Návrh nové naučné stezky na Vysočině – Kosmákova naučná stezka
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Návrh nové naučné stezky na Vysočině – Kosmákova naučná stezka Bakalářská práce
Autor: Eliška Rodová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2014
Copyright © 2014 Eliška Rodová
Abstrakt RODOVÁ, Eliška: Návrh nové naučné stezky na Vysočině – Kosmákova naučná stezka. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014 Cílem práce je podat návrh nové naučné stezky na Vysočině v mikroregionech Telčsko a Moravskobudějovicko. Dále zjišťuje zájem o tuto navrženou naučnou stezku pomocí dotazníkového šetření.
Klíčová slova Cykloturistika. Mikroregion. Kulturní a přírodní bohatství. MAS Mikroregion. Václav Kosmák. Naučná stezka.
Abstract RODOVÁ, 2014: Plan of a new nature trail - The Kosmak nature trail. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisior: RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. The aim is to project a new nature trail of Vysočina region in Telčsko microregion and Moravskobudějovicko microregion. It also inquires the interest in the proposed nature trail through the questionnaire survey.
Key words Biking. microregion. cultural and natural heritage, MAS microregion. Mr. Václav Kosmák. Nature trail.
6
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení, užitečné rady a trpělivost při zpracovávání bakalářské práce. 7
Obsah Seznam obrázků .............................................................................................................. 10 Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Seznam map .................................................................................................................... 10 Seznam grafů................................................................................................................... 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1 Cykloturistika............................................................................................................... 14 1.1 Cyklistická infrastruktura...................................................................................... 14 1.1.1 Cyklostezka .................................................................................................... 14 1.1.2 Cyklotrasa ...................................................................................................... 15 1.1.3 Naučná stezka ................................................................................................ 15 1.2 Postavení turistických regionů .............................................................................. 16 1.3 Cykloturistika na Vysočině ................................................................................... 17 2
Představení mikroregionů ....................................................................................... 18 2.1 Mikroregion Telčsko............................................................................................. 18 2.1.1 Přírodní dědictví - zvláště chráněná území .................................................... 19 2.1.2 Kulturní dědictví ............................................................................................ 20 2.2 Moravskobudějovický mikroregion ...................................................................... 22 2.2.1 Přírodní dědictví - Zvláště chráněná území ................................................... 23 2.2.2 Kulturní dědictví ............................................................................................ 24
3
Důvody a vznik mikroregionů, vymezení mikroregionu ........................................ 28 3.1
Vymezení pojmu mikroregion ......................................................................... 28
3.1.1
Použití pojmu mikroregion ....................................................................... 29
3.2 Cíle založení mikroregionu ................................................................................... 29 3.3 Financování společných problémů mikroregionů................................................. 30 4
MAS Telčsko a Moravskobudějovicko .................................................................. 31 4.1 MAS Mikroregionu Telčsko ................................................................................. 31
8
4.2 MAS Mikroregionu Moravskobudějovicko.......................................................... 33 5
Praktická část .......................................................................................................... 35 5.1 Návrh naučné stezky – Kosmákova naučná stezka............................................... 35 5.1.1
Trasa Kosmákovy naučné stezky .............................................................. 37
5.1.2 Všeobecné shrnutí trasy Kosmákovy naučné stezky ..................................... 41 5.2 Analýza ubytovacích zařízení navrhované Kosmákovy naučné
stezky
podle
Defertovy funkce......................................................................................................... 44 5.2.1
Analýza ubytovacích zařízení Kosmákovy naučné stezky a ukazatel
RNDr. Milana Kameníka ........................................................................................ 45 5.3
Analýza stravovacích zařízení na Kosmákově naučné stezce .......................... 47
5.4
Analýza potencionálního zájmu o navrhovanou Kosmákovu naučnou stezku 48
5.4.1
Vyhodnocení jednotlivých otázek............................................................. 49
5.4.2
Celkové shrnutí analýzy............................................................................ 59
Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam použité literatury................................................................................................ 61 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 61 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................................. 64 Přílohy ............................................................................................................................. 65
9
Seznam obrázků Obrázek 1: Aktivita regionů z hlediska cykloturistiky. .................................................. 17 Obrázek 2: Logo MAS Moravskobudějovicko, .............................................................. 33 Obrázek 3: Václav Kosmák, zdroj: [18]. ........................................................................ 36 Obrázek 4: Kostel sv. Petra a Pavla Nová Říše ............................................................. 37 Obrázek 5: Zdeňkov - Kaplička Panny Marie ................................................................ 38 Obrázek 6: Kostel sv. Michaela, Želetava ...................................................................... 38 Obrázek 7: Pomník Václava Kosmáka, Martínkov ........................................................ 39 Obrázek 8: Kostel Navštívení Panny Marie, Martínkov................................................. 39 Obrázek 9: Kostel sv. Prokopa, Domamil Zdroj: vlastní fotografie, 2014. .................... 40 Obrázek 10: Kaple sv.Václava, Štěpkov......................................................................... 40 Obrázek 11: Kostel Povýšení sv. Kříže, Knínice............................................................ 41 Obrázek 12: Zámek Krasonice,....................................................................................... 41 Obrázek 13: Analýza aplikace Endomondo.................................................................... 42
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled cyklotras na území Kraje Vysočina ................................................. 18 Tabulka 2: památky Moravskobudějovického mikroregionu ......................................... 27 Tabulka 3: Kilometrovník ............................................................................................... 43 Tabulka 4: Technická vybavenost naučné stezky ........................................................... 43 Tabulka 5: Ubytovací zařízení, zdroj dat z roku 2012 a 2013: ....................................... 45
Seznam map Mapa 1: Kosmákova naučná stezka ................................................................................ 37
10
Seznam grafů Graf 1: Pohlaví ................................................................................................................ 49 Graf 2: Věková struktura dotazovaných ......................................................................... 49 Graf 3: Segmentace podle okresu .................................................................................. 50 Graf 4: Spokojenost s cyklotrasami na Vysočině ........................................................... 51 Graf 5: Důvody využití cyklotras na Vysočině............................................................... 51 Graf 6: Využití cyklotras na Vysočině............................................................................ 52 Graf 7: Návštěvnost naučných stezek na Vysočině ........................................................ 53 Graf 8: Povědomí o spisovateli Václavu Kosmákovi ..................................................... 53 Graf 9: Zájem o spisovatele Václava Kosmáka .............................................................. 54 Graf 10: Cesta k informacím o Václavu Kosmákovi ...................................................... 55 Graf 11: Zájem o novou naučnou stezku - Kosmákova naučná stezka .......................... 56 Graf 12: Témata zahrnutá v informačních tabulích ........................................................ 57 Graf 13: Nejatraktivnější místa na nové naučné stezce .................................................. 58
11
Úvod Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat návrhu nové naučné stezky – Kosmákova naučná stezka v mikroregionech Moravskobudějovicko a Telčsko. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je, že žiji 23 let v obci Martínkov, která leží v Moravskobudějovickém
mikroregionu,
a
právě
Martínkov
je
rodným místem
spisovatele Václava Kosmáka. Z tohoto důvodu ponese nová naučná stezka jméno Kosmákova. Václav Kosmák ve své knize Kukátko z kukátek líčí nejen chování lidí v různých situacích, ale líčí také krajinu a okolí Vysočiny. Motto: „Nalezneš v této knížce svět vykreslený tak, jak jest skutečně – sem tam nějaký žert, více však truchlohry a bídy. Nemohu za to: Jak jsem viděl, tak jsem popsal.“ (KOSMÁK, Václav, 1876, předmluva knihy Kukátko z kukátek). Dalším důvodem je, že jako občanka Martínkova cítím potřebu pomoci při rozvoji nejen obci Martínkov, ale i těmto mikroregionům, neboť těmito regiony Kosmákova naučná stezka povede. Navrhovaná naučná stezka povede především obcemi, které jsou veřejnosti méně známé až neznámé. Tyto obce, dle mého názoru, mají veřejnosti co nabídnout a mají své kouzlo. Některé obce již protínají existující cyklotrasy. Tyto cyklotrasy jsem využila z části i ve své navrhované naučné stezky pro jejich zefektivnění. Mikroregiony
Telčsko
a
Moravskobudějovicko
disponují
zajímavým
kulturním
a přírodním bohatstvím, které v některých obcích není veřejností dostatečně využíváno. Tomuto problému by právě mohla pomoci mnou navrhovaná nová naučná stezka. V teoretické části se věnuji nejdříve cykloturistice a také potenciálu kulturního a
přírodního
bohatství v mikroregionech Telčsko
a Moravskobudějovicko.
Dále
teoretická část zahrnuje cíle založení mikroregionů, možnosti financování pro rozvoj mikroregionů a místních akčních skupin mikroregionů Telčsko a Moravskobudějovicko. V praktické části se věnuji samotnému návrhu Kosmákovy naučné stezky a analýze ubytovacích a stravovacích zařízení nové naučné stezky. Analýza ubytovacích zařízení je posouzena pomocí Defertovy funkce. V praktické části také zmiňuji obdobný ukazatel Defertovy funkce – ukazatel navržený RNDr. Milanem Kameníkem. Tento 12
ukazatel porovnává možnost zastoupení cyklotras v Kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. V praktické části se dále věnuji analýze potencionální poptávky pro mnou navrhovanou naučnou stezku. Pro dosažení úspěchu Kosmákovy naučné stezky jsem provedla dotazníkové šetření potencionálního zájmu o Kosmákovu naučnou stezku. Dotazníky byly určeny pouze pro občany kraje Vysočina. Analýza zahrnuje mnou stanovené 3 cíle, které jsou podložené hypotézami. Tento návrh by mohl pomoci k rozvoji a efektivnějšímu působení cestovního ruchu v mikroregionech Moravskobudějovicko a Telčsko. Může dokázat využít potenciál cestovního ruchu lepším způsobem, než tomu bylo dodnes a tak zvýšit atraktivitu mikroregionů Moravskobudějovicko a Telčsko.
13
1 Cykloturistika Mezi produkty využitelné v regionálním rozvoji cestovního ruchu se řadí i sportovní turistika. Jednou z jejich forem je právě cykloturistika. Sport se v dnešní době stává stále větší součástí moderního životního stylu. Můžeme s určitostí říci, že jízda na kole zažívá ve světě určitou renesanci jako dopravní prostředek, i jako nedílná součást životního stylu. Tento typ rekreace je zdravý (pohyb venku), ekologický (šetrný k životnímu prostředí) a bezpečný, ale také přispívá k rozvoji venkova, a to i v některých malých, zapomenutých vesničkách. Cykloturistiku lze definovat jako moderní formu cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s kolem, přírodou a venkovským prostředím (RYGLOVÁ, Kateřina, 2009, s. 144 - 145). Cykloturistiku lze definovat jako jízdu na trekkingových, městských a horských, silničních kolech především za cíli mimo zastavěná území. Využívá jak komunikace se zpevněným,
tak
i
přírodním
povrchem.
Požadavkem
je
atraktivní
prostředí
a bezpečnost. (MOUREK, Daniel, 2011, s. 11)
1.1 Cyklistická infrastruktura Začátky oficiální cykloturistiky v České republice byly spíše spojovány s cyklotrasami, které byly vedeny po vytížených komunikacích. V současné době se situace zlepšuje a síť cyklostezek využívá větší spektrum cyklistů. Bezpečnost a zdraví jsou na prvním místě, proto jsou voleny méně frekventované silnice, lesní cesty a lesní terénní cesty. Infrastrukturu pro cyklisty můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: -
Cyklistická stezka (dále jen ,,cyklostezka“).
-
Cyklistická trasa (dále jen ,,cyklotrasa“).
1.1.1 Cyklostezka Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás označený dopravní značkou a vyhrazený pouze pro jízdu na kole. Automobilová a motocyklová doprava je z ní
14
vyloučena. Pravidla silničního provozu povolují užití cyklostezky in-line bruslařům a lyžařům.
1.1.2 Cyklotrasa Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označená podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcích vyhlášek a příslušných technických předpisů dopravními značkami pro cyklisty. Cyklotrasa – cykloturistická trasa představuje dopravní cestu vedenou po silnicích, místních i účelových pozemních komunikací, jež je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloturistickými značkami. Cyklotrasy jsou v ČR značeny od roku 1997 pásovým značením. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené vyhláškou č.30/2001 Sb. Oba způsoby značení tvoří síť číslovaných cyklotras, jejichž garantem je z pověření Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra Klub českých turistů. Zřizování a údržbu tras financují většinou kraje, obce, svazky obcí nebo soukromé či jiné subjekty (MOUREK, Daniel, 2011, s. 13,14). Značení se financuje v současné době z více zdrojů: -
Dotace z Ministerstva pro místní rozvoj.
-
Dotace krajů.
-
Dotace mikroregionů.
-
Dotace od sponzorů (MOUREK, Daniel, 2011, s. 13,14).
1.1.3 Naučná stezka Naučná stezka je předem určená turistická trasa vedoucí například chráněnými územími, lesy, okolími městy a vesnicemi, zámeckými parky, zemědělskou krajinou Hlavním cílem naučné stezky je vzdělat, respektive. přinést informace lidem, kteří jí procházejí. K tomuto účelu využívá buďto informační panely, nebo tištěné průvodce, nebo jinou (originálnější) formu. Informační panely (zastávky naučné stezky) bývají většinou rovnoměrně rozmístěné po celé délce trasy, obvykle vzestupně číslované od výchozího ke konečnému místu.
15
Naučné stezky se značí bílým čtvercem velikosti 10×10 cm s úhlopříčným zeleným pruhem vedeným z levého horního do pravého dolního rohu (tzv. smluvenou značkou pro naučné stezky). Některé stezky mohou být ale značeny jinak – například tzv. místním psaníčkem. [17]
1.2 Postavení turistických regionů Podle monitoringu návštěvníků v turistických regionech ČR, STEM/MARK pro Czech Tourism (2008) na cyklistickém trhu vyplynulo, do jaké míry je daný region vhodný pro cykloturistiku. (návštěvníci regionů byli dotazování,
do
jaké míry je daný region
vhodný pro cykloturistiku). Skupina 1; vysoce atraktivní: Slovácko (38 %), Lednicko-Valtický areál, Jizerské hory, Podyjí. Skupina 2; atraktivní: Frýdlantsko, Děčínsko a Lužické hory, Plzeňsko, Lužické hory a Ještědský hřbet, Jižní Čechy, Beskydy – Valašsko, Šumava – východ, Český ráj, Chrudimsko – Hlinecko, Střední Čechy - severovýchod – Polabí, Orlické hory a Podorlicko, Máchův kraj. Skupina 3; průměr: Kladské pomezí, Krkonoše – východ, Krkonoše – střed, Tachovsko – Stříbrsko, Jeseníky, Vysočina, Poodří, Těšínské Slezsko, Zlínsko, Moravský kras a okolí, Pardubicko, Opavské Slezsko. Skupina 4; mírně podprůměrné: Krkonoše – západ, České středohoří a Žatecko, Chodsko,
Svitavsko,
Střední
Morava,
Podzvičínsko,
Hradecko,
Krušné
hory
a Podkrušnohoří, Krušné hory – západ, Střední Čechy – západ, Západočeský lázeňský trojúhelník, Střední Čechy – jihovýchod, Brno a okolí [1].
16
Obrázek 1: Aktivita regionů z hlediska cykloturistiky. Zdroj: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR a Czechtourism (2008).
STEM/MARK
pro
1.3 Cykloturistika na Vysočině Skoro celé území Kraje Vysočina leží na území tvořeném vrchovinami, pohořími a
pahorkatinami.
Vyskytují se zde i lokality rovinaté (například.
jihovýchodní
a severozápadní část kraje, také území některých větších měst). Díky vrchovině, pahorkatinám a rovinatému území se na Vysočině vytváří potenciál pro cykloturistiku rekreačního charakteru (jedná se zejména o rodiny s dětmi), tak i pro sportovně nebo více
výkonnostně
orientované
cyklisty
a
skupiny
cyklistů (včetně adrenalinové
cyklistiky na horských kolech nebo závodní cyklistiky). Region se prezentuje svými přírodními krásami a historickými památkami, které mají potenciál být cílovými nebo průběžnými destinacemi jak pro místní, tak pro dálkovou cykloturistiku. Samotná města a obce na Vysočině nabízejí celou řadu doplňkových kulturních, sportovních a turistických aktivit, které se mohou stát vhodným doplňkem trávení volného času cykloturistů. [16] Kraj Vysočina disponuje 5. nejdelší sítí cyklotras v rámci celé ČR (nejvíce cyklotras Klubu českých turistů (dále jen KČT) se nachází v Jihočeském, Středočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji).
17
V kraji Vysočina se nachází 2 448 km značených cyklotras KČT. Dále je zde 59,5 km cyklotras značených pásovými malovanými značkami a 101 km cyklotras evidovaných, ale
neudržovaných
KČT.
Přibližné
kilometrické
rozdělení cyklotras
dle
území
jednotlivých okresů Kraje Vysočina je uvedeno v následující tabulce. [16] Tabulka 1: Přehled cyklotras na území Kraje Vysočina
Okres
Havlíčkův Brod Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Km
388
415
638
546
463,5
Zdroj: Klub českých turistů, 2012-2014.
Stávající síť cyklotras na Vysočině vykazuje místně nedostatky. Z hlediska bezpečnosti jsou
problémem
cyklodopravy
i
cykloturistiky
na
Vysočině
častá
křížení
s frekventovanějšími silnicemi nebo vedení cyklotras přímo po těchto komunikacích. Na úrovni sdružení obcí a mikroregionů (nebo ve spolupráci např. s ČEZ) se v kraji uskutečňují různé tematicky značené trasy/okruhy, které jsou vedené po stávajících cyklotrasách KČT, po stávajících silnicích či polních a lesních stezkách, částečně také s využitím stávajících úseků cyklostezek v regionu. Jedná se například o tyto trasy: cyklotrasa Mlynářská stezka, Jihlava – Třebíč – Raabs, cyklotrasa Greenway řemesel a poznání, cyklotrasa Regionu Renesance, Stezka poznání, na východě Energetická stezka, Pivovarská stezka apod. V mikroregionálním nebo místním rozměru existuje tak potenciál řady témat, které se dále nabízejí k jejich k marketingovému uchopení. Jedná se zejména o tyto témata: pivovary, hrady a zámky, rozhledny, místa natáčení filmů, řeky, sochy a jiné. [16]
2 Představení mikroregionů 2.1 Mikroregion Telčsko Mikroregion Telčsko je svazek 48 obcí. Zahrnuje rozsáhlé bývalé panství Telč, k němuž náleželo asi 35 vesnic (některé z nich jsou dnes místními částmi) [2]. Reliéf krajiny je více plochý než svažitý. Podstatnou část krajiny zaujímá nelesní zemědělsky využívaná půda. Oblast Telčska patří z hlediska národopisného do oblasti 18
označované jako Horácko. Tak jako v jiných částech Moravy a Čech, se i do horáckého kroje promítá charakter kraje, životní podmínky, povaha a vkus obyvatel. Kopcovité Horácko představovalo poměrně chudý kraj a tomu odpovídal i kroj, který nebyl zdaleka tak pestrý a bohatý. Lidový horácký kroj byl svým stylem v souladu s celou Vysočinou, jednoduchý, prostý, půvabný (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 377). Nejvýznamnějším vodním tokem na Telčsku je Moravská Dyje. Území Telčska náleží k rozlehlé geomorfologické podsoustavě oblasti Českomoravské vrchoviny. Na území Telčska byly těženy rudy zlata, stříbra a železa. Z nerudních surovin grafit, vápenec, stavební suroviny a cihlářské hlíny (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 27). Flóra v této oblasti je díky chladnějšímu podnebí v porovnání s ostatními oblastmi České republiky poměrně chudá a jednotvárná. Převažují v ní evropské druhy, například samorostlík klasnatý, olše lepkavá, jaterník trojalačný, rulík zlomocný, brambořík nachový (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 56 - 57).
2.1.1 Přírodní dědictví - zvláště chráněná území Území Telčska vyniká vysokou dochovanou hodnotou krajinného rázu. Má zdravé životní prostředí s minimálním emisním zatížením (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 102). Národní přírodní rezervace Zhejral, k. ú. Klatovec Předmětem ochrany
je
rozsáhlý
soubor
zachovalých
společenstev vrchovinného
rybníka, rákosin, rašelinišť, rašelinných luk, smilkových pastvin a olšin v Jihlavských vrších. Národní přírodní rezervace Zhejral patří do takzvaného národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Přírodní rezervace Luh u Telče, k. ú. Telč, výměra 14,36 ha Izolovaný lesní porost v polích přibližně 1,5 km severozápadně od zámku v Telč, Bývalá bažantnice je jedinečnou ukázkou listnatého lesa vyšších poloh. Přírodní památka Rašelinné jezírko Rosička; k. ú. Sedlejov; výměra 0,09 ha Malý lesní rybníček je jednou z posledních lokalit ohroženého leknínu bělostného v okrese Jihlava. Čistá klidná voda představuje optimální prostřední pro rozmnožování řady druhů obojživelníků. Patří do soustavy Natura 2000.
19
Registrované významné krajinné prvky Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. a) Bohuslavice – Koupaliště v Bohuslavicích – obecní koupaliště, poskytuje velmi výhodné podmínky pro život třem druhům čolků. Lokalita je v rámci kraje Vysočina ojedinělá z pohledu těchto živočišných druhů b) Borovná – Pouska pod Zdeňkovem – jedná se o mozaiku vlhkých a suchých trávníků s výskytem významných druhů rostlin typických pro pastviny. c) Krasonice – Lůmek u Maškova mlýna – jde se o jediný biotop s vápencovým podkladem v regionu. Na toto podloží jsou vázány rostlinné a živočišné druhy bezobratlých, které lze například najít na Pálavě. d) Telč – U Parního mlýna – předmětem registrace je porost dřevin pod hrází Staroměstského rybníka v Telči a okolí parního mlýna, které je nemovitou kulturní památkou. (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 102 - 115)
2.1.2 Kulturní dědictví Mikroregion Telčsko je charakteristický výjimečným kulturním potenciálem, tradicemi a kulturně společenským životem (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 567). České dědictví UNESCO – Telč, historické centrum Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO bylo zapsáno v roce 1992. Historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, si udrželo po celá staletí svou osobitou tvář z dob Zachariáše z Hradce. Původně se jednalo o královskou vodní tvrz ze 13. století, založená na křižovatce obchodních cest. Původní královská vodní tvrz ze 13. století založená na křižovatce obchodních cest byla v době české renesance přestavěna na rozsáhlý zámecký komplex architektem B. Maggnim z Arogna.
K zámku ještě
přiléhá zajímavě dispozičně řešená zahrada s parkem. Kromě zámku patří mezi nejzajímavější telčské památky také náměstí s nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu [3]. Nová Říše Obec 9 km jihovýchodně od Telče. V obci se nachází ženský premonstrátský klášter P. Marie založen r. 1211. Zanikl v době třicetileté války, obnoven byl jako mužský r. 1614. Prohlídková trasa nabídne kromě opatského kostela sv. Petra a Pavla také prelaturu, sály osobností, pamětní síň bratří Pavla a Antonína Vranických. Součásti 20
prohlídky je také klášterní knihovnu, která je zdobena výjevy ze života zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta a mezi knihami se nacházejí čtyři vzácné svazky herbáře z 18. století. Nejvýznamnějšími památkami v obci jsou již zmíněná klášterní barokní knihovna a klášterní kostel sv. Petra a Pavla, Kaple sv. Kříže, pamětní deska básníka Otokara Březiny, Kalvárie a křížová cesta Nová Říše (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 927 - 929). Krasonice Obec je situována 13 km jihovýchodně od Telče. Ves se poprvé uvádí v parametrech k r. 1286. V Krasonicích se nachází pozdně renesanční čtyřkřídlový patrový zámek s nepravidelným nádvořím a nádvorními arkádami z roku 1630. Další zajímavostí obce je Myslivna Majdaléna, jedná se původně o poutní kapli sv. Magdaleny z roku 1629, na jejímž místě byla v roce 1768 postavena kaple nová. V roce 1807 byla rodem Podstatzkých adaptována na myslivnu. Toto místo bylo letním pobytem básníka Otokara Březiny. Za zmínku určitě také stojí barokní kostel sv. Vavřince, barokní fara, mariánský sloup a sochy sv. Floriana, sv. Šebestiána, sv. Dismase, sv. Jana Nepomuckého, památné stromy. Na kopci Humperk severně od obce se nachází novogotický kostel P. Marie z roku 1901 vzniklý přestavbou kaple z roku 1664 (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 898). Knínice Obec Knínice je nejjižnější obcí okresu Jihlava. Součástí obce je osada Bohusoudov. Dominantou obce je barokní kostel Povýšení sv. Kříže, který byl postaven v letech 1715–1717 jako součást jezuitské rezidence. V líci jižního průčelí ke kostelu přiléhá kontribuční sýpka, která původně sloužila jako obytná budova. Další zajímavostí je Kříž na nejvyšším bodě u obce - "Na Mandě" - připomíná, že tu kdysi stávala šibenice a stínadlo. V části obce, Bohusoudově, stojí značně netypický pomník věnovaný romskému etniku. Prostý neopracovaný žulový pomník věnovaný romským občanům, kteří v důsledku rasismu zahynuli za 2. světové války v koncentračních táborech [4].
21
Želetava Městys, který se nachází 17,5 km jihovýchodně od Telče. Městys je situován v údolí horního toku Želetavky. Z kulturního dědictví stojí za zmínku gotická tvrz zvaná Starý hrad z roku 1368, původní gotický kostel sv. Michaela s hranolovou městskou věží, barokní kašna ze 17. století a mariánský sloup. Od roku 1750 ležela Želetava na poštovní silnici z Vídně do Prahy, k čemuž zde byla postavena budova poštovní stanice (NEKUDA, Vladimír, 2005, s. 1025). Želetava představuje tradiční českou značku sýrů, jejíž historie výroby sýrů sahá až do roku 1902. [5]
2.2 Moravskobudějovický mikroregion Moravskobudějovický mikroregion se skládá z 24 obcí. Obecným cílem a úkolem je všeobecná spolupráce, koordinace vzájemné činnosti a podpora rozvoje celého mikroregionu. a
institucemi,
Sdružení které
chce mají
spolupracovat zájem
se
podporovat
všemi podnikateli, hospodářský,
organizacemi
sociální,
kulturní
a společenský rozvoj mikroregionu. Je samozřejmé, že se tato spolupráce vztahuje i na další instituce a sousední mikroregiony [6]. Krajinu v okolí Moravských Budějovic charakterizuje reliéf mírně zvlněný táhlými oblými hřbety,
široce
rozevřenými údolími,
plošinami a nízkými pahorkatinami.
Mikroregionem protékají řeky Rokytná, Jevišovka a Želetavka (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 9). Pro tento region je charakteristický zapojený les, který je ovlivněn činností člověka. Flóra v oblasti Moravskobudějovicka je zřetelně chudší a
jednotvárnější,
než jižnější a
teplejší části. Vyskytuje se zde například brambořík nachový, koniklec velkokvětý. Krajinný ráz v tomto mikroregionu představuje urbanizovanou krajinu, zemědělskou krajinu a lesní krajinu. V urbanizované krajině je dotvářen především porosty topolů kolem některých cest a sady, z nichž mnohé již byly zlikvidovány.
22
Zemědělská krajina zaujímá podstatnou část tohoto území. Tato krajina se do 50. let našeho
století udržela v přijatelné ekologické rovnováze.
K největším negativním
změnám došlo v rozmezí let 1950–1985, kdy při scelování pozemků a zkulturňování došlo k obrovskému úbytku mezí, cest, remízků, ostatních ploch a porostů stromů a křovin. Jedná se o území ekologicky nestabilní, kde bude nutno provést mnoho opatření ke zvýšení ekologické stability Stabilnějšími územími jsou
lesní území Novosyrovického
lesa.
Lesní komplexy
dosahují nadmořských výšek 600 až 680 m. V oblasti Novosyrovického lesa se ještě nyní nacházejí kromě vyhlášených chráněných území a památných stromů poměrně časté zbytky listnatých porostů. Jsou to podle polohy bučiny a doubravy s příměsí habru a javoru, často pařeziny (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 61 a 62).
2.2.1 Přírodní dědictví - Zvláště chráněná území Přírodní rezervace Habrová seč – k. ú. Nové Syrovice Přírodní
rezervace
je
nejhodnotnější
chráněné
území
Moravskobudějovického
mikroregionu. Je to smíšený porost s převahou buku a habru a vtroušeným dubem, lípou a smrkem. Unikátní je vyskytující se dub letní, který se zde přirozeně udržel vlivem vlhčích stanovišť. Území je zajímavé také řadou význačných a ohrožených rostlinných druhů jarního aspektu (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 64). Přírodní rezervace ,,Suchá hora“ – k. ú. Dešov Komplex smíšených listnatých lesů, často pařezin na jižních, východních a západních svazích Suché hory (571 m n. m.) s bohatým bylinným patrem a pestrou dřevinnou skladbou. Bohatý je výskyt druhů květnatých bučin – česnek medvědí, brambořík nachový, prvosenka vyšší, lýkovec jedovatý a další druhy. V lesích převládá dub zimní, habr, lípa, klen, mléč, babyka, buk a jiné (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 64). V oblasti Moravskobudějovického mikroregionu se nachází několik památných stromů na katastrálním území: a) Dešov – klen pod Suchou horou. b) Jackov – Matějkova lípa. c) Lesonice – skupina stromů v oboře – duby, lípy, jasan, klen. d) Nové Syrovice – dub u Spetic a dub v Černém lese. e) Želetava – lípa u silnice (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 67). 23
Kromě památných stromů se nacházejí v oblasti Moravskobudějovického mikroregionu tyto významné krajinné prvky. Mezi ně patří například: Údolí Želetavky mezi Jemnicí a Želetavou – údolí meandrující vodním tokem, přirozeným korytem a břehovými porosty, v údolní nivě louky, zbytky mokřadů, význačné druhy rostlin a živočichů. Rybník Opička u Domamile – rybník s přirozenou vegetací, mokřady v okolí, výskyt význačných rostlinných druhů. Les Obora u Lesonic – les se starými výstavky vyhlášenými jako památné stromy, hojný výskyt lýkovce jedovatého a dalších význačných rostlinných druhů. Les Ochoza U Dvorku (u Moravských Budějovic) – doubrava s hájovou květenou význačných druhů, prameniště Nedveky, mokré louky s výskytem význačných druhů. (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 67 a 68)
2.2.2 Kulturní dědictví Oblast
jihozápadní Moravy –
Moravskobudějovicko,
Jemnicko
a Jaroměřicko,
označovaná také jako předhůří Vysočiny, byla osídlena už od paleolitu a charakterizuje ji velké bohatství uměleckých památek, památek hmotné kultury a urbanistických celků (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 441). Městská památková zóna Moravské Budějovice a) Zámek a muzeum Barokně klasicistní zámek z 2. poloviny 17. století vystavěný hrabětem Rudolfem Jindřichem
Schaumburkem
z radnice
a
čtyřech
měšťanských
domů.
Interiéry
a dispozice zámku jsou renesančního a barokního původu. V zámku se nachází muzeum řemesel, které ve spolupráci s Muzeem Vysočiny v Třebíč i vybudovalo expozici zachycující historii města, zaniklá a zanikající městská řemesla. V zámeckých konírnách jsou pořádány nejrůznější výstavy a koncerty (Festival Václava Hudečka).
24
b) Kaple sv. Michala (rotunda) Původně románská rotunda stojí na jihovýchodní straně kostela. Jedná se o stavbu válcovitého tvaru, která pravděpodobně pochází ze 13. století. Její spodní část sloužila jako kostnice, horní jako kaple s nástropní freskou „Posledního soud“. c) Chrám sv. Jiljí Dominantou města je farní kostel sv. Jiljí, jedná se o trojlodní chrám s presbytářem. Chrám byl původně románský kostel z 1. poloviny 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. Oltářní obraz sv. Jiljí namaloval vídeňský malíř Ignác Dullinger. V období baroka byly přistavěny lodě a 50 m vysoká věž. Ve věži se dochovaly dva zvony. Věž kostela je přístupná veřejnosti a z ochozu věže je možná vyhlídka na město a okolí. d) Farní areál s hradební zdí a baštou, vrása Fara s sebou nese barokní štít z roku 1779 a pamětní desku, která je věnována spisovateli Václavu Kosmákovi, jenž v Moravských Budějovicích působil jako kaplan. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a městská brána. Pararulová vrása je vzácný geologický útvar, který je vidět na skalním ostrohu, na němž se vypíná budova fary. Vznikla za tzv. kodomské horotvorné činnosti, která probíhala před 600–800 milióny lety. Útvar se řadí mezi geologické rarity v celé České republice. [7] Moravské Budějovice jsou z hlediska cestovního ruchu atraktivní, toto je zmínka jen o hlavních památkách města. Ve městě stojí určitě k vidění: Masné krámy, Kaple sv. Anny, městské domy, kaple Jana Nepomuckého, Židovský hřbitov Moravské Budějovice. Martínkov Tato malebná vesnička nabízí nejen klidnou a přátelskou atmosféru, ale také kulturní památky. Ke kulturním památkám obce patří farní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1713, sloup se sochou P. Marie, sousoší Piety, rodný dům spisovatele Václava Kosmáka. Nezapomenutelnému KUKÁTKÁŘI je věnován pomník Václava Kosmáka. Není to však jediný pomník. V obci se dále nachází také pomník padlým v první
25
světové válce a pamětní desky Václavu Kosmákovi a Ottu Albertu Tichému. (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 636). Domamil Tato obec je rozložena na březích říčky Rokytky. V obci je vystavěn farní kostel sv. Prokopa přestavěný v 18. a 19. století, kostel má románské základy datovaný k roku 1220. V interiéru kostela jsou malby z 16. století a venku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 (NEKUDA, Vladimír, 1997, s. 566). Štěpkov Tato
obec,
jako
jediná
z výše uvedených,
nepatří do
Moravskobudějovického
mikroregionu, spadá do mikroregionu Jemnicko. Zařadila jsem jí do bakalářské práce ze dvou důvodů. První důvod – přes tuto obec povede mnou navrhovaná naučná stezka. Druhý důvod Štěpkov - má nejstarší památku sakrální architektury v České republice. Obec se nachází 12 km severozápadně od Moravských Budějovic. Hlavní dominantou obce je kaple svatého Václava. Jedná se o románskou stavbu typu rotundy. Kaple je architektonicky hodnotný objekt z 12. století. - nemovitá kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek. Rotunda je vystavěna z lomového kamene a dodatečně vyklenutou cihlovou barokní kupolí. Tento objekt patří k nejstarším památkám kamenné sakrální architektury. [8] Další památky v Moravskobudějovickém mikroregionu viz Tabulka č. 2.
26
Tabulka 2: památky Moravskobudějovického mikroregionu
Památka
Obec
Památka
Babice
kostel Nejsvětější Trojice
venkovská usedlost - ovčárna
Babice
kaplička
kostel sv. Jiljí s karnerem sv. Michala
Babice Častohostice Častohostice Dědice Dědice Dešov Dešov Dešov Dešov Dešov Domamil Domamil Domamil Hornice Jakubov u MB Jakubov u MB Kojatice Kojatice Kojatice Láz Láz Lesonice Lesonice Litohoř
socha sv. Vendelína kostel sv. Barbory socha sv. Jana Nepomuckého kaplička železniční stanice kaple P. Marie výklenková kaplička - poklona boží muka socha Jana Sarcandra venkovská usedlost č.p. 94 sousoší sv. Jana Nepomuckého boží muka venkovská usedlost č.p. 4 výklenková kaplička - poklona kostel sv. Jakuba socha sv. Tekly kaplička boží muka smírčí kříž kaplička se zvoničkou výklenková kaplička - poklona socha P. Marie socha sv. Floriána kostel sv. Jana Nepomuckého
fara kaple sv. Anny kaple sv. Jana Nepomuckého městské opevnění, zřícenina výklenková kaplička - poklona boží muka boží muka pamětní kámen socha sv. Jana Nepomuckého zámek masné krámy masné krámy měšťanský dům č.p. 60 výklenková kaplička - poklona zemědělský dvůr panský výklenková kaplička - poklona zámek socha sv. Jana Nepomuckého výklenková kaplička - poklona kostel sv. Michala socha sv. Jana Křtitele socha sv. Jana Nepomuckého kříž zámek
Zdroj: Národní památkový ústav, 2006 (http://www.npu.cz/), IECC.
Na území tohoto mikroregionu se nachází řada kulturních památek. Nejedná se o památky nadregionálního významu, které by samy o sobě „táhly“ cestovní ruch ve městě nebo obcích. Stav těchto památek, další využitelnost a propagace je však pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu velice významná.[9]
27
3 Důvody a vznik mikroregionů, vymezení mikroregionu Vznik mikroregionů je důležitý pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem dosažení pozitivních změn ve všech obcích určitého území a je pozitivním trendem probíhajícím ve venkovském prostoru. Pomáhá obcím, které jsou součástí mikroregionu, získat finanční prostředky z různých fondů formou vytváření mikroregionálních programů, aktivit a konkrétních projektů. Mnohé finanční prostředky z těchto programů by samotné obce nebyly schopné získat. Důvody, za jakým účelem vznikly jednotlivé mikroregiony, jsou různé. V minulosti vznikaly zejména monotematicky zaměřené mikroregiony, které většinou po splnění cíle nepokračovaly v další spolupráci. Některé, které jsou založené na jednorázovém úkolu, postavily další spolupráci a svůj rozvoj. Mikroregiony vznikající zdola mají stále častěji komplexní charakter. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se častěji blíží reálným funkčním mikroregionům. Ústav územního rozvoje na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj monitoruje od roku 2000 na území ČR zdola vznikající mikroregiony a jejich rozvojové dokumenty.
Agenda
průběžného
sledování
mikroregionů
a
jejich
rozvojových
dokumentů je součástí celostátního úkolu. Vedle geografického vymezení mikroregionů je také monitorována řada dalších údajů o
mikroregionech
-
například
rozvojové
dokumenty
mikroregionů,
zpracovatel
rozvojových dokumentů, zahraniční kontakty a jiné. [10]
3.1 Vymezení pojmu mikroregion Český právní řád nezná pojem mikroregion, užívá pouze termín region – územní celek, vymezený
administrativními
hranicemi
krajů,
okresů,
správních
obvodů
obcí
s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí. Mikroregion – „Pokud je užíván výraz „mikroregion“ bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí DSO dle § 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích se širším než jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdružení právnických osob dle § 20f až §20j Občanského zákoníku.“ Mikroregion v praxi - jde o vyšší formu spolupráce obcí, je založena na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí za účelem ochrany a prosazování 28
společných zájmů. Svazek obcí je právnickou osobou (§ 49 zákona o obcích). Svazky obcí zajišťují společné plnění úkolů v samostatné územní působnosti a slučují k tomu prostředky. Zákon definuje předmět činnosti svazku obcí: úkoly
v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany,
veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty obce, shromažďování, odvozu a zneškodnění komunálních odpadů, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, zavádění a
zdokonalování sítí technického
vybavení,
systémů veřejné dopravy
k zajištění dopravní obslužnosti obcí, úkoly v oblasti ochrany ovzduší, provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, správu majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního fondu a zařízení spravovaných obcemi. [11]
3.1.1 Použití pojmu mikroregion - Ve smyslu geografickém se mikroregionem rozumí určité území nebo oblast. - Ve smyslu neformální spolupráce obcí se jedná o uskupení několika obcí za účelem splnění nějakého úkolu, jednorázového cíle. - Ve smyslu formalizované spolupráce několika obcí – uskupení několika obcí, které mají statut právnické osoby. Vystupují jménem obcí na vlastní odpovědnost. Mikroregion s administrativními hranicemi (dvou a více obcí) je většinou spojován s pojmem „sdružení/svazek“ a mikroregion bez administrativních hranic vyjadřuje účelově vytvořené území podle subjektivně stanovaných kritérií (například ekonomický, příhraniční, marketingový mikroregion). [11]
3.2 Cíle založení mikroregionu Hlavním cílem je pro založení mikroregionu v ČR společné řešení problémů, jedná se zejména o tyto problémy: -
Cestovní ruch.
-
Životní prostředí.
-
Zemědělství.
-
Infrastruktura. 29
-
Ekonomický rozvoj.
-
Rozvoj lidských zdrojů.
Do jisté míry lze využít územní potenciál, zdroje a silné stránky územního celku za účelem rozvoje území při eliminaci slabých stránek území. Cílem je umožnit členským obcím čerpání finančních prostředků z dotačních programů ČR a strukturálních fondů Evropské unie. Dalším cílem je vzájemná výměna zkušeností a pomoc mezi členskými obcemi, sdružování finančních prostředků, lidských kapacit a jejich efektivní využití. Důležitým cílem je koncentrace dosud nejednotné sídelní struktury v ČR a ustálení rozvoje venkovských regionů. [11]
3.3 Financování společných problémů mikroregionů Mikroregiony mohou pro vytvoření svých rozvojových záměrů využít financování o třech základních přístupech: 1. Financování z vlastních zdrojů: - prostředky sdružené do rozpočtu dobrovolného svaku obcí, - prostředky z rozpočtů jednotlivých členů mikroregionu. 2. Financování z cizích zdrojů: - půjčky, úvěrové financování, - systém Public-Private-Partnership, - dotace (zejména účelově vázané): 3. Financování smíšené Rozměr
použití
jednotlivých
přístupů
je
výrazně
ovlivněn
rozpočtem projektu
a můžeme konstatovat, že se zvyšujícím se rozpočtem roste i tlak na financování projektů za pomoci cizích zdrojů.
30
V současnosti převládá stanovisko smíšeného financování, a to z důvodu využívání dotačních programů, které umožňují pokrytí pouze části nákladů projektu (většinou 5090%).[11]
4 MAS Telčsko a Moravskobudějovicko Místní akční skupina = MAS je nezávislým společenstvím založené na politickém rozhodování občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí). MAS spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů pro svůj region metodou LEADER. Hlavním cílem MAS je zkvalitnit život a životní prostředí ve venkovských oblastech a získávání a rozdělování dotačních prostředků. Metoda LEADER je postavená na tezi zdola – nahoru. Všechny návrhy a projekty by měly vycházet z myšlenek a podnětů místních venkovských subjektů a občanů. Tento princip není postavený na direktivním vedení krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí.[12]
4.1 MAS Mikroregionu Telčsko MAS Telčsko je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2004. Občanské sdružení je vytvořeno z cíle programu LEADER+
a z cíle
rozvoje regionu formou realizace
společných projektů a získávání dotací z ČR a EU. Místní akční skupina funguje na principu spolupráce Obrázek 1 Logo MAS Telčsko, veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového zdroj:http://www.telcsko.cz/mas/. sektoru. Základním úkolem sdružení je podporovat své členy i ostatní okolní organizace v regionu v jednotlivých činnostech a projektech tak, aby byl zajištěn trvale udržitelný rozvoj celého území s maximálním využitím potenciálu místních lidských a přírodních zdrojů. Veškeré aktivity jsou založeny na základě partnerství a vzájemné spolupráci. MAS Telčsko od roku 2009 vykonává vlastní Strategický plán LEADER popisující cíle, nástroje a opatření vhodná k rozvoji Telčska. Díky podpoře získané v rámci Osy IV. 31
LEADER Programu rozvoje venkova ČR přijde do regionu na rok 2013 asi 10 milionů korun. [13] V rámci výzvy byly vyhlášeny tyto opatření neboli fiche č.: 1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. 2. Podpora cestovního ruchu. 3. Obnova a rozvoj vesnic. 4. Občanské vybavení a služby. 5. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví. 6. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. [13] V oblasti Telčska bylo realizováno spousty projektů. Vybrala jsem některé zrealizované projekty v rámci programu LEADER ČR z oblasti cestovního ruchu: - Stezky Mikroregionu Telčsko, předkladatel Mikroregion Telčsko, celkové náklady 1.571.236 Kč, dotace 1.256.000 Kč. - Úvaziště na koňské stezce Vysočinou - předkladatel Jezdecký oddíl Bezděkov, o.s., celkové náklady 105.000 Kč, dotace 84.000 Kč. - Údržba hippostezky - předkladatel EKOSPORT, s.r.o., celkové náklady 1.487.500 Kč, dotace 625.000 Kč. - Zlepšení dopravní a technické infrastruktury v obci Doupě, předkladatel Obec Doupě, celkové náklady 489.000 Kč, dotace 440.100 Kč. - Rekonstrukce penzionu Stranná, předkladatel Ing. M. Peichl, celkové náklady 504.000 Kč, dotace 226.800 Kč. [14]
32
4.2 MAS Mikroregionu Moravskobudějovicko Vznik
partnerství
se
váže
k
založení
Moravskobudějovického mikroregionu roku 2000, kdy se starostové 23 obcí dohodli na založení zájmového sdružení právnických
osob
–
dobrovolného
svazku
obcí.
Základním cílem MAS Moravskobudějovicka je podpora sv-
ých členů i ostatních
okolních
v jednotlivých činnostech zajištěn
trvale
a
organizací
projektech
udržitelný rozvoj
v
tak,
regionu aby
celého
Obrázek 2: Logo byl MAS Moravskobudějovicko, Zdroj: http://www.iecc.cz.
území
s maximálním využitím potenciálu místních lidských a přírodních zdrojů. [15] Podporu získává na základě realizace projektů v rámci Programu rozvoje venkova ČR, osy 4 LEADER „Realizace strategie MAS - cesta k rozkvětu regionu“ V rámci výzvy byly vyhlášeny tyto opatření neboli fiche č.: 1. Žijeme aktivně a zdravě. 2. Rozvoj vesnické infrastruktury jako prostředek zlepšení života obyvatel. 3. Podpora rozvoje zemědělských podniků. 4. Podpora podnikání, řemesla a služeb. [15] Podpora služeb v oblasti - cestovní ruch, infrastruktura cestovního ruchu: Moravskobudějovický mikroregion je spíše tranzitním regionem se spojnicí Vysočiny a Jižní Moravy a dostupnou vzdáleností k státní hranici a Rakouskem. Jedná se o malebnou rozmanitou krajinu s neporušeným životním prostředím a mnoha přírodními zajímavostmi. Historické památky jsou rozesety po krajině a nenacházejí se jenom v zastavěných částech obcí. Území je vhodné pro pobytovou rekreaci (například houbaření, rybaření, poznávání území) pěší a cyklo turistiku. Infrastruktura cestovního ruchu (dále jen CR) je částečně dostupná mikroregion
veřejnou má
hromadnou turistické
dopravou informační
(autobus, centrum
vlak).
Moravskobudějovický
v Moravských
Budějovicích.
Moravskobudějovický mikroregion pokrývá kvalitní síť značených cyklotras. Pro vedení tras jsou využívány komunikace nižších tříd s nižším dopravním provozem, polní a lesní cesty. 33
Přestože má území vhodný potenciál kulturního a přírodního bohatství, je třeba dále přispět k rozvoji ubytovací kapacity mimo město, rozšíření stálých výstavních expozic (například vzorky nerostného bohatství) a přenášet tyto informace z knih do terénu ve formě informačních tabulí historických a kulturních památek či přírodních památek a cílené tištěné propagace. Infrastruktura cestovního ruchu je územně centralizovaná, většina zařízení se nachází ve městě Moravské Budějovice. [15]
34
5 Praktická část Hlavním cílem mé bakalářské práce je podat návrh nové naučné stezky – Kosmákova naučná stezka na Vysočině v mikroregionech Telčsko a Moravskobudějovicko. Dále zjišťuje zájem veřejnosti o tuto navrženou naučnou stezku. Jako prostředek pro zjištění zájmu a informovanosti veřejnosti jsem použila dotazník, který byl určen pouze pro občany kraje Vysočina. Volila jsem pouze tento segment z důvodu, že místa, která naučnou stezkou povedou, jsou pro širokou veřejnost z celé České republiky méně známá až neznámá. Mou vizí je, aby tuto naučnou stezku znali a využívali jak občané z celé České republiky, tak i zahraniční turisté, například z Rakouska. Dle mého názoru bude nejdříve rozhodující zájem a první dojem místních občanů a občanů z Kraje Vysočina, protože by tuto naučnou stezku mohli dále doporučit, a tím vytvořili propagaci míst na naučné stezce. Místní občané a občané z Kraje Vysočina by tak mohli následně podat podněty pro zlepšení využití naučné stezky a kulturního a přírodního bohatství v mikroregionech Telčsko a Moravskobudějovicko. Chtěla bych tímto návrhem pomoci k rozvoji venkova v mikroregionech Telčsko a Moravskobudějovicko. Myslím si, že místa, která povedou naučnou stezkou, jsou z hlediska cestovního ruchu atraktivní, ale nejsou dostatečně propagovaná a tím se stávají být pro laickou veřejnost neznámá. Teoretická část a praktická část jsou koncipovány tak, aby má bakalářská práce mohla být využita
jako
podklad
k
realizaci skutečného
projektu vybudování naučné
Kosmákovy stezky, který by mohl být realizován v programovacím období 2014-2020.
5.1 Návrh naučné stezky – Kosmákova naučná stezka Vysvětlení, proč mnou navrhovaná naučná stezka se jmenuje Kosmákova naučná stezka je jednoduché. Jmenuje se podle spisovatele a rodáka z Martínkova Václava Kosmáka. Inspirovala mě jedna z jeho knih Kukátko z kukátek, kde popisuje svůj život v Martínkově a okolí. V knize popisuje krajinu a okolní vesnice, kam chodívával, a jak chodíval pěšky studovat do Jihlavy. Kniha má v sobě osobní kouzlo a ducha krajiny, kterou ve své knize zmiňuje. 35
Václav Kosmák „Narodil se 5. 9. 1843 v Martínkově a zemřel 15. 3. 1898 v Prosiměřicích. Václav Kosmák byl kněz a ve své době velmi významný moravský spisovatel a vlastenec. Navštěvoval gymnázium v Jihlavě a v roce 1862 vstoupil do brněnského semináře. 4. června 1866 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1859 začal psát česky, psal články, fejetony, črty i básně, které byly otištěny v různých časopisech. Napsal spoustu románů, povídek, kterých je nepřehledná řada. Proslavil se zejména líčením života venkovských lidí, mezi kterými celý život žil a pracoval. Povídky zveřejňoval pod názvem Kukátka, které proslavily jeho postřeh a bystrost. Václav Kosmák chtěl jako spisovatel svým čtenářům obrázky ze života nejen ukázat, ale i popsat.
Obrázek 3: Václav Kosmák, zdroj: [18].
Jeho "kukátka" představují více jak dvě desítky knih. Václav Kosmák skládal i písně, texty a psal příležitostné články do novin.“ [18] Naučná stezka bude seznamovat s památkami kulturního dědictví a zajímavostmi mikroregionu Telčsko a Moravskobudějovicko. Výchozím cílovým bodem celé naučné stezky jsem vybrala Novou Říši. Hlavním důvodem tohoto výběru je atraktivita památek, které se v Nové Říši vyskytují a návaznost na další cyklotrasy - cyklotrasa č. 5125 Telč – Jaroměřice nad Rokytnou, cyklotrasa č. 5220 Třešť – Nová Říše, Naučná stezka Otokara Březiny – Počátky – Jaroměřice nad Rokytnou. Část trasy nové Kosmákovy naučné stezky by kopírovala cyklotrasu č. 5125 z Nové Říše do Želetavy a cyklotrasu č. 5124 z Knínic do Štěpkova. Trasa Kosmákovy naučné stezky by vedla podle cyklotrasy č. 5125 následovně: Nová Říše (Premonstrátský klášter) – Zdeňkov – Jindřichovice - Želetava. Délka celkové Kosmákovy naučné stezky je 36,4 km.
36
5.1.1 Trasa Kosmákovy naučné stezky
Mapa 1: Kosmákova naučná stezka Zdroj: vlastní zpracování, 2014, mapový podklad Mapy.cz dostupný z < mapy.cz>.
Nová Říše V Nové Říši je stanoven začátek Kosmákovy naučné stezky přímo u Premonstrátského kláštera. Zde se budou mít možnost turisté seznámit se zajímavostmi Nové Říše, především s Premonstrátským klášterem. Premonstrátský klášter je veřejnosti otevřen od 1.7. - 31. 9. s možností prohlídky, ostatní prohlídky mimo sezónu jsou možné po telefonické domluvě. V Nové Říši mohou na Kosmákovu naučnou stezku Obrázek 4: Kostel sv. Petra a Pavla Nová Říše
navázat cyklotrasy č. 5220 a č. 5125 a naučná stezka Zdroj: vlastní fotografie, 2014. Otokara Březiny. Trasa naučné stezky by dále pokračovala podél cyklotrasy č. 5125 do Zdeňkova.
37
Zastávka č. 1 – Zdeňkov, náves - kaplička Panny Marie V obci
Zdeňkov
navrhuji
zastávku
přímo na návsi u informační tabule. Tabule by mohla informovat veřejnost o
vzniku
obce
Zdeňkov,
kapličce
Panny Marie a jako zajímavost bych doplnila informační tabuli o pověst o sv.
Prokopovi,
který
měl
údajně
zabránit bitvě,
která se měla stát Obrázek 5: Zdeňkov - Kaplička Panny Marie Zdroj: vlastní fotografie, 2014. na poli u Zdeňkova. Naučná stezka dále pokračuje podél cyklotrasy č. 5125 do Želetavy. Zastávka č. 2 – Želetava, náměstí – barokní kašna Na této zastávce se dozvíme více o pamětihodnostech a
osobnostech
Želetavy
pomocí informačních
tabulí.
Konkrétně se jedná o kostel sv. Michaela, barokní kašnu na náměstí, mariánský sloup. Z osobností pak básník Antonín Bartušek, který se narodil v Želetavě. K zastávce č. komunikace
III.
3
– třídy
Martínkov se dostaneme podél do
Šašovic.
Cestu z Šašovic
do Martínkova plánuji lesní cestou, protože z Želetavy do Martínkova vede přímo komunikace I. třídy a té bych Obrázek 6: Kostel sv. se chtěla vyhnout kvůli bezpečnosti a její Michaela, Želetava frekventovanosti.
Zdroj: http://www.ziveobce.cz/.
Lesní cesta je v dobrém stavu, ale jsou na ní i místa, která nejsou vhodná pro cykloturistiku. Po těchto místech bude vhodná pěší varianta a doporučila bych vést kolo.
38
Zastávka č. 3 – Martínkov, náves – obecní úřad Z obce Martínkov pochází rodák Václav Kosmák, podle kterého je pojmenovaná mnou navrhovaná naučná stezka. V obci
Martínkov
chci
navrhnout
muzeum
Václava
Kosmáka. Muzeum by mohlo být ve volných prostorách bývalé školy, kde sídlí obecní úřad. Nad obecním úřadem jsou dvě volné místnosti a knihovna. V Martínkově se nachází i rodný dům Václava Kosmáka, ovšem tento dům je v soukromém vlastnictví. Pokud by vlastníci tohoto Obrázek 7: Pomník Václava
domu někdy chtěli rodný dům Václava Kosmáka prodat, Kosmáka, Martínkov mohla by obec pozemek odkoupit, a tak by tento rodný Zdroj: vlastní fotografie, 2014. dům mohl sloužit jako muzeum. Jelikož v obci Martínkov působí spolek Klubu přátel a historie Martínkova, mohl by se spolek spolu s obecním úřadem na tvorbě muzea podílet. Především by šlo o informace o Václavovi Kosmákovi. Muzeum by tak mohlo být někdy do budoucna otevřeno pro veřejnost. Otevírací doba muzea by záležela podle zájemců o toto muzeum. Nejdříve bych volila cestu, kdy se zájemci předběžně domluví se správcem muzea. V obci Martínkov by tedy byla zastávka přímo na návsi u obecního úřadu. Na návsi mohou turisté
také
shlédnout
památník
Václava
Kosmáka. V této obci navrhuji informační tabule jak s památkami obce, jako je kostel Navštívení Panny Marie, tak
i
tabule
s tradicemi
a osobnostmi Martínkova.
obce Obrázek 8: Kostel Navštívení Panny Marie, Martínkov Zdroj: vlastní fotografie, 2014.
Jedná se o tyto tradice a osobnosti: Z tradic je to Békání, hrkání – Velikonoce v obci, Martínkovské krojované hody a informace o místním lidovém kroji. Z osobností to budou Václav Kosmák, hudební skladatel Otto Albert Tichý, hudební skladatel a spolužák Otokara Březiny František Bauer Martínkovský. 39
Z Martínkova pokračujeme dále po pozemní komunikaci III. třídy do Zastávky č. 4 – Domamil. Zastávka č. 4 – Domamil, obchod Jednota Obec disponuje krásným kostelem sv. Prokopa s románskými základy. Zde bych volila zastávku u místního obchodu, kde je k dispozici stojan na kola. Zastávka je přímo naproti jednotě přes silnici. Zde navrhuji opět informační tabuli o zajímavostech obce, jakými jsou statky a usedlosti obce a především kostel sv. Prokopa. Naučná stezka dále povede z Domamile do Štěpkova a povede podél cyklotrasy č. 5124 (Javořice – Štěpkov).
Obrázek 9: Kostel sv. Prokopa, Domamil Zdroj: vlastní fotografie, 2014.
Zastávka č. 5 – Štěpkov, Kaple sv. Václava V této malebné obci se nachází významný objekt ze 12. století – rotunda neboli kaple sv. Václava. Určitě bych zde zvolila informační tabuli o této stavbě, konkrétně by mohlo jít o informace o architektuře tohoto objektu. Ve Štěpkově navazuje
opět cyklotrasa č. 5124. Tuto
cyklotrasu bych z části využila pro cestu do zastávky č. 6 - Obrázek 10: Kaple sv.Václava, Štěpkov Knínic. Zastávka č. 6 – Knínice, barokní zámeček – obecní úřad
Zdroj: vlastní fotografie, 2014.
V Knínicích stojí za zhlédnutí barokní zámeček, který slouží jako obecní úřad. Tento zámek je ovšem veřejnosti nepřístupný, proto zde zvolím alespoň informační tabuli o zámku. Kousek od tohoto zámečku stojí krásný barokní kostel Povýšení sv. Kříže, který je po domluvě se správcem přístupný. Obci také patří křížová cesta. Na křížové cestě jsou jednotlivá zastavení, která tvoří 10 kapliček.
40
Zde také navrhuji informační tabule o pamětihodnostech obce a o křížové cestě a jednotlivých zastavení. Pokračujeme dále pozemní komunikací III. třídy do zastávky č. 7 – Krasonice.
Zastávka č. 7 – Krasonice, zámek Krasonice
Obrázek 11: Kostel Povýšení sv. Kříže, Knínice Zdroj: vlastní fotografie, 2014.
Zámek v Krasonicích je nyní v soukromém vlastnictví. Veřejnost by měla možnost dozvědět se o zámku více, volila bych cestu informační tabule o zámku a zahradě. Zámek je v chátrajícím stavu a lze do jeho zahrad vstoupit, ovšem je to vstup na vlastní nebezpečí kvůli stáří stromů. Zahrada disponuje letitými stromy, jako jsou duby a kaštany a vyskytují se zde z flóry prvosenka jarní a sasanka jarní. Obec
může
dále
nabídnout
sv. Vavřince.
kostel Obrázek 12: Zámek Krasonice, Zdroj: vlastní fotografie, 2014.
Z Krasonic se přemístíme podél komunikace III. třídy do cílového bodu – Nová Říše.
5.1.2 Všeobecné shrnutí trasy Kosmákovy naučné stezky Způsob, jakým bych sesbírala informace k daným informačním tabulím, by mohl vypadat následovně: 1. Poprosila bych o pomoc místní obyvatele, starosty a zastupitelstva obcí, kteří svá rodná místa znají. 2. Čerpání informací z kronik, různých vlastivědných knih (například od Nekudy). 3. Spolupráce se spolkem Klubu přátel historie Martínkova. 4. Spolupráce s informačním centrem v Moravských Budějovicích a v Telči. 5. Spolupráce s Moravským zemským muzeem v Brně (Etnografický ústav atd.).
41
Jelikož jsou především kostely z větší části na této navrhované naučné stezce zavřeny z důvodu bezpečnosti, zapojila bych do této akce místní obyvatelstvo, a to tím, že by si každá obec zvolila dobrovolného správce určené památky (kostela). Na internetových stránkách obcí a památek obcí by byl zveřejněn telefonní kontakt na správce objektu a po telefonické domluvě by správce kostely zpřístupnil. Kosmákovu naučnou stezku jsem osobně absolvovala 6. 4. 2014. Začátek a cíl naučné stezky jsem si stanovila v obci Martínkov, kde bydlím. Z této akce jsem pořídila několik fotografií, které můžete shlédnout v příloze. Kosmákovu naučnou stezku jsem měřila pomocí mobilní aplikace Endomondo. Analýzu z této absolvované naučné stezky je možné si prohlédnout – viz obrázek č. 13. Celkový čas se rovná čistý, to znamená, pouze čas strávený jízdou na kole bez zastávek. Celkový čas s jízdou na kole a se zastávkami jsem naměřila přibližně 4 hodiny a 15 minut.
Obrázek 13: Analýza aplikace Endomondo Zdroj: vlastní zpracování, 2014.
42
Tabulka 3: Kilometrovník Z
Do
Počet km
Zastávka
Vybavení zastávky
Nová Říše
Nová Říše
0 km
Klášter Nová Říše
Nová Říše
Zdeňkov
4,6 km
Náves, kaplička
Zdeňkov
Želetava
4,2 km
Náměstí - kašna
Želetava
Martínkov
7,8 km
Obecní úřad
Přístřešek s posezením, informační tabule
Martínkov
Domamil
2,3 km
Náves, Kostel sv. Prokopa
Lavičky, informační tabule s mapou
Domamil
Štěpkov
3,8 km
Rotunda
Lavičky, informační tabule
Štěpkov
Knínice
5 km
Kostel
Knínice
Krasonice
2,7 km
Zámek Krasonice
Krasonice
Nová Říše
5,9 km
Klášter Nová Říše
Lavičky, informační tabule, mapa Lavičky, informační tabule Lavičky, informační tabule, mapa
Přístřešek s posezením, informační tabule lavičky, informační tabule Lavičky, informační tabule, mapa
Celkem 36, 4 km Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
Tabulka 4: Technická vybavenost naučné stezky Z
Do
Vedení naučné stezky
povrch
Nová Říše
Zdeňkov
cyklotrasa č. 5125
asfalt
Zdeňkov
Želetava
cyklotrasa č. 5125
asfalt
Želetava
Martínkov
zpevněná polní cesta, místní účelová cesta
zpevněno štěrkem a kamenem
Martínkov
Domamil
komunikace s malým provozem
asfalt
Domamil
Štěpkov
cyklotrasa č. 5124
asfalt
Štěpkov
Knínice
cyklotrasa č.5 124
asfalt
Knínice
Krasonice
komunikace s malým provozem
asfalt
Krasonice
Nová Říše
komunikace s malým provozem
asfalt
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
43
5.2 Analýza ubytovacích zařízení navrhované Kosmákovy naučné stezky podle Defertovy funkce ,,Index turistické funkce - T(f) - dané destinace je konstruován jako poměr početní velikosti návštěvníků a rezidentů, resp. jako poměr dvou populací: „navštěvující“ a „navštěvované“. Tento kvantitativní ukazatel vyjadřuje kvantitativní aspekt intenzity cestovního ruchu, resp. míru psychologicky a sociokulturně únosné potenciální návštěvnosti, je vyjádřen vzorcem: T(f) = N x 100 / P N = kapacita stálých lůžek pro ubytování cizinců P = počet rezidentů (destinace, resp. sídelního útvaru). Výhodou ukazatele T(f) je relativně snadná dostupnost dat, jeho slabou stránkou se jeví nutnost uvažovat při interpretaci takových skutečností: -
různá reálná míra využití existující lůžkové kapacity,
-
statistická zjistitelnost využití této lůžkové kapacity,
-
(ne)započtení druhého bydlení a VFR (tj. možnost individuálního ubytování u přátel a příbuzných).
-
jiné hodnoty může tento index vykazovat pro destinace s různými převažujícími formami cestovního ruchu, jiné pro destinace využívané celoročně nebo jen sezónně.
Z hlediska interpretace T(f) se předpokládá přímá úměrnost mezi jeho růstem (případně mezi růstem od jeho určité hodnoty) a nárůstem iritace rezidentů vůči návštěvníkům. Index T(f) lze využít pro celkové posouzení významu cestovního ruchu v dané destinaci a odhad míry jeho vlivu na socioekonomické mikroklima, pro vyčíslení možných sociálních efektů cestovního ruchu v dané destinaci (ohrožení lokální kulturní identity, míra iritace rezidentů aj.). Využít lze i jeho specifickou podobu, tj. dílčí výpočet pro individuální ubytování (chaty, chalupy, pro rekreaci vyčleněný bytový fond) nebo pro hromadná ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony apod.).
44
Výsledkem výpočtu je stupnice interpretací: hodnota menší než 4 – v místě se nevyvíjí téměř žádná turistická aktivita, interval 4 až 10 – místo s nevýraznou turistickou aktivitou, interval 10 až 40 - místo s významnou, ale nepřevažující turistickou aktivitou, interval 40 až 100 - místo s převážně rozvinutým cestovním ruchem, interval 100 až 500 - významná destinace, interval nad 500 - hyperturistická destinace.“ (ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002).
5.2.1 Analýza ubytovacích zařízení Kosmákovy naučné stezky a ukazatel RNDr. Milana Kameníka Ubytovací zařízení přímo na Kosmákově naučné stezce nejsou, proto beru v úvahu města a okolí obcí naučné stezky viz Tabulka č. 5. Tabulka 5: Ubytovací zařízení, zdroj dat z roku 2012 a 2013:
Ubytovací zařízení Město
Počet zařízení
Pokoje
lůžka
Počet obyvatel
Třebíč
16
438
1021
37 324
Jaroměřice nad Rokytnou
2
45
95
4 212
Litohoř Moravské Budějovice
2
35
115
580
3
39
113
7580
Telč
18
215
512
5576
Celkem
42
784
1916
55 272
Zdroj: data z roku 2012 a 2013: Český statistický úřad, Krajská správa v Jihlavě.
1. Defertova funkce: T(f) = N x 100 / P N = kapacita stálých lůžek pro ubytování cizinců. P = počet rezidentů (destinace, resp. sídelního útvaru). Defertova funkce T(f) pro Třebíč = 1021 * 100 / 37 324 = 2,74 Defertova funkce T(f) pro Jaroměřice nad Rokytnou = 95 * 100 / 4 212 = 2,26 Defertova funkce T(f) pro Litohoř = 115 * 100 / 580 = 19,83 Defertova funkce T(f) pro Moravské Budějovice = 113 * 100 / 7 580 = 1,49 45
Defertova funkce T(f) pro Telč = 512 * 100 / 5 576 = 9,18 Interpretace: Defertova funkce pro Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice ukazuje hodnoty menší jak 4, což znamená, se v místech vyvíjí slabá turistická aktivita. Defertova funkce pro Telč má hodnotu 9,18, což by podle Výkladového slovníku cestovního ruchu poukazovalo na relativně nízkou turistickou aktivitu, protože se nachází v intervalu 4 až 10. V tomto případě, vzhledem ke zvláštní pozici Telče (památka UNESCO), se ukazuje, že by aplikace Defertovy funkce nevedla k adekvátnímu výsledku. Očividně by bylo třeba pro Telč doplnit další ukazatele aktivity cestovního ruchu. Oproti Defertově funkci pro Litohoř, která se rovná 19,83 a nachází se v intervalu 10 až 40. Toto místo vyšlo jako místo s významnou, ale nepřevažující turistickou aktivitou. Když spojím Defertovu funkci pro Moravské Budějovice a Litohoř z důvodu blízké vzdálenosti těchto dvou míst Defertova funkce pro Moravské Budějovice se tak dostane do intervalu 10 až 40. To znamená, že by šlo o místo s významnou, ale nepřevažující aktivitou, a tím by se změnil i interval pro Defertovu funkci pro Moravské Budějovice. Všechna tato místa by tak díky Kosmákově naučné stezce mohla dospět k větší turistické aktivitě. 2. Ukazatel navržený RNDr. Milanem Kameníkem: Počet km všech cyklotras v okrese nebo kraji / počet obyvatel v okrese nebo kraji (zdroj: konzultace během zpracování bakalářské práce) a) Počet km všech cyklotras v Kraji Vysočina: 2448 km značených cyklotras 101 km neznačených cyklotras 2549 km celkem cyklotras v Kraji Vysočina Počet obyvatel v Kraji Vysočina 510 209 (zdroj: Český statistický úřad, 2014). Ukazatel RNDr. Milana Kameníka = 2500 /510 = 4,9 km/ 1000 obyvatel
46
b) Počet km všech cyklotras v Jihočeském kraji 4990 km vyznačených cyklotras (zdroj: KČT, 2006). Počet obyvatel v Jihočeském kraji = 636 707 (zdroj: Český statistický úřad, 2014). Ukazatel RNDr. Milana Kameníka = 4900 / 636 = 7,7 km / 1000 obyvatel
Interpretace: Podle ukazatele RNDr. Milana Kameníka v Kraji Vysočina připadá 4,9 km na 1000 obyvatel, což je v porovnání s Jihočeským krajem o 2,8 km na 1000 obyvatel méně. Tento ukazatel má hodnotu pro Jihočeský kraj 7,7 km na 1000 obyvatel. Mnou navrhovaná Kosmákova naučná stezka by tak mohla být pro Kraj Vysočina přínosná, protože cyklotrasy jsou ve srovnání s Jihočeským krajem podle výše uvedeného ukazatele relativně méně rozšířené. Jihočeský kraj jsem vybrala z důvodu pro velké množství a vhodnost cyklotras.
5.3 Analýza stravovacích zařízení na Kosmákově naučné stezce Na Kosmákově naučné stezce jsou v obcích jako je Martínkov, Domamil, Knínice, Krasonice, Želetava pouze hospody bez možnosti stravování. Možnost stravování na naučné stezce poskytuje pouze Nová Říše. Jedná se o tyto možnosti: -
Restaurace Na Blatech s kapacitou 80 míst
-
Restaurace U Lva s kapacitou 60 míst
Další možnost stravování by byla mimo místa naučné Kosmákovy stezky. Jednalo by se o tyto místa: Telč, Moravské Budějovice, Litohoř, Sádek.
47
5.4 Analýza potencionálního zájmu o navrhovanou Kosmákovu naučnou stezku Pro dosažení úspěchu Kosmákovy naučné stezky jsem provedla dotazníkové šetření potencionální poptávky. Dotazníky byly určeny pouze pro občany kraje Vysočina. Stanovila jsem 3 cíle, podložené hypotézami, kterých chci dosáhnout průzkumem potencionálních respondentů. Tyto hypotézy dle výsledků analýzy buď potvrdím, nebo vyvrátím. Analýzu jsem provedla prostřednictvím dotazníků, které obsahují 13 otázek různých typů
uzavřené,
dichotomické,
alternativní,
polootevřené,
škálové.
Dotazníků
bylo
rozdáno 110, návratnost byla 90,0 %, což se rovná 100 dotazníkům.
Dotazník můžete najít v příloze. Celkový počet dotázaných respondentů je 100 občanů Kraje
Vysočina.
Výsledky jsou uvedeny procentuálně a výstupy otázek
jsou
v grafickém znázornění.
Cíle dotazníkového šetření a jeho hypotézy 1. Cíl: Existuje zájem o navrhovanou Kosmákovu naučnou stezku na Vysočině. Hypotéza: Předpokládám, že na Vysočině jsou stále místa pro nové naučné stezky 2. Cíl: Zjištění, jakou cestou by potencionální poptávka chtěla být informována. Hypotéza: Předpokládám, že na Vysočině je zájem se vzdělávat pomocí informačních tabulí. 3. Cíl: Zjištění povědomí o spisovateli Václavu Kosmákovi Hypotéza: Předpokládám, že většina dotazovaných lidí nebude Václava Kosmáka znát.
48
5.4.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek Otázka č. 1 - Pohlaví Graf 1: Pohlaví
Pohlaví
48%
52%
žena muž
zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Z grafu je zřejmé, že rozdíl v počtu dotazovaných mezi muži a ženami jsou pouhá 4%, což je v podstatě ve výsledku skoro srovnatelný počet dotazovaných žen a mužů. Dle mého názoru není zásadní, jestli budou tuto naučnou stezku více využívat ženy nebo muži. Otázka č. 2 - Věk Graf 2: Věková struktura dotazovaných
Věková struktura dotazovaných 7%
18%
15 - 18 let
23%
19 - 30 let 22%
31 - 45 let 46 - 60 let 61 a více
30%
zdroj: vlastní výzkum, 2014.
49
Z
celkového
počtu
dotazovaných byly převažující věkové skupiny v rozmezí
od 19 do 60 let. Největší počet dotazovaných je ve věkovém rozmezí 31 – 45 let. Tento fakt může ukázat na zájem této skupiny o Kosmákovu naučnou stezku. Odpovídala by tomu i délka a náročnost trasy naučné stezky.
Otázka č. 3 – Pokud jste z Kraje Vysočina, z jakého okresu pocházíte? Graf 3: Segmentace podle okresu
Segmentace podle okresu
10% 12%
40%
Pelhřimov 10%
Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Jihlava
28%
Třebíč
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Z celkového počtu jsou dotazovaní respondenti převážně z okresu Jihlava a Třebíč. Faktem je, že Kosmákova naučná povede pouze okresem Jihlava a Třebíč. Z toho by mohlo být zřejmé, že by místní obyvatelstvo mělo o tuto naučnou stezku zájem nebo využívali cyklotrasy v okresech Jihlava a Třebíč.
50
Otázka č. 4 – Jak jste spokojeni se současnými cyklotrasami na Vysočině? Graf 4: Spokojenost s cyklotrasami na Vysočině
Spokojenost s cyklotrasami na Vysočině úplně spokojen/a 1%
1%
spokojen/a
7%
13%
31%
ani spokojen/a ani nespokojen/a Nespokojen/a Velice nespokojen/a
47%
Nevím, nikdy jsem žádnou cyklotrasu na Vysočině nevyzkoušel/a
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Z celkového počtu je jasné, že dotazovaní jsou i nejsou spokojeni se současnými cyklotrasami na Vysočině (47%). Spokojenost s cyklotrasami na Vysočině vykazuje 31 %. Z toho plyne, že jsou cyklotrasy na Vysočině v dobrém stavu a jsou tak vhodné pro aplikaci na Kosmákovu naučnou stezku. Otázka č. 5 – Z jakého důvodu využíváte cyklotrasy na Vysočině? Graf 5: Důvody využití cyklotras na Vysočině
Důvody využití cyklotras na Vysočině Sportovní výkon 11%
11%
12%
Uvolnění, relaxace
13%
41% 12%
Chci poznat nová místa a dozvědět se něco nového Bezpečnost - (menší dopravní frekvence) Dojížďka za prací Nevyužívám
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
51
Nejvíce dotazovaných využívá cyklotrasy pro uvolnění a relaxaci (41%). Kosmákova naučná stezka je vedena z větší části cyklotrasami a je tak pro tento účel vhodná. Nejen, že se každý z dotazovaných zrelaxuje jízdou na kole, ale nadýchá atmosféru Kosmákovy naučné stezky. V praxi to znamená, že by tuto naučnou stezku buďto pouze projeli, nebo se zastavili u každé z informačních tabulí a dozvěděli se něco nového o místech, která projíždí. Přestože má Kosmákova naučná stezka informační a vzdělávací funkci, je z grafu zřejmé, že 12 % dotazovaných využívá cyklotrasy pouze pro tento účel. Otázka č. 6 – Využili jste někdy nějakou cyklotrasu na Vysočině, pokud ano jakou? Graf 6: Využití cyklotras na Vysočině
Využití cyklotras na Vysočině 8%
29%
Cyklotrasa Jihlava - Raabs
24% Cyklotrasa Telč - Jaroměřice nad Rokytnou
Cyklotrasa Javořice - Knínice 39% Jiná
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Na tuto otázku odpovědělo 89 respondentů – (100 %). Zbylých 11 respondentů odpovědělo na předchozí otázku č. 5 - nevyužívám. Z 89 respondentů využívá nejvíce cyklotrasu Telč – Jaroměřice (39 %). Na odpověď ,,jiná‘‘ odpovědělo 7 respondentů (8%). Tito respondenti udali za odpověď cyklotrasu Žďárské vrchy. Mnou
navrhovaná
naučná
stezka vede z části cyklotrasou Telč
–
Jaroměřice
nad Rokytnou a cyklotrasou Javořice – Knínice. Z grafu můžeme vidět, že tyto cyklotrasy jsou využívané respondenty z 63 %.
52
Otázka č. 7 – Navštívili jste někdy naučnou stezku na Vysočině? Graf 7: Návštěvnost naučných stezek na Vysočině
Návštěvnost naučných stezek na Vysočině Ne - Nikdy jsem žádnou nenavštívil
3% 7% 19%
47%
Ano - Naučná stezka Mařenka Ano - Naučná stezka Mohelenská hadcová step
24%
Ano - Naučná stezka po stavebních slozích v Pelhřimově Ano - Jiné
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Tuto otázku jsem vložila do dotazníku, protože mě zajímalo, jestli naučné stezky na Vysočině občané Vysočiny vůbec navštěvují. Z grafů je zřejmé, že 47 % respondentů žádnou naučnou stezku na Vysočině nikdy nevyužilo. 53 % dotazovaných navštívilo naučné stezky na Vysočině. Nejvíce navštívená naučná stezka z dotazovaných je Naučná stezka Mařenka (24%), což potvrzuje, že nejvíce odpovídalo respondentů z okresu Třebíč. Z možnosti „jiné“ odpověděla 3 % z dotázaných. V dotazníku uvedli do odpovědi „jiné“ – Naučná stezka Stará plovárna, Naučná stezka Bažantnice – Hrotovice, Naučná stezka Novoměstsko. Otázka č. 8 – Znáte z české literatury spisovatele Václava Kosmáka? Graf 8: Povědomí o spisovateli Václavu Kosmákovi
Povědomí o spisovateli Václavu Kosmákovi 29%
34%
ano znám toto jméno jsem už někde viděl/a slyšel/a
37%
toto jméno mi nic neříká
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
53
Z této otázky je patrné, že dotazování mají povědomí o spisovateli Václavu Kosmákovi, 37 % toto jméno už někde vidělo a slyšelo a 29 % toto jméno zná, to dává dohromady 66 %. Zbylých 37 % jméno Václav Kosmák nezná. Zde je patrné, že odpovídalo nejvíce respondentů z okresu Třebíč. Touto otázkou jsem dosáhla 3. cíle mé analýzy a vyvracím tak jeho hypotézu, že většina dotazovaných lidí nebude Václava Kosmáka znát. I když musíme brát v potaz i postoj respondentů, kteří odpověděli, že toto jméno už někde slyšeli nebo viděli. Podle mě to ještě nevypovídá o tom, že Václava Kosmáka opravdu znají. Proto bych určitě navrhla informační tabule o tomto spisovateli nebo muzeum v jeho rodné obci. Otázka č. 9 – Kdybyste měli možnost, zajímali byste se o tohoto spisovatele více Graf 9: Zájem o spisovatele Václava Kosmáka
Zájem o spisovatele Václava Kosmáka
45% 55%
Ano Ne
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 55 % dotázaných má zájem se dozvědět více informací o Václavu Kosmákovi. 45% respondentů nemá zájem se dozvědět více o tomto spisovateli. I z tohoto grafu lze usoudit, že by bylo dobré veřejnost seznámit s tímto spisovatelem pomocí informačních tabulí nebo muzea.
54
Otázka č. 10 – Pokud ano, odpovězte na tuto otázku: Jakou cestou byste chtěli být informováni o Václavu Kosmákovi? Graf 10: Cesta k informacím o Václavu Kosmákovi
Cesta k informacím o Václavu Kosmákovi Informační tabule rozmístěny po nové naučné stezce Informační letáky
20% 37%
Tištěný průvodce Kosmákovou naučnou stezkou
24% 15%
Webové stránky 4%
Muzeum Václava Kosmáka
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Na tuto otázku odpovídalo 55 respondentů, kteří měli možnost vybírat více odpovědí. Odpovědí bylo celkem 71. Z tohoto množství odpovědí je sestaven graf, který je uveden procentuálně. Z grafů je jasné, že bylo 37 % odpovědí pro informační tabule rozmístěny po nové naučné stezce. Tato otázka slouží jako informativní. Zajímalo mě, jestli by v Martínkově mělo smysl vytvořit Muzeum Václava Kosmáka. Tato odpověď vyšla na 3. místě a je patrné, že určitý zájem o toto muzeum bude. U této otázky jsem se dostala ke 2. cíli s hypotézou, kdy předpokládám, že na Vysočině je zájem se vzdělávat pomocí informačních tabulí. Tuto hypotézu potvrzuji, neboť je tomu skutečně tak, kdy o tento způsob informování má zájem 37 % z 55 dotazovaných.
55
Otázka č. 11 – Uvítali byste novou naučnou stezku na Vysočině – Kosmákova naučná stezka? Graf 11: Zájem o novou naučnou stezku - Kosmákova naučná stezka
Zájem o novou naučnou stezku Kosmákova naučná stezka
29% Ano
71%
Ne
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Touto otázkou jsem dospěla k 1. cíli mé analýzy a potvrzuji i hypotézu tohoto cíle. Hypotéza zněla: Předpokládám, že na Vysočině jsou stále místa pro nové naučné stezky. O tuto mnou navrhovanou Kosmákovu naučnou stezku má zájem 71 % respondentů. Z toho plyne, že by tato naučná stezka mohla být skutečně do budoucna zrealizována a využívána také veřejností. U této otázky vypovídá i fakt, že mnoho dotazovaných lidí při vyplňování dotazníku konstatovalo, že by rádi jezdili na kolách po cyklotrasách, ale nejsou pro ně vhodné kvůli špatné orientaci a nezáživnosti. Proto by uvítali novou naučnou stezku s předem stanovenými cíli.
56
Otázka č. 12 – Pokud ano, jaká témata zahrnutá v informačních tabulích by Vás na nové naučné stezce zajímala nejvíce? Graf 12: Témata zahrnutá v informačních tabulích
Témata zahrnutá v informačních tabulích Fauna Flóra Historie a zajímavosti kulturních památek na naučné stezce Geologie Geografie
Hudební tradice, literatura, nářečí Kultura, zvyky a obyčeje, pověsti
12%
25%
12%
13% 23% 8%
7%
zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Na tuto otázku odpovědělo 71 respondentů. Ti mohli vybrat více odpovědí. Odpovědí bylo celkem 186 a z tohoto množství byl sestaven graf. Nejvíce je zájem o téma historie a zajímavosti kulturních památek na naučné stezce a o téma kultura, zvyky a obyčeje, pověsti. Třetí místo pak patří tématu hudební tradice, literatura a nářečí. Tyto tři témata navrhuji začlenit do informační tabule nové naučné stezky – Kosmákova naučná stezka. Proto bych navrhovala i různorodost témat na nové naučné stezce, vzhledem k faktu, že obce navrhovanou stezkou mají co veřejnosti nabídnout.
57
Otázka č. 13 – Pokud ano, která místa na nové naučné stezce považujete za nejatraktivnější? Graf 13: Nejatraktivnější místa na nové naučné stezce
Nejatraktivnější místa na nové naučné stezce 0% 4%
1%
Martínkov 0% Domamil 7%
Želetava 41%
Zdeňkov Nová Říše
31%
Krasonice Knínice 14%
Šašovice Radkovice
0%
2%
Štěpkov
Zdroj: vlastní výzkum, 2014.
Na tuto otázku odpovědělo opět 71 respondentů. Ti mohli vybrat maximálně 2 odpovědi. Odpovědí bylo celkem 80 a z tohoto množství byl sestaven graf. Za nejatraktivnější místa považují dotyční respondenti Martínkov se 41 % a Novou Říši s 31 %. Na třetím místě je pak Želetava se 14 %. S počtem nula odpovědí se potýká obec Radkovice, Šašovice a Zdeňkov. Tyto obce nejsou pro respondenty zajímavé. Z grafu je tedy zřejmé, že informační tabule by byly vhodné v obcích Martínkov, Nová Říše, Želetava a Štěpkov. Ve zbylých obcích jako jsou Domamil, Krasonice, Knínice a Zdeňkov, navrhuji také informační tabule. Pro veřejnost nejsou tak perspektivní a známé, ale podle mě mají tyto ostatní obce co nabídnout a mají své kouzlo.
58
5.4.2 Celkové shrnutí analýzy U otázky č. 11 - Uvítali byste novou naučnou stezku na Vysočině – Kosmákova naučná stezka? Graf č.11 jsem
dosáhla 1. cíle analýzy a jeho hypotézy. Tuto hypotézu jsem
potvrdila na základě grafického znázornění. Hypotéza zněla: Předpokládám, že na Vysočině jsou stále místa pro nové naučné stezky. O tuto mnou navrhovanou Kosmákovu naučnou stezku má zájem 71 % respondentů, z toho plyne, že by tato naučná stezka mohla být skutečně do budoucna zrealizována a využívána tak veřejností. U této otázky vypovídá i fakt, že mnoho dotazovaných lidí při vyplňování dotazníku konstatovalo, že by rádi jezdili na kolách po cyklotrasách, ale nejsou pro ně vhodné kvůli špatné orientaci a nezáživnosti. Proto by uvítali novou naučnou stezku s předem stanovenými cíli. Druhý cíl analýzy a jeho hypotéza znázorňuje otázka číslo 10 - Jakou cestou byste chtěli být informováni o Václavu Kosmákovi?, viz graf číslo 10. Na tuto otázku odpovídalo 55 respondentů, kteří měli možnost vybírat více odpovědí. Odpovědí bylo celkem 71. Z tohoto množství odpovědí je sestaven graf, který je uveden procentuálně. Z grafů je jasné, že bylo 37 % odpovědí pro informační tabule rozmístěny po nové naučné stezce. Tato otázka slouží jako informativní. Zajímalo mě, jestli by v Martínkově mělo smysl vytvořit Muzeum Václava Kosmáka. Tato odpověď vyšla na 3. místě a je patrné, že určitý zájem o toto muzeum bude. U této otázky jsem se dostala ke 2. cíli s hypotézou, kdy předpokládám, že na Vysočině je zájem se vzdělávat pomocí informačních tabulí. Tuto hypotézu potvrzuji, neboť je tomu skutečně tak, kdy o tento způsob informování má zájem 37 % z 55 dotazovaných. Třetí cíl analýzy a jeho hypotéza znázorňuje otázka číslo 8 - Znáte z české literatury spisovatele Václava Kosmáka?, viz graf č. 8. Hypotézu u tohoto cíle jsem na základě údajů v grafu vyvrátila. Z této otázky je patrné, že dotazování mají povědomí o spisovateli Václavu Kosmákovi, 37 % toto jméno už někde vidělo a slyšelo a 29 % toto jméno zná, to dává dohromady 66 %. Zbylých 37 % jméno Václav Kosmák nezná. Zde je patrné, že odpovídalo nejvíce respondentů z okresu Třebíč. Touto otázkou jsem dosáhla 3. cíle mé analýzy a vyvracím tak jeho hypotézu, že většina dotazovaných lidí nebude Václava Kosmáka znát. I když musíme brát v potaz i postoj respondentů, kteří odpověděli, že toto jméno už někde slyšeli nebo viděli. Podle mě to ještě nevypovídá o tom, že Václava Kosmáka opravdu znají. Proto bych určitě navrhla informační tabule o tomto spisovateli nebo muzeum v jeho rodné obci. 59
Závěr Cílem práce je podat návrh nové naučné stezky na Vysočině v mikroregionech Telčsko a Moravskobudějovicko. Dále zjišťuje zájem o tuto navrženou naučnou stezku pomocí dotazníkového šetření. Bakalářská práce charakterizuje oblasti mikroregionů Moravskobudějovicko a Telčsko. Tyto mikroregiony mají vysoký potenciál cestovního ruchu a mají co nabídnout. V těchto mikroregionech
se
rozprostírá
velké
množství
kulturních
a
přírodních
památek
a zajímavostí. Dále charakterizuje možnosti financování mikroregionů a účely místních akčních skupin mikroregionů Telčsko a Moravskobudě jovicko. Díky
lepší
propagaci
míst
v mikroregionech
Telčsko,
Moravskobudějovicko
a efektivnějšímu zapojení oblastí do cestovního ruchu, kterými nová naučná stezka povede, se může zvýšit životní úroveň místních obyvatel. K postupnému rozvoji mikroregionů by tak bylo dobré zapojit i místní obyvatelstvo, které by pořádalo různé kulturní akce za pomoci Městského kulturního střediska Beseda Moravské Budějovice. Některé obce mají již zakořeněny své kulturní tradice, například obec Martínkov – Martínkovské krojované hody. Pomocí Defertovy funkce jsem analyzovala ubytovací zařízení poblíž naučné stezky. Návrh naučné stezky ponese jméno Kosmákova naučná stezka, která vede méně známými až neznámými obcemi. Mnou vybraná místa na nové naučné stezce jsou pro návštěvníky z hlediska kulturního bohatství zajímavá a přínosná. Nejenže Kosmákova naučná stezka vede z části již vytvořenými cyklotrasami, ale vede jí z části i Březinova stezka. Návštěvníci této naučné stezky tak narazí hned na dva významné spisovatele -
Otokara Březinu a Václava Kosmáka. Spojení již vytvořených cyklotras
a Kosmákovy naučné stezky by tak mohl přinést větší rozvoj mikroregionů Telčsko a Moravskobudějovicko. Pro efektivní využití Kosmákovy naučné stezky jsem využila dotazníkového šetření, které bylo určeno pouze pro obyvatelé Vysočiny. Na základě tohoto dotazníkového šetření jsem zjistila, zdali je zájem o tuto novou naučnou stezku. Díky dotazníkovému šetření jsem také zjistila, o jaká témata na informační tabule se obyvatelé Vysočiny zajímají. Pro informační tabule navrhuji témata nejen o zajímavostech a historii kulturního bohatství, ale navrhuji témata, jako jsou pověsti, lidové tradice a zvyky, nářečí a lidová tvořivost, která jsou mnohými z nás zapomínaná.
60
Seznam použité literatury Tištěné zdroje RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, s. 210. ISBN 978-80-7418-028-6. MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha, 2011, s.129. ISBN 978-80-87560-00-6. NEKUDA,
Vladimír. Dačicko,
Slavonicko,
Telčsko.
Vyd.
1.
Brno:
Muzejní
a vlastivědná společnost v Brně, 2005, s. 1070. ISBN 8072750593. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko: Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997, s. 863. ISBN 80-850-4875-2. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 © Josef Zelenka, Martina Pásková, 2012
Elektronické zdroje [1] Turistické regiony - Obecné informace - ČESKO JEDE. Českojede.cz [online]. ©2011
[cit.
2014-02-26].
Dostupné
z:
informace/turisticke-regiony/>. [2] Mikroregion Telčsko: o mikroregionu. Mikroregion Telčsko [online]. 2010 [cit. 2014-02-27].
Dostupné
z:
mikroregionu&ax=514_o- mikroregionu-telcsko&lx=cz&ft=>. [3] Telč - Představení: České dědictví UNESCO. České dědictví UNESCO [online]. 2010-2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z:
. [4] Památky: Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. Kraj Vysočina, kulturní a přírodní dědictví, Knínice [online].
2011 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z:
. [5] Bel Sýry Česko a.s. Bel Sharing smiles [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:
.
61
mikroregion:
[6] Moravskobudějovický
Moravské
Budějovice. Moravské
Budějovice [online]. 2010 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: . [7]
Památky
a
jiné
zajímavosti:
O
městě:
Moravské
Budějovice. Moravské
Budějovice [online]. 2008 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: . [8] Obec Štěpkov. Obec ŠTĚPKOV [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: . [9] Cestovní ruch: Moravské Budějovice. [online]. © 2007 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: . [10] Ústav územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj: Ústav územního rozvoje [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: . [11] PLÁPOL, Tomáš, PAVLAS, Miroslav. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů [online]. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per populi, 2006, 81, s.[cit. 2014-03-11]. ISBN 80-903-8131-6. Dostupné z: . [12]
Místní
REPUBLIKY
akční [online].
skupiny:
NS
MAS
ČR.
[online].
NS
MAS
ČESKÉ
2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z:
nas/mistni-akncni-skupiny/>. [13] Výroční zpráva Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko, o. s. Telč, 2012. © 2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: . [14] LEADER: databáze regionů. LEADER +. Informace o místní akční skupině a regionu [online]. © 2004 – 2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: . [15]
STRATEGICKÝ
PLÁN
LEADER
MÍSTNÍ
Moravskobudějovicko. Moravské Budějovice, 2011.
AKČNÍ
SKUPINY:
MAS
© 2011 [cit. 2014-03-14].
Dostupné z: <www.iecc.cz>. 62
[16] STRATEGIE ROZVOJE CYKLOTURISTIKY A CYKLODOPRAVY V KRAJI VYSOČINA NA OBDOBÍ 2014 - 2020. Žižkova 57/1882, 587 33 Jihlava, 2013. © 2013 [cit.
Dostupné
2014-03-14].
z:
cykloturistiky-a-cyklodopravy-v-kraji-vysocina-na-obdobi-2014-2020-pracovni-verzek-pripominkam/d-4055185/p1=40906>. [17] Stezky.info: Co je naučná stezka. Stezky.info [online]. © 2003 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: . [18] Městys Prosiměřice - Páter Václav Kosmák. Prosiměřice: oficiální stránky městyse
[online].
©
2012
-
2014
[cit.
2014-04-09].
Dostupné
z:
.
.
63
Seznam příloh Příloha 1: Mikroregion Telčsko, ..................................................................................... 65 Příloha 2: Moravskobudějovický mikroregion ............................................................... 65 Příloha 3: Rodný dům Václava Kosmáka, Martínkov .................................................... 66 Příloha 4: Nápis na rodném domě Václava Kosmáka .................................................... 66 Příloha 5: Dotazník ......................................................................................................... 67
64
Přílohy Příloha 1: Mikroregion Telčsko,
zdroj: © CRR ČR, T-MAPY spol. s r.o., SHO Cart, spol. s r.o. 2013. Příloha 2: Moravskobudějovický mikroregion
Zdroj: © CRR ČR, T-MAPY spol. s r.o., SHO Cart, spol. s r.o. 2013.
65
Příloha 3: Rodný dům Václava Kosmáka, Martínkov
Zdroj: Vlastní fotografie, 2014. Příloha 4: Nápis na rodném domě Václava Kosmáka
Zdroj: Vlastní fotografie, 2014.
66
Příloha 5: Dotazník
Vážená paní, vážený pane. Jmenuji se Eliška Rodová a jsem studentkou 3. ročníku oboru Cestovní ruch, Vysoké školy polytechnické Jihlava. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce, kterou zpracovávám na téma: Návrh nové naučné stezky na Vysočině – Kosmákova naučná stezka. Cílem tohoto dotazníkového šetření je zjistit Váši informovanost a zájem o novou naučnou stezku – Kosmákova naučná stezka. Dotazník je anonymní. Předem děkuji za vyplnění Eliška Rodová Otázky: 1. Jste a) muž b) žena 2. a) b) c) d) e)
Věk 15-18 let 19-30 let 31-45 let 46-60 let 61 a více
3. Pokud jste z Kraje Vysočina, z jakého okresu pocházíte? a) Pelhřimov b) Havlíčkův Brod c) Žďár nad Sázavou d) Jihlava e) Třebíč 4. a) b) c) d) e) f)
Jak jste spokojeni se současnými cyklotrasami na Vysočině? Úplně spokojen/a Spokojen/a Ani spokojen/a ani nespokojen/a Nespokojen/a, Velice nespokojen/a Nevím, nikdy jsem na žádnou cyklotrasu na Vysočině nevyzkoušel/a
67
5. Z jakého důvodu využíváte cyklotrasy? (vyberte jednu z možností) a) Sportovní výkon b) Uvolnění, relaxace c) Chci poznat nová místa a dozvědět se něco nového d) Bezpečnost – (menší dopravní frekvence) e) Dojížďka za prací f) Jiné ………………………………………… 6. Využili jste někdy nějakou cyklotrasu na Vysočině, pokud ano jakou? (vyberte jednu z možností) a) Cyklotrasa Jihlava – Raabs b) Cyklotrasa Telč – Jaroměřice nad Rokytnou c) Cyklotrasa Javořice - Knínice d) Jinou…………………………………………… 7. a) b) c) d) e)
Navštívili jste někdy naučnou stezku na Vysočině? (vyberte jednu z možností) Ne – Nikdy jsem žádnou nenavštívil Ano - Naučná stezka Mařenka Ano - Naučná stezka Mohelenská hadcová step Ano - Naučná stezka po stavebních slozích v Pelhřimově Ano - Jiné………………………………………………………………………
8. a) b) c)
Znáte z české literatury spisovatele Václava Kosmáka? ano znám toto jméno jsem už někde viděl/a slyšel/a toto jméno mi nic neříká
9. Kdybyste měli možnost, zajímali byste se o tohoto spisovatele více? a) Ano b) Ne 10. Pokud ano, odpovězte na tuto otázku: Jakou cestou byste chtěli být informováni o Václavu Kosmákovi? (možno více odpovědí) a) Informační tabule rozmístěny po nové naučné stezce b) Informační letáky c) Tištěný průvodce Kosmákovou naučnou stezkou d) Webové stránky e) Muzeum Václava Kosmáka
68
11. Uvítali byste novou naučnou stezku na Vysočině – Kosmákova naučná stezka? (viz obrázek) a) Ano b) Ne Tato naučná stezka by vedla následovně: Martínkov, Domamil, Meziříčko, Želetava, Zdeňkov, Nová Říše, Krasonice, Knínice, Radkovice, Štěpkov, Domamil, Martínkov 12. Pokud ano, jaká témata zahrnutá v informačních tabulích by Vás na nové naučné stezce zajímala nejvíce? (možno více odpovědí) a) Fauna b) Flóra c) Historie a zajímavosti přírodních a kulturních památek na naučné stezce d) Geologie e) Geografie f) Hudební tradice, literatura, nářečí g) Kultura, zvyky a obyčeje, pověsti h) Jiné ……………………………….. 13. Pokud ano, které místo na nové naučné stezce považujete za nejatraktivnější? (vyberte max. 2 odpovědi - viz. obrázek) a) Martínkov b) Domamil c) Želetava d) Zdeňkov e) Nová Říše f) Krasonice g) Knínice h) Radkovice i) Štěpkov j) Šašovice
Děkuji za Váš čas a přeji hezký den.
69
