Návrh modelu sociální služby ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 12 projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK“, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
Východiskem pro zpracování teoretického modelu služby odborné sociální poradenství jsou praktické zkušenosti členů pracovní skupiny. Model odborného sociálního poradenství bude vymezen následujícími oblastmi: •
vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje;
•
specifikace potřeb, na které služba reaguje;
•
optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu;
•
optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu;
•
optimální provozní doba;
•
optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace).
Druh služby a vymezení nepříznivé životní situace, na kterou služba reaguje Specifika odborného sociálního poradenství lze ve stručnosti popsat takto: •
nízkoprahovost – snadná dostupnost služby bez potřeby doporučení jiných odborníků či jiných služeb, bez potřeby zjišťovat osobní údaje (vč. možnosti zachování anonymity); nízkoprahovost je také podpořena tím, že zájemce nemusí spadat do předem úzce vymezené cílové skupiny;
•
přímé reagování na aktuálním dění ve společnosti – služby OSP většinou ve velmi raném stádiu rozpoznají neřešené systémové problémy ve společnosti a mohou tak upozorňovat na hrozící důsledky a přicházet s preventivními návrhy či systémovými opatřeními snižující negativní dopady; tato schopnost je zároveň posílena širokým záběrem služeb OSP a tudíž možnosti poskytování obrazu aktuálního dění ve společnosti prakticky ve všech oblastech občanského života;
•
široká cílová skupina – v praxi poskytovatelů se navíc rozvinula přirozená diversifikace v tom smyslu, že někteří poskytovatelé nabízejí služby zájemcům bez dalšího určení příslušnosti k cílové skupině a jiní cílí své odborné sociální poradenství (pravděpodobně více specializované) na vybrané typy cílových skupin;
•
široká škála potřeb – služby OSP reagují obecně na potřebu informace (získání dovednosti řešit nepříznivou životní situaci), ovšem zcela specificky v podstatě ve všech oblastech života;
•
preventivní charakter – předcházení vzniku daleko tíživějších (a náročněji řešitelných) životních situací, prevence sociálního vyloučení osob, prevence sociálně patologických jevů, prevence nevhodného řešení potřeb jinými sociálními službami (např. příliš brzy);
•
edukativní charakter – nedílnou součástí sociální práce v rámci služeb OSP je zvyšování znalostí uživatelů v jejich občanských právech a povinnostech, zvyšování úrovně obecného povědomí v této oblasti;
•
specifický způsob poskytování sociální práce – zejména poskytování informací a rad (případně praktické pomoci), a to ve formě tří rozdílných úrovní poskytování (více viz kapitola 2.10). Další (ne už specifickou) charakteristikou je také bezplatnost služeb odborného sociálního poradenství, jenž
plyne ze ZZS, a která umožňuje rovný přístup všech občanů bez omezení (omezující může být pouze vymezení cílové skupiny dané služby OSP).
Obecným cílem OSP je podporovat funkční gramotnost uživatelů služby prostřednictvím poskytování informací, rad a odborné pomoci a tímto způsobem napomáhat předcházení jejich sociálnímu vyloučení. Je také možné nabídnout rozšiřující pohled na možnosti a roli OSP ve společnosti – nabízet širší nabídku pomoci (např. právní poradenství, psychoterapeutické činnosti či nácvik dovedností) a to těm uživatelům, jejichž finanční možnosti či místo bydliště neumožňují čerpat tyto služby u jiných poskytovatelů.1 Zároveň je však důležité uvést, že takto je zatím uvažováno v hypotetické rovině, neboť současný ZSS (resp. vyhláška v § 4, odst. 1a)) umožňuje realizaci socioterapeutických činností pouze formou poskytování poradenství. Nepříznivou životní situaci, na kterou služby OSP reagují lze tedy analogicky popsat jako „neznalost práv a povinností, dostupných možností a způsobů řešení nepříznivé životní situace“.
Specifikace potřeb, na které služba reaguje Obecně definovanou potřebou zájemců/uživatelů odborného sociálního poradenství je získat informace nebo aplikované rady k řešení jejich nepříznivé situace. Toto obecné vymezení je pak v rámci jednotlivých služeb OSP dále zužováno, a to vymezením cílové skupiny nebo určením oblastí, které jsou řešeny. Služby OSP tedy reagují na potřebu získávání informací a orientaci v jejich praktické aplikaci do konkrétního postupu, a to v různých oblastech lidského života. Zároveň může být nabídkou OSP i praktická pomoc, která uživatele podpoří v tom, aby získané informace (či rady) mohl využít pro řešení své životní situace. Pro naplnění záměru zadavatele přistoupila pracovní skupina k definování potřeb způsobem definování přes poradenské oblasti (např. zdraví, finance, bydlení, mezilidské vztahy). Na základě zkušeností členů pracovní skupiny byly definovány následující oblasti potřeb, včetně jejich podrobnější specifikace.
1 Typickým příkladem může být zajišťování bezplatného právního poradenství lidem, jejichž finanční možnosti neumožňují využívat běžnou služby advokátů.
Oblasti potřeb
Specifikace potřeb zlepšovat, udržovat zdravotní stav a předcházet rizikům spojeným se zdravotním stavem
Zdraví
kompenzace handicapu pomoc při zvládnutí vlastního rizikového chování zapůjčení či jiné zajištění kompenzačních pomůcek
Zaměstnání
Bydlení
Finance
Mezilidské vztahy
Vzdělání a školství
Občanskoprávní vztahy
Trestní právo
Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím
Sociální zabezpečení
Dle názoru pracovní skupiny:
pomoc při hledání zaměstnání pomoc s orientací v problematice pracovněprávních vztahů podpora dovedností pro získání a udržení pracovního uplatnění předcházení nebo pomoc při ztrátě bydlení pomoc se zajištěním bydlení pomoc při nevyhovujícím bydlení pomoc v oblasti práva (nájemní smlouvy, bytová družstva, vlastnictví nemovitosti) pomoc s dluhy, oddlužením, exekucí zvyšování finanční gramotnosti pomoc v rodinných, partnerských a mezilidských vztazích pomoc při výchově a péči o děti pomoc v oblasti náhradní rodinné péče pomoc s orientací v oblasti rodinného práva pomoc s orientací v oblasti práva ve školství pomoc v oblasti povinné školní docházky a školní zralosti pomoc v oblasti studia, studijních předpokladů a podmínek podpora při kontaktu mezi rodinou a školou pomoc s orientací v majetkoprávních vztazích, včetně problematiky smluv pomoc s orientací v oblasti lidských práv a jejich ochraně pomoc s orientací v oblasti občanského práva (mimo oblasti uvedené jinde v této tabulce) pomoc při předcházení nebo při ohrožení domácím násilím pomoc s orientací v oblasti trestního práva pomoc s uplatňováním práv obětí trestných činů pomoc při uplatňování práv ve zdravotnictví pomoc při uplatňování práv ve vztahu ke státní správě a samosprávě pomoc při uplatňování práv v oblasti správního řízení pomoc s orientací v sociálních dávkách pomoc s orientací v důchodovém pojištění pomoc s orientací v nemocenském pojištění pomoc s orientací v podpoře v nezaměstnanosti
•
je žádoucí, aby všechny služby OSP byly schopné poskytnout poradenství ve všech definovaných oblastech potřeb, a to minimálně v základní úrovni poradenství; specializace poraden na vybrané oblasti potřeb se pak projeví v poskytování poradenství v náročnějších úrovních;
•
zároveň je žádoucí, aby jednotliví poskytovatelé přehledně a srozumitelně informovali o tom, na jaké oblasti potřeb se jimi poskytované poradenství zaměřuje (ve smyslu vyšších úrovní pomoci).
Optimální počet uživatelů V souvislosti s danou problematikou se pracovní skupina zabývala stanovením proměnné, která by určovala optimální „požadovaný výkon“. Touto určující proměnnou by mohly být následující: •
počet uživatelů na jednoho pracovníka;
•
množství odvedené poradenské práce – vyjádřeno tzv. poradenskou jednotkou;
•
provozní (poradenská) doba. Po zvážení všech pro a proti jednotlivým proměnným došla pracovní skupina k doporučení zavést jako objektivní
výkonovou proměnnou tzv. poradenskou jednotku. A zároveň pracovní skupina navrhla způsob jejího stanovení a výpočtu optimálního množství odvedené poradenské práce pracovníkem v přímé práci s uživateli. Pracovní skupina se tedy zcela záměrně rozhodla nestanovit pro služby OSP (min. v tuto chvíli) optimální počet uživatelů. Hlavní důvody pro toto rozhodnutí: •
velmi rozdílné statistické údaje ohledně počtu uživatelů vykazované jednotlivými poskytovateli;
•
velmi rozdílné údaje ohledně nákladů na poskytování služby (na jejich základě nelze stanovit optimální ekonomický model);
•
vnitřní rozdílnost v poskytování služeb OSP.2
Optimální počet pracovníků Optimální personální zajištění sociální služby je takové, které umožňuje, aby: •
organizace kvalitně zajišťovala další činnosti spojené s efektivním fungováním organizace (řízení, propagace, fundraising, administrativa, účetnictví, statistické výkaznictví, metodická a rozvojová činnost, sociální politika, účast na ovlivňování vývoje sociální problematiky na území MSK apod.);
•
organizace poskytovala komfortní zázemí pro přímou práci s uživateli – tedy ostatní nutné činnosti jsou zajišťovány dalšími odborníky (či pracovníky v přímé práci v části jejich úvazku) a zároveň byl zajištěn časový prostor pro osobní rozvoj pracovníků formou vzdělávání a supervize. Pro optimální nastavení personální kapacity je dále potřebné, aby:
•
byl pro přímou práci stanoven optimální poměr mezi přímým kontaktem s uživateli a další (nepřímou) prací ve prospěch uživatele;
•
provozní kapacita byla odvozena od poptávky cílové skupiny a počet pracovníků v přímé práci odpovídal rozsahu provozní doby (tedy ne naopak – je otevřeno právě tak, na kolik stačí síly personálu);
•
poskytovatelé služeb mohli počítat s určitou finanční stabilitou a transparentními podmínkami pro nastavení
2 Na tuto situaci se pracovní skupina snaží reagovat doporučením zavedení vnitřní diferenciace služeb OSP do kategorií dle cílových skupin.
optimální ceny za službu (jaký rozsah služby je očekáván za danou cenu). Pracovní skupina navrhuje pro služby OSP tato optima: •
2,0 úvazky na přímou práci s uživateli;
•
podíl práce ve prospěch uživatele3 na celkové práci s uživateli v rozsahu 40 %;
•
poměr přímé práce s uživateli (včetně práce ve prospěch uživatele) a dalších pracovních povinností pracovníka v přímé práci je 70 : 30;
•
0,5 přepočtených úvazků na zajištění dalších odborných činností služby (tento údaj vychází z popisu kvalitního zajištění výkonu OSP v celém rozsahu);
•
počet celkových přepočtených úvazků na jednoho pracovníka v přímé práci: o optimum – 0,6;
o základní varianta – 0,5; o krizová varianta – 0,4. Optimální provozní doba Pracovní skupina doporučuje: •
za optimální provozní dobu považovat takovou, která je rovnoměrně rozložena do jednotlivých pracovních dní v týdnu4 a během celého dne (dopolední, odpolední i podvečerní hodiny5) – tak, aby provozní doba odpovídala časovým možnostem uživatelů (s ohledem na jejich pracovní a jiné podmínky);
•
nestanovovat optimální počet otevíracích hodin či konkrétní rozvržení poskytování poradenství (např. počtem dní v týdnu) – toto rozvržení je zcela v kompetenci jednotlivých poskytovatelů a reflektuje jejich znalost místního prostředí a potřeb konkrétní cílové skupiny;
•
provozní dobu koncipovat tak, aby byla „vyrovnaně efektivní“ – odpovídala předpokládané poptávce a zároveň výši přepočtených úvazků a ustanovením zákoníku práce.
Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům Optimální výsledek poskytnutého odborného sociálního poradenství vyplývá z obecného cíle tohoto typu služby. Výsledkem je tedy to, že uživatel se orientuje ve své situaci; zná svá práva a povinnosti k této situaci se vážící; zná dostupné možnosti řešení a má dostatek informací k tomu, aby se pro optimální řešení mohl rozhodnout, a je podpořen ve svých dovednostech tak, aby řešení mohl zrealizovat. Součástí optimálního výsledku je také zvýšení orientace uživatele v jeho možnostech a schopnostech – ví, na koho ve svém přirozeném okolí se může obrátit či jakou další odbornou službu může využít pro řešení své situace. Z pohledu preventivní role služby OSP je dalším optimálním výsledkem služby to, že uživatel porozumí souvislostem, které byly příčinou jeho nepříznivé sociální situace a zvýšení pravděpodobnosti, že bude umět aplikovat nově získané informace a dovednosti k tomu, aby podobným situacím v budoucnu předcházel, či je uměl řešit samostatně bez nutnosti vyhledání odborné pomoci.
3 Tato práce ve prospěch uživatele zahrnuje zejména – přípravu na přímou poradenskou práci, vyhledání informací, převedení informací do praktické rady, záznam o intervenci. 4 Vzhledem k tomu, že služby OSP nemají nezbytný a krizový charakter (jejich okamžité neposkytnutí neohrožuje uživatele na životě), není důvod poskytovat OSP mimo pracovní dny. 5 Toto doporučení neznamená, že by mělo být každý den v týdnu otevřeno po celý den, ale že by v rámci týdenní nabídky provozní doby měly být v ideálním případě zastoupeny všechny části dne (tedy např. alespoň jeden den v týdnu otevřeno i v podvečerních hodinách).
