Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu „Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název klíčové aktivity (šablony)
III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
Zámořské objevy
Číslo DUMu
Chv_III/2_05_02
Autor:
Mgr. Martin Chovanec
Předmět / ročník
Dějepis / 1. ročník
Tematický celek
Novověk
Téma
Zámořské objevy
Druh učebního materiálu
pracovní list
Klíčová slova
zámořské objevy, Tordesillaská smlouva
Způsob použití výukového materiálu
Pracovní list pro žáky na téma Zámořské objevy, který slouží pro výkladovou část, řízený dialog a vyplňování.
Datum vytvoření DUMu
2. 11. 2012
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
ZÁMOŘSKÉ OBJEVY • •
daleké námořní plavby Evropanů s cílem objevit nové země nebo poznat blíže oblasti dosud málo prozkoumané počátek 15. – polovina 16. století Které oblasti Evropané prozkoumávali blížeji? ............................................................................................... Které oblasti Evropané objevovali? .................................................................................................................
PŘÍČINY vytvoř logické dvojice 1
rozvoj výroby
2
nedostatek zlata a stříbra
3
růst poptávky po luxusním zboží a koření z Orientu
4
velký nárůst cen luxusního zboží a koření
5
touha objevovat nové oblasti A B C D E
díky ovládnutí obchodních cest Turky nárůst o desítky procent hledání nových odbytišť výrobků a zdrojů surovin no comment vyšší potřeba peněz díky růstu nároků na přepych, drahé války, rozšíření peněžní renty stále více lidí touží po sklu, hedvábí a keramice a potřebuje přísady v kuchyni
PŘEDPOKLADY vytvoř logické dvojice 1
zlepšení orientace na moři
2
dokonalejší lodě
3
nové představy o světě
4
odvaha námořníků A B C D
no comment kulatost Země zdokonalení kompasu, lepší mapy, astroláby rychlejší, stabilnější, spolehlivější, zdokonalený systém plachet
Proč byla odvaha námořníků tak důležitým předpokladem pro uskutečňování zámořských objevů?
obr. 1
................................................................................................................ ..................... .......................................................................................... obr. 2
V čem spočíval předpoklad kulatosti Země pro uskutečňování zámořských objevů? ........................................................ ........................................................ ........................................................
Co je to astroláb?
........................................................
..................................................
•
hlavním cílem Evropanů bylo zpočátku nalezení nové cesty do Indie → dvě možnosti hledání cesty: › na jih a pak na východ → obeplutí Afriky › na západ → obeplutí Země
•
nejvíce Portugalci, Španělé a Italové → zkušení námořníci a kapitáni v 16. století také Nizozemci, Angličané a Francouzi
•
obr. 3
PORTUGALSKÉ PLAVBY • již počátkem 15. století snaha o africké zlato, slonovinu a otroky (organizátorem princ Jindřich Mořeplavec) • 1415 dobyta Ceuta, poté prozkoumávání západního pobřeží • až 1487 doplutí k Mysu dobré naděje (Bartolomeo Diaz) • 1498 doplutí do Indie (Vasco da Gama) • poté obsazení dnešní Malajsie a Indonésie → ovládnutí trhu s kořením • africké vnitrozemí nekolonizováno a ani pobřeží politicky neovládnuto → pouze vykořisťování • podél cesty do Indie budovány faktorie – obchodní stanice pro doplňování zásob lodí •
v polovině 16. století násilné spojení se Španělskem → úpadek portugalského koloniálního panství ⇒ koncem 16. století ovládli portugalské kolonie Nizozemci a Angličané
ŠPANĚLSKÉ PLAVBY • v srpnu 1492 vyplutí Kryštofa Kolumba (celkem tři lodě) západním směrem → 12. 10. 1492 u břehů dnešních Baham, poté Kuba a Hispaniola • následovaly další tři výpravy (zmapování Střední Ameriky), ale objeveno málo zlata a jeho objevitelské zásluhy zůstaly nedoceněny → 1506 umírá v zapomnění • na přelomu 15. a 16. století výpravy Ameriga Vespucciho → zjištění, že se jedná o nový kontinent → název Nový svět, od 1507 Amerika • 1513 Vasco de Balboa překonal Panamskou šíji → potvrzení existence nového kontinentu • 1519 – 1522 Fernão Magalhães obeplul Zemi → důkaz o kulatosti Země •
během 1. pol. 16. stol. ovládnutí velké části Střední a Jižní Ameriky → vytvoření španělského koloniálního panství obr. 4
Doplň k jednotlivým mořeplavcům příslušná čísla, která jednotlivé plavby označují. Vasco da Gama –
Kryštof Kolumbus –
Vasco de Balboa –
Amerigo Vespucci –
Bartolomeo Diaz –
Fernão Magalhães –
Co je označeno pod číslem 5? ........................................................
zásadní rozdíl mezi portugalskými a španělskými plavbami: S pomocí předcházející mapy urči zásadní rozdíl mezi portugalskými a španělskými plavbami? ........................................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................................... Tordesillaská smlouva • během několika let ovládli Španělé a Portugalci zámoří → první námořní a kolonizační velmoci ⇒ soupeření • proto již 1494 Tordesillaská smlouva – rozdělení sfér vlivu obou zemí na západní polokouli (hranice uprostřed Atlantiku, cca. 2 000 km západně od Kapverd → vše na východ je portugalské X vše na západ je španělské) ⇒ 1500 Portugalec Pedro Cabral objevil Brazílii (portugalská) obr. 5
PLAVBY OSTATNÍCH EVROPSKÝCH STÁTŮ • koncem 15. století Anglie a Francie získávají východní pobřeží dnešní Kanady a USA, poté území ve Střední Americe • koncem 16. století Nizozemsko na Portugalsku získává ostrovy v JV Asii • Anglie, Francie a Nizozemsko postupně od konce 16. století mnohem významnějšími námořními velmocemi než Portugalsko a Španělsko Které dnešní státy a území ovládala od 15. století: Anglie - ............................................................................................................................................................. Francie - ........................................................................................................................................................... V 17. a 18. století Francie a Velká Británie kolonizovaly další oblasti. S pomocí nápovědy urči jaké. (nápověda – Tasmanovo moře, James Cook, Společenské ostrovy (Tahiti), endemická fauna, Pán prstenů) ........................................................................................................................................................................... Ovládají dnes Britové a Francouzi nějaká tato území? ................................................................................... Kdy o tato území Britové a Francouzi přišli? ..................................................................................................
DŮSLEDKY ZÁMOŘSKÝCH OBJEVŮ přiřaď do jednotlivých kategorií příslušné důsledky politická oblast
1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8. 9. 10.
kulturní oblast
hospodářská oblast
příliv zlata a stříbra → pokles hodnoty peněz vznik prvních velmocí – Španělsko, Portugalsko, Anglie, Francie, Nizozemsko misionářská činnost změna hlavních produktů dálkového obchodu – místo zboží luxusního zboží denní spotřeby (sukno, sůl, obilí atd.) rozšíření vědy a obzorů – nové poznatky a vědní obory nové plodiny a hospodářská zvířata – brambory, kukuřice, rajčata, slunečnice, tabák, kakao, ananas; krůty, perličky díky prolínání evropské a domorodé kultury nově objevené oblasti součástí evropského civilizačního prostoru evropocentrismus – Evropa středem světového dění, zároveň prvořadé postavení přesun obchodních cest a center – ze Středomoří a Baltu do Atlantiku obchod do trojúhelníku
obr. 6
Nahraď ve zjednodušeném schématu jednotlivé komodity obchodu do trojúhelníku obecnými názvy – pracovní síla, suroviny, výrobky. AMERIKA
EVROPA
Proč byli do Ameriky voženi černí otroci, když v Americe žilo původní, indiánské, obyvatelstvo? .................................................................. .................................................................. Který světadíl a které státy na tomto obchodu nejvíce vydělávaly?
AFRIKA
.................................................................
Jaký je důsledek zámořských objevů z jazykového hlediska, který je platný dodnes? ...........................................................................................................................................................................
Zdroje: obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4
obr. 5 obr. 6
[cit. 2012-11-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Astrolabium.jpg [cit. 2012-11-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zmei_Gorinich_(colour_fixed).jpg (upraveno) [cit. 2012-11-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:IMF_advanced_economies_2008.svg&page=1 (upraveno) [cit. 2012-11-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=File:Magellan_Elcano_Circumnavigation-en.svg&page=1 (upraveno) [cit. 2012-11-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spain_and_Portugal.png (upraveno) [cit. 2012-11-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Philip_II%27s_realms_in_1598.png (upraveno)
ČORNEJ, P. a kol. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2002. ISBN 80-7235-194-X
