Název památky: Klášter benediktin# Rajhrad Známé též jako: Raigern Lokace: Rajhrad, 14 km jižn# od Brna, Rajhrad u Brna, Morava, Czech Republic Datace: 1691, 1721–1739, 1763–1770, 1840 Auto#i: Jan Blažej Santini-Aichl (1677 Praha – 1723 Praha), František Benedikt Klí#ník (1677 Ivan#ice – 1755 Brno), Christian Alexander Oedtl (1654 Paznaun – 1731 Víde#), Jan Ji#í Etgens (1691 Brno – 1757 Brno), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden), Ond#ej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno), Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo) Typ: Klášter Donáto#i: #ád benediktin# D#jiny: Klášter pat#í mezi nejstarší na Morav# a je zde jediným zástupcem #ádu benediktin#. Vznikl kolem r. 1025 jako odnož kláštera v Praze-B#evnov# na míst# staršího osídlení. Až do 17. století si uchoval v podstat# románskou podobu (návrh p#estavby A. Erna, 1670). R. 1721 byla v souvislosti se snahami o povýšení na opatství zahájena p#estavba, velká #ást p#vodních staveb byla zbourána. K dokon#ení všech prací došlo až kolem r. 1840. Od r. 1540 zasedali rajhradští probošti v zemském sn#mu. Klášter m#l velký význam pro rozvoj vzd#lanosti a hospodá#ství. Založil zde tradici vinohradnictví i pivovarnictví, zasloužil se o budování nemocnic, chudobinc#, sirot#inc#, od r. 1623 zde fungovala v#hlasná škola. Klášter je známý rozsáhlou obrazárnou. Díla získal také ze zrušených klášter# i zámeckých sbírek. Proslulý je tzv. Rajhradský oltá# (kolem 1420). Popis: Konventní chrám byl obklopen #ty#mi kvadraturami. P#ed západním pr##elím je prelatura, na jihu konvent a na protilehlé stran# dva hospodá#ské dvory. Do kostelní novostavby byly za#len#ny rozestav#né západní v#že z konce 17. století. Stavba se potýkala se statickými problémy bažinatého terénu. Santiniho projekt realizovali brn#nský stavitel F. B. Klí#ník. Ve výklencích stojí sochy sv. Vojt#cha a sv. poustevníka Vintí#e. Štít mezi v#žemi je ozdoben mozaikovým obrazem Neposkvrn#ného po#etí P. Marie (1895). Chrám trojdílného p#dorysu s centralizujícím oktogenem má délku 79,5 m. Zmnožené triumfální oblouky umoc#ují hloubku podélného prostoru, dodávají mu rytmus a monumentalitu. Santiniho projekt kladl d#raz na optické p#sobení a po#ítal s malí#skou složkou. Fresky J. J. Etgense (1726–1729) p#edstavují oslavení benediktinského #ádu a jeho rozší#ení v Evrop#, Asii
a Africe. Fresky nad k#rem znázor#ují oslavu Boží zp#vným a hudebním um#ním. K presbytá#i chrámu p#iléhá nad sakristií orato# s oltá#em sv. Benedikta. Byla vyzdobeny obrazy malí#e J. Zeleného, rajhradského rodáka a prvního u#itele Alfonse Muchy. View Short Description Klášter pat#í mezi nejstarší na Morav# a je zde jediným zástupcem #ádu benediktin#. M#l velký význam pro rozvoj místní vzd#lanosti a hospodá#ství. Santiniho projekt kladl d#raz na optické p#sobení, po#ítal s malí#skou složkou. Fresky J. J. Etgense p#edstavují oslavení benediktinského #ádu a jeho rozší#ení v Evrop#, Asii a Africe. Klášter je známý take svou obrazárnou. Sídlí zde Památník písemnictví na Morav#. P#vod datace: Ke stavb# kláštera se dochoval bohatý pramenný materiál (korespondence, plány), zprávy podává i klášterní kronika. P#vodní stav komplexu je zachycen také na n#kolika rytinách. Vybraná literatura: Ivo Krsek – Zden#k Kud#lka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Um#ní baroka na Morav# a ve Slezsku, ed. Zden#k Kud#lka, Praha 1996, s. 65, 281–282, 286, 477. Mojmír Horyna, Raigern (Rajhrad) – Propstei mit der Kirche St. Peter und Paul, in: Tausend Jahre Benediktiner Kloster in B#evnov, Praha 1993, kat. #. VI/19, s. 125–128 (VI/3), s. 130–134. Ji#í Kratochvil – Hana Sedalová (ed.), Rajhrad. 950 let od p#íchodu benediktin# na Moravu. 50 let od nástupu ni#ivého komunismu, Brno 1998. Ji#í Kroupa, Rajhradský chrám v proboštské korespondenci 18. století, Sborník prací filozofické fakulty Masarykovy Univerzity F 50, 2006, s. 43–80. Herbert Karner, „Faciamus hic tria tabernacula“ – Architektur und Deckenmalerei in der Klosterkirche in Rajhrad / Raigern, in: Martin Mádl – Michaela Šeferisová Loudová – Zora Wörgötter (eds.), Baroque ceiling painting in Central Europe/ Barocke Deckenmalaerei in Mitteleuropa, Praha 2007, s. 163–181. Tomáš Valeš, in: Lubomír Slaví#ek (ed), Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo), Maulbertschs bester Schüler, Langenargen–Brno, 2009. Reproduk#ní práva: Copyright images "UDU Czech Academy of the Sciences": Institute of History of Arts of the Czech Academy of the Sciences. Citace: Zora WörgötterKlášter benediktin# Rajhrad in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http:// www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;BAR;cz;Mon11_G;8;cs P#ipravil: ,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF – pracovní #íslo: CZ 08
Bo#ní oltá# Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden)
Martin Mádl Martin Mádl
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Kasulová okna mají funkci jakýchsi reflektor#, osv#tlujících malbu. Plastická výzdoba do nich symbolicky zasahuje. Chór and#l# v oblacích s Bohem Otcem na st#n# za hlavním oltá#em se sochou P. Marie Rajhradské, sochy sv. Petra a Pavla, basreliefy, p#edstavující Zv#stování P. Marie, Uk#ižování sv. Petra a St#tí sv. Pavla, kazatelna se symbolem pelikána, symboly evangelist# a #ty# církevních otc#, #ezbá#ské práce na k#ru, jakož i kamenné vázy na op#rných pilí#ích zven#í kostela, pocházejí z dílny dietrichštejnského dvorního socha#e I. Lengelachera.
Sv. Jan z Remeše (+kolem 545), benediktinský opat Ond#ej Schweigl (1735 Brno – 1812 Brno) Sochy bo#ních oltá## pocházejí ze známé brn#nské dílny O. Schweigla.
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn# Sv. P#íbuzenstvo 1778 Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Modello pro tento obraz bo#ního oltá#e se dochoval ve sbírce Moravské galerie v Brn#, p#ípravná kresba ve sbírce Ukrajinské akademie v#d ve Lvov#. Hlavní postavou výjevu je sv. Anna, kterou doprovází její t#i dcery s manžely a d#tmi. Mezi nimi nap#. Jan K#titel, Juda Tadeáš, apoštol Jakub, ve vrcholu P. Marie, matka Ježíše. Prom#n#ní Pán# na ho#e Tábor 1776 Josef Winterhalder ml. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo)
Martin Mádl Martin Mádl
Martin Mádl Martin Mádl
Martin Mádl Martin Mádl
Presbytá# kostela byl p#estav#n po zem#t#esení r. 1763 a opat#en novou freskou. Její autor zaujal na Morav# ve druhé polovin# 18. století d#ív#jší pozici J. J. Etgense, s pokra#ujícím stoletím však plnil zakázky spíše dekorativní povahy.
Martin Mádl Martin Mádl
Martin Mádl Martin Mádl Knihovna 1735 Jan Ji#í Etgens (1691 Brno – 1757 Brno)
Jihomoravský kraj
Knihovna vznikla krátce po založení kláštera, n#které rukopisy byly vytvo#eny p#ímo v klášte#e. S knihovnou je spjata #ada významných osobností, zejména historik#. V polovin# 18. století zde vznikl úmysl vydávat #eské kroniky (B. Pitter), G. Wolný sepsal 15 svazk# moravského místopisu. Jeho práce se stala základním dílem pro d#jiny Moravy. Významný moravský zemský historiograf B. Dudík vydal p#es 70 v#deckých prací tiskem a zasloužil se o navrácení #ady starých rukopis#, odvezených do Švédska za T#icetileté války. Freska znázor#uje zásluhy benediktin# o rozvoj v#d. Dnes zde sídlí Památník národního písemnictví.
