JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta
Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie studijní obor: divadelní manažerství
Návrhy komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy
Diplomová práce
Autor práce: BcA. Irena Dvořáková Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: JUDr. Lenka Valová
Brno 2011
Prohlašuji, že jsem na diplomové magisterské práci pracovala samostatně a použila jen pramenů uvedených v soupisu zdrojů.
Podpis:
Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří přispěli k realizaci práce. Své rodině za vytrvalou psychickou podporu. Panu děkanovi, panu tajemníkovi a všem vedoucím pedagogům ateliérů Divadelní fakulty JAMU za spolupráci, věnovaný čas a energii do rozhovorů pro účely práce. MgA. Blance Chládkové za věcné podněty a ochotné konzultace. A především vedoucí této magisterské diplomové práce, MgA. Haně Krejčí Ph.D., za přínosné rady, pečlivé připomínky, duchaplný přístup a povzbuzení.
DVOŘÁKOVÁ, Irena. Návrhy komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy *The Proposals of Communication and Cooperation Between the Theatre Faculty of JAMU and Its Graduates]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2011., 77 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
Anotace Diplomová práce „Návrhy komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy“ pojednává všeobecně o důležitosti udržování vazeb mezi bývalými studenty a jejich vystudovanou alma mater. Práce je rozdělena do tří částí. První je teoretická, popisující vnitřní prostředí Divadelní fakulty, jednotlivé ateliéry, profil absolventa a zabývající se také dlouhodobými záměry Janáčkovy akademie múzických umění v Brně i Divadelní fakulty ve vztahu s danou problematikou. Druhá část je věnována kvalitativnímu výzkumu, kde jsou formou rozhovorů s vedoucími pedagogy ateliérů, tajemníkem a děkanem Divadelní fakulty rozebírány otázky, které mapují současnou podobu kooperace s absolventy a tendence dalšího vývoje. Poslední část práce shrnuje zjištěná data, definuje základní oblasti možného budoucího rozvoje kooperace a nabízí konkrétní strukturovaný postup, jak přispět k dosavadním, převážně nesystematizovaným formám komunikace a spolupráce, aby mohla být vazba mezi oběma stranami udržována dlouhodobě a odpovídala potřebám zainteresovaných subjektů.
Klíčová slova Absolvent Vysoká škola Komunikace Spolupráce Výzkum Návrh
Annotation Diploma thesis The Proposals of Communication and Cooperation Between the Theatre Faculty of JAMU and Its Graduates deals with the importance of keeping in touch between the graduates and their alma mater. The thesis is divided into three parts. The first is the theoretical one that describes the structure of the Theatre Faculty, its departments, the graduate profile and also analyses the related parts of the university strategy for the period 2011 – 2015. The second part of the thesis provides findings of the qualitative research, which has been realized in the form of semi-controlled interviews. These interviews were conducted with the heads of the departments, the Secretary General and the Dean of the Theatre Faculty. The questions were focused on the present forms of the cooperation with the graduates and possible future trends. The last part summarizes the research data from previous chapters, defines possible ways how to intensify the cooperation in the future and offers the concrete structured concept describing how to improve the existing forms of communication and cooperation. Current forms are mostly unsystematic and suitable only for specific purposes, whereas the aim of the concept and thesis itself is to create the connection between the Theatre Faculty and their graduates on a long-term basis and according to the needs of all the participating subjects.
Keywords Graduate University Communication Cooperation Research Proposal
OBSAH 1.
Úvod ..................................................................................................................... 8
2.
Prostředí Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ...... 10 2. 1. JAMU a Divadelní fakulta JAMU ..................................................................... 10 2. 2. Ateliéry DIFA JAMU ........................................................................................ 13 2. 3. Profil absolventa DIFA JAMU.......................................................................... 15 2. 4. Dlouhodobý záměr JAMU a jeho zaměření na absolventy ............................ 19 2. 5. Dlouhodobý záměr DIFA JAMU a práce s absolventy .................................... 23 2. 6. Shrnutí ............................................................................................................ 25
3. Komunikace a spolupráce mezi absolventem a jeho vystudovanou vysokou školou ......................................................................................................................... 26 3. 1. Možné formy spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy .............. 26 3. 1. 1. Inkubátor ................................................................................................ 27 3. 1. 2. Spolek, sdružení absolventů a přátel školy ............................................ 28 3. 1. 3. Program celoživotního vzdělávání ......................................................... 29 3. 1. 4. Spolupráce s absolventy jako marketingový nástroj ............................. 29 3. 1. 5. Absolventi – spojení s profesní sférou ................................................... 30 3. 1. 6. Další formy komunikace a spolupráce s absolventy .............................. 30 3. 2. Mapování současné spolupráce s absolventy na DIFA JAMU ........................ 31 3. 2. 1. Rozhovory s vedoucími ateliérů ............................................................. 31 3. 2. 2. Závěry z rozhovorů s vedoucími pedagogy ateliérů DIFA JAMU ............ 48 3. 2. 3. Rozhovory s vedením DIFA JAMU .......................................................... 51 3. 2. 4. Akce Setkání absolventů DIFA JAMU ..................................................... 58 4.
Návrh spolupráce DIFA JAMU s jejími absolventy ............................................. 60 4. 1. Doporučení jak postupovat při práci s absolventy......................................... 60 4. 2. Metody vedoucí ke zvyšování kvality procesů organizace............................. 62 4. 3. Návrh .............................................................................................................. 64 4. 3. 1. Nástroje komunikace a spolupráce DIFA JAMU s absolventy ................ 64 Současný stav systematizace komunikace a spolupráce s absolventy .............. 70
5.
ZÁVĚR ................................................................................................................. 72
Citovaná literatura ..................................................................................................... 74 Použitá literatura........................................................................................................ 75
1. Úvod Práce si klade za cíl vytvořit konkrétní návrh komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou a jejími absolventy. Navazuje tak na výzkum diplomantky Jany Hájkové, která se zmíněné tematice věnovala ve své bakalářské práci Možnosti spolupráce JAMU s absolventy studijního programu Dramatická umění na Divadelní fakultě JAMU z roku 2007. Tato práce byla úvodním vhledem do problematiky komunikace mezi univerzitou a jejími absolventy a upozorněním na důležitost tématu. Věnovala se popisu vnitřního prostředí Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen „DIFA JAMU“), jejímu vzdělávacímu systému a specifikům. Dále byla v práci přiblížena důležitost vazby mezi školou a absolventy, byly zmíněny konkrétní možné formy kooperace, motivace obou stran, byl také proveden praktický prvotní kvalitativní výzkum s vedoucími některých ateliérů DIFA JAMU týkající se jejich postoje ke spolupráci s absolventy. V závěru práce byly teoreticky shrnuty nástroje spolupráce s absolventy. Tato diplomová práce by měla představovat další krok v budování vazby mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy. Záměrem je zmapovat současný stav spolupráce mezi DIFA JAMU a jejími ateliéry s absolventy a získat data, která aktualizují výzkum týkající se postoje pedagogů DIFA JAMU k dané tematice provedený Janou Hájkovou v roce 2007. Dále by měla práce pomoci formulovat konkrétní možnosti, které z kooperace vyplývají, na základě vnitřní analýzy provedené formou polořízených rozhovorů s vedoucími ateliérů i vedením DIFA JAMU. Tyto dva kroky by měly směřovat k definování potřeb zúčastněných stran a navržení konkrétního postupu komunikace a spolupráce mezi DIFA JAMU a jejími absolventy. Práce je proto rozdělena do tří částí. První se bude věnovat přiblížení prostředí JAMU a DIFA JAMU, studijním oborům, které jsou na fakultě vyučovány, způsobu vzdělávání v oblasti dramatického a tanečního umění, a profilu absolventa. Druhá část je výzkumná, mapuje současnou podobu udržování vazeb mezi univerzitou a jejími absolventy, jak na ateliérové, tak celofakultní úrovni.
8
Poslední část diplomové práce má v úmyslu syntetizovat vhodné metody popsané v teoretické části a zjištěné výsledky výzkumu do konkrétní podoby návrhu komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy. Jelikož je toto téma úzce vyhraněné, specifikované tematicky i vymezenými subjekty, byla zvolena jako metoda výzkumu kvalitativního charakteru případová studie. Záměrem je ověřit dvě stanovené hypotézy, které zní: „DIFA JAMU a její ateliéry mají se svými absolventy zájem aktivně spolupracovat. Analýza současného stavu ověří, že existuje řada možností, které DIFA JAMU nevyužívá a pomocí nichž lze spolupráci s absolventy rozvíjet.“ Kromě zmíněných cílů, které byly stanoveny pro tuto práci, je důležité vyzdvihnout ještě další, stojící nad nimi, a přinášející hlavní smysl. Tím je oživit tematiku komunikace a spolupráce mezi DIFA JAMU, ateliéry a jejími absolventy. Zapojit do výzkumu vnitřní prostředí fakulty, její vedení a pedagogy, přimět je o tématu hovořit, přemýšlet a povzbudit je ke společné diskuzi. Na téma kooperace s absolventy je nahlíženo jako na jednu z klíčových aktivit fakulty, avšak prozatím není komplexně popsáno. Tato práce může sloužit jako podkladový materiál shrnující současný stav vnitřního prostředí Divadelní fakulty JAMU a postoj vedení i pedagogů jednotlivých ateliérů k problematice komunikace a spolupráce s absolventy. Může přinést impulz činnost dále rozvíjet a koncept propracovávat.
9
2. Prostředí Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Dříve než přistoupíme k samotnému tématu práce, bude přiblíženo prostředí Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen „JAMU“) a Divadelní fakulty (dále jen „DIFA“), jejich status, poslání, náplň činnosti a také pojmy, které jsou pro práci stěžejní. Díky tomu bude možné vymezit i všechny zainteresované strany, jichž se téma diplomové práce Návrhy komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy týká.
2. 1. JAMU a Divadelní fakulta JAMU „Založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně bylo inspirováno osobností skladatele Leoše Janáčka, který většinu svého plodného období prožil v Brně. Tento významný skladatel se pokoušel ustavit hudební akademii v metropoli Moravy, což bylo částečně naplněno založením varhanní školy, která se posléze stala odrazovým můstkem k ustavení konzervatoře v Brně.“ (Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2011, π 3) JAMU byla založena 12. září 1947, jako vysoká škola s odborem hudebním a dramatickým. Prvním rektorem byl zvolen roku 1948 prof. PhDr. Ludvík Kundera. V roce 1959 bylo vládním usnesením zrušeno dělení na Divadelní a Hudební fakultu. V roce 1989 došlo k významné proměně JAMU. Pod vedením první porevoluční rektorky Aleny Štěpánkové-Veselé byly v roce 1990 obnoveny Divadelní a Hudební fakulta. V čele Divadelní fakulty stanul jako děkan Josef Kovalčuk a mezi dalšími osobnostmi, které napomohly jejímu znovuzrození, byli například Alois Hajda, Bořivoj Srba, Miloš Hynšt, Petr Oslzlý, Josef Karlík, Antonín Přidal, Peter Scherhaufer, Pavel Švanda, Ivo Osolsobě, Václav Cejpek, Miroslav Plešák, Arnošt Goldflam, Zoja Mikotová nebo Nika Brettschneiderová. K dosavadním oborům činoherní herectví a divadelní režie přibylo postupně mnoho dalších: dramaturgie, scénografie, muzikálové herectví, divadelní manažerství, jevištní technologie, divadlo a výchova, klaunská scénická a filmová tvorba, rozhlasová a televizní
10
dramaturgie a scenáristika, dramatická výchova Neslyšících, audiovizuální tvorba a divadlo a taneční pedagogika. Divadelní fakulta má v současné době 3731 studentů a udržuje kontakty s více než 65 zahraničními školami. JAMU je veřejnou vysokou školou univerzitního typu2 zřizovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT) a patří mezi dvacet šest veřejných vysokých škol v České republice a pět ve městě Brně. Řídí se zákonem o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.), který stanoví, že vysoké školy jsou nejvyšší článek vzdělávací soustavy, jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti, a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti zejména tím, že:
uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření
pěstují
činnost
vědeckou,
výzkumnou,
vývojovou
a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
umožňují
v
souladu
s
demokratickými
principy
přístup
k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,
poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,
hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,
1
Údaj o počtu studentů a počtu spolupracujících zahraničních škol platný k 30. 11. 2010. Zdroj: Studijní oddělení DIFA JAMU a Zahraniční oddělení DIFA JAMU. 2 Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Má jistou samosprávnou působnost stanovenou zákonem o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.), výkonné orgány školy. Příjmem veřejné vysoké školy jsou zejména příspěvky ze státního rozpočtu, dotace ze státního rozpočtu, výnosy z doplňkové činnosti aj.). Oproti tomu státní veřejné školy (policejní a vojenská) jsou organizační složkou státu. Posledním možným typem vysoké školy stanovené zákonem je soukromá vysoká škola.
11
přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,
rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. (Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, 1998)
Struktura studia Vysoké školy v České republice se řídí Boloňskou deklarací z roku 1999, kterou podepsali ministři školství z 29 zemí Evropy. Boloňská deklarace je postavena na myšlence vytváření uceleného evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, posilování a upevňování intelektuální, kulturní, sociální, vědecké a technologické dimenze evropského kontinentu. Tak může být upevněna pozice mezinárodní konkurenceschopnosti evropského systému vysokého školství. Cílem je propojovat jednotlivé státy Evropy a sdílet kulturní a vědecké know-how. Prostředky, které byly stanoveny jako zásadní pro umožnění takového propojování, jsou: Vytvořit systém srovnatelných stupňů vysokoškolského vzdělávání (trojstupňový model bakalářského, magisterského a doktorského stupně). Systém založený na dvou základních cyklech (pregraduální a postgraduální). Po pregraduálním, obvykle tříletém studiu, je možné získat postgraduální titul (magisterský, doktorský). Bakalářský stupeň je uznáván na evropském pracovním trhu jako plnohodnotný stupeň vysokoškolského vzdělání. Vypracovat systém kreditů (ECTS3), který bude usnadňovat evropskou studentskou mobilitu. 3
ECTS - European Credit Transfer System, Evropský kreditový systém.
12
Podporovat mobilitu v celém systému, tj. mobilitu studentů, učitelů, výzkumných i administrativních pracovníků, a dále také spolupráci v evropském měřítku. Tento systém přijala v akademickém roce 2003/2004 i JAMU. Na Divadelní i Hudební fakultě je tak možné dosáhnout bakalářského, magisterského doktorského stupně (a to prezenční, v některých případech i distanční formou studia).
2. 2. Ateliéry DIFA JAMU Divadelní fakulta má v současné nabídce třináct studijních oborů ve studijních programech Dramatická umění a Taneční umění. Výuka
jednotlivých
oborů
studijních
programů Dramatická
umění a Taneční umění je zajišťována v ateliérech, jež jsou vždy vedeny výraznou osobností daného oboru. Struktura ateliérů v jednotlivých oborech je rozdílná: pro některé obory je pouze jeden ateliér, který se dále člení na ročníky (divadelní manažerství a jevištní technologie, scénografie, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, výchovná dramatika Neslyšících, dramatická výchova, taneční pedagogika), pro některé obory je více samostatných ateliérů (činoherní herectví, muzikálové herectví, divadelní dramaturgie, činoherní režie), které zajišťují výuku odděleně, dle jednotlivých ročníků vedených vedoucími pro každý ročník. Rozdílnost takového organizačního členění je dána specifickou potřebou jednotlivých oborů i konkrétní situací. (Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2011, π 1) Jedná se o následující obory4:
Ateliéry činoherního herectví
Ateliéry muzikálového herectví
Ateliéry režie a dramaturgie
4
Podrobný popis činnosti ateliérů, pedagogického vedení a profilu oboru na: http://difa.jamu.cz/obory-a-ateliery/ a v bakalářské práci Jany Hájkové.
13
Ateliér klaunské, scénické a filmové tvorby
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky
Ateliér scénografie
Ateliér Divadlo a výchova
Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících
Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie
Ateliér taneční pedagogiky
Ateliér audiovizuální tvorby a divadla
Dále na fakultě existují kabinety a laboratoře:
Kabinet pro výzkum divadla a dramatu
Kabinet hlasové a hudební výchovy
Kabinet pohybové výuky
Kabinet cizích jazyků
Laboratoř práce s médii
Přístup ke vzdělání a koncepce studia na DIFA JAMU je popsán ve výroční zprávě DIFA JAMU za rok 2009 takto: „Pro studenty DIFA JAMU vytváří fakulta jedinečné podmínky zejména pro jejich samostatnou tvůrčí uměleckou činnost. DIFA JAMU podporuje odborným pedagogickým vedením, poskytnutím prostoru i finančních prostředků řadu studentských absolventských projektů i dalších projektů mimo povinný základ studia. Podpora je poskytována zejména výrazně talentovaným studentům (viz realizovaný Rozvojový projekt roku 2009), ale lze říci, že podmínky pro tvorbu a experimentování v rámci fakulty mají všichni studenti bez rozdílu. Mezi podporované aktivity patří například tradiční Salon původní tvorby, festival ateliéru Divadlo a výchova Sítko a další klauzurní práce studentů. K prolínání jednotlivých oborů dochází při práci na projektech v menších studentských týmech (semestrální projekty), kde se hranice mezi 14
profesemi prolínají. Do budoucna chce fakulta právě společné projekty menších tvůrčích studentských týmů výrazně podporovat i s ohledem na flexibilitu
absolventů
při
vytváření
nových
pracovních
příležitostí
(z kontaktů se zahraničními vysokými školami vyplývá, že menší profesionální umělecké tvůrčí týmy takto fungují v řadě evropských zemí). Podporována je i spolupráce studentů s profesní sférou. Jedná se o nejrůznější typy praxí, pracovních stáží, hostování v divadlech, o účast na společensky významných kulturních akcích (Noc kejklířů, Průvod masek a další), o divadelní akce směřované k obohacení kulturního života měst, obcí, regionů (Regionální kolo přehlídky Šrámkův Písek a Mladá scéna, Vánoce v Brně, vánoční koncerty, tradiční divadelní představení v obci Velká Lhota atd.), aktivity směřované ke skupinám se specifickými potřebami (divadelní a vzdělávací aktivity ateliéru VDN, divadelní akce určené pro seniory v ateliéru DaV). Snahou Divadelní fakulty je také podporovat realizace děl, vzniklých na půdě fakulty, v médiích (práce studentů ateliéru RTDS realizované v rozhlase Olomouc apod.). (Výroční zpráva DIFA JAMU, 2009, s. 18 - 19) Ze zmíněné citace vyplývá, že student DIFA JAMU získá během let svého studia kromě penza teoretických znalostí také velké množství praktických zkušeností nezbytných pro jeho budoucí profesní kariéru a samostatnou tvůrčí činnost. Úmysl DIFA JAMU je přinášet studentům příležitosti rozvíjet se v rámci svého mateřského studijního oboru, a také se propojovat se studenty ostatních oborů, sbírat kontakty, pracovní zkušenosti a rozvíjet tyto vztahy pro snazší vstup do profesní sféry. Lze proto soudit, že profil absolventa DIFA JAMU bude specifický právě kvůli charakteristickému nastavení vzdělávacího systému, který je vlastní uměleckým školám.
2. 3. Profil absolventa DIFA JAMU Jak stanoví zákon o vysokých školách, každý studijní program má mít definované členění na studijní obory, jejich charakteristiku a kombinace, a také popsaný profil absolventa příslušných studijních oborů. Jaké na DIFA JAMU existují
15
studijní obory je zmíněno výše, nyní se budeme zabývat tím, jak jsou profily oborů a jejich absolventů definovány.
Jak definovat profil absolventa umělecké školy? „Absolvent školy, který ukončí vysokoškolské vzdělání, má jistě celou řadu možností, jak se vzděláním bude zacházet. Může pokračovat v doktorském studiu, může se zdokonalovat samostudiem, může se zaměstnat ve zcela jiném oboru. Povinností školy je připravit jedince na život tak, aby se získanou profesní, vědeckou, sociální a občanskou kompetencí byl schopen zvládat aktuální a pokud možno i budoucí požadavky světa práce. Docílit jeho zaměstnatelnosti. Dlouhodobým cílem školské soustavy je slaďování výstupů s požadavky na trhu práce. To je ovšem velice složitě řešitelný úkol, protože požadavky trhu práce jsou proměnlivé stejně, jako je proměnlivý svět práce vůbec.“ (Beneš a kol., Marketing a práce s absolventy vysokých škol, 2001, s. 7) Je zřejmé, že definovat znalosti, schopnosti a dovednosti (kompetence) absolventa studijního programu dramatická umění je přinejmenším problematické. Není totiž tak snadné říci, že bez získaných kompetencí nemůže jedinec vykonávat profesi v oblasti dramatických umění stejně dobře jako vystudovaný posluchač oboru, tak jako je tomu například u právnického, lékařského, inženýrského vzdělání, nebo i v určitých humanitních oborech. Důkazem je mnoho herců, režisérů, dramaturgů, divadelních manažerů, kteří získali zcela jiné vzdělání, než jakou profesi vykonávají a s dobrými výsledky. Přesto je však důležité kompetence formulovat, aby mohly být porovnány s požadavky zaměstnavatelů a tím pomoci zajistit uplatnitelnost absolventů. Většina absolventů DIFA JAMU vykonává profesi výkonného umělce. V českém právním systému může výkonný umělec figurovat buď jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) nebo jako zaměstnanec v pracovním poměru. Pokud pracuje v zaměstnaneckém poměru, je jeho profese definována pracovní smlouvou. Pokud pracuje jako OSVČ, může být jeho činnost upravena buď živnostenským zákoníkem, nebo jiným zákonem. Činnosti, které spadají do oblasti 16
živnosti (zahrnuty do živností volných), jsou definovány zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jejich obsahové náplně jsou popsány v Příloze 4 příslušného zákona. Živnostenský zákoník popisuje několik oblastí podnikání zahrnujících kulturní sféru. Jedná se například o překladatelskou činnost, agenturní činnost v oblasti kultury a umění, pořádání výstav, výuku v oblasti umění, provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě. Tato činnost může spadat také do profilu profese absolventů, jejichž vzdělání není primárně zacíleno na povolání výkonného umělce, tedy absolventy Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie, Divadla a výchova nebo výchovné dramatiky Neslyšících. Činnost výkonných umělců provozovaná na „volné noze“, označovaná jako svobodná povolání5, je právně upravena jiným než živnostenským zákonem. Dle § 3, odst. b) živnostenského zákona živností není využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, které je chráněno zvláštními zákony (nejčastěji se jedná o právo autorské a práva související s právem autorským), jejich původci nebo autory. Profesní oblasti regulované podle živnostenského zákona se rozdělují na živnosti ohlašovací – řemeslné, vázané a volné, a na koncesované živnosti. Pro mnohé profese je častým jevem, že se spojují do profesních cechů a organizací. Dochází tak ke konfrontaci názorů a postojů členů skupiny, a tím k vývoji profese jak uvnitř organizace, tak i s ohledem na vnější prostředí. Tím je určována i jejich pozice na trhu práce, jelikož je přesně stanoveno, jak vypadá profil daného reprezentanta organizace či jiného spolku, jaké jsou jeho kompetence. V oblasti dramatických umění jsou častější odborové organizace, které jsou však zakládány spíše za účelem prosazování pracovních, hospodářských, sociálních a jiných zájmů než upevňování oboru jako takového. To může být také dalším důvodem, proč není zcela snadné určit profil absolventa DIFA JAMU, jehož vzdělání směřuje do oblasti dramatického a tanečního umění a dle živnostenského zákona k profesím volným. Pro jejich 5
Svobodné povolání = podnikání fyzické osoby, která podniká na základě jiného než živnostenského zákona. Pro některá svobodná povolání platí také povinné členství v profesní komoře (pro lékaře, advokáty, exekutory atd.), pro jiná je členství v profesní komoře pouze dobrovolné (příkladně pro novináře).
17
provozování, jak uvádí živnostenský zákon, není potřeba prokázat odbornou ani jinou způsobilost k oprávnění živnost provozovat.
Profil absolventa DIFA JAMU Lze kontaktovat, že profil absolventa není jako takový definován. Jednotlivé ateliéry utvářejí každý rok studijní plány vycházející z akreditací oborů, ve kterých je možné nalézt popis znalostí a zkušeností, které mají být studentům předávány. Z něho lze vyvodit i to, co by si měl ze studia odnést absolvent daného oboru. Téměř žádný z ateliérů však nepopisuje profil absolventa jako takový, zmíněny jsou v některých případech možnosti uplatnění absolventů v oboru. Z dlouhodobého záměru Divadelní fakulty vyplývá, že tematika absolventů je jedním z důležitých, i když ne klíčových oblastí zájmu. Proto lze vysledovat jednotlivé kroky ve snaze vazby s bývalými studenty udržovat, přesto chybí celková koncepce, která by se specializovala pouze na toto téma.
Uplatnění absolventů „O uplatnění absolventů při jejich relativně malém počtu v jednotlivých oborech má fakulta prostřednictvím jednotlivých vedoucích ateliérů poměrně dobrý přehled. O mimořádných úspěších některých absolventů je fakulta informována
i z médií.
Sledování
profesního
růstu
absolventů
vede
i k nabídkám jednorázové spolupráce (vedení dílen v ateliéru Divadlo a výchova absolventy MgA. Martinem Hakem, přednášky absolventů divadelního manažerství zaměřené na konfrontaci akademického prostředí a praxe, prezentace občanského sdružení „Augusto“ a občanského sdružení „Legrando“ absolventů oboru Divadlo a výchova atd.). Uplatnění absolventů v praxi je dáno obecně možnostmi uplatnění v umělecké sféře a do jisté míry závisí na samostatnosti a schopnosti absolventů nejen vyhledávat pracovní příležitosti, ale také je vytvářet (viz např. zmiňovaná občanská sdružení) a nacházet jiné zdroje pro financování své umělecké činnosti než jen formou zaměstnání v pracovním úvazku (například formou tzv. „svobodného“ povolání). V dalším směřování a inovování 18
studijních programů se DIFA JAMU zaměří právě na rozvíjení těchto schopností studentů, a tím na zvýšení jejich úspěšnosti na trhu práce (plánováno v souvislosti s definováním obsahu nově připravovaných projektů ESF). Samostatnou kapitolou je vyhledávání a příprava budoucích pedagogů fakulty. Děje se tak již v průběhu studia a zejména v rámci doktorského studijního programu. Studenti doktorského studia jsou vedeni k samostatné pedagogické činnosti. Stávají se asistenty současných pedagogů a postupně přebírají tu část výuky, ve které mohou uplatnit své tvůrčí a pedagogické schopnosti a využít výsledky svého výzkumu k tématu disertační práce. Po absolvování doktorského studia nacházejí mnozí z nich uplatnění na Divadelní fakultě i díky úspěšným projektům fakulty v oblasti výzkumu a vývoje.“ (Výroční zpráva DIFA JAMU, 2009, s. 16)
2. 4. Dlouhodobý záměr JAMU a jeho zaměření na absolventy Dlouhodobý záměr JAMU6 (dále jen „DZ“) na období 2011–2015 navazuje na předchozí dlouhodobý záměr na období 2006–2010 a také na Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011–2015, který vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Představuje oblasti, které JAMU považuje za klíčové pro rozvoj v následujících pěti letech. „JAMU považuje za svoje základní poslání umělecké vzdělávání špičkových talentů, a to jednak v návaznosti na humanitní tradici evropského a českého vysokého školství, jednak v návaznosti na nové trendy vývoje v oblasti současného umění, které je charakterizováno stále větší syntetičností, tedy
prostupností
jednotlivých
druhů
umění,
a
zvětšujícím
se multikulturalismem. JAMU chápe uměleckou tvorbu jako plnohodnotný prostředek poznávání světa rovnocenný vědecké a výzkumné činnosti. Umělecký 6
Dlouhodobý záměr vzdělávací a umělecké, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na období 2011—2015.
19
a humanitní aspekt rozvoje společnosti považuje JAMU v současné době, která je orientována na výkonnost, ukazatele ekonomického rozvoje, je závislá na informačních technologiích atd. atp., za podstatný a nezbytný. Při rozvoji všech těchto stránek společnosti, které je třeba respektovat a které jsou hybatelem a zdrojem nezbytného materiálního zabezpečení společnosti, není možné zanedbat emoční zdroje poznání, které člověku zprostředkuje právě umění.” (Dlouhodobý záměr JAMU 2011—2015, s. 4)
Cílem je zaměřit se na zvyšování kvality ve všech oblastech DZ. „Růst
kvality
bude
zajištěn
rozvojem
lidských
zdrojů
(pedagogů a pracovníků JAMU), důsledným vnitřním i vnějším hodnocením a zajišťováním kvality a inovací studijních programů počínaje akreditací nových oborů a konče významnými proměnami jednotlivých konkrétních studijních plánů.” V popisu současného stavu vzdělávací činnosti je poukázáno na to, že se každým rokem mírně zvyšuje počet studentů ve všech třech úrovních vysokoškolské vzdělávací soustavy. V roce 2010 studovalo na JAMU 695 studentů, což je nejvyšší počet v celé historii školy. Jak je však v záměru zmíněno, nejedná se o masové nabírání studentů, tak jako je tomu na některých jiných vysokých školách, ale o trend související s přechodem na třístupňové vzdělání a tím vytvoření širší nabídky možné profesní kvalifikace s ohledem na požadavky umělecké praxe. Dále je v DZ uvedeno, že přes zvyšující se počet studentů (a tím také absolventů školy), nabízených
forem
studia
a
nabízených
studijních
oborů,
nedochází
k systematickému hodnocení a inovaci studijních programů s vazbou právě na absolventy školy a profesní instituce praxe obecně.
20
Nyní bude následovat výčet některých priorit DZ v oblasti vzdělávací činnosti, které se týkají rozvoje spolupráce mezi JAMU a jejími absolventy. Rozšířit nabídku celoživotního vzdělávání: rozšířit počet kurzů celoživotního vzdělávání na obou fakultách, vytvořit
univerzitu
třetího
věku
(s
možným
mezioborovým
a mezifakultním charakterem), prověřit možnosti celoživotního vzdělávání jako dalšího vzdělávání odborníků z praxe (absolventi obou fakult jako důležitá kontaktní a ověřovací skupina), stanovit pravidla pro uznávání výsledků celoživotního vzdělávání v návaznosti na studium akreditovaných studijních programů. Prohloubit principy vnitřního a vnějšího zajišťování kvality: ve vnitřním zajišťování kvality zapojit vedle akademické obce (akademičtí pracovníci a studenti) a managementu školy také absolventy, zaměstnavatele a eventuální další sociální partnery, rozvíjet dosavadní modely a hledat nové způsoby, např. spoluprací s expertní mezinárodní skupinou, systematicky zapojit do struktury hodnocení tradiční evaluační prostředky uměleckých škol, tzn. mj. diskuse k realizovaným projektům,
inscenacím,
koncertům,
hodnocení
kritiky,
ohlas
veřejnosti, ceny z přehlídek, soutěží a festivalů atd. atp. Inovovat propagaci a marketing: vytvořit a realizovat nový model vnějších vztahů JAMU pro oblast vzdělávacích činností (v propojení s ostatními aktivitami školy) včetně vztahů k profesní i podnikatelské sféře a absolventům školy, vytvořit
strukturovaný
přehled
o
potřebách
potenciálních
zaměstnavatelů, získané poznatky propojit s inovací studijních programů, 21
zajistit kontakt s absolventy školy. Sledovat zaměstnatelnost a uplatnitelnost absolventů: sledovat a vyhodnocovat data týkající se zaměstnatelnosti absolventů JAMU, zavést systém trvalých kontaktů a spolupráce s absolventy, inovovat studijní programy s ohledem na potřeby potenciálních zaměstnavatelů, vytvářet
a upevňovat vazby na potenciální zaměstnavatele
absolventů; tam, kde existuje šance, pokusit se o nějakou formu stipendijních stáží, praxí atp., analyzovat možnosti vytvořit na základě kontaktů se zaměstnavateli formu kariérního poradenství, zajistit formy prezentace absolventů jako potenciálních zaměstnanců u hudebních těles, divadel, agentur, uměleckých a kulturních institucí, uměleckých škol atp., v některých oborech uvažovat o vytvoření internetové nabídky studentů směrem k potenciálním zaměstnavatelům např. formou medailónků atp., využít možnosti vlastní agenturní činnosti pro podporu přechodu mladých umělců do praxe. Hlavním trendem rozvoje, který je společný pro všechny oblasti považované JAMU za klíčové pro svou činnost v následujících pěti letech, je schopnost reagovat na aktuální podněty. Znamená to především dobře znát prostředí, v němž JAMU operuje a kam směřuje svoje absolventy.
22
2. 5. Dlouhodobý záměr DIFA JAMU a práce s absolventy Záměr Divadelní fakulty JAMU navazuje a dlouhodobě uplatňuje současnou tendenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozvíjet české školství směrem od kvantity ke kvalitě. Vzhledem k zaměření JAMU na vzdělávání v umělecké sféře jde o přirozený fakt, jelikož studenti jsou vybíráni dle jejich talentu,
osobnostních
předpokladů
a
motivace
je
rozvíjet,
pracovat
na samostatných projektech i pod vedením pedagogů. Taková činnost může probíhat pouze v relativně úzké skupině, s ohledem na to, že na divadelní tvorbu je nahlíženo jako na týmovou uměleckou činnost. DIFA JAMU si pro období 2011—2015 definovala tři hlavní cíle (kvalita a relevance, otevřenost, efektivita a financování), v nichž jsou popsány dílčí cíle pro následujících pět let. Z nich vyplývá, že DIFA JAMU v souvislosti se zacílením na absolventy
spatřuje
důležitost
v rozvoji
PR
a
marketingové
strategie
a propojování prostředí fakulty s profesní sférou. Cíle, které jsou v záměru zmíněny a směřují ke způsobům, jak provázat prostředí fakulty s praxí, zahrnují následující body.
Upevňovat svoji roli v regionu, být více vidět a stát se explicitně uznávaným arbitrem pro divadelní oblast, využít pro tyto aktivity úspěšné absolventy a pedagogy.
Aktivně komunikovat se zaměstnavateli – divadly – v Jihomoravském kraji, ale i celé České republice. Dále s Českou televizí Brno, rádii, dabingovými studii, a to zejména s ohledem na potřebu umožnit budoucím absolventům uplatnit se flexibilně ve všech sférách umění na pracovním trhu.
Jako nástroj pro komunikaci s budoucími zaměstnavateli jsou v dlouhodobém záměru DIFA JAMU uvedeny prostředky jako Absolventský ve výchově
festival, Sítko,
webová Mezinárodní
prezentace festival
studentů, divadelních
festival škol
SETKÁNÍ/ENCOUNTER. 23
Součástí dlouhodobého záměru DIFA JAMU na léta 2011—2015 je také SWOT analýza7 zahrnující téma kooperace s absolventy. Jednak jako se studenty budoucími absolventy – se zabývá otázkou, jak jim může být škola nápomocna při nástupu do praxe. Jako jedna z příležitostí je uvedena koncepce statutárního města Brna vytvořit v centru města kulturní inkubátor nazvaný Kreativní centrum Brno8. Druhým úhlem pohledu je přístup k absolventům jako profesionálům, již v praxi etablovaných, kteří mohou být naopak užiteční pro fakultu. Pro budoucí absolventy fungují jako příležitost, jak se navázat na profesní sféru, pro fakultu jako možnost
propojení
z hlediska
odborného
a
pedagogického,
tak
také
fundraisingového a marketingového. V rámci Aktualizace dlouhodobého záměru DIFA JAMU 2011—2015 bylo formulováno několik konkrétních cílů týkajících se komunikace a spolupráce s absolventy. 1. Komunikovat s absolventy školy působícími v praxi za účelem budoucí spolupráce na vědě a výzkumu JAMU. (Jak je uvedeno v dílčím cíli, je nutné vypracovat projekt a zdrojové řešení komunikace s absolventy.) 2. Dokončit proces Studentského informačního systému a nových webových stránek. 3. Podpořit schopnost budoucích absolventů pro samostatnou tvůrčí práci a samozaměstnatelnost
v mezinárodním
kontextu
prostřednictvím
menších projektů autorského a alternativního divadla v prostorách DIFA, na tuzemských i zahraničních festivalech. 4. Zlepšit komunikaci s budoucími zaměstnavateli. – Propagovat budoucí absolventy na speciálním prezentačním webu, realizovat hostující představení v prostorách DISK, cíleně zvát zástupce profesní sféry na absolventská představení a Absolventský festival.
7
SWOT analýza – metoda, která umožňuje shrnout silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s určitým projektem, podnikáním atp. Zkratka SWOT vychází ze slov anglického původu Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats. 8 Více viz kapitola 3.1. Možné formy spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy, 3.1.1. Inkubátor.
24
5. Navázat novou spolupráci se zaměstnavateli a zadavateli zakázek budoucím absolventům oborů scénografie, light design, jevištní technologie, audiovizuální tvorba a divadlo a příbuzných oborů například účastí zmíněných oborů na světové výstavě Pražské Quadriennale 2011.
2. 6. Shrnutí Jak z dlouhodobých záměrů JAMU i DIFA JAMU vyplývá, absolventi jsou klíčovým nástrojem v zásadních oblastech rozvoje univerzity a zajišťování kvality v nich. Provázanost vysoké školy s absolventy přispívá k vývoji studijních programů a z nich vycházejících oborů, je možné sledovat zaměstnanost a zaměstnatelnost a také zužitkovat spojení s absolventy jako účelný PR a marketingový nástroj. Zmíněné okruhy nabízejí množství příležitostí pro utváření vztahu mezi univerzitou a absolventy, z něhož mohou těžit obě strany, což je základním předpokladem pro úspěšné fungování vzájemných vazeb v dlouhodobém horizontu. Ze záměru lze usuzovat, že si JAMU uvědomuje svou pozici vzdělávacího centra, které přispívá k vědeckému, kulturnímu, sociálnímu a ekonomickému rozvoji společnosti. Jako součást komunity musí neustále sledovat a reagovat na měnící se prostředí a zároveň také podněcovat a vytvářet impulzy k jejímu směřování. Absolventi v tomto modelu tvoří pomyslné spojení mezi vnější a vnitřní sférou.
25
3. Komunikace a spolupráce mezi absolventem a jeho vystudovanou vysokou školou Jak již bylo řečeno výše, vysoká škola je v českém prostředí nejvyšším stupněm vzdělávací soustavy. Připravuje studenty k nástupu do profesního života a měla by utvářet takové podmínky, aby byl přechod co nejsnadnější. Je proto podstatné, aby škola reflektovala požadavky trhu práce. Neměla by však fungovat pouze jako pasivní člen, který se přizpůsobuje vývoji pracovního trhu a vnějšímu prostředí, ale měla by být plnohodnotným společníkem při vytváření pracovního prostředí. Za vhodný postup, jak toho dosáhnout, je možné považovat navázání a udržování kontinuálního dialogu mezi vysokou školou (vnitřní prostředí) a pracovním trhem (vnější prostředí). „Učení se stává celoživotním. Škola by měla pečovat o své absolventy. Sledovat jejich vstup do světa práce, jejich profesní vývoj. Tato péče je prospěšná oboustranně. Škola si koriguje poznatky o kvalitě aktuálnosti svého vzdělávacího programu, absolvent zůstává ve svém oboru na úrovni jeho stálého rozvoje. Uplatnění absolventů na trhu práce je jedním z indikátorů kvality vysokoškolské výuky a tyto informace by stálým stykem s absolventy měly být spojovány s retrospektivním hodnocením výuky a brány na zřetel při korekci učebních plánů.“ (Beneš a kol., Marketing a práce s absolventy vysokých škol 2001, s. 7-8)
3. 1. Možné formy spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy V této kapitole budou představeny formy spolupráce, jakými lze vztah mezi vysokou školou a jejími bývalými studenty vytvářet. Každý z nich je specifický svým zaměřením a tím také reaguje pouze na určité potřeby obou stran. Jedná se o základní modely, jež kooperaci obou stran rozvíjejí. Zmíněné formy vycházejí
26
z modelů práce s absolventy na jiných vysokých školách9, odborné literatury10 a bakalářské práce Jany Hájkové. Ta uvádí jednak obecné formy spolupráce (akademické, umělecké, organizační, informativní, reprezentativní, finanční a jako marketingový nástroj), a dále pak konkrétní nástroje kooperace s absolventy, z nichž následující kapitola částečně vychází, avšak neopakuje celý výčet. Spíše se snaží poukázat na již konkrétní činnost, kterou DIFA JAMU vykonává či zamýšlí rozvíjet.
3. 1. 1. Inkubátor Prostředků, jak dialog udržovat, je několik. Stále častějším způsobem, zvláště v technickém oboru, je spojení firmy a školy na principu výzkumného inkubátoru, kde školní prostředí slouží jako výzkumná či vývojová laboratoř. Dochází tak k hned několika pozitivním jevům, výhodným pro obě zainteresované strany. Jak však vyplývá z dlouhodobého záměru JAMU, je možné koncept užitečně aplikovat i na sféru uměleckého vzdělávání a podpořit tak cíl zajišťování kvality zapojením absolventů, (potenciálních) zaměstnavatelů a dalších partnerů, dosáhnout inovace studijních programů a pomoci mladým umělcům přechod do praxe.
Studenti mají možnost získat praktické zkušenosti a ověřit si tak teoretické znalosti, které získali během studia.
Firma, která se školou spolupracuje, si může vychovat své budoucí zaměstnance dle vlastních požadavků.
Firma získá výhodné podmínky (finanční podpora, personální a technické zajištění) při vývoji svého produktu.
Spolupráce se studenty a absolventy tímto způsobem je hojně rozvíjena na Vysokém učení technickém v Brně, kde fungují dva technické a jeden biotechnický inkubátor11. VUT je úzce propojeno s profesní sférou a podílí se na výzkumu v oblasti technologického vývoje.
9
Vysoké učení technické v Brně, Masarykova univerzita. AIESEC (www.aiesec.org). AIESEC je největší mezinárodní studentská organizace na světě, působící ve více jak 100 zemích světa, na 1600 univerzitách. 10 Viz použitá literatura. 11 Více na http://www.jic.cz/technologicky-inkubator-vut-1
27
Na DIFA JAMU, jak bylo zmíněno výše v kapitole 2.5. Dlouhodobý záměr DIFA JAMU a práce s absolventy, je v současné době diskutováno téma vzniku Kreativního centra Brno, tj. centra pro podporu kreativních průmyslů. Projekt je součástí Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 a Koncepce ekonomického rozvoje města Brna. V Kreativním centru Brno je naplánováno umístění inkubátoru pro začínající podnikatele v kreativních průmyslech, součástí vize jsou i nájemní ateliéry, např. pro absolventy uměleckých vysokých a středních škol. V dalších společných prostorách se počítá s divadelním sálem, galerií, místnostmi pro vzdělávací aktivity, kavárnou, obchůdky a ubytováním pro studenty nebo hostelem. Nápadů na to, co v objektu realizovat, mají tvořiví lidé hodně. (Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, 2010 – 2011, π3 ). DIFA JAMU by se tak mohla stát významným partnerem Kreativního centra, ať už v naplňování programu, zajištění administrativních a řídících pracovníků, kteří by mohli vzejít právě i z řad absolventů fakulty.
3. 1. 2. Spolek, sdružení absolventů a přátel školy Další možností jak udržovat kontakt, je založení nezávislého spolku či jiného sdružení, kde absolventi, studenti, pedagogové a jiné osoby mohou sdílet společné profesní i osobní zkušenosti. Model je založen na zájmu budovat pocit sounáležitosti mezi školou a absolventy. Hlavní iniciativa by měla vycházet právě ze strany absolventů (a studentů), kteří si uvědomují, co jim založení organizace může přinést a jakou roli v tom může sehrát JAMU. Jedná se především o dobrovolné uskupení, jehož motivace vychází z upevňování sounáležitosti mezi absolventy a vysokou školou, zprostředkování kontaktů mezi bývalými studenty, informování o aktuálním dění na univerzitě, získávání podpory (materiální i nemateriální) pro činnost univerzity a spolku, pořádání diskusí na témata, která jsou pro skupinu profesně zajímavá, setkávání, organizování kulturních a společenských akcí, setrvávání v kontaktu s bývalými spolužáky.
28
3. 1. 3. Program celoživotního vzdělávání Škola může mít jako součást svého zaměření program zabývající se absolventy a spolupráce s nimi na bázi celoživotního vzdělávání. Program celoživotního vzdělávání přináší příležitost rozšířit akademickou obec o další skupinu. Do programu se mohou přihlásit kromě absolventů také ostatní, kteří na škole nestudovali. Je to možnost, jak přinášet další vzdělání ve vystudovaném oboru pro zvýšení kvalifikace, tak také jako zájmovou činnost, a to bezplatně nebo i za úplatu12. DIFA JAMU uvádí celoživotní vzdělávání jako jednu z oblastí výrazného zájmu. Koncept věnovat se systematičtěji celoživotnímu vzdělávání je uveden v dlouhodobém záměru JAMU i DIFA JAMU na roky 2011—2015. Pro uplatnění tohoto nástroje je však nezbytné sledovat vývoj pracovního trhu a jeho požadavků a reflektovat poznatky z profesní sféry, jíž jsou absolventy nedílnou součástí.
3. 1. 4. Spolupráce s absolventy jako marketingový nástroj Další dimenzí spolupráce je propojení vysoké školy s absolventy v oblasti marketingu. Na toto téma je možné nahlížet ze dvou pohledů. První z nich směřuje k budování dobrého jména školy a pocitu sounáležitosti absolventů se svou alma mater. Například pro absolventa vstupujícího na pracovní trh je důležité, jaké povědomí o jeho vystudované škole panuje mezi veřejností a potenciálními zaměstnavateli. Dobré renomé přispívá k jeho úspěšnosti na trhu práce. Druhým pohledem je využití úspěšných absolventů k propagaci školy. Zvláště vysoká škola, která poskytuje vzdělání v oblasti dramatického a tanečního umění vychovává jedince, jejichž profese je často spojena s mediální známostí. Škola pak může zahrnout do své marketingové strategie právě i kariérní úspěchy svých absolventů. Z popisu vyplývá, že se jedná o oboustranně přínosný nástroj zahrnutý do celkové PR a marketingové strategie vysoké školy. Je hojně využíván v anglosaských zemích a USA, kde jsou absolventi hrdí na školu, kterou vystudovali,
12
Více v zákonu o vysokých školách, § 60, celoživotní vzdělávání.
29
a škola jim dává také najevo svou přízeň i po absolutoriu. V českých podmínkách se s ním však zatím příliš nepracuje.
3. 1. 5. Absolventi – spojení s profesní sférou Pro každou školu je jistě důležité, pokud se jí dostane zpětné vazby k výuce předávané studentům. Díky ní je schopna posoudit, zda jsou výukové plány dobře nastaveny a zda odpovídají požadavkům praxe. Jsou to právě absolventi, kteří takové informace mohou podat. Kromě zpětné vazby lze spolupracovat s absolventy jako s externími pedagogy, nebo je přijmout do hlavního pracovního poměru, pořádat workshopy, odborné přednášky atd. a obohatit studium o praktické zkušenosti osob se stejným zaměřením jako mají současní studenti školy. „Absolventi jsou nedílnou součástí života úspěšných univerzit a představují pro svou vysokou školu významný sociální a kulturní kapitál. Jsou mimo jiné vnějšími reprezentanty univerzity, přispívají k jejímu dobrému jménu a mají často nezanedbatelný podíl na tom, že se na univerzitu hlásí noví uchazeči o studium. Vzhledem ke svým společenským, ekonomickým a jiným úspěchům
mohou
absolventi
pomáhat
prosazovat
zájmy
univerzity
ve veřejném i politickém prostoru. Zkušenosti ze zahraničí také ukazují, že fungující
vazby
na
absolventy
jsou
základní
podmínkou
dobře
se rozvíjejícího sponzoringu a tedy i posilování nezbytného financování univerzitních aktivit ze soukromých zdrojů. Absolventi také představují důležitou zpětnou vazbu, která může pomoci uzpůsobovat studijní programy tak, aby studenti byli dobře připraveni pro prosazení se na pracovním trhu.“ (Fiala, 2006, π 2)
3. 1. 6. Další formy komunikace a spolupráce s absolventy Jako další podoby kooperace lze jmenovat kariérní poradenství, konzultace mezi současnými studenty (pedagogy, vedením školy) a absolventy, vytvořením absolventské komory v rámci akademického senátu, školení atd.
30
3. 2. Mapování současné spolupráce s absolventy na DIFA JAMU Mapování současné podoby toho, jak probíhá spolupráce s absolventy, je rozděleno do dvou úrovní. První zkoumanou úrovní je prostředí jednotlivých ateliérů. Předpokladem je, že na úrovni ateliérů již komunikace s absolventy probíhá, avšak pouze neformálně a nesystematicky. Záměrem zkoumání je proto popsat současný stav kooperace, zjistit, jaké jsou podněty a potřeby obou stran kontakty navázat, a stanovit, zda existují požadavky na zlepšení současného stavu, nebo možné překážky, které mu naopak zabraňují. Druhá oblast mapuje prostředí DIFA JAMU jako celku (tj. jak s absolventy komunikuje Divadelní fakulta na celofakultní úrovni). Téma spolupráce s absolventy bude diskutováno s vedením fakulty, s děkanem doc. MgA. Zbyňkem Srbou, Ph.D. a tajemníkem DIFA JAMU MgA. Ondřejem Vodičkou. Je nutné dodat, že na fakultě nefunguje zcela samostatná pracovní pozice, která by měla jako svou náplň práce zabývat se spoluprací s absolventy. Podobná analýza již byla provedena v roce 2007, kdy se danou problematikou zabývala Jana Hájková, tehdejší studentka oboru divadelního manažerství, ve své bakalářské práci. Jednalo se o prvotní výzkum dané problematiky, který přinesl velmi cenné výsledky a umožnil zabývat se tematikou dále v již zmapovaném prostředí. Jelikož však byla práce vytvořena v roce 2007, je třeba nejprve výsledky zkoumání obnovit. Záměrem je také provést detailnější výzkum, provést rozhovory s vedoucími všech ateliérů i vedení fakulty, aby bylo možné dojít ke konkrétním závěrům a navrhnout model spolupráce vycházející z aktuálních a kompletních dat.
3. 2. 1. Rozhovory s vedoucími ateliérů Zvolená metoda výzkumu Jako metoda byla vybrána forma kvalitativního výzkumu polořízených rozhovorů. Všechny rozhovory byly zaznamenány buď zápisky výzkumníka, nebo na diktafon. Přepisy rozhovorů prošly autorizací dotazovaných. 31
Průběh výzkumu Rozhovory se uskutečnily s vedoucími všech ateliérů DIFA JAMU. U oborů, kde funguje více ateliérů pro každý ročník a každý má svého vedoucího, jak je tomu u činoherního a muzikálového herectví a ateliérů režie a dramaturgie, byl zvolen jeden zástupce oboru. Rozhovory se, jak bylo uvedeno v předcházející kapitole, týkaly zkoumání současné podoby komunikace mezi ateliérem a jeho absolventy. Zda je ze strany pedagogů ateliéru zájem vědět o tom, kam směřují kroky jejich bývalých studentů, jak se v praxi uplatňují, získávat zpětnou vazbu ke vzdělání, které bylo bývalým studentům poskytnuto, a moci tak profilovat obor dle požadavků profesního prostředí, nebo také jestli považují za potřebné pomáhat nastávajícím absolventům při vstupu na profesní dráhu. Vazba byla zkoumána i z druhé strany, ze strany samotných absolventů, jak ji vidí jejich pedagogové. Účelem těchto otázek bylo zjistit, jaké jsou dle pedagogů motivy bývalých studentů, kteří zůstávají s ateliérem v kontaktu, nebo ho alespoň někdy vyhledají. Následující část otázek se zaměřovala na návrhy změn, které vedoucí pedagogové ateliérů považují za přínosné, aby došlo k efektivnější kooperaci s absolventy. Nyní budou následovat přepisy rozhovorů dle jednotlivých ateliérů, navazující kapitola se bude věnovat závěrům, které z uskutečněných rozhovorů vyvstávají.
1. Ateliér audiovizuální tvorby a divadla Studijní obor audiovizuální tvorba a divadlo je velmi mladý. Vznikl před třemi lety jako navazující magisterský dvouletý obor. Jak řekl vedoucí ateliéru magistr Aleš Záboj, v současné době ještě žádný student neabsolvoval. Rozhovor se proto týkal převážně postupného profilování oboru a jeho vývoje v průběhu prvních let a možnostmi uplatnění absolventů. Aleš Záboj uvedl, že studenti již v současné době nacházejí uplatnění, jelikož jejich zaměření může být poměrně široké. Jako příklady uplatnění v oboru uvedl magistr Záboj práci v divadle na pozici režiséra a tvůrce scénických audiovizuálních prvků, nebo tvůrce audiovizuálních 32
kompozic živých vystoupení (hudebních, performance atp.), v televizních studiích, v grafických studiích i v oblasti informačních technologií při tvorbě vizuálních prvků. Studenti, kteří se ucházejí o studium tohoto oboru, by měli být schopni samostatné tvořivé umělecké práce, ale zároveň také musí mít poměrně široké technické znalosti, aby se mohli stát rovnocenným partnerem dramaturgovi či režisérovi v obou směrech. Proto mezi uchazeče patří absolventi bakalářského stupně na DIFA JAMU, kteří absolvovali obor scénografie, jevištní technologie, nebo i studenti multimediálních a filmových oborů jiných univerzit. Vedoucí ateliéru zdůraznil, že považuje za důležité podporovat spolupráci mezi ateliéry na DIFA JAMU, která by umožnila rychleji etablovat obor mezi ostatní. Studenti by měli možnost realizovat své projekty v praxi, být v užším kontaktu se studenty z ostatních ateliérů a vytvářet vazby a kontakty pro budoucí práci v oboru. Aleš Záboj považuje za důležitou úlohu fakulty podporovat technickou vybavenost ateliéru přispívající ke zlepšení kvality studia a možnost využívat grantové příležitosti pro pořádání workshopů vedených profesionály.
2. Ateliér činoherního herectví Docent Aleš Bergman v současné době vede třetí ročník ateliéru činoherního herectví, předtím pracoval téměř osm let jako odborný asistent v ateliéru činoherního herectví profesora Josefa Karlíka. Během svého působení na JAMU se tak setkal přibližně se sedmdesáti studenty v pozici jejich pedagoga. Jak uvedl, má o všech povědomí, kde v současné době pracují. Užší kontakt udržuje přirozeně s absolventy, které učil a učí, už jako vedoucí ateliéru. Mezi bývalými studenty a vedením fungují neformální vazby, občas docházejí na fakultu, scházejí se mezi sebou nebo i s pedagogy, jeden z ročníků se pravidelně setkává s docentkou Janou Hlaváčkovou, pedagožkou ateliéru. Vazba je udržována také díky velké profesní provázanosti, kde se jak jednotliví absolventi, tak i absolventi s pedagogy setkávají při práci na divadelních inscenacích nebo na jiných projektech. Jako příklad uvedl docent Bergman spolupráci s brněnským divadlem Buranteatr, kde působí mnoho absolventů z jeho 33
ročníku, anebo s jednotlivci, které osloví a nabídne jim roli z pozice režiséra představení. Několik
studentů
pokračuje
po dokončení
magisterského
stupně
v doktorském studiu a zůstávají tak součástí akademické obce. Často vykonávají praxi jako pedagogové a odborní asistenti, kde učí své budoucí kolegy. Vznikají tak přirozené kontakty, jež jsou pak v praxi využívány. Byli uvedeni například Lukáš Rieger, žák Aleše Bergmana, který nyní působí jako pedagog v ateliéru činoherního herectví a vyučuje s Alešem Bergmanem předmět na DIFA JAMU Teorie a metody herecké tvorby, Michal Zetel, který pracoval v ateliéru činoherního herectví jako asistent Aleše Bergmana, Jiří Hájek, jenž působí v této pozici nyní, nebo Veronika Poláčková, která kromě svého působení v Městském divadle Brno a Divadle U Stolu studuje doktorské studium na DIFA JAMU a učí jevištní mluvu. V poslední době se do výuky významně zapojuje doktorandka Eva Ventrubová. Na otázku týkající se současného uplatnění bývalých studentů, kteří absolvovali pod vedením Aleše Bergmana, vedoucí ateliéru odpověděl, že většina našla uplatnění v herecké profesi, ostatní v profesi s tím související, například na pozici pedagoga či tiskové mluvčí divadla. Vedoucí ateliéru činoherního herectví zmínil model fungujícího vztahu mezi školou a jejími absolventy na příkladu Vachtangovské divadelní školy (Divadelní institut Borise Ščukina) působící v Moskvě. Ta pořádá pravidelně jednou za deset let setkání s absolventy, kteří se účastní výuky a poté přispívají svými komentáři k její metodice. Mají tak možnost zhodnotit výuku s odstupem času a nabytými praktickými zkušenostmi. Škola buduje velmi silnou vazbu se svými bývalými studenty. Jak docent Bergman podotkl, jsou absolventi školy velmi hrdí na to, že měli příležitost navštěvovat kurzy právě Vachtangovské školy. Za základ pro budování takového pouta vidí vedoucí ateliéru kvalitu výuky. Je přesvědčen, že přinášet studentům kvalitní výuku, jejíž nezbytnou součástí je zpětná vazba, jak od současných, tak i bývalých studentů, může být dobrým základem pro utváření pocitu hrdosti a sounáležitosti se svou alma mater. Rozdílnost mezi výukovým systémem na Vachtangovské škole a na JAMU shledává docent Bergman v odlišné metodě vzdělání. Na JAMU totiž není zavedena jednotná technika práce 34
pro výuku činoherního herectví, proces je založen na osobním přístupu každého vedoucího pedagoga jednotlivých ateliérů. Proto i zpětná vazba by mohla být reflektována pouze v rámci ateliérů. Aleš Bergman nahlíží na spolupráci s absolventy ze dvou úhlů pohledu. První oblast, kterou považuje za důležitou, je rozvíjení pocitu sounáležitosti se svou alma mater. Ta by podle něj měla stavět na tradici školy, jež na JAMU přesahuje již šedesát let, a odkazovat se na významné osobnosti, které JAMU vychovala nebo které zde působily. Druhou sféru, která by měla být rozvíjena, nachází docent Bergman v prezentaci studentů posledního ročníku a mladých absolventů. Divadelní fakultu chápe jako instituci, která by měla zaštiťovat propagaci budoucích absolventů a pomoci jim s přechodem do profesní sféry. Jako podstatnou součást prezentace zdůraznil kvalitní vypracování webových stránek DIFA JAMU a Divadelního studia Marta. Obě organizace totiž fungují jako informační kanál nejen pro veřejnost, ale také pro potencionální budoucí zaměstnavatele posluchačů fakulty. Jako problematickou chápe vedoucí ateliéru roli médií a kritiků působících na brněnské i celorepublikové úrovni. Zmínil se o jejich malém zájmu informovat odbornou i laickou veřejnost o dění na DIFA JAMU.
3. Ateliér divadelního manažerství Rozhovor
probíhal
s magistrou
Blankou
Chládkovou,
jako
jednou
z vedoucích osob ateliéru, která se zabývá i spoluprací s absolventy. Stav současné komunikace s absolventy magistra Chládková rozdělila do dvou forem, na systematickou a nesystematickou. Systematickou formu komunikace chápe především jako tu, která je plánována dopředu a je soustavně rozvíjena. Uvedla, že v současné době taková komunikace příliš neprobíhá, došlo
35
však k vytvoření databáze s kontaktními údaji na absolventy DIFA JAMU, díky kterým je možné s ní započít13. Druhou formou, označenou za nesystematickou, jsou s absolventy rozvíjeny různé druhy komunikace i spolupráce. Jedná se například o informování absolventů oboru v souvislosti s aktuálními pracovními nabídkami, ať už na DIFA JAMU či ve vnější profesní sféře, které je vedením ateliéru sledováno, pomocí e-mailů. Další formou je zasílání vybraných zpráv z mezinárodních sítí, do kterých je DIFA JAMU či ateliér zapojen (ENCATC14, ELIA15, Budapest Observatory16, ArtsJournal atp.). Podle magistry Chládkové jsou na zmíněnou komunikaci pozitivní reakce. Také samotní absolventi kontaktují vedení ateliéru, pokud hledají člověka pro zajištění svého projektu. Jako několik příkladů z nedávné doby Blanka Chládková zmínila nabídku na pozici PR manažera do projektu financovaného z visegrádského fondu či nabídku na pozici manažera do muzikálu pořádaného na Slovensku. Takové nabídky jsou pak předávány současným studentům, ať už celoplošně, nebo konkrétně dle zaměření studenta. Kromě přímého zasílání informačních zpráv existuje skupina s názvem ADMaJT – Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie na sociální síti Facebook17, která by měla sloužit ke sdílení názorů, myšlenek, projektů, odkazů, informací. Je určena studentům, absolventům a příznivcům ADMaJT na DIFA JAMU v Brně. Jak magistra Chládková uvedla, v současné době je skupina využívána hlavně pedagogy, kteří chtějí studenty informovat o zajímavých událostech, do skupiny jsou vkládány novinky týkající se úspěchů studentů ateliéru, poznámky z prezentačního dne pořádaného Ateliérem ADMaJT nebo účast na konferencích. Studenti 13
Kontaktní databáze na absolventy DIFA JAMU byla vytvořena při realizaci Setkání absolventů DIFA JAMU při příležitosti s jejím dvacetiletým výročím znovuobnovení fakulty. Jedná se tak o databázi s kontakty na absolventy za posledních dvacet let, na které se podařilo kontakt dohledat. 14 ENCATC – European Network of Cultural Administration Training Centres (Evropská síť vzdělávacích center v oblasti kulturního managementu a kulturní politiky). 15 ELIA – European League of Institutes of the Arts (Evropská liga institutů umění). 16 Regionální středisko pro sledování fnancování kultury ve střední Evropě. 17 Facebook je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě. Se svými 500 miliony aktivních uživatelů (19. července 2010) je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeložen do šedesáti pěti jazyků.
36
a absolventi dávají dle vedoucí ateliéru Chládkové přednost sdílení informací vlastními kanály, ať už na Facebooku nebo na jiných sítích. Dále Blanka Chládková zdůraznila, že zmíněné komunikační kanály (e-maily, Facebook, ale i osobní setkání) přispívají ke zvýšení povědomí o současném uplatnění absolventů. Dle jejích slov se ukazuje, že uplatnění absolventů v praxi je široké, což je dáno zaměřením bývalých studentů. Dle magistry Chládkové je zřejmé, že poptávka zaměstnavatelů v oblasti kultury nebo marketingu převyšuje nabídku, a proto není problém se v oboru uplatnit. Další částí rozhovoru bylo personální zajištění komunikace s absolventy a úvahy nad budoucím vývojem. Podle magistry Chládkové při současné kapacitě zaměstnanců není možné se věnovat tématu komunikace s absolventy v takovém rozsahu, aby mohlo dojít k většímu posunu od současného stavu. Jako možné řešení byla zmíněna možnost zapojení studenta magisterského stupně oboru, který by se zabýval prací s absolventy jako součásti své odborné praxe. Blanka Chládková však podotkla, že je nutné nalézt takového studenta, který by měl o zmíněnou práci zájem. Za vhodný model považuje komunikaci s absolventy na dvou úrovních, a to na úrovni DIFA JAMU – absolventi, která by se zaměřovala na budování vztahu absolventů ke své alma mater, a na úrovni ateliér – absolventi, jež by měla mít podobu více specifikovaných potřeb a oblastí vztahující se k vystudovanému oboru. Jako příklady aktivit, které by mohly být vyvíjeny DIFA JAMU, magistra Chládková uvedla informování o aktuálním dění na fakultě, o činnosti Divadelního studia Marta, prezentování úspěchů současných i bývalých studentů, zasílání vybraných článků z výroční zprávy DIFA JAMU, vytváření databáze kontaktů, a s tím vším spojená administrace. Hlavní přínos spolupráce mezi ateliérem DMaJT s absolventy vidí Blanka Chládková v pořádání jednorázových přednášek absolventů (které jsou však finančně náročné, a proto v současné době nejsou příliš často realizovány), kteří již působí v praxi, a hlavně propojování studentů a absolventů oboru obecně. Jako vhodnou formu takové spolupráce spatřuje vedoucí ADMaJT ve vytvoření profesní 37
sítě, kde by studenti, absolventi, pedagogové a další zainteresované osoby mohli sdílet kontakty, informace, nabídky práce atd.
4. Ateliér Divadlo a výchova Rozhovor byl veden s vedoucí ateliéru Divadlo a výchova profesorkou Silvou Mackovou. První oblast otázek se týkala současné spolupráce s absolventy. Dle slov profesorky Mackové je zřejmé, že vazba mezi ateliérem a jejími absolventy je udržována. Existuje databáze kontaktů, pedagogové sledují, kde se jejich absolventi uplatňují v praxi. Bývalí studenti jsou pravidelně zváni na akce pořádané ateliérem, funguje oboustranné kontaktování ze strany pedagogů i absolventů, ať se to týká osobních vazeb, pozvánek na nadcházející událost či pracovní nabídku. Studenti jsou s absolventy propojováni pořádáním workshopů (Cirkus LeGrando), nebo během festivalu Sítko pořádaný ateliérem Divadlo a výchova. Součástí festivalu je setkání s kolegy z praxe, kteří se mohou podělit se studenty a svými bývalými pedagogy o pracovní zkušenosti, navázat nové kontakty a najít potencionální partnery pro své projekty. Vazbu na ateliér lze doložit také tím, že pravidelnými uchazeči o studium jsou studenti absolventů oboru Divadlo a výchova. Existují webové stránky18 prezentující práci ateliéru. Profesorka Macková uvedla, že se snaží vytvářet otevřený prostor pro každého, kdo má zájem či potřebu se na ateliér obrátit. Druhá část se týkala profilu absolventů a jejich uplatnění. Profesorka Macková zmínila, že současný systém vzdělávání je nastaven tak, že dle rámcových vzdělávacích programů MŠMT je oblast dramatické výchovy na základních školách zařazena do kategorie doplňujících oborů. Základní školy proto nemusejí do výuky dramatickou výchovu vůbec zařadit. Situace na gymnáziích je velmi obdobná. Jak profesorka Macková zmínila, hlavním důvodem, který školy uvádějí, je nedostatek financí na zajištění kvalifikovaného pedagoga. Přesto je dramatická výchova na několika školách vyučována, ať už na státních či soukromých. Tam absolventi
18
Webové stránky Ateliéru Divadlo a výchova: difa.jamu.cz/adv.
38
oboru dramatická výchova nacházejí uplatnění. Další oblastí jsou základní umělecké školy a centra volného času. Důležitým faktorem uplatnění absolventů, který profesorka Macková zmínila, je nastavení systému školství. Jako ideální model, pokud by byl předmět dramatická výchova zařazen jako povinná součást vzdělávacího programu na ZŠ a SŠ (tak jak je tomu například na Slovensku), by mělo být uplatněním absolventů ateliéru Divadlo a výchova práce na pedagogických fakultách vysokých škol, kde by byli budoucí učitelé vzděláváni v této disciplíně. Zatím je možnost nalézt profesi v oblasti vysokoškolského vzdělání velmi omezená. Někteří proto působí jako vyučující v rámci oboru speciální pedagogika nebo pedagogika volného času na pedagogických fakultách. Vedoucí ateliéru podotkla, že považuje kromě zmíněné úzké profilace oboru důležitou roli v osobní specializaci každého studenta, který najde své uplatnění dle osobního zaměření a bude nacházet vlastní, nové možnosti pracovních pozic. Jako příklad vykonávané profese absolventa ateliéru Divadlo a výchova, která přesahuje nejužší uplatnění na ZŠ, SŠ, VŠ, ZUŠ nebo v centrech volného času, je pozice v castingové agentuře, která pořádá letní herecké kurzy pro děti. Ty jsou poté vybírány pro dětské role ve filmech, televizních pořadech či reklamách, nebo práci v komerční sféře, která nabízí zábavní akce. Vznikl také cirkus LeGrando pro děti a mládež organizující artistické a žonglérské akce, nabízí speciální programy pro školy, celoroční kroužky i letní kurzy. Profesorka Macková zmínila, že velkou inspirací jsou projekty fungující v zahraničí, kde existuje mnoho tak zvaných dramatických dílen nabízejících výchovné programy pro žáky základních a středních škol, nebo je zaměstnán přímo v divadle člověk zabývající se výchovou publika. V komunikaci s absolventy na celofakultní úrovni vidí profesorka Macková hlavní přínos v budování vztahu ke své alma mater. Považuje za prospěšné vytvořit propracovanější přístup k prezentaci práce studentů i absolventů ze strany DIFA JAMU. Domnívá se, že v současné době je studentská obec zahrnující bývalé studenty propojena neformálně pomocí sociální sítě Facebook.
39
5. Ateliér klaunské scénické a filmové tvorby Rozhovor probíhal s vedoucím ateliéru magistrem Pierrem Nadaudem, který vede ateliér od roku 2008. Vedení převzal od profesora Ctibora Turby, který byl u zrodu ateliéru v roce 2004. Přijímací zkoušky do tříletého bakalářského studia oboru probíhají jednou za dva roky, v současné jsou tedy dva absolventské ročníky. Na úvod rozhovoru hovořil Pierre Nadaud o zaměření studia a jeho filozofii, z čehož vychází i přístup ke studentům a budoucím absolventům. Jak Pierre Nadaud přiblížil, hlavní důraz je kladen na rozvíjení vlastní osobnosti, nalézání cesty pro autorskou tvorbu založenou na individuálních schopnostech a dovednostech každého studenta. Důležitou součástí studia je spolupráce s externími umělci české i mezinárodní scény v oblasti pohybového divadla (Danielem Gulkem, Ondřejem Lipovským, Jovanou Popovici, Karin Ponties, Petrem Vášou, a dalšími), kteří studenty obohacují novými přístupy k tvorbě, a účast na mnoha festivalech a přehlídkách, kam posluchači oboru jezdí ať už jako pozorovatelé, tak také aktivní účastníci (např. Mime Square Festival v Antverpách, International Theatre Festival v Sarajevu nebo OFF EUROPA 2010 v Lipsku). Ateliér Klaunské scénické a filmové tvorby (dále jen „KSFT“) organizuje mnoho workshopů a ty jsou vždy otevřené nejen studentům oboru, ale také jeho absolventům a studentům jiným oborů na DIFA JAMU. Díky těmto všem vlivům mají možnost studenti nasbírat mnoho kontaktů a zkušeností, které jsou užitečné a nezbytné pro uplatnění se v oblasti pohybového divadla. Pierre Nadaud se snaží rozvíjet spolupráci s osobnostmi, které považuje za významné představitele pohybového divadla na evropské scéně, vyhledává příležitosti pro prezentaci studentských absolventských představení na festivalech, jako je Letní Letná, Multibod, Divadelní svět Brno, Malá inventura a jiné. Spolupráce probíhá i s divadly, jako například s divadlem v Pardubicích, Olomouckým Konviktem, atd. Sledovat, kde se absolventi oboru uplatňují, a zůstávat s nimi v kontaktu i po dokončení jejich studia považuje Pierre Nadaud za součást své práce. Jde podle něj o proces utváření profesní sítě, která slouží k výměně kontaktů, zkušeností, sdílení myšlenek nebo podnětů. Takové propojení dle jeho slov začíná již 40
vstupem do studia a pokračuje po celou dobu působením v oboru. Jistou překážku nalézá v nedostatku času, který může do těchto aktivit vložit, a v úzkém složení pedagogického týmu, jemuž by mohl činnost týkající se absolventů svěřit. Celkový koncept práce se studenty a absolventy popsal vedoucí ateliéru KSFT jako koučink19, který přesahuje hranice školního postavení student – pedagog a vytváří prostředí, kde je možné rozvíjet komunikaci na úrovni profesní sítě. Co se týče současného uplatnění, většina absolventů pracuje v oboru pohybového divadla nebo činoherního herectví. Mnoho studentů pracuje se svými spolužáky z oborů režie a dramaturgie na společných projektech. Jako příklad uplatnění zmínil Pierre Nadaud dva studenty prvního absolvujícího ročníku. Romana Blumaiera, který je zaměstnán v současné době jako člen souboru Městského divadla Zlín, a Martinu Krátkou, členku souboru Divadla Husa na provázku, účinkující v Divadle Alfred ve dvoře, podílející se na výuce ateliéru KSFT i činoherního herectví. Společně s ostatními bývalými spolužáky založili Divadlo Služebníci lorda Alfréda, které se zabývá tvorbou nových divadelních forem alternativního, nonverbálního a pohybového divadla. Druhý absolventský ročník je dle slov Pierra Nadauda úzce navázán na své spolužáky z jiných oborů DIFA JAMU, s nimiž vytvářejí společné projekty (Petr Míka účinkuje v představení letošního absolvujícího činoherního ročníku v inscenaci Rómeo a Héró pod režijním vedením Jána Mikúše). Také pracují na jiných, soukromých produkcích či studují v zahraničí, dalšími příklady uplatnění je spolupráce s Českou taneční platformou nebo působení jako zdravotní klaun. Nela Kornetová v současné době studuje v Norsku a vystupuje se svým absolventským představení bazén v ČR i v zahraničí. Pierre Nadaud na závěr zmínil, že vazba mezi školou a absolventy by měla být udržována na té úrovni, která vznikla přirozeně během studijních let. Pokládá
19
„Podstatou je podpořit rozvoj koučovaného subjektu a dovést ho k samostatnému, respektive kompetentnímu výkonu stále složitějších úkolů. Probíhá formou dlouhodobé interakce mezi účastníky koučování, během níž dochází prostřednictvím rozhovorů a akcí z nich vyplývajících ke zdokonalování koučovaného, ale i kouče, který vystupuje (dle zvolené metodiky) jako rádce, pomocník nebo průvodce procesu.“ (Tureckiová, 2003)
41
za důležité propojovat studenty mezi obory, aby mohli nalézat spolupracovníky pro své projekty.
6. Ateliér muzikálového herectví Z rozhovoru s vedoucí jednoho ze tří ateliérů muzikálového herectví, magistrou Sylvou Talpovou vyplynulo, že vazba mezi ateliérem, studenty a bývalými studenty je velmi úzká. Tak, jak se během čtyř let studia buduje úzký vztah mezi pedagogy a studenty, kdy jsou výchova a vzdělávání založeny na individuálním přístupu ke každému z nich, přetrvává vazba mezi oběma stranami i po absolutoriu. Sylva Talpová uvedla, že své absolventy a jejich profesní kariéru sleduje, probíhá mezi nimi e-mailová i osobní komunikace. Také její žáci ji kontaktují a zvou na svá vystoupení. Někteří z nich se zájmem slyšet zpětnou vazbu od pedagoga, který je připravoval na jejich profesní dráhu. Co se týče uplatnění v oboru, Sylva Talpová uvedla, že většina z jejích studentů pracuje v divadelním prostředí, ať už ve stálém angažmá nebo na volné noze. Jiní našli práci jako profesionální zpěváci, učitelé tance či moderátoři, tedy v oborech příbuzných. Pracovní nabídky si posluchači oboru muzikálového herectví hledají již během studia a Sylva Talpová zmínila, že se absolventům snaží pomoci například ve zprostředkování kontaktů na divadla či práci v dabingu. Na otázku zabývající se možným zlepšením v oblasti práce s absolventy Sylva Talpová zdůraznila důležitost prezentace studentů posledního ročníku. Podle jejích slov je potřebné, aby vznikly webové stránky, kde se studenti budou moci prezentovat a vkládat aktuální data. Domnívá se, že hlavní část spravování stránek by měla vycházet z iniciativy studentů, které je třeba podněcovat v pochopení důležitosti sebeprezentace, která je v prostředí se vzrůstající konkurencí v oblasti muzikálového herectví stále důležitější. Setkání absolventů – Jak Sylva Talpová zmínila na začátku rozhovoru, mezi absolventy a pedagogy ateliéru existuje úzký neformální kontakt. Setkání absolventů považuje za podařenou akci, kde se sešli různí absolventi, jejichž motivy, proč na setkání přijeli, považuje S. Talpová za různorodé. Uvedla, že některé ročníky 42
či studenti z různých ročníků se scházejí často, nezávisle na oficiálních událostech, mnozí z nich však na setkání absolventů nedorazilo. Naopak bývalí studenti, kteří od svého absolutoria s ateliérem nebyli v kontaktu, na setkání přijeli.
7. Ateliér režie a dramaturgie Pro rozhovor týkající se zmapování spolupráce ateliéru režie a dramaturgie byl osloven jeden vedoucí ze tří existujících ateliérů na DIFA JAMU, profesor Josef Kovalčuk. Současná komunikace mezi vedením ateliéru se svými bývalými studenty probíhá dle slov profesora Kovalčuka na neformální, osobní bázi, která vzniká přirozeně, ať už z potřeby či zájmu studentů, tak také ze zájmu ateliéru. Několik studentů, kteří v ateliéru režie a dramaturgie dokončili magisterské studium pod vedením Josefa Kovalčuka, pokračují ve studiu doktorského stupně, a proto jsou stále s fakultou přirozeně spjati. S ostatními, kteří se již vydali na profesní dráhu, jsou vazby udržovány díky společné práci na projektech či při osobním setkání. Dále vedoucí ateliéru připomněl, že kromě udržování zmíněných vazeb mezi ateliérem a bývalými studenty funguje také jako zprostředkovatel pracovních nabídek, kdy je kontaktován ze strany divadel i jednotlivých umělců, kteří shánějí do týmu dramaturga či režiséra pro svůj projekt. Jako podporu ze strany fakulty, která v současné době probíhá a týká se propojování ateliéru a jeho studentů a absolventů a jejich rozvoje vzdělávání, je realizována prostřednictvím grantu FRVŠ20, díky kterému mohou být pořádány workshopy s odborníky z praxe, kterých se mohou účastnit jak studenti, tak také právě absolventi oboru. Z rozhovoru vyplynulo, že ateliér režie a dramaturgie pod vedením Josefa Kovalčuka má o svých bývalých studentech velmi dobré povědomí, co se týče jejich uplatnění v praxi, a je s nimi v kontaktu. Podle slov profesora Kovalčuka absolventi
20
Fond rozvoje vysokých škol realizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
43
jeho ateliéru uplatnění v oboru nacházejí, někdy je ovšem obtížné najít práci přesně podle jejich osobního zaměření a představy. Často pracují na pozici dramaturga či režiséra v divadlech, v rádiích a televizi, nebo i v roli pedagogů. Komunikace probíhá na neformální úrovni a přirozeně vybudovaných vazbách, které se utvářely během let studia posluchačů oboru. Na otázku týkající se budování systematičtější spolupráce s absolventy, která by zahrnovala aktivity jako shromažďování údajů o absolventech (vytváření databáze s kontakty, profesním uplatnění atd. – viz kapitola 3.1. Možné formy spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy), informování o aktuálním dění na DIFA JAMU, nabídek pracovních míst na fakultě nebo na projektech atd. profesor Kovalčuk potvrdil důležitost práce s údaji o absolventech a souhlasil s návrhem vytvořit důkladnější systém, jak absolventy informovat o akcích pořádaných DIFA JAMU. Roli JAMU jako organizace fungující formou agentury či produkčního centra, jak je v současné době diskutováno (více též viz kapitola 3.1.), chápe jako problematickou, jelikož vidí jako přirozené realizovat projekt na základě osobních vazeb, tak, jako to probíhá v současné době. Otázkou ovšem zůstává personální zajištění zmíněné práce.
8. Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky Vedoucí Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky profesor Jan Gogola na úvod rozhovoru zdůraznil, že téma kontaktů a spolupráce s absolventy JAMU považuje za nesmírně důležité. Za příklad mohou sloužit univerzity např. v USA či v Anglii, kde vzájemný vztah škol a bývalých studentů je založen jednak pragmaticky — prestiž školy a úspěšnost absolventů se navzájem výrazně ovlivňují /dokládají to např. i Galerie portrétů slavných pedagogů a studentů/, ale zároveň tento poměr nepostrádá určitou emocionální rovinu. Absolventi jsou na svou alma mater hrdí a patří k jejím nejdůležitějším donátorům. Vytváření pocitu sounáležitosti se školou by mělo být přirozenou součástí komunikace pedagogů a studentů. 44
Určité neformální pouto mezi mnohými pedagogy a mnohými absolventy existuje a funguje. To ovšem nevylučuje ani jiné, často velmi kritické, hodnocení školních let ze strany studentů, zvláště na uměleckých školách. Např. tvrzení, že škola jim nic nedala, že to byla ztracená léta apod. To by ovšem bylo na jinou a delší diskusi. Hodně bývalých studentů RTDS udržuje se svými pedagogy stálý kontakt, posílá k posouzení své texty resp. projekty, přichází i na osobní konzultace. Zajímá je názor pedagogů ateliéru, takže učitelé vystupují jako redaktoři či dramaturgové jejich textů. Není dokonalý přehled o všech absolventech, ale o řadě z nich existuje povědomí co, kde a jak dělají. Zatím nejlépe funguje spolupráce současných i bývalých studentů s Českým rozhlasem Olomouc, na čemž má největší zásluhu Michal Bureš, bývalý student ateliéru, dnes rozhlasový režisér i externí kolega na JAMU. Podobně to donedávna probíhalo i v ČT Brno, kde pracovalo několik absolventů oboru. Poté nastal útlum, nyní je snaha spolupráci obnovit. Další forma spolupráce s absolventy spočívá v přímé pomoci pedagogů v prosazování a prezentaci jejich prací. Rady, doporučení či přímé intervence při zprostředkování kontaktů do masových médií by měla být součástí učitelské praxe. Základním a samozřejmým předpokladem je ovšem aktivní a iniciativní činnost studentů. Vazba mezi absolventy a jejich školou je nesmírně důležitá nejen z elementárních lidských potřeb jako je přátelství, kolegialita a spolupráce, ale ona zároveň vytváří tradici a prestiž ústavu.
9. Ateliér scénografie Rozhovor v ateliéru scénografie probíhal s jeho vedoucím, profesorem Jánem Zavarským a odbornou asistentkou magistrou Kateřinou Bláhovou.
45
Prvním tématem byla komunikace mezi ateliérem a jeho absolventy, která probíhá v současné době. Jak vedoucí ateliéru uvedl, vazba na absolventy je velmi volná. Existuje povědomí o tom, kde absolventi pracují, zvláště pak, pokud se jedná o osoby, jež se uplatnily přímo v divadle, či pracují jako scénografové (výtvarníci) na volné noze a patří mezi významné tvůrce. S těmi se profesor Zavarský setkává příležitostně a náhodně v souvislosti s jeho profesními nabídkami. Kateřina Bláhová doplnila, že povědomí o uplatnění absolventů se zvýšilo ve spojitosti s konáním akce setkání absolventů, kdy byla oslovena ze strany DIFA JAMU s žádostí o pomoc při shromažďování kontaktů na bývalé studenty, aby mohli být na akci pozváni. Další profesní oblasti, v nichž se absolventi uplatňují a které byly během rozhovoru zmíněny, zahrnovaly grafiku, interiérový design, reklamní agentury nebo práci zcela mimo výtvarnou oblast. Obecně se však dá říci, že vedení ateliéru scénografie nepovažuje otázku absolventů za důležitou, a proto ani nevěnuje pozornost jejich profesní dráze po dokončení studia. Profesor Zavarský i magistra Bláhová naopak vyzdvihují důležitost zaměření se na současné studenty a prezentování jejich prací. Považují za klíčové podporovat spolupráci mezi ateliéry, aby se mohly vybudovat vazby mezi studenty scénografie a režie a dramaturgie, které jsou mnohdy pro pozdější tvorbu na profesní scéně zásadní, jelikož umělecké týmy se přirozeně vytvářejí na základě osobních kontaktů. Jedinou vazbou, jak uvedla magistra Bláhová, která mezi ateliérem a jejími absolventy přetrvává, jsou občasné kurzy vedené absolventem či spolupráce docentky Jany Prekové s absolventy na společných projektech.
10. Ateliér taneční pedagogiky Na otázky odpovídala vedoucí Ateliéru taneční pedagogiky docentka Jarmila Vondrová, která vedení převzala v roce 2006 po docentu Ludvíku Kotzianovi. Ten vedl ateliér od jeho založení v roce 1990. Pod vedením docentky Vondrové absolvovaly dva ročníky. Obor taneční pedagogika popsala jako pětileté magisterské kombinované studium, které má 46
studentům poskytnout umělecko-pedagogické vzdělání, kde jsou vyučovány paralelně odborné předměty a předměty teoretického základu. Odborné předměty mají budoucí pedagogy připravit dokonale ovládat metodické postupy výuky různých tanečních disciplín, široké rozmezí pohybového slovníku a schopnost vhodného výběru stylu výuky s ohledem na okruh působnosti (na Základní umělecké škole, Taneční konzervatoři, jako pedagog divadelního souboru atp.). Druhá část, předměty teoretického základu, mají studenta vzdělat v oblasti pedagogiky, psychologie, a dalších vědách umělecko-vědních disciplín (dějiny tance, základy choreografie, úvod do dramaturgie baletu aj.). Jak uvedla, o všech svých bývalých studentech má velmi dobré povědomí, je s nimi v neustálém kontaktu, a to jak na neformální bázi, tak také při společných projektech, u nichž se během své profesní kariéry setkávají. Jak docentka Vondrová zmínila, dochází díky tomu k přirozenému propojování profesní sféry se školou, které přináší zpětnou vazbu nezbytnou pro vývoj a formování studijního oboru. Funguje také komunikace s pedagogy působícími v oblasti taneční pedagogiky, kteří podněcují směřování vzdělávání v oblasti tance s důrazem na požadavky profesní sféry. Mimo jiné také vychovávají potencionální budoucí studenty tohoto oboru. Jarmila Vondrová uvedla, že absolventi oboru taneční pedagogika jsou v jistém smyslu specifickou skupinou, co se týče jejich studia i uplatnění. Jelikož se jedná o obor studovaný kombinovanou formou, jsou studenti již někde zaměstnáni a obor navštěvují z důvodu zvýšení si kvalifikace a rozšíření vzdělání. Většina studentů pracuje buď na uměleckých školách, na konzervatoři nebo přímo jako členové tanečního souboru u divadla.
11. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících Rozhovor byl veden s vedoucí ateliéru profesorkou Zojou Mikotovou a pedagožkou doc. PhDr. Veronikou Broulíkovou. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících, jak uvedla vedoucí ateliéru, je specifický svým zaměřením na poměrně úzkou cílovou skupinu. Je determinován výchovou slyšících i neslyšících studentů, kteří se chtějí ve své profesi věnovat práci s Neslyšícími. Proto se již během studia
47
vytváří přirozená komunita, jejíž vazby přetrvávají i po absolutoriu a rozvíjejí se díky vyprofilované profesní sféře, kde bývalí studenti působí. Existuje přirozené povědomí o tom, kde který absolvent pracuje a čemu se věnuje. Během let, kdy obor existuje, byla absolventy založena dvě divadla se zaměřením i na neslyšící diváky. V České republice se jedná o Divadlo NESLYŠÍM, na Slovensku vzniklo divadlo Tiché iskry. Tyto scény mezi sebou čile komunikují a spolupracují. Současní i bývalí studenti a pedagogové tak mají možnost sledovat svou činnost v praxi. Dále profesorka Mikotová uvedla, že kromě neformálních kontaktů je ateliér se studenty a absolventy propojován díky práci na společných projektech, praxi vykonávané na fakultě, účasti na festivalech, konferencích a workshopech v České republice, na Slovensku i v jiných evropských státech. Studentské projekty, ročníkové i absolventské, jsou často uváděny i po absolutoriu, a tím je dána kontinuita vazby na ateliér. Někteří z absolventů magisterského stupně pokračují v doktorském studiu. Profesorka Mikotová na závěr rozhovoru vyzdvihla dobré fungování komunikace s absolventy, které se přirozeně rozvíjí právě díky malé skupině osob a jejich motivaci o to kontakt udržovat a takový model považuje za ideální.
3. 2. 2. Závěry z rozhovorů s vedoucími pedagogy ateliérů DIFA JAMU Z hovorů se zástupci ateliérů jednoznačně vyplývá, že komunikace s absolventy v současné době probíhá. Podstatné však je, že úroveň, intenzita a způsob se u každého z nich liší. Je to dáno mnoha specifickými faktory, mezi něž patří zaměření studijního oboru, současný stav fungování ateliéru (například zda se jedná o nově vznikající obor, nebo již obor s dlouholetou tradicí), přístup pedagogů, motivace studentů a tím pádem i absolventů. Všechna vyjmenovaná kritéria jsou navzájem propojena a determinují charakteristické potřeby zainteresovaných stran. Podmínky k rozvíjení kooperace s absolventy vytvářené DIFA JAMU budou přiblíženy v následující kapitole, která se věnuje tematice na celofakultní úrovni. Avšak už nyní je potřeba upřesnit, že na DIFA JAMU není vytvořen systematický plán
48
věnující se problematice absolventů, proto veškerá iniciativa vyvíjená v současné době, pramení čistě z potřeb ateliérů a absolventů. Předtím, než budou definovány závěry vyplývající z uskutečněných dialogů, budou blíže stanoveny pojmy úroveň, intenzita a způsob práce s absolventy. Úroveň – formální, neformální, systematická (plánovaná), nesystematická. Intenzita – vydatnost kontaktování. Způsob – jednotlivé příklady, jak komunikace a spolupráce probíhá (pasivní např. informování o dění v ateliéru, aktivní např. zapojení absolventů do dění v ateliéru různými formami). A/ SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU KOMUNIKACE A SPOLUPRÁCE MEZI ATELIÉRY A JEJICH ABSOLVENTY Lze konstatovat, že jednotlivé ateliéry jsou se svými absolventy v kontaktu. Některé vazby jsou užší a jiné volnější, což je ovlivněno osobností pedagoga i studenta, nastavením komunikace v ateliéru, potřebami a zájmy obou stran. Obecně můžeme shrnout, že kontakt mezi absolventy a jejich vystudovaným ateliérem probíhá. Pedagogové monitorují, kde se jejich bývalí studenti uplatňují, setkávají se s nimi při pracovních příležitostech, fungují také osobní vazby. Některé ateliéry vytvářejí cíleně aktivity, které směřují k provázání současných studentů s bývalými (Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie užívá skupinu na sociální síti Facebook pro sdílení informací a zprostředkovává pracovní nabídky, Ateliér divadlo a výchova organizuje festival Sítko, během něhož pořádá setkání studentů s absolventy, Ateliér klaunské scénické a filmové tvorby pořádá workshopy pro všechny studenty oboru, Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících organizuje projekty nad rámec fakulty atp.). K časté a přirozené kooperaci mezi studenty a absolventy dochází při výuce doktorandů – absolventů magisterského stupně oborů na DIFA JAMU.
49
B/ NÁVRHY ZE STRANY VEDOUCÍCH ATELIÉRŮ NA KOOPERACI S ABSOLVENTY Mezi nejčastější důvody, které byly uvedeny jako prospěšné pro udržování vztahu mezi školou a absolventy, shledávají pedagogové ateliérů tyto: Budování tradice: Pěstování pocitu sounáležitosti absolventů s vystudovanou školou. Usnadnění
mladým
absolventům
přejít
do
profesní
sféry,
marketingový nástroj DIFA JAMU: Prezentace studentů posledního ročníku a mladých absolventů. Získání zpětné vazby. C/ PŘEKÁŽKY BRÁNÍCÍ K ROZVOJI KOOPERACE MEZI OBĚMA STRANAMI Jako překážku, která brání soustavnějšímu věnování se komunikaci a spolupráci s absolventy, spatřují pedagogové v nedostatku času nebo personálním zajištění. Důležitým zmiňovaným faktorem je také motivace, která musí vycházet z obou stran, aby mohla být aktivita vyvíjena. D/ POTŘEBY ABSOLVENTŮ Z POHLEDU VEDOUCÍCH ATELIÉRŮ Cílem práce bylo zmapovat vnitřní prostředí DIFA JAMU, součástí proto nebylo zkoumat potřeby absolventů. Přesto však pedagogové přiblížili, jaké vidí ze své strany možné příčiny motivace absolventů zůstat s fakultou v kontaktu. Udržet vazbu na ateliér vznikající z pocitu sounáležitosti s ateliérem, vystudovaným
oborem,
dobrým
vztahem
k pedagogům,
být
informován o aktuálním dění. Získat zpětnou vazbu k vykonávané práci. Zájem pracovat v ateliéru na DIFA JAMU. Mít přístup k síti kontaktů na bývalé spolužáky, pedagogy, kolegy, profesní organizace. 50
Hledání spolupracovníků do svého projektu. U studentů posledního ročníku pomoc ze strany pedagogů v získání pracovního místa.
3. 2. 3. Rozhovory s vedením DIFA JAMU Rozhovory byly provedeny s tajemníkem DIFA JAMU MgA. Ondřejem Vodičkou a děkanem doc. MgA. Zbyňkem Srbou Ph.D. Rozhovor s tajemníkem DIFA JAMU Rozhovor s tajemníkem Divadelní fakulty JAMU MgA. Ondřejem Vodičkou shrnoval klíčové otázky týkající se současné podoby komunikace a spolupráce mezi DIFA JAMU a jejími absolventy, vývoje do dalších let, včetně personálního zajištění. Jak tajemník DIFA JAMU uvedl, spatřuje jistou jedinečnost v zaměření JAMU na uměleckou oblast vzdělávání, jelikož její absolventi jsou mediálně známí a lze proto využít jejich popularity i k propagaci fakulty. Další specifikum nalézá Ondřej Vodička v osobních vztazích mezi absolventy a jejich bývalými pedagogy, které vznikají v průběhu studia a velmi často pokračují po celý život. Udržování kontaktů tak funguje přirozenou, neformální cestou. Jak Ondřej Vodička řekl, pokládá téma komunikace a spolupráce mezi DIFA JAMU a jejími absolventy za důležitou kapitolu v náplni poslání DIFA JAMU, která sice není její klíčovou úlohou tak jako přinášet vzdělání současným posluchačům, ale měla by být rozvíjena a podporována. Na úvod tajemník DIFA JAMU zmínil současné nedostatečné personální zajištění administrativní péče o absolventy na celofakultní úrovni. Oficiálně spadá tato činnost do kompetencí oddělení vnějších vztahů, které organizačně podléhá řízení tajemníka, přesto však pro extrémní vytíženost pozic, problematiku finančních prostředků a s tím související nedostatek lidských zdrojů na fakultě, vůbec nezbývá na soustavnou činnost s absolventy dostatek času. V současné době se proto hledá řešení, jak otázku práce s absolventy po personální stránce vyřešit. Tajemník DIFA JAMU zdůraznil mimořádnou a nezastupitelnou roli jednotlivých ateliérů, kabinetů či laboratoří v propojování fakulty s absolventy. Jak 51
z rozhovoru vyplynulo, má dobrý přehled o tom, jak se který ateliér o své absolventy stará. Jako příklad uvedl napojení pedagogů profesora Aloise Hajdy, profesora Arnošta Goldflama na absolventy v oborech činoherní režie a dramaturgie profesora Petra Oslzlého a profesora Václava Cejpka, činoherního herectví docenta Aleše Bergmana či profesorky Niky Brettschneiderové, muzikálového herectví docentky Jany Janěkové, výchovné dramatiky pro Neslyšící profesorky Zojy Mikotové a klaunské scénické a filmové tvorby profesora Ctibora Turby. Dále zmínil práci s absolventy v ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie, kde kromě databáze absolventů oboru funguje i komunikace mezi pedagogy a absolventy či v ateliéru Divadlo a výchova, kde dochází k cílenému propojení absolventů se současnými studenty během festivalu „Sítko“. Domnívá se také, že vedení jednotlivých ateliérů by mělo průběžně zajišťovat mapování uplatnění absolventů, pokoušet se vytvářet adresářovou databázi a udržovat s nimi úzký kontakt založený na osobních vazbách, jako je tomu doposud. Další důležitou oblast spatřuje Ondřej Vodička v propojování současných studentů s praxí. Dle jeho slov takové propojení probíhá přirozeně každodenním setkáváním s pedagogy, jelikož většina z nich působí také jako výkonní umělci. Dalším prostředkem je práce asistentů, odborných asistentů a doktorandů v ateliérech, kteří jednak přinášejí studentům své poznatky z profesní sféry, a pak jsou také sami osobně konfrontováni s realitou získáváním zkušeností svým vstupem do praxe. Podotkl také, že studenti každého ateliéru mají specifické požadavky a potřeby v tom, co jim propojení s praxí může přinést. Například u oborů činoherního a muzikálového herectví shledává velký přínos v množství kontaktní výuky, kdy pedagog má možnost věnovat se každému studentovi individuálně a soustavně – studium je založeno na osobním pedagogickém vedení. Kontakt s praxí studenti mohou získávat svým působením v inscenacích i mimo školu, což je pro každého studenta (ale až ve vyšším ročníku) mimořádnou zkušeností. Naopak u oborů jako je scénografie potřebují studenti získat informace o širší paletě přístupů k tvůrčí práci, takže spolupráce s externisty v rámci studijního plánu některých oborů je záměrně širší.
52
Co se týče motivace bývalých studentů zůstat s fakultou v kontaktu i po jejich absolutoriu, pohlíží tajemník DIFA JAMU na věc z více úhlů. Jeden z důvodů nalézá v přirozeném pocitu sounáležitosti s vystudovanou školou, kterou považuje i v dnešní době za „dobrou značku“ a osobním zájmu získávat informace o aktuálním dění na fakultě i o jejím rozvoji. Zmínil také možnost, že někteří z absolventů uvažují o možnosti vrátit se na školu znovu jako student v některém z dalších stupňů terciárního vzdělávání či jako případní pedagogové s praktickými zkušenostmi v oboru. Další motivací, může být dle slov Ondřeje Vodičky, potřeba získat zpětnou vazbu od současných studentů, kteří bezprostředně zhodnotí kvalitu (ať již uměleckou či jinou) práce absolventa. Ze strany fakulty je také snaha nabízet pracovní příležitosti svým bývalým studentům, kteří prostředí fakulty znají a je pro ně velmi snadné se v něm etablovat a dále působit. Za klíčové pokládá tajemník DIFA JAMU propagaci absolventů a s tím související celkové PR strategie fakulty. Ondřej Vodička vyzdvihl postoj k Divadelní fakultě JAMU jako ke škole, která se může opírat o své dobré jméno a značku, jež má stále váhu. Připustil však, že škola těží z mediálně známých jmen umělců, kteří na ní studovali před mnoha lety a v dnešní době patří již ke střední generaci. Absolventi tvořící současnou novou generaci uplatňující se na poli českého kulturního života nejsou fakultou tolik vzpomínáni a tajemník DIFA JAMU připustil, že by fakulta mohla pracovat s úspěchy (získané ceny A. Radoka, ceny Thálie, Čeští lvi, …) svých absolventů efektivněji. Jako konkrétní nástroje sloužící k propagaci DIFA JAMU a jejích absolventů zmínil Ondřej Vodička několik prostředků. Jako první uvedl webové stránky a jejich důležitost. V nedávné době byly vytvořeny nové stránky Divadelní fakulty i Divadelního studia Marta (a to po grafické i obsahové stránce), jelikož se ukázalo, že se jedná o hlavní prostředek v komunikaci s veřejností. Kromě webových stránek Divadelní fakulty, které se zabývají hlavně informacemi o dění na fakultě a studijních oborech, a stránek Divadelního studia Marta, které se věnují především prezentaci absolventských představení a programu, vznikají v současnosti také pilotní webové stránky přímo
53
pro potřeby absolventů DIFA JAMU21. Účelem stránek by měla být prezentace absolventů, zdůraznění příslušnosti absolventů k jejich „alma mater“ a propojení těchto stránek s oběma dalšími webovými stránkami tak, aby každý, kdo se chce o některém z absolventů něco dozvědět, mohl logickými cestami k informacím dojít. Je však třeba podotknout, že i pro zajištění správy webových stránek prezentujících absolventy DIFA JAMU a jejich nezbytnou průběžnou a soustavnou aktualizaci není v administrativě dostatečné personální zajištění. Dalším způsobem, který DIFA JAMU nabízí aktuálnímu absolvujícímu ročníku je sebeprezentace v elektronickém katalogu, který je rozesílán do divadel po České republice, ale také je přístupný prostřednictvím internetu. Katalog nahradil dříve používané „kartičky“, které fungovaly do akademického roku 2008/2009. Také ty byly rozesílány do divadel po České republice dle kontaktní databáze Divadelního ústavu. Se sílícím vlivem nových médií, internetu a sociálních sítí se však ukázala jejich tehdejší podoba jako zastaralá, nákladná a neodpovídající požadavkům příjemců. Jako doplňkovou příležitost pro představení svých prací připomněl tajemník DIFA JAMU fungování studentského rádia Divadelní fakulty JAMU BlackBox. „Blackbox je inkubátorem nových rozhlasových formátů mimo limity zavedených programových schémat. Je skleníkem, v němž jsou studenty Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, a dalších ateliérů DIFA JAMU, šlechtěny nové cyklické i solitérní
pořady, napříč konvencemi a žánry. Je
internetovým
zvukovým
periodikem
s pestrým
archivem
rozhlasových kusů.“ (BlackBox, Janáčkova akademie múzických umění, 2009, π 1) Tyto prostředky, jak tajemník DIFA JAMU uvedl, mají absolvujícím ročníkům nabídnout příležitost prezentace pod jménem a hlavičkou DIFA JAMU, usnadnit jim také vstup na profesní dráhu, zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu práce a propojit je s lidmi působícími v umělecké oblasti. Je přesvědčen o tom, že fakulta 21
http://absolventi.jamu.cz/ - Aktuální odkaz na webové stránky absolventů DIFA JAMU.
54
by měla studentům takovou příležitost a možnost nabízet, je však již na jejich osobním zájmu a aktivitě, jak ji využijí. Celkově svůj postoj k propagaci absolventů a fakulty jako takové shrnul Ondřej Vodička tak, že shledává důležité představovat Divadelní fakultu veřejnosti jako vysoce vyprofilovanou, náročnou a umělecky vytříbenou instituci s významným a jedinečným postavením mezi ostatními vysokými školami v Brně. Uvědomuje si důležitost nových médií (sociální sítě Facebook, Twitter, Youtube, aj.), které je nezbytné k propagaci využívat. Naopak cílit propagaci na uchazeče o studium na fakultě nevnímá tajemník za klíčové, neboť zájem uchazečů o studium oborů Divadelní fakulty prozatím neupadá (ročně téměř 700 zájemců) a jejich rozhodnutí ucházet se o studium musí vycházet z jejich osobního zaměření a dlouhodobé motivace. Shrnutí Z rozhovoru s tajemníkem DIFA JAMU lze vyvodit, že na komunikaci s absolventy nahlíží jako na významné téma. Ze strany fakulty považuje za přínosné udržovat kontakt s bývalými studenty pro získání zpětné vazby pro studijní obory, propojování studentů s praxí a jako možný prostředek pro prezentaci školy široké veřejnosti. Jako přínos pro absolventy shledává příležitost získat zpětnou vazbu na jejich působení v profesní sféře, prezentovat se na webových stránkách Divadelní fakulty či pomocí elektronického katalogu, který nahradil „kartičky“ zasílané do divadel po České republice. Vyzdvihuje zásadní roli ateliérů, kabinetů a laboratoří a jejich osobní vztahy mezi pedagogy a absolventy. Jako významný faktor chápe motivaci obou stran vazbu udržovat, přesto však ze strany fakulty v současné době chybí dostatečné personální zajištění, které by se péči o absolventy mohlo věnovat.
Rozhovor s děkanem DIFA JAMU První část otázek se zabývala současným stavem a postojem pana děkana k dané problematice. Jak Zbyněk Srba uvedl, tématu se věnuje již od svého
55
nastoupení do funkce děkana v říjnu 2008 a považuje ho za jeden z důležitých faktorů fungování Divadelní fakulty JAMU. Hlavní přínosy komunikace a spolupráce s absolventy nachází v několika okruzích. 1. Zpětná vazba Za jeden z nejpodstatnějších důvodů udržování vazeb s absolventy spatřuje Zbyněk Srba v získávání zpětné vazby bývalých studentů, kteří již přešli do profesního prostředí a setkávají se s požadavky a podmínkami praxe. Jejich reakce může přinést tolik cenné odpovědi na otázky, zda jsou studijní plány, jejich struktura i jednotlivé předměty dobře profilovány a odpovídají nárokům pracovního trhu. Dle slov děkana by taková zpětná vazba měla fungovat průběžně. Prozatím však není dostatečně systematizována, probíhá hlavně na úrovni jednotlivých ateliérů DIFA JAMU a neformálních vazbách mezi pedagogy a jejich bývalými studenty. Podotkl však, že na vytvoření takového systému spolupráce DIFA JAMU s absolventy se pracuje. Přesto však existují výstupy, které dokládají reflexi vývoje požadavků vnějšího prostředí a renovaci studijních oborů nebo i vznik nových, jež jsou praxí i studenty vyžadovány. Jako příklad byl uveden nově vznikající obor Light Design, či výzkumná práce Hany Mikoláškové-Kovaříkové, která se v rámci svého doktorského studia zabývá tématem důležitým pro každého režiséra či dramaturga působícího v praxi, a tou je spolupráce s hudebním skladatelem. Tento projekt je možné uskutečnit také díky rozvojovému grantu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy FRVŠ. 2. Prostor DIFA JAMU jako možnost pro pedagogickou činnost Děkan DIFA JAMU pokládá za další významnou oblast, kde je možné propojit fakultu s bývalými studenty, pedagogickou činnost. Za dobrý model považuje návrat studentů na fakultu po několika letech, kdy působili v praxi a posbírali cenné zkušenosti a poznatky, a mohli konfrontovat znalosti získané během let studia. Tito absolventi potom mohou působit na fakultě jako pedagogové nebo studenti doktorského studia. Jako příklad uvedl působení Stana Slováka na DIFA JAMU. Jako 56
absolvent muzikálového herectví a režie získal angažmá v Městském divadle Brno, kde pracuje jako herec i režisér. Po několika letech praxe se na půdu fakultu vrátil a v současné době pracuje na pozici vedoucího ateliéru muzikálového herectví. Mezi dalšími je možné jmenovat Jana Šotkovského, Michala Zetela, Pavla Trtílka, Marka Hlavicu, Hanu Krejčí. 3. Mapování uplatnění absolventů pro budování prestiže školy Jak Zbyněk Srba uvedl, považuje za důležité také sledovat uplatnění absolventů v oboru, jejich fluktuaci a kariérní růst. Kromě získávání zpětné vazby, jež je blíže popsána v bodě 1, je možné na základě dobrého povědomí o uplatnění absolventů pracovat se zjištěnými údaji jako s marketingovým nástrojem pro budování dobrého jména školy v České republice i zahraničí. 4. Vytváření široké profesní sítě Jako poslední oblast, která doplňuje utváření vazeb s absolventy, bylo vyzdvihnuto budování profesní sítě mezi studenty, absolventy i pedagogy, stojící nad školskou strukturou. Zbyněk Srba připomněl, že Divadelní fakulta je jedinečná svým nastavením studia, které je založené na osobnostním vedení a funguje na tak zvaném ateliérovém systému, kdy každý ročník je veden výraznou osobností působící v kulturní sféře. Takový přístup přináší studentům možnost hledat vlastní tvůrčí pohled na svět, individuální rozvoj a později uplatnění v širokém spektru divadelního a kulturního světa všeobecně. Následné rozptýlení v profesní oblasti může přinášet, pokud jsou udržovány mezi zmíněnými subjekty kontakty, mnoho pozitivních důsledků. Jak děkan DIFA JAMU zdůraznil, síť je utvářena zcela přirozenou cestou a vychází z osobních vztahů vznikajících již během let studia. Setkávání se během praxe se svými kolegy či bývalými pedagogy je nedílnou součástí umělecké profese, k níž však fakulta může přispět pořádáním akcí, které zdůrazňují sounáležitost s vystudovanou školou, a nabízí další příležitost styky udržovat.
57
Zhodnocení současného stavu Děkan DIFA JAMU Zbyněk Srba spatřuje velkou váhu důležitosti komunikace a spolupráce mezi fakultou a jejími absolventy na ateliérové úrovni. Domnívá se, že například mapování uplatnění absolventů v praxi by mělo probíhat na půdě jednotlivých ateliérů a mělo by být zaštítěno celofakultním systémem. Snahou je současné formy komunikace a spolupráce s absolventy neustále rozvíjet. Děkan DIFA JAMU považuje za významné vnímat podněty pedagogů, studentů i samotných absolventů a uvádět je v praxi. Na závěr zmínil aktuální případ týkající se propojení fakulty s profesní sférou, které má být dále podporováno. Jedná se o spolupráci s Českou televizí Brno a Českým rozhlasem Brno, nebo budoucí příležitosti pracovních míst v Divadle na Orlí, které je nyní ve výstavbě a bude novou scénou JAMU, a v Kreativním centru na Cejlu, jehož založení plánuje město Brno a na jehož činnosti se chce podílet také JAMU.
3. 2. 4. Akce Setkání absolventů DIFA JAMU Na začátku akademického roku 2010/2011 (2. října) byla uspořádána na popud Divadelní fakulty JAMU u příležitosti dvacetiletého výročí jejího znovuobnovení akce Setkání absolventů. Jejím hlavním cílem bylo umožnit současným i bývalým studentům, pedagogům a ostatním přátelům školy setkat se, připomenout rok 1990, kdy nastoupilo nové, porevoluční vedení do čela JAMU i obou znovu vzniklých fakult, a poukázat na vývoj fakulty za posledních dvacet let. Cíleně byli zváni bývalí studenti Divadelní fakulty, kteří absolvovali během posledních dvaceti let, vítáni však byli všichni absolventi za celou více než šedesátiletou tradici školy. Dle zjištěných přibližných dat lze konstatovat, že z téměř tisíce absolventů z let 1990—2010 se akce zúčastnila více než třetina bývalých studentů, a dalších mnoho současných posluchačů fakulty, pedagogů a přátel školy22. O zhodnocení významu akce byli také požádáni pedagogové ateliérů i vedení DIFA JAMU. Všeobecně lze posoudit, že pedagogové ateliérů DIFA JAMU v uskutečnění takové akce smysl nacházejí, pokud je uspořádána při významném 22
Více o akci je k nalezení v Závěrné zprávě Setkání absolventů DIFA JAMU.
58
výročí, tak jako tomu bylo tentokrát. Přínos spatřují také v menších setkáních, v rámci ateliérů, které již probíhají a organizují si je jednotliví pedagogové sami. Důležité však je, že takové akce jsou neformální a probíhají přirozeně dle vzájemných potřeb obou stran. Někteří z pedagogů zmínili, že uskutečnění akce považují za dobrý počin, který by se měl opakovat a který je motivoval v komunikaci s absolventy pokračovat.
59
4. Návrh spolupráce DIFA JAMU s jejími absolventy Dříve než bude přiblížen konkrétní návrh komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy, bude zmíněno doporučení k práci s absolventy, které vytvořila jako součást své bakalářské práce Jana Hájková, a je považováno za dobrý obecný model a shrnutí rad vedoucí k úspěšnému navázání dlouhodobého partnerství mezi oběma zainteresovanými stranami.
4. 1. Doporučení jak postupovat při práci s absolventy Na základě rozboru odborné literatury a zkušeností z praxe jiných univerzit lze stanovit následující doporučení: Základem systematické práce s absolventy je vytvoření databáze absolventů všech studijních oborů fakulty. Podkladem pro tuto databázi může být dotazník s aktuálními údaji o profesním i osobním rozvoji absolventů a také o institucích, kde absolventi pracují. Neboť je důležité neoddělovat práci s absolventy od budování vztahů školy k jejich zaměstnavatelům. Nezbytně nutným předpokladem práce s absolventy je vybudování systému oboustranné komunikace, jejíž formy mohou být různé (viz kapitola 3.1. Možné formy spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy). Nezanedbatelnou součástí práce s absolventy je podpora činnosti nástrojů vhodných pro spolupráci. Zajišťování vzdělávacích potřeb absolventů je zcela specifickou oblastí práce s absolventy. Vzdělávací potřeba absolventa vzniká např. v důsledku disproporce mezi jeho kompetencemi a tím, co vyžaduje na určité pracovní pozici jeho zaměstnavatel. Metodami zjišťování těchto potřeb absolventů mohou být např. speciální dotazníky nebo řízené rozhovory s absolventy, jejichž cílem je získat zpětnou vazbu o vzdělávacím působení fakulty a vytvoření nabídky vzdělávacích akcí pro absolventy. V současnosti nejsou vytvářeny podmínky k tomu, aby se absolventi na fakultu vraceli jako účastníci vzdělávacích akcí (s výjimkou doktorandského
60
studia). Proto je důležitou oblastí zařazení dalšího studia absolventů do cílových skupin. Strategickým cílem systému práce s absolventy je navázání styku s absolventy jednotlivých oborů studia v podobě dlouhodobého partnerství. Ze strany fakulty jde především o sledování potřeb absolventů v jejich profesionálním rozvoji. Ze strany absolventů by tato pevná vazba mohla pomoci při zapojení úspěšných absolventů jako externích pedagogů fakulty, při zajišťování odborné praxe stávajících studentů nebo i pomoc při sponzorování školy.
Jako možný způsob aplikování forem kooperace mezi DIFA JAMU a absolventy lze použít následující postup:23 1. Rozhodnutí vedení školy věnovat se spolupráci. 2. Seznámení se s nástroji pro spolupráci. 3. Společné stanovení cíle toho, co by spolupráce měla škole přinést. 4. Výběr vhodného nástroje. 5. Rozhodnutí, kdo se bude ve škole věnovat spolupráci – výběr členů realizačního týmu. 6. Sestavení plánu pro spolupráci pomocí vybraného nástroje. 7. Shromáždění podkladů, dat apod. 8. Provedení sebehodnocení. 9. Analýza dílčích výsledků. 10. Nalezení shody všech členů týmu o jednotlivých kritériích, oblastech sebehodnocení + zaznamenání výsledků.
23
Inspirováno postupem aktivit pro sebehodnocení a řízení kvality, viz Michek, S. a kol.: Příručka
pro sebehodnocení poskytovatelů odborného vzdělávání. Praha, NÚOV 2006.
61
11. Zformulování závěrů (výstupem je např. sebehodnotící zpráva, příručka spolupráce apod.). 12. Sestavení akčního plánu zlepšení. 13. Realizace úkolů a návrhů vyplývajících z akčního plánu zlepšení. 14. Zhodnocení procesu spolupráce. 15. Po určitém čase (po roce, či dvou letech) zopakování procesu od bodu 3. Jak vyplývá z posledního kroku, spolupráce se časem stane součástí trvalé spirály, kde se vybrané činnosti neustále opakují a prohlubují. Spolupráce pak bude plnit jednu z funkcí základního principu rozvoje školy a v konečném důsledku povede k proměně školy v „učící se organizaci“. Jde tedy spíše o způsob přemýšlení o cílech organizace, procesech a lidech, včetně otázek etiky a kultury organizace než exaktní návod pro výkon managementu. Způsoby a možnosti spolupráce po ukončení vzdělávání by se mohly výrazně změnit, např. využitím pevnější spolupráce, v perspektivě zaměstnání pro absolventy, obnovu vztahů a komunikace mezi nimi.
4. 2. Metody vedoucí ke zvyšování kvality procesů organizace Jak bylo zmíněno v Dlouhodobém záměru JAMU i DIFA JAMU, základním pilířem organizace směřuje ke zvyšování kvality procesů. Jedním z modelů, který je možný použít a na Divadelní fakultě JAMU již byl aplikován, je metoda EFQM24 sloužící k řízení jakosti v organizaci. Uplatněním modelu excelence EFQM lze zhodnotit veškerá základní kritéria pro organizaci určující. Kromě praktického nástroje pro sebehodnocení tato metoda přináší postup pro zlepšování všech měřených kritérií, učení se inovaci. Model EFQM je prvotně určen pro zlepšování kvality vyššího vzdělávání a umožňuje organizaci zhodnotit, v jaké situaci se nachází v současné době. Jednodušším, leč podobným modelem, je model CAF (Common Assesment Framework – Společný hodnotící rámec), který byl původně určen jako nástroj řízení 24
Více na http://www.csq.cz/cs/model-excelence-efqm.html - Česká společnost pro jakost o. s.
62
kvality pro organizace veřejného sektoru. Základem je sebehodnocení, které pomáhá organizaci jednak identifikovat její silné stránky, a také získat přehled aktivit vedoucích k trvalému zlepšování výkonnosti organizace. Základním předpokladem je zajistit vykonávané procesy a následné výsledky na takové úrovni, aby se odráželi ve spokojenosti zaměstnanců, zákazníků a společnosti. Tyto modely proto mohou být aplikovány i na prostředí JAMU a analýzu stavu spolupráce DIFA JAMU s jejími absolventy.
Zpětná vazba
PR a marketingový nástroj
Potřeby ateliéru
Potřeby DIFA JAMU
Předpokládané potřeby absolventů
Nástroj komunikace/spolupráce
Nastavení studijních plánů.
Nastavení studijních plánů, programů.
Uplatnitelnost na trhu práce.
Prezentovat studenty absolvujících ročníků a mladé absolventy. Zvýšit povědomí o činnosti ateliéru u veřejnosti.
Akreditace nových oborů. Budování dobrého jména školy.
Sebeprezentace.
Udržet kontakt se školou Vytváření (s pedagogy, pocitu spolužáky, sounáležitosti současnými absolventů se studenty). školou.
Zaměstnanost/ Nastavení zaměstnatelnost studijních absolventů plánů. Spolupráce s profesní sférou.
Uplatnění absolventů v praxi. Nastavení studijních plánů.
Zpětná vazba Akreditace od absolventů. nových oborů.
Uplatnitelnost na trhu práce.
Získání dalšího vzdělávání, praxe.
Vazba na profesní sféru (kontakty).
Setkání v ateliérech (formální i neformální). Pedagogická praxe na DIFA JAMU. Dotazníky pro absolventy. PR a marketingová strategie DIFA JAMU. Webové stránky fakulty, absolventů. Stránka (skupina) na sociálních sítích. Elektronický katalog. Komunikace s médii. Pořádání akcí, workshopů, atd. Program fakulty zaměřený na absolventy. Mapování uplatnitelnosti na trhu práce. Pracovní nabídky na DIFA JAMU. Vzdělávací programy pro absolventy. Agenturní činnost DIFA JAMU.
63
Užití metody může otevřít diskusi nad tématem u managementu fakulty a přimět ho ke zhodnocení současného stavu. Poté může být započat proces věnující se kooperaci s absolventy, opírající se o kvalifikovanou metodu a přesně stanovená kritéria. Je jasné, že vytváření systematické komunikace a spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy je dlouhodobým procesem, a proto je důležité, aby stál na pevných a kvalitních základech.
4. 3. Návrh Smyslem spolupráce Divadelní fakulty JAMU s jejími absolventy by měla být snaha vysoké školy stát se informačním, poradenským, vzdělávacím a produkčním centrem, přispívat ke zvýšení celospolečenské prestiže terciárního vzdělávání v oblasti umění a k jeho rozvoji – formou podpory výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými obory a jejich absolventy, a tím usilovat o prezentaci a propagaci Divadelní fakulty JAMU.
4. 3. 1. Nástroje komunikace a spolupráce DIFA JAMU s absolventy Ze zjištěných dat provedeného výzkumu lze konstatovat, že komunikace a spolupráce s absolventy probíhá spíše na neformální bázi a činnosti vychází z potřeb jednotlivých ateliérů a jejich absolventů. Je tak vytvořen velmi dobrý základ, který by měl tvořit jádro a podstatu kooperace mezi oběma stranami. K těmto činnostem bude nyní vytvořeno doporučení, jak je možné komunikaci a spolupráci mezi DIFA JAMU a jejími absolventy rozvíjet systematicky, a tím podpořit již existující aktivity. Z výzkumu vyplývá, že udržování a rozvíjení vztahu mezi absolventy a jejich alma mater zahrnuje tři oblasti se specifickými potřebami zainteresovaných stran, pro jejichž naplnění lze použít různých nástrojů. Proto bude každá oblast s definovanými nástroji popsána zvlášť.
64
A/ Zpětná vazba
Setkání v ateliérech (formální i neformální) Jak bylo několikrát zmíněno, setkání v ateliérech s absolventy probíhá a ukazuje se, že představuje významnou úlohu pro zjištění kvality studijního oboru. Absolventi přinášejí zpětnou vazbu a odpovědi na otázky, jaké jsou požadavky pracovního trhu, jakým směrem by se měl obor vyvíjet, jaké jsou metody, které by měli pedagogové rozvíjet.
Pedagogická praxe na DIFA JAMU Absolventi mohou získat zpětnou vazbu praxí, kterou vykonávají na DIFA JAMU od pedagogů a současných studentů, ať už v roli externisty nebo studenta doktorského stupně. To může vést k jejich profesnímu vývoji.
Dotazníky pro absolventy Nástrojem, jak se dozvědět reakci týkající se vystudovaného oboru, lze zajistit pomocí dotazníků, které budou absolventům nabídnuty k vyplnění.
B/ PR a marketingový nástroj
PR a marketingová strategie DIFA JAMU Základem pro uspokojení potřeb zmíněných subjektů v této oblasti je nutné vytvořit komplexní PR a marketingovou strategii DIFA JAMU, což není úkolem této práce. Přesto bude popsáno několik nástrojů, které je možné využít a byly označeny během rozhovoru jako klíčové.
Webové stránky fakulty, absolventů Důležitým prostředkem jsou kvalitní webové stránky, které prezentují aktuální dění na Divadelní fakultě. Jsou propojením mezi
65
fakultou a veřejností a v dnešní době nezbytnou a nepostradatelnou součástí každého subjektu. Webové stránky, které by sloužily pro prezentaci studentů absolventských ročníků a absolventů a které v současné době vznikají, mohou vytvářet prostor pro sebeprezentaci jednotlivých osob i DIFA JAMU jako celku. Taková varianta nabízí absolventům opřít se o etablovanou instituci s významným postavením mezi vysokými školami v oblasti uměleckého vzdělávání. Na druhou stranu DIFA JAMU může stránky považovat za způsob, jak budovat své dobré jméno. Webová stránka s prezentací absolventů také může pro pracovní trh představovat elektronický katalog potenciálních zaměstnanců.
Elektronický katalog Elektronický katalog zasílaný formou prezentace do divadel po České republice nahradil dříve užívané „kartičky“. Jeho zaměření na studenty absolvujících ročníků může usnadnit přechod mladých umělců do praxe. Katalog tak může doplnit prezentaci absolventů na webových stránkách. Důležitou součástí je kvalitní zpracování po technické i obsahové stránce.
Stránka (skupina) na sociálních sítích V dnešní době velké senzace sociálních sítí tvoří jejich využití nenahraditelnou
součást
marketingové
kampaně.
Mezi
nejpoužívanější sociální sítě v českém (ale i evropském) prostředí patří Facebook, Twitter, Youtube, MySpace. Výhodou zmíněných médií je přesné zacílení, získání zpětné vazby, nízké náklady, efektivní oslovení cílových skupin snadné ovládání, rychlost sdílených informací.
66
Komunikace s médii Mezi nepostradatelné faktory PR strategie se řadí komunikace s médii, které pomáhají šířit informace mezi širokou veřejností. Napojení na významné sdělovací prostředky, jejich publicisty a kritiky, patří k účelným prostředkům PR.
Pořádání akcí, workshopů, atd. Divadelní fakulta JAMU vytváří mnoho představení, organizuje významné akce, do nichž mohou být zapojeni i absolventi. Mezi takové akce patří: Sezóna v Divadelním studiu Marta Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER festival Sítko, Absolventský festival, Salon původní tvorby, workshopy konference Komunikace s absolventy může spočívat v pozvání na premiéru, informování o nové (probíhající) sezóně, mohou se stát donátory podporující činnost fakulty, nebo mohou být samotnými tvůrci či partnery akce.
Program fakulty zaměřený na absolventy Programem fakulty, který by se zaměřoval na vytváření vztahu mezi oběma stranami je v tomto kontextu chápán jako nabídka výhod vyplývajících ze statutu „absolvent DIFA JAMU“. Mezi tyto výhody může patřit: Zvýhodněné vstupné na představení v Divadelním studiu Marta (v budoucnu i Divadla na Orlí). Zvýhodněné poplatky do knihovny JAMU. Pozvánky na akce fakulty (Plesy, festivaly, konference, atp.). Prezentace na webových stránkách, v elektronickém katalogu. 67
Sdílení kontaktů. Pracovní nabídky zaměřené na absolventy DIFA JAMU. Nabídky sponzoringu pro absolventy.
C/ Zaměstnanost/zaměstnatelnost absolventů
Mapování uplatnitelnosti na trhu práce Jedním z kritérií úspěšnosti školy je jistě také míra uplatnění se jejích absolventů na trhu práce. Údaje mohou napovědět, zda je studijní
obor
dobře
nastaven
a
odpovídá
požadavkům
zaměstnavatelů. Přináší tak cennou zpětnou vazbu. Mapování může zároveň sloužit jako nástroj pro průzkumu při definování
marketingové
strategie.
Zjištění,
kdo
jsou
zaměstnavatelé bývalých studentů DIFA JAMU, umožní cílit marketingovou kampaň na PR aktivity efektivně na konkrétní segmenty trhu.
Pracovní nabídky na DIFA JAMU I samotná Divadelní fakulta představuje příležitost pro absolventy uplatnit se v oboru. Absolventi, kteří získali pracovní zkušenosti, mohou svým působením na fakultě přispět k jejímu vývoji a zužitkovat své poznatky z praxe v pedagogické činnosti.
Vzdělávací programy pro absolventy Kromě doktorského stupně studia, který je na DIFA JAMU vyučován, lze organizovat přednášky, workshopy, diskuze, kurzy, které jsou buď vedeny samotnými absolventy, nebo jsou jim nabízeny jako součást programu celoživotního vzdělávání.
Agenturní činnost DIFA JAMU Fakulta uvažuje v současné době o zřízení agentury, která by měla za úkol zastupovat studenty jako výkonné umělce a jejich projekty a nabízet je k veřejným produkcím. Taková činnost může studentům 68
pomoci navázat se na profesní sféru, získat kontakty, a pro fakultu představuje kromě příjmů také propagaci.
D/ Nad rámec DIFA JAMU Kromě zmíněných nástrojů, které lze uplatnit jak na celofakultní, tak také na ateliérové úrovni, vyvstaly během rozhovorů s pedagogy ateliérů další možnosti spolupráce s absolventy, které překračují rámec fakulty a otevírají prostor pro doprovodnou činnost. Vznik takových aktivit však musí vycházet z motivace absolventů. Jednalo se o agenturní činnost a založení spolku sdružujícího absolventy do profesních skupin. Agentura Jak již bylo zmíněno výše, DIFA JAMU může vystupovat jako agentura zastupující své studenty. Taková činnost však může být provozována i nad rámec fakulty soukromým subjektem, který tímto způsobem s fakultou spolupracuje. Spolek Založení sdružení profesionálů se ukázalo jako nejčastější zmíněná forma užitečné spolupráce mezi absolventy. Jako přínosnou formu zmínili tento druh spolupráce vedoucí Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie Blanka Chládková, vedoucí Ateliéru klaunské, scénické a filmové tvorby Pierre Nadaud nebo vedoucí Ateliéru Divadelní výchovy Neslyšících Zoja Mikotová, kde již fungují dvě divadla sdružující absolventy ateliéru. Hlavním posláním by mělo být sdružovat studenty, absolventy, pedagogy a spřátelené osoby ateliéru, sdílet kontakty, informace, nápady, know-how. Skupina by se mohla stát platformou pro profesionály v daném oboru (arts management, pohybové divadlo…) Je jasné, že každý ateliér má svá specifika, z nichž pramení i různorodé potřeby. Všeobecně se dá konstatovat, že u klasických oborů fakulty, jako je herectví (činoherní i muzikálové), dramaturgie a režie, je podstatné prezentovat jednotlivce a jejich práci samostatně. Důvodem může být jejich relativně úzké profilování na divadelní oblast a s tím související uplatnění.
69
Naopak u oborů jako je divadelní manažerství, jevištní technologie, Divadlo a výchova nebo klaunská, scénická a filmová tvorba, kde je nabídka práce mnohem širší, obory nejsou tak etablované a poměrně úzce definované se ukazuje jako přínosné spojovat se a sdílet know-how za účelem rozvoje oboru a profesní sféry, v níž absolventi pracují. Rozvinutí této myšlenky si vyžaduje další zkoumání. Konkrétní postup 1. Pro veškerou činnost zmíněnou výše je nutné nejprve vytvořit databázi, která by definovala množinu absolventů a umožňovala s nimi zůstat v kontaktu i po jejich absolutoriu. 2. Aby bylo možné vytvářet dlouhodobý vztah mezi fakultou, jejími ateliéry a absolventy, je potřeba zvolit strategii komunikace a spolupráce, vytýčit cíle a definovat způsoby, jakými jich bude dosaženo. 3. Zajistit osobu, která se bude péči o absolventy věnovat. 4. Monitorovat měnící se vývoj vnitřního a vnějšího prostředí a strategii upravovat a aktualizovat.
Současný stav systematizace komunikace a spolupráce s absolventy Jak bylo zmíněno výše, vazba na absolventy je udržována spíše neformální cestou. Přesto lze uvést kroky, které vedou k systematizaci procesu. Ze strany studentů můžeme jmenovat také již citovanou práci nynější absolventky oboru divadelního manažerství Jany Hájkové, která problematiku otevřela a nastínila procesy, které by měly být propracovány k utvoření dlouhodobé koncepce. Dalším krokem by měla být tato práce, a také bakalářská práce diplomantky Terezy Hořínkové, která se zabývá tématem Vytvoření databáze studentů a absolventů DIFA JAMU. Cílem práce s názvem „Zmapování možností DIFA JAMU při tvorbě databáze jejich absolventů“
bylo prozkoumat možnosti vytvoření databáze
absolventů DIFA JAMU po technické stránce a navrhnout způsob personálního zajištění. Práce se věnuje účelu vzniku databáze, mapuje cílové skupiny, pro něž by databáze měla vzniknout. Byl proveden také předběžný výzkum s několika studenty 70
absolvujících ročníků jako s potenciálními uživateli databáze. Navrhuje i postup její implementace. Práce by se mohla stát podkladovým materiálem pro dlouhodobé udržování kontaktu s absolventy, jelikož jak z výzkumu vyplývá, aktuální kontakt je základem další komunikace. Na fakultní úrovni, jak zmínil v rozhovoru tajemník DIFA JAMU, je v současné době problematické personální zajištění pro práci s absolventy, způsobené velkým časovým vytížením a ne zcela dostatečným počtem úvazků. Přesto jsou jasné impulzy naznačující zájem se tematice věnovat a rozvíjet ji.
71
5. ZÁVĚR Tato práce se zabývala tématem komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultu JAMU a jejími absolventy. Jako metoda pro zmapování vnitřního prostředí fakulty byla zvolena případová studie. První část se věnovala popisu Divadelní fakulty JAMU, jejích ateliérů, profilu absolventa a také dlouhodobým záměrům fakulty i celé univerzity na období let 2011—2015 ve vztahu ke kooperaci školy se svými bývalými studenty. Byly popsány oblasti této problematiky, které univerzita i její fakulta považuje za klíčové rozvíjet. Dále práce obecně představuje některé z forem spolupráce mezi vysokou školou a jejími absolventy, avšak zároveň uvádí, jaký postoj JAMU k danému typu zastává a zda již v tomto směru vyvíjí nějakou činnost. Po teoretické části následuje část výzkumná, jejímž záměrem je zmapovat současné podoby komunikace a spolupráce na celofakultní úrovni i mezi jednotlivými ateliéry a jejich absolventy. Metodou výzkumu byly polořízené rozhovory s děkanem DIFA JAMU, tajemníkem a vedoucími pedagogy ateliérů. Poslední část měla v úmyslu syntetizovat obě předcházející kapitoly do konkrétního konceptu, který reflektuje potřeby ze strany fakulty i domnělé zájmy absolventů, a přináší návrh, jak může být kooperace mezi oběma stranami rozvíjena. Práce byla zacílena na ověření dvou hypotéz znějící „DIFA JAMU a její ateliéry mají se svými absolventy zájem aktivně spolupracovat. Analýza současného stavu ověří, že existuje řada možností, které DIFA JAMU nevyužívá a pomocí nichž lze spolupráci s absolventy rozvíjet.“ První hypotéza byla potvrzena. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že fakulta i její ateliéry jsou se svými bývalými absolventy v kontaktu. Velmi úzké neformální vazby jsou udržovány především na ateliérové úrovni, kde se během studia vytváří mezi studentem a pedagogem blízký vztah a ten často přetrvává i po absolutoriu. Absolventi se vracejí na akademickou půdu, ať už jako návštěvníci některé z akcí fakulty, pozdravit své bývalé pedagogy, požádat je o radu či konzultaci, nastupují znovu do dalšího studia nebo působí jako pedagogové. Obě strany se často 72
potkávají během své profesní kariéry při práci na společných projektech, ať už náhodně, či cíleně. Díky tomu také pedagogové mají dobrý přehled o uplatnění svých bývalých studentů v oboru. Lze tak konstatovat, že základ komunikace s absolventy Divadelní fakulty JAMU je tvořen zcela přirozenou cestou vyplývající z daného prostředí specifického zaměřením školy na vzdělávání v dramatickotaneční oblasti. Proto je také třeba zhodnotit, že druhá hypotéza byla potvrzena pouze částečně. Jak bylo během výzkumu zjištěno, fakulta a její ateliéry využívají mnoho způsobů, jak vazby s absolventy udržovat. Využívají takové prostředky, které jsou za současných podmínek (personálních, časových i technických) možné a přirozeně vyplývají z konkrétních zájmů. Tomu nasvědčují i organizované aktivity například Ateliéru Divadlo a výchova, který pořádá festival Sítko propojující současné studenty s absolventy, nebo Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie, který pracuje s databází absolventů a funguje jako spojka mezi nabídkou pracovních příležitostí od absolventů směrem k současným studentům. Z rozhovorů však také vyplynulo, že existují další specifické potřeby, které pedagogové ateliérů mezi studenty i absolventy reflektují, ale zatím se s nimi pracuje pouze částečně. Jde především o prezentaci studentů absolvujících ročníků, systematičtější monitorování uplatnění absolventů či vytvoření kompletní kontaktní databáze absolventů. Tato práce poukazuje na to, že je v komunikaci a spolupráci mezi Divadelní fakultou a jejími absolventy vybudován dobrý základ, který je možné rozvíjet. Prozatím kooperace probíhá spíše na neformální bázi a roztříštěně, jako jednotlivé a oddělené aktivity. Byly formulovány konkrétní potřeby zainteresovaných stran i způsoby jejich naplnění. Jejich propojením a vytvořením komplexního systému na celofakultní úrovni může být kooperace rozvíjena efektivněji. K tomu je však potřeba osoba, která se systému komunikace a spolupráce bude věnovat soustavně.
73
Citovaná literatura Historie JAMU. (2011). Janáčkova akademie múzických umění v Brně: http://www.jamu.cz/o-nas/historie-jamu/.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V Sbírka zákonů České republiky (s. 56).
Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně [online]. 2011 [cit. 2011-0305+. Obory a ateliéry. Dostupné z WWW:
.
Výroční zpráva DIFA JAMU 2009: O činnosti. Brno, 2010. 57 s.
BENEŠ, Milan, a kol. Marketing a práce s absolventy vysokých škol. 1. vyd. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2001. 147 s. ISBN 80-86432-06-8.
Dlouhodobý záměr vzdělávací a umělecké, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 : Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Brno, 2010. 27 s.
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [online]. 2010-2011 [cit. 2011-04-01]. Projekt Kreativního centra. Dostupné z WWW:
.
FIALA, Petr. Úvodní slovo rektora MU. Zpravodaj Spolku absolventů a přátel Masarykovy univerzity *online+. 2011, úvodní číslo, *cit. 2011-03-01+. Dostupný z WWW: .
74
Použitá literatura Absolventi DIFA JAMU V BRNĚ 2010 [online]. 2010 [cit. 2011-04-01+. Dostupné z WWW: .
Aktualizace Dlouhodobého záměru DIFA JAMU na rok 2011. Brno, 2011. 10 s.
Ateliér Divadlo a výchova: Janáčkova akademie múzických umění v Brně [online]. 2007 [cit. 2011-04-01+. Dostupné z WWW: .
Ateliér klaunské a scénické tvorby: DIFA-JAMU-BRNO [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: .
BENEŠ, Milan, a kol. Marketing a práce s absolventy vysokých škol. 1. vyd. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2001. 147 s. ISBN 80-86432-06-8.
City University London [online]. 2011 [cit. 2011-02-15+. Alumni. Dostupné z WWW: .
Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně [online]. 2011 [cit. 2011-0305+. Obory a ateliéry. Dostupné z WWW: .
Dlouhodobý záměr Divadelní fakulty JAMU 2011-2015. Brno, 2010. 17 s.
Dlouhodobý záměr vzdělávací a umělecké, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015. Brno, 2010. 27 s. Dlouhodobý záměr. Janáčkova akademie múzických umění v Brně.
DVOŘÁKOVÁ, Irena. Uplatnění absolventů divadelního manažerství Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v praxi. Brno, 2009. 79 s. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně.
DVOŘÁKOVÁ, Irena. Komunikace a spolupráce ateliéru Arts Management na Sibeliově akademii s jeho absolventy. 2009. 14 s. Seminární práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně.
FIALA, Petr. Úvodní slovo rektora MU. Zpravodaj Spolku absolventů a přátel Masarykovy univerzity *online+. 2011, úvodní číslo, *cit. 2011-03-01+. Dostupný z WWW: .
75
GEIST, Bohumil. Sociologický slovník. Praha: VICTORIA PUBLISHING a.s., 1992. 487 s. ISBN 80-85605-28-7. HÁJKOVÁ, Jana. Možnosti spolupráce JAMU s absolventy studijního programu Dramatická umění na Divadelní fakultě JAMU, 2007. 79 s. Bakalářská práce.
HBO Expertní skupina, ŠVRČKOVÁ, Dobroslava; BENDOVÁ, Šárka. (překlad z anglického originálu): Metoda zlepšování kvality vyššího vzdělávání, vycházející z modelu Evropské nadace pro řízení kvality. Brno, 2010. 92 s.
Janáčkova akademie múzických umění v Brně [online]. 2011 [cit. 2011-02-15]. Historie JAMU. Dostupné z WWW: .
Jihomoravské inovační centrum [online]. 2009 [cit. 2011-04-01+. Technologický inkubátor VUT. Dostupné z WWW: .
KAISER, Michael. Strategické plánování v umění: Praktický průvodce. 1. vydání. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009. 150 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7008-236-2.
KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Strategické řízení. 2. Praha: C.H. - Beck, 2006. 206 s. ISBN 80-7179453-8.
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [online]. 2010-2011 [cit. 2011-04-01]. Projekt Kreativního centra. Dostupné z WWW: .
LIESSMANN, Paul Konrad. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 125 s. ISBN 978-80-200-1677-5.
Masarykova univerzita [online]. 2010 [cit. 2011-02-15+. Absolventská síť MU. Dostupné z WWW: .
Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2011-04-03]. Vzdělávání a trh práce. Dostupné z WWW: . PLAMÍNEK, Jiří. Synergický management: Vedení, spolupráce a konflikty lidí ve firmách a týmech. 1. Praha: Argo, 2000. 328 s. ISBN 80-7203-258-5.
76
Plešák, M. – Kundera, L.– Ruszelák, J.: Vivat Academia: Brno 1947-1997 : publikace k 50. výročí Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Brno, Janáčkova akademie múzických umění 1997
Společný hodnotící rámec CAF: Zlepšování organizace pomocí sebehodnocení. 1. Praha, 2007. 114 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-02-01901-5.
Towards the european higher education area, bologna process: Boloňský proces [online]. 2010 [cit. 2010-12-03+. Dostupný z WWW: .
The Bruges Communiqué on enhanced European Cooperation in Vocational Education and Training for the period 2011 - 2020 [online]. Bruges : -, 2011 [cit. 2011-04-01+. Dostupné z WWW: . TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. 1. Praha: Grada, 2004. 168 s. ISBN 80-247-0405-6.
VODÁČEK, Leo; VODÁČKOVÁ, Oľga. Moderní management v teorii a praxi. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2009. 324 s. ISBN 978-80-7261-197-3.
Výroční zpráva DIFA JAMU 2009: O činnosti. Brno, 2010. 57 s.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. V Sbírka zákonů České republiky (s. 56).
Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření projektu REFLEX v České republice. [online]. 2007. Praha: Středisko vzdělávací politiky PedF UK, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW: .
Česká republika. Živnostenský zákon. In Zákony 2008, Česká republika. 2008, s. 549 - 663. Dostupný také z WWW: . ISSN 1802-8268.
77
