Vliv realizace katastrofických rizik na segment pojišťovnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha

Vliv realizace katastrofických rizik na segment pojišťovnictví diplomová práce

Autor:

Bc. Michal Řezba Finance

Vedoucí práce:

Praha

Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.

Červen,

2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 25.6.2013

Bc. Michal Řezba

Poděkování: Rád bych upřímně poděkoval paní Bc. Ing. Karině Muţákové, Ph.D., jakoţto vedoucí práce, za trpělivost, poskytnuté cenné rady a připomínky při vypracování mé diplomové práce.

Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu, popis a dopady katastrofických událostí. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola pojednává o jednotlivých rizicích spjatých

s pojišťovnictvím.

Druhá

kapitola

se

zaměřuje

na

sledování

největších

katastrofických událostí od roku 1970 aţ do současnosti. Třetí kapitola se věnuje problematice zajišťování, jejím rizikŧm a typŧm a čtvrtá a poslední kapitola se zaobírá rolí státu při realizaci katastrofických rizik. Klíčová slova: Katastrofa, Pojišťovnictví, Zajištění, Rizika, Povodně

Annotation This master’s thesis is focused on the analysis, description and impacts of catastrophical events. The work is divided into four main chapters. First chapter deals with individual risks related to insurance market. Second chapter focuses on the biggest catastrophes since 1970 to present day. Third chapter deals with reinsurance market, it’s risks and kinds and the last, fourth chapter focuses on the role of state in case of realisation of catastophic risks. Key words: Catastroph, Insurance, Reinsurance, Risks, Floods

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Komparativní analýza rizik v pojišťovnictví .................................................................. 9 1.1 Role pojišťovnictví v ekonomice ................................................................................. 9 1.2 Vývoj pojišťovnictví .................................................................................................. 10 1.2.1

Vývoj pojišťovnictví ve světě ..................................................................... 10

1.2.2

Vývoj pojišťovnictví na území ČR ............................................................. 10

1.3 Formy a druhy pojištění ............................................................................................. 11 1.3.1

Formy pojištění ........................................................................................... 11

1.3.2

Druhy pojištění ............................................................................................ 13

1.4 Rizika ......................................................................................................................... 14

2.

1.4.1

Pojem riziko ................................................................................................ 14

1.4.2

Dělení dle příčiny vzniku ............................................................................ 15

1.4.3

Rizika v činnosti pojišťoven ....................................................................... 16

Analýza počtu katastrof a pojištěných ztrát ze světového pohledu ............................ 21 2.1 Členění katastrof ........................................................................................................ 21 2.2 Metody určování katastrof ......................................................................................... 22 2.3 Analýza katastrofických událostí ............................................................................... 23 2.3.1

Cyklon Bhola .............................................................................................. 27

2.3.2

Zemětřesení v Peru ...................................................................................... 27

2.3.3

Zemětřesení v Číně ..................................................................................... 28

2.3.4

Cyklon Gorky .............................................................................................. 28

2.3.5

Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu ................................................. 29

2.3.6

Cyklon Nargis ............................................................................................. 30

2.3.7

Zemětřesení na Haiti ................................................................................... 31

2.4 Ekonomické ztráty ..................................................................................................... 31 2.4.1

Pojistné ztráty za období 1970-2012 ........................................................... 33

2.4.2

Hurikán Andrew .......................................................................................... 35

2.4.3

Pojistné ztráty za rok 2012 .......................................................................... 37

2.5 Nejnákladnější katastrofy v období 1970-2012 z pohledu pojišťovnictví ................. 42 5

2.6 Povodně v ČR ............................................................................................................ 44

3.

2.6.1

Povodně 1997 .............................................................................................. 44

2.6.2

Povodně 2002 .............................................................................................. 45

2.6.3

Povodně 2013 .............................................................................................. 45

Role zajištění při krytí katastrofických rizik ................................................................ 48 3.1 Základní pojmy .......................................................................................................... 48 3.2 Význam zajištění........................................................................................................ 48 3.3 Historie zajištění ........................................................................................................ 50 3.4 Subjekty poskytující zajištění .................................................................................... 51 3.5 Vzájemné vazby na zajistném trhu ............................................................................ 52 3.6 Formy zajištění........................................................................................................... 53 3.6.1

Fakultativní zajištění ................................................................................... 53

3.6.2

Obligatorní zajištění .................................................................................... 54

3.6.3

Fakultativní-obligatorní zajištění ................................................................ 55

3.7 Typy zajištění ............................................................................................................. 55

4.

3.7.1

Proporcionální zajištění ............................................................................... 55

3.7.2

Neproporcionální zajištění .......................................................................... 57

3.7.3

Další typy neproporcionálního zajištění...................................................... 59

Role státu při řešení likvidace škod způsobených realizací katastrofických rizik ve

vybraných zemích ................................................................................................................... 62 4.1 Role státu při likvidaci škod po povodních................................................................ 63 4.2 Bydlení v záplavových oblastech............................................................................... 65 Závěr ........................................................................................................................................ 67 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 70 Internetové zdroje .................................................................................................................. 72 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 74 Seznam obrázků...................................................................................................................... 75

6

Úvod

Všechny fyzické i právnické osoby jsou kaţdodenně vystavovány řadě rizik a většina subjektŧ si tato rizika uţ odnepaměti uvědomuje a berou je jako ohroţení jejich existence, pověsti či například hospodářských výsledkŧ. Právě díky těmto rizikŧm vznikl pojistný sektor, který má za úkol eliminovat škody zpŧsobené realizací těchto rizik. S postupem času se objevují stále další a další rizika, které jsou pojišťovny ochotny pojišťovat. S vývojem moderních technologií se dají některé katastrofické události s předstihem odhadovat a díky tomu je i jejich pojištění dostupnější, protoţe víte li o blíţícím se nebezpečí, máte více času zareagovat a zachránit sebe i svŧj majetek. Velký pokrok byl za poslední dobu zaznamenán například v předpovědích tras a intenzity hurikánŧ. Dříve bylo prakticky nemoţné určit vznik a následnou trasu těchto bouří a proto bylo pojištění proti těmto ţivlŧm značně nevýhodné. V současné době však mŧţeme s předstihem i několika dní určit, kde přesně hurikán udeří a tím minimalizovat ztráty na ţivotech či majetku. Samozřejmě z pojistného hlediska záleţí na lokalitě. Pokud se nacházíte na území, které je často pod vlivem hurikánŧ, je dostupnost pojištění mnohem obtíţnější. V ekonomicky vyspělých zemích uţ je pojištění v řadě odvětví a oborŧ naprostou samozřejmostí, ale o existenci zajištění široká veřejnost příliš neví, i kdyţ se jedná o jeden z hlavních pilířŧ funkčnosti pojišťovnictví. Malá část pojistníkŧ ve skutečnosti tuší, ţe nemalá část zaplaceného pojistného je v řadě případŧ odváděna zajišťovně a ţe právě zajišťovna hradí v řadě případu značnou část škodné události. Při pojišťování katastrofických rizik se prakticky ţádná pojišťovna bez zajištění neobejde, neboť v těchto případech dochází k velmi vysokým škodám a pojišťovny tak prakticky pojišťují samy sebe. Výše pojistného se velmi často odvíjí od vývoji na zajistném trhu. Podle výše zajistného teprve mohou pojišťovny kalkulovat s výší pojistného. V současné době, častých klimatických změn, přibývá přírodních katastrof, které jsou často připisovány globálnímu oteplování, ale příčin je v tomto ohledu více. Značný nárŧst katastrof je však v posledních letech připisován lidem a to zejména teroristickým činŧm.

7

Téma práce jsem si vybral proto, ţe mne tato problematika velmi zajímá a mám velký respekt před ničivými silami přírodních ţivlŧ a averzi vŧči agresi. Cílem této práce je popsat roli pojišťovnictví, jednotlivá rizika týkající se pojišťovacích subjektŧ, popsat jednotlivá katastrofická rizika a jejich realizaci, moţnosti zajištění pojišťoven při katastrofických rizicích a na konec popsat roli státu při likvidaci či prevenci katastrofických scénářŧ. První kapitola práce je zaměřena na popsání role pojišťovnictví v ekonomice a rizika, jenţ pojistné subjekty ohroţují. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu, vývoj a dopady realizace katastrofických rizik na pojišťovny. Třetí kapitola se zabývá problematikou zajišťování a čtvrtá kapitola se zaobírá rolí státu při prevenci a likvidaci katastrofických rizik.

8

1. Komparativní analýza rizik v pojišťovnictví

1.1

Role pojišťovnictví v ekonomice Subjekt v ekonomice má na výběr ze dvou moţností, jak se vypořádat s nahodilými

událostmi, které ho mohou poškodit. První moţností je krytí rizik z vlastních zdrojŧ, tzv. samopojištění. Druhou moţností je přesun rizika na instituci, která pojištění poskytuje. Z tohoto pohledu se jedná o nástroj pro eliminaci negativních dŧsledkŧ, vzniklých nahodilými událostmi. Pojištění samo o sobě nemá ţádný vliv na výskyt těchto nahodilých události, ale eliminuje jejich finanční dopad. Díky pojištění lze tedy minimalizovat ztráty vzniklé realizací rizik. 1 Mezi taková rizika nepatří pouze pŧsobení ţivelných sil, ale velmi často také lidský faktor. Nedbalost, neznalost, omyl či selhání často vyvolají nahodilou událost, která má dopad na subjekt. Vznik těchto události často nelze předvídat (pád letadla, poţár atd.), avšak jindy jsou některá rizika jistá, ale nelze určit, kdy nastanou (např. smrt). Právě kvŧli těmto dŧvodŧm byl institut pojištění vytvořen. Z ekonomického hlediska lze pojišťovnictví charakterizovat jako vytváření rezerv, k úhradě škod, které vzniknou nahodilou událostí. Tyto rezervy vznikají z pojistného, tedy finančních prostředkŧ subjektŧ, coţ je cena za pojistné ochrany. Z právního hlediska se jedná o závazkový vztah, ve kterém mají oba účastníci rovné postavení. Toto se vztahuje na pojištění provozovaná komerční pojišťovnami. Z pohledu financování se pojištění dělí na komerční a sociální. Sociální pojištění je organizované přímo státem. Jedná se např. o zdravotní pojištění, nemocenské nebo sociální dávky. 1

Zdroj: DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009,

224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

9

1.2

Vývoj pojišťovnictví

1.2.1 Vývoj pojišťovnictví ve světě Nejstarší dochované nálezy ukazují, ţe prvopočátky pojišťovnictví sahají aţ do období 2500 před n. l. Kde jsou zaznamenány případy o dohodách mezi kameníky. Z roku 2000 před n. l. jsou známy případy, kdy se v Babylónii pojišťovali karavany vzájemným krytím ztrát. K pojištění přivedla lidstva představa vzájemnosti (např. nedostatek potravin zpŧsobený válkami či neúrodou). V Evropě byl největší rozmach zaznamenán se vznikem gild, coţ byla společenství rŧzných kupcŧ či řemeslníkŧ, kteří měli ve stanovách společnou pokladnu, ze které vypláceli peníze při vzniku nahodilých událostí jako např. poţáry. Nejstarší dochovaná pojistná smlouva je z roku 1308, kdy byl za jednorázové pojištění vyplácen dŧchod. Rozvoji pojišťovnictví velkou měrou také pomohly námořní plavby, které byly v té době velmi riskantní, ať uţ kvŧli nedokonalosti lodí, přírodním ţivlŧm či pirátŧm. První námořní pojištění vzniklo v roce 1379 v Pise a postupně se začalo přesouvat do Anglie, kde v 17. století v Londýně vzniklo světové centrum námořního pojištění zaloţené Edwardem Lloydem. Tato společnost stále funguje a je to největší anglická námořní pojišťovna.2

1.2.2 Vývoj pojišťovnictví na území ČR Na našem území byla první pojišťovna zaloţena roku 1827, pod názvem První česká vzájemná pojišťovna. V roce 1830 ji následovala Moravskoslezská vzájemná pojišťovna a mezi lety 1864-1914 vzniklo větší mnoţství pojišťoven a pojišťovacích institucí. Za první republiky se pojišťovny u nás velmi rozvíjely a vznikalo i poměrně velké mnoţství nových. Druhá světová válka měla na naše pojišťovny neblahý vliv. České pojišťovny byly „rozebrány“ německými a maďarskými pojišťovnami a některé pojišťovny byly spojeny dohromady. V roce 1945 bylo dekretem prezidenta republiky znárodněno okolo 700 pojišťoven a v roce 1947 vniklo v Československu pět národních pojišťoven. 2

Zdroj: VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice,

2003, 139 s. ISBN 80-719-4564-1.

10

V roce 1948 se vytvořil monopol jedné státní pojišťovny a byla rozdělena aţ v roce 1969 na Českou a Slovenskou státní pojišťovnu. V období po vydání zákona o pojišťovnictví v roce 1991, který zrušil monopol České státní pojišťovny, došlo k velkému rozmachu pojistného trhu na našem území. Pět let po vydání zákona na našem území pŧsobilo jiţ 35 pojišťoven a současný stav se drţí okolo 50 pojišťoven.3 V další podkapitole rozebereme v první části formy pojištění, jejich dělení, stručný popis jednotlivých komerčních a nekomerčních pojištění a ve druhé části této podkapitoly rozdělíme v krátkosti druhy pojištění a jejich tři hlavní články, kterými jsou pojištění osob, majetku a odpovědnosti za škodu.

1.3

Formy a druhy pojištění

1.3.1 Formy pojištění 1.3.1.1 Komerční pojištění Komerční pojištění se dělí na tři druhy. Prvním typem tohoto pojištění, je dobrovolné smluvní pojištění. Jiţ z názvu vyplývá, ţe se jedna o pojištění nepovinné a vzniká na základě rozhodnutí klienta. Jde o nejstarší a nejběţnější zpŧsob pojištění a stejně jako vznik pojistné smlouvy, tak i její ukončení závisí na rozhodnutí klienta. Druhým typem komerčního pojištění je povinné smluvní pojištění. Povinnost uzavřít toto pojištění je dáno právní normou a funkce tohoto pojištění spočívá v ochraně následkŧ rizikových činností. Některá povolání mají pro svŧj výkon povinnost mít toto pojištění uzavřené, jako např. zubaři, lékaři či advokáti. 4

3

Zdroj: VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, 139 s. ISBN 80-719-4564-1.

4


224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

11

Třetím druhem komerčního pojištění je potom pojištění zákonné, které vzniká automaticky přímo zákonem. Pojistná smlouva není v tomto případě uzavřena a pojištění musí být vţdy uhrazeno k určitému termínu. Příkladem tohoto pojištění mŧţe být pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu.5 1.3.1.2 Nekomerční pojištění Stejně jako komerční pojištění, se i nekomerční dělí do tří skupin. První druh takového pojištění, je pojištění zdravotní. Zdravotní pojištění musí být hrazeno všemi fyzickými osobami. Toto pojištění je buď placeno přímo fyzickou osobou, nebo státem. Z tohoto pojištění vyplývá bezplatná základní zdravotní péče. Ze zdravotního pojištění nevyplývá nárok na výplatu nemocenské a nekryje léčebné výdaje v zahraničí, pokud není stanoveno jinak mezinárodní dohodou nebo pokud se nejedná o zákrok, který nelze provést v České republice a pojišťovna souhlasí s proplacením tohoto zákroku. Pojištění si sami platí zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a stát platí za studenty, dŧchodce, ţadatele o zaměstnání a děti. Druhým typem nekomerčního pojištění, je sociální pojištění. Sociální pojištění se dělí na nemocenské, dŧchodové a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Do nemocenského pojištění spadá např. nemocenská, ošetřovné či peněţitá pomoc v mateřství. Do pojištění dŧchodového patří např. starobní, invalidní či vdovský dŧchod. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena uchazečŧm o zaměstnání. Všichni zaměstnanci jsou povinní účastníci všech sloţek, avšak pro sebe platí pouze dŧchodové pojištění a zbylé dvě za ně platí zaměstnavatel. Pro osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné dŧchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění je pro ně dobrovolné. Třetím typem nekomerčního pojištění, je penzijní pojištění neboli penzijní připojištění. Jedná se o nástroj, kterým si lidé spoří na dŧchod. Cílem je naspořit si na dŧchod takové mnoţství, pro jaké se lidé sami rozhodnou. 6

5

Zdroj: DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

6


12

Jelikoţ je toto spoření výhodné nejen pro účastníky, ale i pro celkovou ekonomiku, stát toto spoření podporuje rŧznými výhodami (finanční příspěvek, daňové úlevy atd.). Pro moţnost tohoto pojištění stačí splnit věkovou hranici 18 let a nebýt pojištěn u jiného fondu. Pro následnou výplatu se lze rozhodnout pro jednorázové čerpání či pro rentu. Hlavními výhodami tedy jsou státní příspěvky, na druhou stranu nevýhoda tohoto spoření je nepokrytí inflace, jelikoţ zhodnocení těchto fondŧ je poměrně nízké a po dobu spoření nelze bez sankcí s prostředky nijak nakládat.7 V další kapitole si stručně rozdělíme a popíšeme druhy pojištění, čeho se týkají a která jsou nejvyuţívanější.

1.3.2 Druhy pojištění V této podkapitoly ve stručnosti probereme tři hlavní okruhy, na které se druhy pojištění dělí. Jako první druh pojištění probereme pojištění majetku. Hlavním cílem tohoto pojištění, je ochránění majetku proti nepředvídatelným událostem a toto pojištění poskytuje finanční náhradu v případě uskutečnění se takové události, kterou mŧţe být například ţivelní katastrofa (např. úder blesku nebo záplava) nebo krádeţ (škoda vznikla po překonání překáţky, která danou věc chránila, jako např. vykopnuté dveře). Druhým druhem pojištění je pojištění osob. Stejně jako u majetkového pojištění, je u pojištění osob hlavním cílem ochrana před neočekávanými, nahodilými událostmi. Toto pojištění lze rozdělit do několika skupin, podle předmětu, na který se pojištění vztahuje. Mŧţe se jednat o nemoc, smrt, ztrátu příjmu čí odpovědnost za škodu zpŧsobenou třetí osobě.

7


224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

13

Třetím druhem je pojištění odpovědnosti za škody. U tohoto druhu pojištění, má pojištěný právo, aby za něj byla uhrazena škoda, kterou zpŧsobil někomu jinému, ať uţ jde o škodu na zdraví, ţivotě nebo majetku, avšak nesmí být zpŧsobena úmyslně. Toto pojištění se také často sjednává s pojištěním majetkovým. Dále se toto pojištění dělí na dobrovolné, povinné a zákonné. U dobrovolného se jedná například o škody zpŧsobené jiné osobě, jako poškození nedopatřením cizí věci. U povinného se jedná například o škody zpŧsobené výkonem povolání a zákonné pojištění se týká organizací, které přebírají odpovědnost za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. V další podkapitole si probereme jednotlivé druhy rizik, které mohou nastat. Jaká je pravděpodobnost realizace těchto rizik, prevence a moţné následky.

1.4

Rizika

1.4.1 Pojem riziko Jedná se o moţnost realizace události, která mŧţe mít negativní dopad na jakýkoliv faktor. Pro minimalizaci rizika je třeba umět riziko odhadnout s předstihem a nejlépe co nejpřesněji. Jenţe s prŧběhem času se objevují stále nová rizika, která v některých případech prakticky nelze odhadnout. Nebezpečí, která ohroţují subjekt, jsou nazývány nejistotou, neboli riziko. Rizika lze dělit na nejistotu, která se dá měřit a předpovídat a na pravé nejistoty, které měřitelné nejsou. U pojišťovnictví je pojem riziko velmi často vyuţíván, protoţe pojistitel přebírá od pojistníka rizika. U pojištění rizik je třeba pohlíţet na dělení objektivních a subjektivních rizik. Rizika objektivní je dáno bez ohledu na lidi a riziko subjektivní je spojováno s činnostmi lidí. U rizik týkajících se majetku je určení objektivního rizika snazší, neţ u rizika týkajícího se osob8

8


14

Tabulka 1: Rozdělení subjektivních a objektivních rizik Subjektivní rizika Objektivní rizika Na základě konání lidí Na základě objektivně daných skutečností Neopatrnost Např.: blesk, přírodní katastrofa

Schopnosti a charakterové vlastnosti Morální riziko Např.: ţhářství, riskantní jízda řidiče


1.4.2 Dělení dle příčiny vzniku Dále lze v tomto ohledu dělit rizika dle příčiny jejich vzniku a to na: Přírodní Vyvolaná lidským faktorem Vyvolaná lidmi Přírodní rizika jsou například povodně či zemětřesení. A zpravidla jejich realizaci nelze předvídat s velkým časovým předstihem, ale dá se počítat, ţe v určitém časovém horizontu nastanou. Dle rŧzných lokalit jsou tato rizika ohodnocována a na určitých místech jsou tak vysoká, ţe jsou prakticky nepojistitelná nebo velmi drahá. Mŧţe se jednat například o povodňové oblasti, kde dochází k záplavám a poškození majetku pravidelně.9 Realizace rizik vyvolaných lidským faktorem mohou být například technické poruchy a následné realizace pojištěných rizik, jako například porucha přístroje, díky které vzniknou škody.

9


224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

15

Realizace rizik vyvolaných lidmi mohou být například autonehody nebo chyby z nedbalosti a následný vznik škody. Pro tento druh rizik existuje více druhŧ pojištění, jako mŧţe být povinné ručení pro motoristy nebo pojištění odpovědnosti.

1.4.3 Rizika v činnosti pojišťoven Z obecného hlediska lze rozdělit rizika ohroţující pojišťovny na rizika obecně ohroţující podnikatelské subjekty (např. trţní, operační, riziko likvidity) a na rizika ohroţující přímo pojišťovny (např. pojistně technické riziko). Jelikoţ při uzavírání pojistné smlouvy pojistitel přebírá rizika svých klientŧ, je třeba rozdělit rizika pojišťovny na rizika vlastní (např. riziko ztráty licence) a rizika cizí (rizika pojištěných). Hlavní druhy rizik spojovány s pojišťovnami: Tabulka 2: Rizika pojišťoven Druh rizika Typy rizika Riziko zajištění

Úvěrové riziko Riziko nesolventnosti Riziko likvidity

Riziko selhání lidského faktoru Systémové riziko

Operační rizika

Procesní riziko Riziko externích událostí Měnové riziko Úrokové riziko

Tržní riziko

Akciové riziko Riziko omylu Riziko změn

Pojistné technické riziko

Náhodné riziko Riziko načasování 16

Zdroj: Vlastní

Pojistně technické riziko je jedno z nejvýznamnějších rizik, kterým je pojišťovna vystavena a je typické pro pojistitele. Jelikoţ sluţby nabízené pojišťovnami mají nahodilý charakter a nelze předvídat kdy nebo zdali k nim dojde a jak velké budou případné dŧsledky, mŧţe díky tomuto docházet k výkyvŧm v hospodaření pojišťovny a reálné náklady mohou být vyšší neţ předpokládané, coţ mŧţe ohrozit hospodářské výsledky pojišťovny. Hlavní vliv na hospodářské výsledky mají na straně příjmŧ přijaté pojistné a výnosy z investování a na straně výdajŧ pojistná plnění a reţie. Pojistně technické riziko tedy mŧţe mít i kladný dopad v případě, ţe vyplacená pojistná plnění jsou niţší, neţ předpokládáno, riziko tedy lze chápat jako kladná nebo záporná odchylka mezi reálnou a předpokládanou výší pojistných plnění a ostatních výdajŧ pojišťovny. Kladná odchylka znamená pro pojišťovnu technický zisk, záporná na druhou stranu technickou ztrátu. Pojistně technické riziko se dále dělí na: Náhodné riziko: odchylky škodního prŧběhu (poměr pojistného plnění vŧči pojistnému) mají náhodný charakter. Kalkulace pojišťovny byly správné a odchylky vznikly vinou náhody. Riziko změn: představuje změnu ve výši pojistného plnění a mění se v dŧsledku pravděpodobnosti realizace rizika. Riziko omylu: špatně odhadnutá výše pojistného Riziko načasování

17

Obrázek 1: Pojistně technické – náhodné riziko Zdroj: Vlastní

Úvěrové riziko je riziko, ţe protistrana nebude schopna nebo ochotna hradit své finanční závazky v plné výši, čímţ vznikne ztráta. Rizika nemusí plynout pouze z úvěrové činnosti, ale i z investiční činnosti. Riziko zajištění je typem úvěrového rizika, plynoucí z neschopnosti zajistitele uhradit pojišťovně finanční závazky. Při zajištění se sniţuje pojistné riziko, ale na druhé straně se zvyšuje riziko úvěrové. Zajištění nezbavuje pojišťovnu povinnosti vyplatit pojistnou částku v případě nahodilé události, ale v případě, ţe zajišťovna není schopna dostát svým závazkŧm, musí pojišťovna vyplatit částku celou sama. Riziko nesolventnosti neboli kapitálové riziko značí neschopnost pojišťovny dostát svým závazkŧm z dlouhodobého hlediska. Pokud jsou aktiva nedostatečná z pohledu krytí závazkŧ v budoucnosti, pojišťovnu pak lze označit jako nesolventní. Zjednodušeně řečeno je tedy riziko nesolventnosti stav, kdy výše závazkŧ přesahuje výši aktiv. Riziko likvidity je riziko, ţe pojišťovna nebude schopna dostát svým závazkŧm v době jejich splatnosti. Do problému s likviditou se mŧţe pojišťovna dostat díky vlastní platební neschopnosti zpŧsobené problémy ve finančních tocích či díky nedostatečné aktivitě trhu. Operační rizika jsou spojena s provozem podniku a jedná se o rizika selhání interních procesŧ, lidí nebo systémŧ. Dále se dělí na: Riziko selhání lidského faktoru: chyba lidského faktoru mŧţe nastat nezáměrně, například přepracováním, ale mŧţe se jednat i o nečestné úmysly zaměstnancŧ Systémové riziko: jedná se o ztráty v dŧsledku chyb systému. Jedná se převáţně o poruchy komunikačních sítí či počítačových programŧ. Mŧţe se ale také jednat o špatnou kalkulaci provozu podniku při výpadku elektřiny nebo při jiţ výše zmíněné poruše komunikačních sítí či programŧ. Procesní riziko: jedná se o riziko nedostatečných či neefektivních procesŧ v podniku. Jsou to tedy procesy, které nevedly k naplnění plánu nebo k naplnění plánu vedly, ale s nečekaně vysokými náklady. Mŧţe jít o špatné kalkulace pojistného, chybné transakce či výplaty. Riziko externích událostí: mezi externí události lze zahrnout velké mnoţství faktorŧ, které mohou ovlivnit a ohrozit chod pojišťovny, mŧţe se jednat například o teroristické činy, přírodní či finanční katastrofy nebo podvody a útoky hackerŧ. 18

Trţní riziko je potencionální finanční ztráta zpŧsobená měnícími se podmínkami na finančních trzích. Jedná se o nepředpokládané vývoje trţních cen aktiv a pasiv zpŧsobené změnami na kapitálových trzích či pohyby měnových kursŧ. Nejohroţenější bilanční stranou jsou v tomto případě aktiva. Trţní riziko se dále dělí na:10 Měnové riziko: je riziko ztráty zpŧsobené pohybem měnových kurzŧ. Mŧţe nastat v případě, kdy má pojišťovna v drţení velké mnoţství aktiv a pasiv v cizích měnách Úrokové riziko: je riziko ztráty zpŧsobené změnou úrokových sazeb. Úrokové ztráty mohou nastat například v oblasti investic. Riziku je podnik vystaven vlastní li vysoké mnoţství aktiv a závazkŧ, které jsou citlivé na úrokové změny Akciové riziko: Riziko ztráty hodnoty akciových nástrojŧ v drţení společnosti.

10

Zdroj: ČEJKOVÁ, Viktória a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita,

2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X.

19

20

2. Analýza počtu katastrof a pojištěných ztrát ze světového pohledu 2.1

Členění katastrof

Katastrofické událost mohou nastat buď pŧsobením přírodních vlivŧ a nebo vlivem lidského faktoru. Přírodní katastrofy se dále dělí na: Kosmické (sluneční erupce, impakt mimozemského tělesa a další) Meteorologické (Bouře, hurikány, sucha, mrazy a další) Geologické (Zemětřesení, tsunami, sesuvy pŧdy, laviny a další) Ostatní (Pandemie, epidemie, poţáry a další) Katastrofy zpŧsobené lidským faktorem se dělí na: Prŧmyslové (Ekologické havárie, jaderné či chemické katastrofy) Dopravní (Dopravní nehody, letecké či kosmické neštěstí) Násilné jednání (Občanské nepokoje, terorismus, války a další) Ostatní (Výpadky energie a další) Z pojistného hlediska jsou jednotlivá rizika rozdělena hlavně podle lokalit. Jsou oblasti, kde se například zemětřesení nebo hurikány objevují výrazně častěji a proto se i v těchto lokalitách objevuje více subjektŧ nabízející pojištění proti těmto škodám. Samozřejmě v místech, kde dochází k těmto jevŧm často a s těţkými dopady, je toto pojištění výrazně draţší neţ v oblastech, kde například ke zmíněným zemětřesením nedochází prakticky vŧbec. Například v České republice je v současnosti pojištění proti zemětřesením či tsunami zbytečné.

21

Katastrofy Způsobené člověkem

Přírodní

Kosmické

Meteorologické

Geologické

Ostatní

Průmyslové

Dopravní

Násilné jednání

Ostatní

Sluneční erupce

Hurikány

Tsunami

Požáry

Ekologické katastrofy

Dopravní nehoda

Války

Výpadek energie

Hypernova

Tornáda

Zemětřesení

Povodně

Jaderné katastrofy

Letecké neštěstí

Terorismus

Dopad mimozemského tělesa

Vedra a sucha

Laviny

Pandemie

Chemické katastrofy

Kosmické neštěstí

Občanské nepokoje

Mrazy

Sesuvy

Hladomor

Blizardy

Sopečné erupce

Žhářství

Krupobití

Bouře Tropické bouře

Obrázek 2: Členění katastrof Zdroj: Vlastní zpracování

2.2

Metody určování katastrof Přírodní katastrofa je událost, která nastala pŧsobením přírodních sil a má za vinu

velké ztráty na ţivotech, vysoké ekonomické či pojistné ztráty. Katastrofy zapříčiněné lidmi jsou zpŧsobeny buď přímo lidmi nebo následky jejich činŧ (například technické vlastnosti budov či přístrojŧ). Obvykle se jedná o objekt v omezeném prostoru. Válečné konflikty se mezi katastrofy zpŧsobené lidmi z hlediska pojišťovnictví nepočítají. Pro zařazení události mezi katastrofy musí být splněné kritéria a to buď finanční ztráty či oběti na ţivotech, počet zraněných či lidech připravených o domov.

22

V následující kapitole probereme jednotlivé katastrofické události, mezi lety 1970-2012, které byly zpŧsobeny lidským faktorem nebo přírodními vlivy.

2.3

Analýza katastrofických událostí V roce 2012 vzniklo celosvětově 318 katastrofických událostí, ať uţ zpŧsobených

lidským faktorem či přírodními vlivy. Z tohoto počtu bylo 168 zapříčiněných přírodními jevy a 150 lidmi. Oproti roku 2011 byl počet katastrof v roce 2012 o něco niţší. Katastrofy se určují dle jistých kritérií. Ať uţ jde o pojistné ztráty u případŧ, kde je lze vyčíslit nebo o ztráty na ţivotech, váţných zraněních či o počet lidí, kteří přišli kvŧli katastrofě o střechu nad hlavou. V roce 2012 přišlo o ţivot v dŧsledku katastrof 14 000 lidí. Ačkoliv se toto číslo mŧţe zdát jakkoliv vysoké, jedná se o jeden z nejméně katastrofických rokŧ, co se týká lidských obětí, za sledovaná období, tj. od roku 1970. Od roku 1990 přišlo prŧměrně za rok o ţivot více neţ 70 000 lidí. Oproti roku 1990 byly ztráty na ţivotech o více jak 60 % niţší. Např. tsunami v Japonsku v roce 2011 přinesla přes 19 000 obětí.11

11

Zdroj: Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US [online].

Zurich,

2013

[cit.

2013-04-17].

http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf

23

ISSN

270_0213_en.

Dostupné

z:

Obrázek 3: Poměr přírodních katastrof a katastrof způsobených lidmi Zdroj: Vlastní zpracování

24

Z grafu je patrné, počet katastrof postupně stoupá. Do roku 1986 nepřesáhlo mnoţství katastrof zpŧsobených lidmi či přírodních katastrof sto za rok, kdeţto od roku 1988 prakticky nebyly případy, ţe by mnoţství katastrof pod tuto hranici kleslo. Z celkového počtu přibliţně 14000 obětí bylo kolem 9000 lidí usmrceno přírodními katastrofami a ze kterých 8000 bylo zpŧsobeno vlivem počasí. Nejsmrtelnější katastrofou roku 2012 byl tajfun Bopha, který zasáhl Filipíny a usmrtil 1900 lidí. Při mrazivém počasí na začátku roku 2012, které zasáhlo téměř celou Evropu, zemřelo na 800 lidí, při záplavách v Pákistánu byl počet obětí 455 a zemětřesení v Iránu přineslo 304 mrtvých. 12

Obrázek 4: Nejsmrtelnější katastrofy roku 2012 Zdroj: Vlastní zpracování

12

Zdroj: Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US [online].

Zurich,

2013

[cit.

2013-04-17].

http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf

25

ISSN

270_0213_en.

Dostupné

z:

Oproti roku 2011 klesl počet obětí zapříčiněných lidským faktorem o přibliţně 640 na 5000. Nejsmrtelnější katastrofou zpŧsobenou lidmi byl poţár v Honduraském vězení, při kterém zemřelo 361 lidí a zároveň se tak stal nejsmrtelnějším poţárem ve věznicích za posledních 100 let. Další výrazné katastrofy zpŧsobené člověkem byly výbuch skladu zbraní v Kongu, kde zemřelo na 286 lidí a poţár v továrně na oděvy v Pákistánu, při kterém zahynulo 240 obětí. Při námořních neštěstích v roce 2012 zemřelo přes 1700 a při leteckých nehodách 400 lidí. Teroristické útoky mají na svědomí 800 lidských ţivotŧ, coţ je o 300 více, neţ v roce 2011.

Obrázek 5: Počet obětí ve sledovaném období Zdroj: Vlastní zpracování

Ve sledovaném období byl, co se obětí týče, nejhorší rok 1970, kdy na následky přírodních katastrof zemřelo přes 371 000 lidí. V tomto roce se sešly dva výrazné přírodní jevy, a to bouře v Bangladéši a zemětřesení v Peru. Dále jsou významné roky 1976, kdy nastalo zemětřesení v Číně, v roce 1991 ochromil Cyklon Gorky jihovýchodní část Bangladéše, v roce 2004 zasáhlo zemětřesení a tsunami v Tichém oceánu poblíţ Indonésie. Rok 2008 přinesl cyklon Nargis v Myanmaru a 2010 zemětřesení na Haiti.

26

2.3.1 Cyklon Bhola Cyklon Bhola zasáhl východ tehdejšího Pákistánu, nynější Bangladéš, 11. listopadu 1970. Jedná se o nejničivější a nejsmrtelnější cyklon, který byl kdy zaznamenán. Obecně se dá říci, ţe se jedná o jednu z největších přírodních katastrof v moderních dějinách. Dle neoficiálních údajŧ přišlo o ţivot na 500 000 lidí. Škody napáchané cyklonem dosáhly 490 milionŧ USD a zničeno bylo přibliţně 85% domovŧ v zasaţených oblastech. V postiţených lokalitách na pobřeţí je 80 % hospodářství tvořeno rybářstvím. V těchto oblastech bylo zničeno na 65% veškerého rybářského prŧmyslu a zemřelo 44 000 z celkového odhadovaného počtu 77 000 rybářŧ. 13

2.3.2 Zemětřesení v Peru Zemětřesení v Peru, které zasáhlo 31. května 1970, je jedno z nejhorších zemětřesení v historii. Trvalo celkově 45 vteřin a vzniklo pod hladinou oceánu přibliţně 35 kilometrŧ od pobřeţí Chile. Zemětřesení dosáhlo osmého stupně Richterovy stupnice a otřesy byly znatelné i v Ekvádoru a Brazílii. Zemětřesení poškodilo severní stranu hory Huascarán, ta spustila lavinu a pohřbila města Yungay a Ranrahirca pod kamením, sněhem a ledem. O ţivot při této katastrofě přišlo přibliţně 100 000 lidí a přes 140 000 jich bylo zraněno.14 O bydlení přišlo více neţ pŧl milionu obyvatel. Zemětřesení téměř úplně zničilo veškerou infrastrukturu a tedy i komunikační systémy. Ekonomické ztráty v případě tohoto zemětřesení se vyšplhaly na pŧl

13

Zdroj: Hurricanes: Science and Society [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.hurricanescience.org/history/storms/1970s/greatbhola/ 14

Zdroj: Buzzle [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.buzzle.com/articles/1970-peruearthquake-1970-ancash-earthquake.html

27

miliardy dolarŧ. Město Yungay zŧstalo částečně pohřbené a doteď je neobývané a slouţí převáţně jako památka.15

2.3.3 Zemětřesení v Číně V noci 28. července 1976 zasáhlo čínské město Tangshan zemětřesení o magnitudě 7,8 škály Richterovy stupnice. Ničivé síle tohoto zemětřesení značně přidalo, ţe přišlo zcela nečekaně v oblasti, kde se zemětřesení vyskytují velmi zřídka. O ţivot tehdy přišlo na 240 000 lidí a jedná se o nejničivější zemětřesení 20. století. Trvalo jen zhruba 15 vteřin a zničilo velké mnoţství příjezdových cest včetně elektrického vedení, takţe přeţivší byli odříznuti od potravin a vody. K dispozici byla pouze jediná příjezdová cesta, která se ovšem vlivem dopravní zácpy zaplnila a nebyla prŧjezdná několik hodin. Následné odpoledne zasáhlo město další zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovi stupnice. Jelikoţ se jednalo o oblast, která nebyla řazena mezi rizikové, co se zemětřesení týče, budovy zde nebyly vybudovány, aby vydrţely takový nápor. 93% obytných a 78% prŧmyslových budov bylo kompletně zničeno. Přestavba města začala téměř okamţitě a město je nyní opět plně obývané. Ekonomický dopad tohoto zemětřesení nebyl přesně vyčíslen. 16

2.3.4 Cyklon Gorky Dne 29. dubna 1991 zasáhl region Chittagong v jihovýchodní části Bangladéše Cyklon Gorky. Jednalo se o jeden z největších cyklonŧ, který zasáhl Bangladéš ve 20 století. Deset milionŧ lidí zŧstalo po řádění této bouře bez domova. Přibliţně po měsíci od bouře začalo docházet k silným sesuvŧm pŧdy, které ničily infrastrukturu a odřezávali tak region od okolí. Tímto začala vznikat vysoká nezaměstnanost a velký pokles hospodářství v regionu. Cyklón Gorky má na svědomí téměř 140 000 lidských obětí a stejný počet zraněných. Počet obyvatel,

15

Zdroj: RAFFERTY, John. Plate tectonics, volcanoes, and earthquakes. 1. ed. New York, NY: Britannica Educational Pub. in association with Rosen Educational Services, 2010. ISBN 978-161-5301-874. 16 Zdroj: History 1900s [online]. 2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://history1900s.about.com/od/horribledisasters/a/tangshan.htm

28

kteří byli touto bouří zasaţení, přesáhl 15 milionŧ. Finanční škody zpŧsobené cyklonem byly vyčísleny na téměř 1.8 miliardy amerických dolarŧ.17

2.3.5 Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu Zemětřesení a následné tsunami v Indickém oceánu z roku 2004 jsou povaţovány za nejsmrtelnější tsunami v historii. Přibliţně 160 kilometrŧ západně od Sumatry a 30km pod mořským dnem na sebe tlačily dvě obrovské tektonické desky. Po miliony let se desky posunovaly o několik centimetrŧ ročně a vznikal tak obrovský tlak, který v 7:58 dopoledne zpŧsobil trhlinu a tím vzniklo obrovské zemětřesení a následné tsunami.18 Dle geologického výzkumu byla energie zpŧsobená touto vlnou rovna jedenáctidenní spotřebě energie Spojených Státŧ a 23 000 atomových bomb svrţených na Hirošimu. Dne 26. prosince 2004 bylo vlnou zasaţeno jedenáct zemí a ke konci prvního dne bylo hlášeno 150 000 mrtvých. Tsunami byly zpŧsobený zemětřesením o síle 9,2 stupňŧ Richterovy stupnice na dně Indického oceánu poblíţ pobřeţí Sumatry.19 Trhlina zpŧsobená pohybem tektonických desek byla delší neţ 1 000 kilometrŧ a posunula dno oceánu o deset metrŧ. Vlna se pohybovala rychlostí přesahující 800 kilometru za hodinu. Toto zemětřesení bylo největší za posledních 40 let. Vlna urazila 5 000 kilometrŧ na území Afriky, kde byla i přes takovou vzdálenost schopna ničit majetek a brát lidem ţivoty. Odhadovaný počet mrtvých je 230 000 a zpŧsobené škody přesahují deseti miliard dolarŧ. 20

17

Zdroj: CHEN, Yong. The Great Tangshan earthquake of 1976: an anatomy of disaster. 1st ed. New York: Pergamon Press, 1988, viii, 153 p. ISBN 00-803-4875-0. 18 Zdroj: LACE, William W. The Indian Ocean tsunami of 2004. New York: Chelsea House Publishers, c2008, 127 p. ISBN 978-079-1096-420. 19 Zdroj: Do Something [online]. 2005 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dosomething.org/tipsandtools/11-facts-about-2004-indian-ocean-tsunami 20 Zdroj: Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US [online]. Zurich, 2013 [cit. 2013-04-17]. ISSN 270_0213_en. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf

29

Obrázek 6: Vznik tsunami Zdroj: LACE, William W. The Indian Ocean tsunami of 2004. New York: Chelsea House Publishers, c2008, 127 p. ISBN 978-079-1096-420. Str. 17

2.3.6 Cyklon Nargis Dne 2. května 2008 zasáhl Myanmar cyklon Nargis a přecházel přes jiţní pobřeţí dva dny. Podle odhadŧ zemřelo 85 000 lidí a 54 000 jich je nezvěstných. Celkově bylo cyklonem zasaţeno na 2 400 000 lidí. Ekonomické škody se vyšplhaly na 10 miliard dolarŧ. Jelikoţ většina zasaţeného obyvatelstva pracovala na rýţových polích, které byly zatopeny, přišli tím

30

o úrodu a příjmy. Zničeno bylo 65% veškerých zásob rýţe. 75% zasaţených budov se zřítilo a zničeno bylo 1163 chrámŧ. 21

2.3.7 Zemětřesení na Haiti Dne 12. ledna 2010 v 16:53 zasáhlo Haiti zemětřesení o síle sedmi stupňŧ Richterovy stupnice. Zemětřesení bylo zpŧsobeno pohybem Karibských tektonických desek v hloubce okolo 13 kilometrŧ, čili velmi blízko povrchu země. Zemřelo 220 000 lidí, více jak 300 000 bylo zraněno a o střechu nad hlavou přišlo přibliţně 1 500 000 lidí. Celkově bylo zemětřesením ovlivněno 3 500 000 obyvatel, tedy více jak třetina všech obyvatel země.22 Zemětřesení trvalo 40 vteřin a i přes to, ţe zemětřesení nebylo rekordně silné, přineslo tolik obětí proto, ţe zasáhlo nejhustěji obydlenou oblast této země. Haiti je jedna z nejhustěji obydlených zemí na světě. Se svými 9 000 000 obyvatel činí hustota zalidnění 360 lidí na kilometr čtverečný.23 V další kapitole probereme ekonomické a pojistné ztráty zpŧsobené katastrofickými událostmi.

2.4

Ekonomické ztráty Za rok 2012 byly celkové ekonomické ztráty zpŧsobené katastrofami odhadnuty na

185 miliard amerických dolarŧ. Velká část z této sumy, okolo 70 miliard, byla zpŧsobena hurikánem Sandy, který zasáhl Severo-východní pobřeţí Spojených státŧ. Bouře zasáhla 21

Zdroj: Cyclone Nargis. Cool Geography [online]. 2010 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.coolgeography.co.uk/Alevel/AQA/Year%2013/Weather%20and%20climate/Hurricanes/Cyclone_Nargis.htm 22 Zdroj: RAFFERTY, John. Plate tectonics, volcanoes, and earthquakes. 1. ed. New York, NY: Britannica Educational Pub. in association with Rosen Educational Services, 2010. ISBN 978-161-5301-874. 23 Zdroj: Haiti-earthquake-facts-and-figures. Http://www.dec.org.uk/ [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dec.org.uk/haiti-earthquake-facts-and-figures

31

zároveň Kanadu a Karibské ostrovy, coţ z ní dělá rozsahem největší bouři severní Ameriky. Další výrazná katastrofa, bráno z ekonomického hlediska, se odehrála v Itálii, kde zpŧsobilo zemětřesení největší ekonomické škody v historii země a to odhadem 16 miliard amerických dolarŧ. Z katastrof zpŧsobených lidským faktorem se na první příčku řadí havárie výletní lodi Costa Concordia na pobřeţí Itálie.

Tabulka 3: Ekonomické ztráty dle jednotlivých regionů v roce 2012 mld. % Region USD HDP Severní Amerika 119 0,68% Asia 30 0,13% Evropa 27 0,13% Jižní Amerika a Karibik 4 0,08% Moře/Vesmír 3 0,00% Africa 1 0,08% Oceánie/Austrálie 1 0,07% 185 0,17% Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky ekonomických ztrát za rok 2012 je patrné, ţe největší škody vznikly na území severní Ameriky a to právě díky zmiňovanému hurikánu Sandy, který zasáhl téměř celé východní pobřeţí severní Ameriky, a dále díky rekordním suchŧm, jeţ zasáhly středovýchod území Spojených Státŧ. Z pojistného hlediska je rok 2012 třetím nejdraţším v historii. Z celkových 185 miliard dolarŧ škod, vzniklých v roce 2012, bylo více neţ 77 miliard amerických dolarŧ pokryto pojištěním. Před rok 2012 se z pojistného hlediska dostaly pouze roky 2005, kde byly napáchány obrovské škody řadou hurikánŧ v severní Americe a rok 2011, kdy bylo velké mnoţství zemětřesení a záplav. Ze 71 miliard amerických dolarŧ

32

pojistných ztrát, zpŧsobených přírodními katastrofami, bylo 69 miliard zapříčiněno počasím a pouze 2 miliardy zemětřeseními. 24

2.4.1 Pojistné ztráty za období 1970-2012 U pojistných ztrát za monitorované období, tzn. od roku 1970 do roku 2012, vyčnívá devět let, při kterých nastaly výjimečné katastrofy, ať uţ z pohledu lidských obětí nebo pojistných škod. Nad ostatními lety výrazně vyčnívá rok 2005, který byl katastrofický pro USA díky sérii hurikánŧ. V následující tabulce jsou vypsány jednotlivé roky, které byly katastrofami poznamenány. 1. 1992 Hurikán Andrew 2. 1994 Zemětřesení v Northridge 3. 1999 Zimní bouře Lothar 4. 2001 Teroristické útoky na WTC 5. 2004 Hurikány Ivan, Charley a Frances 6. 2005 Hurikány Katrina, Rita a Wilma 7. 2008 Hurikány Ike a Gustav 8. 2010 Zemětřesení v Chile a na Novém Zélandu 9. 2011 Zemětřesení v Japonsku a Novém Zélandu, záplavy v Thajsku

24

Zdroj: Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US [online]. Zurich, 2013 [cit. 2013-04-17]. ISSN 270_0213_en. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf

33

Obrázek 7: Pojistné ztráty v období 1970 – 2012 (v tis. dolarů) Zdroj: Vlastní zpracování

34

2.4.2 Hurikán Andrew V srpnu roku 1992 udeřila na jiţní pobřeţí Floridy ohromná bouře, která měla za následek 15 mrtvých přímo na Floridě, a další podlehly zraněním zpŧsobených hurikánem v nemocnicích. Po hurikánech Katrina a Sandy se jedná o třetí nejnákladnější bouři v historii USA.25 Na ničivé síle hurikánu přidal fakt, ţe se vyvíjel jako poměrně malá bouře a podle odhadŧ se neočekávalo, ţe by vŧbec na pevninu dorazil. V hurikán se Andrew proměnil aţ dva dny před udeřením v plné síle na Bahamách a Floridě, takţe většina lidí měla na přípravu obydlí a evakuaci pouze jeden den. Větry hurikánu byly tak silné, ţe zničily přístroje na měření rychlosti větru, přesto byla rychlost odhadnuta na téměř 260 kilometrŧ za hodinu. Oproti hurikánŧm Katrina nebo Rita byl velmi malý, ovšem do té doby to byl teprve třetí hurikán, který dosáhl pátého stupně, který zasáhl pevninskou část Spojených státŧ.26 Právě díky hurikánu Andrew se výrazně zlepšil systém předpovědí bouří a jejich trasy. Tehdy byly bouře sledovány pouze jedním satelitem. Dnes27 jich je k dispozici mnohem více. Ve Spojených státech se škody napáchané Andrewem se vyšplhaly na 25 miliard dolarŧ. Zanechal 250 000 lidí bez domovŧ. Celkový počet poškozených nebo zničených domŧ byl 600 000. Bez elektřiny bylo přes 1 400 000 lidí a v některých případech se nepodařilo obnovit přívod proudu aţ po dobu šesti měsícŧ. Na pojistných plněních ve spojených státech bylo vyplaceno 15,5 miliard USD. Hurikán Andrew byl nejničivější katastrofou v historii Spojených státŧ, co se týče výplaty pojistných.28 Díky hurikánu Andrew vzniklo mnoho opatření, které mají omezit škody zpŧsobené přírodními katastrofami, jako například větší role vlády při pojištění ohroţených oblastí, lepší modely pro předpověď podobných katastrof nebo vylepšené struktury budov, které by měly vydrţet silnější nárazy větru, zemětřesení a podobně.

25

k 12.6.2013

26

Zdroj: Hurricane Andrew's Legacy. NPR [online]. 2012 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.npr.org/2012/08/23/159613339/hurricane-andrews-legacy-like-a-bomb-in-florida 27 k 23.8.2012 28

k srpnu 2012

35

V době před hurikánem Andrew byla na území Floridy pouze jedna pojišťovna zaobírající se pojištěním majetku nacházejícího se v rizikových oblastech, a to Florida Windstorm Underwriting Association (FWUA). Po ničivé bouři vzrostlo pojištění touto pojišťovnou ze 7,4 miliard USD na 136 miliard USD.29

Obrázek 8: Nejdražší hurikány v historii USA z pohledu pojistných ztrát (v mld. dolarů k 22.6.2012) Zdroj: http://www.insuringflorida.org/assets/docs/pdf/paper_HurricaneAndrew_final.pdf + vlastní

Z grafu je vidět, ţe i po dvaceti letech patří hurikán Andrew k těm nejničivějším.

29

Zdroj: HURRICANE ANDREW AND INSURANCE:. Insuring Florida [online]. 2012 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.insuringflorida.org/assets/docs/pdf/paper_HurricaneAndrew_final.pdf

36

2.4.3 Pojistné ztráty za rok 2012 V roce 2012 nastalo devět pojistných událostí, které přesáhly hranici jedné miliardy amerických dolarŧ, poprvé od roku 2008 zpŧsobil největší ztráty hurikán, a to hurikán Sandy s pojistnými ztrátami 35 miliard amerických dolarŧ. Druhou největší pojistnou ztrátou byla sucha v USA, která zpŧsobila škodu ve výši 11 miliard amerických dolarŧ. Rok 2012 byl v USA nejteplejším od roku 1895 a logicky tedy vedl k největším suchŧm za poslední desetiletí. Podle odhadŧ bylo taky extrémními teplotami přímo zpŧsobeno 123 úmrtí. Největší pojistnou ztrátou mimo území USA bylo zemětřesení v Itálii. Lidský faktor zavinil pojistné škody ve výši 6 miliard dolarŧ a mezi ty nejvýznamnější se počítá havárie výletní lodi Costa Concordia ze 13. ledna, kdy loď najela na mělčinu, při čemţ vznikla v trupu trhlina a do lodi začala téct voda. Výletní loď se začala postupně naklánět, aţ dosedla na dno. Odklizení vraku z dŧvodu obtíţnosti úkolu je naplánováno na třetí kvartál roku 2013. Třicet lidí bylo oficiálně prohlášeno za mrtvé a další dva jsou dodnes nezvěstní. Na lodi se v době neštěstí nacházelo přes 4000 lidí. Dále poţár ropné plošiny v Nigérii a výbuch na velké ropné rafinérii ve Venezuele, při kterém zahynulo 48 obětí. Vzhledem k extrémnímu počasí v USA byly největší pojistné i ekonomické škody v Severní Americe a to ve výši 84% pokrytých ztrát. Ty činily přibliţně 65 miliard dolarŧ a ekonomické ztráty pak přes 118 miliard. Na druhém místě skončila Evropa s pouhými 7% a 5.5 miliardami pojistných škod, respektive 27 miliardami ekonomických ztrát. 30

30


37

Region Africa Asie Evropa Jižní Amerika a Karibik Moře/Vesmír Oceánie a Austrálie Severní Amerika Celkem

Tabulka 4: Počet katastrof a škod dle jednotlivých regionů. Pojistné Počet Počet ztráty v Ztráty v Celkové škody v mld. katastrof obětí mld. USD % USD 53 2300 0,2 0,3% 1,5 115 7177 3,4 4,4% 30,5 33 1480 5,5 7,1% 26,8 30 37

1167 1148

0,9 2,4

1,2% 3,1%

4,2 3,1

7

97

0,3

0,4%

1,1

43 318

560 13929

64,6 77,3

83,5% 100,0%

118,5 185,7 Zdroj: Vlastní zpracování

Asijský kontinent byl nejvíce zasaţený, co do počtu lidských obětí, kterých bylo téměř 7200, a celkové škody v regionech přesáhly 30 miliard amerických dolarŧ. Oproti roku 2011 šlo o výrazný pokles z celkových škod 282 miliard a 53 miliard pojistných škod, které byly zpŧsobeny zemětřesením v Japonsku a záplavami v Thajsku.31

Austrálie a Oceánie jsou po Africe nejméně zasaţeným kontinentem, kdy celkové ekonomické škody přesáhly lehce jednu miliardu dolarŧ a pojistné škody 300 milionŧ amerických dolarŧ. Téměř veškeré vynaloţené pojistné se týkalo záplav, které zasáhly Queensland a Nový Jiţní Wales na začátku roku 2012.

31


38

Škody v Jiţní Americe a oblasti Karibiku přesáhly čtyři miliardy amerických dolarŧ a celkové pojistné škody byly téměř jedna miliarda USD. Záplavy v Jiţní Americe zpŧsobily škody ve výši 200 milionŧ dolarŧ a mají za následek více neţ 100 mrtvých. Latinská Amerika byla také zasaţena hurikány, které zpŧsobily škody ve výši 800 milionŧ amerických dolarŧ, a zemřelo při nich 19 lidí. Přesto pojistné škody činily pouze 100 milionŧ dolarŧ. Při mrazech v Peru zemřelo 252 lidí, ale nejvyšší počet obětí v tomto regionu nastal při poţáru věznice v Hondurasu, kde zahynulo 361 lidí. Na území afrického kontinentu zemřelo při přírodních a lidmi zpŧsobených katastrofách přes 2 000 lidí a zpŧsobené ekonomické škody dosáhly 1.5 miliardy amerických dolarŧ s vyplaceným pojistným pod 200 milionŧ dolarŧ. Záplavy v západní a centrální Africe ovlivnily více neţ 3 miliony lidí a zpŧsobily smrt 266 lidí. Krupobití v Jihoafrické republice zpŧsobilo pojistné škody za více neţ 100 milionŧ dolarŧ. Výbuch muničního skladu v Kongu, zapříčiněných poţárem po zkratu elektřiny, měl za následek 286 ţivotŧ.32 Tabulka 5: 10 největších katastrof podle pojistných škod Pojistné škody v mld. USD Oběti Datum Událost Země USA a 35 237 24.10.2012 Hurikán Sandy Amerika 11 123 15.7.2012 Sucha USA 2.5 42 2.3.2012 Bouře, Tornáda USA Bouře, Krupobití, 2.5 1 28.4.2012 Tornáda USA Bouře, Krupobití, 2 28 28.6.2012 Tornáda USA Bouře, Krupobití, 1,7 0 25.5.2012 Tornáda USA 1,62 26 Květen 2012 Zemětřesení Itálie USA a 1.6 40 26.8.2012 Hurikán Isaac Amerika 32

Latinská

Latinská


39

1

0

0,95

0

Bouře, 6.6.2012 Tornáda Bouře, 11.6.2012 Tornáda

Krupobití, USA Krupobití, USA Zdroj: Vlastní zpracování

Oběti 1901 824 455 361 317 306 286 252 246 244

Tabulka 6: 10 největších katastrof podle obětí na životech Pojistné škody v milionech Datum Událost Oblast USD 4.12.2012 Tajfun Bopha Filipíny 250 21.1.2012 Mrazy Evropa 3.9.2012 Záplavy Pákistán 15.2.2012 Požár věznice Honduras 7.12.2012 Mrazy Východní Evropa 11.8.2012 Zemětřesení Irán Exploze v muničním 4.3.2012 Kongo skladu 1.6.2012 Mrazy Peru 2.2.2012 Přeplněný trajekt Papua Nová Guinea 10 22.7.2012 Záplavy Nigérie Zdroj: Vlastní zpracování

Při porovnání těchto dvou tabulek je zřetelné, ţe pojištění v USA je daleko více vyuţíváno. Z deseti nejsmrtelnějších katastrof byly pouze ve dvou případech vyplaceny pojistky. Přitom ţádná z deseti pojistně nejnákladnějších katastrof nepřinesla dostatek obětí, aby se zařadila do desítky nejsmrtelnějších katastrof. U přírodních katastrof docházelo v nejvíce případech k povodním a bouřím a to dohromady v téměř 80% případŧ. Zemřelo při nich přes 6 000 lidí. Z celkových katastrof připadlo na přírodní katastrofy přes 64% a pojistné škody přesáhly 71 miliard dolarŧ, coţ činilo více neţ 92% veškerých pojistných škod. Přestoţe byl počet bouří a povodní přibliţně stejný, rozdíl v pojistných škodách byl nesrovnatelně vyšší u bouří. Přestoţe sucha a vedra

40

pokrývají pouze 4% katastrof, celkové škody při nich vzniklé přesahují 16% veškerých vyplacených škod.33

Tabulka 7: Kauzality přírodních katastrof Pojistné ztráty v milionech Přírodní katastrofa Počet Oběti USD Povodně 63 2979 2712 Bouře 61 3129 54065 Zemětřesení 15 717 1787 Sucha, vedra 8 139 11524 Mrazy 13 1806 250 Krupobití 5 0 900 Ostatní přírodní katastrofy 3 178 0 Zdroj: Vlastní zpracování

U katastrof zpŧsobených lidmi došlo nejčastěji k poţárŧm a námořním neštěstím. Při těchto katastrofách přišlo o ţivot téměř 5 000 lidí a pojistné ztráty dosáhly skoro šesti miliard USD. V počtu obětí se na třetím místě objevuje terorismus, proti kterému ovšem není uzavíráno pojištění a nebyly tedy vyplaceny ţádné částky. Leteckých katastrof nastalo v období 11 a pojistnými ztrátami přes 550 milionŧ USD.34 Tabulka 8: Kauzality katastrof způsobených lidmi Pojistné ztráty v milionech Katastrofa Počet Oběti USD

33

Zdroj: Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US [online]. Zurich, 2013 [cit. 2013-04-17]. ISSN 270_0213_en. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf 34


41

Požáry/Exploze Letecké katastrofy Námořní katastrofy Železniční katastrofy Důlní katastrofy Terorismus Společenské nepokoje Ostatní

40 11 43 5 2 25

1367 449 1701 141 66 785

2933 557 2208 0 0 0

15 9

152 320

116 147 Zdroj: Vlastní zpracování

2.5

Nejnákladnější

katastrofy

v období

1970-2012

z pohledu

pojišťovnictví Jednoznačně nejdraţší katastrofou byl hurikán Katrina, který v srpnu roku 2005 zasáhl oblast Karibiku a USA. Celkové pojistné škody napáchané tímto hurikánem přesáhly neuvěřitelných 75 miliard dolarŧ a počet obětí dosáhl 1836. Katrina byl největší a třetí nejsilnější hurikán, který kdy zasáhl oblast Spojených Státŧ. Hráze v New Orleans byly postaveny, aby byly schopny odolat hurikánŧm třetí kategorie, ale hurikán Katrina dosahoval pátého stupně s větry o rychlosti aţ 280 km/h. Vlny zpŧsobené ţivlem dosahovaly aţ šesti metrŧ. Počet lidí, na které měl hurikán dopad, se vyšplhal na 15 milionŧ a pod vodou skončilo aţ 80% New Orleans. Odhady celkových škod napáchaných bouří se pohybují kolem 150 miliard amerických dolarŧ. 35 Druhou nejdraţší katastrofou bylo zemětřesení s následnými tsunami v Japonsku v roce 2011. Zemětřesení o magnitudě devět stupňŧ Richterovy stupnice pod mořskou hladinou, přibliţně 130 km od pobřeţí, vyvolalo masivní tsunami, která zasáhla severovýchodní Japonsko. Tato událost se dostala do podvědomí převáţně díky zasaţené jaderné elektrárně Fukušima. Jednalo se o nejsilnější zemětřesení v tomto regionu od počátku 35

Zdroj: Eye on the Storm: Hurricane Katrina Fast Facts. Http://news.nationalgeographic.com [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://news.nationalgeographic.com/news/2005/09/0906_050906_katrina_facts.html

42

měření v 19. století a je povaţováno za jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii. Vlny byly tak silné, ţe zasahovaly aţ deset kilometrŧ do vnitrozemí a po několika hodinách od zemětřesení došly vlny aţ do Kalifornie, kde měřily téměř 3 metry. 36 Počet obětí přesáhl 19 000 a celkové pojistné ztráty dosáhly téměř 36 miliard dolarŧ. Na třetím místě je jiţ výše zmiňovaný hurikán Sandy.

Tabulka 9: Nejvyšší pojistné ztráty v historii Pojistné ztráty v milionech USD Oběti Událost Oblast USA, Mexický záliv, Bahamy, Severní 71163 1836 Hurikán Katrina Atlantik 35735 19135 Zemětřesení a Tsunami Japonsko 35000 237 Hurikán Sandy USA a Karibik 26180 43 Hurikán Andrew USA, Bahamy 24349 2982 Teroristický útok na WTC USA 21685 61 Zemětřesení v Northridge USA Zdroj: Vlastní zpracování

2011 Za rok 2011 přišlo, v dŧsledku katastrof o ţivot 35 000 lidí a ztráty zpŧsobené těmito katastrofami byly vyčísleny na ekonomickou ztrátu 370 miliard amerických dolarŧ. Oproti roku 2012 byl tedy rok 2011 daleko tragičtější, ať uţ se jedná o oběti na ţivotech či o ekonomické ztráty. V roce 2012 zemřelo o 21 000 lidí méně a ekonomické ztráty byly dvakrát niţší. Pojistné ztráty za rok 2011 činili 116 miliard dolarŧ, coţ je o téměř 40 miliard více, neţ

36

Zdroj: Japan earthquake and tsunami of 2011. Http://www.britannica.com [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1761942/Japan-earthquake-and-tsunami-of2011/299865/Relief-and-rebuilding-efforts

43

v roce 2012. Z 325 nastalých katastrof jich bylo 175 přírodního jevu a 150 zpŧsobených lidmi. Nejvíce obětí vzniklo při zmiňovaném zemětřesení v Japonsku a to přes 19 000.37 V následující kapitole probereme povodně v České republice z let 1997 a 2002, coţ byly nejničivější povodně na území našeho státu

2.6

Povodně v ČR V této kapitole se budeme zabývat povodněmi z let 1997 a 2002 a 2013. Záplavy

z těchto let patři mezi nejkatastrofálnější na území České republiky, respektive Československa. V letech 1997 byla nejpostiţenější oblastí Morava a Slezsko, v roce 2002 byla zasaţena oblast Prahy a na západ od ní.

2.6.1 Povodně 1997 V rozmezí 5. – 16. července 1997 zasáhla oblast Moravy, Slezska a východních Čech ničivá povodeň. Záplava byla zpŧsobena rozvodněním řek Morava a Odra. Na kritických místech spadlo během několika dnŧ aţ přes polovinu ročního úhrnu sráţek a výše zmíněné řeky se rozvodnily na úroveň aţ pětisetleté vody. Povodně mají na svědomí 49 lidských ţivot, 2151 domŧ a dalších 5652 domŧ bylo dlouhodobě neobyvatelných. Strţeno bylo 26 mostŧ a celkové škody zpŧsobené povodní byly odhadnuty na 63 miliard Kč. Za nejpostiţenější místo se povaţuje obec Troubky. Zničeno zde bylo 150 domŧ a zahynulo 9 lidí. Ničivé síle nahrával fakt, ţe při povodních selhalo mnoho státních i soukromých orgánŧ. Byly nedostatečně dodrţované předpisy, chyběly protipovodňové plány a v prvních dnech selhal výstraţný systém. Jediné pozitivum těchto povodní byla skutečnost, ţe následně vznikly nové protipovodňové řády a byly odstraněny největší nedostatky na území celé České republiky. Pojišťovnami bylo vyplaceno 9,7 miliardy Kč, z čehoţ vyplývá, ţe z celkových škod bylo

37

Zdroj: Sigma [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. ISSN 270_0212_en. Dostupné z:

http://media.swissre.com/documents/sigma2_2012_en.pdf

44

pojištěno pouze 15%. 89% vyplacených škod se týkalo majetku občanŧ a 11% podnikatelských subjektŧ, ale z vyplacené sumy šlo na krytí majetku podnikatelských subjektŧ 65%. Nahlášeno bylo téměř 117 000 pojistných událostí, škoda na jednu událost tedy v prŧměru činila skoro 83 000 Kč. Nejvyšší pojistné plnění se týkalo české pojišťovny, která vyplatila přes 5 miliard Kč, tedy více neţ 50% veškerého pojistného plnění.38

2.6.2 Povodně 2002 V srpnu roku 2002 zasáhla Českou republiku jedna z nejhorší přírodních katastrof v samostatné historii. Povodně zpŧsobily vytrvalé deště, které naplnily koryta řek, a přesycená pŧda jiţ nemohla vstřebat více vody a ta odtékala do přeplněných řek. Tato povodeň je označována za pětiset aţ tisíciletou. Nejvíce postiţenou řekou byla Vltava. O ţivot přišlo 17 lidí, evakuováno jich bylo na 225 000. Stav nouze byl vyhlášen v 7 krajích. Zasaţeno bylo 753 obcí a celkové škody přesáhly 73 miliard Kč. Pojišťovnami bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 37 miliard Kč. Občany bylo nahlášeno 83% pojistných událostí a 17% podnikatelskými subjekty. Z částky 37 miliard Kč bylo vyplaceno přibliţně 19% občanŧm a 81% podnikatelským subjektŧm. Nahlášeno bylo 82 000 pojistných událostí a na jednu pojistnou událost tak prŧměrně připadlo 451 000 Kč.39 Při porovnání povodní z roku 1997 a 2002 zjistíme, ţe škody na majetku se výrazně neodlišovaly, ovšem vyplacené částky pojišťovnami byly velmi rozdílné. V roce 1997 bylo pojištěno pouze 15% škod, kdeţto v roce 2002 jiţ 50%.

2.6.3 Povodně 2013 Tabulka 10: Porovnání povodní 2002 a 2013 2002 2013

38

Zdroj: KOZÁK, Jan. Povodně v českých zemích. Praha: Professional Publishing, 2007, 144 s. ISBN 978-808-

6946-399. Britské listy. Blisty [online]. 2006 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/27781.htm 39


6946-399.

45

Potvrzené oběti

17

Evakuované osoby

225 000 20 000

Škody na majetku (Kč) 73 mld.

10

20 mld.

Kraje ve stavu nouze

7

7

Postižené obce

753

700

Zasahující hasiči

24 200

22 000

Zdroj: Týden: zpravodajský týdeník. Praha: Sebastian Pawlowski, Mediacop s. r. o, 2013. ISSN 12109940. + vlastní

Z tabulky je patrné, ţe letošní povodně nebyly prakticky v ţádném ohledu tak kruté jako ty, které nastaly před devíti lety. V roce 2013 přišlo o ţivot deset lidí a čtyři se k 15. 6. 2013 pohřešují. Evakuovaných osob bylo o více neţ 200 000 méně a škody na majetku jsou taktéţ výrazně niţší. Jediné srovnatelné meřítko jsou zasaţené kraje a obce a počet zasahujících hasičŧ. Z ekonomického hlediska mohou povodně naši zemi, která je dlouhodobě v recesi ještě více poškodit, jedná se však o krátkodobý dopad. Například při povodních v roce 2002 se meziměsíční prŧmyslová výroba sníţila o 5,6% a i kdyţ o něco mírnější, tak přesto negativní dopad se dá očekávat i letos. škody postihly Hostín na Mělnicku, kde bylo zatopeno aţ 80 000 hektarŧ zemědělské pŧdy a největší škody byly zpŧsobeny na zelenině a makových polích. V největších českých chemičkách musela být přerušena výroba a kvŧli odstávkám se škody odhadují na desítky milionŧ. Jeden ze sektorŧ, kterým mohou povodně paradoxně pomoci je stavebnictví. Po povodních v roce 2002 to byl právě tento sektor, který rekonstrukcemi poničených oblastí nastartoval ekonomiku, avšak jak uţ bylo zmíněno, jelikoţ byly letošní povodně méně tragické, bude i ekonomický rŧst tohoto odvětví pomalejší neţ v letech 1997 a 2002. Povodně se také podepíší na útratách domácností. Po povodních 2002 klesly meziročně o 5%. Stát letos nechystá uplatnit povodňovou daň, kdy například v roce 2011 strhával z mezd 100 Kč. Navíc bude letos ţivnostníkŧm postiţeným povodněmi odpuštěna daň, která bude odpovídat škodě vzniklé povodní na majetku slouţícímu k podnikání, a navíc nebudou muset platit penále, pokud se zpozdí s platbou záloh na daň z příjmu v prŧběhu roku 2013. Zatopené domácnosti mohou poţádat o mimořádné dávky ve

46

výši 51 150 Kč. Vládou bylo na řešení problémŧ spojených s povodněmi okamţitě uvolněno 300 milionŧ Kč a celkem je na odstranění škod poskytnuto 5,3 miliardy Kč. 40 Škody nahlášené pojišťovnám se pohybují v řádech miliard korun a 90% z celé částky připadá na domácnosti a rodinné domy. K 9. 6. 2013 bylo u České pojišťovny nahlášeno přes 6000 případŧ za 406 milionŧ korun a případu samozřejmě razantně přibude. Allianz odhaduje škody spojené s povodněmi okolo jedné miliardy a Generali okolo 200 milionŧ Kč. Někteří lidé však nedostanou od pojišťoven vŧbec nic, jelikoţ některé oblasti jsou pojištěny buď na minimální částky, nebo nejsou pojištěné vŧbec. Jedná se o lokality vyznačené na tzv. povodňové mapě, která vznikla po povodních v roce 2002 a na které jsou označené oblasti, které jsou nepojistitelné. Mapa bude po letošních povodních rozšířena. Povodňová mapa byla vypracována Českou asociací pojišťoven a rozdělila Českou republiku na čtyři sektory. Lidé, kteří bydlí ve třetím a čtvrtém sektoru nemají prakticky ţádnou šanci se proti povodním pojistit. Ve čtvrté povodňové zóně momentálně ţije asi 158 000 Čechŧ.41

40

Zdroj: Týden: zpravodajský týdeník. Praha: Sebastian Pawlowski, Mediacop s. r. o, 2013. ISSN 12109940.

41


6946-399.

47

3. Role zajištění při krytí katastrofických rizik 3.1

Základní pojmy

Základní pojmy pouţívané u zajišťování jsou dŧleţité pro pochopení významu této sluţby Zajistitel – subjekt, přebírající část rizika pojištěného pojistitelem Prvopojistitel – Pojistitel převádějící rizika na zajistitele Cese – Proces převedení části rizika na zajistitele Limit – Maximální část pojištěného rizika, kterou mŧţe zajistitel převzít Kapacita – Maximální objem rizika, který mŧţe pojistitel pojistit Zajistné – Pojistné placené pojistitelem zajistiteli za převzetí části rizika[1]

3.2

Význam zajištění V současném pojišťovnictví, je zajištění významný instrument. V následujících

bodech projdeme jednotlivé body, které specifikují zajištění. Prvním z těch bodŧ je zvýšení kapacity pojistitele. Pojistné subjekty nemohou neomezeně nabízet své produkty, ale musí při tom přihlíţet ke své kapacitě, coţ znamená maximální objem rizika, které je pojistný subjekt ochoten přijmout. Kapacita je regulována státním dozorem nad pojišťovnictvím, jelikoţ je blízce vázána k solventnosti. Hlavní výhody zvýšení kapacity zajištěním jsou např. ty, ţe pojistitel nemusí hledat jiná, méně výhodná řešení, jako mŧţe být navýšení kapitálu, coţ bývá draţší neţ přímo zajištění. Díky zajištění mŧţe subjekt navýšit svŧj podíl na pojistném trhu a nemusí se ohlíţet a odmítat pojistné obchody, zpŧsobené nedostatkem kapacity či solventnosti.42

42

Zdroj: CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 260 s.

ISBN 80-247-0838.

48

Druhým bodem je homogenizace pojistného kmene. Pojistitel má snahu, aby disponoval co největším pojistným kmenem, na který se budou vztahovat obdobná nebo stejná rizika. Pokud se je v takovém kmenu „přimíchána“ pojistná smlouva, která výrazně přesahuje riziky nebo sjednanými pojistnými částkami ostatní smlouvy, znamená to pro pojišťovnu nejisté kalkulace, z čehoţ vyplývá nestabilita hospodářského výsledku. Takové riziko mŧţe nastat v případě, kdy pojišťovna přebírá kmen od jiného subjektu a dostatečně si neověří veškeré informace, které se k tomuto pojistnému kmenu vztahují, mŧţou pak nastat případy, kdy pojišťovna na úkor získání velkého mnoţství nových smluv, přehlíţí některá rizika. V roce 2008 vznikly přísné regulace, ale klienti se smlouvami platnými před tímto rokem mohli za jistých okolností získat pojistné smlouvy, i kdyţ nesplňovali veškeré podmínky (věková hranice, zdravotní stav atd.) a v případě, ţe pojišťovna převezme kmen s klienty, kteří nesplňují tyto podmínky, mŧţe dojít ke komplikacím při vyplácení těchto smluv. Pojišťovny, které od některých subjektŧ, např. od bank, přebírají kmen klientŧ, s takovýmito smlouvami mohou uzavřít jakousi dohodu, ţe za jistý úplatek budou pojišťovny vyplácet pojistné částky i klientŧm, kteří nemají smlouvu platnou podle současných regulí.43

Zajistitel

Pojistitel

Pojistník

Obrázek 9: Přenos rizika mezi účastníky pojištění Zdroj: vlastní

Dalším bodem je diverzifikace pojistných rizik. Jiţ z názvu vyplývá, ţe se jedná o rozloţení rizik mezi více subjektŧ a tím pádem jsou pro všechny účastníky rizika a pojistná plnění při realizaci těchto rizik únosnější. 43


ISBN 80-247-0838.

49

Další dŧleţité body zajištění jsou dosaţení finančních výhod formou navýšení kapitálŧ či daňových úlev, stabilizace výsledkŧ pojistitele či získání sluţeb zajistitele jako například zajistní servis nebo přenos zkušeností.

3.3

Historie zajištění První známky zajištění se objevily ve 14. století u zboţí přepravovaného po moři po

nebezpečných úsecích. Také díky lodní dopravě zaznamenalo zajištění největší rozmach. V Evropě a v USA se zajišťování začalo výrazně pouţívat na počátku 19. století a tentokrát uţ se nejednalo pouze o námořní dopravu, ale i o pojištění ţivelních a prŧmyslových rizik. Velmi výrazný vývoj nabralo zajišťování po druhé světové válce. Zajišťovny začaly silně diverzifikovat a rozšiřovat své pojistné kmene pro nastolení stability svých portfolií a díky těmto snahám se postupně rozšiřovaly do dalších státŧ. V některých zemích, ve kterých panoval pojišťovací monopol, však měli zajišťovny velmi obtíţnou situaci na trh vstoupit a uspět a v některých případech bylo zajišťovnám vysloveně zakázáno na některé trhy vkročit. V novodobější historii má na vzrŧst počtu zajišťoven vliv katastrof přírodních, ale i těch zpŧsobených člověkem, jako například teroristické útoky. Mezi pět největších pojistných škod od roku 1990 patří zemětřesení v Northridge v USA, se škodou 20,6 miliard USD z roku 1994, teroristický útok na světové obchodní centrum z roku 2001, kdy kromě 3122 obětí na ţivotech byla napáchána pojistná škoda ve výši 23,1 miliard dolarŧ. V roce 1992 byla škoda zpŧsobená hurikánem Andrew, který zasáhl USA a Bahamy, 25 miliard dolarŧ. Zemětřesení a následná tsunami, známá hlavně díky elektrárně Fukušima, která zasáhla východní pobřeţí Japonska v roce 2011, zpŧsobila škodu za 35 miliard dolarŧ. Jednoznačně největší škody byly napáchané hurikánem Katrina v roce 2005. Zasaţené byly Spojené Státy Americké, Bahamy a Kuba. Celková škoda činila 72,3 mld. dolarŧ.44

44


ISBN 80-247-0838.

50

3.4

Subjekty poskytující zajištění

Mezi subjekty poskytující zajištění se řadí: Pojišťovny Profesionální zajišťovny Zajišťovací makléři (brokeři) Hlavní rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou je ten, ţe zajišťovny neposkytují prvopojištění a nejsou tedy v kontaktu s pojištěnými. Nejvýznamnější roli na mezinárodním trhu hrají nadnárodní zajišťovny, které mají formu akciových společností. Tyto zajišťovny se většinou nespecializují na jedno odvětví a jsou tak schopné poskytovat své sluţby širokému spektru sektorŧ. Menší (regionální) zajišťovny mají omezenou kapacitu a přebírají tak části rizika od jiných pojišťoven, vyuţívají tedy retrocesi. Dalším typem jsou specializované zajišťovny, které se specializují na konkrétní odvětví pojišťovnictví či na konkrétní lokality nebo zajišťovny, které vznikají jako dceřiné společnosti velkých pojišťoven. V rozvojových zemích jsou stále často vyuţívané státní zajišťovny, které ale s rozvojem světového trhu postupně ubývají a jejich hlavním cílem je podpořit domácí prŧmysl a zabránění odvodu finančních prostředkŧ do zajišťoven vlastněných jinými zeměmi. 45 Část zajistných obchodŧ probíhá na základě zajišťovací činnosti pojišťoven, coţ je tzv. aktivní zajištění a v tomto případě je pojistitel částečně i v pozici zajistitele. Častěji je však vyuţíváno tzv. pasivní pojištění, kdy pojistitel předává zajištění zajišťovně. Zajišťovací činnost pojišťoven je však velmi rŧzný a závisí na řadě faktorŧ, např. pokud pojišťovna dlouhodobě na zajišťovacích sluţbách prodělává, co nejrychleji omezí tuto sluţbu a vrátí se převáţně ke klasickým pojistným sluţbám. V tomto směru se dají pojišťovny rozdělit na dvě skupiny a to na pojišťovny, které poskytují zajistné sluţby jen výjimečně a v konkrétních odvětvích a pak na velké pojišťovny, které se zajišťování věnují ve velkém, např. vznikem dceřiných společností, které pak vystupují jako profesionální zajišťovny.

45


ISBN 80-247-0838.

51

Zajišťovací makléři či brokeři jsou zprostředkovatelé obchodŧ mezi prvopojistiteli a zajišťovnami, takţe se pohybuje mimo oba subjekty a na zajistném trhu získává zakázky na zajištění. Právě u dříve zmiňovaných menších pojišťoven, které se na zajišťování nespecializují, jsou zajišťovací makléři podstatným článkem. Hlavní dŧvody pro vyuţívání sluţeb zajišťovacích makléřŧ jsou hlavně46: chybějící sítě provozovatelŧ v dané oblasti nezkušenost na zajistném trhu rozsáhlejší zajistný program (více vrstev či zajišťovatelŧ) dlouhodobá spolupráce s makléřem

3.5

Vzájemné vazby na zajistném trhu

Obrázek 10: Síť zajistných vazeb Zdroj: CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 260 s. ISBN 80-247-0838.

46


ISBN 80-247-0838.

52

Co se vztahŧ mezi jednotlivými subjekty týče, tak je zajistný trh značně komplikovaný. Je velmi provázaný a v řadě případŧ se na zajištění rizika podílí více subjektŧ. Jedná se hlavně o případy, kdy mŧţe velká pojistná událost zasáhnout více subjektŧ. Nemusí se jedna o jednu velkou katastrofickou událost, ale mŧţe jít o řadu menších či středních událostí, tzv. dominový efekt.47

3.6

Formy zajištění

Formy zajištění se dělí na fakultativní a obligatorní.

3.6.1 Fakultativní zajištění Fakultativní zajištění je nepovinná forma a sjednává se individuálně u kaţdé pojistné smlouvy a ani jedna ze zúčastněných stran, tedy pojistitel a zajistitel, nejsou povinni smlouvu přijmout. Pouţití fakultativního zajištění: Kapacita pojistitele spolu s obligatorním zajištěním nepokryje objem rizika v plné výši Riziko se vymyká sjednanému obligatornímu zajištění Prvopojistitel nemá v konkrétním odvětví pojištění sjednané obligatorní zajištění Výhody fakultativního zajištění: Navýšení pojistné kapacity Někteří zajistitelé mohou zajistit rizika, která byla pŧvodně pro pojišťovnu nepojistitelná Rizika jsou přezkoumána více odborníky Pojistitel nabídne k zajištění jen potřebné případy

47


ISBN 80-247-0838.

53

Nevýhody fakultativního zajištění: Často dochází ke zpoţdění uzavírané pojistné smlouvy, jelikoţ pojistitel musí mít nejprve souhlas zajistitele Omezenost pojistitele při uzavírání určitých pojistných smluv Změnu v zajištěné smlouvě lze provést pouze se souhlasem zajistitele

3.6.2 Obligatorní zajištění V současnosti je vyuţíváno více neţ fakultativní forma zajištění a sjednává se pro kompletní portfolia pojistných smluv. Při splnění podmínek z rámcové smlouvy má zajistitel povinnost převzít příslušné části rizika z pojistných smluv portfolia.48 Pouţití obligatorního zajištění: Při uzavření zajistné portfoliové smlouvy vyţaduje zajistitel informace nejen o charakteru zajišťovaných obchodŧ, ale také o pojistiteli. Po uzavření smlouvy zajistitel přijímá zajišťovaný obchod dle smluvních podmínek Pojistitel zasílá soupis jednotlivých pojistných smluv zajistiteli, ale poslední dobou se od tohoto postupně upouští a zajistitelé spoléhají na to, ţe pojistitelé neuzavírají smlouvy, které by byly v rozporu se zajistnou portfoliovou smlouvou Pojistitel předkládá, většinou čtvrtletně, zajistiteli účty obsahující zajistitelŧv podíl na pojistném, pojistném plnění, technických rezervách a podobně Zajistitel má právo na kontrolu, čímţ se chrání před nedodrţením portfoliové smlouvy Výhody obligatorního zajištění: Na rozdíl od fakultativního zajištění, mŧţe pojistitel uzavřít obchod bez obav, ţe nebude smlouva zajištěna Administrativní náklady obligatorního zajištění jsou niţší, neţ v případě fakultativního zajištění Oproti fakultativnímu zajištění nedochází ke zpoţdění při uzavírání pojistné smlouvy Smlouva mezi zajistitelem a pojistitelem obvykle trvá více let 48


ISBN 80-247-0838.

54

Nevýhody obligatorního zajištění: Zajistitelé se často snaţí rŧznými výlukami a restrikcemi eliminovat svá rizika a pojistitel tak mŧţe následně zjistit, ţe některá pojistná rizika nejsou pojištěna dostatečným zpŧsobem Při obligatorním zajištění dochází většinou k přesunu většího mnoţství smluv a pojistitel tak přichází o větší část inkasovaného pojistného

3.6.3 Fakultativní-obligatorní zajištění Jak jiţ z názvu vyplývá, jedná se o kombinaci fakultativního a obligatorního zajištění. Prvopojistitel má moţnost smlouvu postoupit do zajištění, ale zajistitel má v tomto případě, při splnění rámcových podmínek, povinnost smlouvu přijmout. K takovýmto situacím dochází přeměnou oboustranně fakultativního zajištění, kdyţ prvopojistitel nabízí zajistiteli velké mnoţství smluv a zajistitel chce tímto zpŧsobem získat exkluzivitu. Případy obligatorněfakultativního zajištění jsou mnohém méně obvyklé.49

3.7

Typy zajištění

3.7.1 Proporcionální zajištění U tohoto typu zajištění se pojistná částka, pojistné a pojistné plnění dělí mezi zajistitele a prvopojistitele v předem sjednaném poměru a výše škody tento poměr nijak nemění. Poměr mŧţe být stejný pro všechny smlouvy nebo se mŧţe lišit podle rŧzných typŧ pojistných smluv. Kromě poměrného dělní zde postoupení podléhá podmínkám pŧvodní pojistné smlouvy, takţe zajistitel kryje svoji část rizika za stejných podmínek jako prvopojistitel. Součástí proporcionálního zajištění je provize ze zajištění, tzn. ţe zajistitel hradí pojistiteli část nákladŧ při získání obchodu, správní náklady a podobně. Cena proporcionálního zajištění je kromě provize ovlivňována podmínkami na trhu.

49

Zdroj: CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, c2006, 411 s. ISBN 80-869-2911-6.

55

V praxi se nejvíce pouţívají kvótové zajištění, excedentní (surplus) zajištění či jejich kombinace. U kvótového zajištění se pojistná částka (R), pojistné plnění (X) a pojistné (P) u zajišťované smlouvy dělí ve stejném poměru, který je dán smluvně sjednanou kvótou (q). Pojistná částka, plnění nebo pojistné mají následující tvar:50 Rz=q*R

Xz=q*X

Pz=q*P

Výhody kvótového zajištění: Administrativní jednoduchost Rozdělení ve stejném poměru Nevýhody kvótového zajištění: Nemusí zákonitě docházet k homogenizaci pojistného kmene Zajištění se týká i menších pojistných smluv, které by pojistitel zvládl sám U excedentního zajištění postupuje prvopojistitel pouze tu část rizika, která přesahuje pevně sjednanou hodnotu, která se označuje jako vrub (v). Na rozdíl od kvótového zajištění tedy mŧţe připadat na kaţdou smlouvu jiný poměr dělení rizika. Je stanoven vlastní vrub pojistitele a limit zajistitele. U kaţdé pojistné smlouvy, která svým obsahem spadá do rámcové zajistné smlouvy se porovná pojistná částka s vlastním vrubem a limitem a stanoví se odpovídající poměr, ve kterém si pojistitel a zajistitel rozdělí pojistné a pojistnou částku a v jakém poměru se budou podílet na pojistném plnění. Dává tedy prvopojistiteli volnost v realizaci vlastní strategie a homogenizuje pojistný kmen. Z tohoto dŧvodu patří v praxi k nejpouţívanějším zpŧsobŧm. Na druhou stranu nevýhodou je administrativní náročnost.

50

Zdroj: CIPRA, Tomáš. Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 374 s. ISBN 80-247-1633-X.

56

3.7.2 Neproporcionální zajištění Vyuţití neproporcionálního zajištění bývá většinou spojováno s neţivotním pojištěním. Prvopojistitel uzavře pojistnou smlouvu s nastaveným limitem a škoda, která tento limit překročí pak připadá na zajistitele. Limit, na který je nastavena částka prvopojistitele se nazývá priorita. Rozdíl oproti proporcionálnímu zajištění je tedy ten, ţe k omezení výše plnění prvopojistitele zde dochází shora a nejde tedy o rovnoměrné či smluvně daný poměr dělení škody. Zajistitel má určenou maximální hranici plnění, o kterou mŧţe být priorita přesaţena a tento maximální limit se nazývá vrstva neboli layer. Vrstva se tento limit nazývá proto, ţe hranice přesahující prioritu mŧţe být vyšší, neţ je limit stanovený zajistitelem a tak se prvopojistitel zajistí u více zajistitelŧ. Pokud dojde ke škodě, která nepřekročí prioritu, pojistné plnění pak připadá v plném rozsahu na prvopojistitele.51 Hlavní rozdíly od proporcionálního zajištění: Neproporcionální zajištění je závislé na skutečné škodě U neproporcionálního zajištění dosahuje prvopojistitel vyšší homogenity pojistného plnění Běţně se nepouţívá provize od zajistitele Zajistitel nemusí většinou tvořit technické rezervy Zajistná smlouva se vytváří na pevně sjednané období Jelikoţ je zajistné určeno předem, mŧţe prvopojistitel odhadnout své náklady Priorita je zde udávána ve škodním objemu a prvopojistitel nese pojistná plnění do plné výše priority. Priorita mŧţe být nastavena buď na jednotlivé smlouvy (WXL/R zajištění) nebo na portfolia pojistných smluv, týkajících se jedné škodné události (WXL/E, CatXL zajištění) nebo v rámci celoročního objemu škod (SL zajištění). Výše zajistného je běţně stanovována podle pravděpodobnosti, ţe skutečná výše škody přesáhne prioritu. Neproporcionální zajištění se dělí na dva typy:

51


ISBN 80-247-0838.

57

XL zajištění: uplatnění priority zvlášť na jednotlivé pojistné smlouvy nebo souhrnně pro více pojistných smluv, týkajících se jedné katastrofické události SL zajištění: Spoluúčast prvopojistitele je uplatněna v rámci celoročního objemu škod XL zajištění se dále v praxi dělí na: WXL/R zajištění: nastane li událost, která svými škodami přesáhne prioritu, pak tuto částku vyplácí, do výše vrstvy, zajistitel. Zápis pro škodu přesahující prioritu mŧţe vypadat následovně 5 mil. Kč xs 1 mil. Kč, kde 5 mil. je vrstva zajistitele a 1 mil. priorita. WXL/E zajištění: zajištění prvopojistitele proti kumulaci škod, které vzniknou dŧsledkem jedné události. Opět zde zajistitel vyplácí škody přesahující prioritu. CatXL zajištění: Toto zajištění je velmi podobné zajištění WXL/E. Hlavním rozdílem však je rozsah škod. U CatXL zajištění dochází ke katastrofickým škodám a tedy k výrazně vyšším plněním. U CatXL zajištění se většinou jedná o neznámou kumulaci škod, jejíţ vznik je náhodný. Mŧţe se jednat například o povodně, zemětřesení či bouře. U CatXL zajištění je velmi dŧleţité specifikovat pojem škodní událost, protoţe nemusí vzniknout jednou konkrétní příčinou a je třeba zohledňovat časové a prostorové souvislosti. U přírodních katastrof, jenţ se mohou týkat delších časových období, je uplatňována tzv. n-hodinová klauzule. Kaţdý typ katastrofické události má stanoven časový limit, během kterého se kumulují škody, které jsou pak vypláceny. Škody nastalé po překročení tohoto limitu vyplaceny nebudou. Tabulka 11: n-hodinová klauzule Počet hodin Typ katastrofy 48 hodin

Vichřice, hurikány

72 hodin

Zemětřesení, rozsáhlé poţáry, vulkanické erupce

168 hodin

Povodně, záplavy

504 hodin

Záplavy

Zdroj: CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 260 s. ISBN 80-247-0838.

58

Pod CatXL dále spadá upřesnění, zda li: Spadají pojištěné rizika pod jednu katastrofu Prvopojistitel má právo upravit počátek a konec n-hodinového intervalu Pokud je n-hodinový interval kratší, neţ škodní období, lze ho rozdělit do více intervalŧ V současnosti však před posuzováním n-hodinové intervalu dochází ke zkoumáním katastrof s vyuţitím meteorologických, seismologických znalostí a podobně.

3.7.3 Další typy neproporcionálního zajištění Mezi další typy neproporcionálního zajištění patří: Umbrella Cover LCR (Zajištění největších škod) ECOMOR Zajištění Umbrella Cover se soustředí na kumulaci škod zpŧsobených jednou katastrofickou událostí v rŧzných odvětvích. Například pokud je zasaţeno město hurikánem, dochází ke kumulaci škod v rámci pojištění povodňového, úrazového, ţivotního a podobně. Zajištění Umbrella má v tomto případě sníţit přetíţení prvopojistitelŧ v jednotlivých odvětvích. Pro největší efektivitu je třeba, aby kaţdé pojistné odvětví bylo kryto individuálním zajištěním CatXL. Pokud jsou všechny škody napáchány jednou katastrofickou událostí, Umbrella zajišťuje součet těchto škod. Priorita by zde měla být nastaveno tak vysoko, aby byla přesaţena pouze součtem škod v alespoň dvou rŧzných odvětvích. LCR (Largest Claims Reinsurance) neboli krytí nejvyšších škod, je typem zajištění, kdy zajistitel hradí p nejvyšších škod (p je přirozené číslo < n), které vznikly v prŧběhu kalendářního roku.

Ani přes svou administrativní jednoduchost však není LCR příliš

vyuţíváno. Tento druh zajištění lze zapsat jako:

59

Xz=X(1)+X(2)+.....+X(p)52

X1 aţ Xn jsou škody z daného roku uspořádané vzestupně podle škodné události, tedy X(1) < X(2).

Obrázek 11: Zajištění nejvyšších škod Zdroj: CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 260 s. ISBN 80-247-0838.

Výhody LCR zajištění: Zajistné plnění probíhá vţdy Výhodné při zdraţování nejvyšších škod Nevýhody LCR zajištění: Výše zajistného plnění je známa aţ na konci roku Mŧţe se měnit pořadí nejvyšších škod ECOMOR funguje na podobném principu jako LCR, ale zajistitel v daném roce hradí jen ty škody, které přesáhnou sjednanou částku. Škody jsou opět uspořádány dle velikosti. Například priorita je stanovena na 4 miliony Kč, a nastanou škodné události za 3,4,5 a 6 52

Zdroj: CIPRA, Tomáš. Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 374 s. ISBN 80-247-1633-X.

60

milionŧ Kč. V tomto případě bude vyplácet zajišťovatel pouze v případě událostí, které překročili 4 miliony Kč, tzn. ţe vyplatí 1 milion ze škodné události za 5 milionŧ Kč a 2 miliony ze škodné události za 6 milionŧ Kč. Z prvních dvou vyplácet nebude nic.

61

4. Role státu při řešení likvidace škod způsobených realizací katastrofických rizik ve vybraných zemích Krytí škod z pohledu státu je rozdílný podle jednotlivých zemí. V některých státech se víceméně krytí škod plně přenechává na pojišťovnách, kdeţto v jiných zemích jsou zásahy státu při likvidaci škod zpŧsobených katastrofickými riziky výrazné. S vývojem pojišťovnictví v posledních letech státy poměrně často participují na likvidaci katastrof, jelikoţ pojistný trh by nebyl schopen nést veškerá rizika. Pokud by se katastrofy měly vypořádávat pouze ze soukromého trhu, znamenalo by to výrazný nárŧst cen pojištění a některá rizika by se tak stala nepojistitelná. Právě vysoká cena pojištění katastrofických rizik přiměla státy ke vstupu do prostoru řešení otázek katastrof. Jelikoţ má stát moţnost vypŧjčit si peníze na úkor státního dluhu, kryje rizika s niţšími náklady neţ soukromý trh. Dále mŧţe zvýšit svŧj kapitál prostřednictvím daňové politiky, ale pochopitelně i pro stát platí určitá finanční omezení. Všechny země OECD poskytují pomoc po katastrofách a dá se tedy říci, ţe v těchto případech vystupuje stát jako pojistitel, aniţ by přijímal pojistné. Pro stát jsou po katastrofických škodách prioritní otázkou především obnovení infrastruktury a hospodářství. Výhodou je okamţitost procesu a částečně přenesení rizika pojišťoven na stát, na druhou stranu jsou výdaje hrazeny z veřejného rozpočtu a mŧţe tak dojít k nárŧstu daňového zatíţení či zadluţení státu. Státní fondy pro krytí škod z katastrof V mnoha zemích OECD fungují fondy, do kterých stát přispívá z daňových příjmŧ a které jsou financovány pro krytí katastrofických škod. V jednotlivých zemích se mohou fondy specializovat na konkrétní druhy katastrof, podle pravděpodobnosti. Proto mŧţou být v jednotlivých zemích například fondy specializované na krytí škod z povodní čí zemětřesení. Po hurikánu Sandy se začali kongresmani státu Florida zasazovat o zavedení takového fondu. Američtí daňoví poplatníci zaplatili za posledních dvacet let 250 miliard dolarŧ na pomoc státu po katastrofách, coţ je pro zadluţený stát velké břemeno.

62

Dalším problémem mŧţe být kontrola přijatých a vyplacených prostředkŧ, protoţe například v roce 2004 po hurikánu Frances, jak bylo později zjištěno, bylo na likvidaci škod vyplaceno 31 milionŧ dolarŧ do lokality, která byla 160km severně od postiţené oblasti.53

4.1

Role státu při likvidaci škod po povodních V tomto případě je třeba porovnat úroveň solidarity a efektivnost. Pokud by stát

zaplatil veškeré škody z povodní, lidé by nepovaţovali za podstatné vynakládat nějaké prostředky na ochranu před povodněmi. Škody zpŧsobené povodněmi by se tedy nesniţovali, protoţe by lidé pokaţdé počítali s pomocí státu. Pokud se sníţí role státu při likvidaci škod po povodních, lidé budou muset spoléhat více sami na sebe a přistoupit k pojištění nebo k odstěhování se z povodňových oblastí, coţ v budoucnu uleví státním výdajŧm. Kaţdý člověk je zodpovědný sám za sebe, a pokud se nastěhuje do oblasti, kde hrozí povodně, je pouze na něm, aby si zajistil pojištění proti této situaci. Pokud pojištění nemá, nemá nárok poţadovat od kohokoliv jakoukoliv kompenzaci. Podstatnou úlohou státu je zajištění činnosti povodňových orgánŧ a poskytování informací obyvatelstvu. V době povodní jsou povodňovými orgány Ministerstvo ţivotního prostředí a krajské a městské úřady. Mezi nejdŧleţitější úkoly potom patří vytváření povodňových plánu, vyhlašování stupňŧ povodňové aktivity, realizace preventivních opatření, informování obyvatelstva a zajištění evakuací. K výraznému zlepšení funkčnosti těchto orgánŧ došlo po povodních v roce 1997, kdy orgány nebyly připraveny a zcela selhaly. U povodní v roce 2002 je vidět jasný rozdíl, kdy byly sice povodně rozsáhlejší, ale škody byly relativně menší a došlo k výrazně menšímu počtu obětí. Při povodních v letech 1997 a 2002 se stát podílel na úhradě škod 28% v roce 1997, respektive 31% v roce 2002.

53

Zdroj: Sun Sentinel. Sun Sentinel [online]. 2012 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://articles.sun-

sentinel.com/2012-11-25/business/fl-disaster-insurance-plan-20121125_1_national-disaster-fund-nationalinsurance-natural-disasters

63

Významné povodně v ČR nastaly v letech 1997, 1998, 2000, 2002 a 2006. V následující tabulce jsou probrány pojistné škody a další informace o těchto povodních, které zasáhly naše území.

Rok

Tabulka 12: Dopady povodní v ČR Nahlášeno pojistných Pojistné škody (v Celkové škody (v událostí

Oběti

mld.)

mld.)

1997 117 000

9,8

62,6

49

1998 3670

0,57

1,8

0

2000 7846

2,1

3,8

0

2002 81 000

37

73

17

2006 31 000

0,8

1,4

0 Zdroj: vlastní tvorba

Z grafu je patrné, ţe náklady na prevenci proti povodním jsou výrazně niţší, neţ následné náklady na odstranění škody povodní. Nejčastější námitky, ţe při vynaloţení více prostředkŧ na prevenci, by mohlo být právě preventivní opatření draţší, neţ škody zpŧsobené samotnou povodní, ale při pohledu na posledních 16 let, se klade otázka, zdali je tomu opravdu tak, vzhledem k častému opakování povodní na území České republiky.

Obrázek 12: Výdaje státu na povodně (v mld. Kč) Zdroj: Vlastní tvorba

64

Po povodních v roce 2013 vláda uvolnila na rekonstrukci infrastruktury prozatím 3,5 miliard Kč. 54 Celková suma přislíbena na obnovu škod zpŧsobených povodněmi je ke stejnému datu přislíbeno celkem 7 miliard Kč. Zaplavené obce a vesnice mohou letos čerpat prostředky z let 2009 a 2010, které nebyly zcela vyuţity.

4.2

Bydlení v záplavových oblastech

Při nákupu nemovitosti by se mělo přihlíţet k rizikŧm, jeţ mohou nastat pŧsobením katastrofických vlivŧ. V České republice se nejvíce jedna o povodňové oblasti. Díky povodňové mapě si mohou občané zjistit, v jaké povodňové oblasti se nachází a do jaké zóny spadají. Podle jednotlivých zón se dále odvíjí cena a moţnost pojištění proti povodním. Systém povodňových map vyhodnocuje nebezpečí výskytu povodní v daných lokalitách. Povodňová mapa zahrnuje na 620 vodních tokŧ, které mohou ohrozit povodněmi jednotlivé oblasti. Pokud klient namítá proti umístění jeho stavby v povodňové lokalitě, pojišťovna mŧţe konkrétní případy přezkoumat a postupovat dále dle vlastního uváţení. Neberou tedy povodňové mapy jako neměnné konstanty, od kterých nejde odbočit. Spouštěcím mechanismem pro vznik povodňových map byly záplavy v roce 1997 na Moravě.

54

k 12.6.2013

65

Obrázek 13 : Rozložení povodňových zón Zdroj:http://www.penize.cz/pojisteni-domacnosti/48440-riziko-povodne-se-da-nyni-overit-i-z-digitalnich-map

V záplavových oblastech stále vyrŧstají nové domy a hlavním dŧvodem je fakt, ţe územní plány obcí a krajŧ tyto výstavby nijak nezakazují. Výstavby v těchto oblastech by měli být přinejmenším omezeny, jinak bude ke katastrofickým dopadŧm povodní docházet stále dokola a stát bude muset opět vynakládat finance na výpomoc obětem povodní. Na Slovensku je jiţ tento projekt ve fázi příprav. Na území Slovenské republiky je 559 oblastí se zvýšenou hrozbou záplav a na těchto místech chce omezovat výstavbu. Povodňové mapy specifikující oblasti, ve kterých by měla být výstavba zakázána či omezena by měla být pro Slovensko k dispozici ke konci roku 2013. Velmi často docházelo k přestavbě chat u řek, či jiných oblastí ohroţených povodněmi, na rodinné domky a to z dŧvodu niţších finančních nákladŧ. Těmto krokŧm prozatím nedokázala samospráva nijak zabránit, ale od roku 2014 by se toto mělo změnit.

66

Závěr Cílem této práce bylo popsat roli pojišťovnictví, jednotlivá rizika týkající se pojišťovacích subjektŧ, popsat jednotlivá katastrofická rizika a jejich realizaci, moţnosti zajištění pojišťoven při katastrofických rizicích a na konec popsat roli státu při likvidaci či prevenci katastrofických scénářŧ. Přírodní katastrofy i katastrofy zpŧsobené lidmi přibývají poslední dobou na frekvenci výskytŧ i intenzitě. Dopady těchto katastrof se netýkají pouze zasaţených oblastí a jejich obyvatel, ale ovlivňují celý pojistný a zajistný trh. Proto čím dál více vyuţívají lidé pojištění proti katastrofám, ale hlavně pojišťovny samy se daleko více zajišťují. I kdyţ jsou s postupem času technologie mnohem vyspělejší a často lze katastrofy s určitým časovým předstihem předvídat, ne vţdy se toto podaří a hlavně ne vţdy je moţné se proti blíţícímu neštěstí dostatečně ochránit, i kdyţ víte, ţe nastane. Některé katastrofy však mohou dosáhnout takových rozměrŧ, ţe na ně jednoduše pojistný ani zajistný trh stačit nemŧţe. Hlavním cílem práce bylo popsat katastrofy, které nejvíce zasáhly pojistné trhy a ekonomiku obecně. V tomto ohledu jsou výrazně na „prvním“ místě hurikány, které za posledních 30 let zpŧsobily pojistné škody za více neţ 130 miliard dolarŧ. S touto částkou se ţádné jiné druhy katastrofických událostí nemohou srovnávat. Na druhém místě, co se týče vyplaceného pojistného zpŧsobeného přírodními katastrofami, jsou zemětřesení. Na druhém místě v pojistných škodách, ale škody napáchané přímo zemětřeseními nebo jejich následky (např. tsunami) jsou oproti hurikánŧm nesrovnatelně smrtelnější. Zemětřesení v Peru z roku 1970, v Číně 1976, či v Indickém oceánu roku 2004, zŧstávají nejničivějšími přírodními katastrofami, co do počtu lidských obětí. V letech 1970 a 1976 prakticky nebyla moţnost předvídat blíţící se nebezpečí, avšak v roce 2004 byla hlavní příčinou úmrtí více neţ 220 000 lidí nepřipravenost na podobnou situaci. Mŧţe to znít nevhodně, ale katastrofy takovéhoto rozsahu pomáhají vylepšovat systémy, které mohou v budoucnu zabránit podobným neštěstím. Jak je zvykem u většiny lidí, prevence není vyuţívána, dokud nenastane neštěstí. A tak je i s přírodními katastrofami. Lidstvo jich za posledních 50 let zaţilo jiţ tolik, ţe systém prevence či ochrany je na nejvyšší

67

úrovni a lze tak předpovídat vznik, trasu i sílu hurikánŧ nebo po zemětřeseních na mořských nebo oceánských dnech například vznik tsunami. Co se týče oblasti České republiky, u nás je prakticky jediné katastrofické nebezpečí zpŧsobeno povodněmi. I kdyţ se protipovodňová ochrana stále vyvíjí a například oproti roku 1997 bylo velmi pokročeno, stále jsou na prevenci vynakládány příliš malé prostředky. Zveřejňované kalkulace ukazují, ţe kdyby bylo vynaloţeno více peněz na prevenci, mohli by přesáhnout samotné škody. Ale jak je vidět například ze záplav roku 2002, prevence byla oproti celkovým škodám zanedbatelná. A nebylo tomu jinak ani v roce 2013, i kdyţ byl pokrok oproti roku 2002 opět znatelný a Praha neutrpěla téměř ţádné škody díky včasné reakci protipovodňových orgánŧ, tak například Ústí nad Labem nebo malé obce, na které je často zapomínáno, opět trpěly nepřipraveností a nedostatečnou prevencí před povodněmi. Dalším krokem, který by zabránil škodám zpŧsobeným povodněmi, je zákaz výstavby domŧ v záplavových oblastech. Lidé často přestavují chaty v povodňových oblastech na rodinné domy z dŧvodu šetření. Přestavba chaty sice vyjde levněji neţ nákup nového domu, ale škody napáchané povodněmi do budoucna tuto částku převýší. Proto by měla být zakázána i přestavba chat na rodinné domy v těchto oblastech. Z analýzy přírodních katastrof, které postihly naši planetu je zřejmé, ţe největší pojistné škody byly zpŧsobeny sérií hurikánu, v čele s hurikánem Katrina v roce 2005, které měly za následek pojistné ztráty přesahující 71 miliard dolarŧ. Co se týče nejdraţší katastrofy v historii z ekonomického hlediska, jde jednoznačně o zemětřesení s následnými tsunami v severovýchodním Japonsku. Škody napáchané tímto zemětřesením se pohybují okolo 235 miliard dolarŧ. I přes toto obrovské číslo, se pojistné škody pohybují „pouze“ okolo 35 miliard dolarŧ.

68

Při vypracovávání diplomové práce jsem pouţil metody analýzy, srovnávání, analogie a matematické a statistické metody. Z dosaţených výsledkŧ je zřejmé, ţe katastrofické události se objevují čím dál tím častěji. Katastrofy se budou objevovat stále a proto by se na jejich prevenci a především včasné předvídání a informování ohroţených oblastí mělo soustředit větší mnoţství finančních prostředkŧ.

69

Seznam použité literatury DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. VOŢENÍLEK, Václav a Alexander CHLAŇ. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, 139 s. ISBN 80-719-4564-1. LONGSHORE, David. Encyclopedia of hurricanes, typhoons, and cyclones. New ed. New York: Facts on File, 2008. ISBN 978-081-6062-959. RAFFERTY, John. Plate tectonics, volcanoes, and earthquakes. 1. ed. New York, NY: Britannica Educational Pub. in association with Rosen Educational Services, 2010. ISBN 978161-5301-874. CHEN, Yong. The Great Tangshan earthquake of 1976: an anatomy of disaster. 1st ed. New York: Pergamon Press, 1988, viii, 153 p. ISBN 00-803-4875-0. LACE, William W. The Indian Ocean tsunami of 2004. New York: Chelsea House Publishers, c2008, 127 p. ISBN 978-079-1096-420. KOZÁK, Jan. Povodně v českých zemích. Praha: Professional Publishing, 2007, 144 s. ISBN 978-808-6946-399. CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 260 s. ISBN 80-247-0838. Týden: zpravodajský týdeník. Praha: Sebastian Pawlowski, Mediacop s. r. o, 2013. ISSN 12109940. CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, c2006, 411 s. ISBN 80-869-2911-6.

70

ČEJKOVÁ, Viktória a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-X.

71

Internetové zdroje Natural catastrophes and man-made disasters in 2012: A year of extreme weather events in the US [online]. Zurich, 2013 [cit. 2013-04-17]. ISSN 270_0213_en. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2013_EN.pdf Hurricanes: Science and Society [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.hurricanescience.org/history/storms/1970s/greatbhola/ Buzzle [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.buzzle.com/articles/1970peru-earthquake-1970-ancash-earthquake.html History 1900s [online]. 2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://history1900s.about.com/od/horribledisasters/a/tangshan.htm Do Something [online]. 2005 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dosomething.org/tipsandtools/11-facts-about-2004-indian-ocean-tsunami Cyclone Nargis. Cool Geography [online]. 2010 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.coolgeography.co.uk/Alevel/AQA/Year%2013/Weather%20and%20climate/Hurricanes/Cyclone_Nargis.htm Haiti-earthquake-facts-and-figures. Http://www.dec.org.uk/ [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dec.org.uk/haiti-earthquake-facts-and-figures Hurricane Andrew's Legacy. NPR [online]. 2012 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.npr.org/2012/08/23/159613339/hurricane-andrews-legacy-like-a-bomb-in-florida Geo Arizona [online]. 2012 [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.geo.arizona.edu/~ldix/g256/hurricanes.html HURRICANE ANDREW AND INSURANCE:. Insuring Florida [online]. 2012 [cit. 201306-12]. Dostupné z: http://www.insuringflorida.org/assets/docs/pdf/paper_HurricaneAndrew_final.pdf 72

Japan earthquake and tsunami of 2011. Http://www.britannica.com [online]. 2012 [cit. 201305-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1761942/Japan-earthquakeand-tsunami-of-2011/299865/Relief-and-rebuilding-efforts Eye on the Storm: Hurricane Katrina Fast Facts. Http://news.nationalgeographic.com [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://news.nationalgeographic.com/news/2005/09/0906_050906_katrina_facts.html Sigma [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. ISSN 270_0212_en. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2012_en.pdf National Geographic [online]. 2005 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://news.nationalgeographic.com/news/2004/12/1227_041226_tsunami.html Britské listy. Blisty [online]. 2006 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/27781.html Sun Sentinel. Sun Sentinel [online]. 2012 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://articles.sunsentinel.com/2012-11-25/business/fl-disaster-insurance-plan-20121125_1_national-disasterfund-national-insurance-natural-disasters

73

Seznam tabulek TABULKA 1: ROZDĚLENÍ SUBJEKTIVNÍCH A OBJEKTIVNÍCH RIZIK

15

TABULKA 2: RIZIKA POJIŠŤOVEN

16

TABULKA 3: EKONOMICKÉ ZTRÁTY DLE JEDNOTLIVÝCH REGIONŦ V ROCE 2012

32

TABULKA 4: POČET KATASTROF A ŠKOD DLE JEDNOTLIVÝCH REGIONŦ.

38

TABULKA 5: 10 NEJVĚTŠÍCH KATASTROF PODLE POJISTNÝCH ŠKOD

39

TABULKA 6: 10 NEJVĚTŠÍCH KATASTROF PODLE OBĚTÍ NA ŢIVOTECH

40

TABULKA 7: KAUZALITY PŘÍRODNÍCH KATASTROF

41

TABULKA 8: KAUZALITY KATASTROF ZPŦSOBENÝCH LIDMI

41

TABULKA 9: NEJVYŠŠÍ POJISTNÉ ZTRÁTY V HISTORII

43

TABULKA 10: POROVNÁNÍ POVODNÍ 2002 A 2013

45

TABULKA 11: N-HODINOVÁ KLAUZULE

58

TABULKA 12: DOPADY POVODNÍ V ČR

64

74

Seznam obrázků OBRÁZEK 1: POJISTNĚ TECHNICKÉ – NÁHODNÉ RIZIKO

18

OBRÁZEK 2: ČLENĚNÍ KATASTROF

22

OBRÁZEK 3: POMĚR PŘÍRODNÍCH KATASTROF A KATASTROF ZPŦSOBENÝCH LIDMI

24

OBRÁZEK 4: NEJSMRTELNĚJŠÍ KATASTROFY ROKU 2012

25

OBRÁZEK 5: POČET OBĚTÍ VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ

26

OBRÁZEK 6: VZNIK TSUNAMI

30

OBRÁZEK 7: POJISTNÉ ZTRÁTY V OBDOBÍ 1970 – 2012 (V TIS. DOLARŦ)

34

OBRÁZEK 8: NEJDRAŢŠÍ HURIKÁNY V HISTORII USA Z POHLEDU POJISTNÝCH ZTRÁT (V MLD. DOLARŦ K 22.6.2012)

36

OBRÁZEK 9: PŘENOS RIZIKA MEZI ÚČASTNÍKY POJIŠTĚNÍ

49

OBRÁZEK 10: SÍŤ ZAJISTNÝCH VAZEB

52

OBRÁZEK 11: ZAJIŠTĚNÍ NEJVYŠŠÍCH ŠKOD

60

OBRÁZEK 12: VÝDAJE STÁTU NA POVODNĚ (V MLD. KČ)

64

OBRÁZEK 13 : ROZLOŢENÍ POVODŇOVÝCH ZÓN

66

75

Vliv realizace katastrofických rizik na segment pojišťovnictví

Recommend Documents