Studie zážitkové naučné stezky na hoře Ondřejník Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Studie zážitkové naučné stezky na hoře Ondřejník Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jitka Fialová, MSc., Ph.D.

Vypracoval: Bc. Alžběta Kalábová

BRNO 2011/2012

ZADÁNÍ

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala své vedoucí diplomové práce Ing. Jitce Fialové,MSc, Ph.D. za obětavost, odbornou pomoc, trpělivost a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

V Brně, dne 15.3.2012

podpis:

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem diplomovou prácí na téma: „Studie zážitkové naučné stezky na hoře Ondřejník“, zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor diplomové práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 15.3.2012

podpis:

ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl navržení naučné stezky v modelovém území hory Ondřejník, která se nachází v katastru obce Čeladná, Kozlovice a Kunčice pod Ondřejníkem. Práce zahrnuje komplexní analýzu širších územních vztahů a přírodních podmínek se zaměřením na rekreační potenciál dané lokality a její limity. Na základě těchto analýz byla vypracována studie, která řeší návrhovou trasu naučné stezky, její obsahovou část a technický způsob provedení. V rámci této studie byl navržen příslušný mobiliář. Na závěr je podrobně zpracován plán pro financování a propagaci naučné stezky s podrobným kontrolním rozpočtem v aktuálních cenách URS Praha. Navržené jsou dva okruhy naučné stezky s výchozím bodem od horské chaty Solárka, ke které je možné dojet automobilem. Dále je trasa vedená v nenáročném terénu, takže je vhodná pro všechny typy návštěvníků, jako jsou senioři, handicapované osoby a rodiny s dětmi. V zimě se mění na ideální běžkařskou trasu.

Klíčová slova: informační panel, rekreace, turistika

ABSTRACT

The thesis aims at designing educational trail in the modeling territory of the mountain territory Ondřejník, which is located in the land register of the municipality Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem and Kozlovice. The work includes a comprehensive analysis of the broader territorial relations and natural conditions, with a focus on the recreational potential of the site and its limits. On the basis of these analyses have been developed a study, which addresses the design of the route educational trail,, its content part and a technical way of implementation. In the framework of this study has been designed the mobiliary. In conclusion, it is processed in detail a plan for financing and the promotion of educational trail with a detailed budget in the current prices of URS Praha. There are proposed the two sets of educational trails with the starting point of the mountain hut Ondřejník, to which it is possible to reach by car. Furthermore, the route is led by nonchallenging terrain, so it is suitable for all types of visitors, such as the elderly, disabled persons and families with children. In winter it si the ideal cross-country route.

Key words: the information bar, recreation, Tourism

Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................. 8 2 Cíl práce............................................................................................................................. 9 3 Literární přehled problematiky........................................................................................ 10 3.1 Definice a vymezení základních pojmů.................................................................. 10 3. 2 Naučné stezky a historie vzniku ............................................................................ 10 3.2.1 Naučná stezka .................................................................................................... 10 3.2.2 Historie a současnost naučných stezek v ČR..................................................... 11 3.2.3 Přehledy naučných stezek.................................................................................. 11 3. 2. 4 Naučné stezky a jejich dělení .......................................................................... 11 3. 3 Budování a značení naučných stezek .................................................................... 12 3.3.1 Ztvárnění panelů a textu .................................................................................... 12 3.3.2 Umístění panelů................................................................................................. 13 3.3.3 Absence panelů.................................................................................................. 13 3.3.4 Značení .............................................................................................................. 13 3.3.5. Mobiliář ............................................................................................................ 14 3. 4 Propagace naučných stezek ................................................................................... 14 3.5 Současné trendy v budování a značení naučných stezek...................................... 15 3.5.1 Příklady v zahraničí:.......................................................................................... 16 3. 6 Legislativní zajištění.............................................................................................. 18 4 Metodika práce ................................................................................................................ 19 4.1 Sumarizace literárních pramenů a dostupných informací o zájmovém území....... 19 4. 2 Terénní průzkum a SWOT analýza ....................................................................... 19 4.3 Anketní šetření........................................................................................................ 19 4.4 Návrh naučné stezky............................................................................................... 19 4.5. Zaměření trasy v jednotlivých zastaveních ........................................................... 19 4.6 Cenová kalkulace.................................................................................................... 20 4.7 Propagace a reklama............................................................................................... 20 4. 8 Následná údržba .................................................................................................... 20 5 Analýza přírodních podmínek a širších územních vztahů............................................. 21 5. 1 Základní charakteristika území.............................................................................. 21 5. 2 Přírodní poměry..................................................................................................... 21 5. 2. 1 Biogeografické členění .................................................................................... 21 5. 2. 2 Geologické poměry.......................................................................................... 21 5. 2. 3 Pedologické poměry ........................................................................................ 22 5. 2. 4 Geomorfologické členění ................................................................................ 23 5. 2. 5 Klimatické podmínky ...................................................................................... 23 5. 2. 6 Hydrologie ....................................................................................................... 23 5. 2. 7 Fauna ............................................................................................................... 24 5. 2. 8 Flóra................................................................................................................. 25 5. 3 Chráněná území ..................................................................................................... 25 5.4 Širší územní vztahy ................................................................................................ 27 5.4.1 Pěší a turistické trasy ......................................................................................... 27 5.4.2 Okrašlovací spolek Rozhledna .......................................................................... 27 5. 5 Historie využívání území....................................................................................... 28 6 Výsledky.......................................................................................................................... 31 6. 1 Výběr území .......................................................................................................... 31 6. 2. SWOT analýza rekreačního využívání území ...................................................... 31

-6-

6. 3 Anketní šetření v zájmovém území ....................................................................... 32 6.4 Limity území .......................................................................................................... 36 6.5 Zhodnocení terénních podmínek ............................................................................ 36 6. 6. Návrh naučné stezky............................................................................................. 36 6.6.1 Průběh trasy naučné stezky ............................................................................... 36 6.6.2. Umístění informačních panelů ......................................................................... 37 6.6.3 Návrh grafického znázornění panelů................................................................. 38 6.6.4 Obsahová náplň panelů...................................................................................... 39 6.6.5. Textová náplň na jednotlivých panelech. ........................................................... 39 6.6.5 Další panely k okruhu ,,O poklad zbojníka Ondráše“ ....................................... 49 6.7 Varianty naučné stezky na hoře Ondřejník ............................................................ 49 6.7.1 Naučná stezka ,,Beskydy na dlani´´................................................................... 49 6.7.2 Interaktivní stezka s použitím QR kódu ............................................................ 49 6.7.3 Naučná stezka ,,O poklad zbojníka Ondráše“ ................................................... 50 6.7.4 Atypické panely ,,Stopy zvířat´´, ,,Výška zvířat“ a ,,Plody stromů“................. 50 6.8 Součásti naučné stezky ........................................................................................... 50 6.9 Způsoby financování .............................................................................................. 50 6.10. Propagace ............................................................................................................ 52 6.11 Cenová kalkulace.................................................................................................. 53 6.12 Následná údržba stezek ........................................................................................ 53 7. Diskuze ........................................................................................................................... 54 8 Závěr................................................................................................................................ 56 9 Summary.......................................................................................................................... 58 10 Seznam obrázků a tabulek ............................................................................................. 60 11 Přehled literatury a pramenů ......................................................................................... 61 12 Přílohy ........................................................................................................................... 63

-7-

1 Úvod Již v dobách dávno minulých hledali lidé v přírodě útěchu, odpočinek a harmonii. Pohyb na čerstvém vzduchu je udržoval v kondici. Hledali zajímavosti přírody a objevovali její skryté poklady. Uvědomovali si atmosféru míst a cítili potřebu navštěvovat je znovu a znovu. V dnešním světě počítačů a sedavému zaměstnání mnohých lidí je velmi důležité najít si chvilku k relaxaci a pobytu v přírodě. Pokud pracovní vypětí není kompenzováno pohybovou aktivitou, jde o závažný problém, který může významně ovlivnit kvalitu života daného jedince a také kvalitu života jeho dětí (pokud je v dohledné době vůbec bude moci mít), protože jsou to rodiče, kteří jdou dětem příkladem. Lidé se často vymlouvají, že si rekreaci a sportovní vyžití nemohou dovolit z hlediska finanční situace. Naše zem je ale plná zajímavostí, jak přírodních, tak kulturních a právě pohyb, projížďky na kole a procházky v této pestré krajině příliš nenaruší rodinný rozpočet. Ondřejník je majestátní hora, trochu bokem od pohoří Beskyd. Poskytuje přenádherné pohledy na okolní melancholicky zvrásněnou krajinu a otvírá celé panoráma Beskyd. Při dobré viditelnosti jsou vidět Vsetinské vrchy, Hukvaldy, Kopřivnici a také Štramberk. Je lehce dostupná a proto nabízí svou krásu i méně zdatným turistům. Doufám, že tato práce přivede více pozorovatelů této přírodní krásy a tím ponechá odpočinek ostatním klenotům Beskyd patřícím do chráněné krajinné oblasti, jako je například hora Kněhyně.

-8-

2 Cíl práce Cílem

diplomové

práce

je

návrh

naučné

stezky

na

hoře

Ondřejník

v Moravskoslezských Beskydech. Naučná stezka by měla v několika variantách poukázat na krásy okolní krajiny a turisty nejen poučit, ale také pobavit. Cílem je navrhnout naučnou stezku se všemi náležitostmi, jako je obsahová náplň, grafické provedení, umístění panelů, jejich konstrukční řešení, způsob propagace, možnosti financování a kontrolní rozpočet.

-9-

3 Literární přehled problematiky 3.1 Definice a vymezení základních pojmů Naučná stezka – Naučné stezky jsou zpravidla vyznačkované výchovně vzdělávací trasy vedené přírodně nebo kulturně pozoruhodnými prostory, na nichž jsou vybrány některé významné jevy a objekty, které jsou zvláště vysvětleny. Výklad na stanovených místech se podává zpravidla na informačních panelech nebo v průvodcovském textu nebo kombinací obou způsobů

(Čerovský, Záveský, 1989)

Cyklostezka – značená komunikace určená pro cyklisty.

(Schneider a kol., 2008)

Rekreace – označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Krajinná rekreologie – studuje rekreační účinky krajinného prostoru. Řeší rekreační potenciál krajiny a rekreační požadavky na její využívání.

(Schneider a kol., 2008)

Relaxace - je stav, kdy se v lidském těle uvolňuje svalové a psychické napětí. Turistika - je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. (www. Wikipedia.cz) Genius loci – duch místa, důvod, který neumíme pojmenovat, ale kvůli kterému se vracíme. Je pevně vepsán do tvarů, struktur a barev krajin.

(Cílek, 2007)

Anketa – průzkum veřejného nebo výběrového mínění, názorů na něco (http://www.youlexicon.com, online 26. 3. 2012) SWOT analýza – angl. Tourism development concept = systematicky utříděná soustava názorů na rozvoj ČR v dané destinaci. SWOT analýza řeší silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby konkrétního problému

(http://ucr.uhk.cz, online 26. 3. 2012)

3. 2 Naučné stezky a historie vzniku 3.2.1 Naučná stezka Naučná stezka zkratka (NS) je výchovně vzdělávací trasa vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodným územím (Čeřovský, Záveský, 1989)

- 10 -

3.2.2 Historie a současnost naučných stezek v ČR Za první naučnou stezku na území Československa je označovaná naučná stezka Medník.na Sázavě ve Středočeském kraji. Autorem jejích textů byli Jan Čeřovský a Miloš Homoláč. Byla zřízena po vzoru „některých evropských států“ Státní ochranou přírody k jarním „dnům ochrany přírody“ 1965 a zpočátku byla míněna „spíše jako určitý pokus“. Byla značena zeleným kruhem s bílým středem (odbočení bílou šipkou se zeleným orámováním).

(www. Wikipedia. Cz, citováno 2. 1. 1012)

V roce 1986 bylo k dispozici v celé ČSSR 104 naučných stezek. Z toho 89 v ČSR (Čeřovský, Záveský, (1989)

3.2.3 Přehledy naučných stezek Protože jen menší část ze stezek je zřizována ve

spolupráci s Klubem českých

turistů a protože budování naučných stezek není v Česku nijak centrálně řízeno ani povinně evidováno, lze jejich počet jen odhadovat. Karel Drábek v roce 2005 odhadoval jejich počet na 400, mnohé z nich však mají značení a panely v neudržovaném a nepoužitelném stavu. Česká spořitelna vydala v roce 1982 brožurku Učebny pod širým nebem - Stručný průvodce po naučných stezkách státní ochrany přírody v ČSR. Bylo v ní stručně zpracováno 60 naučných stezek. Přehled českých naučných stezek je v postupném vývoji na serveru Ministerstva životního prostředí

(http://www.stezka.cz).

3. 2. 4 Naučné stezky a jejich dělení Naučné stezky můžeme dělit mnoha způsoby: Dle cílové skupiny Velmi přehledné dělení nám nabízí Ministerstvo životního prostředí. Naučné stezky jsou v seznamu členěny abecedně, dle okresů a podle uživatelů (pro pěší, pro děti, pro lyžaře, pro cyklisty, pro tělesně postižené, pro vodáky)

- 11 -

Dle naučného obsahu Zoologie, zemědělství, lesnictví, rybníkářství a rybářství, ekologie, archeologie, historie, botanika, etnografie, geologie, mineralogie, hornictví a těžba surovin, technika…

3. 3 Budování a značení naučných stezek

Budování naučných stezek je variabilní a podléhá kreativitě projektanta, avšak existují jisté principy, kterými je dobré se řídit.

3.3.1 Ztvárnění panelů a textu Při návrhu panelu je velmi důležité, aby obsahoval ty nejdůležitější informace, byl přehledný, věcný a hlavně poutavý. Je důležité informovat, ale zároveň nepřehlcovat zbytečnými informacemi.

Panel by měl obsahovat Název naučné stezky uvedený zřetelně v záhlaví, Pořadové číslo a název zastávky, Plánek stezky s vyznačením trasy a umístění zastávky, u níž návštěvník právě stojí. Na úvodním panelu by měl být podrobnější a větší plánek, na každém dalším panelu stačí menší, schematičtější. (http://www.naucnoustezkou.cz, citováno 3.1.2112).

Texty by měly být Krátké – tedy zbavené zbytečných přívlastků, složitých souvětí, bezvýznamných „výplňových“ vět; mluvit hned k věci, vyhnout se zdlouhavým a obšírným popisům, Sémanticky strukturované – tedy rozčleněn tak, aby se v něm návštěvník dokázal rychle zorientovat

(tj. např.

zřetelně vyznačit

nadpisy

různých

úrovní,

dlouhé

texty

rozčlenit mezinadpisy, používat odrážkové seznamy, klíčové údaje graficky zvýrazňovat), Srozumitelné – tj. bez cizích slov (pokud nejsou zároveň ihned vysvětlena), latinských názvů (pokud není např. zajímavou formou vysvětlen jejich původ), bez novotvarů, neobvyklých slov, běžných slov v neobvyklém významu, žargonu specifického pro daný obor apod., Pravopisně, stylisticky a typograficky správné – tj. bez pravopisných chyb, překlepů apod.

(http://www.naucnoustezkou.cz, citováno 3.1.2112). - 12 -

Převaha fotografií Za obecně nejvhodnější považujeme informační panely s minimem textu a s převahou fotografií a obrázků. Jsou na pohled poutavé, a přístupné nejširšímu spektru návštěvníků (dětem i dospělým). Pro představení fauny a flóry jsou nejvhodnější kvalitní fotografie, nejlépe pořízené přímo v konkrétní lokalitě nebo velmi kvalitní kresby. Jsou-li součástí textu nějaké grafy, musejí být co nejjednodušší a jasně pochopitelné.

3.3.2 Umístění panelů Jednotlivé zastávky je třeba umístit tak, aby se vysvětlující text ke konkrétnímu jevu vztahoval k danému místu, kde zastávka stojí. Pokud tedy text popisuje významnou stavbu, panel musí stát přímo u ní. Je chybou text popisující naráz všechny význačné stavby ve městě, aniž je má návštěvník ihned možnost vidět (obzvlášť leží-li tyto stavby mimo trasu naučné stezky). Stejně tak pokud zastávka upozorňuje na výskyt určitého druhu rostliny, tato rostlina zde skutečně musí (ve větším množství) růst a návštěvník musí být schopen ji nalézt.

3.3.3 Absence panelů Tam, kde panely narušují vzezření místa nebo kde není zaručeno jejich dlouhodobé působení, jako například v místech častého vandalizmu, je na místě panely vůbec neumisťovat. Jejich pořizování je drahé a bylo by neefektivní. V terénu se dá vyznačit trasa obvyklým značením a další informace zprostředkovat pomocí možnosti stažení nebo pořízení informačního letáku v informačním centru příslušné obce nebo města. Příkladem může být naučná stezka Hostivické rybníky. (http://www.csophostivice.cz/hostivickerybniky/stezka/index.htm, citováno 19. 3. 2012)

3.3.4 Značení Symbolem, používaným v České republice k vyznačení průběhu naučné stezky, je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli. U informačních tabulí je značka doplněna oranžovým číslem stanoviště. Pro značení se používají

- 13 -

podobné zásady jako pro pásové turistické značení v Česku a na Slovensku, ale protože naučné stezky jsou zřizovány nejrůznějšími subjekty, způsob značení a kvalita údržby mnohdy z těchto standardů v praxi vybočují. Značit můžeme také i jinak např. dostatečným množstvím ukazatelů, tabulkami s obrázkovými symboly apod. Toto značení však musí být přehledné a návštěvník musí být o něm informován.

(http://cs.wikipedia.orgu,

citováno 3.12. 20012)

3.3.5. Mobiliář Mimo informační tabule lze za součásti naučných stezek považovat:

Lavičky: Na posezení by měla být kladena funkční i estetická kritéria. Základním vybavením odpočinkových míst jsou právě lavičky. Ty musí být nejen pohodlné, ale odolné vůči povětrnostním vlivům a vandalům. Lavičky v krajině zhotovujeme z kamene nebo ze dřeva. V intravilánu může být použit beton nebo kov. Výška sedací plochy by se měla pohybovat mezi 34 až 46 cm. Při návrhu bychom měli mít na pamětí, že vytvořením opěradla se zvýší komfort posezení.

(Kotásková 2009)

Přístřešky a altány: Zařízení k odpočinku v krajině na turistických a cykloturistických cestách je vhodné provést zastřešené a doplněné posezením se stolkem v podobě jednoduchých konstrukcí dřevěných přístřešků nebo altánů. Přístřešky a altánky se navrhují otevřené – vzdušné, částečně kryté stěnami nebo uzavíratelné – v horských oblastech, jako úkryt před náhlou nepřízní počasí. Dřevěná nosná konstrukce je řešena jako otevřený skeletový systém nebo stěnový, kde nosnou funkci přebírají stěny.

(Kotásková 2009)

Dalším vybavením naučných stezek mohou být odpadkové koše a stojany na kola.

3. 4 Propagace naučných stezek Propagace slouží k osvětě projektů. Mezi všeobecně známou reklamu patří zveřejnění na internetu, dále propagační materiály jako jsou letáky, brožury a podobně.

- 14 -

3.5 Současné trendy v budování a značení naučných stezek

Interaktivní stezky: V současnosti se součásti naučných stezek neorientují jen na informační tabule a letáky. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., zahájil v lednu 2011 projekt „Interaktivní naučné stezky v pražských lesích“, jehož cílem je zvýšit informovanost pražské veřejnosti, zejména pak mladých lidí o důležitosti a významu přírodních, kulturních a rekreačních hodnotách vybraných pražských lesů, ale také o problémech, které jsou způsobeny jejich rekreačním využíváním, a to prostřednictvím netradičních interaktivních (beetaggových) naučných stezek. Zejména mladá generace používá mobilní telefon k práci s interaktivním obsahem a zobrazování množství informací. Beetaggové stezky jsou založeny na principu internetu v mobilních telefonech a schopnosti mobilních telefonů číst za pomoci fotoaparátu 2D čárové kódy, tzv. taggy.

Klasické

informační tabule

jsou

nahrazeny

tzv.

tagglistem – kartičkou s kódem, který návštěvníka přesměruje na interaktivní podobu naučné stezky navrženou speciálně pro mobilní telefony. Bez použití technické infrastruktury v terénu (např. informační tabule naučných stezek) tak mohou návštěvníci získat textové, obrazové, ale také zvukové informace ke konkrétním lokalitám. V rámci projektu bude vytvořen také internetový portál věnovaný výše zmíněným lesům. Bude obsahovat informace o přírodním, kulturním a rekreačním významu pražských lesů, na které je projekt zaměřen. Dále zde budou zveřejněny fotografie, informace o návštěvnosti jednotlivých beetaggových zastavení a také obecné informace seznamující veřejnost s technologií beetaggů. (http://www.naucnoustezkou.cz, citováno 3. 1. 2112) Využití těchto metod bude jistě uplatnitelné i na další naučné stezky.

QR kód na tagglistu – QR je zkratka anglických slov „Quick Response“, což můžeme do našeho jazyka přeložit jako „rychlá odpověď“. V kódu lze nalézt text, odkaz, e-mail, video, mapu, materiál ke stažení apod. Pro přečtení takového kódu potřebujete čtečku, která se vyskytuje nejčastěji v chytrých telefonech a funguje stejně jako čtečka čárového kódu v supermarketu. Informaci, která je v něm ukryta, máte jedním kliknutím v telefonu. Nemusíte nic složitě přepisovat ani kopírovat. V Japonsku, kde byly kódy vynalezeny,

- 15 -

jsou běžnou součástí každodenního života již od poloviny 90. let. V ostatních zemích jsou stále více populární s rostoucí oblibou chytrých telefonů. (http:// http://blog.webnode.cz, citováno 3. 3. 2112)

Obr. č. 1: Příklad QR kódu GPS navigace: Dalším moderním trendem doby je budování naučných stezek bez značení i bez panelů, na informačním letáku vyzvednutém v informačním centru můžeme nalézt souřadnice zastavení, které můžeme zadat do GPS navigace a místa pomocí ní vyhledat. Informace si pak stačí přečíst z právě vyzvednutého informačního letáku.

3.5.1 Příklady v zahraničí: V porovnání se zahraničním je Česká republika je ve variabilitě a možnostech budování naučných stezek na počátku. V zahraničí je již na standardní úrovni budování interaktivních naučných stezek. Také se můžeme velmi často setkat s mediální stezkou kdy informační panel je vybaven nahrávkou, která je přehrána po stisknutí tlačítka, což u nás není zcela běžné. Tyto stojany jsou napájeny elektrickou energií ze solárního panelu umístěného na střeše stojanu.

Rakousko (Grosglockner): V Čechách se stezky budují tam, kde se nachází nějaká kulturní či přírodní zajímavost. Avšak dá se také navrhnout v místech, kde zrovna nic zajímavého není. Naučná stezka na Grosglockner v Rakousku vede tunely propojující místo parkoviště se stezkou vedoucí na ledovec . Dlouhé a tupě vysekané tunely jsou vyplněny zábavnou naučnou stezkou, s využitím médií jako zvuků, videí a různých světelných efektů. Zastavení byly zaměřeny na národní tradice.

Německo: Zajímavým příkladem je Tree top walk (pěšky do korun stromů) v Bavorsku. Dřevěná konstrukce je integrovaná do korun stromů a poskytuje zážitek při pohledu s ptačí

- 16 -

perspektivy. Podél spirálovitě točené cesty, je množství informací.Výhled se rozkládá do širého okolí.

(http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_en/index.php, online: 6.3.2012)

Obr. č. 2, 3, 4, 5:….. Tree top walk USA: Přírodní parky na západě spojených států jsou vybaveny informačními centry. Je jasné, že na zastavení nelze instalovat vše. Proto jsou exponáty, které by venku utrpěly, umístěny v informačním centru a na zastaveních je již jen použita forma informačního panelu. Právě modely například vzniku Yosemitského parku a možnost si je osahat dávají lepší možnost pochopení a zapamatování si podstatných informací. Skoro v každém centru je umístěn sál s promítacím plátnem, kde si na filmu opakujícím se stále dokola můžeme prohlédnout park v jiných ročních obdobích a pozorovat místa, které jsou lidské noze zapovězena. Američané pěstují turistiku právě američanům typickou a to, tam kde se nedostanou autem, tam nejdou. Jejich výpravy se odehrávají maximálně do tří set metrů od vozu. Jednu velkou výhodu to má. Správci parku mají přehled o navštěvovaných místech a je zajištěna efektivnější údržba. Každé zastavení je vybaveno odpadkovými koši a veřejnými toaletami. Je pozoruhodné v jakém pořádku tyto parky jsou.

Obr.č. 6, 7: .Yosemitské informační centrum

Obr.č. 8: kaňon Yosemit

- 17 -

Finsko: Artic Circle – je celoročně přístupná pěší zóna asi půl hodiny vzdálená od města Rovaniemi. Turistická oblast je rozmanitě protkaná sítí odpočívadel stezky, která nabízí lidem všech věkových kategorií spoustu turistických zajímavostí.

Obr. č 9, 10, 11: .Součásti stezky Artic Circle 3. 6 Legislativní zajištění Naučné stezky a zákon o cestovním ruchu Byla ustanovená koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice 2007 – 2013. S tímto jsou spojeny strategie a cíle Ministerstva pro místní rozvoj. Koncepcí zabývající se problematikou naučných stezek je konkurenceschopnost národních produktů cestovního ruchu. Konkrétně kapitola 1. 2. 11 Tvorba a udržování kvalitních naučných stezek (NP, CHKO, a další významná území), zejména s přihlédnutím k rekreační, naučné i výzkumné funkci pro návštěvníky, žáky, studenty z ČR i ze zahraničí.

http://databaze-strategie.cz/cz/MMR/strategie/koncepce-statni-politiky-

cestovniho-ruchu-cr-2007-2013?typ=struktura, online 26. 3. 2012)

Stavební zákon Ve znění zákona vybudování naučné stezky v tomto případě nepodléhá stavebnímu povolení.

- 18 -

4 Metodika práce 4.1 Sumarizace literárních pramenů a dostupných informací o zájmovém území K vypracování diplomové práce byly využity různé zdroje informací, jako kroniky, internet, časopisy a ostatní literatura. Na základě těchto zdrojů byly získané informace zpracovány pro informační panely.

4. 2 Terénní průzkum a SWOT analýza Ve vybraném zájmovém území bylo uskutečněno několik terénních šetření. Byl zjišťován aktuální stav cesty, zdali je schůdná a vhodná k vedení naučné stezky. Dále byla vybraná místa pro konkrétní zastavení. Vše bylo fotograficky zdokumentováno. V průzkumu bylo využito také SWOT analýzy, kdy byly definovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.

4.3 Anketní šetření Pro dostatečné zajištění potřeb turistů byl zrealizován malý průzkum. V deseti otázkách bylo zkoumáno, co by si respondenti ze svého pohledu přáli a pro jakou cílovou skupinu by naučná stezka měla být.

4.4 Návrh naučné stezky Stezka je vedena ve dvou okruzích. Tématika naučné stezky byla sestavována s

ohledem

na

cílovou

skupinu.

Umístění

informačních

tabulí

se

řídilo

částečně informacemi získanými z ankety a částečně dle zásad z odborné literatury. Použité fotky jsou brány jako ilustrační a jejich použití v realizaci bude řešeno následně, souhlasem zveřejnění autora nebo odkupem autorských práv. Cenově dostupnější alternativou naučné stezky je použití QR kódu v kterých byly zakódovány texty informačních panelů. 4.5. Zaměření trasy v jednotlivých zastaveních Každé navržené zastavení bylo zaměřeno GPS navigací Garmin Dakota 10 Outdoor a s její pomocí byly zjištěny souřadnice a nadmořská výška.

- 19 -

4.6 Cenová kalkulace Součástí diplomové práce je kontrolní rozpočet, který slouží investorovi ke stanovení předpokládaných investičních nákladů pro realizaci projektu. 4.7 Propagace a reklama Další problematikou, kterou se bude diplomová práce zabývat, bude propagace naučné stezky.

4. 8 Následná údržba Diplomová práce řeší následnou údržbu.

- 20 -

5 Analýza přírodních podmínek a širších územních vztahů 5. 1 Základní charakteristika území Osamocený horský masív se majestátně zvedá západním směrem nad obcí Čeladná. Horský masív má dva vrcholky a to Skalku (965 m n. m.) a Ondřejník (890 m n. m.). Na východním úbočí Ondřejníku je postaven horský hotel Solárka. V okolí hotelu je několik chat a v letním období je tu venkovní posezení a nevelké dětské hřiště. Před hotelem stojí malebná kaplička. Od kapličky je krásný výhled na dole se rozkládající město Frýdlant nad Ostravicí a za ním se zvedající vrcholky Beskyd a to především na Lysou horu. V blízkosti hotelu Solárka je vybudovaná sjezdová trať. Kolem vrcholku Skalka bylo vyhlášeno chráněné území a to přírodní rezervace Skalka, kterou tvoří přirozený jedlosmrkový porost.

5. 2 Přírodní poměry 5. 2. 1 Biogeografické členění

BIOGEOGRAFICKÁ PROVINCIE: Středoevropských listnatých lesů BIOGEOGRAFICKÁ PODPROVINCIE: Západokarpatská BIOREGION: Beskydský

Moravskoslezské Beskydy náleží do provincie Západních Karpat, která je součástí Karpatské soustavy.

(Demek, 1987)

Beskydský bioregion západokarpatské podprovincie se rozkládá na území o velikosti 827 km2 .

(Culek, 2003)

5. 2. 2 Geologické poměry

Geologicky náleží Moravskoslezské Beskydy, do Karpatské soustavy,mladého pásemného pohoří,vzniklého koncem druhohor a ve třetihorách působením několika fází alpínského vrásnění. Je tvořeno tzv. flyšem, což znamená mnohonásobné střídání různě

- 21 -

mocných vrstev pískovců, slínovců a jílovců nejrůznějšího složení a odolnosti. Postupně vrásněné hmoty flyše vytvořily velké příkrovy, které byly jako šupiny nasunuty před sebe. Na území oblasti nalézáme souvrství příkrovů slezského a magurského. Projevuje se úzká vazba mezi makro - reliéfem a geologickou strukturou. Hlavní hřbety Moravskoslezských Beskyd jsou budovány velmi odolným nazelenalým pískovcem godulským. Příkré čelo tohoto až 2000m mocného souvrství tvoří nápadné severní svahy pohoří, prudce vystupující z podbeskydských pahorkatin. Vyvrásněné hmoty byly pak vystaveny denudaci,takže velmi často se setkáváme se stopami zarovnání povrchu, projevujícího se malými rozdíly ve výškách horských hřbetů, měkkými formami reliéfu apod. Detailní promodelování nastalo hlavně periglaciálními procesy, kdy došlo ke vzniku mrazových srubů, balvanových proudů a hald a též ke tvorbě mocného zvětralinového pláště. Území náleží k centrální oblasti vývoje vlastních godulských vrstev slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Celá plocha chráněného území je překryta kdysi odvodňovanou, silně podmáčenou mohutnou vrstvou čtvrtohorních svahových hlín. V horní části převládají hluboké hnědé lesní půdy, na většině plochy pak podmáčené pseudogleje až rašelinné gleje. (Franc a kol., 2007)

5. 2. 3 Pedologické poměry Značně jednotné geologické podloží s převážně jednotnými hlubokými flyšovými zvětralinami vedlo k vytvoření menšího počtu pedogenetických jednotek, jejichž zrnitostní složení a celkové zastoupení v procentech je uvedeno v tabulce č. 1. Tab. č. 1 Pedologické jednotky ranker hnědá půda mezotrofní podzol humusový pseudoglej podhorský naplavená půda glej

kamenitý/hlinitý hlinitá/štěrkovito-kamenitá hlinitopísčitý až písčitý/štěrkovitý jílovitohlinitý,místy jílovitý hlinitá,hlinitopísčitá /štěrkovitá hlinitý,hlinitojílovitý

1.3 % 84.1 % 9 % 2.7 % 2.6 % 0.3 %

Hnědá půda je středně až silně kyselá,výrazně až extrémně sorpčně nenasycená,velmi hluboká, shora kyprá,vespod slehlejší, čerstvě vlhká. Podzol je silně kyselý, výrazně až extrémně sorpčně nenasycený, s půdou kyprou a propustnou. Pseudoglej je silně kyselý s půdou velmi hlubokou, čerstvě vlhkou. Naplavená půda bývá různě hluboká, se silně kolísající hladinou podzemní vody, dobře propustná. Ranker má svrchní vrstvu z kamenů

- 22 -

a balvanů,střední vrstvu hlinitější, vespod celistvé podloží. V souhrnu jsou v oblasti půdy středně bohaté.

(Pavelka, 2001)

5. 2. 4 Geomorfologické členění Z hlediska geomorfologického členění má oblast zařazení v tabulce č. 2: (Demek, 1985) Tab. č. 2 SYSTÉM:

Alpsko - himalájský

SUBSYSTÉM:

Karpaty

PROVINCIE:

Západní Karpaty

SOUSTAVA:

Vnější západní Karpaty

PODSOUSTAVA: Západní Beskydy CELEK:

Moravskoslezské Beskydy

PODCELEK:

Lysohorská hornatina

OKRSEK:

Štramberská vrchovina

5. 2. 5 Klimatické podmínky

Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a velkým množstvím srážek. Oblast Beskyd podle klim.členení České republiky patří do kategorie oblasti mírně teplé MT 10. Průměrná roční teplota je 4,5 °C. Na nadmořské výšce jsou závislé také srážky. Lysá hora,jako nejvyšší vrchol Beskyd, patří s prům. 1532 mm/rok k srážkově nejbohatším lokalitám na území ČR. Významnou formou srážek je sníh, prům. délka sněhové pokrývky je na hřebenech 150-180 dní.

(Quitt, 1971)

5. 2. 6 Hydrologie Severní část území PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy náleží do úmoří Baltického moře a zároveň patří do povodí Odry, Ostravice. Vlastní území Čeladné odvodňuje řeka Čeladenka, která pramení ve výšce kolem

- 23 -

850 m n. m. na severozápadních svazích hory Trojačka. Dále je to řeka Ondřejnice, pramenící přímo na severním svahu Ondřejníku ve výšce 755 m n. m. Území Beskyd je relativně chudé na podzemní vody a to díky málo propustným horninám karpatského flyše, které nemají dobré podmínky pro oběh podzemních vod. Zvláštním druhem podzemních vod jsou minerální vody.V území se nachází několik vodních nádrží. Menší, např. Horní Bečva a Bystřička sloužily původně pro zadržování vod, dnes jsou využívány jako rekreační plochy. Zdrojem pitné i užitkové vody jsou vodárenské nádrže Morávka, Šance a Stanovnice.

5. 2. 7 Fauna

Fauna patří k eurosibiřské podoblasti a to do karpatského úseku zóny listnatých lesů. Pro rozšiřování živočichů má velký význam provázanost horstev Beskyd na západoslovenská pohoří. Dalšímu určujícím faktorem je skutečnost, že Beskydy představují téměř souvisle zalesněný horský celek s celou škálou vegetačních stupňů a lesních typů. Fauna je ovlivňována dlouhodobým vývojem a změnami v přírodním prostředí, které z větší části způsobil člověk. Bohatá je na území Beskyd skupina bezobratlých živočichů. Typickými obyvateli svrchní vrstvy půdy jsou střevlíci jako střevlík hladký (Carabus glabratus). Další jsou hrobařík malý (Nicrophorus vespilloides) a chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus), svižník lesomil (Cicindela sylvicola). Smrky, zejména jejich horní partie, přitahují kobylky bezkřídlé, v rozpadajících se jedlích se dosud běžně vyvíjí roháček mandelinkový (Ceruchus chrysomelinus). Z motýlů jsou pro tyto biotopy typickými druhy okáč černohnědý (Erebia ligea) a okáč rudopásý (Erebia euryale). Také druhovou rozmanitost a početnost obratlovců ovlivnila v minulosti zejména činnost člověka. Mnozí živočichové se s tlakem civilizace nedokázaly vyrovnat (tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kočka divoká (Felis silvestris)), některé vymizelé druhy se v poslední době vrátily (krkavec velký (Corvus corax), rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus)). Z plazů jsou zastoupeny - užovka obojková (Natrix natrix), z ještěrek – ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Pro zachování životaschopných populací plazů je podstatná ochrana jejich přirozených biotopů,jako jsou slunné stráně s roztroušenými keři.

- 24 -

Třída ptáků je zastoupena početně. Z dravců hnízdí na území včelojed lesní (Pernis apivorus), ostříž lesní (Falco subbuteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilisa), krahujec obecný (Accipiter nisus), ojediněle orel skalní (Aquila chrysaetos) a orel křiklavý (Aquila pomarina). Ze sov je zastoupen kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a puštík bělohlavý. Mezi drobnější savce patří veverka obecná (Sciurus vulgarisa) plch velký (Glis glis), netopýr velký (Myotis myotis) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). (http://webportal.nature.cz, citováno 4. 2. 2012)

5. 2. 8 Flóra Hlavní

složku

lesa

tvoří acidofilní

bučiny a

jedlové bučiny s

příměsí smrku

ztepilého (Picea abies) a javoru klenu.(Acer pseudoplatanus), občas je vtroušen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Dominantní potenciální jednotkou jsou dubohabrové háje (Tilio cordatae-Carpinetum) a acidofilní doubravy svazu Genisto gemanicae-Quercion (Luzulo albidae-Quercetum). V

kopcovitém

terénu

převažují

květnaté

bučiny

(Dentario

enneaphyli -

Fagetum a Dentario glangulosae-Fagetum). Lokálně jsou přítomny suťové lesy svazu TilioAcerion (Aceri-Carpinetum, vzácně i Lunario-Aceretum). V lesích podél menších toků zcela převládají střemchové olšiny (Pruno-Fraxinetum), ojediněle ptačnicové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae). Ve slabě vyvinutém bylinném patru se hojně vyskytuje kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), borůvka černá (Vaccinium myrtillus).

(http://webportal.nature.cz, citováno 4. 2. 2012)

5. 3 Chráněná území Přírodní rezervace Skalka: Přírodní

rezervaci

Skalka

najdeme

východně

od

obce

Kunčice

pod

Ondřejníkem a rozkládá se na stráních vrcholku Skalka ( 964 m n.m.), jež je součástí horského masívu Ondřejník. Toto území je chráněné jako přírodní rezervace od roku 1977, zaujímá rozlohu 35,44 ha a je v nadmořské výšce 747 - 964 m. Přírodní rezervaci Skalka tvoří přirozený jedlobučinový porost, který má na několika místech pralesovitý charakter. Lokalita se vyznačuje jedlovými a klenovými bučinami,

- 25 -

které doplňuje smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Ve zdejší oblasti roste v lesním podrostu malé množství rostlin. Nejvíce zastoupený je tu kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), borůvka černá (Vacinium myrtillus) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Na několika málo místech roste lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Rezervace patří mezi jednu z mála lokalit, kde žije ohrožený motýl jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). V oblasti se rovněž daří několika druhům plazů např. zmiji obecné (Viperia berus) a v korunách stromů se uhnízdila řada ohrožených druhů ptáků jako sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) nebo strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Drobné savce zastupuje v místní oblasti myšivka horská (Sicista betulina) a rejsek horský (Sorex alpinus).

(http://www.turistik.cz, citováno 4.2.2012)

Na sledovaném území PR bylo nalezeno 84 taxonů cévnatých rostlin. Z taxonů řazených do červeného seznamu ČR (Procházka 2002) a červeného seznamu Moravskoslezského kraje (Sedláčková & Plášek) byl zjištěn např. druh krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), dále zde roste jedle bělokorá (Abies alba), oměj pestrý (Aconitum variegatum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Jsou zde zastoupeny vzácné druhy jako – oměj tuhý (Aconitum firmum subsp. Moravicum), žebrovnice různolistá (Blechnum spicant), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum),

rosnatka

okrouhlolistá

Drosera

rotundifolia,

suchopýr

úzkolistý

(Eriophorum angustifolium) a vranec jedlový (Huperzia selago). Počet nepůvodních taxonů je nízký. Invazní neofyty jsou zastoupeny pouze třemi druhy, které jsou vázány na odlesněné vrcholové partie: náprstník červený (Digitalis purpurea), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), Sítina tenká (Juncus tenuis). Na území PR Skalka převládají kyselé bučiny (svaz Luzulo-Fagion), které se vyvinuly na méně hlubokých chudších půdách. V minulosti byly většinou využívány jako hospodářské lesy, které byly kultivovány k stejnověkosti a nahrazovány výsadbami z regionálně nepůvodního osiva a doplňovány nepůvodními druhy douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Méně jsou v území zastoupeny květnaté bučiny (podsvaz EuFagenion), které vyžadují hlubší půdy a vyskytují se častěji v místech akumulace humusu v nižších svahových partiích zejména v SZ až JZ části rezervace. Na balvanitě suťovitých svazích ostrůvkovitě nacházíme druhově pestré suťové lesy (svazu Tilio-Acerion). - 26 -

Součástí území jsou také lesní prameniště (svaz Cardaminion amarae). Porosty vrcholu Skalky jsou řazeny ke svazu Vaccinion. Částečně odlesněná vrcholová partie je vystavena větší zátěži turismem, jehož následkem je vyšší výskyt synantropních druhů, zejména druhů sešlapávaných stanovišť (Polygonum arenastrum, Plantago major) a invazních druhů

(Lazebníček, J., Frelich, Z., 2010)

5.4 Širší územní vztahy Ondřejník se nachází na okraji Moravskoslezských Beskyd. Lokalita je rychle dostupná i ze vzdálenějších měst. Přímo do Frýdlantu pod Ostravicí, z kterého vede zpevněná asfaltová cesta na horskou chatu Solárka, vede dálnice ze 30 kilometrů vzdálené Ostravy. Z důvodu rychlé dostupnosti a krátké vzdálenosti od větších městských aglomerací, se stávají Beskydy vítanou rekreační oblastí. 5.4.1 Pěší a turistické trasy Atraktivita území je důsledkem husté turistické sítě. Významných, značených turistických tras je v zájmovém území hned několik. Je to především modře značená turistická trasa, která vede z Kunčic pod Ondřejníkem na vrchol Skalky a potom dále po hřebenu do sedla Ondřejníku, odtud se ubírá k horské chatě Solárka. Z Kozlovic vede žlutá turistická trasa k sedlu Ondřejník a poté kolem vrcholu Ondřejníku až do Metylovic. Obr. č. 12: Zobrazení turistických značených tras.

5.4.2 Okrašlovací spolek Rozhledna Na vrcholu Ondřejníku jménem Skalka, stála do konce minulého století 6 metrů vysoká rozhledna. Cílem okrašlovacího spolku je vybudování nové rozhledny, tento spolek usiluje také o zrealizování lanové dráhy, která by měla vést z Čeladné na Skalku. Počin by s sebou nesl také hostinské zařízení. S ohledem na krajinu by bylo dobré snahy tohoto spolku korigovat tak, aby se fatální následky z realizace projektů na Čeladné nedotkly krásy této hory. Je jasné, že rekreace je velmi důležitá, ale Beskydy nabízejí - 27 -

celou škálu atraktivních zážitků, proto by bylo vhodné, aby projekty vztahující se k území byly voleny citlivější formou.

5. 5 Historie využívání území Čeladná Počátky obce Čeladná lze položit pravděpodobně do 15. století. První písemná zmínka o Čeladné však pochází až ze samého konce 16. století, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství z roku 1581. Podle pověsti je název obce odvozen od čeládky, obývající toto území a která docházela na Hukvaldy robotovat. V 17. století vznikaly v horách skupiny stavějící se k odporu proti vykořisťování. Z historie jsou známa jména zbojníků Ondráše a Juráše, kteří působili v celých Beskydech a podle pověsti měli jednu ze svých skrýší na vrcholu Skalka na hoře Ondřejník. Avšak nejen zbojníci se toulali po beskydských lesích. V době třicetileté války vznikl bezpečnostní sbor, tzv. portáši. Jejich úkolem byla ochrana zemské hranice a přechodů přes ni. Portáši byli zrušeni v roce 1828. Z této doby pochází bohužel už dnes zcela zbořený hrádek Kozinec. Čeladná byla zpočátku ryze zemědělská obec, avšak od 16. století začíná v Beskydech těžba železné rudy. Zhruba v roce 1678 zde byla zahájena výstavba dřevouhelné vysoké pece. V povodí řeky Čeladenky se v 18. a 19. století těžilo dřevo pro výrobu dřevěného uhlí, které se dodávalo do železáren. K rozmachu těžby rudy došlo začátkem 16. století. Tehdy vznikly hutě ve Frenštátě pod Radhoštěm (na soutoku Lomné a Lubiny) a ve Starých Hamrech (na Ostravici). V polovině 17. století vznikla železná huť ve Frýdlantu nad Ostravicí, která zpracovávala rudu z blízkých vesnic. V roce 1796 byl na Čeladné postaven nový dřevouhelný hamr a vysoká pec. Zde byla zpracovávána ruda z Čeladné a Kunčic pod Ondřejníkem. Roku 1784 byl ve spodní části obce postaven kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, který splňuje svou funkci dodnes a z dalších sakrálních staveb v roce 1936 byla u pramene Cyrilka vybudována dřevěná kaple a altán, zasvěcená právě Cyrilu a Metoději. V obci nalezneme ještě několik sakrálních památek, jako například malých kapliček a památných křížů. Rokem 1786 začíná založením dolní školy dlouhý vývoj škol v naší obci. Nejvýznamnějším čeladénským učitelem byl bezesporu Josef Kalus, jemuž je věnována

- 28 -

pamětní deska na Památníku Josefa Kaluse, bývalé prostřední školy. V roce 1977 byla otevřena nová školní budova, která slouží dodnes. V roce 1995-1996 byla provedena půdní nástavba, která proměnila vzhled školy, ale také vyřešila některé problémy budovy s plochou střechou. Ovšem pouze dočasně, jelikož výstavba skýtá spoustu závad. Od roku 1880 působila v obci mechanická tkalcovna a výroba zápalek. Která ovšem nepřežila I.světovou válku. Na přelomu 19. a 20. století vznikly na okraji obce Lázně Skalka. V roce 1952 skončila lázeňská éra a z lázní se stala pobočka okresní nemocnice. V roce 2000 se nemocnice transformovala na Beskydské rehabilitační centrum. V závěrečných letech 2. světové války byla obec jedním z center partyzánského odboje. Na území obce působili jak sovětští, tak v Anglii vycvičení partyzáni. Jejich činnost dodnes připomínají

pomníčky,

kterých

je v obci hned několik. Čeladná

byla osvobozena dne 5. 5. 1945. V bývalém areálu továrny v centru obce byla do roku 1994 posádka československé lidové armády, avšak od roku 1999 probíhá celková přestavba tohoto prostoru a vzniká nové centrum s náměstím, novými provozovnami byty. V roce 2001 bylo v Čeladné otevřeno golfové hřiště a jezdecký areál. Na tento počin navazují další developerské akce, jako výstavba vedle kostela na Farských lukách. (Z kroniky Čeladné) Frýdlant nad Ostravicí Osídlení území v okolí řeky Ostravice se datuje do druhé poloviny 13. století. V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko - Frýdlantské. Roku 1402 prodává

tehdejší

držitel

Lacek

z Kravař

práva

tehdejšímu

držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík z r. 1580

zasvěcený sv. Bartoloměji, který

byl v letech 1672-1690 přestavěn na kamenný. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a dřevorubectvím, a to až do 17. století. V letech1618–1620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté války byly založeny hamry. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal jedním z významných moravských hutních center. Kromě hamrů prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i ruční výroba papíru. Dne 7. září 1848 byla zrušena robota i dědičná práva fojtů a rychtářů obcí. - 29 -

Hutnictví se v 19. století zaměřilo na slévárenskou produkci umělecké litiny, později i smaltovaného nádobí a vybraných strojírenských výrobků. Po první světové válce bylo roku 1920 započato s elektrifikací městečka. Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné. Frýdlant nad Ostravicí byl z

městyse

na město povýšen 12. října 1948.

Od 1. února 1949 až do 30. června 1960 byl začleněn do okresu Frenštát, poté do okresu Frýdek-Místek.

(http://www.portalfrydlantnadostravici.cz/, citováno 5. 3. 2012.)

- 30 -

6 Výsledky 6. 1 Výběr území Zájmové území se nachází v Moravsko – Slezském kraji v okresu Frýdek Místek. Trasa naučné stezky se nachází na hoře Ondřejník, který spadá pod katastrální území Kozlovic, Čeladné a Kunčic pod Ondřejníkem. 6. 2. SWOT analýza rekreačního využívání území Silné stránky
Významné geografická poloha
Množství atraktivních lokalit
Dostatečná rekreační kapacita území
Výborná dostupnost s dostatečným množstvím parkovacích míst
Otevřené výhledy do krajiny
Dobře značené turistické trasy
Možnost rekreačního využití po celý rok
Nenáročný terén Slabé stránky
Nedostatečná kvalita služeb
Omezené využití PR Skalka
Nárazové smogové zatížení
Rozbahněné cesty v období dešťů Příležitosti


Pořádání kulturních akcí u turistické chaty Solárka




Možnost rekreace




Možnost paraglidingových seskoků a tandemových seskoků




Výborná lokalita pro školu v přírodě




Cykloturistika




Běžkování

Hrozby
Riziko vandalizmu
Rušení lesní zvěře
Problematická údržba naučné stezky

- 31 -


Problematické udržování pořádku po turistech
Nebezpečí úrazu při sjetí z okrajové cesty 6. 3 Anketní šetření v zájmovém území Před samotným návrhem naučné stezky byla uskutečněná anketa, která měla dopomoci k návrhu zohledňujícímu potřeby turistů. Anketní lístek byl k dispozici na turistické chatě Solárka v období celého měsíce července 2011 a ledna 2012 tak, aby byla zohledněna návštěvnost po celý rok. Ankety se zúčastnilo 96 respondentů. Otázky a vyhodnocující grafy jsou následující. 1. Jste muž či žena? ženy/muži

46 žen 48% 50 mužů 48%

Obr. 13 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 1 2. Máte děti? počet dětí

1 dítě má 22 respondentů 23%

žádné děti nemá 32 respondentů 33%

2 děti má 37 respondentů 39%

více než 2 děti má 5 respondentů 5%

Obr. 14 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 2

- 32 -

3. Navštěvujete turistické stezky kolem Ondřejníku často? četnost návštěv v zimním období jezdí častěji 22 respondentů 23%

35 respondentů zde bylo poprvé a také se snad vrátí 36% 0 respondentů je zde poprvé a nevrátí se 0%

v letním období jezdí častěji 39 respondentů 41%

Obr. 15 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 3 4. Jaký typ naučné stezky by jste uvítali: jaký typ NS preferují věcně naučný typ stezky preferuje 18 respondentů 19%

naučnou stezku pro děti preferuje 21 respondentů 22%

naučný a hravý typ preferuje 57 respondentů 59%

Obr. 16 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 4 5. V plánu je vybudování dvou naučných stezek. První je dlouhá 5,1 km, druhá 9, 1. Která je z hlediska vašich možností dostupnější? Kterou by jste zvolili? na kterou stezku by s raději vydali

9,1 km dlouhou stezku by preferovalo 35 respondentů 36%

5,1 km by preferovalo 61 respondentů 64%

Obr. 17 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 5

- 33 -

6. Jak daleko od sebe by měly být naučné panely? jak daleko umístit naučné panely 500 - 600 metrů vzdálené panely volí 7 respondentů 7%

200 - 300 metrů vzdálené panely volí 10 respondentů 300-400 metrů 10% vzdálené panely by volilo 8 respondentů 8%

dále než 600 metrů volí 39 respondentů 42%

400 - 500 metrů vzdálené panely volí 32 respondentů 33%

Obr. 18 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 6 7. Bydlíte: kde bydlí ve velkoměstě bydlí 11 respondentů 11%

v okolních vesničkách bydlí 35 respondentů 36%

na maloměstě bydlí 40%

na vesnici bydlí 12 respondentů 13%

Obr. 19 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 7 8. Proč trávíte volný čas v přírodě? proč tráví volný čas v přírodě relax přináší pohyb v přírodě 26ti respondentům 27%

27 respondentů tráví volný čas v přírodě s dětmi 28%

11 respondentů bere pohyb v přírodě jako koníček 11%

volný čas v přírodě tráví sportem 34 respondentů 34%

Obr. 20 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 8

- 34 -

9. Jaká je pro Vás nejdůležitější funkce lesa nejdůležitější funkce lesa pro respondenty je

0%

uklidňující účinky má les na 29 respondentů 30%

65 respondentů považuje za nejdůležitější funkci výrobu kyslíku 68%

2 respondenti považují za nejdůležitější produkci dřeva 2%

Obr. 21 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 9 10. Co na Beskydech oceňujete nejvíce: co na Beskydech oceňují dobrou kvalitu služeb oceňuje 12 respondentů 13%

0%

54 respondentům nabízí mnoho aktivit a zážitků 56%

čisté prostředí oceňuje 19 respondentů 20%

malebnost oceňuje 11 respondentů 11%

Obr. 22 – Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 10 Shrnutí: Z ankety vyplynula řada skutečností, které budou nápomocny při návrhu naučných stezek. Trasu navštěvují více muži než ženy bydlící převážně ve městě. Velmi časté je využití trasy rodinami s dětmi. Lidé se zde rádi vracejí a uvítali by stezku naučnou, ale také hravou, která by jen neinformovala, ale také pobavila. Také by raději preferovali kratší okruh a umístěné panely by měly být ve vzdálenosti delší než 600m. Převážná část respondentů bere pohyb v přírodě jako sport a na Beskydech oceňují především pestrou řadu možností rekreačního využití .

- 35 -

6.4 Limity území Limit je hranice, přes kterou by se již nemělo zacházet dále. Každé území má takovou hranici a Ondřejník není výjimkou. Dle terénních průzkumů je Ondřejník dostatečně protkán cestní sítí a přítomnost turistické chaty Solárka na jeho úpatí je dostatečným zázemím z hlediska pohostinských služeb. V zájmu přírodní rezervace Skalka, která se rozkládá kolem vrcholu by nebylo vhodné provádět žádné větší zásahy. Vrchol je již tak dost exponovaný letním provozem paraglidingu. Vybudování naučné stezky nenaruší prostředí Ondřejníku. Trasa nezachází na vrchol Skalka, aby vrchol nebyl ještě více namáhán.

6.5 Zhodnocení terénních podmínek Terénní šetření Naučná stezka je vedená po okrajové lesní cestě kolem vrcholů Skalka a Ondřejník. Cesta je přístupná a schůdná, takže nevyžaduje úprav. Jako výchozí se v návrhu bere turistická chata Solárka, na kterou vede příjezdová, asfaltová cesta.

Napojení stezky na další turistické trasy Na naučnou stezku se můžete také dostat z Kunčic pod Ondřejníkem po modré značené turistické trase, která je dlouhá 2,5 km a vede z jižního úpatí vrcholu Skalka. Dále se turisté mohou na naučnou stezku dostat ze tří kilometrů vzdálených Kozlovic. Odtud vede žlutá turistická trasa do sedla masivu. Třetí přístupová trasa vede z Metylovic vzdálených 2,7 kilometrů a napojuje se ze severní strany vrcholu Ondřejník.

Značení naučné stezky NS bude značena obvyklým způsobem, značení je obecně známé a není potřeba jej měnit.

6. 6. Návrh naučné stezky 6.6.1 Průběh trasy naučné stezky Celý průběh naučné stezky vede po zpevněné lesní cestě 2L. Jsou navrženy dva okruhy naučné stezky.

- 36 -

Počátek trasy a prvního delšího okruhu se nachází na horské chatě Solárka, od ní vede 1km dlouhý úsek se sklonem 5%, který ústí v sedle hory. Dále okruh vede po okrajové cestě se sklonem 1% dalších 9,33 kilometru, kdy se navrací kolem vrcholu Skalka, opět do sedla hory. Druhý okruh se sklonem 3% vede kolem vrcholu Ondřejník a je dlouhý 5,1 km. Zmiňovaný počáteční kilometrový úsek mají oba okruhy společný.

6.6.2. Umístění informačních panelů Okruh ,,Beskydy na dlani“ První dva informační panely okruhu tzv. ,,Beskydy na dlani´´ jsou umístěny v okolí chaty Solárka v nadmořské výšce 680 m n.m. Tabule 1a) je umístěná hned po pravé straně cesty před chatou Solárka. Druhý panel 1b) je umístěn pod kapličkou. Druhé zastavení je navrženo o 850 metrů dále v sedle hory ve výšce 750 metrů. Informační tabule je umístěna u rozcestníku upozorňujícím na trasy z místa se ubírající. Třetí panel je umístěn po pravé straně cesty v místě vzdáleném 1360 m v 769 m n.m., v otevřeném výhledu na krajinu. Čtvrté zastavení je o 750 metrů dále, v 783 m n.m. je umístěno opět v otevřeném výhledu na krajinu po pravé straně cesty. O dalších 1350 metrů dále je umístěno páté zastavení ve výšce 779 m n. m. Je zde také místo pro odpočívadlo v podobě lavičky. Šesté zastavení o 1300 metrů dále, ve výšce 782 m n. m. nad svahem pokrytým keřovým vegetačním patrem. Po 950-ti metrech je umístěno sedmé zastavení v nadmořské výšce 769 m. Nachází se přímo u posedu s malebným výhledem na krajinu.. Osmé zastavení je ve výšce 771 m n.m. o dalších 850 metrů dále po pravé straně cesty. Je zde opět prostor pro umístění odpočívadla. Deváté zastavení se nachází o 950 metrů dále ve výšce 770 m n.m. u vzrostlého smrku. Desáté a poslední zastavení je ve výšce 755 m n.m., vzdálené 1000 metrů od devátého zastavení na pravé straně cesty.

Okruh ,,O poklad zbojníka Ondráše“ První

panel

je

umístěn

nad chatou Solárka po levé straně. Nalézá se ve

výšce 750 m n.m.

- 37 -

Druhé zastavení je umístěno v sedle hory po pravé straně o 1100 metrů dále v 750 m n.m. Třetí zastavení je ve výšce 743 m n.m. v místě vzdáleném 850 metrů po levé straně cesty u skupiny smrků Čtvrté zastavení se nachází po levé straně cesty o dalších 850 metrů dále v nadmořské výšce 710 metrů. Páté zastavení se nachází na rozcestí, kde se na okruh napojuje žlutá turistická stezka z Metylovic. Páté zastavení je od čtvrtého vzdálené rovněž 850 metrů ve výšce 692 m n.m. Šestá informační tabule je o 850 metrů dále ve výšce 689 m n.m. za kamennou skalkou, vystupující ze svahu po pravé straně cesty. Po dalších 850-ti metrech se turista dostane zpět k chatě.

6.6.3 Návrh grafického znázornění panelů Informační panely mají podobnou grafickou úpravu. Panely okruhu nazvaného ,,Beskydy na dlani“ mají nahoře pruh, ve kterém je umístěno na levé straně logo okruhu a na pravé straně mapa okruhu se znázorněnými zastaveními, s pořadovým číslem konkrétního zastavení a se vzdáleností, která chybí do konce. Střední část je zaměřená na konkrétní téma. Každé zastavení má specifickou barvu, která jej provází. Zcela dole je umístěn pruh, ve kterém jsou na pravé straně piktogramy znázorňující, co je na stezce zakázáno. Levá část pruhu je věnovaná logům sponzorů, kteří jsou ochotni se na realizaci finančně podílet.

Okruh nazvaný ,,O poklad zbojníka Ondráše“ má podobnou grafickou úpravu. Nahoře je v pruhu umístěno znázornění zbojníka Ondráše, ve střední části název celého okruhu a na pravé straně opět mapa znázorňující zastavení, konkrétní pořadové číslo a vzdálenost zbývající do konce. Střední část je také rozdělena na tři oblasti. Levá je věnovaná pověstem vztahujícím se k místům Beskyd. Středová část se zabývá konkrétním tématem a hrám vztahujícím se k řešené problematice. V dolním pravém rohu je věnován prostor pro otázky lehké křížovky. Odpovědi budou zaznamenávány do informačního letáku. Pokud správné znění

- 38 -

tajenky děti nahlásí na chatě Solárka, dostanou poklad v podobě odznáčku se zbojníkem Ondrášem. Zcela dole je opět umístěn pruh, ve kterém jsou na pravé straně piktogramy znázorňující, co je na stezce zakázáno. Levá část pruhu je věnovaná logům sponzorů.

6.6.4 Obsahová náplň panelů Obsahová náplň jednotlivých panelů se v prvním delším okruhu věnuje místům, která je možné z Ondřejníku vidět. První panel se věnuje popisu obou okruhů. Druhý kratší okruh se svou náplní věnuje dětem.

6.6.5. Textová náplň na jednotlivých panelech. Delší okruh ,,Beskydy na dlani“

Panely obsahují množství obrázků, ke kterým se text vztahuje. Tento text není v kapitole uveden. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

1a)

Úvod

N 49° 34´ 48,416´´, E 18° 19´ 3,273´´

Právě se nacházíte u turistické chaty Solárka, odkud se ubírají dvě naučné stezky. První stezka se jmenuje ,,O poklad zbojníka Ondráše´´ a je svou tématikou v šesti zastaveních zaměřená především pro děti. Mohou v ní řešit spoustu zajímavých úkolů a her a hlavně vyluštit jednoduchý kvíz, který je umístěn v pravém dolním rohu. Děti s Vaší pomocí zaznamenají odpovědi do křížovky na informačním letáku a když oznámí správné znění tajenky, v chatě Solárka pak obdrží poklad v podobě odznáčku zbojníka Ondráše. Informační leták si můžete vyzvednout v recepci. Panely mají jednotnou grafickou úpravu. V pravém horním rohu je umístěno číslo zastavení, mapka, kde se právě nacházíte a kolik vám chybí do cíle. Úplně vlevo je umístěna pověst, tradující se k místům Beskyd. Střední část je věnovaná určitému tématu a hrám k tomuto se vztahujícím. Druhý okruh je v deseti zastaveních zaměřen na zážitky, které Vás v Beskydech mohou potkat.

- 39 -

Můžete se těšit na spoustu krásných výhledů a zajímavých informací, které jsou na cestě připraveny. Stezka je vhodná pro pěší turisty, cyklisty a také se v zimě stává ideální trasou pro běžkaře. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

1b)

Panoramatický pohled

N 49° 34´ 48,716´´, E 18° 19´ 3,213´´

Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

2

Ondřejník PR Skalka

N 49° 34´ 30,199´´, E 18° 18´ 38,926´´

Ondřejník je geomorfologický okrsek Štramberské vrchoviny. Tento samostatný masiv se táhne od severu na jih přes vrcholy Ondřejník (890 m n.m.), Úbočí (864 m n.m.), Stanovec (899 m n.m.) a nejvyšší vrchol Skalka (964 m n.m.). Skalka Jediným vrcholem Ondřejníku přístupným po turistické stezce je Skalka, na jejímž jiho - západním svahu se nachází stejnojmenná přírodní rezervace. Přírodní rezervaci Skalka tvoří přirozený jedlobučinový porost, který má na několika místech až 180 let starý pralesovitý charakter. Lokalita se vyznačuje jedlovými a klenovými bučinami, které doplňuje smrk ztepilý a javor klen. Ve zdejší oblasti roste v lesním podrostu malé množství rostlin. Nejvíce zastoupený je tu kopytník evropský, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, vraní oko čtyřlisté, borůvka černá a pryšec mandloňovitý. Na několika málo místech roste lýkovec jedovatý. Rezervace patří mezi jednu z mála lokalit, kde žije ohrožený motýl jasoň dymnivkový. V oblasti se rovněž daří několika druhům plazů, např. zmiji obecné. Hnízdí tu řada silně ohrožených druhů ptáků, jako sýc rousný, holub doupňák, jeřábek lesní nebo strakapoud bělohřbetý. Drobné savce zastupuje v místní oblasti myšivka horská a rejsek horský. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

3

Hukvaldy

N 49° 34´ 26,134´´, E 18° 17´ 41,672´´

Hukvaldy jsou zříceniny kdysi jednoho z největších moravských hradů, rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce.

- 40 -

Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra pohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. V současnosti je zřícenina hradu Hukvaldy otevřená veřejnosti. Zakonzervované a na několika místech i opravené zdivo hradu si je možno prohlídnout buď samostatně nebo s průvodcem. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

4

Štramberk

N 49° 34´ 7,849´´, E 18° 17´ 46,814´´

Štramberk je město na Moravě v okrese Nový Jičín poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd. Dominantou města je hrad Štramberk s gotickou věží Trúba o výšce 40 m a průměru 10 m, která slouží od r. 1903 jako rozhledna. Sídlí zde muzeum Zdeňka Buriana. Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí. Štramberk je městem od roku 1359. Ne nadarmo se Štramberku říká „Lašský betlém“. Je s podivem, že soubor města s jeho historickým centrem a hradem nad náměstím nebyl doposud nominován na zapsání do seznamu UNESCO. Návštěvník by při návštěvě města neměl opomenout výšlap na rozhlednu na Bílé hoře nad městem prohlídku nového arboreta a botanické zahrady na úpatí Bílé hory. Na hoře Kotouč se nachází městský park Národní sad (Národní přírodní památka Šipka)

s galerií soch a památníků osobností české historie a s jeskyní Šipka, která se

proslavila nálezem zlomku spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. "Šipecká čelist". Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

5

Kopřivnice

N 49° 33´ 37,768´´, E 18° 18´ 14,862´´

V údolí obklopeném kopci Červený kámen a Bílá hora odhaluje svou tvář město

Kopřivnice. Společně s nedalekým Štramberkem, tak často označovaným za moravský Betlém, Freudovým Příborem, jedním z

nejstarších - 41 -

měst

na severo - východě

Moravy

a romantickými Janáčkovými Hukvaldy tvoří lašskou bránu otevírající cestu do Beskyd a Valašského království. První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. Štramberský vrch Kotouč je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40 000 let př. n. l. Město Kopřivnice bylo povýšeno na město vládou Československé republiky v roce 1948. Za proměnou Kopřivnice z vesnice na město s moderní výstavbou stojí rozmach automobilového průmyslu. Značka Tatra se nesmazatelně zapsala do vývoje i samotného života města. Ale vězte, že není tak průmyslové, jak se na první pohled zdá. I zde naleznete působivá zákoutí, která vytvořila příroda nebo lidé se vztahem k ní. Je jich zde mnohem více, než si mnozí myslí. K nalezení takových míst jakými jsou např. Raškova vyhlídka, Motýlí údolí, Rozcestí čarodějnic, zřícenina hradu Šostýna nebo turisty tolik vyhledávaná rozhledna Bílá hora nezbývá, než se vydat „po zelené“ Lašskou naučnou stezkou. Mezi rodáky Kopřivnice patří Zdeněk Burian, Jiří Hanzelka, Josef Martini, Ignác Šustala, Zdeňka Veřmiřovská, Emil Zátopek, Josef Treuchel, Bohumil Chlebovský, Adolf Jasník, Zdeněk Pet, Ignác Raška a Otakar Sviták. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

6

Paragliding na Ondřejníku

N 49° 33´ 18,528´´, E 18° 17´ 36,322´´

Paragliding je letecký sport. K pohybu vzduchem se používá paraglidingové křídlo nebo padákový kluzák, který spadá do kategorie sportovních létajících zařízení. Startuje se z kopce rozběhem, nebo z roviny pomocí vlečného zařízení. Zkušený pilot může plachtit díky využití stoupavých vzdušných proudů. Stoupavé proudy mohou být "mechanické", když se proud vzduchu zdvihá o terénní překážku (svahování). Nebo termické, když vzduch ohřátý od zemského povrchu stoupá vzhůru. Využitím termických proudů lze uletět až stovky kilometrů a vydržet ve vzduchu mnoho hodin. Největším zdrojem sportovního zážitku jsou dlouhé přelety. Ondřejník je pro paragliding velmi oblíbený, jihozápadně orientovaný kopec s převýšením téměř 450 metrů a termicky velmi aktivním předpolím. Na kopci s nadmořskou výškou 964 metrů je hned několik vhodných startovacích míst a dole pod kopcem se rozkládá, travnatá, přistávací plocha, nabízející dostatek prostoru pro pohodlné přistání. Startoviště není tak prostorné, ale kvalitní termické podmínky vyvažují možnosti tohoto terénu. - 42 -

Pokud nejsou vhodné povětrnostní podmínky pro paragliding na Ondřejníku, je možné let absolvovat i na Stolové hoře, která se nachází hned naproti přes údolí. Jestli vás paragliding a létání zajímá je dobré si ověřit zda je to to pravé právě pro Vás. Dobrou volbou je tandemový let. Poznáte jaký je to pocit, volně se vznášet a plout vzduchem. Jestli jste zjistili že létání je droga právě pro vás, vyhledejte základní kurz paraglidingu. Pro všechny způsoby létání potřebujete pilotní licenci. Získat ji můžete po absolvování základního kurzu v paraglidingové škole. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

7

Pustevny

N 49° 32´ 59,169´´, E 18° 18´ 5,485´´

Pustevny dostaly své jméno díky poustevníkům, kteří zde pobývali. Lidé, zejména příznivci Pohorské jednoty Radhošť, brzy objevili v čem spočívá krása tohoto půvabného kraje a začali zde budovat turistické chaty a útulny. Radhošť (1129 m) je nejvyšším vrcholem radhošťských Beskyd. Na jeho vrcholku se nachází sousoší a kaple sv. Cyrila a Metoděje. Stavbu navrhl kroměřížský stavitel a architekt Skibinský ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. V roce 1897 byl položen základní kámen. Po cestě směrem k Radhošti potkáte sochu pohanského boha úrody, pohostinnosti, plodnosti, slunce, války, řemesel a obchodu Radegasta od frenštátského rodáka Albína Poláška. Na Pustevny se můžete dostat sedačkovou lanovkou z Ráztoky, která je od Frenštátu pod Radhoštěm vzdálena asi 5 km. Jako jedna z prvních staveb zde byla postavena útulna Maměnka a restaurace Libušín (1894) podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče. Tyto stavby dodnes patří k těm nejcennějším kulturním památkám Beskyd. V roce 1996 získaly statut národní kulturní památky a byly zrekonstruovány do původní podoby podle dobových Jurkovičových plánů, které byly objeveny ve Státním archivu v Bratislavě.

- 43 -

Číslo zastavení

Název

8

Golfové hřiště na Čeladné N 49° 33´ 13,859´´, E 18° 18´ 26,391´´

Souřadnicové umístění

Golf je venkovní sport, ve kterém samotný hráč nebo malá skupinka hraje malým golfovým míčkem do jamky a používá přitom různé hole. Má se za to, že golf tak jak ho známe, pochází ze Skotska a byl hrán na Britských ostrovech po několik století. Golfové hřiště se většinou skládá z 9 nebo 18 jamek. Slovo jamka může znamenat skutečnou díru v zemi, do které se má míček dostat, nebo část hřiště od daného odpaliště až k jemu příslušnému greenu, na kterém je vyvrtána jamka. Většina jamek má green od odpaliště příliš daleko na to, aby se dal zasáhnout první ranou, proto je mezi greenem a odpalištěm nízko sekaný pruh zvaný fairway, po kterém hráč postupuje k jamce. Mezi fairwayí a greenem je tzv. forgreen. Okolní nesekaná tráva se nazývá rough a tvoří další překážku. Na jamkách jsou rozmístěny různé překážky, což může být například bunker (písečná překážka), nebo vodní překážka (rybníky, potoky apod.). Tráva na greenu je sekaná velice nízko, asi jen na 3 mm, takže míč se může po zemi koulet na vzdálenost několika metrů. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

9

Smrk

N 49° 33´ 39,412´´, E 18° 18´ 56,999´´

Smrk nepatří k přehnaně navštěvovaným horám neboť na vrcholu není žádná horská chata nebo

restaurace.

I přesto

jsou

řady jeho návštěvníků četné. Smrk patří

k nejkrásnějším místům Beskyd. Smrk (1276 m n. m.) je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Leží mezi obcemi Ostravice a Čeladná, ze kterých je vrchol Smrku přístupný po značených turistických cestách. V jeho masívu najdeme i několik menších vrcholů: Malý Smrk (1174 m n. m.), Smrček a Malý Smrček. Na nejvyšším bodě je uložena vrcholová kniha. Z vrcholu hory je pěkný výhled do okolní krajiny. Nedaleko od vrcholu stojí památník Johna Lennona a J. Palacha a mrazový srub. Na vrcholu a na svazích se rozkládá přírodní rezervace Smrk a menší rezervace Malý Smrk, Studenčany, Bučací potok a na jižním okraji přírodní rezervace v Podolánkách.

- 44 -

Ve většině rezervací převládají smrkové lesy s příměsí buků a jedlí, místy jeřáb a javor. V rezervaci Bučací potok se nachází Bučací vodopády, které jsou jedny z největších kaskádových vodopádů v této části Karpat. Dva hlavní měří společně asi 10 m, celková výška asi 40 m. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

10

Lysá hora

N 49° 34´ 9,149´´, E 18° 18´ 41,087´´

Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, Těšínska . Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat. Výhledy - z vrcholu bývá za pěkného počasí nádherný kruhový výhled do okolí. Bývají vidět krom dalších beskydských vrcholů Jeseníky, Malá Fatra, západní Tatry, Vysoké Tatry a dokonce i Belanské Tatry. Akce - Lysá hora se stává velmi oblíbeným a častým cílem návštěvníků Beskyd. Její vrchol každoročně zdolá tisíce pěších turistů a cykloturistů. Lysá hora je cílovým bodem mnoha turistických akcí, které se konají v průběhu celého roku. Mezi vyhledávané akce patří především podzimní Bezručův výplaz na Lysou horu, dále Horský běh na Lysou horu, Za východem slunce na Lysou horu, Noční výplaz na

Lysou

horu,

Šest

beskydských vrcholů a Noční přechod Lysá hora - Velký Javorník. Přírodní rezervace - v masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrášovy ďury) a další menší na okrajích masívu.

Kratší okruh ,,O poklad zbojníka Ondráše“ Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

1

Rozdíly typů lesa

N 49° 34´ 53,206´´, E 18° 19´ 3,999´´

Pověst: Ondráš Skutky nejslavnějšího moravského zbojníka Ondráše, který podle pověstí

obíral

bohaté a chudým dával, jsou také dílem lidské představivosti. Jsou však založeny na reálném základě.

- 45 -

Ondřej Fuciman, zvaný Ondráš, se narodil roku 1680 v rodině zámožného fojta v Janovicích na frýdeckém panství. Ke zbojníkům, rebelujícím proti vrchnosti, se přidal údajně kvůli křivdě na jeho otci anebo proto, že při rvačce zabil dragouna a bál se trestu. Brzy se stal vůdcem zbojníků. Přepadávali panské statky, kupce a ohrožovali frýdeckou a hukvaldskou vrchnost. Jejich hlavním útočištěm byl Ondřejník. Štěstí opustilo Ondráše a jeho muže roku 1715. Jeden ze zbojníků jménem Juráš, zlákaný vypsanou odměnou či ze žárlivosti, Ondráše zabil ranou obuškem při veselici. Vypráví se, že Ondrášovo rozčtvrcené tělo bylo rozvěšeno po stromech, z nichž lidé udělali úly a z těch na znamení jeho neviny každé jaro rašily zelené ratolesti. Juráš za svůj čin dostal odměnu, ale znovu se vrátil ke zbojnictví. Dva roky po Ondrášově smrti byl chycen a vsazen do těšínského vězení, kde zemřel. Pověst praví, že pod jedním ze skalisek se údajně rozkládala 200 m dlouhá jeskyně, v níž ukrýval své velké poklady. Již před Ondrášem prý jeskyni využíval i zbojnický vůdce Gvozd. Jeskyně však zmizela při lámání kamene a údajně z ní zbyly jen skalní trosky. Číslo zastavení 2

Název Houbaření

Souřadnicové umístění N 49° 34´ 34,023´´, E 18° 18´ 36,595´´

Pověst: O čarodějnických sabatech. Vypráví se, že se tady v minulosti konaly pravidelné sabaty čarodějnic, které často navštěvoval i samotný ďábel. Konali na vrcholu kdejaké rejdy a běda obyčejnému smrtelníku, jenž by v době čarodějnických rejů na kopec zabloudil. Příšery by jej uštvaly k padnutí a pak zaživa roztrhaly. Prazáklad pověstí o čertech nebo čarodějnicích velice často vychází z reálných příběhů o "pohanských" oslavách v období letního slunovratu. Mladí chlapci a děvčata zapalovali na kopcích vatry, kolem nich tančili a skákali přes oheň. Tyto slavnosti nezřídka pokračovaly zábavou na mezích. A proto byly trnem v oku mnoha mravokárcům, kteří proti nim horlivě vystupovali a zapovídali je jako ďábelské.

- 46 -

Číslo zastavení 3

Název Cesta za potravou

Souřadnicové umístění N 49° 34´ 51,705´´, E 18° 18´ 34,405´´

Pověst: Čertův mlýn Ve skalnatém svahu Kněhyně, je vyhloubena hluboká strouha lemovaná velikými balvany. Tomuto místu se říká ,,Čertovy mlýny". Kdysi přišel k jednomu sedlákovi čert a ptal se ho, jestli by mu nedal dceru za manželku. Sedlák přislíbil, že mu ji dá, ale že mu musí sám dříve než kohout ráno zakokrhá, postavit mlýn na potoce. Čert souhlasil. Když už pomalu přicházel večer , čert v přestrojení obešel celou dědinu a skoupil všechny kohouty. Sedlák se to dozvěděl a stačil jednoho kohouta schovat. Čert odnesl všechny skoupené kohouty pryč a dal se do stavění. Stavěl celou noc a práce mu šla od ruky. Nad ránem měl celý mlýn dostavěný a zbývalo mu donést mlýnský kámen. Tak vzal silný řetěz, že na něj kámen uváže. Za chvíli měl kámen naložený na zádech a pomalu s ním šel k vesnici. Najednou zakokrhal kohout a čertovi kámen spadl ze zad. Čert zaklel, neboť sázku se sedlákem prohrál. Sedlák totiž nebyl hloupý a hned, jak se začalo rozednívat, pustil kohouta a ten ,,zakokrhal". Sedlák se radoval, že sázku vyhrál a že čertovi nemusí dát dceru za ženu. Dodnes se prý dají v Čeladné najít zbytky Čertova mlýna a leží tam i ten velký mlýnský kámen, kvůli kterému čert sázku prohrál. Na kameni jsou vidět vytlačená čertova záda a velké díry od vytlačeného ohnivého řetězu. Číslo zastavení 4

Název Lesní doktoři

Souřadnicové umístění N 49° 35´ 17,548´´, E 18° 18´ 41,337´´

Pověst: O Čeladenském pokladu Každý snad slyšel o ukrytém pokladu na Čeladné. Jednou tkalci vyčetli ze starých knih, jak je možno poklad naleznout. Hledač musí být narozen na Bílou neděli a v pašijové dny musí hledět do země pomocí virgulí a spatří ukrytý poklad. Dva tkalci se domluvili a šli poklad hledat. Kopali, kopali a za chvíli našli bednu s pokladem. Dobře věděli, že při vyzvedávání nesmí za žádnou cenu promluvit, jinak by se jim zle vedlo. Najednou jel kolem nich kočár tažený čtyřmi koňmi a po chvíli jel za ním pacholek s těžkým formanským vozem tažený jedním vychrtlým koníkem. A hned se jich

- 47 -

zeptal: "Prosím vás, je ten kočár už daleko?" Pak projel kolem nich pán na koze a za ním trpaslík s kolečky a staral se: "Prosím vás, dohoním ten kočár?" Tkalci se dali do smíchu a jeden se neudržel a na trpaslíka zavolal: "Jak se nemám smát, když ty, chceš dohnat kočár o čtyřech koních, co tu už před hodinou jel!" V ten ráz poklad zmizel a strašlivý vichr zasypal jámu a vyzdvihl nebohé tkalce do výše a jednoho z nich zanesl až na Ondřejník, druhého na Smrk. Byli rádi, že si zachovali život. Až pozdě v noci dorazili domů. Duchové je zkoušeli a tkalci neobstáli. poklad tak čeká na další hledače. Číslo zastavení

Název

Souřadnicové umístění

5

Funkce lesa

N 49° 35´ 31,766´´, E 18° 19´ 23,157´

Pověst: O divé Haně Na začátku minulého století žila na svahu Ondřejníku „divá Hana“. Byla to vědma a čarodějnice, která lidem často pomáhala. Avšak když za ni přišel někdo z nekalým úmyslem, hned mu přičarovala oslí uši nebo kuří oko. Vařila kouzelné lektvary, určené zejména k tomu, aby děvčatům přilákala ženichy a chlapcům zase lektvary, aby si našli šikovné a hodné děvčata. Lidé se jí však povětšinou báli, navštěvovali ji jen ti nejodvážnější a mnozí se raději jejímu příbytku obloukem vyhýbali. Nakonec skončila neslavně. Sama zatoužila po lásce a upsala se peklu. Přišel za ní sám čert v podobě krásného myslivce a odnesl ji s sebou do svého pekelného království. Číslo zastavení 6

Název Lesní šelmy

Souřadnicové umístění N 49° 35´ 12,928´´, E 18° 19´ 6,930´´

Pověst: Černokněžníci na Radhošti. Každým rokem po dobu dvaceti let přicházeli v létě na Radhošť tři černě odění muži. Pokaždé se zastavili u pastýřů na salaši, kde je bača pohostil ovčím sýrem a žinčicí. V posledním dvacátém roce řekli černí muži bačovi: "Pokaždé nás hostíte žinčicí a sýrem, co máte, to nám dáváte a nic za to nechcete. My se vám chceme za tu vaši službu odměnit. Pojďte tedy s námi a vezměte s sebou měch, poté šli na Radhošť. Přišli k místu, kde se vchází do hory a nakázali mu, aby v podzemí ani slůvkem nepromluvil. Pak šli dlouhou chodbou až do jeskyně na způsob místnosti. Tam poklekli a dlouze se modlili. Ve stěně se

- 48 -

ukázaly dveře. Otevřeli dveře a ocitli se na zeleném prostranství a po lávce přešli hluboký potok. Bača se bál, na každé straně lávky ležel strašlivý drak, ale oni ho vzali mezi sebe a šťastně došli ke skále, ve které byly další dveře. Tam byli ve veliké světnici a odevšad visely z ,,lišten jakési cácky" na způsob hroznu a oni je brali a dávali sobě do kabel. Jen bača se k ničemu neměl a tak mu jeho lýčenou kabelu naplnili. Když vyšli z Radhoště ven, ukázali mu, že má kabelu plnou zlata a stříbra. Bača je ještě jednou naposledy pohostil a podle jejich prosby je znovu doprovodil na vrchol Radhoště.přes 6.6.5 Další panely k okruhu ,,O poklad zbojníka Ondráše“ Doprovodným prvkem okruhu jsou panely, které přispějí k názornému pochopení přírodních vztahů. Dětem může působit problém představit si přírodní vztahy jen z obrázků. Panel ,,Plody stromů“ je tvořen z dřevěné desky ve tvaru stromu. Na této desce jsou připevněna odklopná, dřevěná kolečka. Na viditelné straně kolečka je obrázek stromu. Při odklopení kolečka se ukáže obrázek větvičky a šišky daného stromu. Panel ,,Stopy zvířat“ znázorňuje stopy lesních zvířat od kterých vede linka k majiteli těchto stop. Panel ,,Výška zvířat“ znázorňuje reálnou výšku zvířat. Tyto panely nemají přímou návaznost na tištěné tabule. Proto se také mohou považovat za další alternativu naučné stezky.

6.7 Varianty naučné stezky na hoře Ondřejník 6.7.1 Naučná stezka ,,Beskydy na dlani“ V delším okruhu kolem vrcholu Skalka je navržená naučná stezka se zaměřením na místa a zážitky s nimi spojené, které jsou z okrajové cesty vidět.

6.7.2 Interaktivní stezka s použitím QR kódu Vybudování naučné stezky je finančně náročné, proto se na stezku mohou umístit QR kódy obsahující textovou náplň panelů. Pokud bude stezka prezentována na internetových

- 49 -

stránkách příslušných obcí, může se do QR kódu aplikovat odkaz, který poukazuje na celkové grafické znázornění informačních tabulí. QR kódy k okruhu ,,Beskydy na dlani“ jsou uvedeny v příloze.

6.7.3 Naučná stezka ,,O poklad zbojníka Ondráše“ V kratším okruhu kolem vrcholu Ondřejník je navržená stezka se zaměřením pro dětské návštěvníky, jak

naučnou stezku okruhu ,,Beskydy na dlani“ , tak naučnou

stezku okruhu ,,O poklad zbojníka Ondráše“ lze realizovat nezávisle na sobě. 6.7.4 Atypické panely ,,Stopy zvířat´´, ,,Výška zvířat“ a ,,Plody stromů“ Tyto panely jsou v DP navrženy jako součást okruhu

,,O

poklad

zbojníka

Ondráše“,ale mohou být vybudovány nezávisle na tomto okruhu, jak na zmíněných zastaveních okruhu, tak například v okolí turistické chaty.

6.8 Součásti naučné stezky Okruh kolem Ondřejníku má navržen informační stojan s lavičkou. U naučných stezek je obvyklé instalovat odpadkové koše. V tomto případě by to nebylo šťastným řešením, neboť by byl velmi problematický svoz odpadu. Okruh kolem vrcholu Skalka je momentálně vybaven odpočívadly a to dvěmi, které byly realizovány v průběhu roku 2004. V návrhu jich bylo využito a jsou u nich navrženy zastavení 5 a 7. Na další zastavení budou instalovány lavičky.

6.9 Způsoby financování Způsobů financování se nabízí hned několik. Realizaci si vezme pod patronát jedna z obcí, do které katastrálně spadá zájmová lokalita.

Z vlastních zdrojů První a nejméně náročnou alternativou je financování z vlastních zdrojů obcí.

Financování sponzorem Další způsob je sponzoring. V dotčených obcích se nachází dostatek firem, které by si částku věnovanou na sponzoring mohly odečíst ze základu daně. Jsou to NERVY a.s.,

- 50 -

Conti Real Čeladná, s.r.o., Čeladná Services, s.r.o. Technické služby Čeladná, s.r.o., Beskydské rehabilitační centrum, spol. s.r.o. Financování z dotačních titulů Podprogram Cestování dostupné všem Rozhodnutím ministra č. 206/2011 byly schváleny Zásady pro žadatele podprogramu Cestování dostupné všem a zároveň bylo schváleno vyhlášení 1. výzvy roku 2012 k předkládání žádosti o dotace v rámci daného podprogramu Národního programu podpory cestovního ruchu Podprogram je zaměřen na 3 oblasti podpory z toho první program se vztahuje na zázemí naučných stezek. 1.Oblast - Rekonstrukce / vybudování odpočívadel,

center služeb pro turisty

a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras a zdrojových tras pro zvýšení návštěvnosti včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. Je možné získat dotaci až do výše 50% celkových nákladů. (http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-cestovnihoruchu/Rok-2012---Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem, citováno 28.2.2012)

Dotace na enviromentální vzdělávání V rámci Operačního programu Životního prostředí lze nyní využít možnosti získat dotaci na projekty, jejichž záměrem je rozvoj infrastruktury v oblasti enviromentálního vzdělávání, poradenství a osvěty. Je-li žadatel o dotaci nepodnikatelský subjekt, vysoká škola, obec, kraj, stát nebo příspěvková či organizační složka těchto subjektů, právě nyní má šanci získat dotaci až 90% z celkových nákladů pro úspěšnou realizaci projektu. (http://www.dotacni.info/tag/dotace-na-naucne-stezky-a-lesni-materske-skoly/, citováno 28.2.2012)

Dotační program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí na rok 2012 Moravskoslezský kraj vyhlásil dotační program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí na rok 2012. Rozdělí se 1,5 miliónů korun. (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/moravskoslezsky-kraj-vyhlasil-dotacni-programna-podporu-aktivit-v-oblasti-zivotniho-prostredi-na-rok-2012-21, citováno 28.2.2012)

- 51 -

Dotace pro cestovní ruch: Dotace na stezky Dotační program je určen na budování a obnovu pěších a lyžařských tras a stezek, naučných stezek, hippostezek, vinařských nebo dalších tématických stezek. Z programu je možné žádat o následující typy dotací. - dotace na vlastní tvorbu nebo obnovu stezek (směrové tabule, značení, odpočinková místa, budování a zpevnění mostků, lávek a povrchů, vyhlídky a veškeré další stavební výdaje). - dotace na nákup a výsadbu doprovodné zeleně související z projektem - dotace na nákup pozemků v souvislosti s projektem - dotace na tištěné materiály propagující výstupy projektu Výše dotace je až 90% z celkových nákladů. (http://www.dotacnisluzby.cz/dotace-pro-cestovni-ruch-dotace-na-stezky.html,

citováno

28.2.2012) Dotací pro stezky na lesních pozemcích se zabývá portál - www.dotaceprolesy.cz.

6.10. Propagace Cíl propagace Cílem je seznámit širokou veřejnost s vybudováním naučné stezky. Propagace informuje a poskytuje konkrétní informace o zaměření naučné stezky, o konkrétních tématech nebo o délce a početnosti zastavení.

Cílová skupina Kratší okruh kolem Ondřejníku je zaměřen pro menší děti v doprovodu rodičů. Tento okruh vede po lesní cestě, z které nejsou vidět žádné výhledy. Tento krátký okruh je méně navštěvovaný turisty a proto vhodný k návštěvám rodin s dětmi. Delší okruh kolem Skalky je atraktivnější s množstvím výhledů. Je svou délkou ideální pro zaměření na dospělé turisty.

Způsob propagace Nejdůležitější propagací stezky bude informační brožura, která bude k dispozici v turistické chatě Solárka a informačních centrech okolních obcí (viz. příloha). Dále bude zveřejnění na internetových stránkách obcí jako je Čeladná, Metylovice, Kozlovice, Lhotka, Kunčice pod Ondřejníkem a města Frýdlant nad Ostravicí.

- 52 -

6.11 Cenová kalkulace

Z kontrolních rozpočtů vyplývá, že předpokládané náklady na vybudování naučných stezek ,, Beskydy na dlani“ a ,,O poklad zbojníka Ondráše“ jsou 247 203 Kč včetně DPH. Podrobný přehled všech variant je v tabulce č. 3.

Tab.č.3 Název stezky: ,,O poklad zbojníka Ondráše“ komplet ,,O poklad zbojníka Ondráše“ bez atypických panelů Atypické panely ,,Stopy zvířat“, ,,Výška zvířat“ a ,,Plody stromů“ ,,Beskydy na dlani“ Stezka s využitím

Celkové náklady bez DPH 87 895

DPH 20 % 17 579

Celkové náklady včetně DPH 105 474

55 041

11 008

66 049

32 854

6 571

39 425

118 107 67 642

23 622 13 529

141 729 81 171

QR kódu

6.12 Následná údržba stezek

Při budování naučné stezky by neměla být opomíjená následná údržba. Stezka je umístěná v prostředí namáhaného povětrnostními vlivy a také je nutné přihlédnout k vandalizmu, který se stává stále větším problémem. Odhadnout náklady na údržbu je problematické. Předpoklad je, že v prvních pěti letech údržba nebude intenzivní. Proto nejschůdnější alternativou je kontrola stezky a jednou ročně smluvní zajištění opravy stezky externě najatými pracovníky popřípadě najatým údržbářem horské chaty Solárka. Alternativou tohoto způsobu údržby, by mohlo být zajištění údržby některou z dotčených obcí, kdy by údržba byla v kompetenci terénních pracovníků (údržbářů) obcí.

- 53 -

7. Diskuze Modelové území je jedním z krásných koutů Beskyd. Nenáročnost terénu je velkou motivací pro návštěvy rodin s dětmi a cílem školních výletů. Oblast Ondřejníku přímo vybízí k vybudování naučné stezky. Zaměření a návrh stezky vyplynul z anketního šetření. Konfrontace záměru s cílovou skupinou návštěvníků je vždy dobrým způsobem, jak vymyslet něco smysluplného, něco, co si lidé přejí. Okruh ,,O poklad zbojníka Ondráše“ má zábavnou formou děti seznámit se zajímavostmi lesa, může být jakýmsi znovunavázáním na školu v přírodě. Mohl by se stát pomocným učebním podkladem. Je všeobecně známo, že se děti hrou a prožitkem naučí více, než čtením daného textu. Konzultantem v problematice se mi stala má šestiletá neteř. Všechny děti nadchne, když si hrají, něco se dozví a ještě za to něco dostanou. V tomto případě odznáček zbojníka Ondráše za správně vyplněnou křížovku v informačním letáku. Okruh ,,Beskydy na dlani“ nabízí zážitek v podobě výhledů. Naučná stezka využívá své polohy a nabízí zážitek z ptačí perspektivy a také typy na zážitky, které by si návštěvník v Beskydech neměl nechat ujít. Alternativou k panelové stezce, jejíž vybudování je finančně náročné, je využití QR kódu. Tento grafický kód, který přečte dnes již každý ,,chytřejší“ mobil, je výborným řešením, pokud není dostatek finančních prostředků. Návštěvník se pomocí kódu dostane k informacím a nepotřebuje panel. Tento způsob přináší velkou škálu využití, protože kódovat můžeme také obrázky, videa nebo zvukové nahrávky. Kromě obsahové stránky problematiky je velmi důležité grafické ztvárnění. Tato stránka je v mnohých

případech projektanty opomíjená. V dnešní době výkonných

grafických programů je ztvárnění mnohých stezek víceméně tristní. Dnes a denně nás obklopuje krásná grafická úprava časopisů a fotek, lidské oko si na toto velmi lehce navyklo, proto je důležité jít s dobou a grafické podobě naučných stezek věnovat pozornost. Práce přináší návrhy způsobů financování zbudování stezek. Je potěšující, že existuje velké množství dotačních programů, ze kterých je možné za splnění určitých podmínek čerpat. Avšak méně potěšující je administrativa s tímto spojená. Dalším tématem k diskusi je péče a údržba naučné stezky. Nic není stálé a proto je třeba udržovat značení, panely a mobiliář. Velkým problémem se stávají vandalové ničící

- 54 -

vybavení stezek. Toto nebezpečí nelze eliminovat, proto je důležité stezky kontrolovat. Toto by mohla mít v kompetenci lesní správa nebo správce turistické chaty Solárka. Finanční prostředky na údržbu budou hrazeny z rozpočtů dotčených obcí.

- 55 -

8 Závěr Diplomová práce se zabývá návrhem naučné stezky. Snaží se nabídnout návrh jako kompletní projekt k realizaci. Jako zájmové území je zvolen masiv Ondřejníku v Moravskoslezských Beskydech. Práce zahrnuje komplexní analýzu širších územních vztahů, zabývá se hodnocením rekreační atraktivity území a jeho limity využívání. Na tomto základě byly navrženy dva okruhy naučné stezky. Každý z nich má svůj počátek na turistické chatě Solárka, kam je možné dopravit se autem ze tří kilometrů vzdáleného Frýdlantu nad Ostravicí. Delší okruh s názvem ,,Beskydy na dlani“ je dlouhý 11,03 km a nachází se na něm 10 zastavení. Návštěvník zde zdolá převýšení 70m. Z chaty Solárka se okruh ubírá do sedla hory a poté obchází vrchol Skalka z pravé strany zpět do sedla. Na stezku je možné vyjít i z jiných míst. Je možné se dostat k zastavení číslo 7 po modré značce z Kunčic pod Ondřejníkem nebo po žluté značce z Kozlovic, či z Metylovic do sedla hory. Na trase je umístěno 11 informačních panelů. Tématem panelů naučné stezky jsou výhledy na místa, které se z hory otevírají,. Panely především informují o zážitcích, které je možné v Beskydech prožít. Jsou to témata jako Ondřejník, Hukvaldy, Štramberk, Kopřivnice, Paragliding na Ondřejníku, Pustevny, Golfové hřiště na Čeladné, Smrk, Lysá hora. Druhý kratší okruh ,,O poklad zbojníka Ondráše“ byl volen se zaměřením na děti. Je dlouhý 5,1 km a putuje šesti zastaveními převýšením 70ti metrů. Začíná stejně jako první okruh na horské chatě Solárka a společně putují až do sedla masivu. Z tohoto místa se ubírá zleva kolem vrcholu Ondřejník zpět k turistické chatě. Zabývá se tématy jako Rozdíly typů lesa, Houbaření, Cesta za potravou, Lesní doktoři, Funkce lesa, Lesní šelmy. K zastavením jsou navrženy doprovodné panely. Pokud děti správně vyluští křížovku v informačním letáků dle otázek na panelech, dostanou za ni na chatě Solárka poklad v podobě odznáčku zbojníka Ondráše. Grafická úprava se u okruhů mírně liší. Základní obsah informačních tabulí je orientační mapa s číslem zastavení, logo naučné

stezky,

obsahová

část,

část

s piktogramy a logy sponzorů a u kratšího okruhu prostor pro křížovku. Součástí diplomové práce je navržení propagace a propagačních materiálů. Informace budou zveřejněny na portálech okolních obcí a ve zpravodajích obcí. Další informovanost je zajištěna propagačním letákem, který bude k vyzvednutí v informačních centrech a na horské chatě Solárka.

- 56 -

V práci byla provedená celková kalkulace nákladů. Z kontrolních rozpočtů vyplývá, že cenově nejnákladnější bude vybudování okruhu „Beskydy na dlani“. Nejméně cenově nákladné bude vybudování naučné stezky s použitím QR kódu. Pokud by okruh „O poklad zbojníka Ondráše“ nebyl realizován kompletně, ale jen z dílčích částí, tak jak jsou uvedeny v kapitole „varianty naučné stezky na hoře Ondřejník“, potom by byla cenově nejdostupnější varianta nazvaná „atypické panely okruhu o poklad zbojníka Ondráše“. Diplomová práce obsahuje navržené způsoby financování vybudování naučné stezky, taktéž byla navržena údržba stezky.

- 57 -

9 Summary The thesis deals with the design of educational trail. It trying to offer the proposal as a complete project implementation. As the area is chosen the Ondřejník mountain in the Beskydy mountains . The work includes a comprehensive analysis of the broader territorial relations, it deals with the evaluation of the recreational attractiveness of the territory and the levels of exploitation. On this basis, have been designed two educational trails. Each of them has its start on the tourist hut Solárka, where you can go by car from three miles distant Frýdlant nad Ostravicí. The longer circuit with "The Beskydy Mountains in the palm of your hand" is 11,03 km long and is situated on 10 stops. The visitors made the cant 70m. From the hut Solárka the circuit is going to the saddle of the mountain and then bypasses the top from the right side back to the saddle. On the trail it is possible to go from the other places, by the blue mark from Kunčice pod Ondřejníkem, from where tourist gets on a nature trail to the stop number seven. Furthermore, it is possible to get to the trail specifically into the saddle by the yellow of Kozlovice and also by the yellow from Metylovice. On the route is located 11 information panels. The themes of educational trail panels are the views of the sites, which are opened from the mountain. Panels in particular informed of experiences, which is possible in Beskydy mountains to experience. These are topics such as Ondřejník, Hukvaldy, Štramberk, Kopřivnice, Paragliding at Ondřejník, Pustevny, Čeladná golf course, Smrk, Lysá hora. The second (shorter) circuit, ,,The bandit treasure Ondráš"was made with a focus on children. It is 5,1 km long and six places cant over 70 metres. It Begins same as the first circle in the mountain hut Solárka and travels up into the saddle. From this place, going from left to right around the top of Ondřejník back to the tourist chalet. It deals with issues such as differences in the types of forest, mushroom-picking, Road food, forest doctors, forest functions, forest beasts. Stop are designed for more games and panels. If the children correctly guess the crossword puzzle in the information leaflets by questions on the panel, they'll get at the Solárka hut a treasure in the form of outlaw of Ondráš. Layout is slightly different for the lines. The basic contents of the panels is an indicative map with the number of the stop, the logo of educational trails, the content of the part, the part with the pictograms and logos of sponsors, and for a shorter circuit for the crossword puzzle.

- 58 -

The part of the thesis is the design, promotion and publicity materials. Information will be published on the portals of the surrounding communes, in the municipality of reporters. More information is provided for the promotional leaflet. In the work was designed the total cost calculation and the financing arrangements for the construction of educational trail, also was designed maintenance of the trail.

- 59 -

10 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek č. 1:

Příklad QR kódu

Obrázek č. 2, 3, 4, 5:

Tree top walk

Obrázek č. 6 , 7:

Yosemitské informační centrum

Obrázek č. 8:

Kaňon Yosemit

Obrázek č. 9, 10, 11:

Součásti stezky Artic Circle

Obrázek č. 12:

Zobrazení turistických značených tras

Obrázek č. 13:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 1

Obrázek č. 14:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 2

Obrázek č. 15:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 3

Obrázek č. 16:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 4

Obrázek č. 17:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 5

Obrázek č. 18:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 6

Obrázek č. 19:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 7

Obrázek č. 20:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 8

Obrázek č. 21:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 9

Obrázek č. 22:

Graf procentuálního zastoupení odpovědí na otázku č. 10

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Pedologické jednotky Tabulka č. 2: Geomorfologické členění Tabulka č. 3: Cenová kalkulace

- 60 -

11 Přehled literatury a pramenů BUČEK, A., LACNA, J., 2000. Geobiocenologie I. Brno, MZLU Brno, CÍLEK, V., Makom kniha míst. Praha: Dokořán, 2007. 300 s. ISBN 978-80-7363-120-8. CULEK, M. et al., 2003. Biogeografické členění ČR II. Praha, AOPK, ČEŘOVSKÝ, J., ZÁVESKÝ, A., Stezky k přírodě. Praha: Státní nakladatelství, 1989. 240 s. ISBN 80-04 22378-8. DEMEK, J., et al. Obecná geomorfologie. Praha, Academica, 1987 DEYL, M. et HÍSEK, K., 2001. Naše květiny. Praha, Academia, HALABICA, J., Z kroniky Čeladné, Čeladná 2006 KOTÁSKOVÁ, P., 2009, Krajinné stavitelství pro rekreační využití. 1. Vyd. Brno, MZLU v Brně, LAZEBNÍČEK, J., FRÉLICH, Z., Botanický a mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka, 2010 NĚMČANSKÝ, M. Odvětví cestovního ruchu : Vybrané kapitoly II.díl. 1. vyd. Karviná: OPF Slez.univ., 1999. 535 s. ISBN 80-7248-034-0. PAVELKA J., TREZNER,J. a kol.,PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. 2001, QUITT, E. Klimatické oblasti ČSR. Geologický ústav ČSAV, Brno, 1971 SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I.. Brno, MZLU Brno, SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie II.. Brno, MZLU Brno,

Internetové zdroje

Internetový portál http://www.mapy.cz (citováno 26. 3. 2012) Internetový portál http://www.youlexicon.com (citováno 26. 3. 2012) Internetový portál http://ucr.uhk.cz (citováno 26. 3. 2012) Internetový portál http://www. Wikipedia. Cz (citováno 2. 1. 1012) Internetový portál http://www.stezka.cz Internetový portál http://www.naucnoustezkou.cz (citováno 3.1.2112).

- 61 -

Internetový portál http://www.csophostivice.cz/hostivickerybniky/stezka/index.htm, (citováno 19. 3. 2012) Internetový portál http://cs.wikipedia.orgu (citováno 3.12. 20012) Internetový portál http://blog.webnode.cz (citováno 3. 3. 2112) Internetový portál http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_en/index.php (citováno 6.3.2012) Internetový portál http://databaze-strategie.cz/cz/MMR/strategie/koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-cr-2007-2013?typ=struktura (citováno 26. 3. 2012) Internetový portál http://webportal.nature.cz (citováno 4. 2. 2012) Internetový portál http://www.turistik.cz (citováno 4.2.2012) Internetový portál (http://www.portalfrydlantnadostravici.cz/ (citováno 5. 3. 2012.) Internetový portál (http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodniprogram- cestovniho-ruchu/Rok-2012---Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem, citováno 28.2.2012) Internetový portál http://www.dotacni.info/tag/dotace-na-naucne-stezky-a-lesni-materskeskoly/ (citováno 28.2.2012) Internetový portál (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/moravskoslezsky-kraj-vyhlasildotacni-program-na-podporu-aktivit-v-oblasti-zivotniho-prostredi-na-rok-2012-21 (citováno 28.2.2012) Internetový portál (http://www.dotacnisluzby.cz/dotace-pro-cestovni-ruch-dotace-nastezky.html (citováno 28.2.2012)

- 62 -

12 Přílohy Příloha č. 1:

Situační mapa

Příloha č. 2:

Anketní šetření

Příloha č. 3:

Tabulka s daty

Příloha č. 4:

Mapa trasy

Příloha č. 5:

Výkres č. 1 Informační tabule k okruhu „O poklad zbojníka Ondráše“

Příloha č. 6:

Výkres č. 2 Další informační panely k okruhu „O poklad zbojníka Ondráše“

Příloha č. 7:

Výkres č. 3 Další informační panel k okruhu „O poklad zbojníka Ondráše“

Příloha č. 8:

Výkres č. 4 Informační tabule k okruhu „Beskydy na dlani“ a lavička

Příloha č. 9:

Výkres č. 5 panel k okruhu „Beskydy na dlani“ v QR kódu

Příloha č. 10:

3D pohled panelů k okruhům

Příloha č. 11:

Zobrazení výškového převýšení trasy ,,O poklad zbojníka Ondráše´´

Příloha č. 12:

Zobrazení výškového převýšení trasy ,,Beskydy na dlani´´

Příloha č. 13:

Fotodokumentace

Příloha č. 14:

Grafika odznaku zbojníka Ondráše

Příloha č. 15:

Grafika k ostatním panelům ,,O poklad zbojníka Ondráše´´

Příloha č. 16:

Obrázky k panelu ,,Plody lesa´´

Příloha č. 17:

Leták ,,O poklad zbojníka Ondráše´´

Příloha č. 18:

Leták ,,Beskydy na dlani´´

Příloha č. 19:

Návrh ,,Beskydy na dlani v QR kódu“

Příloha č. 20:

Kontrolní rozpočet ,,O poklad zbojníka Ondráše“ kompletní a kontrolní rozpočet atypické panely

Příloha č. 21:

Kontrolní rozpočet okruhu ,,Beskydy na dlani“

Příloha č. 22:

Kontrolní rozpočet okruhu ,,Beskydy na dlani“ v QR kódu

Příloha č. 23 - 33: Grafické znázornění ,,Beskydy na dlani“ Příloha č. 34 - 39: Grafické znázornění ,,O poklad zbojníka Ondráše“ Příloha č. 40

Technická zpráva

- 63 -