KNIHOVNA JUNÁKŮ (ČESKÝCH
SKAUTŮ) Č. 8.
REDIGUJE ANT. B. SVOJSÍK,
NÁZOR LÉKAŘE O SKAUTOVÁNÍ. SE 3 OBRÁZKY.
NAPSAL
MUDS: ČENĚK KLIKA, SUBFYSIK KRÁL. HLAV. MĚSTA PRAHY.
V PRAZE
1915.
ČESKÉ LIDOVÉ, KNIHKUPECTVÍ A ANTIKVARIÁT JOSEF SPRINGER V PRAZE I., (FILIÁLKA KRÁL. VINOHRADY.) — TISKEM DR. ED, GREGRA A SYNA V PRAZE.
Obsahem této brožurky jest proslov, který jsem měl jakožto úvod ku přednášce prof. A. B. Svojsíka »Dnešní stav skautské v ý c h o v y « , konané ve Sme tanově sále Obecního domu pražského, dne 5. května 1914. Obě tyto přednášky sledovaly účel propagovati u nás myšlenku skautování a veliká účast zdála se nasvědčovati živému zájmu o toto nové hnutí. Mnohoslibný začátek, jímž se uvedl právě založený spolek »Junák, český skaut«, doznal však značného zabrzdění vypuknuvší válkou a tak nezbývá nyní než trpělivě budovati na započaté stavbě a znovu buditi utuchnuvší zájem. K tomu sloužiti má i rozšíření této publikace. O budoucnost českého skautingu netřeba míti obav; myšlenka skautingu a výchovná hodnota jeho stojí příliš vysoko, než aby mohla u nás snad na dobro zapadnouti — jen o rychlejší tempo v rozvoji jde, a to bezpečně se dostaví za dob příznivějších. V PRAZE, v dubnu 1915.
Dr. Č. K.
Maje sděliti svůj názor o významu skautování po s t r á n c e zdravotní a vzbuditi zájem pro toto n o v é hnutí, chci především poukázati na pozoruhodný rozvoj skautingu po celém světě, kde se osvědčuje již po řadu let jako v ý b o r n ý p r o s t ř e d e k ku poznesení tělesné i morální v ý chovy mládeže. V a m e r i c k ý c h táborech skautů hemží ai tuží se dnes skoro půl milionu nastávajících občanů s v o b o d n é A m e r i ky. Loňského roku sjelo se v Birminghannu 30.000 s k a u t ů ; mezi nimi byli delegáti všech t é m ě ř národů a nescházeli anii čeští. Největší počet associací s k a u t s k ý c h v E v r o p ě v y k a zuje Anglie, kde presidentem jejich jest bratr nebožtíka krále Eduarda, dále jest to Š v é d s k o a Dánsko, kde skauting d á v n o zdomácněl. Německo snaží se se s v ý m i Pfadfindry nezůstati pozadu. T é ž ve Francii a ostatních s t á tech e v r o p s k ý c h začalo živé hnuti a propaganda skautování. Ze Slovanů předstihli n á s Poláci, kde s k a u t s k é h o hesla »buď připraven« poslouchá 6000 skautů. Největším rozmachem může se ovšem vyloázati skauting ve Spojených S t á t e c h S e v e r o a m e r i c k ý c h , kde dlužno t a k é hledati původ většiny myšlenek, z nichž b y l v y t v o ř e n , a kde první s o u s t a v n é pokusy v tom směru b y l y se zdarem p r o v á d ě n y . Již tyto okolnosti nasvědčuji, ž e na věci musí b ý t i něco dobrého. I u n á s ujala se tato k r á s n á m y š l e n k a , musí však. majíc jako k a ž d á n o v á v ě c s v é zastance i odpůrce, dobývati si ponenáhlu uznání a rád konstatuji, ž e p ř í v r ženců a přátel stále více p ř i b ý v á . Dnes více a více n a b ý v á vrchu přesvědčení, ž e mlá deži musí se dostati lepší v ý c h o v y tělesné než dosud. P r o zlepšení zdraví a tělesné zdatnosti mládeže děje se jinde nepoměrně více než u nás, tak Německo zřídilo nákladem do mnoha milionů jdoucím v e l k ý počet ú s t a v ů k zotavení mládeže, jsou to Erholungsheimy, Ferienheimy, sanatoria v Alpách i u m o ř e , v nejnovější době ujímají se tam školy v lese a ve všech těchto institucích č e r p á neduživá a chřadnoucí mládež m ě s t s k á posily tělesné i duševní a po moci jich z ů s t á v á tisíce jinak z t r a c e n ý c h mladých životů národu z a c h o v á n o . 1
U n á s , kde dělí se o péči o chudou mládež spolek pro p ě s t o v á n í her, spolek pro fer. osady a z e m s k á komise pro ochranu mládeže, odkázáni jsme téměř v ý h r a d n ě na ve řejnou dobročinnost; rovněž město Praha vysílá každo ročně několik set neduživých dětí jednak na feriální kolo nie, jednak do léčebných ústavů v Luži, v Vamberku a ve Valdoltře u Terstu. P r o děti středních vrstev, k t e r é r o v n ě ž v žádném bla hobytu netonou, neděje se v š a k nic, ačkoliv i tyto děti p o t ř e b n ý jsou zotavení na z d r a v é m vzduchu; těch, k t e r ý m mohou rodiče dopřáti dobrodiní pobytu na v e n k o v ě v do bě prázdnin, jest poměrně velmi malé procento. P o m ě r n ě nejhůře však jest na tom n a š e mládež s t ř e d o š k o l s k á : u této p ř e n e c h á v á se péče o tělesnou výchovu hlaivně rodině a ta často z neporozumění a ještě častěji z nedostatku prostředků koná velmi málo, kladouc více v á hy na prospěch školní než na prospívání tělesné. A přece p r á v ě mládež středoškolská v době puberty, nejchoulostivějšího to období v ý v o j e tělesného potřebuje obzvlášf o b e z ř e t n é péče. C o jest mezi ní individuí útlých, hube ných, slabounké soustavy, s bledými t v á ř e m i a slabě v y vinutého svalstva! Tito hoši š p a t n ě snášejí větší námahu, podléhajíce snadno únavě, jrjnozí z nich trpí bušením srdce, obtížným t r á v e n í m a náchylní jsou k různým poruchám soustavy n e r v o v é . Z nich rekrutují se příští neurasthenik o v é , mezi nimi nalézá tuberkulosa nejvíce obětí: těmito invalidy poškozován jest citelně c e l k o v ý zájem národa, neboť budou mu přítěži místo podporou! Okolnost tato u t v r z u j e v p ř e s v ě d č e n í , že dnešní škola klade dosud příliš v y s o k o vzdělání s v ý c h odcho v a n c ů nad z d á r n ý v ý v o j tělesný, v y s í l a t mnohé do ži vota, kteří vzdor vzdělání s v é m u nestačí pro c h a t r n é z d r a v í uhájiti se v boji existenčním i jest s v r c h o v a n ě na čase uchopiti se ochranných prostředků. Nejúčinnějším t a k o v ý m p r o s t ř e d k e m jest delší pobyt a v y d a t n ý pohyb ve volné přírodě a jest to p r á v ě skauto vání, k t e r é cíl ten sleduje; ono jest dnes nejvhodnějším a t a k é nejlacinějším p r o s t ř e d k e m ku zlepšení tělesného rozvoje mládeže, hl. středoškolské, nehledě k tomu, že také přispívá ku šlechtění ducha a vytříbení povahy. R o z umně vedeno nemůže skautování přivoditi žádného poškození z d r a v í , ono jest dnes nepostradatelnou pomůckou sna hám zjednati národu našemu zdravý a silný dorost. M y š l e n k a skautingu našla u naší m l á d e ž e ihned živého ohlalsu, ne tak, jak by bylo žádoucno v kruzích rodičů. Mnohé rodiče, z v i . matinky, odstrašuje asi m y š l e n k a pustiti s v é h o miláčka na celé t ý d n y s očí, vydati ho v šanc v š e m o ž n ý m nehodám a nepohodám, při nejmenším nastu-
zení; pomýšlení, že měl by se stravovat! z polní kuchyně v ý r o b k y p o c h y b n é jakosti, že by měl spáti ve stanu pod šírým nebem, ba dokonce i v noci na stráži stati — roz hoduje v mnoha případech v neprospěch kandidáta skautingu. Mohu v š a k v š e c k y tyto a podobné obavy zaplašiti, ne boť poznal jsem z vlastního názoru za loňského svého
V nejužším
styku s přírodou. — junáků.)
(Ze života jičínských
pobytu mezi skauty celý život v t á b o ř e a mohu ujistiti, že jsem byl s v ý s l e d k y svého pozorování úplně spokojen. Co se týče dozoru, b y l v každém ohledu spolehlivý: v ů d c o v é , zvláště v y b r a n í a vycvičení pojímají úkol svůj vzdor svému mládí velmi svědomitě, starají se o celou do mácnost tábora, dohlížejí na kuchyň, starají se o zásobení spíže, činj v š e c h n y disposice, řídí cvičení, h r y a p r á c e , dbají o náležité střídání p r á c e a odpočinku, z k r á t k a starají se přímo otcovsky o s v ě ř e n c e s v é : družiny lnou ku s v ý m vůdcům a jsou na ně hrdy. S t r a v o v á n í v t á b o ř e b ý v á s počátku, než se m u ž s t v o zapracuje, dosti t v r d ý m oříškem; obtíže jsou brzo p ř e k o n á n y ; za zásadu platí skytati hochům stravu sice prostou,
ale vydatnou a chutnou. Hlavní součástí jídelního lístku jest mléko, k t e r é svou nefalšovanou jakostí jest pro městské ho chy pochoutkou, rovněž v e n k o v s k ý chléb, máslo a ovoce těší se velké oblibě. Jinak přihlíží se, aby strava byla smí š e n á : hochům dostává se masa i zelenin, jakož i moučných jídel v ú p r a v ě zcela chutné. Excitující l á t k y : k á v a , příliš k o ř e n ě n á jídla a alkohol jsou nadobro vyloučeny. Že hoši nestrádali a hladu netrpěli, je vidno nejlépe z toho, že ve s m ě s přibyli nadprůměrně na v á z e . Ač loňské léto nebylo valně příznivé táboření, převládalyť dni studené a deštivé, p ř e c bylo v t á b o ř e stále veselo a rušno. Hoši z v y k l i si nepohodě a otužili se ku podivu: vzhled jejich byl stále svěží, tělo do b r o n z o v á sluncem i vzduchem osmahlé, nálada bujná a p o v z n e s e n á — nikdo po celých 7 týdnů ani rýrhou nezastonal, příruční lékárny zů staly t é m ě ř nepoužity. Ze zařízení táborového zajímaly mne především stany. Uspořádání jich dle pokynů p. ředitele P u l k r á b k a bylo velmi účelné: spodní část stanu tvořila z krajinek zrobená ohra da, jejíž s p á r y b y l y mechem ai hlínou ucpány, tak že se stran byli spáči dobře chráněni; nad touto ohradou zvedal se teprve štíhlý stan plachtový. V každém takovém stanu byla 2 lůžka, sestávající ze slamníku, p o d u š k y senem v y c p a n é a dvou houní; na polici nad k a ž d ý m lůžkem uloženy toiletní a různé potřeby. Kaž dého rána b y l y stany r o z e v ř e n y a v ě t r á n y , houně a slamníky rozloženy na výsluní, z k r á t k a spaní v táboře bylo hy gienicky zcela dobře opatřeno. Hoši ubírali se záhy na lůž ko a spali jako zabití do 6 hod. r á n o ; spali s pocitem na p r o s t é bezpečnosti, u vědomí, že nad nimi bdí hlídka noční, každou druhou hodinu se střídající. Tato noční s t r á ž má nejen svůj p ů v a b , ale i jistý v ý c h o v n ý v ý z n a m : nutí skauta ovládati se, potlačovati ospa lost a strach, bystří sluch ai pozornost. V odměnu může se s t r á ž c e kochati v k r á s e měsíční noci a obdivovati se poesii nočních nálad. A b y c h poznal z vlastního názoru dojem ta k o v é h o hlídání, súčastnil jsem se hlídky a- mohu se jen přimlouvati za ponechání tohoto opatření. Během několikatý denního pobytu v t á b o ř e pozná skaut za nočních stráží v š e c k y fáse noci, vidí noci temné, t m a v é , jindy jasné, mě síční a h v ě z d n a t é , sleduje probouzející se den, majestátní v ý c h o d slunce, — ú c h v a t n é to obrazy, plné okouzlujících změn. T é t o , jen zdánlivě t v r d é povinnosti, hoši bez reptání fce podrobují; vytržení ze spaní na 2 hodiny, d v a k r á t e nej v ý š t ř i k r á t e v týdnu a nepatrná újma spánku, kterou si o s t a t n ě náležitě v y n a h r a d í , nemá vlivu na celkový stav hochů. .Každodenní život v t á b o ř e započiná prostocviky a c v i čeními l e h k o a t l e t i c k ý m i v plavkách, n a č e ž následuje kou pání neb aspoň mytí a ú p r a v a toilety. Zatím připravena
v polní kuchyni, opatřené kompletním zařízením, s n í d a n ě : kakao neb mléko s chlebem, oh, to chutnalo jinak než ka fíčko s rohlíčkem, které doma starostlivá matinka svému synáčkovi, na lůžku si hovícímu, přináší! Po snídani s chutí do p r á c e ! Poklidit tábor, umýt nádobí, nanosit vody a klesti, štípat dříví, shánět poživatiny, v y ř i zovat poštu; k a ž d ý přidělený úkol v y k o n á v á s příkladnou horlivostí; pak se cvičí signalisování, telegrafování a pro vozuje truhlařina, sehraje se n ě k t e r á hra a než se naděješ,
Cvičení ve volné přírodě. n a s t á v á hodina obědu. T i , jimž s v ě ř e n a ten den kuchyň, zá vodí o uznání ostatních, snažíce se ukuchtit oběd co nej lépe a mohu dotvrdit, že jídlo bylo v ž d y chutné a v y d a t n é ; nejoblíbenějším jídlem byly moučníky a ř í z k y : mnohá ku chařka mohla by našim junákům závidět zručnost, s jakou urobili ve chvilce 200 knedlíků š v e s t k o v ý c h . Po obědě a k r á t k é siestě podnikány v ý p r a v y a v ý l e t y spojené s pozorováním přírody, sledováním stop, studováním mapy a místopisu, odhadováním vzdáleností, určováním siměru větru atd., občas provedena hra na plíženou neb sti hání po stopě druha, k t e r ý dostal značný náskok, z k r á t k a za veselé a poučné z á b a v y uplyne den a v e č e r shromažďuje junáky kolem t á b o r o v é h o ohně, kde k a ž d ý pojídá svou" skrovnou v e č e ř i ; zde vesele se hovoří, školy vzpomíná, zde ž e r t o v n é příhody vyvolávají z d r a v ý smích a zpěv zaznívá tichým v e č e r e m . Brzo počnou se ztráceti a do stanu se uchylovati nejospalejší, jimž za nedlouho následují ostatní, toliko jeden z ů s t á v á bdělým — ten, na něhož připadla hlíd ka. T á b o r spí spánkem spravedlivých. — 1
Z letmo načrtnutého obrazu života v táboře, skautů uvi d í t e : že skautování slučuje v sobě tělocvik, sport, práci a hru za nejvýhodnějších podmínek v nejlepším prostředí, to jest na zdra/vém vzduchu a pod šírým nebem. Tento stálý pobyt venku jest onen divotvorný prostředek, k t e r ý našim skautům jde tak k duhu. Celodenním a po t ý d n y trvajícím dýcháním z d r a v é h o , ozonem bohatého vzduchu z plných plic d o s t á v á se k r v i toho, čeho v m ě s t ě tak těžce p o s t r á d á m e — nad bytku kyslíku onoho fluidu, vyživujícího v š e c k y orgány na š e h o tělai a podmiňujícího zdárnou životní činnost. — Zde nevdechujete škodlivý prach, ani kouř, ani jedovatých miasm ů ; zde dýchá se v y d a t n ě nejen plícemi ale i povrchem těla, kůží, jejíž p ó r y netísní m ě s t s k ý šat. Oblek skautů odpovídá zcela hygienickým požadavkům a d o p ř á v á tělu největší volnosti. L e h k á vlněná košile jest do s t a t e č n ě porésní, tak že umožňuje volné proudění vzduchu, spocena neb deštěm proměněna rychle usýchá, chrání před úpalem, hřeje za chladu. P o d o b n ě účelný jsou volné, k r á t k é spodky. B a r e v n ý šátek skatů dodávající kostýmu charak teru a malebnosti byl p ř e d m ě t e m diskusí a hrozilo mu u n á s o d s t r a n ě n í : bylo by ho v ě r u škoda, neboť volně u krku uvá zán není z d r a v o t n ě z á v a d n ý , naopak chrání šíji před úpalem slunečním a lze ho nejedním způsobem prakticky upotřebit, v nouzi i plovky nahradí. I ostatní součásti skautovy garderoby jsou praktické a účelné; velkou v á h u klademe na řádnou, důkladnou a nepromokavou obuv. P ř í m o neocenitelným p r o s t ř e d k e m ku zvýšení resistence tělesné jest rozumné otužování těla; tomu věnuje skauting největší pozornost a dociluje nenásilnou methodou pozoru hodných výsledků. V první ř a d ě s k y t á k tomu příležitost samo táboření trvající celé p r á z d n i n y : hoši z v y k a j í t u hravě změnám, počasí a řfceploty, snášejí s t e j n ě d o b ř e h o r k o i c h l a i d , v l h k o i s u c h o . Výb o r n ě jim svědčí vzdušné i říční lázně. Hoši koupali se t é m ě ř d e n n ě za každého p o č a s í ; zvláště intensivně působí lázně vzdušné, poněvadž účinkují na povrch těla po celé hodiny, z v l á š t ě byly oblíbeny v kombinaci s lázní sluneční — proto byli všichni hoši ta!k b r u n á t n ě opáleni a t v á ř e jejich svítily zdravou barvou. Důležitou složkou s k a u t o v á n í je tělocvik a ten pěstuje se v t á b o ř e pravidelně a s o u s t a v n ě , hlavně po vzoru sta r o ř e c k é h o pětiboje; při s y s t e m a t i c k ý c h cvičeních přihlíží se ku p r o p r a c o v á n í všech skupin s v a l o v ý c h a jest radost pozorovat, jak svadlé a plihé svalstvo vlivem cviků obži vuje, sílí a mohutní. Velmi vhodná formou i uspořádáním jsou tato cvičení, jak je provádí a popisuje zakladatel č e s k é h o skautingu, p. professor Svojsík. Hoši v jeho t á b o ř e jakmile vstanou a opláchnou se vodou, v plavkách se skautskými holemi na stupují na mýtině lesní ke k r á t k ý m ú v o d n í m c v i č e n í m p r o s t n ý m , načež následují v y d a t n é c v i k y n a
p a ž e ; vzpírání, visy a podpory na tyčích držených d v ě m a skauty, šplh, vzpírání b ř e m e n a j . Hned na to cvičí se prostná jako c v i k y r o v n o v á h y neb chození po trámci, c v i k y t r u p u , zvedání a nošení druh druha. P o těchto cvičeních k 1 u s a j í cvičenci ve svém jednoduchém cvičeb ním úboru-plavkách Po cestách a pěšinách lesních, stoupají do vrchů a sestupují do údolí, střídajíce chůzi, klus a různé druhy chodů. N a mýtině nebo palouce se zastaví, k r á t c e oddechnou a počne se s c v i k y v h á z e n i různými způ soby kamenem, holí, oštěpem. O pět minut později už zase
T r u h l á ř s k á dílna v táboře junáků.
celá v ý p r a v a cvičí b ě h , vzdalujíc se rychle polní cestou od lesa. Z á v o d e m jednotlivců ukončeny běhy a na příhod ném místě cvičí se rozmanité s k o k y , o kus dále opět na h e b k é m trávníku z á p a s y a o d p o r y , načež pohodlným pochodem dojde se k lesnímu jezírku, u k r y t é m u mezi vrchy asi hodinu cesty od tábora. Těla z a h ř á t á cvičením cestou se ochladila, proto m o ž n o ihned pustiti se do vody. P b k o u p á n í a p l o v á n í vracejí se skauti v e s e l ý m p o c h o d e m z a z p ě v u písní polními a lesními cestami do s v é lesní osady, k a m ž po dvouhodinné nepřítomnosti dorazí. Nedovedeme si představiti vydatnější a půvabnější formy cvičeni tělesných. Není to vlastně pozoruhodná reforma t ě lesné v ý c h o v y , jíž měli by si povšimnouti všichni, kdož t ě lesnou v ý c h o v o u u n á s v á ž n ě se obírají? L e č na tom není dosti. Celodenní zaměstnání skautů vyplněno jest mimo to t ě l o c v i k e m p ř i r o z e n ý m a to velmi v y d a t n ý m : štípáním dříví, kácením stromů, vypo máháním při pracech polních, prací truhlářskou a řemesl nou vůbec.
Celý tento tělocvik koná se v přírodě, nejideálnější to tě locvičně, kde není ani prachu ani v ý p a r ů z transpirujících těl spolucvičenců. Pro v š e c h n a cvičení volí se forma co nejzajímavější a rozmanitá; aby cvičení byla poutavější, kombinují se s hrami, na př. koupání se zachraňováním to noucího, veslování se hrou na velrybu a pod. P ř i všech těchto výkonech zvyšuje se činnost orgánů dýchacích, tím plíce získávají na rozpínavosti a kapacitě, hrudníku p ř i b ý v á na objemu. Pečlivá pozorování a v y š e t ř e ní účastníků skautských v ý p r a v ukázala, že již po uplynutí prvního t ý d n e pobytu na v e n k o v ě přibylo n ě k t e r ý m hochům na objemu hrudi a na v á z e tělesné v š e m bez rozdílu, což dokazuje nejlépe, že cvičení zmíněná nevysilují cvičenců. Tak jest skautování nad jiné d o b r ý m p r o s t ř e d k e m par ralysovati škodlivé účinky celoročního s e d a v é h o způsobu života, z v l á š t ě našich středoškolských studentů a zejména b l a h o d á r n ě účinkuje na nervovou soustavu, k t e r á u vadného počtu hochů b ý v á jednak n a m á h a v ý m studiem, jednak růz nými jinými škodlivými v l i v y rozrušena. Zdravé veselí v t á b o ř e jest v ý b o r n ý m lékem pro n e r v o v ě zatížené hochy, zde, zbafveni tísnivého tlaku domovského prostředí, těší se ze života, zde d o s t á v á se jim povzbuzení, zde vzkličuje se b e d ů v ě r a . Pobyt v krásné přírodě má nepopiratelně uklid ňující vliv na nervstvo, vždyť také léčba nervosních pa cientů v sanatoriích, umístěných v tichých, p ů v a b n ý c h kra jinách, počítá s tímto vlivem. Konečně nelze dost aikcentovati vliv skautování na disciplinu, solidaritu, cvičbu vůle, iniciativu, smysl pro po řádek, úslužnost a skromnost, formaci karakteru, z k r á t k a v skautingu uplatňuje se v š e , co dělá muže. J i ž d n e s jeví naši skauti proti ostatní mládeži zřej m ě v ě t š í k l i d , j a k o u s i v y r o v n a n o s t , c o ž se j e v í z e j m é n a , jak bez n e m í s t n é o s t ý c h a v o s t i z ú č a s t ň u j í se v á ž n ý c h d e b a t a r o z h o v o r ů . Po stránce paedagogické nelze podceňovati fond solid ních vědomostí, jichž skauti nabývají v úzkém styku s pří rodou: co tu poznatků a poučení, bez učebnic a verbaJismu nasbírají v k r á t k é m poměrně čase, co tu věcí budí zájem a zvědavost, jak se tu cvičí a sílí schopnost uvažování a soudnosti! Během skautování jest hoch s v ě d k e m prací pol ních, činnosti strojů h o s p o d á ř s k ý c h , r o z p o z n á v á dosud mu n e z n á m é rostliny, vidí jak klíčí t r á v a , pučí k v ě t a d o z r á v á plod, pozná různé formace p ů d y ; život zvířat, hmyzu, z v y k y ptáků, učiní z něho v š í m a v é h o pozorovatele; naučí se místopisu, čtení map, orientovati se dle slunce i hvězd, pozná z vlastního názoru rozdíly teploty denní a noční atd. Skauting jest užitečný ještě po jedné důležité s t r á n c e : podporujet s v ý b o r n ý m v ý s l e d k e m abstinentismus od al koholu a kouření; příkaz nepiti lihových nápojů a nekouřiti plní skauti dobrovolně s příkladnou svědomitostí i není po chyby, že s rozvojem skautingu, sportu a vžitím se zdra-
v o v ě d y poklesne u nás dosud rozšířená záliba ubíjeti zdra ví a peníze v zakouřených hospodách, jako stalo se to v Americe. Skauti jsou velmi v n í m a v ý m i posluchači výkladů o zdravotnictví, obohacení poznatky z oboru z d r a v o v ě d y , zachraňování a první pomoci stávají se p r o p a g á t o r y hygieny ve vlastních rodinách a přispějí tak svou hřivnou ku zlepšení zdravotních poměrů vůbec. I pro rozumné řešení choulostivého problému sexuální ho nalezne se vhodná příležitost v době skautování a zku šení odborníci z řad paedagogů a lékařů přičiní se společ ně, aby skauting přinesl užitek i v tomto směru. Národu našemu doporučuje se, aby hleděl h o s p o d á ř s k y co nejvíce sesíliti. chce-li dodělati se úspěchů v politických bojích; z á s a d a tato jest dnes v š e o b e c n ě u z n á v á n a za s p r á v nou, dlužno však doplniti ji v y d á n í m hesla, alby národ starail se o tělesně nejzdatnější dorost v přesvědčení, že jen ve z d r a v é m , silném těle sídlí činorodý, silný a se b e v ě d o m ý duch. Proto dovolte mi skončiti v ř e l ý m apelem na pp. rodiče, aby s důvěrou připustili syny své do řad skautů, kde nejen získaíjí na zdatnosti tělesné, ale kde poznají ve sblížení s přírodou nový život a zažijí chvíle, na něž pro celý ži vot z ů s t á v á milá upomínka.
Z posudků časopisů o knize: Základy j u n á c t v í : Měšťanská
škola,
roč. X V . , č. 11. p í š e :
. . . . Dílo zaslouží si plné pozornosti naší. Kniha určena je pro mládež i její vůdce, je psána přístupným slohem, z a v d á podnět k rozhovorům doma i v přírodě. Četba »Základů« niutká čtenáře, aby vstoupil v ř a d y pracovníků, aby skautingu súčastněma býti mohla v e š k e r á naše mládež. Č t ě t e ji nejen sami, ale dejte ji i do rukou dospívající mládeže! U č i t e l s k é n o v i n y , č. 21.: . . . . M y š l e n k a junácká zasluhuje, aby jí učitelstvo věno valo největší pozornost. Junáctví pokládám za veliké z k r á s něnií skalních let naší mládeže. Konečně i pro samo učitel stvo lze skauting vřele doporučiti zejména pro dobu prázd nin. O knize Svojsíkově mělo by býti promluveno ve všech našich jednotách, aby v ý t e č n á její m y š l e n k a rozšířila se v š u d e a co nejdříve prohloubila a radostí naplnila život če ské mládeže . . . Národní
Politika
ze
dne
28. č e r v e n c e
1912:
. . . . Je tio návod pro výchovu české mládeže na z á k l a d ě anglického systému »scouting« (skauting), zavedeného sirem R. Baden-PoweMem a majícího za účel probuditi v mládeži živou lásku k přírodě, srůsti s ní, založiti celou svou v ý c h o v u na jejích neomylných zákonech a vrátili se celko vou úpravou života k jakési ušlechtilé, otužující a z á r o v e ň u m r a v ň u j í c í primitivnosti, od níž jsme se dnes tolik vzdálili špatně chápanou civilisací a j e d n o s t r a n n ý m vycho v á v á n í m školským, společenským i rodinným. Je to kniha, k t e r á nezapomněla snad po této stránce na nic, čte se v m n o h ý c h svých oddílech jako e v a n g e l i u m l i d s k é d o konalosti a pravé duševní krásy. — Tyrš,
roč. VI. číslo 23., píše:
Č e s k á literatura obohacena byla n o v ý m k r á s n ý m dílem A . B . Svojsíka, »Základy junáctví*. Jest to jasný nástin toho, jak m o ž n o mládež naši připravovati na životni boj, v němž ě e s t n ě obstáti musí k a ž d ý příslušník n a š e h o m a l é h o národa. P r o p a g á t o r u skautu českého, Ant. B . Svojsíkovi, jde o po vznesení naší mládeže, o tužení její ve volné přírodě, jež v š e c h n y k r á s y zdarma v š e m propůjčuje. Jde tu o mládež,
nuže, Sokolstvo, musí v prvé řadě stát v čele znamenitému tomuto v ý c h o v n é m u hnutí, směřujícímu k povznesení mlá deže naší po stránce mravní i tělesné. Nebudiž jediné jed noty sokolské, k t e r á by svoji knihovnu neozdobila skvo stem, jimž nesporně jsou Svojsíkovy »Základy junáctví«. Za
bratrstvím
(Hora Kutná, prosinec 1912):
Již z obsahu celého díla viděti, co o h r o m n é p r á c e tu složeno v jeden celek prospěšný, účelný, a zajisté že naši hoši rádi v p ř í r o d ě seznámí se s tím, co bylo jim h á d a n kou, co zůstalo jimi nepovšimnuto, že budou tu přírodu milovati, po ní toužiti, s v é zdraví a síly otužovati. C o jinak p r á z d n ý c h neděl bezúčelně p r o m r h á n o a může tu býti pro spěšně v y u ž i t k o v á n o . Český roda:
skaut — moderní
Chod
českého
ná
Reforma v ý c h o v y anglické mládeže v posledních letech doznala ve své vlasti t a k o v ý c h úspěchů jako žádné hnutí před tím. P ř e s milion chlapců, studentů, dorostu řemeslni c k é h o a obchodního ve třech letech přihlásilo se k t é t o organisaci a žije přísně dle jejích zásad. Skvělé v ý s l e d k y tyto vedly k tomu, že současně zavádějí se skauti do Německa, Ruska, Itálie, Francie, Švédska, Ameriky, Austrálie a j . linutí těží š t a s t n ě ze záliby m l á d e ž e pro život v p ř í r o d ě a v k r á s n ý c h hrách, životem v t á b o r e c h a jinými p r o s t ř e d k y pěstuje zdraví, sílu. zálibu pro různá zaměstnání, ušlech tilost povahy a p e v n ý charakter. Výsledky této v ý c h o v y předstihly všechna očekávání.
K N I H O V N A JUNÁKŮ (českých skautů):
Sv. 1. Český skaut. Úvodem k naší nové národní insti tuci. Napsal A. B . S v o j s í k. Praha 1912. 8°. (16 str.) K —-20. Sv. 2. Táboření. Prakt. rádce k bydlení ve volné přírodě. Napsal A . B . S v o j s í k . S 43 obrazy. Pr. 1912. 8°. (110 str.) V celoplát. v a z b ě K 2-—. Sv. 3. V přírodě. S příspěvky šk. rady B . Baušeho. Dra E m . Faita a Dra Fr. Smotlachy, napsal A . B . S v o j s í k . S 35 obrazy. Pr. 1912. 8°. (151 str.) V celoplát. v a z b ě K 2-60. Sv. 4. Umění pozorovati. Prakt. návod, jak pozorovati a kryti se. Dle sira Rob. Baden-Powela napsal A . B . S v o j s í k. S 21 obrazy. Pr. 1912. 8°. (77 str. V celo plát. vazbě K 1*60. Sv. 5. Základy junáctví. N á v o d pro v ý c h o v u české mlá deže na základě systému sira R. Baden-Powella »Scouting« a za laskavého přispění četných odbor níků napsal A . B . S v o j s í k . S 208 obrazy. Pr. 1912. 8°. (724 str.) V celoplátěné v a z b ě K 10'— Dílo toto d o p o r u č e n o bylo výnosem mini sterstva kultu a vyučování z 18. IV. 1913 čís. 13011 pro školy m ě š ť a n s k é , střední a ústavy učitelské. Sv. 6. Význam skautování. Rozprava o v ý c h o v n é hodnotě skautingu. Naps. Fr. Č á d a. Pr. 1913. 8°. (24 str.) 20 h. Sv. 7. Den v táboře Junáků. Č e s k ý skauting v praxi slovem i obrazem. S 52 o b r á z k y . Napsal A . B . S v o j s í k . P r . 1913. 8°. (56 stran.) 60 h. P ř i s p í v a t e l é do sv. 5. P. T. pp. spisovatelé: Boh. B a u š e , školní rada, Frant. B í l ý , vládní rada, c. k. zemský školní inspektor, Dr. Frant. Č a d a , universitní profesor, Petr D e j m e k , odb. učitel, Dr. Frant. D r t i n a , univ. profesor, Dr. E m . F a i t , školní rada, Dr. Ot. F a u s t k a , assistent fysiolog. ústavu universitního, Dr. Jiří G u t h , professor, Kar. H o f f m e i s t e r , professor k o n s e r v a t o ř e a hud. skla datel, Jos. H o l e č e k , redaktor, Alois J i r á s e k , vládní rada, Jos. K l e n k a , z e m s k ý inspektor tělocviku, Václav K 1 o f á č, zemský a říšský poslanec, Kar. K o v á ř o v i c, chef opery Národního divadla a hudební skladatel, Dr. Kar. K r a m á ř , z e m s k ý a říšský poslanec, Frant. V . K r e j č í , redaktor, Dr. Jan L o š t á k , ředitel Zemské banky král. Če ského v. v., Jan N o v á k , odb. učitel, Fr. S. P r o c h á z k a , redaktor, Kar. V . R a i s , ředitel škol, Václ. R o h l e n a , od b o r n ý učitel, Dr. V . S o k o l , profesor, Alois S v o j s í k , katecheta a cestovatel, Dr. Frant, S v o j s í k , advokát, Dr. Jan Š i m s a , majitel sanatoria, Dr. Jos. T h o m a y e r , uni versitní profesor. Kar. V a n i č e k , vrchní oficiál, Dr. Kar. V e 1 e m í n s k ý, profesor, Dr. Kar. W e i g n e r , universitní profesor, Dr. Zdeněk W i r t h , architekt. Nakladatelství: České lidové knihkupectví a antikvariát (Jos. Springer) Praha-I. a fll. Král. Vinohrady.
