Nespisovnost v mluveném zpravodajství a publicistice

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka

Nespisovnost v mluveném zpravodajství a publicistice ve vztahu ke kultivovanému vyjadřování Bakalářská práce

Vedoucí práce: Vedoucí

Vypracovala:

PhDr. Ivana Kolářová, CSc.

Hana Syková

Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci Nespisovnost v mluveném zpravodajství a publicistice ve vztahu ke kultivovanému vyjadřování vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne ………………………

………………………………… podpis

Stránka 2 z 71

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce PhDr. Ivaně Kolářové, CSc. za její pomoc, trpělivost, ochotu, rady a vstřícný přístup při jejím zpracování. Stránka 3 z 71

Anotace Předmětem bakalářské práce Nespisovnost v mluveném zpravodajství a publicistice ve vztahu ke kultivovanému vyjadřování je zaměření na nesprávné, nespisovné vyjadřování v českém jazyce v rozhlasovém a televizním zpravodajství. Teoretická část je založena na seznámení s problematikou, která je spojena s tímto tématem, vymezení klíčových pojmů a vztahů, bez nichž bychom se neobešli. To vše za použití uvedených sekundárních zdrojů. Základem praktické části je analýza televizního a rozhlasového zpravodajství, politické debaty i cestovatelského pořadu. Analýza je rozdělena z hlediska druhu médií i z hlediska komerčnosti stanic. Chyby jsou nastíněny, vysvětleny a následně opraveny. Na závěr je možno nahlédnout do přiložených grafů, které nám srovnávají výskyt chyb v projevech televizních a rozhlasových, komerčních a veřejnoprávních.

Stránka 4 z 71

Annotation The subject of the thesis Nonstandard language in spoken news and journalism in relation to cultivated expressions is the intention to find wrong, nonstandard expressions used in television and radio broadcasting. The theoretical part is based on the introduction into the issue, explanation of key terms and relations, which are important to understand the thesis. This knowledge is based on the secondary sources. The practical part is focused on analysis of television and radio broadcasting, political debate and traveller´s program either. The analysis is devided from the point of mass media and their commerciality. These mistakes are found, explained and corrected. Finally, we can take a look into graphs, which compare and contrast all the mistakes found in discourses.

Stránka 5 z 71

Bibliografický popis SYKOVÁ, Hana. Nespisovnost v mluveném zpravodajství a publicistice ve vztahu ke kultivovanému vyjadřování: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka, 2013. 71 p. Vedoucí práce: PhDr. Ivana Kolářová, CSc.

Bibliographical Description SYKOVÁ, Hana. Nonstandard language in spoken news and journalism in relation to cultivated expressions: bachelor thesis. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of Czech language, 2013. 71 p. Supervisor: PhDr. Ivana Kolářová, CSc.

Klíčová slova Žurnalistika, Mluvené zpravodajství, Mluvená publicistika, Spisovný jazyk, Nespisovný jazyk, Obecná čeština, Hovorová čeština, Rozhlasové zpravodajství, Televizní zpravodajství

Keywords Journalism, Spoken news, Standard language, Nonstandard language, Radio broadcasting, Television broadcasting, Colloquial Czech language

Stránka 6 z 71

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................................ 10

2

Žurnalistika .............................................................................................................. 12

3

2.1

Historie a vývoj žurnalistiky ............................................................................ 13

2.2

Žurnalistika 20. století ...................................................................................... 13

2.3

Perspektivy žurnalistiky ................................................................................... 14

2.4

Vznik a rozvoj české žurnalistiky .................................................................... 14

Zpravodajství ........................................................................................................... 15 3.1

3.1.1

Seriózní zpráva ......................................................................................... 15

3.1.2

Bulvární zpráva ......................................................................................... 16

3.1.3

Fíčrová zpráva........................................................................................... 16

3.2

4

Druhy zpráv ...................................................................................................... 15

Jazyková charakteristika zprávy ...................................................................... 17

3.2.1

Větná stavba .............................................................................................. 17

3.2.2

Slovní zásoba ............................................................................................ 17

3.2.3

Tvarosloví ................................................................................................. 18

3.2.4

Pravopis .................................................................................................... 18

Publicistika .............................................................................................................. 19 4.1

Typy publicistiky ............................................................................................. 19

4.1.1

Analytická publicistika ............................................................................. 19

4.1.2

Beletrizující publicistika ........................................................................... 19

4.1.3

Blábolivá publicistika ............................................................................... 20

4.1.4

Manipulativní publicistika ........................................................................ 20

4.1.5

Úvahová publicistika ................................................................................ 20 Stránka 7 z 71

5

4.2

Publicistické žánry ........................................................................................... 20

4.3

Lexikální prostředky publicistiky .................................................................... 20

Diferenciace a stratifikace národního jazyka .......................................................... 21 5.1

Spisovný jazyk ................................................................................................. 21

5.2

Nespisovné útvary národního jazyka ............................................................... 22

5.2.1

Tradiční teritoriální útvary ........................................................................ 22

5.2.2

Interdialekt ................................................................................................ 23

5.2.3

Obecná čeština .......................................................................................... 23

5.3

6

Poloútvary národního jazyka............................................................................ 24

5.3.1

Profesní mluva .......................................................................................... 24

5.3.2

Slang ......................................................................................................... 25

5.3.3

Argot ......................................................................................................... 25

Analýza projevu....................................................................................................... 25 6.1

Prezidentská debata .......................................................................................... 27

6.2

Objektiv - magazín zahraničních událostí ....................................................... 27

6.3

Televizní zpravodajství .................................................................................... 28

6.3.1

TV Nova ................................................................................................... 28

6.3.2

České televize ........................................................................................... 33

6.3.3

Televize Prima .......................................................................................... 34

6.4

Rozhlasové zpravodajství................................................................................. 36

6.4.1

Český rozhlas Brno ................................................................................... 36

6.4.2

Rádio Krokodýl......................................................................................... 37

6.4.3

Rozhlasová stanice Radiožurnál ............................................................... 37

6.5

Nejčastější chyby ............................................................................................. 38

6.6

Grafické srovnání výskytu chyb ve zpravodajství televizních stanic TV Nova,

České televize, Prima televize..................................................................................... 40 Stránka 8 z 71

6.7

Grafické srovnání výskytu chyb v rozhlasovém zpravodajství rozhlasových

stanic rádio Krokodýl a Český rozhlas Brno............................................................... 41 6.8

Grafické srovnání rozhlasového a televizního zpravodajství........................... 42

7

Závěr ........................................................................................................................ 43

8

Použitá literatura ...................................................................................................... 45

9

Přílohy ..................................................................................................................... 47 9.1

Příloha č. 1 ....................................................................................................... 47

9.2

Příloha č. 2 ....................................................................................................... 54

9.3

Příloha č. 3 ....................................................................................................... 58

9.4

Příloha č. 4 ....................................................................................................... 61

9.5

Příloha č. 5 ....................................................................................................... 63

9.6

Příloha č. 6 ....................................................................................................... 65

9.7

Příloha č. 7 ....................................................................................................... 67

9.8

Příloha č. 8 ....................................................................................................... 70

Stránka 9 z 71

1 Úvod Tato bakalářská práce pojednává o výskytu nespisovných výrazů v mluveném zpravodajství a publicistice, zvláště pak užití těchto výrazů samotnými moderátory vysílání a účastníky reportáží. Média, která nám informace zprostředkovávají, jsou stále populárnější, proto se téma této bakalářské práce jeví jako aktuální. Zpravodajství i publicistika spadají do jim nadřazeného pojmu žurnalistika. Žurnalistika, ve světě známá též jako journalism, publishing, je proces shromažďování či distribuování žurnalistických textů, které jsou určeny recipientům (posluchačům, divákům). Právě zpravodajství vždy bylo, je a bude základem žurnalistiky. Díky zpravodajství jsme o aktuálním dění vždy informováni bezprostředně. Termín publicistika se v české kulturní tradici užívá ve dvou souvislostech: v oblasti jazykovědy a v žurnalistické teorii. V prvním případě se jedná o texty, které se vztahují k žurnalistickému stylu, v druhém případě jde o texty, jejichž funkcí není informovat, nýbrž hodnotit a komentovat. Protože se budeme zabývat pouze texty mluvenými, můžeme již dopředu soudit, že ačkoli mluvené projevy v případech, které budeme zkoumat, bývají připravené a promyšlené, objevují se i v nich prohřešky proti spisovnosti v rovině hláskové, lexikální i morfologické. S přihlédnutím k tématu bakalářské práce se také zabýváme pojmy – spisovný a nespisovný jazyk či kultivované vyjadřování. Jako spisovný jazyk chápeme soubor jazykových prostředků odpovídajících normě. Nositeli spisovného jazyka bývají např. učitelé, vědci, měli by jimi být i veřejní mluvčí. V žurnalistice se očekává užití spisovného jazyka zejména ve zpravodajství, politických debatách či odborných přednesech. V neformálních pořadech lze užít i jazyk nespisovný. Český národní jazyk nemá pouze jednu jedinou podobu, zahrnuje několik útvarů: jazyk spisovný, obecnou češtinu, nářečí; a poloútvarů: profesní mluvu, slangy aj. „Reprezentativní, oficiální, celonárodně uznávanou podobou je spisovná čeština, jejíž užívání se předpokládá ve školách, v úřadech, v hromadných sdělovacích prostředcích,

Stránka 10 z 71

ve vědě…“1 Ani spisovný jazyk však není neměnný a stejný na celém území. Jeho vyjadřovací prostředky jsou rozděleny a uskupeny z hlediska hovorovosti, neutrálnosti, knižnosti či archaičnosti. Publicistické projevy by spolu s odbornými a administrativními měly být založeny na spisovném vyjadřování. Do mluvené publicistiky však pronikají i prostředky z jiných útvarů národního jazyka, které se dostávají do této sféry, jako bývají nářeční či profesní výrazy. Hlavním záměrem této bakalářské práce je poukázat na nespisovný jazyk užívaný ve sféře mluvené publicistiky a zpravodajství. V teoretické části budou nejprve vymezeny pojmy žurnalistika, publicistika a zpravodajství a úkoly spisovného jazyka a kultivovaného vyjadřování. V praktické části pak budou využity přepisy mluveného projevu z televizního a rozhlasového zpravodajství a na jejich hodnocení budou aplikována pravidla českého spisovného jazyka; eventuálně se pokusíme chyby opravit a najít adekvátnější způsob vyjádření.

1

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 3., rozš. a upr. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství,

2011, s. 23

Stránka 11 z 71

2 Žurnalistika „Žurnalistika (novinářství, žurnalismus, journalismus, le journalisme, journalism, publishing, Publizistik) je sbírání, zpracování a distribuce žurnalistických sdělení (textů, komunikátů) v žurnalistických celcích určených veřejným příjemcům (recepientům, veřejnosti, publiku, audience).“2 V různých zemích je žurnalistika charakterizována různými slovy. Podle české autorky Barbory Osvaldové můžeme představit žurnalistiku jako novinářské povolání, které informuje o aktuální situaci a dění ve společnosti a názorech na tuto skutečnost. Hlavní jednotkou celého žurnalistického procesu je sdělení, tj. zpráva či informace. Toto sdělení označuje vše, co nám situace umožňuje znát o věcech přítomných, minulých či budoucích. Autorky knihy Současná česká stylistika charakterizují žurnalistiku jako činnost hromadných sdělovacích prostředků či obor zabývající se touto činností. Publicistika je také chápána jako činnost v hromadných sdělovacích prostředcích zaměřená na aktuální dění. Autorky však dodávají, že zmíněné dva termíny jsou často zaměňovány, ba dokonce chápány jako synonymní výrazy. Obor žurnalistiky náleží do sféry sociální (společenské) komunikace. Jako pojem komunikace označujeme následující: „Komunikace je interakce mezi dvěma či více entitami (jsoucnostmi) probíhající v čase.“3 Na celém procesu komunikace se podílejí tři složky: zdroj, sdělení a příjemce. Zdroj předává, sděluje informace adresátovi, příjemci. Tento proces předání informace je umožněn skrze komunikační kanál. Příjemcem takovéto zprávy může být kupříkladu široké publikum veřejnosti. Žurnalistika plní tři základní funkce – interpretuje mínění veřejnosti, informuje veřejnost a zároveň jí slouží, chrání lidské práva a občanské svobody.

2

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, s. 4

3

Tamtéž, s. 4

Stránka 12 z 71

2.1 Historie a vývoj žurnalistiky Dle určitých zdrojů je známo, že nejstarším ověřeným novinářským produktem byl list Acta Diurna, který vycházel od roku 59 př. n. l. v antickém Římě. Pro senátory pak vycházel list Acta Senatus. Ve středověké Evropě se za předchůdce žurnalistů považovali pouliční pěvci či řečníci. S vynálezem knihtisku roku 1450 začaly vznikat první noviny moderního typu, nejdříve v Antverpách a ve Štrasburku. Mezi první noviny takového typu patří převážně anglické, např. týdeník The Weekly News, deník The Daily Courant, The Times. Z novin francouzských můžeme vyjmenovat například Nouvelles Ordinaires de Divers Endroits, které přinášely hlavně překlady z holandského listu. S pokrokem rozvoje techniky se zrychluje i rozvoj žurnalistiky. Došlo ke zdokonalování knihtisku, byl vynalezen telegraf a telefon, byla vynalezena elektřina a zdokonalila se železniční doprava. S vývojem technologie došlo k tomu, že zajímavé události dostaly přednost před událostmi důležitými.

2.2 Žurnalistika 20. století Průmyslová revoluce výrazně ovlivnila vývoj žurnalistiky. První vysílání proběhlo roku 1920 v USA. Na přelomu dvacátých a třicátých let pak začala vysílat televize, první vysílání proběhlo roku 1932. Od sedmdesátých let se začala v médiích uplatňovat počítačová technika. Průlom způsobila tzv. mikroelektronika, která umožnila rychlejší zpracování všech údajů, předávání informací a jejich kvalitnější a rychlejší zpracování. Díky tomu ovšem také docházelo ke snižování počtu potřebných zaměstnanců. Rozhlas a televize se v tomto čase staly mj. i prostředky inzerce a zábavy. Jako jeden ze stěžejních pojmů v žurnalistice lze vnímat nezávislost, která se v této době dostává do centra dění. Jedná se o svobodu slova, odpovědnost k profesní etice a také ekonomickou nezávislost. V žurnalistice dochází k nárůstu pozornosti vůči jevům, které se jeví jako smyšlené virtuální, oproti těm, které se věnují skutečným událostem a jevům a soustředí se na kvalitní hodnoty.

Stránka 13 z 71

2.3 Perspektivy žurnalistiky Na přelomu tisíciletí vyvstává otázka, zda v budoucnosti budou v oblibě tištěné či elektronické zdroje, ba dokonce zda celou oblast neovládne internet. V podstatě však můžeme říci, že největší oblibě se zatím těší televize jako zdroj, který je schopen nejkvalitněji elektronicky zpracovávat data a nejrychleji předávat informace a který je jak široce, tak levně dostupný. Experti již proto ohodnotili televizi jako vládnoucí nástroj třetího tisíciletí.

2.4 Vznik a rozvoj české žurnalistiky „První české noviny vyšly v Praze 4. února 1719. Vydal je tiskař Karel František Rosenmüller pod názvem Český postylion. Václav Matěj Kramerius vydával od roku 1789 Pražské poštovské noviny, v roce 1791 přejmenované na Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny. Rozhlasové vysílání bylo u nás zahájeno v roce 1923 a televize začala vysílat v roce 1953.“4 Historie české žurnalistiky je spjata s celkovou historií země a národa, právě s již zmíněným rozvojem vědy a techniky či vývojem literatury a umění. Ve 20. století byla žurnalistika nakloněna totalitním ideologiím, byla brána jako nástroj třídního odboje, žurnalistika měla být „objektivní“, musela splňovat normy dané tehdejším režimem. Česká žurnalistika prošla i obdobími vzpoury. Zde můžeme jmenovat vzpouru např. proti komunistickému převratu v únoru v roce 1948, spolu se spisovateli, sportovci a umělci či vzpouru proti režimu v roce 1968 a v listopadu roku 1989. Obnovená svoboda slova a nezávislost médií pak umožnily vyjadřovat různorodost názorů.

Bohužel

však

mnohdy

žurnalisté

neumějí

dostatečně

pracovat

se

zdroji informací, některá média přinášejí pouze povrchní a obsahově nedůležitá sdělení. Zřetelného pokroku se dosáhlo ve zpravodajství, protože se česká masmédia otevřela světu, novináři mohli svobodně cestovat a tak přinášet vlastní reporty i ze zahraničí. Zahraniční masmediální instituce nám také vycházejí vstříc, poskytují u nás stáže a vzdělávání.

4

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, s. 12

Stránka 14 z 71

Masmédia se začala diverzifikovat, převážně díky různým zájmům publika. Vzniká řada soukromých vydavatelství, rozhlasových TV stanic či novin. „Soukromá TV stanice Nova zahájila éru konkurenčního vysílání 5. února 1994 na původním kanálu ČT 2. S ní k nám přišla komerce a zábava. Také Nova TV má zahraničního vlastníka.“5 Média, která mají zahraničního vlastníka či zkušenosti s nimi z minulosti, bývají zpravidla kvalitnější a mají převahu nad nově příchozími médii. Čím více vydavatelů, tím více soubojů mezi nimi, což vede někdy k porušování etických norem.

3 Zpravodajství Jak již bylo zmíněno výše, základem žurnalistiky je zpravodajství. Jeho hlavní jednotkou je informace, která má za úkol informovat o aktuálním dění bezprostředně v dané chvíli. Zpráva informuje o věcech, které se staly, dějí či dít budou, dokonce nám uvádí, zda došlo k něčemu jinému, než bylo v našem očekávání. Podle zaměření rozlišujeme zprávy bulvární, seriózní či fíčrové. Zpráva nemůže vždy sdělovat absolutní pravdu, lze však říci, že čím více podložených zdrojů informací lze doložit, tím lze zprávu považovat za důvěryhodnější.

3.1 Druhy zpráv Zprávy můžeme dělit z hlediska důvěryhodnosti, důležitosti a oblíbenosti:

3.1.1 Seriózní zpráva Podává pohotově věcnou informaci, která má být závažná a objektivní, má být včasná, tj. nepřichází ani příliš brzo, ale ani příliš pozdě. Je-li zpráva neočekávaná, přidává jí tato skutečnost na důležitosti. Kvalitu zprávy hodnotíme měřítkem dodržování norem žurnalistické etiky. „Sdružení amerických vydavatelů stanovilo šest etických priorit: zodpovědnost,

5

BARTOŠEK, Jaroslav. Žurnalistika. Vyd. 1. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání FF UP, 1997,

s. 12

Stránka 15 z 71

svoboda, nezávislost, pravdivost a přesnost, nezaujatost.“6 Pro důvěryhodnost zpráv je zvláště důležité ověřovat si všechny informace, napsaný text zkontrolovat redakčním systémem a hlavně ověřit si pravdivost externích zdrojů: mezi nejdůvěryhodnější zdroje patří policisté, lékaři či záchranáři, kteří se nacházeli na místě, kde se událost stala.

3.1.2 Bulvární zpráva Tzv. populární či lidové zpravodajství vzniklo teprve v polovině minulého století, z Anglie se rozšířilo do Spojených států. Do témat bulvární zprávy patří sex, erotika, dohady o korupci, loupeže, strach, smrt, neštěstí, násilí aj. Bulvární zprávy podávají také pikantnosti ze života známých osobností a často zveřejňují informace, pocházející z velmi pochybných zdrojů. Zprávy tohoto ražení si všímají různých skandálů, afér a senzací. Texty jsou doplněny barevnými fotografiemi a výraznými nepřehlédnutelnými titulky. „Není-li k dispozici žádná šokující zpráva, může se i vymyslet.“7 V dnešní době zpráv tohoto typu stále přibývá. Tím se snižuje celkově kvalita zpravodajství i zájem lidí o zprávy, které se dotýkají mnohdy podstatnějších témat, než je obsah zprávy s titulkem např. Šok, česká slavice Lucie Bílá se rozvádí!

3.1.3 Fíčrová zpráva Je typ zprávy, který leží na pomezí zprávy nízce bulvární a seriózní. V současné době nabývá tato zpráva na oblíbenosti. Není nijak důležitá, ale svojí vtipností a humorem upoutává pozornost, není ani zcela primitivní či odpudivá, nikoho neuráží, nikoho nevyzdvihuje, neodporuje etickému mínění či společenské morálce. Mnohdy však nemá daleko ke kýčovitosti. Věcná zpráva užívá spisovného jazyka, fíčrová zpráva užívá jazyk nespisovný, hovorový i se slangovými výrazy, či s nářečními prvky.

6

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, s. 51

7

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, s. 52

Stránka 16 z 71

3.2 Jazyková charakteristika zprávy 3.2.1 Větná stavba Syntax dnes nejen popisuje možnosti tvoření správných vět, ale také jejich funkční využívání v komunikaci, jejich pořadí v textu, pořadí slov ve větě, prostředky, které nám upevňují či rozvracejí soudržnost textu. Zpravodajské sdělení má být složeno z kratších vět nebo větných úseků, aby bylo dynamické a uvolněné. Zpravodajská věta obsahuje v průměru 16 slov. Struktura nesmí být složitá, aby nepůsobila jako těžkopádná. Často dochází k nevhodnému užití vztažného zájmena který, jež je použito ne jako vztažné zájmeno, nýbrž jako uvození k následnému ději, takovéto věty můžeme označit jako nepravé vedlejší věty vztažné. „Podobná souvětí lze snadno změnit na souřadná nebo na dvě samostatné věty.“8 Srozumitelnosti výpovědí nepřidává ani oddělení přísudku a podmětu vložením jiné věty mezi ně. Obtížné je také pro posluchače vnímat texty, kde po sobě následují dvě předložky či řada za sebou jdoucích genitivů. Pro mluvené zprávy je důležité používat jednodušší větnou skladbu než ve zprávách psaných. Ve zprávách realizovaných mluvenou formou jsou větné celky kratší, vět jednoduchých je zde více než složitých souvětí. Věta má mít aktivní, nikoliv pasivní perspektivu.

3.2.2 Slovní zásoba Slovní zásoba musí být především spisovná a významově určitá. Žurnalistické zprávy bývají plné stereotypních či přímo modelových slov. Žurnalistika však také rozšiřuje užívání nových pojmenování, často monosémních. Žádoucí jsou slova nová, nápadná, nečekaná. Bývají to obrazná pojmenování, archaizmy, nebo naopak neologismy aj.

8

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, s. 57

Stránka 17 z 71

„Nauka o slovní zásobě je jednou z hlavních jazykovědných disciplín. Předmětem jejího zkoumání je obsah, forma a funkce pojmenovávacích jednotek a jejich vzájemné vztahy.“9 Slovní zásoba ukazuje bohatost určitého jazyka, kterou nám určuje souhrn všech slov, jež se v tomto daném jazyce vyskytují. Počet všech slov je stále otevřený a jejich celkové množství nelze zjistit, o pomyslném čísle nás informují údaje ve velkých slovnících. Specifickou složku v žurnalistice tvoří publicizmy, které snadno přecházejí v klišé.

3.2.3 Tvarosloví „Formou slova se rozumějí všechny jeho podoby – tvary, jichž se užívá ve větách.“10 Česká žurnalistika má někdy tendencí používat jak archaismy, tak výrazné inovace. Archaické výrazy bývají používány kvůli obavám o spisovnost a vznešenost textu, avšak frekventovaného užívání dosáhly i slova pocházející z tzv. běžně mluvené češtiny. Český jazyk často toleruje užívání tzv. dublet, což znamená více správných tvarů pro jedno konkrétní slovo. „Spisovná kodifikace současné češtiny tedy zahrnuje zastarávající prvky i novotvary.“11 Inovační tendencí rozumíme výskyt tvarů z běžně mluvené češtiny, u cizích jmen se pak objevují tvary, které před lety byly považovány za nespisovné. Archaizaci zastupuje v projevu např. vyšší využití infinitivu končící na – ti, užívání přechodníků a adjektivizovaných příčestí.

3.2.4 Pravopis Roku 1993 byla vydána nová Pravidla českého pravopisu, přijatá po mnoha úpravách, doporučena veřejnosti a přidělena jako určující pro školy. Český pravopis je ovlivněn anglickým v psaní velkých písmen, tento trend se projevuje hlavně v reklamních sloganech či názvech firem. Rozhodnutí o jejich užití nechávají autoři

9

HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986., s.7

10

GREPL, Miroslav. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Editor Petr Karlík, Marek Nekula, Zdenka

Rusínová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 227 11

BARTOŠEK, Jaroslav. Zpravodajství a publicistika: studijní texty pro distanční studium. 2. přeprac.

vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, s. 19

Stránka 18 z 71

téměř výhradně na vůli uživatelů. Stejně tak je na uživatelích, zda použijí nadměrného využití grafických zvýraznění, např. tečky (U. S. A.).

4 Publicistika V českém povědomí se termín publicistika užívá ve dvou významech. Jazykovědci ji vidí jako žurnalistiku tedy jako stylovou oblast všech textů produkovaných médií, kdežto samotní žurnalisté ji považují pouze za část žurnalistiky. Žurnalistika má dva hlavní obory: zpravodajství a publicistiku. Publicistika se liší od zpravodajství v tom, že kromě uvedených informací obsahuje také názor a hodnocení a připouští subjektivní přístup. Zaujímá k událostem různé pozitivní, oslavné, pejorativní či ironické postoje, na rozdíl od žurnalistiky, která podává pouze informace.

4.1 Typy publicistiky Publicistiku se jeví jako rozvinutá a velmi členitá, s přihlédnutím k jistým dominantním prvkům ji lze rozčlenit na následující:

4.1.1 Analytická publicistika Její jazyk je někdy blízký jazyku, který obsahuje texty, jež jsou blízké jazyku esejistickému. Vyhledá více informací z objektivních zdrojů a ty uvádí do souvislosti, které pak užívá jako racionální fakta. Jazyk je slohově neutrální, odborné termíny jsou vysvětleny. V rozhlasovém a televizním vysílání mají druhy analytické publicistiky podobu odborné debaty a diskuze. Na základě rozdílných názorů účastníků si pak posluchač vytvoří svůj vlastní názor; jako příklad uvádím prezidentské debaty v televizi, jako nedávno aktuální téma.

4.1.2 Beletrizující publicistika „Je charakteristická obrazným líčením událostí. Projevuje se užíváním metafor a alegorií. Často užívá i humor a dává najevo, že stojí nad událostmi.“12

12

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, s. 66

Stránka 19 z 71

4.1.3 Blábolivá publicistika Tato publicistika nerespektuje skutečnost, nesnaží se zjistit informace, nevyniká ani řečovou kulturou. Záměrem je, aby jí čtenář uvěřil, i když nemá možnost ověřit si zdroj či si z více zdrojů vybrat. Určujícími faktory bývá někdy i nedbalost či neznalost skutečnosti.

4.1.4 Manipulativní publicistika I texty manipulativní publicistiky jsou v rozporu se skutečností, tady však jde o záměr veřejnost ovlivnit a získat ji na určitou stranu. Tato publicistika nekomentuje, ale vybízí, působí na posluchače či čtenáře tak, aby dělali to, co autoři textu či ti, na jejichž zakázku text vznikl, chtějí. Zpravidla nepřipouští jiné stanovisko, jiný názor, než se v textu vyjadřuje. Většinou se tak děje na úkor někoho dalšího, ale někdy i samotného čtenáře.

4.1.5 Úvahová publicistika Snaží se přesvědčovat veřejnost bez jakékoli agrese, je morálním zrcadlem. Fakta jsou podložená, založená na věrohodných základech. Polský jazykovědec Pisarek odkázal, že se jedná o novináře, kteří pouze dedukují nad tím, co si o světě myslí oni sami nebo co už někdo jiný řekl nebo napsal, tak pouze komentují tuto situaci.

4.2 Publicistické žánry Mezi publicistické žánry patří např. úvodník, komentář, sloupek, glosa, kurzíva, fejeton, reportáž, črta, televizní a rozhlasová beseda, debata či diskuze, fraška, komiks, karikatura aj.

4.3 Lexikální prostředky publicistiky Specifická slovní zásoba je velmi důležitá, neboť právě ona má hlavní funkci přesvědčovací a získávací. Publicistika se naklání ke konfuznímu vyjadřování, pokouší se působit osobitě, užívá exkluzivních výrazů (šok, neuvěřitelné, otřesné), které dodávají povrchní lesk, expresivních - votroci se nadřeli či postojových výrazů – Bohužel se od 1. ledna opět zvýší cena nafty. Celková intenzita sdělení je silnější při Stránka 20 z 71

užití důrazu na lásku, emoce či úctu, jak uvádí Jaroslav Bartošek ve své publikaci Základy žurnalistiky.

5 Diferenciace a stratifikace národního jazyka Pojem národní jazyk představuje souhrn výrazových prostředků, které jsou diferencovány územně (útvary) i sociálně (poloútvary). Jazykový útvar je pojímán jako jazyková struktura, která má jednu nebo více funkcí. „Jazyková struktura je množina vztahů mezi jazykovými jednotkami. Vztahy mezi jednotlivými útvary jazyka, ev. jazyků vytvářejí makrosituaci specifickou pro určitý národní jazyk, tzv. jazykovou situaci.“13 Český národní jazyk zahrnuje: a) spisovný jazyk, b) nespisovné útvary.

5.1 Spisovný jazyk Jedná se o nejdůležitější útvar národního jazyka, jako jediný je také kodifikovaný. Užívá se v situacích se záměrem dosáhnout vyššího komunikačního cíle. Spisovný jazyk má jako jediný útvar národního jazyka funkci národně reprezentativní. Spisovný jazyk se uplatňuje v mluvené formě, v oficiálních projevech či obřadní rétorice, v odborných referátech, v textech žurnalistických. Normy spisovného jazyka se stále vyvíjejí. Dubletní tvary některých slov se postupně vytrácejí a nahrazují je nové. Právě normy pro užití jazyka jsou výsledkem teoretické práce jazykovědců aplikované ve společenské praxi. Na určitou dobu se proto stává kodifikace pojmem víceméně uzavřeným. V pracovním prostředí, kde se objevuje tzv. profesní mluva, nemusí být v některých případech použit jazyk zcela spisovný, pokud se ale přesuneme k vědeckým či kulturním prezentacím, nelze užívat jazyk, který používáme při komunikaci se svými kolegy v kanceláři či dílně. I uživateli je spisovný jazyk jako kulturně-politickou hodnotu, kterou si hájí, i když oni sami jej v běžné řečové komunikaci neužívají. Kodifikací rozumíme „společensky závazné institucionalizované stanovení uzlových prvků spisovné jazykové normy v soudobých slovnících, mluvnicích a dalších

13

ČECHOVÁ, Marie a kol. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, s. 45

Stránka 21 z 71

jazykových příručkách. Střediskem kodifikačního úsilí je Ústav pro jazyk český AV ČR.“14 Slova mohou v jisté chvíli podléhat normě, avšak nemusí být ještě kodifikována, neboť ke kodifikaci dochází později. V jazyce se objevují také územně podmíněné změny spisovného jazyka, které vytvářejí oblastní variety a některé z nich jsou stále v souladu se spisovným jazykem. Spisovný jazyk vystupuje jako prestižní útvar národního jazyka. Je velice těžké uskutečnit každou komunikaci pouze jako spisovnou. Mnohdy se dá ale přihlížet i k záměru a snaze takovou komunikaci vést, protože pak by dokonale spisovná komunikace mohla probíhat pouze a snad jen na akademické či odborné půdě. V praxi lze za spisovný jazyk považovat jazyk takových komunikačních činitelů, kteří se snaží svůj projev v takovém duchu vést a usilují o jeho spisovnost. Spisovný jazyk je tedy jediný útvar národního jazyka, který je kodifikovaný a vedle mnoha jiných funkcí plní funkci hlavně národně a společensky reprezentativní. Spisovná čeština se vyznačuje bohatou variabilitou a schopností se měnit tak, jak to žádá společnost. Hovorová čeština je součástí spisovné češtiny, jde o soubor prostředků, které náleží do širšího pojmu spisovná čeština. Hovorová čeština představuje její mluvenou podobu. Určit, zda se jedná o text plně spisovný či zda nese prvky hovorové popř. dokonce nespisovné, je mnohdy velice obtížné, neboť některé tvary a slova se pohybují na jejich hranici. Stejně jako v zahraničí se i u nás začal preferovat pojem standard, jde o celospolečenský útvar jazyka, který v sobě nese vyšší komunikační záměr, ať už má základ spisovný nebo nespisovný.

5.2 Nespisovné útvary národního jazyka 5.2.1 Tradiční teritoriální útvary Dialekt je vymezen územím (teritoriálně) v dané zemi, je přísně normovaný a je užíván pro běžné mluvené dorozumívání. Jazykový prvek v určitém teritoriu pořád plní

14

ČECHOVÁ, Marie a kol. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, s. 46, 47

Stránka 22 z 71

funkci vyjadřovací: vyjadřuje sílu intimity prostředí, kde se komunikace odehrává, či privátní atmosféru situace. V důsledku stěhování obyvatel z venkovů do měst a naopak dochází ke stírání rozdílů mezi dialekty a zániku některých slov charakterizujících konkrétní dialekt. „Rychleji se však zapomíná na slova vyjadřující zastaralé pojmy – slova tedy mizí s věcmi nebo s odklonem pozornosti od věcí.“15 Po roce 1918 se také vytratilo z venkova mnoho slov německého původu. Z toho důvodu dochází k nerovnosti v udržování dialektů, neboť ty jsou dány vývojem sociální struktury obyvatel.

5.2.2 Interdialekt Jedná se o poslední vývojové stádium dialektů, které spisovný jazyk ovlivňuje jen velmi málo. Můžeme také říci, že leží na pomezí mezi spisovným jazykem a dialektem, které vůči sobě tvoří dva protilehlé póly. To jakou pozici zaujímá interdialekt ve skupince teritoriálních útvarů, určuje rozsah jeho územního rozšíření. Interdialekt je brán jako nestabilní útvar národního jazyka, který ale představuje nejvyšší stupeň teritoriálních dialektů. Podle území můžeme mluvit např. o interdialektu východomoravském, středomoravském a moravskoslezském, v Čechách např. o interdialektu jihozápadočeském a východočeském. V českých krajích je však jejich vliv menší než na Moravě díky vlivu obecné češtiny. Moravské interdialekty nejsou na rozdíl od dialektů nikde zaznamenány.

5.2.3 Obecná čeština Lze ji nazvat třetím standardem, který je využíván ve všech českých krajích. Jedná se tedy o útvar interdialektu, který má zároveň vyšší komunikační funkci. Obecná čeština reprezentuje v českých krajích živou mluvenou řeč každodenního života. Pokud se obecná čeština vyskytuje i v krásné literatuře, nabádá tento fakt k myšlence, že se stává celonárodním nespisovným útvarem. Pojem běžně mluvený jazyk neboli tzv. běžná mluva spojují někteří jazykovědci s nespisovným vyjadřováním, avšak při hlubší analýze lze zjistit, že v spisovné i nespisovné mluvě nemusí být v syntaktické rovině markantních rozdílů.

15

ČECHOVÁ, Marie a kol. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, s. 49

Stránka 23 z 71

Postupem času dochází také k urbanizaci jazyka, tento proces má za následek i modernizaci jazyka, protože právě městská mluva přináší nová slova. „Městská mluva pražská je založena na obecné češtině, městská mluva brněnská na středomoravském interdialektu, městská mluva ostravská bývá reprezentována spisovným vyjadřováním s příměsí regionálních zvláštností.“16

5.3 Poloútvary národního jazyka Při dorozumívání v různých situacích volíme různá slova, řídíme se specifickými lexikálními zákonitostmi pro danou situaci, abychom dosáhli komunikačního cíle. Jedná se o polotvary, které nemají specifickou gramatickou stavbu, pouze specifickou slovní zásobu.

5.3.1 Profesní mluva Je příznačná pro určitá pracovní prostředí, pokud se však jedná pouze o skupinku lidí, kteří sdílí zájem pro určitou věc, nazýváme jejich vyjadřování pouze slangem. V závěru proto tedy není mezi profesní mluvou a slangem velký rozdíl. Komunikační funkce plní profesní mluva následující – je úsporná, uplatňuje se tvůrčí práce s jazykem, upevňují se vztahy na pracovišti. Profesní mluva je souhrn vyjadřovacích prostředků typické pro určitou pracovní skupinu, která používá při své práci určité odborné výrazy to platí bez ohledu na spisovnost, jejím záměrem je jednoznačně se dorozumět. V rámci tohoto poloútvaru byly také již sestaveny a publikovány různé slovníky, zvláště pro mluvu hutnickou či hornickou. Většinou se jedná o heslovité slovníky, jednoslovné výrazy s vysvětlením jejich významu. Těžiště profesní mluvy je položeno ve specifických pojmenováních, profesní mluva se potýká se stereotypností či automatizovaností, má tu výhodu, že je jednoznačná, nezávislá na kodifikaci, odborná a nezaměnitelná.

16

ČECHOVÁ, Marie a kol. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, s. 53

Stránka 24 z 71

Za přínos profesní mluvy lze pokládat to, že se začíná rozšiřovat i mezi obyčejné obyvatelstvo, tudíž i my začínáme používat odborné výrazy z jistých profesí, což obohacuje naši slovní zásobu.

5.3.2 Slang Spojuje skupinu lidí, kteří sdílejí určitý zájem, vyznačuje se specifickou slovní zásobou. Běžná je jazyková hra, během které dochází i k obměňování slov. Hlavním prostředkem slangu je metafora, tedy pojmenování na základě podobnosti. Slangy se mění podle místa, využívají i zvukových prvků, jakými jsou např. intonace, tempo či dynamika řeči. Za slang, který dříve býval profesní mluvou, lze považovat mysliveckou mluvu. Některé slangy překypují inovacemi, některé se zříkají nových pokusů a jsou více stálé a srozumitelné. Jako interslang označujeme slang, který již přesáhl hranice svého zájmu a pronikl i do sféry jiné.

5.3.3 Argot U nás se takto nazývá mluva občanů ze sociálně nižších tříd. Opět i pro tuto skupinu je charakteristický zájem pro danou věc, stejné záměry a cíle. Protože se jedná o tzv. tajnou komunikaci, jazyk bývá často zašifrovaný a nezainteresovaný člověk této mluvě rozumět nebude. Známý je argot z prostředí zlodějů, prostitutek, pasáků, drogově závislých, překupníků drog a bezdomovců. Tyto jazyky nabyly svoji slovní zásobu z jazyka východoevropských Židů a z romštiny. Doložené jsou dva místní argoty – pražská galérka a brněnská plotna.

6 Analýza projevu Čeština je charakterizována jako jazyk flexivní, tzn., dochází u něj k ohýbání pomocí koncovek. Jedná se o případy skloňování jmen, časování sloves a stupňování přídavných jmen a příslovcí (ČECHOVÁ, Marie. Čeština – řeč a jazyk). Hlavní jevy, na které se bude toto zkoumání zaměřovat je četnost výskytu nespisovných tvarů ve sféře mluveného zpravodajství a publicistiky. Bude se jednat o prvky pronikající z různých dialektů a interdialektů. Tyto chyby budou pojmenovány, vysvětleny a přiřazeny do skupin a kategorií. Stránka 25 z 71

Podkladem jsou grafické přepisy televizního i rozhlasového zpravodajství, jež jsou umístěny pod samostatnou složkou Přílohy. Na závěr bych chtěla pouze doplnit, že analýza nerozlišuje užití y/i. Ke srovnání byly vybrány zprávy komerční televize TV Nova, Prima televize a veřejnoprávní České televize. Jako další materiál nám poslouží zprávy rozhlasové. Konkrétně jsem pro svoji práci vybrala rozhlasové stanice rádio Krokodýl, Český rozhlas Brno a Radiožurnál. V rámci tématu je níže uveden i rozbor politické debaty či cestovatelského pořadu.

Na konci analýzy lze nahlédnout do grafů, ve kterých bylo porovnáno následující: − Spisovnost projevů televizního zpravodajství TV Nova, Prima televize a České televize − Spisovnost projevů účastníků rozhlasového zpravodajství rádia Krokodýl, Radiožurnálu a Českého rozhlasu Brno − Srovnání rozhlasového a televizního zpravodajství ve vztahu ke spisovnému vyjadřování

„Jazyková správnost textů spočívá v jejich správnosti lexikální a gramatické. Vyjadřování jazykově správné pak předpokládá respektování a dodržování příslušných jazykových norem ve všech rovinách (vrstvách) jazyka. Jazykové normy jsou posléze zachyceny kodifikací. Odchylka od jazykové normy (resp. Kodifikace) je jazyková chyba. K lexikální a gramatické správnosti přistupuje ještě v psaných komunikátech správnost

pravopisná

(ortografická)

a

v mluvených

správnost

výslovnostní

(ortoepická).“17

17

MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika pro žurnalisty. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, 2011, str.18

Stránka 26 z 71

6.1 Prezidentská debata Před tím než se budeme soustředit na samotné zpravodajství, ukážeme si některé z výslovnostních chyb a odchylky od spisovného vyjadřování, kterých se dopustili samotní kandidáti na prezidenta České republiky v debatě, jež předcházela druhému kolu prezidentských voleb.

Ukázka: 5K

doufám aspoň • asi někteří uniknou ale někteří asi • ti kteří se cítili docela doma ve vězení a přes zimu tam docela rádi pobývaj • ty by se rádi vrátili ↓• (Příloha č. 7, str. 68)

Mluvčí užil nespisovný slovesný tvar pobývaj (místo spisovného pobývají). Dále je zde setřen rodový rozdíl v plurálu zájmena ty > ti.

Ukázka: 9Z

tak vláda není jenom jakýsi razitkovací polštářek a všechno co ji prezident v tomto (Příloha č. 7, str. 68)

Zřejmě v důsledku nedbalé výslovnosti byla vyslovena krátká hláska -i- místo hlásky dlouhé ve slově razítkovací > razitkovací, toto slovo bylo v promluvě samotným mluvčím ještě zvýrazněno.

6.2 Objektiv - magazín zahraničních událostí V rámci publicistických útvarů jsme analyzovali i nejstarší cestovatelský pořad zvaný Objektiv. Již od počátku je úkolem tohoto pořadu představit divákům odlehčeným způsobem reportáže z různých zemí světa.

Stránka 27 z 71

Ukázka: největší německý ostrov a právě tam se podiváme v první reportáži ↓• (Příloha č. 8, str. 2) Moderátorka pouze zkracuje výslovnost u některých dlouhých samohlásek podíváme > podiváme, stejně jako reportérka v následující ukázce devatenácteho > devatenáctého.

Ukázka: 2R

největší německý ostrov Rujána je již od devatenácteho století vyhledávaným

cílem (Příloha č. 8, str. 70).

Reportáže

z cestovatelského

pořadu

dosahovaly

velmi

vysoké

úrovně

v respektování norem spisovného jazyka. Reportérka i moderátorka vyslovovaly slova zřetelně, v souladu s normou spisovné výslovnosti.

6.3 Televizní zpravodajství Televize je jedním z nejrozšířenějších médií, která nás každý den informují o dění nejen v naší zemi, ale i ve světě. Nepřímo působí na diváka a ovlivňují jeho slovní zásobu a způsob jeho vyjadřování.

6.3.1 TV Nova TV Nova je česká soukromá televizní stanice, která vysílá od února roku 1994, jejím sídlem jsou prostory pražského Barrandova. Obsah zpravodajství této televizní stanice bývá většinou komerční, soustředí se na skutečnosti obsahově méně důležité i v pořadech, v nichž by mělo jít o souhrn nejdůležitějších událostí, které se během konkrétního dne udály. Prostředí, ze kterého

Stránka 28 z 71

aktuality pocházejí, bývá sociálně kontroverzní, a tudíž i jazyk, který nejen reportéři ale i samotní dotazovaní používají, obsahuje různé nedostatky.

6.3.1.1 Moderátoři a reportéři televizního zpravodajství TV Nova Moderátoři ve studiu text pouze předčítají. Reportéři ale čelí situacím, ve kterých musejí mnohdy improvizovat či připravený text pozměnit v důsledku nepředvídatelných událostí. Příklad níže uvádí situaci, kdy se reportér pohyboval v prostředí, kde docházelo k padělání zboží. Reportáž je ve skutečnosti točena skrytou kamerou.

Ukázka: 18 Re a tady byly fčera úplně jiný věci ↓• - (Příloha č. 1, str. 48). Mluvčí užil nespisovný tvar přídavného jména jiný: o Přídavné jméno jiný je přívlastek shodný, podléhající složenému typu deklinace přídavných jmen podle vzoru mladý o Rozvíjí podstatné jméno VĚC - femininum v plurálním tvaru, řídí se tedy deklinací femininní: z toho plyne, že podle norem českého jazyka měl reportér užít nikoliv tvar JINÝ, ale JINÉ

Jde o tvaroslovný jev obecné češtiny pronikající do veřejných, formálních projevů. Spisovný tvar tohoto slova, vysvětleno viz výše, by měl být tedy zakončen na dlouhou samohlásku é, které však bývá často nahrazeno ý/í. Nominativ plurálu tvrdých adjektiv má tendenci být zakončen na samohlásku -ý bez ohledu na rod. Uvádím některé z dalších příkladů, které se vyskytly v analyzovaných textech – padělaný trička (TV Nova), vesmírný centrum (Prima televize). Drobné odchylky od spisovnosti výše uvedeného typu se v televizním zpravodajství vyskytují poměrně často. Z mého průzkumu však plyne, že se tak děje častěji v komerčním prostředí. Z okolností, které tuto reportáž doprovázely lze soudit, že se

Stránka 29 z 71

takové chyby mohl reportér dopustit v důsledku nátlaku a stresu, který celou situaci doprovázel. Celý rozhovor se skládá z krátkých útržkovitých výpovědí reportéra, které evokují napětí a nutí, vybízejí diváka ke sledování. Tohoto „triku“ se užívá i v literatuře pro zvýšení intenzity působení prostředí, v němž se děj odehrává, na čtenáře, viz ukázka níže.

Ukázka 10 Re den druhý • vracíme se na místo činu ↓• 11 Re jdem se podívat ↓ jak ste se od fčera zlepšili ↓• 16 Re no • hodně tady toho chybí ↓• (Příloha č. 1, str. 48).

6.3.1.2 Účastníci televizních reportáží TV Nova TV Nova se odlišuje od České televize obsahem i tématem svých zpráv. V poslední době nás zaplavují obrázky pátrání potravinového inspektora, levného vaření či emotivně zamýšlejících upoutávek týkajících se např. osob, který trpí rakovinou.

Ukázka: 70

Hana Slaninová: takovej nějakej balvan a odlítl • roztříštilo se to ↓• akorát na psa to letělo a mně do okna ↓• (Příloha č. 1, str. 51).

V ukázce jsou zájmenné tvary obecné češtiny: takovej, nějakej (v důsledku hláskové změny ý > ej) a spíše hovorová hlásková podoba odlétnout odlítl, je (zúžení é > í).

Stránka 30 z 71

Jedním z nedávných témat byla i reportáž o alkoholu – Jaké množství alkoholu je člověk schopen denně pozřít, aniž by tato jeho konzumace dlouhodobě poškodila organismus.

Ukázka: 80 Re dvacet dvanáctek v tomto případě představuje tři sta dvacet gramů čistého alkoholu a to je více než šestinásobné překročení bezpečné denní hranice ↓• tu odborníci stanovili na padesáti gramech ↓• (Příloha č. 1, str. 52).

V souvislosti s tématem se v obsahu reportáže objevují výrazy z profesního slangu: dvanáctka (láhev dvanáctistupňového piva). Bez kontextu bychom obtížně poznávali, co slovo dvanáctka znamená – mohlo by jít o slangový výraz pro dvanáctileté děvče, o sumu 12 000,- Kč aj. V tomto případě však víme, že se jedná o 20 ks (sklenic, lahví) dvanáctistupňového piva. Nejenže samotný obsah reportáže nepatří mezi nejdůležitější zprávy dne, ale i nespisovné vyjadřování, které reportér používá, ubírá na kvalitě této už tak neseriózní zprávy. Pokud bychom přesto chtěli tento výraz použít, bylo by vhodné jej doplnit, např.: dvacet dvanáctek neboli dvacet dvanáctistupňových piv v tomto případě…, případně slovo „dvanáctka“ napsat v uvozovkách. Projev reportéra je heslovitý, vstřebáváme v něm, jakýsi postup, návod k dosažení určitého cíle.

Ukázka: 44

Vstup Jana Hudy, ředitel Rybářství Třeboň: ty rybníky se vypláchly těma velkýma vodama ↓• na těch rybách• v desítkách milionů to bude ↓• (Příloha č. 1, str. 49).

Stránka 31 z 71

Ředitel Rybářství Třeboň nám do reportáže opět vnáší prvky obecné češtiny např. ve slovním spojení těma velkýma vodama. Podobně jako v následujícím textu (viz. povodněma).

Ukázka: 46

Vstup Jana Veleby, prezident Agrární komory ČR: budeli zdraženo pečivo ↓• tak si troufám tvrdit ↓• že to nebude mít nic společného s povodněma ↓• (Příloha č. 1, str. 49).

Ukázka: 56

Petr Horák: ty peníze si nechal Patrik Černý pro sebe ↓• on dostával peníze i od lidí na ruku a místo toho • aby je rovnou vložil na účet • tak šel jednou večer chlastat s kamarádama a zval je tam ↓• (Příloha č. 1, str. 50).

Petr Horák ve své výpovědi použil vulgární slovo chlastat (=pít hodně alkoholu), který je již spíše součástí argotu, tedy takové vrstvy slovní zásoby, která je charakteristická pro společensky nižší vrstvy obyvatel. A pouze za připomenutí stojí špatně vyskloňované substantivum kamarádama. Jedná se o tvaroslovnou chybu v důsledku unifikace koncovky (viz. předchozí ukázka).

Ukázka: 59

Petr Horák: je to do nich hnusárna a máme s toho problémy všichni • co jsou s tim spojovaní ↓• (Příloha č. 1, str. 50).

Výrazně expresivní až vulgární slovo hnusárna je odvozeno též od výrazně expresivního adjektiva standardní příponou -árna. Slovník nespisovné češtiny vysvětluje slovo hnusárna jako hanlivý výraz pro něco odporného.

Stránka 32 z 71

Ukázka: 65

František Kluska: najednou se zakóřilo • rána • letěly kameny ↓• já sem nevěděl co mám dělat ↓• pustil sem štětku a houpl jsem tady pod toto ↓• (Příloha č. 1, str. 51). Podoba slovesa zakóřilo - jedná se o rys, který je charakteristický pouze pro

středomoravské nářečí, v němž hlásky é, ó nahrazují obecně české ej, ou. Zároveň použití verba v minulém čase – houpl. V textu pana Kluska je synonymem např. infinitiv slovesa skočit, schovat se aj.

V rámci další ukázky bych chtěla poukázat na chybu, které se dopouští nepřeberné množství lidí. Ať už to jsou lidé zúčastnění televizního zpravodajství či obyčejní lidé, s kterými každý den komunikujeme. Ukázka: 62

Marta Vondráková, matka zavražděné dívky: to bysme si měli zažádat ↓• to

pomůže určitě na zlepšení bydlení ↓•(Příloha č.1., str. 51)

Vždy platí následující – BYCHOM pro 1. osobu plurálu a BYSTE pro 2. a 3. osobu plurálu. Žádná jiná varianta není přípustná.

6.3.2 České televize Česká televize je televizí veřejnoprávní. Je financována převážně státem a množství komerce je v ní značně omezeno. Na základě toho, ale vznikají v naší republice zprávy s kvalitním obsahem, jazykovou strukturou i vyjadřovacími schopnostmi zúčastněných, jak z hlediska moderátorů a reportérů i dotazovaných lidí, většinou osob s určitým společenským postavením a dosaženým vzděláním.

Stránka 33 z 71

6.3.2.1 Účastníci reportáží České televize Ani účastníci z reportáží České televize nedosahují negativních výsledků v oblasti správného ovládání českého jazyka z hlediska spisovnosti. Jejich jazykové projevy odpovídají jejich postavení.

Ukázka: 21

Černý: své odvolání považuji za bezprecedentní krok ↓• (Příloha č. 2, str. 56)

Ve výše uvedených textech jsme analyzovali chyby, zde bych naopak chtěla vyzdvihnout, že se v televizních reportážích mohou vyskytnout i slova odpovídající formálnímu projevu a jeho standardu, např. slovo bezprecedentní.

6.3.3 Televize Prima TV Prima je česká soukromá televizní stanice, která začala vysílat v roce 1993 v Praze, tento název se po dobu jejího působení měnil. Začínala jako FTV Premiéra, dnes ji však diváci znají pod názvem Prima televize. Stejně jako TV Nova, má i Prima televize svoje další stanice, např. Prima Cool, Prima Love a Prima Family.

6.3.3.1 Moderátoři a reportéři televizního zpravodajství Prima televize Prima televize doplňuje své hlavní zpravodajství i o tzv. Krimi zprávy, VIP zprávy nebo Divácké zprávy. Právě z Diváckých zpráv je níže zmíněná ukázka, kde se nespisovné výrazy objevují poměrně často.

Ukázka: 1M

dveře pro hubeňoury • kde je najdete a co je za nimi ⃝ ↑ • začínáte děsit kolegy v práci • asi sme vás inspirovali ↓• (Příloha č. 3, str. 58)

Stránka 34 z 71

Slovo hubeňour je obecně rozšířené silně expresivní slovo, popř. slovo slangové, pojmenovávající na základě vlastnosti nebo vztahu vyjádřeného adjektivem (Příruční mluvnice češtiny). Vzniklo ze spojení (nápadně) hubený člověk. Expresivita je určována užitím sufixu – our v kombinaci s palatální souhláskou. Ukázka: 5K

ty já nemám tohle ― • vokýnko • já nemám vokno • (Příloha č. 3, str. 58).

V české nářeční skupině ale i v té středomoravské, je charakteristické protetické v na začátku slov začínajících na samohlásku o, což se odrazilo i v mluvě Karla Frýda vokno. „V kořenech slov je dnes -í- velmi často neutrální spis. dubletou ke knižnějšímu -é-.“18 (př. vokýnko).

Ukázka: 7K

ty voe • já normálně brečim • Kenedyho vesmírný centrum ↓• Florida ↓• (Příloha

č. 3, str. 58).

Zde se autor reportáže dopustil velmi hrubého pochybení. Jednak je chybou televize, že tuto pasáž tzv. „nevypípala“, jednak by si i „divácký“ reportér neměl dovolit takto silná slova. Slovo voe, jak je dnes velmi často používáno mezi mládeží působí ve veřejném projevu jako vulgarismus. Všimněme si i krátké výslovnosti slova brečet, brečim. Zde jde ale asi pouze jen o nedbalou výslovnost, nikoliv o nářeční nebo nadnářeční jev.

Ukázka: 13 T

z velkým úžasem sme koukali na videa od vás • diváckých reportérů • která jasně dokazují ↓• že se na divácké správy dívaj i naši domácí mazlíčci • a když se do

18

KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2002, str. 82

Stránka 35 z 71

toho sem tam připlete vysavač ↑• tak to už je potom velkej fofr ↓• (Příloha č. 3, str. 59).

V této ukázce se objevily prvky obecné češtiny: velkej (ý > ej), slovesný tvar dívaj a expresivní výraz fofr.

6.4 Rozhlasové zpravodajství Vedle televize další populární zdroj zpráv a informací. V české republice máme nesčetné množství rozhlasových stanic ať už méně či více známé. Rádio nám dělá společníka na našich cestách, při sportovních aktivitách nebo při domácích činnostech.

6.4.1 Český rozhlas Brno Jedná se o nejstarší regionální stanici v rámci Českého rozhlasu. Vysílací čas má Český rozhlas Brno od 5:00 od rána do 19:30 do večera. Tato stanice má pevný vysílací program jak pro své všední dny tak i ty víkendové, z pořadů uveďme např. Moravské trvalky nebo Hlasy jako Brno. V rozhlasovém zpravodajství je méně typický výskyt prohřešků proti spisovnosti, ať už v gramatice, nebo v hláskové rovině. Text má moderátor před sebou pevně daný, napsaný, pouze jej čte. Tím, že jej posluchači přímo nevidí, není ovlivněn okolními činiteli, kteří by mohli jeho pozornost a soustředěnost přerušit. S menšími prohřešky se potýkají pouze účastníci rozhovorů a reportáží. Ukázka: 5

Chovanec: já teď budu maximálně pracovat ↓• Některé chyby které jsem udělal • na to jsem připraven • takže pan předseda Sobotka mi tam navrh • já jsem to akceptoval ↓• (Příloha č.4, str. 62).

V příčestí minulém bylo vypuštěno slabičné -l-, vznikl pak tvar navrh (místo správného navrhl).

Stránka 36 z 71

6.4.2 Rádio Krokodýl Rádio Krokodýl je dalším z řady soukromých rozhlasových stanic. Začali vysílat v srpnu 1994. Jejich sídlem je ulice Gorkého v Brně. Jejich vysílání je možné naladit na deseti různých frekvencích.

Ukázka: prohlídky a nechodí na ně • dostanou od zdravotních pojiščoven pozvánku ↓• v (Příloha č. 4, str. 63)

Zde je slyšitelná chyba ve výslovnosti substantiva pojišťovna. Ve středomoravském nářečí, které je pro Brno charakteristické, zůstala zachována hlásková skupina šč tam, kde v českých nářečích došlo k disimilaci šč > šť. Zbylé přepisy rozhlasového zpravodajství neobsahovaly žádné prohřešky proti spisovnosti.

6.4.3 Rozhlasová stanice Radiožurnál Český rozhlas Radiožurnál je celoplošná veřejnoprávní stanice, která se zaměřuje převážně na zpravodajství a publicistiku. Velmi známé je dopravní zpravodajství Zelená vlna, kterou stanice vysílá každou půlhodinu. Její vznik je datován ve stejném roce, ve kterém vznikla česká republika. Od roku 1998 vysílá živě i na internetu.

Ukázka: 7M

no přesto se zeptám • neni chyba • že se jako vítězná strana zřejmě vzdáváte ministerstva financí ↑ ⃝ • (Příloha č.6, str. 66).

Slovo není moderátor Radiožurnálu vyslovuje krátce neni. Toto je typicky rys pro středočeské ale i pro moravské nářečí, kde často lidé zkracují dlouhou samohlásku í, může jít však také o nedbalou výslovnost. Stránka 37 z 71

Ukázka: 10 H

já si myslím že je to přečasné řešit ↓• pokud by to směřovalo tímto směrem • pak samozřejmě je potřeba všechny tyto aspekty o kterých mluvíte zvážit a najít ňáký řešení • ale já bych opravdu nepředbíhal ↓• primárně je teďka potřeba vyjednat programové prohlášení té budoucí vlády a až potom se bavit o konkrétních perzonalijích ↓•(Příloha č.6, str. 66)

Nedbale je vysloveno zájmeno nějaký – ňáký. Tato výslovnostní podoba je typická pro neformální komunikaci. Současně má toto slovo nespisovnou koncovku v důsledku porušení shody (ňáký řešení místo nějaká řešení).

6.5 Nejčastější chyby Mezi nejčastější chyby, které jsme v projevech analyzovali, patří převážně jevy z obecné češtiny, které pronikají do formálních projevů.

Jevy hláskové: - tyto chyby jsou typické pro obecnou češtinu, jedná se o odchylky tvaroslovné i hláskoslovné •

dlouhá samohláska é bývá v koncovkách nahrazována obvykle ý/í v základu slova i v koncovkách (jiný věci > jiné věci; výzkumný centrum > výzkumné centrum)

•

dlouhá samohláska ý/í bývá nahrazena obecně českou dvojhláskou -ej, jak je tomu například v reportáži Prima televize (velkej fofr > velký fofr; takovej nějakej balvan > takový nějaký balvan)

•

na začátku slov, která začínají samohláskou o, se při výslovnosti přidává náslovné (protetické) v, například ve zpravodajství Prima televize (vokýnko, vokno > okénko, okno; videa vod vás > videa od vás) Stránka 38 z 71

•

ve středomoravském nářečí se zachovává skupina šč tam, kde v nářečích českých došlo k její disimilaci šč > šť

•

krácení dlouhých samohlásek v některých slovech, příklad najdeme v reportáži Prima televize (brečim > brečím, neni > není)

Tvaroslovné jevy: •

unifikace koncovky -ma v instrumentálu plurálu, jak se objevuje v reportážích TV Nova, např. kamarádama, povodněma, vodama

•

ve 3. osobě množného čísla se u sloves používá koncovek -ou, -ej, -aj. Najdeme opět v reportáži TV Prima (dívaj > dívají)

•

objevilo se zde i vypuštění slabičného -l v příčestí minulém (navrh > navrhl)

•

stírání rozdílu rodu při užití zájmena či adjektiva (ty > ti)

Stránka 39 z 71

6.6 Grafické srovnání výskytu chyb ve zpravodajství televizních stanic TV Nova, České televize, Prima televize

Četnost chyb ve zpravodajství televizních stanic

TV Nova

10. 44%

Česká televize 12. 52% Prima televize

1. 4%

Z následujícího grafu lze vyčíst, že prohřešků proti spisovnosti se dopouštějí častěji komerční televize. Ve srovnání s analyzovanými nedostatky České televize oproti dvěma zbylým subjektům, je tento rozdíl poměrně značný. Jak jsem již výše zmínila, hlavní příčinou budou zřejmě témata, na která jsou zprávy zaměřeny a účastnící, které si do svých reportáží komerční televize vybírají, a někdy možná menší míra ovládání spisovné češtiny.

Stránka 40 z 71

6.7 Grafické srovnání výskytu chyb v rozhlasovém zpravodajství rozhlasových stanic rádio Krokodýl a Český rozhlas Brno

Četnost chyb ve zpravodajství rozhlasových stanic

1. 20% Český Rozhlas Brno Rádio Krokodýl 3. 60%

1. 20%

Radiožurnál

V pořadech standardních rozhlasových stanic se moderátoři v předčítání textu, kdy ani nemusejí v porovnání s moderátory v televizi navazovat oční kontakt s diváky, zpravidla chyb nedopouštějí. I zde se však v některých okamžicích při potřebě bezprostředně reagovat na otázku bez předchozí přípravy (viz rádio Radiožurnál) objevily drobné chyby.

Stránka 41 z 71

6.8 Grafické srovnání rozhlasového a televizního zpravodajství

Srovnání počtu chyb televizního a rozhlasového zpravodajství 2, 8%

Rozhlasové zpravodajství Televizní zpravodajství 23. 92%

Z výše uvedeného grafu je bez jakýchkoli dodatků zřetelné, jaký značný rozdíl je mezi televizním a rozhlasovým zpravodajstvím. Jak srovnatelný je rozdíl v jejich slovní zásobě z hlediska pronikání obecné češtiny do jejich oficiálních projevů. V rozhlasovém vysílání se živé vstupy vyskytují méně, zprávy zdaleka nemají takovou délku jako televizní zpravodajství. I tyto faktory se mohou podepsat na výsledné kvalitě zpráv.

Stránka 42 z 71

7 Závěr

Problematika, která byla popsána v Úvodu této práce a kterou jsme se zabývali, byla analyzována na základě grafických přepisů televizního i rozhlasového zpravodajství. Bohužel, jsme zjistili, že ačkoli se jedná o formální projevy, které by měly mít náležitou jazykovou podobu a úroveň vyjadřování, tak i zde dochází k různým pochybením. Je to nejen ze strany neprofesionálních účastníků, či dotazovaných v reportážích, ale bohužel i školení a profesionální moderátoři nedokážou být stoprocentně korektní. V prvním případě můžeme

tato pochybení

víceméně

přehlédnout, ve druhém případě, bychom se ale spíše měli zamyslet, zda opravdu kvalita zpravodajství, co se týče formy, kterou je nám zprostředkováno, dosahuje kvalit například některých zahraničních stanic (BBC, ORF aj.) „Český národní jazyk je jazyk domácích obyvatel historických zemí Čechy, Morava a české části Slezska, ale také Čechů žijících v zahraničí.“19 Český jazyk je jedna z mnoha charakteristických vlastností, které nás odlišují od jiných národů. Národní jazyk má funkci reprezentativní a právě i na základě toho, jak jej ovládáme, dáváme o sobě světu jisté mínění a naše postavení. I přestože si to mnohdy neuvědomuje, mediální zprávy jsou navzájem sledovány jinými zahraničními médii. Děje se tak v případě důležitých událostí jako jsou např. prezidentské volby, informace o živelných pohromách a další. Dle mého názoru jsou to právě výše zmíněné situace, díky kterým se můžeme jako národ reprezentovat. Jazyk, který je užívaný v médiích současně ovlivňuje národ i po vzdělávací či „výchovné“ stránce. Člověk si ani neuvědomuje, ale slova, která slyší i když jim nevěnuje větší pozornost, vnímá a ukládá si je nevědomě do paměti. A právě vzhledem k pronikání obecné češtiny jak do televizního tak i do rozhlasového

19

KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 2002, str. 192

Stránka 43 z 71

zpravodajství, se nám vrývají do paměti nespisovné tvary některých slov, což ovlivňuje i dospívající generaci či menší děti.

Stránka 44 z 71

8 Použitá literatura

•

BARTOŠEK, Jaroslav. Zpravodajství a publicistika: studijní texty pro distanční studium. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 54 s.

•

BARTOŠEK, Jaroslav. Žurnalistika. Vyd. 1. Olomouc: Centrum distančního vzděláváni FF UP, 1997, 121 s.

•

BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2004, 108 s. ISBN 80-731-8059-6.

•

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 3., rozš. a upr. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2011, 442 s. ISBN 978-807-2354-139.

•

ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, 342 s. ISBN 80-866-4200-3.

•

Příruční mluvnice češtiny. Edited by Miroslav Grepl - Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 799 s. ISBN 978-80-7106-980-5. HAUSER, Přemysl. Základy skladby češtiny. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 108 s. ISBN 978802-1046-917.

•

HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

•

HAUSER, Přemysl. Základy skladby češtiny. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 108 s. ISBN 978-80-210-4691-7.

•

KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, 604 s. ISBN 807106484-x.

•

MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika pro žurnalisty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 296 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-2979-4.

•

MINÁŘOVÁ, Eva, Marie KRČMOVÁ, Jan CHLOUPEK a Marie ČECHOVÁ. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2003. 342 s. none. ISBN 80-86642-00-3.

Stránka 45 z 71

•

MÜLLEROVÁ, Olga, Jana HOFFMANNOVÁ a Eva SCHNEIDEROVÁ. Mluvená čeština v autentických textech. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1992. 236 s. ISBN 80-85467-96-8.

•

Pravidla českého pravopisu:školní vydání. Edited by Olga Martincová - Z. Hlavsa - Z. Hrušková. Praha: Nakladatelství Pansofia, 1993. 383 s. ISBN 80901373-6-9.

•

Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Editor Jan Hugo. Praha: Maxdorf, 2006, 413 s. ISBN 80-734-5086-0.

•

www.wikipedie.cz

Stránka 46 z 71

9 Přílohy 9.1 Příloha č. 1 Televizní zpravodajství TV NOVA

M - moderátor

Seznam zkratek používaný v transkriptech

R - Renáta Czadernová • - pauza P- Petr Suchoň ↑ - stoupnutí melodie Re - jakýkoli reportér TV Nova ↓ - klesnutí melodie M – Michal Hrdlička ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1 Re

sledujete hlavní spravodajskou relaci televize Nova• dnes s Renátou Čadernovou a Petrem Suchoňem↓•

2P

přejeme heský večer• začínají televizní noviny↓•

3R

dobrý večer↓•

4P

katastrofální výsledek kontroly potravinového inspektora donutil uzavřít Kauflant ve Veselí nad Moravou↓• prodejna byla plná pastí na hlodavce a myšího trusu↓•

5R

zemřel další člen známého divadla Járy Cimrmana • Jan Kašpar ↓• herec podlehl těžké nemoci v jedné z pražských nemocnic • bylo mu necelých šedesát jedna let↓•

6P

ministryně kultury Alena Hanáková opouští k třicátému červnu svou funkci↓• rezignaci vysvětlila tím• že necítí podporu své strany top nula devět↓• …část textu vynechána… Stránka 47 z 71

7P

fčera odhalil reportér televize Nova společně s inspekcí padělky v kamené pobočce slevového portálu Vykupto cézet↓•

8R

na místo se dnes vrátil a zjistil• že s obchodu v centru Prahy zmizela asi třetina zboží• které tam ještě fčera bylo vystavené↓•

9P

že by další padělky⃝↑• prý jen prevence↓•

10 Re den druhý• vracíme se na místo činu↓• 11 Re jdeme se podívat↓ jak jste se od fčera zlepšili↓• 12

Prodavačka: až tak jo ⃝↑•

13 Re ano až tak ↓• fčera tu inspekce zabavila padělaná trička luxusní značky a zůstalo po nich pár prázdných regálů↓• dnes se počet prázdných míst znásobil↓• 14 Re tak buď jste toho fčera fakt hodně prodali, nebo fakt hodně stáhli↓• 15 Pr já se obávám↓• že vám k tomu nemůžu říct vůbec nic • Protože…• 16 Re no• hodně tady toho chybí↓• 17 Re slečna okolo nás pobíhá a doplňuje do poliček jiné zboží ↓• 18 Re a tady byly fčera úplně jiný věci↓• 19 Re fčera kontroloval inspektor i další značky↓• jejich původ byl neznámý a i tohle zboží tu dnes schází↓• 20 Re asi se polepšili nahoře• to vypadá spíš na kompletní obměnu sortimentu• spíš než na nějakou výměnu↓• 21 Re co je ale podstatné pro zákazníky slevového portálu↓• máme potvrzeno↓• že peníze za prodané padělané zboží se budou vracet↓• 22 Re když by někdo teďka někdo věděl• že má tady ten padělek tohoto zboží↓• tak ho může normálně přijít vrátit⃝↑• 23 Pr kdyby takoví zákazníci dorazili↓ tak bez problémů• my budeme vracet peníze↓• 24 Re a jak se k padělkům staví zástupce Vykupto ⃝↑• 25 Re máte podezření↓• že se u vás prodávají nějaké další padělky ⃝↑• Stránka 48 z 71

26

Zástupce: původ zboží pro jistotu podruhé kontrolujeme↓•

27 Re tak přejeme příště více ostražitosti při prověřování dodavatelů↓• Martin Holek• televize Nova↓• …část textu vynechána… 39 P

f Česku pomalu ani neopadla velká voda a už se mluví o zdražování potravin↓•

40 R záplavy napáchaly v zemědělství škody za více než tři miliardy korun↓• podle farmářů by měly nejvíce zvýšit ceny piva a zeleniny↓• 41 P

a silně poškození jsou i rybáři • zdražovaní o desítky procent se ale bude týkat téměř výhradně nákupů v menších obchodech↓•

42 Re česká zelenina na trzích a stále oblíbenější pivo z malých pivovarů• při jejich nákupu budete muset letos téměř jistě sáhnout hlouběji do peněženky a to možná až o čtvrtinu↓• Rybáři škody teprve sčítají↓• 43

Vstup Jana Veleby, prezident Agrární komory ČR: nejpostiženější je hrášek• hrách• bylo to zelí• bylo zaplaveno asi pět set hektarů s chmelnic↓•

44

Vstup Jana Hudy, ředitel Rybářství Třeboň: ty rybníky se vypláchly těma velkýma vodama↓• na těch rybách• v desítkách milionů to bude↓•

45 Re popovodňové zdražování budou ale podle zemědělců téměř jistě skoušet obchodníci také u dalších výrobků• kterých se záplavy vůbec nedotkly↓• může jít třeba o ovoce nebo pečivo↓• 46

Vstup Jana Veleby, prezident Agrární komory ČR: budeli zdraženo pečivo↓• tak si troufám tvrdit↓• že to nebude mít nic společného s povodněma↓• …část textu vynechána…

47 Re nepřímo u nás ale povodně zvýší také ceny medu• mohutné deště spláchly pyl a včely tak nemají co sbírat↓• 48

Vstup Martina Pýchy, předseda Zemědělského svazu ČR: f případě• že bude zákazník preferovat třeba český med↓• tak ta cena bude vyšší↓•

49 Re objevily se ale už i hlasy• které nutnost zdražovat popírají↓•f supermarketech by ceny kvůli povodním neměly růst vůbec• naopak měly by klesnout• zeleninu tam mají většinou z dovozu a velké pivovary už nakupují chmel také v zahraničí↓↓• Stránka 49 z 71

50

Vstup Petra Havla, agrární analytik: lze očekávat v letošním roce globálně vyšší úrodu a to znamená v podstatě pokles cen prakticky všech zemědělských komunit i u nás↓• Jiří Bidžovský a Zuzana Štíchlová↓•televize Nova↓• …část textu vynechána…

51 R

kolem brutální vraždy patnáctileté Petry z Jihlavska jsou stále další a další nepochopitelné skutečnosti↓•

52 P

třeba teď se například ukazuje že část peněz• které se vybraly na pohřeb Petry si jeden z iniciátorů sbírky nechal pro sebe↓•

53

Petr Horák, kamarád zavražděné dívky a zakladatel sbírky: chcem pomoc takhle jejich rodině protože víme• jak jsou na tom finančně ↓•

54

Patrik Černý, bývalý přítel zavražděné sbírky: brečel sem• nespím• nejedl sem tři dny↓•

55 Re chtěli pomoci • vybírali od lidí peníze na Petřin pohřeb ↓• jenže část si nakonec podle Petra Horáka• jednoho ze zakladatelů sbírky• nechal pro sebe druhý z mladíků Patrik Černý• bývalý přítel zavražděné dívky↓• 56

Petr Horák: ty peníze si nechal Patrik Černý pro sebe ↓• on dostával peníze i od lidí na ruku a místo toho • aby je rovnou vložil na účet • tak šel jednou večer chlastat s kamarádama a zval je tam ↓•

57

Telefonický vstup Patrika Černého: tak to teda v žádným případě ↓• já jsem žádný peníze do ruky normálně nedostal od nikoho↓•

58 Re přitom právě Černý měl mít pod kontrolou veškeré peníze spojené se sbírkou ↓• je možné že se teď o celou věc začne zajímat policie ↓• 59

Petr Horák: je to do nich hnusárna a máme z toho problémy všichni co jsou s tím spojováni ↓•

60 Re mezitím pokračuje vyšetřování této otřesné vraždy ↓• podle informací televize Nova Kisiov se Zavřelem byli minulý týden převezeni z vazby znovu do Jihlavy na další kolo výslechu ↓•

Stránka 50 z 71

61 Re rodiče a bratr Petry mohou jako pozůstalí podle současného zákona o obětech trestných činů požádat stát o peněžitou pomoc a to až do výše sto padesáti tisíc korun pro každého ↓• 62

Marta Vondráková, matka zavražděné dívky: to bysme si měli zažádat ↓• to pomůže určitě na zlepšení bydlení ↓•

63 Re David Pyk • televize Nova ↓• …část textu vynechána… 64 Re poničená střecha • krátery na zahradě a roztrhané ploty ↓• kameny narážely do země tak silně ↓• že pod nimi praskala i pěticentimetrová dlažba ↓• gdo měl nohy ↓• ten hledal úkryt aby ho padající kusy skály nezabily ↓• 65

František Kluska: najednou se zakóřilo • rána • letěly kameny ↓• já jsem nevěděl co mám dělat ↓• pustil jsem štětku a houpl jsem tady pod toto ↓•

66

Karolína Klusková: ono to spadlo před nás do pole↓•

67 Re a jak to byly velký ty kameny ⃝↑• 68

KarolínaKlusková : asi nějak tak↓•

69 Re kameny trefily tři vozy náhodně projíždějící kolem ↓• poškozený je dům pana Rundy a zásah dostala i fasáda domu paní Slaninové ↓• 70

Hana Slaninová: takovej nějakej balvan a odlítl • roztříštilo se to ↓• akorát na psa to letělo a mně do okna ↓•

71 Re případem se kromě policie zabývá také báňský úřad a ten už vydal první opatření ↓• f čebínském lomu je zakázán odstřel a to až do té doby • než se podaří vyšetřit z jakého důvodu byli ohroženi lidé ↓• vyšetřování bude trvat několik měsíců • experti nechají odvést kamení a budou zkoumat horninu do které byly nálože umístěny ↓• nevylučují ani provedení pokusného odstřelu ↓• zatím mají jasno jen v tom • že došlo k závažné chybě ↓• 72

Bohuslav Machek, mluvčí báňského úřadu: pochybení zde je evidentní • protože za výsledek každého odstřelu je odpovědný technický vedoucí dostřelu a došlo nadměrným rozletem k překonání hranice bezpečnostního kruhu ↓•

Stránka 51 z 71

73 Re zarážející je i to • že nikdo nevaroval řidiče projíždějící Čebínem a sám starosta opce se o tomto ohrožení dozvěděl až s televizních novin ↓• 74

Telefonický vstup starosty obce Čebín Miroslava Bartoše: já sem se to dozvěděl až včera večer ↓• mně volal kamarád že je to v televizi ↓•

75 Re správce lomu se k pochybnostem vyjadřovat nechce ↓• pokud ale báňský úřad uzná že střelmistr se dopustil závažné chyby • může být obviněn i z obecného ohrožení ↓• 76 Re Josef Svoboda • televize Nova ↓• 77 P

alkohol z rukou lékaře neškodí v jakémkoli množství ↓• známé pořekadlo kterému se však ve skutečnosti můžeme tak maximálně zasmát ↓• existuje ale nějaká hranice takzvaného neškodného pití ⃝↑• podle agentury Mediafax ano ↓• na svých stránkách dokonce zveřejnila vzorec pro její výpočet ↓•

78 Re vynásobímeli hustotu etanolu obsahem sklenice a koncentrací alkoholu v ní • to celé pak vydělíme stem • bude výsledkem počet gramů čistého alkoholu ↓•ano • při zjišťování hranice bezpečného pití sice budete muset zavzpomínat na učivo matematiky ze základní školy↓• zjistíte ale svoji denní míru ↓• 79

Jan Kolomazník, primář psychiatrického odd., Pardubická krajská nemocnice a.s.: u žen se říká • že žena by mohla vypít šestnáct gramů čistého alkoholu za den ↓• to znamená jedno pivo dvanáctistupňové nebo dvě deci vína ↓• u mužů je to dvojnásobné množství ↓•

80 Re Dvacet dvanáctek v tomto případě představuje tři sta dvacet gramů čistého alkoholu a to je více než šestinásobné překročení bezpečné denní hranice ↓• tu odborníci stanovili na padesáti gramech ↓• 81 Re život bez štamprličky po ránu si už nedokáže představit ani paní Stanislava Chalupová z Březnice na Zlínsku ↓• v místní pálenici pracuje třicet pět let a každodení ochutnávání je dokonce její povinností ⃝↑• 82

Stanislava Chalupová, majitelka pálenice: když si jednoduše ojediněle třeba nemůžu dat nebo něco takového • tak si dám na druhý den dvě ↓• Stránka 52 z 71

83 Re zdravá játra sedmdesáti kilového člověka dokážou jednoho panáka tvrdého alkoholu odbourat za jednu a půl hodiny • občas je tomu ale naopak a přemíra alkoholu odbourá i mnohem urostlejší jedince ↓• 84 Re Petr Zapletal a Jakub Bystřický • televize Nova ↓• …část textu vynechána… 85 R a s námi už je tady i Michal • hezký večer ↓• 86 M

dobrý večer ↓•

87 P

dobrý večer ↓•

88 R

a hned po sportu můžete na té en cé zet četovat s naší kolegyní Petrou Svobodu

↓• 89 P

a samozřejmě nemůže chybět gympl s ručením omezeným ↓• ředitelka oznámí Matulovi • že ve stejný den kdy se chystá na přílet Elišky • se přijedou na zkoušku divadelní hry podívat zástupci města ↓• Matula ví že obojí nestihne ↓• pro co se rozhodne • uvidíte už po sportovních novinách v gymplu s ručením omezeným ↓•

90 R hezký večer↓• 91 P

hezký večer ↓•

Stránka 53 z 71

9.2 Příloha č. 2 Česká televize Události…

M – moderátor

Seznam zkratek používaný v transkriptech

J – Jakub Železný

• - pauza

R – jakýkoli reportér Událostí ČT

↑ - stoupnutí melodie ↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1M

hlavní zpravodajská relace České televize ↓• souhrn nejdůležitějších událostí dne v české republice i ve světě ze dne dvanáctého června dva tisíce třináct ↓• další odchod z vlády Petra Nečase ↓• ministryně kultury Alena Hanáková na konci měsíce rezignuje ↓• miliardové škody a změny v protipovodňové ochraně ↓• ministr Bendl chce vyvlastňovat pozemky ↓• Řecko bez veřejnoprávní televize a rozhlasu ↓• proti úspornému kroku vlády protestují tisíce lidí ↓•

2J

právě začaly Události • Jakub Železný přeje dobrý večer ↓• ministryně kultury Alena Hanáková končí ve funkci ↓• dnes oznámila že necítí podporu ze strany vedení top nula devět↓• rezort bude řídit do konce června ↓•

3

Alena

Hanáková:

necítím

dostatečnou

podporu

ze

strany

Karla

Schwarzenbergera a Petra Gazdíka, v jejichž rukou postministra tohoto rezortu, leží ↓• Rozhodla jsem se k třicátému červnu na svoji funkci rezignovat↓• 4J

ministryni Alenu Hanákovou už několik měsíců kritizovala část kulturní obce ale i její spolustraníci ↓•

vyčítali ji třeba mediální výstupy nebo odvolání

ředitele Národního divadla ↓• Alenu Hanákovou by mohl nahradit bývalý děkan

Stránka 54 z 71

hudební a taneční fakulty AMU Jiří Hlaváč ↓• s ním už top nula devět o působení na ministerstvu jednala ↓• rozhodnutí je podle něj ale na premiérovi ↓• 5R

mělo trvat jen půl hodiny• nakonec se jednání předsedy top nula devět Karla Švancenberka a šéfa poslaneckého klubu Petra Gazdíka s Alenou Hanákovou protáhlo na dvě hodiny↓•

6

Alena: Karel Švarcenberk i vedení hnutí Starostů a nezávislí byli o mém rozhodnutí dnes informováni a přijali jej ↓• každému kandidátovi • který po mně ministerstvo převezme přeji mnoho sil• přeji mu chuť do práce a dovolte • abych mu také popřála méně procesů ↓•

7

Petr Gazdík: všeobecně jsme se bavili o fungování ministerstva kultury o tom co se paní ministryni podařilo a o tom • co se paní ministryni nepodařilo ↓•

8R

ministryně Hanáková více rezignaci komentovat nechtěla ↓• po přečtení prohlášení odjela na jednání vlády • toho se zúčastní už jen dvakrát ↓• v úřadu skončí třicátého června ↓•

9

Lenka Langšádlová Místopředsedkyně strany: já si myslím že paní ministryně udělala obrovský kus práce ↓• je potřeba ji v tuto chvíli poděkovat ↓• ministerstvo vlastně splnilo dva velké úkoly ↓• přijal se zákon o vyrovnání s církvemi • zákon o podpoře kinematografie ↓•

10

Jeroným Tejc /ČSSD/ Předseda poslaneckého klubu: já myslím že paní ministryně Hanáková se ani neměla stát ministryní a to • že odchází je jenom dobře pro českou kulturu ↓•

11 R

Alena Hanáková opustí tyto prostory po osmnácti měsících ↓• poprvé sem vstoupila dvacátého prosince roku dva tisíce jedenáct ↓•

Hanáková je už

druhým šéfem kultury který v tomto volebním období končí ↓• křeslo ale pořád zůstává top nula devět • respektive Starostům • kdy bude známé nové jméno ministra zatím strana neví ↓• starostové už ale jednali s bývalým děkanem AMU a hudebním skladatelem Jiřím Hlaváčem ↓• 12

Petr Gazdík/TOP 09/, předseda poslaneckého klubu: je jedním z favoritů • můj osobní favorit to rozhodně je ↓•

Stránka 55 z 71

13

Jiří Hlaváč: s ohledem na časový horizont to vnímám jako mé určité poselství které bych měl splnit ↓•

14 R

o odchodu Hanákové z ministerstva se spekulovalo už začátkem letošního roku ↓• v úřadu ji měl tehdy nahradit Ivo Mathé ↓• ten tvrdil • že s ním o funkci ministra vyjednával předseda top nula devět Karel Švarcenberk ↓• i tentokrát patří mezi adepty jak před několika minutami České televizi potvrdil šéf poslaneckého klubu Petr Gazdík ↓• kandidáti jsou ale i poslanec Stanislav Polčák nebo senátor Jiří Šesták ↓•

15

Petr Gazdík: vaše informace jsou naprosto dokonalé ↓•

16 R redakce a Štěpánka Martanová • Česká televize ↓• 17 J

umělci ale i šéfové různých kulturních institucí Alenu Hanákovou dlouhodobě kritizovali ↓• mluvili o ní třeba jako o nevýrazné ministryni která dělá výrazné chyby ↓• vyčítali ji • že se v rezortu neorientuje a neumí sehnat peníze ↓• ministryně naopak chyby odmítala ↓• poukazovala na to • že se třeba za jejího působení dokončily církevní restituce ↓•

18 R lidsky slušná • ale nekompetentní ↓• tak protestovali proti setrvání Hanákové ve funkci divadelníci i vydavatelé časopisů ↓•

podle nich dokáže kulturu

zachovat živou jen v jogurtech ↓• 19

Alena: my se vlastně sejdeme příští týden a budeme vlastně diskutovat ↓•

20 R a diskutovalo se i v Národním divadle ↓• na sloučení se státní operou kývla ↓• odvolání ředitele Černého ale nedokázala srozumitelně vysvětlit ↓• o spustilo další ostré protesty ↓• 21

Černý: své odvolání považuji za bezprecedentní krok ↓•

22

Alena: z auditu vyplynulo • i z toho prvního i z toho druhého • že byly špatně nastavené řídící procesy ↓•

23 R kvůli Národnímu divadlu pak mediálně klopýtla ještě několikrát ↓• 24 R nedařilo se jí ani při vysvětlování církevních restitucí ↓• Stránka 56 z 71

25 R poslední z kroků • odvolání ředitele Národního galerie Vladimíra Nesla už zdůvodnila ↓• chybějící koncepcí ↓• a kredit jí pak zvedl i výbuch v Divadelní ulici ↓• místní galeristy přišla osobně podpořit ↓• 26

Zdeněk, galerista: má smysl pro kulturu a je to člověk který je hluboce empatický ↓•

27

Ondřej Černý: ministryně Hanáková udělala mnoho chyb ale dokázala se z nich poučit a ta avizovaná rychlá změna na postu ministra nic neřeší ↓•

28 R nový kandidát na ministra Jiří Hlaváč přichází přímo z AMU ↓• jako bývalý děkan hudební a taneční fakulty má tak k umělcům blíž ↓• 29

Hlaváč: vím samozřejmě co je v současnosti aktuální z hlediska české kultury • českého umění • takže ano • já jsem si řekl je to zajímavá výzva ↓•

30 R sám uznávaný hudebník nechce aby kultura dál hrála druhé housle ↓• ministerstvo by po političce mohl poprvé řídit třeba hudební držitel ceny Grammy ↓• 31 R Petr Kořínek a Tereza Ragová • Česká televize ↓• proč ministryně Hanáková končí ve funkci zrovna teď ⃝↑• co za necelý rok do voleb může stihnout její nástupce ⃝↑• a kdo jím bude ⃝↑• Události komentáře v deset večer ↓•

Stránka 57 z 71

9.3 Příloha č. 3 Divácké zprávy televize Prima 23. 11. 2013 …

Seznam zkratek používaný v transkriptech

M - Moderátor T - Tomáš Kraus

• - pauza

R - Reportérka/ Reportér

↑ - stoupnutí melodie

K - Karel Frýd

↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1M

dveře pro hubeňoury• kde je najdete a co je za nimi ⃝ ↑ • začínáte děsit kolegy v práci• asi jsme vás inspirovali.

3T

divácké správy• to jsou videa, které natáčíte a posíláte odkudkoliv •děkujeme za to↓• a dnes se s diváckým reportérem Karlem Frýdem podíváme dokonce i do vesmíru↓ chm•

4R

Karel Frýt je jednoznačně jedním z nejvýkonějších diváckých reportérů↓• vzpomínáte třeba na jeho video z letadla ⃝• chtěl sedět u okénka a tak si podle toho vybral sedadlo úplně na kraji↓•

5K

ty já nemám tohle ―• vokýnko• já nemám vokno•

6R

V letadle sice strávil zhruba čtrnáct hodin s výhledem do plastové stěny ale pohled•který se mu naskytl při natáčení tohoto videa• mu určitě všechno zklamání vynahradil↓•

7K

Ty voe• já normálně brečim• Kenedyho vesmírný centrum↓• Florida↓•

Stránka 58 z 71

8R

Na Floridě s mobilem v ruce Karel Frýt natočil poslední start raketoplánu Atlantys do vesmíru↓• Čtvrtý raketoplán• který v Nasa postavili astronauti poprvé řídili třetího října devatenácet osmdesát pět• a ze Země naposledy odstartoval osmého července před dvěma lety a Karel Frýt byl u toho a všechno natočil↓•

9K

Já mám slzy normálně v očích↓• To je neuvěřitelný↓•

10 R Tenhle neuvěřitelný zážitek s ním sledoval dav dalších lidí↓• Nenechali si ho ujít i přesto↓• že ho mohli pozorovat jen z dáli↓• Do bezprostřední blízkosti raketoplánu mohli samozřejmě jen profesionálové• kteří naštěstí taky dokáží ovládat kamery↓• …vstup americké televizní stanice… 11 R A tak díky těmto záběrům můžeme vidět to↓• co jinak vidí jen oči několika málo vyvolených↓• …vstup americké televizní stanice… 12 R Takový záběr raketoplánu Atlantys už nigdo nepořídí↓• Nasa projekt ukončila a Atlantys už je k vidění pouze v muzeu↓• …část textu vynechána… 13 T

Z velkým úžasem sme koukali na videa vod vás• diváckých reportérů• která jasně dokazují↓• že se na divácké zprávy dívaj i naši domácí mazlíčci •a když se do toho sem tam připlete vysavač↑• tak to už je potom velkej fofr↓•

14 R Video od diváckého reportéra Antonína Kybla jasně ukazuje• co se děje• když takový vlčák zjistí↓• že kosti• které si předtím pečlivě uschoval na zlé časy↓• začne ze země dolovat lžíce bagru↓• Hoši děkujem za to• že ste nám tohle video nakonec opravdu do Diváckých spráf poslali↓• Ony vůbec zvířátka a stroje klidně i o něco menší jsou zábavné• takový vysavač↑ psy prostě vyloženě přitahuje• ať už jako masážní stroj• nebo dopravní prostředek↓• Akorát po sobě pejsek nesmí nechat památku• jinak se vysavač postará o pohromu↓• Tohle video od naší divácké reportérky Marie Vasilijevičové jasně dokazuje↓• že i mezi psy máme spoustu diváků↓• Ale jakmile divácké správy skončí a začnou reklamy •nelíbí se to ani pejskům Marie Vasilijevičové• začnou se zlobit a Stránka 59 z 71

štěkají↓• Naše divácké správy vás hodně inspirují• sme rádi↓• Včera vás potěšilo↓ že sme vystrašili na Primě moderátora Tomáše Drahoňovského •a tak ste udělali něco podobného a poslali nám to hned přes natoč video cézet↓• Jo lekání lidí to je zábava• teda pro ty druhé↓•Část textu vynechána… 15 T

Kulichy si ještě neberte↓• počkejte si na ví aj pí správy• už sou tady za chviličku↓•

Stránka 60 z 71

9.4 Příloha č. 4 Český rozhlas Brno - zprávy…

Z - Zdeněk Truhlář

Seznam zkratek používaný v transkriptech

V - Věra Masopustová

• - pauza

M - neznámý moderátor

↑ - stoupnutí melodie ↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1Z

nový vyjednávací tým čé es es dé začne pracovat už dnes večer ↓• národní potravinová zbírka se blíží ↓• otrokovické charitě ale chybí dobrovolníci ↓• zítřek bude zatažený s teplotami do devíti stupňů ↓• správy vám přináší Zdeněk Truhlář ↓•

2Z

krize v čé es es dé by mohla být u konce ↓• ustřední výkonný výbor strany zrušil usnesení která vyzývala předsedu Bohuslava Sobotku k rezignaci a vyřadila ho z vyjednávacího týmu ↓• Sobotka je znovu hlavním vyjednavačem čé es es dé o vládě a jejím kandidátem na premiéra ↓• ústřední výkonný výbor zamítl jeho návrh na konání mimořádného volebního sjezdu ↓• ten se bude konat jen v případě • když se čé es es dé nepodaří sestavit vládu ↓•

3V

po jednání ústředního výkonného výboru čé es es dé který dal Bohuslavu Sobotkovi plnou důvěru • uspěl šéf sociálních demokratů i se svým návrhem na složení vyjednávacího týmu ↓• kromě v uvozovkách jeho lidí Milana Štycha • Aleny Gajduškové a Lubomíra Zaorálka • bude o příští vládě vyjednávat i místopředseda čé es es dé a plzeňský hejtman Milan Chovanec • který se účastnil tajné schůzky v Lánech ↓•

Stránka 61 z 71

4

Sobotka: bude vytvářet komunikační linii směrem k našim hejtmanům kteří jsou nyní za Sociální demokracii ↓•

4M

tak vysvětlil Chovancovu roli Sobotka ↓• Milan Chovanec bere post ve vyjednávacím tymu jako možnost vylepšit si reputaci ↓•

5

Chovanec: já teď budu maximálně pracovat ↓• Některé chyby které jsem udělal • na to jsem připraven • takže pan předseda Sobotka mi tam navrh • já jsem to akceptoval ↓•

6V

nový vyjednávací tým čé es es dé už začal pracovat ↓• Otrokovická charita hledá dobrovolníky na pomoc při Národní potravinové zbírce ↓• vůbec první dobročiná akce podobného zaměření se v Česku uskuteční příští sobotu a jídlo dostanou chudí ↓• upřesnil Jiří Vlček z charity v Otrokovicích↓•

8

Vlček: budeme se těšit na každého • kdo v sobotu od osmi do osmi přijde do těchto řetězců • do Teska a do Makra v Malenovicích a kdo tam přijde a nakoupí nějaké potraviny které nám potom věnuje ↓• čím více lidí přijde • tím více potravin získáme a sami jsme zvědaví kolik vlastně takto potravin lze vyzískat ↓• stejně tak je to o tom • kolik lidí se nám přihlásí jako dobrovolníků ↓• a potom s dobrovolníky rovnou budeme pracovat • a čím více nás bude • tím větší to bude ↓•

9Z

cyklisté budou moci příští rok projet přes celé Blansko po cyklostezce ↓• radnice totiž na jaře dokončí poslední úsek který propojí severní a jižní okraj města ↓• stavba podél Svitavy k autobusovému nádraží přijde na necelé tři miliony korun • říká blanenský místostarosta Jiří Crha z ó dé es ↓•

10

Crha: v tuto chvíli se dá říci že bude tento úsek• který je více jak půl kilometru dlouhý a propojí vlastně tu páteřní síť přes Blansko • bude vybudován na jaře dva tisíce čtrnáct ↓• ten termín realizace je zhruba měsíc takže já předpokládám • pokud se začne na konci února že by do konce března nejpozději do půli dubna dva tisíce čtrnáct • bude hotovo ↓•

Stránka 62 z 71

9.5 Příloha č. 5 Rozhlasová zpravodajství rádia Krokodýl…

M – moderátorka

Seznam zkratek používaný v transkriptech • - pauza ↑ - stoupnutí melodie ↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1M

pěkné odpoledne • vítám vás u spráf • rádio krokodýl víme co se děje v Brně ↓• čé es es dé povede v Brně v příštím roce do komunálních voleb současný primátor Roman Onderka ↓• rozhodli o tom fčera delegáti konference čé es es dé Brno město ↓• Onderku opětovně zvolili předsedou brněnské organizace a také lídrem její kandidátky do komunálních voleb ↓• znamená to • že Onderka je i kandidátem čé es es dé na primátora ↓• listopad byl zatím nadprůměrně teplý

↓•

dnes ale podle předpovědí přijde studený vzduch ze severních

polárních oblastí ↓• dení teploty srazí takzvaná arktická zima k nule ↓• nasněží i v nížinách a na horách napadne až patnáct centimetrů sněhu ↓• lidé kteří mají nárok na preventivní prohlídky a nechodí na ně • dostanou od zdravotních pojiščoven pozvánku ↓• v Jihomoravském kraji jich budou desetitisíce ↓• pozvánky dostanou odborníky vytypované cílové skupiny • podle typu nádorového onemocnění to budou například muži ve věku mezi padesáti a sedmdesáti lety • ženy už od pětadvaceti ↓• po předávce v otevřeném vesmíru se olympijská pochodeň na cestě do Soči ocitla na delším • velmi unikátním místě • na dně nejhlubšího světového jezera Bajkalu ↓• se třemi speciálními pochodněmi Stránka 63 z 71

• které mohou hořet i pod vodou • se ponořili do hloubky třiadvaceti metrů profesionální potápěč • televizní moderátorka a místopředseda organizačního výboru her v Soči↓•

2M

vítám vás u spráf • rádio Krokodýl • víme co se děje v Brně ↓• hokejisté Komety Brno chystají velkolepé oslavy v rámci šedesátého výročí založení klubu ↓• oslavy budou f příštím týdnu rozloženy do tří dnů ↓• hlavní část se odehraje od středy do soboty ↓•

den Komety se uskuteční ve středu sedmadvacátého

listopadu • tento den přesně před šedesáti lety sehrála tehdejší Rudá hvězda Brno svůj první domácí zápas ↓• organizované akce začnou ve středu v deset dopoledne na Náměstí Svobody pochodem fanoušků • hokejistů i vybraných hráčů extraligového týmu ↓• českým slavíkem se letos opět stal zpěvák Karel Got ↓• při osmačtyřicátém ročníku tradiční ankety se z prvenství radoval po osmatřicáté ↓• slavnostního předávání se kvůli zahraničnímu turné osobně nezúčastnil ↓• v dalších kategoriích zvítězila Lucie Bílá a nově skupina Kryštof ↓• Got získal celkem třiatřicet tisíc bodů a stal se také absolutním vítězem soutěže ↓• rádio Krokodýl Jihlavsko↓• z Jihlavy odcestovala do Itálie samička tapíra jihoamerického ↓• v místní zologické zahradě se narodila loni v srpnu ↓• od roku dva tisíce odchovala jihlavská zoo už čtyři tapíří mláďata ↓• jihlavské zoo se letos daří • na začátku listopadu překonala návštěvnický rekord z roku dva tisíce devět ↓• jihoafrická policie se pokoušela dostat doznání ze zatčeného českého podnikatele Radovana Krejčíře mučením • tvrdí to jeho právníci ↓• vyšetřovatelé ho prý několikrát dusili a údajně ho surově bili ↓• dvojice lékařů prý potvrdila • že Krejčíř utrpěl zranění ↓• Krejčíř byl v pátek zatčen kvůli podezření z pokusu o vraždu a únos ↓• na řadě je sport ↓• hokejová Sparta dnes přivítá ve druhém derby této sezóny Slavii ↓• v říjnu svého městského rivala na jeho ledě deklasovala šest nula ↓• naposledy Slavia prohrála v pátek dva pět v Třinci • ten zahájí dnešní program v patnáct hodin utkáním proti Kometě Brno ↓• o půl hodiny později začnou zápasy Karlovy Vary • Pardubice a Liberec • Vítkovice ↓• tolik nejnovější správy • mějte hezkou neděli ↓•

Stránka 64 z 71

9.6 Příloha č. 6 Hlavní zprávy Radiožurnál…

Seznam zkratek používaný v transkriptech M – moderátor • - pauza H – Jan Hamáček ↑ - stoupnutí melodie ↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

•

1M

proč vyměnila čé es es dé post přecedy sněmovny za klíčové ministerstvo

financí ↑ ⃝ může být svazek vedený STB na Andree Babiše sfalšovaný ↑ ⃝ • jak líčí jihoafrická média Radovana Krejčíře • kterého zatkla policie a co přináší posun v jednání o íránckém jaderném programu ↑ ⃝ • přesně měsíc po volbách se dnes poprvé sejdou poslanci na ustavující schůzi čeká nové členy dolní komory skládání poslaneckého slibu • v následujících dnech si potom zvolí nové vedení ↓• post šéfa sněmovny připadne pravděpodobně sociální demokracii a horkým kandidátem je statutární místopředseda poslaneckého klubu Jan Hamáček ↓• zeptal jsem se ho proč stojí o post přecedy↓• •

2H

o tom • gdo bude kandidátem sociální demokracie na přecedu poslanecké

sněmovny rozhodne vedení strany a poslanecký klub ↓• – v případě - • že bych byl nominován poslaneckým klubem ↓• tak bych tu nominaci samozřejmě přijal a rád bych se o tu schůzi ucházel a pokud bych byl zvolen • tak bych samozřejmě chtěl využít svých skušeností při řízení poslanecké sněmovny které sem získal jako její místopředseda ↓•

Stránka 65 z 71

3M

a znamená to tedy že případné angažmá v budoucí vládě už vás nezajímá tím

pádem ↑ ⃝ • 4H

– v případě mého zvolení přecedou poslanecké sněmovny samozřejmě není možné případné vládní angažmá ↓•

5M

post šéfa sněmovny nakonec čé es es dé vyměnila s hnutím ano za ministerstvo financí ↓• je to podle vás dobrá volba ↑ ⃝ •

6H

já si nemyslim • že se to dá nazvat výměnou ↓• – já bych tyto dvě věci oddělil protože – vyjednavaní ve sněmovně nemá přímou souvislost s jednáním o vládě • protože vyjednavaní o vládě není ještě tak daleko • aby se konkrétně řešili rezorty – měl jsem pocit že vyjednavací tým je pouze vzali v potaz kategorický požadavek hnutí ano na jeden rezort a takto takto to dopadlo↓•

7M

no přesto se zeptám • neni chyba • že se jako vítězná strana zřejmě vzdáváte ministerstva financí ↑ ⃝ •

8H

já to nevidím jako chybu • ta vláda bude pracovat pokud bude ustanovena jako celek ↓• vládu řídí přeceda vlády a tím velmi pravděpodobně bude sociální demokrat↓•

9M

ano svého kandidáta na post ministra financí ještě nepřectavilo • nicméně není vyloučeno že se jím může stát lídr hnutí Andrej Babiš • tedy majitel Agrofertu ↓• navíc bez ilustračního osvědčení ↓• v tom problém vy nevidíte ↑ ⃝ •

10 H

já si myslím že je to přečasné řešit ↓• pokud by to směřovalo tímto směrem • pak samozřejmě je potřeba všechny tyto aspekty o kterých mluvíte zvážit a najít ňáké řešení • ale já bych opravdu nepředbíhal ↓• primárně je teďka potřeba vyjednat programové prohlášení té budoucí vlády a až potom se bavit o konkrétních perzonalijích ↓• …kvůli své délce je zbytek textu vynechán…

Stránka 66 z 71

9.7 Příloha č. 7

Cesta na Hrad 23. 1. 2013 TV Nova, debata s prezidentskými kandidáty Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem

M - Markéta Fialová

Seznam zkratek používaný v transkriptech

Z - Miloš Zeman K - Karel Schwarzenberg

• - pauza ↑ - stoupnutí melodie ↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1M

do přímé volby prezidenta zbývají f tuto chvíli necelé dva dny a začíná poslední a zásadní debata kandidátů na Nově ↓• dobrý večer • je mi ctí přivítat vás už pošesté tady u nás ve spravodajském studiu ↓• toto setkání je výjimečné ↓ mými dnešními

hosty

jsou

dva

kandidáti,

kteří

postoupili

z prvního

kola

prezidentských volep a víme • že jeden z nich se už za tři dny stane našim příštím prezidentem • Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman ↓• dobrý večer pánové • děkuji • že jste si udělali čas a přišli jste ↓• … část textu vynechána… 2M

pánové ale než odstartujeme náš rozhovor • zastavme se u jedné čerstvé správy ↓• měscký soud f Praze dnes zažádal ústavní soud o kompletní zrušení amnestije Stránka 67 z 71

prezidenta Václava Klauze ↓• novoroční krok hlavy státu je podle něj v rozporu s ústavou

•

protože

amnestiji

předem

neprojednala

vláda

↓•

pane

Schwarzenebrgu • vy jste členem vládního kabinetu ale také jste byl tím • kdo upozorňoval na to • že amnestiji vláda neschválila • respektive neprojednala ↓• ale je podle vás • je pro vás toto rozhodnutí překvapivé ↑⃝• umíte si představit • že by došlo opravdu až na to • že by vězni byli hnáni zpátky za mříže ↑⃝• 3K

člověk si může leccos přectavit • ale těžko ↓•

4M

je to realizovatelné ↑⃝•

5K

doufám aspoň • asi někteří uniknou ale někteří asi • ti kteří se cítili docela doma ve vězení a přes zimu tam docela rádi pobývaj • ty by se rádi vrátili ↓•

6M

tagže chápu to dobře • že byste uvítal • gdyby Ústavní soud zrušil tu amnestii ↑⃝•

7K

bylo by to zajisté velmi zajímavé a asi dobré rozhodnutí ↓•

8M

zajímavé bezpochyby ↓• pane Zemane • vy souhlasíte s výrokem • že Václav Klaus vyhlášením amnestie vlastně jednal protiústavně ↑⃝•

9Z

tak vláda není jenom jakýsi razitkovací polštářek a všechno co ji prezident v tomto případě předloží má schválit dokonce aniž by to projednávala ↓• tagže já velice vítám tento návrch a domnívám se na rozdíl od pana Schwarzenberga • že ti • kdo odešli z vězení se tam sice v některých případech rádi vrátí • ale mezitím mohou spáchat řadu trestných činů takže by bylo lépe • gdyby to vězení vůbec neopustili ↓•

10 M a k té osobě Václava Klause ↓•jednal protiústavně podle vás ↑⃝• 11 Z

já se domnívám • že ano↓• a zejména článek dvě pokládám za naprosto jasně protiústavní • ale to už jsem řekl mnohokrát ↓• my se asi lišíme v tom • že pan Schwarzenberg byť omezeně považuje amnestii za užitečnou • zatímco já dlouhodobě říkám • že bych se tohoto práva vzdal ↓•

12 M ano • tohle už jsme slyšeli • já vám děkuji za vaše komentáře k aktuálnímu dění ↓• … část textu vynechána…

Stránka 68 z 71

13 M pánové vy jste hned první den druhého kola prezidenckých voleb oznámili • že hodláte véct slušnou kampaň bez osobních útoků ↓• já nechám na divácích, na kolik jste jeden nebo druhý dostáli svému slovu • ale probereme to ↓• pane Schwarzebergu ↓• vy jste poměrně dlouho útoky vašeho soupeře jen odrážel •ale v neděli jste přišel do ofenzívy • kdy jste uvedl • cituji • Václav Klaus a Miloš Zeman tvoří velkou mocenskou skupinu ↓• můžete to vysvětlit ↑⃝• o jakou mocenskou skupinu podle vás jde ↑⃝• jaký zájem ji spojuje • kdo případně další v ní figuruje ↑⃝• …zbytek textu z důvodu jeho délky vynechán…

Stránka 69 z 71

9.8 Příloha č. 8 Objektiv, magazín zahraničních zajímavostí

Seznam zkratek používaný v transkriptech M - moderátorka R – reportér

• - pauza ↑ - stoupnutí melodie ↓ - klesnutí melodie ⃝ - otázka : - prodloužení samohlásky ― - nesrozumitelné nebo nejasné slovo či úsek textu

1M

vítejte u obrazovek • známá znělka odstartovala další díl Objektivu ↓• tady je stručný souhrn toho • na co se dnes můžete těšit ↓• mělo to být rekreační centrum pro německé pracující • přišla ale válka a vše bylo jinak ↓• jak to vypadá na Rujáně dnes ↑⃝ • už jste někdy slyšeli o novém Slovensku na druhém konci světa ↑⃝ • objektiv vás tam vezme ↓• a závěr bude patřit dřevěným židovským synagogám • jejich kouzlo poodhalí Šárka Kuchtová ↓• Rujána je největší německý ostrov a právě tam se podiváme v první reportáži ↓• navštívíme tam dvě zcela odlišná místa Proru a Jasmont ↓• Prora dnes vypadá jako město duchů ↓• původně na konci třicátých let tu chtěli nacisté vybudovat rekreační komplex • plán jim ale nevyšel ↓• naproti tomu Jasmont a tamní národní park patří k nejnavštěvovanějším místům na Rujáně ↓•

2R

největší německý ostrov Rujána je již od devatenácteho století vyhledávaným cílem turistů • které sem lákají především přímořské lázně • pláže s jemným Stránka 70 z 71

pískem a divoká příroda ↓• nachází se zde také místo známé pod jménem Prora • které by na romantickém ostrově očekával asi jen málokdo ↓• zdejší idylické pobřeží si totiž ve třicátých letech nacistický režim vybral pro stavbu gigantického rekreačního komplexu nazvaného Kolos von Prora ↓• měl sloužit jako propagandistický model péče o německé pracující v rámci Kraft durch Freude, neboli radostí k síle ↓• …zbytek textu vynechán, vzhledem ke kvalitě jazyka z hlediska spisovnosti…

Stránka 71 z 71