Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice II. ročník (obor TŘD) Krasnická Karin Název práce: Optimalizace trati Praha Bubeneč – Kralupy nad Vltavou
Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji. Anotace: Tato semestrální práce se zabývá optimalizací tratě Praha Bubeneč – Kralupy nad Vltavou, která vede ke zlepšení a zrychlení dopravy na stávajících tratích. Jsou zde uvedeny jak charakteristiky jednotlivých opatření, modernizace a provádění jednotlivých úprav, tak i vliv realizace stavby na jednotlivé složky životního prostředí. Klíčová slova: optimalizace trati, rekonstrukce, výstavba, úprava, železniční stanice, zařízení staveniště, stavební objekty
-1-
Obsah: 1. Úvod .................................................................................................................................... 3 2. Vztah k proceduře EIA ........................................................................................................ 3 3. Charakteristika stavby ......................................................................................................... 3 3.1 Obecný výklad pojmu optimalizace trati ...................................................................... 3 3.2 Stručná charakteristika úprav v železničních stanicích ................................................ 3 3.2.1 žst. Roztoky u Prahy.................................................................................................. 4 3.2.2 žst. Libčice nad Vltavou ............................................................................................ 4 4. Bioregion ............................................................................................................................. 4 4.1 Poloha ........................................................................................................................... 4 4.2 Horniny a reliéf ............................................................................................................. 5 4.3 Podnebí ......................................................................................................................... 5 4.4 Půdy .............................................................................................................................. 5 4.5 Biota.............................................................................................................................. 5 5. Maloplošná chráněná území ................................................................................................ 5 6. Významné krajinné prvky .................................................................................................. 6 7. Vliv na ÚSES....................................................................................................................... 6 8. Vliv na krajinný ráz ............................................................................................................. 7 9. Vliv na mimolesní zeleň ...................................................................................................... 8 10. Vliv na lesní porosty.......................................................................................................... 10 11. Vlivy na vodoteče a vodní zdroje ...................................................................................... 10 12. Vliv na ZPF ....................................................................................................................... 12 13. Vliv na památky a archeologické nálezy........................................................................... 13 13.1. Vliv na památky.......................................................................................................... 13 13.2. Archeologie................................................................................................................. 15 14. Odpady............................................................................................................................... 15 15. Hluk ................................................................................................................................... 16 16. Vliv na obyvatelstvo.......................................................................................................... 16 17. Vliv na ovzduší.................................................................................................................. 17 18. Ochranná pásma ................................................................................................................ 17 19. Návrh opatření ................................................................................................................... 18 20. Závěr.................................................................................................................................. 19 Použité zkratky......................................................................................................................... 19 Použité informační zdroje ........................................................................................................ 19
-2-
1.
Úvod
Stavba „ČD DDC, Optimalizace trati Praha Bubeneč – Kralupy n. Vltavou“ je součástí modernizace I. tranzitního železničního koridoru, který vede od státní hranice se SRN přes Děčín, Prahu, Břeclav až ke státní hranici s Rakouskem. Stavba je rozdělena na dvě části, 1.část železniční stanice Roztoky u Prahy a Libčice nad Vltavou a 2.část mezistaniční úseky. V této semestrální práci je řešena ochrana přírody pro 1.část km 420,884-422,300 žst. Roztoky u Prahy a km 430,350-432,350 žst. Libčice nad Vltavou.
2.
Vztah k proceduře EIA
Zákon č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů stavby na životní prostředí stanovuje činnosti a stavby, které jsou posuzované v kompetenci MŽP ČR. Předmětem posuzování dle tohoto zákona však mohou být i stavby, které nedosahují limitních hodnot, pokud mají být prováděny v územích chráněných podle zvláštních předpisů [1]. Tato stavba je součástí modernizace tratě Děčín - Praha - Kolín - Č. Třebová- Brno - Břeclav. Otázka modernizace železniční trati byla konzultována v roce 1992 s pracovníky MŽP ČR a koncept železničních tratí a uzlů byl předběžně odsouhlasen, bez povinnosti zavedení procedury EIA.
3.
Charakteristika stavby
3.1 Obecný výklad pojmu optimalizace trati „Optimalizace“ je souhrn opatření ke zlepšení a zrychlení dopravy na stávajících tratích: • traťová rychlost je uvažována do 120 km/hod • technologické změny - zabezpečovací zařízení (autoblok) • sdělovací zařízení (optické kabely, informační zařízení ve vybraných stanicích,eventuálně i rozhlas) • elektrická trakce - nová vedení, trakční napájecí stanice, ochrana proti bludným proudům • rekonstrukce kolejového spodku a svršku, obnova staveb,případně i novostavby v souvislém úseku trati • mosty - na rychlost do 120 km/hod konstrukce s průběžným kolejovým ložem, bezstykové koleje • pozemní stavby, v závislosti na celkové modernizaci ve vybraných stanicích, úprava veřejného obvodu stanice, peronizace, staniční podchody pro cestující, zavazadlové tunely • změny či úpravy křížení se silnicí, mimoúrovňová křížení pro rychlost do 120km/hod (dle místních podmínek) s navazujícími úpravami místních komunikací a případně i přeložkami silnic 3.2 Stručná charakteristika úprav v železničních stanicích Předmětem řešení PSŘ 1.části stavby je odstranění míst s největším propadem rychlosti v železničních stanicích Roztoky u Prahy a Libčice nad Vltavou, kde je nevhodnou konfigurací kolejišť, především na kralupských zhlavích obou stanic, způsoben pokles rychlosti na 60km/hod. Náplní optimalizace je rekonstrukce železničního spodku, svršku, železničních mostů, propustků, zdí, sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, trakčního vedení a dalších železničních zařízení v předmětném úseku. Součástí stavby jsou rovněž protihluková opatření, spočívající ve výměně oken na vytypovaných objektech. Stavební práce, týkající se vlastní optimalizace budou probíhat převážně na stávajícím železničním tělese. Při úpravě geometrického tvaru železničního tělesa dojde k jeho lokálním -3-
geometrickým úpravám. Výstavba některých inženýrských sítí bude probíhat podél nebo kolmo na železniční těleso. Rozsáhlejší využití pozemků mimo drážní těleso se bude týkat pouze ploch ZS. 3.2.1 žst. Roztoky u Prahy Součástí stavby v žst. Roztoky u Prahy budou: • úpravy železničního spodku a svršku • výstavba úrovňových a ostrovních nástupišť • úpravy zabezpečovacích zařízení • úpravy rozhlasového zařízení • úpravy sdělovacího zařízení • dispečerská řídící technika • železniční mosty, opěrné a zárubní zdi • úpravy trakčního vedení • úpravy NV 3kV pro trakční vedení a zpětné vedení • ukolejnění vodivých konstrukcí • individuální protihluková opatření • úpravy zastřešení ostrovního nástupiště • úpravy osvětlení 3.2.2 žst. Libčice nad Vltavou Součástí stavby v žst.Libčice nad Vltavou budou: • úpravy železničního spodku a svršku • výstavba úrovňových a ostrovních nástupišť • přejezd v km 430,383 • úpravy zabezpečovacích zařízení • úpravy rozhlasového zařízení • úpravy sdělovacího zařízení • dispečerská řídící technika • železniční mosty, opěrné a zárubní zdi • úpravy trakčního vedení • ukolejnění vodivých konstrukcí • individuální protihluková opatření • úpravy zastřešení ostrovního nástupiště • úpravy osvětlení • demolice skladu
4.
Bioregion
Obě hodnocené železniční stanice se nacházejí v Řípském bioregionu. Dále je uvedena stručná charakteristika bioregionu. 4.1 Poloha Bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, má protáhlý tvar ve směru SZ-JV. Bioregion tvoří opuková tabule s teplomilnou biotou 2.bukovo-dubového vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3.dubovo-bukového vegetačního stupně. V kaňonech Vltavy a jejích přítoků, podobně jako na ojedinělých neovulkanitových elevacích, se nachází pestrá biota se zbytky teplomilné lesní a stepní vegetace. V současnosti
-4-
v bioregionu dominuje orná půda, hodnotné jsou fragmenty travních lad a skalního řídkolesí. Lesy jsou menší, převážně kulturní bory, ale se zbytky dubohabřin a doubrav [2]. 4.2 Horniny a reliéf Bioregion je součástí české křídové pánve, budované v této oblasti vápnitými horninami, především slínovci, opukami. Reliéf je tvořen mírně zvlněnou plošinou ukloněnou od jihozápadu k severovýchodu, rozčleněnou systémem údolních zářezů, které jsou v křídové části většinou měkce modelované a poměrně mělké, zatímco tam, kde vystupuje proterozoikum, jsou svahy strmé a skalnaté a údolí mají ráz kaňonů. Typická výška bioregionu je 170-330m.n.m. [2]. 4.3 Podnebí Dle Quitta leží celý bioregion v teplé oblasti T2. Pro bioregion je typické teplé suché podnebí, charakterizované teplotami mezi 8-9°C a srážkami mezi 450-500mm. Údolí dolní Vltavy mezi Prahou a Kralupy je vynikajícím příkladem údolního fenoménu ve velmi teplé suché oblasti [2]. 4.4 Půdy Převažujícím půdním typem jsou karbonátové černozemě na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin, při západním okraji bioregionu též do kambizemních pararendzin [2]. 4.5 Biota Bioregion leží v termofytiku a zahrnuje značnou část fytogeografického okresu 7. Středočeská tabule, celý fytogeografický okres 9. Dolní Povltaví a západní část fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina. Vegetační stupeň je kolinní. Potenciální přirozenou vegetací je mozaika teplomilných doubrav (Quercion petraeae) [2].
5.
Maloplošná chráněná území
V zájmovém území žst. Roztoky u Prahy se nachází přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní rezervace Roztocký háj – Tiché údolí Rezervaci tvoří údolí Únětického potoka a přilehlé svahy a plošiny nacházející se na katastrech Roztoky u Prahy, Suchdol a Praha 6. Toto území bylo vyhlášeno výnosem MŠVU č. IX-357-2-51 z 10.8.1951 a výnosem MŠVU č.100.988/51 z 9.9.1951 a výnosem MK ČSR č.j. 14.200/88 z 29.11.1988. Rezervace zahrnuje údolí Únětického potoka a přilehlé svahy a plošiny. Na ploše 114,23ha je chráněn celkový ráz krajiny, původní květena, drobná zvířena a geologické útvary. Skalní podklad je tvořen proterozoickými horninami, převažují droby, prachovce, břidlice, na západě vystupuje mohutný pás buližníků. V rozlehlých lesních porostech se střídá černýšová dubohabřina, biková doubrava, vřesová doubrava a habrová javořina. Dříve kosené údolní louky přecházejí samovolně do porostů olšin. Severní odlesněné svahy pokrývala rozsáhlá vřesoviště, po zalesnění porosty vřesu ustoupily. Stejně tak acidofilní skalní stepi a písčiny na jižních svazích zarůstají keři. Les je z části přirozený a kontinuální, zčásti nepřirozený s cizími dřevinami. To se odráží i ve zvířeně bezobratlých [3]. Území je podrobně zdokumentováno v řadě inventarizačních průzkumů.
-5-
Charakteristika vlivu Hrana PR Roztocký háj je až za náspem komunikace do Roztok. Přírodní rezervace nebude stavbou přímo dotčena, bude se jednat o nepřímý vliv z důvodu zvýšení dopravy na komunikaci č.II/242 a zvýšeného hluku, případně emisí. V tomto úseku nejsou navržena žádná specifická opatření, platí podmínky uvedené v kapitole č.19.
6.
Významné krajinné prvky
Pojem významné krajinné prvky (VKP) je definován §3 zákona č.114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy [4]. Únětický potok Stavba kříží v km 421,514 Únětický potok, který je významným krajinným prvkem. Stávající konstrukce mostu je klenutá pětiklenbová, klenby kamenné půlkruhové a segmentové. Délka přemostění činí 32,60m, světlost mostních otvorů je 2x 3,80m + 8,50m + 2x 3,80m a výška 2x 3,65m, 5,70m, 2x 3,70m. U tohoto mostního objektu je navržena přestavba stávajícího mostu o pěti polích na objekt o dvou klenutých mostních otvorech. Nové klenby budou provedeny z prostého betonu. Klenba přes Únětický potok bude o světlé šířce 9,0m a výšce 6,45m. Čela objektu budou pohledově upravena obklady podle požadavků Památkového ústavu středních Čech, zařazených v zadávacích podmínkách stavby. V rámci projednání dokumentace bylo zažádáno o rozhodnutí k zásahu do VKP na RŽP OkÚ Praha západ. Tento úřad vydal dne 2.4.2001 souhlasné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku – vodního toku Únětického potoka. Toto rozhodnutí platí za podmínek: - stavba bude provedena dle schválené dokumentace zpracované SUDOP Praha a.s. - budou dodrženy podmínky stanované vodohospodářským orgánem - v průběhu stavby nebude ohrožen průtok v korytě, bude zajištěno plynulé odstraňování přebytečného materiálu z důvodu možného odplavení a následného zanesení koryta potoka - stávající dřeviny budou chráněny dle ČSN DIN 18 920 - ke kácení vydalo souhlas město Roztoky - před započetím stavebních prací projedná dodavatel s orgánem ochrany přírody místo pro zařízení staveniště - mezideponie vytěžených materiálů bude mimo inundační území Únětického potoka, po dokončení stavebních prací bude veškerý zbylý odpad odvezen na řízenou skládku - po ukončení bude terén upraven v travnatých plochách dle normy ČSN DIN 18 917 - v průběhu stavby i po rekonstrukci bude zajištěna průjezdnost nebo náhradní příjezdová trasa pro automobilovou dopravu na pozemky za tratí - zahájení a ukončení prací na uvedené stavbě bude oznámeno orgánu ochrany přírody a krajiny – OkÚ Praha západ, referátu životního prostředí Stavba není v konfliktu s žádným registrovaným VKP.
7.
Vliv na ÚSES
Pro zpracování vlivů navržené stavby na stávající ÚSES byly použity jako podklad materiály poskytnuté OkÚ Praha západ, referátem regionálního rozvoje (ÚP Libčice, ÚpnSÚ Roztoky a ÚP průzkumy a rozbory Dolany).
-6-
Údolí Vltavy, úsek Dolany-Kocanda Nadregionální biokoridor tvořený údolím Vltavy s ovocnými stromy a s bylinným patrem (kerblík lesní, kakost luční, kopřiva dvoudomá, zerav vzpřímený, šťovík přímořský). Základem jsou pobřežní společenstva toku s tůňkami s výskytem čápa černého [5]. • trať v celém úseku vede v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru Vltavy. Ovlivnění bude pouze nepřímé z důvodu zvýšeného průjezdu po dobu výstavby a tím i zvýšeného hluku a exhalací. Údolí Vltavy (Šárka, Roztoky, Větrušice) Nadregionální biocentrum, jehož součástí je i přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí, plní funkci významného krajinného prvku. Biocentrum je tvořeno kaňonem Vltavy a přítoky s pestrou biotou, se zbytky teplomilné lesní a stepní vegetace (kostřava sivá, kavyl Ivanův, kakost krvavý, tařice skalní, bělozářka liliovitá, modřenec chocholatý, hadí mord rakouský) [5]. • trať vede v souběhu s nadregionálním biocentrem. Hrana PR Roztocký háj je až za náspem komunikace do Roztok. Biocentrum bude ovlivněno pouze nepřímo a to zvýšeným hlukem a exhalacemi. Louka u Klecanského přívozu Nadregionální biocentrum v místě polokulturní až přírodě blízké louky, doprovodný porost Vltavy u Klecanského přívozu (psárka luční, kostřava červená, k. luční, ovsík vyvýšený, kakost luční, chrastavec rolní, šalvěj luční) [5]. Tato louka má význam vodohospodářský, nachází se v PHO I a II stupně. • významný krajinný prvek vede v souběhu s trati v km 422,350-422,800, hranu VKP tvoří komunikace, v této oblasti nedojde ke kácení. Lokalita bude částečně ovlivněna nepřímo, zvýšeným hlukem, prašností a to zejména po dobu výstavby. Libčice, úsek Háj severně od Libčic-Libčický háj Biokoridor tvoří mezní porosty podél silnice a severního okraje Libčic a lesní lem Libčického háje. Meze plní funkci lokálního biokoridoru (srpek obecný, hvozdík kartouzek, řepík lékařský, krvavec menší, les - kokořík mnohokvětý, kerblík lesní, netýkavka) [5]. • lokální biokoridor se nachází ve vzdálenosti cca 300m od trati a nebude stavbou ovlivněn
8.
Vliv na krajinný ráz
Ochrana krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významnou možností orgánů ochrany přírody regulovat či ovlivňovat výstavbu a využití území nejenom ve zvláště chráněných územích, ale i ve volné krajině. Citace dle §12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině [4]. Trať vede krajinným celkem údolí Vltavy, který je tvořen mimořádnou krajinnou osou toku Vltavy, která je od severního okraje Pražské kotliny až k hranici České tabule u Kralup zahloubena do hlubokého, často skalnatého zářezu. Přírodní hodnoty spočívají nejenom v geologických a geomorfologických jevech, ale také ve vegetačním pokryvu srázů a údolí. Údolím Vltavy probíhá i nadregionální biokoridor Vltavy.
-7-
Vzhledem k tomu, že dochází pouze k optimalizaci trati, bude zásah do krajinného rázu minimální. Podstatné budou pouze lokální změny týkající se přestaveb mostů a rekonstrukce opěrných zdí. Rozhodující je přestavba mostního objektu přes Únětický potok SO 421, její podmínky byly konzultovány v průběhu zpracování s Památkovým ústavem středních Čech a jsou popsány v kapitole č.13. V rámci stavby nebyly navrženy protihlukové stěny, které by měnily krajinný ráz.
9.
Vliv na mimolesní zeleň
Rozsah kácení byl stanoven na základě dendrologického průzkumu. Kácení mimolesní zeleně je nutné provést z důvodů: • zachování rozhledových poměrů • odstupové vzdálenosti od živých částí trakčního vedení, kácení je třeba provést ve vzdálenosti cca 8,0m od osy koleje. Popřípadě je nutné stromy ořezat do výšky cca 8m. Je třeba počítat s odstraněním jednotlivých stromů, které svou stabilitou ohrožují bezpečnost provozu • zajištění stability drážního tělesa • obnovy stávajícího tělesa dráhy, odvodnění • úpravy mostů a propustků • zajištění přístupu k trati v rámci stavby Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30m od hranic obvodu dráhy. Náletové dřeviny v těsné blízkosti železniční tratě budou vykáceny v souladu se zákonem č.266/1994 o drahách (ve smyslu zvláštních předpisů podle zákona č.114/1992 Sb. §8, odstavce 2). Kácení bude prováděno mimo vegetační období. Ořezání větví stromů bude provedeno odbornou firmou včetně ošetření řezných ploch nebo pod dohledem zástupce referátu životního prostředí. Mimolesní zeleň na plochách ZS bude kácena pouze v nezbytně nutné míře. Ostatní zeleň na plochách ZS bude zachována a v případě možného poškození ošetřena dle ČSN DIN 18 920. Konkrétní způsob využití ploch ZS je v kompetenci dodavatele stavby a z toho i vyplývají povinnosti ochrany mimolesní zeleně. O povolení ke kácení mimolesní zeleně na drážních pozemcích bylo zažádáno na příslušných úřadech dle vyhlášky č.395/1992Sb. §8. Pří kácení na mimo drážních pozemcích bude postupováno dle vyhlášky č.395/1992Sb. MěÚ Roztoky u Prahy Městský úřad povoluje kácení dřevin na pozemcích p.č. 68/1, 2391/10, 2620/1, za podmínek: - dřeviny budou káceny v době vegetačního klidu tj. od 1.11. do 31.3. - kácení provede žadatel na vlastní náklady - kácení bude provedeno tak, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození osob či majetku - kácení bude prováděno šetrně hlavně v blízkosti významného krajinného prvku Únětický potok a v blízkosti zámeckého parku - žadatel, ČD ověří na Městském úřadě nabytí právní moci tohoto rozhodnutí - případné ořezání stromů do výšky 8m musí být provedeno odborně, aby dřeviny neutrpěly po stránce funkční ani estetické [6] MěÚ Libčice nad Vltavou Městský úřad Libčice nad Vltavou povoluje kácení dřevin za podmínek: -8-
- dřeviny budou káceny v době vegetačního klidu tj. od 1.10. do 31.3., nejpozději do 31.12.2003 - kácení provede žadatel na vlastní náklady - kácení bude provedeno tak, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození osob či majetku - žadatel, ČD ověří na Městském úřadě nabytí právní moci tohoto rozhodnutí [7] MěÚ Dolany Žádost o povolení ke kácení byla zaslána dne 5.3.2001. Jelikož se obec do 19.4.2001 nevyjádřila, lze považovat rozsah kácení za odsouhlasený. Toto bylo telefonicky potvrzeno dne 19.4.2001 starostou obce. V případě potřeby většího kácení než jak je stanoveno v tomto projektu (např. změna ploch ZS a přístupů na stavbu), je dodavatel povinen zažádat o souhlas s kácením mimolesní zeleně příslušný obecní úřad. V celém úseku tratě rostou především tyto druhy dřevin: Tab. 1 Zastoupené druhy dřevin [12] Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Bříza bradavičnatá (Betula verrucosa) Třešeň ptačí (Prunus avium) Jabloň obecná (Malus sylvestris) Vrba (Salix sp.) Bez černý (Sambucus nigra) Růže šípková (Rosa canina) Líska obecná (Corylus avellana) Dub letní (Quercus robur ) Ořešák královský (Juglans regia ) Javor mléč (Acer platanoides) Tab. 2 Procentuální zastoupení dřevin v blízkosti trati [12] d u b le tn í b o r o v ic e le s n í to p o l b ř íz a b ě lo k o r á líp a s r d č itá v rb a o ř e š á k k r á lo v s k ý o lš e le p k a v á ja b lo ň o b e c n á tr n o v n ík a k á t tř e š e ň o b e c n á ja s a n z te p ilý ja v o r m lé č 0
5
10
15
20
25
Tab. 3 Katastrální území, na kterých se bude kácet mimolesní zeleň a příslušné úřady [13] Katastrální území Staničení stávající Příslušný úřad Roztoky u Prahy 419,914-426,934 MěÚ Roztoky u Prahy Libčice nad Vltavou 426,934-431,707 OÚ Libčice nad Vltavou Dolany 431,707-435,037 MěÚ Dolany
-9-
10.
Vliv na lesní porosty
Při stavbě nedojde k trvalému ani dočasnému záboru lesních pozemků. Stavba se pohybuje v pásmu do 50m od lesa. Pro práci na pozemcích ve vzdálenosti do 50m od lesa je třeba souhlasu referátu životního prostředí, odd. lesního hospodářství dle zákona o lesích č.289/1995 Sb. §14 odst.2. O tento souhlas zažádá investor. Tab. 4 Lesní pozemky do jejichž ochranného pásma je zasahováno [13] katastrální území Roztoky u Prahy Libčice nad Vltavou Dolany
11.
parcelní číslo 2390,66/1, 2574 756, 767/2, 825 292/1
Vlivy na vodoteče a vodní zdroje
Modernizovaná trať Bubeneč – Kralupy 1. část prochází po hraně aluviální nivy toku Vltavy. Obě hodnocené železniční stanice se nacházejí mimo zátopové území. Z hydrogeologického hlediska se převážně jedná o území se sníženou propustností, je však nutno brát zřetel na těsnou blízkost Vltavy a stavební plochy pro zabezpečení realizace stavby, které se ve dvou případech nacházejí v inundačním území toku. Modernizovaná trať nepřechází žádný vodohospodářsky významný vodní tok. Jedná se pouze o drobné vodní toky a meliorační kanály. Při rekonstrukci všech mostků a propustků je návrh rekonstrukce podložen hydraulickým výpočtem. Odvodnění pražcového podloží bude zajištěno příčným sklonem zemní pláně, sedlané oboustranně nebo jednostranně ve sklonu 4%, s vyvedením do nových odvodňovacích systémů (svodných trativodů) nebo otevřených příkopů, případně do boků zemního tělesa v souladu s územním rozhodnutím. Z hlediska ochrany podzemních vod tato stavba prochází PHO II.a a II.b v úseku mezi Čimickým a Únětickým potokem. Do přímé blízkosti vodních zdrojů se vlastní stavba nedostává, avšak u žst. Roztoky se v těsné blízkosti vodních zdrojů nalézají plochy zařízení stavenišť ZS č. 1,2,4. Rovněž přístupová komunikace vedoucí z ploch ZS č.1a 4 vede cca 2-3m od využívaných jímacích vrtů SV1-4. Všechny tyto vodní zdroje slouží jako zdroj kvalitní technologické vody pro firmu ICN Czech Republic a.s. Vltavská 53, Roztoky 252 63 (penicilinka). Nevyužívané vrty fungují jako záložní a jsou kdykoli připravené k odběru vody. Tyto vodohospodářsky využívané vrty byly vyhlášeny rozhodnutím Ok. Ú. Praha Západ č.j. vod 235/3136/92/Liš. Ohrožení kvality a čistoty vod by při provádění stavby tohoto charakteru bylo možné především únikem ropných látek či pohonných hmot v místech zařízení stavenišť. Proto na všech plochách zařízení stavenišť je třeba dodržet především bezpečnostní opatření při nakládání s ropnými produkty. Posouzení řeší samostatný havarijní a povodňový plán. Pro tato místa obecně platí důkladné zabezpečení tak, aby nemohlo dojít ve větší míře ke kontaminaci podloží. Jedná se o : záchytné nádoby (plechové s vložkou vhodného sorbentu) pod stojícími stavebními mechanizmy proti úkapům doplňování pohonných hmot na ploše ZS je nepřípustné na ploše ZS bude k dispozici mobilní olejová havarijní souprava s kapacitou min. 90l obsahující sorpční rohože, hady, polštáře, havarijní tmel na utěsněn, výstražná páska, ochranné rukavice apod. - 10 -
veškerá údržba nebo případné opravy budou prováděny mimo tuto plochu ZS na plochách zařízení stavenišť nesmí být skladovány pohonné hmoty svedení odpadních vod bude provedeno do záchytné jímky a vyčerpáno na plochách zařízení stavenišť v blízkosti toků nesmí být skladovány sypké a plovoucí materiály na ploše ZS budou instalována chemická WC pro příslušný počet pracovníků Jedná se o následující plochy: ZS: 1 Žel.stanice Roztoky u Prahy, vpravo stávající koleje č.6a účel ZS: vykládka těžkého materiálu pro stavbu umístění: vpravo koleje č.6a velikost: 7660 m2 příjezd: po místní panelové komunikaci úprava povrchu: urovnání terénu 50 m3 požadavky na přípojky: elektrická energie z místní sítě ČD, WC chemický vlastník pozemku: ČD ZS: 2 Vlevo trati v km cca 421,3, mezi sil.II.tř.č.242 Praha –Roztoky a objektem EÚ účel ZS: HZS skládka sypkých materiálů, buňky, mechanizace, kanceláře umístění: vlevo traťové koleje č.1 mezi sil.II č.242 Praha-Roztoky a objektem EÚ velikost: 4626 m2 příjezd: ze stávající silnice II.tř.č.242 Praha-Roztoky úprava povrchu: zpevnění terénu požadavky na přípojky: elektrická energie z místní sítě ČD, WC chemický vlastník pozemku: ČD ZS: 3 Vlevo staniční koleje č.5 v km cca 421,880 – 421,935 v místě uhelných skladů účel ZS: skládka menších dílů materiálů pro stavbu, kanceláře umístění: vlevo staniční kol.č.5 velikost: 949 m2 příjezd: z ulice Nad Čakovem úprava povrchu: očištění a urovnání terénu požadavky na přípojky: elektrická energie z místního rozvodu ČD, WC chemické, voda v areálu vlastník pozemku: ČD ZS: 4 Vlevo místní panelové komunikace, mezi tratí a panelovou komunikací v km 421,320-421,390 vpravo trati účel ZS: skládka materiálu a dílců pro přestavbu tří žel.mostů umístění: vlevo místní panelové komunikace, mezi tratí a panelovou komunikací v km 421,320-421,390 vpravo trati velikost: 1143 m2 příjezd: z místní panelové komunikace úprava povrchu: terénní úpravy 20 m3 požadavky na přípojky: elektrická energie z mobilního zdroje, WC chemický - 11 -
vlastník pozemku:
ČD
ZS: 5 Žel.stanice Libčice nad Vltavou, vlevo staniční koleje č.5 v km 430,645 – 430,914 účel ZS: skládka pro menší množství materiálu,buňka umístění: vlevo staniční koleje č.5 v km 430,645 – 430,914 velikost: 2467 m2 příjezd: z ulice Libušina úprava povrchu: urovnání stávajícího terénu 10 m3 požadavky na přípojky: elektrická energie z místního rozvodu ČD, WC chemický vlastník pozemku: ČD ZS: 6 V km 431,730 - 431,800, vlevo traťové koleje č.1 účel ZS: skládka materiálu a dílců pro přestavbu mostu, buňka umístění: vlevo traťové koleje č.1 v km 431,730-431,800 velikost: 972 m2 příjezd: po místní komunikaci, ul.Hašlerova úprava povrchu: urovnání a očištění 30 m3 požadavky na přípojky: elektrickou energii z mobilního zdroje, WC chemické vlastník pozemku: ČD Zařízení staveniště č.1 a z části č.4 se nacházejí na hranici Q20, jejíž kóta činí v 180,292 m.n.m. Samotný provoz na trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do prachových částic mezi štěrkovými zrny nebo jsou zachyceny stabilizační vrstvou železničního spodku. K dalšímu pohybu hutněným zemním tělesem nebo k vyplavování nedochází. Ohrožení podzemních vod by bylo možné pouze při lokální havárii např. úniku celého obsahu přepravované cisterny. Celkově lze konstatovat, že při dodržení všech zásad pro nakládání s ropnými látkami, není tato stavba reálným ohrožením povrchových ani podzemních vod.
12.
Vliv stavby na ZPF
V rámci všech činností, které budou prováděny v souvislosti s optimalizací železniční trati byla co největší snaha minimalizovat zásahy do pozemků ZPF, a to jak v případě trvalých záborů, tak i v případě záborů dočasných. Celkový trvalý zábor pozemků ZPF činí 1 865m2. Tyto zábory se nalézají na orné půdě, pouze 300m2 záboru se nalézá na pastvině. Zábory budou sloužit převážně k úpravě železničního spodku a rekonstrukci mostního objektu. Tab. 5 Trvalý zábor ZPF [13] katastrální území Dolany u Prahy Č.p.298/1 Č.p.297/4 katastrální území Libčice nad Vltavou Č.p.748 Č.p. 810 celkem
plocha (m2) 900 135 plocha (m2) 800 30 1865
- 12 -
Dočasné zábory pozemků ZPF jsou uvažovány do 1 roku a nepodléhají tudíž souhlasu orgánu ochrany ZPF. Budou sloužit především jako zařízení staveniště a manipulační plochy.
13.
Vlivy na památky a archeologické nálezy
13.1. Vliv na památky Mostní objekty SO 421(km 421,514) a SO 422(km 421,665) opěrné zdi v Roztokách a Libčicích jsou velmi pohledově exponovány a jsou cennými technickými a historickými památkami. Tyto objekty nejsou chráněny jako kulturní památky dle §14 zákona č.20/1987 Sb. Řešení těchto stavebních objektů vycházelo z podmínek stanovených v územním rozhodnutí a bylo průběžně konzultováno s Památkovým ústavem středních Čech. Referát regionálního rozvoje OkÚ Praha západ jako příslušný orgán státní památkové péče dle zákona č.20/1987Sb. o památkové péči a zákona č.147/2000Sb. vydal k mostním objektům SO 421 a SO 422 stanovisko. Požaduje vyznačení původní pětiklenbové podoby mostu SO 421 a u SO 422 nahradit stávající cihelnou klenbu betonovou s kamenným obložením [8]. Tyto požadavky jsou zapracovány v příslušných stavebních objektech. Práce spojené s výstavbou nesmí poškodit památky místního charakteru, výkopy musí být vedeny min. 1m od jejich základů. SO 421 Železniční most v km 421,514 Stávající most o pěti polích bude přestavěn na objekt o dvou klenutých mostních otvorech. Klenby budou provedeny v rozsahu pod všemi čtyřmi kolejemi a opatřeny značně vyloženými konzolami, které objekt opticky vylehčí. Na obou stranách mostu bude v líci kamenného zdiva naznačen tvar původní kamenné konstrukce se segmentovými oblouky a svislými podpěrami, dle požadavků Památkového ústavu středních Čech. SO 422 Železniční most v km 421,665 Stávající cihelná a kamenná klenba bude vzhledem k nevyhovujícímu stavebnětechnickému stavu nahrazena segmentovou železobetonovou klenbou. Opěry budou přestavěny, základy budou zachovány stávající. Líc klenby na čelech bude obložen kameny podle požadavků orgánů památkové péče z přípravné dokumentace. SO 525 ŽST Roztoky u Prahy, opěrné zdi v km 421,430 - 422,293 Obsahem objektu SO 525 jsou úpravy následujících opěrných zdí: SO 525.1 Opěrná zeď v km 421,431 - 421,498 Stávající kamenná zeď bude otryskána, spárována a opatřena novou železobetonovou římsou s novým zábradlím. V místě lokálních poruch se provede injektáž. SO 525.2 Opěrná zeď v km 421,535 - 421,660 Stávající kamenná zeď bude přerušena novým mostem SO 426. Zeď bude otryskána, spárována a opatřena novou železobetonovou římsou s novým zábradlím. V místě lokálních poruch se provede injektáž. Pro zvýšení únosnosti v základové spáře bude stávající základ rozšířen o 90 cm. Pro umístění trakčních stožárů budou před zeď předbetonovány pilíře. SO 525.3 Opěrná zeď v km 421,670 - 421,762 Stávající kamenná zeď bude otryskána a spárována. V místech nevyhovujícího šířkového uspořádání bude rozšířena železobetonovou římsou s novým zábradlím.
- 13 -
SO 525.4 Opěrná zeď v km 422,028 - 422,091 Stávající kamenná zeď bude otryskána a přespárována. Výklenek v koruně zdi, zazděný cihelným zdivem, se přezdí lomovým kamenem, získaným z demolic mostních objektů. SO 525.5 Opěrná zeď v km 422,104 - 422,152 Stávající kamenná zeď u koleje č. 1 bude otryskána a přespárována. V délce 16 m se zeď rozebere a znovu vyzdí. Koruna zdi bude očištěna a ukončena cementovým potěrem. SO 525.6 Opěrná zeď v km 422,124 - 422,162 Stávající zeď u koleje č. 2, která je pokračováním rovnoběžného křídla SO 423, bude otryskána a přespárována. Stávající železobetonová římsa se zbourá a nahradí novou, navazující na římsu SO 423. SO 525.7 Opěrná zeď v km 422,160 - 422,293 Stávající kamenná zeď v patě násypu u koleje č. 2 bude otryskána a přespárována z 50%. SO 548 Žst. Libčice nad Vltavou: opěrná zeď v km 431,207-431,625 Předmětem SO 548 jsou úpravy stávajících opěrných zdí v daném úseku a jejich doplnění opěrnou zdí novou. Rozsah úprav zdí vyplývá ze změn směrového a výškového vedení kolejí (včetně změny délky předjízdné koleje č. 4 ŽST Libčice nad Vltavou). Stávající kamenná tížná opěrná zeď má výšku 3,0 – 6,8 m. Půdorysně je několikrát zakřivena, některých úsecích je částečně nebo i zcela nahrazena svahem. V úseku u skalních výchozů (cca km 431,375 - 431,565) má stávající zeď charakter zdi obkladní. V úsecích km 431,212 - 431,276 a km 431,504 - 431,627 vyplývá z nového směrového vedení koleje č. 2 nutnost zřízení značně vyložených konzol v koruně stávající zdi. Povrch pilířů bude pohledově upraven obkladem. V km 431,276 - 431,347 bude šířkové uspořádání zajištěno novou úhlovou opěrnou zdí v koruně svahu,rovněž zajištěnou zemními kotvami. V km 431,347 - 431,424 a km 431,485 - 431,504 je pro zajištění šířkového uspořádání nutno odbourat korunu stávající kamenné opěrné zdi na výšku cca 1,40 m a nahradit ji zhlaví novou římsou ve tvaru L. V km 431,424 - 431,485 je vzdálenost stávající kamenné zdi od nové koleje č. 2 dostatečná, takže stávající zeď bude pouze sanována a na ní bude zřízeno otevřené kolejové lože. Upravena bude pouze římsa se zábradlím a patky pro nové trakční stožáry. Zachovávané části stávajících kamenných zdí budou sanovány. Kulturní památka Hradiště „Hrádek“ nebo „Liběhrad“ Jedná se o městiště středověkého hrádku, situované podle nálezů, i širokého příkopu a valu rozoraném v poli okolo Hrádku. Nemovitá kulturní památka je zapsána v Ústředním seznamu památek ČR pod reg.č.2-2363. Na území kulturní památky Hrádek je navržena v km 431,450 náhorní hrázka pro zamezení přítoku vody ze svahu nad skálou do kolejiště [Obr. 1]. V současné době se zde nalézá nefunkční hrázka, která bude v rámci stavby upravena. Dále je v blízkosti této lokality v km 431,550 navržen výlom skalní stěny pro dodržení schůdného prostoru 3m od osy koleje. Předpokládá se odtěžení cca 10m o výšce 6m skály do hloubky 0,2m bez trhacích prací. Tato opatření jsou nezbytná z důvodu údržby a bezpečnosti trati. Při navržených pracích bude nutná účast archeologa, v rámci archeologického dozoru na stavbě. Referát regionálního rozvoje OkÚ Praha západ jako příslušný orgán státní památkové péče dle zákona č.20/1987Sb. o památkové péči a zákona č.147/2000Sb. vydal k přestavbě náhorní hrázky v km 431,450 rozhodnutí, ve kterém povolil tuto přestavbu za následujících podmínek: - 14 -
• • •
realizace bude provedena podle předložené projektové dokumentace. Všechny změny budou předem projednány s příslušným orgánem státní památkové péče práce spojené se stavbou nesmí poškodit památky místního charakteru (kapličky, boží muka, kříže apod.), výkopy musí být vedeny min. 1m od jejich základů stavba se nachází na území historicky osídleném a při stavbě dojde k zásahům do původního terénu, stavebník je povinen dle §22 zákonu č.20/1987 Sb. stavební záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu i jiné oprávněné organizaci archeologický dohled, v případě nutnosti archeologický záchranný průzkum [9]
Obr. 1 Řez navržené náhorní hrázky
13.2. Archeologie Vzhledem k tomu, že se v zájmovém území předpokládá výskyt archeologických nálezů, bylo zažádáno o vyjádření k této stavbě Středočeské muzeum. SM nemá ke stavbě zásadní námitky a v souladu s zákonem č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a jeho novely č.242/1992Sb. požaduje toto: • sdělit termín zahájení stavby • ohlásit přesné datum zahájení zemních a výkopových prací cca 1-3 týdny před termínem a upřesnit místo stavební aktivity • umožnit záchranný archeologický výzkum podle §22 zákonu č.20/1987 Sb., při provádění zemních a výkopových prací. Archeologický výzkum dle §22 zákona č.20/1987 Sb. hradí investor a je na něj nutno předem uzavřít smlouvu. • hlášení náhodných archeologických nálezů učiněných v průběhu stavby ve SM, které je oprávněno provádět záchranný archeologický výzkum • zapracování požadavků do projektu a uvedení podmínek do stavebního povolení • projednání všech dalších stupňů projektové přípravy se SM [10] Citace odst.2 §22 zákonu č.20/1987 o státní památkové péče: Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník, jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum [11].
14.
Odpady
Problematika odpadového hospodářství je řešena v souladu s platnou legislativou – zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Souhrnně pro celou stavbu je evidováno množství potencionálních odpadů podle jednotlivých SO a PS a je navržen způsob zneškodněni. Možnosti zneškodnění odpadů jsou navrženy na základě doporučení příslušných orgánů státní
- 15 -
správy – OkÚ Praha západ. Množství uvedené v souhrnné části PD odpovídá výkazům výměr jednotlivých SO a PS. V maximální možné míře je doporučena recyklace stavebních odpadů. V souladu s interními předpisy ČD bude provedena recyklace štěrkového lože. Byl proveden průzkum kontaminace štěrkového lože. Četnost a místa odběrů vzorků a rozsah rozborů byly odsouhlaseny na jednáních se zástupcem ČD – RNDr. F. Žižkou. Na základě výsledků laboratorních zkoušek je doporučeno separátní odtěžení znečištěného materiálu ve výhybkách a to pod výměnovou částí, kde je patrná kontaminace na povrchu. Z praktických zkušeností z realizovaných staveb je průměrné množství kontaminovaného materiálu na výhybku 15m3. Takto vyzískaný materiál je za účelem snížení koncentrace NEL doporučen k dekontaminaci. Předmětem řešení odpadového hospodářství není znovu využitelný materiál spadající do kompetence kategorizátorů ČD podle „Směrnice DDC pro hospodaření s vyzískaným materiálem“ s účinností od 1.1.1999. Jedná se, např. o kolejnice, pražce, výhybkové části a drobné kolejivo.
15.
Hluk
Pro optimalizovanou trať byla zpracována Hluková studie. Od 1.1.2001 vstoupil v platnost nový zákon č.258/2000 o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č.502/2000Sb., který stanovil nové limitní hladiny hluku. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku ve venkovním prostoru je dána součtem základní hladiny LAeq=50dB a korekcí na místní poměry a denní dobu. Pro danou stavbu stanovil hygienik přípustné hladiny hluku [Tab. 6]. Tab. 6 Limitní hodnoty hluku [14] přípustná hladina hluku ve vnitřním prostředí den (6,00-22,00 hod.) noc (22,00-6,00 hod.) přípustná hladina hluku ve vnějším prostředí den (6,00-22,00 hod.) noc (22,00-6,00 hod.)
hladina hluku LAeq=40dB LAeq=30dB LAeq=60dB LAeq=55dB
V okolí tratě není možné dodržet stanovené limity hluku. Na základě hlukové studie nejsou navrženy protihlukové stěny z důvodu složitosti konfigurace terénu a rozptýlenosti zástavby. Proto bylo rozhodnuto realizovat pouze individuální protihluková opatření k zajištění odpovídajícího akustického klimatu uvnitř obytných objektů.
16.
Vliv na obyvatelstvo
Celá stavba nebude mít zásadní negativní dopad na obyvatelstvo. Jednotlivé negativní vlivy (např. hluk, vibrace, prašnost a pod.) budou v maximální míře eliminovány jak technickým řešením stavby tak vhodným harmonogramem postupu výstavby. Obyvatelstvo bude ovlivněno po dobu výstavby opatřeními týkajícími se organizace výstavby. Jedná se především o dočasné uzavírky komunikací a přístupy na staveniště. Po dobu stavby mostu SO 422 bude částečně omezen a později zcela zamezen vstup do muzea Roztoky. To bude vyžadovat úplné uzavření muzea pro veřejnost. Středočeské muzeum, bude za ušlý zisk odškodněno. V době kdy se bude přestavovat železniční most v km 422,094 bude použita jako náhradní komunikace upravená lesní cesta vedoucí přes železniční přejezd v km 423,075. Tím bude
- 16 -
propojena ul.Puchmajerova do ul.dr Rýznera. Toto náhradní propojení se bude používat jako náhradní příjezd k hlavní vrátnici závodu VÚAB a objektům povodí Vltavy. Pro nákladní automobily a osobní dopravu a v mimořádných situacích (hasiči, záchranná služba) bude pro příjezd do závodu VÚAB, Středočeského muzea a několika rodinným domkům používána, zrekonstruovaná panelová cesta po levém břehu řeky Vltavy vyúsťující na sil.II.tř.č.242. Pro přístup pro pěší do závodu VÚAB, Středočeského muzea a k rodinným domkům, bude v předstihu před prováděnou rekonstrukcí železničních mostů provedena úprava a rekonstrukce druhého otvoru v pětiotvorovém železničním mostě v km 421,514. V tomto zrekonstruovaném otvoru bude možný mimořádně i průjezd pro osobní auta. V železniční stanici Libčice nad Vltavou se budou používat pro příjezd ke staveništi ulice Libušina, Nádražní, Pod nádražím, Vltavská, Pod hrádkem a sil.III.tř.2407. Rekonstrukce železničního přejezdu v ulici vedoucí ke šroubárně v km 430,383 v Libčicích nad Vltavou se bude provádět v rámci kolejové výluky, která bude pro každou kolej v délce 2 měsíců. Výluka silniční dopravy na přejezdu se předpokládá na počátku této výluky t.j.v době odstraňování železničního svršku v délce max.1 týden. Po tomto bude železniční přejezd provizorně zprůjezdněn. V době výluky silniční dopravy na tomto přejezdu se pro příjezd do závodu bude používat cesta pod železničním mostem v km 431,050. Z tohoto titulu je navrhováno také zpevnění vozovky v ulici Pod nádražím.
17.
Vliv na ovzduší
Vzhledem k uvažovanému rozsahu stavebních činností lze předpokládat, že prakticky jediným zdrojem znečištění ovzduší v době realizace stavby v nejbližším okolí bude vlastní stavební doprava. Stavební hmoty a materiály budou převáženy po železnici, ve výjimečných případech budou použity alternativní druhy dopravy, z nichž nejvýznamnější bude doprava silniční. Hlavní silniční dopravní trasa pro přesun rozhodujících dodávek materiálů do železniční stanice Roztoky u Prahy je navržena stávající silnice II.tř.č.242 Praha-Roztoky a panelová cesta po druhé straně stanice, mezi stanicí a řekou Vltavou. Tato panelová cesta je napojena na sil.II.tř.č.242 před železničním přejezdem v km 420,027 trati Praha BubenečRoztoky u Prahy. Průběh realizace stavby tedy může výrazněji ovlivnit kvalitu ovzduší z hlediska zvýšení koncentrací poletavého prachu a to zejména v době, kdy budou přepravovány sypké hmoty. Pro snížení koncentrací poletavého prachu jsou navržena opatření v části 19. - Návrh opatření pro fázi výstavby. Průměrné hodnoty imisního zatížení v daném území (dle atlasu zdraví a ŽP, G.Ú.1992) dosahují hodnot: znečištění ovzduší poletavým prachem 100µg.m-3.rok-1 znečištění ovzduší oxidem siřičitým 60µg.m-3.rok-1
18.
Ochranná pásma
V okolí železniční trati se vyskytuje několik druhů ochranných pásem, která jsou vytýčena z různých důvodů. Jedná se především o ochranná pásma vodních zdrojů, produktovodů, kabelů vedení elektrické energie, kanalizace a ochranné pásmo trati. Celá stavba se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru Vltavy.
- 17 -
Tab. 7 Ochranná pásma [15] typ železnice 110Kv 22kV NN vysokotlaký plynovod sdělovací kabely vodovod kanalizace přírodní rezervace, nadregionální biokoridor
19.
vzdálenost 60m od osy koleje 15 od krajního vodiče 10m od krajního vodiče 6m 6m 2m z obou stran 2m z obou stran 3m z obou stran 50m od hranic
Návrh opatření
Fáze výstavby • po skončení stavby nevyužívané plochy a svahy drážního tělesa budou ohumusovány, zatravněny • v době výstavby bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární zařízení budou stíněna mobilními protihlukovými zástěnami • dodavatel stavby zajistí dodržení limitů hluku po dobu výstavby dle nařízení vlády č.502/2000 • z důvodu snížení prašnosti je třeba provádět kropení při demolicích objektů a pracích, při kterých dochází k víření prachu • používané vozovky budou pravidelně čištěny • automobily před výjezdem na vozovku budou pravidelně čištěny • sypké a prašné materiály budou nakládány a zabezpečeny na automobilech tak, aby nedocházelo k jejich padání na vozovku • pod stojícími stavebními mechanismy budou instalovány záchytné nádoby (plechové s vložkou vhodného sorbentu) proti úkapům • doplňování pohonných hmot na ploše ZS je nepřípustné • na ploše ZS bude k dispozici mobilní olejová havarijní souprava s kapacitou min. 90l obsahující sorpční rohože, hady, polštáře, havarijní tmel na utěsnění, výstražnou pásku a ochranné rukavice • veškerá údržba nebo případné opravy budou prováděny mimo plochu ZS • na plochách zařízení stavenišť nesmí být skladovány pohonné hmoty • svedení odpadních vod bude provedeno do záchytné jímky a vyčerpáno • na plochách zařízení stavenišť v blízkosti toků nesmí být skladovány sypké a plovoucí materiály • na ploše ZS budou instalována chemická WC pro příslušný počet pracovníků • zabezpečení ochrany vod • likvidace vykácených dřevin bude řešena štěpkováním, případně kompostováním, není možné pálit dřeviny • ohlásit přesné datum zahájení zemních a výkopových prací cca 1-3 týdny před termínem a upřesnit místo stavební aktivity SM • umožnit záchranný archeologický výzkum podle §22 zákonu č.20/1987 při provádění zemních a výkopových prací. Archeologický výzkum dle §22 zákona č.20/1987 Sb. hradí investor a je na něj nutno předem uzavřít smlouvu
- 18 -
• • • • • • •
hlášení náhodných archeologických nálezů učiněných v průběhu stavby ve SM, které je oprávněno provádět záchranný archeologický výzkum v průběhu stavby nebude ohrožen průtok v korytě Únětického potoka, bude zajištěno plynulé odstraňování přebytečného materiálu z důvodu možného odplavení a následného zanesení koryta potoka stávající dřeviny budou chráněny dle ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech před započetím stavebních prací projedná dodavatel s orgánem ochrany přírody místo pro zařízení staveniště mezideponie vytěžených materiálů bude mimo inundační území Únětického potoka, po dokončení stavebních prací bude veškerý zbylý odpad odvezen na řízenou skládku po ukončení stavby bude terén upraven v travnatých plochách dle normy ČSN DIN 18 917 Sadovnictví a krajinářství – Zakládání trávníků zahájení a ukončení prací na uvedené stavbě bude oznámeno orgánu ochrany přírody a krajiny OkÚ Praha západ, referátu životního prostředí
Fáze provozu • po realizaci je nutno provést kontrolní měření hluku a účinnosti navržených protihlukových opatření
20.
Závěr
V rámci realizace stavby bude negativní vliv na složky životního prostředí snížen, výše uvedenými opatřeními. Podstatný zásah bude znamenat kácení při stavbě, toto se však vztahuje pouze na nezbytně nutné stromy a keře. Při křížení VKP Únětický potok bude minimalizován dopad na složky životního prostředí řešením v rámci organizace výstavby. Po svém dokončení stavba přispěje ke zlepšení plynulosti provozu trati.
Použité zkratky PSŘ EIA ZS PR VKP ÚSES PHO ZPF SO SM PS PD ČD NEL ÚP ÚpnSÚ RRR
projektové souhrnné řešení (Environment impact assessment) posuzování vlivů stavby na životní prostředí zařízení staveniště přírodní rezervace významný krajinný prvek územní systém ekologické stability pásmo hygienické ochrany zemědělský půdní fond stavební objekt Středočeské muzeum Roztoky u Prahy projekt stavby projektová dokumentace České Dráhy nepolární extrahovatelné látky Územní plán Územní plán Sídelního útvaru Referát regionálního rozvoje
- 19 -
Použité informační zdroje [1]
Zákon č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů stavby na životní prostředí
[2]
Biogeografcké členění České republiky, Martin Culek a kolektiv, Enigma, Praha 1996
[3]
Výnos MŠVU č. IX-357-2-51 z 10.8.1951 MŠVU č.100.988/51 z 9.9.1951 MK ČSR č.j. 14.200/88 z 29.11.1988
[4]
Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
[5]
ÚP Libčice prosinec 1997 ÚpnSÚ Roztoky únor 1994 ÚP průzkumy a rozbory Dolany prosinec 1999
[6]
Rozhodnutí Městského úřadu Roztoky, ze dne 25.4.2001
[7]
Rozhodnutí Městského úřadu Libice nad Vltavou o povolení ke kácení stromů rostoucích mimo les, ze dne 26.4.2001
[8]
Stanovisko RRR OkÚ Praha západ, ze dne 29.3.2001
[9]
Rozhodnutí OkÚ Praha – západ RRR, ze dne 13.4.2001
[10] Vyjádření archeologického oddělení Středočeského muzea, ze dne 27.3.2001 [11] Zákon č.20/1987 Sb. o státní památkové péči [12] Dendrologický průzkum SUDOP Praha a.s., duben 2001 [13] Záborový elaborát SUDOP Praha a.s., duben 2001 [14] Zákon č.258/2000 o ochraně veřejného zdraví [15] Zákon č.266/1994 o drahách Poznámka: Jsem moc ráda, že i já se můžu přímo podílet na ochraně životního prostředí a to přípravou dokumentací na výstavbu jednotlivých staveb (koridorů). Tato semestrální práce je z částí i mojí pracovní náplní, kde mohu využívat všechny své dosavadní vědomosti. Zároveň chci poděkovat i svým pracovním kolegům, kteří se ochotně dělí o své zkušenosti a tím přispívají k rozšiřování mých vědomostí.
- 20 -
