Naučná stezka Údolní přehrada na řece Svratce

Naučná stezka

Brněnská přehrada, jak ji neznáte 6. 6.

Údolní přehrada na řece Svratce

Sokolské koupaliště

5.. 4 4.

Připravili jsme pro vás šestici informačních tabulí naučné stezky „Brněnská přehrada, jak ji neznáte“ a rozmístili je podél nejvyužívanější vycházkové cesty na levém břehu Brněnské přehrady, takže je jistě nepřehlédnete. Trasa naučné stezky, dlouhé něco málo přes dva kilometry a kopírující červenou turistickou značku, směřuje od Přístaviště přes hráz k restauraci U Lva; odtud klesá vlevo k vrstevnici, vine se nad veslařským a windsurfingovým klubem a končí v rekreační zóně za bývalým Sokolským koupalištěm (viz mapka).

Čihadla

Kozí horka

3.

Kníničky

Brněnská přehrada 2. S Př Pří Přístavišt ě Rakovec

Bystrc

Z

V

1 1. J

By t c Bystr

schéma trasy naučné stezky

Tato informační tabule je tabulí první a nabízí povšechné informace o Brněnské přehradě a okolí, zajímavostech výstavby vodní nádrže a aktivitách tvůrce stezky - občanského sdružení NESEHNUTÍ. Druhá tabule v parčíku těsně za hrází vám nabízí zejména podrobné informace o vzácné květeně nacházející se na zdejších svazích v přírodní památce Skalky u Přehrady. Můžete si také udělat výlet do historie a seznámit se s původními plány říšské (tzv. Hitlerovy) dálnice poblíž přehrady, o jejíž realizaci v tomto prostoru (R43 Brno–Moravská Třebová) se vedou vleklé spory. O 250 metrů dále, naproti restauraci U Lva, vás třetí tabule zavede pod vodní hladinu. Nesetkáte se sice s rybami, ale zato se projdete starými Kníničkami – vesnicí, která byla kvůli stavbě přehrady zatopena a jejíž jméno také přehrada kdysi nesla. Dále se zde dozvíte, jak naši předkové na konci druhé světové války přehradu zachránili či zajímavosti z rekreačního využití nádrže.

foto: Brněnský deník

Nad soutokem s řekou Svitavou se nachází několik míst, na nichž byla v minulosti zvažována výstavba přehrady, říční údolí sevřené relativně příkrými svahy se totiž místy zužuje jen na několik desítek metrů (v Borovnici, nad Veverskou Bítýškou, v Kníničkách, nad Komínem, u Kamenného mlýna aj.). Ve vodohospodářských plánech z poloviny 20. století proto najdeme v tomto úseku až devět přehrad. První plány na výstavbu přehrady vznikaly již za Rakouska-Uherska. Pro výstavbu nádrže podle projektu inženýrů J. Mazela, K. Lossmana, S. Kratochvíla a A. Homoly z roku 1911 hovořilo hned několik faktorů – nádrž měla zejména zabránit každoročním povodním na řece, stát se zásobárnou vody pro město a

zdrojem levné elektrické energie či rekreačním zázemím Brna. Projekt byl nakonec přepracován a realizován až v letech 1936–1940, v období hospodářské krize. Dílo v hodnotě tehdejších 59 milionů korun provedlo Ministerstvo veřejných prací a firma Müller a Kapsa ve spolupráci s Českomoravskými strojírnami v Blansku a Vítkovickými železárnami. K výstavbě přehrady právě v těchto místech bylo nakonec přistoupeno proto, že oblast zátopy (260 ha) se jevila jako nejméně kontroverzní. Největším problémem zde byla likvidace obce Kníničky a přesídlení obyvatel a několik zásahů v oblasti Veverské Bítýšky. V oblasti zátopy se však nenacházela zvláště hospodářsky cenná půda, neprobíhala zde významná těžba nerostných

surovin a ani důležité lesní komplexy nebyly stavbou narušeny. Také cenné historické památky, které dnes můžeme obdivovat v blízkosti přehrady, ležely mimo předpokládanou zátopu (hrad Veveří, pozdně románská kaple Matky Boží nedaleko hradu, centrum Veverské Bítýšky aj.). Na samém konci druhé světové války, 26. dubna 1945, unikla přehradní hráz jen o vlásek zničení, když byla ustupujícím německým vojskem podminována. Díky osobní statečností hrázného Františka Šikuly a jeho spolupracovníků bylo nacistům zabráněno v odpálení náloží, které by mohlo způsobit katastrofu obrovských rozměrů.

NESEHNUTÍ – NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ svoboda – zodpovědnost – angažovanost Nevládní nezisková organizace NESEHNUTÍ vznikla v roce 1997. Realizuje projekty, jejichž smyslem je zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, vzdělávací aktivity v oblasti zásadních společenských témat, ochrany životního prostředí, lidských práv a rovných příležitostí žen a mužů. Cílem všech našich aktivit je ukázat, že změna společnosti založená na respektu k lidem, zvířatům i přírodě je možná a musí vycházet především zdola. Od aktivních lidí, kteří se zajímají o dění okolo sebe, od lidí, kteří jako nedílnou součást své svobody vnímají i podíl na zodpovědnosti za život na naší planetě.

U tabule čtvrté se octnete v lese. Dozvíte se z ní bližší informace o typických stromech v okolí přehrady a stranou vašeho zájmu jistě nezůstane část o památných stromech doplněná o několik fotografií těchto věkovitých, státem chráněných jedinců.

NAŠE HLAVNÍ PROGRAMY A AKTIVITY:

Pátá informační tabule nad zátokou u bývalého Sokolského koupaliště vás seznámí zejména se vzácnějšími rostlinnými a živočišnými zástupci a nahlédne také za hřiště plážového volejbalu. Skryto před zraky kolemjdoucích se zde nalézá překrásné mokřadní jezírko, relikt kdysi kolosálního „koncertního sálu“ mnoha chráněných druhů žab.

foto: Robert Vyskočil (www.prygl.net)

Poslední, šestá tabule vás zavede nejprve do mikrosvěta vodních řas a sinic, aby vám následně vysvětlila pojem eutrofizace a zblízka popsala aktivní zásahy proti tzv. vodnímu květu. Zároveň nabízí atraktivní fotografie nálezů ze dna přehrady pořízené převážně v období jejího upuštění v roce 2009. Rozloučíme se s vámi bližšími informacemi o ekoporadně a možnostech aktivního zapojení se do činnosti Nesehnutí.

ZAOSTŘENO NA HYPERMARKETY Hledáme alternativy k nekontrolované expanzi obřích nákupních center s jejich negativními průvodními jevy (nárůst dopravy, vylidňování městských center, zánik malých obchodů, zábor zelených ploch, porušování práv zaměstnanců…) a navrhujeme řešení. Organizujeme veřejné besedy, výstavy, vydáváme informační materiály, pořádáme občanské protesty, účastníme se správních řízení na stavby nových nákupních center atd. V roce 2010 NESEHNUTÍ zahájilo kampaň BRNO V AKCI za rozvoj pestré sítě malých obchodů v Brně. www.hyper.cz a www.brno.hyper.cz ŽENSKÁ PRÁVA JSOU LIDSKÁ PRÁVA


«2 (600 m)

Brněnská přehrada leží na severozápadním okraji města Brna a její okolí se postupem času stalo nejnavštěvovanější rekreační oblastí v blízkosti města. Dříve se jí říkalo Kníničská, neboť při její stavbě byla zatopena obec Kníničky (blíže na tabuli č. 3). Řeka Svratka, dříve též nazývaná Švarcava, na jejímž 56. kilometru se přehrada nachází, je největším levobřežním přítokem Dyje. Její povodí se rozkládá od severní části Českomoravské vrchoviny na jihovýchod přes Boskovickou brázdu, Brněnský vyvřelý masiv a Moravský kras až do Dyjskosvrateckého úvalu. Jeho délka činí přibližně 115 km a šířka 60 km. Samotná řeka Svratka pramení na jihozápadním úbočí Žákovy hory ve výšce 780 m n. m. a svou pouť končí na soutoku s Dyjí, dnes v oblasti střední zdrže Novomlýnských nádrží.

hnáno silouะ

LarvaGrafik.

com

...od vizitky po lokomo tivu

Usilujeme o spoluvytváření prostoru pro otázky spojené se stereotypními představami o roli žen a mužů

ve společnosti a poukazujeme na problémy z toho vyplývající (násilí páchané na ženách, nerovnost na pracovním trhu, v politice a v dalších sférách). Mezi naše aktivity patří vzdělávací akce (semináře, přednášky, workshopy), publikace a distribuce informačních materiálů, veřejné akce (promítání a besedy, infostánky, happeningy apod.). Vedeme kampaň zaměřenou na podporu účasti mužů v péči o děti a kampaň zaměřenou na kritickou reflexi zobrazování žen a mužů v českých reklamách. www.zenskaprava.ecn.cz BEZPEČÍ PRO UPRCHLÍKY Cílem programu je zlepšit situaci migrantů/tek a uprchlíků/ic v České republice, a to jak z pohledu jejich pobytu v naší zemi, tak z hlediska jejich obrazu u české veřejnosti. Organizujeme vzdělávací programy, workshopy, jejichž cílem je podporovat porozumění lidem, kteří se

foto: archiv NESEHNUTÍ

do naší země stěhují, ale pomáháme také samotným příchozím. V roce 2010 NESEHNUTÍ zahájilo projekt MULTIKULTI CHALLENGE: ACCEPTED, jehož cílem je zápasit s předsudky, rostoucí xenofobií a vůbec strachem z jiného. www.uprchlik.ecn.cz EKOLOGICKÁ PORADNA Poradenství lidem se zájmem o dění v jejich okolí je poskytováno telefonicky (543 214 144), prostřednictvím portálu ekobrana.cz a e-mailu ([email protected]), nebo osobně v kanceláři NESEHNUTÍ (pondělí a středa 10–12, 16–18 hod., jindy po předchozí domluvě). Poradíme s konkrétní problémem, vyhledáme potřebné informace či zdroje, zanalyzujeme situaci a pomůžeme najít řešení. www.ekobrana.cz

KNIHOVNA NESEHNUTÍ Knihovna má tematické sekce: feminismus, ekologie a ochrana ŽP, práva zvířat, lidská práva a společnost, sociální práce… Nabízíme přes 2 000 knih a 600 časopisů. Knihovna je otevřena v pondělí a středu 10–12 a 16– 18 hod. www.knihovna.nesehnuti.cz ZBRANĚ, NEBO LIDSKÁ PRÁVA? Zbraně vyvážené z ČR často směřují do země s občanskou válkou, etnickým konfliktem, s režimem porušujícím lidská práva či do tranzitních zemí pro vývoz zbraní do států pod embargem OSN či EU. Rozpoutáváme veřejnou diskusi o zavedení kontroly zbrojních exportů. V rámci této aktivity pomáháme sociálně slabým – hlásíme se k filosofii celosvětového hnutí Food Not Bombs. www.zbrane.ecn.cz a www.jmz.ecn.cz

Naučná stezka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

2

Brněnská přehrada, jak ji neznáte

Rostliny v okolí přehradní hráze

fot

o: J

iř í N

ě m e ček

Podíváme-li se na mapu Evropy před druhou světovou válkou, uvidíme, že oblast Čech a Moravy byla jako ostrý klín vsazena mezi Německo a Rakousko a narušovala tak celistvost tehdejších hranic německy mluvících oblastí. A právě v nejužším místě tohoto klínu se měly podle plánů německých projektantů svírající kleště spojit. Přes území Moravy (od Orlických hor k Moravské Třebové a poté Boskovickou brázdou směrem na Brno a Vídeň) měla vést dálnice spojující systém autostrád v západním Prusku a Slezsku s podobnou sítí v Rakousku. Tato komunikace (tzv. říšská dálnice) měla v době svého plánování strategický význam – uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které tehdy ještě pod německým vlivem nebylo. Navíc se přibližovala k Brnu, které bylo významným průmyslovým a zbrojním centrem, a byla předmostím pro případnou expanzi dále na východ. Tam, kde již byly vykoupeny pozemky a trasa definitivně stanovena, byly vybudovány „dálnicové tábory“ (jeden jihozápadně od Brna a druhý u Jevíčka). Stavět se začalo v dubnu 1939 a práce pokračovaly po další tři roky. Z celkové předpokládané délky 320 km byl rozestavěn pouze 85 km dlouhý úsek od Městečka Trnávka (jižně od Moravské Třebové) po Opatovice poblíž Rajhradu (jižně od Brna). Plánovaná trasa zmiňovaného úseku říšské dálnice je dodnes zřetelná v podobě náspu nebo zářezu v krajině. Po celé její délce jsou roztroušeny zbytky rozestavěných mostních konstrukcí a na dvou místech ji dokonce využívá i současná silniční síť. Prvním z těchto míst je 4,7 km dlouhý úsek silniční spojky mezi Bystrcí a Veselkou, který se podle toho také jmenuje Stará dálnice, a druhým je odbočka ze Svitavské silnice na Boskovice v délce 1,5 km. Patrně nejvýraznějšími pohrobky staveb-

Jižní svah s protějším kontrastuje zvláště bohatým lesním porostem. V jeho podrostu pak rostou zcela jiné druhy, typické pro vlhčí a zastíněné plochy.

o: iki

W

«3 (250 m)

Kavyl chlupatý Kavyly jsou teplomilné a suchomilné, tvoří hlavní součást jihoruských stepí. Druhy kavylů, které se u nás vyskytují, jsou vytrvalé, statné a hustě trsnaté trávy. Kavyl chlupatý je poměrně málo rozšířen na teplém území jižní Moravy, ojediněle se objeví i v Čechách. V okolí Brna roste jen na Skalkách u přehrady a na stráni nad obřanským železničním tunelem. Hojnější porosty lze najít na Mohelenské hadcové stepi. Kavyly mají článkovanou lodyhu s kolénky. Z nich vyrůstá dolní část listu zvaná pochva, která obepíná stéblo. Listová čepel bývá plochá nebo svinutá, obyčejně čárkovitá. Květy jsou zelenavé, uložené mezi dvěma nestejně velkými listeny zvanými plucha a pluška. Vlastní květ tvoří dvě šupinky (zbytek okvětí) a tři tyčinky, jejichž prašné váčky vynikají z pluchy a plušky. V květu je jediný semeník s pérovitou bliznou. Květy se skládají do rozvolněných latovitých květenství nebo do typických štíhlých klasů. Na špičkách obilek jsou háčky, které se snadno zachycují v peří ptáků nebo v srsti jiných zvířat. Pérovité osiny umožňují přenos větrem. Za sucha se zkrucují a umožňují pronikání obilek až na povrch půdy. Kavyl chlupatý vytváří husté trsy, stébla jsou až 80 cm vysoká, sivě zelenavá. Čepele listů jsou často svinuté, jen asi tři milimetry široké, po obou stranách měkce a hustě chlupaté. To je ochrana proti přehřátí a nadměrnému vysychání. Také listové pochvy na stéblech jsou po celé délce chlupaté. Na pluchách přirůstají na hřbetu až 45 cm dlouhé pérovité osiny.

fot

Koniklec statný velkokvětý je vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých. Koniklec roste na slunných pahorcích, na travnatých, vysychavých a kamenitých místech a v rozvolněných hájích. V Čechách neroste, na jižní Moravě jen na dosud zachovaných lokalitách. Lze jej nalézt zejména na Pálavě, na Třebíčsku a Prostějovsku či v Bílých Karpatech. Na Brněnsku jsou bohaté porosty na Kamenném vrchu, na Hádech (Šumberova skála), na Stránské skále a na Netopýrkách. Koniklec rozkvétá často už v březnu. Pod hebce chlupatými fialovými květy vyrůstají z jednoho místa tři stříbřitě chlupaté listy dělené v drobné úkrojky a vytvářejí tak přízemní růžici. Květy jsou jednotlivé, velké až šest cm. Na počátku kvetení jsou přízemní uzavřené, pak zvonkovité, později rozevřené a vzpřímené. Lodyhy dorůstají až 25 cm. Podlouhle vejčité okvětní lístky jsou na vnější straně plstnaté, z původně fialové mění barvu až do bělavé. Uvnitř květů jsou velmi početné žluté tyčinky, uspořádané ve spirále. Mezi nimi jsou nafialovělé blizny semeníků. Po opadu okvětních lístků a tyčinek se semeníky mění v plody zvané nažky s prodlouženým chlupatým zobánkem, který umožňuje jejich přenos větrem nebo zachycení v peří ptáků. Rozšiřování koniklece je jednodušší na plochách s otevřenými bylinnými porosty – tedy tam, kde mezi trsy trav a jinými rostlinami je volná půda, v níž se nažky mohou zachytit a vyklíčit. V zimě spodní části a odumřelé zbytky listů ochraňují lodyhy. Pro postupně se vyvíjející květ jsou ochranou jemně dřípené chlupaté listy, které do sebe květy uzavírají. Ty mají dvojí význam. Za chladných jarních nocí chrání květy před chladem a přízemními mrazíky a naopak za slunného počasí, kdy se ohřívá i okolní půda, je chrání proti přehřátí. Koniklec patří mezi chráněné, silně ohrožené druhy rostlin. Zejména mu hrozí přesazování na zahrádky, trhání květů, ale také přeměna koniklecových ploch na jiné kultury, vypalování stařiny, případně přirozené zarůstání ploch stromy a keři.

Historie „Hitlerovy“ dálnice

Jižní svah údolí Svratky pod přehradní hrází

f o t o : Jiř í

me

Něm

dia

eče

k

, Ma

g a irli n

Brambořík nachový Patří mezi vzácné druhy stinných lesních porostů s buky, habry a javory a je jejich ozdobou hlavně v době kvetení. Jeho tmavozelené listy s bělavou kresbou na horní straně jsou nápadné po celý rok. Jen odborník pozná, že jde o druh z čeledi prvosenkovitých. Má příbuzné větší (brambořík perský) i menší (brambořík neapolský). Vyskytuje se často i na sutích, dává ale přednost vápencovému podkladu. Rozšířen je v pahorkatinách, vystupuje ale až do horského stupně. Protože bukové a vůbec listnaté vlhké lesy, kde se vyskytuje, mizí, patří brambořík mezi ohrožené chráněné druhy. Ohrožen je i přímo vyrýpáváním hlíz. Brambořík je vytrvalá bylina s podzemní kulovitou hlízou, lodyha je krátká, šupinatá. Listy jsou masité s dlouhými řapíky, listové čepele jsou srdčitě okrouhlé, na okraji mělce vroubkované, přezimující. Na horní straně jsou tmavě zelené s bělavými skvrnami, na spodní straně karmínově červené. Květní stopky vyrůstají z listové růžice, jsou delší než listy a při dozrávání plodu spirálovitě stočené. Vonné pětičetné květy jsou karmínově červené. Cípy koruny jsou obrácené nazpět a až 20 mm dlouhé. Plodem je kulatá tobolka. Oměj vlčí mor pravý Vyskytuje se na podobných místech jako brambořík. Oměj vlčí mor roste v listnatých hájích na humózních až skalnatých podkladech. Vyskytuje se roztroušeně na zastíněných sutích, zpravidla v lesích s javory, lipami a jilmy (v lipových javořinách). V okolí Brna roste např. nedaleko potoka Vrbovce v lese Pekárna (chráněná přírodní památka), v údolí Kohoutovického potoka a v Kamenném žlíbku u Ochozské jeskyně v údolí Říčky. Patří mezi ohrožené chráněné druhy. Důvodem ochrany jsou především změny jeho životních podmínek při obhospodařování lesů. Stejně jako koniklec patří do čeledi pryskyřníkovitých. Je vytrvalým druhem s oddenkem v půdě. Má (na rozdíl od příbuzného koniklece) souměrné květy a listy s čepelemi mnohem méně dělenými. Roste na zastíněných místech a potřebuje tudíž větší listovou plochu k dosažení dostatečného příjmu sluneční energie. Dosahuje výšky 50 až 120 cm, při kvetení je lodyha rozložitě větvitá. Listy jsou dlanitě dělené s ostře zastřihovanými klínovitými úkrojky. Květy jsou na větvích květenství řídké a odstávají od lodyhy. Kalich je korunovitě tvarovaný, bledožlutý, a také malé korunní plátky jsou žluté. Horní kališní lístek je přilbicovitý, až dva centimetry dlouhý a válcovitě prodloužený. Korunní plátky jsou mnohem menší a mají tenký výběžek (ostruhu). Plodem jsou měchýřky, vytvářející se z pětičetného semeníku.

f o t o : Jiř í

Něm

eče

ní činnosti z období let 1939-1942 jsou dva mostní pilíře u hráze Brněnské přehrady. Přestože stavba „Hitlerovy“ říšské dálnice nakonec nebyla realizována, vykoupené pozemky již zůstaly ve vlastnictví státu, což v roce 1963 usnadnilo rozhodnutí vlády ČSSR o zachování téměř 100 metrů širokého dopravního koridoru jako územní rezervy pro plánovanou dálnici Brno-Svitavy. Projekt výstavby této rychlostní komunikace byl schválen a stal se součástí Územního plánu města Brna až v roce 1994. Ten je oproti původnímu doplněn o čtyřproudý městský přivaděč vedoucí údolím Svratky s napojením na R 43 poblíž tramvajové zastávky u přístaviště Brněnské přehrady (zatím je zde jen na první pohled poněkud nezřetelný val). Dle původních plánů měla říšská dálnice vést volnou venkovskou krajinou a poté stranou od obydlených částí Brna. Tyto podmínky se však za více než 50 let změnily. Dnes by R 43 vedoucí ve stopách „Hitlerovy“ říšské dálnice protínala nejnavštěvovanější rekreační oblast Brna a procházela by v těsné blízkosti nebo dokonce přímo přes dvanáct chráněných území. Například již zmíněné pilíře u přehradní hráze stojí v chráněném území přírodní památky Skalky u přehrady, která je významnou botanickou a entomologickou lokalitou. Neopominutelný je také fakt, že by tato silnice, po níž by mělo projet přes 22 000 vozidel za den, procházela středem bystrckého sídliště - obytné zóny velikosti většího okresního města. Proti její výstavbě tak již řadu let protestují místní občané a občanská sdružení, petici podepsalo přes 35 000 obyvatel. V roce 2010 Nejvyšší správní soud Územní plán města Brna zrušil a vše se tak vrací na úplný počátek.

k

Tu nau naučnou čno ste stezku z pro r vás vá přip p ravilo Tuto připravilo

NEzá NE z vivislsléé Sociálně zá Soocic álně ně Ekologické Eko k logi g ké HNUTÍÍ – gick NEzávislé NNESEHNUTÍ NE SEHNUTÍ foto: Wikipedia,Dezidor

tř a Kp tříd Kpt. Jaroše 18 8, Brno o6 602 00 třída 18, tel.: 543 24 45 34 2 245 342 e-m e-ma il: [email protected] @ e-mail: www.nesehnuti.cz

Naše možnáá i díkyy ppod dobrovolníků/ic příspěvkům našich sympatizantů š činnost činnost jje možn mo podpoře poř dob ppoře dobrovo ovolník lníků/ic ic a díky díkyy ppřís příspěvk ppěvkům od od na šich sympati y patiizantů a sympatizantek. y Podpořit náss můžete příspěvkem zavedením příkazu 2600013234/2010 banka, můů tee jjednorázovým můž může jedno e rázo ed edno rázovým vým ý ppřís ppěvk v em či vk či zavede za vedením ním trva ttrvalého léh ppří lého íkazu kaz na účet 260 6 0013 60 00 234/2010 ((Fioo bba nka a.s.). nka, ) Tento Tento účet účet je je transparentní transp transp nsparen arentní aren t a tudíž tní tudíž budete bude mít mít kdykoliv kdyko d liv iv možnost možn ž ostt na n internetu interrnetu e kontrolovat etu ko trollovat kon ov hospodaření s vašimi příspěvky.


hnáno silouะ

LarvaGrafik.

com



(600 m)

1»

3

Brněnská přehrada, jak ji neznáte Kníničská (Brněnská) přehrada

Staré Kníničky Staré Kníničky stávaly na břehu řeky Svratky přibližně v místech, kde dnes stojí zpustlý hotel Přehrada, ovšem pod úrovní současné hladiny. Malebná vesnička se rozprostírala v mírném svahu na levém břehu řeky, pouze škola a kovárna stály na břehu pravém. Z pravidelně se opakujících záplav měly proto radost především děti, neboť řeka je v té době nepřekonatelně odřízla od „vzdělávacího zařízení“. První historicky doložená zmínka o obci Kníničky pochází z roku 1373. V 17. století tvořilo Kníničky pouhých 20 domů, v 18. století 31 domů, na konci 19. století již měla tato ves 97 čísel, obdélníkovou náves a trvale zde žilo 518 lidí. Živili se převážně zemědělstvím (proto také vinařské symboly v kníničském znaku), v pozdější době pak přibylo obyvatel zaměstnaných v brněnských továrnách. Až do počátku 20. století se obec utěšeně rozvíjela. Již zmiňovaná škola, kterou s vesnicí spojoval dřevěný most, byla vybudována ještě v roce 1906. Úřední souhlas na stavbu přehrady byl vydán v roce 1927, občané byli postupně vystěhováváni. Stavba sama začala v roce 1936, čímž byl osud starých Kníniček nadobro zpečetěn. V té době čítala obec 108 domů, ve kterých žilo 530 lidí. Ve vsi stála kaple, dva mlýny, pila, hostinec, obchod a řada řemeslnických dílen. Náves lemovaly nabílené domky s předzahrádkami, vozovka ani chodníky nebyly dlážděné. V obci nebyla kanalizace ani vodovod. Výstavba nové obce byla zahájena na pozemcích „U luhu“ po obou stranách silnice z Bystrce do Rozdrojovic. Každá rodina z Kníniček si stavěla nový domek či hospodářskou usedlost sama, dostala k tomu účelu parcelu o velikosti pozemku ve staré obci a odstupné podle vyvlastňovacího zákona. Oficiální rozloučení se starou obcí proběhlo 8. srpna 1937. Slavnosti se zúčastnilo na tři tisíce lidí. Na paměť této události složil čestný starosta hasičské župy Bohumil Šťastný báseň „Na rozloučenou“:

Projekt pro stavbu vodního díla u obce Kníničky byl zpracován již za Rakouska-Uherska. Od vzniku Československa pak byla na celou předpokládanou zátopovou oblast vyhlášena stavební uzávěra. Dlouholeté pečlivé zpracovávání a upřesňování projektu vyústilo koncem dvacátých let v zahájení vodoprávního řízení a řízení o vyvlastnění pozemků. Vodoprávní výměr byl vydán 18. března 1929. Ačkoliv obyvatelé Kníniček byli se záměrem stavby přehrady seznámeni již velmi dlouhou dobu, jednání o odhadu a výkupu jejich majetku byla pochopitelně velice složitá a plná sporů. Ze strany stavbou dotčené veřejnosti a institucí byla vznesena řada požadavků, na něž muselo být ve Vodoprávním výměru reagováno. Z těch nejkurióznějších uveďme alespoň tento: „K požadavku Státního památkového úřadu, aby vodní hladina v horní části přehrady byla udržována na konstantní výši, aby bylo umožněno zrcadlení hradu Veveří v ní, se nepřihlíží, jelikož účel díla je zcela jiný, a konečně též proto, že za nynějších poměrů také žádného zrcadlení hradu Veveří v řece není.“ Samotná stavba byla zahájena v roce 1936. Investorem stavby byl vodohospodářský fond ministerstva veřejných prací, 30 % nákladů pak hradilo město Brno a 25 % země Moravskoslezská. Přehradní zeď byla projektována v oblouku o poloměru 80 m proti vodě, v nejširším místě je dlouhá 120 m a ční do výše 34,5 m nad základy a 23,5 m nad hladinu řeky Svratky. Zadrží až 21 milionů krychlových metrů vody.

Stavba však rozhodně neprobíhala bez potíží. Povodněmi v roce 1938 a 1939 jakoby chtěla řeka protestovat proti svému spoutání. Vyžádaly si nejen značné škody na rozestavěné hrázi, ale i životy tří lidí a dvou koní. Plně dokončena byla stavba přehrady v roce 1941. Celkový rozpočet stavby počítal s náklady ve výši 44 milionů korun. Skutečný náklad byl po dokončení vyčíslen asi na 59 milionů protektorátních korun (1943), a to včetně komunikací a dokončení jezu v Komíně. Nárůst nákladů byl tedy zaznamenán ve výši 33 %, což vzhledem k narušení stavby dvěma povodněmi a pohnuté politické situaci nebylo nijak dramatické. S blížícím se koncem války připravovali prchající nacisté destrukci přehradní hráze, což by mělo nedozírné následky především v níže položených částech Brna. Dne 26. dubna 1945 příslušníci jednotek SS vytrhali dlažbu nad přepady a umístili do koruny hráze devět protitankových min. Jejich záměrem bylo nalákat sovětské tanky na hráz a následnou explozí pak narušit statiku hráze. Díky rozhodnosti a odvaze přehradních zaměstnanců (zvláště pak hrázného Františka Šikuly, jehož pamětní deska se nachází v blízkosti hráze) se jim to nepodařilo. Zničení nového mostu pod hradem Veveří však již nebylo možno zabránit. Nebezpečí trvalo až do 7. května 1945, neboť přehrada byla ostřelována z německých těžkých děl zakopaných v okolních kopcích.

Los tvrdý, vísko, osudem ti souzen! Máš vymizeti z místa, kde jsi stála, kde po staletí, v radosti i žalu, jsi pokolení celá vychovala! Tvé údolíčko se vším, co tu žilo, má pohltiti voda, velká jako moře, a nikdo z nás již nemá uviděti, tvé louky, pole, jak je oráč oře. … Zkázu staré obce dokonala povodeň roku 1939, která zvedla hladinu nedokončené přehrady natolik, že se většina domů postavených z nepálených cihel rychle zbortila. Do dnešní doby zůstal ze starých Kníniček zachován jen pomník obětem I. sv. války, boží muka a hostinec Na Padělkách.

foto: www.brnenskaprehrada.cz

foto: www.brnenskaprehrada.cz

Rekreační využití nádrže Od dokončení přehrady můžeme mluvit také o počátcích jejího rekreačního využití. Ačkoliv se po skončení války potýkalo naše národní hospodářství s řadou potíží, byla již rok po osvobození republiky díky zanícení organizačního týmu zahájena lodní plavba. První dvě výletní lodě na elektrický pohon, každá až pro 103 cestujících, byly 5. května 1946 pokřtěny jmény Morava a Brno. O výlety na přehradu byl obrovský zájem i přes to, že tramvajová trať tehdy končila v Komíně a dál už museli výletníci autobusem nebo po svých. Do staré Bystrce byla tramvajová doprava zavedena v roce 1948, což návštěvnost přehrady ještě zvýšilo. Od druhé poloviny 50. let pak vyrůstají v oblasti přehrady i rekreační chaty a zájem o využití oblasti k těmto účelům stále roste. Dokonce zde jednu dobu fungovala i „plovoucí prodejna Pramenu“, která zásobovala chataře čerstvými potravinami. Stále rostoucí zájem veřejnosti si vyžádal spuštění dalších lodí na vodu, a tak do roku 1961 k Moravě a Brnu přibyla ještě plavidla Úderník, Pionýr, Mír, Praha, Moskva, Bratislava a Kyjev. Od osmdesátých let 20. století byly některé lodě vyřazovány z provozu, jiné rekonstru-

ovány a také přejmenovány, ke změnám došlo i u zastávek. Na jaře roku 2010 byla slavnostně pokřtěna a na hladinu přehrady spuštěna nová loď Lipsko a lodní park tak čítal celkem šest lodí – Brno, Praha, Bratislava, Dallas, Veveří a právě Lipsko. Přehradní jezero je také využíváno ke sportovním účelům. Kromě letního koupání, vyjížděk na šlapadlech a lodičkách či windsurfingu je rovněž dějištěm pravidelných veslařských a plaveckých závodů. V zimě, když hladina zamrzne, je zde možno spatřit desítky bruslících či lyžujících lidí, rodin s dětmi na saních a mnoho dalších výletníků. Oblast Brněnské přehrady je přírodně velice cenná a rekreačně hojně využívaná, navíc je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou. Brňané a Brňanky v ní mají poklad, který jim obyvatelé jiných měst mohou jen závidět. Území takové hodnoty je proto třeba chránit a snažit se ho uchovat i příštím generacím. Ty nás totiž budou soudit především podle toho, jaké podmínky k plnohodnotnému životu jim předáme. Neznečištěný kus přírody má v tomto pohledu zajisté větší hodnotu než zamořený vzduch a šedivé pruhy dálničního asfaltu.

Údolní přehrada na řece Svratce v současnosti slouží především k: foto: Brněnský deník

1. zajišťování odběru povrchové vody z nádrže a z toku pod ní 2. zajištění odběru vody pro závlahy v Brně a pod Brnem

Tuto nau naučnou au učn čnou ččno ou ste stezku zku pro o vás ás přip p př při připravilo ra lo rav ravi

«2 (250 m)

foto: www.brnenskaprehrada.cz hnáno silouะ

LarvaGrafik.

com


3. příležitostné výrobě elektrické energie ve vodní elektrárně

NEzá NE NEzávislé záviviislslélé Sociálně S ciciálálá něě Ekologické So Ekooloogi g ck ckéé HN HNUTÍ NUTÍ UTÍ – NNESEHNUTÍ UT ESEH ES EHNU NUTÍT

4. snížení povodňových průtoků

třída Kpt. třída Kp K t. JJaroše aroš aro ro e 18 18, 8, Br B Brno rno 6 602 02 20 00, 0 ttel.: 0, eelll.: .: 543 245 45 3 342 342, 4 42, eee-mail: br [email protected], rno@n o@ o@n @ eseh eseehnuti nu nut nuti uti.cz, .cz www www.nesehnuti.cz ww w.ne .nes esehnu hnuti. hnu ti.c .czz

5. rekreaci, vodním sportům atd.

Naše možná podpoře dobrovolníků/ic příspěvkům našich sympatizantů sympatizantek. N š čin ččinnost i nost st jjee možn ožn žnáá i díky díky ppod odppoře dob obrrovo ob rovo ov lník lníků/ic ů//icc a ddíky ů/i íkyy ppřís íspě ppěvk ěvkům ům oodd na ašic šich sy sym yymppati patizant izantů zant antů a symp sy y ppatiz atizzante anttek. k. PPodpořit k. odpoř odpo p řit ři nás můžete jednorázovým trvalého 2600013234/2010 a.s.). n můž může ůžžeete te jjedno eddn rázo edn edno ráá vým ráz výý přís ppříspěvkem příspěvk říspěvk pěvkem pě em ččii za zavede zzavedením ve ní vede ním ím m trva rvalého rvaléh léh é pří ppříkazu př kaaz na účet kazu ú 260 úče 26 00113234/ 0013 344/2010 4/2010 0 ((Fi (Fioo ba bbanka, anka, nka aa.s s.). ) Tento Tent n o účet úččet je je transparentní transp tr nspparen ns arentn are arentní tní ní a tudíž tuudíž íž budete budde bude bud dette te mít mít kdykoliv kdyko kdyko ykoliv iv možnost mož ost mo možn osstt na internetu inter int ernnetu er netu kontrolovat kon ontrol trolova tr trolov ovat hospodaření hospoda hos po aření poda ření s vašimi vašim mi příspěvky. př přís ííspěěvky. vky ky.


(650 m)

4»

4

Brněnská přehrada, jak ji neznáte Stromy v okolí Brněnské přehrady

Památné stromy u přehrady

Lesy v okolí Brněnské přehrady ani zdaleka neodpovídají původní druhové skladbě. Nepůvodní jehličnany zde byly povětšinou uměle vysazeny, naštěstí však lesy nebyly zcela přeměněny v jehličnaté monokultury. Kromě dubu, buku a habru tu najdeme pestrou škálu dalších listnatých dřevin (lípa, javor, bříza…) i celých lesních společenstev (např. přírodní rezervace Jelení žlíbek). Brňané tak mají unikátní možnost aktivního odpočinku v lesích blízkých přírodnímu stavu, což dnes nebývá všude pravidlem.

Stromy významné vzrůstem a stářím, statné solitéry u rodových usedlostí, na návsích, u kostelů nebo majestátní milníky v krajině spojené s historickou událostí jsou vyhlašovány orgány státní správy za památné a dřevina je pak chráněna zákonem před poškozováním nebo pokácením. V bezprostředním okolí přehrady je možno spatřit hned několik takových rostlinných velikánů. Mezi nejstarší z nich patří majestátní dub letní (Quercus robur) tyčící se v ostrém břehu nad pěšinou v příkopu hradu Veveří. Dub, jehož zasazení se odhaduje na polovinu osmnáctého století, je zřejmě reliktem prastaré výsadby při zakládání hradu a je tak pamětníkem pohnuté hradní historie včetně vydrancování hradu pruskou armádou. Stále vitální strom se honosí mohutným vybouleným kmenem a spíše užší, prosychající korunou. Jen několik desítek metrů od dubu, v rohu nádvoří kaple Nanebevzetí Panny Marie, stojí dnes již bohužel suché torzo statného jilmu habrolistého. Tomuto třísetletému, ještě nedávno zdravému a velmi esteticky význačnému jedinci se zhoubná nemoc jilmů (grafióza) dlouho vyhýbala. Nakonec jí ale v roce 2009 podlehl i on a zmenšil již tak nízký počet těchto velmi vzácných, vymírajících stromů. Popojdeme-li více k městu Brnu, za lávkou u hradu Veveří, v místě tzv. Junácké louky, můžeme na trase turistické značky v lesním porostu obdivovat více jak stoletý exemplář dubu letního. Statný a vitální jedinec je tak zcela určitě pamětníkem budování přehrady. Na pravém břehu přehrady, v převážně smíšeném lese asi tři kilometry od hradu Veveří směrem k Přístavišti, lze v lese na okraji přírodní rezervace Jelení žlíbek narazit na památný buk lesní. Sto padesát let starý strom se vyznačuje vysokým štíhlým habitem a uchráněn od pily těžaře byl zřejmě díky tomu, že je hraničním stromem. Když se vrátíme až za přehradní hráz, potkáme v úpatí Mniší hory v břehu silnice u zoologické zahrady dva mohutné exempláře dubu letního. Patrně se jedná o relikty zdejšího původního dubového lesa. Památné stromy se značně prosychající korunou jsou však stále životaschopné a působí opravdu impozantně. Posledním mohykánem a zřejmě nejstarším stromem na území města Brna, je bystrcká lípa srdčitá rostoucí na návsi před restaurací U Šťávů. Majestátní košatá lípa už více jak tři a půl století dominuje náměstíčku a poskytuje příjemný stín hostům restaurace. Lípa má od báze dutý kmen prorostlý mnoha vzdušnými kořeny, kmen byl kdysi navíc stažen obručemi. Navzdory suchému stanovišti je lípa v dobrém zdravotním stavu a právem si tak zasloužila v roce 2000 titul Strom roku. Až budete pod její rozložitou korunou odpočívat, povšimněte si také sochy sv. Jana Nepomuckého, která památnou lípu příjemně esteticky doplňuje.

Dub zimní – Quercus petraea, (Matt.) Liebl. Strom středních rozměrů s poněkud zprohýbaným kmenem a protáhlou, nepravidelně utvářenou korunou, dosahující v příhodných podmínkách až 30 m výšky a metrového průměru kmene. Dožívá se několika set let, avšak ne takového věku jako dub letní – Quercus robur, který může růst 400–500 let. Oba druhy dubů se od sebe dají dobře rozeznat například podle délky řapíku (krátký – dub letní, dlouhý – dub zimní), nebo stopek od žaludů (dlouze stopkaté žaludy – dub letní, přisedlé žaludy – dub zimní). Je to dřevina evropského rozšíření, chybí ale na chladném severu a vynechává zejména celou východní, kontinentální část Evropy. Roste v nadmořských výškách od 200 do 750 m n. m. Dub zimní je světlomilná dřevina. Většinou roste v podmínkách značného nedostatku vláhy. Můžeme jej ale spolu s břízou najít i na místech zabahněných, s hladinou podzemní vody blízko povrchu. dub letní u hradu Veveří, foto: Roman Klecker

Buk lesní – Fagus sylvatica, L. Dřevina velkých rozměrů, s rovným válcovitým kmenem a nápadně hladkou, tenkou šedou kůrou. Buk dosahuje výšek kolem 35 m a průměru kmene 1,5 m. Dožívá se věku 200–400 let. Jeho kořenový systém je srdčitého tvaru, v půdě bývá proto dobře zakotven, a tak u něj dochází mnohem častěji ke zlomům než k vývratům. Buk

je dřevina evropská, rozšířená především v západní, střední a jihovýchodní části kontinentu. Ve východní části úplně chybí. Ve střední Evropě je jeho přirozené optimum od 400 do 1000 m n. m. Jedná se o dřevinu, která dobře snáší i velký stín, a málokterý z našich stromů se jí v tomto ohledu vyrovná. Buk má střední nároky na vláhu v půdě. Vyhýbá se oběma extrémům a chybí jak na půdách vysychavých, tak na půdách zamokřených. Habr obecný – Carpinus betulus, L. Strom středních rozměrů se štíhlou korunou a nápadně hladkou kůrou na svalovcovitém kmeni. Dosahuje až 25 m výšky a průměru kmene 0,75 m. Často však habr bývá mnohem menšího vzrůstu a někdy má i keřovitý vzhled. Dožívá se asi 150 let, jen výjimečně více. Habr je evropská dřevina s centrem rozšíření v západní, střední a jihovýchodní Evropě. Nenajdete ji na chladném severu a severovýchodě kontinentu a neroste ani ve východní, kontinentální části Evropy. Na území ČR se vyskytuje od nížin až do výšky 800 m n. m. Jde o dřevinu snášející stín, nikoli však v takové míře jako buk. Většinou dává přednost vlhčím stanovištím, jako jsou dna údolí, okraje luhů a stinné svahy. Nechybí ani na suchých, slunných a v létě vysychavých podkladech.

odumírající jilm habrolistý, foto: Roman Klecker

Tuto uto nau naučnou a čn čno čnou no ste stezku t zku zku u pro ro vás p přip připravilo řipravilo ravi vilo o

NEzá NE NEzávislé z vivisls é Sociálně zá Soocciiálálně ně Ekologické ně Eko kolo oloogi g ck ckéé HN HNUT HNUTÍ UTÍ – NNESEHNUTÍ UT UTÍ ESEH ES EHNU EH NUUTÍÍ tříd třída říd da Kpt. Kp K t. JJaroše arošee 1 aro aroš 18 18, 8, Br B Brno no n o6 602 02 00 02 00 245 ttel.: tel. tel te e : 54 543 3 24 2 5 34 342 2 ee-mail: e-ma mail: mail: l:: brn br brno @nes @nesehnu @ nes eseehnu eh hnu n ti t .cz ti. ti.c [email protected] www www. ww w nese eseh hnu hnut nu i.cz czz www.nesehnuti.cz š čin še či innnost noo jjee možn možná ž á i dí díky íkyy po ppodpoře pod o poře ř dob ddobrovolníků/ic do rovo rovolník ovo v lníků/ic lník ník íkůů/ic ík ů/i /ic a ddíky íky kyy přís řísspěvk ěvkům ům m od od nna šic šich Naše činnost příspěvkům našich symp sympati ymppatiz aatitiz tizantů izzan antů nntů a ssympatizantek. ymppatiz yympa tiiz ntek tiza tek.. Podpoř PPodpořit Po dpořit dpo dpoř ppořit nnás ááss m ůžet ůže ůžet ete jje jednor dnorázov dno dnor áz ýým m ppříspěvkem říspěvke ří řísp pěvk ěvke km sympatizantů můžete jednorázovým či zavedením příkazu účett 26 2600013234/2010 a.s.). zaved avedením dením ení ním ní ím m trv ttrvalého rvaaléh alé lého ppř íkaz kaz a u naa úče úč 260001 60001 00001 00 323 32344/201 32 0100 ((Fio 01 (Fio bbanka, ankaa, a. .s.). s.) Tentoo úúč účet transparentní tudíž možnost ett jje transp nsp ns sspppare arenntn are tní níí a tu díž budete díž bud bude udetee m mítítt kkdykoliv dykoliv dyk dyko y liv iiv možn mož ož ost st naa inter iinternetu nternetu nter netu tu kontrolovat hospodaření příspěvky. kont oon rolo ont oolovat vatt hosp oda odař d en ení n s vašimi vaašimi imi m pří íspěv s ky. spě kkyy

buk lesní v Jelením žlíbku, foto: Monika Navrátilová

lípa srdčitá u Šťávů, foto: Roman Klecker

rozkvetlé bylinné patro v habrovém lese, foto: archiv NESEHNUTÍ

«5 (170 m)

hnáno silouะ

LarvaGrafik.

com



(650 m)

3»

tř a Kpt. tř tříd třída Kp K Kpt ptt.. Jaroše Jaroš a e 18, aro 18 1 , Brno Brno 602 602 2 00 00 tel.:: 543 te tel. 543 245 245 342 342 ee-mail: e-ma -maaiil il: l: l: [email protected] brn @ brno @nes nesehnu nu uti.c ti.czz w www. w nese ww esehnut hnu i.cz c www.nesehnuti.cz

či čin či jjee možn m mož ž á i díky d y ppod poř ppoře oře dob oře ddobrovolníků/ic do brrovo o lník ov lní ník íkků/ic icc a ddíky íky ky ppřís pří ppěvk ěvk vkkům m oodd na nnašich ašich šich šic chh sym yymppati pat atiza zant nttůů a symp y patiz a zaante ntek. k Podpo PPodpořit odpo p řitit Našee činnost možná podpoře příspěvkům sympatizantů sympatizantek. n můžete může ůže žeettee jjedno edddnoorázo edno rá vým rá ýým m ppřís pří ří ppěvk řís pěěvkeem m ččii zza avede edením ede ní trva ní ním rvalého léh lého ého éh h ppří přík kaz na kazu kaz n účet úč 260 600013 0 234//20 2010 01 ((Fi Fio bba Fi nka,, a. aa.s.). a.s .ss.). ) nás jednorázovým příspěvkem zavedením trvalého příkazu 2600013234/2010 (Fio banka, Tenttoo účet Tent Ten úúčett je je transparentní ttran ansp nnsp sparen are ttní níí a tudíž ttudíž d ž budete bude deettee mít mítí kdykoliv kdyko ykoliv možnost možnost stt na n internetu inter nternetu etu kontrolovat kon a hospodaření hosspoda odařen řen ení en nní s vašimi vašim vašim šim šimi imi příspěvky. p íspě př ís vky. ís vky Tento

Rostliny za bývalým Sokolským koupalištěm Za dnešním hřištěm plážového volejbalu (napravo za zátokou) se nalézá zbytek kdysi značně rozlehlé vodní plochy, kterou obývají druhy povětšinou ponořené, na okrajích pak ty, které potřebují větší kontakt se vzduchem. Představme si tedy některé jejich zástupce: Bublinatka obecná • Zaujímá zvláštní místo mezi ponořenými rostlinami. Je zajímavá tím, že patří mezi masožravé druhy. Tyto rostliny neumějí samy vytvářet bílkoviny. V měchýřcích se zachycuje živočišný zooplankton, jehož stravováním je potřeba bílkovin vyrovnána. Bublinatky rostou ve stojatých vodách ve slepých ramenech a tůních, v rybnících, někdy v rašelinných vodách. Nalezneme ji v nížinách a pahorkatinách. Spolu s tučnicemi patří do čeledi bublinatkovitých. Bublinatky jsou vytrvalé vodní rostliny, jejichž lodyhy jsou ve vodě vzplývavé, mohou být až 50 cm dlouhé. Listy jsou rozděleny jednak v tenké nitkovité úkrojky, jednak v duté měchýřkovité útvary s okrajovými chloupky. Květy jsou na stopkách vyčnívajících nad vodu dost početné (4–10). Koruny jsou souměrné, žlutě zbarvené, s horním menším a vzpřímeným pyskem. Spodní pysk je veliký, doširoka vydutý, takže uzavírá ústí koruny. Tyčinky jsou jen dvě, plodem je tobolka. Leknín bílý • V Sokolském koupališti byl uměle vysázen, přesto vhodně doplňuje rostlinstvo, které se tak celkovým dojmem podobá vegetaci slepých ramen nebo okrajů rybníků. Jeho vytrvalý oddenek přezimuje ve vodě nebo v usazeninách na dně. Vyhovují mu stojaté a pomalu tekoucí vody, vyskytuje se i v rybnících a tůních, zvláště v nížinných oblastech. Patří k čeledi leknínovitých. Jako chráněnou rostlinu ho kromě trhání a přesazování ohrožuje zejména zavážení a zasypávání zbytků slepých ramen, ale i přirozené procesy zarůstání. Na mělkých okrajích se při zarůstání udržují a rozšiřují pobřežní druhy, které postupně vytlačují vlastní vodní rostliny. Listy jsou řapíkaté a velmi dlouhé, ve vodě zpravidla plovou. Mají vejčitý tvar, jsou kožovité a celokrajné. Na vnitřní straně listů jsou pravoúhlé špičaté laloky. Také květy rostou na dlouhých stopkách, mají čtyřčetný zelený kalich, který brzy opadává. Koruna je bílá a je zajímavé, že korunní plátky svým tvarem

postupně přecházejí do tyčinek, které pak prorůstají skoro až nahoru na semeník. Plodem je polokulovitá tobolka s četnými semeny. Sítiny a orobince • Jsou to druhy charakteristické pro procesy zarůstání. Sítiny mají kruhovité bezlisté lodyhy o průměru až čtyři milimetry. Lodyhy sítiny rozkladité jsou jasně zelené a vytvářejí husté trsy. Lodyha je vyplněna bělavou pěnovitou dření, která umožňuje provzdušnění nejen lodyhy, ale i oddenků a kořenů ve vodě nebo v bahnité půdě. Květenství je zdánlivě postranní, protože nad ním pokračuje podpůrný listen lodyhy; bývají bohatě rozvětvená, větve jednotlivých květů jsou prodloužené. Květy mají jednoduchou stavbu, nesou šest okvětních lístků a tři tyčinky. Také semeník je trojčetný a dozrává v tobolku. Orobince jsou mnohem nápadnějším druhem pobřežní vegetace. Jsou známé zvláště díky svým zajímavým květenstvím. Rostou na březích stojatých nebo klidně tekoucích vod, někdy dokonce na mokrých loukách, od nížin až do podhorského stupně. Podobně jako rákos je i orobinec druhem značně dynamickým, a proto se na produkčních rybnících omezuje kosením. Jeho listy se používají na výrobu rohoží, tašek apod. Orobinec je vytrvalá rostlina s tlustým plazivým oddenkem. Jeho lodyhy jsou tuhé a přímé, dlouhé i více než dva metry. Také jeho listy jsou vzpřímené, šedozelené, až dva centimetry široké, obyčejně dlouhé stejně jako květenství a lodyhy. Květenství se skládá ze dvou válcovitých palic (tzv. „doutníků“). Horní palice s tyčinkami brzy opadává. V dolní vytrvávající palici jsou květy pestíkové, které jsou drobné a podepřené listenem. Semeníky mají na bázi dlouhé chlupy, které jsou podobně jako blizna trvale černohnědé. Plodem jsou nažky na dlouhých stopečkách, porostlé dlouhými chlupy.

Flóra Brněnské přehrady

text: Zdeněk Šeda fotografie na tomto panelu: Jiří Němeček

Nejbližší okolí Brněnské přehrady nabízí širokou paletu biotopů s rozličnými rostlinnými druhy. Tmavší lesy se střídají se světlými, zastíněná místa s osluněnými, místa ovlivněná člověkem s těžko přístupnými suchými skalami, kde můžeme narazit na stepní rostlinná společenstva. Zde nabízíme bližší informace o některých vzácnějších druzích. Česnek šerý horský (Česnekovité) • Rostliny nevytvářejí zřetelnou cibuli, listy a květní lodyhy vyrůstají z oddenku; pentlicovité listy jsou ve spodní části mírně ztlustlé. Květní lodyhy jsou trojhranné, zakončené zdánlivým okolíkem růžově červených květů. Rostliny jsou povětšinou jen 15–25 cm vysoké, rostou roztroušeně na vysýchavých skalnatých teráskách, případně v suchých lesích. Patří mezi ohrožené druhy. Hlístník hnízdák (Vstavačovité) • Nahloučené kořeny připomínají ptačí hnízdo, odtud tedy původ názvu. Patří k hojnějším zástupcům vstavačovitých. Zvláštností je, že nemá zelené barvivo (chlorofyl) a vyživuje se z rozpadlého dřevního a listového opadu. Rostliny jsou žlutohnědé, 20–40 cm vysoké, se zakrnělými listy. Žlutavě hnědé květy tvoří hustý válcovitý klas. Kvete od května do června. Roste ve stinných listnatých, méně v jehličnatých lesích, v křovinách a lesních lemech. Hlístník je poměrně hojný a byť málo atraktivní, přesto byl zařazen mezi ohrožené druhy. Sleziník nepravý (Sleziníkovité) • Tyto malé kapraďorosty mají vystoupavý oddenek, jenž je hustě pokryt odumřelými listy. Listy jsou okrouhlé až vejčité a matně zelené. Světle hnědé kupky výtrusnic se vytvářejí od července do září. Roste na holých skalách a v polozastíněných štěrbinách hadcových skal. Na Brněnsku je velkou vzácností. Kruštík širolistý (Vstavačovité) • Patří mezi oddénkaté orchideje a je nejhojnější z našich kruštíků. Má přímou lodyhu se široce vejčitými střídavými listy, které mají vyniklou žilnatinu. Květy jsou nící, zelenavé až narůžovělé či nafialovělé v hustém vrcholovém květenství. Kvete od června do srpna. Roste na čerstvých, živinami bohatých vápnitých i nevápnitých půdách, v lesích a křovinách, ale někdy i v příkopech lesních cest nebo na stanovištích ovlivněných zásahy člověka. Modřenec chocholatý (Hyacintovité) • Z podzemní cibule vyrůstají přízemní listy. Na lodyze 30–50 cm vysoké jsou v koncovém rozvolněném hroznu jednotlivé baňkovité květy, jejichž květní stopky jsou 3–6× delší než květy. V horní části květenství jsou neplodné květy modré až modrofialové, ve spodní části olivově nahnědlé se široce otevřeným ústím a bělavými cípky. Roste na suchých podkladech ve světlých lesích a lesních světlinách, ve vinohradech nebo na otevřených místech. Je zapsán v Červeném seznamu ohrožených druhů.

Náprstník velkokvětý (Krtičníkovité) • Povětšinou dvouletá, ale i vytrvalá rostlina dosahující výšky přes metr. V prvním roce vyrůstá přímá růžice s podlouhle kopinatými, krátce řapíkatými listy. Na květních lodyhách jsou listy menší a přisedlé, na spodní straně chmýřité. Květy jsou v řídkých, povětšinou jednostranných hroznech žluté a uvnitř hnědě žilkované. Trubkovité květy jsou až čtyři cm dlouhé a mají trojlaločný spodní pysk. Kvete od června do září. Roste ve světlých listnatých lesích a okrajových křovinách i na lesních pasekách s mírně vápnitým podkladem. Okrotice bílá (Vstavačovité) • Okrotice je vytrvalá oddénkatá lesní orchidej, vysoká 30–50 cm. Na střídavě olistěných lodyhách jsou květy převážně bílé nebo s přechodem do žlutobílé, na spodním pysku je žlutá skvrna. Kvete v květnu až v červnu, květy se ale ani v plné květní fázi příliš neotevírají. Patří do květeny světlých listnatých lesů, případně křovinatých lesostepních okrajů, méně často ji nalezneme v bylinných porostech. Přestože je dosud poměrně hojná, je vedena v Červeném seznamu jako ohrožený druh. Pavinec horský (Zvonkovité) • Poměrně nenápadné dvouleté rostliny s přízemní růžicí listů. Lodyžní listy jsou úzké a mírně zubaté. Vytváří i výběžky, ze kterých vyrůstají přezimující růžice listové. Modré květy jsou nahloučeny v hlávkách, jejich korunní cípy jsou čárkovité, ale před květem trubkovitě srostlé. Kvete v červnu až srpnu. Roste povětšinou na vysýchavých písčitých nebo štěrkovitých půdách, obyčejně ve světlých lesích nebo skalních drolinách.

Fauna přehrady Nejnápadnější z živočichů na nádrži jsou ptáci. Jejich hnízdění přímo na nádrži brání strmé břehy bez rostlinného porostu a případně kolísání vodní hladiny: jedinými vhodnými místy jsou Bítýšská bažinka pod Mečkovem, přeměněná v rybník, kde pravidelně hnízdí labuť velká, v minulosti to byl také nevyužívaný bazén Sokolského koupaliště, v jehož orobincových trsech pravidelně hnízdila slípka zelenonohá. V příkrých hlinitých stěnách si vyhrabávají hnízdní nory břehule říční a ojediněle i ledňáček říční. Mnohem více je nádrž využívána potravně, zejména v době podzimního a jarního tahu: kromě dvou nejpočetnějších druhů – kachny divoké a racka chechtavého se zde díky odpadkům a krmení lidmi zdržují labutě velké, ryby občas loví kormoráni velcí, orlovci říční, volavky popelavé, koncem podzimu pravidelně potáplice severní a malé, vyplavený hmyz na březích hledají pisíci a další bahenní ptáci. Nad hladinou v chladných dnech loví hmyz stovky rorýsů, vlaštovek a jiřiček. Od podzimu do jara nocují na nádrži rackové, v zimě pak na ledě také kachny. Před nocováním se zde rovněž shromažďují desítky vran šedých. Brněnská údolní nádrž je útočištěm více druhů ohrožených obojživelníků a žab. V lesích na Oboře se ojediněle vyskytuje mlok skvrnitý. V malých příbřežních vodách (Rakovec, rybníčky Na pile) byl nalezen čolek velký a pravidelně se tu rozmnožuje více druhů žab: ropucha obecná a zelená, skokan hnědý, zelený a rosnička zelená.

)

T naučnou nau učnou ččn nou n no stezku stezku ste z pro zk p vás přip pravilo o Tuto připravilo

NEzá NE NEzávislé zááviv sls é Sociálně Soocic álálně álně Ekologické Ekoolog logi lo gickké HN HHNUTÍ NUT UTÍÍ – NNESEHNUTÍ ESSEHHNU N TÍT

ec

5

Brněnská přehrada, jak ji neznáte k ac h na d

la b uť vel

hnáno silouะ

LarvaGrafik.

com


sa m

n ěd

ý

Z plazů je poměrně častá užovka obojková a jako na jediném místě v Brně se na březích pravidelně vyskytuje zmiji podobná užovka podplamatá. Na samotnou zmiji obecnou narazíte spíše výjimečně.

Pupalka dvouletá (Pupalkovité) • Rostliny mají na půdě rozloženou růžici listovou, ze které vyrůstá druhým rokem květonosná lodyha. Listy jsou střídavé, velké a čtyřčetné žluté květy vyrůstají v paždí listů. Kvete v červnu až srpnu. Roste povětšinou na místech, která jsou ovlivněna činností člověka, často na sutích, ale i na železničních tělesech, především pak na světlých místech s propustným podložím.

Významné jsou v nádrži ryby, jejich složení je však silně pozměněné rybářským hospodařením. Jeho důsledkem je například vysoká početnost kapra a zavedení cejna siného. Z původních druhů je početný zejména cejn velký, cejnek malý, plotice obecná, lín a hrouzek obecný, z dravců především štika, okoun a bolen.

Rozchodník velký (Tlusticovité) • Vytrvalá bylina s nepravidelně zubatými, mírně ztluštělými listy, které jsou na přímých lodyhách střídavé. Pětičetné růžové či nazelenalé květy mají deset tyčinek a jsou v bohatých plochých vrcholičnatých květenstvích. Menší květenství vyrůstají případně i v úžlabí horních listů. Kvete v červenci až v srpnu na otevřených skalách nebo na vysychavých svazích a v suchých lesích; často roste ve skupinách.

Z brouků zde můžete potkat zástupce stepní fauny kozlíčka písečného nebo modročerně lesklou majku obecnou. Poblíž starých a trouchnivějících listnáčů pak narazíte na roháčka kozlíka či střevlíka vrásčitého, v křovinách na okraji lesa pak třeba na zlatohlávka zlatého, u mírně tekoucí či stojaté vody na vodomila černého.


á(

ká

sk o ka n h

z m ije o b

ro h áče k

«4 (170 m)

ivok

(430 m)

ec n

á

koz

lí k

6»

Brněnská přehrada, jak ji neznáte Poklady Brněnské přehrady

Proč kvete Brněnská přehrada?

Z předešlých informačních tabulí již víte, že budování Brněnské přehrady si vyžádalo likvidaci a zatopení starých Kníniček. Od té doby se na dno nádrže podívali pouze potápěči. V červnu roku 2009 byla přehrada v rámci boje proti sinicím na deset měsíců výrazně upuštěna a všichni s napětím i určitými obavami čekali, jaké poklady přehrada vydá. Vodní plocha se postupně zmenšila na třetinu běžné rozlohy, na několika místech tak mohly být odtěženy nánosy sedimentů a obnažené břehy byly poté letecky povápněny. Po sedmdesáti letech se ale především návštěvníkům naskytla jedinečná možnost spatřit namísto velké vodní plochy meandrující řeku v jejím původním korytě či projít se po dřívější stezce spojující Kníničky s Veverskou Bítýškou. Devítimetrový pokles hladiny odhalil kromě silných nánosů eutrofizovaných sedimentů také obrovské množství odpadů či zhruba padesát utopených loděk, kajaků a pramic. Přehrada vydala i velmi kuriózní tajemství v podobě pistole a trezoru. Asi nejzajímavějším úkazem a nejčastějším cílem zvědavých návštěvníků však byly relikty zaplavených Kníniček. Kolemjdoucí se mohli procházet mezi zbytky kamenného a cihlového zdiva, zídek, schodů, kachlových kamen či pálených střešních tašek, narazit na starý pekáč, kolo od vozu nebo kamenný žlab. Částečně rozeznatelné bylo situování domů, zřetelněji pak třeba umístění studní. Na zaměstnance odklízející odpady či na neopatrné návštěvníky zde však číhalo i velké nebezpečí. V nestabilní zvodnělé vrstvě bahna (kde by mohl člověk snadno uvíznout) se totiž stále nachází nevybuchlá munice z druhé světové války. V prvních týdnech po upuštění nádrže měl policejní pyrotechnický oddíl napilno poté, co byl přivolán k nálezu raketometu i s trhavinou, letecké pumy, dělostřeleckého a protipancéřového granátu či nábojů do samopalu. K přehradě se pochopitelně začali hromadně sjíždět i „hledači“, kteří obnažené břehy prozkoumávali pomocí detektorů kovů. O zajímavé nálezy nejrůznějších mincí, přezek či šperků nebyla rozhodně nouze. V březnu roku 2010 pak byla nádrž napuštěna a vše dosud neobjevené opět zahalila voda. Na další podobnou příležitost si tak budeme muset zřejmě delší čas počkat.

Tzv. „kvetení“ nádrží se stalo v posledních letech vážným hygienickým problémem. Termín „vodní květy“ se původně používal pro nakupení okem viditelných kolonií sinic (drobnohledných organismů ze skupiny fotosyntetizujících eubakterií) u vodní hladiny. Dnes se používá i pro masový rozvoj např. zelených řas. Některé druhy sinic obsahují plynové měchýřky, díky kterým se mohou ve vodním sloupci vznášet. Přezimují na dně nádrží. Při silném rozvoji vodních květů vytvářejí některé druhy sinic látky složité bílkovinné povahy ze skupin cytotoxinů, hepatotoxinů a neurotoxinů, které jsou v přírodě těžce odbouratelné. Při koupání tyto látky způsobují alergické kožní reakce a záněty spojivek. Přítomnost sinic a produktů jejich látkové výměny značně komplikuje úpravu vody na pitnou. Navíc v důsledku úbytku kyslíku hynou ryby a další velcí živočichové ve vodním prostředí. Základními živinami pro rozvoj sinic a řas jsou dusík a fosfor. K silnému rozvoji sinice potřebují déle trvající vyšší teploty vody a vyšší hodnoty pH (zásadité prostředí). Takové podmínky nastávají po odeznění jarního rozvoje jiných skupin planktonu. Vodní květy sinic se objevovaly už v minulém století. Masový rozvoj sinic, zejména druhu Microcystis aeruginosa (převažující druh vodních květů Brněnské přehrady), je však problémem až posledních dvaceti let. S ním spojené narušení kyslíkového režimu nádrže, produkce toxinů a silný zápach po odumření sinic je důsledkem eutrofizace povrchových vod. Eutrofizace je obohacení vody živinami, především zvýšenými koncentracemi dusíku a fosforu. Pro rozvoj vodních květů má význam především zvýšení obsahu fosforu v povrchových vodách. Na rozdíl od dusíku jej sinice nemohou přijímat ze vzduchu, ale pouze přímo z vodního prostředí. Právě fosfor dříve býval pro své poměrně nízké koncentrace prvkem, který rozvoj sinic omezoval. Eutrofizací je dnes zasažena většina údolních nádrží. Zasažena je nejen Brněnská přehrada, ale například i Želivka zásobující vodou Prahu a Římov zásobující České Budějovice. „Kvetení“ postihuje už i vodárenské nádrže na horních tocích řek, například Vírskou přehradu.

foto: R. Juránek

foto: R. Juránek

foto: R. Juránek

Ekologická poradna NESEHNUTÍ

Hlavní příčinou eutrofizace nádrží je především znečišťování povrchových vod fosforem pocházejícím z odpadních vod. Méně se na zvyšování koncentrace fosforu ve vodním prostředí podílí zemědělství (rostlinná výroba) v případě nepřehnojování půdy a orby po vrstevnici. Fosfor v odpadních vodách pochází jednak z lidských exkrementů a jednak z čisticích prostředků. Zákaz fosfátových pracích prostředků zátěž sice zmírnil, ke znečištění povrchových vod fosforem však stále dochází například tabletami do myček nádobí.

Místo parku shopping park? Braňte se! Chcete se aktivně podílet na rozhodování o svém okolí? Poradíme vám jak! Ekologická poradna NESEHNUTÍ třída Kpt. Jaroše 18, 602 00 Brno telefon: 543 214 144 e-mail: [email protected] http://ekobrana.cz návštěvní doba: pondělí a středa 10–12 a 16–18 hodin

Vyberte správné tablety do myčky! Znečištěná voda obsahující fosfor, kterou vypouštíme z myček v Brně, sice neskončí v Brněnské přehradě, ale běžná čistírna odpadních vod všechen fosfor neodstraní. Ten se pak dostává do Svratky, kterou odteče například do vodních nádrží Nové Mlýny. Zde se podílí na stejných problémech, k jakým v Brněnské přehradě přispívá voda z myček nádobí na Vysočině. Mycí a čisticí prostředek, který neovlivňuje životní prostředí, neexistuje. Přesto nejsou všechny stejné. Při výběru doporučujeme dávat přednost:


fo t o : W i

– Mycím prostředkům bez fosfátů. Jejich používání je jedním z předpokladů k tomu, aby naše povrchové vody neobsahovaly nadbytek živin (fosforu), který vede k přemnožení „vodního květu“. Sledujte proto podrobné informace o složení na obalu. – Kompaktním prostředkům. Tak se nazývají ty, které neobsahují pomocné látky (soli), jež nemají prakticky žádný význam a zbytečně zasolují povrchové vody. Kompaktní prací prostředky se vyrábějí výhradně bezfosfátové, bohužel na našem trhu jsou zatím vzácností. – Mýdlovým pracím prostředkům. Mýdlo se ve vodě velmi rychle a úplně rozkládá na látky v přírodě běžné. Vhodná jsou hlavně mýdla na ruční praní. Pokud se ve vašem obchodě bezfosfátové či kompaktní prostředky neprodávají, žádejte prodejce o nápravu.

fotografie nálezů: Dušan Vala, R. Juránek a Brněnský deník

«5 (430 m)

6

kipe

NESEHNUTÍ poskytuje poradenství již od svého založení v roce 1997, jako samostatný program vznikla ekoporadna v roce 2005. V oblasti ekoporadenství tedy máme poměrně bohaté zkušenosti. Poskytujeme ekologické poradenství, provozujeme internetové stránky ekobrana.cz a vydáváme informační materiály o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Naší specialitou je pomoc veřejnosti při účasti ve správních řízeních, zejména územních a stavebních řízeních, pomáháme lidem i při účasti v územním plánování a v procesu EIA (posuzování vlivu na životní prostředí). Poskytujeme i poradenství v ochraně zeleně a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Ačkoli tato problematika představuje převážnou část práce naší poradny, můžete se na nás obrátit i s jakýmkoli jiným dotazem, ať už se jedná o třídění odpadu, ekologický provoz domácnosti, znečištění ovzduší či hluk.

die

Na internetových stránkách ekobrana.cz se můžete seznamovat s aktualitami v oblasti ochrany životního prostředí, sledovat vybrané záměry ohrožující životní prostředí, aktuálně probíhající kauzy, v nichž se naše poradna angažuje, najdete na nich i dotazy často kladené naší poradně.

foto: Wikipedie

Můžete se na nás obracet telefonicky na telefonním čísle 543 214 244, e-mailem na adresu [email protected] nebo prostřednictvím webového rozhraní na stránkách ekobrana.cz v rubrice Ekoporadna. Rádi vám poradíme, poskytneme informační materiály, případně odkážeme na další specializované poradny a odborníky. Můžete nás také navštívit osobně, nejlépe v provozní době ekoporadny každé pondělí a středu od 10 do 12 a od 16 do 18 hodin, po předchozí domluvě se vám budeme věnovat i jindy. Sídlíme na tř. Kpt. Jaroše 18 v Brně. Těšíme se na vaši návštěvu!

hnáno silouะ

LarvaGrafik.

com



Naučná stezka Údolní přehrada na řece Svratce

Recommend Documents