Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky základní škola a mateřská škola MILLS, s.r.o. Čelákovice
Nezaměstnanost v okrese Mělník z pohledu starší generace
Sociální práce
Vedoucí práce: Mgr. Alena Bicanová
Vypracovala: Vladimíra Himlová
Čelákovice 2016
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala vedoucí absolventské práce Mgr. Aleně Bicanové především za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými mě provázela po celou dobu psaní této práce. Za její ochotu, čas, trpělivost a vstřícný přístup. Dále pak zaměstnancům Úřadu práce Mělník, rodině a přátelům, kteří mi pomohli při sběru dat.
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
V Čelákovicích, 19. 5. 2016
Vladimíra Himlová
3
Úvod ....................................................................................................................................6 1 Cíl absolventské práce ...................................................................................................8 1.1 Hlavní cíl ...............................................................................................................8 1.2 Dílčí cíl ..................................................................................................................8 2 Teoretická část ...............................................................................................................9 2.1 Základní pojmy .....................................................................................................9 2.2 Druhy nezaměstnanosti .....................................................................................10 2.3 Rizikové skupiny .................................................................................................12 2.3.1
Starší generace ............................................................................... 13
2.3.2
Vliv gender aspektu na starší generaci .......................................... 13
2.4 Definice staršího věku ........................................................................................15 2.5 Legislativa ...........................................................................................................15 2.6 Podpora v nezaměstnanosti ..............................................................................17 2.7 Důsledky nezaměstnanosti ................................................................................18 2.7.1
Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti pro starší generaci ......... 20
2.8 Pomoc nezaměstnaným od Úřadu práce Mělník ..............................................22 2.9 Nabídka poradenských aktivit pro starší generaci ÚP Mělník ...........................23 2.9.1
Job club PLUS ................................................................................. 23
2.9.2
Rekvalifikace................................................................................... 24
3 Praktická část – průzkum .............................................................................................26 3.1 Cíl průzkumu ......................................................................................................26 3.2 Zvolená metoda průzkumu ................................................................................26 3.2.1
Trh práce mělnického okresu......................................................... 26
3.2.2
Věkové rozložení nezaměstnaných v okrese Mělník. .................... 27
3.3 Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................29 4 Diskuze .........................................................................................................................39 4
Závěr ..................................................................................................................................41 Резюме..............................................................................................................................43 Bibliografie ........................................................................................................................44 Přílohy................................................................................................................................47
5
Úvod V roce 2012 jsem ukončila podnikatelskou činnost a v důsledku ukončení podnikání jako osoba samostatné výdělečně činná (OSVČ) jsem svou situaci musela řešit přihlášením do evidence Úřadu práce Mělník. Domnívala jsem se, že je to jen na několik prvních měsíců, než pro sebe opět najdu pro sebe vhodné zaměstnání a budu dál pracovat v ekonomickém oboru, jako tomu bylo po celou dobu mé dosavadní pracovní kariéry. Situace se však vyvíjela poněkud jinak, než jsem očekávala. Po registraci do evidence úřadu práce jsem se snažila, na základě nabídek pracovních příležitostí, oslovit nové potencionální zaměstnavatele a rozeslala jsem svůj životopis na nabízené volné pozice, které přesně odpovídaly mému vzdělání, dosavadní praxi a zkušenostem. Většinou nepřišla žádná odpověď a jen malé procento oslovených reagovalo a rovnou zaslalo e-mail s poděkováním a přáním hodně úspěchů při hledání nového zaměstnání. Po delší době jsem zjistila, že jsem limitována novým prvkem v mém profesním životě, a to věkem. Potvrdilo se mi to nepřímo několikrát, jelikož jsem buď nezapadala do finančních tabulek, kdy jsem pro své zkušenosti byla pro zaměstnavatele tzv. drahá a byla přijata mladá žena, bez potřebného vzdělání v oboru, ale s nástupním platem absolventa. Jindy byl požadavek formulován s ohledem na mladý kolektiv. Při častých návštěvách pracovního úřadu jsem zaznamenala, že se většinou nacházím ve společnosti věkově shodných uchazečů o práci. Za období, kdy jsem byla v evidenci ÚP, jsem se tímto tématem začala více zabývat, jelikož jsem sama postupně prošla téměř všemi důsledky, které dlouhodobá nucená nezaměstnanost přináší. Vzhledem
ke
změnám,
které
jsou
předkládány
v rámci
transformace
důchodového hospodaření státu, se budou stále zřetelněji objevovat problémy spojené s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Již dnes, kdy se počítá, že do důchodu budeme odcházet průměrně v 65 letech, dochází k obavám, zda bude reálné v takto pokročilém věku vykonávat práci zodpovědně a plnohodnotně. Zdravotní stránka obyvatel se v rámci zvyšování kvality zdravotní péče také mění a dnešní obyvatelé, kterým je kolem padesáti let, jsou převážně ve velmi dobré kondici, a tudíž schopni 6
pracovat bez omezení. Proto posunutí věkové hranice odchodu do důchodu nevnímám z mého pohledu za nepřijatelnou. Na zdravotně znevýhodněné občany, kteří nebudou moci pro svůj zdravotní stav pokračovat v pracovním výkonu, bude pamatováno zákonem v rámci sociálního zabezpečení, kde po vyhodnocení všech faktorů vznikne nárok na invalidní důchod v zákonem daném stupni invalidity a tím částečně nahradit ztrátu výdělku.
Posiluje se i vlastní zodpovědnost občana. Vlastním spořením
za pomocí produktů penzijního pojištění je v produktivním věku tvořena finanční záloha na částečné zabezpečení v důchodovém období. Absolventská práce, obsahuje teoretickou část zaměřenou na nezaměstnanost v okrese Mělník z pohledu starší generace, jelikož ti patří mezi skupiny občanů s výraznými problémy uplatnění na trhu práce. Práce je zaměřena na možnosti dostupných programů v pomoci hledání nového pracovního uplatnění starší generace a zmapování legislativní pomoci nezaměstnaných, kteří procházejí obdobím zhoršené životní situace. Druhá část práce je praktická a v ní jsem se zaměřila formou dotazníků a rozhovorů mezi klienty úřadu práce mělnického okresu analyzovat problémy starší generace při hledání nového uplatnění na trhu práce.
7
1 Cíl absolventské práce
1.1 Hlavní cíl Zmapovat situaci v oblasti nezaměstnanosti na okrese Mělník z pohledu starší generace a nastínit možnosti pomoci při hledání nového pracovního uplatnění.
1.2 Dílčí cíl Zjistit problémy starších osob při hledání zaměstnání pomocí dotazníkového šetření.
8
2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy Nezaměstnanost V rámci rozvoje společenského systému založeného na tržní ekonomice vzniká nepříjemný průvodní jev, který lze definovat jako stav, kdy se část obyvatel nachází mimo výrobní proces a služby. Nemohou na trhu práce nalézt uplatnění ve své profesi, nebo nenajdou zaměstnavatele, který by využil volnou pracovní sílu. Nezaměstnanost vytváří negativní ekonomické a především sociální důsledky a patří k největším problémům tržní ekonomiky. Dochází k poklesu životní úrovně a vzniku sociálně patologických jevů, které ovlivňují kvalitu života nezaměstnaného a jeho rodiny. [JÍROVÁ, 1999] Nezaměstnaní V České republice je pojem nezaměstnaný uváděn k osobě, která je registrována na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Za nezaměstnanou se nepovažuje osoba, která si zaměstnání nehledá a o práci vědomě neusiluje. Mohou to být občané s dostatečně ekonomickým zabezpečením, kteří preferují volný čas, nebo také lidé, kteří ztratili naději, že zaměstnání najdou a rezignovali na životní standarty. V ekonomii se za nezaměstnané považují osoby produktivního věku, které splňují tři podmínky: - nemají placené zaměstnání ani příjem z vlastní aktivní činnosti - jsou dočasně uvolněny z práce a očekávají, že budou znovu zaměstnány - aktivně hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit [BUCHTOVÁ, 2002] Zaměstnaní Mezi tuto skupinu evidujeme osoby, které vykonávají jakoukoliv práci, za kterou pobírají odměnu, zároveň ale i ty, které jsou nemocné, tráví dovolenou, nebo právě nepracují, ale jsou v pracovněprávním vztahu.
9
Ostatní Do této skupiny začleňujeme osoby ekonomicky neaktivní a patří sem matky na mateřské dovolené, studenti, lidé v důchodu, ženy v domácnosti a osoby, které pečují o členy domácnosti vyžadující celodenní péči. [MAREŠ, 1998]
2.2 Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Jádrem frikční nezaměstnanosti je běžná změna zaměstnání. Z tohoto důvodu je na pracovním trhu vždy skupina lidí, kteří jsou z důvodu jak osobních, tak z důvodu propuštění z původního zaměstnání po určitou dobu bez práce. Je to proces, kdy se v rámci hledání nového zaměstnání z důvodu reorganizace firem lidé stěhují na jiné území. V rámci zlepšení ekonomických podmínek dochází k dobrovolnému pohybu pracovníků mezi pracovními místy. Frikční nezaměstnanost je v ekonomice vnímána jako nezávažný problém, jelikož doba mezi přechodem a nalezením nového pracovního místa je většinou krátkodobá. Může být ovlivněna podmínkami na trhu práce a systémem poskytovaných dávek po dobu nezaměstnanosti, rovněž závisí na souladu mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Strukturální nezaměstnanost V rámci rozpadu neefektivních podniků a likvidaci umělé přezaměstnanosti došlo k útlumu v jednotlivých odvětvích průmyslu, došlo ke klesající poptávce po práci. Řada firem utlumila neefektivní výrobu, nebo došlo k celkovému zániku podniků regionálních významů (např. textilní průmysl). Uvolněná pracovní síla nenalézá na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech, která vyžadují jinou kvalifikaci. Lidé, kteří se v rámci rušení pracovních míst dostanou do situace nezaměstnaných, se většinou vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovednostmi a zkušenostmi. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí tito nezaměstnaní nalézt nové
uplatnění
z důvodů
jiných
profesních
charakteristik
požadovaných
zaměstnavateli. Zde zvláště starší lidé mají značné problémy s adaptací na nově zaváděné technologické postupy a celkovou automatizaci výroby. Pak se hovoří
10
o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu kvalifikované práce. Cyklická nezaměstnanost Nezaměstnanost z důsledku nevyužití stávajících kapacit z důvodu odbytových potíží je označována jako cyklická. Je to klasický model, kdy se na trhu vytvoří nedostatečná poptávka po určitém typu zboží nebo služby. Sezónní nezaměstnanost V případě, že se cyklická nezaměstnanost pravidelně opakuje s nástupem přírodních cyklů, je označována jako sezónní nezaměstnanost. Typickým příkladem v našich podmínkách je práce ve stavebnictví, zemědělství a ve službách, především v turistickém ruchu. Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si osoba bez práce nové pracovní místo nehledá a ani není registrována na úřadu práce. Ženy v domácnosti tvoří tak jednu z forem skryté nezaměstnanosti. Také sem patří například předčasné odchody do důchodu, lidé s nízkou kvalifikací, nebo osoby, které rezignují na nalezení práce a jsou odsouvány mimo trh práce. Neúplná zaměstnanost Existuje řada pracovníků, kteří musí akceptovat práci na snížený úvazek a není využit jejich kvalifikační potenciál. Takto zaměstnaní jedinci se musí podřídit horším platovým podmínkám. V řadě případů se pracovně právní a sociálně právní postavení osob se zkrácenou pracovní dobou neliší od toho, které je charakteristické pro tradiční formu zaměstnání na plný úvazek. Jedná se o typickou formu zaměstnání žen nově vstupujících na pracovní trh, matky s dětmi. Nepravá nezaměstnanost Pokud si lidé práci nehledají, ačkoliv nejsou v žádném pracovně právním vztahu a nabízenou práci odmítají, hovoříme o nepravé nezaměstnanosti. Lidé čerpají v plném rozsahu podporu v nezaměstnanosti a následně sociální dávky. Patří sem i ti, kteří jsou sice v evidenci úřadu práce, ale přitom nelegálně pracují. [BUCHTOVÁ, 2002]
11
2.3 Rizikové skupiny Nezaměstnanost ohrožuje potencionálně všechny skupiny osob, pro některé je však více rizikové, když se dostanou do pozice nezaměstnané osoby a jejich další uplatnění na trhu práce je limitováno buď věkem, zdravotním postižením, etnikem, nízkým vzděláním, nebo mateřstvím. Mladiství, do této skupiny zařazujeme mladé lidi, kteří ukončili základní vzdělání a nejeví zájem o další studium a prohlubování vzdělávání. Mohou nastoupit do zaměstnání jako pomocní dělníci, nebo tam, kde se nevyžaduje žádná kvalifikace. Někteří mladiství ale vykazují známky nezájmu o práci, jsou bez pracovní motivace a bez pracovních návyků. Absolventi hledající uplatnění v pracovním procesu po ukončení školy jak střední, odborné, či vysoké, mají značné znevýhodnění vzhledem k minimální praktické zkušenosti. Nedostatek praxe brání zájemcům z řad absolventů také v možnosti svobodného podnikání, neboť nezískají živnostenský list, který je podmíněn několikaletou praxí a musí hledat odborníka, který je za nemalé peníze ochotný vykonávat odborný dohled nad jejich podnikáním po dobu určenou platnou legislativou. Matky s dětmi vzhledem ke specifikaci potřeb péče o děti hledají pro sebe pracovní uplatnění jak na zkrácený úvazek, tak i možnost pracovat v místě bydliště. Jelikož na pracovním trhu je těchto nabídek nedostatek, využívají také práci ve směnném provozu, aby mohly koordinovat péči o děti s partnerovou pomocí. Na tuto specifickou potřebu matek, kdy je třeba skloubit péči o dítě a profesní využití, reagují někteří zaměstnavatelé. Větší firmy se již touto problematikou zabývají a rozšiřují některé benefity pro zaměstnance i o možnost firemních školek a úpravu pracovní doby pro matky s dětmi. Osoby se zdravotním znevýhodněním vytváří v současné společnosti skupinu uchazečů o zaměstnání, pro které je nutno vytvořit pracoviště se specifickými potřebami podle znaků postižení a využít potenciál lidí s handicapem, kteří chtějí a mohou být zaměstnáni. V rámci legislativy jsou pobídky pro zaměstnavatele v případě zaměstnávání lidí se zdravotním vyloučením vytvářeny, ale počet míst pro tyto spoluobčany je stále v nedostačujícím množství.
12
Osoby bez kvalifikace s nízkým vzděláním mají v současné době, vzhledem ke stále se zvyšujícímu trendu produktivity práce a odbornosti, stále menší šanci uplatnění na pracovním trhu. Jde zejména o lidi se základním vzděláním, s nízkým zájmem o osobní růst bez vnitřní motivace a vytváří se zde skupiny, které jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce a závislé na dávkách sociálního zabezpečení. Mohou zde vznikat náklonnosti
k patologickým
jevům
a
závislostem,
které
přispívají
ke
společenské exkluzi těchto nezaměstnaných pro jejich pasivitu a apatii. U menšin dochází k velmi specifickému problému, kdy pro rasovou příslušnost dochází někdy k předsudkům, a tito lidé jen s velkými obtížemi pro sebe nalézají vhodné zaměstnání. Většinou se uplatní v oborech, kde nejsou velké požadavky na kvalifikaci. V rámci jazykové vybavenosti dochází u jiných národnostních menšin žijících na území našeho státu k problémům komunikačním, jelikož z důvodu neznalosti úředního spisovného jazyka, nenaleznou pro sebe uplatnění v úředních oborech a nemohou popřípadě zúročit kvalifikaci získanou v jiném státě. [BUCHTOVÁ, 2002] 2.3.1 Starší generace Lidé vyššího věku prožívají ztrátu zaměstnání nejhůře, jelikož ve věku kolem 50 let je období, kdy se jen velmi těžce nachází nové pracovní uplatnění na trhu práce zvlášť lidem, kteří jsou jednostranně vzděláni. Ve většině oborů je vyvíjen tlak na nové technologie. Kvalifikační předpoklady již jen těžce budou moci splňovat nová kritéria při výběru na obsazení těchto pracovních pozic. Limitování věkem je jedno z největších problémů při výběru nového pracovního uplatnění. Zaměstnavatelé upřednostňují dle nepsaných pravidel mladší a kvalifikačně vybavenější zájemce o práci. Právě proto patří skupina občanů starší generace k ohroženým osobám, na které zaměřuji svou pozornost. 2.3.2 Vliv gender aspektu na starší generaci Z pozice pracovního trhu ovlivňuje výběr povolání i tzv. gender. Jedná se o slovo, které pochází z latinského genus a znamená rod. Tímto pojmem označujeme společenské a kulturní odlišení rolí muže a ženy. Biologické předpoklady pohlaví, které se odráží v životních rolích, také ovlivňují pracovní zařazení obou pohlaví jiným způsobem. 13
Od žen se očekává, že budou zaměřeny na rodinné prostředí, muži jsou naopak předurčení k technickému zaměření a jejich povinností je vytvářet finanční zázemí pro rodinu, kterou tvoří se ženou. Po staletí se tento model zásadně nezměnil, pouze společnost postupem času stále více umožňuje, aby ženy zastávaly pozice, na kterých dříve participoval pouze mužský element. Dochází k posunu vzájemných rolí a společnému sdílení všedních starostí a problémů. V rámci pracovního trhu se však rýsuje hranice pro ženy, které jsou diskriminovány věkem. Zde je gender aspekt citelně znát. Zatímco muž není věkem limitován a jeho pracovní zařazení mnohdy věkem získává na kvalitě, u žen je tomu jinak. Po dosažení určitého věku jsou ženy z pohledu atraktivnosti vyřazeni z výběrových řízení na pozice asistentek, sekretářek, jelikož zaměstnavatelé dávají přednost mladým atraktivním ženám. Gender se vyznačuje i tím, že je každému rodu přisuzována určitá dávka schopnosti, bez ohledu na vlastní dovednosti jedince jsou genderové předpoklady vnímány společností stále ve stejném náhledu. Muž je schopnější a silnější, žena je křehká bytost, předurčená k plození dětí. Ženy však v poslední době dokazují, že jsou schopné zastávat pracovní pozice, které byly výhradně mužskou záležitostí. Tabulka č. 1 statisticky dokládá, že v okrese Mělník je patrné, že na pracovním trhu stále převládá větší počet nezaměstnaných žen v poměru k mužskému pohlaví. Zda je ovlivněn jedině gender aspektem nelze přesně určit, ale rozhodně je to jeden z prvků, který může ovlivnit výběr vhodného pracovního místa. [www.cavi.cz, 4] Tabulka č. 1 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce Mělník a podíl nezaměstnaných osob podle pohlaví. Uchazeči o zaměstnání v Podíl nezaměstnaných osob (%) evidenci ÚP Mělník Rok celkem dosažitelní celkem muži ženy 2010 5 251 5 109 7,08 6,72 7,46 2011 4 860 4 684 6,47 6,04 6,92 2012 5 248 5 067 7,05 6,57 7,55 2013 5 956 5 788 8,15 7,96 8,35 2014 5 773 5 572 7,94 7,36 8,55 2015 5 079 4 860 6,97 6,14 7,83 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze, [www.vdb.czso.cz, 5] 14
2.4 Definice staršího věku Skupinou, na kterou se zaměřuje téma absolventské práce, je starší generace. Světová zdravotnická organizace člení střední a vyšší věk následovně: 1. období středního věku (45-59 let) 2. období raného stáří (staršího věku; 60-74 let) 3. období vlastního stáří (pokročilého, vysokého věku; 75-89 let) 4. období dlouhověkosti; nad 90 let [cs.wikipedia.org, 1] Stáří člověka ve vztahu k zaměstnanosti se může hodnotit individuálně, jelikož v pracovním procesu hrají svou roli okolnosti výkonu práce. Různé pracovní zařazení vyžaduje také různou osobní, psychickou a tělesnou schopnost vykonávat určené povolání. Ve své absolventské práci jsem si stanovila věkovou skupinu, která začíná od 40 let. V dobách reálného komunismu se u mužů považoval věk vrcholné kariéry kolem 50-55 lety. Dnes je tento věk již překonán a svou pracovní vrcholnou kariéru zažívají muži průměrně již mezi 40 až 50 lety. Stejný věk u žen se vyznačoval již odrostlými dětmi a ženy se mohly plně věnovat pracovnímu výkonu, nebyly ničím omezovány a pro zaměstnavatele byly přínosem. V současné době je však trend opačný, mladé ženy posouvají mateřské povinnosti na pozdější dobu, většinou kolem 33 let. Z tohoto pohledu je patrno, že na pracovním trhu je nyní generace žen, které své prvotní studium ukončily a poté se věnovaly rodině. Z tohoto důvodu se domnívám, že dnešní ženy, které jsou ve věku 45 až 50 let, jsou značně ohroženy nedostatkem volných pracovních míst jak z důvodu kvalifikačních, tak i věkových, i když jsou již nezávislé a svou pracovní aktivitu mohou plně rozvíjet.
2.5 Legislativa Před rokem 1989, bylo nahlíženo na vyhýbání se práci jako na příživnictví, a v letech 1956–1990 se dokonce jednalo se o trestný čin. Cílem bylo stíhat ty, kteří se vyhýbali práci a živili se nekalým způsobem. Tento trestný čin byl uveden v trestním zákoně č. 63/1956 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 188a - Kdo se živí nekalým 15
způsobem a vyhýbá se poctivé práci, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta. [www.epravo.cz, 2] V této době bylo pro každého občana zaměstnání povinností. Události roku 1989 znamenaly pro naši společnost velkou změnu právě pro pracovní vztahy. Pádem komunistického režimu přešla pozvolna společnost k tržnímu hospodářství. Tržní hospodářství s sebou přineslo možnost svobodného podnikání, spolu s tím však přišly první negativní dopady, které komunistická společnost neznala. Nezaměstnanost byla produktem rušení továren, které nesplňovaly parametry úspěšného podnikání. Rušila se průmyslová odvětví, která byla nahrazena dovozem v rámci otevření trhu svobodné společnosti, například textilní průmysl zaznamenal velký propad a řada podniků propouštěla své letité zaměstnance. Nezaměstnanost se stala jedním z nejcitlivějších problémů společnosti. V současnosti je volba občana, zda bude, nebo nebude pracovat, zcela v jeho kompetenci. Je však hodně lidí, kteří pracovat chtějí, ale vhodné zaměstnání nalézt nemohou. Právo na práci, které je ukotveno v Listině základních práv a svobod, však nezaručuje, že práce bude pro každého a bude jí dostatek. V čl. 26 odst. 3 Listina říká, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. [www.epravo.cz, 2] Občany, kteří z nějakého důvodu nemohou bez své viny toto právo vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Tradiční pojetí práva na práci, které je obsahem mnoha mezinárodních dokumentů, chápe právo na práci jako jednotu tří složek, jež tvoří právo práci získat, právo práci si udržet (toto právo je specifikováno v zákoně č. 262/2006 Sb. zákoník práce, v platném znění, zejména stanovením přísných pravidel pro skončení pracovního poměru) a právo na ekonomické zabezpečení, které přesně definuje zákon č. 582/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v případě, že je z nějakého státem uznaného důvodu občan neschopný pracovní právo naplnit a to z důvodu invalidity, nemoci, nebo jiné okolnosti. Problematiku v rámci zabezpečení nezaměstnaných upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, který řeší státní politiku v oblasti zaměstnanosti a jehož cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. V roce 2006 učinila vláda první systémové kroky k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném 16
znění a zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění vytvořila adresnější sociální systém, který zabezpečuje sociální síť pro jednotlivce a rodiny, které jsou ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. [www.epravo.cz, 2]
2.6 Podpora v nezaměstnanosti V případě ztráty zaměstnání dochází k prvotnímu kroku, kdy se občan, který chce nalézt nové zaměstnání, zaregistruje do 8 dnů na příslušný úřad práce a je zaregistrován do evidence nezaměstnaných na příslušném úřadu práce. Poté je možné požádat o podporu v nezaměstnanosti, na kterou je podle platných předpisů nárok, jakmile je v posledních dvou letech splněna jednoroční účast na sociálním pojištění před registrací do evidence úřadu práce. Z přehledu je patrné, že je myšleno na problematiku starší generace a podpora v nezaměstnanosti je přiznána na dobu o několik měsíců delší, než mají nárok mladší uchazeči o zaměstnání. Uchazeči je při splnění podmínek vypočítána výše podpory, kterou pobírá po určenou podpůrčí dobu. Pro letošní rok 2016 je podpůrčí doba stanovena následovně: •
5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku
•
8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
•
11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 let věku, rozhodující je věk uchazeče v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. [www.podnikatel.cz, 3]
Výše podpory pro rok 2016 Výše podpory určuje procentní sazba z posledního výdělku zaměstnance, nebo vyměřovacího základu OSVČ, a to: •
první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
•
třetí, čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku
•
po zbývající dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku
•
výše podpory v nezaměstnanosti je shora omezena na 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém je o podporu požádáno. Průměrná mzda 17
v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2015 se rovnala částce 25 903 korun, podpora v nezaměstnanosti tudíž může v roce 2016 činit nanejvýš 15 024 korun měsíčně [www.podnikatel.cz, 3] V případě rekvalifikace je uchazeči přiznána podpora z posledního vyměřovacího základu v procentní sazbě 60% průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci je vyplácena po celou její dobu. Jinak je posuzován nárok u zaměstnance, který sám bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání, popřípadě podepsal dohodu se zaměstnavatelem o ukončení pracovního poměru, a to pouze 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Tento základní výčet a další specifika upravuje zákon č. 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, v platném znění, který upravuje i maximální výši poskytované podpory, opakující se registrace do evidence úřadu práce a s tím spojené čerpání podpůrčí doby, přivýdělek při evidenci na úřadu práce a další možnosti spojené s nezaměstnaným uchazečem. [www.podnikatel.cz, 3]
2.7 Důsledky nezaměstnanosti Význam práce pro člověka Práce je pro každého jedince ve společnosti postavením, které chápe nejen jako ekonomickou stabilitu při vytváření hmotných statků, ale také jako vlastní důstojnost, společenskou užitečnost, seberealizaci a uspokojení vlastní ctižádosti, sebeúcty a v neposlední řade společenské užitečnosti. Při zvládání pracovních povinností se člověk rozvíjí jak po stránce odborné dovednosti, tak po stránce společenské působnosti. Zároveň rozvíjí vlastní identitu, své vlastní Já. Svým postojem k práci a ke společnosti utváří také prostředí, ve kterém předává své návyky a poznatky svým potomkům. Náhlá ztráta zaměstnání je proto pro většinu lidí velkým stresovým okamžikem a značným zásahem do života, se kterým se každý snaží vyrovnat svým vlastním způsobem. Období, které může být různě dlouhé, se snaží využít řada nezaměstnaných ve svůj prospěch a snaží se pomocí rekvalifikací získat nové uplatnění na trhu práce. Mohou také zcela změnit svůj dosavadní obor a někteří nezaměstnaní, kteří splňují kritéria pro udělení živnostenského listu, mohou 18
využít i příspěvek od ÚP na založení a vybavení provozovny a stát se nezávislými na vývoji pracovního trhu. Jde jen o osobní zodpovědnost a přístup. Je i mnoho nezaměstnaných, kteří nejsou schopni samostatně rozvíjet svůj profesní růst, na získání nového zaměstnání z jakéhokoliv důvodu rezignují a je již jen otázka času, kdy se takto orientovaný člověk dostane na samé dno finančních a společenských možností a dlouhodobě zůstává v podpůrné síti sociálního zabezpečení. [BUCHTOVÁ, 2002] Prohloubení ekonomické nejistoty V okamžiku, kdy člověk přijde o zaměstnání, přichází prvotní obava z finanční nesamostatnosti. Není zcela běžné, že období, které uplyne před znovu nalezením práce, pokryje finančně člověk z vlastních zdrojů a na tuto situaci se předem připraví. Většinou je ztráta zaměstnání překvapivým jevem a může nepříjemně ovlivnit situaci celé rodiny, jelikož je práce spojena s finančním zabezpečením, chodem domácnosti a plněním všech funkcí ve společnosti. V případě starší generace, kdy je možné, že již není člověk zatížen starostí o své potomky a tuto nelehkou dobu se mu podaří překlenout za pomoci vhodně zvolených, státem zajištěných sociálních dávek, je rozhodující i doba, po kterou je vystaven nezaměstnanosti. Zhoršení zdravotního stavu nezaměstnaných Člověk, který se ocitne v dlouhodobé nezaměstnanosti, může být zatížen nejen zhoršující se finanční situací v rodině, ale také je ovlivněn různými negativními emociálními vlivy, které se odráží na jeho psychice. Negativní následky jsou o to silnější v případě, že člověk ztratil zaměstnání, které ho bavilo, vykonával ho rád a vnitřně ho naplňovalo. Dlouhodobá nezaměstnanost s sebou přináší změny v psychice člověka, propadá frustraci, beznaději. Mohou se prohlubovat stavy deprese, smutku, hněvu a úzkosti. V některých případech může dojít i na nezdravé zdravotní návyky v podobě nadměrného užívání alkoholu, návykových látek, závislosti na nikotinu. U člověka, který je navíc limitován věkem a pro něhož je hledání nového zaměstnání ovlivněno i vlastním kvalifikačním nedostatkem, je tato situace závažnější.
19
Problémy v rodinném a společenském soužití Kromě zdravotních a psychologických dopadů se dlouhodobá nezaměstnanost začne odrážet ve vztazích v rodině, ve společnosti, v ekonomické oblasti. Objevují se partnerské neshody a potíže v komunikaci, vyhýbání se kontaktů s přáteli. Nefunkčnost rodiny ze strany finanční samostatnosti mnohdy naruší vazby mezi partnery a vzhledem ke ztrátě pravidelného příjmu může dojít k poklesu životní úrovně, potažmo k chudobě, k sociální izolaci. U starších párů je možné zaznamenat větší semknutost v případě ztráty zaměstnání u jednoho z partnerů. Vzájemná podpora je zde více viditelnější než u mladších párů, které mají navíc rodičovské povinnosti. Starší generace v rámci krátkodobé nezaměstnanosti může mnohdy zaměřit volný čas k prohloubení vzájemných koníčků, k využití volného času ke zvýšení kvalifikace a přípravy na nové pracovní uplatnění. [KREBS a kol., 2007] 2.7.1 Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti pro starší generaci V rámci rozlišení starší generace jsem zvolila věkovou hranici 40 let. Z toho vyplývá, že se jedná také o generaci, která se narodila v letech 1976 a svou školní docházku započala v době komunistického režimu. V roce 1989, po ,,Sametové revoluci“, došlo ke změně politického prostředí a tuto generaci zastihlo rozhodování o svém budoucím povolání v době ukončení základního vzdělání. Školy nabízely nové obory a také zahraniční studium bylo dosažitelné. Společnost se přetvářela z komunistického režimu v plně funkční tržní ekonomiku, která s sebou nesla i předpoklad směřovat svou kariéru k samostatnému podnikání. Dané možnosti však v dobách minulých neplatily pro věkovou kategorii dnešních padesátníků. Z tohoto důvodu je možné zaznamenati, horší postavení na dnešním pracovním trhu, jelikož početně starší generace po ukončení základního vzdělání byla společností směřována na obory, které v té době byly preferovány pro průmyslové odvětví, a jen velice schopní studenti s dobrým kádrovým posudkem mohli pokračovat na vysokých školách. Středního vzdělání dosáhlo menší procento studujících, kladl se důraz na řemeslné obory a školství nebylo koncepčně vedeno k průběžnému vzdělávání i po ukončení prvotního studia. S obratem ve společnosti mohlo dojít i ke změně profesí 20
a bylo pouze na přístupu jednotlivce, jak se přizpůsobí novému trendu a i ve vyšším věku doplní studiem nové znalosti a zvýší tak předpoklad pro vyšší uplatnění na pracovním trhu. Jednou
z hlavních
příčin
dlouhodobé
nezaměstnanosti
spatřuji
právě
v nedostatečné kvalifikaci, která po ukončení prvotního studia nebyla již postupem doby doplňována novými vědomostmi. Takto nevybavený zaměstnanec je v nevýhodě při získání nového pracovního místa. Jestliže je zaměřen jednostranně na původní profesi a dojde ke ztrátě zaměstnání, lze jen velice těžko zabránit dlouhodobé evidenci na úřadu práce. U takového člověka dochází k několika rizikům. Jako prvotní jev se po ztrátě zaměstnání objevuje finanční tíseň, která se prodlužováním pro některé může stát postupným úpadkem do chudoby. V další fázi přichází osobní krize, kdy se člověk začne cítit nepotřebným, prožívá pocit vlastní neschopnosti, nastupující deprivace pak bývá spojena s vyloučením ze sociálních vztahů. Psychické strádání provází dlouhodobě nezaměstnané, jelikož si uvědomují, že mnohdy nemohou již dohnat vzdělání nové populace a tím se propadají do zadních řad uchazečů, které zaměstnavatel vybírá do svých pracovních pozic. K celkové psychické pohodě nepřispívá ani fakt, že struktura času z pohledu aktivních činností dne je značně nabourána, jelikož bylo zvyklostí udržovat pravidelný časový rozvrh dne, určité rituály, životní rutinu, které tvořily pevný základ jak pracovního týdne, tak i trávení volných dnů při odpočinku. Dochází také k nárůstu ponižujících zkušeností. Osobně žádající nezaměstnaný o práci je konfrontován s nezájmem případného potencionálního zaměstnavatele. Postupem doby ztrácí jedinec nejen svou cenu ve vlastních očích, sebedůvěru, ale v poslední řadě i morálku, která ho může dostat až na samý okraj společnosti a v nejhorším případě do pozice bezdomovce, který jen těžko nalézá bez pomoci cestu zpět. Vyšší věk zde sehrává také svou roli, jelikož adaptace na nové postavení ve společnosti není u starších lidí tak flexibilní. Psychické potíže, které mohou doprovázet nezaměstnaného v tomto nelehkém období, se však nemusí vyvinout v psychickou poruchu, jelikož zde musí být hlavně osobní předpoklady jedince, jak genetické, tak i organické vady.
Jakmile se člověk začlení opět do pracovního procesu a vše 21
nasvědčuje
úspěšnému působení v nové profesi, všechny psychické problémy
postupem času odezní a člověk se cítí opět plnohodnotným jedincem ve společnosti. [MAREŠ, 1998]
2.8 Pomoc nezaměstnaným od Úřadu práce Mělník Úřad práce Mělník sídlí přímo v centru samotného města. Evidence nezaměstnaných a pomoc při zprostředkování zaměstnání je jedním z hlavních programů úřadů práce, které v roce 1990 vznikly jako základní článek služeb zaměstnanosti v České republice. V rámci pomoci nezaměstnaným se podílejí na zprostředkování a výběru vhodného pracovního místa. Zaměřují se na všechny okolnosti, které mohou ovlivnit výběr pracovní pozice. Jedná se především o zdravotní stav a věk občana. Důležitým kritériem je také kvalifikace a mobilita nezaměstnaného vzhledem k možnostem dojíždění do zaměstnání. Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání a vykonávat ho jak v rámci celé České republiky, tak také může přijmout za jasně daných podmínek zaměstnání v zahraničí. Úřad práce Mělník informuje své uchazeče o zaměstnání mimo jiné i pomocí letáků, které vznikly jako součást programu „Metodika individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR“. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V letácích, které jsou rozděleny svou tématikou a distribuovány k nejvíc ohroženým skupinám, jsou zahrnuty nejen orientační informace pro danou skupinu, ale také výčet internetových odkazů, které mohou být cenné při orientaci na pracovním trhu. Na kontaktních místech úřadu práce jsou odborní poradci, kteří dle specifické potřeby mohou nasměrovat uchazeče jak na možnost nové volby povolání, tak řešení individuální potřeby uchazeče v situaci, kdy se mu dlouhodobě nedaří zařadit opět do pracovního procesu. Vedou skupinové programy, které jsou cílené na orientaci na trhu práce a podporují techniky hledání zaměstnání. Pomáhají vytvářet osobní portfolio, práci s Job servery a orientují uchazeče v pracovně právní problematice.
22
2.9 Nabídka poradenských aktivit pro starší generaci ÚP Mělník 2.9.1 Job club PLUS V rámci pomoci starší generaci při hledání nového zaměstnání provádí úřad práce řadu podpůrných programů.
Pro starší generaci lze vybrat programy, které se
specializují právě na tuto věkovou kategorii. Zaměřila jsem se na Job club PLUS, jenž je určený pro osoby nad 50 let a poskytuje v praxi poradenský program v podobě skupinových setkání uchazečů o zaměstnání se stejnými problémy. Odborní poradci vytvářejí přátelské prostředí, ve kterém předávají řadu informací. Je zde možno využít i technické vybavení. Starší generaci pomáhají sestavit životopis a také poradit, jakou formou sestavit motivační dopis tak, aby zaujal potencionálního zaměstnavatele. Poradci připravují formou nácviku a modelových situací obecné dovednosti v
mezilidské
komunikaci
a
zásady
správného
jednání
s
potencionálním
zaměstnavatelem. Hlavním cílem Job clubu 50 +, je pomoci účastníkům nalézt vhodné pracovní uplatnění, které bude odpovídat potřebám, schopnostem a možnostem uchazeče. V případě psychosomatických problémů, které sebou přináší frustrace a dlouhá doba nejistoty, může odborný poradce nabídnout uchazeči bilanční diagnostiku. Jedná se o komplexní posouzení osobnosti a profesní orientace formou psychodiagnostických metod a následně doporučit směr, kterým je vedena další práce s uchazečem. Vzhledem k tomu, že třetinu nezaměstnaných tvoří lidé kolem padesáti let, je snahou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu práce ČR podpořit tuto skupinu nejrůznějšími způsoby. Znevýhodňování starší generace je vážný společenský problém. I lidé s vyšším vzděláním mohou být ohroženy předsudky některých zaměstnavatelů, kteří se domnívají, že starší generace se hůře adaptuje na změny technologického vývoje, hůře se učí novému. Flexibilitu připisují jen mladším ročníkům a obavy o zdravotní stav uchazeče z řad starší generace často ovlivňují rozhodování o přijetí do práce. Proto je snaha o co největší podporu starší generace a za pomoci projektů financovaných z Evropského sociálního fondu vytvořit i podporu pro potencionální zaměstnavatele, kteří mohou dosáhnout na některou z výhod při zaměstnání uchazeče nad 55 let. V některých případech například příspěvek až 24 tisíc korun. Vytváření 23
společensky účelných míst a cílené poradenství je jedna z cest, které se v praxi velice dobře osvědčují. [www.esfcr.cz, 6 ], [www.hasim.cz, 7] 2.9.2 Rekvalifikace Rekvalifikace je v řadě pomoci při novém uplatnění na pracovním trhu významná složka aktivní politiky zaměstnanosti. Pomáhá dlouhodobě řešit problémy, jak z řad uchazečů, tak i s problémy zaměstnavatelů, kteří nemohou pro své obory nalézt volné pracovní síly s potřebnou kvalifikací. Cílem rekvalifikace není zabránit plošně nezaměstnanosti, ale pomoci zvýšit šanci zaměstnatelnosti konkrétního žadatele evidovaného na úřadu práce. Je to jedna z cest, která umožní uchazeči o zaměstnání získat další znalosti a dovednosti, jenž mohou také zcela změnit profesi tak, aby se uchazeč lépe přizpůsobil požadavkům na trhu práce. Úřad práce vynakládá velkou snahu o zařazení vhodného kandidáta do rekvalifikačního procesu, který odpovídá potřebám uchazeče a tím zkrátí jeho dlouhodobou nezaměstnanost. Vzhledem k velmi intenzivním změnám struktury výroby a služeb, kdy některé profese jsou méně žádané a po jiných je na trhu práce větší poptávka, je důležité doplnit nové znalosti a dovednosti uchazečů tak, aby mohli najít své uplatnění jak v nové, tak i ve své stávající profesi. Za rekvalifikaci se považuje i získání odbornosti pro osobu, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Jaký obsah a rozsah rekvalifikace je vhodný pro uchazeče, se určuje podle jeho dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, jeho schopností a zkušeností. Při vyhodnocování žádosti úřad práce posuzuje, zda i bez rekvalifikace je možnost získání práce a jak ovlivní absolvování kurzu zaměstnatelnost žadatele o rekvalifikaci. Rekvalifikace je v případě starší generace jedna z možností, jak předejít dlouhodobé evidenci na úřadu práce. Starší občané většinou v prvotním studiu získali své profesní zařazení, které se postupem doby mohlo v rámci rychlého pokroku stát zastaralým a je vhodné doplnit a rozšířit vědomosti o nové trendy. V jiném případě není vyloučeno, že některým přinese rekvalifikace i možnost živnostenského podnikání v rámci služeb. Nabídka rekvalifikačních kurzů je poměrně široká a zahrnuje obory, které jsou vhodné právě pro starší nezaměstnané. Například počítačová gramotnost je starší generací velmi vyhledávaným rekvalifikačním kurzem, který je v nabídce úřadu 24
práce Mělník. Absolvováním může uchazeč překlenout bariéru nedostatečné odbornosti, kdy zvládání práce na PC je dnes již jeden z předpokladů, který zaměstnavatelé běžně požadují při výběru nového zaměstnance. Evidovaný uchazeč o práci, který splňuje všechny předpoklady pro rekvalifikaci, je zařazen do vhodného kurzu rekvalifikace, jenž smluvně i finančně zabezpečuje příslušný úřad práce. Po sepsání dohody o provedení rekvalifikace s nezaměstnaným žadatelem vznikne i nárok na výplatu podpory od prvního dne rekvalifikace. Výše podpory při rekvalifikaci u uchazeče, který pracoval v pracovním poměru, je 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, jehož dosáhl v předchozím zaměstnání. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy, tj. 18. 299,Kč pro rok 2016. [www.mpsv.cz, 8]
25
3 Praktická část – průzkum
3.1 Cíl průzkumu Cílem absolventské práce je zmapovat situaci nezaměstnanosti na okrese Mělník z pohledu starší generace pomocí dotazníkového šetření a vyhodnotit problematiku této cílové skupiny.
3.2 Zvolená metoda průzkumu Pro svůj průzkum jsem zvolila kvantitativní dotazníkovou formu. Vytvořený dotazník je uveden v příloze č. 1. Předpokládala jsem, že pomocí uzavřených otázek a jedné otevřené, kde byl vytvořen prostor pro vyjádření podnětů a spokojenosti s prací Úřadu práce Mělník, bude tato metoda nejúčinnější a pro respondenty bude srozumitelná a přehledná. Dotazníky jsem na ÚP Mělník rozdávala osobně. Na kontaktních pracovištích Úřadu práce Kralupy nad Labem a Neratovice byly dotazníky volně přístupné zájemcům o práci. Ze 100 kusů vytištěných dotazníků respondenti ve zkoumané věkové kategorii anonymně vyplnili 69 dotazníků a předali k následnému zpracování. Vzhledem k tomu, že se jednalo o průzkum, hypotézy stanoveny nebyly. Vycházela jsem ale z předpokladu, že populace stárne a tento trend se nevyhne ani mělnickému okresu. 3.2.1 Trh práce mělnického okresu Mělnický okres lze rozdělit ze správního pohledu do čtyř oblastí, které tvoří města Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Mšeno spolu s kokořínskou oblastí. Mapa Mělníka je součástí přílohy č.2 Mělník je bývalé královské věnné město s bohatou historií a vinařskou tradicí. Vlastní zakládací listinu město nemá, ale poprvé se o něm jako o městu hovoří v privilegiu Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kdy byl dán Mělnickým podíl na výnosu labského obchodu. Panovník Karel IV. potvrdil po smrti Přemyslovců věnnost města ve svém zákoníku Majestas Carolina a sám se také zasloužil o rozvoj vinařské tradice, která je datována již od doby 9. století za panování prvního českého knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily, pocházející z místního rodu Pšovanů. Tato historie 26
dává městu charakter velmi atraktivního místa, spolu se soutokem Labe a Vltavy, památné hory Říp a nádherným Kokořínským údolím je toto město turistickým rájem. V dnešním městě žije kolem 19 tisíc obyvatel a z pozice pracovního trhu je jeho strategická poloha poblíž Prahy výhodná pro své obyvatele. Také zastoupení firem, které zaměstnávají značný počet obyvatel Mělnicka, dává předpoklad pro nízkou míru nezaměstnaných. K největším zaměstnavatelům v okrese Mělník patří především chemický průmysl SPOLANA a.s. Neratovice, Elektrárna Mělník, DANZER Bohemia a.s., SYNTHOS Kralupy nad Vltavou a řada menších firem, které vytvářejí nespočet možností pracovních míst. Převážně je zde zaměstnána mužská část populace, jelikož se jedná o průmyslové odvětví, ale i ženy zde nalézají své uplatnění. [RACEK, 1995] 3.2.2 Věkové rozložení nezaměstnaných v okrese Mělník. Podrobnější tabulka č. 2 udává počty mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích a lze z ní získat informaci o vývoji nezaměstnanosti u obou pohlaví v letech 2010 až 2015 na území okresu Mělník. Z tabulky je patrné, že se nárůst nezaměstnaných žen začíná kolem věku 39 zvyšovat, u mužů středního věku se tento jev nepromítá v takovém počtu.
Tabulka č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce Mělník podle věku (stav k 31. 12. 2015) Rok Pohlaví
2010
2011
2012
2013
2014
2015
ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži
do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let
125 301 255 359 362
165 386 306 284 229
Celkem
1 402 1 370 1 381 1 243 1 498 1 298 1 565 1 572 1 581 1 373 1 316 1 086
40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let 65 a více let
317 264 321 394 12 -
Celkem
1 308 1 171 1 157 1 079 1 241 1 211 1 434 1 385 1 495 1 324 1 477 1 200
207 214 253 355 141 1
142 321 239 301 378
313 262 309 261 11 1
162 376 253 247 205
203 210 241 331 94 -
148 308 280 334 428
313 277 289 340 20 2
146 391 256 253 252
213 258 244 348 147 1
118 346 290 352 459
378 308 315 400 31 2
140 480 321 326 305
284 264 281 358 197 1
120 344 288 314 515
445 311 302 392 41 4
Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze, [www.vdb.czso.cz, 9] 27
99 370 290 287 327
264 244 280 319 214 3
105 254 277 276 404
408 311 311 383 60 4
90 286 226 226 258
201 233 246 309 207 4
Graf č. 1 Porovnání nezaměstnanosti starší a mladší generace v okrese Mělník v letech 2010-2015 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000
Počet nezaměstnaných ve věku od 19 - 39
800 600
Počet nezaměstnaných ve věku 40 - 65 a více
400 200
2010
2011
2012
2013
2014
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
0
2015
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Graf č. 1 přehledně ukazuje rozdíl mezi nezaměstnanou mladší a starší generací. Pro mladší generaci je po ukončení prvotního studia problém s nedostatkem praxe a tak je množství mladých evidováno na úřadu práce hned po ukončení školy. Opačný problém tedy vyšší nezaměstnanost starší generace se na okrese Mělník projevil až v roce 2015, kdy se obě porovnávané skupiny ve výsledku vyměnily a v evidenci úřadu práce je v tomto roce zcela viditelně převaha starších nezaměstnaných. Rozdíly mezi pohlavími ukazují, že z celkového počtu nezaměstnaných v okrese Mělník je po celou dobu sledovaného období převaha nezaměstnaných žen, a to jak v generaci mladších, tak v generaci starších z celkového počtu nezaměstnaných v okrese Mělník.
28
3.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1 - Věk a otázka č. 2 Pohlaví Tabulka č. 3 Věk a pohlaví Věk 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55- 59 60 - 64 65 a více Celkem
Celkem počet % 18 26,09 17 24,64 20 28,99 12 17,39 2 2,90 0 0,00 69
100,00
Muži
Ženy
počet 3 6 7 6 2 0
% 12,50 25,00 29,17 25,00 8,33 0,00
počet 15 11 13 6 0 0
% 33,33 24,44 28,89 13,33 0,00 0,00
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
V dotazníkovém šetření, které shromáždilo údaje od 69 respondentů, se první a druhá otázka týkala věku a pohlaví dotazovaných. Podařilo se získat odpovědi od 24 mužů a 45 žen, odpovědi jsou zde rozděleny do jednotlivých věkových kategorií. Kategorie 65 a více zůstala bez odpovědi, jelikož respondenta v této věkové kategorii se nepodařilo oslovit. V celkovém součtu nezaměstnaných v okrese Mělník je v této kategorii ke konci roku 2015 evidováno pouze 8 nezaměstnaných, z toho 4 ženy.
Graf č. 2 Rozložení respondentů podle věku
Rozložení respondetů podle věku 3% 0%
17%
40 - 44
26%
45 - 49 50 - 54 55- 59
29%
60 - 64 25%
65 a více
Zdroj: vlastní zpracování 29
Graf č. 3 Rozložení respondentů podle věku - muži
Rozložení respondentů podle věku muži 0% 8%
40 - 44
13%
45 - 49 25%
50 - 54 25%
55- 59 60 - 64 65 a více
29%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 4 Rozložení respondentů podle věku - ženy
Rozložení respondentů podle věku ženy 0% 0% 40 - 44
13%
45 - 49
33%
50 - 54 29%
55- 59 60 - 64 65 a více
25%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 2 ilustruje procentuální hodnotu číselných ukazatelů z tabulky č. 3 podle věku všech respondentů. Graf č. 3 ukazuje rozložení respondentů – mužů v jednotlivých věkových kategoriích a graf č. 4 udává počet žen v jednotlivých věkových kategoriích.
30
Otázka č. 3 - Vzdělání
Tabulka č. 4 Vzdělání respondentů Vzdělání Základní Vyučení Vyučení s maturitou Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Celkem počet % 1 1,45 38 55,07 10 14,49 19 27,54 0 0,00 1 1,45 69
Muži
Ženy
počet 0 14 3 7 0 0
% 0,00 58,33 12,50 29,17 0,00 0,00
počet 1 24 7 12 0 1
% 2,22 53,33 15,56 26,67 0,00 2,22
24
100
45
100
100
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Tabulka č. 4 vykazuje vzdělání respondentů. Z oslovených bylo 38 respondentů vyučeno, vyučení s maturitou bylo v počtu 10 respondentů a středoškolské studium ukončené maturitou mělo 19 respondentů. Převaha respondentů s vyučením může poukazovat na to, že méně vzdělaní lidé mohou mít s hledáním práce větší problém. Z pohledu pohlaví je více oslovených žen s úplným středoškolským vzděláním, kdežto z oslovených mužů bylo více vyučených v různých oborech. Ve výsledku je však patrné, že naše společnosti disponuje dobrým vzdělávacím systémem a pouze malá část obyvatel dosáhne pouze na základní vzdělání.
Otázka č. 4 - Bydliště
Tabulka č. 5 Bydliště respondentů Celkem
Muži
Ženy
Bydliště počet
%
počet
%
počet
%
město Mělník okolní spádové lokality Mělníka
36 33
52,17 47,83
20 4
83,33 16,67
16 29
35,56 64,44
Celkem
69
100,00
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Otázka č. 4 se zabývala místem, kde oslovení respondenti bydlí. Bydliště je jednou z problematik, které ovlivňují možnosti zaměstnání, jelikož vzhledem k ekonomické 31
situaci v dopravě je dojezdová vzdálenost k místu zaměstnání klíčová. V okolí Mělníka je spousta malých lokalit, které nejsou dopravně obsluhovány, popřípadě autobusové spoje jsou zcela poddimenzovány a pro nezaměstnaného je velký problém skloubit pracovní dobu tak, aby byla v souladu s odjezdy a příjezdy spojů hromadné dopravy. Bez vlastní osobní dopravy se některá místa mělnického regionu zcela neobejdou. Z tabulky č. 5 jasně vyplývá, že naprostá většina nezaměstnaných mužů bydlí přímo ve městě Mělník, a více než polovina nezaměstnaných žen naopak v okolních spádových lokalitách.
Otázka č. 5 - Doba v evidenci na ÚP Mělník
Tabulka č. 6 Doba respondentů v evidenci na ÚP Mělník Doba Do 6 měsíců Od 6 měsíců a více Celkem
Celkem počet % 20 28,99 49 71,01 69
100,00
Muži
Ženy
počet 3 21
% 12,50 87,50
počet 17 28
% 37,78 62,22
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Tabulka k otázce č. 5 - doba v evidenci na ÚP Mělník se dělila na dva celky, a to do šesti měsíců a více jak šest měsíců. Převaha respondentů je na pracovním úřadě hlášena déle, než je dotazovaná doba. Z celkového počtu 69 respondentů je déle než 6 měsíců hlášeno na pracovním úřadu 28 žen a 21 mužů. Vzhledem k možnostem pracovního trhu je předpoklad, že starší generace při hledání nového uplatnění bude využívat možnosti delší podpůrčí doby.
32
Otázka č. 6 - Průměrný počet absolvovaných výběrových řízení za měsíc Tabulka č. 7 Průměrný počet absolvovaných výběrových řízení respondentů za měsíc Celkem Počet výběrových řízení počet %
Muži
Ženy
počet
%
počet
%
Do 3 řízení Do 6 řízení Do 9 řízení Do 12 a více řízení
44 20 5 0
63,77 28,99 7,25 0,00
10 12 2 0
41,67 50,00 8,33 0,00
34 8 3 0
75,56 17,78 6,67 0,00
Celkem
69
100,00
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Tabulka č. 7 ukazuje, že 63% dotázaných se výběrových řízení účastní pouze v omezeném množství a to do 3 výběrových řízení za měsíc. Předpokládám, že tato skupina je vyřazována již během prvního kola výběrového řízení, kdy si zaměstnavatelé dělají předvýběr uchazečů o zaměstnání, a tím pádem jsou vyloučeni na počátku pro nesplnění některých kritérií potencionálního zaměstnavatele.
Otázka č. 7 - Byla Vám nabídnuta rekvalifikace od ÚP Mělník? Tabulka č. 8 Nabídka rekvalifikace respondentům od ÚP Mělník Rekvalifikace Ano Ne Celkem
Celkem počet % 30 43,48 39 56,52 69
100,00
Muži
Ženy
Počet 13 11
% 54,17 45,83
počet 17 28
% 37,78 62,22
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Otázka č. 7 reaguje na nabízeni pomoci ze strany Úřadu práce Mělník nezaměstnaným. Odborný poradce zvažuje, zda je rekvalifikace vhodná u každého konkrétního uchazeče zvlášť. Vzhledem k rozpočtu je nutné vybírat pouze uchazeče, u kterých je předpoklad, že rekvalifikace přinese kýžený výsledek v podobě nového 33
zaměstnání. Přihlíží se také k oborům, které jsou v dané lokalitě požadovány na trhu práce, a jeden z hlavních předpokladů úspěšné rekvalifikace je snaha nezaměstnaného o vlastní vzdělávání. Z tabulky č. 8 je patrné, že Úřad práce Mělník rekvalifikace podporuje, a to více u mužů než u žen kde dost vysoký podíl žen tuto možnost nedostalo.
34
Otázka č. 8 - Nabídka ÚP Mělník /rekvalifikace, podpůrné projekty/
Tabulka č. 9 Znalost respondentů s podpůrnými projekty od ÚP Mělník Nabídka ÚP Mělník Ano Ne Celkem
Celkem počet % 36 52,17 33 47,83 69
100,00
Muži
Ženy
počet 15 9
% 62,50 37,50
počet 21 24
% 46,67 53,33
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Tabulka č. 9 tvoří s předchozí otázkou č. 7 ucelený přehled spolupráce Úřadu práce Mělník a nezaměstnaného na tom, aby byla co nejvíc podpořena jeho snaha co nejdříve se vrátit do pracovního procesu. Nelze však žádnými nástroji ovlivnit vlastní přístup nezaměstnaného k aktivní snaze sám se zajímat o všechny možnosti pomoci. Toto je patrné v tabulce č. 9, kdy jsou odpovědi v poměru skoro shodné, a téměř polovina
dotázaných
nemá
dostatek
informací
o
projektech
na
podporu
nezaměstnaných.
Otázka č. 9 - Jste ochoten dojíždět za prací? Tabulka č. 10 Ochota respondentů dojíždět za prací Ochota dojíždět Ano Ne Celkem
Celkem počet % 29 42,03 40 57,97 69
100,00
Muži
Ženy
počet 15 9
% 62,50 37,50
počet 14 31
% 31,11 68,89
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Tabulka č. 10 uvádí problematiku dojíždění za prací. Problémy shledávám právě v nedostupnosti hromadné dopravy, dále pak ve vysokých cenách pohonných hmot, kdy samotný výdělek je zatížen nákladem na dopravu do zaměstnání. Z tohoto důvodu je výsledek dotazníkového šetření jasně poukazující na volbu zaměstnání v místě bydliště. 31 žen dojíždění zcela vyloučilo spolu s 9 muži. 14 žen a 15 mužů bylo 35
rozhodnuto za prací dojíždět. Společně s tabulkou č. 5 – bydliště respondentů-to vypovídá o zajímavém nevyváženém obrazu. Nezaměstnaní muži jsou ochotni za prací dojíždět, ale velká část z nich je přitom přímo z Mělníka. Nezaměstnané ženy nejsou ochotny za prací dojíždět, přitom jsou většinou z okolních obcí.
Otázka č. 10 - Jaké důvody považujete za překážku při hledání zaměstnání?
Tabulka č. 11 Překážky respondentů při hledání zaměstnání Celkem
Muži
Ženy
Důvody počet
%
počet
%
počet
%
7
10,14
3
12,50
4
8,89
1
1,45
1
4,17
0
0,00
Neznalost cizího jazyka
18
26,09
5
20,83
13
28,89
Věk
29
42,03
3
12,50
26
57,78
Jiné
14
20,29
12
50,00
2
4,44
Celkem
69
100,00
24
100,00
45
100,00
Dojíždění do zaměstnání Nabízená práce Vám nevyhovuje
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Tabulka č. 11 rozdělila respondenty podle pohlaví na dvě odlišné skupiny, kdy pro nadpoloviční většinu žen je věk ve 26 případech evidován jako handicap, kdežto u mužů převládají spíše blíže nespecifikované důvody, a to celkem ve 12 případech. Z výsledku usuzuji, že pro starší generaci žen je věk jedním z limitů, které negativně ovlivňují výběr z řad potencionálních zaměstnavatelů, ti totiž dávají přednost mladším ženám. Neznalost cizího jazyka je druhým největším problémem dotazované skupiny respondentů. Pro starší generaci je velmi problémové začít s výukou cizího jazyka, přesto je na trhu mnoho kurzů, které mohou s tímto problémem pomoci a v rámci vlastního vzdělávání doplnit tuto zaměstnavateli žádanou dovednost.
36
Otázka č. 11 - Vnímáte pocit diskriminace při hledání nového pracovníka uplatnění vzhledem k věku? Tabulka č. 12 Vnímání pocitu diskriminace při hledání nového pracovního uplatnění vhledem k věku Pocit diskriminace vzhledem k věku
Celkem
Muži
Ženy
počet
%
počet
%
počet
%
Ano
40
57,97
3
12,50
37
82,22
Ne
9
13,04
6
25,00
3
6,67
Nesetkal (a) jsem se s tímto problémem
20
28,99
15
62,50
5
11,11
Celkem
69
100,00
24
100,00
45
100,00
Zdroj: autor, vlastní dotazníkové šetření
Na otázku, zda mají pocit diskriminace při hledání nového pracovního uplatnění vzhledem k věku ve výsledcích tabulka č. 12 vykazuje převahu odpovědí ANO na tuto problematiku. Opět je však více respondentů z řad žen, které vnímají tento nový problém na trhu práce jako diskriminační. Muži se s tímto problémem setkávají daleko později v době aktivní práce, jelikož není estetický předpoklad na mužské zaměstnance tak patrný, jako je tomu u žen. Většina mužů má navíc pocit, že se s tímto trendem nepotkali.
Otázka č. 12 - Vyhovuje Vám spolupráce s ÚP Mělník při hledání nového zaměstnání, jste spokojeni, nebo máte konkrétní návrh na zkvalitnění služeb ÚP Mělník? Otevřená poslední otázka přinesla velké překvapení. Pouze 20% respondentů bylo ochotno se vyjádřit k této otázce. Většinou odpověď nebyla uvedena vůbec. Zdá se, že nezaměstnaní jsou spokojeni s prací Úřadu práce Mělník, nebo jsou bez názoru a vnímají tento orgán jen jako pouhé evidenční místo, které musí navštěvovat, aby dosáhli na podpůrné dávky v době nezaměstnanosti. Možná u některých ostych 37
zabránil vlastnímu vyjádření, Ti, co se odvážili svůj názor prezentovat, byli většinou spokojeni a uváděli pouze dlouhé čekací doby, které mohou někdy ovlivnit i nárazové exponované dny, jako například začátek měsíce, kdy se většinou hlásí noví žadatelé o práci, kterým doběhla výpovědní doba ke konci předcházejícího měsíce. Jeden respondent byl nespokojený s možností rychlého občerstvení v podobě automatu na kávu, kterým by si rád zpříjemnil čekání. Ani automat v podobě čerstvé vody není na Úřadu práce Mělník k dispozici. V rámci administrativy byl zaznamenán požadavek na zjednodušení vstupních formulářů a stížnost na jejich obsahovou nesrozumitelnost. Vzhledem k tomu, že se někteří respondenti setkali s neochotou pomoci při vyplňování těchto dokumentů je vnímán přístup poradců v tomto bodě negativně. Návrh na zlepšení služeb Úřadu práce Mělník neuvedl u této otázky žádný z respondentů.
38
4 Diskuze
Téma absolventské práce jsem si zvolila na základě vlastní zkušenosti. Pracovala jsem v oborech, které vždy měly provázanost s určitým typem klientských služeb. Mohla jsem v době své pracovní praxe poznávat problematiku jak zdravotně znevýhodněných klientů, tak i projevy chování jednotlivých věkových skupina na různé podněty. V pracovní oblasti mně zaujal rozdílný jev u mladší a starší generace. Obě mají svá specifika, obě zažívají určitý druh handicapu. Zjednodušeně lze říct, že mladá generace má pro pracovní trh nedostatek praxe, starší generace zaznamenává věkovou diskriminaci a kvalifikační nedostatečnost pro potencionální zaměstnavatele. V absolventské práci jsem se zaměřila na skupinu nezaměstnaných, kterou věkově zařazujeme do starší generace. Dílčím cílem absolventské práce bylo zmapovat situaci v oblasti nezaměstnanosti na okrese Mělník z pohledu starší generace a nastínit možnosti pomoci při hledání nového pracovního uplatnění. V teoretické části absolventské práce jsem pracovala s dostupnou literaturou a přibližuji zde odborné pojmy nezaměstnanosti, terminologii jejího dělení, vývojové jevy typů nezaměstnanosti. Popsala jsem zde důsledky jak ekonomické, tak i psychické, které mohou nastat při dlouhodobé nezaměstnanosti, a jejich vliv na kvalitu života nezaměstnaného. Orientovala jsem se především na problematiku starší generace, která prožívá ztrátu zaměstnání ve svém věku daleko závažněji než mladší generace a kdy i psychická odolnost bývá již vzhledem k věku mírně oslabena. Procentuální vyjádření situace nezaměstnaných v okrese Mělník pak představil okruh, který byl analyzován v praktické části absolventské práce. V praktické části jsem se věnovala zpracování hlavního cíle mé absolventské práce, kdy pomocí otázek uvedených v dotazníku analyzuji problematiku starší generace v době evidence na Úřadu práce Mělník. Při sběru dat jsem narazila na problém neochoty některých respondentů sdílet své poznatky. Domnívám se, že je u starší generace stále zakořeněn respekt z minulosti, kdy sdílení svých názorů bylo společensky potlačováno. Dalším problémem byly různé technické nedostatky, které
39
starší generace uváděla jako důvod své neochoty poskytnout v anonymním dotazníku své odpovědi, ať už to byly zapomenuté brýle, nedostatek času, nedůvěra v anonymitu. Z oslovených potencionálních respondentů bylo ochotno vyplnit dotazník pouze 69 klientů úřadu práce. Porovnáním výsledků dat za sledované období od roku 2010 až 2015 vyplynulo, že v okrese Mělník došlo k nárůstu nezaměstnanosti starší generace v posledním roce 2015 oproti nezaměstnané mladší generaci. V roce 2010 byl počet mladší generace o 94 žen a 199 mužů větší než nezaměstnaných z řad starší generace. Až v roce 2014 se stav rozdílu začíná mírně měnit, jelikož počet 86 žen mladší generace a 49 mužů z téže generace tvořilo již menší množstevní rozdíl mezi starší generací. V roce 2015 je již převaha starší generace o 161 nezaměstnaných žen a 114 nezaměstnaných mužů větší oproti počtu v mladší generaci. Lze předpokládat, že tento vývoj, kdy převládá počet nezaměstnaných starší generace, bude nadále růst, neboť dochází k rozvoji technologií a kritéria zaměstnavatelů na kvalifikační předpoklady zaměstnanců se každoročně zvyšují. Z dotazníkového šetření vyplynula obava nezaměstnaných z nedostatečného kvalifikačního předpokladu v rámci jazykové vybavenosti a u žen převažovala obava z věkové diskriminace. Z vlastní zkušenosti souhlasím s tímto výsledkem, jelikož tento problém vnímám v rámci zaměstnavatelské praxe jako velmi rizikový. Prodlužováním důchodového věku se však tento problém bude i nadále stále více zviditelňovat a bude docházet k nárůstu žen, potažmo i mužů, kteří nebudou vzhledem ke svému věku moci najít zaměstnání. Současný nepříjemný trend špatné zaměstnatelnosti příslušníků starší generace vnímám především v soukromé podnikatelské sféře, která není limitována žádným omezením a vybírá si do svého mladého pracovního týmu pouze odpovídající zaměstnance, kteří věkové kritérium splňují. V rámci pomoci by bylo zapotřebí více podpořit projekty, kdy je možné získat za pracovní místa vytvořená pro starší generaci různé finanční výhody. Domnívám se, že dlouhodobé pracovní zkušenosti, loajalita a vyšší odpovědnost starší generace má pro společnost velký význam. Podpořením aktualizace znalostí a dovedností vzděláváním, můžeme narůstající problém nezaměstnanosti starší generace zmírnit. Je potřeba také vyvracet názor některých zaměstnavatelů, u kterých převládá mínění, že starší generace je méně schopná, neochotná se vzdělávat, 40
s vyššími mzdovými nároky a kteří se navíc obávají zdravotních komplikací takových zaměstnanců. Za nejdůležitější, však pokládám vlastní ochotu každého jedince neustále na sobě pracovat a neztrácet motivaci pro získávání nových dovedností a zkušeností. Bez vlastního úsilí můžou všechny projekty podpory přijít vniveč.
41
Závěr V absolventské práci jsem se zabývala problematikou nezaměstnaných z řad starší generace. V jakémkoliv věku je práce důležitou součástí života člověka. Je-li život plnohodnotně prožíván v aktivních dnech každého jedince, je i odpočinek a relaxace odměnou za dobře odvedenou práci. V tomto souladu by měl člověk prožít větší část svého života. Práce je nejen zdrojem finanční jistoty, ale především také místem, kde se realizujeme, využíváme své dovednosti, schopnosti a vytváříme si společenské kontakty. Pocit užitečnosti a vlastní úcty je pak důležitý i v psychické rovině každého jedince. V dnešní době, kdy tržní ekonomika ovládá celou společnost, je stále více zřetelný pomalu se rozvíjející problém starší generace s uplatněním se na pracovním trhu. Lidé starší generace vnímají tyto problémy velmi osobně. Při ztrátě zaměstnání se špatně vyrovnávají s pocitem nepotřebnosti či nadbytečnosti a považují toto období za vlastní životní prohru. Výsledkem mé absolventské práce je potvrzení, že i v okrese Mělník se stává tento problém realitou. Nárůst nezaměstnaných z řad starší generace vykazuje v loňském roce převahu oproti mladší generaci. Zvyšující se počty nezaměstnaných v této věkové kategorii signalizují potřebu větší spolupráce všech orgánů, které mohou s touto problematikou pomoci. I přes to, že ekonomický nárůst v rámci podpory zaměstnatelnosti starší generace znamená částečné zatížení státního rozpočtu, je potřeba tento problém aktivně řešit. Populace stárne a vyspělá zdravotní péče je jedním z aspektů, který ovlivňuje prodloužení života člověka, a tím jeho delší pracovní aktivitu. Domnívám se, že stanovené cíle absolventské práce, zmapovat situaci v oblasti nezaměstnanosti na okrese Mělník z pohledu starší generace a zjistit problémy starší generace při hledání nového pracovního uplatnění, se mi jak v teoretické, tak i v praktické části práce podařilo naplnit. Po provedeném průzkumu se potvrdil můj předpoklad, že v okrese Mělník převažuje počet nezaměstnaných z řad starší generace. Aktivizace a pomoc při hledání nového pracovního uplatnění starší generace je plně podporována Úřadem práce Mělník.
42
Резюме Безработица в крае Мельник с точки зрения старшего поколения. Тему для своей выпускной работы я выбрала, так как она мне очень близка. На собственном опыте я столкнулась с этой проблематикой. В прошлом для меня не было проблемы найти себе подходящую работу, я решила найти применение в бизнесе. Время шло и я отошла от бизнеса и вновь я стояла перед проблемой, кем я буду работать. Только тогда я поняла, как тяжело найти работу в возрасте 48 лет. В теоретической части выпускной работы я обратила внимание на проблему старшего поколения найти себе новое рабочее место. Главной целью моей работы было проанализировать уровень безработицы среди старшего поколения в крае Мельник. Безработные, которые принадлежат к категории «старшее поколение », часто оказываются в невыгодной позиции из-за недостатка необходимых знаний о современных технологиях, знаний иностранных языков и работы на компьютере, плохого здоровья а главным образом неготовности учиться чему-то новому. Всё это может быть препятствием найти своё место на рынке труда или повлиять на время пребывания на бирже труда. В практической части я выбрала форму анкеты. Составила анкету, ориентированную на людей старшего поколения. Я хотела проанализировать трудности, с которыми они столкиваются. На основе информаций полученных от людей зарегистрированных на бирже труда в городе Мельник, я подтвердила себе предположение, что количество безработных людей старшего поколения за последние годы повышается. В настоящее время, когда нам постоянно отдаляют срок ухода на пенсию, необходимо решать эту актуальную проблему. Продуктивный возраст повышился и невозможно работать на одном месте всью свою жизнь, следовательно необходимо понять, что в течении всей жизни мы должны учиться новому, чтобы мы в любом возрасте были готовы поменять спектр своей деятельности. Ключевые слова: безработица, старшее поколение, биржо труда, обучение, рынок труда.
43
Bibliografie BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. Psyché (Grada). ISBN 80-247-9006-8 BUCHTOVÁ, Božena, Josef ŠMAJS a Zdeněk BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4282-3. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 2., dopl. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-858-5060-5 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-08-3. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008. ISBN 9788073673680. KREBS, Vojtěch a Jaroslava DURDISOVÁ. Sociální politika. Praha: Codex Bohemia, 1997. ISBN 978-80-7357-276-1. Zákony III/2015: sborník úplných znění zákonů a souvisejících předpisů k 1.1.2015 z oblasti pracovního práva. 2015, 2015. ISSN 1802-8284 RACEK, Jan. Mělnicko. 1. vyd. Praha: ČTK-Pressfoto, 1995. ISBN 80-704-6030-X
Internetové odkazy
1) Stáří. Wikipedia [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1%C5%99%C3%AD 2) Právo na práci a právo na zaměstnání. Epravo.cz [online]. 2001 [cit. 2016-0416]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-na-praci-pravo%20na-zamestnani-11916.html 3) Podpora v nezaměstnanosti se od roku 2016 zvyšuje. Podnikatel.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/podporav-nezamestnanosti-se-od-roku-2016-zvysuje/ 4) Co je to gender? Cavi.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.cavi.cz/gender.html 5) Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob. Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystupobjekt&z=T&f=TABULKA&pvo=ZAM11-A&zo=N&verze=44
1&nahled=N&sp=N&skupId=766&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&k atalog=30853&u=v200__VUZEMI__101__40215&c=v3~3__RP2015&str=v200& rouska=true&clsp=null 6) Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podíl nezaměstnaných osob. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND ČR [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/metodika-individualni-a-komplexni-prace-sklienty-up-cr 7) Nezaměstnaní padesátníci. Hasim.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.hasim.cz/content/nezamestnani-padesatnici 8) Rekvalifikace. Mpsv.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace 9) Struktura uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce - podle vzdělání, věku a délky nezaměstnanosti (stav k 31. 12.). Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystupobjekt&pvo=ZAM10&zo=N&z=T&f=TABULKA&verze=1&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&katalog=3085 3&str=v178&c=v3~3__RP2014&v=v166__POHLAVI__102__2&u=v178__VUZEM I__101__40215#w
45
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce Mělník a podíl nezaměstnaných osob podle pohlaví. ............................................................................ 14 Tabulka č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce Mělník podle věku ................................................................................................................................. 27 Tabulka č. 3 Věk a pohlaví............................................................................................... 29 Tabulka č. 4 Vzdělání respondentů ................................................................................. 31 Tabulka č. 5 Bydliště respondentů .................................................................................. 31 Tabulka č. 6 Doba respondentů v evidenci na ÚP Mělník .............................................. 32 Tabulka č. 7 Průměrný počet absolvovaných výběrových řízení respondentů za měsíc 33 Tabulka č. 8 Nabídka rekvalifikace respondentům od ÚP Mělník .................................. 33 Tabulka č. 9 Znalost respondentů s podpůrnými projekty od ÚP Mělník ...................... 35 Tabulka č. 10 Ochota respondentů dojíždět za prací ..................................................... 35 Tabulka č. 11 Překážky respondentů při hledání zaměstnání ........................................ 36 Tabulka č. 12 Vnímání pocitu diskriminace při hledání nového pracovního uplatnění vhledem k věku ............................................................................................................... 37
Seznam grafů Graf č. 1 Porovnání nezaměstnanosti starší a mladší generace v okrese Mělník v letech 2010-2015 ....................................................................................................................... 28 Graf č. 2 Rozložení respondentů podle věku .................................................................. 29 Graf č. 3 Rozložení respondentů podle věku - muži ....................................................... 30 Graf č. 4 Rozložení respondentů podle věku - ženy ....................................................... 30
46
Přílohy Příloha č. 1 DOTAZNÍK Příloha č. 2 MAPA MĚLNICKÉHO OKRESU
47
Dotazník Jmenuji se Vladimíra Himlová a studuji Vyšší odbornou školu MILLS, s.r.o., v Čelákovicích obor sociální práce. Dovolte, abych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který je plně anonymní a údaje z něj budou podkladem pro zpracování dat do mé absolventské práce. Cílem je zmapovat vývoj nezaměstnanosti z pohledu starší generace v okrese Mělník, dostupnost informací a pomoci poskytované ÚP Mělník. Předem Vám děkuji za pravdivé vyplnění.
1. Pohlaví muž
žena
2. Věk 40 – 44
50 – 54
60 – 64
45 – 49
55 - 59
65 a více
3. Vzdělání základní
O středoškolské
vyučen (á)
O vyšší odborné
vyučen (á) s maturitou
vysokoškolské
4. Bydliště O
Město Mělník
O
Okolní spádové lokality Mělníka
5. Doba v evidenci na ÚP Mělník Do 6 měsíců Od 6 měsíců a více
6. Průměrný počet absolvovaných výběrových řízení za měsíc Do 3
do 6
Do 9
do 12
12 a více
48
7. Byla Vám nabídnuta rekvalifikace od ÚP Mělník? ANO NE
8. Nabídka ÚP Mělník /rekvalifikace, podpůrné projekty/ Víte, které projekty UP realizuje v rámci podpory při hledání zaměstnání? ANO NE
9. Jste ochoten dojíždět za prací? ANO NE
10. Jaké důvody považujete za překážku při hledání zaměstnání? dojíždění do zaměstnání nabízená práce Vám nevyhovuje neznalost cizího jazyka věk jiné
11. Vnímáte pocit diskriminace při hledání nového pracovního uplatnění vzhledem k věku? Ano NE Nesetkal(a) jsem se s tímto problémem
12. Vyhovuje Vám spolupráce s ÚP Mělník při hledání nového zaměstnání, jste spokojeni, nebo máte konkrétní návrh na zkvalitnění služeb ÚP Mělník?
49
50
