NEVYUŽITÉ NEMOVITÉ PAMÁTKY V CESTOVNÍM RUCHU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV MARKETINGU A OBCHODU

NEVYUŽITÉ NEMOVITÉ PAMÁTKY V CESTOVNÍM RUCHU

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Janků Věra

Brno 2010

-1-

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením prof. RNDr. Arnošta Wahly, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně ………… 2010

Věra Janků

-2-

Na tomto místě bych chtěla především poděkovat prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc. za vedení práce a vůbec možnost věnovat se zvolenému tématu. Nemohu zapomenout na ochotu a cenné informace Ing. Pavla Martínka.

Děkuji

vlastníkům

objektů

a

jejich

zaměstnancům.

Za připomínky, podněty a podporu děkuji rovněž Mgr. Pavle Králové a Mgr. Karolíně Brahové, mým kolegům z řad historiků umění a těm, které jsem na cestě k napsání této práce potkala. V neposlední řadě patří díky všem, které zde nemohu jmenovitě uvést, ale byli a jsou součástí mého vysokoškolského života a ovlivnili tak i vznik této práce.

-3-

Abstrakt Janků, V. Nevyužité nemovité památky v cestovním ruchu Předkládaná diplomová práce se zabývá možnostmi revitalizace a využití památkově chráněných objektů, jejich legislativní ochranou a financováním. Konkrétněji pak těmi objekty, které ztratily v minulosti svoji funkci a i přes svůj značný historický a umělecký význam nezadržitelně chátrají a jsou evidovány v seznamu nejohroženějších nemovitých památek. Praktická část pak řeší problematiku nevyužitých a nejohroženějších regionálních památek okresu

Šumperk.

Výstupem

by

pak

mělo

být

nalezení

optimálního

a ekonomicky únosného a udržitelného řešení využití vybraných nemovitých památek, které by pomohlo rozvoji regionu a v maximální míře zachovalo umělecko historické a kulturní hodnoty daných památek. Klíčová slova: nemovitá památka, revitalizace a využití, regionální památka, cestovní ruch, financování

-4-

Abstract Janků, V. Unused immovable cultural monuments in tourism Many towns and cities not only in Czech Republic are facing a complex problem of decaying sights. This diploma thesis aims to show the possibilities of revitalisation and finding a new life for these buildings, namely those which fell in disrepair during the last century and therefor has been placed on the Statutory List of Buildings of Special Architectural or Historic Interest. My attention was focused on listed buildings of Šumperk region. Although the revitalisation methods are potentially extremely cost and time-consuming, making these sites once again productive and liveable will bring improvements to the urban communities: the proper revitalisation and reanimation of sites with potentially high re-usage values can avoid the loss of the cultural identity of the place. Key words: listed building, revitalisation and re-usage, local sights, tourism, financing.

-5-

OBSAH 1 2

ÚVOD ............................................................................................................................ - 8 CÍL A METODIKA PRÁCE ....................................................................................... - 10 2.1 CÍL PRÁCE ......................................................................................................... - 10 2.2 METODIKA ........................................................................................................ - 10 2.2.1 Rozhodovací proces ..................................................................................... - 11 2.2.1.1 Výběr kritérií a určení jejich vah ............................................................. - 12 2.2.1.2 Hodnocení variant.................................................................................... - 14 2.2.1.3 Závěrečné rozhodnutí .............................................................................. - 15 3 STAV DOSAVADNÍHO POZNÁNÍ .......................................................................... - 16 3.1 VYBRANÉ INFORMACE O PAMÁTKÁCH ................................................... - 16 3.1.1 Dělení památkového fondu .......................................................................... - 18 3.1.2 Obnova nemovitých památek ...................................................................... - 21 3.1.3 Využití nemovitých památek ....................................................................... - 22 3.1.4 Potenciál nemovitých památek .................................................................... - 25 3.1.5 Nemovité památky a cestovní ruch ............................................................. - 26 3.2 LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE V OBLASTI PAMÁTEK................................... - 29 3.2.1 Česká legislativa .......................................................................................... - 29 3.2.2 Mezinárodní úmluvy na ochranu kulturního a přírodního dědictví ............ - 30 3.3 EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI PAMÁTEK ................................... - 31 3.3.1 Vlastní činnost majitelů památek ................................................................ - 31 3.3.2 Evropská unie a kulturní dědictví ................................................................ - 32 3.3.3 Finanční mechanismy EHP/Norska a kulturní dědictví ............................. - 35 3.3.4 Ministerstva ČR a podpora kulturního dědictví .......................................... - 35 3.3.5 Dotace krajů na nemovité památky ............................................................. - 38 3.3.6 Nadace a fondy určené pro památkové objekty........................................... - 39 3.3.7 Sponzoring a fundraising památek .............................................................. - 40 3.3.8 Nepřímé financování provozu nemovitých památek ................................... - 40 4 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... - 44 4.1 ZÁJMOVÝ REGION ŠUMPERSKO ................................................................. - 44 4.1.1 Nejohroženější nemovité památky .............................................................. - 50 4.2 CHARAKTERISTIKA NEJHODNOTNĚJŠÍCH OHROŽENÝCH NEMOVITÝCH PAMÁTEK .......................................................................................... - 55 4.2.1 Hrad a zámek Kolštejn ................................................................................ - 56 4.2.1.1 Charakteristika objektu ............................................................................ - 57 4.2.1.2 Komplex v běhu staletí ............................................................................ - 58 4.2.1.3 Současný stav a využitelný potenciál ...................................................... - 60 4.2.1.4 SWOT analýza ......................................................................................... - 60 4.2.1.5 Varianty využití ....................................................................................... - 63 4.2.1.6 Rozhodovací proces ................................................................................. - 66 4.2.1.7 Finanční zajištění ..................................................................................... - 71 4.2.2 Zámek Loučná nad Desnou ......................................................................... - 74 4.2.2.1 Charakteristika objektu ............................................................................ - 75 4.2.2.2 Komplex v běhu staletí ............................................................................ - 76 4.2.2.3 Současný stav a využitelný potenciál ...................................................... - 77 4.2.2.4 SWOT analýza ......................................................................................... - 79 4.2.2.5 Možnosti využití ...................................................................................... - 81 4.2.2.6 Rozhodovací proces ................................................................................. - 85 -

-6-

5 6

4.2.2.7 Finanční zajištění ..................................................................................... - 86 4.2.3 Ruda nad Moravou ...................................................................................... - 89 4.2.3.1 Charakteristika objektu ............................................................................ - 89 4.2.3.2 Komplex v běhu staletí ............................................................................ - 90 4.2.3.3 Současný stav a využitelný potenciál ...................................................... - 90 4.2.3.4 SWOT analýza ......................................................................................... - 91 4.2.3.5 Možnosti využití ...................................................................................... - 92 4.2.3.6 Rozhodovací proces ................................................................................. - 94 4.2.3.7 Finanční zajištění ..................................................................................... - 94 DISKUZE .................................................................................................................... - 95 ZÁVĚR ........................................................................................................................ - 98 -

-7-

1 ÚVOD Česká republika má umělecky, historicky a typologicky bohatý památkový fond evropského významu. Upomíná na činy, myšlení a život našich předků, a vytváří tak naši identitu – identitu prostoru, společnosti, národa, státu. Nemovité

kulturní

památky

jsou

pod

ochranou

státu

jako

neodlučitelná součást našeho kulturního dědictví, svědectví naší historie a výrazné prvky životního prostředí, které zapadají do naší krajiny. Pozornost je však věnována pouze zlomku historicky, architektonicky, umělecky či jinak význačným objektům. V povědomí veřejnosti jsou zapsány především památky UNESCO, národní kulturní památky, rozsáhlé památkové komplexy považované za nejvýznamnější doklady vývoje země. Až na výjimky jsou koncentrovány v Praze a velkých historických centrech, případně v jejich nejbližším okolí. Jedná se ovšem o pouhý zlomek z více jak 40 tisíc evidovaných nemovitých památek nacházejících se na našem území. Dáno je to nejen jejich přirozenou

výjimečností před ostatními, ale i umělou

selekcí v minulosti, která se mimo jiné snažila popírat existenci velkého množství zejména šlechtických sídel. Docházelo ke svozům hodnotného mobiliáře

do vybraných

objektů,

které

se

následně

staly

turisticky

vyhledávanými. Mnohé architektonické skvosty v regionech byly nevhodně využívány a došlo k jejich poškození a často až k nevratným ztrátám. Mnoho architektonického dědictví tak zůstává širší veřejnosti neznámo. Potvrzuje to i skutečnost, že z více jak 1200 zámků a tvrzí je přístupna zhruba desetina. Některé z objektů jsou na seznamu nejohroženějších nemovitých památek, kterým hrozí naprostý zánik. Svou obnovou a opětovným využitím by nejen ožily a získaly novou funkci, ale rovněž by svou historickou jedinečností přinesly nové příležitosti a hodnoty svému regionu. V posledních letech naštěstí dochází k „znovuobjevování“ historických staveb mimo hlavní kulturní centra. Konečně je brán v potaz jejich velký potenciál pro rozvoj regionů. Ač svým počtem představovaly regionální památky všech typů největší část hmotného kulturního dědictví, cestovní ruch je míjel. Společnost až nyní si začíná uvědomovat jejich ekonomický přínos. V době globalizace a unifikace jsou to právě památky lokálního

-8-

a regionálního charakteru, které dodávají oblasti punc výjimečnosti. Nejsou jen médiem historie, historickým pramenem, zdrojem estetických hodnot a inspirace,

ale

i

pozitivní

ekonomickou

externalitou

a potenciálem

pro cestovní ruch. Pokud se je podaří efektivně zapojit zpět do ekonomického procesu, ze kterého ostatně byly uměle vyrvány, stanou se důležitým „hráčem“ cestovního ruchu a ekonomiky daného regionu.

-9-

2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 CÍL PRÁCE Hmotné, ale i nehmotné památky představují dominantní a klíčový prvek pro utváření celkového charakteru regionu. Ideu napsání této diplomové práce předchází stále se opakující zamýšlení se nad úlohou nemovitých památek v dnešní společnosti. Jakou mají pro nás hodnotu, jakou hodnotu pro nás ještě mít mohou, co nám mohou nabídnout, jak je co nejefektivněji a zároveň nejšetrněji zapojit do chodu současného života společnosti? Záměrem této práce je seznámit se s památkovým fondem ČR, jeho dnešní hodnotou a potenciálem a vytvořit přehled možností získávání finančních prostředků na záchranu, obnovu a provoz kulturních památek. Dalším cílem je shrnutí legislativních nástrojů, které se dotýkají otázky nemovitých památek, jejich ochrany na státní i mezinárodní úrovni. Kromě toho si práce klade za úkol nalézt udržitelné využití stavebních památek při zachování jejich podstatných hodnot, analyzovat a vyhodnotit možnosti řešení revitalizace a využití nemovitých památek regionálního významu. A to především památek, které jsou evidovány Národním památkovým ústavem jako nejohroženější, tedy těch, u kterých je kriticky ohrožena

jejich

památková

hodnota.

Konkrétně

se

práce

zaměřuje

na chátrající památkové objekty okresu Šumperk.

2.2 METODIKA Struktura práce je zvolena tak, aby byl čtenář nejprve seznámen s obecnými otázkami týkajícími se daného tématu a získal tak pokud možno ucelený přehled o výše uvedené problematice a snáze pochopil praktickou část zabývající se možnostmi využití konkrétních nemovitých památek. První část práce se tedy věnuje výchozím obecným informacím. Obsahuje několik základních revitalizace

témat, a

která

využití

dle

mého

památkově

- 10 -

názoru

souvisí

chráněných

s problematikou

objektů.

Stěžejní

je charakteristika obecného pojmu památka. Pro další úvahy je dále přínosné obeznámit se obecně s památkovým fondem České republiky a jeho možným dělením. Další kapitoly se zabývají klíčovou otázkou legislativy, možnostmi využití a financování. Na teoretickou část navazuje část praktická zabývající se tématy z předchozího oddílu již v kontextu konkrétních stavebních památek. Při zpracování diplomové práce je použita metoda obsahové analýzy odborné literatury, příslušné legislativy a relevantních dokumentů, včetně Marketingové studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8–2010 (výhled 2010–2013). Rovněž je využito metody práce sběru informací v terénu, přičemž se jedná zejména o rozhovory s odborníky participujících

disciplín,

pracovníky

místních

samospráv

a

majiteli

vybraných památek. Dále je použita metoda komparace teoretických a praktických poznatků a jejich následná syntéza a aplikace. V procesech rozhodování mezi variantami využití vybraných objektů jsou aplikovány manažerské rozhodovací metody. Pro snadnější pochopení postupů vybraných rozhodovacích metod jsou na tomto místě stručně popsány základní rozhodovací metody a jejich postupy použité k posouzení variant řešení rozhodovacího problému v praktické části práce.

2.2.1

Rozhodovací proces

Rozhodovacím procesem se rozumí proces řešení rozhodovacích problémů, tedy takových, které mají alespoň dvě varianty řešení (Veber, 2000, s. 31). Mezi základní prvky rozhodovacího procesu patří dle Fotra (2003, s. 21) cíl rozhodování, kritéria hodnocení, subjekt a objekt rozhodování, varianty řešení a jejich důsledky a stavy světa. Použitá metoda rozhodování se vždy volí s ohledem na složitost, strukturu a podmínky rozhodovacího problému. Metod řešení existuje velké množství, proto je následující výklad zaměřen pouze na objasnění metod, které byly použity v této práci.

- 11 -

2.2.1.1

Výběr kritérií a určení jejich vah

Definovaným kritériím musí být přiděleny váhy, které určují jejich důležitost při určování optimální varianty. Váhy kritérií jsou vždy subjektivně ovlivněny, a to jak vlivem použité metody, tak i rozhodovatelem. Je

tedy

zřejmé, že se při použití metod rozhodování nelze oprostit od jistého subjektivního pohledu autorky. Toto riziko lze diverzifikovat například zvýšením počtu rozhodvatelů. V případě diplomové práce se však tento postup jeví nevhodným, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o určitý důkaz, že student je schopen pracovat především samostatně na odborné úrovni. Proto zde budou dle doporuční odborné literatury (Fotr a kol., 2003, s. 189 ˗ 213) čtyři základní metody (bodová stupnice, metoda alokace 100 bodů, metoda párového srovnávání, Saatyho metoda). Z jejich aritmetického průměru se nakonec získá váha konečná, která zvýší spolehlivost získaných výsledků. Pro stanovení vah kritérií jsou využity následující metody:


bodová stupnice

Přiřazuje určitý počet bodů ze zvolené stupnice každému kritériu v souladu s hodnocením

významnosti

kritéria

hodnotitelem.

Čím

je

považováno

kritérium za významnější, tím větší počet bodů získá. V závěrečné fázi je provedeno normování těchto vah.


metoda alokace 100 bodů

Celkových 100 bodů se rozděluje mezi jednotlivá kritéria v souladu s jejich významností. Je nutné přesně vyčerpat daný počet 100 bodů.


metoda párového srovnávání

Metoda zjišťuje pro každé kritérium počet jeho preferencí vzhledem ke všem ostatním kritériím souboru. U každé dvojice kritérií se určuje, zda je preferováno

kritérium

uvedené

v řádku

před

kritériem

uvedeným

ve sloupci. Jestliže je preferováno, do příslušného políčka je zapsána jednička, v opačném případě nula. Počet preferencí kritéria f i je roven součtu jedniček v řádku a součtu nul ve sloupci tohoto kritéria.

- 12 -

Normované váhy se pak určí jako : vi =

fi

, přičemž počet uskutečněných

n

∑f

i

i =1 n

srovnání je dán výrazem

∑f i =1

i

=

n * (n − 1) , kde 2

vi ….. normovaná váha

i- tého kritéria f i ….. počet preferencí i-tého kritéria n ….. počet kritérií

Aby nebyla váha kritéria nulová, zvyšuje se uměle u každého kritéria počet preferencí o 1. Pak je vztah upraven: vi =

fi + 1 n

n + ∑ fi i =1

Tabulka 1: Tabulka pro zjišťování preferencí kritérií metody párového srovnávání Kritérium

k1

k2

k3

k4

Počet preferencí

Výsledné váhy

k1 k2 k3 k4 Zdroj: Fotr a kol., 2003




Saatyho metoda

V prvním kroku opět jako předchozí metoda zjišťuje preferenční vztahy dvojic kritérií. Kritéria jsou uspořádána v tabulce ve stejném pořadí. Kromě směru preference dvojic kritérií je určována i velikost této preference, která se vyjadřuje určitým počtem bodů ze zvolené bodové stupnice. Doporučená bodová stupnice deskriptorů je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2: Stupnice Saatyho deskriptorů Počet bodů 1 3 5 7 9

Deskriptor Kritéria jsou stejně významná První kritérium je slabě významnější než druhé První kritérium je dosti významnější než druhé První kritérium je prokazatelně významnější než druhé První kritérium je absolutně významnější než druhé Zdroj: Fotr a kol., 2003

- 13 -

Získáme tzv. Saatyho matici S, tj. matici relevantních důležitostí, kde prvky na diagonále matice jsou sii = 1 pro všechna i prvky v levé dolní trojúhelníkové části sii = 1/ sij pro všechna i a j prvky sij Saatyho matice jsou odhadem podílů vah kritérií vi a vj, takže platí

sij ≈

vi vj

Tabulka 3: Saatyho matice Kritérium

k1 k2 k3 Geometrický průměr

Výsledné váhy

k1 k2 k3 Zdroj: Fotr a kol., 2003

Váhy kritérií je pak možné stanovit exaktními nebo aproximačními způsoby. V rámci aproximativních způsobů lze získat dobré odhady z geometrických průměrů jednotlivých řádků matice, tj. pronásobením všech prvků pro každý řádek a určením n-té odmocniny z tohoto součinu, kdy n je počet prvků. Výsledné geometrické průměry jednotlivých řádků matice se poté znormují (vydělí součtem všech geometrických průměrů).

2.2.1.2

Hodnocení variant

Nyní je v rámci vícekriteriálního rozhodování nutné přistoupit k hodnocení variant řešení. Existuje několik základních metod: vícekriteriální funkce utility za jistoty, jednoduché metody stanovení hodnoty variant, metody založené na párovém srovnávání variant. Vzhledem k omezenému prostoru, který může být věnován tomuto tématu se opět zaměříme pouze na metodu použitou v této práci. V případě souboru kritérií kvantitativní povahy je vhodné využít metod

založených na párovém srovnávání variant, tj.

Saatyho metody nebo metody založené na prazích citlivosti. Pro hodnocení variant v této práci byla vybrána Saatyho metoda. Stanovení dílčích ohodnocení variant vzhledem k jednotlivým kritériím je v Saatyho metodě analogické jako již uvedený postup stanovení dílčích vah kritérií. Jediným rozdílem je, že srovnávané objekty nejsou kritéria, ale varianty rozhodování (Fotr a kol., 2003, s. 189).

- 14 -

2.2.1.3

Závěrečné rozhodnutí

Tato práce se zabývá rozhodováním za podmínek jistoty při více kritériích, tj. stav okolí ve sledované oblasti je pouze jeden a pravděpodobnost jeho výskytu je stoprocentní, a proto bude nyní přiblížena právě tato rozhodovací situace. Ostatní rozhodovací situace jsou podrobněji popsány v uvedené literatuře. Při rozhodování v podmínkách jistoty vycházíme z obecného tvaru rozhodovací matice za podmínek jistoty. Tabulka 4: Obecný tvar rozhodovací matice za podmínek jistoty

k1 k2 … ki … km

v1 v2 … vi … vm

V1 D11 D21 … Di1 … Dm1

V2 D12 D22 … Di2 … Dm2

… … … … … …

Vj D1j D2j … Dij … Dmj

… … … … … … …

Vn D1n D2n … Din … Dmn

Zdroj: Fotr a kol., 2003

V záhlaví řádků této matice jsou jednotlivá kritéria Ki s váhou vi, v záhlaví sloupců jednotlivé varianty řešení Vj. Jednotlivé prvky matice Dij představují dílčí užitek varianty Vj pro naplnění cíle dle kritéria Ki za jediného stavu okolí S. Následuje hodnocení variant dle jednotlivých kritérií a jejich vah, přičemž nejlepší varianta získává nejvyšší bodové ohodnocení (Fotr a kol., 2003, s. 204 ).

- 15 -

3 STAV DOSAVADNÍHO POZNÁNÍ

3.1 VYBRANÉ INFORMACE O PAMÁTKÁCH Slovo

památka

je

známým

a

často

používaným

pojmem.

Lze

ji charakterizovat jako movitou či nemovitou věc, která je dokladem kulturní starobylosti,

vyspělosti,

uměleckého

umu,

technické

zdatnosti,

nebo

dokladem existence daného historického jevu. Nemovité a movité památky tvoří společně se zvyky, tradicemi, řemesly, jazykovým a literárním dědictvím a uměleckými díly, ale i se státní hymnou a vlajkou kulturní či kulturněhistorické dědictví národa (Heřmanová, Chromý a kol., 2009, s.182). Památky nejsou nikdy samostatným, vytrženým objektem bez kontextu. Především nemovité památky, kterým se věnuje tato práce, jsou součástí veřejného prostoru s mnoha vlastníky a mnoha zájmy. Jsou vítaným i nevítaným prvkem a nedílnou součástí naší společnosti, která má být zachována ve své nejlepší podobě dalším generacím. vymezení a zacházení s nimi ošetřuje zákon. Kulturní památky a národní kulturní památky jsou tak definovány zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších změn. Dle § 2 jmenovaného zákona jsou kulturními památkami „nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, a které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ Národní kulturní památka pak „tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa“ a spoluvytváří identitu kulturního prostředí ČR. Památková ochrana národních kulturních památek je přísnější než u ostatních kulturních památek. Národní kulturní památky v ČR prohlašuje svým nařízením vláda ČR a jen se souhlasem Ministerstva

- 16 -

kultury ČR je možné movitou národní kulturní památku vyvést mimo území státu. Jmenovaný zákon definuje také památkovou rezervaci, a to jako „území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek.“ Památkové rezervace lze z hlediska velikosti sídel členit na městské památkové rezervace a vesnické památkové rezervace. Vesnická památková rezervace je příkladem specifického typu rezervace s unikátně dochovanými

soubory

archeologickými

nálezy

lidové lze

architektury.

prohlásit

za

Území

s

archeologickou

významnými památkovou

rezervaci. Dalším chráněným komplexem může být památková zóna, neboli území sídelního útvaru případně jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, která vykazuje významné kulturní hodnoty. Smyslem památkové regulace je zajištění uchování charakteru sídla, jeho půdorysná rehabilitace a zajištění takového stavu, kdy se případná nová zástavba podřizuje charakteru prostředí a žádným způsobem ho nenarušuje. Toto pravidlo je nutné prosazovat i u staveb, které nejsou samostatně chráněny jako kulturní památky a uvažuje se o jejich stavební úpravě nebo změně. Památkové zóny lze podobně jako

rezervace členit na městské

památkové zóny a vesnické památkové zóny. Další specifickou kategorií jsou krajinné památkové zóny. Jedná se o takovou část krajiny, jejíž podoba byla v podstatné míře ovlivněna vědomou historickou činností člověka. Tímto faktorem se významně liší od chráněných krajinných území, jejichž prioritou je ochrana přírodního dění a zachovalé krajinné a přírodní složky nepoznamenané lidskou činností. Mimo tyto skupiny památek, které určuje zákon o státní památkové péči, můžeme toto rozdělení památek dle jejich významu dále rozšířit. Dalšími skupinami uváděnými v návrhu věcného záměru1 připravovaného zákona o památkovém fondu jsou nově památky s mezinárodním statusem a památky místního významu. 1

Návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu On-line: http://www.mkcr.cz/evropska-unie/default.htm [cit. 20.3.2010].

- 17 -

Památky s mezinárodním statutem užívají ochrany nebo jsou evidovány dle mezinárodních smluv, kterým se ČR zavázala. Tyto památky jsou tedy evidovány nejen dle vnitrostátního práva, ale i dle mezinárodních úmluv. V tomto smyslu se jedná o památky ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO). Památka místního (lokálního) významu naopak ani v celostátním měřítku dle návrhu zákona o památkovém fondu nedosahuje takových kvalit a památkových hodnot, aby se mohly stát kulturní památkou, nicméně jejich kulturně historické hodnoty jsou významné pro region, v němž se nacházejí. Památky

místního

významu

by

měly

být

prohlašovány

místními

samosprávami. Vyhlášené kulturní památky jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (dále jen seznam či ÚSKP). Tento seznam vede ústřední pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) a je přístupný na serveru NPÚ.2 Zápis každé památky obsahuje: název, stav ochrany/typ uzavření, datum vzniku KP, číslo rejstříku ÚSKP, název okresu, sídlení útvar, část obce, katastrální území, umístění, stavební a finanční úřad.

3.1.1

Dělení památkového fondu

Pojem památka byl již vysvětlen. Fond nemovitých památek je možné rozdělit dle různých hledisek do několika kategorií: Dělení památek dle míry ochrany V praxi se používá především dělení památek dle míry jejich ochrany. Památkový fond ČR se dělí dle zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči a ve znění pozdějších změn dle míry ochrany daných objektů. Tata základní kategorizace byla uvedena výše. Tabulka 5: Struktura památkového fondu ČR Nemovité památky celkem

40 297

Světové kulturní dědictví

12

Národní kulturní památky

236

2

Národní památkový ústav On-line: http://www.npu.cz/ [cit. 3.4.2010].

- 18 -

Archeologické památkové rezervace

10

Ostatní památkové rezervace

2

Městské památkové rezervace

40

Vesnické památkové rezervace

61

Krajinné památkové zóny

19

Městské památkové zóny

253

Vesnické památkové zóny

211

Zdroj: Národní památkový ústav (stav k 24.3.2010)

Památky dle architektonické formy a účelu Nemovité památky je možné členit podle jejich architektonické formy. Jak například uvádí Heřmanová (Patočka a Heřmanová, 2008, s. 124), existují čtyři základní kategorie:


sakrální architektura




technická architektura




venkovská architektura




feudální architektura

Sakrální architektura zahrnuje kláštery, kostely, chrámy a drobné funerální stavby. Technickou architekturou jsou myšleny objekty pro zpracování zemědělských produktů, dřeva, vodohospodářské, dopravní, vojenské a jiné památky. Venkovská neboli lidová architektura zahrnuje architektonický um lidových vrstev obyvatelstva. Za feudální architekturu se považují objekty vyšší a nižší šlechty, tedy hrady, zámky, tvrze a jejich mezistupně. Tuto kategorizaci

doplňuje

architektura

městská,

tj.

měšťanské

domy

a architektura správních objektů jako rycht, škol, muzeí. Toto členění je možné třídit dále podrobněji. Podle účelu se člení nemovité památky na obytné (panská sídla, venkovské usedlosti,

měšťanské

domy),

výrobní

(technologické

provozy,

vodohospodářské stavby), rekreační (rozhledny), dopravní (mosty, železnice) a správní (radnice, paláce, fary). Památky dle vlastnictví Památkový fond lze dělit z hlediska vlastnictví na kulturní památky vlastněné fyzickou nebo právnickou osobou. Právnickou osobou jsou - 19 -

myšleny i sdružení, nevládní neziskové organizace především s občanskými sdruženími, nadacemi, nadačními fondy a církvemi a stát jako reprezentant veřejnoprávních subjektů. Dělení dle lokalizace Památkový fond se dělí i z hlediska regionálního, v rámci historických zemí, krajů, bývalých okresů. Záleží především na účelu, k němuž je dělení KP potřebné.

Následující

grafy

přibližují

velikost

památkového

fondu

jednotlivých krajů ČR.

5%

4%

5%

5%

11%

11%

13%

8% 8%

5% 7%

hl. město Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj

9%

6%

Středočeský kraj Karlovarský kraj Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Graf 1: Velikost památkového fondu jednotlivých krajů

3%

Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj

Zdroj: NPÚ, zpracováno autorkou

Předchozí graf zachycuje velikost památkového fondu jednotlivých krajů ČR. Z celkového počtu 40 297 evidovaných nemovitých památek se jich nejvíce nachází v Jihočeském kraji (13,67 %). Následuje kraj Středočeský (10,72 %) a kraj Jihomoravský (10,55 %). Kraji Olomouckému s okresem Šumperk připadá pomyslná devátá příčka s 5,46 % celkového památkového fondu. Z celého fondu nemovitých památek jsou samostatně evidovány i nejohroženější objekty, to znamená ty, u kterých je výrazně ohrožena jejich památková hodnota. Fond nejohroženějších památek zahrnuje 745 objektů. Se 142 (19 %) takto zařazenými památkami seznamu dominuje Ústecký kraj následován se 101 objekty (13,56 %) Středočeským, se 76 (10,2 %) Jihomoravským a se 73 (9,9 %) Karlovarským krajem. Olomoucký kraj se - 20 -

dělí s Libereckým krajem o sedmé místo s 36 (tj. 4,83 %) takto evidovanými památkami. Situaci zachycuje graf 2.

8%

8%

4% 5%

13%

10%

4%

4%

3% 4%

10%

4% 5%

18%

hl. město Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj

Středočeský kraj Karlovarský kraj Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Graf 2: Podíl nejohroženějších památek v jednotlivých krajích

3.1.2

Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj

Zdroj: NPÚ, zpracováno autorkou

Obnova nemovitých památek

Nejdůležitějším kritériem u památek je zachování dochovaného, k jejich opravám by se proto mělo přistupovat s určitou pokorou. Opravu a obnovu takového objektu znesnadňuje jeho charakter „uměleckého díla“. Projekt obnovy památky je specifickou, vpravdě multidisciplinární záležitostí. Ještě ve větší míře než u architektonického díla vyžaduje kooperaci mnohých subjektů.

Situaci

zhoršuje

nutnost

dodržování

obecně

technických

požadavků ve výstavbě a dalších předpisů. Nezbytná je podrobná příprava, která pracuje se stavebně historickým a stavebně technickým průzkumem, statickým

průzkumem,

restaurátorským

průzkumem,

geodetickými

zaměřeními, fotodokumentací a inventárními soupisy a mnohými dalšími dokumenty. Pro uskutečnění obnovy památky je nutno zajistit důležité náležitosti. Obnova nemovité památky znamená investici nejen finanční, ale i investici času, práce a úsilí, proto je potřeba si nejprve vše dobře zvážit a nejlépe vyhotovit projektovou analýzu, a to i přesto, že zde existuje riziko změn

- 21 -

situace během procesu obnovy (Pek, 2007, s. 68). Projektová analýza hodnotí projekt obnovy a využití památky z hlediska jeho vnitřní i vnější provázanosti na již existující záměry. Především se však zaměřuje na realizovatelnost projektu a jeho přínos pro cílovou skupinu. Dílčí částí projektové analýzy tvoří takzvaný logický rámec, jenž umožňuje ujasnění vize projektu, jeho detailní naplánování, usnadnění následného řízení projektu a vyvarování se případným problémům během realizace. Metodika logického rámce je důležitá nejen ve fázi příprav projektu, ale je i klíčovým nástrojem pro jeho implementaci a hodnocení. Na logický rámec navazuje analýza potřeb cílové skupin, jejím účelem je zjištění, zda o projekt vykazuje zájem i cílová skupina, která byla vymezena a popsána. Konečnou fázi představuje studie proveditelnosti prakticky prověřující životaschopnost projektu na základě identifikování faktorů, které mohou realizaci záměru negativně ovlivnit nebo jsou naopak pro projekt potřebné. Obsahuje předně popis projektu, management projektu, řízení lidských zdrojů, technické a technologické řešení projektu, finanční plán, hodnocení efektivity a udržitelnosti, analýzu rizik (Šajdlerová, 2008, s. 78). V případě, že je možné na obnovu památky čerpat peněžní prostředky ze strukturálních fondů EU, je projektová analýza dokumentem přikládaným k žádosti3.

3.1.3

Využití nemovitých památek

Mezi důležité faktory při hledání vhodného způsobu využití památkově chráněného objektu patří jejich lokalizace, financování či případná omezení ze strany orgánů památkové péče. Při zvažování projektu využití památky je nutné sledovat udržitelnost funkce. Zřetel by měl být kladen na atraktivitu okolí a socioekonomickou stránku regionu. Funkce a činnost památkového objektu by měla být spojena s obyvatelstvem prostřednictvím sociálních a ekonomických vazeb. V případě takového vztahu přináší památka regionu pozitiva především ve formě pracovních míst a volnočasových aktivit. Kulturní památky v blízkém okolí by měly vzájemně spolupracovat, využít 3

Památková péče. On-line: http://www.pamatkovapece.cz [cit. 20.1.2010].

- 22 -

existujících

či

potenciálních

(dosud

nevyužitých)

atraktivit,

které

se nacházejí v dané lokalitě či v blízkém okolí. Nalezení vhodného využití je tou nejlepší zárukou trvalého uchování památky. Památky by měly být „živoucím organismem“, jejich kulturní hodnoty by se měly promítat do identity společnosti a v neposlední řadě by měly být aktivními tvůrci a aktivními partnery v procesu své záchrany a dalším rozhodování o svém osudu. Nemovité památky zahrnují jak budovy, tak drobnou architekturu (funerální architektura, památníky, pomníky, kašny, sochy, sousoší, boží muka, milníky). Tyto drobné artefakty, které jsou rozmístěny po celém území naší vlasti, je možné zakomponovat do různých turistických stezek. Naopak co se týče první skupiny nemovitých památek, lze je rozdělit dle jejich možností využití do několika skupin.

Nemovité památky jako stavby občanské vybavenosti Objekty občanské vybavenosti jsou budovy primárně sloužící ku prospěchu společnosti. Jsou to domy s pečovatelskou službou, vzdělávací zařízení, sportovní haly, správní a administrativní objekty, nákupní a obchodní centra apod.4 Dle jejich využití se dělí na:


Stavby pro výchovu a vzdělání

Do této kategorie patří školy, školky, jídelny. V seznamu nemovitých památek figurují i budovy škol5 a pro některé nevyužité památkově chráněné objekty se navrhuje právě takovéto využití.


Stavby pro obchod a služby

Kategorie dle stavební typologie zahrnuje obchodní centra, prodejny, salony, logistická centra aj. Využití nemovitých památek především v městské zástavbě jako prodejen či obchodních center je velice častou realitou6.


Sportovní a tělovýchovné stavby

Do kategorie patří tělocvičny, herny a sportovní střediska. I takovýmto způsobem se využívají nemovité památky. Kvůli prostorové náročnosti

4

Stavby občanské vybavenosti. On-line: http://www.obcanske-stavby.cz/ [cit. 20.2.2010]. Např. Lékařská fakulta MU Brno 6 Např. Obchodní dům Centrum v Brně, obchodní dům Moravanka (Baťa) v Brně 5

- 23 -

se k tomuto účelu využívají velké prostory technických či venkovských památek7.


Administrativní stavby

Skupina

obsahuje

administrativní

stavby

státní

správy,

výrobních

i nevýrobních společností. Typická jsou sídla vládních organizací, senátu, či firem v centrech velkých měst. Ale i v regionálním měřítku dochází k využívání památkových objektů jako sídel firem. Ostatně některá panská sídla nebyla v 19. století jen rodinným příbytkem, ale rozsáhlá křídla budov fungovala jako sídla firem.


Zdravotnické stavby

Jsou to lékárny,

ordinace, zdravotnická střediska, zdravotní centra.

Je možné sem zahrnout rovněž domy s pečovatelskou službou. Právě posledně jmenovaná funkce je velkým potenciálem pro nevyužité nemovité památky, neboť dle prognóz obyvatelstvo stárne a je nutné budovat domy pro seniory.8


Stavby s kulturním využitím9

Tyto stavby zahrnují divadla, kina, společenská centra.


Stavby cestovního ruchu a veřejného stravování

Kategorie zahrnuje penziony, hotely, ubytovny, restaurace10.

Nemovité památky jako obytné stavby11 Typologie staveb mezi obytné stavby řadí rodinné domy, bytové a panelové domy a domy určené k přechodnému bydlení, jako vysokoškolské koleje či internáty. Za rodinné domy lze považovat i šlechtická sídla, která až prakticky ve 20. století byla zpřístupněna návštěvníkům, stávají se součástí kulturního dědictví a začínají být chápána jako svého druhy veřejný statek. Dochází však i k opačné situaci, kdy se památky tohoto typu stávají opět

7

Mezi takové lze zařadit barokní sýpku přestavěnou na tělocvičnu v Lukách nad Jihlavou (http://www.lukanadjihlavou.cz/), barokní sýpku v Jevišovicích přestavěnou na kulturně sportovní centrum (http://www.sypkajevisovice.cz/) 8 Vojenská nemocnice Olomouc (http://www.vnol.cz/) 9 Chatau Třeběšice (http://www.trebesice.com/), zámek Rochlov (http://www.rochlov.cz) 10 Mezi takové úspěšné projekty patří Chatau Luka v Lukách nad Jihlavou (http://www.chateauluka.cz/), Loučeň Zámecké apartmány Jindřichovice (http://www.zamek-jindrichovice.cz/ubytovani.php), (http://www.zamekloucen.cz/index.php), Zámek Jemčina (http://www.jemcinazamek.cz/), Hotel, zámek Čejkovice (http://www.hotelcejkovice.cz/) 11 klasicistní skleník v Lukách nad Jihlavou (http://www.lukanadjihlavou.cz/)

- 24 -

rodinnými sídly a jsou využívány k ryze soukromým účelům, ač je tato skutečnost v našich zeměpisných šířkách stále nepřijatelná.12 Existence reprezentativních sídel byla však vždy přirozenou realitou každé společnosti.

Podle funkce jsou dále k objektům občanské vybavenosti a obytným stavbám řazeny objekty průmyslové, zemědělské a speciální. Nemovitými památky jsou vyhlášeny i stavby tohoto typu, jejich nové využití a zapojení do společnosti

a

hospodářství

se

hledá

v jiných

oblastech.

Velmi

diskutovanou otázkou a tématem řady diskuzí a konferencí je využití rozsáhlých areálů industriálních objektů.

3.1.4

Potenciál nemovitých památek

Mnohé památky své využití mají, jiné je v průběhu porevoluční doby postupně našly. Existuje však nespočet nemovitých památek, které na svoji šanci ještě marně čekají. Tyto památky jsou součástí kulturně historického potenciálu regionů, na jejichž území se nachází. Ten Heřmanová (2009, s. 181)

definuje

jako

„soubor dosud neznámých nebo známých,

ale

nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných kulturních artefaktů, objektů, či zařízení, které pro danou oblast znamenají určitou rozvojovou, často i určité lokální či regionální specifikum, a tím i potencionální konkurenční výhodu.“ Kulturně historický potenciál je tedy „neznámá nebo jen okrajově využívaná součást dědictví či kulturní infrastruktury, která je v dané oblasti lokalizována a u které existují předpoklady pro efektivnější, smysluplné a popřípadě i komercializované využití.“ Kulturně historický potenciál je současně ekonomickým potenciálem památkového objektu. Zvyšuje atraktivnost lokality a má nezanedbatelný přínos pro její ekonomický rozvoj. Aktivně zapojená památka do hospodářství má na krajinu, obyvatelstvo i poskytované služby multiplikační efekt, tj. rozšiřuje potřeby osob a návaznost jednotlivých služeb pro návštěvníky. Janotka (1999, s. 13) rozlišuje tři základní multiplikační funkce:


multiplikátor zaměstnanosti,

12

Pšenička Jiří, Štětka Jan, Vábení modré krve. In: Ekonom 2008, 4.9.2008. On-line: http://ekonom.ihned.cz/227105780-400000_d-00 [cit. 3.11.2008].

- 25 -

který poskytuje pracovní příležitosti pro obyvatelstvo venkova, zaměstnanost přímá i nepřímá související s cestovním ruchem.


multiplikátor příjmový

umožňující

hlavní

a

doplňkové

příjmy

podnikatelům

ve

službách,

v zemědělství i nepodnikajícímu obyvatelstvu v místě či regionu (doplňkový prodej přebytků, placené ubytování, pronájem chat, letní byty, drobný stánkový prodej, dočasné služby v půjčovnách, sportovištích, kulturních zařízeních, občerstvení)


multiplikátor cenový a důchodový,

který převládá v oblastech cestovního ruchu a venkovských turistických regionech. Vyšší poptávka po zboží a službách

umožňuje poskytovatelům

služeb realizovat za stejné výkony vyšší ceny oproti neturistickým oblastem a tím i vyšší osobní důchody a příjmy. Tento cenový multiplikátor působí tím výrazněji, čím bližší je region venkovských služeb k velkým sídlům, anebo turistickým střediskům využívaným mezinárodní turistikou.

3.1.5

Nemovité památky a cestovní ruch

Nabídka CR je obecně rozdělena na primární a sekundární. Jako primární nabídka CR se chápe potenciál destinace a v ní zahrnuté produkty CR společně se svými atraktivitami. Tvoří ji kulturně historický a kulturně společenský potenciál destinace, do něhož patří i zpřístupněné památkové objekty. Primární nabídka je podporována nabídkou sekundární, kterou tvoří turistická suprastruktura a infrastruktura. Turistickou suprastrukturu představují ubytovací a hostinská zařízení. Turistickou infrastrukturu reprezentují mimo jiné tour operátoři, cestovní kanceláře a agentury, informační

kanceláře

CR,

sportovní

a

rekreační

areály

a

kulturně

společenské areály (Kiráľová, 2003, s. 40 – 48). Nemovité památky mohou být tudíž využity rovněž jako objekty sekundární nabídky CR, tj. v turistické suprastruktuře i infrastruktuře. Stavební památky vymykající se z obecného rámce masové produkce, tedy mají možnost prostřednictvím cestovního ruchu nabývat nového, dříve neuvažovaného tržního uplatnění. Jejich potenciál pro rozvoj kulturní turistiky v ČR dokládá také Kesner (2005, s. 304). Patočka (2008, s. 135)

- 26 -

upozorňuje, že z více než 40 tisíc kulturních památek v ČR je zatím aktivně zapojeno do CR pouze přibližně 200 objektů. Přes poměrně vysoké tempo zvyšování počtu využití památek jde stále jen o mizivý podíl historických památek, jejichž ekonomické zapojení je spojeno s turistickým ruchem a pořádáním doprovodných kulturních akcí. Značný potenciál zůstává na rozdíl

od vyspělých

turistických

destinací

Evropy

nevyužit,

není

ekonomizován a náklady na jeho údržbu a obnovu nejsou předmětem adekvátního ekonomického uvažování. Přitom dle ICOMOSu je kulturní cestovní ruch (KCR)13 „stále více uznáván jako pozitivní síla, která podporuje zachování přírodního a kulturního dědictví. Turismus může pochopit ekonomické charakteristiky kulturního dědictví a využít je pro zachování a tvorbu zdrojů, při rozvíjení výchovy, může pohnout politikou. Reprezentuje základní ekonomický pokus pro mnohé země a četné regiony a může být důležitým faktorem rozvoje, když je řízen s úspěchem.“ (Hájek, 2005, s. 182). Zvyšování zájmu o KCR dokládá i Agentura CzechTourism,14 jež zveřejnila v návaznosti na ETC (European Travel Commission) a ETAG (Europen Travel & Tourism Action Group) základní trendy ve vývoji cestovního ruchu v Evropě a důsledky z nich vyplývající. Dle výše uvedených institucí a jejich výzkumů bude na základě narůstání průměrné úrovně vzdělanosti docházet ke zvyšování zájmu o umění, kulturu a historii včetně rostoucího zájmu výchovných a duchovních hodnot. Měla by se rovněž významně zvyšovat poptávka po speciálních produktech, ve kterých budou zahrnuty i prvky umění, kultury a historie a poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. Tyto skutečnosti by tak měly být významnou příležitostí pro revitalizaci a využití nemovitých památek regionálního významu a podporu těchto regionů. Také podle Kiráľové (2003, s. 9) je KCR možností na záchranu kulturních, uměleckých a historických památek. Nutno podotknout, že ve stejných směrech však dokáže působit rovněž negativně. Jak uvádí 13

Kulturní cestovní ruch zahrnuje studijní cesty, výtvarné umění, divadlo, festivaly, kulturní události, návštěvy památek, muzeí, ale i poutní cesty. World Tourism Organization. On-line: http://www.unwto.org/aboutwto/index.php [cit. 13.12.2009]. 14 Agentura CzechTourism. On-line: http://www.czechtourism.cz/ [cit. 13.2.2010].

- 27 -

Patočka (2008, s. 135),15 je nutné si uvědomit, že ačkoliv je cestovní ruch ve využití památek stěžejní, nelze cestovní ruch chápat jako zásadní, vše řešící cestu k zachování památkového dědictví. Odborné literatury zabývající se kulturními památkami a jejich využitím v cestovním ruchu není zatím velké množství. Tato situace je důsledkem vnímání odborného tématu kulturního turismu a využití nemovitých památek v minulosti, jakož i obecně destinačnímu marketingu a managementu. Stěžejní část dostupné literatury využívá tato práce. Literatury zabývající se kulturním dědictvím, respektive stavebními památkami, existuje naopak nepřeberné množství. Turisté a návštěvníci mohou využít bezpočet turistických průvodců, monografických studií i souborných děl. Za všechny uvádím následující velmi kvalitně zpracované publikace s bohatou obrazovou přílohou, které se

snaží o prezentaci co

nejucelenějšího památkového fondu území, jemuž se věnují:
DAVID, P., SOUKUP, V. 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky. 1. vydání, Praha: Kartografie Praha, 2002. 335s. ISBN 80-7011-709-5.
DAVID, P., SOUKUP, V. 1000 hradů, zámků a tvrzí. 1. vydání, Praha: Knižní klub, 2008. 376s. ISBN 978-80-242-2133-5.
KUČA, K. Atlas památek: Česká republika. 1. vydání, Praha: Baset, 2002. 1403s. ISBN 80-86223-40-X. (1. díl A – N, 2. díl O –Ž). Mezi internetovými průvodci dominují:
Hrady.cz

Cestujte

s přehledem.

On-line:

http://www.hrady.cz/

[cit. 14.5.2010].
Česká

republika

–

Zámky,

hrady

a

jiné

zajímavosti.

On-line:

http://www.zamky-hrady.cz/ [cit. 14.5.2010].
Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - Castles.cz On-line: http://www.castles.cz/ [cit. 14.5.2010].

Patočka dodává: „Modelový, byť absurdní pohled na uvedená oficiální čísla by vedl k závěru, že při daném meziročním nárůstu o 5,3 % bychom k využití celkového památkového fondu dospěli přibližně za 3 000 let. Je-li z celkového počtu cca 44 600 nemovitých kulturních památek tímto způsobem ekonomicky využito jen necelých 0,6 % nelze cestovní ruch chápat jako zásadní, vše řešící cestu k zachování památkového dědictví.“ Patočka Jiří, Heřmanová Eva, Lokální a regionální kultura v České republice. Kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví, Praha 2008, s. 135. 15

- 28 -

3.2 LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE V OBLASTI PAMÁTEK Legislativní nástroje týkající se kulturního dědictví je možné rozdělit na zákony vnitrostátní a mezinárodní smlouvy.

3.2.1

Česká legislativa

Již v předchozí kapitole 3.1 byl citován zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, který je základním odborně metodickým, organizačním a ekonomickým právním dokumentem týkajícím se ochrany památek. Doplňuje jej Koncepce účinnější péče o památkový fond ČR. Otázka kulturních hodnot je obsažena také v Ústavní listině základních práv a svobod a Ústavním zákonu č. 1/1993 Sb., Ústavě České republiky. Problematiku ochrany kulturního dědictví řeší mimo ministerstva kultury rovněž ministerstvo pro místní rozvoj a jeho územní pracoviště ve věcech územního plánování a stavebního řádu a ministerstvo životního prostředí ve věcech ochrany životního prostředí, přírody a krajiny. Ústředním orgánem pro kulturní památky je Ministerstvo kultury ČR. Ústředním řídícím pracovištěm je Odbor památkové péče, který řeší odborné úkoly

stanovené

uvedeným

zákonem.

Odbor

prohlašuje

věci

movité

a nemovité a jejich soubory za kulturní památky a ruší prohlášení věcí za kulturní památky, zpracovává návrhy nařízení vlády o prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku, respektive památkovou rezervaci a zónu. Poskytuje také finanční příspěvky na obnovu památek, spravuje Národní památkový ústav, řeší návrhy koncepcí rozvoje památkové péče a metodicky koordinuje správní úřady nižších stupňů (Magistrát hlavního města Prahy, krajské úřady). Zásady

ochrany

památkových

hodnot

území

vhodně

propojené

s územními plány obcí, požadavky cestovního ruchu a dalšími rozvojovými dokumenty jsou předpokladem úspěšného rozvoje památkových lokalit. S tímto souvisí:
zákon č. 50/ 1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který upravuje vztah územního plánování a ochrany památek všeobecným

- 29 -

ustanovením o vytváření předpoklad k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot na daném území.
vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, která nařizuje příslušným orgánům územního plánování při tvorbě územně plánovací dokumentace vyznačit území památkové zóny, resp. ochranného pásma.
vyhláška č. 132/1998 Sb. se zabývá požadavky obnovy kulturních památek a postupy tvorby projektové dokumentace v územním řízení.

3.2.2

Mezinárodní úmluvy na ochranu kulturního

a přírodního dědictví Ochrana kulturního dědictví včetně nemovitých památek je legislativně na mezinárodní úrovni vázána v následujících dokumentech:
Evropská kulturní úmluva (Paříž, 1954) Základní dokument ochrany kulturního dědictví, ke kterému doposud přistoupilo 48 evropských zemí. Smlouvu zastřešuje Rada Evropy.
Úmluva o ochraně architektonického dědictví (Granada, 1985) Dokument Rady Evropy, jenž je od roku 1992 součástí českého právního řádu.
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (Valletta, 1992) Úmluva je taktéž součástí českého právního řádu.
Evropská úmluva o krajině (Florencie, 2000) Úmluva je součástí Sbírky mezinárodních smluv č. 13/2005 a pro Českou republiku je přímo závazným předpisem mezinárodního práva.
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž, 1972) Jedna z nejprestižnějších mezinárodních právně závazných úmluv, která má jasně stanovená pravidla, účinný řídicí a kontrolní mechanismus. Tato smlouva je zastřešena organizací UNESCO. Státy, které k této úmluvě přistoupily, se zavazují usilovat o přijetí politiky posilující úlohu kulturního dědictví, o začlenění o začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů a o přijetí opatření potřebných pro označení, ochranu,

- 30 -

zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví. Dokument stanovuje mimo jiné kritéria pro zápis památek na Seznam světového dědictví.

Zásadní dokumenty o ochraně světového kulturního dědictví vydává rovněž Mezinárodní rada pro památky a sídla ICOMOS16:
Mezinárodní charta o konzervaci a restaurování památek a sídel (Benátky, 1964)
Mezinárodní charta kulturního turismu (Brusel 1976)
Mezinárodní charta o historických zahradách (Florencie, 1982)
Mezinárodní charta pro záchranu historických měst (Washington, 1987)
Mezinárodní charta o ochraně architektonického dědictví (Lausanne, 1990)
Mezinárodní charta o lidovém stavebním dědictví (Mexiko, 1999)
Mezinárodní charta o kulturním turismu (Mexiko, 1999)
Dokument o autenticitě (Nara, 1994)

3.3 EKONOMICKÉ NÁSTROJE V OBLASTI PAMÁTEK Ekonomické nástroje zabezpečující záchranu, obnovu a chod památkových objektů lze rozdělit do několika základních skupin podle zdroje jejich čerpání. Základním zdrojem k získávání financí na provoz objektu je jeho přímé využití. Tuto možnost doplňují různé úlevy, které kompenzují omezování nakládání s památkovým objektem. Po vstupu do Evropské unie pak jsou majitelům KP nabízeny evropské dotační programy, které jsou dílem kofinancovány ze státního rozpočtu. Dle poskytovatele je možné využít finančních příspěvků ministerstev, krajů, nadací a fondů či sponzorů.

3.3.1

Vlastní činnost majitelů památek

Primárním zdrojem financování veškerých aktivit většiny subjektů by měla být jejich samotná činnost. V případě nemovitých kulturních památek je základem vlastní činnosti obvykle vstupné. Další zdroje pak tvoří příjmy 16

ICOMOS – International COuncil of Monuments and Sites (Mezinárodní rada pro památky a sídla) je mezinárodní nevládní organizace památkové péče. Jejím posláním je záchrana, obnova a zhodnocení kulturního dědictví lidstva. Organizace byla založena v Benátkách v roce 1964 a stálé sídlo má v Paříži.

- 31 -

z prodeje suvenýrů a upomínkových předmětů, konání kulturních akcí, pronájmy a komerční využití objektu nebo jeho částí. Velikost zmíněných příjmů závisí na atraktivitě a významnosti NKP, dobře fungujícího marketingu, ale i vnějších faktorech okolí. V počátcích záchrany a obnovy však objekt není způsobilý vyjmenované přednosti (i když jimi disponuje) k získání finančních prostředků využít. V této fázi musí být využity finanční prostředky získané jinde. Buď z vlastních zdrojů majitele, nebo z alternativních zdrojů, které jsou uvedeny v následujícím přehledu.

3.3.2

Evropská unie a kulturní dědictví

Evropská unie alokuje finanční prostředky do jednotlivých oblastí podpory prostřednictvím

strukturálních

fondů.17

Zastřešujícím

orgánem

všech

operačních programů v ČR financovaných ze strukturálních fondů je Národní orgán pro koordinaci, které pracuje v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Investiční projekty zaměřené na kulturní dědictví a rozvoj cestovního ruchu spadají pod Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). ERDF

zastřešuje

mezi

dalšími

Integrovaný

operační

program

(IOP),

Regionální operační program (ROP) a OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013.

Integrovaný operační program18 IOP obsahuje 6 prioritních os, které program rozdělují na logické celky. Ty jsou dále konkretizovány takzvanými oblastmi intervence, které vymezují jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Problematice nemovitých památek a cestovního ruchu

jsou věnovány

prioritní osy 4a, 4b a osa 5. IOP 4a a 4b podporují cestovní ruch. Jejich úkolem je finančně zajišťovat prezentaci

a propagaci

kulturního

a

přírodního

dědictví,

kulturního

průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. Prioritní osa 5 obsahuje Oblast intervence 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“ (IOP MK). Jejím zprostředkujícím subjektem 17

Strukturální fondy EU. On-line: http://www.strukturalni-fondy.cz/ [cit. 13.12.2009]. Integrovaný operační program pro období 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007. Online: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Integrovavany_operacni_program/IOP_programovy_doku ment.pdf [cit. 19.1.2010]. 18

- 32 -

je Ministerstvo kultury ČR. Aktivita 5.1a se zaměřuje na vytváření a zefektivňování

národních

metodických

center

pro

vybrané

oblasti

kulturního dědictví. Aktivita 5.1b se zabývá realizací vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. IOP MK se výhradně zaměřuje na operace nadregionálního charakteru, především na obnovu a využití památek zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, Seznamu kandidátů na zápis do tohoto seznamu, nebo objektů zapsaných v ÚSKP jako národní kulturní památka. Podporuje projekty obnovy a využití ucelených tématických celků KP ležících na území většiny NUTS 2 a doplnění a zefektivnění stávající infrastruktury pro kulturní služby a kulturní průmysl na národní úrovni.

Regionální operační programy19 Regionální operační programy fungují v rámci cíle Konvergence pro období 2007 – 2013. Připraveno je jich v rámci ČR sedm, dle počtu regionů soudružnosti (mimo hl. města Prahy). Každý ROP je samostatně řízen Regionální radou daného regionu soudružnosti. Hlavními tématy jsou dopravní dostupnost a obslužnost, rozvoj území, regionální rozvoj podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Území okresu Šumperk spadá pod ROP NUTS II Střední Morava. ROP NUTS II Střední Morava je členěn na 4 prioritní osy. Pro problematiku obnovy a využití nemovitých památek je zajímavá osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu a osa 3 – Cestovní ruch. Z osy 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu je možné pro obnovu nemovitých památek využít:
Regionální operační program NUTS II Střední Morava – oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Oblast podpory je zaměřena na regeneraci a revitalizaci zapsaných historických, kulturních a technických památek na území obcí s více než 50 tisíci obyvateli v regionu Soudružnost NUTS II Střední Morava.
Regionální operační program NUTS II Střední Morava – oblast podpory 2.2 Rozvoj měst 19

Strukturální fondy EU. On-line: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=ef520cd3a611-4e9d-90b1-ca0a4b731f45 [cit. 13.1.2010].

- 33 -

Program podporuje rovněž mimo jiné regeneraci a revitalizaci zapsaných historických, kulturních a technických památek v rámci projektů komplexní obnovy historických jader měst. Projekty je možné realizovat v obcích nad 5 tisíc obyvatel jmenovaného regionu.
Regionální operační program NUTS II Střední Morava – oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova I tento program se specializuje na problematiku regenerace a revitalizace nemovitých památek, v tomto případě v rámci projektů komplexní obnovy památek na venkově. Dotace je možné čerpat na projekty obcí s více než 500 a méně než 5 tisící obyvateli daného regionu soudružnosti.

Osa 3 – Cestovní ruch je atraktivní v následujících oblastech podpory:
Oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a služby Mezi hlavní aktivity oblasti se řadí rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně poznávací formy cestovního ruchu, lázeňství a výstavnictví, realizace systému turistických okruhů, naučných stezek a navigačních tabulí. Dále i stavební úpravy kulturních památek, technických památek nebo kulturních zajímavostí se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury.
Oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby Tato oblast zahrnuje rovněž příspěvky na stavební úpravy kulturních památek, technických památek nebo kulturních zajímavostí se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury.

OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 201320 Finanční podporu lze také čerpat z tohoto programu, přesněji z prioritní osy II. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, oblast podpory 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu. Dotovány jsou zde zrovna i projekty na ochranu a obnovu kulturního dědictví a rozvoj kulturních

20

Strukturální fondy EU. On-line: http://www.strukturalni-fondy.cz/ [cit. 13.2.2010].

- 34 -

tradic, tj. modernizace a obnova historických památek a jejich souborů a dalších kulturních objektů.

3.3.3

Finanční mechanismy EHP/Norska a kulturní

dědictví21 Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru a Norska měly za úkol mezi lety 2004 – 2009 pomáhat snižovat hospodářské a sociální rozdíly v Evropském hospodářském prostoru. Mezi hlavní cíle patřila i ochrana evropského kulturního dědictví. Na konci loňského roku byla mezi Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a EU uzavřena nová smlouva na období

2009 – 2014. Pro toto období bylo schváleno deset prioritních

sektorů, mezi nimiž opět figuruje ochrana evropského kulturního dědictví. Sektor kulturního dědictví zahrnuje tyto priority:
zlepšení péče a ochranu movitého kulturního dědictví
obnovu historických městských území a historických území v regionech
obnova historického a kulturního dědictví v regionech
odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (tzv. brownfields)

3.3.4

Ministerstva ČR a podpora kulturního dědictví

Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo kultury ČR není jen zprostředkujícím subjektem IOP MK, ale společně se svou příspěvkovou organizací Národním památkovým ústavem alokuje

část

státního

rozpočtu

mezi

projekty

určené

k financování

kulturního dědictví země. Finanční příspěvky rozděluje dle následujících programů:22


Program záchrany architektonického dědictví Program podporuje obnovu objektů prohlášených světovými památkami UNESCO, národními kulturními památkami a kulturními památkami. Zaměřuje se tedy na významné součásti architektonického dědictví země,

21 22

EEA grants and orway grants. On-line: http://www.eeagrants.com/ [cit. 4.4.2010]. Ministerstvo kultury České republiky. On-line: http://www.mkcr.cz [cit. 12.1.2010].

- 35 -

jako hrady, zámky, kláštery, historické zahrady a parky, či další rozsáhlé stavební komplexy. K žádosti o zařazení do programu je nutné přiložit tzv. Projekt záchrany kulturní památky. Oprávněnými příjemci podpory jsou jak vlastníci KP (FO, PO), tak organizace, které mají právo hospodařit s daným objektem.
Program restaurování movitých kulturních památek Cílem tohoto programu je zachování, obnova, další uchování, vhodné využívání a prezentace movitých kulturních památek a jejich souborů, to znamená mobiliáře hradů, zámků a kostelů. O finanční pomoc v rámci tohoto programu mohou žádat všichni vlastníci movité KP bez ohledu na druh vlastnictví k památce.
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program

je

zaměřen

pouze

na

záchranu,

zachování

a

zhodnocení

památkových hodnot a opravu objektů, které se nacházejí v historických částech měst prohlášených za MPR nebo MPZ. Tyto objekty pak musí být využívány pro kulturně výchovnou nebo jinou veřejně prospěšnou činnost. Provozovatelem musí být právnická či fyzická osoba neziskového typu. Oprávněnými příjemci tak mohou být města, církve a FO a PO neziskového typu.
Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Program poskytuje podporu na obnovu a zachování NKP, především lidové architektury nacházející se na území vesnických památkových rezervací, zón, nebo krajinných památkových zón. Jedná se o zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží

muka, ale i

venkovské kostely, zámečky, tvrze,

technická díla, sochy, pomníky a podobně. Žádat o příspěvek z tohoto programu mohou všichni majitelé KP bez ohledu na typ vlastnictví pokud náklady na obnovu nepřesáhnou 2 miliony Kč bez DPH.
Podpora pro památky UNESCO Z tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky na podporu rozvoje památek zapsaných v Seznamu světového kulturního dědictví. Příspěvky jsou prioritně poskytovány ve třech základních oblastech: na zpracování

- 36 -

či aktualizaci management plánu, na vědecko-výzkumné projekty (archivní výzkum, stavebně historický průzkum, odborná expertíza) a konečně na prezentaci, propagaci a edukaci památek.
Havarijní program Cílem programu je poskytování peněžních příspěvků na statické a celkové stavební zajištění objektů, včetně restaurátorských prací. Dále je dotována oprava krovů a střech. Z podpory nelze hradit modernizaci objektů a stavebně-historické a restaurátorské průzkumy. Rovněž se tento program nevztahuje na objekty ve vlastnictví ČR nebo s nimi hospodaří organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace.
Podpora

obnovy

kulturních

památek

prostřednictvím

obcí

s rozšířenou působností Dotace tohoto programu se zaměřují na zachování a obnovu NKP, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, dále které nejsou národními KP, a které nejsou ve vlastnictví ČR, popřípadě na obnovu movité KP pevně spjaté se stavbou (oltáře, varhany), pokud daná stavba je KP. Program je zacílen především na KP, u nichž nelze použít ostatní programy MKČR. Prostředky jsou alokovány prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a to v těch případech, kdy není možné účelně použít ostatní programy MKČR.

Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo zemědělství ČR je řídícím orgánem Programu rozvoje venkova (PRV), který byl v období 2000 – 2006 součástí Strukturálních fondů EU. V současnosti spadá do společné zemědělské politiky EU a je realizován prostřednictvím čtyř prioritních os a jejich priorit. Téma kulturního dědictví je zahrnuto v Ose III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova.23
Opatření III. 2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Podporuje investice do udržování, obnovy a využití kulturních památek, památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, 23

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Ministerstvo zemědělství České republiky. On-line: http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf [cit. 20.2.2010].

- 37 -

historických parků a zahrad, realizace výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu.
Opatření III. 1.3 Podpora cestovního ruchu Opatření podporuje budování turistické infrastruktury. O dotaci v rámci Opatření III. 2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova mohou žádat pouze ty subjekty, jejichž projekt se nachází v obcích do 500 obyvatel. Další variantou řešení je žádost v rámci Opatření III. 1.3 Podpora cestovního ruchu, nicméně i zde existuje několik omezení, která mohou naděje na dotaci zmařit.

3.3.5

Dotace krajů na nemovité památky

Revitalizaci kulturních památek podporují i dotační tituly jednotlivých krajů. Programy jsou vyhlašovány na základě usnesení krajských zastupitelstev a jednotlivé

schválené

finanční

příspěvky

jsou

alokovány

z krajských

rozpočtů. Olomoucký kraj vyhlásil na rok 2010 následující dotační tituly:
Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji Program finančně podporuje aktivity, které se soustřeďují na záchranu a obnovu KP nacházejících se ve špatném technickém stavu nezpůsobeném vlastníkem, dále na zachování kulturně historického charakteru a výpovědní hodnoty KP, zvýšení prezentace památkového fondu, jakož i soulad způsobu využití památky s charakterem jejích kulturně historických hodnot. Příjemci dotace musí splňovat podmínky shrnuté v dokumentu „Zásady programu Obnovy kulturních památek v Olomouckém kraji.“
Obnova

staveb

drobné

architektury

místního

významu

v Olomouckém kraji Alokované finanční prostředky mají pomoci zachovat především drobné památky a objekty místního významu, přičemž není podmínkou jejich prohlášení za KP. Podmínkou pro čerpání tak stačí hodnotná součást daného místa. Prioritami programu je záchrana a oprava objektů ve špatném technickém stavu nezapříčiněném majitelem, dominantní postavení objektu v krajině nebo zástavbě obce, vztah objektu k historii obce, jeho kulturně

- 38 -

historická

hodnota

a vhodnost

využití

s ohledem

k jeho

kulturně

historickým hodnotám. Přidělení dotace se opět řídí „Zásadami programu“.24

3.3.6

Nadace a fondy určené pro památkové objekty

Nadace a nadační fondy jsou formami účelového sdružení majetku. Zřizují se na základě zákona o nadacích a nadačních fondech za účelem dosahování obecně prospěšných cílů. Mimo jiné tak podporují rovněž oblast památkové péče a architektonického dědictví. Tyto organizace mají v dané oblasti určitý zájem.

Jejich

podpora

směřuje

k vlastníkům

sdružením a k akcím regionálního

památek,

občanským

či místního charakteru, které mají

společenský význam pro místní obyvatele. Jedná se spíše o alokaci menších finančních částek na podporu těchto aktivit, neboť nadace a fondy nemají možnosti k alokování velkých sum k samotným rekonstrukcím objektů nebo jejich částem. V České republice jsou v oblasti architektonického dědictví činné jak nadace a fondy místní, tak i zahraniční. Více předkládá následující přehled:

Česká republika Nadace české architektury (http://www.nca.info) Purkyňova nadace (http://www.purknadace.cz) Nadace Vodafone (http://www.nadacevodafone.cz) Nadace VIA - Fond místního rozvoje - Fond kulturního dědictví - Záchrana drobných památek místního významu (http://www.nadacevia.cz) Nadace ČEZ - Podpora regionů (http://www.nadacecez.cz) Nadace Občanského fóra (http://www.nadaceof.cz) Grantový fond ČSOB (http://www.edotace.cz/katalog-dotaci) Dobročinný fond Philip Morris ČR (http://www.dobrocinnyfond.cz) Česko-německý fond budoucnosti (http://www.fondbudoucnosti.cz)

Zahraničí World Monuments Fund (http://www.wmf.org/) The World Heritage Fundation (http://worldheritagefoundation.com/) J. P. Getty Trust (http://www.getty.edu/) 24

více: http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Kultura+a+památková+péče/Dotační+programy/Programy+Olomouckého+kraje +na+obnovu+památek+v+r.+2006_CZ.htm?lang=CZ

- 39 -

Samuel H. Kress Foundation (http://www.kressfoundation.org) King Baudouin Foundation (http://www.kbfus.org/) Europa Nostra (http://www.europanostra.org/about-us/)

3.3.7

Sponzoring a fundraising památek

Dalšími možnostmi, jak získávat prostředky na realizaci zamýšlených aktivit je sponzoring, dárcovství a fundraising. Sponzoring je chápán jako investování finančních prostředků do aktivit, jejichž potenciál je možné dále komerčně využít. Ve své podstatě se jedná o dar s protiplněním, kdy sponzor za své zdroje či služby získá od sponzorovaného protislužbu, která sponzora zviditelní. Sponzoring je tak cílenou spoluprací, prostředkem získávání, ale i formou marketingu, nástrojem komunikace, prostředek komunikačního mixu. Fundraising znamená rovněž aktivitu vedoucí k získání finančních či jiných prostředků na činnost organizací nebo jednotlivců. Je rovněž definován (Vojík, 2008, s. 122) jako „věda o úspěšném působení na druhé lidi a přesvědčování o tom, že právě naše organizace a činnost jsou tak důležité a výjimečné, že se do nich vyplatí investovat.“ Potenciální dárci, sponzoři a mecenáši jsou oslovováni prostřednictvím fundraisera, ať už přímo kmenovým zaměstnancem organizace nebo externistou. V rámci fundraisingu je možné organizovat benefiční akce, kluby přátel, prodávání výrobků a služeb.

3.3.8

Nepřímé financování provozu nemovitých památek

Možnosti financování NKP, které jsou shrnuty v předchozích odstavcích, doplňuje i nepřímé financování. Zahrnuje finanční zvýhodnění pro vlastníky památek kompenzující omezování jejich vlastnických práv. Velikost úlevy vychází z právní formy vlastníka. Ta rovněž ovlivňuje možnost dotace, případně její výši. Problematika nepřímého financování je komplikovaná. Úlevy na daních lze uplatnit u daně z nemovitosti (tj. z daně z pozemku a daně ze staveb), u daně darovací a daně z příjmů. Další úlevou kompenzující omezování aktivit majitele památky je poskytování podkladů a informací, příspěvků na zvýšené náklady a bezplatné odborné pomoci, které souvisí se zajištěním péče o NKP. - 40 -

Touto

problematikou

se

podrobně

zabývá

Pek

(2009).

Schématicky

problematiku finančních úlev shrnují následující tabulky25 6 a 7. Tabulka 6: Druhy finančního zvýhodnění a možnosti čerpání dotací v závislosti na typu majitele (FO) FO podnikající v objektu, DRUHY MOŽNÉHO

FO nepodnikající

FO pronajímající objekt vložen do podnikání

FINANCOVÁNÍ záchranný archeologický

platí stát/prováděcí

platí stát/prováděcí

průzkum

organizace

organizace

odpisy pořizovací ceny

nelze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

nelze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

nelze uplatnit

nelze uplatnit

nesmí se odečítat 2x,

nesmí se odečítat 2x,

varianta 1: pokud účtuji

varianta 1: pokud účtuje

výdaje na opravu, nesmí

výdaje na opravu, nesmí

zahrnout dotaci do

zahrnout dotaci do

osvobození varianta 2:

osvobození varianta 2:

zahrne dotaci do

zahrne dotaci do

osvobození, ale nesmí jako

osvobození, ale nesmí jako

platí stavebník

zvýhodněné odpisy technického zhodnocení příjem daru ve prospěch KP nelze uplatnit

osvobození od daně dotace krajské, EU, státní z příjmu

výdaj účtovat položky kryté výdaj účtovat položky kryté dotací

dotací

čerpání z IOP

ne

ne

ne

čerpání z ROP

variantní

variantní

variantní

možné

možné

možné

osvobozeno při darování

osvobozeno při darování

mezi osobami v I. A II.

mezi osobami v I. A II.

skupině

skupině

bez úlevy

bez úlevy

bez úlevy

podmíněně osvobozeno

podmíněně osvobozeno

podmíněně osvobozeno

čerpání přímo ze státního rozpočtu

daň dědická, darovací

bez úlevy

daň z nemovitostí pozemek

(vyhláška, přístupný objekt) (vyhláška, přístupný objekt) (vyhláška, přístupný objekt) daň z nemovitostí - budovy

či 8 let při provádění

či 8 let při provádění

či 8 let při provádění

povolených stavebních

povolených stavebních

povolených stavebních

úprav

úprav

úprav

25

Autor čerpal ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákona 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

- 41 -

vytváření rezerv na opravy ne

ano

ano

vstupné, restaurování jako

vstupné, restaurování jako

vstupné, restaurování jako

umělecká služba - snížená

umělecká služba - snížená

umělecká služba - snížená

sazba

sazba

sazba

ne

ne

ne

bez úlevy

bez úlevy

bez úlevy

hmotného majetku

sazba DPH

osvobození od správních poplatků daň z nemovitosti

Zdroj: Pek, T., Stavební památky Tabulka 7: Druhy finančního zvýhodnění a možnosti čerpání dotací v závislosti na typu majitele (PO) DRUHY MOŽNÉHO PO - podnikatel

NNO

obec, kraj

stát

platí vždy stavebník

platí vždy stavebník

platí vždy stavebník

není upraveno

lze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

lze uplatnit

ano

ano

lze uplatnit

lze uplatnit

nesmí se odečítat 2x,

nesmí se odečítat 2x,

nesmí se odečítat 2x,

nesmí se odečítat 2x,

varianta 1: pokud

varianta 1: pokud

varianta 1: pokud

varianta 1: pokud

účtuje výdaje na

účtuje výdaje na

účtuje výdaje na

účtuje výdaje na

opravu, nesmí

opravu, nesmí

opravu, nesmí

opravu, nesmí

zahrnout dotaci do

zahrnout dotaci do

zahrnout dotaci do

zahrnout dotaci do

osvobození varianta

osvobození varianta

osvobození varianta

osvobození varianta

2: zahrne dotaci do

2: zahrne dotaci do

2: zahrne dotaci do

2: zahrne dotaci do

osvobození, ale

osvobození, ale

osvobození, ale

osvobození, ale

nesmí jako výdaj

nesmí jako výdaj

nesmí jako výdaj

nesmí jako výdaj

FINANCOVÁNÍ záchranný archeologický průzkum odpisy pořizovací ceny zvýhodněné odpisy technického zhodnocení příjem daru ve prospěch KP

dotace krajské, EU, státní

účtovat položky kryté účtovat položky kryté účtovat položky kryté účtovat položky kryté dotací

dotací

dotací

dotací

čerpání z IOP

ne, sdružení PO ano

ano

ano

ano

čerpání z ROP

variantní

variantní

variantní

variantní

možné

možné

možné

možné

čerpání prostředků z

čerpání prostředků

ROP

z ROP

čerpání přímo ze státního rozpočtu daň dědická, darovací bez úlevy

osvobozeno

- 42 -

osvobození pro

daň z nemovitostí bez úlevy

osvobozeno

osvobozeno

osvobozeno

osvobozeno

církev, OS a OPS

pozemek podmíněně osvobozeno (vyhláška, přístupný daň z nemovitostí -

osvobození pro objekt) či 8 let při

budovy

církev, OS a OPS provádění povolených stavebních úprav

vytváření rezerv na opravy hmotného

ano

ano

ano

ano

vstupné,

vstupné,

vstupné,

vstupné,

restaurování jako

restaurování jako

restaurování jako

restaurování jako

umělecká služba -

umělecká služba -

umělecká služba -

umělecká služba -

snížená sazba

snížená sazba

snížená sazba

snížená sazba

ne

částečné

různé

různé

bez úlevy

bez úlevy

bez úlevy

bez úlevy

majetku

sazba DPH

osvobození od správních poplatků daň z nemovitosti

Zdroj: Pek, T., Stavební památky

- 43 -

4 PRAKTICKÁ ČÁST Na tomto místě je nyní možné přejít po úvodním výkladu problematiky k samotné studii zaměřené na konkrétní území a objekty na něm se nacházející. Cílem je tedy představit území okresu Šumperk jak z hlediska geografického, demografického, tak pak především z hlediska cestovního ruchu

a

jeho

uměleckohistorického

potenciálu.

V této

části

budou

představeny nejohroženější nemovité památky. Dále budou vybrány ty nejvýznamnější. Budou představeny v historických a uměleckohistorických souvislostech a analyzovány možnosti jejich obnovy a financování. Dalším úkolem je pak rozbor jejich využití v rozvoji obce, regionu, především v rámci kulturně společenských funkcí a cestovního ruchu s důrazem na jejich zachování a další rozvoj, a to v takovém režimu, který tyto památky bude zachovávat pro další generace.

4.1 ZÁJMOVÝ REGION ŠUMPERSKO Okres Šumperk se rozprostírá v severozápadní části Olomouckého kraje. Na jihovýchodě sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Z východu

hraničí

s okresem

Bruntál

z Moravskoslezského

kraje.

S Pardubickým krajem sousedí okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí. Na severozápadě má státní hranici s Polskem. S celkovou rozlohou 1313,06 km² se podílí 26 % na celkové ploše Olomouckého kraje a je z pěti jeho okresů druhým největším.

- 44 -

Obrázek 1: Šumpersko

Zdroj: Města a obce online - portál územní samosprávy

Pro oblast je charakteristický různorodý krajinný ráz. Je zde zastoupena jak rovinatá, tak podhorská a horská krajina spíše rurálního charakteru. Dominantní postavení oblasti získal Hrubý Jeseník. Druhým největším pohořím, a neméně významným, je pohraniční masiv Kralického Sněžníku. Z hydrologického hlediska je důležitý jako prameniště řeky Moravy a uzel rozvodí tří moří – Severního, Baltského a Černého. Třetí pohoří zasahující na území okresu Šumperk jsou na severu Rychlebské hory. Horské pásmo doposud takřka zapomenuté a málo navštěvované. Podhorská oblast je tvořena z valné části Hanušovickou vrchovinou a Zábřežskou vrchovinou, která přechází do nížin a lužních lesů střední Moravy. Obyvatelé šumperského okresu žijí v 77 obcích, z nichž osm obcí má přiznaný statut města. Ve městech žije 51,52 % obyvatel. Za správní, politické a hospodářské centrum regionu a

celé severozápadní Moravy

se považuje Šumperk. Okres je členěn na tři oblasti spadající pod obce s rozšířenou působností (ORP), a to Šumperk, Zábřeh a Mohelnice. K 31. 12. 2008 měl region celkem 124 513 obyvatel. Počtem obyvatel na 1 km2 (94,83 obv./

km²)

je

pod

hodnotou

průměru

Olomouckého

kraje

(121,9 obv./ km²) i České republiky (132,7 obv./ km²) a tendence vývoje

- 45 -

je stále snižující. Z hlediska vzdělání je okres nad republikovým i krajským průměrem ve skupině základního a neukončeného

vzdělání 25, 8 %

(ČR 23 %), vyučení a střední odborné bez maturity 40,1 % (ČR 38 %). Pod republikovým průměrem se pohybuje rovněž počet absolventů s úplným středním vzděláním 23,2 % (ČR 24,9 %), vyšším a nástavbovým vzděláním 2,9 % (ČR 3,5 %), vysokoškolské vzdělání 6,5 % (ČR 8,9 %). Dlouhodobě vzrůstá počet vzdělaných lidí hledajících uplatnění mimo region. Olomoucký kraj (zásluhou především okresů Jeseník a Šumperk) vykazuje dlouhodobě velmi nízké hodnoty ekonomických ukazatelů. Jedná se o oblast s vysokou nezaměstnaností. Pracující v kraji pobírají nejnižší průměrné mzdy v zemi. Růst spotřeby je tak omezován nízkou úrovní příjmů, která by přispěla pro ozdravení výroby. Podíl vytvořeného HDP na jednoho obyvatele je dlouhodobě nejnižší ze všech krajů ČR.

Cestovní ruch, rozvojový potenciál Z hlediska cestovního ruchu je území ČR členěno dle odlišných systémů a principů než

je základní administrativní členění, které jako základní

statistickou jednotku používá okres. Důvodem je snaha eliminovat možné opomenutí některých okrajových území a jejich identity v cestovním ruchu. Olomoucký kraj je tvořen dvěma turistickými lokalitami: Jeseníky a Střední Morava. Turistickou lokalitu Jeseníky vymezují okresy Jeseník a Šumperk, přičemž z požadavku správního obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice

došlo

k přiřazení

Mohelnicka26

k turistické

lokalitě

Střední

Morava. Šumpersko se vyznačuje významným potenciálem cestovního ruchu vycházejícím z jeho přírodních i kulturně historických předpokladů. Toto území skýtá mnoho šancí a nových hospodářských impulsů jak pro celý region, tak především pro oblast Jeseníků, která je jednou ze strukturálně nejslabších oblastí České republiky. Cestovní

ruch

zde

ovlivňuje

blízkost

Olomouce

jako

hlavního

turistického cíle kraje, a také hranice s Polskem. Samotný Šumperk je pro 26

k turistickému regionu Střední Morava tak patří správní obvod obce s rozšířenou působností Mohelnice – obce Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština, Úsov.

- 46 -

svou polohu označován za bránu Jeseníků. Stěžejní atraktivitu představují bezpochyby Jeseníky a masiv Kralického Sněžníku. Tato pohoří se pyšní image zachovalé a nepoškozené přírody a lyžařského regionu. Velký potenciál pro úspěšné profilování se jako oblasti cestovního ruchu České republiky poskytují v nedávné době ještě zapomenuté Rychlebské hory. Horské oblasti tak disponují možnostmi pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. Dominuje aktivní (sportovní) cestovní ruch. Dlouholetou tradici a věhlas zde však má i lázeňství a péče o zdraví, které v posledních letech zaujímá v propagaci a rozvoji regionálního cestovního ruchu neopomenutelnou roli. Oblast je rovněž ideální pro poznávací a rekreační cestovní ruch, venkovskou turistiku a agroturistiku. Dlouhá tradice a zkušenosti v lázeňství, v zimních sportech a pěší turistice jsou dobrým východiskem pro novou orientaci cestovního ruchu a jeho další rozvoj. Velké naděje se vkládají do stále oblíbenějšího incentivního cestovního ruchu. Celkový počet návštěvníků turistické lokality Jeseníky zahrnující i Šumpersko má rostoucí trend. Hlavní podíl tvoří tuzemští návštěvníci (přes 75 %). Zhruba 55 % zahraničních turistů a návštěvníků přijíždí z Německa, Polska a Slovenska.

Poznávací cestovní ruch a nemovité památky Nemovité památky, jimiž se tato práce zabývá, jsou v seznamu NPÚ členěny dle historických zemí a dále pak podle krajů a okresů. Jelikož tato práce řeší problematiku nemovitých památek členěných dle okresů a jejich využití především v cestovním ruchu, je tudíž stěžejní vymezení území dle turistických regionů. Příslušnost nemovitých památek nacházejících se na území ORP Mohelnice k turistické oblasti Střední Morava bude tedy zohledněna a tyto památky budou zřetelně označeny symbolem *. Pojmu Šumpersko tak bude užito pro správní území okresu Šumperk mimo ORP Mohelnice. Na vytyčeném území se nachází vedle přírodních atraktivit i množství kulturních památek. ÚSKP eviduje pro okres Šumperk 431 nemovitých památek (bez ORP Mohelnice 298 objektů). Největší skupinu tvoří chráněná volně stojící sochařská díla (18 %), boží muka, krucifixy a smírčí kříže (14 %)

- 47 -

a sakrální architektura (14 %). Celkové rozdělení nemovitých památek okresu Šumperk zobrazuje následující graf.27 venkovská architektura hrady, zříceniny 5%

3%

12%

drobné sakrální stavby 4%

13%

kostely

7%

4%

sochy, sousoší zámky, tvrze ostatní

14%

14%

boží muka technické památky

2% 4%

18%

městká architektura sepulkrální architektura správní budovy

Graf 3: Stavební památky Šumperska

Zdroj : NPÚ, upraveno autorkou

Dále se v regionu se nachází čtyři městské památkové zóny, tři vesnické památkové zóny a dvě nemovité památky se pyšní statutem národní kulturní památky, obě jsou ve Velkých Losinách. Viz tabulka. Tabulka 8: NKP a chráněná území šumperského okresu Typ chráněného území

Název

Od roku

Městské památkové zóny

Branná

1992

Vesnické památkové zóny

Dlouhomilov

1995

Vesnické památkové zóny

Jakubovice

1995

Městské památkové zóny

Mohelnice*

1992

Vesnické památkové zóny

Palonín*

1995

Městské památkové zóny

Štíty

1992

Městské památkové zóny

Šumperk

1992

Národní kulturní památky

Velké Losiny, areál zámku

1995

Národní kulturní památky

Velké Losiny, papírna Velké Losiny

2001

Národní kulturní památky

Vodní elektrárna v Třeštině*

2008 Zdroj:NPÚ

27

Vysvětlivka ke kategorizaci památek: Venkovskou architekturou jsou myšleny venkovské domy a usedlosti. Kategorie hrady a zříceniny zahrnuje i archeologické stopy, výšinná i rovinná opevněná sídliště, pohřebiště a rovinná neopevněná sídliště. Drobná sakrální architektura zahrnuje kaple, kapličky a zvonice. Boží muka zahrnují i krucifixy a smírčí kříže. Pod pojmem technické památky se skrývají sýpky, vodní mlýny, kovárny, apod. Sepulkrální architektura zahrnuje pomníky, hřbitovy, náhrobky a náhrobníky. Správní architekturou jsou označeny radnice, fojtství, rychty, školy, apod.

- 48 -

Ovšem pouze zlomek nemovitých památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých památek NPÚ je využíváno v cestovním ruchu. Mezi turistické cíle patří jen zhruba 15 objektů z celkového množství daného území. Samozřejmě

velkou

část

tvoří

památky

drobného

a

sepulkrálního

charakteru, tvořící především doplněk sakrálních staveb. Nejsou tudíž veřejností primárně vyhledávanými památkami. Velmi početnou skupinu reprezentují i chráněná venkovská obydlí.

Tabulka 9 sleduje vývoj návštěvnosti vybraných památek Šumperska v letech 2000 – 2008. Další tabulka udává vývoj návštěvnosti regionálních muzeí. Tabulka 9: Vývoj návštěvnosti vybraných kulturně historických památek Pořadí 1

2 3

4

Objekt 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2 008 Ruční papírna a Muzeum 44 270 43 733 47 770 45 059 48 719 47 654 49 259 51 450 50 203 papíru – Velké Losiny Zámek Velké 46 715 46 213 43 735 42 813 41 982 39 124 35 841 35 639 31 072 Losiny Klášterní kostel 6 448 8 086 13 073 10 710 Šumperk Památník A. Kašpara v 1 980 2 053 1 882 3 023 Lošticích Zdroj: ČSÚ

Tabulka 10: Vývoj návštěvnosti muzeí Pořadí 1

2 3 4

Objekt Vlastivědné muzeum Šumperk Muzeum tvarůžků – Loštice Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2 008

24 953 24 635 25 000 18 205 16 395 17 475 22 963 24 307 18 775

4 086

13 326

6 145

15 348 15 040 16 120

5 490

17 028

6 150

5 758

7 166

5 817

2062

5 125

4 184

4 369

2 314

3 241

2 324

2 197

Zdroj: ČSÚ

Z celkového počtu nemovitých památek je 12 objektů evidováno jako nejohroženější.

- 49 -

4.1.1

Nejohroženější nemovité památky

Památkové objekty existují v konkrétním prostředí území a regionů. Bývají propojeny mnohostrannými vazbami se sociálním systémem, hrají důležitou roli při vytváření vzorců místní a regionální sociokulturní identifikace. Jsou chápány jako hlavní zdroj kulturní atraktivity sídel a regionů. Tabulka 11: Nejohroženější památky okresu Šumperk Sídelní útvar

Památka

Bartoňov

venkovská usedlost

Branná

zámek se zříceninou hradu Kolštejn

Branná

fojtství

Branná

vodní mlýn a část zaklenutého potoka

Bušín

rychta, z toho jen: výměnek

Horní Libina

městský dům

Loučná nad Desnou

zámek

Ruda nad Moravou

zámek

Ruda nad Moravou

lihovar

Sobotín

mauzoleum rodiny Kleinů

Staré Město

měšťanský dům

Šumperk

textilní továrna - bývalá manšestrová manufaktura Klappenrothova Zdroj:NPÚ

Lokalizace: obec Ruda nad Moravou, místní část Bartoňov Specifikace objektu: Venkovská usedlost, zástupce lidové architektury poloviny

19.

století.

Cenné

je

dochované

arkádové

náspí.

Objekt

je nevyužívaný a je ve špatném stavu. Forma vlastnictví: FO Charakteristika území: Bartoňov je součástí Rudy nad Moravou. Hlavním dopravním spojením je železniční trať mezi Zábřehem a Hanušovicemi. Bartoňovem vede cyklostezka a jelikož leží při řece Moravě, na jeho katastru najdeme vodácké tábořiště. Bartoňov se nachází podle Ústavu územního rozvoje (ÚÚR, viz příloha) na území s vysokým turistickým potenciálem. Samotná ves však nenabízí žádné kulturní či společenské vyžití, největší atraktivitu nejbližšího okolí

- 50 -

představuje kopcovitá krajina Hanušovické pahorkatiny a řeka Morava. Lyžařské areály v okolí jsou vhodné především pro nenáročné sportovce. Využitelný

potenciál:

Stavba

je

vzhledem

k výše

uvedené

vlastní

charakteristice a charakteristice území vhodná spíše pro rodinnou rekreaci. Možnost příležitostného pronajímání.

Lokalizace: obec Branná Specifikace objektu: Fojtství, přízemní pozdně renesanční stavba z konce 16. století,

s věží

z počátku

17.

století.

Cenná

renesanční

sgrafita.

Dlouhodobě je objekt bez využití. Nachází se v těsné blízkosti kolštejnského zámku. Je součástí městské památkové zóny Branná. Forma vlastnictví: PO (v současnosti na prodej za 4 250 000 Kč) Charakteristika území: Území má dle ÚÚR (viz příloha) velmi vysoký turistický potenciál. Samotná obec se prezentuje jako středisko zimních sportů a horské turistiky. Hlavním dopravním spojením je silnice č. 369 a železniční trať č. 292 mezi Hanušovicemi a Jeseníkem. Nabízené služby v obci se stále rozšiřují a zkvalitňují. Možný využitelný potenciál: Objekt je vhodný pro komerční účely. Pro svoje průčelí by byl vhodný jako místní galerie či výstavní síň. Tento záměr by byl ale vzhledem k sezónnosti samostatně velmi problematicky realizovatelný. Optimální variantou je využití ve spojení s komplexem zámku.

Lokalizace: obec Branná Specifikace objektu: Vodní mlýn. Objekt je ve velmi špatném technickém a statickém stavu. Spěje k naprostému zániku. Naprosto nevhodná poloha při kraji silnice. Forma vlastnictví: FO Charakteristika území: viz předchozí Možný využitelný potenciál: Jediným řešením je využití jako turistické ubytovny, apartmánů či penzionu, podmínkou by však byla generální oprava budovy.

- 51 -

Lokalizace: obec Bušín Specifikace objektu: Výměnek bývalé rychty, zástupce lidové architektury 19. století. Stav objektu je špatný, došlo k narušení statiky. Nutná je celková obnova. Forma vlastnictví: FO Charakteristika území: Obec je součástí sdružení Region Ruda. Hlavním dopravním spojením je silnice III. třídy č. 11. V okolí obce je vyznačena síť cyklostezek a nachází se zde lyžařské areály především pro nenáročné sportovce. Dle ÚÚR (viz příloha) leží na území s vysokým turistickým potenciálem. Možný využitelný potenciál: Objekt lze využít spíše k bydlení, není vhodný pro využití v cestovním ruchu.

Lokalizace: obec Libina, místní část Horní Libina Specifikace objektu: Měšťanský dům. Jedná se o patrový dům z 1. poloviny 19. století v klasicistním slohu. Staticky je budova zajištěna, nicméně je potřeba celková revitalizace budovy. V objektu jsou dochované cenné architektonické detaily. Forma vlastnictví: obec Charakteristika území: Libina a její části je největší obcí šumperského okresu. Leží na hranici úpatí Jeseníků, které přechází do Hornomoravského úvalu. Je známa tradiční řemeslnou textilní výrobou. Leží na trase mezi Šumperkem a Uničovem. Celkový potenciál turistického ruchu není tak vysoký jako u předcházejících obcí. Možný využitelný potenciál: Objekt lze využít pro vybudování bytů.

Lokalizace: obec Ruda nad Moravou Specifikace objektu: Technická památka – lihovar. Komplex lihovaru z první poloviny 19. století vystavěný v klasicistním slohu. Dochoval se v původní dispozici. Objekt je v havarijním stavebně technickém stavu. Forma vlastnictví: soukromé vlastnictví několika FO Charakteristika území: Obec leží v jižní části Hanušovické pahorkatiny. V obci se nachází i železniční stanice. Je jednou z mála lokalit Šumperska

- 52 -

s příznivým demografickým vývojem. Obec disponuje dobrou infrastrukturou a občanskou vybaveností. Okolí je protkáno sítí cyklostezek, menšími lyžařskými areály. Vodáky je vyhledávaná protékající řeka Morava. Možný využitelný potenciál: Ač patří obec dle ÚÚR (viz příloha) na území s velkým turistickým potenciálem, realita je komplikovanější. Využití objektu v cestovním ruchu se jeví nezajímavé. Řešení jeho stavu představuje spíše jeho případné využití pro bydlení.

Lokalizace: obec Sobotín Specifikace objektu: Mauzoleum rodiny Kleinů Forma vlastnictví: obec Charakteristika území: Obec je výchozím bodem do oblasti Hrubého Jeseníku a je spjata s činností tamních železáren. Leží při hlavním silničním tahu na Ostravu. Možný využitelný potenciál: Obec a její okolí má vzhledem své poloze velmi vysoký turistický potenciál. Památku lze však vzhledem k jejímu charakteru využít jen v produktech cestovního ruchu jako regionální historickou atraktivitu.

Lokalizace: město Staré Město pod Sněžníkem Specifikace objektu: Měšťanský dům pocházející z 1. poloviny 19. století. Budova vyžaduje vzhledem ke svému stavu celkovou revitalizaci. Forma vlastnictví: FO Charakteristika území: Devizou města je jeho výhodná poloha na rozhraní masivu Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Jeseníků. Přitažlivé je rovněž jak svým dosud periferním charakterem, tak pestrou historií. Staré Město je včetně svého okolí hodnoceno jako ideální oblast pro rekreaci. Možný využitelný potenciál: Vzhledem k jejímu charakteru a umístění památku je možné využít nejen jako objekt k bydlení, ale i jako ubytovací zařízení.

- 53 -

Lokalizace: město Šumperk Specifikace objektu: Textilní továrna, tzv. bývalá manšestrová manufaktura Klappenrothova. Budova je ve špatném stavebně technickém a statickém stavu, vyžaduje rovněž obnovu. Část budovy je využívána k bydlení. Forma vlastnictví: FO Charakteristika území: Město Šumperk je v současnosti nejdůležitějším hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Je označováno za Bránu Jeseníků. Jeho prosperitu zajistil rozvoj textilního průmyslu a jeho podobu ovlivnili přední vídenští architekti. Možný využitelný potenciál: Vzhledem k charakteru budovy a poloze ve městě se nabízí široká škála variant využití budovy: jako ubytovací zařízení, restaurace, nebo objekt sportovního využití.

- 54 -

4.2 CHARAKTERISTIKA NEJHODNOTNĚJŠÍCH OHROŽENÝCH NEMOVITÝCH PAMÁTEK Nejrozsáhlejšími a nejhodnotnějšími nemovitými památkami nacházejícími se na jmenovaném území, které jsou zapsány v ÚSKP, jsou zámky v Branné, Loučné nad Desnou a Rudě nad Moravou. První zmínky o těchto stavbách nespadají do stejného období, spojuje je však několik událostí, souvislostí a charakteristik. Zámky jsou od sebe vzdáleny navzájem několik kilometrů, a ač jsou méně známé a (zatím) turisticky neatraktivní, všechny spojuje doba jejich největší stavební činnosti a provádění stavebních úprav. Svůj současný vzhled získaly především aktivitou humanitně smýšlejících majitelů počátku 17. století. Jejich vlastníci byli seznámeni s italským renesančním slohem, který byl v Zaalpí s nadšením převzat a adaptován na místní podmínky. Vznikla tak specifická architektura tzv. severské renesance, jíž jsou příkladem právě jmenované zámky. Ty zároveň reprezentují z umělecko historického hlediska nesmírně zajímavý, specifický typ tzv. moravských arkádových zámků, které se architektonickými detaily liší od podobných renesančních

zámků

v Čechách

a

jejích

typizace

se

odvíjí

spíše

od severoitalské architektury 16. století. Další spojitost těchto objektů lze najít také mezi jejich majiteli. Objekty byly v rukou příbuzensky blízkých vlastníků a od poloviny 17. století byly v rukou jednoho jediného rodu, a to rodu, jenž po 30leté válce spravoval téměř

celou

Moravu.

Tímto

rodem

byli

Lichtenštejnové

sídlící

v jihomoravských Valticích. Ačkoliv na první pohled nejsou pro laika tyto skutečnosti zřetelné, mohou se jmenované stavby chlubit nezpochybnitelnými společnými rysy. Tyto nemusí ukazovat jen na stejného vlastníka či architekta, ale též na dobré vztahy a estetické vnímání moravské šlechty přelomu 16. a 17. století. Nutno podotknout, že ke stejné době vzniku, ke stejným majitelům a ke stejné architektonické typizaci se řadí i zámek Velké Losiny, který je široké veřejnosti znám a prezentován jako renesanční perla podhůří

- 55 -

Jeseníků. Stejného docenění a zájmu se snad v budoucnu dostane i zde popisovaným objektům.

4.2.1

Hrad a zámek Kolštejn Hrad Kolštejn28 se nachází v obci Branná 25 km

severně

od

Šumperka.

V obci

se střední nadmořskou výškou 633 m n.m. je

k trvalému

pobytu

přihlášeno

30229

obyvatel. Evidováno je 7530 podnikatelských subjektů. Rozloha katastrálního území je 1456 ha. Hlavní dopravní spojení představuje silnice č. 369 a železniční trať č. 292 mezi Hanušovicemi a Jeseníkem. V obci funguje pošta obchod s potravinami, cukrárna a tři restaurační zařízení. Základní škola byla zrušena v roce 2005. Dále obec disponuje 3 penziony, 1 ubytovnou a 1 dalším ubytováním s celkovou kapacitou 120 lůžek. Branná je členem MAS Horní Pomoraví o.p.s. Prezentuje se jako středisko zimních sportů a horské turistiky. Přestože byly v Branné v uplynulých letech úspěšně položeny základy pro rozvoj cestovního ruchu, dosud není dostatečně využit potenciál zdejšího kulturního dědictví. Obec si dodnes dochovala cenný soubor budov, což vedlo v roce 1992 k vyhlášení městské památkové zóny31. Zóna je jedinečná tím, že v takto relativně odlehlém místě je na malém prostoru zachováno vrchnostenské sídlo, sídlo samosprávy, církevní budova i několik tradičních venkovských obydlí. Součástí tohoto unikátního souboru staveb je tedy komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn, fojtství, kostel archanděla Michaela s farou, kašna s plastikou Hygie, venkovský dům a usedlost a areál vodních mlýnů. Další nemovitou památkou je pohřební kaple se zvonicí na místním hřbitově a boží muka při silnici na Vikantice. 28

Mnohdy je komplex označován jako hrad a zámek Branná. Jelikož současný název obce a tedy i zámku vznikl uměle ve 40. letech 20. století, bude v této práci užíváno názvu Kolštejn, coby názvu, který se objevuje i v pramenech k této oblasti a objektu. Foto zámku: http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/_pl/jeseniky/_foto/mesta_obce/branna/branna_06.jpg [cit. 20.2.2010]. 29 stav k 1.1. 2005 30 stav k 31.12. 2009 31 Obec nemá statut města, zóna by tak měla být označena spíše jako venkovská památková zóna.

- 56 -

Samotný

hrad

Kolštejn

situovaný

na

okraj

Hrubého

Jeseníku

je nejseverněji položeným moravským hradem z počátku 14. století. Byl založen na skalnatém svahu prudce spadajícím do údolí říčky Branné, při důležité cestě do Slezska. K původnímu hradu postupně přibyl zámek se dvěma dvory.

4.2.1.1

Charakteristika objektu

Komplex se rozkládá na třech terénních terasách stoupajících od severu k jihu. Jeho součástí je zřícenina hradu, Dolní zámek, Horní zámek, vstupní věž a příjezdový most.

Zřícenina hradu Pravděpodobně nejstarší součástí souboru budov je vnitřní hrad původně jednoduché

bergfritové

dispozice

s nejstarším

palácem

Visthubů.

Je

vybudován ve výhodné, ale zároveň stísněné poloze na skalnatém svahu, který ze tří stran spadá prudce do údolí. Tvoří tak přirozenou ochranou hradu nahrazující parkány a valy, které byly u jiných hradů samozřejmostí. Nejvýše byl vystavěn Horní hrad s věží a třemi paláci. Zachovala se z něj pouze

polygonální

okružní

hradba

nepravidelného,

v podstatě

trojúhelníkového půdorysu. Její součástí je věžní hláska a dodatečně vytvořené palácové okno. Zeď měla pravděpodobně po celém obvodu tloušťku 2,5 až 3 metry. Původně byla ukončena cimbuřím, které bylo později nahrazeno podsebitím. Starý hrad byl znám jako zřícenina již kolem roku 1800. Součástí této části komplexu je i plošina s vyhlídkou, která dle způsobu zdění, zazděného kladí a druhotně osazených renesančních ostění byla vystavěna asi až na konci 19. století či na počátku století minulého. Ostatní hradní budovy a jejich zbytky byly odstraněny do poloviny 19. století.

Zámek Na gotických hradbách hradu byly v následujících stoletích vystavěny zámecké budovy Horního a Dolního zámku.

- 57 -

Horní zámek je vybudován v předhradí, tedy nižší úrovni terénu než hrad. Přízemní budovy Horního zámku svírají dvůr nepravidelného tvaru. Právě zde se dochovalo 20 oblouků arkádové chodba v severoitalském toskánském stylu. Z interiérů zmiňme významnou renesanční kuchyni s velkým ohništěm pod otevřeným komínem. Z jižní fasády vystupuje pár krakorců, které držely prévet. Na nejnižším terénním stupni, tedy na úrovni okolní zástavby, stojí Dolní

zámek.

Jeho

severní

křídlo

bylo

propojeno

v období

baroka

se severozápadním nárožím Horního zámku. Dolní zámek budovala jiná architektonická

huť

než

zámek

Horní.

Budovy

jsou

reprezentanty

nizozemsko-německé renesance. Křídla Dolního zámku uzavírají ve svém středu protáhlé první nádvoří. Arkády v přízemí východního křídla měly bosované pilíře nesoucí 1. patro. Arkády v patře jsou tvořeny původně iónskými sloupy s výraznými sokly, zdobené maskarony. Původně na arkády východního křídla navazovaly i západní arkády skrz arkády velké věže. V současnosti jsou přízemní arkády zazděné, stejně jako oblouky v patře. Ve východním křídle byl situován rytířský sál, v patře se nacházely jak reprezentační prostory a nejluxusnější pokoje, tak i kaple s dochovanými nástěnnými malbami. Severozápadní křídlo Dolního zámku sloužilo jako knížecí pivovar, který byl brzy po roce 1850 zrušen a zčásti i zbořen. Přízemí křídla jsou klenutá, patra plochostropá i klenutá. Stropy jsou zdobeny štukovými geometrickými a vegetabilními motivy. Dolní zámek tak byl nejhonosnějším a nejvýstavnějším souborem budov celého komplexu. Vévodila mu Černá věž, až do poloviny 19. století zdobená podstřešním arkádovým patrem a barokní mansardovou střechou. Hodnotná je renesančním vstupním portálem a třípodlažní nádvorní galerií z nádvorní strany. Valenou klenbu průjezdu dekorují rovněž štukové geometrické ornamenty.

4.2.1.2

Komplex v běhu staletí

První zmínky o hradu Kolštejnu pochází z počátku 14. století. Prvním doloženým majitelem byl loupeživý rytíř Jan Visthube, který založil

- 58 -

i nedaleké Rychleby a Žulovou. V tomto období tak byl hrad útočištěm kořistnických majitelů. Dále hrad získávají páni z Valdštejna. Následují je páni ze Zvole, kteří pravděpodobně přestavují předhradí, rozšiřují hrad o druhé obytné křídlo a staví opevnění. Rozšiřování

hradu

o

renesanční

budovy

zahajuje

Karel

starší

ze Žerotína. Tehdy je také opuštěn starý hrad a začíná chátrat. Ve stavbě pokračuje Karlův bratr Jan mladší ze Žerotína, pán v Hranicích. Později celek přechází na pány z Vrbna. K rozkvětu zámku i přilehlé obce dochází především za Hynka staršího Bruntálského z Vrbna, který zastával funkci nejvyššího moravského hejtmana. Dostavbu řídí jeho potomci (Dolní i Horní zámek) a následně Jan Petřvaldský z Petřvaldu se svým synem Dětřichem. Po jejich konfiskaci majetku připadá zámek až do 20. století Lichtenštejnům. Během třicetileté války funguje jako pevnost, v níž císařská osádka střežila cennosti z okolních sídel, zejména z Rudy nad Moravou. Od získání vlastnického práva Lichtenštejnům přestává být Kolštejn sídlem pána a stává se pouze jedním z administrativních úřadů správy lichtenštejnského panství. V roce 1770 přední část zámku vyhořela. V polovině 19. století dochází k částečnému zbourání pivovaru, zrušení purkrabského úřadu v přední části zámku. Obec namísto úřadu zde zřizuje školu. Zbytek je provizorně opraven a uzpůsoben na nájemní byty. V dalších prostorách se hrálo divadlo, vznikla zde i tělocvična. V roce 1926 opět dochází k požáru vinou nedbalého nájemníka, přičemž musela být snížena Černá věž. Po této události kníže Lichtenštejn prodává tuto část obci. V letech 1930 – 1932 dochází k částečné konzervaci. V roce 1938 fungují budovy jako kasárna. V letech 1929 – 1950 byl malý sál využíván jako kino, které v dalších dvou letech fungovalo v divadelním sále, načež bylo pro nemožnost

jej

vytopit

ze zámku

vystěhováno.

V roce

1941

zámek

od Lichtenštejnů kupuje obec. V 60. letech začaly opravné práce: střechy, betonové sloupy, zpevnění opěrné zdi zříceniny hradu, sepnutí Černé věže ocelovými sponami. Komplex měl totiž sloužit jako sklad léčiv národního podniku

Zdravotnické

zásobování.

Touto

funkcí

se

mělo

dosáhnout

i zachování a zakonzervování všech místností včetně štukové výzdoby. V 70. letech měly rekonstrukce pokračovat. K zamýšlenému odstranění sutí,

- 59 -

zabezpečení a zasklení arkád, zpevnění mostu, novému zastřešení, omítnutí zámku, zakonzervování zříceniny nakonec nedošlo. V roce 1989 dochází k převodu na stavební družstvo Unimax Praha. V roce 1993 je komplex vrácen obci a ta až do posledních let spolupracovala s různými sdruženími či soukromými společnostmi na obnově a využití tohoto rozsáhlého kulturně historicky významného souboru.

4.2.1.3

Současný stav a využitelný potenciál

Současným majitelem objektu je pražská společnost STIOREL a. s. Zaměstnává kastelána, jenž je ubytovaný přímo v objektu. Komplex je přístupný veřejnosti mimo sezónu o víkendech a svátcích, v sezóně celý týden kromě pondělí. Novinkou jsou oblíbené noční prohlídky při svitu loučí. V jednom z křídel zámku se nachází skromná turistická ubytovna s možností přespání ve vlastních spacích pytlích. Kolštejnský zámek patří do kategorie pozdně renesančních zaalpských arkádových zámků společně s Velkými Losinami, Loučnou nad Desnou, Rudou nad Moravou, Bruntálem či Moravskou Třebovou. Je jedinečně dochovaným souborem hradu ze 14. století a k němu dostavěných renesančních budov zámků s arkádami. Zajímavá je půdorysná dispozice. Cenný potenciál pro atraktivní využití reprezentuje rovněž zachovaná štuková výzdoba stropů, na některých místech dochovaná sgrafita, vstupní portál. Hodnotnou devízou je poloha zámku v turisticky atraktivní oblasti na hranici Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Kralického Sněžníku. Objekt vyžaduje kompletní stavební úpravy, nicméně staticky je zajištěn. Možnosti využití jsou v tomto případě velmi široké.

4.2.1.4

SWOT analýza

Pro přehlednější posouzení kolštejnského památkového objektu pomůže SWOT analýza. SWOT analýza je nástrojem ke zhodnocení vlivů a prvků, které jsou rozděleny do čtyř kategorií. Ukazuje slabé a silné stránky zámku, dále jaké příležitosti může využít a jaké hrozby by měl eliminovat.

- 60 -

Silné stránka
dobré statické zajištění
lokace, dominanta obce a nejbližšího okolí
ucelený a uzavřený architektonický komplex
dochovaná štuková výzdoby stropů, fragmenty renesančních sgrafit, ceněná arkádová nádvoří (hodnotný architektonický vzorec)
potenciál pro společenské a kulturní vyžití
již částečný provoz (prohlídky, turistická ubytovna)
vyjasněné vlastnické vztahy Slabé stránky
nutnost velkých finančních investic na opravy
nutná generální rekonstrukce k využití celého areálu, stav památky
prozatímní nedostatečná propagace
nedochován žádný původní mobiliář, z výzdoby exteriérů a interiérů zachovány jen fragmenty
některé nevhodné stavební zákroky Příležitosti
umístění v turisticky atraktivní oblasti se stále nedostatečně využitým potenciálem, rozmanitost krajiny
Jeseníky, atraktivita krajiny, vysoká koncentrace chráněných území a chráněných krajinných prvků
krajina s relativně nepoškozeným životním prostředím a čistým ovzduším
rostoucí zájem o poznávací turistiku
vytvoření specifické atraktivity pro vybranou cílovou skupinu turistů a návštěvníků
zájem o trávení volného času na venkově, možnosti cykloturistiky a turistiky
neexistence podobného zámeckého objektu, který by nabízel jiné využití než jen stálou výstavní expozici
zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit
málo nadstandardních zařízení v pohostinství a ubytování
nedostatek ubytovacích zařízení v okolí

- 61 -


spolupráce se zástupci obce, ostatními podnikatelskými subjekty a mikroregionem Horní Pomoraví
možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, norských fondů a dotačních titulů některých ministerstev
stále narůstající počet a zkvalitňování lyžařských vleků a ostatních zážitkových aktivit
plánovaná výstavba Golf parku Velké Losiny (GOLF Jeseníky a. s.)
možnost pořádání kulturních aktivit na nádvoří zámku
nabídka velmi nadstandardních služeb pro náročné klienty
dobrá dopravní dostupnost
blízkost hranic s Polskem
přetrvávající zájem německých turistů o tuto oblast
možnost spolupráce s okolními kulturními objekty
relativně dobrá dopravní dostupnost (silnice i železnice) Hrozby
odlehlost oblasti
dopravní obslužnost
absence sounáležitosti místních s územím a jeho historií
odchod mladých a vzdělaných obyvatel
restrikce NPÚ
nedostatečná propagace, chybějící marketingový a motivační systém pro návštěvníky a turisty (návštěvnické karty, speciální nabídky) – destinační marketing a management
nedostatečně rozvinutá sféra obchodu a služeb
výstavba nových ubytovacích kapacit v Koutech nad Desnou v rámci moderního lyžařského areálu
masová neregulovaná turistika
nedostatečná klientela
nepříznivé makroekonomické vlivy

- 62 -

4.2.1.5

Varianty využití

Vzhledem k reáliím regionu a jeho charakteru, studiím analyzujícím cestovní ruch oblasti, možnostem využití památkových objektů, SWOT analýze objektu, pestré paletě jeho využití v minulosti a dalším okolnostem je možné uvažovat

o

bohatém

výběru

revitalizace

a reanimace

kolštejnského

komplexu. Nabízí se následující možnosti: expozice k historii hradu, zámku a obce Branné a jejího nejbližšího okolí, společenský sál, malá divadelní scéna, malý kinosál, restaurace, výstavní prostory, muzeum, turistická ubytovna, penzion,

hotely různé úrovně, privátní bydlení. Vzhledem

k rozsahu komplexu je nezbytné uvedené možnosti vhodně zkombinovat. Vzniknou tudíž následující varianty: Varianta A Komplex slouží pouze společenským a kulturním účelům. Nejstarší část komplexu, zřícenina hradu, je po archeologickém průzkumu zakonzervována a

veřejnosti

nepřístupna.

Protáhlá

zaklenutá

místnost

nacházející

se v Horním zámku byla využívána jako divadelní sál, a později i jako kinosál. K této funkci se vrací, přičemž by bylo možné využívat ji i jako konferenční sál. V prostorách Dolního zámku a Černé věže tato varianta předpokládá vytvoření stálých expozic zaměřených na historii památky, obce a blízkého okolí. Rovněž počítá s prostory pro stále expozice a výstavy, zejména z regionu pocházejících tvůrců. V křídle Dolního zámku je zřízen byt kastelána. Varianta B Varianta B rovněž připouští myšlenku zakonzervování starého hradu a existenci divadelního a současně malého kinosálu v Horním zámku. Dále v původně nejreprezentativnějších částech Dolního zámku počítá s prostory pro stálou expozici i výstavy. Samozřejmostí je byt kastelána. Od první varianty se tato liší zřízením turistické ubytovny v jednom z křídel Dolního zámku, respektive jejího ponechání, neboť v současnosti na zámku malá turistická ubytovna s možností s přespáním ve vlastních spacácích funguje. Varianta C V této variantě je opět starý hrad zakonzervován, neboť není možné jej jakkoli využít. Prostory Horního zámku využity jako společenské místnosti - 63 -

s funkcí malého divadelního sálu s možností promítání. Zbytek komplexu je využit jako standardní penzion zaměřený na rodiny s dětmi, školní výlety a školy v přírodě. Předpokladem je využívání společenských místností nejen ubytovanými klienty, ale i širokou veřejností. Varianta počítá s pořádáním pravidelných divadelních přestavení či filmových večerů. Samozřejmostí je opět byt kastelána, respektive správce. Se zřízením zámecké restaurace varianta nepočítá, neboť přímo na náměstí se nachází stylová restaurace. Pokud by návštěvnost a kapacity vyžadovaly nutnost vlastní restaurace, nabízí se využití památkově chráněné budovy fojtství v těsné blízkosti komplexu, která je v současné době prázdné a na prodej. Varianta D Varianta D je téměř totožná s variantou předchozí. Kombinuje penzion, respektive hotel standardního typu s prostory stálé výstavní expozice a galerie zaměřené na díla především soudobých mladých umělců žijících či pocházejících

z tohoto

kraje.

Varianta

nepočítá

s divadelním

sálem

a kinosálem, zato řeší stravování vlastní malou zámeckou restaurací. Jelikož gastronomie se stává též významnou atraktivitou cestovního ruchu, doporučuji zaměření zámecké kuchyně na krajové speciality. Konzervace zříceniny hradu a byt kastelána zůstávají nezměněny. varianta E V posledních letech získává na oblibě zážitková turistika a stylové ubytování. V České republice bylo otevřeno již několik luxusních zámeckých hotelů nabízejících stylové ubytování v apartmánech daného období. Takové využití dokonale zhodnocuje a výrazně posiluje genius loci místa a budovy a maximálně zachovává umělecké a architektonické hodnoty budov. Poslední varianta počítá s hotelem vyšší úrovně pro klientelu toužící po neobvyklém zážitku a neobvyklém ubytování. Taková nabídka v regionu chybí. Pokoje hotelu se nachází v zadním Horním zámku s možností výstupu na arkádové nádvoří. Pokoje jsou vybaveny v zámeckém stylu evokující dobu největší slávy stavby. V předních traktech, v Dolním zámku a Černé věži se nachází stálá expozice a výstavní prostory prodejní galerie. Součástí je i zámecká restaurace. Samozřejmostí je galerie v jedné osobě.

- 64 -

byt manažera hotelu a kurátora

dostatečně nevyužitá turisticky atraktivní oblast CHKO Jeseníky, rozmanitost krajiny rostoucí zájem o poznávací turistiku zájem o trávení volného času na venkově žádné podobné objekty v okolí zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit nedostatek ubytovacích zařízení spolupráce (obec, podnikatelské subjekty,památky,mikroregion) čerpání financí z dotačních titulů narůstající počet zážitkových atraktivit v regionu plánovaný Golf park Velké Losiny kulturní aktivity nabídka nadstandardních služeb dopravní dostupnost zájem zahraničních turistů o oblast odlehlost oblasti dopravní dostupnost absence sounáležitosti odchod mladých a vzdělaných obyvatel restrikce NPÚ nedostatečný destinační marketing a management nedostatečně rozvinutá sféra obchodu a služeb výstavba dalších ubytovacích kapacit neregulovaná turistika nedostatečná klientela nepříznivé makroekonomické vlivy

SWOT matice

dobré statické zajištění x

x

x

x

x

lokace, dominanta obce a nejbližšího okolí A,B

D,E

C,D,E

x x

A

A

A,B,D,E

E

A

A

A

cenné artefakty (štuk, sgrafita, arkády)

C,D,E

A C,D,E

ucelený a uzavřený architektonický komplex

D,E

A A,B,C,E

E

A

A

A,B,D D,E B,D,E

A

A,B

potenciál pro společenské a kulturní využití D,E A A,B,D,E

A,B,D,E

A,B,D,E

A,D,E,

D,E A,B,D,E,

hodnotný architektonický vzorec

Silné stránky částečný provoz A

B

A,B

A,B

A,B x

A,B

A,B

A,B

A,B

A,B

vyjasněné vlastnické vztahy x

x x

E x

D,E

C,D,E B,C,D,E

B,C,D,E

x

C,D,E

A

C,D,E

x

x

x

Zdroj: vlastní práce

A,B,D,E

A,B,D,E

C,E A,B,D,E D,E

A,B,E B,C,D,E

velké finanční investice na obnovu A

Slabé stránky generální rekonstrukce, stav památky nedostatečná propagace, neznalost turistů nedochován žádný mobiliář, zachovány jen fragmenty

Tabulka 12: SWOT matice - Kolštejn

Příležitosti

Hrozby

nevhodné stavební zákroky

4.2.1.6

Rozhodovací proces

Dle popisu postupu rozhodovacího procesu je nyní nutné definovat relevantní a základní kritéria, která splňují požadavky uvedené v metodice. Hodnotící kritéria vycházejí z požadovaných cílů a vyjadřují stupně jejich naplnění. Kvalifikovaný výběr hodnotících kritérií je proto v rozhodovacím procesu klíčovou činností. Budoucí využití objektu musí být přijatelné jak z hlediska

zachování

historických

a

kulturních

hodnot

budovy,

tak

i z hlediska nároků a očekávání vlastníka, eventuelně státních orgánů a místní samosprávy. Budou tedy hodnocena kritéria kvalitativní povahy. Pro kritéria kvantitativní povahy je možné použít stejný proces, případně proces společný. V této fázi se však rozhodování zaměřuje na kvalitativní složku. Jelikož je však otázka ekonomické udržitelnosti jednou z klíčových, je zahrnuta

mezi kritéria kvalitativní. Stěžejní kritéria z toho plynoucí jsou

následující: k1 - ekonomická efektivnost, ekonomická samostatnost a udržitelnost k2 - vykrytí mimosezón, celosezónní využití k3 - nové pracovní příležitosti k4 - přínos pro rozvoj regionu, obce k5 - společenské využití, pořádání kulturně společenských akcí, přístup veřejnosti k6 - zachováni autenticity, zachování původních architektonických a uměleckých prvků k7 - šetrnost k stavbě a uměleckým prvkům, nenásilné "oživení" objektu k8 - posílení integrity, genia loci

Určení vah kritérií Nyní je možné přejít k určení samotných vah jednotlivých kritérií. Váhy kritérií jsou vždy subjektivně ovlivněny, a to jak vlivem použité metody, tak i rozhodovatelem. Je zřejmé, že se tedy při použití metod rozhodování nelze oprostit od jistého subjektivního pohledu autorky, což je ovšem jedno z rizik rozhodovacích situací. Toto riziko lze diverzifikovat například zvýšením počtu rozhodovatelů. V případě diplomové práce je však tento postup nevhodný

- 66 -

vzhledem k tomu, že je student svou prací dokazuje, že je schopen pracovat především

samostatně

na

odborné

úrovni.

Na

doporučení

příslušné

literatury (Fotr a kol., 2003) zde tak budou využity čtyři základní metody (bodová stupnice, metoda alokace 100 bodů, metoda párového srovnávání, Saatyho metoda). Z jejich aritmetického průměru se nakonec získá váha konečná, která zvýší spolehlivost získaných výsledků. Tabulka 13 přiděluje jednotlivým kritériím počet bodů ze stupnice 1 – 5, kdy 1 znamená nejméně závažné kritérium a 5 nejvíce závažné kritérium. Po takovém zhodnocení kritérií je nutné tyto hodnoty znormovat, tj. přidělený počet bodů jednotlivým kritériím vydělit celkovým počtem udělených bodů všem kritériím. Tabulka 13: Bodové ohodnocení kritérií Kritérium Počet bodů Normovaná váha

k1 5 0,17

k2 4 0,13

k3 3 0,10

k4

k5

3 0,10

k6

2 0,07

5 0,17

k7 4 0,13

k8 4 0,13

Součet 30 1,00

Zdroj: vlastní práce

Dále se kritéria ohodnotí metodou alokace 100 bodů, kdy celkový počet 100 bodů rozdělíme mezi jednotlivá kritéria. Zde je rovněž nutné normování. Výsledek zobrazuje tabulka 14. Tabulka 14: Alokace 100 bodů Kritérium Počet bodů Normovaná váha

k1 19 0,19

k2 14 0,14

k3 9 0,09

k4

k5

12 0,12

k6

7 0,07

17 0,17

k7 13 0,13

k8

Součet 9 100 0,09 1

Zdroj: vlastní práce

Již o něco sofistikovanější je metoda párového srovnávání, kdy se preferuje jedno z dvojice srovnávaných kritérií. Po sečtení jedniček v řádcích společně s nulami

ve

sloupcích

jednotlivých

kritérií

získáme

počet

preferencí

a následně i výslednou váhu dle postupu uvedeného v metodické části práce. Vše zachycuje následující tabulka.

- 67 -

Tabulka 15: Metoda párového srovnávání Kritériu m k1 k2 k3 k4 k5 k6 k7 k8

k1

k2

k3 1

k4 1 1

k5 1 1 0

k6 1 1 1 1

k7 0 0 0 0 0

k8 0 0 0 0 0 0

1 0 0 1 0 1 1

Počet Výsledné Výsledné preferencí váhy váhy * 5 0,18 0,17 3 0,11 0,11 1 0,04 0,06 3 0,11 0,11 0 0,00 0,03 6 0,21 0,19 7 0,25 0,22 3 0,11 0,11 Zdroj: vlastní práce

Poslední využitou metodou je Saatyho metoda, jejíž bodové hodnocení jednotlivých variant vychází ze Saatyho stupnice deskriptorů, viz tabulka 2. Dle tohoto postupu získala kritéria následující váhy: Tabulka 16: Saatyho matice

Kritérium k1 k1 1,00 k2 0,33 k3 0,20 k4 0,20 k5 0,11 k6 1,00 k7 1,00 k8 0,14

k2 3,00 1,00 0,33 3,00 0,33 5,00 7,00 0,33

k3 5,00 3,00 1,00 3,00 1,00 5,00 5,00 1,00

k4 5,00 0,33 0,33 1,00 0,33 3,00 3,00 1,00

k5 9,00 3,00 1,00 3,00 1,00 7,00 5,00 3,00

k6 1,00 0,20 0,20 0,33 0,14 1,00 5,00 1,00

k7 1,00 0,14 0,20 0,33 0,20 0,20 1,00 3,00

Geometrický Výsledné k8 průměr váhy 7,00 2,88 0,28 3,00 0,73 0,07 1,00 0,41 0,04 1,00 0,94 0,09 0,33 0,32 0,03 1,00 1,79 0,17 0,33 2,33 0,23 1,00 0,90 0,09 Zdroj: vlastní práce

Konečné

hodnoty

vah

jednotlivých

kritérií

získáme

pomocí

jejich

aritmetického průměru hodnot, které jsme získali pomocí jednotlivých metod. Výsledné váhové ohodnocení kritérií zachycuje níže uvedená tabulka. Tabulka 17: Váhové ohodnocení jednotlivých kritérií CELKEM ekonomická samostatnost vykrytí mimosezón nové pracovní příležitosti přínos pro rozvoj regionu společenské využití zachování autenticity šetrnost, nenásilné „oživení“ posílení integrity , genia loci

100% 20,07% 11,39% 7,14% 10,55% 4,89% 17,62% 17,79% 10,54%

Zdroj: vlastní práce

- 68 -

Hodnocení variant V souladu s postupem rozhodování za podmínek jistoty je nyní nutné určit hodnoty jednotlivých variant řešení definované situace. Pro hodnocení variant byla vybrána Saatyho metoda. Bude se postupovat analogicky jako při stanovování dílčích vah kritérií. Rozdíl tkví ve skutečnosti, že srovnávané objekty nejsou kritéria, ale varianty rozhodování. Tabulka 18: Hodnocení variant pomocí Saatyho metody Geom. Výsledné k1 A B C D E průměr váhy A 1 0,33 0,33 0,33 0,14 0,35 0,054 B 3 1 1 0,33 0,2 0,72 0,112 C 3 1 1 1 0,33 1,00 0,154 D 3 3 1 1 0,33 1,25 0,192 E 7 5 3 3 1 3,16 0,488

k5 A B C D E

A

B

1 1 0,33 0,33 0,2

1 1 0,33 1 1

Geom. Výsledné k2 A B C D E průměr váhy A 1 1 0,33 1 0,2 0,58 0,100 B 1 1 0,33 1 0,2 0,58 0,100 C 3 3 1 3 1 1,93 0,333 D 1 1 0,3 1 1 0,80 0,138 E 5 5 1 1 1 1,90 0,328

k6 A B C D E

A

B

Geom. Výsledné k3 A B C D E průměr váhy A 1 1 0,2 0,33 0,2 0,42 0,070 B 1 1 0,33 0,33 0,33 0,51 0,085 C 5 3 1 3 1 2,14 0,354 D 3 3 0,3 1 1 1,24 0,206 E 5 3 1 1 1 1,72 0,285

k7 A B C D E

A

B

1 0,33 0,2 0,33 1

3 1 0,33 1 1

Geom. Výsledné k4 A B C D E průměr váhy A 1 1 0,33 0,33 0,2 0,47 0,083 B 1 1 1 0,33 0,33 0,64 0,114 C 3 1 1 1 1 1,25 0,222 D 3 3 1 1 1 1,55 0,276 E 5 3 1 1 1 1,72 0,306

k8 A B C D E

A

B

1 1 0,14 0,33 3

1 1 0,2 0,33 3

1 1 3 3 5

C

1 1 3 3 5

3 3 1 3 3

D

E

3 1 0,33 1 1

5 1 0,33 1 1

Geom. Výsledné průměr váhy 2,14 0,376 1,25 0,219 0,41 0,072 1,00 0,175 0,90 0,158

Geom. Výsledné C D E průměr váhy 0,33 0,33 0,2 0,47 0,076 0,33 0,33 0,2 0,47 0,076 1 1 0,33 1,24 0,204 1 1 1 1,55 0,254 3 1 1 2,37 0,389 C

D 5 3 1 1 3

C

E 3 1 1 1 1

1 1 0,33 1 1

3 3 1 1 3

Geom. Výsledné E průměr váhy 0,33 1,47 0,230 0,3 1,38 0,215 0,2 0,36 0,056 0,33 0,51 0,080 1 2,67 0,417

D 7 5 1 1 5

Geom. Výsledné průměr váhy 2,14 0,379 1,00 0,177 0,47 0,082 0,80 0,142 1,25 0,220

Zdroj: Vlastní práce

Pokud jsou určeny jak hodnoty variant, tak vah kritérií, je možné přistoupit k poslednímu bodu rozhodovacího procesu. Uvedené váhové hodnocení jednotlivých kritérií se aplikují tak, že se roznásobí dílčí hodnocení variant se sobě příslušnými vahami kritérií a provede se řádkový součet. Tím získáme konečné hodnocení variant možného řešení. Tuto situaci již uvádí tabulka 19.

- 69 -

Tabulka 19: Rozhodovací matice za podmínek jistoty

k1 k2 k3 k4 k5 k6 k7 k8

ekonomická samostatnost vykrytí mimosezón nové pracovní příležitosti přínos pro rozvoj regionu společenské využití zachování autenticity šetrnost, nenásilné "oživení" posílení integrity, genia loci celková hodnota

Varianta A Varianta B Varianta C Varianta D Varianta E 0,0109 0,0224 0,0310 0,0386 0,0979 0,0011 0,0022 0,0030 0,0038 0,0096 0,0050 0,0061 0,0253 0,0147 0,0203 0,0087 0,0120 0,0234 0,0291 0,0323 0,0184 0,0107 0,0035 0,0086 0,0077 0,0134 0,0134 0,0359 0,0448 0,0685 0,0674 0,0314 0,0146 0,0252 0,0392 0,0243 0,0227 0,0059 0,0085 0,0440 0,15 0,12 0,14 0,17 0,32 Zdroj: Vlastní práce

Z tabulky je patrné, že nejvhodnější variantou řešení využití kolštejnského komplexu je varianta E. Následuje ji varianta D, varianta A a varianta C. Nejméně vhodnou variantou se jeví varianta B. Vítězná varianta je tedy vzhledem k zadaným kritériím nejpřínosnější. Její realizaci podporuje fakt, že v regionu se nenachází žádný zámecký objekt, který by takto dokonale využil architektonických a uměleckých předností. Varianta se zaměřuje na klientelu toužící především po komfortu a

nezapomenutelném

zážitku,

který

pobytu

v zámeckých

prostorech

bývalého sídla moravské šlechty nabízí. Je vhodná jak pro odpočinkové pobyty, romantické víkendy, tak pro rodinné oslavy, svatby, konference a zážitkové firemní akce. Pro svatby nabízí jak civilní obřad v zámeckém komplexu, tak i obřad církevní v unikátním pozdně renesančním kostele archanděla Michaela stojícím v těsné blízkosti zámku. V případě této varianty by bylo možné využít rovněž renesanční budovy fojtství, která také hledá adekvátní využití. V návaznosti na luxusní hotelový komplex zámku by bylo možné fojtství využít jako restauraci či přesunout do jejích prostor část prodejní galerie ( tradice kolštejnského sklářství) a obřadní sál. Výsledek rozhodovacího procesu se vztahuje ke kvalitativním kritériím, tedy především k nefinančním podmínkám. Je „předvýběrem“ možnosti využití, u které je následně nutné vyhodnotit ekonomické otázky. Jeho záměrem je především upozornit na skutečnost, že v případě kulturních památek, objektů významné kulturní, historické a společenské hodnoty, je při rozhodování o jejich revitalizaci a reanimaci nutné brát zřetel na zachování jejich hodnot v největší možné míře. To znamená na takové - 70 -

charakteristiky, které by měl daný projekt splňovat kromě finančních a investičních vlastností. Investiční efektivnost projektu pak závisí na dalších analýzách a predikcích. V rámci studie proveditelnosti či podnikatelského plánu je samozřejmě nezbytné vyhodnotit ekonomickou efektivnost, náklady a budoucí výnosy předkládané varianty. Je nutné zpracovat další analýzy a prognózy. Potřebné bude na základě statistických údajů predikovat počet ubytovaných, počet návštěvníku expozic, určit cenu ubytování na základě srovnatelných ubytovacích zařízení v ČR. Přínosný bude i marketingový výzkum, stejně jako odborné informace z hotelového a lázeňského managementu. Hodnocení kvantitativních kritérií je tak velice rozsáhlé a časově náročné téma, které si žádá samostatné a důkladné zpracování. Z tohoto důvodu se jím tato práce detailněji nezabývá, nebylo ani jejím tématem. Nabízí se tak jako téma jiné studie.

4.2.1.7

Finanční zajištění

Financování obnovy komplexu by měla zajišťovat ze svých zdrojů společnost STIOREL a.s. jako majitel objektů. Snahou firmy bude i využití finančních prostředků z dotačních programů. Majitel jako právnická osoba má možnost vzhledem dalším skutečnostem a podmínkám žádat o následující podpory: Strukturální fondy, ROP Střední Morava:


Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova




Prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu

Podmínkou je, že projekt je součástí schváleného integrovaného plánu rozvoje území, nebo vlastník památky musí být členem zájmového sdružení právnických osob (dle § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy alespoň jednou právnickou osobou, která je členem tohoto zájmového sdružení, je kraj nebo právnická osoba založená nebo zřízení krajem za účelem rozvoje cestovního ruchu.


Prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a služby

- 71 -

O tuto dotaci může firma zažádat pouze jako člen zájmového sdružení právnický osob, které je definováno výše.


Prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby

Firma zde není omezena členstvím v zájmovém sdružení právnických osob. O dotaci

může

zažádat

jako

podnikatelský

subjekt

(podle

zákona

č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§2 odst.2, písm. a) až c) zákona). Ministerstvo kultury ČR:


Program záchrany architektonického dědictví




Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

může společnost využít v případě, pokud se na obnově objektu bude finančně podílet i obec. Podmínkou je i zpracovaný program regenerace celé MPZ.


Havarijní program




Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností

Ministerstvo zemědělství (Program rozvoje venkova):


Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech, opatření 2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova




Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech, opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu

Dotace krajů:


Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji

Nadace a nadační fondy: Tato možnost spolufinancování či dotování se především týká revitalizace, respektive restaurování dílčích prvků objektů. Tuto možnost mohou využít především

neziskové

organizace

nebo

obce.

Vlastníci

památky

jako

podnikatelé mají k těmto zdroj pouze velmi omezený přístup. Nepřímé financování: V oblasti nepřímé finanční pomoci státu může společnost využít některá daňová zvýhodnění a osvobození. Jako právnická osoba má firma nárok při

- 72 -

provádění stavebních úprav na osvobození od daně z nemovitosti, a to po dobu 8 let od vydání stavebního povolení. Dále je možné podmíněné osvobození v případě následného využití nemovitosti k výchovně vzdělávacím účelům, k čemuž je ovšem nutná smlouva uzavřená mezi vlastníkem a ministerstvem kultury. V případě technického zhodnocení památky může firma uplatnit možnost zvýhodněných odpisů. Veškeré informace jí poskytne finanční úřad.

- 73 -

4.2.2

Zámek Loučná nad Desnou Obec Loučná nad Desnou se nachází 15 km severovýchodně

od

Šumperka

a stejná

vzdálenost ji dělí od výše zmiňovaného Kolštejna.

V obci

Evidováno

je

žije 45733

190732

obyvatel.

podnikatelských

subjektů. Administrativně se skládá z šesti sídelních jednotek (Loučná nad Desnou, Filipová,

Kociánov,

Kouty

nad

Desnou,

Přemyslov,

Rejhotice).

Leží

v nadmořské výšce 490 m n.m., přičemž rozloha katastrálního území je 9 429 ha. Hlavním dopravním spojením je silnice I/11 Šumperk - Jeseník a železniční trať. V obci funguje pošta, základní škola, dvě mateřské školy, zdravotnické zařízení, domov s pečovatelskou službou, restaurace, obchod se smíšeným zbožím, sportovní areál, hřiště a některé vybrané služby. Na katastrálním území obce se nachází několik lyžařských vleků. V obci je provozováno 19 hromadných ubytovacích zařízení, z toho dva 2* hotely, dva 1* hotely, 4 penziony, jedna chatová oblast, 6 turistických ubytoven a 4 ostatní ubytování. Celkově tak obec nabízí 1 136 lůžek. Obec je členem Místní akční skupiny Šumperský venkov, Místní akční skupiny Údolí Desné, o.s. a Svazku obcí údolí Desné. Region se začal vzhledem jeho poloze Hrubého Jeseníku přirozeně profilovat jako jedna z nejvýznamnějších center turistiky

a

sportovního

cestovního

ruchu

vůbec.

Tato

skutečnost

je umocňována budováním moderní turistické infrastruktury především v částech Přemyslov a Kouty nad Desnou. Důležitým mezníkem byla realizace smělého projektu přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Stala se velmi vyhledávaným cílem návštěvníků a je prezentovaná jako osmý div České republiky. Zámek34

Loučná

nad

Desnou

(dříve

Víznberk)

byl

založen

pravděpodobně v roce 1608, dle některých názorů namísto dřevěného

32

stav k 1.1. 2005 stav k 31.12. 2009 34 Foto zámku: http://www.loucna-naddesnou.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=8708&id_obrazky=1762 [cit. 20.2.2010]. 33

- 74 -

loveckého

zámečku

z 15. století.

Budova

je

zasazena

v čerstvě

revitalizovaném krajinářském parku v blízkosti řeky Desné. Z historického kontextu k zámku a krajinářskému parku s drobnými architektonickými prvky patří rovněž hrobka rodiny Kleinů, domek zahradníka a oranžérie.

4.2.2.1

Charakteristika objektu

Zámek je situován v centru obce, místní části Kociánov. Tvoří ho souborem budov se dvěma nadzemními podlažími, které ve svém nitru skrývá dvě nádvoří. Severní část dispozice tvoří stavba renesanční, východní část tvoří barokní dostavba zámku. Renesanční čtyřkřídlý zámek z roku 1608 vytváří první nádvoří. Je postaven v jednodušší formě bez arkádových ochozů. Renesanční budovy

jsou částečně podsklepeny. Tato

část komplexu

je přístupná průchodem ze severního křídla. Z průchodu je možné rovněž sestoupit do suterénu. Jednotlivé pokoje zámku jsou přístupné z prostoru dvora, nebo tvoří enfiládu, tj. jsou průchozí. Místnosti v patře jsou přístupné dvěma schodišti. K významné přestavbě dochází ve třetí čtvrtině 17. století. V roce 1774 byla přistavěna kaple a k východnímu renesančnímu křídlu další tři barokní křídla uzavírající nové jižní nádvoří. V baroku došlo i k vnitřnímu dělení východního křídla, vznikl jednoduchý portál. Jižní průčelí je uzavřeno dvěma věžovitými rizality, zastřešenými barokními báněmi. Toto průčelí se otevírá do rozsáhlého zámeckého parku. V 19. století došlo ke stavbě východního ochozu a v 2. polovině století k úpravám pro užívání rodiny Kleinů. Jižní palácové křídlo je rovněž částečně podsklepeno. Pokoje v přízemí i patře jsou přístupné z arkádových ochozů. Interiéry se vzhledem k využití v nedávné minulosti nedochovaly. Stropy

jsou

v některých

jak

plochostropé,

částech

tak

zachovány

klenuté.

Podlahy

keramické.

jsou

betonové,

V některých

pokojích

se zachovaly části parketové podlahy. Od roku 1994 probíhala rekonstrukce, během níž došlo k rekonstrukci krovů a stropů ve všech křídlech zámku, výměně stropů nad druhým patrem, i k rekonstrukci střešní konstrukce. Byl zajištěn krov ocelovou konstrukcí nad západním a východním křídlem zámku, nové bednění střechy. Provedlo se rovněž odizolování obvodového

- 75 -

zdiva a demontáž instalace. Byly odstraněny téměř všechny vnitřní omítky a částečně i fasády ve vnitřních nádvořích.

Jsou hotovy hrubé podlahy

a nová elektroinstalace.

4.2.2.2

Komplex v běhu staletí

Zámek stavěl Jan ze Žerotína pro své syny Jana Jetřicha a Přemka jako sídlo a především správní dvůr. Později sloužil jako správa panství. Od roku 1770 byl spravován velehradským klášterem. Po josefínských reformách připadá do

majetku

osvíceného

a vzdělaného

Antonína

Bedřicha

hraběte

Mistrovského, známého podporovatele železáren. Hrabě upravil barokní zahrady do podoby krajinářského parku. Po jeho smrti v roce 1844 zámek kupují bratři Kleinové. Z parku vytváří jeden z nejkrásnějších na Moravě, přizpůsobují zámecké budovy pro účely bydlení a podnikání. Po roce 1945 se správcem zámku stává Správa státní památkové péče v Praze. V této době došlo k téměř nenávratnému svozu movitého majetku (sochy, obrazy, nábytek) do Olomouce a Velkých Losin. Zámek byl uzavřen. Po nějakou dobu byl využíván k dětské rekreaci. V roce 1952 zde byl vybudován azyl pro řecké a makedonské uprchlíky. V roce 1957 jej nahradila devítiletí základní škola s internátem pro mravně narušené žáky, později i učňovská škola. Mezi lety 1976 – 1993 zde fungovalo nápravné zařízení. V tuto dobu se o objekt přihlásili potomci rodiny Kleinů a začala se psát nová kapitola osudu zámku, která je příkladem nenaplněných investičních ideálů mnohých subjektů, kteří se podobně jako Kleinové snaží a snažili revitalizovat a reanimovat stavební památku. Již na počátku 90. let vznikl projekt hotelu a hotelové školy, které měly vzniknout parkovacích

v prostorách ploch

zámku.

na místě

Měl

bývalého

být

rekonstruován

statku,

tenisové

park

(vznik

kurty,

atd.).

Podmínkou realizace této ideji bylo získání budovy do majetku obce, která byla stále vlastněna státem. Za podmínky přestěhování výchovného ústavu do jiných prostor objekt obec získala. Realizace se odhadovala na 110 mil. Kč. V roce 1992 vznikla společnost Střední hotelová škola „Moravia“ v Loučné nad Desnou se Zámeckým hotelem, spol. s.r.o. Obec v ní disponovala 49 %, Kleinové 51 %. Projekt za sebou měl mít silného

- 76 -

zahraničního investora, který byl nakonec nahrazen pouze finančními zdroji obou zúčastěných stran. Nicméně stavební práce začaly dříve než byl silný investor opravdu nalezen a rovněž dříve než ministerstvo školství schválilo toto školní zařízení. Jak se ukázalo, jednalo se o značně unáhlenou akci, ministerstvo školu nakonec neuznalo. Tím se také rozplynuly naděje na finanční pomoc státu a projekt musel být zastaven. V roce 1996 se zámek měl stát majetkem akciové společnosti (v hodnotě 12,7 miliónů Kč) z transformace společnosti stávající. Obec od podnikatelského záměru v roce 1997

odstoupila

mimo

jiné

i

kvůli

finančním

výdajům

na

škody

po povodních. V roce 1999 vzniká Zámecká hotelová a.s., což způsobilo právní spory mezi obcí a rodinou Kleinů. Později zámek vlastní společnost Wiesenberg, kterou ze 76 % ovládá firma Gebrüder Klein a ze 34 % obec. S počátkem minulého roku se společnost dostala do konkurzu a během roku se konaly tři aukce. První se konala v polovině července s vyvolávací cenou 9,5 miliónů Kč. Druhá dražba 29. října 2009 měla nižší podání 6,5 miliónů Kč. Další aukce s vyvolávací cenou 5 mil. Kč se konala 8. prosince 2009. Objekt byl nakonec vydražen za 6,52 miliónů Kč. Přičemž znalec stavbu dle podmínek trhu v době ocenění ocenil na 15 miliónů Kč.

4.2.2.3

Současný stav a využitelný potenciál

Jelikož zámecká budova je součástí rozsáhlejšího ideového areálu, je nutné seznámit se v tomto kontextu i současným stavem a využitím jeho dalších součástí,

tj.

hrobky

rodiny

Kleinů,

domku

zahradníka,

oranžérie

a zámeckého parku, který jmenované prvky propojuje v jeden celek.

Hrobka rodiny Kleinů Vlastníkem objektu je obec, která má v plánu připravit projekt především na rekonstrukci ohradního pásma hrobky a úpravy terénu. Přístupová alej k hrobce je součástí chráněného území a zásahy do ní nejsou možné. Domek zahradníka Jak název napovídá, byla budova původně domem zámeckého zahradníka. S novou funkcí zámku přišla i nová funkce tohoto objektu. Za existence

- 77 -

výchovného ústavu sloužil jako ubytovna pro jeho vychovatele. Později obec objekt obnovila za účelem turistického využití. Čtyři roky ubytovnu sama provozovala, později správa přešla na s. r. o. zřízenou obcí. V loňském roce budovu obec prodala za 3, 5 milionu Kč soukromému subjektu. V objektu byla ponechána turistická ubytovna s kapacitou 38 lůžek. Oranžérie Objekt svou primární funkci plnil až do roku 1948. Od 50. let fungoval jako kulturní dům. Do roku 2004 byl majetkem státu, kdy jej na základě bezúplatného převodu získala obec se stálou zástavou státu. V současnosti je nově rekonstruován jako nemovitá památka. Revitalizace objektu stála 24 miliónů Kč. 90 % částky přispěla EU ze strukturálních fondů, konkrétně ROP NUTS II SM. Zámecký park Zámecký park by měl projít dvěma etapami revitalizace. První etapa schválená v roce 2008 již proběhla. Došlo ke komplexní sanaci stromů a keřů, výsadbě nových dřevin a křovin a ke kácení nevhodných dřevin na základě průzkumu. Bylo obnoveno kovového oplocení, hlavních (žulových) i vedlejších (pískových) cest, k vytvoření repliky sochy Neptuna a k celkové obnově zchátralé grotty, k instalaci základního mobiliáře. Finanční příspěvky na tuto první fázi důkladné revitalizace plynuly z norských fondů (priorita 1.Uchování evropského kulturního dědictví). Celková suma se vyšplhala na cca 25 miliónů Kč ( 604 999 EUR). V současné době se chystá projekt na obnovu kašny, obnovu ohradní zdi při hlavní komunikaci Jeseník-Šumperk, výstavbu dvou nedochovaných dřevěných altánů, molo k rybníku, statické zpevnění zdi pod zámkem, obnovu

dalších

komunikací.

Rozpočet

této

etapy

je

kalkulován

na 40 miliónů Kč. Rovněž se chystá projekt na obnovu tzv. kuchyňské zahrady, jejíž součástí budou dvě původní pískovcové kašny. Zde by měla pomoci dotace plynoucí z Programu rozvoje venkova. Zámek V prosinci loňského roku zámeckou budovu získala v dražbě společnost JAPEDA SUNRISE s. r. o. Budova je od vystěhování nápravného ústavu

- 78 -

téměř 20 let opuštěna. Plně je využívána pouze zrekonstruovaný kostel v jednom

z křídel

zámku

pro

konání

bohoslužeb.

Zbytek

objektu

je nepřístupný.

Loučenský zámek patří vedle předcházejícího Kolštejna rovněž do kategorie pozdně

renesančních

zaalpských

arkádových

zámků.

Hodnotná

je dochovaná fresková výzdoba v přijímacím salonu, arkádové nádvoří či kaple s malbami moravského barokního malíře Ignáce Raaba. Cenný je však objekt komplexně svou historickou a architektonickou kvalitou se všemi zachovanými detaily. Hlavní devizou zámku je jeho umístění v CHKO Jeseníky a v rozsáhlém a právě rekonstruovaném krajinářském parku. Je v relativně dobrém stavebně-technickém stavu. Výhodu přestavuje, že již v minulých letech došlo k rekonstrukci střech, krovů a statiky. Objekt tedy není v havarijním stavu. Zámek se nemusí omezovat pouze na standardní či nadstandardní využití v cestovním ruchu. Jeho poloha, solitérnost, jakož i vnější prostředí skýtá další možnosti. Věcná hodnota stavby činí dle znaleckého posudku 21 090 000 Kč.

4.2.2.4

SWOT analýza

Silné stránky
termální pramen
potenciál pro společenské a kulturní využití
zrekonstruovaná kaple s cennými barokními malbami
revitalizovaný park s dalšími stavbami
již hotové základní stavební úpravy (statika, krytina)
vyjasněné vlastnické vztahy Slabé stránky
nutnost rozsáhlých finančních investic na opravy
mobiliář svezen do ostatních turisticky navštěvovaných památkových objektů (mimo jiné do Velkých Losin)
některé nevhodné stavební úpravy

- 79 -

Příležitosti
v centru obce a turisticky oblíbeného (především lyžařského) regionu
revitalizovaný park s dalšími stavbami (oranžerie, grotta)
turisticky atraktivní oblast, atraktivita Jeseníků
krajina s relativně nepoškozeným životním prostředím a čistým ovzduším
rostoucí zájem o poznávací turistiku
zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit
možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a dotačních titulů některých ministerstev
nedostatek kapacity domů s pečovatelskou službou
spolupráce se zástupci obce, ostatními podnikatelskými subjekty
výstavba nejrozsáhlejšího lyžařského areálu v Koutech nad Desnou
dobrá dopravní dostupnost (železnice i silnice)
plánovaná výstavba Areálu zdraví ve Velkých Losinách
výstavba Golf parku Velké Losiny (GOLF Jeseníky a. s.)
incetnivní cestovní ruch Hrozby
výstavba nejrozsáhlejšího lyžařského areálu v Koutech nad Desnou
výstavba infrastruktury k lyžařskému areálu (konkurence – 4*hotel, atd.)
plánovaná výstavba sportovně kulturního prostoru Areálu zdraví ve Velkých Losinách
rozšíření sportovně rekreačního areálu Kociánov v Loučné nad Desnou
restrikce NPÚ

- 80 -

4.2.2.5

Možnosti využití

Přistoupit k rozhodovacímu procesu o typu využití stavby je možné po podrobné analýze vnějšího prostředí, tj. opět je nutné přihlédnout ke stávající či budované infrastruktuře, poloze obce, prognózám cestovního ruchu, demograficko-sociálním a hospodářským aspektům oblasti atd. Z charakteristiky okolí i samotné stavby a její hodnoty vyplývají i hodnotící kritéria, která budou využita při rozhodování se o dané variantě. Kritéria jsou využita shodná jako u předcházejícího objektu. Vzhledem k specifikům stavby

a

jejího

okolí

však

některých

bude

dosaženo

snadněji

než

v předchozím případě. U kolštejnského komplexu je možné uvažovat z hlediska kvalitativních kritérií a potřeb regionu a obce s využitím jako zpřístupněné památky se stálými expozicemi a výstavami, tak i standardním i nadstanadrním ubytováním. V případě Loučné nad Desnou není možné se tak širokou škálou využití zabývat. V této práci je vyloučeno využití jako zámecké expozice.

Návštěvníky

se nachází

pouhých

velmi 6

km

vyhledávaný ve

směru

velkolosinský

na

Šumperk,

zámek, od

roku

který 2000

zaznamenává stálý pokles návštěvnosti. V Loučné nad Desnou rovněž není zachován žádný původní mobiliář.

Sice existují záznamy o svozu

jednotlivých kusů vybavení na ostatní zámecké objekty, tj. existuje možnost žádosti o navrácení původního zařízení, jedná se ovšem o

záležitost

komplikovanou. Vzhledem ke všem okolnostem a trendu multifunkčního využívání památkových objektů této kategorie je vhodné zamyslet se nad revitalizací a reanimací objektu v oblasti sekundární nabídky CR. Proto se pro loučenský zámek nabízí následující varianty jeho rekonstrukce a reanimace.

Velký

důraz

přitom

musí

být

při

rozhodování

kladen

na současnou a plánovanou výstavbu v této lokalitě.

Varianta A První variantou využití objektu je záměr, který chtěli uskutečnit již Kleinové ve spolupráci s obcí na počátku 90. let minulého století. Projekt počítá s přeměnou zámku na nadstandardní hotel s hotelovou školou. Její silnou stránkou je především skutečnost, že navazuje na původní záměr, který - 81 -

kloubí jak hotelové zařízení, tak hotelovou školu. V případě úspěchu takového projektu by jistě bylo zabezpečeno především kritérium rozvoje regionu a nových pracovních příležitostí. Takovéto využití by mohlo vést i k určitému

vykrytí

minisezón.

Velkou

příležitosti

pro

toto

využití

je budování moderního lyžařského areálu a schválený záměr na výstavbu golfového areálu. V rámci lyžařského areálu se již však ubytovací kapacity budují,

je

ubytovacího

tedy

nutné

zařízení

pečlivě

tohoto

analyzovat typu.

situaci

Rovněž

je

a

realizovatelnost

nutná

spolupráce

s ministerstvem školství a povolení ke zřízení školního zařízení. Varianta B Varianta B se zamýšlí nad možností vybudování takového ubytovacího zařízení, které by bylo konkurenceschopné jak vzhledem k již provozovaným ubytovacím kapacitám, tak k již zmiňovaným projektům ve výstavbě. Jako velkou

příležitost

chápe

incentivní

cestovní

ruch.

Obsahem

je

tak

vybudování hotelových apartmánů, které by byly nabízeny především korporátní klientele formou dlouhodobého pronájmu apartmánů. K dispozici by bylo samozřejmě společenské zázemí (společenská místnost, sál, místnost pro školení). Součástí by bylo rovněž balneo a wellness centrum využívající termální pramen, který se nachází na pozemích parku. Tato varianta by měla zabezpečit jak vykrytí turistických minisezón, tak by měla přinést celoroční pracovní příležitosti. Varianta C Třetí varianta řeší otázku, jak využít objekt, aniž by se musela řešit otázka zvětšující se konkurence ubytovacích zařízení a

kolísajícího počtu turistů

závislého především na dobrých přírodních podmínkách a počasí. Řešením je vybudování domova s pečovatelskou službou. Ačkoliv v obci se již podobné zařízení nachází, je všeobecně známo, že populace v České republice stárne a v blízké budoucnosti těchto zařízeni bude nedostatek. Varianta opět využívá zázemí revitalizovaného krajinářského parku. Novou roli by získala i cenná kaple, která je nyní využívána pro bohoslužby. Zvláštností takového DPS by bylo jistě využití termálního pramene k balneoterapiím. Vzhledem k nákladům na tento specifický typ domova s pečovatelskou službou

- 82 -

se pravděpodobně majitel bude zamýšlet nad klientelou. Předpokládaná je tudíž klientela s vyššími příjmy. Varianta D Varianta D se vrací k využití v cestovním ruchu a snaží se v maximální míře využít architektonické a historické hodnoty budovy, zužitkovat a posílit genius

loci

objektu.

Objekt

pojímá

jako

výjimečné

místo

uprostřed

revitalizovaného parku a CHKO Jeseníky v relativně dobré vzdálenosti od Olomouce, Brna a Ostravy, tedy i od dvou významných letišť. Záměrem je vybudovat luxusní stylový hotel. Největší devizou této varianty je realizace hotelových apartmánů dle dochované fotografické dokumentace interiérů a mobiliáře z období, kdy na zámku pobývala podnikatelská rodina Kleinů. Velice

specifickým

byl

tzv.

indiánský

pokoj

s tapetami

s motivy

jihoamerických indiánů. Rovněž je možné navázat na barokní etapu výstavby zámku a pojmout interiéry v barokním duchu. Tímto by bylo docíleno velmi atraktivního ubytování. V křídlech, které byly využívány jako sídlo firmy, je možné vybudovat restauraci a hotelové balneo a wellness centrum, využívající termální pramen. Takto vybavený zámek by sloužil pro rodinné oslavy i speciální firemní akce či svatby, přičemž by byla do jeho aktivit zahrnuta rovněž kaple.

- 83 -

Příležitosti

Hrozby

nepříznivé makroekonomické vlivy

incentivní cestovní ruch výstavba lyžařského areálu a zázemí v Koutech nad Desnou výstavba sportovně kulturního prostoru Areál zdraví rozšíření sportovně rekreačního areálu Kociánov dopravní dostupnost restrikce NPÚ nedostatečná klientela

turistický region, CHKO Jeseníky, rozmanitost krajiny revitalizovaný park zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit nedostatek DPS spolupráce (obec, podnikatelské subjekty,památky,mikroregion) čerpání financí z dotačních titulů plánovaný Golf park Velké Losiny výstavba lyžařského areálu Kouty nad Desnou výstavba Areálu zdraví ve Velkých Losinách dopravní dostupnost

SWOT matice

dispozice, architektonické členění x

A,B

A,B,D

zrekonstruovaná kaple x

hotové některé stavební úpravy, statické zajištění x

x

C

A,B,D C

lokace, dominanta obce, kulturní památka A,B

A,B,D

revitalizovaný park

x

Slabé stránky

finanční investice

Zdroj: vlastní práce

C

A,B

A,B,D

A,B,D C

A,B,C

nedochovaný mobiliář

Silné stránky

stavební úpravy

Tabulka 20: SWOT matice – Loučná nad Desnou

stav památky

vyjasněné vlastnické vztahy

termální pramen

4.2.2.6

Rozhodovací proces

Rozhodovací

proces

o

nejvhodnější

variantě

řešení

z hlediska

jejich

kvalitativního hodnocení je shodný jako v případě kolštejnského komplexu. Jelikož

všechny

zde

uváděné

objekty

jsou

evidovanými

nemovitými

památkami a cenné pro své hodnoty, kritéria, kterými se rozhodovací proces řídí, zůstávají nezměněna. Nezměněny zůstávají i hodnoty kritérií. Nutné je ovšem vyhodnotit jednotlivé varianty možného využití objektu. Pro hodnocení variant je využit stejný postup jako v předchozí kapitole. Pomocí Saatyho metody jsou získány hodnoty variant řešení v rámci každého kritéria. Tabulka 21: Hodnocení variant pomocí Saatyho metody

k1 A B C D

A

k2 A B C D

A

k3 A B C D

A

k4 A B C D

A

B 1 1 1 3

k5 A B C D

A

Geometrický Výsledné C D průměr váhy 0,33 3 1,32 0,250 0,2 1 0,51 0,096 1 5 2,94 0,558 0,2 1 0,51 0,096

k6 A B C D

A 1 3 0,33 7

Geometrický Výsledné B C D průměr váhy 0,3 3 0,14 0,61 0,099 1 1 0,14 0,81 0,131 1 1 0,14 0,47 0,075 7 7 1 4,30 0,695

k7 A B C D

A

B

5 1 3 1

Geometrický Výsledné průměr váhy 2,24 0,449 0,51 0,102 1,73 0,348 0,51 0,102

k8 A B C D

A

1 0,3 0,3 1

Geometrický Výsledné průměr váhy 1,97 0,412 0,51 0,106 0,57 0,120 1,73 0,362

1 1 1 3

B

1 0,33 3 0,3

3 1 5 1

B 1 0,2 1 0,2

1 1 1 3

C 5 1 3 1

B 1 0,2 0,3 1

Geometrický Výsledné D průměr váhy 0,33 0,76 0,167 0,33 0,76 0,167 0,33 0,76 0,167 1 2,28 0,500

C

D 1 0,3 1 0,3

C 5 1 1 3

D 3 1 1 3

B

1 0,33 0,33 1

C 3 1 1 3

1 1 1 5

3 1 1 5

C 1 1 1 5

B 1 1 1 5

D

0,2 0,2 0,2 1

Geometrický Výsledné průměr váhy 0,67 0,125 0,67 0,125 0,67 0,125 3,34 0,625

0,2 0,2 0,2 1

Geometrický Výsledné průměr váhy 0,67 0,127 0,58 0,111 0,67 0,127 3,34 0,634

D 1 1 1 5

C 1 1 1 5

1 0,33 0,2 1

D 1 1 5

Geometrický Výsledné průměr váhy 1,73 0,231 0,57 0,077 0,51 0,068 1,97 0,263

Zdroj: Vlastní práce

Po určení hodnot variant a vah kritérií je možné přistoupit k roznásobení dílčích hodnocení variant se sobě příslušnými vahami kritérií. Následně se provede řádkový součet.

- 85 -

Takto získáme konečné hodnocení variant možného řešení. Tuto situaci již uvádí tabulka 22. Tabulka 22: Rozhodovací matice

k1 k2 k3 k4

Varianta A Varianta B Varianta C Varianta D 0,033 0,033 0,033 0,100 0,028 0,011 0,064 0,011 0,032 0,007 0,025 0,007 0,043 0,011 0,013 0,038

ekonomická samostatnost mimosezóny nové pracovní příležitosti přínos pro rozvoj regionu

k5 společenské využití k6 zachování funkce k7 zachování původních arch. prvků, šetrnost k8 posílení integrity, genia loci celková hodnota

0,011 0,017 0,022 0,013 0,202

0,004 0,023 0,022 0,012 0,124

0,003 0,013 0,022 0,013 0,187

0,013 0,123 0,111 0,067 0,470

Zdroj: Vlastní práce

Ze čtyř navrhovaných variant jako nejvíce vyhovující zadaným kritériím vychází varianta D. Následována je variantou A a variantou C. Nejméně vhodnou variantou je varianta B. Realizace luxusního stylového hotelu je vzhledem k zadaným kritériím nejpřínosnější. Tato varianta se zaměřuje na stejného zákazníka jako vítězná varianta využití Kolštejna. Zde tedy nastává otázka ještě znovu zvážit ostatní možnosti využití a hledat další řešení. I když velkou příležitost přestavuje budování

lyžařského

areálu

v místní

části

Kouty

nad

Desnou

a předpokládaná výstavba golfového areálu, nemalé riziko znamená již započatá výstavba hotelového komplexu při lyžařském areálu. Jak

již

bylo

řečeno,

je

tento

rozhodovací

proces

na

základě

kvalitativních kritérií „předvýběrem“ varianty nejvhodnější a nejšetrnější k samotné stavbě. Stěžejní úlohu má následně její finanční analýza. Nyní musí tuto skutečnost potvrdit nebo vyvrátit ekonomická analýza varianty, která podrobněji vyhodnocuje vývoj a možnosti ubytovacích kapacit. Opět je nutné analyzovat a predikovat počet ubytovaných a uskutečnit marketingový výzkum. Tyto kroky by měly být předmětem jiné studie.

4.2.2.7

Finanční zajištění

Finanční zajištění projektu se předpokládá samotným majitelem, tj. firmou Japeda Sunrise s.r.o., která zámek získala v aukci na konci roku 2009. V návaznosti na předchozí zkušenosti se nepředpokládá ani nedoporučuje

- 86 -

spoluúčast zahraničního investora. Firma bude čerpat prostředky z vlastních zdrojů a samozřejmě se bude snažit využít finanční pomoci dotačních titulů. Majitel jako právnická osoba má možnost zažádat o následující podpory: Strukturální fondy, ROP Střední Morava:


Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova




Prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu

Podmínkou je, že projekt je součástí schváleného integrovaného plánu rozvoje území, nebo vlastník památky musí být členem zájmového sdružení právnických osob (dle § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy alespoň jedna právnická osoba, která je členem tohoto zájmového sdružení, je kraj nebo právnická osoba založená nebo zřízení krajem za účelem rozvoje cestovního ruchu.


Prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a služby

Tuto dotaci může firma zažádat pouze jako člen zájmového sdružení právnický osob, které je definováno výše.


Prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby

Firma zde není omezena členstvím v zájmovém sdružení právnických osob. O dotaci

může

zažádat

jako

podnikatelský

subjekt

(podle

zákona

č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§2 odst.2, písm. a) až c) zákona) Ministerstvo kultury ČR:


Program záchrany architektonického dědictví




Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností

Dotace krajů:


Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji

Nadace a nadační fondy: Tato možnost spolufinancování či dotování se především týká revitalizace, resp. restaurování dílčích prvků objektů. Tuto možnost mohou využít

- 87 -

především

neziskové

organizace

nebo

obce.

Vlastníci

památky

jako

podnikatelé mají k těmto zdroj velmi omezený přístup. Nepřímé financování: V oblasti nepřímé finanční pomoci státu může společnost využít některá daňová zvýhodnění a osvobození. Jako právnická osoba má firma nárok při provádění stavebních úprav na osvobození od daně z nemovitosti a to po dobu 8 let od vydání stavebního povolení. Dále je možné podmíněné osvobození

v případě

následného

využití

nemovitosti

k výchovně

–

vzdělávacím účelům, k čemuž je ovšem nutná smlouva uzavřená mezi vlastníkem a ministerstvem kultury. V případě technického zhodnocení památky může firma uplatnit možnost zvýhodněných odpisů. informace jí poskytne finanční úřad.

- 88 -

Veškeré

4.2.3

Ruda nad Moravou Ruda

nad

Moravou

se

nachází

7

km

severozápadně od Šumperka a 26 km jižně od

Branné

v jižní

části

Hanušovické

pahorkatiny, v údolí řeky Moravy. K obci náleží

místní

části

Bartoňov,

Hostice,

Hrabenov, Radomilov a Štědrákova Lhota. V obci

se

střední

nadmořskou

výškou

325 m n.m. žije 247735 obyvatel. Evidováno je 20636 podnikatelských subjektů. Rozloha katastrálního území je 2 502 ha. Obec protíná silnice č. 369 na trase Zábřeh – Jeseník a taktéž železniční trať č. 392. Nachází se zde základní a mateřská škola, veřejná knihovna, zdravotní středisko s lékárnou,

benzínová

pumpa,

restaurace,

obchody

s potravinami,

průmyslovým zbožím, textilem a obuví. Pro volnočasové aktivity lze využít koupaliště, fotbalové hřiště, tenisové kurty. V okolí se nachází malé lyžařské areály. Jsou zde provozována dvě hromadná ubytovací zařízení (chatová osada a turistická ubytovna). Ruda nad Moravou je členem MAS Horní Pomoraví o.p.s. a Svazku obcí regionu Ruda. Z hlediska turistického ruchu je atraktivní sjíždění řeky Moravy.

4.2.3.1

Charakteristika objektu

Zámek37 byl založen na „zelené louce“ pány ze Žerotína v týž letech jako zámek v Loučné nad Desnou. Stavba stojí téměř na kraji obce při silnici, v blízkosti památkově chráněných budov bývalého lihovaru. Jedná se o čtyřkřídlou

patrovou budovu na půdorysu lichoběžníka

s vnitřním dvorem. Jednoduchý vzorec stavby je obohacen o čtyřbokou věž se zdvojenou bání a lucernou. Průčelí s vjezdem do zámku je zdobeno bosovaným ostěním s římsou a velkým erbem rodiny Lichtenštejnů. V jednom z křídel se zachoval v úrovni prvního patra pozdně renesanční půlkruhový arkýř na jehlancové podnoži. Všechna křídla jsou do nádvoří 35

stav k 1.1. 2005 stav k 31.12. 2009 37 Foto zámku: http://severo.moravskereality.cz/historicke-objekty/ostatni-historickeobjekty/?id=BDM23248N07610 [cit. 20.2.2010]. 36

- 89 -

otevřena patrovou arkádou. Jelikož se jedná rovněž o typ moravského arkádového zámku, arkády jsou vybudovány podobně jako na Kolštejně: přízemní arkády tvořeny bosovanými čtyřbokými pilíři, v patře toskánské sloupy. Ochozy jsou zaklenuty křížovou klenbou. Členění vnitřního dvora tak kontrastuje s jednoduchým řešením exteriéru. Zachovaná sgrafitová rustika je totožná se sgrafitovou výzdobou velkolosinského zámku. Křížovou klenbou jsou zaklenuty i místnosti v přízemí, v patře jsou místnosti plochostropé. V 19. století byly přistavěny empírové hospodářské budovy.

4.2.3.2

Komplex v běhu staletí

Zámek byl vystavěn kolem roku 1610 Bernardem z Žerotína jako rodinné sídlo. Po Bílé hoře jej získali obdobně jako předchozí objekty Lichtenštejnové. Od 17. století po převzetí Lichtenštejny ztratil sídelní funkci a začal fungovat jako sídlo hospodářské správy. Byly zde umístěny vrchnostenské kanceláře, většina mobiliáře byla převezena na jiná rodová sídla. V roce 1926 byl zámek zestátněn. Byl využíván k hospodářským účelům, byly v něm zřízeny byty.

4.2.3.3

Současný stav a využitelný potenciál

Ještě v 90. letech minulého století byla část zámku obydlena. Poslední nájemce se vystěhoval v roce 1998. V současnosti je zámek prázdný. Část sklepů je pronajímána jako vinné sklepy. Majitelem nemovitosti je společnost Lesy Ruda s.r.o., která má předkupní právo na přilehlou parcelu zahrady. Vzhledem k samotnému nedokončení výzdoby v době vzniku, zásahům a způsobu využití má objekt především hodnotu architektonickou, tj. zachování originální dispozice a členění budovy arkádami. Jeho potenciál tkví tedy v dispozici stavby, přilehlých pozemích a vzdálenosti a dostupnosti od hlavních center. Jelikož úpravy vedoucí k zmíněnému využití provedené v minulosti byly problematické, památkářsky a restaurátorsky náročné, budoucí zásahy do stavby by neměly přinést další komplikace. Objekt však vyžaduje

stavební

úpravy,

zachovávající

je v současnosti na prodej za 26 500 000 Kč.

- 90 -

především

exteriéry.

Areál

4.2.3.4

SWOT analýza

Silné stránky
hodnotný architektonický vzorec (moravský arkádový zámek)
dochované části výzdoby
rozsáhlá zahrada (19 000 m2)
vodo- i elektroinstalace
dobré statické zajištění
potenciál pro společenské využití Slabé stránky
relativně značná vzdálenost od hlavních turistických center
nedostatečná znalost architektonické hodnoty zámku
v půdních prostorách letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) patřící do Natury 2000
nutné restaurátorské zásahy
cena nemovitosti Příležitosti
nedostatek DPS
možnost kooperace mezi veřejným a soukromým sektorem
donedávna využívaný jako objekt k bydlení
na území Svazku obcí regionu Ruda a MAS Horní Pomoraví
relativně dobrá občanská vybavenost obce
dobrá dostupnost po silnici i po železnici
krajina s nepoškozeným životním prostředím
možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, norských fondů a dotačních titulů některých ministerstev Hrozby
nenalezení vhodného projektu
lokace v méně atraktivní turistické části regionu
restrikce NPÚ
nedostatečná klientela
nepříznivé makroekonomické vlivy

- 91 -

4.2.3.5

Možnosti využití

S přihlédnutím ke všem okolnostem a souvislostem se nabízí následující varianty využití zámku: Varianta A První nabízenou variantou je záměr, který vychází z původního využití zámku. Bylo již řečeno, že v minulosti na zámku došlo k vybudování bytových

jednotek.

Jedním

z hlavních

důvodů,

proč

byli

nájemníci

vystěhováni, byl špatný stav vodo- a elektroinstalace. Jinak zámek pro bydlení vyhovoval. Takové využití by bylo schopné nejen zachovat vzhled cenných architektonických prvků, ale podpořil by i demografický vývoj obce. Varianta B Obec se nachází v méně turisticky atraktivní části šumperského okresu. Vzhledem

k vnějším

i

vnitřním

indikátorům

nelze

pomýšlet

na

znovuobnovení zámeckých budov pro turistický ruch, respektive pro zámecké expozice. Pro budoucího majitele pravděpodobně nebude objekt přínosný ani jako ubytovací zařízení pro turisty a návštěvníky. Pro správu Lesů Ruda s.r. o. je objekt kapacitně naddimenzovaný a finančně neudržitelný. O jeho nízké komerční využitelnosti svědčí i jeho dlouhé figurování v nabídce realitních kanceláří. Tato varianta tak nabízí využití jako domova s pečovatelskou službou, respektive obecné sociální využití – nadace, sdružení.

- 92 -

nedostatek DPS spolupráce (obec, podnikatelské subjekty,památky,mikroregion) čerpání financí z dotačních titulů donedávna využíván jako objekt k bydlení na území Svazku obcí regionu Ruda a MAS Horní Pomoraví dobrá občanská vybavenost obce dopravní dostupnost po silnici i železnici krajina s nepoškozeným životním prostředím nenalezení vhodného projektu lokace v méně turisticky atraktivní části regionu restrikce NPÚ nedostatečná klientela nepříznivé makroekonomické vlivy

SWOT matice

x

A,B

rozsáhlá zahrada A,B

x

A,B

x A,B

A,B

B

x

vodo-, elektroinstalace

A,B

finanční investice x

A,B

B

A,B

v půdních prostorách kolonie netopýra velkého (Natura 2000) x

x

x

A,B

Zdroj: vlastní práce

x

Slabé stránky relativně vzdálen hlavním turistickým centrům

Silné stránky nedostatečná znalost jeho architektonické hodnoty

Tabulka 23: SWOT matice – Ruda nad Moravou

Příležitosti

Hrozby

nutné restaurátorské zásahy

potenciál pro společenské využití

dobré statické zajištění

dochované části výzdoby

hodnotný architektonický vzorec

4.2.3.6

Rozhodovací proces

V případě Rudy nad Moravou je na rozdíl od výše popsaných objektů situace odlišná. Předchozí objekty již své majitele mají a ti hledají jejich adekvátní využití. Majitel zámku v Rudě nad Moravou však svoji situaci řeší prodejem nemovitosti. Důvodem je především rozhodnutí, že společnost se bude věnovat pouze své dosavadní činnosti a nechce rozšiřovat své aktivity a také nedostatečně velká finanční základna, která by společnosti umožňovala adekvátně objekt využít. Objekt tak naopak bude pravděpodobně vyhledán investorem s již existující myšlenkou jeho využití. Autorka předpokládá, že v případě zájmu koupě bude investor přemýšlet o jedné z výše uvedených variant využití, tedy bude hledat zázemí pro zdravotní zařízení, ozdravné zařízení, apod. Navrhované varianty využití se příliš neliší vzhledem ke kvalitativním kritériím. Naplňují je shodně, proto zde nebude užit rozhodovací proces jako u předchozích objektů.

4.2.3.7

Finanční zajištění

Jak již bylo zmíněno, figuruje zámek v Rudě nad Moravou stále v nabídce několika realitních kanceláří. Ačkoliv současným majitelem je akciová společnost Lesy Ruda, bylo by zavádějící uvažovat o možných finančních dotacích

vztahujících

se

právě

k současnému

majiteli.

Právní

forma

budoucího majitele je tak neznámá, tudíž pro financování obnovy objektu se mimo vlastních prostředků budoucího majitele nabízí vesměs všechny dotační tituly a programy uvedené v kapitole 3.3 Ekonomické nástroje.

Pro některé památky se skutečně velmi obtížně hledá jejich budoucí využití. Špatné je vlastnit stavební památku a nevědět jak ji adekvátně využít. V případě Rudy nad Moravou není právě problémem zámek opravit, neboť ze stavebně-technického hlediska je zabezpečen, nicméně problémem je najít vhodného investora a majitele s vizí udržitelného využití. Zámek se nachází na příjemném místě uprostřed obce a je škoda, že současný majitel ani obec nemá prostředky a nemá možnosti jak tuto památku začlenit do života obce a celé spádové oblasti.

- 94 -

5 DISKUZE Na Šumpersku je mezi nejohroženějšími památkami v současnosti evidováno dvanáct objektů. Mezi ně patří tři zámky – v Branné, Loučné nad Desnou a Rudě

nad

Moravou.

Všechny

vykazují

historické,

architektonické

a umělecké hodnoty, které jsou známy bohužel spíše odborné než laické veřejnosti. Svůj současný vzhled získaly především aktivitou humanitně smýšlejících majitelů počátku 17. století. Patří do skupiny moravských arkádových zámků, specifické skupiny zámků zaalpské renesance. Do této skupiny lze zařadit rovněž turisty a návštěvníky vyhledávaný zámek ve Velkých Losinách nazývaný perlou Jeseníků. Ač jsou si tedy z hlediska kulturních hodnot objekty rovny, jmenované tři zámky dosud nenašly adekvátní ekonomický projekt, který by využil jejich přednosti. Přitom památky jsou jedním z faktorů, který posiluje rozvoj cestovního ruchu regionu a podporuje růst jeho ekonomického potenciálu. Jejich atraktivita tkví nejen ve vázanosti na významné osobnosti, události, případně v jejich samotném architektonickém vzorci, ale rovněž v jejich nenahraditelnosti, která je těžko vyčíslitelná. Nové využití, především v kulturním cestovním ruchu by tak mohl těmto objektům navrátit jejich zašlý lesk a slávu. Je však nutné tento potenciál správně uchopit a rozvíjet, odstraňovat negativa a brát v úvahu příležitosti a hrozby okolí. V rámci

práce

byla

zpracována

situační

analýza

Šumperska,

vycházející z reálií regionu, demografických a socioekonomických ukazatelů, ukazatelů zabývajících se cestovním ruchem a shrnujících postavení stavebních památek v něm. Výchozím dokumentem byla i Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8–2010 (výhled 2010–2013). Všechny relevantní získané informace byly zpracovány ve SWOT analýzách. Každému z objektů bylo navrhnuto několik možných vizí o jejich budoucím zařazení do tržního procesu. Navržené varianty revitalizace a reanimace jednotlivých objektů byly následně

vystaveny

hodnocení

zvolenými

metodami

manažerského

rozhodování popsaných v kapitole 2.2. Tyto metody sledovaly, v jaké míře varianty splňují vybraná kritéria. Kritéria hodnocení byla zadána pouze

- 95 -

kvalitativní.

Hodnocení

skutečnosti,

že

pouze

stavební

kvalitativních

památky

jsou

kritérií

je

důsledkem

specifickým

předmětem

rozhodovacího procesu, v němž stěžejní roli nehrají jen investiční náklady, ale rovněž jejich jedinečnost, umělecká a historická hodnota. Se zřetelem na zachování těchto hodnot v největší možné míře přistoupila autorka k samostatnému zohlednění hlediska kvalitativních kritérií. V případě

kolštejnského

památkově

chráněného

komplexu

bylo

navrhnuto pět variant řešení. Lze zde uvažovat o široké paletě využití. Vzhledem k zadaným kritériím se jako nejpřínosnější jeví varianta počítající s vybudováním

luxusního

zámeckého

hotelu,

který

dokonale

využívá

architektonických a uměleckých předností budovy. V případě

Loučné

nad

Desnou

byly

hodnoceny

čtyři

varianty

revitalizace. Zde v návaznosti na dané skutečnosti nebyly varianty natolik vzájemně různorodé jako u Kolštejna. Všechny počítaly s ubytovacími kapacitami. Dle hodnotících kritérií opět zvítězila varianta vybudování stylového luxusního hotelu. V souvislosti s již navrhnutým shodným řešením pro Kolštejn, nelze realizaci dvou projektů stejného typu téměř vedle sebe doporučit. Jako vhodnější se tak jeví varianta nadstandardního domova s pečovatelskou službou. Co se týče zámku v Rudě nad Moravou, leží tento mimo hlavní turisticky vyhledávané části šumperského okresu. Optimálním využitím objektu se jeví obnovení bytových jednotek, nebo vybudování ozdravných zařízení nebo domů s pečovatelskou službou apod. Výsledky rozhodovacího procesu vzhledem k jejich kvalitativnímu rámci je potřeba chápat jako „předvýběr“ varianty využití objektů, u kterého je následně potřeba vyhodnotit ekonomickou efektivnost. Autorka si je vědoma, že v rámci dalších postupů je samozřejmě nezbytné vyhodnotit náklady a budoucí výnosy předkládané varianty. Je nutné zpracovat další analýzy

a

prognózy.

Přesnější

kalkulace

nákladů

musí

proběhnout

v návaznosti na vybavení, které se odvíjí od způsobu využití, na diskuzi se stavebníkem,

interiérovým

architektem

(ceny

běžného

vybavení

či stylového vybavení a replik historického nábytku) apod. Nezbytné bude na základě

statistických

údajů

predikovat

- 96 -

počet

ubytovaných,

počet

návštěvníků expozic, určit cenu ubytování na základě srovnatelných ubytovacích zařízení v ČR. Prospěšný bude rovněž marketingový výzkum, stejně jako odborné informace z hotelového a lázeňského managementu. Hodnocení kvantitativních kritérií je tak velice rozsáhlé a časově náročné téma, které si žádá samostatné a důkladné zpracování. Z tohoto důvodu se jím předkládaná práce detailněji nezabývá, nebylo ani jejím tématem. Nabízí se tak jako téma jiné studie. Přínosnou se jeví mimo jiné spolupráce se zámkem Velké Losiny, respekitve společná propagace těchto renesančních objektů. Ta by mohla probíhat na základě dobře marketingově uchopených architektonických hodnotách staveb, historii, událostech a příbuzenských vztazích majitelů, tj. co nejlépe marketingově využít dosavadní znalosti o společné, respektive podobné historii jmenovaných objektů.

- 97 -

6 ZÁVĚR Mezi turistické atraktivity, které lákají turisty a návštěvníky do všech koutů naší země, patří také nemovité kulturní památky – zříceniny, hrady, zámky, tvrze, avšak i venkovská sídla, kostely, kaple a kapličky. Ačkoliv jsou chráněny zákonem, jen část je společností využívána a je stále součástí života lidí v jejich okolí, potomků jejich stavebníků a stavitelů. Mezi památkově

chráněnými

objekty

najdeme

však

rovněž

takové,

které

v minulosti ztratily své původní funkce, mnohdy vynuceně. Nyní chátrají a je potřeba je zapojit zpět do „života,“ neboť jednou zaniklá památka je jako nositel historie pro nás i budoucí generace ztracená. Takový osud se týká přednostně památek ve venkovských a periferních oblastech. Tématem této diplomové práce je právě revitalizace a využití podobných nemovitých památek. Nejprve jsou zde charakterizovány nemovité památky podle

jejich

významu,

jak

o

nich

hovoří

zákon.

Kapitola

věnující

se kategorizaci památkového fondu přibližuje nejvýznamnější kritéria dělení podle míry ochrany, architektonické formy a účelu. Památky lze dále dělit rovněž dle vlastnictví či dle lokalizace, případně dle doby jejich vzniku. Míra obnovy památkově chráněných objektů souvisí s jejich využitím. Památky lze rozdělit jako ostatní budovy na památky využitelné v oblasti občanské vybavenosti, kam spadají všechny kategorie využití, které slouží ku prospěchu společnosti. Lze je chápat rovněž jako obytné stavby, kdy se v posledních letech postupně obnovuje jejich funkce jako rodinných sídel, která byla v minulosti násilně potlačena. Mezi cíle této práce patřilo rovněž shrnutí legislativních nástrojů, které se

dotýkají

i mezinárodní

otázky úrovni.

nemovitých Pozornost

památek, byla

jejich

věnována

ochrany získávání

na

státní

finančních

prostředků na záchranu, obnovu a provoz kulturních památek. Podle zjištění lze čerpat peníze nejen z dotačních titulů Ministerstva kultury ČR, ale také ze Strukturálních fondů EU, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a dotačních titulů krajů. Další možností, v České republice zdaleka ne tolik uplatňovanou jako v jiných zemích, je fundraising a sponzoring.

- 98 -

Základním zdrojem zůstává vlastní činnost vlastníka památky doplněná nepřímým financováním. Získané poznatky byly využity v praktické části diplomové práce, jenž se věnuje památkovému fondu Šumperska. U vybraných nejvýznamnějších nevyužitých a nejohroženějších objektů se práce snaží navrhnout jejich revitalizaci a reanimaci. Pro hrad a zámek Kolštejn bylo navrhnuto vybudování stylového hotelu, pro zámek v Loučné nad Desnou, dosahujícího podobných kvalit jako Kolštejn, vybudování nadstandardního domova s pečovatelskou službou a pro zámek v Rudě nad Moravou znovuobnovení bytových jednotek, popřípadě ozdravného zařízení. Podmínkou takové revitalizace je především nalezení udržitelného využití daného objektu při zachování hodnot staveb. Projekty na záchranu a revitalizaci

kulturního

dědictví

je

nutné

koncipovat

jak

s ohledem

na potřeby majitelů, místní komunity, regionů, samospráv, tak také na potřeby

potencionálních

investorů

a

uživatelů.

Vhodnou

cestou

je partnerství těchto subjektů. Kvalitní management kulturního dědictví je schopen soustředit potenciál všech zainteresovaných skupin a pomocí moderních nástrojů jako je strategické plánování, marketing, či fundraising ho nasměrovat a vést ke společnému cíli. Záměrem této práce bylo poukázat na problematiku existence bezpočtu hodnotných, chátrajících staveb, které se v České republice nachází a které by mohly být přínosem pro rozvoj regionu. Výběr analyzovaných objektů byl ovlivněn několika důvody: krajem mého rodiště a bydliště, jejich rozsáhlostí a architektonickou a uměleckohistorickou hodnotou, která je spíše známa odborníkům z řad historiků umění a architektury, jejich evidence mezi nejohroženějšími památkami regionu a jejich současným problematickým osudem. Diplomová

práce

měla

předložit

přehledný

souhrn

základních

legislativních nástrojů, se kterými se vlastník a provozovatel památky může setkat. Jejím úkolem bylo rovněž předložit přehled finančních zdrojů využitelných při obnově a provozu nemovitých památek. Věřím, že cíl, jež si tato magisterská práce vytyčila byl splněn a práce se stane alespoň drobným pozitivním přínosem.

- 99 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY LITERATURA CZUMALO, V. Teoretická východiska a předpoklady památkové péče. In CZUMALO, V. (ed.) Péče o architektonické dědictví. Sborník prací I. Vybrané kapitoly k tématu. 1. vydání, Praha: Idea servis, 2008. ISBN 978-80-8597059-3. ČERNÁ, J., JOHNOVÁ, R. a kol. Arts marketing:

marketing umění

a kulturního dědictví. 1.vydání, Praha: Oeconomica, 2007. 243s. ISBN 97880-245-1276-1. ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj organizace a řízení. Praha: Off, 2001. 352s. ISBN 80-238-6275-8. DOČEKAL, Z. Děláme dost proto, aby památky dotvářely kulturní krajinu? In HÁJEK, T., JECH, K. Téma pro 21. století. Kulturní krajina aneb proč ji chránit? 1. vydání, Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2000. 243s. ISBN 80-7212-134-0. DVOŘÁK,

M. Katechismus památkové péče, 2. vydání, Praha: Národní

památkový ústav, 2004. 195s. ISBN80-86234-55-X. FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H. Manažerské rozhodování. Praha: Ekopress, 2003. 250 s. ISBN 80-86119-69-6. HÁJEK, T. Zánik a vznik památkových péčí: filozofie památkové péče, 1. vydání, Praha: Epocha, 2005. 197s. ISBN 80-86328-71-6. HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. 1. vydání, Praha: ASPI, 2009. 348s. ISBN 978-80-7357-339-3. INDROVÁ,

J. a kol. Cestovní ruch, 2. vydání, Praha: Oeconomica, 2009.

122s. ISBN 978-80-245-1596-4. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika – specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ CR, 1999. 107s. KESNER, L. Marketing a management muzeí a památek, 1. vydání, Praha: Grada, 2005. 304s. ISBN 80-247-1104-4.

- 100 -

KESNER,

L.,

MORAVEC,

I.,

NOVOTNÝ,

R.,

ŠKODOVÁ-PARMOVÁ,

D. Management kulturního cestovního ruchu, Praha: Cultropa 2008. 183s. KIRAĽOVÁ, A. Marketing: destinace cestovního ruchu, 1. vydání, Praha: Ekopress, 2003. 173s. ISBN 80-86119-56-4. KUČOVÁ, V., MATÚŠEK, M. Kulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy Evropské unie – výhody i rizika propojení. Zprávy památkové péče 66, 2006, č. 5, s. 407 – 412. ISSN 425-1122. MACHÁČEK, J. Ekonomické souvislosti využívání kulturně historických lokalit. 1.vydání, Praha: Oeconomica, 2004. 121s. ISBN 80-245-0756-0. PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448s. PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví, 1. vydání, Praha: Aspi, 2008. 199s. ISBN 978-80-7357-347-8. PEK, T. Stavební památky: specifika přípravy a financování jejich obnovy, údržby a provozu. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 214s. ISBN 978-80-7357-462-8. PERŮTKA, M. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk, Olomouc: Památkový ústav, 1994. 200s. ISBN 80-901473-5-6. PINKAVA, V. Hrady, zámky a tvrze moravské. Brno: Turistický obzor, 1927. Projektový management – od nápadu k realizaci, aneb: Jak připravit a řídit projekt „V kostce“. 1. vydání, Praha: Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2008. 40s. ISBN 978-80-254-2843-6. RADOVÁ, J. Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice,

Praha: Národní památkový ústav, Ústřední pracoviště,

2005. 263s. ISBN 80-86234-70-3. RIEGL, A. Moderní památková péče, Praha: Národní památkový ústav, 2003. 172s. ISBN 80-86234-34-7. ŠAJDLEROVÁ, I. Projektový management, 1. vydání, Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2008. 140 s. ISBN 978-80-248-1686-9. VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000. 700s. ISBN 80-7261-029-5.

- 101 -

VOJÍK, V. Podnikání v kultuře a umění. Arts management, 1. vydání, Praha: ASPI, 2008. 183s. ISBN 978-80-7357-402-4. ZÍDEK, M. Právní úprava památkové péče. In CZUMALO, V. (ed.) Péče o architektonické dědictví. Sborník prací I. Vybrané kapitoly k tématu. 1. vydání, Praha: Idea servis, 2008, s. 145 – 160, ISBN 978-80-85970-59-3.

ON-LINE ZDROJE Centrum pro regionální rozvoj České republiky. On-line: http://www.crr.cz [cit. 1.12.2009]. Český statistický úřad. On-line: http://www.czso.cz [cit. 19.1.2010]. EEA grants and Norway grants. On-line: http://www.eeagrants.com/ [cit. 4.4.2010]. Fondy

Evropské

unie.

On-line:

http://www.strukturalni-fondy.cz/iop

[cit. 19.1.2010]. Integrovaný operační program pro období 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní

rozvoj

ČR,

Praha

2007.

On-line:

http://www.strukturalni-

fondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Integrovavany_operacn i_program/IOP_programovy_dokument.pdf [cit. 19.1.2010]. Marketingové studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8– 2010

(výhled

2010–2013).

On-line:

http://www.kr-

olomoucky.cz/OlomouckyKraj/Cestovni+ruch/Marketingová+studie/studie_ CZ.htm?lang=CZ [cit. 19.1.2010]. Města a obce online – portál územní samosprávy. On-line: mesta.obce.cz [cit. 12.2.2010]. Ministerstvo

kultury

České

republiky.

On-line:

http://www.mkcr.cz

[cit. 12.1.2010]. Monument.

Nejohroženější

nemovité

památky.

On-line:

http://monumnet.npu.cz [cit. 25.2.2010]. Nahlížení do katastru nemovitostí. On-line: http://nahlizenidokn.cuzk.cz [cit. 25.2.2010]. Národní památkový ústav. On-line: http://www.npu.cz [cit. 20.1.2009]. NIPOS. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. On-line: http://www.nipos-mk.cz [cit. 20.1.2010]. - 102 -

Památková péče. On-line: http://www.pamatkovapece.cz [cit. 20.1.2010]. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Ministerstvo

zemědělství

České

republiky.

On-line:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf [vyhledáno 20.2.2010]. Ústav územního rozvoje. On-line: http://www.uur.cz/ [cit. 4.4.2010]. Vracíme

památky

do

života.

On-line:

http://www.kultura-

evropa.eu/dokumenty/iop/ [cit. 4.4.2010]. World

Tourism

Organization.

On-line:

http://www.unwto.org/aboutwto/index.php [cit. 13.12.2009]. Zákon o dani darovací, dědické a převodu nemovitosti. 357/1992 Sb. On-line: http://www.onlinedata.cz/zakony/357_1992.asp [cit. 15.10.2008]. Zákon

o

dani

z nemovitostí

4.

338/1992

Sb.

On-line:

http://www.onlinedata.cz/zakony/338_1992.asp [cit. 14.10.2009]. Zákon

o

dani

z příjmu

586/1992

Sb.

On-line:

č.

20/1987

http://zakony-

online.cz/?s3&q3=all [cit. 28.10.2009]. Zákon

o

státní

památkové

péči

http://www.npu.cz/pp/dokum/legisl/ [cit. 14.10.2009].

- 103 -

Sb.

On-line:

POUŽITÉ ZKRATKY AV ČR

Akademie věd České republiky

CR

cestovní ruch

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ICOMOS

Mezinárodní rada pro památky a sídla

IOP

Integrovaný operační program

IOP MK

IOP Oblast intervence 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“

KCR

kulturní cestovní ruch

KP

kulturní památka

MKČR

Ministerstvo kultury České republiky

MZeČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

NKP

nemovitá kulturní památka

NPÚ

Národní památkový ústav

ORP

obec s rozšířenou působností

PO

právnická osoba

PRV

Program rozvoje venkova České republiky

ROP

Regionální operační program

ÚSKP

Ústřední seznam kulturních památek České republiky

ÚÚR

Ústav územního rozvoje

- 104 -

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ TABULKA 1: TABULKA PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PREFERENCÍ KRITÉRIÍ METODY PÁROVÉHO SROVNÁVÁNÍ TABULKA 2: STUPNICE SAATYHO DESKRIPTORŮ TABULKA 3: SAATYHO MATICE TABULKA 4: OBECNÝ TVAR ROZHODOVACÍ MATICE ZA PODMÍNEK JISTOTY TABULKA 5: STRUKTURA PAMÁTKOVÉHO FONDU ČR TABULKA 6: DRUHY FINANČNÍHO ZVÝHODNĚNÍ A MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTACÍ V ZÁVISLOSTI NA TYPU MAJITELE (FO) TABULKA 7: DRUHY FINANČNÍHO ZVÝHODNĚNÍ A MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTACÍ V ZÁVISLOSTI NA TYPU MAJITELE (PO) TABULKA 8: NKP A CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ŠUMPERSKÉHO OKRESU TABULKA 9: VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI VYBRANÝCH KULTURNĚ HISTORICKÝCH PAMÁTEK TABULKA 10: VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI MUZEÍ TABULKA 11: NEJOHROŽENĚJŠÍ PAMÁTKY OKRESU ŠUMPERK TABULKA 12: SWOT MATICE - KOLŠTEJN TABULKA 13: BODOVÉ OHODNOCENÍ KRITÉRIÍ TABULKA 14: ALOKACE 100 BODŮ TABULKA 15: METODA PÁROVÉHO SROVNÁVÁNÍ TABULKA 16: SAATYHO MATICE TABULKA 17: VÁHOVÉ OHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH KRITÉRIÍ TABULKA 18: HODNOCENÍ VARIANT POMOCÍ SAATYHO METODY TABULKA 19: ROZHODOVACÍ MATICE ZA PODMÍNEK JISTOTY TABULKA 20: SWOT MATICE – LOUČNÁ NAD DESNOU TABULKA 21: HODNOCENÍ VARIANT POMOCÍ SAATYHO METODY TABULKA 22: ROZHODOVACÍ MATICE TABULKA 23: SWOT MATICE – RUDA NAD MORAVOU

- 13 - 13 - 14 - 15 - 18 - 41 - 42 - 48 - 49 - 49 - 50 - 65 - 67 - 67 - 68 - 68 - 68 - 69 - 70 - 84 - 85 - 86 - 93 -

ZDROJ: NPÚ, ZPRACOVÁNO AUTORKOU GRAF 1: VELIKOST PAMÁTKOVÉHO FONDU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ GRAF 2: PODÍL NEJOHROŽENĚJŠÍCH PAMÁTEK V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ZDROJ: NPÚ, ZPRACOVÁNO AUTORKOU GRAF 3: STAVEBNÍ PAMÁTKY ŠUMPERSKA ZDROJ : NPÚ, UPRAVENO AUTORKOU

- 20 - 21 - 48 -

OBRÁZEK 1: ŠUMPERSKO

- 45 -

- 105 -

PŘÍLOHY Kartogram: Celkový potenciál cestovního ruchu Olomouckého kraje Tabulka: Seznam nemovitých památek Šumperska dle jejich funkce

- 106 -

Kartogram 34

Olomoucký kraj

Celkový potenciál cestovního ruchu

Bílá Voda

Javorník Bernartic e Vidnava Velká Kraš Uhelná

Vlčic e Žulová Velké Kunětice Stará Červená V oda Černá V oda Skorošice

Supíkovice

Mikulovice Hradec-Nová Ves

Vápenná

Písečná Česká V es

Zlaté Hory

Lipová-lá zně Jeseník

Ostružná Staré Město Šléglov Branná

Bělá pod Pradědem Vikant ice Jindřichov Malá Morava

Loučná nad Desnou

Bodová hodnota a intenzitní zóny: 0 bez potenciálu 1 - 15 základní potenciál 16 - 20 21 - 25

Hanuš ovice

Kopřivná Velké Losiny Rejc hartice

Bohdíkov Jakubovice Písařov Janoušov Ruda nad Moravou Štíty

Verní řovice

Bratrušov Rapot ín Sobotín

Bušín

Vikýřovice Horní Studénk y Šumperk Olšany Hraběšice Zborov Bohutín Jedlí Nový Malín Vyšehoří Bludov Chromeč Dol n í Studénky Svébohov Sudkov Rovensko Drozdov Hrabišín Postřelmov Oskava Dlouhomilov Kosov Brníčko Zábřeh Hoštejn Lesnice Libina Nemile Leštin a Rohle Hynčin a Jestřebí Rájec Kamenná Hrabová Zvole Nová Hradečná Lukavice Lipinka Krchleby Klopina Dubicko Šumvald Police Troubelice Dlouhá Loučka Maletín Mírov Třeš tina Úsov Mohelnice Medlov Paseka Líšnice Stav enice

Loštice

Moravičany

Unič ov Želechovice

Pavlov Palonín Červenka Bílá Lhota

Pňovic e

Měrotín Slavětín Savín

Litovel Haňov ice

zvýšený potenciál

51 - 60 61 - 80 81 - 100

vysoký potenciál

101 - 150 151 - 200

velmi vysoký potenciál

201 a více

výjimečný potenciál

Mutkov

Ří deč Šternberk Horní Loděnice Komárov

Mladějovice

Hlás nice

Lipina Domašov nad Bystřicí Hraničné Petrovice Hnojice Lužice Domašov u Šternberka Jívová Liboš

Strukov Žerotín

Mladeč

Bouzov

Újezd

26 - 30 31 - 35 36 - 40 41 - 50

Babice

Střeň

Štarnov Štěpánov Bělkov ice-Lašťany Měs to Libav á Náklo Bílsko Dolany Dubčany Bohuňovice Hvozd Polomí Vilémov Příkazy Seničk a Hačky Skrbeň Hlubočky Dzbel Senice na Hané Březsko Bohuslavice Horka nad Moravou Tovéř Šubířov Jesenec Olbramic e Hluš ovice Ochoz Samotíšky Křelov-Břuchotí n Náměšť na Hané Potš tát Skřípov Budětsko Laškov Partutovice Těšetice Konice Mrsklesy Bukovany Ústín Drahanovice Bystrovany Horní Štěpánov Olomouc Luběnice Pěnčín Brodek u Konice Střítež nad Ludinou Radíkov Přáslavice Přemys lovice Daskabát Slatinice Olšovec Hněvotín Suchdol Velká Bystřice Stražisko Velký Újezd Svésedlice Lutín Hluc hov Bělotín Slatink y Doloplazy Lipová Hrabůvka Stařechov ice Velký Týnec Kožušany-Tážaly Ptení Lazníčky Dolní Újezd Milenov Buková Bystročice Bílovice-Lutotín Polom Výkleky Lipník nad Bečvou Klokoč í Olšany u Prostějova Zdětín Hranice Blatec Tršice Veselíčko Stínava Kostelec na Hané Malé Hradisko Grygov Krčmaň Charváty Lešany Smržice Lazníky Špičky Vrbátky Suchonice Protivanov Vícov Černotín Hustopeče nad Bečvou Ohrozim Nelešovice SobíškyRadvanice Majetín Týn nad Bečvou Milotice nad B ečvou Buk Osek nad Bečvou Dub nad Moravou Lhotka Paršovice Plumlov Mos tkovice Bousín Ústí Kokory Zámrsky Hrdibořic e Oldřichov Lhota Prosenice Biskupice Brodek u Přerova Hlinsko Opatovice Skalička Niva Prostějov Grymov Sušice Kralice na Hané Horní Těšice Krumsín Kladníky Věrovany Citov Rakov Rokytnice Radslavice Drahany Seloutky Malhotice Soběchleby Klopotovice Bedihošť Císařov Přerov Pavlov ice u Přerova Šišma Prostějo vičky Hrubčice Bezuchov Rozstání Rouské Určice Býškovice Tučín Alojzov Otinoves Čehov ice Všechovice Hradčany Žákovice Želatovic e Troubky Ivaň Myslejovice Dětkovice Výšovice Tovačov Nahoš ovice Horní Újezd Čelč ice Vranovice-Kelčice Provodovice Oplocany Horní Moštěnice Čechy Turovice Radkovy Vřesovice Bochoř Beňov Dřevohostice Obědkovice Otaslavic e Věžky Líšná Polkov iceLobodice Dobrčice Pivín Křtomil Vlkoš Hradčany-K obeřice Přestavlk y Tvorovice Uhřičice Dobromili ce Říkovice Ondratice Měrovice nad Hanou Stará Ves Želeč Víceměřice Hruška Němčice nad Hanou Kojetín Dřevnovice Nezamys lice Vrchoslavic e Stříbrnice Mořice Křenovice Tištín Vitčice Kladky

Ludmí rov

Luká

Loučka

Cholina

Zpracoval: Ústav územního rozvoje

Koválovice-Osíčany

Zdroj: Ústav územního rozvoje

- 107 -

Venkovská architektura

Tabulka: Seznam nemovitých památek Šumperska dle jejich funkce Číslo rejstříku 31613 / 8-824 11835 / 9-37 35647 / 8-837 11862 / 9-44 40040 / 8-836 103086 25927 / 8-848

Sídelní útvar Bartoňov Bludov Bludov Bludov Bludov Bludov Branná

Venkovská architektura Část obce čp. Bartoňov čp.3 Bludov čp.118 Bludov čp.120 Bludov čp.125 Bludov čp.126 Bludov čp.127 Branná čp.75

Památka usedlost usedlost dům usedlost usedlost usedlost usedlost

16019 / 8-850 27339 / 8-866 35007 / 8-867 22688 / 8-868 19977 / 8-869 33784 / 8-870 100911 40071 / 8-932 25914 / 8-959 21143 / 8-2127 32094 / 8-982 16498 / 8-984 14956 / 8-1062

Branná Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Jakubovice Jedlí Kolšov Kosov Lesnice Leština Lupěné

Branná Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Dlouhomilov Jakubovice Jedlí Kolšov Kosov Lesnice Leština Lupěné

čp.86 čp.5 čp.8 čp.24 čp.29 čp.43 čp.66 čp.101 čp.2 čp.80 čp.70 čp.9 čp.11

usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost venkovský dům usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost, z toho jen: brána usedlost usedlost usedlost usedlost

11863 / 9-43 22956 / 8-992 14707 / 8-1066 50057 / 9-55 51944 / 9-105

Nový Malín Obědné Olšany Písařov Postřelmov

Nový Malín Obědné Olšany Písařov Postřelmov

čp.102 čp.8 čp.17 čp.104 čp.9

15478 / 8-1095 33997 / 8-1096 22548 / 8-1098 16370 / 8-1099 22767 / 8-1102

Postřelmov Postřelmov Postřelmůvek Postřelmůvek Rájec

Postřelmov Postřelmov Postřelmůvek Postřelmůvek Rájec

čp.16 čp.94 čp.1 čp.20 čp.1

30806 / 8-1107

Rohle

Rohle

čp.6

49759 / 9-51 45088 / 8-1110 30957 / 8-1111

Rohle Rovensko Rovensko Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Sudkov Sudkov Svébohov Svébohov

Rohle Rovensko Rovensko

čp.65 čp.7 čp.44

usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost usedlost se sochou sv. Jana Nepomuckého usedlost - pův. hostinec usedlost usedlost

Ruda nad Moravou

čp.3

usedlost

Ruda nad Moravou Sudkov Sudkov Svébohov Svébohov

čp.72 čp.1 čp.12 čp.41 čp.78

usedlost usedlost venkovský dům usedlost usedlost

28707 / 8-1113 32229 / 8-1115 24527 / 8-1144 35166 / 8-1145 36660 / 8-2148 20122 / 8-1149

- 108 -

Umístění Jana Žižky Jana Žižky Jana Žižky Jana Žižky

na kraji obce u potoka náves náves náves v centru obce

u čp. 102 při hlavní komunikaci,

Písařov Prof. Jursy, Žerotínova Vyhnálovská

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Hrady, zříceniny Část obce čp.

14734 / 8-1067

Bedřichov

Bedřichov

Bludov

Bludov

37022 / 8-855

Brníčko

Brníčko

26591 / 8-890

Hoštejn

Hoštejn

21067 / 8-963

Kopřivná

Kopřivná

hrad, archeologické stopy hrad, zřícenina a archeologické stopy hrad Hoštejn s památníkem dostavení dráhy Olomouc - Praha, zřícenina a archeologické stopy hrad Nový, zřícenina výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy zemljanka partyzánské bunkry

Zámky, tvrze

Hrady, zříceniny

19636 / 8-834

Památka hrad Rabštejn, zřícenina a archeologické stopy

30135 / 8-2205

Nový Malín

Nový Malín

23377 / 8-1083

Pivonín

Pivonín

24807 / 8-1274

Šumperk

Číslo rejstříku 21176 / 8-833 50705 / 9-75

Sídelní útvar Bludov Bohdíkov

Šumperk Zámky, tvrze Část obce čp. Bludov čp.81 Bohdíkov čp.55

29269 / 8-843

Branná

Branná

čp.1

30576 / 8-1069

Dolní Studénky

Dolní Studénky

čp.603

103511 25798 / 8-991

Filipov Horní Libina Loučná nad Desnou Ruda nad Moravou Šumperk Šumperk Velké Losiny Zábřeh Zábřeh

Nemile Libina

čp.54 čp.521

Památka zámek tvrz zámek se zříceninou hradu Kolštejn zámek Třemešek, s renesančním portálem a torzem parku tvrz - bývalá, Kryštofa staršího Hubercka z Belnsdorfu vila

Loučná nad Desnou

čp.1

zámek

Ruda nad Moravou Šumperk Šumperk Velké Losiny Zábřeh Zábřeh

čp.1 čp.372 čp.372 čp.268 čp.510 čp.1754

zámek zámek zámek zámek zámek zámek

35818 / 8-1013 24821 / 8-1112 46151 / 8-1272 46151 / 8-1272 45552 / 8-1191 23905 / 8-1244 18974 / 8-1236

- 109 -

městské opevnění

Umístění

J výběžek kopce Chocholíku zv. Hradisko východně od obce

v prostoru dnešního kostela les SZ od obce Pivonín okolo historického jádra Umístění 8. května

v obci

nám.

Bulharská Bulharská nám. Míru Skalička

Městká architektura

Číslo rejstříku 25992 / 8-885 39151 / 8-990 20678 / 8-1133 15488 / 8-1134

Sídelní útvar Heroltice Horní Libina Staré Město Staré Město

Městská architektura Část obce čp. Heroltice čp.158 Libina čp.204 Staré Město čp.4 Staré Město čp.25

Památka býv. fara městský dům měšťanský dům měšťanský dům

14695 / 8-1135 101340

Staré Město Staré Město

Staré Město Staré Město

čp.68 čp.69

měšťanský dům měšťanský dům

26770 / 8-1137 12516 / 8-3849 12514 / 8-3850 26779 / 8-1258 12508 / 8-3812 12507 / 8-3805 12506 / 8-3806 51741 / 9-101 12519 / 8-3803 45332 / 8-1256 35129 / 8-1257

Staré Město Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

Staré Město Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

čp.106 čp.52 čp.68 čp.94 čp.99 čp.109 čp.111 čp.116 čp.117 čp.123 čp.126

měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům činžovní dům

16833 / 8-1259 12540 / 8-3807 12539 / 8-3808 24484 / 8-1260 12538 / 8-3809 12537 / 8-3810

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

čp.128 čp.135 čp.137 čp.138 čp.139 čp.140

měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

12521 / 8-3798 23687 / 8-1261 11371 / 9-33

Šumperk Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk Šumperk

čp.207 čp.210 čp.211

měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

23277 / 8-1277 50841 / 9-83 46739 / 8-1263 12511 / 8-3794

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

čp.233 čp.236 čp.249 čp.253

20861 / 8-2486 12510 / 8-3799 12509 / 8-3804

Šumperk Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk Šumperk

čp.267 čp.277 čp.324

měšťanský dům činžovní dům činžovní dům činžovní dům městský dům rodiny Primavesi činžovní dům měšťanský dům

12512 / 8-3802 12513 / 8-3801

Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk

čp.325 čp.327

činžovní dům měšťanský dům

12515 / 8-3848 12518 / 8-3800 12517 / 8-3795 35313 / 8-1247

Šumperk Šumperk Šumperk Zábřeh

Šumperk Šumperk Šumperk Zábřeh

čp.330 čp.378 čp.379 čp.12

činžovní dům měšťanský dům činžovní dům měšťanský dům

- 110 -

Umístění S od kostela poblíž kostela U Parku nám. nám. Osvobození nám. Osvobození Starobranská Starobranská nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru Lužickosrbská Lužickosrbská nám. Míru nám. Míru nám. Míru, původně č. p. 127 a 128 nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru roh ul. Sadové a nám. Míru nám. Míru nám. Míru Kladská ul. Radniční Starobranská Radniční Žerotínova Radniční, Úzká nám. Míru Starobranská, Úzká Starobranská Starobranská, Úzká, Radniční Starobranská Starobranská Žižkova

Správní budovy Technické památky

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Správní budovy Část obce čp.

Památka

41610 / 8-844

Branná

Branná

čp.14

fojtství

27599 / 8-859 51795 / 9-103

Bušín Dlouhomilov

Bušín Dlouhomilov

čp.58 čp.7

102094 28136 / 8-2120 37690 / 8-964 46628 / 8-980

Filipová Hanušovice Kosov Lesnice

Filipová Hanušovice Kosov Lesnice

čp.65 čp.58 čp.1 čp.31

40329 / 8-1132

Staré Město

Staré Město

čp.166

19734 / 8-1157

Štíty

Štíty

čp.38

36113 / 8-3185

Šumperk

Šumperk

čp.105

102540

Šumperk

Šumperk

čp.437

26786 / 8-1278

Šumperk

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Šumperk čp.342 Technické památky Část obce čp.

102894

Bludov

Bludov

čp.193

11845 / 9-39

Branná

Branná

čp.97

27139 / 8-1142 29487 / 8-1104

Nová Seninka Rapotín

čp.66 čp.?

27682 / 8-1114 102327

Nová Seninka Rapotín Ruda nad Moravou Štíty

Ruda nad Moravou Štíty

čp.73

45984 / 8-1264 47179 / 8-1192 33427 / 8-1187 103502

Šumperk Velké Losiny Velké Losiny Zábřeh

Šumperk Velké Losiny Velké Losiny Zábřeh

čp.70

14151 / 8-1248

Zábřeh

Zábřeh

rychta, z toho jen: výměnek čp. 124 rychta poštovní hospoda, z toho jen: podjezdová vozovna rychta rychta rychta radnice radnice, s omezením

nám. Osvobození nám.

dělnický dům obchodní dům Otokara Katzera muzeum s areálem parku, tzv. Pavlínin dvůr

Langrova

Památka zemědělský dvůr zv. Horní (Bludovský) dvůr, z toho jen: sýpka vodní mlýn a část zaklenutého potoka venkovská usedlost, z toho jen: stodola sklárna

Umístění

lihovar cihelna

textilní továrna sýpka žerotínská čp.9 papírna čp.1369 sýpka železniční stanice, z toho jen: přijímací budova, hospodářská a administrativní čp.1626 budova

- 111 -

Umístění mezi zámkem a kostelem ve středu obce, při silnici na Červenou Vodu

Hlavní tř. Fialova, Sady 1. máje

Zámeček (Bludoveček), SZ od obce

Na Pilníku Gen. Svobody Rudé armády

U Nádraží

Kostely

Kostely Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Část obce

čp.

30701 / 8-839

Bludov

Bludov

k. Božího Těla

23097 / 8-841

Bohdíkov

Bohdíkov

15949 / 8-845 23306 / 8-852

Branná Bratrušov

Branná Bratrušov

31376 / 8-854 26886 / 8-865

Brníčko Dlouhomilov

Brníčko Dlouhomilov

23970 / 8-881 28426 / 8-882 45392 / 8-882 103461

Dubicko Hanušovice Hanušovice Heroltice

Dubicko Hanušovice Hanušovice Heroltice

15094 / 8-985 20730 / 8-889

Horní Libina Horní Studénky

Libina Horní Studénky

100484

Hrabová

Hrabová

18405 / 8-901

Jakubovice

Jakubovice

16868 / 8-952

Klášterec

Klášterec

20002 / 8-1125

Klepáčov

Klepáčov

33737 / 8-961

Kopřivná

Kopřivná

16456 / 8-1017

Malá Morava

Malá Morava

46059 / 8-1027

Maršíkov

Maršíkov

28162 / 8-1032 39302 / 8-1140

Mladoňov Nová Seninka

Mladoňov Nová Seninka

k. sv. Petra a Pavla k. Archanděla Michaela s farou k. Všech svatých k. Narození P. Marie k. Všech svatých k. Povýšení sv. Kříže k. sv. Mikuláše fara k. sv. Jana Křtitele k. sv. Jiří, se sochami sv. J. Nep., Panny Marie a sousoším Kalvárie kostel sv. Linharta modlitebna Českobratrského evang. sboru k. Nanebevzetí P. Marie k. Zvěstování P. Marie k. sv. Jana Nepomuckého k. Nejsvětější Trojice k. Nanebevzetí P. Marie k. sv. Archanděla Michaela k. sv. Mikuláše/sv. Maří Magdalény? k. sv. Jana Křtitele

čp.57

Památka

Umístění asi 3 km S od obce V Chaloupkách

náměstí

v obci nad řekou Moravou ve svahu v obci

nad obcí nad silnicí do Přemyslova

21210 / 8-1063

Nové Losiny

Nové Losiny

35973 / 8-1065

Nový Malín

Nový Malín

29497 / 8-1086

Podlesí

Podlesí

100201

Podlesí

Podlesí

21341 / 8-951

Pusté Žibřidovice

Pusté Žibřidovice

101991 29628 / 8-842 37747 / 8-1105

Rapotín Raškov Rejchartice

Rapotín Raškov Rejchartice

- 112 -

30 kostel sv. Isidora k. Nanebevzetí P. Marie/Narození P. Marie Kostelní nám. k. sv. Maří Magdalény u kostela sv. Maří čp.1 fara Magdaleny k. sv. Maří Magdalény k. Nanebevzetí Panny Marie k. sv. Jana Křtitele náves kostel sv. Michala

Drobné sakrální stavby

k. sv. Martina (pův. Všech svatých) s Kalvárií a souchou sv. Floriána kostel sv. Vavřince kostel sv. Anny modlitebna českobratrská k.Nanebevzetí P. Marie starokatolický sv. Jana Evangelisty kostel sv. Barbory k. sv. Jana Křtitele fara bývalá klášter dominikánský s kostelem Zvěstování P. Marie k. sv. Jana Křtitele fara k. sv. Wolfganga kostel sv. Linharta kostel sv. Barbory ko sv. Bartoloměje kostel sv. Martina fara

24676 / 8-1106 34950 / 8-1122 33320 / 8-1128

Rohle Sobotín Staré Město

Rohle Sobotín Staré Město

16792 / 8-1148

Svébohov

Svébohov

19068 / 8-1151

Štíty

Štíty

102280 35875 / 8-1276 19332 / 8-1273 12520 / 8-3797

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

14424 / 8-1271 28829 / 8-1186 12397 / 8-3319 18347 / 8-1228 34141 / 8-1232 35876 / 8-1238 41350 / 8-1237 26702 / 8-1253 28400 / 8-1237

Šumperk Velké Losiny Velké Losiny Vikantice Vysoké Žibřidovice Zábřeh Zábřeh Žárová Zábřeh

Číslo rejstříku 28584 / 8-871

Sídelní útvar Benkov

Šumperk čp.234 Velké Losiny Velké Losiny čp.58 Vikantice Vysoké Žibřidovice Zábřeh Zábřeh Žárová Zábřeh čp.63 Drobné sakrální stavby Část obce čp. Benkov

24326 / 8-840

Bludov

Bludov

41182 / 8-846

Branná

Branná

kaple Nejsvětější Trojice pohřební kaple se zvonicí

30075 / 8-1081

Bukovice

Bukovice

zvonice

21658 / 8-884 24012 / 8-987

Hanušovice Horní Libina

Hanušovice Libina

23953 / 8-893 14723 / 8-883

Hrabenov Hynčice nad Moravou

Hrabenov Hynčice nad Moravou

26590 / 8-962

Kopřivná

Kopřivná

23157 / 8-973

Kunčice

Kunčice

20944 / 8-972

Kunčice

Kunčice

31755 / 8-2145 29412 / 8-1094

Postřelmov Postřelmov

Postřelmov Postřelmov

35320 / 8-1093

Postřelmov

Postřelmov

čp.

čp.160

Památka kaplička

kaple Obětování P. Marie kaplička Loučení kaple sv. Josefa/sv. Anny kaple Navštívení P. Marie kaplička Nanebevstoupení Páně, zv. Matzekova kaple Bolestné P. Marie

vpravo od silnice Rohle Nedvězí v obci S svah nad obcí

Husitská 14 Jiráskovy sady Sadová ul. Kostelní nám.

Kladská, Radniční Bukovická

Žižkova Farní Umístění v zahradě čp. 7 u silnice mezi Bludovem a Šumperkem hřbitov ve svahu, u čp. 58 místní část zv. Holba, poblíž trati při cestě

nad vsí u silnice v horní části obce na stráni nad zvonice vsí kaple Nanebevzetí Pod lipami, P. Marie před čp. 54 kaple sv. Prokopa kaple Bukůvků z Bukůvky při kostele

- 113 -

Boží muka

16626 / 8-2155 20495 / 8-1100 16680 / 8-1103

Postřelmůvek Rájec Rapotín

Postřelmůvek Rájec Rapotín

kaple sv. Jana Nepomuckého zvonice kaple sv. Michala kaple tzv. Řeznická

vpravo u silnice Postřelmůvek Vyšehoří náves při cestě z Branné do Starého Města součástí komplexu lázeňských budov

100947

Šléglov

Šléglov

26688 / 8-1188

Velké Losiny

Velké Losiny

14045 / 8-2134

Vysoká

Vysoká

29979 / 8-2135

Vysoký Potok

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Vysoký Potok Boží muka Část obce čp.

103567

Bohdíkov

Bohdíkov

38658 / 8-851

Branná

Branná

33781 / 8-853

Bratrušov

Bratrušov

45046 / 8-880

Dubicko

Dubicko

37252 / 8-2121 14356 / 8-888

Hněvkov Horní Studénky

Hněvkov Horní Studénky

25708 / 8-891

Hoštejn

Hoštejn

18987 / 8-896

Hrabišín

Hrabišín

26589 / 8-2122

Hrabová

Hrabová

21395 / 8-934 17379 / 8-967

Jedlí Kosov

Jedlí Kosov

26245 / 8-1011 37872 / 8-2132 19181 / 8-1015 33653 / 8-1141 25463 / 8-1064 101236 27363 / 8-1101

Kouty nad Desnou Lukavice Lukavice Nová Seninka Nové Losiny Nový Maletín Rájec

Kouty nad Desnou Lukavice Lukavice Nová Seninka Nové Losiny Nový Maletín Rájec

102279

Rapotín

Rapotín

21055 / 8-1012

Rejhotice

Rejhotice

Umístění při cestě do krucifix Temenice při silnici na boží muka Vikantice za potokem boží muka proti kostelu v SV vidlici křižovatky na Vítošov, Polici a smírčí kříž Lukavice náves, vpravo u vchodu ko krucifix kaple boží muka při č. ev. 8 hřbitov, vpravo od vstupu do krucifix kostela při silnici na boží muka Dlouhomilov při silnici na J okraji obce na krucifix Dubicko J okraj obce, vpravo u silnice boží muka na Drozdov krucifix za vsí boží muka - tzv. u křižovatky na čarodějnický sloup Annín boží muka pilířová při čp. 51 smírčí kříž náves boží muka u silnice vpravo krucifix krucifix smírčí kříž náves v zahradě čp. boží muka 56 u železniční krucifix zastávky

16089 / 8-1109

Rovensko

Rovensko

boží muka

kaple sv. Kříže kaple Nejsvětější Trojice

- 114 -

kaple

Z část obce střed obce, u místní komunikace vpravo od silnice

Památka

vpravo u silnice

Sepulkrální architektura

boží muka zv. Švédská

51963 / 9-96

Šumperk

Šumperk

26689 / 8-1194

Velké Losiny

Velké Losiny

25593 / 8-1189

Velké Losiny

Velké Losiny

31518 / 8-1190

Velké Losiny

Velké Losiny

27601 / 8-2154

Vysoké Žibřidovice Vysoké Žibřidovice

boží muka

36588 / 8-2156 18932 / 8-1251

Zábřeh Zvole

Zábřeh Zvole

30959 / 8-1250

Zvole

Zvole

boží muka krucifix smírčí kříž Cyrilometodějský

28723 / 8-2133

Žleb

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Žleb Sepulkrální architektura Část obce čp.

boží muka boží muka sv. Rocha boží muka zv. Švédská

45800 / 8-872

Dolní Studénky

Dolní Studénky

27016 / 8-879 19427 / 8-989

Dubicko Horní Libina

Dubicko Libina

20387 / 8-935

Jedlí

Jedlí

85212 / 8-2191

Jedlí

Jedlí

34085 / 8-2192

Jedlí

Jedlí

44858 / 8-936

Jedlí

Jedlí

30453 / 8-983

Leština

102789

Leština Loučná nad Desnou

Loučná nad Desnou

23086 / 8-3186

Nový Malín

Nový Malín

21911 / 8-1124

Sobotín

Sobotín

32471 / 8-2197

Šumperk

Šumperk

28123 / 8-2190 11035 / 9-31

Šumperk Šumperk

Šumperk Šumperk

30175 / 8-1239

Zábřeh

čp.

čp.

čp.843

Zábřeh

- 115 -

boží muka

cca 500 m od Vojanovy ul., vlevo od žluté tur. zn. na Háj Rudé armády, začátek obce Boženy Němcové u hřbitova cca 500 m V od kostela, cca 250 m od zem. areálu u silnice ze ZábřehuSkaličky do Jestřebí náves náves Z Vysoké po žluté tur. zn., cca 600 m

Památka dva náhrobníky Estery Syrakovské z Pierkova, provd. Bukůvkové a jejích dětí pomník padlých I. světové války mauzoleum s alejí náhrobek rodiny Wachlerovy společný hrob a pomník obětí nacismu místo popravy J. Filipa, V. Juránka a M Pavlíka s pomníkem pomník partyzánský pomník sovětských hrdinů hřbitov s hrobkou rodiny Kleinů pomník občanům Českého Malína mauzoleum rodiny Kleinů hrob Antonína Barcala pomník obětí fašismu, židovský hřbitov

Umístění

při silnici městský hřbitov vpravo u cesty směr Bratrušov Zábřežská

náhrobek R. Dvořáka a Pettlových

městský hřbitov

osazen na jižní zdi kostela sv. Linharta za mostkem při cestě z Police při hřbitově na hřbitově hřbitov pod kostelem

proti čp. 57 Drozdovská Pila nám. Hrdinů

park za kostelem

Sochy, sousoší

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Sochy, sousoší Část obce čp.

14552 / 8-838

Bludov

Bludov

11672 / 9-35

Bludov

Bludov

39149 / 8-835

Bludov

Bludov

100197

Březná

Březná

26882 / 8-858

Bušín

Bušín

29045 / 8-857

Bušín

Bušín

100116

Dolní Libina

Dolní Libina

18674 / 8-988 33641 / 8-986

Horní Libina Horní Libina

Libina Libina

41234 / 8-2131

Horní Libina

Libina

103483

Horní Studénky

Horní Studénky

37431 / 8-892

Hoštejn

Hoštejn

14168 / 8-895

Hraběšice

Hraběšice

42154 / 8-933

Jedlí

Jedlí

20580 / 8-1018

Malá Morava

Malá Morava

100126

Nový Malín

Nový Malín

102173

Nový Malín

Nový Malín

102443

Nový Malín

Nový Malín

102281

Písařov

Písařov

33413 / 8-1087

Podlesí

Podlesí

17350 / 8-2146

Postřelmov

Postřelmov

100125

Rájec

Rájec

45647 / 8-1108

Rohle Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Sobotín

Rohle

Umístění přemístěna ke kostelu sv. Jiří u cesty na Bludoveček, přemístěna do socha sv. Rocha zámku sloup se sousoším u farního Nejsvětější Trojice kostela sv. Jiří sousoší zahrada u čp. Nejsvětější Trojice 18 na zahradě při sousoší Kalvárie čp. 52 sousoší Nejsvětější Trojice před čp. 58 socha sv. Jana při silnici do Nepomuckého Nové Hradečné při cestě k D. sousoší Kalvárie Libině sousoší Kalvárie hřbitov sloup se sousoším Dlouhá, při čp. Nejsvětější Trojice 237 sloup se sochou Nejsvětější Trojice sloup se sousoším vpravo od Nejsvětější Trojice vesnice socha sv. Jana Nepomuckého při kostele při čp. 42, pův. sloup se sousoším o cca 25 m Nejsvětější Trojice vedle socha P. Marie Immaculaty horní část obce, cca 300 socha sv. Jana m za želez. Nepomuckého přejezdem rozcestí, u čp. sousoší Kalvárie 680 sloup se sochou P. v zahradě čp. Marie Immaculaty 60 při cestě z sousoší Písařova do Nejsvětější Trojice Březné sloup se sousoším - Mariánský sloup nám. hřbitov, socha sv. Jana přemístěno z p. Nepomuckého č. 644/1 sousoší Nejsvětější Trojice sloup se sousoším Nejsvětější Trojice střed obce

Ruda nad Moravou

socha P. Marie

Ruda nad Moravou

sousoší Kalvárie sousoší sv. Josefa s andílky sousoší Kalvárie

33337 / 8-1116 29807 / 8-1117 34516 / 8-1118 25201 / 8-1123

Ruda nad Moravou Sobotín

- 116 -

Památka socha sv. Jana Nepomuckého

Sportovní proti Obecnímu úřadu u kostela zahrada

14150 / 8-1130

Staré Město

Staré Město

41765 / 8-1129

Staré Město

Staré Město

100915

Šléglov

Šléglov

100198

Štíty

Štíty

20349 / 8-1152

Štíty

Štíty

16753 / 8-1154

Štíty

Štíty

31695 / 8-1153

Štíty

Štíty

17192 / 8-1155

Štíty

Štíty

16346 / 387689

Štíty

Štíty

30529 / 8-1268

Šumperk

Šumperk

20813 / 8-1269

Šumperk

Šumperk

18776 / 8-1267

Šumperk

Šumperk

28573 / 8-1266

Šumperk

Šumperk

12522 / 8-3793

Šumperk

Šumperk

16759 / 8-1270

Šumperk

Šumperk

37298 / 8-1262

Šumperk

Šumperk

22530 / 8-1193

Velké Losiny

Velké Losiny

21921 / 8-2153

Velké Losiny

Velké Losiny

25417 / 8-2152

Velké Losiny

Velké Losiny

100121 102264

Vernířovice Vikýřovice

Vernířovice Vikýřovice

17772 / 8-1016

Vlachov

Vlachov

102316

Vlaské

Vlaské

sousoší Nejsvětější Trojice sousoší P. Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem

sousoší Kalvárie sousoší Nejsvětější Trojice sloup se sochou P. Marie sloup se sochou sv. Anny sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

čp.30

sloup se sousoším Kalvárie škola, z toho jen: busta s pamětní deskou spisovatele Kocourka socha evangelisty Lukáše socha evangelisty Marka socha evangelisty Matouše

nám. Osvobození nám. Osvobození cca 1 km Z obce, poblíž staré polní cesty na Chrastice u pily nám. Míru za hřbitovem

nám. Míru na kopci za kostelem, před čp. 57

Školní Sadová Sadová Sadová Husitská, výklenek zahradní zdi čp. 18 v Kozinově ul.

socha sv. Jana Evangelisty socha sv. Jana Nepomuckého Radniční sousoší Nejsvětější Trojice Jiráskovy sady sloup se sousoším - Morový sloup nám. Míru při silnici na socha sv. Jana Bukovice, Nepomuckého naproti faře Komenského, u sousoší Kalvárie vstupu do lázní cca 300 m J od sloup se sousoším kostela, poblíž Nejsvětější Trojice domu čp. 344 u kostela sv. socha sv. Jana Jana Nepomuckého Nepomuckého sousoší Kalvárie sloup se sousoším rozcestí do Nejsvětější Trojice Slavoňova socha Panny při cestě do Marie Immaculaty Hanušovic

- 117 -

socha sv. Jana Nepomuckého

101943

Vlaské

Vlaské

38526 / 8-1233

Vysoké Žibřidovice Vysoké Žibřidovice

49961 / 9-57

Zábřeh

Zábřeh

37475 / 8-1245

Zábřeh

Zábřeh

103445

Zborov

Zborov

17543 / 8-1249

Zvole

Zvole

100124

Zvole

Zvole

Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Část obce

34470 / 8-847

Branná

Branná

16847 / 8-1131

Staré Město

Staré Město

37665 / 8-1275

Šumperk

Šumperk

11265 / 9-32

Šumperk

Šumperk

altán - zahradní pavilón park Jiráskovy sady

29039 / 8-1246

Zábřeh

Zábřeh

kašna

socha Krista na hoře Olivetské socha sv. Jana Nepomuckého Morový sloup sousoší - kříž s Bolestnou Pannou Marií

vpravo u silnice Podlesí - Malá Morava na kopci mezi Vys. Žibř. a Vysokou, 2004 o cca 7 m přemístěna u kostela sv. Bartoloměje Masarykovo nám.

při silnici k sousoší Kalvárie Mohelnici sochy - soubor, sv. Jana Nepomuckého, sloup s Immaculatou

Ostatní

Ostatní čp.

Památka kašna s plastikou Hygie kašna se sochou Neptuna

Umístění nám. nám. Osvobození před býv. dominikánským klášterem ? Masarykovo nám.

Zdroj: NPÚ, upraveno autorkou

- 118 -