NEWSLETTER ZÁŘÍ 2015

NEWSLETTER ZÁŘÍ 2015 PODZIM PLNÝ AKTIVIT JE ZDE

1

Obsah Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA ................................................................................. 3 Podzim plný aktivit a nejen to ................................................................................................. 4 Kateřina Gazárková odešla z ČMA ......................................................................................... 7 Září přinese více příležitostí k rozvoji i setkávání ............................................................ 8 Průmyslová revoluce ve 4. etapě a jaké jsou brzdy inovací ...................................... 11 Znojemské vinobraní uvítá manažerské setkání ............................................................ 12 Peking, Šanghaj, Su-zhou - cesta nejen o zajímavostech, ale také o businessu ........................................................................................................................................................... 14 Zaznamenejte si do diáře: ČEZ ............................................................................................. 16 Životní hra na klavír .................................................................................................................. 17 Z myšlenek Tomáše Milicha, ředitele a jednatele OVUS, který postavil na nohy firmu před krachem ................................................................................................................... 19 Uplatnění kreativity při řešení dilematu současného kapitalismu ........................... 21

2

Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA

Vážení a milí čtenáři našeho newsletteru, závěr druhého čtvrtletí se v manažerském prostředí ČMA nesl v duchu vzpomínek na vyhodnocení soutěže Manažer roku 2014, následných milých setkávání se s finalisty i oceněnými. Zkrátka nejvýznamnější dny celoročního snažení jsme si náležitě užívali, samozřejmě že v pracovním duchu. Také jsme se značným předstihem připravovali akce na druhé pololetí. Prázdninový čas jsme vám tentokrát nechali k odpočinku a obnovení sil, nebylo cílem vás zahltit přemírou informací. Ovšem nyní, na začátku září, již potřebujeme sdělit řadu novinek, máme co sdělit a nabídnout. O tom nezákladnějším se dočtete v našem newsletteru. Přejeme vám podzim plný radosti z úspěchů, jichž dosáhnete. A budeme rádi, když svým dílem přispějeme i my z vedení České manažerské asociace. Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel 3

Podzim plný aktivit a nejen to

Podzimní měsíce bývají pro většinu firem, a tedy i jejich manažerských týmů, obdobím zvýšeného úsilí. A to nejen po zdánlivě líném létě, dovolených a rodičovských povinnostech o prázdninách. Vysokou laťku nasadila také Česká manažerská asociace. Naplánovala řadu akcí, které by měly napomoci prosadit v širší odborné veřejnosti, mezi vládními činiteli, politiky, ministerskými úředníky, ale i mezi širokou veřejností strategii, již si ČMA pro příští léta i závěr roku 2015 vytkla. Podrobnosti sdělil viceprezident a výkonný ředitel ČMA Ing. Ivo Gajdoš: Co tedy chystáte pro své členy? Naše druhé pololetí bude doslova nabité atraktivními setkáními odborníků, a to nejen na území České republiky. Mnohá z nich se uskuteční na základě mezinárodní komunikace ČMA i jednotlivých regionálních klubů. Regionální klub Severozápadní Čechy pojede v září za zkušenostmi do Amsterdamu. Za významnou považuji rovněž cestu organizovanou ČMA a CK China Tours do Číny v době od 16. do 25. října, kde bychom měli navštívit například výrobní závod Škody Auto, diskutovat s představiteli české ambasády a CzechTrade nebo hovořit se zástupci univerzit o spolupráci s česko-čínsko-americkou nadací ZET prof. Milana Zeleného, spojenou se zavedením tzv. podnikatelských univerzit. O výsledcích návštěvy se dozvíte mimo jiné z dalšího čísla newsletteru i našich webových stránek.

4

Zejména pro technicky a inovátorsky založené osobnosti bude přínosný výjezd 22. října do Mnichova na World Mobility Summit, kde se bude jednat o rozvoji světové elektromobility. Tuto akci spolupořádá ČEZ, který vypraví z Prahy pro odborníky autobus. Zveme také zástupce tří ministerstev a studentské řešitelské týmy ČVUT a VŠB, které zkonstruovaly elektromobilní „student‘s cars“. Tedy: neuzavíráme se jen do českého prostředí, ale máme snahu čerpat inspiraci i za hranicemi naší vlasti. Podněty bychom rádi zúročili v našich rozmanitých aktivitách i vzdělávací činnosti napříč manažerským spektrem, v jednáních s ministerstvy, organizacemi, institucemi. Česká manažerská asociace se zapojila před pár lety do významného celosvětového projektu, který se týká udržitelnosti. Jak hodnotíte dosavadní práci? Mám z ní radost. V září se uskuteční dva kulaté stoly k projednání jednotlivých pilířů české Vize 2050 s odborníky z businessu, politiky a nevládních organizací. Další z kulatých stolů povede Jonathan Wootliff a bude určen pro zahraniční manažery a podnikatele v ČR. V listopadu se v prostorách Úřadu vlády ČR uskuteční výroční Forum Rady vlády pro udržitelný rozvoj, jehož je Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) členem. Ve zkratce snad jen tolik, že členů postupně přibývá a podnikatelská rada svým způsobem, sobě vlastním, zastupuje stále výrazněji zájmy klíčových firem na českém trhu, ale ne pouze z pohledu businessu jako takového, tedy hodnocení ekonomických ukazatelů, ale právě v širších souvislostech zejména s ohledem na budoucnost dalších generací. Jde tedy o nadčasovou rovinu businessu, a prosazování nových vztahů v pojetí podnikání. O tom, že své aktivity firmy, které vstoupily do CBCSD, myslí vážně, svědčí například i členství ČEZ a Vítkovic, anebo spektrum letošních konferencí při Mezinárodním stavebním veletrhu v Brně, kde se diskutovalo nad vizí moderních chytrých měst tvořených inteligentními budovami, inteligentními energiemi, informačními technologiemi a inteligentními obyvateli. Zmínil bych i vystoupení českého zástupce Daniela Beneše, generálního ředitele Skupiny ČEZ, na Business & Climate Summitu v Paříži. Na tomto významném fóru k udržitelnosti života na planetě hovořil zejména o emisních povolenkách, které nyní průmyslu působí řadu potíží. Připomenul, že klimatická dohoda na mezinárodní úrovni se zeměmi mimo EU je nezbytná pro nastavení férových

pravidel, která by podpořila konkurenceschopnost evropského průmyslu, neboť ten dnes doplácí na vysoké ceny energií. I z těchto stručných informací je zřejmé, že Česká podnikatelská rada nezahálí, ale prosazuje stanoviska a morální zásady, které by měly ovlivnit chování nás všech.

5

Živá je diskuze nad kvótami žen pohybujících se v manažerských pozicích. Souvisí s genderovými otázkami, k nimž má ČMA také velmi blízko. Nač byste v této souvislosti rád upozornil? Třeba na to, že jsme zaznamenali velký ohlas na konferenci, která v dubnu předcházela vyhodnocení soutěže Manažer roku. Nesla se právě v duchu prezentace názorů na otázky rovnosti žen a mužů. V té souvislosti jsme si znova uvědomili, že je potřeba ještě více pátrat po zajímavých osobnostech na pozicích manažerek, jejich práci a výsledky popularizovat a ukazovat na osobních příkladech odvážných osobností, jak šikovné a schopné české manažerky jsou. Ostatně ti, kteří s námi pojedou do společnosti PETROF v říjnu, se o tom budou moci přesvědčit sami při setkání s Manažerkou roku 2014 Mgr. Zuzanou Ceralovou Petrofovou. Pro značku, která má ve světě i u nás zvuk a stala se v oboru výroby hudebních nástrojů legendou, udělala tolik, že si titul, který jí byl na jaře udělen, právem zaslouží. I ona svým umem napověděla, že jsou ženské příběhy poutavé, poučné a vybízejí k následování. Je za nimi osobní nasazení, obdivuhodné výsledky, úspěch. Ne vždy se o něm však ví. (red)

6

Kateřina Gazárková odešla z ČMA

Personální obsazení České manažerské asociace se v průběhu léta změnilo. Odešla od nás Ing. Kateřina Gazárková, která v ČMA působila jako projektový manažer. Po více než roční činorodé práci se rozhodla své zkušenosti zúročit v jiné společnosti, kde dostala nabídku, která „se neodmítá“. Od 1. října se do našich aktivit zapojí nový člen týmu. Převezme po Katce celou stávající agendu a svou činnost rozšíří o nové úkoly. Všem dáme včas vědět, kdo to bude. Katce přejeme jménem vedení ČMA i všech jejích členů na novém působišti hodně úspěchů. Od 1. září byla nově jmenována do pozice ředitelky projektové kanceláře MR Ing. Ludmila Koutská, Manažerka roku 2002. Bude zodpovědná za organizační přípravu soutěže MANAŽER ROKU a za přípravu dalších akcí a projektů ČMA. Nápomocen jí bude dosavadní tajemník MR Rastislav Lukovič. S medializací ČMA od srpna začala pomáhat firma RIX, s.r.o. pod značkou VitaPR. Bude zodpovídat mimo jiné za přípravu newsletteru, vydávání tiskových zpráv a prosazování dobrého jména naší asociace v médiích.

7

Září přinese více příležitostí k rozvoji i setkávání

Nový akademický rok s sebou ve svém prvním pololetí také přináší mnoho akcí pořádaných ČMA, které byste si neměli nechat ujít. Měsíc září zajímavými setkáními, konferencemi a cestami přímo přetéká. Budeme velice rádi, pokud si ve vašem kalendáři alespoň na některá z nich najdete prostor a opět se budeme moci vidět. Na co se však můžete těšit? Druhý víkend v měsíci, od pátku 11. září do neděle 13. září, se ponese ve znamení manažerského setkání při příležitosti Znojemského historického vinobraní. Jako tradičně nebude v programu chybět odborná přednáška, diskuze, nebo fenomenální gastronomické zážitky. Navíc se však budete moci na rautu primátora Znojma, pořádaném přímo na Znojemském hradě, setkat se zajímavými osobnostmi regionu a v neděli vás čeká prohlídka nové turistické trasy vedoucí k vyhlídce na známé vinice Šobes. Věříme, že pro vás bude vinobraní skvělou příležitostí nejen k odpočinku, ale také navázání nových kontaktů a objevování nových možností. Více informací zde.

8

Mnozí z vás jistě přivítají, že vinobraní ve Znojmě těsně navazuje na setkání Klubu manažerů roku při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Koná se totiž v pondělí 14. září od 10:00 do 12:00. V anketě jsme se manažerů ptali, co považují za brzdu inovací v českém prostředí. Výsledky budou zveřejněné právě při tomto setkání a jistě otevřou prostor pro zajímavou diskuzi, nápady a náměty, jak na odstranění těchto překážek spolupracovat. Dalším tématem bude Průmysl 4.0 - Chytré továrny budoucnosti. Vystoupí v něm člen představenstva ŠKODA AUTO Bohdan Wojnar a emeritní rektor VUT Brno prof. Petr Vavřín. Pokud máte zájem o další informace, podívejte se sem. Z Brna se přesune Klub Manažerů roku do Ostravy, kde proběhne 15. září na pozvání hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka a předsedy RK ČMA Ostrava Petra Kazíka setkání s finalisty soutěže MANAŽER ROKU 2014 z MSK. Hejtman poděkuje za účast ve finále soutěže a reprezentaci kraje, předá diplomy a povede diskuzi o podnikání v MSK. Jste srdečně zváni zde. Na 17. září připadají dvě významné akce. První z nich je setkání v pivovaru Velké Popovice pořádané Regionálním klubem Střední Čechy. Toto atraktivní místo je vyhledávané nejen pro vyhlášené pivo, ale také krásné okolí. Manažery firem ze středočeského regionu čeká prohlídka pivovaru a také prezentace z úst Petra Kofroně, ředitele pivovaru. Těšit se také mohou na představení novinek, které si přichystala ČMA, klubových aktivit nebo následnou diskuzi. Pozvánku naleznete zde. Ve dnech 17. až 19. září nás čeká cesta do Amsterdamu, kterou připravuje Regionální klub Severozápadní Čechy. Jedná se o skvělou příležitost, kde se budou čeští manažeři moci setkat se zástupci významných společností působících v Holandském království. Tato cesta bude nejen o výměně zkušeností, inspiraci, ale také o kultuře podnikání a manažerské etice, jíž jsou holandské společnosti pověstné a v tomto ohledu udávají nejen v Evropě směr. Ale ochuzeni nebudete ani o plavbu po amsterdamských kanálech, prohlídku paláce Dam nebo procházku vyhlášenou čtvrtí De Wallen. Více informací naleznete zde. Setkání hejtmana Středočeského kraje a manažerů oceněných v soutěži MANAŽER ROKU 2014 proběhne 22. září od 10:00 v Praze. Můžete se těšit nejen na představení finalistů soutěže, ale také na informace o činnosti Regionálního klubu ČMA Středočeský kraj z úst Ing. Jana Žáčka. Připomene rovněž podmínky, které pro podnikání středočeský region nabízí, a diskutovat se bude nad aktuálním rozvojem a směřováním podnikatelských aktivit v této oblasti. Více k programu akce naleznete zde. Den na to, 23. září, se můžete těšit na výměnu zkušeností s osobností, která získala titul Manažer roku 2014, Ing. Danielem Benešem, MBA, generálním ředitelem Skupiny ČEZ. Toto setkání KMR pořádané Pražským manažerským klubem jsme se rozhodli uskutečnit v sídle společnosti ČEZ a.s. od 9:00 do 11:00. Bude mít spíše neformální ráz a ponese podtitul Mé manažerské výhry a prohry. Více informací naleznete zde.

9

Ani v tomto roce byste si neměli nechat ujít Manažerský golfový turnaj pořádaný ve spolupráci s Asociací českých nábytkářů. Letošní, v pořadí již pátý ročník, se koná na hřišti Sand Martin’s Holes Mladá Boleslav 30. září. Turnaj bude sestávat ze tří společných kategorií a dvou vložených soutěží. Na své si přijdou všichni, kteří milují pohyb na čerstvém vzduchu a green je jejich druhým domovem. Manažerský golfový turnaj je určen jak členům tak i nečlenům z řad ČMA i AČN. Máte-li zájem se klání účastnit, pospěšte si, neboť kapacita turnaje je pouhých 72 hráčů. Zde najdete přihlášku a podrobnější informace. Mezi významné akce bude patřit bezesporu mezinárodní konference WEF (World Economic Forum). Konkurenceschopnost ČR 2016 je diskutovaným tématem a konferenci též dala název, doplněný podtitulem Průmysl pro 21. století. Bude probíhat 30. září na půdě Vysoké školy ekonomické od 13:00 do 17:30 a záštitu nad ní převzal ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek. Můžete se těšit na dva tematické bloky. V obou vystoupí vynikající řečníci s tou nejlepší odborností. Například Caroline Galvan (senior manažerka iniciativy Global Competitiveness v rámci WEF), Günter Deuber (ekonom Raiffeisenbank), Rudolf Fischer (finančně-ekonomický ředitel Siemens ČR) či Boguslawa Skowronski (zakladatelka Nomad Fund). Více informací naleznete zde.

Další informace najdete na webových stránkách http://www.cma.cz/.

10

Průmyslová revoluce ve 4. etapě a jaké jsou brzdy inovací

Stalo se již tradicí, že se na Mezinárodní strojírenský veletrh sjíždějí významné osobnosti české ekonomiky, vědy a politiky. Ani letos tomu nebude jinak. Členové Klubu Manažerů roku se tentokrát setkají 14. září, v první den veletrhu, na brněnském výstavišti a přivítají mezi sebou Ing. Jiřího Kuliše, generálního ředitele Veletrhy Brno, a.s. a další odborníky. Akce je připravena ve spolupráci s Brněnským regionálním klubem ČMA. Po úvodním slově prezidenta ČMA Ing. Pavla Kafky bude na programu téma, které doporučujeme vaší pozornosti: Čtvrtá etapa průmyslové revoluce – Chytré továrny. Hovořit na tuto notu bude Bohdan Wojnar, člen představenstva Škoda Auto, a emeritní rektor VUT Brno prof. Petr Vavřín. Integrovaný a automatizovaný průmysl je jednou z nosných myšlenek celého veletrhu, a my si o něm poslechneme z úst nejpovolanějších – budeme tak moci konfrontovat manažerské myšlenky z praxe i akademické půdy. Představí průmyslovou výrobu budoucnosti, která však není science fiction. Druhým tématem zvoleným právě u příležitosti veletrhu, který je milníkem technických novinek, bude diskuze o brzdách inovací. Při přípravě analýzy jsme vycházeli z průzkumu mezi Manažery roku. Jejich názory k problematice společně s poznámkami dalších manažerů a podnikatelů bude prezentovat Tomáš Macků, Research & Communication Direktor společnosti IPSOS. Neváhejte tedy a přijďte mezi nás. Podrobnosti naleznete zde.

11

Znojemské vinobraní uvítá manažerské setkání

Září je měsícem, v němž pro Vás ČMA přichystala řadu zajímavých akcí. Nebude mezi nimi chybět ani již téměř tradiční vinobraní, tentokrát ve Znojmě. Ve dnech 11. až 13. září se koná víkendové „Znojemské historické vinobraní“, jedno z nejpříjemnějších a nejotevřenějších manažerských setkání s neformální atmosférou nesoucí se ve znamení navazování nových a utužování starých přátelství, plné veselí, nápadů a nových vizí. Těšit se můžete na ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu Vinice Hnanice, který se nalézá v unikátní oblasti druhé zóny ochranného pásma Národního parku Podyjí. Areál hotelu se nalézá přímo v těsném sousedství vlastních vinic. Za zmínku rovněž stojí, že VinařstvíHnanice je jedním z největších producentů vinných hroznů na Znojemsku a běžně se s ním setkáváte v lahodných vínech Znovína Znojmo. Hotel působí svou architekturou v oblasti jižní Moravy netradičně, ale citlivě zapadá do krajiny. Interiéry hotelu jsou vzdušně zařízené, luxusní a maximálně funkční. Romantickou duši potěší překrásný výhled do kouzelného okolí. Program setkání je nabitý a slibuje zajímavé zážitky. Od špičkové gastronomie, přes setkání s významnými osobnostmi regionu na rautu primátora Znojma na Znojemském

12

hradě, zhlédnutí pochodňového průvodu přímo v historickém srdci Znojma, odborných přednášek, až po prohlídku nejnovější turistické trasy na vyhlídku Šobes, která také navazuje na již vybudované cyklostezky, jimiž je jih Moravy proslulý a díky nimž sem láká tisíce návštěvníků. Znojemské historické vinobraní je příležitostí nejen pro odbornou diskuzi, navázání nových zajímavých kontaktů či objevování nových obzorů a vizí, ale také představuje možnost, jak se i v náročném manažerském povolání zrelaxovat. S přihláškou tedy neotálejte. Tento termín patří k těm nejvíce exponovaným v regionu a je považovaný za vrchol agroturistické sezóny. Více informací a přesné znění programu naleznete zde. V případě zájmu a dotazů se prosím obracejte na Ing. Ludmilu Koutskou, tajemnici České manažerské asociace: [email protected], tel.: + 420 731 482 447.

13

Peking, Šanghaj, Su-zhou - cesta nejen o zajímavostech, ale také o businessu

Informace o čínské ekonomice sice připravily nejbohatší investory světa o velké peníze, ale i tak je potřeba vidět Čínu v řadě dalších souvislostí. To se svým dílem pokusí nastolit program, který čeká účastníky devítidenní cesty právě do této destinace. Česká manažerská asociace s cestovní kanceláří China Tours připravila pro dny 16. až 25. října nad jiné poutavý program. Jeho součástí bude prohlídka Pekingu s největším náměstím na světě a také Zakázaného města, nejrozsáhlejšího palácového komplexu světa. V plánu je procházka po Dlouhé zdi, jedné z největších staveb lidstva. Chybět nebude prohlídka Letního paláce, letního sídla čínských císařů na břehu jezera Kunming, olympijská sportoviště Ptačí hnízdo či Vodní kostka nebo místní ZOO, která se může pochlubit unikátním chovem pandy velké. Svá lákadla nabídne i Šanghaj, nejrozsáhlejší business centrum zeměkoule. Například projížďku nejrychlejším (magnetickým) vlakem vůbec nebo návštěvu buddhistiského kláštěra Jadeitového Buddhy, výlet do kanály protkaného „vodního“ městečka Zhouzhuang až po procházku po nábřeží Bund, což je centrum života zdejší smetánky 20. až 30. let minulého století. Jako třetí zastávka jsou naplánované město Su-zhou při Velkém císařském kanálu a procházka nádhernými čínskými zahradami. Následovat bude exkurze do továrničky na zpracování hedvábí.

14

Návštěvu kolébky civilizace jsme však nepřipravili jen jako zážitkovou turistiku. Čas si najdeme na obchodní setkání a výměnu zkušeností s odborníky, kteří v Číně několik let pracují na manažerských postech, či lidmi, kteří tu podnikají. Podíváme se do výrobního závodu Škody Auto, měli bychom besedovat s velvyslancem České republiky, představiteli české ambasády a pracovníky agentury CzechTrade. Rovněž chceme diskutovat se zástupci univerzit spolupráci s česko-čínsko-americkou nadací ZET prof. Milana Zeleného, spojenou se zavedením tzv. podnikatelských univerzit. Kapacita cesty je již naplněna, ale pokud byste se ještě rozhodli se k nám přidat, pokusili bychom se pro vás udělat maximum. Více informací o cestě do Číny naleznete zde.

15

Zaznamenejte si do diáře: ČEZ

Nezapomeňte na den 23. září! Uskuteční se setkání členů Klubu Manažerů roku s osobností oceněnou titulem Manažer roku 2014, Danielem Benešem, předsedou představenstva a generálním ředitelem Skupiny ČEZ. Budete mít jedinečnou příležitost zeptat se na to, co ještě nevíte. V budově ČEZ v Praze 4 nabízíme jedinečný prostor pro otázky, na něž i vy hledáte odpovědi. Manažerské téma má mnoho podob. Do třináctých komnat pronikejte i vy. ČEZ je zkratkou pro společnost, o níž se v médiích stále diskutuje. Má za sebou více úspěchů, než kauz. Ponořte se s námi do hloubky pozitivních zpráv. Připomínáme však, že tato akce je pouze pro pozvané, tedy především pro oceněné osobnosti soutěže Manažer roku, členy Klubu Manažerů roku.

16

Životní hra na klavír

Kdo z vás hrával v dětství na klavír? Kdo z vás toužil stát se světovou celebritou, již se zatajeným dechem poslouchá obecenstvo všech světadílů? A kdo z vás, upřímně, hodiny klavíru nenáviděl z celé své duše a vnímal je jako rodičovský trest za to, co trestáno být nemělo? Ne nadarmo se říká, že časem člověk moudří. Určitě máte dnes ke klavíru úplně jiný vztah, než v pubertě. Málokdo z nás však ví, jak se takový klavír vyrábí a díky čemu získávají klavíry značky Petrof svůj věhlas. Do těchto tajů budou moci tentokrát nahlédnout reprezentanti Klubu Manažerů roku, finalisté Manažera roku 2014 a zástupci vyhlašovatelů soutěže MANAŽER ROKU na prohlídce prostor firmy světové značky PETROF v Hradci Králové. Začátkem října, přesně 7. 10. 2015, budou mít možnost setkat se s Manažerkou roku 2014, Mgr. Zuzanou Ceralovou Petrofovou, 17

která dnes zastřešuje veškeré aktivity firmy PETROF, spol. s r.o. Osobně zájemce provede výrobním provozem a rozdělí se s nimi o zajímavosti, které zdejší produkci rodinné firmy již pět generací provázejí. Vysvětlí, jak firma exportuje a čím je vývoz takového unikátního zboží neobvyklý. A třeba – třeba si budou někteří moci i zabrnkat!

Znění celé pozvánky a podrobnosti o setkání naleznete zde.

18

Z myšlenek Tomáše Milicha, ředitele a jednatele OVUS, který postavil na nohy firmu před krachem

Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit 225. klubového setkání Pražského manažerského klubu 18. června 2015 s vítězem Manažera odvětví soutěže MANAŽER ROKU 2014, Ing. Tomášem Milichem, ředitelem a jednatelem společnosti OVUS – podnik živočišné výroby, přinášíme několik myšlenek, které v Golem Clubu, místě, kde se aktivity klubu odehrávají, zazněly. Když se nad nimi zamyslíte, povedou vás po stopě souhlasu, ať už působíte léta ve strojírenství nebo zakládáte nový podnikatelský směr. Když jsem nastoupil do firmy, s živočišnou výrobou jsem neměl žádné zkušenosti. Byl jsem totiž bankovní úředník. V prvé řadě jsem řešil, jak to udělat, abychom měli na výplaty zaměstnanců. Vše jsem projednával osobně. Rozjel jsem se za věřiteli, a pomohlo to. Také jsem zamířil za akademiky z vysokých škol a začal jim naslouchat. Posléze jsem jejich doporučení realizoval v praxi. Byli rádi, vznikla mezi námi přátelská pouta. Byl to první krok k technologickým inovacím v chovu nosnic a výrobě vajec.

19

Ve skriptech jsem si nastudoval, co obnáší chov hospodářských zvířat. V roce 2012 byl v OVUSu dokončen proces klecových systémů podle evropské legislativy, investice nás stála na 200 milionů, podařilo se však získat evropské peníze. Na farmě máme nyní kolem 300 nosnic, druhý provoz, který rozjíždíme, počítá s 500 nosnicemi. Mám co dělat, nemusím hrát sociální hry, mohu se soustředit na obchod. To však ještě nic neznamená. Když chce někdo uspět jako manažer, musí mít i kousek štěstí. Je třeba v sobě mít také pokoru. Ale rovněž si věřit, protože jak dalece věří manažer sám sobě, tak ho vnímá i konkurence. Když chce firma uspět na trhu, musí svá přání řadě okolností přizpůsobit. O to se snažíme, včetně hledání prostoru na českém i zahraničním trhu. Doufám, že se staneme největšími hráči Evropy. Nebáli jsme se rozšířit chovy o geneticky modifikované nosnice, které snáší vajíčka s namodralou a nazelenalou skořápkou. Atrakce? Možná. Zdravé zpestření nabídky, to zcela jistě. Snažíme se zaměstnance zapojit do pracovního procesu tak, aby měli k firmě vztah nejen jako ke zdroji příjmu. Zpočátku mi nevěřili, brali mě jako cizího, který chce nastolovat nové pořádky. Nevzdal jsem to. Dnes naši lidé přicházejí sami se zajímavými nápady, které se dají uvést do praxe. To mne těší. Je to to nejlepší, co může každého manažera potkat. V současnosti jsme schopni vyrobit kvalitní vejce, které dovedeme prodat. A nejen vejce jako takové. Připravujeme polotovary, nabídka pro gastronomické provozy je stále úspěšnější. Spolu s výrobou jde ruku v ruce zpracování vedlejších produktů – například vaječných skořápek či drůbežího trusu. Součástí každé firmy jsou vize. Zamýšlenými investicemi v letech 2015 – 2020 je vybudování bioplynové stanice včetně zpracování fugátu na granulované hnojivo. Dalším plánem je výstavba výrobny krmných směsí. Chtěli bychom také zřídit skanzen, kde by se děti mohly seznámit s živočišnou výrobou. Ostatně – které dítě dnes zná slepice? K přemýšlení toho mám stále dost. Nevzdávám se a řeším. Inspirace je i při každodenním zdánlivě všedním provozu dost. Snažím se nalézt cestu, jak může být OVUS stále užitečnější. Je toho víc, než by si člověk mohl představit.

20

Uplatnění kreativity při řešení dilematu současného kapitalismu

V zahraničním odborném tisku se koncem minulého a začátkem letošního roku objevilo několik zajímavých článků, týkajících se některých aspektů dalšího udržitelného rozvoje současných podnikatelských subjektů. Společné všem bylo hledání východisek ze slepých uliček, označených jedním z autorů jako dilema současného kapitalismu. Věřím, že výběr několika klíčových myšlenek z uvedených článků, které jsem uspořádal ve spolupráci s pracovníky katedry managementu University Hradec Králové do tohoto příspěvku, vzbudí zájem většiny členů ČMA.

DILEMA SOUČASNÉHO KAPITALISMU: Požadavek vysoké rentability a rychlé návratnosti investic do rozvoje podnikání vytváří nepřekonatelnou překážku pro zabezpečení dlouhodobé prosperity organizace provedením změn jejich stávajícího podnikatelského chování, vyžadujících vysoké investice.

Kombinace nových technologií, umožňujících výrazné snížení nákladů a uspokojení nových potřeb, přání a požadavků většího počtu zákazníků, je motorem dalšího rozvoje

21

současných organizací a tím i zdrojem budoucích vysokých výnosů. Zároveň je také zdrojem společenského prospěchu, který s sebou přináší vyšší kvalitu života společnosti, nové pracovní příležitosti a mění styl života jejích členů. Ale nic není zadarmo, dosažení společenského prospěchu často vyžaduje vysoké investiční náklady (s delší dobou návratnosti) za účelem posílení celkových aktiv (hmotných i nehmotných!) organizace. Vývoj dnešního podnikatelského prostředí je přitom výrazně ovlivňován vznikem nových technologií, s jejich využitím spojenou změnou pravidel konkurenční soutěže na globálních světových trzích a sociálním vývojem naší civilizace, doprovázeným změnami preferencí v souboru společensky uznávaných hodnot. Jednotlivé podnikatelské subjekty musí (v zájmu udržení své stávající konkurenční pozice a podnikatelské výkonnosti) na tento turbulentní vývoj rychle a pružně reagovat adekvátními změnami ve svém chování – různými inovačními aktivitami. Ve vnitřním prostředí dnešních organizací musí v zájmu adekvátní reakce na externí vývoj vznikat podmínky pro to, aby se průběžné i podstatné inovace staly trvalou součástí jejich podnikatelských aktivit. Manažeři na všech úrovních organizace proto musí dokázat nastavit a prosadit taková pravidla chování všech pracovníků, která podporují rozvoj jejich profesních kompetencí i ochotu jejich využití při tvorbě inovací. Chytré organizace dokážou reagovat tak, že inovace využijí nejenom k udržení, ale i ke zvýšení své stávající podnikatelské výkonnosti. Manažeři, kteří jsou za jejich úspěšný vstup na trh zodpovědní, přitom musí zajistit účelné (v zájmu získání inovačního úspěchu) provedení potřebné změny v chování organizace. Každá inovace je svou podstatou podnikatelský fenomén, realizace výsledků inovačního řešení proto vždy vyžaduje změny ve stávajícím podnikatelském chování jejího tvůrce. Uplatnění mocenské autority manažerů při realizaci potřebné změny chování organizace má odlišné formy v závislosti na kategorii inovace. V případech průběžných inovací organizace vylepšuje stávající nabídku svých produktů a služeb oslovením zákazníků lepšími výkonnostními, provozními a uživatelskými vlastnostmi či vylepšuje své interní procesy v zájmu snížení vlastních nákladů. Organizace přitom nemění stávající model managementu svého podnikání, pouze modifikuje některé programy a politiky, které uplatňuje při jeho využívání. Spoléhá se přitom na to, že problémy, které iniciují vznik průběžných inovací, dokáže vyřešit již známými metodami a technikami, přičemž jejich uplatněním vytvořené inovační řešení je proveditelné jejími vlastními silami. Manažer inovačního řešení (projektu) vystupuje v této situaci jako hlavní řešitel průběžné inovace a svými rozhodnutími při jeho tvorbě uplatňuje účelnou organizaci spolupráce specialistů z jednotlivých odborných útvarů. Vývoj v okolí však mnohdy vede ke vzniku podnikatelských problémů, jejichž řešení vyžaduje neobvyklé (originální) řešení a předem nelze stanovit jeho postup i specifikovat podmínky jeho proveditelnosti. Ke vzniku kvalitativně nových (dosud nepoznaných) možností řešení dochází tím, že různí specialisté představují své – mnohdy „bláznivé“ – náměty na možné řešení nového problému, které jsou v kreativním týmu, složeném z různých specialistů, posuzovány, rozpracovávány i vzájemně konfrontovány, a pokud dojde k prověření jejich validity a relevance v průběhu tvůrčích (často velmi bouřlivých)

22

diskusí, ve finále jsou akceptovány jako proveditelné kreativní řešení posuzovaného problému. To je případ, kdy organizace musí reagovat na externí vývoj prostřednictvím tvorby podstatných inovací, jejichž úspěšná komercializace vyžaduje, aby organizace přistoupila k výrazným (radikálním) změnám modelu svého podnikání. V takových situacích nemůže manažer inovačního řešení vystupovat jako tvůrce vize proveditelného řešení a motivovat podřízené k jeho provedení. Jeho úkol je při tvorbě podstatných inovací výrazně odlišný – musí vytvořit podmínky pro kreativní hledání (dosud neznámého) řešení týmem, složeným z různých specialistů (s odlišnými pohledy na externí jevy a události vycházejícími z odlišných mentálních modelů). Manažer inovačního řešení není v této situaci osobou, která přijímá finální rozhodnutí, i když za výsledky jím vedeného týmu má plnou odpovědnost. Aby mohl dostát své zodpovědnosti za výsledek, musí se oprostit od návyků klasického uplatňování své mocenské autority a převzít roli vůdce (prvního mezi sobě rovnými) inovačního týmu. Jeho úkolem v tomto pojetí není vést tým po předem vytýčené cestě, ale vyvolávat a podporovat ochotu jednotlivých pracovníků podělit se o své znalosti a zkušenosti s ostatními při společném hledání cesty k výslednému inovačnímu řešení. Vytvoření prostředí (sociálního klimatu), ve kterém jsou členové pracovního kolektivu ochotni konfrontovat své představy a náměty s ostatními v zájmu vytváření originálního řešení – podstatné inovace, vyžaduje, aby se všichni jeho členové ztotožnili s cíli organizace (s jejím společenským posláním!), akceptovali a zastávali shodné hodnoty a dodržovali z nich odvozená pravidla tvůrčích diskusí. Atmosféra tvůrčí spolupráce, vznik soudržné komunity kreativních tvůrců – inovátorů, se proto opírá o tři nosné prvky: poslání organizace (Proč jsme vznikli a existujeme?), sdílené hodnoty (Co shodně považujeme za důležité?) a dodržování pravidel vzájemné spolupráce. 1. Poslání vymezuje členství v pracovním kolektivu a to, s čím se všichni identifikují. Iniciuje členy týmu k vysoké tvůrčí angažovanosti a podporuje jejich vůli riskovat při volbě inovačních postupů. 2. Sdílené hodnoty podporují soudržnost kolektivu. Kromě základních civilizačních hodnot k nim obvykle patří také tvůrčí ambice, společenská odpovědnost, dobrovolná spolupráce a učení se. 3. Respekt k pravidlům spolupráce je podmínkou řešení názorových konfliktů, které tvůrčí aktivity zákonitě provázejí a někdy mohou vyvolat spory, ohrožující soudržnost kolektivu. Většina vedoucích představitelů dnešních organizací věří, že týmovou spolupráci mezi členy pracovního kolektivu podporují otevřená pracoviště. Ve skutečnosti však majorita tvůrčích pracovníků není s působením v takovém prostředí příliš spokojena. Postrádají v něm prostor pro soukromí, kde by mohli nerušeně a samostatně přemýšlet o využití – v průběhu týmových diskusí – získaných znalostí i o v kolektivu vznikajících názorových diferencích, týkajících se tvorby podstatných inovací. Soukromí na pracovišti není procesem dočasné izolace, ale spočívá především v tom, že jedinec  má pod kontrolou informace (to, co o něm musí či mohou vědět ostatní – profesně i osobně a to, co by, naopak, vědět neměli či nemusí);  ovlivňování externích stimulací (kontakty s ostatními spolupracovníky).

23

Jsou to dimenze, které determinují úroveň spolupráce uvnitř kolektivu. To, že jedinec může být sám sebou a regulovat své kontakty s ostatními, vytváří předpoklady pro efektivní týmovou spolupráci. Dočasné soukromí není překážkou týmové spolupráce, je naopak její podmínkou! Tomu vyhovuje jakékoliv uspořádání pracoviště, které umožňuje jednotlivci, kde a jak bude plnit své pracovní úkoly, a kde dochází ke kreativnímu sdílení znalostí a inspirativní názorové konfrontaci. Uspořádání pracoviště, které každému jedinci nabízí možnost zapojit se do skupinové spolupráce a také mít prostor pro individuální tvorbu, je klíčovým činitelem pro rozvoj moderních organizací. Volba prostorového uspořádání pracoviště musí zajistit jeho dobré osvětlení a dostatečnou izolaci od hluku a ruchu okolního prostředí (nebýt rušen telefonními rozhovory spolupracovníků ani pohledem na obrazovky jejích počítačů). Každý pracovník se přitom musí sám rozhodnout, co bude mít na svém pracovišti viditelné pro ostatní spolupracovníky a do jaké míry tak před nimi odhalí své osobní záliby a koníčky.  Použití moderních technických prostředků pak umožňuje dosažitelnost každého člena inovačního týmu nezávisle na tom, zda potřebuje soukromí či naopak čeká na společenský kontakt. Ochranu soukromí si musí zajistit každý sám vymezením frekvence kontroly komunikačních vstupů, zasílání odpovědí na obdržené e-maily a případně i vypnutím telefonu, když se potřebuje nerušeně soustředit.  Jakékoliv prostorové uspořádání nebo technické prostředky, které vytvářejí možnost pro vznik týmové soudržnosti – dobrých sociálních vztahů mezi pracovníky organizace, jsou málo účinné, pokud ve vnitřním prostředí organizace nepanuje kultura, v níž je právo na soukromí každého plně respektováno. Regulaci vzájemných kontaktů mezi členy inovačního týmu musí zajistit jeho vůdce podle předem dohodnutého (a průběžně upravovaného) schématu postupu inovačního řešení. Vůdce inovačního týmu vyvolává tvůrčí diskuse o sdílených znalostech a z nich vycházejících nápadech na koncept inovačního řešení, v jejichž průběhu tyto znalosti konfrontovány a kombinovány v zájmu vytvoření efektivního řešení podstatné inovace. Vznik podstatné inovace totiž vyžaduje tvůrčí konfrontaci vzájemně protichůdných nápadů. Bez této mentální konfrontace nedojde ke vzniku ani nových znalostí, ani představ o uskutečnění dosud neznámých a originálních řešení. Ochota k tvůrčí spolupráci mezi různými specialisty je sice nutnou, nikoliv však postačující podmínkou vzniku sociálního klimatu, které podněcuje vznik podstatných inovací. Je ještě nezbytné, aby se v rámci této spolupráce využívaly specifické schopnosti týmu, označované jako kreativní zpochybňování, kreativní přístupy a kreativní řešení. Kreativní zpochybňování představuje schopnost generovat nový pohled na okolní skutečnosti, jevy a události v průběhu odborných diskusí a v jejím rámci probíhající názorové konfrontace mezi specialisty. Účinnost kreativního zpochybňování je založena na tom, že každý člen tvůrčího týmu permanentně prokazuje schopnost udržet si názorovou diverzitu a schopnost ukázněně se zapojit do konfliktních diskusí. Kreativní přístupy, jsou založeny na schopnosti klást si správné otázky. Členové týmu musí dokázat generovat a prověřovat pracovní hypotézy, umět vhodně oponovat 

24

odlišným názorům a hledat názorový průnik odpovědí na pokládané otázky. Kreativní přístupy mají různý charakter v jednotlivých fázích tvorby inovačního řešení:  V první fázi postupu je kreativní přístup reprezentován rychlou formulací pracovních hypotéz a návrhů myšlenkových experimentů směřujících k jejich verifikaci.  V dalších fázích postupu tvorby inovačního řešení se kreativní přístup zaměřuje na účelné vyhodnocení výsledků v první fázi navržených myšlenkových experimentů a na učení se všech členů týmu z jejich průběhu.  V závěrečné fázi pak kreativní přístupy dovolují využit takto získané výsledky a zhodnocení zkušeností, získaných při tvorbě nových znalostí, při hledání jejich konsensuální kombinace. Přirození vůdci kreativních týmů sami ani neprosazují, ani nenabízejí přijatelné závěry kreativních přístupů jako výsledné rozhodnutí, ale pouze vytvářejí prostředí pro dosažení skupinového konsensu o finálním inovačním řešení (i o podmínkách nutných pro jeho úspěšnou komercializaci). Paradoxy postupu inovačního řešení spočívají zejména v tom, že vůdce (lídr) inovačního projektu musí neustále udržovat rovnováhu mezi kontroversními postoji jednotlivých členů jím vedeného týmu, tedy

vytvářet prostor pro individuální tvorbu nových znalostí a podnětů ….

podporovat individuální kreativitu ….

posilovat různé formy učení se a provádění myšlenkových experimentů …. umožňovat tvůrčí improvizaci jednotlivců i týmu …. projevovat trpělivost při hledání optimálního řešení …. vyvolávat uplatnění postupu zdola-nahoru při tvorbě komplexního řešení inovace ….

…. a zároveň vystavovat nápady jednotlivců kolektivnímu posouzení. …. a zároveň vytvářet prostor pro konfrontaci jednotlivých nápadů. …. a zároveň zajistit potřebnou úroveň řešitelské výkonnosti týmu. …. a zároveň zajistit respektování struktury plánu inovačního řešení. …. a zároveň zdůrazňovat naléhavost dodržení plánovaných termínů. …. a zároveň uplatňovat řídící zásahy do jeho průběhu postupem shora-dolů.

Kreativní řešení se opírá o schopnost týmu dospět k novému výkladu znalostí vytvořených konsensuálním průnikem protichůdných výchozích stanovisek. Je ve své podstatě uměním přijmout vzájemně přijatelné rozhodnutí. Preference přístupů, představovaných na pravé straně výše uvedeného přehledu, obvykle vede k určitému

25

potlačení přirozené kreativity členů řešitelského týmu (a tím oslabí či dokonce znemožní dosažení originality nabízených inovačních řešení); preference přístupů, prezentovaných v levém sloupci, naopak může vyvolat chaotický průběh diskusí mezi členy týmu, což způsobí, že kolektiv nedospěje včas – či dokonce nikdy – ke shodě o podobě finálního kreativního řešení. Zbyněk Pitra

26