Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ – TRENDY A PROBLÉMY Drop-in centres: trends and issues Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.
Autor: Vladislava GREGOROVÁ
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
GREGOROVÁ Vladislava
Obor:
Veřejná ekonomika
Název tématu:
NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ - TRENDY A PROBLÉMY Drop-in centres: trends and issues
Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem diplomové práce je analyzovat současnou situaci na trhu nízkoprahových zařízení v ČR a následně analyzovat fungování vybraných nízkoprahových zařízení na území města Brna. Závěr práce bude ve zhodnocení personálního zajištění, srovnání teoretického právního prostředí a aktuálního stavu, ve kterém se zařízení pohybují, posoudit jejich finanční postavení a propagační znalosti. Postup práce a použité metody: 1. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – vymezení pojmů, financování, zhodnocení současné situace v ČR. 2. Praktická část – Analýza vybraných zařízení ve městě Brně. 3. Vyhodnocení legislativy, porovnání s vybranou zemí. 4. Doporučení, zhodnocení současného stavu a navrhnout možné trendy. Metody: deskripce, analýza, řízené rozhovory, komparace.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: Ekonomie sociálních služeb. Edited by Ladislav Průša. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN 978-80-7357-255. HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 292 s. Neuveden. ISBN 978-80-210-4423-4. ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v terorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. 263 s. ISBN 9788026200277. NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009. 167 s. ISBN 9788024514741. ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3. rozš. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 600 s. ISBN 9788024618524. Vedoucí diplomové práce:
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Vladislava Gregorová
Název diplomové práce:
Nízkoprahová zařízení – trendy a problémy
Název práce v angličtině:
Drop-in centres: trends and issues
Katedra:
Veřejné ekonomika
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Anotace: Diplomová práce „Nízkoprahová zařízení – trendy a problémy“ je zaměřená na Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Jejím cílem je analyzovat současnou situaci, ve které se tato zařízení pohybují a problémy, se kterými se v současnosti potýkají. Praktická část je zaměřená na město Brno a zařízení, která fungují na jeho území. Závěr je věnován příkladu z praxe a návrhu možných směrů, kterými by se tyto zařízení mohla ubírat. Annotation: This dissertation “Drop-in centres – trends and problems” is focused on drop-in centres for children and youth. It analyses the current conditions under which these centres are working and the issues they have to face. The practical part deals with centres in the Brno area. The conclusion looks in detail at actual experience with these centres and suggests solutions to cope with found issues. Klíčová slova: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociální služby, dotace, financování sociálních služeb, Keywords: drop-in centres for children and teenagers, social services, grant, financing of social services
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Nízkoprahová zařízení jejich vývoj a trendy vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovi univerzity a vnitřní akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. dubna 2013 ………………………………………. Vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Moje poděkování patří také všem pracovníkům z nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Pestrá klubovna, kteří pro mě byli velkou inspirací. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za poskytnutou podporu.
Obsah: Úvod .........................................................................................................................................................9 1. Úvod do problematiky sociálních služeb, zákonné vymezení pojmů a rozložení služby v České republice ................................................................................................................................................11 1.1 Sociální stát ..................................................................................................................................11 1.1.1 Kritika sociálního státu ..........................................................................................................11 1.2 Sociální politika ............................................................................................................................12 1.3 Historie sociální služeb .................................................................................................................14 1.4 Proces transformace v sociálních službách v České republice .....................................................15 1.4.1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách .......................................................................16 1.4.2 Ochrana osobních údajů .......................................................................................................17 1.4.3 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb ..........................................................................18 1.4.4 Registrace sociální služby ......................................................................................................19 1.5 Definice pojmu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ............................................................21 1.5.1 Historie vzniku NZDM............................................................................................................21 1.5.2 Česká asociace streetwork (ČAS), o.s. ...................................................................................23 1.5.3 Vývoj nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České republice ....................................25 1.5.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež dnes .....................................................................27 2. Financování NZDM a hodnocení kvality sociálních služeb .................................................................32 2.1 Nestátní neziskové organizace na trhu sociálních služeb ............................................................32 2.1.1 Financování neziskových organizací v České republice.........................................................33 2.1.2 Financování sociálních služeb ...............................................................................................36 2.1.3 Hlavní producenti sociálních služeb ......................................................................................37 2.2 Inspekce poskytování sociálních služeb .......................................................................................38 2.2.1 Standardy kvality sociálních služeb .......................................................................................39 2.3 Komunitní plánování sociálních služeb ........................................................................................40 3. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež na území města Brna ........................................................42 3.1 Aktuální situace na území města Brna .........................................................................................42 3.2 Zřizovatelé NZDM ve městě Brně ................................................................................................43 3.2.1 Občanské sdružení Ratolest ..................................................................................................45 3.2.2 Mezinárodní křesťanská organizace Teen Challenge ............................................................47 3.2.3 Statutární město Brno ...........................................................................................................48 3.2.4 Příspěvková organizace DROM, romské středisko ................................................................48 3.2.5 Petrov – občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze .........................49 3.2.6 IQ Roma servis, o.s. ...............................................................................................................50
3.2.7 Armáda spásy........................................................................................................................ 51 3.2.8 Sdružení pěstounských rodin................................................................................................ 53 3.3 Finanční porovnání NZDM na území města Brna ........................................................................ 54 3.3.1 Další možnost porovnání NZDM ve městě Brně ................................................................... 57 3.4 Financování sociálních služeb ve městě Brně. ............................................................................. 59 3.4.1 Komunitní plán sociálních služeb ve městě Brně ................................................................. 60 3.5 Historie vzniku NZDM v Německu ............................................................................................... 64 3.5.1 Das Jugendhaus Heslach ....................................................................................................... 64 4. Praxe a problémy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež .......................................................... 66 4.1 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pestrá klubovna.......................................................... 66 4.1.1 Počty klientů a důvody k jejich růstu či poklesu ................................................................... 69 4.1.2 Financování NZDM Pestré klubovny ..................................................................................... 71 4.1.3 Personální zabezpečení Pestré klubovny.............................................................................. 74 4.1.4 Hodnocení NZDM Pestrá klubovna....................................................................................... 76 4.2 Zhodnocení aktuální situace pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ................................ 78 4.2.1 Panelová diskuse s partnery a aktéry okresu Brno město.................................................... 78 4.2.2 Možné cesty pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež .................................................. 81 Závěr ...................................................................................................................................................... 84 Seznam použité literatury: .................................................................................................................... 85 Seznam tabulek: .................................................................................................................................... 87 Seznam grafů: ........................................................................................................................................ 87 Seznam použitých zkratek: .................................................................................................................... 88 Seznam příloh: ....................................................................................................................................... 89
Úvod Narodíme se každý do jiných podmínek k životu a k rozvoji našich osobností. Někteří z nás jsou často odsuzováni, jiní zase litováni. Všemožné předsudky pak mají dopad na osobnost člověka.
Sociální služby jsou tu pro ty, kteří nemohou zabezpečit své vlastní základní
potřeby, ale také pro ty, kteří směřují k sociálnímu vyloučení či k sociálně vyloučeným již patří. Cílem této diplomové práce je analyzovat současnou situaci na trhu nízkoprahových zřízení a následně analyzovat fungování vybraných nízkoprahových zařízení na území města Brna. Práce se nejprve bude věnovat popisu sociálního státu a sociální politiky, na které navazuje samotná potřeba vzniku těchto zařízení. Dochází zde k výraznému odklonu od standardní sociální práce, protože sociální pracovníci se přibližují klientům a dochází za nimi do jejich prostředí. V České republice byl rozvoj těchto zařízení opožděn, kvůli historickým faktorům a zastaralému sociálnímu zákonu. V této části bude také zmíněna definice této sociální služby a její současné rozložení napříč celou Českou republikou. V kapitole bude použita metoda deskripce odborné literatury. Druhá část práce se bude zabývat financováním. Jelikož tyto zařízení často zřizují nestátní neziskové organizace, bude úvod této kapitoly věnován právě jim. I když tyto sociální služby nezískávají finanční prostředky z veřejných rozpočtů na základě hodnocení kvality, může u ní proběhnout inspekce a sama služba se také může hodnotit podle standardů kvality sociálních služeb. Metoda využívaná pro tuto část je deskripce odborné literatury. Další část analyzuje město Brno a zřizovatele sociálních služeb na jeho území. Zde bude zhodnocena současné situace ve městě prostřednictvím analýzy jednotlivých zřizovatelů a zařízení. Na konci kapitoly se pokusím o jejich zhodnocení, které bude díky různým formám poskytované sociální služby a různým cílovým skupinám složité. V úplném závěru je pak popsán pro srovnání vývoj práce na území Německa a popsáno fungování konkrétního zařízení na jeho území. Této kapitole budou použity metody analýza a komparace. Poslední kapitola je zaměřena na nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pestrá klubovna, které je analyzováno do podrobnosti i z finančního a personálního zajištění. Dále jsou zmíněny momentální problémy, se kterými se zařízení na území města Brna potýkají. V úplném závěru celé práce jsou má doporučení pro tyto zařízení, které by jim měla ulehčit
9
cestu za jejich cíli, kterých si přejí se svými klienty dosáhnout. Jako metodu práce využiji v této kapitole analýzu, řízené rozhovory a dedukci. O problematiku těchto zařízení se zajímám už dlouhou dobu, protože jsem se před pár lety stála součástí týmu pracovníků v přímé práci v nízkoprahovém zařízení Pestrá klubovna. Z toho důvodu jsou mi blízké problémy, se kterými se zařízení potýká a zároveň si mohu všímat i dalších možností, které by mohly využívat a své služby tak rozvíjet a zkvalitnit.
10
1. Úvod do problematiky sociálních služeb, zákonné vymezení pojmů a rozložení služby v České republice 1.1 Sociální stát Vymezení definice sociálního státu není vůbec jednoduché a to hlavně z toho důvodu, že existuje spousta definic, které jsou různě přizpůsobené rozdílným ekonomickým, politickým a sociálním podmínkám v různých národních státech. Navíc autory ovlivňují odlišné reality společenského života, ze kterého vycházejí a posuzují ostatní sociální státy. Samotný přívlastek sociální si můžeme vyložit třemi základními významy a to jako synonymum ke slovu společenský, označení hygienických zařízení nebo jako přívlastek ve spojení sociální služba, sociální pomoc, sociální péče apod. Z mnoha různých definic uvedu jednu, která se pokouší shrnout význam pojmu sociální stát asi takto:1 „ sociální stát je stát, v němž demokraticky organizovaná moc prostřednictvím sociálního zákonodárství a státní správy: Garantuje minimální příjem pro jedince a rodinu na úrovni životního minima,
Poskytuje sociální zabezpečení umožňující předejít, zmírnit nebo překonat sociální rizika s cílem zajistit přiměřenou minimální úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenity,
Zajišťuje kvalitní úroveň odpovídajících služeb pro všechny občany bez rozlišení společenského statusu.“2
Potřeba sociálního státu se zvyšuje v období společensko-politických změn. Velmi významným byl pro vývoj různých typů sociálních států proces transformace států na demokratické státy. Skoro každý stát se vyvíjel jiným způsobem a rychlostí, proto také existuje mnoho různých sociálních politik.3 1.1.1 Kritika sociálního státu Sociální státy můžeme dělit na čtyři základní typy, z čehož nejsociálnějším typem je skandinávský, který je typickým pro severské země. Tyto země jsou v této době za svou sociální politiku kritizovány a to nejen ostatními státy, ale už i svými občany.
1
ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.11-14. ISBN 978-80-246-1393-2. 2 VEČEŘA, M. Sociální stát, východiska a přístupy. Praha : SLON, 1993, s. 51. ISBN 80-901424-6-X. 3 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.14. ISBN 978-80-246-1393-2.
11
Generace narozena kolem roku 1920 byla poslední, která nechtěla být nikdy břemenem na cizích bedrech, lidé se spoléhali na sebe a svoji rodinu. Morálka jim zajišťovala přežití za všech podmínek, pokud jim mzdy nestačily, pracovali déle a více. Do té doby neexistovala kategorie lidí, kteří by se o sebe nedokázali postarat, avšak po jejím vzniku byli lidé ochotni poskytovat malý příspěvek na dobrou věc s důvěrou k politikům, kteří prohlašovali, že je potřeba slabým pomáhat. V dobách recesí a rychlých společenských změn rostly zátěže ve formě vybíraných financí. Přestože je vzájemná pomoc dobrá věc, byla vybírána pomocí daně a tudíž nedobrovolně. Ve Švédsku se zrodil sociální stát, stát blahobytu, který dramaticky změnil životy lidí a ovlivnil morálku.4 Další generace už přijímaly výhody poskytované sociálním pojištěním a akceptovaly určitou závislost na druhých. Jedinec má určitá práva a mezi ně patří i právo na slušný život z hlediska finančního. Počátkem 20. století podporovali voliči další zvýšení daní, které přesáhlo 50 % a dále pokračovalo. Stát je zde všudy přítomný a pro některé je jedinou možností přežití, státní podpory jsou jedinou cestou k nezávislosti. Můžeme pozorovat vznik dospělých jedinců, kteří jsou nedospělí, nezodpovědní, závislí na státě a zbavení individua odpovědnosti za vlastní život. Tento stát chtěl ochránit před sobeckými monstry a přitom je sám vytvořil poskytováním privilegií a podpory všem na úkor nikoho. Mladá populace konzumuje ve velké míře antidepresiva, dramaticky roste počet sebevražd u mladých lidí, ale je toto opravdu vinou státu blahobytu?5
1.2 Sociální politika Taktéž u sociální politiky neexistuje jednotná definice, můžeme také říci, že je tolik různých definic sociální politiky, kolik autorů o ní píše. V našich podmínkách se často používá vymezení dle J. Žižkové, které si zde můžeme uvést, rozlišuje tří přístupy vycházející z praxe:6 „v prvním přístupu je charakteristické široké pojetí sociální politiky, lze ji vymezit jako konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována sociální realita dané společnosti v širokém měřítku a váže se bezprostředně k životním podmínkám lidí,
4
LIBERÁLNÍ INSTITUT 1989. [online]: sekce – Články a komentáře [cit. 2013-03-08] Dostupné na WWW: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1497-jak-socialni-stat-znicil-vedsko/ 5 LIBERÁLNÍ INSTITUT 1989. [online]: sekce – Články a komentáře [cit. 2013-03-08] Dostupné na WWW: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1497-jak-socialni-stat-znicil-vedsko/ 6 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.23-24. ISBN 978-80-246-1393-2.
12
Ve druhém přístupu je sociální politika vymezována jako součást hospodářské politiky. Cílem je eliminace sociálních tvrdostí, které doprovázejí fungování tržního mechanismu. Tento přístup redukuje sociální politiku na systém opatření především v oblasti zaměstnanosti, mzdového vývoje a sociálního zabezpečení, Třetí přístup představuje nejužší pojetí sociální politiky, které je ztotožňována se sociálním zabezpečením. Sociální je zde redukována na soubor opatření v oblasti důchodového zabezpečení, nemoci, sociální péči a na pomoc rodinám s dětmi. V tomto pojetí je to soubor opatření ve prospěch osob, jejichž životní úroveň je alespoň po určitou dobu zajišťována i ze společenských spotřebních fondů a nikoliv na základě rozdělování pracovního výkonu“.7 Hlavním subjektem sociální politiky je stát, který do velké míry určuje její obsah, pojetí a úkoly v daném časovém období. Na nižších úrovních a v jednotlivých územních celcích jsou obvykle další subjekty, které o sociální politiku ve státě pečují. Velmi významně tuto politiku ovlivňuje parlament, který zvolí konkrétní orgán státu a ten pak danou politiku uskutečňuje a dopovídá za ni. Mezi tyto orgány patří například ministerstvo práce a sociálních věcí, ústředí a územní orgány sociálního zabezpečení, obce, občanské iniciativy, dobročinné organizace, církve apod.8 Objekty sociální politiky, tedy ty, k nimž jsou opatření směřována, jsou všichni obyvatelé dané země, určité skupiny lidí a také jednotlivci. Podle potřebnosti a povahy jsou opatření strukturována například podle věku, pohlaví, ekonomických aktivit, příjmu atd. Základem je tedy občan, který je něčím jedinečný. Zejména v rámci zachování základních práv, jeho lidské důstojnosti a svobodného rozvíjení jeho osobnosti jsou formulovány cíle sociální politiky. Jde tedy v nejobecnější rovině o péči o blahobyt lidí, který můžeme v současných politikách spatřovat především tom, aby stát přispíval k dobrému vzdělání, dobrému zdraví a nezbytným příjmům. Jednotlivé obsahy se liší v závislosti na ekonomických a společenských podmínkách, na kulturní vyspělosti a tradicích zemí v jednotlivých vývojových etapách.9 Sociální politika plní různé funkce, které vznikaly postupně a vyvíjely se s ohledem na čas, prostor a situace v jednotlivých zemích. Uvádím některé z funkcí, k jejichž plnění by mohly napomáhat právě NZDM.
7
ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.24-25. ISBN 978-80-246-1393-2. 8 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.25-26. ISBN 978-80-246-1393-2. 9 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.26-28. ISBN 978-80-246-1393-2.
13
Preventivní funkce – snaha o předcházení, zabránění nebo zmírnění nepříznivých sociálních situací, jako jsou například alkoholismus nebo kriminalita. Pro naplňování této funkce je důležité odstraňovat příčiny různých sociální situací, které brání integraci člověka do společnosti.
Stimulační funkce – snaha podněcovat, podporovat a vyvolávat žádoucí sociální jednání jednotlivců i skupin. Touto funkcí se snaží sociální politika kultivovat lidský potenciál svými opatřeními zaměřenými na zdravotní péči, růstem všeobecné vzdělanosti a kulturnosti, vhodnými pracovními podmínkami a způsoby trávení volného času, úsilím o důstojné životní podmínky občanů různým způsobem handicapovaných. Vytváří záchrannou síť a garantuje základní sociální jistoty a tím má i výrazný stabilizační efekt, neboť tlumí sociální neklid a zabraňuje sociální nepokojům, které jsou pro každou hospodářskou činnost i pro stabilitu společnosti zátěží.10
1.3 Historie sociální služeb Historii sociální práce lze zasadit již do 14. století, kdy se již aktivity některých kněží obracely k potřebným a to jak hmotně, tak pomocí duchovní opory. Navštěvovali chudinské čtvrtě, věznice či chudobince. Například již v roce 1372 založil Jan Milíč z Kroměříže v Praze „vzornou obec pro padlé dívky“. 11 Sociální práce na ulici, kam můžeme zařadit i NZDM, vznikla v USA na počátku 20. století. V této době dochází v USA k sociálním úpadkům celých čtvrtí, vznikají gangy mládeže. Lze říci, že jde o jakýsi odklon od tradičních metod sociální práce. Sociální pracovníci opouští své kanceláře a přesouvají se blíže ke svým klientům do jejich prostředí, na jejich ulici. Zprvu se věnují pouze pouličním gangům a od těch směřují k drogově závislé mládeži. Jak se tato práce rozvíjela, došlo i k jejímu rozdělení na specifické skupiny, například práce s prostitutkami, mladými delikventy nebo dětmi a mládeží žijící nebo trávící svůj volný čas na ulici. Práce na ulici se rychle šířila i do západní Evropy a v 60. letech 20. století začíná být úspěšně využívána například ve Francii, Německu, Nizozemsku a v dalších státech, kde bylo cílem minimalizovat u okrajových skupin mladistvých riziko vzniku sociálně patologického chování, včetně trestné činnosti a drogové závislosti. Důležitým mezníkem je pro bývalé totalitní země ve střední a východní Evropě pád železné opony v 90. letech, kdy se sociální 10
ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s.35. ISBN 978-80-246-1393-2. 11 BEDNÁŘOVÁ, Zdena a Lubomír PELECH. Sociální práce na ulici: Streetwork. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1999, s. 9. ISBN 80-7239-048-1.
14
práce na ulici dostává i sem. Nejdříve zavádí tuto práci Německá demokratická republika, která přebírá po převratu a sjednocení modely sociální práce ze starých spolkových zemí, kde měly projekty práce na ulici více než dvacetiletou tradici. V této době už je tato práce rozšířená i ve státech bývalého socialistického bloku, například v Polsku, České republice, Rumunsku a dalších. Rozpracovanost jak teoretická tak praktická se u různých zemí liší, Německo ale patří k zemím, co nejvíce publikují odbornou literaturu a snaží se tak pomoct i v ostatních zemích.12 Nezájem o osud druhého člověka, až tam se dopracovala v důsledku polického vývoje v bývalé Československé republice naše společnost. Došlo zde k rozšíření jevů jako je lhostejnost, intolerance, xenofobie, využívání krizových situací k vlastnímu prospěchu apod. Sociální problémy byly tabuizovány a došlo téměř i ke zrušení sociálního školství.13
1.4 Proces transformace v sociálních službách v České republice Sociální služby se v naší republice začaly rozvíjet až po roce 1989, kdy to bylo z hlediska politického a ekonomického možné. Před rokem 1989 fungovaly sociální služby jako institucionální model, ve kterém politické uskupení nepřipouštělo existenci sociálního problému nebo lidí žijících s nějakým zdravotním či psychickým postižením. Instituce, do kterých se tito lidé dostávali, byli často ústavního modelu, kde klienti byli spíše v roli svěřenců, o které je potřeba celoživotně pečovat a působit na ně výchovnými, vzdělávacími, pracovními a dalšími programy.14 Proces transformace byl započat takřka hned po roce 1989, kdy docházelo i k deinstitucionalizaci v sociálních službách. Tento proces byl velice významně ovlivněn aplikací principů ochrany lidských práv do sociálních služeb. Transformace byla rozdílně chápána na úrovni měst, obcí, okresů s krajů, kdy se některé organizace vůbec nezabývaly kvalitou služeb, ale spíše investováním do budov a zařízení. „Pojem deinstitucionalizace se v sociálních službách používá ve smyslu přechodu od dominantního poskytování pobytových sociálních služeb směrem k poskytování sociální služeb zaměřených na individuální podporu života člověka v přirozeném prostředí.“15 Transformace sociálních služeb je chápana jako
12
BEDNÁŘOVÁ, Zdena a Lubomír PELECH. Sociální práce na ulici: Streetwork. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1999, s. 910. ISBN 80-7239-048-1. 13 BEDNÁŘOVÁ, Zdena a Lubomír PELECH. Sociální práce na ulici: Streetwork. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1999, s. 12. ISBN 80-7239-048-1. 14 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 9-10. ISBN 978-80-262-0027-7. 15 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 13. ISBN 978-80-262-0027-7.
15
proces změny řízení, financování, vzdělávání v systému, změna formy poskytování služeb, aby docházelo ve výsledku k péči v běžných životních podmínkách. 16 1.4.1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Po roce 1989 nebyl sociální systém připraven na změny, které připravila ekonomická reforma. Bylo proto nutné, do této doby systém vyhovující bývalému režimu, reformovat. Celý tento proces byl ztížený především tím, že nový zákon o sociálních službách vznikal více než deset let. Až do roku 2006 fungoval systém na základě právní úpravy z roku 1988 zákon č. 100/1988 Sb., později byla tato právní úprava doplněna o vyhlášku č. 182/1991 Sb., bohužel ani jedna z těchto právních úprav neodpovídala tak úplně potřebám sociálního systému a jeho rozvoj byl takřka nemožný. Zlom v bezvýchodné situaci nastává až poté, co začíná účinnost zákona č. 108/2006 Sb.17 Zákon s sebou přináší spoustu změn a některé z nich si ani lidé působící v sociálních službách plně neuvědomují. Co se týká veřejnosti, je podvědomí o těchto změnách velmi malé díky nedostatku informací. Zákon o sociálních službách sleduje hlavně dva cíle, a tím jsou zabezpečení sociální péče všem osobám, které ji potřebují a nápravu deformovaných právních vztahů uživatelů, poskytovatelů právních služeb a státu. „Opustil dosavadní paternalistickodirektivní praxi a vytvořil prostředí pro rozvoj vztahů mezi poskytovateli sociálních služeb a jejich uživateli, založený na rovnoprávnosti, dobrovolnosti, důsledně individuálním přístupu, na úsilí o nevyčleňování adresátů sociálních služeb z přirozeného prostředí ze společnosti.“18 Smlouva o poskytování sociální služby vzniká mezi zájemcem o službu a poskytovatelem služby na základě občanského zákoníku, kdy jsou si typicky obě smluvní strany rovny.19 §2 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách obsahuje především základní zásady zákona, kterými jsou:
16
-
bezplatné sociální poradenství pro každého
-
individuální přístup
-
rovnoprávnost
-
dobrovolnost
ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 17 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 16-17. ISBN 978-80-262-0027-7. 18 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 16. ISBN 978-80-262-0027-7. 19 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 16-17. ISBN 978-80-262-0027-7.
16
-
zachování lidské důstojnosti a respekt k lidským a občanským právům a oprávněným zájmům
-
aktivizace k samostatnosti
-
podpora při zakotvení v přirozeném sociálním prostředí
Aby vůbec mohl zákon naplňovat své cíle, musely vzniknout nové instituty, kterými jsou: 1. příspěvek na péči 2. registrace poskytovatelů sociálních služeb 3. fyzické osoby jako poskytovatelé sociálních služeb 4. smlouva o poskytování sociálních služeb 5. standardy kvality sociálních služeb 6. inspekce poskytování sociálních služeb20 Formy poskytování sociálních služeb Podle §33 zákona č. 108/2006 Sb. jsou sociální služby poskytované jako pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociální služeb. Níže se budeme blíže zabývat službami ambulantními a terénními, protože pouze tyto dvě jsou poskytovány i nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež. Terénní sociální služby Terénní sociální práce je jednou z metod sociální práce, která je zaměřená na pomoc lidem nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci nebo lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách. Důležité pro tuto službu je, že je poskytována v přirozeném prostředí, které můžeme charakterizovat, podle §3 d) zákona č. 108/2006 Sb., jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se, provozují běžné sociální aktivity. Cílem této služby je osoby vyhledat a pokusit se snížit riziko způsobu jejich života. Ambulantní sociální služby Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. 1.4.2 Ochrana osobních údajů V procesu sociálních služeb je ochrana osobních údajů celkem široky pojem, nebere ji pouze jako ochranu osobních údajů klientů sociální služby, ale jako ochranu osobních údajů všech 20
ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 17. ISBN 978-80-262-0027-7.
17
osob, kterých se proces týká. Této oblasti se týká nejen zákon č. 101/2000 Sb. ale i samotný zákon o sociálních službách č. 108/2006 a standardy kvality poskytovaných služeb. Přímo ve vnitřních předpisech musí být stanoveno, kdo smí a v jakém rozsahu do složky nahlížet. Samozřejmě, že uživatel má možnost do své složky, kterou o něm poskytovatel vede, nahlížet kdykoliv. Současně by měla vnitřní pravidla obsahovat i návod k tomu kdy a jakým způsobem mají být informace o uživateli likvidovány. Tyto pravidla se současně řídí zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Velice důležitou skutečností je také to, že pracovníci, kteří přicházejí s údaji uživatelů do styku, musí být vázání mlčenlivostí a zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že jsou všichni pracovníci organizace seznámení s vnitřními pravidly, znají je a řídí se jimi.21 1.4.3 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Povinností poskytovatelů sociálních služeb podle §88 sociální zákona č. 108/2006 , které musí splnit, je hned několik. Z jejich znění je zřejmé, že zákon tak směřuje k ochraně lidských a občanských práv u uživatelů sociálních služeb, jelikož tato skupina může být vnímána jako jedna z nejohroženějších, co se týká jejich práva. Všechny následně uvedené povinnosti by měly být zaznamenány písemnou formou ve vnitřních pravidlech, stávají se tak lépe ověřitelné, průhledné a zjednodušují interpretaci jednotlivých povinností pro pracovníky organizace, současně také umožňují kontrolním a inspekčním orgánům snáze zjistit, zda poskytovatel plní své základní povinnosti.22 Jednotlivé povinnosti dle §88, které má na starosti poskytovatel zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby, informovat zájemce o sociální službě, o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným, vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby,
21
ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 16. ISBN 978-80-262-0027-7. 22 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s.r.o., 2011, s. 16. ISBN 978-80-262-0027-7.
18
zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců, vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v §91 odst. 3 písm. b), dodržovat standardy kvality sociálních služeb, uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu nebrání důvody uvedené v §91 odst. 3. § 89. 1.4.4 Registrace sociální služby Sociální službou je myšleno sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Jak již bylo výše zmíněno, NZDM patří do služeb sociální prevence. Nejprve musí žadatel podat žádost o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb. Orgán, který tuto žádost schvaluje, může provést šetření v objektu, který je určen k provozování sociální služby. Další nutnou podmínkou je registrace u krajského úřadu, která probíhá písemnou žádostí. Krajský úřad může v průběhu schvalování provést místní šetření. Sociální služba musí mít také uzavřené pojištění profesní odpovědnosti.23 1.4.4.1 Žádost o schválení provozního řádu Tato žádost nemá žádnou předepsanou formu ani náležitosti. K žádosti se pouze přikládá provozní řád zařízení, který musí být zpracován podle zákona o ochraně veřejného zdraví §15 258/2000 Sb. Tedy osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče, zdravotnické zařízení státu anebo ústav sociální péče státu (dále jen “osoba poskytující péči”) jsou povinny činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz. Návrh provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany
23
OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. [online]: sekce – Fáze podnikání [cit. 2013-23-04] Dostupné na WWW : http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-sluzby-1709.html
19
veřejného zdraví. U sociální služby je tento orgán příslušná Krajská hygienická stanice. Rozhodnutí je vydáno do 30 dnů.24 1.4.4.2 Žádost o registraci Podává se na krajský úřad podle místní příslušnosti. Na tuto žádost existuje formulář, který je přístupný i online. K této žádosti se přikládají i další dva formuláře, které jsou přístupné na stránkách Ministerstva práce a sociální věcí. Další náležitosti, které musí být přiloženy, se již liší podle toho, zda žádá fyzická či právnická osoba. Registrace sociální služby fyzickou osobou se podle sociální zákona 108/2006 §83 nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo jiná osoba, která tuto činnosti nevykonává jako podnikatel.25
Fyzická osoba k žádosti dále dokládá: •
odbornou způsobilost fyzických osob, které budou přímo poskytovateli sociální
služby. K výkonu povolání sociálního pracovníka můžou být rozlišovány následné odborné způsobilosti podle §110 zákona 108/2006 Sb.: a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském nebo magisterském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), •
Dále rozhodnutí vydané orgánem veřejné ochrany o schválení provozního řádu
zařízení sociálních služeb
24
OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. [online]: sekce – Fáze podnikání [cit. 2013-23-04] Dostupné na WWW : http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-sluzby-1709.html 25 OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. [online]: sekce – Fáze podnikání [cit. 2013-23-04] Dostupné na WWW : http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-sluzby-1709.html
20
•
Výpis z katastru nemovitostí, nájemní či podnájemní smlouvu nebo potvrzení majitele
prostor, že je žadatel oprávněn užívat prostory, ve kterých budou poskytovány sociální služby. •
Doklady o tom, že žadatel nemá žádné nedoplatky a penále ať už daňové, na
pojistném, na veřejném zdravotním pojištění, na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Doklady lze získat na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny, na finančním úřadě a správě sociálního zabezpečení.26 Právnická osoba k žádosti dále dokládá: •
Všechny výše uvedené doklady
•
Kopie zakladatelských dokumentů a dokladů a registraci podle zvláštních právních
předpisů, které jsou úředně ověřeny. Případně i výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů. O registraci rozhodne příslušný úřad opět do 30 dnů.27 1.4.4.3 Pojištění profesní odpovědnosti Posledním bodem nutným k registraci sociální služby je uzavření pojištění profesní odpovědnosti. Je možné ho uzavřít až po registraci.28
1.5 Definice pojmu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 1.5.1 Historie vzniku NZDM K velkému rozvoji těchto institucí dochází v naší republice v období let 1999-2002. Samotný vznik instituce tohoto typu je možné hledat až v polovině padesátých let. Dříve byla tato zařízení jednoduše kluby pro děti a mládež. Důležitým krokem bylo usnesení vlády č. 324/94, k Programu sociální prevence a prevence kriminality, kde byla zavedena funkce sociálního asistenta. Byl to specializovaný pracovník okresních úřadu, který pracuje s určitými cílovými skupinami tam, kde se obvykle v obvyklém čase vyskytují. Šlo zejména o děti a mládež žijící rizikovým způsobem. Toto bylo pozorováno zejména na formě trávení jejich volného času bez smysluplné náplně, v jejich chování se často objevovaly prvky, které obtěžovaly okolí, například šlo o jejich provokující oblečení či antisociální chování. Práce na ulici ale v této 26
OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. [online]: sekce – Fáze podnikání [cit. 2013-23-04] Dostupné na WWW : http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-sluzby-1709.html 27 OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. [online]: sekce – Fáze podnikání [cit. 2013-23-04] Dostupné na WWW : http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-sluzby-1709.html 28 OFICIÁLNÍ PORTÁL PRO PODNIKÁNÍ A EXPORT. [online]: sekce – Fáze podnikání [cit. 2013-23-04] Dostupné na WWW : http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-sluzby-1709.html
21
tobě nebyla zaváděna jen na úrovní státní správy a samosprávy. Paralelně s tímto procesem se začaly zabývat prací na ulici i nestátní organizace, které začaly pracovat se skupinami drogově závislých, až později se práce rozšiřuje mezi další cílové skupiny. V České republice ovšem nebylo vytvořené zázemí, a to ani teoretické ani praktické pro vznik práce na ulici. Velice klíčové bylo navázání kontaktu s kolegy ze Spolkové republiky Německo, konkrétně se Saskou sociální akademii, která v té době koncipovala ucelené vzdělávání v problematice práce na ulici. Dá se říci, že se tak podílela i na rozšíření teoretického zázemí této práce u nás. Tímto způsobem se významně podílí i na vzniku budoucích nízkoprahových zařízení. Inspirací pro naše začínající sociální asistenty byly návštěvy v Saských centrech mládeže, které byly součástí vzdělávacího procesu. Zhruba od roku 1995 začali sociální asistenti budovat zázemí, kam se svými klienty docházeli z ulice, první „nízkoprahová centra pro děti a mládež“. První z nich vznikla například v Klatovech, Hradci Králové, Jablonci nad Nisou nebo v Plzni, některé z nich se dokonce staly základem pro NZDM v dnešní podobě.29 1.5.1.1 Grantová politika nadací K dalšímu rozvoji NZDM významně pomohla finanční podpora z grantových programů nadací. Tehdy hrály nadační peníze v jejich rozpočtu významnou roli, další finanční zdroje byly v minoritě, jako například i peníze z veřejných rozpočtů.30 Dále uvádím dva grantové programy pro představu toho, co bylo v začátcích podpořeno a napomohlo tedy k současnému stavu. Program Děti ulice Nadace Open Society Fund Praha Tato Nadace Open Society Fund (dále OSF) byla založena v České republice v roce 1992. Jejím hlavní cílem je rozvoj otevřené společnosti a podpora systémových změn, které vedou k posílení demokracie v České republice. Je součástí sítě Open Society Foundation, která působí ve více než 70 zemích světa. Ve výběrových řízeních poskytuje granty, kterými podporuje nevládní neziskové organizace, občanské iniciativy i jednotlivce, aby se snažili aktivně ovlivnit prostředí ve svém regionu, tedy ve své zemi.31 Jejich program Děti ulice začal probíhat v roce 1999. Cílem bylo podpořit pracovníky nestátních neziskových organizací zabývajících se problematikou práce na ulici, chtěli umožnit spolupráci mezi nimi a vytvořit prostor pro porozumění a společenské vědomí o 29
OBOROVÝ PORTÁL O NÍZKOPRAHOVÝCH SOCIALNÍCH SLUŽBÁCH A ZAŘÍZENÍ. [online]: sekce – ČAS [cit. 201303-04] Dostupné na WWW : http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=703 30 OBOROVÝ PORTÁL O NÍZKOPRAHOVÝCH SOCIALNÍCH SLUŽBÁCH A ZAŘÍZENÍ. [online]: sekce – ČAS [cit. 201303-04] Dostupné na WWW : http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=703 31 NADACE OPEN SOCIETY FOUND. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-03-04] Dostupné na WWW : http://www.osf.cz/o-nas/o-nas
22
problému dětí ulice. V tomto grantovým programu bylo podpořeno 8 projektů z celkem třiceti předložených. Dále bylo vytvořeno informační centrum, které vzniklo v Brně na ulici Milady Horákové pod občanským sdružením Ratolest. Toto centrum poskytuje zázemí pro organizace, které pracují s dětmi na ulicích, shromažďuje články a odbornou literaturu, sestavuje a nabízí adresář organizací pracujících s dětmi ulice a jako hlavní podporuje komunikaci a výměnu informací. V neposlední řadě program podpořil školení a tréninky pro pracovníky zabývající se touto problematikou, kde byly podpořeny dvě formy vzdělávání, a to tréninky pro začínající streetworkery a supervize pro streetworkery, kteří již alespoň rok pracují v této oblasti.32 Program Gabriel Nadace rozvoje občanské společnosti Tato nadace, která funguje už skoro 20 let, se řadí mezi nejstarší neziskové organizace v České republice. Jejím posláním je rozvoj neziskového sektoru a rozvoj občanské společnosti. Příspěvky z grantových programů, které poskytují, jsou nejčastěji ze zdrojů Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, ale také z individuálních či firemních zdrojů. Chtějí v lidech vzbudit zájem o místní rozvoj a veřejný život a zároveň přispívat k vzájemnému soužití a toleranci menšin ve společnosti. Usilují také o zvýšení informovanosti profesionalizaci.
a vzdělanosti
v oblasti
neziskového sektoru a o
jeho celkovou
33
Vzdělávací program Gabriel byl realizován Českou asociací streetwork (dále jen ČAS), započal v roce 2001 a skončil v srpnu roku 2003. Byl rozdělen do sedmi vzdělávacích kurzů, které byly dále členěny na vzdělávací část, výcvikovou část a návykovou část. Jeden z hlavních úkolů těchto kurzů bylo zvýšení odborné a osobní kompetence pracovníků s neorganizovanými dětmi a mládeží. Velmi významným cílem bylo posílení dlouhodobé udržitelnosti a stabilizace nízkoprahových klubů jako typu sociální služby.34 1.5.2 Česká asociace streetwork (ČAS), o.s. ČAS je občanské sdružení, které sdružuje poskytovatele nízkoprahových služeb a odborníky na toto téma. Bylo založeno roku 1997 jako profesní organizace. S vývojem doby docházelo k rozvoji práce na ulici, v souvislosti s tímto rozvojem se i v tomto sdružení začaly řešit nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z tohoto důvodu vzniká pracovní skupina, která byla 32
NADACE OPEN SOCIETY FOUND. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-03-04] Dostupné na WWW : http://www.osf.cz/o-nas/historie-osf-v-cr 33 NADACE ROZVOJE OBAČANSKÉ SPOLEČNOSTI. [online]: sekce – O nadaci [cit. 2013-03-05] Dostupné na WWW : http://www.nros.cz/cs/o-nadaci/ 34 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM GABRIEL. [online]: sekce – Úvod [cit. 2013-03-05] Dostupné na WWW : http://gabriel.wz.cz/hdnoc.htm
23
formálně zaštítěna ČASem. V pracovní skupině byli ve velké míře zastoupeni pracovníci NZDM z celé ČR. Jako hlavní úkol si skupina stanovila vytvoření standardů NZDM. Tento pracovní materiál měl pro budoucí rozvoj NZDM obrovský význam, a to hlavně z toho důvodu, že se o nich začalo více mluvit mezi lidmi zabývajícími se sociálními službami. Také se pomocí materiálů, které pracovníku skupina vydávala, začaly služby zkvalitňovat a zvyšovala se odborná úroveň pracovníků i poskytovaných služeb.35 ČAS nabízí přes 20 akreditovaných vzdělávacích programů. Toto občanské sdružení má také na svědomí vydání několika odborných příruček, mezi které patří i příručka Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, kterou používá velká část NZDM. V tomto pojmosloví můžeme najít další definice ohledně cílů, cílových skupin, principu nízkoprahovosti a samotné definice NZDM. Za zmínku určitě stojí, že děti, které navštěvují nízkoprahová zařízení, nevyhledávají standartní formy institucionalizované pomoci a péče. Co se týká principu nízkoprahovosti, jde zejména o to, aby prostředí NZDM bylo blízko svým klientům a bylo charakterem podobné prostředí jim přirozenému. Nízkoprahovost také souvisí s dobrovolností, anonymitou a bezplatnou formou poskytování pro klienty, kteří nemusí být členové a nemusí procházet žádnou registrací. Hlavním cílem NZDM je zabezpečit klientům: podporu pro zvládnutí obtížných životních událostí snížení sociálních rizik vyplývajících z konfliktních společenských situací, rizikového chování a životního způsobu zvýšení sociálních schopností a dovedností podporu sociálního začlenění do skupiny vrstevníků i do společnosti, včetně zapojení do dění místní komunity nezbytnou psychickou, fyzickou, právní a sociální ochranu během pobytu v zařízení a podmínky pro realizaci osobních aktivit zlepšovat kvalitu jejich života předcházet nebo snížit zdravotní rizika související s jejich způsobem života lepší orientace v jejich sociálním prostředí podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.36
35
BEDNÁŘOVÁ, Zdena a Lubomír PELECH. Sociální práce na ulici: Streetwork. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1999. ISBN 80-7239-048-1 36 OBOROVÝ PORTÁL O NÍZKOPRAHOVÝCH SOCIALNÍCH SLUŽBÁCH A ZAŘÍZENÍ. [online]: sekce – ČAS [cit. 201303-04] Dostupné na WWW : http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf
24
1.5.3 Vývoj nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České republice V České republice je registrováno celkem 5524 sociálních služeb ke dni 21. 3. 2013, z těchto služeb je 246 registrováno jako nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Formou ambulantní sociální služby je registrováno 245 služeb a 86 služeb je registrováno jako terénní. Jedno registrované NZDM může tedy poskytovat obě formy, ambulantní i terénní. Také mohou tuto služby vykonávat na více místech, pod jednou registrací se tedy může skrývat více míst, kam můžou klienti zavítat. Mezi největší poskytovatele, co se týká počtu NZDM, patří křesťanská církev Armáda spásy, která má registrováno 8 NZDM a Diakonie Českobratrská církev evangelická, která má registrováno 10 NZDM.37 G RAF 1: REGISTRACE NÍZKOPRAHOVÝCH ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ V ČESKÉ REPUBLICE
Zdroj: registr sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
V uvedeném grafu vidíme, jak postupně vznikaly NZDM na území České republiky. První a stále existující služby vznikly již v roce 1992. V dalších letech služeb přibývalo rovnoměrně, většího navýšení si můžeme všímat po roce 2001, kdy v tomto roce přibylo 10. Velmi zajímavý boom je vidět v roce 2007, kdy bylo registrováno 68 služeb. Tento trend si můžeme vysvětlit vznikem nového sociálního zákona, který byl značně přehlednější a dával tak lehčí
37
REGISTR SOCIÁLNÍ SLUŽEB. [online]: Vyhledání služby [cit. 2013-03-13] Dostupné na WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/detailsluzby/13985
25
možnosti vzniku sociálních služeb. Po roce 2007 vzniká ročně služeb více než v letech před novým sociálním zákonem, ale již není žádný nárůst, tak výrazný. Na konci uvádím i rok 2013, kdy od nového roku do začátku měsíce dubna bylo registrováno celkem 9 NZDM. 1.5.3.1 NZDM Ostrava Toto NZDM je jedno z nejstarších a stále existujících v ČR. Poskytovatel je Armáda spásy ČR, jeho registrace proběhla již 6. 7. 1992. Na stránkách tohoto zařízení se o něm moc nedozvíme, snad jen to, že sídlí v Ostravě-Přívozy.38 Tato služba je poskytovány v Komunitním centru na ulici Božkova 65, Ostrava. Zařízení se nachází v přízemí domu, který je osídlen převážně romskými rodinami. Tento objekt je vlastněn městem a jeho pronájem je pro Komunitní centrum zdarma. Klientem tohoto NZDM může být každý, kdo splňuje podmínku věku od 6 do 20 let. Služba, která je zde poskytována, je registrována jako služba ambulantní. Toto centrum podobně jako všechny ostatní nevybírá od svých klientů žádné poplatky, pouze v případě výletů, které NZDM pořádá, může být požadována spoluúčast.39 1.5.3.2 Denní centrum Žďár nad Sázavou NZDM v Žďáře nad Sázavou bylo také jedno z těch prvních, bylo registrováno 1.1.1993 a jeho poskytovatelem je příspěvková organizace Sociální služby města Žďár nad Sázavou. Forma služby je zde registrována ambulantní i terénní. Nachází se na ulici Okružní 1, Žďár nad Sázavou. K objektu, ve kterém jsou služby provozovány, patří také zahrada, kterou můžou klienti služby využívat. Služby je opět poskytována bezplatně a finanční spoluúčast je požadována, pouze pokud vzniknou nějaké individuální materiální potřeby. Pracovníci této sociální služby hodně spolupracují s městským úřadem ve Žďáře nad Sázavou a také s pedagogicko-psychologickou poradnou.40 Klientem služeb ambulantních můžou být děti a mládež ve věku od 6 do 18, pokud dojde k výjimečnému případu, můžou mít klienti až 20 let. Terénní služba je pak poskytována klientům ve věku od 6 do 20 let.41
38
REGISTR SOCIÁLNÍ SLUŽEB. [online]: Vyhledání služby [cit. 2013-03-13] Dostupné na WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/detailsluzby/13985 39 REGISTR SOCIÁLNÍ SLUŽEB. [online]: Vyhledání služby [cit. 2013-03-13] Dostupné na WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/detailsluzby/13985 40 SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU. [online]: Nabídka[cit. 2013-03-13] Dostupné na WWW: http://socsluzby.sattnet.cz/ 41 REGISTR SOCIÁLNÍ SLUŽEB. [online]: Vyhledání služby [cit. 2013-03-13] Dostupné na WWW: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/detailsluzby/13985
26
1.5.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež dnes Nutno uvést, že NZDM je služba sociální prevence uvedená v zákoně č. 108/2006 § 53, napomáhá tedy zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Při hledání popisu služby u zařízení, které ji mají přímo na starost, jsem narazila na různě použité pojmosloví, obsahově vypovídají všechny popisu, který je uvedený v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách § 62. Tedy poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života a předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činnosti u jednotlivých sociálních služeb můžeme najít ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. v části druhé, pro NZDM § 27. Základní činnosti jsou tedy zajišťovány v rozsahu těchto úkonů: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity pracovně výchovná činnost s dětmi nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí c) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při vyřizování běžných záležitostí
27
pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob. 1.5.4.1 Rozložení Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České republice V následující tabulce můžeme vidět rozložení NZDM po České republice podle krajů, kde je služba poskytována. Na konci roku 2012 bylo zaregistrováno 245 NZDM a na začátku roku 2013 se počet zvýšil o jednu registrovanou službu. Zároveň můžeme vidět, že v některých krajích služby zanikly a v jiných jich přibylo. Systém registru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) neumožňuje nalézt služby, které zanikly ani služby, které byly registrovány k datu minulého roku. Je tedy možné, že docházelo ke změnám i v jiných krajích, které ovšem nejsou zjistitelné. T ABULKA 1: ZMĚNY V REGISTROVANÝCH ZAŘÍZENÍCH NA PŘELOMU ROKU 2012/2013
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Počet zařízení ke konci Počet zařízení podle působnosti v kraji roku 2012 k 21.3. 2013 Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem
22 18 18 5 16 10 39 15 13 8 23 32 14 12 245
22 18 18 5 14 13 39 14 13 8 23 33 14 12 246
Rozdíl 0 0 0 0 -2 3 0 -1 0 0 0 1 0 0 1
Zdroj: registr sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
Velmi zajímavé je rozložení jednotlivých NZDM v krajích, a to hlavně z toho důvodů, že někde počty zařízení i několika násobně překračují počty v krajích jiných. Nejvíce NZDM je v kraji Moravskoslezském a následně pak v kraji Ústeckém. Oba tyto kraje patří mezi velmi problémové, a to v souvislosti s vysokou nezaměstnaností. Bylo by tedy logické, kdyby počty NZDM v krajích souvisely s mírou nezaměstnanosti. Na daný problém se můžeme podívat blíže pomocí následující tabulky. Zde porovnávám 30 největších měst, co se týká počtu obyvatel, bez Prahy, počet NZDM na území města 28
s nezaměstnaností přímo ve městě. Oranžovou barvou písma jsou vyznačena města, která se nacházení v Moravskoslezském kraji. Kurzívou jsou vyznačena města, která mají buď vysokou nezaměstnanost a pohybují se ve spodní části tabulky, nebo města, která mají nezaměstnanost poměrně nízko v porovnání s ostatními a nachází se ve středu tabulky. Modrou barvou jsou pak značeny města z Ústeckého kraje. Tabulka je seřazena podle počtu obyvatel na NZDM, tento výpočet byl proveden tak, že jsme vydělila počet obyvatel počtem NZDM na jeho území. T ABULKA 2: POČET OBYVATEL NA JEDNO NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE SROVNÁNÍ S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ
Město Znojmo Karviná Frýdek-Místek Přerov Teplice Most Třebíč Olomouc Jablonec nad Nisou Ústí nad Labem Jihlava Děčín Chomutov Opava Ostrava Hradec Králové České Budějovice Plzeň Tábor Brno Třinec Zlín Havířov Prostějov Pardubice Mladá Boleslav Kladno
Počet obyvatel na NZDM
Míra nezaměstnanosti k 31.12.2010
10550 12122 12294 12309 14050 14469 16050 16549 19141 20070 21103 21187 21199 24433 25002 25592 25716 28341 29346 29746 30495 30674 32284 36488 36672 37968 57189
13,8 16,5 11,8 11,6 12,4 15,1 13 10 9 14,3 9,5 13,1 13,7 11 12,2 6,5 6,5 7,7 10,1 9,9 7,8 8,1 15,5 9,8 7 5,7 10,2
Zdroj: Český statistický úřad, registr sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
Z této tabulky může vyplívat, že počet NZDM s nezaměstnaností nesouvisí. Další možností by mohlo být odstranění obyvatel nad 65 let, kteří by mohli výsledky zkreslovat, jelikož jejich počet nám nijak neovlivňuje nezaměstnanost a služby NZDM nejsou pro tuto věkovou skupinu určeny. V další tabulce už máme výpočet počtu obyvatel očištěn od obyvatel starších 65 let. Bohužel se mi nepodařilo najít aktuální počty obyvatel podle věkových skupin u tří 29
výše uvedených měst, těmito městy jsou Karlovy Vary, Česká Lípa a Liberec, z toho důvodu už v tabulce nefigurují. T ABULKA 3: POČET OBYVATEL (OČIŠTĚN OD OBYVATEL NAD 65 LET) NA JEDNO NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE SROVNÁNÍ S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ
Město Znojmo Karviná Frýdek-Místek Přerov Teplice Most Třebíč Olomouc Jablonec nad Nisou Ústí nad Labem Jihlava Děčín Chomutov Opava Ostrava Hradec Králové České Budějovice Plzeň Tábor Brno Třinec Zlín Havířov Prostějov Pardubice Mladá Boleslav Kladno
Počet obyvatel na NZDM
Míra nezaměstnanosti k 31.12.2010
10550 12122 12294 12309 14050 14469 16050 16549 19141 20070 21103 21187 21199 24433 25002 25592 25716 28341 29346 29746 30495 30674 32284 36488 36672 37968 57189
13,8 16,5 11,8 11,6 12,4 15,1 13 10 9 14,3 9,5 13,1 13,7 11 12,2 6,5 6,5 7,7 10,1 9,9 7,8 8,1 15,5 9,8 7 5,7 10,2
Zdroj: Český statistický úřad, registr sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
I z této tabulky vyplývá, že počet NZDM s nezaměstnaností nesouvisí. Použitá míra nezaměstnanosti je z roku 2010, a to z toho důvodu, že může docházet k opožděním, než dojde k registraci potřebné sociální služby. Důvodů pro zakládání může být samozřejmě mnoho, například výskyt romské populace. Tato možnost je ovšem neprokazatelná a to hlavně z toho důvodu, že pohyb a velikost tohoto obyvatelstva je nezaznamenatelný. Je také možné, že se výskyt této služby objevuje pouze tam, kde jsou definované vyloučené lokality. Také je možné, že souvisí s množstvím sídlišť nebo se sídly samotných poskytovatelů, kteří službu registrují jako doplňkovou v oblasti svého působení. Možností je určitě ještě mnoho. Vyzkoumání příčiny výskytu NZDM po
30
České republice by však bylo velmi obsáhlé, toto téma by mohlo být námětem pro další diplomovou práci.
31
2. Financování NZDM a hodnocení kvality sociálních služeb V této kapitole se zaměřím na financování nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), které jsou nejčastějším poskytovatelem sociálních služeb. Následně budou popsány výsledky výzkumu zabývající se činnostmi, které NNO nejčastěji využívají pro financování svých činností. Na tuto podkapitolu navazuje podkapitola týkající se financování přímo sociálních služeb, kde jsou rozebrány hlavní subjekty, které se na financování nejčastěji podílí a subjekty, které je nejčastěji poskytují. Financování služeb je úzce spjato s kvalitou sociálních služeb, která je ovšem těžko měřitelná. Existuje inspekce sociálních služeb definující zákon O sociálních službách 108/2006 Sb., a je v této kapitole blíže popsána. Následují standardy kvality služeb, které měly být krokem od Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV) k možnosti hodnocení služeb, které by touto cestou mohly provádět i sebehodnocení a pokoušet se o zkvalitňování služby. Závěr kapitoly je věnován komunitnímu plánování, na kterém má do budoucna celé financování sociálních služeb záviset.
2.1 Nestátní neziskové organizace na trhu sociálních služeb Na základě kulturního a historického vývoje padají politická rozhodnutí o tom, jaké spektrum veřejných služeb bude českým státem pro občany poskytováno či garantováno. Velkou část v tomto rozhodování hraje také typ sociálního státu, kterým daný stát je. „Veřejnými službami se rozumí služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro upokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity“42. Je potřebné brát v úvahu, že to, co je bráno jako veřejná služba dnes, nemusí být bráno jako veřejná služba příští rok. Toto samozřejmě platí i naopak. Tento faktor proměnlivosti veřejné volby, tedy polických rozhodnutí, může být vnímán i jako možnost tlaku snižování nákladu nestátních neziskových organizací. Tato myšlenka ovšem přesahuje rámec mé diplomové práce.43 Je zřejmé, že v posledních letech stále více dochází k přenechávání poskytování sociálních služeb soukromému sektoru. Zdá se, že jde o proces zefektivňování fungování poskytování veřejných služeb, tedy i služeb sociálních. Dá se tedy říci, že stát prostřednictvím dotací na 42
HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s.20. ISBN 978-80-210-4423-4. 43 HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 20-22. ISBN 978-80-210-4423-4.
32
nabízené služby od určitých organizací podporuje jejich spotřebu bez toho, aby jejich uživatel musel spotřebu hradit. Je důležité, že stát se tímto přesunem nevzdává poskytování určitého veřejného statku, pouze přenechává jeho přímou produkci spotřebitelům na nějaké jiné organizaci, které není v jeho vlastnictví a její chod není zabezpečován veřejnými zaměstnanci.44 2.1.1 Financování neziskových organizací v České republice V letech 2006-2007 probíhalo na území České republiky dotazníkové šetření, pracující s 230 neziskovými organizacemi. Na základě analýzy byly získány i následující výsledky. Zajímalo se například o to, jestli jsou tyto organizace financovány více zdrojově a jaké je rozložení jednotlivých zdrojů. Uvedeno v následující tabulce.45 T ABULKA 4: POŘADÍ NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH FINANČNÍCH ZDROJŮ
Názvy zdrojů
Průměr (v % z celkových zdrojů)
Státní správa a místní samospráva
39,29
Z vlastní činnosti
13,10
Podnikatelé a obchodní společnosti
11,00
Členské poplatky
10,40
Z jiných činností
7,90
Individuální dárci
7,60
Nadace a nadační fondy
6,20
Zdroj: Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic, 2009, přeloženo autorkou
Určitě není velkým překvapením, že veřejné rozpočty jsou naprosto nejčastěji se vyskytujícím finančním zdrojem. Pouze 15 % organizací z tohoto zdroje financováno není. Zatímco jediným zdrojem financování jsou veřejné rozpočty pro 2 organizace, tj. 0,9 %. Na druhém místě se nachází výnosy z vlastní činnosti. V tomto případě uvádí pouze jedna organizace, že jsou jejím jediným zdrojem financování. Na třetím místě jsou zdroje od podnikatelských a obchodních společností. U tohoto zdroje je hlavním problémem, že tyto společnosti poskytují podporu pouze těm organizacím, jejichž prostřednictvím propagují sami sebe. Většina činností neziskových organizací ovšem není viditelná pro potencionální zákazníky 44
HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 23-25. ISBN 978-80-210-4423-4. 45 NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009. ISBN 978-80-245-1474-1.
33
společností. Členské příspěvky patří k těm, které 48,2 % vůbec nepoužívá jako zdroj financování. Využívání zdrojů z jiných činností nepoužívá 75,2 % oslovených organizací. Další položkou jsou individuální dárci, tento zdroj již ale nemá skoro žádný význam pro 42,8 % organizací, pouze pro jednu organizaci je tento zdroj jediným. Překvapivým zjištěním je, že nadace a nadační fondy skončily až na místě posledním. 52,8 % organizací tento zdroj nevyužívá vůbec, pro jednu organizaci je to jediným zdrojem příjmů. Je to způsobeno hlavně tím, že mnoho nadací nedává příspěvky organizacím, ale spíše na konkrétní osobu.46 Jak již bylo zmíněno, druhým nejčastěji využívaným zdrojem financování jsou příjmy z činností organizace. Tuto skutečnost vysvětlí následná tabulka ve větším detailu. T ABULKA 5: VÝNOSY Z VLASTNÍCH AKTIVIT ORGANIZACÍ
Zdroj: Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic, 2009, přeloženo autorkou
46
NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009, s. 73-74. ISBN 978-80-245-1474-1.
34
Jak vidíme v tabulce, drtivá většina neziskových organizací získává finanční zdroje poskytováním služeb. Z dotazovaných organizací je to přes 73 %. Ve většině případů jde o poskytované specifické služby, kterými jsou myšleny odměny za překlad textů, zajišťování jídla za nízké ceny, poskytování asistenčních služeb a sbírkové akce. Další procentuálně vysoce zastoupenou službou jsou příjmy ze vzdělávání, čímž je myšleno pořádání kurzů, školení a dalších vzdělávacích akcí. Asi 12,5 % zdrojů respondentů jde z poskytování sociálních služeb. Výnosy za vstupné a pořádané akce se pochybují kolem 9 % a dalším zdrojem příjmu pohybujícím se kolem 3,8 % jsou za poradenské a informační činnosti. V pořadí další procentuálně významné zdroje jsou zastoupeny v oblasti příjmů z komerční činnosti, konkrétně nákup a prodej zboží pohybující se kolem 5 %, stejně jsou na tom i příjmy z oblasti prodeje vyráběných výrobků, do kterých patří výrobky klientů organizace. 47 2.1.1.1Výnosy z hlavní a doplňkové podnikatelské činnosti Základní činností nestátních neziskových organizací jsou rozděleny na hlavní a doplňkové činnosti. Z oslovených organizací 1 % neobdrželo žádné příjmy z hlavní činnosti a 45,7 % organizací nezískávají žádné příjmy z doplňkové činnosti. Celkem tedy 88,3 % z jejich příjmů má souvislost s jejich hlavní činností.48 2.1.1.2 Fundraisingové aktivity Nestátních neziskových organizací, které se vůbec neúčastní fundraisingových aktivit, je kolem 15,6 %. Na druhé straně ovšem těch, kteří tyto aktivity provozují v plné míře, je jenom 8 %.49 Z výše uvedeného vyplívá, že neziskové nestátní organizace využívají finanční plánování jen velmi málo, což je způsobeno jejich vlastnostmi. Konkrétně tedy tím, že většina z nich jsou malé organizace manipulující s malými objemy peněz. Nejvíce závislé jsou tyto organizace na získávání peněz z veřejných rozpočtů, i když objemy získaných financí se výrazně liší. Co se týká fundraisingové aktivity, patří k metodě pořizovaných zdrojů, která se v České republice příliš nepoužívá. V dotazovaných organizacích je to velmi málo využívaný zdroj, nebo spíše metoda získávání financí.50
47
NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009, s. 74-75. ISBN 978-80-245-1474-1. 48 NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009, s. 76. ISBN 978-80-245-1474-1. 49 NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009, s. 76-77. ISBN 978-80-245-1474-1. 50 NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009, s. 76-77. ISBN 978-80-245-1474-1.
35
2.1.2 Financování sociálních služeb V 90. letech nedochází k žádné výrazné změně, co se týká principu financování sociálních služeb, ani přes proběhlou transformaci, kdy bylo umožněno vstoupit do tohoto systému obcím a nestátním neziskovým organizacím. Přetrvával stále charakter centrálního administrativně direktivního řízení, který potlačoval jakoukoliv inciativu zúčastněných aktérů. Byly financovány instituce, které služby poskytují, nikoliv samotné služby. Změna přichází až se zavedením příspěvku na péči, který byl zaveden v novém zákoně. Tento příspěvek je určen osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby a je rozdělen podle stupňů závislosti a umožňuje uživateli sociální služby hradit většinu nákladů na službu.51 Dotace na podporu služeb sociální péče a sociální prevence jsou převáděny ze státního rozpočtu do rozpočtů krajských. Pouze vzdělávání pracovníků, rozvoje služeb, komunitního plánování a mimořádných událostí budou hrazeny přímo ze státního rozpočtu. Financování sociálních služeb je vícezdrojové.52 Mezi jednotlivé zdroje financování můžeme řadit tyto:
Úhrada od občana, kterému je služba poskytnuta. Nemá-li uživatel služby finanční
prostředky na její úhradu, hradí náklady za službu obec nebo stát, popřípadě oba. I když jsou státem poskytovány příspěvky na péče, nemůže nutit příjemce tohoto příspěvku, aby příspěvek využili na úhradu sociálních služeb. Příjemce nemusí vůbec nakupovat sociální služby, může využívat bezplatných služeb své rodiny a příspěvek využít na jiné statky či služby. Možností získání příspěvků na péči od uživatelů je ale otevřená cesta pro nestátní neziskové organizace, které mohou získat další uživatele služeb.
Úhrada státem, který zabezpečuje specifické činnosti, jejich užívání může usnadňovat
způsob života či mohou pomáhat nesoběstačnému člověku při zabezpečování základních potřeb. Stát poskytuje dotace krajům ve formě státní dotace v souladu se zpracovanými střednědobými plány rozvoje sociálních služeb. O tuto dotaci se žádá v ročních intervalech a nezáleží zde na právní formě poskytovatele sociální služby. Jde zde hlavně o to, aby byla zajištěna potřebná síť poskytovatelů sociálních služeb a aby byla vyrovnána nabídka sociálních služeb, co se týká typového hlediska a územního hlediska.
Cenová regulace je dalším finančním nástrojem, který zákon zavádí. Sociální služby,
které nejsou poskytovány bezúplatně, mají ve vyhlášce stanovenou maximální výši úhrad za 51
PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 23-40. ISBN 97880-7357-255-6. 52 PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 23-40. ISBN 97880-7357-255-6.
36
jejich poskytování. Mezi služby poskytované bezúplatně patří služby sociální poradenství a většinou i služby sociální prevence.
Úhrada sociálních služeb od obcí. Jelikož je obec součástí státu musí garantovat určitý
základní standard sociálních služeb v rozsahu daném politikou státu v této oblasti. Stát tento standard buď úplně kryje, nebo na něj přispívá.
Úhrada od nestátního subjektu, která svoji činnost financuje z vlastních prostředků.
Těmito prostředky mohou být dary, výtěžky ze sbírek, členské příspěvky, nebo dary od sponzorů. Výhodou pro sponzory může být možnost zvýhodnění při placení daní, proto je rozsah sponzorství státem regulován.
Dary, které nejsou jen ve formě finanční či ve formě hmotných statků. Dárci se můžou
osobně angažovat a spoluúčastnit se sociální službě. Můžou tak vyjadřovat občanskou a lidskou sounáležitost faktickým aktem darování.
Evropský sociální fond, ze kterého může Česká republika čerpat od vstupu do EU.
Strukturální fondy a fond soudržnosti napomáhá podpoře harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje všech členských zemí.53 2.1.3 Hlavní producenti sociálních služeb Sociální služby mohou být poskytovány hned několika subjekty. Mezi ty, kteří sociální služby nejčastěji poskytují, patří především tito:
Občané – poskytují sociální služby projevem dobročinnosti ve formě občanské
výpomoci, sousedské pomoci nebo mohou sociální služby poskytovat nebo organizovat ve velkém rozsahu. Sociální služby tedy může občan poskytovat za účelem zisku, neziskově, nebo kombinací těchto dvou.
Rodina – je nejpřirozenějším poskytovatelem základních sociálních služeb. Jde zde o
péči o děti, o staré členy rodiny, pomoc v nemoci, v těžkých životních situacích apod. Tuto vzájemnou pomoc mezi generacemi můžeme nazvat směnou mezi generacemi.
Zájmové občanské sdružení – tato forma občanského sdružení většinou sdružuje
občany se společnými zájmy či potřebami. Jedná se zde například o sdružování sluchově, zrakově či jinak postižených.
Dobročinné neziskové organizace – v tomto případě jde o sdružování těch, kteří chtějí
nějakým způsobem pomoci druhým, ne těch, kteří pomoc potřebují. Příkladem takové organizace může být Česká katolická charita, Diakonie apod.
53
ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007-, s. 85-120. ISBN 978-80-246-1393-2.
37
Mezinárodní humanitární organizace – zpravidla mezinárodně uznávané organizace,
které jsou brány jako neutrální a jejichž činnosti překračují hranice států. Díky tomuto statutu mají možnost pomáhat při válečných konfliktech a řešení jejich sociálních důsledků, patří mezi něj například Armáda spásy či Mezinárodní červený kříž.
Obec – má povinnost, většinou s ohledem na svoji velikost, disponovat určitým
standardem vybavení sociálními službami. Měla by být schopná zajistit takové sociální potřeby občanů, které se běžně vyskytují.
Stát – realizuje sociální politiku tím, že nese odpovědnost za existenci sociálních
služeb. Vytváří pro sociální služby právní, organizační a ekonomické podmínky, ve kterých můžou fungovat, či organizuje tyto služby sám. Do vytváření právních podmínek můžeme zahrnout vytvoření právního rámce, úpravu vzájemných vztahů subjektů sociálních služeb a jejich klientů. Ekonomické předpoklady tvoří pravidla financování služeb a jejich případné financování nebo přispívání na organizování služeb jinými subjekty ze státního rozpočtu. Organizační podmínky jsou dány vytvořením vlastní sítě zařízení poskytujících sociální služby a zejména regulací činností státních a samosprávných orgánů regionálních nebo obecních orgánů, kterým je pravidly právními normami stanoveno určité služby a další sociální aktivity konat a organizovat.54
2.2 Inspekce poskytování sociálních služeb Inspekci sociálních služeb je věnována část čtvrtá zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. §97. Inspekce poskytování sociálních služeb se provádí u poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci a také u poskytovatelů, kterým toto rozhodnutí vydáno nebylo, jelikož splnily podmínky uvedeny v §84 a jsou tedy fyzickou nebo právnickou osobou, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a provozují sociální služby na území České republiky dočasně a ojediněle. Tuto inspekci může provádět krajský úřad nebo ministerstvo u těch poskytovatelů sociálních služeb, kde kraj vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele.55 Inspekce se zajímá o plnění podmínek, stanovených pro registraci poskytovatelé sociálních služeb. Kontroluje výše zmíněné povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, které jsou stanoveny v §88 a 89, a dále kontroluje kvalitu poskytovaných služeb.56 54
ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007-, s. 85-120. ISBN 978-80-246-1393-2. 55 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v terorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 56-58. ISBN 978-80-262-0027-7. 56 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v terorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 56-58. ISBN 978-80-262-0027-7.
38
Postup provádění inspekce se řídí podle zákona o státní kontrole 552/1991 Sb. Inspekce se tedy provádí v místě poskytování sociálních služeb. Provádí jí inspekční tým, který má nejméně 3 členy, z nichž 1 musí být zaměstnancem kraje nebo při provádění inspekce zaměstnancem ministerstva. Ani jeden z inspektorů nesmí být v pracovněprávním ani v obdobném vztahu k žádnému z poskytovatelů sociálních služeb v kraji, v němž vykonává inspekci. K inspekci mohou být přizváni specializovaní odborníci, kteří nesmí být podjatí vůči poskytovatelům sociálních služeb, kde je prováděna inspekce. Provozovatel sociální služby musí umožnit přizvanému odborníkovi podílení se na inspekci. O výsledku inspekce je pořízena inspekční zpráva. Kvalita sociálních služeb se ověřuje podle standardů kvality. 2.2.1 Standardy kvality sociálních služeb Tyto standardy byly vytvořeny MPSV za spolupráce s uživateli i poskytovateli sociálních služeb. Díky této skutečnosti mohou být brány jako všeobecně přijatou představou o tom, jaké parametry by měla mít kvalitní sociální služba.57 Jelikož se standardy týkají všech sociálních služeb, jsou definovány velice obecně. Standardy jsou rozloženy na kritéria, která jsou měřitelná. Měřitelnost kritérii je velice důležitá hlavně pro ty, kteří se zajímají o kvalitu služeb. Díky měřitelnosti kritérii může docházet k porovnávání a lze tak i snadno zjistit, co je v zařízení v pořádku a co je například potřeba změnit. Pokud si zařízení dělají posouzení sami, můžeme to nazvat sebehodnocením. Standardů máme 17 a jsou rozděleny do tří základních částí. Procedurální standardy, které jsou nejdůležitější. Věnují se tomu, jak má daná služba vypadat. Personální standardy, zajímají se o personální zajištění služeb. Jsou též důležitou částí z toho důvodu, že kvalita služby je závislá na pracovnících, přesně řečeno na jejich dovednostech, vzdělání, vedení a podpoře, na podmínkách, které pro práci mají. Provozní standardy, tyto podmínky se soustředí na prostory, kde jsou služby poskytovány, na jejich dostupnost, ekonomické zajištění a rozvoj jejich kvality. 58 V následujícím textu budou zmíněny jednotlivé standardy. Pokud nebude uvedeno jinak, vycházím z dokumentu „Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe – Průvodce poskytovatele“ dostupného na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.59 57
HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 147. ISBN 978-80-210-4423-4. 58 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCI. [online]: sekce – Sociální služby [cit. 2013-03-22] Dostupné na WWW : http://www.mpsv.cz/files/clanky/5964/pruvodce.pdf
39
Jednotlivé standardy spolu s jejich kritérii jsou blíže rozepsány v příloze č. 1 mé diplomové práce. Procedurální standardy Standard 1. Cíle a způsoby poskytování služeb Standard 2. Ochrana práv uživatelů Standard 3. Jednání se zájemcem o službu Standard 4. Dohoda o poskytování služby Standard 5. Plánování a průběh služby Standard 6. Osobní údaje Standard 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb Standard 8. Návaznost na další zdroje Personální standardy Standard 9. Personální zajištění služeb Standard 10. Pracovní podmínky a řízení poskytování služeb Standard 11. Profesní rozvoj pracovníku a pracovních týmů Procedurální standardy Standard 12. Místní a časová dostupnost služby Standard 13. Informovanost o službě Standard 14. Prostředí a podmínky poskytování služeb Standard 15. Nouzové a havarijní situace Standard 16. Zajištění kvality služeb Standard 17. Ekonomika
2.3 Komunitní plánování sociálních služeb Sociální zákon byl významný jak pro rozvoj sociálních služeb, tak i pro kvalitu poskytovaných sociálních služeb, která je významně spojená s plánováním sociálních služeb. Národní vzdělávací fond realizoval pro Ministerstvo práce a sociálních věcí několik 59
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCI. [online]: sekce – Sociální služby [cit. 2013-03-22] Dostupné na WWW : http://www.mpsv.cz/files/clanky/5964/pruvodce.pdf
40
významných projektů v oblasti kvality sociálních služeb. Jedním z nich byl i česko-britský projekt „ podpora MPSV při reformě sociálních služeb“, který obsahoval dva moduly. Prvním modulem je Komunitní plánování a tím druhým je Rozvoj kvality v sociálních službách. Probíhal v letech 2000-2003 na Písecku, kde bylo komunitní plánování pilotně ověřováno. 60 Nezávisle na tomto začalo s plánováním sociálních služeb v roce 1998 Ústí nad Labem, kde se postupně stalo přirozenou součástí veřejného života. Díky podpoře plánování z evropských fondů, hlavně pak z SROP, OP RLZ, OP LZZ, a i díky zvláštním dotačním programům MPSV a některých krajů, se plánování sociálních služeb rychle dostalo do podvědomí zejména odborné veřejnosti. Na toto téma bylo uskutečněno mnoho projektů a celkově se plánování sociálních služeb usadilo jako široce používaný koncept při vytváření strategii a určování směrů vývoje sociálních služeb. Pomohlo tomu zejména povinnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni a možnosti jejich zpracování na úrovni obcí. 61 Základem fungování komunitního plánování sociálních služeb je spolupráce mezi zadavateli (obce, kraje), poskytovateli (jednotlivé organizace) a uživateli (klienty) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Hlavní společným cílem je kvalita poskytovaných služeb. Při plánování bere v potaz nabídku služeb existujících v porovnání se zjištěnými potřebami klientů sociálních služeb. Toto vzájemné porovnání je hlavním podkladem pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Zohledňují se samozřejmě i jiné faktory jako je nákladovost služby, rozmístění služeb v regionu, kapacitní možnosti poskytovatelů, zkušenosti zúčastněných aktérů celého plánovacího procesu. Velice důležité je zabezpečit koordinaci celého procesu, kterou většinou vykonává pracovník daného kraje či obce, popřípadě může být zajištěno i jinak. Pracovní, konzultační či vyjednávací skupiny se ideálně skládají ze zástupců všech zainteresovaných stran. Po vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb se přechází od plánování k naplňování priorit. V této fázi dochází také ke sledování postupu a míry plnění stanovených úkolů. Plány jsou zpracovány na několik let, po uplynutí této doby se plánovací proces opakuje.62
60
Kvalita sociálních služeb [online]. 2011 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.nvf.cz/kvalita-socialnichsluzeb 61 Základní informace o komunitním plánování sociálních služeb. ODBOR 22. Www.mpsv.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/858 62 Základní informace o komunitním plánování sociálních služeb. ODBOR 22. Www.mpsv.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/858
41
3. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež na území města Brna V této kapitole bude popsaná současná situace NZDM na území města Brna a bude zhodnocen jejich vývoj. Další podkapitola se bude věnovat přímo zřizovatelům těchto služeb a jejich krátké charakteristice. Také bude zmíněno kolik sociálních služeb mají zřizovatelé zaregistrováno v registru sociálních služeb MPSV a také bude zmíněna stručná charakteristika NZDM, které zřizují. Následně se pokusím jednotlivá zařízení porovnat nejdříve finančně, kdy budou vysvětleny důvody, proč jsou tyto zařízení finančně neporovnatelná a následně se pokusím vybraná zařízení zhodnotit podle jiných parametrů. Potom se opět zaměřím na jejich financování, a to konkrétně na financování z rozpočtu města Brna, kdy porovnám, jaké dotace zřizovatelé požadovali, a jaké jim byly opravdu přiděleny v letech 2011 a 2012. Financování sociálních služeb je i ve městě Brně navázáno na komunitní plánování, z toho důvodu jsem v další kapitole popisovala zavádění komunitního plánování a postupné připojování se NZDM do komunitního plánu s konkrétními požadavky komunitního plánu na tyto služby. Závěr této kapitoly bude věnován srovnání se zařízením podobným NZDM na území Německa. Nejdříve se budu věnovat historii vzniku této práce na území Německa, pak se zaměřím na město Stuttgart a na jedno z největších zařízení ve městě a zhodnotím jeho práci v porovnání se zařízeními ve městě Brně.
3.1 Aktuální situace na území města Brna V registru sociálních služeb MPSV bylo ke dni 25. 3. 2013 registrováno celkem 238 sociálních služeb na území města Brna. Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je registrováno k tomuto datu celkem 11. Z těchto služeb je 10 poskytováno ambulantní formou a 7 formou terénní. Na území města Brna tedy poskytuje 6 zařízení ambulantní i terénní formu služby, 1 zařízení pouze terénní formu služeb a zbylé 4 zařízení poskytují pouze formu služby ambulantní.
42
G RAF 2: VZNIK NZDM NA ÚZEMÍ MĚSTA B RNA V ZÁVISLOSTI NA ROKU REGISTRACE SLUŽBY
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
Na obrázku nad textem vidíme, ve kterých letech vznikla NZDM na území města Brna, od celorepublikového trendu se vznik nijak zvláště neliší. Velký boom zařízení opět přichází v roce 2007, kdy vstoupil do platnosti nový sociální zákon. Po roce 2007 už žádné nové zařízení nevzniká. Zajímavé může být, že zřizovatel prvních založených NZDM je Armáda spásy ČR. Všechna zařízení na území města Brna budou níže blíže rozebrána a porovnána. Po komunikaci s Mgr. Martinou Blešovou, která vykonává v současné době funkci koordinátorky komunitního plánování pro Krajský úřad jihomoravského kraje, se mi podařilo zjistit, že ve městě Brně nezaniklo žádné NZDM, které bylo registrováno v registru sociálních služeb MPSV. Evidence zaniklých NZDM je vedená registrátory sociálních služeb a není veřejně přístupná, v samotném Jihomoravském kraji ale žádné NZDM nezaniklo.
3.2 Zřizovatelé NZDM ve městě Brně Ve městě Brně existují 4 právní formy poskytovatelů sociální služby NZDM, pro ani jednoho z nich není NZDM jedinou sociální službou, kterou poskytují.
43
G RAF 3: ZŘIZOVATELÉ NZDM VE MĚSTĚ BRNĚ , PODLE PRÁVNÍ FORMY
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
Jak vidíme z obrázku, největší procento poskytovatelů má právní formu sdružení. Poskytovatelé této právní formy mají ve městě Brně registrováno 9 zařízení, tedy celých 75% z celkových 11. Ostatní právní formy poskytovatelů mají registrováno vždy pouze jedno zařízení na území města Brna. Sociální služby NZDM nepatří ani u jednoho z poskytovatelů ve městě Brně k jeho jediné registrované sociální službě. Poskytují spoustu dalších sociálních služeb a někteří z nich i mimo území města Brna. Jak si níže u rozebrání jednotlivých poskytovatelů budeme moci všimnout, většina z těch, kteří nejsou zřizovány městem Brnem nebo nejsou jeho příspěvkovou organizací, má službu NZDM spojenou se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi. Tato služba je definována zákoně v o sociálních službách 108/2006 Sb. jako terénní, popřípadě ambulantní služba, poskytovaná rodině s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadu dlouhodobé sociální situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat, a u kterého existují rizika ohrožení vývoje.
44
G RAF 4: D ALŠÍ REGISTROVANÉ SLUŽBY POSKYTOVATELŮ NZDM VE MĚSTĚ BRNĚ
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.1 Občanské sdružení Ratolest Již v roce 1995 bylo založeno občanské sdružení LATA se stejnojmenným programem zaměřeným na mládež. Brněnská LATA navazovala na práci a zkušenosti stejnojmenného občanského sdružení, které fungovalo v Praze. Sdružení chtělo svým vznikem upozornit na exitující problémy ve městě Brně. Na Ratolest bylo přejmenováno v roce 1999.63 Bližší kontakt se mi bohužel s tímto sdružením nepodařilo navázat. Emailem jsem oslovila oba vedoucí pracovníky NZDM. Vedoucí NZDM Pavlač neodpověděl ani odmítnutím, vedoucí NZDM Likusák rázně spolupráci odmítnul s důrazem na neodvolatelnost svého rozhodnutí.
63
RATOLEST BRNO . [online]: sekce –O nás[cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.ratolest.cz/codelame
45
Jako u většiny občanských sdružení odkazuje i toto sdružení na možnou finanční podporu při návštěvě webových stránek. Toto sdružení ovšem zaujme i poučkou, proč podporovat právě jejich práci a upozorňuje, že nechce být závislé jen na státních a evropských finančních zdrojích, protože tato podpora je do budoucna nejistá. Dále je zde zmínka i o vázání dotací a grantů na konkrétní účely, které nepokrývají potřeby klientů služeb. Právě z tohoto důvodu potřebuje toto sdružení pomoc partnerů a dárců. G RAF 5: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY OBČANSKÝM SDRUŽENÍM R ATOLEST
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.1.1 NZDM Pavlač Nízkoprahové zařízení pro děti mládež Pavlač je jeden z členů asociace streetwork. Je určeno dětem a mladým lidem od 3 do 21 let, služba byla registrována v roce 2007. V tomto zařízení probíhá pouze ambulantní forma sociální služby. Služba je umístěna v centru Brna v sociálně vyloučené lokalitě, na ulici Milady Horákové. Služba je rozdělena do dvou částí, NZDM pro děti od 6 do 11 let a NZDM pro mládež od 12 do 21 let. Ve výjimečných případech pracují pracovníci i s dětmi od 3 let. Roční kapacita služby je 200 klientů.64 3.2.1.2 NZDM Likusák I toto nízkoprahové zařízení je členem asociace streetwork. Toto zařízení je určeno dětem a mladým lidem od 12 do 26 let. I tato služby byla registrována v roce 2007. Provozuje pouze terénní formu sociální služby. Terénní pracovníci se pohybují v Brně Líšni, Vinohradech, Židenicích, Novém Lískovci, Starém Lískovci a Bohunicích. Terénní práce probíhá v pondělí až čtvrtek od 15 do 19 hodiny. Roční kapacita této služby je 320 klientů.65
64
RATOLEST BRNO . [online]: sekce –Naše práce[cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/klub-pavlac.cz 65 RATOLEST BRNO . [online]: sekce –Naše práce[cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/klub-likusak
46
3.2.2 Mezinárodní křesťanská organizace Teen Challenge Tato organizace byla založena už roku 1958 v New Yorku. V České republice působí od roku 1994. Ke dni 8. 4. 2013 má tato organizace registrované 4 sociální služby, z čehož jsou dvě NZDM, jedno působí na území města Brna a druhé na území města Prahy. Dále má registrované sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi, z nichž je jedna také v Brně a ta druhá v Praze.66 G RAF 6: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KŘESŤANSKOU ORGANIZACÍ TEEN C HALLENGE
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.2.1.NZDM Teen Challenge v Brně Toto zařízení dělí své klienty na mladší děti od 7 do 10 let a na děti starší od 11 do 15 let. Tato služba byla registrována v roce 2003. Forma sociální služby, která je zde poskytována je ambulantní i terénní. Pracovníci tohoto zařízení pracují s dětmi z lokality Brno střed a Brno sever, umístěno je přímo na ulici Cejl. Maximální roční počet klientů je 100 u ambulantní formy služby a 80 u terénní formy služby. Okamžitá kapacita služby není uvedena.67 Tato služba nemá uveřejněn počet intervencí a poslední výroční zpráva, která byla uveřejněna na webových stránkách je z roku 2010. Dozvíme se z ní ovšem, že zařízení je z významné části dofinancováváno ze strany zřizovatele. Do další analýzy zařízení nebude zahrnuto, jelikož údaje o něm, které jsou dostupné na jeho webových stránkách, jsou zastaralé a bližší kontakt se bohužel se sdružením nepodařilo navázat ani telefonicky ani emailovou komunikací.
66
TEEN CHALLENGE . [online]: sekce – Teen Challenge [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.teenchallenge.cz/ 67 DĚTSKÉ CENTRUM BRNO. [online]: sekce – Informace [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.dcbrno.cz/clanek/2-vize-cile-poslani-a-cilova-skupina
47
3.2.3 Statutární město Brno Dalším zřizovatelem NZDM na území města Brna je přímo Statutární město Brno, které zřizuje ještě dalších 20 sociálních služeb. G RAF 7: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY STATUTÁRNÍM MĚSTEM B RNO
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.3.1 NZDM Kumbál Klienty této služby se můžou stát mladí lidé ve věku od 15 do 26 let. Tato služba byla registrována v roce 2007. V NZDM je poskytována pouze ambulantní forma sociální služby. Služba je poskytována na ulici Vídeňská v Brně. Zařízení má maximální kapacitu 35 klientů ve stejný čas.68 Na webových stránkách se o financování zařízení nic nedozvíme, dokonce se nedozvíme ani nic o zřizovateli, ani o možnosti sponzoringu. Z registru sociálních služeb můžeme zjistit, že v roce 2010 byla přijata dotace ze státního rozpočtu ve výši 350 000 Kč. Toto zařízení jsem se snažila zkontaktovat na uvedené kontakty v registru sociálních služeb i na kontakty uvedené na webových stránkách, bohužel nikdo neodpověděl. 3.2.4 Příspěvková organizace DROM, romské středisko Tato příspěvková organizace vznikla ke dni 1. 1. 2001 přeměnou z dřívější rozpočtové organizace DROM, romské středisko. Zřizovatelem organizace je Statutární město Brno a městská část Brno-sever. Tato organizace má registrované 3 sociální služby.69
68
KUMBÁL NÍZKOPRAHOVÝ KLUB. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://kumbal.unas.cz/index.html 69 DROM, ROMSKÉ STŘEDISKO. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.drom.cz/cs/drom-romske-stredisko/o-nas/
48
G RAF 8: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PŘÍSPĚVKOVOU ORGANIZACÍ D ROM, ROMSKÉ STŘEDISKO
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.4.1 NZDM Klubovna a Brána Toto NZDM se dělí na dvě části, první z nich je určena dětem od 6 do 11 let a její název je Klubovna, druhá část je Brána, která je určena pro mládež od 12 do 20 let. Tato služba byla registrována v roce 2007. Je zde poskytována pouze ambulantní forma sociální služby. Zařízení je umístěno na ulici Bratislavská v Brně. Okamžitá kapacita je 40 klientů v obou prostorech.70 Tato příspěvková organizace má podle mého názoru velmi přehledně zpracované výroční zprávy. Bohužel není v nich uvedené financování a náklady za jednotlivé sociální služby, a není tedy možné dohledat ani finanční zdroje, které byly použity na provoz NZDM, ani zdroje, které NZDM získalo. Ani toto zařízení nereagovalo na mé žádosti o spolupráci. 3.2.5 Petrov – občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze Toto sdružení vzniklo v roce 1993 a je organizací, která vychází z křesťanských principů. Je úzce navázáno spoluprací na brněnské Diecézní centrum. V roce 1997 se stalo členem Asociace křesťanských sdružení mládeže. Registrovány má dvě sociální služby. 71
70
DROM, ROMSKÉ STŘEDISKO. [online]: sekce – Sociální služby [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://www.drom.cz/cs/drom-romske-stredisko/socialni-sluzby/nizkoprahove-zarizeni-drom/nizkoprahovezarizeni-pro-deti-a-mladez-drom.html 71 SDRUŽENÍ PETROV. [online]: sekce – O Sdružení [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : /http://www.sdruzenipetrov.cz/index.php?id1=35&lg=cz
49
G RAF 9: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY OBČANSKÝM SDRUŽENÍM PETROV
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.5.1 NZDM Dětský dům Zábrdovice Klienty toho zařízení jsou děti a mladí dospělí ve věku od 7 do 26 let. Forma poskytované sociální služby je zde ambulantní i terénní. Zařízení bylo registrováno v roce 2007. Služba je poskytována na ulici Lazaretní v Brně. Maximální okamžitá kapacita je 30 klientů u ambulantní služby. U služby terénní je maximální kapacita 50 klientů za týden.72 3.2.6 IQ Roma servis, o.s. Toto sdružení bylo založeno v roce 1997 a patří mezi nejznámější sdružení v Jihomoravském kraji, které pracuje s romskými obyvateli. Zabývají se zejména začleňováním romských obyvatel do společnosti. Působí v Brně, Břeclavi a Vyškově. Terénní práce často probíhá i v dalších obcích. Sdružení se může například pochlubit tím, že v roce 2011 pracovalo s rozpočtem vyšším než je 28 milionů korun a zaměstnávalo přes 60 pracovníků, současně spolupracovalo s více než 60 dobrovolníky a dobrovolnicemi. Registrovány má 3 další sociální služby.73
72
REGISTR POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. [online]: sekce – Vyhledávání služby [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://iregistr.mpsv.cz/poskytovatel/vypis/1299 73 IQ ROMA SERVIS, O.S. . [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.iqrs.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=6
50
G RAF 10: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY SDRUŽENÍM IQ ROMA SERVIS, O. S.
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.6.1 NZDM Íqvéčko I klienti tohoto NZDM mohou být ve věku od 6 do 21 let. Forma sociální služby tu probíhá i terénní, i ambulantní. Registrace proběhla v roce 2007. Zařízení se nachází na ulici Hybešova v Brně, terénní forma se realizuje na Svitavském nábřeží v Brně.74 3.2.7 Armáda spásy „Jsme křesťanská církev, prokazující svou víru praktickým způsobem. Pomáháme lidem, každý den.“ Tyto slova, které nás uvítají na webových stránkách, vypovídají o Armádě spásy mnohé. Armáda spásy má registrováno okolo 50 sociálních služeb na území České republiky, mnohé z těch služeb byly registrovány již v 90. letech. Armáda spásy byla poprvé pozvána do nově vzniklé Československé republiky prezidentem T.G. Masarykem v roce 1919. Komunistický režim násilně ukončil její činnost v roce 1950. V roce 1990 zve prezident Václav Havel Armádu spásy zpět do ČSFR.75 V registru sociálních služeb má Armáda spásy registrováno k 29.3.2013 celkem 8 NZDM, z toho 3 tyto sociální služby jsou provozovány na území města Brna.76
74
REGISTR POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. [online]: sekce – Vyhledávání služby [cit. 2013-04-08] Dostupné na WWW : http://iregistr.mpsv.cz/poskytovatel/vypis/1299 75 ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/o-nas 76 REGISTR POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. [online]: sekce – Vyhledávání služby [cit. 2013-03-29] Dostupné na WWW : http://iregistr.mpsv.cz/poskytovatel/vypis/1299
51
G RAF 11: P OSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY SDRUŽENÍM A RMÁDA SPÁSY ČR
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
3.2.7.1 NZDM Lavina Je prvním NZDM, které Armáda spásy založila na území města Brna a současně také první, které vůbec ve města vzniklo. Registrováno je již od roku 1992, ale jméno Lavina používá až od roku 2009. Cílová skupina tohoto zařízení jsou děti a mládež ve věku od 6 do 26 let. V Brně ho najdeme na ulici Staňkova, Brno. Toto NZDM poskytuje formu služeb ambulantní i terénní.77 Maximální okamžitá kapacita klubu je 20 osob, měsíčně dojde zhruba k 220 návštěvám od uživatelů, hodně záleží na tom, který je právě měsíc. Intervencí eviduje zařízení 1800 ročně, teď jich zařízení vykazuje více, díky projektu s cizinci. U finančního udržení služby je potřeba velká finanční spoluúčast ze strany zřizovatele, která byla v roce 2012 více než 60%.78
77
ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – Brno[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/brno/sbor-komunitni-centrum-stankova?strana=o-nzdm-lavina 78 ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – Brno[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/brno/sbor-komunitni-centrum-stankova?strana=o-nzdm-lavina
52
3.2.7.2 NZDM Dživipen Toto NZDM je v pořadí druhé, které zakládala Armáda spásy na území města Brna. Registrováno bylo již v roce 1994. Cílová skupina jsou děti a mládež ve věku od 6 do 26 let. Nachází se v prostorách komunitního centra na ulice Kornerova, Brno. Toto zařízení také poskytuje formu ambulantní služby i služby terénní.79 Maximální okamžitá kapacita je 16 klientů, měsíčně proběhne zhruba 250 návštěv uživateli, opět záleží na měsíci. Počet intervencí je 2400 ročně. Ani toto zařízení není schopno zajistit provoz z přijatých zdrojů a spoluúčast Armády spásy se pohybuje okolo 50%.80 3.2.7.3 NZDM Jonáš Toto NZDM bylo založeno v roce 2001 a je tedy posledním, které Armáda spásy ČR založila na území města Brna. Cílová skupina jsou děti ve věku 9 až 14 let a mládež ve věku 15 až 20 let. Zařízení je umístěno na ulici Kubíčkova v Brně. Forma sociální služby je zde poskytována ambulantní i terénní.81 Maximální okamžitá kapacita ambulantní služby je 30 klientů, maximální roční počet intervencí 2400. U služby terénní je maximální okamžitá kapacita služby 2 klienti a maximální roční kapacita 400 intervencí. Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014 je tato služba realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.82 3.2.8 Sdružení pěstounských rodin Posledním poskytovatelem sociální služby NZDM je právě Sdružení pěstounských rodin, které bylo založeno v roce 1995 a pohybuje se hlavně v oblasti náhradní rodinné péče. Toto sdružení má pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Je poskytovatelem celkem 5 dalších sociálních služeb.83
79
ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – Brno[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/brno/komunitni-centrum-dzivipen 80 ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – Brno[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/brno/komunitni-centrum-dzivipen 81 ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – Brno[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/brno/centrum-mladeze-jonas 82 ARMÁDA SPÁSY. [online]: sekce – Brno[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.armadaspasy.cz/brno/centrum-mladeze-jonas 83 SDRUŽENÍ PĚSTOUNSKÝCH RODIN. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-03-22] Dostupné na WWW : http://www.pestouni.cz/pestouni/onas/cz/
53
G RAF 12: POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY SDRUŽENÍM PĚSTOUNSKÝCH RODIN
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, vlastní zpracování
Pod Sdružením pěstounských rodiny je registrováno NZDM Pestrá klubovna, které bude věnována celá 4. kapitola mé diplomové práce.
3.3 Finanční porovnání NZDM na území města Brna Porovnání sociálních služeb je samo o sobě skoro nemožné, jelikož jejich kvalita je díky jejich specifikům nevyjádřitelná v jakékoliv měrné jednotce. Kvalita služeb se dá vyjádřit pomocí standardů kvality, bohužel jsou u jednotlivých standardů požadovány data, která nejsou přístupná i z toho důvodu, že by se mohla dotýkat anonymity klientů. Kvalitu mohou porovnávat pouze jejich klienti, kteří ovšem u NZDM nejsou schopni kvalitu vyjádřit, protože oni sami si nejsou vědomi toho, čeho by daná služba měla dosahovat. Účetnictví je často vedeno za celé organizace, a proto není možné zjistit z výročních zpráv náklady na jednotlivé služby. Některé z těchto služeb mají v registru sociálních služeb zveřejněn plán finančního zajištění. Můžeme se tedy podívat na celkové náklady služby v roce 2011 a na zdroje financování služby. Do tohoto porovnání nebudou zahrnuty služby, které jsou poskytovány přímo městem Brnem, ani příspěvkové organizace města Brna. Dále nejsou do tohoto porovnání zahrnuty služby, které májí zveřejněn finanční plán starší než rok 2011 a výroční zprávy mají vedeny za celé organizace.
54
T ABULKA 6: FINANČNÍ SKUTEČNOST ROKU 2011 U VYBRANÝCH NZDM V BRNĚ
Finanční příjmy Dotace JMK - oblast sociálních služeb Dotace MPSV na poskytování sociálních služeb Ostatní rezorty státní správy Městské části Prostředky EU Celkem
NZDM Pavlač
NZDM Likusák NZDM Iqvéčko
NZDM Pestrá klubovna
2 210 010
86 357
300 000
74 000
848 183
308 000
961 000
166 000
442 000
0
489 496
175 000
100 000
192 000
50 000
225 000
1 067 515
2 599 957
1 190 545
0
4 667 708
3 186 314
2 991 041
640 000
Zdroj: Registr sociálních služeb MPSV, doplňkové údaje a interní dokumenty Sdružení Pěstounských rodin, vlastní zpracování
V tabulce vidíme, že zařízení pracují s odlišnými finančními příjmy. Velmi výrazný je rozdíl mezi celkovými náklady na službu, který vykazuje NZDM Pestrá klubovna, která nečerpá žádné prostředky z EU. Tyto finanční prostředky nemusí být všechny, které zařízení spotřebovávají na provoz NZDM. Pestrá klubovna je například dofinancována svým zřizovatelem, je tomu tak například i u zařízení, které zřizuje Armáda spásy ČR, která dofinancovává všechny své NZDM ve výšce kolem 50% celkových nákladů na provoz. Dalším problémem v přesném vyčíslení nákladů sociální služby NZDM je, že některé organizace účtují ve svých výsledovkách po projektech, které realizovaly. Nelze tedy přesně vyčíslit, kolik jsou personální náklady zařízení, či kolik stojí materiál, nebo kolik jsou provozní náklady.
55
T ABULKA 7: VÝSLEDOVKA PROJEKTŮ IQ ROMA SERVIS ZA ROK 2011 Operační program lidské zdroje a nezaměstnanost
Druh nákladů
Celkový objem neinvestičních finančních prostředků Osobní náklady celkem Mzdové náklady V tom:
hrubé mzdy HPP Hrubé mzdy DPČ Hrubé mzdy DPP Ostatní mzdové náklady
Odvody V tom:
Odvody na soc. a zdr. Poj. Ostatní pojistné
Jiné osobní náklady Provozní náklady - celkem Materiálové vybavení DHIM do 40. tis. v tom Kč odborná literatura Kancelářské potřeby čístící prostředky a údržb Ostatní materiál Nemateriálové v tom:
energie služby cestoní náklady opravy a údržby spoje celkem jiné celkem
Investiční náklady celkem
Efektivní a Rada vlády pro profesionální Komplexní práce záležitosti poskytování terénních v sociálně romské programů v sociálně vyloučených komunity vyloučených lokalitách města lokalitách ve městě Brna Brně
Osobnost a životní směr
923 364
1 386 659
249 670
1 899 991
768 840 571 964 566 949 5 015 0 0 196 876 194 474 2 402 0
1 182 137 888 137 859 476 9 869 18 772 0 294 111 91 061 3 050 0
196 998 146 551 146 551 0 0 0 50 447 49 831 616 0
1 389 686 1 037 464 1 007 984 15 280 14 200 0 352 222 347 924 4 298 0
154 524 32 396
204 611 71 284
52 672 2 152
510 305 71 126
5 367 1 567 11 437 4 709 9 214 122 228 19 200 80 476 14 226 720 6 690 916
43 405 0 15 859 862 11 152 133 327 8 100 81 558 22 975 0 9 157 11 537
0 0 1 728 424 0 50 520 12 272 33 660 479 342 2 306 1 461
61 119 883 7 122 339 1 663 439 179 102 547 313 462 12 064 0 1 306 9 800
0
0
0
0
Zdroj: Výsledovka projektů roku 2011, IQ Roma servis, vlastní zpracování
Pokud tuto tabulku srovnáme s tabulkou předešlou u NZDM Iqvéčko, zjistíme, že v registru sociálních služeb má sdružení uvedeno, že čerpalo z fondů EU částku 1 190 545 Kč, toto částku ovšem ve výsledovce nenajdeme, jelikož projekty probíhaly v celé organizaci a není tedy možné jednotlivé náklady vyčíslit pouze za službu NZDM. Stejně je tomu také v případě dotace od Rady vlády pro romské záležitosti, kde byla částka vyčíslena na 489 496 Kč, 56
celková částka pro sdružení byla ovšem mnohem vyšší. Ani u tohoto projektu nemůžeme podrobněji vyčíslit jednotlivé náklady. 3.3.1 Další možnost porovnání NZDM ve městě Brně Některé NZDM zveřejňují počet intervencí, kontaktů a počet uživatelů za daný rok. Abychom mohli zařízení porovnat, musíme si dané pojmy definovat, jelikož jsou často používány s odlišným významem. Definice použijeme ze zatím nezveřejněného dokumentu JMK „Zajištění analýzy sítě sociálních služeb a plánování finančních prostředků na území Jihomoravského kraje“, který je podkladem pro panelové diskuse s partnery a aktéry okresu Brno-město. Tyto diskuse probíhají do června roku 2013. Definice použiji právě proto, že v 4. části mé diplomové práce budu analyzovat navrhované možnosti hodnocení sociálních služeb v JMK. KONTAKT: do 10 minut péče o klienta (kratší forma sociální práce s klientem). INTERVENCE: minimálně 30 a více minut péče o klienta (intenzívnější a delší sociální práce s klientem, včetně souvisejících činností – přípravy atd.). Zahrnuje přípravu pracovníka, intervenci, sebereflexi pracovníka, a provedení záznamu o intervenci. POČET UŽIVATELŮ: celkový počet klientů, kteří službu pravidelně využívali a proběhla u nich tak zvaná registrace. Graf 13: Počet kontaktů u vybraných NZDM v Brně
Zdroj: Registr sociálních služeb MPSV, Výroční zpráva IQ roma servis, interní dokumenty Sdružení Pěstounských rodin, vlastní zpracování
57
G RAF 14: P OČET UŽIVATELŮ VYBRANÝCH NZDM V ROCE 2011
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, Výroční práva IQ Roma servis, vlastní zpracování.
G RAF 15: P OČET I NTERVENCÍ U VYBRANÝCH NZDM V B RNĚ
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, Interní dokumenty Sdružení Pěstounských rodin, vlastní zpracování.
Pokud bychom vzali v úvahu, že přijaté finance měly souviset s vykázáním kontaktů, počtu uživatelů nebo intervencí, tak nejnákladnější službou je NZDM Pavlač, následuje NZDM Likusák, NZDM Iqvéčko a poslední je NZDM Pestrá klubovna. NZDM Pavlač ač je finančně nejnáročnější, nevykazuje ani v jenom tomto ukazateli výrazný náskok, stejně je tomu i u NZDM Likusák, které vykazuje také nízké výsledky vzhledem ke své nákladovosti. NZDM se ovšem takto hodnotit nedají, protože poskytují například jiné formy sociální služby,
58
v nákladech mohou být zahnuty různé opravy, nebo u nich v roce 2011 probíhaly materiálně náročné projekty.
3.4 Financování sociálních služeb ve městě Brně. Město Brno poskytuje každoročně dotace, kterými rozumíme finanční prostředky ze svého rozpočtu na poskytování sociálních služeb fyzickým a právnickým osobám. Tímto doplňuje nabídku města v dané oblasti, na jejichž realizaci a rozvoji má město zájem. Pro tyto účely jsou na stránkách města Brna uveřejněny Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna a Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna. V těchto dvou dokumentech se dozvědí zřizovatelé služeb všechny potřebné informace o podmínkách a hodnocení jejich žádostí. Sociální služby, na které lze žádat dotaci, musí být registrované podle ustanovení § 78 zákona č. 108/ 2006 Sb. o sociálních službách. Dotace jsou poskytovány v souladu s Komunitním plánem sociálních služeb na území města Brna. Dotace nemůže být poskytnuta organizacím zřízeným statutárním městem Brnem nebo městskými částmi.84 Graf 16: Poskytnuté dotace od města Brna pro NZDM v letech 2011 a 2012
Zdroj: Dokumenty dostupné na webových stránkách města Brna, Schválené dotace NNO na sociální služby v roce 2011 a 2012 program I., vlastní zpracování
84
BRNO. [online]: sekce – Odbor sociální péče [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-socialne-kulturni/odbor-socialnipece/#c4461112
59
Na tomto grafu je zřejmé, že poskytovatelé žádají až několikanásobně vyšší dotace než nakonec od města Brna dostávají. V letech 2011 a 2012 nejde vidět, že by nějak výrazně poklesla výška dotací pro jednotlivá NZDM. Poskytnuté dotace zůstaly stejné, pouze u NZDM Zábrdovice došlo k navýšení a u NZDM Likusák došlo ke snížení dotace. G RAF 17: CELKOVÉ DOTACE POSKYTNUTÉ MĚSTEM BRNEM V PROGRAMU I. VE SROVNÁNÍ K DOTACÍ POSKYTNUTÝM NA PROVOZ NZDM V ROCE 2012
Zdroj: Dokumenty dostupné na webových stránkách města Brna, Schválené dotace NNO na sociální služby v roce 2011 a 2012 program I., vlastní zpracování
3.4.1 Komunitní plán sociálních služeb ve městě Brně „Komunitní plán sociálních služeb ve městě Brně do roku 2009“ toto byl první název vzniklého komunitního plánu sociálních služeb (dále jen KPSS), na kterém se začalo pracovat již v roce 2004, kdy byla vyškolena základní triáda (zástupce zadavatele, poskytovatele a uživatele), která se spolu s pracovnicemi odboru sociální péče brněnského magistrátu, které proces připravovaly po několik měsíců, postarala o první impuls k nastartování procesu KPSS. V roce 2005 vzniklo místo koordinátorky brněnského procesu komunitního plánování, ta spolu s pracovníky zmíněného odboru připravovala projekt „Zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce nestátních neziskových organizací na území města Brna“. Projekt byl předložen a podpořen v rámci Společného regionálního operačního programu, Grantového schématu Jihomoravského kraje, opatření 3.2 Rozvoj lidských zdrojů v regionech. Mohlo tedy dojít k zahájení procesu KPSS. Jako nejvhodnější nositel projektu se stal Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“, který stojí mimo veškeré
60
struktury poskytovatelů a zároveň byl díky získané finanční podpoře ze zdrojů EU nezávislý i na zadavateli.85 Hlavním úkolem bylo vytvoření organizačních struktur potřebných pro zahájení procesu komunitního plánování a zpracování návrhu prvního Komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009. Nejdříve vzniklo Centrum komunitního plánování (dále jen CKP), což se událo již na podzim roku 2005. Vzniklo v prostorách nadačního fondu a stalo se místem koordinace. Pro účel koordinace byl přijat další pracovník a vznikla devítičlenná skupina, která byla rovnoměrně složena ze zástupců zadavatelů, poskytovatelů a klientů sociálních služeb. Vzhledem ke zjištěným potřebám se skupina rozhodla zaměřit komunitní plánování na osm cílových skupin.86 Podle komunitního plánu tedy dělíme poskytovatele na tyto skupiny: •
Senioři
•
Rodiny s dětmi
•
Osoby s duševním onemocněním
•
Osoby s mentálním postižením, autismem a kombinovaným postižením
•
Osoby s tělesným postižením
•
Osoby se smyslovým postižením
•
Společensky nepřizpůsobení
•
Etnické menšiny
Odbor sociální péče Magistrátu města Brna byl garantem celého procesu KPSS, cílové skupiny tedy vycházely především z „Koncepcí sociální pomoci“, kterou Odbor sociální péče zpracoval v předchozích letech. Důležitým posledním bodem vzniku KPSS bylo vytvoření pracovní skupiny, která bude kopírovat určené cílové skupiny. V březnu roku 2006 byla pořádána konference, po oslovení poskytovatelů služeb, představitelů menšin, jednotlivých městských částí a nejširší veřejnosti. Měla více než 200 účastníků a ti se v průběhu účasti
85
PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – Zavedení KPSS v Brně [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://socialnipece.brno.cz/texty/21/podmenu/30/zavedeni-kpss-v-brne/ 86 PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009 [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/komunitn%C3%AD_pl%C3%A1n_soci%C3%A1ln%C3%ADch_slu% C5%BEeb_m%C4%9Bsta_brna_do_roku_2009.pdf
61
mohli stát členy některé pracovní skupiny. Naplněním pracovních skupin došlo k dokončení organizační struktury procesu a dále se mohlo pracovat na samotné tvorbě KPSS.87 Cíle, zásady a přínosy KPSS v městě Brně Pracovníci koordinační skupiny spolu s účastníky pracovních skupin se dohodli na nastavení cílů celého procesu tak, aby sociální služby byly efektivní, kvalitní a dostupné. Výstupem procesu je tedy komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, který bude: •
reagovat na zjištěné potřeby v oblasti sociálních služeb
•
umožní účelnější rozdělování poskytovaných dotací města
•
bude reálný
Hlavními zásadami je, že bude veden otevřený dialog, dojde k zapojení uživatelů, bude nastolena rovnost mezi účastníky. Důležité je nalezení kompromisů a naslouchat druhým. Po dokončení souhrnu priorit a opatření, což byl základ KPSS města Brna, definovaly pracovní skupiny asi pět priorit, z nichž ke každé navrhla opatření obsahující způsob jeho realizace. Zde byl kladen důraz na podrobný popis návrhu realizace jednotlivých opatření, aby byla jasně určená zodpovědnost, časový plán, zdroje, finanční náklady a rizika realizace. Na podzim roku 2007 vzniká na odboru sociální péče města Brna referát komunitního plánování a projektů, který bude zajišťovat KPSS v Brně v dalších letech.88 Pracovní skupiny Jak již bylo výše zmíněno v KPSS došlo k rozdělení na pracovní skupiny. NZDM spadají do dvou pracovních skupin, jednou z nich je pracovní skupina „Rodiny s dětmi“ a tou druhou „Etnické menšiny" 3.4.1.1 Komunitní plán od roku 2010 do roku 2013 Tento komunitní plán postupuje podle principů plánů předešlého, snaží se, aby jeho výsledkem byl kompromis mezi potřebami a dostupnými zdroji. Tvoří tzv. střednědobý plán, který vychází ze zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Vytvořený středně dobý plán byl schválen v dubnu roku 2009. Velkou část tohoto dokumentu tvoří Průřezové priority a také Priority k jednotlivým cílovým skupinám. Součástí je také demografická analýza, 87
PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009 [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/komunitn%C3%AD_pl%C3%A1n_soci%C3%A1ln%C3%ADch_slu% C5%BEeb_m%C4%9Bsta_brna_do_roku_2009.pdf 88 PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – Principy a hodnosty [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://socialnipece.brno.cz/texty/20/podmenu/26/principy-a-hodnoty/
62
orientační rozpočet na rok 2009, vycházející z aktualizovaných rozpočtů na rok 2009, které jsou uvedeny v registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV na rok 2008, ale náklady na další roky byly meziročně zvýšeny o předpokládanou míru inflace, tedy 4%. Tento dokument je pro poskytovatele sociálních služeb velice významným, protože je podkladem pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v oblasti poskytování sociálních služeb, nejvýznamnější a povinnou přílohou o poskytnutí dotace na příslušné rozpočtové období a dále i povinnou přílohou k jednotlivým žádostem předkládaným v rámci výzev grantových schémat. Změna nastala v koordinaci KPSS, která byla převedena na Odbor sociální péče Magistrátu města Brna.89 Pracovní skupiny pozměnily svůj název, tentokrát NZDM patří také do dvou pracovních skupin, ale pod jmény „Děti, mládež a rodiny“ a „Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením“. Pracovní skupina „Děti mládež a rodiny“ V těchto letech je do této skupiny zapojeno výrazně více NZDM než v předchozím územním plánu. Je jich zapojeno 10 z celkových 11. NZDM tentokrát patří do priority 1 Zajištění kvalitní sítě NZDM, ke kterým se vážou dvě opatření, jedno z nich je zkvalitnění stávajících NZDM a druhé rozšíření terénní práce při nízkoprahových zařízeních.90 Pracovní skupina „Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením“ I do této pracovní skupiny bylo zapojeno výrazně více NZDM než v letech předchozích do skupiny podobné. V této skupině bylo zapojeno 7 zařízení z celkových 11. Opatření, která se budou zařízení snažit plnit, jsou obsažená v prioritě č. 3 a jde o zachování a rozvoj sítě NZDM a aktivizačních center v sociálně vyloučených lokalitách. K NZDM se vztahuje především vznik nových NZDM v sociálně vyloučených lokalitách, kde nejsou služby pokryty a zprovoznění „plácků“, tj. venkovních prostor pro aktivity dětí a mládeže, v návaznosti na síť NZDM v sociálně vyloučených lokalitách.91
89
PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – 2. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010 - 2013 [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/2._komunitni_plan_web.pdf 90 PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – 2. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010 - 2013 [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/2._komunitni_plan_web.pdf 91 PORTÁL SOCIÁLNÍ PÉČE VE MĚSTĚ BRNĚ. [online]: sekce – 2. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010 - 2013 [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/2._komunitni_plan_web.pdf
63
3.5 Historie vzniku NZDM v Německu Zavedení práce na ulici bylo v SRN velmi odlišné podle vymezených oblastí. Někde byly určité formy terénní práce prováděny už v 60. letech 20. století, byly dokonce pravidelně financovány. Zájemci o takovou formu práce se nechali hodně inspirovat od USA a často tam i jezdili, aby práci mohli pozorovat. Veřejnost začala hodně znepokojovat situace v 80. letech, kdy se hodně mluvilo o aktivitách dětských a mladistvých gangů. Z tohoto důvody byl se souhlasem všech čtyř stran hamburského senátu schválen návrh na realizaci programu nazvaného „Mobile Kinder und Jugend Arbeit“ (dále jen MOBI). Tento program byl zaveden v problémových čtvrtích v Hamburku, kde fungují do dnes. Následně se práce rozvíjí v Mnichově. Po pádu berlínské zdi se terénní sociální práce rozšířila i do východní části Německa.92 Terénní sociální práce se v Německu začala vyvíjet o pár let dříve než v České republice. U nás se ale vyvíjela poměrně souměrně směrem z velkých měst. V Německu se vývoj lišil hodně podle regionů. Zajímavé můžou být také odlišné cílové skupiny, kde výraznou skupinou, ke které tato práce dříve směřovala, jsou pravicově extremistické skupiny. Sociální práce na ulici je v Německu považována za velmi důležitou a je dosti rozšířená.93 3.5.1 Das Jugendhaus Heslach Toto zařízení se nachází v jižní části Stuttgartu, své služby nabízí mladým lidem od 20 do 27 let. Nabízí volnočasové aktivity, neformální vzdělávání, pomoc a rady v případě problémů na cestě k dospělosti. Principy práce jsou zaujmout děti a mladistvé, dobrovolná účast, sociální odpovědnost atd.94 Heslach je navázána na mnoho dalších institucí. Spolupracují hlavně s institucemi, které jsou v okolí, hlavně v okrese. Pro pracovníky je důležité vytvořit komunitu, která s klienty pracuje dohromady. Tým, který zde pracuje má 5 členů a je doplněn stážisty a dobrovolníky. Hlavním bodem zařízení je kavárna, která poskytuje klientům gastronomickou nabídku a pracovníci tak mají možnost prvního neformálního kontaktu. V kavárně si klienti mohou půjčit notebooky s přístupem na internet, tato možnost je ale zpoplatněná malou částkou. Dále je zde k dispozici tělocvična, hudební studio, místnosti pro DJ, počítačová místnost, dílna nebo místnost na učení. Konají se zde také hudební akce, které probíhají v hale. Toto zařízení 92
HAUSARBEITEN. [online]: sekce – Streetwork [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.hausarbeiten.de/faecher/vorschau/99974.html 93 HAUSARBEITEN. [online]: sekce – Streetwork [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.hausarbeiten.de/faecher/vorschau/99974.html 94 JUGENDHAUS HESLACH. [online]: sekce – alle Infos [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.jugendhaus.net/heslach/internet/
64
nevyužívá terénní práci, aby získalo klienty. Klienti jsou získáváni reklamou v novinách, různými letáky a plakáty, které jsou vyvěšeny po školách. Pracovníci si zde kladou za cíl, aby toto centrum bylo zajímavé a výnosné.95 U tohoto zařízení vidíme velké rozdíly oproti zařízením, které fungují na území města Brna. Služba se snaží být zasíťovaná s ostatními organizacemi. Na území Stuttgartu působí celkem 65 zařízení podobných NZDM při počtu obyvatel zhruba 595 tis. Ve městě Brně jich působí 11 při počtu obyvatel okolo 380 tis.. Tyto zařízení však i opravdu tvoří síť, která spolu aktivně spolupracuje a navzájem si pomáhá. Tato spolupráce by se s územím města Brna těžko porovnávala, i když tu nějaké porady také pobíhají. Vybavení se nedá srovnat s tím, co mohou poskytnout naše NZDM a navíc zde probíhá práce i v kavárně, která vydělává na menších poplatcích. K tomuto se žádné zařízení v Brně ani nepřibližuje. Celkově by se dalo zhodnotit, že toto německé zařízení podobající se českému NZDM ušlo podstatně delší cestu ve vývoji. První zařízení v Německu bylo otevřeno už v roce 1952, co je o desítky let dříve než v České republice. Já můžu pouze popřát brněnským NZDM, aby se dali cestou spolupráce a nových nápadů pro jejich služby, které by měli rozvíjet a vést k zajímavosti.96
95
UGENDHAUS HESLACH. [online]: sekce – Schaun mer mal [cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.jugendhaus.net/heslach/internet/index.php/schaun-mer-mal/presseartikel 96
JUGENDHAUS HESLACH. [online]: sekce – Ich will[cit. 2013-04-09] Dostupné na WWW : http://www.jugendhaus.net/heslach/internet/index.php/ich-will
65
4. Praxe a problémy nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Cílem této kapitoly je analýza činnosti vybraného zařízení, které jsem si zvolila, protože v něm již pár let pracuji jako pracovník v sociálních službách, mohu tedy při zpracovávání vycházet i ze zkušeností z vlastní praxe. Zhodnoceny budou roky 2011 a 2012. V další podkapitole bude rozebrána finanční situace právě tohoto zařízení, budou také znázorněny poklesy v přijatých finančních prostředcích. Navazovat bude analýza personálního zabezpečení zařízení, spolu s představením práce v klubu. Závěr této kapitoly bude věnován zhodnocení současné problematiky NZDM na území města Brna, na základě proběhlých analýz a na základě vlastní praxe budou navržené možnosti řešení zjištěných problémů.
4.1 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pestrá klubovna Toto zařízení je zřizováno již výše zmíněným Sdružením pěstounských rodin. Pod názvem NZDM Pestrá klubovna vystupuje toto zařízení od roku 2012, kdy bylo přeregistrováno z původního názvu Dům jistoty. Toto NZDM bylo registrováno v roce 2007, ale jeho cesta začala už pár let před tím. Původně sociální pracovnice pracovaly s romskými maminkami a jejich dětmi, pro které zajišťovaly různé kroužky. Následně už dokázaly maminky vést kroužky sami, pouze pod dohledem sociálních pracovnic. Postupem času ale docházejících dětí začínalo přibývat, a ze služby se tak stávala klubovna, která si začala hledat vlastní prostory. Původní prostory, které se podařilo získat, ovšem nevyhovovaly a neprošly hygienickými normami. V roce 2006 se podařilo najít nové prostory na ulici Václavská č. 15 v Brně a zařízení se registrovalo po menších úpravách již podle nového sociálního zákona 1. 1. 2007. Vchod do NZDM je označen malou barevnou cedulí, pro občany je toto zařízení skoro neviditelné. Klienti si ovšem informace o existenci předávají a do klubovny docházejí v hojném počtu, což je pro tuto službu nejdůležitější. Cílová skupina této služby jsou děti a mládež od 6 let do 18 let. Klubovna je umístěna v pavlačovém domě, který má velmi málo podnájemníků, a je ve vlastnictví města Brna. Klubovnu tvoří šest místností různé velikosti a pod různými pracovními názvy, které si vybrali sami klienti služby. Vejdeme do obýváku, kde jsou sedačky s pár stolky, z této místnosti můžeme jít do kanceláře, kde probíhají individuální rozhovory pracovníků s klienty. Další místností navazující na obývák je výtvarka, kde najdeme vše potřebné pro výtvarnou dílnu. Následuje kuchyňka s umyvadlem a malou linkou, ve které je umístěn i fotbálek. Za touto místností je počítačová učebna, kde jsou umístěny dva 66
počítače pro potřeby klientů. Malou chodbičkou můžeme projít z počítačové učebny do tančírny, které určena na sportování a na výuku tanců. Zařízení má tři toalety, pro chlapce, dívky a pro pracovníky NZDM. Každá klubovna má svá pravidla, která mohou pracovníci upravovat podle momentálních problémů s klienty a potřeb klubu. Pravidla jsou v klubu vyvěšená a každý nový klient je s nimi seznámen. Pokud dojde ke konfliktu, může tyto pravidla pracovník používat k jeho vyřešení. Povinnosti klientů: 1. Respektuje druhé 2. Za vypůjčené věci v klubu ručíš 3. Na dvoře, schodišti a chodbě pavlače se nezdržuj 4. Cigarety, alkohol ani jiné drogy do klubu nedonášej ani nenabízej 5. Otvírat dveře nech pracovníky z klubu 6. Zbraně ani jiné nebezpečné nástroje do klubu nenos 7. Zachovej pořádek v klubu i okolo něj 8. V klubu se neper, nemachruj ani nenadávej 9. Věci v klubu nenič ani neodnášej97 Klienti služby mají také právo: 1. Být v klubu 2. Používat vybavení 3. (Ne)zapojovat se do aktivit 4. Vytvářet program klubu 5. Říct svůj názor a požadavky 6. Na pomoc s učením 7. Na pomoc s problémy 8. Požádat o rozhovor s jiným pracovníkem 9. Nahlížet do své dokumentace 10. Stěžovat si 11. Na spravedlivé projednání stížnosti 12. Kdykoliv odejít z klubu98 97
NZDM PESTRÁ KLUBOVNA. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-17] Dostupné na WWW : http://pestraklubovna.webnode.cz/pravidla-klubu/
67
Za porušení pravidel klubovny dochází k sankcím, které jsou rozděleny podle závažnosti, možné sankce, tedy jsou 1. Napomenutí 2. Alternativní trest (oprava nebo zaplacení zničené věci, rozhovor s pracovníkem, úklid v klubu, tvorba vzdělávacích úkolů) 3. Omezený pobyt v klubu (zakázaní některé z činností v klubu) 4. Zákaz účasti na aktivitě konané mimo klub (nepovolená účast na návštěvě Bonga, Zoo nebo kina) 5. Vykázání z klubu (do konce dne) 6. Zákaz pobytu v klubu (i na více dní)99 Tyto tresty nejsou vždy striktně dodržovány, může docházek i prominutí trestu. Vždy záleží na domluvě klienta s pracovníkem, hlavně také na tom, zda je klient ochotný spolupracovat a svoji vinu si uvědomuje. Pracovníci tohoto zařízení mají samozřejmě také své práva, které jsou v klubu taky vystaveny, a každý klient je s nimi seznámen. Pracovník tedy musí: 1. Dbát na bezpečí klientů 2. Vyslechnout je 3. Zasahovat do vyhrocených situací 4. Být nestranný a chovat se férově 5. Vyplňovat s tebou dotazníky 6. Uzavírat dohody o poskytování služby (stačí ústní dohoda o tom, že klient chodí do klubu, zná pravidla, má to tu zadarmo a anonymně) 7. Individuálně s tebou plánovat (např. domluvit si s klienty schůzku ohledně doučování do školy a pravidelně se doučovat) 8. Vést evidenci (vše, co s klientem naplánujeme, i jeho pobyt v klubu, pod kódem klienta, zaznamenává do klientovy složky – jako u lékaře)100
98
NZDM PESTRÁ KLUBOVNA. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-17] Dostupné na WWW : http://pestraklubovna.webnode.cz/pravidla-klubu/ 99 NZDM PESTRÁ KLUBOVNA. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-17] Dostupné na WWW : http://pestraklubovna.webnode.cz/pravidla-klubu/
68
Pro klub jsou také důležité jeho cíle, které se snaží svojí činností naplňovat, mezi tyto cíle patří: 1. Zvýšení a rozvoj sociálních návyků, prostřednictvím výchovného působení na uživatele služby 2. rozvoj volných schopností uživatelů služby 3. rozvoj a upevňování vztahů uživatele (rodinných kamarádských, společenských) 4. předcházení, omezení, zabránění sociálně patologickým jevům, týkajících se cílové skupiny a podpora zdravého životního stylu 5. podpora v nepříznivých životních situacích uživatele 6. podpora v začleňování uživatelů služby do skupiny jejich vrstevníků i do společnosti 7. podpora v prosazování zájmů uživatelů služeb v rámci skupiny vrstevníků, komunity nebo celé společnosti 8. podpora pozitivního postoje ke vzdělávání a vedení k samostatnosti 9. podpora smysluplného trávení volného času101 4.1.1 Počty klientů a důvody k jejich růstu či poklesu G RAF 18: P OČET KLIENTŮ V NZDM PESTRÉ KLUBOVNĚ V ROCE 2011
Zdroj: Interní dokumenty NZDM Pestrá klubovna, vlastní zpracování 100
NZDM PESTRÁ KLUBOVNA. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-17] Dostupné na WWW : http://pestraklubovna.webnode.cz/pravidla-klubu/ 101 NZDM PESTRÁ KLUBOVNA. [online]: sekce – O nás [cit. 2013-04-17] Dostupné na WWW : http://pestraklubovna.webnode.cz/pravidla-klubu/
69
Na uvedeném grafu je viditelný celkový počet návštěv klientů v roce 2011 rozdělený na měsíce. Můžeme si povšimnout, že počet klientů mírně roste právě v zimních měsících, což může být částečně způsobeno počasím. V prosinci pokles může být zdůvodnit tím, že služba je mezi svátky omezena a je otevřeno mnohem méně dní než v ostatních měsících. V období velkých prázdnin vidíme opravdu značný pokles, což ale není způsobeno tím, že by klienti ztráceli o službu zájem, ale v tomto období byla služby omezena z důvodu nedostatku pracovníků a také z důvodu malých oprav. Pokud dojde k omezení služby například na týden, trvá potom nejméně další týden, než klienti začnou služby navštěvovat opět ve vysokých počtech. Tento jev si můžeme vysvětlovat tím, že letáky o omezení služby jsou vždy dopředu vyvěšeny i s datem znovu otevření, cílová skupina těchto zařízení si ale datum často nezapamatuje a jelikož služba není schopna se svým klientům nějak připomenout, protože je poskytována anonymně, trvá chvíli, než se na ulici proslechne, že klubovna opět funguje. I když tedy v měsíci srpnu bylo zařízení otevřeno dohromady 3 dny, žádný klient ho nenavštívil. G RAF 19: P OČET KLIENTŮ V NZDM PESTRÉ KLUBOVNĚ V ROCE 2012
Zdroj: Interní dokumenty NZDM Pestrá klubovna, vlastní zpracování
V tomto grafu lze pozorovat mírný růst v zimních měsících, ale i skoky v letních měsících, které jsou způsobeny omezením služby v měsíci červenci.
70
Graf 20: Porovnání počtu klientů v roce 2011, 2012 a začátek roku 2013
Zdroj: Interní dokument Sdružení pěstounských rodin, vlastní zpracování
Na grafu vidíme, že rozdíl v měsíční návštěvnosti není ve většině měsíců nijak zvláště výrazný, až na letní měsíce. Tento výkyv lze opět jednoduše odůvodnit tím, že v letních měsících dochází k omezením služby z důvodu nedostatku pracovníků. Začátkem roku 2013 dochází k výraznému růstu počtu klientů, blízké zařízení NZDM Iqvéčko se v měsíci únoru začalo stěhovat do nových prostor, proto většinu klientů bude muset převzít NZDM Pestrá klubovna, protože jim bude nejblíže. Nejspíš bude docházet k tomu, že budou klienti v dalších měsících odmítáni, protože maximální možný počet klientů je 25 a zařízení začíná být přetíženo. 4.1.2 Financování NZDM Pestré klubovny Jak již bylo i výše zmíněno toto zařízení pracuje s velmi malými náklady na službu a pravidelně je v posledních letech dofinancováváno svým zřizovatelem.
71
T ABULKA 8: N ÁKLADY A VÝNOSY ROKU 2011 Náklady roku 2011
Výnosy roku 2011
Spotřeba materiálu
94 818
Spotřeba energie
57 231
Tržby z prodeje služeb Smluvní pokuty a úroky z prodlení
Oprava a udržování
61 068
Dary
51 500
1 196
Dotace MMB
50 000
84 546
Dotace MPSV
166 000
Cestovné Ostatní služby
2 576 108
Mzdové náklady
396 821
Dotace JMK
74 000
Zákonné sociální pojištění
105 977
Dotace MČ Brno-střed
15 000
Ostatní daně a poplatky Manka a škody Celkem
Dotace MMB Prevence kriminality
160 000
3 363
Dotace MŠMT Integrace
120 000
805 050
Dotace MŠMT Oblečme
55 000
30
Celkem
694 184
Zdroj: Interní dokumenty Sdružení pěstounských rodin, vlastní zpracování
Jak vidíme z uvedených dvou tabulek, ztráta zařízení činila 110 866 Kč v roce 2011, tato ztráta byla dofinancována zřizovatelem služby. Celkové roční náklady na službu byly 805 000 Kč, což je v porovnání s dalšími NZDM, které byly zmíněny v předchozí kapitole, velmi málo. T ABULKA 9: N ÁKLADY A VÝNOSY ROKU 2012
Náklady roku 2012
Výnosy roku 2012
Spotřeba materiálu
39 681
Tržby z prodeje služeb
Spotřeba energie
69 448
Smluvní pokuty a úroky z prodlení
Oprava a udržování
31 200
Dary
Cestovné Ostaní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění
2 500 83 6 885
8 803
Dotace MMB
50 000
78 253
Dotace MPSV
149 000
405 003 80 271
Dotace JMK
44 000
Dotace MČ - Brno střed
32 000 95 000
Ostatní daně a poplatky
1 000
Dotace MMB Prevence kriminality
Manka a škody
4 929
Dotace MŠMT
108 000
Celkem
487 468
Ostatní sociální náklady Prodaný materiál Celkem
805 10 000 729 393
Zdroj: Interní dokumenty Sdružení pěstounských rodin, vlastní zpracování
72
Náklady služby za rok 2012 činily 729 393 Kč, což je méně než v roce 2011. Služby ovšem byla ještě ve větší ztrátě než v předchozím roce a musela být opět dofinancována zřizovatelem, tentokrát částkou 241 925 Kč. T ABULKA 10: P ROCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ VÝNOSŮ ROKU 2011 A 2012
Provnání výnosu roku 2011 a 2012 Tržby z prodeje služeb Smluvní pokuty a úroky z prodlení Dary Dotace MMB Dotace MPSV Dotace JMK Dotace MČ Brno-střed Dotace MMB Prevence kriminality Dotace MŠMT Integrace Celkem
-3% -23% -87% 0% -10% -41% 113% -41% -38% -30%
Zdroj: Interní dokumenty Sdružení pěstounských rodin, vlastní zpracování
Jak vidíme v tabulce, došlo k výraznému poklesu výnosů skoro ze všech veřejných rozpočtů, které celkově snížilo výnosy o 30 % v roce 2012 oproti roku 2011. Znamená to také, že zřizovatel doplácel v roce 2011 na službu necelých 15 %, v roce 2012 už činil tento doplatek kolem 30 %. Je jistě, že bude mít omezování financí na službu dopad a služby bude nejspíše omezována, zřizovatel se jí ovšem bude snažit udržet. „Pokud jsme schopni mít jeden úvazek, který je placený ze dvou třetin z veřejných rozpočtů, tak jsme schopni tuto službu udržet. Pokud půjdou finance níže, schopni udržet to nejsme“ (předseda Sdružení pěstounských rodin). Oba respondenti si uvědomují závislost poskytované sociální služby na penězích z veřejných rozpočtů. A když původní myšlenka při zapojování se do komunitního plánu byla službu rozšiřovat, bude nakonec docházet k jejímu omezování. „Bylo v plánu službu rozšířit na více dnů, ale vracíme se k třem dnům v týdnu a je možné, že se to ještě změní, protože v klubu pracuje spousta studentů, kteří tu přes léto nebudou. Tak asi omezíme na dva dny v týdnu“ (vedoucí NZDM Pestré klubovny). Tato sociální služba se točí v bludném klubu „Ve sdružení není nikdo, kdo by se zajímal o fundraising, protože nejsou peníze na jeho zaplacení“ (předseda Sdružení pěstounských rodin). Služba tedy nemá peníze na pracovníky, který by pro ni peníze získával. Do budoucna tedy ani nejspíše peníze mít nebude, není totiž nikdo, kdo by lobboval a mohl se věnovat sponzorům naplno. Službě utíkají obrovské peníze, které by mohla získat ze
73
ze strukturálních fondů EU, samotní pracovníci NZDM Pestré klubovny nejsou schopni projekty podat z důvodu nedostačujících zkušeností a jiného směru jejich vzdělání. Zároveň je jim proplácena pouze přímá práce s klienty, takže na případných projektech museli pracovat ve svém volném čase. NZDM Pestrá klubovna se pokouší prezentovat na akcích, které probíhají ve městě Brně. „Prezentujeme se na akcích jako je Bambiriáda, Bezpečiada, veletr NNO a Husovický skřivánek“ (předseda Sdružení pěstounských rodin). 4.1.3 Personální zabezpečení Pestré klubovny Od obou respondentů ze Sdružení pěstounských rodin bylo potvrzeno, že zařízení je dlouhodobě poddimenzováno, co se týká pracovníků. NZDM zaměstnávají buď sociální pracovníky, nebo pracovníky v sociálních službách, někteří větší poskytovatelé mají i koordinátory, kteří se o službu starají. V následující tabulce se podíváme na personální zabezpečení některých NZDM v Brně, kdy jsou počítáni pouze pracovníci v přímé práci s klienty. T ABULKA 11: P ERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VYBRANÝCH NZDM V B RNĚ
NZDM
Sociální pracovník
Pracovník v sociálních Celkem pracovníku službách na HPP 1 0
NZDM Pestrá klubovna
1
NZDM Likusák
5
0
5
NZDM Dživipen
1
2
3
NZDM Lavina
2
1
3
NZDM Klubovna a brána
3
0
3
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, vlastní zpracování
Jak bylo již výše několikrát zmíněno, tak sociální služba NZDM Pestrá klubovna je ve srovnání s ostatními vybraným zařízeními nejlevnější. Z výše uvedených nákladů je zřejmé, že personální náklady jsou nejvyšším nákladem celého roku. NZDM Pestrá klubovna zaměstnává jen jednoho pracovníka na hlavní pracovní poměr, což je ve srovnání s ostatními velmi málo. Není to ovšem tak, že by zařízení pracoval pouze jeden pracovník v přímé práci s klienty. Zařízení má k dispozici další pracovníky a dobrovolníky. 4.1.3.1 Tým NZDM Pestrá klubovna Tento tým pracovníků má v současné době 8 členů i s vedoucí, která je v klubu zaměstnána. Velká část týmu pracuje na dohody o provedení práce (dále jen DPP), celkově 6, zbývající 74
pracovník je v klubu jako dobrovolník. Tým v takovémto složení funguje od začátku roku 2013, což je zatím asi nejdelší stálý tým v zařízení. Pracovníci se v klubu mění dost často, protože jim není zaručen stálý příjem, někteří z nich pouze vykonají povinnou praxi, na kterou se zde nejčastěji hlásí studenti z Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity. Přijetí nového praktikanta nebo dobrovolníka je dosti složitý proces, i když vznikne na pár měsíců pracovní síla, která bude práci vykonávat zdarma. Nejdříve musí pracovník projít školením ohledně bezpečnosti, seznámit se s metodikami práce, které jsou vedeny přímo pro tento klub, a také musí být seznámen s kodexy, které tato práce zahrnuje. Následně může pracovník vstoupit do přímé práce s klienty. Jelikož toto zařízení opravdu navštěvují děti, které mají problémy s pravidly, většina z nich dokonce již páchala nějakou trestnou činnost, je vstup nového pracovníka vždy trochu problematický. Klienti mohou pracovníka ignorovat, což je celkem časté, někteří z nich si ovšem zjišťují sílu pracovníka a jeho reakce v nepříjemných situacích. Pracovník tedy musí být celou službu pod dohledem, dalo by se i říci pod ochranou, což omezuje v práci, která je s klienty vykonávána. V současné době jsem já sama pracovníkem na DPP v Pestré klubovně. Začala jsem zde vykonávat praxi před pár lety. Po dokončení praxe jsem již v tomto zařízení zůstala. Po dobu vykonávání mé praxe jsem trávila čas i v kanceláři, kde jsem oslovovala soukromé firmy s žádostmi o sponzorské dary. Při této práci se ke mně dostala spousta dotazů o obsahu, co vůbec NZDM je a k čemu taty služby slouží. Firmy nakonec ovšem tuto služby neměli zájem podporovat z důvodu toho, že již někoho sponzorují nebo nemají zájem o sponzorování právě této služby. Má práce souvisela také s psaním projektů, které byly vypsány, současně jsem se stala i součástí týmu, který je v přímé práci s klienty. Tabulka 12: Pracovníci v NZDM Pestrá klubovna
Pracovník
Smlouva
Činnost
Počet pracovních Hodinové hodiny v týdnu ohodnocení (v Kč)
Markéta
dobrovolník
lektor volnočasových aktivit
5
0
Josef
DPP
lektor hudební dílny
5
65
Renata
DPP
lektora počítačovách aktivit
5
65
Petra
DPP
kontaktní pracovnice
6
60
Eva
DPP
lektor volnočasových aktivit
5
60
Michaela
DPP
kontaktní pracovníce
13
65
Vladislava
DPP
lektor anglického jazyka
8
60
Zdroj: Dotazníky pro pracovníky NZDM Pestrá klubovna, vlastní zpracování
75
V tabulce vidíme jednotlivé pracovníky, kteří jsou v současné době v týmu Pestré klubovny, všichni jsou studenti Masarykovy univerzity z různých fakult. V posledním sloupci jsou uvedeny jejich příjmy za hodinu práce v klubu, vidíme, že ohodnocení je dost malé vzhledem k náročnosti vykonávané práce. Průměrně pracují pracovníci pro klub o dvě hodiny déle, než je jim skutečně proplaceno, protože musí zapisovat intervence a připravovat pro klienty program. Finanční ohodnocení je pro většinu z nich motivací, i když práci dělají spíše z přesvědčení, kvůli možnosti získání praxe a kvůli pocitu naplnění. Tým je vedoucí hodnocen velice kladně, i když si sama velmi dobře uvědomuje, že lidé v něm jsou finančně hodně podhodnoceni a práci, kterou pro klub vykonávají, dělají ve své volném čase. „Nemyslím si, že by se při větším finančním ohodnocení vice snažili, ale asi by si vyhranili více času na přípravu a na záznamy, které musíme dělat v podobě intervencí do karet uživatelů. Tím, že mají zaplacenou pouze přímou práci, která je zaplacené bídně, někteří se tolik práci nevěnují a nerozpisuji se do takových detailů“ (Vedoucí Pestré klubovny). Co se týká výše uvedené mzdy pracovníků, nemusí být vůbec hrazena zřizovatelem služby. Já osobně mám v současné době 3 pracovní smlouvy na dohodu o provedení práce. Hodiny v přímé práci mi jsou proplaceny od Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde pracuji jako externí pracovník pro katedru sociální pedagogiky, měsíčně proplácí 4 hodiny přímé práce. Dalším mým zaměstnavatelem je nezisková organizace Euforall, pro kterou pracuji jako koordinátor a lektor anglického jazyka. Další smlouva je se Sdružením pěstounských rodin, které mi jednou za dva měsíce proplácí publikační činnost. Jak již bylo výše zmíněno, nějaké celkové vyjádření nákladů za službu je skoro nemožné. Protože tyto personální náklady, které jsou mimo Sdružení pěstounských rodin, nejsou zavedeny v účetní evidenci NZDM ani ve výroční zprávě. 4.1.4 Hodnocení NZDM Pestrá klubovna S hodnocením začneme u samotného zřizovatele. V čele sdružení předseda Pavel Šmíd, který má na starosti celé sdružení. Jeho styl vedení pracovníků, pokud by se dal nějaký najít, je zastaralý a motivace pracovníků je velmi nedostačující. On sám si uvědomuje, že je zařízenípracovně poddimenzováno. „Nutnost, ještě půl úvazku nebo celého úvazku v rámci klubovny a ještě jeden úvazek na administrativní práci“. Lze lehko vyvodit, že o nedostatku pracovníků v zařízení ví, ale za dobu, co pracuji v zařízení, jsem si nevšimla, že by existoval alespoň náznak nějakého řešení této situace. V prvních měsících roku jsou navíc pracovníci upozorňováni na to, že za provedenou práci vůbec nemusí dostat zaplaceno, pokud bude z veřejných rozpočtů na službu určeno málo peněz.
76
Hlavním problémem tohoto NZDM je opravdu pracovní pod dimenzovanost, ani ne z důvodu, že by bylo málo lidí, kteří mají o práci v tomto zařízení zájem, jde opravdu a stránku finanční. Navíc jsou zaměstnanci v neustálé nejistotě, zda příští měsíc budou peníze na jejich práci, nebo jim bude smlouva ukončena. Sama vedoucí NZDM je pod neustálým tlakem, kdy je na ní nabalována spousta různorodých činností. „Mou prací je vedení týmů,jsem pracovnice v sociálních službách, píšu projekty, hlídám správu budovy, dělám výběrové řízení, vykonávám funkci PR manažera, provádím personalistiku klubu a chystám program pro klienty, takže dělám v podstatě všechno.“ Pokud tuto práci vykonáváte, jste opravdu administrativně zahlceni. Pokusím se nastínit, jak práce pro NZDM Pestrá klubovna vypadá. Pracovní doba začíná kolem 10 hodiny ráno, v kanceláři Sdružení pěstounských rodin, kde je asi dvě a půl hodiny vyhrazeno na případné řešení projektů, na emailovou komunikaci a kontrolu pracovních výkazů za pracovníky, kteří pracují pode mnou pro neziskovou organizaci Euforall. Následuje krátká obědová pauza, po které se setkáváme s ostatními pracovníky na klubu, kde následuje naplánování služby a rozdělení činností, ve dvě hodiny přichází klienti. Po celou dobu otevření klubu musí být někdo zapisovatelem, ten zapisuje činnosti, které probíhají, příchody a odchody klientů, a také sleduje vazby mezi klienty, které jsou zřejmé z toho, kdo vykonával jakou činnost s kým. Jako pracovník si v průběhu služby musíte pamatovat všechny rozhovory, které trvaly déle než 10 minut a také průběhy celých rozhovorů a činností, které trvali více než 30 minut, protože zde už se jedná o intervenci. Služby končí v šest hodin, kdy službu s pracovníky zhodnotíte a promluvíte o případných potížích. Následně odcházíte domů a zapíšete všechny své kontakty a intervence, které vložíte do karty klienta. V průběhu služby na klubu kolují celkem tři papíry: záznamový, prezenční list na počítače a list o tom, kdo byl v jakém čase v tančírně a jak získal pronájem. Osobně jsem velice ráda, že jsem mohla pracovat po boku takových lidí i za cenné zkušenosti, které jsem získala. Bylo by mi velkou ctí takovéto lidi zaměstnávat, protože opravdu vykonávají práci, které si váží, chtějí jí vykonávat kvalitně a práce je naplňuje. Pracují ovšem bez dostatečného finančního ohodnocení, bez náznaků motivace a bez možnosti dalšího rozvoje, což se týká právě tohoto zařízení, dlouhodobě je tým z mého pohledu neudržitelný, pokud pracovníci nevnímají svoji práci jako poslání. Zřizovateli sociální služby služba funguje, funguje kvalitně a vykazuje vše potřebné, toto všechno je ale na úkor volného času pracovníků a na úkor veškerého volného času vedoucí zařízení.
77
Propagování této sociální služby je ale nedostačující na zmíněných akcích, kterých se zařízení účastní, je velmi malá pravděpodobnost získání sponzora právě ze soukromého sektoru. Navíc nejsou zcela využity možnosti prezentovat se ve městě Brně. Zařízení by se mohlo prezentovat na Vánočních trzích nebo na sportovních akcích, které jsou v tomto městě poměrně časté. Velmi přínosný by v této oblasti mohl být pracovník, který by se o prezentaci a financování zajímal. Návratnost financí, které by mohl získat, by určitě stála za počáteční financování někoho takového od samotného sdružení.
4.2 Zhodnocení aktuální situace pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Současná situace není jednoduchá pro žádnou sociální službu. Vláda rok od roku snižuje rozpočty jednotlivým ministerstvům a na penězích pro sociální služby se tato skutečnost jistě odráží. Současně doznívají dopady Hospodářské krize a tlaku na sociální služby ze strany klientů. Dalo by se tedy říct, že je z jedné strany tlak na omezování sociálních služeb z důvodu nedostatku financí a ze strany druhé se sociální služby stávají stále více potřebné právě pro své klienty. NZDM mohou být pro stát, při naplnění svých cílů, obrovským přínosem. Všichni respondenti potvrdili, že tato sociální služba směřuje ke snižování nákladů státu na výchovná zařízení, bezpečnostní složky, vězeňská zařízení a jim podobné. Tudíž by její rozšíření mělo být pro stát důležité. Prostory, které tyto kluby využívají, jsou většinou ve vlastnictví města Brna, náklady na jejich nájem jsou tedy minimální. Největší položkou jsou náklady personální, na které by stát vzhledem k výhodným dopadům pro něho samotného měl přispívat. Současně je také ironii, že zrovna v této době jsou největší požadavky na vznik kritérii hodnocení kvality sociálních služeb. Sociální pracovníci jsou vyzívání k lobování za své služby. Přitom právě tito pracovníci dělají svoji práci jako poslání a věří v její potřebnost, často také pracují za skoro minimální mzdu. 4.2.1 Panelová diskuse s partnery a aktéry okresu Brno město V průběhu zpracovávání mé diplomové práce jsem měla možnost zúčastnit se Panelové diskuse s partnery a aktéry okresu Brno-město, kde byl představen projekt „Zajištění analýzy sítě sociálních služeb a plánování finančních prostředků na území JMK.“ V této diskuzi byly představeny vybrané výsledky a bylo upozorněno na možnosti vznášení námitek. Cílem projektu bylo provést empirický výzkum a analýzy mezi cílovou skupinou kompetentních 78
poskytovatelů registrovaných sociálních služeb na území JMK formou kvantitativní metody. Hned v úvodu bylo řečeno, že město Brno nechce za současné finanční situace rozšiřovat sociální služby na svém území, chce se snažit pouze o udržení služeb stávajících s možností toho, že pokud budou služby uznány za nepotřebné, dojde k jejich zaniknutí. Nejdříve realizátoři výzkumu motivovali poskytovatele sociálních služeb ke spolupráci a zasílali tabulky pro vyplnění údajů, jednalo se o ekonomická data (zdroje příjmů, informace o výkonech služby, personální kapacity, nákladové hospodaření služeb v jednotlivých letech apod.). Sběr dat se uskutečnil v letních měsících a na vyplnění údajů bylo podle poskytovatelů nedostatek času. Z geografického vymezení jednotlivých typů poskytovatelů registrovaných sociálních služeb je patrný vyšší stupeň centralizace do území katastrů obcí III. A II. typu. Ve výzkumu se také zabývali analýzou rozložením nákladů na podíl osobních a provozních, u formy sociální služby terénní a ambulantní je podíl osobních nákladů převyšující 70%, zbývající náklady jsou provozní. Podařilo se také zjistit, že výdaje na sociální služby v roce 2011 v přepočtu na jednoho obyvatele jsou ve statutárním městě Brně 1 085 Kč, což je výrazně více než v ostatních velkých městech v JMK. Například městys Vranov na Dyjí vydává ze svého rozpočtu pouze 3 Kč na sociální službu na obyvatele. Cílem tohoto výzkumu bylo sledování trendů nákladovosti a efektivity poskytování sociálních služeb a podle něj nastavit transparentní pravidla a kritéria při posuzování žádostí o dotační prostředky na činnost registrovaných sociálních služeb, většina obcí by chtěla, aby vznikl systém kritérií pro posuzování hospodaření registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Důvodů proč výzkum směřoval zrovna k těmto cílům je hned několik, například tzv „zvykový princip“, který říká, že ve většině případů systém financování sociálních služeb ze strany obcí závisí na nějakém zvyku, protože nejsou přesně určena pravidla a kritéria. Dále by mohla vzniknout možnost sdílení dat o poskytovatelích sociálních služeb působících ve správních obvodech. Neméně důležitým výstupem by měl být mechanizmus kontroly dat od poskytovatelů sociálních služeb, kdy v případě nepravdivosti dat bude poskytovatel vyloučen z dotačního řízení na určitou dobu. 4.2.1.1 Navrhnutá kritéria hodnocení sociálních služeb Na panelové diskusi byly také představeny následující možná kritéria hodnocení poskytovatelů sociálních služeb. Kritéria jsou dělena na hlavní a doplňková, jsou pouze možnou variantou, jejich zavedení mají poskytovatelé možnost připomínkovat.
79
Tabulka 13: navrhnutá hlavní kritéria – tvrdá data hodnocení sociálních služeb
Kritéria
Váhy
Podkritéria
specifikum služby Specifikum služby
30%
teritoriální dosah deklarovaný počet reálních klientů
Jiné zdoje
15%
podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby podíl dalších zdrojů k celkovým zdrojům služby
Nákladovost služby
25%
přepočet celkových mzdových nákladům na zaměstnance ve vztahu k celkovým nákladů na jeden celý úvazek přímé i nepřímé péče přepočet celkových mzdových nákladů na zaměstnance ve vztahu k celkovým nákladům na jedne úvazek přímé péče přepočet finančních zdrojů služby na mzdové náklady na zaměstnance pouze nepřímé práce podíl personálních náladů služby na přímé a nepřímé péči podíl osobních nákladů služby na okamžitou kapacitu služby
Výkonnost služby
30%
podíl finančních zdrojů služby na některý z relevantních ukazatelů tzv. výkonu služby
Zdroj: Prezentace k panelové diskusi o sociálních službách, vlastní zpracování
Jak vidíme z tabulky, jsou k různým kritériím přiděleny i různé procentuální váhy. Ale možnost takto službu hodnotit nevidím jako reálnou. Přece jen se jedná o sociální služby a hodnotit například NZDM podle dalších získaných zdrojů se mi zdá nepřiměřené. V příloze č. 4 bude vložena prezentace, ze které informace vychází a v níž jsou kritéria i blíže popsána. Tato prezentace není zatím veřejně přístupná. Dále ještě uvedu měkká kritéria hodnocení, která nemají prozatím přiřazeny žádná váhy.
80
T ABULKA 14: N AVRHNUTÁ DOPLŇKOVÉ KRITÉRIA HODNOCENÍ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Kritéria
Podkritéria jedinečnost zastoupení v JMK
Jedinečnost služby jedinečnost ve vztahu k cílové skupině specifika - např. víkendový, večerní, noční provoz provázanost ve vztahu k cílovým skupinám Provázanost s polupráce
spolupráce v rámci KPSS další spolupráce - adresáře apod. zaznam o uzavření smlouvy
Kvalita služby
plán průběhu služby pro uživatele záznam o poskytování služby hodnocení naplňování osobních cílů
Zdroj: Prezentace k panelové diskusi o sociálních službách, vlastní zpracování
V této tabulce tedy vidíme měkká data, doplňkové kritéria. Poskytovatelé mají z navrhnutých kritérii strach a obávají se, že přijdou o veškeré finanční prostředky z veřejných rozpočtů. Nejde jen o to, že většina z nich navrhnutým kritérium neporozuměla, jde také o to, že většina těchto věcí v sociálních službách není měřitelná. Některá z navrhnutých kritérii směřují hodně k financím, k personálním nákladům. Poskytovatelé byli upozorněni na to, že za důležitost svých služeb musí lobovat a své námitky mají posílat na příslušný sociální odbor. 4.2.2 Možné cesty pro nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Problémem těchto zařízení je stránka finanční i stránka legislativy. Město Brno tlačí na zasíťování sociálních služeb. Legislativa však zaručuje klientům anonymitu, je opravdu u této služby anonymita nutná? V případě, že by chtěl sociální pracovník mluvit s nějakou další organizací o směřování klienta či o sledování, zda jeho rodina plní všechny funkce tak, jak má, nemůžete, protože by porušil jeho anonymitu. Organizace spolu tedy nemohou komunikovat, protože v podstatě nemají o kom komunikovat, jelikož si nemohou prozradit jména. Pracovníci mohou anonymitu porušit v případě, že vznikne ohlašovací povinnost, kdy je klient v přímém ohrožení. Pokud jako pracovník máte pouze podezření a ohrožení se po nahlášení nepotvrdí, můžete narušit celou komunitu a přijít tak o všechny klienty. Kdyby anonymita zmizela, mohl by se pracovník spojit s jinou institucí a klienta sledovat, v případě podezření z více stran by nahlášení nebylo až tak nejisté.
81
Dalším legislativním problémem je, že se jednotlivé paragrafy nezaměřují přímo na specifika služby a i v NZDM musíte sepsat dohodu a poskytování služeb, nejlépe hned jak klient do zařízení vstoupí. Toto zařízení je určeno klientům, které jiné instituce zklamaly a při vstupu po nich chceme vlastně stejné věci jako tam, kam chodit nechtějí. 4.2.2.1 Komunikace a propagace V posledních 10, možná i 20 letech se můžeme potkat se sdruženími, které svoji práci směřují k nestátním neziskovým organizacím. Na organizace tohoto typu se můžete obrátit s různými problémy a jejich cílem je podporovat vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností a pomáhat rozvoji neziskových organizací. Současně se snaží rozesílat všechny důležité informace o legislativních změnách a o aktuálních dotačních příležití či o plánovaných akcích neziskových organizací.102 Propagaci by neziskové organizace neměly brát na lehkou váhu, protože ony přichází o finance a věcné dary, které by mohly získat. NZDM jsou velkým příkladem nepropagované sociální služby. Spousta lidí například z mého okolí vůbec netuší, co toto zařízení dělá a čeho chce dosáhnout a v tom lepším případě ví, že jde o sociální službu, ale směřují ji úplně k jiným klientům. Pokud já sama se mám přiznat, také jsem o této sociální službě nic netušila, dokud jsem do ní nenastoupila na praxi. Propagace je určitě cestou, kterou by se NZDM měly do budoucna vydat. V závislosti na nedostatku pracovníků není propagace věcí natolik personálně náročnou, navíc se do této aktivity mohou zapojit sami klienti, čímž by pracovníci plnili cíle služby a zprostředkovávali by tím i kontakt klientů se společenským prostředím. 4.2.2.2 Strukturální fondy Evropské unie Strukturální fondy jsou významnou cestou, kterou by se mohly NZDM dát. V dalším období budou zajisté směřovat výzvy k sociální problematice. Právě tady je ukrytá obrovská příležitost, jak získat finance na provoz NZDM i na několik let. Nepochybuji, že pro pracovníky, kteří se pohybují v sociální oblasti, je těžké napsat žádost o takový projekt a v mnohých případech, i když je napsaná, tak neuspěje z důvodu formálních či obsahových. Zde by bylo cestou najmout nějakou firmu, která se na tyto věci specializuje. Poskytovateli by sice vznikly náklady, ale přínos by byl několikanásobně větší a NZDM by mělo zajištěno provoz až na několik let.
102
82
NEVLÁDKY. [online]: sekce – Úvod [cit. 2013-04-18] Dostupné na WWW : http://www.nevladky.cz/cs/
4.2.2.3 Schopný manažer Za úspěchem většiny firem stojí schopní manažeři. Pro NNO by přítomnost schopného manažera byla velkou výhodou a zajisté by se zlepšila finanční situace. Problémem ovšem zůstávají počáteční peníze na jeho zaplacení, které NZDM a jejich zřizovatelé nemají. Není moc důvodů, proč by schopný manažer vcházel do neziskové sféry. Velké korporace mohou za kvalitního pracovníka zaplatit vždy více, než by si vůbec mohli poskytovatelé sociálních služeb dovolit. Snad pouze pokud by někdo takový také cítil svoji práci jako poslání a chtěl ho takto realizovat. Schopný manažer, poslání a skoro minimální mzda k sobě už významově moc nepasují. 4.2.2.4 Navázání kontaktu s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovi univerzity Poskytovatelé by měli mít větší zájem na navázání komunikace s akademickou půdou a do ne jen ve smyslu s přímou prací, na kterou v sociálních službách NZDM vykovávají často studenti Pedagogické fakulty a Sociálních studii Masarykovi univerzity. Prospěšné by mohlo být i spojení se s Ekonomicko-správní fakultou, kdy se by se studenti mohli věnovat přímo psaní projektů na určité výzvy a tyto výzvy i vyhledávat. 4.2.2.5 Spojení se s ostatními Obecně je známo, že jednotlivec má menší sílu než skupina. Některé NZDM se sdružují v české asociaci streetwork o. s., které se snaží zvyšovat kvalitu poskytovaných sociálních služeb a nabízí metodické rady. Pokud se dokáži zařízení sdružovat v tomto sdružení, neměl by pro ně být problém sdružovat se i ve sdružení, které by řešilo jejich finanční zabezpečení a jednalo se složkami státu o finanční či jiné podpoře. Pokud lobuje každý sám za sebe, nemá to takový efekt, jako by mělo lobování společnými silami.
83
Závěr Cílem mé práce bylo analyzovat současnou situaci na trhu nízkoprahových zařízení a následně analyzovat fungování vybraných nízkoprahových zařízení na území města Brna. Práce byla vztažena pouze k nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež, jakožto k sociální službě prevence. Na základě analýzy zákonného vymezení služby jsem zjistila nedostatky v zákoně vztahující se k těmto službám. Sociální služba NZDM je vyjímečná vzhledem k práci, kterou pracovníci provádí a cílové skupině, jež se věnují. Pracovníci často bojují s anonymitou klientů, kvůli níž je jim znemožněno spolupracovat i s jinými institucemi. Z další mé analýzy vyplynulo, že se většina zařízení potýká s nedostatkem pracovníků i s nedostatkem finančních prostředků. Tato skutečnost není ovšem chybou jen státu, který v důsledku šetření snižuje své příspěvky na všechny sociální služby, ale časté chyby jsou prokázány i na straně zřizovatelů. Poskytovatelé těchto služeb často pracují jen za své zařízení. Mělo by vzniknout sdružení, které bude prosazovat jejich společné zájmy. Takovéto asociace mají ve většině případů daleko větší sílu, než vyjednávání jednotlivců. Samotné služby jsou příliš uzavřené, v tomto odvětví je třeba komunikovat, spolupracovat a předávat si navzájem prospěšné informace nejen o metodickém vedení. Služba se také musí více ukazovat, prosazovat svojí práci, upozorňovat na ni. Tím, že bude více viditelná služba i její klienti, získají zajisté zájem ji sponzorovat i firmy ze soukromého sektoru. Sponzoři chtějí být viděni a u služby, která pracuje s dětmi, není zviditelnění na akcích velkým problémem. Spolupráce, kterou mají zařízení navázanou s Pedagogickou fakultou a fakultou Sociálních studií Masarykovy univerzity je zajisté přínosná pro další metodický rozvoj služby. Zařízení v současné době potřebují finance na svůj provoz, potřebují získávat projekty. Měla by tedy navázat spolupráci s Ekonomickou fakultou, z toho důvodu tu jsou lidé, kteří se učí získávat a psát projekty. Zafinancování schopného manažera je další správný krok, který by měli zřizovatelé podniknout. Tito lidé umí pracovat v oblastech, kde sociální pracovníci ne. Zaměstnání takového člověka bude mít zajisté na financování služby dobrý dopad. Tato sociální služba by se měla začít chovat více jako firma na trhu, co se týká získávání financí. Na základě navrhnutých trendů mohu konstatovat, že cíle mé diplomové práce byly naplněny. 84
Seznam použité literatury: Odborná literatura: [1]
ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3. rozš. vyd. Praha: Karolinum,
2007. 600 s. ISBN 978-80-246-1393-2.
[2] BEDNÁŘOVÁ, Zdena a Lubomír PELECH. Sociální práce na ulici: Streetwork. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1999, s. 100. ISBN 80-7239-048-1.
[3] ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v terorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. 263 s. ISBN 978-80-262-0027-7.
[4]
HYÁNEK, Vladimír, Zuzana PROUZOVÁ a Simona ŠKARABELOVÁ. Neziskové organizace ve
veřejných službách. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 292 s. Neuveden. ISBN 978-80-2104423-4.
[5]
NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the
Czech Republic. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2009. 167 s. ISBN 978-80-245-1474-1.
[6] PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 179. ISBN 978-80-7357-255-6.
Právní předpisy: [1] Vyhláška č. 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění ke dni 21. 3. 2013 [2] Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění ke dni 21. 3. 2013 [3] Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole, v platném znění ke dni 21. 3. 2013 [4] Zákon č. 101/2001 Sb. o ochraně osobních údajů, v platném znění ke dni 21. 3. 2013
Elektronické zdroje: [1] www.armadaspasy.cz [2] www.businessinfo.cz [3] www.brno.cz [4] www.czso.cz [5] www.dc-brno.cz [6] www.drom.cz [7] www.hauarbeiten.de 85
[8] www.iqrs.cz [9] iregistr.mpsv.cz [10] www.jugendhaus.net [11] www.kumbal.unas.cz [12] www.kr-jihomoravsky.cz [13] www.mpsv.cz [14] www.nevladky.cz [15] www.nvf.cz [16] www.pestra-klubovna.webnode.cz [17] www.ratolest.cz [18] www.sociálnipece.brno.cz [19] www.streetwork.cz [20] www.teenchallenge.cz
86
Seznam tabulek: T ABULKA 1: ZMĚNY V REGISTROVANÝCH ZAŘÍZENÍCH NA PŘELOMU ROKU 2012/2013 ...................................28 T ABULKA 2: POČET OBYVATEL NA JEDNO NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE SROVNÁNÍ S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ ....................................................................................................................29 T ABULKA 3: POČET OBYVATEL (OČIŠTĚN OD OBYVATEL NAD 65 LET) NA JEDNO NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ VE SROVNÁNÍ S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ ...........................................................30 Tabulka 4: Pořadí nejčastěji používaných finančních zdrojů .................................................................33 Tabulka 5: Výnosy z vlastních aktivit organizací.....................................................................................34 Tabulka 6: Finanční skutečnost roku 2011 u vybraných NZDM v Brně ..................................................55 Tabulka 7: Výsledovka projektů IQ Roma servis za rok 2011.................................................................56 Tabulka 8: Náklady a výnosy roku 2011 .................................................................................................72 Tabulka 9: Náklady a výnosy roku 2012 .................................................................................................72 Tabulka 10: Procentuální vyjádření výnosů roku 2011 a 2012 ..............................................................73 Tabulka 11: Personální zabezpečení vybraných NZDM v Brně ..............................................................74 Tabulka 12: Pracovníci v NZDM Pestrá klubovna ...................................................................................75 Tabulka 13: navrhnutá hlavní kritéria – tvrdá data hodnocení sociálních služeb ..................................80 Tabulka 14: Navrhnutá doplňkové kritéria hodnocení poskytovatelů sociálních služeb .......................81
Seznam grafů: G RAF 1: REGISTRACE NÍZKOPRAHOVÝCH ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ V ČESKÉ REPUBLICE ..............................25 Graf 2: Vznik NZDM na území města Brna v závislosti na roku registrace služby ..................................43 Graf 3: Zřizovatelé NZDM ve městě Brně, podle právní formy ..............................................................44 Graf 4: Další registrované služby poskytovatelů NZDM ve městě brně .................................................45 Graf 5: Poskytované sociální služby občanským sdružením Ratolest ....................................................46 Graf 6: Poskytované sociální služby křesťanskou organizací Teen Challenge........................................47 Graf 7: Poskytované sociální služby Statutárním městem Brno ............................................................48 Graf 8: Poskytované sociální služby příspěvkovou organizací Drom, romské středisko ........................49 Graf 9: Poskytované sociální služby občanským sdružením Petrov .......................................................50 Graf 10: Poskytované sociální služby sdružením IQ Roma servis, o.s. ...................................................51 Graf 11: Poskytované sociální služby sdružením Armáda spásy ČR .......................................................52 87
Graf 12: poskytované sociální služby Sdružením pěstounských rodin .................................................. 54 Graf 13: Počet kontaktů u vybraných NZDM v Brně.............................................................................. 57 Graf 14: Počet uživatelů vybraných NZDM v roce 2011 ........................................................................ 58 Graf 15: Počet Intervencí u vybraných NZDM v Brně ............................................................................ 58 Graf 16: Poskytnuté dotace od města Brna pro NZDM v letech 2011 a 2012 ...................................... 59 Graf 17: Celkové dotace poskytnuté městem Brnem v programu I. ve srovnání k dotací poskytnutým na provoz NZDM v roce 2012 ................................................................................................................ 60 Graf 18: Počet klientů v NZDM Pestré klubovně v roce 2011 ............................................................... 69 Graf 19: Počet klientů v NZDM Pestré klubovně v roce 2012 ............................................................... 70 Graf 20: Porovnání počtu klientů v roce 2011, 2012 a začátek roku 2013 ........................................... 71
Seznam použitých zkratek: CKP
-
Centrum komunitního plánování
ČR
-
Česká republika
EU
-
Evropská unie
JMK
-
Jihomoravský kraj
KPSS
-
Komunitní polán sociálních služeb
MPSV
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT
-
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NNO
-
Nestátní neziskové organizace
NZDM
-
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež
OP RLZ
-
Operační program rozvoje lidských zdrojů
OP LZZ
-
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
o. s.
-
Občanské sdružení
p. o.
-
Příspěvková organizace
SROP
-
Společný regionální operační program
88
Seznam příloh: Příloha 1: Standardy kvality sociálních služeb........................................................................................90 Příloha 2: Respondent 1 .......................................................................................................................100 Příloha 3: Respondent 2 .......................................................................................................................102 Příloha 4: Respondent 3 .......................................................................................................................106 Příloha 5: Prezentace z panelové diskuse v Brně .................................................................................109
89
P ŘÍLOHA 1: STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
V následujícím textu budou rozebrány jednotlivé standardy a jejich kritéria, pokud nebude uvedeno jinak, vycházím z dokumentu „Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe – Průvodce poskytovatele“ dostupného na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Procedurální standardy Standard 1. Cíle a způsoby poskytování služeb V tomto standardu jsou stanoveny základní požadavky na sociální službu. Kritérium 1.1 říká, že sociální zařízení má písemně definovat poslání, cíle, cílovou skupinu uživatelů a principy poskytovaných služeb. S těmito dokumenty musím být seznámení všichni zaměstnanci zařízení. Kritérium 1.2 se týká hlavně sociálního vyloučení, kterému máji služby zabraňovat. Služba má tedy svého klienta začlenit zpět do společnosti a musí tedy směřovat k tomu, aby klient přestal službu potřebovat Kritérium 1.3 je vztaženo k metodikám, které tvoří vedení zařízení nebo zřizovatel a jsou přístupné pro personál. Je to soubor všech interních pravidel. Metodiky slouží hlavně ke vzdělávání pracovníků a k tomu, aby jejich práce byla jednotná. Kritérium 1.4 zde se jedná především o to, aby klienti jednali podle vlastní vůle a porozuměli důsledkům svého rozhodnutí. Pracovníci služby musí jednat s klienty vždy bez změny postojů, své chování nemění ani, když službu odmítnou, ukončí a znovu začnou užívat. Kritérium 1.5 se týká ochrany uživatelů před předsudky. Klienti sociálních služeb jsou většinou společností vnímáni negativně, proto má zařízení vytvořeny pravidla, aby předsudky a negativní hodnocení nevznikalo v důsledku poskytování služby. Služby pomáhá lidem uvědomit si svoji odlišnost, kterou následně mohou přijmout, anebo ji změnit. Standart č. 2 Ochrana Práv uživatelů Zde jde o dodržování a respektování práv uživatelů v celém průběhu služby. Kritérium 2.1 ukazuje na nutnost stanovit si oblasti, v nichž by mohlo dojít k porušení práv uživatelů. Možnosti porušení práv se zvyšuje současně se závislostí uživatele. U tohoto kritéria je vyhodnocován vztah mezi nabídkou a poptávkou po poskytovaných službách zařízením.
90
Kritérium 2.2 zařízení má psaná pravidla, která v praxi účinně zamezují porušování práv uživatelů, existují také mechanismy pro nápravu při případech zjištění porušování práv uživatelů zařízení. Kritérium 2.3 se zabývá zabráněním středů mezi pracovníky a uživateli v zařízení. V tomto případě jde o praktickou aplikaci předešlých dvou kritérii. Kritérium 2.4 je poslední kritériem v oblasti standardu lidských prav a subjektivních práv uživatele. Říká, že rozhodnutí uživatele o řešení vlastní nepříznivé sociální situace je respektováno, nesmí tedy docházet k manipulaci s uživatelem. Standard 3. Jednání se zájemcem o službu Před tím, že zájemce uzavře dohodu, je seznámen se všemi podmínkami poskytování služby. Pracovník služby zjišťuje, co zájemce od služby očekává, a společně pak formulují, jakým způsobem bude poskytovaná služba dohodnuté cíle naplňovat. Kritérium 3.1říká, že při jednání se zájemcem o službu by měl mít pracovník vypracovaný přehled toho, jaké služby zařízení nabízí a jaké jsou podmínky poskytovaní služeb. Kritérium 3.2 pojednává o tom, že uživatel by měl být ten, který cíle stanovuje a služba by se měla přizpůsobovat jeho individuálním potřebám. Kritérium 3.3 navazuje na předešlé dvě kritéria, vychází z toho, že zájemce není povinen vědět, co vše může chtít, jeho přání se mohou časem rozšiřovat. Z toho důvodu je potřeba mít pravidla, ve kterých jsou instrukce jak dojednat se zájemcem službu a co by poskytováním mělo být sledováno. Kritérium 3.4 zdůrazňuje, že diagnózy neslouží ke stanovení osobních cílů služby s uživatelem, ale s ohledem na diagnózu můžeme s uživatelem stanovovat dílčí kroky jak stanovených cílů dosáhnout. Kritérium 3.5 je o tom, že pracovníkům musí být známo jaké komunikační dovednosti má cílová skupina uživatelů a jaké jsou zásady jednání s nimi. Kritérium 3.6 stanovuje pravidla pro odmítnutí zájemce o službu, buď z důvodu nedostatečné kapacity či nesplněných kritérii pro cílovou skupinu uživatelů. Standard 4. Dohoda o poskytování služby Sociální služby jsou poskytovány klientům na základě uzavřené dohody o poskytování služby. V dohodě jsou stanoveny všechny důležité aspekty poskytování služby včetně určeného osobního cíle, které by měla služba naplnit. Po uzavření dohody by mělo být oběma 91
stranám jasné, jaké jsou jejich povinnosti a práva, k jakému společnému výsledku směřují. Pokud je zařízení schopno napomoci naplnění potřeb zájemce a současně zájemce akceptuje podmínky poskytovatele, dojde k uzavření dohody. Kritérium 4.1 říká, že zařízení musím mít stanoveno, kdo rozhoduje o poskytnutí služby a kdo může jménem zařízení uzavřít dohodu o poskytování služeb. Tyto dvě funkce nemusí plnit stejná osoba. Kritérium 4.2 pojednává o uzavírání dohod, které jsou uzavřeny podle potřeba uživatele a charakteru služby ústně nebo písemně. Tyto dohody jsou evidovány. Vždy když zájemce projeví zájem o službu, musí být uzavřena písemná dohoda. Kritérium 4.3 navazuje na předešlé kritérium a vymezuje ujednání postupu při nedodržování dohodnutých podmínek poskytování služby, podmínky a způsoby ukončení služby, zároveň i způsoby, jak lze dohody měnit. Kritérium 4.4 opět kontroluje, zde uživatel porozuměl, tentokrát uzavřené dohodě. Uživateli musí být v řeči, které porozumí, vysvětlen obsah a účel poskytované služby Kritérium 4.5 říká, že poskytovatel může vypovědět smlouvu pouze za určitých podmínek, uživatel ovšem může vypovědět smlouvu kdykoliv bez udání důvodu. Možnosti, za kterých může poskytovatel vypovědět službu, jsou uvedeny v písemné dohodě. Kritérium 4.6 stanovuje postup pro ukončení poskytování služby ze strany poskytovatele, který umožňuje uživateli zajistit si náhradní službu. Pro naplnění tohoto kritéria musí existovat interní pravidlo o předčasném ukončení služby, kde je stanovena minimální výpovědní lhůta. Zařízení zabezpečí přístup i informacím o náhradních službách. Standard 5. Plánování a průběh služby Jak již bylo výše řečeno, služby se přizpůsobují požadavkům uživatelů a jejich stanoveným cílům. Průběh služby musí být tedy přiměřeně naplánován. Tento standard napomáhá k tomu, aby uživatelé měli přehled o službách, které jsou poskytovány. Kritérium 5.1 říká, že průběh služby je určován vnitřními zdroji a možností uživatele, sleduje hlavně dosažení dohodnutých cílů a jeho plánování probíhá společně s uživatelem. Kritérium 5.2 v průběhu služby může docházet k přehodnocování osobních cílů uživatele, z toho důvodu má možnost své osobní cíle měnit. Tyto změny jsou také zaznamenány v osobních spisech uživatelů, takže lze nahlédnutím do nich rozpoznat naplňování kritéria.
92
Kritérium 5.3 podle charakteru služby jsou vypracována vnitřní pravidla, kterými se řídí plánování procesu poskytování služeb, v závisti na tomto je stanoven způsob zaznamenávání průběhu poskytování Kritérium 5.4 říká, že konkrétní pracovníci odpovídají za konkrétní plánování a průběh služby. Kritérium 5.5 je důležité hlavně pro zařízení, kde se do práce s jednotlivými uživateli služeb zapojuje více pracovníků. Jde zde o sdílení potřebných informací o službách, které jsou poskytovány jednotlivým uživatelům. Kritérium 5.6 říká, že je nutné stanovit kritéria pro posouzení toho, zda je dosahováno osobních cílů uživatelů. Dojde-li totiž k naplnění stanoveného cíle je to důvod pro ukončení uzavřené dohody. Plnění cílů je zaznamenáno v osobním spisu uživatele, z toho důvodu je kritérium naplňováno, pokud jsou ve spisu stanovena dohodnutá kritéria. Standard 6. Osobní údaje V tomto standardu nejde pouze o to, aby byl dodržován zákon o ochraně osobních údajů, jde o to, aby byly k dispozici takového údaje, které právě v daný okamžik potřebujeme. Kritérium 6.1 říká, že pracovníci, podle toho jakou službu zajišťují, by si měli ujasnit, jaké údaje o uživatelích potřebují znát, aby mohla být jejich služby kvalitně provedena. Kritérium 6.2 upozorňuje na to, že osobní složka uživatele služby má obsahovat všechny údaje, které jsou uvedeny ve výše zmíněném seznamu. Kritérium 6.3 požaduje provázaný systém, který umožňuje přehled o průběhu služby pro jednotlivé uživatele. Všem pracovníkům musí být jasné, kdo má k údajům přístup a jak zjistí potřebné informace. V průběhu služby jsou všechny důležité informace zaznamenávány do provozních knih, následně pak do spisů jednotlivých uživatelů. Kritérium 6.4 se zabývá registrací u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zařízení musí mít doklad o registraci. Musí mít souhlas uživatele se zpracováním osobních údajů. Pokud zařízení není registrováno, nemá souhlasy se zpracováním osobních dat, z toho důvodu neshromažďuje žádné údaje, tudíž je služby poskytovány anonymně. Kritérium 6.5 se týká především nízkoprahových služeb, kde dochází k anonymní evidenci uživatelů. Tyto zařízení mají jasně stanoveno, kdy začínají shromažďovat osobní údaje. Kritérium 6.6 se věnuje pouze archivaci dat o uživatelích. Existuje nějaký systém, toho jak nakládat s osobními spisy bývalých uživatelů, stanovuje dobu a místo skladování. 93
Standard 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb Každý uživatel má práva stěžovat si na kvalitu nebo na způsob poskytování sociální služby, aniž by byl v nějakém ohrožení. Jsou stanovena vnitřní pravidla, která se týkají právě stížností a s nimi jsou seznámeni uživatelé i pracovníci. Kritérium 7.1 hovoří o tom, že všichni uživatelé mají být informováni o tom, že mají možnost si stěžovat, jakou formou je možné stížnost uplatnit, kdo ji bude vyřizovat, a jakým způsobem bude vyřizování stížnosti probíhat. Tyto postupy jsou také známi pracovníkům v zařízení. Kritérium 7.2 uvádí, že má být jasné, na koho se můžou uživatelé se stížností obrátit. V pravidlech je uveřejněna konkrétní osoba nebo jednoznačná pozice pracovníka zařízení, kterému se stížnosti podává. Kritérium 7.3 upozorňuje na to, že pokud není vyřešena stížnost k uživatelově spokojenosti, má být uživatel zařízením poučen a další možnosti, kam se obrátit. Samotná pravidla pro vyřizování stížnosti obsahují i kontakty na případné nezávislé nebo nadřízené orgány. Kritérium 7.4 rozebírá podávání stížností, ještě podrobněji. Podání by mělo být pro uživatele bezpečné a lhůta pro vyřízení stížnosti přiměřená, to znamená nepřekračující jeden měsíc. Pokud daná lhůta není dodržena, je stanoven postup řešení. Kritérium 7.5 klade důraz na evidenci jak písemných, tak ústních stížností. Pracovníci jsou obeznámeni s tím, kde jsou stížnosti shromažďovány. Kritérium 7.6 doplňuje, že stížnost má být zaznamenána, tak jak byla míněna s konkrétními výroky stěžovatele, ne jen jako interpretace personálu. Kritérium 7.7 dává možnost stěžovateli zvolit si zástupce při vyřizování stížnosti, který ho může zastupovat. O této možnosti jsou uživatelé informováni, možnost je uvedena i ve vnitřních pravidlech. Kritérium 7.8 říká, že v pravidlech je zakotveno i právo na tlumočníka v případě, že je potřeba. V samotném zařízení má být k dispozici kontakt na tlumočníky. Kritérium 7.9 připomíná, že pravidla pro vyřizování stížností musí být uveřejněna i formou, které uživatelé rozumí, tedy odpovídající jejich dovednostem. Standard 8. Návaznost na další zdroje Řeší možný návyk na sociální službu. Je důležité, aby zařízení aktivně podporovalo uživatele k využívání běžných služeb, které se nachází v daném místě. Snaží se i o podporu využívání vlastních přirozených sítí, rodiny a přátel. 94
Kritérium 8.1 upozorňuje, že sociální služba nenahrazuje instituce poskytující běžné služby veřejnosti, například školy, úřady práce, zaměstnavatele. V případě potřeby zajišťuje s takovými institucemi spolupráci, kterou se snaží vytvořit příležitosti, aby je uživatelé mohly využívat jako je to běžné, v případě jejich vrstevníků. Kritérium 8.2 se snaží o zasíťování organizací, které mohou poskytovat služby, o které jeví uživatelé zájem. Zařízení vytváří síť se zařízeními, o které mohou mít uživatelé zájem. Kritérium 8.3 doplňuje, že zařízení by mělo být schopné zprostředkovat uživateli kontakt s dalšími službami, které mohou plnit jeho přání a tím směřovat uživatele k samostatnosti a nezávislosti na službách sociálních. Kritérium 8.4 rozšiřuje seznam kontaktů, které by mělo zařízení znát. V tomto kritériu je jde o zprostředkování kontaktu, pokud dojde k tomu, že požadavky klienta překračují možnosti zařízení. Kritérium 8.5 se snaží upozornit na důležitost rodinných vztahů. Pokud uživatel projeví zájem, může mu zařízení napomoct s udržením nebo s navazováním vztahů s rodinou, ať už s tou užší nebo bližší. Personální standardy Standard 9. Personální zajištění služeb Klíčem kvality těchto služeb jsou lidí, kteří je přímo poskytují. Když si zákazník na trhu něco kupuje, může si ověřit kvalitu, než zboží spotřebuje. Sociální služby se současně vyrábí a spotřebovávají. Dovednosti, vzdělání, počet pracovníků i struktura musí odpovídat potřebám uživatelů služeb a naplňovat standardy kvality. Kritérium 9.1 říká, že každá pozice v zařízení má svůj popis a své požadavky. Struktura zařízení je stanovená a velikost personálu odpovídá potřebám zařízení a aktuálnímu počtu uživatelů služeb. Kritérium 9.2 dbá na to, aby zařízení mělo vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování pracovníků, zvláštní pozornost musí být věnována oblasti ochrany práv uživatelů služeb a naplňování specifických požadavků potřeb jednotlivých uživatelů. Kritérium 9.3 říká, že pokud personál pracuje s velmi specifickými potřebami uživatele, musí tomu odpovídat i jeho odborné vzdělání. Kritérium 9.4 se týká toho, že zařízení má mít vypracovaný postup pro personální práci. Při přijímání a zaškolování pracovníků jsou používány odpovídající metody. 95
Standard 10. Pracovní podmínky a řízení poskytování služeb Tento standard se zabývá zajištěním podmínek pracovníků pro výkon kvalitní práce. Práce sociálních pracovníků je velice náročná, co se týká odbornosti, ale i přístupu ke klientům. Kritérium 10.1 vyslovuje požadavek na to, aby byla v zařízení definována organizační struktura, zřejmé oprávnění a povinnosti jednotlivých pracovníků. Tato organizační struktura by měla být pravidelně revidována s ohledem na požadavky uživatelů. Kritérium 10.2 říká, že v tom případě, pokud není pracovník v pracovněprávním vztahu, má zařízení vnitřní pravidla pro uzavírání dohod o provedení práce a zajištění pracovních podmínek, zejména, co se týká pojištění a závazku mlčenlivosti. Jedná se z velké části hlavně o studenty a dobrovolníky, kteří musí znát svou roli na pracovišti. Kritérium 10.3 stanovuje potřebu mít v zařízení odpovědnou osobu za oblast bezpečnost a ochrana zdraví a za dodržování pracovně právních předpisů. V zařízení jsou stanoveny vnitřními předpisy, která obsahují povinná školení bezpečnosti a ochrany zdraví pro všechny zaměstnance bez výjimky, i pro pracovníky mimo pracovně právní vztahy. Standard 11. Profesní rozvoj pracovníku a pracovních týmů Není snad pochyb o tom, že práce sociálního pracovníka se v mnohém liší od standartních pracovních pozic. Denně jsou postavování před nové situace, které jsou jedinečné. Každý den se rozhodují, jak dané a jedinečné situace řešit. Pokud jim dáváme možnost profesního rozvoje, dáváme jim větší sebejistotu, že odvádějí dobrou práci a zajišťují dobrou pomoc pro klienty. Pracovníci jsou také členy pracovního týmu, kde je potřeba, aby každý měl svoji roli a tým dobře spolupracoval. Kritérium 11.1 se zabývá pravidelným hodnocením pracovníků. Pracovníci vědí o tom, že jsou pravidelně hodnoceni, znají postupy hodnocení a jsou seznamování s jeho výsledky. Každý z pracovníků má svůj osobní plán rozvoje, na kterém se aktivně podílí. Zaměstnavatel dává svým pracovníků možnost rozvíjet své znalosti a dovednosti, aby byla zvyšována jejich odbornost. Kritérium 11.2 říká, že každý pracovník by se měl podílet na vytváření dokumentů o hodnotách, principech a dalších pravidlech zařízení a jejich fungování. Pokud pracují s klienty, znají cíle zařízení, vědí, proč jsou cíle takto stanoveny a snaží se přispívat k jejich naplnění.
96
Kritérium 11.3 řeší obousměrnou komunikaci, komunikaci mezi vedením a pracovníky. Rozhodnutí, která ovlivňují práci podřízených, jsou s nimi vždy konzultovány. Pracovník si je vědom, která rozhodnutí může provádět sám, a ke kterým již potřebuje povolení nařízeného. Kritérium 11.4 zdůrazňuje důležitost finančního, ale i jiného ohodnocení pracovníků. Pracovníci vědí, jaká jsou pravidla ohodnocení. Je jim známo, kdy byly naposledy ohodnoceni a jak. Vedoucí pracovníci používají oceňování k motivaci zaměstnanců, aby docházelo ke zvyšování pracovních výkonů. Kritérium 11.5 upozorňuje na vývoj v sociálních službách. Sociální služby se vyvíjí, prochází různým trendy, a proto je důležité vzdělávat hlavně ty pracovníky, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty. Pracovníci vždy vědí, proč absolvují dané školící akce a jakým způsobem je budou moci zhodnotit v podpoře uživatele. Je tvořen plán dalších vzdělávání a to se všemi pracovníky. Kritérium 11.6 opět zdůrazňuje potřeby pracovníků v přímém kontaktu s klienty. Vedení zařizuje podporu, mám vypracovaný způsob, jak tuto podporu provádí. V zařízení je většinou zajištěna podpora nezávislého kvalifikovaného odborníka za účelem řešení problémů. ¨ Procedurální standardy Standard 12. Místní a časová dostupnost služby Místo a čas poskytování služby jsou ve shodě s tím, jaká služba je poskytována a jaké jsou potřeby cílové skupiny uživatelů. Pro kvalitu služeb je velmi důležité hlavně mít možnost ji využít. Kritérium 12.1 říká, že doba a místo poskytování služby má odpovídat potřebám cílové skupiny. Pokud jsou uživatelé spokojení s umístěním a časem poskytování služby, služby využívají. Kritérium 12.2 upozorňuje, že provoz zařízení odpovídá tomu, co si zařízení stavilo, tedy ve stanovených otvíracích hodinách jsou v zařízení přítomni pracovníci. Standard 13. Informovanost o službě Pokud zařízení zpřístupňuje informace o poslání, cílech a principech, je pro skupinu zájemců snadnější se orientovat, služba se stává dostupnější. Kritérium 13.1 snaží se o to, aby mělo zařízení zveřejňovaný soubor informací o své službě, které je přístupný veřejnosti, ve formě odpovídající potřebám a možnostem cílové skupiny.
97
Kritérium 13.2 navazuje na předchozí požadavek a říká, co přesně by měl soubor zveřejňovaných informací obsahovat. Je to zejména oficiální název zařízení nebo poskytovatele, právní formu, IČO, statutární zástupce a zodpovědného pracovníka, adresu sídla poskytovatele a místo poskytování služby, telefonické spojení, poslání, cíle služby, principy jejich dosahování, označení cílové skupiny uživatelů, podmínky pro poskytování služby, kapacitu zařízení, cenu služby pro uživatele. Kritérium 13.3 zdůrazňuje, že zařízení má povinnost zveřejňovat výroční zprávu o své činnosti. Standard 14. Prostředí a podmínky poskytování služeb Prostředí a podmínky v zařízení musí odpovídat potřebám cílové skupiny. Samozřejmě dbá zařízení na to, aby plnilo všechny platné obecně závazné normy související s poskytováním sociálních služeb. Kritérium 14.1 mluví o prostředí a vybavení v zařízení, mělo by odpovídat kapacitě, charakteru služby a potřebám uživatelů. Kritérium 14.2 se zabývá čistotou zařízení. Prostředí poskytování služby by mělo být čisté, upravené a bez zápachů. Kritérium 14.3 upozorňuje, že prostory zařízení musí být k používání schváleny, jsou zde přístupné hasící přístroje. Kritérium 14.4 pokud je potřeba, zpracovává zařízení vnitřní pravidla pro jeho chod, se kterými jsou seznámeni pracovníci i uživatelé. Standard 15. Nouzové a havarijní situace Tento standard se zabývá řešením nouzových a havarijních situací. Říká, že zařízení, uživatelé i pracovníci musí být připravení na jejich řešení. Kritérium 15.1 říká, že zařízení nadefinuje všechny možné havarijní a nouzové situace a způsoby jejich řešení. Kritérium 15.2 navazuje na předchozí kritérium a říká, že uživatelé i pracovníci mají být seznámeni s postupem při havarijních a nouzových situací. Zařízení vytváří podmínky aby bylo možné se nadefinovaným řídit. Kritérium 15.3 nařizuje vést o každé vzniklé havarijní nebo nouzové situaci dokumentaci. Je určeně osoba, která tuto dokumentaci vede.
98
Standard 16. Zajištění kvality služeb Tento standard dbá na to, aby se každé zařízení snažilo o zvyšování kvality poskytovaných služeb. Do hodnocení jsou zapojení uživatelé i pracovníci. Kritérium 16.1 se zabývá kontrolou a hodnotí, zda je poskytování služeb v souladu s veřejným závazkem. Pokud, dochází k neshodám, jsou vyvozeny opatření. Kritérium 16.2 upozorňuje na to, že zařízení by mělo mít vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti uživatelů se službami, prostředím, kde jsou služby poskytovány. Pokud jsou zjištěny nedostatky, mělo by být využito plánů na zlepšení služby. Kritérium 16.3 zabývá se tím, že do hodnocení služeb by měli být zapojeni i další zástupci zájmových skupiny. Kritérium 16.4 bere stížnosti jako podmět pro rozvoj a zlepšování služby. Stížnosti by měly být jasně propojeny se systémem zlepšování kvality služeb. Kritérium 16.5 dává důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí, zacházení s globálními zdroji a plnění platných obecně závazných norem v této oblasti. Uživatelé i pracovníci považují například třídění odpadu za přirozené. Standard 17. Ekonomika Plnění tohoto standardu by mělo být pro zařízení v sociálních službách nejzávažnější. Týká se totiž zajištění zdrojů pro financování poskytovaných služeb, zařízení by mělo vytvářet podmínky pro to, aby hospodaření odpovídalo obecně závazným normám a bylo transparentní. Kritérium 17.1 upozorňuje na potřebu existence rozpočtu na kalendářní rok, kde jsou zejména plánované výdaje a příjmy na zajištění služeb. Rozpočet odpovídá rozsahu služeb v daném období. Tento rozpočet je součástí výroční zprávy za uplynulý kalendářní rok, rozpočet je také schválený statutárním orgánem a odvíjí se od skutečných činností zařízení. Kritérium 17.2 požaduje, aby zařízení zveřejňovalo výroční zprávu o hospodaření, z niž jsou patrné příjmy a výdaje na zajištění služeb a zařízení a daném roce. K výroční zprávě patří také zpráva o hospodaření, ze které můžeme vyžadované údaje vyčíst. Kritérium 17.3 zdůrazňuje nutnost pro zařízení mít stanovený systém pro přijímání darů, se kterým jsou seznámeni pracovníci, aby věděli jak se v případě přijímání daru zachovat. Kritérium 17.4 upozorňuje, že hospodaření má být svěřeno pracovníkovi s odpovídajícím vzděláním. 99
P ŘÍLOHA 2: RESPONDENT 1
Na začátku bych Vás poprosila, abyste se představil. Jmenuji se Pavel Šmíd, jsem předseda Sdružení pěstounských rodin od 2012, jako manažer působím od roku 2007. Stál jste vy osobně u vzniku NZDM Pestrá klubovna? Ne, pouze jsem obnovil jeho činnost, když mělo dojít k zániku. Máte nějaké problémy s legislativou, která je vztažena k NZDM? Se zákonem ne, s podporou ano. Je služby financována z veřejných rozpočtů? Ze dvou třetin. Někdy ani to ne. Polovina až dvě třetiny financování jsou z veřejných rozpočtů. Mohla by služby fungovat bez veřejných peněz? Nemohla. Dochází k nějakým změnám v posledních letech v přístupu k financování? Je to spíše negativní. Stará se ve vašem sdružení někdo pouze o financování? Ve sdružení není nikdo, kdo by se zajímal o fundraising, protože nejsou peníze na jeho zaplacení. Proč? Nezaplatí se. Žádáte o sponzorské dary i ze soukromého sektoru? Ano, žádáme. Prezentujete NZDM na akcích veřejných? Prezentujeme se na akcích jako je Bambiriáda, Bezpečiada, veletr NNO a Husovický skřivánek. Co si myslíte o síťování v komunitním plánování? Je dobrou cestou? Důležitá je analýza sociálních služeb v rámci regionu. Nepodařilo se nastavit provázanost mezi financování a plánováním. Například služba byla uvedena jako prioritní, ale nebyly na ní peníze. Bude mít samotné zavedení nějaký dopad? V případě, že budou rozpočty v takovém stavu, v jaké jsou tak je to úsměvná záležitost. Jak hodnotíte finanční zajištění na tento rok?
100
JMK snížil dotaci o 75%, ostatní subjekty také snížili dotaci. Bude docházek k omezením služby? Bude. Je to dobré pro klienty? Není. Jak to vidíte do budoucna? Jestli to půjde ve stejném směru, tedy snižování financí vede do pouze k omezování služeb. Pokud jsme schopni mít jeden úvazek, který je placený ze dvou třetin z veřejných rozpočtů, tak jsme schopni tuto službu udržet. Pokud půjdou finance níže, schopni udržet to nejsme. Jak hodnotíte personální zabezpečení? Nutnost, ještě půl úvazku nebo celého úvazku v rámci klubovny a ještě jeden úvazek na administrativní práci. Jsou pracovníci v sociálních službách podhodnocení? Ano, a rámci NNO určitě ano. Standardy hodnocení kvality? Vnímáte je kladně? Ano je to určitý směr. Určitá sebereflexe poskytovatelů, je to určitě i transparentní. Pokud to funguje tak jak má. Je to dobré pro komunikaci o službě. Zkoušeli jste hodnotit vámi zřizované služby? Zkoušeli, pomocí dotazníků s klienty, které pak analyzujeme. Změnil byste financování či zákony? Spíše jde o to, že zákon 108/2007 nedochází ke svému naplnění, má zabezpečit chod sociální služby z veřejných rozpočtů. To byl důvod registrace, abychom měli peníze na chod, protože bychom mohli získávat peníze na rozvoj. V této chvíli musíme dotovat státu péči o jeho občany. Je vaše NZDM něčím výjimečné? Činnost je v každé oblasti specifická. Naši klienti nepatří do sociálně vyloučené oblasti, která je v Brně jasně definovaná na severu. Je zde malá komunita v rámci Brna středu. Mají NZDM smysl? Ano, jistě. Svým nastavením i v rámci pedagogických zařízení. Má část nízkoprahovou a na druhou stranu vzdělávací část. Má NZDM do budoucna ekonomický dopad na stát? Jasný dopad, jestli není podchycena dlouhodobá prevence, tak v horizontu 15 let dojde ke zvýšení kriminality. Zvýší se náklady na ostrahu, soudnictví, na veřejné služby bezpečnosti. Podloženo výzkumy. To jestli zařízení budou, nezáleží na potřebnosti či nepotřebnosti spíše na politických rozhodnutích kraje.
101
P ŘÍLOHA 3: RESPONDENT 2
Poprosím o krátké představení. Martina Křápková, vedoucí NZDM, které zřizuje Sdružení pěstounských rodin. Jaká je náplň vaší práce? Mou prací je vedení týmů, jsem pracovnice v sociálních službách, píšu projekty, hlídám správu budovy, dělám výběrové řízení, vykonávám funkci PR manažera, provádím personalistiku klubu a chystám program pro klienty, takže dělám v podstatě všechno. Jak dlouho pracujete v NZDM? Od dubna 2009. Víte něco o vzniku? Vznikla kolem roku 2000, jako centrum volnočasových aktivit pro romské maminky s dětmi, scházeli se tu na Anenské. Sociální pracovnice vedla kroužky, pracovali pouze s Romy, pak Romové vedli sami tyto kroužku. Jmenovalo se to dům jistoty. Postupem času vnikla klub, protože začali chodit děti více než maminky. Začali se hledat prostory nejdříve na ulici Laitnerova a ale hygienicky nevyhovovaly. V roce 2006 jsme získali prostory na ulici Václavská. 2006 byla hygiena a pak se registrovalo. Pak se zavřelo v roce 2007 kvůli hygieně. Pak bylo vše odstraněno a zařízení od té doby funguje. Pak došlo k přejmenování na Pestrou klubovnu. Jaké máte vztahy se zřizovatelem? Jak kdy. Někdy je oblačno, někdy zataženo. Máme dobré vztahy, takové ty lidské, ale tím, že tu pracuji jediná na plný úvazek tak je to pro mě frustrující. Zažívám pocit nedostatku opory. Musím si odpočinout, pak tu podporu cítím spíše psychickou. Získáváte tedy i peníze na službu? Píšu projekty, vyhledávám projekty, oslovuji dárce. Máte někoho přímo někoho, kdo by se zajímal o fundraising? Ne nikoho takového nemáme. Máte finanční vzdělání? Asi pouze z předmětů, co jsme měli ve škole na sociální pedagogice. Popište, prosím, váš pracovní den. V 10 hodin začínám. Čtu maily a odpovídám, rozhoduji, co je důležité a na co musím hned odpovídat. Něco nechávám na poradu. Toto řeším asi hodinu. Od 11 řeším přípravu na klub, pokud nedělám projekty, protože v době, kdy se píšou, jde všechno stranou a píšu jen projekt. Pak oběd. V 1 se scházím s kolegy v klubu. Tam probíhá intervence, předáváme si informace o minulých dnech, chystáme program. Klub funguje od 2 do 6, většinou jsem tam jako kontaktní pracovník, vedu tedy evidenci, řeším zakázky, individuální plán. Od 6 do půl sedmé si s pracovníky předáváme informace z klubu. Pokud se stane nějaká krizová situace, dořešíme ji. Pak nesu ještě záznamy zpět do sdružení. Kontrolu Vás zřizovatel? 102
Ne Cítíte se přepínaná a podhodnocená? Ano. Proč děláte práci sociální pracovníka? Je mi to velice blízké, tato práce mě oslovila. Děláte to spíše jako poslání? Část mé osobnosti to určitě dělá jako poslání. Jste spokojená s finančním zabezpečením na tento rok? Pro chod klubu ne. Dostali jste vše, co jste chtěli? Ne Podle čeho si myslíte, že jsou peníze rozděleny a proč je jich méně? Podle politiky státu. Podle zájmu, kdo chce zrovna co podpořit. Asi zde funguje loby. Myslím, si to protože, když jednám s dalšími pracovníky z jinými zařízení, donese se mi informace, že někdo z jejich zařízení vedení nějaký manažer vyhledává a pracují formou lobbingu. I na JMK na konferenci nám to nepřímo řekli, že máme lobovat. Víc teda o sobě dávat vědět, jako by nás dali na trh práce, kde silnější přežije. Máme být originálnější, viditelnější. Bude služba omezena? Bylo v plánu službu rozšířit na více dnů, ale vracíme se k třem dnům v týdnu a je možné, že se to ještě změní, protože v klubu pracuje spousta studenů, kteří tu přes léto nebudou. Tak asi omezíme na dva dny v týdnu. Zhoršují se finanční dotace? Rok od roku je méně peněz. JMK – např. 2012 – 74. Další rok 34 tisíc. Tento rok 15 tisíc, MPSV dává více. Je to různé podle resortů. Je to propojené, dostáváme tak nějak stejně. Od každého rezortů různě, resorty by si to neměly říkat Jste financovány z veřejných financí? Ano Dalo by se bez nich? Ne. Myslím si, že by se občané měli na této služby podílet. Stát by měl více podporovat, když zvyšuje daně. Jsou nadace, které financují, ale mají jistý způsob vnitřního fungování. Kde je záměr podporovat ne všechny i když se tváří, že chtějí podporovat všechny. Chtějí třeba podporovat jistou lokalitu. Na základě zákona vypíšou výběrové řízení. Pracovníci si dají práci, když o jejich vnitřním systému nic neví, pak se zbytečně píše projekt, který nikdy nevyjde. Žádali jste peníze ze strukturálních fondů EU na NZDM? 103
Ne, uvažovali jsme o tom. Nešli jsme do toho z personálních důvodů. Musela bych to napsat já a nejsem podle mého k tomu kompetenti. A nemám na to čas. Jsou pro vás projekty složité? Myslím, že je problémová jeho udržitelnost. Máte problémy s legislativou? Zákon je relativně dobře vymezený, nemám s ním problém. Možná trošku lze narazit na nějaké nesrovnalosti. Každá služba má něco dodržovat, ale my máme problém s metodikami, někdy to nesedí na služby, protože jsou nastaveny na pobytové zařízení. Většinou na pobytové, vychází to z těchto služeb. Naše zařízení má být alternativou pro tyto služby, ale my se musíme řídit, tím, co vychází z těch, od kterých jsme alternativou. Například příjde klient musíte s ním projit strašně moc papíru, co se hodí na pobytovou službu. V NZDM ty údaje nepotřebujete, potřebujete jen vědět, jak se jmenuje. Ono to jde, ale jde to v průběhu té služby. Člověk většinou už nedůvěřuje službě, ale vy máte dodržovat systém služby, kterým klienti nedůvěřují. Zkoušeli jste někdy hodnotit podle standardů kvality? Ne to jsme nezkoušeli. Když jsem nastoupila, metodiky byly zastaralé tak na nich od roku 2009 pracuji a přepisuji se. Ted na nich pracuji i s týmem. Ale tím, že tým je složen z dohodářů je to složité, všichni se vídáme jen na poradách jednou za měsíc. Hodnocení týmu? Bylo by práci kvalitnější, kdyby měli více peněz. Nemyslím si, že by se při větším finančním ohodnocení vice snažili, ale asi by si vyhranili více času na přípravu a na záznamy, které musíme dělat v podobě intervencí do karet uživatelů. Tím, že mají zaplacenou pouze přímou práci, která je zaplacené bídně, někteří se tolik práci nevěnují a nerozpisuji se do takových detailů. Taky spíše chtějí pomáhat, berou práci jako poslání? Určitě. Jak to vidíte s vaší pozicí do budoucna? Chystám se studovat ještě na magisterském studiu. Uvidím, jaká bude má životní situace. Ale chtěla bych do školství. Jak to vidíte s Pestrou klubovnou do budoucna? Určitě tento rok budeme fungovat. Uvidíme, jaké budou vyhlášené dotace, budeme se snažit získávat další finance a udržet provoz naši služby. Je NZDM něčím výjimečné? Funguje od registrace, tedy od roku 2007. Funkce pouze omezuje, při opravách ale uživatelé mohli chodit pomáhat a podílet se na jejím ovlivňování. Takže to neberu jako omezení. Nabízíme kvalitní služby. Momentálně se navyšuje skupina, bylo tak 15 v průměru za den teď jich je tak 20 nebo 25. Funguje to vše v jednom pracovním úvazku a na dohodářích. Má služby nějaký ekonomický dopad na stát?
104
Naši klienti by neměli kam jít, více by byli v parcích na lavičkách v obchodních centrech. Uživatelé už mají zkušenosti s trestnou činnstí sami mají zkušenosti s krádežemi. Tím, že tráví volný čas v klubu, můžeme na ně působit, můžeme se s nimi o tom bavit. Jinak bude na ulici a pokoušet se dál o patologické chování. Někteří klienti jsou v dětských domovech, jsou umísťování do výchovných ústavů, už mají výchovné problémy. Oni se na nás obrací s prosbou. Někteří byli dokonce zneužívání. Nevím jaká služba by toto mohla zajišťovala, pokud by NZDM nebyli.
105
P ŘÍLOHA 4: RESPONDENT 3
Mohla byste se představit? Jmenuji se Jitka Pavlíková a u Armády spásy pracují jako koordinátorka pro NZDM Dživipen a Lavina. Jak dlouho pro Armádu spásy pracujete? Asi dva a půl roku. Co všechno obsahuje Vaše práce? Má práce obsahuje všechno. Dělám přímou péčí, ale tam už se teď moc neobjevuji, řeším personální věci. Řeším, aby vše fungovalo, abychom byli zaregistrovaní, bylo vše v pořádku v budovách. Jsem kontaktní osobou mezi ústředím a pracovníky. Nejvíce času mi ale zabere motivace pracovníků. Vznikly nějaké potíže, například složitosti díky zákonům, při registrování služby? Nesouhlasím s definicí sociálního pracovníka, co se týká vzdělání. Já ho třeba mám a v zákoně na mě zapomněly Vnímáte nějaké nedostatky v zákoně, zaměříme-li se jen na zařízení NZDM? Problémy s anonymitou, je sice důležitá. Ale nemůžeme jednat s jinými institucemi, tak jak by to být mělo. Můžeme se odvolávat na ní, ale nic se nevyřeší. A nebo můžeme některé věci řešit, zabrat jiný postoj, ale musí o tom vědět uživatel. Je tato služba ve velké míře financována z peněz z veřejných rozpočtů? Ne. Nás dofinancovává zřizovatel ze 60 % jedno zařízení NZDM a druhé z 50 %. Myslíte si, že by služba mohla fungovat bez veřejných peněz? Ve velmi omezené míře, podle zájmu ústředí armády spásy. Některé služby by určitě zmizeli a byla by to škoda. Pociťujete nějak v posledních letech, že se mění přístup státu k financování služeb NZDM? Omezení souvisejí s finanční krizí a s politikou, která je tu momentálně nastavená. Stará se u Vás někdo přímo o financování této služby? Máme grantového pracovníka, ale nepracuje tak jak by měl. Ústředí řeší hledání zdrojů, stanovuje grantové pracovníky pro jednotlivé regiony, ale není dořešené, co se od něj očekává, takže nejsme schopní reagovat, tak jak bychom chtěli a není to dostatečně flexibilní. Žádáte o sponzorské dary i v soukromém sektoru? Když vidíme příležitost, tak ano. Ale jestli grantový pracovník někoho oslovuje tak to nevím. K nám se takovéto peníze nikdy nedostaly. Prezentujete se NZDM na nějakých akcích? Bezpečiáda, aby se mohli prezentovat i děti, potom sami děláme akce pro veřejnost, třeba festival armády spásy. Potom prezentace prostřednictvím vánočních kotlíků po Brně. 106
Myslíte, že je Komunitní plánová a s tím spojené síťování sociálních služeb dobrou cestou? Ano Jaké si myslíte, že budou následky? Povede to k rozvoji služeb celkově a k rozvoji ve službách, které nejsou pokryty. Skupiny potřebných budou pokryty. Jak finančně hodnotíte zajištění na tento rok? Bojujeme. Bude docházek k nějakým omezením služby? Zatím o tom nevím. Jak to vidíte se službou NZDM do budoucna? Služba se bude rozhodně vyvíjet. Každý rok jsou nové potřeby, rozvíjí se do oblastí, kam se ani nepředpokládalo. Reaguje na potřebu klientů. Jak hodnotíte personální zabezpečení klubu? Množství a kvalita pracovníků? Poddimenzovanost, ale kvalita dobrá. Ale zápasíme, než najdeme dobré lidi. Myslíte, že jsou celkově pracovníci v sociálních službách finančně podhodnoceni? Ano. Vnímáte standarty hodnocení kvality sociálních služeb jako kladné? No, jestli se jedná o standardy MPSV a pak se podle nich vytvořili metodiky, jde o dobrou věc, ale zabírá nám to hodně času, tak půl na půl. Ted se zkoušíme sebehodnotit. Změnil byste něco celkově na systému? Zákony? Financování? Co by to bylo? Obává se toho, jak to bude dál. Ohledně kraje, jak to dále naplánují s krajem. Kraje chystají nějaké kritéria hodnocení jednotlivých služeb, kde všichni nesouhlasí s postupem, můžeme reagovat, ale nemám informace jak to připomínkovat. Moc tomu nerozumím, těm jejich návrhům. Jak byste hodnotila Vaše NZDM? výjimečné?
Vyzdvihla byste na něm něco? Je v něčem
Dživipien je jediné pro Olašské děti, žádné jiné organizace se nemají zájem se jim věnovat. My v tom máme celkem úspěch. Lavina je mimo vyloučenou lokalitu, ale přitom děti dochází a můžeme mít otevřené dveře a děti to respektují. Funguje to tu jinak než ve vyloučené lokalitě. Nemusím dělat nějaké opatření proti jiným osobám. Centra máme velké a dobře vybavené. Myslíte, že má služba NZDM nějaký ekonomický dopad na stát? 107
Snažíme se děti naučit, že existuje řád a společnost má řád. Existují práva ale i povinnosti, když je nedodržují, vyplynou postihy a sankce. Uživatelé vůbec v domácím prostředí takové postoje neznají, musíme jim ukázat, že jsou tyto postoje ve společnosti důležité.
108
P ŘÍLOHA 5: PREZENTACE Z PANELOVÉ DISKUSE V BRNĚ
109
110
111
112
113
114
115
116
