemních zásobníků plynu, využíváním dvoupalivových systémů i účelnou politikou. 5. Ropa již v nejbližší budoucnosti se stane téměř výlučně surovinou pro petrochemický průmysl a výrobu pohonných hmot. Celostátní spotřebu topných olejů snížit do roku 1995 o  0,5 mil. tun, do roku 2000 o  1,3 mil. tun. K  vyšší

M a g a z í n

uhlí ročně. 3. V souvislosti se snižováním těžeb uhlí klesne zároveň produkce tříděného uhlí. Jeho úbytek pro tržní fondy včetně zásobování obyvatelstva a celé terciární sféry nahrazovat zemním plynem, otopovým koksem a elektřinou. 4. Produkce uhlí vhodného pro koksování bude vázána na potřeby koksu pro metalurgii, potřebu v nevýrobní sféře a vývoz, s jehož ukončením se počítá po roku 2000. 5. V perspektivě bude tvořit uhlí strategickou energetickou a  surovinovou rezervu pro využití v nových technologiích vyšších generací zaměřených především na výrobu syntézního plynu, metanolu případně dalších chemických produktů.“ Návrh Koncepcie predpokladal významný útlm uhoľného baníctva. Uhoľné bane v  oboch štátoch sú prevažne v  súkromných rukách a ich útlm sa konal najmä na základe trhového princípu. Slovensko podporuje dožívajúce uhoľné bane z dôvodov veľmi nízkych zásob primárnych energetických zdrojov na domácom území a taktiež s ohľadom na sociálne dopady v dotknutých regiónoch.

Záver

hospodárnosti s  pohonnými hmotami inovovat vznětové a  zážehové motory. Dovoz ropy ze SSSR je pro rok 1991 zajištěn ve výši 16,4 mil. tun z následným poklesem na 15 mil. tun v roce 1995. V dalších letech dovoz ropy orientovat také mimo SSSR.“ Zemný plyn bol už v  roku 1990 chápaný ako substitúcia kvapalných palív a  uhlia. No bol značný tlak na diverzifikáciu dodávok plynu. Českej republike sa to podarilo, keďže dováža necelú štvrtinu plynu z Nórska, Slovensko zatiaľ má iba jedného dodávateľa zemného plynu. Pôvodne uvažované využitie zemného plynu na decentralizované vykurovanie sa v súčasnej dobe obmedzilo v dôsledku narastajúcich cien zemného plynu a znamená to návrat k tuhým palivám alebo iným zdrojom. Centrálne vykurovanie využívajúce ako primárny zdroj zemný plyn má najmä v Českej republike vyššiu cenu tepla ako teplo z uhlia alebo biomasy, čo často vedie k odpájaniu odberateľov s následkom znižovania efektivity prevádzky teplárenských spoločností. Na Slovensku, ktoré sa odstavovaním blokov V1 v atómovej elektrárni Jaslovské Bohunice stáva importnou krajinou v  dodávkach elektriny, mnoho „hráčov“ na trhu uvažuje

o výstavbe paroplynových elektrární. U týchto zdrojov môže byť cena výhodná pri kombinovanej výrobe elektriny a tepla a pri zabezpečených dodávkach tepla.

Uhoľný priemysel „Uhelný průmysl 1. Přesto,že se výrazně sníží těžba, bude mít uhlí i po roku 2000 vysoký podíl v krytí energetických potřeb státu. K  tomu je nutno vytvářet potřebné podmínky v  Severočeských uhelných dolech, v  Hnědouhelných dolech a  briketárnách a v efektivních těžebních lokalitách v Ostravskokarvinských dolech. Ve vazbě na rozvoj jaderné energetiky snížit těžbu přibližně o 20 mil. tun uhlí do roku 1995 a o 36 - 50 mil. tun uhlí do roku 2005 oproti úrovni roku 1989. Stanovit a vyhlásit útlumové programy, zejména v neefektivních provozech ve státních podnicích Kamenouhelné doly Kladno, Slovenské uhoľné bane Prievidza, Jihomoravské lignitové doly Hodonín a u vybraných uhelných elektráren. Za tím účelem konkretizovat finanční řešení technické likvidace, náhradní výrobu a řešení sociálně-zdravotní problematiky. 2. Ke snížení rizik v krytí energetických potřeb vytvářet a udržovat kapacitní rezervu v těžbě uhlí do roku 1995 ve výši 3 mil. tun hnědého uhlí za rok a v dalším období až 8 mil. tun hnědého

Je samozrejmé, že zmena spoločenského režimu ako aj rozdelenie Československa predznamenali smerovanie energetického hospodárstva. Najmä zmenou režimu a  prechodom na trhový model, došlo k niektorým zmenám v  štruktúre výrobného portfólia a  k  následnému zníženiu dopytu po elektrine. To nesporne určilo vývoj rozvoja zdrojovej základne v Čechách a na Slovensku. Na druhej strane rozvoj česko-slovenskej energetickej sústavy bol optimalizovaný z pohľadu jedného štátu Čechov a  Slovákov. Rozdelenie oboch energetických sústav malo za následok dočasné, ale v niektorých prípadoch aj dlhodobé nepriaznivé ekonomické dôsledky.

O autorovi Ing. Ivan Bobák, CSc. je absolventom Elektrotechnickej fakulty na Slovenskej vysokej škole technickej (dnes Slovenská technická univerzita) v Bratislave so špecializáciou energetika. Ašpirantúru absolvoval na Fakulte elektrotechnickej ČVUT v Prahe. V rokoch 1971 až 1990 pracoval na Federálnom ministerstve palív a energetiky ako riaditeľ odboru palivoenergetickej politiky. V súčasnej dobe je na dôchodku. Kontakt na autora: [email protected]

73

k o n f e r e n c e

Ohlédnutí za 8. energetickým kongresem Ing. Petr Karas, CSc.

K

ongres zahájil předseda vlády České republiky a  svým projevem otevřel první tématický blok, nazvaný Evropské a  české priority v  ekonomice, energetice a životním prostředí.

Energetická bezpečnost musí být absolutní priorita

v e l e t r h y

O „energetice bezpečné a udržitelné“ jednal v Praze počátkem března 8. energetický kongres, tradičně pořádaný společností Business Forum. V  tomto článku přinášíme některé myšlenky předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka a postřehy, které zazněly v  panelové diskusi, zaměřené především na aspekty energetické bezpečnosti. trh s elektřinou a plynem a konstatoval: „trh s plynem je iluze při téměř jednozdrojových dodávkách. Trh s  elektřinou funguje jenom částečně. Prostě, pokud se toto nepodaří, tak mluvit o energetické politice Evropské unie je nesmyslné“.

Větší důraz na bezpečnost

Energetiku udržitelnou a  bezpečnou považuje premiér za významnou českou i evropskou prioritu a zdůraznil, že i do budoucna musí být energetická bezpečnost absolutní priorita jakékoli středoevropské vlády. „Termín soběstačnost se vrací do našich referátů, do našich vět a  my budeme muset daleko více posílit míru soběstačnosti naší energetiky, protože nám nikdo nepomůže“ řekl Topolánek doslova a velmi důrazně připomněl, že energetika je zahraničně politickým tématem a „my máme povinnost zajistit bezpečné dodávky, spolehlivé dodávky, cenovou konkurenceschopnost těch dodávek“.

V  podmínkách České republiky považuje premiér za nutné klást větší důraz na aspekt bezpečnosti, vzhledem k  tomu, že „máme poměrně šťastný energetický mix a pokud nebudeme dělat velké chyby, tak bychom mohli mít udržitelnou energetiku i do budoucna“. A  v  té souvislosti vyjádřil své osobní přesvědčení, že „z  hlediska snižování emisí CO2, z hlediska udržitelnosti a bezpečnosti naší energetiky nemůžeme nestavět nové bloky jaderné energetiky“ a dodal: „programové prohlášení vlády hovoří jinak, já ho respektuji, ale to neznamená, že si myslím, že je to dobře“.

Evropa je energeticky zranitelná

Propojení oblasti energetiky a  ekologie, správně reagovat na energeticko-klimatický balíček, věnovat pozornost snižování budoucích energetických potřeb, podpořit výzkum a vývoj v oblasti energetických technologií jak na straně užití energie, tak na straně nových energetických zdrojů, včetně jaderných – to byla další z témat, kterým se premiér ve svém vystoupení věnoval a na závěr řekl: „Chceme být jako země, které pokládají životní prostředí za statek, a  každý politik by měl mít ambici předat tu zemi minimálně v tom stavu, v jakém jí přebral. Což je i ambice má. Ale neměli bychom z toho dělat fetiš a neměli bychom z toho dělat náboženství. Měli bychom racionálně ekonomickými nástroji nutit jednotlivé hráče k ekonomickému a  ekologickému chování a  měli bychom si přestat hrát na bohy, kteří chtějí ovlivňovat svět. Já slibuji sám za sebe, že se budu pokoušet, pokud mi mé síly budou stačit a koalice vydrží, tento přístup reflektovat“. Tolik tedy alespoň kusá informace o premiérově vystoupení na 8. energetickém kongresu v Praze. Aspekt energetické bezpečnosti byl v premiérově vystoupení velmi silně zdůrazněn.

V  souvislosti s  evropskou energetickou politikou premiér konstatoval, že „Evropa je energeticky zranitelná a  někteří naši sousedé se zařizují po svém“ a dodal: „Do té doby, dokud budou velké státy dělat jednostranné kroky, prospěšné především pro ně, tak nevěřím, že by existovalo něco jako energetická politika Evropské unie“. Pokud by energetická politika EU existovala fakticky, potom by podle Topolánka „bruselská administrativa vyjednávala s  Ruskou federací smlouvy pro všechny země a  nebylo by to tak, že by to vyjednávaly jenom některé země samy pro sebe“ a slíbil: „v tom smyslu budu velmi tlačit na to, aby existovalo něco jako evropská energetická politika, protože zatím je to podle mě fikce“. Premiér považuje za nezbytné se v Evropě snažit o společnou energetickou politiku a strategii, protože „to, co se děje teď, jde strašně po povrchu a jde po určitých líbivých tématech, ale fakticky energetická politika Evropské unie pro ně neexistuje“. A chce v tomto směru nastartovat dobrý dialog mezi zeměmi. Za významnou prioritu považuje funkční

74

Nehrajme si na bohy

Aspekt, který je bagatelizovaný částí naší veřejnosti i částí české politické reprezentace s odkazem na zájmy „mocné energetické lobby“ a na možnost si elektřinu nakoupit jinde. I  to je důvod, proč se v  tomto článku podrobněji zmíníme o  některých myšlenkách, které na téma „energetická bezpečnost“ zazněly na kongresu z jiných, než energetických úst.

Bez elektřiny neumíme žít

Na otázku, co znamená elektřina pro šéfa Hasičského záchranného sboru, genmjr. Ing. Miroslav Štěpán odpovídá: „Proč je elektřina tak důležitá pro mě, pro člověka odpovědného za ochranu obyvatelstva, postaru civilní ochranu? No protože bez ní neumíme žít. Proto je tak důležitá a proto jsou na místě otázky. A teď přijdou trošku jiné, než co tady zazněly dnes dopoledne. To byla řeč o  ekonomice, o obchodu, o cenách a podobně. Ale pro mě je toto téma důležité proto, že tu elektrickou energii potřebujeme za každou cenu, prostě bez ní to nejde“. Existuje několik oblastí, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, na ekonomiku, na veřejnou správu a na základní zabezpečení funkcí státu. Můžeme tam zahrnout vodu, bez té nelze být. Pochopitelně potraviny taky, ani bez nich nemůžeme být. Nebo ne dlouho. Ale také krmiva. Ale patří tam taky dopravní systémy, informační systémy, suroviny a energie. K tomu genmjr. Štěpán dodává: „ale tu elektrickou energii musím dát před závorku. Všechno můžu do té závorky dát, ale elektřinu musím dát bez ní. Bez té elektřiny nebudu mít za dva dny vodu, za čtyři dny nebudeme mít potraviny a  teď bych mohl takhle ten scénář popisovat dál a dál. Bez elektřiny prostě neumíme žít“. Hovoříme-li o  energetické bezpečnosti, musíme se ptát, jaké jsou role výrobců, jaké budou role distributorů, jak máme tu celou energetickou soustavu nastavenou, jak je bezpečná, jak je odolná. Jak je odolná proti ekonomickým nárazům? „To je to nejlehčí“, řekl Štěpán, „to je jenom o penězích. Ale jak bude odolná vůči katastrofám? A teď jsme tady měli minulý víkend orkán Emmu. Trošku nám to něco naznačilo, ale jenom malinko. Ono nás to, myslím, jenom škádlí, ono nás to jenom

M a g a z í n

8. energetický kongres ČR zahájil premiér České republiky Mirek Topolánek

testuje. On se nám snaží tady ten nahoře jen trošku naznačit: „dejte si na mě pozor, mohlo by to být horší“. Také může přijít násilný čin. Dejme tomu terorismus. Takže já si tu otázku kladu a zároveň na ni odpovídám, že pro mě je to důležité z pohledu ochrany obyvatelstva, z pohledu přežití našich deseti milionů lidí. Obdobnou otázku si kladou moji kolegové, generální ředitelé civilních ochran států Evropské unie. Když se setkáváme, u všech je ta otázka stejná. Všude. A takhle bych mohl pokračovat“ poznamenává k tomu Štěpán.

Jak zlepšit naši energetickou bezpečnost

Řešení vidí šéf záchranářů ve dvou rovinách. Na jedné straně zvýšit bezpečnost přenosové soustavy, na druhé straně posílit naše zdroje. „Můžu mít krásně bezpečnou přenosovou soustavu, když tam nebudu mít co přenášet, tak je taky po bezpečnosti jako takové. To znamená výstavba elektráren. Bohužel situace je taková, že nemáme inženýry. Naše mladá generace, ta radši studuje všechno možné, ale inženýrů nemáme. A  my se bez výroby neobejdeme. Takže já vidím prvořadý cíl skutečně co nejrychleji začít řešit otázku zdrojů. To je významný příspěvek k bezpečnosti. Protože, když elektřina v tomto státě vůbec nebude, a víme, že ji nedovezeme, tak co. Druhá rovina: Když už elektřina bude, je potřeba, abychom ji bezpečně rozvedli“, konstatoval genmjr. Štěpán. Kromě těchto zásadních kroků může pomoct, podle názoru Štěpána, kdyby si každý provozovatel energetického zařízení, ať už výrobního nebo distribučního, udělal svůj bezpečnostní audit. Aby zjistil, jak je zabezpečený proti black-outu, prostě proti jakémukoliv výpadku dodávek elektřiny. Jestli má dostatek pohotových lidských nebo materiálních kapacit pro obnovu. „Tři, čtyři sloupy vysokého napětí, no ano, to asi někde leží, ale až jich popadá dvacet, padesát, sto, budou ještě někde ležet? Jsou prostě zásoby těchto materiálů, aby se to nechalo obnovit, aby

se to nemuselo teprve projektovat a  někde vyrábět?“ zajímá šéfa záchranářů a doplňuje: „když si k tomu každá firma udělá svá opatření organizační, také zvýšíme bezpečnost“.

Spolupráce záchranářů a energetiků patří k energetické bezpečnosti

Když už vznikne krize, tak jak ji zvládnout? Případů živelných pohrom jsme v  posledním desetiletí již měli více, všechny energetici i záchranáři zatím zvládli. Co když se v  budoucnu potká najednou více nepříznivých faktorů? K tomu Štěpán poznamenává: „… v neposlední řadě je to také o cílenějším provázání spolupráce energetiků právě se záchranným systémem. My jsme v  minulosti dělali, jako že tyto dva systémy vůbec neexistují. Totiž energetický systém a záchranný systém. Mám pocit, že ještě asi do třetice přijde nějaké povětří a  přivede nás to za jeden stůl. Je čas si sednout a začít se domlouvat, co může i záchranný systém pro energetiky udělat“. A znovu zdůrazňuje: „Je to nutné, protože bez elektřiny nepůjde nic. Sídliště Praha, když nepůjde elektrická energie, tak se za tři dny se utopí ve splaškách. Ty splašky nikam neodtečou. Uvědomme si to“, končil své vystoupení trochu smutně genmjr. Miroslav Štěpán.

Pomůže Brusel?

Karel Firla (Interel Brusel) k tomu v diskusi mimo jiné řekl: „Máme nedostatečné kapacity zdrojů, spotřeba energie roste, je nedostatečná infrastruktura. To všechno jsou alarmující věty, ale problém je v  tom, že my o  tom hovoříme tady. My všichni se nad tím zamýšlíme, ale věřte mi nebo ne, evropští úředníci se nad těmito body nezamýšlí tak, jako my tady. A to je bohužel smutné a já myslím, že to je právě ten problém. Když se podíváte na směřování a  na reakce Unie ve všech těchto zásadních otázkách, tak ta Unie je pod těžkým vlivem politického rozhodování a jakési módnosti. To můžeme vnímat všichni. My hovoříme o tom, že je potřeba hledět na tři pilíře udržitelného rozvoje, jako jsou

sociální dopady, ekonomický růst a  životní prostředí. Ale když se podíváte na to, jak přemýšlí evropský úředník, tak ten řekne, že naprostou prioritou je ochrana životního prostředí a  pak ten zbytek. Ale kde je to všechno, co tady probíráme, kde je to, o čem hovořil pan generál. To znamená ten normální život, při kterém spotřebováváme energii, vyrábíme odpad a musíme s tím žít. Takže já si myslím, že to je ten základní problém. Ale ten problém vychází z něčeho. Unie bohužel reaguje v  devadesáti procentech ex post. Vždycky, až se něco stane, tak teprve začne reagovat. Je tam obrovská prodleva mezi okamžikem, kdy se něco stane a reakcí. To jsme viděli např. předloni u dodávek plynu. A přitom ta Unie ví, že dneska je závislá ze čtyřiceti procent a jak tady řekl pan premiér, bude závislá ze sedmdesáti procent na dovozu energie. Takže já myslím, že nemůžeme hledat a čekat záchranu ze strany Evropské unie. Ta prostě nepřijde. On to dnes tady řekl i  pan premiér: „Energetiko, pomož si sama“. Já to řeknu ještě více natvrdo: „Česká republiko, pomož si sama“. Prostě to bude výsledek. Je to tak, je to třeba říct úplně otevřeně“.

Místo závěru

Evropa se staví do čela boje proti globálním klimatickým hrozbám. Jistě je správné se dívat daleko dopředu. Je však též užitečné se dívat, do čeho šlapeme právě teď a v nejbližších letech. Kromě jiného i proto, abychom se jednoho dne neutopili ve vlastních splaškách. Rizikových faktorů v  české i  evropské energetice přibývá. A bez elektřiny neumíme žít. „Česká republiko, pomož si sama.“ Více než čtyřicet předních českých i zahraničních odborníků se během prvních dvou dnů 8. energetického kongresu zabývalo dalším směrováním české a  evropské elektroenergetiky, systémem obchodování s  emisemi po roce 2012, úsporami energie, energetickými technologiemi a  inteligentními sítěmi. Třetí den, věnovaný plynárenství, přinesl mnoho zajímavých postřehů a  strategických podnětů. Kongres měl na 200 účastníků.

O autorovi Ing. Petr Karas, CSc. je absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT, pracoval na různých pozicích v provozu elektráren Tušimice a Počerady, později v útvaru údržby na generálním ředitelství ČEZ. Od roku 1990 do roku 1998 byl generálním ředitelem ČEZ, v letech 1993 až 1999 byl též předsedou představenstva ČEZ. Od roku 1999 působí jako konzultant. Kontakt na autora: [email protected]

75

k o n f e r e n c e

Ohlédnutí za 4. Mezinárodním regulačním fórem Lukáš Výlupek Arthur D. Little GmbH, organizační složka

P

ředseda Energetického regulačního úřadu pan Fiřt prezentoval strategii a  základní principy pro následující regulační periodu, předseda představenstva RWE Transgas pan Herrmann sdělil energetikům postoj skupiny RWE k třetímu energetickému balíčku a europoslanec pan Zahradil komentoval budoucí postoj České republiky ve vazbě na naše předsednictví v EU a energetickou politiku. Téměř 20 top manažerů z oblasti energetiky a plynárenství potom diskutovalo klíčová témata dalšího vývoje energetického trhu se zajímavými závěry: n Trh plynu je zcela odlišný od trhu s elektřinou. Plynárenská legislativa nemůže kopírovat legislativu elektroenergetickou. n Trh s  plynem není v  dnešních podmínkách konkurenceschopný. Problémem zůstává diverzifikace zdrojů a  přístup

76

v e l e t r h y

Dne 20. března se v prostorách pražského Grand Hotelu Bohemia uskutečnilo IV. Mezinárodní regulační fórum organizované poradenskou společností Arthur D. Little. Konference se zúčastnilo více než 70 odborníků na energetiku. Klíčovými tématy diskuse byly připravované změny v evropské legislativě, novela energetického zákona v České republice, energetický mix, obnovitelné zdroje a v neposlední řadě také vývoj cen elektřiny a plynu do roku 2012.

M a g a z í n

Výsledky průzkumu v průběhu IV. Mezinárodního regulačního fóra (70 účastníků)

Nezávislí 13,4 %

Nezávislí 17,0 %

ČEZ 3,9 %

RWE 3,8 % %

EON 15,5 % PRE 1,3 %

ČEZ 49,9 %

PRE 9,0 %

EON 20,4 %

RWE 66,0 % %

Obrázek č. 1: Očekávané zvýšení ceny elektřiny a zemního plynu do roku 2012

Obrázek č. 2: Očekávané podíly současných hráčů na plynárenské trhu v roce 2012

obnovitelné 5,7 %

k  infrastruktuře. Sama liberalizace trhu tento problém nevyřeší. n Česká republika odmítá vlastnický unbundling, který je obsažen ve třetím energetickém balíčku. n Otevření obchodování s  elektřinou na Pražské burze pomohlo zvýšit likviditu krátkodobého trhu Operátora s  elektřinou. n Dosažení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ve výši 13 % v roce 2012 je nerealistické. Již dnes jsou téměř vyčerpány kapacity na připojení dalších obnovitelných zdrojů“ n Klíčovou roli v  energetickém mixu ČR bude hrát uhlí a jádro. Současně se zvedne podíl elektřiny vyrobené z plynu. n V roce 2015 může Česká republika poprvé pocítit nedostatek elektřiny. Dle prognózy Ministerstva průmyslu a obchodu bude poptávka větší než nabídka. Řešením je urychlená změna energetické politiky státu a pobídky k výstavbě nových zdrojů. n Pro udržení bezpečnosti a  spolehlivosti dodávek jsou potřeba další významné investice do infrastruktury. n Energetickému regulačnímu úřadu zůstanou jeho kompetence a pravomoci. Nemusíme se obávat zásadních změn v systému regulace, ale můžeme očekávat větší tlak na efektivitu regulovaných subjektů. n Dočkáme se vzniku multiutilitních společností. Obchodníci s plynem budou současně obchodovat s elektřinou a naopak. V průběhu IV. Mezinárodního regulačního fóra uspořádala společnost Arthur D. Little anketu, ve které pak energetičtí odborníci vyjádřili názor, že ceny elektřiny a  plynu vzrostou v průběhu příštích tří let o více než 30  %. Z  ankety také vyplynulo očekávání oslabování pozic ČEZ a RWE na trhu ve prospěch menších dodavatelů a zavedení multikomoditních produktů pro domácnosti.

Kontakt na autora: [email protected] uhlí 36,3 %

jádro 35,3 %

voda 5,4 %

plyn 17,6 %

Obrázek č. 3: Očekávaný podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v roce 2030

77

k o n f e r e n c e

11. Medzinárodné energetické fórum IEF (Rím, 21. – 22. 04. 2008) Ján Galoci, radca veľvyslanectva SR v Ríme

IEF v súčasnosti (aj napriek tomu, že niektorí kritici ho považujú skôr za diskusné fórum, ako za miesto prijímania strategických rozhodnutí a konkrétnych činov) predstavuje najreprezentatívnejšie fórum ministrov zodpovedných za energetiku, na ktorom sa stretávajú najvyšší predstavitelia členských krajín IEA, OPEC, Ruska a Číny. Na tohtoročnom fóre sa zúčastnilo 60 ministrov, ktorí spoločne so zástupcami podnikateľskej sféry a medzinárodných inštitúcií diskutovali dva dni o  problémoch súčasnej energetiky, o  nevyhnutnosti prechodu od energetickej nezávislosti k  vzájomnej závislosti všetkých krajín pozdĺž energetického reťazca produkcia-transportspotreba. 11. fórum IEF neskončilo podpisom spoločnej deklarácie všetkých zúčastnených krajín, ktorá by rozhodujúcou mierou ovplyvnila ďalší vývoj situácie na energetickom trhu. Berúc do úvahy rozdielnosť priorít členských krajín OPEC a  IEA by to však asi ani nešlo. Napriek tomu však možno za nesporný úspech považovať skutočnosť, že v  rozvíjaní aktívneho dialógu medzi producentmi a odberateľmi energie, medzi verejným a  súkromným sektorom bol dosiahnutý ďalší dôležitý krok, keď za jedným stolom si zástupcovia energetických veľmocí, vyspelého aj rozvojového sveta, vymieňali názory o tom, ako si predstavujú ďalší vývoj energetiky na svete, kde sú jej silné a slabé stránky, čo chápu pod pojmom posilňovania energetickej bezpečnosti, efektívnosti a  transparentnosti. Väčšina účastníkov konferencie (s  výnimkou niektorých producentských krajín) vyjadrila obavy nad súčasným vývojom cien ropy na svetových trhoch a upozornili na to, že ceny by mali byť na úrovni prijateľnej pre producentov aj spotrebiteľov tak, aby mohol byť zabezpečený ďalší hospodársky rast, hlavne v rozvojových krajinách. Fórum konštatovalo, že zásoby ropy a zemného plynu síce postačia na zabezpečenie globálneho dopytu v nasledujúcich desaťročiach, volatilita ropného trhu by však mohla negatívne ovplyvniť investičné rozhodnutia. Výrazný rast investícií je však nevyhnutný pre ďalší

78

v e l e t r h y

Taliansko a jeho veľké energetické spoločnosti sa snažia zohrávať stále dôležitejšiu úlohu na medzinárodnej energetickej scéne tak z pohľadu priameho zapájania sa do jednotlivých projektov, ako aj z pohľadu organizovania multilaterálnych stretnutí odborníkov z oblasti energetiky na najvyššej úrovni. Po tom, ako sa v Ríme uskutočnil v novembri 2007 Svetový energetický kongres, bolo hlavné mesto Talianska hostiteľom najväčšieho stretnutia ministrov energetiky – 11. Medzinárodného energetického fóra (IEF), na ktorom sa stretlo viac ako 500 zástupcov zo 74 krajín. Hlavné momenty z vystúpení jednotlivých delegátov

rozvoj sektoru ropy a zemného plynu, ktorý si do roku 2030 vyžiada ďalšie investície vo výške 10 bil. USD. Fosílne palivá budú síce v nasledujúcich desaťročiach dominovať v energetickom mixe, na riešenie environmentálnych problémov však bude nevyhnutné realizovať projekty na zachytávanie a  uskladnenie oxidu uhličitého (CO2). Zvýšená pozornosť využívaniu obnoviteľných zdrojov energie (jadrová, veterná, solárna) bola zdôrazňované predovšetkým vo vystúpeniach zástupcov z európskych krajín. Krajiny produkujúce ropu sa k rastu podielu obnoviteľných zdrojov energie stavali skôr skepticky a v lepšom prípade navrhovali realistické posúdenie významu investovania do ich ďalšieho vývoja na úkor fosílnych palív. Všetci diskutujúci sa však zhodli na tom, že širšie využitie biopalív, ako odpovede na rastúce emisie produkované sektorom dopravy, treba posudzovať predovšetkým z pohľadu ich interferencie s  potravinovým programom. Rastliny na výrobu biopalív má význam pestovať iba na pôdach, ktoré sa nedajú použiť iným spôsobom, majú dostatok vody a v žiadnom prípade nebudú obmedzovať trh s poľnohospodárskymi produktmi.

n Nabuo Tanaka (výkonný  riaditeľ, Medzinárodná energetická agentúra, IEA) Bezprecedentný rast cien energie spoločne s  narastajúcimi obavami o  životné prostredie stavajú potrebu energetického dialógu do roviny omnoho dôležitejšej, ako kedykoľvek predtým. IEA vníma súčasné ceny ropy ako privysoké pre každého, obzvlášť však pre rozvojové krajiny. Ako hlavný problém spôsobujúci vysoké ceny (okrem finančných špekulácií, úverovej krízy a slabého dolára) IEA vidí nedostatočnú transparentnosť a  absenciu relevantných údajov o  skutočných zásobách ropy, ktoré niektoré krajiny považujú za citlivé. Rast výrobných nákladov, ktorým často argumentujú producenti energie, IEA nevidí ako dostatočný dôvod na udržiavanie súčasných vysokých cien. Podľa IEA je rast cien spôsobovaný hlavne silným rastom dopytu hlavne v rozvojových krajinách, ktorý je kombinovaný so zábranami dodávať na trh vyššie objemy ropy. Rezervná kapacita za ostatných 5 rokov poklesla a na strane ponuky nie je veľká snaha zlepšiť túto situáciu. Odhady odborníkov pritom naznačujú, že dopyt po energii, pokiaľ nedôjde k  výraznej zmene energetickej politiky, sa do roku 2030 zvýši o 55 % a aj napriek pozornosti, ktorá je pripisovaná obnoviteľným zdrojom a  biopalivám, skutočnosť bude taká, že ropa, zemný plyn a uhlie pokryjú rozhodujúcich viac ako 84 % nárastu dopytu po energii. Analýzy ukazujú, že pokiaľ v  rámci krajín OECD dopyt po rope stagnuje, v ostatných štátoch naopak rastie aj napriek vysokým cenám. Ako hlavný faktor týchto tendencií, ktoré pravdepodobne budú pokračovať aj do budúcnosti, IEA vidí subvencovanie cien ropy v  Číne, Indii a  na Strednom východe. Za minulý rok táto suma dosiahla 50 mld. USD a začína predstavovať neudržateľnú ekonomickú záťaž. Medzi hlavné výzvy, ktorým bude musieť sektor energetiky čeliť v  blízkej budúcnosti, je potreba veľkých investícií a  riešenie

M a g a z í n

klimatických zmien. IEA odhaduje, že investície do infraštruktúry zásobovania energiou si do roku 2030 vyžiadajú náklady vo výške 22 bil. USD, z čoho 5,4 bil. USD bude potrebovať iba samotný sektor ropného priemyslu. Realizácia tak obrovských investícií si žiada výrazne zlepšenie spolupráce medzi národnými a medzinárodných energetickými spoločnosťami. Riešenie problémov s emisiami CO2 si žiada prijatie a implementáciu nových politík. Pesimistické scenáre hovoria o raste emisií do roku 2030 až o 56 %, čo by mohlo spôsobiť globálne oteplenie o 6 °C. IEA vo svojom scenári alternatívnej politiky však naznačuje možnosť stabilizovať emisie do roku 2025, všetko však bude závisieť od stupňa skutočnej implementácie všetkých navrhovaných opatrení, ktoré sú dnes predmetom diskusie. Boj s  klimatickými zmenami si rovnako vyžiada veľké investície, pretože iba v prípade vybudovania prvých dvadsiatich vzorových zariadení na zachytávanie a uskladnenie CO2 (technológia CCS) do r. 2020, na ktorých IEA spolupracuje s OPEC, si vyžiada náklady vo výške 1,5 mld. USD na jedno zariadenie. Najväčší optimisti pritom hovoria o možnosti znížiť emisie do roku 2050 až o 50 %. Dopyt po rope by mal pohybovať na 73 % súčasnej úrovne (cca 30 mil. barelov/denne). Ide tu však skôr o odhady, pretože údaje o zásobách ropy nie sú podľa IEA spoľahlivé. n Abdalla El-Badri (generálny  tajomník, OPEC) Fosílne palivá podľa OPEC budú aj naďalej pokrývať viac ako 85 % celkového svetového dopytu po energii, pričom na tak veľké objemy neexistuje žiadna náhrada ani v dlhodobom výhľade. Ropa a  zemný plyn pritom ako hlavné zdroje budú pokrývať viac ako 60 % celkového energetického mixu. OPEC odhaduje, že dopyt po rope sa bude každoročne zvyšovať o  1,4  % a  v  roku 2030 dosiahne 118 mil. barelov denne (b/d). Rast dopytu bude ťahaný predovšetkým sektorom dopravy a  rozvojovými krajinami, ktorých spotreba sa do roku 2030 zdvojnásobí na 58 mil. b/d, z čoho polovicu pokryjú krajiny Ázie. Aj napriek tomuto enormnému nárastu spotreby v rozvojových krajinách otvoreným problémom ďalej ostane energetická chudoba, pretože priemerná spotreba na 1 obyvateľa v rozvojových krajinách bude aj v roku 2030 stále 5-krát nižšia, ako v krajinách OECD. Kľúčovým problémom súčasnosti podľa OPEC je volatilita, ktorá má vážny dopad aj na ropný trh s  neustálym tlakom na zvyšovanie cien. Je pritom prekvapujúce, že ceny ropy sa nevyvíjajú v  závislosti od dynamiky ponuky a  dopytu. Základnou hnacou silou podporujúcou vysokú volatilitu sú špekulácie na finančných trhoch, kde sa ropa stáva finančným aktívom. Snahou OPEC je pritom

zvyšovať ťažby ropy podľa potreby, členské krajiny majú v  súčasnosti rozpracovaných viac ako 120 upstreamových rozvojových projektov v celkovej hodnote 150 mld. USD. Prítomnosť v downstreame doma a v zahraničí sa taktiež zvyšuje, čo potvrdzujú aj investície 60 mld. USD, ktoré sú orientované do spracovania ropy. Jednou z  dlhodobých záležitostí, ktoré si podľa OPEC žiadajú pozornosť, je pretrvávajúca neistota o  ďalšom vývoji dopytu na ropnom trhu, čo ovplyvňuje schopnosť jej členských krajín efektívne investovať do zvyšovania svojich výrobných kapacít. Svoj podiel na neistote má aj menej priaznivý výhľad svetovej ekonomiky, politika spotrebiteľských krajín (orientácia na iné zdroje), aktivity krajín mimo OPEC. Podľa OPEC dnes existuje jasná potreba zvýšiť bezpečnosť dopytu, pretože producenti ropy nemajú záujem investovať do kapacít, ktoré by neboli využité. Aj oni volajú preto po vyššej stabilite, transparentnosti, súdržnosti a  predvídateľnosti ropného trhu, kde vhodným štartovacím bodom je iniciatíva JODI (Joint Oil Data Initiative). Ďalším problémom, ktorý limituje zvyšovanie investícií v sektore spracovania ropy, je výrazný rast jednotkových nákladov na zvyšovanie kapacity, kde od roku 2005 došlo k  takmer dvojnásobnému nárastu. Komplikujúcim faktorom je aj nedostatok kvalifikovaného personálu v prevádzkovej aj konštrukčnej časti, kde sa veľká časť súčasnej pracovnej sily približuje dôchodkovému veku. Z  pohľadu OPEC jednou oblasťou, ktorá disponuje vysokým stupňom istoty, sú rezervy ropy. Niet pochybností o tom, že súčasné svetové zásoby ropy postačia na nasledujúce desaťročia. Od roku 1980 sa zásoby ropy, ktoré možno vyťažiť z konvenčných zdrojov, zvýšili prakticky dvojnásobne z 1,7 bil. barelov na viac ako 3,3 bil. barelov, pričom celková produkcia sa v rovnakom období zvýšila o menej než jednu tretinu tohto rastu. Viac ako 75 % preukázateľných zásob ropy sa nachádza na území členských krajín OPEC, ktoré sa zaväzujú zabezpečiť zásobovanie ropou bezpečne, včas a udržateľným spôsobom. Tento prístup je však podľa OPEC spojený s dodržiavaním primeraných podmienok a minimalizovaním neistoty aj na strane dopytu. n Ali I. Al-Naimi (minister pre ropu  a minerálne zdroje, Saudská Arábia) Informoval o  tom, že v  ostatnom období zaregistroval veľa neistoty, pochybností a obáv v diskusiách o budúcnosti energie a jej dopade na globálne ekonomické perspektívy. Zvýšenú nespokojnosť medzi producentmi a spotrebiteľmi energie vyvolávajú vysoké ceny ropy, nová úloha ropy ako finančného nástroja, signály o vyčerpávaní zásob ropy, geopolitické tlaky a obavy v súvislosti s klimatickými

zmenami. Napätie je na obidvoch stranách: Na strane dopytu správy o klesajúcich zásobách ropy vzbudzujú obavy z  jej možného nedostatku na zabezpečenie pokračujúceho ekonomického rastu. Volanie po alternatívnych palivách v  mene zvyšovania energetickej bezpečnosti však na strane ponuky znepokojuje producentov, ktorí sa obávajú znižovania dopytu po komodite, ktorá je hlavným zdrojom ich príjmu. Tento pesimizmus však podľa Al-Naimiho nemá svoje opodstatnenie a  namiesto toho sa treba zamerať na realistické zhodnotenie podmienok na trhu a stanovenie ďalších perspektív v dvoch rovinách – pod zemou (zásoby) a nad zemou (ťažba, spracovanie). V prípade zásob ropy existujú stále nevyťažené konvenčné a  nekonvenčné zdroje, ktorých kapacita sa odhaduje na 4,5 bil. barelov a ktoré dokážu zabezpečiť potreby ľudstva na nasledujúcich 50 rokov a viac. Zároveň tu existuje optimizmus, že technologický pokrok umožní nájsť a využiť ďalšie rezervy na nových aj existujúcich ložiskách. Príkladom nedávno objaveného offshorového náleziska je Brazília, ktoré sa podarilo odkryť vďaka novým technológiám. Problém je niekde inde: Limitovaná kapacita pozdĺž celého dodávateľského reťazca predstavuje skutočný zdroj súčasných globálnych dodávateľských tlakov a  je najväčšou hrozbou zabezpečenia dostatočného množstva energie na zabezpečenie hospodárskeho rastu v budúcnosti. Tento problém je však otázkou nových investícií. Príčiny súčasných vysokých cien ropy ležia vo vývoji ropného priemyslu od 80. rokov do r. 2000, keď výrobná kapacita vysoko prekračovala svetové potreby, v  dôsledku čoho ceny ropy boli pod stálym tlakom. Nízke ceny negatívne pôsobili na investície, rast kapacity stagnoval, čo spôsobilo, že priemysel ostal nepripravený na dramatický nárast dopytu v ostatných rokoch. Jednou z najväčších strát pritom bolo zanedbanie rozvoja ľudského kapitálu. Nedostatok kvalifikovaných pracovníkov, materiálu a  zariadení zvyšuje náklady na realizáciu nových projektov a odďaľuje zvyšovanie dodávateľskej kapacity – to všetko je však záležitosť investícií, nie nedostatku disponibilných energetických zdrojov. Úlohou všetkých zainteresovaných krajín musí byť vytvorenie prostredia, ktoré podporí ďalší rozvoj investícií do energetickej infraštruktúry po celom reťazci. Saudská Arábia sa zaväzuje podstatnou mierou prispieť k  zabezpečeniu budúcich energetických potrieb na globálnych trhoch, čo si však vyžiada aktívnu podporu zo strany producentov aj odberateľov energie. Saudská Arábia plánuje investovať v nasledujúcich 5 rokoch 90 mld. USD do zvýšenia svojej ťažobnej kapacity, ktorá by koncom roku 2009 mala dosiahnuť 12,5 mil b/d.

79

k o n f e r e n c e

v e l e t r h y

Snahou krajiny je aktívne prispievať k dialógu medzi producentmi a odberateľmi energie, čo dokazuje aj skutočnosť, že sekretariát IEF má svoje sídlo v Riyadhe. Podporuje tiež iniciatívu JODI, ktorá pomáha zvýšiť transparentnosť na trhu s ropou.

n John Lipsky (zástupca generálneho  riaditeľa, Medzinárodný menový fond, MMF) Vysoké ceny ropy, ktoré mali doposiaľ iba malý dopad na makroekonomický vývoj, znížia rast HDP na svete v rozmedzí 1-1,5 %. Ceny komodít (energetických aj potravinových) dosiahli aj vďaka finančným faktorom (výmenný kurz USD, úverová kríza) už takú úroveň, že sa stávajú vážnym rizikovým faktorom, finančne si polepšili iba krajiny exportujúce energetické suroviny. MMF predpokladá, že v  budúcnosti dôjde k  uvoľneniu rastu ceny ropy, jej úroveň však ostane vysoká, pretože bude podporovaná rastom dopytu hlavne z rozvojových krajín ako Čína a India. Rast investícií v ropnom sektore má veľký význam, zatiaľ to však neviedlo k  zvýšeniu kapacity, pretože súčasne dochádza k  zvyšovaniu nákladov a mnohé nové ropné polia sú náročné na ťažbu. Investície nevhodne ovplyvňuje politická neistota v  niektorých krajinách (riziko „zoštátnenia“, prevzatia projektov štátom). Úlohou vládnej moci je, aby zabezpečila transparentný a  predvídateľný daňový a investičný režim. Medzi národnými a medzinárodnými energetickými spoločnosťami musí byť vytvorená synergia, k dispozícii musia byť lepšie informácie o trhu. Iniciatíva JODI tu je veľkým prínosom.

n Viktor Krištenko (minister priemyslu  a energetiky, Ruská federácia) Svetová komunita vypracovala mechanizmus na riešenie globálnych problémov – je ním globálny dialóg. Jeho princípy boli v  plnej miere vyjadrené v  Sankt Peterburskej deklarácii krajín G8, pričom okrem G8 sa k nej pripojili aj IEA, OPEC, IEF a ostatné krajiny (Čína, Inda, Brazília, Južná Afrika, Mexiko). Tieto princípy zahŕňajú diverzifikáciu energetických zdrojov a prepravných trás, transparentnosť na trhu, vývoj nových zdrojov energie, zvýšenú pozornosť riešeniu problémov spojených s  energetickou chudobou a životným prostredím. Podľa ministra Krištenka bude v  najbližšej budúcnosti dôležité, aby sa nepreceňoval potenciál obnoviteľných zdrojov a nových druhov palív. Mnohé krajiny a regióny deklarovali ambiciózne ciele zvýšenia podielu obnoviteľných zdrojov vo svojom energetickom mixe, pričom v  niektorých sa štátna pomoc okrem oprávnenej podpory výskumu a  vývoja nových technológií orientuje aj na ich využívanie (napr. využitie biopalív v poľnohospodárstve). Tento prístup však narúša trhové prostredie,  vysiela nesprávne signály smerom k trhu a okrem vplyvu na ďalší rast cien vedie k  problémom v  príbuzných sektoroch. Jednou z často diskutovaných tém je aplikácia štrukturálnych nástrojov na integráciu alebo oddeľovanie aktivít v energetike. Vždy, keď sa hovorí o rozdeľovaní alebo zlučovaní energetických spoločností, vzniká tu riziko prijatia neefektívnych rozhodnutí. Napríklad oddelenie výroby elektrickej energie od prepravy umožnilo Rusku zvýšiť efektívnosť výroby energie a pritiahnuť významné investície. Na druhej strane plynárenské spoločnosti, ktoré pracujú na základe dlhodobých kontraktov zabezpečujúcich stabilitu trhu so zemným plynom, by nedokázali realizovať kapitálovo náročné projekty sprevádzané veľkým rizikom. Obzvlášť nebezpečné je prijímať nepripravené štrukturálne rozhodnutia v čase, keď podiel zemného plynu na energetickom mixe sa v mnohých krajinách zvyšuje a bude zvyšovať aj v nasledujúcich dekádach. Rusko zastáva názor, že najefektívnejší spôsob, ako rozvíjať trh so zemným plynom, je rozvoj LNG sektoru (skvapalnený zemný plyn), ktorého podiel by sa v budúcnosti mohol zvýšiť až na 30 %. Tento sektor potom bude vysielať dôležité cenové signály smerom k tradičným trhom zásobovaným plynovodmi.

80

n Mohammad Al-Aleem  (minister pre ropu, Kuvajt) Na riešenie problémov energetického trhu (vysoké ceny surovín, výrobné náklady, úverová kríza) je nevyhnutný spoločný postup producentských a odberateľských krajín, ktoré rastúci dopyt po energii môžu riešiť ďalšími investíciami do nových technológií, infraštruktúry. V roku 2007 investoval Kuvajt 850 mil. USD do energetiky a má rozpracované ďalšie projekty v hodnote 55 mld. USD. n Jeff Kupfer (námestník ministra  pre energetiku, USA) Na energetickom trhu existuje značná nerovnováha, riešením môžu byť nové technológie, investície do výskum a vývoja, alternatívnych zdrojov energie. Jadrová energetika pokrýva 20  % potrieb USA, do r. 2030 plánuje vybudovať 45 nových jadrových elektrární. Veľkú pozornosť treba venovať programu zachytávania CO2, kde USA už rozbehlo 7 projektov. n Malcolm Wicks (minister  pre energetiku, Veľká Británia) Producenti a  odberatelia energie sú v  súčasnosti pod značným tlakom, ktorý spôsobuje niekoľko faktorov. Prvým je otázka udržateľnosti životného prostredia, kde aj napriek nepopierateľnej dominancii fosílnych palív sa treba omnoho viac orientovať na

moderné technológie s  nízkymi emisiami. Veľká Británia plánuje do roku 2050 znížiť emisie až o 50 % a splní tiež strednodobý cieľ EÚ do r. 2020 znížiť emisie o 20 % a dosiahnuť podiel obnoviteľných zdrojov energie vo výške 20 %. Za pomoci súkromných spoločností vybuduje nové jadrové elektrárne, ktoré sú reakciou na problém klimatických zmien. Spustí do prevádzky nové offshorové veterné kapacity, primeranú pozornosť bude venovať aj technológii CCS. Druhým faktorom je potreba existencie funkčného a  stabilného trhu s uhlíkom, bezpečné dodávky energií pri súčasnom zvyšovaní energetickej efektívnosti. Tretím faktorom je otázka sociálnej udržateľnosti, potreba znižovania energetickej chudoby, kde IEF môže zohrať dôležitú úlohu.

Záver

So záverečným prejavom na IEF fóre vystúpil taliansky minister zahraničných vecí Massimo D´Alema. Práve ukončené rokovania IEF v Ríme označil za jeden z najdôležitejších momentov svetového energetického dialógu, jedinečnú príležitosť na prehodnotenie perspektív a  potrieb spotrebiteľských a  producentských krajín, vyspelých a  rozvojových krajín, politikov a súkromného sektora. Pokračujúci dialóg umožnil odhaliť komplementaritu celého radu potrieb a cieľov, čo predstavuje hlavný spôsob stabilizácie vysoko volatílnej energetickej situácie ostatných rokov, ktorá by za neprítomnosti koordinovanej akcie mohla viesť k ďalšiemu zvyšovaniu nestability. Vývoj cien ropy je toho dôkazom. Pre ďalší rozvoj ropného priemyslu sú dôležité súkromné investície a tiež cielené štátne stimuly, ktoré budú kompatibilné s trhovými pravidlami. Z uvedeného dôvodu 11. fóru IEF predchádzalo 3. podnikateľské energetické fórum, ktoré položilo základ pre solídne partnerstvá medzi verejným a  súkromným sektorom, ktoré sú základnou súčasťou posilňovania sektoru energetiky. Potreba znovu definovať energetickú politiku z  pohľadu environmentálnej udržateľnosti sa stala veľmi jasnou. Na fóre boli identifikované aktivity, ktoré zjednotia bezpečnosť s  dodávkami, hospodárskou konkurencieschopnosťou a environmentálnou udržateľnosťou. Skutočnosť, že fosílne palivá ostanú dominantným zdrojom energie v nadchádzajúcich desaťročiach robí mimoriadne dôležitým výskum a  využitie nových udržateľných technológií, medzi ktoré možno zaradiť zachytávanie a  uskladnenie CO2, ako aj vývoj efektívnejších technológií na ďalšie využívanie tradičných zdrojov, hlavne uhlia.

Kontakt na autora: [email protected]