Komplexní studie krajiny katastrálního území Ptáčov

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Komplexní studie krajiny katastrálního území Ptáčov Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Silvie Kozlovská

Vypracovala: Simona Urbánková

Brno 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komplexní studie krajiny katastrálního území Ptáčov“ vypracovala samostatně a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne ………………….

Podpis …………………………

Děkuji Ing. Silvii Kozlovské, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení a zaměstnancům Městského úřadu v Třebíči za poskytnuté informace a ochotu. Ráda bych poděkovala také svým rodičům a přátelům, kteří mě při psaní bakalářské práce podpořili.

ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce je Komplexní studie krajiny daného katastrálního území. Pro tento rozbor jsem si vybrala lokalitu Ptáčov. Cílem práce je zjistit důležité informace o historii a současném stavu, přírodních poměrech a ochraně přírody a krajiny katastrálního území Ptáčov. Ze zjištěných informací a vlastního terénního průzkumu odhalit ekologické a environmentální problémy a navrhnout možná zlepšující opatření. Začátek práce tvoří základní údaje o katastrálním území Ptáčov, součástí této kapitoly je poloha, rozloha, počet obyvatel a ostatní. Třetí kapitola charakterizuje přírodní poměry. Další kapitolu jsem věnovala historii obce a přilehlého území. V páté kapitole jsem se zaměřila na současný život v katastrálním území Ptáčov, jedná se hlavně o obyvatelstvo, využití území, průmysl, zemědělství, lesnictví a ostatní. Katastrální území Ptáčov se nachází v přírodním parku Třebíčsko, proto je další kapitola věnována ochraně přírody a krajiny. Velmi důležitou kapitolou jsou ekologické a environmentální problémy a jejich příčiny. Pro lepší názornost pozitivních a negativních stránek území jsem zpracovala SWOT analýzu. V závěru práce je popsán návrh opatření, kde se nachází možné řešení některých problémů.

Klíčová slova: historie, současnost, přírodní podmínky, ekologické a environmentální problémy

ABSTRACT The subject of my Thesis is a complex countryside study of a given cadastral territory. I have chosen Ptáčov for my analysis. The goal of my study is to find important information about its history and current state, conditions in nature and environment protection of the Ptáčov territory. Further, to discover ecological and environmental issues from analysis of my findings and my own research, and to suggest possible remedial measures. The introductory part of my study contains basic information about the Ptáčov cadastral territory including its location, size, population and other relevant information. The third chapter characterizes conditions in nature. The subsequent chapter is devoted to the history of Ptáčov and the surrounding area. The fifth chapter is focused on current life in this area, primarily inhabitants, land use, industry, agriculture, forestry and other. Due to the fact that the Ptáčov territory is located within a natural reserve „Třebíčsko“, the next chapter speaks about protection of environment and nature. Ecological and environmental issues and their causes are very important topics of the following chapter. I have completed a SWOT analysis to better illustrate the positive and negative aspects of the territory. The conclusion of my thesis describes measures suggested for solving some of the areas problems.

Key words: history, the present times, environmental conditions, ecological and environmental issues.

OBSAH 1

ÚVOD.................................................................................................................................10 1.1 Cíl práce........................................................................................................................11 1.2 Metodika práce .............................................................................................................11

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ..........................................................................................................12

3

PŘÍRODNÍ POMĚRY........................................................................................................14 3.1 Geologie........................................................................................................................14 3.2 Geomorfologie ..............................................................................................................14 3.3 Hydrologie ....................................................................................................................15 3.4 Půdy ..............................................................................................................................16 3.4.1

Ochrana zemědělského půdního fondu dle VÚMOP ..........................................17

3.5 Podnebí .........................................................................................................................17 3.6 Biogeografické členění .................................................................................................17 3.7 Rostliny.........................................................................................................................18 3.8 Živočichové ..................................................................................................................19 4

HISTORIE ..........................................................................................................................20 4.1 Historie obce .................................................................................................................20 4.2 Historie katastrálních hranic .........................................................................................22 4.3 Památky ........................................................................................................................23 4.4 Osobnosti ......................................................................................................................23

5

SOUČASNOST ..................................................................................................................24 5.1 Obyvatelstvo .................................................................................................................24 5.2 Využití území................................................................................................................24 5.3 Průmysl .........................................................................................................................25 5.4 Zemědělství...................................................................................................................25

5.5 Lesnictví........................................................................................................................25 5.5.1

Myslivost .............................................................................................................26

5.6 Občanská vybavenost ...................................................................................................26 5.7 Doprava.........................................................................................................................27 5.8 Odpadové hospodářství.................................................................................................28 5.9 Technická vybavenost...................................................................................................28 5.9.1

Zásobování vodou................................................................................................28

5.9.2

Kanalizace a ČOV ...............................................................................................29

5.9.3

Zásobování elektrickou energií............................................................................29

5.9.4

Zásobování plynem..............................................................................................29

5.10 Rekreace a cestovní ruch ..............................................................................................29 5.10.1 Cyklistika .............................................................................................................30 5.11 Tradice ..........................................................................................................................30 5.12 Archeologie...................................................................................................................30 6

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................32 6.1 Přírodní park Třebíčsko ................................................................................................32 6.2 Přírodní památka Ptáčovský kopeček ...........................................................................32 6.3 Památný dub u Ptáčova.................................................................................................33 6.4 Významný krajinný prvek Mokřad u Ptáčova ..............................................................33 6.5 Významný krajinný prvek Pastviny u Stříbrného kopce ..............................................33 6.6 Územní systém ekologické stability .............................................................................34 6.6.1

7

Koeficient ekologické stability (KES).................................................................34

EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY ................................................36 7.1 Stará ekologická zátěž – úložiště kalů Ptáčov ..............................................................36 7.2 Destrukce s.r.o. .............................................................................................................36 7.3 Kanalizace a ČOV ........................................................................................................36 7.4 Znečištění ovzduší ........................................................................................................37

7.5 Vodní toky ....................................................................................................................38 7.6 Odpady..........................................................................................................................39 7.7 Chátrající budovy..........................................................................................................39 7.8 Eutrofizace ....................................................................................................................39 7.9 Eroze .............................................................................................................................40 8

SWOT ANALÝZA.............................................................................................................41

9

NÁVRH OPATŘENÍ .........................................................................................................43 9.1 Vybudování kanalizace.................................................................................................43 9.2 Posílení rekreace ...........................................................................................................43 9.3 Cesta..............................................................................................................................44 9.4 Sociální zařízení kulturního domu................................................................................45 9.5 Znečištěné ovzduší a hluk.............................................................................................45 9.6 Úprava chátrající budovy..............................................................................................45

10 ZÁVĚR ...............................................................................................................................46 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................47 12 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ................................................................................50 13 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................50

1

ÚVOD Předmětem bakalářské práce je Komplexní studie krajiny daného katastrálního

území. Pro tento rozbor jsem si vybrala lokalitu Ptáčov. Ptáčov je městská část města Třebíč, vzdálená přibližně čtyři kilometry. Městská část Ptáčov má 215 obyvatel a celé její katastrální území se nachází v Přírodním parku Třebíčsko. U Ptáčova se nachází také přírodní památka a významné krajinné prvky vyhlášené zejména kvůli výskytu koniklece velkokvětého. Ptáčov a jeho okolí je velice příjemné prostředí prostoupené mnoha turistickými a cyklistickými trasami. Tyto trasy jsou velmi oblíbené a hojně navštěvované. Vzhled krajiny a výskyt koniklece velkokvětého láká do této oblasti také mnoho fotografů. Ovšem nic není dokonalé. Také toto území má své negativní stránky. Největším problémem obce je nevybudovaná kanalizace, která by odváděla odpadní vody na čistírnu odpadních vod Třebíč. Přímo v katastrálním území Ptáčov se nachází stará ekologická zátěž ve formě dvou kalových rybníků, kde jsou uloženy odpady z koželužské a klihárenské výroby. Další problémy v území tvoří některé zanesené a znečištěné vodní toky a neesteticky vypadající chátrající budovy.

10

1.1 Cíl práce Cílem práce je zjistit důležité informace o daném území. Důležité jsou informace zejména o přírodních poměrech, historii a současném stavu území a ochraně okolní přírody a krajiny. Ze všech dostupných zdrojů a obchůzek lze odvodit ekologické a environmentální problémy obce a jejich příčiny. Po odhalení problémů je nutné se zamyslet nad možným řešením alespoň některých z nich a navrhnout zlepšující opatření pro obec a její okolí.

1.2 Metodika práce Ptáčov je městská část Třebíče, proto je těžké najít knihu, která by popisovala tuto oblast. Ohledně knih bylo možné použít obecní kroniku a knihy týkající se zejména přírodního parku Třebíčsko. Abych získala informace o této lokalitě, požádala jsem o pomoc Městský úřad v Třebíči. Informace o Přírodním parku Třebíčsko, památných stromech a přírodních památkách jsem získala na Městském úřadu v Třebíči, odboru životního prostředí. S přírodními poměry této lokality mi pomohlo Západomoravské muzeum v Třebíči, které provádí různé výzkumy přírodních podmínek i v této oblasti. Seznam druhů pozemků a jejich výměry mi poskytl Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč. Aktuální počet obyvatel mi sdělil Městský úřad v Třebíči, odbor správních činností. Další informace o současném stavu a budoucích záměrech Ptáčova a okolí jsem získala na Městském úřadu v Třebíči, oddělení Úřad územního plánování, odboru správy majetku a investic města a odboru strategického plánování a rozvoje města. Mezi další zdroje informací patří Vodárenská akciová společnost, divize Třebíč, starosta Ptáčova pan Zdeněk Vaněk a internet. Mnoho důležitých informací jsem zjistila obchůzkou řešeného katastrálního území. Prohlédla jsem si uspořádání a vybavení obce, podmínky k dojíždění do města, ale zároveň jsem prošla celé okolní území obce, které je tvořeno přírodním parkem.

11

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Katastrální území Ptáčov Katastrální území Ptáčov se nachází v okrese Třebíč. Město Třebíč leží na západní Moravě v jihovýchodní části kraje Vysočina. Třebíč je obec s rozšířenou působností. Rozloha Třebíče je 56 km2 a dělí se na 10 katastrálních území a 17 částí, z nichž 10 tvoří městskou zástavbu a zbylých 7 je v blízkém okolí. Katastrální území Ptáčov patří mezi části tvořící městskou zástavbu.[2] Ptáčov je tedy součástí města Třebíč[1]. Zastavěné území městské části Ptáčov je od městské části Nové Město vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 km[1]. Pokud pojedeme po komunikaci je Ptáčov od Nového Města vzdálen přibližně 4 km. V Ptáčově se v podstatě nachází jen rodinné domy a zemědělské budovy[1]. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko[1]. Zdejší krajina je rovinatá s typickými remízky a velkými syenitovými balvany[2]. Ozdobou této oblasti je lokalita vyhlášená za přírodní památku, ve které se vyskytuje vzácná rostlina koniklec velkokvětý. Jedná se o přírodní památku Ptáčovský kopeček nedaleko obce Ptáčov. [4] Rozloha katastrálního území Ptáčov je 6,8 km². Na konci roku 2010 bylo v Ptáčově nahlášeno 215 obyvatel. Nadmořská výška je přibližně 420 m n. m[1], některé publikace uvádí nadmořskou výšku 427 m n. m. (Zejda, 2001) a starší literatura uvádí 435 m n. m. (Doležal, 1979). V katastrálním území Ptáčov bylo zřízeno několik rybníků. Ve směru na Třebíč se nachází Starý rybník, někdy přezdívaný jako Starý Ptáčov, Hrachovec a Nohavička. Tyto tři rybníky se vlévají do Klapovského potoka na východě území. Směrem na Pocoucov se nachází Nový rybník, někdy též Nový Ptáčov, a Židloch, oba se vlévají do potoku Lubí na západě území. Klapovský potok a potok Lubí se vlévají do řeky Jihlavy na jihu území.[1] Katastrální území Ptáčov sousedí ze severu s k. ú. Trnava, ze severovýchodu s k. ú. Hostákov, z jihovýchodu s k. ú. Vladislav, z jihu s k. ú. Kožichovice, z jihozápadu s k. ú. Třebíč a ze severozápadu s k. ú. Pocoucov. Hranici mezi katastrem třebíčským, pocoucovským a ptáčovským tvoří vodní nádrž Lubí, odtud pak vede hranice Pod Kuklou, odtud po potůčku od Opatůvky ke Klapovskému potoku, kde je hranice mezi Trnavou a Ptáčovem. Katastr trnavský

12

a hostákovský rozděluje od Ptáčova Klapovský potok. Dále vede hranice kolem železné lávky a kolem lesa Na Ptáčovských, pak k řece Jihlavě, kde hraničí s katastrem vladislavským. Na jižní straně tvoří hranici řeka Jihlava, která rozděluje katastr ptáčovský od kožichovského až k ústí potoku Lubí. Jelikož je Ptáčov městská část Třebíče, náleží mu i třebíčský znak. Znak města Třebíč se vyvinul průběhem doby z pečetního znamení. Základním prvkem pečetě byly tři mnišské kapuce, které symbolizovaly třebíčský benediktinský klášter. Tento klášter byl městu v prvních staletích jeho vývoje vrchností. Současná podoba znaku je tvořena červeným štítem, na kterém je stříbrné břevno a na něm tři černé benediktýnské kápě.[3]

Obr. 1: Třebíčský znak Ptáčov má pouze svojí pečeť. Pečeť je kruhová o průměru 18 mm. V pečetním poli je štít a na něm srdce, z něhož vyrůstají tři květiny. Pečetní pole je lemováno linkou, nad níž je opis OBECZ PTACZOW 1680. Obvod pečeti je lemován linkou. Pečeť pochází z 80. let 17. století. (Muzejní a vlastivědná společnost, 1998)

Obr. 2: Ptáčovská pečeť

13

3

PŘÍRODNÍ POMĚRY 3.1 Geologie Řešené území náleží k Českému masivu. Převážná část území je budována

vyvřelými horninami třebíčského žulosyenitového masivu. Třebíčský masiv je vyvřelé těleso tvořené hlubinnými magmatickými horninami. Po jejich utuhnutí došlo k orogenetickým (vrásovým) pohybům, které se projevily vznikem zlomů. Významným zlomem je třebíčský zlom. Probíhá údolím řeky Jihlavy a odděluje masiv na část severní a část jižní. Katastrální území Ptáčov leží v severní části. Po celém území je masiv prostoupen žilnými horninami (aplity, pegmatity, křemenné žíly).(MěÚ Třebíč, 1998) Pro řešenou oblast jsou netypičtější roztroušené syenitové balvany. Syenity patří mezi hlubinné vyvřeliny, na první pohled připomínající žulu. Na rozdíl od ní však v syenitech nenajdeme křemenná zrna. Syenity mají poměrně vysokou přirozenou radioaktivitu.

[5]

V celé oblasti dochází ke značným únikům radonu (MěÚ Třebíč

odb. ŽP, 2003).

3.2 Geomorfologie Podle regionálně-geomorfologického členění České republiky leží katastrální území Ptáčov v provincii Česká vysočina, v soustavě Česko-moravské a v podsoustavě Českomoravské vrchoviny. Českomoravská vrchovina se dále člení na geomorfologické celky a podcelky. Ptáčov leží v celku Jevišovické pahorkatiny na jihovýchodě Českomoravské vrchoviny a v podcelku Jaroměřické kotliny zasahující do řešeného území tzv. Třebíčskou kotlinou. (Zimák a kol., 1997) Třebíčská kotlina je sníženina protažená kolem řeky Jihlavy. Její dno je tvořeno plochým kupovitým reliéfem. Osa kotliny je tvořena hlubokým údolím řeky Jihlavy. Svahy údolí jsou poměrně příkré a často vystupuje na povrch skalní podloží. (MěÚ Třebíč, 1998)

14

Tab. 1: Přehled geomorfologických jednotek Provincie

Česká vysočina

Soustava

Česko-moravská

Podsoustava

Českomoravská vrchovina

Celek

Jevišovická pahorkatina

Podcelek

Jaroměřická kotlina

Zdroj: Zimák a kol., 1997

3.3 Hydrologie Hlavním tokem v řešeném území je řeka Jihlava. Jihlava patří k povodí Moravy. Celková délka toku je 184,5 km. Plocha povodí je 3117 km². Nejvyššího průtoku dosahuje obvykle v březnu. Některé části řeky jsou vodácky využitelné. Tok Jihlavy je na dvou místech uměle přehrazen. Jedná se o vodní nádrž Dalešice a vodní nádrž Mohelno, které tvoří zásobárnu chladicí vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Zároveň je mezi těmito přehradami vybudována přečerpávací vodní elektrárna Dalešice.[6] Řeka Jihlava tvoří jižní hranici mezi katastrem ptáčovským a kožichovským. V této jižní části katastru se nachází také čistírna odpadních vod pro Třebíč a okolí. Jihlava přibírá v řešeném území dva přítoky – Lubí a Klapovský potok (MěÚ Třebíč, 1998). Potok Lubí je levostranný přítok řeky Jihlavy. Délka potoka činí 9,3 km a plocha povodí je 22,2 km². Potok Lubí a stejnojmenná vodní nádrž na něm ležící tvoří západní hranici mezi katastrem třebíčským, pocoucovským a ptáčovským. V letech 1963 – 1967 byla vodní nádrž Lubí pro Třebíč jedním ze zdrojů vody. Plocha činí 4,5 ha a hráz měří 260 m. Rozkládá se zcela na území Nového Města před vtokem Lubí do Ptáčovského žlebu. Potok Lubí se proto uvádí jako vodohospodářsky významný tok. Krátce před vtokem na vlastní území města Třebíče, na Nové Město, přijímá Lubí z levé strany přítok od Ptáčova s rybníky Židlochem a Novým Ptáčovem.[7] Klapovský potok je také levostranným přítokem řeky Jihlavy. Jeho délka činí 13,8 km a plocha povodí 36,0 km². Potok míjí Ptáčov na západě a na jih od něho přijímá poslední pravostranný přítok od ptáčovských rybníků Starého Ptáčova, Hrachovce a Nohavičky. Do Jihlavy se potok vlévá nedaleko Táborského mlýna. Tok Klapovského

15

potoka tvoří větší část severních a východních hranic katastrálního území Ptáčova s katastrálním územím Trnavy, Hostákova a Vladislaví.[8] Přítoky Jihlavy mají velký spád a nízkou vodnost (MěÚ Třebíč, 1998). Vzhledem ke geologické stavbě území nejsou v řešeném území významné zdroje podzemních vod (MěÚ Třebíč, 1998). Tab. 2: Hlásný profil stanice Třebíč – Ptáčov: Kraj

Vysočina

Obec

Třebíč

Tok

Jihlava

Stanice

Třebíč – Ptáčov

Provozovatel stanice Staničení

ČHMÚ Brno 93,20 km 963,84 km2

Plocha povodí Průměrný roční stav Průměrný roční průtok

93 cm 5,51 m3 .s-1

Zdroj: Český hydrometeorologický úřad [23] Tab. 3: N – leté průtoky: Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

45 m3 .s-1

103 m3 .s-1

132 m3 .s-1

217 m3 .s-1

260 m3 .s-1

Zdroj: Český hydrometeorologický úřad [23]

3.4 Půdy Půdy jsou určené z hlavní půdní jednotky (HPJ), která tvoří druhou a třetí číslici kódu bonitované půdní ekologické jednotky (BPEJ). Dle městského úřadu Třebíč se v katastrálním území Ptáčov nacházejí tyto hlavní půdní jednotky: 15, 29, 32, 37, 40, 47, 50, 58, 64, 67, 68. Seřazení HPJ dle zastoupení (od největšího po nejmenší): 32, 29, 50, 15, 37, 40, 64, 68, 47, 58, 67. (viz Doplňující tabulky a grafy, Tab. 1)

16

3.4.1 Ochrana zemědělského půdního fondu dle VÚMOP V území se nachází přibližně 8% bonitně nejcennější půdy, kterou je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, jedná se o tzv. I. třídu ochrany ZPF. Do II. třídy ochrany ZPF patří zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost, ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné ze ZPF. II. třída ochrany tvoří 25% ZPF v katastrálním území. Půdy s průměrnou produkční schopností, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby využití náleží do III. třídy ochrany ZPF a zabírají v území 18%. IV. třída ochrany ZPF je tvořena převážně půdami s podprůměrnou produkční schopností, jen s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu a jiné nezemědělské účely a zabírá 13% ZPF v území. Poslední V. třída ochrany ZPF sdružuje zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností, jedná se zejména o půdy s nízkým stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území. Tato třída je tvořena 36% v území.[18]

3.5 Podnebí Oblast leží v mírně teplé oblasti s občasnými dešti[2]. Převažuje klimatická oblast MT11. Od severu je nepatrný vliv MT5 (MěÚ Třebíč, 1998). Ročně spadne asi 560 mm srážek (na vegetační období připadá asi 350–400 mm, na zimní období pak 200–250 mm). Průměrná roční teplota činí 7,5 °C, v červenci pak 18,5 °C a v lednu −3,4 °C[2]. Převládá zde západní a severozápadní vítr, výrazný je podíl bezvětří (MěÚ Třebíč, 1998). (viz Doplňující tabulky a grafy, Tab. 2)

3.6 Biogeografické členění Katastrální území Ptáčov se nachází ve Velkomeziříčském bioregionu. Bioregion se rozkládá v mezofytiku a zaujímá střední, převážně moravskou část fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina, včetně k severu směřujících výběžků fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Vegetační stupně (Skalický): submontánní.

17

Bioregion leží na severozápadě jižní Moravy, přičemž jižním cípem zasahuje do Rakouska. Zabírá moravskou stranu Českomoravské vrchoviny, to znamená téměř celou Křižanovskou vrchovinu (kromě západního a východního okraje) a vyšší západní okraj Jevišovické pahorkatiny. Bioregion má protáhlý tvar ve směru JZ - SV a v České republice plochu 2525 km2. Bioregion je tvořen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. Převažuje ochuzená hercynská biota 4. bukového stupně s přechody do 5. stupně. Zejména na východním okraji je patrný vliv suchých, teplejších částí jihozápadní Moravy s přítomností východních a jížních migrantů s řadou mezních prvků. Potenciální vegetace náleží jednotvárným bikovým bučinám, na členitějším reliéfu i květnatým bučinám. Netypickou část tvoří jihovýchodní okraj bioregionu, který je nižší, teplejší, sušší a vyskytují se zde i acidofilní doubravy, v údolích větších toků též dubohabrové háje. Převažuje orná půda, lesy jsou většinou kulturní smrčiny, méně bory. Fragmenty bučin jsou nepatrné. Typické jsou drobné rybniční pánve. (Culek, 1996)

3.7 Rostliny V celém řešeném území roste mnoho rostlin. Vyskytuje se zde např. pamětník rolní (Acidos arvensis), psineček obecný (Agrostis capillaris), psineček tuhý (Agrostis vinealis), řebříček chlumní (Achillea collina), zběhovec ženevský (Ajuga genevensis), rmen rolní (Anthemis arvensis), tomka vonná (Antoxantum odoratum), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pelyněk pravý (Artemisia absinthium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), mařinka psí (Asperula cynanchica), měrnice černá (Ballota nigra), sveřep jalový (Bromus sterilis) a mnoho dalších. (Vitner, 2006) Nejcennější rostlinou v tomto katastrálním území je silně ohrožený koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Koniklec velkokvětý je vytrvalá, bělavě nebo rezavě chlupatá rostlina s tmavě hnědým oddenkem a vzpřímenými, zvonkovitými až nálevkovitými, bledě fialovými květy. Koniklec velkokvětý kvete pouze od března do května. Roste na slunných stepních loučkách, na skalních stepích, stráních a na suchých travnatých okrajích lesů. Koniklec velkokvětý patří mezi silně ohrožené

18

druhy rostlin a mezi druhy chráněné evropskou legislativou (NATURA 2000).[9] K ochraně koniklce velkokvětého (Pulsatilla grandis) byla zřízena Přírodní památka Ptáčovský kopeček (Okresní úřad Třebíč, 1996).

3.8 Živočichové V katastrálním území Ptáčov se nachází hodně rybníků, kde žije mnoho rozmanitých druhů živočichů. Jedná se o okolí rybníků Starý ptáčovský rybník, Nový ptáčovský rybník, rybník Hrachovec, rybník Nohavička, rybník Židloch, nádrž na návsi, vodní nádrž Lubí. Žije zde hlavně ptactvo, jako je lyska černá, polák velký, polák chocholačka, potápka roháč, čírka modrá, racek chechtavý (na tomto rybníku bývala velká kolonie tohoto druhu, poslední dobou však mizí), labuť velká, kachna divoká, kopřivka obecná, volavka popelavá, potápka černokrká, moták pochop, strnad obecný, bažant obecný, vlaštovka obecná, kukačka obecná, moudivláček lužní, čírka modrá, lžičák pestrý, čejka chocholatá, rákosník proužkovaný, slípka zelenonohá, moudivláček lužní, skřivan polní, husa velká. Dále se zde nachází obojživelníci a plazi, kam patří ropucha obecná, blatnice skvrnitá, skokan zelený, skokan ostronosý, kuňka obecná, rosnička zelená, užovka obojková a ještěrka obecná. Hojně se zde vyskytují i vážky, vážka žíhaná, šídlo pestré, šídlo rákosní, šidélko páskované, šidélko malé, motýlice lesklá, vážka čtyřskvrnná, vážka černořitná, vážka obecná, šídlatka hnědá, šidélko kroužkované, šídlo modré, šídlo velké, vážka červená, vážka obecná, vážka rudá, šidélko znamenané, lesklice zelenavá, šidélko brvonohé a motýlice lesklá. Mimo rybníky se zde nachází různé lokality, kde žijí ptáci ťuhýk obecný, poštolka obecná, straka obecná, krkavec velký, luňák červený, konipas bílý, skřivan obecný, vrabec polní, koroptev polní, datel černý, stehlík obecný, hrdlička zahradní, rehek domácí, sýkora koňadra, sojka obecná, pěnkava obecná, kos černý, drozd zpěvný a krahujec obecný. Nachází se zde hodně motýlů, mezi které patří perleťovec menší, perleťovec nejmenší, okáč rosičkový, ohniváček černokřídlý, žluťásek čičorečkový, okáč luční, babočka síťkovaná, babočka bodláková a modrásek jehlicový. Ohledně hmyzu se zde nachází rovnokřídlí zejména saranče modrokřídlá, kudlanka nábožná a brouci mandelinka vratičová, mandelinka trnitá, potemník písečný a hnojník obecný. Ze savců se zde vyskytuje zajíc polní, srnec obecný, veverka obecná a hraboš polní. (Peřinková, 2009)

19

4

HISTORIE 4.1 Historie obce Vznik a založení Ptáčova nelze přesně určit. Doklady o založení se nedochovaly,

jelikož klášter, který byl zakladatelem obce, byl za husitských válek, hlavně však ve válce Uhersko-české roku 1468, značně poškozen a zpustošen. Tehdy také zmizely doklady, které by tuto dobu osvětily. Historikové použili doklady, které se našly na jiných místech a měly vztah k třebíčskému klášteru. Podle těchto studií a zjištěných skutečností proběhla kolonizace do konce XII. století, tedy i založení Ptáčova spadá do této doby. Při zakládání osady si klášterní vrchnost vybrala vhodného člověka, který byl ochoten stát se lokátorem, a poslala ho na místo, kde chtěl klášter vesnici mít. Lokátor byl člověk, který se snažil, aby všechnu půdu ležící ladem či porostlou lesem obrátil co nejdříve na půdu úrodnou. Bylo třeba nalézt další zájemce, vymýtit lesy a odstranit všechno, co překáželo. Pokud se to nepovedlo, nesl všechny náklady sám lokátor. Když však byl lokátor úspěšný, obdržel za to nejlepší statek, ve většině případů svobodnou rychtu. Podle historiků byl tímto lokátorem Ptáč a podle něho se nazvala vesnice Ptáčov. Hlavním zdrojem obživy byla zemědělská půda a s tím spojená živočišná výroba. Při založení obce rozdělil pravděpodobně lokátor vhodnou půdu mezi první usedlíky, kterých bylo sedm, včetně dvora. Lánovaná půda byla tehdy rozdělena a osazena láníky, kteří se v pozdějších letech stali bohatší vrstvou obyvatelstva v Ptáčově. Za to, že vrchnost půdu propůjčila těm, kteří na ní chtěli pracovat, se museli zavázat na určité služby pro vrchnost, která se stala jejich pánem. Tím se stali na nich závislými a poddanými. Ohledně pěstovaných plodin se v okolí obce dařilo hlavně žitu, ovsu, ječmeni a také pšenici. Důležité byly brambory, které zde měly dobré podmínky. Za soukromých hospodářů se pěstoval také mák, krmná řepa, zelí, hrách, čočka a len. Len se pěstoval sice jen pro svou spotřebu, ale spotřeba byla poměrně velká.

20

Začátkem 17. století se začíná projevovat nedostatek půdy a využívá se každý kus neobdělané půdy, jinak nové usedlosti vznikaly dělením gruntu přesto, že vrchnost nerada dávala povolení. V roce 1750 bylo v seznamu pro tereziánský katastr uvedeno v Ptáčově 7 celoláníků a 5 podsedků. Jelikož ještě nebylo zavedeno očíslování domů, měl každý dům označení nebo nějakou přezdívku. Teprve roku 1770 nařídila Marie Terezie povinné očíslování domů. Tehdy se v Ptáčově očíslovaly domy, jak v pořadí vedle sebe stály od čísla 1 do čísla 15. V roce 1770 již bylo v Ptáčově 15 čísel. Roku 1789 byla založena katastrální kniha pro každou obec, tzv. Josefínský katastr, kde byly vyznačeny výměry jednotlivých usedlostí toho roku. Pro Josefínský katastr bylo uvedeno 7 celoláníků, 3 chalupníci větší a 3 chalupníci menší a 2 poddruzi. V roce 1857 bylo v Ptáčově 22 čísel. Roku 1896 byla založena osada Ptáčovský žleb jako součást Ptáčova. Po roce 1850 přibyl k Ptáčovu také Táborský mlýn. Již odedávna má ves okrouhlou náves, na východ a na západ otevřenou. Rybník uprostřed návsi sloužil pro husy a kačeny a dokud byli soukromí hospodáři, napojil se zde i dobytek. Rybník byl také pronajímán rybářům, kteří zde chovali ryby. Pitná voda byla v obci Ptáčov získávána ze studní. Většina domů měla svou vlastní studnu, pokud tak nebylo, sloužily pro všechny studny veřejné – obecní, zbudované obcí. Odedávna chodily ptáčovské děti do školy do Trnavy. Tam se do roku 1808 učilo v malé soukromé chaloupce. Roku 1808 si postavili novou školu pod kostelem, kde se vyučovalo až do roku 1885. Dětí přibývalo, škola nestačila, a tak roku 1885 byla postavena škola nová při ústí cesty z Ptáčova na Trnavskou silnici. Byla to škola dvojtřídní. V roce 1898 byla škola znovu přeplněna a jednalo se o rozšíření školy o jednu třídu. V té době bylo v jedné třídě asi 90 dětí. Náklady měly uhradit obce Trnava, Pocoucov a Ptáčov. Ptáčov však s tím nesouhlasil, neboť občané v Ptáčově sami uvažovali o postavení školy v Páčově. V září roku 1898 si podala obec Ptáčov žádost o povolení stavby samostatné obecné školy. Zemská školní rada moravská zřízení samostatné školy nepovolila, poněvadž se nedostávalo zákonitých podmínek, nýbrž povolila zřídit jen školní expozituru neboli školu nesamostatnou. Rozpočet i plány na postavení školy zhotovil Raimund Wolf, stavitel v Třebíči. Se stavbou bylo započato 2. května 1900 a dokončena byla 7. září 1900. Dne 22. září byla stavba zkolaudována a 30. září 1900 byla škola posvěcena a předána do provozu.

21

Školní expozitura byla otevřena 15. října 1900. Prvním učitelem byl rodák z Vladislavy Jan Novotný, podučitel z trnavské školy. Roku 1903 byla škola osamostatněna a prvním správcem školy se stal František Čapek z Třebíče. Po roce 1979 přestala škola fungovat. (Doležal, 1979)

4.2 Historie katastrálních hranic Roku 1570 se usnesla třebíčská městská rada, že je třeba vyznačit hranice ptáčovského katastru. Hranice katastru byly vyznačeny hraničním znamením na dubech, planých hruškách a jiných stromech a kamenech. Tím oddělili majetek patřící k Ptáčovu od gruntů pocoucovských, trnavských a hostákovských. Tak byly vyznačeny první hranice v ptáčovském katastru. V roce 1612 zjistila městská rada, že některá hraniční znamení zmizela, některá byla posunuta nebo zašla a některé stromy byly skáceny, proto ještě téhož roku bylo třeba hranice znovu řádně vyznačit. Hranici mezi katastrem třebíčským, částečně pocoucovským a ptáčovským tvořil Pocoucovský potok až pod Horu u rybníka Židloch, odtud pak po bývalé stezce trnavské až pod Opatůvku, odtud po potůčku od Opatůvky k potoku Klapovce, kde byla hranice mezi Trnavou a Ptáčovem. Potok Klapovka rozděloval katastr trnavský a hostákovský od Ptáčova. Pod železnou lávkou pokračovaly hranice kolem lesa nad Hamernu, pak k řece Jihlavce, kde hraničily s katastrem vladislavským a na jížní straně tvořila hranici řeka Jihlavka, která rozdělovala katastr ptáčovský od kožichovského až k ústí Pocoucovského potoka. U Pocoucovského potoka v dnešním ptáčovském katastru stávala osada Lubany. Dnes po této osadě zbyly jen nepatrné pozůstatky a název tratě „Lubí“. Byla zničena ve XII. či XIII. století za válek domácích, nebo za nájezdu divokých Kumánů roku 1304. Tehdy bylo zničeno mnoho vesnic a osad. Kde osada Lubany stála, není nikde uvedeno. Jen z dávného lidového podání se přeneslo z pokolení na pokolení, že to bylo v místech, kde je dnes vodní nádrž Lubí, na horním okraji asi v místech, kde je dnes cesta k rybníku Židlochu a les. Když se stavěla vodní nádrž Lubí, při kopání základů pro hráz nádrže na ptáčovské straně byl vykopán v hloubce asi 1,5 m zbytek ohořelých trámů a kamenů a vedle vrstva popela. To všechno bylo zaneseno vrstvou písku a nánosu, a proto se zbytky zachovaly.

22

Osada mohla být roztažena po celé délce nádrže až k jejímu hornímu konci. Doklady, že osada Lubany stávala, musely být již v době založení kláštera roku 1011. Dnešní hranici mezi katastrem třebíčským, částečně pocoucovským a ptáčovským tedy tvoří vodní nádrž Lubí, která byla postavena na pocoucovském potoku roku 1961 rybářským spolkem z Třebíče. (Doležal, 1979)

4.3 Památky Ptáčov je malou obcí, ale přesto se zde nachází hodně památek. Přímo na návsi se nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje, která je dominantou obce. Kaple byla postavena v roce 1908 rozhodnutím ptáčovských občanů.[1] Naproti kapličce stojí socha sv. Václava. Socha byla postavena k tisícímu výročí smrti Svatého Václava roku 1931. (Doležal, 1979) Další významnou památkou je komunisticky vyzdobená hasičská zbrojnice postavena roku 1968 (Doležal, 1979). V obci se nachází i zachovalé staré rustikální budovy, nejvýznamnější z nich je staré zemědělské stavení Ptáčovský dům č. p. 19.[1] V území se také nachází sakrální prvky (Boží muka, kapličky a kříže).

4.4 Osobnosti Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců[1]. Velmi často sem jezdil Vítězslav Nezval, Bedřich Vaníček nebo Josef Brož[1]. Vítězslav Nezval byl známý český básník, prozaik, vůdčí představitel avantgardní poezie v první polovině 20. století, poetismu a surrealismu. Třebíč a její okolí si oblíbil při studiu na třebíčském gymnáziu. [10] Velmi často pobýval v Ptáčově také malíř Bedřich Vaníček[1]. Další osobností navštěvující Ptáčov byl národní umělec Josef Brož. Československý volejbalový reprezentant, mistr světa a mistr Evropy, úspěšný reprezentační trenér. Zasloužilý mistr sportu a zasloužilý trenér. [11]

23

5

SOUČASNOST 5.1 Obyvatelstvo 1. ledna 1980 se Ptáčov stal integrovanou částí města Třebíče. Cílem tehdy bylo,

že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro které měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti.[1] Ale podloží, na kterém leží Třebíč a její okolí, způsobuje uvolňování radonu zvláště v její severní části, což byla a je překážka při rozšiřování města směrem na sever, tzn. směrem k Ptáčovu, a naopak.[2] Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel městské části Ptáčov Rok Počet obyv.

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

167

194

201

295

281

284

248

246

246

212

200

181

212

Zdroj: Územní plán města Třebíč Poslední sčítání lidu proběhlo v roce 2001, kdy bylo v Ptáčově napočítáno 212 obyvatel[1]. Dle městského úřadu Třebíč bylo na konci roku 2010 v Ptáčově nahlášeno 215 obyvatel. (viz Doplňující tabulky a grafy, Graf č. 1)

5.2 Využití území Tab. 5: Výměra jednotlivých zemědělských pozemků, platnost k 1. 7. 2010 Druh pozemku

Výměra [ha]

Počet parcel

378,1152

211

zahrada

6,8531

84

ovocný sad

1,8578

9

travní porost

69,5599

232

zemědělské pozemky

456,3860

536

orná půda

Zdroj: Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč (Boudný, 2010) (viz Doplňující tabulky a grafy, Tab. 3 a Tab. 4)

24

5.3 Průmysl V Třebíči

funguje

průmysl

strojírenský,

obuvní,

textilní,

dřevozpracující

a potravinářský (MěÚ Třebíč, 1998). V Ptáčově žádný průmysl není. Nachází se zde pouze společnost NUKLEON, s.r.o Třebíč, která je českým výrobcem tepelných čerpadel a dodavatelem kompletních systémů vytápění[12].

5.4 Zemědělství Zemědělská výroba je zaměřená na výrobu obilovin, okopanin a zejména brambor (sadbových) a zpracovatelský průmysl. Kromě pěstování se v k. ú. Ptáčov vyskytuje tradiční pastva dobytka. Na pozemcích k. ú. Ptáčov hospodaří kromě drobných soukromých zemědělců z Ptáčova a Trnavy zemědělské družstvo Lubí se střediskem v Ptáčově. (MěÚ Třebíč, 1998)

5.5 Lesnictví Na Třebíčsku se nacházejí vysoce kvalitní lesní porosty. Nejvýrazněji jsou zastoupeny jehličnaté dřeviny, a to hlavně smrk ztepilý, borovice lesní, modřín evropský a jedle bělokorá. Co se týká cizích, u nás vysazovaných dřevin jehličnatých, můžeme se nejčastěji setkat s douglaskou tisolistou, jedlí obrovskou, borovicí černou a borovicí vejmutovkou. Z listnatých dřevin, které tvoří přibližně jednu čtvrtinu zastoupení, převažuje dub zimní, dub letní, lípa malolistá a velkolistá, buk lesní. Z ostatních listnatých dřevin je výrazněji zastoupen habr obecný, bříza bělokorá, javor klen, jasan ztepilý a olše lepkavá. Z nepůvodních listnatých dřevin má nevýrazné zastoupení trnovník akát, dub červený a jírovec maďal. Pokud jde o vlastnické poměry, nacházejí se v okolí Třebíče lesy v majetku státu, obcí a dalších subjektů. V Ptáčově převažují lesy ve vlastnictví státu. Většina lesů je zařazena do kategorie lesů hospodářských a hospodaření probíhá v případě lesních majetků větších než 50 hektarů dle schválených lesních hospodářských plánů, případně v souladu se zpracovanými lesními hospodářskými osnovami a pokyny odborných lesních hospodářů v případě majetků menších. O lesy ve vlastnictví státu se stará Lesní

25

správa Třebíč, která je organizační jednotkou podniku Lesy České republiky, s. p. se sídlem v Hradci Králové. Její pracovníci rovněž vykonávají činnost odborného lesního hospodáře na většině drobných lesních majetků. Pro obyvatele Třebíče a jejího okolí jsou velmi významné aktivity Lesní správy Třebíč, směřující zejména k podpoře a posílení rekreační a osvětové funkce lesa. (MěÚ Třebíč odb. ŽP, 2003) 5.5.1

Myslivost

Katastrální území Ptáčov je součástí honitby Ptáčov, jejímž uživatelem je myslivecké sdružení Ptáčov. Honitba má výměru 839 ha (zemědělská půda – 534 ha, lesní půda – 206 ha, vodní plochy – 36 ha, ostatní plochy – 63 ha), hospodaří (tedy i loví) se zde se zvěří srnčí, zaječí a bažantí. Bažant se zde vyskytuje v množství minimálního stavu, tedy se neloví. Myslivecké sdružení Ptáčov se zde též zabývá na některých vodních plochách polodivokým chovem kachny březňačky. Ze zvěře škodící myslivosti zde žije liška obecná, kuna skalní, kuna lesní. Dále se zde v menší míře vyskytuje zvěř černá, která je též příležitostně lovena, a na vodních plochách různé druhy kachen (kromě kachny březňačky např. polák velký, polák chocholačka), dále lyska černá. V posledních letech se zde též zdržuje menší populace husy velké. (Orth, 2010)

5.6 Občanská vybavenost V Ptáčově byla založena škola, která se dnes už nevyužívá kvůli nízkému počtu žáků. Některé děti nyní využívají školy v Trnavě, ale většina dojíždí do Třebíče. V Třebíči je široké zastoupení mateřských, základních i středních škol. Ohledně obchodů a služeb se v Ptáčově nachází malý obchod se smíšeným zbožím a autoservis. V Třebíči je mnoho obchodů i služeb, které mohou ptáčovští využívat. Patří sem supermarkety, ale také samostatné potraviny, pekárny, masny, dále také textil, obuvi, papírnictví, hračkářství, železářství a mnoho dalších. Kromě obchodů se ve městě nejvýrazněji rozvíjí oblast služeb. V současné době působí v Třebíči přibližně 30 druhů služeb. (MěÚ Třebíč, 1998) Ptáčov má dvě hřiště. Starší asfaltové oplocené hřiště sloužící mladistvým na fotbal, florbal, nohejbal a ostatní podobné sporty. Dále nově vybudované dětské hřiště,

26

kde se nacházejí dřevěné houpačky a skluzavky. Nové hřiště ptáčovští velice ocenili, při mých častých obchůzkách jsem vždy na hřišti viděla několik dětí. Ptáčov má vlastní kulturní dům sloužící k různým oslavám a schůzím v zájmu obce. V kulturním domě se nachází i malá knihovna s veřejným přístupem k internetu pro obyvatele Ptáčova. Ohledně další kultury musí ptáčovští do Třebíče, kde se nachází divadlo, kino, Západomoravské muzeum, Městský dům, Fórum, mnoho městských památek a sportovních zařízení. Ohledně další občanské vybavenosti se v Ptáčově nachází rozhlas, veřejné osvětlení a poštovní schránka. Ptáčov je městská část Třebíče a všechna občanská vybavenost se proto nachází v Třebíči. Ohledně sociální péče, zdravotnictví, služeb a správních orgánů je Ptáčov plně odkázán na Třebíč.

5.7 Doprava V Třebíči je městská hromadná doprava zajišťovaná pouze autobusy od firmy TRADO, s.r.o. Společnost TRADO je rozdělena na provoz MHD, který zajišťuje firma TRADO-MAD, s.r.o., a provoz regionálních a dálkových linek dopravce TRADO-BUS, s.r.o. V současnosti je v provozu devět městských autobusových linek. [13] Městskou autobusovou dopravu pro Ptáčov zajišťuje linka 7. Na lince 7 jezdí několik spojů denně, v jedné hodině maximálně dva. V pracovní dny jezdí do Ptáčova devět spojů MHD, o víkendu a ve svátky pouze čtyři. Ptáčov není průjezdný, má pouze jednu příjezdovou cestu, proto je doprava omezená. Mnoho lidí je odkázáno na vlastní dopravu. Pokud pojedeme po komunikaci, je Ptáčov od Nového města vzdálen přibližně 4 km. Do Ptáčova se dostaneme odbočením z hlavní silnice I/23 na ulici Brněnské směrem z Třebíče na Náměšť nad Oslavou. Třebíč leží na železniční trati číslo 240 Brno - Střelice - Studenec - Třebíč - Okříšky - Jihlava, která je jednokolejná (v úseku Brno - Střelice dvoukolejná), neelektrifikovaná a jsou po ní kromě osobních vlaků vedeny také vlaky spěšné a rychlíky. Na území města Třebíče leží kromě železniční stanice Třebíč také zastávka Třebíč - Borovina. Železniční trať prochází ptáčovským katastrem od železničního mostu k hranici s vladislavským katastrem na jihovýchodě území.[13] 27

5.8 Odpadové hospodářství V Ptáčově je zavedeno ukládání domovního odpadu do sběrných nádob jak kovových, tak plastových. Na návsi je umístěno pět kontejnerů na tříděný odpad (dva žluté kontejnery na plast, jeden modrý kontejner na papír a dva kontejnery na sklo, bílý na bílé sklo a zelený na barevné sklo). V obci je umístěn také sezónní kontejner na bioodpad, kam patří např. tráva, plevel, odpad ze zeleně v domácnosti, košťály i celé rostliny aj. Svoz komunálních odpadů z Ptáčova je zajišťován v rámci města Třebíče společností ESKO-T

s.r.o. Společnost ESKO-T s.r.o. dále zajišťuje likvidaci

nebezpečných odpadů, zajištění svozu a likvidace tříděného odpadu (sklo, papír, plasty), provozování skládky TKO Petrůvky, provozování sítě sběrných dvorů a provozování třídící linky. Komunální odpad je odvážen na skládku TKO Petrůvky, která se nachází 8 km od města Třebíč. Nebezpečné odpady je možné odvážet do sběrných dvorů v Třebíči. Likvidace nebezpečného odpadu je prováděna na skládce Pozďátky. V roce 2001 byla v Třebíči vybudována dotřiďovací linka. (MěÚ Třebíč odb. ŽP, 2003) Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů činí pro osoby starší 18 let 492 Kč za osobu a kalendářní rok[14].

5.9 Technická vybavenost 5.9.1

Zásobování vodou

Město Třebíč má kompletní rozvodnou síť rozdělenou do několika tlakových pásem na každém břehu řeky s vlastními vodojemy. Celkem je využíváno 14 vodojemů situovaných přímo ve městě nebo v okolí Třebíče.[15] Voda je do Třebíče dodávána ze tří zdrojů: Heraltice, Mostiště a Vranov (MěÚ Třebíč, 1998). Integrované obce, které nejsou zahrnuty do rozvodné sítě města, jsou zásobovány vždy z některé větve oblastního vodovodu Třebíč. Ptáčov je napojen z městského rozvodu vody. Provozovatelem vodovodu je Vodárenská akciová společnost Třebíč VAS a.s., která také zajišťuje pro obec Ptáčov dodávku vody pomocí přivaděče kolem rybníka Lubí a dále po obci. Stávající stav zásobování pitnou vodou v místní části je vyhovující, do budoucna nejsou plánovány žádné změny. [15] 28

5.9.2

Kanalizace a ČOV

Ptáčov má v současné době vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která odvádí odpadní vody z jednotlivých nemovitostí a komunikací do bezejmenného přítoku Klatovského potoka. Výpusť V1 je ve východní části obce a vypouští většinu odpadních vod z Ptáčova, které stále pokračují v otevřeném příkopu až do přítoku Klatovského potoka. Výpusť V2 je ve střední části obce a vody z ní natékají do požární nádrže, kterou je rybník na návsi. Potrubí stok je z betonu a PVC uloženo převážně ve veřejných plochách – v komunikacích. Tato kanalizace odvádí odpadní vody gravitačním způsobem.(Maštalíř, 2010) Na čistírnu odpadních vod do Třebíče tedy odpadní vody vedeny nejsou. Přesto, že se ČOV Třebíč nachází v katastrálním území Ptáčov. Pouze trafostanice E.ON před Ptáčovem odvádí odpadní vody k likvidaci do ČOV Třebíč. (Palát, 2010) 5.9.3

Zásobování elektrickou energií

Elektrickou energii pro Ptáčov zajišťuje trafostanice E.ON, která se nachází před Ptáčovem (MěÚ Třebíč, 1998). 5.9.4

Zásobování plynem

Do Ptáčova vede středotlaký plynovod (MěÚ Třebíč, 1998).

5.10 Rekreace a cestovní ruch Třebíčsko je atraktivní oblastí cestovního ruchu. Z ekologického hlediska patří mezi okresy s nejkvalitnějším prostředím. Rekreačními místy v katastrálním území Ptáčov jsou hlavně Ptáčovský žleb, Přírodní park Třebíčsko a vodní nádrž Lubí, která tvoří katastrální hranici. Ptáčovský žleb patří mezi příměstské rekreační lesy. Území obsahuje plochy zahrádkových osad a komplexů zahrad ve volné krajině. Velký zájem o zahrádkaření v minulých letech způsobil značné rozšíření zahrádkářských kolonií, které mají většinou nekvalitní zástavbu a působí v krajinné většinou nepříznivě. Pouze díky vzrostlé zeleni nedochází k výraznějšímu narušení krajinného rázu. Posláním Přírodního parku Třebíčsko je zachovat biologické, krajinářské a estetické hodnoty území. Území je zároveň určeno k rekreaci i k produkčním funkcím.

29

Park je protkán turistickými a cyklistickými trasami. V jarním období jsou hojně navštěvovány lokality Přírodní památka Ptáčovský kopeček a Významná kulturní památka Stříbrný kopec, kde se nachází ohrožený koniklec velkokvětý. Tyto rozkvetlé rostliny jsou lákadlem pro mnoho lidí. Pro rekreaci každodenní a krátkodobou s možnosti koupání má význam rekreační území Lubí zahrnující nádrž a tok stejného jména s přilehlými lesními komplexy a loukami. Důležité je rekreaci v tomto území vhodně směřovat, aby nedocházelo k devastaci tohoto mimořádné cenného přírodního prostředí. Lubí je nositelem významných biologických funkcí. Prochází zde nadregionální biokoridor a nádrž s nejbližším okolím je lokálním biocentrem. (MěÚ Třebíč, 1998) 5.10.1 Cyklistika Katastrálním území Ptáčov prochází dvě cyklotrasy, 5106 a 5213. Cyklotrasa 5106 prochází městem, na konci města se napojuje na polní cestu směřující k vodní nádrži Lubí, dále kolem stříbrného kopce přímo do obce Ptáčov, kde se rozděluje a obě části vedou na sever do vedlejší obce Trnava. Tato cyklistická trasa má charakter polní cesty. Cyklotrasa 5213 vede lesní cestou od vodní nádrže Lubí dále Ptáčovským žlebem podél potoka Lubí až k silnici I/23 Autodružstvu – Palečkovu mlýnu. Tato cyklistická trasa je tvořena bývalou lesní cestou. Cyklotrasy kolem Ptáčova jsou velmi oblíbené. Cyklisté projíždí příjemnou krajinou přírodního parku Třebíčsko s nenáročným terénem. Z těchto důvodů jsou okolní polní cesty využívány také jako turistické trasy.

5.11 Tradice V Ptáčově se 5. června slaví Cyrilometodějská pouť. Dále se zde dodržuje tradiční velikonoční hrkání.

5.12 Archeologie V březnu 2009 byl u Ptáčova objeven významný archeologický nález. Byly nalezeny kosti pravěkých zvířat doby ledové, zejména mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura. Podle archeologů je možné, že se zde rozpínala tundra nebo step

30

a sídlily tlupy pravěkých lovců mamutů. Nález zkoumá Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně. Výzkum zatím prokázal, že tato zvířena žila u Třebíče 15 až 30 tisíc let před naším letopočtem. Podle Milana Vokáče, archeologa muzea Vysočiny v Jihlavě, jde o naprosto unikátní nález pro okolí Třebíče a zřejmě i pro celou Vysočinu. Poslední podobný nález byl v kraji někdy před padesáti lety. Lokalita u Ptáčova je podle Vokáče výjimečná a odborníci ji nadále budou prozkoumávat. Kosti pravěkých tvorů od Ptáčova budou po výzkumu uloženy v Západomoravském muzeu Vysočiny v Třebíči.[16]

31

6

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 6.1 Přírodní park Třebíčsko Park byl zřízen vyhláškou Okresního národního výboru v Třebíči v roce 1982 jako

oblast klidu. Území se nachází severně od Třebíče a jeho rozloha činí cca 9 800 ha.(AOPaK, 2002) Vzhled krajiny přírodního parku je dán geologickým podložím tvořeným hlubinnými vyvřelinami třebíčského žulosyenitového masívu. V mladších prvohorách tento masív ztuhl v malé hloubce pod zemským povrchem. Postupem času byl tektonickými pohyby rozlámán v kry a část masívu ležící severně od Třebíče byla vyzdvižena. Poměrně tenký plášť pokrývající žulosyenity byl působením klimatických podmínek rozrušen a na četných místech došlo k obnažení masívu, který začal intenzivně zvětrávat za vzniku velkých balvanů rozptýlených v terénu nebo seskupených v hromady. Právě ostrůvky těchto balvanů porostlé křovinami a stromy jsou charakteristickými a jedinečnými prvky krajiny v přírodním parku Třebíčsko. Kvůli těmto ostrůvkům se zde nikdy nerozvinula zemědělské velkovýroba. Nyní se do kraje vrací tradiční formy zemědělského využití, zejména pastva dobytka. Krajinu tvoří pestrá mozaika polí střídajících se s loukami a pastvinami, remízky, drobnými lesíky, mezemi s porosty křovin a meandrujícími potoky. Zdejší rybníky patří mezi nejvýznamnější hnízdiště vodních ptáků na Českomoravské vrchovině a jsou důležitou zastávkou ptactva na tahu. Přírodní park Třebíčsko je známý výskytem ohroženého koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). (Okresní úřad Třebíč, 1996)

6.2 Přírodní památka Ptáčovský kopeček Přírodní památka Ptáčovský kopeček se rozprostírá severovýchodním směrem od Třebíče, v katastrálním území Ptáčov, a je součástí Přírodního parku Třebíčsko. Jedná se o chráněnou lokalitu o rozloze 0,19 ha a nadmořské výšce 430 – 448 m n. m. Tato přírodní památka byla vyhlášena roku 1948.(AOPaK, 2002)

32

V roce 2005 byla na lokalitě nařízením vlády vyhlášena evropsky významná lokalita. Jediným povoleným zásahem v této lokalitě je pravidelné kosení koncem léta a redukce náletových dřevin. Přírodní památka byla zřízena k ochraně koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) (Okresní úřad Třebíč, 1996).

6.3 Památný dub u Ptáčova Tento památný strom se nachází na okraji pole severně od obce Ptáčov. Strom byl vyhlášen Okresním národním výborem v Třebíči dne 28. 10. 1982. Předmětem ochrany je solitérní dub letní (Quercus robur) vysoký 20 m, obvod kmene ve 130 cm je 245 m, koruna má šířku 20 m a výšku 16 m. Stáří stromu se odhaduje na 150 až 200 let. Důvodem ochrany je krajinná dominanta. Památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí (zákon č. 114/1992 Sb.). (Koutná, 2010)

6.4 Významný krajinný prvek Mokřad u Ptáčova Památka o výměře 9,29 ha byla zaregistrována 6. prosince 1999. Mokřad je významný svými rozsáhlými rákosovými porosty. Na území mokřadu je omezeno hospodaření, které spočívá hlavně ve vyloučení odvodnění mokřadu, orání drnu, vyloučení stavební činnosti na lokalitě a ponechání ploch s výskytem rostlinných druhů přirozenému vývoji. Na území mokřadu se nachází louka, kde je povoleno kosení. (Koutná, 2010)

6.5 Významný krajinný prvek Pastviny u Stříbrného kopce Lokalita nacházející se v katastrálním území Ptáčov byla zaregistrována 6. prosince 1999. Jedná se o přirozené pastviny s výskytem význačných teplomilných rostlinných druhů, zejména koniklece velkokvětého. (Koutná, 2010)

33

6.6 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu (zákon č. 114/1992 Sb.). Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Vlastní město Třebíč a jeho okolí je zasazeno do systému jedné nadregionální a jedné regionální větve územního systému ekologické stability: a) na severu území – nadregionální biokoridor, je vymezený zejména v rámci lesních komplexů a je převážně funkční. b) regionální biokoridor – prochází vlastním územím města a jeho nositelem je řeka Jihlava. Druhá větev regionálního biokoridoru prochází v prostoru Klapovského potoku směrem k severu. Řešení

lokálního

systému

pro

město

Třebíč

vycházelo

z

návaznosti

na nadregionální a regionální systémy a vzalo si za cíl revitalizaci říční a potoční sítě. Říční systém tvoří přírodní síť přirozeně pronikající do zastavěného území. Právě řeka Jihlava tvoří základní přírodní osu města. Její břehové porosty a vlastní tok je vymezen jako regionální biokoridor. V území se nachází dvě lokální biocentra vymezené v rámci nadregionálního biokoridotu, z nichž jeden tvoří vodní nádrž Lubí. Jediný biokoridor nacházející se na katastrálním území Ptáčov propojuje dvě předešlá lokální biocentra. (MěÚ Třebíč, 1998) 6.6.1

Koeficient ekologické stability (KES)

Výpočet KES pro katastrální území Ptáčov (MěÚ Třebíč, 2010): KES =

ZA + SA + TT + LE + VP 6,8531 + 1,8578 + 69,5599 + 125,6956 + 24,8408 = = 0,51 OP + ST + OS 378,1152 + 5,2656 + 69,3939

ZA

rozloha zahrad (ha)

SA

rozloha sadů (ha)

TT

rozloha trvalých travních porostů (ha)

LE

rozloha lesů (ha)

34

VP

rozloha vodních ploch (ha)

OP

rozloha orné půdy (ha)

ST

rozloha zastavěných ploch (ha)

OS

rozloha ostatních ploch (ha)

Chmelnice a vinice se v k.ú. Ptáčov nenachází. Hodnocení KES dle ČSÚ: 0,31
35

7

EKOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY 7.1 Stará ekologická zátěž – úložiště kalů Ptáčov Jedná se o dva kalové rybníky (na parcelách č.612/2 a 612/3) z let 1985 až 1995

a poslední území s význačnější nerekultivovanou starou ekologickou zátěží v katastru města Třebíče a jeho městských částí (katastrální území Ptáčov). Byly zde ukládány odpady z koželužské a klihárenské výroby (kal a tuk z koželužen, surový a stabilizovaný kal z čištění odpadních vod, …). Práce na rekultivaci byly zahájeny, ale zatím nedokončeny - laguny jsou postupně zaváženy inertním materiálem (společně se na tom podílí nástupci původních provozovatelů skládky, společnosti Tanex a.s. Vladislav a Domino a.s. Třebíč – společnost je nyní v likvidaci). V rámci privatizace se nepodařilo rekultivaci skládky zařadit do akcí financovaných z prostředků státu a konkrétní zodpovědnost za rekultivaci nelze ze zákona odvodit. Lokalita je zahrnuta mezi staré zátěže v rámci Krajské koncepce odpadového hospodářství. Probíhají jednání s Ministerstvem životního prostředí o možnostech využití dotačních titulů k rekultivaci. Sledování kvality podzemních a povrchových vod v předpolí obou skládek je ze strany zmíněných společností prováděno od roku 1995 v pravidelných čtvrtletních intervalech odběrem vzorků vody ze čtyř monitorovacích vrtů a z blízkého Klapovského potoka. Odbor životního prostředí MěÚ Třebíč zajišťuje v současné době v rámci své kontrolní činnosti nezávislé odběry a rozbory vzorků podzemních a povrchových vod na předmětné lokalitě ze stejných odběrových míst. (Brablc, 2010)

7.2 Destrukce s.r.o. Firma Destrukce s.r.o. Třebíč má v Ptáčově sklad výbušnin. Problémem je uložení nebezpečných látek v oblasti obce.

7.3 Kanalizace a ČOV Přesto, že se na jihu katastrálního území Ptáčov nachází čistírna odpadních vod pro Třebíč a okolí, odpadní vody z Ptáčova do ní vedeny nejsou. Odvádění odpadních vod do ČOV nebylo realizováno kvůli kopci nacházejícím se mezi Ptáčovem a ČOV Třebíč. Návrh odvádění odpadních vod z Ptáčova do ČOV Třebíč zatím nebyl realizován 36

a o samostatné čistírně odpadních vod pro Ptáčov město neuvažuje. Čistírna odpadních vod Třebíč zatím nemá vybudované zařízení na přijímání odpadních vod z místní části Ptáčov. Ptáčov má v současné době vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která odvádí odpadní vody z jednotlivých nemovitostí a komunikací do bezejmenného přítoku Klatovského potoka. Většina kanalizace byla vybudována v 60. letech minulého století. Kanalizace neodpovídá požadavkům ČSN pro jednotnou kanalizaci z hlediska stavebního a technického provedení. Stoky nejsou vodotěsné (především šachty), všechny vody, tedy i splaškové, odtékají do toku bez řádného čištění. (Maštalíř, 2010)

7.4

Znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší v katastrálním území způsobují hlavně topící rodinné domy, zemědělské družstvo Lubí sídlící v Ptáčově, doprava a samostatné blízké město Třebíč. Po celém Ptáčově je zaveden plyn. Topení plynem v rodinném domě je drahé a proto někteří obyvatelé stále topí dřevem, uhlím nebo jinými materiály. Mezi tyto materiály patří také odpad, jehož spalováním se znečišťuje ovzduší. Při mých častých pochůzkách Ptáčovem bylo značné znečištění vidět i cítit. Hlavně v zimním období, kdy se topí nejvíce, byla celá obec pod zašedlou mlhou. Ohledně zemědělského družstva je v obci občas cítit močůvka ze živočišné výroby. V Třebíči je řada podniků, které se podílejí na znečištění ovzduší. Velkým zdrojem produkující škodliviny do ovzduší je koncentrovaná výroba a soustředění většího množství menších zdrojů (průmyslové zóny). Na základě měření vybraných lokalit ve městě Třebíči, které prováděl Státní zdravotní ústav v Praze, byl zjištěn výskyt vyšších imisních koncentrací NOx od dopravy. Průřezová cyklická měření prokázala, že za standardních klimatických podmínek je nejvíce zatížen střed města a že nedochází k významnému transportu látek do ostatních částí města. Přesto měření potvrdila, že doprava je závažným zdrojem znečišťování ovzduší ve městě. Používání automobilů způsobuje větší znečištění vzduchu než jakákoli jiná činnost. U liniových staveb se projevuje také plošné znečištění. Mezi významný liniový zdroj paří také silnice I/23, ze které vede odbočka do Ptáčova. Na katastrálním území Ptáčov částečně vede podél silnice I/23 i železnice. V Třebíči byl také vybudován obchvat, aby nebyl střed města

37

tolik zatížen dopravou. Obchvat se také napojuje na silnici I/23. Ptáčov není přímo ovlivněn hlukem a znečištěným ovzduší ze silnice I/23, jelikož mezi ním a silnicí je kopec. Přímo u silnice se ale nachází zahrady a chaty náležící k Ptáčovu. Ohledně hluku, prachu a škodlivých látek jsou tyto objekty velice ovlivněny silnicí I/23. (MěÚ Třebíč, 1998)

7.5 Vodní toky Potok

Lubí

tvoří

ze stejnojmenné vodní

západní

nádrže.

Potok

hranici protéká

katastrálního podél

lesní

území cesty

a a

vytéká následně

zahrádkářskou kolonií ptáčovského žlebu. Hlavním problémem potoku Lubí je zarůstání a zanášení koryta. Břehy nejsou udržované, jsou hodně zarostlé různými křovinami, které potok při větším průtoku odnáší. Vlivem zanášení je koryto velmi mělké s mnoha překážkami. Následkem je pak vylití vody mimo koryto potoka. Blízko potoka se nacházejí stromy, u kterých se stále hromadí naplaveniny a dochází k vytváření ostrůvků. Některé stromy voda podemele a vyvrátí. Tyto stromy pak tvoří další překážku v toku. Jelikož se jedná o malý potok s nízkým průtokem, nedochází k zaplavování lesní cesty. Řešením by bylo odstranění naplavenin a vyhloubení původního koryta toku. Bohužel žádné úpravy toku město neplánuje. Problém zanášení a zarůstání koryta se nachází pouze v části potoka, která protéká pouze lesem. Čím víc se blížíme k zahrádkářské kolonii, tím je potok upravenější. V zahrádkářské kolonii má potok hlubší koryto s vysokými upravenými břehy a vybudovanými přepady. Klapovský potok tvoří část severní a východní hranice katastrálního území. Klapovský potok má stejný problém jako potok Lubí, to znamená zanášení a zarůstání koryta toku. Ani zde město neplánuje žádné úpravy. U Klapovského potoka se nenachází žádná významnější cesta a přístupnost k potoku je obtížná. Velkým problémem tohoto potoka je znečištění odpadními vodami odváděnými z Ptáčova. Jižní hranici katastrálního území tvoří řeka Jihlava. V této části řeky dochází k rozlévání a zaplavení blízkých luk. Do roku 2015 by mělo dojít ke zvýšení kapacity koryta. Z hlediska ekologického stavu je stav řeky v tomto úseku rizikový a z hlediska chemického stavu nejistý. Jedním z důvodů je právě levostranný přítok Klapovského potoka.

38

7.6 Odpady Vždy se najdou lidé, kterým nevadí odhodit odpadky přímo na zem. Přesto se v katastrálním území nenachází žádné velké černé skládky. Jedinou obětí odpadků se stal potok Lubí. Již několikrát jsem viděla v potoku odpadky, nejčastěji PET láhve, kusy hadrů, sáčky a dokonce pneumatiku. Myslím si, že k odhazování odpadků přispívá již zmiňovaný vzhled potoka (viz kapitola 7.5). Někteří lidé si nejspíš myslí, že když už je potok zahlcen naplaveninami a porosty kolem břehů, nějaké odpadky se tam ztratí. Na druhou stranu lidé jsou nenapravitelní a ani úpravou toku bychom nemohli zabránit odhazování odpadků.

7.7 Chátrající budovy V Ptáčově se nachází i plocha tzv. brownfields, tzn. nevyužívaných areálů především opuštěných zemědělských družstev nebo průmyslových areálů. Již zmíněné staré zemědělské stavení Ptáčovský dům č. p. 19 patří k nevyužívaným zemědělským areálům. Tento dům je považován za památku, ale začíná být ve velice špatném stavu. Další chátrající budovou v katastrálním území Ptáčov je bývalá úpravna vody u vodní nádrže Lubí, která dřív sloužila jako zdroj pitné vody. Na pozemku bývalé úpravny vody se nachází již nevyužívaná budova ve velmi špatném stavu a zarostlé betonové nádrže. Celý pozemek je oplocen, ale oplocení je silně rezavé a porostlé křovinami. Tato stavba už nebude v budoucnu využívána a v krajině nepůsobí esteticky.

7.8 Eutrofizace V lokalitě Ptáčov se eutrofizace projevuje vznikem vodního květu vyskytujícího se v rybníku na návsi. Hlavním problémem je opět nevybudovaná kanalizace, která by odváděla odpadní vody na čistírnu odpadních vod. Současná kanalizace má dvě výpustě, z nichž jedna odvádí část odpadních vod z Ptáčova právě do rybníku na návsi. Řešením je vybudování nové kanalizační sítě.

39

7.9 Eroze V této lokalitě je vodní eroze způsobena zejména přívalovými dešti nebo táním sněhu. V katastrálním území Ptáčov se vyskytují svahy bez erozního ohrožení, ale také svahy mírně a silně erozně ohrožené, které se nachází převážně na jihu území. Některé silně ohrožené svahy jsou již zatravněné. U zbylých erozně ohrožených svahů je nutné dodržovat podmínku nepěstování širokořádkových plodin a využití půdoochranných technologií při zakládání obilnin.[17]

40

8

SWOT ANALÝZA Silné stránky o Přírodní park Třebíčsko a významné krajinné prvky o Výskyt ohroženého koniklece velkokvětého o Rekreace a cyklistika o Blízké město Třebíč o Nové dětské hřiště o Charakter venkova

Slabé stránky o Nevybudovaná veřejná kanalizační síť o Neprůjezdnost obce, jedna příjezdová cesta o Zanedbání potoků o Znečištěné ovzduší a hluk kolem silnice I/23 o Malá občanská vybavenost o Různorodost zástavby

Příležitosti o Vybudování splaškové kanalizace o Úprava vodní nádrže Lubí o Úprava cyklistické trasy 5213 o Návrh nové pláže o Vybudování zpevněné cesty k novostavbám o Nové sociální zařízení kulturního domu

41

Ohrožení o Znečištění toků o Omezená dopravní dostupnost o Stará ekologická zátěž o Neposkytnutí dotací o Eutrofizace a eroze o Chátrající budovy

42

9

NÁVRH OPATŘENÍ 9.1 Vybudování kanalizace Ptáčov má v současné době vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která

odvádí odpadní vody z jednotlivých nemovitostí a komunikací do bezejmenného přítoku Klatovského potoka. Na čistírnu odpadních vod do Třebíče tedy odpadní vody z Ptáčova vedeny nejsou. Přestože se ČOV Třebíč nachází v katastrálním území Ptáčov. Pouze trafostanice E.ON před Ptáčovem odvádí odpadní vody k likvidaci do ČOV Třebíč. Čistírna odpadních vod pro Třebíč a okolí se nachází na jihu katastrálního území Ptáčov. Odvádění odpadních vod do ČOV nebylo realizováno kvůli kopci nacházejícím se mezi Ptáčovem a ČOV Třebíč. Návrh odvádění odpadních vod z Ptáčova do ČOV Třebíč zatím nebyl realizován a o samostatné čistírně odpadních vod pro Ptáčov město neuvažuje. Většina kanalizace je ve velmi špatném stavu. V obci je proto zapotřebí provést výstavbu nové kanalizační soustavy, kdy stávající stoky budou sloužit pouze pro odvod dešťových vod (některé zrekonstruovat) a nová kanalizace bude pouze splašková. Město Třebíč vypracovalo v roce 2009 kompletní návrh projektu pro vybudování nové kanalizace pro Ptáčov a zažádalo Státní fond životního prostředí o dotace. SFŽP se k projektu dosud nevyjádřil a dotace nezaslal. Město Třebíč zkoušelo stavbu kanalizace rozdělit do několika etap a financovat z vlastního rozpočtu. Město má ale málo peněz, které může investovat do městské části Ptáčov. Jedinou šancí pro kanalizaci pro Ptáčov je dotace od SFŽP. (Maštalíř, 2010)

9.2 Posílení rekreace Městský úřad Třebíč, odbor strategického plánování a rozvoje města v současné době zpracovává plán na odbahnění a úpravu hráze vodní nádrže Lubí. Na tento projekt bude město Třebíč opět žádat o dotace. Na projekt Lubí by měly navázat další projekty o vybudování rekreační pláže a úpravu cyklotrasy.

43

Nádrž Lubí je navržena k rekreačnímu využití. Západní břeh nádrže je vhodný pro vybudování pláže, nachází se zde dostatečně velká louka. Projekt pláže není špatný nápad, pokud budou dodrženy všechny podmínky orgánu ochrany přírody. Mezi tyto podmínky patří zákaz umísťování staveb s výjimkou nezbytného hygienického a stravovacího vybavení, zákaz různých závodů, provozu motorových plavidel a stanování (MěÚ Třebíč, 1998). Pláž by měla být vybavena jednoduchými převlékárnami. Osobně váhám, jestli bude pláž využita, myslím si, že koupání v rybníku již hodně upadá. Problémem je i vzdálenost, která se nezdá velká, ale pro rodiče s dětmi není zanedbatelná. Podmínkou využití těchto rekreačních ploch je zpřístupnění pěších a cyklistických cest, příjezd motorovými vozidly je nepřípustný. V rámci projektu pláže by měla být opravena cyklistická trasa 5213 Ptáčovský žleb. Tato stezka vede od Lubí přes zahrádkářskou oblast a napojuje se na silnici I/23, právě u Lubí je její stav nevyhovující. (viz mapa č. 10) Pod hrází vodní nádrže Lubí se nachází již zmiňovaná chátrající budova bývalé úpravny vody (viz kapitola 7.7). Pokud má město v plánu odbahnění a úpravu hráze vodní nádrže Lubí a následně vybudování pláže a zpřístupnění cest, uvítala bych i úpravu okolí. Žádný projekt neuvažuje úpravu zaneseného potoku Lubí, který potřebuje upravit zarostlé břehy a obnovit tvar koryta. Město neuvažuje ani nad odstraněním chátrající budovy bývalé úpravny vody. Bohužel s tím město zatím nepočítá, hlavně z finančních důvodů.

9.3 Cesta V současné době se Ptáčov rozrůstá směrem k jihu. Novostavby vznikají za původními staršími domy. Tyto starší domy jsou postaveny podél hlavní obecní silnice, která k novostavbám již nevede. K nově postaveným domům vede pouze vedlejší nezpevněná cesta. Město Třebíč by se mělo zamyslet nad výstavbou nové zpevněné cesty, která usnadní přístup a příjezd k novostavbám.

44

9.4 Sociální zařízení kulturního domu Pan starosta Ptáčova podal na městský úřad Třebíč žádost o vybudování sociálního zařízení v místním kulturním domě. Město Třebíč se k požadavku zatím nevyjádřilo. Zaměstnanci městského úřadu nejsou přesvědčeni o významu vybudování sociálního zařízení, protože ostatní vnitřní prostory nejsou výrazně udržované ani využívané. Myslím si, že město by mělo návrh na vybudování sociálního zařízení ještě zvážit. Kulturní dům v Ptáčově tvoří jediné společné prostory, kde se občané mohou scházet. V místním kulturním domě se navíc nachází malá knihovna s veřejným přístupem k internetu pro obyvatele Ptáčova. Sociální zařízení patří mezi základní vybavení každého kulturního domu. Kromě toho na celkovou opravu vnitřních prostorů město nemá finance, přestože sociální zařízení by se mohlo stát prvním krokem ke zlepšení stavu kulturního domu.

9.5 Znečištěné ovzduší a hluk Silnice I/23 patří mezi významný liniový zdroj, z které vede odbočka do Ptáčova. Na katastrálním území Ptáčov částečně vede podél silnice I/23 železnice. Přímo u silnice se nachází zahrady a chaty náležící k Ptáčovu. Ohledně hluku, prachu a škodlivých látek jsou tyto objekty velice ovlivněny silnicí I/23. Jedním z možností snižování emisí z dopravy je přechod na alternativní paliva (např. zemní plyn) nebo využití elektromotorů, které mají minimální účinky na okolí, ale jsou velmi drahé.

9.6 Úprava chátrající budovy V obci se nachází zachovalé staré rustikální budovy, nejvýznamnější z nich je staré zemědělské stavení Ptáčovský dům č. p. 19.[1] Tento dům je považován za památku, ale zároveň za plochu tzv. brownfields. Obyvatelé Ptáčova využívají místo před domem k umístění sezónního kontejneru. Opuštěné stavení nepůsobí v obci moc esteticky, jelikož se o něj nikdo nestará. V současné době se už nikomu nevyplatí do domu investovat. Nejjednodušším opatřením vedoucím k zlepšení estetického stavu domu je úprava okolního porostu.

45

10 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem charakterizovala přírodní poměry, historii a současný stav celého katastrálního území. Identifikovala jsem ekologické a environmentální problémy související s využíváním místní krajiny a snažila se zamyslet nad příčinami a možným řešením. Městská část Ptáčov má několik problémů. Hlavním problémem je kanalizace v nevyhovujícím stavu a nevyužití blízké čistírny odpadních vod kvůli přírodním i technickým podmínkám. V Ptáčově se nachází také několik historických památek, mezi které patří i staré zemědělské stavení. Tato památka je ve špatném stavu a v obci nepůsobí zrovna esteticky. Také v okolí obce se nachází několik problémů. Jedná se zejména o úložiště kalů Ptáčov a vodní toky, které trpí zanášením a zarůstáním koryta a v některých případech i znečištěním. Katastrální území Ptáčov má také pozitivní stránky. Hlavním pozitivem tohoto území je okolní krajina, kde se rozprostírá Přírodní park Třebíčsko. Ochrana přírody a krajiny je v této oblasti velmi důležitá kvůli výskytu ohroženého koniklece velkokvětého. Tato rostlina má spolu s cyklistikou významný vliv na rekreaci. Město Třebíč se snaží některé problémy řešit a posílit tím pozitivní stránky obce. Ptáčov je městskou částí Třebíče, proto je ohledně řešení různých problémů odkázán pouze na město. Ovšem nekonečným problémem je výše rozpočtu a zatím nepomohla ani žádost o dotace. Obec Ptáčov je považována za malebnou vesničku nacházející se uprostřed příjemné krajiny a v blízkosti města.

46

11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY. Chráněná území ČR, Jihlavsko – Okres Třebíč, svazek VII. Praha 2002. CULEK, M. Biogeografické členění ČR. Praha: Enigma, 1996. ISBN 80-85368-80-3. DOLEŽAL, R. Ptáčov jeho minulost a přítomnost. Třebíč – Ptáčov, 1979 JOURA, J. Obec Ptáčov po 132 letech od roku 1980 opět patří městu Třebíči. Horácké noviny 8. 9. 2006. MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ. Územní plán sídelního útvaru Třebíč, průvodní zpráva. Urbanistické středisko Brno 1998. MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ. Podklady pro Rozbor udržitelného rozvoje. Třebíč 2010. MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Třebíčsko životní prostředí, ekologie. Třebíč: Akcent spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7268-251-2. MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚ. Vlastivědný sborník ročník II., Západní Morava. Brno: Kiramo s.r.o., 1998. ISSN 1211-89-31 OKRESNÍ ÚŘAD TŘEBÍČ. Přírodní park Třebíčsko. Realizace Hrotovice 1996 ZEJDA, R. Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím, Třebíčsko. Tišnov: Sursum, 2001. ISBN 80-85799-83-9. ZIMÁK, J. a kol. Průvodce ke geologickým exkurzím, Morava – střední a jižní část. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. ISBN 80-7067-764-3. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje 1. WALES, J. Wikipedie, otevřená encyklopedie – Ptáčov [online], [cit. 2011-0124]. Dostupný z: . 2. WALES, J. Wikipedie, otevřená encyklopedie – Třebíč [online], [cit. 2011-0124]. Dostupný z: . 3. Pečeti a znak města Třebíč [online]. Město Třebíč, 2007, [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: http://www.visittrebic.eu/cze/index.php?section=history&action=page_detail&id=15.

4. Přírodní park Třebíčsko [online]. Turistika.cz s.r.o., 2007 - 2011, [cit. 2011-0125]. Dostupný z: . 5. BUKÁČEK, M. Poznáváme Vysočinu nástroji GIS [online]. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami, 2008, [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: .

6. WALES, J. Wikipedie, otevřená encyklopedie – Jihlava (řeka) [online], [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlava_(%C5%99eka)>. 7. WALES, J. Wikipedie, otevřená encyklopedie – Lubí [online], [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: . 8. WALES, J. Wikipedie, otevřená encyklopedie – Klapovský potok [online], [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: . 9. KOCIÁN, P. Květena České republiky – koniklec velkokvětý [online]. 2003 2011, [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: . 10. BABORÁKOVÁ, I. Spisovatelé.cz – Vítězslav Nezval [online]. 2010, [cit. 201101-25]. Dostupný z: . 11. WALES, J. Wikipedie, otevřená encyklopedie – Josef Brož [online], [cit. 201101-25]. Dostupný z: . 12. Tepelná čerpadla [online]. Nukleon s.r.o. 2004–2011, [cit. 2011-01-26]. Dostupný z: . 13. Společnost pro veřejnou dopravu - Třebíč [online]. 2006, [cit. 2011-01-25]. Dostupný z: . 14. Oficiální internetové stránky města Třebíč – Vyhláška č. 2/2010 [online]. Město Třebíč 2011, [cit. 2011-01-25]. Dostupný z: . 15. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina – Třebíč [online]. Kraj Vysočina 2010, [cit. 2011-01-24]. Dostupný z: . 16. Ohryzané kosti vydaly svědectví o mamutech a praturech na Vysočině [online]. iDNES.cz, 27. 3 2009 [cit. 2011-01-25]. Dostupný z: .

48

17. Vodní a větrná eroze půd ČR [online]. VÚMOP – SOWAC GIS 2011, [cit. 2011-01-26]. Dostupný z: .

18. Třídy ochrany zemědělského půdního fondu [online]. VÚMOP – SOWAC GIS 2011, [cit. 2011-01-26]. Dostupný z: < http://ms.sowac–gis.cz/mapserv/dhtml_zchbpej/index.php?project=dhtml_ zchbpej&layers=kraj>. 19. Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska [online]. Laboratoř geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně 2001-2010, [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: . 20. Portál veřejné správy České republiky [online]. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí a Cenia 2003-2011, [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: .

21. Mapy cz [online]. GEODIS BRNO s.r.o. [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: . 22. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální 2004 - 2011. [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: . 23. Český hydrometeorologický ústav[online]. Hydrosoft Veleslavín s.r.o. [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: . 24. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 546/2002 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra České republiky 2010, [cit. 2011-01-27]. Dostupný z: .

Ústní sdělení KOUTNÁ, H. Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí, 2010 ORTH, K. Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí, 2010 BRABLC, M. Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí, 2010 JIRÁSKOVÁ, L. Městský úřad Třebíč, oddělení Úřad územního plánování, 2010 MAKOVICKÁ, J. Městský úřad Třebíč, odbor správních činností, 2010 MAŠTALÍŘ, S. Městský úřad Třebíč, odbor správy majetku a investic města, 2010 MOZOR, B. Městský úřad Třebíč, odbor strategického plánování a rozvoje města, 2010 49

PALÁT, J. Vodárenská akciová společnost, a.s. divize Třebíč, 2010 PEŘINKOVÁ, P. Západomoravské muzeum Vysočiny Třebíč, 2010 BOUDNÝ, M. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, 2010

12 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1: Třebíčský znak[3] Obr. 2: Ptáčovská pečeť (Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1998) Tab. 1: Přehled geomorfologických jednotek (Zimák a kol., 1997) Tab. 2: Hlásný profil stanice Třebíč – Ptáčov [23] Tab. 3: N – leté průtoky [23] Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel (MěÚ Třebíč, 1998) Tab. 5: Výměra jednotlivých zemědělských pozemků, platnost k 1. 7. 2010 (Boudný, 2010)

13 SEZNAM PŘÍLOH Tab. 1: Stručná charakteristika hlavních půdních jednotek[24] Tab. 2: Charakteristiky klimatických oblastí (MěÚ Třebíč, 1998) Tab. 3: Výměra ostatních pozemků, platnost k 1. 7. 2010 (Boudný, 2010) Tab. 4: Evidence ostatních objektů, platnost k 1. 7. 2010 (Boudný, 2010) Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel (MěÚ Třebíč, 1998) Mapa č. 1: I. vojenské (josefské) mapování [19] Mapa č. 2: II. vojenské (Františkovo) mapování [19] Mapa č. 3: III. vojenské (Františkovo-josefské) mapování [19] Mapa č. 4: Müllerovo mapování [19] Mapa č. 5: Pozemková mapa z roku 1972 (Doležal, 1979) Mapa č. 6: Přehledová mapa [20] Mapa č. 7: Ortofotomapa [21] Mapa č. 8: Katastrální mapa [22] Mapa č. 9: Turistická mapa [21] Mapa č. 10: Mapy cyklistických a turistických tras v k. ú. Ptáčov [21] Mapa č. 11: Hranice a kódy BPEJ pro k. ú. Ptáčov (MěÚ Třebíč, 1998)

50

Mapa č. 12: Mapa pozitiv a negativ v území [21] Mapa č. 13: Mapa land use (Boudný, 2010) Foto 1: Národní škola (foto z r. 1925) Foto 2: Společnost NUKLEON s.r.o. (foto z r. 2010) Foto 3: Kaplička sv. Václava a sv. Ludmily (foto z r. 1980) Foto 4: Kaplička sv. Václava a sv. Ludmily (foto z r. 2010) Foto 5: Obecní rybník (foto z r. 1975) Foto 6: Obecní rybník (foto z r. 2010) Foto 7: Panorama obce Foto 8: Obec Ptáčov Foto 9: Kulturní dům Foto 10: Staré hřiště Foto 11: Nové dětské hřiště Foto 12: Náves Foto 13: Socha sv. Václava Foto 14: Kaple sv. Cyrila a Metoděje Foto 15: Hasičská zbrojnice Foto 16: Eutrofizace obecního rybníku Foto 17: Staré zemědělské stavení Foto 18: Staré zemědělské stavení – dvůr Foto 19: Sezónní kontejner na bioodpad Foto 20: Kontejnery na tříděný odpad Foto 21: Nezpevněná příjezdová cesta k novostavbám Foto 22: Přírodní památka Ptáčovský kopeček Foto 23: Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Foto 24: Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Foto 25: Památný dub u Ptáčova Foto 26: Významný krajinný prvek Pastviny u Stříbrného kopce Foto 27: Rybník Nový Ptáčov Foto 28: Okolní krajina Foto 29: Roztroušené balvany Foto 30: Ostrůvky balvanů Foto 31: Pastva

51

Foto 32: Srnec obecný Foto 33: Majka obecná (Meloe proscarabaeus) Foto 34: Kachna divoká Foto 35: Lyska černá Foto 36: Skokan zelený Foto 37: Klatovský potok Foto 38: Klatovský potok Foto 39: Železná lávka přes Klatovský potok Foto 40: Vodní nádrž Lubí Foto 41: Splav vodní nádrže Lubí Foto 42: Stará úpravna vody Foto 43: Potok Lubí Foto 44: Potok Lubí Foto 45: Potok Lubí Foto 46: Zahrádkářská osada Ptáčovský žleb Foto 47: Čistírna odpadních vod Třebíč Foto 48: Silnice I/23

52