Návrh plánu výzkumné činnosti
Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2014
Úvod
Východiskem pro výzkumnou činnost VÚPSV, v.v.i. v následujícím období je "Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v.v.i. na léta 2011-2017", který byl schválen Radou VÚPSV, v.v.i. na jejím jednání v lednu 2010. V tomto smyslu bude činnost VÚPSV, v.v.i. orientována do 3 základních oblastí: - na řešení grantových projektů, - na řešení úkolů v rámci institucionálního rozvoje, - na řešení úkolů v rámci další činnosti. V souladu s tímto základním koncepčním dokumentem věnována studiu v následujících výzkumných okruzích:
bude
pozornost
-
Přehledové, teoreticko-metodologické a komparativní studie o sociálních politikách a agendách v zemích EU, popř. OECD
-
Dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce
-
Dlouhodobé monitorování problematiky sociální diferenciace a marginalizace, sociálního vyloučení a chudoby, stejně jako i vybraných opatření, která napomáhají jejich předcházení a omezení
-
Dlouhodobé sledování a hodnocení faktorů, které způsobují nerovnováhy na trhu práce, a hodnocení opatření, která tyto nerovnováhy odstraňují
-
Monitorování procesů migrace a politik integrace cizinců na trhu práce a ve společnosti
-
Hodnocení politiky sociálních služeb v širší perspektivě
-
Hodnocení trendů demografického vývoje a možností rodinné politiky v návaznosti na další veřejné politiky čelit jeho sociálním dopadům
-
Hodnocení trendů v rozvoji kapacity veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sociální politice
-
Monitorování vývoje sociálního dialogu a pracovních podmínek
Podrobný seznam projektů a jejich stručná charakteristika jsou uvedeny v následujícím textu.
3
Přehled všech řešených projektů
část I.:
grantové projekty
projekt č. 1 Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR projekt č. 2 Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 projekt č. 3 Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb projekt č. 4 Metodika prevence ztráty bydlení v ČR projekt č. 5 Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči projekt č. 6 Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování projekt č. 7 Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce projekt č. 8 Pojetí sociální pomoci a metodika integrace sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi projekt č. 9 Využití propojených databází evidence v oblasti nezaměstnanosti a v oblasti evidence dávek hmotné nouze k monitorování situace v oblasti aktivního začleňování
4
projekt č. 10 Indikátory strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice projekt č. 11 Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravu projekt č. 12 Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí projekt č. 13 Kvantitativní a kvalitativní ukazatelé pro hodnocení integrace cizinců z třetích zemí v ČR s důrazem na problematiku slučování rodin a čerpání sociálních dávek projekt č. 14 Jak slouží Centra pro integraci cizinců z třetích zemí? Výzkumná sonda do činnosti Centra pro integraci cizinců z třetích zemí v Praze projekt č. 15 Nové formy denní péče o děti v České republice projekt č. 16 Migrant Men’s Well-Being in Diversity projekt č. 17 EIRO (European Industrial Relations Observatory), EWCO Conditions Observatory), ERM (European Restructuring Monitor)
(European
Working
projekt č. 18 Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti projekt č. 19 Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní
5
část II.:
institucionální rozvoj
projekt č. 1 Knihovnicko-informační služby projekt č. 2 Vydávání časopisu FÓRUM sociální politiky projekt č. 3 Zlatý fond sociální politiky
část III.: další činnost projekt č. 1 Ekonomický přínos pracovních imigrantů, zejména druhé a dalších generací projekt č. 2 Nelegální zaměstnávání (nejen) cizinců a jeho dopady na veřejné rozpočty projekt č. 3 Analýza kvalifikačních potřeb zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje pro účely cílení rekvalifikačních kurzů projekt č. 4 Vyhodnocení dílčích opatření v oblasti zahraniční zaměstnanosti a jejich dopad na trh práce v ČR projekt č. 5 Bulletin No 29 „Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů České republiky 1990-2013“ projekt č. 6 Monitoring změn v důchodových systémech v zemích EU a OECD projekt č. 7 Vyhodnocení existujících domácích výzkumů a dat v oblasti bezdomovectví a návrh realizace výzkumu zaměřeného na získání chybějících klíčových dat o bezdomovectví v ČR nezbytných pro vytváření politik zaměřených na tuto cílovou skupinu projekt č. 8 Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování
6
projekt č. 9 Chudoba, deprivace a sociální vyloučení v rodinách vychovávajících děti projekt č. 10 Příjmová chudoba a materiální deprivace seniorů v České republice v širších souvislostech projekt č. 11 Způsoby automatického přizpůsobení důchodového věku naději dožití v zemích EU projekt č. 12 Minimální podmínky pro nárok na starobní důchod projekt č. 13 Způsob a důvody stanovení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné
7
Podrobná charakteristika všech řešených projektů
část I.:
grantové projekty
projekt č. 1
Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR Věcné zdůvodnění V roce 2011 byla v České republice spuštěna reforma sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jejíž součástí byla zásadní změna organizační struktury a nové vymezení kompetencí služeb zaměstnanosti. Cílem ustavení Úřadu práce ČR dnem 1. dubna 2011 bylo umožnit zavedení komplexnějších a zároveň individualizovaných řešení politiky zaměstnanosti, zvýšit provázanost řešení sociální politiky a politiky zaměstnanosti přenesením výkonu agend nepojistných sociálních dávek na ÚP ČR, soustředit odpovědnost za realizaci obou politik do jednoho místa, zvýšit dostupnost služeb pro obyvatele zvýšením počtu pracovišť úřadu (zřízení kontaktních pracovišť úřadu apod.). V konečném důsledku bylo cílem reformy přizpůsobit strukturu a činnosti dnešním potřebám trhu práce, zvýšit efektivitu poskytovaných služeb i snížit jejich finanční náročnost. Téměř dvouleté fungování služeb zaměstnanosti v nové podobě umožňuje posoudit, zda bylo dosaženo cílů organizační a institucionální reformy služeb zaměstnanosti, ověřit schopnost spolupráce Úřadu práce ČR (krajských poboček) s partnery na regionálním trhu práce, efektivnost rozmístění jednotlivých druhů pracovišť úřadu, účinnost a schopnost realizace APZ a poskytování individualizovaných služeb v dnešním ekonomicky náročném období i jejich připravenost na budoucí programové období 2014-20. První, dílčí zjištění ukazují na skutečnost, že realizace reformy nejenže nevedla k naplnění záměrů autorů reformy, ale dokonce její realizací dochází k ohrožení výkonu státní politiky zaměstnanosti, která je garantovaná zákonem v oblasti informační, poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Ohroženo je tak i dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020. Hodnocením efektů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy se doposud nikdo komplexně, ve všech svých důsledcích, nezabýval. Stejně tak ani není doposud zmapován současný stav veřejných služeb zaměstnanosti - zejména rozsah a kvalita nabízených služeb nezaměstnaným a zaměstnavatelům - a politiky zaměstnanosti, na jehož základě by došlo k navržení potřebných směrů dalšího postupu a rozvoje veřejných služeb zaměstnanosti. V tom spočívá hlavní přínos předkládaného projektu. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je, na základě zhodnocení současného stavu služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po spuštěné reformě, analýzy zahraničních zkušeností a diskusí s experty na danou problematiku vytvořit metodiku postupů vedoucích k efektivnímu
8
zajištění a dalšímu rozvoji výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Účelem projektu je přispět: 1. k šíření znalosti mezi zaměstnanci MPSV (odbor 4) a GŘ ÚP o reálných dopadech reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 2. k šíření znalosti o reálném stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zejména rozsahu a kvality nabízených služeb uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům a připravenosti na dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020; 3. k zajištění efektivnějšího výkonu veřejné služby zaměstnanosti a trhu práce, která má v tržním prostředí nezastupitelnou úlohu a je zákonem stanovenou součástí státní politiky zaměstnanosti; 4. ke zvýšení kreditu veřejných služeb zaměstnanosti, tj. že veřejné služby zaměstnanosti budou skutečnou službou svým klientům - zejména uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům. Předpokládané výsledky Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický nástroj, který výrazně přispěje k podpoře zajištění efektivního výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním materiálu „Metodika postupů ve veřejných službách zaměstnanosti“. Východiskem pro zpracování uvedeného materiálu budou výstupy vytvořené v prvním roce realizace projektu: Konkrétně se bude jednat o: 1. výsledky terénního šetření zahrnující detailní popis a hloubkové zhodnocení současného stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zhodnocení rozsahu a kvality nabízených služeb nezaměstnaným a uchazečům o zaměstnání; 2. výsledky analýzy dopadů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 3. zahraniční zkušenosti (např. reformní kroky v SRN – známá Hartzova reforma). Na začátku druhého roku řešení projektu bude zpracována pracovní verze metodiky navrhovaných postupů, která bude předložena ke kritické reflexi odborníkům z praxe. Konečná verze metodiky určená k certifikaci bude zpracována do konce června 2015, kdy bude zahájen proces certifikace. Následně bude předána Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které o využití výše navržené metodiky předběžně projevilo zájem. Doprovodnými výstupy projektu budou odborný článek (předpokládané zahájení recenzního řízení únor 2015) a odborná monografie. Termín ukončení projektu červenec 2015 Řešitel: Mgr. Jaromíra Kotíková
9
projekt č. 2
Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 Věcné zdůvodnění Jednou z klíčových kompetencí, kterou město Písek jako obec s rozšířenou působností má, je poskytování celého spektra sociálních služeb pro osoby, které v tomto regionu žijí. Pro realizaci těchto činností však město nemá k dispozici dostatek informací především z hlediska dlouhodobých vizí, koncepcí a strategií. Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování je nutno vycházet ze dvou hlavních premis: -
celá baterie sociálních služeb tak, jak jsou definovány v zákoně o sociálních službách, by měla být k dispozici v zásadě na území každého kraje,
-
při rozhodování o vybavenosti jednotlivých obcí (měst) a jejich spádových území je nutno mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města) a jejího spádového území.
V tomto smyslu je proto třeba zabývat se např. tím: -
jaká má být optimální velikost obce (města), v níž je již možné zabezpečovat kvalifikovaně a racionálně jednotlivé sociální aktivity,
-
jaká jsou kritéria pro vymezení různě velkých území, v nichž lze jednotlivé služby účelně rozvíjet.
V celém procesu plánování sociálních služeb jsou poněkud do pozadí zatlačeny tyto velmi významné okruhy: -
provedení analýzy sociálně demografického vývoje obce (města) a jejího spádového území (popř. kraje) se zaměřením na vývoj těch věkových skupin, které jsou stěžejními příjemci sociálních služeb,
-
porovnání vybavenosti daného města nebo regionu s doporučenými hodnotami vybavenosti potřebnými sociálními službami s vybaveností v sousedních regionech, popř. s celorepublikovými hodnotami, s příčinami zjištěných odchylek a s aktuálními trendy vývoje sociálních služeb v evropských zemích,
-
vazby sociálních služeb na související odvětví, zejména na zdravotní péči, bytovou politiku a dopravní obslužnost (tyto vazby jsou nezbytné především vzhledem k přípravě systému dlouhodobé péče a důrazu a poskytování sociálních služeb v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů),
-
časová diferenciace jednotlivých navrhovaných opatření (dlouhodobé cíle, střednědobé priority a roční akční plány) a jejich ekonomická kvantifikace.
Specifikace zadání a cíl řešení Účelem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 tak, aby město mělo k dispozici dostatek informací o potřebách občanů v sociální oblasti a mohlo na ně v předstihu reagovat. Cílem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností tak, aby město mělo k dispozici kvalitní informační materiály, na jejichž základě by mohlo přistupovat k řešení potřeb občanů v sociální oblasti
10
Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 umožní městu Písek včas reagovat na aktuální demografické trendy a očekávané sociální situace. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.
projekt č. 3
Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Věcné zdůvodnění Přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, došlo k definování práv a povinností všech aktérů, kteří se podílejí na poskytování sociálních služeb klientům. Koncipováním nové sociální dávky - příspěvku na péči - byl nově definován systém financování služeb sociální péče, mělo dojít k odstranění závislosti poskytovatelů sociálních služeb na přiznání dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů, a tím mělo být vytvořeno dynamizující prostředí, které by umožnilo rozvoj této oblasti v systému sociální ochrany občana. Tyto cíle však nebyly naplněny. Klíčovým důvodem této skutečnosti je fakt, že zdravotní pojišťovny - především VZP - nehradí pobytovým zařízením sociálních služeb náklady na lékařem indikovanou a zdravotnickými pracovníky skutečně provedenou a vykázanou ošetřovatelskou a rehabilitační péči ve skutečné výši, ale významným způsobem jim krátí výši těchto úhrad. Důsledkem této skutečnosti je fakt, že poskytovatelé sociálních služeb jsou i nadále závislí na poskytování dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, na jejichž přiznání však nemají právní nárok. V důsledku této skutečnosti tak nedochází ke zvyšování nabídky poskytovaných sociálních služeb, což v důsledku aktuálních demografických trendů může v následujících letech vést k omezení dostupnosti těchto služeb. Cílem předkládaného projektu je proto aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. Pro naplnění tohoto cíle bude v 10 - 12 pobytových zařízeních sociálních služeb (jejich výběr bude konzultován především s Asociací krajů ČR) provedeno šetření rozsahu lékařem indikované a zdravotnickými pracovníky skutečně poskytnuté a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče na celkovém vzorku cca 1 200 klientů těchto zařízení. Terénní šetření bude realizováno podle stejné metodiky, podle níž bylo realizováno šetření v r. 2008. Získané údaje o rozsahu poskytované ošetřovatelské a rehabilitační péče tak budou členěny v závislosti na pohlaví a věku klienta, jeho zdravotním stavu (diagnóza, mobilita, smyslové omezení, schopnost samostatně přijímat stravu, orientace, komunikace, inkontinence)
11
a míře závislosti vyjádřené stupněm přiznaného příspěvku na péči. Tato skutečnost umožní porovnat zjištěné údaje s dříve realizovaným šetřením, navrhnout nový systém financování ošetřovatelské a rehabilitační péče a následně koncipovat návrh na změnu systému financování sociálních služeb. Specifikace zadání a cíl řešení Účelem projektu je na základě provedení aktualizace dříve získaných poznatků o výši nákladů lékařem indikované a zdravotními pracovníky provedené a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb navrhnout nový systém financování této péče a tím přispět ke koncipování návrhu nového systému financování sociálních služeb. Tento návrh by měl odstranit závislost poskytovatelů služeb sociální péče na přiznání dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, posílit jejich ekonomickou stabilitu a přispět k rozvoji sociálních služeb. Současný systém financování neumožňuje poskytovatelům sociálních služeb rozšiřovat nabídku poskytovaných služeb, soustavně se zvyšuje počet neuspokojených žadatelů o umístění v pobytových zařízeních. V souvislosti se stárnutím populace se jedná o dlouhodobě neudržitelný stav. Zkušenosti z Německa ukazují, že zavedením nového systému financování sociálních služeb v r. 1995 došlo během velmi krátké doby ke zvýšení zaměstnanosti v sociální oblasti, počty neuspokojených žadatelů o poskytování sociálních služeb se dramaticky snížily. Navazující propočty pro ČR ukázaly, že správným nastavením systému financování služeb sociální péče by bylo možno vytvořit cca 11 tis. nových pracovních míst, což by výrazně přispělo k řešení dnes existujících problémů v této oblasti. Cílem předkládaného návrhu projektu je aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů. Na základě výsledků terénního šetření o rozsahu nákladů na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb budou navrženy úpravy systému jejího financování, na jejichž základě bude moci být koncipován takový návrh financování služeb sociální péče, který přispěje ke zvýšení efektivnosti jejich financování a poskytování. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.
12
projekt č. 4
Metodika prevence ztráty bydlení v ČR Věcné zdůvodnění Oblast bydlení představuje jeden z klíčových aspektů sociálního vyloučení: jednak se v ní výrazně projevují dopady vyloučení prostřednictvím nejrůznějších společenských mechanismů (chudoba, předluženost, diskriminace, stigmatizace ad.) a jednak deprivace v oblasti bydlení dále výrazně prohlubuje problémy v ostatních oblastech života. Projevy sociálního vyloučení jsou zde spojeny zejména s neodpovídající kvalitou ubytování, prostorovou koncentrací a související prostorovou stigmatizací, dále také s rizikem ztráty bydlení a bezdomovectvím. Ztráta bydlení představuje extrémní formu vyloučení jednotlivců a rodin, a znamená závažný problém také v rovině společenské. V České republice je riziku ztráty bydlení věnována stále větší pozornost, navrhované postupy jsou však zatím spíše parciální a zaměřené na přístup lokálních vlád při řešení již vzniklých problémů spojených zejména s bydlením v obecních bytech (především jde o řešení problémů spojených s dlužným nájemným a případně také s bydlením v nevyhovujících ubytovnách); na národní úrovni představují nejvýznamnější nástroj sociální dávky (doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení). Menší pozornost je věnována včasné identifikaci rizika ztráty bydlení, resp. bezdomovectví, a vytvoření integrovaných služeb zaměřených na řešení problémů ještě před jejich vyhrocením. Specifikace zadání a cíl řešení Projekt reaguje na skutečnost, že v České republice v současné době nejsou dostatečně rozvinuty nástroje prevence ztráty bydlení. Zejména chybí vhodně nastavený systém vzájemně provázaných a koordinovaných postupů klíčových aktérů v této oblasti sociální politiky. Absentuje rovněž metodický postup prevence, což se projevuje v roztříštěnosti a neúplnosti zaváděných dílčích opatření. Cílem navrhovaného projektu je vytvořit metodiku prevence ztráty bydlení v České republice. K dosažení tohoto cíle bude provedena (a) analýza problému rizika ztráty bydlení a vyhodnocení existujících přístupů v ČR a (b) rozbor existujících nástrojů prevence ztráty bydlení formulovaných na národní úrovni v rámci zemí EU a programů zaměřených na prevenci ztráty bydlení ve vybraných evropských městech (jejich nastavení, případně zkušenosti s implementací). Na základě analýzy problému a vyhodnocení existujících zahraničních přístupů bude formulován postup prevence ztráty bydlení odpovídající podmínkám v ČR. Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika prevence ztráty standardního bydlení v České republice formulovaná jako komplexní nástroj veřejné politiky, který bude zahrnovat (a) různé úrovně veřejné politiky ve vzájemných vazbách tak, aby byl nastavený preventivní systém komplexní, funkční a účinný a (b) postup identifikace osob/ domácností ohrožených ztrátou (standardního) bydlení tak, aby byla zajištěna co nejlepší cílenost preventivního mechanismu. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D.
13
projekt č. 5
Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči Věcné zdůvodnění Příspěvek na péči (PnP) je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. PnP slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, ať již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem. Od počátku zavedení PnP (tj. od roku 2007) je sociální šetření nedílnou součástí řízení o přiznání této sociální dávky (viz zk. 108/2006 Sb.), přičemž dle zákona by posudkoví lékaři měli při stanovování stupně závislosti k výsledkům tohoto sociálního šetření přihlížet. Ve skutečnosti je však využití těchto výsledků v rámci řízení o PnP velmi omezené. V důsledku předchozích změn v oblasti řízení o PnP a implementace Sociální reformy I. se poznatky získané během sociálního šetření stále méně předvídatelným způsobem odrážejí v posudcích vydaných posudkovými lékaři a dochází tak k dominanci medicínského pojetí nad sociálním. Neujasněnost perspektiv a očekávání posudkových lékařů a sociálních pracovníků je pak zdrojem neefektivity celého systému, neboť sociální šetření jsou prováděna za cenu nezanedbatelných časových, finančních a často i emočních nákladů, aby pak velká část takto získaných informací o situaci žadatele nebyla při rozhodnutí zohledněna, ani využita pro zajištění optimální péče příjemci PnP.
Specifikace zadání a cíl řešení Záměrem projektu je proto podpořit změnu využívání poznatků získaných prostřednictvím sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP, a to ze dvou hledisek: Za prvé z hlediska relevance a uplatnění poznatků sociálního šetření při posuzování stupně závislosti žadatele o PnP, potažmo při společném rozhodování posudkových lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení a sociálních pracovníků Úřadu práce ČR o přiznání PnP. Dosažení změny využívání poznatků ze sociálního šetření v této oblasti zvýší efektivitu rozhodování o nároku na PnP, neboť toto rozhodování bude vycházet z detailnějších informací o funkčním dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žadatele na jeho schopnost zvládat základní životní potřeby zahrnujících rovněž sociální aspekty této životní situace. Bude tak sníženo riziko, že PnP bude přiznán neoprávněně (tj. plýtvání veřejnými zdroji), či v neadekvátní výši, a rovněž že příspěvek nebude přiznán osobě, která je skutečně závislá na pomoci druhých (tj. zhoršení péče a kvality života závislé osoby). Za druhé z hlediska zprostředkování komplexní pomoci se zvládáním životních obtíží žadatelů a rodinných pečovatelů, které přesahují poskytnutí PnP. Dodejme, že podpora rodinných pečovatelů je současně jednou z priorit Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Předpokládané výsledky Hlavním cílem projektu je navrhnout a zdůvodnit metodický nástroj, který významně podpoří změnu dosavadního (ne)využívání poznatků získaných v rámci sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním „Metodiky sociálního šetření v rámci řízení o PnP“, která bude sociálním pracovníkům ÚP ČR pověřeným výkonem agendy PnP poskytovat návod, jaké poznatky o potřebách a životní situaci žadatele a jakým způsobem mají být v rámci sociálního šetření shromážděny.
14
Východiskem pro zpracování Metodiky budou: (1) výsledky terénního šetření realizovaného v prvním roce řešení projektu zahrnující detailní popis a hloubkové porozumění tomu, jaká pojetí sociálního šetření a jaká očekávání vůči jeho výsledkům jsou v současnosti v ČR v souvislosti s řízením o PnP uplatňována; (2) zahraniční zkušenosti; (3) kritická reflexe navrhovaných postupů odborníky z praxe. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: prof. PhDr. Libor Musil, CSc.
projekt č. 6
Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Věcné zdůvodnění Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz bude kladen na podporu sociálních služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče. Analyzovány budou předpoklady pro poskytování ambulantních, terénních a pobytových sociálních služeb, které poskytují péči a pomáhají seniorům. Tyto otázky jsou v současné době vysoce aktuální. Dříve realizované analýzy mj. ukázaly, že v dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých regionech existují značné rozdíly. Chybějící kapacity v pobytových zařízeních sociálních služeb nejsou saturovány službami ve zdravotnických zařízeních ani v jiných formách ambulantních a terénních sociálních ani zdravotních služeb, na regionální úrovni nedochází k propojování sociálních a zdravotních služeb. Ukazuje se tedy, že současné evropské trendy, projevující se v odklonu od péče poskytované v rezidenčních zařízeních k péči poskytované v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů, se v naší zemi zatím patrně uplatňují pouze ve velmi omezeném měřítku. Při řešení projektu bude věnována pozornost těmto klíčovým otázkám: -
zmapování změn, k nimž došlo v poskytování sociálních služeb pro seniory v posledních cca 5 letech, a to především z hlediska cílů preferovaných EU (zajištění přístupu k celému spektru služeb prostřednictvím jejich dostupnosti, pojistného krytí a kratších čekacích dob, zajištění kvality poskytovaných služeb s důrazem na pomoc lidem, aby mohli zůstat doma a zajištění udržitelnosti prostřednictvím vhodné kombinace veřejných a soukromých financí a lepší koordinace sociálních a zdravotních služeb, vč. příslušné osvěty);
-
problematice aktivního stárnutí a intergenerační solidarity - v tomto smyslu bude věnována pozornost možnostem využití potenciálu seniorů v oblasti uplatnění na trhu práce, účasti na společenském životě a vytváření podmínek pro zajištění nezávislého způsobu života (pozornost bude zaměřena např. na příklady dobré praxe při zaměstnávání seniorů v zemích EU, na důsledky liberalizace nájemného v ČR, na potřebu sociálních služeb v pobytových zařízeních, na důsledky liberalizace výše úhrad za poskytované sociální služby na jejich dostupnost);
15
-
možnostem využití formy sociálního podnikání při poskytování sociálních nebo obdobných služeb (vznik seniorských domů, sociálních multifunkčních podniků) s tím, že zároveň přispěje k řešení problémů stárnoucí populace a místní nezaměstnanosti vytvořením nových pracovních míst v regionech;
-
hledání odpovědí na otázku, která péče je efektivnější, a to jak z hlediska samotného klienta, tak i z makroekonomického pohledu;
-
očekávaným důsledkům stárnutí populace na potřebu sociálních a zdravotních služeb pro seniory.
Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním účelem projektu je na základě zjištěných poznatků koncipovat doporučení na definování národních priorit rozvoje sociálních služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz přitom bude kladen na podporu služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče s tím, že budou analyzovány předpoklady pro poskytování registrovaných ambulantních, terénních a pobytových služeb. V rámci projektu budou koncipována doporučení na definování národních priorit rozvoje služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Na základě výsledků terénního šetření budou koncipovány Národní priority rozvoje sociálních služeb pro seniory. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.
16
projekt č. 7
Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce Věcné zdůvodnění Nezaměstnanost je jedním z nejvýznamnějších evropských sociálních problémů na počátku 21. století. Aktivity EU stejně jako národních států při řešení situace nezaměstnaných osob se v posledních desetiletích zaměřují především na programy aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V mnoha evropských zemích souběžně dochází k hodnocení efektů programů APZ s cílem vyhodnotit úspěšnost (výsledky) realizovaných programů. Vhodnou příležitostí vedle jiných možností je využití elektronicky vedených administrativních databází o nezaměstnaných a účastnících APZ. Přínosy evaluací na administrativních datech lze spatřovat především v následujících skutečnostech:
je možné hodnotit velké množství programů,
informace o programech (např. výsledky programů) jsou do jisté míry standardizovány, což umožňuje vzájemně srovnávat výsledky jednotlivých typů programů či úspěšnost programů v jednotlivých regionech,
hodnocení programů zpravidla probíhá bez výrazných dodatečných nákladů na sběr a administraci dat a vyžaduje přiměřenou kapacitu také pro vlastní hodnocení (nižší ve srovnání s jinými typy evaluace),
velké množství dat (zpravidla stovky tisíc případů v jednom kalendářním roce) umožňuje bezproblémové využití mnoha statistických postupů včetně konstrukce odpovídající kontrolní skupiny.
Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je navrhnout nové postupy práce s databází nezaměstnaných, jež budou odpovídat novým možnostem přetvářené databáze nezaměstnaných a prohloubí dosavadní možnosti jejího využití. Metodika bude řešit: 1. tvorbu databáze - návrh potřebných doplnění dat či úprav vkládání a organizace dat v databázi, návazně úpravy výtahu dat z databáze; 2. možnosti a postupy hodnocení na úrovni programů, projektů, cílových skupin atd.; 3. obsah hodnocení programů: 3.1 rozsah a cílenost programů, projektů, 3.2 kvality programů, projektů, 3.3 efekty programů na zaměstnanost účastníků - různé časové horizonty; 4. metody zpracování dat k hodnocení programů, zejména v oblasti efektů, možnosti srovnávání efektů a možnosti odhadu čistých efektů. Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika, která umožní kvalitní a spolehlivé hodnocení programů APZ z několika významných hledisek (viz cíle projektu).
17
Výsledky projektu tak přispějí k tvorbě koncepce aktivní politiky zaměstnanosti, k formování a implementaci opatření (programů, projektů) aktivní politiky zaměstnanosti i dalších aktivačních opatření. Výsledky mohou být přínosné pro řešení nezaměstnanosti též na regionální a lokální úrovni. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.
projekt č. 8
Pojetí sociální pomoci a metodika integrace sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi Věcné zdůvodnění Projekt navrhuje vytvoření metodické podpory efektivního propojení sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi (viz zákon 111/2006 Sb.), jež jsou jedním z nástrojů třetího pilíře sociálního zabezpečení v ČR. Systém dávek pomoci v hmotné nouzi (DPvHN) je určen osobám s nedostatečnými příjmy, které se nacházejí v situacích, jež nedokáží samy řešit, a má za cíl motivovat tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb a je také jedním z opatření, kterými ČR bojuje proti sociálnímu vyloučení. Jelikož typickými příjemci DPvHN jsou lidé, jejichž životní situace se vyznačuje nejen nedostatečnými příjmy, ale zahrnuje celý komplex potíží při zvládání nároků jejich sociálního prostředí (tj. mezi příjemci jsou často dlouhodobě nezaměstnaní, osoby ve finanční tísni způsobené zadlužováním se, osoby a rodiny ohrožené sociálním vyloučením apod.), je nasnadě, že pouhé vyplacení dávky většinou jejich tíživou sociální situaci nevyřeší. To reflektuje i příslušný zákon, dosud však bez účinného dotažení do praxe. Účelem projektu je proto podpořit změnu převládajícího pojetí sociální pomoci poskytované příjemcům DPvHN, a to zavedením takových postupů práce s příjemci dávek, které umožní pracovníkům obecního úřadu (resp. pracovníkům ÚP ČR) v závislosti na typu životní situace klienta doprovázet poskytnutí dávek i vhodným typem činností sociální práce směřující ke zvýšení schopnosti příjemce samostatně řešit svou životní situaci. Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický nástroj, který významně podpoří implementaci jednoho z principů systému pomoci v hmotné nouzi, a to spojení poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi (DPvHN) se sociální prací. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním „Metodiky integrace sociální práce a poskytování DPvHN“, která bude pracovníkům v přímém kontaktu s příjemci DPvHN poskytovat návod, jak s ohledem na životní situaci příjemce DPvHN diferencovaně vybírat z typů pojetí sociální pomoci (tj. propojení sociální dávky a činností sociální práce) a jak tyto uplatňovat v praxi. Východiskem pro zpracování metodiky budou: (1) výsledky terénního šetření realizovaného v prvním roce řešení projektu zahrnující detailní popis a hloubkové porozumění tomu, jaká pojetí sociální pomoci jsou v současnosti v ČR v souvislosti s poskytováním
18
DPvHN uplatňována; (2) zahraniční zkušenosti po zpracování pracovní verze metodiky i (3) kritická reflexe navrhovaných postupů odborníky z praxe. Předpokládané výsledky Metodika integrace sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Termín ukončení projektu leden 2014 Řešitel: prof. PhDr. Libor Musil, CSc.
projekt č. 9
Využití propojených databází evidence v oblasti nezaměstnanosti a v oblasti evidence dávek hmotné nouze k monitorování situace v oblasti aktivního začleňování Věcné zdůvodnění Projekt má napomoci realizaci přístupů nové veřejné správy/governance v České republice, založené na informacích/evidenci, tj. i na monitorování a analýze sociálních dopadů a efektů opatření veřejných politik. Konkrétně jde o vytvoření předpokladů pro monitorování a analýzu sociálních problémů, v tomto případě problému dlouhodobější odkázanosti či závislosti na sociálních dávkách, a efektivnosti opatření v aktivním začleňování osob takto odkázaných nebo závislých. Tyto předpoklady vzniknou vytvořením bohaté a unikátní informační databáze a metodiky jejího využití k monitorování definovaného problému. Vyhodnocení dopadů opatření v oblasti politiky zaměstnanosti a hmotné nouze je relativně obtížné nejen metodologicky, ale i z hlediska potřebných informací. Jak ukazují zahraniční zkušenosti, nejefektivnějším přístupem je využití existujících informačních (administrativních) databází. V tomto případě je potřeba spojit dvě informační databáze, databázi nezaměstnaných a databázi dávek hmotné nouze, a zpracovat metodiku jejich analýzy, jež by umožnila komplexní monitorování funkcí systémů hmotné nouze a politiky zaměstnanosti. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vypracovat metodiku výběru a propojení dat z informačních databází nezaměstnaných a dávek hmotné nouze a metodiku jejich analýzy, jež by umožnila komplexní monitorování funkcí systémů hmotné nouze a politiky zaměstnanosti. Metodika bude zahrnovat: 1. metodiku výběru dat, tj. definici proměnných a jejich hodnot, jež budou z obou informačních databází použity, a způsob jejich propojení; 2. metodiku analýzy dat rutinními postupy, jež by vedly k výsledkům, jež budou představovat základní monitorovací nástroj k hodnocení: -
ochranné funkce systému hmotné nouze: počty a struktura příjemců dávek hmotné nouze, jejich příjmy a specifické dávky ve vztahu k výdajům na osobní potřeby a bydlení,
19
-
pobídkové funkce: pohyby na trhu práce versus setrvání v systému dávek v důsledku změn výše a podmínek poskytování dávek a uplatnění aktivačních institutů v systému hmotné nouze,
-
podpůrné - reintegrační funkce: efekty různých opatření aktivní politiky zaměstnanosti z hlediska přechodu na trh práce (do zaměstnání).
Obě metodiky budou představovat nástroj pro efektivní rozhodování o nastavení a úpravě nástrojů v oblasti hmotné nouze a aktivní politiky zaměstnanosti. Předpokládané výsledky Metodiky výběru dat z informačních databází a jejich propojení. Termín ukončení projektu leden 2014 Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.
projekt č. 10
Indikátory strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice Věcné zdůvodnění V rámci Otevřené metody koordinace EU doporučuje členským zemím přijímat specifické národní cíle, jež mají umožnit formulaci vhodných opatření a monitorování pokroku. Některé země přijaly ve svých programových dokumentech, ať už se jedná o Národní akční plány sociálního začleňování, Národní programy reforem či Strategii Evropa 2020, řadu národních specifických cílů. Vedle toho tyto země rozvíjejí soustavy sociálního monitoringu a reportingu ve více oblastech veřejných politik, včetně oblasti zmírňování chudoby a sociálního vyloučení. ČR však dosud v rámci strategie sociálního začleňování, formulované především v národních akčních plánech sociálního začleňování, specifické kvantifikované cíle využívala jen výjimečně. Specifické národní priority v dané oblasti, které formulovala, zpravidla nejsou operacionalizovány do podoby kvantifikovaných cílů a není ani jasná jejich vazba na specifická opatření. V souladu s doporučením Evropské komise ČR formulovala národní kvantifikované cíle v rámci strategie Evropa 2020 (promítnuté v Národním programu reforem 2011) v řadě oblastí zde zahrnutých; v oblasti sociálního začleňování však jsou takové cíle značně omezené a zůstávají, pokud jde o jejich zpřesnění - operacionalizaci, na relativně obecné úrovni: v podstatě se přidržují základních kvantifikovaných cílů, jak jsou stanoveny ve Strategii Evropa 2020, a jen málokdy přidávají některé specifické cíle. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vypracovat metodiku pro rozšíření a specifikaci indikátorů k hodnocení pokroku vzhledem ke stanoveným cílům v oblasti potlačování chudoby a sociálního vyloučení v ČR. Indikátory budou stanoveny zejména na národní úrovni, vybrané a
20
upravené indikátory budou využitelné i regionálně. Soustava indikátorů bude formulována tak, aby v oblasti potlačování chudoby a sociálního vyloučení umožnila: -
monitorování pokroku ve vztahu k cílům v oblasti sociálního začleňování;
-
operacionalizaci obecných cílů na cíle dílčí;
-
identifikovat a specifikovat vazby mezi jednotlivými cíli programu a opatřeními programu;
-
zpřesňovat a zkvalitňovat opatření ve vztahu k cílům a navrhovat nová vhodná a efektivní opatření;
-
ověřit význam cílů a opatření v jiných oblastech veřejných politik (Národního programu reforem) pro oblast chudoby a sociálního začleňování;
-
zefektivnit výdaje na opatření v oblasti potlačování chudoby a sociálního vyloučení.
Dále bude vypracována modelová aplikace metodiky v podobě pilotní studie, která bude zahrnovat specifikaci národních cílů, zhodnocení pokroku v letech 2008-2012 a návrh opatření, a to na základě stanovených indikátorů. Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika, která bude zahrnovat soustavu indikátorů rozlišených na indikátory monitorovací a indikátory-cíle a na indikátory národní a regionální. Indikátory monitorovací budou obsahovat indikátory kontextu, vstupů, výstupů, dopadů/efektů a indikátory výsledků. Systém indikátorů bude zahrnovat definici a charakteristiku indikátoru, zdroj dat a způsob získávání, uplatnění, popis vazeb na cíle a opatření, charakteristiku funkcí indikátoru. Součástí výsledku bude modelová aplikace metodiky. Termín ukončení projektu únor 2014 Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.
projekt č. 11
Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravu Věcné zdůvodnění Současná úroveň a struktura životního a existenčního minima odpovídá analýze příjmů a vydání domácností a dalším kritériím existujícím v roce 2000. Je proto nezbytné, aby úroveň a struktura obou veličin odpovídala úrovni a struktuře životních nákladů a příjmům domácností (zejména nízkopříjmových) na konci uplynulého desetiletí (2010) a byly stanoveny postupy jejich přizpůsobování příjmovým a ekonomickým parametrům v dalších letech. Projekt bude proto zaměřen na zhodnocení základních parametrů v současné době používaného životního minima a existenčního minima, tj. jejich náplně, výše, struktury, konstrukčních prvků a motivačních a ochranných funkcí a rovněž na návrh úprav
21
příslušných právních předpisů. Základem prověření úrovně a struktury životního minima bude soubor rozborů skutečně dosahovaných vydání (podle údajů za rok 2010 a předběžných údajů za rok 2011) ve spotřebních blocích „výživa“ a „ostatní osobní výdaje“ a v jejich podrobnějších strukturách u nízkopříjmových domácností (domácnosti v nejnižším kvintilu, popř. decilu příjmového rozložení) s různým počtem a složením osob v nich žijících. Potřebné je dále zhodnotit důsledky vyjmutí nákladů na bydlení z obsahu minimálních sociálních příjmových veličin a systémů, které je nahradily (příspěvek na bydlení ve státní sociální podpoře, doplatek na bydlení v pomoci v hmotné nouzi). Aktuální je rovněž prověřit fungování motivačních a ochranných funkcí životního a existenčního minima v pomoci v hmotné nouzi. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je prověřit věcný a kvantitativní obsah, úroveň a strukturu současného pojetí životního a existenčního minima a na tomto základě stanovit úroveň a strukturu příjmových minim pro rok 2010 a další období. Cílem je dále zhodnotit, zda vynětí nákladů na bydlení ze systému minimálních příjmových veličin bylo racionální z hlediska úrovně sociální ochrany a nákladů veřejných rozpočtů a rovněž prověřit (formou terénního šetření) působení životního minima a existenčního minima v rámci jejich motivačních a ochranných funkcí stanovených v systému pomoci v hmotné nouzi. Výstupem budou návrhy na úpravu příslušných právních norem (zejména zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, popř. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Předpokládané výsledky Výstupem projektu budou návrhy na úpravu příslušných prvních norem (zejména zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Termín ukončení projektu červen 2014 Řešitel: Ing. Jan Vlach
projekt č. 12
Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí Věcné zdůvodnění Sociální změny, k nimž v důsledku mezinárodních migrací dochází, mohou být základem pro vznik sociálních konfliktů. Proto je na integraci imigrantů do hostitelských společností kladen stále větší důraz. Rodina je klíčovým činitelem v procesu socializace jedince. Rodina přistěhovalců plní kromě socializační funkce i funkci integrační. Úspěšně integrovaná přistěhovalecká rodina může pozitivně přispívat ke stabilitě sociálního systému hostitelské společnosti jako celku. Výsledky různých projektů naznačily, že je třeba hledat citlivější přístupy při výzkumu integrace přistěhovalců. Procesy migrace a integrace zkoumané z perspektivy rodiny přinášejí kvalitativně odlišné
22
poznatky od těch, které se věnují integraci jednotlivců. Projekt přispěje ke zlepšení datové základny a zefektivnění analytické práce všech subjektů podílejících se na tvorbě a implementaci státní integrační politiky. K tvorbě fundované imigrační politiky, která bude podporovat integraci imigrantů a sociální kohezi, je třeba informací o skladbě a fungování imigrantských rodin. Tomuto účelu by měl sloužit informační systém o rodinách imigrantů z třetích zemí, ze kterého by bylo možno odvozovat představy o budoucích společenských potřebách a investicích spojených s imigrací do České republiky. Informační systém by měl usnadnit získávání dat o struktuře rodin imigrantů, místu jejich pobytu a jejich potřebách. Tyto informace jsou velmi významné při tvorbě a implementaci státní integrační politiky reflektující kapacitu sociální infrastruktury (trhu práce, institucí pro přípravu na povolání, základního, středního i vysokého školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury apod.). Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je zlepšení datové základny a zefektivnění analytické práce všech subjektů podílejících se na tvorbě a implemenatci státní integrační politiky. Současná situace neumožňuje získávat kvalifikované informace o rodinách imigrantů z třetích zemí. Doposud získané poznatky pocházejí z velmi malých vzorků migrační populace, které byly sestaveny nesystematicky a informace z nich čerpané nejsou řádně kontextuálně ukotvené. Projekt se zaměřuje na zlepšení situace právě v této oblasti. Výstup projektu umožní: - převzetí a revizi dat o cizincích v České republice z CIS a ČSÚ a vytvoření modelu pro kvótní výběr, - mapování údajů o rodinné situaci imigrantů z třetích zemí (především složení imigrantských rodin, počet členů rodin pobývajících v ČR a jejich ekonomické aktivity, počet členů rodin žijících v zemi původu a usilujících o sjednocení rodiny apod.). Předpokládané výsledky Certifikovaná metodika pro tvorbu informačního systém o rodinách imigrantů z třetích zemí Termín ukončení projektu červen 2014 Řešitel: Mgr. Pavel Bareš, Ph.D.
23
projekt č.13
Kvantitativní a kvalitativní ukazatelé pro hodnocení integrace cizinců z třetích zemí v ČR s důrazem na problematiku slučování rodin a čerpání sociálních dávek Věcné zdůvodnění Projekt reaguje na požadavky Evropské rady a dalších evropských institucí prosazujících vytváření a rozvoj společné metodiky pro sledování a hodnocení výsledků integrační politiky cizinců z třetích zemí (CTZ) v prostoru EU. V roce 2009 byla zpracována metodika sledování a hodnocení ukazatelů integrace cizinců v ČR, která již na požadavky Rady Evropy reaguje. Projekt soustavu kvantitativních i kvalitativních ukazatelů aktualizuje, podle potřeby doplňuje a v souladu s aktuálními požadavky evropských institucí dále rozvíjí. S ohledem na situaci v zahraničí a vývoj integračních procesů v ČR je do projektu nově zařazena problematika slučování rodin a sociální exkluze cizinců z třetích zemí v ČR. Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním cílem projektu je průběžné sledování integračních procesů pomocí vypracovaných nástrojů a metodik za účelem zajištění nezbytných podkladů pro hodnocení průběhu a účinnosti integrace CTZ v ČR. Pravidelná aktualizace vytvořené soustavy kvantitativních i kvalitativních indikátorů významně přispěje k měřitelnosti dopadů integračních opatření a plánování jejich dalšího rozvoje v koncepci integrace cizinců v ČR. Novou nedílnou součástí navrženého projektu je problematika slučování rodin v širších souvislostech. Konkrétně půjde o analýzu statistických údajů o účelech pobytu s důrazem na slučování rodin s přihlédnutím k čerpání sociálních dávek CTZ, empirické šetření s experty v terénu, mající praktické zkušenosti s integrací rodinných příslušníků CTZ, sondážní šetření s cizinci s vízem za účelem sloučení rodiny. Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude aktualizovaná Soustava kvantitativních ukazatelů monitorující integraci cizinců z třetích zemí v ČR, dle vypracované metodiky (s údaji k 30. 6. 2013 a 30. 12. 2013) a analýza vývoje integračních procesů za dané období. Termín ukončení projektu červen 2014 Řešitel: PhDr. Jana Vavrečková
24
projekt č. 14
Jak slouží centra pro integraci cizinců z třetích zemí? Výzkumná sonda do činnosti Centra pro integraci cizinců z třetích zemí v Praze Věcné zdůvodnění Praha je regionem s nejvyšší koncentrací cizinců v ČR, a tedy i cizinců z třetích zemí (CTZ). Podle dat Centrálního integračního systému (CIS) bylo v Praze hl. m. celkem 112 627 CTZ (bez státních příslušníků EHS, USA a Japonska), tj. 40,9 % z jejich celkového počtu v ČR - data CIS, k 31. 12. 2011. Integrační centra na krajské úrovni jsou důležitým prvkem napomáhajícím CTZ v integraci do společnosti. Zaměřují se na poskytování sociálních služeb, právního poradenství, vzdělávacích i dalších aktivit. Z důvodu optimalizace procesu integrace CTZ je důležité tyto služby rozvíjet v souladu jak s potřebami imigrantů, tak v intencích koncepce integrace ČR. Vzhledem k charakteru procesu integrace CTZ a zásadním bariérám tohoto procesu u nás (např. jazyková bariéra, limity CTZ orientovat se na trhu práce, dále v legislativních normách a v systému práv a povinností CTZ v ČR atd.) budou řešitelé zkoumat vztah nabízených služeb poskytovaných Integračním centrem Praha a poptávky po těchto službách ze strany CTZ, dále popisovat využívání jiných asistenčních služeb pro CTZ působících v Praze ze strany místní komunity CTZ a následně pak formulovat opatření pro optimalizaci činnosti Integračního centra Praha ve smyslu dosažení vyšší efektivity v napomáhání cizincům (imigrantům) v procesu integrace do české společnosti. Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním cílem projektu je analytické zhodnocení rozsahu a dopadu činnosti Integračního centra Praha na proces integrace místní komunity cizinců z třetích zemí v regionu Praha hl. m. V první fázi projektu budou specifikovány způsoby využívání služeb nabízených integračním centrem v Praze ze strany místní komunity CTZ. Dále bude provedena analýza souladu nabídky služeb integračního centra s působností pro region Praha hl. m. zaměřených na podporu procesu integrace CTZ a poptávky po těchto službách ze strany místní komunity CTZ. Na základě provedeného kvantitativního a kvalitativního výzkumu problematiky (hloubkové rozhovory, interview) budou vyhodnoceny klíčové faktory ovlivňující vztah činnosti centra na průběh integrace CTZ, bude vytvořen přehled efektů a vlivů služeb Integračního centra Praha. Dále budou formulována opatření pro optimalizaci činnosti Integračního centra Praha ve smyslu dosažení vyšší efektivity v napomáhání cizincům (imigrantům) v procesu integrace do české společnosti (policy paper). Řešitelský tým naváže na zjištění, ke kterým dospěl v rámci realizace volně navazujících projektů zaměřených na mapování bariér integračního procesu CTZ v ČR („Bariéry integračního procesu reflexí cizinců z třetích zemí“, EIF 2010-26) a analýzu činnosti asistenčních služeb pro CTZ („Kontinuální sledování bariér integrace cizinců z třetích zemí (CTZ) se zřetelem na činnost asistenčních služeb“, EIF 2011-7). Předpokládané výsledky Projekt rozšíří okruh poznatků, které jsou relevantní pro tvorbu a implementaci regionální i státní integrační politiky, případně dalších politik či agend.
25
Zjištěné poznatky mohou být dále zohledněny zadavatelem při tvorbě a implementaci regionální a státní integrační politiky a dalších agend (trh práce, sociální služby, bezpečnostní politika, prevence nežádoucích jevů apod.) a dále zejména při optimalizaci cílenosti služeb nabízených integračními centry s cílem napomáhat imigrantům v procesu integrace do české společnosti. Vytvořený nástroj (metodika) zaměřený na zmapování rozsahu a způsobu využívání služeb integračního centra ze strany CTZ bude moci být použit pro zjištění situace i v ostatních regionech ČR, kde integrační centra působí. Termín ukončení projektu červen 2014
Řešitel: Mgr. Danica Schebelle
projekt č. 15
Nové formy denní péče o děti v České republice Věcné zdůvodnění V ČR je zaznamenán dlouhodobý nedostatek služeb denní péče o děti (dále SDPD). Přitom zajištění péče o nejmladší děti je mnohými odborníky a politiky uznáváno jako jeden z nástrojů podporujících zaměstnanost žen, který tím vychází jednak vstříc zájmům žen o slaďování rodinných a profesních ambicí a jednak je důležitým prvkem podpory efektivnosti národní ekonomiky. V prostředí poklesu porodnosti v 90. letech a zvyšování finanční nákladnosti byla řada zařízení rušena. Vzrůst porodnosti po roce 2000 problém nerovnoměrného pokrytí poptávky a diskrepance mezi poptávkou a nabídkou ještě více umocnil. Stávající systém institucionalizované denní péče o děti je příliš rigidní a nezohledňuje různost podmínek např. podle typu osídlení (velikosti obce) a různost potřeb rodičů a dětí (z hlediska pravidelnosti či délky docházky, druhu poskytovaných služeb atd.). V reakci na uvedenou situaci se začal postupně vyvíjet systém alternativních forem denní péče o děti, doposud se však potýká s řadou problémů a bariér. Finanční zajištění služeb je ve srovnání s jinými zeměmi velmi slabé, zejména malou účastí státu. Specifikace zadání a cíl řešení Projekt se zaměřuje na dostupnost kvalitní a různorodé nerodinné denní péče o děti, která je jednou ze zásadních podmínek zaměstnanosti žen a rovných příležitostí mužů a žen včetně harmonizace rodiny a zaměstnání. Dnešní rodiče žádají v závislosti na svých pracovních podmínkách a na individuálních potřebách svých dětí různé druhy nerodinné denní péče (příp. kombinované denní a večerní/noční). To vyžaduje nabídku jejích rozmanitých forem. Cílem projektu je rozšířit nabídku nerodinné denní péče o děti v ČR na základě příkladů dobré praxe z Francie, protože je to země s velmi rozvinutým systémem neinstitucionální nerodinné péče, který se v praxi osvědčil a je dále rozvíjen. Přínosem projektu bude vytvoření metodik přinášejících vzory a návody pro zavádění nebo rozšíření služeb denní péče, a to jednak ve verzi respektující současné legislativní a ekonomické podmínky a jednak ve verzi zahrnující i návrhy na změny těchto podmínek. Metodiky budou určeny především těm subjektům, které se aktivně podílejí/mohou podílet na rozvoji denní péče (např. agentury, zaměstnavatelé,
26
NNO). Jako informační a inspirační zdroj jsou určeny také příjemcům daných služeb, zejména ženám/rodičům s malými dětmi, příp. osobám starším 50 let a dalším, které hledají nové zaměstnání. Předpokládané výsledky Výstupem projektu budou metodiky zavádění nových nebo málo a s problémy dosud využívaných SDPD, a to jak ve verzi respektující současné legislativní a ekonomické podmínky, tak ve verzi zahrnující i návrhy na změny těchto, zejména právních, podmínek. V metodice budou shrnuty všechny předpoklady a souvislosti fungování navrhovaných typů SDPD a role relevantních subjektů, aby její uživatelé měli podklad pro rozhodování, jaké služby a v jaké formě zavádět či rozvíjet v konkrétních podmínkách. Termín ukončení projektu duben 2014 Řešitel: Mgr. Jana Paloncyová, Ph.D.
projekt č. 16
Migrant Men’s Well-Being in Diversity Věcné zdůvodnění Jak ukazují zkušenosti z evropských zemí s delší migrační historií (Velká Británie, Francie, Německo), důležitou skupinou osob, které je potřebné při integraci cizinců věnovat zvýšenou pozornost, jsou mladí muži. Podle německých výzkumů je tato skupina častou obětí sociálního vyloučení a diskriminace, v Německu jsou muži diskriminaci vystaveni také mnohem častěji než ženy. Marginalizaci a větší zranitelnost mladých mužů dokládá i zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights) “Experience of discrimination, social marginalisation and violence“ (2010) nebo nepokoje, které se odehrály v Londýně během roku 2011. Česká republika je v mnoha ohledech v odlišné situaci než země s delší migrační historií. I přesto je ale potřebné vnímat riziko sociálního vyloučení a diskriminace mladých mužů jako významnou hrozbu a je třeba jí věnovat pozornost tím spíše, že v ČR doposud byla zcela mimo oblast zájmu odborné veřejnosti. Specificky pro tuto ohroženou skupinu osob neexistují v ČR žádné specializované projekty a také projekty specializující se obecněji na mladé migranty (tj. muže i ženy), popřípadě na muže bez ohledu na jejich věk jsou doposud poměrně ojedinělé (na mladé migranty se zaměřují aktivity o.s. Meta., na muže bez ohledu na věk projekt Pánský klub SIMI). Je zřejmé, že řada projektů, programů či politik může integraci popsané ohrožené skupiny podporovat i přesto, že se na ní primárně nezaměřuje (služby s všeobecným přístupem). Zároveň ale platí, že ne všechny existující programy mohou reagovat na všechny specifické potřeby cílové skupiny a této otázce je proto potřebné věnovat samostatnou pozornost.
27
Specifikace zadání a cíl řešení Projekt se zaměřuje na cizince ze třetích zemí, muže ve věku 16-27 let. V rámci projektu bude věnována pozornost reflexi této skupiny osob v médiích a sociologických výzkumech, spokojenosti mladých migrantů s životem v ČR, s jakými problémy se v ČR potýkají a jaké jsou politiky zaměřené na tuto skupinu osob. Všechny tyto okolnosti budou zjišťovány v sedmi zemích EU (Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Německo a Velká Británie). V projektu se počítá také se zapojením přidružených partnerů reprezentujících státní správu nebo samosprávu. Hlavním cílem je vytvoření metodologie pro sběr a vyhodnocení údajů na evropské úrovni a tvorba sady specifických indikátorů pro zjišťování jejich spokojenosti (well-being index). Při tvorbě těchto indikátorů budou kromě poznatků získaných v rámci tohoto projektu zohledněny i možnosti využití obdobně zaměřených empirických šetření nebo již existujících obecných postupů pro zjišťování spokojenosti (tj. zjišťování well-being indexu u obecné populace). Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude sada indikátorů pro zjišťování spokojenosti (well-being index) navržená specificky pro cizince z třetích zemí - muže ve věku 16-27 let. Termín ukončení projektu červen 2015 Řešitel: Mgr. Pavel Bareš
projekt č. 17
EIRO (European Industrial Relations Observatory) EWCO (European Working Conditions Observatory) ERM (European Restructuring Monitor) Věcné zdůvodnění EIRO, EWCO a ERM jsou součásti celoevropské sítě observatoří vytvořené Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Jejich cílem je shromažďovat, analyzovat a šířit informace o industriálních vztazích, pracovních podmínkách a změnách na trhu práce. Výstupy jsou primárně určeny organizacím sociálních partnerů jak na evropské, tak na národní úrovni, vládním organizacím, institucím EU a široké odborné veřejnosti. Observatoře jsou založeny na spolupráci výzkumných institucí a vysokých škol ve státech EU a kandidátských státech včetně Norska. Činnost observatoří a témata, na která se v průběhu roku zaměřují, je koordinována na základě rozhodnutí poradenského výboru, ve kterém zasedají zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád členských států EU a představitelé Evropské komise. EIRO je zaměřeno na shromažďování informací o kolektivním vyjednávání a reprezentativnosti sociálních partnerů. V rámci EIRA jsou za tímto účelem zpracovávány studie charakterizující vybrané sektory národního hospodářství.
28
EWCO je zaměřeno na monitoring pracovních podmínek v nejširším slova smyslu, zejména na dopady práce na zdravotní stav zaměstnanců, na problematiku kariérního a profesního rozvoje, na slaďování rodinného života s prací. ERM je zaměřen na monitorování změn na trhu práce v důsledku restrukturalizace ekonomiky. Tato činnost spočívá v průběžném monitorování informací v českém denním tisku a jiných dostupných informačních médiích s cílem shromažďovat a vyhodnocovat informace o změnách na trhu práce (vznik nových pracovních míst, útlum, přesun nebo zrušení stávajících pracovních míst) především v České republice. Předpokládané výsledky Výstupem projektu je devět typů příspěvků, které jsou za všechny státy EU dostupné na www.eurofound.eu pod příslušným názvem observatoře. Termín ukončení projektu únor 2018 Řešitel: Mgr. Aleš Kroupa
projekt č. 18
Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti Věcné zdůvodnění Projekt reaguje na požadavky Evropské rady a dalších evropských institucí, které již delší dobu prosazují tvorbu a rozvoj společné metodiky pro sledování a hodnocení integračních procesů a integrační politiky cizinců z třetích zemí v prostoru Evropské unie. Z prostředků EIF byla v roce 2009 vypracována metodika pravidelného sledování a hodnocení ukazatelů integrace cizinců z třetích zemí v ČR, která vychází z požadavků Rady Evropy. V navazujících etapách řešení byla „Soustava kvantitativních monitorovacích ukazatelů“ dále precizována a rozšířena o sledování kvalitativních indikátorů integrace cizinců, tj. postojových orientací sledovaného subjektu. Výstupy projektu jsou zadavatelem využívány při každoroční tvorbě Koncepce integrace cizinců v ČR a hodnocení jejího plnění. O významu projektu svědčí i skutečnost, že odkaz na projekt je uveden v Koncepci integrace cizinců na území ČR a návrhu dalšího postupu v roce 2011 (viz Usnesení vlády ČR ze dne 9. února 2011 č. 99) a ze strany zadavatele je projekt opakovaně kladně hodnocen. Specifikace zadání a cíl řešení Projekt přímo navazuje na dosavadní výsledky. Jeho těžiště bude i nadále tvořit „Soustava kvantitativních ukazatelů monitorujících integraci cizinců z třetích zemí“ aktualizovaná v půlročních intervalech v oblasti základních, analytických i srovnávacích ukazatelů, v časových řadách od r. 2004. Paralelně bude sledován vývoj názorů české majority k zde žijícím cizincům, a to v šesti vytypovaných věcných oblastech.
29
Kromě toho se zaměříme na integraci příslušníků ruské komunity, neboť na rozdíl od celkové skupiny zde žijících cizinců (CTZ), jejichž počty permanentně klesají, ruská komunita vykazuje naopak vzestup a její specifika nacházíme i v ostatních oblastech. K rozšíření poznatků o Rusech žijících na českém území přispěje analýza dostupných statistických dat, již realizovaných průzkumů i vlastní sondážní šetření, zahrnující řízené rozhovory se zkušenými experty v oblasti integrace i samotné cizince ruského původu. Prezentace projektu bude realizována prostřednictvím expertního kulatého stolu, informativního článku a webového portálu VÚPSV,v.v.i. Hlavním cílem projektu je průběžné sledování integračních procesů pomocí vypracované metodiky za účelem zajištění podkladů pro hodnocení průběhu a účinnosti integrace cizinců (CTZ) v ČR nezbytných pro státní správu. Cílem pravidelné aktualizace vytvořené soustavy kvantitativních/kvalitativních indikátorů je přispívat k měřitelnosti dopadů současných integračních opatření a k plánování jejich dalšího rozvoje. Specifickým cílem je osvětlit problém integrace zde žijící ruské populace a vyzdvižení jejich specifik. Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude aktualizovaná Soustava kvantitativních i kvalitativních ukazatelů integrace cizinců z třetích zemí v ČR a zjištění aktuálních poznatků o cizincích původem z Ruské federace. Kromě toho řešení projektu zahrne dvě terénní sondážní šetření a klíčovým výstupem je v půlročním intervalu vypracovaný policy paper pro zadavatele projektu o vývoji integračních procesů v příslušném monitorovacím období. Termín ukončení projektu červen 2015 Řešitel: PhDr. Jana Vavrečková
projekt č. 19
Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní Věcné zdůvodnění ČR patří mezi země s poměrně vysokým zastoupením cizinců z třetích zemí (CTZ). Podle dat Cizineckého informačního systému bylo k 31. 8. 2013 na území ČR celkem 261 042 CTZ se zaevidovaným pobytem (bez státních příslušníků členských států EHS, Švýcarska, USA a Japonska). Úspěšný proces začlenění cizince do společnosti je dlouhodobým procesem, jehož úspěch je podmíněn jak vhodnou implementací integračních opatření a aktivit, tak ale především mírou ochoty a motivace CTZ se do majoritní společnosti zapojit. Právě vztah CTZ k majoritní společnosti je jedním z podstatných faktorů určujících a ovlivňujících integrační motivaci cizince, která je podmínkou rozvoje integračního potenciálu. Výzkum a analýza vztahu CTZ vůči majoritní společnosti tak získává širší význam především v souvislosti s proměnou migračního trendu, směřujícího ke slučování rodin cizinců z třetích zemí na území ČR a přechodu od integrace jednotlivců k integraci rodin a rodinných uskupení cizinců. Nezbytnost výzkumu v této oblasti je akcentována i výsledky předchozích výzkumů („Kontinuální sledování bariér CTZ se zřetelem na činnost asistenčních služeb“, které jasně naznačily tendenci snižující se
30
ochoty příslušníků některých státních příslušností integrovat se do majoritní společnosti. Řešitelský tým bude na základě výzkumného šetření následně formulovat doporučení, díky nimž by bylo možné dosáhnout vyšší efektivity používaných integračních opatření. Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním cílem projektu je zmapování postojů a názorů cizinců z třetích zemí k integraci do české majoritní společnosti, které vychází z detailní analýzy subjektivního vnímání a hodnocení vztahu CTZ vůči majoritní společnosti v kontextu jejich vlastního integračního procesu. Na základě sledování průběhu integračního procesu bude definováno spektrum interakcí mezi CTZ a majoritou, které ovlivňují postoje a názory CTZ vůči majoritě a jejich ochotu se do její společnosti integrovat. Analýzou dat provedeného kvantitativního výzkumného šetření budou vyhodnoceny vztahy, názory a postoje CTZ vůči majoritní společnosti, jejímu charakteru a specifikům, které podmiňují a formují průběh procesu integrace. Dále bude vytvořen přehled efektů a vlivů, které motivaci CTZ k integraci posilují anebo naopak, které proces interakce brzdí, nepodporují jej nebo mu brání. Prostřednictvím těchto zjištění budou formulována doporučení a opatření vedoucí ke zvýšení sociální koheze a porozumění mezi CTZ a majoritní společností, která povedou k podpoře vhodného zaměření a nastavení integračních aktivit tak, aby bylo dosaženo širšího zapojení CTZ do procesu integrace a posílení jejich integrační motivace. Při řešení této problematiky naváže řešitelský tým na poznatky a zjištění z předchozích projektů, které byly zaměřeny na zjišťování bariér integračního procesu CTZ v ČR („Bariéry integračního procesu reflexí cizinců z třetích zemí“, EIF 2010-26), analýzu nabídky asistenčních služeb pro CTZ a jejich poptávku po těchto službách („Kontinuální sledování bariér integrace cizinců z třetích zemí (CTZ) se zřetelem na činnost asistenčních služeb“, a „Jak slouží centra pro integraci cizinců z třetích zemí? Výzkumná sonda“. Předpokládané výsledky Projekt rozšíří okruh poznatků týkajících se názorů a postojů CTZ vůči české majoritní společnosti, které jsou výsledkem řady dynamických interakcí mezi kulturními a hodnotovými postoji majority a CTZ, také jejím historicko-politickým pozadím a institucionálně-legislativním prostředím, které dohromady zásadně ovlivňují motivaci a ochotu CTZ zapojit se do procesu integrace a navazujících aktivit. Zjištěné poznatky tak mohou být využity jak v rámci tvorby integrační politiky a regionálních integračních koncepcí, tak především v rámci konkrétních integračních aktivit, výběrem vhodné metodiky a adekvátní formy implementace. Tematické zaměření průzkumu veřejného mínění mapujícího postoje CTZ k integraci do majoritní společnosti a postoje vůči majoritě jako takové, může být svým koncepčním ukotvením a metodickým základem použito pro případné navazující výzkumy nebo srovnávací šetření, která budou moci rozšířit zjištěné poznatky a ověřit odhalené tendence. Termín ukončení projektu červen 2015
31
Řešitel: Mgr. Danica Schebelle
32
část II.: institucionální rozvoj1
projekt č. 1:
Knihovnicko-informační služby Specifikace projektu, jeho cíle Projekt zaměřený na poskytování knihovnicko-informačních služeb bude v roce 2014 pokračovat v návaznosti na předcházející roky. Bude zahrnovat komplexní knihovnickoinformační služby v oblasti práce a sociálních věcí pro pracovníky VÚPSV, v.v.i., MPSV i širokou odbornou veřejnost a zároveň řadu dalších služeb v rámci informační podpory výzkumu VÚPSV, v.v.i. Náplní projektu bude především další rozvoj činnosti oddělení knihovnicko-informačních služeb, budování a rozšiřování fondu odborné knihovny, zkvalitňování poskytovaných služeb a zvyšování dostupnosti informací. Zavedený systém zpracování a poskytování informací umožňuje v současné době přístup ke službám oddělení širokému okruhu uživatelů. Na webových stránkách VÚPSV, v.v.i. je k dispozici on-line katalog knihovny s možností přímého vyhledávání, rezervace a objednávání výpůjček. Významnou součást činnosti představuje zpracovávání rešerší, analýz a informací k aktuálním tématům, ať už jako podkladů pro potřeby pracovníků VÚPSV, v.v.i. při řešení výzkumných projektů, nebo na základě požadavků jiných uživatelů, zejména odborných útvarů MPSV. Oddělení je dlouhodobě zapojeno do činnosti Národního konsorcia sítě ReferNet, založené Evropským střediskem pro rozvoj odborné přípravy Cedefop, v oblasti dokumentačních a diseminačních aktivit. Trvalým úkolem projektu je správa a aktualizace internetových a intranetových stránek ústavu, které mají zásadní význam pro prezentaci VÚPSV, v.v.i. a jeho činnosti na veřejnosti i pro zpřístupňování informací. V rámci informační podpory výzkumu zabezpečuje oddělení po organizační a administrativní stránce ediční činnost VÚPSV, v.v.i. a zajišťuje jazykovou a formální úpravu publikací. Kromě toho zpracovává přehled publikační činnosti pracovníků VÚPSV, v.v.i. a evidenci citací jejich prací a připravuje podklady a údaje do databází CEP, CEZ a RIV informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Významnou součástí projektu je vydávání Dokumentačního zpravodaje. Projekt se v r. 2014 zaměří především na tyto oblasti: 1. Rozvoj systému zpracování a poskytování informací:
1
-
budování a další rozšiřování fondu odborné knihovny, nákup publikací, periodik a dalších informačních materiálů, využívání alternativních zdrojů informací, zpřístupnění on-line elektronických verzí zahraničních časopisů, pravidelné monitorování webových stránek významných institucí a organizací, vyhledávání dalších relevantních informačních zdrojů,
-
bibliografické a dokumentační zpracovávání knih, periodik, právních norem a dalších pramenů,
V rámci finančních prostředků určených na rozvoj instituce bude - vedle zde uvedených projektů - v souladu se zadávací dokumentací programu OMEGA Technologické agentury ČR financováno z 20 % řešení projektů č. 1 - 7 uvedených v části I. grantové projekty.
33
-
poskytování komplexních knihovnicko-informačních služeb pracovníkům VÚPSV, v.v.i. i široké odborné veřejnosti,
-
studijně-rozborová činnost, zpracovávání rešerší, analýz a informací k aktuálním tématům jako podkladů pro potřeby pracovníků VÚPSV, v.v.i. při řešení výzkumných projektů nebo na základě požadavků jiných uživatelů,
-
aktualizace automatizovaného knihovního systému,
-
zpracování přehledů publikační činnosti výzkumných pracovníků VÚPSV, v.v.i., jejich pravidelná aktualizace a prezentace, vedení evidence citací pracovníků VÚPSV, v.v.i. v dokumentech bibliograficky zpracovávaných v oddělení knihovnicko-informačních služeb,
-
příprava vývoje a evidence evidence
podkladů a dat do informačního systému výzkumu, experimentálního inovací, spravovaného Radou pro výzkum, vývoj a inovace (Centrální projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací CEP, Centrální výzkumných záměrů CEZ a Rejstříku informací o výsledcích RIV).
2. Výměna informací, účast v mezinárodním projektu V roce 2014 bude pokračovat spolupráce v rámci Národního konsorcia sítě ReferNet, kterou založilo Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy Cedefop. Aktivity této sítě jsou zaměřeny zejména na sběr, výměnu a šíření informací v oblasti rozvoje odborného vzdělávání a přípravy v rámci Evropské unie. Oddělení knihovnicko-informačních služeb se bude podílet na dokumentačních a diseminačních aktivitách ReferNetu a pravidelně dodávat do jeho databáze anotované dokumentační záznamy zpracované literatury z dané oblasti. 3. Ediční a publikační činnost Oddělení knihovnicko-informačních služeb bude zajišťovat organizačně administrativní stránku ediční činnosti VÚPSV, v.v.i. Ve spolupráci s vedoucími výzkumných týmů sestaví ediční plán VÚPSV, v.v.i. na rok 2014 a v průběhu roku bude kontrolovat jeho plnění. Bude zabezpečovat jazykovou a formální přípravu publikací a zajišťovat komunikaci se členy ediční vědecké rady VÚPSV, a recenzenty publikací. Oddělení knihovnicko-informačních služeb vydá každý měsíc Dokumentační zpravodaj, představující obsáhlý výběr z přírůstků knihovny a zpracovaných dokumentačních záznamů. 4. Správa a aktualizace internetových a intranetových stránek VÚPSV, v.v.i. Oddělení knihovnicko-informačních služeb bude zabezpečovat správu internetových a intranetových stránek VÚPSV, v.v.i. jejich průběžnou úpravu, doplňování a aktualizaci. Na těchto stránkách jsou publikovány veškeré výstupy VÚPSV, v.v.i. a další důležité materiály a informace z domácích i zahraničních zdrojů, lze se zde seznámit s obsahy, popř. plnými texty jednotlivých čísel časopisu FÓRUM sociální politiky a je zde také přístup do on-line katalogu knihovny. 5. Zveřejňování relevantních statistických údajů z domácích i zahraničních zdrojů Úkol bude realizován ve spolupráci s pracovníky výzkumných týmů.
34
6. Vytváření a aktualizace datového archivu obsahujícího data z různých terénních šetření Úkol bude realizován ve spolupráci s pracovníky výzkumných týmů. Časový harmonogram Projekt bude realizován průběžně v průběhu celého roku. Řešitel: Mgr. Mirjam Suchomelová
projekt č. 2:
Vydávání časopisu FÓRUM sociální politiky Specifikace projektu, jeho cíle V roce 2014 bude 8. ročníkem pokračovat vydávání odborného recenzovaného časopisu "FÓRUM sociální politiky". Časopis vychází s dvouměsíční periodicitou, v černobílém provedení, obvykle o rozsahu 32 stran formátu A4 s případným navýšením rozsahu o přílohy. Po obsahové stránce se věnuje sociální problematice v širokém pojetí, tj. sociální politice, sociálnímu zabezpečení, sociálnímu pojištění, státní sociální podpoře, sociální pomoci, sociálním službám, rodinné politice, trhu práce, industriálním vztahům, pracovním podmínkám, příjmům a mzdám apod. a příbuzné tematice. V recenzované části časopisu, která má převážně teoretický charakter, jsou publikovány především příspěvky čerpající z výsledků výzkumné činnosti, teoretické články, úvahy a analýzy, popř. články zaměřené na záměry a filozofii připravovaných legislativních změn. Obsah nerecenzované části tvoří informace o dění v oblasti sociální politiky u nás i v zemích Evropské unie, polemicky zaměřené příspěvky, statistiky a analýzy, články o projektech podporovaných z prostředků EU, příspěvky přinášející poznatky z praxe, výtahy z článků publikovaných v zahraničních časopisech, recenze zajímavých knih, výběr z přírůstků knihovny oddělení knihovnicko-informačních služeb a další informace. O zařazení příspěvků do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, při kterém je každý příspěvek anonymně hodnocen minimálně dvěma recenzenty. Nároky redakční rady na autory nabízené příspěvky se postupně během prvních let vydávání časopisu profilovaly a sjednotily, proto přibývá článků, které redakční rada k recenznímu řízení buď vůbec nedoporučí, nebo je autorům vrátí s vyjádřením, v jakém směru by je měli dopracovat, než je k recenznímu řízení doporučí. Složení redakční rady je rovněž přizpůsobováno situaci v oboru a potřebě reflektovat dění v akademické oblasti i v praxi. Redakce časopisu průběžně zajišťuje činnosti související se zabezpečováním obsahové náplně, připravuje podklady pro polygrafické zpracování a výrobu časopisu, na čemž úzce spolupracuje s autory i dodavatelem, koordinuje rovněž distribuci časopisu. Udržuje průběžnou komunikaci se členy redakční rady, připravuje podklady pro jednání redakční rady a zabezpečuje realizaci jejích rozhodnutí. Jedná s autory i recenzenty, připravuje, zpracovává a předává podklady pro výplatu autorských honorářů a odměn recenzentů, vykonává rovněž všechny související administrativní agendy včetně vedení
35
potřebných rejstříků a archivace podkladů. Spolupracuje rovněž s redakcemi některých časopisů s příbuznou tematikou, zajišťuje materiály k propagaci časopisu, komunikuje pravidelně s institucí zajišťující výběr předplatného a distribuci časopisu. Cílem vydavatele je udržet odpovídající kvalitu periodika po obsahové i formální stránce. V roce 2014 by mělo proběhnout 6 jednání redakční rady, vždy ke každému připravovanému číslu. Předpokládá se, že podklady pro jednotlivá čísla budou po obsahové i formální stránce redakcí v dostatečném časovém předstihu připraveny a ve spolupráci s dodavatelem zpracovány tak, aby harmonogram vydávání jednotlivých čísel byl stejně jako v předchozích letech dodržen, což umožní jejich distribuci ve stanoveném termínu. Cena předplatného pro rok 2014 zůstává na stejné úrovni jako v roce 2013. V roce 2014 se redakce zaměří na: - udržení odpovídající úrovně obsahové a formální stránky časopisu, - reflektování dopadů změn v oblasti práce a sociálních věcí, - zajištění aktuálních informací a zveřejňování příkladů dobré praxe z oboru, - udržení časopisu v seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR, - zvyšování povědomí odborné i laické veřejnosti o časopisu. Časový harmonogram Platný harmonogram vydání jednotlivých čísel v roce 2014 je následující: - č. 1: 15. 2. - č. 2: 15. 4. - č. 3: 15. 6. - č. 4: 15. 8. - č. 5: 15. 10. - č. 6: 15. 12. Řešitel: Mgr. Helena Lisá
projekt č. 3:
Zlatý fond sociální politiky Stručná charakteristika problému Knihovna VÚPSV, v.v.i. disponuje poměrně rozsáhlým historickým fondem dokumentů z oblasti sociálních věcí od konce 19. století, které nejsou zpracovány v automatizované databázi katalogu knihovny VÚPSV, v.v.i. Značný zájem o historicky cenné prameny z této oblasti vyvolává potřebu usnadnit uživatelům přístup k těmto dokumentům a celkově zvýšit informovanost o nich.
36
Specifikace projektu, jeho cíle V roce 2014 budou pokračovat práce na projektu zaměřeném na vytvoření "zlatého fondu" české sociální politiky, jehož realizace započala v roce 2011. Tento fond bude obsahovat významná díla odrážející historický vývoj české, popř. československé sociální politiky. Záměrem projektu je zpřístupnit historické prameny vědeckým, výzkumným i pedagogickým pracovníkům v dané oblasti, studentům příslušných oborů i dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti pro vědecké, studijní a badatelské účely a zviditelnit z historického hlediska tuto problematiku spadající do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí široké veřejnosti. Cílem projektu je vytvoření samostatné databáze, která bude obsahovat bibliografické záznamy významných historicky cenných monografií, slovníků, odborných periodik i dalších dokumentů z oblasti sociální politiky, sociálního zabezpečení, sociálního pojištění a trhu práce. Do Zlatého fondu budou vybírána především významná díla z fondu knihovny VÚPSV, v.v.i. vydaná od konce 19. století do 70. let 20. století. Základ budou tvořit zejména publikace Sociálního ústavu Republiky československé a další publikace pocházející z fondů knihoven Všeobecného pensijního ústavu, Ústřední sociální pojišťovny, Ústřední národní pojišťovny a Studijního ústavu Státního úřadu sociálního zabezpečení, které byly v minulosti převedeny do knihovny VÚPSV, v.v.i. Výběr se zaměří především na díla významných osobností v oblasti sociální politiky, na díla, která ovlivnila její vývoj, a na díla, která historii a vývoj v této oblasti dokumentují. Výstupy projektu Výstupem projektu bude samostatná databáze bibliografických záznamů historicky cenných dokumentů z oblasti sociální politiky, sociálního zabezpečení, sociálního pojištění a trhu práce s on-line přístupem z webových stránek VÚPSV, v.v.i. Použité metody Jednotlivé etapy projektu představuje výběr dokumentů z fondu knihovny, jejich bibliografické zpracování do databáze, zpřístupnění databáze prostřednictvím webových stránek ústavu a informování cílových skupin o její existenci a možnosti využívání. V databázi bude možnost vyhledávat pomocí názvů publikací, jména autora a klíčových slov. Záznam bude obsahovat kromě základních bibliografických údajů kopii titulního listu, obsah publikace, příp. předmluvu či doslov. Zvažuje se možnost propojení na existující digitalizované formy dokumentů. V roce 2014 bude pokračovat výběr dokumentů a zpracovávání bibliografických záznamů do on-line katalogu a bude vytvořen a uveden do provozu program odpovídající potřebám samostatné databáze a její grafické podoby. Časový harmonogram Projekt bude realizován průběžně. Řešitel: Mgr. Katarína Švehlová
37
část III.: další činnost
projekt č. 1
Ekonomický přínos pracovních imigrantů, zejména druhé a dalších generací Věcné zdůvodnění V současnosti je často diskutovaným tématem, že klesající porodnost českých žen kompenzuje četnost cizinců usazených v ČR, kteří zde mají děti. Analýza dopadů pracovní migrace v dlouhodobé perspektivě (například druhá a další generace Vietnamců), zhodnotí ekonomický přínos migrace pro společnost (příspěvky do sociálního systému atd.). Specifikace zadání a cíl řešení Analýza dopadů nízké porodnosti v ČR a možné kompenzace tohoto jevu v nárůstu počtu cizinců usazených v ČR, kteří zde mají děti. Předpokládané výsledky Analýza dopadů a vyhodnocení ekonomického přínosu pro společnost. Termín řešení 2014 Řešitel Mgr. Lucie Vidovičová, Ph.D.
projekt č. 2
Nelegální zaměstnávání (nejen) cizinců a jeho dopady na veřejné rozpočty Věcné zdůvodnění V rámci Mezirezortního orgánu pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců (používaná zkratka MOPNZC), jehož je MPSV gestorem, se objevil požadavek, zda by bylo možné analyzovat finanční ztráty spojené s nelegálním zaměstnáváním (nejen) cizinců - daňové úniky, sociální a zdravotní pojištění. Fenomén šedé ekonomiky je statisticky velmi obtížně uchopitelný, žádná oficiální instituce nedisponuje relevantními informacemi či daty.
38
Specifikace zadání a cíl řešení Analýza finančních ztrát spojených s nelegálním zaměstnáváním (nejen) cizinců daňové úniky, sociální a zdravotní pojištění. Předpokládané výsledky Kvalifikované vyhodnocení situace Termín řešení 2014 Řešitel Ing. Martin Holub, Ph.D.
projekt č. 3
Analýza kvalifikačních potřeb zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje pro účely cílení rekvalifikačních kurzů Věcné zdůvodnění Projekt je předkládán v souvislosti s plněním usnesením vlády ze dne 25. září 2013 č. 732 a je zaměřen na vyhodnocení poptávky po pracovní síle v blízké budoucnosti (v letech 2014-2018) v Moravskoslezském kraji. Cílem je vyhodnotit jak obory/ kvalifikace, které budou na regionálním trhu práce v Moravskoslezském kraji poptávány, tak ty obory/kvalifikace, v nichž je očekáván pokles zaměstnanosti. Analýza bude zohledňovat v jednotlivých oborech a kvalifikacích rovněž stupně vzdělání. Specifikace zadání a cíl řešení V rámci projektu bude zjišťována vazba mezi obory se snižující se poptávkou a obory s poptávkou se zvyšující, které jsou si blízké a v nichž bude možné využít v maximální možné míře stávajících kvalifikací pracovní síly. Smyslem tohoto opatření je efektivně cílit rekvalifikační kurzy poskytované Úřadem práce ČR, tedy zajistit s přihlédnutím ke stupni vzdělání rekvalifikaci osob ohrožených ztrátou zaměstnání (resp. již nezaměstnané) z oborů se sníženou poptávkou po pracovní síle do oborů, které jsou těmto zaměstnancům/uchazečům o zaměstnání profesně blízké a ve kterých budou moci v maximální míře (či alespoň částečně) využít stávající kvalifikaci. Tzv. párování oborů bude rovněž využito pro poradenství v oblasti uznávání výsledků dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., zejména pro účely možnosti získat úplnou kvalifikaci prostřednictvím profesních kvalifikací. Součástí projektu bude zmapování stávající nabídky rekvalifikačních kurzů v Moravskoslezském kraji tak, aby bylo možné určit, do jakých oborů je reálné pracovní sílu rekvalifikovat či případně v jakých oborech je nutné poptávat nové rekvalifikační kurzy či případně jaké kurzy je nutné nově akreditovat. Smyslem tohoto mapování je vymezit časový horizont možného cílení rekvalifikačních kurzů, jaké je možné realizovat ihned (na trhu jsou dostupné) či jaké je nutné nově Úřadem práce ČR poptávat či případně jaké je nutné nově formulovat/akreditovat. Specificky bude vyhodnocena situace v oblasti hornictví a možné další pracovní uplatnění zaměstnanců pracujících v hornických oborech.
39
Výstup bude využit jak při cílení rekvalifikačních kurzů zajišťovaných ÚP ČR, tak rovněž v oblasti poradenství pro zaměstnance z oborů (resp. s příslušnými kvalifikacemi), v nichž je očekávána snížená poptávka po práci, k volbě dalšího profesního uplatnění, případně účasti na dalším vzdělávání. Výstupů projektu bude rovněž využito při řešení situace pracovníků v hornických oborech, zejména s ohledem na předpokládaný útlum hornické činnosti v kraji a rovněž s přihlédnutím k posílení profesní mobility hornických pracovníků ve vyšším věku, ve kterém již nejsou schopni vykonávat svoji stávající profesi. Předpokládané výsledky Prognóza trhu práce v Moravskoslezském kraji bude provedena s využitím modelu pro odhadování vzdělanostních potřeb vytvořeným VÚPSV, v.v.i. pro regionální a celostání úroveň. Model odhadne počet volných míst v budoucím pětiletém období a porovná jej s počtem možných uchazečů o tato místa, a to ve všech uvažovaných skupinách vzdělání. Párování oborů se sníženou poptávkou po pracovní síle a oborů se zvyšující se poptávkou, které jsou těmto zaměstnancům/uchazečům o zaměstnání profesně blízké a ve kterých budou moci v maximální míře využít stávající kvalifikaci. Zmapování stávající nabídky rekvalifikačních kurzů v Moravskoslezském kraji. Termín řešení květen 2014 - září 2014, předběžné výsledky v průběhu července Řešitel Mgr. Jaromíra Kotíková
projekt č. 4
Vyhodnocení dílčích opatření v oblasti zahraniční zaměstnanosti a jejich dopad na trh práce v ČR Věcné zdůvodnění V průběhu posledních měsíců došlo k dílčím opatřením v oblasti realizace zahraniční zaměstnanosti v ČR, která se promítla do ochrany českého trhu práce ve prospěch českých uchazečů o zaměstnání - bylo by účelné vyhodnotit dopady těchto posledních změn. Specifikace zadání a cíl řešení Analýza dopadu dílčích změn v oblasti zahraniční zaměstnanosti a jejich přínos pro český trh práce. Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Zmapování účelnosti změn a jejich přínos pro český trh práce.
40
Předpokládané výsledky Výstup analýzy bude použit ve zpětné vazbě jako ukazatel pro další možná opatření. Termín řešení 2014 Řešitel Mgr. Jaromíra Kotíková
projekt č. 5
Bulletin No. 29 Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů České republiky 1990-2013 Věcné zdůvodnění Data o sociálním a ekonomickém vývoji v ČR publikuje řada institucí. Orientace v mnoha publikacích je časově náročná. V rámci zadání proto autoři soustředí souhrnné a vzájemně související informace a data z různých zdrojů v časových řadách od roku 1990. Zavedený systém bulletinů o ekonomickém a sociálním vývoji v ČR na jednom místě poskytuje nejdůležitější charakteristiky potřebné pro uživatele z decizní, akademické a výzkumné sféry. Zadání se zaměřuje na sledování hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů v časových řadách od roku 1990. Bulletin s pořadovým číslem 29, doplněný o metodicky srovnatelná data za rok 2013, navazuje na ucelenou řadu předešlých a obdobných publikací Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem zadání je sledování a publikování vybraných a nejdůležitějších ekonomických a sociálních ukazatelů v dlouhodobých a metodicky srovnatelných časových řadách počínaje rokem 1990. Bulletin přebírá zejména data ČSÚ, MF, ČNB, MPSV a Eurostatu. Autoři sledují vývoj a změny jednotlivých metodik. V případě dalšího upřesnění se získané údaje doplňují vlastními propočty s přihlédnutím k platné právní úpravě. V průběhu roku 2014 bude VÚPSV, v.v.i. Bulletin No. 29 doplňovat a aktuální čtvrtletní data za běžný rok zveřejňovat na internetových stránkách. Aktualizace bude dostupná na: http://www.vupsv.cz/index.php?p=bulletins&site=default. Předpokládané výsledky Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. Termín řešení prosinec 2014
41
Řešitel Ing. Sylva Höhne
projekt č. 6
Monitoring změn v důchodových systémech v zemích EU a OECD Věcné zdůvodnění Vývoj důchodových systémů je v současné době aktuální, jde o klíčové téma. Důchodové systémy se potýkají se závažnými problémy, které přináší především nepříznivý demografický vývoj - stárnutí populace, zvyšování věku dožití a nízká porodnost. Nezanedbatelný je i vliv ekonomické krize a související tlaky na řešení deficitů státního rozpočtu. Potřeba zabezpečení jejich dlouhodobé udržitelnosti proto vyvolává nutnost revidovat dosavadní zajištění ve stáří se zřetelem na předpokládanou demografickou a ekonomickou situaci v blízké i vzdálenější budoucnosti. Ve většině vyspělých zemí dochází k úpravám nebo dokonce zásadním reformám důchodových systémů, reforma důchodového systému a její směřování je stěžejní otázkou rovněž v ČR. Sledování aktuálních trendů ve vývoji důchodových systémů v rozvinutém světě i charakteru jednotlivých opatření má proto značný význam a získané informace mohou být podnětné při přípravě nezbytných reformních opatření v ČR. Projekt průběžného monitorování změn v důchodových systémech zemí EU a OECD je pokračováním obdobné aktivity započaté již ve druhé polovině roku 2009. Specifikace zadání a cíl řešení V roce 2014 bude projekt průběžného monitorování změn v důchodových systémech zemí EU a OECD vycházet ze zkušenosti předcházejícího projektu monitorování změn v zahraničních důchodových systémech. Projekt bude spočívat v trvalém sledování úprav a reformních opatření v důchodových systémech uvedených zemí a vypracovávání pravidelné čtvrtletní souhrnné informace o proběhlých změnách. Monitorování bude zaměřeno na všechny pilíře důchodových systémů se zvláštním důrazem na parametry základního pilíře. Předpokládané výsledky Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. V současné době se stává standardem, že je vyžadováno, aby součástí jednotlivých analytických materiálů byl alespoň stručný pohled a popis zahraničních zkušeností a reality. Termín řešení pravidelné čtvrtletní zprávy - březen, červen, září, prosinec 2014 Řešitel Mgr. Mirjam Suchomelová
42
projekt č. 7
Vyhodnocení existujících domácích výzkumů a dat v oblasti bezdomovectví a návrh realizace výzkumu zaměřeného na získání chybějících klíčových dat o bezdomovectví v ČR nezbytných pro vytváření politik zaměřených na tuto cílovou skupinu Věcné zdůvodnění Základ efektivního řešení bezdomovectví spočívá v porozumění problematice a ve znalosti možností jejího řešení. Problematika bezdomovectví je však v ČR poznamenána poznatkovým deficitem, a to jak na straně veřejnosti, tak u tvůrců politik. Chybí přesnější empirické poznatky, které umožňují efektivní tvorbu a realizaci veřejných politik zaměřených na její řešení a prevenci. Fakt, že údaje o bezdomovcích nejsou detailněji známy, znesnadňuje také mezinárodní srovnání. Zásadní bariérou pro řešení problematiky bezdomovectví je nedostatek relevantních dat o problematice bezdomovectví, možných způsobech měření jeho rozsahu, zjišťování příčin a vlivu jednotlivých determinant na jeho průběh. Data o bezdomovectví nejsou systematicky sledována, příp. nejednotně a nesrovnatelně. Problémem je také absence hodnocení dosavadních politik ve vztahu k bezdomovectví, dostupnost informací o potřebách bezdomovců, fungování existujících služeb, jejich financování a dostupnosti. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vyhodnotit existující data a výzkumy v ČR týkající se bezdomovectví: -
vyhodnotit existující sociální, pobytové služby určené bezdomovecké populaci (počty azylových domů atd.) a existujících nástrojů pro řešení bydlení této populace (fungující prostupné bydlení, počty sociálních bytů) ideálně zpracované v podobě určité mapy,
-
identifikovat oblasti, kde chybí data klíčová pro tvorbu příslušných politik,
-
ve spolupráci s expertní skupinou pro oblast bezdomovectví v průběhu října/ listopadu navrhnout a vypracovat zadání specifického výzkumu zaměřeného na bezdomovectví.
Předpokládané výsledky Výzkum bude klíčovou podporou pro koncepční práci daného odboru ministerstva a podpoří tvorbu strategických opatření, která budou zakotvena v relevantních datech (evidence based policy). Termín řešení prosinec 2014 Řešitel PhDr. Věra Kuchařová, CSc.
43
projekt č. 8
Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování Věcné zdůvodnění Sociální vyloučení představuje složitý multidimenzionální mechanismus, jenž současně zahrnuje celou řadu oblastí života a jehož důsledky jednoznačně přesahují individuální rovinu. Problémy spojené se sociálním vyloučením se netýkají pouze sociálně vyloučených, resp. sociálním vyloučením ohrožených jednotlivců a jejich rodin; zřejmé jsou negativní dopady na kvalitu života v celých lokalitách a zprostředkovaně se projevují také na celospolečenské úrovni, a to v oblasti sociální i ekonomické. Předpokladem účinnosti a efektivity strategie zaměřené na řešení takto komplexního a závažného problému je uplatňování integrovaného přístupu, tedy vytvoření a implementace konzistentních a vzájemně sladěných postupů, jež zahrnují širokou škálu různých politik a participaci všech relevantních subjektů. Specifikace zadání a cíl řešení Zapojení lokálních vlád do procesu sociálního začleňování se však stále jeví jako nedostatečné. To je reflektováno také v záměru MPSV dále rozvíjet princip mainstreamingu sociálního začleňování a docílit zvýšení role samospráv v tomto procesu, a to mj. podporou aktivního přístupu samospráv s důrazem na prevenci sociálního vyloučení a podporou koordinace v přístupu ke komplexnímu řešení sociálního vyloučení (viz Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování). Dosažení těchto cílů předpokládá důkladnou znalost lokálních přístupů v oblasti sociálního začleňování a mechanismů, které je ovlivňují. Předpokládané výsledky Záměrem navrhované výzkumné studie VÚPSV, v.v.i. je (a) zmapování uplatňovaných postupů lokálních vlád při řešení problémů spojených se sociálním vyloučením a (b) porozumění faktorům, které ovlivňují formování a implementaci agendy sociálního začleňování na lokální úrovni. Prostudovány budou jak místně specifické aspekty (např. vztahy/spolupráce s dalšími aktéry sociálního začleňování, personální a finanční kapacity, politická vůle či postoje veřejnosti), tak také aspekty vertikálního charakteru (např. existence a fungování koordinačních mechanismů, vztahy/spolupráce s orgány na vyšších úrovních veřejné správy, role národní strategie při formulování vlastního přístupu ad.). Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. Termín řešení prosinec 2014 Řešitel Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D.
44
projekt č. 9
Chudoba, deprivace a sociální vyloučení v rodinách vychovávajících děti Věcné zdůvodnění Problém chudoby a sociálního vyloučení dětí se dostal v poslední době do popředí zájmu Evropské komise. Má to více důvodů: hlavní je ten, že chudoba a sociální vyloučení v dětství implikují slabé školní výsledky, přenášejí se pak do dalších období životního cyklu a jsou zásadní bariérou začleňování na trhu práce. Iniciativa Social Protection Committee EC dokonce v roce 2012 přináší nové podněty pro rozšíření okruhu indikátorů k hodnocení tohoto problému. Problém chudoby a sociálního vyloučení dětí je ovšem současně problémem chudoby a sociálního vyloučení jejich rodičů, respektive rodin, jež děti vychovávají. Tento problém má řadu implikací: souvisí se statickými faktory, jako je struktura domácností a úplnost rodin, možnosti a podmínky zaměstnání, poměr zaměstnaných vůči dětem a dalším neaktivním, výše výdělků, role specifických sociálních transferů určených rodinám s dětmi, dostupnost služeb péče o děti, dostupnost a náklady na bydlení. Návazně pak jde o dynamické faktory, konkrétně strategie zajištění péče o děti a jejich výchovy, strategie na trhu práce a efektivnost těchto strategií. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem zadání je na základě podrobné analýzy dat šetření SILC a dalších zdrojů dat, jako jsou dostupná sociologická šetření, doplněná kvalitativními technikami, analyzovat situaci českých rodin z různých hledisek. Tyto otázky budou posuzovány tak, aby byly postiženy diference podle věkových kategorií dětí (0-2, 3-5, 6-11, 12-17), podle typů rodin, vzdělání a postavení na trhu práce a podle příjmových skupin v regionální dimenzi (role typu sídla a jeho lokalizace). Předpokládané výsledky Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. Mimo jiné přesně určí dílčí ohrožené subkategorie domácností s dětmi, nejvýznamnější dimenze jejich deprivace a souvislosti se strategiemi těchto rodinných domácností a konečně souvislosti se systémy sociální politiky (služby, dávky). Termín řešení 2014 Řešitel prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.
45
projekt č. 10
Příjmová chudoba a materiální republice v širších souvislostech
deprivace
seniorů
v České
Věcné zdůvodnění ČR patří k zemím EU s nejnižší mírou rizika chudoby, složeného indikátoru sociálního vyloučení a dalších indikátorů sociálního vyloučení/deprivace využívaných Eurostatem. Podle údajů SILC se míra chudoby a sociálního vyloučení populace seniorů jeví spíše nižší, než je tomu v populaci jako celku nebo dokonce u dětí. Přesto jsou indikace o tom, že v této oblasti existují specifické problémy a nepříznivé tendence, které jsou o to významnější, že populace seniorů je velkou a rostoucí částí společnosti a je ve větší míře než jiné závislá na nastavení sociálního systému. Předně jde o to, že přestože je populace seniorů velmi heterogenní, celkově jsou její příjmy nižší než u pracující populace. V důsledku toho se projevují negativně ve větší míře zejména rostoucí náklady na bydlení (není to patrné na chudobě měřené příjmy), léky a některé jiné položky výdajů. Situace se (jak některá data napovídají) významně zhoršuje u seniorů ve vyšších věkových skupinách, u domácností seniorů jednotlivců, s nízkými důchody, horším zdravotním stavem, s potřebou osobní péče. Kombinace těchto okolností s osamělostí, nedostatkem kontaktů, zhoršenou kompetencí vyřídit potřebné nároky v sociálním systému a s případnými dopady věkové diskriminace mohou navozovat výrazné situace sociálního vyloučení. Problematika je aktuální rovněž s ohledem na Evropskou agendu, aktuálně zejména Evropský rok občanství 2013, neboť dopady sociálního vyloučení u seniorů mohou znamenat i omezení v možnostech realizovat občanská práva. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem zadání je na základě podrobné analýzy dat šetření SILC a dalších zdrojů dat, jako jsou rodinné účty ČSÚ a dostupná sociologická šetření realizovaná v seniorské populaci, tj. např. "Starší spotřebitelé 2011", "Ageismus 2012", "Finanční gramotnost 2007", a modelování: vyhodnotit situaci v oblasti chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení seniorů. Bude se jednat o rozsáhlejší studii, jež pokryje následující problémy: Chudoba a materiální deprivace seniorů analýza struktury populace seniorů a rozlišení kategorií ohrožených rizikem chudoby, materiální deprivace a sociálního vyloučení, podle indikátorů užívaných Eurostatem, trendy vyhodnocení dopadu nákladů na bydlení u těchto skupin, trendy vlivy významných životních událostí (např. ovdovění, nemoc) na zhoršení finanční situace - subjektivní dimenze Subjektivní chudoba a sociální vyloučení - vliv příjmů, výdajů a spotřeby souvislost mezi příjmy a (očekávanými) výdaji po odchodu do důchodu vyhodnocení trendů v oblasti výdajů a spotřeby, souvislosti s chudobou a materiální deprivací: marginalizace ve spotřebním chování (nutnost nákupu levného zboží, omezování spotřeby, nemožnost spoření) zadlužení, zkušenost zneužíváním)
46
s
věkovou
diskriminací
ve finanční
oblasti
(finančním
sociální dimenze vyloučení, včetně dopadů ageismu: chudoba jako definiční znak stáří, projevy demografické paniky jako indikátor tendence snižování sociálního postavení seniorů a omezování jejich občanských práv Hodnocení prizmatem “Active Ageing Index (AAI)“ Index aktivního stárnutí má za cíl vyjádřit komplexitu konceptu aktivního stárnutí a umožnit srovnání mezi národními státy v rámci EU. Metodologie a dosud prezentované výsledky jsou v současné době předmětem dalších revizí a konečné výsledky je možné očekávat začátkem roku 2013. Pro Českou republiku, která se dle současných výsledků pohybuje kolem průměru EU, je možné hledat inspiraci v oblastech dobré praxe u zemí, jejichž hodnota indexu je nad celoevropským průměrem. Z hlediska problému chudoby a sociálního vyloučení jsou v indexu zahrnuty např. i ukazatele „finanční jistoty“, zaměstnanosti, hustoty sociálních sítí a další. Bude provedeno srovnání ČR v oblastech s nevyužitým potenciálem pro aktivní stárnutí a pokusíme se vysvětlit hlavní důvody. Zkoumání vybraných aspektů volby věku odchodu do důchodu v souvislosti s příjmovou situací a její dynamikou, souvislosti se zaváděnými reformami v důchodovém systému. Zhodnocení aktuální situace na základě výsledků Ad hoc modulu 2012 VŠPS - „Přechod do důchodu“ (důvody při odchodu do důchodu, ochota a možnosti dalšího zapojení do zaměstnání pro různé kategorie důchodců). Účast na důchodovém připojištění a souvislost s věkem odchodu do důchodu (data SILC a VŠPS). Zhodnocení očekávaných dopadů vybraných aspektů důchodových reforem v tomto směru: Modelování vlivu nastavení daňového systému na ochotu odložit odchod do důchodu nebo na ochotu pracovat v důchodovém věku ve vztahu k uvažovaným variantám návrhů nastavení daňového systému (např. dopad zrušení základní daňové slevy pro starobní důchodce), motivace odejít do nově vzniklého, tzv. předdůchodu. Ve všech částech projektu, kde je to možné a účelné, budou probírané aspekty srovnávány v čase anebo ve věkových, třídních a dalších sociálně-ekonomicky definovaných skupinách. Předpokládané výsledky Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. Termín řešení březen 2014 Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.
47
projekt č. 11
Způsoby automatického přizpůsobení důchodového věku naději dožití v zemích EU Věcné zdůvodnění V souvislosti s pevně schváleným procesem „nekonečného“ zvyšování důchodového věku se jako významná ukazuje otázka případné revize parametrů tohoto zvyšování především s ohledem na skutečný budoucí demografický vývoj (míry úmrtnosti a střední délku života). Specifikace zadání a cíl řešení Cílem výzkumu by měla být identifikace zemí v rámci EU, které mají zakotvený nějaký pravidelný (automatický) mechanismus umožňující revidovat či nastavit hladinu důchodového věku v návaznosti na vývoj doby dožití (nejde tedy o stav v zemích, kde dochází k rozhodování nahodile). Na základě zjištění takových zemí by pak následně byl u vybraných 2-3 zemí detailně popsán aplikovaný mechanismus hodnocení a tvorby doporučení změn v důchodovém věku, jeho výhody a rizika, která by byla testována v rámci simulačních modelů. Předpokládané výsledky Výsledkem tohoto projektu bude doporučení pro nastavení mechanismu hodnocení a tvorby doporučení změn důchodového věku v ČR. Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV, zejména pak v odboru sociálního pojištění při tvorbě důchodové politiky i jako inspirativní informace při eventuální revizi parametrů současného zvyšování důchodového věku v ČR. Termín řešení Výzkum by byl rozdělen do dvou na sebe navazujících fází. V první fázi by byly identifikovány země v rámci EU, které využívají nějaký, alespoň částečně automatizovaný mechanizmus při úpravě důchodového věku. Použitou metodou by byly zejména rešerše a cílené dotazy na národní experty jednotlivých zemí. Předpokládaný průběh první fáze je červen - srpen 2013. V druhé fázi výzkumu by pak byly podrobeny podrobnému zkoumání mechanizmy automatického přizpůsobování věku odchodu do důchodu naději dožití ve 2-3 zemích identifikovaných v první fázi výzkumu. Výběr zemí by byl předem konzultován se zadavatelem a podléhal by jeho schválení. V této fázi výzkumu bude potřebná interakce zahraničních partnerů - cílené rozhovory se zahraničními důchodovými experty, její ukončení a ukončení zároveň celého výzkumu se předpokládá v březnu 2014. Řešitel: Ing. Martin Holub, Ph.D.
48
projekt č. 12
Minimální podmínky pro nárok na starobní důchod Věcné zdůvodnění Pro získání nároku na starobní důchod musí žadatel o důchod dosáhnout statutárního důchodového věku. Vedle této zákonné podmínky však existují v různých důchodových systémech i další podmínky přiznání důchodu. Kromě podmínky trvalého pobytu na území státu bývá přiznání důchodu nejčastěji podmíněno trvalým pobytem na území státu a dobou účasti v systému. Ve srovnání s dalšími státy se český systém důchodového zabezpečení vyznačuje výrazně delší minimální dobou potřebnou pro vznik nároku na starobní důchod (cílově 35 let). Takto stanovená podmínka zvyšuje riziko, že řada pojištěnců nárok vůbec nezíská. Bylo by tedy vhodné identifikovat možnosti řešení takové situace, resp. analyzovat, jak se taková situace řeší v jiných zemích a zda by takové řešení bylo aplikovatelné v rámci českého důchodového pojištění. Zvláštní důraz by bylo vhodné zaměřit na dopad na migrující pracovníky a na pracovníky, kteří opakovaně v průběhu pracovního života ztrácí účast na trhu práce. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem výzkumu je zhodnotit v mezinárodní perspektivě institut minimální doby pojištění na základě přístupů identifikovaných v zahraničí a navrhnout alternativní řešení aktuálního nastavení podmínky minimální doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Shromážděné poznatky budou analyzovány z hlediska možností jejich využití daných stávajícími legislativními normami a ekonomickými podmínkami. Výsledky budou předloženy ve formě variantního řešení problematiky. Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. Termín řešení březen 2014 Řešitel: Milan Šlapák, MBA
projekt č. 13
Způsob a důvody stanovení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné Věcné zdůvodnění V roce 2008 byl do právního řádu České republiky zaveden maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení. Otázka existence tohoto institutu a jeho nastavení se od té doby stala velmi kontroverzním tématem. Maximální vyměřovací základ existuje v právním řádu přibližně poloviny členských států EU a bez hlubší analýzy nelze identifikovat jednoznačný trend ohledně otázek týkajících se této proble-
49
matiky. Bylo by proto vhodné se zaměřit na nalezení důvodů, proč je nebo není v dané zemi maximální vyměřovací základ zaveden a proč je stanoven v té které výši, pokud zaveden je. Výsledek komparativní analýzy by měl umožnit nový úhel pohledu na otázku, zda je maximální vyměřovací základ pro pojistné v České republice stanoven „v intencích“ ostatních zemí EU. Specifikace zadání a cíl řešení Cílem výzkumu je posoudit nastavení institutu maximálního vyměřovacího základu v České republice optikou provedené komparativní analýzy právní úpravy této problematiky v dalších členských státech EU. Na základě takového srovnání budou navržena variantní řešení této otázky s ohledem na strukturu příjmů v České republice. Předpokládané výsledky Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV. Termín řešení březen 2014 Řešitel: Ing. Martin Holub, Ph.D.
50
