Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Obchodní společnost – založení společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce
Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D.
Brno 2012
Alexandra Šafářová
Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí práce JUDr. Michaele Poremské, Ph.D. za odborné rady, náměty a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat společnosti Hošek – Lebišová s.r.o. za spolupráci a poskytnutí údajů pro praktickou část práce.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím literatury a dalších zdrojů, které uvádím na konci práce V Brně dne 7. prosince 2012
__________________
Abstract Šafářová, A. Trading company – establishment of limited company. Bachelor thesis. Brno: Mendelu. 2012 This bachelor thesis is oriented on establishment and creation of a Limited company. The goal is processing of basic procedure what is necessary to keep during an establishment and creation of Limited company. Detailed steps will be demonstrated on a specific company. Keywords Limited company, establishment and creation of company, commercial code.
Abstrakt Šafářová, A. Obchodní společnost – společnost s ručením omezeným. Bakalářská práce. Brno: Mendelu, 2012. Tato bakalářská práce je zaměřena na založení a vznik společnosti s ručením omezeným. Cílem je zpracování základního postupu, který je nutný dodržet při založení a vzniku společnosti s.r.o. Podrobný postup bude demonstrován na konkrétní společnosti. Klíčová slova Společnost s ručením omezeným, založení a vznik společnosti, obchodní zákoník.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod, cíl práce a metodika
10
1.1
Úvod .........................................................................................................10
1.2
Cíl práce ...................................................................................................10
1.3
Metodika .................................................................................................. 11
Teoretická část
12
2.1
Obchodní společnost ............................................................................... 12
2.2
Právní úprava ........................................................................................... 12
2.3
Základní informace .................................................................................. 12
2.4
Předpoklady vzniku společnosti .............................................................. 13
2.4.1
Identifikační znaky .......................................................................... 13
2.4.2
Obchodní firma společnosti ............................................................. 13
2.4.3
Sídlo.................................................................................................. 13
2.4.4
Identifikační číslo............................................................................. 14
2.4.5
Daňové identifikační číslo................................................................ 14
2.5
Základní kapitál ....................................................................................... 14
2.6
Společníci ................................................................................................. 15
2.7
Práva a povinnosti společníků ................................................................. 15
2.8
Vklady společníků .................................................................................... 16
2.9
Ručení společníků .................................................................................... 17
2.10 Založení společnosti s ručením omezeným ............................................. 17 2.10.1
Společenská smlouva ....................................................................... 17
2.10.2 Změna společenské smlouvy ...........................................................18 2.10.3 Zakladatelská listina ........................................................................ 19 2.10.4 Podnikatelské oprávnění ................................................................. 19 2.10.5 Jednání zakladatelů před vznikem společnosti ............................... 19 2.11 Vznik společnosti s ručením omezeným ................................................ 20 2.11.1
Zápis společnosti do obchodního rejstříku .................................... 20
2.12 Orgány společnosti .................................................................................. 21
6
Obsah
2.12.1
Valná hromada ................................................................................ 21
2.12.2
Jednatelé ..........................................................................................22
2.12.3
Dozorčí rada .....................................................................................23
2.13 Rezervní fond ...........................................................................................24 2.14 Statistiky společnosti s.r.o. ......................................................................24 2.14.1 3
Tzv. mrtvé podniky ..........................................................................26
Praktická část 3.1
27
Podnikatelský záměr ............................................................................... 27
3.1.1
Předmět podnikání .......................................................................... 27
3.1.2
Cíle podniku ..................................................................................... 27
3.2
Analýza podnikatelského prostředí ........................................................ 28
3.2.1
Porterův model hybných sil ............................................................ 28
3.2.2
Analýza konkurence........................................................................ 28
3.2.3
Swot analýza ................................................................................... 30
3.2.4
Analýza marketingového mixu ........................................................ 31
3.2.5
Finanční rozpočet ............................................................................32
3.3
Společenská smlouva ...............................................................................34
3.4
Výpis z katastru nemovitostí ................................................................... 37
3.5
Výpis z rejstříku trestů ............................................................................ 37
3.6
Získání živnostenského oprávnění ......................................................... 38
3.6.1 3.7
Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku............................. 40
3.7.1 3.8
Jednotný registrační formulář ....................................................... 38 Čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele ............................... 40
Zápis do obchodního rejstříku ................................................................ 41
3.8.1
Registrace u správy sociálního zabezpečení .................................... 41
3.8.2
Registrace u zdravotní pojišťovny ................................................... 41
3.8.3
Registrace u finančního úřadu ........................................................ 41
3.9
Další způsoby založení společnosti .........................................................42
3.9.1
READY MADE .................................................................................42
3.9.2
Založení společnosti na míru ...........................................................42
3.10 Náklady na založení společnosti..............................................................43
Obsah
3.10.1
7
Porovnání nákladů s dalšími způsoby založení .............................. 44
4
Závěr
47
5
Literatura
49
8
Seznam obrázků
Seznam obrázků Obr. 1 Právní formy podnikání ČR v roce 2011
25
Seznam tabulek
9
Seznam tabulek Tab. 1 Celkový počet a počet nově založených a zaniklých společností s.r.o. v letech 2006 - 2011
25
Tab. 2
Počet tzv. mrtvých podniků a aktivních společností
26
Tab. 3
Swot analýza společnosti Hošek – Lebišová s.r.o.
31
Tab. 4
Marketingový mix společnosti Hošek – Lebišová s.r.o.
32
Tab. 5
Počáteční náklady na vybavení a propagaci
33
Tab. 6
Režijní náklady společnosti na měsíc
34
Tab. 7 Měsíční režijní mzdové náklady
34
Tab. 8
Průměrné náklady na založení společnosti
43
Tab. 9
Průměrný čas na založení společnosti
44
Tab. 10 Porovnání nákladů na Ready made společnosti a společností na míru (uvedené ceny jsou bez DPH)
45
10
Úvod, cíl práce a metodika
1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1
Úvod
Historický vývoj společnosti s ručením omezeným nesahá hluboko do minulosti. Jako forma obchodní společnosti byla uzákoněna v roce 1898 v Německu. Hlavním důvodem byla chybějící forma podnikání pro nalezení kompromisu mezi osobní a akciovou společností, tedy forma s omezeným ručením společníků, se zjednodušenými podmínkami pro zakládání a méně náročnou organizační strukturou. Až do roku 1989 v našem právním řádu nebyla ani zmínka o společnosti s ručením omezeným. V tomto roce však nastal zvrat, tehdy ještě v Československu byly obnoveny principy tržní ekonomiky. Bylo potřeba změnit náš právní řád, tato změna se týkala i práva obchodního, jehož součástí se stala i úprava obchodních společností. Společnost s ručením omezeným je společně s akciovou společností nejrozšířenější formou podnikání v celém světě. A to i přesto, že se např. výše základního kapitálu, náklady a doba zápisu do obchodního rejstříku v jednotlivých státech někdy i výrazně liší (Firma v Anglii, 2012). Její obliba je především z důvodu omezeného ručení společníků za závazky společnosti, výše základního kapitálu, která je v porovnání s akciovou společností poměrně nízká. Další výhodou je možnost založení společnosti pouze jednou osobou. I toto vede ke skutečnosti, že tato forma je využívána zejména pro malé a střední podniky (Bartošíková, Štenglová, 2006). Základní právní úpravou všech obchodních společností, tedy i společností s ručením omezeným, se zabývá obchodní zákoník. Dalším důležitým právním předpisem je živnostenský zákoník. Poměrně často dochází k novelizacím. Jednou z nejdůležitějších novel byla novela zákona č. 30/2000 Sb, s účinností od 1. 1. 2001. Změna se týkala zejména základních ustanovení a terminologie a dalších oblastí.
1.2 Cíl práce Tato bakalářská práce se zabývá založením a vznikem společnosti s ručením omezeným. Cílem je popsat jednotlivé kroky, které jsou potřeba dodržet, aby zakládaná společnost získala právní subjektivitu jako právnická osoba a mohla začít provozovat podnikatelskou činnost. Založení společnosti není v České Republice i přes velkou oblíbenost této formy nejjednodušší. Tato práce by tedy měla být určitou předlohou pro snadnější orientaci v této oblasti. Cílem teoretické části je seznámení čtenáře s právní úpravou, kterou se musí společnost s ručením omezeným při zakládání řídit, a definicí základních pojmů. Praktická část uvádí poznatky z části teoretické do praxe, tedy do situace založení společnosti. Není zde uvedena pouze administrativní část založení, ale cílem je i poukázat na důležitost připravení podrobného podnikatelského plánu
Úvod, cíl práce a metodika
11
společně se sestavením analýz tržního prostředí, marketingového mixu a finančního rozpočtu na počátku podnikání. Dalším cílem je také poukázat na alternativy v založení společnosti a porovnat jejich náklady na založení.
1.3 Metodika Bakalářská práce je pro lepší přehlednost rozdělena na dvě části, které mají název podle svého obsahu, a to na část teoretickou a praktickou. Při zpracování teoretické části bude využita především metoda deskripce. Aby bylo možné podrobně a úplně obsáhnout teoretické poznatky týkající se tématu společnosti s ručením omezeným, konkrétně se založením a vznikem, musí být nastudována potřebná literatura. Za tímto účelem budou prostudovány knižní zdroje, internetové články a platná právní úprava. Veškerá literatura bude uvedena na konci bakalářské práce. Po získání všech důležitých poznatků bude vypracována teoretická část. V druhé části budou uvedeny statistiky společnosti s.r.o. na základě dat Českého statistického úřadu. Všechna tato data budou zpracována v programu MS Excel. V první části vlastní práce bude použita metoda analýzy. Bude zde sestaven podnikatelský plán a analýzy podnikatelského prostředí. Konkrétně zde bude sestavena Porterova metoda hybných sil, analýza konkurence, SWOT analýza, marketingový mix a počáteční finanční rozpočet. V další části bude použita metoda deskripce a interpretace. Znalosti z teoretické části budou aplikovány na modelovou situaci, která bude zpracována ve spolupráci s konkrétní firmou. Oslovená společnost Hošek – Lebišová s.r.o. poskytla veškeré potřebné informace, které se týkaly založení a vzniku této společnosti. V úvodu bude uveden stručný popis společnosti. Dále bude popsán proces zakládání společnosti s.r.o. od sepsání společenské smlouvy, přes získání živnostenského oprávnění, až po zápis do obchodního rejstříku a následné registrace na úřady. V druhé části bude využita nejen metoda deskripce, ale i metoda komparace čili metoda srovnání. Zde budou porovnány jednotlivé způsoby založení společnosti. Informace získané z jednotlivých společností, které se založením společnosti zabývají, budou porovnány zejména z hlediska nákladů.
12
Teoretická část
2 Teoretická část 2.1 Obchodní společnost Obchodní společnosti lze definovat jako právnické osoby. Účelem jejich založení je podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem (např. charitativní nebo vědecký), pokud to nezakazuje zvláštní zákon (§56 ObchZ). Obchodní společnosti mohou být založeny fyzickou nebo právnickou osobou a musí být zapsány do obchodního rejstříku. Obchodní společnosti můžeme rozdělit na společnosti osobní a kapitálové. Osobní společnosti jsou založeny na osobní účasti společníků. Společníkům je zákonem ustanoveno neomezené ručení (odpovídají za závazky celým svým majetkem). Nemají zákonem danou povinnost tvořit základní kapitál, tedy nejsou povinné ani počáteční vklady. Nemusí vytvářet ani žádné orgány. Do skupiny osobních společností se řadí veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Kapitálové společnosti nejsou založeny na předpokladu osobní účasti společníků. Společnost tvoří povinně základní kapitál, orgány společnosti a rezervní fond. Může být založena pouze jedním zakladatelem. Ručení společníků je omezené. Do skupiny kapitálových společností řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost.
2.2 Právní úprava Právní úprava společnosti s ručením omezeným vyplývá zejména z obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Právní úprava společnosti s ručením omezeným je upravena obchodním zákoníkem od 1. 1. 1992 (zákon č. 513/1991 Sb.) Od této doby byl ještě několikrát novelizován. V § 56 – 75b ObchZ je zahrnuta obecná úprava obchodních společností. V následujících čtyřech dílech jsou informace týkající se konkrétních forem obchodních společností. Společnost s ručením omezeným je upravena ve čtvrtém dílu v § 105 – 153e ObchZ. V ObchZ se setkáme s kogentními a dispozitivními ustanoveními. Kogentní ustanovení znamená, že od ustanovení se není možné žádným způsobem odklonit. Naopak u dispozitivních ustanovení se účastníci právních vztahů odchýlit mohou. Bartošíková a Štenglová (2006) uvádí: „Právní úprava společností v obchodním zákoníku neobsahuje výslovný zákaz odchýlit se od některého z jejích ustanovení. Lze však říci, že z povahy značné části ustanovení nemožnost odchýlení vyplývá. Podle našeho názoru mají vesměs kogentní povahu…“
2.3 Základní informace Podle definice obchodního zákoníku (§ 105) je společností s ručením omezeným taková společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž spo-
Teoretická část
13
lečníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným je podle českého právního řádu právnickou osobou. Může tedy na své jméno nabývat práva a povinnosti nebo se účastnit správního řízení. Společnost s ručením omezeným je možné charakterizovat jako kapitálovou společnost, avšak obsahuje také určité prvky osobní společnosti (např. rozhodování společníků mimo orgány společnosti). Hlavním principem této společnosti je kumulace vkladů jednotlivých společníků (tvoří základní kapitál), kterými společníci dále ručí za závazky společnosti. Toto ručení je ale omezeno výší nesplacených částí vkladů společníků, tudíž je osobní majetek společníků nepostižitelný. Novela č. 370/2000 Sb. přispěla k výrazné změně. Zdůraznila tzv. princip solidarity. Společnost sama ale odpovídá za závazky celým svým majetkem. Dalším znakem společnosti je změna v osobě společníka, která může nastat převodem nebo prodáním podílu a to tak, aby nedošlo ke zrušení a zániku společnosti. Jedná se o tzv. princip vázaného členství společníka, nikoliv trvalého jako je to u společností osobních (Bartošíková a Štenglová, 2006).
2.4 Předpoklady vzniku společnosti 2.4.1
Identifikační znaky
„Každý subjekt práv a povinností musí být identifikován, tzn. jednak odlišen od jiných subjektů práv a povinností, a také nezaměnitelně určen. Existuje několik podstatných identifikačních znaků určujících s.r.o. jako subjekt práv a povinností (Dvořák, 2005).“ Mezi hlavní identifikační znaky patří obchodní firma, sídlo, identifikační číslo a daňové identifikační číslo. 2.4.2
Obchodní firma společnosti
Dle § 8 odst. 1 ObchZ je obchodní firma název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Obchodní firmu je možné rozdělit na kmen a dodatek. Kmen je možné odvinout osobně, věcně, fantazijně nebo smíšeně. Dodatek označuje právní formu společnosti. Dodatek může být „společnost s ručením omezeným“ nebo zkratky „spol. s.r.o.“ a „s.r.o.“. Podle § 10 odst. 1 ObchZ nesmí být firma zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. Obchodní firmě je poskytnuta i právní ochrana. 2.4.3
Sídlo
Sídlo společnosti je vymezeno úplnou adresou, kde firma sídlí. Pojem sídlo právnické osoby (sídlo společnosti s ručením omezeným) prošlo značným vývo-
14
Teoretická část
jem. Před rokem 2001 bylo možné umístit sídlo firmy např. do bytu jednatele, společníka či dokonce do bytu jejich rodinných příslušníků. Na těchto adresách ale nebylo možné zastihnout statutární orgány. Následovala řada novelizací. Podle § 7 odst. 3 ObchZ sídlem právnické osoby a místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její sídlo nebo místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Adresou se rozumí název obce (části obce), poštovní směrovací číslo, číslo popisné, popřípadě název ulice nebo náměstí. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné sídlo nebo místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku se rozumí adresa jejího umístění. Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že to umožňuje povaha předmětu podnikání. Skutečným sídlem je adresa místa, z něhož je právnická osoba svým statutárním orgánem řízena (Bartošíková a Štenglová, 2006). 2.4.4
Identifikační číslo
Identifikační číslo (IČ) je číselný kód, který slouží k identifikaci a evidenci ekonomického subjektu. Způsob tvorby IČ je definován Českým statistickým úřadem. IČ je unikátní, stejné identifikační číslo nesmí být přiděleno dvěma subjektům, a to ani v případě předchozího zániku subjektu, kterému bylo to které číslo přiděleno. Společnost identifikační číslo získá od rejstříkového soudu až při zápisu do obchodního rejstříku. 2.4.5
Daňové identifikační číslo
Daňové identifikační číslo (DIČ) je číslo sloužící pro potřeby správy poplatků a daní. Společnost má povinnost zaregistrovat se na příslušný finanční úřad, který toto číslo přidělí do 30 dnů po získání oprávnění k podnikání.
2.5 Základní kapitál Společnost s ručením omezeným má ze zákona danou povinnost vytvořit základní kapitál. V § 58 ObchZ je základní kapitál upraven takto: „Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti (dále jen "vklad"). Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon.“ U společnosti s ručením omezeným je výše základního kapitálu definována pouze v dolní hranici a to na 200 000 Kč, maximální výše základního kapitálu stanovena není. Základní kapitál má podle Dvořáka (2002) tři hlavní funkce:
Teoretická část
15
• Reprezentuje majetkovou základnu společnosti • Garanční funkce vůči třetím osobám (věřitelům) • Určení účasti jednotlivých společníků na společnosti Základní kapitál musí být ze zákona zachován po celou dobu trvání společnosti, nesmí tedy klesnout pod minimální stanovenou hranici 200 000 Kč. V případě propadu pod tuto hranici, může být společnost soudně zrušena. Pokud výši základního kapitálu porovnám s ostatními státy, např. s Velkou Británií, kde základní kapitál není povinnost vytvořit, může se 200 000 Kč zdát vysokou částkou. Já si však naopak myslím, že pokud chce někdo vytvořit komanditní společnost, musí s kapitálem počítat a hladina 200 000 Kč se mi vysoká nezdá. Považuji to za určitou kompenzaci za řadu výhod, které společnost s.r.o. nabízí.
2.6 Společníci Společnost s ručením omezeným může být založena jedním až padesáti společníky. Tito společníci mohou být právnické i fyzické osoby. Podle Ševčíka (2001) právní řád obecně neomezuje účast právnických osob ve společnostech s ručením omezeným co do množství takových společností. Jinak je tomu u fyzických osob. Podle § 105 odstavec 2 ObchZ, společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Obchodní zákoník upravuje několik různých způsobů vzniku společnosti. S určitým zjednodušením můžeme říci, že tyto způsoby dělíme do dvou základních skupin a to na derivativní a originální. „Originální vznik členství vzniká v takovém případě, kdy členství vzniká nově. Tedy nepřechází na základě smlouvy nebo prodáním podílu. Existují dva základní způsoby originálního vzniku. Prvním je vznik členství v nově vznikající společnosti, druhým přistoupení do společnosti při efektivním zvýšení základního kapitálu. Naopak derivativní vstup je tehdy, měl-li nabyvatel podílu ve společnosti nějakého právního předchůdce (Dvořák, 2002).“
2.7 Práva a povinnosti společníků Práva a povinnosti společníků vznikají na základě vztahu společnosti a společníka. Tato práva a povinnosti jsou definovány ObchZ od §113 a dále a souvisejí s vlastnictvím obchodního podílu. Některá práva společníků: • • • •
právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl ze zisku, právo disponovat s obchodním podílem či jej zatížit, právo podílet se na řízení a kontrole společnosti,
16
Teoretická část
• právo nahlížet do dokladů společnosti • právo kontrolovat údaje v nich obsažené Některé povinnosti společníků: • • • •
povinnost splatit vklad, povinnost příspěvku do fakultativně vytvořených fondů povinnost ručení zákaz konkurence
2.8 Vklady společníků Každý ze společníků má povinnost vložit do společnosti svůj vklad. Tento vklad je v minimální výši 20 000 Kč. Podle § 110 odst. 1 písmena d musí být výše vkladů obsažena ve společenské smlouvě. Každý ze společníků může mít pouze 1 vklad. Výše vkladu může být také pro každého společníka stanovena rozdílně, musí však splňovat podmínku dělitelnosti na celé tisíce. Souhrn jednotlivých vkladů společníků musí být ve výši základního kapitálu. „Tento požadavek logicky vyplývá i z jedné ze základních charakteristik společnosti s ručením omezeným, a to ze základního kapitálu jakožto peněžního vyjádření souhrnu vkladů všech společníků do základního kapitálu (Ševčík, 2001).“ Vklad je možné vložit v podobě peněžité i nepeněžité. Peněžitým vkladem se rozumí peníze, ať už v tuzemské nebo zahraniční měně. Výše vkladu je vyjádřena nominální hodnotou peněz. Jedná-li se o cizí měnu, výše je vyjádřena přepočtem na českou měnu podle aktuálního kurzu. Nepeněžitý majetek je definován podle § 59/2 ObchZ jako majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. V okamžiku účinnosti společenské smlouvy při založení společnosti, vzniká společníkům povinnost splatit svůj vklad. Vklady musí být splaceny před podáním návrhu o zápisu společnosti do obchodního rejstříku, avšak není vždy nutné splatit je zcela. • V případě peněžitého vkladu je nutné splatit minimálně 30% z každého vkladu, tj. 6000 Kč při minimální výši základního kapitálu. Jestliže jde o společnost pouze s jedním společníkem, musí být vklad v celkové výši základního kapitálu. • V případě nepeněžitého vkladu je nutné splatit 100% vkladu. Suma výše splacených peněžitých i nepeněžitých vkladů musí současně činit minimálně 200 000 Kč. Zbylou výši nesplaceného vkladu je nutné podle § 113 odst. 1 ObchZ splatit podle podmínek daných společenskou smlouvou, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti. Při zakládání společnosti s ručením omezeným musí být stanoven správce vkladu, který pro společnost spravuje splacené vklady či jejich části až do jejího vzniku (Bartošíková a Štenglová, 2006).
Teoretická část
17
V tomto bodě společnosti s.r.o. vidím jednu z největších výhod. Pokud má společnost více společníků, může být jejich vklad z mého pohledu zanedbatelný.
2.9 Ručení společníků Rozsah ručení společníků je upraveno § 106 odst. 2 ObchZ ve znění, že společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Znamená to tedy, že pokud není do obchodního rejstříku zapsáno splacení všech vkladů, společníci ručí společně do výše součtu všech nesplacených vkladů. Ručí tedy i ti, kteří svůj vklad již splatili. Jedná se o tzv. princip solidarity. Primárním ručitelem je však vždy společnost, která odpovídá za porušením závazků celým svým majetkem (§106 odst. 1. ObchZ). V praxi může tedy nastat situace, kdy společnost nemůže věřiteli splatit závazek v celé výši. Věřitel se tedy obrátí na společníky. Jestliže tato situace nastane několikrát do doby splacení vkladu všech společníků a zapsání této skutečnosti do obchodního rejstříku, celková dlužná částka může mnohonásobně převýšit vklad jednotlivých společníků, tedy i výši základního kapitálu. Z mého pohledu je tedy žádoucí splatit celkovou sumu vkladů v co nejkratším čase. Dále si myslím, že toto je hlavním důvodem zakládání společností společně s nízkými vklady společníků.
2.10 Založení společnosti s ručením omezeným Proces založení společnosti můžeme dělit na dvě etapy a to založení a vznik společnosti. Česká právní úprava mezi oběma etapami důrazně rozlišuje. Založení společnosti je nevyhnutelnou podmínkou vzniku společnosti. Jestliže není společnost platně založena, nelze dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. 2.10.1
Společenská smlouva
Společnost s ručením omezeným je založena sepsáním a podpisem společenské smlouvy. Jedná se o nejpodstatnější a klíčový dokument společnosti. Společenskou smlouvu je nutné sepsat písemně ve formě notářského zápisu. Notářský zápis podepíše notář a všichni zakladatelé. Pokud se nemohou dostavit osobně, je možné ustanovit zmocněnce, který má plnou moc. Z právního hlediska se jedná o právní úkon, a to dvou či vícestranný (Dvořák, 2005). Společenská smlouva musí mít i určité náležitosti. Dělíme je na obligatorní (povinné) a fakultativní (dobrovolné). Obligatorní náležitosti podle § 10 ObchZ: • firma a sídlo společnosti, • určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, • předmět podnikání (činnosti),
18
Teoretická část
• výše základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, • jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, • jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, • určení správce vkladu, • jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. Některé fakultativní náležitosti podle Dvořáka (2002): • • • • • • • • •
vydání stanov, vytvoření emisního ážia, lhůty pro svolání valné hromady, omezení jednatelského oprávnění jednatelů, způsob rozdělení zisku, rozšíření práv společníků nad zákonný rámec, vyloučení přednostního práva na zvýšení vkladů společníků, lhůta pro využití přednostního práva na zvýšení vkladů společníků, důvody pro zrušení společnosti.
2.10.2 Změna společenské smlouvy Společenskou smlouvu lze po jejím sepsání samozřejmě změnit. U změny platí totéž, co u jiných druhů smluv a to tak, že musí proběhnout dohodou všech společníků. Musí být opět formou notářského zápisu. Ze zákona jsou definovány i další čtyři způsoby změny společenské smlouvy. 1.
2.
3.
„Prvním způsobem je výslovné usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy (Dvořák, 2002).“ Pokud je touto změnou například změna sídla, souhlas se změnou musí vyjádřit nejméně dvě třetiny všech společníků, pokud stanovy nebo společenská smlouva nestanoví jinak. Toto rozhodnutí musí být přijato ve formě notářského zápisu (CzechTrade, 2007b). V notářském zápise musí být uvedena i jména společníků, kteří pro změnu hlasovali. „Druhým způsobem je změna na základě zákona, který připouští přijetí určitých rozhodnutí, jež společenskou smlouvu nepřímo, leč zcela nepochybně mění (Dvořák, 2002).“ Příkladem je vyloučení společníka, z rozhodnutí valné hromady, který nesplnil povinnost splatit vklad. Společník je vyloučen prostou většinou společníků. V tomto případě není třeba pořizovat notářský zápis. „Třetím způsobem je, když společenská smlouva na základě zákonného zmocnění sama připouští, že valná hromada je oprávněna ji změnit i v těch případech, kdy toto právo zákon valné hromadě nepřiznává (Dvořák, 2002).“ Tento případ se vyskytuje například u likvidace společnosti, kdy může společenská smlouva určit, že toto rozhodnutí vyplývá z nařízení val-
Teoretická část
19
né hromady. V opačném případě podle § 152 odst. 1 ObchZ nesvěřuje-li společenská smlouva rozhodnutí o zrušení společnosti do působnosti valné hromady, zrušuje se společnost dohodou všech společníků. Změna musí být opět formou notářského zápisu. 4. „Čtvrtým důvodem je změna společenské smlouvy na základě jiné právní skutečnosti (Dvořák, 2002).“ Děje se tak například v případě, kdy je uzavřena smlouva o převodu podílu. Následkem je změna společníka. Podle mého názoru není příliš dobré této možnosti příliš využívat nebo dokonce definovaní některých náležitostí oddalovat. Ano, zejména fakultativní záležitosti můžeme kdykoliv doplnit a obligatorní změnit, ale vždy to povede k dalším a dalším poplatkům, které nejsou zrovna malé. Doporučila bych proto důkladně si všechny náležitosti rozmyslet už před prvním sepsáním společenské smlouvy. 2.10.3 Zakladatelská listina V případě, že je společnost založena pouze jedním zakladatelem, děje se tak jednostranným právním úkonem, tedy zakladatelskou listinou. Zakladatelská smlouva má stejné náležitosti jako společenská smlouva. Pokud se stane, že do společnosti s původně jedním zakladatelem přistoupí nový společník, mění se zakladatelská listina v společenskou smlouvu a obráceně, pokud v původně vícečlenné společnosti zbude jen jediný společník (Bartošíková a Štenglová, 2006). 2.10.4 Podnikatelské oprávnění „Ještě před vznikem společnosti je nutné, aby společnost získala živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění. Dle novely živnostenského zákona je od 1. 7. 2008 průkazem živnostenského oprávnění výpis z živnostenského rejstříku. Živnostenský úřad tento výpis vydá na základě žádosti zakladatelů a poté, co je prokázána skutečnost, že společnost byla založena (Euroekonom, 2010).“ Existují ale i případy podnikání podle zvláštních předpisů a podnikání bez podnikatelského oprávnění. Jde o činnosti, které se nepovažují za živnost. 2.10.5 Jednání zakladatelů před vznikem společnosti Založením a podepsáním společenské smlouvy a získáním podnikatelského oprávnění je dokončen proces založení společnosti. Avšak společnost ještě neexistuje jako právní subjekt. V praxi dochází k určitým situacím, kdy je potřeba zahájit podnikání ještě před vznikem společnosti. Je nutné například uskutečnit jednání s některými úřady (živnostenský úřad) nebo sjednání nájemní smlouvy. Jednání zakladatelů upravuje § 64 ObchZ a uvádí: „Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku.“
20
Teoretická část
2.11 Vznik společnosti s ručením omezeným Obchodní společnosti a družstva vznikají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Tímto dnem se založená společnost stane právnickou osobou, která může nabývat práva a povinnosti, vlastním jednáním se zavazovat a být účastníkem soudního nebo jiných druhů řízení. Jestliže ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není uvedeno jinak, společnost je založena na dobu neurčitou (CzechTrade, 2007a). 2.11.1
Zápis společnosti do obchodního rejstříku
Jestliže má společnost podnikat, je nezbytné získat příslušné podnikatelské oprávnění zápisem do obchodního rejstříku. Nejdříve je ale nutné prokázat, že byla společnost řádně založena. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán ze zákona nejpozději do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Pokud by byl návrh podán po této lhůtě, soud návrh zamítne a není možné podat další návrh na zápis založený na již získaném oprávnění. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podle §112 ObchZ podávají a podepisují všichni jednatelé (Dvořák, 2005). Návrh na prvozápis do obchodního rejstříku musí mít podle Dvořáka (2005) písemnou formu a musí obsahovat: • • • • •
obchodní firmu a název společnosti, kdo za společnost jedná jako statutární orgán, předmět návrhu na zápis, označení soudu, kterému je návrh adresován, zastoupení (je-li společnost zastoupena advokátem, notářem nebo obecným zmocněncem), • podpisy všech jednatelů, • datum. Návrh na prvozápis může být doložen podle § 112 odst. 2 ObchZ některým z těchto dokumentů: • • • • •
společenská smlouva nebo zakladatelská listina, posudek znalce stran ocenění nepeněžitých vkladů, stanovy, příslušné živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, doklady osvědčující splacení vkladů alespoň v rozsahu stanoveném v § 111 ObchZ a další.
„Pokud má návrh nějaké formální chyby, může být vyzván soudem k odstranění nebo doplnění. Poté, co usnesení soudu o povolení prvozápisu nabylo právní moci, provede soud zápis společnosti do obchodního rejstříku. Společnost vzniká dnem, ke kterému byl zápis proveden (Dvořák, 2005).“
Teoretická část
21
2.12 Orgány společnosti Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou a z tohoto důvodu je nutné, aby měla svou specifickou organizační strukturu. Podle právní úpravy lze orgány společnosti dělit na dva druhy a to orgány obligatorní a fakultativní. Obligatorní orgány musí mít společnost vždy a patří sem valná hromada a jednatel. Naopak orgány fakultativní není povinnost tvořit, záleží jen na rozhodnutí společníků a do této skupiny patří dozorčí rada (Bartošíková a Štenglová, 2006). Ustanovením ve společenské smlouvě či zakladatelské listině mohou však vzniknout i další fakultativní orgány. Podle Dvořáka T. (2005) je možné vyjít ze základního principu soukromého práva, totiž že každý může činit, co zákon nezakazuje (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 3 Listiny), a tudíž takováto úprava je možná, neboť zákon to nevylučuje. Jedinou podmínkou pro členy těchto orgánů je, že musí být starší 18 let a musí být způsobilí k právním úkonům. 2.12.1
Valná hromada
Valná hromada je nejvýše postaveným orgánem společnosti s ručením omezeným. S tímto výrokem však mnozí nesouhlasí. Ševčík D. (2001) například tvrdí: „ Je jisté, že valná hromada je orgánem společnosti. Není však zřetelné, z jakého důvodu má být právě orgánem nejvyšším, a čnít proto nad jednateli, likvidátory i dozorčí radu. Domnívám se, že tak tomu být v konečných důsledcích nemůže a že úmyslem zákonodárce bylo vyjádřit jakýsi cerebrální charakter valné hromady sestávající právě ze společníků, jejichž vůle dala společnosti život.“ Každý společník má právo účastnit se valné hromady, případně se může účastnit v zastoupení zmocněncem, který má plnou moc. Podle §126 ObchZ zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti. Valná hromada má několik základních funkcí: ustanovení statutárního orgánu, rozhodování o důležitých otázkách, udílení pokynů dalším orgánům a také kontrolu plnění příkazů, které jim uložila. Konkrétní působnosti valné hromady jsou vymezeny v § 125 ObchZ, patří sem například: • schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64, • schvalování stanov a jejich změn, • rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností, • jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, • rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, • rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy a další.
22
Teoretická část
Valná hromada se musí podle zákona shromáždit minimálně jedenkrát ročně, svolávají ji jednatelé. Ti musí v písemné pozvánce oznámit program a termín konání, a to minimálně 15 dnů před dnem konání, není-li společenskou smlouvou stanoveno jinak. K přijetí rozhodnutí je ustanovena prostá většina hlasů společníků s tím, že musí dohromady disponovat alespoň polovinou všech hlasů. Vyšší hranice může být opět stanovena společenskou smlouvou. Každý společník vlastní jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu. Podle § 130 ObchZ mohou společníci přijímat rozhodnutí také mimo valnou hromadu. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. Bartošíková a Štenglová (2006) uvádí: „Za jeden ze základních znaků smíšené povahy společnosti s ručením omezeným je označováno to, že společníci mohou ve věcech spadajících jinak do působnosti valné hromady rozhodovat mimo valnou hromadu. V takovém případě vlastně vykonávají určitým způsobem vliv na řízení společnosti přímo, stejně jako společníci osobních společností…“ 2.12.2 Jednatelé Každá společnost s.r.o. je povinna stanovit jednoho nebo více jednatelů. Kolik jednatelů ve společnosti bude, záleží na rozhodnutí každé společnosti. První jednatelé musí být stanoveni ve společenské smlouvě. Musí být uveden jejich počet, jméno, bydliště a způsob jednání. Každý jednatel má pravomoc jednat samostatně jménem společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Zápis údajů o jednatelích je nutné uvést v obchodním rejstříku. Jednatelé tvoří statutární orgán společnosti a jsou jmenováni, ale také odvoláváni valnou hromadou (Dvořák, 2005). Jednatelem může být fyzická osoba, která má alespoň 18 let, je právně způsobilá a bezúhonná (doloženo výpisem z trestního rejstříku). Činnost jednatele společnosti můžeme rozdělit na dva okruhy. Prvním okruhem je zastupování společnosti na venek, tedy vzhledem k třetím osobám (uzavírání smluv, jednání před soudem a jinými orgány…). Druhým okruhem je tzv. obchodní jednání společnosti. Jedná se o činnost směrem dovnitř společnosti a rozumíme tím řízení společnosti, zejména organizování a řízení podnikatelského působení, dále rozhodování o záměrech podnikání. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 134 ObchZ). Dále jsou povinni podle § 135 ObchZ: • zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, • vést seznam společníků, • informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatele omezují určitá pravidla, aby se jejich jednání nedostalo do střetu se zájmy společnosti. Zákaz konkurence je vymezen v § 136 a nevyplývají-li ze společenské smlouvy nebo stanov další omezení, jednatel nesmí:
Teoretická část
23
• podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, • zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, • účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, • vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. Tato činnost může společnost velmi poškodit, je tedy vhodné rozšířit zákaz konkurence i na společníky zápisem do společenské smlouvy. Je rovněž možné zpřísnit podmínky zákazu. Pokud přece jen dojde k porušení zákazu, může společnost po této osobě žádat vydání obnosu z obchodu, při kterém zákaz konkurence porušila. Ve výjimečných případech může být osoba i trestně stíhána. 2.12.3 Dozorčí rada Dozorčí rada není ve společnosti s ručením omezeným zřizována povinně. Zda zřízena bude, záleží pouze na rozhodnutí společníků. Pokud se rozhodnou dozorčí radu zřídit, musí tuto skutečnost uvést ve společenské smlouvě. Tak mohou učinit při zakládání společnosti nebo společenskou smlouvu změnit v době existence společnosti. Informace o členech dozorčí rady se zapisují do obchodního rejstříku (Dvořák, 2005). Členové dozorčí rady jsou voleni (i odvoláváni) valnou hromadou a musí mít minimálně tři členy. Jejich maximální počet není podle zákona určen, ale musí být vždy jasně zapsán ve společenské smlouvě. Členem dozorčí rady se může stát pouze taková osoba, která splňuje zákonné podmínky způsobilosti. Může se jím stát pouze: • • • • • •
fyzická osoba starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, nenastala-li u ní překážka provozování živnosti, pokud není zároveň jednatelem společnosti, nevztahuje-li se na ni zákaz výkonu funkce (Dvořák, 2005).
Na všechny členy se stejně jako na jednatele vztahuje zákaz konkurence podle § 136 ObchZ. Zřízení dozorčí rady je, jak už jsem zmínila výše, nepovinné. Pokud ji ale valná hromada zřídí, musí působit minimálně v oblastech, které jí ukládá zákon. Větší působnost jí může být svěřena zápisem do společenské smlouvy. Dozorčí rada je kontrolním orgánem a podle § 138 ObchZ má tyto hlavní úkoly: • dohlížet na činnost jednatelů,
24
Teoretická část
• nahlížet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje, • přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě, • podávat zprávu valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, není-li tato lhůta stanovena, pak jednou ročně. Všichni členové dozorčí rady mají právo účastnit se valné hromady. Podle § 140 ObchZ jim musí být uděleno slovo, kdykoliv o něj požádají. Dozorčí rada může svolat valnou hromadu, pokud to vyžaduje situace ve společnosti. Posouzení situace, a zda je nutné svolat valnou hromadu, je čistě v kompetenci dozorčí rady. Podle mého názoru se může jednat například o problémy v oblasti hospodaření, nebo pokud zjistí, že jednatelé neplní své povinnosti.
2.13 Rezervní fond „Rezervní fond je část obchodního jmění společnosti, jehož použití je omezeno na krytí ztrát nebo opatření, která mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti (Epravo, 2001).“ Společnost s ručením omezeným je povinna vytvářet rezervní fond ze zákona. Může být zřízen při vzniku společnosti nebo až za její existence. Doba vytvoření a výše rezervního fondu je ve společenské smlouvě. Vytváří se ze zisku běžného účetního období po zdanění. Právní úpravu rezervního fondu nalezneme obecně v § 67 a podrobněji v §124 ObchZ. Není-li společenskou smlouvou stanoveno jinak, společnost vytváří rezervní fond v prvním roce ve výši minimálně 10 % z čistého zisku, ale ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. V každém dalším roce se navyšuje alespoň o 5 % z čistého zisku, až do výše stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami, nejméně ale do výše 10% základního kapitálu. Z mého pohledu je tato minimální hranice nedostačující. Pokud by společnost měla základní kapitál v minimální výši, tedy 200 000 Kč, hladina rezervního fondu by byla 20 000 Kč. Myslím si, že v případě finančních problémů tato suma problémy společnosti nevyřeší a k řešení ani příliš nepomůže.
2.14 Statistiky společnosti s.r.o. V úvodu jsem uváděla, že společnost s ručením omezeným je v České Republice jednou z nejpoužívanějších právnických forem podnikání. Výhody, jak jsem již uváděla výše, jsou patrné např. u ručení a vkladu společníků a základního kapitálu. Je to tedy dle mého názoru forma podnikání, která je dostupná podnikatelům, kteří nedisponují značným počátečním kapitálem, a zajišťuje také nižší míru rizikovosti díky omezenému ručení. V následujícím grafu bych chtěla ukázat strukturu právních forem podnikání obchodních společností.
Teoretická část
Obr. 1
25
Právní formy podnikání ČR v roce 2011
Zdroj: ČSÚ, 2012a
V grafu je na první pohled patrné majoritní zastoupení společnosti s ručením omezeným, které činí 91 %. Ostatní formy podnikání jsou vůči zastoupení společnosti s.r.o. zanedbatelné. Akciová společnost má pouze 7 %. Zastoupení osobních společností je pak téměř mizivé. Z tohoto grafu usuzuji, že výhody společnosti s.r.o. jsou opravdu zřetelné a značné v porovnání s ostatními formami. Tab. 1 2011
Celkový počet a počet nově založených a zaniklých společností s.r.o. v letech 2006 -
Celkový počet Počet nově založených Počet zaniklých
2006 244 417
2007 261 449
2008 2009 2010 280 395 297 647 315 289
2011 332 005
16 395
20 938
22 633
21 717
22 456
21 180
2 809
3 872
3 863
4 427
4 520
4 695
Zdroj: ČSÚ, 2012b
V tabulce můžeme vidět, jak rostl počet společností s.r.o. v minulých letech. Počet společností paradoxně nejvíce vrostl v roce 2008, kdy na podzim propukla ekonomická krize. Předpokládám proto, že v tomto roce nevznikaly ani tak zcela nové společnosti, ale spousta podnikatelů změnila formu podnikání s cílem menšího rizika v případě existenčních problémů společnosti. Hlavní výhodu pro tyto podnikatele opět vidím v omezeném ručení. Toto mohlo být podle mě zajímavé pro podnikající fyzické osoby, které v případě bankrotu nechtěly přijít o celý svůj majetek. Připadá mi to jako logický krok v takovémto problematickém období. Od roku 2008 je nárůst společností s.r.o. více méně stabilní. Od
26
Teoretická část
roku 2006 však mírně narůstá zánik společností s.r.o. Toto opět přisuzuji ekonomické krizi, zatímco v roce 2006 počet zaniklých firem nedosahoval 3000, v roce 2011 toto číslo přesáhlo 4 500. Samozřejmě nelze vše přisuzovat pouze ekonomické krizi, podle mého názoru jsou společnosti s.r.o. natolik dostupnou formou podnikání, že začnou podnikat i lidé, kteří si neuvědomí, co takové podnikání vůbec obnáší. 2.14.1
Tzv. mrtvé podniky
I přes to, že společností s ručením omezeným je poměrně vysoký počet, neznamená to, že jsou všechny tyto podniky aktivní a vykazují podnikatelskou činnost. Tzv. mrtvá firma znamená, že je tato firma stále zapsána v obchodním rejstříku, ale fakticky už neexistuje. Je to jednodušší řešení, než žádat o výmaz z obchodního rejstříku, což je komplikované jak časově, tak i finančně, navíc je třeba splnit podmínky, které jsou stanoveny v zákoně (§ 68 ObchZ). Tab. 2
Počet tzv. mrtvých podniků a aktivních společností
Celkový počet Aktivní spol. Mrtvé spol.
2006 2007 2008 2009 2010 2011 244 417 261 449 280 395 297 647 315 289 332 005 168 608 178 435 210 398 194 728 221 428 237 961 75 809 83 014 69 997 102 919 93 861 94 044
Zdroj: ČSÚ, 2012a
Z tabulky můžeme vidět rapidní navýšení mrtvých společností v roce 2009. Opět to považuji za důsledek ekonomické krize. Od tohoto časového úseku počet mrtvých firem trochu poklesl a udržuje téměř konstantní charakter. Co mě zaujalo, je rok 2008. Jak jsem již výše uváděla, v tomto roce propukla ekonomická krize, ale paradoxně byl v tomto roce nejmenší počet mrtvých firem. Je ovšem pravda, že krize propukla až na podzim a tudíž se její důsledky v roce 2008 nestihly projevit a ovlivňují tedy až rok 2009. Na principu mrtvých společností fungují i firmy na klíč. Tyto firmy jsou však už zakládány s úmyslem, že nebudou aktivní až do té doby, kdy je koupí nový majitel.
Praktická část
27
3 Praktická část V této části práce se budu zabývat modelovou situací procesu vzniku společnosti s.r.o., kterou budu demonstrovat na již vzniklé společnosti Hošek – Lebišová s.r.o. Vůbec prvním krokem by měl být podnikatelský záměr společně s analýzami prostředí, konkurence atd. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, že založení společnosti je pouze prvním krokem celého podnikání. Podle mého názoru je dobrá příprava plánu podnikání nejdůležitější částí k tomu, aby byla nově vzniklá firma už od začátku aktivní a dobře prosperovala. Společnost Hošek – Lebišová s.r.o. se tomuto kroku vyhnula. Neprovedla počáteční analýzu konkurence a trhu a pro počáteční podnikání zvolila pouze provozovnu orientovanou převážně na řezané a částečně i pokojové rostliny, také mimo jiné z důvodu financí, protože si nechtěla vzít hned na počátku podnikání úvěr. Konkurence v této oblasti byla ale poměrně vysoká a předpokládaný zisk nebyl tak velký. Proto se společníci po nějaké době rozhodli rozšířit rozsah služeb a nabízeného zboží a specializovat se na komplexní služby. Těchto chyb se mohli vyvarovat sestavením vhodných analýz a podnikatelského záměru, které jsem se rozhodla vypracovat za ně dodatečně z mého pohledu. V druhé části se budu zabývat dalšími variantami založení společnosti a jejich rozpočty.
3.1 Podnikatelský záměr Tato společnost se zabývá především prodejem květin a dekorací pro interiéry i exteriéry. Orientují se nejen na řezané květiny, ale především na balkonové květiny. Poskytují i kompletní květinový servis např. pro svatby. 3.1.1
Předmět podnikání
Předmětem podnikání společnosti Hošek – Lebišová s.r.o. je hlavně zahradnická činnost. Firma nabízí širokou škálu řezaných i pokojových květin. Na jaře zajišťují kompletní servis balkonových květin, který spočívá v osázení samozavlažovacích truhlíků, takže si zákazníci koupí již hotový produkt. Nabízí také donáškovou službu do domu. Zajistí objednávky i rostlin, které nejsou běžně dostupné. Nabízí také sezónní dekorace a dárkové předměty jako je bižuterie, luxusní čokoláda, kvalitní víno apod. a příjemné posezení v zimní zahradě u šálku kávy s bezplatným poradenstvím a dětským koutkem. 3.1.2
Cíle podniku
Hlavním cílem firmy je spokojenost zákazníků, vysoká úroveň služeb a profesionální přístup k zákazníkům. Výhledově chystají rozšíření prodeje i v dalších lokalitách.
28
Praktická část
3.2 Analýza podnikatelského prostředí Ještě před tím, než vytvoříme konkrétní podnikatelský záměr, je třeba provést analýzu podnikatelského prostředí. Je třeba vytipovat faktory, které vytváří možné podnikatelské příležitosti, ale i možné hrozby. 3.2.1
Porterův model hybných sil
• Riziko vstupu potenciálních konkurentů: Samozřejmě riziko vstupu nových konkurentů existuje vždycky. Na druhé straně však předpokládám, že v tomto případě až tolik nehrozí. Žďár nad Sázavou je menší město, takže odbyt už teď není tak velký a současně je tu už tolik existujících konkurentů, že se toto odvětví stává pro nové potencionální konkurenty neatraktivní. • Rivalita mezi současnými konkurenty: Hlavní konkurenci představuje asi šest květinářství, ale většina z nich se zabývá právě pouze řezanými květinami a částečně pokojovými rostlinami, proto společnost z mého pohledu příliš neohrozí. Největším konkurentem je Květinka Veselská, která je ve městě zavedenou kvalitní značkou a také Zahrada Vysočina, která se orientuje zejména na exteriérové rostliny. Výhodou naší firmy je umístění provozovny ve vlastním domě, takže nemají náklady na pronájem a proto mohou nabídnout atraktivnější ceny pro zákazníky. Zároveň jsou ochotni poskytnout služby i mimo pracovní dobu a o víkendech. • Vliv odběratelů: Firma může zákazníky ovlivnit nabídkou nižších cen a komplexnějších služeb. Dále využitím různých marketingových nástrojů. • Vliv dodavatelů: Vliv dodavatelů není tak velký. Firma si většinu kvalitního zboží zajišťuje vlastním dovozem z Holandska, takže na dodavatelích není více méně závislá. Spolumajitelka má navíc kontakty s předchozí podnikatelské činnosti. • Hrozba substitutů: Tato hrozba je daná už samotným sortimentem firmy, kdy jsou veškeré produkty snadno nahraditelné. 3.2.2
Analýza konkurence
Jak vyplynulo z Porterova modelu, naším hlavním konkurentem je firma Květinka Veselská a Zahradnictví Vysočina. To však neznamená, že ostatní firmy nemohou naši společnost ohrozit, i když je jejich nabídka pouze omezená. Proto jsem se rozhodla zanalyzovat jejich silné a slabé stránky a porovnat produkty, které nabízejí. Květinka Veselská Veselská 12/21 Nabídka: • Řezané květiny • Vazba květin • Pokojové rostliny
Praktická část
• Květinová výzdoba • Dekorační předměty Silné stránky: • • • •
Zavedená značka Poloha v centru města Vysoká profesionalita Kvalitní personál
Slabé stránky: • Vyšší náklady (pronájem) • Závislost na dodavatelích • Absence parkoviště Zahradnictví Vysočina Brodská 104 Nabídka: • • • • • • •
Realizace zahrad Realizace jezírek a vodních ploch Vazby květin Interiérové rostliny Zahradnické potřeby Stromky Sazenice
Silné stránky: • • • • •
Zavedená značka Provozovna umístěná přímo v jejich zahradě, skvělá forma reklamy Kompletní servis od návrhu po realizaci Výstavy Vyškolený personál
Slabé stránky: • Absence parkoviště • Sezónní odbyt Květinářství Flowers Strojírenská 396/4 Nabídka: • • • •
Řezané květiny Vazba květin Pokojové rostliny Dekorační předměty v omezené nabídce
29
30
Praktická část
Silné stránky: • Poloha u nákupního centra Slabé stránky: • Vyšší náklady • Nepříliš zavedená značka • Nekvalitní personál Květinářství Camelie Vysocká 18 Nabídka: • Řezané květiny • Vazby květin • Keramika Silné stránky • Dovoz do domu • Nížší ceny (nejsou náklady na pronájem) Slabé stránky • Umístění provozovny • Neškolený personál Z uvedené analýzy je patrné ohrožení ze strany Květinky Veselská a částečně Zahrady Vysočina. Květinka Veselská nabízí zejména řezané rostliny a dekorace, pro naši firmu je proto konkurentem zejména v oblasti vazeb řezaných květin. Naopak Zahrada Vysočina je konkurentem v oblasti exteriéru, orientuje se sice zejména na návrhy a následnou realizaci zahrad, ale prodává i menší květináčové stromky stejně jako firma Hošek - Lebišová. Další dvě květinářství jsou pouze malé firmy s omezenou nabídkou a orientací pouze na řezané květiny. Proto z mého pohledu pro naši firmu nepředstavují vážnější konkurenci. Z uvedených skutečností vyplývá, že je třeba najít takový produkt, který nás od těchto konkurenčních firem odliší a přiláká zákazníky. Řešení se pokusím najít v následujících krocích. 3.2.3
Swot analýza
Na základě informací, které jsem získala analýzou konkurenčního prostředí, bude vytvořena SWOT analýza.
Praktická část
Tab. 3
31
Swot analýza společnosti Hošek – Lebišová s.r.o.
Silné stránky (Strength) Zkušenosti spolumajitelky z předchozí ho podnikání Služby 24 h/7 dní Nižší ceny Komplexní služby Dovoz do domu Nezávislost na dodavatelích Poloha podniku (frekventovaná silnice) Velké parkoviště Dětský koutek Příležitosti (Opportunities) Rozšíření sortimentu a služeb Růst na trhu Velká konkurenceschopnost Možnost rozšíření a vznik nových provozoven
Slabé stránky (Weaknesses)
Sezónní odbyt Malá firma Absence vyškoleného personálu Nová firma
Hrozby (Threats) Konkurence Nedostatek kvalitního personálu Cenová válka Ztráta zákazníků
Zdroj: Vlastní práce
Z uvedené tabulky vyplývají silné a slabé stránky podniku. Co tabulka nezahrnuje, je skutečnost, že zakladatelé jsou i životní partneři. To může být na jednu stranu silná stránka, protože oba usilují stejnou měrou o prosperitu firmy a zisk jde do jedné rodiny, takže zde není ani rivalita. Zároveň to ale může být i slabou stránkou do budoucna, v případě rozchodu obou partnerů může být existence firmy vážně ohrožena. 3.2.4
Analýza marketingového mixu
Marketingový mix není přímou součástí podnikatelského plánu a analýz podnikatelského prostředí, ale podle mého názoru je neméně důležitý. Je dobré, pokud si zakladatelé ujasní záležitosti, které se mixu týkají, ještě před vznikem společnosti, zejména proto, aby se firma co nejdříve dostala do povědomí potencionálních zákazníků a na základě toho začala co nejdříve vytvářet zisk. Při absenci marketingové strategie firma zbytečně nevyužívá svého potenciálu již po vzniku.
32 Tab. 4
Praktická část Marketingový mix společnosti Hošek – Lebišová s.r.o.
Produkt
Cena
Distribuce
Propagace
Lidé
Řezané květiny Vazba květin Pokojové rostliny Balkonové květiny a jejich komplexní servis Sezónní dekorace Dárkové předměty Komplexní servis květinové výzdoby (svatby, oslavy…) Poradenská služba Sezónní floristická dílna pro veřejnost Penetrační cenová strategie Přechodné slevy Vytváření balíčků Prodej v obchodě podniku Vedlejší prodej (výstavy, trhy…) Donášková služba na základě objednávek telefonicky nebo přes internet Reklama v místním tisku a rádiu Webové stránky Reklamní tabule Letáčky do schránek Účast na výstavách Public relations – semináře, odborné články Design exteriéru prodejny Spolehliví zaměstnanci Školení zaměstnanců
Zdroj: Vlastní práce
3.2.5
Finanční rozpočet
Společnost musí počítat s náklady na provoz podniku, režijními a mzdovými náklady. Do finančního rozpočtu patří i pronájem, který však s naším podnikem nesouvisí. Do podniku bude kromě těchto uvedených nákladů samozřejmě vloženo i 200 000 Kč na základní kapitál. Z předchozí podnikatelské činnosti nemají společníci dostatek finančních prostředků na pokrytí veškerých počátečních výdajů. Pokud odečtu finance na samotné založení podniku (základní kapitál a náklady na založení společnosti, které budou vyčísleny v kapitole 3.10), budou disponovat pouze 100 000 Kč. Proto využijí i cizí zdroje v podobě úvěru na dalších 200 000 Kč. Společnost, jak jsem již uvedla v úvodu, si nechtěla brát na počátku existence půjčku a využila pouze vlastní zdroje. Proto nedokázala provozovnu vybavit tak, jak bylo potřeba. Po odečtení všech režijních nákladů mohli nakoupit pouze základní vybavení jako je pult, pokladna a několik regálů. Většina zboží byla
Praktická část
33
prezentována na zapůjčených stolech nebo na zemi (vázy, květináče, větší pokojové rostliny). Zákazníci viděli hned po vstupu do obchodu, že je vše pouze v provizorních podmínkách, což nedělalo dobrý dojem. Z mého pohledu je pro prezentaci firmy důležité, aby už od začátku působila profesionálním dojmem a nebudila dojem pouze krátkodobé provozovny. Tab. 5
Počáteční náklady na vybavení a propagaci
Vybavení obchodu Chladicí box Registrační pokladna Pult Regály a stoly Dětský koutek Nábytek na posezení Kancelář Počítač Tiskárna, fax, příslušenství Software Nábytek (skříň, stůl, židle) Kancelářské potřeby (šanony, papíry aj.) Propagace Webové stránky Letáčky Reklamní tabule Reklama v tisku a rádiu
148 800 Kč 75 000 Kč 6 000 Kč 11 000 Kč 45 000 Kč 5 000 Kč 6 800 Kč 75 000 Kč 20 000 Kč 8 000 Kč 25 000 Kč 17 000 Kč 5 000 Kč 18 100 Kč 10 000 Kč 3 200 Kč 2 100 Kč 2 800 Kč
Zdroj: Vlastní práce
Společnost umístí jednu reklamní tabuli k hlavní silnici, která je asi 100 m od obchodu. Na budově reklamní štít není potřeba, směrem k hlavní cestě je prosklená část obchodu s pokojovými rostlinami, která sama o sobě slouží jako reklama. K reklamě poslouží i design exteriéru, kde jsou umístěny některé venkovní květiny a sezónní dekorace. Reklama v místním tisku Vysočina stojí 35 Kč za jeden řádek, společnosti budou stačit řádky 4 a bude zde inzerována pětkrát. Celková cena je tedy 700 Kč. Rádio Vysočina nabízí 7 - 10 třiceti vteřinových spotů za 2 100 Kč. Letáčky zvolíme ve formátu A5 v počtu 5 000 kusů. Celkové náklady na vybavení kanceláře a obchodu před zahájením provozu budou činit 241 900 Kč.
34 Tab. 6
Praktická část Režijní náklady společnosti na měsíc
Režijní měsíční náklady Inkaso Telefon, internet Odvoz odpadu
2 770 Kč 1 270 Kč 1 000 Kč 500 Kč
Zdroj: Vlastní práce
Měsíční náklady na provoz prodejny nejsou vysoké, protože provozovna je v domě majitelů a celý objekt je vytápěn centrálně kotlem na dřevo, které si majitel zajišťuje sám z vlastního lesa. Platí tedy pouze elektřinu a vodu. Veškeré náklady na inkaso jsou za celý třípatrový dům, ročně platí kolem 38 000 Kč. Obchod se nachází pouze v přízemí, a proto jsem zde vyčíslila pouze poměrnou část, která činí zhruba 40 %. V úvahu jsem vzala celodenní osvětlení regálů, chladicí box a spotřebu vody na zalévání květin. Tab. 7
Měsíční režijní mzdové náklady
Režijní mzdové náklady Hrubá mzda Sociální pojištění 25 % Zdravotní pojištění 9%
40 200 Kč 15 000 Kč / 30 000 Kč (2 zaměstnanci) 3 750 Kč / 7 500 Kč 1 350 Kč /2 700 Kč
Zdroj: Vlastní práce
Na začátku v obchodě budou dva zaměstnanci. Budou zaměstnáni na hlavní pracovní poměr, a proto je třeba počítat i se zákonnými odvody. Celkové režijní náklady činí 42 970 Kč. Po provedení všech analýz a sestavení podnikatelského plánu můžeme přejít k samotnému založení společnosti.
3.3 Společenská smlouva Počátečním krokem při zakládání společnosti s ručením omezeným je sepsání společenské smlouvy, která musí být následně notářsky ověřena. Jak jsem již uvedla výše, společenská smlouva musí mít určité náležitosti (obligatorní), stanovené společenskou smlouvou. Navíc může obsahovat i náležitosti dobrovolné (fakultativní). Společenská smlouva je uvedena v PŘÍLOZE 1. Společenská smlouva o založení společnosti Hošek – Lebišová s.r.o. byla sepsána a notářsky ověřena 3.7. 2006. V roce 2008 došlo ke změně některých náležitostí a tedy i ke změně společenské smlouvy. Společníci se dohodli, že ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu obou společníků.
Praktická část
35
Obchodní firma V druhém článku již zmíněného dokumentu je stanovení obchodní firmy. Podle mého názoru se jedná o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, protože tímto jménem se společnost bude prezentovat na venek. Důležité je i z marketingového hlediska. Obchodní firma by měla být jednoduchá na zapamatování a co nejoriginálnější. Výběr obchodního jména ale nemusí být jednoduchým krokem. Mnoho slovních spojení je už dávno zabráno. Proto je dobré ověřit, jestli konkrétní obchodní firma již existuje nebo ne. Učiníme tak v obchodním rejstříku. Paní Lebišová s panem Hoškem se rozhodli, že společnost bude mít název Hošek – Lebišová s.r.o. Sídlo společnosti Určení sídla společnosti je další podstatnou věcí. Podle článku tři je sídlo společnosti na adrese Palachova 1741/2, Žďár nad Sázavou 6, 591 01. Výběr tohoto sídla nebyl překvapující, nachází se zde i provozovna a společníci jsou vlastníky domu. Aby toto sídlo mohlo být zapsáno jako sídlo společnosti, je potřeba doložit Výpis z katastru nemovitostí a souhlas vlastníka společnosti s umístěním sídla. Společníci mají dvě možnosti označení sídla. Ve společenské smlouvě může být zapsáno buď celou adresou, nebo pouze označením obce, kde se sídlo nachází. Druhá možnost, tedy pouze označení obce, má značnou výhodu, pokud by společníci chtěli sídlo v rámci obce přestěhovat, nemusí měnit společenskou smlouvu. Výhoda se může projevit zejména ve velkých obcích jako je Praha nebo Brno. Úplná adresa však musí být zapsána v obchodním rejstříku. Společníci Jak jsem již zmínila, společnost bude mít dva společníky. • Josef Hošek, r.č. 671005/0325, Polnička 22, Žďár nad Sázavou 591 01 • Magda Lebišová, r.č.735407/3771, Dukelská 710/16, Boskovice 680 01 Společníci se v roce 2006 rozhodli pro jediného jednatele, pana Hoška, který jednal jménem společnosti samostatně. V roce 2008 se rozhodli společenskou smlouvu změnit. Jednatelem se stala i paní Lebišová. Každý jednatel získal oprávnění jednat samostatně jménem společnosti. Další změnou bylo i trvalé bydliště společníků. Adresa je shodná s adresou sídla společnosti. Změna společenské smlouvy s sebou přinesla další náklady na notářské poplatky. Doporučuji, aby si společníci dohodli a dobře zvážili všechny náležitosti společenské smlouvy včas ještě před sepsáním společenské smlouvy, aby se předešlo pozdějším změnám a s tím spojených vícenákladům. Vklady společníků a výše základního kapitálu Základní kapitál tvoří podstatnou část jak při zakládání společnosti, tak i při sestavování společenské smlouvy. Společníci se v článku 5 dohodli, že základní kapitál ponechají na minimální hranici pro společnost s.r.o. a to na 200 000 Kč.
36
Praktická část
Tento kapitál je vytvořen pouze peněžitým vkladem a musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku, jak jsem už zmínila v teoretické části práce. Oba společníci se dohodli, že každý vloží 50% základního kapitálu. Vklad každého z nich tedy tvořil 100 000 Kč. Zápisem do společenské smlouvy (článek šestý) takto muselo být učiněno do 15 dnů od podpisu notářského zápisu. Správce vkladu Správce vkladu je nutné dočasně stanovit před vznikem společnosti. Správcem může být jeden ze zakladatelů nebo banka. Společníci se rozhodli, že ve společnosti Hošek – Lebišová s.r.o. jako správce vkladu stanoví Magdu Lebišovou. Její povinností bylo zřídit zvláštní účet v bance, kam se budou splácet vklady společníků. Paní Lebišová účet založila u Komerční banky a.s. v pobočce Žďár nad Sázavou. Příslušná banka po splacení vkladů účet tzv. „zmrazila“ a nebylo možné s účtem disponovat před zápisem do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je nutné přiložit potvrzení od banky, že vklady společníků byly splaceny. Ta tak učiní po předložení kopie notářsky ověřené společenské smlouvy. Orgány společnosti Společníci se dohodli, že vytvoří pouze valnou hromadu a jednatele společnosti. Dozorčí radu zakládat nechtěli. Valná hromada Valnou hromadu tvoří oba společníci. Veškeré záležitosti valné hromady jako je její působnost, svolávání, hlasování a rozhodování se řídí podle obchodního zákoníku. Jednatel V době sepsání společenské smlouvy se společníci dohodli, že společnost bude mít pouze jednoho jednatele a to pana Hoška, který jednal a podepisoval jménem společnosti samostatně. V roce 2008 však toto rozhodnutí změnili a jednatelem se stala i paní Lebišová. Změnil se i způsob jednání. Každý jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Rezervní fond Společníci se rozhodli, že rezervní fond nebudou vytvářet při vzniku společnosti, ale až postupně z čistého zisku. V dalších krocích se řídili podle § 124 ObchZ. Podle zákoníku by rezervní fond měl dosáhnout do výše minimálně 10 % základního kapitálu. Pro společnost Hošek – Lebišová s.r.o. by to tedy znamenalo 20 000 Kč. Společníkům se tato výše zdála dostatečná. Podle mého názoru je to však na pokrytí případných ztrát společnosti velmi málo.
Praktická část
37
Jednání u notáře Protože si společníci ujasnili všechny základní údaje, notářský zápis společenské smlouvy už byl v podstatě jednoduchý. Cena notářského zápisu se pohybuje mezi 3000 a 4000 Kč, záleží na rozsahu dokumentu. Je třeba si dát ovšem pozor na nabídku stejnopisů a opisů společenské smlouvy (zakladatelské listiny). V ceně poplatku je zahrnut jeden stejnopis, potřebujeme-li další kopii, je lepší zvolit opis společenské smlouvy, který je výrazně levnější než další stejnopis. V rámci České Republiky je cena notářského zápisu více méně konstantní.
3.4 Výpis z katastru nemovitostí Výpis z katastru nemovitostí je nutné doložit ke společenské smlouvě. Je potřeba nejen pro zápis společnosti do obchodního rejstříku, ale také kvůli živnostenskému oprávnění. Podstatné je, že tento výpis nesmí být starší tří měsíců. Výpis si nemůže opatřit pouze vlastník nemovitosti, ale kdokoliv. Musí pouze znát identifikaci budovy jako je číslo listu vlastnictví, číslo popisné nebo katastrální území. Společníci mohli získat výpis z katastru nemovitostí dvěma způsoby. Prvním způsobem je výpis z katastrálního úřadu pro Vysočinu. Druhým je výpis z katastrálního pracoviště ve Žďáře nad Sázavou. Zde máme možnost dostavit se osobně, kdy dostaneme výpis na počkání nebo je možné získat výpis on-line. Zde je ovšem prodleva až 30 dnů. V současné době je další možností kontaktní místo veřejné zprávy Czech POINT, v době založení naší společnosti však ještě nebyla spuštěna. Zde je poplatek 100 až 150 Kč. Pan Hošek zvolil druhou možnost, kdy se dostavila na úřad ve Žďáře nad Sázavou. Toto pracoviště je v první řadě v obci sídla společnosti a spojil to také se získáním výpisu z rejstříku trestů.
3.5 Výpis z rejstříku trestů Výpis z rejstříku trestů byl potřeba pro oba společníky. Bezúhonnost jednatele společnosti, tedy pana Hoška je nutné doložit k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Paní Lebišová, jako odpovědný zástupce pro ohlášení živnosti, bude tento výpis potřebovat také. Musí dát opět pozor na to, že výpis nesmí být starší než tři měsíce. Výpis z rejstříku trestů bylo pro společníky možné získat: • v sídle Rejstříku trestů v Praze, • v sídle Krajského soudu v Brně (Ostrava, Plzeň) • na obecním úřadě (městském, místním, na zastupitelských úřadech…). Oba společníci si vybrali možnost městského úřadu ve Žďáře nad Sázavou. Bylo nezbytné vyplnit žádost a prokázat se průkazem totožnosti. Tuto vyplněnou žádost následně městský úřad odeslal na Rejstřík trestů v Praze a na uvedenou adresu výpis přišel do 2 až 3 týdnů. Oba společníci zaplatili správní poplatek 50
38
Praktická část
Kč. Pokud by výpis potřebovali rychleji, museli by požádat o výpis přímo v sídle Rejstříku trestů, Praha. Zde výpis vyhotoví na počkání za stejný poplatek 50 Kč. Jako i u výpisu z katastru nemovitostí přibyla v roce 2008 možnost využití kontaktního místa Czech POINT. Toto vyřízení je velmi jednoduché, vše je vyřízeno během 30 minut. V současné době je to dle mého názoru nejjednodušší možnost.
3.6 Získání živnostenského oprávnění Před zápisem do obchodního rejstříku musí ještě společnost získat oprávnění a to buď živnostenské, nebo podnikatelské. Potvrzením živnostenského oprávnění je buď živnostenský list, nebo koncesní listina, kterou vydá příslušný živnostenský úřad. Vyřizování živnostenského oprávnění je možné na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě. Na úřad můžeme žádost zaslat také poštou, do datové schránky nebo elektronicky. Pokud se rozhodneme pro tuto možnost, nesmíme zapomenout na elektronický podpis. Podání lze osobně učinit také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy CzechPOINT. Podání žádosti může kromě zakladatelů vyřídit i zmocněnec, a to na základě písemné plné moci. 3.6.1
Jednotný registrační formulář
Dnem 1. 8. 2006 byla na obecních úřadech zřízena tzv. Centrální registrační místa (CRM). Zde je klientům prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) umožněno kromě žádosti o živnostenské oprávnění také oznámení vůči dalším úřadům a institucím. Podnikatelé formulář mohou využít pro registraci na úřadu práce a finančním úřadě. Výhodou je to ale zejména pro podnikatele, který je OSVČ, ten se může prostřednictvím JRF registrovat navíc i u pojišťovny a na správě sociálního zabezpečení. JRF byl zpracován tak, aby byl co nejjednodušší jak pro klienty CRM, tak i pro zaměstnance úřadů, kteří s ním následně pracují. Jednotný registrační formulář se rozlišuje na dva typy, a to pro právnické a fyzické osoby. Tento formulář nahrazuje různé typy formulářů, které musel žadatel dříve vyplňovat. Formulář je možné vyzvednout na obecním živnostenském úřadě nebo jej bezplatně stáhnout z internetových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. Zde najdeme i pokyny k jeho snadnějšímu vyplnění. Do formuláře je nutné uvést tyto údaje: • • • • • •
obchodní firma, sídlo, předmět podnikání, členové statutárního orgánu a jejich bydliště, odpovědný zástupce a jeho bydliště, pro jaký předmět podnikání je odpovědný zástupce ustanoven,
Praktická část
39
• datum a podpis. Společnost Hošek – Lebišová s.r.o. vznikla za několik málo měsíců po zřízení CRM. Ve společenské smlouvě jsou zapsány 4 předměty podnikání: zprostředkování obchodu a služeb, ubytovací služby, maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny a poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví. Všechny tyto činnosti bylo nutné ohlásit. Úkolu se ujala paní Lebišová, která žádost podala na Městském úřadě Žďár nad Sázavou. Zde musela vyplnit JRF a předložit doklady stanovené v § 46 odst. 2 ŽivnZ. Protože ještě nebyl proveden zápis do obchodního rejstříku, je nutné doložit doklad, který prokazuje založení společnosti. Paní Lebišová musela předložit kopii i originál společenské smlouvy. Kopie zůstává živnostenskému úřadu. Dále výpis z katastru nemovitostí a souhlas vlastníka nemovitosti. Živnostenský úřad také vyžaduje Čestné prohlášení odpovědného zástupce, kde osoba, která se má stát odpovědným zástupcem, souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis zástupce je nutné úředně ověřit nebo může učinit prohlášení před živnostenským úřadem. Dále je nutné doložit výpis z rejstříku trestů a odbornou způsobilost v oboru podle ŽivZ. Paní Lebišová musela předložit doklad o řádném ukončeném vzdělání, konkrétně předložila potvrzení o maturitě na zahradnické škole. Posledním dokladem, který je nutné přiložit k žádosti o živnostenské oprávnění je doklad o zaplacení správního poplatku, který činí 1000 Kč za každou ohlašovací živnost a 2000 Kč za žádost o koncesi. Poplatek musí být tedy zaplacen ještě před ohlášením živnosti. Existují 3 možnosti, jak poplatek uhradit - bankovním převodem, poštovní poukázkou nebo hotově v místě sídla živnostenského úřadu. Pan Hošek s paní Lebišovou měli všechny doklady vyřízené. Co se týče prohlášení odpovědného zástupce, paní Lebišová zvolila výhodnější variantu a prohlášení podepsal až na živnostenském úřadě. Vyhnula se tím poplatkům, které by musela zaplatit u notáře. Dokladem, který však zaplatit museli, byl doklad o zaplacení správního poplatku. Do společenské smlouvy uvedli 4 předměty podnikání, ale protože je ohlásili na základě jednoho podání, zaplatili pouze 1000 Kč. Za každé následující podání je správní poplatek 500 Kč. Paní Lebišová tak učinila v hotovosti na pokladně živnostenského úřadu, před ohlášením živnosti. Pokud žadatel splní všechny podmínky uvedené v živnostenském zákoně, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku. Takto musí učinit maximálně do 10 dnů ode dne, kdy bylo ohlášení doručeno. Právnickým osobám vzniká oprávnění až zápisem do obchodního rejstříku, které musí proběhnout nejdéle do 90 dnů od získání živnostenského oprávnění. Společnost Hošek – Lebišová s.r.o. splnila veškeré podmínky, které se týkaly ohlášení živnosti. Paní Lebišová předložila všechny požadované dokumenty. Živnostenský úřad tedy do pěti dnů vydal výpis z živnostenského rejstříku.
40
Praktická část
3.7 Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku Společnost s ručením omezeným může vzniknout až dnem, kdy je zapsána do obchodního rejstříku. Posledním krokem, který je nutné učinit pro její vznik, je návrh na zápis do obchodního rejstříku. Návrh se podává u místně příslušného rejstříkového soudu. Podle místa, kde daná firma sídlí, se návrh podá na jednom ze sedmi soudů. Společnost místně přísluší pod Krajský soud v Brně. Podle § 112 ObchZ musí návrh na zápis podepsat všichni jednatelé. Jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Tento návrh je nutné učinit do 90 dnů od doručení dokladů s podnikatelským oprávněním. V případě, že se jedná o nepodnikatelskou činnost společnosti, počítá se tato lhůta od založení společnosti. Pokud lhůta na podání návrhu propadne, nelze již návrh na zápis podat, protože podnikatelské oprávnění je už neplatné. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je možné podat buď v listinné, nebo elektronické podobě. Formulář, který se nazývá „Návrh na zápis nebo změny zapsaných údajů do rejstříku“ nalezneme na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Podle § 31 odst. 2 ObchZ musí být návrh na zápis doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin. K návrhu je nutné přiložit tyto přílohy: • • • • •
společenská smlouva nebo zakladatelská listina, výpis z živnostenského rejstříku, doklad o splacení vkladu, doklady o sídle (prohlášení vlastníka, výpis z katastru nemovitostí) doklady o jednatelích (výpis z rejstříku trestů, čestná prohlášení a podpisový vzor…) • doklady o členech dozorčí rady, jestliže byla zřízena • souhlas společníků se zápisem do obchodního rejstříku s ověřenými podpisy. Poplatek za prvozápis činil dříve 5000 Kč. Od 1. září tohoto roku ale vešla v platnost novela, která cenu zvýšila o pětinu. Poplatek se tedy zvýšil na 6000 Kč. Zaplatit ho lze buď nalepením kolku, nebo bezhotovostním převodem na účet soudu. 3.7.1
Čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele
K návrhu na zápis do obchodního rejstříku je nutné přiložit čestné prohlášení všech jednatelů a jejich podpisové vzory (PŘÍLOHA 2). Zde jednatelé prohlašují, že souhlasí se jmenováním a převzetím povinností, které se vztahují k této funkci. Neexistuje žádný důvod, proč by nemohli tuto funkci vykonávat a na jejich majetek nebyl prohlášen konkurz. K prohlášení je potřeba doložit Výpis z rejstříku trestů a Potvrzení o bezdlužnosti od finančního úřadu. K prohlášení patří i podpisový vzor, podle kterého se jednatel bude podepisovat.
Praktická část
41
3.8 Zápis do obchodního rejstříku Pokud navrhovatel splní a doloží všechny zákonem dané podmínky, má rejstříkový soud lhůtu 5 dnů pro zápis do obchodního rejstříku. Tato lhůta běží ode dne podání návrhu. Od této doby je společnost považována za vzniklou právnickou osobu a může jednat svým jménem. Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku, začínají společnosti plynout následující lhůty: • 8 dnů k zaregistrování u správy sociálního zabezpečení za předpokladu, že společnost má zaměstnance, • 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance, • 30 dnů k zaregistrování u finančního úřadu (CzechTrade, 2007a). Lhůty pro registraci jsou poměrně krátké, zejména u zdravotní pojišťovny a správy sociálního pojištění. Tuto lhůtu je nutné dodržet, v opačném případě totiž hrozí vysoké sankce. Doporučuji proto registrace neodkládat a vyřídit vše hned po zápisu do obchodního rejstříku. 3.8.1
Registrace u správy sociálního zabezpečení
Pokud má společnost zaměstnance, je nutné zaregistrovat je do 8 dnů. K formuláři musí být připojena kopie zápočtového listu a pracovní smlouvy. Povinnost zaregistrovat se má i sama společnost, přikládá kopii výpisu z obchodního rejstříku. Oznámení o registraci je možné podat osobně nebo vyplnit formulář a zaslat ho na příslušnou adresu. 3.8.2
Registrace u zdravotní pojišťovny
Společnost je povinna se do 8 dnů zaregistrovat ke každé zdravotní pojišťovně, ve které jsou pojištěni zaměstnanci. Společnost musí k formuláři přiložit kopii výpisu z obchodního rejstříku. Tyto formuláře se liší podle zdravotní pojišťovny. 3.8.3
Registrace u finančního úřadu
Podnikatel, který je zapsán do obchodního rejstříku má povinnost podat do 30 dnů přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně – Finanční úřad. Zde si může vyzvednout formulář „Přihláška k registraci právnické osoby“. K přihlášce na registraci je nutné opět přiložit kopii výpisu z obchodního rejstříku a smlouvy o zřízení a vedení bankovního účtu. Pro registraci je možné také využít formulář JRF. Společnost Hošek – Lebišová s.r.o. se rozhodla pro tuto možnost, protože formulář použili při ohlášení živnosti, museli však vyplnit ještě přílohu pro finanční úřad a správu sociálního zabezpečení. Pokud by společnost nedodržela podmínku registrace, může jí být udělena sankce ve výši až 2 mil. Kč.
42
Praktická část
3.9 Další způsoby založení společnosti Pokud si chceme založit společnost, nemusíme nutně obíhat všechny úřady a vyřizovat vše sami. Mimo tuto variantu existují další dvě možnosti a dle mého názoru mnohem pohodlnější. Společnost si můžeme nechat založit specializovanou společností, která za klienty vše vyřídí nebo si dokonce koupit společnost, která je již založená. 3.9.1
READY MADE
READY MADE společnosti je možné přeložit jako tzv. společnosti na klíč. Jedná se o prodej společností, které byly založeny již v minulosti (společností, která se tímto prodejem zabývá), ale nikdy nevykazovaly žádnou podnikatelskou aktivitu. Od svého vzniku jsou tzv. mrtvé. Takto získaná společnost má několik výhod. V první řadě je to rychlost, společnost se musí pouze v obchodním rejstříku přepsat na nového majitele, což je možné vyřídit do jednoho dne. Další výhodou jsou nízké náklady. Tyto společnosti, protože jsou zapsány v obchodním rejstříku, mají již splacen základní kapitál. Nový majitel musí samozřejmě kapitál také splatit, ale ne okamžitě při převodu na jeho osobu. Lze tedy získat firmu na splátky. Zákazník si musí zvolit pouze společnost, od které firmu koupí. Obvykle stačí jediná návštěva u notáře, kam se dostaví zájemce společně s prodejcem, který mu celý prodej zřídí. Majitelem se zákazník stává podpisem smlouvy o převodu obchodního podílu. Důvod založení společností tímto způsobem je tedy jasný. Jestliže pominu rychlost a nízké náklady, je to určitě i jednoduchost a nízká administrativní náročnost. V současné době počet společností, které prodávají firmy na klíč, velmi vzrostl. Jejich ceny, ale i kvalita se někdy i výrazně liší. Lze najít firmy, které společnosti prodávají za 10 tis., ale i za 30 tis. Kč. Je ovšem otázkou, zda se kvalita odvíjí od ceny. V průměru koupě společnosti stojí kolem 24 tis. Kč. 3.9.2
Založení společnosti na míru
V současné době se poměrně rozrůstá počet společností, které se specializují na zakládání společností. Jedná se o společnosti, které založí společnost přesně podle představ zákazníka. Vyřídí veškeré administrativní kroky, které by zákazník musel učinit sám. Jedinou starostí zákazníka je poskytnutí všech potřebných údajů a plné moci v potřebném rozsahu, dále pak povinnost složit základní kapitál na příslušný bankovní účet. Jako důvod pro zvolení této varianty založení společnosti specializované firmy např. uvádějí složitost formulářů, velké množství příloh, dlouhou dobu založení společnosti a nepřehlednost právního řádu. Cena se pohybuje kolem 20 tis. Kč.
Praktická část
43
3.10 Náklady na založení společnosti Pokud chceme založit společnost s.r.o., musíme počítat s náklady na založení a vznik, a to ne jenom peněžními, ale i časovými. Na první pohled se může zdát, že tyto náklady nebudou nijak vysoké. Pokud ale sečteme veškeré poplatky, zjistíme, že tomu tak úplně není. Tato kalkulace nám poté může ulehčit i rozhodnutí, zda si společnost nechat založit specializovanou společností, která se zabývá založením společnosti na míru, nebo ready made, nebo zda má zakladatel dostatek času a energie, aby to učinil sám. Tab. 8
Průměrné náklady na založení společnosti
Úkon Sepsání zakladatelské listiny Vydání stejnopisu (cena za jednu stranu) Ověření opisu se stejnopisem (cena za jednu stranu) Další poplatky u notáře Vyhotovení bankovního výpisu Ohlášení živnosti Výpis z živnostenského rejstříku Zápis do obchodního rejstříku Výpis z obchodního rejstříku Výpis z katastru nemovitostí Výpis z trestního rejstříku Ověření jednoho podpisu Celkové náklady
Cena 3 200 Kč 100 Kč 30 Kč 2 000 Kč 500 Kč 1 000 Kč 100 Kč 6 000 Kč 100 Kč 150 Kč 100 Kč 30 Kč 13 310 Kč
Zdroj: e-sro, 2012
Tyto celkové náklady jsou vesměs pouze orientační. Výpis z trestního rejstříku a katastru nemovitostí se dá získat i levněji. Uvedla jsem zde náklady maximální. Naopak vydání stejnopisu a ověřování opisů a podpisů je pouze za jednu stranu a jeden podpis. U konkrétních firem se zde cena tedy vyšplhá nahoru. I tak musím říci, že z mého pohledu jsou náklady na založení společnosti více méně zanedbatelné, uvědomíme-li si, že zakladatelé musí navíc disponovat základním kapitálem a kapitálem na provoz podniku.
44
Tab. 9
Praktická část
Průměrný čas na založení společnosti
Činnost Příprava dokumentace Sepsání zakladatelské listiny, ověřování listin a podpisů Složení základního kapitálu Obstarání dokumentů Ohlášení živnosti Pořízení výpisu z živnostenského rejstříku Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, získání výpisu Uvolnění účtu v bance Registrace na úřadech Celkový čas
Čas 5h 3h 2h 2h 3,5 h 1,5 h 5h 1,5 h 3h 26,5 h
Zdroj: e-sro, 2012
Ani průměrná doba pro založení mi nepřipadá nijak veliká. Zakladatel musí počítat s tím, že nějaký čas na založení společnosti obětuje. Na druhou stranu však musím přiznat, že pokud mohu zvolit jinou cestu, abych nemusela jednotlivé úřady obíhat a abych se vyhnula čekání a vyřizování na úřadech, udělám to. 3.10.1
Porovnání nákladů s dalšími způsoby založení
Mnohem zajímavější bude srovnání všech tří způsobů založení společnosti. Zde zjistíme, jak se jednotlivé varianty v nákladech liší, a která je tedy z tohoto pohledu nejvýhodnější. Samozřejmě v současnosti existuje spousta firem, které se tímto zabývají, a jejich počet neustále narůstá. Většina z nich nabízí založení společnosti na míru i ready made. V důsledku velké konkurence jsou jejich ceny různé. Srovnání bude opět pouze orientační.
Praktická část
45
Tab. 10 Porovnání nákladů na Ready made společnosti a společností na míru (uvedené ceny jsou bez DPH)
Společnost Profispolečnosti.cz, s.r.o. Firmus, a.s. Společnosti pro Vás, s.r.o. SMART Office & Companies, s.r.o. EURO společnosti, a.s. AccArt, s.r.o. EASY SUPPORT, s.r.o. SETIME, s.r.o. FyrmyIhned.cz CENTRAL OFFICE, s.r.o. VKRD, s.r.o. SOFFICE, SE Companies.cz, s.r.o. FREEPORT, spol.sr.o.
Ready made Společnost na míru 20 900 Kč 17 900 Kč 21 400 Kč 21 400 Kč 21 900 Kč 19 900 Kč 39 000 Kč 25 990 Kč 21 900 Kč 16 900 Kč 25 000 Kč 28 000 Kč 22 800 Kč 17 200 Kč 25 000 Kč 17 000 Kč 29 000 Kč 10 900 Kč 20 500 Kč 14 900 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 21 900 Kč 19 900 Kč 19 900 Kč 24 900 Kč 21 900 Kč
Zdroj: webové stránky jednotlivých společností, 2012
Pokud se podíváme na jednotlivé ceny, v průměru se pohybují ve stejné hladině. U Ready made společností mě zaujala společnost SMART Office & Companies, s.r.o., která má nejdražší cenu 39 000 Kč. Od ceny nejlevnější, která je 19 900 Kč (firma Companies.cz, s.r.o.) se liší téměř o 20 000 Kč. Za tuto cenu by se dala založit další společnost. Je otázkou, zda investovat do dražších společností. Osobně si nemyslím, že by byl ve službách těchto společností takový kvalitativní rozdíl, za který by bylo žádoucí zaplatit o 20 000 Kč více. Rozdíl však může být ve skrytých poplatcích. Na to je nutné dát si pozor, pokud se rozhodneme využít této služby. Ceny společností založených na míru se průměrně pohybují okolo 20 000 Kč. To mi vzhledem k nákladům na založení společnosti, vyčíslených v tabulce 1, připadá odpovídající, vzhledem k tomu, že tyto společnosti musí také připočítat zisk a veškeré náklady spojené s cestováním na jednotlivé úřady apod. Co mě zarazilo, je cena firmy FyrmyIhned.cz, která činí 10 900 Kč. Srovnám-li tuto cenu opět s náklady s tabulkou 1, není mi jasné, jak se na tuto částku mohli dostat. Předpokládám zde pouze částečné služby a ne celé založení společnosti od počátku až po vznik. Průměrné ceny jednotlivých způsobů založení společnosti s.r.o. vypadají zhruba takto: • samostatné založení společnosti asi 14 000 Kč, • ready made společnosti 25 000 Kč, • založení společnosti na míru 19 500 Kč.
46
Praktická část
Všechny částky jsou dle mého názoru pro založení společnosti optimální. Je tedy na každém, které variantě dá přednost. Z mého pohledu má každá varianta své pro a proti. Osobně bych se asi rozhodovala mezi samostatným založením a společností založenou na míru. Samostatné založení je sice levnější, což by mi jako začátečníkovi bez velkého počátečního kapitálu vyhovovalo, na druhou stranu se založením nemám žádné zkušenosti a je možné, že bych nakonec zaplatila ještě více, např. pokud bych musela upravovat zakladatelské listiny. Asi bych se tedy obrátila na odborníky. Ready made společnost má pak podle mého názoru výhodu zejména v rychlosti, kdy je možné začít podnikat během několika málo dní. Dále si myslím, že je tato varianta výhodná zejména pro živnostníky, kteří si chtějí podnikání na fyzickou osobu změnit na právnickou, ať už z důvodu omezeného ručení u případných problémů nebo jiných.
Závěr
47
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala založením a vznikem společnosti s ručením omezeným. Hlavním cílem, který byl stanoven již v úvodu práce, bylo seznámení čtenářů s teoretickým základem společnosti s.r.o. a podmínkami, které je nutné splnit, pokud chtějí zakládat firmu. Dílčím cílem pak bylo vytvořit určitý manuál, který by orientaci v této problematice ulehčil. Teoretická část čtenáře seznamuje zejména s právní úpravou společnosti s.r.o. a základními informacemi, které se jí týkají a určitým způsobem ji také charakterizují. Jsou zde uvedeny také výhody a nevýhody této formy podnikání. V druhé části teorie jsem na datech z Českého statistického úřadu chtěla ukázat, že je společnost s ručením omezeným opravdu nejvyužívanější formou obchodních společností a má zde většinové zastoupení. I toto podle mého názoru ukazuje na výhody společnosti s. r. o. Dále jsem zde uvedla vývoj společnosti v minulých letech. Zde bylo vidět, že oblíbenost této formy podnikání stále stoupá a ani hospodářská krize v existenci společností s.r.o. nezpůsobila velký výkyv. Praktická část obsahuje modelovou situaci, kdy si dvě fyzické osoby chtějí založit společnost s.r.o. Celý proces založení je zde podrobně popsán. Začíná sepsáním společenské smlouvy, kde jsou ukázány její podstatné náležitosti, bez kterých by společnost nemohla vzniknout. Dále je zde ukázáno, co vše konkrétně musí zakladatelé vyřídit, včetně potřebných dokumentů, které je třeba doložit. Zde je také důležité si uvědomit, že vznikem právnické osoby nekončí zakladatelům povinnosti, které jsou se vznikem stále spojené. Je důležitá registrace na úřady, které musejí být provedeny v určité lhůtě. V případě, že tak neučiní, hrozí vysoké sankce. Společnost Hošek – Lebišová se hned na začátku dopustila z mého pohledu zásadní chyby, když si před vlastním aktem založení nepřipravila podnikatelský plán a ani neprovedla potřebné analýzy. Důsledkem toho byl v prvních letech nižší zisk, než společnost předpokládala a následně bylo třeba najít řešení, které by situaci zlepšilo. Proto jsem do úvodu praktické části zpracovala podnikatelský plán a analýzy tak, jak měly vypadat již před založením firmy. V úvodní části jsem vypracovala podnikatelský plán, který obsahuje i předmět podnikání a cíle společnosti, kterých má firma dosáhnout. Vytvořila jsem analýzu konkurence, kde jsem vytipovala dva hlavní konkurenty. Z informací získaných z této analýzy jsem vycházela při vytváření dalších analýz. Provedená SWOT analýza ukázala silné a slabé stránky podniku a příležitosti a hrozby, které mohou nastat v budoucím vývoji. V marketingovém mixu jsou uvedeny nabízené produkty a služby a je zde vytvořen i plán propagace, která byla v počátku existence společnosti také velmi podceněna. Pro celistvost podnikatelského plánu jsem vytvořila i počáteční finanční plán, který obsahuje nezbytné položky. Jak jsem již uvedla, podnikatelů neustále přibývá, a proto je snaha o určité zjednodušení při zakládání společnosti. Pozitivním krokem je zřízení CRM a formuláře JRF, který je možné využít nejen pro získání živnostenského oprávnění, ale i pro následnou registraci na úřadech.
48
Závěr
I přesto je však založení společnosti poměrně náročnou záležitostí. A to nejen v oblasti znalostí, kdy je třeba dobře znát zákony a vědět jaké dokumenty a v kolika kopiích je nutné doložit. Náročné je to také časově a finančně. Proto jsem uvedla i další dvě varianty založení a vzniku společnosti, které umožňují vyhnout se osobnímu vyřizování na úřadech. Je možné využít společnost, která se zabývá založením společnosti na míru nebo koupit již založenou společnost. V současnosti se tyto varianty stávají stále více oblíbenými a počet společností, které se tímto zabývají, stále roste. Ve své práci jsem uvedla výhody a nevýhody těchto společností a náklady porovnala s náklady na samostatné založení společnosti. Ceny takto založených společností jsou různé, ale dle mého názoru ne nijak vysoké. I toto tedy považuji za výhodu pro čtenáře. Nelze však říci, která varianta bude nejlepší. Záleží na každém, která kritéria jsou nejdůležitější pro rozhodnutí jakou variantu zvolit. Pokud je kritériem vybrat co nejlevnější způsob, osobně bych zvolila samostatné založení. Pokud je kritériem varianta s co nejnižší časovou zátěží, zvolila bych koupi již založené společnosti. Věřím, že uvedené skutečnosti v praktické části budou přínosem pro každého čtenáře, který se v dané problematice příliš neorientuje nebo dosud nezná alternativy pro založení a vznik společnosti s.r.o.
Literatura
49
5 Literatura Knižní zdroje: BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 660 s. ISBN 80-7179-441-4. DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným: komplexní pohled na s.r.o. 1. vyd. Praha: ASPI, 2002 483 s. ISBN 80-86395-37-5. DVOŘÁK, T. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2005. 516 s. ISBN 80-7357-089-0. ŠEVČÍK, D. Společnost s ručením omezeným: vzory podání a listin: právní úprava po novele. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001. 286 s. ISBN 80-7175099-9. BĚHOUNEK, P. Společnost s ručením omezeným: řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů a praxe. 7.vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 303 s. ISBN 978-80-7263-397-5. JANKŮ, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3. přeprac. a dopl. vyd. v Praze: C.H. Beck, 2008. 493 s. ISBN 978-80-7400-078-2. JOSKOVÁ, L., PRAVDA, P. Obchodní zákoník - úplné znění s úvodním komentářem: právní stav k 1. 7. 2010/ komentář Lucie Josková, Pavel Pravda. 7. vyd. Praha: Grada, 2010. 112 s. ISBN 978-80-247-3020-2. Internetové zdroje: AccArt, s.r.o. Založení společností a firem. Založení s.r.o. na míru, prodej nové ready made s.r.o. [online] 2012 [cit. 2012-10-2012]. Dostupné z www: http://zalozeni-spolecnosti.accart.cz/cenik-zalozeni-spolecnosti.htm APOGEO GROUP. Smart companies. Zakládáme a prodáváme společnosti již od roku 2001. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.smartcompanies.cz/cenik-ready-made-spolecnosti/ Businesscenter. Vydání koncesní listiny právnické osobě. [online] 1998b. Upravené vydání 2012 [cit. 2012-28-10]. Dostupné z www: http://business.center.cz/business/urady/zu/koncese-po.asp Businesscenter. Ohlášení živnosti právnickou osobou. [online] 1998a. Upravené vydání 2012 [cit. 2012-26-10]. Dostupné z www: http://business.center.cz/business/urady/zu/ohlaseni-po.asp CENTRAL OFFICE, s.r.o. Zakládání společností. [online] 2012 [cit. 2012-1012]. Dostupné z www: http://www.sidlo-firmy-virtualni-kancelar.cz/cenik Companies.cz, s.r.o. Zakládáme ready made společnosti - firmy na prodej na českém trhu. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.companies.cz/cz/cenik CzechTrade. Obchodní společnosti - založení a vznik. [online] 2007a. Upravené vydání 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z www:
50
Literatura
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zalozenivznik-opu-4645.html#b12 CzechTrade. Obchodní společnosti – změny: Změna sídla společnosti, předmětu podnikání. [online] 2007b. Upravené vydání 2012 [cit. 2012-25-10]. Dostupné z www: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodnispolecnosti-zmeny-opu-4622.html#b22 ČSÚ. Ekonomické subjekty podle právní formy. [online] 2012a [cit. 2012-0112]. Dostupné z www: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG9020 UC&&kapitola_id=6 ČSÚ. Vznik a zánik ekonomických subjektů podle právní formy. [online] 2012b [cit. 2012-01-12]. Dostupné z www: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG9120U C&&kapitola_id=6 EasySupport, s.r.o. Zůstaňte v klidu a nechte to na nás! [online] 2012 [cit. 201210-12]. Dostupné z www: http://www.easysupport.cz/cenik Epravo. Rezervní fond. [online] 2001 [cit. 2012-13-11]. Dostupné z www: http://www.epravo.cz/top/clanky/rezervni-fond-2766.html E-SRO. Náklady na založení společnosti. [online] 2012 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z www: http://www.e-sro.cz/naklady-zalozeni-spolecnosti.htm Euroekonom. Jak založit s.r.o. (společnost s ručením omezeným): Živnostenské oprávnění. [online] 2010 [cit. 2012-25-10]. Dostupné z www: http://www.euroekonom.cz/podnikani-sro2.php EUROSPOLEČNOSTI, a.s. Prodej ready made společností a zakládání společností. Vše na klíč, rychle a spolehlivě. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.eurospolecnosti.cz/ Firma v Anglii. Porovnání s.r.o. u nás a ve světě. [online] 2012 [cit. 2012-1812]. Dostupné z www: http://www.firmavanglii.cz/porovnani-sro-u-nas-vesvete Firmy ihned, s.r.o. Ready made společnost - již založená společnost - podnikáte ihned. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://firmyihned.cz/ Firmus, a.s. Pevný základ Vaší společnosti. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.firmus.cz/?id=cenik OK společnosti. Založení a prodej společností. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.ok-spolecnosti.cz/cenik/ Profispolečnosti.cz, s.r.o. Profesionální založení a prodej obchodních společností. Ceník našich služeb. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.profispolecnosti.cz/cenik/sluzby SETIME, s.r.o. Založené ready made společnosti. Bezpečný nákup společností. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.prodejsro.cz/cenik-ready-made-s-r-o-a-akciovych-spolecnosti/
Literatura
51
SOFFICE, SE. Naše rychlé a profesionální služby = Vaše spokojenost. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.ready-madespolecnosti-ostrava.cz/aktualni-nabidka Společnosti pro vás, s.r.o. Uděláme za Vás první krok. [online] 2012 [cit. 201210-12]. Dostupné z www: http://www.spolecnostiprovas.cz/cz/cenik VKRD, s.r.o. Založení společnosti, sídla pro společnosti. [online] 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z www: http://www.vkrd.cz/cenik/
52
Přílohy
Přílohy
Příloha 1
Příloha 2
