VB a kolektiv
Německo (Martina Polesná, Míša Ježková) -
-
-
Po I. světové válce abdikace Viléma II. konec císařství Řadou několika povstání vzniká republika Freikorpsy: pravicoví dobrovolníci, nechtěli republiku ani monarchii Spartakovci: komunistické hnutí, v čele Rosa Luxemburková a Karel Liebknecht; byli pro republiku diktátorského typu, vyvlastnění, republika rad, proletariát Boje mezi FK a SP – porážka Spartakovců, u moci socdem (středová strana) 1920 vyhlášena Výmarská republika o Trvala až do nástupu Adolfa Hitlera k moci (1933) o Prezidentem Fridrich Ebert (sídlo ve Výmaru) o Po celou dobu trvání u moci sociální demokracie Ostatní státy ji nechtěli uznat, až SSSR v Rappalské smlouvě (1922) ji uznali výměnou za zřeknutí nároků odškodnění za škody, vzniklé při bolševické revoluci (Rathenau a Čičerin) o Po podpisu smlouvy byl Rathenau zabit (buď Frekorpsy, nebo DAP) o Slib dodržování závazků plynoucích z Versaillské konference 1923 hospodářská krize, provedena měnová reforma (rentová marka) Francie a Belgie ji obviní z neplacení reparací a obsadí Porúří (doly, hutě, zabavení zisků) Reparace byly přepočteny v tzv. Dawesově plánu na rentovou marku, až do roku (1924-42) 1929 Yongův plán, další úpravy reparací, až do roku 1988 (formálně se však neplatily) 1930 ve volbách skončí druhá NSDAP, spojí se však s ostatními a vzniká Harzburská fronta V roce 1933 si vymohli nové volby, ve kterých vyhrál Hitler – demokratický cesta k moci NSDAP: vznikla v únoru 1920 přejmenováním DAP; v programu jen nacionalismus, antisemitismus; 1923 rozpuštěna a zakázána; 1933 se stala jedinou legální stranou Mein Kampf (1925): literární dílo AH, diktoval ji Hessovi, autobiografické prvky a ideologie Panevropksá unie (1922): hnutí za sjednocení, 1933 zakázána, po válce obnovena, za studené války tvrdý postoj vůči východnímu bloku
-
Zbytek světa a Francie (Míša Ježková) -
-
-
Briand-Kellogův pakt: 27. 8. 1928 v Paříží, vylučuje válku jako prostředek řešení sporů, signovalo ji 62 států, po druhé světové válce se podle ní soudili válečné zločiny Francie a její smlouvy: o Versailleská mírová smlouva s Německem o Saint-Germainská mírová smlouva s Rakouskem o Neuillyská mírová smlouva s Bulharskem o Trianonská mírová smlouva s Maďarskem o Sèvreská mírová smlouva s Tureckem SN: založena po první světové válce na základě pařížské konference o Udržení světového míru o Demilitarizace o Kolektivní bezpečnost a diplomacie o 24 států + britská dominia; sídlo v Ženevě, o USA ji neratifikovalo o V roce 1946 rozpuštěna a vítězné mocnosti založili OSN Diarchie: dvojvládí, Andora, Švýcarsko (asi bude chtít něco konkrétního)
1/5
VB a kolektiv
Sovětský svaz (Honza Brindza) -
-
-
-
-
-
Po VŘSR vzniká vláda v čele s Leninem, v listopadu všeruský sovětský sjezd V. I. Lenin: V roce 1917 se vrací z exilu a vyhoštění do Ruska, vydává Dubnové teze, vůdce VŘSR, tvůrce bolševických dekretů L. D. Trockij: od května 1917 aktivně vede bolševickou revoluci, po VŘSR společně s Leninem ve vedení SSSR, poté spory se Stalienem, nepřijel na Leninův pohřeb, v roce 1926 vyhoštěn ze SSSR, organizuje bolševickou revoluci po celém světě, zabit v Mexiku při atentátu Bolševické dekrety o Dekret o vládě: prozatímní vláda (lidoví komisaři z dělnické a rolnické třídy) o Dekret o míru: výzva k ukončení války bez anexí a odškodného o Dekret o půdě: půda šlechty, statkářů a církve dána rolníkům (bezúplatně) o Dekret o právu národů na sebeurčení: svoboda pro Pobaltí, Finsko (občanské války) NEP: nahradila politiku poválečného komunismu, nastartování ekonomiky op VŘSR, březen 1921, „kapitalismus pod vedením socialistů“, vypracována Leninem a Trockým o Povolení soukromého obchodu o Přísun zahraničního kapitálu (pronájem dolů) o Podněcování k tvorbě živností o Nakonec ani Trocký už NEP nechce, od roku 1929 tzv. pětiletky J. V. Stalin: koncem 19. století se účastní proticarských aktivit, v roce 1903 se přidává k bolševikům, 1913-1917 byl na Sibiři o Po smrti J.V.S. prosadí národní komunismus (pětiletky, industrializace, kolektivizace) o Po první pětiletce v zemi hladomory o Ve 30. letec h – moskevské procesy, politické procesy s jeho odpůrci o Navazuje vztahy se západem (Výmarská republika, Hitler (Molotov-Ribbentrop) o V roce 1941 AH poruší pakt o neútočení o Po válce Džugašvili nastoluje další teror, roku 1953 umírá Kolektivizace: přeměna na kolektivní zemědělství, idea společného zemědělství o V Sovětském svazu od roku 1929 – znevolnění obyvatelstva o Tato politika byla oficiálně úspěšná, ale vedla k hladomorům a nespokojenosti Sovětské hospodářské plány: pětiletky, na konci 20. let je zavedl JVS, určovaly kde, kolik za kolik a kdo bude vyrábět, zprvu úspěchy (růst strojírenství), centrální organizace Intervence (1919-1920): snaha porazit Leninův režim vnějšími silami. Vylodění Francouzů, Britů a Japonců podle plánu W. Churchilla. Rudá armáda odolala (válečný komunismus)
Velká Británie a Irsko (Vláďa Bernard, Martina Polesná) -
V Irsku došlo v roce 1919 k povstání, VB poslala vojáky a chtěla si připojit Irsko, proti tomu se ale ozvali irští emigranti v USA, v roce 1921 udělen statut dominia, později svobodná země Westminsterská statut (1931), základní zákon Britského společenství národů Potvrzení statutu britských dominii po celém světě, nikoliv protektorátů a korunních kolonií Kanada, New Foundland, Irsko, Austrálie, Jihoafrická unie svobodné státy vlastní politiky, ale provázanost (účast na imperiálních konferencích, společný panovník)
2/5
VB a kolektiv
USA (Vláďa Bernard) -
-
-
Příznivý ekonomický vývoj (výsledky války, modernizace průmyslu, automatizace, pásová výroba), umožňovala konkurenci zboží ve světě V roce 1919 zavádí Volsteadův zákon prohibici Z důvodu konjunktury došlo k nadvýrobě, nabídka převýšila poptávku a hospodářská krize o 24. 10. 1929 černý čtvrtek, krach na New Yorské burze o Nezaměstnanost, ničení zboží, odklon od liberalismu, narušení mezinárodních vztahů Roosevelt zaštítil plán svých ekonomů s názvem New Deal , zrealizoval ho za 100 dnů o Bankovní prázdniny: od 6. do 9. března 1933 zavřel banky, neschopné zlikvidoval o Zákaz vývozu zlata a stříbra z USA o Odpoutání dolaru od zlata, devalvace měny, zákaz soukromého vlastnictví zlata o Platil farmářům za to, že nechali ležet pole ladem (zvýšení ceny potravin) zrušeno ÚS o Výrobní kvóty, minimální a maximální pracovní čas, o Financování velkých státních staveb a zakázek Republikáni a Demokraté: politické strany
Španělsko (Vilda Franěk, Nella Ulíková) Monarchie ve Španělsku: systém dvou stran, systém pokojného střídání moci, falšování voleb, lidé na venkově se uchylovali k jiným směrům – socialismus, anarchismus atd., vládl Alfons XIII Vláda Larga Caballera: po vzniku republiky 1931 – jako socialistický ministr, v roce 1934 při vládě pravice se pokusil zorganizovat povstání – neúspěšné, od 4. 9. 1936 – sestavuje novou vládu - vedení Lidové fronty, nová vláda v čele s Negrinem ho považovala za nepřijatelného – 1937 odstupuje Falangy: politická strana ve Španělsku založená 29. října 1933 Josém Antoniem Primo de Rivera, podobná Mussoliniho fašistům, prosazovala nacionalismus, v čele Franco --> vedla povstání a úspěšně ho i dokončila – 14. 3. 1936 – Falanga zakázána --> vůdci zatčení - zvýšení násilností Pátá kolona: skupina, tajně působící proti svému státu ve prospěch protivníka (generál Mola) Interbrigadisté: antifašističtí levicoví dobrovolníci ze 17 států (ČS 1500 voj.), mimo Interbrigády bojovali na straně Španělské republikánské armády také poradci a vojáci ze SSSR vysláni do Španělska na Stalinův rozkaz (2000-3000 vojáků). Trockisté: zastánci odnože marxismu, protiváhy stalinismu – ve španělské občanské válce na straně levice --> hádky se stalinisty. Domnívali se, že v SSSR vznikla byrokratická kasta, která vládne místo pracující třídy. V souladu s myšlenkami marxismu se Trocký domníval, že tyto byrokratické elity zákonitě vytváří podmínky směřující proti zájmům lidí. Také vystupoval proti Stalinově teorii socialismu v jedné zemi. Opozice vůči těm ve straně a státní mašinérii, kteří se snažili rehabilitovat kapitalismus Anarchisté: po vzniku republiky požadovali proticírkevní (antiklerikální) systém, viděli příčinu všeho zla ve státu, patřili do republikánského tábora – silní na severu – CNT, FAI, nechtěli kastovnický systém pravidelné armády, na konci války se vzájemně v pouličních bojích likvidovali komunisté a anarchisté Republikáni: patří do levicové (republikánské) vlády, možná stáli za útokem na Guernicu – chtěli, aby se prostý lid spojil proti nacionalistům, vyhráli jednu bitvu u Belchita Guernika: 26. 4. 1937 – vybombardována Legií Kondor nacistické Luftwaffe, obrovsky zveličený incident – mnoho nejasností okolo toho – byla spíše vypálena, zastánci Franca o dva dny později dobyli Guernicu frankisté
3/5
VB a kolektiv
Čína (Nella Ulíková) -
-
-
Kuomingtan: od roku 1912 čínská národní strana, tvořena bývalými revolucionáři, hlavním představitelem Sunjantsen; v roce 1912 zakázáno, týž rok obnoveno Sunjatsen: revolucionář, zakladatel KTM, první prozatímní prezident, prezident o Tři principy: nacionalismus, demokracie, blahobyt o Mao Ce-Tung: 7. 11. 1931 předseda ÚV KSČ; zřizuje základnu strany v Jen-Anu a stává se vůdce komunistů; organizuje dlouhý pochod Dlouhý pochod: občanská válka KTM vs. KSČ (1924 – 1927) o V dubnu 1927 vypuzení komunistů z KTM, komunisté zbudují základny v horách o 2. občanská válka (1928-1936) 1931 Mao Ce-Tung a Čankajšek zahajují pochod proti proruským oblastem Obklíčeni rudá armáda zahajuje ústup do Šan-Si (moc daleko a moc rychle) Mandžusko: 1931 okupováno Japonskem, 1932 „loutková republika“, formální hlavou císař
Československo (Bára Průšová, Katka Kubrichtová, Adush Rožcová) -
-
-
Karel Kramář: zastánce národního státu, odpůrce hradu, konzervativní a nacionalistické názory o 1889 s TGM zakládá Českou stranu lidově-realistickou o 1891 za mladočechy v říšské radě, předseda o Zastánce federalizovaného Rakouska-Uherska o Slovanská ústava – české země plánuje jako součást slovanské federace o 1915 zatčen s A. Rašínem odsouzen k trestu smrti (velezrada), později amnestie o Po válce propuštěn, v čele mladočechů, strana se spojí s jinými stranami o Propaguje monarchii, poté ale přistoupí na republiku, v socdemu o 14. 11. 1918 vyhlášen premiérem, za Čechy jednal ve Versailles o Spory s Edvardem Benešem (tehdy ještě jako ministrem zahraničních věcí) o Trvalý mír v Evropě nelze zajistit bez svobodného Ruska o Po obecních volbách v roce 1919 padá jeho vláda Rudozelená koalice: červenec 1919 – září 1920, v čele V. Tusar; agrárníci, socdem, socialisté Boj o lidový dům (1920): o rozkol mezi demokratickým a radikálním křídlem (bolševici) o Dům formálně patřil osobě hlásící se k pravici o Levicové síly poraženy – rozpad socdem o Důsledek: generální prosincová stávka (izolovaná ohniska, nevšeobecná) o Stávku ukončilo až vyhlášení stanného práva o 1921 vzniká komunistická strana Politické strany: o Agrární strana: A. Švehla, socdem myšlenky, voliči malí a střední zemědělci o Československá sociálně demokratická strana dělnická Předseda V. Tusar, v roce 1920 největší strana Rozkol ve straně (vznik levice a pravice) Levice zakládá KSČ 1925 debakl ve volbách o KSČ Oddělení od ČSDSD, předseda V. Šturc Snaha o cestu k socialismu, později bolševizace Nedemokratická, závisí na Moskvě (třídní boj) o Čs. strana národně socialistická: strana Hradu, český socialismus (Beneš, Horáková) o ČSL: pánbíčkáři, zastánci názorů papeže Lva XIII., předseda J. Šrámek, prezident TGM o Čs. národní demokracie: Kramář, Rašín; voliči vyšší vrstva, pravičáci, monarchie o Německé strany 4/5
VB a kolektiv
-
-
-
-
-
-
-
-
Německá sociálně demokratická strana dělníku v ČSR (J. Selinger) Německý svaz zemědělců (J. Spina), dobré vztahy s TGM Německá křesťansko-sociální strana lidová (v několika koalicích) Sudetoněmecká strana (Konrad Heinlen), 1938 sloučení s NSDAP Ústava: účinnost od 6. 3. 1920; formálně až do roku 1946; 6 hlav a 4 doplňky Jazykový zákon: jazyk československý oficiálním jazykem, zkoušky úředníků, nelibost Němců Správní rozdělení: o Československo rozděleno do žup, v praxi jen na Slovensku o Čechy rozděleny do zemí (Čechy, Morava a Slezsko) o K Čs. připojeno Z. Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelní, Hlučínsko Měnová (Rašínova) reforma (1919) o Oddělení Čs. peněžního oběhu od bývalého R-U o Zlikvidovat inflační peníze, tvorba Čs. měny, zlatý standart o Okolkování původní měny, dluhopisy, soupis majetku, v dubnu vydána měna o Jedna z nejstabilnějších měn v Evropě, někde bojkotována Pozemková reforma (1919) o Čs. hospodářství dosahovalo výborných výsledků, nad evropským průměrem o Půda nad 150 Ha sebrána šlechtě a rozdělena mezi bezzemky a rolníky o Lesy zůstaly státní; církev díky papežovi neposkvrněna o Zklidnění sociálního napětí, vypořádání s hospodářskou krizí Malá dohoda: vojensko-politická spolupráce mezi ČSR a Francií o 1921 – 1939; ČSR, Francie, Jugoslávie, Rumunsko o Vymyslel to Éda Benešů; ČSR vyzbrojovala Rumunskou a Jugoslávskou armádu o Udržení klidu ve střední Evropě; zabránit obnovení R-U; proti vlivu SSSR a Německa Národnosti: Češi (7 mil.), Slováci (2), Němci (3), Maďaři (0,7), Rusíni (0,5), Židé (0,2)=13,5 mil. Spd: Sudetoněmecká partaj, v čele Konrad Henlein, pravicoví nacionalisté, 1933-38 (NSDAP) Národní sjednocení: politická strana; 27. 10. 34 vznikla, předseda K. Kramář o Vystupovala proti zvolení E. Beneše el presidentem o Po Mnichově se stala součástí Strany národní jednoty TGM: prezidentem 17 let, zasahoval do vlády, 34 dostal mrtvičku a abdikoval, zemřel 35 Prosincový blok: pravicové seskupení, nominace protivníka E. Benešovi (B. Němec) o Strany: Agrárníci, Národní sjednocení, Ludová strana, Fašisti, SDP o Po vystoupení Ludové strany rozpad, Němec stáhl kandidaturu Anšlus Rakouska: 12. 3. 38, Hitler ho násilně připojil k Třetí říši, jedna z prvních invazí Karlovarský program SdP: požadavky na čs. vládu, vláda je nakonec musela přijmout o 8 bodů, vycházeli z porady Henleina s AH (práva pro sudetské Němce) o Nešlo o národnostní otázku, ale rozbití Československa a jeho ovládnutí Runcimanova mise: lord Runciman působil jako prostředník při vyjednávání mezi československou vládou a SdP, byl pro ústupky Henleinovi – snaha mocností o klid od AH Mobilizace 1938: 28. 9. 38 vyhlásil AH útok na ČSR, branná povinnost, mobilizace Mnichovská konference (29. 9. 1938 – 30. 9. 1938) o Svolána narychlo, téma: spory o české pohraničí, zástupci ČSR nebyli pozváni o „Spojenci“ podepsali s fašisty smlouvu o odstoupení pohraničí Německu o Ztráta 30% území a obyvatelstva o Ochromení průmyslu, těžby a dopravy o 7. 10. 1938 vyhlášeno samostatné Slovensko o Druhá republika (neživotaschopná)
5/5
