O novém českém slovese lajkovat

 

O novém českém slovese lajkovat «On the new Czech verb lajkovat»

by Hana Prokšová

Source: Our Speech (Naše řeč), issue: 2 / 2012, pages: 109­112, on www.ceeol.com.

DROBNOSTI

O NOVÉM ČESKÉM SLOVESE LAJKOVAT This article discusses the meaning, use and origin of the verb lajkovat. S rozmachem internetu a rozličných počítačových aplikací a her vzrůstá potřeba mluvčích užívat specifické výrazy pro oblast aktivit prováděných ve světě počítačů. S těmito slovy se uživatel setkává primárně v anglické podobě (e-mail – elektronická schránka, její užívání, chat – povídat si, klábosit, cheat – šidit, skype – od aplikace Skype, update – aktualizovat, upload – přesouvat, nahrávat aj.), a jelikož odpovídající české ekvivalenty někdy nemá k dispozici, přejímá do češtiny výrazy právě z angličtiny. Anglické formy čeština často upravuje pravopisně podle výslovnosti (e-mail – mejl, skype – skajp) a odvozuje od nich slova pomocí prefixů a sufixů podle obecných slovotvorných principů. V psané podobě se prefixy a sufixy připojují buď k výchozí anglické pravopisné podobě, nebo k formě pravopisně počeštěné podle výslovnosti (google – (vy)googlovat/ /(vy)gůglovat, (vy)googlit/(vy)gůglit, dokonce i (vy)gúglovat/(vy)gúglit, skype – (za)skyp(e)ovat/(za)skajpovat, e-mail – e-mailový). Některé z těchto výrazů už byly zachyceny ve slovnících1 nebo pojednány v lingvistických periodikách (Svobodová, 2007; 2009), mnohé z nich zůstávají z důvodu nízké frekvence výskytu, specifického kontextu či specifické skupiny uživatelů mimo pozornost jazykovědců i širší

1 Nekodifikační publikace Nová slova v češtině I, II zachycují výrazy chatař(ka), chatařský, chatovací, chatovat, cheatař (cheater), cheaterský, cheatovací, cheatovat, cheatový, mailovací, mailovat, updatovat, updatový, updatovaný aj.

veřejnosti (např. shar(e)ovat/šérovat – sdílet, fakeovat/fejkovat – podvádět). Zřejmě nejužívanější komunikační sítí současnosti je Facebook (užíváme-li Facebook, facebookujeme, nebo dokonce fejsujeme), který mimo jiné nabízí aplikaci, v jejímž rámci mohou uživatelé pozitivně hodnotit fotografie, texty (tzv. statusy), odkazy apod. zveřejněné jinými uživateli kliknutím na tlačítko „to se mi líbí“, v původní anglické verzi „like“ nebo „I like this“. Jak ovšem jednoslovně pojmenovat aktivitu, při níž jako uživatel vyjadřuji, že se mi něco líbí? Mluvčí zde nevycházejí z českého líbit se, tj. nevytvářejí slovotvorný patvar *líbuju / *líbím to, ale z anglického tvaru I like this, u nějž je formálním podmětem sémantický agent (*já líbím to), a fonetickým přepisem a pomocí produktivní kmenotvorné přípony -ova-/-uj- nejběžnější pro tento typ nově přejímaných sloves utvořili sloveso lajkovat2: lajkuju to3 a jeho dokonavý protějšek lajknout: lajknu to. Najdeme však i případy, a to zvláště mimo oblast sociální sítě Facebook, v nichž mluvčí užívají sloveso lajkovat (se) jako zvratné, 2 U slovesa lajkovat se dá předpokládat, že je primárně vnímáno jako nedokonavé, nelze vyloučit ani jeho (okrajové) chápání jako slovesa dokonavého, viz dále v textu. Můžeme jej tak přiřadit ke skupině obouvidových sloves, do níž náležejí některá přejatá slovesa na -ovat(i), vymezené V. Šmilauerem (Šmilauer, 1972, s. 38). 3 Všechny níže uvedené doklady jsou převzaty z výsledků hledání internetového vyhledávače Google.

109

Access via CEEOL NL Germany

např.: „me osobne se nejvic lajkuje zatim miniUSB“, které by mohlo být chápáno jako systémově analogické k českému líbit se. Otázkou je, proč by se takové sloveso mělo v češtině výrazněji uplatnit, jestliže nezaplňuje mezeru v systému či neposkytuje mluvčím možnost nového, jedinečného vyjádření. Jako některá další shodně utvořená slovesa i lajkovat slouží jako slovotvorný základ pro další odvozeniny: olajkovat, dislajkovat4 aj. Výskyt záporného tvaru dislajkovat je zcela marginální.5 Jeho význam bychom mohli vykládat jako uživatelské vyjádření toho, že se někomu něco nelíbí, avšak tlačítko s analogickým nápisem se na Facebooku apod. nevyskytuje6, sloveso dislajkovat bylo tedy vytvořeno analogicky mimo samotný Facebook7. Předponu ove slovese olajkovat můžeme chápat dvěma způsoby. Jednak může vyjadřovat, že něco

4 Na internetovém vyhledávači Google nalezneme i několik dokladů na podstatné jméno liker(ka) (osoba, která vyjadřuje, že se jí něco líbí) a označení tlačítka „to se mi líbí“ jako lajk. 5 Vyhledávač Google nalézá na českých webových stránkách 3 doklady infinitivu slovesa dislajkovat, shodný počet výskytů má i záporný tvar nelajkovat (tvar 1. osoby j. č. nelajkuju nalezneme 96krát). 6 Mimo stránku jazykovou poznamenejme, že absence tlačítka vyjadřujícího nelibost/nesouhlas může sugerovat, že neaktivováním tlačítka „to se mi líbí“ uživatel automaticky vyjadřuje hodnocení negativní spíše než nezaujatý postoj. U tzv. osobních statusů uživatelů na síti Facebook se nezřídka setkáme s aktivováním tohoto tlačítka i v případě, že je obsah statusu negativního charakteru, např. jeden uživatel napíše „nestojí to za nic“ nebo „nechci psát domácí úkol“ a jiný uživatel status olajkuje – tím ovšem nehodnotí kladně obsah výroku, nechce říct, že se mu líbí, že prvnímu uživateli není dobře nebo že má domácí úkol, ale vyjadřuje jakousi solidaritu, pochopení či manifestuje, že si daný status přečetl. 7 Za tuto poznámku děkuji recenzentovi.

110

opatřujeme lajkem,8 tj. klikneme na příslušné tlačítko, jednak může být analogické tvarům hodnotit – ohodnotit, cenit – ocenit, obě varianty však spolu souvisejí, např.: „Snad vám vyjde počasí…a očekávám pohled! A nebo aspon status, kterej vám závistivě olajkuju“, „jednou jedinkrát jsem jeden článek olajkovala“. Ve většině případů mluvčí sloveso lajkovat a olajkovat významově neodlišují, sloveso olajkovat se však užívá pouze jako dokonavé9, př.: „soutěž o dva vstupy pro fanoušky: olajkujte tento status a jste automaticky ve slosovani“, „olajkuj Aero stránku a buď informován o všem, co se děje“, „nedokážu si jinak vysvětlit, proč by jinak včera olajkoval mou fotku na facebooku“, „druhej den jsem byla rada, ze jsem ho videla, koukla jsem na jeho facebook, olajkovala status o tom, ze vcerejsi party byla super“, zatímco výrazně frekventovanější lajkovat je užíváno primárně jako nedokonavé, př.: „na rozdíl od Foursqueru se v Gowalle dá také stejně jako na Facebooku lajkovat nebo komentovat“, „článek ze zápasu už lajkuje 23 osob“, „lajkuj a sdílej a navrhuj dalším přátelům“, najdeme však i výskyty, které svědčí pro jeho vidovou nejednoznačnost, např.: „řada stránek je na fb několikrát a při tom množství člověk brzo začne ztrácet přehled, co už lajkoval a co vidí prvně“, „pokud se náhodou nudíte, můžete třeba lajkovat stránku Filmwebu na Facebooku“. Dokonavost vyjadřuje i poměrně frekventovaný tvar lajknout10: 8 MČ 1 uvádí jako jeden z významů slovesné předpony o-: „‚opatřit něčím, vybavit něčím‘ (převážně od substantivního základu)“ a jako příklady „opentlit, otitulovat, okroužkovat“. 9 Zatímco na hypotetickou nedokonavou podobu slovesa opakovacího*lajkovávat žádné doklady nenajdeme, na podobu olajkovávat ano, avšak (zatím) v zanedbatelném počtu jednoho výskytu. 10 Internetový vyhledávač Google zaznamenal i dva doklady na tvar olajknout, např.: „Pořád aktivní, pořád připravená něco olajknout a okomentovat“.

„je blbý když mu lajknu fotku?“, „musel jsem se přihlásit a lajknout ti to“. Mluvčí používají rovněž opis dát lajk, v němž lajk označuje tlačítko „to se mi líbí“, v širším významu pak celé spojení můžeme vykládat jako ,kladně ocenit‘. Sloveso lajkovat a jeho odvozeniny jsou v porovnání s jinými podobně tvořenými slovesy přejatými z angličtiny do češtiny specifické tím, že u nich výrazně převažuje psaná podoba založená na fonetickém přepisu, nikoli původní anglický zápis, jak je tomu u většiny ostatních (chatovat, cheatovat, uploadovat aj.). Podoby likovat a likeovat se na internetu vyskytují okrajově, ani jedna se nezdá být v daném významu výrazně preferovanější, například na rozdíl od slovesa shar(e)ovat, u něhož podoba bez -e převažuje zhruba pětkrát. Počeštěná pravopisná podoba převládá například u slovesa fejkovat/ /fejknout a rovněž v neformálních textech hojně užívaného mejlovat/mejlnout, které je odvozeno od substantiva (e-)mail/mejl. Důvody mohou být čistě vizuální (psaná podoba *čítovat), podstatná však bude potřeba jednoznačnosti významu slovesa, která u některých variant zápisu sloves, např. likovat nebo šérovat, klesá buď vinou možné záměny s jinými slovy, nebo kvůli značné rozdílnosti původní a foneticky přepsané podoby. Význam slovesa lajkovat se rozšiřuje z pouhého ohodnocení stiskem tlačítka i na obecné vyjádření toho, že se někomu něco líbí. Už v roce 1924 se objevilo v tomto smyslu jako kuriozita v časopise Naše řeč v rubrice Z našich časopisů11: „V druhé otázce vypravuje americká Češka, paní Nevšímalová, své sousedce: …Táta je [knedlíky] lajkuje (like, rád jísti).“ Na internetu nalézáme mnoho dokladů tohoto rozšíření významu, např.: „použili krásnou píseň Us od Reginy Spector, ženy, kterou velice lajkuju“,

11 Naše řeč, 8, s. 218.

„nápad s kšandama lajkuju, musím to zkusit“, „Joe je sice pořád v mých očích kus chlapa a jeho oči lajkuju“. Za zmínku stojí, že se vedle lajkovat objevuje stále hojněji i tvar z anglického slovesa (to) love: lovovat12 namísto českého milovat: „vždycky sem tě lovovala,lovuju a lovovat vždycky budu“, „vy co jste single, nezoufejte protože určit příjde nkdo kdo vás bude lovovat“. Rovněž od tohoto slovesa se utvářejí systémové odvozeniny: zalovavat (se): „Do tohohle hitu jsem se zalovovala“, být zalovovaný: „a taky sem děěsně zalovovaná do jednoho krášnýho kluka“. Tyto tvary jsou v češtině nadbytečné, jelikož české sloveso milovat nejen vyjadřuje sémanticky to samé jako tvar lovovat, ale dokonce je i morfologicky utvářeno zcela shodně a vyjadřuje totožné slovesné kategorie. Výskyty dokládající rozšiřování významu slovesa lajkovat se omezují na specifický komunikační kontext, zejména projevy mladé generace mluvčích (tj. skupiny pohybující se na sociálních sítích nejvíce). Na internetu můžeme dohledat mnohé diskuse o (ne)adekvátnosti slovesa lajkovat a slov příbuzných. Jedním z projevů nejistoty mluvčích češtiny ve vztahu k tomuto slovesu je i jeho poměrně časté uvádění v uvozovkách nebo kurzivě, a to zejména mimo oblast vymezenou sociálními sítěmi. Můžeme se pouze dohadovat, zda a v jaké míře se v češtině prosadí.

12 Nezřídka zastoupený je v internetových dokladech i český fonetický přepis láfovat, př.: „láfuju Harryho a chci být jako Hermiona“, či lovískovat (za upozornění na toto sloveso děkuji recenzentovi), jehož výskyty na internetu se omezují téměř výhradně na diskuse, v nichž jej mluvčí češtiny hodnotí velmi negativně. Je dokonce možné se setkat i s užitím slovesa jako zvratného, láfovat se (mně): „mě se ta písničká strášně láfovala“.

111

LITERATURA MARTINCOVÁ, O. a kol. (1998): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Praha: Academia. MARTINCOVÁ, O. a kol. (2004): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia. MČ 1: Mluvnice češtiny 1 (1986). Praha: Academia. SVOBODOVÁ, D. (2007): Cizojazyčné lexikální přejímky v komunikaci na chatu. Naše řeč, 90, s. 67–80.

SVOBODOVÁ, D. (2007): Co si můžeme vygooglit? Naše řeč, 92, s. 110–111. ŠMILAUER, V. (1972): Nauka o českém jazyku. Praha: SPN. H a n a P ro k š o v á

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Letenská 4, 118 51 Praha 1 [email protected]

Z DOPISŮ JAZYKOVÉ PORADNĚ

Dotaz: Nedávno jsem půjčil své vnučce pohádkovou knížku a ona tam nepochopila výraz napospas. Pokusil jsem se jí to vysvětlit pomocí snad podobného obratu „nechali někoho na holičkách“. Ale dědo, co jsou to holičky? Jsou to snad zaměstnankyně v holičství? A já jsem byl v koncích. Můžete mi prosím význam a původ obou výrazů vysvětlit? Odpověď: Nechat někoho/něco napospas znamená ‚vystavit nebezpečí, něčí libovůli, moci, vydat všanc, na milost i nemilost, obětovat‘. Příruční slovník jazyka českého odkazuje z hesla napospas k podstatnému jménu pospas. To se užívalo původně ve dvou významech. V množném čísle (pospasy) označovalo ‚lahůdku, zákusek; hod‘, např.: poručil si ještě kousek sýra na pospas. Jako druhý je uváděn význam ‚za kořist, v plen, všanc‘, např. je vydán na pospas bídě; dát papíry na pospas plamenům; vydat něčí pověst napospas. Slovník zachycuje možnost psaní zvlášť i dohromady, dnes píšeme jen dohromady. Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že slovo napospas má původ v italském postpasto (zákusek). V dnešní podobě se objevilo poprvé u Kollára v textu když se dokonaly kvasy … předložil hlavy našich knížat na pospasy, odtud se dostalo do spisovného jazyka, ale s interpretačním posunem předložil hlavy knížat nechaných bez pomoci (= obětovaných). Holičky sice mohou být zaměstnankyně holičství, ale v úsloví být/nechat/zůstat na holičkách se tento význam slova neuplatní. Výklady původu slova holička užitého ve slovním obratu nechat na holičkách se v příručkách různí. Jedna možnost vychází ze staršího výrazu holičky s významem ‚nedozrálé ovoce po odkvětu‘ (holičky zežloutnou a opadají). Slovem holička se také eufemisticky označuje ‚nahá hýždě, zadnice‘; podle jiných výkladů by mohlo jít i o zdrobnělinu od žebrácké hole. 112