Nové Město na Moravě. Analýza rizik. Analýza rizik staré ekologické zátěže Zichův rybník v Novém Městě na Moravě. (Zakázkové číslo: )

Nové Město na Moravě Analýza rizik staré ekologické zátěže Zichův rybník v Novém Městě na Moravě

Analýza rizik

(Zakázkové číslo: 4839 11 013)

Evidenční číslo geofondu: 922/2011

Výtisk č. 1/15

Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. září 2011

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim

Základní údaje:

2

Smlouva o dílo:

ze dne 10. 5. 2011

Zakázkové číslo zhotovitele:

4839 11 013

Název akce:

Analýza rizik staré ekologické zátěže Zichův rybník v Novém Městě na Moravě

Objednatel:

Město Nové Město na Moravě Vratislavovo náměstí 103 592 31 Nové Město na Moravě

IČO: DIČ:

00294900 CZ00294900

Bankovní spojení: Číslo účtu:

Komerční banka, a. s. 1224-751/0100

Odpovědný zástupce:

Michal Šmarda, starosta

Kontaktní osoba:

Miloš Hemza, referent odboru investic a správy majetku tel.: +420 566 650 222 mobilní tel.: +420 606 725 513 e-mail: [email protected]

Zhotovitel:

Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Píšťovy 820, 537 01 Chrudim III. zapsaná v obchodním rejstříku ve vložce C č. 1036 Krajského soudu v Hradci Králové

IČO : DIČ:

15053695 CZ15053695

Bankovní spojení: Číslo účtu:

ČSOB Chrudim 272199033/0300

Zástupce ve věcech smluvních a technických:

Mgr. Pavel Vančura mobilní tel.: +420 602 460 994 e-mail : [email protected]

Nositel odborné způsobilosti a odpovědný řešitel:

Ing. Josef Drahokoupil mobilní tel.: +420 602 460 991 email:[email protected]

M ěst o No v é M ěs t o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za ri zi k


Řešitelé:

Mgr. Zdeněk Šíma mobilní tel.: +420 725 404 151 e-mail : [email protected] Mgr. Lucie Potočárová Mgr. Jana Suchánková

Telefonní spojení společnosti: Faxové spojení společnosti: E-mail: Datum:

+420 469 682 303-5 +420 469 682 310 [email protected]

30. 9. 2011

………………………..… řešitelé

................................. Ing. Josef Drahokoupil nositel odborné způsobilosti a odpovědný řešitel

………………………..… Mgr. Pavel Vančura statutární zástupce

Rozdělovník: Výtisk č. 1 až 2: Výtisk č. 3: Výtisk č. 4: Výtisk č. 5: Výtisk č. 6: Výtisk č. 7: Výtisk č. 8: Výtisk č. 9: Výtisk č. 10 až 11:

Město Nové Město na Moravě ENVIREX, spol. s r.o. (TDI) Ministerstvo životního prostředí, OEŠ Státní fond životního prostředí ČR Česká inspekce životního prostředí, OI Havlíčkův Brod Krajský úřad kraje Vysočina Medin, a.s. Česká geologická služba, Geofond Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o.

No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za ri zi k

3


Obsah: ÚVOD ........................................................................................................................................................................ 8 NÁSTIN PROBLEMATIKY, PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY .............................................................................. 8 REALIZAČNÍ TÝM ZHOTOVITELE, PŘEHLED SUBDODAVATELŮ ................................................................................ 9 1.

ÚDAJE O ÚZEMÍ ...........................................................................................................................................10 1.1 VŠEOBECNÉ ÚDAJE ....................................................................................................................................10 1.1.1 Geografické vymezení území ............................................................................................................ 10 1.1.2 Stávající a plánované využití území.................................................................................................. 10 1.1.2.1 1.1.2.2 1.1.2.3 1.1.2.4 1.1.2.5 1.1.2.6

Využití území areálu Medin a.s. ....................................................................................................................11 Využití oblasti bývalé skládky.......................................................................................................................13 Využití Zichova rybníka ................................................................................................................................13 Ochrana přírody a krajiny ..............................................................................................................................13 Ochrana vodních zdrojů, nerostných surovin a technických zdrojů...............................................................14 Plánované změny využití lokality ..................................................................................................................14

1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území ..................................................................................... 14 1.1.4 Majetkoprávní vztahy ....................................................................................................................... 15 1.2 PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ......................................................................................................17 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry ............................................................................................. 17 1.2.1.1 1.2.1.2

1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 2.

Geomorfologické poměry .............................................................................................................................17 Klimatické poměry .......................................................................................................................................17

Geologické poměry........................................................................................................................... 19 Hydrogeologické poměry ................................................................................................................. 21 Hydrologické poměry ....................................................................................................................... 22 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě............................................................................... 23

PRŮZKUMNÉ PRÁCE ..................................................................................................................................24 2.1 DOSAVADNÍ PROZKOUMANOST ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ...................................................................................24 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě ....................................... 24 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění ................................................................................................................. 27 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů ................................................. 29 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění ............................................................................................ 30 2.2 AKTUÁLNÍ PRŮZKUMNÉ PRÁCE ..................................................................................................................31 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací .................................................................... 31 2.2.1.1 Geofyzikální průzkum ...................................................................................................................................32 2.2.1.1.1 Dipólové vertikální profilování (DOP) ....................................................................................................33 2.2.1.1.2 Metoda velmi dlouhých vln (VDV) .........................................................................................................33 2.2.1.1.3 Vertikální elektrické sondování (VES) ....................................................................................................34 2.2.1.1.4. Georadar - průzkum v prostorách pohřbených jímek ..............................................................................35 2.2.1.2 Vrtné práce ....................................................................................................................................................35 2.2.1.2.1 Hydrogeologické monitorovací vrty ........................................................................................................35 2.2.1.2.2 Odstranění monitorovacího vrtu ME-5 ....................................................................................................40 2.2.1.2.3 Průzkumné nevystrojené vrty ...................................................................................................................40 2.2.1.2.4 Jednorázové průzkumné sondy ................................................................................................................41 2.2.1.2.5 Atmogeosondy .........................................................................................................................................42 2.2.1.3 Hydrodynamické zkoušky .............................................................................................................................42 2.2.1.3.1 Čerpací a stoupací zkoušky ......................................................................................................................42 2.2.1.3.2 Nálevové zkoušky (slug tests) ..................................................................................................................44 2.2.1.4. Vzorkovací práce ...........................................................................................................................................44 2.2.1.4.1 Odběr vzorků rybničního sedimentu ........................................................................................................45 2.2.1.4.2 Odběr vzorků dnového potočního sedimentu ...........................................................................................46 2.2.1.4.3 Odběr vzorků zemin .................................................................................................................................46 2.2.1.4.4 Odběr vzorků sedimentů kanalizace.........................................................................................................47 2.2.1.4.5 Odběr vzorků podzemních vod ................................................................................................................48 2.2.1.4.6 Odběr vzorků povrchových vod ..............................................................................................................49 2.2.1.4.7 Odběr vzorků odpadních vod ...................................................................................................................49 2.2.1.4.8 Odběr vzorků půdního vzduchu ...............................................................................................................50

4 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim 2.2.1.4.9 Odběr vzorků odpadu z vrtných prací ......................................................................................................50 2.2.1.4.10 Odběr vzorků ryb ...................................................................................................................................51 2.2.1.5 Rozsah projektovaných laboratorních analýz ................................................................................................52 2.2.1.6 Geodetické práce ...........................................................................................................................................53 2.2.1.7 Kamerová prohlídka kanalizace.....................................................................................................................53

2.2.2

Výsledky průzkumných prací ............................................................................................................ 54

2.2.2.1 Výsledky geofyzikálního průzkumu ..............................................................................................................54 2.2.2.1.1 Průzkum v okolí areálu Medin, a. s. .........................................................................................................54 2.2.2.1.2 Průzkum georadarem v prostorách pohřbených jímek .............................................................................55 2.2.2.2 Výsledky vrtných prací ..................................................................................................................................56 2.2.2.2.1 V areálu společnosti Medin a.s. ...............................................................................................................56 2.2.2.2.2 Okolí areálu společnosti Medin a.s ..........................................................................................................56 2.2.2.2.2 Dno Zichova rybníku ...............................................................................................................................57 2.2.2.3. Výsledky hydrodynamických zkoušek ..........................................................................................................57 2.2.2.3.1. Výsledky čerpacích a stoupacích zkoušek ..............................................................................................57 2.2.2.3.2. Výsledky nálevových zkoušek ................................................................................................................63 2.2.2.4 Výsledky laboratorních analýz ......................................................................................................................64 2.2.2.4.1 Výsledky laboratorních analýz rybničního sedimentu .............................................................................64 2.2.2.4.1 Výsledky laboratorních analýz dnového potočního sedimentu ................................................................66 2.2.2.4.2 Výsledky laboratorních analýz zemin ......................................................................................................67 2.2.2.4.3 Výsledky laboratorních analýz sedimentů kanalizace ..............................................................................69 2.2.2.4.4 Výsledky laboratorních analýz podzemních vod......................................................................................70 2.2.2.4.5 Výsledky laboratorních analýz povrchových vod ....................................................................................70 2.2.2.4.6 Výsledky laboratorních analýz odpadních vod ........................................................................................70 2.2.2.4.7 Výsledky laboratorních analýz půdního vzduchu ....................................................................................71 2.2.2.4.8 Výsledky laboratorních analýz odpadů z vrtných prací............................................................................72 2.2.2.5 Výsledky geodetických prací .........................................................................................................................73 2.2.2.6 Výsledky kamerových prohlídek kanalizace .................................................................................................73

2.2.3 2.2.4 2.2.4.1 2.2.4.2 2.2.4.3 2.2.4.4

2.2.5 2.2.6 3.

Shrnutí plošného a prostorové rozsahu a míry znečištění ................................................................ 75 Posouzení šíření znečištění............................................................................................................... 83 Šíření znečištění v nesaturované zóně ..........................................................................................................83 Šíření znečištění v saturované zóně ..............................................................................................................84 Šíření znečištění povrchovými vodami .........................................................................................................88 Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace .....................................................88

Shrnutí šíření a vývoje znečištění ..................................................................................................... 92 Omezení a nejistoty .......................................................................................................................... 93

HODNOCENÍ RIZIKA ..................................................................................................................................93 3.1. IDENTIFIKACE RIZIK ...................................................................................................................................93 3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů .......................................... 93 3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik ........................................................................................... 93 3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model) 94 3.1.3.1 3.1.3.2

Výčet reálných expozičních scénářů ..............................................................................................................94 Výpočet expozičních koncentrací podle jednotlivých expozičních cest ........................................................95

3.2. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK ..............................................................................................................95 3.2.1. Hodnocení expozice.......................................................................................................................... 96 C DERMÁLNÍ KONTAKT S VODOU ......................................................................................................... 97 3.2.2. Odhad zdravotních rizik ................................................................................................................... 98 3.3. HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK ..........................................................................................................100 3.4. SHRNUTÍ CELKOVÉHO RIZIKA...................................................................................................................101 4.

DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ .........................................................................................102 4.1. 4.2. 4.3.

DOPORUČENÍ CÍLOVÝCH PARAMETRŮ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ...............................................................102 DOPORUČENÍ POSTUPU NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ .....................................................................................102 ODHAD FINANČNÍCH NÁKLADŮ DOPORUČENÉHO POSTUPU PRACÍ ............................................................106

5. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................................107 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................................108



Seznam příloh: Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Příloha č. 20: Příloha č. 21: Příloha č. 22: Příloha č. 23: Příloha č. 24: Příloha č. 25: Příloha č. 26: Příloha č. 27: Příloha č. 28: Příloha č. 29: Příloha č. 30: Příloha č. 31: Příloha č. 32: Příloha č. 33: Příloha č. 34: Příloha č. 35: Příloha č. 36: Příloha č. 37: Příloha č. 38: Příloha č. 39 Příloha č. 40 Příloha č. 41 Příloha č. 42 Příloha č. 43 Příloha č. 44 Příloha č. 45 Příloha č. 46 Příloha č. 47

Lokalizace zájmového území Geologické poměry Vodohospodářské poměry Vymezení zájmových území na podkladě základní mapy Vymezení zájmového území na základě katastrální mapy a letecké fotografie Územní plán města - výřez zájmové oblasti Závěrečná zpráva z geofyzikálního průzkumu Technická dokumentace vrtných prací Rozmístění monitorovacích hydrogeologických objektů na podkladě leteckého snímku Rozmístění zaměřených nevystrojených vrtů, sond a atmogeosond Rozmístění sond v okolí kanalizace Rozmístění sond v ploše Zichova rybníka Znázornění odběrových míst povrchových vod a dnového sedimentu Znázornění úseků kamerových prohlídek kanalizace Znázornění hydroizohyps podzemní vody Vyhodnocení čerpacích a stoupacích zkoušek na hydrogeologických vrtech Vyhodnocení nálevových zkoušek Výsledky laboratorních analýz dnových rybničních sedimentů Výsledky laboratorních analýz dnových sedimentů Výsledky laboratorních analýz zemin Výsledky laboratorních analýz sedimentu kanalizace Výsledky laboratorních analýz podzemních vod Výsledky laboratorních analýz povrchových vod Výsledky laboratorních analýz odpadních vod Výsledky laboratorních analýz půdního vzduchu Výsledky laboratorních analýz odpadu Výsledky laboratorních analýz ryb Zpráva o geodetickém zaměření objektů Plošné rozšíření Cd v dnovém sedimentu Zichova rybníka Plošné rozšíření Cr v dnovém sedimentu Zichova rybníka Plošné rozšíření Ni v dnovém sedimentu Zichova rybníka Plošné rozšíření chlorovaných uhlovodíků v podzemní vodě Fotodokumentace Odběrové protokoly Protokoly laboratorních analýz Protokoly výsledků kamerových prohlídek kanalizace Evidenční list geologických prací Hydrologická data pro Cihelský potok z ČHMU Toxikologické vlastnosti prioritních kontaminantů Doklady o odstranění odpadů vzniklých v rámci průzkumných prací Dlouhodobý vývoj kvality podzemní vody v areálu firmy Medin, a. s. a v jeho okolí Rozšíření TCE v podzemní vodě Rozšíření PCE v podzemní vodě Rozšíření cis-1,2-DCE v podzemní vodě Rozšíření ClU v půdním vzduchu Rozšíření BTEX v půdním vzduchu Rozhodnutí k povolení vypouštění odpadních vod Spis.zn. MUNMNM/17664/2008



Přehled použitých zkratek: BTEX ClU ČZ DCE HDZ HPV CHKO CHOPAV CHSK-Mn KÚ LV MŽP MÚ NEL NZ OČZ OPVZ PCE PR PV Qpd Qmd QN RL SEKM SZ TCE TK TOC TOL Uhlovodíky C10 – C40 VZ Σ

aromatické uhlovodíky chlorované uhlovodíky čerpací zkouška dichlorethen hydrodynamické zkoušky hladina podzemní vody chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod chemická spotřeba kyslíku manganistanovou metodou katastrální území list vlastnictví Ministerstvo životního prostředí Městský úřad nepolární extrahovatelné látky nálevová zkouška ověřovací čerpací zkouška ochranné pásmo vodního zdroje tetrachlorethen přírodní rezervace podzemní voda p-procentní denní průtoky M-denní průtoky příslušného povodí N-letý průtoky příslušného povodí ropné látky Systém evidence kontaminovaných míst stoupací zkouška trichlorethen těžké kovy celkový organický uhlík těkavé organické látky uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule vodní zdroj suma



ÚVOD Nástin problematiky, předmět plnění veřejné zakázky Na základě smlouvy o dílo ze dne 10. 5. 2011 mezi objednatelem a zhotovitelem byl zpracován projekt: „Analýza rizik staré ekologické zátěže Zichův rybník v Novém Městě na Moravě“. Objednatelem je Město Nové Město na Moravě a zhotovitelem je společnost Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o., která vypracovala výše zmíněnou analýzu rizik. Metodika průzkumných prací vychází z projektové dokumentace zpracované společností ENVIREX, spol. s r.o., ze srpna 2009. Předmětem prací bylo: • provedení průzkumných prací za účelem doplnění informací o stávajícím rozsahu znečištění sedimentů, zemin, podzemních, povrchových a odpadních vod a o preferenčních cestách šíření kontaminantů. •

zpracování analýzy rizik shrnující výsledky etapy průzkumných prací s vyhodnocením reálných rizik v souvislosti s existencí znečištění saturované i nesaturované zóny horninového prostředí. Součástí vyhodnocení bylo rovněž posouzení závažnosti znečištění a jeho dopadu na lidské zdraví i na jednotlivé složky životního prostředí včetně případného návrhu nápravných opatření vedoucích k eliminaci zjištěných rizik.

Analýza rizik byla zpracována v souladu se Zadávací dokumentací, podmínkami Operačního programu Životní prostředí, Oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží. Riziková analýza byla vypracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí, Věstník MŽP, č. 9, září 2005 (Metodický pokyn MŽP pro průzkum kontaminovaného území), s Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí, Věstník MŽP, č. 3, březen 2011 (Metodický pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území) a s Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí, Věstník MŽP č. 3, březen 2011 (Metodický pokyn MŽP k plnění databáze SEKM včetně hodnocení priorit). Veškeré práce proběhly v souladu s vyhláškou MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupech při výpočtu zásob výhradních ložisek. Předmětem díla, které bylo technicky definováno zpracovanými podklady a podrobněji vymezeno podmínkami v textové části zadávací dokumentace a výkazem výměr, byly: 1. přípravné práce, 2. průzkumné práce, • geofyzikální průzkum, • vrtné práce • odběry vzorků sedimentů, zemin, vod, vzduchu a ryb • laboratorní analýzy • hydrodynamické zkoušky, • geodetické zaměření, • kamerová prohlídka kanalizací 8 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


3. zpracování analýzy rizik pro dané území Evidenční číslo ČGS: 922/2011 Realizační tým zhotovitele, přehled subdodavatelů Pro řešení projektu analýzy rizik byl zhotovitelem sestaven následující realizační tým: Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Odpovědní (statutární) zástupci:

Mgr. Pavel Vančura Ing. Miloš Čmelík Ing. Jiří Vala Ing. Josef Drahokoupil

Nositel odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech hydrogeologie a geologické práce – sanace: Ing. Josef Drahokoupil Řešitelé:

Mgr. Zdeněk Šíma Mgr. Lucie Potočárová Mgr. Jana Suchánková

Vzorkovací a měřičské práce:

vzorkovací skupina pod vedením Bc. Jaromíra Hrachoviny

Vrtné práce:

kolektiv pracovníků p. Davida Chvojky

Geofyzikální práce:

Geonika, s.r.o.

Geodetické práce:

Geodet a Les Chrudim s.r.o.

Kamerové prohlídky kanalizace:

TFN Ekologický servis s.r.o.

pod

vedením

vrtmistra

Pro řešení projektu analýzy rizik byly zhotovitelem k subdodavatelským pracím využity subjekty uvedené v následující tabulce (tabulka č. 1). Tabulka č. 1: Přehled subdodavatelů Pořadové číslo subdodavatele

Subdodavatel (obchodní firma nebo název/ obchodní firma nebo jméno a příjmení)

IČ (identifikační číslo)

Věcný podíl subdodavatele na plnění veřejné zakázky

1

BIOANALYTIKA CZ, s.r.o.

25916629

Akreditované laboratorní analýzy dle příslušných platných norem

2

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

49356089

Odstranění odpadů





Za komunikací se nacházejí nezastavěné plochy navržené jakou louky a pastviny. Jižní okraj areálu sousedí s navrhovanými produkčními plochami a jihovýchodní okraj zasahuje do blízkosti železniční tratě. Mezi areálem Medin a.s. a Cihelským potokem se nachází plochy pro sport a rekreaci a blíže k potoku (pravý břeh) jsou situovány oblasti vedené jako ostatní zeleň, stejně tak jsou vedené oblasti na levém břehu Cihelského potoka. Před vtokem do Zichova rybníka podtéká potok železniční trať Žďár nad Sázavou – Tišnov. Po výtoku ze Zichova rybníka protéká potok plochami ostatní zeleně, plochami občanské vybavenosti a obytným územím. Po zhruba 500 m vtéká Cihelský potok do potoka Bobrůvka. Zichův rybník tvoří vodní plochu, kolem které jsou dle územního plánu umístěny plochy ostatní zeleně. Na západě od Zichova rybníka jsou navrženy plochy obytného území, které nejsou dosud zastavěné. Nejbližší obytné domy jsou situovány přibližně 30 m u jeho JV okraje a spadají tak do všeobecně obytného území. Bývalá skládka je vedena jako bývalý dobývací prostor. Nachází se cca 200 m od JZ okraje areálu Medin, a.s. a mezi těmito oblastmi jsou plochy luk a pastvin. 1.1.2.1

Využití území areálu Medin a.s.

Akciová společnost Medin byla založena 4. 5. 1992 jako správní nástupce bývalého státního podniku Chirana, který vznikl v roce 1949. Státní podnik Chirana Nové Město na Moravě se sídlem v Novém Městě na Moravě vznikl dne 1. 7 1989 dle Rozhodnutí č. 523/1992 ministra průmyslu ČR ze dne 15. 7. 1992. Výše zmíněný státní podnik se zrušil bez likvidace ke dni 15. 7. 1992 a veškerý majetek, práva a závazky přešly na Fond národního majetku. Dle ústního sdělení pana Ing. Jaroslava Marvana (environmentální manager společnosti), bylo firmě Medin, a.s. roku 2005 ČIŽP Brno ústně oznámeno, že žádost o získání ekologické smlouvy již není pro tuto firmu aktuální. Firma Medin, a. s. tedy nemá uzavřenu ekologickou smlouvu. Dle ústního sdělení pana Ing. Jaroslava Marvana (ekolog společnosti), firmě Medin, a.s. bylo roku 2005 ČIŽP ústně oznámeno, že žádost o získání ekologické smlouvy není pro tuto firmu aktuální. Firma Medin, a. s. tedy nemá uzavřenu ekologickou smlouvu. Od počátku se podnik zabývá výrobou chirurgických, stomatologických a veterinárních nástrojů. Vyrábí nástroje pro chirurgické obory: všeobecná chirurgie, ortopedie a traumatologie, neurochirurgie, plastická chirurgie, gynekologie, otorhinolaryngologie a oční chirurgie. Pro stomatologii vyrábí nástroje pro zubní ordinace, zubní vrtáčky, diamantové brousky, kořenové nástroje a nástroje pro zubní laboratoře. Dále vyrábí i frézy z rychlořezné oceli, diamantové průmyslové kotouče a další diamantové nástroje. Pro zajištění kvality a bezpečnosti nástrojů používá Medin a.s. postupů dle mezinárodních norem ISO 9001 a ISO 13485, jejichž certifikáty pravidelně obnovuje. Od roku 2008 vlastní firma také certifikát ISO 14 001. Důležitou oblastí je splnění legislativních podmínek při uvádění výrobků na trh, zejména evropské direktivy Medical Devices 93/42/EHS. Jedná se tedy o menší strojírenský podnik. Mezi nejvíce potenciálně rizikové provozy v závodu patří galvanovna (zejména elektrochemické leštění a niklování kovů), kalírna a brusírna, neutralizační stanice a provozy chemického odmašťování kovů (použití TCE do roku 1996, zbytkově do roku 2003). 11 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


V minulosti docházelo, dle dnešní legislativy, k nevyhovujícímu nakládání s rizikovými látkami obsahujícími zejména toxické kovy a chlorované uhlovodíky (nedostatečně technicky zabezpečené venkovní redukční jímky kovů (60. léta), volné odvětrávání par chlorovaných uhlovodíků – zejména trichlorethylenu v 80. a částečně 90. letech). Do roku 1996 byly přečištěné průmyslové odpadní vody vypouštěny přímo do Cihelského potoka (dle platných povolení). Od března 1996 jsou odpadní vody vedeny místní kanalizací (Kolaudační rozhodnutí OÚ Žďár nad Sázavou č. 809/96 Kl. ze dne 26. 2. 1996) do kanalizace vedoucí z hotelu Skihotel do městské kanalizace (prochází údolím Cihelského potoka). Do této kanalizace ústí i splaškové vody. Dešťová kanalizace ústí do Cihelského potoka. Dle rozhodnutí Městského úřadu Spis. zn MUNMNM/17664/2008 ze dne 22. 12. 2008 (příloha č. 47) je povoleno vypouštění průmyslových odpadních vod z neutralizační stanice a odpadních vod z vnitřní kanalizace do kanalizace pro veřejnou potřebu města Nové Město na Moravě v množství 5 000 m3 za rok z neutralizační stanice a v množství 25 000 m3 za rok z vnitřní kanalizace za předpokladu, že bude 12 x za rok sledována kvalita a množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace, a to v předávací šachtě (odtok z celého závodu) a na odtoku z neutralizační stanice. Sledováno je znečištění v ukazatelích: CHSKCr, nerozpuštěné látky, NEL, pH, těžké kovy. Limity pro odpadní vody obsahující nebezpečné látky, které se vzorkují 12 x za rok prostým vzorkem na výstupu z neutralizační stanice a čtvrtletní výsledky monitoringu z let 2009 až 2011 podává následující tabulka. Průmyslová odpadní voda v celém sledovaném období limity dle rozhodnutí MÚ nepřekročila. Odběry a analýzy odpadní vody provádí VAS a.s. Žďár nad Sázavou. Tabulka č. 2: Čtvrtletní výsledky monitoringu odpadních vod na výstupu z neutralizační stanice Parametr

NL

Cr

Období 1.2.2009 1.4.2009 1.7.2009 1.10.2009 1.1.2010 1.4.2010 1.7.2010 1.10.2010 1.2.2011 1.6.2011 1.8.2011

6 3 7 5 13 3 7 6 7 3 2

0.014 0.030 0.010 0.010 0.016 0.011 0.021 0.017 0.010 0.050 0.050

limit dle rozhodnutí MÚ

80

0.800

Ni

Cu

pH

mg/l 0.160 0.030 0.012 0.140 0.210 0.250 0.075 0.056 0.050 0.070 0.050

0.062 0.010 0.540 0.083 0.081 0.060 0.100 0.090 0.060 0.050 0.050

8.1 8.5 8.0 9.2 8.8 8.6 8.6 8.2 8.9 8.8 8.9

0.600

0.600

6-9,5

Komunální odpad je odvážen pravidelně Technickými službami Nové Město na Moravě. Odpadové hospodářství závodu je řízeno odpadovým hospodářem dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Do areálu je zaveden městský vodovod – voda je používána jako pitná i jako technologická. Vlastní zdroj podzemní vody není v areálu nikde využíván.



1.1.2.2

Využití oblasti bývalé skládky

Prostor bývalé skládky o rozměrech přibližně 120 x 80 m byl vyhlouben ve svahu, kde se v minulosti těžily silně rozvětralé ruly (eluviální písky) a prostor sloužil tedy jako pískovna. Ve 40. až 50. letech došlo k vytěžení písků a podnik Chirana, n. p. (dnes Medin, a.s.) začal koncem 80. let využívat prostor jako skládku ostatního odpadu, protože byl prostor bývalé pískovny pro zřízení skládky neutralizačních kalů a pevného průmyslového odpadu hodnocen jako nevhodný (Mátl, 1989). V roce 1993 daroval podnik Medin, a.s. skládku městu Nové Město na Moravě. V současné době jsou v katastru nemovitostí uvedeni dva vlastníci skládky - Město Nové Město na Moravě a pan Jan Chmelař. Nyní je prostor skládky částečně urovnaný, zatravněný a zabezpečený. 1.1.2.3

Využití Zichova rybníka

Zichův rybník se nachází na Z okraji Nového Města na Moravě na Cihelském potoce v k. ú. Nové Město na Moravě v oblouku železniční trati Žďár nad Sázavou – Tišnov. Normální plocha nádrže činí 8 700 m2, maximální výška hráze je 3,45 m. Pod rybniční hrází se nachází bývalý mlýn a dále při místní komunikaci do centra města rodinné domy se zahradami. Na pravém břehu rybníka se nachází zahrádkářská kolonie. Při terénní rekognoskaci v roce 2009 (ENVIREX, spol. s r.o.) bylo zjištěno, že majitelé zahrad čerpají povrchovou vodu z přítoku do rybníka. Zichův rybník získalo Město Nové Město na Moravě v roce 1994. Ověření pasportu Zichova rybníka proběhlo 23.2 2006 odborem životního prostředí (MÚ Nové Město na Moravě). Od data 1. 9 2007 platí rozhodnutí o akumulaci povrchových vod. Plocha Zichova rybníka není v současné době pronajatá, nicméně v minulosti měl rybník pronajat rybářský svaz. Záměrem Města N.M.n.M. je v budoucnu tento rybník opět pronajmout rybářskému svazu a využít k chovu ryb. 1.1.2.4

Ochrana přírody a krajiny

Zájmová oblast se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy rozkládající se na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina, přibližně mezi městy Hlinsko, Přibyslav, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Polička. Její rozloha je 709 km2, byla vyhlášena v roce 1970. Chráněné území pokrývá nejvyšší, severovýchodní část Českomoravské vrchoviny, tedy Žďárské vrchy a přilehlé vrchoviny. Krajina na většině území je vrchovinná až pahorkatina s nadmořskými výškami 490 - 836 m. Nejvyšším bodem CHKO je vrch Devět skal (836 m). Vrcholy jsou převážně zaoblené (ve vrcholových partiích však často najdeme skalní bloky), svahy povlovné, údolí mělká a široká. Krajina si zachovala poměrně vyvážený ráz. Jedná se oblast přirozené akumulace vod: pramení zde řada českých a moravských řek (Sázava, Chrudimka, Doubrava, Svratka a Oslava) a prostírá se tu několik rybničních soustav (největší rybníky jsou Velké Dářko, Veselský rybník, Matějovský rybník, rybníky Řeka a Medlov. Touto oblastí prochází evropské rozvodí Černého a Baltského moře. 13 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Klima oblasti je chladnější, vlhčí a větrnější. Asi polovinu území pokrývá les, jedná se většinou o umělé smrkové monokultury na místě přirozeného jedlobukového lesa. Jsou zde cenná společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V rámci CHKO jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území. Jedná se o 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 36 přírodních památek. Správa CHKO Žďárské vrchy sídlí ve Žďáru nad Sázavou. Spadá pod ni též několik dalších chráněných území: národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a rybník Zhejral, dále národní přírodní památky Hojkovské rašeliniště a Švařec (http://cs.wikipedia.org). Dále se území rozprostírá v CHOPAV Žďárské vrchy, která byla zřízena nařízením vlády České socialistické republiky č. 40/1978 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod s účinností od 1. 1. 1979. CHOPAV Žďárské vrchy zahrnuje pramennou oblast Sázavy, Svratky, Doubravy, Chrudimky, Fryšávky , Oslavy, Loučky, vyskytuje se zde cca 200 rybníků a malých vodních nádrží. Oblast je charakteristická vysokými a pravidelnými srážkami, ale také nízkými teplotami. Velké lesní komplexy zaručují zvýšení celkového úhrnu srážek oproti okolí (http://cesles.krnap.cz). 1.1.2.5

Ochrana vodních zdrojů, nerostných surovin a technických zdrojů

Ve směru SZ od lokality a technologického areálu Medin, a.s. (proti směru proudění podzemních vod) se nalézá ochranné pásmo vodního zdroje. Jedná se o Harusův kopec (741 m. n. m.) vzdálený od zkoumané lokality přibližně 1,5 km, odkud proudí podzemní voda přes areál Medin směrem do Zichova rybníka. Ochranné pásmo tohoto vodního zdroje, situovaného proti směru proudění podzemních vod, není tedy ohroženo. Erozní bází pro povrchové a podzemní vody je Cihelský potok. Zájmová oblast rovněž spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod Žďárské vrchy. Na předmětném území není vymezena oblast ochrany nerostných surovin, ale nachází se zde ochranné pásmo železniční trati Nové Město na Moravě – Tišnov. Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy 60 m od osy krajní koleje. Na realizaci průzkumných prací v rozsahu analýzy rizik nemělo toto ochranné pásmo žádný vliv. 1.1.2.6

Plánované změny využití lokality

Změna funkčního využití předmětných pozemků (areálu Medin, Cihelského potoka Zichova rybníka a bývalé skládky) se do budoucna nepředpokládá. 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území Nové Město na Moravě patří do okresu Žďár nad Sázavou kraje Vysočina. V Novém Městě na Moravě bylo k datu 1. 1. 2011 evidováno 10 367 obyvatel, z toho je mužů 49,8 % a žen 50,2 %, průměrný věk u mužů je 39,0 a u žen 41,8 let (http://www.czso.cz). Město vstoupilo v roce 2001 do Národní sítě Zdravých měst ČR. Nové Město na Moravě je tvořeno vlastním městem a 9 obcemi: Hlinné, Jiříkovice, Maršovice, Olešná, Petrovice, Pohledec, Rokytno, Slavkovice, Studnice. 14 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Celkové zájmové území čítající areál podniku Medin, Cihelský potok a Zichův rybník se nachází na SZ okraji města Nové Město na Moravě, přičemž nejblíže obytné zástavbě je JV okraj Zichova rybníka. V podniku Medin a.s. je zaměstnáno přibližně 500 zaměstnanců ve směnném provozu. Závod leží mimo souvislou obytnou zástavbu. Nejbližší obytná zástavba (sídlištní aglomerace, panelová zástavba) se nachází asi 200 m JJV a přibližně 250 m JV na pravém břehu Cihelského potoka je situována zahrádkářská kolonie. V těsné blízkosti Zichova rybníka se nachází obytná zástavba, jejímž nejbližším objektem je rodinný dům s číslem popisným 76 situovaným u JV okraje rybníka. V tomto rodinném domu v bývalém mlýnu pod Zichovým rybníkem žijí trvale dvě osoby. Objekt je využíván i k rekreačním účelům dalšími třemi osobami. Obyvatelé č. p. 76 mají jediný zdroj pitné vody, a to vlastní kopanou studnu, roubenou kamenem, s hloubkou 1,97 m a průměrem 100 cm. HPV byla dne 11.8.2011zjištěna v úrovni 0,55 m p.ú.t. Zájmová oblast Cihelského potoka a Zichova rybníka není oplocena a je volně přístupná. Pohyb osob na lokalitě není sledován, přičemž prostor kolem rybníka má rekreační využití. Zvýšený pohyb osob zejména na této lokalitě lze tedy předpokládat v období jaro-podzim a dále v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách. 1.1.4 Majetkoprávní vztahy V následující tabulce jsou uvedeny majetkoprávní vztahy pozemků v území dotčeném plánovanými průzkumnými pracemi. Katastrální mapa je zobrazena v příloze č. 5. Tyto pozemky se nacházejí v katastrálním území Nové Město na Moravě. Tabulka č. 3: Majetkoprávní vztahy dotčených pozemků Parcelní číslo

Výměra (m2)

Druh pozemku

LV

Vlastník

Adresa

3041/8

1447

trvalý travní porost

890

Doležal Zbyněk, Doležalová Bronislava

Blažíčkova 684, Nové Město na Moravě, 592 31

3028

12164

vodní plocha

1

Město Nové Město na Moravě

Vratislavovo nám. 103, Nové Město na Moravě, 592 31

3017/1

301

ostatní plocha

317

MEDIN, a.s.

Vlachovická 619, Nové Město na Moravě, 592 31

Bukovský Jaromír Ing.

Bukolská 773/8, Praha, Bohnice, 181 00

Maštera Jiří Ing.

Německého 187, Nové Město na Moravě, 592 31

Mašterová Ivana

Dukelská 336, Nové Město na Moravě, 592 31

Líbal Jaroslav JUDr.

U Jatek 76, Nové Město na Moravě, 592 31

3016/1

3024/1

4335

7236

orná půda


1244

819


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Parcelní číslo

Výměra (m2)

Druh pozemku

LV

Vlastník

Adresa

3020/2

5680

orná půda

582

Šír Jaromír

Brněnská 256, Nové Město na Moravě, 592 31

3041/14

5653


317

MEDIN, a.s.


Guryčová Eva

6390


Tehelná 465/16, 010 09 Žilina-Bytčica, Slovensko

Kupcová Dagmar MUDr.

Pri Rybníku 1300, Šaštín, Slovensko

3041/13

1298

3041/18

6603


317

MEDIN, a.s.


3041/11

3901


317

MEDIN, a.s.


3041/10

7949


471

Fiala Josef Ing.

Žďárská 46, Nové Město na Moravě, 592 31

Elblová Marie

2000


2710

Polní 1366, Nové Město na Moravě, 592 31

Sládková Blažena

Mezilesní 53/11, Praha, Lhotka, 142 00

3041/17

3041/7

27448


2829

Chmelař Jan


3041/6

9772


2355

Chmelařová Miloslava


3041/2

21657


1



3054/1

35701

ostatní plocha

317

MEDIN, a.s.


3044

1011

ostatní plocha

317

MEDIN, a.s.


3878/20

3790

orná půda

3512

Kulíšek Josef

Pohledec 14, Nové Město na Moravě, Pohledec, 592 31

3878/17

257

orná půda

2622

AGRO - Měřín, a.s

Zarybník 516, Měřín, 594 42

3878/19

7409

orná půda

2622

AGRO - Měřín, a.s

Zarybník 516, Měřín, 594 42

3892/5

9520

orná půda

2829

Chmelař Jan



Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Parcelní číslo

Výměra (m2)

Druh pozemku

LV

Vlastník

Adresa

3892/4

5262

orná půda

2829

Chmelař Jan


3892/3

3273

orná půda

2088

Maša Milan a Mašová Zdeňka

Čapkova 1053, Nové Město na Moravě, 592 31

3891/8

2452

ostatní plocha

1



3891/9

286

ostatní plocha

2829

Chmelař Jan


3891/3

2877

ostatní plocha

2829

Chmelař Jan


Elblová Marie

Polní 1366, Nové Město na Moravě, 592 31

Sládková Blažena

Mezilesní 53/11, Praha, Lhotka, 142 00

Gregor Karel Ing.

Vratislavovo náměstí 10, Nové Město na Moravě, 592 31

3891/4

3895/1

1.2

5204

22836

ostatní plocha

2710

orná půda

243

Přírodní poměry zájmového území

1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry 1.2.1.1

Geomorfologické poměry

V rámci geomorfologického členění území ČR (Demek et al., 2006) lze zájmovou lokalitu zařadit do provincie České vysočiny, Česko-moravské soustavy, podsoustavy IIC Českomoravská vrchovina, celku IIC-5 Křižanovská vrchovina, podcelku IIC-5A Bítešská vrchovina a okrsku IIC-5A-f Novoměstská pahorkatina. Novoměstská pahorkatina je tvořena rulami s pruhy amfibolitů, místy s výskytem poloh neogenních usazenin. Významným bodem oblasti je Harusův kopec (741 m), bod Na skále (730 m) a nejvyšším bodem je izolovaná Vávrova skála (749 m). Na území je mnoho polí, luk a smrkových porostů s vtroušenou borovicí. Součástí je PP U Bezděkova (louka s výskytem šafránu bělokvětého) a PP Vávrova skála. 1.2.1.2

Klimatické poměry

Podle Quittovy klasifikace klimatických oblastí Československa (Quitt, 1971) lokalita leží v mírně teplé oblasti označené MT3. Vyznačuje se krátkým létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím normálním až dlouhým, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Následující tabulka přehledně zobrazuje vybrané klimatické charakteristiky pro tuto oblast. 17 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky oblasti MT 3: Klimatický parametr

Hodnota

Počet letních dnů

20–30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10 °C

120–140

Počet mrazových dnů

130–160

Počet ledových dnů

40–50

Průměrná teplota v lednu (°C)

−3 až −4

Průměrná teplota v červenci (°C)

16–17

Průměrná teplota v dubnu (°C)

6–7

Průměrná teplota v říjnu (°C)

6–7

Počet dnů se srážkami > 1 mm

110–120

Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)

350–450

Srážkový úhrn v zimním období (mm)

250–300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60–100

V tabulkách č. 5 a č. 6 jsou uvedeny vybrané klimatické údaje z nejbližší pozorovací meteorologické stanice v Novém Městě na Moravě ležící v nadmořské výšce 610 m n. m. Údaje byly převzaty z dlouhodobých průměrů z období let 1931–1960 (Hydrologické poměry ČSSR, 1970). Aktuální klimatické údaje jsou v tabulce č. 7, která obsahuje měsíční úhrny srážek za období říjen 2010 až září 2011 ze srážkoměrné stanice v Novém městě na Moravě a v tabulce č. 8, která obsahuje průměrné měsíční teploty za období říjen 2010 až září 2011 z nejbližší klimatologické stanice Vatín. Tabulka č. 5: Dlouhodobé průměrné měsíční a roční úhrny srážek (mm) za období 1931–1960 Měsíc

I.

II.

III. IV. V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X. XI.

Průměrné srážky (mm)

53

49

38

78

90

89

49

55

46

63

51

XII.

I.−XII.

53

714

Tabulka č. 6: Dlouhodobé průměrné měsíční teploty vzduchu Tm [°C] za období 1931–1960 Měsíc

I.

Průměrná teplota (°C)

II.

III. IV.

-4,8 -3,5 0,5 5,7

V.

VI. VII. VIII.

11 14,2

16

IX.

X.

XI. XII. IV.−IX. X-III

15,2 11,8 6,4 1,6 -2,1

12,3

-0,3

Tabulka č. 7: Měsíční úhrny srážek (mm) za období říjen 2010 až září 2011 Měsíc Průměrné srážky (mm)

X. 10 XI. 10 XII. 10 I. 11 II. 11 III. 11 IV. 11

V. 11

13,8

51,9

43,4

91,6

45,6

6,8

20,1

27,3

VI. 11 VII. 11 VIII. 11 IX. 11 58,1

108,1

80,2

105,7

Tabulka č. 8: Průměrná měsíční teplota vzduchu (°C) za období říjen 2010 až září 2011 Měsíc X. 10 XI. 10 XII. 10 I. 11 II. 11 III. 11 IV. 11 V. 11 VI. 11 VII. 11 VIII. 11 IX. 11 Průměrná teplota 5,2 4,6 -5,6 -2,1 -2,6 3,0 9,7 12,6 16,1 15,6 17,4 13,9 (°C)



1.2.2 Geologické poměry Z hlediska regionálně-geologického členění českého masívu se zájmová lokalita nachází ve východní části moravského moldanubika, v jednotce strážeckého moldanubika. Strážecké moldanubikum je tvořeno horninami řazenými do pestré a monotónní série moldanubika. Pestrá série je charakterizována výskytem četných poloh vložkových hornin (kvarcitů, krystalických vápenců, erlánů, amfibolitů apod.) v základní mase, která je tvořena převážně plagioklasovými pararulami různého stupně migmatitizace. V širším okolí lokality se nacházejí převážně horniny monotónní skupiny, ale taktéž zde vystupují polohy granitizovaných biotitických či dvojslídných rul a izolovaná tělíska granitů. Horniny moldanubika jsou proterozoického stáří a mají složitou vrásovo-tektonickou stavbu, granitická tělesa jsou spjata s variskou orogenezí. Vlastní lokalita se nachází v prostředí převážně středně zrnitých leukokratních biotitických migmatitech nebulitického typu, v menší míře jsou zastoupeny drobnozrnné až středně zrnité lepidoblastické biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly slabě migmatitizované, granátické amfibolity a amfibolity. Výskyt těchto hornin byl potvrzen i v průběhu terénních prací (Chlupáč et al., 2002). Tektonika je v zájmovém území, jakož i v celé oblasti styku moldanubika a moravika komplikovaná. Územím prošly všechny tektonické fáze, které postihly Český masív. Z našeho pohledu mají největší praktický význam nejmladší fáze – variská a saxonská. Zlomová tektonika způsobila řadu přesmyků a posuvů. Tektonické linie mají ZSZ – VJV průběh. V souvislosti s výskytem těchto struktur lze předpokládat i vývoj dalších strukturních subsystémů, které mohou v prostředí krystalinika predisponovat vývoj hydrogeologických kolektorů. Povrch skalního podkladu byl vystaven dlouhodobé denudaci. Starší pokryvné útvary v těchto místech nejsou známy. Pokryv většiny území tak tvoří uloženiny kvartérního stáří a eluvia hornin. Kvartérní pokryv je tvořen v převládající podobě deluviálními a deluviofluviálními písčitými hlínami či hlinitými písky, při úpatí svahu se uplatňují i zahliněné sutě. Toky vodotečí jsou lemovány fluviálními usazeninami (aluvia), jejich rozsah a mocnost je úměrná velikosti toku, otevřenosti údolí a spádu. Mocnost svahových hlín (deluviální pokryv) se pohybuje od 1 do 2 m, odchylky od tohoto „normálu“ mají v převážné míře morfologický původ (viz příloha č. 2). Eluvia mají převážně charakter písků hlinitých a jejich granulometrická charakteristika je dána petrografickým podložím. Jejich mocnost se opět pohybuje v rozmezí 1-2 m a jen zřídka vystupuje v mocnostech větších. Z hlediska hydrogeologického jsou svahové uloženiny a eluviální pokryv bez většího významu a uplatňuji se zejména při jímání vody pro individuální využívání omezeného okruhu spotřebitelů. Geologické poměry v zájmové lokalitě byly zpřesněny informacemi získanými z vrtných prací. Zpřesněny byly následující oblasti: • oblast bývalé skládky • nad areálem Medin, a. s. • areál společnosti Medin, a.s. 19 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


• pod areálem Medin, a.s. • mokřad u Cihelského potoka • dno Zichova rybníka V oblasti bývalé skládky nad podnikem Medin, a.s. byly zjištěny navážky o mocnostech 4,0 m až 8,0 m, které měly převážně písčito-kamenitý charakter a byly zahliněné. Tento široký rozptyl vypovídá o nestejnorodosti mocnosti navážek. Navážky obsahovaly pevné úlomky tvořené především stavebním materiálem, migmatitem a kousky dřev. V podloží skládky byl potvrzen zvětralý rezavohnědý biotitický migmatit. Nad areálem společnosti Medin, a. s. a pod bývalou skládkou je svrchní horizont o mocnosti do10 cm tvořen tmavě hnědou hlínou s příměsí organické složky. Tyto hlíny přechází do hnědých až rezavě hnědých písčitých hlín až hlinitého písku s obsahem zvětralých úlomků migmatitů. V hloubce 2,1 až 3,0 m dochází k pozvolnému přechodu do horizontu eluviálních písků zvětralinového pláště biotitických migmatitů. Podloží je tvořeno biotitickými nebulitickými migmatity, které místy přechází do amfibol-biotitických rul, od hloubky cca 5,5 až 8,5 m. V areálu Medin a. s. je svrchní horizont o mocnosti 5 - 10 cm charakterizován písčitými hlínami s příměsí organické složky. Tyto hlíny přechází nebo jsou součástí antropogenních navážek charakteru nejdříve hlinitého s úlomky stavebních materiálů a migmatitů hlouběji charakteru spíše písčitého s příměsí prachovité složky a úlomků hornin. Navážky v areálu Medin mají průměrnou mocnost 2,3 m a maximální mocnost až 3,1 m. Hlinitopísčité navážky nasedají na eluviální písky s obsahem zvětralých úlomků migmatitů, které vznikly přirozeným zvětráváním podložních biotitických migmatitů Strážeckého moldanubika. Přechod mezi eluviálním zvětralinovým pláštěm do migmatitů je pozvolný a hloubka přechodu proměnlivá pohybující se od 2 do 6,5 m pod úrovní terénu. Pod areálem společnosti Medin, a. s. byly v nejsvrchnějším horizontu zastiženy tmavě hnědé hlíny jílovité s proměnlivou příměsí písku a organické složky o mocnostech 0,2 až 0,5 m. Tyto hlíny přechází do hlín písčitých s příměsí jílu až písčitých jílů, ojediněle s úlomky zvětralých migmatitů. Eluviální písky hlinité tvoří zvětralinový plášť biotitických migmatitů, do kterých pozvolna přechází v proměnlivé hloubce od 2,1 m do 4 m. Od 4 do 5 m p.ú.t. byl zjištěn horizont polozaobleného jílovito-písčitého štěrku nejspíše aluviálnědeluviálního původu (dále od vodoteče dochází k vyznívání a následně až k absenci tohoto horizontu). Podloží je tvořeno od hloubky cca 6 m biotitickými migmatity. V mokřadu Cihelského potoka byla prozkoumán pouze nejsvrchnější část geologického horizontu, který je tvořen cca 0,8 m mocnou vrstvou hydrické humusovité zeminy. Tato vrstva nasedá na modrošedé až hnědošedé jíly s příměsí písku, které pozvolna přecházejí do jílovitých písků. Sondy (SR-1 až SR-20) provedené ve dně Zichova rybníka zjistily, že nejsvrchnější horizont tvoří vrstva zvodněného organického bahna mocná 0,4 až 0,8 m. Pod touto vrstvu byly zastiženy šedohnědé měkké jíly s příměsí písku. V sondách SR-1 a SR-2, umístěných v mokřadu, byla mocnost jílu v hloubce 0,5 m až 0,7 m. Ostatní sondy provedené v ploše trvalé zátopy Zichova rybníka zjistily, že průměrná mocnost šedohnědého jílu je v hloubce 1,1 m a maximální v hloubce 1,7 m. Pevné dno rybníka je tvořeno zpravidla tvořeno šedomodrými nebo tmavě hnědými tuhými jíly v některých sondách i s obsahem úlomků 20 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


zvětralých migmatitů. Přechod měkkých jílů do tuhých jílů je v oblasti mokřadu v hloubce 1 až 1,2 m a v oblasti zátopy v hloubce 1,3 až 2,2 m. Tektonické poměry v zájmové lokalitě byly zmapovány pomocí geofyzikálních metod. Geofyzikální profily byly umístěny do směru JJV-SSZ, proto zlomy tohoto směru nemohly být interpretovány a byly zjištěny zlomy či tektonické poruch přibližně kolmé na tento směr. Geofyzikálními metodami byl vymezen jižní a severní okraj skládky směru, tyto okraje jsou tvořeny poruchami ve směru SVV-JZZ. Metodami VDV (metoda velmi dlouhých vln) a DOP (dipólové odporové profilování) byly vymapovány zlomy směru SVV-JZZ až SV-JZ. Četnost zjištěných tektonických poruch je jedna na 100 m, přičemž asi o polovině z nich se uvažuje jako o významnějších tektonických poruchách, z nichž některé byly vymapovány oběma metodami. I metoda VES (vertikální odporové profilování) určila tektonické poruchy stejného směru a většina poruch se shoduje s poruchami vymapovanými metodami VDV a DOP. Navíc tato metoda interpretuje i subhorizontální rozhraní odporově odlišných vrstev (viz příloha č. 7). 1.2.3 Hydrogeologické poměry Širší okolí lokality náleží dle regionální hydrogeologické rajonizace ke krystaliniku v povodí Svratky: č. hydrologického rajónu 6560, plocha 1556 m2 (Olmer, Kessel a kol., 1990). Na oběhu podzemní vody se v této oblasti podílejí dvě zvodně. Svrchní zvodeň je vázána na povrchovou zónu kvartérních uloženin, na pokryvné útvary a na zónu přípovrchového zvětrání a rozpukání hornin. Oběh má vlastní lokální charakter. V povrchových útvarech se uplatňuje průlinová propustnost, charakteristická propustnost zeminy hlinitého a písčitého charakteru s příměsí štěrku. V zóně intenzivního zvětrávání a rozpukání podložních hornin se na oběhu podzemní vody podílí průlinově-puklinové prostředí, přičemž propustnost závisí na výplni a stupni rozevření puklin. Svrchní zvodeň citlivě reaguje na klimatické poměry (zejména srážky v období sucha). Infiltrace nastává zpravidla v celé ploše rozšíření kolektoru a odvodnění je v úrovni nebo těsně nad úrovní místní erozní báze. Nejčastějším způsobem odvodnění mělkého oběhu podzemních vod je do údolních niv, příp. přímo do vodotečí. Hladina podzemní vody svrchní zvodně je zpravidla volná až mírně napjatá a sleduje konformně terén. Hloubkový dosah svrchní zvodně dosahuje prvních metrů od úrovně terénu. Spodní zvodeň je vázána na systémy tektonických poruch, porušených hornin a doprovodná pásma puklin skalního masívu. Vydatnost této zvodně je poměrně stálá, reaguje s nižším zpožděním na atmosférické srážky. Z hlediska našeho zájmu je prioritní puklinový oběh spodní zvodně. Zájmové území je tvořeno převážně středně zrnitými leukokrátními biotitickými migmatity nebulitického typu s puklinovou propustností. Pukliny bývají při povrchu otevřené s občasnou jílovitou výplní, která snižuje jejich propustnost nebo jsou mírně otevřené, bez výplně a umožňují velmi dobré pronikání vody do hloubky. Na základě doprovodné tříštivé tektoniky, která je součástí zlomových systémů (jedná se o hloubky řádově 100 m) lze předpokládat intenzivní rozpukání svrchní části spodní zvodně zájmového území. Přirozenou cestou podzemních vod jsou intenzivní pásma rozpukání hornin, popř. tektonické zlomy, které mají hladinu podzemní vody hlouběji než slaběji propustné okolí a drénují podzemní vody z okolních hornin i ze značných vzdáleností.



Hladina podzemní vody se na dané lokalitě nachází v tektonicky porušených zónách skalního podloží. Jedná se tedy o oběh podzemních vod vázaný na puklinovou propustnost skalního podloží. Zájmová lokalita není součástí pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Nově vybudovanými vrty ME-8 až ME-13 a vrty ME-15 a ME-16 bylo zastiženo zvodnění vázané na přípovrchovou zónu navětrání a rozpukání migmatitů strážeckého moldanubika. Čistě kvartérní zvodnění nebylo na lokalitě zjištěno. Hladina podzemní vody (HPV) zastiženého kolektoru je mírně napjatá, s negativní výtlačnou úrovní. Hloubka naražené hladiny podzemní vody rostla směrem od Cihelského potoka ke skládce, konkrétně z 3,0 m p.ú.t. ve vrtu ME-12 na 12,8 m p.ú.t.ve vrtu ME-15. Hladina byla ustálena v stejném trendu, ale o 0,6až 1,5 m výš než byla naražena. Znázornění hydroizohyps podzemní vody obsahuje příloha č. 15. Výsledky hydrodynamických zkoušek zvodně, provedených na stávajících deseti a nově realizovaných osmi monitorovacích vrtech, byla ověřena transmisivita v rozsahu od 2,0.10-6 do 2,3.10-3 m2.s-1. Koeficient hydraulické vodivosti se pohybuje v rozmezí od 5,6. 10-7 do 2,9.10-4 m.s-1, což můžeme klasifikovat dle Jetela (1982) jako prostředí slabě propustné až dosti silně propustné. Z nálevových zkoušek, které testovaly kromě zóny zvodnění také parametry nesaturované zóny nad hladinou podzemní vody, vyšel koeficient hydraulické vodivosti v rozsahu od 6,8.10-7 do 1,4.10-5 m.s-1. Velký rozsah hodnot propustnosti a koeficientu filtrace propustnosti, určený především z čerpacích a stoupacích zkoušek, je způsoben anizotropním a nehomogenním puklinovým zvodněním migmatitů, kdy jeden vrt zasáhne do zóny puklin s vydatným přítokem a další vrt narazí na daleko slabší přítoky. 1.2.4 Hydrologické poměry Zájmová lokalita náleží do povodí Bobrůvky (hydrologické číslo povodí 4-15-01-076). Území je odvodňováno Cihelským potokem (tok IV. řádu). Cihelský potok pramení asi 1 km J od obce Vlachovice na J úbočí vrchu Ochoza. Dále teče JV směrem, protéká Černým rybníkem a pod areálem Medin protéká Zichovým rybníkem. V Novém Městě na Moravě vtéká do potoka Bobrůvky, jejímž soutokem s Libochovkou vzniká Loučka, která je pravostranným přítokem Svratky. Vodoteč Bobrůvka je podle Nařízení vlády č. 71/2003Sb., tokem vhodným pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod (lososová voda) a dle Vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, je vodohospodářsky významným tokem. Pod Zichovým rybníkem se nachází Kazimírův rybník, který byl v minulosti odbahněn. Plocha povodí Cihelského potoka dosahuje 4,62 km2, průměrná roční výška srážek v povodí je 768 mm, průměrný roční průtok je 57,9 l/s, průměrný roční průtok spadá do třídy III. M-denní průtoky uvádí tabulka č. 9 (třída III.), p-procentní denní průtoky jsou prezentovány v tabulce č. 10 (třída III., údaje ČHMÚ Brno, průměr za období 1931-1980, které zůstává zatím v platnosti jako reprezentativní období v nepozorovaných profilech na vodních tocích). N-leté 22 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


průtoky jsou předloženy v tabulce č. 11 (třída III., údaje o N-letých průtocích byly vypracovány pro období 1931 - 2010 v reálném a tedy ovlivněném režimu odtoku). Cihelský potok je takřka v celé délce přirozeným meandrujícím tokem. Z areálu Medin ústí do toku dešťová kanalizace (v minulosti i odpadní kanalizace), v Novém Městě i několik výustí splaškové kanalizace (v současnosti pravděpodobně již nefunkční). Zichův rybník leží na Cihelském potoce, který má za normálního stavu 8 700 m2. Tabulka č. 9: M-denní průtoky [Qmd] Cihelského potoka v profilu pod areálem Medin a.s. M Qmd (l/s)

30 140

60 81,0

90 59,0

120 47,0

150 38,5

180 32,0

210 26,3

240 21,1

270 16,8

300 12,6

330 9,0

355 5,2

364 2,4

Tabulka č. 10: p-procentní denní průtoky [Qpd] Cihelského potoka v profilu pod areálem Medin a.s. M Qpd (l/s)

1

2

5

10

20

50 3,5

80

90

95

99

99,72

Tabulka č. 11: N-leté průtoky [QN] Cihelského potoka v profilu pod areálem Medin a.s. N QN (l/s)

1 1,0

2 1,7

5 3,0

10 4,2

20 5,8

50 8,2

100 10,4

Vodohospodářská situace zájmového území a okolí je v příloze č. 3 a hydrologická data pro tok Cihelský potok z Českého hydrologického ústavu pobočky v Brně jsou v příloze č. 38. 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Dle závěrečné zprávy (Blažíček, 2003), která se zabývala areálem Medin a.s., odpovídá geochemické složení podzemních vod odebraných na vrtech ME-1 a ME-4 v areálu Medin, a.s. prostým podzemním vodám s kyselou reakcí. Voda je bez zápachu a zvýšený obsah železa je pro dané geologické podmínky zcela běžným jevem. Zvýšené obsahy dusitanů jsou pravděpodobně zapříčiněny důsledkem okolní zemědělské činnosti. Zpráva Geotestu s. p. (Mátl, 1989) hodnotí podzemní vodu v oblasti skládky jako vodu Ca-SO4 základního chemického typu, kyselou, měkkou, agresivní vůči vápenci a se zvýšeným obsahem Fe a Mn. Z hlediska pedologie se na lokalitě nachází přechodný subtyp mezi hnědými a hydromorfními půdami a podél Bobrůvky a rybníků se nachází typické glejové půdy. Zástupcem přechodných půd je pseudoglejová kambizem, která má horší propustnost pro vodu a bývá přechodně zamokřená, je převážně kyselá. Glejové půdy bývají zcela nasyceny vodou, což způsobuje vznik bezkyslíkatého (anaerobního) prostředí, kde dochází k redukčním reakcím. Příkladem je redukce trojmocného železa způsobující charakteristickou skvrnitost půdy. Mezi uvažované kontaminanty v rámci celého zkoumaného území patří těžké kovy (Cd, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Zn,) a znečištění organickými látkami (chlorované uhlovodíky, fenoly, PAU,PCB, BTEX a uhlovodíky C10–C40).



2.

PRŮZKUMNÉ PRÁCE

2.1

Dosavadní prozkoumanost zájmového území

2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě V roce 1989 provedla firma Geotest s. p. hydrogeologický průzkum skládky kalů z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod. Průzkum probíhal v bývalém lomu na eluviální písek SZ od Nového Města na Moravě a sestával z vyhloubení 7 vystrojených vrtů, na kterých byly provedeny hydrodynamické zkoušky. Provedenými hydrochemickými rozbory vod byla prokázána kontaminace podzemní vody výluhy z již uložených odpadů. Výluhy z neutralizačních kalů obsahovaly vysoké koncentrace Ni (až 52 mg/l), Cd (až 0,81 mg/l), kyanidů (až 0,23 mg/l) a zvýšené obsahy Cu (až 0,12 mg/l) a Co (až 0,17 mg/l). Z hlediska ČSN 83 0611 pro pitnou vodu byly nevyhovující vzorky z vrtů HV-3 a HV-5 kyselým pH, zvýšenou hodnotou oxidovatelnosti a vzorek vody z HV-5 zvýšeným obsahem dusíkatých látek: NH4 (0,84 mg/l), NO2 (0,24 mg/l), NO3 (53,9 mg/l). Zvýšená hodnota NO3 (69,9 mg/l) byla zjištěna také ve vrtu HV-6. Byla zde prokázaná nevyhovující koncentrace rozpuštěných ropných látek ve vzorcích z vrtů HV-5 (0,07 mg/l) a HV-6 (0,15 mg/l) a extrahovatelných látek ve vzorku z vrtu HV-6 (2,4 mg/l). Zkoumané vzorky podzemní vody byly také podrobeny stanovení obsahu stopových kovů. Z tohoto hlediska nevyhovoval normě pro pitnou vodu ČSN 83 06111 vzorek HV-5 s obsahem Zn (5,55 mg/l) a vzorek vody z HV-6 s obsahem Pb (0,24 mg/l). Koncentrace Ni dosáhly ve vrtu HV-4 hodnoty 0,12 mg/l. Na základě tohoto průzkumu byla lokalita hodnocena jako nevhodná pro zřízení skládky neutralizačních kalů a pevného průmyslového odpadu, z důvodu ohrožení kvality podzemní vody. Závěrečná zpráva také navrhla opatření, která by bylo nutno dodržovat, pokud by byla skládka na této lokalitě povolena. Jednalo se především o zamezení přítoku podzemní vody, vybudování odtokových koryt, drenáž dna skládky, vybudování těsnícího systému pro zamezení zadržování výluhu ve skládce. S těmito opatřeními byla dále navržena průběžná rekultivace skládky a po ukončení skládkování její překrytí. Další průzkumné práce v zájmovém území byly prováděny v rámci zjištění úrovně znečištění dnových sedimentů firmou Enviro-ekoanalytika v roce 1995 a 1996 a firmou ENVIREX, spol s r.o. v roce 1998. Výsledky vzorkovacích prací z let 1995 a 1996 indikovaly intoxikaci dnových sedimentů rybníka průmyslovými kontaminanty, konkrétně toxickými kovy, které podle zprávy pochází ze závodu s. p. Chirana (v současnosti Medin a.s.). Vzorkování v letech 1995 a 1996 prokázaly kontaminaci v levobřežní polovině záplavy rybníka, kdežto v roce 1998 byl prokázán střední stupeň kontaminace kadmiem (Cd) v pravobřežní části rybníka. Proměnlivost distribuce kontaminujících látek byla dávána do souvislosti s momentálními sedimentačními podmínkami. Nicméně ze všech tří provedených vzorkovacích akcí vyplynulo, že znečištění je identifikovatelné v širším plošném rozsahu rybníka s výjimkou přítokového sektoru a ve vyšších koncentracích se kontaminanty nachází v přípovrchové silně organické vrstvě naplavenin o mocnosti 0,4-0,5 m. Výsledné hodnoty spodního patra (0,5–1 m) nevykazují kontaminaci závažného stupně. Pouze kadmium (Cd) a zinek (Zn) se v některých vzorcích vyskytovaly v koncentracích nad limitní hodnoty parametru A (nad 0,5 mg/l), hodnoty přirozeného pozadí překračují pouze nevýrazně. Tento spodní horizont byl tedy ohodnocen jako nekontaminovaný. 24 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


V roce 2003 byl firmou ENVIREX, spol s r.o. proveden hydrogeologický průzkum a průzkum kontaminace horninového prostředí v areálu Medin a.s. Tento průzkum byl prováděn díky zjištění, že v minulosti (před rokem 2003) došlo k úniku odpadních vod z neutralizační stanice. Celkem byly odvrtány 4 monitorovací vrty (ME-1-01 až ME-4-01) a odebráno celkem 5 vzorků podzemní vody (z vrtů ME-1-01 až ME-4-01a ze stávajícího vrtu CH-1). Provedenými průzkumnými pracemi byla v areálu Medin a.s. zjištěna významná kontaminace podzemní vody alifatickými chlorovanými uhlovodíky, její úroveň několikanásobně přesahuje kritéria C dle MP MŽP č. 3/1996. Na základě teoretických výpočtů bylo zjištěno případné ovlivnění kvality povrchové vody v Cihelském potoce, v důsledku migrace kontaminace z areálu. V květnu roku 2005 byla firmou ENVIREX, spol s r.o. vyhotovena závěrečná zpráva v rámci rozšíření základního monitorovacího systému a monitoringu podzemních vod v okolí areálu Medin a.s. (Analýza rizik). Byly odvrtány 3 nové monitorovací vrty (ME-5, ME-6 a CH-1). Vrt CH-1 vznikl již v roce 1993, v roce 2005 byl převrtán. Vrty ME-5 a ME-6 byly umístěny pod areálem Medin a.s. ve směru proudění podzemních vod, vrt CH-1 byl proveden v areálu za skladem s ropnými látkami. Odběry podzemních vod byly provedeny z nově vybudovaných vrtů a rovněž z vrtů, umístěných nad areálem a.s. Medin, pod starým písníkem, který omezenou dobu sloužil ke skládkování TKO. Tyto vrty byly vybudovány v 70. letech minulého století a byly označeny jako vrt č. 1 až vrt č. 3. Provedenými pracemi byla potvrzena zjištěná kontaminace podzemní vody alifatickými chlorovanými uhlovodíky. Její úroveň v některých případech několikanásobně přesahuje kritéria C MP MŽP č. 3/1996. Významná kontaminace podzemních vod stejnými kontaminanty byla zjištěna i v nově vybudovaném vru ME-6, což potvrzuje, že k migraci kontaminace dochází ve směru k toku a důsledkem může být ovlivnění kvality povrchové vody v toku. Laboratorní analýzy podzemních vod z vrtů č. 1 až č. 3 prokázaly pouze zvýšené koncentrace hliníku. V listopadu roku 2005 provedla firma ENVIREX, spol. s r.o. analýzu rizik staré ekologické zátěže v areálu Medin a.s. Cílem analýzy rizik bylo zjištění míry kontaminace podzemních a povrchových vod v prostoru areálu Medin a.s. a jeho okolí, vyhodnocení možnosti migrace znečištění mimo areál a vyhodnocení rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. K určení rozsahu kontaminace byly využity vzorky podzemních vod ze stávajících monitorovacích vrtů (CH-1, ME-1 až ME-6, vrt č. 1 až vrt č. 3), nově zbudovaného monitorovacího vrtu ME-7, vzorků povrchových vod a sedimentů z Cihelského potoka a vzorků sedimentů ze Zichova rybníka. Průzkumné práce byly zaměřeny na vyhodnocení stupně znečištění podzemních vod v areálu podniku, nad podnikem (možnost zavlečení kontaminace do prostoru podniku ze staré skládky v lomu nad závodem) a pod podnikem ve směru proudění podzemních vod. Z výsledků bylo prokázáno znečištění podzemní vody v areálu i pod areálem Medin, a.s. chlorovanými uhlovodíky TCE, PCE výrazně nad kritériem C dle MP MŽP, znečištění cis-1,2DCE bylo zaznamenáno také nad kritériem C dle MP MŽP, ale v menším plošném rozsahu. Znečištění povrchové vody nad limit dle NV č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb. v Cihelském potoce, který je místní erozní bází bylo potvrzeno v koncentraci AOX a Hg. Mírné znečištění sedimentu v tomto toku bylo zjištěno v koncentraci Cd, Mo a Ni. Z teoretického výpočtu ovlivnění kvality povrchové vody migrací znečištění drénující podzemní vody vyplývá, že úroveň znečištění TCE i DCE je významná a překračuje limity dle č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb. Z výsledků AR bylo tedy pravděpodobné, že znečištění sedimentu v Zichově rybníku bylo způsobeno migrací složek v odpadních vodách 25 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


z bývalého podniku Chirana s.p. (nyní Medin, a.s) zejména odpadními vodami vypouštěnými kanalizací do Cihelského potoka. Při vzorkování v roce 2007 (ENVIREX, spol. s r.o.) bylo mimo znečištění TK zjištěno rovněž znečištění organickými látkami (fenoly, BTEX, uhlovodíky C10-C40). Předpokladem bylo, že možný zdroj kontaminace Cihelského potoka a následně Zichova rybníka představuje rovněž bývalá skládky odpadu, která se nachází asi 100 m severně nad areálem Medin (byl zde ukládán také průmyslový odpad, a to i ze závodu Chirana s.p.).V rámci průzkumu znečištění této skládky byly v roce 1998 vybudovány pod skládkou monitorovací vrty HV-6, HV-5 a HV-2. Skládka není monitorována. Množství odpadu ani jeho složení nebylo v minulosti zkoumáno a hodnoceno. V roce 2009 byl proveden monitoring podzemních a povrchových vod firmou ENVIREX, spol. s r.o. (vzorky byly odebrány 18. 11. 2009). Limity dle vyhlášky č. 187/2005 Sb. byly překročeny v koncentraci TCE (ME-1 – ME-7), PCE (ME-2 – ME-6), VC (ME-2) a Cr celkového (ME-7). Plošný rozsah znečištění podzemní vody ClU a Cr je srovnatelný jako při vzorkování v roce 2007. Výrazné zvýšení koncentrace Σ ClU ve srovnání s rokem 2007 bylo zjištěno ve vrtu ME-2 – rozdíl je zapříčiněn rozdílnou metodiku odběru vzorku (v roce 2007 byl vzorek odebrán ve statickém režimu, v roce 2009 v dynamickém režimu). Zvýšení koncentrace Σ ClU ve srovnání s rokem 2007 bylo zjištěno ve vrtu ME-1, ME-4, ME-5 a ME-6. Snížení koncentrace Σ ClU ve srovnání s rokem 2007 bylo zjištěno ve vrtu ME-3 a ME-7. Koncentrace Cr celkového a Cr šestimocného se ve srovnání s rokem 2007 snížila (ME-3 až ME-7). Výsledky analýz povrchové vody byly v souladu s NV č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb. V dnovém sedimentu Cihelského potoka byly zjištěny koncentrace překračující limit A (MP MŽP č. 3/1996) u kadmia (2,47 µg/l), Cr celkového (130 µg/l) a u Mo (0,95µg/l). V roce 2010 bylo provedeno další kolo monitoringu podzemních a povrchových vod firmou ENVIREX, spol. s r.o. (vzorky byly odebrány 12. 10. 2010). Limity dle vyhlášky č. 187/2005 Sb. byly překročeny v koncentraci TCE u vrtu ME-1, ME-2, ME-4, ME-6, ME-7, PCE u vrtu ME-2, ME-3, ME-6, Cr celkového u vrtu ME-7 a Fe u vrtu ME-1, ME-4. Plošný rozsah znečištění podzemní vody ClU a Cr je srovnatelný jako při vzorkování v roce 2009. Došlo k celkovému snížení koncentrace Σ ClU ve srovnání s rokem 2009. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno ve vrtu ME-6 (asi 5x, na 41,8 µg/l), v ostatních vrtech asi 3x (ve vrtu ME-2 cca 2x, na 425,5 µg/l). Srovnatelná koncentrace byla zjištěna pouze ve vrtu ME-1 (31,1 µg/l). Koncentrace Cr celkového je ve srovnání s rokem 2009 obdobná. Nově bylo indikováno znečištění Cr ve vrtu ME-2. Znečištění Cr šestimocným se ve srovnání s rokem 2009 celkově mírně zvýšilo. Nově bylo indikováno znečištění Cr šestimocným ve vrtu ME-2, ME-5 a ME-6. Koncentrace jednotlivých kontaminantů a dalších ukazatelů za období 2003 až 2010 prováděné firmou ENVIREX, spol. s r.o. jsou uvedeny v příloze č. 41. Podnik Medin a.s. se zabýval a zabývá výrobou zdravotnických a chirurgických nástrojů. Mezi potenciálně rizikové provozy v závodu patří v současnosti galvanovna (zejména elektrochemické leštění, pasivace nerez ocelí a titanu, niklování kovů), kalírna a brusírna, neutralizační stanice, v minulosti pak provozy chemického odmašťování. Společnost má vypracován Havarijní plán. V současné době je ve společnosti Medin a.s. dodržována technologická kázeň. Rizikové provozy jsou zabezpečeny tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do podloží resp. podzemních a povrchových vod. 26 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


V minulosti docházelo dle dnešní legislativy k nevyhovujícímu nakládání s rizikovými látkami obsahujícími zejména toxické kovy a chlorované uhlovodíky (nedostatečně technicky zabezpečené venkovní redukční jímky kovů z 60. let, volné odvětrávání par chlorovaných uhlovodíků – zejména trichloretylenu v 80. a počátkem 90. let) vypouštění odpadních vod do vodoteče. Do roku 1996 byly přečištěné průmyslové odpadní vody vypouštěny přímo do Cihelského potoka (dle platných povolení). Od března 1996 jsou odpadní vody (průmyslové vody přečištěné v neutralizační stanici + splaškové vody) vedeny místní kanalizací (Kolaudační rozhodnutí OÚ Žďár nad Sázavou č. 809/96 KI ze dne 26.2 1996) do městské kanalizace vedoucí z hotelu Skihotel do městské čistírny odpadních vod (prochází údolím Cihelského potoka). Dešťová kanalizace z areálu je svedena do venkovního lapolu (nachází se za J oplocením areálu (v JZ rohu), kterým odtéká část dešťové vody do Cihelského potoka. V letech 2003–2005 byl v areálu závodu a pod ním vybudován systém monitorovacích vrtů (CH-1, ME-1 až ME-7). Při povrchových úpravách kovů se používaly nebo stále ještě používají následující kovy: • Ni -

použití v galvanovně ve formě nikelnatých solí při niklování kovů a výskyt při elektrolytickém leštění nerezových ocelí – obě technologie se používají již od 60. let.

• Cu - používala se při výrobě měděných dílů, do odpadních vod se dostává omíláním měděných výkovků, od roku 2000 byl používán ve větším měřítku – od roku 2006 je „měděný program“ zastaven a s mědí se v areálu pracuje pouze sporadicky • Cr -

šestimocný i trojmocný chrom se používá a vyskytuje při elektrolytickém leštění kovů – technologie se používá již od 60. let.

• Cd -

kadmiování drobných dílů bylo zastaveno v roce 1987. Od té doby se kadmium ve firmě nepoužívá.

Nakládání se závadnými látkami a odpady v podniku Medin, a.s. probíhá dle platných předpisů (zejména zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb.). Společnost Medin, a.s. provádí i pravidelný monitoring vypouštěných odpadních na výstupu z areálu. 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění Vznik ekologické zátěže souvisí s činností akciové společnosti Medin (dříve státní podnik Chirana), která se od počátku zabývá výrobou chirurgických, stomatologických a veterinárních nástrojů. Vyrábí nástroje pro chirurgické obory: všeobecná chirurgie, ortopedie a traumatologie, neurochirurgie, plastická chirurgie, gynekologie, otorhinolaryngologie a oční chirurgie. Pro stomatologii vyrábí nástroje pro zubní ordinace, zubní vrtáčky, diamantové brousky, kořenové nástroje a nástroje pro zubní laboratoře. Dále vyrábí i frézy z rychlořezné oceli, diamantové průmyslové kotouče a další diamantové nástroje. 27 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Jedná se tedy o menší strojírenský podnik. Mezi nejvíce potenciálně rizikové provozy v závodu patří galvanovna (zejména elektrochemické leštění a niklování kovů), kalírna a brusírna, neutralizační stanice a provozy chemického odmašťování kovů (použití TCE do roku 1996, zbytkově do roku 2003). Chemické zpracování kovů probíhá na galvanovně. V minulosti (60. léta) existovala galvanovna v jiné budově, do stávajících prostor byla přestěhována asi v roce 1970. Do roku 1970 byly odpady z galvanovny zneškodňovány ve venkovních redukčních jímkách. Odpadní vody ze zpracování kovů jsou od doby přestěhování zneškodňovány v neutralizační stanici. Jímka na redukci chrómu byla v letech 1970 – 1993 provozována u budovy galvanovny, od roku 1993 je umístěna do neutralizační stanice. K odmaštění kovů byl používán zejména trichlorethylen (TCE), v menší míře i tetrachlorethylen (PCE) při nedostatku TCE. Stroje na odmašťování kovů v TCE byly používány od roku 1978 do roku 1997: • Stroj na mytí v parách TCE – HEl 10S (1986) • Ultrazvuková karuselová myčka (1978) • Stroj na mytí v parách TCE – OTP 9 (1981) Lze konstatovat, že spotřeba TCE byla ve větším měřítku zahájena v roce 1978 a stále postupně vzrůstala až do roku 1986, kdy dosáhla maxima – odhad spotřeby kolem 20 t za rok. To dokazuje i spotřeba odečtená za rok 1993, která se dochovala – 21 061 kg. Skladové karty do roku 1996 se nedochovaly. Od roku 1996 lze spotřebu TCE dokladovat dle skladových karet (tabulka č. 12). Tabulka č. 12: Spotřeba TCE mezi lety1996 - 2003 Rok

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Spotřeba TCE (kg)

17 049

6 585

1 560

300

1 780

2 000

1 800

1 500

Zlom ve spotřebě nastal od 1. 1. 1997, kdy došlo k vyřazení všech tří výše uvedených odmašťovacích strojů v souladu s udělenou výjimkou ČIŽP OI Havlíčkův Brod, oddělení ochrany ovzduší. Vyšší spotřeba v tomto roce byla ještě přechodová a probíhala výlučně na ručních pracovištích formou studeného odmašťování v povoleném objemu do 5 litrů. Stejně tak tomu bylo až do roku 2003, kdy bylo používání TCE technologicky úplně nahrazeno a jeho spotřeba byla ukončena. Ropné látky jsou v provozu využívány v olejovém hospodářství - dílny, garáže, sklad hořlavin a olejů (ENVIREX, spol. s r.o., 2005). Jak je výše uvedeno, docházelo v minulosti, dle dnešní legislativy, k nevyhovujícímu nakládání s rizikovými látkami obsahujícími zejména toxické kovy a chlorované uhlovodíky (nedostatečně technicky zabezpečené venkovní redukční jímky kovů (60. léta), volné odvětrávání par chlorovaných uhlovodíků – zejména trichlorethylenu v 80. a částečně 90. letech). Do roku 1996 byly přečištěné průmyslové odpadní vody vypouštěny přímo do Cihelského potoka (dle platných povolení). Od března 1996 jsou odpadní vody vedeny místní kanalizací (Kolaudační rozhodnutí OÚ Žďár nad Sázavou č. 809/96 Kl. ze dne 26. 2. 1996) do kanalizace 28 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


vedoucí z hotelu Skihotel do městské kanalizace (prochází údolím Cihelského potoka). Do této kanalizace ústí i splaškové vody. Dešťová kanalizace ústí do Cihelského potoka. Dle výše uvedeného rozhodnutí je pravidelně sledována kvalita a množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace, a to v předávací šachtě (odtok z celého závodu) a odtoku z neutralizační stanice (VAS a.s. Žďár nad Sázavou). Sledováno je znečištění v ukazatelích: CHSKCr, nerozpuštěné látky, NEL, pH, těžké kovy. Dalším zdrojem kontaminace je bývalá skládka odpadu nad areálem firmy Medin a.s., která vznikla na místě bývalé pískovny, jež byla vyhloubena ve svahu o rozměrech přibližně 120 x 80 m, kde se v minulosti těžily eluviální písky (silně rozvětralé migmatity). Ve 40. až 50. letech 20. století došlo k vytěžení písků a podnik Chirana, n. p. (bývalý Medin, a.s.) začal koncem 80. let využívat prostor jako skládku ostatního odpadu, protože byl prostor bývalé pískovny pro zřízení skládky neutralizačních kalů a pevného průmyslového odpadu hodnocen jako nevhodný (Mátl, 1989). Jelikož v historii docházelo k migraci kontaminace odpadními vodami z areálu podniku Medin, a. s. do Cihelského potoka a následně do Zichova rybníka, lze chápat v současné době sedimenty Zichova rybníka i podle výsledků laboratorních analýz jako jeden ze zdrojů znečištění. Jak je výše uvedeno, tak zdroje kontaminace pocházející z minulosti byly: bývalá skládka, provozy chemického odmašťování kovů, olejové hospodářství, galvanovna, redukční jímky, kalírna a brusírna. V současné době k eventuálně možným zdrojem znečištění přichází k úvaze odpadní vody z neutralizační stanice (plní legislativní limity viz tabulka č. 2 dle rozhodnutí Městského úřadu Spis. zn MUNMNM/17664/2008 ze dne 22. 12. 2008), případně galvanovna (zejména elektrochemické leštění, pasivace nerez ocelí a titanu, niklování kovů) a eventuálně dešťová kanalizace. 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Sestavení seznamu látek potencionálního zájmu vychází především z dostupných informací o historii využití území s ohledem na látky, které se zde mohou vyskytovat v důsledku provozované činnosti. Dále byly k sestavení tohoto seznamu využity skutečnosti o charakteru kontaminace horninového prostředí předmětné lokality zjištěné v rámci z minulosti provedených průzkumných prací, především. Z výsledků provedených průzkumných prací byly vytipovány a uvažovány především následující prioritní kontaminanty: ClU, TK (zejména Cr, Zn, Cd, Hg), uhlovodíky C10-C40, NEL V rámci průzkumných prací byla prováděna terénní měření a byly dále sledovány obsahy řady dalších látek: další těžké kovy - Mo, Ni, Cu a pro rybniční sediment navíc Pb, As, V, Co, Ba, Be), PAU, PCB, BTEX, fenoly. Provedená stanovení dále sloužila k posouzení průběhu atenuačních procesů (na ropné látky a na ClU), na zjištění základních fyzikálně-chemických vlastností podzemních voda na ekotoxicitu rybničního sedimentu. 29 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Údaje o jednotlivých látkách potenciálního zájmu jsou uvedeny v příloze č. 39. 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění V rámci zpracování analýzy rizik byly zvažovány možné transportní cesty a expoziční scénáře, které připadají v úvahu při hodnocení rizika pro posuzovanou lokalitu. Následující tabulka obsahuje soupis všech uvažovaných expozičních cest, pro které byl uvažován rozsah prací v analýze rizik. Tabulka č. 13: Předběžný koncepční model Expoziční cesta č.

Ohnisko znečištění

Transportní cesta

Příjemce rizik

1

Kontaminovaná odpadní voda z areálu firmy Medin a.s.

Transport kanalizací do povrchového toku →Cihelský potok→Zichův rybník

Ekosystém rybníka, konzumenti ryb z rybníka, obyvatelé čerpající povrchovou vodu, expozice ingescí

2

Kontaminovaná saturovaná zóna v areálu Medin a.s.

Transport kontaminantů podzemní vodou→ Cihelský potok→Zichův rybník


3

Kontaminovaná nesaturovaná zóna v areálu Medin a.s.

Výluh těžkých kovů do podzemní vody→transport do Cihelského potoka→Zichův rybník


4

Kontaminovaný sediment v Zichově rybníku

Odplavení sedimentu při vyšších vodních stavech

Ekosystém vodního toku a rybníků po směru toku, konzumenti ryb z rybníků, expozice ingescí

5


Uvolnění kontaminantů ze sedimentu→povrchová voda

Ekosystém rybníka, konzumenti ryb z rybníka, obyvatelé čerpající povrchovou vodu, expozice ingesci

6

Bývalá skládka odpadu nad areálem firmy Medin a.s.

Výluh kontaminantů →transport podzemní vodou→Cihelský potok→Zichův rybník

Ekosystém rybníka, konzumenti ryb z rybníka, obyvatelé čerpající povrchovou vodu, expozice ingesci

Pro vytvoření předběžného koncepčního modelu byl použit předpoklad uvolňování kontaminantů ze zdroje a transport kanalizací do povrchové vody Cihelského potoka a dále transport do Zichova rybníka. Předpokládaným ohniskem znečištění je areál firmy Medin a.s. Předpokládá se existence několika ohnisek znečištění v areálu firmy, jedná se především o bývalé neutralizační jímky (ze tří jímek byla vrtnými pracemi potvrzena jen jedna - jímka B). V areálu se dříve pracovalo s těžkými kovy a chlorovanými uhlovodíky. Jako potenciální příjemce rizik byl určen Zichův rybník a ekosystémy v něm žijící, který je dotován vodou z již zmíněného Cihelského potoka a dále ekosystémy rybníků po směru proudění vody.



2.2

Aktuální průzkumné práce

2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací Cílem průzkumných prací bylo získat potřebné informace o prostorovém rozšíření kontaminace v saturované zóně a nesaturované zóně nutných ke zpracování analýzy rizik na lokalitě Nové Město na Moravě - Zichův rybník (fotodokumentace prací je zřejmá z přílohy č. 33). Průzkum byl zaměřen na tyto polutanty: ClU, uhlovodíky C10-C40, NEL, PAU, PCB, fenoly, BTEX a těžké kovy (Cd, Cr, Cu, Mo, Ni, Hg, Zn). Výběr sledovaných polutantů byl proveden na základě předchozích průzkumných prací. V rámci průzkumných prací byly provedeny následující činnosti: • Geofyzikální průzkum – plocha 1: mezi Medinem, Zichovým rybníkem a Cihelským potokem (plocha 1), plocha 2: mezi bývalou skládkou a Medinem a na místech pohřbených technologických jímek (areál Medin) • Vrtné práce – průzkumné sondy (28 ks) a nevystrojené vrty (13 ks) • Vrtné práce – trvale vystrojené monitorovací vrty (8 ks) • Atmogeochemický průzkum (40 ks) • Hydrodynamické zkoušky – ověřovací čerpací zk. (20 ks), vsakovací zk. (5 ks) • Vzorkovací práce − Odběr vzorků podzemních vod (20 ks) − Odběr vzorků povrchových vod (5 ks) − Odběr vzorků odpadních vod (5 ks) − Odběr vzorků potočního a rybničního sedimentu (40 ks) − Odběr vzorků odpadů ze skládky 11 ks (nevystrojené vrty ve skládce (2 ks), z pohřbené jímky (1 ks), z hydrogeologických monitorovacích vrtů (8 ks) − Odběr vzorků kanalizačního sedimentu (2 ks) − Odběr vzorků zemin (40 ks) − Odchyt ryb ze Zichova rybníka (5 ks) • Kamerová prohlídka venkovní splaškové + chemické (smíšené) a dešťové kanalizace • Laboratorní práce • Geodetické práce Souhrn změn oproti projektu: • z důvodu menší hloubky skalního podloží v ploše Zichova rybníka a v okolí kanalizace bylo namísto plánovaných 90 bm provedeno pouze 55 bm při provádění ručních vrtaných sond • z důvodu menšího zkoumaného rozsahu saturované zóny pod betonovými povrchy nebyly provedeny 3 návrty do betonových povrchů



•

nevystrojených vrty byly z důvodu menší hloubky skalního podloží nebo menší hloubky betonového dna redukčních jímek realizovány namísto projektovaných 66 bm v rozsahu 53 bm

• z důvodu omezeného výskytu sedimentu v kanalizaci byly odebrány pouze 2 vzorky sedimentu kanalizace. 6 odběru bylo přesunuto na odběry dnového sedimentu Cihelského potoka. •

z důvodu menšího rozsahu kanalizace, která mohla být kamerově prohlédnuta bez tlakového předčištění, bylo na místo projektovaných 650 m prohlédnuto 463m. Zbylé finance za tuto položku byly převedeny v rámci MZ č. 1 na novou položku rozpočtu: čištění kanalizace před kamerovou zkouškou • z důvodu možnosti odebrání pouze 2 vzorků sedimentu kanalizace nebylo provedeno 8 stanovení NEL, PCB, PAU, uhlovodíky C10-C40 a těžkých kovů v sedimentu kanalizace

• z důvodu hlubšího výskytu hladiny podzemní vody musely být některé indikační vrty vyhloubeny hlouběji než 10 m, proto bylo vyhloubeno vrtů jen 8 v celkovém rozsahu 89 bm namísto projektovaných 9 vrtů hlubokých 10 m. Projektovaný nerealizovaný vrt ME-14 byl nahrazen při monitoringu studnou č.p.73. • z důvodu neprokázání kontaminace odpadních vod bylo namísto projektovaných 10 odběrů odpadních vod odebráno pouze 5 vzorků odpadních vod • protože nebyla prokázána kontaminace odpadních vod, nebylo provedeno 5 stanovení NEL, PCB, CLU, těžkých kovů, uhlovodíky C10-C40 a 4 stanovení PAU v odpadních vodách • namísto projektovaných 40 ks neselektivních detekčních atmogeosond a 10 ks selektivních atmogeosond, bylo všech 40 ks atmogeosond provedeno, z důvodu objektivnějšího stanoveni, selektivně v rozsahu stanovení ClU, BTEX a NEL. Cena zůstala dle projektu. 2.2.1.1

Geofyzikální průzkum

Geofyzikální průzkum byl proveden firmou GEONIKA s.r.o. v červnu 2011 v souladu s realizačním projektem. Metodika geofyzikálního průzkumu i interpretace jeho výsledků je podrobně popsána v závěrečné zprávě o geofyzikálním průzkumu, která tvoří přílohu č. 7 této analýzy rizik. Geofyzikální průzkum byl proveden v následujících třech dílčích plochách: a) Plocha 1: ve východním okolí průmyslového areálu společnosti Medin, a.s. a severovýchodně od Zichova rybníka, o rozměrech cca 300 x 700 m (někdy je plocha 1 zvaná Zichův rybník). Byly využity metody: Dipólové vertikální profilování (DOP), Metoda velmi dlouhých vln (VDV) a Vertikální elektrické sondování (VES). Na ploše 1 bylo provedeno pět profilů: P100, P150, P175, P225 a P275 dlouhých 500 až 800 m a vzdálených od sebe 25 nebo 50 m (v okolí Cihelského potoka nebylo možné vytyčit profily z důvodu neprostupného bažinatého terénu). 32 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


b) Plocha 2 v západním okolí průmyslového areálu společnosti Medin a.s. Plocha 2 pokrývá i plochu bývalé skládky, o rozměrech cca 500 x 150 m. Byly využity metody: Dipólové vertikální profilování (DOP), Metoda velmi dlouhých vln (VDV) a Vertikální elektrické sondování (VES). Na ploše 2 bylo provedeno celkem pět profilů dlouhých kolem 500 m: P500, P525, P550, P575 a P625, vzájemně vzdálené 25 až 50 m. Byly zde řešeny následující úkoly: 1) vymapovat tektonické či jinak oslabené rozpukané zóny, které v daných geologických podmínkách fungují jako přednostní dráhy migrace podzemních vod v podložních horninách. 2) určit mocnosti pokryvných útvaru (hloubky povrchu skalního podkladu). Situace plochy 1 a plochy 2 jsou uvedeny v příloze č. 1 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. c) Tři detaily jímek A, B a C uvnitř areálu Medin, a.s., na kterých byl upřesněn rozsah podzemních (pohřbených) technologických jímek. Byla využita Georadarová metoda (GPR), celkem 252 m profilů. Situace detailů jímek A, B a C jsou uvedeny v příloze č. 7 a 8 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. 2.2.1.1.1

Dipólové vertikální profilování (DOP)

Průzkum byl realizován na dvou samostatných územích: plocha 1 a plocha 2. Úkolem průzkumu bylo vymapování tektonických či jinak oslabených rozpukaných zón, které v daných geologických podmínkách fungují jako přednostní dráhy migrace podzemních vod. Dipólové odporové profilování doplňuje metodu velmi dlouhých vln (VDV). Pro odporové profilování bylo zvoleno dipólové uspořádání elektrod A10B20M10N (AB proudový dipól, MN - měřicí dipól), které je méně citlivé na nepříznivé elektrické šumy. Metoda DOP má navíc vetší hloubkový dosah než VDV, pro dané uspořádání asi 20 m a zasahuje tedy všude do podloží. Metoda DOP byla měřena na všech profilech plochy 1 (Zichův rybník), na ploše 2 byly změřeny profily P625, P575 a P525. Krok měření byl 10 m. Proudy a napětí byly měřeny soupravou aparatur MIMI (milivoltmetr) a GEVY 100 (miliampérmetr), výrobce Geofyzika Brno. Celkem bylo změřeno 370 bodu DOP včetně 5 opakovaných pro zjištění střední relativní chyby měření δr podle vztahu (Karous 1989), δr = ± (∑i=1n(ρi - ρi)2/2n)1/2 = ± 4,8 % kde ρi první merení a ρi je merení odporu opakované. Odporové křivky DOP jsou prezentovány v logaritmickém měřítku 1 : 2 500 v příloze 2 (plocha 1) a příloze 3 (plocha 2) ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. Měřené zdánlivé měrné odpory horninového prostředí se pohybují v rozmezí 80 - 3 000 m. 2.2.1.1.2

Metoda velmi dlouhých vln (VDV)

Průzkum byl realizován na dvou samostatných územích: plocha 1 a plocha 2. Pro úspěšně vyhledávání těchto strmých zvodnělých tektonických poruch, které jsou v daných geologických 33 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


podmínkách přednostními dráhami migrace podzemních vod hlubšího oběhu, byla použita metoda VDV. VDV je pasivní elektromagnetická metoda využívající signálů navigačních a radiokomunikačních stanic v pásmu velmi dlouhých vln. Hloubkový dosah je v závislosti na přijímané frekvenci až několik desítek metrů. Metoda VDV je však velmi citlivá na umělé vodiče (el. vedení, železniční trať, kanalizace, potrubí), jejichž anomální účinek zcela zastíní případné geologické anomálie v pásu cca 20–50 m na každou stranu od umělé vodivé linie. Metoda VDV byla měřena kanadskou aparaturou Scintrex OMNI PLUS na obou plochách: 1 (Zichův rybník) a 2. Na ploše 1 byly změřeny 4 profily P100, P150, P175 a P225, na ploše 2 všechny vytyčené profily (P500, P525, P550, P575 a P625). Celkem bylo změřeno metodou VDV s krokem 10 m 454 bodu. Vzhledem k orientaci měřených profilu a předpokládaných směru geologických vodičů byla zvolena zdrojová stanice GBZ (Rugby, Velká Británie) o frekvenci 19.6 kHz. Z měřených hodnot reálné složky Re magnetického pole byly spočteny Fraserovy gradienty FG, které svým maximem lokalizují a klasifikují vodice. Obě křivky Re a FG jsou prezentovány v příloze 4 (plocha 1) a v příloze 5 (plocha 2) ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. Zde jsou označena i místa, kde lze interpretovat geologické vodice a jejich korelace mezi profily, na křivkách ale převládají projevy umělých vodičů podzemních (plynovod, vodovod, železniční trat) i nadzemních (elektrické vedení). 2.2.1.1.3

Vertikální elektrické sondování (VES)

Průzkum byl realizován na dvou samostatných územích: plocha 1 a plocha 2. Metodou VES lze zjistit polohy subhorizontálních rozhraní odporově odlišných vrstev a charakter zemin (kvartér, eluvium), antropogenních uloženin (navážek) a hornin z hlediska litologického. Proto byla použita pouze na částech zájmových ploch v místech, kde je uvažováno s realizací vrtů, dále v prostoru skládky a na místech, kde nebude možno, díky rušivým vlivům, použít metodu VDV. Čím je hornina porušenější a více nasycená vodou, tím je elektricky vodivější (Karous 1989). Metoda VES je elektrická odporová metoda, jejíž princip spočívá v postupném zvětšování rozestupu proudových elektrod (AB), přičemž je měřen proud a rozdíl potenciálu uprostřed mezi elektrodami AB. Z těchto údajů je pak vypočtena závislost odporu na hloubce (odporová sonda). Metoda VES byla realizována se Schlumbergerovým uspořádáním elektrod AMNB s délkou potenčního dipólu MN = 1 m. Maximální roztažení proudových elektrod ABmax = 100 m zajistilo hloubkový dosah do 25 – 35 m. Pro měření byl použit komplex GEVY 100 (zdroj a měřič proudu) a MIMI II (autokompenzační milivoltmetr), který je výrobkem dřívějším s. p. Geofyzika Brno. Body VES byly situovány na profilech P225, P275 a P525. Krok měření (vzdálenost bodů VES) byl 25 m. Celkem bylo změřeno 45 bodů VES. Interpretací křivek VES lze zjistit změny měrného odporu hornin ve vertikálním směru pod středem uspořádání AMNB. K interpretaci křivek VES bylo použito iteračního PC programu (Gürtler 1986) a metoda stabilních interpretačních odporů (Karous 1989). 34 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Interpretované 2D vertikální odporové řezy jsou uvedeny v příloze 6 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. 2.2.1.1.4.

pro

měřené

profily

Georadar - průzkum v prostorách pohřbených jímek

Uvnitř areálu Medin, a.s. byl realizován průzkum pro loklizaci podzemních (pohřbených) technologických jímek: detaily jímek A, B a C. Vzhledem v k předpokládanému silnému narušení lokality průmyslovými vlivy byla pro řešení vymapování jímek použita pouze metoda GPR. Metoda GPR je založena na vysílání a následném přijímání odražených elektromagnetických pulsů od různých typů fyzikálních rozhraní do přijímací antény a vytvoření fyzikálního obrazu sledovaného prostředí. Kvalita a čas odrazu závisí na hloubce odrazného rozhraní, permitivitě e měřeného prostředí a vzdálenosti vysílací a přijímací antény. Hloubkový dosah metody závisí na použité frekvenci antén a na permitivitě prostředí. Metoda zjišťuje subhorizontální odrazná rozhraní zemin a hornin a umožňuje indikaci přítomnosti eventuálních poruch, dutin a inženýrských sítí. Výsledkem jsou časové, resp. hloubkové řezy s interpretací zjištěných nehomogenit. Na detailu jímky A bylo změřeno 10 profilů P1 až P10 o celkové délce 103,1 m, na detailu jímky B bylo změřeno 8 profilů P1 - P8 o délce 44,6 m a na detailu jímky C 10 profilů P1 až P10 o délce 103,2 m. Celkem bylo tedy georadarovou metodou změřeno 252 m profilů, jejich situace s interpretovanými polohami jímek je uvedena v příl. 7 a 8 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. Měření bylo realizováno georadarovou aparaturou RAMAC/GPR švédské firmy Malå GeoScience s anténami o frekvenci 250 MHz. Jako optimální bylo zvoleno následující nastavení parametrů: vzájemná vzdálenost mezi vysílací a přijímací anténou 0,36 m, krok měření 0,05 m, počet opakování na jednom bodě 16 x, délka časového okna 300 ns a uspořádání antén kolmo na profil. Naměřená data byla zpracována pomocí programu REFLEX německé firmy Sandmeier (Sandmeier 2 000). Výsledkem měření a zpracování dat byly georadarové řezy, na kterých se projevují odrazy od nehomogenit a rozhraní pod povrchem. Ty ukazují reflexní plochy, od nichž se odráží elektromagnetické impulsy zpět k povrchu. Je obtížné charakterizovat charakter odrazné plochy, protože registrovaný odražený signál a tím i výsledný georadarový obraz je ovlivněn mnoha parametry horninového prostředí i skrytých podzemních objektů. Georadarové řezy na jednotlivých detailech jsou uvedeny v příl. 9 až 11 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. (detaily jímek A, B a C) v měřítku 1 : 100 / 100 (nepřevýšené). 2.2.1.2 2.2.1.2.1

Vrtné práce Hydrogeologické monitorovací vrty

Pro doplnění sítě pozorovacích vrtů a upřesnění rozšíření kontaminace v saturované zóně bylo vybudováno 8 ks hydrogeologických monitorovacích vrtů. Umístění monitorovacích vrtů je graficky znázorněno v příloze č. 9. Evidenční list geologických prací je uveden příloze č. 37. Nově vybudované vrty navazují na stávající síť vrtů ME-1 až ME-7. Vrty ME-8 35 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


a ME-9 byly umístěny v areálu Medin a.s., především za účelem monitoringu migrace TK z předpokládaných redukčních jímek. Vrt ME-10 byl umístěn pod areálem Medin a. s. v předpokládaném směru proudění podzemní vody od vrtu ME-2. Vrty ME-11 a ME-12 byly situovány, pro zjištění migrace ClU a TK k Cihelskému potoku, v linii pod stávajícím monitorovacím vrtem ME-6. Vrt ME-13 byl proveden na západním břehu Zichova rybníka. Vrt ME-14, který měl být realizován pod hrází Zichova rybníka a měl monitorovat kvalitu podzemní vody na výstupu ze zájmového území, byl nahrazen studnou č. p. 76. Vrty ME-15 a ME-16 byly vyhloubeny pod bývalou skládkou nad areálem Medin, a. s. Vrty byly vyhloubeny vrtnou soupravou HVS 245. V kvartérních sedimentech technologií rotačního jádrového vrtání, vrtným průměrem 254 mm. V podložních krystalických horninách technologií rotačně-příklepového vrtání vrtným průměrem 203 mm. Vrty byly vystrojeny PVC zárubnicí průměru 160/6,2 mm a byly vybaveny ochranným zhlavím vytaženým nad povrch terénu. Zhlaví byla utěsněna cementováním a na okraji zemědělských ploch byla opatřená signalizační tyčí. Odvrtaný materiál byl ukládán do vzorkovnic, fotograficky dokumentován a popsán geologem. Odvrtaný materiál z těchto vrtů byl analyzován pro zatřídění odpadů dle Vyhlášky č. 294/2005 Sb. a následně odvezen akreditovanou firmou k odborné likvidaci v souladu z výše jmenovanou vyhláškou. Technický popis vystrojeného průzkumného hydrogeologických vrtů: Označení vrtu: Lokalizace vrtu: Technologie vrtání: Hloubka vrtu: Vrtné průměry: Pažení: Výplach: Výstroj:

Zapláštové úpravy:

Úprava zhlaví vrtu: Vyčištění vrtů:

ME-8 viz příloha č. 9 0,0–4,5 m rotační jádrová bez výplachu 4,5–10,7 m rotačně-příklepové vrtání 10,7 m 0,0–4,5 m, 254 mm (kvartér) 4,5–10,7 m, 203 mm (krystalinikum) pracovní ocelové pažení 0,0–4,5 m, bez výplachu 4,5–0,7 m, vzduchový výplach 0,0–6,0 m PVC 160/6,2 mm plná 6,0–9,5 m PVC 160/6,2 mm perforovaná 9,5–10,7 m 160/6,2 mm plná Spoje kolony Al nýty. Perforace bude příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 10–15 %. 0,0–1,0 m cementace 1,0–1,5 m pískový přechod 1,5–10,7 m obsyp 4/8 mm + 0,6–0,4 m ocelová chránička ø 219 mm, přírubové zhlaví, obetonováno odkalení tlakovým vzduchem (airlift), kalovka



Označení vrtu: Lokalizace vrtu: Technologie vrtání: Hloubka vrtu: Vrtné průměry: Pažení: Výplach: Výstroj:


































Výsledky geologického průzkumu jsou popsány v příslušné kapitole textu. Technická dokumentace vrtných prací je uvedena v příloze č. 8. 2.2.1.2.2

Odstranění monitorovacího vrtu ME-5

Na základě požadavku stavebního dozoru objednatele byl pro nadbytečnost odstraněn monitorovací vrt ME-5 vyhloubený v předchozích průzkumných pracích. Jako důvod bylo uvedeno, že vrt ME-5 je nadbytečný, protože leží na linii ME-3 – ME-5 – ME-6 a přitom jeho koncentrace Cr je dlouhodobě srovnatelná s ME-6 a jeho koncentrace ClU je výrazně nižší. To bylo potvrzeno i aktuálními průzkumnými pracemi. Navíc vrt ME-5 překážel při provádění zemědělských prací. Odstranění bylo provedeno tamponáží cementovým roztokem v poměru 100 kg cementu SPC 325 ku 60 l vody. Tamponáž probíhala ode dna pomocí tamponovací trubky po úroveň 1 m p.ú.t. Po zatuhnutí směsi byla pažnice odříznuta v hloubce 0,5 m p.ú.t a prostor k úrovni terénu byl doplněn vytěženým materiálem z prvního metru nově odvrtaného vrtu ME-10. Okolní terén byl po odstranění vrtu zarovnán. 2.2.1.2.3

Průzkumné nevystrojené vrty

V místech předpokládaných redukčních jímek (místa pohřbených jímek byly vytipovány podle informací od pamětníků, zaměstnanců firmy Medin a. s. a z výsledků geofyzikálního průzkumu) v areálu podniku Medin a. s. bylo za účelem průzkumu případné kontaminace nesaturované zóny provedeno 11 ks strojně hloubených nevystrojených průzkumných vrtů PJ-1 až PJ-11. V oblasti bývalé skládky odpadů východně od areálu podniku Medin a. s. byly za účelem průzkumu případné kontaminace nesaturované zóny provedeny 2 ks strojně 40 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


hloubených nevystrojených průzkumných vrtů PS-1 a PS-2. Umístění nevystrojených vrtů je graficky znázorněno v příloze č. 10. Nevystrojené průzkumné vrty byly vyhloubeny vrtnou soupravou HVS 245, technologií rotačního jádrového vrtání bez výplachu, vrtným průměrem 178/152 mm. Přehled dosažených hloubek vrtnými průměry 178/152 mm a celkovou hloubku vrtu podává následující tabulka. Vrtné jádro bylo ukládáno do vzorkovnic. Po provedení geologické dokumentace, odběru vzorků zemin a u vrtu PS-1 i vzorku podzemních vod, byly nevystrojené sondy likvidovány zpětným záhozem. Tabulka č. 14: Přehled dosažených hloubek nevystrojenými vrty Použitý vrtný průměr do hloubky (m) Označení vrtu

Celková hloubka vrtu (m) 155 mm

178 mm

PJ-1

3,5

3,5

PJ-2

3,5

3,5

PJ-3

4,0

PJ-4

2,3

2,3

PJ-5

2,3

2,3

PJ-6

2,0

2,0

PJ-7

3,0

5,0

5,0

PJ-8

3,0

5,0

5,0

PJ-9

3,7

5,0

5,0

PJ-10

3,6

5,0

5,0

PJ-11

2,5

PS-1

5,1

6,0

6,0

PS-2

6,8

8,0

6,0

2.2.1.2.4

5,0

5,0

2,5

Jednorázové průzkumné sondy

Za účelem detailního určení rozsahu a charakteru kontaminace sedimentů Zichova rybníka byly provedeny jednorázové průzkumné sondy. Za tímto účelem byly na ploše polovypuštěného rybníka realizováno 20 ks sond SR-1 až SR-20. Sondy byly provedeny až na kontakt rybničního sedimentu s eluviálním podkladem. Dno rybníka bylo při průzkumu rozděleno na 2 sektory. Přičemž první sektor zahrnoval pouze tzv. litorální pásmo (dočasný močál) za vtokem Cihelského potoka do rybníka a druhý sektor zahrnoval samotné trvale zaplavené dno rybníka. Rozmístění sond zobrazuje příloha č. 12. Sondy byly vyhloubeny pomocí ručně zatloukaných dutých jádrových sond o průměru 40 mm. V zatopené části rybníka byly sondy zaraženy z upravené rybářské loďky. Dále byly za účelem průzkumu rozšíření kontaminace v okolí kanalizace z areálu Medin do Cihelského potoka provedeno 8 ks jednorázových sond. Sondy SKL-1 a SKL-2 byly umístěny pod dešťovým lapolem, sonda SK-3 byla umístěna v blízkosti kanalizační šachty S-2, sonda SK-4 byla umístěna v blízkosti kanalizační šachty S-3, sondy SK-5 a SK-6 v blízkosti kanalizační šachty S-4 a sondy SK-7 a SK-8 v blízkosti kanalizační šachty 41 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


S-5. U rozmístění sond bylo přihlédnuto k výsledkům kamerových prohlídek kanalizace. Lokalizaci sond obsahuje příloha č. 11. Sondy v blízkosti dešťového lapolu a kanalizace byly vyhloubeny pomocí ruční vibračně vrtné soupravy firmy Eijkelkamp s použitím dutých jádrových sond o průměru 40 mm a bouracího kladiva Makita HM 1400. Sondy SKL-1, SKL-2, SK-3, SK-4, SK-5 a SK-6 byly vyhloubeny do hloubky 2 m a sondy SK-7 a SK-8 byly vyhloubeny do hloubky 1 m. 2.2.1.2.5

Atmogeosondy

K ověření znečištění půdního vzduchu bylo v areálu podniku Medin a. s. a v prostoru bývalé skládky provedeno 40 ks atmogeosond. Přitom atmogeosondy SA-1 až SA-6 byly umístěny v prostoru bývalé skládky, atmogeosondy SA-7 až SA-12 byly umístěny v blízkosti vrtu ME-1, atmogeosondy SA-13 až SA-18 byly umístěny v prostoru mezi galvanovnou a hlavní budovou, atmogeosondy SA-19 až SA-26 byly umístěny v prostoru mezi galvanovnou a kovárnou, atmogeosondy SA-27 a SA-28 byly umístěny v blízkosti skladu chemikálií, atmogeosondy SA-29 až SA-35 byly umístěny v blízkosti neutralizační stanice a atmogeosondy SA-35 až SA40 byly umístěny v linii podél spodního okraje areálu Medin. Grafické znázornění umístění provedených atmogeosond obsahuje příloha č. 10. Atmogeochemické sondy byly vyhloubeny 0,5 m pod povrch terénu pomocí plných tyčí o průměru 35 mm a bouracího kladiva Makita HM 1400. 2.2.1.3 2.2.1.3.1

Hydrodynamické zkoušky Čerpací a stoupací zkoušky

Za účelem zjištění filtračních a hydraulických parametrů zvodněného kolektoru, byly provedeny hydrodynamické zkoušky na stávajících deseti a nově realizovaných osmi monitorovacích vrtech. Přehled objektů, na kterých byla provedena čerpací a stoupací zkouška, podává tabulka č. 15. Hydrodynamické zkoušky byly provedeny formou neustáleného proudění s konstantní vydatností. Čerpaná voda byla vypouštěna po spádu terénu v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k ovlivnění čerpací zkoušky (min 30 m). Čerpaná voda z vrtů ME-9 a ME-2, u kterých byla prokázaná zvýšená kontaminace chlorovanými uhlovodíky byla přečištěna v mobilní sanační technologii. Technické podmínky realizace Parametry hydrodynamických zkoušek jsou uvedeny v následujícím přehledu: • Fáze prací – po vystrojení • Délka OČZ – podle podmínek v aktuálním hydrogeologickém vrtu, 15 min-3 hod • Čerpadlo – podle podmínek v aktuálním hydrogeologickém vrtu ponorné čerpadlo GRUNDFOS Q = 0,6-0,8 l.s-1, MALIŠ Q = 0,3-0,5 l.s-1, GIGANT Qcca = 0,50,2 l.s-1 • Zapuštění čerpadla – 0,5 m od dna vrtu • Odměrný bod – hrana výstroje • Způsob čerpání – čerpání s konstantní vydatností 42 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


• • • • •

Intervaly měření – dle formuláře pro neustálené proudění, sledované veličiny s a Q Způsob měření vydatnosti (Q) – kalibrovaná nádoba Pozorované objekty – okolní sledované vrty viz tabulka č. 15 Stoupací zkouška – do ustálení hladiny podzemní vody Intervaly měření při stoupací zkoušce – dle formuláře pro neustálené proudění Tabulka č. 15: Hydrogeologické objekty pro realizaci čerpacích s a stoupacích zkoušek

Označení vrtu

Hloubka vrtu (m p.ú.t.)

Výstroj vrtu (materiál/průměr v mm)

ME-1

15,45

ME-2

Čerpaná Q (l/s)

ČZ (min)

SZ (min)

Sledované vrty

0,27

180

15

HV-2, CH-1, ME-9

16,11

PVC 110/2,2 mm PVC 110/2,2 mm

0,59

180

140

ME-9

ME-3

15,59

PVC 110/2,2 mm

0,3

22

60

ME-5, ME-6

ME-4

15,23

PVC 110/2,2 mm

0,38

180

120

ME-3

ME-5

16,45

PVC 110/2,2 mm

0,3

180

120

ME-3, ME-6

ME-6

15,85

PVC 110/2,2 mm

0,1

180

70

ME-3, ME-5

ME-7

15,7

PVC 110/2,2 mm

0,51

180

240

ME-8

ME-8

11,34

PVC 160/6,2 mm

0,11

40

210

ME-7

ME-9

14,6

PVC 160/6,2 mm

0,31

180

480

ME-2

ME-10

11,09

PVC 160/6,2 mm

0,4

15

8

ME-6, ME-11, CH-1

ME-11

6,9

PVC 160/6,2 mm

0,31

90

120

ME-12, ME-10

ME-12

6,58

PVC 160/6,2 mm

0,09

180

35

ME-10, ME-11

ME-13

13,85

PVC 160/6,2 mm

0,08

180

100

ME-15

16.00

PVC 160/6,2 mm

0,27

60

120

ME-16

ME-16

14,5

PVC 160/6,2 mm

0,07

30

120

ME-15

HV-2

14,2

PVC 110/2,2 mm

0,06

140

140

ME-1

HV-5

12,18

PVC 160/6,2 mm

0,06

5

240

ME-15

CH-1

15,38

PVC 110/2,2 mm

0,68

180

90

ME-10, ME-11

Postup realizace HDZ Sled prací při realizaci HDZ je uveden v následujícím přehledu: • zaměření hladin PV ve všech hydrogeologických objektech na lokalitě (ustálený stav) • zapuštění čerpadla do vrtu (0,5 až 1,0 m nad úrovní dna vrtu) • spuštění čerpadla – čerpáno konstantní vydatností na plný výkon čerpadla, zapisovány hladiny PV v čerpaném vrtu a sledovaných vrtech dle formuláře pro neustálené proudění, měřena vydatnost čerpání dle kalibrované nádoby • po ukončení čerpání byla provedena stoupací zkouška, při níž byly měřeny hladiny PV v čerpaném vrtu a okolních sledovaných objektech dle formuláře pro neustálené proudění • po ukončení SZ byla provedena demontáž čerpací techniky 43 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


2.2.1.3.2

Nálevové zkoušky (slug tests)

Za účelem ověření filtračních parametrů horninového prostředí byly na vrtech ME-9, ME-10, ME-13, ME-16 a HV-6 realizovány nálevové zkoušky. Vrty byly vybrány tak, aby byly rovnoměrně zastoupeny v ploše zájmového území a aby měli dostatečný rozsah perforace zárubnice nad hladinou podzemní vody. Vrt HV-6 byl zařazen do nálevových zkoušek, protože byl jako jediný suchý a nemohla na něm proběhnout čerpací a stoupací zkouška. Do vybraných vrtů, jejichž přehled podává tabulka č. 16, bylo jednorázově nalito 100 l vody a v pravidelných časových intervalech byl měřen pokles hladiny podzemní vody. Následné naměřené hodnoty byly vyneseny ve formě přirozeného logaritmu proti funkci času. Naměřenými body se následně proložila křivka a pro hodnotu zbývajícího snížení 0,37 m, kterou uvádí tato metoda, se odečte hodnota T0, která je potřebná k výpočtu hydraulické vodivosti (Jetel, 1982). Tabulka č. 16: Hydrogeologické objekty pro realizaci nálevových zkoušek Označení vrtu

Hloubka vrtu (m p.ú.t.)

Výstroj vrtu (materiál/průměr v mm)

Rozsah užité perforace vrtu (m)

NZ (min)

ME-9

14,6

PVC 160/6,2 mm

3.4

100

ME-10

11,09

PVC 160/6,2 mm

3.1

270

ME-13

13,85

PVC 160/6,2 mm

11

160

ME-16

14,5

PVC 160/6,2 mm

4.9

180

HV-6

9.44

PVC 80 mm

1.34

18

Technické podmínky realizace Parametry nálevových zkoušek jsou uvedeny v následujícím přehledu: • Fáze prací – po vystrojení • Délka NZ – podle podmínek v aktuálním hydrogeologickém vrtu, 18 min- 4 hod • Nalévaný objem vody – 100 l • Odměrný bod – hrana výstroje • Intervaly měření – dle formuláře pro nálevovou zkoušku • sledované veličiny – snižování hladiny podzemní vody, čas 2.2.1.4.

Vzorkovací práce

V rámci průzkumu zájmové lokality byly provedeny následující vzorkovací práce: 1.

odběry celkem 40 ks rybničního sedimentu (SR-1 až SR-20)

2.

odběry celkem 6 ks potočního sedimentu (SED-1 až SED-6)

3.

odběry celkem 40 ks vzorků zemin (PJ-1 až PJ-10 dohromady 20 ks, PS-1 a PS-2 dohromady 6 ks, SKL-1, SKL-2, SK-3 až SK-8 dohromady 14 ks)

4.

odběry celkem 20 ks vzorků podzemních vod (ME-1 až ME-13, ME-15, ME-16 a PS-1dohromady 16 ks, HV-2, HV-5, HV-6 - byl suchý, studna č. p. 76 a CH-1 dohromady 5 ks)



5.

odběry celkem 5 ks vzorků povrchových vod (odtok, před vtokem, pod vyústěním kanalizace, nad vyústěním kanalizace, nad Medinem)

6.

odběry celkem 5 ks vzorků odpadních vod (neutralizační stanice, OV-2 až OV-5)

7.

odběry celkem 2 ks vzorků sedimentu kanalizace (SED-1 KAN, Lapol)

8.

selektivní atmogeochemie 40 ks (odběry vzorků půdního vzduchu ze sond SA-1 až SA-40)

9.

odběry celkem 5 ks ryb ze Zichova rybníka (R1 až R5)

10. odběry celkem 10 ks odpadů z vrtných prací (ME-8 až ME-13, ME-15 a ME-16 dohromady 8 ks, PS-1 0,5-1,9 m, PS-2 0,5-2,0m dohromady 2 ks) Veškeré vzorkovací práce byly prováděny v souladu s Metodickým pokynem MŽP Vzorkování v sanační geologii, Věstník MŽP, č. 2, Příloha 2, únor 2007. Odběry byly zdokumentovány a protokolárně zaznamenány tak, aby v budoucnosti bylo možné zpětné určení přesného místa odběru. 2.2.1.4.1

Odběr vzorků rybničního sedimentu

Odběry vzorků rybničního sedimentu byly realizovány z průzkumných sond SR-1 až SR-20. Vzorky byly odebrány jako zonální ruční sondážní ze dvou hloubkových úrovní z každé sondy. První vzorek byl odebrán ze všech sond hloubky 0 až cca 0,5 m. Druhý vzorek byl odebírán buď z polohy měkkých šedohnědých jílů, nebo z oblasti kontaktu měkkých jílů a tuhých jílů tvořících původní dno rybníka anebo jen z polohy tuhých jílů tvořících podloží rybníka. Rozpis sond pro jednotlivé vrstvy obsahuje tabulka č. 17. Celkem bylo odebráno 40 ks vzorků rybničního sedimentu. Tabulka č. 17: Rozdělení vzorků

Horizont

Vzorek odebrán ze sond

organické bahno

ze všech sond

jíl šedohnědý, měkký

SR-4, SR-5, SR-7, SR-8, SR-12, SR-13, SR-18

kontakt sedimentů rybníka s původním dnem

SR-1, SR-2, SR-3, SR-6, SR-11, SR-14, SR-15, SR-16, SR-17, SR-19

jíly tuhé s úlomky migmatitů

SR-9, SR-10, SR-20

Rozmístění sond v ploše Zichova rybníka je znázorněno v příloze č. 12. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Vzorkovnice byly plněny dnovým sedimentem do úplného zaplnění. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální dobu technologicky nezbytnou mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky zemin byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem 45 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě (geologický popis, pach, barva), konzervace vzorku při odběru, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.2

Odběr vzorků dnového potočního sedimentu

Vzorky dnového potočního sedimentu byly odebrány za účelem zjištění, zda zdroje kontaminace ovlivnily či kontaminovaly ekosystém vodního toku Cihelský potok. Potoční sedimenty byly vzorkovány dne 27. 7 2011 z Cihelského potoka z profilů: nad Medinem, a.s. SED-1), nad vyústěním kanalizace (SED-2, nad vyústěním chemické kanalizace do městské kanalizace), pod vyústěním kanalizace (SED-3, pod vyústěním chemické kanalizace do městské kanalizace, ale před vyústěním dešťové kanalizace do Cihelského potoka), před vtokem do Zichova rybníka (SED-4), na pravém odtoku ze Zichova rybníka (SED-5) a na levém odtoku ze Zichova rybníka (SED-6). Bylo odebráno 6 ks vzorků potočního sedimentu, které byly odebrány jako směsné z úseků dlouhých 5 metrů. Umístění odběrových profilů je znázorněno v příloze č. 13. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Vzorkovnice byly plněny sedimentem tak, aby byly zcela zaplněny. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky zemin byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě (geologický popis, pach, barva), konzervace vzorku při odběru, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.3

Odběr vzorků zemin

Vzorky zemin byly odebrány z důvodu ověření kontaminace nesaturované zóny v areálu Medin, a.s. (místa pohřbených jímek), v bývalé skládce odpadu nad areálem Medin, a.s. a v okolí kanalizace pod areálem Medin, a. s. Vzorky zemin byly odebrány: • z nevystrojených průzkumných vrtů v prostoru bývalých redukčních jímek: PJ-1 až PJ-10 (20 ks) • z nevystrojených průzkumných vrtů v tělese skládky: PS-1 a PS-2 (6 ks) • z jednorázových sond v okolí kanalizace Medin – Cihelský potok: SKL-1, SKL-2, SK-3 až SK-8 (14 ks) Vzorky byly odebrány jako zonální z intervalů (viz tabulka č. 18), které byly přesně určeny na základě makroskopického popisu vrtného jádra, prioritně z úrovní s organoleptickou signalizací znečištění. Vzorky z pohřbených jímek byly odebrány právě z intervalů zastihnutí 46 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


těchto jímek (zastižena byla pouze jímka B, v příloze 7 ve zprávě o geofyzikálním průzkumu, která tvoří přílohu č. 7). Pro tyto účely bylo odebráno celkem 40 ks vzorků zemin. Umístění odběrových objektů je znázorněno v příloze č. 10 a 11. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Vzorkovnice byly plněny zeminou tak, aby byly zcela zaplněny. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky zemin byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, průměr vzorkovaného objektu, hloubka objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě (geologický popis, pach, barva), konzervace vzorku při odběru, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. Tabulka č. 18: Intervaly odběrů zemin z nevystrojených sond nevystrojený vrt

hloubková úroveň

1

SKL-1 0,0 - 0,1 m

2

SKL-1 1,0 - 2,0 m

3

SKL-2 0,0 - 0,1 m

4

SKL-2 1,0 - 2,0 m

5

SK-3

0,0 - 0,1 m

6

SK-3

1,0 - 2,0 m

7

SK-4

0,0 - 0,1 m

8

SK-4

1,0 - 2,0 m

9

SK-5

0,0 - 0,1 m

10 SK-5

1,0 - 2,0 m

11 SK-6

0,0 - 0,1 m

12 SK-6

nevystrojený vrt

hloubka

hloubková úroveň

nevystrojený vrt

hloubka

hloubková úroveň

15

PS-1

0,5 - 1,9 m

29

PJ-5

1,2 - 1,65 m

16

PS-1

1,9 - 4,0 m

6,00 m 30

PJ-5

1,9 - 2,3 m

17

PS-1

4,0 - 6,0 m

31

PJ-6

1,3 1,4 m

18

PS-2

0,5 - 2,0 m

32

PJ-6

1,65 - 1,8 m

19

PS-2

2,0 - 4,1 m

8,00 m 33

PJ-7

2,5 - 3,0 m

20

PS-2

4,1 - 8,0 m

34

PJ-7

2,5 - 4,2 m

21

PJ-1

0,5 - 2,0 m

35

PJ-8

0,2 - 1,6 m

22

PJ-1

2,0 - 3,5 m

36

PJ-8

2,0 - 2,8 m

23

PJ-2

1,5 - 2,0 m

37

PJ-9

0,2 - 2,5 m

24

PJ-2

2,5 - 4,0 m

38

PJ-9

2,5 - 5,0 m

25

PJ-3

1,1 - 2,0 m

39

PJ-10

0,2 - 1,3 m

1,0 - 2,0 m

26

PJ-3

3,0 - 4,5 m

40

PJ-10

1,3 - 3,5 m

13 SK-7

0,0 - 0,1 m

1,00 m 27

PJ-4

1,5 - 1,65 m

14 SK-8

0,0 - 0,1 m

1,00 m 28

PJ-4

1,9 - 2,0 m

2.2.1.4.4

2,00m 2,00m 2,00m 2,00m 2,00m 2,00m

3,50 m 4,00 m 5,00 m

hloubka

2,30 m 2,00 m 5,00 m 4,00 m 5,00 m 5,00 m

2,30 m

Odběr vzorků sedimentů kanalizace

Vzorky sedimentů kanalizace byly odebrány za účelem zjištění, zda vlivem činností v areálu Medin, a. s. dochází ke kontaminaci těchto sedimentů. Odběr vzorku sedimentu kanalizace byl proveden dne 12. 8. 2011 ze smíšené kanalizace (SED-1 KAN, kanalizační šachta S-5) a z dešťového lapolu (Lapol). Celkem byly odebrány 2 ks vzorků sedimentu kanalizace. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. 47 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Vzorek sedimentu ze studny č. p. 76 nebyl odebrán z důvodu nepřítomnosti sedimentu. Dno studny je tvořeno jemnozrnným pískem s příměsí štěrku (o mocnosti minimálně 15 cm), který plní filtrační funkci. Tento písčitý filtr byl přečištěn a tím pádem bylo znemožněno odebrat usazený sediment. Vzorkovnice byly plněny sedimentem tak, aby byly zcela zaplněny. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky zemin byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě (geologický popis, pach, barva), konzervace vzorku při odběru, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.5

Odběr vzorků podzemních vod

Vzorky podzemní vody byly odebrány za účelem ověření kontaminace saturované zóny v areálu podniku Medin, a.s., pod bývalou skládkou odpadu nad areálem Medinu, a. s., a pod areálem Medin, a.s. ve směru proudění podzemních vod. Podzemní vody byly odebrány ve dnech 26. 7. 2011 z PS-1, 10. a 11. 8. 2011 ze stávajících a z nově vybudovaných hydrologických monitorovacích vrtů a ze studny č.p. 76. Vzorky byly odebírány v bývalé skládce z nevystrojené sondy PS-1, pod bývalou skládkou z vrtů ME-15, ME-16, HV-2 a HV-5 (vrt HV-6 byl suchý). V areálu byly vzorky podzemní vody odebrány z vrtů ME-1 až ME-4, z vrtů ME-7 až ME-9 a z vrtu CH-1. Ve směru proudění podzemních vod od areálu byly vzorky odebírány z vrtů ME-5, ME-6, z vrtů ME-10 až ME-13 a studny č. p. 76. Celkem bylo pro tyto účely odebráno 20 ks vzorků podzemních vod. Umístění odběrových objektů je znázorněno v příloze č. 9. Odběrové protokoly jsou dány do přílohy č. 34. Vzorky podzemní vody byly odebrány v dynamickém stavu (po odčerpání tří objemů vodního sloupce vrtu, vzorek ze studny č. p. 76 byl odebrán dynamicky po ustálení fyzikálněchemických parametrů). Odběr všech vzorků podzemní vody z dynamické hladiny byl proveden pomocí ponorného čerpadla Gigant. Hloubka zapuštění čerpadla byla cca 0,5 m nade dnem vzorkovaného objektu. Studna č. p. 76 je tvořena betonovou skruží, hloubka studny od odměrného bodu je 197cm, výška odměrného bodu je 15 cm, hladina podzemní vody byla 0,55 cm (dne 11. 8. 2011). Dno studny je kryto jemnozrnným pískem s příměsí štěrku o mocnosti minimálně 15 cm, který plní filtrační funkci. Před odběrem vzorku vody byla zdokumentována hloubka vrtu, případná mocnost volné fáze nebo kalu, ustálená hladina podzemní vody, dynamická hladina podzemní vody v čerpaných i pozorovacích objektech, průtok Q (l/s), pH, Eh, teplota, vodivost a rozpuštěný kyslík. Vzorky podzemní vody byly odebrány do skleněných vzorkovnic s teflonovým těsněním a byly podřízeny požadavkům laboratoře. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena 48 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky vod byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2-5oC) a následně dopraveny k analýze do laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, charakteristika objektu, hladina vody před čerpáním od o.b., hloubka objektu od o.b., výška odměrného bodu, průměr výstroje objektu, odčerpaný objem před odběrem, způsob odběru, volná fáze na hladině, hladina vody při odběru od o.b., čas odběru, doba čerpání, typ čerpadla, terénní měření (pach, barva, zákal, teplota, pH, konduktivita, kyslík, redox, aj.), konzervace, použité měřidlo, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.6

Odběr vzorků povrchových vod

Vzorky povrchové vody byly odebrány za účelem zjištění, zda je povrchová voda Cihelského potoka kontaminovaná. Případně jaká je kvalita a kvantita této kontaminace. Povrchové vody byly vzorkovány dne 11. 8. 2011 z Cihelského potoka ze stejných profilů jako vzorky potočního sedimentu, tj. nad Medinem, nad vyústěním kanalizace (nad vyústěním chemické kanalizace do městské kanalizace), pod vyústěním kanalizace (pod vyústěním chemické kanalizace do městské kanalizace, ale před vyústěním dešťové kanalizace do Cihelského potoka), před vtokem do Zichova rybníka a na odtoku pod Zichovým rybníkem (odtok). Celkem bylo pro tyto účely odebráno 5 ks vzorků povrchových vod. Umístění odběrových profilů je znázorněno v příloze č. 13. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Při vzorkování povrchové vody byly měřeny přístrojem HANNA HI 9828/70 ev. č. 135 na všech profilech základní fyzikálně-chemické parametry povrchové vody (pH, teplota, měrná el. vodivost, redox potenciál a O2). Vzorky povrchové vody byly odebírány do skleněných vzorkovnic s teflonovým těsněním a byly podřízeny požadavkům laboratoře. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky vod byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny k analýze do laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, charakteristika objektu, terénní měření (pach, barva, zákal, teplota, pH, konduktivita, kyslík, redox, aj.), konzervace, použité měřidlo, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.7

Odběr vzorků odpadních vod

Vzorky odpadní vody byly odebrány za záměrem zjištění, zda vlivem činnosti v areálu Medin, a. s. docházelo k jejich kontaminaci. 49 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Odběr vzorků odpadních vod byl proveden ve dnech 12. a 31. 8 2011 z výstupu chemické neutralizační stanice (OV-1), ze splaškové kanalizace před smíšením s chemickou kanalizací v šachtě S-2 (OV-2), ze smíšené kanalizace v šachtě S-3 (OV3), z šachty SD-4 těsně před vyústěním dešťové kanalizace do Cihelského potoka (OV-4) a z dešťového lapolu (OV5). Celkem bylo odebráno 5 ks vzorků odpadních vod. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Vzorky odpadní vody byly odebrány do skleněných vzorkovnic s teflonovým těsněním a byly podřízeny požadavkům laboratoře. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky vod byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny k analýze do laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře budou vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, charakteristika objektu, terénní měření (pach, barva, zákal, teplota, pH, konduktivita, kyslík, redox, aj.), konzervace, použité měřidlo, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.8

Odběr vzorků půdního vzduchu

Vzorky půdního vzduchu byly odebrány za účelem zjištění, zda vlivem činností v areálu Medin, a. s. dochází ke kontaminaci tohoto půdního vzduchu v nesaturované zóně. V sondách SA-1 až SA-40 vyhloubených dne 12. 11. 2011 pro atmogeochemii bylo ověřeno znečištění půdního vzduchu pomocí odběrového čerpadla SKC Pocket Pump 210-1002 No. 12490. Bylo odebráno, přesátím 2 l půdního vzduchu přes sorpční kolonky SKC Anasorb, 40 ks vzorků půdního vzduchu na stanovení těkavých organických látek (TOL) k určení jednotlivých uhlovodíků. Bylo odebráno 40 ks vzorků půdního vzduchu. Umístění odběrových profilů je znázorněno v příloze č. 10. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře budou vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, průměr vzorkovaného objektu, hloubka objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě - geologický popis, konzervace vzorku při odběru, použité měřidlo, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.9

Odběr vzorků odpadu z vrtných prací

Vzorky odpadu z vrtných prací tab. 2.1 dle Vyhlášky 294/2005, Sb.

byly

odebrány

z

důvodu

zatřídění

podle

Odběr vzorků odpadu byl proveden ve dnech 18. až 28. 7 2011 během realizace nových hydrogeologických monitorovacích vrtů ME-8 až ME-13, ME-15 a ME-16 a nevystrojených vrtů na skládce PS-1 a PS-2. Celkem bylo odebráno 10 ks vzorků, které byly analyzovány podle tab. 2.1 dle Vyhlášky 294/2005, Sb. 50 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34. Vzorkovnice byly plněny zeminou tak, aby byly zcela zaplněny. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky zemin byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, průměr vzorkovaného objektu, hloubka objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě (geologický popis, pach, barva), konzervace vzorku při odběru, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.4.10

Odběr vzorků ryb

Vzorky ryb byly odebrány za účelem zjištění kontaminace tukové tkáně ryb, ke které mohlo dojít činností v areálu Medin a. s. díky následnému ovlivnění ekosystému Zichova rybníku. Ke zjištění kontaminace tukové tkáně ryb bylo odchyceno dne 10. 5. 2011 5 ks ryb ze Zichova rybníka (R-1 až R-5). Ryby byly odchyceny při vypouštění rybníka a byly drženy do doby převzetí izolovaně v sádkách místního rybářského svazu. Ryby byly na místě odborně zabity. Byl zaznamenán jejich druh, váha, délka a stáří (viz tabulka č. 19). Tabulka č. 19: Charakteristika vzorků ryb Název vzorku:

Druh ryby:

Váha:

Délka:

Předpokládané stáří:

R-1

Kapr obecný

0,88 kg

35 cm

2 roky

R-2

Kapr obecný

0,85 kg

32 cm

2 roky

R-3

Kapr obecný

0,95 kg

36 cm

2 roky

R-4

Kapr obecný

0,90 kg

35 cm

2 roky

R-5

Kapr obecný

0,87 kg

34 cm

2 roky

Manipulace se vzorky ryb byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky ryb byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky ryb byly označeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, druh ryby, její délka, váha, předpokládané stáří, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. Odběrové protokoly tvoří přílohu č. 34.



2.2.1.5

Rozsah projektovaných laboratorních analýz

V rámci průzkumu zájmové lokality byly provedeny laboratorní analýzy odebraných vzorků zemin, vzorků rybničních a potočních dnových sedimentů, kanalizačních sedimentů, vzorků podzemních, povrchových a odpadních vod, vzorků vzduchu, vzorků odpadu a vzorků ryb. Výběr ukazatelů vycházel z požadavku ověření typu i rozsahu kontaminace na lokalitě s důrazem na znečištění těžkými kovy a chlorovanými uhlovodíky, a dále na nutnosti zajištění dostatečného množství údajů pro posouzení přírodních podmínek na lokalitě. Analýzy byly prováděny akreditovanou laboratoří BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Rozsah analytických prací je uveden v následující tabulce. Protokoly veškerých laboratorních analýz tvoří přílohu č. 35. Tabulka č. 20: Rozsah laboratorních analýz a srovnání skutečného stavu s realizačním projektem Vzorkovaný materiál

Zeminy

Rozsah laboratorních analýz NEL

40

40

Uhlovodíky C10-C40

40

40

TK (Cd, Cr6+, Cr celk, Mo, Ni, Zn, Cu, Hg)

40

40

PAU

10

10

PCB

10

10

BTEX

5

5

Fenoly

10

10

Výluh I. třídy dle 294/2005 Sb. Výluh NEL, uhlovodíky C10-C40, BTEX, PAU, PCB NEL

11 4 40

12 4 40

Uhlovodíky C10-C40

40

40

TK (Cd, Cr , Cr celk, Mo, Ni, Zn, Cu, Hg)

40

40

TK (Pb, As, V, Co, Ba, Be) (příl. dle 185/2001 Sb)

10

10

PAU

10

10

PCB

10

10

BTEX

5

5

Fenoly

10

10

Výluh I. třídy dle 294/2005 Sb.

5

5

Výluh NEL, uhlovodíky C10-C40, BTEX, PAU, PCB

2

2

Ekotoxicita

2

2

NEL Uhlovodíky C10-C40 ClU TK (Cd, Cr6+, Cr celk, Mo, Ni, Zn, Cu, Hg) PAU PCB BTEX Fenoly ZCHR Parametr atenuace RU Parametr atenuace ClU

20 20 20 20 10 10 10 10 2 2 2

20 20 20 20 10 10 10 10 2 2 2

6+

Sediment rybniční

Podzemní voda

Počet dle Počet (skutečný stav) realizač. projektu


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Vzorkovaný materiál Povrchová voda

Rozsah laboratorních analýz Uhlovodíky C10-C40

5

5

Chlorované uhlovodíky

5

5

NEL Uhlovodíky C10-C40 ClU TK (Cd, Cr6+, Cr celk, Mo, Ni, Zn, Cu, Hg) PAU PCB

5 5 5 5 5 5 5

5 10 10 10 10 10 10

NEL

2

10

2

10


2

10

PAU

2

10

PCB

2

10

5

5

5

5

PCB

5

Sorpční kolonky: ClU, BTEX a NEL

40

5 40

6+


Odpadní vody

Uhlovodíky C10-C40 Sediment kanalizace

6+

Uhlovodíky C10-C40 6+

Tuková tkáň ryb TK (Cd, Cr , Cr celk, Mo, Ni, Zn, Cu, Hg) Půdní vzduch

2.2.1.6

Počet dle Počet (skutečný stav) realizač. projektu

Geodetické práce

Geodetické práce byly provedeny dne 9. 9. 2011 firmou Geodetales Chrudim s. r. o. a jejich cílem bylo především přesné výškopisné a polohopisné zaměření nově zbudovaných hydrogeologických monitorovacích vrtů (ME-8 až ME-13, ME-15, ME-16 a studny č. p. 76). Zaměření monitorovacích vrtů bylo provedeno metodou RTK - CZEPOS aparaturou GPS Altus APS-3 v. č.: 10662 a aparaturou Topcon GTS 212 v. č.: AR7382 měřením v síti CZEPOS. Polohové a výškové určení objektů bude provedeno v souřadnicovém systému S-JSTK a ve výškovém systému Bpv (viz příloha č. 28). 2.2.1.7

Kamerová prohlídka kanalizace

Kamerové prohlídky kanalizace byly realizovány z důvodu prověření migrační cesty kontaminantů z kanalizace do nesaturované zóny, případně do povrchových vod. Výběr úseků kanalizace pro kamerové prohlídky byl proveden na základě předchozích prací (viz následující odstavec) a zjištěných skutečností v průběhu kamerových prohlídek. Kamerová prohlídka chemické kanalizace mezi galvanovnou a neutralizační stanicí byla provedena firmou ROJET průmyslovou kamerou se záznamem v dubnu 2010. Stav kanalizace byl vyhodnocen jako nevyhovující z hlediska usazení v hrdlech a vznikajících prasklin. Nikde však nebyly nalezeny hrubé netěsnosti, či zborcení potrubí. Na základě výsledků kamerové prohlídky byla provedena rekonstrukce kanalizace v červenci 2010. Vzhledem k tomu, že kanalizace má tvar L, byla jedna část vyměněna výkopem staré a uložením nové, plastové, svařené kanalizace (materiál ULTRA RIB 2) a druhá část rekonstruována bezvýkopově pomocí 53 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


pružné plastové vložky FLEXOREN. Souběžně s tím byla vyměněna i vnitřní kanalizace pod podlahou galvanovny a celá podlaha galvanovny byla vyložena čedičovými dlaždicemi spárovanými hmotou COLORFUGE EP. Ověření těsnosti nové kanalizace bylo provedeno tlakovou zkouškou v souladu s ČSN 1610 firmou Masařík a syn v říjnu 2010, kdy obě větve zkoušce vyhověly. Pro aktuální kamerovou prohlídku byly vybrány úseky dešťové, chemické, splaškové a smíšené (splašková + chemická) kanalizace. Během prací se ukázalo, že některé úseky kanalizace, jsou pro plánované kamerové prohlídky nepřístupné. Jednalo se zejména o spodní část dešťové kanalizace u ústí do Cihelského potoka, která byla zarostlá kořeny stromů, dále o chemickou kanalizaci mezi neutralizační stanicí a vyústěním do smíšené (splaškové a neutralizační) kanalizace v šachtě S-2, která byla z obou směrů pro kamerové systémy neprůchodná z důvodu přílišného zalomení kanalizace a o splaškovou kanalizaci která byla zanesená až do vyústění do smíšené kanalizace. Z těchto důvodů byly kamerové prohlídky uskutečněny v délce 122,05 m v dešťové kanalizaci, v délce 173,77 m ve smíšené kanalizaci a v délce 9,77 m v chemické kanalizaci. Dále byla kamerová prohlídka provedena, po tlakovém předčištění, na 157,41 m ve splaškové kanalizaci. Celkově tedy kamerové prohlídky proběhly ve 463,0 m kanalizace. Rozsah kamerových prohlídek a přehledné grafické znázornění obsahuje příloha č. 14. Kamerové prohlídky kanalizací byly provedeny společností TFN Ekologický servis s. r. o. pomocí samochodného šestikolového vozíku s řízením směru vybaveným vestavěnou kamerou s otočnou hlavou. 2.2.2 Výsledky průzkumných prací 2.2.2.1

Výsledky geofyzikálního průzkumu

Výsledky geofyzikálního průzkumu byly rozděleny do dvou kapitol, a to do prostoru v okolí areálu Medin, a. s. a do prostoru pohřbených jímek uvnitř areálu Medin, a. s. Závěrečná zpráva z geofyzikálního průzkumu je uvedena v příloze č. 7. 2.2.2.1.1

Průzkum v okolí areálu Medin, a. s.

Jednotlivé geofyzikální metody (DOP, VES a VDV), měřené na ploše 1 (východně od průmyslového areálu společnosti Medin a.s. a severovýchodně od Zichova rybníka, o rozměrech cca 300 x 700 m (někdy je plocha 1 zvaná Zichův rybník) a na ploše 2 (západní okolí průmyslového areálu společnosti Medin a.s., plocha 2 pokrývá i plochu bývalé skládky, o rozměrech cca 500 x 150 m) byly interpretovány nejprve každá samostatně a poté byla provedena syntéza výsledků všech metod a vypracována finální interpretace komplexu geofyzikálních metod. Dipólové odporové profilování (příloze 3 a 4 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7) lokalizují jednak pruhy pevnějších hřbetů podložních hornin (vysoké odpory), jednak porušené vodivější zóny (odporová minima). Podle odporového sondování (VES) lze odlišit různé typu pokryvu a také pevnost či kompaktnost podloží (viz odporové řezy v příloze 6 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7). Plnou linií jsou vyznačeny reliéfy pevného podloží, čárkovaně pak v podloží 54 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


různé stupně pevnosti. Odpory přes 2 000 Ωm odpovídají pevným horninám. Deprese nižších odporů mapují poruchy, které jsou v řezech vyznačeny strmými červenými přerušovanými liniemi – jednoduché odpovídají méně výrazným poruchám, dvojité významnějším. Korelace vodivých indicií mezi profily preferuje směr příčný (kolmý) k profilům, což odpovídá i směrům tektonických poruch podle geologické mapy 1 : 50 000. Profily jsou ve směru SSZ-JJV. V metodě VDV podle očekávání bylo možné lokalizovat pouze ty vodivostní indicie, které byly dostatečně vzdáleny od umělých vodičů. Ty jsou označeny, jednak u křivek VDV reálné složky Re a Fraserova gradientu FG (v příloze 4 a 5 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7), jednak ve svodné mapě interpretace v příloze 1 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. 2.2.2.1.2

Průzkum georadarem v prostorách pohřbených jímek

Rozměry podzemních jímek byly zjišťovány georadarem. Jelikož přibližná poloha jímek byla známa (a ještě přímo v terénu upřesněna pracovníkem závodu Medin a.s.), byly přes tyto plochy vedeny georadarové profily s cílem zjistit jejich okraje. V jednotlivých detailech byly interpretovány následující anomálie, které lze interpretovat jako okraje jímek (v příloze 9, 10 a 11 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7): Jímka A Na profilu P3 až P6 jsou v metrážích cca 6 m výrazné anomálie, které by mohla odpovídat východnímu okraji jímky. Méně výrazné anomálie jsou také v metrážích cca 2 m na profilech P1, P3 a P4, což by mohlo odpovídat západnímu okraji jímky. Na příčných profilech P7 až P10 jsou nevýrazné anomálie v metrážích 3 - 3 m (severní okraj a 6 m (jižní okraj). Lze tedy předpokládat, že tato jímka měla rozměry cca 4 x 4 m. Přibližná poloha této jímky je vyznačena v příloze 7 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. Hloubka jímky by mohla dosahovat asi 1,5 m podle výraznějšího odrazu v této hloubce na profilech P6 a P7 (v příloze 9 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7). Jímka B Profily P1 až P4 měly svůj počátek na severním okraji jímky, který byl vidět na zemi. Druhý jižní okraj jímky je pravděpodobně kolem metráže 4 m. Na příčných profilech P5 až P8 jsou v metrážích cca 1,5 m a 4 m anomálie, které by mohly odpovídat západnímu a východnímu okraji jímky. Lze tedy předpokládat, že tato jímka měla rozměry cca 4 x 2,5 m. Přibližná poloha této jímky je vyznačena v příloze 7 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. Hloubka jímky by mohla dosahovat asi 1.5 m podle výraznějších odrazů v této hloubce na profilech P5 a P8 v příloze 10 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7. Jímka C Prostor, ve kterém by se měla nacházet tato jímka je komplikovaný zejména z důvodu změn povrchu (nezpevněný povrch, asfalt a panely), ale zejména kvůli panelům, které obsahují armovací dráty způsobující výrazné násobné odrazy a zkreslení signálu (příloha 8 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7.). Z těchto důvodů nebylo možné jímku jednoznačně vymezit a průzkumné sondy byly navrženy do anomálií, které by mohly indikovat dutinu pod povrchem. Tato místa jsou schematicky vyznačena na profilech P1, P3, P4, P5 a P10 55 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


(v příloze 11 ve zprávě o GF průzkumu, která tvoří přílohu č. 7). Rozměry jímky ani její poloha nelze v tomto případě seriozně určit. Hloubka vyznačených anomálií je asi 1,5 m. 2.2.2.2 2.2.2.2.1

Výsledky vrtných prací V areálu společnosti Medin a.s.

Vrtnými pracemi (nevystrojené vrty PJ-1 až PJ-11, hydrogeologické vrty ME-8 a ME-9) v areálu společnosti Medin a.s. byly zastiženy v nejsvrchnějším horizontu 5 až 10 cm mocné písčité hlíny s příměsí organické složky. Tyto hlíny přechází nebo jsou součástí antropogenních navážek charakteru nejdříve hlinitého s úlomky stavebních materiálů a migmatitů hlouběji charakteru spíše písčitého s příměsí prachovité složky a úlomků hornin. Navážky v areálu Medin mají průměrnou mocnost 2,1 m a maximální mocnost až 2,6 m. Nevystrojenými sondami PJ-4, PJ-5 a PJ-6 byl v hloubce 1,6-1,9 m zachycen betonový základ bývalé jímky. Hlinitopísčité navážky nasedají na eluviální písky s obsahem zvětralých úlomků migmatitů, které vznikly přirozeným zvětráváním podložních biotitických migmatitů Strážeckého moldanubika. Přechod mezi eluviálním zvětralinovým pláštěm do migmatitů je pozvolný a hloubka přechodu proměnlivá pohybující se od 2 do 5 m pod úrovní terénu. Vrtnými pracemi v areálu společnosti Medin a.s. byla hladina podzemní vody naražena vrtem ME-8 v hloubce 7,9 m a vrtem ME-9 v hloubce 13 m pod úrovní terénu, po ukončení vrtných prací se hladina podzemní vody ustálila v hloubce 7,5 m u vrtu ME-8 a hloubce 9,5 m p.ú.t. u vrtu ME-9. 2.2.2.2.2

Okolí areálu společnosti Medin a.s

Vrtnými pracemi (vrt ME-11, sondy SK-7 a SK-8) v mokřadu Cihelského potoka byla v nejsvrchnějším horizontu zastižena až 0,8 m mocná vrstva hydrické humusovité zeminy. Tato vrstva nasedá na modrošedé a ž hnědošedé jíly s příměsí písku, které pozvolna přecházejí do jílovitých písků. Od 4 do 5 m p.ú.t. byl zjištěn horizont polozaobleného jílovito-písčitého štěrku nejspíše aluviálně-deluviálního původu. Podloží je tvořeno od hloubky cca 6 m biotitickými migmatity. Ve vrtu ME-11 byla hladina podzemní vody naražena v hloubce 3,1 m. K ustálení došlo v hloubce 1,2 m. Vrtnými pracemi (nevystrojené vrty PS-1 a PS-2) provedenými v tělese skládky nad podnikem Medin a.s. byly sondou PS-1 zastiženy navážky mocné 3,8 m a sondou PS-2 navážky mocné 6,6 m. Navážky měly charakter převážně písčito-kamenitý, zahliněný. Pevné úlomky tvořil především stavební materiál, migmatit a kousky dřev. V podloží skládky byl potvrzen zvětralý rezavohnědý biotitický migmatit. Podzemní voda byla na druhý den zastižena ve vrtu PS-1 v hloubce 5,6 m. Vrtnými pracemi (vrty ME-10, ME-12, ME-13, ME-15 a ME-16) v okolí areálu společnosti Medin, mimo skládku a mokřad Cihelského potoka, byly v nejsvrchnějším horizontu zastiženy hlíny jílovité s proměnlivou příměsí písku a organické složky o mocnostech 0,1 až 0,3 m. Tyto hlíny přechází do hlín písčitých s příměsí jílu až písků hlinitých s obsahem zvětralých úlomků migmatitů. Eluviální písky hlinité tvoří zvětralinový plášť biotitických migmatitů, do kterých pozvolna přechází v proměnlivé hloubce od 2,1 m do 3 m. Hloubka naražené hladiny podzemní vody rostla směrem od Cihelského potoka ke skládce, konkrétně z 3,0 m p.ú.t. ve vrtu ME-12 na 12,8 m p.ú.t. ve vrtu ME-15. Hladina byla ustálena v stejném 56 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


trendu, ale o 0,6 až 1,5 m výš než byla naražena. Znázornění hydroizohyps podzemní vody obsahuje příloha č. 15. 2.2.2.2.2

Dno Zichova rybníku

Sondy (SR-1 až SR-20) provedené ve dně Zichova rybníka zjistily, že nejsvrchnější horizont tvoří vrstva zvodněného organického bahna mocná 0,4 až 0,8 m. Pod touto vrstvu byly zastiženy šedohnědé měkké jíly s příměsí písku. V sondách SR-1 a SR-2, umístěných v mokřadu, byla mocnost jílu 0,7 m a 0,5 m. Ostatní sondy provedené v ploše trvalé zátopy Zichova rybníka zjistily, že průměrná mocnost šedohnědého jílu je 1,1 m a maximální 1,7 m. Pevné dno rybníka je tvořeno zpravidla tvořeno šedomodrými nebo tmavě hnědými tuhými jíly v některých sondách i s obsahem úlomků zvětralých migmatitů. Přechod měkkých jílů do tuhých jílů je v oblasti mokřadu v hloubce 1 až 1,2 m a v oblasti zátopy v hloubce 1,3 až 2,2 m.

2.2.2.3. 2.2.2.3.1.

Výsledky hydrodynamických zkoušek Výsledky čerpacích a stoupacích zkoušek

Hydrodynamické zkoušky na stávajících vrtech ME-1 až ME-7, HV-2, HV-5 a CH-1 a nově vybudovaných vrtech ME-8 až ME-13, ME-15 a ME-16 byly vyhodnoceny Jakobovou semilogaritmickou metodou přímky. Pomocí proložení přímky průběhem čerpací zkoušky byla zjištěna hodnota snížení během jednoho logaritmického cyklu označená jako i. Tato hodnota byla dosazena stejně jako hodnota pro čerpané množství vody Q do vzorce pro výpočet transmisivity. T= 0,1832 Q/i Podělením koeficientu transmisivity T mocností zvodnělého kolektoru M byl získán koeficient filtrace k. k= T/M Poloměr depresního kužele R byl vypočítán podle následujícího vzorce. Za s bylo dosazeno maximální snížení hladiny ve vrtu. R= 3000 s k1/2 Vyhodnocení HDZ, včetně výpočtů a grafů je uvedeno v příloze č. 16. Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-1 jsou uvedeny v následující tabulce č. 21. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,9.10-5 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí mírně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 44,1 m.


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Tabulka č. 21: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-1

k (m.s-1) prům T (m2.s-1) prům vkrit. (m2.s-1) prům R (m)

ČZ 3.1E-05 1.1E-04 6.8E-04 58.3

HDZ: ME-1 SZ 8.0E-06 2.7E-05 3.5E-04 29.8

průměr 1.9E-05 6.6E-05 5.2E-04 44.1

Ovlivnění okolních vrtů při ČZ

bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-2 jsou uvedeny v následující tabulce č. 22. Podle výsledného koeficientu filtrace 6,6.10-4 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti silně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 16,4 m. Tabulka č. 22: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-2 ČZ k (m.s-1) prům T (m2.s-1) prům vkrit. (m2.s-1) prům R (m)

6.6E-04 2.7E-03 3.5E-03 17.7

HDZ: ME-2 SZ 4.8E-04 2.0E-03 3.0E-03 15.1

průměr 5.7E-04 2.3E-03 3.2E-03 16.4


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-3 jsou uvedeny v následující tabulce č. 23. Podle výsledného koeficientu filtrace 2,1.10-6 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti slabě propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 16,4 m. Tabulka č. 23: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-3


ČZ 2.1E-06 8.7E-06 2.0E-04 37.1

HDZ: ME-3 SZ 2.1E-06 8.7E-06 2.0E-04 20.1

průměr 2.1E-06 8.7E-06 2.0E-04 28.6


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-4 jsou uvedeny v následující tabulce č. 24. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,8.10-4 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti silně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 41,6 m. Tabulka č. 24: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-4


ČZ 2.8E-04 3.5E-04 1.2E-03 56.0

HDZ: ME-4 SZ 7.1E-05 8.7E-05 6.2E-04 27.3

průměr 1.8E-04 2.2E-04 9.3E-04 41.6



bez ovlivnění


Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-5 jsou uvedeny v následující tabulce č. 25. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,3.10-5 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí mírně propustné. Při čerpací zkoušce došlo k ovlivnění vrtu ME-3. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 11,9 m. Tabulka č. 25: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-5


ČZ 1.1E-05 1.4E-04 7.8E-04 11.6

HDZ: ME-5 SZ 1.5E-05 1.8E-04 9.0E-04 12.2

průměr 1.3E-05 1.6E-04 8.4E-04 11.9


ovlivnění vrtu ME-3



ČZ 2.6E-06 2.3E-05 3.2E-04 7.9

HDZ: ME-6 SZ 1.4E-06 1.2E-05 2.3E-04 5.7

průměr 2.0E-06 1.8E-05 2.8E-04 6.8


bez ovlivnění



ČZ 1.6E-04 9.3E-04 2.0E-03 23.4

HDZ: ME-7 SZ 1.6E-04 9.3E-04 2.0E-03 23.4

průměr 1.6E-04 9.3E-04 2.0E-03 23.4


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-6 jsou uvedeny v následující tabulce č. 28. Podle výsledného koeficientu filtrace 2,0.10-6 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti slabě propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 6,8 m.




ČZ 2.6E-06 2.3E-05 3.2E-04 7.9

HDZ: ME-8 SZ 1.4E-06 1.2E-05 2.3E-04 5.7

průměr 2.0E-06 1.8E-05 2.8E-04 6.8


bez ovlivnění



ČZ 1.5E-04 2.5E-04 1.0E-03 57.8

HDZ: ME-9 SZ 1.9E-04 3.0E-04 1.2E-03 63.6

průměr 1.7E-04 2.7E-04 1.1E-03 60.7


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-10 jsou uvedeny v následující tabulce č. 30. Podle výsledného koeficientu filtrace 2,2.10-5 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí mírně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 23,3 m. Tabulka č. 30: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-10


ČZ 3.0E-05 7.7E-05 5.9E-04 27.3

HDZ: ME-10 SZ 1.5E-05 3.9E-05 4.1E-04 19.3

průměr 2.2E-05 5.8E-05 5.0E-04 23.3


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-11 jsou uvedeny v následující tabulce č. 31. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,0.10-5 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti slabě propustné až mírně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 48,9 m. Tabulka č. 31: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-11


ČZ 1.1E-05 4.1E-05 4.2E-04 51.0

HDZ: ME-11 SZ 9.3E-06 3.5E-05 4.0E-04 46.8

průměr 1.0E-05 3.8E-05 4.1E-04 48.9



bez ovlivnění




ČZ 3.5E-06 1.0E-05 2.1E-04 16.5

HDZ: ME-12 SZ 2.5E-06 7.5E-06 1.8E-04 14.1

průměr 3.0E-06 8.9E-06 2.0E-04 15.3


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-13 jsou uvedeny v následující tabulce č. 33. Podle výsledného koeficientu filtrace 5,6.10-7 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí slabě propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 15,7 m. Tabulka č. 33: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-13


ČZ 6.7E-07 2.4E-06 1.0E-04 17.3

HDZ: ME-13 SZ 4.5E-07 1.6E-06 8.5E-05 14.1

průměr 5.6E-07 2.0E-06 9.5E-05 15.7


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-15 jsou uvedeny v následující tabulce č. 34. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,3.10-5 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti slabě propustné až mírně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 39,8 m. Tabulka č. 34: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu ME-15


ČZ 1.4E-05 4.5E-05 4.5E-04 41.8

HDZ: ME-15 SZ 1.2E-05 3.8E-05 4.1E-04 37.8

průměr 1.3E-05 4.2E-05 4.3E-04 39.8


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt ME-16 jsou uvedeny v následující tabulce č. 35. Podle výsledného koeficientu filtrace 2,2.10-6 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti slabě propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 13,4 m.




ČZ 1.5E-06 3.1E-06 1.2E-04 11.4

HDZ: ME-16 SZ 2.9E-06 5.8E-06 1.6E-04 15.4

průměr 2.2E-06 4.4E-06 1.4E-04 13.4


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt HV-2 jsou uvedeny v následující tabulce č. 36. Podle výsledného koeficientu filtrace 8,4.10-7 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí slabě propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 7,8 m. Tabulka č. 36: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu HV-2


ČZ 7.7E-07 5.0E-06 1.5E-04 7.5

HDZ: HV-2 SZ 9.1E-07 5.9E-06 1.6E-04 8.2

průměr 8.4E-07 5.5E-06 1.6E-04 7.8


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt HV-5 jsou uvedeny v následující tabulce č. 37. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,7.10-5 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti slabě propustné až mírně prustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 6,8 m. Tabulka č. 37: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu HV-5


ČZ 1.1E-05 2.0E-05 3.0E-04 4.8

HDZ: HV-5 SZ 2.4E-05 4.6E-05 4.5E-04 5.8

průměr 1.7E-05 3.3E-05 3.7E-04 5.3


bez ovlivnění

Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt CH-1 jsou uvedeny v následující tabulce č. 38. Podle výsledného koeficientu filtrace 2,9.10-4 m/s je podle Jetela (1982) okolní horninové prostředí dosti silně propustné. Okolní sledované vrty nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 19,3 m. Tabulka č. 38: Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu CH-1


ČZ 3.6E-04 4.2E-03 4.3E-03 21.8

HDZ: CH-1 SZ 2.2E-04 2.5E-03 3.3E-03 16.9

průměr 2.9E-04 3.3E-03 3.8E-03 19.3



bez ovlivnění


Výsledky čerpacích a stoupacích zkoušek, provedených na stávajících deseti a nově realizovaných osmi monitorovacích vrtech, byla ověřena transmisivita v rozsahu od 2,0.10-6 do 2,3.10-3 m2.s-1. Koeficient hydraulické vodivosti se pohybuje v rozmezí od 5,6. 10-7 do 2,9.10-4 m.s-1, což můžeme klasifikovat dle Jetela (1982) jako prostředí slabě propustné až dosti silně propustné. Předchozí práce (Blažíček, 2003 a Blažíček, 2005), které byly provedeny na 8 vrtech, určily hodnoty transmisivity v rozsahu od 1,41.10-6 do 6,64.10-5 m2.s-1 a hodnoty hydraulické vodivosti od 1,32. 10-6 do 3,32.10-4 m.s-1.Větší rozsah hydraulické vodivosti zjištěný aktuálními čerpacími a stoupacími zkouškami je způsoben větším počtem zkoušek v anizotropním puklinovém zvodnění. 2.2.2.3.2.

Výsledky nálevových zkoušek

Vyhodnocení nálevových zkoušek, včetně výpočtů a grafů je uvedeno v příloze č. 17. Výsledné hodnoty hydraulické vodivosti k, získané metodou jednorázového nálevu byly vypočítány metodou podle Hvorsleva podle následujícího vzorce. k= (r2.ln(L/R)/(2.L. T0) Kde za r byl dosazen poloměr perforované části výstroje, za L délka užitné perforované části výstroje, za R poloměr vrtu. Za T0 byl dosazován čas odečtený z grafu pro zbývající snížení 0,37 m v logaritmické škále. V případě nálevu do vrtu ME-9 byla hodnota T0 stanovena z grafu na 234 s. Výsledná hodnota koeficientu filtrace v okolí vrtu ME-9 je 1.42.10-5 m/s, což odpovídá podle Jetela (1980) mírné propustnosti. Stejným způsobem byly vyhodnoceny testy jednorázového nálevu vody k ověření propustnosti geologického prostředí i v ostatních vrtech. Pro vrt ME-10 byla hodnota T0 odečtena na 474 s a hodnota koeficientu filtrace v okolí vrtu byla vypočítána na 7.48.10-6 m/s, což odpovídá podle Jetela (1980) dosti slabé propustnosti. Pro vrt ME-13 byla hodnota T0 odečtena na 1320 s a hodnota koeficientu filtrace v okolí vrtu byla vypočítána na 1,04.10-6 m/s, což odpovídá podle Jetela (1980) slabé propustnosti až dosti slabé propustnosti. Pro vrt ME-16 byla hodnota T0 odečtena na 3720 s a hodnota koeficientu filtrace v okolí vrtu byla vypočítána na 6.83.10-7 m/s, což odpovídá podle Jetela (1980) slabé propustnosti. Pro vrt HV-6 byla hodnota T0 odečtena na 192 s a hodnota koeficientu filtrace v okolí vrtu byla vypočítána na 9,66.10-6 m/s, což odpovídá podle Jetela (1980) dosti slabé propustnosti až mírné propustnosti. Souhrn výsledků získaných z nálevových zkoušek podává následující tabulka č. 39. Tabulka č. 39: Výsledné hodnoty filtračních parametrů z nálevových zkoušek Označení vrtu

To (s)

k (m.s-1)

Hodnocení propustnosti podle Jetela (1982)

ME-9

234

1.42E-05

mírně propustné

ME-10

474

7.48E-06

dosti slabě propustné

ME-13

1320

1.04E-06

slabě propustné až dosti slabě propustné

ME-16

3720

6.83E-07

slabě propustné

HV-6

192

9.66E-06

dosti slabě propustné až mírně propustné 63

No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


2.2.2.4

Výsledky laboratorních analýz

2.2.2.4.1 Výsledky laboratorních analýz rybničního sedimentu V současné době neexistují pro vyhodnocení znečištění sedimentů (pokud nebudou těženy) žádné legislativní limity. Výsledky laboratorních analýz dnového sedimentu byly proto porovnávány s vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, příloha č. 10 – Požadavky na obsah škodlivin v odpadech užívaných na povrch terénu, tab. č. 10.1 a Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů tab. č. 10.2 a s přílohou č. 2 – Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti, tab. č. 2.1. Výsledky laboratorních analýz byly také porovnány se Zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, příloha č. 9 – Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků. Porovnání s limity odpadové legislativy je zvoleno pro případ, že by byly sedimenty odtěženy a nakládalo by se s nimi mimo prostor rybníka, jakožto s odpadem. V poslední řadě byly pro hodnocení kontaminace použity, na požadavek MŽP, kritéria agentury U.S. EPA ( http://www.epa.gov/reg3hwmd/risk/human/rbconcentration_table/Generic_Tables/index.htm) a to kritéria pro rezidenční využívání území. Kompletní výsledky laboratorních analýz rybničního sedimentu jsou v příloze č. 18. Porovnání výsledků s vyhláškou 294/2005 Sb. O podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, tabulka 10.1. Hloubkový interval 0–0,5 m Z těžkých kovů byl překročen limit pro arsen (10 mg/kg) koncentrací 11,1 mg/kg v sondě SR-2 (0–0,5 m), 23,8 mg/kg v sondě SR-6 (0–0,5 m), v sondě SR-8 (0–0,5 m) s koncentrací 35,2 mg/kg, v sondě SR-11 (0–0,5 m) koncentrací 29,4 mg/kg. V sondě SR-14 (0–0,5 m) koncentrací 33,1 mg/kg, v sondě SR-16 (0–0,5 m) koncentrací 14,3 mg/kg, v sondě SR-19 (0–0,5 m) koncentrací 14,9 mg/kg a v sondě SR-19 (1,7–2,2 m) koncentrací 19,8 mg/kg. Limit pro kadmium (1 mg/kg) dle vyhlášky byl překročen koncentracemi z hloubkové úrovně 0-0,5 m ve vzorcích ze sond SR-1 (6,9 mg/kg), SR-2 (2,1 mg/kg), SR-3 (3,4 mg/kg), SR-5 (4,1 mg/kg), SR-6 (11,9 mg/kg), SR-7 (17,3 mg/kg), SR-8 (20,2 mg/kg), SR-9 (7,7 mg/kg), SR-10 (10 mg/kg), SR-11 (29,4 mg/kg), SR-12 (23,5 mg/kg), SR-13 (11,2 mg/kg), SR-14 (7,7 mg/kg), SR-15 (8,6 mg/kg), SR-16 (13,8 mg/kg), SR-17 (3,6 mg/kg), SR-18 (4,7 mg/kg) a SR-20 (4,5 mg/kg). V sondě SR-12 byla koncentrace 2 mg/kg v hloubkové úrovni 0,6–1,6 m a v sondě SR-13 byla koncentrace kadmia 3 mg/kg v hloubkové úrovni 0,5–1,8 m. Vyhlášku překročily koncentrace celkového chromu v etáži 0–0,5 m u sond SR-5 (236 mg/kg), SR-8 (288 mg/kg), SR-9 (324 mg/kg), SR-10 (333 mg/kg) a SR-13 (379 mg/kg). Limit pro chrom je 200 mg/kg. Nadlimitní byly i koncentrace niklu (limit je dle vyhlášky 80 mg/kg) v sondě SR-5 (84,7 mg/kg) SR-8 (142,2 mg/kg), SR-9 (118,7 mg/kg), SR-10 (134,8 mg/kg), SR-11 (86,8 mg/kg) a SR-13 (110 mg/kg). 64 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


U sumy koncentrací látek PAU se limitu 6 mg/kg, který je daný vyhláškou, blížila koncentrace 5,29 mg/kg ze sondy SR-16 (0–0,5 m), 4,56 mg/kg ze sondy SR-6 (0–0,5 m), 4,33 mg/kg ze sondy SR-8 (0–0,5 m), 4,16 mg/kg ze sondy SR-9 (0–0,5 mg/kg) a 4,04 mg/kg ze sondy SR-11 (0–0,5 m). V ostatních analyzovaných vzorcích se koncentrace pohybovaly od 1,12 mg/kg (SR-2 1–1,5 m) po 3,87 mg/kg (SR-2 0–0,5 m). Výsledky stanovení třídy vyluhovatelnosti vzorků dnového sedimentu Celkem bylo analyzováno 5 ks dnového sedimentu. Třídě vyluhovatelnosti I. nevyhovují obsahem rozpuštěných látek vzorky sedimentu SR-11 (1074 mg/l), SR-14 (426 mg/l) a SR-19 (574 mg/l). Obsahem chromu nevyhovuje I. třídě Vzorek SR-11 nevyhovuje I. třídě obsahem chromu (0,15 g/l) a obsahem niklu (0,08 mg/l). Výsledky testu ekotoxicity Výsledky testu ekotoxicity, který byl prováděn na vzorcích dnového sedimentu z nevystrojených sond SR-11 (0-0,5 m) a SR-19 (0-0,5 m) jsou uvedeny v následující tabulce č. 40. Při porovnání s Vyhláškou č. 294/2005 Sb. (příloha 10, tabulka 10.2) bylo zjištěno, že dané vzorky vyhovují všem požadovaným parametrům. Tabulka č. 40: Výsledky testů ekotoxicity Ukazatel Akutní toxicita na rybách Poecilia reticulata

SR -11 (0-0,5m)

SR-19 (0-0,5m)

Průměrná mortalita Průměrná mortalita 0 0% %

Vyhláška č. 294/2005 sb. Průměrná mortalita 0 %

Inhibice pohyblivosti perlooček Daphnia magna

Průměrná imobilizace 0 %



Inhibice růstu sladkovodních řas Desmodesmus subspitacus

Průměrná inhibice 3,8 %

Průměrná inhibice 4,9 %

Průměrná inhibice 30%

Průměrná stimulace 28,45 %

Průměrná stimulace 30 %

Inhibice růstu kořene hořčice Průměrná stimulace bílé Sinapsis alba 20,6 %

Porovnání výsledků se zákonem 185/2001 Sb. Hloubkový interval 0–0,5 m Z těžkých kovů byl překročen limit 30 mg/kg arsenu dle zákona 185/2001 Sb. koncentrací v sondě SR-8 (0–0,5 m) s koncentrací 35,2 mg/kg, v sondě SR-14 (0–0,5 m) koncentrací 33,1 mg/kg. Dále byl překročen limit pro kadmium 2,5 mg/kg koncentracemi z hloubkové úrovně 00,5 m ve vzorcích ze sond SR-1 (6,9 mg/kg), SR-2 (2,1 mg/kg), SR-3 (3,4 mg/kg), SR-5 (4,1 mg/kg), SR-6 (11,9 mg/kg), SR-7 (17,3 mg/kg), SR-8 (20,2 mg/kg), SR-9 (7,7 mg/kg), SR-10 (10 mg/kg), SR-11 (29,4 mg/kg), SR-12 (23,5 mg/kg), SR-13 (11,2 mg/kg), SR-14 (7,7 mg/kg), SR-15 (8,6 mg/kg), SR-16 (13,8 mg/kg), SR-17 (3,6 mg/kg), SR-18 (4,7 mg/kg) a SR-20 (4,5 mg/kg).



Hloubkový interval 0,5–1,8 m Limit pro Cd byl dle zákona 185/2001 Sb překročen pouze v sondě SR-13 - 3 mg/kg (1,2 krát). Porovnání s kritérii US EPA Hloubkový interval 0–0,5 m Z těžkých kovů byla překročena tato kritéria koncentrací arsenu 11,1 mg/kg v sondě SR-2 (0–0,5 m), 9,3 mg/kg v sondě SR-4 (0-0,5 m), 5,7 mg/kg v sondě SR-4 (0,9-1,3 m), 23,8 mg/kg v sondě SR-6 (0–0,5 m), v sondě SR-8 (0–0,5 m) s koncentrací 35,2 mg/kg, v sondě SR-11 (0– 0,5 m) koncentrací 29,4 mg/kg. V sondě SR-14 (0–0,5 m) koncentrací 33,1 mg/kg, v sondě SR-16 (0–0,5 m) koncentrací 14,3 mg/kg, v sondě SR-19 (0–0,5 m) koncentrací 14,9 mg/kg a v sondě SR-19 (1,7–2,2 m) koncentrací 19,8 mg/kg. Kritérium pro kobalt 23 mg/kg bylo překročeno v sondě SR-8 (0-0,5 m) koncentrací 27,3 mg/kg. Ostatní analyzované ukazatele nepřekročily limity dané Vyhláškou, zákonem, ani kritéria U.S.EPA. ∑PCB a ∑BTEX se v analyzovaných vzorcích pohybovala buď pod mezí detekce laboratorní metody (<0,01 mg/kg) nebo jen lehce nad ní. Ve většině analyzovaných vzorků byly koncentrace uhlovodíků C10-C40 pod mezí detekce laboratorní metody. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny ve vzorku ze sondy SR-3 (0–0,5 m), a to 204 mg/kg, SR-2 (0–0,5 m) a to 201 mg/kg, SR-8 (0–0,5 m) s koncentrací 189 mg/kg a SR-9 (0–0,5 m) s koncentrací 157 mg/kg. Nejvyšší koncentrace nepolárně extrahovatelných látek (NEL) byly zjištěny v sondě SR-15 (0–0,5 m), kde byla koncentrace 404 mg/kg, dále v sondě SR-16 (0–0,5 m), s koncentrací 374 mg/kg. V sondě SR-13 (0–0,5 m) byla koncentrace 360 mg/kg, v sondě SR-10 (0–0,5 m) byla koncentrace 333 mg/kg. V ostatních sondách byly zjištěny koncentrace pod 300 mg/kg. Z 10 ks vzorků analyzovaných na fenoly bylo 6 vzorků pod limitem detekce laboratorní metody. Nejvyšší naměřená koncentrace byla v sondě SR-6 (0–0,5 ) a to 7,8 mg/kg, v sondě SR-4 (0,9–1,3 m) 3,3 mg/kg a SR-4 (0–0,5) 1,4 mg/kg. V sondě SR-14 (0–0,5 m) byla koncentrace fenolů 0,8 mg/kg. 2.2.2.4.1 Výsledky laboratorních analýz dnového potočního sedimentu V současné době neexistují pro sedimenty (pokud nebudou těženy) žádné legislativní limity. Výsledky laboratorních analýz dnového sedimentu byly proto porovnávány s vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, příloha č. 10 – Požadavky na obsah škodlivin v odpadech užívaných na povrch terénu, tab. č. 10.1 a s přílohou č. 2 – Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti, tab. č. 2.1. Výsledky laboratorních analýz byly také porovnány se Zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, příloha č. 9 – Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků. Porovnání s limity odpadové legislativy je zvoleno pro případ, že by byly sedimenty odtěženy a nakládalo by se s nimi mimo prostor rybníka, jakožto s odpadem. 66 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


V poslední řadě byly pro hodnocení kontaminace použity na požadavek MŽP kritéria agentury U. S. EPA, a to kritéria pro rezidenční využívání území. Kompletní výsledky laboratorních analýz dnového potočního sedimentu jsou v příloze č. 19. Porovnání výsledků s vyhl. č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Limit 1 mg/kg pro kadmium daný vyhláškou byl překročen v sedimentu SED-5 (1,5 mg/kg) a SED-6 (1,2 mg/kg). Koncentrace nepolárně extrahovatelných látek byla nejvyšší ve vzorcích sedimentu SED-1 (485 mg/kg) a SED-6 (429 mg/kg). V ostatních vzorcích se koncentrace pohybovaly od 192 mg/kg po 386 mg/kg. Koncentrace kadmia se pohybovaly okolo 0,7 mg/kg (SED-1, SED-2, SED-3, SED-4) a v sedimentu SED-5 a SED-6 byly koncentrace 1,5 mg/kg, respektive 1,2 mg/kg. Tyto hodnoty však nepřekročily limity dané vyhláškou 294/2005 Sb. 2.2.2.4.2 Výsledky laboratorních analýz zemin Výsledky laboratorních analýz dnového zemin byly porovnávány s vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, příloha č. 10 – Požadavky na obsah škodlivin v odpadech užívaných na povrch terénu, tab. č. 10.1 a s přílohou č. 2 – Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti, tab. č. 2.1. Dále byly pro hodnocení použity, na požadavek MŽP, kritéria agentury U. S. EPA, a to kritéria pro průmyslové a rezidenční využívání území. Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin z ručních nevystrojených sond z oblasti kanalizace a mokřadu Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin jsou uvedeny v příloze č. 21. Porovnání výsledků s vyhl. č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Hloubková úroveň 0–1 m Limit ve výše uvedené vyhlášce je pro uhlovodíky C10-C40 300 mg/kg a byl překročen v nevystrojené sondě SKL-2 (0–1 m) a to 2800 mg/kg, SK-7 (0–1 m), 657 mg/kg a SK-8 (0-1 m), 760 mg/kg. Dále byla vyhláška překročena v koncentraci chromu, jehož limit je 200 mg/kg, ve vzorku ze sondy SKL-2 (0–1 m), která byla 394 mg/kg. Hloubková úroveň 1–2 m Koncentrace kadmia byly až na vzorky ze sond SKL-1 (1–2 m), SKL-2 (1–2 m) a SK-3 (1– 2 m) všechny nad limitem vyhlášky, který je 1 mg/kg. Porovnání s kritérii US EPA pro průmyslově využívané území Kritéria US EPA nebyla překročena. 67 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin z nevystrojených vrtů v oblasti areálu Medin Výsledky laboratorních analýz byly porovnávány s Vyhláškou 294/2005 Sb. Dále byly výsledky výluhových zkoušek porovnávány s tabulkou č. 2. 1. a tabulkou č. 10.1 Vyhlášky 294/2005 Sb. Orientačně byly výsledky porovnávány s kritérii US EPA pro průmyslové využívání území. Kompletní výsledky laboratorních analýz vzorků zemin z nevystrojených vrtů jsou v příloze č. 20. Porovnání výsledků s vyhl. č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu V okolí jímky A nebylo zjištěno znečištění. Jímka B Limit pro chrom 200 mg/kg a limit pro rtuť 0,8 mg/kg dle vyhlášky byl překročen ve vzorku z PJ-5 (1,2–1,65 m) koncentrací chromu 287 mg/kg a koncentrací rtuti 0,81 mg/kg. Ve vzorku PJ-5 (1,9–2,3 m) byla vyhláška překročena koncentrací chromu 755 mg/kg. Ve vzorku z PJ-6 (1,31,4 m) byla vyhláška překročena koncentrací chromu 1390 mg/kg. Jímka C Ve vzorku PJ-7 (0,2-2,5 m) byl limit dle vyhlášky 300 mg/kg překročen koncentrací uhlovodíků C10-C40 620 mg/kg. Ve vzorku PJ-7 (2,55 m) byl limit dle vyhlášky 6 mg/kg překročen koncentrací ∑PAU 8,86 mg/kg. Ve vzorku PJ-10 (0,2-1,3 m) byla vyhláška překročena koncentrací uhlovodíků C10-C40 505 mg/kg. Výsledky stanovení třídy vyluhovatelnosti Z celkem 3 ks analyzovaných vzorků nevyhovuje třídě I. ani jeden vzorek, co se týče pH, ve všech vzorcích je vyšší než 6. Dále nevyhovuje I. třídě z hlediska rozpuštěných látek vzorek ze sondy PS-1 (0,5–1,9 m), kde bylo rozpuštěných látek 556 mg/l a vzorek ze sondy PS-2 (0,5– 2 m), kde bylo 1276 mg/l rozpuštěných látek. Z těžkých kovů nevyhovuje obsah olova v sondě PS-2 (0,5–2 m), který byl 0,06 mg/l. Výsledky laboratorního stanovení třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v příloze č. 26. Porovnání s kritérii US EPA pro průmyslově využívané území V sondě PJ-7 (2,5–5 m) bylo toto kritérium překročeno koncentrací benzo/a/pyrenu 0,751 mg/kg. Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin z nevystrojených vrtů v oblasti bývalé skládky Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin jsou uvedeny v příloze č. 20. Porovnání výsledků s vyhl. č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu 68 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Ve vzorcích ze sond v prostoru skládky byla vyhláška překročena koncentrací ∑PAU 30,01 mg/kg ve vzorku z PS-1 (0,5-1,9 m) a 19,61 mg/kg ve vzorku z PS-1 (1,9-4 m) a dále ve vzorku z PS-2 (0,5-2 m) s koncentrací 19,38 mg/kg. Výsledky stanovení třídy vyluhovatelnosti Z celkem 3 ks analyzovaných vzorků nevyhovuje třídě I. ani jeden vzorek, co se týče pH, ve všech vzorcích je vyšší než 6. Dále nevyhovuje I. třídě co se týče rozpuštěných látek vzorek ze sondy PS-1 (0,5–1,9 m), kde bylo rozpuštěných látek 556 mg/l a vzorek ze sondy PS-2 (0,5– 2 m), kde bylo 1276 mg/l rozpuštěných látek. Z těžkých kovů nevyhovuje obsah olova v sondě PS-2 (0,5–2 m), který byl 0,06 mg/l. Výsledky laboratorního stanovení třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v příloze č. 26 Porovnání s kritérii US EPA pro průmyslově využívané území V sondě PS-1 koncentrací benzo/a/anthracenu 2,549 mg/kg, benzo/b/fluoranthenu 3,377 mg/kg a benzo/a/pyrenu 2,878 mg/kg. V sondě PS-1 (1,9-4 m) koncentrací benzo/a/pyrenu 1,245 mg/kg. V sondě PS-2 (0,5-2m) koncentrací chromu 8,9 mg/kg a koncentrací benzo/a/pyrenu 1,6 mg/kg. 2.2.2.4.3 Výsledky laboratorních analýz sedimentů kanalizace V současné době neexistují pro sedimenty (pokud nebudou těženy) žádné legislativní limity. Výsledky laboratorních analýz dnového sedimentu byly proto porovnávány s vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, příloha č. 10 – Požadavky na obsah škodlivin v odpadech užívaných na povrch terénu, tab. č. 10.1. Dále byly pro hodnocení, na požadavek MŽP, použity kritéria agentury U.S. EPA, a to kritéria pro průmyslové využívání území. Kompletní výsledky laboratorních analýz sedimentu kanalizace jsou v příloze č. 21. Na stanovení obsahu TK, ∑PAU, ∑PCB, uhlovodíků C10-C40 a NEL byl odebrán vzorek označený SED-1KAN z kanalizační šachty S-5 a vzorek sedimentu z dešťového lapolu. Porovnání výsledků s vyhl. č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu U vzorku SED-1 KAN byly limity výše uvedené vyhlášky překročeny koncentrací kadmia (1,8 mg/kg), 6,8 krát byla vyšší koncentrace chromu (1374 mg/kg) a koncentrace niklu (278 mg/kg) byla 3,5 krát vyšší. Koncentrace uhlovodíků C10-C40 1800 mg/kg překročila vyhlášku 6 krát. Koncentrace NEL byla 3704 mg/kg, tento kontaminant však nemá ve vyhlášce stanovený limit. U vzorku z dešťového lapolu byl limit výše uvedené vyhlášky překročen téměř 3,5 krát koncentrací PAU (20,84 mg/kg). Porovnání s kritérii US EPA Tato kritéria nebyla překročena. 69 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


2.2.2.4.4 Výsledky laboratorních analýz podzemních vod Výsledky laboratorních analýz odebraných vzorků podzemních vod jsou porovnány s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, příloha č. 1 – Mikrobiologické, biologické, fyzikální a organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity (i přesto, že objekty nemají charakter zdrojů pitné vody). Celkem bylo pro tyto účely odebráno 20 ks vzorků podzemní vody. Výsledky laboratorních analýz kvality podzemních vod jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 22. Porovnání výsledků s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. č. 252/2004 Sb. S limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. č. 252/2004 Sb. byly porovnávány výsledky všech laboratorních analýz provedených v rámci odběrů vzorků podzemních vod. Je třeba zdůraznit, k pitným účelům je používaná pouze voda ze studně č.p.76. Ostatní objekty nemají charakter zdrojů pitné vody. Limitní hodnota 10 µg/l 1,1,2,2-tetrachlorethenu byla překročena ve vzorku z vrtu ME-1 koncentrací 16,3 µg/l. Limitní hodnota 10 µg/l 1,1,2-trichlorethenu byla překročena ve vzorku z vrtu ME-2, kde byla koncentrace 238 µg/l, Limitní hodnota10 µg/l 1,1,2,2-tetrachlorethenu byla překročena ve vzroku z vrtu ME-2 (193 µg/l). Ve vzrorku ME-3 byla překročena limitní hodnota 1,1,2,2-tetrachlorethenu koncentrací 16,8 µg/l, ve vzorku z ME-5 koncentrací 10,2 µg/l. Ve vzorku ME-6 koncentrací 10,3 µg/l 1,1,2-trichlorethenu a 21,2 µg/l 1,1,2,2,tetrachlorethenu. Ve vzorku ME-7 koncentrací 22,9 µg/l 1,1,2-trichloethenu. Ve vzorku ME-9 koncentrací 60,2 µg/l 1,1,2-trichloethenu a 13,4 µg/l 1,1,2,2-tetrachlorethenu. Ve vzorku ME11 koncentrací 1,1,2,2-tetrachloerethenu 13 µg/l. Ve vzorku ME-12 koncentrací 1,1,2trichlorethenu 25,5 µg/l a ve vzorku ME-16 koncentrací 1,1,2-trichlorethenu 28,3 µg/l. Kompletní výsledky laboratorních analýz na parametry přirozené atenuace ropných látek a chlorovaných uhlovodíků jsou součástí přílohy č. 22. Výsledky laboratorních analýz parametrů přirozené atenuace chlorovaných uhlovodíků jsou podrobně diskutovány v kapitole 2.2.4.4. 2.2.2.4.5 Výsledky laboratorních analýz povrchových vod Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody byly porovnány s limitními hodnotami norem environmentální kvality (průměrnými hodnotami, NEK-RP) dle Nařízení vlády 23/2011 Sb, kterým se mění Nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách znečištění povrchových vod a odpadních vod, ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Celkem bylo odebráno 5 ks vzorků podzemní vody, které byly analyzovány na obsah uhlovodíků C10-C40, TK a ClU. Výsledky u všech vzorků jsou ve všech ukazatelích pod mezí detekce laboratorní metody. Výsledky laboratorních analýz kvality povrchových vod jsou uvedeny v příloze č. 23. 2.2.2.4.6 Výsledky laboratorních analýz odpadních vod Výsledky laboratorních analýz vzorků odpadních vody byly porovnávány s Nařízením vlády 23/2011 Sb., s emisními standardy pro průmyslovou odpadní vodu z povrchové úpravy kovů. 70 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Dále byly výsledky analýz porovnávány s limity pro vypouštění odpadních průmyslových vod z neutralizační stanice a s limity pro vypouštění vod z vnitřní kanalizace, které byly stanoveny Rozhodnutím Městského úřadu Nového Města na Moravě ze dne 22. 12. 2008. Kompletní výsledky laboratorních analýz vzorků odpadních vod jsou v příloze č. 24. Porovnání s vyhláškou 23/2011 Sb. Tato vyhláška nebyla překročena ani v jednom případě. Níže uvedené koncentrace byly zvýšené, byť vyhlášku nepřekročily. Ve vzorku OV-1 byla koncentrace uhlovodíků C10-C40 0,611 mg/l a koncentrace ∑PAU byla 0,054 mg/l. Ve vzorku OV-2 byla koncentrace NEL 9,12 mg/l, uhlovodíků C10-C40 0,09 mg/l a ∑PAU byla 0,177 g/l. Koncentrace 1,1,2,2-trichlorethenu byla ve vzorku OV-2 1,25 µg/l, koncentrace 1,2-cis-dichlorethenu byla ve vzorku OV-2 2,6 µg/l,Ve vzorku OV-3 byla koncentrace NEL 4,34 mg/l a ∑PAU byla 0,042 mg/l. Koncentrace 1,1,2,2-trichlorethenu byla ve vzorku OV-3 1,2 µg/l. Koncentrace 1,2-cis-dichlorethenu byla ve vzorku ve vzorku OV-3 2,1 µg/l Ve vzorku OV-4 byla koncentrace NEL 0,36 mg/l a ∑PAU byla 1,104 mg/l. Koncentrace 1,1,2,2-trichlorethenu byla ve vzorku OV-4 1,6 µg/l. Ve vzorku OV-5 byla koncentarce NEL 0,08 mg/l a ∑PAU byla 0,022 mg/l. Ostatní analyzované parametry byly pod mezí detekce laboratorní metody. Porovnání s limity pro vypouštění V tabulce č. 41 jsou limity pro vypouštění odpadních vod z neutralizační stanice. Tyto limity nebyly překročeny v žádném vzorku. U odpadních vod z vnitřní kanalizace byl překročen pouze limit pro NEL hodnotou 9,12 mg/l a to ve vzorku OV-2, který byl odebrán ze splaškové kanalizace v kanalizační šachtě S-2. Tabulka č. 41 Porovnání s limity pro vypouštění z neutralizační stanice Ukazatel Jednotka

Limit pro vypouštění

OV-1

OV-2

OV-3

OV-4

OV-5

Cr

mg/l

0,8

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

Ni

mg/l

0,6

0,05

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

Cu

mg/l

0,6

0,07

<0,01

<0,01

<0,01

<0,01

2.2.2.4.7 Výsledky laboratorních analýz půdního vzduchu Výsledky laboratorních analýz vzorků půdních vzduchu byly porovnávány s orientačními kritérii A a C podle Metodického pokynu ministerstva životního prostředí z roku 1996. Orientační kritéria A odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě, pokud kritéria A nejsou překročena, nejedná se obvykle o znečištění, ale o přirozené obsahy sledovaných látek. Při odvození kritérií C byly zohledněny fyzikálně-chemické, toxikologické, ekotoxikologické, příp. další, vlastnosti látek, překročení kritérií C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí, závažnost rizika může být potvrzena pouze jeho analýzou. Kompletní výsledky laboratorních analýz vzorků půdního vzduchu jsou v příloze č. 25. Celkem bylo analyzováno 40 ks vzorků půdního vzduchu z hloubkové úrovně 0,5 m, na ukazatele ClU, BTEX a NEL. Orientační kritérium A MP MŽP bylo překročeno ve vzorku Sa71 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


11 koncentrací 0,29 mg/m3 ethylbenzenu a 1,63 mg/m3 xylenu. Ve vzorku ze sondy Sa-16 bylo překročeno v ukazateli xylen (0,544 mg/m3). Ve vzorku ze sondy Sa-23 bylo překročeno v ukazateli ethylbenzen (0,135 mg/m3) a 1 mg/m3 xylenu. Ve vzorku ze sondy S-27 bylo překročeno v ukazateli 1,1,2-trichlorethen koncentrací (0,1 mg/m3) a koncentrací 0,12 mg/m3 1,1,2,2-tetrachlorethenu a 0,296 mg/m3 xylenu. V sondě Sa-29 byla koncentrace 1,1,2trichlorethenu (0,294 mg/m3) a 0,15 mg/m3 1,1,2,2-tetrachlorethenu, v sondě Sa-30 byla koncentrace 1,1,2-trichlorethenu (0,156 mg/m3) a 0,227 mg/m3 1,1,2,2-tetrachlorethenu a Sa37 (0,112 mg/m3). V sondě Sa-37 byla nad orientačním kritériem koncentrace 1,1,2trichlorethenu 0,112 mg/m3.V sondě Sa-38 byla koncentrace ethylbenzenu (0,152 mg/m3) a xylenu (0,751 mg/m3). Koncentrace NEL, ostatních chlorovaných uhlovodíků a ostatních BTEX byly pod limitem detekce laboratorního přístroje. 2.2.2.4.8 Výsledky laboratorních analýz odpadů z vrtných prací Výsledky laboratorních analýz odpadů byly porovnávány s Vyhláškou 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, příloha č. 10 – Požadavky na obsah škodlivin v odpadech užívaných na povrch terénu, tab. č. 10.1) a nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti (vyhláška vyhláška 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, příloha č. 2 – Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti, tab. 2.1). Kompletní výsledky laboratorních analýz třídy vyluhovatelnosti jsou v příloze č. 26. Doklady o odstranění odpadů vzniklých v rámci průzkumných prací jsou v příloze č. 40. Celkem bylo analyzováno 8 ks zeminy z hydrogeologických vrtů. Třídě vyluhovatelnosti I. nevyhovují v ukazateli arsen vzorky z vrtů ME-9 (0,057 mg/l), ME-10 (0,065 mg/l) a ME-12 (0,072 mg/l). Dále koncentrace niklu ve vzorku z vrtu ME-11 (0,14 mg/l), koncentrace olova ve vzorku z vrtu ME-9 (0,08 mg/l), ME-11 (0,12 mg/l), koncentrace zinku v ME-11 (0,42 mg/l). V ukazateli rozpuštěné látky nevyhovují I. třídě všechny vzorky, s výjimkou vzorku z vrtu ME-13. 2.2.2.4.9

Výsledky laboratorních analýz tukové tkáně ryb

Výsledky laboratorních analýz vzorků tukové tkáně ryb byly porovnávány s vyhláškou 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků. Kompletní výsledky laboratorních analýz vzorků tukové tkáně ryb jsou v příloze č. 27. Celkem bylo pro tyto účely odebráno 5 ks vzorků ryb. Ve vzorku R-1 byla vyhláška překročena koncentrací zinku 104 mg/kg. Ve vzorku R-2 byla vyhláška překročena koncentrací rtuti 0,1 mg/kg a zinku 117 mg/kg. Ve vzorku R-3 byla vyhláška překročena koncentrací zinku 61,6 mg/kg. Ve vzorku R-4 byla vyhláška překročena koncentrací rtuti 0,12 g/kg a ve vzorku R-5 koncentrací zinku 69,7 mg/kg. Mezi další analyzované parametry byl obsah uhlovodíků C10-C40, obsah PCB kongenerů, niklu, molybdenu, chromu a kadmia. U všech těchto ukazatelů nebylo dosaženo meze detekce laboratorního přístroje. U analýz obsahu mědi byly výsledky v poli stanovitelnosti laboratorního přístroje, nepřekročily však limity dané vyhláškou. 72 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


2.2.2.5

Výsledky geodetických prací

Geodetické práce byly provedeny dne 9. 9. 2011. Byly zaměřeny nově zbudované hydrogeologické monitorovací vrty ME-8 až ME-13, ME-15, ME-16 a studna č. p. 76, jak uvádí i tabulka č. 42. Zaměření monitorovacích vrtů bylo realizováno metodou RTK-CZEPOS aparaturou GPS Altus APS-3 v. č.: 10662 a aparaturou Topcon GTS 212 v. č.: AR7382 měřením v síti CZEPOS. Polohové a výškové určení objektů bude provedeno v souřadnicovém systému S-JSTK, ve výškovém systému Bpv a s přesností σ Y, X, H=5 cm. Tabulka č. 42 Geodetické zaměření hydrogeologických monitorovacích objektů Název objektu

y

x

z-pažnice

z-terén

ME-8

633191.9

1115145.66

615.62

614.91

ME-9

633211.13

1115012.84

617.44

616.85

ME-10

633130.12

1114963.66

610.24

609.37

ME-11

632986.89

1115006.92

601.05

600.29

ME-12

632975.94

1115076.16

601.46

600.72

ME-13

632873.68

1115239.19

598.48

597.74

ME-15

633397.47

1115012.93

629.49

628.6

ME-16

633293.31

1115046.93

622.7

622.04

studna č.p.76

632755.56

1115241.25

594.31

594.05

2.2.2.6

Výsledky kamerových prohlídek kanalizace

Kompletní dokumentaci kamerových prohlídek kanalizace formou tištěných protokolů obsahuje příloha č. 36. Vymezení jednotlivých úseků kamerových prohlídek přehledně podává následující tabulka č. 43. Tabulka č. 43: Vymezení úseků kamerových prohlídek kanalizace Druh kanalizace Rozmezí šachet Vzdálenost (m) Celková vzdálenost (m) Dešťová

Smíšená (dešťová + chemická) Chemická

Splašková

SD2-SD1

37,98

SD3-SD2 SD3-SD4

48,11 35,96

S2-S3

38,78

S3-S4

45,80

S4-S5

41,52

S5-S6

47,67

S2-NS

9,77

S8-S9

30,28

S8-S7

50,91

S7-S1

5,26

S1-S7

52,72

S2-S1

18,24

122,05

173,77 463,00 9,77

157,41



Dešťová kanalizace Dešťová kanalizace byla kamerovými prohlídkami prohlédnuta v délce 122,05 m v rozmezí šachet SD-1 až SD-4. V celé délce je tato kanalizace tvořena betonovými trubkami o kruhovém profilu 300 mm. Mezi revizními šachtami SD-2 až SD-1 bylo ve vzdálenosti 26,11 m od šachty SD-2 nalezeno jednotlivé prorůstání kanalizace vlásečnicovými kořeny. Ve vzdálenosti 34,41 m byla na obvodu kanalizační přípojky nalezena prasklina (1 mm). Ve vzdálenosti 37, 83 m byla díky komplexnímu kořenovému systému v kanalizaci prohlídka přerušena. Mezi revizními šachtami SD-3 až SD-2 nebyly nalezeny žádné závady pouze ve vzdálenosti 31,11 m od revizní šachty SD-3 byly v kanalizaci zaznamenány jednotlivé vlásečnicové kořeny. Mezi revizními šachtami SD-3 až SD-4 bylo zjištěno v úseku 11,52 m až 18,38 m od šachty SD-3 prorůstání spojů betonových trubek kořeny a infiltrace vody. Ve vzdálenosti 35,96 m musela být, v důsledku vysoké hladiny vody v kanalizaci, kamerová prohlídka ukončena. Smíšená kanalizace (chemická + splašková) Smíšená kanalizace byla kamerovými prohlídkami prohlédnuta v délce 173,77 m v rozmezí šachet S-2 až S-6. V celé délce je tato kanalizace tvořena PVC zatrubněním o kruhovém profilu 300 mm. Mezi revizními šachtami S-2 až S-3 nebyly nalezeny žádné závady. Mezi revizními šachtami S-3 až S-4 bylo ve vzdálenosti 45,8 m od šachty S-3 nalezeno nestandardní napojení, díky kterému byla znemožněna prohlídka až k šachtě S-4. Mezi revizními šachtami S-4 až S-5 nebyly nalezeny žádné závady. Pouze od vzdálenosti 39,85 m od revizní šachty S-4 byla zaznamenána zvýšená hladina odpadní vody v kanalizaci způsobená snížením spádu a hromaděním usazenin. Mezi revizními šachtami S-5 až S-6 také nebyly nalezeny žádné závady. V tomto úseku byla pouze zjištěna zvýšená hladina odpadní vody a přítomnost usazenin, obojí způsobené nízkým spádem kanalizace. Chemická kanalizace Chemická kanalizace byla kamerovými prohlídkami prohlédnuta v délce 9,77 m od revizní šachty S-2 směrem k neutralizační stanici. V prohlédnuté délce je tato kanalizace tvořena PVC zatrubněním o kruhovém profilu 250 mm. Ve vzdálenosti 5,03 m od šachty S-2 byl zaznamenán posunutý těsnící kroužek. Prohlídka musela být přerušena ve vzdálenosti 9,77 m z důvodu neprůchodnosti způsobenou nestandardním napojením na betonovou troubu. V tomto místě bylo také zaznamenáno prorůstání kanalizace kořeny. Z opačného směru, tedy z neutralizační stanice, nemohla být kamerová prohlídka realizována z důvodu přílišného zalomení kanalizace. Splašková kanalizace Splašková kanalizace, která byla nejdříve tlakově pročištěna, byla kamerovými prohlídkami prohlédnuta v délce 157,41 m v rozmezí šachet S-9 až S-2. V šachtě S-2 se připojuje chemická kanalizace a dále je popisovaná jako kanalizace smíšená viz výše. Splašková kanalizace je v rozsahu od šachty S-9 k šachtě S-7 a od šachty S-7 do vzdálenosti 37,38 tvořená kameninovým potrubím kruhového profilu 250 mm. Následující napojený úsek tvoří v délce 74 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


10,16 m betonové potrubí kruhového profilu o průměru 300 m. Betonové trubky jsou napojeny na 5,18 m dlouhý úsek tvořený PVC trubkami o kruhovém průměru 250 mm. PVC trubky o kruhovém průměru 250 mm tvoří i úsek v délce 18,24 m od šachty S-2 k šachtě S-1. Mezi revizními šachtami S-8 až S-9 byla v celém úseku dlouhém 24,74 m od šachty S-8 zaznamenána komplexní tvorba prasklin od 1 do 4 mm. Ve vzdálenosti 30,28 m musela být prohlídka přerušena z důvodu vysoké hladiny vody v kanalizaci. Mezi revizními šachtami S-8 až S-7 byly v celém úseku dlouhém 6,57 m od šachty S-8 zaznamenány praskliny od 1 do 3 mm. další praskliny jsou ve vzdálenosti 16,38 m, 20,32m, 23,88 m, 49,69 m a 50,07 m. V úseku mezi revizními šachtami S-7 až S-1 byly zaznamenány praskliny ve vzdálenosti 3,54 m a 4,06 m od šachty S-7. Ve vzdálenosti 5,26 m byla prohlídka v tomto směru znemožněna vyčnívající kanalizační přípojkou. V opačném směru, tedy od šachty S-1, bylo od vzdálenosti 6,14 m do vzdálenosti 26,46 m zaznamenáno prorůstání kořeny do kanalizace. Ve vzdálenosti 30,53 od šachty S-1 byla zaznamenána prasklina a ve vzdálenosti 40,98 m prorůstání kořeny. Prohlídka byla ukončena opět u vyčnívající kanalizační přípojky. Mezi šachtami S-2 a S-1 byl prohlednut úsek o délce 18,24 m, ve kterém nebyly nalezeny žádné nedostatky. Prohlídka byla ukončena z důvodu posunutého trubního spoje v podélném směru. 2.2.3 Shrnutí plošného a prostorové rozsahu a míry znečištění Nesaturovaná zóna v areálu Medin a.s. V okolí jímek v areálu firmy Medin nebylo zjištěno významnější znečištění, až na vyšší výskyty molybdenu v zemině a zvýšené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků. Vyšší byla zjištěna kontaminace nepolárně extrahovatelnými látkami v hloubkových úrovních 1,5–2,0 m, v sondách PJ-7, PJ-9 až do hloubek 2,5 m. V sondě PJ-7 byl také vysoký obsah uhlovodíků C10-C40. V okolí bývalé jímky ve středu areálu byla v sondách PJ-5 (1,2–1,65 m, 1,9–2,3 m) a PJ-6 (1,3–1,4 m) zjištěna kontaminace chromem a rtutí. Vyhláška 294/2005 Sb., se kterou byly výsledky porovnávány, byla překročena ve vzorku z PJ-5 (1,2,65 m) koncentrací chromu 287 mg/kg a koncentrací rtuti 0,81 mg/kg. Ve vzorku PJ5 (1,92,3 m) byla vyhláška překročena koncentrací chromu 755 mg/kg. Ve vzorku z PJ-6 (1,31,4 m) byla vyhláška překročena koncentrací chromu 1390 mg/kg. Ve vzorku PJ-7 (0,2-2,5 m) byla vyhláška překročena koncentrací uhlovodíků C10-C40 620 mg/kg. Ve vzorku PJ-7 (2,55 m) byla vyhláška překročena koncentrací ∑PAU 8,86 mg/kg. Ve vzorku PJ-10 (0,2-1,3 m) byla vyhláška překročena koncentrací uhlovodíků C10-C40 505 mg/kg. Výsledky byly orientačně porovnávány s kritérii US EPA. Ta byla překročena v sondě PJ-7 (2,5-5 m) koncentrací benzo/apyrenu 0,751 mg/kg. Plocha areálu je zhruba 44 000 m2, přičemž znečištění je bodové, především v oblasti jímky B (v okolí sond PJ-4 až PJ-6) a také v okolí sond PJ-9 až PJ-10, hloubkově dosahuje znečištění místy až do 2,5 m. V okolí jímky A (sondy PJ-1 až PJ-3) se znečištění nevyskytuje. Nesaturovaná zóna v oblasti skládky Sondy v prostoru skládky prokázaly zvýšené obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků, zejména benzo/ghi/perylenu a benzo/a/pyrenu, v hloubkových úrovních 0,5–4 m. V sondách PS-1 a PS-2 byly také vysoké koncentrace ∑PAU. Vyhláška 294/2005 Sb., se kterou byly výsledky porovnávány byla překročena koncentrací ∑PAU 30,01 mg/kg ve vzorku 75 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


z PS-1 (0,5–1,9 m) a ve vzorku z PS-1 (1,9–4 m) a dále ve vzorku z PS-2 (0,5–2 m s koncentrací 19,38 mg/kg. Tato kontaminace se ale týká pouze oblasti skládky a po směru proudění podzemní vody se nešíří. Výsledky byly orientačně porovnávány s kritérii US EPA. Ta byla překročena v sondě PS-1 koncentrací benzo/a/anthracenu 2,549 mg/kg, benzo/b/fluoranthenu 3,377 mg/kg a benzo/a/pyrenu 2,878 mg/kg. V sondě PS-1 (1,9–4 m) koncentrací benzo/a/pyrenu 1,245 mg/kg. V sondě PS-2 (0,5–2m) koncentrací chromu 8,9 mg/kg a koncentrací benzo/a/pyrenu 1,6 mg/kg. V okolí skládky je hloubkový dosah znečištění PAU až do 4 m, toto znečištění je pole výsledků pouze bodové. Nesaturovaná zóna pod areálem Sondy v okolí kanalizace pod areálem firmy Medin (ve směru proudění podzemní vody) prokázaly znečištění kadmiem, chromem, nepolárně extrahovatelnými látkami a uhlovodíky C10-C40. Největší znečištění bylo v hloubkové úrovni 0–1 m, ale místy sahalo až do hloubky 2 m. Vyhláška 294/2005 Sb., se kterou byly výsledky porovnávány byla překročena v koncentracích uhlovodíků C10-C40 v nevystrojené sondě SKL-2 (0–1 m) a to 2800 mg/kg, SK-7 (0–1 m), 657 mg/kg a SK-8 (0-1 m), 760 mg/kg. Dále byla vyhláška překročena v koncentraci chromu ve vzorku ze sondy SKL-2 (0–1 m), která byla 394 mg/kg. Koncentrace kadmia byly až na vzorky ze sond SKL-1 (1–2 m), SKL-2 (1–2 m) a SK-3 (1–2 m) všechny nad limitem vyhlášky, který je 1 mg/kg. Sedimenty V sedimentu odebraném z kanalizační šachty S-5 byla zjištěna kontaminace chromem, niklem, NEL a uhlovodíky C10-C40. Zvýšené byly také obsahy kadmia, rtuti, molybdenu, zinku a PAU. V dešťovém lapolu byla zjištěna kontaminace NEL a vysoká byla ∑PAU. U vzorku SED-1 KAN byly limity výše uvedené vyhlášky překročeny koncentrací kadmia (1,8 mg/kg), koncentrací chromu (1374 mg/kg) a koncentrací niklu (278 mg/kg) a koncentrací uhlovodíků C10-C40 1800 mg/kg. Koncentrace NEL byla 3704 mg/kg, tento kontaminant však nemá ve vyhlášce stanovený limit. U vzorku z dešťového lapolu byl limit výše uvedené vyhlášky překročen koncentrací PAU (1,8 mg/kg). Dnový sediment z Cihelského potoka znečištění neprokázal. Byly zde pouze zvýšené koncentrace kadmia, které překračovaly limit dle vyhlášky 294/2005 Sb. V dnových sedimentech ze Zichova rybníka bylo znečištění rozmístěno především do svrchních etáží od 0 do 0,5 m, kde se nacházelo organické bahno. Zde byly zvýšené obsahy arsenu, kadmia, chromu, niklu, NEL a uhlovodíků C10-C40 ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 294/2005 Sb. V etáži od 0,5–1,5 m, kde se nacházel šedohnědý jíl, se znečištění neprojevilo, až na zvýšené obsahy kadmia v sondě SR-12 a SR-13. Ve vrstvě od 1,5–2,0 m, kde byl přechod rybničního sedimentu do šedého eluviálního jílu, se kontaminace nepotvrdila. Nejvíce kontaminovaným sedimentem se tedy podle výsledků laboratorních analýz jeví vrstva organického rybničního bahna, která místy zasahuje až do hloubky 0,7 m. Nadlimitní znečištění Cd ve smyslu z. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 294/2005 Sb. se nachází takřka na celé ploše rybníka, která je 8 510 m2 (viz příloha č. 29). Plošné rozšíření chromu je znázorněno v příloze č. 30 a plošné rozšíření niklu je znázorněno v příloze č. 31. 76 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Plošný rozsah znečištění v Zichově rybníku je cca 8 510 m2, přičemž hloubkový dosah kontaminované vrstvy je průměrně do 0,5 m, maximálně do 0,7 m. Saturovaná zóna V podzemní vodě nebyla v rámci AR zjištěna kontaminace těžkými kovy (Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Mo, Zn). Podle výsledků dlouhodobého monitoringu firmy Envirex (viz příloha č.41), byly ve vrtu ME-7 v říjnu roku 2005, 2006, v listopadu 2009 a říjnu 2010 koncentrace celkového chromu lehce nad nejvyšší mezní hodnotou 0,05 mg/l dle vyhlášky 252/2004 Sb.). Ve vrtu ME4 byla, podle dlouhodobého monitoringu, v květnu 2005 koncentrace chromu 0,066 mg/l. V ostatních objektech se chrom nevyskytoval vůbec nebo jen mírně nad mezí detekce. V hydrogeologických vrtech v areálu Medin se potvrdila kontaminace ClU, zejména 1,1,2trichlorethenem, 1,1,2,2-tetrachlorethenem a 1,2,-cis-dichlorethenem. Vysoké koncentrace 1,1,2.trichlorethenu byla zjištěna také ve vrtu ME-16, který se nachází proti směru proudění podzemní vody z areálu, u skládky, ale v sousedním vrtu ME-15 (pod skládkou) se tato kontaminace nepotvrdila (tedy skládka není zdrojem šíření ClU). Pod areálem firmy, po směru proudění vody, byly vyšší koncentrace ClU zjištěny ve vrtech ME-10, ME-11 a ME-12, ve vrtu nejblíže Zichovu rybníku byly koncentrace ClU pod mezí detekce laboratorní metody. Limitní hodnota10 µg/l 1,1,2,2-tetrachlorethenu byla překročena ve vzorku z vrtu ME-1 koncentrací 16,3 µg/l. Limitní hodnota 10 µg/l 1,1,2-trichlorethenu byla překročena ve vzorku z vrtu ME-2, kde byla koncentrace 238 µg/l, Limitní hodnota10 µg/l (dle 252/2004 Sb.) 1,1,2,2-tetrachlorethenu byla překročena ve vzorku z vrtu ME-2 (193 µg/l). Ve vzorku ME-3 byla překročena limitní hodnota 1,1,2,2-tetrachlorethenu koncentrací 16,8 µg/l, ve vzorku z ME-5 koncentrací 10,2 µg/l. Ve vzorku ME-6 koncentrací 10,3 µg/l 1,1,2trichlorethenu a 21,2 µg/l 1,1,2,2,-tetrachlorethenu. Ve vzorku ME-7 koncentrací 22,9 µg/l 1,1,2-trichloethenu. Ve vzorku ME-9 koncentrací 60,2 µg/l 1,1,2-trichloethenu a 13,4 µg/l 1,1,2,2-tetrachlorethenu. Ve vzorku ME-11 koncentrací 1,1,2,2-tetrachlorethenu 13 µg/l. Ve vzorku ME-12 koncentrací 1,1,2-trichlorethenu 25,5 µg/l a ve vzorku ME-16 koncentrací 1,1,2-trichlorethenu 28,3 µg/l. Za ohnisko znečištění je považována oblast v okolí vrtu ME-2 (prostor neutralizační stanice), odkud se znečištění šíří po směru proudění podzemní vody, a to směrem k východu až JV. Ve vrtu ME-13, který je nejblíže Zichovu rybníku, se kontaminace neprokázala. V domovní studni č.p. 76 byla zjištěna koncentrace 1,1,2-trichlorethenu 1,1 µg/l, tato hodnota je ale 10x menší než je limit vyhlášky pro pitnou vodu. Výsledky analýz podzemní vody z vrtu ME-16 prokázaly, že ClU se v nadlimitních koncentracích v omezeném rozsahu šíří z ohniska i proti směru proudění podzemní vody a to ve směru k západu, k bývalé skládce nad Medinem. Ve vrtu ME-15 pod skládkou již koncentrace ClU nebyly detekovány. Plošné rozšíření pro sumu chlorovaných uhlovodíků je graficky znázorněno v příloze č. 32. Pro TCE je rozšíření znázorněno v příloze č. 42, pro PCE je rozšíření znázorněno v příloze č. 43 a pro 1,2-cis-DCE v příloze č. 44. Dlouhodobý vývoj kontaminace podzemní vody Pro posouzení dlouhodobého vývoje koncentrací byly porovnány data z pravidelného monitoringu podzemní vody v areálu a mimo areál podniku Medin a.s. realizovaný společností ENVIREX spol. s r.o. v letech 2003 až 2010 s aktuálními výsledky analýz podzemní vody získanými v rámci této Analýzy rizik. Kompletní data pro zhodnocení dlouhodobého vývoje 77 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


jsou obsaženy v příloze č. 41. Z hlediska dlouhodobého vývoje jsou hodnoceny prioritní kontaminanty podzemní vody: chlorované uhlovodíky (PCE, TCE a 1,2-cis-DCE) a celkový chrom. Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-1 je patrný v grafu č. 1. Nejvyšších koncentrací (423 µg/l) dosahoval TCE v říjnu 2003. V květnu 2005 již byly koncentrace řádově nižší (19,8 µg/l). Až do října 2010 se hodnoty TCE pohybovaly v řádech desítek µg/l. Posledním vzorkováním v srpnu 2011 se prokázaly pouze zbytkové koncentrace. Nejvyšší koncentrace PCE byly také zastiženy v říjnu 2003 (19,3 µg/l), poté nebyly až do srpna 2011 v podzemní vodě v tomto vrtu detekovány. Při analýzách v rámci aktuálních prací pak byla zjištěna koncentrace 16,3 µg/l. Koncentrace 1,2-cis-DCE byly také nejvyšší v říjnu 2003 (3,29 µg/l), ale poté byly až srpna 2011 pod mezí detekce (<0,1 µg/l). Celkový chrom byl téměř v celém posuzovaném období pod mezí stanovení, pouze v posledním vzorkování byl zjištěn v koncentraci 0,028 mg/l. Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-1

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-2 je patrný v grafu č. 2. V tomto vrtu byl TCE v říjnu 2003 přítomen vůbec v nejvyšších koncentracích jaké byly v rámci posuzovaného období zastiženy (2260 µg/l). V květnu 2005 již byly koncentrace řádově nižší (434 µg/l). Až do října 2010 se hodnoty TCE pohybovaly v řádech stovek µg/l. Posledním vzorkováním v srpnu 2011 se prokázaly dosud nejnižší koncentrace (238 µg/l). Nejvyšší koncentrace PCE byly také zastiženy v říjnu 2003 (614 µg/l). V rámci následujícího období se koncentrace pohybovali v rozmezí od 121 do 274 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Koncentrace 1,2-cis-DCE byly naopak nejvyšší až v listopadu 2009 (122 µg/l), poté opět poklesly na 43,5 µg/l a na této úrovni byly i při posledním vzorkování v srpnu 2011. Celkový chrom byl téměř v celém posuzovaném období pod mezí stanovení, pouze v listopadu 2009 vzorkování byl zjištěn v koncentraci 0,011 mg/l.


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Graf č. 2: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-2

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-3 je patrný v grafu č. 3. I v tomto vrtu byl TCE přítomen v nejvyšších koncentracích v říjnu 2003 (1380 µg/l). V květnu 2005 již byly koncentrace dramaticky nižší (82 µg/l), ale hned v říjnu stejného roku došlo opět k nárůstu na 414 µg/l. Poté se hodnoty snižovaly, až na aktuálních 4,4 µg/l. Nejvyšší koncentrace PCE byly také zastiženy v říjnu 2003 (251 µg/l). V rámci následujícího období se koncentrace pohybovali v rozmezí od 10,1 do 33,4 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Koncentrace 1,2-cisDCE byly také nejvyšší v říjnu 2003 (55,9 µg/l) a v rámci následujícího období se koncentrace pohybovali v rozmezí od 2,1 do 19,3 µg/l, přitom nejnižší hodnota byla zaznamenána při posledním vzorkování. Koncentrace celkového chromu byly v celém posuzovaném období pod mezí detekce. Graf č. 3: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-3

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-4 je patrný v grafu č. 4. Nejvyšších koncentrací (401 µg/l) dosahoval TCE v říjnu 2003. V květnu 2005 již byly koncentrace řádově nižší (56 µg/l). Až do října 2010 se hodnoty TCE pohybovaly v řádech desítek µg/l. Posledním vzorkováním v srpnu 2011 se prokázaly pouze zbytkové koncentrace 1,3 µg/l. Nejvyšší koncentrace PCE byly také zastiženy v říjnu 2003 (62,9 µg/l). V rámci následujícího období se koncentrace pohybovali v rozmezí od 7,9 do 12,5 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Při analýzách v rámci aktuálních prací v srpnu 2011 pak byla zjištěna minimální koncentrace 2,2 µg/l. Koncentrace 1,2-cis-DCE byly také nejvyšší v říjnu 2003 (25,8 µg/l) a v rámci následujícího období se koncentrace pohybovali v rozmezí od 5,3 do 16,7 µg/l, bez jasného 79 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


trendu růstu nebo poklesu. Ovšem v srpnu 2011 byly zjištěny už jen zbytkové koncentrace 1,2 µg/l. Obsahy celkového chromu se v rámci sledovaného období vyskytovaly v rozmezí od 0,015 do 0,066 mg/l, pouze v posledním vzorkování nebyl chrom detekován. Graf č. 4: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-4

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-5 je patrný v grafu č. 5. V tomto vrtu bylo vzorkování zahájeno také v květnu 2005, kdy TCE byl přítomen v koncentraci 26,9 µg/l. V rámci stejného roku došlo ke krátkodobému nárůstu na 37,8 µg/l, ale poté už koncentrace TCE dlouhodobě klesaly až na aktuálních 3,6 µg/l. Také koncentrace PCE (12,1 µg/l) byly v květnu 2005 zastiženy nižší než v říjnu stejného roku. V rámci následujícího období se koncentrace pohybovali v rozmezí od 7,5 do 16,3 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Koncentrace 1,2-cis-DCE se v rámci celého posuzovaného období vyskytovali v prvních jednotkách µg/l nebo pod mezí detekce (<2 µg/l), bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Obsahy celkového chromu se v rámci sledovaného období vyskytovaly v rozmezí od 0,016 do 0,027 mg/l, pouze při posledním vzorkování nebyl chrom detekován. Graf č. 5: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-5

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-6 je patrný v grafu č. 6. V tomto vrtu bylo vzorkování zahájeno také v květnu 2005, kdy TCE byl přítomen v koncentraci 154 µg/l. V rámci stejného roku také došlo ke krátkodobému nárůstu na 248 µg/l, ale poté už koncentrace TCE dlouhodobě klesaly až na aktuálních 10,3 µg/l. Koncentrace PCE měly v květnu 2005 hodnotu 53,2 µg/l. V rámci posuzovaného období pak docházelo k pozvolenému poklesu na 21,2 µg/l analyzovaných v srpnu 2011. V rámci následujícího období se 80 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


koncentrace pohybovali v rozmezí od 7,5 do 16,3 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Koncentrace 1,2-cis-DCE se v rámci celého posuzovaného období vyskytovali v rozsahu od 6,26 µg/l do 22,8 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Obsahy celkového chromu se v rámci sledovaného období vyskytovaly v rozmezí od 0,013 do 0,018 mg/l, pouze při prvním a posledním vzorkování nebyl chrom detekován. Graf č. 6: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-6

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-7 je patrný v grafu č. 7. V tomto vrtu bylo vzorkování zahájeno až v říjnu 2005, kdy TCE byl přítomen v koncentraci 40,5 µg/l. V následujícím roce došlo k malému nárůstu na 47,7 µg/l, ale poté koncentrace TCE opět poklesly až na 12,3 µg/l v říjnu 2010. Při posledním vzorkování v srpnu 2011, byly ale zjištěny koncentrace lehce vyšší (22,9 µg/l). Koncentrace PCE se v celém posuzovaném období vyskytovaly v rozsahu od hodnoty menší, než byla detekce laboratorní analýzy, až po 6,42 µg/l, bez jasného trendu růstu nebo poklesu. Koncentrace 1,2-cis-DCE nebyly většinou v rámci posuzovaného období detekovány (mez detekce <2 µg/l), pouze v říjnu 2005 a srpnu 2011 byly zjištěny první jednotky µg/l. Obsahy celkového chromu se v rámci sledovaného období vyskytovaly v rozmezí od 0,017 do 0,088 mg/l, pouze při posledním vzorkování nebyl chrom detekován. Graf č. 7: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu ME-7

Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu CH-1 je patrný v grafu č. 8. V tomto vrtu byly koncentrace TCE vůbec nejnižší ze všech dlouhodobě sledovaných vrtů. Z nejvyšších koncentrací, které byly zaznamenány v květnu (30,8 µg/l) a říjnu (35,2 µg/l) došlo k takovému 81 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


poklesu, že v roce 2009 a 2010 nebyl TCE vůbec detekován. Nízké koncentrace (0,9 µg/l) byly potvrzeny v srpnu 2011. Koncentrace PCE nebyly většinou v rámci posuzovaného období detekovány, pouze v květnu 2005 a srpnu 2011 byly zjištěny první jednotky µg/l. Koncentrace 1,2-cis-DCE také nebyly většinou v rámci posuzovaného období detekovány, pouze v květnu a říjnu 2005 byly zjištěny první jednotky µg/l. Celkový chrom byl v celém posuzovaném období pod mezí stanovení. Graf č. 8: Dlouhodobý vývoj kontaminace ve vrtu CH-1

Povrchová voda V povrchové vodě kontaminace nebyla prokázána. Odpadní voda V odpadní vodě byl překročen limit rozhodnutí MÚ NMNM koncentrací NEL 9,12 mg/l ve vzorku OV-2 odebraného ze splaškové kanalizace v kanalizační šachtě S-2. Ve směru toku kanalizace nedošlo k potvrzení překročení tohoto ukazatele. Tuková tkáň ryb Ve vzorku R-1 byla vyhláška 53/2002 Sb., překročena koncentrací zinku 104 mg/kg. Ve vzorku R-2 byla vyhláška překročena koncentrací rtuti 0,1 mg/kg a zinku 117 mg/kg. Ve vzorku R-3 byla vyhláška překročena koncentrací zinku 61,6 mg/kg. Ve vzorku R-4 byla vyhláška překročena koncentrací rtuti 0,12 mg/kg a ve vzorku R-5 koncentrací zinku 69,7 mg/kg. Půdní vzduch Znečištění půdního vzduchu nebylo prokázáno, bylo zde pouze překročeno orientační kritérium A MP MŽP v některých sondách, především v ukazatelích 1,1,2-trichloerthen a 1,1,2,2-tetrachlorethen, ethylbenzen a xylen v hloubkové úrovni 0,5 m. Grafické znázornění rozšíření sumy chlorovaných uhlovodíků je znázorněno v příloze č. 45 a rozšíření sumy látek BTEX v příloze č. 46.



2.2.4 Posouzení šíření znečištění 2.2.4.1

Šíření znečištění v nesaturované zóně

Migrace polutantů v nesaturované zóně probíhá především gravitačně - vertikálním směrem, vlivem infiltrace srážkových vod a samotnou gravitací. Rychlost migrace znečištění v nesaturované zóně závisí zejména na těchto ukazatelích: • typ kontaminantu • míra zpevnění povrchu (asfalt, beton, zástavba, zatravnění, atd.) • homogenita zeminy (propustnost) • sorpční vlastnosti zeminy Pohyb polutantů je zpomalován zejména polohami jílovitých sedimentů, které fungují jako hydraulická bariéra. Při průchodu kontaminantů horninových prostředím dochází k jejich rozptýlení a částečné sorpci na horninové prostředí. Množství sorbovaného kontaminantu závisí na povaze látky a obsahu organického uhlíku v pevné fázi horninového prostředí, který je schopný kontaminant vázat. Těkavé složky ropných uhlovodíků se šíří vytěkáním do půdního vzduchu a dále do atmosféry. U těžkých kovů, kde převládají vysoké sorpční síly na zeminu, je migrace značně omezená. Nicméně v případě, že zemina již kontaminující kovy zadržuje a kontaminace nadále přetrvává, dojde v určitém okamžiku k tomu, že se sorpční kapacita zeminy těmito kontaminujícími kovy nasytí a jejich další šíření (například do podzemní vody) není již zeminou omezováno. Takto nakoncentrované kontaminující kovy potom navíc představují velké nebezpečí, neboť pouhou změnou okolních podmínek (například snížením pH při kyselém dešti) může docházet k jejich nárazovému vyplachování. Zichův rybník Pro výpočty šíření znečištění byla plocha zájmové oblasti rozdělena do několika částí: plocha samotného Zichova rybníka, plocha na SZ části Zichova rybníka (litorální část-mokřad), oblast okolo skládka nad areálem firmy Medin, plocha samotného areálu a plocha mezi areálem firmy a Zichovým rybníkem. Plocha: Zichův rybník, zátopová část Zichův rybník, mokřad Objem nesaturované zóny:

8 510 m2 x 0,5 m 1 125 m2 x 0,5 m

Zichův rybník, zátopová část

4 255 m3

Zichův rybník, mokřad

562,5 m3

Pro výpočty v tabulkách č. 44 a č. 45 byly použity průměry koncentrací daných polutantů. Tabulka č. 44: Bilance kontaminantů v zátopové části Zichova rybníka Cd Cr Csuš (mg/kg) 9,2 150 Měrná hmotnost zeminy (kg/m3) 1200 1200 Objem kontaminované horniny 4255 4255 (m3) Hmotnost kontaminantu v 47 760,5 nesaturované zóně (kg) 83 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


V nejvíce kontaminované vrstvě dnového sedimentu Zichova rybníka, jehož mocnost byla stanovena na 0,5 m, se nachází 47 kg kadmia a 760 kg chromu. Tabulka č. 45: Bilance v nesaturované zóně horninového prostředí Csuš (mg/kg) Měrná hmotnost zeminy (kg/m3) Objem kontaminované horniny (m3) Hmotnost kontaminantu v nesaturované zóně (kg)

Cd 4,5 1200 562,5

Cr 100,9 1200 562,5

3

68

V nejvíce kontaminované vrstvě dnového sedimentu litorálního okraje Zichova rybníka, jehož mocnost byla stanovena na 0,5 m, je celková bilance kadmia 3 kg a chromu 68 kg (tabulka č. 45). Podle výsledků testů analýz třídy vyluhovatelnosti zde existuje možnost přestupu kontaminace ze sedimentů do povrchové vody, zejména u chromu, niklu a rtuti. Jelikož se jedná o velmi nízké koncentrace ve výluhu sedimentu a laboratorní analýzy vzorků povrchové vody kontaminaci nepotvrdily, je tato možnost málo pravděpodobná. Areál Medin Znečištění bylo potvrzeno pouze bodově v oblasti jímek, nemůžeme hovořit o plošném rozšíření kontaminace. V okolí jímky B bylo zjištěno největší znečištění, především chromem. Jímka B má objem 9,2 m3 při rozměrech 2x2x2,3 m. Maximální zjištěná koncentrace Cr zde byla 1390 mg/kg, což překračuje limit daný vyhláškou 294/2005 Sb. téměř 7 krát. Analýzou rizik nebylo prokázáno šíření Cr do saturované zóny, ale dřívější monitoring Cr v podzemní vodě zachytil. Zvýšené koncentrace chlorovaných uhlovodíků v půdním vzduchu mohou indikovat znečištění nesaturované zóny. Tyto koncentrace jsou však velmi nízké a pouze bodové. Nad areálem Medin-skládka V oblasti skládky se jedná pouze o bodové znečištění PAU, které bylo prokázáno ve 4 sondách do maximální hloubky 4 m. Přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků v saturované zóně nebyla prokázána. 2.2.4.2

Šíření znečištění v saturované zóně

Proudění podzemní vodou je nejvýznamnějším transportním mechanismem šíření polutantu směrem od zdroje znečištění. Vzhledem k tomu, že všechny póry horniny jsou v saturované zóně zaplněny, polutant může existovat buď ve formě fáze, volně se pohybující, rozpuštěný ve vodě nebo sorbovaný na povrchu pevné fáze kolektoru. Kontaminační mraky chlorovaných uhlovodíků mají ohnisko ve stejném místě, v okolí vrtu ME-2. Kontaminační mrak PCE je protáhlý v SZ směru k vrtu ME-1 a ve východním směru k ME-11. Kontaminační mrak TCE je protáhlý ve směrech k východu a k západu, na jihu dosahuje k vrtu ME-7 a na jihovýchodě k vrtu ME-12. Kontaminační mrak DCE se vyskytuje pouze v okolí ohniska u vrtu ME-2. 84 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Pro výpočet šíření v saturované zóně byla lokalita rozdělena podle velikosti kontaminačních mraků. Mocnost saturované zóny byla stanovena na 2 m. Plocha: TCE – 32 690 m2 PCE – 29 743 m2 DCE – 7 604 m2 Objem saturované zóny: TCE – 65 380 m3 PCE – 59 486 m3 DCE – 15 208 m3 Pro výpočet byly použity průměry koncentrací vybraných polutantů. Jako nejvýznamnější kontaminanty byly určeny chlorované uhlovodíky. Hlavním migračním parametrem ve zvodnělé zóně horninového prostředí je advekce. Advekci lze charakterizovat jako transport částic způsobenou prouděním podzemní vody na základě nenulového hydraulického gradientu. Rychlost proudění podzemní vody v (m/s) vypočteme dle Darcyho zákona jako v = k .I kde:

k I

je koeficient filtrace (m/s) je hydraulický gradient.

Hydraulický gradient získáme dle vztahu

I= kde:

dh dl

dh dl

představuje rozdíl hydraulických výšek mezi dvěma body je jejich vzdálenost.

Střední lineární (skutečná) rychlost proudění vs (m/s) se vypočte dle rovnice

vs = kde:

ne

k .I ne

je efektivní pórovitost.

Při proudění kontaminantu v podzemní vodě dochází k adsorpci, tedy zachycení kontaminantu na povrchu pevné fáze kolektoru. Adsorbovaný kontaminant je zpomalen v porovnání s rychlostí advekce. Toto zpomalení je vyjádřeno koeficientem retardace R, vypočteného dle vztahu R = 1+ ( kde:

ρb n

ρb n

)⋅ K d

je měrná hmotnost pevné fáze (kg/dm3), Kd je distribuční koeficient je pórovitost. 85 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Rychlost šíření kontaminantů se dále vypočte dle rovnice v=

vs R

Advekční tok kontaminantu (tabulka č. 46 a 47) je pak J = v .n.C kde:

C

představuje 3. kvartil koncentrací kontaminantů v podzemní vodě.

Koeficient filtrace, zjištěný na základě hydrodynamických zkoušek (viz kapitola 2.2.2.4.), v průměru dosahuje hodnoty 1,03.10−4 m/s. Rychlost proudění podzemní vody v, při průměrném hydraulickém gradientu 0,06 vychází rychlost proudění podzemní vody na 6,2.10−6. Střední lineární (skutečná) rychlost proudění vs při efektivní pórovitosti ne 15 % vychází na 4,12.10−5. Zpomalení proudění kontaminantu v podzemní vodě v důsledku adsorpce na povrchu pevné fáze kolektoru, je vyjádřené koeficientem retardace R. Tabulka č. 46: Rychlost šíření a advekční tok kontaminantů v (m/s) J (mg/m2/rok)

TCE 2,8.10−5 6

PCE 2,4.10−5 3,7

1,2-cis-DCE 3,2.10−5 1,4

Bilance znečištění v saturované zóně horninového prostředí Pro účely kvantifikace bilance znečištění v saturované zóně vycházíme z koncepce lineární sorpční rovnováhy mezi kontaminovanou podzemní vodou a pevnou matricí. Množství kontaminantu rozpuštěného v podzemní vodě je úměrné množství kontaminantu sorbovaného horninou. Vzájemný poměr je vyjádřen lineárním distribučním koeficientem půdního rozdělení Kd, který je podílem koncentrace kontaminantu v hornině ca a koncentrace kontaminantu ve vodě ci. Kd = ca / ci Vzhledem k tomu, že vlastní měření koeficientu Kd je pro těkavé látky problematické, vypočítává se z koeficientu sorpce na organický uhlík a foc. Kd = Koc . foc Výpočet lze rozdělit do 3 částí: hmotnost volné fáze (není bilancována) hmotnost kontaminantu rozpuštěného v podzemní vodě Mi, hmotnost kontaminantu sorbovaného horninou Ma. Hmotnost kontaminantu rozpuštěného v podzemní vodě Mi: Mi = Ci . Va . P, 86 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


kde:

Ci Va P

průměrná koncentrace kontaminantu v podzemní vodě objem saturované zóny zasažené kontaminací porosita

Hmotnost kontaminantu sorbovaného horninou Ma: Ma = Ca . Va . pa, Ca = Kd . Ci, kde

Ca Ci Va pa

průměrná koncentrace kontaminantu v hornině průměrná koncentrace kontaminantu v podzemní vodě objem saturované zóny zasažené kontaminací měrná hmotnost zeminy Tabulka č. 47:

Bilance v saturované zóně horninového prostředí

Organický uhlík % Koc (dm3/kg) Kd (dm3/kg) Koncentrace polutantu ve vodě (µg/l) Koncentrace polutantu ve vodě (mg/dm3) Ca (mg/kg) Objem zasažené saturované zóny (m3) Měrná hmotnost zeminy (kg/m3) Celková pórovitost Efektivní pórovitost Retardační faktor Hmotnost kontaminantu ve vodě (g) Hmotnost kontaminantu sorb. horninou (kg) Hmotnost kontaminantu celkem (kg)

TCE

PCE

0,001 60,7 6,07.10−2

0,001 94,9 9,49.10−2

1,2-cisdichlorethen 0,001 39,6 3,96.10−2

26,99

19,75

5,73

26,99.10−3

19,75.10−3

5,73.10−3

1,64.10−3

1,8.10−3

2,2.10−4

65 380

59 486

15 208

1900

1900

1900

0,25 0,15 1,5

0,25 0,15 1,7

0,25 0,15 1,3

4,4.10−1

3.10−1

2,2.10−2

2.10−1

2.10−1

6,4.10−3

2.10−1

2.10−1

6,4.10−3

V saturované zóně byla potvrzena kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky. V kontaminačním mraku v saturované zóně je 0,2 kg TCE, 0,2 kg PCE (viz tabulka č. 47). Nad areálem Medin Nad areálem Medinu bylo znečištění zjištěno pouze bodově ve vrtu ME-16. Rozšíření ClU od ohniska proti směru proudění podzemní vody je způsobeno vyšší měrnou hmotností kontaminantu.



2.2.4.3

Šíření znečištění povrchovými vodami

Z laboratorních analýz, které byly prováděny na vzorcích povrchové vody z Cihelského potoka se kontaminace nepotvrdila. Pro výpočet odhadu přestupu kontaminace z podzemní vody byla použita koncentrace chromu (z roku 2010) 0,14 mg/l. Odhad přestupu kontaminace z podzemní vody do Cihelského potoka Odhad přestupu kontaminace z podzemní vody do povrchové vody je vypočtený na základě směšovací rovnice dle Nařízení vlády č. 23/2011, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod. Výpočet je proveden pro Cihelský potok. K výpočtu byla použita směšovací rovnice: Qt . Ct + Qo . Co = (Qt + Qo) . C Qt …průtok vody v toku (l/s) Ct …koncentrace znečištění v toku před přítokem kontaminovaných kvartérních vod (mg/l) Qo…dotace znečištěné podzemní vody do povrchového toku (l/s) Co …koncentrace kontaminantu v podzemní vodě (mg/l) C …výsledná koncentrace ve vodním toku (mg/l) Chrom Při průtoku vody v Cihelském potoce 5,2 l/s (Q355), předpokládaném nulovém přirozeném pozadí chromu v povrchové vodě, při průtoku z ohniska kontaminace 0,012 l/s a koncentračním znečištění 0,14 mg chromu /l (max. hodnota v objektu ME-7 z roku 2010), činí koncentrace při ideálním transportu a smísení chromu v Cihelském potoce: Qt . Ct + Qo . Co 0,012 . 0,14 C = --------------------- = -----------------------------5,2 + 0,012 Qt + Qo C = 3.10−4 mg /l chromu Z uvedeného teoretického výpočtu vyplývá, že při průniku kontaminace chromu do Cihelského potoka bude výsledná koncentrace po smísení v potoce 3.10−4 mg /l chromu, což splňuje limit imisního standardu 0,018 mg/l dle Nařízení vlády č. 23/2011, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod. 2.2.4.4

Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace

Z procesů přirozené atenuace můžeme na lokalitě sledovat jak procesy destruktivní, které přímo snižují množství ClU (majoritní kontaminant) v saturované zóně, tak procesy nedestruktivní, při nichž dochází ke snížení koncentrací polutantů. Hodnocení procesů přirozené atenuace bylo provedeno pomocí metodiky rychlého hodnocení reduktivní dechlorace. 88 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Posouzení intenzity přirozené atenuace je prováděno v bodovém ohodnocení: • koeficientu dechlorace • oxidačně-redukčních podmínek • posouzení mikrobiálních podmínek Intenzita procesů přirozené atenuace je vyhodnocena na základě součtu přidělených bodů. V tabulce č. 48 je uveden přehled bodovacího systému metodiky rychlého hodnocení přirozené atenuace. Tabulka č. 48: Přehled bodovacího systému metodiky rychlého hodnocení přirozené atenuace Kritérium

Body Dechlorace

> 80 % 60 – 80 % 30 – 60 % < 30 % Charakterizace redox podmínek prostředí redukující sírany/methanogenní prostředí prostředí redukující Fe/Mn prostředí redukující dusičnany Rozpuštěný organický uhlík > 10 mg.l-1 5 – 10 mg.l-1 < 5 mg.l-1

4 3 2 1 3 2 1 3 2 1

1) Posouzení přirozené atenuace výpočtem koeficientu dechlorace Proces rozpadu CLU je reduktivní dechlorace, u které dochází k postupnému nahrazení atomů chloru vodíkem a kde chlorované uhlovodíky jsou samy elektronovým akceptorem. Typické pořadí reakcí u rozpadu PCE je následující: PCE (tetrachlorethen) → TCE (trichlorethen) → 1,2-DCE (1,2-dichlorethen) → VC (vinylchlorid) → ethen. Míra proběhlé reduktivní dechlorace je hodnocena pomocí koeficientu reduktivní dechlorace (k) dle rovnice: k rd =

[TCE ] + 2[cis − DCE ] + 3[VC ] + 4[Ethen] ×100% 4([PCE ] + [TCE ] + [cis − DCE ] + [VC ] + [Ethen])

kde krd představuje koeficient reduktivní dechlorace a [X] představuje molární koncentrace (mmol.l-1) jednotlivých kontaminantů. Jedná se o poměr koncentrací produktů reduktivní dechlorace a koncentrací vstupních produktů. Tyto molární koncentrace se odvodí z naměřených koncentrací pomocí následující rovnice: C m = C / Mr kde Cm představuje molární koncentrace v mmol.l-1, C naměřené koncentrace v µg.l-1 a Mr molární hmotnost v g.mol-1. Při měření koncentrací ClU na lokalitě nebyl stanovován ethen a vinylchlorid, a proto nebyly pro výpočty uvažovány. Výpočty koeficientů reduktivní dechlorace byly provedeny pro monitorovací hydrogeologické objekty podzemní vody ME-2, ME-3, ME-5, ME-6, ME-9, ME11, ME-12, ME-16. 89 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Výsledné hodnoty koeficientů reduktivní dechlorace se pohybují v rozmezí 12–27 %. Přitom většina objektů ME-2, ME-9, ME-11, ME-12 a ME-16 má hodnoty v rozmezí 20–24 %. V ostatních případech jsou hodnoty na nižší úrovni tj. 12 %. Vyšší vypovídající schopnost koeficientů je u objektů s koncentracemi cca nad 100 µg.l-1. Na základě provedených výpočtů je proces reduktivní dechlorace prokázaný, podmínky pro něj jsou však méně vhodné. Dle metodiky skórování přirozené atenuace přidělujeme lokalitě na základě vypočtených koeficientů reduktivní dechlorace 1 bod. 2) Charakterizace oxidačně-redukčních podmínek Charakterizace oxidačně-redukčních podmínek je chápána s ohledem na přítomnost chemických ukazatelů podzemní vody z hlediska splnění kritérií pro zařazení do jednotlivých skupin redox prostředí. Na základě redox podmínek jsou v metodice rychlého zhodnocení reduktivní dechlorace vyčleněny 4 skupiny uvedené v tabulce č. 49. Tabulce č. 49: Charakterizace oxidačně-redukčních podmínek Prostředí

Charakteristika

aerobní redukující dusičnany Methanogenní/redukující sírany Redukující železo/mangan

O2 > 1 mg.l-1 a Fe2+ < 2 mg.l-1 NO3 > 1 mg.l-1 CH4 > 1 mg.l-1, přítomnost sulfidů ostatní případy

Pro charakterizaci oxidačně-redukčních podmínek byly posuzovány laboratorní analýzy v objektech ME-2 a ME-9. Obsah jednotlivých složek je následující: O2 ME-2: 1,41 mg.l-1 ME-9: 3,61 mg.l-1 Redox ME-2: 131 mV ME-9: 165 mV 2+ Fe pod mezí detekce 3+ Fe ME-2: 0,04 mg.l-1 ME-9: 0,1 mg.l-1 poměr Fe2+ : Fe3+ nelze určit Fe2+ nebylo detekováno: mangan ME-2: 0,1 mg.l-1 ME-9: 0,07 mg.l-1 sírany nedetekovány sulfidy nedetekovány dusičnany ME-2: 26 mg.l-1 ME-9: 31 mg.l-1 chrom nedetekován pH ME-2: 5,82, mírně kyselé ME-9: 5,76, mírně kyselé Na základě uvedených koncentrací lze saturované prostředí na lokalitě označit jako aerobní. Z hlediska koncentrací těchto složek nejsou v zájmovém území vhodné podmínky pro uplatnění 90 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


reduktivní dechlorace ClU. Dle metodiky skórování přirozené atenuace na základě redox podmínek přidělujeme oblasti 1 bod. 3) Posouzení mikrobiálních podmínek Posouzení mikrobiálních podmínek je provedeno na základě hodnocení přítomnosti živin jako substrátu pro mikrobiální oživení a na základě přítomnosti jednotlivých mikroorganismů. Organický uhlík DOC, jež vyjadřuje množství rozpuštěných organických látek, měl v objektu ME-2 hodnoty 11,8 mg.l-1 a v objektu ME-9 hodnoty 2,6 mg.l-1. pohybují od 1 do 4,2 mg.l-1. Na obsazích celkového dusíku se podle výsledků podílejí pouze dusičnany v koncentracích 26 – 31 mg.l-1. Ve vzorcích podzemní vody odebraných z objektů ME-2 a ME9 nebyly zjištěny žádné anaerobní bakterie. Dle metodiky skórování přirozené atenuace přiřazujeme oblasti na základě zjištěných skutečností 1 bod. Výsledky rychlého hodnocení reduktivní dechlorace Výsledný součet získaných bodů dle metodiky skórování vychází 3 body (maximum 10 bodů). Proces přirozené atenuace na lokalitě hodnotíme na základě výsledků laboratorních analýz (existence produktu rozpadu - 1,2-cis-DCE) a výpočtů koeficientu dechlorace (viz výše) jako prokázaný. Podmínky pro reduktivní dechloraci hodnotíme však na základě metodiky skórování pro lokalitu jako nevhodné. Podmínky pro průběh procesů jsou na lokalitě variabilní, z čehož lze usuzovat na jejich nízký efekt. Z hlediska podílu jednotlivých složek ClU, v současné době na lokalitě převažuje ve sledovaných objektech ME-2 a ME-9 (vyšší celkové koncentrace ClU) a objektech ME-7, ME8, ME-10, ME-12 a ME-16 TCE nad PCE. V ostatních objektech, kde celkové koncentrace dosahují maximálně prvních desítek mg.l-1 převažuje PCE. Tato skutečnost je způsobena nízkými celkovými hodnotami, protože podle výsledků analýz z roku 2003–2009, kdy byly celkové koncentrace ClU několikanásobně vyšší, převažoval dlouhodobě i v těchto objektech TCE nad PCE. Z hlediska průběhu procesů přirozené atenuace jsou na lokalitě spíše vhodné podmínky pro nedestruktivní procesy, tj. rozvlékání kontaminantu podzemní vodou (advekce a disperze) a následné ředění. Při transportu dochází k adsorpci ClU na organický uhlík v pevné fázi kolektoru. Vzhledem k výskytu migmatitů na lokalitě očekáváme spíše nízkou adsorpci ClU. Předpokládáme, že dlouhodobý pokles koncentrací znečištění, je způsoben zejména v důsledku proudění kontaminantu podzemní vodou, jeho ředěním a drenáží mimo areál podniku. Vzhledem ke stáří kontaminace a jejím charakteru je pravděpodobné, že současná kontaminace ClU je ve formě zbytkového znečištění obsaženého v puklinovém prostředí migmatitů v prostoru areálu podniku Medin.



2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění Šíření nesaturovanou zónou V nesaturované zóně horninového prostředí v areálu firmy Medin bylo prokázáno mírné znečištění chromem v okolí pohřbených jímek, zejména v okolí jímky B. Nad areálem u skládky byly zvýšené obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků, které se však podle průzkumných prací do saturované zóny nešíří. Na louce pod areálem v sondách okolo kanalizace byly zvýšené obsahy kadmia, chromu, rtuti, molybdenu, NEL a uhlovodíků C10-C40. K šíření toxických kovů do saturované zóny ale nedochází, stejně jako k šíření polycyklických aromatických uhlovodíků. Šíření saturovanou zónou Laboratorními analýzami bylo potvrzeno šíření chlorovaných uhlovodíků podzemní vodou z areálu firmy Medin a.s. do prostoru louky před Zichovým rybníkem. Za ohnisko znečištění je považována oblast v okolí vrtu ME-2 a ME-9, odkud se znečištění šíří po směru proudění podzemní vody, a to směrem k východu až JV, k Zichovu rybníku. Ve vrtu ME-13, který je nejblíže Zichovu rybníku, se kontaminace neprokázala. V domovní studni č.p. 76 je koncentrace 1,1,2-trichlorethenu 1,1 µg/l, tato hodnota je ale 10x menší než je limit Vyhlášky pro pitnou vodu. Zvýšené koncentrace chlorovaných uhlovodíků ve vrtu ME-16 jsou pravděpodobně také z areálu Medinu, kdy se ClU, díky své vyšší měrné hmotnosti, šíří i proti směru proudění podzemní vody. Do povrchové vody se toto znečištění nedostává. Šíření kontaminace z dnového sedimentu V dnovém sedimentu Zichova rybníka bylo prokázáno znečištění těžkými kovy (kadmium, chrom, rtuť, molybden) a NEL, což může mít neblahý vliv na ekosystémy žijící v rybníce. Přechod těžkých kovů z rybničních sedimentů do živočichů byl prokázán analýzami tkáni ryb. Sediment také může být při povodňovém stavu transportován dále po proudu potoka a kontaminanty mohou přecházet do povrchové vody. Aktuálními analýzami povrchové vody však nebylo prokázané jejich znečištění, proto k přechodu, v současném stavu, dochází jen v minimální míře. Dlouhodobý vývoj kontaminace podzemní vody Podle dlouhodobého zhodnocení vývoje kontaminace v kapitole 2.2.3 lze konstatovat, že především koncentrace TCE zásadně poklesly u všech monitorovaných objektů na desetinu (ME-2, ME-5, ME-6, CH-1), setinu (ME-4) nebo až tisícinu (ME-1, ME-3) původních hodnot. U koncentrací PCE nedošlo k tak výraznému poklesu. Maximálně se snížily obsahy PCE o desetinu (ME-2, ME-3, ME-4) původních hodnot. Ve většině současných objektů v současné době dokonce převažuje PCE nad TCE (ME-1, ME-3, ME-4, ME-5, ME-6, ME-11, CH-1 a HV-2), což je způsobo tím že TCE má vyšší rozpustnost a větší rozpadovou konstantu než PCE, takže u něj dochází ve větší míře k atenuačním procesům. U koncentrací 1,2-cis-DCE došlo, buď k celkovému poklesu koncentrací, z pravidla o desetinu původních hodnot (ME-1, ME-3, ME-4) nebo koncentrace zůstaly na stejné úrovni (ME-5, ME-6, ME-7, CH-1) anebo naopak došlo oproti počátečním hodnotám k nárůstu koncentrací (ME-2). Toto zvýšení je s největší pravděpodobností způsobeno degradačními procesy TCE. Koncentrace celkového chromu mají dlouhodobě podlimitní nízké koncentrace. 92 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


2.2.6 Omezení a nejistoty Vymezení rozsahu kontaminace v nesaturované zóně je zatíženo nepřesností z důvodu omezených možností realizace průzkumných sond a jejich počtu. Průzkumné sondy byly provedeny v místech, kde nemohlo dojít ke střetu s inženýrskými a technologickými sítěmi. Kvantifikace kontaminace podzemních vod pro hodnocení kvality a vývoje kontaminace podzemních vod byla v případě nově vybudovaných objektů k dispozici pouze z jednorázového monitoringu. Vlastní vstupní data jsou standardně zabezpečena chybou. Jsou to jednak chyby při odběru vlivem např. klimatických podmínek, a dále standardní chyba analytického stanovení, která je uvedena v certifikátu laboratorních analýz.

3.

HODNOCENÍ RIZIKA

Hodnocení rizika vychází z principů uvedených v Metodickém pokynu MŽP č. 12 pro analýzu rizik kontaminovaných území. Postup hodnocení zdravotního rizika předpokládá nejdříve identifikaci rizik spočívající v určení a zdůvodnění prioritních kontaminantů, v bližší identifikaci příjemců rizik a reálných expozičních scénářů. Následně je pro jednotlivé expoziční scénáře hodnocena nebezpečnost kontaminantů na zdraví obyvatel a životní prostředí, v případě, že jsou překročeny limitní hodnoty legislativních norem, zejména zjištění závažného ohrožení znečištění povrchových nebo podzemních vod, vyžaduje již tato skutečnost nutnost nápravných opatření. Při hodnocení rizik bylo rovněž přihlédnuto k metodikám US EPA. 3.1.

Identifikace rizik

Před vlastní kvantifikací reálných rizik je nezbytné upřesnit scénáře expozice potenciálně ohrožených příjemců. Tyto informace, které jsou předmětem identifikace rizik, vycházejí z údajů o charakteru, rozsahu kontaminace a z vyhodnocení mechanismů migrace kontaminantů v dané lokalitě tak, jak jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. 3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů Z výsledků provedených průzkumných prací byly vytipovány a dále při hodnocení rizik uvažovány následující prioritní kontaminanty, které jsou nebezpečné pro obyvatelstvo. • podzemní voda – 1,1,2-trichlorethen • ryby – rtuť, zinek Toxikologické vlastnosti jsou uvedeny v příloze č. 39. 3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik V okolí areálu firmy Medin a.s. se nacházejí zemědělské pozemky, pohyb osob na nich je zcela náhodný. V okolí Zichova rybníka jsou zahrádky a obytná zástavba, kde v domě č. p. 76 užívají vodu z domovní studny k pitným účelům 2 osoby. Příjemci ekologického rizika jsou ekosystémy v Zichově rybníce. 93 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model) Tabulka č. 50:

Aktualizovaný koncepční model

Expoziční cesta č.

Ohnisko znečištění

Transportní cesta

Příjemce rizik

2

Kontaminovaná saturovaná zóna v areálu Medin a.s.

Transport kontaminantů podzemní vodou → studna č. p. 76

Obyvatelé čerpající podzemní vodu, expozice ingescí, dermální kontakt

4


Vyluhování kontaminantů do povrchové vody → ukládání v tkáních ryb

Konzumenti ryb z rybníka, expozice ingescí

V aktualizovaném koncepčním modelu (tabulka č. 50) je jako první ohnisko znečištění (saturovaná zóna – ClU) v zájmovém území uvažován areál firmy Medin. Jako příjemce rizik jsou uvažováni obyvatelé domu č.p. 76. Jako druhé ohnisko znečištění je uvažován kontaminovaný sediment v Zichově rybníku, ze kterého by mohlo dojít k migraci kontaminantů ze sedimentu do povrchové a podzemní vody. Protože záměrem Města N.M.n.M. je do budoucna využít Zichův rybník pro chov ryb, byli jako příjemci rizik vybráni konzumenti ryb. Mezi další potenciální scénáře může patřit ohrožení ekosystémů Kazmírova rybníka (již je odbahněn a revitalizován) a podzemní vody při povodňových stavech, kdy by se mohl transportovat kontaminovaný sediment ze Zichova rybníka. Ostatní scénáře uvedené v předběžném koncepčním modelu nebyly po provedení průzkumných prací na lokalitě určeny jako aktuální. 3.1.3.1

Výčet reálných expozičních scénářů

Následující tabulka přináší přehled reálných expozičních scénářů. Tabulka č. 51: Výčet reálných expozičních scénářů Typ expozice Ingesce vody Ingesce potravin Dermální kontakt

Expoziční médium voda ryby voda

Využití území Příklad expozičního scénáře rezidenční Ingesce vody z domovní studny č. p. 76 rezidenční Ingesce ryb ze Zichova rybníka rezidenční Dermální kontakt s vodou ze studny č. p. 76

Pro hodnocení rizika jsou uvažovány expoziční scénáře sumarizované v tabulce č. 51. Na zájmové lokalitě a v přilehlém okolí je pohyb osob spíše náhodný. V areálu firmy Medin a.s. je stálá výroba a pohyb lidí, ovšem rizika expozičního scénáře ohrožení těchto osob jsou nereálná.



3.1.3.2

Výpočet expozičních koncentrací podle jednotlivých expozičních cest

Výčet expozičních koncentrací pro ingesci vody, ingesci ryb a dermální kontakt s vodou je uveden v následující tabulce č. 52. Do tabulky byly zadány hodnoty koncentrací ze studně č. p. 76 a 3. kvartilu koncentrací jednotlivých kontaminantů v tukové tkáni ryb. Tabulka č. 52: Výčet expozičních koncentrací Typ expozice A. Ingesce vody Ingesce podzemní vody z domovní studny B. Ingesce ryb Ingesce ryb ze Zichova rybníka C. Dermální kontakt s vodou Dermální kontakt s vodou ze studny

3.2.

Kontaminant

Koncentrace

Objekt

1,1,2-trichloerthen

1,1 µg/l

č. p. 76

rtuť zinek

0,1 mg/kg 104 mg/kg

3. kvaril

1,1,2-trichloerthen

1,1 µg/l

č. p. 76

Hodnocení zdravotních rizik

Metodika hodnocení zdravotních rizik zahrnuje pět základních kroků: •

Určení vztahu dávka – odezva

•

Hodnocení expozice

•

Charakterizace rizika

•

Řízení rizika

•

Komunikace rizika

Postup hodnocení zdravotního rizika především předpokládá první tři výše uvedené kroky, tj. z vyhodnocení vztahu dávka-účinek, z vyhodnocení expozice a z charakterizace rizika. V případě chemických látek, pro něž je charakteristický jiný než karcinogenní účinek, se předpokládá, že existuje řada fyziologických, adaptačních a opravných procesů, které pomáhají organismu se úspěšně vyrovnat s expozicí toxickým látkám. Účinky se tedy začnou projevovat až po vyčerpání těchto mechanismů, proto se zde předpokládá existence prahové dávky a mluvíme o látkách s prahovým účinkem. Charakterizujícím parametrem pro prahové účinky je referenční dávka (RfD). RfD je odhad každodenní expozice lidské populace, včetně citlivých populačních skupin, která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince. Vyjadřuje se jako hmotnost vstřebaná jednotkou tělesné hmotnosti za jednotku času (mg/kg/den). Stanovuje se samostatně pro dermální kontakt (RfDad), orální cestu (RfDo) a inhalační cestu (RfDi). V některých případech se pro inhalační expoziční scénáře používá místo RfD tzv. referenční koncentrace RfC (mg/m3). U karcinogenních látek se vychází z faktu, že pouze několik změn na molekulární úrovni může způsobit nekontrolovatelné množení jediné buňky, které může vést až ke vzniku karcinomu. Charakterizujícím parametrem pro bezprahové účinky, kdy se stoupající dávkou stoupá pravděpodobnost nepříznivého účinku, je faktor směrnice (SF) vztahu dávka – odpověď (riziko) v oblasti nízkých dávek. Stanovuje se samostatně pro dermální kontakt (SFad), orální cestu (SFo) a inhalační cestu (SFi). Faktor směrnice je směrnicí přímky vycházející z nulové dávky (a nulového rizika) a je vyjádřen v 1/mg/kg/den. 95 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


3.2.1. Hodnocení expozice Expozice je styk chemického, fyzikálního nebo biologického činitele povrchem organismu. Kvantitativně se vyjadřuje jako koncentrace dané látky v prostředí, která se stýká s organismem, integrovaná za celou délku trvání kontaktu s organismem. Jedná se tedy o maximální množství dané látky, které cílový organismus může různými způsoby přijmout – orálně, inhalačně, dermálně. Expoziční cesta je dráha od zdroje k cílovému organismu – recipientu. Hodnocení expozice obsahuje vyhledávání a vyhodnocení zdroje, cesty, velikosti, četnosti a trvání dané populace. Cílem vyhodnocení expozice je odhadnout expoziční dávky pro jednotlivce a pro populaci. K vyhodnocení odhadu či kvantitativnímu vyjádření expozice používáme tzv. expoziční scénář. Expoziční scénář je vyjádřením souboru faktů, předpokladů a závěrů o tom, jak k expozici dochází. Výsledkem je tzv. příjem I, tj. vnější dávka v mg vztažená na den trvání expozice a na kg tělesné hmotnosti člověka (mg/kg/den). V případě bezprahových účinků se úroveň expozice přepočítává na celkovou předpokládanou délku života exponované osoby, tj. stanoví se průměrná celoživotní denní expozice (LADD). Pro celoživotní průměrnou denní expozici platí, že LADD = I. Uvažované expoziční scénáře pro jednotlivé cesty příjmu škodlivin A

INGESCE VODY PŘI PITÍ

CDI = CW x IR x EF x ED / (BW x AT) CDI CW IR EF ED BW AT

chronický denní příjem (mg/kg/den) koncentrace kontaminantu ve vodě (mg/l) množství požité vody (l/den) frekvence expozice (den/ rok) trvání expozice (rok) váha těla (kg) doba průměrování (den) pro nekarcinogenní: ED (rok) x 365 dní/rok pro karcinogenní: 70 let x 365 dní/rok

MOŽNÉ SCÉNÁŘE: Celoživotní příjem ingescí vody ze studny č.p. 76 CW IR EF ED BW AT

koncentrace kontaminantu ve vodě (0,0011 mg/l/) množství požité vody (1,5 l/den) frekvence expozice (340 den/rok) trvání expozice (70 rok) váha těla (70 kg) doba průměrování (den) pro nekarcinogenní: ED (rok) x 365 dní/rok, pro karcinogenní: 70 let x 365 dní/rok



B

INGESCE RYB

CDI = C x IR x FI x EF x ED / (BW x AT) CDI C IR FI EF ED BW AT

chronický denní příjem (mg/kg/den) koncentrace kontaminantu ve vodě (mg/l) množství požitých potravin (kg/jídlo) množství konzumovaných potravin z kontaminovaných zdrojů frekvence expozice (jídlo/ rok) trvání expozice (rok) váha těla (kg) doba průměrování (den) pro nekarcinogenní: ED (rok) x 365 dní/rok pro karcinogenní: 70 let x 365 dní/rok

MOŽNÉ SCÉNÁŘE: Konzumace ryb CDI C IR FI EF ED BW AT

chronický denní příjem (mg/kg/den) koncentrace kontaminantu ve vodě (mg/l) množství požitých potravin (0,04 kg/jídlo) množství konzumovaných potravin z kontaminovaných zdrojů (0,2) frekvence expozice (48 jídel/ rok) trvání expozice (20 let) váha těla (70 kg) doba průměrování (den) pro nekarcinogenní: ED (rok) x 365 dní/rok pro karcinogenní: 70 let x 365 dní/rok

C

DERMÁLNÍ KONTAKT S VODOU

ADD / LADD = CW x SA x Kp x ET x EF x ED x CF / (BW x AT) ADD/LADD průměrná denní /celoživotní denní absorbovaná dávka (mg/kg/den) CW koncentrace kontaminantu ve vodě (mg/1) SA povrch kůže (cm2) Kp koeficient permeability průniku kůží (cm/hod) ET doba expozice (hod/den) EF frekvence expozice (den/rok) ED trvání expozice (rok) CF konverzní faktor (0,001 1/cm3) BW váha těla (kg) AT doba průměrování (den) pro nekarcinogenní: ED (rok) x 365 dní/rok pro karcinogenní: 70 let x 365 dní/rok



MOŽNÉ SCÉNÁŘE: Osoby rezidenčně využívající vodu SA ET EF ED

18000 cm2/den 0,4 hod/ den frekvence expozice: 340 dní/rok 70 let

3.2.2. Odhad zdravotních rizik K hodnocení rizika chemických škodlivin, které nemají karcinogenní účinek (resp. u nichž lze předpokládat účinek nejen karcinogenní, ale i systémový), se podle metody „Health risk assessment“ používá tzv. kvocient nebezpečnosti (Hazard Quotient – HQ), který umožňuje srovnání dávky chemické látky s RfD. Charakterizace rizika představuje sumarizaci závěrů hodnocení rizika. Kvantifikací rizika pro nekarcinogenní účinky je kvocient nebezpečnosti HQ. HQ = E / RfD, HQ resp. HQ = ADD (resp. EED) / RfD E průměrná denní absorbovaná dávka ADD nebo průměrná celoživotní denní absorbovaná dávka LADD resp. chronický denní příjem CDI (mg/kg/den) EED Estimated Exposure Dose, stanovená expoziční dávka = změřená nebo vypočtená dávka, které je populace (jedinec) exponována ze všech zdrojů a všemi cestami RFD

referenční dávka (mg/kg/den) Nebezpečnost konkrétní expozice je signalizována hodnotami HQ>1.

Pro výpočet nadměrného celoživotního karcinogenního rizika ELCR (Excess Lifetime Cancer Risk) – bezrozměrný ukazatel odpovídající pravděpodobnosti vzniku rakoviny při celoživotní expozici pro látky kategorie C lze obecně požít rovnici: ELCR = CDI x SF CDI chronický denní příjem resp. průměrná denní dávka LADD vztažená na celoživotní expozici v délce 70 let (mg/kg/den) SF

faktor směrnice (mg/kg/den)

Kvantifikace rizika karcinogenních účinků vyjadřující celoživotní vzestup pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v populaci se vyjadřuje vztahem: ELCR = 1−exp(−CDI x SF) Toxikologické parametry pro prioritní kontaminanty jsou uvedeny v tabulce č. 53 a výpočty pro jednotlivé typy expozice jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 54 až 56.


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Tabulka č. 53: Základní tabulkové toxikologické parametry pro prioritní kontaminanty SFo SFad SFi RfDo RfDad RfDi [1/(mg/kg/d)] [1/( mg/kg/d)] [1/( mg/kg/d)] [mg/kg/d] [mg/kg/d] [mg/kg/d] 1,1,2-trichlorethen 4,0.10−1 2,67 3.10−4 4,5.10−5 1,14.10−2 −1 zinek 3.10 −4 rtuť -1,6.10 Zdroj: US EPA, Integrated Risk Information System, Health Effects Assessment Summary Tables (2010) Kontaminant

A

Ingesce vody při pití Tabulka č. 54: Ingesce vody při pití Ingesce vody při pití Cw [mg/l] IR [l/den] EF [den/rok] ED [rok] BW [kg] AT [den] I nebo LADD (E) [mg/kg/den] Prahové účinky RfD [mg/kg/den] HQ = E/RfD Karcinogenní účinky SF ELCR = 1 – e-SF x LADD

TCE 0,0011 1,5 340 70 70 25550 2,2.10−5 0,0003 7,3.10−2 0,4 8,7.10−6

Zhodnocení výpočtů: Určení míry rizika při ingesci vody bylo provedeno pro osoby využívající vodu ze studny č. p.76 k pitným účelům. Vypočtená hodnota ELCR u TCE signalizuje karcinogenní riziko pravděpodobnosti vzniku rakoviny u jednoho člověka z milionu. Toto riziko je ale kvantifikováno pro 100 a více ohrožených osob, tudíž zde reálné riziko ohrožení osob nehrozí. B

Ingesce ryb Tabulka č. 55 : Ingesce vody při pití C [mg/kg] IR [kg/jídlo] EF [jídlo/rok] FI [bezrozměrný] ED [rok] BW [kg] AT [den] I nebo LADD (E) [mg/kg/den] Prahové účinky RfDo [mg/kg/den] HQ = E/RfD Karcinogenní účinky SF ELCR = 1 – e-SF x LADD

Ingesce ryb Rtuť

Zinek 0,1 0,4 48 0,2 20 70 7300

104 0,4 48 0,2 20 70 7300

1,5.10−5

1,6.10−2

1,6.10−4 9,38.10−2

3.10−1 5,3.10−2

-

99

No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


Zhodnocení výpočtů: Určení míry rizika při ingesci kontaminovaných ryb bylo provedeno pro osoby konzumující ryby ze Zichova rybníka. Vypočtená hodnota míra rizika HQ je <1, tudíž zde nehrozí žádné riziko při konzumaci ryb. C

Dermální kontakt s vodou Tabulka č. 56 :

Dermální kontakt s vodou

Dermální kontakt s vodou při výkopových pracích CW

konc. škodliviny ve vodě

SA

povrch kůže

Kp

koef. permeability průniku kůží

EF

frekvence expozice

ET

doba expozice

ED

trvání expozice

Kontaminant:

TCE (mg/l)

0,001

cm2

18000

cm/hod

0,001

(dny/rok)

340

hod/den

0,4

(roky)

70

3

0,001

(kg)

70

(dny)

3285

CF

konverzní faktor

l/cm

BW

hmotnost organismu

AT

průměrovací doba

ADD (LADD)

průměrná denní dávka

(mg/kg/den)

1,05.10−7

RfD-abs

ref. bezp. denní dávka

(mg/kg/den)

4,5.10−5

SF-abs

faktor strmosti

(1/(mg/kg/den))

2,67

HQ

index nebezpečnosti

2,3.10−3

ELCR

riziko pro karcinogeny

2,8.10−7

Zhodnocení výpočtů: Určení míry rizika při dermálním kontaktu s vodou bylo provedeno pro 2 osoby využívající vodu ze studny č. p. 76 k pitným účelům. Vypočtené hodnoty nesignalizují žádné ohrožení těchto obyvatel. 3.3.

Hodnocení ekologických rizik

Z výsledků laboratorních analýz je patrné, že je na rybniční sedimenty Zichova rybníka vázaná kontaminace těžkými kovy, zejména kadmiem, chromem a niklem. Laboratorně byly zkoumány také tukové tkáně ryb, které byly analyzovány na obsahy těžkých kovů a PCB. V těchto tkáních se kontaminace projevila nadlimitními koncentracemi zinku a rtuti, avšak konzumace těchto ryb by podle výpočtů neměla znamenat žádné riziko. Je však potřeba zdůraznit, že i nízká dávka těžkých kovů je pro ryby nebezpečná a má neblahý vliv na jejich nervovou soustavu, může ovlivnit jejich schopnost lovit potravu a také jejich schopnost přežití. V kombinaci s jinými chemickými stimulanty může výskyt těžkých kovů ovlivnit způsob reakcí ryb v jejím přirozeném prostředí (US EPA). Zichův rybník je součástí II. zóny odstupňované ochrany přírody a krajiny CHKO Žďárské vrchy a je společně s Cihelským potokem součástí lokálního biokoridoru ÚSES (územní systém ekologické stability). V případě ponechání kontaminovaného sedimentu v rybníku nelze 100 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


vyloučit negativní ovlivnění přirozených rostlinných a živočišných společenstev. Na Zichův rybník je například vázán výskyt čolka obecného (Triturus vulgaris), skokana zeleného (Rana kl. esculenta) a skokana krátkonohého (Rana lessonae) – všichni jsou chráněni v kategorii silně ohrožených dle vyhlášky 395/92 Sb. Dále se zde hojně vyskytuje skokan hnědý (Rana temporaria), který však není zvláště chráněným druhem. V dobře vyvinutých litorálních porostech rybníka se nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin, z regionálně významných druhů se zde vyskytuje mochna bahenní (Potentilla palustris) a puškvorec obecný (Acorus calamus). V potoce mezi Černým a Zichovým rybníkem se vyskytuje rak říční (Astacus fluviatilis) – zvláště chráněný druh dle vyhlášky 395/92 Sb. v kategorii kriticky ohrožených, předpokládáme proto možný výskyt raků i v Zichově rybníce. Při povodňových stavech může navíc dojít k transportu kontaminovaného sedimentu dále v toku a může být ohrožen, jak Kazimírův rybník, tak i povrchový tok Bobrůvka, která je dle NV č.71/2003 Sb. tokem vhodným pro život a reprodukci původních druhů ryb (lososová voda). 3.4.

Shrnutí celkového rizika

V rámci hodnocení zdravotního rizika bylo kvantifikováno riziko ingesce vody ze studny, která je využívaná jako zdroj pitné vody, riziko dermálního kontaktu s touto vodou a riziko ingesce kontaminovaných ryb. Určení míry rizika při ingesci vody bylo provedeno pro rezidenční pobyt osob v č.p. 76, kde využívají vodu ze studny k pitným účelům. Vypočtená hodnota ELCR u TCE signalizuje karcinogenní riziko pravděpodobnosti vzniku rakoviny u jednoho člověka z milionu. Toto riziko je ale kvantifikováno pro 100 a více ohrožených osob, tudíž za současného stavu lokality reálné riziko nehrozí. Stejně tak jako u dermálního kontaktu s vodou. Výsledná suma rizik je u dermálního kontaktu s vodou a u ingesce vody vypočítaná v tabulce č. 57. Podle výsledku v současné době nehrozí žádné zdravotní riziko. Tabulka č. 57 Suma vypočítaných rizik Typ expozice HQ Ingesce vody 7,3.10−2 Dermální kontakt 2,3.10−3 Suma 7,5.10−2

ELCR 8,7.10−6 2,8.10−7 8,9.10−6

Do budoucna však nelze zcela vyloučit zvýšenou migraci ClU z ohniska kontaminace a tedy zvýšení koncentrace ClU v pitné vodě v kopané studni č.p. 76. Z tohoto důvodu doporučujeme provádět monitoring podzemních vod. Riziko při ingesci ryb podle hypotetických výpočtů také nehrozí, při neodtěžení kontaminovaného sedimentu však nelze zcela vyloučit humánní rizika vzniklé konzumaci starších kaprů než 2 roky anebo ryb jiných druhů, zvláště dravých (TK mají výraznou schopnost bioakumulace). Na lokalitě je tedy v současné době uvažováno podle kapitoly 3.3 pouze ekologické riziko, které spočívá v ohrožení ekosystému Zichova rybníka a v potenciálním ohrožení ekosystémů směrem po proudu Cihelského potoka. 101 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


4.

DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

4.1.

Doporučení cílových parametrů nápravných opatření

Na základě výsledků provedených průzkumných prací a jejich porovnání s výsledky průzkumných prací provedených v minulosti, bylo v současné době identifikováno ve smyslu Metodického pokynu MŽP nepřijatelné reálné riziko pouze ve smyslu ohrožení ekosystémů, viz kapitola 3.3. Ekologické riziko ohrožení ekosystému bylo identifikováno na základě laboratorních analýz rybničních sedimentů a analýz vzorků ryb. V rybničních sedimentech, ve vrchní 0,5 – 0,7 m mocné vrstvě organického bahna, dosahují koncentrace kadmia, niklu a arsenu do dvojnásobků limitů podle zákona 185/2001 Sb., přílohy č. 9, která upravuje limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků. Ohrožení ekosystému Zichova rybníka potvrzují výsledky analýz vzorků ryb, které prokázaly, že těžké kovy přechází do tkání ryb a překračují v nich přípustné množství pro kontaminující látky pro potraviny dle vyhlášky č. 53/2002 Sb. Proto navrhujeme, aby se zamezilo ekologickému ohrožení ekosystému a rybniční sedimenty byly odtěženy. Za cílové parametry nápravných opatření navrhujeme využít limity podle zákona 185/2001 Sb., přílohy č. 9, která upravuje limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků. Tedy pro kadmium hodnotu 2,5 mg/kg a pro nikl 80 mg/kg. 4.2.

Doporučení postupu nápravných opatření

Vzhledem ke zjištěným koncentracím sledovaných polutantů v podzemní vodě, v zeminách a v sedimentech, k místním přírodním poměrům a k využití území a jeho okolí byl návrh nápravných opatření zpracován v následujících variantách: Varianta 0 – ukončení veškerých prací na lokalitě Na lokalitě nebudou realizovány žádné sanační práce ani monitoring kvality podzemních vod a zemin. Na lokalitě budou probíhat pouze atenuační procesy, které povedou k postupnému odbourávání chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách. Kontaminovaný sediment zůstane v Zichově rybníku a riziko ohrožení jeho ekosystému a ekosystémů po proudu Cihelského potoka přetrvá. Výhodou této varianty je, že nebudou vynaloženy žádné finanční náklady. Vzhledem ke ztrátě kontroly nad snižováním chlorovaných uhlovodíků, možnosti ohrožení zdroje pitné vody (studna č.p. 76) a ekologickému riziku jenž představují rybniční sedimenty obsahující nadlimitní koncentrace kadmia, niklu a arsenu pro ekosystémy tuto variantu nedoporučujeme.

Varianta 1 – institucionální nápravné opatření Stejně jako u předchozí varianty nebudou realizovány žádné sanační práce ani monitoring kvality podzemních vod a zemin. Na lokalitě budou probíhat pouze atenuační procesy, které 102 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


povedou k postupnému odbourávání chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách. Kontaminovaný sediment zůstane v Zichově rybníku a riziko ohrožení jeho ekosystému a ekosystémů po proudu Cihelského potoka přetrvá. V rámci nápravného opatření by ale Zichův rybník nebyl v budoucnu využit jako chovný pro ryby a tím by se odstranilo potenciální riziko z ingesce ryb, do jejichž tkání podle výsledků analýz těžké kovy ze sedimentů přechází. Výhodou této varianty je, že nebudou vynaloženy žádné finanční náklady a že bude odstraněno potenciální riziko z konzumace kontaminovaných ryb. Jelikož nebudou odstraněny sedimenty se zvýšenými obsahy kadmia, niklu a arsenu, bude stále hrozit ekologické riziko pro ekosystém Zichova rybníku a potenciální riziko pro ekosystémy níže v toku Cihelského potoka. Z tohoto důvodu a také z důvodů ztráty kontroly nad snižováním chlorovaných uhlovodíků a přetrvání možnosti ohrožení zdroje pitné vody (studna č.p. 76) tuto variantu nedoporučujeme. Varianta 2 – monitoring podzemních vod Tato varianta také nepočítá s aktivním sanačním zásahem na území Zichova rybníka, ale navrhuje průběžný monitoring kvality podzemních vod. Odběry podzemních vod budou prováděny na vybraných objektech (vrty ME-1 až ME-13,vrty ME-15, ME-16, CH-1 a studna č.p. 76) v rozsahu sledování – ClU, Cr 2x do roka po dobu 3 let. Jako podmínku pro předčasné ukončení monitoringu podzemních vod navrhujeme snížení koncentrací TCE a PCE ve všech vrtech pod areálem Medin (ME-6, ME-10, ME-11, ME-12 a ME-13) pod 10 µg/l (limit dle vyhl. č. 252/2004 Sb.). V případě překročení 10 µg/l pro TCE a PCE ve studni č.p.76, by bylo nutné přehodnotit současný stav aktualizací analýzy rizik. Průběžný monitoring doporučujeme zahájit v r. 2012. Na konci každého roku bude vypracována průběžná zpráva a monitoring bude vyhodnocen závěrečnou zprávou. Výhodou této varianty je kontrola nad snižováním koncentrací chlorovaných uhlovodíků, které probíhá pouze přirozenými atenuačními procesy a kontrola nad případným ohrožením studny č.p.76. Nevýhodou je, že rybniční sedimenty zůstanou nevymístěny a budou stále představovat ekologické riziko pro ekosystém Zichova rybníka a potenciální riziko pro ekosystémy níže v toku Cihelského potoka a v případě využití rybníka k chovu ryb by existovaly potenciální rizika pro jejich konzumenty. Z výše uvedených důvodů variantu 2 nedoporučujeme. Varianta 3 – odtěžení rybničních sedimentů Zichova rybníka Tato varianta nápravných opatření je koncipovaná tak, aby byly odstraněny kontaminované rybniční sedimenty, které přestavují ekologické riziko pro ekosystém Zichova rybníka a potenciální riziko pro ekosystémy níže v toku Cihelského potoka a v případě chovu ryb, také potenciální riziko pro konzumenty ryb. Na základě výsledků provedených průzkumných prací bude odtěžen sediment z celé plochy zátopy Zichova rybníka (8 510 m2) do hloubky 0,7 m (odtěžba nebude provedena v mokřadu na vtoku do rybníka). Protože je na základě analýz výluhu provedených v rámci AR zřejmé, že 103 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


sedimenty Zichova rybníka nejsou nebezpečným odpadem ve smyslu vyhlášky č. 294/2005 Sb. bude u odtěženého sedimentu kontrolována míra kontaminace pouze v sušině. Kontrolní odběry budou realizovány s četností 1 vzorek na 200 m3 sedimentu (tj. 28 vzorků). Kontaminovaný sediment bude odvážen na skládku kategorie S-OO. Podlimitně znečištěný sediment bude moci být využit na povrchu terénu ve smyslu vyhlášky č. 294/2005 Sb. nebo aplikován na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky č. 257/2009 Sb. Kontrola dosažení cílových limitů, které jsou navrženy pro kadmium na hodnotu 2,5 mg/kg a pro nikl na hodnotu 80 mg/kg, bude provedena po odtěžení rybničních sedimentů v plánovaném rozsahu (plocha zátopy 8510 m2, hloubka 0,7 m). Kontrola dosažení sanačních limitů bude provedena pomocí 30 odběru dnového sedimentu s plošným rozložením – 1 vzorek na 280 m2. Prokáže-li se ovzorkováním zbývajícího sedimentu v rybníku dostatečnost odtěžby, bude sanační zásah (hrazený z prostředků SFŽP) ukončen. Zbývající podlimitně znečištěný sediment bude případně odtěžen a odstraněn již na náklady investora (Město Nové Město na Moravě). Tento sediment může být využit na povrchu terénu ve smyslu vyhlášky č. 294/2005 Sb. nebo aplikován na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky č. 257/2009 Sb. Před začátkem odtěžby sedimentů, během prací a po ukončení sanace bude monitoringem kvality vod ověřeno, zda nedochází vlivem zemních prací k mobilizaci TK a RL z dnového sedimentu. Kvalita povrchových vod bude sledována na odtoku Cihelského potoka ze Zichova rybníka. Kvalita podzemní vody bude monitorována v užívaném zdroji pitné vody studni č.p. 76. Monitoring vod navrhujeme provést v celkovém počtu 6 kol (1 kolo bude provedeno před sanací, 4 kola v průběhu sanace a 1 kolo proběhne po ukončení sanačních prací). V rámci laboratorních analýz se budou stanovovat TK (Cr, Cd, Ni, Cu, Zn a As) a uhlovodíky C10-C40. Pro tento monitoring navrhujeme stanovit pracovní limity pro povrchovou vodu na základě Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. a pro podzemní vodu na základě Vyhlášky č. 252/2004 Sb. Při překročení pracovních limitů budou provedeny nápravné opatření k zamezení šíření kontaminace, které bude definovat Projekt nápravných opatření. Výhodou této varianty je, že díky odtěžení dnových sedimentů, dojde ke kontrolovanému odstranění ekologického rizika pro ekosystém Zichova rybníka a potenciálního ekologického rizika pro ekosystémy vázané na Kazimírův rybník a vodní tok Bobrůvku. Nevýhodou této varianty je ztráta kontroly nad snižováním chlorovaných uhlovodíků v ohnisku znečištění a nad potenciálním ohrožením zdroje pitné vody (studna č.p. 76). Z výše uvedených důvodů variantu 3 nedoporučujeme. Varianta 4 – odtěžení rybničních sedimentů Zichova rybníka a monitoring podzemních vod Tato varianta počítá s odtěžením dnového sedimentu Zichova rybníka, tak jak je popsáno ve variantě 3. Navíc je v této variantě navržen monitoring podzemních vod zaměřený na kontrolu atenuačních procesů a na kontrolu kvality pitné vody ve studni č.p. 76. V rámci monitoringu budou ve vybraných objektech (vrty ME-1 až ME-13,vrty ME-16, CH1, a studna č.p. 76) prováděny odběry podzemních vod v rozsahu analýz – ClU, Cr. Odběry 104 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


budou realizovány 2x do roka po dobu 3 let. Jako podmínku pro předčasné ukončení monitoringu podzemních vod navrhujeme snížení koncentrací TCE a PCE ve všech vrtech umístěných pod areálem Medin (ME-6, ME-10, ME-11, ME-12 a ME-13) pod 10 µg/l (limit dle vyhl. č. 252/2004 Sb.). V případě překročení 10 µg/l pro TCE a PCE ve studni č.p. 76, by bylo nutné přehodnotit současný stav aktualizací analýzy rizik. Průběžný monitoring doporučujeme zahájit v r. 2012. Na konci každého roku bude vypracována průběžná zpráva a monitoring bude celkově vyhodnocen závěrečnou zprávou. Výhodou této varianty je, že stejně jako u varianty 3, dojde díky odtěžení dnových sedimentů k odstranění ekologického rizika pro ekosystém Zichova rybníka a potenciálního ekologického rizika pro ekosystémy vázané na Kazimírův rybník a vodní tok Bobrůvku. Navíc budou monitorovány atenuační procesy ClU v podzemních vodách a bude sledována kvalita pitné vody, která je ve studni č.p. 76 potenciálně ohrožena. Variantu 4 z výše uvedených důvodů doporučujeme. Varianta 5 (maximální) – odtěžení rybničních sedimentů Zichova rybníka, monitoring podzemních vod a odtěžení kontaminovaných zemin v prostoru bývalé jímky B v areálu Medin a.s. Tato varianta stejně jako varianta 4 počítá s průběžným monitoringem podzemních vod a s odtěžením rybničních sedimentů Zichova rybníka, ale navíc budou odtěženy kontaminované zeminy (koncentrace Cr 287- 1390 mg/kg) v místě bývalé redukční jímky (označena B, sondy PJ-4, PJ-5, PJ-6). Podle aktuálních výsledků analýz podzemních vod se tato kontaminace nešíří a nepředstavuje tak riziko, ale podle výsledků dlouhodobého monitoringu, nelze možnost migrace Cr podzemní vodou zcela vyloučit. Monitoring podzemních vod a odtěžení dnových sedimentů Zichova rybníka bude probíhat za stejných podmínek jako u varianty 4. Odtěžení zeminy na místě bývalé redukční jímky B v areálu Medin a.s. proběhne do hloubky 2,3 m v celém plošném rozsahu bývalé jímky. Odhadovaná plocha jímky je 4 m2. Odtěžení kontaminovaného sedimentu bude provedeno na cílový parametr sanace podle Vyhl. č. 294/2005 Sb., přílohy č. 10, který činí 200 mg/kg chromu. Výhodou této varianty je stejně jako u varianty 3 kontrola nad snižováním koncentrací chlorovaných uhlovodíků, kontrola nad případným ohrožením studny č.p.76 a odstranění ekologického rizika pro ekosystém Zichova rybníka a potenciálního ekologického rizika pro ekosystémy vázané na Kazimírův rybník a vodní tok Bobrůvku. Navíc by byl odstraněn primární potenciální zdroj kontaminace nad sanovaným územím. Nevýhodou této varianty je nejvyšší finanční náročnost. Protože nebylo současnými průzkumnými pracemi prokázáno šíření kontaminace vázané na bývalou jímku B do podzemních vod, tuto variantu nedoporučujeme.



4.3. Odhad finančních nákladů doporučeného postupu prací Varianta 0 a 1 Nebudou vynaloženy žádné finanční prostředky. Varianta 2 Varianta 2 počítá s monitoringem podzemních vod v 16 objektech, v rozsahu analýz – ClU, Cr. Kdy odběry budou realizovány 2x do roka po dobu 3 let a na konci každého roku bude vypracována průběžná zpráva a monitoring bude vyhodnocen závěrečnou zprávou. Náklady na monitoring podzemních vod jsou odhadovány na cca 180 000 Kč bez DPH (analýzy: 112 000 Kč, odběr 96 ks: 29 000 Kč, doprava: 6 000 Kč, vyhodnocení, řízení prací: 30 000 Kč). Varianta 3 Varianta 3 počítá s odtěžením kontaminovaných sedimentů Zichova rybníka v odhadované výměře 8510 m2 a mocnosti 0,7 m. Náklady na odtěžení rybničního sedimentu jsou odhadovány na 1 200 000 Kč bez DPH, náklady na odvoz sedimentu na skládku jsou odhadovány na 1 613 000 Kč bez DPH a náklady na uložení sedimentu na skládce na 8 864 000 Kč bez DPH. Náklady na kontrolu kontaminace odtěžených sedimentů jsou odhadovány na 230 600 Kč bez DPH (analýzy dle tab. 10.1: 205 000, odběry: 5 600, doprava: 10 000, vyhodnocení řízení prací: 10 000). Náklady na sanační a postsanační monitoring vod je odhadován na 32 000 Kč bez DPH (analýzy: 12 600, odběry: 3 600, doprava: 6000, vyhodnocení, řízení prací: 10 000). Náklady na kontrolu dosažení sanačních limitů jsou odhadovány na 40 000 Kč bez DPH (analýzy: 7 800, odběry: 12 000, doprava: 2000, vyhodnocení, řízení prací: 15 000). Celkové náklady této varianty jsou odhadovány na 12 mil. Kč bez DPH. Varianta 4 Stejně jako u varianty 3 jsou náklady na odstranění kontaminovaných dnových sedimentů Zichova rybníka odhadovány na 12 mil. Kč bez DPH. Navíc tato varianta počítá s monitoringem podzemních vod ve stejném rozsahu jako varianta 2. Celkové náklady této varianty jsou odhadovány na 12,2 mil. Kč bez DPH.

Varianta 5 Stejně jako u varianty 4 jsou náklady na monitoring podzemních vod a odtěžení sedimentu Zichova rybníka odhadovány na 12,2 mil. Kč bez DPH. Navíc budou při této variantě vynaloženy finanční prostředky na odtěžení kontaminované zeminy v místě bývalé jímky B a její odstranění na skládku příslušné kategorie. Na sanační práce bývalé jímky jsou odhadovány náklady na 100 000 bez DPH. Celkové náklady této varianty jsou odhadovány na 12,3 mil Kč bez DPH. 106 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


5. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Na základě provedených průzkumných prací byla v areálu společnosti Medin a.s., na skládce nad areálem Medin a v ploše Zichova rybníka prokázána ekologická zátěž vázaná na podzemní vody v areálu Medin a.s. a ekologická zátěž vázaná na vrchní horizont sedimentů Zichova rybníka. Laboratorními analýzami bylo prokázáno rozšíření chlorovaných uhlovodíků v saturované zóně v areálu firmy Medin a.s. v prostoru louky pod areálem Medin a.s. Výskyt chlorovaných uhlovodíků byl dokonce v podlimitním množství potvrzen i z užívané studny č.p.76. Porovnáním aktuálních a dřívějších výsledků bylo prokázáno, že se rozsah a množství kontaminace chlorovanými uhlovodíky díky přirozeným atenuačním procesům spíše snižuje. Vypočtená hodnota ELCR u TCE pro studnu č.p. signalizuje karcinogenní riziko pravděpodobnosti vzniku rakoviny u jednoho člověka z milionu. Toto riziko je ale kvantifikováno pro 100 a více ohrožených osob, tudíž za současného stavu lokality reálné riziko nehrozí. Je zde však nejistota časového vývoje této kontaminace, protože se při výpočtu vycházelo pouze z jednoho odběru. V dnovém sedimentu Zichova rybníka bylo prokázáno znečištění těžkými kovy (zvláště kadmiem, chromem a niklem). I když se prokázalo, že těžké kovy přechází do tkání ryb, výpočty nepotvrdily ohrožení jejich konzumentů. Stále však kontaminované sedimenty představují ekologické riziko pro ekosystém Zichova rybníka a potenciální ekologické riziko pro ekosystémy Kazimírova rybníka a Bobrůvky. Navíc Město N.M.n.M. do budoucna plánuje využít Zichův rybník pro chov ryb. V nesaturované zóně horninového prostředí v areálu firmy Medin bylo prokázáno mírné znečištění těžkými kovy v okolí pohřbených jímek. I když nebyla aktuálními pracemi potvrzena kontaminace podzemních vod Cr, nelze vyloučit, že dochází k šíření Cr z jímky B do podzemních vod, a proto je ve variantě 3 nápravných opatření zvažováno i odtěžení této jímky. Nad areálem u skládky byly zvýšené obsahy polycyklických aromatických uhlovodíků, které se však podle průzkumných prací do saturované zóny nešíří a nepředstavují žádné riziko. Z nápravných opatření doporučujeme variantu 2, která počítá s odtěžením rybničních sedimentů Zichova rybníka a tříletým monitoringem podzemních vod. Z informací získaných v rámci realizace průzkumných prací a zpracování Analýzy rizik byl vytvořen záznam databáze SEKM, kterému bylo přiděleno identifikační číslo 6418001.



POUŽITÁ LITERATURA BLAŽÍČEK, M. (2003): Závěrečná zpráva, MEDIN a.s. – Nové Město na Moravě. Podrobný hydrogeologický průzkum, průzkum kontaminace horninového prostředí a vybudování základního monitorovacího systému – MS BLAŽÍČEK, M. (2005): Závěrečná zpráva, MEDIN a.s. – Nové Město na Moravě. Rozšíření základního monitorovacího systému, monitoring podzemních vod – MS ENVIREX, spol. s r.o., Nové Město na Moravě. ČECH, L., ŠUMPLICH, J, ZABLOUDIL, V. a kol. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds): Chráněná území ČR, svazek VII., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 528 pp. Praha. DEMEK, J., MACKOVČIN, P., BALATKA, B., BŮČEK, A., CIBULKOVÁ, P., CULEK, M., ČERMÁK, P., DOBIÁŠ, D., HAVLÍČEK, M., HRÁDEK, M., KIRCHNER, K., LACINA, J., PÁNEK, T., SLAVÍK, P., VAŠÁTKO, J. (2006): Zeměpisný lexikon ČS, Hory a nížiny. AOPK ČR, 1-580 s. Brno. ENVIREX, spol. s r.o. (2005): Analýza rizika staré ekologické zátěže v areálu Medin a.s. Nové Město na Moravě, 1-47. Nové Město na Moravě. CHLUPÁČ, I., BRZOBOHATÝ, R., KOVANDA, J., STRÁNÍK, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia, Praha. JETEL, J. (1982): Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech. – Academie, 246 s. Praha. MALÝ, M. (2005): Analýza rizika staré ekologické zátěže v areálu Medin a.s. Nové Město na Moravě. – MS ENVIREX, spol. s r.o., Nové Město na Moravě. MALÝ, M. (2009): Projektová dokumentace, Analýza rizik staré ekologické zátěže Zichův rybník. Příloha k žádosti OPŽP, prioritní osa 4, oblast podpory 4.2 – MS ENVIREX, spol. s r.o., Nové Město na Moravě. MÁTL, V. (1989): Závěrečná zpráva o podrobném hydrogeologickém průzkumu lokality projektované pro skládku neutralizačních kalů a pevného odpadu z provozu n. p. Chirana Nové Město na Moravě z hlediska ochrany podzemní a povrchové vody. – MS GEOTEST, státní podnik Brno. OLMER M., KESSL, J., PRCHALOVÁ, H., HOLÍKOVÁ, M., PAVLÍKOVÁ, D., ANÝŽ, D., JIROUDKOVÁ, M., NOVÁK, V., ŠIFTAŘ, Z., NAKLÁDAL, V., HERRMAN, Z., ŘEZÁČ, B. (1990): Hydrogeologické rajóny. – Výzk. Úst. Vodohosp., Praha. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti ČSR. – Studia geographica, Brno. TOMENDAL K. (1998): Technická zpráva, Nové Město na Moravě – Zichův rybník. Vzorkování dnových sedimentů – MS ENVIREX, spol. s r.o., Nové Město na Moravě. 108 No v é M ěst o na M o ra v ě Ana lý za riz i k s t a ré e ko lo g ic ké zá t ě že Zi ch ův r y bn í k Ana lý za riz i k


METODICKÝ POKYN MŽP pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, č. 9, září 2005 METODICKÝ POKYN MŽP Vzorkování v sanační geologii, Věstník MŽP, č. 2. Příloha č. 2. únor 2007 METODICKÝ POKYN MŽP k plnění databáze SEKM včetně hodnocení priorit, Věstník MŽP č. 3, březen 2011 METODICKÝ POKYN MŽP Analýza rizik kontaminovaného území, Věstník MŽP č. 3, březen 2011

Další podklady http://www.cenia.cz http://www.heis.vuv.cz http://www.portal.gov.cz http://cs.wikipedia.org http://www.czso.cz

http://www.epa.gov/reg3hwmd/risk/human/rb-concentration_table/Generic_Tables/index.htm http://cesles.krnap.cz


Nové Město na Moravě. Analýza rizik. Analýza rizik staré ekologické zátěže Zichův rybník v Novém Městě na Moravě. (Zakázkové číslo: )

Recommend Documents