O roz ífiení nûkter ch cévnat ch rostlin na nejjiïnûj í Moravû II

Pfiíroda, Praha, 21: 117–192, 2004

O roz‰ífiení nûkter˘ch cévnat˘ch rostlin na nejjiÏnûj‰í Moravû II On the distribution of some vascular plants in southernmost Moravia (Czech Republic) II

JI¤Í DANIHELKA1, 2 & KATE¤INA ·UMBEROVÁ1, 3 Katedra botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, Kotláfiská 2, 611 37 Brno 2 Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Námûstí 32, 692 01 Mikulov 3 Botanick˘ ústav AV âR, oddûlení ekologie, Pofiíãí 3b, 603 00 Brno 1

Abstrakt: V roce 1992 bylo zahájeno síÈové floristické mapování nejjiÏnûj‰í Moravy zahrnující chránûnou krajinnou oblast Pálava a území, které k ní mûlo b˘t pfiipojeno, tj. nivu Dyje aÏ k soutoku s Moravou a Valtickou pahorkatinu. Zahrnuje fytogeografické podokresy (17b) Pavlovské kopce, (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a ãást fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. PouÏitá síÈ je odvozena od stfiedoevropské mapovací sítû, jejíÏ základní pole jsou rozdûlena na 100 elementárních polí. Pfiíspûvek pfiiná‰í nálezy 290 druhÛ a poddruhÛ cévnat˘ch rostlin, z toho 18 kfiíÏencÛ, pfieváÏnû z let 1995–2002. V 63 pfiípadech jde o nové nálezy nebo opomíjené v˘skyty v nûkterém z dotãen˘ch fytochorionÛ. Z rostlin, jejichÏ lokality jsou v pfiíspûvku obsaÏeny, je ãerveném seznamu ãeské kvûteny Chenopodium chenopodioides klasifikováno jako nezvûstné, 40 druhÛ a poddruhÛ jako kriticky ohroÏené a 44 jako silnû ohroÏené; 41 druhÛ je zákonem chránûno. Mimo jiné jsou prezentovány nálezy druhÛ Adonis flammea, Bupleurum rotundifolium, Carex stenophylla, Cerastium tenoreanum, Cuscuta lupuliformis, Cyperus michelianus, Eryngium planum, Heleochloa schoenoides, Nigella arvensis, Orobanche picridis, Phyllitis scolopendrium, Samolus valerandi, Senecio erucifolius, Thesium dollineri, Trigonella monspeliaca a Viola elatior. Klíãová slova: síÈové mapování, ohroÏené druhy, ãerven˘ seznam, âeská republika, Chenopodium chenopodioides Keywords: endangered species, Red List, plant records, grid mapping, Chenopodium chenopodioides Taxonomické pojetí a nomenklatura: KUBÁT 2002

Úvod Projekt síÈového mapování kvûteny chránûné krajinné oblasti Pálava se zrodil poãátkem devadesát˘ch let spolu s plánem jejího roz‰ífiení o Lednicko, Valticko a území nad soutokem Moravy a Dyje. K tomu zejména pro odpor LesÛ âeské republiky a ministerstva zemûdûlství nakonec nedo‰lo, ale práce na mapování, zahájené zjara roku 1992, s men‰í ãi vût‰í intenzitou pokraãují. První v˘sledky mapování byly shrnuty v roce 1995 ve sborníku pro úãastníky 34. floristického kursu âeské botanické spoleãnosti v Bfieclavi (DANIHELKA et al. 1995). Zmínûn˘ kurs, jehoÏ mnohé exkurze vedly také do území dotãeného síÈov˘m mapováním, v˘znamn˘m zpÛsobem pfiispûl k poznání kvûteny a pfiinesl mnoÏství zajímav˘ch nálezÛ, které byly uvefiejnûny o rok pozdûji (DANIHELKA & GRULICH 1996). 11

V letech 1994 aÏ 1996 vûnovala K. ·umberová velkou pozornost území nad soutokem Moravy a Dyje, jehoÏ kvûtenu a travinobylinnou vegetaci podrobnû popsala v diplomové práci (·UMBEROVÁ 1997). Údaje o v˘skytu zajímav˘ch vodních rostlin byly uvefiejnûny v podrobné nálezové zprávû (·UMBEROVÁ 1999), celková charakteristika kvûteny, doplnûná kartogramy roz‰ífiení vybran˘ch cévnat˘ch rostlin, byla podána v botanické monografii území na soutoku Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). Souãasnû s velkoryse pojat˘m síÈov˘m mapováním kvûteny probíhaly nûkteré men‰í projekty, napfi. mapování luk nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA & ·UMBEROVÁ 1997), inventarizace nûkolika maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území (DANIHELKA 1999b, c, d), zámeck˘ch parkÛ v Lednici a ve Valticích (DANIHELKA 1998, 2000) a jin˘ch lokalit (DANIHELKA 1999a), a koneãnû v letech 2001 a 2002 i mapování Natura 2000, které pfiinesly mnoÏství floristick˘ch údajÛ, jeÏ bylo moÏné vyuÏít také k celkovému poznání kvûteny. V roce 2001 zapoãal tfiílet˘ postdoktorandsk˘ projekt Cévnaté rostliny biosférické rezervace UNESCO Pálava, financovan˘ Grantovou agenturou âeské republiky. Jeho cílem je (1) dokonãit terénní mapování flóry cévnat˘ch rostlin roz‰ífiené biosférické rezervace UNESCO Pálava síÈovou metodou, (2) získané údaje uloÏit do databáze, která bude vyuÏita pro srovnání biodiversity v krajinném mûfiítku i pro praktické potfieby ochrany pfiírody, (3) zpracovat komentovan˘ katalog kvûteny zájmového území a (4) vyhodnotit zmûny kvûteny nejjiÏnûj‰í Moravy od poãátku botanického v˘zkumu aÏ do souãasnosti.

Studované území Vymezeno je na jihu státní hranicí s Rakouskem od Mikulova po soutok Moravy a Dyje a odtud státní hranicí se Slovenskem po silniãní most LanÏhot – Kúty. Jeho severní hranice dále vede po silnici pfies LanÏhot k Bfieclavi, odtud k Ladné, Podivínu a b˘val˘m inundaãním územím v katastrech Rakvic, Pfiítluk a Zajeãí k Nov˘m Ml˘nÛm. Odtud aÏ k Pavlovu tvofií severní hranici mapovaného území pravobfieÏní hráz dolní zdrÏe novoml˘nské soustavy, od Pavlova pak pfiibliÏnû silnice Pavlov – Dolní Vûstonice – Horní Vûstonice – Spálená hospoda. Smûrem k západu mezi Spálenou hospodou a západním okrajem Mikulova je studované území omezeno rychlostní silnicí Brno – Mikulov, západním okrajem Mikulova, odkud pak vede jeho hranice po b˘valé cestû do dolnorakouské vsi Ottenthal, shodnû s hranicí chránûné krajinné oblasti (viz obr. 1). Ve vztahu k regionálnû fytogeografickému ãlenûní âeské republiky (V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 103–121), zaujímá takto vymezené území vût‰inu fytogeografického podokresu (17b) Pavlovské vrchy (s v˘jimkou polní krajiny podél jihozápadní hranice fytochorionu), cel˘ podokres (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a ãást podokresu (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval (ãást nivy Dyje a Moravy, povodí Vãelínku s Lednick˘mi rybníky smûrem od Sedlce k v˘chodu a Bofií les). Na rozdíl od první ãásti pfiíspûvku (DANIHELKA et al. 1995) jsou v této zprávû zahrnuty téÏ údaje z hfiebene Pavlovsk˘ch kopcÛ, tj. z jádrové ãásti fytogeografického podokresu 17b.

Metodika Mapování probíhá v síti, která je odvozena od sítû stfiedoevropského mapování (SLAVÍK 1986). KaÏdé základní pole o velikosti 10’ × 6’ (napfi. 7165) je rozdûleno na ãtyfii 1 2

Dále v textu jako „pole podrobné mapovací sítû“. http://janitor.ten.cz





kvadranty o velikosti 5’ × 3’, oznaãené mal˘mi písmeny a–d (napfi. 7165a, 7165b...). KoneãnûkaÏd˘ kvadrant je dále rozdûlen na 25 elementárních polí 1 o stranách 1’ × 0,6’ (o stranû pfiibliÏnû 1,1 × 1,25 km, tj. pfiibliÏnû 1,37 km2), oznaãovan˘ch ãísly 1–25 v rovnobûÏkov˘ch fiadách (napfi. 7165b01, 7165b02 ... 7165b25).

Obr. 1. NejjiÏnûj‰í Morava; dotãená elementární pole mapovací sítû jsou po obvodu ohraniãena ‰edou teãkovanou ãarou. Mûfiítko asi 1 : 315 000. Fig. 1. Southernmost Moravia; the elementary fields of the mapping grid covered by recording are marked with a gray dotted line. Scale about 1 : 315 000.

Mapované území zasahuje celkem do 266 polí podrobné mapovací sítû, která jsou pokryta zcela nebo ãásteãnû. Ke kaÏdému je zaloÏen terénní zápisník v podobû ‰krtacího seznamu. Pokud se v tomto poli nachází napfi. zvlá‰tû chránûné území nebo jiná pozoruhodná lokalita, byl pro ni zaloÏen zvlá‰tní zápisník tak, aby bylo moÏné údaje vztáhnout k této dílãí plo‰e. Terénní záznamy byly hned od zaãátku ukládány do databáze: nejprve do jednoduché databáze





v programu FoxPro 2, pozdûji do tabulky v tabulkovém editoru Microsoft Excel. V roce 2002 byly v‰echny tyto záznamy z velké ãásti znovu ovûfieny podle terénních zápisníkÛ, doplnûny informací o autorech pozorování a datu nálezu, upraveny podle taxonomického pojetí pouÏitého v Klíãi ke kvûtenû âeské republiky (KUBÁT 2002) a nakonec pfievedeny do databáze v programu SurveyPro, kter˘ je souãástí programového balíku Janitor2 . Poãátkem bfiezna 2003 bylo v databázi 117 tis. záznamÛ, z nichÏ velká vût‰ina je lokalizována pomocí polí podrobné mapovací sítû. Databáze obsahuje zejména terénní nálezy J. Danihelky, V. Grulicha a K. ·umberové; dal‰í kolegové, jmenovitû J. W. Jongepier, R. Hlaváãek, ·. Husák, M. Chytr˘, Z. Kaplan, L. Hrouda, J. KoblíÏek, B. Mandák, P. Mártonfi, V. Pluhafi, P. Py‰ek, J. Rydlo, V. ¤ehofiek, R. ¤epka, J. Sádlo, M. ·tech, J. ·tûpánková a B. Trávníãek pfiispûli vedením exkurzí floristického kursu v Bfieclavi.

Struktura a cíle nálezové zprávy Taxony, jejichÏ lokality jsou uvedeny níÏe v textu, jsou uspofiádány abecednû. Lokality zji‰tûné od poãátku síÈového mapování v roce 1992, pfieváÏnû v‰ak od roku 1995 vãetnû, jsou fiazeny podle polí podrobné mapovací sítû. KaÏd˘ údaj je dále lokalizován obvykl˘m zpÛsobem pomocí místních názvÛ a vzdáleností, které se vztahují k jednoznaãnû identifikovatelnému místu nûjakého sídla, napfi. ke kostelu nebo Ïelezniãní stanici, pouze u nûkter˘ch star‰ích nálezÛ byla vzdálenost mûfiena od okraje sídla. K velké ãásti uveden˘ch nálezÛ existují herbáfiové doklady, které jsou uloÏeny v herbáfiích Regionálního muzea v Mikulovû (MMI), katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû (BRNU), Moravského zemského muzea v Brnû (BRNM) nebo katedry lesnické botaniky, dendrologie a typologie Lesnické a dfievafiské fakulty Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû (BRNL). Pokud není uvedeno místo uloÏení herbáfiového dokladu, je dosud rostlina v herbáfii autorÛ, popfi. není místo uloÏení herbáfiového dokladu (obvykle BRNU nebo MMI) zaneseno v databázi. Pouhá pozorování jsou od doloÏen˘ch nálezÛ odli‰ena formou zápisu: nejdfiíve následuje rok nebo léta pozorování, za ním autor (napfi. 1997 K. ·umberová). U nûkolika málo druhÛ, kde to povaÏujeme za úãelné, je uveden v˘ãet star‰ích herbáfiov˘ch dokladÛ ze sbírky MMI. Jména nálezcÛ a sbûratelÛ jsou zkrácena takto: JD – J. Danihelka; VG – V. Grulich; K· – K. ·umberová. Ke kaÏdému taxonu je pfiipojen komentáfi, jehoÏ cílem je zasadit uvedené nálezy do prostorové a historické souvislosti, a to formou odkazÛ na nedávné souhrnné práce (zejména DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ 1999, ·UMBEROVÁ et al. 2000), nûkteré novûj‰í dílãí pfiíspûvky, souborné taxonomicko-fytogeografické studie i historické zprávy od poãátkÛ moderních botanick˘ch bádání. V posledním pfiípadû jde vût‰inou pouze o kritick˘ v˘bûr, neboÈ ve‰keré zatím excerpované údaje jsou pfiístupné na internetu (DANIHELKA 2003). Souãástí komentáfie je v nûkolika pfiípadech informace o zniãení nalezi‰tû nebo o nebezpeãí, aÈ uÏ existujícím nebo potenciálním, které konkrétní populaci ohroÏuje. Jde-li o nové nebo zapomenuté nálezy v nûkterém fytochorionu, jak je tomu v mnoha pfiípadech, je tato skuteãnost v komentáfii explicitnû zmínûna. Za v˘ãtem nálezÛ jsou v tabulkách shrnuty nové nálezy pro fytogeografické okresy a podokresy a jsou uvedeny v˘ãty rostlin klasifikovan˘ch v ãerveném seznamu (PROCHÁZKA 2001) jako nezvûstné, kriticky ohroÏené a silnû ohroÏené, jakoÏ i seznam rostlin zvlá‰tû chránûn˘ch, jejichÏ lokality jsou obsaÏeny v této nálezové zprávû. Cílem tohoto floristického pfiíspûvku je zpfiístupnit ‰iroké botanické obci na jednom místû informace o aktuálních nálezech chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ, neofytÛ, fytogeograficky v˘znamn˘ch nebo jinak zajímav˘ch taxonÛ cévnat˘ch rostlin na nejjiÏnûj‰í Moravû tak, aby


mohly b˘t vyuÏity napfi. pfii praktické ochranû pfiírody i k dal‰ím bádáním. Zejména vyuÏití pfii praktické ochranû pfiírody je Ïádoucí, protoÏe podle aktuálních zku‰eností úfiady ochrany pfiírody buì nemají tyto informace k dispozici, anebo aspoÀ ve správních fiízeních rozhodují tak, jako by tyto informace nemûly. V na‰ich silách je v‰ak pouze pfiispût k odstranûní pfiedstíraného nebo skuteãného informaãního deficitu. V neposlední fiadû pfiispûl k vzniku této nálezové zprávy i subjektivní pocit, Ïe velká ãást v˘sledkÛ na‰eho dlouhodobého projektu leÏí nevyuÏita v terénních zápisnících a na pevn˘ch discích poãítaãÛ, a s kaÏd˘m uplynul˘m rokem beznadûjnû zastarává. K jiÏ uvefiejnûn˘m síÈov˘m kartogramÛm a struãn˘m komentáfiÛm (v na‰em pfiípadû viz napfi. ·UMBEROVÁ et al. 2000) scházejí i u velmi vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlin konkrétní údaje o nalezi‰tích, coÏ zmen‰uje informaãní hodnotu této syntézy. Je totiÏ zfiejmé, Ïe lokalizace pomocí elementárních polí mapovací sítû (tj. s maximální nepfiesností asi 830 m) je pro praktické vyuÏití málo vhodná.

Pfiehled nálezÛ Acorus calamus 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, bfieh tÛnû na louce u Panenského ml˘na 2,35 km VJV od kostela a severnû od Panenského ml˘na; 1995 JD; JD 2001 MMI. – 7166d06, Bulhary: západní cíp Mahenova jezera (Panvastr) severozápadnû od hájenky, ca 1 km V od kostela; 2002 JD. – 7166d24, Lednice: Podzámeck˘ (RÛÏov˘) rybník v zámeckém parku ca 200 m SV od zámecké kaple; 1995, 1998 JD. – 7267a17, Bfieclav-Po‰torná: mokfiina u silnice na okraji louky mezi severním okrajem vsi a Charvátskou Novou Vsí; 2000 JD. Pu‰kvorec je ve studované oblasti vzácn˘: od zaãátku mapovaní byl registrován v ‰esti polích podrobné mapovací sítû; kromû v˘‰e uveden˘ch lokalit téÏ na dvou místech nad soutokem Moravy a Dyje (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Historické údaje jsou z nivy Dyje jiÏnû od Pfiítluk (LAUS & SCHIERL 1900), od Podivína (SCHIERL 1902), z Hlohoveckého rybníka (ZIMMERMANN 1916), od Nesytu (FRÖHLICH & ·VESTKA 1956) a ze v‰ech ãtyfi velk˘ch rybníkÛ lednické soustavy (HACHLER 1963). PY·EK & MANDÁK (1998) citují pût dokladÛ z mapovaného území; k populaci v Podzámeckém rybníce (srovnej v˘‰e) se nejspí‰ vztahuje nález lokalizovan˘ „Zámeck˘ rybník (pod zámkem)“ z roku 1979 (M. ·rÛtek in PY·EK & MANDÁK o. c.). Adonis flammea 7266a17, Sedlec: severní úpatí Pavího kopce 1,7 km J–JJZ od kostela; M. Lep‰í 2001 CB. – 7166d11, Bulhary: okraj pole podél vûtrolamu 1,5 km JJV od kostela; JD 1995 MMI. Hlaváãek plamenn˘ je ve studované oblasti vzácn˘ (DANIHELKA 1993, DANIHELKA et al. 1995). V roce 2001 se podafiilo ovûfiit v˘skyt na Pavím kopci u Sedlce (srov. J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996). Staré literární údaje jsou od Mikulova (Domas in MAKOWSKY 1863), Pavlova (G. Niessl in OBORNY 1879), Klentnice a Milovic (FORMÁNEK 1886), jakoÏ i z ·ibeniãníku u Mikulova (PODPùRA 1927). Agrostis capillaris 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, pastevní plocha asi 2,7 km V od kostela; JD 2002 MMI, rev. R. ¤epka. Psineãek obecn˘ je velmi hojn˘ v mapované ãásti fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Naopak zcela schází nebo je velmi vzácn˘ v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), odkud existuje jeden nedoloÏen˘ záznam z území jiÏnû od Mikulova. V Milovicko-valtické pahorkatinû (17c) byl nalezen asi na ãtyfiech místech v Milovickém lese severov˘chodnû od Mikulova a v pískovnû pod Mu‰lovem, z ãehoÏ pouze jedin˘ v˘skyt je doloÏen. Spolehlivé literární údaje neexistují. Agrostis vinealis 7166c05, Bulhary: lev˘ bfieh Dyje, hrúd v okolí studní severnû od dyjské navigace 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b15, Bfieclav-Charvátská Nová Ves: písãina u cesty 2,5 km SZ od kaple v obci; JD 1995 MMI, rev. R. ¤epka. – 7267c10, Bfieclav: Pohansko, hrúd u archeologické základny 3,3 km JJV od námûstí; K· 1997 BRNU. – 7367d02, LanÏhot: stfiední ãást Ko‰arsk˘ch luk





ca 2,7 km S od soutoku Moravy a Dyje; JD 1999 MMI. Ze studované oblasti je psineãek tuh˘ znám z dyjské nivy mezi obcemi Rakvice a Pfiítluky a nad soutokem Moravy a Dyje, jakoÏ i z nûkolika míst v Bofiím lese (DANIHELKA & GRULICH 1996, FRYâKOVÁ 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Od roku 1992 byl registrován v 10 polích podrobné mapovací sítû; v‰echny lokality leÏí ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Ajuga chamaepitys 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a lesem ca 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c22, Mikulov: jihov˘chodní okraj pole mezi Mu‰lovsk˘m potokem a západním úpatím Kienbergu ca 3,3 km V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora (Kamenice) mezi vsí a rybníkem Nesyt; JD 1999 MMI. – 7266c01, Úvaly: strni‰tû podél cesty od západního okraje vsi ke státní hranici ca 1,65 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Zbûhovec trojklan˘ roste ve studovaném území roztrou‰enû na vápnit˘ch pÛdách hlavnû v Pavlovsk˘ch vr‰ích (17b) a Milovicko-valtické pahorkatinû (17c; DANIHELKA & GRULICH 1996, LOSOSOVÁ & OT¯PKOVÁ 2001). Do mapované ãást Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) zasahuje jen na Staré hofie u Hlohovce (cf. ZAPLETÁLEK 1933). Vãetnû lokalit uveden˘ch v˘‰e byl tento druh v letech 1992–2002 zaznamenán ve 24 polích podrobné mapovací sítû. Star‰ích literárních údajÛ je pomûrnû málo, a to od Podivína a Pavlova (R. Uechtritz in OBORNY 1879), z „Pavlovsk˘ch a Mikulovsk˘ch vrchÛ“ (OBORNY 1886b) a z okolí Sedlce (FRÖHLICH 1935, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956). SMEJKAL (1961b) cituje ãtyfii herbáfiové doklady ze studovaného území. Alisma gramineum 7266a02, Mikulov: Dolní mu‰lovsk˘ rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. Z. Hroudová. – 7266a08, Sedlec: u severozápadního bfiehu Nesytu v blízkosti zemûdûlského druÏstva; JD 1996 MMI. – 7266b10, Lednice: Ml˘nsk˘ rybník (Apollo); VG sine anno MMI. – 7266b13, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch V, 2,45 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI; K· 2001 BRNU. – 7266b17, Hlohovec: obnaÏené dno témûfi prázdného rybníãku Alloch III, 2,5 km VJV od kostela; JD 2001 MMI. V Dolním mu‰lovském rybníce je Ïabník trávolist˘ znám nejpozdûji od roku 1974 (·. Husák in DANIHELKA et al. 1995), v˘skyt na Nesytu zaznamenal uÏ ZAPLETÁLEK (1939) pfied rokem 1933. Srovnej téÏ DUCHÁâEK & DANIHELKA (2002). Allium angulosum 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, západní svah Kotle, neseãen˘ svefiepov˘ trávník pod skalami TrÛnu 1,3 km JJV od kostela; JD 2001 MMI, rev. F. Krahulec. – 7165d04, Perná: rezervace Tabulová, Stolová hora, such˘ trávník u severního okraje vûtrolamu 1,3 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI, rev. F. Krahulec. – 7166c04, Milovice: bfieh nad silnicí 1,2 km VJV od kostela; JD 1995 MMI. – 7166c08, Bulhary: obora Bulhary, okraj svûtlé spra‰ové doubravy ca 2,9 km Z od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, ‰ipáková doubrava na horní hranû svahu 2,9 km ZJZ–Z od kostela a ca 100 m SSZ od lovecké chaty Fialka; JD 2002 MMI. – 7266a02, Sedlec: západní svah Li‰ãího vrchu; 2002 JD. âesnek hranat˘ je dosud relativnû hojn˘ na zbytcích nivních luk v nivû Dyje a pfiedev‰ím nad soutokem Moravy a Dyje. Vyskytuje se i v povodí Vãelínku jiÏnû od Mikulova, v okolí Nesytu a u Úval (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Pfiekvapivé jsou nálezy nepoãetn˘ch populací pfiímo v centrální ãásti Pavlovsk˘ch vrchÛ (17b) a v Milovickém lese (17c). Allium rotundum 7165b24, Klentnice: podél cesty od kfiíÏku k vinohradÛm na severním okraji vsi; JD 1995 MMI. – 7166c02, Milovice: m˘tinka po pajasanech u cesty vedoucí podél okraje lesa od obce k vodojemu ca 1,2 km J–JJZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c11, Mikulov: obora Bulhary, paseka podél cesty v údolíãku ca 3,5 km SV–VSV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166c15, Bulhary: prÛsek lesa mezi oborním plotem a polem ca 1,25 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. Vût‰í poãet údajÛ o v˘skytu ãesneku kulovitého uvádûjí ·UK (1956) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Zatím bylo nalezeno víc neÏ 10 lokalit (uvedeny jen doloÏené), ale ve skuteãnosti je druh nejspí‰ mnohem hojnûj‰í, neboÈ ve sterilním stavu obvykle uniká pozornosti. Pfiímo z nivy Dyje a Moravy nálezy scházejí.




Allium sativum 7165b15, Dolní Vûstonice: svah mezi terasovitû upraven˘mi pozemky ca 1,15 km JJV–J od kostela, ruderalizovan˘ such˘ trávník; JD 2001 MMI. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch, 1,2–1,55 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI. âesnek kuchyÀsk˘ vytváfií stabilní, ãasto bohaté populace v opu‰tûn˘ch vinohradech a na svazích neobdûlávan˘ch agrárních teras (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Allium sphaerocephalon 7166c02, Milovice: Milovická stráÀ, západní svahy vrchu ·piãák (293,3), svûtlina na jiÏnû orientovaném svahu postranního hfiebínku 1,1 km J od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c12, Mikulov: svûtlina na jiÏnû orientovaném svahu nad Pískovou cestou 4,5–4,7 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. O v˘skytu ãesneku kulatohlavého v Milovickém lese existují literární zprávy (FRÖHLICH 1940), pfiesto byl nález tohoto druhu, kter˘ je obvykle vázán na tvrdé horniny, pfiekvapiv˘. V˘skyt na ·ibeniãníku (FRÖHLICH 1940, ·UK 1956) se zatím ovûfiit nepodafiilo. Alnus incana 7265b10, Mikulov: lesík mezi Ïelezniãní tratí a jiÏním okrajem louky na západním bfiehu Nového rybníka 3,1 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. Aãkoliv se ol‰e ‰edá na lokalitû dobfie zmlazuje, jde skoro jistû o pozÛstatek v˘sadby (cf. FRÖHLICH 1940, 1943). Amaranthus albus 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, prostranství pfied poÏáfii‰tûm lovecké chaty v Soutûsce, 2 km S(–SSV) od kostela; JD 2002 MMI. Na rozdíl od pastevních ploch v oborách Milovického lesa (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996) jde pravdûpodobnû o pfiechodn˘ v˘skyt. Amaranthus blitoides 7166c01, Milovice: obora Klentnice, velká pastevní plocha 2,2 km ZJZ–Z od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, v˘chodní okraj paseky 200 m JJV od kóty 326,5, ca 2,85 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c09, Bulhary: pole podél okraje lesa ca 1,6 km (ZSZ–)Z od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, zaplevelené pole západnû od myslivny, ca 2,9 km JZ od kostela; R. Hédl 2002 BRNU, MMI. Na pastevních plochách v oborách Milovického lesa vytváfií místy velmi bohaté porosty. V˘ãet nálezÛ uvádí napfi. HEJN¯ et al. (1973), DANIHELKA & GRULICH (1996) a JEHLÍK (1998). Amaranthus blitum 7165b13, Horní Vûstonice: hfibitov v jihov˘chodní ãásti vsi ca 0,5 km JV od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d24, Mikulov: zahrádka domu na kfiiÏovatce VídeÀské a Valtické ulice ca 0,75 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266b04, Lednice: pfied tzv. zámeãkem (nyní vysoko‰kolskou kolejí) a v ulici vedoucí na námûstí, ca 300 m S od Ïelezniãního nádraÏí; JD 2002 MMI. – 7266d06, Valtice: jiÏní ãást zámeckého parku; JD 1999 MMI. Laskavec hrubozel se vyskytuje v mapovaném území pomûrnû vzácnû, hlavnû v sídlech (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000, DANIHELKA 2001). Ambrosia artemisiifolia 7165d03, Perná: okraj pole u vûtrolamu poblíÏ kóty 225,4, ca 0,75 km JJZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266a08, Milovice: areál zemûdûlského druÏstva, ca 350 m SV od kostela; JD 2002 MMI. Ambrózie pefienolistá nebyla dosud ve studovaném území pravdûpodobnû zaznamenána (cf. JEHLÍK 1998). Obû poãetnû slabé populace nejspí‰ pfiedstavují ãerstv˘ v˘sadek. Androsace elongata 7166d08, Pfiítluky: bfieh zatopené pískovny 2,7 km JJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7267c02, Bfieclav-Po‰torná: poblíÏ areálu zemûdûlského druÏstva ca 0,5 km SZ od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1997 K·. V souãasnosti je pochybek prodlouÏen˘ v mapovaném území velmi vzácn˘. K nálezu z hrúdu na louce




severnû od Bulhar (DANIHELKA et al. 1995) a z Dûvína (O. ·ída in ANONYMUS 1998; cf. A. Schierl in OBORNY 1891, SCHIERL 1902, SMEJKAL 1963) pfiibyly dva dal‰í, a to z fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Na základû ãetn˘ch literárních údajÛ (SCHLOSSER 1843, PODPùRA 1928, ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1940) se dá usuzovat, Ïe druh byl dfiíve podstatnû hojnûj‰í. Anemone sylvestris 7165b10, Pavlov: opu‰tûn˘ sad v pfiírodním „amfiteátru“ Rajny 1 km SZ od kostela; 2001 JD. – 7165d09, Klentnice: rezervace Tabulová, trávník pod cestou na jiÏním úpatí Stolové hory 1,2 km JZ od kostela; 1997 JD. – 7165d09, Bavory: Koãiãí kámen, 1,15 km ZJZ od kostela; 1995, 1997 JD. – 7265d13, Bavory: Anensk˘ vrch, 2,45 km SZ od kostela u námûstí v Mikulovû; 1994 JD. – 7165d13, Mikulov: RÛÏov˘ kopec, 1,75 km SSZ od kostela u námûstí; 1994 JD. – 7165d14, Mikulov: severní ãást vrchu Turold, 1,5 km S od kostela u námûstí; JD 1992. – 7166a11, Pavlov: trávník pfied opu‰tûn˘m lomem na svahu Dûvína 0,4 km SZ od kostela ve vsi; 1998, 2001 JD. – 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, rozvolnûn˘ les na jiÏnû orientovaném svahu západnû od bulharské hájenky 2,8 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch, 2,4 km SV od kostela; 1995 JD. – 7266a10, Lednice: vûtrolam asi 200 m Z od kfiiÏovatky, 1,1 km S od Rybárny na v˘chodním bfiehu Nesytu; 1997 JD. – 7266d06, Valtice: suchá louka v jihozápadní ãásti zámeckého parku ca 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI. Sasanka lesní, která vyÏaduje hlub‰í pÛdy, je zejména v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) vzácná: je odtud známo jen sedm populací (·UK 1956, HORÁK 1960). Údaje z Milovicko-valtické pahorkatiny (17c) doplÀují star‰í nálezy (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Anthemis arvensis 7165d19, Mikulov: pfiedzahrádka domu v ulici 1. kvûtna, 0,7 km SV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. – 7166c18, Mikulov: obora Bulhary, severní okraj jeteli‰tû v˘chodnû od hfiebenové cesty, ca 4,7 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7367d12, LanÏhot: rozoraná plocha (dfiíve paseka) mezi hrází a Moravou 0,8 km SV od soutoku Moravy a Dyje; K· 1996 BRNU. Lokality rmenu rolního jsou skoro rovnomûrnû roztrou‰eny po celém mapovaném území, z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce v‰ak existuje jen jedin˘ nález, a to pfiímo z Mikulova. Celkovû je tento druh mnohem vzácnûj‰í neÏ rmen rakousk˘: od roku 1992 byl zaznamenán v 16 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Revize herbáfiového dokladu ukázala, Ïe dfiíve uvefiejnûn˘ údaj o v˘skytu u Sedlce (J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996) je myln˘ a vznikl zámûnou se rmenem rakousk˘m. Je‰tû poãátkem tfiicát˘ch let byl rmen rolní hojn˘ na Lednicku (ZAPLETÁLEK 1933), pfied druhou svûtovou válkou jej v okolí Mikulova a v Milovickém lese pozoroval FRÖHLICH (1935, 1940). Anthemis cotula 7166a18, Milovice: na poli u kanálu pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c02, Milovice: okraj pole podél cesty vedoucí podél okraje lesa od obce k vodojemu, ca 1,2 km J–JJZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c06, Mikulov: obora Bulhary, severní okraj pastevní plochy 4 km SV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166c07, Mikulov: prÛsek podél oborního plotu ca 4,5 km SV od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c07, Milovice: obora Bulhary, paseka na místû spra‰ové doubravy 2,2 km J od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166c11, Mikulov: obora Bulhary, okolí krmelce v jihov˘chodním cípu pole ca 3,8 km SV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7266a12, Sedlec: smeti‰tû u západní strany fotbalového hfii‰tû 0,35 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a12, Sedlec: u kostela; JD 1995 MMI. – 7266b12, Hlohovec: severní okraj obce u jiÏního bfiehu Hlohoveckého rybníka ca 0,2 km V od kostela; JD 1995. – 7266c03, Úvaly: slatinná louãka mezi severov˘chodním okrajem vsi a Úvalsk˘m rybníkem; 1998, 1999 JD. Od roku 1995 (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996) pfiibyl vût‰í poãet nálezÛ. Rmen smrdut˘ se pfiekvapivû vyskytuje nejen v obcích, ale také na políãkách, pastevních plochách a pasekách Milovického lesa. Celkem byl zaznamenán ve 14 polích podrobné mapovací sítû. Anthemis ruthenica 7166c02, Klentnice: obora Klentnice, u cesty severov˘chodnû od velké pastevní plochy 1,3 km JZ od kostela v Milovicích; JD 2002 MMI. – 7266b12, Hlohovec: písãitá cesta nad hfii‰tûm na v˘chodním okraji vsi; JD 1995 MMI. – 7367b07, LanÏhot: hrúd Dúbravka 4,6 km JJZ od kostela; K· 1995 BRNU.




Na nejjiÏnûj‰í Moravû se rmen rusínsk˘ v souãasnosti vyskytuje v okolí Hlohovce na severozápadním a na jihov˘chodním okraji Bofiího lesa (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996) a v okolí hrúdu Dúbravka nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000), tj. ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Z tûchto míst také pocházejí star‰í nálezy (OBORNY 1891, LAUS 1908, FRÖHLICH 1939, 1940). V˘skyt na Staré hofie u Hlohovce (ZAPLETÁLEK 1933) se ovûfiit nepodafiilo. Nález z Milovického lesa (17c) je ojedinûl˘; snad jde o pfiechodné zavleãení. Druh je recentnû znám ze 16 polí podrobné mapovací sítû. Anthriscus caucalis 7165b09, Dolní Vûstonice: ruderalizovan˘ trávník mezi ãervenû znaãenou turistickou cestou a hfibitovní zdí 0,3 km JV od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d13, Bavory: kfioviny nad cestou v údolí severov˘chodnû od Anenského vrchu ca 1 km J od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166a11, Pavlov: mezi cestou a hfibitovní zdí u v˘chodního okraje vsi ca 0,25 km Z od kostela; JD 1997 MMI. – 7166a17, Pavlov: kfioviny na mezi 1,5 km JV od kostela, asi 200 m J od BoÏích muk v poli u kfiiÏovatky polních cest; JD 2002 MMI. – 7166c09, Bulhary: kfioviny podél cesty z obory Bulhary do vsi 1,4 km Z od kostela; JD 2002 MMI. – 7265b02, Mikulov: u cesty do dolnorakouské vsi Ottenthal ca 1,5 km JZ od Ïelezniãního nádraÏí; JD 2002 MMI. – 7265b03, Mikulov: kfioviny mezi cestou a západní stranou oploceného pozemku ãistírny odpadních vod, ca 1,3 km JZ od kostela u námûstí; JD 1997 BRNM, MMI. – 7265b05, Mikulov: zemûdûlsk˘ areál jiÏnû od silnice Mikulov – Sedlec, 1,5–1,9 km JV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7266b01, Hlohovec: vûtrolam podél asfaltové polní cesty poblíÏ kóty 215,5, ca 1,8–2,2 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7266b19, Valtice: okolí kfiiÏovatky (u kóty 186,8) ãervenû (Ladenská alej) a Ïlutû znaãené turistické cesty ca 3,4 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI. – 7266c03, Úvaly: severov˘chodní okraj vsi; JD 2001 MMI. – 7266c10, Valtice: akátinka na pfiíkrém bfiehu asi 1,1 km ZJZ od kostela na námûstí; JD 2000 MMI. – 7266d13, Valtice: mez podél asfaltové silniãky od jihov˘chodního okraje mûsta k Bofiímu dvoru, 3 km JV od kostela na námûstí; JD 1997 MMI. – 7266d24, Valtice: Kaãi‰dorfsk˘ hájek, kfioviny podél hranice s Rakouskem ca 1,5 km J od usedlosti Bofií dvÛr; JD 1997 MMI. – 7267c07, Bfieclav-Po‰torná: okraj akátiny u Ïelezniãního pfiejezdu západnû od Ïelezniãní zastávky Bofií les; JD 1996 MMI. V mapované oblasti se kerblík obecn˘ vyskytuje roztrou‰enû a nevyh˘bá se ani vápnit˘m pÛdám Pavlovsk˘ch vrchÛ. Roste zejména ve vûtrolamech a na okrajích akátin. NálezÛ od poãátku mapování znaãnû pfiibylo (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma 7166c20, Bulhary: vûtrolam u polního hnoji‰tû ca 1,6 km J od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266d06, Valtice: v˘chodní ãást zámeckého parku; JD 1999 MMI. Kerblík tfiebule ‰tûtinoplod˘ byl od roku 1992 registrován ve 22 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Nejãastûj‰í je v Pavlovsk˘ch vr‰ích (17b), jinde je vzácn˘. Z Pavlovsk˘ch vrchÛ existuje také vût‰í poãet literárních údajÛ a herbáfiov˘ch dokladÛ (REISSEK 1841A, WIESNER 1855, MAKOWSKY 1863, PODPùRA 1928, FRÖHLICH 1940, HORÁK 1960, B. Slavík in SLAVÍK 1997b: 273–284). Z rÛzn˘ch míst Milovicko-valtické pahorkatiny (17c), odkud B. Slavík (l. c.) v˘skyt nezmiÀuje, pocházejí ãtyfii nálezy, z toho dva doloÏené. Z dotãené ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) mûl t˘Ï autor k dispozici údaj od Lednice z roku 1964; v nedávné dobû byl druh pozorován na tfiech místech v Bofiím lese. Arabis nemorensis 7166d13, Nejdek: uprostfied cesty lesním prÛsekem 1,65 km SV od kostela, 1 rostlina; 1995 JD. – 7166d15, Podivín: v lese podél cesty okrajem paseky 1,7 km ZJZ–Z od kostela; JD 1995 MMI. – 7166d20, Podivín: okraj lesa 1,7 km ZJZ od kostela; 2002 JD. V prvním pfiípadû jde o nález nové lokality, ve druhém byla na dfiíve známé lokalitû nalezena nová populace a ve tfietím byl ovûfien v˘skyt znám˘ od roku 1982 (cf. DANIHELKA et al. 1995). Mezi Bfieclaví a soutokem Moravy a Dyje roste huseník hajní asi na ãtyfiech místech (·UMBEROVÁ et al. 2000). Arctium nemorosum 7166c02, Milovice: rezervace Milovická stráÀ, dubohabfiina ve vlhãím Ïlebu mezi 3. a 4. stepní enklávou ca 1,2 km J–JJZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c03, Milovice: okraj cesty ve spra‰ové doubravû asi 100 m S od kóty 276,9, ca 1,4 km J od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c07, Milovice: otevfien˘ okraj dubohabfiiny a dolní okraj paseky v údolí pod silnicí Mikulov – Milovice 1,9–2 km JJZ od kostela; JD 2002 MMI. –




7166c09, Milovice: u oborních vrat ca 2,65 km JV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266a02, Sedlec: podrost akátiny v˘chodnû od silnice 1,8 km (SSZ–)S od kostela; 2002 JD. Lopuch hajní dosud ucházel pozornosti. Údaj v rukopisné Kvûtenû Lednicka („v území roz‰ífien˘“; ZAPLETÁLEK 1933) je nejspí‰ myln˘. Artemisia dracunculus 7165b20, Pavlov: sad uprostfied pole pod silnicí Klentnice – Pavlov 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI; 2002 JD. Pelynûk estragon zde pfiedstavuje zbytek kultury. Artemisia pontica 7165b17, Perná: mez mezi vinicemi 100 m JV od BoÏích muk u silnice od Spálené hospody do Horních Vûstonic, ca 1,55 km SSZ od kostela v Perné; JD 2002 BRNU, MMI. – 7165b18, Perná: mez mezi vinohrady ca 0,5 km V od Spálené hospody; JD 1999 BRNU, MMI. – 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, dolní ãást svahu Stolové hory nad západním okrajem vsi ca 0,9 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d19, Mikulov: mez pod zahrádkami na západním svahu Turoldu 350 m ZJZ–Z od kóty 385,2, ca 1,3 km SSZ–S od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c02, Milovice: Milovická stráÀ, svûtlina v ‰ipákové doubravû asi 1,1 km J od kostela; 1995, 2002 JD. – 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch, 2,45 km SV od kostela; Danihelka 1993 MMI. – 7266a20, Hlohovec: louka na jiÏním bfiehu rybníãku V˘topa 2–2,35 km JZ od kostela; 1995 JD, JD 1997 MMI. Pelynûk pontick˘ je jako rostlina hlub‰ích pÛd vzácn˘ v Pavlovsk˘ch vr‰ích, odkud je v souãasné dobû známo pût populací (cf. PODPùRA 1928). V roce 1995 se podafiilo potvrdit i star˘ nález na v˘chodním svahu Svatého kopeãku (cf. PODPùRA 1926). Pozoruhodn˘ je jiÏ déle znám˘ v˘skyt u rybníka V˘topa u Valtic (DANIHELKA & GRULICH 2001) a na vy‰‰ím hrúdu jiÏnû od Rakvic (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Astragalus danicus 7266a20, Hlohovec: louka na severním bfiehu rybníãku V˘topa ca 2–2,35 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. Na zarÛstající louãce na severním bfiehu V˘topy pfieÏívá nûkolik posledních rostlin, aãkoli je‰tû v roce 1926 byla na jiÏním bfiehu Nesytu sebrána centurie pro brnûnskou exsikátovou sbírku (PODPùRA 1934). V˘skyt na Lánsk˘ch loukách u LanÏhota se nepodafiilo od roku 1995 ovûfiit (cf. DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ 1997, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Barbarea stricta 7165b19, Pavlov: rezervace Dûvín, okraj ãervenû znaãené turistické cesty ze Soutûsky na temeno Dûvína asi 50 m S od studánky v Soutûsce, ca 2,4 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c06, Mikulov: banket silnice Mikulov – Milovice 3,8 km SV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. – 7265b03, Mikulov: zavodÀovací kanál v polích ca 1,9 km JZ od kostela u námûstí; 2002 JD. V˘skyt barborky pfiitisklé ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina nebyl dosud spolehlivû doloÏen (cf. DVO¤ÁK & DADÁKOVÁ 1984b, F. Dvofiák in HEJN¯ & SLAVÍK 1992: 72–76). Batrachium circinatum 7266a02, Mikulov: Dolní mu‰lovsk˘ rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. Podafiilo se ovûfiit v˘skyt zaznamenan˘ v letech 1993–1995 (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Batrachium peltatum 7166d18, Lednice: západní okraj rezervace Pastvisko, ca 1,5 km SSZ zámecké kaple; Z. Piro 1997 MMI, rev. Z. Kaplan. Laku‰ník ‰títnat˘ nebyl donedávna odli‰ován od laku‰níku vodního. Je moÏné, Ïe se k tomuto taxonu vztahují téÏ údaje o v˘skytu u Podivína (cf. ZAPLETÁLEK 1933 [ut Batrachium trichophyllum var. radians], SMEJKAL 1961a). Batrachium rionii 7266a02, Mikulov: Horní mu‰lovsk˘ rybník, 3,8 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. – 7266a02, Mikulov: Dolní mu‰lovsk˘ rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002,




rev. Z. Kaplan. – 7266b11, Hlohovec: poslední ze fiady mal˘ch rybníãkÛ pod hrází Nesytu, 0,7 km Z–ZSZ od kostela; JD 1998 MMI, rev. K·. – 7266b13, Hlohovec: jihov˘chodní ãást Hlohoveckého rybníka ca 1 km ZSZ od chrámu Tfií Grácií, na obnaÏeném dnû; 1997 K·. – 7266b13, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch V, 2,45 km V–VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI, rev. Z. Kaplan. S v˘jimkou tfietí a ãtvrté lokality pfiedstavují uvádûné nálezy potvrzení dfiíve znám˘ch v˘skytÛ (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DUCHÁâEK & DANIHELKA 2002). Dyjské nivû se laku‰ník RionÛv asi zcela vyh˘bá. Batrachium trichophyllum 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, tÛÀ na louce u Panenského ml˘na 2,35 km VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI, rev. Z. Kaplan. Vût‰í poãet doloÏen˘ch nálezÛ z území nad soutokem Moravy a Dyje uvádí · UMBEROVÁ (1999) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). Existují i star‰í údaje (naposledy asi 1964) z nivy fieky Dyje nad Nov˘mi Ml˘ny na místû dne‰ních nádrÏí (FIALA 1966). Berula erecta 7266a01, Mikulov: jáma u polní cesty vedoucí od silnice k severu, ca 2,9 km VJV od kostela u námûstí; 1993 JD. – 7265b10, Mikulov: strouha tekoucí z Rakouska do rákosin u Nového rybníka, 3,45 km JV od kostela u námûstí; 2002 JD. – 7266b06, Hlohovec: strouha mezi tzv. V˘taÏníky 0,2 km Z od Hraniãního zámeãku; JD 1995 MMI. – 7266b10, Lednice: kemp u Apolla v˘chodnû od hráze Ml˘nského rybníka, ca 2,4 km JV od zámecké kaple; JD 1997 MMI. – 7266c03, Úvaly: v Úvalském potoce ve vsi; 1992 JD. – 7266c03, Úvaly: Úvalsk˘ rybník, 1 km VSV od kostela; 1998 JD. Údaj o nepfiítomnosti druhu v Mikulovské pahorkatinû (17) je myln˘ (cf. L. Hrouda in SLAVÍK 1997b: 334–335). V˘skyt v pfiíkopech jiÏnû od Mikulova pozoroval jiÏ FRÖHLICH (1943). Novûj‰í nálezy z fyt. podo. (17a) Dunajovické kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina shrnují DANIHELKA & GRULICH (1996). Nivû fieky Dyje se potoãník vzpfiímen˘ vyh˘bá. Bidens cernua 7166d25, Lednice: dno ãerstvû vyschlého kanálu na západním okraji zámeckého parku 1,2 km SV od zámecké kaple; JD 1995 MMI. – 7266c03, Úvaly: Úvalsk˘ rybník, 1 km VSV od kostela; 1998 JD. Dvouzubec nicí se v mapovaném území vyskytuje vzácnû: od roku 1992 byl registrován v devíti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ 1999), vesmûs ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Pouze nalezi‰tû u Úval leÏí v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c). Star‰í údaje jsou z dyjské nivy mezi Nov˘mi Ml˘ny, Pfiítluky a Podivínem (LAUS & SCHIERL 1900), z Nesytu (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1940, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956) a od Staré Bfieclavi (FRÖHLICH o. c.). Bothriochloa ischaemum 7266b04, Lednice: su‰‰í louka v parku poblíÏ budovy zahradnické fakulty 0,7 km JJZ od zámecké kaple; JD 1998 MMI. – 7266d06, Valtice: zámeck˘ park; 1999 JD. V pahorkatinné ãásti mapovaného území se vousatka prstnatá vyskytuje hojnû aÏ roztrou‰enû. Roste téÏ v Bofiím lese (jiÏ FRÖHLICH 1939, 1940) a v okolí Lednick˘ch rybníkÛ. Pozoruhodn˘ je v˘skyt v zámeck˘ch parcích (cf. DANIHELKA 2001). Bromus carinatus 7165b18, Perná: mezifiadí vinohradu ca 1,25 km S od kostela a 1 km VSV od Spálené hospody, asi z v˘sevu; JD 1997 BRNM, MMI. Svefiep k˘lnat˘ byl pravdûpodobnû pouÏit k zatravnûní mezifiádkÛ vinohradu. Poprvé v˘skyt tohoto druhu v mapované oblasti zaznamenal v roce 1996 J. Unar (cf. UNAR et al. 2001), a to na levém bfiehu Dyje severov˘chodnû od Bulhar v poli 7166d06 podrobné mapovací sítû. Bunias orientalis 7165b09, Dolní Vûstonice: bfieh nad silnicí podél severozápadní strany areálu zemûdûlského druÏstva u západního okraje vsi; 1997, 2002 JD. – 7165d04, Klentnice: RÛÏov˘ vrch, trávník u cesty na severním svahu 0,5 km SZ od kostela; 1996 JD. – 7165d09, Klentnice: mez nad silnicí ca 0,5 km J od kostela; JD 2002 MMI. – 7166a23, Milovice: u zemûdûlského druÏstva v severov˘chodní ãásti vsi 200 m VSV od




kostela; 2002 JD. – 7166c22, Mikulov: vrch Kienberg, 3,7 km V od kostela u námûstí; 1995 JD. Asi nejstar‰í nález z Pavlovsk˘ch vrchÛ uvádí FRÖHLICH (1940), a to z úpatí Stolové hory nad Bavory. Pozdûji zaznamenal v˘skyt u silnice Klentnice – Mikulov (FRÖHLICH 1943). U Milovic druh pozoroval v roce 1956 B. Slavík (in HEJN¯ et al. 1971). V souãasném dobû se rukevník v˘chodní vyskytuje v mapovaném území vzácnû aÏ roztrou‰enû: byl zaznamenán celkem v devíti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Zdá se, Ïe se zatím nijak v˘raznû ne‰ífií. Bupleurum rotundifolium 7165b20, Pavlov: jiÏní svah Dûvína, okraj pole pod silnicí Klentnice – Pavlov 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165b20, Pavlov: okraj pole pod silnicí Klentnice – Pavlov 1,25 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d13, Mikulov: záfiez silnice Mikulov – Brno ca 2 km SZ od kostela u námûstí; JD 1994 MMI. – 7165d18, Mikulov: svahy teras nad vinohrady ca 1,5 km SZ od námûstí; JD 1994 BRNL, MMI. – 7166c21, Mikulov: okraj pole podél cesty 50 m J od vûtrolamu, ca 2,8 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 1997 BRNM, MMI. Jiné recentní v˘skyty nejsou z mapovaného území známy. Nálezy z okolí Mikulova byly uvefiejnûny jiÏ dfiíve (J. Danihelka in âE¤OVSK¯ et al. 1999: 63). Historické literární údaje jsou jen od Mikulova (OBORNY 1886b) a z polí mezi Valticemi a Sedlcem (ZAPLETÁLEK 1933). Calamagrostis canescens 7166d12, Nejdek: zamokfiená ladem leÏící louka podél Dlouhého jezera 1,25 km SSV od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166d18, Lednice: lesní louka severozápadnû od Pastviska, 1,8–1,9 km SSZ od zámecké kaple; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. Tfitina ‰edavá je v mapované oblasti velmi vzácná a vyskytuje se jen ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. V prvním pfiípadû jde o potvrzení dfiíve známého v˘skytu, v druhém pfiípadû nález doplÀuje jiÏ znám˘ obraz roz‰ífiení (cf. DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Zatím je tato tfitina v mapovaném území známa ze tfií polí podrobné mapovací sítû. Callitriche hamulata 7266b05, Lednice: strouha u mÛstku v aleji vedoucí od v˘chodního okraje vsi do Kanãí obory, 1,35 km V(–VJV) od zámecké kaple; JD 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. Spolehlivû byl v˘skyt hvûzdo‰e háãkatého zatím doloÏen hlavnû v území nad soutokem Moravy a Dyje (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Campanula bononiensis 7166c09, Bulhary: obora Bulhary, u cesty poblíÏ oborního plotu ca 1,7 km Z od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c12, Mikulov: svûtlina v teplomilné doubravû na jiÏnû orientovaném svahu 4,8 km VSV od kostela u námûstí; 2002 JD. – 7166c22, Mikulov: stepní stráÀka nad vojenskou stfielnicí 4,2 km V od kostela u námûstí; 1996 JD. V˘skyt zvonku boloÀského v Milovickém lese objevil ve tfiicát˘ch letech F. Weber (cf. JAVORSKÁ 1993) a pozdûji FRÖHLICH (1940). Pfiímo na Pavlovsk˘ch vr‰ích je zvonek boloÀsk˘ pomûrnû hojn˘ a k dispozici je i dostatek literárních údajÛ (cf. MAKOWSKY 1863, OBORNY 1879, LAUS & SCHIERL 1900, PETRAK 1910, PODPùRA 1928). V˘ãet revidovan˘ch dokladÛ, téÏ ze studovaného území, pfiiná‰í JAVORSKÁ (1993), novûj‰í nálezy sdûlují DANIHELKA & GRULICH (1996) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). Zatím se nepodafiilo ovûfiit v˘skyt ani v lednickém zámeckém parku (NIESSL 1866a), ani v Bofiím lese (ZAPLETÁLEK 1933). Od roku 1992 byl tento druh zaznamenán v 17 polích podrobné mapovací sítû. Campanula glomerata 7166d19, Lednice: zámeck˘ park, severov˘chodní bfieh Zámeckého rybníka ca 100 m VJV od minaretu, 1,5 km S–SSV od zámecké kaple; JD 1998 BRNU, MMI. V˘skyt v zámeckém parku je pfiekvapiv˘. V minulosti byl zaznamenán zvonek klubkat˘ také v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939) a v okolí Bfieclavi (FORMÁNEK 1886); tyto údaje se zatím nepodafiilo ovûfiit. Cardamine hirsuta 7165d24, Mikulov: západní svah Zámeckého vrchu (ve mûstû), novû zaloÏené v˘sadby na zámeck˘ch terasách nad Husovou ulicí; JD 2002 MMI.




¤efie‰nice srstnatá dosud nebyla ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina zaznamenána (cf. L. Hrouda & P. Tom‰ovic in HEJN¯ & SLAVÍK 1992: 92–110). Na místo byla zavleãena pravdûpodobnû ze zahradnického nebo ‰kolkafiského závodu. Cardamine parviflora 7166d20, Lednice: severní okraj (Pavelkovy) louky mezi Minaretem a dyjskou hrází 1,8 km SV od zámecké kaple; JD 1995 MMI. – 7267a01, Lednice: severozápadní ãást Kanãí obory 2–3,2 km V–VJV od zámecké kaple; 1997 K·. Zatímco nad soutokem Moravy a Dyje je fiefii‰nice malokvûtá pomûrnû hojná (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000), v˘‰e proti proudu Dyje známe jenom tfii lokality (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). U Janohradu poblíÏ Lednice byl druh sbírán je‰tû v roce 1975 (MARHOLD 1995b). Carduus × leptocephalus (C. acanthoides × C. crispus) 7165b25, Klentnice: polní cesta podél Klentnického potoka 1,6 km SV od kostela; JD 1995 MMI. Je to pravdûpodobnû první nález tohoto kfiíÏence ve studovaném území. Na lokalitû rostl spolu s obûma rodiãi. Carex acutiformis 7165d13, Mikulov: podél strouhy v údolíãku pod b˘valou skládkou 2,1 km SSZ od kostela u námûstí; 2002 JD. – 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní severnû od hráze na levém bfiehu Dyje 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166d24, Lednice: jihozápadní cíp louky Hubertka mezi zámeck˘m parkem a Kanãí oborou ca 0,5 km Z od zámecké kaple; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. – 7265b07, Mikulov: okraj cesty smûfiující ke hranici s Rakouskem 3,3 km JZ od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7265b08, Mikulov: bfieh strouhy vedoucí podél hranice jiÏnû od rybníka ·ibeniãníku 3,1 km J–JJZ od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7265b10, Mikulov: ostfiicové porosty mezi Ïelezniãní tratí a Vãelínkem ca 2,9 km JJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7265b10, Mikulov: mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a06, Mikulov: vlhké louãky na severozápadním bfiehu Nového rybníka 3,2 km JV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a13, Sedlec: v˘chodní ãást rezervace Slanisko u Nesytu, okraj rákosiny severov˘chodnû od Ïelezniãní zastávky; JD 2000 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a24, Valtice: mokfiina na bfiehu rybníãku severnû od Ïelezniãní trati asi 0,2 km S od samoty Úvalsk˘ ml˘n, ca 1,6 km ZSZ od Ïelezniãní stanice Valtice; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b13, Hlohovec: v lese podél vyschlého potÛãku nedaleko cesty mezi rybníãky Alloch VII a Alloch V ca 2,15 km V od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b18, Valtice: vlhká louka u západního okraje rybníãku Alloch I ca 2,35 km SV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7267d16, LanÏhot: Lánské louky, hrúd ca 0,5 km S od zámeãku Lány; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. V nivû Dyje se ostfiice ostrá vyskytuje vzácnû aÏ roztrou‰enû, ãastûji na hrúdech. Hojnûj‰í je mezi Mikulovem a rakouskou hranicí, v ‰ir‰ím okolí Lednick˘ch rybníkÛ, zejména na zasolen˘ch místech, a v Bofiím lese (cf. ZAPLETÁLEK 1939, FRÖHLICH 1940, 1943, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956, DANIHELKA & HANU·OVÁ 1995). S jedinou v˘jimkou jsou uvedeny jen doloÏené nálezy, z toho dva z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce. Carex bohemica 7266b13, Hlohovec: jihov˘chodní ãást Hlohoveckého rybníka ca 1 km ZSZ od chrámu Tfií Grácií, na obnaÏeném dnû; 1997 K·. – 7266b13, Hlohovec: dno rybníãku Alloch V, ca 2,4 km V(–VJV) od kostela; 2001 JD; 2001 K·. – 7266b, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch IV, 2,6 km V–VJV od kostela; 1997 K·; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b18, Hlohovec: dno rybníãku Alloch III, 2,5 km VJV od kostela; 2001 JD; 2001 K·. – 7267a17, Bfieclav-Po‰torná: prostfiední a severní rybníãek na pozemku âSOP Bfieclav (tzv. biocentrum) na levém bfiehu Vãelínku, ca 1 km SSZ od kostela; 1996 K·. V˘skyt ostfiice ‰áchorovité na rybníãcích v Bofiím lese je znám od tfiicát˘ch let (cf. ZAPLETÁLEK 1939, F RÖHLICH 1940), v˘skyt na „lednick˘ch rybnících“ zmiÀuje · MARDA (1953); novûj‰í nálezy uvádí DANIHELKA et al. (1995). V roce 2001 se podafiilo druh nalézt hned na tfiech místech, ale populace byly velmi chudoãlenné (DUCHÁâEK & DANIHELKA 2002).




Carex buekii 7166d01, Bulhary: lev˘ bfieh Dyje, v˘chodní okraj hrúdu s pískovnou ca 1,4 km S–SSV od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. V mapovaném území je ostfiice Buekova vzácná. Nad soutokem Moravy a Dyje je známa ze ãtyfi míst (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Dále se vyskytuje mezi Lednicí, Podivínem a Rakvicemi (ZAPLETÁLEK 1939, DANIHELKA et al. 1995) a koneãnû u Bulhar (P. Lustyk in DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘‰e uveden˘ nález pochází z blízkosti poslednû jmenované lokality. Carex curvata 7166c06, Mikulov: obora Klentnice, svûtliny ve spra‰ové doubravû zniãené zvûfií 3,5 km SV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166c07, Milovice: suchá doubrava na okraji plo‰iny jiÏnû od cesty 2,3 km J od kostela; JD 2002 MMI, rev. R. ¤epka. V rozvolnûn˘ch spra‰ov˘ch doubravách Milovického lesa je ostfiice kfiivoklasá dosti hojná; uvedené nálezy doplÀují jiÏ dfiíve uvefiejnûné lokality (DANIHELKA et al. 1995). V mapovaném území roste tato ostfiice dále v Bofiím lese a nad soutokem Moravy a Dyje (SK¤IVÁNEK 1952, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Carex digitata 7165b10, Dolní Vûstonice: fragment prvosenkové dubohabfiiny pod cestou v horní ãásti pfiírodního „amfiteátru“ Rajny na severním svahu Dûvína, 1,55 km JV–VJV od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266d06, Valtice: jiÏní ãást zámeckého parku 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka. Ostfiice prstnatá se v mapovaném území vyskytuje roztrou‰enû aÏ vzácnû, a to zejména v masivu Dûvína, v Milovickém lese a v Bofiím lese (DANIHELKA et al. 1995). Byla zaznamenána i na Rajsnû u Valtic (NEUHÄUSL & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ 1968–1969) asi 2 km západnû od zámeckého parku. Carex distans 7165d13, Bavory: pfiírodní památka Anensk˘ vrch (267,6), ca 1 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. O v˘skytu ostfiice oddálené v ‰ir‰ím okolí Nesytu existuje velké mnoÏství údajÛ. Novûj‰í nálezy shrnují DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Nález ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce je neoãekávan˘. Carex disticha 7165b20, Pavlov: jiÏní svah Dûvína, vlhké místo v sadu uprostfied pole pod silnicí Klentnice – Pavlov 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. V nivû Dyje od Nov˘ch Ml˘nÛ k soutoku s Moravou se ostfiice dvoufiadá vyskytuje roztrou‰enû aÏ hojnû (DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000), v˘skyt v okolí Nesytu (PODPùRA 1930, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956) se zatím ovûfiit nepodafiilo. Nález na úboãí Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) je pfiekvapiv˘; druh je zde vázán na málo vydatné svahové prameni‰tû. Carex flacca 7265b10, Mikulov: ostfiicové porosty mezi Ïelezniãní tratí a Vãelínkem ca 2,9 km JJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7265b10, Mikulov: mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben, 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a14, Sedlec: vrbovna na jiÏním bfiehu Nesytu ca 1,7 km VJV od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora, 1,25–1,55 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266d06, Valtice: jihozápadní ãást zámeckého parku ca 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI. Uvedené lokality ostfiice chabé doplÀují jiÏ dfiíve znám˘ obraz roz‰ífiení (HORÁK 1960, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Podle dosavadních v˘sledkÛ mapování se zdá, Ïe druh schází ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce. Carex leporina 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, travnatá plocha u cesty v údolí 1,65 km V–VJV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI.




Ostfiice zajeãí roste na nejjiÏnûj‰í Moravû vzácnû v Bofiím lese (FRÖHLICH 1940, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘skyt v nivû Vãelínku, kter˘ zmiÀuje FRÖHLICH (1943), se zatím ovûfiit nepodafiilo. Nález v severní ãásti Milovického lesa pfiedstavuje jedinou známou lokalitu ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Carex melanostachya 7166a23, Milovice: travnat˘ pruh pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1 km SV od kostela; JD 2002 MMI. – 7265b07, Mikulov: mez u cesty ke státní hranici ca 2,5 km JJZ od Ïelezniãního nádraÏí; JD 2002 BRNU, MMI. Pfiehled nálezÛ ostfiice ãernoklasé v mapovaném území pfiiná‰í KUBÁT (1986), DANIHELKA et al. (1995), DANIHELKA & GRULICH (1996) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). V˘skyt u Milovic pfiedstavuje v mapovaném území v souãasnosti jednu z nejdále vysunut˘ch lokalit druhu smûrem proti proudu Dyje (bohaté populace druhu existovaly na dnû dne‰ních novoml˘nsk˘ch nádrÏí; cf. VICHEREK 1960), nález jiÏnû od Mikulova pak dal‰í v˘skyt mimo vlastní aluvium. Carex pallescens 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, travnatá plocha u cesty 1,65 km V–VJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, dubohabfiina na severnû orientovaném svahu ca 3,6 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166d12, Nejdek: severov˘chodní okraj dlouhé louky západnû od cesty ze vsi k Dyji ca 0,85 km S od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166d18, Lednice: lesní louka za Pastviskem 1,8 km SSZ od zámecké kaple; 1997 JD. – 7166d20, Lednice: louka mezi lesem a ramenem Dyje jiÏnû od silniãky k Janohradu, ca 2 km SV od zámecké kaple; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. Na nejjiÏnûj‰í Moravû se ostfiice bledavá vyskytuje roztrou‰enû: dosud byla zaznamenána ve 22 polích síÈového mapování (FRÖHLICH 1940, DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Z dosavadních poznatkÛ vypl˘vá, Ïe schází ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce. Uvedené lokality doplÀují jiÏ znám˘ obraz roz‰ífiení. Carex panicea 7265b10, Mikulov: mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben, 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. Jde o dlouho znám˘ v˘skyt (FRÖHLICH 1935, 1940, 1943), kter˘ naposledy ovûfiil V. Grulich v roce 1990 (cf. DANIHELKA et al. 1995) a kter˘ jsme povaÏovali za zanikl˘. Druhá recentní lokalita ostfiice prosové v mapovaném území je u Rendezvous, kde ji objevil v roce 1982 V. Grulich (cf. DANIHELKA et al. 1995), tfietí na Lánsk˘ch loukách jiÏnû od Bfieclavi (·UMBEROVÁ et al. 2000). Carex pseudocyperus 7266b13, Hlohovec: bfieh rybníãku Alloch VII (u jiÏního bfiehu Prostfiedního rybníka), 2,2 km V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI, rev. R. ¤epka. V˘skyty ostfiice nedo‰áchoru u Strachotína a Bulhar (MAKOWSKY 1863) jiÏ dávno zanikly. U rybníku Alloch VII ji pozoroval V. Grulich naposledy v roce 1978 (DANIHELKA et al. 1995). Druh zde pfieÏil necitlivé vyhrnutí rybníka. Carex secalina 7165d02, Perná: banket silnice Mikulov – Brno ca 1,3 km JJZ–JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166a18, Milovice: okraj zamokfiené polní sníÏeniny u kanálu pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7265b03, Mikulov: úzk˘ zasolen˘ pruh mezi polem a rákosinou u severního okraje rybníka ·ibeniãník 2,2 km JJZ od kostela u námûstí; JD 2000 MMI, BRNU, rev. R. ¤epka. – 7265b10, Mikulov: mírnû zasolené vlhké místo pfii okraji rákosiny na západním bfiehu Nového rybníka 3 km JV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a06, Mikulov: bfieh Sedleckého rybníka ca 1,5 km Z od kostela; JD 2000 MMI, BRNU, rev. R. ¤epka. – 7266a15, Hlohovec: bfieh a obnaÏené dno Nesytu poblíÏ v˘pusti; 2001 JD. – 7266a20, Hlohovec: okolí rybníãku V˘topa 2–2,35 km JZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. V˘‰e uvedené lokality doplÀují jiÏ dfiíve znám˘ obraz roz‰ífiení druhu, kter˘ byl od roku 1992 zaznamenán v 11 polích podrobného síÈového mapování (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Pozoruhodn˘ je synantropní v˘skyt na krajnici silnice Mikulov – Brno (spolu s druhy Lotus tenuis a Pulicaria dysenterica). âast˘m stanovi‰tûm jsou okraje zamokfien˘ch a mírnû zasolen˘ch polí.





Carex stenophylla 7165d04, Klentnice: RÛÏov˘ vrch, such˘ trávník nad cestou z Klentnice k fotbalovému hfii‰ti v sedle mezi Stolovou horou a Sirotãím hradem 0,4 km Z–ZSZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7165d09, Klentnice: na cestû pod jiÏní hranou vrcholové plo‰iny Stolové hory; JD 1995 MMI, rev. R. ¤epka. Poznatky o roz‰ífiení ostfiice úzkolisté na jiÏní Moravû shrnul ¤EPKA (1983), kter˘ také uvádí, Ïe druh na stepních svazích pod Sirotãím hrádkem sbíral v roce 1958 J. Dvofiák. V˘skyt na Stolové hofie dosud nebyl znám. Dal‰í zprávy o nálezech této ostfiice v mapovaném území pfiiná‰í DANIHELKA et al. (1995). Carex tomentosa 7165b14, Dolní Vûstonice: suchá louka na severním úpatí Dûvína ca 1,2 km J od kostela; 2001 JD. – 7165d05, Klentnice: suchá louãka na svahu ca 0,45 km Z od kostela; 2001 JD. – 7165d09, Klentnice: rezervace Tabulová, suchá louka na jihozápadním svahu Stolové hory 0,8 km VSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d20, Mikulov: svûtlina v lese u lomové hrany na severozápadním svahu Janiãova vrchu 1,5 km VSV od kostela u námûstí; JD 2000 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166c14, Bulhary: obora Bulhary, paseka na svahu 1,7 km JZ od kostela; 2002 JD. – 7166c24, Bulhary: obora Bulhary, okraj paseky 3 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7265b10, Mikulov: louka mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a06, Mikulov: vlhká louãka na severozápadním bfiehu Nového rybníka 3,2 km JV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora, 1,25–1,55 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266d06, Valtice: jihov˘chodní ãást zámeckého parku; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka. Uvedené lokality doplÀují jiÏ dfiíve uvedené nálezy ostfiice plstnaté z mapovaného území (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Na obvodu Pavlovsk˘ch kopcÛ je tento druh pfiekvapivû vzácn˘. Carum carvi 7165b15, Dolní Vûstonice: rezervace Dûvín, okraj travnatého odpoãívadla v sedle pod Dûviãkami ca 1,8 km JV od kostela,; JD 2001 MMI. – 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, vrcholová plo‰ina Stolové hory (458,5) 0,6 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a09, Sedlec: okraj pole u cesty podél severního bfiehu Nesytu ca 1,8 km Z od kostela (snad zbytek kultury?); JD 1997 MMI. JiÏ FRÖHLICH (1939, 1940), kter˘ zaznamenává v˘skyty kmínu kofienného v Bofiím lese, na nádraÏí v Bfieclavi a na vrcholu Svatého kopeãku u Mikulova, zároveÀ pochybuje o pÛvodnosti v˘skytu („anscheinend verwildert“). V roce 1995 byl kmín zaznamenán nedaleko nádraÏí v Mikulovû a opût na nádraÏí v Bfieclavi (DANIHELKA & GRULICH 1996) a v severní ãásti Ko‰arsk˘ch luk u soutoku Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000), v roce 1997 pak západnû od Valtic v polích síÈového mapování 7266a24 a 7266a25. Také v˘‰e uvedené v˘skyty pÛsobí nejspí‰ dojmem náhodného zavleãení nebo pfiedstavují zbytek kultury. Caucalis platycarpos subsp. platycarpos 7165b20, Pavlov: Dûvín, okraj pole podél lesa 1,85 km JZ od kostela; JD 1994 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, okraj pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a lesem ca 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d09, Bavory: okraj pole nad Koãiãím kamenem ca 1,1 km VJV od kostela; 1995 JD. – 7165d13, Mikulov: svah pod tzv. bavorskou skládkou 2,1 km S–SSZ od kostela u námûstí, JD 1995 MMI. – 7165d19, Mikulov: Turold, svahy v lomu ca 1,1 km S od kostela u námûstí. – 7165d24, Mikulov: naru‰ená místa v kfiovinách nad vinohradem na jihov˘chodním svahu Svatého kopeãku 0,8 km VJV od kostela u námûstí; 1994 JD. – 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch, pfii západním okraji enklávy 2,4 km SV od kostela; JD 1995 MMI. – 7266a09, Sedlec: okraj pole podél cesty severnû od Nesytu ca 1,75 km VSV od kostela; JD 1997 MMI. Na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) se dejvorec velkoplod˘ vyskytuje roztrou‰enû hlavnû na okrajích polí, vût‰inou na horních okrajích svahÛ v sousedství such˘ch trávníkÛ, a vytváfií pomûrnû poãetné populace. Lokality z Milovicko-valtické pahorkatiny (17c) doplÀují jiÏ dfiíve uvefiejnûné nálezy (D ANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Celtis occidentalis 7165d14, Mikulov: les na západním svahu Turoldu asi 150 m SZ od vrcholové kóty, 1,4 km S od kostela u námûstí; JD 1999 MMI. – 7266a10, Hlohovec: vûtrolam v poli na severním svahu nad Nesytem 1,5 km




S od vrcholku Staré hory (214,6), jeden mlad˘ stromek; 2002 JD. – 7266b01, Hlohovec: vûtrolam podél asfaltové polní cesty poblíÏ kóty 215,5, ca 1,8–2,2 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7266d03, Valtice: poblíÏ severozápadního bfiehu rybníãku u Rendezvous 2,5 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1994 BRNM. Ve v‰ech pfiípadech byly nalezeny zplanûlé nûkolikaleté exempláfie. V Mikulovû roste plodn˘ bfiestovec západní v parãíku na b˘valém nûmeckém hfibitovû a také ve vûtrolamech patfiil k ãasto vysazovan˘m dfievinám. V Praze byl zaznamenán jako zplanûl˘ aÏ v roce 2001 (PY·EK et al. 2002). Centaurea cyanus 7165b20, Pavlov: jiÏní svah Dûvína, okraj pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a hranicí rezervace ca 1,3 km JZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b20, Pavlov: jiÏní svah Dûvína, okraj pole pod silnicí Klentnice – Pavlov 1,4 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU. – 7166c10, Bulhary: hromada odpadu u silnice do Milovic pfii západním okraji vsi 0,9 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7266c01, Úvaly: pole u státní hranice podél cesty mezi selsk˘mi lomy 1,8 km Z od kostela; JD 1998 MMI. – 7267a21, Bfieclav-Po‰torná: u v˘chodního okraje Bofiího lesa; 1997 K·. Star‰í herbáfiové doklady. Mikulov: pole; H. Laus 1930 MMI. – Mikulov: Ïitné pole; Picková 1974 MMI. – Mikulov: Turold; Picková 1974 MMI. – Na poli pfii silnici do Lednice 2 km od Valtic; P. Macháãek 1971 MMI. – Bfieclav-Charvátská Nová Ves: okraj písãitého pole 0,3 km JZ od obce; VG 1982 MMI. Osud chrpy modré na nejjiÏnûj‰í Moravû dobfie dokládá zmûny, jak˘mi pro‰la segetální flóra v druhé polovinû 20. století. ZAPLETÁLEK (1933) pí‰e o chrpû na Lednicku „na polích ãastá“, PLUHÁâKOVÁ (1969), uvádûjíc ‰est konkrétních lokalit v území mezi Mikulovem, Pavlovem a Milovicemi, o ní hovofií jako o „velmi ãastém pleveli“. Dfiívûj‰í hojnost tohoto druhu dokládá také v˘ãet dokladÛ z herbáfie MMI. Souãasná situace je v‰ak úplnû jiná: od zaãátku mapování v roce 1992 jsme druh zaznamenali ‰estkrát, z toho v jednom nebo ve dvou pfiípadech ‰lo asi o pfiechodn˘ v˘skyt. Ústup druhu zaznamenal téÏ GRULICH (2001): „dfiíve ãasto na polích na okrajích Bofiího lesa“. Centaurium pulchellum 7165b15, Dolní Vûstonice: severní svah Dûvína, vlhké místo na okraji pole na terasách ca 1,15 km JJV–J od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c17, Mikulov: obora Bulhary, jiÏní bfieh rybníãku v blízkosti oborního plotu ca 4,1 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7166d, Lednice: rezervace Pastvisko u Lednice, 1–2 km SSZ od zámecké kaple; Z. Piro 2002 MMI. – 7265b03, Mikulov: zasolená místa na okraji pole mezi západní a v˘chodní zátokou na severní stranû rybníka ·ibeniãníku 2,2 km JJZ od kostela u námûstí; 1995 JD. – 7265b10, Mikulov: zasolená louãka u západního bfiehu Nového rybníka 3,1 km JV od kostela u námûstí; 2002 JD. Vût‰í poãet nálezÛ zemûÏluãi spanilé z mapovaného území byl uvefiejnûn jiÏ dfiíve (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ 1999, ·UMBEROVÁ et al. 2000, DANIHELKA & GRULICH 2001). Pfiímo v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) je známa jediná recentní lokalita na severním úpatí Dûvína a také nûkolik populací v území jiÏnû od Mikulova, kde druh pozoroval jiÏ F RÖHLICH (1943; polní trati Zwentenäcker a Seeäcker leÏí v‰ak v Dolních Rakousích). Cephalanthera damasonium 7165b19, Perná: v lese v sedle mezi vrcholy Obory a Kotle 1,5 km SV od kostela; JD 1998 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, dubohabfiina podél cesty od silnice do Soutûsky ca 1,75 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d04, Klentnice: RÛÏov˘ vrch, v lipovém stromofiadí u tzv. horního hfii‰tû u Sirotãího hradu 0,5 km ZSZ od kostela; J. Matu‰ka 2002 MMI. – 7165d19, Mikulov: park na místû starého hfibitova 300 m SZ od kostela u námûstí, 8 kvetoucích rostlin; 2002 JD. – 7165d19, Mikulov: pod stromy podél severní strany Ïidovského hfibitova 500 m S od kostela u námûstí, 20 kvetoucích rostlin; 2002 JD. – 7165d25, Mikulov: Svat˘ kopeãek, okraj lesa na severním svahu 1,1 km VSV od kostela u námûstí; 1996 JD. – 7166c02, Milovice: obora Klentnice, les na svahu pod cestou 1,25 km JZ od kostela; 2002 JD. – 7166c03, Milovice: les u oborního plotu asi 0,4 km JZ od kóty 201,0, ca 1,65 km JV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c06, Klentnice: obora Klentnice: bfiezov˘ porost na svahu 1,9 km V od kostela; 2002 JD. – 7166c13, Milovice: obora Bulhary, spra‰ová doubrava asi 50 m Z od tzv. Automobilky, ca 3 km J od kostela v Milovicích, 1 rostlina; 2002 JD. V mapovaném území se okrotice bílá vyskytuje roztrou‰enû, a to hlavnû v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) a v Milovickém lese (17c). Pfiehled nedávn˘ch nálezÛ v mapovaném území podávají D ANIHELKA




et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Údaje o v˘skytu na Moravû shrnují JATIOVÁ & ·MITÁK (1996), ktefií také uvádûjí ãetné nálezy z její nejjiÏnûj‰í ãásti. Cephalanthera rubra 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, suÈov˘ les u cesty na v˘chodním svahu Kotle nad Soutûskou ca 2 km S od kostela; 2001 JD. Z masivu Dûvína a pfiímo z Kotle existuje vût‰í poãet herbáfiov˘ch dokladÛ (JATIOVÁ & ·MITÁK 1996), naposledy byl druh pozorován v roce 1995 (M. ·tech in DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘skyt v Milovickém lese (FRÖHLICH 1940) se zatím nepodafiilo ovûfiit. Cerastium dubium 7166a06, Pavlov: rozjeÏdûná místa na bfiehu dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny pod silnicí u malého poloostrova ca 1 km S od kostela; JD 2002 MMI. – 7166a18, Milovice: okraj pole pod hrází dolní zdrÏe novoml˘nské soustavy 1,75 km SSV od kostela; 2002 JD. – 7166a24, Nové Ml˘ny: rezervace Kfiivé jezero, louka u Kfiivého jezera 2,2 km V od kostela v Milovicích; JD 1992 BRNM. – 7166c04, Milovice: louka u Panenského Ml˘na 2,4 km VJV od kostela; 1993 JD. – 7166d08, Rakvice: okraj kanálu na louce mezi Kutnarem a Kvûtn˘m jezerem 3,6 km (SSV–)S od zámecké kaple v Lednici; 1997 JD. – 7166d12, Nejdek: ãerstv˘ zamokfien˘ úhor mezi tÛní Azont a Dyjí 1,4 km S od kaple ve vsi; 1994 JD. – 7166d20, Lednice: podél vyschlého kanálu na Pavelkovû louce 1,8 km SV od zámecké kaple; 1997 JD. – 7266a02, Mikulov: severní okraj vypu‰tûného Horního mu‰lovského rybníka, 3,8 km V–VJV od kostela u námûstí; 1995 M. Rigasová. – 7266a06, Mikulov: vypu‰tûn˘ rybníãek Mlynáfika mezi Nov˘m rybníkem a silnicí ca 1,65 km Z od kostela v Sedlci; JD 2000 MMI. – 7266b22, Valtice: vlhké místo na poli jiÏnû od ãervenû znaãené turistické cesty Ladenskou alejí ca 1,6 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI. – 7267a17, Bfieclav-Po‰torná: okraje r˘h pro odchov ryb v areálu âSOP Bfieclav (tzv. biocentrum) na levém bfiehu Vãelínku, ca 1 km SSZ od kostela; 1999 K·. Nad soutokem Moravy a Dyje je roÏec lepkav˘ pomûrnû hojn˘ (·UMBEROVÁ et al. 2000), ale smûrem proti proudu Dyje lokalit ub˘vá. V˘‰e uvedené nálezy jsou ze západní ãásti mapovaného území a z míst mimo vlastní nivu (cf. etiam DANIHELKA & HANU·OVÁ 1995). Horní mu‰lovsk˘ rybník a rybník Mlynáfika leÏí ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, odkud nebyl druh dosud znám (cf. M. Smejkal in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 135–136). Cerastium lucorum 7166d18, Lednice: lesní louka severozápadnû od Pastviska 1,8–1,9 km SSZ od zámecké kaple; JD 1997 MMI. RoÏec hajní je hojn˘ nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000) a roztrou‰enû se vyskytuje i v Kanãí obofie mezi Bfieclaví a Lednicí. Uveden˘ nález pfiedstavuje v mapovaném území lokalitu poloÏenou nejdále proti proudu Dyje. Cerastium tenoreanum 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, such˘ trávník poblíÏ vrcholové kóty Stolové hory (458,5) 0,6 km ZJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7267c14, Bfieclav: such˘ trávník na náspu u ãerpací stanice jiÏnû od Pohanska, ca 4 km JJV od námûstí; 2002 K·. – 7267c19, Bfieclav: Dlúh˘ hrúd mezi Dyjí a plotem obory, rozvolnûn˘ such˘ trávník ve stfiední ãásti lokality ca 5,7 km JJV od námûstí; 2002 K·. – 7367b14, LanÏhot: Dúbravenská louka jiÏnû od Dúbravenské silnice, su‰‰í místa s naru‰en˘m drnem ca 5,1 km J od kostela; 2002 K·. Dosud byl roÏec TenoreÛv znám v âeské republice v˘hradnû z fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval z území mezi Valticemi a Bfieclaví (âERNOCH 1961, M. Smejkal in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 136–151, DANIHELKA et al. 1995) a ze tfií lokalit nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000), kde se v kvûtnu 2002 podafiilo objevit dal‰í tfii populace. V˘skyt na vrcholku Stolové hory pfiedstavuje nov˘ nález pro Pavlovské kopce (17b). Je pfiekvapivé, Ïe na tak frekventovaném místû dlouho ucházel pozornosti. Ceratophyllum submersum 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, tÛÀ na louce u Panenského ml˘na ca 2,4 km V–VJV od kostela; JD 2000 BRNU, MMI. – 7166d18, Lednice: západní okraj rezervace Pastvisko ca 1,5 km SSZ od zámecké kaple; Z. Piro 1997 MMI.




Nejstar‰í nález rÛÏkatce bradavãitého ve studovaném území je patrnû aÏ z poãátku tfiicát˘ch let od Podivína (ZAPLETÁLEK 1933), dal‰í aÏ z konce let osmdesát˘ch z rybníãku Alloch V v Bofiím lese (V. Grulich in RYDLO 1994). V˘‰e uvedené lokality doplÀují dosud znám˘ obraz roz‰ífiení (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ 1999, ·UMBEROVÁ et al. 2000), v obou pfiípadech smûrem proti proudu Dyje. V˘skyt na jih od Nov˘ch Ml˘nÛ a na místû dne‰ních nádrÏí zaznamenal v letech 1962–1964 FIALA (1966). Chaerophyllum aromaticum 7166a23, Milovice: podél silnice Milovice – Pavlov ca 400 m S–SSZ od kostela; JD 2002 MMI. Krabilice zápa‰ná je na nejjiÏnûj‰í Moravû vzácná. K jiÏ dfiíve znám˘m v˘skytÛm v nivû Vãelínku mezi Nesytem a Nov˘m rybníkem (NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ 1974, DANIHELKA et al. 1995) a v nivû Dyje severnû od Nejdku (DANIHELKA & GRULICH 1996) pfiibyl dal‰í nález z okraje nivy od Milovic. Tento stav ostfie kontrastuje s pozorováním J. Zapletálka (ZAPLETÁLEK 1933), kter˘ druh na Lednicku povaÏoval za ãast˘. Chenopodium chenopodioides 7266a13, Sedlec: obnaÏené dno Nesytu mezi rezervací Slanisko u Nesytu a Vãelínkem v místû, kde se vlévá Vãelínek do Nesytu, ca 0,4 km JV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7266b13, Hlohovec: jihov˘chodní ãást Hlohoveckého rybníka ca 1 km ZSZ od chrámu Tfii Grácií, na obnaÏeném okraji rybníka; K· 1997 BRNU. Po víc neÏ 50 letech od uvefiejnûní prvního nálezu (S. Hejn˘ in DOSTÁL et al. 1948–1950: 448–473) se podafiilo v˘skyt merlíku slanomilného na Nesytu ovûfiit (cf. etiam HEJN¯ 1960). O v˘skytu tohoto druhu na jiÏní Moravû bude uvefiejnûna samostatná práce (DANIHELKA et LUSTYK, in prep.). Chenopodium murale 7165b13, Horní Vûstonice: u paty domovní zdi v dolní ãásti návsi ca 100 m Z od kostela; JD 2002 MMI. – 7165b23, Perná: v zahrádce v západní ãásti vsi ca 0,2 km JZ od kostela; 2002 JD. – 7165d04, Klentnice: u cesty ze vsi k fotbalovému hfii‰ti v sedle mezi RÛÏov˘m vrchem a Stolovou horou; JD 1999 MMI. – 7165d04, Klentnice: okraje cesty vedoucí podél v˘chodního okraje vsi ca 0,1 km V od kostela; JD 1998 MMI. – 7165d04, Klentnice: u autobusové zastávky na jiÏním okraji obce; JD 1995 MMI. – 7165d08, Bavory: v parãíku a jinde na návsi; 2002 JD. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû v˘chodnû od Koãiãí skály ca 2,2 km SSV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI. – 7165d24, Mikulov: u Dietrich‰tejnské hrobky na námûstí, vedle po‰ty a na námûstíãku pod Kozím hrádkem; 1996–2002 JD. – 7166a11, Pavlov: záhumenkov˘ vinohrad na jiÏním okraji vsi u cesty k b˘valému zemûdûlskému druÏstvu ca 0,2 km JV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c21, Mikulov: pole u vûtrolamu ca 2,8 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7166d11, Bulhary: mezi vinn˘mi sklepy v jihov˘chodní ãásti vsi; JD 1995 MMI. – 7266a12, Sedlec: pod obecním úfiadem u ‰aten fotbalového hfii‰tû 0,3 km JZ od kostela; 2002 JD. – 7266b04, Lednice: podél cesty do zámeckého parku v parãíku pfied Ïelezniãním nádraÏím ca 0,6 km J–JJZ od zámecké kaple; JD 1998 MMI. – 7266b11, Hlohovec: jiÏní bfieh Hlohoveckého rybníka 0,3 km ZSZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7266b12, Hlohovec: v zástavbû ca 0,35 km JV od kostela; JD 1998 MMI. Nejstar‰í konkrétní údaj o v˘skytu merlíku zedního na nejjiÏnûj‰í Moravû je ze Sedlce (LAUS 1913), pfiehled star‰ích nálezÛ z poãátku ‰edesát˘ch let pfiiná‰í HEJN¯ et al. (1971). U rostlin ze Sedlce (cf. FRÖHLICH & ·VESTKA 1956) byl zji‰tûn chromosomov˘ poãet (DVO¤ÁK & DADÁKOVÁ 1984a). Také po roce 1992 byl tento merlík nalezen na nûkolika místech, hlavnû v obcích (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996), a poãet znám˘ch lokalit od té doby vzrÛstá. V souãasnosti je druh znám z 18 polí podrobné mapovací sítû. Je pfiítomen ve vût‰inû sídel, ale populace jsou ãasto málo poãetné nebo dokonce b˘vají pozorovány jednotlivé rostliny. Chenopodium opulifolium 7165b13, Horní Vûstonice: u paty domovní zdi u kostela u návsi; JD 2002 MMI. – 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, ruderalizovaná místa na úpatí skal pod v˘chodní stûnou Soutûsky, 2,4 km S od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d08, Bavory: naváÏka pfied vinn˘m sklepem firmy Tanzberg 0,3 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166a11, Pavlov: pod b˘val˘m rybníãkem 150 m S od kostela; JD 2002. – 7166c06, Mikulov: obora Bulhary, severní okraj pastevní plochy 4 km SV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c08, Milovice: obora Bulhary, paseka 2,1 km JJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c09, Milovice: obora Bulhary, rozvolnûn˘ okraj spra‰ové doubravy u jiÏního okraje pastevní plochy 2,55 km JV od kostela;




JD 2002 MMI. – 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, zvûfií naru‰ená místa v teplomilné doubravû na jiÏnû orientovaném svahu ca 600 m ZSZ od kóty 324,7, ca 4,5 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c14, Bulhary: obora Bulhary, naru‰ená místa ve spra‰ové doubravû 2,1 km ZJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c14, Bulhary: obora Bulhary, paseka 1,75 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166d11, Bulhary: mezi vinn˘mi sklepy v jihov˘chodní ãásti vsi; JD 1995 MMI; 2002 JD. – 7266a12, Sedlec: u kostela; JD 1995 MMI. – 7266b04, Lednice: pfied tzv. zámeãkem (nyní vysoko‰kolskou kolejí) a v ulici vedoucí na námûstí ca 300 m S od Ïelezniãního nádraÏí; JD 2002 MMI. – 7266b11, Hlohovec: u kostela; 2002 JD. – 7266c03, Úvaly: u cesty na severní stranû obce ca 0,2 km Z od kostela; JD 1998 BRNU, MMI. – 7266d01, Valtice: naru‰en˘ trávník u autobusového nádraÏí; JD 1994 MMI, rev. F. Dvofiák. Kromû pov‰echného a mnohokrát pfiejímaného údaje „von Brünn bis Lundenburg, Nikolsburg zerstreut“ (MAKOWSKY 1863) existuje jen mal˘ poãet uvefiejnûn˘ch star‰ích nálezÛ merlíku kalinolistého ze studovaného území, a to z Nov˘ch Ml˘nÛ (SCHIERL 1902), Mikulova a Sedlce (HEJN¯ et al. 1971). Je‰tû J. Dostálek et al. (in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 223–265) o tomto druhu pí‰e, Ïe „chybûjí údaje z fyt. o. 17. Mikul. pah.“. Podrobn˘ prÛzkum ukázal, Ïe tento merlík se ve studovaném území vyskytuje roztrou‰enû, a to zejména v sídlech; pfiekvapiv˘ je v‰ak jeho skoro souvisl˘ v˘skyt na zvûfií naru‰en˘ch místech v oborách Milovického lesa (17c), a dokonce pfiímo v rezervaci Dûvín. V nivû Dyje naopak zatím registrován nebyl. Od poãátku mapování v roce 1992 byl merlík kalinolist˘ zaznamenán ve 22 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, DANIHELKA 2001). Chenopodium urbicum 7165d05, Klentnice: obora Klentnice, údolí Klentnického potoka, pastevní plocha 1 km VSV–V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d08, Bavory: naváÏka pfied vinn˘m sklepem firmy Tanzberg 0,3 km JZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, okraj paseky 200 m JJV od kóty 326,5, ca 2,85 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c06, Mikulov: obora Bulhary, okraj pastevní plochy 4 km SV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c08, Milovice: obora Bulhary, paseka s v˘sadbou jírovcÛ ca 2,1 km JJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c14, Bulhary: obora Bulhary, paseka 1,75 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266b05, Lednice: louka v severov˘chodní ãásti oploceného pozemku se studnûmi, blízko mÛstku pfies strouhu ca 1,8 km V–VJV od zámecké kaple; JD 1997 MMI. – 7267c14, Bfieclav: naru‰ená luÏní louka mezi hrází a Dyjí ca 3,2 km J–JJZ od nádraÏí; K· 1996 BRNU; JD 1996 MMI. – 7267c20, Bfieclav: okraj louky u cesty vedoucí podél oborního plotu 1,4 km JJV od zámeãku Pohansko; JD 1998 MMI. Merlík mûstsk˘ je nejhojnûj‰í v Milovickém lese (17c), kde byl od roku 1992 nalezen celkem v sedmi polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995); roste tam hlavnû na pasekách a ruderalizovan˘ch pastevních plochách. Dal‰í nálezy pocházejí z naru‰en˘ch míst na loukách v nivû Dyje u Lednice a poblíÏ Pohanska u Bfieclavi, kde jeden z v˘skytÛ tohoto silnû ohroÏeného druhu zÛstal opominut pfii souborném zpracování kvûteny (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). V minulosti byl merlík mûstsk˘ hojn˘ zejména v okolí Sedlce, odkud pocházejí dva nebo tfii na sobû nezávislé údaje (FRÖHLICH 1933, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956, HEJN¯ et al. 1971). Podobnû charakterizuje ZAPLETÁLEK (1933) v˘skyt na Lednicku: „na rumi‰tích v‰eobecnû roz‰ífien˘, téÏ na obnaÏené pÛdû rybníãní tvofií dÛleÏitou sloÏku v porostech!!“. Chenopodium vulvaria 7166a21, Milovice: obora Klentnice, val zeminy u západního okraje pastevní plochy na hfiebeni 2,2 km V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, okraj paseky 200 m JJV od kóty 326,5, ca 2,85 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c07, Milovice: obora Klentnice, val zeminy u krmelce na severozápadní stranû pastevní plochy ca 1,9 km JZ od kostela; 2001 JD. Merlík smrdut˘ je v souãasnosti na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácn˘. Od roku 1992 byl zaznamenán jedin˘ v˘skyt na typickém stanovi‰ti v obci (J. Sádlo in DANIHELKA & GRULICH 1996), k nûmuÏ v roce 2001 pfiibyly dal‰í tfii nálezy v Milovickém lese na místech frekventovan˘ch oborní zvûfií. V minulosti byl druh zaznamenán v Mikulovû (LAUS 1908), v Sedlci na západním bfiehu Nesytu (FRÖHLICH & ·VESTKA 1956), ve Valticích a na nádraÏí v Bfieclavi (HEJN¯ et al. 1971). Cirsium pannonicum 7166c08, Milovice: vrch ·piãák (293,3), mûlk˘ spra‰ov˘ úvoz lesní cesty vedoucí od muniãního skladu do Milovic 1,8 km (VJV–)J od kostela, nûkolik sterilních rostlin; JD 2002 MMI. V Milovickém lese (17c) byl pcháã panonsk˘ poprvé zaznamenán koncem 19. století (OBORNY 1891) a od




té doby je‰tû nûkolikrát (FRÖHLICH 1927, 1940, ·UK 1956). V˘skyt se dlouho nedafiilo potvrdit, teprve v roce 2002 bylo nalezeno nûkolik sterilních rostlin. Druhá lokalita tohoto druhu ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina existovala na Li‰ãím vrchu u Sedlce (VG 1980 MMI; cit. sec. VÍTKOVÁ 2000). Commelina communis 7165b13, Horní Vûstonice: zplanûle mezi hroby na hfibitovû ca 0,5 km JV od kostela; JD 2002 MMI. – 7267a24, Bfieclav: koleji‰tû hlavního nádraÏí; JD 1997 BRNM, MMI. Roz‰ífiení kfiíÏatky obecné v âeské republice souhrnnû zpracoval JEHLÍK et al. (1998), kter˘ uvádí také ‰est nálezÛ z mapovaného území. Zplanûní má pravdûpodobnû pfiechodn˘ charakter. Consolida ajacis 7267a11, Bfieclav-Charvátská Nová Ves: skládka mezi obcí a zemûdûlsk˘m druÏstvem u severního okraje obce; JD 1995 MMI. OstroÏka zahradní zplaÀuje pouze pfiechodnû, hlavnû na zahradním odpadu. První znám˘ nález na rumi‰ti u jiÏního okraje Charvátské Nové Vsi je z poãátku osmdesát˘ch let (HERMANOVÁ 1984). Consolida orientalis 7165d13, Mikulov: pole nad b˘valou skládkou 2,3 km SSZ–S od kostela u námûstí; 1995 JD. – 7166c08, Milovice: obora Bulhary, ruderální plocha s krmelcem na m˘tinû asi 2,1 km JV–J od kostela; J. Chytil 2002 MMI. OstroÏka v˘chodní byla v mapovaném území sbírána u Bfieclavi (1980), Lednice (1970) a Hlohovce (1971; v‰e JEHLÍK et al. 1998), jakoÏ i (pfied rokem 1984) na jiÏním okraji Charvátské Nové Vsi (HERMANOVÁ 1984). Druh se nijak v˘znamnû ne‰ífií. Corydalis intermedia 7165b15, Dolní Vûstonice: rezervace Dûvín, severní svah Dûvína ca 1,7 km JV od kostela; 1993 JD. – 7166c02, Milovice: les nad Milovickou strání ca 0,6 km JJZ od kostela; 1995 JD. – 7166c06, Milovice: obora Klentnice, dubohabfiina s bylinn˘m podrostem zniãen˘m zvûfií ca 2,2 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. Dymnivka bobovitá je ze v‰ech tfií zdej‰ích druhÛ dymnivek nejvzácnûj‰í: zatím je známa ze 7 polí podrobné mapovací sítû. V˘‰e uvedené lokality potvrzují a roz‰ifiují dosavadní poznatky (Domas in MAKOWSKY 1863, HORÁK 1960, GRULICH 1985, ·UMBEROVÁ et al. 2000); v˘skyt ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina a fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval lze tak povaÏovat za jasnû prokázan˘ (cf. M. Smejkal in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 496–501). Corydalis pumila 7166c25, Bulhary: vûtrolam asi 2,75 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. Ze v‰ech tfií dymnivek nejjiÏnûj‰í Moravy je dymnivka nízká na Mikulovsku a Bfieclavsku nejhojnûj‰í: zatím byla zaznamenána v 78 polích síÈového mapování (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). V˘skyt tohoto myrmekochorního druhu ve vûtrolamu asi 1,5 km od nejbliωího lesního porostu je v‰ak pozoruhodn˘. Crataegus macrocarpa 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, les na západnû orientovaném svahu nad cestou 2,6 km (ZJZ–)Z od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7367b12/13, LanÏhot: luÏní les v rezervaci Ran‰purk ca 5,5 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. Ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina nebyl dosud v˘skyt hlohu velkoplodého prokázán (cf. J. Holub in HEJN¯ & SLAVÍK 1992: 488–525), zatímco z nivy nad soutokem Moravy a Dyje bylo dosud k dispozici jen pût nepfiesnû lokalizovan˘ch záznamÛ ve fytocenologick˘ch snímcích (·UMBEROVÁ et al. 2000). Crepis foetida subsp. rhoeadifolia 7165b20, Pavlov: rezervace Dûvín, skalní step na jihov˘chodnû orientovaném svahu nad zelenû znaãenou turistickou cestou ca 1,7 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d13, Bavory: úhory mezi vinohrady v zahrádkáfiské kolonii na jihozápadnû orientovan˘ch svazích ca 0,7 km J od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d13, Mikulov: svahy teras v˘chodnû od RÛÏového kopce 1,6–2 km SSZ–S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû na západnû orientovan˘ch svazích 0,35 km SZ od




kóty 347,0, ca 2,8 km SV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7165d25, Mikulov: Svat˘ kopeãek, dolní etáÏ lomu na severov˘chodní stranû kopce 1,3 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. – 7166a21, Milovice: na svazích teras v okolí skládky 1,7 km ZSZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7166a22, Milovice: podél cesty a na svazích teras na jiÏním úboãí StráÏného vrchu (kóta 266,6) ca 0,9 km Z od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c16, Mikulov: úhor ve svahu nad silnicí podél severov˘chodního okraje men‰ích soukrom˘ch vinohradÛ ca 2,3 km VSV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7267a22, Bfieclav-Po‰torná: u Ïelezniãní zastávky; JD 1995 MMI. V mapovaném území se vyskytuje jen Crepis foetida subsp. rhoeadifolia. Od roku 1992 byla ‰karda smrdutá mákolistá zaznamenána v 16 polích podrobné sítû; dal‰í konkrétní lokality uvádûjí DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Podafiilo se ovûfiit i v˘skyt ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval, a to u Po‰torné, i kdyÏ na jiném místû, neÏ z kterého druh udává FRÖHLICH (1940). Dal‰í historické údaje jsou od Mikulova (OBORNY 1886b), ze Svatého kopeãku u Mikulova (PODPùRA 1928, ·UK 1956), Staré hory u Hlohovce (ZAPLETÁLEK 1933), Sedlce a okolí (FRÖHLICH 1943, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956) a z Dûvína (·MARDA 1963). Crepis praemorsa 7165b20/25, Pavlov: opu‰tûn˘ zarostl˘ sad na svahu na konci v˘bûÏku lesa (vnû rezervace Dûvín) 1,7 km JJZ od kostela; 1994, 2001 JD. – 7166c08, Milovice: vrch ·piãák (293,3), mûlk˘ spra‰ov˘ úvoz lesní cesty vedoucí od muniãního skladu do Milovic 1,8 km (VJV–)J od kostela, nûkolik sterilních rostlin; JD 2002 MMI. – 7166c09, Milovice: obora Bulhary, okraj spra‰ové doubravy nad úvozovou cestou ca 2 km JV od kostela, jediná rostlina; JD 2002 MMI. – 7166c18, Mikulov: obora Bulhary, záfiez cesty Automobilka poblíÏ kóty 324,7, ca 3,5 km ZJZ od kostela v Bulharech; 1997 JD. Od roku 1992 bylo nalezeno celkem ‰est populací ‰kardy ukousnuté (cf. DANIHELKA et al. 1995), z toho jedna na úpatí Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) a ostatní v Milovickém lese (17c). Ve v‰ech pfiípadech jsou to sterilní rostliny, které strádají zastínûním a v oborách navíc pastevním tlakem zvûfie. Crepis setosa 7166c18, Mikulov: obora Bulhary, severní okraj velkého jeteli‰tû v˘chodnû od tzv. Automobilky ca 4,7 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. ·karda ‰tûtinkatá se v mapovaném území vyskytuje vzácnû a pravdûpodobnû pouze pfiechodnû: nejspí‰ je opakovanû zavlékána s osivem. Dosud byla zaznamenána v pûti polích síÈového mapování (DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000); zde uvedená lokalita pravdûpodobnû pfiedstavuje nález nového druhu pro fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina. FRÖHLICH (1940) zaznamenal druh koncem tfiicát˘ch let v LanÏhotû a u nádraÏí v Bfieclavi. Cruciata glabra 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, okraj cesty 1,25 km Z od kóty 324,7, ca 2,3 km ZJZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166d19, Lednice: ostrov u severního bfiehu Zámeckého rybníka 1,05 km S od zámecké kaple; 1998 JD. Nejstar‰í nález svízelky lysé ve studovaném území je z poãátku tfiicát˘ch let (ZAPLETÁLEK 1933) ze zámeckého parku v Lednici. Dal‰í sbûr ze stejného místa z roku 1934 uvádí HENDRYCH (1979). V˘skyt se podafiilo potvrdit v roce 1998. Nález v Milovickém lese pfiedstavuje nov˘ druh pro fytochorion (17) Mikulovská pahorkatina, neboÈ v˘skyt v zámeckém parku v Lednici byl do tohoto fytochorionu zafiazen omylem (cf. K. Kubát in SLAVÍK 2000: 157–159). PÛvod údaje o v˘skytu v Bfieclavi (K. Kubát l. c.) je nejasn˘. Cruciata laevipes 7166c17, Mikulov: obora Bulhary, okraj cesty na jiÏním bfiehu rybníãku v blízkosti oborního plotu ca 4,1 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1995 MMI; JD 1997 MMI. – 7166c23, Sedlec: obora Bulhary, na okraji cesty na hfiebeni smûrem k oborním vratÛm ca 0,4 km S od k. 309,6 (Vysok˘ roh), ca 2,65 km S od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7265b10, Mikulov: bfieh strouhy (vedoucí z Rakouska) mezi Nov˘m rybníkem a hranicí jiÏnû od Ïelezniãní trati, 3,3 km JV–JJV od kostela; JD 2002 MMI. V souãasné dobû je svízelka chlupatá na nejjiÏnûj‰í Moravû vzácná (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000): dosud byla zaznamenána v 11 polích podrobné mapovací sítû. V˘skyt v Bofiím lese u Rendezvous, o kterém informuje FRÖHLICH (1939), se zatím potvrdit nepodafiilo.




Cuscuta lupuliformis 7166a24, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, u cesty od louky u Kfiivé jezera k severnímu okraji rezervace ca 2 km V od kostela; 1998 JD. – 7267c08, Bfieclav: u v˘pusti odlehãovacího kanálu tûsnû pfied mostem trati Bfieclav – Znojmo 0,75 km V od Ïelezniãní zastávky Bofií les, na vrbû trojmuÏné; JD & K· 1998 MMI. Kokotice chmelová je velmi vzácn˘ druh, kter˘ byl recentnû zaznamenán na nûkolika místech v okolí Kfiivého jezera u Nov˘ch Ml˘nÛ, u Bulhar (DANIHELKA et al. 1995) a na dvou místech nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). Lokalita u jiÏního okraje Bfieclavi doplÀuje obraz souãasného roz‰ífiení. Pfiehled revidovan˘ch herbáfiov˘ch dokladÛ, vãetnû nálezÛ z mapovaného území, podává CHRTEK (1986). Cyclamen purpurascens 7165b14/15, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, dubohabfiina pfiecházející v suÈov˘ les nad modfie znaãenou turistickou cestou na severním svahu Dûvína 1,75 km VJV od kostela; J. Chytil & JD 2002 MMI. O v˘skytu na Dûvínû dosud existovala jediná literární zpráva (HORÁK 1960, K. Kovanda in HEJN¯ & SLAVÍK 1992: 259–260). Je to pravdûpodobnû jiná populace neÏ byla ta, kterou „na jiÏ. svahu sedla mezi Dûvínem a Dûviãkami“ pozoroval HORÁK (o. c.). O pÛvodnosti v˘skytu lze jen spekulovat. Cymbalaria pallida 7165b13, Horní Vûstonice: zplanûle mezi hroby na hfibitovû 0,5 km JV od kostela; JD 2002 MMI. O zplanûní zvû‰ince bledého na nejjiÏnûj‰í Moravû nejsou zatím Ïádné údaje. Cyperus michelianus 7266b, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch IV, 2,6 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7266b13, Hlohovec: obnaÏené dno rybníãku Alloch V, 2,45 km V–VJV od kostela; K· 2001 BRNU. – 7266b18, Hlohovec: dno rybníãku Alloch III, 2,55 km VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7267c18, BfieclavPo‰torná: mokr˘ písãit˘ okraj Franti‰kova rybníka v jeho SV ãásti, ca 2,2 km J od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 2002 K·. Údaje o v˘skytu ‰áchoru Micheliova v mapovaném území shrnují DANIHELKA et al. (1995), ·UMBEROVÁ (1999) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). V˘skyt na dnech rybníãkÛ v Bofiím lese je znám od zaãátku tfiicát˘ch let (ZAPLETÁLEK 1933) a byl nûkolikrát ovûfien v letech sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch (·. Husák, V. Grulich in DANIHELKA et al. 1995). Populaci snad posílilo nebo obnovilo vyhrnutí rybníãkÛ na podzim roku 2000 (cf. DUCHÁâEK & DANIHELKA 2002). Nález z Franti‰kova rybníka je nov˘. Cystopteris fragilis 7165d08, Bavory: vodovodní ‰achta s rozbit˘m poklopem, mezi hfibitovem a silnicí k obci ca 0,3 km ZJZ od kostela; JD 1997 MMI; JD 2002 BRNU, MMI. Jediná známá recentní lokalita puch˘finíku kfiehkého na Mikulovsku byla objevena v roce 1997 (srovnej Phyllitis scolopendrium). Star‰í aÏ velmi staré údaje existují z Dûvína („auf dem Polauerberge“; NIESSL 1866b), ze zámeckého parku v Lednici (ZAPLETÁLEK 1939), jakoÏ i z Koãiãího kamene u Klentnice a z Hol˘ch pastvisk u Sedlce (FRÖHLICH & LEITL 1968). Dactylorhiza incarnata 7265b10, Mikulov: travnat˘ pruh u pfiíkopu mezi silniãkou a Ïelezniãní tratí poblíÏ mÛstku u západního cípu Nového rybníka ca 3,3 km JJV od kostela u námûstí; 1993 P. Macháãek. – 7265b10, Mikulov: bezkolencová louka mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben, 3,4 km JV od kostela u námûstí, 15 kvetoucích rostlin1 ; JD 2002 MMI. – 7266a19, Sedlec: okraj rákosiny na západním bfiehu Nesytu ca 2,55 km VJV od kostela, 2 a 3 kvetoucí exempláfie; 2000–2001 P. Macháãek. O v˘skytu prstnatce pleÈového v pfiíkopech podél Ïelezniãní trati jiÏnû od Nového rybníka existuje vût‰í mnoÏství údajÛ (cf. FRÖHLICH 1935, 1940, 1943); spolu s novûj‰ími pozorováními z jiÏního bfiehu Nesytu a od Bfieclavi je shrnuje DANIHELKA et al. (1995). V˘skyt u Nového rybníka v roce 1993 nezávisle ovûfiili téÏ M. ¤iãánek a J. Marti‰ko (in JATIOVÁ & ·MITÁK 1996) a (zda na jiném místû?) o nûkolik let pozdûji (viz v˘‰e). Populace na louce u rakouské hranice nebyla pravdûpodobnû dosud známa. Navzdory dfiívûj‰ím 30. kvûtna 2004 kvetlo v asi 150 m dlouhém a 15 m ‰irokém pásu podél rákosiny 82 rostlin (J. Kmet, in litt.).

1




pochybnostem (cf. DANIHELKA et al. 1995) se ukázalo, Ïe stále existuje téÏ chudoãlenná populace u jiÏního bfiehu Nesytu. Draba nemorosa 7166d25, Lednice: okraj louky u zelenû znaãené turistické cesty v zámeckém parku ca 1 km VSV od zámecké kaple; JD 1996 MMI. Kromû osmi lokalit nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000) bylo nûkolik rostlin pozorováno v zámeckém parku v Lednici. JiÏnû od Lednice u Rybniãního zámeãku sbíral chudinu hajní poãátkem tfiicát˘ch let ZAPLETÁLEK (1933, 1939) a na blíÏe neurãeném místû u Lednice byla v roce 1910 sebrána centurie pro Petrakovu exsikátovou sbírku (H. Zimmermann in Petrak Fl. Bohem. Morav. Exs. no 229). Literární údaj existuje také o v˘skytu u nádraÏí v Bfieclavi (FRÖHLICH 1940). Dryopteris carthusiana 7166a24, Milovice: les v severní ãásti rezervace Kfiivé jezero 1,5–2,5 km V od kostela; 1992 JD. – 7166c03, Milovice: u cesty v dubohabfiinû na severov˘chodním svahu vrchu ·piãák (293,3) 0,85 km JV od kostela, dva trsy; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166c17, Mikulov: obora Bulhary, v lese ca 4,5 km VSV–V od kostela u námûstí; 1995 JD. Kapraì osténkatá se vyskytuje roztrou‰enû v Bofiím lese a nad soutokem Moravy a Dyje (âOMOVÁ 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). V Pavlovsk˘ch kopcích (17b) dosud zaznamenána nebyla, v Milovickém lese (17c) roste vzácnû. Dryopteris filix-mas 7165d08, Bavory: vodovodní ‰achta s rozbit˘m poklopem mezi hfibitovem a silnicí k obci asi 0,3 km ZJZ od kostela; JD 1997 MMI; JD 2002 MMI. – 7166a17, Pavlov: v kamenném záhozu na vnitfiní stranû hráze dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 2 km VJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166a23, Milovice: vnitfiní strana hráze dolní zdrÏe ca 1 km SV od kostela; 2002 JD. – 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, bfiezina na severozápadnû orientovaném svahu 1,6 km V–VJV od kostela; JD 2002 MMI. Z Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) byl o v˘skytu kapradi samce dosud k dispozici jedin˘ nekonkrétní údaj („Pavlovské kopce“ [tj. Dûvín?]; · MARDA 1963), v Milovickém lese (17c) byla dosud zaznamenána ve tfiech polích podrobné sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995). O nûco hojnûj‰í je v Bofiím lese a v luÏních lesích na soutoku Moravy a Dyje (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Nápadn˘ je v˘skyt na antropogenních stanovi‰tích s vhodn˘mi mikroklimatick˘mi podmínkami. Eleocharis acicularis 7166a24, Milovice: severní ãást rezervace Kfiivé jezero 1,5–2,5 km od kostela; 1995 JD. – 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, bfieh tÛnû na louce u Panenského ml˘na ca 2,4 km V–VJV od kostela; 1995 JD. – 7166d, Lednice: rezervace Pastvisko 1–2 km SSZ od zámecké kaple; Z. Piro 2002 MMI. V nivû Dyje nad Bfieclaví je bahniãka jehlovitá vzácná nebo zÛstává pfiehlíÏena, aãkoli z tohoto území existuje vût‰í poãet star‰ích údajÛ (SCHIERL 1902, LAUS 1913, PODPùRA 1914, ZAPLETÁLEK 1939, FRÖHLICH 1940). Byla pozorována i v Bofiím lese (FRÖHLICH o. c.), kde její v˘skyt pfied nedávnou dobou ovûfiil HETE·A et al. (2001). Nad jih od Bfieclavi a LanÏhota je pomûrnû hojná (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Eleocharis ovata 7266b13, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch V, 2,45 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI; K· 2001 BRNU. V mapovaném území známa v˘hradnû z rybníãkÛ v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939, ZAPLETÁLEK 1939). V˘skyt se podafiilo ovûfiit v roce 2001 (cf. DUCHÁâEK & DANIHELKA 2002). Elodea canadensis 7266b05, Lednice: ve strouze u mÛstku v aleji vedoucí od v˘chodního okraje vsi do Kanãí obory 1,35 km V(–VJV) od zámecké kaple; JD 2002 MMI. V mapovaném území byl vodní mor kanadsk˘ poprvé zaznamenán v roce 1925 (SVOBODA 1925); v˘ãet nálezÛ z let 1925–1977 podávají PY·EK & MANDÁK (1998a). V souãasné dobû je druh velmi vzácn˘ a kromû




zde uvedené lokality jsou známy je‰tû tfii populace nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ 1999). Vût‰inou roste v kanálech s proudící vodou. Elytrigia intermedia 7166d01, Bulhary: hrúd s opu‰tûnou pískovnou na levém bfiehu Dyje ca 1,4 km S–SSV od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7367d02, LanÏhot: hrúd ve stfiední ãásti Ko‰arsk˘ch luk 2,6 km SSZ–S od soutoku Moravy a Dyje; JD 1996 MMI, rev. R. ¤epka. P˘r prostfiední je dosti bûÏn˘ v pahorkatinné ãásti mapovaného území (cf. MAKOWSKY 1863, SCHIERL 1902, PODPùRA 1927, 1928, ·UK 1956, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963), odkud existuje velk˘ poãet literárních údajÛ a herbáfiov˘ch dokladÛ. Pozoruhodné jsou v‰ak v˘skyty v such˘ch trávnících na hrúdech v nivû (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Epilobium parviflorum 7166a12, Pavlov: poseãená plocha v rákosinû pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1,2 km V(–VJV) od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7265b10, Mikulov: strouha (vedoucí z Rakouska) mezi Nov˘m rybníkem a hranicí jiÏnû od trati 3,3 km JV–JJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a01, Mikulov: mírnû zasolen˘ vlhk˘ úhor mezi cestou a strouhou vedoucí k Novému rybníku asi 200 m JZ od kfiiÏovatky pod Mu‰lovem, ca 3,3 km VJV od kostela u námûstí; JD 1997 BRNM, BRNU, MMI. – 7266a06, Mikulov: obnaÏené dno rybníãku Mlynáfika mezi Nov˘m rybníkem a silnicí, ca 1,65 km Z od kostela v Sedlci; 1999 K·. – 7266a08, Sedlec: dno v severozápadním cípu rybníka Nesytu obnaÏené pfii ãásteãném letnûní, 0,6–1,2 km V od kostela; JD 2001 MMI. – 7266b13, Hlohovec: obnaÏené dno rybníãku Alloch V, 2,4 km VJV–V od kostela; 2001 JD. Vrbovka malokvûtá je v mapovaném území velmi vzácná. V˘‰e uvedené lokality patfií do fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. O v˘skytu v nivû Vãelínku i u rybníka Nesytu existují star‰í literární údaje (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1943, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956). Epilobium roseum 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, dno vyschlého rybníãku na severozápadním konci Soutûsky na severním svahu Kotle 1,25 km J od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. Asi jediná souãasná lokalita vrbovky rÛÏové v mapovaném území. Dále existuje jeden dÛvûryhodn˘ údaj o v˘skytu na vlhk˘ch loukách podél Vãelínku/Niklasgraben jiÏnû od Mikulova (FRÖHLICH 1943); autor pozorování explicitnû uvádí: „In der ganzen Gegend nicht gerade häufig“. Epipactis helleborine 7165b10, Dolní Vûstonice: severní svah Dûvína, les pod horní hranou pfiírodního „amfiteátru“ Rajny ca 1,45 km JV od kostela; 2001 JD. – 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, severní vrchol Kotle ca 1,5 km JV od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d04, Klentnice: Stolová hora, v lese u cesty na severním svahu (nad hfii‰tûm) ca 0,5 km ZJZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c03, Milovice: les u oborního plotu 0,4 km JZ od kóty 201,0, ca 1,65 km JV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, u cesty v úÏlabinû 2,9 km J od kostela v Milovicích; 2002 JD. – 7166c14, Bulhary: obora Bulhary: paseka na svahu nad jírovcovou alejí ca 1,8 km JZ od kostela; 2002 JD. – 7166d08, Rakvice: louka jiÏnû od jezírka Kutnar 3,6 km SSZ–S od zámecké kaple v Lednici; 1997, 1998 JD. – 7166d25, Lednice: v aleji ca 1,7 km V od zámecké kaple; 2002 JD. – 7266a04, Sedlec: okraj vûtrolamu mezi Studánkov˘m vrchem a asfaltkou vedoucí k silnici Mikulov – Lednice 2,6 km VSV od kostela; 2002 JD. – 7266b05, Lednice: alej mezi v˘chodním koncem vsi a mÛstkem pfies strouhu 1 km VJV aÏ 1,35 km V od zámecké kaple; 2002 JD. – 7266d03, Valtice: okolí rybníãku u Rendezvous ca 2,7 km VSV od kostela u námûstí; 1997 JD. Kru‰tík ‰irolist˘ se v mapovaném území vyskytuje roztrou‰enû aÏ hojnû, ãasto i ve vûtrolamech a umûl˘ch v˘sadbách topolÛ. Od poãátku mapování byl zaznamenán asi ve 40 polích podrobné mapovací sítû. Uvedené lokality doplÀují celkov˘ obraz roz‰ífiení podan˘ dfiíve (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, JATIOVÁ & ·MITÁK 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Epipactis purpurata 7166c07, Milovice: otevfien˘ okraj dubohabfiiny a dolní okraj paseky v údolí pod silnicí Mikulov – Milovice 1,9–2 km JJZ od kostela; JD 2002 MMI. Kru‰tík modrofialov˘ nebyl dosud z fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina znám (cf. JATIOVÁ & ·MITÁK 1996).





Nalezená populace ãítá nejménû 10 kvetoucích rostlin. V herbáfii Vlastivûdného muzea v Olomouci údajnû existují dva herbáfiové doklady podobného kru‰tíku tmavoãerveného (E. atrorubens), které sbíral H. Laus, lokalizované Mikulov a Bulhary (JATIOVÁ & ·MITÁK 1996). Je pravdûpodobné, Ïe pocházejí z Milovického lesa, tj. z fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Tfietí tamtéÏ citovan˘ doklad, lokalizovan˘ Mikulov (J. Horák sine anno BRNL), se nepodafiilo najít; v uvedeném herbáfii je od tohoto sbûratele pouze doklad kru‰tíku z Pavlovsk˘ch vrchÛ pÛvodnû urãen˘ jako E. atrorubens, kter˘ v‰ak P. Batou‰ek revidoval jako E. helleborine (R. ¤epka, in litt.). Vzhledem k tomu, Ïe jsou oba druhy nezfiídka zamûÀovány, povaÏujeme zatím v˘skyt kru‰tíku tmavoãerveného v fyt. o. (17) Mikulovská vrchovina za nedoloÏen˘. Equisetum fluviatile 7265b10, Mikulov: bezkolencová louka mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7267a17, Bfieclav-Po‰torná: louka mezi potokem Vãelínkem a silnicí do Charvátské Nové Vsi ca 1,2 km SSV od kostela v Po‰torné; JD 2000 MMI. – 7267c04/05, Bfieclav: tÛÀka u Ïeleznice na LanÏhot; VG 1980 MMI. V mapovaném území velmi vzácn˘ druh, recentnû zaznamenan˘ v pûti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995). V˘skyt pfiesliãky pofiíãní u Lednice jako první uvádí NIESSL (1866b), zatímco FORMÁNEK (1887) ji pozoroval u Bfieclavi. Equisetum palustre 7165b25, Klentnice: v ruderální vegetaci 1,2 km SV od kostela; JD 1995 MMI. – 7166c22, Mikulov: vojenská stfielnice pod Kienbergem asi 0,7 km S–SSV od Horního mu‰lovského rybníka, ca 4 km V od kostela u námûstí; JD 1996 MMI. – 7265b10, Mikulov: louka na západním bfiehu Nového rybníka severnû od Ïelezniãní trati 3,1 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266b06, Hlohovec: louãka mezi Hraniãním zámeãkem a Hlohoveck˘m rybníkem; JD 1995 MMI. – 7266b13, Hlohovec: louãka u hráze na jiÏním bfiehu Hlohoveckého rybníka 1,5 km Z od kostela; JD 1995 MMI. Prezentované lokality doplÀují jiÏ znám˘ obraz roz‰ífiení pfiesliãky bahenní v mapovaném území (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). V údolí Klentnického potoka ji zaznamenala PLUHÁâKOVÁ (1969). V˘skyt kolem rybníãku u Rendezvous (FRÖHLICH 1940) se zatím ovûfiit nepodafiilo. Druh pravdûpodobnû neroste v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) ani v nivû fieky Dyje. Erechtites hieraciifolia 7166c07, Mikulov: obora Bulhary, podél cesty v blízkosti oborního plotu ca 4,6 km SV od kostela u námûstí, 1 rostlina; JD 1997 MMI. – 7166c14, Bulhary: obora Bulhary, les u cesty ca 1,75 km ZJZ od kostela, 1 rostlina; JD 2002 MMI. Od poãátku mapování byl starãkovec jestfiábníkolist˘ zaznamenán dvakrát. Oba nálezy jsou z fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Jiné údaje o v˘skytu v mapovaném území nejsou známy. Erigeron strigosus 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, severov˘chodní okraj velké pastevní plochy 2,5 km V–VJV od kostela; JD 2002 PR. – 7267d21, LanÏhot: písãité místo ve stfiední ãást hrúdu jiÏnû od zámeãku Lány 4 km ZJZ od kostela; JD 1995 BRNM, MMI. Novû nalezen˘ druh pro fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina a fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Nález z nivy nad soutokem Moravy a Dyje byl uvefiejnûn pod jménem Stenactis annua (DANIHELKA & GRULICH 1996: lokalita 518). V roce 1997 byl turan vûtevnat˘ sbírán téÏ na Velké Sluneãné v Dunajovick˘ch kopcích (JD 1997 MMI). Od turanu roãního se li‰í men‰ími, vÏdy bíl˘mi ligulami, men‰ím vzrÛstem, tuωími, skoro celokrajn˘mi listy a aspoÀ krátkodobou vytrvalostí. Erophila verna 7265b05, Mikulov: fiopík jiÏnû od silnice Mikulov – Sedlec, ca 2,2 km JV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. Zatím jedin˘ nález osívky jarní z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, kde ji na vápencovém podkladu nahrazuje osívka kulatoplodá (Erophila spathulata).




Erucastrum gallicum 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû 2,5 km SSV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI; JD 2002 MMI. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû západnû od silnice Mikulov – Klentnice 1,9 km SSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7165d19, Mikulov: plevel v poli na v˘chodním svahu Turoldu 1,2 km S–SSV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7165d19, Mikulov: stepní lada ca 0,6 km S od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. – 7165d20, Mikulov: JaniãÛv vrch, dno lomu 1,6 km VSV od kostela u námûstí; JD 2000 MMI. ¤edkevník galsk˘ byl zatím zaznamenán v˘hradnû v ‰ir‰ím okolí Mikulova, a to v ‰esti polích podrobné mapovací sítû ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Star‰í herbáfiové doklady z mapovaného území cituje ·TùPÁNEK (1983), pfiehled novûj‰ích nálezÛ podávají DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Eryngium planum 7166d15, Podivín: louãka u lesa pfii cestû smûrem k Obelisku 2 km ZJZ–Z od kostela; JD 1995 MMI. Existenci této populace máãky plocholisté se pfii náv‰tûvû místa v roce 2002 nepodafiilo ovûfiit. Naopak populace v mezihrází Dyje asi 100 m od mostu proti proudu Dyje stále existuje (cf. DANIHELKA et al. 1995, POLÁK 2001). Erysimum repandum 7165d09, Klentnice: záfiez silnice 0,8 km J od kostela; JD 1995 MMI. – 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch, pfii západním okraji enklávy 2,4 km SV od kostela; JD 1995 MMI. Dal‰í lokality recentní lokality tr˘zele rozkladitého z nejjiÏnûj‰í Moravy uvádûjí DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996); zpráva o nálezu na Studánkovém vrchu byla uvefiejnûna jiÏ dfiíve (DANIHELKA 1995). Od poãátku mapování kvûteny v roce 1992 byl tento druh zaznamenán v osmi polích podrobné mapovací sítû. Euphorbia amygdaloides 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, les na severním svahu Kotle 2,3 km J–JJZ od kostela; 2001 JD. – 7166c04, Bulhary: les nad silnicí jihov˘chodnû od Panenského ml˘na, 1,9 km SZ od kostela; JD 2002 MMI. Zatím jsou v mapovaném území známy pouze dvû lokality pry‰ce mandloÀovitého z masivu Dûvína (17b) a z Milovického lesa (17c), kaÏdá s velmi malou populací. Sporé jsou i literární údaje: Dûvín („Polauer Berge“, UECHTRITZ 1840); u Mikulova a Pavlova (OBORNY 1879). Euphorbia exigua 7165b15, Pavlov: okraj pole u lesa na svahu ca 0,8 km SZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole mezi silnicí a lesem ca 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c21, Mikulov: okraj pole podél cesty asi 50 m J od vûtrolamu, ca 2,8 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7265b09, Mikulov: okraj pole na severním úpatí ·ibeniãníku; JD 1995 MMI. – 7266a03, Sedlec: pole mezi silnicí a jiÏním okrajem Milovického lesa 2,2 km S(–SSV) od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora mezi obcí a rybníkem Nesyt; JD 1999 MMI. – 7266b16, Hlohovec: okraj písãitého pole jiÏnû od rozsáhlé akátiny ca 1,5 km J od kostela; JD 1998 MMI. – 7266c01, Úvaly: strni‰tû podél cesty od západního okraje vsi ke státní hranici ca 1,65 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Pry‰ec drobn˘ se na vápnit˘ch pÛdách mapovaného území chová dosud jako pomûrnû hojn˘ polní plevel, kter˘ byl zaznamenán v 57 polích podrobné mapovací sítû. Vût‰ina lokalit je soustfiedûna ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, zatímco v˘skyt v nivû u jezírka Kutnar jiÏnû od Rakvic je ojedinûl˘ (cf. J. Rydlo in DANIHELKA & GRULICH 1996). Uvedeny jsou jen doloÏené nálezy; dal‰í údaje pfiiná‰ejí DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (o. c.). Euphorbia falcata 7165b15, Pavlov: okraj pole podél lesa na severov˘chodnû orientovaném svahu ca 0,8 km SZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a lesem ca 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, okraj pole u cesty v trati Mûstské díly ca 4,3 km VSV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7166c22, Mikulov: jihov˘chodní okraj pole mezi Mu‰lovsk˘m potokem a západním úpatím Kienbergu ca 3,3 km V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7265b09, Mikulov: okraj pole na severním úpatí ·ibeniãníku; JD 1995 MMI. – 7266a03, Sedlec: pole mezi




silnicí a jiÏním okrajem Milovického lesa 2,2 km S(–SSV) od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora (Kamenice) mezi vsí a rybníkem Nesyt; JD 1999 MMI. – 7266c01, Úvaly: strni‰tû podél cesty od západního okraje vsi ke státní hranici ca 1,65 km Z od kostela; JD 1998 MMI. O pry‰ci srpovitém platí skoro totéÏ co o pfiedchozím druhu, jenom je o nûco vzácnûj‰í: byl dosud nalezen ve 44 polích podrobné mapovací sítû a nivû fieky Dyje se vyh˘bá zcela. Také v tomto pfiípadû jsou uvede-ny pouze doloÏené v˘skyty; dal‰í recentní nálezy shrnují DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Euphorbia marginata 7266b12, Hlohovec: obnaÏen˘ pruh dna pfii jiÏním bfiehu Hlohoveckého rybníka 0,6 km V od kostela; JD 1998 MMI. – 7266b16, Hlohovec: u silnice do Valtic ca 1,4 km J od kostela; 1998 JD & K·. – 7266d01, Valtice: ve mûstû, pfiechodnû zplanûl˘; 2002 JD. Pry‰ec vrouben˘ zplaÀuje zfiídka a krátkodobû, hlavnû na odpadu ze zahrádek. Poprvé byl v mapovaném území zaznamenán jako zplanûl˘ aÏ v roce 1995 (J. Sádlo in DANIHELKA & GRULICH 1996). Festuca pseudovina 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, vrcholová plo‰ina Stolové hory (458,5), 0,6 km JZ od kostela; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka; JD 2002 MMI, rev. P. ·marda. – 7165d04, Perná: rezervace Tabulová, západní svah Stolové hory, u stezky od starého lomu do Perné ca 1,5 km JV od kostela; JD 2002 MMI, rev. P. ·marda. – 7165d09, Bavory: rezervace Tabulová, západní svah Stolové hory, cesta nad vinohrady podél západního (dolního) okraje rezervace 0,9 km VSV od kostela; JD 2000 MMI, rev. R. ¤epka. – 7165d19, Mikulov: travnaté plochy v parãíku na západní stranû amfiteátru 0,5 km S od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. P. ·marda. – 7165d24, Mikulov: temeno Svatého kopeãku, poblíÏ kaple sv. ·ebestiána; JD 2001 BRNU, MMI, rev. P. ·marda. – 7165d24, Mikulov: se‰lapaná travnatá místa v sedle mezi Olivetskou horou a Svat˘m kopeãkem 0,55 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 2000 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní na levém bfiehu Dyje 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166c24, Sedlec: palouãek u vjezdu do lesa 2,7 km SSV od kostela; JD 1995 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166d04, Lednice: hrúd u b˘valé ovãárny na louce Hubertka mezi Lednick˘m náhonem a Kanãí oborou 1 km VSV od zámecké kaple; JD 2001 MMI, rev. P. ·marda. – 7166d24, Lednice: nízk˘ hrúd v jihozápadním cípu louky Hubertka ca 0,5 km VSV–V od zámecké kaple; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166d25, Lednice: okraj louky u zelenû znaãené turistické cesty v zámeckém parku ca 1 km VSV od zámecké kaple; JD 1996 MMI, rev. R. ¤epka. – 7265b05, Mikulov: bunkr jiÏnû od silnice Mikulov – Sedlec, západnû od vûtrolamu, ca 2,2 km JV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a06, Sedlec: písãitá místa na severním úpatí Hol˘ch pastvisk 1,9 km Z od kostela; JD 2001 MMI, rev. P. ·marda – 7266a15, Hlohovec: obnaÏen˘ písãit˘ bfieh Nesytu mezi úzk˘m pruhem rákosu a vodní hladinou asi 0,5 km J–JJZ od Rybárny (u hráze), ca 2 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora (Kamenice), 1,25 aÏ 1,55 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a24, Úvaly: mÛstek pfies strouhu tekoucí z Úvalského rybníka do rybníãku u Úvalského ml˘na 150 m J–JJZ od Úvalského ml˘na, ca 1,8 km VSV od kostela; JD 1997 BRNM, MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b01, Nejdek: vojtû‰kové pole u odboãky asfaltové cesty ze silnice k jihozápadu ca 2,5 km JZ od kostela; JD 1997 BRNM, MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b03, Lednice: hfibitov ca 1,4 km ZJZ od zámecké kaple; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b23, Valtice: rezervace Rendezvous, suchá louãka u Dianina chrámu ca 2,2 km VSV–V od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266d06, Valtice: jihozápadní ãást zámeckého parku ca 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka. – 7367b02, LanÏhot: hrúd Dúbravka, na cestû podél severního okraje oplocenky 4,1 km JJZ od kostela; JD 1996 MMI, rev. R. ¤epka. Kostfiava nepravá ve studovaném území provází jak zasolené, ãasto ruderalizované trávníky, tak písãiny, hlavnû na hrúdech. Na Pavlovsk˘ch kopcích roste i na such˘ch trávnících na vápencovém podkladû, zejména na jejich okrajích podél cesty a jinde na se‰lapávan˘ch místech. Velmi bohatá populace je napfi. na temeni Svatého kopeãku u Mikulova kolem kostela svatého ·ebestiána; herbáfiov˘ doklad z tohoto místa cituje jiÏ PODPùRA (1927). U dal‰ích literárních údajÛ (VÍTEK 1927, PODPùRA 1928) nelze bez revize herbáfiov˘ch dokladÛ rozhodnout, zda se opravdu vztahují k tomuto druhu. V˘‰e uveden˘ v˘ãet obsahuje v˘hradnû doloÏené nálezy; dal‰í lokality uvádûjí napfi. DANIHELKA et al. (1995), DANIHELKA & HANU·OVÁ (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996).




Festuca valesiaca 7166a12, Pavlov: hráz dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,25 km V od kostela; JD 2002 BRNU, MMI, rev. P. ·marda. – 7266d06, Valtice: jihozápadní ãást zámeckého parku ca 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka. Oba nálezy zachycují v˘skyty na netypick˘ch stanovi‰tích. Ve valtickém zámeckém parku roste kostfiava walliská spolu s kostfiavou nepravou. Fraxinus pennsylvanica 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû 2,5 km SSV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI, rev. J. KoblíÏek. – 7166a25, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, les na severním bfiehu Kfiivého jezera 2,3 km V od kostela; 1995 JD. – 7166c06, Klentnice: 2,35 km V–VJV od kostela, vysázen na pasece spolu s Juglans nigra; JD 2000 BRNU, MMI. Jasan pensylvánsk˘ byl zatím zaznamenán v devíti polích síÈového mapování. Stromy se vesmûs zmlazují, a proto jde o nebezpeãn˘ invazní druh, místy dokonce bezdÛvodnû lesnicky vysazovan˘. Uvedeny jsou jen vybrané lokality (cf. etiam DANIHELKA & GRULICH 1996). Gagea villosa 7165b09, Dolní Vûstonice: na svahu mezi hfibitovní zdí a cestou asi 400 m JV od kostela; JD 2002 MMI. – 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, b˘valé topinamburové pole v Soutûsce 2,1 km S od kostela; 2002 JD. – 7165b20, Pavlov: u silnice ca 1,5 km JZ od kostela; 1995 JD. – 7165b24, Klentnice: pod stromem v poli u modfie znaãené turistické cesty mezi silnicí a vûtrolamem 1,1 km S od kostela; 1995 JD. – 7165d04, Klentnice: pod akáty na mezi nad cestou podél v˘chodního okraje vsi ca 0,1 km SV od kostela; JD 1998 MMI. – 7166a21, Milovice: obora Klentnice, okraj lesa v Mokrém Ïlebu (údolí Klentnického potoka) 2,2 km Z–ZSZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. L. Hrouda. – 7265b05, Mikulov: banket silnice 1,5 km JV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7265b08, Mikulov: severní vrchol ·ibeniãníku, 2,1 km J–JJZ od kostela u námûstí; 2001 JD. – 7166a02, Sedlec: pfiíkop silnice do Lednice ca 2 km S od kostela; 1995 JD. – 7266a18, Sedlec: akátina na pahorku (232,4) jihov˘chodnû od Ovãárny, 2 km JJV od kostela; 2001 JD. – 7266b04, Lednice: trávník mezi novou budovou zahradnické fakulty a silnicí do Valtic na jihov˘chodním okraji vsi; JD 1995 MMI. – 7266c10, Valtice: akátinka na pfiíkrém bfiehu asi 1,1 km ZJZ od kostela na námûstí; JD 2000 MMI. – 7266d02, Valtice: v aleji mezi Ïelezniãním pfiejezdem a v˘chodním okrajem mûsta ca 1,6 km V od kostela u námûstí; 1995 JD. Kfiivatec rolní roste roztrou‰enû v pahorkatinné ãásti mapovaného území. S v˘jimkou jediné lokality nad soutokem Moravy a Dyje (stfiecha pevnÛstky!; cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000) se vyh˘bá aluviu Dyje. Vyhledává ruderální a poloruderální stanovi‰tû, hlavnû pfiíkopy a okraje akátin. Zatím byl zaznamenán v 19 polích podrobné mapovací sítû, ale pravdûpodobnû je hojnûj‰í, protoÏe jednak kvete krátce a jednak sterilní rostliny zÛstávají nepov‰imnuty. Gagea pusilla 7266b19, Valtice: such˘ trávník u kaple sv. Huberta ca 3,5 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI, rev. L. Hrouda. – 7266d02, Valtice: v aleji mezi Ïelezniãním pfiejezdem a v˘chodním okrajem mûsta ca 1,6 km V od kostela u námûstí; JD 1995. Kfiivatec maliãk˘ roste dosti hojnû v such˘ch trávnících Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b), odkud je k dispozici také vût‰í poãet literárních údajÛ (NIESSL 1869, WILDT 1916, PODPùRA 1927, 1928), a Milovickovaltické pahorkatiny (17c; RIGASOVÁ 1992). Roste i na písãit˘ch stanovi‰tích ve fyt. podo. (18a) Dyjskosvrateck˘ úval v Bofiím lese a v jeho okolí (FRÖHLICH 1939, DANIHELKA et al. 1995), kde se podafiilo najít dal‰í dvû lokality uvedené v˘‰e, a na dvou místech na soutoku Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). Galeopsis angustifolia 7165b15, Pavlov: rezervace Dûvín, suÈ na jihov˘chodnû orientovaném svahu pod Dûviãkami; 2001 JD. – 7165b20, Pavlov: rezervace Dûvín, v suti podél turistické cesty vedoucí po jihov˘chodním svahu Dûvína ca 1,5 km JZ od kostela; R. Hédl 2002 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole nad serpentinami mezi lesem a silnicí Klentnice – Pavlov 1,6 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d09, Klentnice: rezervace Tabulová, mal˘ lom na jiÏním úpatí Stolové hory 1,1 km JJZ od kostela ve vsi; 2001 JD. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû 2,5 km SSV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7165d20, Mikulov: JaniãÛv vrch, dno lomu 1,6 km VSV od kostela u námûstí; JD 2000 MMI. – 7266c01, Úvaly: strni‰tû podél cesty od




západního okraje vsi ke státní hranici ca 1,65 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Konopice úzkolistá se vyskytuje roztrou‰enû na vápencové suti a v lomech na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) a vzácnû i v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c), tam jako plevel na okrajích polí, obvykle v sousedství such˘ch trávníkÛ (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, Z. Slavíková in SLAVÍK 2000: 582–588). Galium pumilum 7266b23, Valtice: rezervace Rendezvous, louãka na jihozápadní stranû Dianina chrámu ca 2,7 km VSV od kostela na námûstí; JD 1997 MMI, rev. J. ·tûpánková. Svízel maliãk˘ je v mapovaném území velmi vzácn˘. Literární údaje z Pavlovsk˘ch kopcÛ, tj. Dûvína (MAKOWSKY 1863 ut G. pusillum, OBORNY 1879 ut G. silvestre, FRÖHLICH 1940 ut G. asperum), se jistû vztahují k pfiíbuznému druhu G. austriacum. V˘skyt v Milovickém lese (FRÖHLICH 1935, 1940, ·UK 1956; omnes ut G. asperum) se zatím potvrdit nepodafiilo, zatímco v˘skyt v Bofiím lese (FRÖHLICH 1940) byl ovûfien hned na nûkolika místech (DANIHELKA & GRULICH 1996). Galium rivale 7166c04, Milovice: okraj lesa 2,7 km JV od kostela (smûrem k BulharÛm); JD 2002 MMI. – 7266d05, Valtice: Bofií les, v lese u cesty ca 5 km V od kostela u námûstí; 1997 K·. Svízel potoãní je hojn˘ v aluviu Dyje (18a): napfiíklad nad soutokem Moravy a Dyje je pfiítomen ve 34 polích síÈového mapování (·UMBEROVÁ et al. 2000), ale pfiekvapivû vytváfií pouze men‰í populace. Vzácnû byl zaznamenán mimo nivu fieky Dyje, a to v Perné ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce (J. ·tûpánková & Z. Kaplan in SLAVÍK 2000: 122–156) a nedaleko Úval ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina (DANIHELKA & GRULICH 1996). Nález na okraji Milovického lesa pfiedstavuje druhou lokalitu ve fytochorionu, zatímco v˘skyt v Bofiím lese (18a) zÛstával dosud pfiehlíÏen. V˘ãet konkrétních lokalit z mapovaného území uvádûjí DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (o. c.). Galium spurium 7165b09, Dolní Vûstonice: vinohrad nad zemûdûlsk˘m druÏstvem ca 0,8 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. Z. Kaplan. – 7165d13, Mikulov: svahy teras v˘chodnû od RÛÏového kopce, 1,6–2 km SSZ–S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. Z. Kaplan. – 7165d19, Mikulov: pole na v˘chodním svahu Turoldu 1,2 km S–SSV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7165d25, Mikulov: vinohrad mezi kfiovinatou mezí a cestou od Mariánského ml˘na k b˘valému zemûdûlskému druÏstvu ca 2,1 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. Z. Kaplan. – 7166a21, Milovice: skládka 1,7 km ZSZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7166c24, Sedlec: okraj pole u vjezdu do lesa 2,7 km SSV od kostela; JD 1995 MMI. – 7166c25, Bulhary: okraj pole u cesty 2,9 km J–JJZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7265b07, Mikulov: okraj pole 3,2 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí kopec, 1,2–1,55 km SSZ aÏ S od kostela; JD 1997 MMI, rev. Z. Kaplan. – 7266a03, Sedlec: pole mezi silnicí a jiÏním okrajem Milovického lesa 2,2 km S(–SSV) od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266c03, Úvaly: pole na severov˘chodním okraji vsi; JD 2001 MMI. Svízel pochybn˘ se vyskytuje hojnû aÏ roztrou‰enû jako polní plevel ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. V˘skyty v nivû jsou v˘jimeãné (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Doposud byl tento druh zaznamenán ve 44 polích podrobného síÈového mapování, uvedeny jsou zde v‰ak jen doloÏené v˘skyty. Geranium dissectum 7367b16, LanÏhot: okraj louky mezi zaplavenou pískovnou a Hrázovou cestou v mezihrází Dyje, ca 1,6 km S–SSV od soutoku Kyjovky s Dyjí; JD 1998 MMI. – 7367b24, LanÏhot: hráz podél Moravy 7,2 km J od kostela v obci; K· 1995 BRNU. Kakost dlanitoseãn˘ je na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácn˘. Existují pravdûpodobnû jen star‰í údaje z Mikulova (FRÖHLICH 1940, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963, PLUHÁâKOVÁ 1969) a pomûrnû ãerstv˘ nález z okraje Bfieclavi (J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996). Nález z hráze Moravy jiÏnû od LanÏhota byl uvefiejnûn uÏ dfiíve (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Glycyrrhiza glabra 7165b10, Dolní Vûstonice: opu‰tûn˘ vinohrad v pfiírodním „amfiteátru“ Rajny nad silnicí Pavlov – Dolní




Vûstonice ca 1,5 km VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165b14, Dolní Vûstonice: severní svah Dûvína 1,1 km J od kostela, 2001 JD. – 7166a06, Pavlov: svahy poblíÏ strÏe Rajny ca 0,8 km SSZ od kostela; 2002 JD. – 7166a17, Pavlov: hráz dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,9 km V–VSV od kostela; 2002 JD. Nejstar‰í záznam o zplanûní lékofiice lysé na Pavlovsk˘ch kopcích fiíká „sehr häufig in den Weingärten um Nikolsburg [Mikulov], Pardorf [Bavory] und Wisternitz [Vûstonice], ehedem angepflanzt, jetzt als ein lästiges Unkraut unvertilgtbar“ (SCHLOSSER 1843). Dal‰í literární údaje uÏ nepfiiná‰ejí nic nového (cf. LAUS 1908, A. Chrtková in SLAVÍK 1995: 378–380). Druh pfieÏívá v opu‰tûn˘ch vinohradech mezi Pavlovem a Dolními Vûstonicemi dodnes. Gnaphalium sylvaticum 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, okraj lesní kultury ca 2,1 km VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c07, Mikulov: obora Bulhary, ‰irok˘ prÛsek podél cesty ca 4,25 km SV kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7166d11, Nejdek: louka v meandru Lednického náhonu ca 1,6 km VJV od kostela; JD 1998 MMI. ProtûÏ lesní byla zaznamenána ve 14 polích podrobného síÈového mapování. Skoro jistû neroste v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), ãastûj‰í je v Milovickém lese (17c). V Bofiím lese, odkud existují literární údaje (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1939), se podafiilo potvrdit v˘skyt na tfiech místech. Velmi vzácnû roste tato protûÏ na su‰‰ích místech luÏních luk, napfi. ve v˘chodní ãásti Lánsk˘ch luk jiÏnû od LanÏhota (·UMBEROVÁ et al. 2000); podobného charakteru byl i zde uveden˘ v˘skyt na dnes rozorané louãce mezi Bulhary a Nejdkem. Gnaphalium uliginosum 7166c06, Mikulov: obora Klentnice, bezles˘ pruh podél oborního plotu ca 3,9 km SV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI. – 7266b13, Hlohovec: dno rybníãku Alloch IV, 2,55 km VJV od kostela; JD 2001 MMI; 2001 K·. V˘skyt protûÏe baÏinné nad soutokem Moravy a Dyje je skoro souvisl˘ (·UMBEROVÁ et al. 2000), smûrem proti proudu mezi Bfieclaví a Nov˘mi Ml˘ny, odkud je nûkolik literárních údajÛ (LAUS & SCHIERL 1900, LAUS 1909, ·MARDA 1953), se dnes vyskytuje roztrou‰enû. Roste i na nûkolika místech v Bofiím lese (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996), kde ji zaznamenal FRÖHLICH (1939) a pravdûpodobnû i ZAPLETÁLEK (1933). Tamní v˘skyt je soustfiedûn hlavnû na periodické tÛnû, které slouÏí divok˘m prasatÛm jako kali‰tû, a proto jsou osídleny pouze jednolet˘mi druhy. Naopak v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) tento druh zfiejmû schází a prezentovan˘ doklad z Milovického lesa pfiedstavuje jedin˘ nález ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Gratiola officinalis 7166d01, Bulhary: lev˘ bfieh Dyje, ãásteãnû zatopená pískovna západnû od cesty u hrúdu ca 1,4 km S–SSV od kostela; JD 1997 MMI. – 7166d12, Nejdek: zamokfien˘ úhor mezi Azontem a Dyjí 1,5 km S od kostelíka; JD 1998 MMI; JD 2002 MMI. – 7166d14, Lednice: zamokfiené prolákliny v poli ca 300 m VSV od Obelisku, 2,8 km S od zámecké kaple; 2001 JD. – 7166d20, Lednice: louãka mezi silniãkou k Janohradu a dyjskou hrází 2 km VSV od zámecké kaple; 1995 JD. – 7166d20, Lednice: podél vyschlého kanálu v severov˘chodní ãásti Pavelkovy louky 1,8 km SSV od zámecké kaple; 2002 JD. – 7166d24, Lednice: hfii‰tû 0,6 km SSZ od zámecké kaple; 1993 JD. Údaje o v˘skytu konitrudu lékafiského v b˘valém âeskoslovensku shrnul SKALICK¯ (1965), kter˘ také uvádí vût‰í poãet nálezÛ ze studovaného území. Souãasn˘ v˘skyt nad soutokem Moravy a Dyje je témûfi souvisl˘ (DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000), zatímco v aluviu Dyje mezi Bfieclaví a Nov˘mi Ml˘ny roste nyní konitrud jen roztrou‰enû. V˘‰e uvedené nálezy doplÀují dfiíve publikované poznatky (DANIHELKA & GRULICH 1996). V polovinû devadesát˘ch let se také podafiilo potvrdit v˘skyt v rybníãku u Rendezvous v Bofiím lese (cf. FRÖHLICH 1935, 1939, DANIHELKA et al. 1995). Gymnocarpium robertianum 7266d03, Valtice: spáry zdûného cihlového plotu hájenky Rendezvous ca 2,5 km VSV–V od kostela na námûstí; JD 1997 MMI. V souãasné dobû je na nejjiÏnûj‰í Moravû známa jediná lokalita bukovníku vápencového. Koncem tfiicát˘ch let rostl na Ïelezniãní zastávce v Po‰torné (Unter-Themenau), pfiímo Mikulovû a na nûkterém místû




v Pavlovsk˘ch vr‰ích (FRÖHLICH 1940, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963). Druhy tedy rostl i v Mikulovské pahorkatinû (17), coÏ zÛstalo opomenuto v Kvûtenû âeské republiky (K. Sutor˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 276–278). Gypsophila scorzonerifolia 7266c01, Úvaly: travnat˘ pruh u státní hranice u kóty 283,2 ca 1,7 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Semena se na lokalitu dostala ze skládky na rakouské stranû hranice. Pravdûpodobnû jde o první nález zplanûlého ‰ateru dlouholistého jak ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, tak v celé Mikulovské pahorkatinû (17). Hackelia deflexa 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, zvûfií naru‰ená místa v teplomilné doubravû na jiÏnû orientovan˘ch svazích 1,1 km SSZ od kóty 324,7, ca 4,7 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. Jedinou známou populaci lopu‰tíku sklonûného v mapovaném území se podafiilo ovûfiit znovu po deseti letech (cf. DANIHELKA 1993, K. Kubát in SLAVÍK 2000: 238–239). Heleochloa schoenoides 7266a20, Hlohovec: obnaÏené dno Nesytu poblíÏ ústí Valtického potoka do Nesytu v˘chodnû od rybníka V˘topa, 2,55 km JZ od kostela, 2 rostliny; JD 2001 BRNU, MMI. Údaje o v˘skytu bahenky ‰á‰inovité na nejjiÏnûj‰í Moravû rekapitulují DANIHELKA et al. (1995), ·UMBEROVÁ (1999) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). Ke dvûma znám˘m populacím pfiibyla v roce 2001 tfietí, a to v místû, kde se druh kdysi vyskytoval pfiinejmen‰ím roztrou‰enû (cf. GRULICH 1987).

Hieracium aurantiacum 7165b13, Horní Vûstonice: trávník v pfiedzahrádce domu na návsi ca 100 m JZ od kostela, zplanûle; JD 2002 BRNU. – 7166a11, Pavlov: zplanûle v pfiedzahrádce na návsi; JD 2002 BRNU. – 7166c10, Bulhary: trávník u kostela v jihov˘chodní ãásti vsi; 2002 JD. – 7266a08, Sedlec: trávník v severov˘chodní ãásti vsi; 2002 JD. – 7266d01, Valtice: trávník pfied domem v západní ãásti mûsta, nedaleko Ïelezniãního podjezdu 0,5 km SZ od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU. V˘skyt jestfiábníku oranÏového je na nejjiÏnûj‰í Moravû v˘hradnû synantropní; zplanûní zde dosud nebylo zaznamenáno. Hieracium bauhini 7165b19, Perná: rezervace Dûvín, Kotel, západnû orientované svahy pod Martinkou jiÏnû od opu‰tûného lomu 1,3 km SV od kostela; JD 2002 BRNU. – 7165b23, Perná: stepní lada nad severozápadním okrajem vsi, ca 0,5 km S od kostela; JD 1994 BRNU. – 7165d25, Mikulov: druhá terasa lomu na severov˘chodní stranû Svatého kopeãku, 1,2 km VSV–V od kostela u námûstí; O. Rotreklová & JD 2002 BRNU. – 7166c04, Milovice: travnaté svahy pod kótou 201,0 nad silnicí ca 1,6 km VJV od kostela; JD 1997 BRNU, rev. O. Rotreklová. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch, poblíÏ vrcholu ca 1,45 km SSZ od kostela; JD 2002 BRNU. – 7266a11, Sedlec: severní úpatí hraniãního hfiebene Holá pastviska asi 0,2 km SSZ–S od vrcholové kóty (257,1), ca 1,85 km Z od kostela; JD 2001 BRNU, rev. O. Rotreklová; JD 2002 BRNU. – 7266b18, Hlohovec: suchá louka v˘chodnû od rybníãku Alloch I, 2,3 km VJV od kostela; JD 2000 BRNU, rev. O. Rotreklová. – 7266c05, Valtice: Ïelezniãní stanice Valtice ca 1,25 km ZJZ od kostela u námûstí; JD 1999 BRNU, rev. O. Rotreklová. Jestfiábník BauhinÛv se vyskytuje roztrou‰enû v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), jinde je vzácn˘. Ze studované ãásti fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval pocházejí dva recentní nálezy tohoto druhu, a to z okolí Valtic. Z okolí Bfieclavi a Lednice existují dva star‰í literární údaje (OBORNY 1879, FORMÁNEK 1885). Na rozdíl od pfiíbuzného jestfiábníku hustokvûtého, kter˘ je o nûco hojnûj‰í, preferuje tento druh málo zapojené porosty a antropogenní stanovi‰tû. Je s ním také ãasto zamûÀován; napfi. rostliny sebrané na jiÏním svahu Kotle v masivu Dûvína a vydané jako H. bauhinii subsp. bauhinii v brnûnské exsikátové sbírce (Fl. Exs. Reipubl. Bohem. Slov. no. 1573) patfií k hybridogennímu druhu H. densiflorum. Hieracium caespitosum 7166d19, Lednice: zámeck˘ park, Ovãí ostrov pfii v˘chodním bfiehu Zámeckého rybníka 1,1 km S–SSV




od zámecké kaple; JD 1998 BRNU. – 7166d20, Lednice: severní ãást louky Hubertka ca 1,3 km SV od zámecké kaple; JD 1998 BRNU. Ze studovaného území existují literární údaje o v˘skytu jestfiábníku trsnatého u Staré Bfieclavi (FORMÁNEK 1885 ut H. collinum) a Lednice (G. Niessl in OBORNY 1905 ut H. collinum subsp. brevipilum). Kromû uveden˘ch lokalit nám nejsou Ïádné dal‰í populace známy. V˘skyt podobného jestfiábníku chocholiãnatého je omezen na masiv Dûvína. Hieracium densiflorum 7165b19, Perná: rezervace Dûvín, západnû orientované svahy Kotle pod Martinkou jiÏnû od opu‰tûného lomu, 1,3 km SV od kostela; JD 2002 BRNU. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, stepní trávník podél cesty na jihozápadním svahu Kotle 0,7 km VSV kostela; JD 1996 BRNU. – 7165d04, Bavory: rezervace Tabulová, západní svah Stolové hory ca 0,4 km Z od vrcholové kóty; JD 2002 BRNU. – 7165d09, Bavory: Koãiãí kámen, 1,2 km VJV od kostela; JD 2002 BRNU. – 7165d13, Bavory: jiÏnû orientovan˘ svah nad Ïlebem zãásti vyplnûn˘m b˘valou skládkou 2,2 km ZSZ od kostela u námûstí v Mikulovû; JD 2002 BRNU. – 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní na levém bfiehu Dyje 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; JD 1997 BRNU. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch, ca 1,45 km SSZ od kostela; JD 1996, 1997, 2002 BRNU. – 7266a11, Sedlec: severní úpatí hraniãního hfiebene Holá pastviska asi 0,2 km SSZ aÏ S od vrcholové kóty (257,1), ca 1,85 km Z od kostela; JD 2002 BRNU. – 7266b23, Valtice: rezervace Rendezvous, louãka na jihozápadní stranû Dianina chrámu ca 2,7 km VSV od kostela na námûstí; JD 1997 BRNU. Jestfiábník hustokvût˘ je po jestfiábníku chlupáãku a jestfiábníku ‰tûtinatém pravdûpodobnû nejbûÏnûj‰ím zástupcem podrodu Pilosella ve studovaném území. Nejhojnûj‰í je v pahorkatinné ãásti mapovaného území, hlavnû v Pavlovsk˘ch kopcích (17b; OBORNY 1886a ut H. umbelliferum, SCHIERL 1896 ut H. umbelliferum, OBORNY 1905 ut H. tauschii, LAUS 1913 ut H. tauschii, SK¤IVÁNEK 1963 ut H. tauschii), ale roste i ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval, a to pfiímo v nivû u Bulhar a v okolí Rendezvous v Bofiím lese, odkud byl jeho v˘skyt doloÏen jiÏ dfiíve (R. ¤epka in âÁP 1995). Srovnej téÏ u druhu H. bauhini, s nímÏ je jestfiábník hustokvût˘ ãasto zamûÀován. Hieracium laevigatum 7166c07, Mikulov: obora Bulhary, svûtlá doubrava ca 4,5 km SV od kostela u námûstí, jiÏnû od silnice; JD 2002 BRNU. – 7166c09, Milovice: obora Bulhary, okraj spra‰ové doubravy ca 2,2 km JV od kostela; JD 2002 BRNU. – 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, svûtlá doubrava v˘chodnû od cesty Automobilka 80–100 m JV od k. 323, ca 3,35 km Z od kostela; JD 2002 BRNU. – 7267c07, Bfieclav-Po‰torná: okraj lesa u silnice ca 1 km JZ od Ïelezniãní zastávky Bofií les; JD 1994 BRNU. Z mapovaného území je k dispozici jedin˘ literární údaj o v˘skytu jestfiábníku hladkého, a to v severní ãásti Bofiího lesa (M. ·tech in DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘‰e uvedené nálezy pocházejí ze stfiední ãásti Milovického lesa (17c) a z Bofiího lesa (18a), kde je druh nejãastûj‰í v ‰ir‰ím okolí zámeãku Rendezvous. Hieracium lachenalii 7165b19, Perná: rezervace Dûvín, les na západním svahu Kotle jiÏnû od Martinky, ca 1,45 km SV od kostela, 1 rostlina; JD 2002 BRNU. – 7166d19, Lednice: zámeck˘ park, okraj kfiovin na severním bfiehu Zámeckého rybníka ca 1,3 km S–SSV od zámecké kaple; JD 1998 BRNU. Jestfiábník LachenalÛv byl zatím nalezen ve 12 polích podrobné mapovací sítû v Milovickém lese (17c) a v 7 polích v Bofiím lese (18a; cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Star‰í literární údaje nejsou známy. V˘‰e uvedené nálezy na hfiebeni Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) a v nivû Dyje u Lednice (18a) jsou v˘jimeãné. Hieracium murorum 7166d24, Lednice: prostfiední (velk˘) ostrov pfii západním bfiehu Zámeckého rybníka ca 0,8 km S od zámecké kaple; JD 1998 BRNU. Jestfiábník zední se vyskytuje roztrou‰enû v Pavlovsk˘ch kopcích (17b; cf. PICBAUER 1909), hojn˘ je v Milovickém lese (17c) a v Bofiím lese (18a); konkrétní lokality uvádûjí DANIHELKA & GRULICH (1996). Velmi pozoruhodn˘ je v˘skyt pfiímo v nivû Dyje na nûkolika místech v severní ãásti zámeckého parku v Lednici.




Hieracium racemosum 7166c07, Milovice: dubohabfiina aÏ spra‰ová doubrava poblíÏ prÛseku ca 1,9 km J od kostela; JD 2002 BRNU. – 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, spra‰ová doubrava asi 300 m S od lovecké chaty Fialka, ca 3 km ZJZ–Z od kostela; JD 2002 BRNU. – 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, svûtl˘ les na svahu nad cestou 2,3 km ZJZ–Z od kostela; JD 2002 BRNU. – 7166c13, Mikulov: obora Bulhary, prosvûtlená spra‰ová doubrava ca 5 km VSV od kostela u námûstí a ca 3,3 km (ZJZ–)Z od kostela v Bulharech; JD 2002 BRNU. – 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, svûtl˘ les na severov˘chodnû orientovaném svahu 2,4 km ZJZ–Z od kostela; JD 2002 BRNU. Jestfiábník hroznat˘ je na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácn˘. V mapovaném území roste v˘hradnû na nûkolika místech ve stfiední ãásti Milovického lesa, jinde zatím nalezen nebyl. Je moÏné, Ïe je o nûco ãastûj‰í, ale rostliny jsou obvykle seÏrány daÀky nebo jeleny dfiív, neÏ staãí vykvést, a proto je témûfi nelze rozeznat od habituálnû podobného jestfiábníku savojského. Jde o zcela nov˘ nález pro fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. V herbáfii MMI existují dva pÛvodnû neurãené doklady tohoto druhu: jeden je lokalizován „Milovická stráÀ, na JZ stranû obce, stepní lokalita nad fotbalov˘m hfii‰tûm“ (leg. M. Rigasová 2. 9. 1991), druh˘ „Dolní Dunajovice: Dunajovické kopce, 1,8 km SZ obce“ (leg. M. Rigasová 28. 7. 1992). Vzhledem k tomu, Ïe v˘skyt pojednávaného druhu na bezles˘ch Dunajovick˘ch kopcích je velmi nepravdûpodobn˘, povaÏoval jsem (J. D.) oba doklady za nedÛvûryhodné. Literární údaj o v˘skytu na Svatém kopeãku (FRÖHLICH & ·VESTKA 1963) je skoro jistû myln˘, neboÈ v herbáfii BRNU se nachází nûkolik sbûrÛ jestfiábníku savojského z tohoto vrchu pÛvodnû urãen˘ch jako H. racemosum ([J. Podpûra] 1922, 1924) nebo (správnû) jako H. silvestre (= H. sabaudum; A. Fröhlich 1936), popfi. jako H. umbellatum (A. Fröhlich sine anno), av‰ak Ïádn˘ doklad jestfiábníku hroznatého. Hieracium rothianum 7165b23, Perná: stepní lada na svahu nad severozápadním okrajem vsi; JD 1994 BRNU. – 7165d09, Klentnice: Koãiãí kámen, ca 1,5 km JJZ od kostela; JD 1994 BRNU; JD 1999 BRNU. – 7165d14, Mikulov: Koãiãí skála, 2,35 km S–SSV od kostela; JD 1994 BRNU. – 7165d19, Mikulov: vápencová skála âertÛv kámen u amfiteátru 0,5 km S od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU. – 7165d24, Mikulov: pfiedzahrádka u Gajdo‰ova domu v Konûvovû ulici; JD 1996 BRNU. – 7165d25, Mikulov: Svat˘ kopeãek, dolní etáÏ lomu na severov˘chodní stranû kopce 1,3 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. – 7166d20, Lednice: Pavelkova louka (mezi Zámeck˘m rybníkem a Dyjí) ca 1,9 km SZ od zámecké kaple; JD 2002 BRNU. – 7266a13, Sedlec: v˘chodní ãást rezervace Slanisko u Nesytu ca 0,2 km V od Ïelezniãní zastávky; JD 2000 BRNU. Aãkoli existuje velké mnoÏství literárních údajÛ o v˘skytu jestfiábníku hadincovitého (H. echioides) na Pavlovsk˘ch vr‰ích a jinde mezi Mikulovem a Bfieclaví (R. Uechtritz in OBORNY 1879, FORMÁNEK 1887, SCHIERL 1896, 1902, PICBAUER 1909, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963, DANIHELKA & GRULICH 1996), novûj‰í taxonomické studium (PECKERT 2002) ukázalo, Ïe je tfieba je v‰echny vztáhnout k jestfiábníku ‰tûtinatému. Hieracium echioides s. str. naopak na Pavlovsk˘ch kopcích (17b), v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c) ani v dotãené ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) asi nikdy nerostlo. Dal‰í lokality (vesmûs jako H. setigerum) uvádûjí O BORNY (1879), FORMÁNEK (1887), SCHIERL (1896), H RUBY (1932), SK¤IVÁNEK (1963) a ·UMBEROVÁ et al. (2000), lokality rostlin, u nichÏ byly spoãteny chromosomy, pak ROTREKLOVÁ et al. (2002). Zde uvedené nálezy doplÀují v˘ãet, kter˘ podává PECKERT (2002). Neobvyklé jsou v˘skyty na su‰‰ích loukách, napfi. na Slanisku u Sedlce, na Pavelkovû louce u Lednice a na louce u Dyje západnû od Ladné (M. ·tech in DANIHELKA & GRULICH 1996). Hordelymus europaeus 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, v lese podél ãervenû znaãené turistické cesty ze Soutûsky do Klentnice ca 1,8 km S od kostela; JD 1998 MMI, rev. R. ¤epka. – 7165b20, Pavlov: rezervace Dûvín, dolní ãást severnû orientovaného svahu v místû zvaném Jelení roh 2 km JZ od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. ¤epka. Jeãmenka evropská roste v mapovaném území v˘hradnû v masivu Dûvína v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), kde ji objevil HORÁK (1960). Byla pozorována ve tfiech polích podrobné mapovací sítû (téÏ na severním svahu Dûvína v poli 7165b15). Hydrocharis morsus-ranae 7165b08, Horní Vûstonice: u jiÏního bfiehu stfiední nádrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,5 km S od kostela;




J. Chytil 2002 MMI. – 7166d06, Pfiítluky: u západního bfiehu Mahenova jezera (Panvastr) 2,6 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166d08, Pfiítluky: kanál u v˘chodního bfiehu zatopené pískovny 100 m Z od kóty 164,6, ca 2,8 km JJV–J od kostela; 2002 JD. – 7166d15, Lednice: kanál podél severního okraje luÏního lesa u mÛstku 3 km SSV od zámecké kaple, 3 rostliny; 1995 JD. V souãasné dobû se voìanka Ïabí vyskytuje roztrou‰enû nad soutokem Moravy a Dyje; velmi vzácná je v nivû Dyje mezi Bfieclaví a Nov˘mi Ml˘ny. Uvedené nálezy doplÀují jiÏ dfiíve uvefiejnûné zprávy (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ 1999). Ani v minulosti nebyla voìanka v okolí Lednice pfiíli‰ hojná: ZAPLETÁLEK (1933, 1939) znal jediné nalezi‰tû v tÛÀkách u Janohradu v˘chodnû od Lednice a v˘skyt v˘slovnû oznaãuje jako vzácn˘. Star‰í nálezy z okolí Lednice, Pfiítluk a Podivína uvádûjí napfi. SCHIERL (1896), WILDT (1910), MARTINEC et al. (1947) a FIALA (1966), kter˘ také jako první zmiÀuje konkrétnû Mahenovo jezero (téÏ Panvastr), kde se v˘skyt podafiilo ovûfiit i v roce 2002. Hypericum tetrapterum 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, okraj pole u cesty v trati Mûstské díly ca 4,3 km VSV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7265b08, Mikulov: bfieh strouhy Niklasgraben u státní hranice jihozápadnû od rybníka ·ibeniãník ca 2,3 km J od Ïelezniãního nádraÏí; 2002 JD. – 7265b10, Mikulov: louka na západním bfiehu Nového rybníka severnû od Ïelezniãní trati 3,1 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266a01, Mikulov: mírnû zasolen˘ vlhk˘ úhor mezi cestou a strouhou tekoucí k Novému rybníku asi 200 m JZ od kfiiÏovatky pod Mu‰lovem, 3,3 km VJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7266b13, Hlohovec: dno skoro prázdného rybníãku Alloch V, 2,5 km VJV od kostela; 2001 JD; K· 2001 BRNU. Tfiezalka ãtyfikfiídlá je v mapovaném území velmi vzácná. Historické údaje rekapituluje DANIHELKA et al. (1995). Recentnû je známa hlavnû z povodí Vãelínku (formálnû ve fyt. podo. 17b a 17c) a z jednoho místa v Milovickém lese, jakoÏ i z rybníãku Alloch V v Bofiím lese (18a). Zatím se nepodafiilo ovûfiit v˘skyt u Nesytu ani u rybníãku nedaleko Rendezvous u Valtic (cf. FRÖHLICH 1940, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956). V˘skyt ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina není zachycen v Kvûtenû âeské republiky (cf. V. Zelen˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 376–389). Hyssopus officinalis 7165b20, Pavlov: zbytek kultury v sadu pod silnicí 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7166a22, Milovice: svahy teras na jiÏním úboãí StráÏného vrchu (266,6) ca 0,7 km Z od kostela; JD 1993 MMI. – 7266a03, Sedlec: oplocen˘ pozemek kolem betonové zásobní nádrÏe zavlaÏovací soustavy 2,3 km S–SSV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. Yzop lékafisk˘ byl pouÏit ke zpevnûní svahÛ viniãních teras a náspu kolem zavlaÏovací nádrÏe, kde dlouhodobû pfieÏívá. V jednom pfiípadû jde o zbytek kultury. Inula × stricta (I. ensifolia × I. salicina) 7165b20, Pavlov: lem teplomilné doubravy na jiÏním svahu Dûvína ca 1,4 km JZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d05, Klentnice: okraj lesa v údolí Klentnického potoka 0,7 km V od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c02, Milovice: rezervace Milovická stráÀ, západní svahy vrchu ·piãák (293,3), svûtlina u jiÏního konce první stránû ca 0,5 km JZ–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c04, Milovice: travnaté svahy pod kótou 201,0 nad silnicí Milovice – Bulhary ca 1,6 km VJV od kostela; JD 1997 MMI, rev. L. Hrouda. – 7266a12, Sedlec: trávník na severním úpatí hraniãního hfibetu Holá pastviska asi 0,7 km SSZ od kóty Skalky (257,1), ca 1,9 km Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. L. Hrouda. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora (Kamenice), 1,25–1,55 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. L. Hrouda. Tento pomûrnû ãast˘ a snadno rozeznateln˘ kfiíÏenec byl zatím zaznamenán na ‰esti místech, a to ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Horák (1960) jej uvádí z „polesí Bulhary“, HROUDA (1973) obecnû z Pavlovsk˘ch kopcÛ. Iris graminea 7165b10, Dolní Vûstonice: rezervace Dûvín, severov˘chodní svah Dûvína, teplomilná doubrava nad cestou ca 1,6 km JV–VJV od kostela, nûkolik jedincÛ; JD 2001 MMI. – 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, jihov˘chodní svah Kotle, les nad ãervenû znaãenou cestou z Klentnice do Soutûsky; 1982 VG. – 7165b20, Pavlov: rezervace Dûvín, svûtlina jihozápadnû od vstupu do rezervace (pod schody) ca 1 km JZ od kostela; 1998 JD. – 7266a02, Sedlec: akátina v˘chodnû od silnice Mikulov – Lednice 1,8 km SSZ–S od kostela; JD 2002 MMI. – 7266d20, Bfieclav-Po‰torná: asi 20 m S od silniãky vedoucí podél jiÏního okraje Bofiího lesa,





3,5 km JZ od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1997 K·. Údaje o v˘skytu kosatce trávovitého v mapovaném území shrnují DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Od roku 1992 byl tento druh zaznamenán v 18 polích podrobné mapovací sítû. V Milovickém lese (17c), kde je roz‰ífien skoro souvisle, jej jako první na‰el HASLINGER (1866): „in Wäldern zwischen Klentnitz und Millonitz [recte Millowitz]“. V posledních letech se podafiilo jak ovûfiit v˘skyt na severním a jiÏním svahu Dûvína (cf. HORÁK 1960, JATIOVÁ & LAPÁâEK 1978), tak najít nové populace v akátinû mezi Sedlcem a Milovick˘m lesem a v Bofiím lese. Iris sibirica 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, jiÏní okraj louky u Panenského ml˘na 2,4 km VJV od kostela; 1993–2002 JD. – 7166c05, Bulhary: louka na levém bfiehu v mezihrází Dyje 2 km SSZ od kostela; 1997 JD. – 7166c05, Bulhary: louky kolem studní na levém bfiehu Dyje 1,8 km SSZ–S od kostela; 1997 JD. – 7166d01, Bulhary: louka jiÏnû od hrúdu u cesty do Zajeãí ca 1,1 km S od bulharského mostu pfies Dyji; 1993 JD. – 7166d06, Bulhary: louãka severnû od znaãené turistické cesty 0,8 km ZSZ od kostela; 1997 JD. – 7166d08, Rakvice: louka na severozápadním bfiehu jezírka Kutnar 2,9 km JJZ od kostela; 1994 JD. – 7166d08, Lednice: louka mezi severozápadním koncem Kvûtného jezera a kanálem ca 3,6 km SSZ aÏ S od zámecké kaple; 1997 JD. – 7166d12, Nejdek: louãka západnû od ãervenû znaãené turistické cesty ca 1,2 km S od kostelíka; 1996–2002 JD. – 7166d12, Nejdek: louka v˘chodnû od cesty ca 0,95 km S aÏ SSV od kostelíka; 1997 JD. – 7166d14, Lednice: louka severov˘chodnû od Obelisku 2,9 km S od zámecké kaple; 1997, 1999 JD. – 7166d20, Lednice: louãka mezi silnicí k Janohradu a Dyjí ca 2 km SSV od zámecké kaple; 1995 JD. – 7166d20, Lednice: louka na severním bfiehu Lednického náhonu 1 km SSZ–S od Janohradu, 2 km SZ od zámecké kaple; 1997 JD. – 7166d20, Lednice: Pavelkova louka (jiÏnû od silnice k Janohradu) 1,8 km SSV od zámecké kaple; 2002 JD. – 7166d24, 25, Lednice: jiÏní ãást louky Hubertka v˘chodnû od zámeckého parku ca 0,8 km VSV od zámecké kaple; 1998 JD. – 7267a18, Bfieclav: louka na severní stranû jezírka Bruksa, ca 1,2 km ZSZ od kostela na námûstí; asi 1985 VG. Kosatec sibifisk˘ patfiil v minulosti k velmi hojn˘m druhÛm aluviálních luk v nivû Dyje mezi Nov˘mi Ml˘ny a severním okraje mûsta Bfieclavi, odkud existuje velk˘ poãet star‰ích literárních údajÛ (MAKOWSKY 1863, FORMÁNEK 1885, 1886B, SCHIERL 1896, LAUS & SCHIERL 1900). Vût‰ina populací zanikla po regulaci Dyje následn˘m rozorání luk a dnes pfieÏívají jen jejich zbytky, ãasto na mal˘ch lesních loukách. Od roku 1992 byl druh zaznamenán v 25 polích podrobné mapovací sítû, z nichÏ 13 leÏí v nivû nad soutokem Moravy a Dyje jiÏnû od Bfieclavi a LanÏhota. Zde jsou uvedeny pouze nálezy v nivû mezi Bfieclaví a Nov˘mi Ml˘ny, z nichÏ jeden byl uvefiejnûn jiÏ dfiíve (GARDAVSK¯ et al. 1990). Populace na levém bfiehu Dyje mezi Lednicí a Rakvicemi by mohly b˘t ohroÏeny chovem jelenÛ a daÀkÛ v obofie, jejíÏ zfiízení na tomto místû plánuje soukrom˘ investor. Juncus ranarius 7165b15, Dolní Vûstonice: vlhké místo na okraji pole na terasovitû upraven˘ch pozemcích ca 1,15 km JJV–J od kostela; JD 2001 MMI, rev. J. Kirschner. – 7265b07, Mikulov: proláklina v poli ca 3,8 km JZ od kostela u námûstí; JD 2000. – 7266a08, Sedlec: obnaÏené dno v severozápadním cípu rybníka Nesytu 0,6–1,2 km V od kostela; JD 2001 MMI. – 7266a09, Sedlec: obnaÏen˘ okraj rybníka Nesytu ca 150 m JV od ãerpací stanice závlahové soustavy, 1,9 km V od kostela; JD 2001 MMI. V˘‰e uvedené nálezy sítiny slanomilné doplÀují jiÏ dfiíve známé lokality (HUSÁK 1984, DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ 1999), a to jak ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, tak (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Z fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina pochází zatím jedin˘ nedoloÏen˘ nález ze zamokfieného pole asi 3,3 km VJV od Mikulova (1995 JD). Kickxia spuria 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole nad serpentinami severnû od silnice Klentnice – Pavlov 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d05, Klentnice: okraj pole u lesa v údolí Klentnického potoka 0,65 km V–VSV od kostela; JD 2001 MMI. – 7266a12, Sedlec: strni‰tû mezi Ïelezniãní tratí a strouhou Mikulovkou (Vãelínkem) 0,6 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. V˘‰e uveden˘ pfiehled nálezÛ doplÀuje dfiíve uvefiejnûn˘ v˘ãet (DANIHELKA et al. 1995). Od poãátku síÈového mapování byl úporek pochybn˘ zachycen v devíti polích podrobné mapovací sítû ve v‰ech tfiech dotãen˘ch fytogeografick˘ch podokresech. Vût‰inou roste na okrajích polí a jeho populace jsou velmi málo poãetné.




Koeleria pyramidata 7165d05, Klentnice: stepní louka na svahu nad prav˘m bfiehem Klentnického potoka ca 0,5 km V od kostela; JD 1997 BRNM, MMI, rev. R. ¤epka. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora, ca 1,4 km Z od kostela; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266d06, Valtice: su‰‰í louka v jihozápadní ãásti zámeckého parku 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI, rev. R. ¤epka. Na rozdíl od âejãska je smûlek jehlancovit˘ na jih od Dyje velmi vzácn˘. P ODPùRA (1927) cituje vlastní sbûr od Milovic a sbûr lokalizovan˘ „listnaté lesy na úpatí Pavlovsk˘ch hor u Klentnic (FREYN 1880)“. Je proto moÏné, Ïe nález z okraje Milovického lesa pochází z místa, kde druh pfied více neÏ 120 lety sbíral J. Freyn. V‰echny tfii nálezy pocházejí ze svefiepov˘ch trávníkÛ na hlub‰ích, tûωích pÛdách. Lathyrus aphaca Klentnice: okraj vûtrolamu podél modfie znaãené turistické cesty 1,2 km S od kostela; JD 1996 MMI, 2002 JD. Star‰í údaje o v˘skytu hrachoru paãoãkového v b˘valém âeskoslovensku shrnula CHRTKOVÁ et al. (1977), která také cituje vût‰í poãet herbáfiov˘ch dokladÛ a nálezÛ ze studovaného území. Poãátkem devadesát˘ch let nebyla Ïádná populace známa, a proto jsou citovány pouze nepfiíli‰ aktuální nálezy od Prostfiedního rybníka u Lednice z let 1976 a 1985 (·. Husák in DANIHELKA et al. 1995). V roce 1996 se po 30 letech podafiilo ovûfiit v˘skyt ve vûtrolamu mezi Klentnicí a Pernou, kde druh objevil v roce 1967 J. Unar (cf. CHRTKOVÁ et al. 1977) a kde byla dokonce sebrána centurie pro brnûnskou exsikátovou sbírku (SMEJKAL & DVO¤ÁKOVÁ 1972). Lathyrus hirsutus 7165b25, Klentnice: travnatá stráÀka na pravém bfiehu Klentnického potoka 1,8 km SV od kostela; JD 1995 MMI. – 7166a18, Milovice: podél kanálu vedoucího pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166a22, Milovice: podél cesty na terasovitû upraven˘ch jiÏních svazích StráÏného vrchu (kóta 266,6) ca 0,9 km Z od kostela; JD 1997 BRNM, MMI. – 7166c09, Bulhary: svahy teras západnû od drÛbeÏárny u západního okraje vsi a ca 1,25 km Z od kóty 210,4 (Syslí kopec); JD 2002 MMI. – 7166c11, Mikulov: vojenské cviãi‰tû západnû od silnice Mikulov – Milovice, 3 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166d01, Bulhary: kfioviny podél cesty do Pfiítluk severnû od hrúdu s opu‰tûnou pískovnou ca 1,5 km S–SSV od kostela; JD 1997 BRNM, MMI. – 7166d15, Podivín: louãka u lesa cestou ke Kvûtnému jezeru 2 km ZJZ–Z od kostela; JD 1995 BRNM. – 7167a22, Ladná: u mostu pfies Dyji na levém bfiehu fieky 1,5 km Z od kostela, C. D. Preston 1995 BRNM, MMI. – 7265b10, Mikulov: poloruderální trávník s kfiovinami podél silniãky vedoucí soubûÏnû s tratí 3,3 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. Star‰í údaje o v˘skytu hrachoru chlupatého pocházejí od Janohradu u Lednice (OBORNY 1886b, správnû „Hansenburg“ místo „Haselburg“) a z okolí Lednice (LAUS 1908, Zimmermann jun. in WILDT 1915), z území mezi Ladnou a Starou Bfieclaví (SCHIERL 1896; správnû asi „Altenmarkt“ místo „Neumarkt“) a z polí jiÏnû od Mikulova (FRÖHLICH 1943). Novûj‰í nálezy uvádûjí DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). O té doby se podafiilo objevit nûkolik dosud neznám˘ch populací, z nichÏ nûkteré jsou velmi poãetné. Celkem byl tento v nekvetoucím stavu pomûrnû nenápadn˘ hrachor od roku 1992 zaznamenán ve 12 polích podrobné mapovací sítû ve v‰ech tfiech dotãen˘ch fytogeografick˘ch podokresech. Lathyrus palustris 7166d12, Nejdek: proláklina u severního okraje louky západnû od znaãené turistické cesty k Dyji 0,85 km S od kaple; 2001 JD. – 7166d15, Podivín: okolí zaplaveného zemníku zv. ãtverec 1,9 km Z od kostela; 2001 L. Mikulica. – 7166d18, Lednice: louka za rezervací Pastvisko 1,85 km SZ od zámecké kaple; 1997 JD. – 7267a02, Lednice: okraj ostfiicového porostu na rozorané louce na pravém bfiehu Dyje ca 1,7 km JZ od kostela v Ladné; 2000–2002 K. Kasala. – 7367d02, LanÏhot: Ko‰arské louky, bfieh zatopené pískovny 2,9 km SSZ–S od soutoku Moravy a Dyje a ca 1,1 km JV od soutoku Dyje a Kyjovky; 1996 JD & K·. – 7367d07, LanÏhot: Ko‰arské louky, u severního bfiehu pískovny BaÏina ca 2,2 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje; 1996 JD & K·. Obraz souãasného roz‰ífiení hrachoru bahenního v nivû Dyje mezi Nov˘mi Ml˘ny a soutokem Moravy a Dyje byl nastínûn jiÏ dfiíve (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000); od té doby pfiibylo nûkolik v˘‰e uveden˘ch nálezÛ. Celkem byl druh od roku 1992 zaznamenán ve 14 polích síÈového mapování. V˘skyt v okolí Lednice objevil jiÏ HOCHSTETTER (1825 ut L. incurvus), dal‰í lokality z nivy mezi Nov˘mi Ml˘ny a Lednicí uvádí MAKOWSKY (1863) a od Podivína OBORNY (1879). V dyjské nivû




mezi obcemi Pfiítluky a Bulhary byly sebrány rostliny pro brnûnskou exsikátovou sbírku (SMEJKAL & DVO¤ÁKOVÁ 1972). Leersia oryzoides 7166d22, Ladná: bfieh odfiíznutého ramene na levém bfiehu Dyje 1,7 km Z od kostela; JD 1995 MMI. – 7267a01, Lednice: v kanále na louce 2,3 km V–VJV od zámecké kaple; JD 1995 MMI. – 7267a23, BfieclavPo‰torná: odlehãovací kanál (Nová Dyje) mezi Po‰tornou a Bfieclaví jiÏnû od mostu, na více místech; 1998 JD & K·. Tajniãka r˘Ïovitá patfií k pfiehlíÏen˘m druhÛm. Údaje o souãasném roz‰ífiení v nivû Dyje mezi Lednicí a soutokem Moravy a Dyje shrnují DANIHELKA et al. (1995), ·. Husák (in DANIHELKA & GRULICH 1996) a ·UMBEROVÁ (1999). Od té doby se tajniãku podafiilo najít na nûkolika místech v nivû Dyje v˘chodnû od Lednice a na jiÏním okraji Bfieclavi. Jedin˘ v˘skyt mimo dyjskou nivu, a to kolem rybníãku poblíÏ Rendezvous u Valtic (FRÖHLICH 1939, 1940), zÛstává nepotvrzen. Leucanthemum ircutianum 7166d18, Lednice: lesní louka severozápadnû od Pastviska 1,8–1,9 km SSZ od zámecké kaple; JD 1997 MMI, rev. V. Zelen˘. – 7166d24, Lednice: zámeck˘ park, louka na jiÏním bfiehu Zámeckého rybníka ca 0,3 km S–SSZ od zámecké kaple; JD 1998 BRNU, MMI, rev. V. Zelen˘. – 7266b06, Hlohovec: louka na severním bfiehu Hlohoveckého rybníka ca 0,6 km SSZ–S od kostela; JD 1997 BRNU, MMI, rev. V. Zelen˘. Na such˘ch i luÏních loukách fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, (17c) Milovicko-valtická pahorkatina i v mapované ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) jednoznaãnû pfievládá kopretina luãní (cf. ZELEN¯ 1982). Kopretina irkutská byla zatím zaznamenána hlavnû v ‰ir‰ím okolí Lednice, kde je hojná zejména v zámeckém parku. Je moÏné, Ïe její v˘skyt je synantropního pÛvodu. Uvedeny jsou jen revidované doklady. Limodorum abortivum 7165b20, Pavlov: prosvûtlen˘ okraj teplomilné doubravy na jiÏním svahu Dûvína nad silnicí Klentnice – Pavlov 1,4 km JZ od kostela, 1 rostlina; JD 2001 MMI. – 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, po obou stranách silniãky Automobilka v záfiezu 4,9 km VSV od kostela u námûstí, 2 a 16 rostlin; 2002 JD. V posledních letech se podafiilo ovûfiit v˘skyt na obou lokalitách znám˘ch jiÏ z první ãtvrtiny minulého století (Zimmermann jun. in WILDT 1921, J. Stanûk in PODPùRA 1922; cf. etiam JATIOVÁ & ·MITÁK 1996). Rok 2002 byl pro populaci v Milovickém lese asi velmi pfiízniv˘. Linaria genistifolia 7166a18, Pavlov: hráz dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 2,5 km V–VJV od kostela; JD 2002 MMI. V˘skyt v Pavlovsk˘ch kopcích zmiÀuje HOCHSTETTER (1825), SCHLOSSER (1843), PODPùRA (1928) a ·UK (1956), v Bofiím lese ZAPLETÁLEK (1939) a FRÖHLICH (1940), nad soutokem Moravy a Dyje pak ·UMBEROVÁ et al. (2000). Vût‰í poãet lokalit tohoto druhu v rÛzn˘ch místech studovaného území byl zaznamenán bûhem floristického kurzu v Bfieclavi (DANIHELKA & GRULICH 1996). Pfiekvapiv˘ je v˘skyt na hrázi dolní zdrÏe novoml˘nské soustavy, kde lnice kruãinkolistá roste roztrou‰enû v úseku od Pavlova aÏ k elektrárnû u Nov˘ch Ml˘nÛ, tj. i v polích síÈového mapování 7166a23 a 7166a24. Linum austriacum 7166c04, Milovice: travnaté svahy pod kótou 201,0 nad silnicí ca 1,6 km VJV od kostela; JD 1997 MMI. V souãasné dobû je len rakousk˘ v mapovaném území znám v˘hradnû z fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina (cf. DANIHELKA et al. 1995), odkud pochází i uveden˘ nález. V minulosti pravdûpodobnû rostl také na Pavlovsk˘ch kopcích (17b; cf. ROHRER & MAYER 1835, MAKOWSKY 1863). Linum hirsutum 7165b10, Pavlov: svahy pfiírodního „amfiteátru“ Rajny jiÏnû od silnice Pavlov – Dolní Vûstonice, ca 1,1 km SZ od kostela, na nûkolika místech; JD 1997 MMI; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165b20, Pavlov: úhory na jihov˘chodním svahu Dûvína mezi okrajem lesa a polem ca 1,9 km JZ od kostela; 1994, 1999, 2001 JD. – 7165d19, Mikulov: v˘chodní svah Turoldu ca 1 km SSV od kostela u námûstí; JD 1999 MMI; 2002 JD. Nejstar‰í údaj o pfiítomnosti lnu chlupatého v Pavlovsk˘ch kopcích pfiiná‰í MAKOWSKY (1863). Na Rajnách mezi Pavlovem a Dolními Vûstonicemi jej pravdûpodobnû objevil SCHIERL (1896) a pozdûji pozoroval HORÁK (1960). V˘skyt na Turoldu, kde druh v souãasnosti roste na svahu prostfiední lomové terasy a na




odvalech nad v˘chodní stranou lomu, je znám od sedmdesát˘ch let 19. století (Peter in OBORNY 1879) a pozdûji byl nûkolikrát ovûfien (FRÖHLICH 1940, 1943, ·UK 1956). Populace na Koãiãí skále („Katzenstein“, Fiek & Wetschky in OBORNY 1891; „Bottichstein“, PODPùRA 1928) zanikla nejpozdûji v osmdesát˘ch letech (naposledy ·UK 1956 [tj. pfied rokem 1954], PLUHÁâKOVÁ 1969). Populace ãítají obvykle nûkolik aÏ nûkolik desítek rostlin a je tfieba je pravidelnû sledovat a uvolÀovat, aby nepodlehly konkurenãnímu tlaku hustûji zapojen˘ch trávníkÛ a kfiovin. Recentní informace o v˘skytu lnu chlupatého ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina pfiiná‰í RIGASOVÁ (1993), DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Luzula divulgata 7166c07, Mikulov: obora Bulhary, ‰irok˘ prÛsek podél cesty ca 4,25 km SV od kostela u námûstí; JD 1997. – 7166c24, Bulhary: obora Bulhary, rozvolnûná dubohabfiina 3,6 km JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266b24, Valtice: okraj svûtlé doubravy v˘chodnû od ãervenû znaãené turistické cesty ca 3,1 km VSV–V od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997. – 7266d18, Valtice: Kaãi‰dorfsk˘ hájek, okraj cesty podél paseky ca 1 km JJZ od usedlosti Bofií dvÛr; JD 1997. Bika obecná roste v mapovaném území v Milovickém lese, v jehoÏ jiÏní polovinû je v˘skyt tohoto druhu skoro souvisl˘, v Bofiím lese, v Kaãi‰dorfském hájku jihov˘chodnû od Valtic a na tfiech lokalitách nad soutokem Moravy a Dyje, zatímco na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) schází. Uvedené lokality doplÀují dfiíve uvefiejnûné nálezy (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Luzula luzuloides 7166c13, Mikulov: obora Bulhary, les ve Ïlebu ca 5 km VSV–V od kostela u námûstí a 3,3 km ZJZ–Z od kostela v Bulharech; JD 2002 MMI, rev. J. Kirschner. – 7166d19, Lednice: zámeck˘ park, nejsevernûj‰í ostrov pfii západním bfiehu Zámeckého rybníka ca 1,1 km S od zámecké kaple; JD 1998 MMI. Z mapovaného území existuje jedin˘ údaj o v˘skytu biky bûlavé, a to z Bofiího lesa (ZAPLETÁLEK 1933); doklad je pravdûpodobnû v herbáfii BRNU. Pfii mapování byly registrovány dvû velmi málo poãetné populace. Není jasné, zda oba nálezy pfiedstavují pfiirozen˘ v˘skyt, anebo jsou to rostliny zavleãené napfi. se zeminou nebo lesní sadbou. Luzula pallescens 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, travnatá plocha u cesty 1,65 km V–VJV od kostela; JD 2002 MMI, rev. J. Kirschner. – 7166d12, Nejdek: severov˘chodní okraj dlouhé louky západnû od ãervenû znaãené turistické cesty ze vsi k Dyji ca 0,85 km S od kostela; JD 1997. Bika bûlavá byla v minulosti sbírána v Milovickém lese (PODPùRA 1914, FRÖHLICH 1940) a v Bofiím lese (ZAPLETÁLEK 1933). V˘skyt v Bofiím lese byl potvrzen poãátkem devadesát˘ch let (R. ¤epka in DANIHELKA et al. 1995) a pozdûji pfiibyl nález na hrúdu Dúbravka na soutoku Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). V˘skyt v Milovickém lese se v poslední dobû podafiilo ovûfiit a navíc bylo objeveno nové nalezi‰tû v nivû Dyje mezi Lednicí a Bulhary. Druh je nyní v mapovaném území znám ze tfií lokalit. Lychnis coronaria 7265b08, Mikulov: cesta podél severního bfiehu rybníka ·ibeniãník ca 2,3 km J–JJZ od kostela u námûstí, asi zavleãen s odpadem ze zahrádky; JD 2002 BRNU, MMI. První zplanûl˘ v˘skyt kohoutku vûncového v mapovaném území. Podle charakteru stanovi‰tû rostliny na místû pfieÏívají del‰í dobu. Lythrum hyssopifolia 7166a12, Pavlov: zeleninové pole u kanálu pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,6 km V–VJV od kostela; 2002 JD. – 7166a18, Milovice: zamokfiená místa na okraji pole u kanálu vedoucího pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7265b07, Mikulov: vyschlá proláklina v poli ca 3,8 km JZ od kostela u námûstí; JD 2000 MMI. – 7266a13, Sedlec: obnaÏen˘ pruh dna v západní ãásti rybníka Nesytu ca 0,8 km V od Ïelezniãní zastávky; JD 2001 MMI. – 7267a17, Bfieclav-Po‰torná: dno vypu‰tûného rybníãku 1,1 km SSZ od kostela, smûrem na Charvátskou Novou Ves; K· 1996 BRNU. JiÏ dfiíve uvefiejnûné recentní nálezy kypreje yzopolistého (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ 1999) se podafiilo rozhojnit v nivû Dyje mezi Bfieclaví a Pavlovem, u Mikulova a Sedlce. Zde roste tento druh také na zamokfien˘ch a mírnû zasolen˘ch polích.




Marrubium vulgare 7266d07, Valtice: okraj pole podél v˘chodní strany zemûdûlského areálu 1,4 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. Jableãník obecn˘ patfiil spolu s jableãníkem cizím koncem 19. a v první polovinû 20. století k bûÏn˘m rumi‰tním druhÛm sídel mapovaného území (FORMÁNEK 1886, OBORNY 1886B, LAUS 1908, PICBAUER 1908, FRÖHLICH 1940, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956). Je‰tû pfied rokem 1984 jej pozorovala HERMANOVÁ (1984) na rumi‰ti na jiÏním okraji Charvátské Nové Vsi. V souãasné dobû je v sídlech nezvûstn˘ a v pfiípadû uvedeného nálezu mÛÏe jít o pfiechodné zplanûní z kultury léãiv˘ch bylin. Melampyrum pratense 7165b10, Dolní Vûstonice: rezervace Dûvín, panonská dubohabfiina nad cestou na severov˘chodním svahu Dûvína ca 1,5 km JV–VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. âern˘‰ luãní roste v mapovaném území v Milovickém lese (17c; DANIHELKA et al. 1995), kde se vyskytuje roztrou‰enû ve spra‰ov˘ch doubravách mezi Milovicemi a Mikulovem. Od roku 1992 byl zaznamenán v osmi polích podrobné mapovací sítû. K tomuto v˘skytu se pravdûpodobnû vztahuje údaj „um Nikolsburg“ (OBORNY 1886b). V roce 2001 byl tento ãern˘‰ nalezen také na severním svahu Dûvína ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce. Ani jeden z tûchto v˘skytÛ není zachycen v Kvûtenû âeské republiky (cf. M. ·tech in SLAVÍK 2000: 412–429). Melica ciliata 7166c02, Milovice: rezervace Milovická stráÀ, západní svahy vrchu ·piãák (293,3), lesní svûtlina na jiÏnû orientovaném svahu postranního hfiebínku 1,1 km J od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c12, Mikulov: svûtlina na jiÏnû orientovaném svahu nad Pískovou cestou 4,5–4,7 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch (rezervace), 1,2–1,55 km SSZ–S kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. Strdivka brvitá je pomûrnû hojná na vápencích Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) a zasahuje i do Milovicko-valtické pahorkatiny (17c; cf. PODPùRA 1927, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). K dosud znám˘m v˘skytÛm na tfietihorních vápencích jiÏnû od Sedlce a v okolí Úval pfiibyly dal‰í lokality na Li‰ãím vrchu a na stepních stráÀkách v Milovickém lese mezi Mikulovem a Milovicemi (v‰e 17c). Druh zde roste na mûkkém podkladu, vût‰inou spoleãnû se strdivkou sedmihradskou. Melissa officinalis 7266b12, Hlohovec: zplanûlá na jiÏním bfiehu Hlohoveckého rybníka 0,2 km Z od kostela; JD 1995 MMI. MeduÀka lékafiská zplaÀuje nepfiíli‰ ãasto, a to vût‰inou pfiechodnû. Z Mikulova existují dva údaje: jeden, mnohokrát „recyklovan˘“, ze zaãátku druhé poloviny 19. století (MAKOWSKY 1863) a druh˘ asi o 80 let mlad‰í (FRÖHLICH 1940). Od roku 1992 byla zaznamenána zplanûlá na Pohansku u Bfieclavi (·UMBEROVÁ et al. 2000) a u Hlohovce. Monotropa hypophegea 7166c07, Milovice: dubohabfiina v údolí pod silnicí Mikulov – Milovice ca 2 km JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c13, Milovice: okraj lesa na hfiebeni 3 km J od obce; VG 1980 MMI. Bohdan Kfiísa (in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 518–519) uvádí z nejjiÏnûj‰í Moravy jedinou lokalitu hniláku lysého, a to „Milovice u Bfieclavi“. Omylem ji zafiadil do fyt. o. (18) Jihomoravské úvaly, aãkoli jde témûfi jistû o údaj zaloÏen˘ na v˘‰e citovaném herbáfiovém dokladu z roku 1980 (V. Grulich, in litt.), kter˘ byl sebrán ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. V˘skyt se nyní podafiilo ovûfiit. FORMÁNEK (1886) snad pozoroval u Po‰torné a Bfieclavi, nejspí‰ na okraji Bofiího lesa, pfiíbuzn˘ hnilák smrkov˘ (Monotropa hypopitys), kter˘Ïto údaj zÛstal v Kvûtenû âeské republiky opominut (cf. B. Kfiísa l. c.). Muscari neglectum 7165b15/20, Pavlov: rezervace Dûvín, such˘ trávník u cesty na jihov˘chodním svahu Dûvína 1,1 km ZJZ od kostela; 1993–2002 JD. – 7165b19, Perná: rezervace Dûvín, jihozápadní svah Kotle ca 1,4 km SV od kostela; 1994, 1996 JD. – 7265b03, 08, Mikulov: severní vrchol ·ibeniãníku 2,1 km J –JJZ od kostela u námûstí; 1992, 1995, 2001 JD. – 7266b04, Lednice: park u hfii‰tû 0,3 km J–JJZ od zámecké kaple; JD 1998 MMI. Modfienec hroznat˘ je z Dûvína uveden jiÏ v nejstar‰í moravské botanické literatufie (HOCHSTETTER 1825, Maidlberg ut Hyacinthus racemosus; ROHRER & MAYER 1835). Dal‰í star‰í údaje existují z ·ibeniãníku (PODPùRA 1927, 1928) a pozdûji z Pavlovsk˘ch kopcÛ a „Mikulovské pahorkatiny pod Klentnicí“ (HORÁK




1960). Recentní nálezy pfiiná‰í DANIHELKA et al. (1995); zde jsou uvedeny dal‰í údaje z Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) a z Lednice, v jejímÏ okolí ZAPLETÁLEK (1939) charakterizoval v˘skyt tohoto druhu jako ãast˘. Dosud byl modfienec hroznat˘ zaznamenán v 18 polích podrobné mapovací sítû. Myosurus minimus 7166a06, Pavlov: rozjeÏdûná místa na bfiehu dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny, u malého poloostrova ca 1 km S od kostela; JD 2002 MMI. – 7166d12, Nejdek: okraj zamokfieného úhoru mezi tÛní Azont a Dyjí 1,3 km S od kostela; 1996 JD. – 7266b18, Valtice: obnaÏené dno rybníãku Alloch III 3,4 km SV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; 2001 K·. – 7266b22, Valtice: vlhké místo na poli jiÏnû od ãervenû znaãené turistické cesty Ladenskou alejí ca 1,6 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI. My‰í ocásek nejmen‰í byl nad soutokem Moravy a Dyje od roku 1992 zaznamenán ve 12 polích podrobné mapovací sítû (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ 1999, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Nálezy v území na severozápad od Bfieclavi jsou mnohem ménû poãetné: druh byl zatím pozorován na tfiech místech. K v˘skytu u v˘chodního okraje Bofiího lesa se vztahuje údaj z konce tfiicát˘ch let „bei der Sandgrube bei der Annakapelle“ (FRÖHLICH 1940), na dnû rybníãku Alloch III pozoroval druh ZAPLETÁLEK (1933, 1939). Pfiítomnost u Rendezvous v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939, 1940) zatím zÛstává neovûfiena. Nepeta nuda 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, terasy skal nad severní ãástí Soutûsky 1,6 km JV od kostela; 1996 JD. – 7166c07, Mikulov: obora Bulhary, okraj lesní cesty jihov˘chodnû od silnice Mikulov – Milovice ca 4,5 km SV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c11, Mikulov: vojenské cviãi‰tû v˘chodnû od silnice Mikulov – Milovice 3 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c17, Mikulov: obora Bulhary, travnaté místo u cesty ca 4,3 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. Roz‰ífiení ‰anty lesostepní shrnuje J. ·tûpánek (in SLAVÍK 2000: 628–634). V Pavlovsk˘ch vr‰ích existuje v souãasné dobû pravdûpodobnû jediná lokalita (cf. PODPùRA 1928, ·UK 1956, HORÁK 1960). V Milovickém lese (FRÖHLICH 1940, ·UK 1956, DANIHELKA et al. 1995) roste ‰anta lesostepní roztrou‰enû: dosud byla registrována v sedmi polích podrobné mapovací sítû. Neslia paniculata 7165b20, Pavlov: jiÏní svah Dûvína, pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a hranicí rezervace ca 1,3 km JZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d04, Klentnice: okraj pole na severním svahu RÛÏového vrchu u ãervenû znaãené turistické cesty 0,5 km SZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c11, Mikulov: pole mezi silnicí Mikulov – Milovice a vojensk˘m cviãi‰tûm 3,1 km SV–VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c24, Sedlec: okraj pole u vjezdu do lesa 2,7 km SSV od kostela; JD 1995 MMI. ¤epinka latnatá patfií v souãasnosti k nejvzácnûj‰ím polním plevelÛm nejjiÏnûj‰í Moravy: od roku 1992 byla zaznamenána pouze v osmi polích podrobné mapovací sítû. Dva konkrétní nálezy uvádûjí DANIHELKA & GRULICH (1996) a v roce 1998 byl druh sbírán u jiÏního okraje Bfieclavi u cesty k Pohansku (LOSOSOVÁ & OT¯PKOVÁ 2001). Ve tfiicát˘ch letech byla fiepinka na Lednicku ãastá (ZAPLETÁLEK 1933), stejnû jako je‰tû koncem ‰edesát˘ch let na polích severnû od Mikulova (PLUHÁâKOVÁ 1969). Nigella arvensis 7165b19, Perná: rezervace Dûvín, Kotel, nad horní hranou skal Martinka 1,5 km SV od kostela; JD 1997 MMI. – 7165b20, Pavlov: okraj pole pod silnicí Klentnice – Pavlov ca 1,4 km JZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b20, Pavlov: jiÏní svah Dûvína, okraj pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a hranicí rezervace ca 1,3 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d13: Mikulov: svah pod tzv. bavorskou skládkou 2,1 km S–SSZ od mûsta; JD 1995 MMI. – 7165d18, Mikulov: svahy teras nad vinohrady 0,6 km od SZ okraje mûsta; JD 1994 MMI. – 7266c01, Úvaly: pole u státní hranice podél cesty mezi selsk˘mi lomy 1,8 km Z od kostela; JD 1998 MMI. âernucha rolní byla od roku 1992 registrována celkem ve 12 polích podrobné mapovací sítû, pfiiãemÏ ãást nálezÛ byla uvefiejnûna jiÏ dfiíve (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Star‰ích literárních údajÛ existuje jen mal˘ poãet: Pavlov (FORMÁNEK 1886); u Mikulova, mezi Podivínem a Bfieclaví (OBORNY 1886b); mezi obcemi Zajeãí a Bulhary (SCHIERL 1902); Stará hora u Hlohovce (ZAPLETÁLEK 1933). Poslednû jmenovan˘ v˘skyt nebyl zatím ovûfien.




Omphalodes scorpioides 7267a06, Lednice: Kanãí obora, les 0,7 km ZSZ od hájenky Lube‰; JD 1995 MMI. V Pavlovsk˘ch kopcích (17b) je v souãasné dobû pupkovec pomnûnkov˘ hojn˘ v masivu Dûvína a dále byl zaznamenán i na severním svahu RÛÏového vrchu u Klentnice. Skoro souvisl˘ je také jeho v˘skyt v severní polovinû Milovického lesa (17c), kde je znám z devíti polí podrobné mapovací sítû; tento v˘skyt není zachycen v Kvûtenû âeské republiky (cf. K. Sutor˘ in SLAVÍK 2000: 239–242)1 . V nivû Dyje (18a) je pupkovec velmi vzácn˘: zatím byl zaznamenán na dvou místech severnû od Bulhar (JD), v Kanãí obofie v˘chodnû od Lednice a snad i na okraji lesa mezi LanÏhotem a Pohanskem (VG). Ophioglossum vulgatum 7166d12, Nejdek: louka podél jiÏního bfiehu tÛnû Azont 1,4 km S–SSV od kostela ve vsi; 1997 JD. – 7166d18, Lednice: louka za Pastviskem 1,8 km SSZ od zámecké kaple; 1997 JD. – 7166d20, Lednice: podél vyschlé strouhy na Pavelkovû louce mezi Lednick˘m náhonem a silniãkou k Janohradu, 1,8 km (S–)SSV od zámecké kaple; JD 1995 MMI; JD 2001 MMI; 2002 JD. – 7166d20, Lednice: malá louka mezi Pavelkovou loukou a Zámeckou Dyjí/Lednick˘m náhonem 2 km SV od zámecké kaple; 2001, 2002 JD. – 7267c20/25, LanÏhot: louka mezi oborním plotem a Dyjí ca 4,5 km ZJZ od kostela; 1995 JD. – 7367d07, LanÏhot: Ko‰arské louky, u severního bfiehu pískovny BaÏina ca 2,1 km SSZ–S od soutoku Moravy a Dyje; 1998 JD. Hadí jazyk obecn˘ se vyskytuje roztrou‰enû na luÏních loukách v nivû Dyje (18a) hlavnû v ‰ir‰ím okolí Lednice a na dvou místech nad soutokem Moravy a Dyje (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Z okolí Lednice také pocházejí star‰í nálezy (H. Zimmermann 1909 BRNU, cf. H. Zimmermann in WILDT 1910; H. Zavfiel 1941 in DOSTÁL 1951). Druh se zfiejmû pfiehlíÏí, protoÏe skoro v‰echny lokality byly objeveny pfii zápisu fytocenologick˘ch snímkÛ. Orobanche alba subsp. major 7165b20, Pavlov: temeno Dûvína, stepní trávník u ãervenû znaãené turistické cesty ca 200 m J od vrcholové kóty (554,4), ca 1,6 km JZ od kostela; JD 29. 7. 1997 MMI, rev. J. Zázvorka. Zatím jedin˘ nález z mapovaného území (cf. J. Zázvorka in SLAVÍK 2000: 489–513); rostliny parazitují na ‰alvûji luãní a kvetou mnohem pozdûji neÏ populace patfiící k nominátnímu poddruhu. Orobanche lutea 7165b20, Pavlov: rezervace Dûvín, jihov˘chodní svah Dûvína, poblíÏ zelenû znaãené turistické cesty ze Soutûsky do sedla pod Dûviãkami 1,6 km ZJZ od kostela; JD 2002 MMI, rev. J. Zázvorka. – 7165d09, Klentnice: rezervace Tabulová, suchá louka na jihozápadním svahu Stolové hory 0,8 km VSV od kostela; JD 2002 MMI, rev. J. Zázvorka. – 7165d25, Mikulov: okraj lesa na hfiebeni Svatého kopeãku asi 50 m SV od BoÏího hrobu, ca 0,95 km V od kostela u námûstí; JD 2000 MMI, rev. J. Zázvorka. Souhrnnou charakteristiku roz‰ífiení zárazy Ïluté podává J. Zázvorka (in SLAVÍK 2000: 489–513). Zpráva o recentních nálezech v jiÏní ãásti Milovicko-valtické pahorkatiny (17c) byla uvefiejnûna jiÏ dfiíve (K. ·umberová in DANIHELKA et al. 1995), zde jsou uvedeny nedávné nálezy z Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b). K dispozici je také nûkolik literárních údajÛ z Dûvína („Polauer Berge“, OBORNY 1886b; WILDT 1913; PODPùRA 1928), z Turoldu (PODPùRA o. c., ·UK 1956) a Svatého kopeãku (·UK 1956). Ze souãasného roz‰ífiení i historick˘ch údajÛ plyne, Ïe zaráza Ïlutá byla a je v oblasti vzácná. Orobanche picridis 7165b14, Dolní Vûstonice: seãen˘ úhor na severním svahu Dûvína 1,1 km J od kostela ve vsi; 2001 JD. – 7165b19, Horní Vûstonice: seãen˘ úhor na severozápadním svahu Kotle nad cestou ze vsi do Soutûsky 0,9 km JV od kostela; JD 2001 MMI, rev. J. Zázvorka. – 7165b20, Pavlov: na úhoru v sadu pod silnicí Klentnice – Pavlov 1,45 km JJZ od kostela; JD 2001 MMI, rev. J. Zázvorka. Záraza hofiãíková patfií v mapované oblasti k vzácn˘m druhÛm. Údaje o jejích nálezech shrnuje J. Zázvorka Naopak je asi myln˘ údaj o v˘skytu ve fyt. podo. (17a) Dunajovické kopce (Sutor˘ l. c.): „Dolní Dunajovice, Jani‰Ûv vrch“. Takov˘ vrch u Dolních Dunajovic neexistuje a údaj se ve skoro jistû vztahuje k dnes jiÏ témûfi odtûÏenému kopci JaniãÛv vrch (Janitschberg, Marienberg nebo Marienmühle podle Mariánského ml˘na) severov˘chodnû od Svatého kopeãku u Mikulova. Jánská hora (Johannesberg) v Dunajovick˘ch kopcích je bezles˘ suchopár, kde by pupkovec beztak nemohl rÛst. 1




(in SLAVÍK 2000: 489–513). V Pavlovsk˘ch kopcích (17b) byla sbírána na severním svahu Dûvína nad Dolními Vûstonicemi (J. Horák 1953 BRNM, OP; F. Kvapilík 1960 OLM; obojí J. Zázvorka in litt. 2002; cf. etiam HORÁK 1960); tento v˘skyt se podafiilo ovûfiit po 40 letech a dále byla nalezena nová lokalita na druhé stranû Dûvína u Pavlova. Této záraze se velmi dobfie dafií na úhorech po opu‰tûn˘ch vinohradech. Dva recentní nálezy z fyt. pod. (17c) Milovicko-valtické pahorkatina byly uvefiejnûny jiÏ dfiíve (J. Danihelka in DANIHELKA et al. 1995, M. Chytr˘ & K. ·umberová in DANIHELKA & GRULICH 1996). Orobanche purpurea subsp. purpurea 7165b15, Pavlov: rezervace Dûvín, v ohradû kolem vysílaãe na vrcholu Dûvína; JD 1994 BRNM. – 7165b23, Perná: stepní lada nad severozápadním okrajem vsi; JD 1994 BRNL, rev. J. Zázvorka. – 7165d09, Klentnice: rezervace Tabulová, skalní step na jihov˘chodním svahu Stolové hory ca 0,6 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. J. Zázvorka. – 7165d03, Bavory: lada v meruÀkovém sadu 0,5 km S od vsi; JD 1994 BRNM, rev. J. Zázvorka. – 7165d13, Mikulov: svahy teras v˘chodnû od RÛÏového kopce 1,6–2 km SSZ–S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. J. Zázvorka. – 7166a06, Pavlov: trávník nad silnicí do Dolních Vûstonic 0,9 km SSZ–S od kostela; JD 1995 MMI, rev. J. Zázvorka. – 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch, ca 2,35 km SV od kostela; 1995 JD. Záraza nachová roste roztrou‰enû jak ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, tak (17c) Milovicko-valtická pahorkatina (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, J. Zázvorka in SLAVÍK 2000: 489–513); star‰í údaje existují ze Soutûsky (Klause bei Nikolsburg1 , J. Freyn in OBORNY 1886b; PODPùRA 1928) a z Turoldu (PODPùRA o. c.). Zde jsou uvedeny novûj‰í nálezy z Pavlovsk˘ch kopcÛ a ze such˘ch trávníkÛ jiÏnû od Milovického lesa. Od roku 1992 byl tento druh zaznamenán v 11 polích podrobné mapovací sítû. Orobanche reticulata 7166c20, Bulhary: such˘ bfieh nad odboãkou cesty od silnice k hájence Bulhary 2,35 km JJZ od kostela ve vsi; JD 2002 MMI. Z mapovaného území existuje jedin˘ doloÏen˘ nález tohoto druhu, a to právû od Bulhar (J. Podpûra 1911 BRNU; J. Zázvorka in SLAVÍK 2000: 489–513 et in litt.), a jedin˘ literární údaj, konkrétnû ze Soutûsky v masivu Dûvína (J. Freyn in OBORNY 1886). Oxalis corniculata var. repens 7165b13, Horní Vûstonice: hfibitov, zplanûle; 2002 JD. – 7165d08, Bavory: hfibitov na jihozápadním okraji vsi ca 350 m JZ od kostela, zplanûle; JD 2002 MMI. – 7165d24, Mikulov: spáry schodÛ vedoucích z Kostelního námûstí ke kostelu a do zahrady probo‰tství; JD 1997 MMI. – 7166a11, Pavlov: hfibitov, zplanûle; 2002 JD. – 7166d06, Bulhary: pfied domem na návsi, zplanûle; 2002 JD. – 7266a07, Sedlec: hfibitov 0,3 km SZ od kostela, zplanûle; 2002 JD. – 7266b12, Hlohovec: okraj chodníku u Rybárny 0,5 km V od kostela; JD 1998 MMI. – 7266d01, 02, Valtice: na nûkolika místech ve mûstû, zplanûle; 2002 JD. – 7267a23, Bfieclav: okraj chodníku u vjezdu do podniku Transa 0,75 km JZ od kostela na námûstí TGM; JD 1998 MMI. Plazivá odrÛda ‰Èavele rÛÏkatého s ãervenofialov˘mi listy patfií na hfibitovech k ãasto pûstovan˘m okrasn˘m rostlinám. V sídlech na okrajích chodníkÛ a na hfibitovech také pomûrnû ãasto zplaÀuje. Zplanûl˘ v˘skyt byl zatím zaznamenán ve 14 polích podrobné mapovací sítû (cf. J. Holub in SLAVÍK 1997: 180–186, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Panicum capillare 7266a14, Sedlec: pole na jiÏním bfiehu Nesytu ca 1,7 km VJV od kostela; J. Chytil 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266c03, Úvaly: v˘chodní ãást obce, skládka ‰tûrku a zeminy vytûÏené ze Ïelezniãního svr‰ku ca 0,4 km VJV od kostela; JD 1996 MMI. Od roku 1995 byly v mapovaném území zaznamenány dva dal‰í zplanûlé v˘skyty prosa vláskovitého (cf. DANIHELKA et al. 1995). Papaver argemone 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch, pfii západním okraji enklávy 2,4 km SV od kostela; JD 1995 MMI. – 7266a09, Sedlec: pole mezi Studánkov˘m vrchem a severním bfiehem Nesytu ca 2 km VSV od kostela; 1994 JD. Mák polní je na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácn˘. V roce 1993 byl sbírán v˘chodnû od Mikulova 1

FORMÁNEK (1887) mylnû pfiekládá „úvoz u Mikulova“.




(cf. DANIHELKA et al. 1995), dal‰í dvû lokality jsou uvedeny v˘‰e. K. ·umberová zaznamenala tento mák v roce 1997 na blíÏe neurãen˘ch místech mezi Bfieclaví-Po‰tornou a Bofiím lesem (7267c02) a v˘chodnû od Franti‰kova rybníka (jiÏnû od Bfieclavi-Po‰torné; 7267c18). Literárních údajÛ je velmi málo: v˘chodnû od nádraÏí v Bfieclavi a Ïelezniãní zastávka Bofií les (FRÖHLICH 1940); písãité pole jihozápadnû od Mikulova (FRÖHLICH 1943). ZAPLETÁLEK (1933) tento druh na Lednicku vÛbec nezaznamenal. Papaver dubium agg. Na nejjiÏnûj‰í Moravû se vyskytují tfii druhy pfiíbuzenské skupiny Papaver dubium agg.: P. confine, P. dubium a P. maculosum subsp. austromoravicum. Mák bûlokvût˘ jihomoravsk˘ (P. maculosum subsp. austromoravicum) byl zatím zaznamenán v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), odkud existuje nûkolik literárních údajÛ (OBORNY 1879 ut P. modestum f. albiflorum, PODPùRA 1928 ut P. dubium v. albiflorum, FRÖHLICH 1940, ·UK 1956), a na písãit˘ch stanovi‰tích na tfiech místech na soutoku Moravy a Dyje (V. Grulich in DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). V˘skyt ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval není zachycen v Kvûtenû âeské republiky (cf. K. Kubát in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 482–492). Zatím byl mák bûlokvût˘ registrován v devíti polích podrobné mapovací sítû. PfieváÏnû v Pavlovsk˘ch kopcích roste také mák ãasn˘ (P. confine), kter˘ je odtud znám z osmi polí mapovací sítû. K tomuto v˘skytu se také skoro jistû vztahují ãetné literární údaje pod jménem P. dubium (MAKOWSKY 1863, OBORNY 1879, FORMÁNEK 1886, SCHIERL 1896, PODPùRA 1928). Z Milovicko-valtické pahorkatiny (17c) je nám znám zatím jedin˘ recentní v˘skyt, a to v zámeckém parku ve Valticích (viz níÏe). Mák pochybn˘ (P. dubium) je ze tfií uveden˘ch druhÛ nejvzácnûj‰í. Vyskytuje se ãasto na antropogenních stanovi‰tích, vesmûs na písãinách a Ïelezniãních nádraÏích. Populace v koleji‰ti v okolí Ïelezniãní zastávky Bofií les existuje nejménû 60 let (FRÖHLICH 1940, J. W. Jongepier in DANIHELKA & GRULICH 1996), roste i na nádraÏí v Mikulovû (P. Py‰ek in DANIHELKA & GRULICH 1996) a na Ïelezniãní zastávce Valtice-mûsto. V˘skyt na soutoku Moravy a Dyje zÛstal opominut v botanické monografii tohoto území (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Papaver confine 7266d06, Valtice: bfieh nad cestou v zámeckém parku ca 0,5 km JJZ od kostela na námûstí; JD 1999 MMI. Papaver dubium 7266d01, Valtice: koleji‰tû Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI. – 7267c07, Bfieclav-Po‰torná: koleji‰tû u Ïelezniãního pfiejezdu západnû od Ïelezniãní zastávky Bofií les; JD 1996 MMI. – 7367b07, LanÏhot: písãiny v areálu b˘valé pily na Dúbravce 4,8 km JJZ od kostela; JD 1998 BRNU, MMI. Papaver × intercedens (P. confine × P. maculosum subsp. austromoravicum) 7165b15, Pavlov: rezervace Dûvín, pod cestou mezi vrcholem Dûvína a sedlem pod Dûviãkami; JD 1995 MMI, rev. K. Kubát. Dosud byl tento sterilní kfiíÏenec s velmi bledû fialov˘mi kvûty zji‰tûn jen v okolí Znojma (K. Kubát in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 482–492). Persicaria maculosa 7165b14, Horní Vûstonice: okraj vojtû‰kového pole na severozápadním svahu Dûvína ca 1,2 km V od kostela; JD 1997. – 7165d03, Perná: pole ca 0,5 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d05, Klentnice: okraj pole v údolí Klentnického potoka 0,55 km V od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d09, Klentnice: vlhké místo na poli pod cestou od silnice Mikulov – Klentnice k ovocnému sadu na jihozápadním svahu Stolové hory ca 1,2 km JJZ od kostela; JD 1997. – 7165d20, Mikulov: JaniãÛv vrch, dno lomu 1,6 km VSV od kostela u námûstí; JD 2000 MMI. – 7166a21, Milovice: obora Klentnice, oplocenka v západní ãásti pastevní plochy na hfiebeni 2,2 km Z od kostela; JD 2001 MMI. – 7166c07, Mikulov: podél cesty v blízkosti oborního plotu ca 4,6 km SV od kostela u námûstí; JD 1997. – 7266a03, Sedlec: pole mezi silnicí Mikulov – Lednice a jiÏním okrajem lesa 2,2 km S(–SSV) od kostela; JD 2002 MMI. – 7266b04, Lednice: park pfied nádraÏím, podél cesty do zámeckého parku ca 0,6 km J–JJZ od zámecké kaple; JD 1998 MMI. – 7266b10, Lednice: kemp u Apolla v˘chodnû od hráze Ml˘nského rybníka ca 2,4 km JV od zámecké kaple; JD 1997. – 7266c07, Úvaly: okraj pole u cesty od KameníkÛ k lesíku ca 1,65 km JZ od kostela; JD 1998 MMI. O v˘skytu rdesna ãervivce existuje jedin˘ vûrohodn˘ historick˘ údaj: „Straßen-Gräben am Rande der Stadt in der Bahnhof-Gegend von Nikolsburg“ (FRÖHLICH 1940). Floristické mapování ukázalo, Ïe je rdesno




ãervivec v mapovaném území mnohem hojnûj‰í, neÏ jsme pÛvodnû pfiedpokládali. Vyskytuje se roztrou‰enû, hlavnû na polích, a dosud bylo registrováno v 25 polích podrobné mapovací sítû. Uvedeny jsou jen doloÏené v˘skyty, které doplÀují dfiíve uvefiejnûné nálezy (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Phlomis tuberosa 7266d06, Valtice: v˘chodní ãást zámeckého parku, 0,9 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI. V˘skyt sápy hlíznaté na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) je znám od poãátku botanického v˘zkumu jiÏní Moravy („Maidelberg“, HOCHSTETTER 1825); tamní lokality, které vût‰inou dosud existují, shrnují PODPùRA (1928) a ·UK (1956). V Milovicko-valtické pahorkatinû (17c) jsou známy populace v Kaãi‰dorfském háji a na Rajsnû u Valtic (NEUHÄUSL & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ 1968–1969, DANIHELKA et al. 1995, J. Chrtek jun. in SLAVÍK 2000: 581–582), k nimÏ pfiibyl nález v nedalekém valtickém zámeckém parku (cf. DANIHELKA 2001). V˘skyt na Hol˘ch pastviskách u Sedlce, kter˘ uvádí ZAPLETÁLEK (1933), se zatím ovûfiit nepodafiilo. Phyllitis scolopendrium 7165d08, Bavory: vodovodní ‰achta s proraÏen˘m poklopem mezi hfibitovem a silnicí 0,3 km ZJZ od kostela; JD 1997 MMI; 2002 JD. Jelení jazyk celolist˘ zde roste spolu s dal‰ími regionálnû vzácn˘mi kapradinami Cystopteris fragilis, Dryopteris filix-mas a Polystichum aculeatum. Z fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina nebyl dosud znám. Nejbliωí v˘skyty na pfiirozen˘ch stanovi‰tích jsou v Moravském krasu, v˘skyt na synantropním stanovi‰ti podobného charakteru (hradní studna) existoval na ·pilberku v Brnû (P. Tom‰ovic in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 249–250). Spoleãn˘ v˘skyt jeleního jazyku a kapradiny laloãnaté vzdálen˘ desítky kilometrÛ od nejbliωích pfiirozen˘ch lokalit ukazuje, Ïe roz‰ífiení tûchto druhÛ je omezeno právû jen (mikro)klimatick˘mi faktory, nikoliv nedostatkem diaspor. Pokud je k dispozici vhodné antropogenní stanovi‰tû, je uchycení se tûchto kapradin pouze otázkou ãasu. Polygala comosa 7165b14, Horní Vûstonice: severní svah Dûvína, svefiepov˘ trávník pod elektrovodem západnû od cesty ze vsi do Soutûsky 1,4 km JZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7166a22, Milovice: mezi lesem a zahradami na severnû orientovaném svahu v západní ãásti vsi 0,3 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7367b01, LanÏhot: nízk˘ hrúd na louce Salfang (téÏ Saufang) v jiÏní ãást Lánsk˘ch luk 4 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. Vítod chocholat˘ je ve studovaném území vzácn˘: zaznamenán byl ve v‰ech tfiech dotãen˘ch fytogeografick˘ch okresech, zatím v deseti polích podrobné mapovací sítû, z toho jen v jediném pfiípadû v Pavlovsk˘ch kopcích (17b). Zde uvedené nálezy doplÀují dfiíve uvefiejnûné údaje (DANIHELKA et al. 1995, V. ¤ehofiek in DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘skyt v okolí Rendezvous v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939, 1940) zb˘vá dosud potvrdit. Polygala major 7266d06, Valtice: su‰‰í louka v západní ãást zámeckého parku 0,6 km JJZ od kostela; JD 1999 MMI. Velk˘ poãet literárních údajÛ je hlavnû z Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b), a to od nejstar‰ích dob (ROHRER & MAYER 1835, UECHTRITZ 1840, WIESNER 1855, OBORNY 1879, PODPùRA 1928, ·UK 1956); vítod vût‰í zde roste na tûωích pÛdách v dolních ãástech svahÛ. Roste téÏ v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c) ve stfiední ãásti Milovického lesa (cf. FRÖHLICH 1927, ·UK 1956), na Hol˘ch pastviskách u Sedlce (J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996) a ve valtickém zámeckém parku. Zatím Ïádn˘ recentní v˘skyt nebyl zaznamenán v dotãené ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu (18a), neboÈ star‰í nálezy v Bofiím lese (OBORNY 1879, FRÖHLICH 1939) zÛstávají nepotvrzeny. Od roku 1992 byl vítod vût‰í zaznamenán v 11 polích podrobné mapovací sítû. Portulaca grandiflora 7266a13, Sedlec: banket silnice pfied Ïelezniãní zastávkou 0,5 km J od kostela, zplanûle, 2 exempláfie; JD 2002 MMI. ·rucha velkokvûtá patfií ke vzácnû zplaÀujícím druhÛm (cf. V. Skalick˘ & K. Sutor˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 71–72, PET¤ÍK 2001); na nejjiÏnûj‰í Moravû jde pravdûpodobnû o první nález. Polystichum aculeatum 7165d08, Bavory: vodovodní ‰achta (s proraÏen˘m poklopem) mezi hfibitovem a silnicí 0,3 km ZJZ od





kostela; JD 2002 MMI. Kapradina laloãnatá nebyla dosud ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina nalezena (cf. M. ·ourková in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 272–276). V˘skyt na antropogenních stanovi‰tích není v Kvûtenû âeské republiky zmínûn (viz téÏ poznámku u druhu Phyllitis scolopendrium). Potamogeton lucens 7266b13, Hlohovec: louÏe u hráze v rybníãku Alloch V, 2,4 km VJV od kostela; 2001 K·; J. Chytil 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. Kromû obecného údaje o v˘skytu rdestu lesklého v ramenech Dyje (OBORNY 1879) existují konkrétní údaje z okolí Lednice a Podivína (Z APLETÁLEK 1933, MARTINEC et al. 1947) a jezírka Kutnar u Rakvic (HROUDOVÁ et al. 1988, V. Grulich in DANIHELKA et al. 1995), jakoÏ i z Prostfiedního rybníka (ZIMMERMANN 1916) a z rybníãku Alloch VII (ZAPLETÁLEK 1939). V˘skyt v rybníãcích Alloch v lese jiÏnû od Prostfiedního rybníka se podafiilo potvrdit. Od roku 1992 byl tento rdest novû objeven také na osmi místech nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ 1999, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Potentilla collina 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, prÛsek nad horním okrajem paseky nad jiÏnû orientovan˘m svahem 3 km JZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. Mochna chlumní patfií ke kriticky ohroÏen˘m druhÛm kvûteny âeské republiky. V minulosti byla sbírána mezi Valticemi a Hlohovcem na bfiezích Hlohoveckého a Prostfiedního rybníka (ZAPLETÁLEK 1933, 1939, J. Soják in SLAVÍK 1995: 283–314). Nález v Milovickém lese (17c) pfiedstavuje jedin˘ znám˘ recentní v˘skyt druhu ve sledované oblasti a zároveÀ nov˘ nález pro fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina. Thomas Gregor (Vechta, Nûmecko) determinoval rostliny jako P. brachyloba Borbás. Potentilla recta 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní na levém bfiehu Dyje 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; 1993 JD; JD 1997 MMI. – 7166d17, Nejdek: opu‰tûná pískovna u jihov˘chodního okraje vsi; 1993 JD. – 7267c16, Bfieclav-Po‰torná: podél kfiovin u asfaltové silniãky u západní strany celnice hraniãního pfiechodu Po‰tornáReinthal, 3,3 km JZ od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1997 K·; 2003 JD. Mochna pfiímá se vyskytuje hojnû aÏ roztrou‰enû ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovickovaltická pahorkatina, odkud je také k dispozici nejeden literární údaj (OBORNY 1879, PODPùRA 1928, ·UK 1956, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963, DANIHELKA 1995). Od roku 1995 zde byla zaznamenána v 35 polích podrobné mapovací sítû. Jiná je situace ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Pfiímo v nivû roste tento druh na dvou místech nad soutokem Moravy a Dyje (K. ·umberová in DANIHELKA et al. 1995, ·UMBEROVÁ et al. 2000) a na hrúdu severnû od Bulhar (cf. etiam P. Lustyk in DANIHELKA & GRULICH 1996), jakoÏ i nad okrajem nivy u Nejdku. Jeden nález pochází také z jihov˘chodního okraje Bofiího lesa (cf. ZAPLETÁLEK 1933: „okraj Bofiího lesa u Bfieclavû“). V˘skyt u Rendezvous (FRÖHLICH 1939) zatím ovûfien nebyl. Potentilla supina subsp. paradoxa 7266a08, Sedlec: severozápadní cíp rybníka Nesytu, dno obnaÏené pfii ãásteãném letnûní 0,6–1,2 km V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7266b, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch IV, 2,6 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI. Mochna nízká podivná byla v âeské republice rozeznána nedávno, a to právû v Bofiím lese (SOJÁK 1987), konkrétnû na dnech rybníãkÛ Alloch III a u Rendezvous (cf. DANIHELKA et al. 1995). V roce 2001 se podafiilo po 15 letech ovûfiit v˘skyt na sousedním rybníãku Alloch IV a najít novou populaci na Nesytu. Prunella laciniata 7367b02, LanÏhot: louka v severní ãásti hrúdu Dúbravka 4,3 km JJZ od kostela; JD 1996 MMI. âernohlávek dfiípen˘ patfií na nejjiÏnûj‰í Moravû k velmi vzácn˘m druhÛm. V souãasné dobû jsou známy ãtyfii lokality: na louce u rybníãku V˘topa u Valtic (P. Lustyk in D ANIHELKA & GRULICH 1996; cf. ZAPLETÁLEK 1933), u Rendezvous (DANIHELKA et al. 1995; cf. FRÖHLICH 1939, 1940), na okraji Bofiího lesa jiÏnû od Po‰torné (R. ¤epka in DANIHELKA & GRULICH 1996) a na hrúdu Dúbravka jiÏnû od LanÏhota (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Na Pavlovsk˘ch kopcích (MAKOWSKY 1863) a v Milovickém lese (FRÖHLICH 1940) je druh nezvûstn˘, stejnû jako u Rybniãního zámeãku nad Prostfiedním rybníkem (ZAPLETÁLEK 1933). Na severním okraji Valtic byl u zámeãku Belvedér sbírán jen kfiíÏenec Prunella laciniata × P. vulgaris.




Prunella × intermedia (P. laciniata × P. vulgaris) 7266b21, Valtice: louãka severnû od Belvederu v severní ãásti mûsta; JD 1995 MMI. Prunus fruticosa 7165d09, Klentnice: Koãiãí kámen, ca 1,5 km JJZ od kostela; JD 1994 MMI, det. J. J. Wójcicki; JD 1999 MMI. – 7165d13, Mikulov: RÛÏov˘ kopec, 1,8 km SSZ od kostela u námûstí; J. Matu‰ka 2002 MMI. – 7165d13, Mikulov: Anensk˘ vrch (267,6), ca 1 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7165d14, Mikulov: vrch Turold, severní ãást; JD 1992 BRNM, rev. J. J. Wójcicki. – 7165d19, Mikulov: travnatá místa a kfioviny podél severozápadní a severní hrany lomu na Turoldu 1–1,25 km S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7165d20, Mikulov: okraj lesa na severní stranû Janiãova vrchu 1,5 km VSV od kostela u námûstí; JD 2000 MMI. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch, 1,2–1,55 km SSZ aÏ S od kostela; JD 1997 MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7266a03, Sedlec: nad akátinou u silnice Mikulov – Lednice 2 km S(–SSV) od kostela; JD 2002 BRNU. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora, 1,25–1,55 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7266a21, Úvaly: 1,5 km SZ od vsi; JD 1992 BRNM, MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7266c01, Úvaly: selsk˘ lom u státní hranice 0,2 km JJZ od kóty 283,2, ca 1,8 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Tfie‰eÀ kfiovitá byla od roku 1992 registrována ve 20 polích podrobné mapovací sítû ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval je znám pouze v˘skyt na Staré hofie u Hlohovce (cf. ZAPLETÁLEK 1939). K tomu druhu se váÏe mnoÏství literárních údajÛ (ROHRER & MAYER 1835, WIESNER 1855, MAKOWSKY 1863, PICBAUER 1909, PODPùRA 1926, 1928, ·UK 1956), u nichÏ v‰ak není jisté, zda se v nûkter˘ch pfiípadech nevztahují ke kfiíÏenci s tfie‰ní vi‰ní. WÓJCICKI & MARHOLD (1993) citují osm revidovan˘ch star‰ích herbáfiov˘ch dokladÛ z okolí Mikulova, v˘skyt v nivû Dyje u Janohradu (? 1902 PR) je v‰ak velmi nepravdûpodobn˘. Uvedeny jsou pouze doloÏené a vût‰inou revidované nálezy, které doplÀují a upfiesÀují dfiíve uvefiejnûné zprávy (DANIHELKA 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DANIHELKA & GRULICH 2001). Tfie‰eÀ kfiovitá je o nûco vzácnûj‰í neÏ její kfiíÏenec s tfie‰ní vi‰ní. Prunus × eminens (P. cerasus × P. fruticosa) 7165b14, Horní Vûstonice: 0,5 km V od vsi; JD 1992 BRNM, det. J. J. Wójcicki. – 7165b14, Horní Vûstonice: kfioviny na mezi v západní ãásti opu‰tûného pastevního areálu 1,2 km V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d04, Perná: okraj rezervace Tabulová, kfioviny na severozápadním úpatí Stolové hory asi 1,2 km JV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d07, Bavory: vûtrolam podél severního okraje zemûdûlského areálu v˘chodnû od silnice Mikulov – Brno, 0,7 km Z od kostela; JD 1997 BRNU, MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7165d13, Bavory: Anensk˘ vrch (267,6), ca 1 km JJZ od kostela; JD 1997 BRNU, MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7165d19, Mikulov: lesní svûtlina jiÏnû od vrcholové kóty Turoldu ca 1,35 km S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7165d19, Mikulov: travnatá místa a kfioviny podél severozápadní a severní hrany lomu na Turoldu 1–1,25 km S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, J. J. Wójcicki. – 7166a06, Pavlov: mez mezi vinohrady nad silnicí Dolní Vûstonice – Pavlov ca 0,9 km SSZ od kostela; JD 2002. – 7166c11, Mikulov: kfioviny v záfiezu silnice Mikulov – Milovice ca 3 km SV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c16, Mikulov: mez pod vinohrady ca 3 km VSV–V od kostela u námûstí; R. Hédl 2002 MMI. – 7166c22, Mikulov: podél cesty na kfiovinaté mezi na svahu teras v˘chodnû od areálu b˘valého zemûdûlského druÏstva ca 2,3 km V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. J. J. Wójcicki. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch, 1,2–1,55 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI, BRNU, rev. J. J. Wójcicki. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora, 1,25–1,55 km ZJZ–Z od kostela; JD 1997 MMI, BRNU, rev. J. J. Wójcicki; JD 1999 BRNU, MMI. – 7266a16, Sedlec: 1 km J od kóty Skalky; JD 1992 BRNM, MMI, det. J. J. Wójcicki. – 7266a21, Úvaly: 1,5 km SZ od vsi; JD 1992 BRNM, det. J. J. Wójcicki. – 7266c01, Úvaly: 1 km SZ od vsi; JD 1992 BRNM, det. J. J. Wójcicki. – 7266c06, Úvaly: 1,5 km JZ od vsi; JD 1992 BRNM, MMI, det. J. J. Wójcicki. O v˘skytu tohoto kfiíÏence ve studovaném území existuje jediná star‰í zpráva (PODPùRA 1934). V práci o roz‰ífiení druhÛ P. fruticosa a P. × eminens v b˘valém âeskoslovensku (WÓJCICKI & MARHOLD 1993) je pravdûpodobnû citován tent˘Ï doklad z Anenského vrchu u Bavor a dále nálezy od Mikulova a Milovic. Dvakrát byl tento kfiíÏenec zaznamenán pfii floristickém kursu v roce 1995 (DANIHELKA & GRULICH 1996). Dosud byl podchycen v 29 polích podrobné mapovací sítû, zejména ve fyt. o. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Do Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) zasahuje na Staré hofie u Hlohovce a dvûma v˘skyty v území mezi Valticemi a Lednicí. Pokud se vyskytuje spoleãnû s tfie‰ní kfiovitou, je obvykle na lokalitû hojnûj‰í. V˘ãet obsahuje jen doloÏené nálezy.




Pseudolysimachion orchideum 7165d09, Klentnice: pod skalkami na jihozápadním svahu Stolové hory ca 0,8 km JZ od kostela; G. Fischer & M. A. Fischer 2002 WU. O v˘skytu rozrazilu vstavaãovitého na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) sice existuje star˘ literární údaj (MAKOWSKY 1863), ale jiÏ OBORNY (1886b) se domnívá, Ïe se tento údaj ve skuteãnosti vztahuje k rozrazilu klasnatému. Pfiíslu‰n˘ herbáfiov˘ doklad se navíc nepodafiilo najít pfii revizi vût‰iny herbáfiov˘ch sbírek (cf. TRÁVNÍâEK 2001). Jde proto s velkou pravdûpodobností o nov˘ a velmi pfiekvapiv˘ nález, první z Pavlovsk˘ch kopcÛ (cf. B. Trávníãek in SLAVÍK 2000: 398–412). Druhá lokality rozrazilu vstavaãovitého v mapovaném území je v Kaãi‰dorfském hájku jihov˘chodnû od Valtic (V. Grulich in DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 2001). Kromû toho existuje herbáfiov˘ doklad od silnice z Lednice do Mikulova (J. Suza 1909 BRNU, cit. sec. TRÁVNÍâEK 2001). Pulicaria dysenterica 7165d02, Perná: banket silnice Mikulov – Brno ca 1,3 km JJZ–JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d12, Bavory: u propusti strouhy (Bavorského potoka) pod silnicí ca 0,9 km JZ od kostela; 2002 JD. Ble‰ník úplaviãn˘ je pomûrnû hojn˘ jiÏnû od Mikulova v nivû Vãelínku, v okolí Lednick˘ch rybníkÛ, hlavnû Nesytu, a v okolí Úval, kde byl od roku 1992 zaznamenán ve 24 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DANIHELKA & HANU·OVÁ 1995, DANIHELKA & GRULICH 2001). Z tohoto území pochází také velk˘ poãet literárních údajÛ (REISSEK 1841b, MAKOWSKY 1863, FORMÁNEK 1886, LAUS 1913, WILDT 1915, FRÖHLICH 1933, 1935, 1943, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956, ·UK 1956). Druh roste také na pûti místech mezi LanÏhotem a soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). Pozoruhodné jsou synantropní v˘skyty podél silnice Mikulov – Brno u Perné a Bavor. V silniãním pfiíkopu roste ble‰ník také u silnice LanÏhot – Kúty pfied podjezdem dálniãního mostu. Ranunculus acris subsp. frieseanus 7166d11, Bulhary: trávník pfied domem ve v˘chodní ãásti vsi asi 50 m SZ od odboãky silnice na Nejdek a Lednici; JD 2002 MMI. – 7166d19, Lednice: zámeck˘ park, severov˘chodní bfieh Zámeckého rybníka 1,5 km S–SSV od zámecké kaple, ca 100 m VJV od minaretu; JD 1998 BRNU, MMI. – 7166d24, Lednice: zámeck˘ park, okraj louky na bfiehu Zámeckého rybníka 0,9 km SSV od zámecké kaple; JD 1998 MMI. Pryskyfiník prudk˘ FriesÛv, kter˘ se od nominátního poddruhu li‰í mj. plaziv˘m oddenkem a ‰ir‰ími úkrojky listové ãepele, je do âeské republiky zavlékán s travním osivem ze západní Evropy. Ve studovaném území roste zejména na nûkolika místech zámeckého parku v Lednici. O v˘skytu tohoto poddruhu ve studované oblasti zatím neexistují Ïádné konkrétní údaje (cf. B. Kfiísa in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 425–446). Ranunculus bulbosus 7165d04, Klentnice: fotbalové hfii‰tû pod Sirotãím hradem v sedle mezi RÛÏov˘m vrchem a Stolovou horou 450 m ZSZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, Stolová hora (458,5), u cesty do sedla pod Sirotãím hradem 0,5 km Z od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166a22, Milovice: na travnaté cestû za domy pod dolní viniãní terasou na severním svahu StráÏného vrchu 0,2 km Z–ZSZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. Pryskyfiník hlíznat˘ roste roztrou‰enû aÏ hojnû kolem Lednick˘ch rybníkÛ, v Bofiím lese a okolí (FRÖHLICH 1939, 1940, NEUHÄUSL & NEUHÄUSLOVÁ 1968–1969, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DANIHELKA 2001) a v severní tfietinû území nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000), tedy pfieváÏnû ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Ojedinûle se vyskytuje také v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) v Soutûsce (HORÁK 1960), na Kotli (FRÖHLICH 1927), na severním okraji Mikulova (FRÖHLICH 1940), jakoÏ i v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c). V obou pahorkatinn˘ch fytogeografick˘ch podokresech se podafiilo najít dal‰í lokality. Reseda luteola 7165b09, Dolní Vûstonice: mez nad silnicí do Horních Vûstonic ca 1,1 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d08, Bavory: náves; 1994 JD. – 7166d23, Lednice: severozápadní okraj vsi mezi silnicí do Bulhar a Lednick˘m náhonem; 1995 JD. – 7266a01, Mikulov: vytûÏená pískovna pod Mu‰lovem 3,5 km VJV od kostela u námûstí; 2002 JD. R˘t barvífisk˘ je dosud hojn˘ v masivu Dûvína (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996); z Dûvína i z dal‰ích míst fyt. pod. (17b) Pavlovské kopce existuje také mnoho star‰ích i novûj‰ích údajÛ




(MAKOWSKY 1863, FORMÁNEK 1884, 1886, OBORNY 1890, LAUS 1908, PICBAUER 1909, PODPùRA 1928, ·UK 1956). Jinde ve studovaném území se vyskytuje vzácnû. Rhinanthus major 7165b24, Klentnice: rezervace Tabulová, lada nad Pernou na severním úpatí Stolové hory 0,9 km SSZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7165d04, Perná: rezervace Tabulová, severní úpatí Stolové hory 1,2 km V–VJV od kostela; JD 2001 MMI. Kokrhel vût‰í roste v mapovaném území jen na Pavlovsk˘ch kopcích (17b), a to na severním úpatí Stolové hory. V Kvûtenû âeské republiky není v˘skyt v tomto fytogeografickém podokrese zmínûn (cf. M. ·tech in S LAVÍK 2000: 462–471), stejnû jako zÛstal opomenut v˘skyt na Dunajovick˘ch kopcích (17a; cf. J. Danihelka in LUSTYK et al., in prep.). K nûkteré z tûchto populací by se mohl vztahovat literární údaj „Nikolsburg“ (MAKOWSKY 1863 ut R. crista-galli ß major). Rosa gallica 7166d01, Bulhary: hrúd s pískovnou na levém bfiehu Dyje ca 1,4 km S–SSV od kostela; JD 1997 MMI. – 7266d02, Valtice: okolí Rendezvous; 1997 JD. RÛÏe galská roste roztrou‰enû na Pavlovsk˘ch kopcích (17b), zejména v masivu Dûvína a na Stolové hofie, a dosti hojnû v teplomiln˘ch doubravách Milovického lesa (17c). V této ãásti mapovaného území byla od roku 1992 nalezena v 17 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996) a moÏná je je‰tû hojnûj‰í, protoÏe v zástinu vût‰inou nekvete, a tak uchází pozornosti. Z Pavlovsk˘ch kopcÛ jsou k dispozici také historické údaje: kolem Mikulova, Pavlova a Vûstonic (MAKOWSKY 1863); Turold (PODPùRA 1928, MARTINEC et al. 1954), Svat˘ kopeãek (FRÖHLICH & ·VESTKA 1963) a Milovick˘ les (FRÖHLICH 1940). Ovûfiit se podafiilo rovnûÏ v˘skyt u Rendezvous v Bofiím lese (cf. FRÖHLICH 1939). Pfiímo z dyjské nivy je zatím jedin˘ nález. Rumex palustris 7266a08, Sedlec: obnaÏené dno u severozápadního bfiehu Nesytu v blízkosti zemûdûlského druÏstva ca 0,8 km Z od kostela; JD 1996 MMI. – 7266a15, Sedlec: obnaÏené dno podél bfiehu rybníka Nesytu v sousedství opu‰tûné kachní farmy 2,7–2,9 km V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. První spolehliv˘ literární údaj o v˘skytu ‰Èovíku bahenního na Nesytu je aÏ z padesát˘ch let (FRÖHLICH & ·VESTKA 1956 ut R. limosus). Pfiehled revidovan˘ch dokladÛ druhu podává KUBÁT (1984). V˘skyt na Nesytu se podafiilo pfii ãásteãném letnûní ovûfiit na rÛzn˘ch místech obnaÏeného dna. Rumex patientia 7165d14, Mikulov: banket silnice ca 80 m J od Koãiãí skály, 2,1 km J od kostela v Klentnici; JD 2000 BRNU, MMI. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, okraj lesa na západním svahu nad zahradami 0,5 km V od kostela u námûstí; 1993–2002 JD. – 7166c04, Milovice: banket silnice 1,9 km VJV od obce; JD 1995 MMI. – 7166a11, Pavlov: u silnice do Milovic v˘chodnû od vsi; 2002 JD. – 7166a22, Milovice: okraj vsi; 1995 JD. – 7166a23, Milovice: u silnice do Pavlova severnû od vsi; 2002 JD. ·Èovík zahradní je v souãasnosti znám z mapovaného území ze ‰esti lokalit, které leÏí dílem ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, dílem na rozmezí fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. ·ífií se podél silnic. V˘skyt na Svatém kopeãku trvá nejménû 40 let (cf. FRÖHLICH & ·VESTKA 1963, K. Kubát in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 311–332, JEHLÍK 1998). Rumex stenophyllus 7165d13, Mikulov: svahy teras v˘chodnû od RÛÏového kopce 1,6–2 km SSZ–S od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. K. Kubát. – 7165d18, Mikulov: vinohrad na terasách nad silnicí pod RÛÏov˘m kopcem ca 0,9 km SZ od mûsta; JD 1994 MMI. – 7166c04, Nové Ml˘ny: rezervace Kfiivé jezero, louka u Panenského ml˘na 1,4 km J od vsi; JD 1993 MMI. – 7266a02, Mikulov: dno vypu‰tûného rybníãku Mlynáfika mezi Nov˘m rybníkem a silnicí 0,8 km Z od Sedlce; JD 1992. – 7266a07, Sedlec: cesta a pole severnû od vsi, 0,6 km ZSZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a15, Sedlec: severní okraj rybníka Nesytu v sousedství b˘valé kachní farmy 2,7–2,9 km V od kostela; JD 2001 MMI. – 7266a24, Úvaly: dno vypu‰tûného rybníãku nad Úvalsk˘m ml˘nem 1,9 km VSV od kostela; JD 1998 MMI, rev. K. Kubát. – 7266c02, Úvaly: západní okraj vsi; JD 1994 BRNL. – 7266c03, Úvaly: dno vypu‰tûného Úvalského rybníka, 1 km VSV od kostela; JD 1998 MMI, rev. K. Kubát. – 7266d11, Valtice: podél polní cesty 1,7 km J od mûsta;




JD 1995 MMI. – 7267d11, LanÏhot: lesní louãka západnû od hrúdu Kazúbek, 3,7 km Z od mûsta; JD 1996. – 7367b01, LanÏhot: bfieh kanálu na louce mezi Dyjí a plotem obory 4,8 km JZ od kostela; K· 1996 BRNU. – 7367d01, LanÏhot: dolní ãást luk Plaka, mezi oborním plotem a dyjskou hrází ca 3,6 km SSZ–S od soutoku Moravy a Dyje; JD 1996. ·Èovík úzkolist˘ se vyskytuje roztrou‰enû aÏ hojnû v celém mapovaném území. Nejhojnûj‰í je ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval, a to v okolí Nesytu a Úval, jakoÏ i nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000), kde byl tento ‰Èovík zachycen v osmi polích podrobné mapovací sítû. Z Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) je sedm záznamÛ. Pfiehled revidovan˘ch herbáfiov˘ch dokladÛ z nejjiÏnûj‰í Moravy pfiiná‰í KUBÁT (1984); nûkteré z nich se vztahují ke star‰ím literárním údajÛm (WILDT 1906, 1915, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956). Uvedeny jsou jen doloÏené nálezy, které doplÀují dfiíve uvefiejnûné zprávy (DANIHELKA & HANU·OVÁ 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000, DUCHÁâEK & DANIHELKA 2000). Rumex × knafii (R. conglomeratus × R. maritimus) 7266a24, Úvaly: dno vypu‰tûného rybníãku nad Úvalsk˘m ml˘nem 1,9 km VSV od kostela; JD 1998 BRNU, MMI, rev. K. Kubát. Na nejjiÏnûj‰í Moravû ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval byl tento pomûrnû vzácn˘ kfiíÏenec dosud sbírán na tfiech místech, a to u rybníka Nesytu, Lednice a Podivína (K. Kubát in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 311–332). Rumex × stenophylloides (R. maritimus × R. stenophyllus) 7266a24, Úvaly: dno vypu‰tûného rybníãku nad Úvalsk˘m ml˘nem 1,9 km VSV kostela; JD 1998 BRNU, rev. K. Kubát. V˘skyt tohoto kfiíÏence v âeské republice zatím nebyl doloÏen; literární údaj existuje od Nesytu u Sedlce (FRÖHLICH et al. 1967, cf. K. Kubát in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 311–332). Salix aurita 7166a18, Milovice: podél kanálu vedoucího pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela, jedin˘ kefi; JD 2002 BRNL, BRNU, MMI, rev. J. KoblíÏek. O pfiítomnosti vrby u‰até v mapovaném území neexistuje Ïádn˘ literární údaj. Nejbliωí známé lokality jsou v Hodonínské dúbravû (J. Chmelafi & J. KoblíÏek in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 458–489). V˘skyt pÛsobí pfiirozen˘m dojmem. Salix × pontederana (S. cinerea × S. purpurea) 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, severní ãást Soutûsky asi 50 m jiÏnû od kóty 406,7, ca 2,6 km S od kostela; JD 2001 MMI, rev. J. KoblíÏek. Tento kfiíÏenec zatím nebyl ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina zaznamenán (cf. J. Chmelafi & J. KoblíÏek in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 458–489). Salsola kali subsp. rosacea 7166d06, Bulhary: v obci; JD 1995 MMI. – 7266a01, Mikulov: vytûÏená pískovna pod Mu‰lovem; 2002 JD. – 7266a07, Sedlec: pole 0,6 km S od vsi; JD 1993 MMI. – 7267a07, Sedlec: pole severnû od vsi 0,6 km ZSZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a11, Sedlec: severní svah Hol˘ch pastvisk (Skalek), 1 km JZ od západního okraje vsi; JD 1992 BRNM. – 7266b12, Hlohovec: písãitá místa na v˘chodním okraji vsi; 1995 JD. Slanob˘l draseln˘ rÛÏov˘ se v souãasné dobû vyskytuje na písãit˘ch místech v ‰ir‰ím okolí Sedlce, kde byl zaznamenán v ‰esti polích podrobné mapovací sítû (cf. FRÖHLICH & ·VESTKA 1956, DANIHELKA & GRULICH 1996). ZAPLETÁLEK (1933) pozoroval slanob˘l na Staré hofie u Hlohovce a v Bofiím lese, v˘skyt v‰ak pravdûpodobnû zanikl. Druh rostl kdysi také u Bfieclavi a Podivína (REISSEK 1841b, R. Uechtritz in OBORNY 1879, OBORNY 1912). U dal‰ích literárních údajÛ od Mikulova (REISSEK 1841b, OBORNY 1912, FRÖHLICH 1943) nejde s jistotou rozhodnout, zda se vskutku vztahují k mapovanému území. Salvia officinalis 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, horní ãást severozápadnû orientovaného svahu ca 70 m Z od kaple sv. ·ebestiána na vrcholu, 1 trs; JD 1997 MMI. Byl pozorován jedin˘ trs, jistû zámûrnû vysazen˘. Na lokalitû se dál ne‰ífií.




Salvia × sylvestris (S. nemorosa × S. pratensis) 7165b24, Klentnice: banket silnice poblíÏ vstupu do rezervace Dûvín 1,4 km S od kostela; JD 1998 MMI. – 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, Stolová hora, stepní trávník na temeni severnû od vrcholu; JD 1997 MMI, rev. J. ·tûpánková. – 7165d14, Mikulov: podél silnice z Mikulova do Klentnice 1,5 km S–SSV od mûsta; JD 1995 BRNM, MMI. – 7166c02, Milovice: silniãní pfiíkop u okraje lesa 1,1 km JJZ od kostela v obci; JD 1998 MMI. – 7166d22, Nejdek: trávník ve stfiední ãásti vsi 0,1 km JJZ od kostela; JD 1998 MMI. – 7265b06, Mikulov: u cesty ke státní hranici (vedoucí dfiíve do vsi Ottenthal) asi 3 km JZ od Ïelezniãního nádraÏí; JD 2002 MMI. – 7265b07, Mikulov: u cesty ke státní hranici asi 2,5 km JJZ od Ïelezniãního nádraÏí; JD 2002 MMI. – 7266a02, Sedlec: podél silnice v tzv. serpentinách 1,7 km SSZ od kostela; JD 1995 BRNM, MMI. – 7266a03, Sedlec: podél silnice ca 0,2 km V od Vysokého rohu (k. 309,6), 2,2 km S–SSV od kostela; JD 1995 MMI. – 7266a25, Valtice: banket silnice Valtice – Sedlec v místû vyústûní polní cesty od rybníku V˘topy ca 1,4 km SZ od Ïelezniãní stanice Valtice; JD 1997 MMI, rev. J. ·tûpánková. – 7266b08, Lednice: louka na pfiíkrém svahu nad severním bfiehem Prostfiedního rybníka 2 km J od zámecké kaple; JD 1995 MMI. KfiíÏenec ‰alvûje hajní a ‰alvûje luãní se na Mikulovsku vyskytuje roztrou‰enû, vût‰inou na antropogenních stanovi‰tích a vesmûs v pfiítomnosti obou rodiãovsk˘ch druhÛ. Zatím byl zaznamenán ve 14 polích podrobné mapovací sítû, z ãehoÏ 3 nálezy byly uvefiejnûny jiÏ dfiíve (DANIHELKA & GRULICH 1996). Star‰í zprávy pocházejí od Klentnice (PODPùRA 1908) a Lednice (WILDT 1912). Samolus valerandi 7166a12, Pavlov: vyseãená plocha v rákosinû pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1,2 km V–VJV od kostela, nûkolik rostlin; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266a13, Sedlec: obnaÏené dno Nesytu mezi rezervací Slanisko u Nesytu a Vãelínkem v místû, kde se vlévá Vãelínek do Nesytu, ca 0,4 km JV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7266b06, Hlohovec: prÛsek v rákosí pfied Hraniãním zámeãkem na obnaÏeném dnû u západního okraje Hlohoveckého rybníka; 1998 J. Chytil & JD. Poznatky o v˘skytu solenky Valerandovy na jiÏní Moravû shrnul GRULICH (1987). V souãasné dobû roste tento druh ve velmi poãetné populaci u Trkmanského dvora u Rakvic (P. Lustyk, in verb.). Populace na obnaÏeném dnû u severozápadního bfiehu Nesytu jihov˘chodnû od zemûdûlského druÏstva (7266a08; cf. DANIHELKA & HANU·OVÁ 1995, V. Grulich & J. âefiovsk˘ in âE¤OVSK¯ et al. 1999) se objevuje pfii kaÏdém ãásteãném letnûní rybníka, naposledy v roce 2001. Na tomto místû byla odebrána semena a vyseta do r˘hy v západní ãásti Slaniska u Nesytu (7266a12), kde kvetla jedna rostlina napfi. v roce 2002. Nález v rákosinû pod Pavlovem je zcela nov˘. Satureja montana 7266a04, Sedlec: svahy vinohradních teras jiÏnû od silnice Mikulov – Lednice asi 2,5 km SSV od kostela; JD 2002 MMI, det. V. ¤ehofiek. Saturejka byla pouÏita ke zpevnûní svahu viniãních teras a na místû dlouho pfietrvává bez jakékoli péãe. Dál se ne‰ífií. Schoenoplectus tabernaemontani 7166a18, Milovice: podél kanálu vedoucího pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela ve vsi; JD 2002 MMI. – 7266b13, Hlohovec: rybníãek Alloch V, 2,4 km V–VJV od kostela; 2001 JD. – 7266b13, Hlohovec: rybníãek Alloch VII (u jiÏního bfiehu Prostfiedního rybníka), 2,2 km V od kostela; 2001 JD. – 7267c08, Bfieclav: náplavy na dnû odlehãovacího kanálu ca 0,9 km ZJZ od Ïelezniãní zastávky Bofií les, jiÏnû od mostu Ïelezniãní trati Bfieclav – VídeÀ; JD 1998 MMI. – 7267c14, Bfieclav: v kanálu u vpusti nedaleko ãerpací stanice na Pohansku ca 3,5 km J od nádraÏí v Bfieclavi; JD 1996 MMI, rev. R. ¤epka. Skfiípinec TabernaemontanÛv je hojn˘ v povodí Vãelínku jiÏnû do Mikulova a v celé soustavû Lednick˘ch rybníkÛ (MAKOWSKY 1863 ut Scirpus lacustris ß. minor, ZIMMERMANN 1916, PODPùRA 1930, FRÖHLICH 1943, ·MARDA 1953), a to ve v‰ech tfiech dotãen˘ch fytogeografick˘ch podokresech (17b, 17c, 18a). Novûj‰í nálezy uvádûjí DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Zde jsou uvedeny sbûry a pozorování z nivy Dyje a z rybníãkÛ v Bofiím lese, kde je skfiípinec TabernaemontanÛv vzácn˘ (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Dosud byl tento druh zaznamenán ve 22 polích podrobné mapovací sítû.




Scirpoides holoschoenus 7265b10, Mikulov: su‰‰í písãité místo na bezkolencové louce mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiÏnû od strouhy Niklasgraben, 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7267c18, Bfieclav-Po‰torná: písãina u Franti‰kova rybníka ca 2,2 km J od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1993 JD. Kam˘‰ek obecn˘ roste v souãasné dobû ve studovaném území na pûti místech nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Z okolí Mikulova a Sedlce existuje vût‰í poãet literárních údajÛ: napfi. „Trasenhofer [Drasenhofener] Trift bei Nikolsburg“ (Domas in MAKOWSKY 1863), „bei Voitelsbrunn [Sedlec]“ (Zimmermann jun. in WILDT 1915) a „bei der Porzinsel südlich der Bahnstrecke“ (FRÖHLICH 1940, 1943), které se v‰echny mohou vztahovat k populaci objevené v roce 2002 nebo k nûkdej‰ím v˘skytÛm na druhé stranû hranice. V˘skyty v okolí Lednick˘ch rybníkÛ, jinde na Lednicku a ve v˘chodní ãásti Bofiího lesa (PODPùRA 1930, ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1940) vût‰inou zanikly. V roce 1996 v‰ak byl druh pozorován jiÏnû od Podivína (POLÁK 2001). Scirpus sylvaticus 7165b20, Mikulov: Mu‰lovsk˘ potok u silnice mezi v˘chodní stranou areálu kasáren a odboãkou do zahrádkáfiské kolonie 1,5 km VSV od kostela; 1997 JD. – 7265b10, Mikulov: louka mezi Ïelezniãní tratí a státní hranicí 3,3 km JJV od kostela; 2002 JD. – 7266b13, Hlohovec: rybníãek Alloch VII (u jiÏního bfiehu Prostfiedního rybníka), 2,2 km V od kostela; 2001 JD. – 7266b13, Hlohovec: rybníãek Alloch V, 2,25 km V–VJV od kostela; 2001 JD. – 7266d03, Valtice: rybníãek u Rendezvous, 2,6 km VSV–V od kostela u námûstí; 1997 JD. – 7267a17, Bfieclav-Po‰torná: mokfiina u silnice na okraji louky mezi severním okrajem Po‰torné a Charvátskou Novou Vsí; 2000 JD. – 7267c17, Bfieclav-Po‰torná: okraj rákosiny pfii jiÏním bfiehu Franti‰kova rybníka 2,25 km J(–JJV) od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1997 K·. Skfiípina lesní patfií v mapovaném území k fiídce roztrou‰en˘m aÏ vzácn˘m druhÛm. Literární údaje pocházejí z rÛzn˘ch míst Bofiího lesa (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1939) a z území jiÏnû od Mikulova (FRÖHLICH 1943); v‰echny se je podafiilo ovûfiit. Od roku 1992 byl druh zaznamenán v 14 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996), zde doplÀujeme dal‰í konkrétní lokality. Sclerochloa dura 7165b09, Dolní Vûstonice: u‰lapaná místa na návsi nedaleko autobusové zastávky; JD 2001 MMI. – 7165b10, Dolní Vûstonice: se‰lapané místo na ãervenû znaãené turistické cestû 0,5 km JJV od kostela; JD 2000 MMI, rev. R. ¤epka. – 7166a06, Pavlov: na cestû odboãující ze silnice Pavlov – Dolní Vûstonice 0,7 km S–SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c04, Nové Ml˘ny: rezervace Kfiivé jezero, na cestû pfies louku u Panenského ml˘na; JD 1995 MMI. – 7166d12, Bulhary: na korunû hráze u Bulharského jezu, JD 1995 MMI. – 7167c22, Ladná: u mostu pfies Dyji na levém bfiehu fieky 1,5 km Z od kostela; C. D. Preston 1995 MMI. – 7266a06, Mikulov: v˘chodní bfieh Sedleckého rybníka asi 1,5 km Z od kostela; JD 2000 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266b01, Hlohovec: ujeÏdûné místo na konci vûtrolamu u kóty 215,5, ca 2,2 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. ¤epka. – 7266c03, Úvaly: na cestû na severov˘chodním okraji vsi; JD 2001 MMI. – 7267a02, 03, 08, 09, 14, Bfieclav-Stará Bfieclav: koruna levobfieÏní dyjské navigace smûrem k Ladné aÏ témûfi k mostu; 1995 C. D. Preston. Literární údaje (MAKOWSKY 1863, FORMÁNEK 1886, ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956) svûdãí o tom, Ïe tuÏanka tvrdá rostla hojnû aÏ roztrou‰enû ve vût‰í ãásti studovaného území. V˘ãet revidovan˘ch herbáfiov˘ch dokladÛ podávají CHRTEK & ÎÁKOVÁ (1990). Od roku 1992 byla tato tráva nalezena v 29 polích podrobné mapovací sítû, hlavnû na severním úpatí Pavlovsk˘ch kopcÛ, v okolí Sedlce a Lednice a koneãnû v nivû Dyje mezi Pavlovem a Starou Bfieclaví. Uveden˘ v˘ãet doplÀuje dfiíve uvefiejnûné nálezy (DANIHELKA & GRULICH 1996, O. ·ída in ANONYMUS 1998, DANIHELKA & GRULICH 2001). Scrophularia umbrosa 7165b10, Dolní Vûstonice: bfieh slepého ramene u severov˘chodního okraje vsi; 1995 JD. – 7165b20, Mikulov: Mu‰lovsk˘ potok u silnice mezi v˘chodní stranou areálu kasáren a odboãkou do zahrádkáfiské kolonie 1,5 km VSV od kostela; 1995 JD. – 7166a24, Nové Ml˘ny: v˘chodní ãást rezervace Kfiivé jezero, ca 0,7 km J od stfiedu vsi; 1994 JD. – 7166c05, Nové Ml˘ny: v˘chodní cíp rezervace Kfiivé jezero, ca 1 km J od stfiedu vsi; 1994 JD. – 7166c22, Mikulov: u mÛstku pfies Mu‰lovsk˘ potok ca 3,1 km V od kostela u námûstí, v˘chodnû od b˘valého zemûdûlského druÏstva; 1995 JD. – 7265b10, Mikulov: strouha (vedoucí z Rakouska) mezi Nov˘m rybníkem a hranicí, jiÏnû od Ïelezniãní trati, 3,3 km JV–JJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a06, Mikulov: hou‰tiny na severozápadním bfiehu Nového rybníka 3,2 km VJV od kostela u námûstí; 1998 JD.




Krtiãník stinn˘ se ve studovaném území vyznaãuje pozoruhodn˘m roz‰ífiením: roste na nûkolika místech v˘chodnû od Mikulova v Mu‰lovském potoce (cf. FRÖHLICH 1943) a jiÏnû a jihov˘chodnû od Mikulova v nivû Vãelínku. Tyto v˘skyty leÏí ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Dále byl tento druh nalezen zatím na ãtyfiech místech v nivû Dyje (18a), a to u Dolních Vûstonic, Nov˘ch Ml˘nÛ a na blíÏe neurãeném místû severnû od Nejdku (7166d12). Star‰í nálezy u Bfieclavi (FORMÁNEK 1886), v Bofiím lese (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1939) a na západním bfiehu Nesytu u Sedlce (FRÖHLICH & ·VESTKA 1956, ·UK 1956) se zatím ovûfiit nepodafiilo. Sedum hispanicum 7266c02, Úvaly: toãna autobusu na západním okraji vsi ca 0,3 km Z od kostela; JD 1998 MMI, det. VG. Po nálezu na jiÏním okraji Bofiího lesa jihov˘chodnû od Valtic (M. Chytr˘ in D ANIHELKA & GRULICH 1996) jde o druh˘ zplanûl˘ v˘skyt rozchodníku ‰panûlského v mapovaném území. Sedum rupestre subsp. erectum 7166a11, Pavlov: jiÏní okraj vsi, u cesty k b˘valému zemûdûlskému druÏstvu asi 0,2 km JV od kostela; JD 2002 MMI, det. VG. – 7266a07, Sedlec: okraj cesty severnû od vsi, 0,6 km ZSZ od kostela; JD 2002 MMI, det. VG. Rozchodník suchomiln˘ pfiím˘ zplaÀuje pravdûpodobnû ãastûji, ale zfiejmû zÛstává nepov‰imnut. Senecio erucifolius 7265b10, Mikulov: okolí malého rybníãku jiÏnû od Ïelezniãní trati, 3 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. Na Mikulovsku byl starãek roketolist˘ v minulosti nalezen pouze jednou, a to na místû oznaãeném jako „See-Äcker bei Nikolsburg“ (FRÖHLICH 1943). Podle dostupn˘ch map jde o polní traÈ, která leÏí asi 4,5 km jihozápadnû od kostela u námûstí v Mikulovû, tedy uÏ v Dolních Rakousích. Název polní trati ukazuje na to, Ïe v tom místû byl kdysi rybník. Novû objevená lokalita leÏí asi 4,5 km na v˘chod od historického nalezi‰tû. Starãek, kter˘ zde v druhé polovinû devadesát˘ch let jako první sbírala M. Rigasová, roste v pruhu po b˘val˘ch hraniãních zátarasech a v okolí malého rybníãku. Populace ãítá nûkolik desítek rostlin, ale je ohroÏena „zvelebováním“ vodní nádrÏe a jejího okolí, neboÈ místo slouÏí k rekreaci. Senecio sylvaticus 7167c06, Klentnice: obora Klentnice, fiídká doubrava u krmelce ca 2,8 km V(–VJV) od kostela ve vsi; JD 1992 BRNM. – 7166c07, Mikulov: obora Bulhary, podél cesty v blízkosti oborního plotu ca 4,6 km SV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI; JD 2002 MMI. Starãek lesní je na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácn˘. Recentnû byl zaznamenán na dvou místech v Milovickém lese (17b) a na dvou místech v Bofiím lese (DANIHELKA & GRULICH 1996), odkud také existují staré údaje (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1939). Senecio vernalis 7165d24, Mikulov: trávník na rohu ulic Brnûnské a 24. dubna poblíÏ stfiedu mûsta; JD 1995 MMI. – 7266b03, Lednice: úhor mezi cestou a jihozápadní stranou hfibitova ca 1,5 km ZJZ od zámecké kaple; JD 1997 MMI. – 7267a15, 20, Bfieclav: koleji‰tû pfiednádraÏí a Ïelezniãní trati aÏ k odboãce trati na Pfierov; 2002, 2003 JD; 2003 K·. Starãek jarní se v mapovaném území vyskytuje nepravidelnû a pfiechodnû. Dvakrát byla pozorována pouze jedna rostlina, v˘skyt na koleji‰ti u Bfieclavi byl naopak hromadn˘. Z okolí Mikulova a Sedlce existuje nûkolik star‰ích údajÛ (FRÖHLICH 1935, 1940, 1943, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963). Serratula tinctoria 7165b14, Dolní Vûstonice: pfiíkr˘ severozápadnû orientovan˘ svah ca 1,25 km J od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b15, Dolní Vûstonice: rezervace Dûvín, panonská dubohabfiina na svahu ca 1,5 km JV od kostela; 2001 JD. Srpice barvífiská je hojná zejména v severní polovinû Milovického lesa (17c) a v nivû Dyje (18a), ve zbyl˘ch ãástech obou fytogeografick˘ch podokresÛ se vyskytuje roztrou‰enû. Vzácná je ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, kde byla zaznamenána jenom na dvou místech na severním svahu Dûvína; z Pavlovsk˘ch kopcÛ také existuje pouze jedin˘ literární údaj (MAKOWSKY 1863).




Sherardia arvensis 7165b15, Pavlov: pole na svahu ca 0,8 km SZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole mezi silnicí Klentnice – Pavlov a lesem ca 1,55 km S od kostela ve vsi; JD 2001 MMI. – 7165d04, Klentnice: severní svah RÛÏového vrchu, u ãervenû znaãené turistické cesty ca 0,5 km SZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d05, Klentnice: pole v údolí Klentnického potoka 0,55 km V od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d19, Mikulov: pole na v˘chodním svahu Turoldu 1,2 km S–SSV od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7165d20, Mikulov: JaniãÛv vrch, okraj pole; JD 1994 MMI. – 7166c02, Milovice: pole 0,6 km od obce; JD 1993 MMI. – 7166c11, Mikulov: pole mezi silnicí Mikulov – Milovice a vojensk˘m cviãi‰tûm 3,1 km SV–VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, plevel na políãku 0,1 km Z od bulharské hájenky; JD 1994 MMI. – 7166c23, Mikulov: obora Bulhary, pole v trati Piaristická louka 5,4 km V od mûsta; JD 1992 BRNM. Braãka rolní byla zatím zaznamenána ve 14 polích podrobné mapovací sítû. V‰echny nálezy pocházejí z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval dosud tento druh zaznamenán nebyl, aãkoli je‰tû ZAPLETÁLEK (1933) jej oznaãuje jako ãast˘. Dále existuje jeden údaj z Janiãova vrchu („bei der Marienmühle bei Nikolsburg, 1935“, FRÖHLICH 1940), kde se v˘skyt podafiilo ovûfiit po témûfi 60 letech. Uvedeny jsou jen doloÏené nálezy, které doplÀují dfiíve uvefiejnûn˘ v˘ãet (DANIHELKA & GRULICH 1996). Sideritis montana 7165d24, Mikulov: horní okraj vinohradu ‰kolního statku na jiÏním svahu Svatého kopeãku; JD 1996 MMI. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí vrch, ca 1,4 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI; 2001 JD. Hojník chlumní má v souãasné dobû na nejiÏnûj‰í Moravû pouze nûkolik znám˘ch populací. Od roku 1993 se podafiilo jak ovûfiit v˘skyt na Li‰ãím vrchu (cf. DANIHELKA et al. 1995), tak najít novou populaci na Svatém kopeãku u Mikulova. Na obou místech pozorovali tento druh ·VESTKA & FRÖHLICH (1963). O tom, Ïe hojník nebyl na Pavlovsk˘ch vr‰ích nikdy hojn˘, svûdãí fakt, Ïe ze studovaného území existují jen dva údaje z 19. století (UECHTRITZ 1840; zwischen Polau und Dürnholz gemein, MAKOWSKY 1863), z nichÏ druh˘ je velmi obecn˘. Stachys germanica 7165b15, Dolní Vûstonice: rezervace Dûvín, b˘valá lesní ‰kolka na severním svahu Dûvína 1,5 km JJV od kostela; 2001 JD. – 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, dolní okraj paseky na severním konci Soutûsky 1,3 km VJV od kostela; 2001 JD. – 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, suchá louka v jiÏní ãásti Soutûsky pod v˘chodním svahem Kotle ca 2,2 km S od kostela; 2001 JD. âistec nûmeck˘ je roz‰ífien témûfi souvisle v Milovickém lese (17c); recentní nálezy uvádûjí DANIHELKA (1993), DANIHELKA et al. (1995) a J. Sádlo (in DANIHELKA & GRULICH 1996). V masivu Dûvína a na svazích RÛÏového vrchu u Klentnice v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) byl tento druh naposledy pozorován zaãátkem padesát˘ch let (·UK 1956, FRÖHLICH 1959). Z Mikulovska existují také opakovanû pfiejímané star‰í literární údaje (bei Nikolsburg, Polau, Wisternitz, MAKOWSKY 1863), které se mohou zãásti vztahovat k obûma územím. V˘skyty v nivû Dyje u Podivína (OBORNY 1879) a u Ladné (Ripper in OBORNY 1886b) se nepodafiilo ovûfiit, stejnû jako zÛstává neovûfien nález na Staré hofie u Hlohovce (ZAPLETÁLEK 1933). Od roku 1992 byl ãistec nûmeck˘ nalezen v 20 polích podrobné mapovací sítû. Stellaria holostea 7166d24, Lednice: zámeck˘ park, pod stromy na bfiehu Zámeckého rybníka; 1998 JD. – 7266d06, Valtice: zámeck˘ park, svah naproti zámku; JD 1997 MMI. Ptaãinec velkokvût˘ je na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácn˘ a ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce schází úplnû. Roste v severní polovinû Milovického lesa (17c), kde byl zaznamenán v pûti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995), a v zámeckém parku ve Valticích. Dal‰í nález je ze zámeckého parku v Lednici. Druh byl také pozorován v Bofiím lese (ZAPLETÁLEK 1933) a nedávno na okraji Bofiího lesa u Po‰torné (âOMOVÁ 1995). Stipa pennata 7165d13, Mikulov: jiÏnû orientovan˘ svah nad b˘valou skládkou jiÏnû od Bavor 2,25 km SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû na západnû orientovan˘ch svazích asi 0,35 km SZ od kóty 347,0, ca 2,8 km SV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7165d19, Mikulov: Zámeck˘ vrch, koruna




zdi podél cesty z námûstí na zámek po západním svahu Zámeckého vrchu; JD 2001 MMI. – 7166c12, Mikulov: svûtlina na jiÏnû orientovaném svahu nad Pískovou cestou 4,5–4,7 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166c16, Mikulov: nad spra‰ovou stûnou opu‰tûné cihelny za b˘val˘m zemûdûlsk˘m druÏstvem ca 2,75 km Z od kostela u námûstí; 1997 JD. – 7166c22, Mikulov: vrch Kienberg, ca 3,75 km V(–VJV) od kostela u námûstí; 1997 JD. – 7166c22, Mikulov: stepní trávník na severním konci stfielnice 4,1 km Z od kostela u námûstí; 2002 JD. – 7266a15, Hlohovec: Stará hora, 1,4 km Z od kostela; 1997 JD. Z péfiit˘ch kavylÛ je ve studovaném území nejhojnûj‰í kavyl IvanÛv, kter˘ byl od roku 1992 registrován 26 polích podrobné mapovací sítû. Vût‰ina existujících lokalit leÏí ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, pouze Stará hora u Hlohovce ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Uvedeny jsou jen lokality mimo centrální ãást Pavlovsk˘ch vrchÛ, které doplÀují dfiíve uvefiejnûné zprávy (RIGASOVÁ 1992, 1993, DANIHELKA & GRULICH 1996, 2001, DANIHELKA et al. 2000, DANIHELKA & GRULICH 2001, GRULICH 2001). Stipa pulcherrima 7166c12, Mikulov: obora Bulhary, svûtlina na jiÏnû orientovaném svahu nad Pískovou cestou 4,5–4,7 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a04, Sedlec: Studánkov˘ vrch (254,3) 2,3 km SV od kostela; JD 2002 MMI. Kavyl sliãn˘ je hojn˘ na hfiebeni Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b; cf. OBORNY 1885, PODPùRA 1927, 1928, ·UK 1956) a nûkolika lokalitami zasahuje i do sousední Milovicko-valtické pahorkatiny (17c), odkud pocházejí i zde uvefiejnûné nálezy. Od roku 1992 byl zaznamenán v 18 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA 1995, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DANIHELKA et al. 2000). Taraxacum sect. Erythrosperma Pampeli‰kám z této sekce nebyla ve studovaném území dosud vûnována dostateãná pozornost. Zatím byly rozeznány tfii druhy, a to Taraxacum erythrospermum s. str. (cf. KIRSCHNER & ·TùPÁNEK 1997), T. danubium a T. parnassicum. Taraxacum erythrospermum 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, jiÏní svah Kotle 0,8 km S od severního okraje vsi; JD 1992, det. J. Kirschner. – 7165d19, Mikulov: jiÏní svah Turoldu; JD 1992, det. J. Kirschner. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek; JD 1992, det. J. Kirschner. Taraxacum danubium 7166c02, Milovice: rezervace Milovická stráÀ, stepní svah asi 0,85 km J–JJZ od kostela; JD 2001 MMI, det. J. ·tûpánek. – 7266b19, Valtice: such˘ trávník u kaple sv. Huberta ca 3,5 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997, det. J. Kirschner. – 7266b23, Valtice: okraj a stfied ãervenû znaãené turistické cesty Ladenskou alejí, ca 1,9 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997, det. J. Kirschner.

Taraxacum parnassicum 7165b25, Klentnice: obora Klentnice, val zeminy podél okraje paseky 1,5 km SV od kostela; JD 1997, det. J. Kirschner. Taraxacum serotinum 7165b24, Perná: rezervace Dûvín, západní svah Kotle 1,15 km SV od kostela, such˘ trávník zarÛstající kfiovím, 1 rostlina; JD 2001 MMI. – 7165d09, Bavory: západní svah Stolové hory, stepní lada nad obcí ca 0,8 km VSV od kostela; JD 1997 MMI; 2001 JD. Pfiehled lokalit pampeli‰ky pozdní na jiÏní Moravû podávají D ANIHELKA & G RULICH (2000). V roce 1997 se podafiilo nalézt dosud pfiehlíÏenou populaci na západním svahu Stolové hory, která ãítá asi sedm kvetoucích jedincÛ, a objevit dosud neznám˘ v˘skyt na západním svahu Kotle. Thalictrum foetidum 7165d19, Mikulov: vápencová skála u amfiteátru (âertÛv kámen) 0,5 km S od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. ÎluÈucha smrdutá roste v mapovaném území pouze na Pavlovsk˘ch kopcích (17b), a to na skalách pod





Sirotãím hradem, v˘chodním svahu Stolové hory, Turoldu a Svatém kopeãku (SCHIERL 1890, LAUS 1909, PODPùRA 1928, ·UK 1956, FRÖHLICH & LEITL 1968, DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘skyt na Turoldu v‰ak asi zanikl pfii roz‰ifiování lomu. Populace na âertovû kameni zÛstávala dosud nepov‰imnuta. Thesium arvense 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní na levém bfiehu Dyje ca 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI. – 7265b08, Mikulov: jiÏní svah severního vrcholu ·ibeniãníku 2,15 km J–JJZ od kostela u námûstí; JD 2000 MMI. – 7266a11, Sedlec: Holá pastviska (Skalky), písãitá místa u vjezdu do opu‰tûného vápencového lomu 1,8 km ZJZ–Z od kostela; JD 1998 MMI. – 7267c18, Bfieclav-Po‰torná: písãina mezi Ïelezniãní tratí a Franti‰kov˘m rybníkem ca 2,2 km J od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1997 K·. – 7367d03, LanÏhot: Polínsk˘ vrch (písãit˘ hrúd) 8,9 km J od kostela; K· 1995 BRNU. Nejstar‰í nález lnûnky rolní je od Lednice („im Thiergarten von Eisgrub“, NIESSL 1866a), snad odnûkud z Kanãí obory, a tento nález se potom objevuje v mnoha dal‰ích pracích. Pozdûji byl druh sbírán na ·ibeniãníku (PODPùRA 1929), na nûkolika místech v okolí Lednick˘ch rybníkÛ (ZAPLETÁLEK 1933) a u západního okraje Milovického lesa (·UK 1956). V˘ãet star‰ích revidovan˘ch dokladÛ lnûnky rolní uvádí HENDRYCH (1969), novûj‰í nálezy shrnují DANIHELKA et al. (1995), DANIHELKA & GRULICH (1996) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). Od roku 1992 byla lnûnka rolní registrována ve 14 polích podrobné mapovací sítû; uvedeny jsou dal‰í konkrétní nálezy. Thesium dollineri 7165b19, Perná: rezervace Dûvín, Kotel, svefiepov˘ trávník jiÏnû od lomu pod Martinkou ca 1,3 km SV od kostela; JD 2002 MMI. – 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole a stepní úhor mezi silnicí Klentnice – Pavlov a lesem ca 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d15, Mikulov: naru‰ená místa v suchém trávníku na vojenském cviãi‰ti v˘chodnû od Koãiãí skály ca 2,2 km SSV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû na jihozápadnû orientovaném svahu mezi Milovick˘m lesem a Koãiãí skálou ca 2,6 km SV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI. Lnûnka Dollinerova roste v souãasné dobû ve studovaném území asi na deseti místech v osmi polích podrobné mapovací sítû. Zprávy o recentních nálezech ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval byly uvefiejnûny jiÏ dfiíve (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). V letech 2001 a 2002 se podafiilo nalézt tento vzácn˘ druh také na tfiech místech v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), kde byl povaÏován za vyhynul˘ (cf. V. Grulich in SLAVÍK 1997: 457–467, J. âefiovsk˘ in âE¤OVSK¯ et al. 1999: 373). Thymelaea passerina 7165b15, Pavlov: okraj pole podél lesa na severov˘chodnû orientovaném svahu ca 0,8 km SZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165b24, Klentnice: okraj pole na západním svahu Kotle 1,35 km S od kostela, mezi vûtrolamem a vodárnou; JD 1997 MMI; JD 2001 BRNU, MMI. – 7165d09, Klentnice: okraj pole pod cestou od silnice Mikulov – Klentnice k ovocnému sadu na jihozápadním svahu Stolové hory ca 1,2 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d15, Mikulov: vojenské cviãi‰tû v˘chodnû od Koãiãí skály ca 2,2 km SSV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI. – 7166c02, Milovice: okraj pole u jiÏní strany fotbalového hfii‰tû pod Milovickou strání 0,7 km JZ od kostela; JD 2002. – 7266b16, Hlohovec: okraj písãitého pole ca 1,5 km J od kostela, jiÏnû od rozsáhlé akátiny; JD 1998 MMI. O v˘skytu vrabeãnice roãní existuje jen mal˘ poãet star‰ích údajÛ. ZAPLETÁLEK (1933, 1939) ji zaznamenal na Staré hofie u Hlohovce ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. S v˘jimkou druhé lokality jiÏnû od Hlohovce nám není znám Ïádn˘ dal‰í recentní v˘skyt v dotãené ãásti tohoto fytogeografického podokresu. Na jiÏním úpatí Stolové hory byla sebrána centurie brnûnské exsikátové sbírky (SMEJKAL & DVO¤ÁKOVÁ 1972). Od roku 1992 byla vrabeãnice zaznamenána v 16 polích podrobné mapovací sítû. Uvedené lokality doplÀují dfiíve uvefiejnûné nálezy (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Torilis arvensis 7165b20, Pavlov: rezervace Dûvín, skalní step na jihov˘chodnû orientovaném svahu nad zelenû znaãenou turistickou cestou ca 1,7 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165b25, Klentnice: opu‰tûné terasy viniãní trati mezi Klentnick˘m potokem a tzv. Jelením rohem 2 km SSV od kostela; JD 1995 MMI. – 7165d24, Mikulov: námûstíãko u odboãky z Brnûnské ulice ke Kozímu hrádku; JD 1998 MMI. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, podél cesty v kfiovinatém lese na jiÏním svahu; JD 1995 MMI. – 7166a12, Pavlov: hráz dolní




zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 0,9 km V aÏ 1,6 km V–VJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c01, Mikulov: okraj pole na vojenském cviãi‰ti asi 150 m J od kóty 299,2, ca 3,4 km ZSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166d23, Lednice: podél plotu zahradnictví 1,8 km ZSZ od zámecké kaple v obci; JD 1995 MMI. – 7266a03, Sedlec: svahy vinohradních teras západnû od silnice Bulhary – Sedlec ca 1,9 km SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7266b02, Lednice: okraj pole u vûtrolamu 3 km ZJZ–Z od zámecké kaple; JD 1995 MMI. – 7266b04, Lednice: okraj pole na západním okraji obce; JD 1995 MMI. – 7266b09, Lednice: vinohrad ca 0,1 km SZ od ãerpací stanice na severním bfiehu Hlohoveckého rybníka 2,1 km JJZ–JZ od zámecké kaple; JD 1995 MMI. Tofiice rolní se na nejjiÏnûj‰í Moravû vyskytuje roztrou‰enû zejména na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) a v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c), a to hlavnû na svazích viniãních teras a ve vûtrolamech. Nejhojnûj‰í je v území severnû od Lednick˘ch rybníkÛ. Od roku 1992 byl tento druh nalezen ve 20 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Literárních údajÛ z minulosti je poskrovnu: kolem Pavlova (MAKOWSKY 1863); Klentnice (FORMÁNEK 1886); okolí Mikulova a Sedlce (FRÖHLICH 1940, 1943, FRÖHLICH & ·VESTKA 1956). Trifolium aureum 7165b20, Pavlov: masiv Dûvína, vnû rezervace, stepní úhor na severnû orientovaném svahu u v˘chodního cípu Jeleního rohu 1,8 km JJZ od kostela; JD 2001 MMI. Floristické mapování ukázalo, Ïe jetel zlat˘ roste roztrou‰enû v Milovickém lese (17c) mezi Mikulovem a Milovicemi celkem v ‰esti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995). Podafiilo se nalézt také jednu populací na úpatí Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b), odkud je znám jedin˘ údaj (J. Kirschner & J. ·tûpánek in SLAVÍK 1995: 482–488). V˘skyt v Bofiím lese (ZAPLETÁLEK 1933) se naopak potvrdit nepodafiilo. Trifolium medium 7165b10, Dolní Vûstonice: pfiírodní „amfiteátr“ Rajny ca 1,5 km VJV od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b14, Dolní Vûstonice: opu‰tûn˘ ‰vestkov˘ sad na svahu nad Dolními Vûstonicemi ca 1,35 km J od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b20, Pavlov: masiv Dûvína, stepní úhor na severnû orientovaném svahu u v˘chodního cípu Jeleního rohu 1,8 km JJZ od kostela; JD 2001 MMI. – 7165b24, Klentnice: lada nad Pernou na severním úpatí Stolové hory 0,9 km SSZ od kostela; JD 1995 BRNM, MMI. – 7165d05, Klentnice: okraj lesa v údolí Klentnického potoka 0,65 km V–VSV od kostela; JD 2001 MMI. – 7165d09, Bavory: such˘ trávník na západním svahu Stolové hory ca 0,9 km VSV od kostela; JD 2000 MMI. – 7165d09, Klentnice: mez na poli pod cestou od silnice Mikulov – Klentnice k ovocnému sadu na jihozápadním svahu Stolové hory ca 1,2 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d13, Bavory: stepní stráÀky zarÛstající kfiovinami severnû od b˘valé skládky, ca 0,8 km JJV od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d13, Mikulov: RÛÏov˘ kopec, ca 1,9 km SSZ od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7165d15, Mikulov: jiÏní okraj vojenského cviãi‰tû poblíÏ plotu areálu kasáren 1,9 km SV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní na levém bfiehu Dyje 1,3–1,5 km SSZ–S od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c12, Mikulov: okraj vojenského cviãi‰tû podél lesa 3,6 km VJV od mûsta; JD 1995 MMI. – 7166c13, Mikulov: obora Bulhary, prÛsek podél hfiebenové cesty, tzv. Automobilky, ca 5 km VSV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7166d19, Lednice: luãní pruh v mezihrází na levém bfiehu Dyje asi 0,1 km ZSZ od mostu, ca 2 km S od zámecké kaple; JD 1999 MMI. – 7166d20, Lednice: louka mezi lesem a ramenem Dyje jiÏnû od silniãky k Janohradu ca 2 km SV od zámecké kaple; JD 1997 MMI. – 7367d11, LanÏhot: nejjiÏnûj‰í ãásti Ko‰arsk˘ch luk ca 1,0 km SZ od soutoku Moravy a Dyje; JD 1995 MMI. Jetel prostfiední byl na jiÏní Moravû povaÏován ze pomûrnû vzácn˘ druh: je‰tû v roce 1994 nám byly známy jen dvû lokality, a to mezi Mikulovem a Milovick˘m lesem a v masivu Dûvína (DANIHELKA et al. 1995). Také K. Kubát (in SLAVÍK 1995: 462–481) v˘slovnû zmiÀuje vzácn˘ v˘skyt nebo absenci na Pavlovsk˘ch vr‰ích. Od té doby byl jetel prostfiední zaznamenán ve 47 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Pomûrnû hojn˘ je v severní ãásti Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) a v severní ãásti Milovického lesa (17c). Dále roste v dyjské nivû u Bulhar, severnû od Lednice, v Kanãí obofie v˘chodnû od Charvátské Nové Vsi a potom na mnoha místech mezi Bfieclaví a soutokem Moravy a Dyje (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Ovûfiit se zatím nepodafiilo v˘skyt u Rendezvous v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939). Uvedeny jsou jen doloÏené nálezy. Trigonella monspeliaca 7266a11, Sedlec: písãitá místa na severním úpatí Hol˘ch pastvisk 1,9 km Z od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. Nejstar‰í nález pískavice thesálské na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) je z úpatí Stolové hory (PODPùRA 1922),




kde byl druh také sebrán pro brnûnské exsikáty (PODPùRA 1926). Rostl také na svahu RÛÏového vrchu pod Sirotãím hradem (PODPùRA 1928). Poslední nálezy z obou míst jsou asi z padesát˘ch let (·UK 1956 [pfied rokem 1954], FRÖHLICH 1959; cf. A. Chrtková in SLAVÍK 1995: 450–452). V˘skyt na severozápadním úpatí Hol˘ch pastvisk u Sedlce objevil FRÖHLICH (1940, 1943), kter˘ tam pískavici pozoroval v letech 1935, 1936 a 1941; v Kvûtenû âeské republiky je toto nalezi‰tû opomenuto (cf. Chrtková l. c.). Po 60 letech od prvního nálezu pískavici znovu objevili úãastníci setkání muzejních botanikÛ. Valeriana officinalis 7165d19, Mikulov: jiÏní ãást vrchu Turold, dno lomu ca 0,9 km S od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266a06, Mikulov: okolí Nového rybníka ca 3,2 km VJV od kostela u námûstí; 1993, 1998 JD. Kozlík lékafisk˘ je hojn˘ v nivû fieky Dyje od hráze dolní novoml˘nské zdrÏe aÏ po soutok Moravy a Dyje. V˘skytem v lomu na Turoldu a v nivû Vãelínku západnû od Nového rybníka u Mikulova zasahuje v‰ak i do fyt. podo. (17b) Pavlovské vrchy. Do Milovicko-valtické pahorkatiny (17c) spadají ojedinûlé v˘skyty v Milovickém lese jiÏnû a západnû od Milovic (V. ¤ehofiek in DANIHELKA & GRULICH 1996; 1994 JD), v nivû Vãelínku mezi Nov˘m rybníkem a západním bfiehem Nesytu (1995, 2002 DANIHELKA), jakoÏ i v okolí Úval (1995 DANIHELKA). V˘skyt v obou fytogeografick˘ch podokresech lze tudíÏ povaÏovat za prokázan˘ (cf. J. Holub & J. Kirschner in SLAVÍK 1997: 516–527). Vikarizace s kozlíkem ukrajinsk˘m chlumním (V. stolonifera subsp. angustifolia) proto není úplná. Valerianella carinata 7165d19, Mikulov: Kozí hrádek; M. ·tech 1996 BRNM, BRNU, MMI. – 7165d25, Mikulov: okraj pole 1,3 km VJV od mûsta; JD 1995 MMI. – 7266d06, Valtice: zámeck˘ park; 1997 R. ¤epka; JD 1999 MMI. Kozlíãek k˘lnat˘ je na Mikulovsku velmi vzácn˘. V minulosti byl sbírán na Dûviãkách a v Mikulovû ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, literární údaj existuje od Rakvic z fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval (A. Schierl in FORMÁNEK 1887: 606); ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, kam patfií v˘skyt u Valtic, nebyl dosud nalezen (v‰e cf. J. Kirschner in SLAVÍK 1997: 510–516). Valerianella dentata cf. subsp. dentata 7165b25, Klentnice: okraj pole 1,0 km SV od kostela; JD 1995 MMI. Kozlíãek zubat˘ je na nejjiÏnûj‰í Moravû v souãasnosti vzácn˘, aãkoli je‰tû poãátkem tfiicát˘ch let byl na Lednicku údajnû „na polích ãast˘“ (ZAPLETÁLEK 1933). DùKANOVSKÁ-BOUDOVÁ (1961) cituje doklad ze zfiíceniny Dûviãek nad Pavlovem. Od roku 1992 byl tento druh zaznamenán na jednom místû v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) a dvou místech Milovicko-valtické pahorkatinû (17c) jiÏnû od Milovic v jednom poli podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Údaj o v˘skytu na úpatí Hol˘ch pastvisk u Sedlce (J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996) je myln˘ a vztahuje se k druhu V. rimosa (srov. níÏe). Valerianella dentata subsp. eriosperma 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, svah nad pastevní plochou ca 2 km V od kostela; JD 2002 MMI. Ze studovaného území existuje jedin˘ star‰í nález kozlíãku zubatého vlnoplodého, a to z Vysokého rohu u Mikulova (G. ·irjaev BRNU, cit. sec. HADAâ & CHRTEK 1968) v Milovickém lese (17c); v Kvûtenû âeské republiky byla tato lokalita mylnû zafiazena do fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce (cf. J. Kirschner in SLAVÍK 1997: 510–516). Valerianella rimosa 7265b03, Mikulov: okraj pole na severním úpatí ·ibeniãníku; JD 1995 MMI. – 7266a11, Sedlec: úhor na severov˘chodním úpatí Hol˘ch pastvisk 1,7 km Z od kostela; JD 1994 MMI; JD 1995 MMI. Kozlíãek ‰tûrbinat˘ je ve studovaném území vzácn˘. Existují literární údaje z okolí Bfieclavi (OBORNY 1912) a Sedlce (ZAPLETÁLEK 1933); herbáfiov˘ doklad k druhému nálezu pravdûpodobnû revidoval J. Kirschner (in SLAVÍK 1997: 510–616). V˘skyt ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina nebyl dosud znám (cf. J. Kirschner in SLAVÍK 1997: 510–516). Rostliny z úpatí Hol˘ch pastvisk u Sedlce byly pÛvodnû mylnû urãeny jako V. dentata a pod tímto jménem byl také nález zvefiejnûn (J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘skyt tohoto druhu vyÏaduje ve studovaném území dal‰í pozornost, protoÏe je velmi pravdûpodobné, Ïe je zamûÀován s velmi podobn˘m druhem V. locusta.




Verbascum phoeniceum 7166a24, Milovice: mezi hrází pfiehrady a silnicí do Nov˘ch Ml˘nÛ v úseku mezi ãerpací stanicí a mostem pfies Dyji 1,4–2,1 km SSV–V od kostela; JD 2002 MMI. V˘ãet novûj‰ích nálezÛ divizny brunátné v mapovaném území podávají D ANIHELKA et al. (1995), DANIHELKA & GRULICH (1996), ·UMBEROVÁ et al. (2000) a DANIHELKA & GRULICH (2001). Uveden je nález z antropogenního stanovi‰tû. Verbascum × denudatum (V. lychnitis × V. phlomoides) 7266b04, Lednice: trávník asi 70 m ZSZ od vlakového nádraÏí; JD 1998. Údaje o v˘skytu tohoto kfiíÏence existují z Pavlovsk˘ch vrchÛ a z Bfieclavi (FORMÁNEK 1886 ut. V. reisseckii), jakoÏ i z okolí Mikulova (cf. J. Kirschner in SLAVÍK 2000: 295–314). Verbascum × schiedeanum (V. lychnitis × V. nigrum) 7367b07, LanÏhot: pfiíkop u cesty poblíÏ b˘valé pily na Dúbravce 4,8 km JJZ od kostela; JD 1998. – 7367b17, LanÏhot: podél plotu areálu b˘val˘ch kasáren pohraniãní stráÏe (Rusk˘ch domkÛ) 2 km SV od soutoku Dyje a Kyjovky; JD 1998. KfiíÏenec byl pozorován na ãtyfiech místech nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000, cf. J. Kirschner in SLAVÍK 2000: 295–314), z ãehoÏ ke dvûma nálezÛm existují herbáfiové doklady. Verbascum × pseudolychnitis (V. chaixii subsp. austriacum × V. lychnitis) 7165d19, Mikulov: vrch Turold, první terasa opu‰tûného lomu; JD 1999. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, kfioviny u cesty na jihov˘chodním svahu; JD 1996. – 7165d24, Mikulov: vrchol Svatého kopeãku, ca 30 m ZSZ od kostela sv. ·ebestiána u okraje lesa; JD 1998. KfiíÏenec, kter˘ kvete ve znaãném pfiedstihu pfied diviznou rakouskou, byl v ‰edesát˘ch letech pozorován na Turoldu a na Svatém kopeãku (FRÖHLICH & ·VESTKA 1964, FRÖHLICH et al. 1968a, b, J. Kirschner in SLAVÍK 2000: 295–314). Na obou kopcích se podafiilo potvrdit v˘skyt jednotliv˘ch rostlin. Verbascum × rubiginosum (V. chaixii subsp. austriacum × V. phoeniceum) 7166c05, Bulhary: oplocen˘ areál kolem studní na hrúdu na levém bfiehu Dyje ca 1,2 km S od kostela; JD 1997. Ze studovaného území pochází jedin˘ nález, kter˘ byl v Kvûtenû âeské republiky vztaÏen k obci Pfiítluky (J. Kirschner in SLAVÍK 2000: 295–314). Verbascum × vidavense (V. blattaria × V. chaixii subsp. austriacum) 7166d14, Lednice: levobfieÏní hráz Dyje podél cesty k Obelisku ca 2,2 km S od zámecké kaple; JD 2001 MMI. – 7267c10, Bfieclav: louka Pod ka‰tany 0,7 km SV od zámeãku Pohansko; JD 1998. – 7267d16, LanÏhot: Lánské louky, na okraji louky u cesty mezi zámeãkem Lány a severním seníkem (nyní zbofien˘) 3,7 km ZJZ od kostela; JD 1996. Tento snadno rozeznateln˘ kfiíÏenec byl pozorován na tfiech místech mezi rodiãi. Literární údaje pravdûpodobnû neexistují a v Kvûtenû âeské republiky byl tento nothotaxon nedopatfiením vynechán (cf. J. Kirschner in SLAVÍK 2000: 295–314). Verbena officinalis 7165b13, Horní Vûstonice: ruderální trávník mezi cestou a strouhou pfii západním okraji obce ca 0,2 km Z od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d08, Bavory: ve vsi; 2002 JD. – 7166a16, Pavlov: okolo stráÏního domku v opu‰tûném sadu ca 1,4 km J od kostela; 2002 JD. – 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, u cesty poblíÏ kóty 348,5 ca 2 km VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. – 7166d24, Lednice: zámeck˘ park, ruderalizovaná místa mezi zámeck˘mi konírnami a Lednick˘m náhonem; JD 1998 MMI. – 7266a12, Sedlec: západní ãást rezervace Slanisko u Nesytu, smûrem ke vsi mezi Ïelezniãní zastávkou a potokem Vãelínkem; JD 2000 MMI. Spor˘‰ lékafisk˘ byl od roku 1992 zaznamenán ve 44 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000), a to ve v‰ech tfiech dotãen˘ch fytogeografick˘ch podokresech. Nejvzácnûj‰í je v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), odkud jsou jen tfii recentní nálezy. Star‰í údaje jsou z Bfieclavi (FORMÁNEK 1886) a od Nesytu ze Sedlce (FRÖHLICH & ·VESTKA 1956, MùSÍâEK & JAROLÍMOVÁ 1992), jakoÏ i z Lednicka, kde ZAPLETÁLEK (1933) hodnotí v˘skyt tohoto druhu jako roztrou‰en˘.




Veronica hederifolia s. str. 7165b13, Horní Vûstonice: jihov˘chodní okraj vsi; JD 1992 BRNM. – 7165b15, Pavlov: jihov˘chodní svah Dûvína, vinohrad mezi okrajem lesa a silnicí ca 1,2 km JZ od kostela; JD 1998 MMI. – 7165b17, Horní Vûstonice: okraj pole nad silnicí asi 0,9 km S–SSV od kfiíÏe u Spálené hospody, ca 1,1 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165b20, Pavlov: pole ca 0,1 km JZ od jihozápadního okraje vsi; JD 1992 BRNM, MMI. – 7165b24, Klentnice: pole u modfie znaãené turistické cesty 1,2 km S od kostela; JD 1995 MMI. – 7165d04, Klentnice: RÛÏov˘ vrch, svah nad cestou z Klentnice k fotbalovému hfii‰ti v sedle mezi Stolovou horou a Sirotãím hradem 0,4 km Z–ZSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d20, Mikulov: vinohrad nad zahrádkáfiskou kolonií v˘chodnû od cesty vedoucí od silnice k obofie Klentnice, ca 2,1 km SV od kostela ve mûstû; JD 1997 MMI; JD 2002 BRNU. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, vinohrad na jihov˘chodním svahu; JD 1996 MMI. – 7165d24, Mikulov: trávník pfied ‰kolou na Komenského námûstí; JD 1998 MMI. – 7166a11, Pavlov: okraj pole u silnice vedoucí ze vsi k silnici Pavlov – Dolní Vûstonice 0,7 km SV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7166a11, Pavlov: podél cesty na Dûviãky nad severozápadním okrajem obce; JD 1995 MMI. – 7166a11, Pavlov: vinohrad nad zelenû znaãenou turistickou cestou ze vsi na Dûviãky ca 0,5 km SZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c02, Milovice: pole pod Milovickou strání 1 km JJZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7265b05, Mikulov: zemûdûlsk˘ areál jiÏnû od silnice 1,5–1,9 km JV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7266c03, Úvaly: okraj vinohradu západnû od budovy zemûdûlského druÏstva ca 0,5 km S od kostela; JD 1998 MMI. Literární údaje o v˘skytu rozrazilu bfieãÈanolistého nelze pouÏít, protoÏe nebyl rozeznáván od pfiíbuzného rozrazilu laloãnatého, popfi. s ním byl zamûÀován. Od roku 1992 byl zaznamenán v 17 polích sítû podrobného mapování. Uvedeny jsou jen doloÏené nálezy. Veronica peregrina 7367b22, LanÏhot: rozjeÏdûné blátivé místo u kfiiÏovatky cest ca 1,5 km SV od soutoku Kyjovky s Dyjí; JD 1996 MMI, rev. M. A. Fischer. První nález rozrazilu cizího ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval (cf. L. Hrouda in SLAVÍK 2000: 355–397); zatím je ve studovaném území známa jediná lokalita (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Veronica triloba 7165b15, Pavlov: rezervace Dûvín, svah pod Dûviãkami; JD 1992 MMI. – 7165b20, Klentnice: rezervace Dûvín, podél zelenû znaãené cesty po jihov˘chodnû orientovaném svahu Dûvína ca 1,3 km JZ od kostela; JD 1998 MMI. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, vinohrad na jihov˘chodním svahu; JD 1996 MMI. – 7166a11, Pavlov: vinohrad nad zelenû znaãenou turistickou cestou ze vsi na Dûviãky ca 0,5 km SZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c02, Milovice: pole 1 km J od vsi; JD 1992 MMI. – 7266a10, Sedlec: vinohrad severnû od b˘valé kachní farmy na severním bfiehu Nesytu 2,6 km V od kostela; JD 1997 MMI. Rozrazil trojlaloãn˘ se v mapovaném území vyskytuje roztrou‰enû, a to jak v Pavlovsk˘ch kopcích (17b), tak v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c). Od roku 1992 byl zaznamenán v 10 polích podrobné mapovací sítû (cf. LOSOSOVÁ & OT¯PKOVÁ 2001), a proto je ze v‰ech tfií pfiíbuzn˘ch druhÛ (V. hederifolia a V. sublobata) nejvzácnûj‰í. Uvedeny jsou jen doloÏené nálezy. Konkrétní spolehlivé literární údaje nejsou k dispozici. Veronica triphyllos 7165d24, Mikulov: VídeÀská ulice; JD 1995 MMI. – 7166a17, Pavlov: hráz dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny 2 km VJV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c02, Milovice: pole 1 km J od vsi; JD 1992 BRNM. – 7265b02, Mikulov: okraj cesty podél vûtrolamu ke státní hranici ca 1,5 km JZ od nádraÏí; JD 1997 MMI. – 7266a01, Mikulov: lada nad pískovnou pod Mu‰lovem; JD 1993 MMI. – 7266c03, Úvaly: okraj vinohradu západnû od budovy druÏstva, ca 0,5 km S od kostela; JD 1998 MMI. – 7266c10, Valtice: Rajsna, okraj lesíka na vrcholové plo‰inû 1,8 km JZ od kostela u námûstí; JD 1995 MMI. – 7367b22, LanÏhot: Ruské domky, písãit˘ okraj cesty u b˘valé vojenské roty 7,4 km JJZ od kostela; K· 1995 BRNU. V Pavlovsk˘ch kopcích (17b) a v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c), kde s v˘jimkou území jihozápadnû od Mikulova pfievládají vápnité pÛdy, se rozrazil trojklan˘ vyskytuje vzácnû aÏ roztrou‰enû (na hfiebeni Pavlovsk˘ch kopcÛ chybí). Hojnûj‰í je naopak v mapované ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu (18a). Celkovû byl tento druh zaznamenán v 34 polích podrobné mapovací sítû, z toho na tfiech místech nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). Literární údaje existují z okolí Rendezvous v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939) a z písãin (západnû?) od Mikulova (FRÖHLICH 1943).




Vicia villosa subsp. varia 7165d19, Mikulov: pole na v˘chodním svahu Turoldu 1,2 km S–SSV od kostela u námûstí; JD 1995 BRNM, MMI. Vikev huÀatá olysalá je v mapovaném území vzácná: zatím byla zaznamenána na dvou místech v okolí Mikulova; druh˘ nedoloÏen˘ v˘skyt je na vojenském cviãi‰ti mezi Mikulovem a Milovick˘m lesem. V minulosti byl tento poddruh vikve nalezen s jistotou na dvou místech: pfied rokem 1940 v obiln˘ch polích u Valtic (FRÖHLICH 1940) a v roce 1940 u Mikulova (FRÖHLICH 1943). Vikev huÀatá pravá (V. villosa subsp. villosa) se na nejjiÏnûj‰í Moravû vyskytuje hojnû aÏ roztrou‰enû, a to témûfi rovnomûrnû v celém území. Zatím je známa ze 44 polí podrobné mapovací sítû (cf. ·UMBEROVÁ et al. 2000). Vicia pannonica subsp. pannonica 7165d19, Mikulov: pole na v˘chodním svahu Turoldu 1,2 km S–SSV kostela od námûstí; JD 1995 BRNM, MMI. – 7266b16, Hlohovec: pfiíkop podél silnice 1,7 km J od kostela; JD 1998 MMI. Vikev panonská pravá je v souãasnosti na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácná. Od roku 1992 byla registrována na tfiech místech; tfietí nález je z Bofiího lesa (J. W. Jongepier in DANIHELKA & GRULICH 1996). U nejstar‰ího nálezu u Lednice (NIESSL 1866a ut V. pannonica) nelze rozhodnout, ke kterému poddruhu se zpráva vztahuje. Dále byla tato subspecie zaznamenána u Pavlova (OBORNY 1886b), na Staré hofie u Hlohovce (ZAPLETÁLEK 1933) a v roce 1940 na polích jiÏnû od Mikulova (FRÖHLICH 1943). Vicia pannonica subsp. striata 7165b09, Dolní Vûstonice: trávník na návsi u kostela; JD 2001 MMI. – 7165b20, Pavlov: okraj vinohradu podél cesty od silnice ke schodÛm na Dûvín 1 km JZ od kostela; JD 1996 MMI; JD 1999 MMI. – 7165b24, Klentnice: úpatí Kotle 0,4 km S od severního okraje vsi; JD 1993 BRNM, MMI. – 7165d09, Bavory: trávník u okraje rezervace na jihozápadním svahu Stolové hory ca 1 km VSV od kostela; JD 1998 MMI. – 7165d09, Klentnice: trávník na okraji rezervace na jiÏním svahu Stolové hory ca 0,75 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d19, Mikulov: pole na v˘chodním svahu Turoldu 1,2 km S–SSV od kostela u námûstí; JD 1995 BRNM, MMI. – 7166a24, Milovice: u sjezdu ze silnice do Nov˘ch Ml˘nÛ ke hrázi dolní zdrÏe 50–100 m Z od ãerpací stanice, 1,4 km VSV–V od kostela; JD 2002 MMI. – 7266a16, Sedlec: temeno Hol˘ch pastvisk, pole na rakouské stranû v tûsné blízkosti hranice ca 2,2 km JZ od kostela; JD 1995. – 7266c02, Úvaly: ve strouze u západního okraje vsi ca 0,3 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Vikev panonská ãervená je v souãasné dobû ve studovaném území podstatnû hojnûj‰í neÏ vikev panonská pravá. Od roku 1992 byla nalezena v 11 polích podrobného síÈového mapování. Vût‰ina lokalit leÏí ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, pouze nález u Milovic je z fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. HRUBY (1932) pozoroval tento poddruh vikve panonské u Klentnice a snad i na Dûvínû, FRÖHLICH (1943) na polích jiÏnû od Mikulova. Viola ambigua 7266a15, Hlohovec: Stará Hora, mezi obcí a rybníkem Nesytem; JD 1999 MMI. Violka obojetná roste hojnû na hfiebeni a svazích Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b), odkud pochází vût‰í poãet literárních údajÛ (napfi. WIESBAUR 1904, GINZBERGER 1913, PODPùRA 1928, ·UK 1956, DANIHELKA et al. 2000) a kde byl také její v˘skyt na mnoha místech pfii mapování ovûfien. Pomûrnû hojná je také na such˘ch trávnících ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina (cf. Danihelka et al. 1995, J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996). V˘skyt na Staré hofie u Hlohovce dosud zÛstával nepov‰imnut; jde pravdûpodobnû o jedinou lokalitu ve fyt. o. (18) Jihomoravské úvaly (cf. J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431). Od roku 1992 byla violka obojetná registrována ve 24 polích podrobné mapovací sítû. Viola canina subsp. ruppii 7367b03, LanÏhot: louka Bfiezová, úzk˘ pruh luãní vegetace v˘chodnû od cesty, 3,4 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI, rev. J. Kirschner. Star‰í literární údaje o v˘skytu violky psí jsou k dispozici z Bofiího lesa (ZAPLETÁLEK 1933) a konkrétnûji od zámeãku Rendezvous (FRÖHLICH 1940). Pfiítomnost druhu v Bofiím lese, kde jde pravdûpodobnû o nominátní subspecii, se podafiilo potvrdit (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DANIHELKA & GRULICH 2001): zatím zde byl registrován v osmi polích podrobné mapovací sítû. Vzácnû roste viola psí na ãtyfiech místech na loukách nad soutokem Moravy a Dyje (·UMBEROVÁ et al. 2000). Rostliny




z louky Bfiezová patfií k subsp. ruppii, ke zb˘vajícím populacím nejsou po ruce herbáfiové doklady. Jde o druh˘ nález tohoto poddruhu z fyt. o. (18) Jihomoravské úvaly (cf. J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431). Viola collina 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, les na temeni nedaleko kostela sv. ·ebestiána; JD 2002 BRNU. – 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, les ca 1,75 km V od kostela; JD 2002 MMI, rev. J. Kirschner. – 7166c08, Bulhary: obora Bulhary, okraj lesa ca 2,7 km Z od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c22, Mikulov: les na svazích nad vojenskou stfielnicí, severozápadnû od kóty Vysok˘ roh (309,6), 4,2 km V od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. J. Kirschner. AÏ donedávna se mûlo za to, Ïe viola chlumní ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina neroste (J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431). Poãátkem devadesát˘ch let v‰ak byla nalezena na Rajsnû u Valtic (J. Danihelka & J. Kirschner in DANIHELKA et al. 1995). Dal‰í floristická bádání ukázala, Ïe roste téÏ na tfiech místech Milovického lesa (17c) a na Svatém kopeãku u Mikulova v Pavlovsk˘ch kopcích (17b). Viola elatior 7166d14, Lednice: západní okraj lesíka Plantace u Obelisku ca 2,65 km S od zámecké kaple; 2001–2002 JD. – 7166d15, Podivín: okraj paseky a prÛseky lesních cest v luÏním lese 2,8 km SSV od zámecké kaple v Lednici, na více místech; 2001–2002 JD. – 7267a18, Bfieclav: severní bfieh tÛnû Bruksa 1,2 km VSV od kostela na námûstí; 2001–2002 K. Kasala & L. Mikulica. – 7367b07, LanÏhot: les podél Kfienové cesty poblíÏ kóty 153,1 ca 3,8 km JJZ od kostela; 2002 JD. – 7367d03, LanÏhot: paseka na severní stranû hrúdu Polínka (154,0) 3,6 km SSV od soutoku Moravy a Dyje, nûkolik set rostlin; K· 1995 BRNU; 2002 JD. V˘ãet recentních nálezÛ violky vyv˘‰ené podávají DANIHELKA et al. (1995), DANIHELKA & GRULICH (1996) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). Na nejjiÏnûj‰í Moravû v souãasné dobû roste na tfiech místech, a to v nivû Dyje mezi Lednicí, Bulhary, Rakvicemi a Podivínem, u severního okraje Bfieclavi a nad soutokem Moravy a Dyje. Na Lednicku je známo nejménû osm populací, které leÏí v pûti polích podrobné mapovací sítû. Nad soutokem Moravy a Dyje byla tato violka zaznamenána v 16 polích mapovací sítû, ale je moÏné, Ïe v nûkterém pfiípadû jde o mylnû urãené exempláfie violky slatinné. Populace na zalesnûné pasece na severní stranû hrúdu Polínka ãítá nûkolik set kvetoucích exempláfiÛ, a jde tak zfiejmû o nejbohat‰í lokalitu v ãesk˘ch zemích. V˘skyty na levém bfiehu Dyje západnû od Podivína by mohly b˘t ohroÏeny uskuteãnûním plánu soukromého investora zfiídit v tomto místû oboru pro chov daÀkÛ a jelenÛ. V˘‰e uveden˘ v˘ãet zahrnuje dosud neuvefiejnûné nebo po del‰í dobû ovûfiené nálezy. Viola pumila 7166c05, Bulhary: lev˘ bfieh Dyje, hrúd v okolí studní 1,3–1,5 km SSZ –S od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c05, Bulhary: louka v mezihrází na levém bfiehu Dyje ca 1,8 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166d01, Bulhary: hrúd ca 1,4 km S–SSV od kostela; 1997 JD. – 7166d06, Bulhary: lesní louãka severnû od ãervenû znaãené turistické cesty ca 1 km ZSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166d08, Rakvice: okraj louky podél topolové v˘sadby na bfiehu kanálu 3 km J–JJZ od kostela; JD 1995 MMI; 1997 JD. – 7166d12, Nejdek: trojúhelníkovitá louãka západnû od cesty ca 1,2 km S od kostelíka; 1997–2002 JD. – 7166d12, Nejdek: louka u jiÏního cípu tÛnû Azont 1,25 km S(–SSV) od kostelíka; 2002 JD. – 7166d12, Nejdek: pfiední louka u Dlouhého jezera západnû od cesty, ca 0,95 km S–SSV od kostelíka; 2001 JD. – 7166d12, 17, Nejdek: louka západnû od cesty, ca 0,75 km S od kostelíka; 2001–2002 JD. – 7166d14, Lednice: louka u Facky (Obelisku) 2,9 km S od zámecké kaple; 1997 JD. – 7166d19, Lednice: Ovãí ostrov v Zámeckém rybníce 1,2 km SSV od zámecké kaple; 1998 JD. – 7166d20, Lednice: louãka mezi silnicí k Janohradu a pravobfieÏní navigací Dyje, 2 km SSV od zámecké kaple; 2002 JD. – 7166d20, Lednice: lesní louka severnû od Zámecké Dyje ca 2 km SV od zámecké kaple; 1997–2002 JD. – 7166d24, Lednice: louãka mezi lesem a Lednick˘m náhonem za hotelem Harlek˘n, ca 450 m ZSZ od zámecké kaple; 1995 JD. – 7166d24, Lednice: louka Hubertka mezi Lednick˘m náhonem a Kanãí oborou (v˘chodnû od parku) 1,3 km SV od zámecké kaple; JD 2001 MMI. – 7166d25, Lednice: jihov˘chodní ãást louky Hubertka ca 0,9 km VSV od zámecké kaple; 1998 JD. – 7267c08, Bfieclav: vnitfiní pata hráze odlehãovacího kanálu 0,95 km VJV od Ïelezniãní zastávky Bofií les; JD 1998 MMI. Recentní údaje o v˘skytu violky nízké ve studovaném území pfiiná‰ejí DANIHELKA et al. (1995)1 , DANIHELKA & GRULICH (1996) a ·UMBEROVÁ et al. (2000). Druh dosud roste na vût‰inû zbytkÛ luÏních luk v nivû Dyje mezi Nov˘mi Ml˘ny a severním okrajem Bfieclavi, kde byl zaznamenán v 15 polích podrobné mapovací sítû,




a potom opût na vût‰inû luk mezi Bfieclaví a soutokem Moravy a Dyje, kde byl registrován v 26 polích. Zde jsou uvedeny konkrétní lokality z nivy Dyje na sever od Bfieclavi, které nebyly uvefiejnûny dfiíve. Populace na levém bfiehu Dyje severnû od Lednice kolem Obelisku by mohly b˘t ohroÏeny uskuteãnûním zámûru soukromého investora zfiídit v tomto místû oboru pro chov daÀkÛ a jelenÛ. Viola riviniana 7165d25, Mikulov: severov˘chodní svah Svatého kopeãku, les podél ãervenû znaãené turistické cesty ca 1,1 km VSV–V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. – 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, trávník podél cesty pastevní plochou v blízkosti oborního plotu 2 km VJV od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c06, Milovice: obora Klentnice, dubohabfiina severnû od hfiebenové cesty ca 2,1 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166c13, Mikulov: obora Bulhary, okraj cesty 3 km S od kóty Vysok˘ roh; JD 1992 MMI. – 7166c15, Bulhary: prÛsek lesa mezi oborním plotem a polem ca 1,25 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, okraj paseky západnû od hájenky Bulhary 2,8 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, les asi 300 m Z od hájenky, 2,5 km J–JJZ od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c23, Sedlec: obora Bulhary, les ca 2,4 km S–SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166c24, Bulhary: obora Bulhary, rozvolnûná dubohabfiina 3,6 km JJZ od kostela; JD 2002 MMI. Violka Rivinova je sv˘m roz‰ífiením ve studované oblasti omezena pfieváÏnû na Milovick˘ les (17c), odkud je dosud známa ze 17 polí podrobné mapovací sítû, a Bofií les (18a). Ojedinûlé nálezy jsou z lednického zámeckého parku a ze Svatého kopeãku u Mikulova, coÏ pfiedstavuje jedin˘ doloÏen˘ v˘skyt druhu na Pavlovsk˘ch kopcích (17b), odkud dosud existovala pouze literární zpráva (WIESBAUR 1904). V Kvûtenû âeské republiky (J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431) je v˘skyt ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina oznaãen jako nedoloÏen˘. Violka Rivinova roste na nejjiÏnûj‰í Moravû spolu s violkou lesní (ta pfievládá) a nûkteré její populace jsou ovlivnûny introgresí tohoto druhu (mj. i rostlina ze Svatého kopeãku). Literární údaje (FORMÁNEK 1892, NEUHÄUSL & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ 1968–1969) se vztahují hlavnû k Bofiímu lesu a luÏním lesÛm mezi Lednicí a Bfieclaví. Viola rupestris 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, u ãern˘ch borovic nad Soutûskou v záhybu cesty na hfieben Dûvína 2,4 km S od kostela; 1994–2001 JD. – 7165d05, Klentnice: obora Klentnice, travnat˘ okraj lesní cesty vedoucí ‰irokou alejí 1,4 km VSV od kostela; JD 1997 MMI. – 7165d09, Bavory: Koãiãí kámen, 1,1 km ZJZ od kostela; JD 2001. – 7165d14, Mikulov: Koãiãí skála, trávník mezi skálou a silnicí; 2002 JD. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, na temeni nad schodi‰tûm hfiebenové cesty k BoÏímu hrobu; 1999 JD. –7265b03, Mikulov: ·ibeniãník, severní vrchol; 1997 JD. – 7266a02, Sedlec: Li‰ãí kopec, 1,2–1,55 SSZ aÏ S km od kostela; JD 1997 MMI. V˘skyt violky píseãné na Pavlovsk˘ch kopcích (17b) je znám od prvopoãátkÛ botanického v˘zkumu Moravy („Maidlberg“, HOCHSTETTER 1825 ut V. livida; ROHRER & MAYER 1835; SCHLOSSER 1843); pfiesnûji lokalizované údaje jsou z Dûvína (PODPùRA 1928), z Koãiãí skály a od Milovického lesa (FRÖHLICH 1940). V souãasné dobû se druh vyskytuje roztrou‰enû jak na Pavlovsk˘ch kopcích, tak v jiÏní polovinû Milovicko-valtické pahorkatiny (17c). Zaznamenán byl ve 12 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA 2001). Viola stagnina 7166c05, Bulhary: louka v mezihrází na levém bfiehu Dyje ca 1,8 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI. – 7166d08, Rakvice: louka na jiÏním bfiehu kanálu mezi Kvûtn˘m jezerem a Kutnarem ca 3,2 km JJZ kostela ve vsi; JD 1997 MMI; 1999 JD. – 7166d12, Nejdek: louka pfii severním okraji tÛnû Azont 1,4 km S od kostelíka; J. Chytil 1995 MMI. – 7166d18, Lednice: louka v lese západnû od Pastviska 1,8 km SSZ od zámecké kaple; 1997 JD & I. Sedláková. – 7166d20, Podivín: vlhké místo na louce mezi silnicí Lednice – Podivín a lesem 1,6 km ZJZ od kostela; 1995 JD. – 7166d20, Lednice: louãka mezi silnicí k Janohradu a Dyjí 2 km SSV od zámecké kaple; 1997, 2002 JD. – 7166d20, Lednice: louka severnû od zámecké Dyje, 2 km SV od zámecké kaple; 2001–2002 JD. Violka slatinná roste ve studovaném území v˘hradnû v nivû Dyje mezi Nov˘mi Ml˘ny a soutokem Moravy a Dyje. Od roku 1992 byla zaznamenána v 31 poli podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000), z ãehoÏ 15 se nachází proti proudu Dyje nad Revize dokladu v herbáfii MMI ukázala, Ïe údaj o v˘skytu na louce u Panenského ml˘na v rezervaci Kfiivé jezero (V. Grulich in DANIHELKA et al. 1995) se vztahuje ke druhu V. stagnina.

1




Bfieclaví. Oproti znalostem z poloviny devadesát˘ch let se tak podafiilo obraz roz‰ífiení postupnû doplnit. Dal‰í nálezy lze oãekávat je‰tû mezi Bfieclaví a Ladnou. Na druhé stranû byla populace u Bulhar zniãena rozoráním louky v mezihrází Dyje (zemûdûlské druÏstvo Bulhary), v˘skyty na levém bfiehu Dyje severnû od Lednice budou ohroÏeny, pokud na tomto místû soukrom˘ investor zfiídí oboru pro chov daÀkÛ a jelenÛ, lokality nad soutokem Moravy a Dyje pak zalesÀováním luk (Lesní závod Îidlochovice LesÛ âeské republiky). Dfiíve velmi poãetné populace na opu‰tûném poli a rozorané louce severnû od Nejdku postupnû podléhají sukcesi a jsou nyní poãetnû mnohem slab‰í neÏ v polovinû devadesát˘ch let. Ve v˘ãtu jsou uvedeny pouze novû nalezené lokality z nivy Dyje nad Bfieclaví. Viola suavis 7166d14, Lednice: luÏní les podél cesty od Plantací k Obelisku 2,75 km S–SSV od zámecké kaple; JD 2002 MMI. – 7166d19, Lednice: lesík v úzkém pruhu mezi silniãkou k Janohradu a strouhou tvofiící severní hranici zámeckého parku 1,45 km S od zámecké kaple; JD 2002 MMI. – 7266a03, Sedlec: podél silnice pod Vysok˘m rohem (k. 309,6) 2,1 km S–SSV od kostela; JD 1995. – 7266a13, Sedlec: kfioviny u silnice naproti Ïelezniãní zastávce 0,6 km J od kostela; JD 2002 MMI. – 7266b10, Lednice: kfioviny u severního cípu Ml˘nského rybníka 1,6 km JJV od zámecké kaple; JD 1995. – 7266d19, Valtice: les severnû od asfaltové silniãky (dfiíve uÏívané pohraniãníky) ca 0,3–0,6 km J od jiÏního okraje usedlosti Bofií dvÛr; JD 1997 MMI. – 7267a24, Bfieclav: pod Ïiv˘m plotem na ulici 0,5 km SZ od Ïelezniãního nádraÏí; JD 1995. Violka kfiovi‰tní byla ve studovaném území donedávna známa jenom z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce, kde ji objevil WIESBAUR (1904) a odkud byla opakovanû uvádûna (WILDT 1908, PODPùRA 1928, ·UK 1956, HORÁK 1960, FRÖHLICH & ·VESTKA 1963; cf. J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431). Podrobn˘ floristick˘ v˘zkum ukázal, Ïe se vyskytuje ve v‰ech tfiech dotãen˘ch fytogeografick˘ch podokresech (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, 2001, DANIHELKA 2001), z toho nejhojnûji v Pavlovsk˘ch kopcích. Dosud byla zaznamenána ve 38 polích podrobné mapovací sítû. Viola × haynaldii (V. ambigua × V. suavis) 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, kfioviny na jihov˘chodním svahu; JD 2002 BRNU. – 7265b08, Mikulov: jiÏní vrchol ·ibeniãníku, 2,3 km J–JJZ od kostela u námûstí; JD 2001. – 7266a17, Sedlec: Paví kopec, 1,85 km J–JJZ od kostela; JD 2001. Kromû 100 let starého nálezu na Svatém kopeãku (WIESBAUR 1904), kter˘ se podafiilo v devadesát˘ch letech ovûfiit, byl tento kfiíÏenec rozeznán na dal‰ích dvou lokalitách v Pavlovsk˘ch kopcích (17b) a v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c). Z âeské republiky není znám odjinud neÏ ze studovaného území (cf. J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431), navíc nebyly dosud k dispozici dokladové exempláfie. Identita rostlin ze Svatého kopeãku byla potvrzena zji‰tûním chromosomového poãtu (V. Jarolímová, ined.). Viola × hungarica (V. ambigua × V. odorata) 7165d03, Perná: kfioviny podél polní cesty ca 1 km JJV–J od kostela; JD 1997. – 7165d09, Bavory: Stolová hora, pû‰ina vy‰lapaná luãní stepí na jihozápadním svahu nad vinohrady 0,8 km VSV od kostela; JD 1997. – 7165d24, Mikulov: Svat˘ kopeãek, jihov˘chodní svah, 0,8 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU. – 7265b03, Mikulov: okraj stepi nad fiídk˘m jasanov˘m lesem na západním svahu severního vrcholu ·ibeniãníku (238,3), ca 2,1 km J–JJZ od kostela u námûstí; JD 1997. – 7266a18, Sedlec: akátov˘ lesík na návr‰í (232,4) jihov˘chodnû od statku Ovãárna, ca 1,95 km JJV–J od kostela; JD 2001. O v˘skytu tohoto kfiíÏence ve studovaném území existují literární údaje od Bavor a Perné (WIESBAUR 1904; cf. J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431). Od roku 1992 byl rozeznán na dvou lokalitách; identita rostlin na Svatém kopeãku byla ovûfiena zji‰tûním chromosomového poãtu (V. Jarolímová, ined.). Viola × kerneri (V. hirta × V. suavis) 7165d24, Mikulov: poblíÏ BoÏího hrobu na hfiebeni Svatého kopeãku 0,85 km V od kostela ve mûstû; JD 1999 MMI. Z ãesk˘ch zemí existuje jedin˘ údaj o v˘skytu tohoto kfiíÏence, a to právû ze Svatého kopeãku u Mikulova (WIESBAUR 1904, cf. J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431). Bûhem podrobného studia tamních pfiebohat˘ch populací violek s ãetn˘m zastoupením kfiíÏencÛ se podafiilo rozeznat dvû nebo tfii rostliny této vzácné hybridní kombinace, pfiiãemÏ identita jedné z nich byla ovûfiena spoãtením chromosomÛ (V. Jarolímová, ined.).




Viola × vindobonensis (V. odorata × V. suavis) 7165b20, Pavlov: Dûvín, kfioviny u cesty na jihov˘chodním svahu; JD 1996. – 7165d14, Mikulov: Koãiãí skála, kfioviny u silnice Mikulov – Klentnice 2 km S–SSV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. – 7165d24, Mikulov: poblíÏ BoÏího hrobu na temeni Svatého kopeãku 0,85 km V od kostela ve mûstû; JD 1999. – 7266d19, Valtice: les severnû od asfaltové cesty 0,3–0,6 km J od jiÏního okraje usedlosti Bofií dvÛr; JD 1997. Tento kfiíÏenec je pravdûpodobnû nejen hojnûj‰í, neÏ se pfiedpokládá, ale také velmi obtíÏnû rozeznateln˘. Spolehliv˘m znakem je triploidní poãet chromosomÛ (2n = 30) a podle zku‰enosti z terénních pozorování oznaãen˘ch rostlin sterilita chasmogamick˘ch i kleistogamick˘ch kvûtÛ. Z Pavlovsk˘ch kopcÛ (17b) byl dosud udáván z Turoldu a Svatého kopeãku (WIESBAUR 1904, J. Kirschner & V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1990: 394–431), k ãemuÏ pfiibyly dal‰í nálezy, z toho jeden ve fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina. Identita kfiíÏence byla potvrzena spoãtením chromosomÛ vût‰ího poãtu rostlin ze Svatého kopeãku (V. Jarolímová, ined.), kde je tento kfiíÏenec pfiekvapivû hojn˘. Zatím je znám ze ‰esti polí podrobné mapovací sítû. Virga pilosa 7166c05, Bulhary: les a pobfieÏní kfioví na pravém bfiehu Dyje 1,5 km SSZ od kostela; JD 1995 MMI. – 7166c07, Milovice: dolní okraj paseky v údolí pod silnicí Mikulov – Milovice ca 1,9–2 km JJZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. ·tûtiãka chlupatá se v mapovaném území vyskytuje pfieváÏnû v dyjské nivû (18a), a to na Vysoké zahradû u Dolních Vûstonic, severnû od Bulhar, na nûkolika místech v trojúhelníku mezi obcemi Bulhary, Podivín a Lednice a v okolí Pohanska nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA 1993, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). Jedna populace byla nalezena v dubohabfiinû jiÏnû od Milovic, tj. ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina, coÏ pfiedstavuje druh˘ nález v tomto fytogeografickém celku (cf. J. ·tûpánek & J. Holub in SLAVÍK 1997: 528–532). Historick˘ch údajÛ pfiímo z mapovaného území je poskrovnu: MAKOWSKY (1863) pozoroval ‰tûtiãku u Dyje mezi Pfiítluky a Lednicí, HORÁK (1960) u Strachotína a VICHEREK (1960) u Dolních Vûstonic. Plyne z toho, Ïe druh, kter˘ je v souãasné dobû znám z 16 polí podrobné mapovací sítû, nebyl ani v minulosti nijak hojn˘. Vulpia myuros 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, val zeminy u severního okraje pastevní plochy 2,4 km V–VJV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. – 7266b13, Hlohovec: obnaÏené dno rybníãku Alloch V, 2,45 km V–VJV od kostela; 2001 JD. Mrvka my‰í ocásek byla v mapovaném území pozorována jenom v Bofiím lese a v nejbliωím okolí (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996), odkud jsou také star‰í literární údaje (ZAPLETÁLEK 1933, 1939). V˘skyt v severní ãásti Milovického lesa je zfiejmû synantropního pÛvodu a pfiedstavuje pravdûpodobnû první nález této psamofilní trávy ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina. Xanthium strumarium 7266b05, Lednice: podél kanálu na louce 1,3 km V–VJV od zámecké kaple v obci; JD 1995 MMI. – 7266b18, Hlohovec: jihozápadní cíp rybníãku Alloch IV, 2,55 km V–VJV od kostela; 2001 JD. ¤epeÀ durkoman je na nejjiÏnûj‰í Moravû velmi vzácná. V mapovaném území byla zatím zaznamenána v sedmi polích podrobné mapovací sítû. Vyskytuje se na vlhk˘ch zasolen˘ch úhorech a polích kolem rybníka Nesytu západnû od Sedlce (DANIHELKA & HANU·OVÁ 1995, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Ojedinûl˘ nález je z obnaÏeného dna rybníãku v Bofiím lese. V aluviu Dyje nahrazuje tuto fiepeÀ pfieváÏnû jin˘, zatím neurãen˘ druh. Zannichellia palustris s. l. 7166a18, Milovice: kanál pod hrází dolní zdrÏe vodního díla Nové Ml˘ny ca 1,5 km SSV aÏ 1,8 km S–SSV od kostela; JD 2002 MMI. – 7166d18, Lednice: západní okraj rezervace Pastvisko ca 1,5 km SSZ od zámecké kaple; Z. Piro 1997 MMI. – 7266b10, Lednice: Ml˘nsk˘ rybník, v˘chodní ãást; 1994 JD. Zannichellia palustris subsp. pedicellata 7266a02, Mikulov: Horní mu‰lovsk˘ rybník, 3,8 km V–VJV od kostela u námûstí; JD 1994 BRNL; JD 2002 MMI. – 7266a02, Mikulov: Dolní mu‰lovsk˘ rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. – 7266b10, Lednice: Ml˘nsk˘ rybník (Apollo), VG 1982 MMI.





·ejdraãka bahenní je v mapovaném území pfiekvapivû vzácná: od roku 1992 byla zaznamenána v 10 polích podrobné mapovací sítû (cf. Z. Kaplan in DANIHELKA & GRULICH 1996, ·UMBEROVÁ et al. 2000). S v˘jimkou populací v rybníãcích pod osadou Mu‰lov, které leÏí na okraji fyt. podo. (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, pocházejí ostatní nálezy z fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Historick˘ch údajÛ je také málo: rybníky severnû od Bfieclavi (OBORNY 1891), „pfied léty udávána v Ml˘nském rybníce“ (ZAPLETÁLEK 1939). Novûj‰í nálezy pocházejí z Nesytu a V˘topy (HEJN¯ & HUSÁK 1973, HEJN¯ et al. 1981, HUSÁK & OSTR¯ 1991). Recentnû byla ‰ejdraãka pozorována i v Bofiím lese (HETE·A et al. 2001).

Závûr Pfiedkládaná nálezová zpráva obsahuje údaje o v˘skytu 290 druhÛ a poddruhÛ, z toho 18 kfiíÏencÛ, cévnat˘ch rostlin. V mnoha pfiípadech se podafiilo ovûfiit staré nálezy, aãkoli jsme pfiíslu‰né v˘skyty povaÏovali za zaniklé (napfi. Orobanche reticulata a Trigonella monspeliaca), nebo údaje, které jsme povaÏovali za velmi nepravdûpodobné nebo dokonce mylné (napfi. Allium sphaerocephalon a Senecio erucifolius). V dal‰ích pfiípadech bylo moÏné potvrdit v˘skyt kfiíÏencÛ, jejichÏ pfiítomnost v âeské republice dosud nebyla potvrzena herbáfiov˘mi doklady (Rumex × stenophylloides, Viola × haynaldii, V. × hungarica, V. × kerneri). Dále se ukázalo, Ïe i ve velmi podrobnû prozkoumaném území, jak˘m nejjiÏnûj‰í Morava bezesporu je, mÛÏe intenzivní floristick˘ prÛzkum pfiinést pfiekvapivé nálezy, a to dokonce dobfie poznateln˘ch autochtonních druhÛ, které dosud nebyly z âeské republiky známy (napfi. Orobanche teucrii; cf. J. Zázvorka in SLAVÍK 2000: 489–513). V tomto pfiíspûvku není Ïádn˘ nález nového druhu ãeské kvûteny obsaÏen, pfiesto se podafiilo podstatnû doplnit obraz roz‰ífiení vût‰ího poãtu druhÛ, a to v podobû nov˘ch nálezÛ pro fytogeografické okresy a podokresy, jak jsou pouÏity v Kvûtenû âeské republiky (V. Skalick˘ in HEJN¯ & SLAVÍK 1988: 103–121; HEJN¯ & SLAVÍK 1988, 1990, 1992, SLAVÍK 1995, 1997, 2000). Pfiehled tûchto nov˘ch nálezÛ podle fytochorionÛ je uveden v tabulce 1. U druhÛ, které dosud nebyly v Kvûtenû âeské republiky zpracovány, vycházíme z rozsáhlé excerpce literárních údajÛ. Tabulka 1. Nové nálezy pro fytogeografické okresy a podokresy (17) Mikulovská pahorkatina, (17b) Pavlovské kopce, (17c) Milovicko-valtická pahorkatina, (18) Jihomoravské úvaly a (18a) Dyjsko-svrateck˘ úval. Závorkou jsou oznaãeny pfiípady, kdy byly jiÏ existující údaje opominuty v Kvûtenû âeské republiky. Taxon Ambrosia artemisiifolia Anthemis ruthenica Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma Arctium nemorosum Artemisia dracunculus Barbarea stricta Berula erecta Bromus carinatus Cardamine hirsuta Carex disticha Cerastium dubium Cerastium tenoreanum Chenopodium opulifolium Consolida orientalis Corydalis intermedia Crataegus macrocarpa Crepis setosa Cruciata glabra




17 17

17 17 17 (17) 17 17 17 17 17 (17) 17 (17) 17 17

17b 17b

17c 17c 17c 17c

17b 17b (17b) 17b 17b 17b

(17c)

17c 17b (17b) 17b (17b)

17c 17c (17c) 17c 17c 17c

18

18a

Tab. 1 pokraãování Taxon Cymbalaria pallida Epipactis purpurata Erechtites hieraciifolia Erigeron strigosus Fraxinus pennsylvanica Gnaphalium sylvaticum Gnaphalium uliginosum Gypsophila scorzonerifolia Hieracium aurantiacum Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium racemosum Hypericum tetrapterum Hyssopus officinalis Leucanthemum ircutianum Luzula luzuloides Lychnis coronaria Melampyrum pratense Omphalodes scorpioides Papaver confine Papaver × intercendes Phyllitis scolopendrium Portulaca grandiflora Potentilla collina Pseudolysimachion orchideum Ranunculus acris subsp. friseanus Rhinanthus major Rumex patientia Salix aurita Salix × pontederana Salvia officinalis Satureja montana Sedum hispanicum Sedum rupestre subsp. erectum Valeriana officinalis Valerianella carinata Valerianella rimosa Verbascum × vidavense Viola ambigua Viola canina subsp. ruppii Viola collina Viola riviniana Viola × haynaldii Viola × hungarica Virga pilosa Vulpia myuros

17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17

17b 17b

17b

17c 17c 17c 17c 17c 17c 17c 17c 17c 17c

18

18a

18

18a

17b 17 17

17b

17c 17c 17c 18a

17 17 (17)

17c 17b 17b

17 17

17b 17b

17

(17c) 17c 17c

18

18a

18

18a

17c 17b

17

17b 17c

17 17 17 17 17 17

17b 17b

17

17b

18a 18a

17b 17b 17c 17c 17c 17c 17c 18 18

17

17

17b 17b

18a 18a 18a

17c 17c 17c 17c 17c

Pfii floristickém prÛzkumu jsme na‰li vût‰í poãet ohroÏen˘ch druhÛ, které jsou klasifikovány v âerném a ãerveném seznamu cévnat˘ch rostlin âeské republiky (PROCHÁZKA 2001). Podafiilo se ovûfiit v˘skyt merlíku slanomilného (Chenopodium chenopodioides), kter˘ byl povaÏován za nezvûstn˘; A2), dále v˘skyt 40 druhÛ kriticky ohroÏen˘ch, jejichÏ seznam je uveden v tabulce 2, v˘skyt 44 druhÛ silnû ohroÏen˘ch, jejichÏ seznam je uveden v tabulce 3, a 42 druhÛ ohroÏen˘ch (C3).


Tabulka 2. Kriticky ohroÏené taxony (C1; PROCHÁZKA 2001) Adonis flammea Hackelia deflexa Arabis nemorensis Heleochloa schoenoides Bupleurum rotundifolium Lathyrus aphaca Cardamine parviflora Lathyrus hirsutus Carex stenophylla Lathyrus palustris Cerastium tenoreanum Limodorum abortivum Ceratophyllum submersum Linum hirsutum Chenopodium murale Marrubium vulgare Crepis setosa Nigella arvensis Cuscuta lupuliformis Orobanche picridis Orobanche purpurea subsp. purpurea Cyperus michelianus Phyllitis scolopendrium Phyllitis scolopendrium Eryngium planum Pulicaria dysenterica Erysimum repandum Rumex palustris Tabulka 3. Silnû ohroÏené taxony (C2; PROCHÁZKA 2001) Ajuga chamaepitys Chenopodium urbicum Alisma gramineum Chenopodium vulvaria Allium angulosum Crepis praemorsa Allium rotundum Dactylorhiza incarnata Allium sphaerocephalon Gagea villosa Androsace elongata Gratiola officinalis Anthriscus caucalis Hydrocharis morsus-ranae Batrachium rionii Iris graminea Campanula bononiensis Kickxia spuria Carex melanostachya Lythrum hyssopifolia Carex secalina Monotropa hypophegea Caucalis platycarpos subsp. platycarpos Muscari neglectum Centaurium pulchellum Nepeta nuda Cephalanthera rubra Ophioglossum vulgatum Cerastium dubium Phlomis tuberosa

Rumex stenophyllus Samolus valerandi Senecio erucifolius Sideritis montana Stachys germanica Thesium arvense Thesium dollineri Torilis arvensis Trigonella monspeliaca Valerianella carinata Viola elatior Xanthium strumarium

Prunus fruticosa Schoenoplectus tabernaemontani Scirpoides holoschoenus Sclerochloa dura Taraxacum serotinum Thalictrum foetidum Thymelaea passerina Valerianella rimosa Veronica triloba Vicia pannonica subsp. pannonica Vicia pannonica subsp. striata Viola ambigua Viola pumila Viola stagnina

Ve v˘‰e prezentovaném seznamu jsou také obsaÏeny údaje o v˘skytu 41 zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ (pfiíloha II vyhlá‰ky ã. 395/1992 Sb.), jejichÏ seznam je uveden v tabulce 4. Tabulka 4. Zvlá‰tû chránûné druhy (pfiíloha II vyhlá‰ky 395/1992 Sb.) Allium angulosum Cyclamen purpurascens Anemone sylvestris Cyperus michelianus Arabis nemorensis Dactylorhiza incarnata Astragalus danicus Draba nemorosa Batrachium rionii Epipactis purpurata Campanula bononiensis Eryngium planum Cardamine parviflora Gratiola officinalis Carex melanostachya Heleochloa schoenoides Carex secalina Iris graminea Carex stenophylla Iris sibirica Cephalanthera damasonium Lathyrus palustris Cephalanthera rubra Limodorum abortivum Cerastium tenoreanum Linum hirsutum Ceratophyllum submersum Ophioglossum vulgatum




Samolus valerandi Senecio erucifolius Stipa pennata Stipa pulcherrima Taraxacum serotinum Thalictrum foetidum Thesium dollineri Trigonella monspeliaca Verbascum phoeniceum Viola ambigua Viola elatior Viola pumila Viola stagnina

Podûkování Za revizi a determinaci herbáfiov˘ch dokladÛ obtíÏnû urãiteln˘ch a kritick˘ch taxonomick˘ch skupin dûkujeme F. Dvofiákovi, M. A. Fischerovi, T. Gregorovi, V. Grulichovi, J. Holubovi (†), Z. Hroudové, L. Hroudovi, J. Kirschnerovi, Z. Kaplanovi, J. KoblíÏkovi, F. Krahulcovi, K. Kubátovi, O. Rotreklové, R. ¤epkovi, P. ·mardovi, J. ·tûpánkové, J. ·tûpánkovi a J. Zázvorkovi. Své pfiíleÏitostné nálezy poskytli nezi‰tnû k uvefiejnûní M. A. Fischer, G. Fischerová, R. Hédl, J. Chytil, K. Kasala, M. Lep‰í, P. Macháãek, L. Mikulica, C. D. Preston, M. Rigasová, R. ¤epka a M. ·tech. Za konverzi dat z tabulkového procesoru Excel do programu SurveyPro vdûãíme H. Pefiinovi. Obrázek 1 pfiipravili P. Pala a D. Hrádek. Paní M. Rigasové, botaniãce Regionálního muzea Mikulov, dûkujeme za to, Ïe nám vÏdy ochotnû umoÏnila pfiístup do herbáfie Regionálního muzea Mikulov (MMI). V letech 2001–2003 v˘zkum jako projekt ã. 206/01/P115 podporovala Grantová agentura âeské republiky.

Summary In 1992, J. Danihelka, V. Grulich, and K. ·umberová, all of Masaryk University in Brno, started grid recording of vascular plants in an area roughly corresponding to the extended concept of the Pálava Protected Landscape Area (Czech Republic, South Moravia). The mapped region includes the Pavlov Hills, the Milovice Hills, the Valtice Hills, and the floodplain of the Dyje River to its confluence with the Morava River. The recording grid is based on geographical coordinates and it is derived from the Central European grid system with base areas 10 × 6 geographical minutes, further divided into 10 × 10 elementary fields (EF; each about 1.36 km2). The mapped area, situated in fields 7165, 7166, 7167, 7265, 7266, 7267, and 7367, is about 300 km2 in extent and consists of 266 partial or entire EFs. Here, finds of 290 species and subspecies of vascular plants, among them of 18 hybrids, are reported, mainly from 1995–2002. Of this number, Chenopodium chenopodioides is listed as missing in the Black and Red List of vascular plants of the Czech Republic from 2000, another 40 taxa are classified as critically endangered, and 44 as endangered. 41 species and subspecies localities of which are given here are protected by law in the Czech Republic. As most important, the records can be considered of Adonis flammea, Arabis nemorensis, Bupleurum rotundifolium, Carex stenophylla, Cerastium tenoreanum, Chenopodium murale, Cuscuta lupuliformis, Cyperus michelianus, Eryngium planum, Erysimum repandum, Heleochloa schoenoides, Lathyrus hirsutus, L. palustris, Linum hirsutum, Nigella arvensis, Orobanche picridis, Phyllitis scolopendrium, Rumex palustris, Samolus valerandi, Senecio erucifolius, Sideritis montana, Thesium dollineri, Trigonella monspeliaca, Valerianella carinata, Viola elatior, and Xanthium strumarium.

Literatura ANONYMUS (1998): Krátká floristická sdûlení. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 33: 84, 144 & 230. âÁP J. (1995): Pfiíspûvek k roz‰ífiení nûkter˘ch taxonÛ rodu Hieracium na Moravû. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 30: 111–113. âERNOCH F. (1961): Cerastium tenoreanum Ser. in DC. na jiÏní Moravû. – Preslia 33: 68. âE¤OVSK¯ J., FERÁKOVÁ V., HOLUB J., MAGLOCK¯ ·. & PROCHÁZKA F. (1999): âervená kniha ohroÏen˘ch a vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. Vol. 5. Vy‰‰í rostliny. – Príroda, Bratislava. âOMOVÁ L. (1995): Floristická studie ãásti Bofiího lesa západnû od Bfieclavi. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: knihovna katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno.] DANIHELKA J. (1993): Poznámky k roz‰ífiení nûkter˘ch vzácnûj‰ích a pozoruhodn˘ch druhÛ rostlin na Mikulovsku. – Regiom, Mikulov, [1993]: 37–39. DANIHELKA J. (1995): Flóra a vegetace Studánkového vrchu u Sedlce. – Regiom, Mikulov, [1995]: 86–88.


DANIHELKA J. (1998): Bylinná vegetace zámeckého parku v Lednici. Inventarizaãní prÛzkum s námûty pro pfiipravovan˘ plán péãe. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] DANIHELKA J. (1999a): Botanick˘ inventarizaãní prÛzkum lokality Kamenice u Hlohovce. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] DANIHELKA J. (1999b): Botanick˘ inventarizaãní prÛzkum pfiírodní památky Koãiãí kámen. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] DANIHELKA J. (1999c): Botanick˘ inventarizaãní prÛzkum pfiírodní památky Koãiãí skála. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] D ANIHELKA J. (1999d): Botanick˘ inventarizaãní prÛzkum pfiírodní rezervace Turold. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] DANIHELKA J. (2000): Bylinná vegetace zámeckého parku ve Valticích. Inventarizaãní prÛzkum s námûty pro pfiipravovan˘ plán péãe. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] DANIHELKA J. (2001): Flóra a vegetace zámeckého parku ve Valticích. – In: KORDIOVSK¯ E. [ed.], Mûsto Valtice, pp. 114–126, Moraviapress, Bfieclav. DANIHELKA J. (2003): Cévnaté rostliny biosférické rezervace Pálava a PodluÏí. Online databanka literárních údajÛ a nálezÛ. – URL: http://www.palava.cz/czw/plants/ (6. 1. 2003). DANIHELKA J. & GRULICH V. [eds.] (1996): V˘sledky floristického kursu v Bfieclavi (1995). – Zpr. âes. Bot. Spoleã., Praha, 30, suppl. 1996/1: 1–86. DANIHELKA J. & GRULICH V. (2000): Pampeli‰ka pozdní (Taraxacum serotinum) v âeské republice. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 34 (1999): 123–134. DANIHELKA J. & GRULICH V. (2001): Botanicky v˘znamné lokality v okolí Valtic. – In: KORDIOVSK¯ E. [ed.], Mûsto Valtice, pp. 43–59, Moraviapress, Bfieclav. DANIHELKA J., GRULICH V., ·UMBEROVÁ K., ¤EPKA R., HUSÁK ·. & âÁP J. (1995): O roz‰ífiení nûkter˘ch cévnat˘ch rostlin na nejjiÏnûj‰í Moravû. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 30, suppl. 1995/1: 29–102. DANIHELKA J. & HANU·OVÁ M. (1995): Poznámky k souãasnému stavu slanomilné flóry a vegetace v okolí Nesytu u Sedlce. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 30, suppl. 1995/1: 135–146. DANIHELKA J., CHYTR¯ M., GRULICH V. & TICH¯ L. (2000): Stipa eriocaulis – pfiehlíÏen˘ druh ãeské flóry. – Preslia 72: 399–410. DANIHELKA J. & ·UMBEROVÁ K. (1997): Katalog luãních ploch Soutoku. – Ms. [Depon. in: Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Mikulov.] D ùKANOVSKÁ-B OUDOVÁ M. (1961): Taxonomická studie ãeskoslovensk˘ch druhÛ rodu Valerianella Mill. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: knihovna katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno.] DOSTÁL J. [ed.] (1951): V˘sledky floristického v˘zkumu âSR za léta 1940–1950 a doplÀky ke Kvûtenû âSR. – âs. Bot. Listy 4: 21–26. DOSTÁL J. et al. (1948–1950): Kvûtena âSR. Vol. 1–2. – Praha. DUCHÁâEK M. & DANIHELKA J. (2002): ProtûÏ Ïlutobílá v âeské republice, zatím je‰tû nikoli in memoriam. – Ochr. Pfiír. 57: 176–178. DVO¤ÁK F. & DADÁKOVÁ B. (1984a): Chromosome counts and chromosome morphology of some selected species. – Folia Geobot. Phytotax. 19: 41–70. DVO¤ÁK F. & DADÁKOVÁ B. (1984b): Roz‰ífiení druhu Barbarea stricta v âechách a na Moravû. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 19: 107–120. FIALA K. (1966): Poznámky k roz‰ífiení vodních makrofyt v aluviální nivû dolního Podyjí. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 1: 152–158. FORMÁNEK E. (1884): Correspondenz. – Oesterr. Bot. Z. 34: 266, 267, 412 & 413. FORMÁNEK E. (1885): Correspondenz. – Oesterr. Bot. Z. 35: 108, 145, 185, 256, 291 & 410.


FORMÁNEK E. (1886): Beitrag zur Flora des mittleren und südlichen Mährens. – Prag. FORMÁNEK E. (1887): Kvûtena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 1. – V Brnû. FORMÁNEK E. (1892): Kvûtena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 2. – V Praze. FRÖHLICH A. (1927): Studien über den Einfluß der Weltgegend und Bodenplastik auf den Pflanzenwuchs der Pollauer Berge bei Nikolsburg. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 60 (1925–1926): 68–114. FRÖHLICH A. (1933): Über das Vorkommen einiger Pflanzen in S-Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 64 (1932): 32–33. FRÖHLICH A. (1935): Über das Vorkommen einiger Pflanzen in S.-Mähren. II. Teil. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 66 (1934): 1–4. FRÖHLICH A. (1939): Die Pflanzenwelt um den Dianatempel bei Feldsberg. – Blätter für Naturkunde und Naturschutz, Wien, 26/9: 118–128. FRÖHLICH A. (1940): Pflanzenfunde im großen östlichen Thayabogen (im früheren Südmähren). – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 71 (1939): 28–55. FRÖHLICH A. (1943): Pflanzenbeobachtungen im früheren Grenzgebiet südlich von Nikolsburg. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 74 (1942): 70–93. FRÖHLICH A. (1959): RozhlíÏíme se po okolí Sirotãího hradu u Klentnic. – Zpr. Okr. Vlastiv. Muz. Mikulov 1959: 37–38. FRÖHLICH A. & LEITL M. (1968): V˘skyt nebo chybûní nûkter˘ch druhÛ na Mikulovsku a jeho pfiíãiny. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 3: 103–105. FRÖHLICH A., LEITL M., ·VESTKA F. & ZBO¤IL M. (1967): Nûkteré zajímavûj‰í botanické nálezy na nejjiÏnûj‰í Moravû. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 2: 188–189. FRÖHLICH A. & ·VESTKA F. (1956): Nynûj‰í stav sedlecké halofytní reservace u Mikulova. – Preslia 28: 212–215. FRÖHLICH A. & ·VESTKA F. (1963): Soudob˘ botanick˘ prÛzkum Sv. hory a okolí Mikulova. – In: Z jihomoravsk˘ch reservací, p. 19–30, Mikulov. FRÖHLICH A. & ·VESTKA F. (1964): O nálezu Verbascum austriacum × lychnitis u Mikulova. – Preslia 36: 317–318. FRÖHLICH A., ·VESTKA M. & LEITL M. (1968a): Fenologická pozorování kvetení kfiíÏence Verbascum × pseudolychnitis Schur a jeho rodiãÛ (Verbascum austriacum Schott a V. lychnitis L.). – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 3: 173–174. FRÖHLICH A., ·VESTKA F. & LEITL M. (1968b): KfiíÏenec Verbascum × pseudolychnitis Schur (= V. austriacum × lychnitis) s bíl˘mi chlupy na nitkách tyãinek. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 3: 172–173. FRYâKOVÁ K. (1996): Agrostis canina agg. v âeské republice. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: katedra botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno.] GARDAVSK¯ O., SKÁCELOVÁ O. & LENSK¯ V. (1990): Einige interessante Fadenalgen aus dem Naturschutzgebiet Kutnar (Südmähren, Tschechoslowaei). – Acta Mus. Morav., ser. sci. natur., 75: 107–123. G INZBERGER A. (1913): Bericht über die Exkursion zu den pflanzengeographischen Reservationen bei Nikolsburg und Ottenthal (am 22. Mai 1913). – Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 63: (143)–(149). GRULICH V. (1985): Dymnivky (Corydalis Vent.) na jiÏní Moravû. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 20: 183–191. GRULICH V. (1987): Slanomilné rostliny na jiÏní Moravû. (Katalog historick˘ch lokalit jihomoravsk˘ch halofyt). – âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody, Bfieclav. GRULICH V. (2001): Flóra a vegetace okolí Valtic. – In: KORDIOVSK¯ E. [ed.], Mûsto Valtice, pp. 33–42, Moraviapress, Bfieclav. HADAâ E. & CHRTEK J. (1968): Valerianella mixta (L.) Dufr. v âeskoslovensku. – Preslia 40: 301–303.


HACHLER E. M. (1963): Lednicko-sedlecké rybníky, jejich ráz a zvlá‰tnosti Ïivotních podmínek. – In: Z Jihomoravsk˘ch reservací, p. 31–40, Mikulov. HASLINGER F. (1866): Bericht über eine Excursion auf die Polauerberge. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 4 , S.-B., (1865): 79–80. HEJN¯ S. (1960): Ökologische Charakteristik der Wasser- und Sumpfpflanzen in den slowakischen Tiefebenen (Donau- und Theissgebiet). – Verlag der Slowakischen Akademie der Wissenschaften, Bratislava. HEJN¯ S. & HUSÁK ·. (1973): Macrophyte vegetation of the Nesyt fishpond. – In: KVùT J. [ed.], Littoral of the Nesyt fishpond. Ecological studies, Studie âSAV 1973/15: 49–54. H EJN¯ S., L HOTSKÁ M. & SLAVÍK B. (1971): Pfiíspûvek k adventivní kvûtenû Moravy a Slovenska. – Preslia 43: 40–49. HEJN¯ S., JEHLÍK V., KOPECK¯ K., KROPÁâ Z. & LHOTSKÁ M. (1973): Karanténní plevele âeskoslovenska. – Studie âSAV 1973/8: 1–160. HEJN¯ S., KVùT J. & DYKYJOVÁ D. (1981): Survey of biomass and net production of higher plant communities in fishponds. – Folia Geobot. Phytotax. 16: 73–94. HEJN¯ S. & SLAVÍK B. [eds.] (1988): Kvûtena âeské socialistické republiky. Vol. 1. – Academia, Praha. HEJN¯ S. & SLAVÍK B. [eds.] (1990, 1992): Kvûtena âeské republiky. Vol. 2, 3. – Academia, Praha. HENDRYCH R. (1969): A treatise of Thesium arvense. – Acta Univ. Carol. – Biol. 1968: 243–262. HENDRYCH R. (1979): Cruciata glabra in der Tschechischen Sozialistischen Republik. – Preslia 51: 1–30. HERMANOVÁ M. (1984): Floristická studie ãásti území u Bfieclavû. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: katedra botaniky Pfiírod. Fak. Masaryk. Univ., Brno.] HETE·A J., SUKOP I. & PRAÎÁK O. (2001): Hydrobiologie Bofiího lesa. – In: KORDIOVSK¯ E. [ed.], Mûsto Valtice, p. 80–96, Moraviapress, [Bfieclav]. HOCHSTETTER G. [recte C.!] F. (1825): Uebersicht des Merkwürdigsten aus Mährens Flora. – Flora (Regensburg) 8: 513–525, 529–537. HORÁK J. (1960): Poznámky k v˘skytu a ekologii nûkter˘ch lesních a lesostepních rostlinn˘ch druhÛ na jiÏní Moravû. – Preslia 32: 174–184. HROUDA L. (1973): âeskoslovenské druhy rodu Inula L. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 8: 85–95. HROUDOVÁ Z., HROUDA L., ZÁKRAVSK¯ P. & OSTR¯ I. (1988): Ecobiology and distribution of Sagittaria sagittifolia L. in Czechoslovakia. – Folia Geobot. Phytotax. 4: 337–373. HRUBY J. (1932): Botanische Notizen aus Mähren und Schlesien. – Verh. Natuforsch. Ver. Brünn 63 (1931): 12–50. HUSÁK ·. (1984): The biomass of ruderal vegetation along a fishpond shores. – Acta Bot. Slov. Acad. Sci. Slov., ser. A, suppl. 1: 75–79. HUSÁK ·. & OSTR¯ I. (1991): Vodní makrofyta povodí fieky Dyje. – In: Sborník IX. konference âSLS âSAV, Znojmo 1991, pp. 65–70. CHRTEK J. (1986): Poznámky k ãeskoslovensk˘m druhÛm rodu Cuscuta s. l. I. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 21: 13–20. CHRTEK J. JUN. & ÎÁKOVÁ M. (1990): Roz‰ífiení druhu Sclerochloa dura v âechách a na Moravû. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 25: 29–41. CHRTKOVÁ A., BLAÎKOVÁ D. & BùLOHLÁVKOVÁ R. (1977): Lathyrus aphaca v âSSR. – Preslia 49: 337–346. JATIOVÁ M. & LAPÁâEK V. (1978): Chránûná krajinná oblast Pálava. – Îiva 26 (64): 15–16. JATIOVÁ M. & ·MITÁK J. (1996): Roz‰ífiení a ochrana orchidejí na Moravû a ve Slezsku. – Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR Praha, stfiedisko Brno, Brno. JAVORSKÁ I. (1993): Roz‰ífiení Campanula bononiensis L. a Melampyrum cristatum L. v âeské republice. – Severoães. Pfiír. 27: 19–38.


JEHLÍK V. [ed.] (1998): Cizí expanzivní plevele âeské republiky a Slovenské republiky. – Academia, Praha. KIRSCHNER J. & ·TùPÁNEK J. (1997): Notes on the series of Taraxaca Exsiccata, Fasc. V–VII (Studies in Taraxacum 16). – Preslia 69: 35–58. KUBÁT K. (1984): Bemerkungen zu einigen tschechoslowakischen Arten der Gattung Rumex s. str. – Preslia 57: 205–217. KUBÁT K. (1986): âervená kniha vy‰‰ích rostlin Severoãeského kraje. – Tisková, ediãní a propagaãní sluÏba místního hospodáfiství, Praha. KUBÁT K. [ed.] (2002): Klíã ke kvûtenû âeské republiky. – Academia, Praha. LAUS H. (1908): Mährens Ackerunkräuter und Ruderalpflanzen. Zugleich ein Betrag zur Phytogeographie des Landes. – Brünn. LAUS H. (1909): Beiträge zur Flora von Mähren. – Verh. Naturfosch. Ver. Brünn 47 (1908): 149–174. LAUS H. (1913): Beitrag zur Flora von Mähren und Schlesien nebst Bemerkungen über die geographische Verbreitung einiger Pflanzenarten. – Z. Mährisch. Landesmus. 13: 179–222. LAUS H. & SCHIERL A. (1900): Pflanzenformationen und Pflanzengenossenschaften im südlichen Mähren. – Zweiter Bericht des Clubs für Naturkunde (Section des Brünner Lehrervereins) für das Jahr 1899: 14–32. LOSOSOVÁ Z. & OT¯PKOVÁ Z. (2001): V˘skyt ohroÏen˘ch plevelÛ na jiÏní Moravû. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 36: 81–98. MAKOWSKY A. (1863): Die Flora des Brünner Kreises. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 1 (1862): 45–210. MARHOLD K. (1995): Taxonomy of the genus Cardamine L. (Cruciferae) in the Carpathians and Pannonia. III. – Folia Geobot. Phytotax. 30: 397–434. MARTINEC T., PAVLÍK M. & CETL I. (1947): Vegetace lednick˘ch rybníkÛ a její vztah k ústojnosti vody. – Pr. Morav. Pfiírod. Spoleã. 18/11: 1–24. MARTINEC T., ROSYPAL S., HOVADÍK A., ROSYPALOVÁ A. & LORENCOVÁ A. (1954): Fytoncidy v rostlinách Turoldu. – Pr. Brnûn. Zákl. âs. Akad. Vûd 26/8, no. 308: 1–19. MùSÍâEK J. & JAROLÍMOVÁ V. (1992): List of chromosome numbers of the Czech vascular plants. – Academia, Praha. NEUHÄUSL R. & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. (1968–1969): Floristick˘ materiál ke kvûtenû Moravy I–III. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 3: 147–160, 1968; 4: 29–47 & 87–105, 1969. NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. (1974): Roz‰ífiení krabilice zápa‰né (Chaerophyllum aromaticum L.) v âeské socialistické republice. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 9: 79–94. NIESSL G. (1866a): Botanische Notizen. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 4, S.-B., (1865): 80–85. NIESSL G. (1866b): Vorarbeiten zu einer Kryptogamenflora von Mähren und OesterreichischSchlesien. III. Höhere Sporenpflanzen. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 4 (1865): 284–317. NIESSL G. (1869): Neue Fundorte aus der Flora des Brünner Kreises. – Verh. Natur-forsch. Ver. Brünn, S.-B., 7 (1868): 52–53. OBORNY A. (1879): Die Flora des Znaimer Kreises. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 17 (1878): 105–304. OBORNY A. (1885): Bericht der Comission für die Flora von Deutschland 1884. XI. Mähren. (excl. des Höhenrückens des mähr. Gesenkes.). – Ber. Deutsch. Bot. Ges. 3: CXLIV–CXLVIII. OBORNY A. (1886a): Bericht der Comission für die Flora von Deutschland 1885. XIV. Mähren (excl. des Höhenrückens des mährischen Gesenkes). – Ber. Deutsch. Bot. Ges. 4: ICC–CCIII. OBORNY A. (1886b): Flora von Mähren und österr. Schlesien. – Brünn. OBORNY A. (1890): Flora von Österreich-Ungarn. I. Mähren. – Österr. Bot. Z. 40: 204–207, 419–423. OBORNY A. (1891): Flora von Oesterreich-Ungarn. I. Mähren. – Österr. Bot. Z. 41: 179–181, 257–259, 387–394.


OBORNY A. (1905): Die Hieracien aus Mähren und österr. Schlesien. (I. Untergattung Pilosella Fries). – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 43 (1904): 135–276. OBORNY A. (1912): Ueber einige Pflanzenfunde aus Mähren und Oest.-Schlesien. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 50 (1911): 1–55. PECKERT T. (2002): Roz‰ífiení Hieracium echioides a H. rothianum v âeské republice a na Slovensku. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 37: 129–144. PETRAK F. (1910): Beiträge zur Flora von Mähren. – Allg. Bot. Z. 16: 4–6 & 20–23. PET¤ÍK P. (2001): ·rucha velkokvûtá (Portulaca grandiflora) – zplanûlá v Praze. – Zpr. âes. Bot. Spoleã. 35 (2000): 169–171. PICBAUER R. (1909): Pfiíspûvek ku kvûtenû moravsk˘ch rezÛ. – Sborn. Klubu Pfiírod. Prostûjov 11: 100–131. PLUHÁâKOVÁ H. (1969): Floristické pomûry okrajÛ Pavlovsk˘ch vrchÛ v území mezi Mikulovem, Pavlovem a Milovicemi. – Ms. [Diplomová práce; depon. in: knihovna katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, Brno.] PODPùRA J. (1908): Floristické poznámky. II. – Vûst. Klubu Pfiírod. Prostûjov 10 (1907): 3–18. PODPùRA J. (1914): Dodatky ku kvûtenû moravské. – âas. Morav. Mus. Zem. 14: 49–65 & 414–428. PODPùRA J. (1922): Plantae Moravicae novae vel minus cognitae. – Spisy Pfiírod. Fak. Masaryk. Univ. 12: 1–35. PODPùRA J. (1926): Schedae ad Floram exsiccatam Reipublicae Bohemicae Slovenicae. Centuria I. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 8 (1925): 135–153. PODPùRA J. (1927): Kvûtena Moravy ve vztazích systematick˘ch a geobotanick˘ch. Fasc. 6/2. – Pr. Morav. Pfiírod. Spoleã. 2 (1925)/10: 271–782. PODPùRA J. (1928): Die Vegetationsverhältnisse der Pollauer Berge. Ein Beitrag zur Pflanzengeographie Mährens. – Acta Bot. Bohem. 7–8: 77–132 et 11 tab. PODPùRA J. (1929): Schedae ad Floram exsiccatam Reipublicae Bohemicae Slovenicae. Centuria IV. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 11 (1928): 155–173. PODPùRA J. (1930): Kvûtena Moravy ve vztazích systematick˘ch a geobotanick˘ch. Fasc. 6/3. – Pr. Morav. Pfiírod. Spoleã. 5 (1928)/5: 57–415. PODPùRA J. (1934): Schedae ed floram exsiccatam Reipublicae Bohemicae Slovenicae. Centuria IX. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 16 (1933): 153–178. POLÁK O. (2001): Co nás zvlá‰tû zaujalo na botanick˘ch exkurzích Klubu pfiírodovûdeckého v letech 1988–1997. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 1989–2000: 16–19, 2001. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): âern˘ a ãerven˘ seznam cévnat˘ch rostlin âeské republiky (stav v roce 2000). – Pfiíroda 18: 1–166. PY·EK P. & MANDÁK B. (1998): Elodea canadensis: naturalizace v âeské republice a seznam lokalit. – Muzeum a souãasnost, ser. natur., 12: 51–68. PY·EK P., SÁDLO J. & MANDÁK B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. – Preslia 74: 97–186. REISSEK S. (1841a): Beiträge zur Flora Mährens. – Flora 24: 673–699. REISSEK S. (1841b): Supplement zu Rohrer’s und Mayer’s Flora von Mähren. – Mitth. Mähr.Schles. Ges. Beförd. Ackerb. Natur- u. Landesk. Brünn 40: 89–92, 119, 135, 136, 151, 152, 168 (1841); 41: 224, 232, 272, 342 (1841). RIGASOVÁ M. (1992): Stepní lokality b˘valého hraniãního pásma. – Regiom, Mikulov, [1992]: 11–12. RIGASOVÁ M. (1993): Stepní lokality b˘valého hraniãního pásma mezi Sedlcem a Valticemi. – Regiom, Mikulov, [1993]: 24–26. ROHRER R. & MAYER A. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des Mährischen Gouvernementes... – Brünn.


ROTREKLOVÁ O., KRAHULCOVÁ A., VA≈KOVÁ D., PECKERT T & MRÁZ P. (2002): Chromosome numbers and breeding systems in some species of Hieracium subgen. Pilosella from Central Europe. – Preslia 74: 27–44. RYDLO J. (1994): Poznámky k roz‰ífiení a variabilitû Ceratophyllum submersum L. – Muzeum a souãasnost, ser. natur., 8: 78. ¤EPKA R. (1983): Poznámky k v˘skytu Carex stenophylla Wahlenb. na Moravû. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 18: 123–128. SCHIERL A. (1890): Flora von Oesterreich-Ungarn. – Österr. Bot. Z. 40 (1890): 26. SCHIERL A. (1896): Beiträge zur Flora Mährens. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34 (1895): 199–206. SCHIERL A. (1902): II. Nachtrag zur mährischen Flora. – Vierter Ber. u. Abh. d. Clubs f. Naturk. (Section des Brünner Lehrervereins) f. d. Jahr 1901/02, Abh., pp. 48–56. SCHLOSSER J. C. (1843): Anleitung, die im Mährischen Gouvernement wildwachsenden und am häufigsten cultivirten Pflanzen ... zu bestimmen. – Brünn. SKALICK¯ V. (1965): Gratiola officinalis L. in der Tschechoslowakei mit einigen Bemerkungen zur phytogeographischen Gliederung der Tschechoslowakei. – Preslia 37: 289–298. SK¤IVÁNEK V. (1952): Nové nalezi‰tû Carex Fritschii Waisb. na Moravû. – âs. Bot. Listy 5: 28. SK¤IVÁNEK V. (1963): Pfiíspûvek k roz‰ífiení jestfiábníkÛ (Hieracium sect. Piloselloidae) v âSSR. – Preslia 35: 350–354. SLAVÍK B. (1986): Fytokartografické syntézy âSR. – Botanick˘ ústav âSAV, PrÛhonice. SLAVÍK B. [ed.] (1995, 1997, 2000): Kvûtena âeské republiky. Vol. 4–6. – Academia, Praha. SMEJKAL M. (1961a): Nové nebo málo známé rostliny ãeskoslovenské flóry I. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 33 (1961): 33–43. SMEJKAL M. (1961b): Taxonomická studie druhu Ajuga chamaepitys (L.) Schreb. ampl. Briq. v âeskoslovensku. – Preslia 33: 386–398. SMEJKAL M. (1963): Pavlovské (Pálavské) kopce. – In: KOLEKTIV, Botanické exkurze v brnûnském okolí, p. 18–22, Brno. SMEJKAL M. & DVO¤ÁKOVÁ M. (1972): Schedae ad floram exsiccatam reipublicae socialisticae âechoslovacae. Centuria XVI. (No. 1501–1600). – Universita J. E. Purkynû, Brno. SOJÁK J. (1987): Notes on Potentilla paradoxa and P. supina. – Preslia 59: 271–272. SVOBODA J. (1925): Biologick˘ kurs prof. B. Valou‰ka v Bfieclavi. – Vesmír 4: 55–56. ·MARDA J. (1953): Halofytní kvûtena jiÏní Moravy. – Pr. Morav.-Slez. Akad. Vûd. Pfiír. 25: 122–168. ·MARDA J. (1963): Z kvûteny Pavlovsk˘ch kopcÛ. – In: Z jihomoravsk˘ch reservací, p. 3–18, Mikulov. ·TùPÁNEK J. (1983): Erucastrum gallicum a E. nasturtiifolium v ãesk˘ch zemích. – Zpr. âs. Bot. Spoleã. 18: 27–42. ·UK V. (1956): Kvûtena Mikulovska. – In: HOSÁK L., VALOU·EK B. & ·UK V., Mikulovsko. Vlastivûdn˘ sborník o historii, geologii a kvûtenû Mikulovska, p. 97–139, Brno. ·UMBEROVÁ K. (1997): Botanická studie území pfii soutoku Moravy a Dyje. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: knihovna katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy Univiverzity, Brno.] ·UMBEROVÁ K. (1999): Flóra a vegetace vod a mokfiadÛ v oblasti soutoku Moravy a Dyje. – Muzeum a souãasnost, ser. natur., 13: 33–53. ·UMBEROVÁ K., GRULICH V. & DANIHELKA J. (2000): Flóra cévnat˘ch rostlin. – In: VICHEREK J. et al., Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje, p. 107–180, Masarykova univerzita, Brno. TRÁVNÍâEK B. (1991): Rozrazily rodu Pseudolysimachion v âeské republice. II. Roz‰ífiení druhÛ sekce Pseudolysimachion a kfiíÏencÛ. – Preslia 73: 245–272. UECHTRITZ M. (1840): Ueber den Vegetations-Charakter des Mährisch-Oesterreichischen Gränz- oder sogenannten Wein-Gebirges. – Uebers. Arb. Veränd. Schles. Ges. Vaterl. Cult. 1839: 137–139.



UNAR J., UNAROVÁ M. & UNAR P. (2001): Zajímavûj‰í botanické nálezy z území Moravy v posledních letech. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 1989–2000: 29–34, 2001. VICHEREK J. (1960): Poznámky k vegetaci a kvûtenû aluviální nivy dolního Podyjí. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 32 (1960): 55–67. VÍTEK E. (1927): Pfiíspûvek ku kvûtenû moravsk˘ch trav. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 9 (1926): 78–82. VÍTKOVÁ P. (2000): Roz‰ífiení druhÛ Cirsium eriophorum (L.) Scop. a Cirsium pannonicum (L. fil.) Link. [sic!] v âeské republice. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: knihovna katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, Brno.] WIESBAUR J. (1904): Zur Veilchenflora der Nikolsburg-Polauer Berge. – Österr. Bot. Z. 54: 256–258. WIESNER J. (1855): Excursion in das südliche Mähren. – Oesterr. Bot. Wochenbl. 5: 274–276. WILDT A. (1906): Floristische Mittheilungen. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 44 (1905): 257–260. WILDT A. (1908): Beiträge zur Flora Mährens. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 46 (1907): 94–99. WILDT A. (1910): Weitere Beträge zur Flora Mährens. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 48 (1909): 18–24. WILDT A. (1912): Beitrag zur Flora von Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 50 (1911): 56–62. WILDT A. (1913): Neue Standorte mährischer Gefäßpflanzen. – Z. Mähr. Landesmus. 13: 230–234. WILDT A. (1915): Weitere neue Standorte mährischer Pflanzen. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 53 (1914): 261–267. WILDT A. (1916): Ein weiterer Beitrag zur Flora von Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 54 (1915): 94–97. WILDT A. (1921): Für Mähren neue oder an neuen Standorten beobachtete Gefäßpflanzen. – Österr. Bot. Z. 70: 205. WÓJCICKI J. J. & MARHOLD K. (1993): Variability, hybridization and distribution of Prunus fruticosa (Rosaceae) in the Czech Republic and Slovakia. – Polish Bot. Stud. 5: 9–24. ZAPLETÁLEK J. (1933): Kvûtena Lednicka. Studie o zemûpisném roz‰ífiení rostlin v nejjiÏnûj‰í ãásti Moravy pfii dolním toku Dyje. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: knihovna katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno.] ZAPLETÁLEK J. (1939): Geobotanické poznámky z dolního Podyjí. – Sborn. Klubu Pfiírod. Brno 21 (1938): 61–68. ZELEN¯ V. (1982): Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare Lam.) v âeskoslovensku. – Studie âSAV 1982/10: 1–128. ZIMMERMANN F. (1916): Die Fauna und Flora der Grenzteiche bei Eisgrub. I. Teil. Gastropoda et Acephala. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, Abh., 54 (1915): 1–2