ZPRAVODAJ MĚSTYSE
MOHELNO www.mohelno-obec.cz
www.mohelno-obec.cz
2007 13 // 2007 Cena 5,- Kč
Cena 5,- Kc
Dnes si přečtěte: Lékařská pohotovost od 1. 1. 2008 Naučná stezka na stepi Oranžová učebna Řemeslníci v minulém století Diplomka o „mohelštině“ Trampská historie J. Lysáka
Slavnostní otevření naučné stezky na Mohelenské hadcové stepi (5. 10. 2007).
VÁŽENÍ SPOLUOBČANÉ V těchto dnech se v domácnostech rozsvítily vánoční stromky a dům provoněl vánočním cukrovím. Nastává také chvíle rozjímání a bilancování uběhlého roku. Chtěl bych Vám popřát poklidné a příjemné dny na sklonku roku 2007 a hodně zdraví a štěstí v novém roce 2008. Jiří Kostelník starosta
ZPRÁVY Z RADNICE VÍTE, ŽE… .
Do jara bude sběrný dvůr v Kozí hoře otevřen pouze každou sobotu od 8.00 do 13.00 hodin
.
Silvestrovský půlnoční ohňostroj na náměstí bude stát 10.000,- Kč a bude pod odborným vedením zkušeného pyrotechnika. Zveme všechny občany!
.
Kosmetický salon se z náměstí bude stěhovat do objektu zdravotního střediska
.
Pozemky pro výstavbu rodinných domů v Kozí hoře mají již své majitele...
NAUČNÁ STEZKA Za přítomnosti novinářů, zástupců Skupiny ČEZ, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy,Ekoškoly Mohelno a Městyse Mohelno byla dne 5. 10. 2007 slavnostně otevřena nová naučná stezka na hadcové stepi s deseti stanovišti. Celá akce byla uskutečněna za finanční podpory Skupiny Č EZ, která p ř isp ě la 100 000,- Kč. Při této příležitosti vydal Městys Mohelno na své náklady novou publikaci pro turisty „Hadcová step u Mohelna“. Poděkování patří panu Jaroslavu Knotkovi, který zdarma vytvořil textovou část na odborné výši. Brožura je nyní k prodeji u správce rezervace, nebo na radnici. 1
NOVÁ ALEJ Za č átkem m ě síce listopadu se podařilo provést výsadbu nové aleje „Na dlouhých“, na kterou zajistil starosta státní dotaci z Ministerstva životního prostředí, z Programu péče o krajinu ve výši 100 % celkových nákladů. Je zde vysazena celá směsice stromů jako moruše, oskeruše, višeň, jeřáb atd. Jenom doufáme, že vandalové se nebudou snažit dílo jiného zničit, byla by to škoda.
ORANŽOVÁ UČEBNA Vedení radnice se podařilo na poslední chvíli sehnat dotaci od Skupiny ČEZ pro naši školu, na projekt „Oranžová učebna“. Celková cena projektu je ve výši 500.000,Kč. První učebna s interaktivní tabulí byla otevřena v předváno čním týdnu a další s počítačovou sítí se v současné době dokončuje. Bude to velký přínos pro zkvalitnění výuky v naší škole za podpory moderního vybavení počítači a další technikou. Poděkování patří Skupině ČEZ, která má zájem podporovat základní školní vzdělávání ve svém nejbližším okolí.
2
UVÍTACÍ TABULE Další čerstvou novinkou ke sklonku roku je, že se podařilo za pomoci JE Dukovany zajistit zhotovení čtyř nových uvítacích tabulí se znakem Mohelna a textem „VÍTÁ VÁS MĚSTYS MOHELNO“. Tyto tabule jsou umístěny u všech vjezdů do Mohelna na viditelném místě s dodatkovou tabulí, že ČEZ, a.s. je trvalý partner našeho městyse. Náklady na zhotovení od firmy HICOM Brno a osazení dosáhly 80.000,- Kč a jsou plně hrazeny partnerem - Skupinou ČEZ.
ORANŽOVÉ HŘIŠTĚ Kdo prochází ulicí Růžovou, může si všimnout, že se dokonč uje projekt „D ě tské Oranžové hřiště“. Vznikl za podpory Skupiny ČEZ a má hodnotu přes jeden milion korun. Jenom hrací prvky dodala firma DŘEVOARTIKL za 440.000 Kč i s montáží. Ostatní náklady spolykají stavební práce a sadové úpravy. Slavnostní otevření se plánuje na „Mezinárodní den dětí“ - 1. června 2008. Potom už jenom záleží na rodičích jak budou hřiště využívat. Bude zde i odpočinkový koutek pro maminky a chemické WC. Areál bude přes noc uzamčen, aby byl ochráněn před vandaly.
ZASE TY ODPADY Někomu se zdá, že třídění odpadu je omletá písnička. Ale pravda je, že je to věc nadmíru aktuální a potřebná. Znovu opakujeme, že v každé popelnici musí skončit jen takový odpad, který nejde vytřídit. Co se vytřídí a dá do označených kontejnerů, za to městys nic neplatí, jak za odvoz tak za likvidaci. Divíme se, že stále to dost občanů nechápe, nebo jsou lenošní pro třídění něco udělat. Tito lidé Vám všem zdražují popelnice. Cenu máme všichni v rukách a můžeme ji svým kladným přístupen ovlivnit. Přesná čísla, jak jsme třídili a kolik stál svoz odpadu, se dozvíme v lednu. Potom bude rozhodnuto zda se zdraží popelnice nebo zda cena zůstane. 3
ALEJ TUJÍ NA HŘBITOVĚ Jaký bude další osud staré aleje mohutných tují okolo cesty na hřbitově? Je třeba na toto téma vyvolat diskusi a říct si, co dál. Množí se kritiky, zejména majitelé hrobů pod nimi požadují vykácení. Další početná část občanů si přeje ponechat alej celistvou a pouze provést odborný řez. Dejte nám svoje podněty a návrhy, abychom se rozhodli správně.
CZECH POINT NA NAŠEM ÚŘADU Potřebujete výpis z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku, nebo z Rejstříku trestů? Dodnes platilo, že jste museli všechny tyto úřady navštívit. Od února 2008 už nebudete běhat Vy, ale budou „obíhat “ data. Za správní poplatek 50,- Kč / strana Vám na počkání na radnici vydáme ověřený výpis z těchto institucí. Úřad městyse Mohelno se zapojil do projektu Ministerstva vnitra ČR – CZECH POINT, který má ulehčit občanům komunikaci se státní správou.
ŽIVOTNÍ JUBILEUM 28. prosince oslaví vzácné životní výročí osmdesáti roků duchovní správce mohelenské farnosti pan farář Jan Kabátek. Do dalších let života mu přejí hodně pevného zdraví rada městyse a zastupitelstvo s pracovníky úřadu.
ZPRÁVY Z MATRIKY Stav obyvatel k 10. 12. 2007 : Celkem: 1 394 Děti do 15-ti let: 172 Chlapci 88 Dívky 84 Dospělí nad 15 let : 1 222 Muži 598 Ženy 624
věk 41,68 věk 7,22 věk 7,45 věk 44,69 věk 48,25
Od 1.1. 2007 do 10.12. 2007 se do našeho městyse přistěhovalo 24 osob. Za stejné období se odstěhovalo 11 občanů. V letošním roce zemřeli tito občané: Brázdová Ludmila Jiránek Lubomír Čech Vladimír Padrtová Ludmila
Malá Anna Kerndlová Marie Studená Marie Sysel Zbyněk 4
Šidlová Marie Cabejšková Marcela Suchánek Josef Brázdová Aloisie Staňková Božena Šidlová Anna Soukupová Marie Knotek František Kolesa Ladislav Kříž Josef ml. Ještě jednou všem pozůstalým vyslovujeme upřímnou soustrast. V letošním roce se narodily tyto děti: Jakub Jiří Zedníčková Marie Ostatková Aneta
Vochyán Vojtěch Macková Lenka
Od 1.1. 2007 do 10.12. 2007 se uskutečnilo celkem 17 obřadů: 11x uzavření manželství 2 x vítání občánků 1 x ukončení škol. docházky
2 x zlatá svatba manželů 1x sraz jubilantů – 50tníků
K uvedenému dni bylo celkem vyřízeno 95 žádostí o výpis z rejstříku trestů a 180 žádostí o vydání nových občanských průkazů. Hana Staňková
ZMĚNA NA POHOTOVOSTI Oznamujeme Vám, že Lékařská služba první pomoci
Náměšť nad
Oslavou bude od 1. ledna 2008 ordinovat takto: Pátek 14:00 - 17:00 Sobota, neděle, svátek 9:00 - 18:00 Lékařská pohotovost ve všech krajských nemocnicích Každému, kdo potřebuje lékaře mimo běžné ordinační hodiny, se v našem kraji dostane i nadále pohotovostní péče. O pacienty se v naléhavých případech postarají profesionální záchranáři, běžnější ošetření s odborným zázemím pak lidé najdou v nemocnicích. Od 1. ledna 2008 bude lékařská pohotovost (Lékařská služba první pomoci, LSPP) na území kraje Vysočina občanům k dispozici ve všech krajských nemocnicích, a to v rozšířených ordinačních hodinách.
Provozní doba pohotovostí v Nemocnici Třebíč: Pracovní dny 17:00 – 22:00 dospělí, děti a dorost Víkendy a svátky 9:00 – 22:00 dospělí 8:00 – 21:00 děti a dorost 5
Stejná provozní doba platí i pro lékařskou pohotovost v Nemocnici Havlíčkův Brod, Nemocnici Pelhřimov, Nemocnici Jihlava a Nemocnici Nové Město na Moravě. Lékařskou pohotovost bude zajištěna prostřednictvím Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina i ve Velkém Meziříčí (budova ZZS kraje Vysočina, ulice Nad Gymnáziem č. 17, vchod z ulice Čechova) ve všední dny od 18:00 do 20:00 hod., v sobotu, v neděli a ve svátky od 8:00 do 14:00 hod. Telefonní spojení na pohotovost ve Velkém Meziříčí je 566 523 971. Mimo provozní dobu pohotovosti jsou k dispozici v obvyklých dopoledních a odpoledních časech praktičtí lékaři ve svých ordinacích a ve večerních a nočních hodinách pak dále i nemocniční ambulance. Jitka Svatošová, tisková mluvčí Krajského úřadu kraje Vysočina 6
VÁNOCE VE ŠKOLCE I v letošním roce je v naší škole předvánoční čas nejhezčím obdobím roku. Zahájili jsme ho v pondělí 26. 11. společně s dětmi i rodiči odpoledním tvořením vánoční keramiky. Další týden jsme očekávali příchod Mikuláše. V úterý 5. 12. dopoledne k nám přišel Mikuláš s andělem. Pro čerta nakreslily děti svá zlobení a daly Mikulášovi slib, že už se zlobení opakovat nebude. Vánoční přípravy vrcholí. Sluníčka (děti II. třídy) připravují bílo-zlaté Vánoce a Květinky (děti I. třídy) Vánoce z přírodních materiálů. Vyrábíme ozdoby na vánoční stromeček , zdobíme chodbu, šatny, třídy, pečeme vánoční cukroví, vyrábíme vánoční přání a počítáme na adventním kalendáři kolik dní chybí do Vánoc. Ty naše – školkové začínají dříve . Už v pondělí 17.12. byl Štědrý den s vánočními zvyky a nadílkou, v úterý 18.12. nás čekaly vánoční pohádky v Ivančicích a ve čtvrtek 20.12. příjemně prožité vánoční odpoledne - vystoupení dětí v krojích s pásmem vánočních veršů a koled, nechybí ani vánoční zvyky, společné zpívání u stromečku, občerstvení a to na co se nejvíce děti těší – společné hraní s mámou a tátou s hračkami, které děti dostaly ve školce pod stromeček. Přeji Vám za děti i zaměstnance naší školy abyste závěr letošního roku prožili stejně tak, jako celý rok 2008 - v klidu, zdraví, pohodě, lásce a porozumění. Alena Bártková
POHLÉDNUTÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 V pondělí 3. 9. 2007 se otevřely prostory školy pro 207 žáků, kteří v tomto školním roce navštěvují naši základní školu. 87žáků se vzdělává na prvním stupni školy, 120 žáků na druhém stupni školy.Z celkového počtu žáků je 90 dívek a 117chlapců. Škola má celkem 11 tříd, pět na prvním stupni a šest na druhém stupni,součástí školy je i jedno oddělení školní družiny. Ve škole pracuje 19 pedagogických a 8 nepedagogických pracovníků. Od 1. 1. 2008 předpokládáme dvě personální změny na úseku nepedagogických pracovníků školy - školní stravovací zařízení a správní zaměstnanci. Hlavním a jediným cílem školy je poskytnout všem žákům základy moderního vzdělání a vybavit je znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi a zásadami potřebnými pro další rozvoj jejich osobnosti. Škola je a chce být dynamickou, komunikující institucí, posilující rozvoj zdravého sebevědomí žáků školy. Institucí účinně spolupracující s rodiči žáků, s širokou veřejností, se všemi kompetentními orgány a partnery školy, a proto, ač nejsme spokojeni se stavem našeho školství, zůstaly dveře naší školy 4.12.2007 otevřené. Je nyní pouze na příslušných vládních činitelích, aby si školství zasloužilo takovou pozornost a podmínky, které mu právem náleží a aby v dalším období k žádným nátlakovým akcím a k uzavírání dveří škol, včetně naší školy, nedocházelo. Vzdělávací proces na naší škole je zpestřován mnoha aktivitami, z nichž bych si, alespoň některé, které již byly a nebo do 21.12.2007 budou realizovány, dovolil připomenout : 7
-
-
-
-
-
-
-
sběr: starého papíru (9,5 t) v rámci projektu „Třídílek“ organizovaného společností ESKO T Třebíč, plastových lahví, šípků(1100 kg), kaštanů činnost celoškolského žákovského parlamentu na škole a jeho slavnostní zasedání spojené s ukázkami práce členů parlamentu a žáků školy výstava prací žáků školy „Krása darů a plodů podzimu a darů Země“ ve vstupních prostorách radnice Městyse Mohelno a s ní spojená beseda o včelařství exkurze: Praha - Národní muzeum, Mořský svět a další místa hlavního města ČR, Třebíč - pracoviště a zařízení ESKO-T, Didacta 2007 (volba budoucího studia a zaměstnání), Vídeň - den muzeí a historie zájezd žáků prvního stupně školy na kulturní představení (písničky J. Uhlíře) do Třebíče realizace plaveckého výcviku žáků prvního stupně v Nové Vsi u Oslavan za podstatně méně náročných finančních podmínek pro školu i pro rodiče žáků účast a úspěšná reprezentace školy v okrskových a okresních kolech různých sportovních soutěží – přehazovaná, florbal, vybíjená, malá kopaná, halová kopaná (Náměšť, Hrotovice,Třebíč) -první a druhá místa, Čtyřboj (Třebíč) - dva žáci školy postupují do krajského kola v Havlíčkově Brodě, dopravní soutěž žáků prvního stupně výtvarná soutěž „Ježíšek učí děti, jak pomáhat druhým“ olympiády: chemická, fyzikální, dějepisná, astronomická (za přítomnosti zástupce České astronomické společnosti a zástupce regionálního tisku). Příprava na olympiádu z českého a cizího jazyka a na zeměpisnou a matematickou olympiádu zajištění vědomostních testů a testů osobních studijních předpokladů ve spolupráci se vzdělávací společností Scio, srovnávací testování žáků 9. ročníku ve spolupráci se vzdělávací společností Cermat příprava LVVZ pro žáky druhého stupně v Orlických horách projekt „Vánoce nejen na Štědrý den“ projekt „Vánoční hvězda“, jehož výtěžek je věnován na léčbu onkologických nemocí a na výzkum účinné léčby těchto chorob zaslání částky 18192 Kč - výtěžek z projektu „Květinový den“- na dětské hematologicko-onkologické oddělení fakultní nemocnice v Olomouci na pořízení polohovacího lůžka pro pacienty tohoto oddělení koncert hudební skupiny MARBO pro žáky naší školy vánoční turnaj žáků II. stupně ve florbalu v Rouchovanech - 20.12.
Významnou akcí, týkající se vzdělávacího procesu školy je úspěšné zapojení školy do projektu „ORANŽOVÁ UČEBNA“.Díky tomuto úspěšnému projektu bude moci škola využívat pracovnu vybavenou patřičnou počítačovou a audiovizuální technikou. Náklady v celkové výši 500 000,- Kč uhradila Skupina ČEZ, které tak patří velké poděkování a uznání za podporu věnovanou naší škole. Poděkování patří i zřizovateli školy, městysi Mohelno, za účinnou pomoc a úsilí při zajištění a realizaci tohoto projektu. Slavnostní otevření ORANŽOVÉ UČEBNY se uskutečnilo 19. 12. 2007. Součástí slavnostního dne bylo i vystoupení žáků školy u „Vánočního stromu“ před budovou prvního stupně školy. 8
Další kulturní a společenskou akcí bude šestý, společenský ples SRPDŠ a Základní školy Mohelno, s předtančením žáků naší školy, který se bude konat 18. 1. 2008, ve 20:00 hodin, v místní sokolovně, na který si Vás tímto dovoluji také co nejsrdečněji pozvat. Zejména pro budoucí prvňáčky a jejich rodiče, pak bude významným dnem zápis do prvního ročníku školního roku 2008/2009, který se uskuteční 7. 2. 2008 , od 14:00 - 17:00 hodin v budově prvního stupně školy. Touto cestou bych chtěl všem budoucím prvňáčkům a jejich rodičům sdělit, že zápis není prověřováním znalostí, nýbrž kamarádským setkáním pracovníků školy s jejich budoucími žáky a jejich rodiči. Pokud se týká kratičkého pohledu do roku 2008, je prioritou školy úspěšné zvládnutí všech úkolů, a aktivit daných plánem práce na školní rok 2007/2008, včetně jednodenních tuzemských lyžařských zájezdů pro žáky školy (Harusův Kopec, Nutrie, Karasín atd.), zahraničních lyžařských zájezdů jednodenních (rakouské Alpy) a vícedenních (italské Alpy) nejen pro žáky a pracovníky školy, ale i pro širokou veřejnost. Zasedání CŽP za účasti veřejnosti,divadelního představení žáků školy pro rodiče, dne otevřených dveří, poznávacího zájezdu pro nejlepší sběrače a žáky školy, sportovních dnů a přeborů školy, oslavy Dne dětí ve spolupráci s třebíčským stacionářem Barevný svět, ozdravného pobytu u moře pro žáky školy na kouzelném italském poloostrově Gargano-letovisko Viesta, ozdravného pobytu u moře (Chorvatsko - Malý Lošinj) pro širokou veřejnost, slavnostní zakončení školního roku 2007/2008 a rozloučení s vycházejícími žáky, potřebné aktualizace a inovace vzdělávacích programů školy a splnění všech úkolů k zahájení a zabezpečení školního roku 2008/2009 včetně personalistiky vzhledem k předpokládanému úbytku žáků a třídy. I přes nárůst počtu žáků v tomto školním roce zůstává problémem předpokládaný úbytek žáků a tříd v následujících školních rocích. Ve školním roce 2008/2009 předpokládáme úbytek jedné třídy na druhém stupni, tentýž úbytek pak i ve školním roce 2009/2010.Významnou roli zde hraje počet žáků ze Základní školy z Dukovan a Hartvíkovic, kteří nastoupí do 6.ročníku naší školy. Tady se jeví velikým úskalím četnost i finanční náročnost dopravní obslužnosti Mohelno - Dukovany a Mohelno - Hartvíkovice, takže rodiče žáků z Dukovan pak dávají přednost Moravskému Krumlovu a rodiče žáků z Hartvíkovic Vladislavi. Navíc, po uplynutí těchto dvou školních roků,budeme mít dva školní roky za sebou, velice nízký počet žáků v pátém ročníku naší školy.Úbytek žáků a tříd je problémem nejen kraje Vysočina, ale problémem celorepublikovým. Dále budeme pokračovat v inovaci, opravách a udržovacích pracích jak na budovách a okolí školy, tak v interiéru. Veškeré plánované úkoly jsou závislé na finančních možnostech školy a zřizovatele školy, proto nemusí dojít k jejich kompletnímu splnění. V samotném závěru tohoto předvánočního pohlédnutí mi dovolte poděkovat za spolupráci a popřát, všem žákům a pracovníkům školy, rodičům žáků, představitelům a občanům městyse Mohelno, čtenářům Zpravodaje Mohelna, všem sponzorům a přátelům naší školy, představitelům a občanům obcí, jejichž žáci navštěvují naši školu, příjemné a kouzelné prožití vánočních svátků a vánočního období a jen pevným zdravím, pohodou a radostí, naplněný rok 2008. Mgr. Raimund Urban ředitel školy 9
DUCHOVNÍ SLOVO Stříbrné rolničky radostně zvoní, země si před světlem oči své cloní. Pospíchá k Betlému, k jesličkám běží, ve chlévě na seně děťátko leží. Všimli jste si už, že ta největší tajemství křesťanské víry slavíme v noci? Ve vánoční noci slavíme narození Božího Syna, našeho Spasitele Ježíše Krista. V noci před jeho utrpením a smrtí slavíme Poslední večeři. Při umírání Pána na kříži se slunce zatmělo a den se proměnil v noc. V noci před velikonočním úsvitem slavíme Vzkříšení Páně. Bůh přichází nenápadně. Když přicházejí mocní páni světa na státnické návštěvy, děje se tak s velkou a hlučnou slávou. – Bůh, Pán všemohoucí, přichází tiše, nenápadně, skromně. Mocní světa o jeho příchodu nic nevědí. I dnes je to tak. Je hluk předvánoční reklamy, ale není v tom Bůh – a shánliví lidé prohlašují : Není Bůh, není vůbec žádný Bůh! A když není Bůh, proč mít ohled ne druhé? A žijí bezohledně. Když není Bůh, není před kým se zodpovídat za své činy. A žijí nezodpovědně. Když není Bůh, není v koho doufat, že nám odpustí naše viny – a žijí v zoufalství a sahají si na život. O vánocích bývá nejvíc sebevražd, protože lidé ve Svaté noci stojí víc než kdy jindy, zející prázdnotě tváří v tvář, tam, kde měl býti Bůh. Ale Bůh je a přichází, v noci, tiše a nenápadně a jeho příchod je možno zaspat. Bůh, věčný poutník v betlémském Dítěti, klepe na dvířka všech lidských srdcí, i tvého. Pustíš ho letos, přijmeš ho, přivítáš ho? Bůh přichází v noci, ale tam, kde je přijat, tam proměňuje temnoty v jas, dřímoty v jásavou radost. Nejsem na životní zmatky sám,. Můj přítel přichází. Nemusím se se svými nezdary a vinami vláčet životem. Můj Osvoboditel přichází. Nemusím hledět do budoucnosti se strachem a nejistotou. Můj Ochránce přichází. A tak právě zve všechny lidi otevřeného srdce vánoční koleda: „Radujme se, veselme se, spasení dnes stalo se.“ Šťastné, požehnané a milostiplné svátky vánoční, nejkrásnější svátky církevního roku, vám přeje a na vás všechny v modlitbě před jesličkami bude pamatovat Váš duchovní pastýř Pane můj nejdražší, maličkým jsoucí, slyším tvé srdéčko láskou k nám tlouci. Ať to tvé srdéčko ke všem se sklání, ať české poutníčky od zlého chrání. 10
VZPOMÍNKY NEVZPOMÍNKY Nejen o hudbě, ale i o lidech, kteří už neodmyslitelně patří k novodobým dějinám Mohelna Kdo v zlaté struny zahrát zná, jej ctěte víc než sebe / Neboť vás Bůh tak miloval, že seslal vám ho s nebe /. Hrozné, když Bůh neúrodou a morem trestá přísně./ Však ze všech trestů největší, když národ nemá písně. (Vítězslav Hálek) Ne že bychom písniček neměli. Máme jich až moc, nikdy jsme jich tolik neměli. Ale vezměme to raději od počátku. Před takovými šedesáti lety zpíval kdekdo. Zpívalo se při práci, zpívalo se před svatbou, zpívali regruti, kteří se loučili se svobodou. Zpívaly děvečky, pamatuji, bylo to tuším u Přibylů, jak jejich děvečka zpívala u studny, měla překrásný alt, bylo to slyšet až k nám za poštu. Zpívalo se v kostele, nebyla nouze o zpěvačky. Zpívalo se při každé příležitosti. A co dnes?. Přijíždí auto a už z dálky slyšíš rytmické bum, bum, bum, bum! Člověk dnes za den slyší tolik muziky a tolik zpěvu, kolik jí dříve neslyšel po celý život, a to ještě takové, že zvěř před ní prchá z lesů. Je vinna technika, zvuk uvězněný na magnetofonovém pásku? Ale vždyť i dnešní člověk je ve své podstatě stejný, stejně cítí potřebu hudby a zpěvu, ta je mu od samých kořenů bytí vrozena. Dnešní člověk něco dělá a pustí si k tomu rádio. Může poslouchat svoje oblíbené melodie a vůbec všechno, co zábavní průmysl vyprodukuje, až do omrzení. V hospodách, v obchodních domech, na tržišti… S úpadkem mravního povědomí společnosti souvisí i úpadek zpěvnosti. Žákyně třetího ročníku pociťuje Hašlerovy písně jako „kostelní“. Svéráznou ukázkou nové lidové tvořivosti se představí i žáček prvňáček: „Já nevím, já nevím, koho dneska zastřelím. Zastřelím já šerifa, ať se do nás nemíchá“. (Že by budoucí superstar?). Za války, kdy taneční zábavy byly zakázány a vůbec projev jakéhokoli veselí, zejména po atentátu na Heydricha, byli lidé za trochu muziky vděčni. Obcházelo se to tak, že se pořádaly „koncerty“ – prostě se hrálo, k poslechu a bez tance. Pro zpestření programu lidé nechávali zahrát určitou skladbu svým známým, kamarádům, milým. Nakonec se muzicírovalo a tančilo nejenom na svatbách, ale i při draní peří. A pak se hrálo a tančilo v lesích, jak se fronta blížila, byla občas slyšet i dělostřelecká kanonáda. Německé pancéřové vozy objížděly po kraji lesa a občas vystřelily dávku do jeho hloubi. Ale tam se hrálo a zpívalo. I partyzáni se těchto zábav, při nichž šlo jejich pořadatelům a účastníkům opravdu o krk, zúčastňovali. Po osvobození lidé jako by si chtěli dobu hudebního půstu vynahradit na nejrůznějších oslavách, které se bez tancovaček neobešly. Nejoblíbenějším hudebním nástrojem po válce byla kytara. Hráli jsme a zpívali, v módě byly všelijaké ty kovbojské písně, ono se to tak pěkně neslo za teplého letního večera. „Chceš píseň severu znát“ či „Končita pláče, Pedro se dneska žení, proč právě ona po jeho boku není. Caramba“! Načež se otevřelo okno a rozespalý sedlák zařval česky: „Himlhergot! Dite s tó vašó Kunčitó tam, co to nikdo neslyši! Já chco spat!“ Tak se šlo o dům dál. Přednesový repertoár pak zpestřovalo vystoupení pana Antonína Němce, který hrával na pilu. Pila je hudební nástroj, je to sice v podstatě opravdu pila z prvotřídní švédské oceli, hraje se na ni smyčcem a dají se s ní vyluzovat překvapivě emocionální 11
zvuky. V květnu ji předváděl ohromenému sovětčíkovi. Popíjela se „řepovice“, což byl líh s mentolovou alpou či nějakou aromatickou příchutí. Byl vypuštěn z lihovaru před příchodem Rudé armády. Opice z toho byla strašlivá. Rus se díval na muzicírujícího jako u vidění, lomil rukama, popíjel další stakán řepovice a neustále drmolil: „Vot i užas! Vsjo možno. Piliť drova i igráť možno!“ „No, zkus to sám!“ vybídl hosta hostitel. Téměř s posvátnou úctou vzal vojáček nástroj do ruky, všelijak to zkoušel, všelijak to držel, smyčcem všelijak jezdil, ale nějak mu to nešlo. Jeho hostitel si odskočil, aby ulevil svým útrobám, host se mezitím vytratil a pojechal, jednotka pojechala, celý trend pojechal a pan Němec se sháněl po pile, že bude v produkci alespoň sám pro sebe pokračovat. Pila nebyla. Jat neblahým tušením zaúpěl a rozeběhl se za vozatajem. Chytil ho ještě v Mohelně, hned ho poznal a na něj: „Halé, kamaráde, já sem ti to pilo jenom pučil, abe ses jo vezkóšel a né abes s ňó hoháněl k matičce Moskvě.“ Sběratel suvenýrů sáhl jenom pod sedadlo a pilu mu vrátil. Snad se mu i slza v oku objevila. Tisíce verst, tisíce hodin nepředstavitelných hrůz, utrpení a on se vrací ke své rodině, má-li jakou, ke svým dětem, má-li jaké; mohl jim ukázat vzácnost nevídanou, div české techniky. To bylo docela něco jiného než Vasilova garmoška. Hrát i polena řezat, vsjo možno. Kluci zednického mistra Havla, inspirováni znamenitým filmem Můj koníček, si oblíbili benžo, takže bylo co poslouchat. Dnes mnozí věřící v kostele ani kancionál neotevřou. Kostelní hudba a zpěv dosáhly svého vrcholu za faráře Jana Nohy, který říkall: Kdo zpívá, dvakrát se modlí. Při tehdejších obřadech bylo času dost, farář nemusel spěchat do jiných vesnic, a tak se i varhaník mohl, v tom dobrém smyslu slova, „vyřádit“. „Nevím, proč by měla krásná melodie urážet Boha,“ říkal farář Noha. Když se mu zpěv či hudba líbily, s obřadem posečkal a poslouchal. Často lid učil nové písni přímo z kazatelny a nic ho tak nevynervovalo, jako když kdokoliv z hudebníků neodvedl svou muzikantskou práci podle jeho gusta, to dal velmi demonstrativně najevo. Jeho náročnost byla příslovečná. Pohřebních zpěvaček nebylo mnoho, zato zezpívané a podporoval je nádherný mocný bas slepého pana Jana Pálenského. Co mu příroda na jednom smyslu odepřela, bohatě mu vynahradila na jiném. Skvělým sopránem vládla Míla Kočová, nyní paní Horká, altem Jarka Hošková – Horká. Oporou byly zkušené starší pěvkyně paní Papoušková a paní Němcová. Někdy se na hřbitově přidal i pan farář, sám byl také výtečným zpěvákem i hudebníkem. Lidé vůbec zpívali rádi, hudba a zpěv prostě prožívaly, jak by řeklo dnešní dítě, v angličtině zběhlé, svůj „boom“. Lidé jako by si chtěli vynahradit, oč za války přišli. Ještě jednou se nám hudba a zpěv vrátily, to v roce osmašedesátém. Šli trempíci a zpívali, televize byla plna písní, jedny hezčí než druhé – ještě dnes se k nim vracíme jako k evergreenům, věčně zeleným. Ti dnešní trampové mně připadají nějak schlíplí, beze zpěvu a bez kytar, asi na ně nemají, anebo necítí potřebu zpěvu. Ve třicátých letech minulého století se v údolí Jihlavy rozléhaly trampské písně, často jsme je poslouchali. Na plácku pod Čertovým ocasem měli svou osadu trempové, z Královopolské. Jejich stanové městečko bylo přímo vzorové. Pokaždé na konci prázdnin nám na rozloučenou v sokolovně předváděli besídku, na kterou jsme se velice těšili. Ta vystoupení měla velice dobrou úroveň. Ještě dnes si vzpomínám na létající ohňové kresby či scénky z Voskovcovy a Werichovy West Pocket Revue. To nebyli kovbojíčci, jež nebaví je výlet, když není po 12
čem střílet, ale normální slušní občané, lidé práce, kteří zaměnili vyprahlou dlažbu velkoměsta za pobyt v přírodě. Brňáci vůbec Mohelno hodně znají, ještě za války, kdy byla bída a v Mohelně se vždycky dalo něco sehnat. Vždycky se tu „minuli “, jak se říká po našem. Mohelno mělo přirozený spád k Brnu, hodně našich lidí v Brně pracovalo. Sám jsem se mohl přesvědčit, kolik Brňáků Mohelno znalo a mělo na ně dobré vzpomínky. Doma nikdo prorokem. Kdybys dosáhl mistrovství nejmistrovatějšího. Rubem této prastaré zkušenosti je, že lidé, kteří k nám přišli odjinud, se zapsali do našich dějin v pravém smyslu písmem zlatým. Jaký to byl pro nás děcka rozdíl, když nás začal učit farář Jan Noha! Jaký to byl rozdíl pro nerudnému faráři Pleskalovi, který nás, ( proč to neříci ?), i bez příčiny bil rákoskou přes prsty! Za Nohy nám biblická zvěst nebyla „nakomandována“, z jeho úst zněla poutavě a zajímavě. Na jeho hodiny ve škole jsme se těšili, připravovali si na ně otázky a on je rád zodpovídal. Nejraději ovšem vykládal o svém autu, hranaté tatrovce se záclonkami v okně. To pak před námi ve svém výkladu rozebíral doslova do posledního šroubku. Byl velice univerzální, o všem něco věděl a o všem dovedl vyprávět. Tak jsme se dovídali o novinkách z vědy a techniky, možnosti života na jiných planetách, kdy asi člověk poletí na Měsíc. „Ano, člověk poletí na Měsíc a první se tam dostanou Američané,“ říkal přesvědčivě. I o pokroku v lékařské vědě jsme se dozvídali, to měl hlavně od svého spolužáka na třebíčském gymnáziu, doktora Oulehly. Ani nedopověděl a hodina byla u konce. Nevěřícně se podíval na hodinky. „To už zvonilo....? Honem se ještě pomodleme alespoň Zdrávas Maria..“ A jak byl tolerantní! Když jsme se posmívali spolužáku jiného náboženského vyznání, naprosto nesmlouvavě zakročil. „To není neznaboh, milí žáci, věří v Boha tak jako my, jen trochu jinak, tak je to. Už ať nic neuslyším,!“ Při pohřbu jednoho občana československého vyznání jsme byli zvědavi, co podnikne. Stál opodál a tiše se modlil z otevřeného breviáře. Jako ostatní se rozloučil s mrtvým. A kněze nekatolíka pozval na oběd. Byl i velikým příznivcem divadla. Jeho zásluhou se hrávala divadla v Orlovně a byla velmi navštěvovaná. Sám si také zahrál, byl dobrým hercem a co málo o něm známo, byl dobrým imitátorem zvuků. Kdysi mělo před hájenkou, samozřejmě za kulisami, zastavit auto. V divadelní knížce stálo doslova „s nevypnutým motorem“. Ale kde vzít zvuk auta s nevypnutým motorem, magnetofony ještě nebyly a auto za Orlovnou nebylo také dobře možné. A tu pan farář, divadelní knížku v ruce, začal podupávat, mručel... ono vám to bylo docela jako spuštěný motor auta, však se také lidi potom ptali, kde jste měli to auto, za kulisy byste s ním nemohli a venku taky nebylo? Opravdu, žádný kohout tak nádherně nedovedl zakokrhat, jako náš pan farář. V divadle v Orlovně hrávali například pan Tupa, pan Mutl ze Lhánic a další a další ochotníci, bez nichž jsme si divadlo ani nedovedli představit. Jakkoli byla mezi divadelníky Sokoly a Orly jistá konkurence, po osvobození Sokoli pozvali herce z Orlovny k vystoupení v Sokolovně a ti rádi pozvání přijali. Nebylo to gesto, ale krásný výraz pospolitosti. Za války měli sousedé, kteří odvěky na sebe nevražili, díru v plotě, aby mohli k tomu druhému do krytu. A když bylo po válce, první, co udělali, že tu díru zadělali. Bohuslav Knotek
13
PRO DĚTI Otázky Mami, tati, Kdo sluníčko zlatí ? A měsíček kulatý bývá někdy cípatý. A proč sbohem nedává, Když se za les schovává ?
Zima Jak se nemám zimy bát, když mi leze pod kabát ?
Povídali naši že na Valích straší. Podivné to strašidýlko, nemá bradu, nemá čílko. Vůbec lidskou tvář, místo bříška divná zář. Ale chytrá naše Stázi, přišla na to celkem hladce. Že tam večer dolů schází Honza Metelka, kterému pak v kalhot kapse svítí baterka.
Ukradli mi pokladničku už je pryč. Ať se děje, co se děje, vyzrála jsem na zloděje. Já mám od ní klíč ! Bohuslav Knotek Omluva vydavatelství: Pro vážnou technickou závadu, na jejíž odstranění bylo třeba dodat součástku ze zahraničí, se část vydávaných zpravodajů dostala ke svým odběratelům s několikadenním zpožděním v průběhu vánočních svátků nebo krátce po nich. Vydavatelům, přispěvatelům i čtenářům se tímto omlouvám. Petr Večeřa, vydavatelství 14
JAK SE ŽILO V MOHELNĚ? – OPSÁNO Z LEXIKONU Z ROKU 1930 MOHELNO – MĚSTYS 1 600 obyvatel Okr. úřad Třebíč Okr. soud Náměšť n/Osl. Krajs. soud Jihlava Pošta Četnická stanice Sbor dobrovolných hasičů 1 katolic. kostel Železnice – 10 km – Kralice Autobus – Mohelno – Kralice Lékaři : MUDr. Svoboda Jaroslav Zvěrolékaři : Schinzel František Autodoprava : Maděričová Františka, Sázavský František Bednáři : Chytka Bedřich, Kerndl Antonín, Kerndl Jindřich, Kerndl Vilém, Pelán František Biografy : Bio „ Orel “ Cement. zboží : výroba – Kašpar Antonín Cihelny : Wurštová Františka Dobytek : ( obch.) Hadraba František Fotoateliéry : Ulman Štěpán Hodináři : Paseka František, Polák Jaroslav Holiči : Lipecký Jaroslav, Lipecký Josef, Šikula J. Hostince : Hadrabová Marie, Kopeček Alois, Staněk Josef, Žalud Josef Kamnáři : Janáček Josef, Klein František Kapelníci : Kysela František, Němec Josef Kartáčníci a Štětkáři : Jelínek Leopold Klempíři : Klimánek J. Koláři : Hošek, Kotrsal, Švec, Zdražil Kováři : Franěk Jan, Franěk Josef, Holý Josef, Mazánek V. Krejčí pro dámy : Zajíc Ludvík Krejčí pro pány : Dvořák, Khün, Papoušek Stanislav, Povolný Josef, Staněk Karel Lihovary : Rolnický lihovar, z.sp. s.r.o. Lomy na minerály (nerosty): Blimsritter Bedřich Malíři pokojů : Šidla Josef, Ulman Stanislav Mléko : Mohelský Hubert Mlýny : Tkaný Josef Mlýny na nerosty : Blimsritter Bedřich Obuvníci : Hubatka Josef, Janáček Jan, Kabela Václav, Nováček Eduard, Pokorný František, Staněk František, Šišula Antonín Ovoce a zelenina : Konečný Quido Pekaři : Kafka J., Outulný F Pily : Kašpar Antonín Pivo lahvové ( obchody) : Horáková Marie, Němec Josef Pletárny : Tomková Marcela 15
NOVÝ PŘÍRŮSTEK V KNIHOVNĚ ANEB KDO JE TO INFORMÁTOR Mohelenští občané si určitě všimli, že od zimy do léta minulého roku se v jejich obci dělo něco podivného. Kdosi s velkou černou taškou, která obsahovala notebook, a s diktafonem v ruce obcházel celou vesnici téměř od domu k domu, dožadoval se pozornosti, drze lezl do dvorů, zahrad, dílen, ba i kuchyní, navíc v jakoukoli denní dobu, ráno i navečer, ve všední den i ve svátek. Tím ale jeho drzost nekončila. V domácnostech a zahradách ukazoval na všechny předměty kolem a ptal se místních na jejich názvy, jako by je viděl poprvé v životě. Při otázkách typu „Co je tohle“ nebo „Jak tomu říkáte“ možná ještě dnes obracejí někteří Mohelenští oči v sloup. Aby toho nebylo dost, své hostitele nazýval informátory, nutil je popisovat nejrůznější obrázky a nahrával si veškeré odpovědi. Ačkoliv by se to mohlo zdát, nespadl ale z višně ani z jahody (z čeho se vlastně padá v Mohelně?) a jeho nekončící otázky i „vybavení“ měly svůj důvod. Takto totiž vypadá dialektolog a jeho práce. Dialektolog je člověk, který se zabývá studiem nářečí určitého jazyka. Zjišťuje tedy, jak se na určitém území nebo v určité obci mluví a jaká je tamní slovní zásoba, tzn. jaká slova lidé používají při označování předmětů každodenní reality, ať už v domácnosti, na poli, v práci nebo mezi sebou. Jeho úkolem je tedy proniknout mezi místní obyvatelstvo, navázat cenné kontakty a pak už jen otravovat ochotné(?) informátory neustálým vyptáváním. Označení informátor je ale v dialektologii běžné a neznamená nic jiného, než že dotyčný dialektologovi při jeho práci velmi pomáhal. Nahráváním a chozením „na besedo“ dialektologovo bádání zdaleka nekončí. Zachycenou slovní zásobu je třeba sepsat do určité podoby, aby se s ní dalo dále pracovat. Jednou z možností je sestavit diferenční nářeční slovník. Jedná se o slovník, který obsahuje zachycenou slovní zásobu, a to pouze takovou, která se liší od spisovného jazyka. A aby toho ještě nebylo málo – do takovéhoto slovníku se nezaznamenávají slova, která se od spisovné podoby liší pouze určitou změnou, zde hanáckou, typickou pro celou oblast. Taková slova jako mlén, dlóhé, mliko nebo mravenišče se do slovníku nedostanou jednoduše proto, že taková změna, jako např. é namísto ý nebo, ó namísto ou, i namísto é nebo -šče místo –ště, se netýká pouze dané obce, ale téměř celé hanácké oblasti. Zato slova jako hocampané, škaprcétla, hóhrabečák, nágl, praščák, šrékmos, uskřidlé, konópek, vescálek, zhóvitkovat, žochla nebo keďola ano. Většinou se týkají pouze dané obce a už za prvním kopcem takové slovo neuslyšíte. A proč? Vzpomeňme si, jak vypadal život na moravském i českém venkově před asi sto lety. Těžká práce v hospodářství vázala člověka k jednomu místu, málokdy se dostal do většího města, jiného okresu, nebo dokonce kraje. Jednou z mála možností byla např. pouť nebo potřeba jednání s úřady. Televize neexistovala, vlastnění automobilu a tím možnost snadného a rychlého cestování také ne. Kontakt se světem udržovaly snad jen noviny. Nemusíme nostalgicky vzpomínat na staré dobré časy. Život tehdy byl jednoduše jiný. Teď se sice pomocí auta dostaneme všude, kam chceme, můžeme sledovat televizi, na dovolenou dokonce zaletět opravdu daleko. Vzdálenosti jsou ale relativní. Ty velké se zkracují, ale možná ty menší, třeba mezi mnou a nejbližším sousedem, se prodlužují. Stačí jen porovnat nové fotografie se starými. Kam se třeba poděly lavičky, na kterých se na zápraží tak dobře sedělo a povídalo? Současný život je obohacen o mnoho nových, snáze dosažitelných zážitků, ale třeba právě řeč a její slovní zásoba se mění, ztrácí se její tradiční nářeční složka. Student vysoké školy běžně pracuje s noťasem, k obědu zhltne hot-dog, hodí na sebe 16
rejoisy, zajde si na jungle a mezitím objíždí konference s postery, přičemž mu neustále hrozí deadliny. Možná už ale neví, že jeho prarodiče běžně pracovali s koseřikem, grackó a hóhrabečákem, k obědu si uvařili kondrfále, meteličke a péchavico, oblékli si cajkáče, mantl nebo škrbále a zašli si na besedo. Mezitím objížděli roli s voračkó nebo pobřislákem a v zimě jim hrozila klizavina a rosplóti. Měnící se reálie jsou příčinou vznikání nových i zanikání starých slov. Určité věci tak nemizí z našeho života jenom fyzicky. Mizí i ve vzpomínkách jednoduše proto, že je nedokážeme pojmenovat. V naší rodině se traduje veselá historka. Když otec poprvé přivezl představit svou nastávající rodičům, vše probíhalo tak, jak má. Když ale má babička chtěla po své budoucí snaše, aby jí pomohla, ta jednoduše zůstala s údivem a bezradně stát, protože své nastávající tchyni nerozuměla. Otec si ji totiž „přivezl“ z východních Čech. Mohlo by se to stát i dnes? A pokud ne, je to dobře, nebo špatně? Při vzpomínce na tuto drobnou nehodu jsem se jednoduše rozhodla, že se těm Mohelenským podívám na zoubek. Pro studentku českého jazyka se zájmem o dialektologii to byla snadná, a nyní už můžu říct šťastná volba. Většinou se za svou mluvu, která nás hned prozradí, stydíme. Hledáme vhodná slova, nejrůzněji je kroutíme a ohýbáme do spisovnější podoby. Přirozená řeč je ale ta, ve které jsme vyrostli, kterou jsme každý den slyšeli a ve které máme naše vzpomínky třeba právě na své babičky a dědečky, kteří občas používali záhadná a nesrozumitelná slovíčka. Pokud se mi podařilo podnítit zájem Mohelenských o jejich jazyk, byla práce přínosem. Ještě jednou všem, kteří mi byli ochotni pomoci a kteří mě zvali dál a do úmoru popisovali náčiní v kuchyni a nářadí ve stodole, velmi děkuji. Přes 1 400 sesbíraných slov je výsledkem i jejich práce a jsou od nynějška k dispozici v knihovně. Doufám jen, že na naši společnou práci nebude sedat prach a že ji naopak využijí třeba učitelé místní školy se studenty nebo všichni mí „informátoři“, kterým bude pomáhat vracet vzpomínky a třeba i další pozapomenutá slova. Mgr. Kateřina Hošková
MOHELENSKÝ RYBÁŘSKÝ SPOLEK Naše organizace má v současné době 350 členů. Z řad dětí a mládeže je 24 členů. Činnost našeho spolku je soustředěna na pěstování ryb a jejich vysazování do našeho revíru. Samozřejmě se zabývá i jejich lovením. Od roku 2001 do roku 2006 klesl počet docházek k vodě o 730. V roce 2001 ulovili naši členové 8479kg ryb, v roce už to bylo jen 7788kg ryb, ovšem vzhledem ke snížení počtu docházek je tento úbytek úměrný. Letošní docházky a sumarizaci se dozvíme až v příštím roce. Na jaře naši členové vysekali a vyčistili břehy a okolí rybníka Suchánek. Jako každý rok, tak i letos zde byly pro naše členy zorganizovány rybářské závody o hodnotné ceny. 20.10.2007 proběhl výlov rybníka Chobot. Celkově se vylovilo 7607kg ryb. Z tohoto množství bylo do rybníka vráceno na další dopěstování 2637kg ryb. Jedná se o kapra, lína, štiku a amura. 4970kg ryb bylo vysazeno do našeho revíru. Je nutné zdůraznit, že výlov proběhl v pořádku i přes nepříjemné počasí a studený vítr. 6.7.2007 byl na rybníku Chobot uspořádán tradiční rybářský výlet. Hrála skupina Profil pod vedením Fr.Staňka. Opět se prodávali smažení kapři a byla i bohatá tombola. Touhle cestou chceme všem našim sponzorům poděkovat. Pokud se zadaří, dojde za podpory úřadu městyse k vybagrování rybníka Chobot. Mohelenský rybářský spolek přeje všem občanům šťastný nový rok. B. Knotek ml. 17
ZPRÁVY ZE SOKOLA MOHELNO Jak jste si již mnozí z vás všimli, na budově sokolovny v Mohelně probíhaly v posledním období opravy většího rozsahu. Jelikož se dostal stav oken a dveří do havarijního stavu a přizvaný revizní technik elektro zhodnotil stav elektroinstalace v budově jako životu nebezpečný, nařídil okamžité odpojení objektu od rozvodné sítě, vyvstala otázka, co s tím. Vzhledem k blížícím se hodům a dále pak plesům v novém roce nám nezbývalo nic jiného, než tento stav urychleně řešit. Investiční záměr byl vyčíslen na cca. 570.000,- Kč a úkolem TJ Mohelno bylo tyto prostředky zajistit. Požádali jsme v první řadě o pomoc ČOS. Zástupcům TJ Mohelno se po zdlouhavém vyjednávání podařilo tuto sumu obhájit s tím, že z ČOS Praha a Župy Jihlava bude poskytnuto 340.000,-Kč, zbytek musí TJ Mohelno zajistit z vlastních zdrojů. Úkolem bylo tedy sehnat cca 230.000,-Kč, což pro nás představuje nemalý obnos. Jen pro srovnání - na roční provoz sokolovny obdržíme cca. 30.000,- Kč, výtěžek z hodů pro Sokol je 10.000,- Kč a roční faktura za elektřinu představuje částku asi 22.000,- Kč. Toto riziko jsme vzhledem ke stavu sokolovny přesto podstoupili a oslovili instituce jako JE Dukovany, Kraj Vysočina, Městys Mohelno a další firmy s žádostí o pomoc. Vstříc nám vyšel Městys Mohelno a poskytl dar v částce 40.000,-Kč, z podnikatelské sféry nám nejvýznamněji pomohlo Stolařství - Miroslav Šuler, Mohelno. Za to patří oběma dík. Jen pro informaci uvádíme zaokrouhleně nejvýznamnější položky rozpočtu: Okna Dveře (vchodové+velké boční) Hromosvod Světla (zářivky+nouzová) Oprava el. instalace Atd.
-
260.000,-Kč 85.000,- Kč 43.000,- Kč 30.000,- Kč 25.000,- Kč
Každému, kdo nám jakkoliv pomohl, ještě jednou děkujeme. TJ Sokol Mohelno 18
MISTŘI STOLAŘSKÉHO ŘEMESLA Z MOHELNA Stolařské řemeslo má v Mohelně staletou tradici. Prvním historicky doloženým stolařem byl po roce 1750 Václav Hubáček, uváděný v r. 1781 jako Tischlermeister. Na něho navazovaly na přelomu 18. a 19. století, stolařské rodiny Nováčků – Burianů a Karla Sýkory ze Lhánic, Škodů a Povolného z Bučovic, který si vzal vdovu po Janu Škodovi a dílny Vincence Beránka, původem od Pardubic, Jana Novotného a Jana Dvořáka z Jindřichova Dvora, Jana Vopálenského z Rychnova a domácích Jana Hanzlíka a Matyáše Macka. V té době, po patentu Josefa II., r. 1781, který odstranil nevolnictví a poddaní přestali podléhat vrchnosti v záležitosti sňatků, stěhování, prodávání svých statků, ale zejména mohli svobodně dávat své děti na řemeslo nebo na studie, vzniká v Mohelně bohatý život řemeslný. Byli to zejména hrnčíři, tkalci, jircháři, kováři, koláři, kamnáři Kleini – proslulí výrobou kachlů, ševci, krejčí, tesaři, zedníci, bednáři a další. Kolem roku 1800 se začalo dařit výrobě nábytku v Mohelně. Byl o něj zájem, zejména pro jeho výtvarné zdobení. Vyhovoval vkusu obyvatel Jižní Moravy, dobře se prodával. S příchodem dalších stolařských mistrů do Mohelna se jeho výroba rozšiřovala. Věhlasu v řemeslné zručnosti se dostalo malovanému nábytku Johanna Buriana (1813-1889), jeho otci a bratrům, Karlu Sýkorovi ze Lhánic ( 1807 - ), který se u Burianů vyučil a do rodiny se přiženil. V jeho dílně pracovali i jeho synové. Mohelenští stolaři vyráběli především truhle, poličky, dlouhé závěsné police na nádobí, postele i s nebesy, lavice i rohové s opěradly, rohové – koutní almárky, stoly, židle, méně již skříně. Téměř všechny svoje výrobky zdobili malovaným dekorem umístěným do obdélníkových polí nebo čtverců. Podíváme-li se dnes na barevnou reprodukci dekoru Burianovy lavice, datované rokem 1850, pozorujeme modré pole, lemované bílou linkou. Základem pestrých květů, vyplňujících celé pole, je romantická váza. Ve vrcholu je symbol slunce. Do stylizovaných jablíček umístil svůj monogram J. B. Signoval jen práce, které sám maloval. Své výrobky také vlastnoručně podepisoval. Zejména na spodní části víka truhel najdeme olůvkem ( stolařskou tužkou) napsáno: „Johan Burian, Maistr stolařsky z Mohelna. Léta Páně 18....“.
19
Celé pojetí kresby je dle mého soudu symbolické. Modrá ultramarínová, kobaltová nebo indigová je vnímána jako voda, vzduch a nebe. Jablíčka, květy růží, tulipánů a kopretin znamenají život. A slunce, životodárnou sílu. Burianovy práce vynikají bohatým ornamentálním pojetím a pestrostí barev. Jeho výrobky jsou na první pohled nápadné a poznatelné. Jsou jedinečné a hovoří o práci mistra. Malovalo se ručně bez předlohy. Jasných barev dosahovali snad pomocí makového oleje. Při rozšíření výroby se základní obrysy kompozice přenášely na podklad pomocí prášku, tzv. havraního stříbra, ze vzoru propíchaného na tvrdém papíře. V některých dílnách malovaly za plat i ženy. Také Karel Sýkora, který postupně založil dílnu, ve které pracovalo několik tovaryšů a učedníků vyráběl a maloval nábytek. Jeho pojetí barevné malby je však střízlivější. Bývá umístěno u truhel do čtvercových polí, dvojitě široce lemovaných, s iniciálami K. S. Stejně i další mohelenští mistři své malované výrobky signovali a nacházíme na nich jejich zkratky. Nedosahovali však úrovně a kvality dekoru Burianů. Pamětníci uvádějí, že z Mohelna jezdilo až deset povozů s nábytkem na jarmarky do Ivančic, Miroslavi, Hostěradic, Hustopeče ( kde měli Buriani i sklad), Kyjova, Bzence, Uherského Ostrohu, Uherského Hradiště, Velkého Meziříčí, na Hanou a do řady dalších míst. Práce Burianů, Karla Sýkory, Vincence Beránka, Franze Povolného i dalších najdeme dnes deponované v muzeích, např. v Národopisném muzeu v Praze a Brně, v muzeích Hodoníně, Kloboukách u Brna ( z pozůstalosti Viléma Mrštíka), Uherském Hradišti, Vyškově, Znojmě, Velkém Meziříčí a jinde. Poprvé zaznamenal a popsal mohelenské stolařské mistrovství Vratislav Bělík, národopisný pracovník, působící v letech 1939 – 1945 v Mohelně, který čerpal údaje od pamětníků. Truhláři lidového nábytku z Mohelna patří k tvůrcům lidového umění, které obohatilo naši národní kulturu. Dr. Jiří Lysák
MOHELENŠTÍ MYSLIVCI Myslivecké sdružení se v letošním roce zaměřilo na rozšíření vzájemné spolupráce s novými uživateli zemědělských pozemků v katastru městyse Mohelno. Od této spolupráce si slibujeme zlepšení životního prostředí a ochranu zvěře při různých polních pracích, aby ztráty, které při této zemědělské činnosti vznikají, byly co nejmenší. Jedná se o mnoho opatření, počínaje osevními plány, ve kterých by se nemělo zapomínat na rozložení druhové skladby o menších výměrách, dále pak do osevních plánů zařazovat meziplodiny a konče oséváním atraktivních plodin v sousedství lesních porostů způsobem, který umožní lov černé zvěře a zabrání případným vyšším škodám na těchto plodinách. Naší velkou snahou je prosadit pěstování tzv. biopásů ( jedná se o osetí pásů širokých 6 až 12 m ), podél cest tak, aby nebylo narušeno obdělávání vedlejšího pozemku a zvěř měla dostatek krytu a potravy, i po provedené sklizni, většiny zemědělských plodin. Protože tato činnost je brána velmi vážně, je ze strany státu dotována částkou kolem 5 000,-Kč / ha. Státní dotace jsou poskytovány i na další činnosti vedoucí ke zlepšení životního prostředí, pro všechny živočišné druhy, vyskytující se v naší přírodě. Podařilo se nám
20
získat dotace na výstavbu dvou umělých nor v částce 5 000,- Kč, na zasetí zvěřního políčka 2 600,- Kč, na pořízení a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve 2 500,- Kč, na výrobu a instalaci nových hnízdních budek pro vodní ptactvo 7 000,- Kč. Celková výše přiznaného finančního příspěvku činila 17 100,- Kč. Během zimního a jarního období jsme odpracovali na likvidaci porostů v prostoru nově budované retenční nádrže 519 brigádnických hodin. Pro uživatele zemědělských pozemků v katastru městyse jsme zajistili jednu brigádu na sběr kamene, kterého se zúčastnilo 14 našich členů. Byla provedena oprava poškozených krmných zařízení a honitba byla doplněna o 13 ks samokrmítek pro drobnou zvěř. Od měsíce října intenzivně přikrmujeme drobnou spárkatou zvěř, aby byla dostatečně připravena na nastupující zimní období. V současné době probíhá lovecká sezona, ve které se nám již podařilo ulovit 30 kusů černé zvěře. Lovecká sezona bude občanům Mohelna přiblížena již tradiční poslední lečí, která se bude konat dne 25.12.2007 v pohostinství U Staňků s bohatou zvěřinovou tombolou, na kterou Vás srdečně zveme. Myslivosti zdar ! Hospodář MS - Josef Holas 21
STŘEDISKA TRAMPINGU V POOSLAVÍ A POJIHLAVÍ Kolébkou trampingu na řece Oslavě se stalo romantické údolí pod Ketkovickým hradem a říčkou Chvojnicí, všeobecně nazývané Ketkovákem. Údolí řeky Oslavy s přilehlými svahy a lesy od Zňátek po středoškolský tábor Skřipina bylo tak zvanou panskou oborou a stanování zde nebylo povoleno. Výjimky na určitou dobu zde povoloval náměšťský Haugwitzův velkostatek. V roce 1931 a 1938 obdržel povolení uspořádat zde letní tábor oddíl oslavanského Junáka. První tábor měl na loučce pod skaliskem Jinošovnice a v roce 1938 na nedaleké Kančí louce pod Glorietem. Na čtyřdenní táboření pod Lamberkem jsme dostali povolení v roce 1941 s Vladimírem Kadaňkou i pro dva další kamarády. Pod Ketkovák jezdili trampové z Brna, Rosic, Zastávky, Zbýšova, Tetčic, Kratochvílky, Padochova, Oslavan a dalších míst. Příznivější podmínky byly na řece Jihlavě. Táboření umožňovalo okolí Templštýna, Skryjského mlýna a zejména údolí od Hartvíkovic po Jirkasův mlýn s dominujícím prostorem Molova mlýna. Na Templštýn ( Templák) chodili trampové i skauti převážně z Ivančic, Moravského Krumlova i Brna. Z Ivančic to byla TO Blesk a TO Yukon ( šerif Josef Musil), která jezdila i na Ketkovák a také bratři Růžičkové, Luboš Skála, Fr. Bůček, J. Kubán a další, kteří v roce 1939 postavili chalupu pod Templštýnem na levém břehu řeky Jihlavky u lávky, dnes brodu. Hynek Růžička byl v roce 1942 v Kounicových kolejích popraven zastřelením. Chata 1.1.1954 vyhořela a byla znovu postavena jako zděná.
22
Z Moravského Krumlova to byli Junáci – Miroslav Kaufman se sestrou Boženou, Milián Gottfried – Fakir, Emanuel Pešina – Emi, Karel Libra, Vlastimil Rémiš, Karel Široký, Miloslav Stratil, František Pekárek – Peky, Otto Holátko a řada dalších. Z trampů to byli převážně členové Svazu mladých Josef Vejplach, Vilém Živna, František Čudan, Rudolf Bezunk, František Leonov, Vilém Rozmarin a další, ale i členky Svazu. Často zde tábořili a přespávali v rozvalinách hradu a také pod převisy skalisek, které byly pojmenovány Blesk a druhá Bouře, nazývaná také Pod Yukonem podle ivančické trampské osady. Ta měla větší převis chránící před deštěm a spávalo se zde na slámě. Moravskokrumlovský skautský oddíl měl jen dva stany, které šetřil a pro krátkodobé pobyty nepůjčoval. Na louce nazývané Na ostrově měl po řadu roků letní tábor Sokol Brno III. Sokol Brno Královo pole konal tábory pod Kramolínem. Trampové z Třebíče, Brna a z dalších míst měli svá oblíbená místa v údolí řeky Jihlavy od Hartvíkovic po Jirkasův mlýn. Vzniklo zde ve třicátých letech 20. století několik trampských chat. První nazývaná Rio de Plata byla postavena v roce 1931. Trampskou historii řeky Jihlavky popsal Jiří Procházka, alias Jura Cancák. Byla publikována v roce 1996. Trampskou historii řeky Oslavy napsal Jiří Skurovec, alias Lucan v roce 2004, se zaměřením na poválečnou dobu trampingu. Obě publikace vydala redakce Oslavské boudy, adresa : Igor Kučera – Drobek, Padochov 153, 664 12 Oslavany, tel. 546 423 608, 721 382 360. Rozvoj trampingu ovlivnila v říjnu 1938 německá okupace Československého pohraničí po tzv. Mnichovském diktátu ( 30.9.1938), kdy po ztrátě jedné třetiny území byla výrazně omezena možnost letních pobytů a turistiky. Mnichovská smlouva byla tehdejšími generacemi chápána jako zrada spojenců Francie a Anglie. Následný vznik Slovenského štátu a německá okupace ( 15.3.1939) se vznikem Protektorátu Čechy a Morava byla spojená s germanizací, zákazem Junáka, Sokola a dalších spolků a uskupení. A tak se část mládeže sdružovala v trampských osadách, fotbalových klubech a Sborech dobrovolných hasičů, které nebyly zakázány. V roce 1942 vyšlo nařízení, že všechny spolky včetně tělovýchovných se musí do 1. září 1942 přihlásit ke spolupráci s Kuratoriem pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ( kolaborantská organizace), jinak nesmějí činnost s mládeží provozovat. Trampské osady, které nebyly nikde registrovány, byly tohoto opatření ušetřeny.
Starým přátelům Míla Kotrbatý Stárneme spolu tuláci přírody, vrásky nám v tváře čas žití vryl, vzpomínky z radosti i z nepohody podzim našeho žití přizdobil. Když zpívá vítr v korunách stromů, do starých cest volá nás zpátky, k sosnovým lesům i k břízkám tam dolů, a nám zbývá čas už příliš krátký. 23
Kde je ta parta věčných tuláků na březích řek či ve stínu skal co usínali mnohdy k ránu u táboráku, jak s námi všemi osud zamotal. I když už dneska kopce neslézáme, vzpomínky nelze přece vymazat. Kdo měl rád lesy i rozkvetlé stráně, ten musí věčně, věčně vzpomínat.
(Úryvek z knihy Jiřího Lysáka -Trampská vzpomínání)
Černé skládky – nešvar současnosti O černých skládkách v okolí Mohelna informujeme donekonečna ale není zřejmě nic platné.V nedávné době obec pracně zlikvidovala černou skládku pod hřbitovem u bývalého zahradnictví.Další skládka odpadu ze hřbitova byla na mezi za hřbitovní zdí, rovněž tu pracovníci obce vyčistili.Vrásky nám dělá velká skládka odpadu za bývalou cihelnou v Cenklově.Vyklizení této skládky bude stát obec značné prostředky, které by mohly být použity jinde, přitom sběrný dvůr je nedaleko.
24
Vánoční atmosféra nechyběla na výstavě dětí z MŠ ani při otvírání „Oranžové učebny“ na ZŠ.
ZPRAVODAJ MĚSTYSE
MOHELNO
Vydává Městys Mohelno, IČ: 289922, 675 75 Mohelno, čtvrtletník. Ev. č. MK ČR E 15927. Místo a datum vydání: Mohelno, 27. 12. 2007; 350 výtisků EČEŘA Redakce: Markéta Divišová, Jiří Kostelník Realizace: Petr Večeřa, vydavatelství, Bačice,
[email protected]
V
YDAVATELSTVÍ
