Nezaměstnanost v trutnovském regionu, její historie a vývoj

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Nezaměstnanost v trutnovském regionu, její historie a vývoj

Sociální práce

Vedoucí práce: Mgr. Alena Bicanová

Vypracovala: Irena Jeřábková

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Trutnov 23. dubna 2012

Podpis:

1

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Aleně Bicanové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této absolventské práce. Velký dík patří mé rodině za podporu během studia.

2

Obsah: Úvod....................................................................................................................6 1 Cíle práce........................................................................................................8 1.1 Hlavní cíl....................................................................................................8 1.2 Dílčí cíl.......................................................................................................8 2 TEORETICKÁ ČÁST.......................................................................................9 2.1 Nezaměstnanost........................................................................................9 2.2 Obecné pojmy............................................................................................9 2.3 Druhy nezaměstnanosti...........................................................................10 2.3.1 Frikční nezaměstnanost....................................................................10 2.3.2 Strukturální nezaměstnanost............................................................10 2.3.3 Sezónní nezaměstnanost.................................................................10 2.3.4 Skrytá nezaměstnanost.....................................................................11 2.3.5 Neúplná nezaměstnanost.................................................................11 2.3.6 Nepravá nezaměstnanost..................................................................11 2.3.7 Dobrovolná nezaměstnanost............................................................11 2.3.8 Nedobrovolná nezaměstnanost........................................................11 2.4 Historie a vývoj nezaměstnanosti............................................................12 2.5 Rizikové skupiny nezaměstnaných..........................................................14 2.5.1 Absolventi vysokých škol...................................................................14 2.5.2 Fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku....................................15 2.5.3 Fyzické osoby se zdravotním postižením.........................................15 2.5.4 Fyzické osoby starší 50 let věku.......................................................15 2.6 Důsledky nezaměstnanosti.......................................................................16 2.6.1 Vliv na životní úroveň........................................................................16 2.6.2 Vliv na rodinu....................................................................................17 2.6.3 Vliv na strukturaci a vnímání času....................................................17 2.6.4 Vliv na fyzické a psychické zdraví.....................................................17 2.7 Trh práce...................................................................................................18 2.7.1 Primární a sekundární trh práce.......................................................18 2.7.2 Formální a neformální trh práce........................................................19 2.7.3 Externí a interní trh práce.................................................................19 3

3 Finanční pomoc ze strany státu.................................................................21 3.1 Podpora v nezaměstnanosti.....................................................................21 3.1.1 Nárok na podporu v nezaměstnanosti..............................................21 3.1.2 Podpůrčí doba poskytování podpory v nezaměstnanosti.................22 3.1.3 Výše podpory v nezaměstnanosti.....................................................22 3.2 Dávky státní sociální podpory..................................................................23 3.2.1 Nárok na dávky státní sociální podpory............................................24 3.3 Dávky pomoci v hmotné nouzi.................................................................24 3.3.1 Osoba v hmotné nouzi......................................................................25 3.3.2 Dávky a jejich výplata.......................................................................25 4 Nefinanční pomoc státu..............................................................................27 4.1 Rekvalifikace.............................................................................................27 4.1.1 Podmínky pro zařazení FO do rekvalifikačního kurzu......................28 4.1.2 Výběr a zařazování uchazečů o zaměstnání do rekvalifikace..........28 4.1.3 Typy rekvalifikací...............................................................................29 4.2 Veřejně prospěšné práce.........................................................................29 4.3 Společensky účelná pracovní místa........................................................31 4.4 Chráněné pracovní místo..........................................................................31 4.5 Job Club....................................................................................................32 5 Organizační členění

Úřadu

práce České republiky

a

přehled

základních právních předpisů o zaměstnanosti..........................................33 5.1 Organizační členění.................................................................................33 5.2 Přehled základních právních předpisů o zaměstnanosti..........................34 6 Trh práce na Trutnovsku.............................................................................35 6.1 Charakteristika trutnovského regionu......................................................35 6.2 Hospodářství v trutnovském regionu.......................................................36 6.2.1 Textilní a oděvní průmysl...................................................................36 6.2.2 Papírenský průmysl..........................................................................37 6.2.3 Elektrotechnický a strojírenský průmysl............................................37 6.2.4 Zemědělství a lesní hospodářství.....................................................39 6.2.5 Zdravotnictví a lázeňství...................................................................39 6.3 Spojení středních odborných škol v regionu s trhem práce...................40

4

7 PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................................41 7.1 Cíl průzkumu............................................................................................41 7.2 Použitá metoda – dotazníkový průzkum..................................................41 7.3 Výsledky dotazníkového průzkumu.........................................................42 7.4 Kazuistiky.................................................................................................53 7.4.1 Kazuistika 1.......................................................................................53 7.4.2 Kazuistika 2......................................................................................53 7.4.3 Kazuistika 3......................................................................................54 7.4.4 Kazuistika 4......................................................................................55 8 DISKUZE.......................................................................................................56 ZÁVĚR...............................................................................................................58 PЕЗЮМЕ...........................................................................................................60 BIBLIOGRAFIE.................................................................................................62 PŘÍLOHY...........................................................................................................64

5

Úvod Tématem

mé

absolventské

práce

je

nezaměstnanost

se

zaměřením

na trutnovský region, její historii a vývoj. Nezaměstnanost je fenoménem, týkající se všech zemí v různé míře. I Česká republika se potýká s tímto problémem a nezaměstnanost se během posledních let značně měnila a vyvíjela. Nezaměstnanost v okrese Trutnov je nejvyšší v Královéhradeckém kraji a dokonce je vyšší než celorepublikový průměr. Chtěla jsem se věnovat této problematice a popsat ji ve své práci nejen proto, že jsem se v daném regionu narodila a žiji v něm. Po ukončení mateřské dovolené jsem se sama ocitla mezi uchazeči o zaměstnání a mnoho mých přátel má se ztrátou zaměstnání podobnou zkušenost. Proč je nárůst nezaměstnanosti v trutnovském regionu tak alarmující, co je příčinou? Jaké jsou nejrizikovější skupiny nezaměstnaných? Jak situaci řeší úřad práce? Na tyto i další otázky jsem ve své absolventské práci chtěla najít alespoň částečnou odpověď. Absolventskou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji obecné pojmy a základní druhy nezaměstnanosti. Přibližuji trutnovský region a jeho hospodářství stručnou charakteristikou, mapuji situaci na místním trhu práce, provádím rozbor nejrizikovějších skupin nezaměstnaných, seznámila jsem se s místním úřadem práce a jeho nabídkou aktivní politiky zaměstnanosti – rekvalifikačních kurzů, veřejně prospěšných prací

i

dalších

projektů.

Závěrem

vymezuji

sociální

zabezpečení

nezaměstnaných ze strany státu. V praktické části jsem formou dotazníkového šetření mezi nezaměstnanými provedla

vlastní

průzkum,

který

mi 6

poskytl

základní

informace

o nezaměstnaných v trutnovském regionu a jejich zkušenostech při hledání zaměstnání. Práce je doplněna sérií tabulek a grafů pro větší přehlednost a názornost, rozhovorem s ředitelem Úřadu práce v Trutnově a několika kazuistikami.

Zdroje, ze kterých jsem potřebné informace čerpala, byly z odborné literatury, platné legislativy, materiálů úřadu práce a MPSV.

7

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Zabývat se problematikou nezaměstnanosti se zaměřením na trutnovský region. 1.2 Dílčí cíl Zmapovat a vyhodnotit místní trh práce, popsat možné řešení vedoucí ke snížení nezaměstnanosti.

8

2 Teoretická část 2.1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je pojem, který se objevuje v poslední době stále častěji i v životě běžného občana. Nezaměstnanost je dlouhodobým sociálním problémem nejen v České republice, ale stal se běžnou součástí života také v ostatních zemích.

2.2 Obecné pojmy Pojetí NEZAMĚSTNANOSTI se různí a v každé zemi je vysvětlena jiným způsobem. Definovat tento pojem je složité, ale obvykle zahrnuje podmínky, kdy je nezaměstnaným označován člověk 1. bez placeného zaměstnání, 2. registrovaný na úřadu práce, 3. hledající si práci, schopný a ochotný do ní nastoupit. Dle Mareše (1994) je definice nezaměstnanosti založena nejen na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, že se se svým vyřazením nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání, byť jen na částečný úvazek. Krebs (2010) uvádí, že nezaměstnanost je složitým jevem a nelze ji hodnotit pouze globálně. K jejímu řešení je třeba mít k dispozici celou informační síť potřebných dat. Za nezaměstnané jsou zpravidla považováni ti, kteří práci aktivně hledají a jsou registrováni na úřadech práce. Matoušek (2008) označuje nezaměstnanost jako stav, ve kterém člověk schopný práce a ochotný pracovat nemá placené zaměstnání. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI je soubor opatření, kterými jsou spoluvytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití 9

pracovních sil. [KREBS, 2010] ZAMĚSTNANOST

lze

charakterizovat

jako

uplatnění

pracovních

sil

v hospodářství dané země. TRH PRÁCE je možné definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci) a poptávka po práci (tzn. kde firma, vláda, domácnosti nabízejí zaměstnání). [JÍROVÁ, 1999] REKVALIFIKACE je možnost získání nové nebo rozšíření stávající kvalifikace.

2.3 Druhy nezaměstnanosti 2.3.1 Frikční nezaměstnanost Je nezaměstnanost přirozená. Jde o neustálý a svobodný pohyb lidí mezi oblastmi a pracovními místy na trhu práce. Lidé mění pracovní místo z důvodu hledání lepší pracovní příležitosti, stěhování. Jedná se i o absolventy škol hledající první zaměstnání nebo ženy po návratu z rodičovské dovolené. Tento typ nezaměstnanosti je přechodný a dobrovolný. 2.3.2 Strukturální nezaměstnanost Můžeme ji nazvat i technickou nezaměstnaností, kdy zanikají a rozpadají se neefektivní podniky, instituce a stará odvětví. Ruší se pracovní místa, technika nahrazuje lidskou pracovní sílu. Roste poptávka po nových profesích, dovednostech a kvalifikacích v důsledku technického pokroku a změn. 2.3.3 Sezónní nezaměstnanost Je

důsledkem

poptávky po

práci

v určitých

odvětvích

a

obdobích.

Je charakteristická například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, cestovním 10

ruchu a poslední dobou i ve školství. 2.3.4 Skrytá nezaměstnanost Jsou osoby bez práce, které nejsou evidovány na úřadech práce. Pracovní místo si hledají samy a přijmou celkem rychle jakoukoli práci. Jde zejména o vdané ženy v domácnosti, mladistvé osoby s nízkou kvalifikací nebo vysokým věkem atd. V současné době se týká i lidí, majících obavy z veřejných služeb. 2.3.5 Neúplná nezaměstnanost Do této skupiny patří lidé, kteří přijali práci na částečný pracovní úvazek, bez plného využití svých schopností a kvalifikace. Nadále hledají místo na plný úvazek s možností rozvinout své schopnosti. 2.3.6 Nepravá nezaměstnanost Do nepravé nezaměstnanosti řadíme osoby zaregistrované na úřadech práce, zneužívající podporu v nezaměstnanosti a další dávky hmotné nouze, ačkoliv si práci nehledají a pracovat nechtějí nebo pracují nelegálně. 2.3.7 Dobrovolná nezaměstnanost Týká se lidí, kteří pracovat nechtějí, práci si nehledají nebo pracovní místa odmítají. Upřednostňují volný čas před zaměstnáním a zneužívají systém podpor v nezaměstnanosti a sociální dávky. 2.3.8 Nedobrovolná nezaměstnanost Na rozdíl od dobrovolné nezaměstnanosti lidé pracovat chtějí i při nižší mzdové sazbě a práci aktivně hledají. Nedostatečné množství pracovních nabídek ohrožuje zejména rizikové skupiny a osoby s nízkou kvalifikací (osoby

11

se základním vzděláním a osoby vyučené).

2.4 Historie a vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnanost v ČR před rokem 1989 téměř neexistovala. Pokud se vyskytla, jednalo se o skrytou nezaměstnanost nebo byla považována za trestný čin příživnictví. Česká republika se v prvních letech po transformaci ekonomiky vyrovnávala s nízkou nezaměstnaností ve výši do 4 procent. Podniková sféra procházela postupnou restrukturalizací, začaly krachovat a propouštět první firmy. Na druhou stranu se rozvíjelo soukromé podnikání a sektor služeb. Tento stav se změnil už koncem 90. let, kdy výše nezaměstnanosti nejen dosáhla 10 procent, dokonce i tuto hranici překročila. Zhoršující se konkurenceschopnost tuzemských firem na domácím i zahraničním trhu byla hlavním důvodem zvyšující se nezaměstnanosti. V roce 1996 evidovalo MPSV 161 tisíc nezaměstnaných a v roce 2000 to bylo už 470 tisíc. V roce 2003 padla hranice půl milionu uchazečů o zaměstnání, na úřadech práce jich bylo evidováno skoro 522 tisíc. Ekonomická recese vedoucí ke snižování produkce situaci ještě více zkomplikovala, což mělo nepříznivý dopad na propouštění zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti se vyšplhala k 10 procentům a v roce 2004 tuto hranici pokořila. Nezaměstnanost začala opět klesat po roce 2004. V roce 2008 úřady práce evidovaly skoro 325 tisíc nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti byla 5,4 procenta. V ekonomice se začal projevovat příliv zahraničního kapitálu, v ČR bylo budování nových firem zaměřených na export přínosem většího počtu nových pracovních míst. Zrychlil se hospodářský růst i rozvoj služeb a průmyslu. Počet volných míst evidovaných úřady práce v roce 2003 - 2008 vzrostl na téměř 142 tisíc.

12

Světová hospodářská krize ukončila snižování míry nezaměstnanosti i růst počtu volných pracovních míst. V říjnu 2009 se míra nezaměstnanosti vyšplhala na 8,5 procenta. Úřady práce evidovaly pouhých 36 000 volných pracovních míst a 498 tisíc nezaměstnaných. V roce 2011 se podíl nezaměstnaných snížil, s hodnotami před ekonomickou krizí jej však stále nelze srovnávat. Podle MPSV v lednu 2012 nezaměstnanost v ČR vzrostla na 9,1 procenta. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice 1990 - 2010 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004-2 2004-1 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 0

2

4

6

Zdroj dat: Český statistický úřad 13

8

10

12

2.5 Rizikové skupiny nezaměstnaných Některé skupiny uchazečů o zaměstnání se vzhledem ke své životní nebo sociální situaci označují jako rizikové. Ze strany zaměstnavatelů nenacházejí na trhu práce dostatečnou nabídku vhodných pracovních míst. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 33 stanoví povinnost věnovat při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči zejména o tyto uchazeče:



fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67),



fyzické osoby do 25 let věku,



absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku,



těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,



fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,



fyzické osoby starší 50 let věku,



fyzické osoby, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců,



fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech

nebo

které

v

nich

žijí,

fyzické

osoby

společensky

nepřizpůsobivé, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. V následujících kapitolách zaměřím svou pozornost na některé rizikové skupiny. 2.5.1 Absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku Absolventi škol (nejenom vysokých, ale také středních a odborných škol) jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem 14

zkušeností, ačkoliv nabízejí aktuální odborné vědomosti, znalost cizích jazyků, počítačové dovednosti nebo profesní flexibilitu. Je důležité, aby včas získali pracovní uplatnění, jinak se přizpůsobí životu bez pracovních návyků a systému sociálních dávek. Prodlužující se délka nezaměstnanosti snižuje jejich uplatnění v důsledku ztráty odborných i teoretických znalostí získaných studiem. 2.5.2 Fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku Jedná se převážně o ženy - matky s malými dětmi, které se setkávají s velkými problémy při svém uplatnění a s diskriminací. Někteří zaměstnavatelé mají strach ženy s malými dětmi zaměstnávat, obávají se jejich absencí z důvodu častých nemocí dětí. Návrat žen po rodičovské dovolené do zaměstnání je jednou z nejproblematičtějších oblastí trhu práce. Poloviční pracovní úvazek by byl ideálním řešením pro postupný přechod na plný pracovní úvazek. 2.5.3 Fyzické osoby se zdravotním postižením Zdravotně postižení lidé usilují o plnohodnotný, aktivní život a zaměstnání je jedním z klíčových nástrojů. Na trhu práce mají však velmi obtížné postavení. Pro získání a udržení zaměstnání je zdraví jednou z nejvyšších hodnot. Osoby se zdravotním postižením evidované na úřadech práce mají se svým zdravotním handicapem minimální šance při uplatnění a zařazení na trh práce. Doba evidence osob se zdravotním pojištěním několikanásobně převyšuje dobu evidence zdravých uchazečů o zaměstnání. 2.5.4 Fyzické osoby starší 50 let věku Vyšší věk hraje při uplatnění na trhu práce negativní roli, proto se starší lidé se ztrátou zaměstnání vyrovnávají hůře než jiné rizikové skupiny. Chybějící počítačová gramotnost a jazyková vybavenost, špatné přizpůsobování se

15

novým věcem, nižší pracovní tempo jsou hlavní důvody nezájmu firem o tyto osoby na trhu práce. Existují ale i profese (lékařství, výzkum), pro které jsou starší lidé nepostradatelní, plně využívají jejich předností (životní zkušenosti, zodpovědnost, spolehlivost, profesionalita, píle, důvěryhodnost) a ocení jejich pracovní schopnosti. Jiné fyzicky náročné profese jsou naopak pro osoby starší 50 let nevhodné a upřednostňují zaměstnávání mladších uchazečů. Celkové stárnutí populace a zvýšená hranice odchodu do důchodu ke zlepšení situace v budoucnu nejspíš nepřispěje.

2.6 Důsledky nezaměstnanosti Dopady nezaměstnanosti jako hospodářsko-sociologického fenoménu dělíme do dvou základních kategorií: Ekonomické dopady – hospodářství nealokuje výrobní faktor práce tím nejefektivnějším způsobem, což vede k dosahování nižšího produktu, než by bylo možné při maximálním využití práce. Nezaměstnanost lze tedy chápat jako ušlou míru ekonomického zisku celé společnosti. Sociálně-psychologické

dopady

–

nezaměstnanost

především

v dlouhodobějším období neprospívá duševní ani fyzické kondici každého jedince, neboť dokáže působit jako stresor. [HŘEBÍK, 2010] 2.6.1 Vliv na životní úroveň Nezaměstnanost znamená ztrátu pracovního příjmu a žít jen z podpory či sociálních dávek znamená vždy pokles životní úrovně a značné finanční potíže pro nezaměstnaného a jeho rodinu. Průzkumy naznačují, že příjmy z podpor nedosahují ani poloviny předchozích výdělků. Trvá-li nezaměstnanost dlouho, vede často k chudobě, k redukci sociálních kontaktů a k sociálnímu vyloučení.

16

2.6.2 Vliv na rodinu Rodinu jako sociální instituci ovlivňuje nezaměstnanost nejen poklesem příjmů, ale i v mnoha dalších ohledech. Vede například k narušení denních rodinných zvyklostí, mění pozici a autoritu nezaměstnaného v rodině, může rozbít partnerské vztahy, ovlivnit sňatečnost i porodnost (odkládání sňatků i porodů), omezuje sociální kontakty rodiny, často i její výchovnou funkci atd. 2.6.3 Vliv na strukturaci a vnímání času Nezaměstnanost narušuje obvyklý denní režim, časovou strukturaci dne a mění vnímání času. Čas pro nezaměstnané přestává být důležitý, ztrácí svůj obsah a často je naplňován nudou a pasivními nebo i společensky nežádoucími aktivitami (zabíjení času spánkem, neúčelným sledováním televize, kriminalitou, alkoholismem

apod.).

Narušení

struktury

dne

je

nebezpečné

zvláště

pro mladistvé, kteří časový režim s pracovními návyky nemají ještě zažitý. 2.6.4 Vliv na fyzické a psychické zdraví Nezaměstnanost je pro mnoho lidí vysoce traumatizující. Znamená i ztrátu sociálního

statusu,

charakteristikami

a

prestiže,

která

dispozicemi.

je

spojována

Vyvolává

v

s

člověku

určitými

osobními

například

pocity

nepotřebnosti, neužitečnosti, neschopnosti, životního selhání, vede ke ztrátě sebedůvěry. Stres, který z nezaměstnanosti plyne, není často bez následků na zdraví jedinců. Výsledky některých průzkumů naznačují, že se změnou míry nezaměstnanosti se často mění i míra onemocnění imunitního, cévního a mozkového i kardiovaskulárního systému a rovněž míra psychických onemocnění a potíží. [KREBS, 2010]

17

2.7 Trh práce Pojem, který definuje práci jako ekonomickou kategorii. Z tohoto hlediska by mohla být práce považována za stejné zboží a předmět tržní směny (nabídky a poptávky) jako jakékoli jiné zboží. Práce se však liší od kapitálu a půdy tím, že pro ni existují nepřenosné předpoklady (nadání, vzdělání), a hlavně tím, že pracovní sílu představují lidé vybavení specifickými nároky a právy – zejména nezcizitelným právem na odměnu za svou práci (protože otroctví je v moderní společnosti nepřípustné). Proto je práce zbožím zvláštního druhu. Na trhu práce jsou preferovanými pozicemi místa, která mají nejvyšší prestiž, jsou nejlépe odměňována a přinášejí pracovníkovi nejméně rizik. Cenou práce na trhu práce je mzda. Trh práce zásobuje hospodářství pracovními silami. [MATOUŠEK, 2008] 2.7.1 Primární a sekundární trh práce Na primárním trhu práce se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, poskytující řadu šancí, relativně dobré možnosti profesního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na tomto trhu poskytují

relativní

bezpečí

před

ztrátou

zaměstnání

propouštěním.

Pro pracovníky je zde i snadnější zvýšit si kvalifikaci a tím dále posílit stabilitu svého zaměstnání, popřípadě zvýšit si tak šanci udržet se na tomto privilegovaném trhu práce i po případném propuštění. Práce je relativně dobře placená a je zde zajištěn i jistý růst mezd. Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příležitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybují, je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. Pracovníci na sekundárním trhu práce se častěji stávají nezaměstnanými, i když na druhé straně je zde snazší získat nové zaměstnání než v prvním sektoru. Existuje tu 18

totiž velká fluktuace pracovníků. Malá či nulová možnost zvýšení kvalifikace je faktorem situujícím většinu osob, které se na tomto trhu ucházejí o pracovní místa, do uzavřeného cyklu (znemožňuje přechod na primární trh). [MAREŠ, 1994] 2.7.2 Formální a neformální trh práce Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příležitostí, tak či onak kontrolovaný společenskými institucemi sloužícími k jeho regulaci. Neformální trh je naproti tomu většinou mimo kontrolu těchto institucí (zejména daňových úřadů) a vedle aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky (různé formy nelegálního podnikání od zcela kriminální povahy až po

podnikání

obcházející

pracovní

a

daňové

zákony)

se

i samozásobitelství a domácích prací. Pod tento pojem se zahrnují i

týká různé

formy sousedské a rodinné výpomoci. [MAREŠ, 1994] 2.7.3 Externí a interní trh práce Rozlišuje se též mezi interním trhem práce uvnitř jednotlivých podniků a vnějším trhem, na kterém si tyto podniky vzájemně konkurují. Vnitřní trh není trhem v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmísťování pracovníků za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanizmů směřujících k více či méně jasně definovaným cílům. Existence

těchto

rozdílných

trhů

se

promítá

i

do

strategií

boje

s nezaměstnaností. Významný rozdíl je mezi politikou podpor a opatření cílených na uvádění poptávky a nabídky do rovnováhy na trhu práce (external adjustment) a mezi politikou, jejímž cílem je zlepšování flexibility a adaptability práce uvnitř firem (internal adjustment).

19

První přístup usiluje o podporu větší mobility pracovníků mezi firmami. Druhý je zaměřen na podporu růstu kvalifikace pracovníků uvnitř firem. To umožňuje přesouvat pracovníky podle potřeby uvnitř firmy, bez nutnosti propouštět při změně výrobního programu původní personál a přijímat jiný, jehož kvalifikace lépe odpovídá novým úkolům. [MAREŠ, 1994]

20

3 Finanční pomoc ze strany státu Podpora v nezaměstnanosti patří mezi základní sociální dávky pro nezaměstnané. Podpora je vyplácena všem lidem bez práce, kteří splní podmínky pro přiznání podpory. Pokud však nemají na podporu nárok nebo je její výše příliš nízká, mohou být přiznány i další dávky pro nezaměstnané dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. 3.1 Podpora v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti náleží občanovi, který požádá o pomoc při zprostředkování zaměstnání úřad práce a pokud splní zákonem stanovené podmínky.

Podpora

slouží

k

finančnímu

překlenutí

nezbytné

doby

nezaměstnanosti a náleží uchazeči o zaměstnání ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. 3.1.1 Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: 

je občanem ČR s bydlištěm na území ČR a v posledních dvou letech před zařazením do evidence o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců sociálního pojištění – tuto podmínku lze splnit i započetím náhradní doby zaměstnání, což je doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let věku, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby,



požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,



ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

21

3.1.2 Podpůrčí doba poskytování podpory v nezaměstnanosti Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání:  do 50 let věku – 5 měsíců,  nad 50 let do 55 let věku – 8 měsíců,  nad 55 let věku – 11 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. 3.1.3 Výše podpory v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti činí: 

v prvních 2 měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání,

nebo

posledního

vyměřovacího

základu

přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost, 

45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu

ukončil

poslední

zaměstnání

sám

nebo

dohodou

se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů) Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí do maximální výše 13.762 korun. Podpora nebude poskytována tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné – podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nekrátí, pouze se její počátek posune o dobu, po

kterou

uchazeči

o

zaměstnání

odbytné nebo odchodné.

přísluší

zákonné

odstupné,

[www.portal.gov.cz, 1]

22

Výše podpory v nezaměstnanosti

Maximální výše podpory při doložení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti Při rekvalifikaci

2012 13 761 Kč 15 421 Kč

Maximální výše podpory bez doložení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti Při rekvalifikaci

2011

2010

2009

13 528 Kč 13 280 Kč 13 307 Kč 15 161 Kč 14 883 Kč 14 913 Kč

2012 3562 Kč (první 2 měsíce) 2847 Kč (další 2 měsíce) 2698 Kč (poslední měsíc) 3434 Kč

2011 3499 Kč 2799 Kč 2566 Kč 3266 Kč

2010 3435 Kč 2748 Kč 2519 Kč 3206 Kč

2009 3442 Kč 2754 Kč 2524 Kč 3312 Kč

Zdroj: [www.mesec.cz, 2]

3.2 Dávky státní sociální podpory Pojem státní sociální podpora označuje dávky poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, stát jejich vyplácením z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:  přídavek na dítě  rodičovský příspěvek  příspěvek na bydlení  porodné  pohřebné  dávky pěstounské péče

23

3.2.1 Nárok na dávky státní sociální podpory Nárok na dávky má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu (občané) nebo mají trvalý pobyt (cizinci) na území České republiky a mají zde bydliště. Cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o státní sociální podpoře uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. Do okruhu oprávněných osob spadají také občané Evropské unie, krytí přímo použitelnými předpisy EU – Nařízením EP a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízením EP a Rady (EU) č. 492/2011. Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy.

[www.mpsv.cz, 3]

3.3 Dávky pomoci v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ve znění pozdějších předpisů. Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojování životních potřeb. Je jedním

24

z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principů, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Zákon o pomoci v hmotné nouzi vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností a újezdní úřady. 3.3.1 Osoba v hmotné nouzi Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svou nelehkou situaci vlastním přičiněním. 3.3.2 Dávky a jejich výplata Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:  příspěvek na živobytí,  doplatek na bydlení,  mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně

25

v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup po celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém MPSV. [www.mpsv.cz, 4]

26

4 Nefinanční pomoc státu Nefinanční pomoc státu je realizována nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Účelem těchto nástrojů je přijímání mimořádných opatření ve prospěch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen. V rámci těchto nástrojů úřady práce poskytují příspěvky na vytváření nových pracovních míst, na vyhrazování současných míst pro konkrétní uchazeče (příspěvek na mzdu), případně příspěvky na zahájení samostatné výdělečné činnosti. Příspěvky poskytují úřady práce podle situace konkrétního uchazeče. Nejvíce využívanými nástroji jsou veřejně prospěšné práce, vyhrazená společensky účelná pracovní místa a rekvalifikace, které jsou financovány rovněž z prostředků Evropského sociálního fondu. Nástroje APZ:  rekvalifikace  veřejná služba  veřejně prospěšné práce (VPP)  společensky účelná pracovní místa vyhrazená (SÚPM)  společensky účelná pracovní místa zřízená za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti  chráněná pracovní místa (CHPM)  Job Club  příspěvek na zapracování  příspěvek na nový podnikatelský program 4.1 Rekvalifikace Rekvalifikace

umožňuje

fyzickým

osobám

získat

kvalifikaci

pro

nové

zaměstnání nebo udržení stávajícího zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení nebo prohloubení dosavadní

kvalifikace,

včetně

jejího

udržování

nebo

obnovování.

Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, 27

která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání (§ 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). 4.1.1 Podmínky pro zařazení FO do rekvalifikačního kurzu Podmínky pro zařazení fyzické osoby do rekvalifikačního kurzu jsou tyto:  být v evidenci úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání,  mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz a pro výkon profese, na kterou se rekvalifikuje (např. příslušný stupeň vzdělání, některé znalosti a dovednosti – záleží na typu rekvalifikace),  být zdravotně způsobilý/á pro absolvování rekvalifikačního kurzu a pro výkon nové profese,  rekvalifikace musí být potřebná – dosavadní kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání neumožňuje získání vhodného pracovního místa,  rekvalifikace musí být účelná – po ukončení rekvalifikace je reálná šance získat zaměstnání. 4.1.2

Výběr

a

zařazování

uchazečů

(zájemců)

o

zaměstnání

do rekvalifikace Výběru zájemců o účast v rekvalifikaci předchází profesně-poradenský pohovor, který provádí útvar zaměstnanosti kontaktního pracoviště ÚP. Tento útvar také podává

návrh

na

zařazení

do

rekvalifikace

referátu

zprostředkování

a poradenství příslušné krajské pobočky ÚP. Konečné stanovisko k návrhu na zařazení do rekvalifikace má tento referát. K podpisu dohod jsou uchazeči/zájemci o zaměstnání zařazení do rekvalifikačních kurzů zváni útvarem zaměstnanosti kontaktních pracovišť nebo referátem zprostředkování

28

a poradenství krajské pobočky ÚP. 4.1.3 Typy rekvalifikací Profesní rekvalifikace poskytuje kvalifikaci pro novou profesi, například zedník, tesař, zámečník, instalatér, prodavač, ošetřovatelka, účetní, sekretářka, správce výpočetní sítě, programátor. V dělnických profesích poskytují kurzy obvykle kvalifikaci na úrovni zaučení. Doplňková rekvalifikace doplňuje, rozšiřuje kvalifikaci pro určitou profesi. Například svářečský průkaz pro uchazeče kvalifikované v kovoprofesích, odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. pro uchazeče kvalifikované v

elektroprofesích,

vazačský

průkaz,

lešenářský průkaz

jako

doplněk

stavebních profesí, řidičský průkaz nezbytný pro výkon různých zaměstnání, znalost obsluhy osobního počítače pro technickohospodářské profese apod. [www.mpsv.cz, 5] Rekvalifikace – stáž je určena absolventům středních škol nebo středních odborných učilišť, kteří potřebují získat po úspěšném ukončení studia praxi v oboru. V průběhu rekvalifikace – stáže je absolvent stále v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a v případě nároku na podporu v nezaměstnanosti je mu tato podpora vyplácena. Absolvent sice není v pracovním poměru u organizace, kde rekvalifikace – stáž probíhá, ale vztahuje se na něj zákoník práce včetně nároku na dovolenou. Maximální délka rekvalifikace – stáže je 12 měsíců. Po ukončení rekvalifikace – stáže absolvent obdrží od organizace, která ji zabezpečuje, potvrzení o její délce, druhu činnosti a krátké pracovní hodnocení. [www.vstupnatrhprace.cz, 6] 4.2 Veřejně prospěšné práce – VPP Jde o podporu pracovního uplatnění a zvýšení zaměstnanosti uchazečů

o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče při 29

zprostředkování

zaměstnání (z důvodu jejich problémů s pracovním uplatněním). Co znamenají VPP a pro koho jsou určeny?  Jedná se o časově omezené pracovní příležitosti zaměřené především na údržbu veřejného prostranství, úklid a údržbu veřejných budov.  Může jít také o práci osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné charitativní práce, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách a školských zařízeních, údržbářské práce ve prospěch obcí, státních a obecně prospěšných institucí a občanských sdružení.  Projekt VPP je určen pro ty uchazeče o zaměstnání, kteří jsou hůře uplatnitelní na trhu práce z nejrůznějších důvodů (např. žádná nebo nízká kvalifikace, dlouhodobá nezaměstnanost, vyšší věk, zdravotní omezení apod.).  Projekt umožňuje obnovit a získat pracovní návyky a pomáhá sociálně nepřizpůsobivým osobám integrovat se do společnosti a zapojit se do pracovního režimu.

Nástroj VPP realizují úřady práce, které sepíšou dohodu se zaměstnavateli (tj. obcí, firmou) o vytvoření takové činnosti. Za vykonanou činnost v rámci VPP náleží zaměstnanci mzda; činnost je vykonávána v rámci pracovního poměru. ÚP na tyto pracovní činnosti poskytuje zaměstnavateli příspěvky na mzdové náklady – max. však na dobu 12 měsíců (úhrada za výkon VPP až do výše mzdových

nákladů,

včetně

SZ

a

ZP

odvedených

za

zaměstnance

zaměstnavatelem). Cílem projektu je:  udržení

a

obnovení

základních

pracovních

návyků

uchazečů

finančních

prostředků

o zaměstnání,  motivace

k

práci

prostřednictvím

získání

z vykonané pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních podpor nebo podpory v nezaměstnanosti. [ww.socialniporadce.mpsv.cz, 7] 30

4.3 Společensky účelná pracovní místa Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst (SÚPM) jsou vymezeny v § 113 zákona o zaměstnanosti.

Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem.

Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných míst z hlediska profesního nebo územního. SÚPM se rozumí:  pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými ÚP, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění,  nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (SÚPMSVČ).

4.4 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s ÚP. Na zřízení CHPM poskytuje ÚP zaměstnavateli příspěvek. CHPM musí být obsazeno po dobu 3 let. CHPM může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a ÚP. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. ÚP může uzavřít dohodu o zřízení či vymezení CHPM i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatně výdělečnou činnost. 31

Podmínky pro zřízení a vymezení CHPM jsou stanoveny v § 75 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti a v § 6 odst. 2 prováděcí vyhlášky. [www.mpsv.cz, 8] 4.5 Job Club Job Club je poradenský program, jehož hlavním cílem je motivovat a aktivizovat jeho účastníky k uplatnění na trhu práce, a to získáním orientace na trhu práce a nácvikem dovedností a technik vyhledávání zaměstnání. Job Club probíhá formou opakovaných skupinových setkání v malých skupinách o 8 - 10 účastnících (1 – 2krát týdně, popř. přizpůsobeno potřebám skupiny). Původně byl Job Club určen zejména uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání podle ustanovení § 33 zákona o zaměstnanosti. V současné době je však Job Club určen všem uchazečům o zaměstnání, kteří si chtějí vylepšit sebeprezentaci, pracovat na svém osobním i duchovním růstu, posílit sebevědomí a naučit se zvládat stresové situace spojené s nezaměstnaností. [www.mpsv.cz, 9]

32

5 Organizační členění Úřadu práce České republiky a přehled základních právních předpisů o zaměstnanosti 5.1 Organizační členění Nadřízeným orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Organizačně je Úřad práce

ČR členěn na generální ředitelství a 14 krajských poboček.

Krajské pobočky se dále člení na 409 kontaktních pracovišť.

MPSV Úřad práce ČR Generální ředitelství

Krajské pobočky

Kontaktní pracoviště

Zdroj: autor

33

5.2 Přehled základních právních předpisů o zaměstnanosti  Zákon

č.

435/2004

Sb.,

o

zaměstnanosti

(dále

jen

„zákon

o zaměstnanosti“), ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška

MPSV

č.

518/2004

Sb.,

kterou

se

provádí

zákon

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „prováděcí vyhláška“)  Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců  Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření pracovních

míst

a

hmotné

podpoře

rekvalifikace

nebo

školení

zaměstnanců v rámci investičních pobídek [www.mpsv.cz, 10]

34

6 Trh práce na Trutnovsku 6.1 Charakteristika trutnovského regionu Okres Trutnov se rozprostírá v severní části Královéhradeckého kraje, kde přechází z podhorského pásma v horský masiv Krkonoše. Severní hranici tvoří v celé délce státní hranice s Polskem, na východě a v části jižní hranice sousedí s okresem Náchod. Západní hranici okresu tvoří okres Semily z Libereckého

kraje,

zbývající

část

jižní

hranice

okres

Jičín

a z malé části okres Hradec Králové. K 31. 12. 2010 se rozlohou 1 147 km 2 podílí na celkové ploše Královéhradeckého kraje 24,1 % a je největším okresem v kraji. Z hlediska počtu obyvatel se trutnovský okres řadí na druhé místo v kraji za okres Hradec Králové, k 31. 12. 2010 jich zde žije 119 814, tj. 21,6 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění je třetí největší v kraji (za okresem Náchod a Hradec Králové). Na 1 km2 připadá 104 obyvatel. Území okresu má v porovnání s ostatními okresy vysoce členitý terén s velkými výškovými rozdíly a v důsledku toho i horší půdní podmínky. Z celkové rozlohy okresu tvoří 43,5 % zemědělská půda, z toho více než polovinu tvoří orná půda (55 %) a 39,8 % trvale zatravněné porosty. Lesy pokrývají 46,7 % plochy okresu, to je nejvíce v kraji. Ve struktuře obcí patří téměř třetina z celkového počtu obcí do velikostní skupiny s počtem obyvatel 200 – 499. Z celkového počtu 75 samostatných obcí jich má 12 status města. V okrese Trutnov jsou tři města nad deset tisíc obyvatel (Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí), kde žije polovina všech trvale bydlících obyvatel okresu. V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní město Trutnov. Na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno sedm správních obvodů pověřených obecních úřadů – Trutnov, Dvůr Králové nad 35

Labem, Hostinné, Svoboda nad Úpou, Úpice, Vrchlabí a Žacléř, a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností – Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které pod správní obvod přísluší. [www.czso.cz, 11] 6.2 Hospodářství v trutnovském regionu Vývoj hospodářství a průmyslu v regionu Trutnov měl a stále má velký vliv a význam pro rozvoj regionu. Podílí se na výši míry nezaměstnanosti. V následujících kapitolách jsem vytvořila průřez podnikatelskou infrastrukturou. Představila jsem subjekty velkého, středního i malého podnikání, které v tomto vývoji sehrály důležitou úlohu. 6.2.1 Textilní a oděvní průmysl Pro oblast regionu Trutnov a podhůří Krkonoš byla typická textilní výroba a lnářství. Mezi nejvýznamnější a nejstarší firmy patřila společnost TEXLEN, která zpracovávala len v několika závodech v okrese a zaměstnávala stovky lidí. Tradiční výroba byla ukončena v roce 2007, za hlavní důvod společnost označila příliv čínského textilu na trhy EU. Bez práce zůstalo přibližně 900 lidí. Mezi další velké podniky v regionu se řadila společnost TIBA ve Dvoře Králové nad Labem s více jak 50letou tradicí, patřící mezi renomované výrobce potištěných tkanin. Svou činnost ukončila v roce 2007 a výpověď dostalo cca180 zaměstnanců. Nejúspěšnější společností s dlouholetou tradicí, zabývající se textilní výrobou, je JUTA a.s. ve Dvoře Králové, která vlastní 14 výrobních závodů a zaměstnává 1760 pracovníků, čímž se řadí mezi významné zaměstnavatele v trutnovském regionu.

36

K jednomu z největších lnářských podniků ve střední Evropě patří trutnovský podnik PAJA, s.r.o., se 150 zaměstnanci. Textilní výrobě se věnuje i firma GRUND z Mladých Buků, založená teprve v roce 1990, zaměstnávající více než 220 pracovníků. K významným zaměstnavatelům patří MILETA Hořice a.s. - jeden z největších evropských textilních výrobců. V jeho odštěpném závodě v Černém Dole našlo práci cca 100 zaměstnanců. Oděvní průmysl zastupuje nejstarší firma v tomto oboru - KARA TRUTNOV. Tato firma s 220 zaměstnanci patří k předním firmám s dlouholetou výrobou kožených a kožešinových výrobků. V regionu najdeme řadu dalších větších i menších textilních firem (např. PLETAP s.r.o., ÚPAVAN spol. s r.o., LINIA s.r.o., BATIS-Verdek, spol. s r.o., EMTEX s.r.o., DAVÍDEK s.r.o., LA LINEA s.r.o.), které jsou významnými subjekty na trhu práce trutnovského regionu a trvale zaměstnávají stovky lidí. 6.2.2 Papírenský průmysl Přírodní

podmínky

v

trutnovském

regionu

tvořily

dobrou

základnu

pro dřevozpracující a papírenský průmysl, který se dočkal velkého rozmachu. Do dnešního dne zůstala pouze Krkonošská papírna KRPA HOLDING, a. s., v Hostinném, dělící se na několik společností se sídlem v Hostinném, Dolní Branné a Svobodě nad Úpou. Společnost KRPA HOLDING, a. s., zaměstnává okolo 700 pracovníků. 6.2.3 Elektrotechnický a strojírenský průmysl Elektrotechnický průmysl má v regionu významné zastoupení a dlouholetou tradici. K výrobním podnikům patří hned několik společností.

37

Jediným podnikem byl před rokem 1989 národní podnik ZPA Trutnov, nyní přejmenovaný na ZPA Smart Energy, který má vůdčí postavení ve výrobě měřicích přístrojů. Práci nabízí pro cca 250 lidí. V Trutnově vznikla pobočka přední světové firmy ABB poskytující technologie pro energetiku a automatizaci, práci zde našlo asi 210 pracovníků. Společnost Tyco Electronics EC Trutnov s.r.o. je součástí americké společnosti zabývající se konstrukcí a výrobou elektronických prvků. Výroba je rozdělena do

dvou

závodů

–

v

Trutnově

a

v

Poříčí

s

největším

počtem

cca 1300 zaměstnanců. Oddělením části výroby vznikla v roce 2004 společnost mdexx Magnetronic Devices, s.r.o., zaměřená na výrobu napájecích zdrojů, transformátorů a tlumivek. Zaměstnává cca 200 zaměstnanců. Jedna z největších elektrotechnických firem v Evropě SIEMENS, s.r.o., odštěpný závod Nízkonapěťová spínací technika, zahájila výrobu v Trutnově v roce 1993. Zatímco v roce 1998 firma zaměstnávala cca 1700, nyní je to přibližně 640 zaměstnanců a v závodě ve Vrchlabí cca 56 zaměstnanců. Nejmenší je česká firma VARIA spol. s r.o. založená v roce 1990, věnující se strojní

a

elektrotechnické

výrobě.

V

současné

době

zaměstnává

60 zaměstnanců. Mezi významné zaměstnavatele na Trutnovsku se řadí firma KASPER HOLDING působící nejen ve strojírenském průmyslu, ale i v produkci dřevěných konstrukcí. KASPER HOLDING je úspěšným exportérem dobývající evropské, americké a asijské trhy. Zaměstnává 295 zaměstnanců. Firma provozuje i školicí zařízení v Malých Svatoňovicích, kde zajišťuje svářečskou kvalifikaci, která slouží ostatním firmám, učňovským školám a úřadu práce. Až pro 1000 zaměstnanců zajistil práci automobilový závod ve Vrchlabí ŠKODA

38

AUTO a.s. V současné době firma buduje novou tovární halu, která přinese práci dalším cca 600 zaměstnancům. 6.2.4 Zemědělství a lesní hospodářství K charakteristickým odvětvím hospodářství v regionu patří zemědělství. Zemědělství bylo v regionu před rokem 1989 velmi rozšířené. Existovalo velké množství Jednotných zemědělských družstev zabývajících se rostlinnou a živočišnou výrobou. Po roce 1989 se většina družstev rozpadla nebo byla transformována

na

jiné

společnosti.

Zemědělství

ovlivnilo

i

obnovení

vlastnických práv k půdě a k zemědělskému majetku. V současné době zemědělství zaměstnává pouhých 7 % osob regionu, podmínky v podhorských oblastech nejsou tak příznivé jako v ostatních krajích. V regionu je na vzestupu ekologický způsob zemědělství, vznikla řada biofarem věnujících se nejen rostlinné a živočišné výrobě, ale i ekoagroturistice. Lesní hospodářství bylo a je na vysoké úrovni. V lesním hospodářství našlo dříve uplatnění více osob než v současné době. Výrazné změny ve vlastnictví lesů nastaly stejně jako v zemědělství po roce 1989. Nyní přibližně 50 % patří státu, další významný podíl zaujímají soukromé osoby, obce, města, lesní družstva a veřejné vysoké školy, proto se zmenšila šance na uplatnění v tomto oboru. 6.2.5 Zdravotnictví a lázeňství Velká možnost pracovního uplatnění v regionu se nabízí ve zdravotnictví, ať už ve státním nebo nestátním zařízení, např. Oblastní nemocnice Trutnov, a.s., Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s.r.o., Sanatorium MUDr. Bílka, Domácí ošetřovatelská péče Alice, Český červený kříž apod. V regionu se nacházejí Státní léčebné lázně Janské Lázně, s. p., mají dlouholetou

historii

a

zaměstnávají

39

cca

500

zaměstnanců

–

lékařů,

rehabilitačních pracovníků, masérů a dalších pro chod lázní důležitých zaměstnanců. 6.3 Spojení středních odborných škol v regionu s trhem práce Školství v trutnovském regionu je na vysoké úrovni, jeho pestrá nabídka umožňuje studium zajímavých oborů na mnoha středních odborných školách a učilištích. V regionu existovalo několik škol, které nabízely vzdělání v oboru pro konkrétní podniky, např. SOU Úpice a SOU Dvůr Králové nad Labem – obor tkadlena pro podniky Texlen a TIBA, SOU Úpice – obor mechanik, opravář vážících zařízení pro Transportu Úpice (výroba vah a vážících zařízení). Absolventi škol našli okamžitě pracovní uplatnění jako zaměstnanci těchto podniků. V dnešní době je sice pestřejší a zajímavější nabídka studijních oborů, uplatnění absolventů je však velmi obtížné. Školou, která spolupracuje s význačnými zaměstnavateli v regionu a přizpůsobuje výuku jejich požadavkům, organizuje setkání

s představiteli těchto firem, je pouze Střední průmyslová škola

v Trutnově. Velkou šanci na uplatnění mají také absolventi Střední zdravotnické školy v Trutnově vzhledem k tomu, že ve zdravotnictví je stále velký nedostatek odborně vyškoleného personálu. V dnešní době je nezbytné fungování propojenosti mezi sférou vzdělávání a trhem práce tak, aby školský systém reagoval na měnící se požadavky a potřeby trhu práce.

40

7 Praktická část 7.1 Cíl průzkumu V

absolventské

práci

se

zabývám

problematikou

nezaměstnanosti

se zaměřením na trutnovský region. Zmapovala jsem a vyhodnotila místní trh práce. Formou dotazníkového průzkumu mezi nezaměstnanými v regionu jsem se

pokusila

zjistit

nejčastější

příčiny

nezaměstnanosti

a

problémy

nezaměstnaných při hledání zaměstnání. 7.2 Použitá metoda – dotazníkový průzkum Pro svůj průzkum a sběr dat jsem si vybrala nejrozšířenější metodu – dotazník, jehož předností je jednoduché zpracování. Dotazník byl anonymní, skládal se z deseti jednoduchých otázek, vhodných pro všechny skupiny nezaměstnaných. Devět otázek bylo uzavřených, jedna otázka byla otevřená. Vzor dotazníku uvádím v příloze. Průzkum jsem prováděla v průběhu ledna 2012 na kontaktních pracovištích Úřadu práce v Trutnově, Vrchlabí a Dvoře Králové nad Labem. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků mi bylo vráceno 93 dotazníků. Dotazník vyplňovali náhodně vytipovaní uchazeči o zaměstnaní trutnovského regionu. Pro lepší zobrazení výsledných dat jsem použila tabulky.

41

7.3 Výsledky dotazníkového průzkumu Otázka č. 1 Pohlaví respondentů První základní otázka se týkala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 93 dotazníků vyplnilo dotazník 60 žen a pouze 33 mužů. Ze strany žen jsem se setkala s větší vstřícností a ochotou dotazník vyplnit než ze strany mužů. Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů

POHLAVÍ RESPONDENTŮ ŽENY VĚK

MUŽI

POČET

%

do 20 let 21 – 30 31 - 40 41 – 50 nad 50 let

8 21 7 5 19

8,60 22,58 7,53 5,38 20,43

5 8 4 3 13

5,38 8,60 4,30 3,23 13,98

CELKEM

60

64,52

33

35,49

Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření

42

POČET

%

Otázka č. 2 Věková struktura respondentů V následující druhé otázce jsem zjišťovala věk respondentů. Výsledky této otázky mi upřesnily, která věková skupina patří k nejohroženějším skupinám při hledání zaměstnání na trhu práce. Věková struktura odpovídajících byla následující: 13 osob ve věku do 20 let, 29 osob ve věku 21 – 30 let, 11 osob ve věku 31 – 40 let, 8 osob ve věku 41 – 50 let a 32 osob ve věku nad 50 let tvořilo nejpočetnější skupinu nezaměstnaných respondentů. Tabulka č. 2 Věková struktura respondentů

VĚKOVÁ STRUKTURA RESPONDENTŮ VĚK do 20 let 21 – 30 31 – 40 41 – 50 nad 50 let CELKEM

POČET CELKEM

%

13 29 11 8 32

13,98 31,18 11,83 8,60 34,41

93

100


43

Otázka č. 3 Vzdělání respondentů Jaké dosažené vzdělání mají respondenti, nám zodpověděla třetí dotazníková otázka. Nejvíce hledají zaměstnání uchazeči se středoškolským vzděláním, mezi odpovídajícími jich bylo 39, vyučených s maturitou bylo 24, respondenty s výučním listem zastupovalo 17 odpovídajících, pouhých 8 osob mělo základní vzdělání a mezi respondenty byly 3 osoby s vyšším odborným vzděláním a 2 vysokoškolsky vzdělaní lidé. Podrobnější rozdělení dosaženého vzdělání mezi ženami a muži je zobrazeno v tabulce č. 3/a a 3/b. Tabulka č. 3/a Vzdělání respondentů

VZDĚLÁNÍ RESPONDENTŮ POČET VZDĚLÁNÍ

CELKEM

%

základní učební obor

8 17

8,60 18,28

učební obor s maturitou

24

25,81

středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

39 3 2

41,94 3,23 2,15

93

100

CELKEM


44

Tabulka č. 3/b Vzdělání respondentů – rozdělení žen a mužů

VZDĚLÁNÍ RESPONDENTŮ ŽENY VĚK

MUŽI

POČET

%

základní učební obor

3 8

3,23 8,60

5 9

5,38 9,68

učební obor s maturitou

18

19,35

6

6,45

středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

27 2 2

29,03 2,15 2,15

12 1

12,90 1,08

60

64,51

33

35,49

CELKEM


45

POČET

%

Otázka č. 4 Délka doby nezaměstnanosti respondentů Délku nezaměstnanosti jsem zjišťovala čtvrtou otázkou. Doba nezaměstnanosti je uvedena v měsících. Krátce nezaměstnaných 0 – 6 měsíců bylo 36 odpovídajících, 15 osob bylo bez práce 6 – 12 měsíců, 13 osob hledá zaměstnání 12 – 24 měsíců a k dlouhodobě nezaměstnaným nad 24 měsíců patří 29 respondentů.

Tabulka č. 4 Doba nezaměstnanosti respondentů

DOBA NEZAMĚSTNANOSTI RESPONDENTŮ MĚSÍCE 0–6 6 – 12 12 – 24 nad 24 CELKEM

POČET CELKEM

%

36 15 13 29

38,71 16,13 13,98 31,18

93

100


46

Otázka č. 5 Evidence na úřadu práce V páté otázce odpovědělo 86 respondentů, že je v evidenci úřadu práce, a 7 respondentů evidovaných na úřadu práce nebylo. Osoby, které nejsou v evidenci, mají obavy z veřejných služeb a patří převážně do skupiny krátkodobě nezaměstnaných. Tabulka č. 5 Evidence respondentů na úřadu práce

EVIDENCE NA ÚP POČET ANO NE CELKEM

CELKEM

%

86 7

92,47 7,53

93

100


47

Otázka č. 6 Způsob hledání práce Jakým způsobem respondenti hledají práci, bylo zodpovězeno šestou otázkou. Nejmodernější metodu - internet v dnešní době využívá téměř polovina respondentů (43), 28 osob sleduje nabídky zaměstnání formou inzerátů, hledání

zaměstnání

pomocí

úřadu

práce

využívá

15

odpovídajících,

na doporučení od známých se spoléhá 6 nezaměstnaných a pouze 1 osoba důvěřuje agenturám práce.

Tabulka č. 6 Způsob hledání zaměstnání

ZPŮSOB HLEDÁNÍ PRÁCE RESPONDENTŮ POČET prostřednictvím

CELKEM

úřadu práce agentury práce internetu inzerátů doporučení od známých jiná možnost CELKEM


48

%

15 1 43 28 6

16,13 1,08 46,24 30,11 6,45

93

100

Otázka č. 7 Je na trhu práce dostatek pracovních příležitostí? Na sedmou otázku odpověděla většina respondentů (85) záporně a pouhých 8 nezaměstnaných je s nabídkou zaměstnání na trhu práce spokojeno. Tabulka č. 7 Dostatek pracovních příležitostí na trhu práce

DOSTATEK PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ na trhu práce ANO NE CELKEM

POČET CELKEM

%

8 85

8,60 91,40

93

100


49

Otázka č. 8 Co jsou respondenti ochotni z důvodu získání práce udělat? Osmá otázka nám odpověděla na to, co jsou nezaměstnaní pro získání práce ochotni udělat. Nejjednodušší řešení - absolvování rekvalifikačního kurzu, si vybralo 43 nezaměstnaných. Dojíždět každý den do zaměstnání je ochotných 15 respondentů. Práci s ubytováním by přijalo 7 zájemců o zaměstnání. Za prací by se neváhalo odstěhovat 28 respondentů.

Tabulka č. 8 Ochota respondentů získat práci

OCHOTA RESPONDENTŮ Z DŮVODU ZÍSKÁNÍ PRÁCE POČET absolvovat rekvalifikační kurz každý den dojíždět do zaměstnání přijmout práci s ubytováním za prací se odstěhovat CELKEM


50

43 15 7 28

46,24 16,13 7,53 30,11

93

100

Otázka č. 9 Jakou práci by respondenti přijali? Jakoukoliv práci by přijalo 36 dotazovaných. Pro 48 nezaměstnaných je důležité dostatečné finanční ohodnocení splňující jejich představu. Po zaměstnání, které bude odpovídat dosaženému vzdělání, touží 9 respondentů.

Tabulka č. 9 Jakou práci by respondenti přijali

PRÁCI RESPONDENTI PŘIJMOU POČET jakoukoliv bude splňovat finanční představu bude odpovídat vzdělání CELKEM


51

CELKEM 36 48 9

% 38,71 51,61 9,68

93

100

Otázka č. 10 V jakém oboru hledají respondenti práci Poslední, desátá otázka byla otevřená a respondenti měli napsat, v jakém oboru hledají zaměstnání. Největší zájem byl o administrativu, bankovnictví, informační technologii, stavebnictví, obchod a dopravu. V ostatních oborech jsou zahrnuty např. hydrologie, kosmetické služby, recepční, automechanik atd. Tabulka č. 10 V jakém oboru hledají respondenti práci

NEJŽÁDANĚJŠÍ OBORY OBOR

POČET

Administrativa Bankovnictví Informační technologie Stavebnictví Obchod Doprava Ostatní obory

27 15 13 10 8 5 15

29,03 16,13 13,98 10,75 8,60 5,38 16,13

CELKEM

93

100


52

7.4 Kazuistiky V této kapitole je uvedeno několik kazuistik s příklady, jak nezaměstnanost řešit a využít aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikačních kurzů nebo absolventských stáží. Informace mi poskytlo několik přátel. 7.4.1 Kazuistika 1 – nezaměstnaný absolvent školy Slečna Slávka odmaturovala úspěšně na Gymnáziu v Trutnově. Studium na vysoké škole si z finančních důvodů nemohla dovolit. Jako absolventce školy jí chyběla praxe a práci v administrativním oboru nesehnala. Ocitla se v evidenci úřadu práce. Úřad práce poslal slečnu Slávku na pohovor na Okresní soud v Trutnově. Pohovor byl pro slečnu Slávku úspěšný, ovládala velmi dobře práci na počítači, proto byla přijata jako stážistka. Stáž je nabízena pouze uchazečům do 2 let po ukončení školy. Přibližně po ¾ roku stáže bylo slečně Slávce nabídnuto místo zapisovatelky na hlavní pracovní poměr. V první kazuistice patřila slečna Slávka do rizikové skupiny - absolventů škol, kterým je podle § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, věnována zvýšená pozornost. Slečně Slávce byla nabídnuta rekvalifikace – stáž, určená právě absolventům škol pro získání praxe, díky které slečna Slávka našla zaměstnání. 7.4.2 Kazuistika 2 – nezaměstnaný absolvent školy Petr vystudoval Českou lesnickou akademii v Trutnově - obor lesnictví. Škola sice patří k nejprestižnějším školám v České republice, ale uplatnění je pro absolventy velmi obtížné. Petr toužil pracovat v lesnictví nebo KRNAPu, rozeslal proto několik životopisů, ale neúspěšně. Začal tedy pracovat mimo obor, v jedné menší firmě. Práce byla velice fyzicky náročná, mzdu dostával se zpožděním. Z tohoto důvodu ukončil Petr ve firmě pracovní poměr. Jelikož Petr nesplnil

zákonem

stanovené

podmínky

53

pro

výplatu

podpory

v nezaměstnanosti, byl finančně závislý na svých rodičích. Petr žije s rodiči na horách, v zimě si brigádně přivydělával jako obsluha lyžařského vleku. V současné době čeká na dostavění nového obchodního centra, kde by měl pracovat jako vedoucí zahradního oddělení. Také druhá kazuistika je zaměřena na rizikovou skupinu - absolventů škol. Petr vystudoval školu v oboru, ve kterém se vhodné pracovní místo hledá velmi obtížně. Bylo by vhodnější si vybrat studijní obor s vyšší šancí na uplatnění. 7.4.3 Kazuistika 3 – nezaměstnaná žena s malými dětmi Paní Martina odmaturovala na Střední integrované škole v Úpici - obor provoz obchodu. Pracovní místo chtěla najít v některé z místních firem nebo ve státní správě jako administrativní pracovnice, ale to se jí nepodařilo. Nějakou dobu pracovala jako prodavačka, poté nastoupila na mateřskou dovolenou, na kterou navazovala další mateřská dovolená, a tak zůstala doma s dětmi osm let. Paní Martina musela po tolika letech opět začít hledat zaměstnání, které by se dalo skloubit s péčí o dvě malé děti. Při hledání zaměstnání se setkala s diskriminací. Ocitla se v evidenci Úřadu práce v Trutnově, kde jí pracovnice úřadu řekla, že zaměstnání si musí najít sama, protože pro ženy s malými dětmi práci úřad práce nezprostředkuje. Chyběla jí základní znalost práce s počítačem. Úřad práce jí zajistil rekvalifikační kurz ,,Obsluha PC“. Paní Martina měla příslib práce v menší firmě jako účetní, absolvovala tedy další rekvalifikační kurz ,,Mzdové účetnictví a personalistika“, na který navazoval další rekvalifikační kurz ,,Účetnictví“. Po absolvování kurzů nastoupila na přislíbené místo jako účetní. Ve třetí kazuistice popisuje problémy při hledání zaměstnání paní Martina, která je omezena péčí o malé děti. Pomohlo jí absolvování rekvalifikačních kurzů pořádaných úřadem práce.

54

7.4.4 Kazuistika 4 – nezaměstnaná žena nad 50 let Paní Iva vystudovala zemědělskou školu - obor zootechnik. Celý svůj život tuto profesi vykonávala. Po roce 1989 došlo v zemědělství k velkým změnám a JZD ve Volanově ukončilo svou činnost. Paní Ivě bylo v té době 51 let. Ve svém věku se neuměla vyrovnat se ztrátou zaměstnání, které měla ráda a obětovala mu celý svůj profesní život. Začaly ji trápit zdravotní a psychické problémy. Jiné místo zootechničky už nesehnala. Ocitla se v evidenci úřadu práce, nevyužila žádné nabízené rekvalifikace. Díky své sousedce našla alespoň práci uklízečky v místní základní škole, kde pracovala až do odchodu do důchodu. Poslední kazuistika poukazuje na problémy s nezaměstnaností starších osob nad 50 let věku. Pro paní Ivu byl handicapem nejen věk, ale i specifická kvalifikace

v

oboru,

o

který

v

daném

regionu

není

takový

zájem.

S nezaměstnaností měla zkušenost poprvé v životě, proto se projevily zdravotní problémy. Paní Iva byla zvyklá soustavně pracovat, neodmítla tedy ani práci uklízečky.

55

8 Diskuze Ve své absolventské práci jsem se věnovala problematice nezaměstnanosti se zaměřením na trutnovský region. Snažila jsem se identifikovat příčiny vysoké nezaměstnanosti v regionu Trutnov. Teoretická

část

v úvodu

obsahuje

obecné

pojmy a

základní druhy

nezaměstnanosti. Zmapovala jsem historii a vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989, podrobněji jsem se věnovala nejrizikovějším skupinám nezaměstnaných, které jsou ohroženy nezaměstnaností ve větší míře. Nezaměstnanost nepříznivě zasahuje do lidského života, uvedla jsem proto její důsledky a vliv. V další kapitole jsem poskytla informace o finanční pomoci nezaměstnaným ze strany státu. Zmínila jsem se nejen o podpoře v nezaměstnanosti, ale i o dávkách státní sociální podpory a dávkách pomoci v hmotné nouzi. Jakými nástroji je realizovaná politika zaměstnanosti, je uvedeno v následující kapitole o nefinanční pomoci státu nezaměstnaným. V poslední kapitole teoretické části charakterizuji a velmi podrobně se zabývám situací na trhu práce na Trutnovsku. Vytvořila jsem průřez podnikatelskou infrastrukturou a představila subjekty velkého, středního i malého podnikání, mající vliv na vývoj hospodářství a průmyslu v regionu. Praktickou část mé práce tvoří průzkum prováděný formou dotazníků. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit nejčastější příčiny nezaměstnanosti a problémy nezaměstnaných při hledání zaměstnání v trutnovském regionu. U oslovených respondentů jsem zjišťovala pohlaví, věk, vzdělání, délku doby nezaměstnanosti. Ze získaných dat vyplývá, že nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 21 – 30 let a nad 50 let věku. Větší podíl tvořily u obou skupin ženy. Zaměstnání hledají především lidé se středoškolským vzděláním nebo učebním oborem s maturitou. Naopak nejméně nezaměstnaných bylo s vyšším 56

odborným a vysokoškolským vzděláním. Převážná část respondentů byla v evidenci úřadů práce a zaměstnání si hledá prostřednictvím internetu. Respondenti si stěžují na nedostatek pracovních příležitostí na trhu práce, ale převážná část jich je ochotna absolvovat rekvalifikační kurz. Práci jsem doplnila sérií tabulek a grafů pro větší přehlednost a názornost, rozhovorem s ředitelem Úřadu práce v Trutnově a několika kazuistikami. Domnívám se , že mnou stanovený cíl absolventské práce byl splněn.

57

Závěr Nezaměstnanost je dlouhodobým problémem a jedním ze stěžejních problémů politiky zaměstnanosti, se kterým se potýká nejen Česká republika, ale určité procento nezaměstnanosti najdeme i v ekonomikách ostatních vyspělých zemí. Trutnovský region má nejvyšší nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji, podle informací Úřadu práce v Trutnově zde nezaměstnanost vzrostla v lednu 2012 na 10,2 procenta. Celkem k 31. lednu 2012 evidoval úřad práce 6 141 uchazečů. Souvisí to zejména s geografickou polohou Trutnovska. Projevuje se zejména sezónní vliv a kolísání zaměstnanosti v některých oborech, především v zemědělství, stavebnictví a ve službách. Velkou slabinou je i velikost zaměstnavatelů, pokud se dostane do problémů některý ze středních nebo velkých podniků, počet uchazečů o zaměstnání se může zvýšit i o několik stovek osob. Negativní vliv má také špatná dopravní dostupnost regionu, která ovlivňuje rozvoj podnikatelských aktivit. Silnou stránkou regionu je stabilita podniků zabývajících se strojírenskou a elektrotechnickou výrobou. Příznivým vlivem pro rozvoj služeb souvisejících s turistickým ruchem má poloha regionu v podhůří Krkonoš. Počet

volných

míst

v

současnosti

stagnuje,

firmy

jsou

opatrnější,

proto hospodářské oživení není nijak masivní a podniky nemají potřebu výrobu rozšiřovat. Dle informací Úřadu práce v Trutnově bylo v lednu 2012 nabízeno 382 volných míst a nabídka má stále sestupnou tendenci. Před ekonomickou krizí úřad práce disponoval zhruba 1500 volnými místy. Úřad práce v regionu čelí tlaku, který by mohla zmírnit větší nabídka projektů a programů pro lepší uplatnění na trhu práce, orientovaných především na strojírenský a elektrotechnický průmysl, podpora malého a středního podnikání, tvorba pracovních míst, poradenská a informační činnost, podpora regionálního rozvoje, spolupráce s možnými investory, podpora školství 58

zaměřeného na nedostatkové obory. Nezaměstnanost je problém, který nelze přehlížet. Univerzální recept na snižování nezaměstnanosti zatím neexistuje. Na každém z nás je hlavní odpovědnost. Musíme si zlepšovat své znalosti a dovednosti, abychom se dokázali uplatnit na trhu práce.

59

Резюме Безработица в районe Трутнов - еë история и развитие Для моей выпускной работы я выбрала тему ,,Безработица в районe Трутнов - еë история и развитие". Безработица явление, касающееся всех стран в различной стелени. И Чешская Pеспублика борeтся с этой проблемой

и

безработица

в

течение

последних

лет

значительно

изменилась и развилась. Безработица в районe Трутнов является самoй высокoй в регионе Градец Кралове и она даже выше, чем в среднем по стране. Я хотела бы заниматься этим вопросом и описать его в своей работе не только потому, что я в этом районе родилась и живу в нем. После отпускa по беременности я сама была среди соискателей и многие из моих друзей с потерей рабочих мест имеют подобный опыт.

Почему рост безработицы в районе Трутнов тревожный, в чем причина? Какие самые высокие группы рискa безработных? Как ситуацию решает биржа труда? Эти и другие вопросы являются целью моей выпускной работы и я хотела бы найти ответ. Я занимаюсь этим в теоретической части выпускной работы и также характеристикой основных понятий безработицы, это например типы безработицы, последствия безработицы, рынок труда, финансовая и нефинансовая помощь безработным со стороны государства. Ключевые слова Безработица - потеря работы у экономически активного наcеления. Безработный

-

человек

в

трудоспособном

возрасте,

умеющий

и

желающий работать, но не имеющий работы и трудового дохода по не зависящим от него причинам. Биржа труда - учреждение, осуществляющее посредничество

60

между

предпринимателями и наëмными работниками. Обычно биржа труда владеет базой данных вакансий разных предприятий и базой данных соискателей рабочих мест. Pынок труда - сфера формирования спроса и предложения на рабочую силу.

61

Bibliografie Monografie MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, 2.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, 2.vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2008. 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0. KREBS, V. a kol. Sociální politika, 5.vyd. Praha: Wolters Kluwer , 2010. 542 s. ISBN 978-80-7357-585-4. HŘEBÍK, F. Obecná ekonomie, 2.vyd. Plzeň: Aleš Čeněk s. r. o., 2010. 237 s. ISBN 978-80-7380-249-3. JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1.vyd. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. Elektronické dokumenty: 1. Portál veřejné správy – životní situace [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné na . 2. Měšec – průvodce finančním světem [online]. Dostupné

na

2012

[cit. 2012-03-22].

nezamestnanosti/>. 3. MPSV. Státní sociální podpora [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný na .

62

4. MPSV. Pomoc v hmotné nouzi [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný na . 5.

MPSV. Rekvalifikace

[online].

2012

[cit.

2012-04-02].

Dostupné

na . 6. Úspěšný start absolventů na trh práce [online]. 2012 [cit. 2012-0402]. Dostupné na . 7. MPSV. Sociální poradce [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné na . 8.

MPSV.

Zaměstnanost

[online].

2012

[cit.

2012-04-03].

Dostupné

[cit.

2012-04-03].

Dostupné

[cit.

2012-04-03].

Dostupné

na . 9.

MPSV.

Zaměstnanost

[online].

2012

na . 10.

MPSV.

Zaměstnanost

[online].

2012

na . 11. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné na . 12. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné na
13.

Krkonošský

deník

[online].

2011

[cit.

2011-12-28].

Dostupné

na .

63

Přílohy Příloha č. 1 Obce regionu Trutnov

Název obce Batňovice Bernartice Bílá Třemešná Bílé Poličany Borovnice Borovnička Čermná Černý Důl Dolní Branná Dolní Brusnice Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Dolní Olešnice Doubravice Dubenec DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Hajnice Havlovice Horní Brusnice Horní Kalná Horní Maršov Horní Olešnice HOSTINNÉ Hřibojedy Chotěvice Choustníkovo Hradiště Chvaleč JANSKÉ LÁZNĚ Jívka Klášterská Lhota Kocbeře Kohoutov Královec Kuks Kunčice nad Labem Lampertice Lánov

Název obce Lanžov Libňatov Libotov Litíč Malá Úpa Malé Svatoňovice Maršov u Úpice Mladé Buky Mostek Nemojov PEC POD SNĚŽKOU PILNÍKOV Prosečné Radvanice RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ Rudník Stanovice Staré Buky Strážné Suchovršice SVOBODA NAD ÚPOU ŠPINDLERUV MLÝN Trotina TRUTNOV Třebihošť ÚPICE Velké Svatoňovice Velký Vřešťov Vilantice Vítězná Vlčice Vlčkovice v Podkrkonoší VRCHLABÍ Zábřezí-Řečice Zdobín Zlatá Olešnice ŽACLÉŘ

Zdroj: autor 64

Příloha č. 2 Mapa okresu Trutnov

Zdroj: Český statistický úřad [www.czso.cz, 12] 65

Příloha č. 3 Graf č. 1 Míra nezaměstnanosti v okrese Trutnov 2004 – 2011

Míra nezaměstnanosti v okrese Trutnov 2004 - 2011 10 9

Nezaměstnanost v %

8 8,48 8,44 8,40 7,30 5,55 8,43 8,88 9,84

7 6 5 4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007 2008

Zdroj: autor

66

2009

2010

2011

Příloha č. 4 - Dotazník

Příčiny nezaměstnanosti v trutnovském regionu Jmenuji se Irena Jeřábková, jsem studentkou 4. ročníku Vyšší odborné školy Mills, s.r.o., v Čelákovicích, obor Sociální práce – dálkové studium. Cílem tohoto dotazníku je zjistit příčiny nezaměstnanosti a problémy nezaměstnaných při hledání zaměstnání na trhu práce v regionu Trutnov. Chtěla bych Vás touto cestou poprosit o chvíli času k vyplnění tohoto dotazníku. Získaná data jsou anonymní a budou použita výhradně pro potřeby této práce.

1. Pohlaví □ muž

□ žena

2. Věk □ do 20 let

□ 21 – 30 let

□ 31 – 40 let

□ 41 – 50 let

□ nad 50 let 3. Vzdělání □ základní

□ učební obor

□ učební obor s maturitou

□ středoškolské

□ vyšší odborné

□ vysokoškolské

4. Nezaměstnaný/á jsem □ 0 – 6 měsíců

□ 6 – 12 měsíců

□ 12 – 24 měsíců

□ nad 24 měsíců

5. Jste v evidenci úřadu práce? □ ano

□ ne 67

6. Práci se snažíte sehnat prostřednictvím □ úřadu práce

□ agentury práce

□ inzerátů

□ internetu

□ doporučení od známých

□ jiná možnost

7. Domníváte se, že je dostatek pracovních příležitostí? □ ano

□ ne

8. Jste ochotni z důvodu získání práce □ absolvovat rekvalifikační kurz □ každý den dojíždět do zaměstnání □ přijmout práci s ubytováním □ za prací se odstěhovat 9. Práci přijmete □ jakoukoliv □ bude splňovat Vaši finanční představu □ bude odpovídat Vašemu vzdělání 10. Práci hledám v oboru

…....................................................................

Děkuji!

68

Příloha č. 5

Rozhovor s Petrem Masopustem, ředitelem Úřadu práce v Trutnově Co byste poradil středoškolákům, kteří pávě skládají maturitní zkoušky? Mají šanci najít si práci, nebo je Trutnovsko zahlceno? V současné době jsme vyhlásili na úřadu práce výběrová řízení na tři pracovní pozice – na projekty z evropských peněz. Pokud budete mít zájem, rádi vás přivítáme na těchto výběrových řízeních. Pro absolventy máme připraven program ,,Praxe ve státní správě“. V současné době máme na úřadu práce dvě absolventky a na okresní správě sociálního zabezpečení také dvě. Takže šance, i když omezená, najít si práci je. Je to klišé, nebo to opravdu funguje tak, že kdo chce, tak si práci najde? Formulaci bych s vaším dovolením opravil. Kdo je aktivní při hledání práce, případně se rekvalifikuje, zvyšuje svoje šance na uplatnění na trhu práce. V jakém oboru, podle vás, má člověk šanci se v dnešní době prosadit? A jak je to na Trutnovsku nebo Královédvorsku, mají tyto regiony svá specifika? Budoucnost mají určitě technické obory se znalostí minimálně jednoho světového jazyka. Trutnovsko je více průmyslové a Královédvorsko více zemědělské. Přesto by nemělo být na překážku za prací cestovat, jak je to běžné všude v Evropě. Bohužel, u nás tomu ještě spousta lidí nenavykla. Slyšela jsem, že vznikají nějaké nové projekty pro nezaměstnané. Že by třeba mohli studovat. Můžete mi to nějak přiblížit? Máme dva projekty – Školení je šance a individuální projekt Vzdělávejte se, který je určen pro lidi ohrožené nezaměstnaností, pro které v současné době nemá zaměstnavatel práci. Úřad práce v Trutnově již eviduje zájem tří firem (Kasper Kovo, B.D.H. a Strojtex), které pro své zaměstnance využívají finanční zdroje ze státního rozpočtu a zajistí jim zvýšení kvalifikace. 69

Je pravda, že některé firmy chtějí na Trutnovsku rozšiřovat kapacitu míst? Kterých oborů se to týká? Ano, tuto informaci můžu potvrdit. Týká se to společnosti Brose, která plánuje v průmyslové zóně Krkonošská postavit novou továrnu na komponenty pro automobilový průmysl. Další společnost Grund Resort připravuje výstavbu nového hotelu v Mladých Bukách – týká se oborů kuchař, číšník, recepční, pokojská atd.

[www.krkonossky.denik.cz, 13]

70

Nezaměstnanost v trutnovském regionu, její historie a vývoj

Recommend Documents