10 % NA STUDIE KRAJINY

Priorita

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 12 I PROSINEC 2016 I zdarma I www.opzp.cz

NA CESTĚ S ÚHOŘI Fakulta rybářství a ochrany vod při Jihočeské univerzitě zrekonstruovala díky dotaci z Operačního programu Životní prostředí původní mlýn ve Vodňanech. Pomocí další dotace vybudovala interaktivní naučnou stezku Cesta úhoře. STR. 10

NOVÉ VÝZVY Z OPŽP

10 % NA STUDIE KRAJINY

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČR

Členové Monitorovacího výboru OP Životní prostředí odsouhlasili změny pravidel pro žadatele a příjemce podpory a schválili podobu chystaných výzev zaměřených na péči o přírodu a krajinu. STR. 2

Národní program Životní prostředí nabízí obcím desetiprocentní podporu na projekty územních studií krajiny podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu v gesci MMR. STR. 6

Zpráva o stavu životního prostředí v ČR v roce 2015: Stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2014 nezhoršil, ale ani nijak výrazně nezlepšil. Bouřlivě se vyvíjí teplotní i srážkové podmínky. STR. 16

ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

www.opzp.cz

1

AKTUALITY Vážení čtenáři, aktuální Priorita přináší informace o tom, co se dělo na posledním Monitorovacím výboru Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Hlavní zpráva z jednání přitom zní, že v příštím roce se formou dotací do českého životního prostředí, ale i ekonomiky investuje minimálně 20 miliard korun. To značí, že v příštím roce dojde k realizaci první velké vlny projektů schválených v programu.

OPŽP PODPOŘÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ROCE 2017 VÍCE NEŽ 20 MILIARDAMI KORUN

V této souvislosti nelze nezmínit stále ještě aktuální diskuzi nejen o letošním výsledku státního rozpočtu, ale i o nastavení státního rozpočtu na rok 2017. Veřejná diskuze se vůbec poprvé přímo dotkla problematiky dotací z evropských fondů. Zpráva z Monitorovacího výboru o tom, že již v příštím roce dojde k prvnímu velkému profinancování podpořených projektů z operačního programu, je tedy docela jistě zprávou dobrou. Priorita dále obsahuje informace o aktuální výzvě z Národního programu Životní prostředí. Ta obcím nabízí kofinancování ve výši 10 procent na projekty územních studií krajiny, na něž obce již získaly dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Cílem výzvy z národního programu je motivovat představitele obcí k tomu, aby se „svou“ krajinou zabývali a pracovali s ní v zájmu lidí, kteří v ní žijí. S potěšením dále doporučuji okomentovaný text Zprávy o stavu životního prostředí v roce 2015, kterou každoročně připravuje CENIA. Jakkoliv zpráva říká, že stav životního prostředí v Česku se v roce 2015 nezhoršil, ze zprávy je zřejmé také to, že se stav životního prostředí v roce 2015 ani nijak zásadně nezlepšil. Své k tomu na stránkách Priority říká ministr životního prostředí Richard Brabec, ale i editorka a jedna z autorek Zprávy o stavu životního prostředí v ČR Tereza Ponocná z CENIA. Zajímavý text najdete i v pravidelné reportážní rubrice, kde se dozvíte mnohé zajímavosti o úhořích, a to i díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí. V této souvislosti pak nelze nezmínit již na leden připravované výzvy v jeho prioritní ose 4, v nichž dojde i na projekty zprůchodnění našich řek pro ohrožené druhy. Jedním z nich je právě i náš úhoř říční. Hezké svátky

DANIEL TÁCHA šéfredaktor

2

OPŽP v roce 2016 a 2017

V polovině prosince se konalo další jednání Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Jeho členové byli seznámeni s vývojem čerpání finančních prostředků, změnami v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory, drobnými úpravami hodnoticích kritérií v chystaných výzvách zaměřených na péči o přírodu a krajinu i výsledky prvního kola kotlíkových dotací.

D

ne 13. prosince se v Praze konalo páté zasedání Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Jednání zahájil předseda výboru a náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí Jan Kříž, který uvedl, že podíl alokací všech vyhlášených a plánovaných výzev od roku 2015 až do konce roku 2017 dosáhne více než 80 procent z celkové alokace nového Operačního programu Životní prostředí, a to bez započtení realokace ve výši 2 miliard korun z Operačního programu Doprava. „Jsme spokojeni, že se daří úspěšně vyhlašovat výzvy i vyhodnocovat projekty. V půlce prosince máme

Celkem bylo v rámci nového Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 vyhlášeno 48 výzev za přibližně 39 miliard korun. Výzvy byly vyhlášeny ve všech prioritních osách. Ke konci letošního roku byl ukončen příjem žádostí u 39 výzev za bezmála 28 miliard korun. V roce 2016 bylo vyhlášeno 22 výzev za 16 miliard korun, z toho bylo na konci letošního roku ukončeno 15 výzev za 9 miliard korun. V roce 2017 chce Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyhlásit 40 výzev s celkovou alokací ve výši 20 miliard korun. Poprvé budou v roce 2017 vyhlášeny výzvy na integrované nástroje (CLLD, ITI), a to prostřednictvím devíti průběžných výzev.

výběrovou komisí doporučeny ke schválení projekty za více než 20 miliard korun. Jenom do konce letošního roku máme vyhlášeny výzvy za více než 52 procent celkové alokace programu,“ uvedl Jan Kříž. Podle něj je mnoho ze schválených projektů již ve fázi získaného rozhodnutí o poskytnutí podpory a na účty příjemců bylo od startu nového operačního programu již reálně odesláno téměř 1,5 miliardy korun. K tomu dobíhají další vyhlášené výzvy, které do systému přidávají další projekty, jež jsou připravovány k realizaci. Jan Kříž v této souvislosti zmínil, že bylo uzavřeno již i několik důležitých výzev v oblasti odpadového hospodářství, nízkoenergetických úspor či budování vodohospodářské sítě. „Velmi důležitou roli hrají

i kotlíkové dotace. Na Monitorovacím výboru, který se hodu, že Česká republika nebude z unijních bude konat koncem února, chceme představit podmín- prostředků podporovat výstavbu velkých ky pro jejich druhé kolo,“ doplnil. spaloven odpadu. Dále zmínil, že Operační program Životní prostředí by si zasloužil lepší Rok 2017 bude klíčový propagaci u veřejnosti, která je však dle jeho Podle předsedy Monitorovacího výboru se názoru nedostatečná u všech operačních proOperační program Životní prostředí v roce gramů. Poděkoval členům Monitorovacího 2016 vyvíjel velmi intenzivně a s výjimkou výboru za kvalitní práci na programu. několikaměsíčního zpoždění vyplývajícího ze startu nového monitorovacího systému MS Změny v PrŽaPu 2014+ nedošlo k žádným závažnějším zpoždě- Následovalo představení dílčích změn v Praním ve vyhlašování výzev ani v příjmu žádostí vidlech pro žadatele a příjemce podpory o podporu či zahájení realizace podpořených v OPŽP 2014–2020 (PrŽaP), což je klíčový doprojektů. „Přesto je důležité říci, že v roce 2017 musí kument pro žadatele i příjemce podpory z prodojít k podstatnému zrychlení reálného čerpání podpory gramu. Cílem změn je operační program pro ze strany příjemců dotací, protože v příštím roce zahájí žadatele i příjemce dotací zatraktivnit. Změny Evropská komise jednání o podobě i výši alokace programu představil ředitel metodického odboru Státv příštím programovém období. Naší snahou je, aby Ope- ního fondu životního prostředí ČR Vojtěch rační program Životní prostředí již v roce 2017 vykazoval Beneš. „Jednou z nejvýznamnějších změn v PrŽaPu, jak konkrétní a pozitivní údaje jak u podpořených, tak u profi- dokumentu zkráceně říkáme, je změna přístupu a úprava ekonomického hodnocení žadatelů u projektů nad nancovaných projektů,“ uvedl Jan Kříž. Cílem pro rok 2017 je zaslat na účty příjem- 100 milionů korun. Nově přistupujeme k posuzování boců podpory co nejvíce finančních prostředků, nity, doložení vlastních zdrojů i podmínek úvěrové způsoaby došlo ke splnění pravidla N+3 a Česká republika tak nemusela, tak jako v minulém programovém období, vracet finanční prostředky z alokace programu do Bruselu. Jenom v letech 2014 a 2015 muselo současné vedení resortu za krizového řízení a zavedení mnoha akceleračních opatření profinancovat téměř 70 miliard korun, aby Česká republika dál neprohlubovala ztráty způsobené zanedbáním chodu programu předchozími vedeními. „Toto pravidlo pro Fond soudružnosti splníme s ročním předstihem,“ upřesnil Jan Kříž s tím, že i tak je nutné zrychlit například čerpání v prioritní ose 4, financované z Evropského fondu pro regio- bilosti žadatelů o dotaci,“ řekl Beneš, podle něhož nální rozvoj, kde se prozatím ideální přeroz- došlo k určitým změnám i u podmínek čerpání dělování dotace mezi kvalitní projekty nedaří. dotací u projektů generujících příjmy, a to na„Je celkem jasné, že v rámci prioritní osy 4 budeme muset příč všemi prioritními osami. Jeho slova doplnila ředitelka samostatného změnit celkový přístup k žadatelům, ať už se to týká navýšení maximální hodnoty dotace, anebo komunikace v ní odboru Agentury ochrany přírody a krajiny vyhlášených výzev,“ řekl Jan Kříž s tím, že první ČR Anna Limrová, která představila aktualizavýznamnou změnou v této věci je aktuální ci hodnoticích kritérií pro kolové výzvy, která návrh zvýšit hodnotu podpory napříč všemi spočívá spíše v upřesnění již dříve nastavených specifickými cíli u aktivit podílejících se na za- pravidel. Jedinou zásadní změnou je úprava držení vody v krajině v prioritní ose zaměře- kritéria SC 4.4 přínos pro ekologickou stabiné na ochranu přírody, kde hodnotí projekty litu a biodiverzitu, kde došlo ke zjednodušení jak pro žadatele, tak hodnotitele, přičemž byl Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jeho slova potvrdil i zástupce Evropské zachován princip výběru projektů dle prokomise, který se vyjádřil v tom smyslu, že již gramového dokumentu. Dále členy výboru nyní lze předpokládat, že peněz z evropských seznámila s novými hodnoticími kritérii pro fondů bude v následujícím programovém kontinuální výzvy SC 4.3. Zároveň doplnila období méně. Podle něj nesmírně důležité, slova Jana Kříže výčtem zvýšení maximální aby v příštím roce došlo k plnému potvrzení hodnoty podpory pro vybrané typy opatření, běhu Operačního programu Životní prostře- která přispívají ke zvýšení zadržování vody dí, přičemž hlavním argumentem a důkazem, v krajině, a to až na 100 procent způsobilých že program funguje, budou čísla vyjadřující, výdajů na projekt. kolik finančních prostředků bylo přiznáno k podpoře a kolik z nich již bylo příjemcům Kotlíkové dotace podpory proplaceno. Evropská komise podle Diskuse se mezi členy výboru rozproudila něj dále ocení každé vhodné zjednodušení jak i u vyhodnocení takzvaných kotlíkových doadministrace projektů, tak monitorovacího tací, jejichž druhé kolo by mělo být vyhlášeno systému MS 2014+. Ocenil vzájemnou do- do konce března. Tož již potvrdil i ministr ži-

votního prostředí Richard Brabec, který při své listopadové návštěvě Moravskoslezského kraje uvedl: „Vzhledem k efektu, který mají výměny zastaralých kotlů na zlepšení kvality ovzduší po celé České republice, děláme vše pro to, abychom mohli další vlnu kotlíkových dotací spustit do konce března 2017, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.“ V praxi by to znamenalo, že kraje by mohly výzvy pro občany vypsat ještě před letními prázdninami. Podle předsedy Monitorovacího výboru Jana Kříže musí spuštění druhé vlny kotlíkových dotací předcházet vyjednávání s Evropskou komisí o vyhodnocení první vlny a zhodnocení jejích efektů a s tím spojená možná úprava podmínek. Výsledky první výzvy kotlíkových dotací představila vedoucí oddělení monitoringu a evaluací fondů EU Barbora Holková a ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič z Ministerstva životního prostředí. Podle nich jsou kotlíkové dotace specifickým druhem podpory, protože mezi domácnosti jsou přerozdělovány prostřednictvím krajských úřadů, a to z toho důvodu, že Evropská komise

V půlce prosince byly výběrovou komisí doporučeny ke schválení projekty za více než 20 miliard korun. Jenom do konce roku 2016 jsou vyhlášeny výzvy za více než 52 procent celkové alokace programu.


neumožňuje podporovat z programu přímo fyzické osoby. „Výsledky prvního kola kotlíkových dotací jsou vynikající. Celkově bylo do konce září přijato 23 516 žádostí o dotaci, čímž byl splněn povinný indikátor 20 tisíc podaných žádostí v prvním kole,“ uvedl Kurt Dědič, podle něhož směřovala podpora z kotlíkových dotací z 39 procent na výměnu takzvaných prohořívacích kotlů, které jsou z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší nejhorší, z 60 procent na výměnu takzvaných odhořívacích kotlů a z 0,5 procenta na výměnu takzvaných zplyňovacích kotlů. Barbora Holková zmínila i výsledky dotazníkového šetření, ve kterém se žadatelé o kotlíkovou dotaci vyjadřovali k administrativnímu nastavení tohoto programu.

Další body jednání K dalším projednávaným bodům programu zasedání Monitorovacího výboru patřilo projednání a schválení Ročního komunikačního plánu OPŽP 2014–2020 na rok 2017, informace o vyhodnocení Strategického realizačního plánu programu za loňský rok a výhledu na příští rok i informace o naplňování předběžných podmínek ze strany Evropské komise. Součástí jednání bylo i tradiční schválení evaluačního plánu programu. (Další informace na straně 4)

3

AKTUALITY

Vývoj v prioritních osách OPŽP 2014–2020

Ministr Brabec schválil dotace na sanaci ekologických zátěží

Náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Jan Kříž na jednání Monitorovacího výboru shrnul dosavadní vývoj v jednotlivých prioritních osách OPŽP 2014–2020.

Mezi podpořenými je i obec Lhenice v Jihočeském kraji. Díky dotaci z Národního programu Životní prostředí se zbaví letité skládky nebezpečných odpadů a jedovatých chemikálií. Rozhodnutí o poskytnutí dotace starostce obce Marii Kabátové předal osobně ministr životního prostředí Richard Brabec.

Č

istota vody: Podle Jana Kříže panuje v první prioritní ose programu, zaměřené na vodohospodářské projekty, velmi dobrá situace. O projekty zaměřené na odkanalizování a čištění odpadních vod je mezi žadateli stále silný zájem, a to i přesto, že oproti starému programu došlo k ponížení maximální výše dotace na 63 procent, díky čemuž je ale zase možné podpořit více projektů. Jako větší chystaný projekt zmínil Kříž projekt zaměřený na zlepšení stavu vodní nádrže Želivka ve Středočeském kraji. Dotkl se však i druhé významné oblasti podpory v prioritní ose 1, která cílí na protipovodňová opatření, v jejichž případě je situace o něco komplikovanější, a to zejména z toho důvodu, že dochází k překryvu pod-

porovaných oblastí s programy Ministerstva zemědělství. Dle jeho slov však probíhá intenzivní diskuse zástupců obou úřadu, aby k překryvu nadále nedocházelo. Kvalita ovzduší: V souvislosti s druhou prioritní osou, zaměřenou na zvyšování kvality ovzduší v ČR, zmínil Jan Kříž zejména přínos kotlíkových dotací. Dodal, že klíčové bude únorové jednání Monitorovacího výboru, na kterém budou představeny podmínky pro druhé kolo kotlíkových dotací. Zpracování odpadů: Spokojenost s vývojem v programu panuje podle Jana Kříže i v prioritní ose 3, která podporuje projekty odpadového hospodářství. Nejsou problémy v oblasti sběru, prevence nebo materiálového využití odpadů, ale je třeba se ještě více soustřeďovat na energetické využívání odpadů. Evropská komise sice neumožnila podporovat výstavbu a rekonstrukce velkých spaloven, ale i tak se podle Kříže nabízí mnoho možností, jak odpad energeticky využívat v menších zařízeních. „Naším úkolem je tuto oblast ještě detailněji zmapovat, což nás čeká právě v roce 2017,“ uvedl. Ochrana přírody: Podle Jana Kříže určité problémy aktuálně vyvstávají u prioritní osy 4, která podporuje projekty zaměřené na péči o přírodu a krajinu. V tomto případě není podle něj poptávka po dota-

cích ze strany žadatelů taková, jak by bylo ideální. Jedním z důvodů je i to, že žadatelům (např. municipalitám, které jsou jedny z nejčastějších žadatelů prioritní osy 4) nepřinášejí tyto projekty žádný finanční efekt, protože se jedná o dlouhodobé investice čistě do přírody a krajiny. Jan Kříž uvedl, že této oblasti se budou zástupci programu intenzivně věnovat, zejména zvýší propagaci podpory v této ose a zaměří se na práci s potenciálními žadateli. Energetické úspory: V prioritní ose 5 je podle Jana Kříže situace uspokojivá, byť se ukazuje, že absorpce podpory například na nízkoenergetická opatření u veřejných budov by mohla být vyšší. Jedním z důvodů je snížení podpory v této oblasti, což však zase umožňuje podpořit více projektů více žadatelů. Zároveň došlo k úpravě u vysokého energetického standardu veřejných budov, kde bude nově možné podpořit výstavbu, a ne pouze vícenáklady na dosažení pasivního standardu, což bude pro žadatele atraktivnější. Tato změna by měla být schválena Evropskou komisí do konce roku. S cílem zvýšit absorpční kapacitu probíhala úspěšná jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), kdy bude v plánované výzvě ve 2017 umožněno kombinovat na projektech podporu z OPŽP s podporou MŠMT.

OPŽP 2007–2013: Úspěšné projekty přispěly ke zlepšení životního prostředí D

ne 1. prosince 2016 se uskutečnilo 19. zasedání Monitorovacího výboru OPŽP 2007–2013. Členové výboru projednali závěrečnou zprávu programu. Za celé programové období bylo podáno celkem 29 708 žádostí o podporu, z nichž 67 % bylo realizováno. Nejvíce projektů bylo realizováno v oblasti úspor energie a využití odpadního tepla (28 % ze všech realizovaných projektů). Z finančního hlediska představovaly největší objem projekty zaměřené na zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení kvality dodávek jakostní pitné vody pro obyvatelstvo a snižování rizika povodní. Realizované projekty přispěly ke zlepšení životního prostředí například snížením emisí CO2 o 203 867,83 t/rok či snížením emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic o 8 670 t/rok. Spotřeba energie poklesla o 2 005 658 GJ/rok, výroba tepla z OZE se naopak zvýšila o 129 052 GJ/rok. Bylo vystaveno a rekonstruováno více než 4,5 tis. km kanalizačních řadů, nově vybudováno 326 ČOV, rekonstruováno či intenzifikováno 141 ČOV. V programovém období bylo nově připojeno

4

na kanalizaci cca 6 % obyvatel ČR, na vodovod cca 4 % obyvatel ČR. Došlo ke zlepšení odpadového hospodářství, a to například výstavbou sběrných dvorů o celkové ploše 915 033 m2, rekultivací starých skládek o celkové ploše 911 379 m2, pořízením zařízení na úpravu odpadů či odstraněním devíti nepovolených skládek v ZCHÚ. Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpady vzrostla na 7 994 638 t/rok a kapacita systému separace a svozu odpadů vzrostla díky podpoře z OPŽP na 1 072 611 t/rok. Implementace programu nebyla zpočátku uspokojivá, což v roce 2013 vyústilo ve ztrátu části alokace EU v úhrnné výši 274,66 mil. eur (cca 7,4 mld. korun). Přestože i v dalších letech hrozilo významné riziko ztráty alokace OPŽP, realizací akceleračních opatření zacílených jak interně (zjednodušení administrace, zrychlení procesů), tak externě (tlak na příjemce, např. možnost odstupování od projektů v případě nedodržení stanovených termínů) se podařilo toto riziko zcela eliminovat. Významnou roli v tomto ohledu sehrála také efektivní spo-

Projednávaný Operační program Životní prostředí byl jedním z tematických operačních programů schválených pro programové období 2007–2013 s cílem ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, který náleží mezi základní principy udržitelného rozvoje. Podpora v rámci OPŽP byla poskytována ze zdrojů Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj.

lupráce se zástupci Evropské komise, kteří umožnili realokaci finančních prostředků v rámci OPŽP ve prospěch prioritních os, kde byla indikována zvýšená poptávka po podpoře projektů, které bylo možné realizovat v krátkém čase. Bylo též umožněno podpořit některé zcela nové aktivity. Velmi důležitou roli při dočerpání programu sehrálo též opatření přijaté na úrovni Komise týkající se takzvané 10procentní flexibility. Díky akceleračním opatřením došlo k úspěšnému dokončení mnoha projektů, které přispěly ke zlepšení životního prostředí a měly pozitivní dopad na kvalitu života obyvatel.

M

inistr Richard Brabec při návštěvě Jihočeského kraje předal zástupcům obce Lhenice rozhodnutí o poskytnutí 20milionové dotace na sanaci bývalého areálu agrochemického podniku, kde leží přes 700 tun odpadů a nebezpečných chemických látek. O skládce místní hovoří jako o časované bombě. Více než dvanáct let se ji nedařilo odstranit kvůli problémům s vlastníkem, který zkrachoval a v areálu zanechal stovky tun odpadů obsahujících toxické látky. Mnohé z nich bezprostředně ohrožují zdraví občanů i místní životní prostředí. „Právě na takové akutní stavy jsme v loňském roce nabídli dotace z Národního programu Životní prostředí, který tyto dlouhodobě problematické ekologické zátěže pomáhá vyřešit,“ uvedl ministr životního prostředí Ri-

Foto: archiv MŽP

chard Brabec. K 20milionové dotaci z Národního programu Životní prostředí na likvidaci nejvíce ohrožujících odpadů dostanou Lhenice ještě zvýhodněnou půjčku 5 milionů korun na dofinancování sanace od Státního fondu životního prostředí ČR. Půjčky od Fondu jsou v kombinaci s dotací ideální formou financování projektů. Mají fixní roční celkové náklady často i pod 1 procento a fixovány jsou po dobu deseti let. Využijí je zejména malé obce, kterým umožní nezatížit obecní rozpočet velkou jednorázovou investicí. Na odstranění takovýchto akutních ekologických zátěží s neznámým původcem míří podpora z Národního programu Životní prostředí. Dotací podpořena z něj už byla například likvidace skládky v Hůrách v již-

NOVĚ SCHVÁLENÉ PROJEKTY V NPŽP

Celkem 24 schválených projektů z Národního programu Životní prostředí získá 86 milionů korun. Společně s projekty Lhenic a Malenic schválil ministr Brabec dotaci pro dalších 22 projektů z Národního programu Životní prostředí. Na odstranění odpadů z nelegálního skladu získá 7,5 milionu Kč také obec Pěnčín. Finanční podporu získají rovněž projekty zaměřené na odstranění zápachu, mezi nimi např. i podnik AZOS CZ, s. r. o, který získá dotaci 8,5 milionu Kč. Podpořeny budou i projekty zaměřené na průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody. Tzv. motivační dotaci obdrží i tři obce oceněné v soutěži Zelená stuha. Ministr Brabec společně s projekty schválil i udělení zvýhodněných půjček od Státního fondu životního prostředí ČR v celkové výši téměř 58 milionů Kč čtyřem vodohospodářským projektům podpořeným z Operačního programu Životní prostředí.

„Problém s uloženými nebezpečnými odpady jsme se snažili řešit více než deset let na různých úřadech a institucích, ale bohužel bezúspěšně. Pro mne osobně je tento den začátkem šťastného konce – Lhenic bez nebezpečné ekologické zátěže,“ říká starostka Lhenic Marie Kabátová. ních Čechách, odstranění odpadů z bývalé olejny v Lovosicích, chemikálií a odpadů v areálu Vitka Textiles v Brněnci, ale i dalších. „Problém s uloženými nebezpečnými odpady jsme se snažili řešit více než deset let na různých úřadech a institucích, ale bohužel bezúspěšně. Koncem loňského roku se nám v této kauze podařilo navázat úspěšná jednání s vedením Státního fondu životního prostředí ČR a s Ministerstvem životního prostředí a začali jsme připravovat žádost do Národního programu Životní prostředí na likvidaci nejvíce nebezpečných odpadů, které jsou v areálu uloženy. Pro mne osobně je tento den začátkem šťastného konce – Lhenic bez nebezpečné ekologické zátěže,“ řekla starostka Lhenic Marie Kabátová. V Jihočeském kraji ministr Brabec navštívil rovněž Malenice, které získají 1,8 milionu korun na vybudování nové studně. Ta vznikne úpravou a dovybavením stávajícího průzkumného hydrogeologického vrtu a zajistí obyvatelům obce dostatek kvalitní pitné vody, s čímž měly Malenice zejména v poslední době kvůli suchu problém.

GRAFICKÝ MANUÁL PRO NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Povinnost informovat veřejnost o tom, že projekt byl realizován za finanční spoluúčasti Státního fondu životního prostředí ČR, je úspěšným žadatelům o podporu z Národního programu Životní prostředí stanovena v textu výzvy. Aby Státní fond životního prostředí ČR příjemcům podpory plnění této povinnosti usnadnil, připravil grafický manuál, který slouží jako ilustrační návod, jak nástroje povinné publicity používat. Jsou v něm popsány jednotlivé nástroje povinné publicity, například banner, informační panel, pamětní deska, plakát apod., včetně jejich ukázek a příkladů použití. Grafický manuál a bannery NPŽP jsou k dispozici v sekci Povinná publicita na stránkách SFŽP ČR. ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

5

NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

NP Životní prostředí nabízí dotace na územní studie krajiny

Na semináře o chytrém hospodaření s vodou přišly stovky lidí

Národní program Životní prostředí nabízí obcím kofinancování ve výši 10 procent na projekty územních studií krajiny podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu pod správou Ministerstva pro místní rozvoj.

Cyklus seminářů o dotacích a projektech zaměřených zejména na chytré hospodaření s vodou, který pořádalo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR, navštívily v listopadu a na začátku prosince více než tři stovky zástupců obcí, měst, krajů, ale i soukromých firem.

Š

Ú

spěšní příjemci dotace z Integrovaného regionálního operačního programu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj na projekty pořízení územních studií krajiny mohou zároveň čerpat 10procentní dotaci z Národního programu Životní prostředí a díky tomu pokrýt celkové náklady na jejich zpracování. Podmínkou získání dotace je vydané rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory v dotačním programu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj – konkrétně v prioritní ose 3 operačního programu, určené na územní studie krajiny. „Územní studie krajiny jsou z hlediska péče o krajinu klíčové. Nejenže umožní posoudit aktuální stav krajiny, její přírodní, produkční i kulturní potenciál, ale díky nim mohou obce také lépe navrhnout opatření, která povedou k ekologické stabilizaci krajiny. To byl také důvod, proč jsme se rozhodli nabídnout kofinancování projektů těm obcím, které již uspěly se svou žádostí o dotaci na tyto studie v Integrovaném regionálním operačním programu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Územní studie krajiny Územní studie pomáhají zmapovat aktuální rizika v krajině, doporučují, jak zlepšit vodní režim v krajině a protipovodňovou ochranu, a navrhují vhodné řešení ochrany proti erozi. „Tyto a další výstupy, které územní studie přinesou, mohou navíc obce použít pro snadnější

Foto: Květoslava Kapková, SFŽP ČR

zdůvodnění čerpání prostředků z veřejných rozpočtů,“ dodává ministr Brabec. Primárním cílem zcela nové výzvy, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR, je podpora zpracování komplexního podkladu pro plánovací a rozhodovací činnost v krajině. O dotaci mohou žádat obce s rozšířenou působností od 1. prosince 2016 až do konce roku 2019 nebo do vyčerpání vyhrazených 35 milionů korun. „Velkým přínosem je zejména to, že studie řeší krajinu podrobně a ve všech souvislostech, a to i s ohledem na zelenou infrastrukturu, protipovodňovou ochranu, adaptační strategii EU a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti,“ doplňuje ministr.

100 procent nákladů Obce s rozšířenou působností tak mohou díky podpoře z Národního programu Životní prostředí uhradit náklady na vypracování územní

Územní studie krajiny jsou z hlediska péče o krajinu klíčové. Nejenže umožní posoudit aktuální stav krajiny, její přírodní, produkční i kulturní potenciál, ale díky nim mohou obce také lépe navrhnout opatření, která povedou k ekologické stabilizaci krajiny. 6

ských úřadů v Českých Budějovicích, Brně (budova magistrátu), Hradci Králové, Plzni a skončila 5. prosince v Ostravě. „Pro účastníky seminářů vždy připravujeme veskrze praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Určitý čas máme vyhrazen i pro individuální konzultace nad konkrétními projekty žadatelů o dotace,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Semináře podle něj nabízejí informace o širokém spektest seminářů, které mapovaly možnosti povodňové ochrany intravilánu chce čerpat ru aktuálně podporovaných typů projektů. čerpání dotací z Národního programu dotaci 18 procent z celkového počtu účast- Koncept chytrých obcí se přitom dle jeho Životní prostředí a Operačního programu níků, 3 procenta účastníků potvrdila zájem slov stále vyvíjí, čemuž prospívají i aktuální Životní prostředí na projekty efektivního o dotaci na sanaci nepotřebných vrtů a 6 pro- výzvy na předkládání žádostí o dotaci zejméhospodaření s vodou, ale třeba i na obnovu cent jich chce podat žádost o dotaci na poříze- na z Národního programu Životní prostředí a zakládání nové zeleně v obcích a městech, ní ekologických vozidel, nově podporovaných na potřebné a zajímavé projekty. navštívilo od poloviny listopadu do začátku z Národního programu Životní prostředí. Aktuálně ukončený cyklus seminářů navaprosince celkem 322 účastníků. Jak vyply- Zbývající 4 procenta účastníků uvedla, že chce zoval na úspěšné semináře z letošního jara, nulo z dotazníků, které účastníci vyplňují čerpat dotaci na preventivní protipovodňová na kterých se zejména s principy efektivního na konci semináře, největší zájem měli o do- opatření z Operačního programu Životní pro- hospodaření s vodou seznámilo již přes 500 tace na projekty zaměřené na průzkum, po- středí v rámci jeho 47. výzvy. zájemců o dotaci z národního i operačního sílení a budování zdrojů pitné vody. Zájem programu zaměřeného na životní prostřeÚspěšné semináře o tuto dotaci potvrdilo 24 procent z nich. dí. Ministerstvo životního prostředí spolu „Pořádání těchto seminářů se nám velmi osvědčilo. Série půldenních vzdělávacích seminářů se Státním fondem životního prostředí ČR Vynaložené úsilí se vrací ve zlepšování povědomí o tom, odstartovala 14. listopadu v Praze v budově hodlají odborně zaměřené semináře pořádat jak správně přistupovat k hospodaření se srážkovou Magistrátu hlavního města Prahy na Marián- i v příštím roce. Účast na nich je pro registroi odpadní vodou, jak předcházet povodním a zároveň ském náměstí, pokračovala v budovách kraj- vané zájemce zdarma. i chránit zásoby vody pro případ dlouhotrvajícího sucha,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Semináře si přitom pochvalují i samotní jejich účastníci: „Objel jsem již tři semináře, tohle je můj čtvrtý. Je skvělé, že se tyto semináře pořádají, je potřeba zajistit osvětu jak na straně žadatelů, tak úředníků obcí, měst, ale i krajů. Má smysl podporovat decentralizované čištění odpadních vod, protože investiční náklad na decentrální čistění je ve srovnání s centrálním nižší v daných případech i více než o polovinu. Obce ho jsou schopny lépe profinancovat,“ říká Jaromír Tomšů NA JAKÁ OPATŘENÍ CHCETE ČERPAT PODPORU z Holešova. 4.1 Projekty zaměřené na průzkum, Domovní čistírny posílení a budování zdrojů pitné Právě dotace na domovní čistírny odpadních vody – výzva č. 8 NPŽP 4.7 4.6 vod, které nabízí 11. výzva Národního pro4% 6% gramu Životní prostředí, byly jednou z hlav4.2 Zlepšení fukčního stavu zeleně ve měs4.1 24 % ních oblastí, které se na aktuálně ukončených tech a obcích – výzva č. 10 NPŽP seminářích projednávaly. Jde o novou oblast 4.5 4.3 Domovní čistírny odpadních vod – podpory pro obce, u nichž vychází decent18 % výzva č. 11 NPŽP rální čištění odpadních vod jako ekonomicky výhodnější. Zájem o tuto dotaci potvrdilo 4.4 Likvidace nepotřebných vrtů – výzva 23 procent účastníků. „Těší nás skutečnost, že o na4.4 3% č. 12 NPŽP bídku dotací z nové výzvy Národního programu Životní 4.2 prostředí na projekty zaměřené na výstavbu domovních 22 % 4.5 Zajištění povodňové ochrany intraviláčistíren odpadních vod projevili zástupci obcí rekordní nu – výzva č. 45 OPŽP zájem,“ říká ministr Brabec. 4.3 23 % Mezi účastníky seminářů byl však zájem 4.6 Podpora alternavních způsobů i o informace o možnosti čerpat dotace na prodopravy – výzva č. 13 NPŽP jekty zlepšení funkčního stavu zeleně ve městech a obcích. O dotaci chce v tomto případě 4.7 Podpora preventivních protipovodpodle údajů z dotazníků zažádat 22 procent ňových opatření – výzva č. 47 OPŽP účastníků seminářů. Na projekty na zajištění

Územní studie krajiny slouží jako jeden ze základních podkladů pro plánovací a rozhodovací činnost zejména orgánů územního plánování, orgánů ochrany přírody, stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na rozhodování o krajině. Studie jsou využívány pro doplnění a upřesnění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. Zatímco potřeby rozvoje a ochrany zastavěného území včetně vymezování zastavitelných ploch jsou řešeny obvyklými postupy podle stavebního zákona (v gesci MMR) a jsou relativně dostatečně legislativně i metodicky ošetřeny a prakticky aplikovány, ve volné krajině, tj. v nezastavěném území, dosud nebyly možnosti uplatnění nástrojů územního plánování dostatečně využity.

studie krajiny ze 100 procent. Až 90procentní dotaci získají z Integrovaného regionálního operačního programu a státního rozpočtu a až 10 procent mohou získat z Národního programu Životní prostředí. „Nevhodné zásahy do krajiny jsou také jedním ze současných aktuálních problémů, s nimiž se potýká životní prostředí. Obce nemají povinnost vypracovávat tyto územní studie. Doplněním dotace z Národního programu Životní prostředí k hlavní dotaci z operačního programu je chceme motivovat k jejich zpracování,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Územní studie krajiny musí být pořízena v souladu s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí z letošního února 2016 pod názvem „Zadání územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností“. Podmínkou pro poskytnutí podpory je vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci specifického cíle 3.3 Integrovaného regionální operačního programu.

O nabídku dotací z nové výzvy NPŽP na projekty zaměřené na výstavbu domovních čistíren odpadních vod projevili zástupci obcí rekordní zájem.


7


Jak žádat o dotaci na domovní čistírny odpadních vod Mezi nejčastější dotazy na seminářích pro obce, které mají zájem chytře hospodařit s vodou, patří otázky na podmínky 11. výzvy Národního programu Životní prostředí, která nabízí dotace na domovní čistírny odpadních vod. Musí být pořízené domovní čistírny odpadních vod v majetku obce po celou dobu udržitelnosti?

ka není výhledová možnost připojení nemovitosti ke stokové síti zakončené čistírnou odpadních vod?

Ne. Rozhodnutí, zda budou pořízené domovní čistírny odpadních vod v majetku žadatele, či vlastníka připojeného objektu, je na uvážení žadatele. Žadatel musí s majitelem objektu uzavřít smluvní vztah vymezující práva a povinnosti, které souvisejí s realizací a provozem předmětu podpory.

Zdůvodnění týkající se nemožnosti napojení na centrální čistírnu odpadních vod je jedním z bodů osnovy odborného posudku, který je přílohou žádosti o podporu. Zpracovatel odborného posudku při tomto zdůvodnění vychází mj. ze strategických dokumentů, především z plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky.

Kdo odpovídá za řádný provoz DČOV po dobu udržitelnosti projektu? Za řádný provoz podpořených domovních čistíren odpadních vod odpovídá vždy žadatel.

Může žadatel v rámci jedné žádosti řešit více částí obce – místní části, prostorově oddělené části obce apod.?

Musí být navrhované řešení soustavy domovní čistírny odpadních vod v souladu s plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky?

Navrhované řešení nesmí být v rozporu s plány rozvoje vodovodů a kanalizací úzeAno. V rámci výzvy č. 11/2016 může ža- mí krajů České republiky, v plánu rozvoje datel podat pouze jednu žádost, ale je mož- vodovodů a kanalizací území krajů České né do ní zahrnout více částí obce. republiky by tedy pro účely čerpání podpory v rámci výzvy č. 11/2016 neměla být Jakým způsobem se prokazuje, že plánována výstavba centrální čistírny odz technického či ekonomického hledispadních vod.

Je nějak vymezen smluvní vztah mezi žadatelem a vlastníkem objektu, případně jaké podmínky by měl obsahovat? Podobu smluvního vztahu výzva neupravuje, výsledná podoba smlouvy mezi žadatelem a vlastníkem objektu je tedy čistě na žadateli. Smlouva by měla obsahovat podmínky vedoucí k zajištění řádného provozu po dobu udržitelnosti projektu.

Musí být ke každé nemovitosti realizována jedna domovní čistírna odpadních vod, nebo může být odkanalizování řešeno skupinovou domovní čistírnou odpadních vod s napojením více nemovitostí? Výběr nejvhodnějšího řešení v podstatě závisí na projektantovi a samozřejmě na místních podmínkách. Výzva č. 11/2016 umožňuje obě varianty, je tedy možná i realizace skupinové domovní čistírny odpadních vod pro více nemovitostí s tím, že maximální kapacita takové domovní čistírny je 50 ekvivalentních obyvatel.

Mohou se na pořízení domovní čistírny odpadních vod finančně podílet i vlastnící napojených objektů? Ano, vlastníci nemovitostí se mohou finančně podílet jak na nákladech na pořízené domovní čistírny odpadních vod (do 20 procent z pořizovacích nákladů), tak na nákladech na provozování soustavy domovní čistírny odpadních vod.

Moravskoslezský kraj využije dotace z Národního programu Životní prostředí M

inistr životního prostředí Richard Brabec navštívil Moravskoslezský kraj. Jednal v něm o kotlíkových dotacích z Operačního programu Životní prostředí kvůli zlepšení ovzduší, ale i o možnostech financovat tamější další palčivé problémy z Národního programu Životní prostředí. Ministr spolu se zástupci regionu probral otázku, co dělat s palivem vyrobeným z kalů z ostravských lagun, které už pět let leží v ostravském Vratimově. „Nepovažujeme za akceptovatelné, aby jako doposud probíhaly pouze debaty, kdo za to může, ale samotná likvidace kalů, které ztrpčují život místním lidem, se vůbec nerealizovala,“ řekl ministr Richard Brabec. Podle něj je nyní na prvním místě likvidace ekologické zátěže. Po viníkovi, pokud bude někdy vůbec identifikován, je možné vymáhat vynaložené prostředky později. „Ministerstvo ale v těchto případech již nyní nabízí podporu z Národního programu Životní prostředí, ze kterého může na likvidaci zažádat i obec Vratimov, a dnes jsme se domluvili i na pomoci ze strany kraje a města Ostravy,“ řekl dále ministr.

8

Jeho návrh přivítal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který deklaroval, že kraj se chce finančně podílet na financování žádosti o dotaci na sanaci území. „Chystáme se oslovit paní starostku a nabídnout jí spolupráci, aby Vratimov mohl podat žádost,“ uvedl Vondrák.

Zátěž ve Vratimově Ekologická zátěž v areálu bývalých Vratimovských papíren ve Vratimově a Ostravě se řeší již několik let. Již v roce 2010 si občané Vratimova stěžovali, že v areálu je na volném prostranství skladováno velké množství hmoty neznámého složení, ze které vytéká do vyhloubených jam páchnoucí žlutohnědá tekutina. Padlo i podezření, že vytěžované ostravské laguny byly přemisťovány právě do areálu. Již tehdy se město obrátilo na všechny dotčené státní orgány s žádostí o provedení opatření k ukončení navážení lagun na území Vratimova a řešení stávající situace. Areál bývalých Vratimovských papíren se přitom nachází v těsné blízkosti centra

města. Prach z navezené hmoty byl roznášen po okolí včetně přiléhajících bytových domů. Obyvatelé domů si stěžovali na zvýšenou prašnost a zápach.

Dotace pro kraj Mezi dalšími tématy byly i další možnosti čerpání peněz z Národního programu Životní prostředí. Hejtman Ivo Vondrák uvedl, že jeho kraj chce z tohoto programu žádat na pořízení vozidel s alternativním pohonem. „V rámci nově vyhlášené výzvy plánuje kraj požádat o dotaci na pořízení osmi automobilů na pohon CNG a dvou elektromobilů. O příspěvek na minimálně šest vozidel na CNG a dva elektromobily plánují požádat také krajské příspěvkové organizace,“ upřesnil hejtman s tím, že ve vozovém parku krajské korporace je nyní třináct vozidel na CNG pohon a tři elektromobily. „Obměna vozového parku za ekologická vozidla zvýší i efekt peněz vynaložených na čistotu ovzduší a životní prostředí. Pro celý Moravskoslezský kraj tedy představuje možnost, jak ulevit znečištěnému ovzduší,“ řekl ministr Brabec.

AKTUÁLNÍ VÝZVY Ekologická likvidace autovraků Příjem žádostí od: 2. ledna 2017 Alokace: 60 000 000 Kč

Zdroje pitné vody Příjem žádostí do: 30. června 2017 nebo vyčerpání alokace Alokace: 300 000 000 Kč

Zeleň v lidských sídlech Příjem žádostí do: 28. února 2017 Alokace: 40 000 000 Kč

Domovní čistírny odpadních vod Příjem žádostí do: 30. listopadu 2017 Alokace: 100 000 000 Kč


5. výzva nabízí 60 milionů korun na ekologické zpracování autovraků. Žádos-

ti o podporu mohou v rámci Národního programu Životní prostředí podávat právnické a fyzické osoby, které mají oprávnění podnikat v oboru nakládání s nebezpečnými odpady a mají souhlas k provozování autovrakoviště. Žadatelé mohou počítat s tím, že peníze získají za každý letos ekologicky zpracovaný autovrak, pokud jej zlikvidují dle podmínek vyhlášené výzvy. Žádosti o dotaci za rok 2016 začne Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 2. ledna roku 2017. MŽP proto upozorňuje žadatele, aby si již nyní schraňovali dokumenty potřebné pro podání žádosti.

8. výzva podporuje rozšíření možností zásobování obyvatelstva pitnou vodou

v odpovídajícím množství a jakosti v lokalitách, kde je nedostatek pitné vody nebo kde voda nedosahuje požadované kvality. Podpořeny budou projekty na regeneraci a zkapacitnění stávajících podzemních zdrojů vody využívaných pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně případných úprav napojení zdrojů na stávající rozvod pitné vody. Dotaci získají projekty realizace průzkumných vrtů na zajištění nových podzemních zdrojů pitné vody a „ostré“ vrty, včetně jejich napojení na stávající rozvod pitné vody. Minimální výše dotace na jeden projekt činí 100 tisíc korun, maximální 3 miliony korun.

10. výzva

je zaměřena na obnovu a zakládání nové zeleně v obcích a městech. Obce do 500 obyvatel mohou získat až dvoumilionovou dotaci na projekt, obce nad 500 obyvatel 250 tisíc korun. Podpořeny budou projekty na zlepšení funkčního stavu zeleně i na vytváření nových vodních prvků jako ochrany před suchem, například rekultivace alejí, parků, odpočinkových ploch, tůní nebo mokřadů. Dotaci mohou získat i projekty, které ze zpevněných či betonových ploch vytvoří nezpevněné plochy na zasakování srážkových vod. O dotaci mohou žádat města, obce, ale i fyzické osoby či skupiny fyzických osob, které chtějí zlepšit funkce veřejných prostranství. Žádosti ve výzvě jsou hodnoceny průběžně.

11. výzva

podporuje výstavbu domovních čistíren odpadních vod tam, kde se stavba velké čistírny odpadních vod nevyplatí nebo kde ji není možné postavit. O podporu mohou žádat obce, dobrovolné svazky obcí, společnosti vlastněné z více než 50 procent majetku obcemi, případně některé spolky. Podporu získají projekty realizované tam, kde nepřichází do úvahy možnost připojení ke stokové síti. Další podmínkou je, že navrhovaným opatřením musí také dojít k napojení minimálně 30 procent ekvivalentních obyvatel z celkového počtu obyvatel dosud nepřipojených k žádné stokové síti v daném území, přičemž územím není velikost obce, ale území ucelené místní části.

Likvidace 12. výzva podporuje likvidaci hydrogeologických vrtů s původním účelem jímání či monitorování podzemní vody. Jedná se zejména o hydrogeologické, hydrogeologických průzkumu, inženýrskogeologické, ložiskové, monitorovací a sanační vrty, opuštěné vrty pro využití podzemní vody, plynu, ropy apod., přičemž subjekt, který nechal vrt zrealizovat, není znám vrtů nebo již právně neexistuje. Jde o vrty představující riziko pro spodní vody. Oprávněnými Příjem žádostí do: 28. dubna 2017 Alokace: 20 000 000 Kč

příjemci dotace jsou státní příspěvkové organizace, obce, dobrovolné svazky obcí a kraje. Žadatelé získají finanční prostředky na projektovou přípravu, včetně např. vypracování odborného posudku a vypracování projektu geologických prací, a na likvidaci vrtů.

Auta s alternativními pohony

13. výzva podporuje pořízení ekologických aut. Žadateli o dotaci na elekt-

Příjem žádostí do: 31. 3. 2017 nebo vyčerpání alokace Alokace: 100 000 000 Kč


romobily, plug-in hybridy a vozy na CNG jsou obce, kraje, městské části hl. m. Prahy, svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, obecně prospěšné společnosti, spolky a pobočné spolky založené obcí či krajem, akciové společnosti vlastněné z více než 50 procent obcí či krajem a také společnosti s ručením omezeným vlastněné z více než 50 procent obcí či krajem. Žadatelé mohou k dotaci získat také příspěvek 10 000 korun, pokud své staré vozidlo v emisní třídě EURO 3 a nižší dají k ekologické likvidaci a doloží, že ho vlastnili déle než dva roky před likvidací.

9

REPORTÁŽ AKTUALITY PROJEKT V ČÍSLECH Celkové způsobilé výdaje

2 860 680 Kč Podpora ERDF

2 431 578 Kč Příspěvek SFŽP ČR

143 034 Kč

Foto: Tomáš Kubelka

Foto: archiv SFŽP ČR

1

2

Foto: Petr Zikmund

3

Foto: Petr Zikmund

O VŠEM, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O ÚHOŘI ŘÍČNÍM, ALE BÁLI JSTE SE ZEPTAT Fakulta rybářství a ochrany vod při Jihočeské univerzitě zrekonstruovala před čtyřmi lety pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí původní mlýn ve Vodňanech. Ale tím to neskončilo. Fakulta získala z operačního programu ještě jednu dotaci a na přilehlém pozemku zarostlém vrbovím vytvořila interaktivní naučnou stezku Cesta úhoře.

M

lýn ve Vodňanech slouží coby sídlo Mezinárodního environmentálního vzdělávacího, poradenského a informačního střediska, jsou v něm pořádány zejména programy pro děti a mládež. Prostory mlýna jsou krásné a velké, ale děti chtěly víc. Fakulta rybářství a ochrany vod jim proto nabídla možnost podívat se, jak to chodí u úhořů. „Měli jsme tři měsíce na podání projektové žádosti a získání všech potřebných povolení,“ vzpomíná Petra Plachtová z Mezinárodního environmentálního vzdělávacího, poradenského a informačního centra, která měla projekt od začátku na starosti. „Řešili jsme tehdy, jak

10

úhoří naučnou stezku pojmout, jestli jako představení vodního prostředí, které se nás coby Fakulty rybářství a ochrany vod týká a naše environmentální programy k němu směřují, anebo jako úhoří pouť s jejím začátkem a koncem, tak aby byla srozumitelná a dávala smysl,“ popisuje. Fakulta shodou okolností ve stejné době připravovala environmentální vzdělávací programy pro základní školy a vytvářela webovou aplikaci o úhoři říčním, což se jí právě hodilo.

Ryba mnoha tajemství Petra Plachtová říká, že při přípravě úhoří stezky byli pedagogové i studenti překvapeni, kolik zajímavých věcí o úhoři vůbec

nevěděli a že kromě toho, co znali, skrývá úhoř mnohá tajemství navíc. „V naší zemi máme odborníky zabývající se výzkumem nejrůznějších ryb, ale úhořům se tu nikdo podrobněji nevěnuje, a tak zdaleka ne všechno o jejich životě je vybádáno. Proto jsme tuto záhadnou rybu chtěli přiblížit nějakou zábavnou formou, srozumitelnou především menším dětem z mateřských a základních škol,“ přibližuje pozadí projektu. Inspirace na vybudování naučné stezky o úhořím putování přicházela z různých stran. Při přípravě žádosti o dotaci i nastavení samotné stezky pomohla třeba i naučná lesní stezka v šumavském Stožci. Žádost o dotaci vypracovávala Petra Plachtová s pomocí kolegů. Velkým přínosem jí v tom byla předchozí zkušenost fakultní projektové manažerky, která podávala žádost na rekonstrukci mlýna. Projekt se nejprve dostal do zásobníku projektů. „Proto jsme pak ještě sháněli doprovodné dopisy od škol, že mají o naučnou stezku zájem, a to nám pomohlo,“ vysvětluje Plachtová. „V srpnu roku 2014 jsme se dozvěděli, že stezku můžeme vybudovat, stihneme-li to do konce roku. A tím začaly další maratony, třeba vypsání výběrových řízení, zajištění úpravy pozemku, vystavení herních prvků a zajištění kvalitního zpracování informačních tabulí,“ dodává.

Zastavení s úkoly Jako téma naučné stezky byla vybrána cesta úhoře říčního z jihočeského Lipna zpátky do jeho rodiště – Sargasového moře. Stezka, při pohledu shora protkána sítí dílčích stezek ve tvaru ryb, sestává z několika zastavení popisujících situace, se kterými se úhoř při svém putování setkává. Součástí každého zastavení je herní prvek z akátového dřeva a tabule s doprovodnými popisky. „Akátové dřevo se nám náramně hodilo, protože se kroutí stejně krásně jako úhoř,“ směje se Petra Plachtová. Vzpomíná i na to, jak se byli s kolegy podívat ve firmě, kde herní

2. NA ÚHOŘÍ STEZCE je však již o poznání více zábavy. 3. ÚHOŘI ŘÍČNÍ jsou velcí cestovatelé. Za život urazí tisíce kilometrů.

množili, musí za svůj život urazit tisíce a tisíce kilometrů ve sladké i slané vodě. Všude na ně číhají mnohá nebezpečí a mnozí bohužel ukončí svou životní pouť předčasně. To dokonce došlo tak daleko, že početnost úhoře říčního klesla oproti 80. létům 20. století až o 99 procent. Napínavý a jedinečný příběh tohoto silně ohroženého druhu na informačních panelech ve Vodňanech přibližuje úhoří samička Uršula. Její cesta se začíná psát na otočné Úhoř je cestovatel tabuli pojednávající o vodním prostředí. Ta Naši úhoři říční (Anguilla anguilla) jsou vel- popisuje, kdo žije na dně a kdo se jen tak cí cestovatelé. Aby dospěli a úspěšně se roz- vznáší ve vodě. Nabízí informace o mihulích, skokanech nebo potápnících. „Také si při jejím čtení uvědomíme, že obyvatelé podvodního světa se musí mít na pozoru i před nebezpečím přicházejícím ze vzduchu, tedy před vodními ptáky. Stanoviště prozrazuje, co za pochoutky loví ve vodě mořský orel, polák chocholačka a labuť,“ přibližuje Petra Plachtová. prvky vznikaly. Všechno vzešlo z ruční práce šikovných řezbářů a truhlářů. „Co se týče doprovodných tabulí, dostali jsme kontakt na Lenku Barčiovou, která tehdy pracovala v Centru ekologické výchovy Cassiopeia, která již delší dobu připravuje environmentální programy pro děti a soustřeďuje se na tematiku ryb. Poskytli jsme jí odborné texty našich vědců a ona je zpracovala do zábavné formy vhodné pro děti. U každého zastavení je také jeden úkol a na konci si děti vyplní pracovní listy,“ vysvětluje Plachtová.

V krvi úhoře je obsažen jed podobný zmijímu. Dostane-li se člověku do očí, způsobí silný zánět a jeho požití vyvolává nevolnost, zvracení a další potíže. Dobrá zpráva je, že tento jed se ničí už při 60 °C, takže pokud nebudete jíst úhoře syrového, nemusíte se otravy bát. ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

1. VE VODŇANECH návštěvníky Fakulty rybářství a ochrany vod přivítá informační tabule.

Úhořova cesta Úhoř se rodí v Sargasovém moři. Hned po narození se vydává na cestu do evropských řek a tam, když po osmi letech pohlavně dospěje, začíná jeho putování zpátky do jeho rodiště. A právě to je část jeho životního příběhu, kterému se věnuje naučná stezka.

11

REPORTÁŽ AKTUALITY 4

Foto: Petr Zikmund

5

4. PROLÉZAČKY DĚTI MILUJÍ. Prolézání tubusem představuje strastiplnou cestu úhoře na cestě do Sargasového moře. 5. ČERPAT DOTACI z evropských fondů se bez pamětních desek neobejde. 6. MALÝ „ÚHOŘ” zdolává sešup jezem na jednom z herních prvků úhoří stezky.


V prvním zastavení musí úhoř proplout mezi kořeny stromů v řece. Pak přichází na řadu rozmnožovací pud, který se dospělých úhořů zmocní začátkem října, kdy společně opouštějí Lipno a vydávají se na nelehkou cestu do rodného moře. Přitom je jako první čeká 1230 kilometrů dlouhý říční úsek, kdy proplouvají Vltavou a Labem do Severního moře a denně urazí vzdálenost 20 až 40 kilometrů. Co je pro ně na cestě největší nástrahou? Jednoznačně nejnebezpečnější překážkou jsou pro úhoře vodní elektrárny. Jen na území České republiky musí úhoři plující z Lipna překonat osm velkých a desítky malých elektráren. Většinou skončí v jejich turbínách... Jedním z možných řešení, jak zlepšit tuto neradostnou situaci, je podle Plachtové budování takzvaných vodních přechodů, „objížděk“ vodních elektráren nebo jiných staveb přehrazujících řeku, které brání úhořům i mnohým dalším rybám v cestování. Rybí přechody však nelze stavět všude a zároveň ne všechny existující rybí přechody plní svou funkci dobře, například není dostatečně zajištěno navedení všech migrujících ryb na přechod, takže se část ryb stejně dostane do turbíny. „Nejlepším řešením pro úhoře by za současného stavu bylo noční vypínání turbín vodních elektráren v době tahu. Je to jednoduché, ale ekonomicky značně nevýhodné. Úhoři táhnou během několika týdnů na podzim i na jaře, ale přesný časový průběh jejich migrací Vltavou a Labem neznáme,“ říká Plachtová. Badatelé se ho v současnosti snaží co nejpřesněji zmapovat, aby bylo v budoucnu možné migrace předpovídat a podnikat efektivní opatření. Tím by mohla být i domluva krátkodobých odstávek turbín vodních elektráren v době nejsilnějšího úhořího tahu. To je však jen hypotetická úvaha…

Potrava a predátoři 6

Foto: Petr Zikmund

12

Dalším zastavením na naučné stezce je tedy přirozeně prvek představující vodní elektrárnu, kterou musí úhoř překonat. Pak následuje informační tabule o tom, čím se úhoři živí a naopak jací predátoři ohrožují jeho. „Úhoř přečkává většinu dne v úkrytu a na lov vyplouvá až po setmění. V jeho potravě převažují živočichové žijící u dna, jako jsou měkkýši, raci, vodní larvy hmyzu – jepic, chrostíků, pakomárů a jiných, větší jedinci loví ryby a obojživelníky. V období tření jiných druhů ryb vyžírají úhoři jejich jikry,“ vysvětluje Petra Plachtová. Naopak úhořem si svůj jídelníček zpestřují nejen lidé, ale i některé druhy ryb, ptáků a savců. Z ryb padnou úhoři za oběť hlavně nočnímu dravci řadícímu se k největším sladkovodním rybám – sumci velkému. Drobní úhoři se mohou stát také obětí candáta velkého, lovícího u dna, a výjimkou není ani kanibalismus, kdy větší úhoři žerou ty menší. Významnější podíl úhoře v potravě našich rybožravých ptáků je znám u volavky popelavé a kormorána velkého. Z druhů, které se u nás vyskytují vzácněji, protahují nebo zimují, vyhledávají úhoře zejména morčáci velcí, morčáci prostřední a potáplice severní. Ze savců se úhoř musí mít na pozoru zejména před

vydrou říční. Z ryb, které tvoří hlavní část jejího jídelníčku, má nejraději právě úhoře. Příležitostně úhoře zbaští norek americký, a dokonce i tchoř malý. Ale zpátky na stezku. Po vstřebání informací o potravinovém řetězci, který se přímo dotýká úhoře, se děti mohou svézt na lanovce vedoucí od sochy kormorána velkého, která patří k jednoznačně nejoblíbenějším dětským zastávkám na stezce.

Nová úhoří generace Když úhoř doputuje k moři, změní se jeho vnitřní i vnější ustrojení, které musí reagovat na přechod do moře a slané vody. Když se chystá na dlouhou pouť mořem, mění se ze „žlutého“ na „stříbrného“ úhoře. Tato proměna dospělých jedinců probíhá během tahu ze sladkých vod do míst, kde se mísí sladká voda se slanou, v takzvaných brakických vodách. Úhoři ztmavne hřbet, boky zesvětlají, jeho tělo získá kovový lesk, změní se tvar prsních ploutví, výrazně se mu zvětší oči a přestane přijímat potravu. V moři musí jinak hospodařit s vodou, proto dochází také k fyziologickým změnám: mění se jejich osmoregulační mechanismus. „Během tahu mořem se dospělí úhoři připravují na rozmnožování, dozrají jim pohlavní orgány, po dosažení cíle své cesty, tedy Sargasového moře, založí v jeho hlubinách novou generaci,“ vypráví Petra Plachtová. Samice nakladou jikry, které samci oplodní. Jedna samice vyprodukuje odhadem 400 tisíc až 700 tisíc jiker. Drobné, asi milimetrové jikry se volně vznášejí ve vodním sloupci. Poté co se úhoři vytřou, jejich životní pouť končí, hynou pravděpodobně vyčerpáním.

Na konci stezky Na konci stezky čeká návštěvníky poslední tabule, která informuje o tom, co se děje, když malí úhoříci doputují zpátky ke břehům Evropy. „Před osmdesáti lety úhoř doputoval až do našich vod. Dnes to kvůli přehradám není možné, a tak jsou malí úhoři loveni a rozváženi po Evropě. U nás je pak vysazuje Český rybářský svaz. Jedním z důvodů odlovování a zároveň další zajímavostí záhadného úhoře je totiž i to, že se ho zatím nepodařilo uměle rozmnožit,“ vysvětluje Petra Plachtová. A protože dříve se úhoři u evropských břehů lovili i na jídlo, je na konci stezky hřiště se sítí. Další tabule seznamuje s dalšími druhy migračních ryb, s lososem a jeseterem. Herním prvkem je tu houpací trám s hlavou úhoře na jedné straně a hlavou jesetera na straně druhé na znamení toho, že jeseter a losos žijí v moři a plují se vytírat do řek, tedy opačně než úhoř. Na úplném konci stezky stojí altánek, v němž děti vytvářejí a vyplňují pracovní listy, a na ty nejmenší tu čeká pískoviště.

Činí radost všem… Naučná stezka má podle slov Petry Plachtové velký ohlas nejen mezi malými dětmi, pro které byla původně vybudována, ale jezdí se na ni poučit i děti z druhého stupně základních škol. Ti navštěvují stezku zejména v rámci dvou- i vícedenních vzdělávacích ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

Foto: Petr Zikmund

Díky vynikajícímu čichu jsou mladí úhoři schopni doplout na místo, kde žila jejich matka, instinktivně rozpoznají chemické složení vody v její domovině. Úhoři svým čichem dokážou zaznamenat tak nepatrnou změnu kvality vody, jakou je přidání jednoho mililitru octa do milionu litrů vody. programů. Pro jejich potřeby vybudovali vedle naučné stezky novou venkovní učebnu, financovanou také pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Stejně dobře slouží naučná stezka Cesta úhoře i veřejnosti. „Když jsme stezku plánovali, rozhodli jsme se pozemek neoplocovat, protože nám přišlo ško-

da, aby nebyla využita i mimo naše programy. A tak sem chodí rodiny s dětmi, protože je to příjemný kout přírody jenom kousek od města. Před každým programem tu sice musíme uklidit, protože altánek přece jen láká k posezení různé věkové kategorie, ale zatím se nikdy nic nepoškodilo,“ uzavírá Petra Plachtová příběh vodňanské naučné stezky o tajemném úhoři.

PŘÍBĚH VODŇANSKÉHO MLÝNA

Mlýn, ve kterém dnes sídlí Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské a informační středisko ochrany vod Vodňany, původně patřil panu Arnoštu Brokovi a jeho rodině, jež zde tehdy bělila prádlo pro celé Vodňany. V roce 1942 byl mlýn zkonfiskován okupační německou správou a rodina Broků, stejně jako další židovští občané Vodňan, byla násilně deportována do Terezína a následně vyvražděna v koncentračním táboře Zamošč a ve varšavském ghettu. Ještě za války dostala mlýn rodina Wölflů, údajně náhradou za jiné pozemky v Českých Budějovicích. Budova se později stala majetkem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického a sloužila jako sklad krmiv pro ryby a rovněž jako ubytovna. V roce 2012 byla zrekonstruována z dotace OPŽP a stala se sídlem Mezinárodního environmentálního vzdělávacího, poradenského a informačního střediska ochrany vod Vodňany při Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Cílem rekonstrukce mlýna bylo přeměnit původní prostory v reprezentativní zázemí střediska. Z bývalých skladových prostor tak zde jsou vybudovány přednáškové místnosti, specializované učebny a ubytovací kapacity pro pořádání mezinárodních konferencí a workshopů, seminářů a kurzů. Budova má bezbariérový přístup a díky šetrnému vytápění pomocí tepelných čerpadel splňuje energetický audit.

13

ZPRÁVY MŽP

Ideálním odpadem je odpad, který vůbec nevznikne Zajímavá byla rovněž prezentace Radima Filáka, který informoval o kolektivním systému ELTMA, zaměřeném na zpětný odběr pneumatik. Podle něj platí, že pokud je pneuservis nebo autoservis označen logem tohoto systému, bude s ojetými pneumatiky nakládat ekologicky.

Odpadový Oskar



Ministerstvo životního prostředí uspořádalo koncem listopadu v Praze konferenci s názvem „Předcházení vzniku odpadů v obcích a možnosti financování z OPŽP 2014–2020“. Konference se stala součástí Evropského týdne pro snižování množství odpadů (The European Week for Waste Reduction), jehož národním koordinátorem bylo letos právě Ministerstvo životního prostředí.

C

ílem konference bylo seznámit zástupce obcí nejenom s dotačními možnostmi, které nabízí v oblasti předcházení vzniku odpadů Operační program Životní prostředí, ale i s úspěšnými projekty a nástroji pro předcházení vzniku odpadů, aby je obce samy mohly realizovat. Účastníkům semináře byl například představen systém „Door to Door“ (sběru odpadů v pytlích ode dveří – občané jsou svědomitější, když mají pytel odevzdat před vlastním domem) a princip „Pay As You Throw“ (zaplať, kolik vyhodíš – například podle velikosti popelnice). Ty hrají důležitou roli v novele zákona o odpadech, kterou Ministerstvo životního prostředí aktuálně představilo na legislativní radě vlády. Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky představila výhody těchto systémů a příklady dobré praxe v obcích Jiřetín pod Bukovou a Trojanovice v Beskydech. Petr Hanzel z Institutu pro podporu šetrné distribuce a uvědomělé spotřeby Bezobalu představil pilotní projekt obchodu na Bělehradské ulici v Praze, kde jsou prodávány potraviny do vlastních, přinesených obalů.

Propagátorkou nulové produkce je i paní Bea Johnson, která byla na semináři zmíněna, a která vydala knihu „Domácnost bez odpadu“. Více informací naleznete na stránkách Bezobalu.org.

V Brně… Veronika Singrová z Magistrátu města Brna představila aktuální brněnské akce, které vznikly ve spolupráci se studenty tamních vysokých škol. Konkrétně se jedná o čtyři sběrná střediska RE-USE „Druhý život“, kam občané nosí nepotřebné věci a darují je do sbírky, přičemž si je zájemci mohou za symbolickou cenu zakoupit. Všechny takto získané finanční prostředky jsou následně použity na financování projektu „Květiny v Brně“. Na podobném principu pracuje i projekt Nábytkové banky, v jehož rámci občané odevzdávají nepotřebný nábytek. Klienti sociálního odboru brněnského magistrátu, kteří potřebují dovybavit domácnost, se o něj pak mohou přihlásit. Pomocí projektu „Meníčka pro bezdomovce“ v Brně předcházejí vyhazování jídla

Petr Hanzel z Bezobalu představil pilotní projekt obchodu na Bělehradské ulici v Praze, kde jsou prodávány potraviny do vlastních, přinesených obalů. Propagátorkou nulové produkce je i paní Bea Johnson, která vydala knihu „Domácnost bez odpadu“. 14

ze sedmi brněnských provozoven veřejného stravování. V Centru sociálních služeb bylo díky projektu v roce 2015 vydáno potřebným celkem 31 828 porcí. V projektu „Retro-USE“ se využívá sloganu „Starý věci jsou sexy“. Díky němu bylo několik kulturních institucí vybaveno předměty vyrobenými před rokem 1989. Veronika Singrová dále upozornila na to, že brněnský magistrát bude intenzivně žádat o dotace z Operačního programu Životní prostředí i v oblasti prevence vzniku odpadů.

Evropský týden pro snižování množství odpadů: Ministerstvo životního prostředí se stalo národním koordinátorem Evropského týdne pro snižování množství odpadů, který se uskuteční v týdnu od 19. do 27. listopadu 2016. Evropský týden pro snižování množství odpadů (EWWR) je iniciativa zaměřená na provádění osvětových akcí o udržitelném využívání zdrojů a nakládání s odpady v průběhu jednoho týdne. Hlavním cílem EWWR je zvýšit povědomí veřejnosti o snižování produkce odpadu, opětovném použití a materiálové recyklaci. EWWR se opírá o „informační a komunikační“ složku programu LIFE+. V roce 2015 se v rámci EWWR uskutečnilo celkem 12 035 akcí ve státech Evropské unie.

Součástí konference bylo předání i Odpadového Oskara obcím s nejnižší produkcí komunálního odpadu. V jednotlivých kategoriích dle velikosti obce byly oceněny a cenu si převzaly obce Modrava (do 500 obyvatel), obec Staré Hradiště u Pardubic (1800 obyvatel) nebo obec Mokré pod Orlickými horami (141 obyvatel). Zástupci jednotlivých obcí se podělili o své zkušenosti a kladli důraz na komunikaci s veřejností. Více na stránkách neziskové organizace Arnika. Odpolední blok byl zaměřen na tzv. oběhové hospodářství. Milan Chromík (ČAObH) a Katarína Dobrociaková (VIZE 2024) informovali o příkladech dobré praxe omezování vzniku odpadů ve světě i u nás a o potřebnosti přechodu z lineárního hospodářství na hospodářství oběhové. Několikrát byla zmíněna důležitost environmentální výchovy a v letošním roce schválený Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016–2025 (EVVO). Roman Kmoníček představil portál Nevyhazujto.cz, kde je možné uveřejnit fotku nepotřebné věci a nejčastěji během jednoho dne najít zájemce, který si ji odveze a dále využije.

Odpadová legislativa Součástí konference bylo i vystoupení Jana Maršáka z Ministerstva životního prostředí, který účastníky seznámil s přípravou nové odpadové legislativy i přínosy Programu předcházení vzniku odpadů v ČR jako hlavního strategického dokumentu zabývajícího se prevencí vzniku odpadů. Jan Maršák zdůraznil vysokou důležitost předcházení vzniku odpadů jakožto důležitého tématu nejen u nás, ale i na půdě Evropské unie v souvislosti s projednáváním balíčku k oběhovému hospodářství. Na závěr konference vystoupil Tomáš Kovařík z Ministerstva životního prostředí a Tomáš Prokop ze Státního fondu životního prostředí ČR, kteří představili možnosti podpory z Operačního programu Životní prostředí a národních dotačních programů. Zmínili zejména na konci listopadu uzavřené dvě výzvy operačního programu, které cílily právě na projekty mířící na opětovné zpracování a využití odpadů. Zdůraznili, že na projekty výstavby a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů a výstavby a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů mohou příjemci z Operačního programu Životní prostředí čerpat i zvýhodněné půjčky od Státního fondu životního prostředí ČR. ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

Státní politika životního prostředí prošla dílčí aktualizací Vláda ČR schválila aktualizaci základního strategického dokumentu pro oblast životního prostředí. Ta nemění priority a směr české environmentální politiky, ale upravuje strukturu priorit s ohledem na probíhající klimatickou změnu.

V

ládou schválená aktualizace Státní politiky životního prostředí nepředstavuje novou koncepci ochrany životního prostředí a nemá ambici měnit platné, a třeba i v nedávné době schválené strategie a plány pro jednotlivé oblasti životního prostředí, jakými jsou Střednědobá strategie zlepšování kvality ovzduší, Plán odpadového hospodářství ČR, Národní plány povodí nebo Strategie ochrany biologické rozmanitosti. Konkrétní kroky pro adaptaci ČR rozpracovává ministerstvo v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který vládě předloží do konce letošního roku. Hlavní změnou aktualizace Státní politiky životního prostředí je nové pojetí tématu bezpečného prostředí, které je zařazeno jako její čtvrtá priorita. Bezpečné prostředí nově zahrnuje předcházení a snižování následků přírodních nebezpečí, jaké představují například povodně, dlouhodobé sucho, extrémní výkyvy

počasí, svahové nestability, eroze, a dále omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR i předcházení vzniku nebezpečí zapříčiněného vlivem člověka jako například kontaminacím nebo ekologickým zátěžím. Primárně se k němu vážou například legislativní opatření k předcházení haváriím, ekologické újmě či preventivní opatření v rámci bezpečnosti a krizového plánování (například plány připravenosti, zajištění funkční spolupráce Integrovaného záchranného systému i funkčnosti systémů včasného varování, tvorba nové generace typových plánů pro krizové situace, jakými mohou být dlouhodobé sucho, extrémně vysoké teploty, přívalová povodeň, vydatné srážky, extrémní vítr), dále podpora výzkumu, vývoje a inovací technologií k monitoringu, identifikaci rizik, dopadů klimatické změny nebo průběžná opatření k řešení kontaminovaných míst.

Náměstek MŽP Vladislav Smrž jednal v Mexiku o biodiverzitě

N

a začátku prosince se v mexickém Cancúnu uskutečnilo jednání ministrů z různých rezortů z celého světa k posílení problematiky ochrany biologické rozmanitosti ve všech souvisejících sektorech, nyní konkrétně v zemědělství, lesnictví, rybolovu a cestovním ruchu. Českou republiku reprezentovali náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž společně s náměstkem ministra zemědělství Patrikem Mlynářem. Na závěr dvoudenního jednání byla přijata ministerská deklarace s výzvou k vytvoření rezortních a mezirezortních plánů i politik ve výše zmíněných oblastech se zaměřením na zachování a obnovu biodiverzity. Deklarace stanovuje směr pro další aktivity v oblasti zohlednění problematiky ochrany biodiverzity napříč všemi relevantními sektory, které by měly být jak na globální, tak na místní úrovni

v nejbližší době realizovány. Na téma celosvětového udržení biologické rozmanitosti probírané v mexickém Cancúnu naváže 13. zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), které představuje nejvýznamnější mezinárodní jednání zaměřené na globální ochranu přírody a přírodních zdrojů. Na zasedání se bude projednávat zejména zatím nedostatečný stav plnění cílů Strategického plánu pro biodiverzitu do roku 2020, posílení ochrany mořské biodiverzity nebo budoucí analýza rizik a možná regulace takzvané syntetické biologie, která vyvíjí organismy podobné živým modifikovaným organismům (living modified organism, též LMO). Zasedání se bude zabývat dosavadním výzkumem a dalšími kroky ve vyhodnocení rizik, které určité skupiny takových organismů představují.

15

ZPRÁVA O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ROCE 2015

CO ŘÍKÁ ZPRÁVA O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR V ROCE 2015 Hlavní sdělení Zprávy o stavu životního prostředí v ČR v roce 2015 zní, že ve srovnání s rokem 2014 se stav životního prostředí u nás nezhoršil, a to ani přes rychlý ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní i nákladní dopravě.

Z

práva o životním prostředí České republiky za daný rok je komplexní dokument, který hodnotí stav životního prostředí u nás včetně všech souvislostí na základě dat dostupných pro daný rok. Počínaje Zprávou o životním prostředí České republiky v roce 2005 je zpracováním pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Zpráva je rozdělena do několika oblastí. K nejdůležitějším z nich poskytla Prioritě komentář editorka a jedna z autorek zprávy Tereza Ponocná z CENIA.

Méně vody Zpráva uvádí, že v roce 2015 postihla Česko historicky významná epizoda su-

ani zvýšené odběry vody pro zemědělství,“ říká Ponocná. Podle ní se sucho v roce 2015 projevilo i ve výrobě elektrické energie, kdy meziročně (2014–2015) poklesla výroba elektřiny ve vodních elektrárnách o 6 procent. Již výroba v roce 2014 byla přitom vyhodnocena jako nejnižší za sledované období v důsledku extrémně nízké hladiny vodních toků vlivem sucha, které přetrvávalo i v roce 2015. Naopak u přečerpávacích cha, která vrcholila v polovině srpna. elektráren zaznamenala výroba elektřiny Na našem území spadlo pouze 79 procent nárůst o 21,3 procenta. normálu srážek, což se výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních Kvalita ovzduší vod a vydatnosti pramenů a významně to Zpráva nabízí také informace o snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Její ovlivnilo zemědělství i hydroenergetiku. Nedostatek srážek, vysoké teploty závěr zní, že kvalita ovzduší byla v Česa s nimi související vyšší výpar způsobi- ku v roce 2015 vyhovující, i když dochází ly pokles dostupné vláhy v půdě, což se k překračování imisních limitů pro susnegativně promítlo do výnosů zeměděl- pendované částice frakce PM10 a PM2,5, ských plodin, jejichž růst byl nedostat- benzo[a]pyren a přízemní ozon. Zásadkem vlhkosti ovlivněn. „Suchem byly přede- ními faktory, které dlouhodobě ovlivňují vším dotčeny kultury s delší vegetační dobou, které kvalitu ovzduší u nás, jsou vytápění dose sklízejí na podzim. To je například cukrová řepa mácností, doprava a průmyslová a energea kukuřice. Podobně tomu bylo i u pícnin, přesněji tická výroba. „V současné době je kvalita ovzduší na lepší úrovu produkce sena, která se druhotně odráží v živočišné výrobě. Nedostatek srážek nemohly vyrovnat ni než v minulosti, a to zejména vlivem zavádění

DLOUHODOBÝ VÝVOJ PRŮMĚRNÉ ROČNÍ TEPLOTY A ROČNÍHO SRÁŽKOVÉHO ÚHRNU NA ÚZEMÍ ČR VE SROVNÁNÍ S NORMÁLEM 1961–1990, 1961–2015 [°C, %]

technologií a výrobních postupů s nejlepší dostupnou zdrojů znečišťování ovzduší, aktuální stav technikou, používání paliv s nižším obsahem síry meteorologických podmínek a také reliéf a snižování energetické náročnosti hospodářství. terénu v dané lokalitě. Do kvality ovzduší se pozitivně promítá také postupná modernizace vozového parku v České republice Jakost vody a snižování emisní náročnosti dopravy, a to i přes to, Sucho mělo vliv i na oblasti vodního hosže dlouhodobě rostou přepravní výkony, zejména ná- podářství. Zvýšily se odběry vody v zeměkladní dopravy,“ vysvětluje Ponocná. Zdůraz- dělství, ale zároveň klesly odběry v oblasti ňuje, že kvalitu ovzduší dlouhodobě ovliv- energetiky. Podíl obyvatel připojených ňuje lokální vytápění domácností během na kanalizaci narůstá. Na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod není topné sezony a využívání pevných paliv. Dlouhodobě nejzávažnější je situace dosud připojeno 19,2 procenta obyvatel. v Moravskoslezském kraji, a to především Terciárním stupněm čištění bylo v roce v aglomeraci Ostrava–Karviná–Frýdek- 2015 vybaveno 52,3 procenta z celkového -Místek. V roce 2015 došlo oproti roku 2014 počtu čistíren odpadních vod. „Jakost vody se sice z dlouhodobého hlediska zlepk navýšení počtu vyhlášených smogových situací v důsledku vysokých koncentrací šuje, ale meziroční změny již nejsou příliš výrazné. přízemního ozonu, způsobených aktuální- Problémem zůstává znečištění dusičnany a fosforem, mi meteorologickými a rozptylovými pod- způsobené především nárůstem spotřeby statkových mínkami. „Kvalitu ovzduší vloni nepříznivě ovliv- a minerálních hnojiv v zemědělství, který byl zapřínil i průběh meteorologických podmínek, zejména činěn snahou o minimalizaci škod extrémního sucha extrémní teploty, které lze považovat za jeden z proje- v roce 2015,“ vysvětluje Tereza Ponocná. Znečištění vody dusičnany, respektive vů změny klimatu,“ dodává Ponocná. Vyhovující kvalita ovzduší je podle ní taková, která dusíkem i fosforem pochází z více zdrojů. negativně neovlivňuje ani obyvatelstvo, ani Dusík může pocházet mimo jiné ze srážek, ekosystémy v dané lokalitě. Ovlivněna je splaškové vody, dusíkatých hnojiv či chomnoha faktory, přičemž mezi základní pa- vu hospodářských zvířat. „Po útlumu chovu tří hospodářské zaměření území a skladba prasat a drůbeže v ČR je problémem zejména ploš-

né znečištění z polí hnojených dusíkatými hnojivy. Tento typ znečištění lze obtížně odstraňovat, řešením je předcházet mu prostřednictvím striktního uplatňování zásad správné zemědělské praxe,“ dodává Ponocná. Ve zprávě stojí i to, že problémem zůstávají neexistující závazné limity pro fosfor u odpadních vod u menších čistíren a benevolentní limity pro vypouštění odpadních vod z velkých čistíren. Jakost koupacích vod je celkově dobrá, avšak meziročně došlo ke zvýšení množství lokalit nevhodných ke koupání. Nejzávažnějším důsledkem znečištění vod dusíkem a fosforem je eutrofizace vod, vedoucí k přemnožení sinic a vzniku takzvaného vodního květu.

Příroda a zemědělství I přesto, že se v České republice zvyšuje podíl ekologicky obhospodařované půdy, v krajině stále převládá nevhodný způsob hospodaření. Vyznačuje se masivním scelováním pozemků a absencí zatravněných pásů, což zvyšuje potenciální riziko ohrožení půdy vodní a větrnou erozí a také negativně ovlivňuje stav biodiverzity. Pokles biologické rozmanitosti je spojen především s nedostatkem vhodných stanovišť

MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V ČR [MIL. M3], 2000–2015

2500 °C 10

140 %

9

Od roku 2002 nárůst počtu evidovaných subjektů

120

2000

8 100

7 6

80 60

4 3

40

mil. m3

5

• •

1500

• •

1000

2 500

0

Energetika Průmysl (vč. dobývání nerostných surovin) Kanalizace pro veřejnou potřebu

2

15 20

20 1

20 09

06

15 20

14 20

13 20

20 12

11 20

10 20

09 20

08 20

07

06

20

20

05 20

03

04 20

20

02 20

01

00

0 Průměrná roční teplota (levá osa)

20

•

20

3 20 0

7

00 20

19 9

19 94

19 91

5

88 19

Dlouhodobý teplotní normál (levá osa)

20

•

19 8

82 19

6

79 19

19 7

73 19

70 19

67 19

19 64

Roční úhrn srážek v % normálu (pravá osa)

Rok 2015 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota 9,4 °C byla o 1,9 °C vyšší než normál 1961–1990. Rok 2015 byl společně s předcházejícím rokem 2014 nejteplejší od roku 1961. Letní období bylo v roce 2015 druhé nejteplejší od roku 1961, teplotně mimořádně nadnormální srpen s odchylkou 4,9 °C od normálu byl nejteplejší z doposud zaznamenaných. Srážkově byl rok 2015 silně podnormální.

16

Zemědělství (vč. závlah, bez chovu ryb)

0

19 61

•

•

20

1

Ostatní (vč. stavebnictví)

Pokračuje snižování celkového množství vypouštěných odpadních vod, meziroční pokles činil 5,6 procenta. V roce 2015 poklesly celkové odběry vody, přičemž největší pokles byl zaznamenán v sektoru energetiky (ze 713,0 mil. m3 v roce 2014 na 647,9 mil. m3 v roce 2015).


17

ZPRÁVA O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ROCE 2015 nověké monokultury, které vznikly jako důsledek vysazování stejnorodých, především smrkových a borových porostů, špatně odolávají větru, sněhu, námraze, suchu nebo třeba škůdcům, proto nejsou dlouhodobě schopny všechny své funkce plně zajišťovat. V posledních desetiletích je patrná cílená změna druhové skladby směrem k přirozenější a stabilnější struktuře lesních porostů uplatňováním listnatých dřevin na úkor jehličnanů,“ říká Tereza Ponocná. Podíl listnatých porostů na celkové ploše lesů se od roku 2000 zvýšil z 22,3 procenta na 26,5 procenta v roce 2015. Oproti tomu podíl jehličnatých porostů na celkové ploše lesů poklesl ze 76,5 procenta v roce 2000 na 72,3 procenta v roce 2015. Problémem zůstává další vývoj mladých lesních porostů, a to zejména v důsledku okusu v lokalitách s nadměrnými stavy spárkaté zvěře.

Půda a krajina Zpráva o stavu životního prostředí tvrdí, že krajina je i nadále ovlivňována nárůstem umělých ploch spojených s rozvojem silniční infrastruktury, která způsobuje vysokou míru její fragmentace. „Přestože se úbytek nefragmentovaných ploch zpomaluje, proces fragmentace krajiny nadále pokračuje,“ uvádí zpráva. „V současné době je v ČR dopravou fragmentováno zhruba 40 procent krajiny, přičemž tento proces i nadále pokračuje zejména v důsledku zvyšujícího se požadavku na prostupnost krajiny

OHROŽENÉ ROSTLINNÉ A ŽIVOČIŠNÉ DRUHY PODLE KATEGORIÍ A JEJICH PODÍL NA CELKOVÉM POČTU DRUHŮ DANÉHO TAXONU V ČR [POČET, %], 2015 % 100

Průmysl a energetika

Sílící doprava

Podle Zprávy o stavu životního prostředí průmyslová produkce v roce 2015 meziročně vzrostla a došlo ke zvýšení konečné spotřeby energie, na které má mezi ostatními sektory největší podíl průmysl. Dlouhodobě však energetická náročnost hospodářství ČR klesá. V roce 2015 dosáhla hodnoty 394,5 GJ / tis. Kč (s. c. r. 2010), a meziročně tak došlo k jejímu poklesu o 5,1 procenta. V dlouhodobějším měřítku od roku 2000 (kdy tato hodnota dosáhla 560,5 GJ / tis. Kč ) nastal celkový pokles energetické náročnosti o 29,6 procenta. „Energetická náročnost průmyslu i tak zůstává z historického hlediska vysoká, a to kvůli orientaci na energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je hutnictví nebo chemický a rafinersko-petrochemický sektor. Postupně však vlivem technologických modernizací

V dopravním sektoru došlo vloni k růstu přepravních výkonů osobní i nákladní dopravy, výrazně stoupla i individuální automobilová doprava. V rámci struktury přepravních výkonů nákladní dopravy nadále narůstá podíl z environmentálního hlediska nejméně příznivé silniční dopravy. Avšak i zde se dá najít jedno pozitivum: díky modernizaci vozového parku silničních vozidel nevedl nárůst dopravy k nárůstu emisí VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy do ovzduší. „Dle terénního průzkumu zpracovaného Ředitelstvím silnic a dálnic dochází k zřetelné modernizaci vozového parku v provozu na komunikacích. V případě osobních automobilů i těžkých nákladních automobilů byla v roce 2015 v provozu nejzastoupenější vozidla splňující normu EURO 5 z více než 41 procent,“ říká Ponocná.

VÝVOJ PODÍLU JEHLIČNATÝCH A LISTNATÝCH POROSTŮ NA CELKOVÉ PLOŠE LESŮ ČR, REKONSTRUOVANÁ PŘIROZENÁ A DOPORUČENÁ SKLADBA [%], 2000–2015 % 100

90 80

•

Ohrožený druh

•

Silně ohrožený druh

•

Kriticky ohrožený druh

70

Celkem bylo v roce 2015 prostřednictvím zvláště chráněných území chráněno zhruba 17 procent rozlohy ČR. Vzhledem k překryvu zvláště chráněných území a soustavy Natura 2000 je celkem chráněno přibližně 22 procent rozlohy ČR. Od roku 1982 dochází kontinuálně k poklesu početnosti běžných druhů ptáků v ČR. Početnost populací běžných druhů ptáků v letech 1982–2015 poklesla o 5,9 procenta, lesních druhů ptáků o 16,6 procenta a ptáků zemědělské krajiny o 31,2 procenta.

• •

60

Listnaté Jehličnaté

50 40

Přirozená

20 10

20 15

14 20

13 20

20 12

11 20

10 20

09 20

08 20

07

06

20

20

05 20

03

04 20

20

02

01

0

Doporučená

30

20

(c

elk Vyš em ší c oh évn ro at že é r (c ný os elk ch tli em 48 ny 7) oh ro že ný Ho (c ch u elk 10 by em 8) oh ro že (c ný Sa elk ch vc em 26 i oh ) ro že n (c ýc P elk h tác 12 i em 3) oh ro že (c ný P elk ch laz em 11 i O ) oh b ro oj ž že iv (c ný el elk ch níc R em y 19 i b ) oh y a ro kr že uh (c ný o elk ch ús em 20 tí oh ) ro že Bez ný ob ch ra 11 tlí 6)

—— Podíl ohrožených druhů na celkovém počtu

18

v kontextu nárůstu přepravních výkonů a intenzity dopravy,“ vysvětluje Ponocná. V minulosti byla krajina ČR dopravou fragmentována v menší míře, což souviselo zejména s ekonomickými aktivitami obyvatelstva. Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR klesá, v období 2000–2015 se jednalo o pokles o skoro 68 tisíc hektarů, což představuje 1,6 procenta celkové rozlohy zemědělské půdy. Zemědělská půda ubývá zejména ve prospěch zastavěných a ostatních ploch. „Tempo poklesu zemědělského půdního fondu se v posledních letech zvolna snižuje. V období 2000–2015 poklesla výměra zemědělské půdy o 0,5 procenta, meziroční úbytek zemědělské půdy se snížil z 5,4 tisíce hektarů v roce 2010 na 3,7 tisíce hektarů v roce 2015,“ tvrdí Ponocná, podle které intenzita úbytku zemědělské půdy není natolik výrazná, aby měla významnější dopady na ekonomiku a fungování společnosti. Pro budoucí vývoj bude podle ní zásadní míra ochrany zemědělského půdního fondu, která pod-

00

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

poří směřování rozvojových záměrů mimo zemědělskou půdu. „Dobrým směrem je vyšší využívání takzvaných brownfields,“ dodává.

a změn klesá. Tento trend je příznivý, neboť nižší spotřeba energie při její výrobě znamená i nižší zátěž životního prostředí,“ vysvětluje Tereza Ponocná. Zatímco v roce 2000 byla energetická náročnost průmyslového sektoru 622,3 MJ/ tis. Kč, v roce 2014 činila již 280,2 MJ / tis. Kč, což znamená pokles o 55 procent. Meziročně v roce 2014 poklesla energetická náročnost průmyslu o 5,7 procenta. V roce 2015 klesla i výroba elektřiny, a to i přesto, že se její domácí spotřeba zvýšila. Tato nerovnováha je kompenzována výrazným poklesem exportu elektrické energie do zahraničí.

Dobrý zdravotní stav lesa je zásadní kvůli ochraně půdy, vodnímu režimu, ochraně přírody, kvalitě ovzduší, regulaci povodní a sucha i duchovní funkci.

20

porostních a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je způsobena především dlouhodobým a nadměrným znečištěním ovzduší. Je to tedy jeden ze způsobů, kterým je možné porovnávat zdravotní stav lesů. „Postupné snižování imisní zátěže v uplynulých desetiletích mělo nepochybně příznivý vliv na zdravotní stav lesních porostů. Pozitivní změny lesního prostředí se ovšem projevují s určitým časovým zpožděním. Defoliace už nepostupuje tak rychle jako v minulých letech, ale stále je na vysoké úrovni, a to i v porovnání s ostatními státy EU. U starších porostů (nad 60 let) je významná defoliace především u jehličnanů. V mladších porostech je situace příznivější,“ vysvětluje Tereza Ponocná. Dobrý zdravotní stav lesa je podle ní zásadní jak v zájmu udržení trvalé produkce dřeva a ostatních produktů, tak i pro plnění mimoprodukčních funkcí, jako je ochrana půdy před erozí, podpora vodního režimu, ochrana přírody, kvalita ovzduší, regulace povodní a sucha, zdravotně-hygienická funkce a třeba i rekreační a taktéž „duchovní“ funkce. Zhoršování zdravotního stavu lesa má dopad nejen na samotné Defoliace a lesní porosty lesní ekosystémy a druhy žijící v něm, ale Poškození lesních porostů v Česku vyjá- na celou lidskou společnost. dřené procentem defoliace zůstává stále Aktuálním pozitivním trendem je pona vysoké úrovni. Defoliace je definována malé přibližování se k přirozenější strukjako relativní ztráta asimilačního apará- tuře lesních porostů, a to především dloutu (listí) v koruně stromů v porovnání se hodobým pozvolným zvyšováním podílu zdravým stromem rostoucím ve stejných listnáčů na celkové ploše lesů v ČR. „Stej-

20

či biotopů, na kterých jsou určité druhy přímo závislé. „Důvodem úbytku biodiverzity v ČR je dlouhodobě rozčleňování krajiny lidskou činností, kdy dochází nejen k přímému záboru půdy a krajiny, ale také ke zmenšování přirozených stanovišť jednotlivých druhů organismů, k fragmentaci populací, ke zvětšování migračních vzdáleností, tvorbě migračních bariér, a tím k omezení potravních zdrojů a snížení reprodukčních příležitostí,“ říká Ponocná. Výsledkem je ztráta genetické pestrosti a snížená životaschopnost populací a ekosystémů. Výrazný pokles početnosti druhů lze pozorovat u ptáků, ale i u ohrožených druhů hmyzu, který spolu s ostatními druhy trpí nedostatečným propojením jednotlivých stanovišť a absencí mozaikovité struktury vhodných biotopů v krajině. „Dalším problémem, který má silný dopad na stávající biodiverzitu ekosystémů, jsou nepůvodní druhy rostlin i živočichů. Šíření těchto druhů výrazně napomáhá zvýšená mobilita lidské populace, ale jsou případy i samovolně se šířících invazních druhů, jako je třeba křižák pruhovaný ze Středomoří,“ tvrdí Ponocná.

Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2015 tvořil 26,5 procenta z celkové plochy lesů. Mezi roky 2014 a 2015 došlo k navýšení celkové plochy lesních pozemků o 2016 ha. Plocha lesů, které jsou certifikovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích dle PEFC a FSC, klesla ze 70 procent na 68,2 procenta.


19

ZPRÁVA O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ROCE 2015 Modernizaci vozového parku podporují výrazně rostoucí prodeje nových vozidel. Nižší emisní náročnost novějších vozidel je kromě využívání koncových technologií pro odstraňování emisí (například třícestný katalyzátor, selektivní katalytická redukce apod.) dána také plněním legislativy EU, která požaduje pokles emisí CO2 z nových vozidel na ujetý kilometr. Toho lze dosáhnout zvyšováním palivové efektivnosti vozidel, což ve svém důsledku přispívá k poklesu emisí znečišťujících látek. I když je tedy vozový park vozidel registrovaných v ČR velmi starý – více než 3 miliony registrovaných osobních automobilů jsou starší než deset let – emisní náročnost vozového parku vyjádřená množstvím emisí na jednotku přepravního výkonu se snižuje.

odpadů se však snižuje. „Skládkování je nejčastějším způsobem odstraňování odpadů v ČR, což je přetrvávající významný problém. Od roku 2009 ale dochází k pozitivnímu trendu, kdy se podíl skládkování na celkové produkci odpadů snižuje,“ tvrdí Ponocná. Skládkování dominuje i u komunálních odpadů, ale i jeho podíl na celkové produkci komunálních odpadů rovněž od roku 2009 klesá ve prospěch materiálového a energetického využití. Jako pozitivní se podle Zprávy o stavu životního prostředí jeví fakt, že v nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové. Důvodem jsou především změny v technologiích zpracování odpadů a také potřeba nahrazování primárních surovin nebo finanční podpora zařízení na využívání odpadů z Operačního programu Životní prostředí.

podle ní to, že řešení problematiky odstraňování starých ekologických zátěží není řízeno žádným zákonem a v této oblasti neexistuje jednotný postup. Databáze SEKM v současnosti obsahuje 4746 lokalit, z nichž je 2295 lokalit aktuálních. V územně analytických podkladech, které jsou určeny pro územní plánování, je evidováno celkem 9242 lokalit, a to včetně těch, jež jsou evidovány v SEKM.

6,5 %

• •

6,7 %

• 13,7 %

65,1 %

• • •

Stavební a demoliční odpady (skupina č. 17 Katalogu odpadů) Komunální odpady (skupina č. 20 Katalogu odpadů) Odpady ze zařízení na zpracování odpadů (skupina č. 19 Katalogu odpadů) Odpady z tepelných procesů (skupina č. 10 Katalogu odpadů) Odpadní obaly (skupina č. 15 Katalogu odpadů)

M

inisterstvo životního prostředí ve své tiskové zprávě o závěrech Zprávy o životním prostředí ČR v roce 2015, kterou každoročně vydává spolu se svou rezortní organizací CENIA, říká, že v loňském roce se na českém životním prostředí doposud nejvýrazněji projevily jevy, které přináší změna klimatu. „Nebývalé sucho poškodilo nejen zemědělství a zásobování vodou, ale také spolu s extrémními vedry způsobilo nárůst smogových situací,“ stojí ve zprávě.

Zpráva o stavu životního prostředí ČR v roce 2015 uvádí, že ve srovnání s předchozím rokem se stav životního prostředí v ČR loni nezhoršil, a to i přes rychlý ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní i nákladní dopravě. „To je relativně pozitivní. Na druhou stranu se životní prostředí ani nijak zásadně nezlepšilo. K tomu nás zasáhlo nebývalé sucho spojené s pokračující změnou klimatu. Vývoj teplotních a srážkových podmínek vedl k rozvoji půdního a hydrologického sucha, které mělo vliv na všechny složky životního prostředí,” říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho slova potvrzují i závěry zprávy. Stojí v ní, že loni postihla Českou republiku historicky významná epizoda sucha, která vrcholila v polovině srpna a negativně ovlivnila všechny složky život-

Ostatní skupiny odpadů

Celková produkce odpadů (součet celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů) v hodnoceném období od roku 2009 spíše stagnovala, a to až do roku 2015, kdy meziročně narostla o 16,6 procenta na hodnotu 37 338,3 tis. tun. Mezi lety 2009 a 2015 se jednalo o 15,7procentní zvýšení.

20


Relativně pozitivní

STRUKTURA CELKOVÉ PRODUKCE ODPADŮ V ČR [%], 2015

5%

Vláda ČR schválila Zprávu o životním prostředí ČR v roce 2015. Zpráva na statistických údajích každoročně mapuje změny životního prostředí České republiky. Letošní závěr zprávy, porovnávající předloňská data s daty loňskými, je, že stav životního prostředí se nezhoršil. To se ale dá vyložit i tak, že stav životního prostředí se ani nijak zásadně nezlepšil.

Financování a životní prostředí

Zpráva o stavu životního prostředí v roce 2015 se soustřeďuje i na oblast investic na ochranu životního prostředí. Ty v roce 2015 vzrostly o významných 27,8 procenta na více než 40 miliard korun. V rámci veřejné podpory v oblasti ochrany životního prostředí rostl v roce 2015 objem výdajů jak z centrálních zdrojů, tak z územních rozOdpady a materiálové toky Ekologické zátěže počtů, takže v obou případech dosáhl hraCelková produkce odpadů stagnovala Problém představují i nadále staré ekolo- nice 1 procenta HDP. V rámci financování od roku 2009 až do roku 2015, kdy došlo gické zátěže. Celkový počet starých ekolo- ze zdrojů EU pokračovalo úspěšné čerpání k jejímu výraznějšímu navýšení o 16,6 pro- gických zátěží na území Česka není znám, prostředků z Operačního programu Životní centa oproti roku 2014. Produkce komu- ale je odhadován na 10 tisíc kontamino- prostředí, v roce 2015 se tak podařilo vyčernálních odpadů má v celém hodnoceném vaných lokalit. „Od roku 2005 přitom v České pat téměř celou finanční alokaci (99,7 proobdobí 2009–2015 stagnující trend. V na- republice funguje přírůstková databáze existence centa) pro programové období 2007–2013. kládání s odpady výrazně převažuje ma- kontaminovaných míst a jejich stavu SEKM, pů- Nově již přitom běží i navazující Operační teriálové využití odpadů (83,2 procenta vodně SESEZ, vzniklá v roce 1996, která je veřej- program Životní prostředí pro programové z celkové produkce odpadů v roce 2015). ně přístupná. Problém je ovšem v tom, že SEKM období 2014–2020, v jehož rámci již byly Nejčastějším způsobem odstraňování od- nebyla naplňována systematickou inventarizací, vyhlášeny nové výzvy. Dalším významným padů je skládkování (8,6 procenta v roce ale je tvořena postupným doplňováním lokalit,“ programem je Národní program Životní 2015), jehož podíl na celkové produkci upozorňuje Tereza Ponocná. Důvodem je prostředí nebo Nová zelená úsporám.

3%

Stav životního prostředí v ČR v roce 2015 ovlivnila klimatická změna

ty, které mají velmi omezené množství disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele. Na sucho se tak Zpráva o životním prostředí České musíme připravit ve všech směrech a bohužel to může republiky za daný rok je každoročně také hodně stát,“ říká ministr Brabec. zpracovávána na základě zákona Finanční podpora na boj se suchem, ale č. 123/1998 Sb., o právu na informace i s povodněmi míří z evropských i národo životním prostředí, ve znění pozdějních fondů. Jen z Operačního programu ších předpisů, usnesení vlády č. 446 Životní prostředí 2014–2020 půjde na efekze dne 17. srpna 1994 a usnesení tivní hospodaření s vodou a bránění se vlády č. 934 ze dne 12. listopadu 2014 škodám z povodní více než 7 miliard koa je předkládána ke schválení vládě ČR run. Další peníze směřují do této oblasti a následně k projednání Poslanecké z Národního programu Životní prostředí. sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Povodně a sucha zmiňuje zpráva i v další souvislosti: „Povodně a sucha mají přímé doního prostředí. Sucho se tak podle zprávy pady na lidské zdraví a ekosystémy. Vysoké teploty výrazně projevilo na podnormálním stavu představují zátěž pro kardiovaskulární systém podzemních vod, vydatnosti pramenů a jsou spojovány s vyšším výskytem srdečních příhod a významně ovlivnilo zemědělství i hyd- i s vyšší úmrtností na nemoci oběhového a dýchacího roenergetiku. Zásobování obyvatelstva ne- systému.“ bylo výrazněji ovlivněno. „Do budoucna můžeme očekávat, že tento trend Ráj skládkařů bude pokračovat. Podle Světové meteorologické or- Zpráva o stavu životního prostředí ukazuganizace bude rok 2016 zřejmě nejteplejším v histo- je i na konkrétní problémy životního prorii od počátku měření koncem 19. století,“ dodává středí, ve kterých nehrají klimatické změny přímo klíčovou roli. Jedním z nich je zneministr Brabec. čištění ovzduší anebo rostoucí produkce Boj se suchem odpadů a skutečnost, že drtivá většina odKlimatická změna přináší dva extrémní padu v ČR končí na skládkách. „Skládkování hydrologické jevy: povodně a sucho. Zásad- je v 21. století nemorální, a navíc jsou skládky časoním problémem je, že problematiku sucha vanou ekologickou bombou. Skládky negativně přina rozdíl od povodní v Česku v minulosti spívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet nikdo neřešil. „Jsme kvůli tomu neskutečně tlačeni let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy časem. Česká republika navíc patří mezi evropské stá- i podzemních vod,“ říká ministr Brabec. Postupné snižování skládkování a jeho úplný zákaz do roku 2024 přinese nový odpadový zákon, který spolu s novým zákonem o výrobcích s ukončenou životností v současné době projednává Legislativní rada vlády. V této souvislosti je zajímavý i vývoj celkové produkce odpadů v České republice. Zatímco v letech 2009–2014 celková produkce odpadů stagnovala, vloni se oproti roku 2014 zvýšila o bezmála 17 procent. Až 65 procent vyprodukovaných odpadů přitom pochází ze stavebnictví.

Skládkování je v 21. století nemorální, a navíc jsou skládky časovanou ekologickou bombou. Skládky negativně přispívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod. ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

21

OTÁZKY AKTUALITY A ODPOVĚDI ECHO

Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500.

Málo kyslíku

Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá. ČISTOTA VODY

KVALITA OVZDUŠÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OCHRANA PŘÍRODY

ENERGETICKÉ ÚSPORY

Foto: Jana Vagenknechtová, SFŽP ČR

Prioritní osa 1, specifi cký cíl 1.1

v podstatě doklad o umístění budoucí stavby a kromě jiného z jeho informací vyplývá, že všechny pozemky dotčené stavDobrý den, přípojkou se rozumí odbočka bou jsou právně ošetřeny, tedy i po stránod hlavního řadu v ulici až k pozemku ce výše uvedených věcných břemen. vlastníka, nebo i na pozemku vlastníka až Pokud se týká stavebního povolení, do domu? Není přece možné investovat bude-li již dodáno v podkladech k žádosveřejné finance na soukromé pozemky. ti, může to projekt zvýhodnit v bodovém Jakým způsobem by to v takovém přípahodnocení (viz kritérium stavební přidě mělo být majetkoprávně ošetřeno? pravenosti). Není to ale nutné, stavební Stavební povolení musí být při podání žá- povolení může být doplněno až v rámci dosti v jaké fázi? Pokud stačí mít požádádokumentace k vydání/změně RoPD. Více no, za jak dlouho je nutné dodat stavební k nabídce a podmínkám programu viz text povolení? Pravidel pro žadatele a příjemce podpory Podle znění Pravidel pro žadatele a pří- v OPŽP 2014–2020 na stránkách programu jemce podpory v OPŽP 2014–2020 a zde v sekci Obecné pokyny a Dokumenty. informací ke SC 1.1 lze mezi způsobilé výdaje zahrnout také výdaje na realizaci připojení jednotlivých nemovitostí na vePrioritní osa 1, řejnou kanalizaci. Rozsah připojení, který bude předmětem žádosti o dotaci, je specifi cký cíl 1.2 v kompetenci žadatele, vždy záleží na dohodě mezi žadatelem (investorem) a vlast- Chtěla bych se zeptat na podrobnosti pro níkem pozemku nebo stavby připojené podání žádosti o dotaci v 43. výzvě (aktivina kanalizaci. V každém případě se na celý ta 1.2.2) pro výstavbu vodovodu (žadaterozsah předmětu dotace (včetně přípoj- lem bude svazek vodovodů a kanalizací). ky) budou vztahovat všechny podmínky V podkladech k žádosti jsem nenašla, že dotace, to znamená zejména doba udrži- přílohou žádosti musí být výpočet udržitelnosti 10 let, po kterou nebude možné telnosti. Kde tuto informaci prosím najdu? přípojku převést z příjemce dotace na třetí A dále, položkový rozpočet má být zpracoosobu, přičemž podmínky provozování ván v běžných cenách. Je určeno, zda se musí být v souladu s přílohou 6 Progra- má jednat o ÚRS, nebo RTS? Další otázka mového dokumentu OPŽP 2014–2020. je, zda existuje nějaký postup pro výpočet Takže pokud to shrnu, dotace může být způsobilých nákladů metodou flat rate. mířena i na vlastní napojení dotčených Pokud žadatel určí plnou mocí osobu, nemovitostí, nicméně takto podpořené které bude umožněno podepsat žádost přípojky zůstanou po dobu udržitelnosti o dotaci a potvrzovat přílohy žádosti, jave vlastnictví žadatele / příjemce podpo- kým způsobem musí být žadatelem ověřen ry. Na soukromém pozemku samozřejmě např. propočet výdajů? Postačí elektronicmusí být vyřešeno věcné břemeno, to sou- ký podpis zplnomocněného? Nebo musí visí s umístěním stavby, popř. stavebním být příloha fyzicky podepsána žadatelem a pak ověřena elektronickým podpisem povolením, i s následujícím provozem. K podání žádosti jsou vždy nezbytné zplnomocněného? Děkuji za odpovědi. Vaše dotazy jsme řešili také za pomoci podklady vyjmenované a z hlediska rozsahu popsané v příloze 1 PrŽaP. Zde je kolegy z Odboru ochrany vod. Pokud máte podmínkou dodat právně účinné územní na mysli nástroj pro výpočet udržitelnosti, rozhodnutí. Územní rozhodnutí je pak více informací najdete na stránkách progra-

22

mu v aktualitách v článku Nástroj pro výpočet udržitelnosti vodohospodářských projektů v programovém období 2014 až 2020. Dále, běžné ceny znamenají ceny spočítané v cenách daného roku neočištěné od inflačních vlivů. Rozhodně to neznamená, že by tyto ceny musely odpovídat cenové soustavě ÚRS nebo RTS. Rozpočet k žádosti by se měl co nejvíce přiblížit realitě, za jakou cenu bude stavba realizována. Pokud se týká výše dotace, podpora je poskytována formou dotace s maximální hranicí do 85 procent celkových způsobilých výdajů projektu. U projektů vytvářejících příjmy ale budou způsobilé výdaje určeny odečtením příjmů projektu metodou výpočtu flat rate (jednorázovým snížením způsobilých výdajů paušální sazbou 25 procent). Tedy poskytnutá podpora bude stále ve výši 85 procent ze způsobilých výdajů, ty budou ale výsledkem odečtení příjmů projektů (právě výše uvedeným předem stanoveným paušálem 25 procent) od celkových způsobilých výdajů. Poskytnutá podpora bude tedy ve výši 85 procent z „vypočtených“ způsobilých výdajů (celkové způsobilé výdaje ponížené o 25 procent), reálná finální míra dotace může pak činit nejvýše 63,75 procenta z původních celkových způsobilých výdajů projektu. Více k tomu viz informace v příloze č. 1 Uživatelské příručky pro vyplnění CBA, resp. v příručce jako takové. K projektu bude současně vyplněna analýza CBA. Dokumenty mají být obecně podepsány zpracovatelem. Při elektronickém vkládání je pak elektronicky podepíše vkládající kompetentní osoba. Pravidla pro elektronický podpis v IS KP14+ jsou v OPŽP totožné s ostatními OP (viz jednotné prostředí). Na základě udělené plné moci lze i v případě OPŽP podepsat žádost i přílohy v IS KP14+. Více viz Uživatelská příručka ISKP14+ a tipy k ISKP14+, tedy dokumenty dostupné na adrese programu v obecných pokynech. Předložený projekt

musí samozřejmě splnit všechny podmínky uvedené v textu PrŽaP a související výzvy.

Prioritní osa 4 Je u žádosti v rámci prioritní osy 4 povinné doložit odbornou způsobilost zpracovatele/zpracovatelů biologického posouzení? Vzhledem k povaze výstupů by zpracovatelem biologického posouzení měla být odborně způsobilá osoba se znalostí v biologických oborech. Žadatel odbornost zpracovatele v rámci žádosti nedokládá. Biologické posouzení musí být zpracováno v dostatečné kvalitě, která umožňuje vyhodnocení projektu (rozsah se liší dle lokalit a typů opatření). Jedná se o popis výchozího stavu lokality (biologických a ekologických hodnot lokality), popis možných negativních vlivů na rostliny a živočichy zjištěné v lokalitě a na ekologické funkce lokality, popis a období terénního šetření (relevantní zoologické a botanické průzkumy). V případě dotčení zvláště chráněných druhů je nezbytná výjimka ze zásahu do biotopu ZCHD od příslušného OOP. Je pro projektovou přípravu realizace územního systému ekologické stabilizace (ÚSES) vyžadována autorizace projektanta? Zpracovatelem projektové dokumentace pro realizaci skladebních prvků ÚSES (založení nebo zlepšení funkčního stavu) musí být pouze autorizovaný architekt s autorizací ČKA A.3.1, tj. autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability. Zpracovatelem žádosti či projektové dokumentace na pořízení plánu ÚSES nemusí být autorizovaný projektant, výstupem takové žádosti je samotný plán ÚSES a ten musí být zpracován autorizovaným projektantem s autorizací ČKA A.3.1. Seznam osob s touto autorizací je dostupný na internetových stránkách České komory archiČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

tektů. V případě realizace jiných krajinných prvků, které se mohou nacházet v ÚSES (např. obnova alejí, výsadba stromořadí, obnova sadu, revitalizace toku atd.), kdy se nejedná o jeho založení či zfunkčnění, není autorizace ČKA A.3.1 vyžadována.

Prioritní osa 5 Obracím se na vás s dotazem týkajícím se energetického posudku k připravované žádosti ve výzvě č. 39. Na webových stránkách je nově zveřejněno stanovisko MŽP a MPO k osobám oprávněným ke zpracování EP. Rozumím tomu dobře, že osoba, která bude EP zpracovávat, musí být oprávněným specialistou podle zákona č. 406/2000 Sb., ale v EP neuvádí evidenční číslo energetického specialisty? Nic jiného se v EP nemění? Podklad pro žádosti v OPŽP a zde PO 5 musí zpracovat energetický specialista se specializací podle paragrafu 10 odst. 1 písm. a) zákona. V dokumentu nazvaném Energetické posouzení a přikládaném jako jeden z povinných podkladů k žádosti o dotaci v OPŽP (viz vzor zveřejněný ke konkrétní výzvě na www.opzp.cz) nebude nicméně evidenční číslo tohoto specialisty uvedeno. Protože se jedná o dokument určený výhradně pro OPŽP, který nemá obecnou platnost, bude odpovídající identifikace zpracovatele splněna uvedením těchto náležitostí: jméno, příjmení, titul, datum podpisu a vlastní podpis. Obecně musí předložený projekt splnit všechny podmínky programu a kritéria přijatelnosti pro dotčený specifický cíl či aktivitu uvedené v textu PrŽaP (Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020) na adrese operačního programu v obecných pokynech a složce Dokumenty. Tyto podmínky pak mohou být ještě doplněny či upřesněny v textu související výzvy. Všechny zásadní informace k výzvě číslo 39 jsou k dispozici na adrese programu v sekci Výzvy.

Malý Újezd na Mělnicku řeší problémy s větráním v tamější škole. Před čtyřmi lety s pomocí dotace z Operačního programu Životní prostředí zateplil budovu základní a mateřské školy a nechal vyměnit stará okna za nová, plastová. Starosta Malého Újezdu Jaroslav Peleška potvrdil, že díky nedostatečné výměně vzduchu se uvnitř budovy hromadí oxid uhličitý, který od určitého množství způsobuje únavu a ospalost. „Nejlepším možným řešením je řízené větrání s rekuperací odpadního tepla. Nákup a instalace vzduchotechniky do budovy školy by mohly stát zhruba 1,5 milionu korun. Pokusíme se znovu získat dotaci z OPŽP,“ uvedl Peleška.

Úspory energie Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou výzvu zaměřenou na úspory energie. Rozdíl oproti předchozí výzvě spočívá v mírnějších hodnoticích kritériích a ve větším důrazu na připravenost žadatele projekt realizovat. Aktuální výzva cílí na snížení energetické náročnosti objektů nebo celých průmyslových areálů prostřednictvím jejich rekonstrukce. Dotace se vztahují i na výrobní procesy a technologie. Z podpory jsou vyčleněny objekty veřejné správy a sportovní areály, protože na tyto budovy je poskytována dotace z Operačního programu Životní prostředí.

Migrace v Přívratu Rada Pardubického kraje na svém jednání schválila projektový záměr týkající se ochrany migrace obojživelníků v obci Přívrat. Kraj předpokládá, že díky tomuto projektu dojde k navýšení počtu jednotlivých druhů obojživelníků, což bude mít pozitivní vliv na biologickou hodnotu daného území. „Bezodkladně zahájíme přípravné práce na projektu a zejména podkladech nutných pro podání žádosti o dotaci. V rámci Operačního programu Životní prostředí jsou podporovány aktivity na zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření, která zamezí jejich úhynu,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický.

23

GALERIE PROJEKTŮ Dolní Bečva: Alej podél komunikace I/35 Předmětem projektu byla výsadba 32 alejových stromů s podchodnou výškou založených korun podél frekventované komunikace I/35 v obci Dolní Bečva. Součástí projektu byla i úprava terénu a založení extenzivního trávníku. Celkové náklady

264 138 Kč

Celková výše podpory

237 724 Kč

Podpora ERDF

224 517 Kč

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Zlínský kraj Okres: Vsetín Příjemce podpory: Obec Dolní Bečva Ukončení projektu: 31. 10. 2008

Dotace SFŽP ČR Foto: archiv SFŽP ČR

13 207 Kč

Moravská Ostrava a Přívoz: Informační monitorovací systém průmyslového znečištění Obsahem projektu bylo vytvoření a zprovoznění informačního monitorovacího systému (IMS) pro sledování vybraných látek průmyslového znečištění ovzduší dle seznamu IRZ pro účely IPPC, snížení průmyslového znečištění a ochrana zdraví obyvatel v MoCelkové náklady ravskoslezském kraji. 34 970 566 Kč Celková výše podpory

26 329 500 Kč Podpora ERDF

24 866 750 Kč Dotace SFŽP ČR Foto: archiv SFŽP ČR

1 462 750 Kč


29 624 746 Kč Podpora FS

29 624 746 Kč Dotace SFŽP ČR

0 Kč

Projekt řešil intenzifikaci a rekonstrukci úpravny vody a zkapacitnění vodovodních řadů a vodárenských objektů za účelem zlepšení funkce zásobení obyvatel pitnou vodou. Prioritní osa 1, oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Břeclav Příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s. Ukončení projektu: 26. 11. 2015

Celkové náklady

448 759 378 Kč Celková výše podpory



14 803 346 Kč

Předmětem podpory bylo zpracování digitálního povodňového plánu a pořízení hlásného a varovného systému pro obec Dubenec.



1 150 423 Kč

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Královéhradecký kraj Okres: Hradec Králové Příjemce podpory: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Štefánikova 549 Ukončení projektu: 10. 2. 2014

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Královéhradecký kraj Okres: Trutnov Příjemce podpory: Obec Dubenec Ukončení projektu: 5. 12. 2013

Celkové náklady


826 886 Kč Podpora FS

780 948 Kč Dotace SFŽP ČR

45 938 Kč

Rohle: Výměna zdroje vytápění a snížení energetické náročnosti základní školy

Předmětem byl komplexní projekt pro univerzální dlouhodobé využití. Obsahoval například návrhy soustav přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v prioritních povodích ČR aj.

Cílem podpořeného projektu bylo zateplení objektu, výměna výplní otvorů a výměna zdroje vytápění v objektu základní školy v obci Rohle.




Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha Příjemce podpory: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. Ukončení projektu: 16. 12. 2015


1 016 659 Kč

Praha 6: Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy

Celkové náklady 189 561 761 Kč


Zaječí: Úpravna vody – intenzifikace a rekonstrukce

Předmět projektu spočíval v rekonstrukci obvodového pláště a výměně plastových a hliníkových výplní na objektech v areálu mateřské a základní školy. Okna, prosklené stěny a balkonové dveře jsou navrženy z plastových profilů se zasklením izolačním dvojsklem.

29 736 000 Kč

24

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Karviná Příjemce podpory: Moravskoslezský kraj Ukončení projektu: 21. 8. 2014

Dubenec: Realizace protipovodňových opatření v obci



V rámci projektu bylo provedeno zateplení neprůsvitných částí obvodových stěn a střech jednotlivých pavilonů nemocnice kontaktním fasádním systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu nebo minerální vlny. U všech objektů byla v potřebném Celkové náklady rozsahu provedena výměna oken a dveří. 65 471 548 Kč

Hradec Králové: Výměna oken a opláštění budov

Celkové náklady


Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Ostrava-město Příjemce podpory: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Ukončení projektu: 6. 1. 2011

Karviná: Zateplení vybraných objektů Nemocnice s poliklinikou Havířov

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší Kraj: Olomoucký kraj Okres: Šumperk Příjemce podpory: Obec Rohle Ukončení projektu: 28. 9. 2014


Celkové náklady

9 529 556 Kč Celková výše podpory



439 393 Kč

9 374 878 Kč



25

AKTUÁLNÍ VÝZVY

AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPOŘÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Priorita přináší stručný přehled aktuálních výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz.

Péče o chráněná území Podání žádosti do: 6. 1. 2017 Alokace: 750 000 000 Kč

Vodní toky a nivy Podání žádosti do: 6. 1. 2017 Alokace: 1 250 000 000 Kč

Rybí přechody aj. Podání žádosti do: 6. 1. 2017 Alokace: 500 000 000 Kč

26

9. výzva je určena Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě jeskyní ČR a správám

národních parků. Jejím cílem je zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. Mezi typy podporovaných opatření patří projekty na zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní památky a národní přírodní rezervace a lokality soustavy území Natura 2000. Dotaci lze získat na projekty sloužící k zajištění či zlepšení stavu předmětů ochrany včetně tvorby či zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury. Podporu mohou získat i projekty na sběr informací, tvorbu informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o národní parky, chráněná krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy území Natura 2000 a o cílové organismy. Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Výzva je průběžná s čtvrtletním cyklem hodnocení. Výzva byla vyhlášena 19. června loňského roku, žádosti jsou přijímány od 14. srpna loňského roku. Minimální výše celkových způsobilých realizačních výdajů činí 250 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Zprostředkujícím subjektem pro prioritní osu 4, tedy i pro 9. výzvu Operačního programu Životní prostředí, je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která zajišťuje příjem a hodnocení žádostí a prostřednictvím svých regionálních pracovišť také poradenskou činnost. Dotaci příjemcům podpory vyplácí Státní fond životního prostředí ČR.

13. výzva

je zaměřena na posilování přirozených funkcí krajiny. Podporovány jsou projekty na vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek), a to včetně navazujících říčních ramen při respektování ochrany území před povodněmi. Dotaci tak mají šanci získat projekty zaměřené na terénní úpravy koryt (dna) a břehů včetně zásahů umožňujících proces renaturace vodního toku, dále projekty na vytváření a obnovu prvků posilujících druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů a projekty na zajištění dostatečně širokého pásu nivy pro přirozený vývoj koryta vodního toku. Obecně jsou podporovány opatření na vodním toku a v nivě umožňující přirozené korytotvorné procesy v delším časovém horizontu bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav. Podávat žádosti o podporu v prvním kole lze do konce letošního roku, konečnou žádost ve druhém kole až do konce roku 2017. Projekty musí vyplývat z plánů povodí. Další podmínkou je, aby zvýšily ekologickou stabilitu krajiny a obnovily v ní přirozený vodní režim. Oprávněnými žadateli jsou v této výzvě kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a osoby samostatně výdělečně činné.

14. výzva podporuje zprůchodnění nebo odstranění migračních překážek na vodních

tocích vedoucí k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Mezi podporovaná opatření patří zprůchodnění migračních bariér pro vybrané druhy živočichů, a to zejména na významných tahových cestách obojživelníků, na místech, kde dochází k úhynu kriticky a silně ohrožených druhů. Patří k nim výstavba nových rybích přechodů a speciálních rybích přechodů či opatření i projekty na zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření. Dotaci mohou získat i projekty instalací opatření k usměrnění nebo přemístění ryb a na vodu vázaných obratlovců podporující jejich poproudovou migraci a projekty na obnovu konektivity vodního toku s nivními biotopy apod. Navržené projekty musí vyplývat z Koncepce zprůchodnění říční sítě České republiky. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a podnikající fyzické osoby. Výzva je průběžná a s jednokolovým modelem hodnocení. Zprostředkujícím subjektem pro prioritní osu 4, tedy i pro 14. výzvu, je AOPK ČR, která zajišťuje příjem a hodnocení žádostí a prostřednictvím svých regionálních pracovišť také poradenskou činnost. Dotaci příjemcům podpory vyplácí SFŽP ČR.

Soustava Natura 2000 Podání žádostí do: 31. 12. 2017 Alokace: 250 000 000 Kč

Zamezení eutrofizaci vod Podání žádostí do: 19. 1. 2017 Alokace: 100 000 000 Kč

Oddílné kanalizace a ČOV Podání žádostí do: 19. 1. 2017 Alokace: 3 600 000 000 Kč


31. výzva

nabízí krajům 250 milionů korun na dokončení implementace, plánování péče a zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 a plánování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a již zmíněné lokality soustavy území Natura 2000. Mezi podporovaná opatření patří mimo jiné projekty zaměřené na péči o bezlesí cílené na zachování či zlepšení jeho kvality a rozlohy a péči o lesní společenstva směřovanou k zachování nebo zlepšení jejich struktury, druhového složení, péči o vodní útvary a mokřadní biotopy nacházející se v územích národního významu, péči o dřeviny mimo les, speciální péči zaměřenou na podporu biodiverzity v chráněných územích, podporu cílových stanovišť a druhů a likvidaci invazních a expanzivních druhů a péči o útvary neživé přírody včetně jeskyní. K dalším podporovaným aktivitám patří opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky – dřevěné/povalové chodníky, úprava povrchů cest, lávky, zábradlí, schody, žebříky. Podporu mohou získat i projekty budování či obnovy prvků pro interpretaci chráněných území – informační panely, naučné stezky, návštěvnická střediska. Podporován je i sběr aktuálních podkladů a informací nezbytných ke kvalitnímu a efektivnímu plánování péče o území národního významu, a to včetně monitoringu a mapování stavu přírodních fenoménů. Výzva je omezena na jediného způsobilého žadatele, a to na kraje jako příslušné orgány ochrany přírody pro lokality soustavy Natura 2000.

38. výzva

cílí na zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní. Podporuje projekty, jejichž účelem je snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod. Dotací podpořeny budou projekty odstraňující příčiny nadměrného zatížení povrchových vod živinami, takzvané eutrofizaci vod. O dotace bude možné zažádat na úhradu dodávek a instalace technologií na dodatečné odstraňování fosforu ve stávajících čistírnách odpadních vod plnících limity platného povolení k vypouštění odpadních vod. U čistíren odpadních vod nad 10 000 ekvivalentních obyvatel budou podporovány pouze technologie oddílného srážení fosforu s následnou separací sraženiny se zaručenou odtokovou koncentrací celkového fosforu pod 0,5 mg/l. Dotaci je možné čerpat i na realizaci záchytných nádrží na jednotné kanalizaci. Zájem je zejména o projekty, které budou bránit znečišťování vodárenských nádrží, koupacích nádrží a přítoků do nich. Dotaci získají realizace záchytných nádrží na jednotné kanalizaci. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Oprávněnými žadateli jsou obce a města, dobrovolné svazky obcí, městské části hl. města Prahy, příspěvkové organizace a obchodní společnosti vlastněné z více než 50 procent majetku obcemi a městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

42. výzva podporuje snížení množství vypouštěného znečištění do povrchových i pod-

zemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Dotaci lze získat na výstavbu kanalizace za předpokladu existence vyhovující čistírny odpadních vod v aglomeraci nebo za předpokladu její související výstavby. Dotaci lze získat pouze na výstavbu oddílných kanalizací. Podporovány nebudou projekty domovních čistíren odpadních vod. Podporovány jsou i modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod včetně decentralizovaných řešení likvidace odpadních vod. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů byla u uvedených opatření stanovena na 4 miliony korun. Podporovány budou i projekty menších čistíren odpadních vod, které mohou být v mnoha případech efektivnější než jedna velká centrální čistírna odpadních vod. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí milion korun. Oprávněnými žadateli jsou obce, města, dobrovolné svazky obcí, městské části hl. města Prahy, příspěvkové organizace a obchodní společnosti vlastněné z více než 50 procent majetku obcemi a městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Typy žadatelů příspěvkové organizace a obchodní společnosti musí být zároveň vlastníky vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Dotace může činit maximálně 85 procent celkových způsobilých výdajů. U projektů vytvářejících příjmy budou způsobilé výdaje určeny odečtením příjmů projektu metodou flat rate – jednorázovou sazbou ve výši 25 procent (dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013).

27

AKTUÁLNÍ VÝZVY

Úpravny a přivaděče vody Podání žádostí do: 19. 1. 2017 Alokace: 1 200 000 000 Kč

Staré ekologické zátěže Závazné stanovisko MŽP do: 1. 11. 2016, podání žádostí do: 6. 1. 2017 Alokace: 500 000 000 Kč

Vodní díla, koryta a srážková voda Podání žádosti do: 5. 1. 2017 Alokace: 1 100 000 000 Kč

28

43. výzva cílí na projekty zvyšující počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou odpoví-

dající jakosti, zvýšení zabezpečení stability dodávky pitné vody, a to zejména v oblastech, kde není vybudován veřejný vodovod a nejsou kvalitní vodní zdroje, a v oblastech, kde dochází k problémům s dodávkou v době sucha. Výzva nabízí dotace na výstavbu a modernizaci úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody včetně výstavby a modernizace systémů (technická opatření) pro ochranu zdrojů pitné vody v jejich bezprostřední blízkosti sloužících veřejné potřebě. Další podporovanou aktivitou je výstavba a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Oprávněnými žadateli jsou obce a města, dobrovolné svazky obcí, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizace a vodohospodářské obchodní společnosti vlastněné z více než 50 procent obcemi, městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Typy žadatelů příspěvkové organizace a obchodní společnosti musí být zároveň vlastníky vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Dotace může činit maximálně 85 procent celkových způsobilých výdajů. U projektů vytvářejících příjmy budou způsobilé výdaje určeny odečtením příjmů projektu metodou flat rate – jednorázovou sazbou ve výši 25 procent (dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013). Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 3 miliony korun bez daně z přidané hodnoty.

Protipovodňová opatření Podání žádosti do: 5. 1. 2017 Alokace: 150 000 000 Kč

47. výzva podporuje zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, konkrétně protipo-

vodňová opatření. Dotaci je možné získat na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni. Dotaci výzva nabízí i na tvorbu digitálních povodňových plánů. Maximální výše podpory činí 85 procent z celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Pro opatření budování varovných systémů bude podpora 70 procent z celkových způsobilých výdajů. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Oprávněnými žadateli jsou zejména kraje, obce, města, svazky obcí, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizace a státní podniky. Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu je 31. prosince 2023. Žádost je možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP14+ včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 od prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Jestliže je povinnou přílohou žádosti projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení nebo vyšším stupni včetně položkového rozpočtu, je žadatel povinen předložit tuto přílohu vždy v tištěné podobě.

44. výzva

je určena zejména subjektům zajišťujícím odstraňování ekologických zátěží. Jejím cílem je napravit stav, kdy v České republice stále zůstává velké množství starých ekologických zátěží, u nichž není znám rozsah rizik pro životní prostředí a lidské zdraví nebo jejichž rizika jsou natolik závažná, že je nezbytné tyto staré ekologické zátěže odstranit. Dotaci je možné získat na realizace průzkumných prací a analýzy rizik (30 mil. Kč z celkové alokace), konkrétně na realizaci průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Projektované průzkumné a doprůzkumné práce mají rozsah kategorie A, B, eventuálně C, dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí pro průzkum kontaminovaného území. Podporovány jsou ale i přímo sanace vážně kontaminovaných lokalit (470 mil. korun z celkové alokace), konkrétně sanace nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy a kterým byla přidělena priorita A3, A2. Podporováno je i ověření využitelnosti a využití intenzifikačních sanačních technologií. Pozor: Projekty sanací či analýz rizik (realizace průzkumných prací) černých skládek jsou nezpůsobilým nákladem. Uznatelným nákladem v rámci projektové přípravy není analýza rizika kontaminované lokality, pokud se její realizace aktivně neúčastnil odbor environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ) Ministerstva životního prostředí. Závěry předložené analýzy rizik musí být schváleny OEREŠ MŽP.

45. výzva podporuje projekty na zprůtočnění a zvýšení retenčního potenciálu koryt vod-

ních toků a přilehlých niv a zlepšení přirozených rozlivů, ale i na efektivní hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití místo jejich odvádění kanalizací do toků. Podporu mají šanci získat i projekty obnovy, výstavby a rekonstrukce či modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně: výstavba suchých nádrží (poldrů) a vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží. V případě zprůtočnění a zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků jsou podporovány například realizace snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy nebo vytváření povodňových koryt, tůní, dále pak projekty na zvýšení členitosti a zlepšení morfologie koryta vodních toků, na některých místech s tvorbou mokřin a tůní, případně opatření umožňující povodňové rozlivy do nivních ploch. U projektů zaměřených na efektivní hospodaření se srážkovými vodami mohou dotaci získat například projekty plošných povrchových vsakovacích a retenčních zařízení doplněných zelení (průleh, nádrž), dále pak podzemní vsakovací a retenční prostory vyplněné štěrkem nebo prefabrikáty, vsakovací šachty a podzemní retenční nádrže s regulací odtoku do povrchových vod nebo kanalizace. Cílovou skupinou podpory je veřejný sektor, správci toků, organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace, ale třeba i fyzické osoby podnikající v případě projektů budování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů u vodních nádrží.

OPŽP: Přes tisíc podaných žádostí

S

tátní fond životního prostředí ČR uzavřel příjem žádostí ve dvou výzvách Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, které nabídly žadatelům dotace na projekty zaměřené na předcházení vzniku odpadů a jejich další využití. Zájem o dotace převýšil stanovenou alokaci. Za tři měsíce trvání výzev obdržel Státní fond životního prostředí ČR v obou výzvách celkem 1215 žádostí s celkovým požadavkem na dotace EU ve výši přes 3,4 miliardy korun. Všechny došlé žádosti Fond vyhodnotí do čtyř měsíců. O finanční podporu na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění, úpravu a další nakládání s odpady mohly do 30. listopadu žádat zejména kraje, města, obce, původci odpadu i podnikatelské subjekty. Velký zájem byl ze strany obcí zejména o dotace na pořízení domovních kompostérů pro občany. Evropské dotace ale půjdou i na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic. Ve 40. výzvě operačního programu, zaměřené na prevenci vzniku odpadů, bylo pro žadatele připraveno 100 milionů korun na projekty předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu prostřednictvím domovních kompostérů. Přijímány byly dále i projekty na vybudování sběrné sítě kontejnerů pro textil, a to včetně svozových prostředků, nebo na vybudování center opětovného použití odpadů. O dotaci v celkové výši téměř


500 milionů korun, tedy téměř 5× převyšující stanovenou alokaci, si řeklo celkem 315 žadatelů. Ve 41. výzvě, zaměřené na materiálové a energetické využití odpadů, bylo přijato přes 900 projektů s celkovými náklady přes 5 miliard korun a požadavkem dotace necelé 3 miliardy korun – to je výsledek ukončené výzvy zaměřené na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. Své žádosti mohli zájemci o dotace podávat na výstavbu či modernizaci sběrných dvorů, třídicích linek, zařízení pro materiálové využití odpadů, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů nebo na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic. U některých typových projektů 41. výzvy, u kterých činí výše dotace 25 nebo 30 procent způsobilých výdajů, mohou žadatelé kromě dotace navíc získat i zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR s nízkou úrokovou sazbou již od 0,45 procenta. Na tyto půjčky Fond vyčlenil 250 milionů korun a zájemci díky nim mohou pokrýt až 100 procent celkových způsobilých výdajů na realizovaný projekt. Žádat o ně mohou až do konce roku 2018, nejpozději však před schválením podkladů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Získání půjčky je podmíněno schválením dotace z OPŽP.

Dotace pro tři projekty z OPŽP

M

inisterstvo životního prostředí schválilo dotaci ve výši téměř 92 milionů korun třem projektům ze dvou výzev Operačního programu Životní prostředí. Dotace na dva projekty získá Český hydrometeorologický ústav. Projekty podal v letošní 37. výzvě, která podporovala projekty budování, rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na celostátní úrovni a tvorbu digitálních povodňových plánů. Projekty „Implementace FEWS do předpovědní povodňové služby ČHMÚ“ a „Upgrade měřicích systémů pro předpovědní povodňovou a výstražnou službu“ získají dotaci bezmála 42 milionů korun při celkových nákladech takřka 49 milionů korun. Více než 50 milionů korun schválilo ministerstvo projektu „Lánská obora – zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže Klíčava“, který předložila Lesní správa ve 34. výzvě, zaměřené na povodňovou ochranu a hospodaření se srážkovými vodami. Schválena byla rovněž změna znění podmínek pro získání podpory u projektu „Úspory energií – SŠ PTA Jihlava“, který v červnu letošního roku doporučila výběrová komise k financování s výhradou.

29

HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP

1

3

1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod

Číslo výzvy

3 600 000 000

kolová (soutěžní)

17. 10. 2016

19. 1. 2017

100 000 000


17. 10. 2016

19. 1. 2017

1 200 000 000

veřejný sektor


1. 11 . 2016

5. 1. 2017

1 100 000 000

bez omezení dle PD

veřejný sektor


1. 11. 2016

5. 1. 2017

150 000 000

bez omezení, dle PD



1. 10. 2016

6. 1. 2017

500 000 000

AOPK ČR, NP, Správa jeskyní

orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000

průběžná (nesoutěžní)

14. 8. 2015

6. 1. 2017

750 000 000

orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků


30. 5. 2016

31. 12. 2017

250 000 000


14. 8. 2015

6. 1. 2017

500 000 000


14. 8. 2015

1. kolo: 6. 1. 2017

1 250 000 000

bez omezení, dle PD, vyjma aktivity 1.3.4

bez omezení dle PD

47

aktivita 1.4.3

44

aktivity 3.4.2 a 3.4.3

38

1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

43


1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

45

1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže

4.3 Posílit přirozené funkce krajiny

19. 1. 2017

Cílové skupiny

veřejný sektor: vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

aktivita 1.1.3 (pouze opatření na ČOV a záchytné zdrže na kanalizaci pro veřejnou potřebu)

9

4

17. 10. 2016

Příjemci

bez omezení, dle PD; pokud žadatelem není obec / město / dobrovolný svazek obcí / městská část, musí být žadatel zároveň vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

aktivita 1.1.1 a 1.1.2

4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území


Podporované aktivity

42


31


kraje

14

aktivita 4.3.1


13

aktivita 4.3.3


vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků

PD = programový dokument OPŽP

30

Alokace plánované výzvy – podpora EU

Specifický cíl

ZÁKLADNÍ PLÁNOVANÉ ÚDAJE O VÝZVĚ Předpokládané datum ukončení příjmu žádostí

Prioritní osa

ZACÍLENÍ VÝZVY

Předpokládané datum zahájení příjmu žádostí

IDENTIFIKACE OBLASTI PODPORY


Druh výzvy

Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2016. Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz.

PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

31

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Nová metodika k veřejným zakázkám: Jak v praxi správně zadávat v užším řízení Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabyl účinnosti letos 1. října. S příchodem nového zákona vyvstalo několik legislativních změn, které musí všichni zadavatelé reflektovat. Aby věděli, jak mají správně postupovat při zadávání veřejných zakázek v jednotlivých druzích zadávacích řízení, byla vyhotovena metodika zadávání veřejných zakázek.

M

inisterstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svých stránkách kompletní metodiku k novému zákonu. Upozorňuje, že ji bude průběžně doplňovat a aktualizovat. Metodika v základu popisuje postupy při zjednodušeném podlimitním řízení, otevřeném řízení a užším řízení. V tomto čísle Priority se věnujeme třetímu z nich.

Užší řízení Zadavatel si může zvolit užší řízení dle své potřeby bez jakýchkoliv podmínek. Oproti otevřenému řízení není možnost použití užšího řízení omezena v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Průběh užšího řízení je rozdělen do dvou fází. V první zadavatel vyzývá k podání žádosti o účast (spolu s doklady o kvalifikaci), kterou dodavatelé vyjadřují zájem účastnit se zadávacího řízení, a teprve po posouzení žádostí o účast zadavatel v druhé fázi vyzve již možný, omezený okruh účastníků zadávacího řízení, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek. Výjimkou jsou sektorové zakázky a zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti, kde je možné snížit počet účastníků. Ti jsou oslovováni výzvou, která musí mít náležitosti stanovené v příloze číslo šest zákona. Obdobně jako u zjednodušeného podlimitního řízení a otevřeného řízení nesmí zadavatel s účastníky zadávacího řízení jednat o podaných nabídkách. Jedná se o procesně jednoduché zadávací řízení, které lze využít v nadlimitním i podlimitním režimu. Oznámením o zahájení zadávacího řízení – pravděpodobně bude nejčastějším způsobem zahájení zadávacího řízení – je k podání žádosti o účast vyzýván neomezený počet dodavatelů. Zadávací řízení je tedy otevřené pro všechny dodavatele a zadavatel je povinen přijmout všechny žádosti o účast, které byly řádně podány.

Průběh řízení Samotný průběh užšího řízení se v případě podlimitní i nadlimitní zakázky řídí pravidly pro nadlimitní režim (nadlimitní režim je upraven v části čtvrté zákona). Věcný rozdíl při zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení formou užšího řízení

32

mezi režimem podlimitním a nadlimitním (v použití rozdílných pravidel) spočívá v použití jiných formulářů, rozdílných lhůtách a míře uveřejnění – v podlimitním režimu není nutné zakázku uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie (TED). Přitom vždy platí, že pokud zadavatel použije pro zamýšlené zadání podlimitní zakázky v podlimitním režimu formulář pro nadlimitní režim, je zadávací řízení zahájeno v nadlimitním režimu! Zadávací řízení je zahájeno většinou okamžikem odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Pro určitý okruh zadavatelů zákon stanoví i další možnosti zahájení užšího řízení. Každý veřejný zadavatel s výjimkou organizačních složek České republiky a České národní banky je oprávněn zahájit zadávací řízení také odesláním předběžného oznámení k uveřejnění. Pokud je zadávací řízení zahajováno odesláním předběžného oznámení, je jeho povinný obsah oproti předběžnému oznámení, které neslouží k zahájení zadávacího řízení, rozšířen o některé informace podle uvedené vyhlášky. Informace se týkají například povinnosti stanovení lhůty pro doručení vyjádření předběžného zájmu a adresy, na kterou má být vyjádření předběžného zájmu zasláno. I zde platí, že u podlimitních veřejných zakázek je předběžné oznámení odesíláno pouze do Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek je nutno předběžné oznámení zaslat také do Úředního věstníku Evropské unie. Předběžné oznámení je v takovém případě

výzvou pro dodavatele, aby o veřejnou zakázku projevili předběžný zájem. V případě zahájení užšího řízení předběžným oznámením se tak v podstatě před dvě fáze užšího řízení dostává ještě jakási „předběžná fáze“ spočívající v nutnosti projevení zájmu dodavatele o veřejnou zakázku. V případě zahájení zadávacího řízení předběžným oznámením se tedy dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení již projevením předběžného zájmu. Předběžným oznámením je zadavatel oprávněn zahájit užší řízení také při zadávání sektorové veřejné zakázky, a to i v případě, že by se nejednalo o zadavatele uvedeného ve výčtu v 1. větě odst. 2 § 58 zákona. Je-li tedy užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení, zadavatel již neodesílá oznámení o zahájení zadávacího řízení, neboť by tím v podstatě došlo k zahájení nového zadávacího řízení. Předběžný zájem může být ze strany dodavatelů vyjádřen jakoukoliv formou. Zadavatel tak musí k podání žádosti vyzvat všechny účastníky, kteří vyjádřili předběžný zájem o účast.

Podmínky účasti Důležitou skutečností je, že není stanoveno pořadí jednotlivých úkonů pro výběr vybraného dodavatele od ukončení otevírání obálek až do uzavření smlouvy. Záleží jen na zadavateli, jaký zvolí pro průběh zadávacího řízení konkrétní postup, pokud splní všechny povinnosti, které se ke konečnému výběru vybraného dodavatele

POVINNOSTI ZADAVATELE V UŽŠÍM ŘÍZENÍ 1: Zodpovídání dodatečných dotazů (na základě žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace), vysvětlování, změny a doplňování zadávací dokumentace (a případné prodloužení lhůty pro podání nabídek) 2: Vylučování účastníků 3: Podávání námitek a jejich vypořádání 4: Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny 5: Vyzvání a ověření originálů nebo ověřených kopií dokumentů, dokladů nebo vzorků u vybraného účastníka 6: Uveřejňovací povinnosti a uchování dokumentace zadávacího řízení

ECHO Státní fond životního prostředí ČR informuje žadatele o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, že dokument Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, verze 5, je nadále platný i navzdory tomu, že v účinnost vstoupil nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Aktualizace tohoto dokumentu je závislá na úpravě Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014–2020, jehož gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Úprava metodického pokynu je nyní projednávána v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy však nabyde účinnosti tato aktualizace, nelze odhadnout. Žadatelé o dotaci z Operačního programu Životní prostředí proto postupují stále dle aktuální verze 5 dokumentu Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, přičemž tam, kde tento dokument odkazuje na již neúčinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, aplikují se ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahem i účelem nejbližší ustanovením již neúčinného zákona.

Metodika postupu při zadávání veřejných zakázek je zpřístupněna na portálu o veřejných zakázkách a koncesích na adrese www.portal-vz.cz. Byla zřízena i nová e-mailová adresa a infolinka k problematice. Dotazy mohou tazatelé klást prostřednictvím e-mailové adresy [email protected]. Infolinka +420 234 154 074 je k dispozici v pracovních dnech od 9:00 do 11:00 hod. a od 13:00 do 15:00 hod.

a uzavření smlouvy vážou. Právní úprava zákona č. 134/2016 Sb. tak neurčuje zadavateli pořadí jednotlivých činností: zda nejdříve posoudí nabídky, respektive posoudí splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a posléze bude hodnotit nabídky, nebo zda vyhodnotí nabídky a posléze posoudí podmínky účasti v zadávacím řízení, případně posoudí podmínky účasti v zadávacím řízení pouze u nabídky vybraného dodavatele, u kterého musí podmínky účasti posoudit vždy. Kroky pro posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení nabídek mohou být prováděny v jakémkoliv pořadí nebo současně, konkrétní pořadí úkonů v zadávacím řízení není regulováno. Na stránkách MMR je k dispozici kompletní výklad problematiky v dokumentu „Posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení nabídek“. V něm jsou sloučeny kroky, které se týkají splnění podmínek účasti jednotlivých účastníků zadávacího řízení a hodnocení nabídek, a dále jsou popsány ty činnosti zadavatele, které se vztahují přímo k výběru dodavatele a uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, včetně povinnosti uveřejňování.

Hodnocení nabídek Konkrétním výstupem zadávacího řízení je zpráva o hodnocení nabídek, smlouva ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

uzavřená s vybraným dodavatelem a písemná zpráva zadavatele. Konkrétní postup v zadávacím řízení si zadavatelé mohou zvolit podle toho, jak bude vyhovovat jednotlivým zadavatelům a jejich interním postupům, případně si mohou upravit své interní postupy pro zadání zakázky tak, aby využili možnosti nové úpravy. Využitím flexibility postupu, který umožňuje § 39 odst. 4 zákona, může být zásadně snížena administrativní náročnost zadávacího řízení, neboť nebude nezbytné podrobně posuzovat nabídky účastníků zadávacího řízení, kteří se nestali vybraným dodavatelem. Zadavateli ovšem nic nebrání ani v tom, aby postupoval tak, jak bylo stanoveno v předchozí právní úpravě, tedy aby nejdříve posoudil splnění podmínek účasti (kromě již posouzené kvalifikace), zkontroloval obsah nabídek, účastníky, jejichž nabídka nesplnila zadávací podmínky, vyloučil a až poté přistoupil k hodnocení nabídek a výběru dodavatele. Odlišný postup by nastal, pokud by v užším řízení byla použita elektronická aukce, kdy hodnocení nabídek musí vždy předcházet elektronické aukci.

Obnova alejí Ošetření stromů, částečné vykácení i nová výsadba čekají v novém roce hned čtyři aleje v Libereckém kraji. Jak potvrdila krajská radní Radka Loučková Kotasová, obnovy by se měly dočkat duby na hrázi v oboře v Lomnici nad Popelkou, lipová alej Kalvárie ve Cvikově, zámecká lipová alej ve Sloupu v Čechách a alej ve Světlé pod Ještědem. „Pokud nebudou žádné námitky, začnou práce na alejích v lednu příštího roku,“ uvedla radní pro hospodářský a regionální rozvoj Radka Loučková Kotasová. Na projekty získal Liberecký kraj dotace z Operačního programu Životní prostředí.

V paláci Schaffgotschů… Ředitel Karkonoského Parku Narodowého (KPN) Andrzej Raj podepsal smlouvu o výstavbě Muzejně-vzdělávacího centra v bývalém paláci Schaffgotschů v Jelení Hoře-Sobieszowě. „Těší nás, že léta trvající úsilí se kolegům podařilo dovést k cíli. Jedná se o rozsáhlý projekt,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Dodal, že po úspěšné stavbě Krkonošského centra environmentálního vzdělávání KRTEK ve Vrchlabí a rekonstrukci vrchlabské klášterní zahrady připravuje správa žádost o podporu rekonstrukce vrchlabského Krkonošského muzea v budově bývalého kláštera augustiniánů a v příštím roce také rekonstrukce budovy i expozic v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou.

Zveřejnění dokumentace

Sysli na vinici

U nadlimitní zakázky musí zadavatel zajistit zveřejnění dokumentace zakázky také na svém profilu, ale nesmí uveřejnit dokumentaci zakázky na profilu dříve, než je uveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Poměrně důležité je – a zadavatelé to nesmí opomenout – že zadávací dokumentace musí být nejpozději s oznámením o zahájení zadávacího řízení zveřejněna kompletní a nelze ji rozdělit na dokumentaci kvalifikační pro první fázi a dokumentaci „k podání nabídky“. V nadlimitním režimu je v první fázi požadováno prokázání kvalifikace účastníků. Zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti a části profesní způsobilosti. Může (ale nemusí) požadovat další profesní způsobilost a ekonomické a technické kvalifikace. V případě nadlimitního režimu může zadavatel zvolit pouze kvalifikaci, která je uvedena v zákonu.

Čtyři vinařství z Hnanic byla oceněna zlatou známkou Sysli na vinici. Tu získávají vinaři za to, že na svých vinicích vytváří vhodné prostředí pro sysla obecného. Osud tohoto dnes kriticky ohroženého druhu závisí právě na způsobu hospodaření na vinicích. Nákupem vína se známkou Sysli na vinici mohou lidé podpořit vinaře, kteří syslům pomáhají. „Sysli na vinici stojí na skvělé myšlence pomáhat s ochranou přírody a k tomu ochutnávat moravské víno, to je překvapivé spojení příjemného s užitečným,“ uvedl v této souvislosti ministr životního prostředí Richard Brabec. Sysel obecný je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy.

33

ZAHRANIČÍ AKTUALITY

V marockém Rabatu třídí odpad na skládkách mikhalové. Na skládce Oum Azza mají vlastní družstvo třídičů V Maroku vnímají odpad jako něco, co je třeba maximálně zužitkovat. S podporou Světové banky chtějí do roku 2022 dosáhnout 20procentní recyklace materiálu. Z největší skládky maghrebského regionu Oum Azza se Maroko aktuálně pokouší získávat bioplyn. A roli v tom hrají i maročtí sběrači odpadků.

T

akzvaní „paběrkáři odpadků“ nejsou v Maroku ničím neobvyklým. Stal se jím i manžel Miloudy Haimarové, když už byl nemocný natolik, že musel opustit své původní zaměstnání. Brzy ho následovala i jeho žena. Nemohli si dovolit nepracovat, živili šest dětí. Když Milouda večer uložila děti do postele, nasadila si šátek a přes šátek čelovou svítilnu a spolu s manželem se přidala k dalším paběrkářům přebírajícím odpadky v marockém hlavním městě Rabatu – na skládce v místě bývalého lomu, který byl naposledy v provozu před devíti lety. V lomu vyhloubeném v roce 1980 nepanoval žádný řád nebo dohled… „K nejhodnotnějším nálezům patřila měď, následoval hliník, obaly z tvrdého plastu a karton. Vydělala jsem mezi 120 a 250 dirhamy za noc, což sotva stačilo na uživení rodiny,“ vzpomíná Milouda, podle níž je to na marockých hromadách odpadků nebezpečné. Muži,

Zákon o ochraně přírody Po více než roce projednávání v Poslanecké sněmovně došlo na začátku prosince na hlasování o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která se zaměřuje výhradně na novelizaci částí zákona o národních parcích. Novela, která ruší plošné zákazy vstupu mimo vyznačené cesty v nejchráněnějších zónách parků a pro ochranu místní přírody zavádí tzv. klidová území, otevře podle MŽP národní parky šetrnému turismu, výrazně zjednoduší a zpřehlední legislativu všech našich národních parků a posílí roli obcí v rozhodovacím procesu, například o zonaci parků, o regulaci vstupu do nich či o možnostech rozvoje a turismu na území parků.

Rudolfova alej

Foto: www.shanghaidaily.com

běrkáře na skládce. Vybudovali „pro ně“ třídicí zázemí, které jejich přítomnost na skládce usměrňuje. Pro Miloudu a její kolegy postavila společnost moderní zařízení na třídění přímo na skládce. Družstvo má okolo 150 členů, z čehož je 22 žen. Členové družstva jsou organizováni v týmech, které z dopravního pásu vybírají různé druhy recyklovatelného materiálu. „Každý dostává stejnou měsíční výplatu ve výši 2 620 dirhamů,“ vysvětluje Yassine Mazzout, prezident družstva At-Tawaffouk. Jeho slova doplňuje Milouda: „Jakýkoliv zisk nad tuto částku si jednou ročně rozdělíme podle toho, kdo koLepší a bezpečnější lik hodin odpracoval. I když vydělávám o něco méně Soukromá společnost, která skládku Oum než předtím, má to svoje výhody.“ Na mysli má Azza provozuje, říká, že jde o největší mo- zdravotní pojištění, přístup k bankovnímu derní třídicí a skládkové zařízení v oblasti účtu a možnost skromné hypotéky. Maghrebu, pojímající okolo 850 000 tun odpadků ročně. Součástí projektu na její Podnikání s odpadem využití bylo i založení družstva sběračů, Sběrači odpadu přispívají k podnikání v němž angažovali všechny někdejší pa- skládky. Recyklování, které se odehrává přímo na skládce, hraje důležitou roli. Ročně vyberou zhruba 2 200 tun pevného odpadu, který se prodá, a zhruba 100 000 tun zeleného zahradního odpadu se promění v kompost. Právě bioodpad chce využít společnost provozující skládku Oum Azza. V Maroku představuje bioodpad velkou část veškerého odpadu: okolo 60 procent ve srovnání se 30 procenty v Evropě. „Jednoho dne, až budou vyřízena všechna potřebná povolení, bude trubkami a kohoutky proudit plyn do nedaleké cementárny. Naše práce je nakládat s odpadem a naším zájmem je, abychom ženy, staří lidé i děti usilují o co nejhodnotnější nález. Probírají se odpadky bez rukavic a za každého počasí. Ze skládek vychází nesnesitelný zápach a do blízkých řek stékají stružky toxického louhu. Takový popis marockých skládek však již neplatí pro skládku Oum Azza u řeky Bouregreg, která protéká Rabatem. Dnes je tato řeka, která tu ústí do Atlantského oceánu, dostatečně čistá na to, aby znovu lákala rybáře i turisty. Přesto v Rabatu stále zůstává 220 skládek, které se každým dnem zvětšují.

Plyn vznikající na skládce se prozatím zapaluje, čímž se metan – skleníkový plyn a velký přispěvatel ke globálnímu oteplování – mění na uhlík, který je relativně méně znečišťující a jehož dopady na životní prostředí nejsou tak velké. 34

ECHO

Foto: gigsuppajit/Fotky&Foto

Příklad pro ostatní Marockým sběračům odpadků se říká v rabatském nářečí mikhalové. Většina společnosti na ně pohlíží svrchu. Jsou neodmyslitelnou součástí marockého odpadového hospodářství. Na rozdíl od Evropy, kde se třídění odpadu stává samozřejmostí, Maroko pro něj nemá pevnou legislativní oporu ani infrastrukturu. Neformální třídění je prováděno sociálně slabými skupinami s nízkým vzděláním za účelem každodenního přežití.

měli co nejméně odpadu na zavážení,“ říká prezident společnosti vlastnící skládku Gerard Prenant. Společnost má v plánu prodávat kompost, který ze zeleného zahradního odpadu vzniká, a také suchý a nadrcený odpad výrobcům cementu.

„To, co Maroko dělá, je příkladné. Pohlížejí na odpad jako na zdroj, a ne jako na odpadky. Skládka Oum Azza je slibný model toho, jak by jiné skládky mohly a měly vypadat, až se vládní program rozběhne,“ říká Maria Sarraf, vedoucí environmentální ekonomka Světové banky. Podle ní je Oum Azza dobrým receptem na provozování úspěšné skládky, který by mohla přebírat podobná zařízení i jinde ve světě. Dodává přitom, že projekt částečně vznikl díky marockému Programme National des Déchets Ménagers, podporovanému čtyřmi po sobě jdoucími půjčkami Světové banky na rozvoj strategií v nakládání s pevným městským odpadem. Cílem marocké vlády je jeho prostřednictvím dosáhnout toho, aby se poměr nasbíraného a recyklovaného materiálu zvýšil do roku 2022 z dnešních 5 procent na 22 procent. (S využitím Worldbank.org)

Díky získávání bioplynu z rozkladného procesu a jeho využití k výrobě elektřiny přímo na místě se Oum Azza stane první skládkou v Maroku, která bude v programu Světové banky na podporu rozvoje očistných mechanismů prodávat kredity uhlíkových emisí. ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

Na dvě stovky lidí se v sobotu 3. prosince pustili do nové výsadby Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech v Olomouci. Dokončili tak plánovanou obnovu aleje, která musela být kvůli nebezpečné nákaze původních jírovců vykácena. Nyní je nahradil výrazně odolnější druh lípa velkolistá. Oblíbená Rudolfova alej k olomouckým městským parkům neodmyslitelně patří už bezmála dvě století, a je tak jedním ze symbolů města. Podle primátora Antonína Staňka je pro Olomoučany stav parků a Rudolfovy aleje obzvláště často srdeční záležitostí. V aleji bylo vysazeno celkem 108 lip velkolistých.

Chvála divokým koním Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající parcela na okraji středočeského města Milovice, dnes díky pastvě divokých

koní a praturů lokalita překypuje chráněnými rostlinami a zvířaty. Uvádějí to zástupci projektu návratu divokých koní do volné přírody, jenž byl zčásti financován i z Operačního programu Životní prostředí. Aktuálně zde raketově narostly počty dvou z nejvzácnějších druhů místní stepi – hořce křížatého a modráska hořcového Rebelova. Na pastvině se začalo dařit také mnoha druhům motýlů, kteří jinak v posledních desetiletích na většině území České republiky nezadržitelně mizí.

35

TECHNOLOGIE 1

2


1. DŮM S REKUPERACÍ podpořený z programu NZU. 2. BÍLÁ KRABICE je jednotka nuceného větrání, vlevo od ní jsou vidět rozvod přívodu a odvodu vzduchu 3. MŘÍŽKA (otvor) pro nasávání odpadního vzduchu do jednotky Foto: archiv SFŽP ČR

4. VÝÚSTKY přívodu čerstvého vzduchu a zároveň přívod teplého vzduchu

KVALITNÍ VĚTRÁNÍ JE PRO NAŠE ZDRAVÍ NEZBYTNÉ S rostoucími cenami energií roste v posledních letech i počet lidí, kteří investují do zateplení stávajícího bydlení nebo alespoň do výměny oken za nová, zejména plastová. Jen málo z nich přitom ale myslí na to, jak zajistit dostatečné větrání.

S

tarými, netěsnými okny sice uniká teplo, na druhou stranu jimi do místnosti alespoň částečně proudí čerstvý vzduch. Při měření koncentrace oxidu uhličitého provedeného v domě s vyměněnými okny byly splněny hygienické předpisy pouze v době, kdy v bytech nikdo nebyl. „Takové byty tudíž nutně ohrožují zdraví jejich obyvatel,“ upozorňuje architekt Aleš Brotánek.

Bez kyslíku Poruchy soustředění, pocit únavy, ospalost nebo i bolesti hlavy. Za tím vším lze hledat vysokou koncentraci oxidu uhličitého, který sice sám o sobě není jedovatý, ale ukazuje na nedostatek kyslíku v místnosti. Jediný člověk přitom za hodinu vydýchá minimálně 30 m3 čerstvého vzduchu – tedy přibližně jednu středně velkou místnost. „Na jedné

REKUPERACE TEPLA Z ODPADNÍHO VZDUCHU: Solární

termické a fotovoltaické systémy a jednotky nuceného větrání s rekuperací – u rodinných i bytových domů dotacemi podporuje program Nová zelená úsporám. Program Ministerstva životního prostředí, administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR, podporuje energeticky úsporné rekonstrukce rodinných domů a bytových domů, výměnu nevyhovujících zdrojů na vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie. Představuje ekonomicky nejlepší prorůstové opatření pro českou ekonomiku, pro rozvoj podnikatelské sféry ve stavebnictví, strojírenství a dalších souvisejících oborech. Významným efektem programu Nová zelená úsporám je také tvorba nebo udržení desítek tisíc pracovních míst.

36

straně tak zateplení šetří lidem náklady na vytápění, na straně druhé bez doplňujících opatření v podobě řízeného větrání poškozuje jejich zdraví. Kromě nesmyslných rekonstrukcí ale tímto neduhem trpí stále častěji i novostavby. Výjimku tvoří nízkoenergetické a pasivní domy se systémem strojního větrání, které díky tomu někdy bývají přezdívány jako tzv. zdravé domy,“ říká Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu. Obvykle se větrání navrhuje s ohledem na to, aby se splnil požadavek intenzity výměny vzduchu tak, že se v místnosti vymění jednou za dvě až tři hodiny, nebo tak, aby byl jeho přívod 30–50 m3 na osobu. Vzduch může být filtrován, což sníží prašnost v domě; to ocení zejména alergici. Vzduch je možné i zvlhčovat, čímž se pohoda v domě ještě zvýší.

Syndrom nezdravých budov Problém uzavřených místností tkví v zanedbaném větrání. V kancelářích či bytech je nedostatečná nebo naopak nadměrná vlhkost, osvěžovače vzduchu vytvářejí chemické vůně, z čisticích prostředků se uvolňují těkavé látky, v kobercích se drží prach, denní světlo nahrazují zářivky, elektronika vyzařuje škodliviny a ničí lehké ionty. Kvalita ovzduší v domě či bytě přímo určuje, jak se cítíme a zda jsme zdraví. Vzduch v moderních budovách bývá často doslova „mrtvý“. Varovným signálem by pro nás měl být fakt, že vnitřní prostředí může být

3


mnohem toxičtější než třeba ovzduší u rušné silnice ve městě. Uvnitř budov je totiž prakticky nulový podíl lehkých vzdušných iontů. Lehké záporné ionty přitom působí na náš organismus jako vitamíny a vdechujeme je v čisté přírodě. Nedostatek lehkých iontů má za následek mnoho nenápadných i závažnějších zdravotních potíží souhrnně označovaných jako SBS neboli syndrom nezdravých budov. Umělé a utěsněné prostředí způsobuje problémy, jako jsou bolest hlavy, podráždění očí, počátek nebo zhoršení alergií, astma, deprese, snížení imunity a v neposlední řadě i kardiovaskulární choroby. Příčina tkví v tom, že většina vnitřních prostor není dostatečně odvětrána. Nevědomky jsme si tak okolo sebe vytvořili naprosto nepřirozené a našemu zdraví škodlivé podmínky. Vyhnout se tomuto civilizačnímu problému můžeme alespoň doma. Jednoduše tím, že vzduch o ztracené lehké ionty obohatíme. Chceme-li ale ušetřit za energie, můžeme si pomoci rekuperací, fotokatalytickým funkčním nátěrem nebo ionizátorem vzduchu.

4


DVA V JEDNOM: U velmi dob-

ře izolovaných domů lze výhodně spojit větrání s vytápěním. Přívod tepla zajišťuje větrací vzduch, ohřátý například teplovodním výměníkem napojeným na kotel. Tím odpadá potřeba investice do radiátorů nebo jiného vytápěcího zařízení. Strojní větrání často slouží i pro odvedení přebytečného tepla z jižních místností do chladnějších, neosluněných částí domu. Podobně může po domě rozvádět i teplo z krbu nebo jiného interiérového topidla. Nevýhodou je, že s teplem se roznášejí i pachy a vzduchotechnickým potrubím se může šířit také zvuk.

Systém rekuperační jednotky

V praxi se v rekuperačních jednotkách používají plastové deskové výměníky, které lze jednoduše vyčistit propláchnutím vodou se saponátem. Nevýhodou je, že tento výměník neumožňuje předávat s teplem i vlhkost. Cestou rekuperace Existují ale i regenerační výměníky, v nichž Rekuperace tepla z odpadního vzduchu se vzduch proudí přes papírové lamely, které zásadním způsobem týká snižování spotře- dokážou v zimě předávat vlhkost z vnitřníby tepla, která připadá na větrání. Vzduch ho, vlhčího vzduchu do vzduchu čerstvého, odváděný z místnosti předá své teplo při- suchého. Tento typ výměníku se však musí váděnému, čerstvému vzduchu. Účinnost po čase vyměnit za nový, což zvyšuje prorekuperace závisí na teplotách a vlhkosti vozní náklady. vzduchu: výrobci uvádějí až 80 procent, Rekuperační výměník může být nahrazen v praxi je však nižší. Pro byty se považuje tepelným čerpadlem, které odebírá teplo za optimální vnitřní relativní vlhkost vzdu- z odpadního vzduchu a ohřívá přiváděný chu 50–60 procent. Při vyšší vlhkosti hrozí vzduch. Na trhu jsou i tepelná čerpadla, kondenzace vlhkosti na špatně izolovaných která teplo z odpadního vzduchu používají částech domu nebo na okenních sklech pro ohřev teplé vody. Z hlediska energetické s následnou tvorbou plísní. Naopak nižší bilance může být jedno, kde je energeticvlhkost také není dobrá, neboť v bytě zvy- ký zisk použit. V ekonomické bilanci to už šuje prašnost. jedno být nemusí, například při současném Další problém nastává v zimě. Venkov- použití solárního systému pro přípravu tepní vzduch je v zimě velmi suchý a u strojně lé vody. Tepelné čerpadlo má oproti rekuvětraných domů vyvstávají problémy, že peračnímu výměníku vyšší účinnost, nevýsuchý je i vzduch v domě. Řešením může hodou je vyšší cena a výrazně vyšší spotřeba být použití stavebních konstrukcí, které elektřiny pro provoz. dokážou vlhkost pohlcovat i uvolňovat, čímž vyrovnávají vnitřní prostředí. Taková Centrální, nebo lokální větrání je například nepálená hlína, použitá buď Strojní větrání se zejména v novostavbách řeší jako centrální – s jednotkou ve strojovně jako omítka, nebo přímo na cihly… ČÍSLO 12 / PROSINEC 2016

a rozvody vzduchu do jednotlivých místností potrubím. V rekonstruovaných domech bývá problém najít dost místa pro vzduchovody. Větrání lze ale řešit i jako lokální, s několika jednotkami pro dům, případně s jedinou jednotkou v hlavní obytné místnosti. Větší jednotky jsou v podokenním provedení, menší zařízení lze osadit i do otvoru ve zdi. Výhodou je jednodušší instalace, menší pořizovací náklady a možnost ovlivňovat větrání individuálně. Nevýhodou je, že přiváděný vzduch obvykle nelze ohřívat, takže se nadále neobejdeme bez vytápěcího systému. Další nevýhodou je větší hluk, který se do místností přenáší z ventilátorů.

Pocity nepohody Strojní větrání pomocí vzduchovodů má i své kritiky. Hlavní námitkou bývá změna elektroiontového složení přiváděného vzduchu. Během dopravy vzduchu potrubím se snižuje koncentrace lehkých, záporně nabitých iontů, což může u vnímavých osob vést k pocitům nepohody. Tento jev je popisován v lékařské literatuře, ale dosud nebyl podrobněji vysvětlen. V takovém případě může být řešením instalace ionizátorů. Z ekonomického hlediska je vhodnější strojní větrání s rekuperací instalovat pouze v úsporných domech, kde lze použít teplovzdušné vytápění. U méně úsporných staveb by bylo nutné současně instalovat i druhou tepelnou soustavu, protože samotné teplovzdušné větrání by muselo mít velmi vysoké průtoky vzduchu. Instalace dvojího systému by pak byla velmi nákladná.

Architektonická výzva Oproti teplovodnímu vytápění je vlastní provoz systému dražší a vyžaduje větší údržbu. Ventilátory mají větší spotřebu než oběhové čerpadlo, je nezbytné pravidelně měnit nebo čistit filtry a výměníky. Má-li dům strojní větrání, může být část oken neotevíravá, v pevně zaskleném rámu. Takové okno je výrazně levnější, a dokonce mívá i nižší tepelnou ztrátu. Rám okna je z pohledu zvenčí subtilnější. Kombinace otevíravých a pevně zasklených oken na téže fasádě pak může být zároveň architektonickou výzvou.

37

AKTUÁLNÍ VÝZVY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČISTOTA VODY

KVALITA OVZDUŠÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OCHRANA PŘÍRODY

ENERGETICKÉ ÚSPORY

9. výzva

38. výzva

44. výzva

PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1



Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

Snížit množství vypouštěného znečištění

Dokončit inventarizaci a odstranit staré

národně významných chráněných území

do povrchových i podzemních vod

ekologické zátěže

Ukončení příjmu žádostí: 6. 1. 2017

z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících


ZVÝHODNĚNÉ PŮJČKY SFŽP ČR na spolufinancování projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí

látek do povrchových a podzemních vod Ukončení příjmu žádostí: 19. 1. 2017

13. výzva

45. výzva



Posílit přirozené funkce krajiny

42. výzva

Ukončení 1. kola příjmu žádostí: 6. 1. 2017


Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) poskytuje zvýhodněné půjčky na podporu realizace a financování ekologických opatření podle nových podmínek stanovených směrnicí MŽP č. 5/2016. Ve prospěch žadatelů jsou nově nastaveny finanční parametry zvýhodněných půjček i pravidla pro splácení, zástavy a jiné formy zajištění půjček.


Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod

47. výzva

14. výzva

z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících



látek do povrchových a podzemních vod

Podpořit preventivní protipovodňová

Posílit přirozené funkce krajiny


opatření


VÝHODY PŮJČKY SFŽP ČR • Půjčka je po dobu realizace projektu bezúročná. • Zvýhodněná fixní úroková sazba ve výši 0,45 % p. a. pro municipality a od 0,97 % p. a. (podle lhůt splatnosti) pro ostatní subjekty je počítána až od 1. dubna roku následujícího po ukončení realizace projektu. • Zvýhodněná metoda výpočtu úroků – SFŽP ČR nepoužívá anuitní model, typický pro bankovní úvěry. • Žádné poplatky za sjednání půjčky, předčasné splátky či odklady splátek. • Úroková sazba odpovídá roční procentní sazbě nákladů (RPSN). • Jedno kontaktní místo – žádost je administrována společně se žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. • Zajištění půjčky ve prospěch Fondu lze kombinovat s dohodou o budoucím vkladu zástavního práva po dokončení realizace podporovaného projektu.


43. výzva 31. výzva



Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající

Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

jakosti a množství

národně významných chráněných území


Reálné finanční zvýhodnění půjček SFŽP ČR podle parametrů již vyhlášených výzev oproti komerčním úvěrům Komerční úvěr 1)

Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2017 Úroková sazba roční

Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci, naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020.

3,47 % p. a.

0,45 % p. a.

6 měsíců

6 měsíců

10 let

10 let

Výše úvěru

5 000 000 Kč

5 000 000 Kč

Metoda výpočtu splátek úroků

anuitní model

klasický model

1 025 761 Kč 2)

109 688 Kč 3)

Odklad splátek Splatnost

www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected] / PO 4: [email protected]

Zaplacené úroky celkem 1)

I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 9 I číslo vydání 12 I vyšlo v prosinci 2016 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

2)

3)



38

Zvýhodněná půjčka SFŽP ČR

Reálná úspora finančních prostředků pro příjemce půjčky SFŽP ČR dosahuje oproti zaplaceným komerčním úrokům bez připočtení poplatků a dalších nákladů komerčního úvěru velmi významné částky 916 073 Kč.

Úroková sazba komerčního úvěru odpovídá průměrné sazbě pro sektor nefinanční podniky (S.11) – nové obchody, úvěry do 7,5 mil. Kč s fixací sazby nad 5 let za 9/2016 dle údajů ČNB dostupných na www.cnb.cz v systému ARAD. Celková zaplacená částka odpovídá pouze výši úrokové sazby, nezohledňuje další poplatky spojené s administrací komerčního úvěru odpovídající tzv. roční procentní sazbě nákladů (RPSN). U půjček SFŽP ČR příjemce žádné další poplatky neplatí, a zvýhodněná úroková sazba tak představuje RPSN.


39

Státní fond životního prostředí ČR www.sfzp.cz • tel.: +420 267 994 300 • Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 Bezplatná linka pro žadatele o dotace: 800 260 500

VYHLÁŠENÉ VÝZVY Přehled vyhlášených výzev k podávání žádostí o zvýhodněné půjčky SFŽP ČR k 16. 12. 2016 Výzva č. 1/2016 PU pro projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí – PRIORITNÍ OSA 3 aktivita 3.2.1 Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů aktivita 3.2.2 Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů

Výzva č. 2/2016 PU pro projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí – PRIORITNÍ OSA 1 specifický cíl 1.1

specifický cíl 1.2

Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových vod Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

Výzva č. 3/2016 PU pro projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí – PRIORITNÍ OSA 5 specifický cíl 5.1

Snížení energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie

Pro žadatele o půjčku SFŽP ČR v nových výzvách je k dispozici ověřený informační systém IFN Bene-Fill.

Hodnoticí kritéria, ekonomické podklady požadované k žádosti o podporu a pokyny pro zajištění pohledávek Fondu jsou zveřejněny současně s texty nových výzev na webových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR v sekci Půjčky / Aktuálně poskytované půjčky.

S konkrétními dotazy se obracejte na: Ing. Jana Filipová ředitelka Odboru financování projektů I, SFŽP ČR tel.: +420 267 994 304, e-mail: [email protected] (pro žadatele se sídlem v kraji Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém a v Hlavním městě Praze)

Ing. Miloš Rybička ředitel Odboru financování projektů II , SFŽP ČR tel.: +420 267 994 334, e-mail: [email protected] (pro žadatele se sídlem v kraji Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském a Zlínském)

ZÁKLADNÍ PORADENSKÉ SLUŽBY ZDARMA Zelená bezplatná informační linka pro obecné dotazy a konzultace je v provozu v pondělí až pátek od 7.30 do 16.00 hodin.

800 260 500

Priorita

Priorita

sÁ<Ȟß©Á<Ù^<#©gÁ<Ȟ©ÁzÁ<ÓƥÙÎ©ÁÅÎɶg^ õ/#x1 !Òà¤Éß^<Á<ÚÚÚ¯©ß©¯Tß

* ß ·

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí edí

à?=FLMJ9G;@J9FQHŔbJG
Prio

rita

Inform

Státní fond životního prostředí ČR nabízí zástupcům obcí, veřejným institucím i široké veřejnosti časopis Priorita. Časopis přináší jednou měsíčně aktuální praktické informace o dotační politice Evropské unie a České republiky v oblasti zlepšování životního prostředí. Priorita je distribuována zdarma. Vychází v nákladu 10 800 výtisků měsíčně. Kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394. Objednávky na tel.: 267 994 125, e-mailu: [email protected] či na webových stránkách www.opzp.cz.

õÍSLO

rita

aȞní zprav odaj 5 IKVċ Oper aȞníh TEN 2016 o progr Izdar ma Iwww amu Život ní prost .opzp ɶedí .cz

MÁLO

Prio

UZA VċE

NÉ

VÝZ VÚOPŽ VY 5 miliar P byly uzavŔ eny naÚpr d korun . PŔes výzvy za otipo iÚstaré vodŎo 2 miliar pomo ekologické vá opatŔení, dy pŢjde hou odpad snížit zátĵže mĵstŢ y m aÚobc nákla , 3 miliar ím. STR.dy naÚen dy ergie 2 ČÍSLO 5 / KVĚTE N 2016

VÚBA BIèè

INî

KÚnejn ÚDO LÍ Babiį avštĵvovanĵ įina jším údolí dome patŔí místŢ k splavu Staré bĵlidl prostý m Nĵmc . SÚRatiboŔiceo uÚVikt ovou mi iÚsÚBoorįina vévod je kynĵ však úzce ženou ZaháŎ spjat iÚzáme ské. STR. k 18 www .opzp

.cz

BUD OUC

edí í prostɶ

Životn amu progr .cz Ȟního .opzp Opera odaj ma Iwww zprav Izdar aȞní 2016 VEN 6 IõER

VOD Y?

MEZ

Inform

èesk á repu vodu blika efekt stojí pŔed ivnĵ „spla využ chov rozh at“ doÚka ívat, aneb odnu naklá tím, dání sÚodp nálŢ. Souį o ji bude zda zaįn adním iÚnad e ále co srážkovou i voda ástí prob mi. STR lému je iÚhos nejrychlej .6 i podá rné

à *ģ à à *ģ *ģ *ģ à

ċģ ģ

ß àà ß à à

9JCRWECMQ;@JGNHGKDGMŬADB9CG 9JCRWECMQ;@JGNHGKDGMŬADB9CG NRGJHJGRWE=;CŨH9JCNÚJŢ@GFA;b;@ NRGJHJGRWE=;CŨH9JCNÚJŢ@GFA;b; MÚJ9@Q9ÚH9JCRWECM GFGHAŗLĵ MÚJ9@Q9ÚH9JCRWECM GFGHAŗLĵ MÚß=F=ŗGN9±ÚKGMį9KF^
ŢD<=FFb9;=DG<=FFbK=EAFWŔ= FbK=EAFWŔ= HGŔW<9F^ģèHŔA:DAŬMBb HŔA:DAŬMBb H=J9įFbHJG?J9EģANGLFbHJGKLŔ=
GCJGCF=R9KL9Nbŗ°ŔbCWK=±D9LbLG AÚHJG9MLGEG:ADGNŨHJŢEQKD°CL=JŨ NÚHGKD=
Í

MîS Arkolo TA vÚ60. gie, která letech se ČÍSLO desig minul zrodila n archit spojující ého stolet princi ektury í, rŢznĵ py modeje sÚekol rní probl – jako Ŕešen ogií. Lze émŢ ji vníma iÚjako í souįa t sných utopii . STR. 32

4 / DUBEN 2016

www.opzp.cz zp.cz

I VL

KY

bylo um Srní 2015 ké centr tĵvnic listopadu centrum Návš ké ástí eno 30. ĵvnic otevŔ va. Souį návšt Šuma ený jako druhé parku vybav sek dního ní dŢm emi. AÚkou 7 Náro ologi u je pasiv vlci. STR. areál techn bĵhu rními ají veÚvý mode j pobíh odÚnĵ

õÍSLO

P

u TÍ VÝZ výbor cího í orova Životn a vé monitprogramu ticí kritéri èleno įního lili hodno ních osách Opera y a péįi edí schvá v priorit výzev prostŔ odpad ných na vodu, chysta ených 8 zamĵŔ u. STR. o pŔírod

PċÍŠ

VY NPŽ

VÚÚŠ

U TîK

VA ého ŠTî aÚèesk ínska ec í KokoŔ . Pískov zhran NaÚro leží Úštĵk ky hrál bylo hoŔí vždyc ak tomu P. stŔedo tech lidí zÚOPŽ roli aÚnejin tu vÚživo vaném mnou význa 1 Ënanco jektu iÚvÚpro 14 STR.

NÁV

P

dním É VÝZ vÚNáro výzvy edí. ilo nové vyhlás í prostŔ logickou MŽP mu Životn naÚeko žádat kty progra ce lze iÚproje OÚdota autovrakŢ vzdĵlávání, ci álního likvida 21 nment STR. enviro aÚosvĵty. y výchov

NOV

1

cz

www.

opzp.

2016 1

6 / ČERVEN



40

ČÍSLO

10 % NA STUDIE KRAJINY

Recommend Documents