O místní výrobky roste zájem 1. Prestižní ocenění Regionální potravina dostalo letos od Ministerstva zemědělství 107 výrobků

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 29.7.2015 - 5.8.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 O místní výrobky roste zájem 31.7.2015

5plus2 str. 23 Karlovarsko a Sokolovsko

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

PETR PRZECZEK

agris.cz Prestižní ocenění Regionální potravina dostalo letos od Ministerstva zemědělství 107 2 výrobků Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství - TOP MZe ČR České značení potraviny prodává, ale do otázky původu vnáší další byrokracii 3 Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství - TOP iHNed.cz OZNAČENÍ KLASA PONESOU DALŠÍ VÝROBKY, POTĚŠÍME PŘEDEVŠÍM MILOVNÍKY MASA 4 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 4.8.2015 - TOP SZIF

Aha! pro ženy HLÍDEJTE SI, co v létě jíte! 4.8.2015

Aha! pro ženy str. 26 Pro zdravý život


Monika BRABCOVÁ

Blesk Kde jsi, tradiční špekáčku? 5.8.2015

Blesk str. 1 Příloha - Velký test špekáčků


Barbora Kabátová Špekáčky 5.8.2015


Masovější, ale… …a jak špekáčky šmakovaly opečené? 5.8.2015


7 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 8 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Brněnský deník Bývalá jatka: prasata a krávy nahradila sůl Brněnský deník str. 2 Brněnské léto 4.8.2015

9 Český svaz zpracovatelů masa

- TOP VERONIKA GECOVÁ

byznys.ihned.cz Česká vlaječka potraviny prodává. Desítky různých značení ale způsobují chaos 10 Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ - TOP Lucie Hrdličková V Česku klesla produkce masa, především vepřového. Ve druhém čtvrtletí naopak stoupl 11 nákup mléka Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz - TOP ČTK, jmi

ČRo Plus Na kvalitu stravy si dlouhodobě stěžují profesionální vojáci české armády 12 Český svaz zpracovatelů masa ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno 3.8.2015 - TOP

ekonomika.iDNES.cz Farmáři kvůli ruskému embargu krvácejí, vepřové prodávají na psí žrádlo 13 Český svaz zpracovatelů masa 31.7.2015 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika - TOP iDNES.cz, Anna Barochová

Hospodářské noviny České značení prodává, na trh ale vnáší chaos 30.7.2015

Hospodářské noviny str. 4 Události


Lucie Hrdličková

Mladá fronta DNES Medvědí česnek. Bylinka, která dala jméno vítězné klobáse Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Potraviny z 30.7.2015 kraje Pavel Mrhálek


parlamentnilisty.cz Zemědělství ve 2. čtvrtletí: Vyšší výroba hovězího a drůbežího masa, pokles cen jatečných 16 prasat a mléka Český svaz zpracovatelů masa parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 1.8.2015 - TOP Tisková zpráva

rvp.cz Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy se odehrál koncert Live Aid 3.8.2015

rvp.cz str. 0


Tereza Vodičková

Týden Nákupy pro lenochy. Potraviny on-line 3.8.2015

Týden str. 36 Ekonomika Pavel Hejkrlík


vitalia.cz Ministr zemědělství konečně definuje, co je česká potravina 29.7.2015

vitalia.cz str. 0


Redakce

Zemědělec Jasná pravidla pro český výrobek 3.8.2015

Zemědělec str. 7 Publicistika


Oldřich Přibík

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Bedýnky či nákup ze dvora od farmářů letí 31.7.2015

5plus2 str. 1 Titulní strana

MARTIN PJENTAK Zboží si farmáři prodávají sami 31.7.2015

5plus2 str. 2

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ROSTISLAV HÁNYŠ

agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 29. 7. 2015 30.7.2015

agris.cz str. 0 Souhrny

23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Agris Inspekce pro neakceptovatelný hygienický stav uzavřela 140 provozoven 24 Český svaz zpracovatelů masa 31.7.2015 agris.cz str. 0 Potravinářství - Ostatní SZPI Ministr zemědělství Marian Jurečka pracovně v Zambii 25 Český svaz zpracovatelů masa 31.7.2015 agris.cz str. 0 Zemědělství - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 30. 7. 2015 26 Český svaz zpracovatelů masa 31.7.2015 agris.cz str. 0 Souhrny - Ostatní Agris K případu salmonelózy v Plzeňském kraji 27 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 2.8.2015 - Ostatní SVS ČR Chovatelé prasat mají potíže, chtějí ochranu 28 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Zemědělství 3.8.2015 - Ostatní ČT 24 Produkce ryb v Česku loni stoupla na 20.135 tun 29 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Venkov 3.8.2015 - Ostatní FinančníNoviny.cz

Přes čtyřicet procent obchodníků chybně nebo nedostatečně označilo nebalené potraviny 30 Český svaz zpracovatelů masa agris.cz str. 0 Potravinářství 4.8.2015 - Ostatní SZPI

ahaonline.cz Vaříme cvalem s Michalem: Šéfkuchař Michal tvrdí, že na léto stačí maso a salát. A tak uvařil 31 grilovaný roštěnec se salátem! Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 ahaonline.cz str. 0 Recepty - Ostatní

aktualne.cz Zdražení potravin kvůli suchu nehrozí, řetězce mají kde brát 29.7.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Za neplacení daní finanční úřad zabavil mražené potraviny 3.8.2015

aktualne.cz str. 0 Jihomoravský kraj


Blesk Opékáme je už skoro století a čtvrt! 31.7.2015

Blesk str. 10 čechy morava

Velký test špekáčků 31.7.2015


Barbora Kabátová Velký test špekáčků 4.8.2015

Blesk str. 4 Čechy / Morava

Škrob, barviva a moc vepřového 5.8.2015


JAK ČÍST TEST? 5.8.2015


Protokol testu 5.8.2015


Celkové hodnocení 5.8.2015


Blesk pro ženy

34 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 35 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 36 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 38 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 39 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 40 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ŘÍZKY třikrát OBALENÉ 3.8.2015

Blesk pro ženy str. 46 Řízky


blesk.cz Agrární komora proti řetězcům: Zneužívají situace, ceny za mléko jsou moc nízko 42 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 blesk.cz str. 0 Události - Ostatní Test špekáčků: Jak je správně opékat, aby byly šťavnaté 1.8.2015

blesk.cz str. 0 Události

Velký test špekáčků: Kolik procent masa obsahují? 4.8.2015



businessinfo.cz Billboardy hlásající lásku k polskému jídlu zaplnily veřejné plochy. 45 Český svaz zpracovatelů masa businessinfo.cz str. 0 Polsko 3.8.2015 - Ostatní

ceska-justice.cz Předražené nákupy masa? Vedení VS mě chce cíleně zlikvidovat a připravit o výsluhy, tvrdí 46 Prokeš Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 ceska-justice.cz str. 0 Vězeňství - Ostatní

ct24.cz Česko by mohlo místo mraženého masa držet zásoby živých zvířat 47 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 ct24.cz str. 0 Ekonomika - Ostatní mor

Českobudějovický deník Dali šanci čerstvému masu 30.7.2015

Českobudějovický deník str. 1 Titulní strana


(klč)

ČRo - sever.cz Nákup potravin ve stáncích – je to v létě bezpečné? 31.7.2015

ČRo - sever.cz str. 0 / poradna


Veronika Dašková

ČRo Plzeň Mražené maso ve státních rezervách by částečně mohla nahradit živá zvířata 50 ČRo Plzeň str. 3 17:00 Události dne - Plzeňský Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 kraj - Ostatní

ČRo Radiožurnál Stát si bude zřejmě držet živé stádo krav jako nouzovou zásobu pro krizové situace 51 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 ČRo Radiožurnál str. 2 18:00 Zprávy - Ostatní Živé stádo místo mraženého do státních hmotných rezerv ČRo Radiožurnál str. 2 12:08 Ozvěny dne 29.7.2015 publicistika


Kontroloři letos odhalili už stovky problémových potravin dovezených ze zahraničí 53 Český svaz zpracovatelů masa ČRo Radiožurnál str. 2 18:00 Zprávy 4.8.2015 - Ostatní

ČRo Sever Ludvík Berousek, cirkusový umělec 31.7.2015

ČRo Sever str. 1 10:00 Host na severu


ČT 1 Živé maso místo mraženého masa 29.7.2015

ČT 1 str. 14 12:00 Zprávy ve 12

Stádo krav místo konzerv 29.7.2015

ČT 1 str. 19 19:00 Události

Stamiliony pro chovatele prasat 2.8.2015


55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 57 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČT 24 Produkce masa v Česku mírně klesla 30.7.2015

ČT 24 str. 2 21:05 Ekonomika

Vepřového je nadbytek, výkupní cena padá 30.7.2015


Brambor bude kvůli suchu méně 30.7.2015


58 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

denik.cz Konec chaosu. Českou potravinu ukáže vlajka 29.7.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika


Velká salámová loupež skončila nezdarem 29.7.2015

denik.cz str. 0 Středočeský kraj

Hlásit živočišné výrobky z dovozu stačí den předem 1.8.2015



dialog.ihned.cz Bankovní řezník na rohu ulice 29.7.2015

dialog.ihned.cz str. 0 nazory.ihned.cz


Michal Pobuda

E15 Stát chce do rezerv živé konzervy 30.7.2015

E15 str. 7 Byznys


Jan Šindelář

e15.cz Putin nařídil likvidaci zboží dováženého do Ruska navzdory sankcím 66 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 e15.cz str. 0 Zahraniční politika - Ostatní

ego! Kuchyně přesně na míru 31.7.2015

ego! str. 35 Speciál - kuchyně


Jarmila Jelínková

echo24.cz Nové české logo to schytalo. Je bez nápadu, ošklivé, ale zadarmo 30.7.2015

echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy


Michaela Cápová

Euro Proteinová bomba z And 3.8.2015

Euro str. 46 light peru


Tomáš Nídr

EXKLUZIV 15 minut v kuchyni 29.7.2015

EXKLUZIV str. 72 Vaření


Ondřej NĚMEC

financninoviny.cz SZPI: Přes 40 pct prodejců špatně označuje nebalené potraviny 3.8.2015

financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK


Frekvence 1 Logo a českou vlajku budou mít jen potraviny skutečně vyrobené v Česku 72 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 Frekvence 1 str. 1 10:00 Zprávy - Ostatní

Chvilka pro tebe Jíte v létě SPRÁVNĚ? 29.7.2015

Chvilka pro tebe str. 12 Chvilka pro zdraví


Aneta Christovová

idnes.cz - blog Česká potravina je červeno-modro-bílá, tak dobrou chuť! (jdvorak) 74 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 idnes.cz - blog str. 0 - Ostatní Východní spotřebitelé druhé kategorie (vilembarak) 29.7.2015

idnes.cz - blog str. 0

Vilém Barák Česká potravina? Spíš farizejství vlády... (ivovalenta) 31.7.2015



iHNed.cz Správa státních hmotných rezerv chystá stádo pro případ nouze. Bude v něm 1500 kusů 77 skotu Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz - Ostatní ČTK, jsf Vědci oznámí, zda červené maso způsobuje rakovinu. Řezníci se obávají dopadů na prodej 78 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 iHNed.cz str. 0 life.ihned.cz - Ostatní kuv Rusko bude hledat potraviny nelegálně dovážené z EU i v obchodech a skladech 79 Český svaz zpracovatelů masa iHNed.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz 3.8.2015 - Ostatní ČTK, jsf

krajskelisty.cz „Protikuřák“ nerespektuje práva soukromého kapitálu a výrazně postihne hospodské 80 Český svaz zpracovatelů masa krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha 3.8.2015 - Ostatní Anička Vančová

Kroměřížský deník Hygiena na stáncích se lepší 1.8.2015

Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana SOŇA LIČKOVÁ

libereckenovinky.cz


Farmářská slavnost pro rodiny s dětmi na největší kozí farmě v ČR! 82 Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 libereckenovinky.cz str. 0 regiony - Ostatní

Lidové noviny Zásoby mraženého masa by mohl nahradit dobytek 30.7.2015

Lidové noviny str. 2 Domov


čtk

lidovky.cz Stádo krav místo mraženého masa. Česko změní strategii nouzových zásob 84 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna - Ostatní ČTK

MaM.cz Chytlo se nám do sítí: O jednom logu a včeličkách dobrovolnicích 1.8.2015

MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz


Tereza Meravá

Marketing & Media České potraviny dostaly logo 3.8.2015

Marketing & Media str. 3 Aktuality/z domova


marketingsales.cz Lidé si v létě fotili své šišky kosteleckého salámu a vyhrávali peníze 87 Český svaz zpracovatelů masa marketingsales.cz str. 0 Rubriky 3.8.2015 - Ostatní

Mladá fronta DNES „Bedýnkový“ byznys je na vrcholu 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Olomoucký


Martin Pjentak Kvalitní a vyrovnané, cení si komise výrobků v soutěži 89 Mladá fronta DNES str. 51 Příloha - Potraviny z Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 kraje - Ostatní Pavel Mrhálek Pravidla? Udělat na Karlovarsku a především z českých surovin 90 Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Potraviny z Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 kraje - Ostatní Jana Plechatá Projekt podporuje domácí výrobce a láká zákazníky 91 Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Potraviny z Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 kraje - Ostatní Masné výrobky tepelně opracované Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Potraviny z 30.7.2015 kraje


Masné výrobky trvanlivé Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Potraviny z 30.7.2015 kraje


Radek Švejdar. Řezník, který chce pro Ostrov udržet poctivé řemeslo 94 Mladá fronta DNES str. 58 Příloha - Potraviny z Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 kraje - Ostatní Pavel Mrhálek

my89.cz Čatní a džemy z přebytků potravin? Dvě mladé Angličanky dokazují, že plýtvat se nemusí 95 Český svaz zpracovatelů masa my89.cz str. 0 3.8.2015 - Ostatní Ivana Ašenbrenerová

Naše krásná zahrada Táborák, nebo raději gril? 29.7.2015

Naše krásná zahrada str. 40 Praktický magazín


nova.cz 5 tipů pro zmírnění celulitidy: Od pohybu až po stravování 3.8.2015

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness

Krasna.cz/trm 7 tajných zbraní pro zhubnutí 4.8.2015

nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness


Krasna.cz/trm

novinky.cz Místo masa v mrazácích živá stáda skotu, plánuje správa hmotných rezerv 99 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 novinky.cz str. 0 Domácí - Ostatní tov

Nový život - zpravodajský týdeník Klobáskobraní? Na Včelíně nejvíc zaujal Gaston od Hakaly Nový život - zpravodajský týdeník str. 30.7.2015 7 Zajímavosti/Kultura (sp)


Nymburský deník Nový eshop s potravinami chce expandovat i na Nymbursko 4.8.2015

Nymburský deník str. 3 Nymbursko


MIROSLAV S. JILEMNICKÝ, ČTK

Ona DNES NOVINKY ze světa jídla 3.8.2015

Ona DNES str. 33 novinky kristina komůrková


ona.iDNES.cz Čtenářský recept: Krůtí bochánky pečené na cuketě se žampiony 4.8.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Recepty


Jitka Přichystalová

parlamentnilisty.cz Vrecionová (ODS): Kvalitní potraviny? Ano, ale další marketingová značka je nezaručí 104 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům - Ostatní PV

Plzeňský deník Inspekce: Jídlo špatně značí 40 procent prodejců 4.8.2015

Plzeňský deník str. 13 Zpravodajství


(čtk)

podnikatel.cz Chystáte se prodávat na farmářských trzích? Připomínáme, co je třeba splnit 106 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 podnikatel.cz str. 0 - Ostatní Redakce Teď už zákazníka neoklamete. Vlaječka jako důkaz, že je potravina opravdu česká 107 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 podnikatel.cz str. 0 - Ostatní Jana Knížková

Právo Stát chce mít potravinové rezervy v živých stádech 30.7.2015

Právo str. 4 Zpravodajství


Pavel Orholz

Prima Místo mraženého masa živé stádo krav 29.7.2015

Prima str. 1 18:55 Zprávy FTV Prima


prvnizpravy.cz Musíte se více snažit, řekl německý ministr francouzským zemědělcům 110 Český svaz zpracovatelů masa 31.7.2015 prvnizpravy.cz str. 0 zprávy - Ostatní

reflex.cz Zemřela Věra Saudková, neteř a nejspíše poslední pamětnice Franze Kafky 111 Český svaz zpracovatelů masa reflex.cz str. 0 Zprávy 4.8.2015 - Ostatní

Respekt Dopisy 3.8.2015

Respekt str. 7 Dopisy


Rokycanský deník Pravidelné okénko Deníku pro diabetiky 31.7.2015

Rokycanský deník str. 7 Servis


FRANTIŠEK PONCAR

ronnie.cz Recenze: Nevíte, co jíte 2.8.2015

ronnie.cz str. 0


Ondřej Houžvička

Rytmus života Buďte zdraví díky jídlu! 3.8.2015

Rytmus života str. 42 Zdravý život


Řízení školy Fenylketonurie jako příklad vzácného onemocnění u dětí předškolního věku 116 Český svaz zpracovatelů masa Řízení školy str. 12 Příloha - Klima školy 3.8.2015 - Ostatní PhDr. Ilona Fialová, Ph. D.

svetaplikaci.cz Tip na appku: Farma v kapse přináší přehled o farmářských výrobcích a trzích 117 Český svaz zpracovatelů masa svetaplikaci.cz str. 0 Novinky 3.8.2015 - Ostatní Mirek Kočí

Šumperský a jesenický deník Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte Šumperský a jesenický deník str. 5 Olomoucký 30.7.2015 kraj (r)


time4men.cz Už jste měli Angus? 119 time4men.cz str. 0 Food a drink, Grill, Stravování, Český svaz zpracovatelů masa 30.7.2015 Road, - Ostatní

Tina Užitečný nákup & zajímavé hity 29.7.2015

Tina str. 30 Pro snadný život


TV Barrandov Na gril nepatří všechno 3.8.2015

TV Barrandov str. 14 18:30 Naše zprávy


TV Nova Státní kraví hmotná rezerva

122

29.7.2015

TV Nova str. 4 19:30 Televizní noviny

Maso by měla nahradit živá zvířata 29.7.2015

TV Nova str. 5 17:00 Odpolední Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

tyden.cz Revoluce v potravinách: stát změní způsob označování 29.7.2015

tyden.cz str. 0 Domácí

- pcl Vodní ptáci v Česku hynou, zabíjí je klobásový jed 30.7.2015

tyden.cz str. 0 Zvířata

ČTK Supermarket pro lenochy. Nákupy potravin on-line 1.8.2015

tyden.cz str. 0 Česko

Pavel Hejkrlík Nebalené potraviny neumí označit skoro polovina prodejců 3.8.2015

tyden.cz str. 0 Česko

124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 125 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČTK

Týdeník Krnovské noviny Střed města Bruntálu žije poklidným životem 4.8.2015

128 Český svaz zpracovatelů masa Týdeník Krnovské noviny str. 8 Život ve městěch - Ostatní (ot)

Týdeník Opavský a Hlučínský Region Jaký je život v centrech okresních měst 129 Týdeník Opavský a Hlučínský Region str. 12 Život Český svaz zpracovatelů masa 4.8.2015 ve městech - Ostatní

vitalia.cz Zdeněk Pohlreich: Chováme se jak ožralí milionáři 4.8.2015

vitalia.cz str. 0


Lenka Krbcová

Zdraví Horko a zima 31.7.2015

Zdraví str. 50 Výživa

Anežka Kollmannová Probuďte v sobě milostnou touhu! 31.7.2015

Zdraví str. 76 Sex Ivana Ašenbrenerová

Zemědělec


Z pole a stáje až na stůl 3.8.2015

Zemědělec str. 1 Titulní strana

Živé konzervy pro stát 3.8.2015


Oldřich Přibík Nejen ekonomika 3.8.2015

Zemědělec str. 5 Zpravodajství

Oldřich Přibík Produkce masa klesla 3.8.2015

Zemědělec str. 5 Zpravodajství

(opr) Značka potvrzuje kvalitu produkce 3.8.2015


Oldřich Přibík Neobvyklá farma na Jablonecku 3.8.2015


Zuzana Fialová Jak dál s mlékem na trhu 3.8.2015

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace

Jiří Felčárek Zásady správné praxe a legislativa EU 3.8.2015

Zemědělec str. 16 Téma týdne

Ing. Josef Svoboda, CSc. Blíží se září - Měsíc biopotravin 3.8.2015

Zemědělec str. 41 Ekologické zemědělství

(cp) Z pole a stáje až na stůl 3.8.2015

Zemědělec str. 42 Živočišná výroba

133 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 134 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 135 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 136 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 137 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 138 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 139 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 140 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 141 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 142 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Martin Jedlička

zena.centrum.cz Cukr není jen zlo.Tělo ho potřebuje k životu 4.8.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví


Zlínský deník Hygiena na stáncích se lepší 1.8.2015

Zlínský deník str. 1 Titulní strana


SOŇA LIČKOVÁ

zpravy.rozhlas.cz Místo mraženého masa živá zvířata. Stát mění nouzové zásoby pro případ krize 145 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika - Ostatní Zuzana Švejdová,Milan Kopp Některé řetězce prý nabízejí českým producentům příliš nízké ceny mléka 146 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika - Ostatní Zuzana Petráňová,Simona Bartošová Padající výkupní ceny mléka bude řešit Agrární komora, situaci považuje za vážnou 147 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika - Ostatní Martin Karlík, mkp Rusko možná zakáže dovoz nizozemských tulipánů, embargo se může rozšířit 148 Český svaz zpracovatelů masa 29.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope - Ostatní Martin Dorazín Rusko hodlá spalovat evropské potraviny, zabavovat je bude na hranicích i v obchodech 149 Český svaz zpracovatelů masa zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa 3.8.2015 - Ostatní Martin Dorazín,Matěj Skalický Kontroloři letos odhalili tisíce problémových potravin dovezených ze zahraničí 150 Český svaz zpracovatelů masa zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika 4.8.2015 - Ostatní Zuzana Švejdová

Plné znění zpráv 29.7.2015 - 5.8.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5plus2 O místní výrobky roste zájem 31.7.2015

5plus2 str. 23 Karlovarsko a Sokolovsko PETR PRZECZEK Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Nejlepší zdroj informací o oceněných regionálních potravinách jsou veřejné ochutnávky a šuškanda KARLOVARSKÝ KRAJ / Další a další nováčci se hlásí v Karlovarském kraji do soutěže o nejlepší regionální potraviny. Potravináři mají o značku Regionální potravina stále větší zájem. Zákazníci totiž takové výrobky vyhledávají. Výrobci si od úspěchu slibují jednodušší cestu na trhy, do regálů obchodních řetězců a hlavně větší zájem mezi lidmi. Letošního ročníku se zúčastnilo 22 výrobců, kteří do soutěže přihlásili 72 výrobků. Hodnotící komise nestačila ochutnávat. „O hodnocení jsme se dokázali i pohádat. Škoda jen, že jsme ze soutěže museli dva výrobce z formálních důvodů vyřadit. Určitě by se probojovali do čela,“ řekl Josef Hora, který se práce v komisi zúčastnil poprvé. „Soutěžící se už přestali bát,“ poznamenal s úsměvem Zdeněk Perlinger, regionální koordinátor soutěže. Za šest let se výrazně změnil přístup výrobců k celé akci. „Ze začátku přihlašovali vše, co vyráběli. Dnes už vybírají to nejlepší. Je vidět, že se stále snaží své výrobky vylepšovat a hledat něco

nového,“ shrnul Perlinger změny. Letošní ročník byl pro něj také zajímavý tím, že se do soutěže přihlásili hned čtyři nováčci. A nutno podotknout, že úspěšně. „A z toho mám pokaždé velkou radost. Vždyť většina výrobců z regionu se soutěže už účastní,“ dodal. O propagaci se stará kraj i ministerstvo zemědělství. Kraj je představuje na velkých společenských akcích v regionu. Ministerstvo zemědělství pak zajišťuje pro všechny celostátní reklamu a letos i akci Poznej svého farmáře. Ta se bude konat v srpnu na kozí farmě u Aleny Králové v Žalmanově. Téma regionálních potravin si vybrala pro svou ročníkovou práci na střední škole Tereza Šnajdrová z Karlových Varů. „O oceněných výrobcích se lidé nejčastěji dozvídají na různých ochutnávkách a také díky šuškandě,“ shrnula výsledky svého úsilí. Jedním z výrobců, který se umístil na předních místech, byla chebská pekárna Tritia. V letošním ročníku uspěla se se špaldovým chlebem. Výrobky, které přihlašuje do soutěže o regionální potravinu, prodává výhradně ve svých vlastních prodejnách. „Ocenění našich výrobků je důkaz, že i větší pekárny mohou konkurovat malým producentům se speciálními výrobky,“ uvedl Stanislav Doskočil z pekárny Tritia. Už v roce 2013 Tritia získala ocenění za zelňáky. „To, že se můžeme pochlubit značkou regionální potraviny je pro nás výhoda. Lidé značku znají a oceněné výrobky vyhledávají,“ potvrdil. Spokojené s premiérou v soutěži byly také sestry Kateřina Marková a Věra Ondrová z cukrárny Ondra. Do soutěže se přihlásily poprvé a jejich Lomnická trubička byla vyhlášena potravinou roku v kategorii cukrářských výrobků, věneček skončil na třetím místě. „Do soutěže nás přihlásil můj přítel,“ poznamenala Věra Ondrová. Jen ji trochu mrzelo, že její oblíbený karlovarský věneček skončil až na třetím místě. U komise to nakonec vyhrála Lomnická trubička, kterou vyrábí mimo jiné z pravé čokolády. „Očekáváme, že se o ní dozví lidé a bude o ni větší zájem,“ přiznala Ondrová. Nováčkem v soutěži byla také odravská firma Maso - Uzeniny Košata. Nad jejich klobáskou Bačaj si lebedili všichni porotci. Mezi dlouhodobě nejúspěšnější účastníky patří Josef Pelant. Letos vyhrál s Mysliveckou slaninou. „Lidé se na naše výrobky ptají, znají je z různých předváděcích akcí. Ten zájem vidíme. Dodáváme už do celé republiky. Ale je to boj,“ nechal se slyšet Pelant. „Ocenění nám samozřejmě pomohlo dostat se na tuto úroveň, ale je to hodně také o ceně,“ povzdechnul si známý výrobce masných výrobků. Neustále se snaží svou produkci vylepšit nebo vymyslet něco nového. „Někdy je to třeba i o náhodě. Například Mysliveckou slaninu udíme úplně jinak než ostatní slaninu. Mění se teploty nebo čas, výrobek je pak úplně jiný,“ prozradil výrobce o své slanině. *** Oceněné výrobky Masné výr. tepelně opracované Myslivecká slanina - Josef Pelant Masné výrobky trvanlivé Odravský bačaj - Maso - Uzeniny Košata, s.r.o. Sýry včetně tvarohu Uzený sýr Bukáč - Belina s.r.o. Mléčné výrobky ostatní Bio selský jogurt bílý - Hollandia Pekařské výrobky a těstoviny Chléb Kolonáda - a Trend s.r.o. Cukrářské výrobky Lomnická tyčinka - cukr. Ondra Nápoje Světlý ležák 11 - Pivovar Permon Ovoce a zelenina Sušené hrušky - křížaly, Regent Plus Žlutice spol. s.r.o. Ostatní Krásenské čajování - andělské s kardamomem - Jitka Šimůnková Foto popis| Lomnická cukrárna Ondra při své premiéře v soutěži o regionální potravinu zvítězila se svou Lomnickou trubičkou.

Foto autor| FOTO / PETR PRZECZEK Regionální mutace| 5plus2 - Karlovarsko

agris.cz Prestižní ocenění Regionální potravina dostalo letos od Ministerstva zemědělství 107 výrobků agris.cz str. 0 Potravinářství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - TOP

29.7.2015

zpět V letošním roce udělil ministr zemědělství Marian Jurečka značku Regionální potravina celkem 107 potravinám od 106 výrobců. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin, ve které odborné komise vybírají nejlepší a nechutnější produkty ze 13 krajů České republiky. V letošním roce udělil ministr zemědělství Marian Jurečka značku Regionální potravina celkem 107 potravinám od 106 výrobců. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin, ve které odborné komise vybírají nejlepší a nechutnější produkty ze 13 krajů České republiky. „Soutěží Regionální potravina podporujeme malé lokální výrobce, kteří produkují vysoce jakostní potraviny a upozorňujeme tak i spotřebitele na produkci místních zemědělců a potravinářů. Díky krátkým distribučním cestám jsou Regionální potraviny čerstvější, méně zatěžují životní prostředí dopravou a navíc při jejich výrobě najdou zaměstnání lidé na venkově,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. V letošním šestém ročníku soutěže dorazilo zhruba 1 750 produktů, přičemž hodnotitelské komise vybíraly z 1262 produktů od 418 producentů. Největší zájem o účast měli výrobci z Ústeckého kraje, kde 52 žadatelů přihlásilo 190 výrobků. Celkem získalo logo Regionální potravina 107 výrobků. Mimo jiné tak může prestižní značku nově nosit například salám poličan ze Středočeského kraje, smetanový sýr z Vysočiny nebo zelný salát s koprem z Plzeňska. Oceněné výrobky získávají právo užívat značku daného kraje po dobu 4 let. „Na podporu projektu Regionální potravina jsme pro rok 2015 poskytli 50 milionů korun. Oceněné výrobky a jejich producenti získají kromě práva užívat logo na obalu výrobku, také marketingovou podporu, zejména prezentaci v tisku, televizi, rádiu, propagační materiály, možnost účasti na výstavě Země živitelka a na dalších výstavách a akcích,“ uvedl ministr Marian Jurečka. Soutěž má 9 kategorií (masné výrobky tepelně opracované, trvanlivé masné výrobky, sýry včetně tvarohu, ostatní mléčné výrobky, pekařské výrobky, cukrářské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě, ostatní - med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody atd.). Krajské komise vyberou vždy jen jeden vítězný výrobek v každé z kategorií. Na http://www.regionalnipotravina.cz dostanou spotřebitelé veškeré informace o projektu, například i o místech prodeje oceněných potravin, akcích, pravidlech a harmonogramu soutěže.Hynek Jordántiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

URL| http://www.agris.cz/clanek/188969

České značení potraviny prodává, ale do otázky původu vnáší další

byrokracii agris.cz str. 0 Potravinářství iHNed.cz Český svaz zpracovatelů masa - TOP

30.7.2015

zpět Ministerstvo zemědělství nabízí výrobcům zažádat si o značení Česká potravina, které má garantovat původ. Česká potravina je podle definice ministerstva taková, která má od 75 do 100 procent českých surovin a zpracovala se v Česku. Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, například Poláci používají u všech svých výrobků jednotnou vlaječku. * Ministerstvo zemědělství nabízí výrobcům zažádat si o značení Česká potravina, které má garantovat původ. * Česká potravina je podle definice ministerstva taková, která má od 75 do 100 procent českých surovin a zpracovala se v Česku. * Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, například Poláci používají u všech svých výrobků jednotnou vlaječku. Tuzemští výrobci potravin dostanou možnost sáhnout po dalším "štemplu", který jejich výrobku přiřkne český původ. Cejchovat produkty českou vlajkou, která má pomoct spotřebiteli se lépe orientovat, bude nově přímo ministerstvo zemědělství. To dosud dohlíželo na značení Klasa a Regionální potravina. Jaký to bude mít efekt, je sporné. Resort ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v úterý představil nové logo a potravinovou certifikaci "Česká potravina". Člověk v obchodě podle něj má poznat, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů a české dílny. Ministerstvo zároveň stanovilo definici české potraviny a chce zakázat používání české "trikolory" či mapy u výrobků, jež definici nesplňují. Na trhu nicméně zůstávají desítky jiných certifikátů a značení původu, kterými se pyšní tisíce potravin a které nejsou v režii ministerstva. Uděluje je Evropská komise či Potravinářská komora a mají jinou vypovídající hodnotu než "Jurečkova vlaječka". Hovoří třeba o tom, že výrobek nese regionální recepturu, což už nemusí garantovat české složení surovin. Pro spotřebitele tak zůstává situace nepřehledná. "Podobné iniciativy jsou potřeba. Měli bychom lidem říkat, že když nebudeme jíst česky, neuživíme zaměstnance v českých fabrikách a zavřeme je," říká například Simona Sokolová, členka představenstva Agrofertu, která řídí mimo jiné mlékárnu. "Chtělo by to ale sjednotit do jednoho, lidé se mohou cítit zmateni," dodává. "Přispívá to spíš k větší byrokracii, výrobcům tolik certifikací výrazně neslouží," domnívá se Tomáš Němec, jednatel Němcovy selské mlékárny ze středočeských Radonic. Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, třeba Poláci používají u svých výrobků jednotnou vlaječku. Rakušané mají tři základní certifikace původu potraviny a dál rozlišují bio a organické jídlo. Okolní státy podporují značeními hlavně regionální produkty. Český nesoulad je i v tom, že za některé označení si může výrobce připlatit, což je třeba případ těch, které uděluje Potravinářská komora. "Výtěžek jde na společné marketingové účely," říká mluvčí komory Dana Večeřová. Jiné certifikace se odvíjejí primárně od rozborů a laboratorních zkoušek. A třeba ministerstvo zemědělství je naopak finančně podporuje až v řádech stamilionů během

jednoho roku. Podle obchodníků i některých výrobců má "české cejchování" výrazný obchodní efekt. "U výrobků, které začaly používat značení regionální potravina, se zvedly prodeje o čtvrtinu," tvrdí Večeřová. "Poptávka po českých a regionálních produktech stále stoupá," potvrzuje mluvčí supermarketů Albert Dagmar Krausová. V Česku je nejvíc známá značka Klasa, kterou uděluje už více než deset let Státní zemědělský a intervenční fond a spadají pod ni tisíce produktů. Mezi výrobci se říká, že značka Klasa pomáhá především při získávání dotací z EU. Výčet z regálu Klasa Uděluje se od roku 2003, loni ji stát podpořil 200 miliony korun. Značka se dává na tři roky. Výrobek se musí alespoň v jednom znaku výrazně kvalitativně odlišovat od jiných běžných výrobků. Klasu může dostat i zahraniční produkt, což se ale dosud nestalo. Český výrobek Značku uděluje Potravinářská komora ČR a je zpoplatněná. Cena se liší podle velikosti firmy a počtu označených výrobků. Za rok jejího užívání na neomezený počet výrobků platí firmy s více než 250 zaměstnanci 100 tisíc korun. Česká potravina Novinka ministerstva zemědělství symbolizovaná českou vlaječkou. Dosáhnou na ni mléčné a masné výrobky, které jsou stoprocentně z českých surovin a vyrobili je v Česku. Dále potom zpracované potraviny, u nichž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z Česka. Lucie Hrdličková - redaktorka


OZNAČENÍ KLASA PONESOU DALŠÍ VÝROBKY, POTĚŠÍME PŘEDEVŠÍM MILOVNÍKY MASA agris.cz str. 0 Potravinářství SZIF Český svaz zpracovatelů masa - TOP

4.8.2015

zpět I během léta se oceňovalo značkou kvality KLASA. V obchodech budete mít možnost zakoupit dalších 26 produktů s tímto označením. Jedná se především o drůbeží maso z jižních Čech, masné výrobky s vysokým obsahem masa, dále o rybí výrobky z Vysočiny nebo tradiční česká lahvová piva. Praha, 3. srpna 2015 – I během léta se oceňovalo značkou kvality KLASA. V obchodech budete mít

možnost zakoupit dalších 26 produktů s tímto označením. Jedná se především o drůbeží maso z jižních Čech, masné výrobky s vysokým obsahem masa, dále o rybí výrobky z Vysočiny nebo tradiční česká lahvová piva. V současné době je značkou KLASA oceněno 1 145 výrobků od 223 producentů. Nově oceněnými výrobky jsou: Klatovská klobása, Šumavská hrubozrnná paštika Výrobce: MASO WEST s.r.o. Nově oceněné produkty s vysokým podílem vepřového masa jsou vyráběny z vybraných tuzemských surovin. Klatovská klobása obsahuje minimální množství přídatných látek a Šumavská hrubozrnná paštika se vyznačuje vysokým obsahem vepřových jater. Společnost MASO WEST byla založena v roce 2000. O tři roky později se firma rozšířila o jatka, která zajišťují dostatek surovin k výrobě produktů a nabízejí možnost domácích porážek. Tradiční receptura ve spojení s klasickou technologií jsou zárukou vysoké kvality vyráběných produktů této společnosti. Párty párečky, Venkovská tlačenka Výrobce: MP KRÁSNO, a.s. Párty párečky vynikají vysokým obsahem kvalitního vepřového masa a jsou bez lepku. Venkovská tlačenka patří k tradičním zabijačkovým pochoutkám a má velmi atraktivní oválný tvar. MP KRÁSNO vychází z valašských tradic a ctí řeznické řemeslo. V sortimentu firmy jsou jak tradiční uzenářské produkty, krajové valašské speciality, tak i výrobky sledující nejnovější spotřebitelské trendy. V současné době patří tato společnost mezi tři největší výrobce masných produktů v České republice. ZUBR Gold, světlé výčepní pivo, ZUBR Grand, pivo světlý ležák, ZUBR Premium, pivo světlý ležák Výrobce: Pivovar ZUBR a.s. Tento výrobce rozšířil své oceněné produkty o piva ZUBR Gold, Grand a Premium, která jsou vyráběna tradiční technologií spodního kvašení a obsahují vysoký podíl české aromatické odrůdy chmele Žatecký poloraný červeňák převážně z žateckých pěstebních oblastí. Pivovar ZUBR byl založen již roku 1872 a je výrobcem tradičního českého piva, které za posledních 20 let získalo na šedesát ocenění v prestižních českých i zahraničních degustačních soutěžích. Pstruh lososový fileta s kůží, Pstruh lososový fileta bez kůže, Siven lososový fileta s kůží, Siven lososový fileta bez kůže, Siven kuchaný, Siven fileta s kůží, Siven fileta bez kůže Výrobce: Rybářství Kolář, a.s. Rybářství Kolář se specializuje na nabídku ryb, které pochází výhradně z českého chovu a jsou jedinečné svou chutí i křehkostí. Do obchodní sítě jsou dodávány živé, čerstvé zpracované nebo ve vakuové podobě. Právě vakuově balené výrobky získaly ocenění KLASA. V souladu s tradicemi udržuje Rybářství Kolář celkem 150 rybníků po celé Vysočině. Společnost se zabývá vedle klasického chovu pstruha duhového také chovem sivena amerického a dalších sladkovodních ryb. Houskový knedlík Výrobce: SVOBODA–výroba domácích knedlíků, s.r.o. Houskový knedlík patří mezi tradiční výrobky české kuchyně. Moderní výrobní technologie zaručuje tomuto výrobku skvělou chuť, vysokou kvalitu a dlouhou trvanlivost. Od roku 1993 se firma zaměřuje výhradně na výrobu knedlíků v různých variantách. V roce 2002 společnost investovala do výstavby nového závodu, který vyhovuje náročným hygienickým předpisům pro výrobu a distribuci výrobků po celé České a Slovenské republice.

Kachní prsa s kostí a kůží, Originál česká kuřecí tlačenka, Originál česká kachní tlačenka, Zlaté kuře bez drobů, Zlaté kuře - čtvrtky zadní, Zlaté kuře - stehna, Zlaté kuře - křídla, Zlaté kuře - prsa Supreme, Zlaté kuře - prsní řízky, Zlaté kuře - prsní řízky s kůží, Zlaté kuře - stehenní řízky s kůží Výrobce: Vodňanská drůbež, a.s. Pro zpracování oceněných výrobků společnost využívá drůbež, která je pouze českého původu a pochází z kontrolovaných chovů. Do ručně zpracovávaných tlačenek nejsou přidávány žádné přídatné látky ani konzervanty. Produkty s označením ZLATÉ KUŘE jsou vyrobeny z kuřat ze speciálně vyšlechtěného plemena s delší dobou růstu a vyzrálejším masem. Obchodní společnost Vodňanská drůbež je členem koncernu AGROFERT. V současné době je největším výrobcem, zpracovatelem a dodavatelem drůbežího masa a jediným zpracovatelem kachního masa v České republice. Vladimíra Nováková tisková mluvčí SZIF Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách http://www.eklasa.cz . PDF verze ke stažení


Aha! pro ženy HLÍDEJTE SI, co v létě jíte! Aha! pro ženy str. 26 Pro zdravý život Monika BRABCOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

4.8.2015

zpět V horku se potraviny snadno zkazí * Čeho se vyvarovat, abyste nestrávili léto na záchodě? STAČÍ SNÍST ZKAŽENOU POTRAVINU, ANEBO TAKOVOU, U, V NÍŽ SE KVŮLI ŠPATNÉMU SKLADOVÁNÍ V HORKU NAMNOŽILY AOT BAKTERIE, A TRÁPENÍ JE NA SVĚTĚ! PRŮJMOVÉ ONEMOCNĚNÍ NA SEBE TOTIŽ V TOMTO PŘÍPADĚ NENECHÁVÁ DLOUHO ČEKAT. ZA 90 PROCENTY Z NICH STOJÍ BAKTERIE A KROMĚ STŘEVNÍCH POTÍŽÍ MOHOU ZPŮSOBIT I DALŠÍ VÁŽNÉ PROBLÉMY. NEMOCÍ Z JÍDLA V LÉTĚ PRUDCE E PŘIBÝVÁ. AHA! PRO ŽENY VÁM VYSVĚTLÍ, JAK JE POZNÁTE A JAK S POTRAVINAMI V LÉTĚ ZACHÁZET. Bakterie řádí… 1 Salmonelóza Druhá nejčastější há bakteriální střevní infekce. Akutní infekční průjmové onemocnění, za kterým stojí bakterie rodu Salmonella (nejčastěji Salmonella enteritidis). Ročně se s ním u nás potýká až 30 000 lidí a nejvíce řádí právě v létě – nejčastěji ji chytíte ze zkažených a kontaminovaných potravin, jako aktuálně strávníci plzeňské jídelny. Bakterie salmonely se ze zažívacího traktu transportují do lymfatického systému a odtud do krve. Tak se mohou dostat kamkoliv a usadit se v různých orgánech, což může způsobit další komplikace. PŘÍZNAKY: Akutní a silný průjem. Nejdříve kašovitý,

následně zelený s příměsí hlenu. Provází jej bolesti břicha, zvracení, vysoká horečka. K dalším příznakům patří bolesti hlavy, netečnost či č č dehydratace. U oslabených jedinců může vyvolat například zánět mozkových blan či kostí, způsobit poškození jater a ledvin. JAK SE JÍ BRÁNIT: Maso jíst pouze dostatečně tepelně upravené, pozor dát hlavně na kuřecí a vepřové maso. Nejíst syrová vejce ani výrobky, které je obsahují. Pozor na měkké salámy, majonézové saláty, rozmražené a znovu zmražené potraviny. V létě je lepší se jim vyhnout. Dbejte na hygienu, pečlivě si myjte ruce i všechny pomůcky, které přicházejí do kontaktu se syrovým masem. CO ZABÍRÁ: V lehčích případech dieta, léky proti průjmu, dodržovat pitný režim. 2 Kampylobakterióza Mluví se o ní jako o nejčastější nemoci z jídla u nás. I když vám možná název nic neřekne, je dobré vědět, že může být nebezpečnější než mnohem známější salmonelóza. Jde o infekční nemoc, jejímž původcem je bakterie, která se běžně vyskytuje v zažívacím traktu drůbeže a volně žijících ptáků. Těm ale – na rozdíl od lidí – potíže nepůsobí. PŘÍZNAKY: Průjem, bolesti břicha, zvracení, horečka. Stolice může být i s příměsí krve. JAK SE JÍ BRÁNIT: Nejíst nedostatečně tepelně upravenou drůbež – ta je nejčastějším zdrojem nákazy. Vyhnout se nepasterizovanému mléku a mléčným výrobkům. CO ZABÍRÁ: V lehčích případech odezní sama, vhodné je podávat kyselé (například kysané zelí). Dodržovat dietu, užívat probiotika, dbát na pitný režim. Těžší případy mohou skončit v nemocnici, u oslabených lidí může být spouštěčem vážných systémových onemocnění (např. artritida). 3 Listerióza Závažné onemocnění, které je velmi nebezpečné v těhotenství, protože může vážně poškodit plod. Hrozí riziko potratu i narození mrtvého plodu. Ohrožuje i novorozence, oslabené a starší jedince. I když se vyskytuje spíše ojediněle, může způsobit vážné problémy. Listerie mají na svědomí každou p pátou meningitidu (zánět m mozkomíšních blan) a můžou vC vyvolat celkovou sepsi. CO ZA NI MŮŽE: Nedostatečná h hygiena v kuchyni či n nedostatečně tepelně upravené p potraviny. Stačí, když se bakterie Li Listeria monocytogenes, která se nachází v půdě, vodě či ve výkalech zvířat, do potravin do dostane a potíže jsou na světě. PŘ PŘÍZNAKY: Průjmy, nec nechutenství, nevolnost, horečka, bolest svalů, mohou se objevit příznaky rozšíření do nervového systému (bolest hlavy, zmatenost…). Může však probíhat i bez příznaků, o to je zrádnější. Při lehčí formě jsou příznaky podobné jako u chřipky. JAK SE JÍ BRÁNIT: Jíst pouze dostatečně tepelně upravené potraviny, dát pozor na syrové maso (i při grilování), omývat zeleninu, vynechat majonézové saláty a některé měkké sýry (např. brie, gorgonzola, zrající sýry). CO ZABÍRÁ: V případě příznaků vyhledejte lékaře, je nezbytná antibiotická léčba. 4 Stafylokoková enterotoxikóza Typický problém letních měsíců, o kterém se mluví také jako o otravě z potravin. Stojí za ním zlatý stafylokok, který se pomnoží v potravinách a způsobí nákazu. PŘÍZNAKY: Nechuť k jídlu, zvýšené slinění, nevolnost, zvracení. Křeče v břiše, vodnatý průjem, který nemá příměs krve. JAK SE JÍ BRÁNIT: Jíst jen dostatečně tepelně upravené jídlo, v horku se vyhýbat majonézovým salátům a dalším produktům z lahůdek, stejně jako cukrářským výrobkům. Zvlášť tam, kde mohly být nevhodně skladovány, a osídleny tak bakteriemi. CO ZABÍRÁ: Dostatek tekutin, klid na lůžku, žádná fyzická námaha, dieta. Většinou sama odezní do 24 hodin, léky proti průjmům se v tomto případě nedoporučují. 5 Shigelóza (bacilární úplavice)

Extrémně nakažlivé průjmové onemocnění, za kterým stojí bakterie z rodu Shigella. Přenáší se rychle a projevuje se už do několika hodin od nákazy. Typicky se objevuje v místech se zhoršenou hygienou, jako jsou například dětské tábory. Do těla se dostává ústy, kontaminovanou vodou či potravinou nebo přímo z člověka na člověka. Výjimečně ji mohou přenášet i mouchy. PŘÍZNAKY: Křečovité bolesti břicha, objemné vodnaté průjmy, s příměsí hlenu a často i krve. JAK SE JÍ BRÁNIT: Důkladně dodržovat hygienu, často se o ní mluví jako o jedné z »nemocí špinavých rukou«. CO ZABÍRÁ: Dostatečný pitný režim, dieta, protiprůjmové léky. V těžších případech mohou lékaři nasadit antibiotika. JAK NA JÍDLO V LÉTĚ? Takto předejdete nákaze! * Dejte si pozor na některé syrové či polosyrové potraviny. Příkladem jsou vejce, syrové maso, sekaná, produkty ze zabijačky, paštiky, ale i na nepasterizované mléko nebo sýry. Pokud nebyly správně skladovány, může snadno dojít k nákaze. Tatarský biftek si v horku raději odpusťte! Velký pozor i na další pochoutky, kde jsou syrová vejce (např. i oblíbené tiramisu). * Maso vždy dostatečně tepelně upravujte. Aby se předešlo nákaze, mělo by se upravovat na více než 70 °C, a to minimálně deset minut. Pokud jídlo ohříváte (chlazené, nebo zmražené), opět by mělo projít teplotou minimálně 70 °C, aby se zničily případné bakterie. * Pozor dejte při grilování. Opět platí, že maso musí být dostatečně propečené, nikoli syrové. Jinak v něm mohou zůstat nebezpečné bakterie. Maso grilujte minimálně deset minut, pokuste se je nespálit. V černých částech jsou pro změnu karcinogenní látky, proto je před podáváním odstraňte. * Dodržujte důsledně hygienu. A to v kuchyni i u venkovního grilování. Místa, kde leželo syrové maso, nesmí přijít do kontaktu s masem hotovým. To platí rovněž o kuchyňském náčiní – obracečkách, nožích, kleštích apod. Mějte rozděleno, co použijete na syrové a co na hotové maso, myjte si důkladně ruce. * Vždy omývejte ovoce a zeleninu, které jíte. Je nutné je mýt v pitné vodě, jinak se můžete nakazit právě z kontaminované vody – třeba úplavicí. Nejste-li si jistá její nezávadností, omyjte je ve vodě balené. * Pozor na jídlo určené k přímé konzumaci. A také na to, které nelze tepelně upravit. Pokud je necháte v horku bez chladničky, hrozí pomnožení bakterií a nemalé zdravotní problémy. Zvlášť to platí pro majonézové saláty, pomazánky, chlebíčky apod. * Potraviny skladujte dle doporučení výrobce. Nenechávejte ani hotová jídla dlouho při pokojové teplotě, dejte je do lednice, nebo zamrazte. Pozor na přepravu z obchodu – chlazené a mražené věci či rizikové výrobky (např. saláty) byste měla v horku přenést v termotašce či chladicím boxu. Jinak se bakterie mohou pomnožit i v autě po cestě domů. * Majonézu kupujte v létě hotovou. V obchodě sáhněte po takové, která se vyrábí z pasterizovaných vajec. Nepřipravujte si domácí majonézu se syrovými vejci. * V obchodě nakupujte očima. Pokud se vám potravina nelíbí od pohledu, nemá třeba pěknou barvu, tvar, začíná plesnivět, nebo má poškozený obal, rozhodně se jí vyhněte. Prošlé věci, jako jsou uzeniny a mléčné výrobky, nekupujte. POKRAČOVÁNÍ NA STR. 28 POKRAČOVÁNÍ ZE STR. 26 A 27 5 potravin, které zaručeně vydrží Vepřové maso ve vlastní šťávě, česká konzerva Rekord, min. 80 % masa před zpracováním, 59,90 Kč. Fudco Kardamom zelený, příznivě působí na zažívání a pálení žáhy, žvýkání uklidňuje nervovou soustavu, 67 Kč.

Ovesné kokosové sušenky Rej, vysoký obsah vlákniny, pro zdravý životní styl, od 26 Kč. Ghí, nejkvalitnější přepuštěné máslo, na vaření i do studené kuchyně, odolné teplotám, lze skladovat mimo ledničku, 247 Kč. Lay’s Strong Cheddar & Jalapeno, pálivá mexická příchuť, stupeň pálivosti 12 z 10, od 23,90 Kč. OČIMA ODBORNÍKA Konzervám nejvíce škodí střídání teplot! Daniel Roučka, vedoucí výroby a technolog, české konzervy Rekord * Jak je to s masovými konzervami v létě? Můžou se zkazit, když je budeme mít na dovolené v teplém počasí a bez lednice? „Pokud je výrobek v uzavřeném obalu z výroby, nemusíte mít žádnou obavu, že by došlo ke zkažení například převozem v autě, skladováním mimo ledničku při běžných teplotách. Výrobky se sterilují a konzervují při teplotě 121 °C, kterou nemáte šanci v domácnosti dosáhnout. Maso se tím konzervuje. Vysokou teplotou dochází také ke sterilaci masa a ke zničení všech mikroorganismů, sporů a veškerých nežádoucích látek, které běžným vařením a ani domácí úpravou není možné zničit, a tak se maso rychle kazí.“ * Když máme na výběr, jak tedy konzervy správně uchovávat. V jaké teplotě? Může zrezivělá konzerva poškodit obsah? „Konzervy je nejlepší uchovávat na chladném a suchém místě. Plechu, ze kterého jsou právě obalové materiály vyráběny, neprospívá střídání teplot. Navíc každý kov, i po své potravinářské úpravě, obsahuje nepatrné mikroskopické trhlinky, kvůli kterým se při vyšší vlhkosti může tvořit rez. Rezavé konzervy by měly být raději vyřazeny. Ovšem úplné prorezavění obalového materiálu a napadení obsahu rzí by trvalo minimálně 10 let. Dále je potřeba se vyvarovat přímého slunečního záření, ideální pro skladování je běžná pokojová teplota do 27 °C. Při správném skladování (chlad, sucho, vlhkost do 70 %) a bez známek poškození obalu a znehodnocení obsahu konzerva zaručeně vydrží minimální dobu trvanlivosti, která je tři roky.“ * Jak je to s konzervami v menším, aluminiovém balení, které vzhledem připomínají paštiky? Vydrží stejně dlouho jako normální konzerva? „Masové konzervy v malém hliníkovém (aluminiovém) obalu spolu s odtrhovacím víčkem jsou určeny na malou svačinu nebo jako cestovní občerstvení – lehký obal, lehké otevření, snadná manipulace a jednoduchá likvidace použitého obalu. Jedná se o plnohodnotnou masovou konzervu. Jediný rozdíl je, že v menším balení jsou i menší kousky masa. To je dáno technologií plnění. Stejná je i tříletá trvanlivost. Stejně jako klasickým konzervám jim nesvědčí střídání teplot při skladování.“ Dobré tipy na střevní potíže Virde Carbo Aktiv, aktivované rostlinné uhlí s inulínem, na střevní potíže, 60 Kč. Swiss LAKTOBACILY “5“, více než šest miliard prospěšných bakterií, nejmodernější probiotikum nové generace, od 216 Kč (30 tbl.). Endiaron, lék na všechny typy průjmu. Obsahuje účinnou látku cloroxin, díky níž působí přímo a minimálně ovlivňuje přirozené mikroorganismy ve střevech, od 109 Kč (20 tbl.). Tammex Family Plus, pro dospělé a děti od 6 let, účinná látka diosmektit na sebe váže toxiny, viry, bakterie plus prebiotická vláknina, Walmark, 149 Kč. Smecta, léčí akutní a chronický průjem u dětí a dospělých. Jedná se o přírodní čištěný jíl, chránící sliznici zažívacího traktu proti infekci a škodlivým látkám, od 109 Kč (10 tbl.). Foto autor| Foto Shutterstock, ara

Blesk Kde jsi, tradiční špekáčku? Blesk str. 1 Příloha - Velký test špekáčků Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

5.8.2015

zpět Špekáčky prošly za svou víc než stoletou historii velkými změnami v nárocích na jejich složení. Požadavky na chuť, vůni a vzhled by se ale měnit neměly. Jenže tomu tak není! Až do konce 80. let jejich kvalitu střežily přísné československé normy, které v devadesátých letech upadly v zapomnění a špekáčkům a jejich spotřebitelům nastaly krušné časy. Nároky na kvalitu začala opět klást až v roce 2001 tzv. špekáčková vyhláška, i když je vůči výrobcům hodně benevolentní. V roce 2010 je pak Evropská unie připsala na seznam zaručených tradičních specialit. A jak jsou na tom špekáčky dnes? Masa mají více, než výrobci deklarují. Někteří výrobci si pomáhají škrobem a barvivy, a některé špekáčky dokonce nechutnají tak, jak by se u tradiční tábornické pochoutky dalo čekat… Karlova Koruna Špekáčky Dost zahuštěné, hodně škrobové a nedobré. Jsou to takové komerční špekáčky. Škrobové MKP.cz Špekáčky vázané Na skus mají tužší střívko, ale jsou celkem dobré a také pevné. Tužší střívko Kostelecké uzeniny Špekáčky Voní příjemně uzeninou, ale chuťově jsou průměrné. Průměrné Váhala Špekáčky EXTRA - vázané Jsou cítit nakysle po česneku, který je i v chuti dost zřetelný. Jako by byly přímo určené pro přípravu utopenců. Jsou zde patrné velké kusy špeku, což ale nemusí být na škodu. V konzistenci a chuti je znát, že převládá vepřové. Velmi česnekové Kostelecké uzeniny Špekáčky pro Skautíky Docela dobré a pevné, ale také dost slané. Poměr vepřového a hovězího uvedený dohromady a ve složení je přítomný zvýrazňovač chuti a vůně a barvivo. Obsažený bramborový škrob je v nich cítit ke konci. Dost slané Špekáčky Globus Nevoní po uzení. Chuťově lze poznat, že je v nich více vepřového masa. Špek je v nich najemno rozemletý. Použité koření je pro špekáčky Netypické koření netypické. Múúú Dej to na gril Farmářské špekáčky Konzistence je pěnová a nevoní přirozeně. Na obale výrobce přiznává, že přidává kouřové aroma. Ve špekáčcích cítit škrob. Pěnové Schneider Špekáčky Selection Chuťově nejsou vůbec dobré a je poznat, že v nich je hodně vepřového masa. Na řezu odrazuje kvalita masa, protože jsou zde vidět kližky z hovězího masa. Navíc je v těchto špekáčcích málo špeku. Málo špeku Krahulík Špekáčky Nevoní příjemně ani dobře nechutnají. Jsou hodně řídké, protože jsou vyrobené pouze z vepřového masa, a dokonce je ještě zahušťují. Řídké Vocílka Špekáčky V chuti je sice znát, že tam je více hovězího masa, ale je v něm cítit hodně škrobu. Nevoní příjemně. Škrobové Clever Špekáčky Chuťově ani vůní nenadchly. měkké a špek mají namletý malé kousky. kousky špeku

Pikok Tradiční Špekáčky Velmi chutné, ale je slabě cítit, že je nich vyšší podíl vepřového. Střívko je pevné. Na řezu jsou trochu vidět kližky z hovězího masa. Chutné Ponnath Špekáčky na oheň i na pánev Chutnají podobně jako měkký salám. Jsou na špekáčky moc měkké, až pěnové. Chuťově je poznat, že v nich je pouze vepřové maso. Příliš měkké Také je tu hodně cítit uzené aroma. Prantl Špekáčky Chuťově lepší průměr. Jsou více slané. Mají vyšší podíl hovězího, takže je to znát i v lepší chuti. Více slané K-Classic Špekáčky Velmi chutné a dobře zauzené, tak jak mají být. Na řezu je vidět, že hovězí maso, které tu převažuje, je kvalitní. Lákavě voní a mají správnou konzistenci. Dobře zauzené Foto autor| Foto: Petr Novotný

Špekáčky 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Název Karlova Špekáčky Koruna Špekáčky vázané MKP.cz Kostelecké Špekáčky uzeniny Výrobce/ dodavatel Masokombinát Plzeň Masokombinát Polička uzeniny Kostelecké Špekáčky Cena za 1 kg 85,78 Kč 89,90 Kč 112,25 Kč Cena hmotnost za balení/ 54,90 Kč/640 g 89,90 Kč/1000 g 44,90 Kč/400 g Špekáčky EXTRA vázané Váhala - pro Kostelecké Špekáčky uzeniny Skautíky l ké Špekáčky Globus Řeznictví Globus: Váhala uzeniny Kostelecké Špekáčky hypermarket Zličín 110,15 Kč 147,96 Kč 89 Kč 74,90 Kč/680 g 79,90 Kč/540 g 90,5 Kč/1017 g Farmářské špekáčky Múúú to na gril Dej Špekáčky Krahulík Špekáčky Vocílka Maso uzeniny Krahulík - Masozávod Písek Krahulčí Steinhauser 158,16 Kč 74,88 Kč 124,69 Kč 94,90 Kč/600 g 59,90 Kč/800 g 39,90 Kč/320 g Špekáčky Clever Špekáčky Tradiční Pikok na Špekáčky Ponnath pánev oheň i na Kostelecké uzeniny Steinhauser Řezničtí Ponnath mistři 99,84 Kč 108,16 Kč 146,33 Kč 63,90 Kč/640 g 64,90 Kč/600 g 43,90 Kč/300 g Špekáčky Prantl Špekáčky K-Classic Schneider Špekáčky Selection Prantl Prantl Masokombinát Plzeň 85,16 Kč 93,59 Kč 118,44 Kč 109 Kč/1280 g 59,90/640 g 37,90 Kč/320 Údaje na etiketě Deklarovaný obsah masa 57 % 52 % 50 % Druhy masa 39 18 % % vepřového hovězího, 17 35 % % vepřového hovězího, 40 10 % % vepřového hovězího, Obsahuje škrob/ barvivo/zvýrazňovač ano/ne/ne ano/ne/ne ano/ne/ano: E 621 chuti a vůně

Deklarovaný obsah tuku max. 45 % max. 45 % max. 40 % Deklarovaný podíl soli neuvedeno max. 3,1 % max. 3 % min. 70 % 62 % 60 % poměr hovězího poměr hovězího a neuveden vepřového a neuveden vepřového 43 17 % % vepřového hovězího, ano/ne/ano: E 621 ano/ano: ano: E E 621 120/ ne/ne/ne max. 30 % max. 40 % max. 45 % max. 2,5 % max. 3 % neuvedeno 54 % 55 % 51 % 13 % hovězího, 0 % hovězího, 35 % hovězího, 41 % vepřového 55 % vepřového 16 % vepřového ne/ano: paprikový ano/ano: E150c, extrakt/ne E162, E120/ne ano/ne/ne max. 45 % max. 45 % max. 45 % max. 2,8 % max. 2,8 % max. 2,5 % 50 % 80 % 70 % 10 % hovězího, 26 % hovězího, 0 % hovězího, 40 % vepřového 54 % vepřového 70 % vepřového ano/ne/ano: E 621 ne/ne/ne ne/ne/ne max. 34 % max. 45 % max. 40 % max. 3 % max. 2,5 % neuvedeno 56 % 56 % 70 % 38,5 % hovězího, 38,5 % hovězího, 17 % hovězího, 17,5 % vepřového 17,5 % vepřového 53 % vepřového ano/ne/ne ano/ne/ne ano/ne/ne max. 45 % max. 45 % max. 40 % max. 2,5 % max. 2,5 % max. 2,8 % Výsledky testu laboratoře Eurofi ns (na 100 g výrobku) Obsah masa 63,8 % 63,10 % 73,30 % Tuk 36,8 % 34,40 % 31,30 % Čisté bílkoviny svalové 6,95 % 7,25 % 7,57 % Sůl 2,46 % 1,59 % 2,37 % 73,40 % 70,60 % 67,40 % 25,40 % 29,80 % 36,30 % 7,85 % 7,46 % 7,50 % 2,24 % 2,28 % 1,74 % 65 % 61,20 % 55,20 % 41,30 % 31,90 % 37,20 % 7,21 % 5,25 % 6,50 % 1,63 % 2,36 % 1,83 % 64,30 % 73,20 % 73,50 % 34,30 % 40,70 % 30,50 % 6,63 % 8,31 % 7,62 % 2,25 % 2,04 % 1,81 % 56,30 % 66,20 % 76,50 % 34,80 % 31,90 % 29,20 % 5,88 % 7,13 % 8,74 % 2,07 % 2 % 1,86 %

Hodnocení šéfkuchaře a výrobce uzenin Chuť, vůně, vzhled 5 2 3 5 2 3- 3 4 3- 3 1 5 2- 1 5 HODNOCENÍ POTRAVINOVÉHO SHERLOCKA 3 Laboratoř naměřila více masa, než deklaruje výrobce. Hovězího masa obsahují více. Ve složení je ale škrob, na druhou stranu výrobce nepoužil ani barviva, ani zvýrazňovač chuti a vůně. Obsah masa mají však menší než 70 % a z testovaných špekáčků jsou nejvíce slané. Libového masa mají méně (čím méně čistých svalových bílkovin, tím méně libového), než je průměrné číslo, vypočítané z hodnot všech špekáčků. 2 Obsah masa je podle analýzy vyšší než deklaruje výrobce, ale nedosahuje na ideálních 70 %. Hovězího mají více než vepřového. Obsahují škrob, ale ne barviva a zvýrazňovače chuti a vůně. Mají nejméně soli a jsou více libové. Podle staré normy, ke které se výrobce odkazuje, obsahovaly špekáčky kromě hovězího a vepřového ještě telecí, to ale výrobce na etiketě neuvádí. 3 Podle analýzy mají více masa, než je uvedeno na obale, a to dokonce nad 70 %. Vepřového obsahují ale více než hovězího a kromě škrobu mají ve složení i zvýrazňovač chuti a vůně. Neobsahují však barviva. Slané jsou dost, ale mají více libového masa. Ve složení je zarážející rýžová vláknina, protože, jak je vidět u jiných testovaných špekáčků, jdou vyrobit i bez jejího použití. 3 Obsahují více masa, než deklaruje výrobce, a dokonce i nad 70 %. Neuvádí, v jakém poměru je hovězí a vepřové. Obsahují škrob a zvýrazňovač chuti a vůně, ale jsou bez barviv. Jsou dost slané, ale i libové. Ve složení je uvedená bílkovina živočišného původu, což je nedostatečné. Musí být totiž určeno, o kterou bílkovinu se jedná. Může se zdát, že si tím výrobce pomohl k lepším analytickým výsledkům. 3– Špekáčky obsahují více masa, než je uvedeno na etiketě, a to nad 70 %. Opět se ale nedočtete, v jakém poměru hovězí a vepřové ve špekáčcích je. Kromě škrobu a zvýrazňovače chuti a vůně obsahují i barvivo. Jsou dost slané, ale obsahují více libového masa. 2 Obsah masa je podle laboratoře vyšší, než se dočtete na etiketě, není ale na 70 %. Vepřového obsahují více, ale není v nich škrob, barvivo ani zvýrazňovač chuti a vůně. Obsahují méně soli a více libového masa. 2– Masa mají o 11 % více, než je uvedeno na obale, obsah ale nedosahuje 70 % a převažuje vepřové. Výrobce nepoužívá škrob ani zvýrazňovač chuti a vůně, špekáčky ale dobarvuje, což přiznává na etiketě. Mají méně soli a více libového. Ve složení jsou ale uvedené cukernaté látky, výrobce by však měl napsat, o které jde. 4Masa mají podle laboratoře více, ale ne nad 70 %. Obsahují více vepřového, ve složení nemají zvýrazňovač chuti a vůně, ale jsou hodně dobarvované, a to hned třemi látkami, a obsahují škrob. Mají nejnižší podíl libového masa a jsou dost slané. 3 Sice mají více masa, než je uvedeno na obale, ale z testovaných špekáčků mají nejméně. Hovězího obsahují více. Jsou bez barviv a zvýrazňovače chuti a vůně, ale se škrobem. Jsou méně slané a mají méně libového masa. Ve složení je chybně uvedený poměr hovězího a vepřového masa. Podle evropského nařízení má být hovězího 38,5 % a vepřového 17,5 %. 4 Masa opět mají více než odpovídá deklaraci, ale není nad 70 %. Obsahují škrob a zvýrazňovač chuti a vůně, ale jsou bez barviv. Jsou více slané a mají méně libového. Stejně jako u Špekáčků od Kosteleckých uzenin, i zde uvádí ten samý výrobce ve složení nepochopitelnou složku - rýžovou vlákninu. 2 Jediné špekáčky, u nichž je obsah masa menší než podíl deklarovaný na etiketě, masa ale mají nad 70 %. Hovězího je méně než vepřového. Jsou bez škrobu, barviv a zvýrazňovače chuti a vůně. Obsahují více libového masa.

1Mají více masa (nad 70 %), než uvádí výrobce, ale jsou vyrobené pouze z vepřového masa. Ve složení sice není uvedený škrob, ale je zde zahušťovadlo - amaranth. Neobsahují barviva ani zvýrazňovač chuti a vůně. Jsou méně slané a mají více libového masa. 3– Obsah masa podle laboratoře odpovídá deklaraci, ale je menší než 70 %. Hovězí maso převažuje. Obsahují škrob, ale ne barviva a zvýrazňovač chuti a vůně. Jsou spíše slané a méně libové. Sice se jedná o špekáčky s logem zaručené tradiční speciality, ale s odřenýma ušima splňují požadavek na obsah čistých svalových bílkovin (libového masa). Těch má být podle unijního nařízení min. 6 %. 2Masa mají více, než je uvedeno na etiketě, ale nedosahuje 70% hranice. Hovězího obsahují více než vepřového. Ve složení je škrob, ale ne barviva a zvýrazňovač chuti a vůně. Jsou méně slané, ale obsahují méně libového. 1– Obsahují více masa, než deklarují, a mají dokonce nejvyšší podíl masa ze všech testovaných špekáčků. Hovězího však mají méně než vepřového. Obsahují nejvíce čistých svalových bílkovin, tedy libového. Ve složení je uvedený škrob, ale ne barviva ani zvýrazňovač chutě a vůně. Obsahují méně soli. Foto popis|

Masovější, ale… …a jak špekáčky šmakovaly opečené? 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Laboratorní testy ukázaly, že většina výrobců přidává masa do špekáčků více, než deklaruje na obale. Naměřené podíly měly velké rozpětí od 55,2 % až po 76,5 %. Nejméně jy masa měly špekáčky značky y Vocílka, nejvíce e Schneider. Šéfkuchař Daniel Průša a výrobce uzenin František Němec hodnotili špekáčky i po opečení. Některé z nich, které byly už zastudena dost slané, byly po tepelné úpravě ještě slanější. Jiné odborníkům nechutnaly vůbec. A jak dopadly ty, které chutnaly i studené? Bez špeku to není ono Špekáčky, jak sám název napovídá, nejsou dietní potravinou, takže kromě masa by měly obsahovat i drobné kostky špeku, které v něm mají být nerovnoměrně rozložené a po nakrojení by neměly vypadávat. ypadávat. Hovězí vs. vepřové Vysoký podíl masa není u špekáčků všechno. Jak ukázalo hodnocení šéfkuchaře a výrobce uzenin, v chuti hraje velkou roli i poměr hovězího a vepřového masa. Tam, kde bylo víc hovězího, většinou chutnal lépe. Původně se tradiční špekáčky vyráběly špek běly z větší části z Bez sóji s limitem soli minulosti se jako náhražka do špekáčků dávala sója, podle výsledků laboratoře ji ale nikdo z výrobců do špekáčků nepřidává. Ve slanosti se všechny špekáčky vešly do 2,5 %. Kolik libového? Zatímco evropské nařízení předepisuje, kolik libového (čistých svalových bílkovin) ve špekáčcích má minimálně být, špekáčková vyhláška nic takového nepožaduje. Téměř všechny špekáčky by minimální hranici 6 % splnily. Jeden, nositel žlutomodrého loga Prantl, požadavek splňuje s odřenýma ušima. Nejméně libového masa měly špekáčky Krahulík. Jen nad uhlíky! „Špekáčky by se neměly nikdy opékat v přímém ohni, pouze v proudu horkého vzduchu, který z ohniště stoupá vzhůru. Ačkoli tento proces poměrně zdlouhavý, jej. Špekáček se musí rovnoměrně propéct ze všech stran a to na povrchu i uprostřed,“ radí marketingová manažerka značky Schneider Lucie Králová.

Karlova Koruna Špekáčky Voní sice lákavě, ale nechutnají. Připomínají zauzený polystyrén. Hodně měkké a dost slané. Hodně měkké MKP.cz Špekáčky vázané Voní příjemně i chutnají. Ale je v nich znát přídavek škrobu. Dobré Kostelecké uzeniny Špekáčky Nedobré. Působí jako levnější varianta špekáčků. Nedobré Váhala Špekáčky EXTRA - vázané Vůbec nechutnají. Hodně tučné a blátovité, připomínají sekanou. Ani střívko není dobré. Tučné a blátivé Kostelecké uzeniny Špekáčky pro Skautíky Byly hodně slané, mnohem více než zastudena. Ještě víc slané Špekáčky Globus Dost měkké. Chuťově nijak neoslovily. Měkké Múúú Dej to na gril Farmářské špekáčky I po opečení je vidět, že jsou hodně napěněné. pečení Tuk se zcela rozpustil, protože byl dost najemno. Chuťově nenadchly. no. Napěněné Clever Špekáčky Po rozříznutí z nich vyteklo hodně vody. Chutnaly o trochu lépe než zastudena. Chutnější Pikok Tradiční Špekáčky Moc dobré. Příjemná vůně. Dobré Krahulík Špekáčky Vypadají jako drůbeží špekáčky. Je poznat, že byly dobarvované, protože po tepelné úpravě barvivo vybledlo. Mdlé Vocílka Špekáčky Tuhá konzistence, ale ne díky masu, ale proto, že jsou zahuštěné. Průměr. Tuhé Ponnath Špekáčky na oheň i na pánev Ze špekáčků vyteklo hodně vody, když se naříznuly. Oproti jiným byly světlé, což je dáno tím, že tam je jen vepřové. Světlé Prantl Špekáčky Velmi slané, měkké až blátovité. Ještě víc slané K-Classic Špekáčky I po opečení chutnají nejvíce. Takhle by měly špekáčky správně chutnat. Nejchutnější Schneider Špekáčky Selection Nejsou dobré ani po opečení. Nedobré Foto popis|

Brněnský deník Bývalá jatka: prasata a krávy nahradila sůl Brněnský deník str. 2 Brněnské léto VERONIKA GECOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

4.8.2015

zpět Pyšní se víc než stoletou tradicí a bohatou historií. Poráželi tu prasata, později zde lidé zažili dokonce i holokaust. Teď je továrna plná soli Brno – Významná architektonická památka, důležité centrum masného průmyslu minulého století, ale i pietní místo romského holokaustu. Taková je historie bývalých městských jatek v Masné ulici v Brně, kterým se věnuje další díl letního seriálu Deníku Rovnost Zchátralé továrny. Areál za jeho největší slávy i postupný převod do majetku Brněnských komunikací zažil Jindřich Tesař, který tam dnes působí na pozici vedoucího oddělení správy budov. V areálu pracuje od roku 1977. „Učili se tu s masem pracovat i studenti. Měli jsme vlastní zdravotní středisko, konzervárnu, tržnici, později i masokombinát. Sídlila tu městská veterinární správa. Byly tu stáje vepřů i hovězího dobytka, který jsme poráželi,“ shrnul Tesař. Jatka měla i vlastní železniční vlečku. V devadesátých letech byla činnost masného průmyslu v Brně po neúspěšné privatizaci zastavená. Po několika letech chátrání areál přešel do rukou městské společnosti Brněnské komunikace. V roce 1998 začala společnost postupně budovy opravovat. „Haly původních stájí, porážek a chladíren jsme přestavěli na skladové haly posypového materiálu, tedy soli, písku a drti pro zimní údržbu silnic,“ zavzpomínal provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák. Ředitelství komunikací dnes stále sídlí v Renneské třídě. Další budovy v areálu Brněnským komunikacím posloužily pro parkování aut zimní i letní údržby. S pomocí magistrátu každý rok opraví alespoň jednu budovu. „Není to ale jednoduché. I kvůli tomu, že jsou některé budovy památkově chráněné, vyjde taková oprava na několik milionů,“ doplnil Tesař. Jako Vaňkovka

Památkáři chrání hlavní budovu a několik dalších objektů. „Je to průmyslová architektura, pro Brno jedinečná. Jakékoli úpravy v tomto místě podléhají správnímu řízení, které řídí magistrát. Myslím ale, že to v takových případech není otázka ceny. Podobný příklad je brněnská Vaňkovka. Sice má už jinou funkci než dřív, ale zachoval se tam původní kus historie a pro Brno má tak stále velkou hodnotu,“ komentoval ředitel brněnské pobočky národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Některé cihly se tak například kvůli památkářům musely při opravách dovážet až z Anglie. Které budovy jsou opravené, jde poznat z jejich barvy. Světlejší mají novou fasádu, tmavší na sobě stále ještě nesou špínu. Kromě fasády jsou zbývající části budov většinou původní. I z těchto důvodů se specifické architektuře budov bývalých jatek věnoval v databázi Industriální topografie architekt Lukáš Beran. „Jde o německý projekt, se stylem ostatních brněnských staveb má společného málo. Budovy tvoří červenobílé zdivo a oblouková okna. Tehdy to bylo pro průmyslové budovy běžné,“ konstatoval. Skutečnou hodnotu areálu ale Beran spatřuje v jeho technickém provedení. „Je to prostě typická fabrika. Technicky uspořádaná pro složitý provoz. Podobná jatka byla dřív třeba v Berlíně,“ dodal Beran. Návrh budov vytvořil v roce 1896 přední evropský odborník, berlínský stavební rada Georg Osthoff. Místo má hodnotu i pro Muzeum romské kultury v Brně. Pietní. „Je pro nás spojené s romským holokaustem. Sedmého března roku 1943 totiž odsud nacisté vypravili transport tisícovky brněnských Romů. Zahynulo jich tam devadesát procent,“ připomněl mluvčí muzea Radek Žák. Pietní místo V areálu dokonce před patnácti lety vzniklo pietní místo k uctění památky Romů. „Kvůli zbourání budovy jej však odstranili a teď se nachází právě v Muzeu romské kultury,“ doplnil. Tam se také začátkem března už víc než deset let koná pietní vzpomínka na romský holokaust. Dnes je v areálu dvacet objektů, pro lidi jsou ale nepřístupné. V jedné z budov například sídlí parní pivovar Hauskrecht. Brněnské komunikace všechny budovy využívají. „Pokud by došlo k přesunu hlavního nádraží, jednu bychom možná museli rozříznout, vedla by tudy železniční trať,“ dodává Tesař. Bývalá městská jatka jsou na východní straně ohraničená řekou Svitavou, pomyslnou severní hranici tvoří ulice s příznačným jménem Porážka, ulice Masná uzavírá areál ze západu a vlaková vlečka ohraničuje areál z jihu. Místo je tak svým způsobem periferií i dnes, a to přesto, že je centrum Brna na dohled. Blízký vztah mají k areálu i Brňané. Jako třeba Michal Hemala. „Představoval pro mne vždy jakési temné zákoutí. Kvůli jatkám, i kvůli válečné historii. Je dobře, že se o budovy starají alespoň Brněnské komunikace a nenechají je úplně chátrat, jako třeba Vlněnu nebo Mosilanu,“ dodal. Fotogalerie na http://www.rovnost.cz *** tradice bývalých jatek v Brně Počátky bývalých městských jatek v dnešní Masné ulici sahají až do konce devatenáctého století. Areál byl funkční téměř sto let. Po celou dobu se zde porážela prasata a hovězí dobytek. Později se zde dokonce začaly vyrábět všechny typy masných výrobků. V devadesátých letech však musela být po neúspěšné privatizaci činnost masného průmyslu v Brně zastavená. Poté areál přešel do vlastnictví městské společnosti Brněnské komunikace. Ta chátrající budovy postupně opravuje. Dnes v areálu uskladňuje posypovou sůl, je tam také parkoviště pro auta zimní a letní údržby. salámy a paštiky pro celé město Játrové paštiky, šunky, jelita, jitrnice, salámy či klobásy. V době největší slávy v areálu bývalých městských jatek zvířata pracovníci poráželi a na jednom místě z z masa poté vyráběli další produkty. Nejdřív dobytek a prasata shromažďovali ve výběhu, ta pak prošla uličkou až na porážku. Za den se v areálu porazilo až 1200 prasat a 350 kusů hovězího dobytka. Součástí jatek byla také takzvaná tržnice masa a burza, kam si významní obchodníci chodili vybírat, jaké druhy naporcovaného masa si s sebou odvezou. Mělo se zato, že městská jatka dokážou zásobit celé Brno. Pracovalo tam 1200 lidí, součástí areálu bylo i zdravotní středisko. Vlastní výroba skončila v roce 1994. Foto popis| TEMNÁ MINULOST. Za druhé světové války z areálu odjížděly vlaky s tisícovkou

brněnských Romů. V jatkách je nacisté ostříhali a vzali jim doklady či osobní věci. Foto autor| Foto: Deník/ Ludmila Korešová Foto popis| TYPICKÝ OBLOUK. Červenobílé zdivo a oblouková okna. Takovým stylem se vyznačují současné i starší budovy areálu bývalých městských jatek v Brně. Foto autor| Foto: Deník/ Ludmila Korešová Foto popis| MASNÝ GIGANT. Nejdřív se od začátku dvacátého století v brněnských jatkách porážela prasata a býci. Později se zde také vyráběly salámy, šunky či třeba jitrnice. Foto autor| Foto: Deník/ Ludmila Korešová Foto popis| SOLNÁ HALA. Jedna z místností po opravách. Dnes je zásobárnou soli. Foto autor| Foto: Deník/ Ludmila Korešová Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Brněnské léto; 02 Publikováno| Vyškovský deník; Vyškovské léto; 02 Publikováno| Břeclavský deník; Břeclavské léto; 02 Publikováno| Blanenský deník; Blanenské léto; 02 Publikováno| Hodonínský deník; Hodonínské léto; 02 Publikováno| Znojemský deník; Znojemské léto; 02 - 2 ID| 30104e9f-a78e-4aed-8f0a-ae569764dbe0

byznys.ihned.cz Česká vlaječka potraviny prodává. Desítky různých značení ale způsobují chaos 30.7.2015

byznys.ihned.cz str. 0 HN.IHNED.CZ Lucie Hrdličková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Ministerstvo zemědělství nabízí výrobcům zažádat si o značení Česká potravina, které má garantovat původ. Česká potravina je podle definice ministerstva taková, která má od 75 do 100 procent českých surovin a zpracovala se v Česku. Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, například Poláci používají u všech svých výrobků jednotnou vlaječku. Tuzemští výrobci potravin dostanou možnost sáhnout po dalším "štemplu", který jejich výrobku přiřkne český původ. Cejchovat produkty českou vlajkou, která má pomoct spotřebiteli se lépe orientovat, bude nově přímo ministerstvo zemědělství. To dosud dohlíželo na značení Klasa a Regionální potravina. Jaký to bude mít efekt, je sporné. Resort ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v úterý představil nové logo a potravinovou certifikaci "Česká potravina". Člověk v obchodě podle něj má poznat, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů a české dílny. Ministerstvo zároveň stanovilo definici české potraviny a chce zakázat používání české "trikolory" či mapy u výrobků, jež definici nesplňují. Stejný lančmít je v Německu kvalitnější a levnější než v Česku. Změnu si budou muset Češi vybojovat - čtěte ZDE Na trhu nicméně zůstávají desítky jiných certifikátů a značení původu, kterými se pyšní tisíce potravin a které nejsou v režii ministerstva. Uděluje je Evropská komise či Potravinářská komora a mají jinou vypovídající hodnotu než "Jurečkova vlaječka". Hovoří třeba o tom, že výrobek nese regionální recepturu, což už nemusí garantovat české složení

surovin. Pro spotřebitele tak zůstává situace nepřehledná. Výčet z regálu Klasa Uděluje se od roku 2003, loni ji stát podpořil 200 miliony korun. Značka se dává na tři roky. Výrobek se musí alespoň v jednom znaku výrazně kvalitativně odlišovat od jiných běžných výrobků. Klasu může dostat i zahraniční produkt, což se ale dosud nestalo. Český výrobek Značku uděluje Potravinářská komora ČR a je zpoplatněná. Cena se liší podle velikosti firmy a počtu označených výrobků. Za rok jejího užívání na neomezený počet výrobků platí firmy s více než 250 zaměstnanci 100 tisíc korun. Česká potravina Novinka ministerstva zemědělství symbolizovaná českou vlaječkou. Dosáhnou na ni mléčné a masné výrobky, které jsou stoprocentně z českých surovin a vyrobili je v Česku. Dále potom zpracované potraviny, u nichž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z Česka. "Podobné iniciativy jsou potřeba. Měli bychom lidem říkat, že když nebudeme jíst česky, neuživíme zaměstnance v českých fabrikách a zavřeme je," říká například Simona Sokolová, členka představenstva Agrofertu, která řídí mimo jiné mlékárnu. "Chtělo by to ale sjednotit do jednoho, lidé se mohou cítit zmateni," dodává. "Přispívá to spíš k větší byrokracii, výrobcům tolik certifikací výrazně neslouží," domnívá se Tomáš Němec, jednatel Němcovy selské mlékárny ze středočeských Radonic. Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, třeba Poláci používají u svých výrobků jednotnou vlaječku. Rakušané mají tři základní certifikace původu potraviny a dál rozlišují bio a organické jídlo. Okolní státy podporují značeními hlavně regionální produkty. Český nesoulad je i v tom, že za některé označení si může výrobce připlatit, což je třeba případ těch, které uděluje Potravinářská komora. "Výtěžek jde na společné marketingové účely," říká mluvčí komory Dana Večeřová. Jiné certifikace se odvíjejí primárně od rozborů a laboratorních zkoušek. A třeba ministerstvo zemědělství je naopak finančně podporuje až v řádech stamilionů během jednoho roku. Podle obchodníků i některých výrobců má "české cejchování" výrazný obchodní efekt. "U výrobků, které začaly používat značení regionální potravina, se zvedly prodeje o čtvrtinu," tvrdí Večeřová. "Poptávka po českých a regionálních produktech stále stoupá," potvrzuje mluvčí supermarketů Albert Dagmar Krausová. Česká firma dodává domácí jídlo i do pouště Dakaru. Ohřeje se samo a vydrží tři roky - čtěte ZDE

V Česku je nejvíc známá značka Klasa, kterou uděluje už více než deset let Státní zemědělský a intervenční fond a spadají pod ni tisíce produktů. Mezi výrobci se říká, že značka Klasa pomáhá především při získávání dotací z EU. Nové logo označení Česká potravina Autor: Ministerstvo zemědělství

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64394030-ceska-v...tky-ruznych-znaceni-ale-zpusobuji-chaos

V Česku klesla produkce masa, především vepřového. Ve druhém čtvrtletí naopak stoupl nákup mléka 30.7.2015

byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, jmi Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Loni po 11 letech propadu vzrostla výroba masa. Letos se ale ve druhém čtvrtletí opět vrátila k poklesu, snížila se o 0,7 procenta. Pokles způsobil především propad produkce vepřového masa. Produkce se prudce snížila i u skopového a kozího masa, to se ale v Česku produkuje v relativně malém množství. Tuzemské mlékárny naopak nakoupily meziročně o 4,7 procenta více mléka, jeho cena u producentů ale klesla o 16 procent. Produkce masa v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, nákup mléka naopak o 4,7 procenta stoupl. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Ceny zemědělských výrobců proti loňsku většinou klesly, pouze u jatečného skotu byly vyšší. U mléka a jatečných prasat se ceny propadly o více než desetinu. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. "Propad je poměrně kritický pro chov prasat, ale musím říct, že problémy jsou v celé Evropě," řekl ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Podle něj jde hlavně o důsledky ruského embarga, kvůli kterému se nemůže maso dovážet na Východ." Do Ruska mířilo každoročně 800 až 900 tisíc tun," dodal. Loni výroba masa za celý rok vzrostla po 11 letech poklesu o 0,8 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku také stoupla, a to o 1,1 procenta. Na nynějším obratu k poklesu na 113 701 tun se podepsal hlavně propad produkce vepřového, která se ve druhém čtvrtletí meziročně snížila o 4,4 procenta na 57 959 tun. Výroba hovězího a telecího naopak stoupla o 3,5 procenta na 16 738 tun a produkce drůbežího vzrostla o 3,6 procenta na 38 960 tun. ČNB za obranu české měny utratila již patnáct miliard korun, spočítala ING Banka - čtěte ZDE Výrazný pokles proti loňsku zaznamenala výroba skopového a kozího masa, a to o téměř polovinu. Produkce tohoto masa je ale výrazně nižší než u ostatních kategorií. Ve čtvrtletí činila produkce skopového a kozího 33 tun. Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů zhruba 627,95 milionu litrů mléka, což bylo meziročně o 4,7 procenta více. Ceny zemědělských výrobců mléka ale meziročně klesly o 16,6 procenta. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q, pod kterou spadá většina produkce, za průměrnou cenu

8,15 koruny za litr. Počet obyvatel klesl, zemřelo více lidí, než se narodilo. Nepomohli ani přistěhovalci - čtěte ZDE Propad cen mléka se nyní řeší na národní i evropské úrovni. Například Agrární komora ČR uvedla, že zvažuje kroky proti obchodním řetězcům, které prý dostatečně nereflektují situaci na trhu a tlačí na snižování výkupní ceny. Výrobci tak podle vyjádření zemědělského svazu prodávají své produkty pod nákladovou cenou. Na vině je také ruské embargo, ale i zrušení mléčných kvót. V září by měla jednat o propadech cen rada zemědělských ministrů EU. Státy V4 požadují zvýšení intervenčních cen při nákupu mléka a mléčných výrobků či podporu exportu do třetích zemí. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Ceny zemědělských výrobců se snížily také u některých jatečných zvířat. U jatečných kuřat meziročně klesly o 0,2 procenta a jatečných prasat o 12,6 procenta. Cena jatečných kuřat v první třídě jakosti byla 23,70 koruny za kilo živé hmotnosti a u prasat 28,69 koruny za kilo živého zvířete a 36,87 koruny za kilo jatečné hmotnosti. Zvýšily se naopak ceny u jatečného skotu, a to o tři procenta. Průměrná cena jatečných býků byla 47,45 koruny za kilo živého zvířete a 86,36 koruny u poraženého a zpracovaného zvířete. Chováno bylo v České republice na začátku druhého čtvrtletí podle statistiků zhruba 1,41 milionu kusů skotu, meziročně o 2,4 procenta více. Také u drůbeže počty oproti loňsku vzrostly, a to o 4,9 procenta na 22,51 milionu kusů. Stavy prasat se naopak snížily o 3,6 procenta na 1,56 milionu kusů. Správa státních hmotných rezerv chystá stádo "pro případ nouze". Bude v něm 1500 kusů skotu čtěte ZDE Bilance zahraničního obchodu s živými zvířaty byla podle předběžných výsledků za období od března do května pro Česko kladná, převažoval tedy vývoz do ciziny nad dovozem. U skotu činila bilance 15 573 tun, u prasat 5934 tun a u drůbeže 9955 tun. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky také vývoz převyšoval dovoz - o 197 362 tun. Naproti tomu u masa vykázal zahraniční obchod zápornou bilanci - minus 4101 tun u hovězího, minus 54 230 tun u vepřového a minus 78 795 tun u drůbežího. Schodek se podle statistiků u všech tří druhů masa prohloubil.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-64396450-v-c...hem-ctvrtleti-naopak-stoupl-nakup-mleka

ČRo Plus Na kvalitu stravy si dlouhodobě stěžují profesionální vojáci české armády 3.8.2015

ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Michal MALÝ, moderátor -------------------Nekvalitní konzervy s minimem masa a plné kuřecího separátu. Tak vypadá polní strava stovek českých vojáků. Na kvalitu si dlouhodobě stěžují. Odmítají konzervy jíst a raději si vozí jídlo z domu. Posloucháte pořad Zaostřeno, kterým vás dnes provází Michal Malý. Podle vojáků se některé konzervy jíst ani nedají. Ty, které má Český rozhlas přímo k dispozici, obsahují méně masa, než konzervy pro psy. Profesionálním vojákům se nelíbí, že na nich armáda tímto způsobem šetří. Po našem upozornění se problémem začal zabývat generální štáb. A nutriční specialisté, ti jen nechápavě kroutí hlavou. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka

-------------------Kalorickou hodnotu to nějakou splňuje, ale co se týče výživového hlediska, tak tam se nedá mluvit o výživě, protože to nesplňuje vůbec nic. Michal MALÝ, moderátor -------------------Takto hodnotí konzervy, které jsme dostali přímo od vojáků, nezávislá nutriční specialistka Gabriela Tomanová. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Složení těchto konzerv je velmi alarmující. Třeba guláš, kteří naši vojáci dostávají, tak aby byl složen z drůbežího strojově odděleného masa, tedy z kůží a ze zbytků, je pro mě hrozné. Pak aby byla čočka s klobásou složená ze sóji, drůbežího strojově odděleného masa a nějakých kůží, to taky nepřipadá v úvahu. Ten voják z toho nemůže prostě vyžít. Dlouhodobě v žádném případě. Jednorázově možná. Michal MALÝ, redaktor -------------------U některých konzerv jsou podle Gabriely Tomanové alarmující také dávky soli. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Například ten guláš splňuje denní doporučenou dávku soli v jedné konzervě. Což by znamenalo, že ten voják už by v žádném případě neměl jíst pečivo, které obsahuje sůl a zbytek potravin se solí. Michal MALÝ, redaktor -------------------To znamená, že je to pro ně hodně limitující. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Ano. Michal MALÝ, redaktor -------------------Oni sní jednu konzervu a tím pádem už by nemohli vůbec nic. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Přesně tak. Už by nesměli vůbec nic. Michal MALÝ, redaktor -------------------O poměrech, které panují kolem polního stravování v české armádě, se rozhodl promluvit jeden z vojáků. Kvůli obavám z možného postihu si ale přál zůstat v utajení. osoba -------------------Takže jíte de facto jako obarvený sádlo, který vůbec nijak nechutná, nebo když se to dá na voheň a vohřeje se to, tak to by usmrtilo i medvěda, kterej leze vedle vás. Takže jako není to dobrý, no. Michal MALÝ, redaktor -------------------Tento voják nemluví pouze sám za sebe, ale i za další své kolegy, kteří se na nás obrátili s prosbou o pomoc. A kteří nejsou s jídlem na svých útvarech spokojeni. osoba --------------------

Budu jako stručnej, bude to asi kolem dvě stě padesáti lidí z pěti set. Michal MALÝ, redaktor -------------------Ale vy všichni tak jste, řekněme, během cvičení na těchto konzervách přímo závislí? Nemáte možnost jiného stravování? osoba -------------------No, je to spíš z řad jako kluků, co cvičijou v poli a dělaj zelenou taktiku a neseděj v kanceláři, no. Michal MALÝ, redaktor -------------------Vše už podle tohoto profesionálního vojáka dospělo tak daleko, a vojáci jsou z toho natolik znechuceni, že si raději vozí z domu jídlo vlastní. Agentura logistiky, která má stravování v armádě na starost, však o ničem nevěděla. Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Bohužel do této doby jsem tuto informaci nezaznamenal, nedostal, neobdržel, takže jsem to nemohl řešit. Michal MALÝ, redaktor -------------------Říká vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení podplukovník Anton Maják. Jednotlivé útvary si totiž konzervy nakupovaly samy. osoba -------------------Hlášení pro zaměstnance, prosím ... Michal MALÝ, redaktor -------------------Teď jsem v jednom ze supermarketů, kde shodou okolností prodávají stejné konzervy, jaké fasují čeští vojáci. V levé ruce držím konzervu pro vojáky, která obsahuje zhruba padesát procent masa. No, a v pravé ruce mám konzervu pro psy, kterou tu také prodávají. A když se podívám dozadu na přiložený štítek, tak tady čtu, že konzerva pro psy obsahuje více než sedmdesát procent vepřového masa. To je o dvacet procent více, než dostávají vojáci. osoba -------------------Tady v těch se může cena lišit, můžou bejt levnější, jo. osoba -------------------Zkoušel jsem to dát do jednoho nejmenovaného útulku pro pejsky a paní mi naznačila, že tohle prostě by ublížilo i těm psům. Paní se na mě dívala, jako jestli si dělám srandu. Takže radši to odmítla, ať to někam zakopu, no. Michal MALÝ, redaktor -------------------Zkoušeli jste si stěžovat svým velitelům? Popřípadě pokud ano, tak jaká byla reakce? osoba -------------------Zkoušeli, ale je to pořád stejný, no. Jako oni asi s tím nic neudělají, nevím, jestli se bojí to poslat výš, protože je taková situace teďka, jaká je v armádě, že to je takový špatný, no, s tím managementem. Protože každej de facto jako jede na sebe, každej si nikde nechce udělat zlo. A je to asi o tom strachu, no.

Michal MALÝ, redaktor -------------------Nutriční specialistka Gabriela Tomanová ještě vysvětluje, co přesně se skrývá například za názvem drůbeží maso strojově oddělené. A jak je možné, že se toto maso dostane do konzervy vepřové. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Jsou to zbytky vlastně kuřecího masa po oddělení. Jsou to kůže kuřecí a zbytky z těch koster. Nechápu vůbec, proč to zařazují, já bych to tam sama nezařadila. Ale jak je známo, tak oni to obchází, a to obchází vyhlášku, protože máme vepřové maso ve vlastní šťávě, které musí plnit sedmdesát procent masa. Pokud ovšem napíšeme vepřové maso, například jihočeské, tak už nemusíme plnit sedmdesát procent masa. A můžeme tam dát třeba padesát procent masa, plus strojově oddělené maso. Michal MALÝ, redaktor -------------------A to je právě jedna z věcí, která vojákům nejvíce vadí. osoba -------------------Člověku to do těla nic nedá, když má někde lítat celej den po výcviku. A je to, je to špatný, no, kdo by to chtěl jíst jako, no. I v civilu. No, je to všude stejný. Protože vystřídal jsem vlastně několik praporů, a je to nämlich to samý, no. Prostě ty výběrový řízení asi nefungují, tak jak by měly, takže to jídlo je takový, jaký je, no. Michal MALÝ, redaktor -------------------Já jsem se rozhodl dnes tu ty vojenské konzervy otestovat. A to přímo s velitelem pěší roty aktivních záloh na Vysočině. Karel Hanák pohotově vytáhl z kapsy vojenský nůž. No, a jal se tedy řezání chleba. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Zřejmě čerstvej. Michal MALÝ, redaktor -------------------Ano, čerstvě koupený. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Tak, dva krajíce nám asi stačí pro začátek. Michal MALÝ, redaktor -------------------Určitě. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Tak. Michal MALÝ, redaktor -------------------A já jsem dovezl tu profesionální vojáky nejvíce kritizovanou konzervu. A to je Brävčové maso. Pro všechny případy, teď se dívám, že to tu je napsáno i v češtině "Vepřové maso jihočeské". Pokud by někdo neuměl slovensky, když otočíme. No, a potom tu máme jednu neoznačenou konzervu, je tam vyražený nápis jenom LD, nebo zkratka LD, tak to bude pravděpodobně asi lanšmít. To je to typické KD zelené.

Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------To je to typické KD. No, jsem zvědavej, v jaký podobě otevřeme teďka tu konzervu, protože ta lanšmít je taky docela nepoživatelnej. Ale uvidíme. Michal MALÝ, redaktor -------------------Dobře. Tak čím začneme? Začneme tou vepřovkou? Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Můžeme. Michal MALÝ, redaktor -------------------Vidím, že vlastně je tu, nemusíme mít ani otevírák, na konzervy, je to takové to klasické, tak, odloupneme, taková ta klasická úchytka. No, když se podíváme na obsah. Tak na první pohled vidím hodně rosolu. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Samozřejmě je tady hodně rosolu, tuk skoro žádnej. Takže to spíš plave ve vodě. A ještě se podíváme na strukturu. Tak tady skrojíme plátek, aby se nám ukázalo, tak vidíte to, že to je teda jakási mletá hmota, včetně kůží a různejch věcí. No, jako nepůsobí to vůbec nějak lahodně, že by se člověk do toho s chutí zakousl. Michal MALÝ, redaktor -------------------Vepřové maso tam prakticky nevidíme žádné. Já spíš vidím jakousi směs, jak říkáte, kůží a nějaké narůžovělé pasty. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Hm, je to jakýsi, já nevím, mletej produkt, je to nějaká šlehaná pěna, nebo co to je. Vidíte, že to ani nedrží pohromadě, že tam určitě žádný kousky masa nejsou. No, nic moc. Michal MALÝ, redaktor -------------------Tak co, riskneme to, zkusíme to namazat na chleba? Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Na vlastní nebezpečí. Tak tady zkusíme kousek. Tak vidíte, že konzistence je paštiková, takže s masem to asi nebude mít nic společnýho. Ještě dáme kousek. Podle mě, kdyby to bylo i nějaký maso, tak by to určitě nešlo natírat jako paštika. Můžeme ochutnat. Takže ... Michal MALÝ, redaktor -------------------Tak kdo první? Společně možná. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Společně. Michal MALÝ, redaktor -------------------Dobrou chuť.

Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Dobrou chuť. Michal MALÝ, redaktor -------------------No, měl jste pravdu, chutná to spíš jako paštika. Připomíná mně to víc než nějaké vepřové maso, tak mně to připomíná paštiku. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Je to jakási přesolená hmota. Dokonce tady vidím kmín. S podivem. Ale dokážu si představit, že si to dám jakoby k svačině. Ale nedokážu si představit, že bych na tom měl třeba týden, s tím týden trávit v poli. To teda určitě ne. Myslím si, že žaludeční potíže by se dostavily velice rychle. Michal MALÝ, redaktor -------------------Karel Hanák, velitel pěší roty aktivních záloh Jana Kubiše. Vyzkoušíme ještě ten lanšmít? Zapijeme douškem vody. Podíváme se, co je uvnitř za překvapení. Takže zase kruhovým očkem otevřeme. No, tak opět vidíme spíš paštiku, než, než lanšmít. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Máme tady paštiku, ale jemnější konzistence, než to maso. Takže zase zakrojíme pláteček, abysme viděli nějakou strukturu. Tak tady se jedná o naprostou masovou bublaninu. Jo, vidíte to, že to vypadá opravdu jak ztuhlá paštika. Určitě by se to nedalo vosmahnout, nebo něco podobnýho, nějak tepelně upravit. Michal MALÝ, redaktor -------------------Zase spíš jenom namazat na chleba. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------Přesně tak. Radši bych to neriskoval a všechno za studena. Tak si můžeme dát taky na kousek chleba, ať vidíme, co to s námi udělá. Michal MALÝ, redaktor -------------------No, to možná uvidíme později, co to s námi udělá. Karel HANÁK, velitel pěší roty aktivních záloh na Vysočině -------------------To si můžeme dát když tak odpoledne ještě vědět po telefonu, jak jsme každej dopadl. Michal MALÝ, redaktor -------------------Z konzumace konzerv nám nakonec nic nebylo. Zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský však připouští, že to není poprvé, co si vojáci na kvalitu jídla stěžovali. František MALENÍNSKÝ, zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR -------------------V roce 2012 byla stížnost tady na ty konzervy. A my jsme tam provedli naši kontrolu, protože náš veterinární ústav z Hlučína dělá dozor. Provedli jsme kontrolu těchto konzerv a nezjistili jsme žádný závady. osoba -------------------Kupovalo se jiný druh konzerv. Kvalitnější, lepší, určitě asi o hodně hodnotnější. Ale trvalo to fakt

jenom po nějakou určitou dobu, kdy byla ta generální složka na tom, na té kontrole, no. Složka odjela, ti si udělali asi fajfku, že je tam vše v pořádku, a pak zase nanovo. Takže jsme měli de facto na pár týdnů hody, a ... Michal MALÝ, redaktor -------------------A takto vzpomíná na zmiňovanou kontrolu zástupce profesionálních vojáků, kteří se obrátili na Český rozhlas. Armáda teď začala znovu celou věc prošetřovat. Ale z toho, co víme, se opět zaměřují jen na průvodní papíry. Schválení veterinářem a zdravotní nezávadnost. Jenže vojáci neříkají, že jsou konzervy zdravotně závadné. Vadí jim jejich složení, a to, že na nich armáda šetří. Posloucháte pořad Zaostřeno. Nutriční specialistka Gabriela Tomanová našla několik bakalářských a magisterských prací, ve kterých se studenti stravováním v české armádě zabývali. Jejich součástí byli i průzkumy. Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Práce nedopadly dobře. Vojákům bylo zjištěno, zjištěna nekvalitní strava, nedostačující strava. A hlavně jim tam bylo zjištěno nedostatek bílkovin, což si myslím, že pro vojáka je jedno z nejdůležitějších. Byly tam i mnohdy překročené tuky v té stravě. Michal MALÝ, moderátor -------------------To znamená, že z těchto prací vyplývá, že naši vojáci jsou v armádě dlouhodobě nespokojeni se stravou? Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------Nedivila bych se tomu, měli by být nespokojeni. Protože ta strava opravdu kvalitní, co je jim podávaná, tak není. Michal MALÝ, moderátor -------------------Co osobně vy byste jako nutriční specialistka, co byste doporučila naší armádě? Jak by měla připravovat jídlo pro naše vojáky? Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------No, měla by podle mě aspoň nakupovat konzervy podle vyhlášky a plnit minimálně těch sedmdesát procent masa. Pro ně, aby to bylo pro ně zcela výživné. Pak bych doporučila například třeba sušené maso jim zařadit do balíčku. Nebo nějaké proteiny bych jim zařadila, nějaké doplňky, které využívají například v Americe. Američtí vojáci je dostávají. A jsou na tom rozhodně kvalitněji, než naši vojáci se separáty. Michal MALÝ, moderátor -------------------Jak to konkrétně funguje v té Americe? Tam vím, že oni tomu věnují poměrně velkou pozornost, tomu stravování nebo vůbec, jaké jsou zkušenosti z té americké armády? Gabriela TOMANOVÁ, nezávislá nutriční specialistka -------------------V Americe mají tu výhodu, že každý rok jim přepočítávají jejich kalorické potřeby. A podle toho každý rok upravují i ty dávky. Jo, takže ty balíčky jsou nově, nové, lepší, kvalitnější. A určitě jim lépe vyhovují. U nás v republice si myslím, že se to neděje. Michal MALÝ, moderátor -------------------Útvary konzervy pro vojáky nakupují samostatně z komerční sítě. Ale v nízké kvalitě. Přitom stejní výrobci zpravidla nabízejí identické produkty i ve vyšších kvalitách. Například vepřové a hovězí konzervy s obsahem sedmdesát procent, nebo dokonce devadesát procent masa. Bez kuřecích

separátů a sóji. Armáda přesto nakupuje ty s padesáti procenty masa. Kdo za to na jednotlivých útvarech zodpovídá? To už je otázka na podplukovníka Antona Majáka z agentury logistiky, která má stravování v české armádě na starost. Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Kontrolní mechanismus je ze strany armády, ale rozhodnutí, jaké konzervy si nakoupí, je opravdu na útvaru. Michal MALÝ, moderátor -------------------Existuje něco nad tím útvarem, nebo někdo nad tím útvarem, kdo by mohl ovlivnit, jak ten útvar se k tomu postaví a jak se rozhodne? Můžete to ovlivnit vy třeba? Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Můžu to ovlivnit, pokud vím, že ten útvar tyhle ty konzervované dávky nakoupil. Můžu k tomu přistoupit, že by ty konzervované dávky se poskytly Ústřednímu vojenskému veterinárnímu ústavu v Hlučíně, který by zhodnotil, zda ty konzervované dávky jsou vhodné. V případě, že by nebyly vhodné, tak se ty konzervované dávky dají buď vrátit dodavateli, na základě toho vrátí peníze, anebo se vymění za jiný druh konzerv, které budou odpovídat. A to samé si může vyžádat sám útvar. V případě, že ty stížnosti od vojáků má, tak měl přistoupit k tomu, aby ty konzervované dávky dal vyšetřit a řešil tenhle ten problém. Michal MALÝ, moderátor -------------------No, ono jde o to, jestli to ten útvar nechce, lidově řečeno, tak trochu ututlat. Protože podle mých informací, a je to i důvod, proč se na nás vlastně ti vojáci obrátili, protože oni se pochopitelně obrátili prvně na své velitele, kteří je odbyli slovy, aby se starali jenom do výše svého platu a, a neřešili věci, které jim nepřísluší. Čili jejich velitelé to evidentně řešit nechtěli. Proto ti vojáci byli už tak zoufalí, že se obrátili tedy na nás, na Český rozhlas. A zkoušejí to řešit touto cestou. To znamená, že ten člověk přímo, který na to dohlíží a který to může ovlivnit tu kvalitu konzerv samostatných konzerv, které vojáci dostávají, tak jste přímo vy? Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Je to na každým útvaru je pracovník, který odpovídá za stravovací službu. A v první řadě to může ovlivnit on, pak jeho nadřízený ... Michal MALÝ, moderátor -------------------Dobře, ale pokud, bavme se o té situaci, že na tom samotném útvaru není vůle cokoli měnit. Může ten každý jeden voják, řadový voják může se obrátit přímo na vás? Na vaši agenturu logistiky? Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Určitě, určitě, může se kdykoliv obrátit, může napsat maila, může přijít osobně. Ten problém by se určitě řešil a vyřešil. Michal MALÝ, moderátor -------------------A bude se řešit, řekněme, důvěrně? Aniž byste někde zmiňoval jméno těch vojáků, kteří si stěžují? Protože oni pochopitelně mají strach odhalit tu svoji identitu. Protože mají obavy z těch možných důsledků, které by to pro ně mohlo znamenat. Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Určitě. Přistoupím k tomu na základě vašich teda informací, což mě mrzí, že zrovna na základě vašich informací, měli k tomu přistoupit jednotliví vojáci služebním postupem, tak jak to má být, anebo

přímo oslovit nás. Tady ve Staré Boleslavi na agentuře logistiky, že mají s tím tento problém a že chcou, aby se nějakým způsobem řešil. Bohužel do této doby jsem tuto informaci nezaznamenal, nedostal, neobdržel, takže jsem to nemohl řešit. Samozřejmě teďka to vím, přijmeme opatření, jo, zajede se na jednotlivé útvary, provedou se kontroly, zda tyhle ty konzervované dávky odebírají, udělá se atestace. Michal MALÝ, moderátor -------------------To znamená, to tady teď slibujete všem vojákům i před v podstatě veřejností, že s tím začnete sám aktivně teď něco dělat? Že to začnete řešit. Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Určitě. Michal MALÝ, moderátor -------------------Vy jste říkal ještě, pošlete to tedy konkrétně kam? Do toho vašeho vojenského výzkumného ústavu, který to ... Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Ústřední vojenský veterinární ústav, který provádí kontroly složení, kvality, nutričních hodnot a dalších věcí. Michal MALÝ, moderátor -------------------Pojďme se vrátit zpátky k tomu balíčku, který je tedy bojovou dávkou, denní bojovou dávkou potravin. A srovnejme ho s tím, co dostávají američtí vojáci. Protože naši vojáci pochopitelně to často srovnávají, zvláště, když jsou s Američany společně na cvičení, tak pošilhávají po tom, co vedle nich jí americký voják. Mnohdy třeba i ochutnají, nebo dostanou ten americký balíček. A oni říkají, že je to kvalitativně někde úplně jinde, to, co dostává americká armáda. Že tam je obsaženo sušené maso, že tam jsou aminokyseliny, že tam jsou různé třeba sacharidové, proteinové sirupy. Zkrátka a je to přesně tak spočítáno, že to vyhovuje akorát tomu, co ten voják potřebuje na ten jeden den, tu energii, kterou vybije, kterou spotřebuje. Myslíte, že se někdy také dopracujeme takto daleko, abychom našim vojákům poskytovali balíčky, kde bude sušené maso, kde budou různé vitamínové bonbony a nápoje zkrátka energetické? Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Určitě. Výzkum sedmi bojových dávek potravin, který proběhl, tak už je nasměrován na ten systém americkej, už se tam objevujou sušené ovoce, sušené maso, sušené potraviny, jo. Ten výzkum byl proveden na základě požadavků jednotlivých útvarů, které si dávaly, co by si přály, nebo co by vyžadovaly od dalších bojových dávek potravin. V tomto už to všechno je. Tyhle ty bojové dávky byly i zkoumány, byly zkoumány u sedmi útvarů. Jo, v celkové výši asi dva tisíce bojových dávek, kde to hodnotili velice kladně. A hodnocení těch bojových dávek je z osmdesáti čtyř, myslím, procent spokojenost. Michal MALÝ, moderátor -------------------Hm. A tyto tedy bojové dávky, ty by měly být u naší armády zavedeny kdy? Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Tyhle ty bojové dávky byl ukončen v roce 2014 výzkumný projekt. V příštím roce bude vývojový projekt udělanej. A počítáme, že v roku, na konci roku 2017 by mohly tyhle ty bojové dávky být k dispozici vojákům. Michal MALÝ, moderátor

-------------------Pro všechny útvary tedy. Anton MAJÁK, podplukovník, vedoucí specialista odboru týlového zabezpečení -------------------Pro všechny útvary, určitě. Michal MALÝ, moderátor -------------------To byl vedoucí specialista týlového zabezpečení podplukovník Anton Maják. K situaci kolem stížnosti na konzervy se také krátce vyjádřil přímo ministr obrany za ANO Martin Stropnický. Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/ -------------------My máme skutečně kapacitu té vlastní kontroly docela, docela výraznou. Samozřejmě nemůžete vyloučit, že nějaký dodavatel třeba tu vysoutěženou dodávku, která byla kvalitní, tak ji třeba v jedné várce mohl nějak ošidit, nebo tak. Protože se skutečně jedná o ojedinělý hlas. Michal MALÝ, moderátor -------------------Martin Stropnický za armádou stojí. Přesto nechá vše ještě jednou prověřit. Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/ -------------------Se periodicky prověřuje určitě nějakým jakoby, tom už provozně technickým detailu. Ale to není, že bysme nad tím mávli rukou. Já jenom se jako můžu s plným vědomím postavit za to, že, že to jídlo je kvalitní a že to není náhodně složený. A že to není bez dohledu. Michal MALÝ, moderátor -------------------O výsledku prověřování a dalších postupech armády vás budeme informovat. Od mikrofonu v pořadu Zaostřeno se loučí Michal Malý.

ekonomika.iDNES.cz Farmáři kvůli ruskému embargu krvácejí, vepřové prodávají na psí žrádlo 31.7.2015

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika iDNES.cz, Anna Barochová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Ruské embargo na dovoz evropských potravin citelně dopadá především na chovatele prasat. Rusko bylo ještě před dvěma lety největším odběratelem evropského vepřového, nyní se farmáři přebytky snaží prodat v Asii. Sklady však mají plné tučnějšího masa a sádla, které Asiaté nechtějí. Rodina Sorena Sondergaardse chová prasata už 138 let bez přestávky. Rok 2015 je pro ně však zatím tím nejhorším, co zažili. „Je to docela dramatická situace pro malé firmy jako je ta naše. V Dánsku je hodně farem, které končí,“ postěžoval si agentuře Bloomberg 35letý Sondergaards. Evropská unie je největší producent vepřového masa na světě. Minulý rok vyvezla celkem 22,4 milionů tun vepřového, což je dvakrát více než Spojené státy. Chovatelé však nyní řeší, co s přebytky. Nejvíce evropského masa tradičně skupovalo Rusko, kam ještě v roce 2013 směřovala čtvrtina evropské produkce v hodnotě 1,4 miliardy eur (asi 37,8 miliardy korun). Obyvatelé největší země na světě si však na evropském vepřovém už rok a půl pochutnat nemohou.

Rusko zakázalo dovoz vepřového z Evropy v lednu 2014 poté, co se u divokých prasat v Litvě a Polsku objevil prasečí mor. V srpnu téhož roku Moskva navíc uvalila embargo na dovoz západního masa, ovoce, zeleniny a mléčných výrobků jako reakci na západní sankce za ruskou anexi Krymu a agresi v Donbasu. Ceny vepřového od té doby klesly o 16 procent. Zatímco ještě před rokem se kilo jatečního vepřového v průměru prodávalo za 1,78 eura (asi 48 korun), nyní cena spadla na 1,49 eura (asi 40 korun). Aby se jim chov vyplatil, potřebují farmáři prodávat kilo maso aspoň za 1,60 eur. Embargo se dotklo i českých exportérů vepřového. „Viděl jsem čísla v jednom chovu a ceny některých vepřových produktů jsou třicet procent pod výrobními náklady. Chovatelé nechtějí omezovat produkci, která už je tak dost nízká. Je však otázka, jestli to střední a malé firmy vydrží,“ řekl iDNES.cz bývalý prezident Agrární komory a senátor Jan Veleba. Podle něj prochází Česko nyní obdobím, které by se dalo nazvat „vepřovou krizí“. Asiaté tučné nechtějí Evropští producenti vepřového masa nyní kvůli ruskému embargu hledají nové exportní příležitosti. „Státy jako Německo nebo Dánsko, které mají velkou produkci vepřového, ho teď kvůli přebytkům prodávají například i do České republiky,“ uvedl Veleba. Kromě toho se zaměřili i na asijský trh a podle Veleby prodávají maso například do Japonska. Vývozu sice napomohlo slabší euro, asijští zákazníci však mají zcela jiné chutě než Rusové. Nechtějí například kupovat tučnější maso či sádlo vhodné na výrobu klobás. Výkupní cena prasat tak zůstává stále dole.„Napříč Evropskou unií jsou výkupní ceny prasat obecně pod výrobními náklady,“ říká britský obchodní specialista Stephen Howarth. Přebytečné tučné vepřové prodávají nyní chovatelé na průmyslové zpracování nebo do firem vyrábějících krmení pro domácí mazlíčky. Ty však platí mnohem méně než potravinářský průmysl. S rostoucími cenami krmiva pro prasata přijdou někteří chovatelé o zisk úplně. Sankce se však dotkly i jiných odvětví zemědělské produkce. Stěžují si zpracovatelé mléka i chovatelé skotu. Sankce přitom budou i nadále pokračovat. Prodloužení hospodářských sankcí by mělo trvat do konce ledna příštího roku ( více čtěte zde ). Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal vyhlášku, podle které se veškeré zemědělské produkty a potraviny dovezené do Ruska v rozporu s vyhlášeným embargem mají ničit na hranicích. Podle listu Kommersant už na ruských hranicích existují speciální pece, v nichž se nebezpečná nebo nezákonně dovážená produkce likviduje. Sondergaard však ani přes nepříznivé podmínky neuvažuje, že by s chovem přestal, a to i když jeho rodině hrozí, že letos prodělá až 100 tisíc euro (asi 2,7 milionu korun). „Z toho asi úplně není cesta ven. Pojedeme naplno a budeme doufat, že se to zlepší,“ uvažuje farmář, jehož rodina chová prasata už od roku 1877.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/rusko-embarg...ni.aspx?c=A150729_152109_zahranicni_aba

Hospodářské noviny České značení prodává, na trh ale vnáší chaos Hospodářské noviny str. 4 Události Lucie Hrdličková Český svaz zpracovatelů masa - TOP

30.7.2015

zpět Tuzemští výrobci potravin dostanou možnost sáhnout po dalším „štemplu“, který jejich výrobku přiřkne český původ. Cejchovat produkty českou vlajkou, která má pomoct spotřebiteli se lépe orientovat, bude nově přímo ministerstvo zemědělství. To dosud dohlíželo na značení Klasa a

Regionální potravina. Jaký to bude mít efekt, je sporné. Resort ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v úterý představil nové logo a potravinovou certifikaci „Česká potravina“. Člověk v obchodě podle něj má poznat, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů a české dílny. Ministerstvo zároveň stanovilo definici české potraviny a chce zakázat používání české „trikolory“ či mapy u výrobků, jež definici nesplňují. Na trhu nicméně zůstávají desítky jiných certifikátů a značení původu, kterými se pyšní tisíce potravin a které nejsou v režii ministerstva. Uděluje je Evropská komise či Potravinářská komora a mají jinou vypovídající hodnotu než „Jurečkova vlaječka“. Hovoří třeba o tom, že výrobek nese regionální recepturu, což už nemusí garantovat české složení surovin. Pro spotřebitele tak zůstává situace nepřehledná. „Podobné iniciativy jsou potřeba. Měli bychom lidem říkat, že když nebudeme jíst česky, neuživíme zaměstnance v českých fabrikách a zavřeme je,“ říká například Simona Sokolová, členka představenstva Agrofertu, která řídí mimo jiné mlékárnu. „Chtělo by to ale sjednotit do jednoho, lidé se mohou cítit zmateni,“ dodává. „Přispívá to spíš k větší byrokracii, výrobcům tolik certifikací nijak výrazně neslouží,“ domnívá se Tomáš Němec, jednatel Němcovy selské mlékárny ze středočeských Radonic. Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, třeba Poláci používají u svých výrobků jednotnou vlaječku. Rakušané mají tři základní certifikace původu potraviny a dál rozlišují bio a organické jídlo. Okolní státy podporují značeními hlavně regionální produkty. Český nesoulad je i v tom, že za některé označení si může výrobce připlatit, což je třeba případ těch, které uděluje Potravinářská komora. „Výtěžek jde na společné marketingové účely,“ říká mluvčí komory Dana Večeřová. Jiné certifikace se odvíjejí primárně od rozborů a laboratorních zkoušek. A třeba ministerstvo zemědělství je naopak finančně podporuje až v řádech stamilionů během jednoho roku. Podle obchodníků i některých výrobců má „české cejchování“ výrazný obchodní efekt. „U výrobků, které začaly používat značení regionální potravina, se zvedly prodeje o čtvrtinu,“ tvrdí Večeřová. „Poptávka po českých a regionálních produktech stále stoupá,“ potvrzuje mluvčí supermarketů Albert Dagmar Krausová. V Česku je nejvíc známá značka Klasa, kterou uděluje už více než deset let Státní zemědělský a intervenční fond a spadají pod ni tisíce produktů. Mezi výrobci se říká, že značka Klasa pomáhá především při získávání dotací z EU. VÝČET Z REGÁLU Klasa Uděluje se od roku 2003, loni ji stát podpořil 200 miliony korun. Značka se dává na tři roky. Výrobek se musí alespoň v jednom znaku výrazně kvalitativně odlišovat od jiných běžných výrobků. Klasu může dostat i zahraniční produkt, což se ale dosud nestalo. Český výrobek Značku uděluje Potravinářská komora ČR a je zpoplatněná. Cena se liší podle velikosti firmy a počtu označených výrobků. Za rok jejího užívání na neomezený počet výrobků platí firmy s více než 250 zaměstnanci 100 tisíc korun. Česká potravina Novinka ministerstva zemědělství symbolizovaná českou vlaječkou. Dosáhnou na ni mléčné a masné výrobky, které jsou stoprocentně z českých surovin a vyrobili je v Česku. Dále pak zpracované potraviny, u nichž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z Česka. Foto popis| Obhájce české potraviny Ministerstvo zemědělství pod vedením lidovce Mariana Jurečky (na snímku) spravuje značení Klasa, Regionální potravina a nově Českou potravinu. Výrobce na ně dosáhne za určitých podmínek a bez úplaty. Ministerstvo do nich naopak vráží stamiliony korun. Foto autor| Foto: HN – Martin Svozílek O autorovi| Lucie Hrdličková, mailto:[email protected]

Mladá fronta DNES Medvědí česnek. Bylinka, která dala jméno vítězné klobáse 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Potraviny z kraje Pavel Mrhálek

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Myslivecká klobása zvítězila v roce 2013 v kategorii tepelně opracovaných masných výrobků, jak se ujala tehdejší novinka Karlovarských uzenin na trhu? KARLOVY VARY Před dvěma lety Myslivecká klobása z produkce Karlovarských uzenin zvítězila v anketě o Regionální potravinu Karlovarského kraje, za tu dobu se stala mezi zákazníky hitem a pravidelně klobásu vyhledávají v podnikové prodejně v Buchenwaldské ulici v Karlových Varech. „Nikdo jiný tady podobný produkt také nevyrábí,“ vysvětluje zájem Jaroslav Švejdar ze společnosti Karlovarské uzeniny. Jeho uzenářská variace s medvědím česnekem vyhrála první místo v kategorii Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas a od té doby se zájem o ní nesnižuje, zvlášť v době letního grilování je zákazníky hojně vyhledávaná. Kromě vítězství v prestižní soutěži pomohly Myslivecké klobáse mezi zákazníky také ochutnávky spojené s túrou Regionální potraviny po západočeských městech. Chuť Myslivecké klobásy je nezaměnitelná právě díky medvědímu česneku, jedné z prvních rostlin, které na jaře raší, a také je podle toho doslova nabitá vitaminy a energií. V kuchyni s ním zkrátka nemůžete šlápnout vedle, dá se použít na desítky způsobů - jako čerstvá bylinka i na tepelné zpracování. „Lidé u nás přitom stále pořádně nevědí, co to vlastně medvědí česnek je,“ říká Jaroslav Švejdar. Podrobné informace o této málo známé a nedoceněné rostlince si musel však před časem také sám zjistit. Od té doby stačila Myslivecká klobása zdomácnět také v jeho ústech. „Co vyrobíme, to nám taky musí chutnat. Nebudeme přeci vyrábět něco, co se nedá jíst,“ usměje se. Klobása není tak pikantní, aby ji nemohly ochutnat také děti. Její použití je tedy univerzální - dá se jíst nakrájená za studena, ohřátá ve vodě nebo hezky provoněná z grilu. „Přiřadila se k našim tradičním specialitám, jako jsou Kozácká klobása, Mnichovská klobása, Staročeský kabanos nebo Holandský grilovací párek,“ dodává Švejdar. Myslivecká klobása je v sortimentu Karlovarských uzenin sice jen kapičkou v moři, zato však velmi chutnou, což ostatně nejlépe zjistíte sami: „Je to náš tajný tip na letní grilování,“ prozrazuje Švejdar. Foto popis| Karlovarské uzeniny Ve výrobně a přilehlé prodejně v Buchenwaldské ulici se specializují na výrobu kvalitních uzenin podle původních českých, německých a rakouských receptur a jejich distribuci spolu s kvalitním vepřovým a hovězím masem, dodávají také kvalitní steakové hovězí maso převážně z plemene Black Angus z USA a Austrálie. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA O autorovi| Pavel Mrhálek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

parlamentnilisty.cz Zemědělství ve 2. čtvrtletí: Vyšší výroba hovězího a drůbežího masa, pokles cen jatečných prasat a mléka parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - TOP

1.8.2015

zpět Výroba masa ve 2. čtvrtletí 2015 dosáhla 113 701 tun, z toho bylo vyrobeno 16 738 tun (meziročně +3,5 %) hovězího a telecího, 57 959 tun (-4,4 %) vepřového a 38 960 tun (+3,6 %) drůbežího masa. Nákup mléka se zvýšil na 627 947 tis. litrů (+4,7 %). Ceny zemědělských výrobců se zvýšily u jatečného skotu (+3,0 %), klesly u jatečných kuřat (-0,2 %), k jejich propadu došlo u jatečných prasat (-12,6 %) a mléka (-16,6 %). Porážky a výroba masa

Ve 2. čtvrtletí 2015 bylo poraženo 56 393 ks skotu, tj. o 3,8 % více než ve stejném období loňského roku. K nárůstu došlo v kategoriích jalovic (+11,4 %) a krav (+9,4 %), zatímco v nejvýznamnější kategorii, býků, porážky poklesly (−2,5 %). Celkově se tento vývoj odrazil v 3,5% zvýšení produkce hovězího a telecího masa, kterého bylo vyrobeno 16 738 tun. Počet poražených prasat meziročně klesl o 6,6 %, vzhledem k 1. čtvrtletí se zvýšil o 1,3 %. Výroba vepřového masa dosáhla 57 959 tun a díky vyšší průměrné porážkové hmotnosti (117,9 kg) poklesla meziročně o 4,4 %. Výroba drůbežího masa dosáhla 38 960 tun a byla v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 3,6 % vyšší. Stavy skotu, prasat a drůbeže Podle výsledků statistického šetření bylo na začátku 2. čtvrtletí v České republice chováno 1 407,1 tis. ks skotu, meziročně o 2,4 % více, z toho 580,1 tis. krav (+2,9 %). Ke zvýšení stavů došlo v kategoriích masných krav (+6,6 %), ale i dojených (+0,9 %), skotu do 1 roku (+3,1 %), býků ve výkrmu (+1,8 %), zatímco počet zapuštěných jalovic se nepatrně snížil (−0,3 %). Stavy prasat se ke stejnému datu snížily o 3,6 % na 1 559,6 tis. ks, stavy prasnic se dostaly pod stotisícovou hranici (96,3 tis. ks). Ve všech významných kategoriích byl zaznamenán pokles: u zapuštěných prasniček o 9,0 %, u prasnic o 6,5 %, u prasat ve výkrmu o 3,7 %, u prasat do 50 kg o 3,2 %. V chovu drůbeže došlo k meziročnímu navýšení stavů na 22 508,2 tis. ks (+4,9 %). Na tomto zvýšení se nejvíce podílel nárůst stavů kuřat v odchovu (+30,8 %) i výkrmu (+5,3 %), zatímco stavy slepic klesly o 6,8 %. K výraznému meziročnímu nárůstu došlo také u stavů kachen (na 589,6 tis. ks, +50,0 %), jejichž chov vykazuje za poslední dva roky progresivní trend. Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve 2. čtvrtletí mírně zvýšily ve všech kategoriích: u býků a krav o 3,0 %, u jalovic o 3,6 %, u telat o 3,8 %. Průměrná cena jatečných býků byla 47,45 Kč/kg v živém a 86,36 Kč/kg jatečně upraveného těla. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat se propadly o 12,6 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 28,69 Kč/kg v živé hmotnosti a 36,87 Kč/kg v jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat se téměř nezměnily (−0,2 %). Průměrná cena jatečných kuřat v I. třídě jakosti byla 23,70 Kč za kg živé hmotnosti. Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty za období od března do května 2015 byla bilance obchodu kladná u všech tří druhů, u skotu 15 573 tun, u prasat 5 934 tun a u drůbeže 9 955 tun. Dovoz živého skotu se meziročně zvýšil na trojnásobek, přesto zůstal ve srovnání s vývozem nevýznamný. Dovezeno bylo 3,5 tis. ks, převážně mladého skotu z Francie, vyvezeno 44,7 tis. ks, z toho bylo 3,6 tis. plemenných zvířat (+41,9 %), 16,5 tis. zvířat k porážce (−11,6 %) a 24,6 tis. k dalšímu chovu (+31,4 %). Nejvíce živého skotu se vyvezlo do Rakouska a Německa (k porážce) a do Turecka (mladý skot k dalšímu chovu). Živých prasat se dovezlo 3 305 tun, meziročně méně o 30,6 %, vyvezlo se 9 239 tun (+44,0 %). Přestože v dovozu selat bylo zaznamenáno mírné zvýšení na 81,0 tis. ks (+4,0 %), vzrostl i jejich vývoz (na 19,9 tis. ks; +61,7 %). Výrazně se propadl dovoz jatečných prasat (8,9 tis. ks; −61,4 %) a zvýšil jejich vývoz (71,3 tis. ks; +37,2 %). Rovněž obchod s plemennými zvířaty vykázal velkou meziroční změnu, zvýšil se jejich dovoz i vývoz. Selata se dovážela z Německa, Dánska a

Nizozemska, vývozy jatečných prasat směřovaly hlavně na Slovensko a do Maďarska. Dovoz živé drůbeže se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku propadl o 29,6 % a dosáhl 720 tun, vývoz se mírně zvýšil na 10 676 tun (+1,3 %). Jatečných kuřat a slepic k porážce se vyvezlo o 4,6 % méně (6 230,2 tun), hlavně do Německa, zatímco kachen o 95,9 % více (274,9 tun), všechny do Polska a jednodenních kuřat o 8,3 % více (29,7 mil. ks), většinou na Slovensko. Na straně dovozu došlo k poklesu ve všech kategoriích kromě jatečných kuřat, kterých bylo dovezeno o 6,2 % více (478,6 tun), všechny ze Slovenska. Zahraniční obchod1) s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů, −4 101 tun hovězího, −54 230 tun vepřového a −78 795 tun drůbežího, schodek zahraničního obchodu se u všech tří druhů prohloubil. Dovoz i vývoz hovězího masa se zvýšil, dovoz na 6 357 tun (+11,5 %), vývoz na 2 256 tun (+15,5 %). Hovězí se dováželo převážně z Polska, Nizozemska, Rakouska a Německa, vyváželo na Slovensko a do Nizozemska. Vepřového masa se dovezlo 63 359 tun (+6,4 %), nejvíce z Německa, ale také ze Španělska a Polska, vyvezlo se 9 129 tun (−14,3 %) většina na Slovensko. Dovoz drůbežího masa vzrostl na 27 724 tun (+26,3 %), kdežto vývoz klesl na 7 260 tun (−10,0 %). Dovezené drůbeží maso pocházelo především z Polska a Brazílie, vyváželo se na Slovensko. Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka Ve 2. čtvrtletí 2015 mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 627 947 tis. litrů mléka. V porovnání se stejným obdobím minulého roku je to o 4,7 % více. Ceny zemědělských výrobců mléka meziročně klesly o 16,6 %. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,15 Kč za litr. Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky V zahraničním obchodě1) s mlékem a mléčnými výrobky převyšoval vývoz nad dovozem o 197 362 tun. Meziročně dovoz klesl na 67 287 tun (−11,2 %), zatímco vývoz se navýšil o 6,1 % na 264 649 tun. Dovoz mléka se propadl o 19,6 %, vývoz se zvýšil o 8,3 %. Snížil se dovoz sýrů a tvarohu (−6,4 %), zvýšil se dovoz zakysaných mléčných výrobků (+1,5 %) a másla (+19,7 %). Na straně vývozu mléčných výrobků došlo k poklesu (zakysané mléčné výrobky o 2,3 %; sýry a tvaroh o 4,3 % a másla na polovinu). Obchod se zeměmi Evropské Unie tvořil na dovozu 99,9 %, na vývozu 95,6 % z celkového množství mléka a mléčných výrobků. Ve srovnáni se stejným obdobím minulého roku se tento podíl na dovozu nezměnil, na vývozu se zvýšil jen nepatrně, o 0,3 p.b. 1) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=387550

rvp.cz Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy se odehrál koncert Live Aid 3.8.2015 rvp.cz str. 0 Tereza Vodičková

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Žáci se seznámí s příčinami hladomoru, při jehož řešení jednorázová pomoc nestačí. V případě řešení tohoto globálního problému je nutná prevence, za pomoci mezinárodních organizací vytvořit soběstačnost postižených území, protože většinu těchto území tvoří tzv. zhroucené státy. Paradoxně příčiny této situace můžeme hledat i v působení mezinárodních organizací a vlivu postkoloniálního systému. Jednorázová pomoc sice na problém upozorní, ale neřeší jej. Mnoho rozvojových zemí totiž trpí vnitropolitickými problémy, korupcí a klientelismem a špatnými politickými rozhodnutími. Délka: 45 minut Postup: Učitel vyzve žáky, aby napsali seznam 8 věcí (konkrétních i abstraktních), kterých si ve svém životě nejvíce váží. Učitel žákům pustí video nebo přečte text z knihy „Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii“. Učitel upozorní žáky, že problém hladomoru v Etiopii je stále aktuální. Učitel nechá některé žáky jmenovat jednotlivé položky. Následně se zeptá, zda měl někdo ve svém seznamu položku, že mám co jíst. Rozvine debatu o tom, že věci, které nám například připadají samozřejmé, jsou jinde na světě brány jako luxus. Debata může zahrnout i otázky typu: Dojídáte vždy vše, co dostanete na talíř? Vyhazujete svačiny často? Pomocí kognitivní mapy (uprostřed je pojem HLADOMOR, do ostatních okének se vpisují příčiny), kterou učitel kreslí na tabuli, se žáci dozvídají o příčinách daného problému (viz poznámka pro učitele). Mohou sami své nápady jmenovat, o každé příčině se diskutuje. Učitel se následně zeptá, do jaké míry mohl pomoc koncert Live Aid? Vyřešil všechny příčiny, které jsou zakresleny na tabuli? Žáci s pomocí učitele jmenují řešení dlouhodobějšího charakteru a zakreslují je do nové kognitivní mapy. Na závěr se učitel zeptá, proč by nás měl zajímat hladomor v Africe (viz reflexe)? Reflexe: Reflexe proběhne formou závěrečné diskuze. Učitel by měl žáky vést k tomu, že komplikované problémy, které vznikají provázaností jednotlivých jevů/příčin, nemají jednoduchá řešení. Charitativní koncerty sice na problém upozorní, vyberou řádnou sumu a uleví svědomí, ale nenabízí řešení dlouhodobějšího charakteru. Tím je spíše podpora domácí ekonomiky, lokálního hospodářství, investice do vzdělání, které je ovšem příslušné místu, v němž postižení hladomorem žijí, a nastavené na řešení jejich problému, nač je učit teorii relativity… Budovat v žácích empatii je důležité, člověk by neměl být lhostejný k utrpení jiných lidí, i když pocházejí z jiné země, z jiného kontinentu… Poznámka pro učitele: Hlavní příčiny hladu Chudoba Hlavní příčinou hladu není světový nedostatek potravin, ale chudoba. Když lidé nemají dostatek peněz, nemohou koupit dost jídla nebo pořídit zemědělské vybavení a osivo na jeho vypěstování. Zemědělství představuje nejčastější způsob obživy chudých. Přesto jsou to právě drobní zemědělci,

kteří jsou nejčastěji postiženi hladem a podvýživou (představují až 80 % všech hladovějících). Existují různé příčiny chudoby, jako nerovnoměrné rozdělení a přístup ke zdrojům (především k půdě a vodě). Chudí lidé často nejsou vlastníky půdy a mají špatný přístup k jejímu získání. Vlastnická práva drobných zemědělců jsou značně omezená, možnost zakoupit si půdu bývá limitována vládou nebo chybí potřebné doklady. Obhospodařují se většinou jen malá políčka. Mezinárodní statistiky ukazují, že 50 % hladovějících hospodaří na půdě, která má rozlohu nižší než 2 ha. Voda je dalším zdrojem, ke kterému mají chudí lidé omezený přístup. Často musí pro vodu jít mnoho kilometrů a hodin a zapojit se musí celá rodina včetně dětí. Množství, které jsou schopni dopravit do svých domovů, často s bídou stačí na pití a vaření. V zemědělství se musí spoléhat na deště. Chudí lidé mají často velmi omezený přístup ke vzdělání a informacím, které by jim pomohly zlepšit úrodu a tím pak i finanční situaci rodiny a lepší výživu. Zásadní příčinou bezmocnosti je rovněž sociální vyloučení nebo marginalizace žen, starších lidí, určitých kmenů a menšin, kteří mají jen malou šanci ovlivnit svůj život. To má souvislost s prohlubováním propasti mezi bohatými a chudými. Chudoba tak stojí v cestě k zajištění tzv. potravinové bezpečnosti. Potravinová bezpečnost představuje situaci, kdy má člověk zajištěný přísun dostatku jídla, které obsahuje potřebné živiny, a konzumované potraviny jsou zdravotně nezávadné. Skládá se ze čtyř následujících prvků: Dostupnost potravin – potraviny musí fyzicky být v místě, kde je obyvatelé potřebují. Přístup k potravinám – lidé musí být schopní si potraviny obstarat, musí mít tedy dostatek peněz pro jejich koupi nebo dost půdy a dalších zdrojů k jejich vypěstování (voda, osivo). Potraviny musí být kvalitní – musí obsahovat vyvážený podíl živin (bílkoviny, tuky, cukry, vitamíny a minerální látky), který umožňuje žít aktivní a zdravý život. Co ovlivňuje potravinovou bezpečnost? Konflikty – konflikty sice nejsou přímou příčinou hladu, ale potravinovou bezpečnost značně komplikují. Mnoho rozvojových zemí trpí vnitropolitickými problémy, korupcí a klientelismem a špatnými politickými rozhodnutími, které mohou vést až ke vzniku hladomorů. Nedostatek veřejných prostředků nebo nehospodárné zacházení se státním rozpočtem poškozuje systému veřejných institucí, které jsou slabé nebo nefunkční. Technická ani sociální infrastruktura nejsou rozvinuty do té míry, aby zajistily všem obyvatelům adekvátní přístup například ke vzdělání nebo zdravotní péči. Vnitřní konflikty navíc vyhánějí lidi z jejich domovů, a ti tím přicházejí o svůj způsob obživy. V důsledku konfliktu je zároveň velmi obtížná distribuce humanitární pomoci. Nejhorší situace panuje ve zhroucených státech, kde prakticky neexistuje centrálně řízená moc ani státní infrastruktura (např. Somálsko). Globální potravinový systém Současný mezinárodní obchod situaci hladovějících na celém světě zlepšit nepomáhá. K postupnému omezování bariér mezinárodního obchodu docházelo už od konce 2. světové války, a to prostřednictvím dohody GATT, která upravovala snížení celních bariér, kvantitativní omezení obchodu a dotací. Koncem 60. a počátkem 70. let se poválečný růst v řadě západních států zpomalil. Ropné šoky, které svět zasáhly mezi lety 1973 a 1976, přivedly západní státy do výrazné recese, na kterou bylo možné reagovat jedině dalším snižováním nákladů. Klíčovým způsobem adaptace firem na nově vzniklé podmínky bylo rozšiřování odbytišť, tedy expanze na nové trhy. Vyspělé země liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy. Nově uplatňovanou strategií výroby bylo přesunutí části výrobního procesu do míst s nižší cenou pracovní síly. K liberalizaci ekonomiky přispěly i politické změny, kterými západní společnost reagovala na ekonomickou recesi. Státy se musely vyrovnávat s nárůstem výdajů v sociální oblasti v důsledku rostoucí nezaměstnanosti. Tyto výdaje představovaly pro ekonomiky velkou zátěž. K tomu bylo potřeba upravit tržní prostředí takovým způsobem, aby volný trh zajišťoval „rovnovážný vývoj a byl

schopen nejlépe alokovat zdroje“. Docházelo tedy k postupnému omezování veřejných výdajů a překážek, které by bránily volnému pohybu zboží i kapitálu. Tato změna by se dala nazvat přechodem ze „sociálního státu“ na liberální politiku. Od 80. let 20. století se v chudých zemích začala projevovat dlužní krize. Aby rozvojové země a státy východní Evropy mohly získat půjčku od Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky, musely přijmout požadované strukturální změny. Tyto programy, v duchu neoliberálních reforem, vyžadovaly omezení veřejných výdajů a snižování podpor a zrušení omezení limitující obchod. Aby se státy mohly stát členy WTO [1] (nastupující organizace dohody GATT), musely otevřít svůj trh se zemědělskými výrobky, snížit úroveň domácích podpor a snížit exportní dotace. Pozitivní dopady, které byly očekávány po zavedení neoliberálních politik, se však všude nenaplnily. Například ještě v 70. letech 20. století byly rozvojové země výhradními vývozci potravin. V současnosti je většina z nich závislá na dovozu potravin. Bohaté země poskytují svým zemědělcům exportní dotace. Díky nim mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a jsou schopni konkurovat levné produkci z rozvojových zemí. Liberalizací dovozu pak došlo k obrovskému přílivu importovaných zemědělských a potravinářských produktů do rozvojových zemí. Levnější dovoz měl pak často katastrofální dopady na místní produkci. Rostoucí ceny potravin Dopady rostoucích cen potravin lze demonstrovat na příkladu potravinové krize, která vrcholila v roce 2008. Ceny důležitých obilovin na globálních trzích rostly od roku 2005. Ceny pšenice a rýže se do roku 2008 zdvojnásobily. Po dosažení vrcholu (2008) ceny začaly klesat, pak opět vzrostly a pravděpodobně zůstanou i nadále vysoké. Potravinová krize byla způsobená kombinací několika faktorů. Mezi ně můžeme počítat rostoucí ceny ropy, které způsobily nárůst nákladů na produkce obilovin, jelikož moderní zemědělství je obecně velmi energeticky náročné. Současně se zvyšovala poptávka po obilovinách z bohatých zemí vyvážejících ropu. Zvýšené ceny ropy zároveň vytvořily vyšší poptávku po biopalivech. Tyto tržní šoky se projevily zejména vývozními omezeními a panickým skupováním dováženého obilí. Projevilo se i sucho. Například ceny rýže byly nejméně stabilní v historii. Většina rýže se spotřebuje v domácnostech (asi 90 % produkce) a asi 10 % se obchoduje. Nárůst cen rýže, ke kterému došlo na počátku roku 2008, způsobil zákaz exportu této komodity u jejích největších producentů, kterými jsou například Vietnam nebo Indie. Tržní restrikce a sucha byly dvěma hlavními faktory, které způsobili zdvojnásobení cen pšenice. Jmenovat můžeme dlouhotrvající sucho v Austrálii mezi lety 2005 a 2006. Dále pak např. Ukrajina spolu s dalšími předními vývozci obilovin omezili nebo zakázali vývoz, aby zabránili nepříznivému vývoji domácích cen. Problém se vzrůstajícími cenami potravin pramení ze skutečnosti, že například rodina v rozvojové zemi utratí za potraviny 50–80 % svých příjmů. Ve vyspělých zemích za ně utratíme 10 až 20 %. Současnému potravinovému průmyslu dominuje pouze několik silných firem. Mezi miliony zemědělců a miliony spotřebitelů tak často stojí pouze hrstka prostředníků a zpracovatelů. Jako v přesýpacích hodinách. Např. přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti a skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus) ovládá mezi 75–90 % trhu s obilím. Jen 4 nadnárodní firmy prodávající osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností pak vévodí globálnímu prodeji pesticidů. Dominantní postavení koncernů na trhu s potravinami znevýhodňuje lokální producenty. Drobní lokální producenti prodávají svoji úrodu přes prostředníka, kterému musí zaplatit. To snižuje jejich výdělek za vlastní produkci. Často mají rovněž omezený nebo žádný přístup na místní trhy. Nemají dostatek finančních zdrojů na transport své produkce. Chybí jim aktuální informace o cenách jednotlivých plodin, takže nemají možnost zhodnotit, jestli se jim produkce konkrétní zvolené komodity vyplatí. Nemohou také pěstovat příliš velké objemy plodin, protože jim často chybí skladovací kapacity, kde by byla úroda uchována například do doby, kdy jsou příznivé ceny a je tak vhodné ji uvádět na trh. Investiční politika – zábory půdy

S rostoucí intenzivní zemědělskou produkcí a poptávce rostou po celém světě nadnárodní investice do nákupu laciné zemědělské půdy. Rozvojové, ale i rozvinuté země, Českou republiku nevyjímaje, se vzdávají svého přírodního bohatství ve prospěch velkých zahraničních investorů, a to často za velmi nevýhodných podmínek. Bezhlavé investice mezinárodních developerů ale většinou nezohledňují důležité vedlejší dopady svých investic v oblasti sociální (migrace do měst), ekonomické (vysoká nezaměstnanost), ekologické (ztráta zemědělské i přírodní diverzity, odlesnění, chemické znečištění, rozrušování vodních režimů) i bezpečnostní (konflikty). Od roku 2001 bylo poskytnuto zhruba 227 milionů hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích (což je ekvivalent rozlohy 29 ČR). Podle Světové banky jen v letech 2008–2009 získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi 1961–2007 zhruba jen 1,8 milionů hektarů. Hlavní cílové země investorů jsou země, které najdeme v subsaharské Africe, konkrétně se jedná o Súdán, Etiopii, Madagaskar, Mosambik a Tanzanii. V Evropě je nejvíce vyhledávanou zemí Ukrajina, v Latinské Americe pak Argentina Paraguay a Uruguay. Uváděné důvody pro zábory půdy jsou nejčastěji: zajištění potravinová bezpečnost investorských zemí zajištění globální potravinové bezpečnosti exportem na globální trhy produkce technických plodin pro potřebu investorských zemí spekulace Zábory půdy ovšem přímo ohrožují potravinovou bezpečnost místních obyvatel. Obyvatelé jsou v důsledků záborů půdy vyháněni ze svých domovů a přicházejí o svůj dosavadní způsob obživy. Zároveň zábory půdy snižují rozlohu půdy využitelnou pro zemědělství, což snižuje objem úrody a vytváří tlak na ceny potravin. Nezřídka dochází v důsledku záborů půdy k porušování lidských a vlastnických práv. Biopaliva Západní svět je existenčně závislý na dovozu ropy a zemního plynu. Zároveň se svět potýká s klimatickými změnami, které ovlivňují životy všech. Biopaliva představovala ideální řešení obou problémů. O biopalivech se začalo hovořit zejména v souvislosti s možnou náhradou fosilních paliv používaných v dopravě. EU a USA se v roce 2003 zavázaly ke zvýšení podílu biopaliv ve spotřebě pohonných hmot na 5,75 % do roku 2010, EU pak svůj závazek zvýšila na 10 % do roku 2020. Kromě těchto cílů jsou v EU a USA biopaliva v dopravě podporovaná dotacemi a daňovými úlevami. V roce 2008 byla EU schopná pokrýt domácí produkcí pouze 3 % celkové spotřeby biopaliv. Aby EU pokryla svou spotřebu, je závislá na dovozu biopaliv ze třetích zemí. Biopaliva tedy nejsou cestou k energetické soběstačnosti, ale vytvoří závislost na dovozu jiné suroviny z jiných zemí. Ani předpoklad o pozitivním vlivu biopaliv na klimatickou změnu se nepotvrdil. Pokud hodnotíme celkový životní cyklus biopaliv, jsou úspory skleníkových plynů velmi nízké nebo záporné. Produkce biopaliv zároveň vytváří tlak na ceny potravin. Vědci se přou, jaký vliv má poptávka po biopalivech na růst cen potravin. Podle odhadů IFPRI (International Food Policy Research Institute / Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky) ovlivňují biopaliva nárůst ceny potravin asi 30 %. V roce 2008 zaujímaly pole s biopalivy 1 % světové orné půdy, podle odhadů FAO do roku 2030 dojde k nárůstu na 3 %. Ničení přírody a klimatická změna Nešetrné zacházení s přírodními zdroji vede k odlesňování, přepásání pastvin, ničení krajiny, degradaci a kontaminaci a celkové ztrátě půd vhodných pro zemědělství. Odlesňování v současné době představuje velkou hrozbu pro zachování úrodné zemědělské půdy i místní ekosystémy. Do roku 2011 došlo ke ztrátě poloviny všech původních lesů, přičemž největší úbytek byl zaznamenán v

posledních padesáti letech. V důsledku úbytku biologického materiálu (může jej představovat kácení lesů nejen ke stavbě a topení, spásání pastvin i s kořínky atd.) půda snáze podléhá erozi jak větrné, tak vodní. Vlivem eroze pak dochází ke snižování úrodnosti půdy a tím i k nižším výnosům v zemědělství. Nejhorší formou degradace půdy je rozšiřování pouští neboli desertifikace. Desertifikací je v současné době zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena. Znečištěné nebo chybějící vodní zdroje znemožňují zavlažování, nepokrývají spotřebu vody a mohou být také zdrojem nemocí. Více na http://www.rozvojovka.cz/cena-vody. Klimatické změny mohou být přirozené či způsobené člověkem, globálního i lokálního charakteru, zásadně ovlivňují možnosti zemědělství a produkci drobných farmářů nebo pastevců. Největší dopady klimatických změn na potravinovou bezpečnost číhají na obyvatele chudých zemí. Region východní Afriky patří podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Ty můžeme v této oblasti pozorovat už v současné době. Projevují se zejména zkracujícím se intervalem mezi výskyty velkých období sucha. Za poslední desetiletí bylo možné pozorovat 3 vleklá sucha. Ještě donedávna však byli obyvatelé regionu zvyklí čelit suchu každých 7 let. Vlivem klimatické změny by zde do roku 2020 mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 %. Africké zemědělství je totiž silně závislé na srážkách. Do roku 2080 může být až 75 % africké populace ohroženo hladem. Dalším negativním jevem, který se objevuje s klimatickou změnou, je ztráta přístupu k pitné vodě. Podle odhadů bude mít nedostatečný přístup k pitné vodě 75 až 250 milionů osob. Růst populace Jako jedna z příčin hladu bývá často zmiňován i růst populace. Jedná se však spíše o faktor, který situaci zhoršuje, než o jeho přímou příčinu. Pokud srovnáme mapu hustoty zalidnění s mapou zobrazující státy světa podle podílu podvyživených obyvatel, zjistíme, že se postižené oblasti z velké části liší. Vysokou hustotu obyvatel a zároveň vysoký podíl obyvatelstva trpícího hladem a podvýživou najdeme zejména v Číně a Indii. Vysoký nárůst populace je typický pro státy subsaharské Afriky a Blízkého Východu. Problém nastává zejména v situaci, kdy tempo růstu obyvatelstva převyšuje tempo růstu produkce potravin. Rodiče mají v chudých zemích často hodně dětí. Děti jsou považovány za velké bohatství. Velký vliv na početné rodiny má i vysoká dětská úmrtnost i nedostatek informací o možnostech plánování počtu potomků. Zároveň je k uživení rodiny potřeba co nejvíce lidí. Je dokázáno, že se zlepšením socio-ekonomické situace dochází ke snižování počtu dětí v rodině. Nárůst populace je tedy spíše důsledkem hladu, resp. chudoby. Zdroje textu pracovního listu: http://www.rozvojovka.cz/food-right-now-priciny Doporučení: Fotografie z koncertu naleznete v knize Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii. Kapitolu Den, kdy se odehrál koncert Live Aid z cyklu Slavné dny pro gymnaziální vzdělávání najdete na http://www.slavne-dny.cz/episode/82452...se-odehral-koncert-live-aid-13-cervenec včetně příloh.

URL| http://clanky.rvp.cz/clanek/20177

Týden Nákupy pro lenochy. Potraviny on-line Týden str. 36 Ekonomika Pavel Hejkrlík Český svaz zpracovatelů masa - TOP 3.8.2015

zpět Na internetu lze objednat nejen elektroniku, ale i pivo, rohlíky či vajíčka. V Praze a dalších velkých

městech nabírá obrátky miliardový byznys s rozvozem potravin až do bytu. Nechce se vám tahat s těžkými nákupy do čtvrtého patra? Nesnášíte nával kolem regálů v hypermarketech a nelítostné souboje o zboží v akci? Štvou vás fronty u dvou z pokladen, když dalších šest je zavřených? Právě na vás cílí firmy zabývající se rozvozy nákupů. „Nemám auto, a tak bych musela nákupy nosit v rukou,“ říká Tereza Klemová z Prahy, která na internetu nakupuje pravidelně. Patří mezi zákazníky průkopníky, jídlo si takto objednává už dva roky. „Nákup mi přivezou domů, doručí ho prakticky až na kuchyňskou linku.“ Většinu zboží paní Klemová objednává v pondělí. Jde hlavně o věci denní potřeby nebo potraviny v těžších baleních, jako jsou brambory, se kterými se nechce nosit. Vedle toho si zvykla objednávat i krmení pro psa, kosmetiku či prací prášky. Jak říká, nikdy se jí nestalo, že by dodané zboží z on-line supermarketu reklamovala. Jediné, co by firmám vytkla, je kvalita pečiva. „Rohlíky a pečivo obecně nejsou úplně stoprocentně čerstvé, vyplatí se chodit pro ně spíše do pekárny,“ popisuje své zkušenosti. Miliardy k mání Čechů, kteří už někdy nakoupili na internetu potraviny či jiné zboží běžné spotřeby, je několik stovek tisíc. Nejvíce utrácejí za krmivo pro domácí zvířata a doplňky stravy, vyplývá ze studie výzkumné agentury GfK. Potraviny nejčastěji objednávají v pátek večer, v neděli či pondělí. Ostatně právě Tereza Klemová je typická zákaznice: žena (ty tvoří 60 procent klientů), žije v Praze a zaměřuje se spíše na větší nákupy trvanlivějšího zboží. Podle studie GfK Češi loni utratili na internetu za rychloobrátkové zboží už zhruba 28 miliard korun. A čeká se obrovský růst, protože tržní podíl internetového prodeje na celkovém maloobchodu činí v Česku stále jen necelé jedno procento, na západ od našich hranic přitom dosahuje pěti i více procent. Boj těžkých vah o pozice Není proto divu, že na poli rozvozu nákupů začal nelítostný boj. Skupina Rockaway Jakuba Havrlanta rozjíždí s miliardáři Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem v zádech prostřednictvím společnosti E-Commerce holding projekt Kolonial.cz. Do pozice šéfa získali dlouholetého ředitele řetězce Globus Petra Vyhnálka. Proti nim stojí Tomáš Čupr, který stál v minulosti za slevovým projektem Slevomat. cz a rozvozem teplých jídel Damejidlo. cz. Firmy prodal a nyní startuje značku Rohlik.cz. Ve firmě získala pětiprocentní podíl logistická firma Hopi Františka Piškanina. V květnu v Praze odstartoval rozvoz nákupů Košík.cz, projekt Jakuba Šulty a společnosti JIP bratří Plšků, kteří provozují prodejny Cash & Carry. Minoritní podíl vlastní i dva investoři, jedním z nich je tuzemský fotbalista Matěj Vydra, jenž nyní hájí barvy nováčka anglické Premier League z Watfordu. Na segment drogistického zboží vsadil Marc Westermann (zakladatel Jidloted. cz) s novým on-line obchodem Ageo. cz. Jde o první službu zaměřenou pouze na drogerii u nás. „Máme know-how, například z on-line marketingu či logistiky. Takže s Ageo.cz nezačínáme od nuly,“ popsal projekt Westermann. Všichni budou mít proti sobě silného hráče, za kterým stojí maloobchodní řetězec Tesco. Rychloobrátkové zboží včetně potravin rozváží zákazníkům už od roku 2012 a má zdaleka nejširší nabídku sortimentu. Jako úplně první na českém trhu však tuto možnost nabídl už v roce 2010 server Potravinydomu.cz. Cíl většiny investorů je jasný: rychle vybudovat silný funkční byznys a ten prodat – konkurentům, zahraničním investorům nebo maloobchodním řetězcům. Čupr už to v minulosti předvedl s firmou Slevomat.cz. A letos na začátku roku prodal portál Damejidlo.cz globální objednávkové službě Delivery Hero. Ke stejnému kroku přistoupil i Westermann se serverem Jidloted.cz. Oba dohromady inkasovali mezi 250 a 350 miliony korun. I v živelně rostoucím oboru rozvozu potravin se dají očekávat krachy a spojování firem. „Z hlediska kombinace sortimentu a silné konkurence jde o složitý rozjezd byznysu. K určité konsolidaci na trhu poté určitě dojde, tak tomu bylo i v jiných odvětvích,“ říká Zdeněk Skála, ředitel výzkumu retail & shopper výzkumné agentury GfK. Zatím velká města… Byznysmeny, kteří se do rozvozu potravin pustili, čeká hodně překážek.

Předně budou muset překonat nedůvěru zákazníků. Podle průzkumu, který si dala udělat brněnská síť prodejen My Food Market, si 66 procent lidí nedokáže představit třeba nákup čerstvého pečiva přes internet. A více než polovina dotazovaných by nikdy nekoupila on-line maso, uzeniny, ovoce a zeleninu. Další výzvou bude pro firmy logistika, zvláště pokud chtějí udržet rozvozy zdarma. Zatím je služba dostupná hlavně v Praze a jejím blízkém okolí, další na řadě budou větší města nejméně s 50 tisíci obyvateli. Pokud chtějí firmy dále rozvážet bez poplatku za dopravu, musí přihlížet i k hustotě osídlení. „Aby fungovaly, budou muset mít nějaký podíl čerstvých potravin – a tam vstupuje do hry logistika. Myslím, že rozvoz bude v budoucnu za peníze. Je otázka, jak rozložíte náklady, ale obecně je logistika poměrně velký náklad a bude se muset nějak zaplatit,“ myslí si Skála z GfK. … vesnice si počkají Zatímco potraviny přes internet už někdy zkusila nakoupit pětina Čechů žijících ve městech (na čemž má největší podíl Praha), u lidí žijících na vesnici jde o pouhá čtyři procenta, jak vyplývá z průzkumu společnosti KPMG. „Výrazně menší podíl nakupujících na vesnicích do jisté míry logicky ovlivňuje momentální nedostupnost služby. Internetový nákup potravin by totiž rádo vyzkoušelo čtrnáct procent z nich, ale tuto možnost momentálně nemá,“ komentuje situaci Karel Růžička, partner společnosti KPMG, odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství. Nezáleží ovšem jen na velikosti bydliště, ale také na výši příjmu. Čím více lidé berou, tím spíše nakupují. Mezi respondenty, kteří vydělávají více než 30 tisíc korun, jde dokonce o každého pátého, ukazují data KPMG. Zatím firmy rozvážejí jednotky tisíc nákupů denně. Nejširší síť má zmiňované Tesco. „Služba Potraviny on-line je aktuálně dostupná pro více než čtyři miliony zákazníků celkem v sedmi krajích České republiky,“ uvádí Václav Koukolíček, manažer externí komunikace společnosti Tesco. „Každý den rozvezeme stovky nákupů, jejich průměrná hodnota je 1450 korun,“ přidává se Peter Nemeshegyi z Potravinydomu.cz. Čuprův Rohlik.cz uvádí, že denně rozveze 500 až tisíc nákupů, Šultův Košík.cz zatím rozváží denně kolem sta nákupů. Jak přesvědčit klienty Nové firmy se na startu snaží co nejrychleji získat co nejširší základnu zákazníků. Někdo sází na dopravu nákupu zcela zdarma, někdo si nic neúčtuje po splnění určitých podmínek (viz Nabídka firem rozvážejích nákupy). Čuprův Rohlik.cz nabídl funkci odložené platby – zákazník může nákup zaplatit až po 14 dnech od doručení a firma si za odklad neúčtuje žádné navýšení ceny. Řada společností nabízí množstevní slevy při odběru více kusů téhož zboží. Samostatnou kapitolou je šíře sortimentu. V něm jsou asi rozdíly největší. Tesco těží z pozice velkého hráče a zákazníkům nabízí přes 22 tisíc položek, tomu zatím nemůže nikdo jiný konkurovat. Ambicí vyzvat Tesco se netají Košík.cz, který plánuje až 15 tisíc položek v nabídce. Naproti tomu jak Rohlik.cz, tak Kolonial. cz chtějí zákazníky oslovit spíše kvalitnějšími potravinami, byť za vyšší ceny. V sortimentu proto mají 6000, respektive 3500 položek. „Naši zákazníci mají zájem o potraviny prémiové kvality, třeba 60 procent prodejů masa tvoří maso farmářské, i když je někdy i dvakrát dražší,“ tvrdí Čupr. Firmy využívají také toho, že řada menších lokálních výrobců se neprosadí do hypermarketů, a nabízejí zmíněné „farmářské“ produkty a bio potraviny. Vzhledem k postupně se měnícím stravovacím zvyklostem Čechů by to mohla být dobrá volba. Většina firem rovněž rozjela vlastní věrnostní program pro klienty – zákazník buď získává za utracené koruny body anebo určitou částku z nákupu zpět, Rohlik.cz nabízí za 1000 korun rozvozy po celý rok zdarma. *** 21 % Čechů Průměrný zákazník: na internetu už někdy nakupovalo rychloobrátkové zboží (potraviny) 21 procent Čechů. Dalších 23 procent se on-line nákupy chystá v nejbližší době zkusit.

60 % ženy Kdo objednává: on-line prodeje potravin táhne skupina zákazníků, tzv. millenials – 30 procent mladých do 34 let už objednává a využívá doručení nákupů do domu, přičemž převažují ženy (60 %). 747 korun za rok Frekvence nákupů a utracená částka: průměrně Češi potraviny na internetu koupí pětkrát za rok a utracená částka za potraviny činí podle společnosti Gfk asi 747 korun za rok. 28 mld. korun Obrat on-line trhu s potravinami a rychloobrátkovým zbožím: 28 miliard korun, což je pouze necelé jedno procento celého trhu se zbožím KLADY + dobrá cena 60% úspora času 45% široký výběr zboží 37% dodání zboží je pohodlnější 36% zboží lze sehnat pouze na internetu 32% ZÁPORY 48% náklady (poštovné, na kurýr) dodání zboží 43% obava čerstvost o kvalitu zboží / 42% nutnost dodání zboží čekat na 33% nemožnost prohlédnout, zboží vyzkoušet si osobně 14% obava případné z komplikací reklamaci při Dle průzkumu GfK. Co se nejvíce nakupuje na internetu (z lidí, kteří na internetu aktivně nakupují potraviny) trvanlivé potraviny 66 % nealkoholické nápoje 55 % sladkosti 44 % mléko a mléčné výrobky 40 % alkoholické nápoje 38% ovoce, zelenina 37 % dochucovadla (koření, dresingy…) 35 % chléb a pečivo 31 % mražené potraviny 27 % maso, uzeniny 26 % čerstvé ryby 9 % lidé, kteří na internetu aktivně nakupují 5 % alkoholické nápoje 3 % nealkoholické nápoje 1 % cigarety 28 % léky, vitaminy 25 % kosmetika 24 % parfémy 21 % drogerie 29 % zboží pro domácí mazlíčky

9 % péče o děti z toho 10 % potraviny Zdroj: GfK, KPMG, TÝDEN Nabídka firem rozvážejích nákupy položek cena doba a způsob odklad minimální cena v nabídce dopravy (Kč) doručení plateb nákupu (Kč) iTesco 22 000 49–99 během jednoho dne Ne 500 Košík.cz 12 000 v den objednávky 60–90 minut Ne 500 45, jinak zdarma Potravinydomu.cz 6 500 zdarma při objednávce Ne 490 do 9.00 týž den, jinak následující Rohlik.cz 6 000 49–99 90 minut Ano 499 Kolonial.cz 3 500 zdarma do druhého dne Ne 500 1 Potravinydomu.cz Praha a široké okolí 2 iTesco Praha a okolí, Mladoboleslavsko, Hradecko, Kladensko, Brněnsko, Pardubicko, Liberecko, Plzeňsko, Břeclavsko a Hodonínsko 3 Kolonial.cz Praha a okolí 4 Košík.cz Praha a okolí 5 Rohlik.cz Praha a okolí, Brno Zdroj: TÝDEN, údaje od firem. Foto popis|

vitalia.cz Ministr zemědělství konečně definuje, co je česká potravina 29.7.2015 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena. Tomu je ale konec. Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin, jak je nově stanoví připravovaná novela zákona o potravinách. Ministerstvo zemědělství tak připravilo potravinové značení, podle kterého spotřebitel pozná, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů.

Tohle logo bude nově značit českou potravinu Česká potravina už nebude kde co Novela zákona o potravinách současně s prováděcí vyhláškou, které připravilo Ministerstvo zemědělství, jasně stanoví, za jakých podmínek smí výrobce použít na potravině označení, že pochází z České republiky. „Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ řekl včera odpoledne na tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například „Česká republika“, mapa nebo vlajka České republiky, slova „česká kvalita“ atd. „Novelou zákona o potravinách jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ uvedl ministr. Logo nestálo nic Logo, které budou moci výrobci na své výrobky umisťovat, si Ministerstvo vymyslelo samo. Vypsalo sice dvě kola výběrových řízení, ale z více než stovky návrhů si nevybrali. Nakonec zvolili Českou vlajku, pod kterou je nápis „Česká potravina“. Daňové poplatníky tak, dle slov ministra, logo nic nestálo. Návrh novely zákona o potravinách je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení, podle předpokladu by norma měla začít platit od poloviny roku 2016. Zdroj: Tisková konference a TZ MZ URL| http://www.vitalia.cz/clanky/ministr-z...konecne-definuje-co-je-ceska-potravina/

Zemědělec Jasná pravidla pro český výrobek Zemědělec str. 7 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

3.8.2015

zpět Ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o potravinách s prováděcí vyhláškou, která jasně stanoví, za jakých podmínek smí výrobce použít na potravině označení, že pochází z České republiky. Výrobci tak nebudou moci dávat na potraviny nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR, pokud nepůjde o výrobek tuzemské provenience. Novela by měla začít platit od poloviny roku 2016. Minulý týden o tom informoval ministr zemědělství Marian Jurečka. „Novelou zákona o potravinách jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné, až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ uvedl Jurečka. Ministr také představil logo s českou vlajkou a nápisem Česká potravina, kterým si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin,.

„Česká potravina je taková, která je ze sta procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z ČR a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž u nás. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české,“ řekl ministr. Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například Česká republika, vlajka ČR, slova „česká kvalita“ či symbol trikolóry nebo českého lva apod. Jak uvedl ředitel Odboru potravinářství MZe Jindřich Fialka, chce ministerstvo také přesněji specifikovat podmínky pro používání slov přírodní, pravé či čerstvé. Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích v případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun. Ministerské logo Logo, které Jurečka představil, vybírala ministerská komise ze stovky návrhů, nakonec se přiklonila k variantě české vlajky, pod níž je nápis Česká potravina. Původní soutěž musel úřad prodloužit a zvýšit odměnu z 50 na 90 tisíc korun, neboť tvůrci původně poslali osm návrhů. Následně jich obdrželi zhruba stovku, ale nakonec se nelíbil žádný a logo vzniklo na půdě ministerstva. Vzhledem ke skutečnosti, že finální logo vzniklo přímo na MZe, nebyla uvedená odměna nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců. „Považujeme národní vlajku za nejvhodnější symbol pro prezentaci českých potravin. Podobnost s logem udělovaným Potravinářskou komorou zde skutečně existuje, vycházíme ze vzájemné synergie. MZe uzavřelo s Potravinářskou komorou písemnou dohodu, která tento postup umožňuje,“ řekl ministr. Podle senátorky a expertky ODS pro oblast venkova a zemědělství Veroniky Vrecionové bude snaha ministerstva zemědělství usnadnit spotřebitelům orientaci při nákupu potravin prostřednictvím nového loga pro veřejnost spíše matoucí. „Pokud chce ministerstvo skutečně posílit odbyt a identifikaci potravin z tuzemské produkce, mělo by se spíše soustředit na zlepšení marketingu u již zavedených značek a neředit peníze vydávané na propagaci našich potravin do množství produktů a projektů, které od sebe spotřebitel nedokáže odlišit,“ uvedla Vrecionová s tím, že pokud MZe soudí, že zavedené značky upozorňující na český původ potravin nefungují, mohlo podmínky pro jejich udělování zpřísnit. Množství značek Kvalitu a původ českých potravin chrání mnoho tuzemských log, která uděluje stát, oborové organizace i občanská sdružení. Mezi nejdůležitější patří Klasa, Regionální potravina či Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou. Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku mohou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů. Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků. Jurečka minulý týden uvedl, že v letošním šestém ročníku soutěže dorazilo zhruba 1750 produktů, přičemž hodnotitelské komise vybíraly z 1262 produktů od 418 producentů. Největší zájem o účast měli výrobci z Ústeckého kraje, kde 52 žadatelů přihlásilo 190 výrobků. Celkem získalo logo Regionální potravina 107 výrobků od 106 výrobců. „Na podporu projektu Regionální potravina jsme pro rok 2015 poskytli 50 milionů korun. Oceněné výrobky a jejich producenti získají kromě práva užívat logo na obalu výrobku také marketingovou podporu, zejména prezentaci v tisku, televizi, rádiu, propagační materiály, možnost účasti na výstavě Země živitelka a na dalších výstavách a akcích,“ uvedl ministr. Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin. Toto logo se může objevit i na nepotravinářských produktech, musí obsahovat alespoň polovinu surovin z ČR, výroba musí být česká, nesmí obsahovat strojově oddělené maso a výrobce musí mít české zaměstnance. Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek. Další užívanou

značkou je logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny, jež obsahují vyvážené výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Existuje i evropské značení původu, jímž se od roku 1992 snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. U nás jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra. Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality, například špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám. Foto popis| Logo pro české potraviny z dílny ministerstva zemědělství Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka a ředitel odboru potravinářství MZe Jindřich Fialka představili návrh prováděcí vyhlášky novely zákona o potravinách, která má sjednotit pravidla pro označování potravin Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Bedýnky či nákup ze dvora od farmářů letí 5plus2 str. 1 Titulní strana MARTIN PJENTAK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31.7.2015

zpět Zájem o nákup přímo od zemědělců je na Přerovsku stále větší. „Začínali jsme se třemi bedýnkami týdně, letos jich za týden děláme 140,‘ říká Marek Špunar. PŘEROVSKO / Ovoce, zelenina, vajíčka či maso přímo od farmářů jsou stále oblíbenější. Stále více lidí volí možnost nakupovat zemědělské produkty formou takzvaných bedýnek či přímo „ze dvora“. Zájem je takový, že farmáři musí nové zákazníky odmítat. Na Přerovsku se tento trend přitom objevil před pouhými pěti lety. „Začínali jsme v roce 2011 s pouhými třemi bedýnkami týdně, loni to bylo za týden už 60 až 70 bedýnek a letos už je to 140 bedýnek týdně. Kapacitu máme zcela plnou, nové zákazníky musíme odmítat,“ vyprávěl například Marek Špunar z Brodku u Přerova, jehož zahradnictví dodává bedýnky do Olomouce, Přerova, Hranic a několika dalších měst. Někteří zákazníci odebírají bedýnky každý týden, jiní jednou za čtrnáct dní. Co v nich najdou, bývá většinou překvapení. „Jejich obsah je čistě sezonní. Dáváme tam vždy to, co právě dozrává. Ale prakticky jsou to vždy čerstvě natrhané věci, často sklizené v ten samý den, co je rozvážíme. A navíc pěstované bez chemie,“ načrtl Špunar. Kromě zeleniny a ovoce dává do bedýnek také různé bylinky. „Snažíme se, aby v každé z nich bylo alespoň deset druhů ovoce nebo zeleniny. A pokaždé přidáme něco nového, aby si lidé trochu rozšířili obzory,“ upřesnil. Do povědomí zákazníků se tak dostávají i netradiční plodiny jako mangold nebo šťovík do salátů. Na rozdíl od většiny ostatních je schopen dodávat i v zimě. „Většinou jsou to věci, které se dají uskladnit,“ řekl Marek Špunar. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2 Zájem o bedýnky či nákup ze dvora přímo od farmářů roste DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Zatímco loni ještě stíhal zavážet zeleninou a bylinkami i některé restaurace a jednu farmářskou prodejnu v Olomouci, letos jim musel své služby kvůli zájmu běžných zákazníků vypovědět. „I když je nám líto, že musíme nové zájemce odmítat, kapacitu zvyšovat nechceme. Museli bychom přijmout nového člověka a už bychom neměli takovou kontrolu nad kvalitou jako nyní,“ vysvětlil

Špunar, pro něhož je důležitý například i přímý kontakt se všemi odběrateli. „S bedýnkami jezdí za lidmi můj syn, který jim řekne vše potřebné o tom, co v bedýnce najdou. Jedinou výjimkou je odběrné místo v Hranicích u pana Buška, se kterým se ale léta dobře známe, takže i tam víme, že kontakt se zákazníky bude bez problémů,“ doplnil Marek Špunar. Jinde tolik bedýnky neletí Ne ve všech regionech ale mají bedýnky stejný úspěch jako na Přerovsku. „U nás na Šumpersku se příliš nechytily, zájem spotřebitelů nebyl velký,“ popsala situaci Lucie Hošková ze šumperské agrární komory. Lidé si ale podle jejích slov oblíbili jiné alternativy odběru, například přímý prodej zboží zákazníkům. „Takzvaný prodej ze dvora je stále oblíbenější,“ podotkla Hošková. Pro farmáře je tento způsob distribuce velmi výhodný. „Například výkupní cena mléka do mlékáren je v současné době velmi nízká. Farmáři se proto naučili nejen prodávat čerstvé mléko sami, ale vyrábět z něj například jogurty, máslo, sýry a další výrobky, které pro ně navíc mají další přidanou hodnotu,“ informovala. Lidé si na farmu jezdí sami Mnozí tak své odběratele naučili tomu, že si jezdí nakupovat přímo na farmy. Jedním z těch, kdo se prodeji ze dvora věnuje, je Vladimír Šindelář ze Soběchleb. Namísto zeleniny a ovoce si ale k němu lidé jezdí zejména pro drůbeží maso či pro vajíčka. „Letos už zeleninu vůbec neděláme, mohou za to ta sucha,“ řekl Šindelář. Jeho farma nabízí zejména vykrmenou drůbež: kuřata, kachny a husy, kromě toho i vajíčka, med nebo králičí maso. „Začali jsme před pěti lety, v počátku jsme dodávali hlavně rodině, teď už je zájem takový, že nové zákazníky odmítáme,“ popsal rostoucí zájem Šindelář. Podobně jako Marek Špunar, ani on nechce svoji produkci dále rozšiřovat. „Kdybychom ji navýšili, už si tak neohlídáme kvalitu jako dosud. Volají nám třeba obchody, ale ty nás vůbec nezajímají, naším cílem jsou pouze přímí zákazníci. Obchodník by si na naše zboží jenom přihodil svoji přirážku,“ vysvětlil. Své zákazníky má nejen v regionu, ale i v Praze. „Jednou za měsíc to tam objedu, jinak vše prodáváme přímo u nás,“ uzavřel. Museli rozšířit stádo Podobné zkušenosti má i farma Kozí hrádek z Vysoké u Hustopečí nad Bečvou, která nabízí výrobky z kozího i kravského mléka. „Zákazníků teď máme tolik, že nám samotným často nezbývá ani mléko do kávy,“ konstatoval Stanislav Kollár ze zmíněné farmy. Část zboží prodává do různých maloobchodů, stále více lidí ale jezdí nakupovat přímo k nim na farmu. „Začali nám sem jezdit i lidé až z Přerova. Abychom zájem pokryli, museli jsme rozšířit jak stádo koz, tak i krav. Produkci jsme zvýšili asi o 40 procent oproti loňskému roku,“ doplnil. Prodej ze dvora je snazší Že prodej ze dvora využívá stále více zemědělců, potvrzuje i organizátorka farmářských trhů v Olomouci Markéta Záleská. To kvůli tomu totiž přichází o prodejce. „Mnozí farmáři, kteří k nám jezdili na trhy, přešli na prodej ze dvora. Znamená to pro ně méně starostí s vyřizováním povolení a dalších dokumentů, protože v případě prodeje přímo z farmy jsou předpisy benevolentnější. A ti, kteří nabízí kvalitní produkty, vědí, že si je lidé najdou,“ uvedla Markéta Záleská. Jejich obsah je čistě sezonní, tedy to, co právě dozrává. Ale prakticky jsou to vždy čerstvě natrhané věci, často sklizené ten samý den. Volají nám třeba obchody, ale ty nás vůbec nezajímají, naším cílem jsou pouze přímí zákazníci. Obchodník by si na naše zboží jenom přihodil svoji přirážku. Foto popis| Prodej čerstvé zeleniny a ovoce přímo od farmářů na trzích či formou takzvaných bedýnek je stále populárnější. Mnozí zemědělci nové zákazníky odmítají. Foto autor| FOTO / MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Přerovsko a Hranicko

Zboží si farmáři prodávají sami 31.7.2015 5plus2 str. 2 ROSTISLAV HÁNYŠ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodníky už mnozí zemědělci na Šumpersku nepotřebují. Zákazníci často jezdí přímo k nim. ŠUMPERSKO A JESENICKO / Zatímco v jiných regionech se stále víc prosazuje takzvaný bedýnkový prodej, na Šumpersku a Jesenicku je o bedýnky malý zájem. Lidé preferují nakupování farmářských produktů jiným způsobem. „U nás na Šumpersku se příliš nechytily, pořád je to doména spíše velkých měst, jako jsou Praha, Brno, Ostrava nebo u nás v Olomouckém kraji Olomouc. Navíc lidé na vesnicích ještě pořád pěstují dost zeleniny, chovají domácí zvířectvo, takže nejsou úplně závislí na nákupech a i v Šumperku nebo Zábřehu mají lidé často známé nebo rodiny na venkově a výpěstky ze zahrádek od nich dostávají,“ popsala situaci Lucie Hošková ze šumperské agrární komory. Lidé si ale podle ní oblíbili jiné alternativy odběru. „Poměrně dobře se chytily farmářské trhy nebo obchůdky, kde mohou lidé farmářské produkty nakoupit, ať se jedná o zeleninu a ovoce, nebo i maso a masné výrobky nebo mléko a mléčné výrobky,“ dodala. Ekonomicky nejvýhodnější je jak pro zákazníky, tak výrobce podle Hoškové přímý prodej. „Farmáři se už naučili nejen prodávat čerstvé mléko sami, ale vyrábět z něj například jogurty, máslo, sýry a další výrobky, mléko víc zhodnocují. Podobné je to i u masa,“ řekla. Větší firmy mají často své obchody ve městech, farmáři ale stále častěji volí prodej ze dvora. Známá farma Ovčí statek U Hrdličků v Brníčku na Zábřežsku prodává takzvaně do bedýnek zanedbatelné množství svých výrobků. „My prodáme zhruba jednu třetinu produkce ze dvora, třetinu přes obchody se zdravou výživou a třetinu na trzích. Dodáváme také jedné firmě do Ostravy, která naše sýry přidává do bedýnek. Je to ale skutečně zanedbatelné množství a nijak neroste,“ popsal spolumajitel farmy Michal Hrdlička. Firma Marwin ze Starého Města, která dodává hovězí a skopové maso a masné výrobky v bio kvalitě, řeší hlavní část svého prodeje objednávkovým způsobem. „Lidé si objednají konkrétní výrobky, my je zavakuujeme a každý týden je rozvážíme po Šumpersku a Jesenicku, ale zhruba jednou za měsíc vozíme maso i do velkých měst včetně Prahy,“ prozradil šéf Marwinu František Winter. Podle Wintera je stabilní okruh zákazníků, kteří si pro maso jezdí přímo do firmy. „Často se u nás staví i turisté, kteří si potom začnou maso objednávat. Nemáme důvod dělat takzvané bedýnky, i když se tomu samozřejmě nevyhýbáme,“ doplnil Winter. To Kozí farma U Nýdrlů ze Staré Červené Vody na Jesenicku prodá ze dvora téměř vše. „Jezdí k nám lidé z celého Jesenicka a část produkce si koupí také turisté. Menší část prodáváme v obchodech po okolí, s jejichž majiteli jsme se dohodli, a na farmářských trzích,“ řekl spolumajitel zmíněné farmy Pavel Nýdrle. Nevylučuje, že v budoucnu farma využije i bedýnkového systému. „Záleží také na tom, jestli dál poroste zájem o naše výrobky a budeme zvyšovat produkci. Zatím jsme na trhu poměrně krátce, takže je předčasné dělat prognózy,“ podotkl Nýdrle. Foto popis| Na Šumpersku a Jesenicku jsou v oblibě zejména farmářské trhy a také prodej ze dvora. Foto autor| FOTO / MAFRA Regionální mutace| 5plus2 - Šumpersko a Jesenicko

agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 29. 7. 2015 30.7.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Česku prý hrozí zákaz vývozu rostlinných výrobků do Ruska. Místa úschovy zmraženého masa by stát mohl mít v zásobě dobytek. Ministerstvo zemědělství má plán, jak bojovat se suchem. Efektivní zavlažování a šetření s vodou bude řešit vláda. Česku prý hrozí zákaz vývozu rostlinných výrobků do Ruska Ruské úřady prý chtějí tento týden upozornit na možnost zákazu dovozu květin z Nizozemska a dalších rostlinných výrobků ze sedmi zemí Evropské unie, mezi nimiž je i Česká republika. Informovala o tom agentura Ria Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ruské veterinární a fytosanitární službě. O jaké rostlinné výrobky ale jde, Ria Novosti neuvádí.Místa úschovy zmraženého masa by stát mohl mít v zásobě dobytek Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Dnes o tom novináře informoval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Správa začala spolupracovat na projektu zv. živého stáda s Agrární komorou ČR.Ministerstvo zemědělství má plán, jak bojovat se suchem Vláda na svém dnešním jednání schválila materiál „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“. Jeho cílem je zpracování dlouhodobé strategie, kterou stát pomůže zajistit dostatek vody při předpokládané změně klimatu. Materiál společně předložili ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr životního prostředí Richard Brabec.Efektivní zavlažování a šetření s vodou bude řešit vláda Lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování v krajině mají být receptem na boj proti suchu. Dokumentem, který tyto kroky navrhuje, se bude ve středu zabývat vláda. Před týdnem na výjezdním zasedání v Ostravě kabinet kvůli nedostatku času materiál neprojednal. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Inspekce pro neakceptovatelný hygienický stav uzavřela 140 provozoven agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31.7.2015

zpět V letošním roce Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uzavřela již 140 provozoven. Z tohoto počtu je 96 provozoven společného stravování – restaurace, rychlá očerstvení, pivnice apod. – kde inspekce získala kompetenci k výkonu kontroly až 1. 1. 2015. V letošním roce Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uzavřela již 140 provozoven. Z tohoto počtu je 96 provozoven společného stravování – restaurace, rychlá očerstvení, pivnice apod. – kde inspekce získala kompetenci k výkonu kontroly až 1. 1. 2015. Typickými důvody k uzavření provozovny je rozsáhlé a dlouhodobé zanedbání úklidu, výskyt škůdců, hromadění odpadu, absence přístupu k teplé vodě a další prohřešky, které přímo ohrožují zdraví spotřebitele. Přehled aktuálně uzavřených provozoven zde: Restaurace Na Libušíně (kontrolovaná osoba: Caradac Czech s.r.o.), Koterovská 147, Plzeň. V prostorách restaurační kuchyně byly mastnotou a zaschlou špínou znečištěny plochy pracovních zařízení jako fritézy, mikrovlnná trouba, nebo zaplísněná digestoř. Na podlahách pod zařízeními provozovatel ponechal enormní množství usazené špíny. Podlahy byly celkově v nečistém stavu, který neodpovídal správným hygienickým podmínkám. V prostorách kuchyně i baru byly nekryté odpadkové koše bez víka. Z uvedených důvodů Inspekce přistoupila k zákazu užívání prostor kuchyně.

Restaurace U Trpaslíka (kontrolovaná osoba: Kateřina Humlová), Klášterní 23, Plzeň. V kuchyni provozovny Inspekce zjistila celou řadu hygienických nedostatků. Plochy kolem digestoře byly znečištěny stékajícím olejem a jeho kondenzátem, strop nad sporáky byl silně znečištěný tukem i prachem a byl poškozený olupující se omítkou. Zařízení jako sporák a mikrovlnná trouba byly narezlé a kolem pracovních ploch se nacházely zbytky potravin z předchozí přípravy pokrmů. Prodejna ovoce a zeleniny Sihn Dang Dang (kontrolovaná osoba: Sihn Dang Dang), Masarykovo náměstí 29, Vyškov. V den kontroly zjistili inspektoři v regále se zeleninou výskyt myšího trusu, stejně jako na několika místech na podlaze a v regálech s balenými potravinami. Myší trus a okousané obaly potravin se vyskytovaly i ve skladu potravin. Ve skaldu se nacházely dvě popelnice společně s dalším nahromaděným odpadem a předměty nesouvisejícími s činností prodeje. Myší trus inspektoři zjistili i v místech přípravy zmrzliny a pizzy, které jsou vydávány prodejním okénkem. Hospůdka Rujna (kontrolovaná osoba: Michaela Kapušová), Jiráskova 431 11, Jirkov. V prostorách kuchyně inspektoři zjistili výskyt myšího trusu vedle nepoužívané trouby, včetně stop myšího okusu na kartonových krabicích. V kuchyni byly také uloženy předměty nesouvisející s předmětem činnosti a odpadky. V mrazící vaně na polotovary byl na dně led s nečistotami a na liště pod víkem kolonie černé plísně. V prostorách baru a konzumní části byl cítit zápach, pravděpodobně z odpadní jímky. Pod barem za sudy se vyskytoval myší trus a nečistoty jako prach, nedopalky cigaret či obaly potravin. Bistro 65 (kontrolovaná osoba: Thi Thuy Huong Pham), Smetanova 65, 439 42 Postoloprty. Na místě uložený zákaz užívání prostor následoval po zjištění inspektorů, že se v prostorách vyskytoval myší trus, hmyzí škůdci a provozovna není proti dalšímu pronikání škůdců zabezpečena. Provozovnu rovněž charakterizoval zanedbaný úklid – zejména nečistoty na kuchyňských a zařízeních, regálech a podlahách - a nahromaděný odpad. Pekárna - Radim Kadlec (kontrolovaná osoba: Radim Kadlec), Dělnická 664, 749 01 Vítkov. Při kontrole inspektoři na místě zjistili výrazně zanedbaný úklid, nečistoty se nacházely zejména na podlaze a to ve všech prostorách, na stropě a stěně kynárny provozovatel ponechal rostoucí plísně, droždí a kvasy byly uskladněny v silně znečištěné lednici, v prostorách pro výrobu potravin se volně pohybovalo domácí zvíře a prostor nebyl zabezpečený proti pronikání škůdců. POTRAVINY MIX (kontrolovaná osoba: Vladimíra Martanová), 1. Máje 222, 38501 Vimperk. Inspektoři na místě uložili zákaz užívání prostor pro zázemí prodejny potravin, kde se uskutečňovala výroba produktů studené kuchyně. Provozovatel zde naprosto neobdržel základní hygienické požadavky tím, že prostory využíval i pro skladování předmětů zcela nesouvisejícími s výrobou potravin, které mohly kontaminovat připravované výrobky. Dispozice prostor byla rovněž nevhodná, například toaleta nebyla stavebně oddělena od skladovaných potravin. HOSPODA OBĚDNICE (kontrolovaná osoba: Jana Sirotková), Obděnice 42, 262 55 Petrovice. Výskyt myšího trusu a potravin poškozených myším okusem vedl k okamžitému zákazu užívání prostor pro kuchyň uvedené provozovny. Dále zde inspektoři zjistili rostoucí plísně na stěnách kuchyně a v chladicích zařízeních. U Birhanzlů (kontrolovaná osoba: Jiří Birhanzl), Brožíkova 245/5, Praha 5. V provozovně rychlého občerstvení inspektoři zjistili několik zásadních porušení hygienických předpisů: výskyt myšího trusu, absenci přístupu k teplé vodě pro hygienickou očistu rukou, dlouhodobě výrazně zanedbaný úklid projevující se množstvím nečistot na kuchyňských zařízeních, regálech s potravinami a podlahách a v neposlední řadě opadávající omítku stěn a stropů, která mohla kontaminovat připravované pokrmy. Při zjištění nepřijatelných hygienických podmínek v potravinářském provozu inspekce na místě uloží zákaz užívání prostor. Zároveň provozovateli prostřednictvím uloženého opatření nařídí, aby zjištěná pochybení napravil. Pokud provozovatel opatření splní, SZPI při opakované kontrole zákaz užívání prostor uvolní. V případě závažných porušení předpisů v oblasti hygieny inspekce s kontrolovanou osobou zahajuje správní řízení o uložení sankce. Přehled provozoven, kde byl uložen zákaz užívání prostor, inspekce průběžně zpřístupňuje spotřebitelům prostřednictvím nové sekce Provozovny na portálu Potraviny na pranýři. Kromě podrobných informací o kontrolních zjištěních je zde k dispozici i

fotodokumentace. Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


Ministr zemědělství Marian Jurečka pracovně v Zambii agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31.7.2015

zpět Setkáním se svým zambijským protějškem Givenem Lubindou včera zahájil ministr zemědělství Marian Jurečka návštěvu Zambie. Dnes se připojí k prezidentovi Zambijské republiky Edgarovi Lunguovi na Zemědělské a obchodní výstavě v Lusace. Ministr Jurečka chce cestou podpořit rozvoj budoucí spolupráce zejména v oblasti zemědělství a obchodu. Setkáním se svým zambijským protějškem Givenem Lubindou včera zahájil ministr zemědělství Marian Jurečka návštěvu Zambie. Dnes se připojí k prezidentovi Zambijské republiky Edgarovi Lunguovi na Zemědělské a obchodní výstavě v Lusace. Ministr Jurečka chce cestou podpořit rozvoj budoucí spolupráce zejména v oblasti zemědělství a obchodu. „Rozvoj vzájemných vztahů by mohl navázat například na úspěšné projekty rozvojové spolupráce v oblasti zemědělství, zejména v sektoru chovu skotu. Vysoký potenciál pro budoucí spolupráci vidím v chovatelském sektoru, a to konkrétně v možnostech dodávek materiálu pro umělou inseminaci skotu. Můžeme nabídnout i výměnu zkušeností s projekty na zavádění registru hospodářských zvířat, ale i registru půdy,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Na programu má rovněž návštěvu farmy s masným skotem v Lusace a mléčné farmy v Mazabuce. Tam navštíví i inseminační stanici skotu, která byla vybavena v rámci rozvojové spolupráce mezi ČR a Zambií. Zambie patří mezi prioritní země rozvojové spolupráce, během minulé dekády dostala od ČR přes 60 milionů korun. S rozvojem zambijského zemědělství souvisí i strmě stoupající poptávka po zemědělské technice. I zde může ČR nabídnout dodávky kvalitních výrobků za konkurenceschopné ceny. Dalším tématem bude také potenciál vývozu potravin z ČR do Zambie, například sušeného mléka, smetany nebo potravinových přípravků. Přestože agrární dovoz ze Zambie do ČR kontinuálně roste, stále se drží pod hranicí jednoho milionu Kč (620 tis. Kč v roce 2014). Za zmínku stojí pouze dovoz živých zvířat (terarijní pro chovatelské účely) a dovoz řezaných květin. Vývoz z ČR do Zambie je minimální. V nedávné době byl zaznamenán vývoz inseminačních dávek býčího spermatu v souvislosti s projektem rozvojové spolupráce (240 tis. Kč v roce 2012 a 410 tis. Kč v roce 2014) a jednorázový vývoz sušené syrovátky (1,8 mil. Kč v roce 2013). Hynek Jordán tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulého dne – 30. 7. 2015

31.7.2015

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komora: Zvážíme kroky proti řetězcům kvůli mléku. České značení potraviny prodává, ale do otázky původu vnáší další byrokracii. Sucho ničí úrodu brambor, na Vysočině čekají až třetinový propad. V Česku klesla produkce masa, především vepřového. Ve druhém čtvrtletí naopak stoupl nákup mléka. Agrární komora: Zvážíme kroky proti řetězcům kvůli mléku Předsednictvo Agrární komory zvažuje neupřesněné kroky proti obchodním řetězcům. Prý zneužívají situace na trhu s mlékem a českým producentům nabízejí za mléko a mléčné výrobky příliš nízké ceny. Vyplývá to z materiálu, který komora vydala po svém jednání. Vedení komory se domnívá, že počínání řetězců poškozuje národní hospodářství.České značení potraviny prodává, ale do otázky původu vnáší další byrokracii Ministerstvo zemědělství nabízí výrobcům zažádat si o značení Česká potravina, které má garantovat původ. Česká potravina je podle definice ministerstva taková, která má od 75 do 100 procent českých surovin a zpracovala se v Česku. Zatímco u nás je značení o původu potravin až padesát, například Poláci používají u všech svých výrobků jednotnou vlaječku.Sucho ničí úrodu brambor, na Vysočině čekají až třetinový propad Letošní úroda brambor v Česku bude nižší kvůli suchu a také kvůli menší výměře polí osázených touto plodinou. Na Vysočině, kde se brambor tradičně pěstuje nejvíc, zatím zemědělci odhadují pokles hektarových výnosů proti loňským 29 tunám o 20 až 30 procent. Bramborovým polím by ještě mohly pomoci deště.V Česku klesla produkce masa, především vepřového. Ve druhém čtvrtletí naopak stoupl nákup mléka Loni po 11 letech propadu vzrostla výroba masa. Letos se ale ve druhém čtvrtletí opět vrátila k poklesu, snížila se o 0,7 procenta. Pokles způsobil především propad produkce vepřového masa. Produkce se prudce snížila i u skopového a kozího masa, to se ale v Česku produkuje v relativně malém množství. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


K případu salmonelózy v Plzeňském kraji agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.8.2015

zpět V souvislosti s případy onemocnění salmonelózou v Plzeňském kraji uvádí Státní veterinární správa (SVS) aktuální informace o došetřování zdroje infekce a základní fakta o tomto onemocnění včetně zásad pro minimalizaci rizika přenosu na člověka. V souvislosti s případy onemocnění salmonelózou v Plzeňském kraji uvádí Státní veterinární správa (SVS) aktuální informace o došetřování zdroje infekce a základní fakta o tomto onemocnění včetně zásad pro minimalizaci rizika přenosu na člověka. SVS obdržela v souvislosti se zmiňovaným případem zatím pouze předběžnou informaci o podezření na výskyt salmonel na povrchu vajec použitých pro výrobu pokrmu podezřelého jako zdroj nákazy lidí. Na základě předběžné informace byl identifikován dodavatel vajec, u něhož byl proveden odběr

vzorků. Do výsledku laboratorního vyšetření byla pozastavena distribuce vajec z podezřelého chovu. Laboratorní analýza stále probíhá a její délka činí zpravidla 4 až 7 dní. Na hospodářství s chovem nosnic, které bylo na základě číselného kódu povinně uváděného na konzumních vejcích identifikováno jako zdroj vajec, je stejně jako v ostatních chovech nosnic dodávajících vejce na trh výskyt salmonel kontrolován v rámci Národního programu tlumení salmonel zavedeného v České republice od roku 2007. Tento program v podstatě představuje systém opatření zaměřených na prevenci zavlečení salmonel do chovu drůbeže a zahrnuje rovněž povinnou vakcinaci proti Salmonella Enteritidis a monitoring spočívající v odběru vzorků trusu z prostředí v pravidelných intervalech. Ve zmíněném chovu byla salmonela zjištěna naposledy v roce 2013. V případech výskytu salmonel v potravině, kdy jsou pravděpodobným zdrojem vejce, je v programech tlumení salmonel harmonizován standardní postup došetření zdroje infekce. Systém značení vajec umožňuje zpětné dohledání jejich původu od spotřebitele, přes třídírnu vajec až ke konkrétnímu hospodářství, ve kterém byla tato vejce snesena. V hejnu nosnic pak úřední veterinární lékař odebírá mimořádné úřední vzorky z prostředí. Jde o vzorky prachu a trusu, u kterých množství, způsob odběru a laboratorního vyšetření zaručují vysokou pravděpodobnost zjištění výskytu salmonel, pokud jsou ptáci infikováni. V případě záchytu invazivních sérotypů salmonel nesmí být vejce z infikovaného hejna uvolňována na trh jako čerstvá vejce třídy A a mohou být použita pouze na tepelné zpracování jako vejce třídy B. Výsledky vyšetření vzorků odebraných na hospodářství v souvislosti s výskytem salmonelózy budou k dispozici v průběhu příštího týdne. Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobují ho bakterie rodu Salmonella, které se do těla dostávají ústy. Onemocnění se zpravidla projevuje střevními potížemi. Pro zdravého silného jedince není toto onemocnění obvykle nebezpečné. Ohroženi bývají zejména starší lidé, nemocní či jinak oslabení lidé a malé děti – hůře se vyrovnávají s velkými ztrátami tekutin v důsledku průjmů a zvracení. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny. Důležité je také dodržování hygieny při přípravě pokrmů a před konzumací jídla. Tepelně upravený pokrm totiž může být před konzumací kontaminován kontaktem se špatně umytým nádobím či prostřednictvím špinavých rukou. Je třeba také dát pozor na dodržení teploty skladování potravin živočišného původu. Nejvíce případů salmonelózy bývá zaznamenáno v létě. Salmonela může být přenesena také přímým kontaktem s infikovaným člověkem či zvířetem a fekáliemi kontaminovaným prostředím. Mgr. Petr Pejchal Tiskový mluvčí SVS


Chovatelé prasat mají potíže, chtějí ochranu agris.cz str. 0 Zemědělství ČT 24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.8.2015

zpět Producenti vepřového masa dostanou letos od státu na ozdravení chovů 720 milionů korun. Dalších 143 milionů půjde na zajištění dobrých životních podmínek prasat. Odvětví má však podle ministerstva zemědělství velké problémy, zejména kvůli nízkým výkupním cenám. Producenti vepřového masa dostanou letos od státu na ozdravení chovů 720 milionů korun. Dalších 143 milionů půjde na zajištění dobrých životních podmínek prasat. Odvětví má však podle ministerstva zemědělství velké problémy, zejména kvůli nízkým výkupním cenám. Ty podle

předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy jsou už pod výrobní cenou. Černé pruhy odlišují přeštické prase od milionu a půl dalších vepřů chovaných v Česku. Jenže zatímco ostatní takzvaně "obyčejná" prasata domácí se potýkají s ekonomickými problémy, to černostrakaté zažívá na tuzemských talířích renesanci. Zájem o maso přeštických prasat totiž stoupá. Například na farmě Pavla Peška z Dvoru Seletice od roku 2013 téměř trojnásobně. A to i přesto, že jejich maso je o čtvrtinu dražší, než u klasických vepřů. "Krkovička z těch prasat je nejlepší, pěkně prorostlá a řízek z přeštických prasat je tak prorostlý, že se nemusí ani marinovat," popisuje rozdíl Peška. Klasická růžová selata tak mohou svým flekatým kolegům jen závidět. Výrobní ceny klasického vepřového jsou nejníž za poslední čtyři roky. Kilo se vyrábí za 37 korun a 60 haléřů - a prodejní cena je často ještě nižší. "Došlo k poklesu prodejní ceny vepřového masa, která se propadla i pod třicet korun, to znamená pod hranici výrobních nákladů,“ konstatuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vepřové se vyrábí tak levně, že se některým zemědělcům přestává podnikání vyplácet. I proto pro ně ministerstvo připravilo rekordní podporu. Ještě před pěti lety šlo jen na ozdravení chovu prasat bezmála 89 milionů korun. Letos je k dispozici 720 milionů na dotacích. Podle šéfa resortu jde ale o výjimku. "Já nechci dlouhodobě dotovat z národních a evropských prostředků ztrátu. Já chci investovat, aby zemědělci byli konkurenceschopní," vysvětluje ministr zemědelství Marian Jurečka. Podle majitele farmy Peška by zrušení dotací znamenalo především to, že některé potraviny sice zdraží, ale podmínky by se srovnaly. Většina českých zemědělců si ale stěžuje, že chov prasat v České republice uvadá a nedokáže uspokojit ani domácí trh. Jenže v tuzemských vepřínech se usadil cestovatelský paradox. Prasata za více než 56 milionů korun, která chybějí na českých pultech, se letos vyvezla do Německa. Tím ale putování nekončí. Němečtí vepři za 100 milionů se totiž zase přivezli do Česka. Každý Čech sní ročně asi 40 kilo vepřového. Jeho cena by se dál propadat už neměla - to je sice příjemné pro zemědělce, ale méně už pro zákazníky. Bez nastavení vyvážené cenové hladiny je ale chov tuzemských prasat neudržitelný. A celková čísla nezachrání ani oblíbení pruhovaní vepři. Jak je na tom vepřové Zpracovatelé v Česku v současné době vykupují od zemědělců vepřové maso v průměru o 2,32 Kč na kilogram levněji, než kolik činí jejich výrobní cena. Ztráta chovatelů se tak pohybuje od 76 haléřů až ke 4,43 Kč za kilogram, upřesnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s tím, že cenový rozdíl je dán efektivitou daného podniku. Po ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) proto zemědělci chtějí ochranu před dumpingovými cenami a nadsazenými zahraničními dotacemi importovaného masa. Ministerstvo by podle nich mělo připravit analýzu zahraničních dotací, které nejsou notifikované u Evropské komise. "Nejsme schopni kvantifikovat, jak velké národní dotace jsou. Když se zeptáte zahraničních zemědělců, řeknou, že žádné nedostávají, ale za pět minut se dozvíte, že je mají. Ale nechtějí říct jaké," uvedl Pýcha, podle kterého jsou současné ceny na českém trhu dlouhodobě neudržitelné. Loňské české dotace podle něho činily přibližně 2,5 Kč/kg vyprodukovaného masa. Zdroj: ČT24


Produkce ryb v Česku loni stoupla na 20.135 tun 3.8.2015 agris.cz str. 0 Venkov FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Produkce ryb v Česku loni stoupla na 20.135 tun z předloňských 19.358 tun. V porovnání s pětiletými údaji šlo o průměrný rok. Nejčastěji chovanou rybou je s velkým náskokem kapr, následují býložravé ryby, lososovité ryby, dravé ryby a línové spolu se síhy. Informuje o tom publikace, kterou vydalo Rybářské sdružení ČR. Produkce ryb v Česku loni stoupla na 20.135 tun z předloňských 19.358 tun. V porovnání s pětiletými údaji šlo o průměrný rok. Nejčastěji chovanou rybou je s velkým náskokem kapr, následují býložravé ryby, lososovité ryby, dravé ryby a línové spolu se síhy. Informuje o tom publikace, kterou vydalo Rybářské sdružení ČR. Loni se více objevovaly ryby i na českém jídelníčku. Spotřeba meziročně stoupla o 0,02 kg na 3,73 kg ryb na obyvatele za rok. Zdaleka tak nedosahuje hodnot z roku 2010, kdy Češi ročně jedli o 1,39 kg ryb více. Na talířích se více objevovaly mořské ryby (2,04 kg) než sladkovodní. Z produkce kapra se polovina uplatní na tuzemském trhu, zbytek se vyváží do zahraničí, především do Polska, Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Maďarska. "Export ryb je významným ekonomickým prvkem českého produkčního rybářství. Ročně představuje 43 - 46 procent živých ryb z celkového prodeje tržních ryb, na domácím trhu se pak uplatní necelých 60 procent ryb," píše se brožuře Produkční rybářství ČR. V ČR se loni prodalo 8,5 tisíce tun živých ryb a 2,1 tisíce tun zpracovaných ryb v živé hmotnosti. Vyvezlo se 8,4 tisíce tun. Plocha rybníků, ve kterých se ryby chovají, činí téměř 43 tisíc ha. Finanční škody způsobené zvířaty na českých rybnících se loni zvýšily na 158 milionů korun. Největší problémy způsobily tažné populace kormorána velkého, které mají na svědomí ryby v hodnotě skoro 89 milionů korun. Následují škody, za které můžou vydry říční (36,9 milionu korun), volavky popelavé (skoro 20 milionů korun) a hnízdící populace kormoránů (téměř 13 milionů korun). Milionové škody způsobily podle sdružení populace bobrů na Moravě. Druhové složení tržních ryb vyprodukovaných chovem v ČR v tunách 2013 2014 Kapr 16.809 17.833 Lososovité ryby 382 392 Lín, síhové 165 163 Býložravé ryby 892 779 Dravé ryby 238 202 Ostatní 572 466 Celkem 19.358 20.135 Autor: ČTK http://www.ctk.cz


Přes čtyřicet procent obchodníků chybně nebo nedostatečně označilo nebalené potraviny agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.8.2015

zpět V rámci cílené celorepublikové kontrolní akce inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) prověřili ve sto padesáti šesti prodejnách potravin dodržování požadavků na označování nebalených potravin dle příslušných národních a evropských předpisů.

V rámci cílené celorepublikové kontrolní akce inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) prověřili ve sto padesáti šesti prodejnách potravin dodržování požadavků na označování nebalených potravin dle příslušných národních a evropských předpisů. V šedesáti pěti prodejnách inspektoři zjistili porušení těchto předpisů, což představuje čtyřicet dva procent kontrolovaných provozoven. Jednalo se zejména o absenci následujících údajů, které dle požadavků musí obchodník viditelně umístit do těsné blízkosti nabízené nebalené potraviny např. na ceduli nebo regálový štítek:jméno výrobce potraviny a adresa sídla (56 nevyhovujících zjištění),informace o látkách nebo produktech vyvolávajících alergie (45 nevyhovujících zjištění),informace o datu použitelnosti nebo minimální trvanlivosti (23 nevyhovujících zjištění),zákonný název nebalené potraviny (19 nevyhovujících zjištění). Dále ve dvaceti sedmi případech provozovatel nebyl schopen poskytnout informace o složení potraviny nebo o množství tzv. zdůrazněné složky v názvu potraviny (např. množství tvarohu ve výrobku označeném jako „tvarohová buchta“). SZPI zahájí s prodejci, u kterých kontrola zjistila nevyhovující označení nebalených potravin, správní řízení o uložení pokuty. Inspekce zároveň upozorňuje spotřebitele, že i u nebalených potravin mají na uvedené informace nárok. Vzhledem ke zcela neuspokojivé situaci se kontrole těchto povinností bude SZPI i nadále intenzivně věnovat. Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633


ahaonline.cz Vaříme cvalem s Michalem: Šéfkuchař Michal tvrdí, že na léto stačí maso a salát. A tak uvařil grilovaný roštěnec se salátem! 29.7.2015

ahaonline.cz str. 0 Recepty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kvalitní hovězí maso na grilu patří k vrcholům letní gastronomie. Šéf kuchyně Aha! pro ženy Michal si pro tentokrát ke grilování zvolil vysoký roštěnec z jatek Rudolec. Jak tvrdí, dobré maso je základ a pak už stačí jen lehký salát. Vyzkoušejte jeho recept. POTŘEBUJETE: ? 600 g hovězího vysokého roštěnce ? 1 hrubozrnnou nebo čtyřzrnnou hořčici ? sůl ? mletý pepř ? 1 limetku ? salát frisée ? dubový salát ? listy šťovíku JAK NA TO: 1. Očištěné maso pokojové teploty osolíme, opepříme a potřeme bohatě hořčicí. Necháme hodinu marinovat. 2. Do mísy natrháme omytý salát frisée. 3. Přidáme domytý dubový salát a listy šťovíku.

4. Osolíme, opepříme a dochutíme limetkou. 5. Roštěnec vložíme na gril a grilujeme z obou stran asi 6 až 13 minut podle toho, jak chceme mít maso propečené. 6. Maso necháme odpočinout a podáváme se salátem.

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/110501/...ak-uvaril-grilovany-rostenec-se-salatem

aktualne.cz Zdražení potravin kvůli suchu nehrozí, řetězce mají kde brát 29.7.2015

aktualne.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Modrá obloha a minimum srážek. České zemědělce trápí sucho i nedostatek vody pro zavlažování. Nejhorší situace je pak na Jižní Moravě. Praha - I když Česko Praha - I když Česko zasáhla v posledních týdnech sucha a zemědělcům výrazně klesne úroda, zdražení základních potravin nehrozí. Ceny ovoce, zeleniny, mouky, cukru či pečiva by se zvedat neměly. Chybějící ovoce a zeleninu si obchodníci dovezou ze zahraničí. Zemědělci, kteří sklízí obiloviny, sice také budou mít nižší úrodu než loni, ale stále by nemělo jít o žádný zásadní propad. Horší dopady může mít absence srážek a nižší úroda na hospodaření zemědělců. Těm, které sucho výrazně zasáhne, ministerstvo zemědělství vzkazuje, že si mohou říci o peníze, kterými lze následky sucha omezit. "Na program byla určená částka 12,25 miliardy korun využitelných v letech 2014 až 2020," říká mluvčí Hynek Jordán. Půda je vyschlá a na některých místech už měsíc pořádně nezapršelo. Takové sucho, jako je letos, většina zemědělců nepamatuje. "Jestli minulý rok napršelo 50 milimetrů srážek, tak letos to bylo pouhých 20 milimetrů. Výnosy se tudíž skutečně sníží. Nejvíce u obilovin, cukrovky a kukuřice," hlásí Bronislav Formánek ze Znojemska. Z oblasti, která je nejvíce postižena. Ovoce a zelenina nezdraží Podle předsedy zelinářské unie Jaroslava Zemana budou největší ztráty u těch pěstitelů, kteří nemají možnost doplňkové závlahy. Jedná se například o některé oblasti severní Moravy. "Největší ztráty odhadujeme u cibule a hlávkového zelí. V důsledku vysokých teplot pěstitelům také předčasně vykvétá květák a brokolice," doplňuje Zeman. Na cenu zeleniny v obchodech by to výrazný vliv mít nemělo. "Výraznější zdražení zeleniny neočekáváme, protože si ji obchodníci jsou schopni dovézt," říká Zeman. Stejně situaci komentují ovocnáři. "Osmdesát procent ovoce se u nás prodává v obchodních řetězcích a ty jsou schopné si ovoce dovézt velmi rychle a odkudkoliv. Sucho v Česku tedy nemá na cenu žádný vliv," říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. Sucho zatím největší škody napáchalo na jablkách, švestkách a taky na sklizni jahod a třešní. Ty měly letos kvůli suchu menší velikost, tudíž horší kvalitu a nižší cenu. Doslova centimetry od propadu zisku dělí české pěstitele jablek. Zpeněžení produkce jablek je totiž závislé na velikosti plodu. Pokud mají jablka příčný průměr sedm centimetrů, mohou je ovocnáři prodat jako konzumní s cenou deset až dvanáct korun za kilo. Jestli je průměr nižší, mohou být

použita jen na zpracování s cenou dvě až tři koruny za kilo. "Pokud by ještě brzy začalo pršet, může být zachráněna velká část jablek, která jsou pro ovocnáře zásadní," dodává Ludvík. Podle něj je v Česku uměle zavlažována jen čtvrtina sadů. Úroda obilovin je výrazně nižší, stále ale průměrná Také úroda obilovin bude určitě nižší než minulý rok, který byl nadprůměrný a zemědělci hlásili třetí nejvyšší úrodu v historii. "Dá se počítat s poklesem na výnosech až o 20 procent. Celkově však bude sklizeň obilovin spíše průměrná až lehce podprůměrná. Se zásadním výpadkem se zatím nepočítá," říká mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. V současné době je sklizena asi čtvrtina základních obilovin a nejsou hlášeny nějaké zásadní problémy s výnosem. "Tudíž by se neměla příliš výrazně zvedat cena mouky ani pečiva," dodává Večeřová. Zásadní vliv bude sucho mít na porosty kukuřice, kde se ztráty na výnosech blíží 30 procentům. I kdyby začalo intenzivně pršet, kukuřice ztrátu vláhy, která poznamenala růst, už podle Večeřové nedožene. Kukuřice se pěstuje hlavně jako krmivo pro zvířata. "Do ceny mléka se to pravděpodobně nepromítne, protože ta dlouhodobě klesá v reakci na nadvýrobu ve světě, ukončení režimu mléčných kvót v EU a ruské embargo na dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků," říká Večeřová. Nepříznivá situace je také u cukrové řepy, ale ani ceny cukru to pravděpodobně zásadně neovlivní. "Ty se drží dlouhodobě poměrně nízko," dodává Večeřová. Podobná situace bude i u brambor, kterým by však vláha v nejbližších dnech mohla ještě pomoci. "U brambor bude otázka aktuální až v závěru září. Ceny navíc určuje dovoz, který je u této komodity poměrně výrazný," říká Večeřová. Zdražovat by podle ní mohli po propadech úrody řepky a slunečnice řepkové a rostlinné oleje. U vína klesá kvalita S obavou vzhlíží k obloze i někteří vinaři. Zatímco v minulém měsíci řada z nich prosila o déšť, teď většina doufá, že pršet nebude. Blíží se doba zrání a déšť by mohl zrající vinné hrozny poničit. O zbytek by se pak postarala plíseň. "Před dozráváním mělo spadnout aspoň 40 až 50 milimetrů vody. Kdyby začalo pršet při dozrávání, byla by to ale katastrofa," vysvětluje majitel vinohradů Jaroslav Drmola z Mikulova. Jeho vinice se rozprostírají na úpatí Pálavských vrchů a zabírají zhruba 14 hektarů. Z toho se podaří ročně vyrobit zhruba 50 tisíc lahví kvalitního vína. A právě kvalita je to, čemu sucho nepřeje. "Množství hroznů bude určitě nižší. Z čeho jsem ale rozpačitý, že spadne i kvalita," vysvětluje Drmola. "Vinohrad si sice nějakou vodu dokáže vytáhnout, už ale nedokáže nasytit kořenový systém potřebnými minerály," vysvětluje. Naopak Miroslav Svoboda čeká na svých vinicích bohatou úrodu. "Mladým vinicím sucho vadí, těm starým ale moc ne. My jsme za takové počasí rádi," komentuje vinař z obce Petrov na Hodonínsku.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zd...rat/r~dc680556353911e595f70025900fea04/

Za neplacení daní finanční úřad zabavil mražené potraviny 3.8.2015

aktualne.cz str. 0 Jihomoravský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mražené potraviny za rekordních 8 milionů korun zabavili zaměstnanci jihomoravského finančního úřadu s asistencí celníků. V následujících týdnech půjde jídlo Jihomoravský kraj - Celníci a zaměstnanci finančního úřadu v posledním červencovém týdnu v rámci exekuce na neplatiče daní zabavili mražené potraviny v hodnotě 8 milionů korun. "Jednalo se o první akci, kdy bylo našimi zaměstnanci zajištěno tak velké množství mražených výrobků. Zajištěné věci nyní poputují do veřejné dražby," dodal Ing. Martin Komárek, ředitel finančního úřadu. Mezi zabavenými potravinami jsou ryby, jikry, kuřecí maso a zelenina. Aktuálně je vše uloženo v externě nasmlouvaném chladicím skladu, jelikož finanční úřad nedisponuje vlastní chladírnou. Náklady na uskladnění se přičtou k dluhu, který k exekuci vedl. "Zatím není jisté, zda se vše bude dražit najednou, nebo zda potraviny rozdělíme. Nejprve je nutné vše pečlivě připravit," vysvětlil mluvčí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj David Stančík. Do aukce tak potraviny půjdou nejdříve za týden, přihlásit se do ní bude moci kdokoliv. Podle úřadu k zabavování potravin dochází jen opravdu výjimečně. Mražené potraviny pak úředníci zabavovali poprvé. "Nejčastěji dochází k zabavení hotovosti nebo vybavení podniku. Poměrně často úřad zabavuje pohonné hmoty," dodal Stančík. Kromě potravin celníci a úředníci zabavili i 800 000 korun v hotovosti a na bankovních účtech a zajistili pohledávky za 3,5 milionu korun.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/regiony/jiho...inu/r~94703e0839df11e5b286002590604f2e/

Blesk Opékáme je už skoro století a čtvrt! 31.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Špekáček letos slaví úctyhodných 124 let! Jeho složení se za tu dobu dost změnilo. Jestli k lepšímu, to se dozvíte už ve středečním velkém testu. Jak ale chutnal a vypadal v roce 1891, kdy jej uzenáři začali poprvé vyrábět ? Špekáček poprvé ochutnali účastníci Zemské jubilejní výstavy Praze v roce 1891. Špekáčky se před zraky návštěvníků přímo udily pak se ještě »za tepla« prodávaly s křenem a slaným rohlíkem na papírovém talířku za 8 krejcarů. --. Původní špekáček se e vyráběl z 50 % hovězího o zadního masa z mladých h kusů a z 20 % vepřového o výřezu bez kůže. Třicet t procent pak tvořil na kostičky nakrájený špek. Nechybělo -ani koření, jako o česnek, černý pepř a trochu - muškátového ořechu. Vázány byly lněnou nití. Šeredky Začátkem 20. století se š špekáčky staly vedle párků k a klobás základním druhem měkkých masných výrobků a některé firmy se jejich výrobou značně proslavily. Například v Praze se takto proslavil Šereda z V Vinohrad, jehož špekáčky přejmenovali Pražané na »šeredky«. Ještě za tepla Špekáčky se dodávaly do prodejen krátce po vyuzení, tedy ještě za j tepla. Takže zejména odpoledne a na večer byly obchody a jejich okolí provoněny lahodnou uzenářskou vůní. Ulice večerní Prahy byly v té době ještě navíc provoněné špekáčky opékanými na dřevěném uhlí, které se prodávaly u, v té době už početných, pouličních stánků. Po válce víc vepřového Na počátku 20. století neexistovala žádná norma, která by určovala složení

špekáčků. Veřejně se kontroloval zejména obsah mouky, která se do špekáčků ní nesměla přidávat. Po druhé světové válce, poté, co stoupla produkce ká prasat, se surovinové složení špekáčků trochu změnilo, ale podíl hovězího pr byl stále vyšší (40 % hovězí přední, 30 % vepřové výrobní a 30 % špek). A přibylo i koření, do špekáčků se začala přidávat sladká paprika. Foto popis|

Velký test špekáčků Blesk str. 10 čechy morava Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 31.7.2015

zpět Pozor už ve středu, za zvuků sirény Praskání dřeva, pohled do mihotajících se plamínků a vůně právě dopečených špekáčků. Kdo by tradiční tábornické pochoutce odolal? Najít ale v regálech obchodů kvalitní a dobrý špekáček může být i opravdová »bojovka«! Které jsou bez škrobu, barviv a zvýrazňovačů chuti? Které mají nejvíce masa? A které je lepší radši vůbec neopékat? kat? Dozvíte se už ve středečním velkém testu Blesku! Kdo je Potravinový K Sherlock? Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin vin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Kdy vychází test? Testy potravin najdete v Blesku první každou středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje ho renomovaná laboratoř tuj lafi Eurofibons. V testu vždy nechybí ani rady a doporučení odborníků z řad výživových specialistů živ nebo kuchařů. kuchařů. Foto autor| Foto: profimedia.cz

Velký test špekáčků 4.8.2015

Blesk str. 4 Čechy / Morava

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praskání dřeva, pohled do mihotajících ed jí í se plamínků a vůně právě dopečených špekáčků. Kdo by tradiční tábornické pochoutce odolal? Najít ale v regálech obchodů kvalitní a dobrý špekáček může být i opravdová »bojovka«! Které jsou bez škrobu, barviv a zvýrazňovačů chuti? Které mají nejvíce masa? A které je lepší radši vůbec neopékat? Dozvíte se už ve středečním velkém testu Blesku! Kdo je Potravinový Sherlock? ý Vydává se po stopách nepravostí a prohřešků výrobců potravin, hlídá za vás kvalitu surovin, a z navíc vás naučí, jak netrávit nakupováním potravin celou věčnost a do košíku si dávat jen ty nejlepší. Kdy vychází test?

Testy potravin najdete v Blesku každou první středu v měsíci, což vám spolehlivě připomene pravidelná zkouška sirén. Vybrané potraviny pro Potravinového Sherlocka testuje renomovaná laboratoř Eurofi ns. V testu vždy nechybějí ani rady a i doporučení odborníků í odad z řad výživových specialistů nebo kuchařů. Jak »tloustl« špekáček? Správný špekáček má mít chuť a vůni příjemnou po čerstvé uzenině a koření. Má být přiměřeně slaný a po opečení na skusu šťavnatý. Alespoň takovou chuť měla před padesáti lety většina špekáčků… Než byla v roce 1961 zavedena první československá norma, která určovala složení špekáčků, oblíbená tábornická pochoutka se skládala ze 40 % hovězího předního a 30 % vepřového masa výrobního. Třicet procent pak tvořil špek. Po znárodnění podniků a provozoven zabývajících se zpracováním masa a výrobou masných výrobků byly složení a výroba špekáčků pevně dány normami. A ty během let povolovaly stále více tuku v oblíbené pochoutce. A také škrobů, které vše udrží pohromadě. Norma z roku 1961 povolovala ve složení špekáčku 33 % tuku. Soli Špekáček v roce 1961… bylo povoleno maximálně 2,2 % a obsah škrobu nesměl být vyšší než 2,5 %. V roce 1977 byla schválena norma, která byla vůči výrobcům méně přísná. …a v roce 1977 Špekáčky směly obsahovat více tuku, až 42 %. Limit pro sůl zůstal stejný – 2,2 %. Použití škrobu nebylo limitováno. Základními surovinami pro výrobu špekáčku byly: hovězí maso přední, vepřové maso s kůží, hřbetní sádlo bez kůže (na špek), telecí maso a droby. Foto popis|

Škrob, barviva a moc vepřového 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Špekáčky na jazyku odborníků: Kvalitní špekáček abyste ve velkých obchodních řetězcích pohledali. Většina má ve složení uvedený škrob, některé dokonce barviva a zvýrazňovače chuti a vůně. Jenže dobrý špekáček se dá vyrobit i bez toho. Navíc u některých převažuje vepřové maso nad hovězím, ideálně by to ale mělo být obráceně… A jak dopadly testované špekáčky na jazyku odborníků? Testování chuti, vůně a vzhledu se zhostili šéfkuchař restaurace Hajnovka Daniel Průša (vlevo) a výrobce uzenin František Němec z farmy Rudolec, dodavatele farmářských prodejen Náš grunt. Jednotlivým špekáčkům rozdali známky jako ve škole. A jak hodnocení dopadlo? Z patnácti vzorků dostaly čtyři za 5 a pouze dva dopadly na výbornou! „Většinou bylo v chuti poznat, když někdo z výrobců použil více vepřového masa než hovězího. Špekáčky byly totiž dost měkké a bylo to znát v chuti. Naopak ty, co chutnaly nejlépe, měly tento poměr obrácený,“ vysvětluje šéfkuchař. Jak poznat kvalitní špekáček? „Pokud chcete kvalitní špekáček hlídejte si etikety. Na nich byste si měli všímat, v jakém poměru hovězí a vepřové maso je (chutnější je s vyšším procentem hovězího než vepřového masa), a zda ve složení nejsou dochucovadla, barviva a škrob. „Špekáček se totiž dá

vyrobit i bez nich,“ vysvětluje František Němec. Foto popis|

JAK ČÍST TEST? 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 1) První tabulka poskytuje informace o názvu špekáčků a jejich výrobců. Je zde uvedena cena za balení, a to v době, kdy jsme špekáčky nakupovali, tedy v průběhu července. Tato cena je také přepočítaná na cenu za kilogram, aby se dala lépe porovnávat, protože balení nebyla stejná. 2) Druhá tabulka uvádí údaje uvedené na etiketě na 100 g výrobku. 3) Ve třetí tabulce se dočtete výsledky testu, které nám předala laboratoř Eurofi ns. Potravinový Sherlock zeleně vyznačil nejlepší výsledky, oranžově údaje, které jsou podle něj na hraně. 4) Další tabulka uvádí hodnocení a známky šéfkuchaře a výrobce uzenin. 5) Pátá tabulka přináší verdikt a známky Potravinového Sherlocka. 6) V poslední tabulce je celková známka, která představuje průměr ze známek udělených Potravinovým Sherlockem a šéfkuchařem a výrobcem uzenin. Hodnotitelé chuti, vůně a vzhledu a Potravinový Sherlock oznámkovali jednotlivé špekáčky jako ve škole, a to podle škály od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Semaforová stupnice Zelená barva označuje ideální poměr hovězího a vepřového masa, nejvyšší podíl masa a čistých svalových bílkovin a nejnižší obsah soli. Také vyznačuje ty špekáčky, kde není ve složení škrob, barviva a zvýrazňovač chuti a vůně. Oranžová upozorňuje na nízké obsahy masa a čistých svalových bílkovin, vysoké podíly soli, na použití barviv a také na špekáčky, které obsahují jak škrob, tak barviva a zvýrazňovače chuti a vůně najednou. Také ukazuje, které špekáčky jsou vyrobené pouze z vepřového masa. Červeně by byly vyznačené hodnoty, které neodpovídají požadavkům na kvalitu podle platné legislativy. Žádné takové ale naměřené nebyly. Propadáky testu – hvězdy černé. Nejlepší hodnocení má tři hvězdičky zlaté. Evropské nařízení vs. špekáčková vyhláška Všechny testované vzorky bez potíží vyhověly tzv. špekáčkové vyhlášce z roku 2001. Přísnější nařízení Evropské komise (viz. boxy vpravo) ale splňují jen 3, přestože logem Evropské unie s označením zaručená tradiční specialita se pyšní 4 výrobky (Vocílka, Prantl, K-Classic a Karlova Koruna). Vocílka Špekáčky uvádějí na svých etiketách nižší hodnoty hovězího i vepřového, než stanovuje Evropská komise a nedodržují ani požadavek na minimální obsah masa 56 %. Evropské nařízení min. 56 % masa (z toho 38,5 % hovězího a 17,5 % vepřového) ?? 27 % vepřové slaniny ?? min. 6 % čisté svalové bílkoviny (libového masa) ?? max. 45 % tuku ?? max. 2,5 % soli ?? nesmí se dobarvovat ?? nesmí se používat separát ?? oddělují se šňůrkou Špekáčková vyhláška 2001 min. 40 % masa (hovězí, vepřové a telecí může být v libovolném poměru nebo může být zastoupeno jen jedno z nich) ?? není stanoveno, z kterého sádla má špek být, podíl čisté svalové bílkoviny není určen ?? max. 45 % tuku ?? obsah soli není daný ?? barviva jsou povolená ?? nesmí se používat separát ?? oddělují se sponou či šňůrkou Foto popis|

Protokol testu 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Blesk nechal otestovat celkem 15 špekáčků, které jsou v obchodech běžně k dostání. Laboratoř Eurofi ns zjišťovala celkový obsah masa, tuku, čistých svalových bílkovin a soli. Chuť a další senzorické vlastnosti hodnotili šéfkuchař a výrobce uzenin. Potravinový Sherlock hodnotil podíly masa u jednotlivých špekáčků (a také, zda mají alespoň tolik masa jako původní špekáček, tedy více než 70 %). Podle etiket porovnával, které špekáčky jsou vyrobené bez škrobu, barviv a zvýrazňovače chuti a vůně, protože špekáček lze vyrábět i bez nich. Plus měly špekáčky, kde ,převažovalo hovězí maso nad vepřovým a podle laboratorních výsledků ověřoval, zda výrobci dodrželi to, co deklarovali na obalu. Ve výsledcích laboratorního testu, které se odlišují od informací uvedených na obale výrobku, je třeba přihlédnout k odchylce při měření i při výrobě.

Celkové hodnocení 5.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Najít v dnešní době špekáček, který by se složením a ím chutí blížil tomu tradičnímu, je úkol hodný opravdového ovépské Sherlocka. Vysoký obsah masa nebo logo Evropské unie odkazující k zaručené tradiční specialitě ještě neznamená, ě neravpoak že se jedná o tu nejlepší kvalitu a že opravdu odkazuje k tradici. Protože si podle nás tahle oblíbená tábornická pochoutka zaslouží po 124 letech úctu a stejně tak si spotřebitel zaslouží kvalitu, zvolili jsme přísnější měřítko, měběru než udává benevolentní legislativa a ve výběru požadovali obsah masa nad 70 %. Původní špekáček áček měl 70 % masa jako spodní hranici. Také jsme bodovali ovaotoky poměr hovězího a vepřového masa ve složení, protože ten tradiční míval hovězího víc. Nejvíc se našim požadavkům přiblížily dva výrobky y - Tradiční špekáčky Pikok a Špekáčky KClassic. Ani jeden eden však od nás nedostal čistou jedničku – Pikok si hodnocení cení srazil převahou vepřového, K-Classic nižším obsahem masa. asa. Přesto oba chutnaly nejlépe. Barbora Kabátová tová Potravinový Sherlock lock Foto popis|

Blesk pro ženy ŘÍZKY třikrát OBALENÉ 3.8.2015

Blesk pro ženy str. 46 Řízky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je skoro jedno, co se pod křupavou vrstvou trojobalu vlastně skrývá. V kuchyni je to vždycky sázka na jistotu. Vyzkoušejte i kabátky nové -z kokosu, ořechů nebo sýra. Budete překvapená, JAKOU NADĚLAJÍ V PUSE PARÁDU. Kokosové kuře

Dejte řízkům čas v marinádě, bohatě se vám to vyplatí. BUDETE POTŘEBOVAT (NA 4 ŘÍZKY): * 4 kuřecí řízky * 1 lžíci limetkové šťávy * 1 lžíci zeleného tabasca * 1 plechovku kokosového mléka * 3/4 hrnku strouhanky z čerstvého pečiva * 1/2 hrnku strouhaného kokosu POSTUP: Smíchejte limetkovou šťávu, tabasco a kokosové mléko. Řízky propíchejte vidličkou a naložte je do marinády aspoň na hodinu, nejlépe přes noc. Troubu zahřejte na 200 °C, plech vyložte pečicím papírem. Řízky vyjměte z marinády, obalte je ve směsi čerstvé strouhanky a kokosu a dejte péct. Po 30 minutách pečení je obraťte a pečte dalších 25-30 minut. Tip: Do směsi strouhanky a kokosu můžete přimíchat i najemno nasekaný čerstvý koriandr. V bramborovém hávu Je to maso a příloha v jednom, stačí jen doplnit zeleninou. BUDETE POTŘEBOVAT (NA 4 ŘÍZKY): * 4 plátky krkovice * 500 g brambor * 100 ml horkého mléka * 3-4 lžíce hladké mouky * 1 vejce * 2 stroužky česneku * majoránku, sůl, pepř, sádlo na smažení POSTUP: Řízky jemně naklepejte, silnější okraje nařízněte, aby se nekroutily, a zprudka je opečte na lžíci sádla. Polovinu brambor nastrouhejte nahrubo, druhou najemno a vymačkejte z nich vodu. Zalijte je horkým mlékem, zamíchejte do nich utřený česnek, sůl, koření a mouku. Podle potřeby ještě trochu mouky přidejte, těsto by mělo být polotekuté. Na rozpálené sádlo dejte trochu bramborové směsi, položte na ni řízek a zakryjte zase směsí. Opékejte dozlatova z obou stran. Tip: Jako doprovod stačí zelené fazolky povařené v osolené vodě dokřupava. Přidejte k nim saturejku, nebudou pak tolik nadýmat. Doba přípravy: 20 minut Doba smažení: 20 minut Krůta v lupíncích Cornflakes dodají masu nový rozměr a chuť. BUDETE POTŘEBOVAT (NA 4 ŘÍZKY): * 4 krůtí nebo kuřecí řízky po 150 g * 3 hrnky kukuřičných lupínků * 2 lžíce másla * 2 lžíce hladké mouky * 1 vejce NA SALÁT: * 6 ředkviček * 1 bílou kedlubnu * 2 mrkve * 1 menší cuketu * 1 červenou čekanku * 1 červenou cibuli * 2 lžíce vinného octa * 4 lžíce olivového oleje * sůl, pepř, olej na smažení POSTUP:

Řízky jemně naklepejte. Lupínky rozmixujte s rozpuštěným máslem. Plátky masa poprašte moukou, pak je protáhněte vejcem rozmíchaným se lžící vody, solí a pepřem. Řízky poválejte v drcených cornflakes smažte je ve vyšší vrstvě oleje. Po usmažení nechte řízky na papírové utěrce pustit tuk. Na salát nakrájejte zeleninu na tenké nudličky dlouhé asi 5 cm, promíchejte je se zálivkou z octa, oleje, soli a pepře. Tip: Do vejce můžete přidat místo soli vegetu a ochutit směs bylinkami, česnekem nebo ostrou hořčicí. Doba přípravy: 20 minut Doba pečení: 30 minut Vepřové v oříškách Ochutnejte rakouskou klasiku s lískovými oříšky. BUDETE POTŘEBOVAT (NA 4 ŘÍZKY): * 4 vepřové řízky (krkovice, kýta) * 150 g lískových ořechů * 5 lžic strouhanky * 2 lžíce hladké mouky * 1 vejce * olej na smažení, sůl, pepř K PODÁVÁNÍ: * špecle, brusinkový kompot POSTUP: Řízky naklepejte, silnější okraje nařízněte, aby se plátky masa při smažení nekroutily. Vejce smíchejte se solí, část oříšků nadrťte a část nakrájejte na plátky. Oříšky smíchejte se strouhankou. Plátky masa nejdříve poprašte moukou, pak je obalte v rozšlehaném vejci a nakonec v oříškové strouhance. Smažte je v oleji po obou stranách. Tip: Krásně nadýchanou strouhanku získáte rozmixováním čerstvého toustového chleba. Dochutit ji můžete bylinkami nebo kořením. Doba přípravy: 20 minut Doba smažení: 20 minut Doba přípravy: 25 minut Doba pečení: 1 hodina Kyjevská kapsa Jak do dětí dostat špenát? Zkuste ho schovat do řízku -spolu se sýrem bude chutnat skvěle. BUDETE POTŘEBOVAT (NA 4 ŘÍZKY):

* 4 kuřecí prsní řízky * 200 g listového špenátu * 100 g taveného sýra s bylinkami * 2 stroužky česneku * 4 lžíce hladké mouky * 1 velké vejce * 200 g strouhanky * muškátový květ, sůl, pepř, olej na smažení K PODÁVÁNÍ: * zelené fazolky POSTUP: Plátky masa naklepejte. Rozmražený špenát smíchejte s utřeným česnek, osolte, opepřete a vždy spolu se čtvrtinou sýra položte na řízek. Ten pak přes náplň přehněte a dejte na dvě hodiny chladit, můžete ho spíchnout párátkem. Troubu zahřejte na 200 °C, zapékací mísu vyložte papírem na pečení. Řízkové kapsy obalte v mouce, rozšlehaném osoleném vejci a ve strouhance a pak dejte péct. Uprostřed doby pečení obraťte. Tip: Nejlépe maso naklepete přes potravinovou fólii. Použít můžete i mikrotenový pytlík nebo igelitku. Jeho povrch pak nerozrušíte. Bez masa: Kedlubny v trojobalu Zřekl se váš puberťák masa a vy nevíte, čím ho nakrmit? Zeleninové řízky budou to pravé! BUDETE POTŘEBOVAT (NA 4 PORCE): * 4 velké kedlubny * 100 g hladké mouky * 2-3 vejce * 1 lžíce ostré hořčice * 250 g strouhanky * sůl, olej na smažení NA DIP: * 400 g hustého jogurtu * 1 svazek kopru * 3 lžíce strouhaného parmezánu * 1 stroužek česneku * sůl, bílý pepř, citronovou šťávu POSTUP: Kedlubny oloupejte a nakrájejte je na půlcentimetrové plátky. Obalte je v mouce, vejcích smíchaných s hořčicí a ve strouhance. Smažte je v oleji a na papírové utěrce z nich nechte odsát tuk. Na dip posekejte kopr, utřete česnek a smíchejte ho se sýrem a jogurtem. Dochuťte solí, pepřem a citronem. Tip: Opravdu velkou kedlubnu je lepší vložit před obalováním na chvíli do vroucí vody, aby trochu změkla. Doba přípravy: 15 minut Doba pečení: 25 minut Doba přípravy: 25 minut Doba pečení: 1 hodina Foto popis| O autorovi| Připravila: Eliška Krausová, foto: StockFood.cz

blesk.cz Agrární komora proti řetězcům: Zneužívají situace, ceny za mléko jsou moc nízko

29.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Cena mléka už je pod jeho výrobními náklady. Agrární komoře se navíc vůbec nelíbí, že obchodní řetězce využívají situace a za mléko a mléčné výrobky nabízejí českým producentům moc nízké ceny. Komora tak chce zasáhnout. Její vedení se domnívá, že jednání řetězců poškozuje národní hospodářství. Od příštího roku by producentům a zpracovatelům mléka měly pomoc dotační programy ze státního programu. Předsednictvo Agrární komory zvažuje (zatím neupřesněné) kroky proti obchodním řetězcům. Prý zneužívají situace na trhu s mlékem a českým producentům nabízejí za mléko a mléčné výrobky příliš nízké ceny. Vyplývá to z materiálu, který komora vydala po svém dnešním jednání. Vedení komory se domnívá, že počínání řetězců poškozuje národní hospodářství. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy, který se dnešního mimořádného jednání komory zúčastnil, je třeba nejdřív s řetězci řádně komunikovat. "Do razantnějších akcí bez podložení důkazy nepůjdu. Chceme ale ukázat, že některé řetězce se nechovají korektně, vůbec nereflektují na to, že podnikají v ČR," řekl ČTK. Čeští nakupující by si podle něj měli uvědomit, že řetězce posílají získané peníze do zahraničí. "Nemůžeme udělat nic jiného než přesvědčovat veřejnost, aby tam nenakupovala nebo aby nakupovala tam, kde se chovají korektně," dodal Pýcha. Soudí, že řetězce málo přihlížejí k situaci na trhu s mlékem, kde se výkupní cena podle posledního ministerského šetření v červnu propadla na 7,52 Kč/l, což je podle komory pod výrobními náklady. Situaci způsobilo zrušení mléčných kvót i ruské embargo na dovoz potravin. Představenstvo Agrární komory také žádá, aby Poslanecká sněmovna co nejrychleji projednala novelu zákona o významné tržní síle. Ministerstvo zemědělství by zase mělo podle komory co nejvíc naléhat na evropské orgány, aby zvýšily cenu u intervenčních nákupů mléka. Kvůli situaci na trhu s mlékem mají v září mimořádně jednat na návrh zemí visegrádské čtyřky i dalších států ministři zemědělství Evropské unie. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měly agrární organizace vyvíjet tlak na spřátelené zahraniční organizace i evropské úřady, aby začaly pokles výkupní ceny řešit. "Situace v odvětví výroby mléka je velice vážná a dlouhodobě ekonomicky neudržitelná," sdělila ČTK mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová. Cena za rok 2014 byla 9,37 koruny za litr a od října trvale klesá. Výrobní náklady se přitom pohybují mezi 8,5 až 8,8 koruny za litr. V roce 2016 by měli producentům mléka pomoc dotace Komora vidí řešení také v urychlení prací na českých národních dotačních programech zaměřených na chov dojnic a ve zvýšení české spotřeby mléka. Podle komory je třeba rovněž hledat nová odbytiště mimo EU. Ministerstvo zemědělství hodlá na rok 2016 vypsat nové dotační programy ze státního rozpočtu, které by měly pomoci mléčným producentům i zpracovatelům. Jejich konečnou výši bude muset schválit Evropská komise. Stát zvažuje také vypsání tendru od Správy státních hmotných rezerv na nákup 3500 tun sušeného mléka.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/333715/agra...ji-situace-ceny-za-mleko-jsou-moc-nizko

Test špekáčků: Jak je správně opékat, aby byly šťavnaté 1.8.2015



zpět Praskání dřeva, pohled do mihotajících se plamínků a vůně právě dopečených špekáčků. Kdo by tradiční tábornické pochoutce odolal? Najít ale v regálech obchodů kvalitní a dobrý špekáček může být i opravdová »bojovka«! Které jsou bez škrobu, barviv a zvýrazňovačů chuti? Kterémají nejvíce masa? A které je lepší radši vůbec neopékat? Dozvíte se už ve středečním velkém testu Blesku! Aby byly špekáčky šťavnaté... Umíte je správně opékat? 1. Základem úspěchu dobře opečených špekáčků je kvalitní uzenina s vysokým obsahem masa. Nezapomeňte číst pozorně etikety. 2. Správně se mají špekáčky opékat nad žhavými uhlíky, nebojte se proto rozdělat velký oheň, abyste jich měli hodně. 3. Špekáčky je samozřejmě potřeba nařezat, aby se dobře propekly. 4. Musíte hlídat, aby se upekly rovnoměrně a nespálily se. Teplota nad uhlíky je vyšší než nad plameny. Proto je stále otáčejte, aby se prohřály celé, aniž by se jejich povrch spálil. 5. Ke špekáčku patří i správná táborová topinka! Chleba ukrojte tlustý, abyste ho mohli nabodnout naplocho, tak se totiž nejlépe opeče.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/334173/test...jak-je-spravne-opekat-aby-byly-stavnate

Velký test špekáčků: Kolik procent masa obsahují? 4.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Není špekáček jako špekáček! Ačkoli je tahle tradiční tábornická pochoutka na unijním seznamu zaručených tradičních specialit, není zapsána »bez výhrady názvu«. Takže se může stát, že v obchodě můžete narazit na čtyři druhy špekáčků. Jak je rozpoznat? Těžko, protože na pultech narazíte hned na čtyři druhy a název špekáček lze použít pro masné výrobky různého složení. V regálech obchodů můžete sáhnout po špekáčcích, které na sobě mají ochrannou známku zaručené tradiční speciality ve žlutomodrém kulatém logu Evropské unie. Hned vedle ale většinou leží další, které splňují tzv. špekáčkovou vyhlášku z roku 2001. Tím výčet špekáčků nekončí. Do košíku si klidně můžete dát i špekáčky, které jsou z drůbežího masa, nebo špekáčky ze zahraničí, jež nepodléhají žádné legislativě. Pozor! Už ve středu, za zvuků sirény: Které jsou bez škrobu, barviv a zvýrazňovačů chuti? Které mají nejvíce masa? A které je lepší radši vůbec neopékat? Dozvíte se už ve středečním velkém testu Blesku! Špekáčky v obchodech čtyřikrát jinak: Špekáčky s logem Min. 56 % masa (38,5 % hovězího a 17,5 % vepřového masa)

Max. 45 % tuku Nesmí obsahovat separát Běžné špekáčky Min. 40 % masa (hovězího, vepřového a telecího, případně jedno z nich) Max. 45 % tuku Nesmí obsahovat separát Drůbeží špekáčky Obsah masa není stanoven Min. 45 % drůbežího strojně odděleného masa (SOM) Max. 45 % tuku Kromě SOM je základní surovinou i syrové vepřové sádlo. Připouští se použití vepřové a drůbeží kůže. Špekáček ze zahraničí Výrobce nemusí dodržovat ani českou vyhlášku, ani unijní nařízení. A jak je to s opékáčkem nebo buřtem? Mohou vypadat podobně, ale složení mohou mít úplně jiné. U opékáčků, buřtů, buřtíků nebo jiných variant názvu totiž žádné požadavky na složení nejsou. Takže pokud se vám nějaký buřtík dostane do ruky, přečtěte si pozorně jeho složení!

URL| http://www.blesk.cz/clanek/334579/velk...st-spekacku-kolik-procent-masa-obsahuji

businessinfo.cz Billboardy hlásající lásku k polskému jídlu zaplnily veřejné plochy. 3.8.2015

businessinfo.cz str. 0 Polsko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Polsko Datum zveřejnění: 31.07.2015 I love polské pečivo, jablka, med či klobásy. Billboardy hlásající lásku k polskému jídlu zaplnily veřejné plochy. Kampaň odstartovala v červnu a jejím cílem je propagovat polské potraviny v Česku a na Slovensku. Polské ministerstvo zemědělství tak chce vylepšit nevalnou pověst, kterou zde polské potraviny mají. V pražské hromadné dopravě se nedávno objevily plakáty, na kterých se lidská ústa co nevidět s velkou chutí zakousnou do polských rajčat, pečiva či jiných lahodně vypadajících potravin z Polska. Pod obrázky jsou nápisy „miluji polské pečivo“, „miluji polské jahody“ či „miluji polský med“. Projekt má i svoje vlastní webové stránky a facebookový profil.

Za masivní kampaní stojí polské ministerstvo zemědělství, které se tak snaží vylepšit polským potravinám v tuzemsku reputaci. Má upozornit také na to, že polské potraviny jsou kvalitní. Právě kvalitě polských potravin Češi příliš nedůvěřují. "Polským výrobkům se vyhýbám" „Je jasné, že po všech těch aférách, co u nás v souvislosti s polským jídlem byly, bude chtít tamní ministerstvo zemědělství očistit jméno polských potravin. V Česku jsou momentálně polské potraviny a produkty na ústupu a já myslím, že právem. Nevím, zda je to správně či nikoliv, ale jako spotřebitel jsem také ovlivněn tím, co se v tomto směru u nás s polskými potravinami dělo, a pokud jdu nakupovat do supermarketu, tak se polským výrobkům vyhýbám. Jednoduše je fakt, že se k nám dováželo to nejhorší z jejich produkce s mizivou kvalitou,“ říká šéfkuchař restaurace Grand Cru Jan Punčochář. „Pokud by se měla obnovit naše důvěra v polské potraviny, pak je nutné, aby kontrola, která sem produkty vozí, byla opravdu dobře nastavena. Poláci mají dobré jídlo, sám jsem se o tom několikrát přesvědčil, mají například skvělou zeleninu nebo i maso. Třeba známé maso wolovina, které má garantovaný chov a je opravdu ve skvělé kvalitě, se kupovat určitě nebojím. Ale jde o to, aby se k nám nedostávalo něco, co už je v Polsku při nakládání na odpis,“ dodává šéfkuchař. Solná aféra a salmonela Před třemi lety například vyšlo najevo, že polské firmy prodávaly technickou sůl a vydávaly ji za sůl kuchyňskou. Firmy, které byly do aféry zapletené, prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou velkovýrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám a pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů po celém Polsku i v České republice. Veterinární správa zhruba ve stejnou dobu nepustila na tuzemský trh více než půl tuny čerstvého kuřecího masa z Polska. Maso bylo znečištěno obsahem útrob a mělo pohmožděniny. V dubnu a červnu letošního roku nechali zase veterináři stáhnout deset tun zmraženého kuřecího masa z Polska, které obsahovalo salmonelu. Následně se premiér Bohuslav Sobotka s polskou premiérkou Ewou Kopaczovou dohodl na těsnější spolupráci mezi kontrolními orgány jednotlivých zemí. Dalším případem byly desítky tun prášku ze sušených zkažených vajec, které zabavila polská policie. Prášek totiž obsahoval několikasetnásobně více nebezpečných bakterií, než povolují normy. Státní potravinářská inspekce také odhalila pančovaný med z Polska. Podle SZPI byl do něj přidán rýžový sirup. Zdroj: lidovky.cz Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade ve Varšavě.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/b...ajici-lasku-k-polskemu-jidlu-67325.html

ceska-justice.cz Předražené nákupy masa? Vedení VS mě chce cíleně zlikvidovat a připravit o výsluhy, tvrdí Prokeš 29.7.2015

ceska-justice.cz str. 0 Vězeňství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bitva mezi starým a novým vedením vězeňské služby pokračuje. Bývalý 1. náměstek vězeňské služby Marian Prokeš označil obvinění z nakupování předraženého masa ve Věznici Bělušice za mstu. Nynější ředitel VS Martin Ondrášek to ve vyjádření pro Českou justici označil za absurdní. Podle Mariana Prokeše se mu nové vedení Vězeňské služby mstí za otevřenou kritiku. Současné [...]

Bitva mezi starým a novým vedením vězeňské služby pokračuje. Bývalý 1. náměstek vězeňské služby Marian Prokeš označil obvinění z nakupování předraženého masa ve Věznici Bělušice za mstu. Nynější ředitel VS Martin Ondrášek to ve vyjádření pro Českou justici označil za absurdní. Podle Mariana Prokeše se mu nové vedení Vězeňské služby mstí za otevřenou kritiku. Současné vedení Vězeňské služby od počátku svého nástupu zaměřuje své kroky ne na řízení služby, ale na nalezení jakýchkoliv kompromitujících materiálů na bývalého generálního ředitele Dohnala a jeho náměstka Prokeše. Když se jim toto nedaří, tak alespoň něco vykonstruují. Trestní oznámení na mou osobu pro předražování masa je minimálně již čtvrté trestní oznámení na mou osobu podané současným vedením Vězeňské služby za poslední rok. Vedení Vězeňské služby je vedeno nenávistnou snahou mne zcela zlikvidovat, připravit o výsluhové nároky i za cenu zatajování důkazů v rámci řízení ve věcech služebního poměru a zabránit mi tak možnému návratu do služebního poměru na původní služební místo," řekl Prokeš České justici. Trestní oznámení kvůli nákupům předraženého masa ve Věznici Bělušice podalo Generální ředitelství Vězeňské služby letos v březnu. Vybrali si jen mě, zlobí se Prokeš V dokumentu, na základě kterého celou věc nyní prošetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů a který vypracoval tehdejší šéf logistiky VS Richard Ščerba, zmiňuje v souvislosti s nákupy masa ve Věznici Bělušice i Prokešovu manželku Petru. Ta v té době šéfovala referátu stravování a měla tak na nákupy potravin ve věznicích dohlížet. Tento dokument měl prověřit nákupy potravin a vývoj cen ve věznicích formou monitoringu. Ano, takový dokument existuje a z jeho obsahu vyplývá, že tehdejší pracovníci generálního ředitelství označili celkem 8 věznic, které překračovalo průměrné ceny potravin. Proč tedy bylo podáno pouze jedno trestní oznámení, a to na Prokeše? Proč byla provedena cílená kontrola Richardem Ščerbou pouze v Bělušicích, a to pouze na období, kdy jsem v této věznici zastával pozici ředitele věznice?," zlobí se nyní Marian Prokeš. Zároveň připomíná, že jeho manželka Petra Prokešová byla od roku 2009 až do roku 2013 na nemocneské respektive na rodičovské dovolené, tudíž na kontroly nákupu nemohla mít vliv. Prokešová byla po nástupu nového vedení z Vězeňské služby rovněž odejita. Generální ředitel Tregler tehdejší prověřování nákupů masa nevyhodnotil jako možnou korupci. Paradoxně mne povolal řídit jednu z nejsložitějších organizačních jednotek v zemi, a tou byla Pankrác. Následně si mne vybral jako prvního náměstka," dodává Prokeš. Nejasností v monitoringu bylo více V roce 2013 byl ve Vězeňské službě pořízen software, který monitoroval ceny veškerých potravin v celé VS včetně veškerých informacích o jednotlivých dodavatelích a dodávaných komoditách. Pomocí tohoto systému měli možnost jednotliví vedoucí referátu stravování a výživy věznic porovnávat ceny dodavatelů v celé Vězeňské službě. Tento monitoring byl nástupem současného vedení Vězeňské služby odstaven z provozu. Důvod si můžeme jen domýšlet," tvrdí Marian Prokeš. To ovšem VS odmítá. Podle náměstka generálního ředitele pro ekonomiku a logistiku Miroslava Honzíka mají při porovnávání cen potravin určitou vypovídající hodnotu data z konkrétního regionu či oblasti, kde lze jednoznačně určit případné odchylky konkrétní ceny od obvyklých nákupních cen. Takový byl právě příklad Věznice Bělušice: „Nejasností ohledně monitoringu cen potravin bylo ve sledovaném období více. Zmiňovaný program pro sledování cen potravin nebyl ve Věznici Bělušice vůbec používán. Není pravda, že by tento software byl odstaven z provozu, používáme ho i nadále," uvedl náměstek Honzík. Podle generálního ředitele VS ČR Pavla Ondráška jsou výroky Mariana Prokeše zcela nesmyslné a absurdní, vedené pouze snahou poškodit Vězeňskou službu a její současné vedení. Spory ve vedení vězeňské služby začaly loni v dubnu, kdy ministryně spravedlnosti Helena Válková odvolala kvůli problémům v hospodaření a rozdílnému názoru na vedení ředitelství tehdejšího šéfa Petra Dohnala a nahradila ho Pavlem Ondráškem. Ten se vzápětí pustil do otevřené kritiky Dohnalova vedení a podal v této souvislosti i trestní oznámení, což kritizoval právě první náměstek Prokeš. I on tak byl vzápětí novým vedením propuštěn. Kárná komise odebrala Prokešovi kvůli výrokům na adresu ředitele Ondráška hodnost. Prokeš se odvolal jak kvůli propuštění, tak kvůli odebrání hodnosti. Soustavné podávání trestních oznámení na mou osobu současným vedením Vězeňské služby má za cíl obstruovat v rámci řízení ve věcech služebního poměru. Laicky řečeno,

proti rozhodnutím o uložení kázeňského trestu a propuštění ze služebního poměru jsem podal odvolání, jehož řízení mi tehdejší ministryně Válková zhruba týden před ukončením 90denní zákonem stanovené lhůty přerušila z důvodu, že jsem se mohl dopustit trestného činu „urážky mezi vojáky“. Tento důvod již však před více než měsícem odpadl, jelikož GIBS toto trestní oznámení odložila, protože se trestný čin nestal," dodává Prokeš, který si kvůli tomu již stěžoval i u ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Ten už dříve zamítl rozklad, který podal exšéf VS Dohnal proti svému odvolání z funkce. Eva Hofrichterová

URL| http://www.ceska-justice.cz/2015/07/pr...vat-a-pripravit-o-vysluhy-tvrdi-prokes/

ct24.cz Česko by mohlo místo mraženého masa držet zásoby živých zvířat 29.7.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika mor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Ve skladech by se mělo zároveň objevit více českých potravin, například namísto dovážené čočky a sójových bobů český hrách nebo fazole. To jsou některé z nových záměrů Správy státních hmotných rezerv, jak uvedl jejich předseda Pavel Švagr. Proti myšlence se však staví ministr zemědělství Marian Jurečka, který se obává situace, kdy by zvířata uhynula. Agrární analytik Petr Havel potom klade otázku, zda je vůbec nutné strategické zásoby potravin držet. Ekonomičnost. To je hlavní důvod, proč Správa hmotných rezerv uvažuje o výměně mraženého masa za živá zvířata. Nyní například platí správa za dodávku, skladování a ochraňování 500 tun mraženého masa 46,4 milionu korun za tři roky a chov živých zvířat by mohl tyto náklady snížit. "Toto množství mraženého masa odpovídá asi 1500 až 2000 kusů živých zvířat," upřesnil prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. V příštím roce by se tak mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. Správa by na něm spolupracovala s Agrární komorou ČR. Nákladné je podle Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. "Pokud budou v blízkosti stáda jatka a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů," dodal Toman. "Máme představu, že z celkových masových rezerv bychom třetinu mohli mít v živém stádu, třetinu v trvanlivých výrobcích uzenářského typu a třetinu v mraženém mase. Je to tedy významná změna konceptu," uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Podle Švagra by šlo o menší stáda dobytka roztroušená po celé republice. On sám by upřednostnil variantu, podle které by si stát pouze pronajímal od farmářů stáda, místo aby je sám vlastnil. "Budeme se asi Správy také ptát, zda neuvažuje o dalších živých zásobách, například prasat či kuřat. Jsme připraveni spolupracovat," říká prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je však zatím podle Švagra předčasná. Živé stádo používají podle něj jako státní rezervu například Slovinci. Ministr je proti, analytik zpochybňuje význam zásob Nadšení šéfů správy hmotných rezerv a Agrární komory však mírní postoj ministra zemědělství.

Marianu Jurečkovi se myšlenka na omezení mražených zásob ve prospěch chovu živého dobytka nelíbí, nepovažuje to za systémově správné. "Může dojít k nějaké situaci, například epidemii, zvířata můžou uhynout nebo se může stát cokoliv ze zásahu vyšší moci a v tu chvíli nebudeme mít žádnou strategickou zásobu," varoval. Agrární analytik Petr Havel považuje pojem potravinové bezpečnosti v dnešní době za trošku nadsazený. "Stávající, nebo případně i trošku navýšené zásoby nedokážou uživit všechny obyvatele, kdyby se něco stalo. Je to zásoba jen na několik dní," říká. A je tedy podle něho otázka, zda strategické zásoby potravin vůbec držet. "Je to něco, co je nákladné, a dnes, když je navíc Česko součástí i dalších celků, jako je EU či NATO, a má i svou vlastní produkci, tak není v situaci, že by nás chtěl někdo vyhladovět," dodává Havel. Zároveň však souhlasí, že projekt živého stáda namísto mraženého masa je rozhodně ekonomičtější a logičtější. Správa zároveň hodlá nyní upravit způsob zadávání zakázek. Už nechce uzavírat s dodavateli smlouvy na dobu neurčitou, ale ráda by širší spektrum dodavatelských firem se smlouvami na dobu určitou v délce trvání tří až čtyř let. "Potravinová bezpečnost je jednou z prioritních oblastí a my jako Správa máme od vlády historicky stanovené určité limity a pravda je, že v tuto chvíli je neplním. To je důvod, proč v tomto roce, a předpokládám, že i v příštím, vypisujeme v této oblasti širší spektrum zakázek," říká Švagr s tím, že to je příležitost pro české dodavatele. "A po zkušenostech s firmou Viktoriagruppe je evidentní, že skladování chceme mít na území České republiky," dodává.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...zeneho-masa-drzet-zasoby-zivych-zvirat/

Českobudějovický deník Dali šanci čerstvému masu Českobudějovický deník str. 1 Titulní strana (klč) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.7.2015

zpět Bernartice – Mražené hovězí maso určené pro krizové situace a uchovávané ve státních skladech by zhruba ze třetiny měla nahradit živá zvířata. I to je obsahem deklarace, kterou včera podepsali v Bernarticích na Písecku předsedové Správy státních hmotných rezerv a Agrární a Potravinářské komory ČR. V rezervách by se čerstvé maso mělo objevit v roce 2017. Důvodem změny je ekonomická situace. Využívání čerstvého masa by mělo být levnější než uchovávání mraženého. Součástí včerejšího setkání byla podle informací předsedy tamějšího družstva Pavla Novotného i prohlídka provozu a chovů. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Českokrumlovský deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Písecký deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Prachatický deník; Titulní strana; 01 - 9 Publikováno| Strakonický deník; Titulní strana; 01 - 8 Publikováno| Táborský deník; Titulní strana; 01 - 2 ID| 778b4e79-3a58-40e4-951c-c00cd0584af5

ČRo - sever.cz Nákup potravin ve stáncích – je to v létě bezpečné? 31.7.2015

ČRo - sever.cz str. 0 / poradna

Veronika Dašková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kebab, hamburgery, párky v rohlíku, zeleninové saláty nebo zmrzliny - běžný sortiment letního stánkového prodeje. Vybavení prodejního stánku by mělo odpovídat tomu, jaké potraviny nabízí. Jiné vybavení potřebuje stánek, ve kterém se griluje maso, jiné vybavení stánek s knedlíky. Jedno mají ale společné – bezvadnou hygienu. „V každém stánku musí mít prodavač možnost umýt si ruce. Pro toho, kdo se dotýká potravin, je to základní hygienické pravidlo – mýt si ruce,“ říká Simona Gunarová, ředitelka odboru výživy Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. „To si ostatně můžete zkontrolovat sami, když do stánku nahlédnete, nevidíte umyvadlo a tekoucí vodu? Odejděte raději nakoupit tam, kde základní pravidla hygieny dodržují,“ radí.Prohlédněte si prodavače, radí odborníci„Prodavač ve stánku by měl být čistý, v čistém oblečení, ideálně v pracovním,“ pokračuje Simona Gunarová. „Správně by se měl po příchodu do stánku převléct z běžného oblečení do pracovního a naopak. Zaměřte se na jeho ruce. Krátké, čisté, ostříhané nehty. Gelové nehty v případě prodeje nebalených potravin, to je prohřešek proti hygienickým pravidlům. Hůře se udržují v čistotě a je u nich vyšší riziko kontaminace potravin.“Vybavení stánku nezávisí jen na prodávané potravině, ale také na ročním období a počasí. Jde o to, že prodávající je povinen dodržet pravidla uchovávání potravin tak, jak je stanovil výrobce konkrétní potraviny. Například knedlíky. Když je podzim a chladné počasí, můžete je klidně koupit i ve stánku bez chladicího zařízení. V letních vedrech tatáž potravina a stejně vybavený stánek, to není dobrá kombinace, významně se zvyšuje riziko střevních problémů.Hotové jídlo nesmí přijít do kontaktu se surovinamiTepelně opracované potraviny, nejčastěji různá grilovaná masa. Asi vás napadne, že tohle se bez chladničky určitě neobejde. Ale napadlo by vás také podívat se, kde jsou uložené suroviny pro přípravu pokrmu a kde prodejce odkládá teplé jídlo určené k prodeji? Nesmí se stát, že hotové jídlo bude v přímém kontaktu se surovinami. Dotykem se může jídlo kontaminovat – hygienici tomu odborně říkají křížení činností – a to opravdu nevidí rádi.Odpad. Asi vidíte, jak kdo má uklizeno. Nevyužité zbytky potravin mají být v uzavíratelné nádobě v místě co nejvíce vzdálené přípravě a skladování jídel.Těžko zkontrolujete, jestli prodejce dodržel správnou teplotu třeba při převozu chlazených potravin, ale ohlídejte si to, co je zřejmé. Vždyť špatnou manipulací i s dobrou potravinou se výsledné jídlo může pro vás stát nebezpečným. V současné době hrozí nejen nákazy typu salmonelóza, ale i žloutenka typu E apod.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1517793

ČRo Plzeň Mražené maso ve státních rezervách by částečně mohla nahradit živá zvířata 29.7.2015

ČRo Plzeň str. 3 17:00 Události dne - Plzeňský kraj Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka -------------------Mražené maso ve státních rezervách by částečně mohla nahradit živá zvířata. Stát by tak mohl ušetřit až padesát procent nákladů, které vydává na dodávky a uskladnění zpracovaného masa. Stádo by se mělo v rezervách objevit do dvou let. Kromě masa je v zásobách třeba obilí nebo cukr. Dovážené potraviny by časem měla z větší části nahradit úroda českých pěstitelů. Říká prezident Agrární komory Miroslav Toman. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR -------------------České podniky jsou mimo jiné kontrolovány českými dozorovými orgány a patří k těm nejlepším v Evropské unii. A jsme přesvědčeni například o tom, že dovážená čočka může být nahrazena českým hrachem, stejně jako sojové boby třeba českými fazolemi.

ČRo Radiožurnál Stát si bude zřejmě držet živé stádo krav jako nouzovou zásobu pro krizové situace 29.7.2015

ČRo Radiožurnál str. 2 18:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej LÁTAL, moderátor -------------------Stát si bude zřejmě držet živé stádo krav jako nouzovou zásobu pro krizové situace. Živá zvířata mají v dohledné době nahradit mražené maso. Zuzana ŠVEJDOVÁ, redaktorka -------------------Živá stáda by mohlo mít Česko pro případ krizových scénářů už za dva roky. Popisuje předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Přijde nám to rozumné z ekonomických důvodů, ale taky prostě z toho, že živé stádo, které se okamžitě porazí, znamená čerstvé maso a znamená rychlou dodávku na místo zásahu. Zuzana ŠVEJDOVÁ, redaktorka -------------------Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana by se ve skladech mělo objevit i víc potravin od českých pěstitelů a chovatelů. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR -------------------Jsme přesvědčeni například o tom, že dovážená čočka může být nahrazena i českým hrachem. Stejně jako sójové boby třeba českými fazolemi. Zuzana ŠVEJDOVÁ, redaktorka -------------------Kromě živých stát chce správa rozšířit nouzové zásoby o salámy nebo třeba sušené mléko. Zuzana Švejdová, Radiožurnál.

Živé stádo místo mraženého do státních hmotných rezerv 29.7.2015

ČRo Radiožurnál str. 2 12:08 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Vladimír KROC, moderátor -------------------Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. Správa státních hmotných rezerv na projektu takzvaného živého stáda bude spolupracovat s Agrární komorou. Správa si od projektu mimo jiné slibuje, že ušetří. V rezervách by se nový projekt měl odrazit poprvé v roce 2017. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr je naším dalším hostem. Dobrý den. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Dobré odpoledne.

Vladimír KROC, moderátor -------------------Proč jste se rozhodli nahradit, respektive doplnit mražené maso živými zvířaty? Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Přijde nám to jako poměrně zajímavý strategický koncept, kdy nahradíte mražené maso živým stádem, živým masem a jste schopen okamžitě reagovat na místě spotřeby živým prostě stádem a navíc sledujeme variantu hospodárnosti a myslíme si, že oproti tomu mraženému masu bychom živým stádem mohli docílit úsporu až kolem 50 % nákladů. Vladimír KROC, moderátor -------------------No a pokud je to tak výhodné, proč správa dosud živé stádo neměla? Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Je to otázka nového strategického přístupu, nového konceptu. Snažíme se vymýšlet nové alternativy, nové varianty, nové postupy. Respektive možná je to také návrat k tradicím. Čili je to myšlenka, se kterou prostě v tuto chvíli přicházíme. Vladimír KROC, moderátor -------------------A odkud přišla ta inspirace? Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Ze Slovinska. A po pravdě také jsme tuto variantu debatovali na setkání předsedů Správ hmotných rezerv zemí Visegrádu na jaře letošního roku v Bratislavě a i tam jsme se shodli s ostatními kolegy, že to je zajímavá myšlenka. Čili spolupracovat budeme v tuto chvíli s ministerstvem zemědělství, s Agrární komorou, ale také na mezinárodní platformě především s našimi slovenskými kolegy. Vladimír KROC, moderátor -------------------No a kdo se o zvířata bude starat? To vznikne jakési státní stádo? Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Ne, ne, ne. Předpokládáme, že se samozřejmě o to stádo bude starat konkrétní farmář, konkrétní farma, kterou vysoutěžíme. Samozřejmě jsou k dispozici dvě možné alternativy. Buď to stádo bude ve vlastnictví Správy hmotných rezerv, nebo bude ve vlastnictví toho farmáře a on bude mít povinnost pro nás to stádo opečovávat za jakousi rezervaci. Kloním se osobně k této druhé var..., alternativě. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jak je vůbec zajištěna potravinová bezpečnost země obecně? Na kolik dnů by současné zásoby vystačily? Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Tak my konkrétní množství, konkrétní cílovost ze strategických důvodů neuvažujeme, nebo nezveřejňujeme, ale obecně by platilo, ideální by bylo, kdybychom měli zásoby zhruba na tři dny. Po pravdě řečeno, nemáme je v tuto chvíli, takovouto zásobu. Vladimír KROC, moderátor -------------------A co je třeba doplňovat, nebo co, vlastně ty potravinové hmotné rezervy obsahují?

Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Tak já vám řeknu třeba /nesrozumitelné/, které v tuto chvíli připravujeme. Připravujeme zakázku na pořízení sušeného mléka, nebo kondenzovaného mléka. Na konci srpna budeme uzavírat zakázku na 180 tun masových konzerv, připravujeme zakázku na trvanlivé salámy, nebo na rýži, čočku. Těch komodit je poměrně široké prostě spektrum. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dodává předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Děkuju vám. Na shledanou. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Děkuju. Na shledanou.

Kontroloři letos odhalili už stovky problémových potravin dovezených ze zahraničí 4.8.2015

ČRo Radiožurnál str. 2 18:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej LÁTAL, moderátor -------------------Kontroloři letos odhalili už stovky problémových potravin dovezených ze zahraničí. Některé z nich byly dokonce i zdraví nebezpečné. Aby se takovým prohřeškům předešlo, musí příjemci dovoz potravin do Česka hlásit předem, nově s jednodenním předstihem. Zuzana ŠVEJDOVÁ, redaktorka -------------------Výskyt salmonely, plísní nebo třeba těžkých kovů, přesně to letos našli kontroloři u potravin dovezených ze zahraničí. Petr PEJCHAL, mluvčí Státní veterinární správy -------------------Nejčastěji se jednalo o administrativní závady, poškozené obaly nebo nevyhovující teploty při přepravě. V několika případech šlo o pochybení v oblasti zdravotní nezávadnosti. Zuzana ŠVEJDOVÁ, redaktorka -------------------Říká mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. A prohřešky odhalila i potravinářská inspekce. Ze skoro šesti tisíc odebraných vzorků nevyhověla skoro čtvrtina, dodává mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Pavel KOPŘIVA, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Nejčastěji se jednalo o nevyhovující značení, okem viditelné plísně a nebo nesplnění minimálních požadavků na jakost u sortimentu ovoce a zeleniny. Zuzana ŠVEJDOVÁ, redaktorka -------------------Podle něj je nejvíc potíží s potravinami ze zemí mimo Evropskou unii. Zuzana Švejdová, Radiožurnál.

ČRo Sever

Ludvík Berousek, cirkusový umělec 31.7.2015

ČRo Sever str. 1 10:00 Host na severu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever je nositel velice známého a slavného jména - Ludvík Berousek. Je to jméno, které máme spojené s cirkusovým uměním, také s drezérstvím divokých zvířat, tak o tom všem se dneska určitě dozvíte víc.Musím také prozradit, že trošku jsme to otočili, protože pan Ludvík Berousek není hostem přímo u nás ve studiu, ale naopak, my jsme s mikrofónem zajeli za ním do zooparku v Doksech. Přesto říkám, vítejte. Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Dobrý den. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------A pojďme hezky od začátku. Jak to vlastně všechno tady vzniklo? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Jsme skončili s cirkusem, jelikož byly problémy finanční a byly problémy tím, že dneska doprava, auta, plac, elektrika, to je všecko moc nákladný. Některý naši kluci z rodiny Berousků ještě to táhnou dál, provozují a my jsem si přišli na takový nápad, že jsme si udělali takový svůj soukromý zoopark v Praze - Vášti, ke máme takovou chovnou stanici a kde vlastníme okolo 200 zvířat. Jelikož se nám naskytla takováhle nabídka, že jsme chtěli udělat takový stabilní, ale hledali jsme různé lokality, tak jsme vymysleli to, že jsme se tady podívali v Doksech, protože jsme si říkali Máchovo jezero, je to vyhlášený, tady to jezero bude furt, nezmizí, tak jsme si říkali, zkusíme to tady, no, takže jsme začali o tom nějak přemýšlet se synama, dávat to dohromady a naskytla se nám takováhle věc, že jsme tady zde odkoupili tenhle areál, který má asi kolem 13 tisíc metrů čtverečních a udělali jsme z toho takovej ten, jak se řekne, ten mini zoopark. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------No, mini zoopark, ono těch zvířat je tady docela dost a hlavně jsou tu zvířata, která člověk opravdu běžně neuvidí, tak k tomu se určitě ještě dostaneme, ale řekněte mi, teď nám tady za zády trošku hlučí děti, protože samozřejmě to je určitě hodně zajímá, tak jste spokojení? Chodí lidé, chodí děti? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------No tak, spokojeni jsme, protože jsme se dali do souvislosti s obecním úřadem, tím pádem, děti když přijedou do Doks, do toho muzea Čtyřlístek a tak různě, co jsou tady ty lokality, co tady navštěvují, tak jim to pasuje, že my máme ta zvířátka, že jo. Takže, tím pádem i ty školy jsou rádi, že se to dá využit všechno komplet globálně tak, jak by to mělo bejt, a že my nenarušujeme jich, oni nenarušují nás. Naopak jsou rádi, že jsme sem, jak se řekne, dostali takovou civilizaci do Doks, protože tady to bylo takový, jak se řekne, mrtvý. A jak jsme to my otevřeli od toho 1. května, tak k nám jezdí školy z Prahy, z Čakovic, z Brna, z Liberce, z Děčína nám jezdí zájezdy, tak jako jsme spokojení. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Ludvík Berousek je hostem dnešního vysílání Českého rozhlasu Sever. Přeci jenom, zacházet s divokými zvířaty, jakkoliv je třeba odchováváte od miminkovských dnů, ale tak nikdy nemůžete tak úplně přesně vědět, co to zvíře má v hlavě. Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------No tak, to jste řekla krásně. Ono u nás máme převážně hodně bílých tygrů, máme tygry zlatý, to se

říká golden tabi, tygry normální barvy. Máme lvi bílý i normální lvi, máme jich skoro pětašedesát kusů. Jelikož moje manželka odchovává veškerá koťata, když nám některá samice to nevezme, tak nemáme tu povahu to nechat a rizikovat tím, že uhyne, neuhyne, takto vždycky odebereme a manželka se o ně stará až do třech měsíců. Krmí to po dvou hodinách mlíkem a potom masem ale furt v těch zvířátkách není to, jak někdo třeba vypráví, že když to bude krmit mlíkem, mlíkem, mlíkem, že to bude hodný. Je to vrozený, do určitýho věku to zvíře se ukáže. Může to trvat deset měsíců, může to trvat rok a stejnak ta divočina je v něm, i když ho krmíte mlíkem, takže to zvíře to má v sobě a hodně lidí je takových, že si myslím, že si koupí tygra nebo lva domů do bytu, to je nesmysl, to bych mu ani nedoporučoval, protože to je riziko, hazarduje se životem. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Máte vlastně bílé tygry, bílé lvy, a to si myslím, že je taková přírodní anomálie, že se docela divím, že se to daří odchovávat v dalších a dalších generacích. Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Já mám některé tygry ze Španělska, některé z Německa, převážně ze zahraničí, protože s našima zoologickýma zahradama se nedá komunikovat. Oni nás moc v lásce nemají, protože jsme pro ně konkurence, že jo a co se týče cirkusu nebo co se týče takhle těchhle parků, tak si zase můžu říct, že jsme tady jako největší chovatel tygrů, lvů bílejch, obyčejnejch a tygry mám aj tak bílý, jak sníh bez pásu, to nemá nikdo a jsem tady v Evropě jako jeden z největších chovatelů. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Chov tygra, to je určitě náročné, už jste mluvil o tom, že pořád je to divoké zvíře, jakkoliv bylo odchováno člověkem, ale podívejme se na to z hlediska i ryze praktického. Kolik takový tygr vlastně sežere, a to maso asi musí mít, na granulích ho těžko odchováte? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------No ne, tak tygr, lev nebo levhart jsou zvířata, který potřebují převážně koňský maso, hovězí maso, někdy i kuřecí maso berou, jo ale to kuřecí maso je pro ně takový dietní, to není pro ně nic takovýho, že by to dlouho v nich vydrželo. Převážně mají radši tu hovězinu a nebo tu koninu, že jo. Jako mláďata, co jsou ty dvou, tříměsíční, tak ty sežerou denně tak okolo těch čtvrt kila masa. Když už je takový tygr, který už má dva roky, tři roky, tak tam už se to pohybuje kolem 10 až 12 kilo masa. Ale u nás zase to, že my nekrmíme každý den, my krmíme jednou za dva dny, ale my jim to nevážíme. My jim dáme třeba 15 kilo masa najednou, on si s tím pohraje, on si to do sebe dostane, jestli to má s kostí nebo bez kosti, ale zase je s nima klid, i když třeba vystupují, máme hodně drezúr, jednu drezúru tygrů a lvů mám v Rumunsku, jedna drezúra je v Polsku bílých lvů a můj syn vystupuje teď v cirkuse Zalewski, ten je v Polsku. Máme pětadvacet šelem v zahraničí, který jako nám reprezentují Českou republiku. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Berouskovi jako drezérská, chovatelská velmoc, co dravců se týká. Po pravdě řečeno, někdy člověku zůstává rozum stát, co to zvíře všechno dokáže a teď jde o to, jestli je to jenom trik a nebo jestli opravdu toho svého drezéra to zvíře má tak rádo,. Tak i o tom si dneska něco víc řekneme. Společnost vám dělá Český rozhlas Sever, v tuto chvíli také Ludvík Berousek, nositel, jak už jsem řekla, slavného známého jména a také majitel zooparku jednak v Doksech, jednak v Praze, kde je spousta zajímavých zvířat a pojďme se zastavit u té drezúry lvů a tygrů. Jsou to šelmy, tam, i to jejich pohlazení může být, když ne života, tak zdraví určitě nebezpečné. Tak, jak se vlastně dá to zvíře vycvičit? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Šelmy se začínají učit od těch 6, 8 měsíců. Dá se říct, první je ošetřovatel, který se s nima mazlí, který s nima má nějaký ten základ, tak si na něj zvyknou a převážně ty šelmy všecky se učí na krmení na maso. Tak, jako se učí pes na granule, tak oni se učí na maso. My neučíme nic, jako bylo

kdysi před 40, 50 rokama, že skákali po zadních a dělali všechno možný, my to neděláme, protože oni to neuznávají ochránci zvířat a my to uděláme tím stylem, že my jim dáváme volnost, jestli skočí na židli, skočí na židli, skočí dolu ze židle, sočí na pyramidu, dolu po prkně, to je jejich přírodní. Nebo jako někdo říká, že se cpou prášky, aby byli hodní, to je nesmysl, to se nedělá. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------To spíš vypadá, že je to pro ně hra, zábava, že si tím i oni ukracují dlouhou chvíli. Vzpomenete na nějakou chvilku buď hodně dramatickou nebo naopak, kde trošku ta slza do oka i vejde, protože samozřejmě i ta zvířata odcházejí? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Největší taková naše akce byla, to jsem natáčeli v Polsku a Američanama, to byl film Quo Vadis, kde mi hrálo 15 lvů, ale nikdo ten film nechtěl vzít, protože se báli dávat dohromady cirkusová zvířata s druhýma. Takže, každý od toho odešel, tak nás oslovili, režisér Kawalerowicz, jestli bysme jim to udělali, tak se přišli k nám podívat, ukázali jsme jim lvy, to, co si můžeme dovolit. Jim se to líbilo, takže jsme to zahráli, ale stalo se nám tam poslední den natáčecí, to bylo takový koloseum, tam sedělo nahoře asi 2 tisíce těch lidí a jedna lvice nám normálně se vyšplhala po těch dřevech a po těch špičkách železných až nahoru. Štěstí bylo, že ty lanka se utrhly, takže ona spadla dolů. Nic se jí nestalo, ale to bylo štěstí, ona by nic neudělala, ale tam šlo o to, že ona by tam napáchala obrovský zmatek, paniku. To bylo vysoký kolem 10, 12 metrů a oni ty lidi, kdyby šíleli, tak by to už bylo potom hodně zajímavý. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Filmových hvězd zvířecích máte velikou spoustu, počítat filmy asi nebudeme, ale mohl byste připomenout třeba i nějaký český film? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Filmy, který jsme natáčel, s dobrýma, významnýma hercema, to byla pohádko Lotrando a Zubejda s Pavlem Zedníčkem, pak Čarodějnice z předměstí, dvanáctidílný seriál o veterinářích, Cirkus Humberto, Zatoulaná princezna Julinka, v roce 2000 jsem natáčel v Milovicích Zoo Kypr, to bylo za války Srbsko a tak a teď budeme natáčet od 15. Srpna s Američanama, taky se to jmenuje Zoo Kypr, ale je to bombardování zoologické zahrady ve Varšavě, kde nám bude hrát okolo 70 zvířat, že budou lvi utíkat ze zoologických, tygři, medvědi, takže to bude jako něco velkolepý, to bude snad už můj poslední film největší, co natočím. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Nevěřím, že je to konec kariéry, protože vy nevypadáte na člověka, který usedne někde venku na lavičku před chaloupkou a bude točit mlýnek. Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Tak, to ne. No tak, teďka zrovna dneska jsme přijel, protože syn tady dělá, má tady tři kluky zaměstnance, musí to tady všecko vyčistit, aby to vonělo, aby to bylo uklizený, tak mu jsem sem přivezl 10 metráků hovězího masa pro šelmy, dvakrát týdně mu sem vozím krmení, veškerou zeleninu pro velbloudy, pro zebry a pro antilopy a pro tyhle pakoně, ale mimo toho já mám doma v Vášti ještě svých 120 kusů zvířat. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Zkrátka, nudit se nebudete? Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Tak nudit a na to není čas. Vstávám ráno v půl sedmý a končím v deset. Když si jdu v deset hodin

prohlídnout celý můj zoopark, jestli se něco neděje nebo tam něco nerodí nebo něco, tak to musím zkontrolovat a ještě od toho každý večer v devět hodin odjíždím, mám sponzora obchodní dům německý v Čakovicích, který nám dává zadarmo veškerý pečivo, zeleninu, co se neprodá, tak nám dávají zadarmo. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------Dnešní hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever byl Ludvík Berousek a jestli chcete vidět zvířata, op kterých dnes byla řeč, tak já bych doporučovala zoopark v Doksech. Když bude pršet a nebude to na koupání, víte, kam máte vyrazit. Vám, pane Berousku, díky za čas, za zajímavé vyprávění, přeji hodně zdraví vám i vaším zvířatům a někdy třeba zase na viděnou, na slyšenou. Ludvík BEROUSEK, cirkusový umělec -------------------Ještě bych vás rád pozval, jestli můžu, 27. srpna ve čtvrtek budeme zde pořádat velké křtiny bílí tygři, bílí lvi, bílí velbloudi, co se narodili a nám sem přijede karlínský divadlo z muzikálu Carmen, s mýma lvama jsem tam hrál 3,5 roku, teď letos od října se bude Carmen muzikál znovu provozovat, tak tady budeme mít komplet celou sestavu, paní Lucii Bílou, Korna Jirku, budeme tady mít Vencu Bártu Noida. Slávka BRÁDLOVÁ, moderátorka -------------------To si myslím, že je informace hodně zajímavá. Takže, na viděnou, řekněme si to, 27. srpna.

ČT 1 Živé maso místo mraženého masa 29.7.2015

ČT 1 str. 14 12:00 Zprávy ve 12

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka -------------------Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. Informoval o tom šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Takzvané živé stádo by se v rezervách mohlo objevit už v roce 2017. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------My v našem skladu nebo v našich skladech máme prostě mražené maso. To mražené maso samozřejmě má dobu obměny, musí se, musí se prostě neustále obměňovat. Je to prostě drahý způsob. Například teď těch 500 tun mraženého masa jsme vysoutěžili za cenu zhruba 46 milionů za 3 roky. Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka -------------------Pilotní projekt živého stáda by měl odstartovat už příští rok. Zahrnout by měl asi 1500 kusů skotu. Zvířata by byla v menších stádech rozmístěná po celé republice. A v úvahu připadá, že by si je stát pouze pronajímal od farmářů místo toho, aby je sám vlastnil. Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské a Agrární komory ČR -------------------Na projektu živých zásob chceme rozhodně spolupracovat a možná budeme klást otázku, jestli Správa státních hmotných rezerv neuvažuje i o ostatních živých zásobách masa, ať to je vepřové maso nebo drůbeží, a i tam jsme připraveni plně spolupracovat. Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka

-------------------V budoucnu by mohlo živé stádo tvořit až třetinu veškerého hovězího masa ve státních skladech. Třetina by mohla být v podobě konzerv a třetina jako mražené maso.

Stádo krav místo konzerv 29.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Česko posiluje potravinovou bezpečnost. Doplní rezervní sklady jídla pro případ nouze. I když je s výjimkou obilí zatím nikdy nepoužilo. K cukru, máslu a obilí, které už má, přibudou čočka, rýže nebo konzervy v hodnotě stovek milionů. Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Ale nejen to, Správa státních hmotných rezerv zvažuje, že část zásob zmraženého masa nahradí živými zvířaty. Mělo by to být výhodné hlavně finančně. Inspirace pochází ze Slovinska a rezervní stádo by stát měl mít v roce 2017. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------Na rozdíl od zásob v mrazírnách se tohle maso jen tak nezkazí, jde ale taky o cenu. Pavel ŠVAGR, předseda, Správa státních hmotných rezerv -------------------Zamražené maso má určitou normu obměny. Musí se tedy z tohoto pohledu neustále hlídat, obměňovat a podle našeho názoru to zamražování je prostě drahá věc. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------Ve státních rezervách už letos přibylo pět set tun takového masa. Cena čtyřicet šest milionů za jeho pořízení plus tři roky skladování. Živá zvířata by mohla nahradit v budoucnu asi třetinu masných zásob pro případ krize. Jestli se to skutečně vyplatí, stát teprve spočítá. Jisté naopak je, že poblíž chovu by musela být jatka a stád by bylo po Česku víc. Jedno třeba i tady na Písecku. Pavel NOVOTNÝ, předseda, ZD Bernartice -------------------Tisíc pět set kusů skotu chováme v družstvu a v každém okamžiku dá se říct, že máme sto kusů jatečně zralých zvířat. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------To znamená, že musí být poměrně velké to stádo? Pavel NOVOTNÝ, předseda, ZD Bernartice -------------------To znamená, musí být to stádo velké. Pavel ŠVAGR, předseda, Správa státních hmotných rezerv -------------------Já osobně se klaním k variantě, aby to stádo bylo ve vlastnictví té příslušné farmy a my, že bychom měli vlastně jakousi rezervaci tohoto stáda. Milan BRUNCLÍK, redaktor --------------------

Nápad se ale nelíbí například ministrovi zemědělství. redaktor /citace: Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL// -------------------"Může dojít k nějaké situaci, například epidemii, zvířata můžou uhynout, a v tu chvíli nebudeme mít žádnou strategickou zásobu." Petr HAVEL, agrární a potravinářský analytik /Studio ČT24, 29. 7. 2015/ -------------------Je otázka, jestli vůbec držet strategické zásoby potravin v rámci Správy státních hmotných rezerv, protože přece jen je to nákladné. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------V plánu ale není jenom živé stádo. Správa státních hmotných rezerv teď chce nakupovat jídlo ve velkém. Například sto osmdesát tun masových konzerv, čtyřicet tun čočky nebo čtyři sta tun rýže. Chce, aby ve skladech bylo víc potravin, než je doteď. Pavel ŠVAGR, předseda, Správa státních hmotných rezerv -------------------V ideálním případě by bylo dobré, kdybychom měli na správě zhruba na tři dny. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------A v tuto chvíli máme ...? Pavel ŠVAGR, předseda, Správa státních hmotných rezerv -------------------V tuto chvíli nedosahujeme, nemáme. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------Čili jeden den? Pavel ŠVAGR, předseda, Správa státních hmotných rezerv -------------------Plus minus, přibližně. Milan BRUNCLÍK, redaktor -------------------Tento sklad v jižních Čechách ukrývá bramborový škrob. V této hale na severní Moravě jsou zase uložené zásoby cukru. V rezervách by ale mělo přibýt i sušené mléko, sojové boby a další potraviny, kterých by se Česko mohlo najíst v případě katastrofy. Milan Brunclík, Česká televize.

Stamiliony pro chovatele prasat 2.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------720 milionů korun dostanou od státu chovatelé prasat, aby ozdravili stáda. Dalších 143 milionů půjde na zajištění dobrých životních podmínek pro zvířata. Odvětví má podle ministerstva zemědělství velké problémy hlavně kvůli nízkým výkupním cenám. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka

redaktorka -------------------Černé pruhy ho odlišují od milionu a půl dalších vepřů chovaných v Česku. Jenže zatímco ostatní takzvaně obyčejná prasata domácí se potýkají s ekonomickými problémy, černostrakaté prase zažívá na tuzemských talířích renesanci. Zájem o maso z přeštických prasat na této farmě stoupl od roku 2013 trojnásobně i přesto, že je jejich maso o čtvrtinu dražší než od klasických vepřů. Pavel PEŠKA, majitel, Dvůr Seletice -------------------Nejenom řízek, ale třeba steak, když ho uděláte na dřevěným uhlí z vepřového přeštického, to nemá chybu. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Tato růžová selata tak mohou svým flekatým kolegům jen závidět. Výrobní ceny klasického vepřového jsou nejníž za poslední čtyři roky. Kilo se vyrábí za 37 korun a 60 haléřů a prodejní cena je často ještě nižší. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Došlo k poklesu ceny, prodejní ceny vepřového masa, která se propadla i pod 30 korun. To znamená pod hranici výrobních nákladů. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Vepřové se vyrábí tak levně, že se některým zemědělcům přestává podnikání vyplácet. I proto pro ně ministerstvo připravilo rekordní podporu. Ještě před pěti lety šlo jen na ozdravení chovu prasat bezmála 89 milionů korun. Letos je k dispozici 720 milionů na dotacích. Podle šéfa resortu jde ale o výjimku. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já nechci tady dlouhodobě dotovat z národních evropských prostředků ztrátu, já chci investovat pro to, aby tady zemědělci byli konkurenceschopní. Pavel PEŠKA, majitel, Dvůr Seletice -------------------Dotace jsou samozřejmě za stávajících podmínek důležitou součástí, ale naopak si myslím, že to je věc, která deformuje trh. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Většina českých zemědělců si ale stěžuje, že chov prasat v České republice uvadá a nedokáže uspokojit ani domácí trh. Jenže v tuzemských vepřínech se usadil cestovatelský paradox. Prasata za více než 56 milionů korun, která chybějí na českých pultech, se letos vyvezla do Německa. Tím ale putování nekončí. Němečtí vepři za 100 milionů se totiž zase přivezli do Česka. Každý Čech sní ročně asi 40 kilo vepřového. Jeho cena by se dál propadat už neměla. To je sice příjemné pro zemědělce, ale méně už pro zákazníky. Bez nastavení vyvážené cenové hladiny je ale chov tuzemských prasat neudržitelný. A celková čísla nezachrání ani oblíbení pruhovaní vepři. Michaela Poláková a Vendula Horníková, Česká televize.

ČT 24

Produkce masa v Česku mírně klesla 30.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Produkce masa v Česku mírně klesla, o 0,7 %. Můžou za to hlavně nízké výkupní ceny vepřového. Jen za poslední čtvrtletí se propadly o desetinu. Podle chovatelů je to důsledek hlavně ruského embarga. Masa je tak v Evropě nadbytek a konkurence roste. Lépe jsou na tom producenti hovězího. redaktorka -------------------České maso v obchodech stále víc nahrazuje to z dovozu. Tuzemští chovatelé tvrdí, že nejsou schopni s cenou konkurovat. Někteří své chovy zrušili. Jaromír KLOUD, předseda, Český svaz zpracovatelů masa -------------------Je to způsobeno nadprodukcí v celé Evropské unii, která prostě ty ceny drží v té úrovni z loňského července, srpna. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Poklesli nám stavy prasnic za loňský rok zhruba o 2 tisíce. redaktorka -------------------U hovězího masa je situace opačná. Zemědělci své chovy rozšiřují. Jejich produkce často míří za hranice, hlavně do Rakouska a Německa a cena jatečních zvířat roste. Kdo se ale soustředil místo masa na mléko, dostává se do problémů. Výkupní ceny mléka oproti loňsku klesly o téměř 17 % na průměrných 8 korun a 15 haléřů za litr. Karel BEDNÁŘ, předseda představenstva -------------------Vidím to jako obrovskou krizi mléčného sektoru, protože ta cena se propadla vůči nákladům minimálně o korunu, o korunu třicet. Oldřich ŽĎÁRSKÝ, Mlékařské družstvo Morava -------------------Poslední 2, 3 měsíce jsme již hluboko pod nákladama, takže dlouhodobě udržitelná určitě není. redaktorka -------------------Propad cen mléka se nyní řeší na národní i evropské úrovni. V září by o něm měla jednat rada zemědělských ministrů Evropské unie. Státy Visegrádské čtyřky požadují zvýšení intervenčních cen při nákupu mléka a mléčných výrobků, nebo podporu exportu do třetích zemí.

Vepřového je nadbytek, výkupní cena padá 30.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Víc o produkci masa nám řekne Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa,

vítám vás u nás. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Proč jsou problémy s vepřovým? Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------V čem ty problémy vidíte? Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Mluvíte neustále o nízkých výkupních cenách, o tom, že je problém udržet chovy, to jsou podle mě ty problémy. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Ty problémy souvisí samozřejmě s tím, jak probíhá produkce vepřového v celé Evropě, protože nejsme uzavřená ekonomika a pohybujeme se na evropském trhu a tam došlo k tomu, že některé státy si připravily dlouhodobou koncepci produkce vepřového a mají tendenci konkurenčním bojem samozřejmě své konkurenty a dohnat nebo převzít jejich produkci. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak reagují české chovy, protože dlouhodobě slyšíme o tom, že je problém, předpokládám, že nějaká reakce by měla být. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Tak české chovy samozřejmě některé zavřely svoje, svoje brány, ale jsou chovy, které samozřejmě tu dokázaly se přizpůsobit a dokázaly reagovat na to snížením svých, svých nákladů a zefektivnění své produkce tak, aby obstály v evropské konkurenci. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Čili není problém naopak třeba v tom, že by naše chovy byly podfinancované, neměly by, řekněme, ty nejnovější, nejnovější technologie a tudíž kvalita masa by pokulhávala? Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Určitě kvalita masa nepokulhává, to, v tom to není. Já si myslím, že je to v dlouhodobí koncepci, která zejména ani ne tak v chovech jako v porážkových provozech vedla k tomu, že naše porážky nejsou schopny pokrývat požadavky současných velko, velkoobchodních firem a řetězců a výrobců, producentů uzenin, kteří nakupují na kamiony a to třeba české jatečné provozy nejsou schopny zabezpečit a dodat. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak se tedy vyvíjí, řekněme, počet chovného, chovných vepřů u nás a cena vepřového? Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Vyvíjí se tak, že posledních 11 let vlastně klesala česká produkce vepřového, což bylo právě způsobené tou odlišnou koncepcí, kterou jsme nastoupili někdy před 20 lety a soustředili jsme se na rozvoj mikroporážek a malých porážek, kde se předpokládalo, že to bude dobré, ale ukázalo se to

jako věc, která situaci nevyřešila a vlastně dnešní velkoproducenti nebo velkoprodejci vepřového masa potřebují dodávky z velkých podniků, které jsou schopni vykrýt třeba 20 tun od jedné, od jedné komodity, od jednoho druhu vepřové, vepřové části. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------To zní, jakoby se malí nemohli uživit, anebo je to tak, že malí specializovaní se uživí velmi dobře, ale ty střední mají problém. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Ano. Mají, mají problém ti střední, vlastně v evropském kontextu. I největší český, české porážkové místo je střední producent. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak vůbec je těžké právě v zemědělství v té živočišné výrobě přejít z vepřů na skot? Nebo na cokoli jiného. Znamená to samozřejmě nakoupit zcela nové kusy, ale je to technologicky i něco úplně jiného. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------No to je úplná změna koncepce. To, to tu musel, musel každý podnikatel řešit na začátku svého podnikání, kdy si musel říct, jakou koncepci bude, bude provozovat, jestli bude jednodruhový, jestli bude mít jenom produkci vepřového nebo jestli se pustí i do rostlinné výroby a do, do skotu a podobně. To v průběhu si myslím, že to není ani možné.

Brambor bude kvůli suchu méně 30.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takže to nejde se zcela přeorientovat. Dnes vyšla aktuální čísla také z rostlinné výroby, brambor bude letos míň, a to v celé Evropě. Proto máme ve studiu Miloslava Chlana, předsedu Ústředního bramborářského svazu České republiky. I vás vítám v Ekonomice. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Loni byl přebytek, takže to vlastně možná ani není špatná zpráva, že letos bude míň. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Je to špatná zpráva. Určitě. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A bude to o tolik míň? O kolik? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------No předpokládáme, že asi o třetinu, ale všechno ještě rozhodne počasí, jestli teda nám zaprší nebo nezaprší. Bohužel to zemědělství je na volným prostoru a hodně to závisí na počasí.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Proč je to tak špatná zpráva, když jste sami omezovali pěstební plochu pro brambory? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------No, takhle to asi nelze vůbec říct, že bysme sami omezovali, ale spíš brambory jako každá zelenina je velmi pracná, nákladná na hektar a je to svým způsobem riziko, protože brambory můžete skládat, skladovat omezeně, zhruba tak do toho jara, ale třeba obilí můžete skladovat 2 roky. Takže když je nadbytek, tak není, není co s tím, je nízká cena, když je toho málo, tak se to prodá, ale zase je toho málo. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tak mě napadá, to je otázka na vás na oba, protože konkrétně brambory loni byly pod výkupní cenou, stanovenou hranicí, 50 milionů korun jste za to dostali jako kompenzace, tedy producenti brambor. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------To je, to je v letošním roce. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------V letošním roce. Ale kvůli cenám z minulého roku. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Ano. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Letos to tedy asi nehrozí, že byste potřebovali kompenzace, protože cena je vyšší. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Takhle. Ty kompenzace se budou teprve vyplácet, budou v letošním roce a těch 50 milionů na to, co zemědělci poža..., dali žádosti na intervenční fond, tak to dělá něco přes 5 tisíc korun na hektar. U konzumních brambor ta cena se pohybuje od 80 do 100 tisíc na hektar, u ranejch ještě více, takže si vemte, jaký, jaký malý procento je to, aby přesvědčilo zemědělce, malý procento z těch nákladů dál pěstovat brambory. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kolik budou brambory letos stát? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Měly by stát víc. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Co to znamená? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Takhle. Jako my se spíš zabejváme farmářskýma cenama, farmářská cena u nás je kolem 5 korun. To je cena, cena farmáře. Měla by bejt vyšší, v západní Evropě je 8 až 10 korun přepočteno podle

našeho kurzu, to znamená, je to společný trh, jak tady říkal kolega. Není důvod, aby ta cena byla nižší, ale naši občané spotřebitelé by to neměli příliš poznat v obchodech, protože tam to trošku funguje jinak. Ten, ta vlastní cena těch, toho produktu je, není úplně tak významná pro tu konečnou cenu v obchodě. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak to vlastně je s těmi cenami, protože u vepřového neustále slyšíme o tom, že klesají výkupní ceny, ale v obchodě se to nijak neprojevuje, tak kde se ty peníze, řekněme, zastavují? Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Já si myslím, že se to v obchodě projevuje, že se to projevilo v prvním pololetí letošního roku poměrně silně, že ty ceny oproti stejnému období loňského roku jsou, jsou jiné. Zejména v akčních položkách vidíte ty, ty ceny možná i o 20 korun jinak postavené. A souvisí to samozřejmě s tím, že v loňském srpnu došlo ke skokovému snížení vepřového masa zhruba o 10 až 13 %. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Napadá mě, často se tady bavíme o zemědělství a vždy to je v souvislosti s dotacemi. Není vlastně ten trh příliš pokřivený tím, že není úroda, chceme dotace, je úroda, jsou nízké výkupní ceny, chceme kompenzace, tedy opět prakticky dotace. Pěstuje se tak pak skutečně to, co zákazníky chtějí a koupí? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Takhle, my nejsme, určitě my dva nejsme, který o tom budou rozhodovat, myslím si, že o tom budou rozhodovat velké státy a politici velkejch států jako je Francie, Německo, Anglie, a dokážu si představit, že by nějakej politik ve Francii rozhodl, že nebudou pro francouzské farmáře dotace nebo nějakej polskej politik. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale váš pohled přímo z branže, funguje ten trh teď tak, jak by měl? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Takhle, nefunguje samozřejmě. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Obecně dotace jsou pokřivena sama o sobě, ale samozřejmě fungujeme v určitém prostoru a pokavaď ten prostor dotace používá, tak je nemůžeme bez, bez nich fungovat my. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak moc právě u zemědělců, a teď už jen stručně, rozhoduje to, kolik dostanou dotací, o tom, co budou pěstovat, či chovat? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------To, to opravdu záleží na tom, jak jsou ty dotace dobře nastaveny, když ty dotace jsou ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tak jak jsou nastaveny teď. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR --------------------

No tak jako částečně jsou nastaveny u těch brambor dobře ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Je to zásadní, je to zásadní ta dotace na rozhodnutí budu pěstovat brambory nebo pšenici? Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Prosím vás, zásadní je vždycky ta práce toho zemědělce a toho rozhodnutí. To je to nejdůležitější, ten odnese to riziko. Ta dotace, ta je jenom o to, že, ho to trošku nasměruje na určitý, to třeba by skončil s bramborama konzumníma, ale když je tam ta dotace, tak si řekne uvidíme, já to ještě zkusím, jestli mi to vyjde. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Co se týče vepřového masa ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jednou větou. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------... tak tam vlastně žádné dotace nefungují. V samotném vepřovém mase. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A tam možná bude i ten problém. Pánové, díky. Miloslav CHLAN, předseda, Ústřední bramborářský svaz ČR -------------------Taky děkujem. Jaromír KLOUD, předseda, ČSZM -------------------Děkujeme, na shledanou.

denik.cz Konec chaosu. Českou potravinu ukáže vlajka 29.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha /INFOGRAFIKA/ – České vlajky na kdejakých potravinách. Ty mají ve spotřebitelích vzbudit dojem, že se jedná o místní produkci, ale často mají s Českou republikou spojené jenom to, že putovaly od hranic do regálů obchodních řetězců. Ministerstvo zemědělství chce udělat matoucím označením přítrž a do novely zákona o potravinách se chystá definovat, co to vlastně český výrobek je. " „Česká potravina je taková, která je ze sta procent z českých surovin a vyrobili ji ?v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny nebo masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udělá rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled poznají, které zboží je opravdu české," řekl včera ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výrobci tak budou mít možnost na své výrobky umístit logo s českou vlajkou a textem Česká potravina. Označení přitom bude dobrovolné. Nicméně ti výrobci, kteří podmínky nesplní, už podle chystané novely zákona o potravinách nebudou moci svoje výrobky označovat různými nápisy, jako jsou například Česká potravina, Česká kvalita a podobně. „Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické," řekl ministr s tím, že někteří potravináři na český původ odkazují, aniž by byla potravina v České republice vyrobena. Logo si ministerstvo zemědělství propůjčilo od Potravinářské komory ČR, která jím označuje výrobky, jež obsahují sto procent českých surovin. Označení od roku 2011 uděluje v devíti kategoriích. „Je škoda, že ministerstvo nepřebralo kompletní kategorie. Třeba teď je to aktuální ?u mléčných výrobků. Nyní budou moci mléčné výrobky obsahovat 25 procent surovin z dovozu. Mohlo to českým zemědělcům pomoci více," řekla mluvčí komory Dana Večeřová. "

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/konec-ch...ou-potravinu-ukaze-vlajka-20150729.html

Velká salámová loupež skončila nezdarem 29.7.2015

denik.cz str. 0 Středočeský kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mladá Boleslav - Muž si chtěl patrně nelegálně přilepšit, jenže si ho všimla obsluha prodejny a zaznamenala ho kamera " Personál z prodejny Žabka v Jaselské ulici volal v pondělí v půl třetí odpoledne na pomoc městskou policii. Nějaký muž si z prodejny potravin odnesl blíže nespecifikované množství uzenin. Jenže jeho podobu zachytila bezpečnostní kamera! Strážník, který dorazil na místo, okamžitě rozeslal popis pachatele všem hlídkám v terénu. Ještě před 16. hodinou byl muž objeven na sídlišti, v ulici U Penzionu. „Strážník muže vyzval k prokázání totožnosti a podání vysvětlení. Muž se k činu přiznal. Strážník si na místo přivolal hlídku strážníků pořádkové služby, kteří mu asistovali při převozu muže do prodejny," informoval velitel strážníků Tomáš Kypta. Zaměstnanci prodejny potvrdili, že salámy skutečně odcizil zadržený muž. Ten však v rejstříku neměl žádný záznam o podobném přestupku, a tak za nepovedenou drobnou krádež dostal pouze pokutu."

URL| http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/v...ez-skoncila-nezdarem-20150729-a1l6.html

Hlásit živočišné výrobky z dovozu stačí den předem 1.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Lhůta pro hlášení dovozů potravin živočišného původu před příchodem zboží se ode dneška zkracuje ze dvou na jeden den. Nahlašovací povinnost se tak sjednocuje s rostlinnými výrobky. Vyplývá to z rozhodnutí vlády, které dnes začalo platit.

" Státní veterinární správa dříve upozornila, že u rychloobrátkového zboží byla dvoudenní lhůta vyhovující. Stávalo se tak, že po příchodu kontroly bylo už zboží uvedené na trh. V některých případech ale podle veterinářů nebylo možné dva dny dodržet. „Není možné požadovat takto dlouhou lhůtu pro některé potraviny, jako jsou například čerstvé ryby, které 48 hodin před příjezdem k příjemci ještě plavou v moři," řekl dříve ČTK mluvčí veterinářů Petr Pejchal. Nebude se tak muset hlásit dovoz čerstvých ryb, živých mlžů, plžů, ostnokožců a pláštěnců určených k jídlu, ani kolagenových střívek určených pro výrobu potravin. Výsledek je kompromisní variantou, dovozci si přáli nehlásit zboží předem vůbec. Zboží se bude hlásit přes veterinární web."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/hlasit-z...z-dovozu-staci-den-predem-20150801.html

dialog.ihned.cz Bankovní řezník na rohu ulice 29.7.2015

dialog.ihned.cz str. 0 nazory.ihned.cz Michal Pobuda Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Většina dnešních českých bank je svou univerzálností podobná spíš hypermarketům devadesátých let. Mnoha lidem to stále vyhovuje a banky tak ještě několik let mohou vydržet bez nutných změn. Už teď si na ně ale brousí zuby “řezník na rohu ulice“, tedy dravější menší hráči. Před 15 lety zajel člověk o víkendu do hypermarketu, nakoupil tam za několik tisíc a spokojeně konzumoval třeba i déle než týden. Dnes je trend opačný, protože řada lidí požadovanou kvalitu v hypermarketu nenajde. Z toho těží menší dodavatelé, kteří se zaměřují jen na vybrané produkty &*8210; pro maso chodíme k řezníkovi, pro ovoce k zelináři a v supermarketu nakupujeme věci jako mouku nebo sterilovaný hrášek. Většina dnešních českých bank je svou univerzálností podobná spíš hypermarketům devadesátých let. Mnoha lidem to stále vyhovuje a banky tak ještě několik let mohou vydržet bez nutných změn. Už teď si na ně ale brousí zuby „řezník na rohu ulice", tedy dravější menší hráči. Specializují se na konkrétní oblasti, služby klientům nabízejí za atraktivnějších podmínek a často v lepší kvalitě. Ta není v univerzálnosti, ale specializaci. Čekám, že s „finančními nákupy" to bude brzy podobně jako s potravinami. Každý bude mít kreditní kartu u jedné banky, účty u dalších dvou a hypotéku si zařídíme tam, kde to bude jednoduše nejvýhodnější. Některé supermarkety už své pekárny a masny horlivě inzerují, jak budou postupovat „univerzální banky"?

URL| http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-64393040-bankovni-reznik-na-rohu-ulice

E15 Stát chce do rezerv živé konzervy 30.7.2015 E15 str. 7 Byznys Jan Šindelář

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vyhladovění obyvatelstva by měla v dobách humanitárních krizí, přírodních katastrof a válek zabránit stáda živých krav. Ta budou roztroušena různě po republice v blízkosti jatek a v případě potřeby se porazí. S převratnou novinkou, které se již dostalo přezdívky živé konzervy, přišla Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Podle předsedy Pavla Švagra by mohla stáda v budoucnu tvořit až třetinu státních zásob masa. Zbylé dvě třetiny by stát skladoval ve formě skutečných konzerv a mrazeného masa. Právě část mrazeného masa má být nahrazena živou váhou. „Je to zásadní a strategická debata. Už nyní víme, že je to mnohem efektivnější,“ uvedl Švagr. Podle něj stát ušetří na skladování, zamrazování a rozmrazování masa, které je navíc třeba pravidelně obměňovat. „Stádo se obměňuje přirozeně samo,“ doplnil. Naposledy správa dokončila tendr na dodávku 500 tun mrazeného masa, za jehož dodávku a skladování zaplatí během tří let přes 46 milionů korun. Podle vedení SSHR navíc mrazené maso mohou ohrozit blackouty. Skutečnou efektivitu novinky má ale ukázat až pilotní tendr, který bude vypsán příští rok. Správa rezerv na jeho přípravě chce spolupracovat s Agrární a Potravinářskou komorou a ministerstvem zemědělství. Pokud to vyjde s hovězím, nevylučuje Švagr do budoucna ani pořízení stád státních vepřů. Model odkoukal ve Slovinsku, o státních stádech se debatuje i v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Pro zemědělce se tím rýsuje zajímavý byznys. Na 500 tun masa je totiž třeba 1500 až dva tisíce zvířat. „Jsem obchodník, o účasti na tomto projektu můžeme uvažovat, až si vše spočítáme,“ řekl deníku E15 předseda zemědělského družstva v jihočeských Bernarticích Pavel Novotný. Jeho družstvo chová 1500 zvířat, z toho je průběžně vždy 500 zralých pro řezníka. Fazole místo bobů Správa státních hmotných rezerv podepsala s komorami Agrární a Potravinářskou memorandum o spolupráci. Slibuje si od toho účast více českých firem v tendrech na dodávku státních zásob. Zemědělci a potravináři by navíc rádi prosadili větší podíl české produkce v rezervách. Mluví například o nahrazení cizozemské čočky a sójových bobů českým hrachem a fazolemi. Foto popis| Čerstvé zásoby. Stáda skotu by mohla tvořit až třetinu státních zásob masa. Zbytek by připadal na konzervy a mrazené maso Foto autor| Foto E15 Jan Šindelář

e15.cz Putin nařídil likvidaci zboží dováženého do Ruska navzdory sankcím 29.7.2015

e15.cz str. 0 Zahraniční politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zemědělské produkty, potraviny a suroviny dovezené do Ruska v rozporu s vyhlášeným embargem budou ruské úřady od příštího čtvrtka ničit. Vyplývá to z dekretu prezidenta Vladimira Putina. O způsobu ničení má rozhodnout ruská vláda. Likvidaci podle Putinova rozhodnutí bude podléhat produkce, která má původ v některém ze států, jež vyhlásily proti Rusku sankce za anexi Krymu a podporu donbaských separatistů. Před rokem Moskva zavedla proti těmto zemím protiopatření, které vyřadilo jejich zemědělské produkty a potraviny z distribuce na ruském vnitřním trhu. Týká se to hlavně států Evropské unie, v menší míře USA a Kanady. Kontrola ruského embarga ale byla obtížná a mnozí evropští vývozci si podle ruských médií poměrně snadno našli cestu, jak své výrobky do Ruska dostat a sankce Kremlu obejít. Často využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny, zejména ovoce, mléčné výrobky nebo ryby, se tak například do ruských obchodů dostávaly jako

produkce běloruská. Pomůže dekret proti kontrabandu? Zda Putinův dekret situaci z hlediska ruských kontrolorů zlepší, není jasné. Dosud ruští celníci evropský „kontraband“ od hranic většinou vraceli do země původu. Od nynějška má být zboží ničeno, pokud ho nedovážejí fyzické osoby pro svou potřebu nebo nejde-li o tranzit do třetích zemí. List Kommersant napsal, že na ruských hranicích už nyní existují speciální pece, v nichž se nebezpečná nebo nezákonně dovážená produkce likviduje. Jde ale většinou o malé objemy a adaptace zařízení na ničení většího množství potravin by byla nákladná. Ruský list nevylučuje, že Putinův dekret má působit spíš jako propaganda. Dva až tři případy likvidace budou prý široce publikovány v naději, že odstrašující efekt bude dostatečný. Čtěte také: Rusko zvažuje zákaz dovozu řezaných květin z Nizozemska Rusko zakázalo dovoz rybích výrobků z Lotyšska a Estonska Moskva zakázala dovoz potravin ze Západu. Sankce se netýkají alkoholu

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politi...eneho-do-ruska-navzdory-sankcim-1214197

ego! Kuchyně přesně na míru ego! str. 35 Speciál - kuchyně Jarmila Jelínková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

31.7.2015

zpět Pořádný dřez, sporák pro gurmány a profesionální chladicí místnost. Bývalý kuchař si to nejosvědčenější přenesl z práce do soukromí. Ve své kuchyni tak připraví bleskovou snídani pro dva i pohoštění pro party ve velkém stylu. Investor chtěl poloprofesionální kuchyň, a tak se její součástí stala samostatná chladicí místnost ukrytá za dveřmi s kajutovým okénkem. V teplotě zhruba 14 stupňů, kterou tam vytváří agregát, se skladuje nejen víno, ale i uzeniny a potraviny, jež vyžadují chlad anebo zrání. Je to vlastně takový velký chlazený špajz. Klient má tak doma to, na co byl zvyklý z práce.,Chlaďák‘ se stal hlavní vychytávkou celé kuchyně,“ říká projektový manažer Rostislav Černík, který je spolu s architektkou Ivanou Dombkovou autorem návrhu i realizace. Když doma vaří profesionál Do své kuchyně promítl investor všechna svá přání, ale i zkušenosti z profese. Vyhrálo jeho oblíbené masivní dřevo, celá kuchyň je z něj vyrobena na míru. Doplňuje ho nerez, nepostradatelný materiál v profesionálním provozu. Nerez vyhrává především na pracovní ploše, částečně je použit i na zadní stěně, kterou doplňuje obklad z cihel. Do nich je vsazený kávovar. Ve dvou šuplících pod ním se ukrývají potřeby k přípravě kávy. „Vestavěný kávovar dnes už nepovažuji za nezbytnost. Současné minimalizované přístroje na kapsle už dokážou udělat relativně kvalitní kávu. Vestavěný kávovar má sice výhodu vlastního přívodu vody, ale výsledný nápoj není nijak výrazně lepší než ten z kapslí. Navíc je to poměrně drahá záležitost - jeho cena se pohybuje kolem padesáti šedesáti tisíc - a může být nahrazen kávovarem ve stejné kvalitě za čtyři tisíce. Je to věc volby.“ Za stejně zbytnou věc považuje architekt spíž.

„Když ji lidé chtějí, zeptám se proč. Protože jsme na to zvyklí, odpovídají. Ptám se dál: Co tam dáváte? Velké pekáče a hrnce, které používáme jednou začas, suché potraviny, vody atd., znějí odpovědi. Snažím se jim vysvětlit: otevřete dveře do špajzu, musíte jimi projít do nějaké chodbičky, kde bývá málo místa, máte tam nějaké regály, většinou úzké, zhruba třicet čtyřicet centimetrů, a přitom vám celá místnost zabere alespoň čtyři metry čtvereční. Když to přepočítáte na plochu, co vám může dát kuchyně hluboká 60 centimetrů s mnoha mechanismy na míru, tak do takto navrženého prostoru dostanete mnohem více věcí než do špajzu. A to, co používáte jednou za rok, můžete mít ve vestavěné části v horních výklopech.“ Podle architekta je špajz ve skutečnosti požírač místa. „Dřív se stavěly, protože nebyly ledničky nebo byly malé. Dnes je dobrá varianta dvě lednice nebo jedna rozdělená na části s různým klimatem.“ Chvála dřezu Bez čeho by se však žádná kuchyň neměla obejít, je pořádný dřez. A to takový, do kterého se vejde i pekáč z trouby. Na tohle se bohužel mnohdy nemyslí. „Pekáč nedáte do myčky, a když ho myjete v nějakém menším dřezu, tak i dvojdřez je vám na nic. Ideální je dřez minimálně čtyřicet na šedesát centimetrů. Menší dřezy, do kterých se nestrčí pekáč aspoň na výšku, by se snad ani neměly vyrábět.“ Samostatnou kapitolou jsou drtiče. „Lidé je dnes hodně vyžadují, bývají na ně zvyklí z Ameriky, kde je to běžná věc. V některých evropských městech jsou už ale zakázané. Je to pochopitelné. Likviduje se tím organická hmota, která někde v kanalizaci krmí potkany.“ Srdcem každé kuchyně je však kvalitní sporák. „Když má klient možnost přivést si do domácnosti kromě elektřiny i plyn a je labužník, rozhodne se pro plynový sporák. Dobrou variantou jsou dnes velmi vyhledávané celoplošné indukční desky. Má to svůj význam. Velikosti a tvary hrnců se v indukcích využijí přesně podle plochy dna.“ Novinky a evergreeny V domácnostech se poslední dobou také rychle zabydluje vaření v konvektomatu ve vakuu, takzvané „sous - vide“. V něm se připravují potraviny při nízké teplotě po dlouhou dobu. Například ryba se „vaří“ dvě hodiny při šedesáti stupních Celsia. Tato zařízení se dělají především jako vestavná. Maso se tak může připravovat celou noc a vše je skryté ve speciálním šuplíku. Z profesionálního světa se do domácích kuchyní v posledních letech přesunuly také tepany neboli steakové plotýnky, které hřejí celoplošně a dají se na nich upravovat různá masa, ryby, zelenina, a to s minimální množstvím tuku. „Lze na nich připravit i celý kus masa, je to v podstatě velká pánev. Jsou stále žádanější i v domácnostech.“ V kuchyni se našlo místo i pro evergreen posledních dekád - mikrovlnku. „Většina klientů se odmítá bavit o tom, zda je to zdravé, nebo ne. Je to velice praktická věc, jež se stále nedá ničím nahradit. Když chcete ohřát ráno dětem mléko, není lepší varianta.“ Prolínání bytelného masivu a praktického nerezu dobře symbolizuje propojení obou světů profesionálního a běžné domácnosti. Je to trend, který není jen ojedinělým přáním nadšeného kuchaře. Jsou to právě rodinné kuchyně, v nichž stále častěji zdomácňují profesionální zařízení, která dokážou zjednodušit a vylepšit přípravu jídla. To se pak stává velkou radostí, o což přece jde. Sous - vide Jde o kuchařskou metodu, při níž se potraviny tepelně upravují v páře nebo vodní lázni, zabaleny ve vakuových sáčcích. „Vaření“ probíhá při nízkých teplotách, obvykle pod 60 °C. Využívá se zejména při přípravě různých druhů mas, např. hovězí roštěné, rostbífu, svíčkové, kachních prsou, husích jater, masových rolád, mořských plodů, ale i zeleniny jako červená řepa, chřest, mrkev atd. Cílem přípravy „sous - vide“ je v maximální možné míře zachovat přirozenou chuť, vitaminy, minerální látky a texturu potraviny. poloprofesionální kuchyně Ateliér: I. D. Arch (Ing. arch. Ivana Dombková, Rostislav Černík) Realizace: 2009 Foto popis| celoplošná indukční deska a steaková plotýnka, nezbytná výbava kuchyně pro gurmány

Foto popis| Za jedním z kulatých okének se ukrývá profesionální chladicí místnost. Foto popis| nerez spolu s masivním dřevem hrají v celém prostoru prim. Foto popis| kuchyně je chloubou celého prostoru. Foto popis| cihlové obklady a dřevo jsou „teplým“ kontrastem k chladnému nerezu. Foto autor| I. D. Arch

echo24.cz Nové české logo to schytalo. Je bez nápadu, ošklivé, ale zadarmo echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy Michaela Cápová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.7.2015

zpět Amatérské a ošklivé. Tak hodnotí odborníci logo, které má být nově na českých potravinách vyrobených z tuzemských surovin. Logo, které si vysloužilo značnou kritiku mezi grafiky i uživateli internetu, vytvořilo samo ministerstvo zemědělství a zadarmo. Komise si totiž nevybrala žádný ze stovky návrhů, které se soutěže zúčastnily. Amatérské a ošklivé. Tak hodnotí odborníci logo, které má být nově na českých potravinách vyrobených z tuzemských surovin. Logo, které si vysloužilo značnou kritiku mezi grafiky i uživateli internetu, vytvořilo samo ministerstvo zemědělství a zadarmo. Komise si totiž nevybrala žádný ze stovky návrhů, které se soutěže zúčastnily. Příliš statické. Tak hodnotí logo Eva Jandíková z Computer design studio. Dále v něm spatřuje problém s nečitelností textu a vyčítá mu i černé orámování: ,,Rozumím, že je to kvůli bílé části naší vlajky, ale také je to známka toho, že si s tím grafik nedokázal poradit a použil to nejsnadnější řešení, které se ovšem v tomto případě jeví jako laické a amatérské. Logo nemá ani stopu výtvarnosti,“ uvedla Jandíková pro ECHO24.cz. Problémy s čitelností textu spatřuje i grafická designérka Sandra Tejnecká: „I pokud bych přivřela oči nad absencí sebemenšího nápadu, z mého pohledu logo není připraveno pro aplikaci v malých velikostech, kdy text nebude dobře čitelný,“ řekla pro ECHO24.cz. Podle ní je vlajka na úkor textu příliš veliká, proto i logo jako takové bude muset být na výrobcích zbytečně veliké. To je ostatně patrné již nyní z hotových vizualizací. ,,Pakliže by se vlajka upozadila a vytvořil by se z ní místo pouhého obdélníku nápaditější tvar, logo by vytvořilo harmoničtější celek a už tak mnohdy velmi chabý obalový design výrobků by tím nemusel trpět ještě více na přehlednosti a kráse,“ uzavřela Tejnecká. Svůj názor vyjádřil pro ECHO24.cz také Petr Kopecký z AMADEUS design: ,,S logem to nemá příliš společného, jen s českou vlajkou a textem. Navíc to nemá žádnou spojitost s daným tématem (tedy potravinami) a logo bez textu by tak mohlo být logem čehokoliv, třeba českého ocelářství či svazu rolníků. Použitý typ písma také není příliš vhodný – v malé velikosti se písmena slévají a z textu se stává “potrovina” či “potrovino”. Toto “logo” mohl stejně dobře připravit úředník či průměrná sekretářka. Nemá bohužel žádnou známku kreativity, nápadu či zajímavého prvku.“ Ministerstvo zemědělství představilo logo pro „českou potravinu“ (100 % českých surovin a výroba v ČR). Co vy na to? pic.twitter.com/qIeUMoitaE — Marketing&Media (@MarketingaMedia) 28. Červenec 2015 Logo vzbudilo velkou diskuzi také na internetu. Diskutující většinou uvádějí, že je logo ošklivé a bez nápadu. Na druhou stranu část diskutujících oceňuje, že stát ušetřil 90 tisíc korun tím, že si logo vytvořil sám. Tvůrci původně poslali osm návrhů. Nakonec se ministrovi nelíbil žádný návrh, logo vzniklo na půdě ministerstva. „Nikdo… Posted by Maxim Velcovsky on

28. červenec 2015 Do prvního kola soutěže bylo zasláno pouze osm návrhů, které komisi neoslovily. Lhůtu tedy ministerstvo prodloužilo a pro druhé kolo zvýšilo odměnu z 50 tisíc korun na 90 tisíc. „Ani ve druhém kole jsme nedokázali z více než stovky návrhů vybrat. A když jsme zvažovali situaci v jiných státech, rozhodli jsme se nakonec použít jen státní vlajku jako jasný a jednoznačný symbol a přidali nápis Česká potravina,“ uvedl pro ČTK Jurečka s tím, že logo vytvořil odbor marketingu ministerstva: ,,Nikdo nikomu nic neplatil,“ doplnil. Grafická studia, která se do soutěže zapojila, jsou jednáním ministerstva rozhořčeni: „Udělali z nás blbce. Asi nejvíc se nás dotkla věta pana ministra Jurečky, že takhle ministerstvo nemuselo nikomu dát ani korunu. Tak neměli dělat soutěž a mohli si to rovnou vytvořit sami,“ nechal se pro Mediář slyšet Ondřej Kafka, majitel grafického studia Kafka Design. Podle Kafky ministerstvo zvolilo nešťastný postup, ve kterém se projevil i nedostatek respektu k práci grafiků, kteří se zúčastnili soutěže. Nepřehlednou situaci má vyřešit novela Kvalitu českých potravin označuje několik známek, která kromě státu udělují i oborové organizace nebo občanská sdružení. Mezi nejrozšířenější patří Klasa, Regionální potravina či Český výrobek, který je garantován Potravinářskou komorou. Právě logo Potravinářské komory je nápadně podobné tomu ministerskému. „Podobnost s logem udělovaným Potravinářskou komorou zde skutečně existuje, vycházíme ze vzájemné synergie,“ uvedl pro server Mediář mluvčí ministerstva Hynek Jordána a dodal, že Ministerstvo zemědělství uzavřelo s Potravinářskou komorou písemnou dohodu, která tento postup umožňuje. V souvislosti s novým logem chce ministerstvo zavést novelu zákona o potravinách platnou od poloviny roku 2016. Dosavadní označování českých potravin je totiž podle ministra Jurečka velmi nepřehledné až chaotické. ,,Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena,“ řekl ministr. Novelu zakáže používání zavádějících log u výrobků, které nepochází z Česka. Výrobci nebudou moci na potraviny, které nebyly vyrobeny v Česku, dávat nápisy jako například Česká republika, česká kvalita či mapu nebo vlajku ČR. U potravin, které se skládají z více surovin, bude muset být obsah českých surovin minimálně 75 %, doplnil Jurečka. Čtěte také: Další superkampaň. To českým potravinám nepomůže

URL| http://echo24.cz/a/wQCPL

Euro Proteinová bomba z And 3.8.2015

Euro str. 46 light peru Tomáš Nídr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Díky celosvětovému zájmu o zdravé stravování se Peru a Bolívie ocitly v obchodní přetahované o to, kdo z nich bude světu dodávat výživnou rostlinu quinoa Jackeline Rodríguezová Armasová toastuje ve své kuchyni na pánvi pita chléb. Pak ho obloží produkty typickými pro její vlast, Peru – nakrájeným avokádem a chřestem a posype naklíčenými zrníčky. „Je to jeden z mých jednoduchých receptů, kterými se na svém blogu snažím naučit peruánské vrstevníky, aby zařadili naši quinou do svého jídelníčku,“ říká o poslední položce mladá agronomka. „Dříve na quinou pohrdlivě pohlíželi jako na ptačí zob, ale nyní se to přelilo do druhého extrému, kdy ji mylně berou jako nedostupnou surovinu z pětihvězdičkových restaurací,“ dodává na adresu pseudoobilniny, která se v posledním desetiletí stala ve světě hitem zdravé kuchyně. A otřásla

zemědělským sektorem v andských státech. Plodina budoucnosti „Quinou jsem se kvůli andskému původu zabývala celý profesní život. Bádala jsem nad tím, jak zvýšit její výnosy pro indiánské rolníky v horách, kteří ji pěstovali pouze pro vlastní spotřebu. Nenapadlo mě, že se začne zasívat ve velkém kvůli poptávce v zahraničí,“ říká na limské agrárnické univerzitě šedesátnice Luz Gómezová a vypadá u toho stále překvapeně. „Nyní má ale šanci, že bude vedle brambor dalším darem, který Peru dá světu. Quinoa se může stát planetární plodinou, protože má k tomu všechny nezbytné předpoklady. Snadno se pěstuje, je rentabilní, lehce se skladuje a převáží, má vysoké nutriční hodnoty, nevyvolává odpor spotřebitele,“ líčí optimisticky. A navíc snáší dobře různé výkyvy počasí, takže může být odpovědí na otázku, jak zajistit lidstvu jídlo v době globálního oteplování. Takové nadšení způsobují semínka merlíku chilského, který má mezi svými nejbližšími příbuznými červenou řepu nebo špenát. Drobné kuličky různých barev jsou kaloricky výživné a na bílkoviny výrazně bohatší než většina jiných rostlin. V tomto ohledu se dá quinoa srovnat i s masem, ale při požití netrápí lidský organismus cholesterolem. A další plus: není v ní lepek, který ve světě statisícům alergiků nedovolí jíst chléb z obilné mouky. Obsahuje v sobě fosfor, vápník, železo i magnezium. Pro její výživné vlastnosti ji nutricionisté přirovnávají k mateřskému mléku. Lidstvu už je podle archeologických nálezů quinoa známá nejméně šest tisíc let, kdy se pěstovala na území dnešního Peru, Bolívie a Ekvádoru. Experti se sice přou o to, zda ji mohly jíst všechny vrstvy a jakou roli hrála v náboženských obřadech. Každopádně v době španělské invaze do Jižní Ameriky byla quinoa jednou z nejrozšířenějších domestifikovaných rostlin, jejíž setbu symbolicky zahajoval samotný panovník. Jenže během pár let po Pizarrově brutálním obsazení Incké říše z polí zmizela. „Kolonizátoři s sebou přinesli pšenici, na jejíž chuť byli zvyklí. A obilnina se tu bez problému chytla. Možné je, že quinou Indiánům jako svatou potravinu zakázali, aby je snáze opanovali,“ říká Gómezová. Jiný názor, proč do světa na rozdíl od ostatních amerických plodin, jako jsou kukuřice, brambory, rajčata, papriky nebo kakao, neexpandovala, má známý šéfkuchař Flavio Solórzano, který o ní napsal knihu. Při setkání v restauraci El Seňorío de Sulco, která při samoobslužných bufetech quinou vždy nabízí, prosazuje druhou teorii. „Nejspíše dostali od svých knězů pokyn ji před Španěly jako jídlo bohů schovat. Svědčí o tom tradice, že ještě ve 20. století i na venkově platilo, že se quinoa nejí na veřejnosti a nenabízí hostům,“ tvrdí. Ať tak či tak, přežila v jídelníčku obyvatel horských oblastí, kde se rýži, kukuřici či pšenici kvůli těžkým klimatickým podmínkám nedařilo, jako zahušťovadlo polévky nebo jako hlavní příloha. Tamní indiánská populace ji pěstovala především pro vlastní spotřebu. Dala se sehnat i na tržištích ve městech, kde si ji kupovali především ti, kteří se kvůli pracovním příležitostem z hor nastěhovali do rychle bujících slumů. V restauracích se však neobjevovala vůbec. Ve značně hierarchizované společnosti se quinoa stala něčím, co patří pouze k chudému horalovi, takže si s tím „slušný“ člověk nemůže shazovat image. „Něco se od rolníků vykupovalo jako krmivo pro kuřata, která díky quinoi rychle rostla, ale zákazníci se pak báli jíst i tuto drůbež,“ směje se Solórzano v baru svého podniku. Superpotravina pro astronauty Změnilo se to, až když začala mít úspěch v zahraničí. Jedním z jejích prvních vývozců se stal v roce 1985 Francisco Diez-Canseco ze společnosti Organic Grains. „V padesátých letech se v Peru pěstovalo padesát tisíc tun quinoy, pak s rozvojem komunikací, který horský venkov začlenil do vnitřního trhu, její produkce klesla jen na pět tisíc tun. Připadala mi škoda, že takhle ztrácíme část naší gastronomické kultury,“ vzpomíná byznysmen ve své kanceláři na začátky své značky Zlato Inků s tím, že nyní se v jeho vlasti vypěstuje bezmála 100 tisíc tun quinoy. V 80. letech se už dobře vědělo o jejích přednostech pro lidský organismus, takže ji zalight čal vyvážet do USA, kde se právě rozjížděl trh se zdravou výživou. Postupně si tam budovala dobré jméno. Například v NASA ji označili za „superpotravinu“, kterou si s sebou jistě povezou astronauti při dlouhých meziplanetárních výpravách v budoucnosti. Zlomovým momentem bylo, když v roce 2008 nejoblíbenější moderátorka Spojených států Oprah Winfreyová referovala o své dietě, v níž quinoa měla zásadní místo. „Od té doby po ní roste poptávka v USA každý rok o 15 procent, a to přestože země procházela silnou hospodářskou krizí,“ říká spokojeně Diez-Canseco. Přirovnává svoji oblíbenou potravinu k dítěti, které dlouho leželo bez velkých změn v inkubátoru, ale poté, co se z něj

dostalo, roste jako z vody. Dokazují to skoková zvyšování exportů v Bolívii, která byla dlouhou dobu největším vývozcem quinoy. Během let 2006 až 2013 se zvětšily sedmnáctkrát. V Peru viděli rychle rostoucí výkupní ceny a nezůstali pozadu. Na rozdíl od Bolívie se přestali orientovat na drobné farmáře. Plodiny se chopili agrobaroni a rozšířili ji i na své lány v pobřežních nížinách, kde manuální práci rolníků nahradily stroje a kde na rozdíl od vyšších poloh lze sklízet dvakrát ročně. Podle Limské obchodní komory jí Peruánci, kterým expanzi do světa usnadňuje lepší geografická poloha a řada dohod o volném obchodu, v roce 2012 vyvezli za 31 milionů dolarů, ale v roce 2014 už za 196 milionů. Tím v celkových vývozech o chlup, ale s velkou mediální slávou předběhli své sousedy. Quinoa se tak pro peruánské zemědělce stala čtvrtou nejdůležitější exportní položkou po jahodách, chřestu a avokádu. V Bolívii z toho nejsou šťastní. Vadí jim, že se Peru odklonilo od biostandardů, které však nejsou nijak jasně definovány. Při pěstování ve velkém nasadilo umělá hnojiva a pesticidy, které v horách nejsou potřeba, protože se tam v chladnějších podmínkách parazitický hmyz a plísně nevyskytují. Peruáncům se zase nelíbilo, že za bio quinou platí trh lepší ceny, a tak svoji produkci pašovali do Bolívie, aby ji tam se svými komplici vydávali za organickou. Vznikla z toho obchodní válka, kdy se na hranicích pálily tuny zabavených zrníček a kdy radikální zemědělci na prezidentovi vyžadovali, aby přechody úplně uzavřel. Indiáni s hamburgerem Quinoa se v Andách stala jakýmsi symbolem národního obrození, kdy je po pěti stoletích odmítání v posledních zhruba dvaceti letech módní obracet se výběrově ke starým tradicím indiánských předků. Oba státy braly jako velký diplomatický úspěch, když Organizace spojených národů rok 2013 prohlásila za rok quinoy a za jeho patrony určila bolivijského prezidenta Eva Moralese a peruánskou první dámu Nadine Herediovou. Jenže při všem tom vývozem hnaném boomu cena quinoy na domácím trhu extrémně narostla, takže přestala být pro obyvatele obou republik dostupná. V roce 2014 například jedno kilo vyšlo na čtyřnásobek ceny za kilo kuřete a na desetinásobek ceny stejného množství rýže. Britský deník The Guardian dokonce vydal sebemrskačský článek o tom, že naše módní západní poptávka po zdravých potravinách krade nebohým Indiánům quinou z jejich misek. „Samozřejmě nyní jí jedí méně než v dobách, kdy svoji sklizeň neměli komu prodat,“ reaguje na text s úsměvem výše zmíněná expertka ze zemědělské univerzity Luz Gómezová s tím, že horalům apetit gringů po quinoi rozhodně finančně pomohl. „Možná jedí méně zdravě, ale žijí ve svobodné společnosti, tak proč by si podle vlastního uvážení nemohli koupit třeba hamburger, když po něm léta jen marně toužili,“ dodává. Nutno doplnit, že vychýlené cenové kyvadlo se po tak enormním zvýšení produkce vrací k normálu. V supermarketech i na trzích leží quinoa řady značek hned vedle rýže a luštěnin. Kilo už je jen za čtyřnásobek ceny rýže a stojí jen o třetinu více než kilo kuřecího. Peruánci jí tak po staletích zase mohou masově přijít na chuť. Andská kvalita nadevše? Během roku 2013 politici nereálně slibovali, že by erár zajistil její bezplatnou distribuci na základní školy a kojícím matkám. „Nám tehdy dal stát na výzkum více peněz, ale jakmile rok quinoy skončil, jako by pro naše představitele ztratila důležitost,“ konstatuje smutně Gómezová s tím, že by finance potřebovala více než jindy. S tím, jak plodina expandovala do nížin, musejí najednou vědci hledat odpovědi na otázky, ke kterým kvůli překotnému vývoji nemají nasbíráno dostatek statistických dat. Alespoň nemůže žehrat na nezájem studentů. Zatímco dříve její kurzy ignorovali, nyní jsou hojně navštěvované. Experti na quinou si nyní v Peru mohou dobře vydělat. „Přes všechny problémy máme ve výzkumu velký náskok před zbytkem světa, který taky chce quinou pěstovat. Ale ona má na tři tisíce různých variant. Některá zvládá lépe mráz, jiná sucha, jiná kyselou půdu. Pro každé mikroklima se hodí jiná, což je velký rozdíl například od pšenice. A to je nutné v každé zemi prozkoumat, aby její zasetí mělo smysl. Nicméně už nepochybuji, že se rozšíří celosvětově,“ říká Gómezová. To si přeje i šéfkuchař Solórzano. „Pokud by celá planeta pěstovala a jedla quinou, bylo by to pro nás jako její kolébku ideální. Je to jako s těstovinami. Vyrábějí se všude, ale když si chceš opravdu pochutnat, sáhneš po těch, co na sobě mají napsáno Made in Italy. My bychom mohli být takovým

garantem kvality pro quinou,“ říká nadšeně. Ale pak hned opatrně dodává: „Ale to bychom se museli rychle probrat a přestat s Bolívií bláznivě závodit o to, kdo jí vyprodukuje nejvíce. Místo toho to chce s ní spolupracovat na společné značce andská quinoa.“ l • Quinoa se dá co do výživových hodnot srovnat i s masem, přičemž při požití netrápí lidský organismus cholesterolem. A další plus: není v ní lepek, který ve světě statisícům alergiků nedovolí jíst chléb z obilné mouky. Úspěch sladké trávy Quinoa není jedinou plodinou z Jižní Ameriky, která jde nahoru kvůli západnímu hledání zdravějšího stravování. Prozatím se nejvíce prosadila stévie, což je vysoce sladká, ale přitom nekalorická tráva. Dnes už se i v Česku dá koupit jako nezávadné přírodní sladidlo. Nadchli se pro něj i výrobci nápojů Coca-Cola a Pepsi, kteří do výroby pouštějí novou řadu nekalorických limonád přislazovaných stévií. Další zdravím nabité latinskoamerické rostliny na globální úspěch teprve čekají. Ať už je to amaranto a kiwicha (dva druhy laskavce), chia (šalvěj), plody brazilské palmy açaí, nebo žluté „třešně“ mochyně peruánské. Foto popis| boom. Quinoa se pro peruánské zemědělce stala čtvrtou nejdůležitější exportní položkou po jahodách, chřestu a avokádu. Foto autor| FOTO Profimedia.cz Foto popis| extrémy. Zatímco dříve lidé na quinou pohrdlivě pohlíželi jako na ptačí zob, nyní ji mylně berou jako nedostupnou surovinu z pětihvězdičkových restaurací. Foto popis| made in peru. „Pokud by celá planeta pěstovala a jedla quinou, bylo by to pro nás jako její kolébku ideální. Je to jako s těstovinami. Když si chceš opravdu pochutnat, sáhneš po těch, co na sobě mají napsáno Made in Italy,“ myslí si kuchař Solórzano. Foto autor| FOTO Profimedia.cz O autorovi| Tomáš Nídr, spolupracovník redakce

EXKLUZIV 15 minut v kuchyni EXKLUZIV str. 72 Vaření Ondřej NĚMEC Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.7.2015

zpět Chutné jídlo za čtvrt hodiny, to ve své knize receptů slibuje slavný britský kuchař JAMIE OLIVER (40). U sporáku tento kuchtík poprvé stál už v osmi letech a teď je z něj celosvětový fenomén. „Kniha je zcela a úplně věnována tomu, co vy, tedy veřejnost, chcete – bleskově připravenému, chutnému a výživnému jídlu na každý den,“ dodává. Jamie je znám svým zdravým vařením a inovacemi, které zavádí do přípravy jídel nejen v domácnostech. Na jídla v knize klade vysoké nároky a jsou sestavena tak, aby splňovala podmínky snadné a rychlé připravitelnosti, byla nutričně a chuťově vyvážena a nezahrnovala potraviny, které jsou špatně dostupné či zbytečně nákladné. Recepty zvládne i začátečník a doba v kuchyni přitom nepřesáhne 15 minut. Každá jednotlivá porce uvařená dle receptu stojí přibližně 110 korun a obsahuje zhruba 580 kalorií při zachování maximálně vyváženého poměru živin. „Nápady jsem čerpal z celého světa a snažil se o chutě, které máme v oblibě snad všichni. Pohrál jsem si s klasickými jídly, jako je kuře, steak nebo těstoviny, inspiroval se pouličními pochoutkami z Asie, skvělou chutí a vůní marockých lahůdek, vymakal jsem famózní saláty a ještě spoustu dalšího,“ popisuje široký záběr knihy sám Jamie. ŽHAVÉ KUŘECÍ FAJITAS GRILOVANÉ PAPRIKY, SALSA, RÝŽE & FAZOLE 610 KALORIÍ Všechny ingredience připravené + horká voda v konvici + mixér + grilovací pánev na vysokém plameni + středně velká pánev na smažení na středně vysokém plameni + velký kastrol n a středním

plameni INGREDIENCE (4 PORCE): 1 sušená uzená paprička chipotle nebo ancho 2 jarní cibulky, 1 velké zralé rajče 1 svazku čerstvého koriandru 1 čerstvá červená chilli paprička 2 limety 2 lžičky balzamikového octa 1 lžíce sójové omáčky s nízkým obsahem soli 2 barevné papriky, 1 červená cibule 2 x 200g kuřecí prsíčka bez kůže 1 vrchovatá lžička sladké uzené papriky plus další k podávání olivový olej 1 x 400g plechovka míchaných fazolí 1 lžičky římského kmínu 1 červená chilli paprička 1 x 250g balení uvařené rýže natural 1 citron 4 tortilly z celozrnné mouky 4 lžíce netučného bílého jogurtu 20 g sýra feta ??Sušenou papričku natrhejte do mixéru a zalijte horkou vodou, aby byla pokrytá. Přidejte očištěné jarní cibulky, rajče, stonky koriandru, čerstvou chilli papričku, šťávu z 1 limety, ocet a sójovou omáčku, přikryjte víčkem a nechte stát. Z paprik odstraňte stopky a semeník, papriky pak natrhejte a dejte na grilovací pánev. Oloupejte cibuli, nakrájejte ji na čtvrtky a přidejte do pánve k paprikám, obojí hezky opečte. ??Na velkém kusu papíru na pečení promíchejte kuře se solí, pepřem a paprikou. Papír přeložte a přes něj kuře naklepejte a zploštěte na výšku 1,5 cm. Osmažte ho na 1 lžíci oleje, po 3 až 4 minutách obraťte. Fazole sceďte a propláchněte, dejte do kastrolu s 1 lžící oleje, kmínem a celou chilli papričkou. Smažte a promíchávejte, až budou fazole lehce dokřupava opečené. ?? Směs v mixéru rozšlehejte do hladka a nalijte do malé misky. K fazolím přimíchejte rýži a šťávu z 1 citronu a společně prohřejte. Opečenou zeleninu přesuňte na prkýnko, na grilovací pánvi zlehka prohřejte tortilly. Kuře nakrájejte na plátky a podávejte s opečenou zeleninou, rýží s fazolemi, tortillami a osminkami limety. Zeleninu zakápněte jogurtem, pak vše posypte rozdrobenou fetou a lístky koriandru. HOVĚZÍ STROGANOV KYPRÁ RÝŽE, ČERVENÁ CIBULE & CHUŤOVKA S PETRŽELKOU 625 KALORIÍ ! Všechny ingredience připravené + horká voda v konvici + středně velký kastrol s pokličkou na středním plameni + robot (s krouhacím nástavcem) v pohotovosti + velká pánev na smažení na vysokém plameni INGREDIENCE (4 PORCE): 1 hrnek (300 g) rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže 1 svazku čerstvého tymiánu 200 g baby špenátu 2 malé červené cibule 1 hrst okurčiček 1 svazek čerstvé hladkolisté petrželky 300 g různých hub olivový olej 3 stroužky česneku 2 x 200g steaky z roštěnce bez tuku 1 vrchovatá lžička sladké papriky 1 citron 1 hlt brandy 4 vrchovaté lžíce netučného bílého jogurtu 1 hlt polotučného mléka Do kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže, 2 hrnky vroucí vody, lístky tymiánu a špetku soli a pepře, přikryjte pokličkou a občas promíchejte. Cibule oloupejte a pak je s okurčičkami nakrouhejte v robotu a vsypte do mísy. Stonky petržele nakrájejte na jemné plátky a lístky nakrájejte nahrubo, pak promíchejte s okurčičkami a cibulí s trochou nálevu z okurek a špetkou soli, všechno dobře prohněťte. Houby natrhejte nebo nakrájejte rovnou do pánve na smažení a smažte za pravidelného promíchávání na 2 lžících oleje, prolisujte k nim neoloupaný česnek a dvě třetiny chuťovky s petrželkou. Maso nakrájejte na 1cm nudličky a promíchejte je se solí, pepřem, paprikou a jemně strouhanou kůrou z citronu. Houby vsypte na talíř, do pánve dejte 2 lžíce oleje a nudličky masa v jedné vrstvě, obraťte je, až zespoda zezlátnou. ?? K rýži přidejte špenát a znovu přikryjte. K masu přidejte brandy a opatrně ji zapalte (jestli chcete), nechte plamínky odumřít a pak vraťte houby s jogurtem a mlékem a uveďte do varu. Zavadlý špenát přesuňte na hezký tác, na něj nasypte nakypřenou rýži. Přidejte masovou směs a z výšky posypte vymačkanou a scezenou chuťovkou. GRILOVANÝ TUŇÁK SALÁT JAKO Z NICE 491 KALORIÍ ! Všechny ingredience připravené+ horká voda v konvici + středně velký kastrol s pokličkou na vysokém plameni + grilovací pánev na vysokém plameni + mixér v pohotovosti INGREDIENCE (4 PORCE): Salát 350 g míchaných zelených a žlutých fazolek 1 bagety 12 černých

oliv (s peckou) 3 zralá různobarevná rajčata 1 římský salát 20 g sýra feta 1 citron 1 velký svazek čerstvé bazalky 6 filátek ančoviček 1 citron 4 lžíce extra panenského olivového oleje 2 x 200g steaky z tuňáka (2,5 cm vysoké) 1 lžíce červeného vinného octa 1 vrchovatá lžíce hrubozrnné hořčice 1 lžička tekutého medu Fazolky si srovnejte vedle sebe a najednou jim odkrojte stopky, dejte je se špetkou soli do kastrolu, zalijte vroucí vodou a přikryjte. Bagetu nakrájejte na 2cm kousky a opražte na grilovací pánvi dozlatova, obracejte je. Přeberte bazalku a 10 malých snítek dejte stranou. Otrhejte listy ze zbylé bazalky a rozmixujte je s ančovičkami, šťávou z 1 citronu, extra panenským olivovým olejem a trochou vody. Asi 40 % zálivky vlijte do pěkného hlubšího talíře a dejte stranou. Asi 10 % zálivky vetřete do tuňáka, osolte ho a opepřete. Zbylou zálivku vlijte do velké misky s octem, hořčicí a medem a promíchejte. Uvařené fazolky sceďte, olivy vypeckujte, nahrubo nakrájejte rajčata a vše přidejte do mísy a promíchejte. Tuňáka opečte na grilovací pánvi 2 minuty z každé strany, nebo tak, aby zůstal uprostřed mírně dorůžova zardělý. Salát nakrájejte na 2cm kousky, bagetu natrhejte na malé kousky a rozestřete na velké prkýnko spolu se salátem. Posypte ochucenými fazolkami, olivami a rajčaty. Každý kousek tuňáka roztrhněte napůl a dejte na talíř se zálivkou. Posypte zbylými lístky bazalky, navrch rozdrobte fetu a podávejte s kousky citronu. HOUBOVÁ POLÉVKA TOPINKY SE SÝREM, JABLKEM & OŘECHY 405 KALORIÍ Všechny ingredience připravené + horká voda v konvici + gril v troubě na vysokou teplotu + velký kastrol s pokličkou na středním plameni + grilovací pánev na vysokém plameni + ponorný tyčový mixér v pohotovosti INGREDIENCE (4 PORCE): 2 cibule olivový olej 1 kostka drůbežího nebo zeleninového vývaru 1 svazku čerstvého tymiánu 2 stroužky česneku 4 velké houby (lesní nebo polní žampiony) 100 g rýže basmati 1 lžíce 30% smetany 1 lžička lanýžového oleje 8 hříbků 1 bílý chléb typu ciabatta 1 stroužek česneku 1 jablko 1 svazku čerstvé petrželky kudrnky 1 citron 50 g Stiltonu (sýra s modrou plísní) 1 malá hrst jader vlašských ořechů Cibule oloupejte, rozpulte a nakrájejte na tenké plátky a dejte do kastrolu se 2 lžícemi olivového oleje. Do kastrolu rozdrobte bujónovou kostku, přidejte špetku soli a pepře, sdrhněte lístky tymiánu a prolisujte 2 neoloupané stroužky česneku. Hříbkům odkrojte nožičky a kloboučky opečte na grilovací pánvi z obou stran. Nožičky hříbků natrhejte spolu se zbylými houbami do kastrolu, přidejte rýži a několik minut smažte. Vlijte 1 litr vroucí vody a povařte pod pokličkou. ??Z chleba našikmo odkrojte 4 krajíčky a opečte je z obou stran na grilovací pánvi. Až budou z obou stran opečené, potřete je rozpůleným stroužkem česneku. Jablko nahrubo nastrouhejte nebo nakrájejte na sirky a promíchejte s nahrubo nakrájenou petrželkou a trochou citronové šťávy. Na každou topinku položte opečený klobouček houby, rozdrobte sýr, posypte ořechy a vložte pod gril, až se sýr roztaví. ?? Polévku rozmixujte do hustoty, jaká vám vyhovuje, pak dochuťte, je-li třeba, zakápněte smetanou a lanýžovým olejem. Topinky posypte nakrájeným jablkem s petrželkou a podávejte k polévce. Foto popis| JAMIE OLIVER – 15 minut v kuchyni Kniha je přeložena do českého jazyka a na 288 stranách najde čtenář více než 100 receptů doplněných o úžasné fotografie Olivera Loftuse. Vydává nakladatelství MLD Publishing. Foto popis| Jamie Oliver – 15 minut v kuchyni (Jamie’s 15-Minute Meals) Foto autor| FOTO: David Loftus, © 2012 Jamie Oliver Enterprises Limited

financninoviny.cz SZPI: Přes 40 pct prodejců špatně označuje nebalené potraviny financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Brno - Přes 40 procent kontrolovaných prodejců potravin pochybila při označování nebalených potravin, k nimž patří nejčastěji pečivo, také masné a uzenářské výrobky, případně ovoce či zelenina.

URL| http://www.financninoviny.cz/zpravy/sz...-oznacuje-nebalene-potraviny/1244051?nt

Frekvence 1 Logo a českou vlajku budou mít jen potraviny skutečně vyrobené v Česku 29.7.2015

Frekvence 1 str. 1 10:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lubka PONÍŽILOVÁ, moderátorka -------------------Je středa 29. července. Hezké dopoledne u zpráv Frekvence 1. Logo a českou vlajku budou mít jen potraviny skutečně vyrobené v Česku. Novelu zákona o potravinách už poslalo ministerstvo zemědělství do meziresortního připomínkového řízení. Ministr Marian Jurečka tak chce dát stopku výrobkům, které sice mají české logo, ale jsou vyrobené jinde. Jak by měla novela fungovat v praxi, přibližuje ministr Jurečka. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Když je to jednodruhový výrobek, například mléko, tak to vlastně znamená, že 100 % toho mléka je vyrobeno na území České republiky. Když je to vícedruhový výrobek, například nějaký masný výrobek, kde logicky prostě například koření tady neumíme vyrábět, tak aby mohli označit také takovýto výrobek a tady je požadavek minimálně 75 % hlavní suroviny, aby bylo původem z České republiky. Lubka PONÍŽILOVÁ, moderátorka -------------------Novela by měla začít platit od poloviny příštího roku. Ministerstvo chce upravit i používání symbolů trikolóry nebo českého lva na potravinách.

Chvilka pro tebe Jíte v létě SPRÁVNĚ? Chvilka pro tebe str. 12 Chvilka pro zdraví Aneta Christovová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.7.2015

zpět Horko v nás vyvolává nechuť k jídlu. Je ale správné nabourávat si jídelníček tím, že vynecháme obědy? Rozhodně není. Stačí se jen zaměřit na lehčí potraviny. Tak jako s každým ročním obdobím měníme šatník, kosmetiku nebo sportovní aktivity, měli bychom nejen na jaře, ale především v horkém létě změnit i stravovací návyky. Dá se říci, že s odkládáním jednotlivých vrstev oblečení můžeme odložit (a ponechat na chladnější měsíce) i některé pokrmy. Chceme přece ulevit tělu v teplých měsících, abychom si mohli léto užít ve zdraví a pohodě. Tělo v ohrožení Podle tradiční čínské medicíny je letní období v elementu ohně, k němuž patří orgánový okruh srdce

a tenké střevo. Ty jsou tedy nyní nejcitlivější. Důkazem je i fakt, že stav většiny pacientů se srdečními a cévními chorobami se v horku zhoršuje, trpí nevolností, mravenčením končetin, trápí je křeče a zvýšená únava. Mohou jednat chaoticky, může se jim zhoršit vnímání, nastat poruchy spánku, lehké bušení srdce... Posílit srdce lze přiměřeným pohybem, chybu neuděláte, dáte-li v jídelníčku přednost zeleným salátům, čekance, rukole, řeřiše či nasucho opraženým oříškům, semínkům a kvalitnímu olivovému oleji. Odborníci radí: Pitný režim je základ! Kdo podcení pravidelný přísun správných tekutin, ten zapláče. Dostaví se větší únava, případně i migrény a problémy s močovými cestami. Nedostatek vody se pak fatálně podepíše i na vaší pokožce – a nikdo přece nestojí o předčasné vrásky. I proto je dobré tekutiny svědomitě doplňovat, přes léto v průměru asi 2,5 litru denně, nicméně neberte to jako striktní příkaz, záleží na mnoha okolnostech – na věku, kondici, prostředí, zaměstnání i na tom, zda třeba v létě hodně sportujete. Nejvhodnější jsou voda a neslazené ovocné nebo bylinné čaje proložené čas od času minerálkou na doplnění minerálů. Co (nejen) v létě omezit? Sladké nápoje, alkohol, sladkosti, jídla z fast foodu, sůl, tuky, pečivo a chleba, uzeniny, mléčné výrobky (výjimkou jsou ty kysané), pečené a smažené maso a doporučuje se nahradit i přemíru grilovaného masa stejně upravenou zeleninou či rybami. V opačném případě se nelze divit, že můžete trpět trávicími potížemi, tedy hlavně nadýmáním, plynatostí, nebo dokonce křečemi v oblasti žaludku. Výše uvedené potraviny totiž přinášejí do organismu hodně vnitřní horkosti a ta v kombinaci s horkým počasím napomáhá vysušování tělesné tkáně a zbytečně zatěžuje vnitřní orgány. Zvláště přetížení jater je velmi nepříjemné – vyvolá například bolesti hlavy, vyčerpání a následně rovněž špatnou funkci metabolismu. Pokud svému tělu takto ubližujeme často a pravidelně, nemůžeme se divit, že se zhoršuje i stav cév a přidávají se různé další komplikace. Rychleji pak stárnou tkáně a kůže – zahušťuje se krev a redukují se tělní tekutiny. Také přílišné množství ledových nápojů a studených dobrot přehřátému tělu nesvědčí, po tepelném šoku často následuje zánět nosohltanu či angína. * *** CO V LÉTĚ KONZUMOVAT? DOMÁCÍ LEHKOU STRAVU! 1. Vývary, zeleninové polévky, rizota, dušenou zeleninu – dodávají tekutiny a živiny, takže chrání před dehydratací organismu. Pokrmy obsahující větší množství tekutin chrání srdce před přehřátím. 2. Obiloviny, luštěniny – ideální je například kukuřice nebo čočka, nadlouho zasytí a přitom organismus nezatíží. Zároveň vnitřně chladí. 3. Zelené natě a mořské řasy dodají potřebné antioxidanty a jsou výborné na trávení. 4. Pijte čaje – meduňkový či mátový čaj vás osvěží a příjemně zklidní. 5. Čerstvé ovoce – přirozeně organismus ochlazuje zevnitř. 6. Sklenice piva či vína k obědu nebo lehké večeři není žádný problém. Ovšem právě jen ta jedna... Doporučujeme: Celkově platí: jezte sezonní potraviny. Typickými letními obilninami jsou např. pohanka a žito. Ze zeleniny rajčata, cukety, papriky, lilek, okurky, zelí, salát. Z ovoce hlavně bobulové plody a všechny druhy bylinek. Přidávejte je do pokrmů, jak jen to jde. Zeleninu, která by měla tvořit základ jídelníčku, jen krátce poduste nebo vařte v páře, ať v ní zachováte co nejvíce užitečných látek. Omezte bílkoviny, hlavně v podobě masa a vajec, hůře se tráví. Mgr. Zuzana Douchová, odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju

1. JAKÉ CHYBY DĚLAJÍ LIDÉ NEJČASTĚJI, CO SE TÝČE STRAVOVÁNÍ? Letní období na jedné straně poskytuje více možností k aktivnímu pohybu a odpočinku, máme dostatek čerstvého ovoce a zeleniny a lehčích jídel, ale na druhé straně více možností k večernímu grilování, popíjení alkoholu, pojídání zmrzlin, přejídání se ovocem, nepravidelnému režimu vzhledem k cestování a vypadnutí z pracovního režimu a tolik lákavé nabídky all inclusive na dovolených. Mnoho z nás v létě přibírá právě v důsledku nepravidelnosti, přebytku tuků a cukrů a samozřejmě také alkoholu. 2. JAK JIM PŘEDEJÍT, JAK SE JIM VYHNOUT? Dbejte na pravidelnost a střídmost a užívejte si pestrosti potravin, které nám příroda v létě nabízí, ale s mírou! Foto popis| Ideální jsou vlažné čaje (zvláště zelený) s citronem či domácí neperlivé a nepříliš slazené limonády. Foto popis| Racio, Free style, tenké rýžové chlebíčky s příchutí rajčete a bazalky, 12 Kč Foto popis| REJ, rýžové křupky bez soli, cukru a lepku, 18 Kč Foto autor| foto: fotolia, shutterstock.com, archiv firem

idnes.cz - blog Česká potravina je červeno-modro-bílá, tak dobrou chuť! (jdvorak) 29.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká potravina je červeno-modro-bílá, tak dobrou chuť! Ministr Jurečka učinil radikální řez a naprosto přesně definoval, který potravinový produkt se může pyšnit označením Česká potravina. Je to takový, který je ze sta procent vyroben z českých surovin, tedy například sekaná, která obsahuje ryze české: hovězí maso * vepřové maso * pitnou vodu * solící směs * chlorid sodný *5 E250 - Dusitan sodný * směs koření* dextrózu * glukózový sirup * 0 E300 - Kyselinu L-askorbovou * 3 E450 – Difosforečnany Jako českou potravinu lze ještě připustit i takovou, kde čtvrtina surovin v ní z Česka nepochází – může to být třeba kuřecí separát z Polska či sůl rovněž odtamtud – avšak konečný produkt musí dělat zlaté české ručičky, respektive potravinářské linky často zahraniční provenience, ovšem firma .. ale ona vlastně ani být česká nemusí, když má sídlo třeba na Kajmanech, ale o takových zbytečných detailech v definici České potraviny není řeč. Hlavně, že už víme, co je Česká potravina zač, a jak ji spotřebitel na první pohled pozná. Jednoduše. Praští ho do očí výrazný trojbarevný obdélník, který jsme už leckde viděli, třeba na hokeji, nebo ti starší v prvomájovém průvodu, a aby nedošlo k nějaké mýlce, je umístěn do rámečku s jednoduchým, avšak úderným textem. K omylu pak rozhodně dojít nemůže, aby si českou potravinu někdo spletl třeba s potravinou zahraniční. I když třeba takový Robinson na pustém ostrově.. -A JÁ SE TAK TĚŠIL, ŽE SEM PŘIPLULA MOBILNÍ PRODEJNA S KVALITNÍMI ČESKÝMI POTRAVINAMI.. -ALE ONI TO JSOU FILIPÍNCI S KÁVOU! JÁ SI TY LAHŮDKOVÉ ŠPEKÁČKY- 52% VEPŘOVÉHO, 15% KUŘECÍHO, 25% SOJI- SNAD UŽ NIKDY NEBUDU MOCT DOPŘÁT..

URL| http://jdvorak.blog.idnes.cz/c/470845/...modro-bila-tak-dobrou-chut.html?ref=rss

Východní spotřebitelé druhé kategorie (vilembarak) 29.7.2015

idnes.cz - blog str. 0 Vilém Barák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Evropská unie se chlubí jednotným trhem. Čas od času se objeví informace, že čokolády, káva nebo limonády jsou na západ od našich hranic jiné, lepší, chutnější. Nejde jenom o dohady a subjektivní (chuťové) dojmy. Dnes je již potvrzeným faktem, že zákazníci v různých členských zemích Unie, myšleno na Západě a na Východě, nemají přístup ke stejným výrobkům (ve složení, chuti), i když se jedná o totožné balení globálně známých značek ( http://ekonomika.idnes.cz/on-line-rozh...9m/test.aspx?c=A150727_145915_test_ozr ). Problémem je i gramáž totožných výrobků. Koupil jsem si Rakousku ovocný čaj, co piji v Česku. Když jsem dal obě stejně popsané a barevné krabičky k sobě, ta cizozemská byla větší a stejně tak i sáčky, a to při stejné ceně. Záměrně se vyhýbám formulaci „méně“ a více“ kvalitní potraviny. Za situace, kdy normám vyhovují i strojní oškrabky z kostí (separát), jde v podstatě o nedefinovatelnou veličinu. Pro marketing manažery, snažící se prodat své značkové „dobroty“, je kvalita „muška jenom zlatá“. Z nedávného šetření europoslankyně Olgy Sehnalové, kdy garantem byla Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, se ukázalo, že třetina z 24 vzorků potravin prodávaných pod stejnou značkou v Česku a Německu měla odlišné složení. Přitom obaly vypadaly stejně, takže spotřebitel oprávněně očekával totožný obsah ( http://ekonomika.idnes.cz/stejne-potra...p4/test.aspx?c=A150701_183949_test_ozr ).. Ke všemu ceny 14 druhů zkoumaných potravin byly v tuzemsku vyšší, což ale může být způsobeno nižší DPH v Německu (7 procent) oproti Česku (15 procent). Prostě obdobně vypadající konzerva s drůbežím separátem stojí v Česku dvakrát více než v Německu, kde je plná vepřového masa (Zde je třeba v zájmu objektivity přiznat, že konzerva je totožná grafickým, barevným ztvárněním, nikoliv označením a popisem složení ( http://ekonomika.idnes.cz/luncheon-mea...y0/test.aspx?c=A150703_195328_test_ozr ). Výrobci se brání následovně. Produkty, i když mají rozdílné složení, jsou naprosto nezávadné a splňují veškeré normy. Složení je v souladu s předpisy uvedeno na etiketách, takže zákazník má možnost rozhodnout se, co si koupí. Nejabsurdnější tvrzení zní, že rozdílným složením téhož výrobku pouze vyhovují odlišným chutím v jednotlivých zemích. V této logice vinu například za přidávání separátu do místních masových výrobků nesou sami spotřebitelé. Prostě jim ona růžová, napěněná, třaslavá hmota chutná (Zde se také podívejte, jak vypadá výroba uvedené mlsotiny ( http://ekonomika.idnes.cz/luncheon-mea...y0/test.aspx?c=A150703_195328_test_ozr ). Krásný nový svět. Prodáváme separát, protože jej lidé chtějí, a oni jej chtějí, protože jej prodáváme. Vše se děje s plným vědomím Evropské komise, která již v roce 2011 odmítla interpelaci v této věci s odkazem na preference a chutě spotřebitelů, jejich očekávání (včetně ceny), technické odlišnosti výrobních linek a různou dostupnost výchozích surovin. Dala tak za pravdu výrobcům, že své produkty, i když jsou opatřeny globální značkou, mohou v každé zemi dělat, z čeho chtějí a jak jim to vyhovuje. Nevím, jestli by bylo přípustné třeba v Nepálu, aby se zde Milka vyráběla z jačího mléka ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Jak_dom%C3%A1c%C3%AD . Možná kdyby na obalu byl modrý jak domácí místo krávy, tak ano, ale výrobci nám vlastně podstrkují čokoládu s jačího mléka s obrázkem kravičky na obalu.). Evropská komise v podstatě schvaluje a toleruje klamání spotřebitelů. Například Coca-cola se prodává v lahvích opatřených mnoha chráněnými prvky, které kromě

izolovaných indiánských kmenů v Amazonii zná celý svět. Naivní zákazník proto předpokládá totožný obsah v Česku, Indii, Spojených státech nebo Německu. Jak to, že do lahví identického vzhledu výrobce napouští to, co se mu právě hodí, a všechno vydává za jednu a tutéž limonádu Coca-cola? Ano, na etiketě je v Německu uvedeno jako sladidlo cukr, kdežto v Česku, Španělsku nebo Spojených státech glukózo-fruktózový sirup. Pomiňme možné rozdílné zdravotní účinky obou sladidel (o této látce a jejich účincích zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Frukt%C3%B3za , kromě toho, výrobci slazených nápojů ve Spojených státech začínají pod tlakem veřejnosti přecházet k cukru). Která je za této situace ale ta pravá Coca-cola? Proč nejsou označeny třeba „Coca-cola pro Německo“ a „limonáda pro Východ“ (nebo naopak), aby se zákazník mohl sám rozhodnout? Zde nastupuje poslední lstivý argument výrobců, a to, že spotřebitel rozdílné složení nepozná. Pozná, pozná, ale to není vůbec důležité. Jde o princip. Například na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) se z důvodu úspor provádí recyklace moči. Přestože je výsledkem chemicky čistá, nezávadná, chuťově neutrální voda, astronauti ji přes všechen výcvik (a vysoký plat) nepijí a používá se zde k technickým účelům. Kdyby v kosmu platila logika unijního potravinářského průmyslu, dostávali by ji jako jediné pití, a to v lahvích s nápisem „křišťálová voda ze studánky“. Následně by zásobovači o recyklované moči mohli také říci, že je astronauty vyžadována, protože jim chutná. Zajímalo by mě, zda by manažeři Coca-Coly připojili v newsroomu svůj postmix na zdroj takové vody? Vždyť chuťově by nikdo nic nepoznal. Pokud k tomu nejsou ochotní, proč klamou spotřebitele tím, že v různých zemích prodávají různou Coca-colu? Myslím, že výroba této limonády z recyklované moči (opakuji, chemicky se jedná o čistou vodu) by bylo naprosté nic proti tomu, že pod stejnou značkou se spotřebitelům dostává rozdílných výrobků. Tyto skandální odlišnosti, stejně hloupé jako ve své době dvojí ceny v Česku pro tuzemce a cizozemce, je třeba napravit. Buď se výrobky musí unifikovat pro celou Evropskou unii, u globálních značek pro celý svět, nebo ať jsou zřetelně označeny jejich mutace pro Východ a Západ. Snad se ale s tímto nešvarem vypořádá trh (pokud ovšem není zakázána distribuce německé Coca-coly v Česku) a některý obchodní řetězec pochopí urážlivost dělení výrobků „for West/East“ i zde ukrytý marketingový potenciál. (Je schopen někdo rozjet třeba na facebooku akci za prodej stejných výrobků v Česku?) Stačilo by, s příslušnou reklamní podporou, začít v Česku prodávat třeba „německou“ kokakolu a v regálech označovat výrobky shodné s těmi v Německu, Anglii, Francii. Zákazník by měl mít šanci se sám rozhodnout. (text byl publikován v Lidových novinách dne 22.července 2015) Vilém Barák

URL| http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/4709...otrebitele-druhe-kategorie.html?ref=rss

Česká potravina? Spíš farizejství vlády... (ivovalenta) 31.7.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká potravina? Spíš farizejství vlády... Ministerstvo zemědělství v tomto týdnu oznámilo, že hodlá uvést v život nové označení původních českých potravin vyrobených z tuzemských surovin v tuzemských podnicích. Nové logo „Česká potravina“ by tak mělo pomoci ke zvýšení prodeje produktů českých potravinářů. To by bylo možné považovat za chvályhodnou snahu, kdyby vláda na druhé straně nečinila řadu opatření, která naopak jdou zcela proti zájmům českých potravinářů a producentů. Vláda tímto krokem sice deklaratorně vyjadřuje svou podporu českým produktům, domnívaje se, že pro spotřebitele nové označení bude dostatečnou motivací k jejich koupi, o čemž lze ale také

pochybovat, na druhé straně je však tato deklarace zcela převážena smrtícím koktejlem jiných regulatorních návrhů, které přímo, nebo nepřímo dopadnou právě na tuzemské výrobce potravin. Stačí vzpomenout tolikrát skloňovanou elektronickou evidenci tržeb (EET). Nelze tvrdit, že zavedení registračních pokladen v obchodech by mělo dopadnout na jejich české dodavatele. Ministerstvo financí se ovšem nechce vzdát vize, že pokladny s internetovým připojením by postupně měli mít bez výjimky všichni, tedy např. i prodejci na trzích a jiných občasných prodejních akcích. A právě v tomto případě se mnohdy jedná o producenty orientující se např. na tradiční regionální potraviny, farmáře a další malovýrobce, pro které takové pokladny mohou představovat skutečný problém. Za celou tuto oblast mohu uvést jediný příklad – připravovaný projekt Slovácké tržnice v Uherském Hradišti, který bude orientován výhradně na malovýrobce tradičních regionálních potravin. Tržnice by měla být otevřena v září letošního roku, již v tuto chvíli je přihlášena řada zájemců, kteří by chtěli tohoto prostoru využít pro prodej svých potravinářských výrobků a mnozí z nich mají z chystané EET velké obavy, neboť související náklady pro ně mohou být likvidační. Tím ovšem výčet opatření ohrožujících české producenty nekončí. Vedle EET lze dále jmenovat v Poslanecké sněmovně projednávanou novelizaci zákona o významné tržní síle. Tento zákon by měl zpřísnit podmínky pro velké obchodní řetězce tak, aby nezneužívali svého postavení na trhu ve vztahu právě k českým dodavatelům. Zákon zvyšuje pokuty za tyto nekalé praktiky a více svazuje vztahy mezi odběrateli a dodavateli. Opět by to bylo možné považovat za zdánlivě prospěšnou a ve vztahu k českým producentům ochranářskou snahu, nicméně racionální úvaha říká, že důsledkem bude pouze to, že obchodní řetězce budou kvůli hrozbě pokut dovážet více potravin ze zahraničí, pokud z českého trhu zcela neodejdou. Do třetice pak nelze nezmínit připravované omezení prodejní doby ve velkých obchodech o vybraných státních svátcích. Toto opatření je jednak diskriminační, neboť se vztahuje pouze na vybraný segment trhu (obchody na 200 metrů čtverečných prodejní plochy), omezuje svobodu prodejců i jejich zákazníků a zároveň na něj druhotně zcela jistě doplatí i výrobci. Ve světle těchto a řady dalších nesmyslných regulací je zavedení loga "Česká potravina" jen slabou náplastí na podpásové rány, které vláda domácím výrobcům zasazuje jinými svými návrhy. Její pokrytectví a farizejství tak dosahuje svého vrcholu. Namísto laciných marketingových triků by měla usilovat o kroky, které budou znamenat skutečnou podporu pro české potravináře, pro jejich růst a snadnou cestu k zákazníkům. Jak vidno, ve skutečnosti jí jde ale o pravý opak. Ivo Valenta, senátor Parlamentu ČR

URL| http://ivovalenta.blog.idnes.cz/c/4712...ina-spis-farizejstvi-vlady.html?ref=rss

iHNed.cz Správa státních hmotných rezerv chystá stádo pro případ nouze. Bude v něm 1500 kusů skotu 29.7.2015

iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz ČTK, jsf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Živá zvířata by mohla částečně nahradit mražené maso ve státních rezervách pro krizové situace. Stádo by mělo snížit náklady na skladování a ochraňování 500 tun mraženého masa. Ministr zemědělství Marian Jurečka nepovažuje nápad za systémově správný. Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Ve středu to novinářům řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Správa začala spolupracovat na projektu tzv. živého stáda s Agrární komorou ČR.

Nyní například platí správa za dodávku, skladování a ochraňování 500 tun mraženého masa 46,4 milionu korun za tři roky. Stádo by mělo tyto náklady snížit. Babišovo Animalco vyhrálo tendr na dodávku masa správě hmotných rezerv. Za více než 46 milionů čtěte ZDE V budoucnu by mohla živá zvířata nahradit až třetinu hovězího masa ve státních skladech. Třetina by mohla být v podobě konzerv a třetina v podobě mraženého masa. Nákladné je podle Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. "Pokud budou v blízkosti stáda jatka a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů," dodal prezident Agrární komory Miroslav Toman. V příštím roce by se mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepovažuje nápad za systémově správný. "Může dojít k nějaké situaci, například epidemie, zvířata mohou uhynout nebo se může stát cokoliv ze zásahu vyšší moci a v tu chvíli nebudeme mít žádnou strategickou zásobu," uvedl. Podle Švagra by šlo o menší stáda dobytka roztroušená po celé republice. Osobně by dal přednost variantě, podle níž by si stát pouze pronajímal od farmářů stáda, místo aby je sám vlastnil. Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je zatím podle Švagra předčasná. Živé stádo používají podle něj jako státní rezervu například Slovinci.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64393600-spr...pripad-nouze-bude-v-nem-1500-kusu-skotu

Vědci oznámí, zda červené maso způsobuje rakovinu. Řezníci se obávají dopadů na prodej 29.7.2015

iHNed.cz str. 0 life.ihned.cz kuv Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zástupci masného průmyslu se obávají výsledků studie Světové zdravotnické organizace pro výzkum rakoviny (IARC). Ta v říjnu oznámí, do jaké kategorie rakovinotvornosti její výzkumníci zařadili červené maso. IARC už dříve citovala studie, které spojují červené maso se srdečními nemocemi a kratším životem lidí. Ve velkém očekávání jsou během léta producenti červeného masa. Světová zdravotnická organizace pro výzkum rakoviny (IARC) v říjnu vydá zprávu, ve které popíše, zda mají jejich produkty karcinogenní účinky. Podle amerického on-line deníku Quartz se přitom všeobecně předpokládá, že vědci skutečně potvrdí "pravděpodobné" rakovinotvorné účinky červeného masa. Výrobci, které by podobný výsledek výzkumu hluboce zasáhl, proto bijí na poplach. "Pokud se zjistí, že i zpracované červené maso může způsobovat rakovinu, bude se nás ta nálepka držet ještě několik dalších dekád," varoval na nedávné konferenci Severoamerického masového institutu jeho viceprezident Betsy Booren. "Změnit to by pak stálo miliardy dolarů," dodal s tím, že pokud výrobek "pravděpodobně způsobuje rakovinu", tak to stále neznamená, že každý kdo takovou potravinu sní, automaticky dostane

rakovinu. O neblahých účincích červeného masa, tedy například hovězího, vepřového nebo skopového, na lidský organismus se přitom pravidelně diskutuje již několik let. Jeho častá konzumace je spojována se srdečními nemocemi, různými druhy rakoviny i obecně se zkrácením délky života. Evropští farmáři se bojí, že je nová pravidla EU pro GMO připraví o živobytí - čtěte ZDE IARC se systematickým studiem červeného masa zabývá zhruba od poloviny loňského roku, kdy organizace na svých stránkách rovněž citovala některé výzkumy, jež označují červené maso za původce rakoviny tlustého střeva, jícnu, plic nebo slinivky břišní. U říjnové zprávy se očekává, jak významná bude nálepka, kterou IARC červenému masu přiřkne. Organizace pro označení rakovinotvornosti výrobků používá stupnici od 1 (karcinogenní pro člověka) do 4 (nekarcinogenní pro člověka), přičemž na stupnici se nachází rovněž kategorie 2A (pravděpodobně způsobuje člověku rakovinu) a 2B (může člověku způsobit rakovinu). Zástupci masného průmyslu proto doufají, že IARC nedá červenému masu horší známku než 2B. Tu totiž má mnoho výrobků, které lidé i přes označení běžně konzumují, včetně kafe, smažených pokrmů nebo některých chemických konzervantů. Video: Co vlastně znamená označení "pravděpodobně způsobuje rakovinu"?

URL| http://life.ihned.cz/c1-64392590-vedci...inu-reznici-se-obavaji-dopadu-na-prodej

Rusko bude hledat potraviny nelegálně dovážené z EU i v obchodech a skladech 3.8.2015

iHNed.cz str. 0 zahranicni.ihned.cz ČTK, jsf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rusko chce pátrat po evropských potravinách, které v rámci dovozního embarga nemají v zemi co dělat. Nově se kromě celních prostorů hraničních přechodů zaměří i na obchody a sklady. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden vydal dekret k ničení nelegálně dovážených evropských potravin. Rusko bude pátrat po potravinách, jejichž dovoz z Evropy byl loni zakázán, nejen v celním prostoru hraničních přechodů, ale i přímo v obchodech a skladech maloobchodní sítě. Napsal to v pondělí ruský list Kommersant s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva zemědělství. Embargo na evropské potraviny zavedla Moskva odvetou za protiruské sankce Evropské unie vyhlášené po anexi ukrajinského Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret, který zavazuje ruské úřady k ničení nelegálně dovážených evropských potravin na hranicích. Likvidaci podle Putinova rozhodnutí bude podléhat produkce, která má původ v některém ze států, jež vyhlásily proti Rusku sankce za anexi Krymu a podporu donbaských separatistů. Jde zejména o ovoce a zeleninu, mléčnou produkci a ryby. Putin nařídil ničit zboží dovážené do Ruska navzdory embargu. Sází na odstrašující efekt - čtěte ZDE Podle Kommersantu má být ale rozsah postihu ještě daleko širší. Úředníci kontrolních agentur Roskomnadzor a Rosselchoznadzor budou pravidelně hlídkovat v obchodech a provádět inventury maloobchodních skladů ve snaze nezákonný "kontraband" objevit i tam a okamžitě zničit. Ilegálně

dovezené potraviny mají být spáleny nebo odeslány na skládku. Ruské kontrolní orgány si v minulosti často stěžovaly, že sankce proti evropským potravinám se obcházejí. Hojně využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská. Podle statistik ruské celní správy zhruba desetina veškeré kontrolované potravinářské produkce z dovozu pochází navzdory zákazu ze zemí EU. Ruský poslanec navrhuje limity na cizí jídla v restauracích. Přiláká to prý turisty - čtěte ZDE List Izvestija nedávno napsal, že někteří poslanci ruské Státní dumy se snaží prosadit návrh, aby se ilegálně dovezené potraviny z Evropy neničily, ale dopravovaly do povstaleckých zón na východě Ukrajiny. Ruští poslanci tak chtějí zmírnit humanitární krizi, která vznikla v důsledku bojů mezi separatisty a ukrajinskou armádou.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64...-dovazene-z-eu-i-v-obchodech-a-skladech

krajskelisty.cz „Protikuřák“ nerespektuje práva soukromého kapitálu a výrazně postihne hospodské krajskelisty.cz str. 0 Hlavní město Praha Anička Vančová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Předkladatel návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, Ministerstvo zdravotnictví, se s tímto zákonem a připomínkami bohužel vypořádalo pouze povrchně a mediálně přitažlivě. Vůbec se přitom nezabývalo reálnou možností jejich aplikace v rámci právního řádu. Vládní návrh zákona přináší výrazné zpřísnění podmínek kouření, například užívání elektronických cigaret na veřejnosti. Největším zásahem do stávající podoby regulace této oblasti pak jednoznačně je striktní zákaz kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb. Na základě ustanovení vládního návrhu zákona se provozovnou stravovacích služeb rozumí prostor potravinářského podniku, v němž je provozována stravovací služba zahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně. Dle přímo aplikovatelného právního předpisu EU je potravinářský podnik vymezen jako veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin. Vezmeme-li v potaz velice široké vymezení „potraviny“ dle zmíněného nařízení Evropského parlamentu a Rady, kdy se potravinou rozumí prakticky jakékoliv látky určené ke konzumaci člověkem, a to včetně nápojů, dojdeme k závěru, že výše uvedený zákaz postihuje veškeré restaurace, bary, kavárny či jiná zařízení, v jejichž rámci je možné konzumovat jakékoliv potraviny či nápoje. Dosavadní právní úprava o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami umožňovala provozovatelům provozovny stravovacích služeb rozhodnout, zda v celém jím provozovaném zařízením bude kouření povoleno či zakázáno, resp. zda vyhradí stavebně oddělené nekuřácké a kuřácké prostory. V daný okamžik tak dochází k radikální změně právní úpravy, jejíž účinky významně zasáhnou do podnikatelského prostředí na území naší země se spoustou dalších následků. Nepřiměřená restrikce Samozřejmě nemůžeme jakkoliv zpochybňovat význam veřejného zájmu na ochraně obyvatelstva před negativními dopady spojenými s užíváním tabákových výrobků. Také je nezpochybnitelné, že tento veřejný zájem převažuje nad ekonomickými cíli drobných živnostníků, kteří provozují hostinskou činnost nebo společností, které se zabývají výrobou a distribucí tabákových výrobků. Je přirozenou úlohou státu, že ve víru stále nových výzkumů možných negativních důsledků kouření, přijme

restriktivní opatření, jejichž prostřednictvím bude chtít ochránit před těmito dopady rizikové skupiny obyvatelstva, zejména mladistvé, ale také lidi, kteří na základě svého svobodného rozhodnutí nechtějí být vystaveni vnějším projevům kouření. Proto je zcela přirozené, že došlo k uzákonění zákazu kouření třeba na dětských hřištích a sportovištích určených pro osoby mladší 18 let. Na druhé straně by ale stát, za předpokladu, že nezakázal užívání tabákových výrobků na svém území, měl nastavit taková pravidla, která umožní při splnění výše uvedených podmínek jejich užívání. Jinými slovy, stát je povinen při nastavení podmínek regulace užívání tabákových výrobků, stejně jako při stanovování jakýchkoliv jiných pravidel veřejnoprávní regulace, respektovat princip tzv. proporcionality, podle něhož je povinen posoudit, do jaké míry jsou přijatá omezení přiměřená ve vztahu k sledovanému veřejnému zájmu. V tomto případě tato zásada bohužel respektována není. Stanovení absolutního zákazu kouření nejen ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb, ale také ve vnitřních prostorách všech typů sportovišť, bez ohledu na to, zda jsou určeny převážně pro osoby mladší 18 let, je značně nepřiměřené. Existuje celá řada opatření, která zajistí podle mnohých zahraničních zkušeností dostatečnou ochranu obyvatelstva před negativními účinky užívání tabákových výrobků. Navíc mnohem méně zasahují nejen do práva na podnikání, ale také svobodného rozhodnutí každého jednotlivce, zda bude užívat tabákové výrobky či nikoliv. Podívejme se například na Slovensko, do Polska, Dánska nebo Švýcarska.

URL| http://www.krajskelisty.cz/praha/10351...pitalu-a-vyrazne-postihne-hospodske.htm

Kroměřížský deník Hygiena na stáncích se lepší Kroměřížský deník str. 1 Titulní strana SOŇA LIČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.8.2015

zpět Zlínsko – Hygienická úroveň stánků s občerstvením je oproti minulým letům lepší, a to i na velkých festivalech, tvrdí hygienici ze Zlína. Za první pololetí udělili stravovacím provozovnám na Zlínsku sedmadvacet pokut. „Zvyšuje se kvalita poskytovaných služeb a rozšiřuje se sortiment nabízených pokrmů. Zlepšuje se také vybavení stánků technologickým zařízením,“ potvrzuje vedoucí odboru hygieny výživy Eva Sedláčková. Vparných dnech se hygienici zaměřují zejména na kontroly restaurací, stánků s rychlým občerstvením a zmrzlinou. Nejčastěji jejich provozovatelé porušují skladovací podmínky pokrmů, používají suroviny s prošlým datem použitelnosti, nemají potraviny označené a nedodržují zásady výrobní a hygienické praxe. „Může tím dojít ke křížové kontaminaci, kdy se na stejné pracovní ploše manipuluje se syrovým masem a současně s tepelně opracovanými potravinami. Jindy nám provozovatelé nepředloží doklady k potravinám či nemají dostatečnou úroveň hygieny,“ vyjmenovala Eva Sedláčková z krajské hygienické stanice. Pokračování na straně 3 Hygiena ve stáncích se lepší Dokončení ze strany 1 Kontrolám krajské hygienické stanice (KHS) se tradičně v létě nevyhnou ani hudební festivaly. Na vizovickém Masters of Rock prošlo kontrolou devětapadesát stánků s občerstvením. Pěti znich pak hygienici udělili pokutu v celkové výši šestnácttisíc korun. „Hygienická úroveň stánkového prodeje s občerstvením však byla oproti loňskému ročníku festivalu na vyšší úrovni, hlavně co se týká zajištění pořádku v okolí stánků,“uvedla Eva Sedláčková. A obavu z jídla tady neměli ani samotní návštěvníci. Hlad tady zažehnal bez problému například Radek Pyskatý ze Zlína,který festival navštívil.

Na Regatě bez pokut „Na takové akci se člověk spoléhá jen na stánkové jídlo. Já s tím problém nemám, najím se kdekoliv v rychlém občerstvení. Tady jsem zkusil několik stánků a všude bylo jídlo dobré. Šlo vidět, že hygienu úplně nezanedbávají. Samozřejmě vždycky doufáte, že nebudete odjíždět se salmonelou,“dodal s úsměvem mladík. Festival Holešovská Regata, který se uskutečnil zhruba před měsícem v Holešově, se pak obešel bez pokut úplně. „Na Holešovské Regatě jsem si letos kupovala třeba langoš, pro syna pak trdelníky nebo pendreky a musím říct, že s žádným hygienickým pochybením nebo něčím, co by mě pobuřovalo, jsem se nesetkala,“ zhodnotila osmadvacetiletá Blanka Vlachynská z Otrokovic. I přes horké počasí podle ní stánkaři zvládli udržet prodej v přijatelných podmínkách. Celkem nahlédli hygienici do čtyřiadvaceti stánků s jídlem, nepoctivce ale neobjevili. *** „Vybavení stánků technologickým zařízením se zlepšuje. Rozšiřuje se i nabízený sortiment a kvalita poskytovaných služeb.“Eva Sedláčková, krajská hygienická stanice Zlín Region| Střední Morava

libereckenovinky.cz Farmářská slavnost pro rodiny s dětmi na největší kozí farmě v ČR! 30.7.2015

libereckenovinky.cz str. 0 regiony

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ukažte dětem, jak krásný je u nás venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. Ministerstvo zemědělství připravilo 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin. Třetí akce z cyklu pěti slavností se bude konat 8. 8. 2015 od 10 do 16 hodin na Kozí farmě Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou. Nenechte si ujít možnost vidět zblízka největší kozí farmu v České Republice! Na rodiny s dětmi se v Pěnčíně těší přibližně 500 koz a 500 oveček. Farma se pyšní zejména českými plemeny koz, ale chovají také unikátní kozy búrské, které jsou původem z Afriky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout skot plemene Charolais a Limousine, pávy, lamy, prasátka a další venkovská zvířata. O kvalitě zdejších mléčných výrobků svědčí například ocenění Výrobek roku a Regionální potravina Libereckého kraje z let 2010 – 2015. Roku 2012 získala Kozí farma Pěnčín titul Farma roku udělovaný Asociací soukromého zemědělství ČR. Pro rodiny s dětmi je připravena spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. O hudební program se postará bluegrassová kapela Nudličky. Vstup na akci je zdarma. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov a hlavně dětem ukázat zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů. „Chci všechny pozvat na akce Farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit,“ zve na akce ministr zemědělství Marian Jurečka.

Podralsko: Oslavte s našimi zemědělci letošní úrodu a sklizeň Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Libereckenovinky.cz informovala Linda Čtvrtečková za Farmářské slavnosti. (jv,Libereckenovinky.cz foto:Farmářské slavnosti)

URL| http://www.libereckenovinky.cz/zpravy/...ny-s-detmi-na-nejvetsi-kozi-farme-v-cr/

Lidové noviny Zásoby mraženého masa by mohl nahradit dobytek Lidové noviny str. 2 Domov čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.7.2015

zpět STÁTNÍ REZERVY PRO KRIZE ZPRÁVY DNE BERNARTICE Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Informoval o tom předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Správa začala spolupracovat na projektu tzv. živého stáda s Agrární komorou ČR. Nyní například platí správa za dodávku, skladování a ochraňování 500 tun mraženého masa 46,4 milionu korun za tři roky. Stádo bymělo tyto náklady snížit. Vbudoucnu by mohla živá zvířata nahradit až třetinu hovězího masa ve státních skladech. Třetina by mohla být v podobě konzerv a třetina mraženého masa. Nákladné je podle Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. V příštím roce by se mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. Ministr zemědělství Marian Jurečka ale nepovažuje nápad za systémově správný. „Může dojít k nějaké situaci, například epidemii, zvířata mohou uhynout nebo se může stát cokoliv ze zásahu vyšší moci a v tu chvíli nebudememít žádnou strategickou zásobu,“ okomentoval nápad.

lidovky.cz Stádo krav místo mraženého masa. Česko změní strategii nouzových zásob lidovky.cz str. 0 Lidovky / Státní pokladna ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.7.2015

zpět Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Správa státních hmotných rezerv začala na projektu živého stáda spolupracovat s Agrární komorou ČR. Nyní například platí správa za dodávku, skladování a ochraňování mraženého masa 46,4 milionu korun za tři roky. Stádo by mělo tyto náklady snížit. V budoucnu by mohla být v podobě živých zvířat až třetina veškerého hovězího masa ve státních skladech. Třetina by mohla být v podobě konzerv a třetina v podobě mraženého masa.

Nákladné je podle předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavla Švagra Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. „Pokud budou v blízkosti stáda jatka a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů,“ dodal prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. V příštím roce by se mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. Podle Švagra by šlo o menší stáda dobytka roztroušená po celé republice. On sám by upřednostnil variantu, podle které by si stát pouze pronajímal od farmářů stáda, místo aby je sám vlastnil. Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je zatím podle Švagra předčasná. Živé stádo používají podle něj jako státní rezervu například Slovinci.

URL| http://byznys.lidovky.cz/stado-krav-mi...x?c=A150729_113412_statni-pokladna_pave

MaM.cz Chytlo se nám do sítí: O jednom logu a včeličkách dobrovolnicích 1.8.2015

MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz Tereza Meravá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co se dělo v uplynulém týdnu na našich sociálních sítích? Ohlasy vzbudilo především logo Česká potravina ministerstva zemědělství, které ministerstvo vytvořilo poté, co se mu nezdály výsledky soutěže, interně. Šuškalo se cosi o špičkových grafických programech, týdnech perné práce, talentu a erudici tvůrce nádherného a neotřelého loga i o tom, že devadesátitisícová odměna, která měla být původně udělena vítězovi soutěže, ale byla ministerstvem tedy ušetřena, by stejně za genialitu loga byla nedostatečná. Na výkvět české grafické scény si můžete utvořit názor sami na našem Facebooku, pojďme se ale podívat na jiný zajímavý aspekt této plodné diskuse, který se nezaměřuje na povrchní vzhledové otázky, ale zabývá se meritem problému., „Není těch nálepek BIO, Český výrobek, Česká potravina, Tradiční výroba, Garantováno, Zaručeno, Med od včeliček, které ho sbírají dobrovolně málo? S tímhle se na to vyprdnu a budu brát vajíčka od sousedů, brambory od známých, maso od babičky, mlíko od švagra a zeleninu si vypěstuju sám. Než se vyznat v té džungli značek, receptur, glutamátů, barviv, rozmražovaného pečiva apod.,“ píše Jan Konečný. Každý z nás už jistě slyšel třeba o kauze kolem značky Klasa, kdy zazněly názory, že negarantuje vždy dostatečnou kvalitu a její tvůrci by byli hodně benevolentními profesory zeměpisu, kteří by nechali odmaturovat i studenta poněkud si pletoucího například Českou republiku s Čínou. Značek, certifikátů a ocenění je skoro tolik, jako výrobců, a detailně si zjišťovat, jaké jsou relevantní a jaké ne, je pro běžného spotřebitele prakticky nerealizovatelné. Směřuje to tak k jednomu jedinému nevyhnutelnému důsledku. Samotná značka kvality potraviny už nevyvolá u nakupujícího zdání, že potravina nějak vybočuje z řady jiných a značky se tak stanou zcela zbytečnými. Třeba se místo nich na obalech objeví něco užitečnějšího, například reálná fotografie toho, jak výrobek vypadá po rozbalení lákavého obalu a informace o tom, kolik cm krychlových uvnitř obalu tvoří vzduch. Nebo složení napsané většími písmenky než těmi, vyžadujícími minimálně školní mikroskop. Nebo obrázek Šípkové Růženky, co já vím. A nebo začneme znovu – a vznikne několik málo jednotných log, na které se bude moci spotřebitel opravdu spolehnout. Funguje to na Twitteru – když najdete takovou tu malou modrou fajfečku,

můžete se celkem spolehnout, že neodpovídáte na tweet třeba falešné Rihanně– funguje to na mimibazaru – když vidíte logo Ověřený obchodník, pravděpodobnost, že vám zaplacený slintáček dorazí v pořádku, strmě vzroste až někam ku stu procentům, funguje to v očím lesáků skrytých kempech trampů – když najdete ohniště uklizené a zakryté zelenou větvičkou, o minulém „nájemníku“ kempu to prozradí víc než CV v pěti světových jazycích. Dočkáme se podobně jasné značky i v potravinách?

URL| http://mam.ihned.cz/c1-64404580-chytlo...jednom-logu-a-vcelickach-dobrovolnicich

Marketing & Media České potraviny dostaly logo 3.8.2015

Marketing & Media str. 3 Aktuality/z domova

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministerstvo zemědělství odhalilo nové logo pro české potraviny. Na obaly by si ho mohli umístit výrobci, kteří vyrábějí potraviny v Česku a z tuzemských surovin. Různá jiná zavádějící označení zakáže připravovaný zákon o potravinách. Upraveno by mělo být třeba používání motivů trikolory a českého lva. Původně ministerstvo hledalo logo ve veřejné soutěži s odměnou 90 tisíc Kč. Ministrovi se ale žádný návrh nelíbil, nechal proto logo s vlajkou a jednoduchým nápisem vytvořit přímo úředníky svého resortu. „Nikdo nikomu nic neplatil,“ uvedl doslova Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zákon by měl platit od poloviny roku 2016, používání loga upřesní vyhláška. Názory na logo čtěte na straně 6. * Foto popis|

marketingsales.cz Lidé si v létě fotili své šišky kosteleckého salámu a vyhrávali peníze 3.8.2015

marketingsales.cz str. 0 Rubriky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Prodej salámů Kosteleckých uzenin měla v červenci podpořit fotosoutěž nazvaná příznačně Vyfoť svoji šišku. Prodej salámů Kosteleckých uzenin měla v červenci podpořit fotosoutěž nazvaná příznačně Vyfoť svoji šišku. 70 tisíc v hotovosti a 47 dárkových košů vyhráli autoři fotek se salámy Kosteleckých uzenin v letní soutěži. Na stránkách nahráli stovky fotek. Organizace soutěže měla na starost společnost Aqua Digital. Mediálním partnerem bylo Rádio Impulz, soutěž podporovaly mj, tyto spoty.

URL| http://marketingsales.tyden.cz/rubriky...o-salamu-a-vyhravali-penize_350868.html

Mladá fronta DNES „Bedýnkový“ byznys je na vrcholu 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Olomoucký

Martin Pjentak Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět OLOMOUCKÝ KRAJ „Nové zákazníky nepřijímáme,“ stojí na webu jednoho z olomouckých družstev, která prodávají takzvané bedýnky - vybranou zeleninu, ovoce a další produkty přímo od farmářů. Popularita bedýnek za poslední roky vzrostla, stejně tak se oblibě těší i možnost nakupovat přímo na farmách. I tady už zemědělci často nestačí pokrýt zájem zákazníků. Jednou do týdne či jednou za čtrnáct dní bedýnka plná čerstvé zeleniny, ovoce, bylinek, někdy i medu či mléčných výrobků, často v bio nebo eko kvalitě. Někdy bývá složení pro zákazníka překvapení, jindy si může obsah předem nadiktovat. Jedno ale mají bedýnky společné, jejich obsah pochází z polí a zahrad farmářů z blízkého okolí odběratele. V Olomouckém kraji se tato forma přímé distribuce od výrobce k zákazníkovi objevila zhruba před pěti lety. Od této doby zájem o bedýnky stále roste. Potvrzují to i samotní farmáři. „Začínali jsme v roce 2011 s pouhými třemi bedýnkami týdně, loni to bylo za týden už 60 až 70 a letos už je to 140 bedýnek týdně. Kapacitu máme zcela plnou, nové zákazníky musíme odmítat,“ vyprávěl Marek Špunar z Brodku u Přerova, jehož zahradnictví dodává bedýnky do Olomouce, Přerova, Hranic a několika dalších měst. A jeho názor na důvody popularity bedýnek? „Jejich obsah je čistě sezonní, tedy to, co právě dozrává. Ale prakticky jsou to vždy čerstvě natrhané věci, často sklizené ten samý den, co je rozvážíme, a navíc pěstované bez chemie,“ načrtl. Pokračování na straně B2 „Bedýnkový“ byznys je na vrcholu, farmáři už nové zákazníky odmítají Pokračování ze strany B1 Zatímco loni farmář Marek Špunar ještě stíhal zavážet zeleninou a bylinkami i některé restaurace a jednu farmářskou prodejnu v Olomouci, letos jim musel své služby kvůli zájmu běžných zákazníků vypovědět. „I když je nám líto, že musíme nové zájemce odmítat, kapacitu zvyšovat nechceme. Museli bychom přijmout nového člověka, a už bychom tak neměli takovou kontrolu nad kvalitou jako nyní,“ vysvětlil Špunar, pro něhož je důležitý i například přímý kontakt se všemi odběrateli. „S bedýnkami jezdí za lidmi můj syn, který jim řekne vše potřebné o tom, co v bedýnce najdou,“ doplnil. Fungují také farmářské trhy... Ne ve všech regionech přitom mají bedýnky stejný úspěch. „U nás na Šumpersku se příliš nechytily, zájem spotřebitelů nebyl velký, možná je to dáno tím, že bedýnky jsou specifické složením podle toho, jaká je sezona, co zrovna roste,“ popsala situaci Lucie Hošková ze šumperské agrární komory. Neznamená to ale, že by o produkty místních farmářů nebyl na Šumpersku zájem, lidé si jen prý oblíbili jiné alternativy odběru. „Poměrně dobře se chytily farmářské trhy nebo obchůdky, kde mohou lidé farmářské produkty nakoupit, ať se jedná o zeleninu a ovoce, nebo i čerstvé mléko a mléčné výrobky,“ dodala Hošková. Přímý prodej zboží zákazníkům je podle ní pro farmáře výhodný. „Například výkupní cena mléka do mlékáren je v současné době velmi nízká. Farmáři se proto naučili nejen prodávat čerstvé mléko sami, ale vyrábět z něj například jogurty, máslo, sýry a další výrobky, které pro ně navíc mají další přidanou hodnotu,“ informovala. ... i prodej ze dvora Mnozí pak své odběratele naučili, že si jezdí nakupovat přímo na farmy. „Takzvaný prodej ze dvora je stále oblíbenější,“ podotkla Hošková. Jedním z těch, kdo se prodeji ze dvora věnuje, je Vladimír Šindelář ze Soběchleb na Přerovsku. Namísto zeleniny a ovoce si ale k němu lidé jezdí zejména pro drůbeží maso či pro vajíčka. „Letos už zeleninu vůbec neděláme, mohou za to ta sucha,“ řekl Šindelář. Jeho farma nabízí zejména vykrmenou drůbež: kuřata, kachny a husy, kromě toho i vajíčka, med nebo králičí maso. „Začali jsme před pěti lety, v počátku jsme dodávali hlavně rodině, teď už je zájem takový, že nové zákazníky odmítáme,“ popsal Šindelář. Podobně jako Marek Špunar ani on nechce svoji produkci dále rozšiřovat. „Kdybychom ji navýšili, už si tak neohlídáme kvalitu jako dosud. Volají nám třeba obchody, ale ty nás vůbec nezajímají, naším cílem jsou pouze přímí zákazníci. Obchodník by si na naše zboží jenom přihodil svoji přirážku,“ vysvětlil. Prodej ze dvora využívá stále více farmářů. Potvrzuje to i organizátorka farmářských trhů v Olomouci Markéta Záleská. „Mnozí farmáři, kteří k

nám jezdili na trhy, přešli na prodej ze dvora. Znamená to pro ně méně starostí s vyřizováním povolení a dalších dokumentů, protože v případě prodeje přímo z farmy jsou předpisy benevolentnější. A ti, kteří nabízí kvalitní produkty, ví, že si je lidé najdou,“ uvedla. Farmářské trhy fungují v Olomouci už čtyři roky a jsou další z možností, jak koupit zemědělské produkty přímo u jejich výrobců. „Část zákazníků trhů jsou lidé, kteří už si stačili s prodejcem či farmářem vytvořit vztah a chodí sem pro konkrétní zboží. A ví, že kupují například čerstvou zeleninu, kterou daný farmář natrhal ten den ráno nebo večer předtím,“ dodala Záleská. Foto popis| Je libo bedýnku? Popularita prodeje čerstvé zeleniny i ovoce či dalších farmářských produktů v bedýnkách za poslední roky raketově vzrostla. Řada farmářů už ani další zákazníky nemůže obsloužit. Foto autor| Foto: Ondřej Němec, MAFRA O autorovi| Martin Pjentak, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj

Kvalitní a vyrovnané, cení si komise výrobků v soutěži 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 51 Příloha - Potraviny z kraje Pavel Mrhálek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Celkem devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2015 v Karlovarském kraji. Regionální potravina. Jaké uzeniny, sýry, jogurty, chléb, pivo či cukrovinky nebo čaje jsou letos v Karlovarském kraji nejlepší? V zavedené soutěži o značku Regionální potravina, jež je zárukou místního původu, bylo letos hodnoceno v Karlovarském kraji na dvaasedmdesát produktů od dvaadvaceti výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly mléčné výrobky a kategorie Ostatní. „Každý rok mám radost nejen z nově přihlášených výrobků, ale především z nových výrobců, kteří mají zájem svoji produkci prezentovat. V letošním roce mě překvapila velmi vysoká kvalita a vyrovnanost všech výrobků, kdy o vítězi rozhodovalo jen několik bodů udělených hodnotitelskou komisí,“ uvedl Zdeněk Perlinger, koordinátor hodnotitelské komise. K udělení značky Regionální potravina Karlovarského kraje 2015 navrhla hodnotitelská komise devět výrobků. Jedním z výrobců, kterému se podařilo v letošním ročníku uspět, je firma Maso-Uzeniny Odrava. „Byla to naše první účast. Oslovili nás organizátoři soutěže,“ uvedl Petr Košata z vítězné společnosti. „Samozřejmě, že máme z vítězství radost. Doufáme, že se o našich výrobcích dozví více zákazníků,“ dodal. Firma se prosadila v kategorii trvanlivých masných výrobků. Jejich produkt nese zvláštní název - Odravský bačaj. „Jedná se o pikantní klobásku podobnou čabajce. Je ostřejší, s paprikou a uzená ve studeném kouři,“ prozradil. Maso-Uzeniny Odrava se tak zařadily do plejády výrobců, kteří v soutěži v minulých letech uspěli v rámci kategorie masných výrobků a to je také smyslem celé soutěže: ukázat lidem v kraji, že právě jejich výrobna umí přinést na trh něco nového a kvalitního. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství České republiky, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy České republiky, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Oceněné výrobky ale neochutná jen osmičlenná hodnotitelská komise. „Její práci budou moci zkontrolovat i lidé v celém kraji,“ upozorňuje Perlinger na řadu patnácti ochutnávek naplánovaných až do konce kalendářního roku. „Spotřebitelé budou moci alespoň karlovarskou kvalitu porovnat a ocenit,“ říká. Více na straně 2 Foto popis| Řeznictví Provozovnu Radka Švejdara v Masarykově ulici vyhledávají zákazníci v Ostrově kvůli vyhlášeným pochoutkám vybraným z toho nejlepšího nejen z Karlovarského kraje. Své si tady

najdou všichni, od maminek s dětmi po vyznavače letního grilování. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA O autorovi| Pavel Mrhálek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Pravidla? Udělat na Karlovarsku a především z českých surovin 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Potraviny z kraje Jana Plechatá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Do soutěže o Regionální potravinu v Karlovarském kraji nemuseli její pořadatelé letos už ani oslovovat výrobce. „Hlásí se nám sami,“ pochvaluje si Zdeněk Perlinger, regionální koordinátor ankety. KARLOVY VARY Klobásami, jogurty, mlékem, sýry, šunkou i medem se letos znovu na čas zaplnil areál Střední zemědělské školy v Dalovicích. Své výrobky tam přiváželi pěstitelé, chovatelé a producenti, kteří se po šesté utkali o titul Regionální potravina Karlovarského kraje. Soutěžili přitom v devíti kategoriích a o vítězi rozhodovala osmičlenná odborná porota. „Soutěž jsme začali připravovat už v pondělí, v úterý ráno sem přijeli jen pekaři, aby jejich výrobky byly co nejčerstvější. Výrobce jsme tentokrát nemuseli ani oslovovat, zda se chtějí zúčastnit. Do soutěže už se nám hlásí sami a panuje mezi nimi přátelská rivalita. Zejména mezi řezníky,“ usmíval se Zdeněk Perlinger, koordinátor ankety v rámci Karlovarského kraje. Zatímco v předchozích ročnících měli organizátoři potíže sehnat producenty do kategorie ovoce a zelenina, loni i letos byli spokojení. Objevilo se v ní totiž sušené ovoce a nyní také marmelády. Celkem se letos se svými výrobky přihlásilo třiadvacet zdejších dodavatelů. „Pravidla soutěže říkají, že produkt musí být ze sedmdesáti procent z českých surovin a konečná výroba se musí konat v Karlovarském kraji. Problém není ani s českými surovinami, jako spíš s tím, že řada výrobců pálí nebo douzuje maso jinde,“ uvedl Zdeněk Perlinger. Jedním z porotců byl letos i nový krajský radní pro oblast zemědělství Josef Hora. Tvrdil o sobě, že je naprosto nepolíbeným degustátorem. „Posnídal jsem doma jako obvykle. Měl jsem chléb, sýr a bílou kávu a hlad příliš nemám,“ prozradil při ochutnávce. Jeho kolegy byli zástupci České potravinářské inspekce, Státního zemědělského intervenčního fondu nebo například potravinářské komory. Vítězové každé kategorie dostali od ministerstva zemědělství značku Regionální potravina, krajský úřad zase ocenil z každé kategorie první tři místa. „Pro zájemce, kteří jsou zvědaví na regionální produkty, chystáme patnáct ochutnávek,“ prozradil koordinátor soutěže. Termíny najdou zájemci na internetových stránkách ankety. *** Fakta Regionální potravina Karlovarského kraje 2015 * Masné výrobky tepelně opracované MYSLIVECKÁ SLANINA Josef Pelant * Masné výrobky trvanlivé ODRAVSKÝ BAČAJ Maso-Uzeniny Košata * Sýry včetně tvarohu UZENÝ SÝR BUKÁČ Belina * Mléčné výrobky ostatní BIO SELSKÝ JOGURT BÍLÝ Hollandia Karlovy Vary * Pekařské výrobky včetně těstovin CHLÉB KOLONÁDA Karlovarská pekárna Trend * Cukrářské výrobky včetně cukrovinek LOMNICKÁ TYČINKA Cukrárna Ondra * Alkoholické a nealkoholické nápoje SVĚTLÝ LEŽÁK 11 Pivovar Permon * Ovoce a zelenina SUŠENÉ HRUŠKY - KŘÍŽALY Regent Plus Žlutice * Ostatní KRÁSENSKÉ ČAJOVÁNÍ ANDĚLSKÉ S KARDAMOMEM Jitka Šimůnková O autorovi| Jana Plechatá, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Projekt podporuje domácí výrobce a láká zákazníky 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 52 Příloha - Potraviny z kraje Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Již pátým rokem uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Soutěž o právo honosit se její značkou je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek pak zdarma užívá značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku Regionální potravina nosí 475 produktů ze třinácti regionů Čech a Moravy, její administraci má na starost Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Masné výrobky tepelně opracované 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Potraviny z kraje Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Myslivecká slanina Firma Josefa Pelanta s tradicí od roku 1993 se dnes specializuje na výrobu masných produktů, z nichž některé mají certifikát ekologické potraviny. V současné době je společnost s výrobnou v malé obci s téměř dvěma desítkami zaměstnanců důležitým zaměstnavatelem. V posledních letech se firma také pravidelně účastní farmářských trhů v nejen v Karlovarském kraji. Myslivecká slanina je kvalitní a velmi chutný výrobek z vepřového masa a koření. Po dlouhodobém naložení v solném láku a koření se vyrábí uzením bez nástřiku a masírování. Voní po koření a uzení v udírně a má tmavší barvu typickou pro uzené produkty. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Masné výrobky trvanlivé 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 57 Příloha - Potraviny z kraje Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Odravský bačaj Vyhlášené rodinné řeznictví Maso-uzeniny Košata v malé obci Odrava nabízí široký sortiment masných výrobků, salámů, klobás i různých druhů masa, při výrobně uzenin provozuje také prodejnu. Výrobky se vyznačují vynikající chutí a čerstvostí, firma klade důraz na použití pečlivě vybraného masa, výrobky neobsahují žádné náhražky a příměsi, které by kvalitu produkce snižovaly. Odravský bačaj je masová klobása s výraznou chutí vepřového masa, papriky a koření je vyráběna z kvalitního vepřového masa mletím, mícháním, naražením do vepřového střeva a uzením bukovými stěpkami. Dlouhé trvanlivosti se dosahuje následným sušením a zráním. Výrobek je fermentovaný.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Radek Švejdar. Řezník, který chce pro Ostrov udržet poctivé řemeslo 30.7.2015

Mladá fronta DNES str. 58 Příloha - Potraviny z kraje Pavel Mrhálek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Řeznictví v Masarykově ulici v Ostrově proměnil v moderní prodejnu se širokým sortimentem a kvalifikovanou obsluhou. „Já jako zákazník bych se nebál koupit všechno co je tady a to mám hodně mlsný jazýček,“ říká s úsměvem Radek Švejdar. OSTROV Aby řeznické řemeslo v Ostrově nezašlo na úbytě, pořídil Radek Švejdar ve svém řeznictví pro desetiletého syna symbolické prasátko. Sami zákazníci teď Švejdarovi mladšímu střádají po korunce na řeznickou zástěru: až otec Švejdar pověsí sekyru na hřebík, bude v Ostrově pokračovat jeho syn. „Chtěl bych mu naše řemeslo předat. Vím, jaký je tady problém s řezníky a jaký bude asi do budoucna, takže to prasátko na prodejně je vlastně taková připomínka, že by na to měli lidé myslet, zachovat pro sebe řeznické řemeslo a nemuseli pak chodit do všech těch supermarketů, kde jim zboží jen podávají a nic o něm pořádně nevědí,“ vysvětluje Radek Švejdar. Prodejna v Masarykově ulici je v Ostrově vyhlášená a pro své oblíbené laskominy si tu od rána až do večera podávají dveře rozliční zákazníci. Ráno to jsou senioři, odpoledne tady kupují „něco na svačinu“ maminky pro své děti a před víkendem berou řeznictví útokem zvlášť teď v létě zavilí příznivci grilování. Kdyby si měl sám Radek Švejdar vybrat jednu z pochutin, které má ve své prodejně vystavené za pultem, jen velmi těžce by se rozhodoval. „Nebál bych se koupit všechno co je tady a to mám hodně mlsný jazýček,“ usmívá se. Kdyby už mermomocí měl po něčem sáhnout, tak by to byl zřejmě hovězí steak. Alespoň někteří jeho zákazníci by měli ovšem jasno, jak práskl na svého bratra jednatel Karlovarských uzenin a sám mistr řeznického řemesla Jaroslav Švejdar, zdaleka sem lidé míří za pravou řeznickou sekanou. „S tím má brácha pravdu,“ potvrzuje Radek Švejdar. Čím se ale jeho řeznictví opravdu odlišuje, to je podoba moderní provozovny, na hony vzdálené od té předešlé po vzoru sedmdesátých let. „Chtěl jsem vyjít vstříc aktuálním potřebám našich zákazníků a uspokojit všechny vrstvy,“ vysvětluje. V tom smyslu se neomezuje ani na suroviny dostupné výhradně jen na lokálním trhu. „Proč máme tak široký sortiment? Lidé tady byli na něco zvyklí a teď to po mě znovu vyžadují, tak se jim to snažím zprostředkovat,“ říká Švejdar. Zákazníka si dokáže i takzvaně přečíst, stačí si vyslechnout pár vět a už přesně ví, co by mu tak mohlo vyhovovat. A pokud už natrefí na nějakou zapeklitost, obrátí se na svého bratra v Karlovarských Uzeninách. „To víte, že si vymýšlím specialitky,“ zasměje se. „Sám jsem tam dlouhé roky pracoval, takže vím, jaké jsou tam možnosti.“ Foto popis| Na řeznické řemeslo Radek Švejdar ukazuje prasátko na drobné pro svého desetiletého syna, který má být v ostrovském řeznictví v Masarykově ulici jeho nástupcem, až sám pověsí řemeslo na hřebík. Foto autor| Foto: Václav Šlauf, MAFRA O autorovi| Pavel Mrhálek, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

my89.cz Čatní a džemy z přebytků potravin? Dvě mladé Angličanky dokazují, že plýtvat se nemusí

3.8.2015 my89.cz str. 0 Ivana Ašenbrenerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ročně skončí v odpadcích miliony tun stále čerstvého ovoce a zeleniny, protože se nestihne prodat a zužitkovat. Jenny Dawson z Velké Británie se před pár lety zdravě naštvala a rozhodla se s tím něco dělat. Začala „sbírat“ přebytky ovoce a zeleniny a vyrábí z nich vynikající čatní a džemy! V roce 2011 opustila sympatická blondýnka slibnou kariéru manažerky a rozhodla se, že bude podnikat úplně v něčem jiném. Nápad vyrábět z přebytků potravin džemy a čatní přišel jednou na podzim v roce 2010, když se procházela po tržišti a viděla ty neuvěřitelné hromady ovoce a zeleniny, které trhovci strkali do pytlů a krabic, protože je nestihli prodat. Přitom byly naprosto v pořádku a stále ještě vhodné k tomu, aby se z nich něco dobrého udělalo. Ano, některé byly znetvořené a nebyly perfektní na pohled, ale stále byly jedlé a chutné. „Říkala jsem si, že je to nemorální, mít takový nadbytek jídla, že si ho můžeme dovolit vyhodit,“ říká Jenny. Tak si vzala ten největší batoh, který našla a naplnila ho rajčaty, cibulí, jablky a přinesla domů. Zavolala své matce, aby jí dala svůj nejlepší recept na čatní a začala všechno nakoupené ovoce a zeleninu postupně zpracovávat. Pak své výrobky těsně před Vánocemi na tržišti v Marylebone High Street prodala za 200 liber. Prý se po nich jen zaprášilo. Sedla si do restaurace, aby se zahřála a v ten okamžik si uvědomila, že právě tohle chce dělat. „Vždycky jsem věřila, že můžete začít podnikat, když máte obchodního ducha a charitativní srdce. Jsem ambiciózní, a když mě něco napadne, chci to dovést až do cíle,“ říká Jenny. Jenny Dawson a Alicia Lawson vědí, jak zužitkovat přebytečné ovoce a zeleninu. Jejich čatní si oblíbil i Jamie Oliver. Skvěle chutnají a dlouho vydrží! A tak založila podnik s příznačným názvem: Rubies in the Rubbles a dnes je úspěšnou podnikatelkou a taky držitelkou mnoha cen. Po pár měsících se k ní přidala Alicia Lawson, která Jennino nadšení stoprocentně sdílí. A proč vyrábějí právě čatní, džemy a nakládanou zeleninu? „Jednak skvěle chutnají a hlavně mají dlouhou trvanlivost,“ říkají. První sklenice rozvážely a nabízely do hotelů a kaváren, prodávaly je na trzích a postupně rozesílaly nabídky maloobchodníkům. Tvrdě dřely, ale dřina se vyplatila. V roce 2012 získaly cenu Business Award pro udržitelný rozvoj a dnes má firma roční obrat zhruba 200 tisíc liber. Loni byla Jenny Dawson finalistkou NatWest Everywoman Awards a její vynikající čatní dnes koupíte téměř po celé Anglii i v Irsku. A její motto? „Naše výrobky mají složit zkoušku z chuti, nemají vyhrát soutěž krásy. Je jedno, jak je ovoce velké nebo jaký má tvar, pořád je to ovoce, které může dobře chutnat. Vyrábíme tedy ze všeho, co máme po ruce a jsme v tom velkorysí. Naším poslání je zachovat, ne vyhazovat. Když dokážeme využít přebytečné potraviny, je to ideální. A to by měl být i morální princip celé společnosti.“ Mimochodem, mezi jejich výrobky najdete například čatní z banánů, hrušek a ořechů, rajčat, zázvoru, čili, cibule, ale také specialitu London Piccalilli, kterou začali vyrábět pro Jamieho Olivera. Obsahuje okurky, cibuli, hořčici, česnek, kurkumu a kajenský pepř a chutná prý naprosto dokonale ke klobáskám nebo uzeninám.

URL| http://my89.cz/catni-a-dzemy-z-prebytk...rabeji-a-dokazuji-ze-plytvat-se-nemusi/

Naše krásná zahrada Táborák, nebo raději gril? 29.7.2015

Naše krásná zahrada str. 40 Praktický magazín

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět * V létě je nejpříjemněji venku, a vůbec nejlíp na zahradě, kde vás nikdo neruší. A když už přestěhujete bydlení ven, proč tam nepřenést i kuchyň? K prázdninám přece patří jednoduchá jídla, která jsou hotova během chvíle. Což neznamená, že byste se měli odbývat.

K přípravě jídel přitom nepotřebujete žádné složité zařízení. To hlavní - zdroj tepla - zajistí oheň. Na zahradě může mít několik podob. Kterou zvolíte, záleží na tom, jak často chcete oheň využívat, na podobě zahrady, a také na tom, kolik chcete investovat. Pro jednoduché tepelné úpravy úplně stačí otevřené ohniště. Není potřeba nic víc než vyhloubit v zemi malou jámu, vysypat ji drobným štěrkem a okraj ohniště obložit kameny, aby se plameny nešířily. S prakticky nulovými náklady tak vznikne místo pro opékání špekáčků či pečení brambor, zeleniny a kabanosu. Ohniště vyhloubené v zemi však udržovaným zahradám příliš nesvědčí - dlouho po použití zůstávají v okolí stopy ohně a vaření. Snadné řešení proto nabízejí výrobci přenosných ohnišť - jednoduchých konstrukcí, na kterých lze bez problémů zapálit oheň. Až oheň vyhasne, můžete vyhaslé přenosné ohniště ukrýt v garáži či ve sklepě. Na zahradě po něm nezůstane ani stopa. Jen pár stokorun dnes stačí k pořízení lehkého přenosného kotlíkového grilu - buď z litiny, nebo plechu. Jako palivo poslouží dřevěné brikety či dřevěné uhlí. Výhodou malého grilu je rychlá příprava k vaření a snadná přenositelnost, minusem pak malá pracovní plocha, která stačí k průběžnému zásobování čtyřčlenné rodiny. Větší hladovou společnost zvládne obsloužit výkonný plynový gril s lávovými kameny. Nad speciálním hořákem napájeným z propan-butanové lahve je umístěn rošt s vrstvou lávových kamenů, které se rozpalují. Jejich teplem se griluje maso umístěné na mřížce nad kameny. Šťáva z masa odkapává na lávové kameny a vytváří kouř, který dodává masu charakteristické aroma. Lávové kameny se po grilování dají vypálit, a zůstávají tak použitelné pro další hodování. Příznivci vaření v přírodě a milovníci častých posezení s rodinou či přáteli ale přece jen více ocení napevno vybudovaný zahradní krb či gril nebo jejich kombinaci. Ideálním stálým místem pro jeho stavbu je před větrem kryté zákoutí, které lze zastřešit nebo dokonce obestavět. Stěny takového zákoutí mohou tvořit dřevěné větrolamy, ploché průhledné materiály, komůrkové průsvitné desky nebo nižší či vyšší pevné obezdívky. Movitější majitelé domů a zahrad pak mohou nechat plynout myšlenky v netradičních zahradních kuchyních, jejichž vybavení často může soupeřit s klasickou kuchyní v domě. Myslete na bezpečnost Aby vám ohniště v zahradě nepřineslo víc starostí než užitku, pečlivě si promyslete, kam ho umístíte. Plochu, kde budete často grilovat, je dobré zpevnit: časté sešlapávání malé plochy obvykle poškodí trávník, za vlhka navíc předejdete uklouznutí. Příjemné je, když „grilovací místo“ navazuje na odpočívadlo nebo na terasu, zároveň však dbejte na to, aby kouř nesměřoval do oken domu. Myslete i na následující zásady: * Ohniště, krb či gril by měly být dál od budov a hořlavých materiálů, v místě krytém před větrem. * Oheň rozdělávejte v dostatečné vzdálenosti od stromů a keřů. Nebezpečné jsou hlavně jehličnany, které obsahují značné množství pryskyřice, takže mohou snadno vzplát. Dobře zvolené listnaté keře (třeba dříny nebo zlatice) však naopak mohou posloužit jako přirozená větrná clona. * Užívejte vhodné palivo a lapače jisker. Mějte po ruce aspoň jednoduchý hasicí prostředek (písek, kbelík s vodou nebo malý přenosný hasicí přístroj). Nedovolte dětem rozdělávat oheň, nenechávejte je přikládat a omezte jejich pohyb kolem ohně. * Až skončíte, kontrolujte dohořívající oheň. Doutnající popel včas uhaste vodou. Panuje-li dlouhodobé sucho, raději si radost z otevřeného ohně odřekněte. 5 tipů pro zdravější grilování * 1. Gril před použití důkladně očistěte od všech zbytků z předchozího grilování. * 2. Odkapávající šťávy nesmějí hořet. Toho docílíte díky technologicky vyspělému grilu na plyn či dřevěné uhlí, případně také grilovacími deskami či tácy, které odkapávající šťávy zachycují. Pokud ovšem budou příliš blízko zdroji žáru, může vzplanout i tuk či marinády v nich zachycené. * 3. Je dobré vědět, že v přímém žáru (přímo nad žhavými uhlíky) lze grilovat pouze některé druhy masa, například steaky. Pro přímé grilování jsou nevhodná masa, ze kterých se vypéká hodně tuku (typicky krkovice, kuřecí...), stejně jako marinovaná masa. Ta je potřeba grilovat nepřímo. * 4. Zásadní je práce s teplotou. Každé maso vyžaduje trochu jiný přístup, ale obecně se dá říct, že zpočátku je důležité mít dostatečně vysokou teplotu, při níž je možné maso zprudka opéct, a zachovat tak jeho maximální šťavnatost. Je však důležité v následující fázi propékání žár snížit, aby na povrchu nevznikala spálená místa. Ta mají negativní vliv na výslednou chuť i na zdravost pokrmu. * 5. Grilujte čerstvé maso místo uzenin, karcinogenní látky se totiž tvoří obzvlášť snadno v uzeném mase v kombinaci s vysokou teplotou. Foto popis| Zdravě a příjemně Příprava má zásadní vliv na kvalitu grilovaného masa. Hořením odkapávajících šťáv vznikají nebezpečné látky, které zároveň kazí chuť jídla. Myslete na to: na trhu

jsou typy, které odkapávající tuk odvádějí tak, aby nikdy nepřišel do kontaktu s plamenem. Foto popis| Bez popela Méně zkušení mohou u grilu California BBQ využít funkce regulace výkonu a každý jistě ocení „čistotu“ grilování -žádný popel ani zbytky po dřevěném uhlí. Foto popis| Pro zdraví i pro chuť Plynový gril Kentucky BBQ je vybaven systémem, který zabraňuje skapávání tuku mezi plameny. Foto autor| foto: archiv firem Penta, Outdoorchef O autorovi| Připravil: Jiří Dvořák

nova.cz 5 tipů pro zmírnění celulitidy: Od pohybu až po stravování nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness Krasna.cz/trm Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Chcete se před navléknutím do plavek co nejvíce zbavit pomerančové kůže? Přinášíme vám 5 ověřených tipů na zmírnění celulitidy: od jídla až po relax na masérském stole. 1. Skončete s dosolováním Sůl na sebe váže vodu, která se pak udržuje v ledvinách (což vede k ateroskleróze a vysokému krevnímu tlaku) a ve tkáních. Například ve stehnech a hýždích. Pokud se obáváte nedostatku sodíkových iontů v těle, pak vězte, že sůl obsahuje řada potravin, kterými je doplníte dostatečně (například pečivo, uzené maso a ryby, sušenky). Sůl navíc zvyšuje chuť k jídlu a to krásné a vypnuté pleti neprospěje. “Doporučený denní příjem soli je 3-5 g. Toto množství představuje přibližně 1 čajová lžička,“ uvádí specialistka na výživu Světa zdraví Eva Kuhnová. 2. Jezte bílkoviny a omega 3 mastné kyseliny Pevnost pojivových tkání lze podpořit dostatečným příjmem bílkovin. Ty najdete v mase (nejlépe kuřecím, krůtím a libovém červeném), v luštěninách, v mléce a mléčných výrobcích, v rybách a některých sójových výrobcích (tofu, sójové mléko). Omega 3 mastné kyseliny z tuňáka, makrel, lososa nebo vajec zase přispívají k většímu prokrvení pokožky a tím k jejímu zpevnění. 3. Nechte se namasírovat Ke zmírnění celulitidy mohou pomoci dva druhy masáží: klasická regenerační (prokrví pokožku a svaly) a lymfatická. Lymfatický systém složený s cév a uzlin odnáší z těla škodliviny, cizorodé látky i choroboplodné zárodky. Pokud dostatečně nesportujete, dochází k zanášení systému těmito látkami, což způsobuje mimo jiné celulitidu. Lymfatická masáž se kromě estetické medicíny používá i v klasické, jako podpůrná léčba řady nemocí. “Správně prováděná ruční nebo přístrojová lymfatická masáž opět rozproudí čirou mízu - lymfu a tím zlepší celkové zdraví člověka,“ říká wellness koučka Petra Řehořková z kliniky estetické medicíny Petra Clinic. PŘEČTI SI TAKÉ: Celulitida se ti vyhýbá? Udrž ďolíčky na uzdě i nadále Nejlepší snídaně proti celulitidě Nejlepší domácí masky proti celulitidě 4. Používejte speciální gely a krémy

Účinky gelů a krémů proti celulitidě nejsou sice vysoké, protože jdou pouze po povrchu kůže a neproniknou do hloubky, přesto za zmínku stojí. “Cílem těchto krémů je prokrvení pokožky, proto lze doporučit například ty hřející na bázi skořice nebo povzbuzující s kofeinem,“ uvádí Řehořková. Výsledky této péče lze podpořit ještě vlastní masáží při jejich aplikaci, a to ruční, nebo s pomocí speciálních kartáčů na tělo či žínek. 5. Sportujte Pravidelný sport rozproudí krevní a lymfatický systém (druhý zmíněný nemá jiný motor než pohyb svalstva), urychlí odplavení odpadních látek, posílí svaly, prokrví a tím vyživí kůži a zmenší tukové pneumatiky a polštářky. “Na posílení hýžďových svalů dělejte každý den tři série hlubokých dřepů s předkročenou levou nebo pravou nohou,“ radí trenérka fitness pro ženy Contours Markéta Brožová. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Jan2014/1602217.jpg?d41d

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/5-ti...ulitidy-od-pohybu-az-po-stravovani.html

7 tajných zbraní pro zhubnutí nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness Krasna.cz/trm Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.8.2015

zpět Otázky, na které je nutné znát odpověď, chcete-li skutečně zhubnout. Hubnutí je téma, v němž se laici těžko zorientují. Přitom odborníci z praxe a vědci mají jasno, jestli je nutné přestat pít kávu a jíst čokoládu, jak často a kdy cvičit nebo zda svoje snažení urychlíme doplňky výživy. 1. Je lepší cvičit ráno nebo večer? Výzkumy ukazují, že ranní cvičení je o 20 % efektivnější než večerní, i když se ráno organismus rychleji unaví. “Důležitější než doba cvičení je ale jeho pravidelnost. Tělo si na pohyb v danou hodinu zvykne a účinnost cvičení se bude v ten konkrétní čas průběžně zvyšovat,“ vysvětluje trenérka z fitness pro ženy Contours Markéta Brožová. 2. Mám jíst před nebo po cvičení? Pokud se nejedná o krátký ranní trénink za účelem hubnutí, je vhodné se najíst před tréninkem i po něm, tvrdí odborníci. Ovšem podle jasných pravidel. “Jezte nejpozději 90 minut před tréninkem, a to lehce stravitelné jídlo s obsahem komplexních sacharidů, minimem tuku a rychle stravitelných bílkovin,“ radí garant sportovní výživy Světa zdraví Martin Kolář, který doporučuje před cvičením pojíst například cereálie s jogurtem a kouskem ovoce, sendvič s nízkotučným sýrem nebo müsli tyčinku se sušeným ovocem bez přidaného cukru a polevy. “Po cvičení bych obecně doporučil lehce stravitelné jídlo s menší porcí stravitelných sacharidů a kvalitních bílkovin. Vyšší dávky tuků nejsou v časech okolo tréninků žádoucí,“ doplňuje Kolář. Jako příklad vhodných potravin uvádí rýži, kvalitní těstoviny, batáty (sacharidy), kousek ryby, drůbežího masa, šmakouna (bílkoviny) nebo rychlé varianty: ovoce, celozrnný sendvič s kvalitní šunkou a listovým salátem. 3. Jak často, co a kde cvičit, abych zhubla? Na cvičení si vyhraďte cca 30 až 60 minut pětkrát za týden, radí odborníci. Desetiminutová rozcvička a závěrečný strečink se do tohoto času nepočítá. Pokud chceme hubnout, většinu času by měly tvořit aerobní aktivity (běh, aerobik, kolo, kardio cvičení) - těmi pálíme tukové zásoby. Poznáme je tak, že jsme při nich ještě schopní plynule mluvit. Pokud už mluvit bez přerušování zadýcháváním neumíme, jsme v anaerobním pásmu, v němž se zvyšuje naše kondice. “Ideální samozřejmě je, když si tep změříme pomocí sportteru a po celou dobu cvičení jej tak můžeme kontrolovat. Důležitá je také

pravidelnost pohybu - a nepřepálit start,“ říká trenérka Brožová. Podle ní by ti, kteří nejsou zvyklí sportovat, měli začínat postupně: první týden cvičit jen po deseti minutách, druhý týden 15 až 20 minut a teprve třetí týden začít s 30minutovými a delšími tréninky. 4. Musím se vzdát se kávy? Výzkumy ukázaly, že pokud člověk sportuje ráno, káva vypitá těsně před tréninkem zvýší rychlost, vytrvalost a celkovou kvalitu cvičení, takže díky ní spálí více kalorií. Ovšem i pití kávy má své limity. “Velká konzumace kofeinu organismu škodí, proto zůstaňte u maximálně dvou šálků kávy denně,“ radí specialistka na výživu Světa zdraví Kristýna Báčová. Antioxidační účinky kofeinu způsobují rychlejší zotavení těla z cvičení a posilují celkovou imunitu. 5. Musím přestat s mlsáním? Němečtí vědci publikovali na konci března studii, podle které je čokoláda při hubnutí pomocníkem. Účastníci studie dodržovali nízkosacharidovou dietu a ti z nich, kteří navíc denně snědli 42 gramů čokolády s 81 % kakaa, zhubli o desetinu více než skupina bez čokolády. Studie amerického vědeckého týmu zase ukázala, že čokoláda s vysokým podílem kakaa snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu. Tyto účinky má ale pouze hořká čokoláda, protože obsahuje méně cukru a tuku než mléčná čokoláda a více látky zvané flavonol, které se přisuzují výše zmíněné pozitivní účinky. Mlsání je tedy podle vědců dokonce zdraví prospěšné - pokud si vybereme správnou tabulku čokolády. “Ale i běžná mléčná čokoláda, uzenina nebo jiná potravina považovaná za nezdravou se v malém množství dají zvládnout, pokud jinak člověk svědomitě dodržuje jídelníček,“ říká Báčová. Z jejích zkušeností s klienty navíc vyplývá, že člověk, který si upraví stravu směrem ke zdravější, postupně sám od sebe přestává mít chuť na nezdravé jídlo. PŘEČTI SI TAKÉ: Ideální jídelníček studenta: Jak mít fit tělo i mozek 25 potravin, které bys rozhodně měla mít ve svém jídelníčku Light potraviny, strašák našeho jídelníčku 6. Vyplatí se využívat doplňky výživy při sportování? Potravinové doplňky mohou při sportu pomoci, ale jen pokud jejich užívání konzultujete s trenérem nebo specialistou na sportovní výživu. V opačném případě mohou doplňky výživy sportovním výsledkům i uškodit. “Odborníkem, který je schopen vyhodnotit individuální stav a potřeby sportujícího, většinou totiž nebývá prodavač ve specializovaném obchodě ani recepční ve fitness centru nabízející proteinové nápoje,“ říká Kolář. Doplňků výživy je mnoho druhů, mezi základní patří ty, které rychle doplňují energii (gainery, energetické tyčinky a gely), dále přípravky povzbuzující růst a regeneraci svalů (proteinové nápoje, glutamin, kreatin), chránící svalovou tkáň proti rozkladu (BCAA) nebo pomáhající správnému chodu těla (vitamíny, minerální látky, stopové prvky). 7. Kdy naposledy mám jíst před spaním a co? Jíst naposledy v šest hodin večer, jak udávají některé rady, škodí. Tedy pokud nejdete do postele v osm večer. Podle odborníků je hlavní to, kdy jde člověk spát a co před spaním konzumuje. Poslední jídlo by měl sníst dvě hodiny před usnutím, aby nešel spát hladový. Hlad je totiž jednou z příčin nekvalitního spánku a ovlivňuje vylučování hormonů, jež se při spánku uvolňují. Jedním z nich je i růstový hormon spoluzodpovědný za regeneraci organismu, hubnutí a budování svalové hmoty (GH nebo STH). “Jeho tvorbu podpoříme lehkou večeří, například salátem s kuřecím masem nebo celozrnnou tortillou s krůtím masem a zeleninou,“ uzavírá Kolář. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Dec2013/1599672.jpg?d41d

URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/7-tajnych-zbrani-pro-zhubnuti.html

novinky.cz Místo masa v mrazácích živá stáda skotu, plánuje správa hmotných rezerv novinky.cz str. 0 Domácí tov Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.7.2015

zpět Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Řekl to ve středu předseda Správy státních hmotných rezerv ČR (SSHR) Pavel Švagr. Správa začala spolupracovat na projektu tzv. živého stáda s Agrární komorou ČR. Nyní správa platí za dodávku, skladování a ochraňování mraženého masa 46,4 miliónu korun za tři roky. Stádo by mělo tyto náklady snížit. V budoucnu by mohla být v podobě živých zvířat až třetina veškerého hovězího masa ve státních skladech. Třetina by mohla být v podobě konzerv a třetina v podobě mraženého masa. Nákladné je podle Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. „Pokud budou v blízkosti stáda jatka, a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů,“ dodal prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. V příštím roce by se mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. To podle něj odpovídá zhruba 500 tunám mraženého masa. Toman dodal, že si umí představit podobné řešení i pro vepřové nebo drůbeží maso.Těžko si představit situaci, že by nás chtěl někdo například vyhladovětagrární anyltik Petr Havel Podle Švagra by šlo o menší stáda dobytka roztroušená po celé republice. On sám by upřednostnil variantu, podle které by si stát pouze pronajímal od farmářů stáda, místo aby je sám vlastnil. Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je zatím podle Švagra předčasná. Živé stádo používají podle něj jako státní rezervu například Slovinci.Historický relikt Správa rezerv drží v zásobách vedle masa a sušeného mléka také například máslo nebo čočku. Na dotaz Novinek již před časem uvedlo, že přesný seznam držených komodit je tajný z bezpečnostních důvodů. Držené množství by při průměrné spotřebě populace vydrželo jeden či několik málo dní. Agrární analytik Petr Havel v České televizi označil držení zásob potravin „za historický relikt“. „Když jsme členy EU a NATO, je těžké si představit situaci, že by nás chtěl někdo například vyhladovět,“ řekl. Smysl podle něj má držet ve státních rezervách především zásoby pohonných hmot nebo různé technické prostředky používané třeba při povodních. Držení potravin v rezervách je podle Havla dobrý byznys pro vybrané partnery SSHR. Za pozitivní nicméně považuje, že se současné vedení snaží snižovat náklady a rozšiřovat okruh dodavatelů.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/376234-mi...otu-planuje-sprava-hmotnych-rezerv.html

Nový život - zpravodajský týdeník Klobáskobraní? Na Včelíně nejvíc zaujal Gaston od Hakaly 30.7.2015

Nový život - zpravodajský týdeník str. 7 Zajímavosti/Kultura (sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Břeclav – Králem břeclavského Klobáskobraní se stal řezník a uzenář Miroslav Hakala z Lanžhota. Opanoval tři nejlepší umístění. Vítězství slavil s klobásou Gaston. Jedenáctý ročník soutěže v areálu Včelína si v sobotu podle organizátorů nenechalo ujít více než tři sta návštěvníků. „Mohli ochutnat celkem sedmatřicet vzorků klobás,“ spočítal David Starnovský. Už před začátkem klání patřila uzenina nazvaná Gaston mezi favority. „Řeznictví Hakala s ní letos vyhrálo i hlavní kategorii koštu O krála slováckej klobásky ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku,“ připomněl Starnovský květnový úspěch lanžhotského výrobce, o kterém již Nový život psal. Čím Gaston okouzlil porotu tehdy i nyní v Břeclavi? „Je to trvanlivá klobása, bez papriky, s umělou plísní a zeleninou. Její výroba trvá asi sedm dní,“ popsal vyhlášenou uzeninu Hakala. V rukávu má však i další voňavá masová esa. Na druhém místě skončil v soutěži pořádané místní organizací břeclavských rybářů další Hakalův výrobek – Lanžhotská komínová klobása, třetí pak byla ta s názvem Plísňová. Kulinářské umění si na Včelínku porovnali profesionálové, ale také amatéři s domácími klobáskami. A sympatie návštěvníků akce? „Lidé ocenili nejvíce vítězné klobásky, ale také například výrobky řeznictví H&H nebo týneckého Zdeňka Žůrka,“ doplnil Starnovský. Klobáskobraní zpestřila ještě další soutěž. O nejlepší a nejvíce nápaditou pomazánku. Ani v ní se nenechali zahanbit muži. Nejvíce ovšem zabodovala Natálie Hyklová s nivovočesnekovou příchutí. Druhé místo si rozdělili Lucie Tesaříková, která připravila italskou pomazánku, a Ondřej Hykl. Ten nabídl poměrně netradiční kombinaci tuňáka a pálivého chilli.

Nymburský deník Nový eshop s potravinami chce expandovat i na Nymbursko 4.8.2015 Nymburský deník str. 3 Nymbursko MIROSLAV S. JILEMNICKÝ, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Čím dál více seniorů, ale také třeba maminek využívá dovozu potravin přímo do domu Nymbursko – „Zjistila jsem, že je to pro mě daleko výhodnější, a také pohodlnější. Ráno mi přivezou rohlíky i mléko až domů, neztrácím čas chozením do obchodu a můžu se v klidu věnovat své malé dceři. A že by to bylo výrazně dražší, to také říci nemůžu,“ říká jedna z poděbradských maminek. Mluví o službách eshopu, který nabízí dovoz základních potravin. Zatímco většina lidí je zatím zvyklá objednávat přes internet spíše spotřební zboží nebo dárky, potravinové eshopy podle předpovědi odborníků největší boom teprve čeká. A to i na Nymbursku. Právě do našeho regionu ohlásil velkou expanzi jeden z největších českých eshopů. „Do konce roku chceme expandovat do středních Čech. Zaměříme se na Nymburk, Poděbrady, Beroun, Kladno, Slaný, Mělník a Benátky nad Jizerou,“ uvedl pro ČTK ředitel obchodu firmy Jakub Šulta. Zároveň však přiznává, že firma je limitována kapacitou vozového parku. „My plánujeme obrat v přepočtu na velikost vozového parku – více prostě nerozvezeme. A naší cílovou metou pro ČR je 100 rozvozových vozů velkého typu, které uvezou až třicet nákupů za den, přičemž bychom potom mohli mít v horizontu tří let obrat kolem dvou miliard korun,“ řekl Šulta. Nyní internetový obchod zaváží potraviny po Praze a v přilehlých obcích. „V průběhu každého týdne přidáváme nové lokality. Za poslední měsíc jsme přidali více než 50 obcí v okolí Prahy a v tomto tempu chceme pokračovat,“ dodal. Obrat obchodu, který začal fungovat letos na jaře, roste každý měsíc o více než 100 procent. Aktuálně má registrovaných téměř 7 tisíc uživatelů, kteří generují 70 až 110 rozvozů denně. Mezi nejprodávanější patří čerstvé potraviny, ovoce, zelenina a pečivo. Struktura nákupů začíná být podobná nákupu v kamenné prodejně. Eshop nyní nabízí zhruba 12 tisíc položek, v nejbližší době chce nabídku rozšířit o 2 tisíce výrobků, především ze sortimentu drogerie, masa a uzenin a koloniálu. Foto popis| ČÁST nakupujících potraviny se přesunuje od nákupů v kamenných obchodech k nákupům do eshopů. Hlavní boom tohoto trendu podle odborníků teprve přijde. Foto autor| Ilustrační foto: Deník/ Vít Černý

Region| Střední Čechy

Ona DNES NOVINKY ze světa jídla 3.8.2015

Ona DNES str. 33 novinky kristina komůrková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dovolená – to je poznávání nových míst a pěkné zážitky. K nim patří i dobré jídlo. Než vyrazíte, zjistěte si vyhlášené restaurace v místě pobytu. HODY V HORÁCH Jestli máte v letošních dovolenkových plánech Beskydy, rozhodně si udělejte gurmánský výlet do Velkých Karlovic. Ve zdejším spa hotelu Lanterna si můžete vychutnat letní menu šéfkuchaře Pavla Václavíka, které staví na místních produktech a krajové gastronomii. Na co se tedy můžete těšit? Především na pokrmy z jehněčího masa z blízké farmy Rudimov a z hovězího masa z Novojičínska. Nechybí biosýry z biofarmy Horut Rožnov pod Radhoštěm, které doplňují chuť domácích těstovin tagliatelle nebo jehněčího ossobuca. Vybraná jídla kuchaři dochucují vlastnoručně vyráběným pampeliškovým sirupem. Zajímavostí v nové nabídce je předkrm: šneci pomalu tažení v bujonu s hráškovými kapkami, zázvorovou mrkví a jablky. @ Více informací nawww.lanterna.cz Foto popis| Mixér je součástí kolekce nádobí Pohlreich Selection, kterou zaštítil svým jménem známý šéfkuchař. Vyrábí se ve Švýcarsku a na jeho výkonný motor je záruka 10 let. Foto popis| Bamix SwissLine M200, 4 990 Kč, http://www.vasekuchyne. cz Foto popis| Šťavnaté maso Pravé irské steaky Rib Eye steak (z vysokého roštěnce) a Roastbeef (roštěnka), které zrají 21 dní, zařadil do letní grilovací nabídky Lidl. Steaky, 149 Kč/200g Foto popis| Rychlá svačina Snadno roztíratelná a lehká pomazánka se hodí na chleba, bagetu či sendvič. V nabídce jsou příchutě s kuřecím masem, olivami, karotkou, jarní cibulkou či s tuňákem. Foto popis| Pomazánka Easy Sandwich, Hamé, 25 Kč Foto autor| FOTO: ARCHIV FIREM

ona.iDNES.cz Čtenářský recept: Krůtí bochánky pečené na cuketě se žampiony 4.8.2015

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Recepty Jitka Přichystalová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Posíláte nám své recepty do soutěže Moje letní dobrota. Doba přípravy 30 min. + 1 h pečení Množství 4 400 g krůtího masa 5 větších žampionů čerstvá petrželová nať

mladá cuketa sůl 2 lžíce aceto balsamico 3 lžíce olivového oleje marináda: snítka rozmarýnu 2 stroužky česneku lžíce citronu olivový olej Maso naložíme do připravené marinády na několik hodin dopředu a skladujeme jej v chladu. Pro tento recept je možné využít i maso z předchozího dne, na které se nedostalo při grilování. Tento recept umožní originální zpracování plátků naloženého masa. Aby bochánek držel tvar, použijeme formičky pro přípravu muffinů. Do každé formičky vložíme 2-3 kolečka nasolené velmi mladé cukety a zakápneme olivovým olejem. Přes cuketu položíme plátek krůtího masa. Pro větší efekt je možné zbylou cuketu nastrouhat a ozdobit tak krůtí maso. Naplněné formičky pečeme v pekáči přikryté alobalem, aby se zachovala šťavnatost masa 45 min. při 200 °C a poté přepneme troubu na grilovací režim. S odstraněným alobalem pečeme dalších 15 min. v závislosti na tloušťce plátků masa. Žampionovou přílohu připravíme velmi jednoduše cca 10 minutovým orestováním nakrájených plátků žampionů na olivovém oleji, kam poté přidáme balsamicový ocet, sůl a nasekanou petrželku. Poznámka V létě se tento recept skvěle hodí k raným bramborám vařeným ve slupce. Přes brambory přelijeme vypečenou šťávu, kterou pustí naložené krůtí maso a posypeme čerstvou hladkolistou petrželovou natí.

URL| http://ona.idnes.cz/kruti-bochanky-pec...cepty.aspx?c=A150730_145301_recepty_jid

parlamentnilisty.cz Vrecionová (ODS): Kvalitní potraviny? Ano, ale další marketingová značka je nezaručí parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.7.2015

zpět Snaha ministerstva zemědělství usnadnit spotřebitelům v České republice orientaci při nákupu potravin prostřednictvím nového loga „Česká potravina“ bude pro veřejnost, která dává při nákupu přednost tuzemským potravinám, spíše matoucí. Již v současné době se mohou spotřebitelé na našem trhu setkávat s celou škálou značek (Klasa, Regionální potravina, Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR, apod.), které se snaží o totéž, a navíc již za sebou mají nějakou historii a známost ve veřejnosti. Pokud chce ministerstvo skutečně posílit odbyt a identifikaci potravin z tuzemské produkce, mělo by se spíše soustředit na zlepšení marketingu u již zavedených značek a neředit peníze vydávané na propagaci našich potravin do množství produktů a projektů, které od sebe spotřebitel nedokáže odlišit. Pokud má ministerstvo zemědělství pocit, že zmiňované, již zavedené značky potravin na našem trhu, jejichž cílem je také informovat spotřebitele o českém původu prodávaných potravin, neplní dostatečně tuto roli, mohlo klidně podmínky pro udělování těchto značek zpřísnit. Zavádění nového označení tak působí spíše jako politický populismus než skutečná podpora kvalitních českých

potravin. Veronika Vrecionová, senátorka a expertka ODS pro oblast venkova a zemědělství

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=387130

Plzeňský deník Inspekce: Jídlo špatně značí 40 procent prodejců Plzeňský deník str. 13 Zpravodajství (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.8.2015

zpět Brno – Přes 40 procent kontrolovaných prodejců potravin pochybilo při označování nebalených potravin, k nimž patří nejčastěji pečivo, také masné a uzenářské výrobky, případně ovoce či zelenina. Nejčastěji se prodejci provinili, když zákazníka na štítku neinformovali o jménu výrobce a adrese sídla, uvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Často ale chyběly i informace o alergenech. Inspekce proto chystá další prověrky. SZPI prověřila během speciální kontrolní akce 156 prodejen a porušení českých či evropských předpisů zjistila v 65 z nich. U každé nebalené potraviny musí být cedule či štítek, který sděluje zákazníkovi různé informace. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Zpravodajství; 13 Publikováno| Domažlický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Chebský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Karlovarský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Klatovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Rokycanský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Sokolovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Tachovský deník; Zpravodajství; 13 ID| 45623633-b140-4e71-9a0d-2a71bd9ce24a

podnikatel.cz Chystáte se prodávat na farmářských trzích? Připomínáme, co je třeba splnit 29.7.2015

podnikatel.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obliba farmářských trhů roste. Nachází si mezi zákazníky stále více příznivců. Co je nutné splnit, pokud chcete se svým produktem vyrazit na trh. (FOTOGALERIE) Na pultech stánků farmářských trhů se zpravidla nacházejí potravinářské a zemědělské výrobky. Než ale prodejci vybalí své zboží na stánek, je nutné zajistit a vyřídit celou řadu náležitostí. Pojďme si je připomenout. Prodejce, který chce své zboží prodávat na farmářských trzích, musí mít v prvé řadě živnostenské oprávnění. Během prodeje by měl být stánek označen názvem firmy podnikatele, IČem a údajem o místě nebo sídle podnikání.

Pro prodej potravin na farmářských trzích je nutná registrace u Státní zemědělské a potravinářské inspekce V případě, že prodejce prodává potraviny živočišného původu, je třeba se nahlásit u příslušné Krajské veterinární správy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce uvádí na svých stránkách seznam zásad, které je třeba při prodeji na farmářských trzích dodržovat a na které klade největší důraz. Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic). Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, musí být omyvatelné a udržovány v čistotě. Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), uchovávat v chladícím zařízení. Mít přístup k sociálnímu zařízení. Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, mít zajištěnu pitnou vodu, dle potřeby i teplou vodu, pokud nebude vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem. Pro jasnější pravidla pro prodej na farmářských trzích byl vytvořen tzv. Kodex farmářských trhů, na kterém se podílely Asociace krajů, Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí a samotní organizátoři. Fotogalerie: Prohlédněte si farmářské trhy na Náplavce v Praze: Farmářské trhy na Náplavce v Praze URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/chysta...sky-trh-pripominame-co-je-treba-splnit/

Teď už zákazníka neoklamete. Vlaječka jako důkaz, že je potravina opravdu česká 29.7.2015 podnikatel.cz str. 0 Jana Knížková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Konec zavádějícím nápisům, kterými výrobci označují „nečeské“ výrobky. Česká potravina má své nové logo. Pro uvádění je nutné splnit dvě podmínky. Jasné znamení, že je výrobek opravdu český. Ministerstvo zemědělství konečně definovalo českou potravinu. Představilo pro ni nové logo. Zda jej potravinář použije, je jen na jeho rozhodnutí, užití je dobrovolné. Musí však splnit dvě základní podmínky. Čtěte také: Vyrobit a prodat domácí perníček nebo marmeládu bude jednodušší Autor: http://www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed První podmínkou je místo výroby, které musí být výhradně v České republice. Další podmínkou je podíl české suroviny. Ten bude stanoven chystanou novelou zákona o potravinách. Novela zákona je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení, mohla by začít platit od poloviny roku 2016.

Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR., uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Konec zavádějícím označením Nebudou-li podmínky splněny, zůstane potravina bez označení. Výrobci tak nebudou smět používat různé nápisy a obrázky, které by mohly být zavádějící, jako například „Česká republika“, mapa nebo vlajka České republiky, slova „česká kvalita“ atd. Čtěte také: Český výrobek, dvě slova působící jako zaklínadlo pro zvýšení prodeje Novela zákona o potravinách by měla zpřehlednit dobrovolné označování českého původu. Jednotná pravidla by měla být srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky. Označení, které je užívané dosud, je podle ministerstva nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena, uzavřel Marian Jurečka. Prohlédněte si nové logo, které bude označovat českou potravinu: Nové logo, které bude označovat českou potravinu URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/ted-uz...ko-dukaz-ze-je-potravina-opravdu-ceska/

Právo Stát chce mít potravinové rezervy v živých stádech Právo str. 4 Zpravodajství Pavel Orholz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.7.2015

zpět Živý skot by měl z jedné třetiny nahradit mražené maso ve státních skladech, které je určené pro krizové situace. Stát by tak ušetřil peníze. Zamražení je drahé V Bernarticích na Písecku to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr s tím, že ještě do konce roku by mohl začít pilotní projekt a rezervy u chovatelů by mohly být od roku 2017. Správa státních hmotných rezerv spolupracuje na projektu takzvaného živého stáda s Agrární komorou ČR. „Za dodávku, skladování a ochraňování pěti set tun mraženého masa zaplatíme během tří let asi 46,4 miliónu korun. Velmi drahé je však zamražení a pak také rozmražení, což by u stáda samozřejmě odpadlo,“ uvedl Švagr. Přiklání se prý k variantě, kdy by si stát tato stáda u chovatelů rezervoval, místo toho aby je přímo vlastnil. Šlo by prý spíše o několik stád roztroušených po celé republice než o koncentraci na jednoho chovatele nebo zemědělské družstvo. Předseda agrární komory Miroslav Toman upřesnil, že 50 tun hovězího masa odpovídá zhruba 1500 až 2000 kusů skotu. Také podle něho by živá stáda šetřila peníze. Bernartice projektu fandí „Pokud budou v blízkosti stáda jatka a taková porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů,“ konstatoval. Do pilotního projektu by podle jeho slov v příštím roce bylo zahrnuto 1500 kusů skotu. Zemědělské družstvo Bernartice bylo zvoleno pro

středeční prezentaci této myšlenky náhodně a zatím není vůbec jisté, zda by se do projektu zapojilo. „Chováme 1500 kusů skotu, ale o našem zapojení do projektu živého stáda je příliš brzy hovořit. Rozhodli bychom se teprve na základě ekonomické analýzy. Jisté je, že čerstvé maso je daleko lepší než zamražené a rozmražené, a proto projektu fandíme,“ poznamenal předseda představenstva Zemědělského družstva Bernartice Pavel Novotný. Živé stádo údajně mají v rezervách například Slovinci a uvažují o něm i Slováci. Foto popis| Družstvo v Bernarticích na Písecku chová 1500 kusů skotu. Foto popis| – Foto autor| Foto PRÁVO Pavel Orholz

Prima Místo mraženého masa živé stádo krav 29.7.2015

Prima str. 1 18:55 Zprávy FTV Prima

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------Pět minut před sedmou jsou tady Zprávy televize Prima a s nimi Roman a Gabriela. Roman ŠEBRLE, moderátor -------------------Vítejte u nich, hezký večer. Místo mraženého masa živé stádo krav. Tak by se mohlo změnit uchovávání strategických zásob pro případ krize. Podle Správy státních hmotných rezerv by tím stát výrazně ušetřil na nákladech za mrazení. Nápad se ale příliš nezamlouvá ministrovi zemědělství, který se bojí, že by zvířata mohla uhynout. Více reportérka Martina Spěváčková. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------I takhle by nově mohly vypadat české strategické zásoby pro krizová období. Místo v mrazácích by si stát mohl maso udržovat ve formě živého stáda, čerstvé a bez vysokých nákladů, které stojí obnova zásob v mrazácích. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Nyní jsme vypisovali zakázku na 500 tun masa mraženého, včetně pořízení, na 3 roky za 46 milionů korun, čili ta úspora by byla pro nás velmi zajímavá. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Správa státních hmotných rezerv odhaduje, že by živým stádem ušetřila až 50 % těchto nákladů. Ideálně by chtěla zásoby hovězího masa skladovat systémem - třetina v konzervách, třetina v mrazáku a zbytek v živém stádu. Miroslav TOMAN, prezident Agrární a Potravinářské komory -------------------Teďka hmotné rezervy vypsaly výběrové řízení na těch 500 tun, což představuje řádově 1500 až 2 tisíce kurů zvířat. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Stáda by měla být roztroušená a v blízkosti jatek, aby se maso v případě krize rychle dostalo k lidem. Zatím je projekt v úplném začátku a správa si spolu s Agrární a Potravinářskou komorou obhlíží terén a zjišťuje, co na to tuzemští zemědělci.

Pavel NOVOTNÝ, předseda představenstva zemědělského družstva -------------------Mohlo by to být výhodný pro nás ekonomicky, ale co je jistý, že by to bylo výhodný pro spotřebitele, protože v rámci té obnovy se dostává na trh pravidelně při té obnově mražené maso, a to by bylo nahražování masem čerstvým. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Ve hře jsou dvě varianty, jak by se stát o stádo staral, buď by si ho pronajal nebo ho vlastnil. Rozhodnout o tom má pilotní projekt, který správa spustí příští rok. Česko by mohlo mít svojí státní zásobu hovězího masa z jedné třetiny v živém skotu už od roku 2017. Ministr zemědělství už teď ale říká, že projektu příliš nefandí. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady může dojít k nějaké situaci, například nějaké epidemie, ta zvířata mohou případně uhynout nebo může se stát cokoliv ze zásahu vyšší moci, v ten okamžik vlastně nemáme žádnou strategickou zásobu. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Podle agrárního analytika myšlenka dobrá, má ale svá ale. Petr HAVEL, agrární analytik -------------------Otázka je ale jiná, zdali za současné situace, kdy je všude kolem nás potravin spíše nadbytek a přebytek, tak zdali je vhodné držet strategické zásoby potravin. Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Nápadem na živé stádo se správa inspirovala ve Slovinsku. Martina Spěváčková a Zbyněk Zykmund, Prima FTV.

prvnizpravy.cz Musíte se více snažit, řekl německý ministr francouzským zemědělcům 31.7.2015

prvnizpravy.cz str. 0 zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Francouzští zemědělci by se měli zamyslet raději nad svou konkurenceschopností, než aby blokovali hranice před německým zbožím, řekl k demonstracím francouzských zemědělců Christian Schmidt, německý ministr zemědělství. Německý ministr uvedl v rozhlase, že by francouzští zemědělci měli více využívat levnější pracovníky, jako jsou Poláci, Rumuni nebo Bulhaři, kteří pracují za menší platy, tak jako v německých podnicích. "Francouzští zemědělci by se měli namísto protestů proti německé konkurenci zamyslet nad důvody proč nejsou konkurenceschopní v některých oblastech," řekl německý ministr. Byla to silná slova. A, že by pan ministr nevěděl o tom, že Německo je konkurenceschopné také díky Evropské úmluvě o ochraně pracovních sil? Ta "umožňuje některým zemím, zejména Německu, aby maso pochybného původu z jiné země zpracovali na jatkách, kde zaměstnávají rumunské, polské a bulharské dělníky, kde jim za otrockou práci platí poloviční mzdy. "Je třeba zastavit blokády francouzských zemědělců v blízkosti hranic", žádal německý ministr zemědělství.

"Francie musí zajistit volný pohyb zboží v rámci Evropské unie". To je zvláště kvůli tomu, jak vysvětlil Philippe Colina, farmář a bývalý mluvčí selské konfederace ve Francii, aby neblokovali dále dálnice, kde cirkulují německé výrobky vyrobené "levnými" pracovníky, aby je mohli nakoupit relativně zámožní zákazníci ze Západu. Jestli to vše, co řekl ministr zemědělství Christian Schmidt je pravda, musí francouzští zemědělci zapracovat na své konkurenceschopnostií, francouzská vláda by také měla vše zvážit a rozhodnout se, zda zůstane ve spárech nádherné volné hospodářské soutěže. Podle toho ale opatření na podporu francouzských výrobků neodpovídá duchu jednotného trhu. Rusko oznámilo embargo na další rok v reakci na sankce EU Producenti masa a mléka protestují proti nízkým cenám, které jim za jejich produkty nabízejí supermarkety. Prezident Francois Hollande sice slíbil finanční pomoc, zemědělci ale požadují dlouhodobé řešení. Ministr zemědělství a výživy Stéphane Le Foll uvedl, že pomoc zemědělcům bude zahrnovat vládní záruky za úvěry v objemu až 500 milionů eur. Její součástí bude i vytvoření fondu v objemu 50 milionů eur, jehož úkolem bude zmírnit zátěž spojenou se sociálními odvody. (rp,prvnizpravy.cz,marianne,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav...emecky-ministr-francouzskym-zemedelcum/

reflex.cz Zemřela Věra Saudková, neteř a nejspíše poslední pamětnice Franze Kafky 4.8.2015

reflex.cz str. 0 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V pondělí 3. srpna ve věku 94 let zemřela Věra Saudková, neteř Franze Kafky. Dcera Kafkovy nejmladší a nejoblíbenější sestry Ottly Davidové byla posledním člověkem, v jehož paměti rodina Franze Kafky bezprostředně zůstávala. Její vzpomínky na život rodiny Kafkových i na slavného strýce vloni přinesl v obsáhlém článku časopis Reflex. Celej Franz, celej Franz „Když jsem se narodila, Franz Kafka se v dopise ptal mé maminky, jak přišla na to, že mi dá tak nezvyklé jméno – Věra. Moje maminka se o svém bratrovi často zmiňovala, říkala, že byl hodný, vtipný, veselý. Líbilo se mi, když vypravovala, jak chodil psát do domku, který pronajala ve Zlaté uličce. Četla nám knížky, které jí bratr kdysi doporučil. Franze jeho sestry zbožňovaly. Teta Elli mi říkala, že jsem strejčkovi podobná. ,Celej Franz, celej Franz,‘ opakovala. Bylo mi osm, stála jsem ve vaně a dmula se pýchou, když jsem to slyšela. Na svého strýce si prakticky nepamatuji. Matně si vybavuji vlídného, usměvavého člověka. Kafkův nejlepší přítel Max Brod k nám ale často chodil na návštěvu. Snad každý den. Bydlel nedaleko a cestou do redakce se vždy zastavil. Maminka vyběhla z kuchyně a šla ho přivítat. Max Brod chodil nádherně, nenápadně oblečený. Jeho ručně šitý oblek bylo umělecké dílo. Brod se choval velmi zdvořile, na pozdrav mamince uctivě políbil ruku a já na to byla hrdá, poněvadž když ve třicátém roce dostal Státní cenu za literaturu, psaly o tom všechny noviny. Tehdy mi bylo deset let. Kafkovi měli Broda rádi, považovali ho za člena rodiny. Jestli něco mému strýci přineslo životní dary, tak to bylo přátelství s Brodem. Vzpomínám si, jak mě maminka vzala na představení podle Kafkovy povídky Zpráva pro jistou Akademii. Vystupoval v něm slavný německý herec. Ztvárnil postavu opičáka, který v cylindru

přichází do salónu, aby akademické obci přednesl, čím prošel, než ho krotitelé polidštili. Krátce po maturitě jsem poprosila svoji kamarádku, zda by si její tatínek nepřečetl jedno Kafkovo dílo. Otec mé spolužačky byl velmi vzdělaný pán. Záleželo mi na jeho názoru. Půjčila jsem mu Proces. Za pár dní mi knížku vrátil. Nijak ho nezaujala. Znám všechny Kafkovy knihy. Vždycky se při četbě kárám, že mi to málo říká nebo že tam čtu něco jiného, než Kafka napsal. Jsem nesvá z toho, že mu nerozumím, jak bych měla. Nevzdávám to. Dcera mi teď začala předčítat nový překlad Zámku. Sen o lásce Můj syn Vojtěch před lety znovu přeložil Kafkův Dopis otci. Ve svém překladu zvolil oslovení ,nejmilejší tatínku‘ namísto ,drahý otče‘. Někteří kafkologové s tím nesouhlasili, jeden významný germanista dal ovšem Vojtěchovi za pravdu. Co si pamatuju, u Kafků se říkalo buď ,Vater‘, nebo tatínek. ,Otče‘ by nikdo neřekl. V rodině platila zásada: ,Nicht von dem Vater – Hlavně ne před tatínkem.‘ Špatné známky, rozbité koleno, všechno se mohlo stát, ale ,nicht von dem Vater‘. Babička Julie dbala na to, aby dědečka Hermanna Kafku nic nerozhněvalo. Jakmile vytušila, že se schyluje k tomu, že se na návštěvě pochlubím nějakou lapálií, jemným gestem naznačila a špitla osvědčené zaklínadlo. Dědeček bez babičky neudělal ani krok. Jejich vztah – to byl sen o lásce. Přitom je seznámila dohazovačka. Babička byla vzdělaná dívka z vážené rodiny Löwyů, dědeček do školy nechodil. On byl hřmotný, urostlý, venkovský člověk, ona byla útlá, drobná, křehká dívka z města. Přesto se k sobě náramně hodili. Dědeček byl praktický a schopný člověk. Byl hodný a velkorysý. Na jeho blízkých mu záleželo. Babičku miloval… Synovy knížky mu nic neříkaly – škrábáním se pořádný chlap neživí. Kdyby ale chtěl Franze uvázat do kšeftu, nenechal by ho studovat práva a rovnou by ho postavil za pult. Chodily jsme s maminkou nakupovat k obchodníkům, kteří se u dědečka vyučili a pak se zařídili pro sebe. Říkali, že byl přísný, ale spravedlivý. Vyžadoval píli a dochvilnost. Dědeček byl přesvědčen, že správný židovský muž má mít pořádnou práci a měl by založit a uživit rodinu. Povinností židovské dívky podle dědečka bylo dobře se vdát a porodit děti. K tomu bylo zapotřebí pěkné věno. Když bylo zřejmé, že z Franze obchodník nebude, dědeček svůj velkoobchod na Staroměstském náměstí prodal a svým třem dcerám koupil dům v Bílkově ulici na Starém Městě. Dědeček neuměl sice pořádně číst ani psát, ale byl matematický génius. Při obědě nás vnoučata bavil tím, že z hlavy sečetl klidně sedm několikamístných čísel. Snažili jsme se mu dávat těžké příklady, ale ještě než jsme pomalu dořekli poslední cifru, už nám hlásil výsledek. Dědeček udělal obrovskou kariéru – z hauzírníka, podomního obchodníka se vypracoval na majitele velkoobchodu. Už jako dítě musel pomáhat s výdělkem. Po vesnicích okolo jihočeského Oseku prodával sponky, mašličky, spínací špendlíky. Chodil bos a nohy mu omrzly. Když někdo z nás vnoučat u oběda fňukal, že nemůže dojíst polévku, dědeček si vyhrnul nohavici a ukázal nám svoje jizvy. Připomínal nám, že máme být rádi, že máme boty. Kladl mi na srdce, jak si mám vážit toho, že mám svůj dětský pokoj, piano, psací stůl... K babičce a dědečkovi Kafkovým jsem chodila moc ráda. Dobře se tam vařilo, chutnaly mi výborné bílé omáčky. O svátcích byly zase macesy a jablečný kompot. U Kafků se mluvilo jako v jiných pražských židovských rodinách – česky s německými výrazy. Dědečka těšilo, když jsme se všichni sešli. Měl šest vnuček – Gertu, Lotti, Mariannu, Hannu, Helenku a mě – a jednoho vnuka – Felixe. Když se Felix tetě Elli narodil, byl dědeček v sedmém nebi. To byl nezvyk, dědeček by pro svou rodinu udělal cokoliv, ale nad nikým se nerozplýval, všechny si naopak dobíral. Lampiónový průvod Franz Kafka o své nejmladší sestře – mé mamince – napsal, že je pravdivá, čestná, důsledná, upřímná, samostatná, citlivá, plachá i odvážná. Jako malá jsem si myslela, že 28. října vlají prapory na počest maminky. Slavila narozeniny o den později než republika. Maminka byla nápadně skvělá.

Hodná, vlídná, laskavá. Její sestry Valli a Elli byly něžná stvoření, maminka byla festovní a energická. Uměla si prosadit svou. Třeba když si na dědečkovi vymohla, že se bude za první světové války starat o statek svého švagra v Siřemi. Uvažovala také, že se vydá do Palestiny. Byla krásná, ale nevěřila tomu. Nechtěla ani chodit do tanečních. Říkala mi, že se bála, že zůstane sedět. Měla ráda život, o všechny se starala. Když mi byly dva roky, Franz Kafka za námi přijel na prázdniny do Plané, kde jsme měli na léto pronajatý domek. Maminka Franzovi nechala nejlepší pokoj a se mnou se přesunula do kuchyně. Její sestry a švagři si z ní utahovali, že se chová nekonvenčně. Strejček Pollak rád dával k dobru historku, že jednou potkal lampiónový průvod – švagrovou Ottlu s dětmi. Maminka s námi nestačila jít ven za světla, tak s námi šla na procházku kvečeru a na kočárek dala lampión. Kvůli svému bratrovi nejedla maso. Franz Kafka trpěl velkým nechutenstvím. Když onemocněl a kašlal krev, maminka ho přesvědčovala, aby začal pořádně jíst. Slíbila mu, že se stane vegetariánem místo něj. Jestli se Kafka začal pořádně stravovat, to nevím, ale maminka ve svém slibu vytrvala i po bratrově smrti. A přitom měla na maso takovou chuť! V uzenářství si moje sestra Helenka dala párek, já taky – a maminka si nevzala ani sousto. Tatínek se hněval, že nedokáže pořádně dochutit oběd, protože nejí maso. Maminka nám chystala běžná jídla a pro sebe si vařila brambory a kapustu. Vodila k nám domů na oběd chudáky z ulice. Před tatínkem jsme je museli schovávat do pokoje pro služky. Tatínek přišel v poledne z kanceláře a o cizí hosty nestál. I strýček Siegfried Löwy, bratr babičky Julie, který bydlel u nás v domě, se v takovém případě raději uklidil. Tatínkovi rodiče svému synovi neodpustili, že si vzal Židovku. Marie a Antonín Davidovi měli jednoho syna – mého tatínka – a dvě dcery. Žili nuzně. Tatínek díky stipendiu od císaře Franze Josefa vystudoval práva. Musel mít ovšem vynikající prospěch. Celý život ho strašilo, že dostane dvojku. V noci ho pronásledoval sen, že u zkoušky neobstál na výbornou a vezmou mu stipendium. Dvacet deka ementálu Tatínek s maminkou se seznámili v Chotkových sadech. Maminka tam spolu se svými sestrami a guvernantkou chodila na procházku. Tatínkovi se líbila, protože mu připomínala jednu herečku. Aby si během studia přivydělal, doprovázel němé filmy hrou na piano. Když slečnu Kafkovou uviděl, podstrčil jí lísteček, jestli by s ním nešla na schůzku. Maminka u sebe neměla tužku, čas setkání vyryla na papír spínacím špendlíkem. Pak vypukla první světová válka, tatínek psal z italské fronty zamilované dopisy. Po válce se z lásky vzali. Bylo to ale nepovedené manželství. Každý měl úplně jinou povahu a pocházel ze zcela odlišného prostředí. Jeho otec byl kostelník v chrámu svatého Víta. Nesnášel Židy a Němce zrovna jako babička Marie. Když jednou – už za protektorátu – zahrozila prstíčkem a řekla: ,Židi si to zaslouží, oni němčili,‘ víckrát jsem k ní na návštěvu na Hradčanské náměstí nepřišla. Tatínek měl obtížnou povahu. Byl popudlivý. Typická rodinná scéna: hubená Helenka do sebe souká oběd, nad ní stojí tatínek, v ruce mokrý kapesník a hřímá: ,Buď jsi nemocná a dostaneš obklad, nebo jsi zdravá a pak tu polívku musíš sníst!‘ Já se narodila jako první, takže byla ještě naděje, že se objeví syn. Dva roky nato po těžkém porodu přišla na svět Helenka. Potom už maminka děti mít nemohla. Tatínek pocházel z chudé rodiny, není divu, že byl šetrný. Maminka musela zapisovat každý výdaj. Tatínek večer kontroloval, kolik se utratilo za nákup. Jednou zaregistroval položku dvacet deka ementálu. ,Celých dvacet deka?‘ divil se. ,Já se nezlobím, ale dvacet deka?‘ Přitom jsme korunu obracet nemuseli, natož okrajovat plesnivou bramboru. Na začátku druhé světové války se rodiče rozvedli. S námi se o tom neradili. Myslím, že to byl maminčin nápad. Věděla, jak moc tatínkovi záleží na jeho úřednickém místě. Rodiče nám zpočátku o rozvodu vůbec neřekli. Maminka zůstala doma, ale když někdo zvonil, schovávala se za almaru. Stejně kousek šatů vykukoval. Tatínek si pro sebe formálně pronajal v naší ulici pokoj. Pořád opakoval: ,Musíme se chovat nenápadně, nesmíme Němce dráždit.‘ Maminka dostala v srpnu dvaačtyřicátého předvolání do transportu. Tehdy tatínek říkal: ,Maminka se

nám vrátí, maminka se nám vrátí…‘ Vidím ho, jak večer před maminčiným odjezdem stojí tady, na balkóně, a pečlivě leští její kožené holínky. Bylo to – jak to říct – nehrdinské. Ráno jsme s Helenkou maminku doprovodily na shromaždiště a už jsme se k tatínkovi nevrátily. Odešly jsme ke známému, jenže Helenka byla nezletilá, takže si ji tatínek soudně vymohl zpátky. Jeden mladý četník přinesl od maminky z Terezína dopisy. Psala nám, že se jí daří dobře, že je hezké počasí. Snažila se nás přesvědčit, že jí nic neschází. V každém dopise psala: ,Pozdravujte slečnu Ua ua,‘ to bylo krycí jméno pro tatínka, který si s námi – když jsme byly malé – hrával na Indiány. Velmi jí záleželo na tom, abychom tatínkovi nic nevyčítaly, aby neměl pocit viny. Když skončila válka, chodila jsem každý den na hlavní nádraží a mezi zuboženými, holohlavými chudáky hledala maminku. Říkala jsem si, že třeba zapomněla, jak se jmenuje, kde bydlí. Maminka zahynula v Osvětimi. Spolu s białystockými dětmi, o něž se v Terezíně starala. Jednou jsme se na tatínka s Helenkou obořily, že může za maminčinu smrt. Rozplakal se. Časem jsme se udobřili. Až když se mi narodily děti. Tatínek k nám chodil rád na návštěvu, vážil si mého muže, byl šťastný, že má hodně vnoučat. Generální ředitel Pro dítě jsou drobnosti ohromně důležité. Vybavuju si, jak v okně u tety a strýce Pollakových visela klec s kanárkem. Nádherně zpíval. Bylo ho slyšet na celou ulici. Moc jsem si taky takového kanárka přála. Maminka mi ho koupila. Byl krásný, žlutý a nevydal ani hlásku. Někdo nám poradil, ať mu pořídíme samičku, že ho to rozveselí. Byla ošklivá, šedivá a pořád ho klovala. Kanárek se jí bál a zpívat nezačal. Nakonec nám oba uletěli. Nezapomenu, jak na vánočním stromku pokaždé visel stejný růžový klobouk. Tatínek dal mamince vždycky padesát korun, aby si koupila něco pěkného k Vánocům. Maminka peníze dala jedné chudé vdově a před Štědrým dnem vyžehlila svůj starý klobouk, že vypadal jako nový. Pokoj, v němž se rozdávaly dárky, byl dva dny zamčený, klíč měl u sebe tatínek. Zamykal se tam a na stromek, který byl až do stropu, věšel skleněné ozdoby. Občas za ním proklouzl náš foxteriér a nějakou drahocennou ozdobičku rozbil. To byl kravál. Na Štědrý den v šest večer zacinkal zvonek, tatínek stál u rozsvíceného stromku a my musely říkat obdivné ,jéé‘. Přišla i sestřenice Hanička Hermannová, jež bydlela o patro výš, a dostala od Ježíška panenku. Ona mě s sebou zase brala na židovskou obec, kde děti od rabína dostávaly na chanuku cukroví. Ježíšek nerozlišoval, kdo je nebo není Žid, rabín se taky neptal, ale tatínkovi to jedno nebylo. Jenomže o rok a půl starší Hanka byla moje nejlepší kamarádka a to nešlo, abych já dostala dárek a ona ne. Moje panenka se jmenovala Maruška, Hanka dala panence jméno Růženka. Hanna zahynula v koncentráku. Spolu s manželem a se svou matkou, tetou Elli, dostala v říjnu 1941 předvolání do transportu. Pomáhali jsme jim balit, sháněli ešusy, po celé Praze byly vyprodané. Probděli jsme s nimi poslední noc. Vyprávěli jsme si o Franzovi, o dědečkovi i o babičce, ujišťovali jsme se navzájem, že to snad brzy přejde. O tom, kam jedou a že by to snad mohlo být nebezpečné, jsme nemluvili. Teta Elli byla bledá a plakala. Doufala, že její syn Felix, který odešel do Belgie, je v pořádku, jenže právě den před odjezdem jí přišel balík. U Felixových věcí bylo oznámení, že zemřel. Ráno jsme Hannu, jejího muže a tetu doprovodili ke shromaždišti u Veletržního paláce. Odvezli je do ghetta v Lodži. Nedostali jsme od nich žádnou zprávu. Už jsme je nikdy neviděli. Teta Valli a strýc Josef se stejným směrem vydali o pár dní později. A rok nato šla do transportu maminka a nakonec dostal předvolání i Kafkův strýc, lékař Siegfried Löwy. Siegfried se do našeho domu přestěhoval na stáří. Zastával názor, že základem zdraví je dobrá strava a čerstvý vzduch. Když jsem se chtěla ulejt ze školy, šla jsem za ním. Měl velikou knihovnu a uměl hezky vyprávět. Výzvu do transportu dostal Siegfried až v třiačtyřicátém, to už byla maminka skoro rok v Terezíně.

Večer jsme za ním s Helenkou přišly a všimly si, že nemá sbaleno. Na nic jsme se neptaly a on nám nic nevysvětloval. Řekl, že je unavený a půjde spát. Nechaly jsme ho samotného. Vrátila jsem se k němu nad ránem. Ležel na posteli, ve stehně měl zabodnutou injekční stříkačku. Měl ještě teplé ruce. Siegfried Löwy má svůj hrob. Dědeček a babička taky. Dědeček umřel, když mi bylo deset. Babička o tři roky později. Sestřenici Lotti zabila v jedenatřicátém hnisavá angína. Bylo jí sedmnáct. Manžel tety Elli, Karel Hermann, který měl továrnu na azbest, těsně před válkou podlehl rakovině. Azbestové výrobky, jimiž nás zásoboval, jsme honem ze strachu vyhodili. Tihle příbuzní měli štěstí, zemřeli v posteli. Tři Kafkovy sestry – Ellinka, Valinka a moje maminka –, jeho neteř Hanna a švagr Josef hrob nemají. Zavraždili je v koncentráku. Sestřenice Marianna včas emigrovala do Anglie, Gerta na poslední chvíli díky sňatku unikla do Indie. Všechny si pamatuju. V rodině, kterou chtěl Hitler vymazat ze světa, jsem teď nejstarší. Někdy si připadám jak generální ředitel podniku. Podniku, který se jmenuje velká rodina. Měla jsem pět dětí. Těším se ze svých vnoučat a pravnoučat. Moje největší přání je, aby se všem dobře dařilo.“ Věra Saudková (1921) pracovala jako nakladatelská redaktorka. Její manžel Erik Saudek byl významným překladatelem z angličtiny. Text původně vyšel v tištěném Reflexu 23/2014.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/65608/zemr...ejspise-posledni-pametnice-franze-kafky

Respekt Dopisy 3.8.2015

Respekt str. 7 Dopisy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět POZOR, ÚSPĚCH RESPEKT 30/2015 V článku se diskutuje o tématech tří globálních summitů, z nichž jeden, o boji s chudobou, právě proběhl v Addis Abebě, druhý, týkající se cílů, jichž by mělo lidstvo do roku 2030 dosáhnout, se uskuteční v září v New Yorku, a třetí, jenž bude hledat možnosti, jak ovlivnit globální oteplování, proběhne koncem roku v Paříži. U všech zmíněných summitů hraje podstatnou roli i okolnost, že populace lidstva na zemi stále vzrůstá, v současnosti přibližně o 80 milionů ročně. Přesto však celá řada náboženství, kmenů i států tradičně nabádá k růstu populace. Jako extrémní příklad uvedu, že v Keni, v oblasti kmenů, zplodil otec mé přítelkyně se třemi ženami 26 dětí. Nároky vzrůstající populace se pochopitelně promítají do zvýšených nároků na obživu a vodu, a není se tedy čemu divit, že některé živočišné druhy již vymřely nebo se jejich počty snížily o desítky procent. Kvůli globálnímu oteplování již nyní ubývá lidem půdy a pitné vody a odhaduje se, že během několika desetiletí dojde následkem tání arktických ledovců ke zvýšení hladiny oceánů a tím k zaplavení další půdy u celé řady ostrovů a pobřežních oblastí. To bude mít za následek další lokální navýšení lidské populace, která povede k boji o prostor i obživu, a to postihne zejména lidi nemajetné a chudé. Proto se domnívám, že již dnes by se měly média, sociální a zdravotnické služby včetně politiků a globálních summitů zaměřit též na doporučení a praktická řešení antikoncepce, máme-li snížit nebezpečí vzniku válek a utrpení v budoucnosti. Věra Čáslavská ZBAVIT SE BOHATÝCH DÁRCŮ RESPEKT 30/2015 V rámci své práce pro neziskový sektor – v současnosti pro Ekumenickou akademii – se dlouhodobě

věnuji tématu obchodních řetězců. V tomto kontextu mě zaujal článek Jaroslava Spurného. Autora si velmi vážím, a proto mě mrzí, že z textu podle mého názoru vypadla velice důležitá informace. V případě zákona o významné tržní síle jde totiž o jeho novelu a navíc novelu již velmi dlouho diskutovanou – prakticky od chvíle, kdy byl zákon schválen a kdy ještě Andrej Babiš vůbec v politice nebyl. Už v té době byl zákon kritizován pro nejasnost a špatnou aplikovatelnost. Důvodová zpráva ÚOHS k novele zákona je z června roku 2014. Zásadní není ani to, že se zákon týká jen prodeje potravin – jde o novelu, asi by bylo složité zavádět do zákona úplně nové oblasti. Výrobci potravin jsou navíc často zranitelnější kvůli omezené době spotřeby (vyrábíteli oblečení, máte v případě problému dost času udat ho jinde, a nejste tím pádem tak vydíratelní), zájem státu chránit je je z hlediska potravinové bezpečnosti a péče o krajinu důležitější, a potraviny především tvoří většinu zboží, jež řetězce prodávají. Tím, co by se dalo na současné situaci spojovat s Andrejem Babišem, je z mého pohledu fakt, že z novely „vypadli“ dodavatelé. Velké dodavatelské firmy totiž mohou mít na trhu také velmi významné postavení a mohou jej vůči svým subdodavatelům zneužívat. Důležité je, že dodavatelé v návrhu ÚOHS byli, v projednávaném textu novely ale chybějí. Barbora Trojak STOLETÍ JANA LUKASE RESPEKT 31/2015 Na str. 46 jsou na fotografii tři muži v cylindrech. V popisce fotografie píšete: Neznámí muži s buřinkou na dostizích ve Vídni. Buřinku má však na hlavě jen muž, který se nachází na levém okraji fotografie, a to ještě není vidět celá. Ing. Ivan Kaška OPRAVA V minulém čísle jsme v článku Ať žije sport uvedli, že starostka Slivence Jana Plamínková působí ve stranách TOP 09 a Starostové. Správně mělo být uvedeno, že je členkou strany STAN (Starostové a nezávislí). Za tuto chybu se omlouváme. SVÉ DOPISY, NÁZORY A UPOZORNĚNÍ NA VĚCNÉ CHYBY POSÍLEJTE, PROSÍM, NA DOPISY@RESPEKT. CZ Foto popis|

Rokycanský deník Pravidelné okénko Deníku pro diabetiky Rokycanský deník str. 7 Servis FRANTIŠEK PONCAR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

31.7.2015

zpět Dnešní díl nese název: Metabolický syndrom 2. část (pokračování) ROZDĚLENÍ POTRAVIN PODLE KATEGORIÍ a) doporučené potraviny b) potraviny v omezeném množství c) nevhodné potraviny Tuky a) snížit celkovou spotřebu tuků b) Nenasycené rostlinné oleje: slunečnicový, kukuřičný, sójový. Monosaturované oleje: olivový, řepkový. Margaríny odvozené od těchto olejů c) Máslo, sádlo, lůj, kokosový a palmový olej, slanina, ztužené margaríny, přepálené a hydrogenované tuky. Ryby a) Sladkovodní i mořské (vařené v páře nebo grilované bez tučné kůže), rybí konzervy ve vlastní šťávě nebo v tomatě b) Ryby smažené v doporučeném oleji, rybí konzervy v rostlinném oleji c) Jikry (kaviár) a mlíčí, ryby smažené v nevhodném oleji nebo tuku, ryby v majonéze

Maso a) krůta, kuře (bez kůže a vnitřností), drůbeží šunka, králik, telecí b) hovězí a vepřové bez viditelného tuku c) tučné hovězí a vepřové, kachna, husa, slepice, vnitřnosti, mletá masa, uzeniny, paštiky, konzervy, jitrnice, jelita, hamburgery, kůže z kuřte Polévky a) netučný vývar, zeleninová polévka b) O c) Tučné polévky, polévky zahuštěné jíškou a smetanou Koření a dresingy a) všechno koření, jogurtové dresingy b) drezínky s nízkým obsahem tuku c) majonézy (pokračování příště) Region| Západní Čechy

ronnie.cz Recenze: Nevíte, co jíte 2.8.2015 ronnie.cz str. 0 Ondřej Houžvička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej Houžvička Informace výrobce: Čekejte explozi nečekaných informací směrem k Vašemu rozumu. Podívejte se na zoubek tomu, co vkládáte do svých úst. Autoři v knize vysvětlují skutečnou podstatu vlivu cukrů, tuků a soli na naše zdraví. Dozvíte se, co opravdu jíme a jak můžeme jíst zdravě, jak se vyznat v odborných doporučeních týkajících se stravování i jak výrobci potravin a s nimi spolupracující věda lžou a záměrně bagatelizují či zastírají problémy, které aktuální potraviny přinášejí. Kniha je přehledně rozdělena do tří částí. Co jsou to tuky? Co se skrývá za jejich strukturou? Co jsou "hodné" a co "škodlivé" tuky, kolik jich můžete a kolik musíte jíst, kolik bychom jich mohli sníst, aniž bychom riskovali vážné poškození zdraví. Co jsou to cukry? Nejsou náhodou zbytečné? Ono nejde jen o cukr, ale o pestrou škálu sacharidů, jejichž účinky jsou často obtížně předvídatelné. Sůl nad zlato aneb od pohádky k realitě. Šokující (ne)možnosti, související s použitím soli. Definice vhodného stravování, které by podporovalo optimální fungování lidského těla a sportovní výkon, se ukazuje být velmi obtížným úkolem. Už velmi dlouhou dobu se o to pokouší jedni z největších českých odborníků na výživu - RNDr. Petr Fořt, CSc., a Ing. Ivan Mach, CSc. Možná jste už některé knihy od těchto autorů četli. Tyto knihy vystihuje vědecký přístup a komplexní pohled na problematiku. Ani tato kniha není výjimkou, přestože je snadno pochopitelná i pro laiky a velmi dobře se čte. Možná si někdo z Vás řekne, že další kniha o vhodném stravování je v dnešní době do určité míry přežitkem - většinu informací o (sportovní) výživě si můžete vyhledat na internetu. Článků je přece všude plno a výživová doporučení na nás číhají na každém rohu. Ale to je ten kámen úrazu, o kterém se mimo jiné píše i v této knize. Obecné povědomí je totiž velmi pošramocené propagandou národních institucí a mezinárodních potravinářských koncernů a ke konečnému spotřebiteli se dostane jen zlomek pravdivých informací. Autoři se tedy rozhodli pořádně se do těchto institucí opřít a

uvést předkládané informace na pravou míru. Myslíte si, že už za ta léta o výživě něco víte? Možná jste na omylu. Jakých témat se kniha dotýká? Řekl bych, že těch v současnosti nejdůležitějších, nejzákladnějších a nejzávažnějších. Užívali jste někdy gainery? Řešíte laktózu v proteinech? Počítáte v dietě svůj příjem sacharidů? Milujete sladké, nebo jste naopak po sladkém ospalí? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli ano, bude Vás zajímat kapitola o sacharidech. V knize je patřičně vysvětlen a popsán glykemický index potravin mnohem srozumitelněji než v řadě článků na internetu; problematika fruktózy - proč je kvůli jejímu specifickému způsobu využití škodlivá ve vyšším množství a proč je zcela nevhodná pro potréninkové doplnění sacharidů; otázka škodlivosti fruktózy v ovoci, laktózy v mléce a další témata, která by každého sportovce měla zajímat. Pokud jste se pak někdy zamýšleli nad problematikou tuků, možná Vás zarazila rozdílnost informací, které se tuků týkají. Jaké jsou nejnovější poznatky ohledně nasycených tuků, margarínů nebo rostlinných olejů? Které z nich škodí a které jsou naopak zdraví prospěšné? A co zdravé omega 3 a škodlivé transnenasycené mastné kyseliny? I tady kniha obsahuje řadu zajímavých informací, které Vás můžou překvapit. A kolik vlastně přijímat tuku ve stravě? Co mu hraje do karet a co proti němu? Kniha se dotýká i cholesterolu (zabiják, nebo užitečný prekurzor testosteronu?), soli (řada silových sportovců dneska trpí vysokým krevním tlakem, co Vy?), jódu a fluoru. Celkové hodnocení a doporučení V posledních několika letech jsem četl řadu českých i zahraničních knih zabývajících se výživou sportovců i běžné populace. Některé knihy byly specificky zaměřené, jiné komplexní. Některé byly velmi odborné, jiné zase určené laické veřejnosti. Knihu Nevíte, co jíte ale zatím považuji za to naprosto nejpodařenější, co lze momentálně na českém trhu najít. A vlastně i na mezinárodním. Pokud bych měl někomu darovat jednu knihu o optimálním stravování, velmi pravděpodobně bych vybral zrovna tuto (i když mám zatím ještě asi další dvě oblíbené). Kniha shrnuje nejnovější poznatky, které věda v současnosti přináší a ke kterým se oficiální instituce ještě nebyly schopné vyjádřit. Informace jsou podány jednoduchou a čtivou formou i při využití věděckého přístupu při sběru informací. Knihu tedy doporučuji každému, kdo se chce lépe orientovat ve výživě a nenaletět propagandě potravinářských společností. Základní údaje o knize: úplný název: Nevíte, co jíte Jak Vás klame potravinářský průmysl autor: RNDr. Petr Fořt, CSc, Ing. Ivan Mach, CSc. nakladatelství: BizBooks rok vydání: 2014 počet stran: 264 rozměr: 170 x 243 mm typ: vázaná s laminovaným potahem

URL| http://kulturistika.ronnie.cz/c-21771-recenze-nevite-co-jite.html?rss=1

Rytmus života Buďte zdraví díky jídlu! 3.8.2015

Rytmus života str. 42 Zdravý život


zpět Všichni víme, že některá jídla nám mohou zdraví »nabourat«. Jiná nás ale dokážou naopak úspěšně uzdravovat! Naši předkové to dobře věděli. Jídla, která si vařili, dokázala organismus posílit a harmonizovat. Pochopitelně nemluvíme o bídném jídelníčku chudých ani příliš rozmařilé stravě zmlsanců. Ti, kdo vyloženě nestrádali, si ale mohli dovolit krmi tak kvalitní, že jim dnes můžeme jenom tiše závidět. Během staletí jsme na leccos zapomněli. Nyní nám to připomínají experti na čínskou medicínu a také na indickou ajurvédu, které se pomalu prosazují i u nás. V Číně i v Indii platí, že správné jídlo léčí. Týká se to nejen složení potravin, ale i jejich přípravy. My bychom ale měli mít vždy na paměti, že Asie je daleko a suroviny, které pomáhají tam, nemusí mít vždy stejně silný účinek na nás. Nicméně i u nás se prosazují například houba reiši nebo šitake a jiné asijské léčivé prostředky, jako jsou kustovnice čínská či veleúspěšný ženšen. Ostatně některé potraviny, které běžně jíme, a též nepocházejí od nás, pomáhají. Citróny Citrony, limetky a pomeranče se pěstují na jihu, ale při virózách obvykle sáhneme rovnou po nich. Citron pomáhá i lepšímu trávení tuků, proto se kape třeba na řízek - neutralizuje přepálený tuk. Banány jsou hned po jablkách nejoblíbenějším ovocem. Jednak zasytí, jednak se hodí snad do všech zdravotních diet na světě. Musí ale být zralé. Banány mají důležité vitaminy a minerály, ale nejcennější jsou je zřejmě zdraví draslík. Ten nutně hubnout potřebujeme, jeho nedostatek má za následek např. nespavost, špatné trávení a potíže s močovým ústrojím. U ovoce a zeleniny, které nepocházejí od nás, se ale účinky snižují kvůli dopravě z velkých vzdáleností a faktu, že obvykle dozrávají až ve skladech. Někdy se léčivé schopnosti takových potravin úplně vytratí. Platí, že čím větší vzdálenosti musely potraviny překonat a čím déle musely dozrávat v umělé atmosféře skladů, tím menší kladný vliv mají na náš organismus. Ostatně mnohé poznáte i i podle chuti. Rajčata ze zahrady jsou něco úplně jiného než rajčata ze supermarketu. Jediné, co mají společného, je, že »nejdou na tloušťku«. Dovážená rajčata přišla vedle chuti také o podstatné množství vitaminů a minerálů. Stejně jako jiná zelenina, která k nám putovala odněkud z konce Evropy. Díky globalizaci máme možnost dopřávat si léčivé potraviny i z Ameriky. Často je kupujeme v podobě doplňků stravy vytvořených z léčivých bylin, takže odpadá problém snížení účinku kvůli velkým vzdálenostem. Nicméně ani v těchto případech nejde o »samospasitelné« potraviny! Můžeme jen opakovat stejně jako u asijských léčivých jídel, že tyto byliny vyrostly jinde a jsou »stvořené« především pro lidi, kteří v daném místě žijí, mají na ně »nastavené« geny, stejně jako my máme geny »nastavené« na naše potraviny! Ostatně u nás rostou byliny se podobnými účinky jako ty cizí. Vezměte si třeba propagované acai: Naše borůvky působí stejně! Důležité pro nás také je, že někteří lidé špatně tráví jídla, která pocházejí z jiných klimatických podmínek. Nelze se divit, že se obvykle cítí lépe lidé, kteří konzumují žitné pečivo, nebrání se občas vepřovému - obsahuje vitaminy řady B a draslík - ani jinému místnímu masu, dopřávají si hrách a kroupy a vyhýbají se margarínům. Přesně tak, jak byli zvyklí jíst naši předkové. Syté ořechy Ti často jedli kaše z obilí. Dnes zůstaly populární kaše ovesné, a ty můžeme vylepšit ořechy. Výživné jsou ořechy všeho druhu, ovšem i zde bychom se přimlouvali především za lískové, které jsou tu doma, a vlašské, které u nás úspěšně zdomácněly. Vůbec nevadí, když kaši okořeníme. Koření je sice většinou dovážené, ale v jeho případě udělejme výjimku z pravidla »Místní je lepší«. Zdravotní účinky jsou totiž nepopiratelné. Třeba pepř pomáhá trávení, to platí i pro skořici, a ostré papriky jsou skvělými pomocnicemi při nastuzení. Pokud si budete vařit léčivou stravu, připravujte si jen jídla, která vám chutnají. Jinak se totiž účinek pokrmu snižuje. I u potravin totiž platí, že psychika ovlivňuje náš organismus. A Ludmila Kašparová UZENINY BÝVAJÍ NUTNÉ ZLO Salámy ve vakuových obalech se pravděpodobně nezkazí. Raději volte suchý salám nebo šunku, které vydrží déle. Pokuste se je mít v chladu. Když jsou po vybalení oslizlé, pryč s nimi! Ostatně i tak by vaše tělo na týden salámové stravy nemuselo dobře reagovat.

Aspoň uzeniny vystřídejte sýrem, opět ve vakuovém obalu. A CHLEBA? ŠPATNÝ NÁPAD Cestování by pár dnů vydržel jen chleba domácí, zboží se supermarketů nemá šanci. Na dovolenou si vemte spíš knäckebrot nebo »polystyren«, tedy tzv. pufované chlebíčky, u kterých nehrozí plísně. Vřele však doporučujeme obětovat peníze a koupit si čerstvé pečivo přímo na místě. KONZERVY: JAKÉ? Hotové jídlo má výhodu, že ho stačí ohřát. Někdy se dá jíst i zastudena. Pokud se chcete vyhnout konzervačním látkám, udělejte si konzervy sami. Uvařte normální jídlo, dejte ho do zavařovací sklenice - až po okraj - dobře zavíčkujte a ještě 25 minut vařte ve vodě. Pak víte, co jíte. Pozor, nezahušťujte moukou! A Foto popis| Zelenina je zdravá - ale ta místní! A nebojte se přiložit k ní plátek libového masa. Foto popis| Účinky našich potravin si s cizími nezadají. Navíc jsou čerstvé. Foto popis| Z vajíček strach nemějte, nejsou zdaleka tak škodlivá, jak se tvrdilo

Řízení školy Fenylketonurie jako příklad vzácného onemocnění u dětí předškolního věku Řízení školy str. 12 Příloha - Klima školy PhDr. Ilona Fialová, Ph. D. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Fenylketonurie (PKU, phenylketonuria) je označována jako onemocnění vzácné, tzn. s nízkým výskytem v populaci. Jde o dědičnou metabolickou poruchu, kdy v organismu dochází ke špatné výměně látky fenylalanin, která je nedílnou součástí všech bílkovin. Tato látka zůstává v moči a není metabolizována, dostává se do celého organismu včetně mozku. Může způsobit vážná tělesná i psychická poškození jedince a také těžkou mentální retardaci. Výskyt je uváděn v poměru 1 : 8000 narozených dětí. V současné době v naší republice žije asi 800 osob trpících fenylketonurií (Michalík, 2012). Celoživotní onemocnění fenylketonurie, které je předmětem našeho zájmu, patří mezi nemoci omezující normální způsob života. Tyto nemoci zůstávají často po dlouhé období „příznakově němé“, tj. nejsou doprovázeny bolestmi ani jinými nápadnými obtížemi, ale vyžadují určitá omezení, speciální dietu, dodržování léčebných postupů, pravidelnou docházku na lékařská vyšetření apod. Dětský fenylketonurik může mít dojem, že je všechno v pořádku, jen kdyby nebyl omezován v jídle. Proto je důležité, aby bylo dítě podle stupně své rozumové vyspělosti dobře informováno o své nemoci a o tom, proč jsou daná omezení nezbytná. Na všechny otázky je třeba pravdivě odpovídat. Důležitá je tedy podrobná informovanost dítěte samotného již od předškolního věku, a to na takové úrovni a takovým způsobem, který bude dítě schopné chápat. Současně je třeba usilovat o to, aby dítě přes nezbytná opatření vedlo normální život, aby mělo dost zajímavých aktivit a dostatek sociálních kontaktů s vrstevníky. Od doby, kdy byla objevena fenylketonurie jako nová nemoc v roce 1934 (objev je spojen s osobností profesora Ivara Asbjorna Follinga, norského lékaře a biochemika), zájem vědců o tuto nemoc pokročil nebývalým způsobem (Hejcmanová, 2000). Jejich výzkum dává lidem s tímto onemocněním naději žít produktivní a plnohodnotný život. V současné době je fenylketonurie sice nevyléčitelným onemocněním, ale její léčba, založená na přísné eliminační dietě se sníženým obsahem přirozených bílkovin, je úspěšná. Omezování příjmu bílkovin je založeno na individuální míře tolerance dítěte k fenylalaninu, podle věku je potřebná bílkovina nahrazována umělou směsí esenciálních aminokyselin bez fenylalaninu. Dieta povoluje množství normální stravy v kombinaci s užíváním speciálních preparátů a PKU výrobků. Nejnovější studie doporučují dodržování PKU diety celoživotně, minimálně však do ukončení vývoje mozku, tj. zhruba do 20 let, a u žen do porodu všech dětí. Přísnou dietou v době těhotenství může těhotná žena s fenylketonurií účinně předcházet poškození svého dítěte, ale nelze ovlivnit, zda dítě bude, či nebude trpět fenylketonurií (Blehová, 1963). První novorozenecký screeningový program vyvinuli lékaři v 60. letech 20. století v USA. Jeho cílem byla prevence mentální retardace u dětí s PKU. Lékařka B. Blehová zahájila vyhledávání postižených fenylketonurií v Československu již v roce 1958 pomocí klasického močového testu s chloridem železitým, v té době jediným dostupným. Její zásluhou se od roku 1972 na celém území naší

republiky začal systematicky zavádět novorozenecký screening. V současnosti se provádí celostátní novorozenecký screening, který vyšetřuje 13 závažných onemocnění, mezi kterými je také fenylketonurie. Test se provádí v suché kapce krve na filtračním papírku. Screening napomáhá včas odhalit závažnou chorobu, a umožňuje tak co nejdříve nastolit léčebná opatření, která zásadním způsobem pozitivně ovlivní průběh choroby i kvalitu života. U dětí s tímto onemocněním se objevuje charakteristický zápach připomínající zatuchlinu, barva očí, kůže a vlasů je světlejší než u běžné populace. Mohou se také objevovat kosterní změny, které mají za následek menší hlavu, nižší postavu a ploché nohy (Fialová, 2012). Dále se může objevovat třepání rukou, opakující se kývání horní polovinou těla, dupání aj. Někteří nemocní mohou mít i záchvaty zlosti a asi jedna čtvrtina nemocných má v anamnéze záchvaty, podobné epileptickým. Tyto příznaky se však neprojevují u včasně diagnostikovaných a správně léčených jedinců (Pijáčková, 1985). Léčba fenylketonurie spočívá v dodržování určitých dietních, režimových a léčebných opatření. Jen tak nedojde k negativním projevům tohoto onemocnění a dítě s touto diagnózou se může vyvíjet v souladu se svými vrstevníky. Z jídelníčku je tedy nutno vyloučit potraviny bohaté na bílkoviny, jako je maso, masné výrobky, mléko, obilniny, mouka, pekárenské výrobky, těstoviny, vejce, luštěniny, ořechy, umělé sladidlo aspartam atd. Tuky a cukry je možno zařazovat do stravy bez omezení. Základem stravy fenylketonurika jsou speciální potraviny s nízkým obsahem bílkovin. Výživa dítěte předškolního věku je především určována ošetřujícím lékařem, nutričním specialistou rodiči. Je vhodné zajistit, aby se dítě spolupodílelo na výběru potravin, tím se posiluje jeho zodpovědnost za správný výběr a eliminují se dietní chyby. Tyto společné aktivity posilují pozitivní postoj dítěte k dodržování dietního režimu. DOPORUČENÍ PRO PEDAGOGY * Pokud je dítě s metabolickou poruchou včas diagnostikováno a následně vhodně léčeno, nedochází ve většině případů ke vzniku mentálního postižení, jeho psychomotorický vývoj probíhá bez problémů. * Je nutné důsledné dodržování speciální nízkobílkovinné diety. Stravování ve školních jídelnách je pro tyto děti méně často zajištěné. Ve většině případů jídlo připravují rodiče a to se následně v jídelně ohřívá. Je nutné, aby bylo dítěti umožněno společné stolování s ostatními vrstevníky. Je to důležité pro začleňování dítěte do třídního kolektivu. * Příprava jídla pro děti s fenylketonurií je velmi náročná. Jídlo se musí vážit, počítá se obsah bílkovin a fenylalaninu. Nedojedené jídlo se musí opět zvážit, a znovu přepočítat zbylý obsah bílkovin a fenylalaninu. To je důležité k tomu, aby se nepřekračovala povolená denní norma fenylalaninu. Zde je nutná důvěra a spolupráce mezi rodiči a pedagogy. Nezbytná je vzájemná informovanost o dodržování dietního režimu dítěte či případné dietní chybě. * Všechny tyto skutečnosti by měl pedagog znát, plně respektovat a sledovat dietní režim dítěte v době pobytu v mateřské škole. * Není možné dovolit, aby dítě dietní opatření nedodržovalo. Např. „Pro jednou se nic nestane, když kousek sníš“ atd. * Potraviny pro fenylketonuriky jsou velmi finančně nákladné, z tohoto důvodu je někdy jídelníček jednotvárný, skládá se z méně nákladných produktů. * Dítě s fenylketonurií není omezeno ve sportování, zájmových a volnočasových aktivitách, při cestování, může se účastnit škol v přírodě pořádaných mateřskou školou atd. * V současné době je k dispozici množství poznatků, materiálů, publikací a jiných zdrojů dostupných např. na internetových stránkách, které podporují informovanost veřejnosti, nabízí rady a pomoc rodinám s dětmi s fenylketonurií. Od roku 2000 vychází čtyřikrát ročně časopis Metabolík. Jeho cílem je přiblížit problémy týkající se fenylketonurie a jiných metabolických onemocnění. Další informace o problematice fenylketonurie získáte v Národním sdružení PKU, kde se sdružují pacienti s fenylketonurií: http://www.nspku.cz. Můžete se obrátit na Občanské sdružení Metoděj: http://www.os-metodej.cz. Metabolické centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady má kontakt na stránkách: http://www.espku.cz. Zajímavé jsou také informace ohledně diety PKU: http://www.pkudieta.cz (Michalík a kol., 2012). ZDROJE * BLEHOVÁ, B. Fenylketonurie. Praha: SZN, 1963. * FIALOVÁ, I. Postavení dítěte s PKU v oblasti vzdělávání. Olomouc: Společnost pro mukopolysacharidosu, 2012.

* HEJCMANOVÁ, L. Mateřská hyperfenylalaninemie. In: Hamanová, J. et al. Dospívající v péči praktického lékaře. Praha: Triton, 1994. * MICHALÍK, J. a kol. Metodika práce se žákem se vzácným onemocněním. Olomouc: Společnost pro mukopolysacharidosu Olomouc, 2012. * PIJÁČKOVÁ, A. Fenylketonurie a její léčba. Brno: UJEP, 1985. Foto popis| O autorovi| PhDr. Ilona Fialová, Ph. D., odborná asistentka, Masarykova univerzita v Brně, katedra speciální pedagogiky

svetaplikaci.cz Tip na appku: Farma v kapse přináší přehled o farmářských výrobcích a trzích 3.8.2015

svetaplikaci.cz str. 0 Novinky Mirek Kočí Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na trhu se objevila aplikace s názvem Farma v kapse, prostřednictvím které uživatelé získají přehled o českých farmářských producentech a prodejcích ve svém okolí. Dostupná je pro operační systémy Android a iOS a spolu s ní vznikl i webový portál http://www.farmavkapse.cz. Na trhu se objevila aplikace s názvem Farma v kapse, prostřednictvím které uživatelé získají přehled o českých farmářských producentech a prodejcích ve svém okolí. Dostupná je pro operační systémy Android a iOS a spolu s ní vznikl i webový portál http://www.farmavkapse.cz. Producenti a prodejci farmářských výrobků mají novou možnost, jak se dostat do bezprostřední blízkosti spotřebitele. Na jejich podporu byl totiž spuštěn portál a mobilní aplikace Farma v kapse, jež nabízí aktuální informace o farmářských potravinách, trzích a výrobcích. Farma v kapse v současné době po celé České republice mapuje přes tisíc prodejních míst s farmářskými produkty a více než 700 farmářů, kteří nabízejí poctivou a kvalitní domácí produkci a počítají se mezi ně samozřejmě i ti, kteří ve skutečnosti farmu nemají, ale vlastní třeba sad, včelín, vinohrad atp. „Tato čísla nejsou konečná. Očekáváme, že počet kooperujících farmářů a prodejních míst ještě poroste,“ uvádí Rostislav Starý z agentury Konektor Social, která za projektem stojí. Uživatelé Farmy v kapse najdou na portálu a mobilní aplikaci velmi široké portfolio farmářských potravin od zeleniny, přes ovoce, pečivo, vajíčka, maso, med, obiloviny, luštěniny až po pivo a víno. Nechybí ani vzdělávací část, kde uživatel získá prostřednictvím blogu informace o novinkách v projektu, sezónních tipech a dalších tématech souvisejících s farmářskými potravinami. Farma v kapse jakožto mobilní aplikace je zdarma dostupná pro chytré telefony a tablety s operačními systémy Android a iOS. [appbox googleplay cz.pria.pocketfarm] [appbox appstore id1008670000]

URL| http://svetaplikaci.tyden.cz/tip-na-ap...ehled-o-farmarskych-vyrobcich-a-trzich/

Šumperský a jesenický deník

Čím více kuponů nasbíráte, tím lepší výhru získáte 30.7.2015

Šumperský a jesenický deník str. 5 Olomoucký kraj (r) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Šumpersko, Jesenicko – Bečka skvělého piva Albert z nového pivovaru v Sobotíně, ochutnávka z rodinné konzervárny Via Delicia v Zábřehu, poukaz na nákup v šumperské prodejně Hasbike, velkolosinské pralinky, prohlídka minipivovaru Kolštejn s ochutnávkou, balíček od firmy Tradiční produkty, oblíbené müsli tyčinky z Úsovska, produkty z Levandulového statku v Bezděkově či Levandulové kavárny v Zábřehu, likéry z pálenice Maršíkov, poukazy na lanovku v Koutech nad Desnou, pivo Bravůr z Loučné nad Desnou či balíček produktů od prvního českého výrobce biopotravin u nás, společnosti ProBio ze Starého Města – to vše je v nabídce letní soutěže se Šumperským a jesenickým deníkem. „Tentokrát chceme dát našim čtenářům možnost zasoutěžit si a ochutnat produkty z našeho regionu. Mnozí lidé totiž nevědí, že se na Šumpersku či Jesenicku vaří skvělé pivo, vyrábějí lahodné paštiky, produkty z léčivé levandule, zdravé potraviny, pralinky, které se rozplývají na jazyku, či prodávají ty nejkvalitnější sýry z Holandska,“ uvedla šéfredaktorka Šumperského a jesenického deníku Soňa Singerová. Potvrdila, že účelem soutěže je zviditelnit regionální výrobce a producenty netradičních zážitků, ale i odměnit nejvěrnější čtenáře a k Šumperskému a jesenickému deníku jim dát něco navíc. Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Po dobu akce, tedy od 1. července do 25. srpna, budeme na stránkách Šumperského a jesenického deníku každý den tisknout soutěžní kupon. Celkem tedy vyjde 47krát. Kdo doručí do redakce do úterý 1. září do 12 hodin nejvíce kompletně vyplněných kuponů na jedno jméno, vyhrává nejhodnotnější cenu. Vsázce jsou bečky piva, balíčky či slevové kupony v hodnotě od několika tisíců až po stokoruny. Po dobu, kdy budeme tisknout kupony, postupně představíme partnery soutěže. Těch je celkem dvanáct, takže upozorníme čtenáře na dvanáct zajímavých produktů ze Šumperska nebo Jesenicka. Odměnu máme pro tři desítky čtenářů! Proto sbírejte kupony, pokud si zajistíte od každého čísla více kusů, máte větší šanci na první příčky v soutěži. Vyhodnocení soutěže pak najdete v Šumperském a jesenickém deníku ve středu 2. září. Výhry si budou moci čtenáři v den vyhlášení výsledků soutěže vyzvednout v redakci Šumperského a jesenického deníku. UPOZORNĚNÍ: Ze soutěže budou vyloučeni distribuční společnosti, jejich zaměstnanci a prodejci Šumperského a jesenického deníku a jejich rodinní příslušníci a také zaměstnanci redakce. Poznejte, jak chutná region, kupon č. 25 Pokud se chcete zapojit do soutěže Poznejte, jak chutná Šumpersko a Jesenicko, vystřihujte tyto kupony. Originální a kompletně vyplněné kupony ze Šumperského a jesenického deníku je třeba doručit nejpozději do úterý 1. září do 12 hodin do redakce na adresu: Jeremenkova 1, 787 01 Šumperk. Bližší informace získáte na telefonu: 583 300 311. Foto popis| Region| Střední Morava

time4men.cz Už jste měli Angus? 30.7.2015

time4men.cz str. 0 Food a drink, Grill, Stravování, Road, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Angus, o tomhle možná ještě někteří z vás neslyšeli, ale jde o jistý druh plemena krav, který pochází ze severního Skotsak. Celým jménem je to Aberdeen Angus. Svoje jméno získali právě po hrabství Aberdeenshire, kde se chovaly. Začalo to na začátku devatenáctého století, kdy se farmáři z místa zvaného Angus podařilo vyšlechtit toto plemeno ze zdejšího skotského dobytka, jmenoval se Hugh Watson. Ještě do toho zasáhl William McCombie, z Aberdeenu. Nyní už víte, jak tyto kravičky přišly

ke svému celému označení. Samozřejmě, že tehdy ještě nikdo netušil, jaké popularity toto plemeno dosáhne. Další farmář nebo chovatel, jak kdo chce, zkřížil tyto krávy s jiným plemenem – Shorthorn. Co se týká už samotných krav a celkově tohoto plemena, tak vězte, že velmi dobře snáší různé klimatické podmínky, je vcelku přizpůsobivé. Celková jatečná výtěžnost činí neuvěřitelných šedesát jedna procent, což tyto krávy řadí mezi jedno z nejlepších plemen na světě. Když byste měli v řadě české krávy a mezi nimi i plemeno Angus, tak ho bezpečně poznáte minimálně podle toho, že nemá rohy. Zbarvení jsou jenom dvě, černé neboli Angus black a červené, což je Angus red. Dospělá kráva měří v kohoutku více než metr, konkrétně sto třicet pět centimetrů. Váží mezi šesti sty padesáti až sedmi sty kily, ale u samců čili býků je to sto čtyřicet pět až sto padesát pět centimetrů a váha činí okolo tisíce sto až tisíce tři set kil. Samozřejmě se maso tohoto plemene využívá velmi hojně v kuchyni. Jako nejlepší příprava se jeví na steakový způsob. Pokud je toto plemeno dobře krmené, tak může dosáhnout výborného mramorování, což znamená, že je maso přirozeně tučné. Jinak řečeno, obsahuje málo prorůstajícího tuku. Pochopitelně to nemá každé plemeno, ale jenom speciálně šlechtěné. I u nás se pěstuje toto plemeno Angus, ovšem dovoz jalovic neboli mladých krav je převážně z Kanady. Jen výjimečně se dováželo z Dánska, či Německa, případně i z Maďarska. Nyní si povíme, jak připravit ideální steak z masa plemene Angus. Nejlepší výška je v rozmezí dvou až tří centimetrů. Jsou dvě možnosti, jednak ho můžete naložit anebo také ne. Pokud už ho budete nakládat, tak existuje mnoho variant, dá se obložit ovocem, nechat den odležet, následně okořenit, pokapat olejem a znovu nechat odpočinout. Kromě toho ovoce je to standard. Dá se péct při teplotě sto osmdesát zhruba dvě a půl minuty z každé strany. Nikdy do masa nepíchejte vidličkou, když už, tak prstem. Propečený steak poznáte jednoduše, když zatlačíte prstem do masa, musí mít tuhou strukturu, pak je hodně propečený.

URL| http://www.time4men.cz/food-a-drink/uz-jste-meli-angus/

Tina Užitečný nákup & zajímavé hity 29.7.2015

Tina str. 30 Pro snadný život

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Od nejrůznějších domácích Jíte rádi hezky česky? Vsaďte na produkty pomocníků přes auta, s logem Regionální mobily potravina, které získají naše kvalitní výrobky. – až po produkty, které Přinášíme tipy šetří čas, peníze a nebo z Jihomoravského kraje: 52 Klobása do udírny Hadačova nožka je jemná, přiměřeně slaná klobáska s vysokým obsahem vepřového masa. Od běžných klobás se odlišuje tím, že je na obou koncích uzavřena špejlí s úvazkem, kdybyste ji chtěli sami douzovat. Cena 14 Kč/100 g. 53 K zákusku Višňové z Chateau Lednice je tradiční ovocné víno. Má tmavou červenou barvu a výraznou vůni zralých višní. Dejte si sklenku De k roládám z piškotového k těsta, p plněným ovocnou m marmeládou nebo má máslovým krémem, i k dalším zákuskům. Cena 109 Kč. 54 Obzvlášť vypečený Kloboucký rohlík je jemný díky kvásku a vyzrálému těstu. Je upečený z jihomoravské mouky a

přidává se do něj vepřové sádlo. Typický tvar dělají pekaři ručně. Je křupavý a přitom má šťavnatou střídku. Cena 2 Kč. 55 Znáte patizonky? Horňácké patizonky pro Hor vás vypěstovali v panenské v přírodě Bílých n Karpat. Patizonky sbírají ve třetím dnu j jejich růstu a nakládají je do sladkokyselého ná nálevu. Jsou skvělé k masu, vynikají jedinečnou ne chutí a krásně ks křupou. Cena za skleničku je 65 Kč. Foto popis|

TV Barrandov Na gril nepatří všechno 3.8.2015

TV Barrandov str. 14 18:30 Naše zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět René HNILIČKA, moderátor -------------------Češi propadli grilování. V posledních letech griluje v letní sezoně každý třetí z nás. Petra KVĚTOVÁ PŠENIČNÁ, moderátorka -------------------Takové posezení s přáteli u grilu je v pořádku, horší už je to ale s tím, co v naprosté většině dáváme na gril. René HNILIČKA, moderátor -------------------Rozhodující je podle průzkumů hlavně cena, takže vítězí špekáčky. Ale grilovat se dá i zdravě. redaktor -------------------Výběr potravin. Iva VESELÁ, výživová poradkyně -------------------Ideální je vybírat libové maso, ať už kuřecí, krůtí, bílou rybu, lososa, můžeme, samozřejmě můžeme jít i do sýrů, existují i třiceti procentní Camemberty, nebo Hermelíny. Můžeme udělat i zdravý hamburger z hovězího masa. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Důležité je, vyhnout se tučným masům, třeba krkovici, nebo uzeninám. redaktor -------------------Zelenina. Lukáš OTYS, gastronom -------------------Zelenina je základ i u grilování. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Proč?

Iva VESELÁ, výživová poradkyně -------------------Je to taková i brzda toho, abysme toho grilovaného masa a přílohy nesnědli moc a hlavně nám to celkově ten pokrm odlehčí. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Speciálním tipem od našich poradců je ananas na grilu jako výborný dezert. redaktor -------------------Sůl. Iva VESELÁ, výživová poradkyně -------------------My bychom určitě měli eliminovat příjem soli a určitě bych lidem i doporučila nezapomínat i na dresinky a omáčky, které jsou taky spojené s obsahem soli. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Dresinky a zálivky si navíc můžeme jednoduše vyrobit sami. Lukáš OTYS, gastronom -------------------Ivo, potřebujem i smetanu. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Nepotřebujem, stačí jogurt a můžeme klidně používat i tučnější jogurt, třeba osmiprocentní, protože ten má pořád o polovinu méně tuku, než klasická zakysaná smetana. redaktor -------------------Technika grilování. Iva VESELÁ, výživová poradkyně -------------------Velký problém je použití klasických grilů, kde je topivem uhlí, protože tam pak dochází ke styku potraviny s plameny, nebo s kouřem. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------A tím vznikají karcinogenní látky, které pak dostáváme do těla. redaktor -------------------Prevence. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka -------------------A jedna babská rada na závěr. Iva VESELÁ, výživová poradkyně -------------------Malou záchranou může být třeba červené víno, nebo bylinky, které obsahují flavonoidy a ty vlastně mají schopnost navázat tyto karcinogenní látky v těle a vyvázat z těla ven. Barbora HLAVÁČKOVÁ, redaktorka

-------------------Hm, dobrý mi to udělali. Pro Televizi Barrandov - Bára Hlaváčková.

TV Nova Státní kraví hmotná rezerva 29.7.2015

TV Nova str. 4 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------Stát plánuje výrazné změny v zásobách, které shromažďuje pro případ krize. Ve státních rezervách by se tak už v nejbližších letech místo mraženého masa měla objevit živá zvířata. Martin POUVA, moderátor -------------------Důvodem jsou hlavně úspory a inspiraci našla Správa hmotných rezerv ve Slovinsku. Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------Zásoby jídla nebo ropy má stát připravené pro případ povodní nebo výpadku dodávek z oblastí zasažených válečnými konflikty. Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------I takto by v budoucnu měly vypadat potravinové rezervy. Stádo krav, které by v zásobách měly být místo části zmraženého masa. V případě krize půjdou krávy na porážku. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Pokud budeme mít živé stádo, tak určitě jste efektivnější, protože nebudete to maso muset zamražovat a na místo spotřeby dostanete čerstvé. Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------Správa hmotných rezerv teď za dodávku, ochraňování a skladování zmraženého masa po 3 roky platí přibližně 50 milionů korun, v případě živých zvířat se navíc zásoby nebudou muset nákladně obměňovat. První takovéto stádo by se v rezervách České republiky mělo objevit už příští rok, a to jako pilotní projekt. A pokud se ten osvědčí, tak živá zvířata by měla nahradit třetinu masa v zásobách státu. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Od roku 2017, kdy připravujeme nový koncept plánu strategických hmotných rezerv, bychom chtěli mít již toto živé stádo definitivně v našem portfoliu. Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------Ve hře jsou teď dvě varianty. Buď stát bude zvířata vlastnit, anebo by si je od farmářů po celé republice pronajímal. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR -------------------Je lepší to mít na více místech v České republice, kde je možnost této porážky a eliminace rizik. Martin ŠNAJDR, redaktor

-------------------I přesto, že se objevují hlasy, zda je v dnešní době potravinové zásoby vůbec nutné míst, zemědělci jsou s plánem spokojeni. Pavel NOVOTNÝ, předseda zeměděl. družstva -------------------To může být projekt, který splní ten požadavek nás, to znamená, že by to mohlo být ekonomicky výhodný a zejména by to bylo výhodný pro spotřebitele. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Živé stádo je vlastně návrat k tradicím. Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------A ve skladech státních rezerv by se mělo objevit také více českých potravin, například místo dovážených sojových bobů české fazole nebo hrách. Martin Šnajdr, televize Nova. Martin POUVA, moderátor -------------------A u tématu státních zásob České republiky ještě zůstaneme. Ve studiu je teď s námi kolega Martin Šnajdr. Dobrý večer. Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------Dobrý večer. Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------Hezký večer. Martine, kolik a jakých hmotných rezerv tedy stát pro případ krize vlastně má? Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------Stát sice ze strategických důvodů nezveřejňuje, kolik čeho ve svých skladech má, ovšem už zveřejňuje informaci, jak dlouho jsme s tím schopni vydržet. Tak pojďme se podívat na ty nejzákladnější kategorie zásob, které máme ve skladech České republiky. Jsou to hlavně potraviny a další zemědělské plodiny. S těmi by Česká republika vydržela přibližně 2 dny a v těch skladech je zejména obilí, maso, masové konzervy a potom mléčné výrobky. Když se podíváme do další kategorie, tak to je kategorie, kde jsou věci připravené právě na krizové situace, jako jsou například povodně, takže v těchto skladech jsou třeba lopaty, vysoušeče, a taky protipovodňové zábrany. Ale Česká republika má také vcelku velké zásoby pohonných hmot. S těma by vydržela Česká republika přibližně 3 měsíce, ovšem v těch krizových situacích by přednostně tyto zásoby pohonných hmot byly určeny záchranným a bezpečnostním složkám, tedy například lékařům, hasičům, policistům nebo armádě.

Maso by měla nahradit živá zvířata 29.7.2015

TV Nova str. 5 17:00 Odpolední Televizní noviny Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka -------------------Maso ve státních rezervách by částečně měla nahradit živá zvířata. Takový je plán Správy státních hmotných rezerv. Její zástupci o tom dnes jednali s Agrární komorou v jihočeském zemědělském družstvu, kde se o dobytek starají. Kdy by mělo být první stádo krav součástí zásob České republiky, zjišťoval kolega Martin Šnajdr.

Martin ŠNAJDR, redaktor -------------------Hezké odpoledne. Správa státních hmotných rezerv plánuje spustit pilotní projekt, tedy že by v rezervách státu bylo i živé stádo už příští rok. Pokud se tento koncept osvědčí, plánuje správa rezerv vládě předložit v roce 2017 novou strategii složení právě zásob České republiky. Živé stádo by mělo vyjít levněji než v současnosti skladované maso mražené. Velmi drahé je zejména zmrazení a rozmrazení, to by u stáda odpadlo. Navíc maso ve skladech se musí pravidelně obměňovat, což by u živého stáda, kde je ta obměna přirozená, také už nebylo třeba. Zvířata by ale neměla nahradit kompletní zásoby masa České republiky. Více už si poslechněte. Pavel ŠVAGR, předseda Správy státních hmotných rezerv -------------------Z celkového množství masa a masných výrobků, které máme vládou stanoveny, bychom chtěli mít v živém stádu zhruba třetinu. Další třetinu v konzervách a trvanlivých uzenářských výrobcích. A tu zbylou třetinu v mražených výrobcích, v mraženém masu. Miroslav TOMAN, prezident Agrární komory ČR -------------------V prvé řadě to může mít ekonomické důvody. Jednodušší logistika, to znamená, pokud to stádo bude rozprostřeno po území České republiky, tak daleko lepší dosah pro obyvatelstvo, protože my jsme schopný do 48 hodin to dostat k obyvatelstvům. No a v neposlední řadě to bude větší operativnost.

tyden.cz Revoluce v potravinách: stát změní způsob označování tyden.cz str. 0 Domácí - pcl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.7.2015

zpět Diabetici a maminky mají smůlu. Do budoucna totiž na kupovaných potravinách nenaleznou označení, že jsou "dia" nebo "vhodné pro děti". Ministerstvo zemědělství chce totiž tento způsob označování zakázat. Diabetici a maminky mají smůlu. Do budoucna totiž na kupovaných potravinách nenaleznou označení, že jsou "dia" nebo "vhodné pro děti". Ministerstvo zemědělství chce totiž tento způsob označování zakázat. Podle navrhované vyhlášky nebudou moci výrobci do budoucna uvádět, že je kupované jídlo vhodné pro děti. Dále mírně upravuje další užívání označené "domácí", "čerstvé", "živé", "čisté", "přírodní" nebo "pravé". "Termíny bude umožněno používat pouze, pokud budou řádně odůvodněny, popřípadě doplněny popisnou informací, která spotřebiteli vysvětlí, proč je potravina deklarována jako například vhodná pro děti, ‚domácí' nebo ‚přírodní'," konstatuje ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky. Zdrobněliny klamou zákazníky Bič chce ministerstvo použít i na zdrobněliny nebo odvozené názvy, které mohou zákazníky klamat. "Toto ustanovení reaguje na vývoj praxe označování potravin, kdy potraviny, které nesplňují požadavky, aby mohly nést název daný předpisem, jsou označeny názvem velmi podobným výrobku definovanému národním právním předpisem nebo předpisem Evropské unie," konstatuje ministerstvo. Tímto jednáním tak podle něj dochází k uvádění spotřebitele v omyl. "Příkladem mohou být například výrobky označené jako ‚Lovečák' nebo ‚Poličánek', které nesplňují podmínky pro složení výrobků ‚Lovecký salám' a ‚Poličan', které jsou stanoveny ve vyhlášce," dodává úřad. Proti návrhu překvapivě neprotestují potravináři. A to i přesto, že se to dotkne mnoha výrobců. "Je to

v pořádku, názvy typu ‚rumíček' a podobně opravdu klamou spotřebitele," říká prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. "Dia" už nehledejte Zákazu se dočká i dlouhodobě používané a populární označení "dia". Takže pokud lidé například zamíří do regálu se sladkostmi a budou hledat své oblíbené dia sušenky, už je nenaleznou. "V současné době neexistují žádné ustanovení právních předpisů, které by stanovovaly požadavky na potraviny vhodné pro diabetiky, ani neexistuje rozdělení na potraviny běžné a vhodné pro diabetiky na základě doložených odborných argumentů," uvádí ministerstvo. Z provedených výzkumů podle něj vyplývá, že neexistují žádné důvody pro vypracování zvláštních požadavků na složení potravin určených pro osoby s diabetem a že označení "dia" nebo "vhodné pro diabetiky" zcela odvádí od "obecných výživových doporučení pro osoby s diabetem". "Za matoucí je rovněž nutné považovat i spojování označení "DIA" nebo "vhodné pro diabetiky" s potravinami, u nichž došlo k náhradě cukrů zcela nebo částečně sladidly, protože takové potraviny jsou vhodné pro celou populaci," dodává úřad ve své důvodové zprávě. Označení "dia" přitom už před časem začalo mnoho výrobců opouštět. Přesto je ho možné čas od času, například u sladkostí, ještě najít. V současnosti totiž není tento doplněk u názvu přímo zakázán. "Výroba takzvaných dia výrobků je zbytečné, protože naprostá většina z nich nesplňuje to, co bychom od správné výživy čekali. Toto označení zkrátka nemá pozitivní význam," říká místopředsedkyně České diabetologické společnosti Eva Račická.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/rev...tat-zmeni-zpusob-oznacovani_350441.html

Vodní ptáci v Česku hynou, zabíjí je klobásový jed tyden.cz str. 0 Zvířata ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30.7.2015

zpět Vodní ptáci na českých řekách a rybnících v poslední době ve velkém hynou na otravu botulotoxinem, prudkým neurotoxickým jedem. Takzvaný klobásový jed produkuje bakterie Clostridium botulinum. Vodní ptáci na českých řekách a rybnících v poslední době ve velkém hynou na otravu botulotoxinem, prudkým neurotoxickým jedem. Takzvaný klobásový jed produkuje bakterie Clostridium botulinum. Kvůli suchému a horkému počasí, které provází letošní léto, se bakterie množí hlavně ve stojatých vodách a v bahně. Jed uvolňuje do vody a přes potravu se dostává do těl ptáků. Podle ochránce přírody Luboše Vaňka se otravy ptáků vyskytují na mnoha lokalitách po celém Česku. Například Záchranná stanice Pátek u Poděbrad přijala v posledních dnech až stovku ptáků, někteří ale uhynuli ještě před převozem. "Pokud je voda neprokysličovaná, stoupne nad určitou teplotu, bakterie se rozmnožuje a vylučuje jed. Botulotoxin, protože je málo vody a ptáci se dostanou k bahnu snáz, se dostane přímo do těla, kde napadá nervový systém," řekl Vaněk. Pták za několik dnů zahyne. Ochránci nejčastěji nacházejí uhynulé labutě a kachny. Bakterie se podle Vaňka vyskytuje například na Labi a dále na řekách a rybnících, kde je nižší hladina. "Pokud se ptáci dostanou do záchranné stanice, ještě když udrží hlavu, jdou zachránit docela dobře. Stačí je proplachovat čistou vodou a přidáváme jim vitaminy B," uvedl. Zhruba týdenní léčba vyjde až na 200 korun. Postiženého ptáka poznají lidé podle toho, že stáčí hlavu, pohybuje se na jednom místě a je apatický.

Při vážné otravě se nepohybuje, leží na hladině a hlavu má stočenou směrem dozadu nebo na křídle. Proto pokud lidé takové ptáky uvidí, měli by je nahlásit vlastníkovi vodní plochy, na krajskou veterinární správu či na příslušný odbor životního prostředí. Uhynulá těla zvířat mohou způsobit otravu dalších živočichů. Lidé se otravy nemusejí podle ochránců obávat. S klobásovým jedem se mohou setkat v jiných zdrojích, zejména ve špatně sterilovaných konzervách, uzeninách nebo nakládané zelenině. V potravinách se ničí delším varem.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/relax/zvir...nou-zabiji-je-klobasovy-jed_350512.html

Supermarket pro lenochy. Nákupy potravin on-line tyden.cz str. 0 Česko Pavel Hejkrlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 1.8.2015

zpět Na internetu lze objednat nejen elektroniku, ale i pivo, rohlíky či vajíčka. V Praze a dalších velkých městech nabírá obrátky miliardový byznys s rozvozem potravin až do bytu. Na internetu lze objednat nejen elektroniku, ale i pivo, rohlíky či vajíčka. V Praze a dalších velkých městech nabírá obrátky miliardový byznys s rozvozem potravin až do bytu. Nechce se vám tahat s těžkými nákupy do čtvrtého patra? Nesnášíte mačkání kolem regálů v hypermarketech a nelítostné souboje o zboží v akci? Štvou vás fronty u dvou z pokladen, když dalších šest je zavřených? Právě na vás cílí firmy zabývající se rozvozy nákupů. "Nemám auto, a tak bych musela nákupy nosit v rukou," říká Tereza Klemová z Prahy, která na internetu nakupuje pravidelně. Patří mezi zákazníky-průkopníky, jídlo si takto objednává už dva roky. "Nákup mi přivezou domů, doručí ho prakticky až na kuchyňskou linku." Většinu zboží paní Klemová objednává v pondělí. Jde hlavně o věci denní spotřeby, těžší potraviny jako brambory, se kterými se nechce nosit. Vedle toho si zvykla objednávat i žrádlo pro psa, kosmetiku či prací prášky. Jak říká, nikdy se jí nestalo, že by dodané zboží z on-line supermarketu reklamovala. Jediné, co by firmám vytkla, je kvalita pečiva. "Rohlíky a pečivo obecně nejsou úplně stoprocentně čerstvé, vyplatí se pro ně chodit spíš do pekárny," popisuje své zkušenosti. Miliardy k mání Čechů, kteří už někdy nakoupili na internetu potraviny či jiné zboží běžné spotřeby, je několik stovek tisíc. Nejvíce utrácejí za krmivo pro domácí zvířata a doplňky stravy, vyplývá ze studie výzkumné agentury GfK. Potraviny nejčastěji objednávají v pátek večer, v neděli či v pondělí. Ostatně právě Tereza Klemová je typickou zákaznicí: je žena (ty tvoří šedesát procent klientů), žije v Praze, zaměřuje se spíše na větší nákupy trvanlivějšího zboží. Za rychloobrátkové zboží na internetu utratili Češi loni podle studie GfK už zhruba 28 miliard korun. A čeká se obrovský růst, protože tržní podíl internetového prodeje na celkovém maloobchodu činí stále jen necelé jedno procento, ve vyspělých zemích přitom podíl dosahuje pěti i více procent. Boj těžkých vah o pozice Není proto divu, že na poli rozvozů nákupů začal nelítostný boj o pozice pod taktovkou těžkých vah tuzemského e-commerce byznysu. Na jedné straně je to například skupina Rockaway Jakuba Havrlanta, který má v zádech Daniela Křetínského a Patrika Tkáče a přes E-Commerce holding rozjíždí projekt Kolonial.cz. Do pozice šéfa ulovili dlouholetého ředitele Globusu Petra Vyhnálka.

* Kolik nákupů už jednotlivé firmy denně rozvážejí? * Proč se rozvozy až na výjimky týkají jen hlavního města? * Udrží se trend rozvozů zdarma i přes náročnou logistiku? * Co Češi nejčastěji na internetu nakupují? ODPOVĚDI NA TYTO I DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 3. SRPNA 2015.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...chy-nakupy-potravin-on-line_350670.html

Nebalené potraviny neumí označit skoro polovina prodejců tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.8.2015

zpět Přes 40 procent kontrolovaných prodejců potravin pochybila při označování nebalených potravin, k nimž patří nejčastěji pečivo, také masné a uzenářské výrobky, případně ovoce či zelenina. Přes 40 procent kontrolovaných prodejců potravin pochybila při označování nebalených potravin, k nimž patří nejčastěji pečivo, také masné a uzenářské výrobky, případně ovoce či zelenina. Nejčastěji se prodejci provinili, když zákazníka na štítku neinformovali o jménu výrobce a adrese sídla, uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Inspekce se bude této problematice dále věnovat, protože situace je neuspokojivá. Inspekce prověřila během speciální kontrolní akce 156 prodejen a porušení českých či evropských předpisů zjistila v 65 z nich. U každé nebalené potraviny musí být cedule či štítek, který sděluje zákazníkovi různé informace. Jméno výrobce a jeho adresu neuvedlo 56 prodejců, ve 45 prodejnách chyběly informace o alergenech. "Ve 23 případech chyběla informace o minimálním datu trvanlivosti a v 19 případech chyběl název potraviny," vyjmenoval Kopřiva. Ve 27 prodejnách nedokázal provozovatel poskytnout vůbec informace o složení potraviny nebo o množství takzvané zdůrazněné složky, což je například množství tvarohu v tvarohové buchtě. "Inspekce se všemi, kdo se provinil, zahájí správní řízení o uložení pokuty. A upozorňujeme spotřebitele, že i u nebalených potravin mají nárok na informace, které jsou běžné i u balených potravin," doplnil Kopřiva.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...cit-skoro-polovina-prodejcu_350888.html

Týdeník Krnovské noviny Střed města Bruntálu žije poklidným životem 4.8.2015

Týdeník Krnovské noviny str. 8 Život ve městěch (ot) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Bruntál – O velký odliv lidí ze středu Bruntálu se před lety postaralo přestěhování městského úřadu z radnice na náměstí Míru do jiné budovy, která je mimo centrum. Dřív se lidé při vyřizování na úřadu zastavili i v nějakém obchodě na náměstí, teď už to nemají při cestě a tak si nákupy obstarají jinde. Další ranou pro obchodníky v centru bylo zavedení placeného parkování. Podnikatelé si stěžovali na pokles tržeb a úbytek zákazníků, skončila třeba prodejna sportovních a módních potřeb na náměstí Míru či prodejna elektra a osvětlení hned v přilehlé ulici. Nahradili je ale jiní prodejci, všechny obchody a podniky v centru jsou v provozu, volné prostory k pronájmu jsou jen poblíž v zámecké pasáži na Palackého náměstí. Pokud se v centru Bruntálu konají zajímavé akce, je tu živo a hlava na hlavě, v červnu se tady konají třídenní městské oslavy, začátkem července dvoudenní Dny pohody a jednodenní Jazzový festival. Jednou za čtrnáct dní se zde konají farmářské trhy. Ale jinak je centrum poklidné. Teď v létě jsou před bary a kavárnami posezení a zahrádky, pod balkonem bývalé radnice je piano a kdokoliv si může zahrát. Na náměstí se mohou lidé posadit na lavičky, je zde prodejna potravin, textilu, elektra, masna a uzeniny, kavárny, cukrárna, restaurace i další obchody. V budově bývalé radnice je zřízena městská expozice, připomínající historii Bruntálu. Střed města je nejklidnější v sobotu odpoledne a v neděli, kdy tu moc lidí nepotkáte. Foto popis|

Týdeník Opavský a Hlučínský Region Jaký je život v centrech okresních měst 4.8.2015

Týdeník Opavský a Hlučínský Region str. 12 Život ve městech Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Snad každé město má své centrum. Myšleno nikoli obchodní, nýbrž historicky dané. Místo, které je přirozenou křižovatkou cest místních i přespolních. Lokalitu, kde se lidé scházejí při výjimečných událostech. Obvykle náměstí, kde byl po staletí středobod života obyvatel města. V posledních dekádách ale leckde historická centra skomírají, třebaže vypadají k světu. Chybí jim to nejdůležitější – lidé. Jak vypadá situace v okresních městech Moravskoslezského kraje? Můžou se lidé zabavit v historických centrech aspoň v letních měsících, které vybízejí k pořádání nejrůznějších kulturních a společenských akcí? Vydejte se na procházku do míst, která by podle představ vedení měst měla neustále žít, v některých případech je ale opak pravda. (lmo) Na místeckém náměstí je veselo hlavně v létě Frýdek-Místek – Frýdek a Místek kdysi byla dvě samostatná města. Dodnes si obě části zčásti žijí vlastním životem. Zatímco Zámecké náměstí ve Frýdku slouží spíše jako parkoviště, aby to lidé měli co nejblíže k tamním obchodům a restauracím, náměstí Svobody v Místku pravidelně ožívá nejrůznějšími akcemi. Každých čtrnáct dní hostí oblíbené farmářské trhy, v letních měsících se zde odehrává pestrý zábavný a kulturní program. Příležitostně nechybí ani streetball nebo letní kino. Hlavně o víkendech, kdy se na náměstí nekoná žádná událost, však lokalita připomíná spíše zónu bez života než pulzující centrum města. Část lidí raději míří do nového obchodního centra, které vyrostlo na místě bývalé víceúčelové sportovní haly vedle řeky Ostravice. V centru Místku lze natrefi t na prázdné výlohy, v poslední době navíc ohlásilo konec známé knihkupectví a drogerie. Do ulic poblíž místeckého náměstí se však v poslední době přesunulo centrum noční zábavy, což nelibě nesou obyvatelé okolních domů. Vedení města se proto u barů a diskoték rozhodlo razantně přitvrdit. Přispět k oživení obou historických center města naopak mohou výhodnější podmínky pro provozování restauračních předzahrádek. Pokud jsou vkusné, s odpovídajícím venkovním nábytkem, magistrát sníží provozovatelům částku za jejich pronájem. (lm) Karvinské hudební léto, festival menšin a závody Karviná – Karvinské hudební léto, akce pro děti nebo také část Dnů města Karviné. Takto vypadá

letní kulturní život v centru Karviné, tedy na náměstí T. G. Masaryka, kam radnice každým rokem umísťuje na několik letních týdnů stálé pódium. Karvinské hudební léto například trvá celé prázdniny a jde o sérii nedělních odpoledních koncertů, kde se během prázdninových nedělí vystřídají takřka všechny hudební směry. Namátkou – letos už například hrála rocková kapela Hec, v příštích týdnech se návštěvníci centra mohou těšit například na dechovku, folk i dixieland. Výjimkou pak bude čtvrteční koncert německého dechového souboru Kreisjugendmusikkapelle Biberach 6. srpna. Mezi další pravidelné letní akce karvinského náměstí patří třeba také festival národnostních menšin Prolínání kultur nebo běžecké závody Městský běh Karvinou. (rich) Střed města Bruntálu žije poklidným životem Bruntál – O velký odliv lidí ze středu Bruntálu se před lety postaralo přestěhování městského úřadu z radnice na náměstí Míru do jiné budovy, která je mimo centrum. Dřív se lidé při vyřizování na úřadu zastavili i v nějakém obchodě na náměstí, teď už to nemají při cestě a tak si nákupy obstarají jinde. Další ranou pro obchodníky v centru bylo zavedení placeného parkování. Podnikatelé si stěžovali na pokles tržeb a úbytek zákazníků, skončila třeba prodejna sportovních a módních potřeb na náměstí Míru či prodejna elektra a osvětlení hned v přilehlé ulici. Nahradili je ale jiní prodejci, všechny obchody a podniky v centru jsou v provozu, volné prostory k pronájmu jsou jen poblíž v zámecké pasáži na Palackého náměstí. Pokud se v centru Bruntálu konají zajímavé akce, je tu živo a hlava na hlavě, v červnu se tady konají třídenní městské oslavy, začátkem července dvoudenní Dny pohody a jednodenní Jazzový festival. Jednou za čtrnáct dní se zde konají farmářské trhy. Ale jinak je centrum poklidné. Teď v létě jsou před bary a kavárnami posezení a zahrádky, pod balkonem bývalé radnice je piano a kdokoliv si může zahrát. Na náměstí se mohou lidé posadit na lavičky, je zde prodejna potravin, textilu, elektra, masna a uzeniny, kavárny, cukrárna, restaurace i další obchody. V budově bývalé radnice je zřízena městská expozice, připomínající historii Bruntálu. Střed města je nejklidnější v sobotu odpoledne a v neděli, kdy tu moc lidí nepotkáte. (ot) Novému Jičínu přinesly oživení jarmarky Nový Jičín – Novojičínské Masarykovo náměstí se neřadí mezi ta, která opouštějí obchodníci ve velkém, a prázdné výlohy převládají nad těmi zaplněnými. Podnikatelé jsou jednomu z nejkrásnějších náměstí v zemi věrní, i když konkurence v podobě nových obchodních center je velká. Centrum se snaží radnice také oživit konáním trhů. Těch je během celého roku několik a vždy mají tematické zaměření. Jednou tak stánky na náměstí obsadí květináři, jindy zase farmáři, cukráři, knihkupci, nebo třeba ezoterici. Mezi tradiční akce patří vánoční jarmark, který probíhá na náměstí po celý adventní čas a mezi místními patří mezi nejoblíbenější. Hloučky lidí v tuto dobu u stánků se svařeným vínem v rukou mnohdy postávají až do nočních hodin. Ovšem ani letní měsíce nejsou na nejrůznější akce v historickém jádru chudé. Městské kulturní středisko již řadu let pořádá kulturní pásmo pod názvem Novojičínské léto, jehož hlavní osu tvoří řada koncertů a vyvrcholením je městská slavnost o první zářijovém víkendu. Velice populární se stalo také Pivobraní, které letos zavítalo do centra potřetí. (edm) Kultura v centru Opavy Opava – V opavském centru se život koncentruje především na Horním a Dolním náměstí. Na horním se každoročně konají například vánoční a velikonoční trhy. Dolní náměstí se každou středu, pátek a sobotu stává dějištěm trhů farmářských. Letitou tradici má i akce Opavské kulturní léto. Dolní náměstí hostí především koncerty místních i celorepublikově uznávaných kapel a interpretů. Například kapelu Wohnout si sem před nedávnem přišly poslechnout stovky lidí. V srpnu se mohou těšit na vystoupení Michala Hrůzy s kapelou. Součástí festivalu je také letní kino. Promítají se novější filmy i retro snímky typu Nejistá sezóna či Rozmarné léto. Navzdory štědrému programu se však centrum v posledních letech vylidňuje. Lidé stále více času tráví například v obchodním centru Breda&Weinstein, které se otevřelo během roku 2012. Podle studie Veroniky Kozlové centrum negativně ovlivnilo opavskou maloobchodní síť, na fenomén prázdných výloh poukazuje také začínající architekt Michal Poláš. Další obchodní centrum by v

budoucnu mohlo sousedit přímo s Horním náměstím. Smlouvy na pozemek za nevyužitým obchodním komplexem Slezanka s městem podepsala developerská společnost Crestyl. V budoucnu tak lidé možná budou trávit čas v obchodech komplexu Central Opava. (hal) Foto popis| NÁMĚSTÍ SVOBODY v Místku každoročně hostí také mezinárodní folklorní festival. Foto autor| Foto: Region/Lukáš Morys Foto popis| PESTROBAREVNÝ festival Prolínání kultur je jednou z pravidelných letních aktivit na karvinském náměstí. Foto autor| Foto: Region/Michaela Zormanová Foto popis| CENTRUM BRUNTÁLU tvoří náměstí Míru a přilehlé okolí. Náměstí v létě nabízí posezení, lidé si pro potěšení mohou zahrát i na piano. Foto autor| Foto: Region/Dalibor Otáhal Foto popis| PIVOBRANÍ si lidé v Novém Jičíně oblíbili. Foto autor| Foto: Region/Simona Mikšová Foto popis| KAŽDOU středu, pátek a sobotu na Dolním náměstí v Opavě probíhají farmářské trhy. Foto autor| Foto: Deník/Petr Dušek

vitalia.cz Zdeněk Pohlreich: Chováme se jak ožralí milionáři 4.8.2015 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákaz kouření v restauracích mu nevadí, zato vnucování kohoutkové vody, značení všemožných diet a alergenů i kontroly bez účinných sankcí ho vytáčejí. Co říká Zdeněk Pohlreich na vměšování státu do podnikání v gastronomii a Babišovu EET? Některá opatření mají pomoci provozovatelům restaurací, jiné zákazníkům, ideálně oběma. Nakolik se to daří? Co je buzerace a co užitečné? Kde je hranice, co by měl stát nechat „trhu“ a do čeho by měl zasahovat? „Pohádka o všemocné ruce trhu už je dávno pryč,“ tvrdí Zdeněk Pohlreich. „My tady s kapitalismem vůbec neumíme zacházet, všichni smí všechno,“ říká s tím, že zítra se oblékne do zeleného a půjde přešívat obočí. Nemyslí to vážně, ale štve ho, že gastronomii může dělat „každý vůl“. Stejně tak mu vadí mnohá nařízení. O vás je například známo, že souhlasíte se zákazem kouření v restauracích, na rozdíl od mnohých vašich kolegů. Nepřipadá vám to jako „omezení svobody podnikání“, jak to někdo vidí? Myslím, že se svobodou podnikání to nemá vůbec nic společného. My si tady v Čechách svobodu představujeme, jako že si můžeme dělat, co nás napadne. Kouření škodí zdraví a tohle nařízení je pět, sedm let opožděné. Jsou mi k smíchu výroky politiků typu: „Chceme kouřit, chceme mít svobodu zničit si zdraví.“ Kouření je zlozvyk a já jsem šťastný, že se kouřit nebude. Jsem přesvědčený o tom, že lidem, kteří se v tomhle angažovali, nešlo o nějakou hospodu na vesnici, ale o svůj mediální prostor. Celé věci to vůbec neprospělo. Podobné nařízení nevadí, pokud platí pro všechny stejně. Nikoho nenapadne si zapálit v bance, na poště, no tak se nebude kouřit v restauracích. Profil českého hosta restaurací se navíc mění. Lidi dneska žijí úplně jinak než před patnácti lety. Pupkatý pantáta, který vypije deset piv a vykouří u toho krabičku cigaret, to je dinosaurus. To je „boj státu s kouřením“, co „boj s alkoholem“? S tímto odůvodněním ministerstvo zdravotnictví prosazuje uzákonit pravidlo, že podnik musí mít v nabídce aspoň jeden nealkoholický nápoj levnější než nejlevnější alkohol. Co si myslíte o tomhle návrhu?

K tématu: Nejlevnější nealko může být voda. K čemu ale zákon? Tohle je naprosto směšná věc, to se takhle nedá řešit. Je to úplně zbytečné. Lidi nejsou blbí, nejsou to ovce, vědí, co si chtějí dát, když přijdou do restaurace. Já nevím, máme tady v Čechách problém s alkoholismem, ha, ha? Lékaři říkají, že velký, hlavně u mladých lidí… Více: Porazili jsme Evropu. Naše děti pijí nejvíc Samozřejmě, Nešpor bude mít tyhle problémy asi vždycky. Myslím, že je to o ničem, lidi, když budou chtít, tak alkohol prostě budou pít. A jestli bude v nabídce taková nebo maková voda, od toho ministerstvo není, do toho by neměli zasahovat. Myslím, že si to vyřešíme úplně snadno my, podnikatelé, s našimi hosty. V tomhle nás nikdo řídit nemusí. Hlavně ale lidi, kteří mají s chlastem problém, ten alkohol většinou nekonzumují v restauracích. Nakoupí si ho co nejlevněji ve večerce, na tržnici, „přímo ze sudu“, a konzumují ho doma nebo venku. V tomhle je ten problém podle mě daleko větší. A tohle nehlídá vůbec nikdo… Podle záměru by tím levnějším nápojem mohla být třeba kohoutková voda… To je nesmyslná masáž, všichni pijeme kohoutkovou vodu – a nikdo neví, co v tom je. Po aféře v Dejvicích… …a v Trnové to kulhá na obě nohy. Pokud se pitné vody týče, mám pocit, aspoň v Praze, že tu tiká časovaná puma. Rozvody jsou staré miliardu let a nikdo vám není schopen říct, jestli to má nebo nemá nějaké výhody. K tématu: Průšvih s kontaminovanou vodou se může kdykoli opakovat Celý fór je v tom, že lidi nechtějí utratit peníze. Historicky to pochází z anglosaských zemí, kde tzv. vodní číšník je první pozice v hierarchii, celý den tam chodí a dolévá lidem vodu. Která mimochodem – jak ví, kdo byl někdy v Americe – se nedá pít, minimálně ve větších městech. Lijí tam do lidí vodu, protože je to prostě zvykem. Ale když už se řekne „a“, řekněme i „bé“. Platí tam úplně jiné daňové zákony, peníze se vydělávají úplně jiným způsobem. Restaurace tam pracují s jinou přidanou hodnotou. Tady jako by byli všichni rádi, že se konečně někdo dostane hospodským na kobylku a že budou muset něco rozdávat. Hospoda není o tom, co rozdáte, ale co vyděláte, je to podnikání jako každé jiné. Vadí vám spíš, že je nejistá kvalita kohoutkové vody, nebo že by byla úplně zadarmo? Někde ji prodávají třeba za deset patnáct korun. Více: Test: Kohoutková voda v restauraci přijde i na šedesát korun To mi přijde to nejblbější. My jsme restauratéři, máme prodávat zpracované potraviny. To je princip našeho podnikání. A voda není potravina, to je služba, kterou kvalitativně neovlivníte… Rozdíl mezi balenou a kohoutkovou vodou je, že například Matonni je potravina, která je kontrolovaná daleko přísněji. A mně je blbé účtovat lidem peníze za něco, co jim teče z vodovodu, vlastně samo sebou. My se můžeme rozhodnout, jaká ta voda bude. Můžeme koupit kvalitnější, méně kvalitní, dražší, levnější, nejlepší vodu na světě. Přijde mi absurdní chodit tu se džbánem vody z kohoutku a prodávat ji. Je tu hromada lidí, kteří se zaštiťují péčí o planetu, chtějí se chovat ekologicky, a já mám podezření, že drtivá většina těch lidí prostě nechce utratit peníze. Tyhle věci se vždycky maskují velkými myšlenkami. Producenti vody se pustili do obrovské kampaně, ale oni přeci vydělávají peníze na úplně jiné vodě. To, co vypijeme, oni na svých počítadlech ani nepoznají. Na jednom vašem

vysprchování mají určitě víc peněz, než když si tady nalijete skleničku vody. Ale cpou se do cizích věcí, do kterých jim nic není. Oni mají dodávat lidem kvalitní pitnou vodu, to ano, ale že by ji měli cpát na stoly restaurací v designových setech, přiblblých… to ať se na mě nikdo nezlobí, já si myslím, že takhle to nemá být. Jsou to mimikry… jako že my pro vás něco děláme, a vy se za to nebudete starat, co děláme jinde. Ne, podle mne do restaurace patří kvalitní minerálka. To jsou zatím návrhy, co nařízení již „uvedená do života“? Od letoška platí povinnost uvádět alergeny v jídle. Nicméně nedávno si ministerstvo zdravotnictví nechalo udělat průzkum, a ukázalo se, že to nikoho nezajímá. Přesně tak, je to totální zhovadilost. Chápu, že někdo má zdravotní problémy, a drží proto dietu, má zdravotní omezení, to je bez debaty a plně to respektuju. Udělám maximum pro to, abych těmto hostům vyhověl… Pokud je to podloženo zdravotními důvody, rozumím tomu. Nicméně mám pocit, že daleko větší díl publika, který vyžaduje nějaké dietní úpravy, to dělá kvůli tomu, že je to in a trendy; kvůli tomu, že lidé jedí „bezlepek“, že i Julia Roberts říkala, že jí bezlepkově a tím pádem vypadá nádherně, a Djoković díky tomu vyhraje Wimbledon. Tak všichni bác, jedeme bez lepku, je to úplná hysterie. Samozřejmě chápu, že lepek může škodit, ale jsem přesvědčený, že drtivá většina lidí, kteří drží nějakou dietu, ji drží z jiných, než čistě medicínských důvodů. A že se kvůli označování utratila hromada milionů, obávám se, bezvýsledně. Samozřejmě se to představilo tradičním způsobem, že to přišlo z Bruselu, tak co s tím uděláme, bum, ať se o to postarají hospodští. Myslíte, že dneska někdo ví, co je to pětka, šestka, nebo jak se to značí? Jak jste se s tou povinností vypořádali vy? Nechci říct, že nás to nějak zatížilo. Samozřejmě museli jsme zaplatit člověka, který to vytvořil, museli jsme zaplatit lidi, kteří ověřili informace… Podle mě si na to za pár měsíců nikdo ani nevzpomene, pokud to tak není už dneska; je to jako s hračkami, které děti za pár dní omrzí, přestože to vypadalo, že když tu hračku nedostanou, přijde okamžitý konec světa. Ptají se hosté na alergeny? Nejčastější je ten lepek. Pak je tu skupina lidí, která by tuhle planetu ráda předělala na bezmasou, bezlepkovou, bezmléčnou, bezcukrovou, bezmoukovou… Umí dobře křičet, umí to dobře prodat. Já si myslím, že zdravé jídlo je trochu mýtus, ve smyslu „co je a není zdravé“. Tady vedle je veganská jídelna, stojí tam u van plných smažených věcí… Je to snaha o přesun poptávky někam jinam, vždycky se za tím najde někdo, komu to vyhovuje, kdo z toho má profit. Já respektuju, že člověk má nějaké stravovací návyky nebo představy, ano, já je mám taky, ale že bychom kvůli tomu museli mít menu popsané čísly? Ten způsob, kterým se to řešilo, je tedy dost k ničemu? Chtěl bych reálně vidět, jak to funguje v praxi. Jsou to výkyvy a trendy, a hodně mediální masáž. Když jsem byl před deseti lety v Marriottu, udělali celofiremní politiku, že se musí nabízet čtyři diety: málo karbohydrátů, málo soli, vegetariánská a jedna byla tzv. Atkinsova dieta. O které se posléze zjistilo, že je to jednak téměř životu nebezpečné, a za druhé, že je to celé podvod. Tak si říkám, jak to bude dál, o kterých věcech se to člověk nakonec dozví. Udělat to tímto způsobem je na nic, nemá to žádný právní rámec, žádné postihy, když to bude uvedeno nesprávně a podobně. Nařízení, které nemá sankce, je bezvýsledné. Další novinkou letošního roku je rozšíření kontrol stravovacích zařízení. Kromě hygieny je provádí ještě potravinářská inspekce a veterinární správa. Vy jste byl k rozšíření kontrol předem spíš skeptický. Změnilo se něco na vašem názoru? Jen SZPI uzavřela za půl roku více než 1100 provozoven pro porušení hygienických předpisů… Na jak dlouho? Dočasně, na pár dnů. Většinou se uklidí a otevře znovu.

Mně připadá, že se tady chováme jak ožralí milionáři. Udělá se aparát lidí, kteří něco pořád kontrolují… Pro celý obor gastronomie, která zaměstnává dvě stě padesát tisíc lidí, což je tuším kolem osmi procent aktivně činných pracujících, nikdy nikdo nehnul prstem. Nikdo neřekl, uděláme školu, tréninkový program, snížíme daně nebo cokoli jiného, nikdy… Výsledek je rostoucí byrokracie, kdy konzument je až na posledním místě. Co znamená veterinární kontrola? To znamená, abyste nekoupil načerno trefeného divočáka, nebo co? Tady se vyráběly vlaky pančovaného alkoholu, a asi se nejspíš ještě vyrábějí, a to nikomu nevadí, možná že jo, nechci nikomu sahat do svědomí…. Co to je za postih, když vám to někdo na dva dny zavře a znovu otevře? To je postih? To je k smíchu, ne? Uděláte sanitární den, znovu otevřete a budete se na všechny usmívat? Pokud postihy budou v takovémhle rozsahu, nebudou dané tabulkově, ale na benevolenci kontrolorů, který jednomu dá pokutu tisíc a druhému patnáct tisíc, tak je to celé neúčinné. Můj soused, který má řeznický krám, má pocit, že nás chtějí zničit. Má tři kontroly do týdne, věčně ho někdo péruje, za úplné nesmysly. Jen si vzpomeňte, jaký byl bugr kolem bezdotykových baterií. Dneska po tom neštěkne ani pes. Utratila se za to hromada milionů, a je to někomu k něčemu? Jsou tady hospody, kde se vaří jídlo, které je zoufalé, ale myjí si u toho ruce bezdotykově. Nebo máme místa pro roztloukání vajec… tady jsou předpisy, o kterých se nikomu ve zbytku Evropy ani nezdá. V destinacích, které všichni tak milujeme, ať už je to Itálie, Španělsko, je hospoda pro sto lidí, je tam jeden záchod, chlapi holky pohromadě… Tady mají lidi pocit, že to všechno nic nestojí, ale to přece musí někdo zaplatit, vybudovat. Čím by tedy stát mohl úrovni restaurací v ČR pomoci? Mluvil jste o regulaci trhu… Více v rozhovoru: Zdeněk Pohlreich: Co by pomohlo? Kdyby půlka hospod zkrachovala Budu o tom mluvit donekonečna, přestože si lidi myslí, že se bojím konkurence. České gastronomii úplně ze všeho nejvíc chybí smysluplná regulace, řád, pravidla. Jdete po Praze a každá druhá díra do baráku je hospoda. Je to normální, že v téhle malé ulici jsou čtyři restaurace, dvě večerky a za rohem další? Všichni jakoby podnikají a perou se o stále se zmenšující žvanec. Lidi nejsou ochotní utratit víc, a tak se logicky dělají všelijaká kouzla, aby přišli… Tím se dál ředí konkurence. Jak to funguje v zahraničí? V Americe a řadě dalších civilizovaných zemí máte licenci na prodej alkoholu. Vydané je určité množství, podle toho, kolik v aglomeraci žije lidí. My máme restauraci Divinis na Starém Městě, před ní vysedávají v parčíku večer študáci, mladí lidé, ožralí kořalkou, kterou si nakoupí v nějakém pochybném obchodě, který má otevřeno do jedenácti a vlastně úspěšně supluje restauraci, o které už byla řeč v otázce na boj s alkoholismem. Jim asi nikdo prodej „kohoutkový“ nenařizuje… Copak tohle je dobrá veřejná politika? V tom je nebezpečí alkoholismu, to nevytrhne kohoutková voda, ale omezení dostupnosti. A když slyším argument, že se to přesune na černý trh? Tak je asi třeba ho potírat, ne? Odpověď není, že nakopu do prdele všechny, ale smysluplná regulace, řízení. Pohádka o všemocné ruce trhu už je dávno pryč. To s sebou nese spoustu negativních důsledků pro celý obor. Může to dělat každý vůl. Představte si, že já se zítra oblíknu do zeleného, a protože mám rád třeba plastickou chirurgii, půjdu někomu šít nové obočí? Ale plastický chirurg, když si bude chtít otevřít hospodu, zítra si za korunu založí s.r.o. a pozítří může mít otevřeno. To je absurdní. V jídle jde přece o zdraví. Jídlo se dneska prodává všude, v zahrádkářství, v krámech s nábytkem, bůh ví kde. Je to horší než za těch komárů, tehdy aspoň bylo regulované, kdo smí a nesmí vařit, prodávat jídlo. V Plzni se teď otrávilo sto lidí z jídla, a co, na dva dny jim to zavřou? Ti lidi mají být „out of business“, bezpodmínečně, nebo minimálně na nějakou dobu… My tady s kapitalismem vůbec neumíme zacházet, všichni smí všechno. A když se řekne: regulovat, tak je oheň na střeše. Ale nějaká pravidla to mít musí. Nejnovější návrh, který by se dotkl i podnikání v gastronomii, je EET (elektronická evidence tržeb, tzv. online pokladny). Bude to pro restauratéry plus, nebo komplikace? Technicky tam problém neexistuje. Jestli to bude zatěžovat podnikatele finančně? Nevím, jaké jsou odhadované náklady, deset tisíc? Pokud podnikatele rozhází deset tisíc, asi v byznysu nemá co

pohledávat, abychom si to řekli na rovinu. Co mně vadí, je za prvé to, že gastronomie a hotelnictví je v roli pokusného králíka, tím, že se to tu zavádí jako první do provozu. Je to urážka a do jisté míry vůči oboru diskriminační. Jsme podnikatelé jako každý jiný, ať třeba prodává ponožky. Takže pro všechny stejně, bez výjimky, naráz. Snesu rozptyl na rozjezd, půl roku, čert to vem. Slyšel jsem argumenty, že někdo je mimo dosah sítě. Tihle lidi, když potřebují poslat esemesku, tak ji pošlou, to vám garantuju. Ono to má mít i offline režim… Takže technický problém v tom nevidím. Ale je třeba říct, že se mluví o snížení DPH na patnáct procent, což považuju za vrcholně nespravedlivé. Nevím, proč by třeba knížky měly mít deset procent DPH, dokonce léky to tak mají, jsou nepochopitelně téhle sazbě. A taky je třeba říct, což souvisí s tím alkoholem, že ta sleva na dani nemá být na všechno, co v restauraci prodáváte, ale jenom na potraviny a nealkoholické nápoje. Pokud budu mít bar a osmdesát procent mé tržby je z prodeje alkoholu a dvacet je nealko, tak dostanu slevu jen na těch dvacet procent. To přece není patnáct procent z tržby! Dobře, spolknu, že chlast je zdaněný víc, ale myslím, že v tom zbytku by mělo být deset procent, maximálně. Je to i proto, že je to oblast podnikání, která je nejnáročnější na lidskou činnost, možná daleko intenzivnější než výroba pilulek. Když už se na restaurační byznys zřítily tři špatné zprávy: nebude se smět kouřit, seberou se hrací automaty, na kterých tu žila polovička putyk, a teď se udělá elektronická kontrola tržeb? Tak asi by to chtělo do toho hořkého kafe hodit nějaké sladidlo, ne? Já požaduju deset procent na potraviny. Bude systém EET k něčemu dobrý? Kontrolních mechanismů je relativně dost, je otázka, jak jsou využívány. Nečinnost ve stávajících oblastech se nahrazuje tím, že se dělají nová nařízení. Pořád se vymýšlejí nové a nové věci, místo toho, aby se někdo zabýval tím, co existuje a pokoušel se to vylepšit. My bychom všichni chtěli čistý trh, bez pochybných restaurací, ale jestli tohle bude nařízení, které bude účinné? Umíte si představit, že v tržnici budete kontrolovat EET? Na stáncích, prodejnách… Neumím si to reálně představit. Bude to funkční? Bylo by fajn, kdyby to tak bylo. Bylo by to skvělé. Ale mám obavu, že to skončí jako s těmi bezdotykovými bateriemi. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/zdenek-pohlreich-chovame-se-jak-ozrali-milionari/

Zdraví Horko a zima 31.7.2015 Zdraví str. 50 Výživa Anežka Kollmannová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ve sklenicích, plechovkách i sáčcích ZPŮSOBŮ, JAK UCHOVAT POTRAVINY CO NEJDÉLE POŽIVATELNÉ, A HLAVNĚ CHUTNÉ, EXISTUJE CELÁ ŘADA -SOUHRNNĚ JIM ŘÍKÁME KONZERVOVÁNÍ. Police ve spížích nebo sklepích, prohýbající se pod tíhou plných sklenic a plechovek, bývaly dříve zcela běžným jevem. Ve většině rodin se v létě vytvářely zásoby na zimu, ať už z vlastních zdrojů nebo z toho, co se za pár korun dalo koupit na trhu, ale toho zase nebylo tolik. Výjimkou nebyla ani výroba vlastních masových konzerv - zejména tam, kde si vykrmili pašíka. Ale proč jsme se, po jistém útlumu, k nakládání, zavařování, zmrazování, sušení a dalším způsobům uchovávání potravin vrátili, když se dnes dá všechno koupit a je to bez práce? Možná proto, že už to není nutnost, ale spíše zábava. A možná také proto, že kupované produkty jsou poněkud unifikované, chutnají plus minus stejně, kdežto u těch doma vyrobených platí, že co rodina, to jiný recept a jiná chuť. DŮLEŽITÉ JSOU TEPLOTA A ČAS

Mezi nejstarší způsoby uchovávání potravin, které lidé vymysleli, patří sušení, uzení, nakládání do soli nebo také do medu. K nejoblíbenějším a nejpoužívanějším se ale už více než 200 let řadí sterilizace, jejíž postup v roce 1795 vynalezl francouzský kuchař a cukrář Nicollas Apert. Jedná se o konzervování zeleniny, ovoce, ale i masa a dalších produktů při vysoké teplotě. Výši teploty a dobu, po kterou budeme sterilizovat, musíme zvolit podle druhu potravin tak, abychom nezničili vitaminy, ale usmrtili mikroorganismy, kvůli nimž by podlehly zkáze - tyto údaje jsou dnes už uváděny u každého receptu. Většina ovoce obsahuje dostatečné množství organických kyselin, takže ho lze spolehlivě konzervovat při nižších teplotách, naopak zelenina potřebuje teploty vyšší. V ČEM ZAVAŘOVAT? Způsobů zavařování se za uplynulé roky vyvinulo hned několik, vedle klasiky, jakou je zavařovací hrnec, v němž jsou sklenice nebo konzervy ponořeny ve vodě či postavené na roštu a sterilované párou, lze využít i plynovou nebo elektrickou troubu. Zavařování v pračce, které bylo jakousi českou specialitou, se už nejspíš neprovozuje, protože v těch automatických by to šlo těžko. Pračku ale nahradila mikrovlnná trouba. Dalším poměrně často používaným způsobem je zavařování tzv. mimo obal. Při této obrácené sterilaci suroviny - převážně ovoce nebo měkkou zeleninu s ingrediencemi zahřejeme k bodu varu, chvíli je povaříme a horké nalijeme do nahřátých sklenic. Uzavřeme víčky a ihned je obrátíme dnem vzhůru. Můžete vyzkoušet: Ostrá cuketová hořčice Ingredience: 2 kg cuket, 100 ml octa, 250 ml oleje, 130 g pískového cukru, 80 g soli, 2 až 3 feferonky, 1 palička česneku, 2 lžičky pepře, 200 ml plnotučné hořčice Oloupané a jadérek zbavené cukety nakrájíme, přidáme ostatní přísady a podusíme doměkka. Rozmixujeme, naplníme do malých skleniček a sterilujeme při teplotě 80 stupňů Celsia 20 minut. Hodí se například ke steakům. NEJEN TEPLO KONZERVUJE Domácnosti, kde nemají ledničku s mrazákem, nebo dokonce samostatný mrazák, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Zmrazování potravin je bezpečný a de facto pohodlný způsob uchovávání potravin po delší dobu - zhruba od tří do dvanácti měsíců. Je však třeba mít na paměti, že zmrazením sice zabráníme růstu mikroorganismů a zpomalíme proces fermentace, který je příčinou kažení potravin, ale většina mikroorganismů zůstane naživu. Proto je důležité při zmrazování i rozmrazování dodržovat určitá pravidla. CO NA MRAZÁK NEPATŘÍ Rozhodně by se neměly mrazit žádné potraviny, které obsahují vajíčka, tedy majonézy, omáčky nebo pomazánky. Na mrazák nepatří uvařené brambory, konzervovaná masa či čerstvá rajčata a pochopitelně ani řada druhů ovoce, například citrusy, banány a další. Mrazit by se neměly ani sýry, a už vůbec ne ty měkké nebo zrající. CO NA MRAZÁK PATŘÍ Až na výjimky můžeme zmrazovat takřka všechno: zeleninu, ovoce, maso, ryby, pečivo, ale pochopitelně jen kvalitní suroviny, nahnilá zelenina nebo ovoce nepatří ani do mrazáku, ani na talíř. Vždy je lepší dávat do vzduchotěsných sáčků nebo krabiček menší porce, rychleji se zmrazí a také rozmrazí -rychlost je u obou procesů důležitá. I když ve chvíli, kdy sáčky či krabičky vkládáte do mrazáku, máte pocit, že si budete pamatovat, co se ve kterém obalu skrývá a kdy jste to dali zmrazit, není tomu tak. Proto vše označte nejen datem, ale i druhem potraviny, což oceníte, až si budete chtít k obědu dát kus masa a nerozmrazíte si místo něj třeba jahody. JAK DLOUHO VYDRŽÍ I když zmrazování patří ke zdravotně bezpečnému způsobu konzervace, neměli bychom potraviny v mrazáku nechávat donekonečna. Například hovězí a drůbeží maso v něm vydrží skoro rok stejně

jako celý pstruh. Ale tučnější losos, stejně jako tučné maso, bychom měli zpracovat co nejdříve, nejdéle do půl roku. Ryby rozmrazujte jedině v ledničce! Pokud spěcháte na rozmrazení masa, můžete využít mikrovlnnou troubu. Potraviny už jednou rozmrazené nikdy znovu nezmrazujte. JEDNODUCHÉ, ALE ÚČINNÉ Takové je konzervování solí. Nejčastěji si tímto způsobem připravujeme zeleninu. K nejznámějším patří česneková pasta, která vznikne smícháním prolisovaného česneku se solí a tukem. V uzavřených skleničkách vydrží dlouho. I SUCHÉ JSOU DOBRÉ Houby nejen nakládané, ale především sušené jsou v našich končinách klasika. Ale stejně dobré je sušené ovoce a bylinky. Sušené maso u nás zdaleka není tak populární, jestli vůbec, jako maso uzené. Kdo má udírnu, jistě tento způsob konzervace využije. V poslední době se opět vrací fermentace, tedy úprava kvašením, což je zdravé, ale ne dlouhodobé uchovávání potravin. Můžete vyzkoušet: Bylinková sůl Nadrobno nasekanou nať celeru, petržele, pažitky nebo cibule - záleží na chuti a fantazii kuchaře smícháme s větším množstvím soli (na kilogram natí použijeme čtvrt kilogramu soli). Necháme krátce odstát a pak napěchujeme do skleniček, povrch ještě posypeme trochou soli a uzavřeme. *** Do zavařenin je lepší přidávat cukr rozpuštěný ve vodě a několik minut povařený. Pokud tímto zchladlým nálevem osladíte obsah sklenic, nebudou marmelády plesnivět. CO SI PAMATOVAT Čistota je při zavařování, ale i u dalších způsobů konzervování, jedním z nejdůležitějších kritérií! Sklenice, víčka i gumičky pořádně umyjeme včetně úplně nových, poškozené vyřadíme. Pokud sklenice plníme horkým obsahem, postavíme je na teplou podložku, například utěrku, aby nepraskly. Po naplnění všemi ingrediencemi a před zavíčkováním otřeme okraje sklenic a ty pak vyskládáme na rošt zavařovacího hrnce. Pro sterilaci v páře nalijeme vodu jen pod sklenice, při zavařování ve vodě je zalijeme do čtvrtiny až poloviny. Důležité je, aby teplota vody na počátku vaření byla stejná jako teplota obsahu sklenic. Po uplynutí doby potřebné ke sterilaci sklenice ihned vyjmeme, vyskládáme na podložku a necháme vychladnout. Pak je obrátíme dnem vzhůru, abychom zjistili, zda víčka těsní. Sklenice opatříme štítkem s názvem, a hlavně datem výroby. K jakémukoliv způsobu konzervování používáme čerstvé a kvalitní suroviny. Ovoce, zeleninu a houby před zavařováním očistěte, omyjte a nechte okapat. A nikdy nezavařujte maso s cibulí OE ta v něm ihned kvasí. Když zeleninu nebo ovoce před zmrazením blanšírujeme OE na několik sekund je ponoříme do vařící vody a rychle zchladíme - zachovají si více vitaminů. Ptali jsme se VIP LUBA SKO ŘEPOVÁ, herečka * Co nejraději zavařujete a proč? Když jsem se věnovala aktivně zahrádce, tak jsem zavařovala všechno, co se mi na ní urodilo. Hlavně meruňky, kterých bývalo hodně a nebylo možné je zkonzumovat čerstvé. Meruňky miluji, krásně voní, výborně vypadají a jsou velmi zdravé. Dělala jsem kompoty, džemy, dokonce různá ovocná vína, nechci se chlubit, ale bylo to všechno výborné, dokonce pár skleniček svých výtvorů ještě ve sklepě na chalupě mám. Zavařovala jsem podle receptů své maminky, které jsou tak skvělé, že jsem se rozhodla vydat je knižně. Kuchařka by měla vyjít ještě letos a doufám, že přinese hodně radosti. Nejen mně, ale i čtenářům.

Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Probuďte v sobě milostnou touhu! 31.7.2015 Zdraví str. 76 Sex Ivana Ašenbrenerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět EXISTUJE MNOHO ZPŮSOBŮ, JAK VYUŽÍT PŘÍRODNÍ AROMATICKÉ ESENCE. MŮŽETE Z NICH NAMÍCHAT SMYSLNÉ MASÁŽNÍ OLEJE, PŘÍPRAVKY DO KOUPELE, POKOJNÉ VŮNĚ ČI SVŮDNÉ PARFÉMY, A VYTVOŘIT TAK MAGICKOU SMĚS, KTERÁ VE VÁS VYVOLÁ MILOSTNOU TOUHU. NEBO TO TAK NENÍ? Věděli jste, že parfumeři používají k výrobě sexuálně stimulujících vůní malá množství pohlavních výměšků zvířat, například kabara pižmového nebo cibetky? Ovšem použití zvířecích látek je proti duchu aromaterapie, proto se zaměřte na aromata, která se získávají z rostlin, jež obsahují složky s erotogenními účinky. Podle mistrů starých francouzských parfumerských škol se afrodiziakálního účinku dosahuje interakcí čtyř typů vůní: erotogenní, narkotické, antierotogenní a povzbuzující. Směs dvou nebo tří esencí často stačí k vytvoření smyslného masážního oleje, parfému nebo pokojové vůně. To, že budete afrodiziakální vůně používat, ještě samozřejmě neznamená, že budete pro druhého okamžitě sexuálně přitažliví, ale může to upravit vjem, jakým budete vnímáni, když si třeba naparfémujete oblečení. Pokud chcete, aby vonné sexuálně stimulující směsi opravdu fungovaly, měli byste být s partnerem naladěni na stejnou vlnu a otevřeni přijímat pocity, které tyto směsi vyvolávají. Rozhodně mějte na paměti, že směs, kterou chcete vytvořit, by měla být příjemná oběma. Smyslné směsi nefungují samy o sobě, ale musí se spojit s erotickými pocity a vším, co k tomu patří. A které esenciální oleje z rostlin můžete využít? Narkotické vůně: Jsou to vůně, které otupují logické myšlenkové pochody. Budete po nich tedy tak trochu mimo. Patří sem například: ylang-ylang, růžový olej, šalvěj luční, heřmánek, jasmín, neroli, vanilka, kadidlo, cedr, santalové dřevo, vetiver a pačuli. Obvykle mají sladký a plný svrchní tón. Erotogenní vůně: Esenciální oleje, které mohou někomu připomínat tělesné výměšky. Jsou to: santalové dřevo, růžový olej, jasmín, neroli, šalvěj luční, pačuli a vetiver. Antierotogenní vůně: Oleje s osvěžujícím nebo chladivým aroma: levandule, pelargonie, bazalka, bergamot, citron, pomeranč, limeta, mandarinka, borovice, cypřiš, máta peprná, jalovec a petitgrain. Většina z nich by se dala popsat jako vonící hygienicky. Povzbuzující: Tyhle esenciální oleje mají aktivizující, nebo dokonce vzrušující aroma. Patří sem koriandr, kardamom, skořice, zázvor, hřebíček, černý pepř či rozmarýn. JAK SMĚSI FUNGUJÍ? Vůně skutečně fungují a nejde o žádné šarlatánství. Vůně probouzejí smysly, a i když je jejich přítomnost prchavá, dokážou způsobit, že jejich uživatel je pak mnohem vnímavější vůči erotogenním vjemům i z jiných smyslů. Afrodiziakální směsi mají de facto přípravnou funkci jako narkotická složka. Aktivizují čich, probouzejí se erotické pocity a obrazy. Nejdůležitějším vodítkem, jak namíchat směs, je osobní preference vůní. Nezapomínejte také na to, že když se směs nanese na pokožku, kde se smísí s tělesným pachem, dostane třeba úplně jiný výraz. A jak tvrdí aromaterapeutka Chrissie Wildwoodová, nejlepší je taková vůně, která souzní s vámi oběma a s vaší duší. Vybrali jste si některou z esencí a nevoní vám? Nevadí, klidně zkuste jinou směs, i kdyby patřila do skupiny antierotogenní. Třeba si s partnerem vytvoříte svou vlastní afrodiziakální směs, kterou si už navždy budete spojovat s něčím příjemným. JAK PŘIPRAVIT EROTICKOU MASÁŽ? Pokud chcete zažehnout již dávno zhaslý plamen, musíte udělat to hlavní: Vystoupit z obvyklých

zvyklostí svého života. Když to neuděláte, o hodně přijdete. Všude kolem vás jsou chuti a pocity, které jen čekají na to, abyste je prozkoumali. A právě taková masáž dokáže hodně. Zlepší váš milostný život a naučí vás vnímat jeden druhého. Zkuste si čas od času dopřát masáž s afrodiziakálními olejíčky, dotýkejte se jeden druhého, aniž byste se milovali. Uvolníte tak napětí a přinese vám to spoustu smyslových zážitků. A co všechno byste si měli pro erotickou masáž připravit? Příprava jeviště: Je jedno, zda toužíte po romantice nebo divočině, každopádně by ale v místnosti, kde budete s partnerem masírovat jeden druhého, mělo být teplo. Nemělo by tam být ani moc světla a určitě by tam měl být klid. Tedy žádné telefony a pípající SMS či příchozí maily. A kterou místnost zvolit? Ložnici, nebo obývák? I to je jedno, a pokud máte třeba rodinný domek s krbem, využijte praskající dřevo a oheň - je to mnohem smyslnější než radiátor. Osvětlení a barvy: I ty hrají důležitou roli; někdy stačí, když vyšroubujete v lampičce klasickou bílou žárovku a vyměníte ji za barevnou nebo přes lampu přehodíte šátek. Velmi romantické jsou samozřejmě svíčky. Můžete je rozmístit po celém pokoji, postavit je na zem, dát do hezkých svícnů nebo je nechat plavat v nádobě s vodou. K plovoucím svíčkám můžete nasypat růžové lístky z čerstvé růže nebo jiné drobné kvítky podle sezony. Masážní oleje: Koupit je samozřejmě můžete již hotové, ovšem namíchat si je můžete i sami. Není to žádná věda - do rostlinného oleje nakapete pár kapek éterického oleje a můžete začít. Vyberte si ty, které vám jsou nejpříjemnější. *** Jak si vyrobit DOMÁCÍ AFRODIZIAKÁLNÍ PARFÉM: Připravte si směs z 10 ml jojobového oleje a 2 kapek koriandru, 1 kapky jasmínu a 5 kapek citronu a vzniklou směs dejte do tmavé lahvičky. Směs pak aplikujte na teplé zóny na těle (za uši, po stranách krku, na vnitřní stranu zápěstí, do loketních jamek či kolem kotníků). Teplá místa nádherně uvolní vonné esence z parfému. Dovolte esenciálním olejům, aby vám otevřely obzory OE vůně totiž vyvolávají radostné pocity, vzpomínky, zlepšují náladu. Jsou to prostě zázračné elixíry, které otevřou i srdce. CO SI PAMATOVAT Existují také potraviny, které zvyšují touhu a vášeň. Patří mezi ně například camembert, kaviár, ústřice a nefiltrovaný med. Také ostrá koření jsou známá jako afrodiziaka -černý pepř, skořice, hřebíček, koriandr, kmín, chilli papričky, zázvor, kurkuma a muškátový oříšek. Některé potraviny zase dodávají tělesné vůni pižmový odér ještě pár hodin po požití. Patří k nim celer, chřest, pečené kaštany, lanýže, lesní houby a kančí maso. Jiné potraviny, jako jsou jablka, banány, fíky, olivy, papája, jahody a rajčata se sladkou chutí, připomínají smyslné potěšení. A samozřejmě existují i potraviny, které zlepšují náladu. Chemikálie štěstí PEA najdete v čokoládě, sýrech a salámech, ale i ve vanilkové zmrzlině. Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Z pole a stáje až na stůl 3.8.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Živočišná výroba Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti je prosperující podnik hospodařící v Pardubickém kraji. Živočišnou výrobu má postavenou na produkci mléka a hovězího a vepřového masa. Kromě jateční produkce, kterou přes vlastní jatky finalizují v podobě výsekového masa a uzenářských

výrobků ve svých podnikových prodejnách, se chovatelé uvedeného východočeského družstva zabývají i šlechtěním prasat. *** STRANA 42

Živé konzervy pro stát Zemědělec str. 1 Titulní strana Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Mražené maso ve skladech Správy státních hmotných rezerv (SSHR) určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V příštím roce by měl efektivitu tohoto záměru ověřit pilotní projekt a v rezervách by se mohla živá zvířata objevit už v roce 2017. Řekl to minulý týden předseda SSHR Pavel Švagr s tím, že na projektu tzv. živého stáda začala správa spolupracovat s Agrární komorou ČR. Její prezident Miroslav Toman projekt přivítal, naopak ministr zemědělství Marian Jurečka jej nepovažuje za systémově správný. „Snažíme se snižovat náklady na pořízení a ochranu hmotných rezerv a pilotní projekt by měl ověřit, že tento způsob okamžitého zajištění masa v případě krizových stavů bude efektivnější než ten dosavadní, kdy je ve skladech mražené maso, které se musí neustále obnovovat,“ uvedl Švagr s tím, že například zajištění 500 tun mraženého masa, které správa aktuálně nasmlouvala, přijde za tři roky zhruba na 46 milionů korun. Podle Tomana by takové množství masa nahradilo zhruba 1500 až 2000 živých zvířat. Nákladné je především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. „Pokud budou v blízkosti stáda jatka a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů,“ dodal Toman. V úvahu přichází dvě varianty; v té první by si SSHR rezervovala konkrétní stádo pro svoje potřeby a platila chovateli určitý rezervační poplatek, druhou variantou je pak vlastnictví stáda Správou hmotných rezerv. „Osobně bych se v tuto chvíli klonil k rezervačnímu poplatku, aby stádo bylo ve vlastnictví farmáře,“ řekl Švagr. (Pokračování na str. 4) Živé konzervy ... (Dokončení ze str. 1) V budoucnu by podle něj mohla živá zvířata, která například již používají jako státní rezervu ve Slovinsku, nahradit až třetinu hovězího masa ve skladech. Třetina by zůstala v konzervách a trvanlivých uzeninách a třetina v podobě mraženého masa. Podle Tomana by se tento projekt měl pozitivně odrazit nejen v ekonomice SSHR, ale také v celém resortu zemědělství, protože vyšší účast českých zemědělců na tendrech by měla zásadně zvýšit podíl potravin tuzemské provenience v hmotných rezervách státu. Švagr uvedl, že nyní vznikne pracovní skupina, která do konce roku připraví podmínky pro pilotní projekt, jenž by zahrnul 1500 kusů skotu. V následujícím roce pak bude vládě předložen nový strategický plán pro pořizování a obnovu hmotných rezerv. „Od roku 2017 by měly mít tyto živé konzervy stálé místo v našem portfoliu,“ řekl Švagr. Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je zatím podle jeho slov předčasná. Ministr zemědělství však nepovažuje tento nápad za systémově správný. „Může dojít k nějaké situaci, například epidemie, zvířata mohou uhynout nebo se může stát cokoliv ze zásahu vyšší moci a v tu chvíli nebudeme mít žádnou strategickou zásobu,“ uvedl Jurečka. Naproti tomu chovatelé by projekt uvítali, jak potvrdil Pavel Novotný, předseda představenstva Zemědělského družstva Bernartice, které chová 1500 kusů skotu. „Podle úvodních informací se zdá, že budou nastaveny takové podmínky, aby to bylo výhodné pro všechny,“ řekl.

Foto popis| Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr (vlevo) a prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman spolu s předsedou představenstva ZD Bernartice Pavlem Novotným (vpravo) informovali novináře o spolupráci na projektu tzv. živého stáda Foto autor| Foto Oldřich Přibík

Nejen ekonomika Zemědělec str. 5 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Komentář Šéf Správy státních hmotných rezerv spolu s prezidentem Agrární komory ČR podepsali minulý týden memorandum o spolupráci na pilotním projektu, který by hmotné rezervy naší země obohatil o stáda skotu. Ta by měla podle jejich představ posloužit v krizových situacích jako zdroj čerstvého masa pro obyvatelstvo. Hlavním motivem byla snaha ušetřit a ekonomicky optimalizovat chod instituce pečující o státní rezervy. Asi nikdo nepochybuje o nezbytnosti vytváření hmotných rezerv. Jejich tvorba i ochrana však skrývá řadu záludností, jak nakonec ukázala i nedávná aféra kolem ztracených strategických zásob pohonných hmot uložených u německé soukromé společnosti. Zkrátka jde o velké obchodní příležitosti a velké peníze, které by, především u strategických zásob potravin, mohly a také měly zamířit k domácím zemědělcům a potravinářům. Jsem si vědom, že státní podpora domácích firem je ze strany Evropské komise jednoznačně zapovězena, ale jde přeci o naše vlastní státní rezervy pro obyvatele České republiky a odpovědní úředníci spolu s politiky musí zajistit, aby vynaložené prostředky zůstaly doma a státní hmotné rezervy tvořily kvalitní tuzemské potraviny. Je s podivem, že to tak už dávno není. Stáda skotu rezervovaná pro stát jsou tedy jednou z možností, jak se k takovému stavu přiblížit. Ministr zemědělství má sice pravdu, že jde o nesystémové řešení, ale zásah vyšší moci či jiná rizika se mohou týkat stejně tak zmraženého masa jako živého skotu. Navíc podpora živočišné výroby je důležitým bodem zemědělské politiky této vlády a zmíněný projekt ji přímo naplňuje. Vysoká úroveň veterinární péče v naší zemi, standard zdejších špičkových chovů a zejména dostupnost živých hmotných rezerv v podstatě vylučují zahraniční chovatele z výběrových řízení, takže si lze jen přát, aby byl projekt státních živých rezerv úspěšný. Foto popis|

Produkce masa klesla Zemědělec str. 5 Zpravodajství (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět - Produkce masa v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 0,7 procenta, nákup mléka naopak o 4,7 procenta stoupl. Uvedl to minulý týden Český statistický úřad. Ceny zemědělských výrobců proti loňsku většinou klesly, pouze u jatečného skotu byly vyšší. U mléka a jatečných prasat se ceny propadly o více než desetinu. Loni výroba masa za celý rok vzrostla po 11 letech poklesu o 0,8procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku také stoupla, a to o 1,1 procenta. Na nynějším obratu k poklesu na 113 701 tun se podepsal hlavně propad produkce vepřového, která se ve druhém čtvrtletí meziročně snížila o 4,4 procenta na necelých 58 tisíc tun. Výroba hovězího a telecího naopak stoupla o 3,5 procenta a produkce drůbežího vzrostla o 3,6 procenta na téměř 39 tisíc tun. Výrazný pokles proti loňsku zaznamenala výroba skopového a kozího masa, a to téměř o polovinu. Produkce tohoto masa je ale výrazně nižší než u ostatních kategorií. Ve čtvrtletí činila pouze 33 tun.

Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů zhruba 628 milionů litrů mléka, což bylo meziročně o 4,7 procenta více. Ceny zemědělských výrobců mléka ale meziročně klesly o 16,6 procenta. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q, pod kterou spadá většina produkce, za průměrnou cenu 8,15 Kč za litr. Ceny zemědělských výrobců se snížily také u některých jatečných zvířat. U jatečných kuřat meziročně klesly o 0,2 procenta a jatečných prasat o 12,6 procenta. Zvýšily se naopak u jatečného skotu, a to o tři procenta. Na začátku 2. čtvrtletí u nás bylo chováno zhruba 1,41 milionu kusů skotu, meziročně o 2,4 procenta více. Také u drůbeže počty oproti loňsku vzrostly, a to o 4,9 procenta na 22,51 milionu kusů. Stavy prasat se naopak snížily o 3,6 procenta na 1,56 milionu kusů.

Značka potvrzuje kvalitu produkce Zemědělec str. 6 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.8.2015

zpět Otázky pro… ... Věru Škurkovou, jednatelku a ředitelku společnosti Havlík Opal spol. s r. o. Ministerstvo zemědělství udělilo jen v letošním roce více než stovce potravinářských výrobků právo užívat prestižní značku Regionální potravina. Nejen o tom, jakým přínosem může být tato značka pro výrobce oceněného výrobku, jsme hovořili s Věrou Škurkovou, jednatelkou a ředitelkou společnosti Havlík Opal spol. s r. o., která již více než dvacet let vyrábí na Bruntálsku trvanlivé tyčinky se sýrem a solí. * Výrobky vaší společnosti se mohou pyšnit kromě značky Regionální potravina Moravskoslezského kraje i několika dalšími oceněními, jaký význam to má pro vaše odběratele, a tedy i pro odbyt vaší produkce? Značku Regionální potravina Moravskoslezského kraje jsme získali v roce 2013 za výrobek Trvanlivé tyčinky se sýrem a solí originál, což je náš hlavní produkt. Pro nás, jako výrobce měla přínos především v tom, že našim výrobkům pomohla dostat se na nezávislý trh, do supermarketů a maloobchodní sítě, u nichž nám dlouho trvalo, než jsme prolomili určitou bariéru. Druhým pozitivním aspektem získání této značky byl fakt, že jsme naše spotřebitele utvrdili v tom, že vyrábíme vysoce kvalitní produkt z pečlivě vybraných lokálních surovin. Díky tomu nám spotřebitelé zůstávají věrní a mají nás tak rádi. Kromě ocenění v podobě značky Regionální potravina mají naše výrobky také právo používat značku Klasa, značku Český výrobek s logem lva a v letošním roce jsme také získali na pražském mezinárodním veletrhu Víno a destiláty ocenění Delikatesa. * Kdy jste spustili výrobu a kdo jsou vaši největší odběratelé? Naše společnost vznikla na Bruntálsku v roce 1994, kdy začala vyrábět první trvanlivé tyčinky se sýrem a solí. V současné době zaměstnáváme 38 pracovníků, takže se řadíme mezi menší střední pekařské podniky a náš roční obrat se pohybuje kolem 80 milionů korun. V dnešní době vyrábíme měsíčně zhruba milion dvě stě tisíc balíčků tyčinek v sedmi příchutích - Originální tyčinky se sýrem a solí, Graham, Česnek, Kmín, Mák, Pikant a Dětské tyčinky. Naši odběratelé jsou dnes v celé České republice. Prvními zákazníky byli samozřejmě spotřebitelé v Moravskoslezském kraji. Postupně jsme se dostávali na jižní Moravu, do středních Čech a dnes dodáváme i do ostatních krajů naší země, včetně toho pro nás nejvzdálenějšího, do západních Čech. Domnívám se, že hlavním důvodem, proč nás mají spotřebitelé rádi a proč se k nám vracejí, je vybudovaná silná značka s tradicí a příběhem. Dále je to poctivost, mistrovské pekařství a originální receptura z pečlivě vybraných surovin, díky kterým mají tyčinky nezaměnitelnou chuť. Tu pravou havlíkovskou chuť okamžitě rozeznáte. Je natolik jedinečná, že si ji nemůžete splést s žádnými napodobeninami. * Zmínila jste lokální dodavatele, odkud tedy pocházejí suroviny pro vaše tyčinky? Používáme převážně místní suroviny z Moravskoslezského kraje. Naším hlavním dodavatelem jsou

Krnovské škrobárny, jež vlastní mlýny. Pšenice, kterou používají k výrobě mouky, pochází z našeho kraje od místních pěstitelů, zejména z Osoblažska, Bruntálska a Albrechticka. V letošním roce získaly ocenění i naše makové tyčinky a k jejich výrobě nám mák dodává pěstitel z nedaleké Opavy. Co se týká taveného sýru, ten odebíráme od dvou producentů, a to od společnosti Ekomilk z Moravskoslezského kraje a od české společnosti ze Šumavy Tany Nýrsko. * Vyvážíte také do zahraničí, například do Polska, které s vaším krajem přímo sousedí? Naše výrobky exportujeme momentálně na Slovensko. Polsko je sice pro nás nejbližší zahraniční soused, ale na tamější trh se nám zatím nedaří proniknout. Je to poněkud vyšší cenou našich produktů, která však odpovídá způsobu výroby i použitým kvalitním surovinám. Chceme podporovat naše české a moravské zemědělce a jak jsem již uvedla, vyrábíme z tuzemských surovin vysoké kvality, proto nejsme momentálně schopni na polském trhu konkurovat cenou tamější produkci. Foto popis|

Neobvyklá farma na Jablonecku Zemědělec str. 10 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Třetí letošní akce v rámci projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na propagaci českého zemědělství, venkova a regionálních potravin se uskuteční 8. srpna od 10 do 16 hodin na Kozí farmě Pěnčín. Návštěvníci se mohou seznámit s tím, jak vypadá český venkov, jak vzniká jídlo a jak ve skutečnosti vypadá chov hospodářských zvířat. „Chci všechny pozvat na akce farmářských slavností, aby hlavně rodiče s dětmi viděli, jak vlastně dneska podnikání v zemědělství a život sedláků vypadá. Pokud se slavnost koná poblíž vašeho bydliště, zastavte se na ní, určitě to nebude promarněná sobota,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka. „Stále více lidí totiž chce znát příběh potravin, které běžně jedí, a toto je dobrá příležitost se s takovým příběhem seznámit. Vidět, kdo potravinu vyrábí, z jakých surovin, a pokud jde o živočišné produkty, v jakých podmínkách zvířata na farmách žijí. A z toho si pak udělat obrázek pro rozhodování, jakým potravinám bude dávat přednost jako spotřebitel.“ Pro širokou veřejnost se během léta postupně otevírají farmy v různých krajích České republiky a v září Národní zemědělské muzeum v Praze; všechna místa připraví pro návštěvníky nejen zábavný program, ale také mnoho zajímavých informací o životě na farmě a vzniku kvalitních regionálních potravin. Tradice zemědělské a sklářské výroby jde na Jablonecku ruku v ruce již od 16. století a na tuto historii navazuje také rodinná farma v Pěnčíně. Majitel farmy Josef Pulíček hospodaří na 240 hektarech zemědělské půdy od roku 1998 a za tu dobu vybudoval se svojí rodinou nejen v České republice největší kozí farmu samotnou, ale i výletní areál. K vidění je zde přibližně 500 kusů koz a 500 ovcí, dále skot a drůbež - pávi, perličky, husy, kachny, prasátka a lamy alpaka. Největší chov koz Návštěvníci farmářských slavností si budou moci prohlédnout největší chov koz v ČR. Ten je zaměřen především na česká plemena kozy bílé a hnědé krátkosrsté. Nicméně jako zajímavost se na farmě chovají kozy búrské, které jsou původem z Afriky. Veškeré mléko z farmy se zpracuje ve vlastní výrobě. K nejstarším domácím zvířatům patří kromě koz také ovce. Na zdejší farmě se chová plemeno ovce východofríské. Mezi další zvířata patří skot - plemena charolais a limousin. Obě jsou to masná plemena, společně s krávami jsou od jara do zimy na pastvinách. O kvalitě zdejších produktů svědčí několik ocenění. Mléčné výrobky z Pěnčína získaly v letech 2010 až 2015 ocenění v kategoriích Výrobek roku a Regionální potravina Libereckého kraje. Roku 2012 získala Kozí farma Pěnčín titul Farma roku udělovaný Asociací soukromého zemědělství ČR. Návštěvníci, především rodiny s dětmi, si dále mohou prohlédnout sklářskou dílnu s uceleným procesem výroby skleněných perel. Korálková dílna zase nabízí možnost tvorby vlastní bižuterie,

nejmenší si mohou vyrobit obrázek z korálků. Ke zdejším atrakcím patří i výletní vláček jezdící v areálu. Nechybí farmářský trh Na programu třetí farmářské slavnosti je připravena také spousta her a kvízů o farmaření a chybět nebude ani tradiční farmářský trh s lokálními potravinami, kuchařská show s potravinami, které se pyšní známkou kvality Klasa, a mnoho dalšího. Na své si přijdou i dospělí návštěvníci, kteří si mohou vyzkoušet své dovednosti na simulátoru dojení krávy či jízdy na býkovi. K poslechu bude hrát bluegrassová kapela Nudličky. Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času než v obchodních centrech nebo u počítačů. Cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes odvětvím zajímavým pro podnikání. Současní zemědělci žijí v atraktivním prostředí a používají špičkovou moderní techniku. Záměrem ministerstva zemědělství je také veřejnosti přiblížit kvalitní potraviny a představit místní drobné chovatele a pěstitele, u kterých si lidé mohou nakupovat potraviny takzvaně ze dvora. Tento způsob prodeje je návratem k osvědčeným tradicím a umožňuje pohodlně nakoupit poctivé potraviny se zaručeným původem, například čerstvou zeleninu, mléko a mléčné výrobky, drůbež, králičí maso, živé ryby a jiné produkty přímo u vybraných farmářů, případně v nejbližší maloobchodní prodejně nebo na farmářském trhu. *** Klíčové informace * Třetí letošní farmářské slavnosti se konají v Pěnčíně. * Majitel farmy Josef Pulíček hospodaří na 240 hektarech zemědělské půdy. * Se svojí rodinou vybudoval kozí farmu a výletní areál. Foto popis| Majitel farmy se zaměřil na chov koz Foto autor| Foto archiv Foto popis| Produkty z Pěnčína získaly řadu ocenění Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Farmářské slavnosti se tentokrát konají na Kozí farmě Pěnčín Foto autor| Foto archiv

Jak dál s mlékem na trhu Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět agrocr.cz apic-ak.cz Představenstvo Agrární komory ČR prodiskutovalo na svém letošním mimořádném jednání 29. července v Praze situaci v sektoru výroby a zpracování mléka s cílem definovat potřeby k řešení negativního vývoje. Situace v odvětví výroby mléka je velice vážná a dlouhodobě ekonomicky neudržitelná. Agrární komora ČR si je vědoma, že záležitost je potřeba řešit koncepčně a na úrovni všech partnerů, a proto přizvala k jednání zástupce jednotlivých chovatelů a jejich svazů, odbytová družstva pro mléko, například MHD Jih Tábor, Mlécoop, Viamilk, velké tuzemské zpracovatele, jako je Madeta, skupina Interlacto či Mlékárna Hlinsko. Jednání se také zúčastnil Jindřich Šnejdrla, náměstek ministra zemědělství pro sekci komodit, výzkum a poradenství. Cílem bylo sjednotit názory všech zúčastněných stran a posílit sektor jako celek s definováním kroků, které tomu mají napomoci. Plénum se shodlo, že vzniklou krizi je

nezbytné řešit koncepčně, v dlouhodobém horizontu, za součinnosti se státní správou a za konstruktivní spolupráce všech zúčastněných stran ve prospěch České republiky jako celku, dále s Evropskou komisí a komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem, případně v koalici s dalšími názorově blízkými zeměmi. Jak uvedl Miroslav Toman: „Cílem je součinnost našich kroků, spolupráce, společné požadavky a tlak nás všech, protože jde o sektor jako celek, kde názorově izolované skupiny bez vzájemné podpory nesvedou nic a ztráty budou ještě o to větší. Jinými slovy - nad osobní zájmy musíme postavit existenci celého sektoru. Nedělejme si iluze, že Evropa o naše mléko stojí, čím dříve a čím více se vyčistí unijní trh, tím lépe pro silné producenty, kteří jsou v tomto případě našimi konkurenty.“ Tlak na cenu vyvíjí víc činitelů Na jednání se konstatovalo, že souhrnné činitele, jako jsou zrušení mléčných kvót na jaře letošního roku a absence intervenční záchranné sítě Evropské unie, ruské embargo a přetlak výrobků na vnitřním trhu, investice do zvyšování produkce v silných zemích EU, agresivní dovozová a cenová politika obchodních řetězců, ale i pomalá příprava našich národních programů, vytváří tlak na cenu, která podle statistických hlášení byla v červnu 2015 na úrovni 7,50 Kč/l a v mnoha konkrétních případech i méně, tedy pod výrobními náklady zemědělců, s tím že predikce v řádu měsíců předpokládá další pokles. Průměrná cena za rok 2014 přitom byla 9,37 Kč/l, přičemž od října trvale klesá. České zemědělství si zároveň nese trvalý handicap z minulosti, což i dnes znamená například výrazně rozdílnou úroveň národních podpor u nás a v zemích původní patnáctky přepočtenou například na jeden litr mléka. Z řad chovatelů se proto ozývají hlasy o zrušení jednotlivých chovů, což je riziko ve své nevratnosti. Miroslav Toman upozornil také na odlišný přístup České republiky k řešení nejenom této krize: „Podíváme-li se dneska na Polsko, ukazuje se, jak pokulháváme. Všichni zaznamenali, jak silná polská kampaň nyní směřuje na českého spotřebitele. Právě na tomto příkladu vyvstává na mysl otázka, zda naši práci děláme dobře. I naše ministerstvo by mělo směrem k Evropské unii přitvrdit. Za agrární komoru jsme tuto záležitost připraveni v součinnosti plně podporovat i iniciovat. Poláci jdou lidově řečeno na hranu a tato taktika se jim dlouhodobě maximálně vyplácí. Například svůj zahraniční obchod i přes ztrátu ruského trhu dokonce výrazně posílili.“ Zástupci mlékáren ve svých příspěvcích uvedli, že sami stojí před tlakem evropského přebytku mléka, nezájmu a znevýhodňování českého zboží na pultech obchodních řetězců, s rostoucími vlastními zásobami, minimální možností uplatnit naše zboží na trzích například Německa, Polska či Rakouska. Výrobky s vyšší přidanou hodnotou jsou v prodeji vylistovány a nahrazeny dovozovými produkty s nižší kvalitou, tedy i spotřebitelskou cenou, vlastní výrobky mají naopak cenu vyšší, čímž se dále zhoršuje jejich prodejnost. Situace mlékáren tak také není dlouhodobě únosná. V současnosti proto vzrůstá mimo jiné také potřeba mnohem více komunikovat s českými zákazníky a seznamovat je se všemi uvedenými fakty a realitou. Každý by si měl v obchodě při rozhodování, jaké zboží upřednostní, mnohem více uvědomit, že preferencí českého zboží získává nejenom kvalitní a chutný výrobek, ale také podporuje přímo domácí zemědělství a potravinářství, a to prostřednictvím jejich ekonomické existence, dalšího rozvoje v přímém vztahu k národnímu hospodářství či podpoře zaměstnanosti. I přes některé názorové neshody toto jednání evidentně přispělo k iniciaci hledání společného kompromisu, přičemž jedním z nepopíratelných společných zájmů chovatelů i zpracovatelů tedy je posílení propagace mléka a mléčných výrobků financovaných z vlastních zdrojů, přestože jde o dlouhodobou záležitost. Jak ukazují příklady ze zahraničí, je to osvědčená a perspektivní cesta, která přes úzkou komunikaci se spotřebitelem vede k výraznému posílení odbytu zboží na domácím trhu. Stejnou výzvu pak představuje možnost uplatnit toto kvalitní zboží ve třetích zemích, kde by měl naopak více pomoci stát. Výsledky jednání Představenstvo Agrární komory České republiky na svém mimořádném jednání tedy i s podporou zúčastněných hostů projednalo současný znepokojivý vývoj v sektoru mléko, kdy odbytové ceny producentů mléka se pohybují na hranici nákladů až pod náklady. V souladu se závěry jednání se shodlo na stanovisku, že pokud nebudou na národní i evropské úrovni provedena odpovídající opatření, dojde ke krizové situaci ohrožující chov mléčného skotu v České republice se všemi negativními dopady zániku produkce mléka, snížení počtu místních, ale i navazujících pracovních míst, včetně dopadů na vyváženost zemědělské soustavy z pohledu produkce statkových hnojiv, a tím následné degradace půdy. Trvá proto na stanovisku, že k poklesu produkce mléka a stavu

mléčného skotu nesmí za žádných okolností dojít tak, jako se v minulosti stalo v sektoru prasat. Požadavky představenstva Agrární komory ČR * Ministerstvo zemědělství by mělo zavést pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve vybraných členských zemích Evropské unie, a to jak z evropských, národních, případně regionálních finančních zdrojů. * Vytvořit trvalou spolupráci a součinnost s Ministerstvem zemědělství při hledání nových odbytišť pro mléko a mléčné výrobky s vysokou přidanou hodnotou. * Ministerstvo zemědělství by mělo plně podpořit programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků na vládní i nevládní úrovni. * Ministerstvo zemědělství by mělo při jednání na úrovni Evropské komise a eurokomisaře Phila Hogana požadovat a docílilit zvýšení intervenčních cen mléčných výrobků tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady a pružněji se adaptovaly na aktuální tržní výkyvy. Současně komora požaduje, aby se zahájilo i jednání na podporu exportu mléčných výrobků. * S ohledem na přebytek mléka na tuzemském, ale i evropském trhu je třeba řešit tento problém opatřením na národní úrovni - výkupem Státní správou hmotných rezerv, popřípadě proexportními podporami s využitím České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. * Ministerstvo zemědělství by mělo urychleně notifikovat a uvést do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare. * Poslanecká sněmovny Parlamentu ČR by měla urychleně projednat novelu zákona o významné tržní síle s cílem nastolení spravedlivého chování všech subjektů zapojených v rámci tržní vertikály producent-zpracovatelobchodní řetězec tak, aby bylo co nejvíce omezeno agresivní a neférové chování některých subjektů odvětví uvádějících výrobky na trh. * Státní zemědělský a intervenční fond by měl vyplatit platby SAPS a první platby pro méně příznivé oblasti do konce roku, aby tak vyvážil výpadek likvidity u subjektů provozujících výrobu mléka. * Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem by mělo vytvořit vhodné podmínky pro podporu odbytových družstev a motivovat tak zemědělce k účasti v nich. Kromě výše uvedeného představenstvo agrární komory zvažuje podniknout kroky zaměřené proti vybraným řetězcům, které zneužívají současné situace k vlastnímu prospěchu s negativními a trvale neudržitelnými dopady na tuzemské prvovýrobce a zpracovatele, čímž dochází k poškozování národního hospodářství. *** INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad Agrární komory České republiky, Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 - Malešice, tel.: 296 411 180, e-mail: mailto:[email protected] Foto popis| Jedním z hlavních přínosů mimořádného jednání představenstva Agrární komory ČR a pozvaných hostů bylo nalezení shody ve vzájemné podpoře směřující k smysluplné pomoci celé potravinové vertikále tak, aby byla stávající cenová krize překonána s co nejmenším dopadem Foto autor| Foto Jan Doležal O autorovi| Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Zásady správné praxe a legislativa EU Zemědělec str. 16 Téma týdne Ing. Josef Svoboda, CSc. Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Součástí zmíněného sborníku je i kapitola věnovaná zásadám správné praxe při posklizňové úpravě obilovin, luštěnin a semen olejnin a správné praxe při skladování krmiv, doplňkových látek a premixů (tzv. skladovací řád). Zásady správných praxí vycházejí z požadavků ustanovení základní legislativy EU, ke kterým je v tomto případě možné řadit především nařízení Evropského parlamentu a rady

(ES) č. 178/2002, které stanovuje obecné zásady a požadavky potravního práva a nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 183/2005, které stanovuje požadavky na hygienu krmiv. Právní předpisy České republiky, především zákon o krmivech č. 96/1996 Sb. a prováděcí vyhláška č. 356/2008 Sb. jsou s těmito předpisy plně harmonizovány. Současný Spolek pro komodity a krmiva vznikl v roce 1991 formou zájmového svazu, ten byl v roce 1993 transformován do podoby sdružení (Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu) a v roce 2015 do stávající podoby spolku. Charakter, postavení, úkoly a zásady zájmového společenství vymezují stanovy, které vznikly v souladu s ustanoveními nového občanského zákoníku. Posklizňová úprava obilovin, luštěnin a olejnin Posklizňová úprava obilovin, luštěnin a semen olejnin navazuje na jejich sklizeň a předchází jejich skladování. V této fázi zrno není ještě způsobilé pro skladování, zpravidla pro zvýšenou vlhkost a obsah příměsí a nečistot. Pokud by nedošlo k posklizňové úpravě nebo posklizňová úprava by byla provedena opožděně, je nebezpečí, že se vytvoří podmínky pro rozvoj nežádoucích mikroorganismů, zejména plísní, které tvorbou toxinů změní jejich použitelnost z hlediska hygienického a stanou se nepoužitelnými nejen pro potravinářské účely, ale i pro výživu zvířat. Cílem posklizňové úpravy je oddělit od zrn obilovin, luštěnin a semen olejnin nečistoty a snížit vlhkost zrna tak, aby odpovídala skladovacím podmínkám a současně se odstranily rozdíly v obsahu nečistot a vlhkosti, které se vyskytují mezi dávkami nebo dodávkami téhož druhu obilovin, luštěnin a semen olejnin. Příčinou kolísání vlhkosti je i kolísavý obsah nečistot, které mají proti zrnu rozdílné fyzikální vlastnosti (vyšší hygroskopicita, zhoršená sypnost vlivem snížené specifické hmotnosti) a tím jsou v mase zrna nerovnoměrně rozptýleny. Při manipulaci mají snahu se dále oddělovat a vytvářet ložiska se zvýšenou vlhkostí, a proto je nutné uskutečnit vždy při jakémkoliv způsobu další posklizňové úpravy nejprve předčištění zrna. (Pokračování na str. 18) Zásady správné ... (Pokračování ze str. 16) Technologické zařízení pro posklizňovou úpravu obilovin, luštěnin a semen olejnin zpravidla navazuje na jejich sklady. Provozovatel technologického zařízení pro posklizňovou úpravu, pokud jen vyrábí a neskladuje obiloviny, luštěniny a semena olejnin, zpracovává správnou praxi pro jejich posklizňovou úpravu. V případě, že je i skladuje, rozhoduje se podle způsobu skladování o vhodnosti některého z druhů posklizňové úpravy a zpravidla přiřadí správnou praxi pro posklizňovou úpravu ke správné praxi pro skladování. Při zpracování správné praxe postupuje podle těchto zásad a současně přihlíží ke svému technologickému vybavení. Provozovatel technologického zařízení stanovuje ve své správné praxi odpovědnou osobu za příjem, posklizňovou úpravu, a je-li spojena i se skladováním, i za skladování. Vymezuje její pravomoci a odpovědnost. Správná praxe pro posklizňovou úpravu Pro účely správné praxe pro posklizňovou úpravu obilovin, luštěnin a semen olejnin se rozumí: Přírodním stavem zrna nebo semen - zrno nebo semena po sklizni, které svou jakostí neodpovídají stanoveným požadavků v právních nebo technických předpisech pro skladování, užití k potravinářským účelům nebo k výživě zvířat a lze je na tyto požadavky upravit. Posklizňovou úpravou -úprava zrna nebo semen v přírodním stavu na jakost vhodnou pro skladování a budoucí užití. Vlhkostí - úbytek hmotnosti zrna nebo semen sušením za stanovených podmínek. Nečistotami - všechny cizí látky, organické i anorganické, jiné než zrna nebo semena zkoušených druhů. Bližší specifikace nečistot podle užití obilovin, luštěnin a semen olejnin uvádí příslušné právní předpisy. Škodlivými nečistotami -semena a plody rostlin, které obsahují jedovaté nebo zdraví škodlivé látky

(alkaloidy, glykosidy apod.) nebo způsobují organoleptické nebo technologické vady výrobků. Příměsí - zrna nebo semena obilovin, luštěnin nebo olejnin s odlišnou jakostí, snižující celkovou hodnotu, a zrna nebo semena stanovených druhů rostlin v příslušných právních nebo technických předpisech. Dodávkou - množství zrna nebo semen současně odeslané nebo přijaté a zahrnuté pod určitou smlouvu nebo přepravní doklad. Dodávka se může skládat z jedné nebo více dávek nebo z části dávek. Dávkou - určená část dodávky, u které se předpokládají jednotné charakteristické znaky umožňující hodnocení jakosti. Předčištěním - odstranění makro nečistot včetně zbytků ze zrna nebo semen v přírodním stavu. Sušením - snížení vlhkosti zrna nebo semen v přírodním stavu na vhodnou vlhkost pro skladování. Aktivním větráním - snižování teploty zrna nebo semen a vzduchu v prostoru mezi zrny nebo semeny prostřednictvím vnějšího vzduchu neupraveného nebo upraveného zchlazením na teplotu nižší než 10 °C, který je aktivně přiváděn do tohoto prostoru vhodným technologickým zařízením skladu a z něj je odváděn. Konzervací - rovnoměrné přidávání povolených doplňkových látek ze skupiny konzervantů ve stanovených dávkách podle vlhkosti zrna nebo semen do masy zrna nebo semen, pokud jsou určeny pro krmné účely. Čištěním - odstraňování nečistot a příměsí ze zrna nebo semen po sušení nebo po aktivním větrání na obsah nižší, než je stanoven pro užití (potravinářské, ke krmení). Botanickou (druhovou) čistotou - hmotnostní procento deklarovaného druhu zrna nebo semene po zbavení nečistot, vztažené k hmotnosti zkušebního vzorku. Skládaným vzorkem (složeným) - vzorek připravený z konečných vzorků jednotlivých dodávek nebo dávek podle jejich hmotnosti tak, aby bylo docíleno jejich poměrné a průměrné zastoupení. Podmínkou pro jeho sestavení je, že jednotlivé dodávky nebo dávky mají jednotné charakteristickéznaky, tzn. přibližně stejnou vlhkost, obsah příměsí a nečistot a nevyskytují se některé cizí pachy nebo napadení chorobami. Provozovatel zavádí požadavky, které jsou stanoveny výrobcem zařízení a dále požadavky stanovené správnou praxí. Zařízení musí být čistitelné, kontrolovatelné a nesmí negativně ovlivňovat jakost zrna a semen v přírodním stavu. Předčištění a čištění Pro předčištění se zpravidla používá jednoduchých rovinných vibračních nebo kruhových třídičů, které jsou opatřeny vhodným sítem (síty) k odstraňování makronečistot. Zpravidla třídí původní zrna nebo semena v přírodním stavu na dvě frakce. Mimo obecné požadavky na zařízení má třídicí zařízení svým výkonem odpovídat výkonu dopravních cest, a pokud následuje při posklizňové úpravě sušení nebo konzervace, i výkonu sušárny nebo dávkovacího zařízení pro konzervanty. Zařízení má minimálně poškozovat zrno nebo semena a ovlivňovat jejich jakost. Musí být těsné, tzn. umísťovat získané frakce do stanovených dopravních cest, být odsáváno aspirací, aby se zabránilo úniku prachu, a umožňovat obsluze kontrolu jeho funkce. K čištění zrna nebo semen se zpravidla používají třídicí zařízení pracující s více funkcemi, tzn. kombinaci třídění podle rozměrů a tvaru částic (třídění pomocí více sít s různými rozměry ok nebo jejich tvaru) a podle aerodynamických vlastností (odsávání lehkých nečistot z proudu zrn nebo semen vzduchem). Kromě obecných požadavků na zařízení musí být zařízení vybaveno: a) síty s různými rozměry nebo tvarem ok podle tříděných druhů obilovin, luštěnin nebo semen olejnin a obsluze musí být umožněna kontrola jeho funkce, b) plynulou regulací množství odsávaného vzduchu, být těsné, tzn. umísťovat oddělené frakce do stanovených dopravních cest, a nesmí zhoršovat jakost tříděných zrn a semen, c) dále musí být uzavřené a vznikající prach musí být odsáván aspiraci. Sušení Sušicí zařízení rozdělujeme podle použitého média na přirozeně a uměle sušící, dále podle vlastností sušicího média na sušení studeným nebo teplým vzduchem a sušení kouřovými plyny a podle způsobu odvádění nasyceného sušícího média z prostoru sušárny na sušení s odváděním vlhkosti atmosférickým vzduchem (patří sem ohřev kontaktní, dielektrický nebo infra), dále s odváděním

vlhkosti za podtlaku vzduchu (vakuové sušení) a sušení s odváděním vlhkosti proudícím vzduchem. Nejčastěji jsou používány k sušení jako médium kouřové plyny ve směsi se vzduchem a vlhkost je odváděna proudem vzduchu. K tomuto způsobu sušení se zpravidla využívá sesypných sušáren, které jsou případně rozděleny do sekcí (předsoušecí, sušicí, chladicí) a mají zpravidla příčný přívod sušicího média. Mimo obecných požadavků musí být sušicí zařízení vybaveno teplotními čidly, která snímají teplotu sušicího média, teplotu vzduchu v sušicích sekcích a v sekci chladicí. Množství sušicího a chladicího média má být regulovatelné. Zařízení musí zabezpečit zchlazení zrna nebo semen na teplotu nižší než 40 °C. Médium použité k ohřevu vzduchu nesmí negativně ovlivňovat jakost zrna nebo semen, zejména zvýšením obsahu nežádoucích látek (aromatických uhlovodíků) nad stanovený limit. Musí být zabráněno průniku zplodin, které vznikají při hoření, do sušených zrn a semen. Zařízení je zpravidla instalováno ve skladech obilovin, luštěnin a semen olejnin jako součást skladu pro krátkodobé nebo dlouhodobé skladování. Zařízení musí být konstruované tak, aby výkon ventilátoru odpovídal potřebné výměně vzduchu v mezizrnovém prostoru. Tlak vháněného vzduchu má odpovídat násypné výšce zrna nebo semen ve skladu, a to ve všech místech, do kterých je přiváděn. Zařízení má vzduch do zrnové masy rovnoměrně rozvádět (zejména u hangárových nebo podlahových skladů) a současně má zabezpečovat odvádění vzduchu ze skladovacího prostoru nad skladovanou zásobou. Sklad má být vybaven zařízením pro měření teploty skladované zásoby nejméně ve třech vrstvách (spodní, střední, horní). Zařízení je zpravidla instalováno jako součást skladu, který je vyčleněn pro skladování konzervovaných obilovin nebo luštěnin určených pro krmné účely. Zařízení musí zabezpečovat a) rovnoměrné dávkování a rozptýlení konzervačního přípravku do podávané masy zrna, b) přesnost nastavení stanovených dávek konzervačního přípravku, c) má být zhotoveno z antikorozního materiálu, (Pokračování na str. 19) (Pokračování ze str. 18) d) jeho výkon má odpovídat výkonu dopravních cest ve skladovacím prostoru a výkonu zařízení pro předčištění zrna, e) musí být kontrolovatelné, čistitelné a nesmí negativně ovlivňovat jakost. Pro tento účel posklizňové úpravy se používá buď zařízení pro kontaktní zchlazování zrna nebo semen, nebo zařízení využívající jako média zchlazeného vzduchu, které je obdobou aktivního větrání. Zpravidla je součástí skladu a má odpovídat svým chladicím výkonem skladovací kapacitě. Zařízení má zabezpečit: a) rychlé zchlazení skladované masy zrna nebo semen na teplotu nižší než 10 °C, b) takový objem a tlak vzduchu, který odpovídá objemu zaplněného skladovacího prostoru, jenž je chlazen, a výšce vrstvy zrna nebo semen. Zařízení nesmí negativně ovlivňovat jakost, má umožňovat kontrolu funkce a být čistitelné. Podmínkou je, že chlazený skladovací prostor je vybaven teplotními čidly. Fáze postupu posklizňové úpravy V průběhu posklizňové úpravy provozovatelé zajistí, aby - jednotlivé operace byly řízeny a prováděny tak, aby se předešlo rizikům, která by mohla ohrozit bezpečnost produktů úpravy a ta vyloučila nebo minimalizovala, - produkty posklizňové úpravy byly chráněny před kontaminací nebo znehodnocením. Postup posklizňové úpravy lze rozdělit do tří fází: a) příjem obilovin, luštěnin, semen olejnin spojený s tříděním dávek nebo dodávek téhož druhu podle vlhkosti, b) vlastní posklizňovou úpravu (předčištění, pokud je nutné sušení, čištění před uskladněním), c) uskladnění. Příjem obilovin, luštěnin a semen olejnin Obiloviny, luštěniny a semena olejnin jsou převážně dodávány k posklizňové úpravě ve volné formě. Při příjmu je ověřována hmotnost jednotlivých dávek a zpravidla současně jsou odebírány dílčí vzorky a vzniklý souhrnný vzorek je upraven na konečný vzorek, který je označen druhem, dodavatelem, datem dodání a zjištěnou hmotností v souladu s plánem kontroly jakosti. Pokud je od téhož dodavatele dodáváno v týž den více dávek, které se významně neliší v jakosti, sestavuje se z konečných vzorků jednotlivých dávek téhož dodavatele skládaný vzorek, který je zkoušen na stanovené jakostní znaky podle plánu kontroly jakosti.

Pokud se zjistí při příjmu u některé dávky zvýšená vlhkost nad hranici vhodnou pro zvolený způsob skladování, oddělují se tyto dávky a provádí se u nich posklizňová úprava sušením. O způsobu oddělení dávek a jejich uložení rozhoduje odpovědná osoba za příjem, posklizňovou úpravu a případně i za následné skladování. V této části správné praxe má být jednoznačně stanoven postup pro případ, že dávka neodpovídá dohodnuté jakosti, například zvýšená vlhkost, obsah nečistot, výskyt cizích pachů, přítomnost živých skladištních škůdců, a jak bude prováděno její oddělení a posklizňová úprava. Pokud se při příjmu zjistí u dávek nebo dodávek obilovin, luštěnin nebo semen olejnin, že svým obsahem, zejména vlhkosti a nečistot, neodpovídají jakosti pro skladování, mají být odděleně uskladněny a následně upraveny sušením a čištěním. Skladovaná hmotnost v neupraveném stavu nesmí být vyšší, než je kapacita posklizňové úpravy pro daný druh a za vůdčí hledisko lze považovat vlhkost. Délka dočasného skladování obilovin nebo luštěnin nesmí být delší než 24 hodin, například při vlhkosti zrna obilnin nebo luštěnin vyšší než 17 % nebo u olejnin vyšší než 15 %. Pokud by tato doba byla překročena, dochází ke změně jakosti. Z těchto důvodů je nutné regulovat příjem tak, aby bylo možné takto problematickou zásobu upravit sušením. V případě, že je skládka vybavena účinným aktivním větráním, které dokáže udržovat teplotu skládky pod 25 °C, lze dobu skladování prodloužit až na 48 hodin. Uvedené neplatí v případě, kdy se u obilovin a luštěnin provádí konzervace. V průběhu skladování neošetřených zásob provádí obsluha kontrolu teploty a tu zaznamenává do provozního deníku. Nečistoty, vlhkost, teplota Předčištění se uskutečňuje vždy, pokud dávky nebo dodávky obilovin, luštěnin nebo semen olejnin obsahují makronečistoty a to před jejich sušením nebo uskladněním s aktivním větráním, nevykazujíli vlhkost vyšší než 17 % a teplotu vyšší než 25 °C nebo před jejich konzervací. Uskutečňuje se na rovinném vibračním sítě nebo kruhovém rotačním sítě, které je zpravidla osazeno jedním sítem za současné aspirace síta, při které se odsává prach ze zrna nebo semen. Pokud je prováděno skladování s aktivním větráním nebo konzervace, provádí se místo předčištění přímo čištění. Obsluha před započetím předčištění kontroluje vyprázdnění příjmového koše, nastavení dopravních cest, funkčnost třídicího síta (stav a vhodnost síta) a zaplnění prostoru pro skladování zrna nebo semen a pro shromažďování nebo skladování odpadu po předčištění. Před sušením obsluha zkontroluje, zda je sušárna vyprázdněna, zda jsou správně nastaveny dopravní cesty a zásobník určený pro usušené zrno nebo semena olejnin. Pokud obiloviny, luštěniny nebo semena olejnin vykazují přítomnost makronečistot, obsluha provádí před sušením ještě předčištění a podle vlhkosti zrna nebo semen určených k sušení nastavuje teplotu vzduchu k sušení. Teplota sušicího média by neměla být vyšší než 120 °C (u osiva obilnin, luštěnin a sladařského ječmene 80 °C) a její výše se snižuje podle požadované teploty mezizrnového prostoru v předsoušecí a sušicí sekci sušárny. Teplota vzduchu v mezizrnovém prostoru by neměla být vyšší než 80 °C (u osiva obilnin, sladařských ječmenů, luštěnin a semen olejnin nejvýše 60 °C) a teplota zrna by neměla překročit 60 °C u krmných obilovin, 45 °C u potravinářských obilovin a 35 °C u luštěnin a semen olejnin. Podle vlhkosti obilovin, luštěnin a semen olejnin se uskutečňuje sušení buď jednostupňové při vlhkosti do 18 %, nebo vícestupňové při vyšší vlhkosti. Jedním průchodem sušárny lze odpařit při teplotním režimu, který neporušuje jakost zrna nebo semen, nejvýše 4 až 5 % vlhkosti, a to podle konstrukčního řešení sušárny a použitých sušicích teplot. Jako hraniční vlhkost pro sušení, aniž by došlo k poškození jakosti, je u obilovin a luštěnin vlhkost 24 % a u kukuřice 28 %. Vyšší teploty poškozují zejména u pšenic lepek, u osiv obecně a u sladařského ječmene klíčivost. V průběhu sušení obsluha kontroluje teplotu sušicího média, teplotu v mezizrnovém prostoru sušicích sekcí a teplotu v mezizrnovém prostoru v chladicí sekci. Podle zjištěných teplot provádí korekci teploty výkonem hořáku anebo rychlostí plnění či vyprazdňování sušárny. O kontrole vede záznam v provozním deníku. Usušené zrno nebo semena není vhodné bezprostředně ukládat do hangárového sklainzerce du bez aktivního větrání nebo podlahových skladů do násypné výšky vyšší než 1 m, a to i když teplota mezizrnového prostoru v sušárně nebyla vyšší než 25 °C. Důvodem je teplotní rozdíl mezi teplotou v mezizrnovém prostoru a vnitřní teplotou zrna nebo semene, která je zpravidla vyšší a vyrovnává se až v průběhu 48 hodin skladování. Pokud vlhkost zrna obilnin a luštěnin nepřekročí 17 % (vhodnější je jen 16 %), provede obsluha

kontrolu funkce aktivního větrání (kontrola chodu ventilátorů), vyprázdnění silového zásobníku, u hangárového skladu zkontroluje čistotu přívodů vzduchu, jejich horizontální rozmístění, a pokud ve skladovém prostoru je již uložena zásoba, zkontroluje její teplotu. V případě, že teplota zásoby je vyšší než 25 °C, neprovádí se další plnění silového zásobníku nebo skladového prostoru a přijímané obiloviny, luštěniny nebo semena olejnin se umísťují do jiného silového zásobníku nebo skladovacího prostoru. Obsluha dále zkontroluje osazení třídicího síta vhodnými síty a provede seřízení vzduchu. Současně kontroluje nastavení dopravních cest, vyprázdnění příjmového koše a stav zaplnění prostoru pro umístění odpadu po čištění. Poté započne s čištěním a ukládáním zrna nebo semen, pokud vykazují teplotu nižší než 25 °C, do vybraného skladovacího prostoru do takové vrstvy, aby bylo možné dosáhnout požadovaného počtu výměn vzduchu v mezizrnovém prostoru. Při vlhkosti 17 % je nutné docílit až 1500 výměn vzduchu v mezizrnovém prostoru za 24 hodin. Za tímto účelem je nutné znát výkon ventilátoru v objemu vzduchu za jednotku času, přibližný objem mezizrnového prostoru a z výkonu ventilátoru, objemu mezizrnového prostoru a požadovaného počtu výměn vzduchu lze stanovit nejvýše přípustnou násypnou výšku. Obsluha ventilátory aktivního větrání spouští za předpokladu, že vlhkost okolního vzduchu není vyšší než 75 %. Denně provádí kontrolu teploty naskladněného zrna nebo semen nejméně ve třech vrstvách (spodní, střední a horní vrstvě), průběžně kontroluje vlhkost naskladňovaného zrna a vlhkost venkovního vzduchu. O kontrole teploty vede záznam v provozním deníku skladu. Konzervace Konzervaci provádíme výhradně u obilovin a luštěnin, které jsou určeny ke krmným účelům a jsou před konzervací vyčištěny. (Pokračování na str. 20) Zásady správné ... (Pokračování ze str. 19) Ke konzervaci se používají výhradně pro tyto účely povolené doplňkové látky ze skupiny konzervantů, které se vyskytují jak v pevném, tak v kapalném stavu. Konzervační přípravky se vyskytují zpravidla jako směs několika doplňkových látek, které mohou mít korozivní účinky, patří mezi žíraviny a těkají. Výrobce podle složení stanovuje dávkování nebo u kapalné formy i ředění a bezpečný způsob manipulace. Ukládání konzervovaného zrna se uskutečňuje do vybraného skladovacího prostoru, který konstrukčně a stavebně vyhovuje pro skladování konzervovaných obilovin a luštěnin. Zpravidla by neměl být následně využíván pro skladování obilovin a luštěnin určených pro potravinářské účely. Ke konzervaci lze použít obiloviny nebo luštěniny, pokud jejich vlhkost nepřekročí vlhkost stanovenou výrobcem přípravku a jsou přečištěny. Zpravidla je nejvýše přípustná vlhkost 30 %. Před započetím konzervace obsluha provede kontrolu, zda je vyprázdněn příjmový koš, jsou správně nastaveny dopravní cesty, je-li skladovací prostor prázdný a čistý (pokud již neobsahuje stejný druh konzervovaných obilovin nebo luštěnin) a jak je zaplněn prostor pro ukládání odpadů vzniklých při čištění. Dále obsluha zjistí vlhkost zrna, pokud nebyla stanovena při příjmu, a podle vlhkosti nastaví dávkování konzervačního přípravku, a pokud vyžaduje zředění, provede jeho ředění vodou v poměru stanoveném výrobcem. Poté zahájí naskladňování a v jeho průběhu kontroluje funkci dávkovacího zařízení a u nových dávek přijímaných do skladu podle zjištěné vlhkosti upravuje dávkování přípravku. Teplota obilovin nebo luštěnin před nástřikem by neměla být vyšší než 25 °C. O prováděných kontrolách vlhkosti, pokud ji zjišťuje, druhu konzervačního přípravku, jeho nastaveném dávkování a teplotě vede evidenci v provozním deníku. Postup je totožný s postupem uvedeným u aktivního větrání s tím rozdílem, že vzduch před vháněním do skladované zásoby je zchlazen na teplotu 3 až 5 °C. Pokud je použito aktivní větrání s chlazeným vzduchem, lze skladovat obiloviny a luštěniny až do vlhkosti 20 % za předpokladu, že obiloviny a luštěniny budou v průběhu naskladňování nebo nejdéle do 20 dnů zchlazeny na teplotu nejvýše 10 °C a při této teplotě budou dále udržovány v průběhu skladování. Obsluha má ještě zkontrolovat chladicí zařízení a v průběhu aktivního větrání kontrolovat kromě teplot skladované zásoby nejméně ve třech vrstvách ještě teplotu zchlazení vzduchu. O zjištěných teplotách vede evidenci v provozním deníku.

Nahodilá kontrola Mimo prováděnou kontrolu uvedenou u jednotlivých operací se uskutečňuje v průběhu posklizňové úpravy nahodilá kontrola úrovně čištění a sušení ve smyslu plánu kontroly jakosti. Pro tyto účely se zpravidla provádějí zkoušky na vlhkost, obsah příměsí a nečistot, jakost lepku a případně u sladařských ječmenů i na klíčivost. Za tímto účelem se odebírají dílčí vzorky v průběhu posklizňové úpravy ze zrna nebo semen před umístěním do skladu. Z dílčích vzorků se sestavuje souhrnný a konečný vzorek. Jeho obal se uzavírá a označuje druhem zrna nebo semene, datem odběru, případně i přibližnou hmotností, kterou reprezentuje, a stvrzuje se podpisem osoby, která vzorek odebrala a předala ke zkoušení. Frekvenci této kontroly a zkoušené znaky stanovuje plán kontroly jakosti. Zkoušení musí být uskutečněno bezodkladně, neboť podle výsledků upravuje obsluha režim posklizňové úpravy nebo její způsob. Výsledky zkoušení jsou součástí vedené evidence. Další evidence Provozovatel mimo vedení záznamů o průběhu posklizňové úpravy (kontrola teplot, vlhkosti) vede další navazující evidenci, a to: a) evidenci o přijaté a vydané hmotnosti podle dodavatelů, b) evidenci o přijatých dodávkách, které označil dodavatel, že obsahují, sestávají nebo byly vyrobeny z GMO (dále jen GM produkty). Jako doklad slouží prohlášení dodavatele, zda se jedná o GM produkty, či nikoliv, a pokud ano, uvede se jejich název včetně jednoznačného identifikačního kódu (např. „vyrobeno z GM sóji MON04032-6“), c) evidenci o výsledcích zkoušení konečných a skládaných vzorků z dávek a dodávek při příjmu, výdeji a z kontrol v průběhu posklizňové úpravy, d) evidenci o použití konzervačních přípravků, jejich druhu a spotřebě, včetně skladované zásoby (skladovacího prostoru), kde byly použity, e) evidenci o použití asanačních přípravků, která obsahuje, kdo asanaci provedl, jaký druh přípravku a jaké množství bylo použito, včetně označení místa skladovacího prostoru, kde byl použit a výsledku rozboru na přítomnost reziduí, f) evidenci o výskytu škůdců v prostoru posklizňové úpravy nebo navazujícího skladu (zpravidla je součástí provozního deníku). Provozovatel ve správné praxi uvádí, které prostory mají být uklízeny a čištěny, jakým způsobem, v jaké frekvenci a jakým způsobem má být nakládáno se vzniklými odpady. Provozní prostor a navazující sklad Technologické zařízení, provozní prostor a navazující sklad mají být zbaveny zbytků, nečistot a prachu přiměřeným způsobem, který dovoluje jejich konstrukční řešení. Současně se uskutečňuje technická prohlídka technologického zařízení spojená s jeho případnými opravami. Uzavíratelné prostory mají být současně asanovány povolenými přípravky. O ukončené přípravě prostor a asanaci se provádí záznam do provozního deníku a do evidence se zařazuje doklad o provedené asanaci. Provozní prostory a navazující sklad jsou denně uklízeny a prostor příjmu je uklízen i v průběhu dne podle klimatických podmínek od nečistot zanášených koly dopravních prostředků a od prachu. Čištění technologického zařízení se uskutečňuje při každé změně druhu posklizňově upravovaného zrna nebo semene, a pokud se jedná o dávkovací zařízení pro aplikaci konzervačních přípravků, má být čištěno denně. O prováděném úklidu a čištění se vede záznam v provozním deníku. Odpady: shromažďování, skladování, likvidace Provozovatel má zpracovat plán, ve kterém jsou uvedena místa shromažďování a skladování (pokud nejsou totožná s místem shromažďování) odpadů. Současně určí způsob jejich shromažďování a skladování. Místo shromažďování je zpravidla v blízkosti místa jejich vzniku. Místo má být prostorově oddělené od ostatních provozních nebo skladovacích prostor, aby se vyloučila možnost záměny nebo kontaminace. Odpady se skladují tak, aby se zabránilo jejich dalšímu rozptylování, a zpravidla se používá pytlů nebo kontejnerů, nebo pokud se jedná o odpady vzniklé při čištění zrna a semen, skladují se volnou formou v prachových komorách nebo vhodných zásobních. Za odpady považujeme nečistoty vzniklé při čištění zrna nebo semen, zbytky po čištění provozních prostor, technologického zařízení a skladu, smetky vzniklé při úklidu provozních prostor a skladu.

Odpady vzniklé při posklizňové úpravě třídíme podle nebezpečí, a to na odpady nebezpečné a odpady ostatní. Za nebezpečný odpad považujeme zbytky a nečistoty vzniklé po čištění asanovaného skladu nebo zbytky po čištění dávkovacího zařízení pro konzervační přípravky. Jiné odpady označujeme jako ostatní. Likvidaci odpadů smí provádět jen osoba, která má pro tuto činnost oprávnění. Ostatní odpady se zpravidla likvidují kompostováním nebo jsou používány po úpravě k výrobě biopaliv. Nebezpečné odpady se likvidují podle druhu nebezpečí a zpravidla se spalují ve specializovaných spalovnách. O likvidaci odpadů má likvidující firma předat doklad, ve kterém uvede kategorii odpadu, jeho hmotnost, datum a způsob likvidace, pokud způsob likvidace není uveden v uzavřené smlouvě s provozovatelem posklizňové úpravy. Skladovací řád Skladovací řád se týká zásad správné praxe při skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů. Pro skladování jsou používány sklady typu silového, hangárového, podlahového (vícepodlažní sklady) a kombinované, a to podle specifických požadavků pro skladované materiály. Dále lze sklady členit ještě podle technologické vybavenosti, která je zpravidla spojena se způsobem skladování, například na sklady pro skladování suchých krmiv (vlhkost méně než 14 %), sklady vybavené aktivním větráním, sklady vybavené technologií chlazení skladovaných zásob podchlazeným vzduchem nebo sklady upravené pro skladování chemicky konzervovaných krmiv, které jsou vybavené technologií pro aplikaci pro tyto účely povolených konzervačních přípravků. Skladovací prostory mají umožnit oddělené skladování různých druhů krmiv, včetně možnosti jejich identifikace v průběhu skladování. Mají zabezpečit skladování v suchu a uchování skladovaných krmiv v požadované jakosti (omezení vlivu teploty a vlhkosti). Dále mají být řešeny tak, aby se zabránilo vzájemnému smíchávání jednotlivých druhů nebo kontaminaci nebo znehodnocení. Skladovací prostory pro skladování volnou formou mají být uspořádány tak, aby byla minimalizována možnost samotřídění a v průběhu vyprazdňování nedocházelo k zadržování skladovaných krmiv. Konstrukční řešení skladovacích prostor má umožňovat jejich čištění, omezení přístupu ptáků a hlodavců, umožňovat kontrolu skladovaných krmiv v průběhu skladování a provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace skladů. Ve skladech mají být vyčleněna místa pro skladování odpadů vzniklých při čištění zrnin nebo odpadů vzniklých při čištění skladů, včetně smetků, a pokud jsou tyto odpady skladovány ve volné formě, má být místo uložení odděleno. Sklady smí být využívány jen pro ty druhy materiálů, pro které jsou projektovány a kolaudovány. (Pokračování na str. 21) (Pokračování ze str. 20) Pro skladování volně ložených krmiv jsou zpravidla využívána sila, hangárové sklady nebo sklady kombinované. Jejich konstrukční řešení má omezit vliv klimatických podmínek na skladovaná krmiva, vznik nekontrolovatelných zbytků ve skladovacím prostoru a umožnit čistitelnost skladovacích prostor. Použité stavební materiály nesmí ovlivňovat jakost skladovaných krmiv. Pokud se týká hangárových skladů, mají být součástí jejich vybavenosti i přepážky k oddělování skladovaných zásob podle druhu, případně i jakosti skladovaných krmiv. Tyto sklady mají být vybaveny dopravními cestami s dostatečnou kapacitou nebo přístupovými místy, umožňujícími provádění více manipulací se skladovanými krmivy současně (příjem, výdej, ošetřování skladovaných zásob). Sklady mají být vybaveny vhodnou váhou pro zjišťování hmotnosti přijímaných a vydávaných krmiv a při skladování zrnin i zařízením pro jejich čištění. Dopravní cesty mají být bezpečné, tzn. že mají zabezpečovat umístění naskladňovaného krmiva do stanoveného skladovacího prostoru, minimalizovat zbytky dopravovaných materiálů v dopravních cestách a v místě příjmu mají být opatřeny zařízením zabraňujícím průniku makronečistot do skladovaných zásob (rošty na příjmových koších). Povozové cesty k příjmovým košům mají být v dostatečné vzdálenosti od košů zpevněné tak, aby bylo minimalizováno znečištění příjmových košů a podlah skladů. Pro skladování balených krmiv slouží zpravidla hangárové sklady nebo podlahové sklady vybavené nákladními výtahy nebo sklady kombinované. V těchto skladech se skladují krmiva balená do pytlů nebo vaků umístěných na paletách nebo v kontejnerech. Jejich konstrukční řešení má omezit vliv klimatických podmínek na skladovaná krmiva, zejména vniknutí povrchové vody. Jejich podlahová plocha a vybavenost mají odpovídat požadavkům pro stanovený způsob skladování a manipulace s krmivy ve skladu.

Není přípustné, aby ve skladu s krmivy byly skladovány jiné materiály, které neslouží pro krmné účely. Vyhovující vlhkost Obiloviny, luštěniny a semena olejnin jsou schopné přijímat vzdušnou vlhkost - zejména jejich části, a to klíček a aleuronová vrstva, méně pak slupka. Poškozená zrna mají větší schopnost přijímat vlhkost než zrna nepoškozená. Vlhkost zrnin i po provedené úpravě sušením není stabilní a kolísá vlivem nerovnoměrného rozložení vlhkosti v zrnu, různé sorpční kapacity nestejně vyvinutých zrn, proměnlivé relativní vlhkosti vzduchu ve skladovacím prostoru a vlivem různé teploty vrstev skladovaných zrnin, která podporuje termodifuzi vlhkosti. Tyto vlivy jsou zvýrazňovány technickým stavem skladů. Za ještě vyhovující vlhkost pro skladování lze považovat: - u obilovin a luštěnin skladovaných v suchém stavu (bez aktivního větrání nebo chlazení) vlhkost do 14 %, - u obilovin skladovaných s použitím aktivního větrání nebo umělého chlazení vlhkost do 17 %, při relativní vlhkosti vzduchu do 75 % (u umělého chlazení nesmí být teplota masy vyšší než 10 °C), a pokud mají být vyloučena rizika spojená s rozvojem plísní, je nutné při aktivním větrání nepřekročit vlhkost 16 % a relativní vlhkost vzduchu 65 %, - u semen olejnin obecně platí nejvýše přípustná vlhkost 8 %. Obiloviny a luštěniny konzervované doplňkovými látkami povolenými ke konzervaci krmiv se zpravidla skladují do vlhkosti 30 % s ohledem na zvýšenou spotřebu konzervačních přípravků, a tím i vliv na technický stav skladovacího prostoru a technologického zařízení. Nerovnoměrné rozložení vlhkosti ve skladované mase zrnin je podporováno i přítomností nečistot, které vykazují rozdílnou vlhkost než skladovaná masa zrnin. Mají jiné sorpční vlastnosti a při skladování je obtížné zabránit jejich samotřídění v mase zrnin, a tím vytváření potenciálních ložisek pro vznik vlhkostních a teplotních změn a rozvoj plísní. Z těchto důvodů je nutné minimalizovat obsah nečistot a jako přijatelný se považuje: - při dlouhodobém skladování (déle než šest měsíců) obsah nečistot do 1 %. - při krátkodobém skladování (méně než šest měsíců) obsah nečistot do 5 %. V zrnu však nesmí překročit podíl semen svízele 0,5 % a semen plevelů obsahujících alkaloidy, glykosidy nebo jiné jedovaté látky 3 %. Kontroly a ošetření v průběhu skladování Po zaplnění skladovacího prostoru zrninami o uvedené nejvýše přípustné vlhkosti a teplotě je nutné: a) v období posklizňového dozrávání provádět denně kontrolu teploty nejméně ve třech vrstvách, a to nad úrovní kónické části silové buňky nebo podlahy, ve středu vrstvy a v horní vrstvě, (Pokračování na str. 22) Zásady správné ... (Dokončení ze str. 21) b) po posklizňovém dozrávání je nutné provádět kontrolu teploty nejméně dvakrát týdně ve vrstvách uvedených pod písmenem a), c) pokud se zjistí v některé vrstvě teplota vyšší než 30 °C, je nutné přikročit k ošetření zrnin a po ošetření opět provádět nejméně po dobu jednoho týdne denní kontrolu teploty, d) při ošetřování se současně odebírají dílčí vzorky při přetahování a smyslově se posuzuje přítomnost živých škůdců a výskyt cizích pachů. Z dílčích vzorků se sestavuje souhrnný a konečný vzorek pro stanovení vlhkosti, případně dalších znaků. Systém kontroly jakosti skladovaných zrnin, jakož i počty odebíraných konečných vzorků, druhy a frekvence zkoušených vzorků a jakostních znaků stanovuje plán kontroly jakosti provozovatele, který je nedílnou součástí správné praxe pro skladování. V průběhu skladování zrnin se podle jejich stavu (výskyt zvýšené teploty, skladištních škůdců) provádí zpravidla následující ošetření: Při výskytu zvýšené teploty: a) pokud jsou skladové prostory vybavené aktivním větráním a relativní vlhkost venkovního vzduchu je méně než 75 %, respektive 65 %, uvedeme aktivní větrání v nepřetržitou činnost, a to až do

docílení teploty nižší než 25 °C ve všech vrstvách, b) pokud skladové prostory nejsou vybavené aktivním větráním nebo nelze aktivní větrání použít pro zvýšenou relativní vlhkost venkovního vzduchu nebo se aktivním větráním nedaří teplotu zrnové masy snížit, přistoupíme k přetahování (přemístění) do volného skladovacího prostoru za současného přečištění a provzdušnění zrna, pokud je sklad vybaven čisticí stanicí, nebo použijeme sušicí zařízení bez ohřevu vzduchu. Současně odebíráme dílčí vzorky a zjišťujeme vlhkost zrna a přítomnost skladištních škůdců, c) pokud se prokáže zvýšená vlhkost nad 15 % nebo u aktivního větrání nad 17 %, provedeme současně přesušení zrna. Skladištní škůdci Při výskytu skladištních škůdců: a) provádíme přetažení (přemístění) skladované zásoby za současného čištění a v průběhu přetahování necháme provést aplikaci povolených dezinsekčních přípravků oprávněnou osobou. Odpady z čištění po ukončení přetahování bezprostředně likvidujeme, b) pokud ve skladovacím prostoru nebo za daných podmínek (nevhodná teplota) nelze provést asanaci, přemístíme napadenou zásobu do vyčleněného, dobře čistitelného skladu, kde následně provedeme asanaci, c) po provedené asanaci a uplynutí stanovené ochranné lhůty, podle použitých asanačních přípravků, provedeme odběr konečného vzorku (vzorků) pro ověření přítomnosti reziduí přípravku. Pokud není překročen nejvýše přípustný obsah reziduí, uvolníme skladovanou zásobu k použití. Deratizace se uskutečňuje podle potřeby, zpravidla dvakrát ročně a smí ji provádět jen oprávněná osoba. Návnadu je účelné umístit na pevnou podložku upravenou tak, aby se zabránilo rozptylování návnady po podlaze skladu. Místa, kde jsou položeny návnady, mají být zřetelně označená a obsluha skladu má být poučena, jak má zacházet při úklidu skladu s položenou návnadou. *** Klíčové informace * Zásady správných praxí představují účinný nástroj určený provozovatelům krmivářských provozů k tomu, jak naplnit požadavky legislativy, pokud jde o ochranu potravního řetězce, zdraví zvířat, lidí a životního prostředí. * Přestože je používání těchto zásad provozovateli krmivářských provozů dobrovolné, je více než vhodné, a to nejen z důvodu toho, že jsou schváleny orgány státní správy, tedy především Ministerstvem zemědělství a dozorovým orgánem zodpovědným za kontroly krmiv, a měly by proto být při provádění úředních kontrol plně respektovány. * Uvedené zásady jsou k dispozici na webových stránkách Spolku pro komodity a krmiva. Foto popis| Čistička Čekanice Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov Foto popis| Silo Benešov Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov Foto popis| Silo Pelhřimov Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov Foto popis| Silo Záhoří u Písku Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov Foto popis| Silo Zdislavice Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov Foto popis| Příjmový koš Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov Foto popis| Sila v Kamenici nad Lipou

Foto autor| Foto ZZN Pelhřimov O autorovi| Ing. Josef Svoboda, CSc., je výkonným ředitelem Spolku pro komodity a krmiva. Téma týdne připravil

Blíží se září - Měsíc biopotravin Zemědělec str. 41 Ekologické zemědělství (cp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět - Na co se mohou v září těšit čeští ekologičtí zemědělci? Vedle desítek dnů na farmách, speciálních exkurzí, soutěží a trhů, které v Měsíci biopotravin pravidelně připravují ekologičtí sedláci, výrobci, prodejci i nevládní organizace pro širokou veřejnost, existují v září i akce, které se připravují pro změnu pro ně. Soutěže Biopotravina roku, Bioakademie i Biosummit patří mezi ně. Nenechte si je ujít. Česká biopotravina roku Už jen do 6. srpna letošního roku mají čeští výrobci biopotravin čas, aby přihlásili své výrobky do 14. ročníku soutěže Česká biopotravina. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na začátku září - Měsíce biopotravin. Soutěž probíhá ve čtyřech kategoriích - Biopotraviny živočišného původu, Biopotraviny rostlinného původu, Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní. Samostatnou kategorii, včetně hodnocení, tvoří soutěž o nejlepší biovíno. O celkovém vítězi soutěže a držiteli titulu Česká biopotravina 2015 již tradičně rozhoduje porota v čele s Pavlem Maurerem. Hlavní váhu při posuzování mají chuťová a vizuální kritéria, hodnotí se ale i podíl tuzemských surovin, celkový nápad či inovativní přístup. V hodnoticí komisi zasedají pravidelně zástupci Státní zemědělské a potravinářské inspekce či Ministerstva zemědělství. Kontrolu správného značení zajišťuje kontrolní a certifikační organizace KEZ o. p. s. Přihlášky do soutěže je potřeba doručit na adresu PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců do 6. srpna 2015. Hodnocení vzorků vín proběhne 19. srpna v degustačním sále Národního vinařského centra ve Valticích. To nejlepší víno bude součástí hodnocení všech dalších výrobků. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 2. září 2015 v rámci Biosummitu 2015, slavnostní předání cen pak proběhne 10. září 2015 při společenském večeru mezinárodní konference ekologického zemědělství Bioakademie 2015 v Lednici. Vítěz soutěže má právo užívat pro vítězný výrobek označení Česká biopotravina, doplněný příslušným letopočtem. Jako hlavní cenu výrobce vítězné biopotraviny získá vícedenní inspirační pobyt v Norimberku, který zahrnuje i vstup na mezinárodní veletrh biopotravin BIOFACH 2016, jenž se koná ve dnech 10.-13. února 2016. Logo s ročníkem 2014 mohou spotřebitelé nalézt například na Bio konopném sádle z přeštických prasat z Biofarmy Sasov, na Černíkovických okurkách Miloše Kurky ze Zahrady Černíkovice a Bio cukrovém hrášku z Horňácké farmy v Hrubé Vrbce. Nejlepším biovínem se v loňském roce stalo Rulandské šedé, oranžové víno, výběr z hroznů 2013, vinařství Víno Marcinčák. Soutěž vyhlašuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, partnerem soutěže je Nürnberg Messe GmbH v zastoupení společnosti PROveletrhy, s. r. o. Soutěž je pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Klanici. Bioakademie 2015 Již po patnácté přivítá ve dnech 10. až 12. září malebné prostředí lednického zámku zemědělce, výrobce biopotravin, prodejce i zástupce státní správy a neziskových organizací na odborné konferenci Bioakademie. Nenechte si ujít zajímavé novinky z ekozemědělského výzkumu, neformální setkání s lidmi z oboru a skvělou zahraniční exkurzi, tentokrát do Maďarska k Tokaji. Letošní ročník je zaměřený na podporu a rozvoj kvality produkce v ekologickém zemědělství. V dopoledním programu 10. září si účastníci mohou vyslechnout z úst zástupců Ministerstva zemědělství informace o možnostech podpory pro ekologické zemědělství a ekologickou produkci. Odpoledne je pak věnováno odbornému bloku přednášek zaměřených na výsledky výzkumných

projektů z oblasti ekologického zemědělství. Celý den končí tradičním a oblíbeným slavnostním večerem v areá lu lednického zámku, kde proběhne vyhlášení výsledků soutěží Nejlepší sedlák Svazu PRO-BIO, Česká biopotravina 2015 a Nejoblíbenější bioprodejna Svazu PRO-BIO. Druhý den následují oblíbené exkurze, tentokrát dvoudenní výlet na ekofarmy do Maďarska, do kraje tokajského vína a maďarského šedého skotu. Na co se můžete těšit Vývoj a současný stav EZ a trhu s biopotravinami v ČR (Ing. Andrea Hrabalová - externí konzultantka ÚZEI) Ekologické zemědělství zaznamenalo za poslední dekádu bouřlivý rozvoj. Česká republika patří mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě. Každý rok u nás stoupá počet výrobců i distributorů biopotravin, dynamicky roste oblast distribuce a třetím rokem zaznamenáváme také oživení zájmu o biopotraviny mezi spotřebiteli. Za poslední dekádu vzrostl trh s biopotravinami v České republice téměř čtyřnásobně. Vývoj ekologického zemědělství v ČR, podobně jako v ostatních zemích EU, je významně ovlivňován zemědělskou politikou, zejména stabilizací podpor v rámci tzv. Programů rozvoje venkova. Nový PRV pro léta 2014 až 2020 vstupuje v platnost právě letos. Sociální zemědělství v České republice (Ing. Jan Moudrý, Ph. D. - Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, katedra rostlinné výroby a agroekologie; Mgr. Tomáš Chovanec - MAS Lužnice a CpKP Jižní Čechy; Mgr. Eliška Hudcová AREA viva) Přestože se sociální zemědělství v Evropě objevuje již několik desetiletí, v Čechách se s ním teprve seznamujeme. Letos poprvé našlo odezvu i v dotačních programech. Sociální zemědělství je definováno jako propojení sociální a zemědělské sféry v rámci zemědělských činností, které vedle produkční funkce přináší pozitivní externality v podobě podpory znevýhodněných osob. Právě oblast integrovaného zaměstnávání, které bylo ještě donedávna v zemědělství limitováno, získává v zemědělském i sociálním sektoru největší ohlas. Na základě současných evropských trendů i vývoje v ČR lze v následujících letech očekávat dynamický růst sociálního zemědělství a otevírání dalších možností pro jeho přímou podporu. Vývoj systému ochrany jádrovin v režimu EZ (Ing. Václav Psota, Ph. D. - Biocont Laboratory) Jádroviny jsou v České republice nejpěstovanější ovocné dřeviny. Z pohledu nároků na ochranu proti chorobám a škůdcům patří mezi nejnáročnější plodiny. V rámci občanského sdružení Biosad, které sdružuje pěstitele ovoce, firmy a výzkumníky, začíná fungovat poradenský servis pro ekologické, ale také integrované ovocnáře. Od roku 2012 jsou řešeny tři výzkumné projekty (NAZV QJ1210209 a QJ1210275 a TAČR TA02020168), které mají jako jeden z cílů vyvíjet metody ochrany ovocných dřevin v režimu EZ. Stále u nás zaostává znalost použití dostupných přípravků a technologií. Lze očekávat, že v případě zájmu ovocnářů, firem a výzkumných organizací se u nás dostane systém ochrany jádrovin v EZ během několika let na stejnou úroveň jako v zahraničí. Výsledky testování prostředků ochrany a výživy polních plodin v EZ (Ing. Martin Bagar, Ph. D. -BIOCONT LABORATORY, spol. s r. o.) Produkce v ekologickém pěstování na orné půdě se v České republice v současné době zaměřuje na extenzivní způsoby pěstování. A to i v úrodných oblastech, kde mají intenzifikační vstupy své opodstatnění. To je částečně způsobeno nedostatkem zkušeností s metodami ochrany a výživy. Z toho důvodu byla provedena řada hodnocení nových produktů, pro získání informace o možnosti jejich využití v praxi. V současné době je k dispozici řada metod a produktů na přírodní bázi, které lze ke zlepšení pěstitelských výsledků využít. Cílem pokusů je získat s těmito metodami zkušenosti a nabídnout je pěstitelům. Strategie hodnocení kvality a autenticity potravin (Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., doc. Dr. Ing. Věra Schulzová -Ústav analýzy potravin a výživy; Vysoká škola chemicko-technologická v Praze) V ekologicky pěstovaných plodinách je možno očekávat nízké, případně nedetekovatelné obsahy látek pocházejících z chemizace zemědělství, jako jsou rezidua pesticidů. Někdy se upozorňuje na riziko zvýšeného obsahu rostlinných toxinů či kontaminace mykotoxiny, toto však nebylo jednoznačně prokázáno. Moderní vybavení laboratoří a sofistikované analytické metody umožňují sledování reziduí nepovolených látek i na velmi nízkých hladinách. Pro tyto účely jsou vyvíjeny a aplikovány multidetekční metody, které umožňují identifikaci a kvantifikaci až stovek látek v rámci jedné analýzy. Pozornost výzkumu je také soustředěna na studium biologicky aktivních látek s pozitivním účinkem na zdraví konzumenta a vlivu podmínek zpracování a skladování na jejich hladiny. V praxi jsou

zaváděny šetrné postupy zpracování potravin, zachovávající v co nejvyšší míře nutriční hodnotu výchozí suroviny. Organizátorem Bioakademie je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Detailnější informace o programu a možnostech registrace najdete na http://www. pro-bio.cz/bioakademie/ Biosummit 2015 Po čtyřech letech se v Praze opět koná Biosummit - mezinárodní odborná konference pro ekologické zemědělství. V dvoudenním programu zaměřeném na možné přínosy ekologického zemědělství ve vztahu k přírodním zdrojům a ochraně půdy a stoupající význam ekologického zemědělství v rozvoji regionů vystoupí řada zahraničních i českých přednášejících. Cílem konference je propojit klíčové osobnosti z řad zemědělců, politiků, obchodníků, zemědělských zájmových organizací a vědeckých pracovníků a nabídnout vhled do současných témat. Akce proběhne ve dnech od 2. do 3. září, v prostorách Ministerstva zemědělství. Ekologické zemědělství je tradičně vnímáno jako extenzivní způsob hospodaření s nižším výnosem. V přednášce věnované ekonomickým aspektům zemědělství ve vztahu k udržitelnosti otevře prof. Friedhelm Taube z Univerzity Kiel (Německo) diskusi, zda musí být intenzita a udržitelnost nutně vnímány jako protiklady a co v tomto ohledu může nabídnout ekologické zemědělství. Jaké jsou přísliby ekologického zemědělství ve vztahu k půdě a její úrodnosti a jaká je skutečnost, bude tématem prezentace Miroslava Flo riana z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jeden celý blok přednášek bude zaměřen na stoupající význam ekologického zemědělství v rozvoji regionů. Na základě praktických příkladů se dozvíte, jak lze efektivně spolupracovat s místními samosprávami v udržitelném rozvoji městských aglomerací. Zajímavou spolupráci s městem Vídní na téma zdravého stravování představí Bernhard Kromp, ředitel Bio farschung Austria. Způsoby, jakými lze pozvednout ekonomiku celého regionu, ukáže na projektu BioRegio Bayern 2020 Klaus Wiesinger z Bavorského zemského ústavu pro zemědělství. Úspěšné domácí projekty budou prezentovat Lidka Mužikovská ze společnosti Agrofyto či Miloslav Knížek, Bemagro, oba majitelé mléčných farem. Aktuální situaci podpor v právě se rozbíhajícím Programu rozvoje venkova i stručný nástin toho, co můžeme očekávat od připravovaného nového evropského nařízení, představí v programu konference zástupci Ministerstva zemědělství. Součástí programu je i Biotrh 2015 v prostorách Národního zemědělského muzea, na kterém budou nabízet své produkty pouze ekologičtí farmáři. Zde také proběhne večer společenské setkání účastníků i hostů konference. Konferenci osobně zahájí ministr zemědělství Marian Jurečka, který akci udělil také osobní záštitu. Biosummit se koná v rámci Měsíce biopotravin. Organizátoři konference jsou společnost Felicius a Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, odbornými partnery Bioinstitut, ÚKZÚZ, FiBL, PRO-BIO Svaz EZ a IFOAM EU Group. Registrovat se můžete již dnes na http://www.biosummit.eu. Vstupné na přednášky je zdarma.

Z pole a stáje až na stůl Zemědělec str. 42 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2015

zpět Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti je prosperující podnik hospodařící v Pardubickém kraji. Živočišnou výrobu má postavenou na produkci mléka a hovězího a vepřového masa. Kromě jateční produkce, kterou přes vlastní jatky finalizují v podobě výsekového masa a uzenářských výrobků ve svých podnikových prodejnách, se chovatelé uvedeného východočeského družstva zabývají i šlechtěním prasat. Významnou aktivitou podniku je také zajišťování služeb v oblasti výroby a dodávek pekařských výrobků, z nichž některé byly oceněné i v regionálních potravinářských soutěžích. Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti má za sebou více než šedesátiletou historii, počínaje jeho vznikem z tehdejšího Zemědělského strojního družstva v roce 1949 přes sloučení s okolními družstvy v roce 1959 až po transformaci, která bez rozdělení a změny názvu družstva proběhla před třiadvaceti roky, respektive v roce 1992. V okolí obcí Chrasti, Rosic a Synčan v okrese Chrudim

obhospodařuje v řepařské výrobní oblasti 2026 ha zemědělské půdy, z níž výměra 1928 ha je v kategorii orná půda, na níž se pěstují nejen obilniny, kukuřice a cukrová řepa, ale i speciální plodiny, jako je například peluška a proso, které používají do krmiv pro hobby chovy. „Obhospodařovanou zemědělskou půdu držíme na stejné výměře již od transformace. Zakládáme si na tom, abychom s majiteli pronajatých pozemků a samozřejmě i s našimi členy měli dobré vztahy. Dosud máme splaceno 60 % podílů všem oprávněným osobám, dále zúročujeme podíly našich členů, například letos je to o 2 až 2,5 %. Museli jsme zvýšit sazbu za nájem pozemků, protože se skupují pozemky ve velkém. Nevadilo by mi, kdyby se jednalo o lidi, kteří by na půdě chtěli hospodařit, ale bohužel to jsou většinou překupníci bez zemědělské činnosti,“ posteskl si předseda podniku s 210 zaměstnanci Ing. Václav Blažek. Dva nukleové chovy Domácímu šlechtění prasat nenahrává již několik let trvající krize v chovu prasat, která se podepsala pod propad početních stavů prasnic a ruku v ruce s tím i pod nižší zájem chovatelů o plemenný materiál. Není proto divu, že podniků s nukleovým chovem prasat v republice ubývá. K těm, kteří se drží tradiční chovatelské disciplíny, patří i Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti, které ve dvou šlechtitelských chovech - v Radimi a v Zájezdci - Trojovicích produkuje jak plemenný materiál otcovské populace, to je duroca a bílé otcovské, tak mateřské plemeno bílé ušlechtilé. Šlechtitelská práce v podniku spadá do počátku devadesátých let minulého století, respektive ji odstartovala v roce 1992 z Anglie dovezená zvířata large white, která položila základ šlechtitelského chovu bílého otcovského plemene v Zájezdci - Trojo vicích. Druhý nukleový chov plemen duroc a bílé ušlechtilé východočeský Počet vykrmovaných býků se blíží 300 kusů Foto Martin Jedlička podnik provozuje až od roku 2012, kdy farmu v Radimi převzalo od ZD Luže, jejíž vlastník (Agrofert holding) vydal rozhodnutí prasata zrušit. „Šlechtění prasat na farmě v Radimi má dlouhodobou tradici s návazností od padesátých let minulého století. Začínalo se zde s mateřským plemenem bílé ušlechtilé. Začátkem 90. let to byla i otcovská plemena, respektive pietrain a později hampshire, která nahradil duroc. Jedná se o malý šlechtitelský chov o 120 plemenicích, z nichž jich 95 reprezentuje bílé ušlechtilé a 25 plemeno duroc. Snažíme se chov udržet, ale klesající zájem o plemenná zvířata kopíruje snižující se počty chovatelů. S prasničkami se ještě daří obchodovat, ale s plemennými kanečky je to čím dál víc obtížné. Již v nenávratnu jsou časy, kdy jsme v Radimi každoročně prodali 120 plemenných kanců, dnes jich je asi čtvrtina. Neprodaní pětiaž sedmiměsíční plemeníci se musejí kvůli přítomnosti kančího pachu v mase kastrovat. Přitom čím později tento zákrok podstoupí, tím déle se je doporučuje krmit. Řádově to vychází na dobu dva až tří měsíce. Pro chovatele to jsou další náklady, ať už se jedná o veterináře, který zákrok a případně léčbu u kastrovaných kanců provádí, nebo o speciální výživu. K tomu je třeba ještě přičíst nesrovnatelně horší konverzi. Tito kanci dorůstají porážkové hmotnosti blížící se 180 kg a v podobě výsekového masa jsou prakticky neprodejní, a tak končí ve výrobcích,“ konstatoval dále Ing. Kopecký. Plemenných prasniček se v Radimi vyprodukuje okolo 450 kusů, z toho se jich asi 300 prodá, dalších 60 se využije na obnovu vlastního chovu a zbytek se převádí do užitkových chovů na střediscích v Rosicích a Brčkolech, které s celkovou ustájovací kapacitou pro 320 plemenic slouží k produkci výkrmových selat. Také na farmě v Zájezdci -Trojovicích, kde je ustájeno 80 prasnic, se produkují prasničky pro vlastní užitkový chov. Při využívání kanců linií H38 a H48 finální jatečný produkt vyniká výbornou zmasilostí. Selata se vykrmují ve střediscích v Rosicích a Přestavlkách a porážejí se na podnikových jatkách v Synčanech. Výsekové vepřové maso i výrobky z nich se prodávají v podnikových prodejnách. Živočišná výroba Pro Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti je významným segmentem živočišné výroby také chov skotu plemene montbeliarde, dovezené v roce 1992 z Francie. V uzavřeném obratu stáda se v podniku chová celkem 1600 kusů zvířat, z nichž je 600 dojnic, dále 300 jalovic, 420 telat a 280 býků ve výkrmu. Produkční stádo je umístěno v nově vybudované stáji ve středisku v Rosicích, kde je současně i ustájovací kapacita pro krávy stojící na sucho a pro telata. Dosahovaná průměrná užitkovost odpovídá 8704 kg mléka na ustájenou krávu (7722 kg prvotelky, 9248 kg krávy na vyšší laktaci) s obsahem mléčných složek 3,79 % tuku a 3,32 % bílkovin. V současné době je dodávka do mlékárny na úrovni 13 607 l mléka.

Ostatní kategorie skotu jsou ve středisku Bor u Chroustova, kde se nachází výkrmová stáj pro býky i odchovna jalovic s výběhem. „Jestli někdo prezentuje, že ruské embargo se nás nedotklo, musím oponovat, že zejména prvovýrobce ovlivnilo velkou měrou. Vozí se k nám vepřové maso za dumpingové ceny, což zdeformovalo trh. Nezávisle na trhu u prasat zůstaneme v každém případě, stejně jako u mléka, jehož cena se stále propadá. Naše podnikání je založeno na provozování živočišné výroby, kterou momentálně reprezentuje pět a půl tisíce prasat všech kategorií a 1600 kusů skotu. Pokud by se tento záměr narušil, museli bychom řešit nejen otázku rostlinné výroby, ale zejména využití zpracovatelských provozů. S tím souvisí i zaměstnanost v podniku, namísto dnešních 210 zaměstnanců bychom si vystačili asi s čtvrtinou. Dnešní zemědělec nemůže říkat, že se má špatně, ale pro zemědělské podnikání jsou nastavené nerovné podmínky. Hlavně ve vztahu k dotacím, protože deformují tržní prostředí. Na jejich adresu mohu konstatovat, že bychom se bez nich obešli. Byl bych velice rád, aby se změnil systém jejich vyplácení tak, aby se podpořila živočišná výroba a smysluplné zemědělské podnikání,“ pokračoval Ing. Václav Blažek. Finalizace produkce Podle slov předsedy Zemědělského družstva Rosice u Chrasti se podnik snaží držet hesla z pole až na stůl. Ovšem nejen to, co vypěstují na poli, ale i co vyprodukují ve stáji finalizují ve čtrnácti podnikových prodejnách. V nabízeném sortimentu vlastní výroby tak nechybí výsekové hovězí a vepřové maso ani uzeniny či pekařské výrobky, ať už například v podobě běžného pečiva, nebo dia výrobků. Zpracovaný projekt na minimlékárnu s výrobou speciálních sýrů a dalších mléčných produktů pak ukazuje další záměr podniku, o jaký druh výrobků rozšíří nabízený sortiment ve svých prodejnách. A to zdaleka nejsou veškeré aktivity. Kromě provozované palírny určené pro destilování hrušek, jablek a peckovin se jedná i o poskytování stravovacích služeb. „V Pardubicích jsme koupili jídelnu Karlovinu, kde převážně pro městskou část denně vaříme minimálně 1500 obědů. Velký úspěch sklízejí vakuované balíčky, kterých se prodá nejvíce v pátek, kdy naši zákazníci odjíždějí na chaty. Určitou nevýhodou tohoto podnikání je, že se musíme dostat přibližně na stejnou cenovou hladinu jako konkurence, která vaří z levnějších dovezených surovin. Dostáváme se tak na hranici rentability. V této souvislosti vítám vládou navrhované registrační pokladny, které zprůhlední podnikatelskou činnost a nastaví snad stejné podmínky pro všechny. Jsme zemědělský podnik podnikající ve vesnickém prostředí. Naší snahou bylo a je, aby život na vesnici byl smysluplný, vy užívající krásu a možnosti venkovského prostředí. Proto se snažíme zachovat a vytvářet nové pracovní příležitosti, dávat lidem možnost zapojit se do pracovního procesu a vesnici vrátit do pozice, kde se něco vyrábí a tvoří tak, jak tomu v minulosti bylo. Rozhodně nepodporujeme aby se vesnice staly pouze místem pro rekreaci,“ řekl na závěr naší návštěvy první muž Zemědělského družstvo Rosice u Chrasti Ing. Václav Blažek. *** Klíčové informace * Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti má živočišnou výrobu postavenou na produkci mléka a hovězího a vepřového masa. Vedle toho se zabývá šlechtěním prasat. * V rostlinné výrobě se zaměřuje jak na pěstování tržních plodin, tak na zajištění krmivové základny pro chov skotu a prasat. * V rámci svých podnikatelských aktivit družstvo provozuje ještě jatky, podnikové prodejny, stravovací zařízení a palírnu. Foto popis| Ing. Václav Blažek Foto popis| Produkční stáj pro dojnice plemene montbeliarde ve středisku v Rosicích Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Pro prasata chovatelé využívají zrekonstruované stáje Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Ve svém areálu podnik provozuje automat na mléko Foto autor| Foto Martin Jedlička

Foto popis| V podnikových prodejnách je v nabídce výhradně produkce vlastní výroby Foto autor| Foto Martin Jedlička

zena.centrum.cz Cukr není jen zlo.Tělo ho potřebuje k životu 4.8.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Cukr má v poslední době pověst zabijáka. Jenže tak to není. Bez cukrů se nedá žít, ale vybírejte ty správné. Často slýcháme, jak jsou cukry škodlivé pro naše zdraví a že způsobují cukrovku, obezitu i kardiovaskulární onemocnění. Jsou však nezbytnou součástí stravy a mají nezastupitelnou úlohu při fungování metabolismu. Seznamte se s cukry, které našemu zdraví prospívají. Sacharidy (uhlohydráty) nemají většinou dobrou pověst, hlavně co se týče přibývání na váze. Naproti tomu mají platné a dokonce vedoucí místo v naší stravě a přinášejí s sebou četné výhody pro zdraví. Jsou nesmírně důležité pro fungování organismu, i když některé sacharidy člověku prospívají lépe než ostatní - proto je vhodné umět si správně vybrat. Kde je najdeme Sacharidy patří mezi makroživiny a vyskytují se v rozličných potravinách a nápojích. Většina je rostlinného původu, např. obilí. Pro lepší chuť se přidávají do zpracovaných potravin ve formě škrobu nebo cukrů. Zdrojem přirozeně se vyskytujících sacharidů jsou: ovoce zelenina mléko ořechy zrna semena luštěniny Druhů je víc Existují tři hlavní typy sacharidů: Cukr je nejjednodušší forma sacharidů. Vyskytuje se přirozeně v některých potravinách, včetně ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků. Známe fruktózu (ovocný cukr), sacharózu (stolní, řepný, třtinový cukr) a laktózu (mléčný cukr). Škrob je komplexní cukr, což znamená, že je složený z mnoha cukerných jednotek. Najdeme ho v obilí, zelenině, bramborách, fazolích a hrachu. Vláknina je také složený sacharid. Svou výživnou hodnotou obohacuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, fazole či hrách. Glykemický index Tento údaj hodnotí míru stoupání hladiny cukru v krvi po požití určité potraviny s obsahem sacharidů. Při snaze zhubnout se obecně doporučuje upřednostňovat stravu s nižším glykemickým indexem. Vysoký ho mají např. brambory, kukuřice i méně zdravé snacky a dezerty připravované z rafinované mouky. Zrna, luštěniny, zelenina, ovoce a nízkotučné mléčné výrobky se vyznačují indexem nižším. Doporučujeme: Pozor na sacharidy: Čím je nahradit? Proč je potřebujeme

Sacharidy by měly tvořit 45 až 65 % denně přijaté energie, tzn. z 2000 kalorií by 900 až 1300 kalorií mělo pocházet ze sacharidů. Jejich význam je nezastupitelný. Jsou hlavním zdrojem energie. Složené cukry se během trávení rozkládají na jednoduché cukry, které se vstřebávají do krve a tam je známe jako krevní cukr (glukózu). Z krve vstupuje glukóza pomocí inzulinu do buněk těla a umožňuje nám hýbat se, dýchat, cvičit atd. Ukládá se i do jater, svalů a dalších tkání, odkud je využita v případě potřeby nebo se promění na tuky. Pomáhají v boji proti civilizačním nemocím. Celá zrna a vláknina snižují riziko kardiovaskulárních chorob. Vláknina se podílí na optimálním průběhu trávení, chrání nás před obezitou a cukrovkou 2. typu. Kontrolují hmotnost. Vláknina v ovoci, zelenině či celozrnných výrobcích navozuje pocit sytosti už při méně kaloriích, čímž se ztrácí chuť na sladká, slaná i mastná jídla. Vyberte si správné sacharidy Upřednostňujte ovoce a zeleninu, čerstvé, mražené či konzervované, bez přidaného cukru. Snažte se omezit ovocné šťávy a sušené ovoce. Jsou koncentrovanými zdroji přírodního cukru, a proto mají více kalorií. Celozrnné výrobky jsou lepším "dodavatelem" vlákniny, selenu, draslíku a hořčíku než třeba rafinované obiloviny. Rafinací se totiž odstraňují určité části zrn a s nimi i živiny a vláknina. Mléko, sýry, jogurty a ostatní mléčné výrobky jsou dobrým zdrojem vápníku a bílkovin, a navíc mnoha dalších vitaminů a minerálních látek. Sáhněte po nízkotučných verzích pro menší obsah kalorií a nasycených tuků. Pozor na přidaný cukr! Luštěniny, které zahrnují fazole, hrách a čočku, patří mezi nejvšestrannější potraviny. Neobsahují cholesterol. Jsou bohaté na kyselinu listovou, draslík, železo, hořčík, rozpustnou a nerozpustnou vlákninu a prospěšné tuky. Vzhledem k tomu, že jsou dobrým zdrojem bílkovin, mohou být luštěniny zdravou náhražkou masa, které má více nasycených tuků a cholesterolu. Omezte potraviny s přidaným cukrem, jako jsou sladké nápoje, dezerty, sladkosti. Vyhnete se tak zubnímu kazu i přibývání na váze. MUDr. Brigita Marhefková více na uLékaře MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 8 varovných příznaků, jimiž se předem hlásí infarkt 7 tajných zbraní při hubnutí: To jste ještě neslyšeli Zlomená noha na dovolené vás přijde na statisíce

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=808865

Zlínský deník Hygiena na stáncích se lepší Zlínský deník str. 1 Titulní strana SOŇA LIČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.8.2015

zpět Zlínsko – Hygienická úroveň stánků s občerstvením je oproti minulým letům lepší, a to i na velkých festivalech, tvrdí hygienici ze Zlína. Za první pololetí udělili stravovacím provozovnám na Zlínsku sedmadvacet pokut. „Zvyšuje se kvalita poskytovaných služeb a rozšiřuje se sortiment nabízených pokrmů. Zlepšuje se

také vybavení stánků technologickým zařízením,“ potvrzuje vedoucí odboru hygieny výživy Eva Sedláčková. Vparných dnech se hygienici zaměřují zejména na kontroly restaurací, stánků s rychlým občerstvením a zmrzlinou. Nejčastěji jejich provozovatelé porušují skladovací podmínky pokrmů, používají suroviny s prošlým datem použitelnosti, nemají potraviny označené a nedodržují zásady výrobní a hygienické praxe. „Může tím dojít ke křížové kontaminaci, kdy se na stejné pracovní ploše manipuluje se syrovým masem a současně s tepelně opracovanými potravinami. Jindy nám provozovatelé nepředloží doklady k potravinám či nemají dostatečnou úroveň hygieny,“ vyjmenovala Eva Sedláčková z Krajské hygienické stanice. Pokračování na straně 3 Hygiena ve stáncích se rok od roku lepší Dokončení ze strany 1 Kontrolám krajské hygienické stanice (KHS) se tradičně v létě nevyhnou ani hudební festivaly. Na vizovickém Masters of Rock prošlo kontrolou devětapadesát stánků s občerstvením. Pěti znich pak hygienici udělili pokutu v celkové výši šestnácttisíc korun. „Hygienická úroveň stánkového prodeje s občerstvením však byla oproti loňskému ročníku festivalu na vyšší úrovni, hlavně co se týká zajištění pořádku v okolí stánků,“uvedla Eva Sedláčková. A obavu z jídla tady neměli ani samotní návštěvníci. Hlad tady zažehnal bez problému například Radek Pyskatý ze Zlína,který festival navštívil. Na Regatě bez pokut „Na takové akci se člověk spoléhá jen na stánkové jídlo. Já s tím problém nemám, najím se kdekoliv v rychlém občerstvení. Tady jsem zkusil několik stánků a všude bylo jídlo dobré. Šlo vidět, že hygienu úplně nezanedbávají. Samozřejmě vždycky doufáte, že nebudete odjíždět se salmonelou,“dodal s úsměvem mladík. Oblíbený festival Holešovská Regata, který se uskutečnil zhruba před měsícem v Holešově, se pak obešel bez pokut úplně. „Na Holešovské Regatě jsem si letos kupovala třeba langoš, pro syna pak trdelníky nebo pendreky a musím říct, že s žádným hygienickým pochybením nebo něčím, co by mě pobuřovalo, jsem se nesetkala,“ zhodnotila osmadvacetiletá Blanka Vlachynská z Otrokovic. I přes horké počasí podle ní stánkaři zvládli udržet prodej v přijatelných podmínkách. Celkem nahlédli hygienici do čtyřiadvaceti stánků s jídlem, nepoctivce ale neobjevili. „Kontroly byly zaměřeny jednak na vybavení provozoven, zajištění hygienického zázemí, ale i na aktuální zacházení s potravinami v průběhu přípravy a výdeje občerstvení,“ upřesnila Marcela Paličková z KHS. V letošním roce pak vydali hygienici zákaz vaření v jedné provozovně na Zlínsku. Důvodem byl velký počet pokrmů,u kterých nebylo možné zjistit datum výroby a datum spotřeby. „Nebyly navíc skladovány při vhodných teplotních podmínkách. Byly zjištěny také závady v dodržování provozní hygieny – nebyl dostatečně prováděn úklid, byly shledány znečištěné podlahy, pracovní plochy a technologická zařízení,“ upřesnila Eva Sedláčková. Celkově pak v prvním pololetí roku provedli zaměstnanci odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání 172 kontrol ve všech typech stravovacích zařízení. Pokuty udělili v souhrnné výši 125 tisíckorun. „Výše sankcí závisí na závažnosti zjištěných nedostatků, přičemž hlavním hlediskem je posouzení zdravotního rizika ohrožení spotřebitelů,“ vysvětlila hygienička Eva Sedláčková. *** „Vybavení stánků technologickým zařízením se zlepšuje. Rozšiřuje se i nabízený sortiment a kvalita nabízených služeb.“ Eva Sedláčková, krajská hygienická stanice Zlín Foto popis| MASTERS. Festivalové menu klobása a pivo. Foto autor| Foto: Deník/archiv Region| Střední Morava

zpravy.rozhlas.cz Místo mraženého masa živá zvířata. Stát mění nouzové zásoby pro případ

krize 29.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika Zuzana Švejdová,Milan Kopp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Stát chce změnit seznam nouzových zásob pro případ krize. Kromě cukru nebo třeba obilí přibude i živé stádo krav. Doteď má Česko ve skladech jen maso mražené nebo konzervované. Projektem živého stáda se Česká republika nechala inspirovat Slovinskem. Důvodem je hlavně úspora. Teď platí stát za dodávku a skladování masa zhruba 50 milionů korun.Nejdražší je mražení. To by ale u živého stáda odpadlo. V případě krize by se pak maso mohlo dostat k lidem do 4 dnů.Stádo by se v rezervách státu mělo objevit už v roce 2017.„Přijde nám to jako poměrně zajímavý strategický koncept, kdy nahradíte mražené maso živým stádem a jste schopni okamžitě reagovat na místě spotřeby,“ řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.„Navíc sledujeme variantu hospodárnosti a myslíme si, že oproti mraženému masu bychom živým stádem mohli docílit i úsporu 50 procent nákladů.“„Spolupracovat budeme s ministerstvem zemědělství, Agrární komorou, ale také mna mezinárodní platformě především s našimi slovenskými kolegy,“ poznamenal Švagr.„O stádo by se staral konkrétní farmář, konkrétní farma, kterou vysoutěžíme.“Ve hře jsou dvě varianty. Buď by stádo bylo ve vlastnictví Správy státních hmotných rezerv, nebo ve vlastnictví farmáře, který by měl povinnost zvířata opečovávat za úhradu rezervace.Pavel Švagr ze strategických důvodů nechtěl zveřejnit, na kolik dní by stačily státní rezervy potravin v případě krize, ale za ideální stav považuje zásoby zhruba na 3 dny.„Po pravdě řečeno takovouto zásobu v tuto chvíli nemáme,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv.Sušené mléko, konzervy i PHMJak také uvedl, připravují zakázku na pořízení sušeného mléka, dodávku 180 tun masových konzerv a také příjme čočky, nebo trvanlivých salámů.Kromě potravin z dovozu by navíc měli nouzové zásoby ve větší míře pocházet přímo od českých pěstitelů.„Jsme přesvědčení například o tom, že dovážená čočka může být nahrazena českých hrachem. Stejně jako sójové boby třeba českými fazolemi,“ potvrdil prezident Agrární komory Miroslav Toman.Kromě potravin, jsou ve státních rezervách pohonné hmoty nebo technické prostředky, které pak stát používá při povodních.Padající výkupní ceny mléka bude řešit Agrární komora, situaci považuje za vážnouStátu hrozí kvůli rezervám nafty v Německu škoda až 1,5 miliardy korunSklady státních hmotných rezerv se otevírají, obce mohou sledovat cestu materiálu online URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1516959

Některé řetězce prý nabízejí českým producentům příliš nízké ceny mléka 29.7.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Zuzana Petráňová,Simona Bartošová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Agrární komoře se nelíbí, že některé obchodní řetězce českým producentům údajně nabízejí příliš nízké ceny mléka. Podle ní tak zneužívají situaci na trhu. „Shodli jsme se také na tom, že tato situace je neudržitelná a hlavní příčinou jsou velké vývozy a malá podpora mlékařského odvětví v České republice,“ uvedl prezident Agrární komory Miroslav Toman.Obchodníci tvrdí, že to není jejich libovůle, ale že jsou závislí na zpracovatelích.„Výkupní cena mléka poklesla až o 17 procent, zpracovatelé obchodníkům nabídli kolem pěti procent,“ řekla nedávno prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.Podle zpracovatelů by ale bylo složité neustále reagovat na zdražování a zlevňování mléka, a ceny konečných výrobků proto podle nich zůstávají stabilní.Cena mléka od letošního dubna klesla téměř o pětinu a přiblížila se k osmi korunám za litr.Padající výkupní ceny mléka bude řešit Agrární komora, situaci považuje za vážnouZemědělci prodávají litr mléka i pod osm korun. Situaci označují za kritickouNěkteří zemědělci prodávají mlékárnám litr mléka i za 6 korun. Podle Zemědělského svazu je situace dramatickáZemědělci varují před eskalací krize na trhu s mlékem. Žádají stát o pomocProč jsou v

Německu potraviny lepší než v Česku? Jde o honbu za ziskem, říká Miroslav TomanCeny mléka v Británii jsou nebývale nízké. Koupit ho lze i levněji než vodu URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1517130

Padající výkupní ceny mléka bude řešit Agrární komora, situaci považuje za vážnou 29.7.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Martin Karlík, mkp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Klesající cenu mléka bude dnes řešit mimořádně svolané představenstvo Agrární komory ČR. Podle aktuálních údajů klesla v červnu výkupní cena za litr syrového mléka na 7,52 Kč. Podle komory je tak pod výrobními náklady. Situaci způsobilo zrušení mléčných kvót, ale také ruské embargo na dovoz potravin. Když se zaváděly kvóty na mléko, měli s nimi zemědělci problém. Teď jim přidělává vrásky naopak jejich zrušení.Kvůli přebytku na trhu jsou totiž výkupní ceny pod výrobními náklady, tvrdí mlékaři.Zemědělci upozorňují, že mají opět ty samé problémy, jako když v roce 2009 na podzim mléko na protest proti nízkým cenám vylévali. V současné době výkupní ceny klesly pod 7 korun za litr.„Pro nás byla udržitelná cena něco málo nad 8 korun, to je nákladová cena na litr mléka, při započítání investic do stáje,“ stěžuje si předseda zemědělského družstva v Nýrově na Blanensku Stanislav Michal.„Můžeme to jeden rok dva dotovat z produkce třeba rostlinné výroby, ale dál to těžko můžeme vydržet.“Pro menší zemědělce, kteří jsou na příjmech z mléka závislí, je pak nízká výkupní cena likvidační. Zákazník ale nízkou výkupní cenu mléka nepozná, protože řetězce zvýšily své marže.Cena klesla jednak kvůli tomu, že Rusko zakázalo dovoz potravin z Evropské unie. A pak také tím, že od dubna už nemusí země unie dodržovat kvóty na množství vyrobeného mléka.Problém je tedy i se zrušením kvót, dříve přitom zemědělci protestovali právě proti jejich zavedení. V roce 2000 se protestovalo třeba na pražské Letné. Sjely se tam traktory, které pak pokračovaly před Úřad vlády.V roce 2009 pak byl problém s nízkými cenami, vylévalo se mléko a rolníci chtěli zvýšit dotace nebo zajistit vyšší výkupní ceny.O současném problému dnes bude jednat Agrární komora. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU -ČSL se zemědělcům snaží pomoci stát.„Už v letošním roce jsme výrazně upravili podmínky spotřebitelské politiky, kde pro chovatele mléčného skotu, kteří vyrábějí mléko, se zvyšuje částka o 400 milionů korun.“„Dále je tady další podporu v řádu zhruba necelých 300 milionů přes opatření pro lepší podmínky zvířat,“ dodal Jurečka.Zemědělci musí hledat odbyt jinde, část českého mléka už končí na čínském trhu, kde je o kravské mléko velký zájem. Francouzští zemědělci blokují dálnice, protestují proti nízkým výkupným cenám masa a mlékaZemědělci prodávají litr mléka i pod osm korun. Situaci označují za kritickouNěkteří zemědělci prodávají mlékárnám litr mléka i za 6 korun. Podle Zemědělského svazu je situace dramatickáZemědělci varují před eskalací krize na trhu s mlékem. Žádají stát o pomocProč jsou v Německu potraviny lepší než v Česku? Jde o honbu za ziskem, říká Miroslav TomanCeny mléka v Británii jsou nebývale nízké. Koupit ho lze i levněji než vodu URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1516834

Rusko možná zakáže dovoz nizozemských tulipánů, embargo se může rozšířit 29.7.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / ekonomikavevrope Martin Dorazín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Rusko hrozí, že ještě více omezí import z Evropy. Moskva se chystá rozšířit seznam zboží, jehož

dovoz zakázalo v reakci na západní sankce. Po potravinách by mohly přijít na řadu i tulipány z Nizozemska. Ruské úřady zatím žádný oficiální zákaz nevydaly. Podle zpravodaje ČRo v Moskvě Martina Dorazína se ale píše se o tom, že tulipány mohly přestat vyhovovat ruským fytosanitárním normám (normám na zdraví rostlin – pozn. red.).Ani Evropská unie zatím nepotvrdila, že by dostala přímou stížnost od ruské strany. Zatím je celá záležitost pouze na úrovni žádosti o konzultace.Zprávy o možném zákazu nizozemských tulipánů se začaly objevovat poté, co Nizozemsko oznámilo, že bude společně s dalšími zeměmi iniciovat vznik tribunálu pro vyšetření okolností sestřelení malajsijského letadla loni v červenci na východě Ukrajiny.O celé záležitosti by také měla jednat Rada bezpečnosti OSN. Dnes si navíc telefonoval ruský prezident Vladimir Putin s nizozemským premiérem.Zakázané potraviny by se měly pálitRusko zatím oficiálně neuvažuje o zákazu dovozu rostlinné produkce z jiných zemí. Nejmenovaný zdroj z ruské veterinární a fytosanitární služby ale řekl agentuře Ria Novosti, že se uvažuje o dočasném zákazu dovozu ze sedmi zemí, a to včetně České republiky.Na seznamu by mělo být také Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Německo či Itálie. Údajně kvůli nebezpečným organismům, které se v rostlinné produkci objevily.I přes embargo se ale na území Ruska zakázané zboží pašuje, a to především přes Bělorusko. Jak dodává zpravodaj ČRo Martin Dorazín, v ruských obchodech je možné občas na takové zboží narazit a zákazníci to ani nemají šanci poznat. V Bělorusku se totiž zboží dá do jiných obalů, rozdělí na menší množství a opatří novými etiketami.S tím chce ruské ministervo zemědělství bojovat tak, že připravilo návrh zákona, který by umožnil všechny zabavené zakázané potraviny přímo spalovat.Rusko v reakci na evropské sankce prodlouží embargo na dovoz potravin z EURuský poslanec chce zavést embargo na CocaColu nebo Pepsi. Kvůli sankcímPotraviny v ruských obchodech i přes prodloužení embarga nechybí, jsou ale dražšíRusko chystá protiopatření v reakci na prodloužení sankcí ze strany EUPutin potvrdil, že Rusko bude vetovat tribunál OSN k malajsijskému letadluMalajsie chce, aby případ sestřeleného letadla soudil mezinárodní tribunálPřed rokem se na Ukrajině zřítilo letadlo malajsijských aerolinií, viník se stále hledá URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1517047

Rusko hodlá spalovat evropské potraviny, zabavovat je bude na hranicích i v obchodech 3.8.2015 zpravy.rozhlas.cz str. 0 / evropa Martin Dorazín,Matěj Skalický Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rusko bude pátrat po potravinách, jejichž dovoz z Evropy byl loni zakázán. Prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret, který zavazuje ruské úřady k ničení nelegálně dovážených evropských potravin. Podle odhadů může být nelegálně dováženého zboží asi 10 procent z celkového množství, které Rusko importuje.Jde o tisíce tun především potravin, konkrétně mléka, masa nebo ryb. Uvažuje se i o spalování výrobků rostlinného původu.Někteří poslanci ale navrhují, že by se namísto ničení mohly potraviny poslat jako humanitární pomoc strádajícímu obyvatelstvu východoukrajinského Donbasu.Rusko hodlá potraviny zabavovat jak v celním prostoru hraničních přechodů, tak přímo v obchodech a skladech maloobchodní sítě. Ruský celní prostor je přitom jednotný s Kazachstánem a Běloruskem a leží tedy i mimo ruské hranice.Embargo na evropské potraviny zavedla Moskva odvetou za protiruské sankce Evropské unie vyhlášené po anexi ukrajinského Krymu.„Vůbec se nemluví o tom, že jde především o obrovskou korupci,“ informuje moskevský zpravodaj ČRo Martin Dorazín. Dovážené potraviny totiž musí někdo falešně deklarovat nebo orazítkovat jako provážené, přičemž zůstávají na území Ruska.Sankce související s ukrajinskou krizí by mohly Rusko celkově připravit o devět procent hrubého domácího produktu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond.Rozšíření amerických sankcí nezůstane bez odpovědi, oznámila MoskvaUSA přitvrdily sankce vůči Rusku. Pocítí to i ukrajinský exprezident Janukovyč Rusko možná zakáže dovoz nizozemských tulipánů, embargo se může rozšířit


Kontroloři letos odhalili tisíce problémových potravin dovezených ze zahraničí 4.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / politika Zuzana Švejdová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Salmonela, těžké kovy nebo třeba bakterie, přesně to našli kontroloři u potravin dovezených ze zahraničí v letošním roce. Aby se takovým prohřeškům předešlo, musí příjemci dovoz potravin do České republiky hlásit předem. Nově s jednodenním předstihem. Doteď bylo povinností hlásit dovoz zboží do dvou dnů. Od začátku tohoto měsíce se ale pravidla změnila a doba se zkrátila na jeden den. Inspektoři kontrolují hlavně označení zboží, obaly nebo třeba zdravotní nezávadnost výrobků. Jen Státní veterinární správa letos provedla skoro tři tisíce kontrol.„U více než jednoho sta kontrol zjistili úřední veterinární lékaři více než 200 závad. Nejčastěji se jednalo o administrativní závady, označování, poškozené obaly nebo nevyhovující teploty při přepravě. V několika případech šlo o pochybení v oblasti zdravotní nezávadnosti,“ potvrzuje mluvčí správy Petr Pejchal.Veterinární správa kontroluje například maso a výrobky z něj, tedy kromě čerstvých ryb. Na ovoce, zeleninu a třeba doplňky stravy se zase zaměřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta letos odebrala skoro šest tisíc vzorků potravin z dovozu. U 1300 z nich pak našla závady.Plesnivý kozí sýr nebo kešu plné brouků„Nejčastěji se jednalo o nevyhovující značení, okem viditelné plísně anebo nesplnění minimálních požadavků na jakost u sortimentu ovoce a zeleniny. Pokud jde o zahraniční potraviny, tak větší množství potíží je s potravinami ze zemí mimo Evropskou unii,“ říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.Problémové potraviny pocházejí z téměř všech zemí světa. Kontroloři například letos odhalili mák z Francie, ve kterém bylo nadměrné množství morfinu, nebo také kozí sýr z Nizozemska plný plísní. Inspekce objevila i plesnivé kešu z Indie, ve kterém byli brouci a larvy.Falšované, nejakostní nebo nebezpečné potraviny a nápoje sleduje portál Potraviny na pranýři. Každý měsíc přibude 40 až 50 nových položek. Lidé tam najdou jména výrobců nebo obchodních řetězců, které nekvalitní jídlo prodávají.Právě za nepoctivé nebo zkažené výrobky loni udělila Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokuty za skoro 100 milionů korun. To je zhruba o 35 milionů víc než rok předtím. SZPI letos zavřela už 137 pohostinských zařízení, nejvíce ve své historiiSladkosti a med. Potraviny, u kterých SZPI odhalila loni nejvíce prohřeškůVeterináři stahují z trhu 10 tun polského kuřecího, obsahuje salmoneluVaršava viní Česko z diskriminace polských potravin. Praha kritiku odmítáDovoz rostlinných výrobků budou moci od ledna obchodníci ohlašovat jen 24 hodin předem


© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

O místní výrobky roste zájem 1. Prestižní ocenění Regionální potravina dostalo letos od Ministerstva zemědělství 107 výrobků

Recommend Documents