Jméno
Martina Bábíčková, Ph.D. Datum
23.03.2014 Ročník
7. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor Informatika Tematický okruh Textový editor Téma – klíčová slova Novinová strana – sloupce, textové pole
Anotace Tato práce je zaměřena na používání textového editoru MS Word. Předpokládá znalost programu, jednotlivých funkcí, základní formátování textu a práci s obrázky. Na základě toho vytvoří žák dle předlohy z připravených nenaformátovaných článků (k dispozici nejlépe na sdíleném disku) novinovou stránku s prvky textu členěného do sloupců, obrázkem vedle textu, různé písma. Jeho výsledná práce musí být co nejblíže podobná předloze. Součástí je zadání práce.
Použité zdroje Vlastní invence. Fotografie - školní archiv.
NA NÁVŠTĚVĚ U PRVŇÁČKŮ Vždycky nás zajímá, jak se ve škole daří našim nejmladším, jak se jim líbí vyučování, protože pro ně je to něco úplně nového… Do jedné první třídy jsme nahlédli a právě na tomto místě vám přinášíme reportáž.
Když jsme přišli do třídy 1.B, bylo krásné ticho. Mnozí byste se od nich mohli učit. Po příchodu do třídy nás ohromila nejen výzdoba, ale i samotní žáčci. K našemu údivu se za první měsíc naučili tři písmenka: M, A, L. A zrovna dnes se učili nové, a to E. No, a aby si děti vůbec uvědomily, co to vlastně E je, zahrály si hru E nás probudí. Paní učitelka říkala různá slova, a pokud začínalo na E, zvedly hlavu, pokud ne, zůstaly ležet na lavici. Všem to krásně šlo, sem tam malá chybička. Po skončení hry si rozdaly papíry. Začaly tím, že vybarvovaly písmenko E. Paní učitelka se zeptala, zdali někdo ví, v jakých tvarech se E skrývá a rázem se připojila i matematika. Šikovné žáčky to však ale ani na chvíli nezaskočilo. Věděli, že ty tvary jsou vlastně trojúhelníky. No, čekali jsme, jestli všichni vybarví správně a taky jestli dostanou od třídní jedničku, to znamená, že to budou mít všichni do jednoho dobře. Výborně – všichni měli správně. Dokonce poznali i zatím neznámé O. Poznávali obrázky a podle toho, jak začínaly, tak je podle barvy písmenek
kroužkovali. E bylo zelené, A zase červené a taky již známé O bylo žluté. ,,Tak co, uděláme bludiště?“ „Jó!“ ozvalo se sborově. Bludiště spočívalo v tom, že měli přivést věci tam, kam patří. Eskymák kam patří? Do iglů. Auto do? Garáže, zase děti uhodly. A ovečka? Do lesa, do chlívku, do stodoly. Hádaly, ale nikdo nevěděl, a tak se vyhlásila soutěž. Kdo uhodne, kam ovečka patří, dostane velkou jedničku! To děti zaujalo, každý chtěl získat jedničku. Nikomu se to ale zatím nedařilo. Paní učitelka tedy dala nápovědu: Začíná to na S a má to dvě slabiky. Zase pár marných tipů. Nikdo neuhodl a tak paní učitelka prozradila, že ovečka žije na salaši. Sice nikdo nezískal jedničku, ale dozvěděli se zase něco nového, a to je mnohdy lepší, než deset jedniček. „Kdo je hotový, přijde ke mně na kontrolu, já se podívám, jestli jste nezabloudili.“ Všichni se rozběhli, hotová lavina. Pak si řekli básničku a sedli si. Nyní se pracovalo v živé abecedě. Četla se jména pro holčičky i kluky. V každém jméně se hledalo E. Po kontrole
se hlásili, pokud někoho s daným jménem znali. Další úkol byl hledat malá a velká, psací a tiskací písmenka a kroužkovali stejnou barvou. ,,Kdo něco zjistil, co je zvláštní?“ Pár chytrých hlaviček se hlásilo. Chybí velké tiskací A, protože zůstalo velké psací A. Později se četly slabiky a obloučkovali. Zazvonil telefon. Paní učitelka odběhla do kabinetu a po chvilce se vrátila. „Za domácí úkol si procvičte čtení slabik.“ Na závěr se ptala paní učitelka, co jsme dělali a co jsme se učili? Malovali, kroužkovali, četli, hádali. Spoustu se toho řeklo, ale ne to hlavní. A tu se ozvalo: ,,Procvičovali jsme písmeno E.“ Výborně, to bylo ono. Hodina skončila, všichni si běželi pro tělocvik. Tím pádem skončila i naše návštěva. Co ale nesmím zapomenout: Děkujeme všem žáčkům a paní učitelce Renatě Velcerové za spolupráci. Musím také pochválit děti za jejich vzorné chování. Moc se nám u vás líbilo a těšíme se na další návštěvu. text: Ráchel Horká, Gabriela Gabrhelová, 5.B
Zeptali jsme se prvňáčků: Líbí se ti ve škole? Veronika Škarpová (1.B): Ano, moc se mi tu líbí. Dominik Vacula (1.B): Jo, líbí. Tadeáš Flekač (1.A): Moc ne. Michalka Kretková (1.A): Ano, líbí. Který předmět tě nejvíc baví? Veronika Škarpová (1.B): Baví mě matematika. Dominik Vacula (1.B): Čeština. Tadeáš Flekač (1.A): Nejvíc mě baví český jazyk. Michalka Kretková (1.A): Mě baví výtvarka. Kolik jsi si našla/našel kamarádů? Veronika Škarpová (1.B): Mám 7 kamarádů. Dominik Vacula (1.B): Našel jsem si 7 kamarádů. Tadeáš Flekač (1.A): Mám dva kamarády. Michalka Kretková (1.A): Ano, mám tři kamarády.
PROJEKT DRUHÁKŮ A PÁŤÁKŮ Zaměřujeme se i na společné projekty napříč jednotlivými ročníky, kdy starší žáci učí ty mladší a zároveň si vzájemně užijí i zábavné chvilky. Jeden takový projekt proběhl v měsíci březnu mezi druháky a páťáky. Dne 12. března zorganizovaly paní učitelky Marie Kučerová, Eliška Machálková a Kateřina Janků společný projekt druhých tříd se třídou 5.A. Téma projektu byl LES a trval do 12:00 hod. Začátek probíhal tak, že si páťáci vylosovali 3 - 4 druháky. Potom se skupinky přesunuly do tříd a mohlo se pracovat. První hodinu jsme měli přírodovědu. V přírodovědě jsme se seznamovali a dávali druhákům různé pracovní listy na téma LES. Druhou hodinu jsme měli češtinu. V češtině jsme se už znali, tak jsme se rovnou vrhli do práce, na konci češtiny jsme si s druháky popovídali, jak se jim to líbilo a co se naučili. Třetí hodinu jsme měli matematiku. Některým matematika šla, jiným zase moc ne, ale nakonec jsme to všichni dobře zvládli. Čtvrtou a zároveň poslední hodinu jsme měli výtvarku. Tu jsme si užili, protože to byla nejklidnější hodina. Měli jsme nakreslit nějaké zvíře z českého lesa. Nakonec jsme se všichni rozloučili a naše výtvory jsou v prvním patře u druhých tříd. text: Ondřej Mikeska, 5.A
VYTVOŘENÍ ČTVRTÉ NOVINOVÉ STRÁNKY DLE PŘEDLOHY (využij kopii předchozí stránky nebo pokračuj jako další stránku časopisu) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Vzhled stránky: okraje stránky nahoře, dole, vlevo, vpravo 1,5 cm Texty: všechny písma Times New Roman Nadpisy: vel. písma 12, ohraničení nahoře a dole, stínování (výplň), mezera za 6 b, odsazení odstavců tabulátorem Sloupce: první článek rozdělen do 3 sloupců s čarou mezi sloupci (vložit mezi konce oddílů) Všechny články: vel. písma 9 Foto: přiložit foto k článkům dle předlohy, ohraničení fotky Mezera před, za odstavcem: nastav dle potřeby
TEXTY Na návštěvě u prvňáčků Vždycky nás zajímá, jak se ve škole daří našim nejmladším, jak se jim líbí vyučování, protože pro ně je to něco úplně nového… Do jedné první třídy jsme nahlédli a právě na tomto místě vám přinášíme reportáž. Když jsme přišli do třídy 1.B, bylo krásné ticho. Mnozí byste se od nich mohli učit. Po příchodu do třídy nás ohromila nejen výzdoba, ale i samotní žáčci. K našemu údivu se za první měsíc naučili tři písmenka: M, A, L. A zrovna dnes se učili nové, a to E. No, a aby si děti vůbec uvědomily, co to vlastně E je, zahrály si hru E nás probudí. Paní učitelka říkala různá slova, a pokud začínalo na E, zvedly hlavu, pokud ne, zůstaly ležet na lavici. Všem to krásně šlo, sem tam malá chybička. Po skončení hry si rozdaly papíry. Začaly tím, že vybarvovaly písmenko E. Paní učitelka se zeptala, zdali někdo ví, v jakých tvarech se E skrývá a rázem se připojila i matematika. Šikovné žáčky to však ale ani na chvíli nezaskočilo. Věděli, že ty tvary jsou vlastně trojúhelníky. No, čekali jsme, jestli všichni vybarví správně a taky jestli dostanou od třídní jedničku, to znamená, že to budou mít všichni do jednoho dobře. Výborně – všichni měli správně. Dokonce poznali i zatím neznámé O. Poznávali obrázky a podle toho, jak začínaly, tak je podle barvy písmenek kroužkovali. E bylo zelené, A zase červené a taky již známé O bylo žluté. „Tak co, uděláme bludiště?“ „Jó!“ ozvalo se sborově. Bludiště spočívalo v tom, že měli přivést věci tam, kam patří. Eskymák kam patří? Do iglů. Auto do? Garáže, zase děti uhodly. A ovečka? Do lesa, do chlívku, do stodoly. Hádaly, ale nikdo nevěděl, a tak se vyhlásila soutěž. Kdo uhodne, kam ovečka patří, dostane velkou jedničku! To děti zaujalo, každý chtěl získat jedničku. Nikomu se to ale zatím nedařilo. Paní učitelka tedy dala nápovědu: Začíná to na S a má to dvě slabiky. Zase pár marných tipů. Nikdo neuhodl a tak paní učitelka prozradila, že ovečka žije na salaši. Sice nikdo nezískal jedničku, ale dozvěděli se zase něco nového, a to je mnohdy lepší, než deset jedniček. „Kdo je hotový, přijde ke mně na kontrolu, já se podívám, jestli jste nezabloudili.“ Všichni se rozběhli, hotová lavina. Pak si řekli básničku a sedli si. Nyní se pracovalo v živé abecedě. Četla se jména pro holčičky i kluky. V každém jméně se hledalo E. Po kontrole se hlásili, pokud někoho s daným jménem znali. Další úkol byl hledat malá a velká, psací a tiskací písmenka a kroužkovali stejnou barvou. ,,Kdo něco zjistil, co je zvláštní?“ Pár chytrých hlaviček se hlásilo. Chybí velké tiskací A, protože zůstalo velké psací A. Později se četly slabiky a obloučkovali. Zazvonil telefon. Paní učitelka odběhla do kabinetu a po chvilce se vrátila. „Za domácí úkol si procvičte čtení slabik.“ Na závěr se ptala paní učitelka, co jsme dělali a co jsme se učili? Malovali, kroužkovali, četli, hádali. Spoustu se toho řeklo, ale ne to hlavní. A tu se ozvalo: ,,Procvičovali jsme písmeno E.“ Výborně, to bylo ono. Hodina skončila, všichni si běželi pro tělocvik. Tím pádem skončila i naše návštěva. Co ale nesmím zapomenout: Děkujeme všem žáčkům a paní učitelce Renatě Velcerové za spolupráci. Musím také pochválit děti za jejich vzorné chování. Moc se nám u vás líbilo a těšíme se na další návštěvu. text: Ráchel Horká, Gabriela Gabrhelová, 5.B Zeptali jsme se prvňáčků: Líbí se ti ve škole? Veronika Škarpová (1.B): Ano, moc se mi tu líbí. Dominik Vacula (1.B): Jo, líbí. Tadeáš Flekač (1.A): Moc ne. Michalka Kretková (1.A): Ano, líbí. Který předmět tě nejvíc baví? Veronika Škarpová (1.B): Baví mě matematika. Dominik Vacula (1.B): Čeština. Tadeáš Flekač (1.A): Nejvíc mě baví český jazyk. Michalka Kretková (1.A): Mě baví výtvarka. Kolik jsi si našla/našel kamarádů? Veronika Škarpová (1.B): Mám 7 kamarádů. Dominik Vacula (1.B): Našel jsem si 7 kamarádů. Tadeáš Flekač (1.A): Mám dva kamarády. Michalka Kretková (1.A): Ano, mám tři kamarády.
Projekt druháků a páťáků
Zaměřujeme se i na společné projekty napříč jednotlivými ročníky, kdy starší žáci učí ty mladší a zároveň si vzájemně užijí i zábavné chvilky. Jeden takový projekt proběhl v měsíci březnu mezi druháky a páťáky. Dne 12. března zorganizovaly paní učitelky Marie Kučerová, Eliška Machálková a Kateřina Janků společný projekt druhých tříd se třídou 5.A. Téma projektu byl LES a trval do 12:00 hod. Začátek probíhal tak, že si páťáci vylosovali 3 - 4 druháky. Potom se skupinky přesunuly do tříd a mohlo se pracovat. První hodinu jsme měli přírodovědu. V přírodovědě jsme se seznamovali a dávali druhákům různé pracovní listy na téma LES. Druhou hodinu jsme měli češtinu. V češtině jsme se už znali, tak jsme se rovnou vrhli do práce, na konci češtiny jsme si s druháky popovídali, jak se jim to líbilo a co se naučili. Třetí hodinu jsme měli matematiku. Některým matematika šla, jiným zase moc ne, ale nakonec jsme to všichni dobře zvládli. Čtvrtou a zároveň poslední hodinu jsme měli výtvarku. Tu jsme si užili, protože to byla nejklidnější hodina. Měli jsme nakreslit nějaké zvíře z českého lesa. Nakonec jsme se všichni rozloučili a naše výtvory jsou v prvním patře u druhých tříd. text: Ondřej Mikeska, 5.A
