NEWSLETTER ÚNOR 2017 BEZ VIZE ROZVOJE SE TOČÍME V KRUHU
1
Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA .................................................................................... 3 Přijměte pozvání: vítání jara plné příběhů ................................................................................. 4 Vysokoškolští studenti si v manažerských kompetencích věří ................................................... 6 Zásadní závěr konference Kam kráčí Management? ................................................................. 9 Ze života klubů: vítání jara plné příběhů.................................................................................. 12 Jak je to se štěstím, zvědavostí, manažery ............................................................................... 14 Recruitment Academy: 3 důvody, proč být na sociální sítí LinkedIn ...................................... 17
2
Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA
Vážení a milí čtenáři našeho newsletteru, únorovým vydáním se vracíme k našim nedávným stěžejním aktivitám. Jednou z nich, a na ni bychom vaši pozornost rádi nasměrovali především, je další konference z cyklu nazvaného Kam kráčí management. Na únorovém setkání odborníků a našich členů se podílela nejen ČMA, ale také Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj. Tématem pro manažery a ekonomy byl dokument nazvaný Strategický rámec Česká republika 2030. Formuluje základní teze a principy udržitelného rozvoje země. Jde o otázky naléhavé, na jejichž řešení bude závislá prosperita firem, institucí, šťastný život nás všech. Všichni máme příležitost se do hledání správných směrů zapojit. Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel
3
Přijměte pozvání: vítání jara plné příběhů
Klub manažerek si pro vás na 16. března připravil zajímavé setkání. Odehraje se na půdě TOP HOTELu Praha. Hostem tohoto manažerského vítání jara bude plk. Mgr. Miloš Trojánek, který vede krajské ředitelství Policie ČR v Praze. Jaké je poslání šéfa, jde-li o ochranu zákona, bezpečí a pořádku? Má nějaká zvláštní specifika? To se již brzy dozvíte. Podrobnosti včas upřesníme, proto prosím sledujte tuto stránku. Na 16. března připadá také setkání Regionálního klubu ČMA Střední Čechy, a to v exkluzivním prostředí. Přivítá ho totiž Strakova akademie, kde se odehrává velká část všech vládních aktivit. Program vás jistě potěší. Budete si moci prohlédnout prostory Úřadu vlády České republiky. Průvodcem celého setkání se stane Ing. Pavel Dvořák, vedoucí Úřadu vlády ČR. Více informací naleznete zde. Jaro je také spjaté s cyklem Inspiromat, tentokrát nesoucí označení římská pět. Podnikatelské i manažerské příběhy vyslechneme z úst osobností, jejichž osudy vás možná v mnohém překvapí. O své zkušenosti se podělí Lenka Hochmanová, která je v čele společnosti VULKAN – Medical a. s., Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Eva Matoušková, majitelka rodinné firmy MATCOM, Monika Nebeská, ředitelka a předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Všestary, či Simona Sokolová, člen-
4
ka představenstva Koncernu AGROFERT. Akce se uskuteční 23. března v pražském sídle Pojišťovny Kooperativa. Nezapomeňte se včas registrovat. Více informací je vám k dispozici v tomto odkaze. Klub Manažera roku pro vás bude pořádat víkendové setkání, jehož hostitelkou bude Radka Prokopová, výkonná ředitelka firmy Alcaplast, která získala titul Manažerka roku 2015. Program bude pestrý. Napovídá o něm mnohé také místo, kde se odehraje. Je jím SPA RESORT LEDNICE. Nezapomeňte si do svého diáře tedy zaznamenat termín 25. – 27. března. Pozvánka s podrobnostmi je k nahlédnutí zde. pro ČMA vitaPR
5
Vysokoškolští studenti si v manažerských kompetencích věří
Jedna z oblastí, kterou se Česká manažerská asociace (ČMA) v posledním roce intenzivně zabývala, je mladá generace a aspekty jejího fungování v rámci manažerského a firemního prostředí. Na konci roku 2016 nechal Klub mladých manažerů ČMA zpracovat výzkum, který měl za cíl zjistit, jak vysokoškolští studenti vnímají své manažerské schopnosti, jaké mají představy o svém budoucím povolání a jak vnímají ideálního manažera a manažerské schopnosti jako takové. Data sbírala a vyhodnotila agentura IPSOS, členská firma ČMA. Výzkum byl proveden metodou CAWI v listopadu 2016. Na strukturované dotazníky odpovědělo 393 vysokoškolských studentů, především ekonomického zaměření. Téměř všichni respondenti studují prezenční studium na státní vysoké škole. Výsledky ukazují, že vysokoškolští studenti – především ekonomických oborů – mají v oblasti vedení a manažerských pozic velké ambice. 6 z 10 studentů věří, že má předpoklady k vedení týmu lidí. Vedení lidí baví celých 79 % studentů, pro jednu pětinu dotazovaných je pozice lídra naprosto přirozená. Sebevědomější ohledně předpokladů k výkonu manažerské práce jsou muži – zatímco 32 % mužů odpovědělo na otázku, zda mají
6
vhodné předpoklady k výkonu manažerské práce rozhodně ano, u žen uvedlo stejně přesvědčivou odpověď pouze 9 %. „Interpretace výzkumných dat přinesla potvrzení některých našich pracovních hypotéz, ale také nové náhledy na studentské manažerské zkušenosti. Mezi ty pozitivní patří poznatek, že drtívá většina studentů (84 %) považuje vedoucí/manažerskou roli za imanentní součást svých budoucích pracovních povinností,“ vyjádřil se k výzkumu Václav Liška, bývalý předseda Klubu mladých manažerů ČMA a vedoucí Katedry společenských věd ČVUT. Zkušenosti s vedením lidí získávají studenti nejčastěji v rámci školních projektů (69 %), volnočasovými aktivitami (63 %) nebo vlastní iniciativou (53 %). Přesto však téměř dvě třetiny dotázaných uvedly, že považují své zkušenosti s vedením za nedostatečné. Nejvíce studentům dle jejich odpovědí chybí reálná zkušenost a praxe (38 %). Za největší výzvu v oblasti vedení lidí považují schopnost koordinovat tým a umět motivovat a inspirovat ostatní. A jak by podle studentů měl vypadat dobrý manažer? Z části se jim narodí, ale z části musí své schopnosti nabýt učením. Podle studentů by úspěšný manažer měl být především zodpovědný, komunikativní, spolehlivý a schopný koordinovat práci. „Potěšilo mě zjištění, že nejdůležitější vlastností manažerů je podle respondentů zodpovědnost, což je klíčový předpoklad udržitelnosti našeho konání. Potvrzuje se tak, že námi poskytované vzdělání má hlubší smysl v komplexním formování individuálních osobností, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji společnosti jako celku,“ doplnil k výsledkům výzkumu Josef Taušer, děkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Z dotazovaných studentů celých 76 % při studiu pracuje, z toho 22 % zcela v oboru, 45 % částečně v oboru. Téměř všichni studenti, kteří prodlužují studium, zároveň při studiu pracují (92 %). Co se týče představy o svém budoucím povolání, k její konkretizaci dochází u studentů především po 26. roku života. 84 % procent mladých lidí počítá s tím, že budou pracovat ve vystudovaném oboru, který vnímají jako perspektivní. Výsledky výzkumu také prozrazují silně pozitivní naladění mladé generace. Dvě třetiny dotázaných uvedlo, že se cítí šťastně, jedna čtvrtina dotázaných dokonce velmi šťastně. Celých 89 % dotázaných vnímá aktuální ekonomickou situaci v ČR jako dobrou, čtvrtina studentů očekává v příštích šesti měsících ještě zlepšení a více než polovina počítá s tím, že ekonomické podmínky v ČR zůstanou v budoucnu minimálně stejné. „Z výzkumů Ipsosu nám dlouhodobě vychází, že mladí lidé jsou nejoptimističtější ze všech skupin populace, věří si, co se týče nejen své budoucnosti, ale i společnosti. Výsledky výzkumu pro ČMA rovněž ukazují, že studenti VŠ ekonomických oborů si věří i v otázkách vedení lidí, v manažerské práci. A to je určitě pozitivní signál pro budoucnost, i když cesta bývá mnohdy dlouhá a trnitá.“, dodává Tomáš Macků, ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos, dlouholetého člena ČMA.
7
Ivo Gajdoš, výkonný ředitel České manažerské asociace vysvětlit hlavní motivaci asociace k realizaci výzkumu: „Výzkum jsme nechali zrealizovat hlavně z toho důvodu, že v rámci naší interní SWOT analýzy ČMA vyšla generace Y jako největší riziko, co se manažerské oblasti týče. Nevěděli jsme, co očekávat, ale výsledky nás uklidnily a věříme, že máme dobré a zodpovědné nástupce. Zajímavé nyní bude sledovat vývoj manažerských pozic, kdy se klasický management přeměňuje na revoluční Management 2.0, který nám ve spojitosti s Průmyslem 4.0 dává úplně jinou dimenzi budoucnosti.“ Veronika Žurovcová, PR manažerka ČMA
8
Zásadní závěr konference Kam kráčí Management?
Účastníci čtvrté konference Kam kráčí management? organizované Českou manažerskou asociací a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj, manažeři, ekonomové a studenti se dne 16. února v Herálci věnovali kritickému zhodnocení dokumentu Strategický rámec Česká republika 2030. Tento dokument formuluje základní principy udržitelného rozvoje země a ukazuje, jak mohou být uplatněny ve všech oblastech společnosti, ale i v každé firmě připravené nést společenskou odpovědnost za svoji činnost. Připravila jej Rada vlády pro udržitelný rozvoj ve spolupráci s dalšími nestátními subjekty. Vzhledem ke komplexnímu charakteru udržitelnosti názory diskutujících odrážely širokou škálu témat. Tajemnice Rady vlády pro udržitelný rozvoj Anna Kárníková zmínila, že Česká republika má 147 dílčích strategických dokumentů. Strategický rámec Česká republika 2030 má být zastřešujícím dokumentem, který by vytvořil společnou vizi. „Dokument vychází z podrobných analýz. Unikátní na něm je perspektiva – cílem není konkurenceschopnost ani hospodářský růst, ale kvalita života obyvatel v ČR.“
9
Jako stěžejní část strategického rámce se ukázala oblast Dobré vládnutí. Bývalá členka poradní skupiny prezidenta Světové banky Jana Matesová upozornila, že špatné vládnutí nemůže nikdy zajistit udržitelný rozvoj. Zdůraznila také, že vládnutí není činnost veřejné správy, jsou to pravidla – vesměs neformální, podle kterých funguje společnost. Jaroslav Pašmik z VŠE dodal, že právě v této oblasti ztrácíme obrovské prostředky a promrháváme náš potenciál. Podle Olgy Kupec, jednatelky společnosti Abydos a Manažerky roku 2012, nastává změna paradigmatu ekonomické sféry. Krátkodobý horizont v oblasti vládnutí vidí jako kritický prvek. „Jakýkoliv podnik, který nemá dlouhodobou strategii, má jepičí život, to stejné platí i v oblasti vládnutí.“ Jaroslav Biolek, spolumajitel firmy AutoCont CZ, označil jako klíčovou oblast Rozvoj lidí a vzdělávání. Dlouhodobě vnímá potřebu společenské změny a jako jedinou účinnou cestu vidí podporu vzdělávání. Jan Žůrek, prezident CBCSD, vnímá jako zásadní rostoucí nerovnost ve společnosti vedoucí k frustraci velkých sociálních skupin. „Neobával bych se ani tak vzpoury robotických strojů proti lidstvu, ale toho, že část lidstva neunese dalekosáhlé změny způsobu svého života a bude proti tomu revoltovat,“ vyjádřil své obavy během diskuze Jan Žůrek. Závěry konference ukázaly jasnou podporu přijetí dokumentu Strategický rámec Česká republika 2030 vládou ČR. „Přijetí a důsledná implementace dlouhodobé strategie na úrovni vlády bude příležitostí pro cílené uplatnění inovativních řešení ve všech oblastech a vytvoří stabilní prostředí pro podnikání a tím i prosperitu země,“ vyjádřil se Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. V této souvislosti účastníci konference také připomenuli Pařížskou klimatickou dohodu OSN z roku 2015 a vyjádřili podporu její očekávané ratifikaci v Parlamentu České republiky. Veronika Žurovcová, PR manažerka ČMA a CBCSD
10
11
Ze života klubů: vítání jara plné příběhů
Regionální klub ČMA Severovýchodní Čechy uspořádal 26. ledna kulatý stůl ve společnosti VÚTS, a. s. Na programu byly především otázky týkající se aplikovaného výzkumu, který je pro společnost klíčový. Slova se ujal prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc. jako zkušený matador výzkumné činnosti, která vede k výsledkům a neschovává se pouze v laboratorním prostředí. Po prohlídce podniku, který se pyšní vybavením světové úrovně, měli možnost hosté vyslechnout prezentaci Ing. Jaroslava Ficka, Ph.D., který představil, jak taková spolupráce s výzkumným střediskem vypadá a jaké benefity přináší. Stručný článek z akce je pro vás připraven zde. Na 7. února připadla slavnostní příležitost. Regionální klub ČMA Severovýchodní Čechy a Centrum andragogiky uspořádaly diskuzi s hejtmanem Královéhradeckého kraje PhDr. Jiřím Štěpánem, Ph.D. Velký zájem vzbudilo téma spolupráce firem a škol, která neprobíhá ideálním způsobem a zasloužila by si nejen větší pozornost, ale především intenzivnější komunikaci. Došlo také na problém, který společnosti v současnosti trápí ještě více – a tím je nedostatek zaměstnanců. Jelikož času nebylo tolik, kolik by toto setkání potřebovalo, aby mohlo najít odpovědi na všechny otázky, brzy se jistě dočkáme dalšího. Kompletní fotogalerii a článek z akce naleznete na tomto odkazu.
12
Martinu Dlabajovou, europoslankyni, přivítal Klub manažerek ČMA 9. února. Kořeny jejího příběhu sahají do Itálie, kde studovala a založila také své první podnikání. Věnovala se řadě kulturních a společenských projektů. Svou dráhu v politice započala prakticky jako koordinátorka zastoupení Zlínského kraje při Evropské Unii. Dnes ji známe jako političku evropského formátu a velice činorodou osobnost, která zasahuje do dění ve Zlínském kraji, například jako zakladatelka obecně prospěšné společnosti Zlínská zámek. pro ČMA vitaPR
13
Jak je to se štěstím, zvědavostí, manažery
Dvě osobnosti, které se pokusily ostatní seznámit, jak vnímají štěstí. A proč se někteří z nás začínají ptát, jak to udělat, abychom žili spokojeněji, radostněji, a dejme tomu také užitečněji. Ctirad Hemelík, člen naší asociace, byl prvním řečníkem na půdě Pražského manažerského klubu, jehož hosté se setkali 23. února v Praze v hotelu Clarion. Připomenul některé ze svých aktivit jako je například Nadační fond Šťastné Česko 2016, projekt, u jehož zrodu byla loni také i Česká manažerská asociace. Od loňského května se o Dnu na podporu hrubého domácího štěstí začalo hovořit ne s otazníkem v očích s tím, o jaký šprým že to jde. Princip úvah i aktivit Ctirada Hemelíka včetně je prostý: jako průkopník zdraví, osobního rozvoje a šťastného života se snaží ukázat, že se nám všem nabízí možnost žít smysluplněji, tedy jinak, než nabízí dnes zaběhnuté stereotypy, které i z manažerů „vyrábějí produkty své doby“, tedy lidi nemocné, vyhořelé, nešťastné. A protože vše souvisí se vším, začal před 14 lety například festivalem zdravého životního stylu Evolution. I zdravá strava či změna návyků nabízí východisko.
14
Ctirad Hemelík je rovněž vášnivým propagátorem ekologického zemědělství, což komentuje slovy: „Aby měly naše budoucí generace co jíst, aby bylo na čem pěstovat plodiny, potraviny, musí se něco změnit. Současné zemědělství je postaveno na ošetřování polí a plodin hnojivy obsahujícími fosfor. Ten za pár desetiletí dojde, jeho světové zásoby jsou velmi nízké. Proto se musíme učit obdělávat půdu jinými metodami a nespoléhat na to, že to potom nějak dopadne. Musíme si zvykat i na jiný přístup k životu. Nejsou to sebestředné teorie, ale i jasná řeč čísel o možnostech Země, které mají své hranice. Je to o zodpovědnosti za budoucnost, o vizích, jež mají racionální základ.“ Projekt Šťastné Česko odstartoval loni a letos na něj naváže další setkání známých osobností, které budou opět hovořit o tom, co je to štěstí v jejich pojetí a vidění světa. „Naší misí je prostřednictvím zajímavých jedinců komunikovat, co je to vlastně štěstí. Zároveň měřit, inspirovat a podporovat myšlenky o tom, že základ života štěstí tvoří, a co si pod tím vlastně představit. Štěstí potřebujeme, je potřeba ho hledat a nacházet, uvědomovat si ho a pečovat o ně.“ Štěstí je rovněž úzce propojeno s ekonomickou soběstačností, s podnikáním v regionech, s komunitami lidí, kteří si vycházejí vstříc. Má mnoho podob, dokonce se mu dá vyučovat. Jde především o to, aby se rozpoutala diskuze, aby se lidé zamýšleli, co to štěstí je, jaké může mít podoby a co mohou udělat k tomu, abychom byli navzájem více šťastni. Čím dál více z nás je totiž nešťastných a někteří ostře cítí, že je potřeba to změnit. Hledání cest je na obzoru. Ing. Vladimír Synek, CSc., je odborník, který se věnuje neuroekonomice a problematice sociálních systémů, tedy také firem. Jeho vstup se jmenoval Mýty v řízení a halucinace mocných. Jako majitel slovenské firmy Ministerstvo štěstí s.r.o. se provokativně pasoval do role ministra. I to mu posloužilo k tomu, aby přivedl pozornost k tématům, které cítí, že je nanejvýš vhodné komunikovat. To proto, že se život lidí dostal do bludného kruhu, do zajetí lží a polopravd, kdy většina z nás bere určitá doporučení, zvyklosti či pravidla jako daná netuše, že jde o pomyslné obruče, které z většiny dělají poslušnou masu, jež se dá dobře ovládat. A to jen proto, aby sloužila – ostatně, na tom není nic nového. Problém je v tom, že lidé v zajetí systému poslušnosti ztrácejí soudnost, zvídavost i zvědavost, jsou pasivní. Podléhají informacím, které je mají utvrzovat v nastoupené cestě. Systém vzdělávání je jak na Slovensku, tak v Čechách tomuto trendu plně nápomocen. Nedává prostor k tomu, aby lidé přemýšleli, učili se a tvořivě pracovali s informacemi. Vladimír Synek se zabýval například úlohou manažerů ve firmách, motivací k tomu být na jmenovaných postech. Zdůraznil, že to, co píší odborné knihy o významu managementu, jsou holé a překonané nesmysly, které odporují potřebám života firmy. Je prokázané, že fírmu jako sociální komunitu nelze řídit jen na základě rozumu, ale že daleko více je třeba zapojit emoce. Dosavadní teorie řízení se ukazují jako nevyhovující. Z pasivního občana nelze vytvořit motivovaného zaměstnance. Je-li firma systém sociální, nikoli ekonomický, pak ekonomickým řízením firmy dlouhodobě nedosáhneme dobrých výsledků. Ekonomika funguje na principu racionální volby. Ale při řízení kolektivů vždy dostává přednost emocionalita, a s tím bychom měli počítat. Chytří vědí, že pokud drží firmu jen touha po penězích, po majetku, nikdy to nebude dobrá firma, která se dopracuje ke špičkovým věcem i ziskům. Cílem každé úspěšné firmy by měla být touha něčeho dosáhnout, chuť něco změnit, vytvořit hodnotu. Dnes manažerům
15
nestačí získávat lidské ruce, ale musí získávat lidská srdce. A ta jsou odolná vůči penězům a různým výhodám. Když motivujeme lidi racionálně, například financemi, získáme spekulující zaměstnance. Podle Vladimíra Synka je třeba věnovat pozornost také dalšímu významnému fenoménu našeho života, strachu. Aniž si to uvědomují, lidé jím trpí stále více. Podvoluje se mu místo toho, aby se řešily jeho příčiny. Jde o výsledek manipulace davu. Jak zopakoval, lidem chybí úžas, zvídavost i zvědavost. Přestáváme se ptát, pouze slepě přijímáme. Problém je v tom, že již samotný vzdělávací systém ničí tyto predispozice člověka. To je výhodné pro mocenské elity, nezvídavý člověk je snáze manipulovatelný. Je to obdobné jako role zvídavého žáka ve škole – chce-li vědět, je nepohodlný, nepřizpůsobivý. Je prokázáno, že čím jsou lidé zvědavější, tím jsou šťastnější. Ve vzdělávání je dnes absence hledání souvislostí, odborně jde o identifikátor debility. Podle Vladimíra Synka jsme v procesu debilizace. Lidé, kteří ztratili zvědavost, jsou apatičtí. To vyhovuje i politickým reprezentantům. Zkrátka – chybí nám štěstí. To se odráží i na naší výkonnosti v zaměstnání. Jsme-li šťastni, lépe pracujeme. Přítomnost smyslu práce zvyšuje produktivitu. Kvalita je výsledek smysluplnosti práce. Průšvih je v tom, že managementy firem jsou dnes plné pokrytců, často vyhrává disciplína nad vlastním svědomím. Bylo by vhodné se naučit ostře pojmenovávat dobro a zlo. A jak je to s ženami a muži? Kdo je šťastnější? Podle Vladimíra Synka ženy, jejichž vnímání světa je odvozeno z odlišných funkcí mozku ženského od mužského. Ženy jsou tedy většinou i mnohem šikovnější a lepší manažerky než muži, citlivější, empatičtější s větší snahou porozumět čemukoli. Žena myslí a cítí zároveň, kdežto muž má tyto dvě funkce od sebe přísně oddělené. Před měsícem skončil na Slovensku výzkum nazvaný Anatomie štěstí. Podle něj je jen 8 procent Slováků šťastných. Prokázalo se, že mezi touhou se vzdělávat a pocitem štěstí je velmi úzký vztah. Vzdělávání je podle analýzy dat na Slovensku procesem kastrace talentu. Jaký je váš vztah ke štěstí? Jste šťastni? Víte proč? Nejste? A chtěli byste to změnit? Ozvěte se nám! pro ČMA Eva Brixi
16
Recruitment Academy: 3 důvody, proč být na sociální sítí LinkedIn
Navázali jsme spolupráci s Recruitment Academy. Budeme vás pravidelně informovat o trendech v proměňujícím se světě náboru zaměstnanců. LinkedIn je stále největší profesní sociální síť na světě s více než 460 miliony členů z toho skoro 1,2 milionu v ČR. Na jedné straně je tato síť využívána koncovými uživateli, kteří ji používají pro budování svého osobního brandu nebo prostě pro hledání práce či zakázek. Ti využívají především síly LinkedIn profilu samotného. Na druhé straně je skupina lidí, která kromě toho využívá aktivně funkcionality vyhledávání, aby se dostala k lidem, ke kterým potřebuje. Jedná se o jakékoliv odborníky z řad náboru zaměstnanců jako talent sourceři, recruiteři, HR manažeři. Proč byste se měli touto sociální sítí zabývat? Tvorba osobního brandu Tvorba osobního brandu je v ČR stále opomíjena. Osobní LinkedIn profil je nejefektivnější cestou, jak na tomto zapracovat. Díky tomu, že je LinkedIn asi 14. nejnavštěvovanější webová stránka na Internetu, vyjede po zadání vašeho jména do Googlu s největší pravděpodobností právě váš LinkedIn profil. LinkedIn profil například na rozdíl od Twitteru umožňuje vložit mnoho informací o tom, kde pracujete, na jaké pozici, co konkrétně děláte a jaké máte zkušenosti. Můžeme říci, že je to takové elektronické CVčko, do kterého můžete ale navíc vložit videa, fotografie, prezentace a další.
17
Díky tomuto tato síť z určitého úhlu pohledu vítězí i nad Facebookem. Facebook je sociální síť 4x větší než LinkedIn, ale svůj brand si tam vybudujete hlavně přes obsah, který budete pravidelně posílat a tím si zvyšovat fanouškovskou základnu. Máte na toto ale čas? Recruitment a tzv. Social selling To že je LinkedIn standardem pro recruitery není třeba asi opakovat. Pro většinu recruiterů a recruitment agentur to je často i hlavní zdroj, kam si pro kandidáty chodí. Je to především díky strukturovanosti dat a jejich relativně snadná možnost v nich vyhledávat. Můžete vyhledávat podle klíčových slov, pozice, společnosti, odvětví, lokality a dalších parametrů. Dále se pak velmi rozmáhá tzv. social selling, kdy se sociální sítě využívají pro především B2B prodej a často rozvoj mezinárodních obchodních vztahů. LinkedIn se také používá k hledáni dodavatelů nebo jejich ověřování. Tato síť je také efektivním nástrojem pro různé formy talent mappingu – např. když potřebujete ověřit, kolik je odborníků na konkrétní oblast nebo technologii v nějaké konkrétní lokalitě. Tvorba tzv. Employer Brandingu Každá společnost by měla mít na LinkedInu vytvořený firemní profil. Tento profil sám o sobě moc práce neudělá. Každopádně tento profil na sebe váže zaměstnance vaší společnosti, kteří váši stránku budou s největší pravděpodobní sledovat a vy na ně tedy můžete působit obsahem, který na stránku budete posílat. Tito followeři pak mohou tento obsah dále sdílet a tím se vaše sdělení šíří organicky dále a relevantním příjemcům. Na sociálních sítích platí, že lidi se dívají na lidi. Dá se tedy říci, že váš firemní brand je na sociálních sítích a speciálně na LinkedInu tvořen právě osobními profily vašich zaměstnanců. LinkedIn navíc před zhruba půl rokem koupil Microsoft, čímž tato síť získala ještě na síle. A díky integraci s dalšími produkty Microsoftu jako Skype nebo MS Office se můžeme těšit nárustu základny uživatelů. Josef „josé” Kadlec Spoluzakladatel Recruitment Academy a GoodCall
18
