Návrh malé vodní nádrže s možností rekreačního využití v k. ú. Uhersko

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta - Ústav tvorby a ochrany krajiny

Návrh malé vodní nádrže s možností rekreačního využití v k. ú. Uhersko Diplomová práce

2011

Petr Kunc

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh malé vodní nádrže s možností rekreačního využití v k. ú. Uhersko zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 11.4.2011

...............................................

Poděkování V první řadě bych chtěl poděkovat za námět práce, odborné rady, za rozšíření obzorů a za celkový lidský přístup vedoucímu mé práce, doc. Ing. PhDr. Ladislavu Koutnému, Ph.D., CSc. Největší dík patří mé rodině, za zázemí a podporu, díky níž jsem se mohl nerušeně zabývat nadstavbou nad svou prostou existencí.

Abstrakt Jméno autora: Petr Kunc Název diplomové práce: Návrh malé vodní nádrže s možností rekreačního využití v k. ú. Uhersko Předmětem diplomové práce je projekt malé vodní nádrže dle zadání soukromého investora, podnikajícího v zemědělství. Budoucí funkční využití je uvažováno jako smíšené – rekreační, rybochovné a ekologické. Zájmová lokalita se nachází na hlinitých náplavech v ploché říční nivě východního Polabí, historicky s rybníkářstvím spjaté. Jelikož podstatná část nivy řeky Loučné, v jejímž povodí zájmové území leží, je v současnosti intenzivně zemědělsky využívána, může nádrž při své rozloze dosahující 5 ha významně přispět k obnově její ekologické stability a trvalou zásobou vody podpořit narušený malý vodní cyklus. Projekt řeší segment krajiny jako celek, včetně zpřístupnění a rozsáhlých vegetačních úprav. klíčová slova: malá vodní nádrž, rybník, rekreace, říční niva

Abstract Author's name: Petr Kunc The title of diploma work: Project of the small water reservoir in cadastral Uhersko A subject of the thesis project is design of a small reservoir for the private farmer. Future utilization is recreation and tourism, fishery and ecological aspects. Target area of interest is situated in loamy alluvium in the flat floodplain of eastern Labe basin, which has joined with fishery for thousand years. Because of main bottomland of river Loučná, is intensively used for farming in the present, the designed large reservoir with area of water level around 5 hectares can be really usable for effectively contribute to restoration of damaged small water cycle and improve the landscape. The project solves integrated segment of the landscape as a whole, including accessing and large-scale vegetation treatments. keywords: small water reservoir / small impoundment, pond, recreation, alluvium

Obsah práce: 1. ÚVOD .................................................................................................................1 2. CÍLE PRÁCE .......................................................................................................1 3. HISTORIE A SOUČASNOST MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ V ČR A VE SVĚTĚ .......1 3.1. Historický přehled ......................................................................................1 3.2. Dřevinná vegetace na hrázích vodních nádrží............................................4 3.3. Revitalizace říčních niv..............................................................................6 4. CHARAKTERISTIKA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ RYBOCHOVNÉHO ÚČELU .....8 5. PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ........................................................10 5.1. Geomorfologické poměry ........................................................................10 5.1.1. Geomorfologické začlenění .....................................................................10 5.1.2. Reliéf zájmového území .........................................................................10 5.2. Geologické poměry ..................................................................................10 5.3. Pedologické poměry.................................................................................10 5.4. Klimatické charakteristiky .......................................................................11 5.4.1. Klimatické začlenění ..............................................................................11 5.4.2. Klimadiagram.......................................................................................13 5.5. Hydrologické poměry...............................................................................13 5.5.1. Obecné hydrologické poměry ..................................................................13 5.5.2. Současný stav vodohospodářských zařízení v zájmovém území ......................15 5.6. Botanická charakteristika .........................................................................16 5.6.1. Fytogeografické začlenění .......................................................................16 5.6.2. Potenciální přirozený stav vegetace...........................................................16 5.6.3. Současný stav vegetace ..........................................................................17 5.7. Zoologická charakteristika .......................................................................17 5.7.1. Zoogeografické začlenění .......................................................................17 5.7.2. Zoologický rozbor .................................................................................17 5.8. Stávající ochrana přírody v místě.............................................................18 5.8.1. Zvláště chráněná území ..........................................................................18 5.8.2. Území soustavy Natura 2000 ...................................................................18 5.8.3. Významné krajinné prvky .......................................................................18 5.8.4. Územní systém ekologické stability ..........................................................19 6. HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ................................................19 7. METODIKA A MATERIÁL .................................................................................20 8. VÝSLEDKY PRÁCE - NÁVRH MALÉ VODNÍ NÁDRŽE .........................................21 8.1. Průvodní zpráva........................................................................................21 8.1.1. Základní identifikační údaje ....................................................................21 8.1.2. Charakteristika staveniště........................................................................22 8.1.3. Účel stavby ..........................................................................................22 8.2. Technická zpráva......................................................................................23 8.2.1. Stavebně-technické řešení .......................................................................23

8.2.2. Bezpečnost při užívání stavby ..................................................................23 8.2.3. Výsledky inženýrsko-geologického průzkumu ............................................23

................................................................................24 8.2.5. SO 2 – Břehy a dno nádrže ......................................................................25 8.2.6. SO 3 – Nápustný objekt ..........................................................................25 8.2.7. SO 4 – Výpustné zařízení ........................................................................26 8.2.8. SO 5 – Odvodňovací stoka ......................................................................27 8.2.9. SO 6 – Loviště a kádiště .........................................................................27 8.2.10. SO 7 – Přístupová komunikace ...............................................................28 8.2.11. SO 8 – Rekreační vybavenost.................................................................29 8.2.12. SO 9 – Terénní a vegetační úpravy v okolí nádrže ......................................29 8.2.13. Hydrotechnické výpočty .......................................................................34 8.2.14. Zásady organizace výstavby ..................................................................47 8.2.15. Vyjádření dotčených subjektů a orgánů státní správy ..................................48 DISKUSE ..........................................................................................................49 ZÁVĚR .............................................................................................................51 ENGLISH SUMMARY ........................................................................................52 BIBLIOGRAFIE A PRAMENY .............................................................................53 8.2.4. SO 1 – Zemní hráz

9. 10. 11. 12.

Seznam tabulkových a obrazových příloh: A.1 ZRNITOSTNÍ KŘIVKA A.2 BATYGRAFICKÉ KŘIVKY A.3 HMOTOVÉ TABULKY A.4 VÝKAZ VÝMĚR A.5 ROZPOČET A.6 FOTODOKUMENTACE A.7 DOKLADOVÁ PŘÍLOHA Seznam výkresových příloh: B.1 PŘEHLEDNÁ SITUACE

1:10 000

B.2 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK KATASTRÁLNÍ MAPY B.3 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK ÚZEMNÍHO PLÁNU B.4 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK ORTOFOTOMAPY B.5 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK HISTORICKÉ ORTOFOTOMAPY

1:2 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000

B.6 PODROBNÁ SITUACE B.7 VEGETAČNÍ A TERÉNNÍ ÚPRAVY B.8 PODÉLNÝ ŘEZ ODVODŇOVACÍ STOKOU B.9 PODÉLNÝ ŘEZ NÁDRŽÍ B.10 PODÉLNÝ ŘEZ HRÁZÍ B.11.1 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN1 - PFN4 B.11.2 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN5 - PFN8 B.11.3 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN9 - PFN12 B.11.4 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN13 - PFN16 B.11.5 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN17 - PFN19 B.12 PŘÍČNÉ ŘEZY HRÁZE B.13 VZOROVÉ PŘÍČNÉ ŘEZY HRÁZE A STOKY B.14 NÁPUSTNÝ OBJEKT B.15 VÝPUSTNÉ ZAŘÍZENÍ

1:1 000 1:1 000 1:1000/100 1:1000/100 1:1000/100 1:200 1:200 1:200 1:200 1:200 1:100 1:50 1:25 1:25

B.16 ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

1:2 000

Použité odborné zkratky: AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka BPV - výškový systém Balt po vyrovnání ČHP - číslo hydrologického pořadí HPJ - hlavní půdní jednotka dle kódu BPEJ KPÚ - komplexní pozemkové úpravy LBK - lokální biokoridor LBC - lokální biocentrum LV - list vlastnictví, zapsaný v Katastru nemovitostí MVN – malá vodní nádrž (dle ČSN 75 2410) ORP - obec s rozšířenou působností TBH - trouba betonová hrdlová TZH - trouba železobetonová hrdlová ÚSES - Územní systém ekologické stability VKP - Významný krajinný prvek ZCHÚ - zvláště chráněné území ZPF – zemědělský půdní fond

motto:

Řeky vytvořily podél svých břehů zcela autonomní krajinu a teprve když pochopíme, že zde jde o samostatný, mimořádně dynamický a velmi důležitý krajinný ekosystém, můžeme v něm správně hospodařit a vyvarovat se chyb, kterých se dopouštěly předchozí generace. (prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., 2003)

1. Úvod Diplomová práce je zaměřena na studium podmínek a návrh malé vodní nádrže v katastrálním území Uhersko, v okrese Pardubice, v Pardubickém kraji. Záměrem investora, dlouhodobě podnikajícího v zemědělství, je rozšíření spektra činností o extenzivní rybniční hospodářství vhodně propojené s agroturistikou a poplatkovým rybařením. Za tímto účelem byla investorem jako vhodná lokalita ke zřízení nádrže vybrána podmáčená louka v ploché nivě řeky Loučné. Louka je v současné době obhospodařována nepravidelně a bez výrazného hospodářského užitku, v závislosti na aktuálním stupni zamokření. Z pohledu krajinné ekologie je důležitý přínos záměru v podobě retence vody v krajině a kladného působení vodní hladiny na mezoklima oblasti (princip tepelného výměníku při využívání vysoké měrné tepelné kapacity vody). Vzniklé příbřežní pásmo (litorál) přispěje k ekologické stabilitě krajiny, rybníky jsou rovněž obecně pozitivně hodnoceny jako významné krajinné prvky (§ 3b zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Z širšího pohledu je velmi významné zachování historické kontinuity zdejší kulturní krajiny, v níž má rybníkářství své nezastupitelné místo již od 11. století.

2. Cíle práce Zásadním a pevně daným cílem práce je ekonomicky a funkčně optimální návrh hloubené, ohrázované boční malé vodní nádrže s primárně rybochovným využitím dle požadavků investora, při dodržení zjištěných limitů zájmového území, obecně platných právních a technických norem. Autor si dále klade za cíl v návrhu uplatnit doplňkové rekreační, ochranné a ekologické využití nádrže. Samozřejmostí je citlivé začlenění technického díla do okolní krajiny jeho celkovým přírodě blízkým pojetím a navrženými vegetačními úpravami.

3. Historie a současnost malých vodních nádrží v ČR a ve světě 3.1. Historický přehled Malé vodní nádrže jsou vodní díla, která mají sypanou hráz, spodní výpust a případně bezpečnostní přeliv (tento není nutný u nádrží neprůtočných, s regulovaným přítokem). Dle ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže se jedná o nádrže, které mají objem do 2 mil. m³ vody a největší hloubku do 9 m. Rybníky jsou v české krajině nejběžnějším a nejstarším typem malé vodní nádrže, nadto historie vodního hospodářství na území naší země je spjata především s rybníkářstvím (ačkoliv již ve starověkém Římě se setkáváme například také s vodárenskými nádržemi). Pojem rybník je historický název, původně všechny nádrže v českých zemích sloužily rybochovu a odtud tedy název rybník. Příznivé terénní podmínky pro výstavbu rybníků a příznivé podmínky pro chov ryb po celá staletí, původně k zajištění postního jídla především pro kláštery, později i pro tržní

1

účely, způsobily, že rybníky se nevyskytovaly jen jako ojedinělé objekty v krajině, nýbrž jako celé soustavy. (BERAN 2003) Rybníky jsou přirozenou součástí naší krajiny již od 12. století. První písemně doložený rybník na území české republiky byl založen již v roce 1115 u kladrubského kláštera. Rybníky byly původně zakládány pro tržní chov ryb. Ve středověku bylo využití pozemků pro rybníkářství výnosnější než pěstování obvyklých polních plodin nebo obhospodařování pozemků jako louky či pastviny (ZLATUŠKA 2009). Počátky cílevědomého chovu ryb na Pardubicku jsou spjaty se založením benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem (11. stol.). Původně byly k vysazování a chovu ryb využívány přirozené vodní plochy v okolí. Klášter v Opatovicích měl na spravovaném teritoriu množství přirozených nádrží a mniši tak měli možnost poznat a ověřit si hospodářskou výnosnost chovu ryb. Proto postupně přicházeli s budováním rybníků umělých, které umožňovaly napouštět a vypouštět vodu podle potřeby a využívat lepší technologii chovu i odlovu ryb. (ŠEBEK 1990) Rozmach rybníkářství nastává za vlády Jana Lucemburského (každá ves měla svůj rybník – „návesníček“) (KURFÜRST 2005). V polovině 14. století byla technika výstavby rybníků již natolik rozvinuta, že byly budovány poměrně vysoké hráze v širokých údolích toků, mnoho rybníků začalo sloužit i jiným než rybochovným účelům, například k provozu mlýnů, pil, hamrů, báňských zařízení či k plavení dřeva (VRÁNA et. BERAN 2002). Chov ryb v té době se stal výnosným podnikáním v zemi, rybami nebyly zásobeny jen domácí trhy, nýbrž i trhy v sousedních zemích. Velké dodávky ryb mířily do Vídně, do Pasova, do Magdeburku či do Vratislavi. Rozvoji rybníkářství přál i Karel IV., mnohé rybníky dal sám budovat (za jeho vlády je odhadována celková rozloha rybníků cca 75000 ha). Pro nové rybníky se využívaly především stávající močály a půdy nevhodné k zemědělskému obhospodařování. To přispívalo i k usnadnění obhospodařování krajiny a nové hráze se na mnoha místech stávaly i základem tvorby nové cestní sítě. Hráze překlenuly údolí s velkým zamokřením a pokračovat s úpravami cest na vyvýšených místech již bylo relativně snadné (BERAN 2003). Po úpadku během husitských válek zažilo rybníkářství největší slávu v 15. a 16. století, kdy vznikla dosud nejrozsáhlejší a nejznámější vodohospodářská díla (Pardubická rybniční soustava se 400 vodními díly, z toho 230 rybníky, zásobovaná Opatovickým a Dvakačovickým kanálem, později známé soustavy v Jižních Čechách napájené Zlatou stokou a Novou řekou). Koncem 16. století bylo v Čechách celkem přibližně 180000 ha rybníků. Naopak k útlumu dochází během běsnění třicetileté války i následně v 17. a 18. století vlivem intenzifikace zemědělství a zvyšování počtu obyvatelstva v českých zemích, Tereziánský katastr zaznamenal již pouze 79000 ha rybníků, po napoleonských válkách katastr eviduje jen asi 50000 ha rybníků. V polovině 19. století s pokračující industrializací a zejména v důsledku cukrovarnictví zbylo u nás asi 46000 ha rybničních ploch. Na počátku 20. století je uváděna až třetina rybníků bez hospodářského využití či dokonce bez vody (KURFÜRST 2005), tehdejší příčiny objasňuje například ŘÍHA 1947. Směrný vodohospodářský plán z roku 1970 uváděl 23400 malých vodních nádrží o úhrnné rozloze 51800 ha. Dnešní počet malých vodních nádrží v České republice je cca 21000 (o celkové rozloze přibližně 52200 ha a objemu 420 milionů m3), toto číslo se ustálilo už na přelomu 19. a 20. století. (KURFÜRST 2005) 2

I v aktuálních mapách středních měřítek lze dodnes spolehlivě identifikovat četné historické, i více než 200 let nevyužívané rybniční hráze, ať již řízeně odstavené průkopy či protržené, které mohou být vodítkem pro obnovu malých vodních nádrží v těchto lokalitách. Je však také třeba říci, že staří rybnikáři se velmi neradi vraceli k profilům dříve protržených nádrží, neboť je pokládali za prokleté. Pověra tu mohla mít reálný základ – protržení nádrže mohly způsobit objektivní okolnosti, jako charakter údolního profilu, zeminové podloží apod. Mnoho starých rybníků zaniklo poté, co byly zaneseny sedimenty a pro jejich majitele nebylo rentabilní je obnovovat. (AOPK 2009) V současné době se v tuzemsku buduje již jen relativně malé množství rybníků, mnohem více se jich však rekonstruuje. Obvykle se jedná o odbahnění a o rekonstrukci hráze a hrázových objektů. Další rybníky se budují a obnovují v souvislosti s rekonstrukcemi parků a zámeckých zahrad. Největší část rybníků je však rekonstruována za účelem ochrany přírody jako podpora nekomerčních, environmentálních funkcí. (ZLATUŠKA 2009) V zahraničí, ve specifických podmínkách prostředí, se lze setkat se zajímavými typy vodních nádrží, které v ČR stěží nalezneme a přitom by byly leckde použitelné i u nás. PROBERT (1989) v Anglii například uvádí tzv. „dew ponds“ (hloubené zásobní nádrže s užitkovou vodou na propustném podloží, těsněné uměle jílem, do kterých je voda sváděna povrchově z okolních pastvin). Následování hodným příkladem vodohospodářské praxe v nejbližším zahraničí může být například zřizování lesních retenčních nádrží (jakožto součásti širších revitalizačních opatření včetně fytomeliorací a zalesňování postagrárních půd) v Polsku v rámci státního podniku Państwowe Gospodarstwo Leśne „Lasy Państwowe“, financované z evropského Fondu soudržnosti (CKPS 2009). Jen mezi lety 1998-2005 zde bylo ve státních lesích vybudováno 1124 malých vodních retenčních nádrží (v PL nádrže do 5 mil. m3) o souhrnné rozloze 1360 ha a celkovém objemu přibližně 8,4 mil. m3 (přičemž průměrná rozloha jedné nádrže je udávána cca 1,2 ha a objem kolem 10 tis. m3). Celkové náklady dosáhly 38,6 mil. zł. Na období let 2008–2013 byla naplánována stavba dalších cca 4100 nádrží v nížinách, což představuje značný objem 45 mil. m3 (navíc bez započtení retence vody v půdě). V horských terénech bylo navrženo dalších 130 nádrží. (ZABROCKA-KOSTRUBIEC 2008). K řízení a koordinaci revitalizačních projektů bylo v rámci Lasów Państwowych zřízeno Centrum Koordynacji Projektów Środowiskowych (CKPS). Prostý počet vodních nádrží však nemůže vyjádřit kvalitu vodního hospodářství. Otázkou aktuálního fenoménu deteriorizace vodních nádrží, nápravy a optimálního využití se v Polsku zabývají například JUSZCZAK, et KEDZIORA (2003), kteří sestavili klasifikační stupnici míry negativního antropického ovlivnění nádrží. Asi největšího rozmachu, popularity a šíře však dosáhly vodohospodářské revitalizace jako nový směr vývoje v péči o vodní zdroje v německých zemích, kde se uplatňují již tři desetiletí. Pokud se týče malých vodních nádrží, velice inspirativní jsou nejmenší retenční nádrže, z větší části hloubené, budované na výústích melioračních hlavníků, případně při soutocích odvodňovacích kanálů nebo na vyústění cestních příkopů jako bezodtoké recipienty pro infiltraci srážkových vod (BÄUML 2010). Pro

3

zvýšení retence jsou jako omezující profily využívány i prosté propustky o snížené světlosti, pokud jsou proti proudu vhodné podmínky pro rozliv. (LFU 2010) Výstavba vodních nádrží obecně může být klíčem ke zúrodnění pro člověka dosud zapovězených krajů. Zvyšování řízené zásoby vody bude rozhodujícím předpokladem pro zvládnutí rozkolísaných srážkových úhrnů. Dostupnost vody je přitom zásadní podmínkou, od níž se odvíjí životní úroveň obyvatelstva. V minulosti se priority vodního hospodářství soustředily především na výstavbu velkých přehrad, ve skutečnosti jsou však přehrady jen jedním z mnoha možných řešení zásobování vodou. Přírodní mokřady, podzemní zvodnělé kolektory, rybníky, malé vodní nádrže a především variabilní systémy uvedených opatření mohou být pro konkrétní přírodní a socioekonomické podmínky nezřídka efektivnějším řešením. Poskytují více funkcí a mohou být rovnoměrněji rozmístěny v území, měrné náklady na objem zadržené vody jsou však vyšší, vyšší je rovněž ztráta vody výparem (převažuje horizontální akumulace vody), což může být zásadním nedostatkem v aridních oblastech. Naopak snazší je v tomto případě prosazení záměru v rámci místní komunity. (MCCARTNEY et SMAKHTIN 2010). Větší množství malých nádrží rovněž lépe disipuje rizika výstavby a provozu (například nedokonalá znalost přírodních podmínek odlehlých oblastí). Asie Subsaharská Afrika Střední Amerika a Karibská oblast Střední Východ a Severní Afrika Evropa Jižní Amerika Oceánie Severní Amerika Obr. 1: Množství vody, zadržené ve vodních nádržích (uměle zbudovaných), přepočtené na obyvatele vzestupně podle kontinentů (m3*obyv.-1). Nejnižší zásoby vody dosahují nejčastěji rozvojové země, které jsou svou geografickou polohou zároveň nejvíce ohroženy nastávajícími změnami klimatu (White 2005)

3.2. Dřevinná vegetace na hrázích vodních nádrží Často diskutovanou a z krajinářského hlediska nanejvýš zajímavou otázkou je výsadba a péče o dřevinnou vegetaci v okolí nádrží, zejména přímo na tělesech hrází (např. VANÍČEK 2004). Oproti dřívějšímu období se dnes připouštějí výsadby stromů i na vzdušných stranách hrází malých vodních nádrží, zákon 254/2001 Sb, o vodách, 4

zakazuje výsadby dřevin pouze na ochranných (inundačních) hrázích. Pokud je koruna hráze široká alespoň 4 metry, může být řada stromů založena i v horní hraně koruny, jinak až pod touto hranou. (AOPK 2009). Platná ČSN 75 2410 výsadbu na hrázích nevylučuje, v bodě 7.9.2.2 uvádí, že: „Výsadba dřevin na vzdušním líci hráze se navrhne podle funkce nádrže, požadavků na začlenění nádrže do krajiny a musí odpovídat přirozenému vegetačnímu stupni. Porost nesmí nepříznivě ovlivnit stabilitu hráze, funkci drénů (zarůstání) a bránit při kontrole hráze“. Ministerstvo životního prostředí podrobněji zmiňuje výsadby i pěstění náletových dřevin na hrázích ve svém věstníku 5/1998: „Kromě ochranných hrází, kde je výsadba zakázána, lze u nových hrází uvažovat s organizovanou výsadbou vhodných stromů, výjimečně i keřů. Nevhodnými druhy dřevin jsou zejména jehličnany (zvláště smrky), ovocné stromy, vlašské topoly. Nepřípustná je jakákoliv výsadba blíže než 6 m od stavebních prvků (objekty přelivů, spodních výpustí apod.) včetně drénů. Na vzdušním svahu je možno vysazovat stromy jen při sklonu 1:2 nebo mírnějším a podél koruny při její šířce nejméně 4 m. Koruny hrází o šířce alespoň 4 m je možno osázet jednou řadou vhodných stromů při vzdušní straně. Při šířce koruny nejméně 6 m je možno uvažovat 2-řadou alejovou výsadbu. Výsadba dřevin na návodním svahu v dosahu jeho opevnění není žádoucí.“ Tentýž věstník zároveň uvádí základní kritéria pro ponechání dřevin, event. jejich odstraňování. Ponechat je možno zdravé vzrostlé stromy, které na nízkých zemních hrázích rostou po delší dobu a nebyl pozorován žádný jejich škodlivý vliv. Ty je pak nutno pěstovat, ošetřovat a chránit. Výhodnější bude také ponechat dočasně porost dřevin, a to jak stromy, tak keře: •

na vzdušných svazích hrází ohrožených přelitím (při nedostatečné kapacitě pojistného zařízení),

•

na neopevněných návodních svazích hrází jako ochranu proti abrazi.

Tyto porosty je nutno pěstovat, t.j. zejména provádět zdravotní výběr, prořezávky a probírky. Odstranit je třeba všechny odumírající, značně poškozené, nemocné a uhynulé dřeviny, stromy silně nakloněné a hrozící vyvrácením, větve stromů značně přesahující nad hladinu nádrže a dřeviny znemožňující přístup a omezující přehlednost. S přihlédnutím k významu hráze a stupni jejího ohrožení deformačními a průsakovými poruchami je třeba odstranit:

•

keře, nálety, výmladky i mladší stromky (a též buřeň), zejména tvoří-li souvislý porost, který omezuje přehlednost povrchu hrázového tělesa a tím znesnadňuje jeho řádnou kontrolu,

•

stromy a dřeviny prokazatelně nemocné (např. tracheomykóza dubů) či odumírající, pokud nejde o památné stromy (v tomto případě je nutno postupovat podle zákona o ochraně přírody a krajiny),

•

vzrostlé stromy ohrožující celistvost hráze vývraty (pozor obzvláště na smrky),

5

•

stromy ohrožující svým kořenovým systémem stavební objekty, zejména výpustná a přelivná zařízení, opevnění návodního svahu, geodetická pozorovací stanoviště, prorůstající do trubní i otevřené drenáže,

•

stromy bránící příjezdu mechanizmů pro případ nutných oprav, údržby, a zejména pro řešení mimořádných situací (např. v případě nutnosti zřízení nouzového přelivu),

•

veškeré dřeviny (a též buřeň) omezující plnou průtočnost pojistných zařízení (včetně odpadů od nich),

•

stromy překážející při event. nutnosti zřídit protifiltrační a zatěžovací lavice nebo nouzový přeliv,

•

dřeviny bránící geodetickým kontrolním měřením.

Kácení je třeba provádět úrovňově, t.j. při zemi s ponecháním co nejnižšího pařezu a pařezy neklučit. Je-li možno připustit do budoucna strom na tomtéž místě, odstraní se horní část kořenového systému a po dosypání vzniklé prohlubně za pečlivého hutnění se v témže místě vysadí strom nový. Po odstranění dřeviny je třeba nadále potlačovat pařezové výmladky. Je-li výmladnost zmýcených dřevin příliš intenzivní, je možno ji potlačit nátěrem řezné plochy pařezu nebo bazální části kmene, popřípadě u keřů postřikem listů vhodným arboricidem (chemické přípravky, aplikují se podle návodu zředěné vodou nebo olejem nejvhodněji v době vegetace; v nedostatečných dávkách působí naopak stimulačně). (MŽP 1998). Dostatečnou odolnost kořenového systému proti vývratům vykazují dlouhověké dřeviny vysazené v širokém sponu s hloubkou hladiny podzemní (prosakující) vody cca 2,0 m, z tohoto důvodu je doporučeno při projekci uplatnit dostatečné převýšení koruny hráze nad hladinu stálého nadržení (MZe 2003). Jak je z podrobnějšího rozboru patrné, při důsledném hledání a využívání prostorů bezpečných pro výsadbu (jde zejména o vytvoření dostatečného prostoru pro vývoj kořenového systému nad depresní křivkou) tedy lze velmi esteticky a v návaznosti na historickou tradici osazovat i vlastní hrázová tělesa, zejména pomocí stromořadí a alejí dlouhověkých dřevin. Nezbytným kriteriem je rovněž návrhová intenzita provozu na koruně hráze, od které se odvíjí šíře průjezdného profilu. Intenzita provozu rovněž určuje pravděpodobnost poškození bází a kořenového systému dřevin v alejích, vedoucí ke snížení vitality a tudíž zvýšení nebezpečí selhání stromu, odumírání kořenů a vytváření preferenčních průsakových cest. V tomto smyslu je výhodnější, pokud to konkrétní situace dovoluje, vyloučit pravidelné pojezdy zemědělské techniky z hrází úplně (intenzitu provozu převést jinou polní cestou např. v rámci KPÚ). 3.3. Revitalizace říčních niv V důsledku nedomyšlené intenzifikace zemědělství ve 2. polovině 20. století (jejímž výsledkem je snížená ekologická stabilita, ale i celospolečenská deprese) vyvstala v souvislosti s budováním malých vodních nádrží a se správou toků potřeba umělých revitalizačních opatření a tato společenská poptávka, uskutečňovaná státní

6

politikou ochrany přírody, neustále roste. Obdobné tendence jsou patrné i v zahraničí (např. KRÁLOVÁ 2001, JUST 2005). Jako jedny z nejčastějších technických opatření v nivách jsou navrhovány revitalizační tůně. Doporučené parametry (v závislosti na cílových druzích, zejména obojživelníků) uvádí například MIKÁTOVÁ et VLAŠÍN 2002. Tvar vychází z přirozených popovodňových útvarů mikroreliéfu, tůně mohou být situovány přímo ve dně vodního toku, mohou být postranní neprotékané, propojené s tokem či izolované jakožto prohlubně s kolísavou vodní hladinou, závislou na hladině podzemní vody. Tůně jsou nevypustitelné, hloubené a nebývají ohrázované. Jejich břehy jsou mírné a bohatě utvářené, neprizmatické. Výskyt ryb je výlučně přirozený. (JUST 2005) Efektem je vytvoření refugií vodní bioty a otevřené vodní hladiny při nízkých měrných nákladech oproti MVN. Samostatné tůně, rozptýlené v ploché nivní pánvi, mohou přispět i k udržitelnému hospodaření v nivách, kdy voda je drénována sníženinami (tůně s transpirující vegetací), zatímco okolní, výše položené povrchově odvodněné plochy jsou využívány v souladu s ochranou vod jako trvalé travní porosty. Tento typ tůní rovněž vykazuje nejvyšší životnost (zazemňování se děje pouze usazováním biomasy, jejíž produkce je regulovatelná například zastíněním stromovými porosty). Jedná se o model, často v minulosti využívaný při tvorbě zahrad a parků – a mnohdy s úspěchem i velkoplošně, ve východním Polabí například na Jaroměřsku a v Babiččině údolí, i v zahraničí (PROBERT 1989). Zdá se, že takovéto řešení vodních poměrů v nivě je pro českou krajinu nejpřirozenějším revitalizačním a přitom i melioračním opatřením.

7

4. Charakteristika malých vodních nádrží rybochovného účelu Rybníky jako vodní plochy (v Polabí např. uměle odstavená říční ramena) či vypustitelné nádrže v krajině uměle vytvořené a určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny se v průběhu staletí osvědčily. Postupně si lidé začali uvědomovat další jejich funkce a rybníky zařadili do množiny nazvané vodní nádrže. Rybníky se vyznačují horizontálním způsobem akumulace vody (převažuje plocha při malé hloubce). V současné době ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže uvádí celkem 52 funkčních druhů, vždy se uvažuje o vodní nádrži jako dílu s více funkcemi zároveň (např. rybochovná funkce kombinovaná s funkcí zásobní nádrže pro závlahu). (ZLATUŠKA 2009) V některých případech rybník příznivě ovlivňuje místní zásoby mělkých podzemních vod. Pokud je k dispozici určitý retenční prostor (tj. prostor mezi provozní hladinou a přípustnou maximální hladinou vody), nádrž přispívá k tlumení průběhu velkých vod, naproti tomu v suchých obdobích lze nárazově nadlepšovat kriticky nízké průtoky a tím zachovat podmínky pro život v navazujícím toku. Nádrže s intenzivnějšími formami chovu ryb mohou kvalitu povrchové vody ale také významně zhoršovat. Mezoklimatické působení vodních ploch jako tepelného výměníku – akumulátoru tepla v krajině - popisuje již SMOLÍK (1954). Uvádí, že 1 cm3 + 10°C teplé vody při poklesu na 0°C muže ohřát 3000 cm3 vzduchu z teploty - 10°C na 0°C. Přírodovědecky nejcennějšími částmi nádrže jsou litorální pásmo (mělkovodní část nádrže při březích a přítoku s běžnou hloubkou vody do cca 0,6 metru) a na litorál vhodně navazující přírodě blízké břehy. Na litorál je vázáno rozmnožování obojživelníků, výtěr ryb, hnízdění vodních ptáků, výskyt a reprodukce drobných vodních živočichů (potrava pro ryby, ptáky). Obvykle se pokládá za přijatelné, když litorál představuje alespoň 15 až 20 % z celkové plochy nádrže při běžném nadržení. Požadavku na optimální podíl litorálů odpovídá vytvoření sklonu břehů zejména v oblasti nátoku, v rozpětí 1:6 – 1:10. Z přírodovědeckého hlediska bývá vítáno, pokud jsou některé části litorálu odděleny od hlavního objemu nádrže pásem vyvýšeného dna, porostlým vegetací, který je obtížně prostupný pro ryby. Toto řešení může obohatit hlavně větší nádrže v plochém terénu. (AOPK 2009) Pozoruhodně podrobné rozdělení vodních nádrží a rybníků a některé dnes opomíjené podoby nádrží uvádí PAVLICA (1964): a. dle polohy:

vrchovinné, nížinné

b. dle výškového umístění: zahloubené, hrázové, údolní, podzemní c. dle umístění v krajině:

polní, luční, lesní, návesní, rašelinné

d. dle hl. chovaných ryb:

kaprové a pstruhové

e. dle vedlejších úloh:

závlahové, biologické, požární, zásobárny užitkové vody, usazovací, rekreační

f. dle způsobu napájení:

nebeské, pramenité, průtočné, boční - náhonové

8

g. dle chovné funkce:

rozmnožovací (třecí, plůdkové, výtažníky), chovné (hlavní, sádky, komorové)

Poslední uvedené rozdělení dle chovné funkce odkazuje k systémům rybničního hospodářství. Rozlišujeme hospodaření úplné (soběstačné od výroby plůdku až po tržní a mateční ryby) a neúplné (v rybnících samostatných, mimo ucelené soustavy). Pro dominantní rybochovnou funkci je nejdůležitější přirozená produkce rybníku rybničního dna. Celostátní průměr činí 230-250 kg ryb na hektar hladiny, produkci dále zvyšuje nižší nadmořská výška (vodní sloupec se rychleji prohřívá), průměrná hloubka kolem 1 m, hlinité dno, vrstva úrodného bahna kolem 0,2-0,3 m, členitost břehů (vysoký břehový koeficient), přítoková voda bohatá na živiny, chráněná slunná poloha, menší velikost a přiměřený výskyt vodních rostlin (do třetiny plochy hladiny). Přirozenou produkci naopak snižuje příliš velká hloubka, písčité či štěrkovité dno, živinami chudá přítoková voda, příliš velká rozloha rybníku a málo členité břehy, stín, nadměrné zabahnění a pokrytí vodními rostlinami (fotosyntézou je zvyšována alkalita vody a dochází ke zhoršení hydrobiologických podmínek pro chov). Využitím přirozené produkce je dosahováno levnější produkce rybího masa. Optimální průměrná hloubka hlavních rybníků k odchovu tržní ryby je uváděna 1 m (nejproduktivnější eufotická – prosluněná vrstva), hloubka v kádišti je doporučena 2 m, pro možnost komorování nejlépe 2,5 m i za cenu umělého prohloubení části dna (PAVLICA 1964). Specifickými objekty rybníku oproti ostatním MVN jsou dělící hráze, náhony, přítokové stoky, vtokové objekty s česlemi a provzdušňovacími jízky, hlavní a vedlejší rybniční stoky, obvodová stoka, vývařiště modifikovaná pro odlov ryb pod hrází (např. rybníky Jevanský, Vavřinecký), případně loviště před hrází (min. 0,6–3 m3/100 kg ryb), kádiště a jeho zpřístupnění pro pěší, případně pro techniku. Plocha rybníku se rozlišuje produkční (rybám přístupná) a okrajová (rybám nepřístupný litorál). Přípustná doba plnění rybníků se doporučuje 30 dní, optimum pak činí 10 až 15 dnů (PAVLICA 1964).

9

5. Přírodní poměry zájmového území 5.1. Geomorfologické poměry 5.1.1. Geomorfologické začlenění provincie soustava podsoustava celek podcelek okrsek

Česká vysočina Česká tabule Východočeská tabule Východolabská tabule Pardubická kotlina Kunětická kotlina (VIC - 1C - b)

Kunětická kotlina, nacházející se v severní části Pardubické kotliny, je charakterizována jako erozní kotlina. Geologické podloží tvoří slínovce, jílovce a spongility spodního a středního turonu a svrchního turonu až koniaku. Morfologicky je území tvořeno pleistocenními překryvy říčních štěrků a písků i eolickými sedimenty. Reliéf je rovinný s pleistocenními říčními terasami a údolními nivami (v širším území se jedná o nivy řek Labe, Loučné a Chrudimky). (DEMEK et MACKOVČIN eds. 2006). 5.1.2. Reliéf zájmového území Území se nachází v široké říční nivě. Hlavním geomorfologickým činitelem v postglaciálu byl fenomén řeky Loučné, která si zde zachovala částečně přirozenou morfologii toku (až po Čeradice, odkud je regulována). Zájmové území se nachází v nejnižší říční terase, v přímém dosahu potenciálního vlivu (především inundace) řeky. Mikroreliéf je plochý, málo členitý, s relativními výškovými rozdíly do 1 m, nadmořská výška činí 242 m. Severozápadní hranici území tvoří strmá hrana vyšší pleistocénní terasy s převýšením o 10 až 15 m, na níž se nachází obec Uhersko. Touto terasou je zájmové území chráněno před západními větry, naopak k jihu je terén příznivě otevřený. 5.2. Geologické poměry Geologické podloží tvoří druhohorní křídové sedimenty - turonské slínovce na podkladu cenomanských pískovců (ZOUBEK et KODYM et al. 1990), překryté vrstvami kvartérních nivních sedimentů (povodňové hlíny, písky a štěrk). (ČGS 2003). 5.3. Pedologické poměry Zastoupenou BPEJ je 36000, jde o půdní typ černice modální, charakteristický pro celou nivu řeky Loučné, jedná se o půdu I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. (VÚMOP 2008), (AOPK 2005). Kopanou sondou při terénním průzkumu však bylo zjištěno převažující zastoupení jílnatých částic do 0,01 mm, které činí dle provedeného zrnitostního rozboru 45 %. Půdy jsou vzhledem ke fluviálnímu způsobu geneze a půdotvornému substrátu velmi hluboké (dle ter. průzkumu více než 1,2 m), hlinité až jílovitohlinité (těžší a podprůměrně propustné), třídy těžitelnosti 4 (jílová hlína). Podzemní voda u černic vystupuje blízko k povrchu, příznivé fyzikální vlastnosti se obvykle do hloubky rychle zhoršují. Hlavním půdotvorným procesem je intenzivní 10

humifikace spolu s glejovým procesem ve spodině. Humusový horizont je velmi tmavě zbarven a dosahuje mocnosti mnoha decimetrů, hlouběji přechází do vápnitého půdotvorného substrátu. Půdní reakce je vlivem karbonátů neutrální až slabě zásaditá, sorpční vlastnosti jsou velmi dobré až dobré. Černice, pokud jsou odvodněny, jsou neobyčejně úrodné, vhodné pro cukrovku, pšenici a zejména zeleninu. (TOMÁŠEK 1995). Zelenina byla na dotčených pozemcích skutečně v 60. a 70. letech pěstována, nicméně později při výstavbě sdělovacího vedení došlo k porušení drenážního systému (na lokalitě bylo odvodnění provedeno ve 20.-30. letech 20. století, z pálených trub DN 65, dokonce bylo v době sucha zajištěno přepouštění vody řízenou inundací propustkem z Mlýnského náhonu), přerušená drenážní pera nebyla zpátky navázána a došlo k trvalému znehodnocení pozemků vystupující podzemní a povrchovou vodou. Vlivem silného ovlivnění půdního profilu vodou postupně došlo ke změně bonity. Zemědělská využitelnost je za současného stavu prakticky nulová a to je také jedním z hlavních důvodů lokalizace záměru v dotčeném území. Vybudováním malé vodní nádrže s rybochovnou funkcí na takto úrodném substrátu je možno dosáhnout vysoké přirozené úrodnosti a výnosem z rybničního hospodaření převýšit jiné potenciální způsoby využití (zejména uvážíme-li, že k obnovení zemědělské produktivity by byly nutné investice do odvodnění pozemků v řádu kolem 1,5 mil. Kč při uvažované ceně 159 025 Kč/ha, v cenové relaci dle SZIF 2006).

č. HPJ

Tab. 1: Pedologické poměry zájmového území dle BPEJ (zdroj: KN ČR, popisy dle REJFEK 1990) slovní popis hl. půdní jednotky

generaliz. sklonitost výskyt a expozice v území

60 Černice modální i černice celé modální karbonátové a zájmové černice arenické na území nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí

0 – úplná rovina až rovina do 3°, expozice všesměrná

hloubka půdy a skeletovitost

0– bezskeletovité/skeletovité do 10 %, výjim. slabě skeletovité do 25 % (štěrky), hloubka 60 cm - půda hluboká

hydrologická skupina půd

B - středně hluboké až hluboké půdy sprašové a hlinitopísčité až jílovitohlinité se střední intenzitou infiltrace (0,06 - 0,12 mm/min) i při úplném nasycení

5.4. Klimatické charakteristiky 5.4.1. Klimatické začlenění Celé Pardubicko dle mezoklimatické rajonizace ČSSR (QUITT 1975) spadá do teplé klimatické oblasti T2. Ta se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 8,5 °C. Maximální roční teploty se vyskytují v průběhu července a srpna (dlouhodobý průměr kolem 18 °C), minimální pak v lednu (cca -2 °C). Srážkový úhrn ve vegetačním období je 350 – 400 mm. Celkově však, narozdíl od středního Polabí, má již oblast kolem zájmového území mezický charakter (CULEK et al. 2005).

11

Vegetační období trvá průměrně 165 dní. Převažující směry proudění větru jsou V-Z, od západu je zájmové území částečně chráněno terénní vlnou. Vzhledem k umístění zájmového území v nivě řeky lze očekávat častější výskyt mlhy a nižší teploty, oproti okolní krajině na vyšších terasách. Zájmové území se nachází v inundační zóně stoleté vody řeky Loučné. Průměrný roční srážkový úhrn ve stanici Holice činí 621 mm (ale Vysoké Mýto již 681 mm), průměrná roční teplota tamtéž činí 8,4 °C. (ČHMÚ). Vyhodnocení Langova dešťového faktoru (f = 621/8,4 = 73,9) řadí zájmové území do oblasti normálního humidního klimatu (interval 71-80). Pro srovnání s LDF, Minářova vláhová jistota, operující rovněž s průměrným ročním srážkovým úhrnem a průměrnou roční teplotou (J = (621-30*(7+8,4))/8,4 = 18,9), charakterizuje území vyrovnanou bilancí srážek a teploty (interval 15-21), s pravděpodobností výskytu suchých let 5-15 (25) %. V podmínkách mikroklimatu zamokřené nivy se evapotranspirací disipuje 70 - 80 % přijaté energie, zatímco v polních kulturách je 60 - 70 % energie odraženo zpět do atmosféry ve formě dlouhovlnného záření (SIMON et al. 2005). Vlhkomilná vegetace niv a zejména pobřežních litorálů tak pomáhá efektivně ochlazovat prostředí, přispívá k dotaci malého vodního cyklu a tím k vyrovnávání klimatických výkyvů. Lze tedy konstatovat, že udržení a zlepšení vodní bilance v nivě v místech vhodných pro akumulaci vod je rovněž veřejným zájmem. Tab. 2: Charakteristiky teplé klimatické oblasti T2 (KVĚTOŇ 2001)

Klimatické charakteristiky

Hodnota odp. oblasti T2

Počet dnů s tmax < -10 °C (arkt.)

≤2

Počet dnů se srážkami ≥ 1 mm

90 - 100

Počet dnů s tmin < -10 °C (s. mr.)

10 - 15

Počet dnů se srážkami ≥ 10 mm

12 - 15

30 - 40

Počet dnů s tmax < 0 °C (led. d.)

Klimatické charakteristiky

Hodnota odp. oblasti T2

Srážkový úhrn ve veg. období

350 - 400 mm

Počet dnů s tmin < 0 °C (mraz. d.)

100 - 110

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300 mm

Počet dnů s ø t ≥ 10 °C

160 - 170

Počet dnů se sněh. pokr. 1-20 cm

40 - 50

Počet dnů s tmax ≥ 25 °C (let. d.)

50 - 60

Počet dnů se sněh. pokr. 21-40 cm

10 - 15

Počet dnů s tmax ≥ 30 °C (trop.) nástup období s ø denní t ≥ 0 °C

8 - 10

Počet dnů se sněh. pokr. ≥ 41 cm

≤5

11.3. až 16.3.

Trvání sněh. pokr. zbezpeč. 40 %

100 dnů

konec období s ø denní t ≥ 0 °C

26.12. až 1.1.

První den se sněhem - průměrně

1.12.

Průměrná teplota v lednu

- 2 až -3 °C

První den se sněhem - nejdříve

26.10.

Průměrná teplota v dubnu

8 až 9 °C

První den se sněhem - nejpozději

8.1.

18 až 19 °C

Posl. den se sněhem - průměrně

11.3.

7 až 9 °C

Posl. den se sněhem - nejdříve

7.11.

ø roční Σ teplot > 5 °C zab. 80% 1600 – 1800 °C

Posl. den se sněhem - nejpozději

22.4.

ø roční Σ teplot > 10 °C zab. 80% 600 – 800 °C

Počet dnů zamračených

Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu

Počet dnů jasných

120 - 140 40 - 50

12

5.4.2. Klimadiagram Obr. 2: Klimadiagram dle Walter-Lietha (Walter 1960) pro stanici Holice (přibližně stejná referenční nadmořská výška – 240 m n.m., vzdálenost 9 km SSZ) 8,4 °C

621 mm 100

45

90

40

80

35

70

30

60

25

50

20

40

15

30

165

10

20

5

10

0

0

-5

-10 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce v roce

Tab. 3: Tabelované hodnoty předchozího klimadiagramu na obr. 1 (ČHMÚ) Měsíc

I.

II.

III.

IV.

V

VI.

37

35

29

41

69

70

Průměrná měsíční -1,8 -0,6 teplota vzduchu [O C]

3,6

8,2

Hodnota Průměrný měsíční úhrn srážek [mm]

VII. VIII. IX. 93

76

49

13,6 16,5 18,4 17,4 13,7

roč. veg. ø obd. ø

X.

XI.

XII.

47

39

36

621

445

8,5

3,7

-0,1

8,4

13,8

5.5. Hydrologické poměry 5.5.1. Obecné hydrologické poměry Řeka Loučná (ČHP 1-03-02-001) pramení 1 km jihovýchodně od Karlí (okr. Svitavy) ve výšce 541 m n.m. Ústí zleva do Labe pod Sezemicemi ve výšce 217 m n.m. Je klasifikována jako páteřní tok vodního útvaru. Celková plocha povodí činí 729,9 km2, délka toku 81,1 km, průměrný dlouhodobý průtok u ústí 4,28 m3*s-1. Horní polovina toku protéká Loučeňskou tabulí ve Svitavské pahorkatině, dolní polovina

13

průměrné měsíční srážky [mm]

průměrná měsíční teplota [°C]

HOLICE (240 m n.m.) 50

Pardubickou kotlinou. Volné meandry řeky, jež své jméno dostala podle častého vybřežování do nivních luk, jsou před ústím regulovány četnými jezy. Rozdělení odtoků během roku vychází z klimatických podmínek. Nejvodnějšími měsíci jsou březen a duben, tedy období jarního tání sněhové pokrývky ve zdrojových pahorkatinných oblastech. V chladném období roku (nejčastěji únor, březen) se mohou vytvářet povodňové vlny smíšeného sněho-dešťového typu, zatímco v letních měsících bývají náhlé povodně z přívalových srážek. Nejnižší průtoky se obvykle vyskytují v září a říjnu. Průtoky Loučné jsou vyrovnané (koeficient variace 0,9-1,1), což je největší měrou dáno poměrně zachovalou retencí povodí s dobrou lesnatostí (HANČAROVÁ 2003). Jedná se o vodohospodářsky významný tok, nad jezem v Zámrsku je registrována pstruhová voda (revír Nedašín - chráněná rybí oblast), pod jezem v Zámrsku je registrována voda mimopstruhová. Čistota vody se v minulosti (80. léta 20. st.) pohybovala ve třídách II.IV. (VLČEK 1984), v současnosti je jakost ve zkoumaném úseku poblíž Uherska stabilně hodnocena třídou III. (HEIS 2010). Správcem toku je Povodí Labe, s.p., Závod Pardubice, provozní středisko Pardubice. Nejbližší vodoměrná stanice na řece Loučné je vzdálena cca 13 říčních km po proudu, jedná se o stanici Dašice (řkm 7,447, ČHP profilu 1-03-02-074, správce ČHMÚ Hradec Králové). Tab. 4: Charakteristiky povodí Loučné k závěrovému profilu Dašice (řkm 7,447) (HYDROPROJEKT 2006) 2

plocha povodí SP:

626,0 km (85,5 % celk. plochy povodí)

dél. orogr. rozvodn. LR:

140 km

délka toku LT:

72,8 km

délka údolnice LU:

58 km

ø sklon toku IT:

4,4 ‰

ø nadmořská výška Hø:

381 m n.m.

lesnatost povodí:

21 %

koef. tvaru povodí α:

0,19 (protáhlé povodí)

dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí

700 mm

Tab. 5: Vybrané m-denní průtoky, průměrný dlouhodobý průtok a minimální bilanční průtok pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku řeky Loučné k závěrovému profilu Dašice (řkm 7,447) (HYDROPROJEKT 2006, PLA 2008) Periodicita 3. -1

Průtočné množství [m .s ]

Qa Q355 Qmin

Q355d

Q330d

Q210d

Q120d

Q30d

Qa

Qmin

1,09

1,34

2,42

3,77

7,96

3,79

0,530

- průměrný dlouhodobý průtok - minimální zůstatkový průtok - minimální bilanční průtok pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku

14

Tab. 6: Vybrané n-leté povodňové průtoky Loučné k závěrovému profilu Dašice (řkm 7,447) (HYDROPROJEKT 2006, PLA 2008) Periodicita 3. -1

Průtočné množství [m .s ]

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

15,4

23,6

37,0

49,0

62,6

82,9

100,0

Tab. 7: Ukazatele jakosti vody v Loučné k závěrovému profilu Dašice (řkm 7,2, číslo profilu ČHMÚ 4001) pro období 2007-2008 (zdroj dat ISVS – VODA 2010) Ukazatel

jedn.

min.

max.

C90

C95

teplota vody

°C

0.1

22.3

10.4

9.8

17.7

19.8

25

--

reakce vody

--

7.8

8.3

8.2

8.2

8.3

8.3

6-8

--

mS/m

60.8

115.4

71.0

69.3

75.8

80.6

--

III.

biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

mg/l

0.8

31.0

2.7

1.6

2.8

3.7

6

II.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

6.0

29.0

14.1

12.3

22.0

25.3

35

II.

amoniakální dusík

mg/l

0.01

0.31

0.07

0.06

0.11

0.15

0.5

I.

dusičnanový dusík

mg/l

2.2

10.0

7.9

7.9

9.4

9.5

7

III.

celkový fosfor

mg/l

0.04

0.24

0.10

0.10

0.14

0.19

0.2

II.

elektrolytická konduktivita

průměr medián

imisní limity třída jakosti

C90, 95 - hodnoty s pravděpodobností nepřekročení 90 (95) % imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. (červeně překročené ukazatele) třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

Jakostní ukazatele vypovídají o dobré využitelnosti vod Loučné nad profilem Dašice pro rybniční hospodářství, zvláště pro uvažovaný záměr bočního rybníku, kde lze regulovat odběr dle aktuální jakosti a případně zcela eliminovat průtok při náhlém krátkodobém zhoršení. Problematické je dle tab. 7 především vyšší pH říční vody, které lze však velmi účinně na optimální hodnoty 7-8 upravit vhodným rybničním hospodářstvím (omezení rozvoje sinic, podpora býložravých druhů k omezení nadměrné fotosyntézy, zvyšující pH). Velmi příznivé jsou nízké koncentrace amoniakálního dusíku, vzhledem k teplotám a pH lze konstatovat zanedbatelné koncentrace pro ryby toxického plynného amoniaku NH3 (max. cca 0,026 mg/l, přičemž letální koncentrace LC50 pro kaprovité činí 1,0-1,5 mg/l, pro lososovité 0,5-0,8 mg/l). Většina amoniakálního dusíku bude zastoupena ve formě neškodných amonných solí. 5.5.2. Současný stav vodohospodářských zařízení v zájmovém území Z řeky Loučné, meandrující v nivě pod obcí Uhersko, je nad jezem v říčním kilometru 20,5 oddělen Mlýnský náhon severně směrem k obci. Z tohoto zdroje je plánováno napájení budoucího rybníku. Výpustné zařízení bude vyústěno do otevřeného melioračního odpadu, který obtéká lokalitu ze SZ a ústí zpět do Mlýnského náhonu.

15

Celé zájmové území bylo ve 20. letech 20. století plošně odvodněno soustavnou drenáží z pálených trub, svedenou do povrchových melioračních kanálů. Na pozemcích byla poté pěstována zelenina. Trubková drenáž byla však v 80. letech násilně přerušena při pokládce sdělovacího vedení, nedošlo k navázání přerušených drénů a zájmové pozemky byly pro zemědělskou činnost trvale znehodnoceny. Obnovení drenážního systému je za stávajících podmínek ekonomicky nereálné. V současnosti rovněž dochází k podmáčení pozemků spodní vodou vlivem vyšší hladiny v Mlýnském náhonu (majitel MVN v Uhersku vzdouvá vodu pro dosažení vyššího spádu na vodním motoru). 5.6. Botanická charakteristika 5.6.1. Fytogeografické začlenění Území dle Regionálně fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) náleží: oblast podprovincie fytogeografická oblast fytogeogr. obvod fytogeogr. okres fytogeogr. podokres

Mírné pásmo opadavých list. lesů palearktické oblasti Hercynská Termofytikum (Thermophyticum) - T České termofytikum (Thermobohemicum) - Čes. T Východní Polabí (15) Pardubické Polabí (15c)

Území leží na hranici 2. (bukodubového) a 3. (dubobukového) lesního vegetačního stupně, v přírodní lesní podoblasti 17b (ÚHÚL 2007). 5.6.2. Potenciální přirozený stav vegetace Potenciální vegetací dle Zlatníkovy klasifikace jsou dubové jaseniny vyššího stupně (skupina typů geobiocénů 3 BC 5 Querci roboris-fraxineta superiora). Jedná se, co do dřevinné skladby, o jedna z nejpestřejších společenstev: Přírodní stav biocenóz: Hlavními dřevinami jsou dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), příměs tvoří jilmy (Ulmus laevis, U. minor), topoly (Populus alba, P. nigra, P. canescens), olše lepkavá (Alnus glutinosa), v sušších typech i javory. Významné je, že se zde kromě babyky (Acer campestre) a javoru mléče (Acer platanoides) může jednotlivě vyskytovat i javor klen (Acer pseudoplatanus). Dále se vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha hroznovitá (Padus avium), z keřů bez černý (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), brslen evropský (Euonymus europaea) a hloh obecný (Crataegus laevigata). Podobně jako v dubových jaseninách n. st. je synusie podrostu tvořena nitrofilními a vlhkomilnými druhy, které ovšem častěji doplňují některé druhy podhorské, z nichž nejběžnější je např. knotovka červená (Melandrium rubrum). Základními dominantami jsou kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea) a ostružiník ježiník (Rubus caesius). Aktuální stav biocenóz: Ve zbylých lužních lesích převažují přírodě blízké, ale umělou výsadbou založené porosty dubu letního a jasanu ztepilého. Místy se vyskytují topolové plantáže a dokonce i přírodě cizí smrkové monokultury. Pouze velmi vzácně se zachovaly rozlehlejší nivní louky svazu Alopecurion, většina z nich byla po regulaci vodních toků rozorána a přeměněna na pole.

16

Význam a ohrožení: Lesní i lužní společenstva jsou nadprůměrně produktivní. Z přírodovědného hlediska je velmi zajímavé pronikání sestupujících podhorských druhů, svědčících o biokoridorovém efektu nivní krajiny. Většina lokalit je dotčena vysušením díky poklesu hladiny podzemní vody a omezení záplav po provedení rozsáhlých vodohospodářských úprav. Ohrožení představuje šíření invazních neofytů a také přeměna přírodě blízkých lesních porostů na topolové plantáže. Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES: Pestrost dřevin v přírodě blízkých lesních porostech umožňuje variabilní dřevinnou skladbu v nově zakládaných biocentrech. Dub letní je třeba obnovovat umělou výsadbou, neboť přirozené zmlazení je zcela výjimečné. Optimální stav biocenter v nivách regulovaných toků je možno zajistit pouze umělým povodňováním. Cílovými společenstvy lokálních biocenter mohou být přírodě blízké psárkové louky. (popis dle BUČEK et LACINA 1999) 5.6.3. Současný stav vegetace Zájmové území tvoří zamokřená louka, dříve meliorovaná a hnojená, s výskytem vlhkomilných travin, nyní dle možností pouze občasně sečená. Historii a hospodaření narušování - na lokalitě odpovídá chudé druhové spektrum (Carex acuta, C. vulpina, Deschampsia caespitosa, Filipendula ulmaria, Juncus effusus, Lycopus europaeus, Lysimachia nummularia, Ranunculus acris, Solanum dulcamara). Lem louky tvoří zapojené rákosové porosty na březích melioračních kanálů. Jelikož okolní pozemky jsou vesměs též součástí lučního hospodářství, lze předpokládat rychlou zpětnou kolonizaci a regeneraci biotopu po vybudování rybníku, bez nutnosti speciálních dosadeb bylin. Dřevinná vegetace se v území dotčeném stavbou nenachází. Současná makrostruktura krajinných prvků je dobře zřetelná z ortofotomapy v příloze B.4. Vybudování vodní plochy rozrůzní nabídku biotopů a v průběhu sukcese lze očekávat nárůst diverzity nad výchozí stav. Dle typologie českých krajin (LÖW et al. 2006) je území charakterizováno jako Hercynská starosídelní krajina plošin a pahorkatin, s převážně zemědělským využitím (tj. krajinný typ kódu 1Z1). Krajinná matrice (zemědělsky využívané plochy) je pohledově otevřená. Dle Biogeografického členění ČR (CULEK et al. 2005) jde o bioregion 1.71 Chrudimský, biochora 3Nh Užší hlinité nivy 3. v.s. 5.7. Zoologická charakteristika 5.7.1. Zoogeografické začlenění Příslušným zoogeografickým regionem je provincie listnatých lesů. Lokalita se nachází ve čtverci síťového mapování 6062A (PRUNER et MÍKA 1996). 5.7.2. Zoologický rozbor Při terénním průzkumu nebyly přímo v zájmovém území zjištěny druhy zvláště chráněných živočichů, pozorování nejsou známa ani z regionální literatury či záznamů AOPK a Východočeského muzea Pardubice.

17

Z významných druhů obojživelníků byli v blízkém okolí pozorováni skokan štíhlý (Rana dalmatina) a rosnička zelená (Hyla arborea). (MACKOVČIN et SEDLÁČEK 2002) 5.8. Stávající ochrana přírody v místě 5.8.1. Zvláště chráněná území Poblíž zájmového území byla vyhlášena 2 maloplošná ZCHÚ:

PP STRÁŇ U TRUSNOVA (800 m SV od zájm. úz.) katastr: Opočno datum vyhlášení: 12. 5. 1982 rozloha: 1,3 ha důvod vyhlášení: mimořádně bohatá lokalita hořečku brvitého (Gentianopsis ciliata)

PR BAŽANTNICE V UHERSKU (500 m S od zájm. úz.) katastr: Uhersko datum vyhlášení: 15. 3. 1952 rozloha: 19,05 ha důvod vyhlášení: smíšená dubohabřina a lužní les se vzácnou květenou a ptactvem

Zájmové území nezasahuje do zvláště chráněných území ani jejich ochranných pásem. Obě chráněná území jsou refugiem vzácných druhů a zahrnují segmenty zachovalých biotopů, které mohou být záměrem rybníku vhodně posíleny. 5.8.2. Území soustavy Natura 2000 V nivě Loučné byla vyhlášena evropsky významná lokalita Uhersko (kód CZ0533316). EVL o rozloze 81,16 ha zahrnuje PR Bažantnice v Uhersku a nivu řeky Loučné mezi obcemi Turov a Opočno v úseku cca 4-5 km. Předmětem ochrany je lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a další xylofágní druhy hmyzu. Zájmové území nezasahuje do EVL soustavy NATURA 2000 a realizací záměru nemůže být předmět ochrany ani nikterak negativně dotčen (není navrhováno kácení stávajících stromů), naopak navržené břehové porosty vytvoří další vhodné biotopy. 5.8.3. Významné krajinné prvky Významným krajinným prvkem se statutem daným ex lege (zák. č. 114/1992 Sb. dle ustanovení § 3 písm. b) je ekosystém nivy jako celek, je tudíž dle zákona chráněn před poškozováním a ničením. Při jeho využívání nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. 18

5.8.4. Územní systém ekologické stability Lokalita se nachází v rámci nadregionálního biocentra NRBC 10 Uhersko. Vzhledem k charakteru malé vodní nádrže lze očekávat pozitivní vliv záměru v podobě významného zvýšení biodiverzity (kromě volné vodní hladiny, důležité pro vodní ptactvo, bude vytvořeno rovněž rozsáhlé litorální pásmo a mokřad).

6. Hospodářské využití zájmového území Půdy v zájmovém území, černice, poskytují velmi dobrý potenciál pro intenzivní zemědělství, jsou-li však systematicky odvodňovány. Drenážní systém byl v minulosti na lokalitě porušen a tak došlo z hlediska obhospodařování k trvalému znehodnocení dotčených pozemků, neboť obnovení drenážního odvodnění je ekonomicky i ekologicky nepřijatelné. Úroveň ekologické stability krajiny (schopnost odolávat narušení, udržovat si vlastní dynamickou rovnováhu a dále schopnost následného zotavení a návratu do stavu před působením destabilizujícího jevu) přehledně vyjadřuje tzv. koeficient ekologické stability krajiny. Tab. 8: Výpočet koeficientu ekologické stability (KES) dle Rohona (1995):

KES

=

lesní půda + vodní plochy + louky + pastviny + sady + zahrady -----------------------------------------------------------------------------------zastavěné a zpevněné plochy + orná půda

[bezrozm.]

Výpočet KES pro katastrální území obce Uhersko dává hodnotu 0,38, čímž jej řadí mezi nadprůměrně intenzivně využívaná území se značným porušením přírodních struktur, kde podstatné ekologické funkce musí být trvale nahrazeny technickými zásahy. Biotechnická opatření, směřující ke zvýšení ekologické stability území jsou zde tudíž nadmíru opodstatněná a žádoucí. Celá lokalita se kromě přímé komunikace podzemních vod s říčním tokem rovněž nachází v záplavové zóně Q50 řeky Loučné (PLA 2007), což významně omezuje budování trvalých staveb. Širší okolí obce, zejména východním a severovýchodním směrem v okolí zájmového území, skýtá mimořádný a dosud nedoceněný potenciál pro různé formy rekreace, zejména pro agroturistiku. Uhersko je výborně dostupné železničním spojením (leží přímo na I. tranzitním koridoru), protéká jím vodácky atraktivní řeka Loučná a katastr navazuje na komplex lesů kolem rybníku Lodrant. Severovýchodně od obce se nachází ještě několik dalších zvláště chráněných území - PR Bažantnice v Uhersku, PP Stráň u Trusnova, PP Boršov u Litětin, PP Šejval a PR Lodrant v návrhu. Současně platný územní plán obce (APROJEKT 2008) zájmové území vymezuje jako plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské (viz příl. B.3). Jako přípustné funkční využití je v ÚPO definováno i využití pro „plochy, stavby a zařízení

19

vodohospodářského charakteru“, jakož i „zeleň krajinná a liniová vč. prvků ÚSES (biokoridory, biocentra a interakční prvky)“. Vzhledem k uvedeným přírodním i socioekonomickým poměrům v území je navrhované využití pro zřízení malé vodní nádrže v souladu s ÚPD, je hospodářsky opodstatněné a společensky výhodné.

7. Metodika a materiál Zpracování projektu předcházel detailní terénní průzkum, rozbor přírodních, sociálních a ekonomických podmínek a limitů, přicházejících v úvahu v zájmovém území. Byly zkoumány literární prameny vztahující se k oboru vodního stavitelství i k místu samotnému, byla provedena terénní rekognoskace a podrobné zaměření území totální geodetickou stanicí v polohopisném systému S-JTSK a výškopisném systému BPV. Měření strojem Leica dne 20.7.2010 provedla měřická skupina ve složení Skoupil, Kundrát, Kunc, bylo navázáno na body České státní trigonometrické sítě č. 227 (okraj hliníku) a 41 (kostel Uhersko) a podrobné body polohového pole č. 556 (okraj polní cesty) a 558 (návrší SV od Uherska). Geodetické zpracování bylo provedeno v programech Geus a DMT Atlas, výstupem byl soubor výměnného formátu .dxf, jako základní podklad pro projektování návrhu MVN. Vlastní projekce a sestavení grafických výstupů proběhlo v prostředí AutoCAD 2010. Rozpočet byl sestaven dle směrných cen ÚRS, platných k roku 2010 a kontrolován dle ceníků nákladů obvyklých opatření AOPK (2010). Doplňující terénní průzkumy byly provedeny ve dnech 3.8.2010 a 18.11.2010. Cenným zdrojem detailních poznatků o zájmovém území a jeho historickém využití byly konzultace s investorem a místními znalci z řad zemědělců. V budoucí zátopě byla provedena kopaná sonda hl. 1,1 m, z níž byl odebrán vzorek k laboratornímu zjištění fyzikálně-mechanických vlastností, které předurčují stavební použitelnost zeminy. V průběhu přípravných prací a shromažďování podkladů musel být původní záměr investora po konzultaci pozměněn, neboť byla zjištěna přítomnost optického kabelu společnosti Telefónica O2, který znemožňoval provést rybník v původně zamýšleném rozsahu. Zátopa byla zmenšena a na pozemku lokalizována tak, aby nedošlo ke střetu s ochranným pásmem kabelu. Díky tomu vznikl na oddělené části pozemků prostor pro zřízení dvou tůní a zalesnění stanovištně odpovídající dubovou jaseninou.

20

8. Výsledky práce - návrh malé vodní nádrže 8.1. Průvodní zpráva 8.1.1. Základní identifikační údaje Název stavby:

Malá vodní nádrž v k. ú. Uhersko

Popis stavby:

Hloubený, ohrázovaný rybník se sdruženou rekreační, ochrannou a ekologickou funkcí.

Kraj:

Pardubický

Okres:

Pardubice

Obec s rozš. působ.: Holice Obec s pověřeným obecním úřadem:

Holice

Stavební úřad:

Holice

Obecní úřad:

Uhersko

Dotčené pozemky:

KN 1137, KN 1139, KN 1140, KN 1141, KN 1142, KN 1143, KN 1144, KN 1145, KN 1155, KN 1376

Hydrologické povodí: Loučná, 1-03-02-074 Správce vod. toku:

Povodí Labe, závod Pardubice, provoz. středisko Pardubice

Investor:

Ing. David Novák

Provozovatel:

Ing. David Novák

Projektant:

Bc. Petr Kunc

Vedoucí dipl. práce: Ing. Ladislav Koutný Určení protilehlých bodů hranice zájmového území v JTSK:

X = 1067884.98

Y = 629951.50

X = 1068240.32

Y = 629637.86

X = 1068036.63

Y = 629555.53

X = 1067929.44

Y = 630145.41

21

8.1.2. Charakteristika staveniště Staveniště se nachází v extravilánu v k.ú. Uhersko, přibližně 800 m východně od obce, nalevo od silnice III/30520 Uhersko - Opočno. Dotčené pozemky, po větší část roku podmáčené (stará trubková drenáž je nefunkční), se nacházejí v nivě řeky Loučné, odběr vody pro nádrž je plánován z Mlýnského náhonu, který odbočuje z Loučné nad jezem v km 20,5. Přístupnost staveniště je dobře zajištěna přímo ze silnice III/30520, případně z navazující polní cesty podél východního okraje zájmového území. 8.1.3. Účel stavby Záměrem investora je využití dosud obtížně obhospodařovatelných zamokřených pozemků k vybudování malé vodní nádrže s funkcí ochrannou, rekreační, ekologickou a rybochovnou. Realizací lze dosáhnout všech pozitivních vlivů vodního rezervoáru v krajině, zlepšení hospodaření s vodou jako obnovitelným přírodním zdrojem, posílení malého vodního cyklu, zvýšení rozmanitosti a ekologické stability krajiny. Tab. 9: Základní parametry stavby:

Typ nádrže: Číslo hydrologického pořadí:

neprůtočná – obtoková 1-03-02-074

Šířka koruny hráze: Celková délka hráze: Maximální výška hráze: Sklon návodního svahu Sklon vzdušného svahu:

3,5 / 4,0 m 1072,92 m 1,5 m 1:4 1:3

Kóta hladiny stálého nadržení: Plocha nádrže při hladině stálého nadržení: Objem nádrže při hladině stálého nadržení: Kóta maximální hladiny: Plocha nádrže při maximální hladině: Objem nádrže při maximální hladině: Plocha litorální zóny: Průměrná hloubka nádrže: Min. průtok k udržení normálního biol. stavu:

240,05 m n. m. 48 111 m2 47 184 m3 240,25 m n. m. 49 631 m2 56 959 m3 8 220 m2/ (17 %) 0,98 m 3,6 l*s-1

22

8.2. Technická zpráva 8.2.1. Stavebně-technické řešení Stavba se skládá z 9 stavebních objektů: SO 1 – Zemní hráz SO 2 – Břehy a dno nádrže SO 3 – Nápustný objekt SO 4 – Výpustné zařízení SO 5 – Odvodňovací stoka SO 6 – Loviště a kádiště SO 7 – Přístupová komunikace SO 8 – Rekreační vybavenost SO 9 – Terénní a vegetační úpravy v okolí nádrže 8.2.2. Bezpečnost při užívání stavby Před kolaudací vodního díla bude autorizovanou osobou vypracován provozní a manipulační řád, na jehož základě bude provoz a údržbu vodního díla zajišťovat investor vlastními prostředky. 8.2.3. Výsledky inženýrsko-geologického průzkumu Odběr vzorku pro fyzikálně-mechanický rozbor byl proveden dne 18.11.2010 z kopané půdní sondy hloubky 110 cm (lokalizace viz. příl. B.6). Celý homogenní profil tvoří nestratifikovaná, tmavě hnědá jílovitohlinitá zemina se znaky občasného oglejení (rezivé stopy). Podzemní voda byla naražena v hloubce 76 cm, za 15 minut došlo k jejímu nastoupání do hloubky 36 cm pod terénem (pozemek je silně zamokřen vlivem přerušené drenáže, viz výše). Odebrán byl vzorek z hl. 1,0 m, který byl podroben zrnitostní analýze dle ČSN CEN ISO/TS 17892-4 (sítový rozbor a areometrická zkouška) a laboratornímu zjištění konzistenčních mezí a následně zatříděn dle ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy a ČSN 73 3050 Zemní práce. Zemina v zájmovém území byla zatříděna jako jíl s vysokou plasticitou (CH, třída zeminy F8). Jedná se o zeminu nebezpečně namrzavou (obsah jílnatých částic činí přibližně 45 %), do vyšších, staticky více namáhaných těles hrází vodních nádrží málo vhodnou (VRÁNA et BERAN 2002, ČSN 75 2410), pro navrhovanou nízkou obvodovou hráz s velmi mírnými sklony svahů však vyhoví. Fotodokumentace inženýrsko-geologického průzkumu a zrnitostní křivka jsou součástí příl. A.1.

23

8.2.4. SO 1 – Zemní hráz Obvodová hráz v délce 1,072 92 km obklopuje celý rybník, dosahuje maximální výšky 1,46 m nad stávajícím terénem. Hráz je navržena zemní, homogenní, v lichoběžníkovém profilu se sklonem návodního svahu 1:4, vzdušného svahu 1:3 a příčným sklonem koruny 2 % směrem od nádrže. Koruna bude pojezdná, v km 0,000 00 - 0,416 10 a v km 0,545 50 - 1,072 92 šířky 3,5 m (zatravněná s kolejovou úpravou vozovky), v km 0,416 10 - 0,545 50 šířky 4,0 m (s vozovkou typu PN 614 dle MZE ČR – ÚPÚ 2005). Rozšíření hráze bude provedeno plynule. Kóta koruny hráze je 240,75 m n.m. (tj. 0,7 m nad hladinou stálého nadržení). Patní drén bude vybudován v km 0,000 00 - 0,416 10 a v km 0,545 50 - 1,072 92. Složen bude z drenážní vrstvy štěrku frakce 32-63 mm, opatřené filtrem ze štěrkopísku (tl. 150 mm) a písku (150 mm). Patní drén bude odvodněn v km 0,000 00 - 0,127 04 a v km 0,896 97 - 1,072 92 perforovaným flexibilním PVC drenážním potrubím DN 200 (sesvahovaným ke kontrolním šachtám a vyústěným do odpadního potrubí), ve zbylé délce bude odvodněn 7 drenážními žebry (celk. 127 m, pálené trubky DN 65 se štěrkopískovým obsypem) do stávajících sníženin dle příl. B.6. Zavazovací zámek, sloužící jednak k dobrému utěsnění podloží, ale také k přerušení starých drenážních per z pálených trubek DN 65, bude vybudován v km 0,000 00 - 0,416 10 a v km 0,545 50 - 1,072 92. Z hlediska použití zemin odtěžených v nádrži pro konstrukci homogenní zemní hráze (jíl s vysokou plasticitou - CH) lze tyto označit za podmíněně vhodné (kromě svrchní orniční vrstvy s nadlimitním obsahem organické složky). Vzhledem k charakteru zemin je nutno při budování hráze dbát především na zavázání homogenní hráze do podloží, odstranění starého drénu v rámci hloubení zavazovacího zámku a dále na postup sypání a hutnění hráze. Skrývka ornice bude provedena v tloušťce 0,5 m. Základová spára bude před navážením první vrstvy zeminy zhutněná, vlhká, ale bez stojící vody v prohlubních, aby bylo dosaženo dobrého spojení násypu s podložím a zabránilo se vytváření nežádoucích průsakových cest. Jednotlivé vrstvy, sypané v tl. 0,2 m před zhutněním, je nutno navážet až na předchozí zhutněnou vrstvu, jejíž povrch musí být urovnaný, ne však příliš vyschlý nebo hladký, aby bylo zaručeno dostatečné spojení obou vrstev a netvořily se předpoklady pro výskyt průsakových cest. Koruna hráze bude v tl. 400 mm sypána nerozbřídavou hlinitopísčitou zeminou (SM-MS), těženou v zemníku na pozemcích investora podél přístupové polní cesty (SZ od nádrže). Všechen materiál v tělese hráze musí být hutněn na 95 % maximální objemové hmotnosti sušiny podle standardní Proctorovy zkoušky. Návodní svah hráze bude po celé délce v pásu šířky 1,0 m nad a 1,0 m pod hladinou stálého nadržení opevněn proti působení větrových vln a abrazivním účinkům

24

ledu. Opevnění říčním (nikoliv ostrohranným lomovým) těženým kamenivem frakce 63-125 mm (ve vrstvě tl. 200 mm) bude položeno na filtru z říčního štěrku frakce 0-63 mm (tl. 100 mm) a zajištěno patkou z říčního kamene 50-200 kg. 8.2.5. SO 2 – Břehy a dno nádrže V plánované zátopě se v současné době nenacházejí žádné dřeviny. Převážná část objemu vodní nádrže je vzhledem k reliéfu říční nivy navržena jako hloubená, výkopové práce tedy představují podstatnou část nákladů a tudíž je nutné racionalizovat zejména nakládání s výkopkem. Maximálně bude využito výkonných buldozerových technologií těžby a přesunu zemin (tj. přesun do 60 m). Horizont s vyšším zastoupením organických látek do hl. 0,3 m (ornice) bude odtěžen separátně a použit částečně k ohumusování ploch a zbytek ke zlepšení fyzikálního stavu půd na přilehlých pozemcích investora dle zásad ochrany ZPF (aplikace na půdách písčitých - regozemích). Celkové množství skrývky dosahuje 11567,9 m3. Spodní horizonty budou využity jako konstrukční zeminy pro navršení boční hráze a pro terénní úpravy v okolí stavby. Odtěžování bude komplikovat vysoká hladina podzemní vody, postup prací bude prováděn zásadně směrem od výpustného zařízení tak, aby mohla být voda odváděna ze staveniště předem vybudovanou výpustí a pročištěným melioračním odpadem. Dno je sesvahováno ve sklonu 1 % k přibližné ose nádrže, kudy prochází hlavní odvodňovací stoka (SO 5). V rámci zemních prací SO 2 bude v západní části nádrže rovněž vybudován umělý ostrov, sloužící jako estetický prvek a biotop pro vodní ptactvo. Ostrov při hladině stálého nadržení zaujímá rozlohu přibližně 1140 m2, jedna jeho polovina leží ve výšce 240,35 m n.m. (0,3 m nad stálou hladinou), druhá polovina 240,15 m n.m. (0,1 m nad stálou hladinou). Břehy jsou vedeny ve velmi mírných sklonech 1:6 až 1:8 pro docílení co nejrozsáhlejší litorální zóny a co nejpřirozenějšího vzezření. Ohumusování povrchů není žádoucí (potenciálně ohrožené břehy budou osázeny vrbovými řízky jako součást SO 9). 8.2.6. SO 3 – Nápustný objekt Nápustný objekt je umístěn v místě dobře přístupném ze silnice Uhersko – Opočno, v konkávě na pravém břehu Mlýnského náhonu. Toto řešení, spolu s umístěním česlí (česlice ø 12 mm / průliny 15 mm) a přelivné plochy ve výšce 239,65 m n.m., která tvoří práh proti sunutí splavenin, zaručuje optimální ochranu před zanášením nádrže. Vlastní objekt je krabicové konstrukce ze železobetonu C 30/37 XC4 V4, s výztuží z KARI sítě (oko 150*150 mm, drát 6 mm), minimální krytí 40 mm. V rohu šachty budou zapuštěna jednoduchá stupadla (litinový pogumovaný prut ø 16 mm dl. 650 mm, 3 ks). Šachta objektu (světlost 1050*800 mm) bude uzavřena uzamykatelným dubovým poklopem (1180*930 mm tl. 30 mm), vsazeným do rámu z ocelových L profilů (L profil 30 x 30 x 3 mm, rozměr 1200 x 950 mm). Odběr je regulován dvojitou dlužovou

25

stěnou (dubové dluže 860*100 mm tl. 40 mm 8 ks) s jílovou výplní. Slupice (U profil č. 8, dl. 1270 mm, 4 ks) budou opatřeny kotvící pásovinou a zapuštěny ve stěnách šachty. Voda je od objektu do nádrže přiváděna ve sklonu 2,5 ‰ uzavřeným potrubím DN 400 dl. 65 m z trub TZH-Q 400/2500. Trubní vedení bude obetonováno železobetonovým korpusem (bet. C 12/15) s výztuží z KARI sítě (oko 150*150 mm, drát 6 mm). Jelikož přívodní potrubí částečně vystupuje nad stávající terén, bude v rámci terénních úprav SO 9 zahrnuto zásypem a bude sloužit jako sjezd ze silnice III/30520 na hráz. Za tímto účelem bude přes stávající cestní příkop zřízen propustek DN 400 dl. 6,0 m (viz podélný profil potrubí v příl. B.8). Dilatační spára mezi nápustným objektem a potrubím bude těsněna gumovým pásem Kunex D 24. Kapacita přivaděče činí max. 0,272 m3*s-1 při tlakovém proudění (pro případ opožděné manipulace za velkých vod), toto průtočné množství je nižší než průtočná kapacita výpustného zařízení (0,363 m3*s-1). Minimální průtok (3,6 l*s-1) bude zajištěn vložením volného rámečku výšky 2 cm dospod dlužové stěny. Objekt bude opatřen opěrnými křídly šířky 450 mm (železobeton C 30/37 XC4 V4, s výztuží z KARI sítě, oko 150*150 mm, drát 6 mm, vnější kamenný obklad a kamenná římsa), na kterých budou osazena 2 ocelová očka k vyvázání lodí – objekt tak bude sloužit k výstupu vodáků, připluvších po Loučné (řeka je před Uherskem přerušena pevným jezem a jediné dobře přístupné výstupní místo je právě zde). Před betonáží bude povrch veškerého bednění potažen drenážní textilií ZEMDRAIN. Tím bude dosaženo jednak zlepšení pohledových vlastností povrchu betonu, jednak se zlepší jeho mechanická a povětrnostní odolnost. 8.2.7. SO 4 – Výpustné zařízení Výpustné zařízení (propojovací potrubí, požerák a výpustné potrubí) prochází hrází v km 0,000 00 a vyúsťuje do stávajícího otevřeného melioračního odpadu. Vtok, umístěný pod kádištěm, bude opatřen česlemi proti vniku ryb a plavenin (česlice ø 12 mm / průliny 15 mm). Obetonovaným (bet. C 12/15) propojovacím potrubím DN 400 dl. 5,95 m (3* TZH-Q 400/2500) bude voda přiváděna k šachtě polootevřeného dvojitého požeráku se zdvojenou dlužovou stěnou těsněnou jílovou výplní. Takovéto řešení zaručuje provozní variabilitu, dostatečnou citlivost regulace hladin a bezpečnost při maximálním (0,272 m3*s-1) průtoku. Požerák je krabicové konstrukce ze železobetonu C 30/37 XC4 V4, s výztuží z KARI sítě (oko 150*150 mm, drát 6 mm), minimální krytí 40 mm. V rohu šachty budou zapuštěna jednoduchá stupadla (litinový pogumovaný prut ø 16 mm dl. 650 mm, 6 ks). Výška požeráku i se základem činí 3040 mm. Požerák je zapuštěn v tělese hráze, bude přístupný při jakémkoliv stavu hladiny přímo z koruny hráze. Šachta objektu (světlost 1500*800 mm, průlezná) bude uzavřena uzamykatelným dubovým poklopem (1630*930 mm tl. 30 mm), vsazeným do rámu z ocelových L profilů (L profil 30 x 30 x 3 mm, rozměr 1650 x 950 mm). Odběr je za běžného provozu regulován dvojitou dlužovou stěnou (dubové dluže 860*100 mm tl. 40 mm 38 ks a 860*40 mm tl. 40 mm 2 ks) s jílovou výplní. Část čelní stěny je tvořena jednoduchou dlužovou stěnou (dubové dluže 860*100 mm tl. 40 mm 10 ks), která bude použita k odběru vody z hladiny v případě provozní potřeby. Slupice (U profily č. 8, dl. 2240

26

mm, 4 ks a dl. 1350 mm, 2 ks) budou opatřeny kotvící pásovinou a zapuštěny ve stěnách šachty. Dno šachty (spadiště, v úrovni 238,11 m n.m.) bude opevněno žulovou dlažbou. V případě průtoku nad kapacitu přepadu přes dlužovou stěnu může voda volně přepadat přes horní hrany požeráku, umístěné v kótě max. hladiny (240,25 m n.m.), které v daném případě v plné míře nahrazují bezpečnostní přeliv (požerák převede při kapacitním plnění 0,363 m3*s-1). Předpolí požeráku bude upraveno pro nátok na čelní dlužovou stěnu a vydlážděno dokonale vyklínovaným kamenným štětem. Na požerák pružnou dilatační spárou (těsněnou gumovým pásem Kunex D 24) navazuje odpadní potrubí DN 600. Průtok ze šachty požeráku do odpadního potrubí je omezen zúženým profilem DN 400 (tzv. diafragma), s cílem omezit tlakové proudění v odpadním potrubí při kapacitním plnění. Odpadní potrubí dl. 16,75 m je navrženo ve sklonu 1,0 ‰, průlezné, tvořené železobetonovými troubami TZH-Q 600/2500 (7 ks) s obetonováním železobetonem (bet. C 12/15) s výztuží z KARI sítě (oko 150*150 mm, drát 6 mm). Odpadní potrubí je ukončeno čelem (bet. C 30/37 XC4 V4, výztuž základu KARI sítí při obou površích konstrukce, oko 150*150 mm, drát 6 mm, minimální krytí 40 mm) s kamenným obkladem, kamennými opěrnými zdmi a římsou a vyúsťuje v úrovni 238,09 m n.m. do stávajícího melioračního odpadu. Břeh odpadu naproti vyústění bude opevněn kamenným záhozem v tl. 0,5 m. Výpustné zařízení se vybuduje v předstihu před vlastní hrází. Nejprve se vyhloubí příslušné výkopy a očistí se základová spára. Pak se provede základový blok s konstruktivní výztuží po obvodu až do úrovně dna požeráku, kde bude pracovní spára. Na základ se položí do cementové malty betonová trouba výpustného potrubí TZH-Q DN 600, které slouží zároveň jako bednění. Při betonáži se do stěn požeráku zabetonují vodící profily dlužové stěny, úhelníky pro uložení poklopu a gumový pás dilatační spáry. Před betonáží bude povrch veškerého bednění potažen drenážní textilií ZEMDRAIN. Tím bude dosaženo jednak zlepšení pohledových vlastností povrchu betonu, jednak se zlepší jeho mechanická a povětrnostní odolnost. Bezprostředně před zásypem bet. konstrukcí je nutno stykové stěny natřít 2 x jílovým mlékem. Hutnění zeminy v okolí bet. konstrukcí je nutno provádět zvlášť pečlivě, aby nemohlo dojít k průsakům kolem konstrukcí. 8.2.8. SO 5 – Odvodňovací stoka Hlavní odvodňovací stoka, dlouhá 258 m, je vedena přibližnou osou nádrže a propojuje vyústění přívodního potrubí do nádrže s lovištěm. Stoka je zahloubená 0,5 m pod dnem nádrže, ve dně dosahuje šířky 1,0 m a břehy jsou vedeny ve sklonu 1:2. Podélný sklon v horní části činí 5,0 ‰, v dolní pak 1,0 ‰. K odvodnění odlehlé části nádrže slouží 2 pomocné odvodňovací stoky (dl. 126 m a 150 m), které jsou vedeny v podélném sklonu 1,0 ‰ a zaústěny do stoky hlavní. 8.2.9. SO 6 – Loviště a kádiště Pro usnadnění rybářského hospodaření v nádrži jsou navrženy objekty loviště a kádiště, spolu s přístupovým schodištěm.

27

Hloubka loviště je navržena 0,6 m (hladina při výlovu v kótě 238,71 m n.m.), objem činí 1188,32 m3 a plocha v hladině 2104,79 m2. Loviště je navrženo záměrně naddimenzované potřebám výlovu, neboť bude zároveň jakožto nejhlubším místo v nádrži (hl. 1,94 m) sloužit pro zimní komorování rybí obsádky a v létě jako plocha vhodná ke koupání. Loviště je od zbývající zátopy odděleno dřevěnou srubovou stěnou výšky 0,6 m a délky 71 m, která bude opřena o kuláčové piloty, zaberaněné do dna, umístěné ve sponu 2,0 m. Kádiště doporučuje PAVLICA (1964) pro rybníky do 10 ha o půdorysných rozměrech 15 x 2,5 m. VRÁNA et BERAN (2002) doporučují šířku kádiště 3,0 m, tato byla také pro návrh zvolena. Pochůzná deska kádiště (15*3,0 m, tl. 400 mm, vedená rovnoběžně s patou hráze) je navržena z kamenné dlažby do betonu (C 25/30 XC4 V4). Deska leží na základových pasech (čelní – profil 900*400 mm, zadní – profil 400*400 mm) armovaných KARI sítí, oko 150 x 150 mm, drát 6 mm, min. krytí 40 mm. S výhodou může navíc dlážděné kádiště v jinak zabahněném rybníku plnit funkci brouzdaliště – při hladině stálého nadržení zde dosáhne hloubka vody přibližně 1 m. Přístup ke kádišti je zajištěn štětovaným schodištěm, opět z důvodu pružnosti štětu (odolnosti při sedání hráze) a lepšího začlenění stavebních částí, trvale vystupujících nad hladinu, do krajiny. Schodiště je z estetických i provozních důvodů kónického půdorysu o minimální šíři 2,55 m (uprostřed), v koruně hráze dosahuje šířky 6,9 m a u kádiště 4,0 m. Schodiště je navrženo rovnoběžně se sklonem návodního líce, šířka schodu činí 0,6 m, výška schodu 0,15 m. Vzhledem ke štětované konstrukci není třeba budovat nákladné boční prahy. 8.2.10. SO 7 – Přístupová komunikace Navržená přístupová komunikace k obsluze hospodářských a funkčních objektů nádrže vychází ze schváleného plánu společných zařízení KPÚ Uhersko (AGROPROJEKCE VYSOKÉ MÝTO 2002). V historii ve stejné trase procházela frekventovaná polní cesta směrem k Bažantnici a ke Trusnovu (viz příl. B.5), která je v současnosti zcela zarostlá náletem keřů a tudíž neprostupná. Projektovaná délka činí 256 m (plus odbočka přes most k rybníku 12 m). Šířka v koruně je navržena 3,5 m, zpevnění vozovky bude provedeno typu PN 614 dle Katalogu vozovek polních cest (MZE ČR – ÚPÚ 2005). V podélné ose se komunikace bude přimykat ke stávajícímu terénu, příčně bude vytvořen jednostranný sklon 2 % směrem k melioračnímu odpadu. Podkladní vrstva bude pokládána na upravenou (v tl. 100 mm odhumusovanou, zarovnanou a zhutněnou) zemní pláň a bude tvořena 200 mm štěrkodrti (ČSN 73 6126), krycí vrstva bude tvořena 200 mm vibrovaného štěrku (ČSN 73 6126). Vzorový příčný profil je obdobný jako v příl. B.13. Přístup k výpustnému zařízení nádrže, lovišti a kádišti je řešen v km 0,238 00 - 12 m dlouhou odbočkou s trámovým železobetonovým mostkem přes meliorační odpad. Mostek bude použit typový, z poloprefabrikovaných dílců PREFA ŽATEC 310. Tyto budou položené na bet. základu. Rozpětí mostku bude 8 m, šíře 5 m. Římsy výšky 0,5 m budou vyzděny z kamenného zdiva na vápenocementovou maltu. V rámci stavby přístupové komunikace nejsou předpokládány žádné větší přesuny zeminy. Stavba přístupové komunikace je veřejným zájmem, slouží ke zpřístupnění větší části katastru.

28

V souvislosti se zpevněnou korunou hráze v km 0,416 10 - 0,545 50 budou rovněž vybudovány sjezdy z hráze v trase stávající polní cesty (celk. dl. 101 m), aby nebyla narušena funkčnost stávající sítě polních cest. Příčný profil bude obdobný s korunou hráze v km 0,416 10 - 0,545 50, viz příl. B.13. 8.2.11. SO 8 – Rekreační vybavenost Požadavek na rekreační využití nádrže (koupání, loďky a sportovní rybolov) je zohledněn v konstrukčním řešení inženýrských objektů a v pojetí terénních a sadových úprav (SO 9). Dále je navrženo umístění prvků rekreační vybavenosti. Jedná se o 1 turistický přístřešek půdorysu 4*3 m (u odbočky polní cesty v JV cípu nádrže) a 3 lavice na kuláčích, umístěné na atraktivních místech v okolí nádrže (viz příl. B.7).

Obr. 3 a obr. 4: Ideový návrh prvků vybavenosti – dřevěný turistický přístřešek a lavička

Pro rekreační účely je možno využít zatravněné plochy vytvořené u jižního břehu nádrže (stanová louka) a zatravněné plochy poblíž výpustného zařízení. Rybářská chata, molo a přístřešek s občerstvením jsou řešeny odděleně, mimo investiční záměr MVN. Projekt nádrže ponechává pro umístění těchto prvků vybavenosti v místech poblíž výpustného objektu dostatek prostoru. 8.2.12. SO 9 – Terénní a vegetační úpravy v okolí nádrže Po dokončení všech stavebních konstrukcí budou přebytkem výkopku dotvarovány části vzdušního svahu hráze dle příl. B.7 (u výpustného zařízení – násyp 185,60 m3, v místě louky – násyp 2400,30 m3 a v JV cípu hráze – násyp 157,50 m3). V rámci terénních úprav budou v okolí nádrže rovněž vyhloubeny tři tůně (T1 – 1450 m2 / 1196,25 m3, T2 – 2550 m2 / 2090,25 m3, T3 – 820 m2 / 1888,00 m3), opět v rozsahu dle příl. B.7, hmotové tabulky jsou přehledně uvedeny v příl. A.3. Tůně budou neprůtočné, max. hloubky 1,5 (2,0) m, dotované vysokou hladinou podzemní vody. Svahy tůní jsou vedené v mírných sklonech 1:5 až 1:10, při hloubení není nutné dokonale přesné svahování, lokální členitost je naopak žádoucí pro zvýšení diverzity prostředí. Břehy tůní nejsou ohroženy erozí, nebudou ohumusovány ani osévány, zůstanou ponechány přirozené sukcesi.

29

Prostřednictvím tůní dojde ke zvětšení mělkovodního litorálního pásma, které zde nebude pod vlivem rybí osádky. Budou vytvořeny vhodné podmínky pro vodní bezobratlé, obojživelníky a plazy. Dojde k vytvoření biotopů vlhkých hydrických řad (olšiny nižšího stupně - STG 2 BC-C 5b). Jako cílové zastřešující, silně ohrožené druhy, je možné označit skokana štíhlého (Rana dalmatina) a rosničku zelenou (Hyla arborea), jejichž populace byly zaznamenány v PR Bažantnice v Uhersku. Tab. 10: Souhrnná hmotová tabulka stavby, znázorňující nedostatky, přebytky a přesuny jednotlivých druhů zemin mezi jednotlivými stavebními objekty HMOTOVÁ TABULKA SOUHRNNÁ stavební objekt

ornice 3 m

zemina CH 3 m

zemina MS/SM 3 m

SO 1 SO 2 SO 9 BILANCE

6 075,10 11 567,90 486,22 18 129,22

-9 187,90 8 569,18 1 944,88 1 326,16

-1 462,37 0,00 0,00 -1 462,37

ŘEŠENÍ

odvoz a rozprostření na okolní pole investora

prodej, příp. rozprostření na zatravňovaných plochách mimo hráz

zemník ve svahu SZ od rybníku

Návrh vegetačních úprav je veden promyšleně účelově, snahou prvořadě podpořit začlenění technického díla do krajiny s dlouhodobou perspektivou vzájemného splynutí, dále by měl vytvořit příjemné prostředí pro rekreační aktivity a měl by pevným, ale nevtíravým řádem naznačovat harmoničnost díla jako celku. V návrhu jsou uplatněny skladebné prvky jako jednodruhová stromořadí či naopak výrazné solitery v otevřeném prostoru. Základem stabilizace svahů je osetí travní směsí. Navrhováno je jednak osetí technickou směsí (svahy a koruna hráze, kde jsou vysoké nároky na zapěstování odolnost drnu, celkem 10500 m2), ale méně exponované násypy vytvořené při terénních úpravách (4450 m2) budou osety květnatou směsí lučních travin i bylin s vysokým krajinářským účinkem.

30

Tab. 11: Složení travních směsí I. TECHNICKÁ TRAVNÍ SMĚS kostřava červená výběžkatá (Festuca rubra) (Festuca arundinacea) kostřava rákosovitá (Lolium perene) jílek vytrvalý (Phleum pratense) bojínek luční (Lolium multiflorum) jílek mnohokvětý jednoletý (Poa pratensis) lipnice luční (Anthyllis vulneraria) úročník bolhoj (Lotus corniculatus) štírovník růžkatý 2 Výsevek: při setí sečkou 3 g/m II. KRAJINÁŘSKÁ TRAVNÍ SMĚS „Vlhká louka krajinářská nesečená“ z produkce Planta Naturalis Markvartice Směs 43 druhů lučních rostlin (89 % bylin / 11 % travin). 2 Výsevek: při setí sečkou 1 g/m

2

10500 m 20 % 15 % 15 % 10 % 10 % 10 % 10 % 10 % 31,5 kg

4450 m

2

4,5 kg

Výsadba bude prováděna v chladném a vlhkém podzimním období od poloviny září do zámrzu (cca poč. prosince), vrbové řízky v předjaří (březen - duben). Vytyčení výsadeb bude provedeno metodou ortogonální/metodou protínání z délek, dle příl. B.7 s přesností na 0,1 m. Dřeviny k výsadbám jsou navrženy v několika velikostech sadebního materiálu s ohledem na funkci, kterou budou plnit: Řízky (zdravé zdřevnatělé letorosty průměru cca 2 až 5 cm a délce 50 cm, odebírané čistým řezem v předjarním období) budou sázeny v předjarním období. Pásy vrbových řízků definované v osaz. plánu v příl. B.7 budou vysazeny ve čtvercovém sponu 1x1 m. Řízky budou sázeny do předvrtaných jamek tak hluboko, aby vyčnívaly pouze 1-2 očka. Keře (krytokořenné sazenice vícevýhonové o výšce 60-80 cm) budou sázeny v linii ve sponu 1 m do jamek 0,25x0,25x0,25 m (0,016 m3). Provedeno bude mulčování souvislých pásů výsadeb travní hmotou v tl. 10 cm (po slehnutí, pro zajištění vlhkosti a ochrany proti buřeni). U keřů sázených mimo oplocenky bude provedena aplikace chemické ochrany proti okusu (Aversol, 5 kg/1000 keřů). Sazenice (vyspělé lesnické krytokořenné sazenice 51-70 cm). Budou vysazeny zhruba ve čtvercovém sponu 1x1 m ve skupinovitém smíšení (snaha přiblížit se přirozené struktuře). Výsadba bude probíhat do jamek 0,25x0,25x0,25 m (0,016 m3). Provedeno bude mulčování souvislých pásů výsadeb travní hmotou v tl. 10 cm (po slehnutí, pro zajištění vlhkosti a ochrany proti buřeni). Poloodrostky/odrostky okrasných dřevin (krytokořenné sazenice o výšce 51-120 cm, příp. nad 120 cm). Budou hloubeny jamky odpovídající velikosti balu o objemu 0,125 m3 (0,5x0,5x0,5 m). Na závěr bude vytvořena vsakovací mísa a bude provedeno mulčování v tl. 10 cm (po slehnutí). V případě, že budou poloodrostky vysázeny jako solitéry (viz příl. B.7), budou opatřeny kůlem 7/250 cm a plastovou chráničkou (Polynet 120 cm).

31

Ovocné a okrasné vysokokmeny (krytokořenné, vel. 10-12 cm - obvod kmene v jednom metru výšky). Budou hloubeny jamky odpovídající velikosti balu o objemu 0,32 m3 (0,8x0,8x0,5 m, rozměry nutné pro dobré ujímání a růst v prvních letech, vhodné v jamce při zasypávání převrstvit půdní vrstvy). Stromy budou ukotveny jedním dubovým kůlem (opálený, prům. min. 7 cm, dl. 250 cm, životnost kůlů a úvazků musí být min. 3 roky, tj. doba, po kterou bude ukotvení dřevin na stanovišti ponecháno), umístěným proti směru vanoucích větrů, zapuštěným min. 15 cm hluboko do nezkypřené půdy v jamce před zasypáním. Instalována bude individuální plastová chránička proti okusu zvěří (pletivo Polynet 120 cm). Stromek i chránička budou ke kůlu upevněny dvěma úvazky textilním páskem (cca 100 cm/strom). Na závěr bude vytvořena vsakovací mísa, bude provedeno mulčování v tl. 10 cm (po slehnutí) a bude provedena zálivka (100 l/strom). Většina dřevin (vyjma soliter a části keřů) bude vysazena do 3 oplocenek (výška 1,5 m, lesnické uzlíkové pletivo „Obora“) dle příl B.7. Celková délka budovaných oplocenek bude 1125 m. Tab. 12: Seznam dřevin k výsadbě SOLITERY

zkratka český název

vědecký název

počet ks velikost sad. mat.

BRK BŘ DBL JVB JVM JSZ OLL TPČ TŘK

(Sorbus torminalis) (Betula pendula) (Quercus robur) (Acer campestre) (Acer platanoides) (Fraxinus excelsior) (Alnus glutinosa) (Populus nigra) (Cerasus avium)

2 ks 13 ks 57 ks 3 ks 9 ks 16 ks 22 ks 3 ks 3 ks

vědecký název

počet ks velikost sad. mat.

jeřáb břek bříza bílá dub letní javor babyka javor mléč jasan ztepilý olše lepkavá topol černý třešeň ptačí "Karešova"

VSK 10-12 cm poloodrostek VSK 10-12 cm odrostek VSK 10-12 cm odrostek poloodrostek odrostek VSK v. k. 2,0 m

PLOŠNÉ VÝSADBY

zkratka český název DBL BŘ JLH JSZ JVB LPM OLL TPB TPČ

dub letní (Quercus robur) bříza bradavičnatá (Betula pendula) jilm habrolistý (Ulmus minor) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) javor babyka (Acer campestre) lípa malolistá (Tilia cordata) olše lepkavá (Alnus glutinosa) topol bílý (Populus alba) topol černý (Populus nigra)

3060 ks 65 m2 745 ks 3150 ks 400 ks 870 ks 800 ks 160 ks 1400 ks

poloodrostek výsev sazenice 51-70 cm sazenice 51-70 cm sazenice 51-70 cm sazenice 51-70 cm sazenice 51-70 cm sazenice 51-70 cm sazenice 51-70 cm

32

KEŘE

zkratka český název brs hlo jív kal kru lísk trn stř vr vrb vrk vrkř vrn vrp vrt vru

vědecký název

brslen evropský (Euonymus europaeus) hloh jednoblizný (Crataegus monogyna) vrba jíva (Salix caprea) kalina obecná (Viburnum opulus) krušina olšová (Frangula alnus) líska obecná (Corylus avellana) trnka obecná (Prunus spinosa) střemcha hroznovitá (Padus avium) vrba pětimužná (Salix pentandra) vrba bílá (Salix alba) vrba košíkářská (Salix viminalis) vrba křehká (Salix fragilis) vrba nachová (Salix purpurea) vrba popelavá (Salix cinerea) vrba trojmužná (Salix triandra) vrba ušatá (Salix aurita)

počet ks velikost sad. mat. 30 ks 30 ks 30 ks 95 ks 30 ks 155 ks 30 ks 50 ks 50 ks 95 ks 270 ks 63 ks 145 ks 180 ks 145 ks 65 ks

keř 60-80 cm keř 60-80 cm řízky 50 cm dl. keř 60-80 cm keř 60-80 cm keř 60-80 cm keř 60-80 cm keř 60-80 cm řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl. řízky 50 cm dl.

Následná péče. V prvních třech letech po výsadbě je nutné zajistit kvalitní odbornou údržbu, ošetření poškozených výsadeb a kontrolu účinnosti ochrany proti okusu. Po této době se předpokládá, že výsadby budou dostatečně zajištěny. V následném období údržbu převezme investor. Péče o výsadby v 1.-3. roce po realizaci spočívá v pravidelné kontrole stavu výsadeb (min. po zimě a před zimou, kontrola ochrany). Dosadby za uhynulé rostliny budou prováděny stejným druhem, příp. dosadby se provádí každým rokem dle zjištěných skutečností. Ochranu proti zaplevelení je žádoucí provádět jednorázovým posečením a mulčováním travní hmotou (ponecháním na místě). Zálivka pro vysokokmeny bude aplikována dle konkrétních vláhových podmínek, počítáno cca 3x ročně, při extrémním suchu bude třeba zajistit zálivku i pro ostatní výsadby (závlaha pomocí ponorného čerpadla). Kontrola kůlů a úvazků (úvazky se po ukončení péče odstraní, kůl s ochranou proti okusu je žádoucí ponechat co možná nejdéle). Na stromech výchovný nebo vyzdravovací řez. Pěstební péči v porostech je nutno směřovat pokud možno k výběrnému hospodářskému způsobu. Nutností je ponechávání starých doupných stromů. Samozřejmostí je sečení všech travnatých ploch s cílem zapěstování pevného a soudržného drnu. Květnaté louky mohou být i jednosečné, seč je vhodné odložit na druhou půli července.

33

8.2.13. Hydrotechnické výpočty •

Ztráta výparem

Průměrná roční ztráta výparem v nadmořské výšce 230 m n.m. v ČR činí 850 mm (VRÁNA et BERAN 2002).

Obr. 5: Nomogram pro určení hodnoty průměrného ročního výparu z volné hladiny v závislosti na nadmořské výšce (VRÁNA et BERAN 2002)

Vzhledem k uvažovanému podílu litorálu na vlastní hladině rybníku (tůně nepočítaje) 6,9 % bude uplatněn opravný součinitel 1,03. Celkový průměrný roční výpar z vodní hladiny a evapotranspirací rostlin tedy bude 876 mm (42145 m3).

2

4

6

11

14,5

Průměrná měsíční ztráta výparem [l*měsíc-1]

Průměrná denní ztráta 0,32 0,36 0,64 1,00 1,77 2,41 2,89 výparem [l*s-1]

2,73

842,90

7164,65

17

7586,10

18

X.

XI.

XII.

roč. ø

11,5

7

4

3

100 42145,00

2

IX.

1264,35

Procento ročního výparu [%]

VII. VIII.

1685,80

VI.

1,91 1,12 0,66 0,48

--

4846,68

V

6111,03

IV.

4635,95

III.

2528,70

II.

1685,80

I.

842,90

Měsíc Ukazatel

2950,15

Tab. 13: Rozdělení ročního výparu do jednotlivých měsíců

Maximální denní ztráta výparem bude dosažena v červenci, kdy dosáhne 2,89 l*s-1, což představuje pokles hladiny cca o 5 mm denně.

34

•

Ztráta vsakem do dna a infiltrací dnem nádrže

Ztráta vsakem do dna při napuštění není uvažována, neboť HPV je položena výše než budoucí dno nádrže. •

Ztráty průsakem hrází a jejím podložím

Homogenní hrází i jejím podložím bude docházet k dlouhodobému ustálenému průsaku:

Obr. 6: Schéma výpočtu průsaku homogenní hrází (VRÁNA et BERAN 2002)

KH – souč. hydraulické vodivosti materiálu hráze (CH)

= 0,0000001 m*s-1 (JŮVA 1957)

m

– pořadnice sklonu návodního svahu (1:4)

=4

H

– výška vody v nádrži

= dle konkrétního PF [m]

L

– délka depresní křivky

q1

= dle konkrétního PF [m] 3

-1

-1

– specifický průtok hrázovým tělesem [m *s *m ]

x,y – souřadnice depresní křivky [m] Vztahy, použité pro výpočet průsaku hrází: H2 2* L

q1

= K*

L

= λ*H+A+B+C

λ

=

y2 =

H2 *x L

m 1+ 2* m

Výpočet průsaku hrází byl proveden tabelárně pro každý příčný profil hráze zvlášť, výsledky zobrazuje Tab. 14. Vypočtená depresní křivka je zobrazena ve vzorovém příčném řezu (v nevyšším místě hráze) v příl. B.13. Depresní křivka na vzdušní straně hráze nevystupuje nad nezámrznou hloubku 1,2 m.

35

Obr. 7: Schéma výpočtu průsaku podložím hráze (VRÁNA et BERAN 2002)

KP – souč. hydraulické vodivosti materiálu podloží (CH)

= 0,0000001 m*s-1 (JŮVA 1957)

m

– pořadnice sklonu návodního svahu (1:4)

q1

3

– specifický průtok hrázovým tělesem [m *s *m ]

= viz předchozí výpočet

D

– mocnost propustného podloží

=2m

a

– součinitel zakřivení trajektorie prosakující vody

= 1,18 (tabel. dle B/D)

H

– výška vody v nádrži

= dle konkrétního PF [m]

B

– šířka hráze v základové spáře

q2

=4 -1

-1

= dle konkrétního PF [m] 3

-1

-1

– specifický průtok propustným podložím [m *s *m ] Vztahy, použité pro výpočet průsaku podložím hráze: q2

= KP *

H D * B a

Výpočet průsaku podložím hráze byl proveden tabelárně pro každý příčný profil hráze zvlášť, výsledky zobrazuje Tab. 14. Celková ztráta průsakem je součtem průsaků hrází a podložím.

36

Tab. 14: Výpočet průsaku hrází a podložím PRŮSAK HOMOGENNÍ HRÁZÍ č. profilu hráze

staničení

vzd. profilu

km

m

λ

PRŮSAK PODLOŽÍM HRÁZE

H

A

B

C

L

q1

ztráta pro PF

D

B

m

m

m

m

m

m3*s-1*m-1

m3*s-1

m

m

B/D

a (tabel.)

q2

ztráta pro PF

m3*s-1*m-1

m3*s-1

PFh1

0,00000

39,72

0,444

0,63

2,94

3,50

2,34

9,06

0,00000000219

0,000000087

2,0

12,8

6

1,18

0,00000000834

0,000000331

PFh2

0,01307

13,07

0,444

0,63

2,94

3,50

2,34

9,06

0,00000000219

0,000000029

2,0

12,8

6

1,18

0,00000000834

0,000000109

PFh3

0,05917

46,10

0,444

0,70

2,94

3,50

2,35

9,10

0,00000000269

0,000000124

2,0

13,5

7

1,18

0,00000000879

0,000000405

PFh4

0,12703

67,86

0,444

0,61

2,94

3,50

2,34

9,05

0,00000000206

0,000000140

2,0

12,6

6

1,18

0,00000000821

0,000000557

PFh5

0,14690

19,87

0,444

0,66

2,94

3,50

2,34

9,08

0,00000000240

0,000000048

2,0

12,9

6

1,18

0,00000000867

0,000000172

PFh6

0,19264

45,74

0,444

0,63

2,94

3,50

2,34

9,06

0,00000000219

0,000000100

2,0

12,7

6

1,18

0,00000000841

0,000000385

PFh7

0,21619

23,55

0,444

0,60

2,94

3,50

2,34

9,04

0,00000000199

0,000000047

2,0

12,5

6

1,18

0,00000000814

0,000000192

PFh8

0,32452

108,33

0,444

0,27

2,94

3,50

2,31

8,87

0,00000000041

0,000000045

2,0

10,2

5

1,18

0,00000000449

0,000000486

PFh9

0,38471

60,19

0,444

0,21

2,94

3,50

2,31

8,84

0,00000000025

0,000000015

2,0

9,6

5

1,18

0,00000000371

0,000000223

PFh10

0,41610

31,39

0,444

0,28

2,94

3,50

2,31

8,88

0,00000000044

0,000000014

2,0

9,9

5

1,18

0,00000000479

0,000000150

PFh11

0,54550

129,40

0,444

0,18

2,96

4,00

2,30

9,34

0,00000000017

0,000000022

2,0

10,8

5

1,18

0,00000000282

0,000000366

PFh12

0,60683

61,33

0,444

0,29

2,94

3,50

2,31

8,88

0,00000000047

0,000000029

2,0

10,3

5

1,18

0,00000000477

0,000000293

PFh13

0,65972

52,89

0,444

0,30

2,94

3,50

2,31

8,89

0,00000000051

0,000000027

2,0

10,4

5

1,18

0,00000000489

0,000000259

PFh14

0,71871

58,99

0,444

0,54

2,94

3,50

2,33

9,01

0,00000000162

0,000000095

2,0

12,1

6

1,18

0,00000000756

0,000000446

PFh15

0,79979

81,08

0,444

0,63

2,94

3,50

2,34

9,06

0,00000000219

0,000000178

2,0

12,7

6

1,18

0,00000000841

0,000000682

PFh16

0,83272

32,93

0,444

0,61

2,94

3,50

2,34

9,05

0,00000000206

0,000000068

2,0

12,6

6

1,18

0,00000000821

0,000000270

PFh17

0,89697

64,25

0,444

0,55

2,94

3,50

2,33

9,02

0,00000000168

0,000000108

2,0

12,1

6

1,18

0,00000000770

0,000000495

PFh18

0,97890

81,93

0,444

0,76

2,94

3,50

2,35

9,13

0,00000000316

0,000000259

2,0

13,8

7

1,18

0,00000000933

0,000000765

PFh19

1,03320

54,30

0,444

0,74

2,94

3,50

2,35

9,12

0,00000000300

0,000000163

2,0

13,7

7

1,18

0,00000000916

0,000000497

3

CELKEM m *s

-1

0,000001596

0,000007082

PRŮSAK m3 za den

0,14

0,61

PRŮSAK m3 za rok

50,3

223,3

CELKEM PRŮSAK m3 za rok

273,7

37 37

•

Potřeba vody k udržení normálního stavu rybníku v létě (PAVLICA 1964, DOLEŽAL 2007)

q

– množství vody pro proplachování rybochovné nádrže = 0,5 až 1 l*s-1

P

– plocha hladiny

Qmin

= q*P

= 4,8111 ha [l*s-1]

= 0,75*4,8111 = 3,6 l*s-1 = 0,0036 m3*s-1 Vypočtený minimální průtok 3,6 l*s-1 (nutný k udržení biologické rovnováhy rybníku prokysličením) postačí k vyrovnání celkových ztrát vody v rybníku (max. 2,9 l*s-1) a zbývajících min. 0,7 l*s-1 poslouží k navýšení stálého průtoku v recipientu, čímž dojde ke zlepšení místních hydrobiologických poměrů. •

Kapacita nápustného objektu

b

– šířka přelivné hrany

= 0,8 m

m

– součinitel přepadu, pro ostrohranný přeliv

= 0,433 (tab.)

g

– gravitační zrychlení

= 9,81

h

– přepadová výška [m]

Q

– průtočné množství [m3*s-1]

= m * b * h1,5 * 2 g

[m3*s-1]

(ROUB et PECH 2003)

1,80

1,70

1,60

1,50

1,40

1,30

1,20

1,10

1,00

0,90

0,80

0,70

0,60

0,50

0,40

0,30

0,20

0,10

1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0,00

výška paprsku přepadající vody h [m]

Q

průtočné množství Q [m3*s-1]

38

0,2

0,15

0,1

0,05

150

140

130

120

110

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 0

výška paprsku přepadající vody h [m]

0,25

průtočné množství Q [l*s-1]

Obr. 8: Konsumpční křivky nápustného objektu

Výpočet výšky paprsku pro dosažení minimálního průtoku 3,6 l*s-1: h

=

Q

1, 5

m * b * 2g

[m]

= 0,0177 ≈ 0,02 m Minimální průtok 3,6 l*s-1 bude technicky zabezpečen vložením volného rámečku výšky 2 cm do dlužové stěny nápustného objektu. •

Kapacita přívodního potrubí

Průtok při beztlakovém režimu: D

– průměr potrubí

= 0,4 m

i

– podélný sklon potrubí

= 0,0025

n

– drsnost potrubí (betonová trouba)

= 0,014

Q

– průtočné množství [m3*s-1]

8

Q

= S *C * R *i =

0,312 * D3 * i n

[m3*s-1]

(ROUB et PECH 2003)

= 0,312/0,014 * 0,48/3 * 0,05 = 0,097 m3*s-1

Tlakový průtok při zatopení dolní vodou:

y

– max. hladina nad nápust. objektem (hrana silnice)

yD – hladina stálého nadržení v rybníku

= 241,15 m n.m. = 240,05 m n.m. 39

L

– délka potrubí

= 65 m

ξ

– součinitel ztrát vtokem

= 0 (zatopený vtok)

λ

– součinitel ztrát třením

p

– konstanta ztrát třením dle Pavlovského (žb. potrubí)

= 0,02

q

– konstanta ztrát třením dle Pavlovského (žb. potrubí)

= 0,3

Q

y − yD + i * L L 1+ ξ + λ D

= S * 2g *

S

[m3*s-1]

(ROUB et PECH 2003)

= π * r2 = 0,1256 m2

λ

=

p Dq

(platí pro DN 0,1-1,4 m)

= 0,0263 Q

= 0,1256 * 4,429 *

1,1 + 0,0025 * 65 65 1 + 0 + 0,0263 0,4

= 0,272 m3*s-1

Maximální průtok, který převede přívodní potrubí za beztlakového režimu, činí 0,097 m3*s-1. V případě povodňového stavu na řece Loučné může dojít k tlakovému proudění s rozdílem hladin až 1,1 m, kdy potrubí převede maximálně 0,272 m3*s-1. •

Doba napouštění

Doba napouštění nádrže za beztlakového proudění v přívodním potrubí:

V

– objem nádrže při hladině stálého nadržení

= 47184 m3

Q

– průtok přívodním potrubím při beztlakovém režimu

= 0,097 m3*s-1

T

– doba napouštění [s]

T

= V/Q = 47184/0,097 = 488229 s ≈ 5 dnů 16 hodin

40

Při využití maximální beztlakové průtočné kapacity nápustného potrubí (0,097 m *s-1, což představuje výšku přepadového paprsku na přelivu nápustného objektu, dle obr. 7, cca 0,16 m) dojde k naplnění nádrže přibližně za 5,8 dne. Za optimum PAVLICA (1964) považuje 10, maximálně 25 dní. 3

•

Kapacita požeráku

Přepad přes dlužovou stěnu požeráku (normální stav):

m

– přepadový součinitel pro ostrou hranu

b

– šířka dluží – účinná šířka přelivu (uzavřený požerák) = b0 = 0,8 m

h

– přepadová výška (od hor. dluže po max. hladinu)

= 0,419 (tab. dle h)

3

= 0,2 m

-1

Qdl – průtočné množství přes dlužovou stěnu [m *s ]

Qdl

= m * b0 * h1,5 * 2 g

[m3*s-1]

(DOLEŽAL 2007)

= 0,419 * 0,8 * 0,21,5 * 4,429 = 0,133 m3*s-1

Přepad přes horní přelivné hrany požeráku (stav při povodni):

m

– přepadový součinitel pro ostrou hranu

= 0,423 (tab. dle h)

b

– šířka přelivu

= 2,2 m

b0

– účinná šířka přelivu (uzavřený požerák) [m]

Kv0 – součinitel vtoku

= 0,1 (ostrá hrana)

x

– počet vertikálních hran na vtoku

=6

h

– přepadová výška

= 0,15 m

Qh – průtočné množství přes horní hrany požeráku [m3*s-1]

Qh

= m * b0 * h1,5 * 2 g b0

= b – x * Kv * h

Kv = b0 Qh

[m3*s-1]

(DOLEŽAL 2007)

[m]

b * K v0 = (2,2 * 0,1) / (2,2 + 0,15) = 0,0936 b+h

= 2,2 – 6 * 0,0936 * 0,15 = 2,1158

= 0,423 * 2,1158 * 0,151,5 * 4,429 = 0,230 m3*s-1

41

QCELK

= Qdl + Qh = 0,133 + 0,230 = 0,363 m3*s-1

Podmínka vzniku pulzací v důsledku strhávání vzduchu:

dš

– délka šachty požeráku

Qj

= 0,94 m [m3*s-1]

= 4,3 * b * dš

(DOLEŽAL 2007)

= 4,3 * 2,2 * 0,94 >> QCELK

2 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 0,90 1,00 1,10 1,20 1,30 1,40 1,50 1,60 1,70 1,80 1,90 2,00 2,10 2,20 2,30 2,40 2,50 2,60 2,70 2,80 2,90 3,00 3,10 3,20 3,30 3,40 3,50 3,60 3,70 3,80 3,90 4,00 4,10

výška paprsku přepadající vody h [m]

= 8,89 m3*s-1

0,2

0,15

0,1

0,05

140

130

120

110

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 0

výška paprsku přepadající vody h [m]

průtočné množství Q [m3*s-1]

průtočné množství Q [l*s-1]

Obr. 9: Konsumpční křivky požeráku – přepad přes dlužovou stěnu (normální provoz)

42

Celková průtočná kapacita požeráku (v situaci, kdy jsou dluže ve výši hladiny stálého nadržení 240,05 m n.m.) činí 0,363 m3*s-1, což činí 134 % maximálního možného přítoku (tlakového průtoku přívodním potrubím) do nádrže. Šachta požeráku je dostatečně prostorná, aby ani při kapacitním průtoku nemohlo dojít ke vzniku nebezpečných pulzací při strhávání vzduchu vodou dovnitř šachty. •

Kapacita diafragmy

Ve stěně požeráku, před vtokem do odpadního potrubí, bude průtočný profil omezen na DN 400 (tzv. diafragma) s cílem omezit tlakový režim v odpadním potrubí a především prodloužit dobu vypouštění rybníku (například při neoprávněné manipulaci):

r

– poloměr diafragmy (DN 400)

= 0,2 m

H

– rozdíl hladiny a těžiště výtokového otvoru

= 1,74 m

ξ

– součinitel místní ztráty (zaoblená hrana)

= 0,2

µ

– součinitel výtoku

Sdf – průtočná plocha diafragmy [m2] v

– rychlost výtoku [m*s-1]

Qdf – průtočné množství přes diafragmu [m3*s-1]

Qdf

[m3*s-1]

= Sdf * v

(DOLEŽAL 2007)

Sdf = π * r2 = 3,14 * 0,22 = 0,1256 m2 v

=µ*

µ= v Qdf

2g * H

1 1+ ξ

[m*s-1]

= 1 / 1,0955 = 0,9129

= 0,9129 *

2 * 9,81 *1,74 = 5,33 m*s-1

= 0,1256 * 5,33 = 0,670 m3*s-1

Diafragma omezí tlakový režim v odpadním potrubí (průměr diafragmy je kompromisem zajištění dostatečné světlosti proti ucpávání a přitom dostatečného omezení velikosti průtoku) a prodlouží dobu prázdnění. •

Kapacita odpadního potrubí

Průtok při beztlakovém režimu: D

– průměr potrubí

= 0,6 m 43

i

– podélný sklon potrubí

n

– drsnost potrubí (betonová trouba)

Q

= 0,001 3

= 0,014

-1

– průtočné množství [m *s ]

8

0,312 = S *C * R *i = * D3 * i n

Q

[m3*s-1]

(ROUB et PECH 2003)

= 0,312/0,014 * 0,68/3 * 0,0316 = 0,180 m3*s-1

Tlakový průtok při zatopení dolní vodou:

y

– max. hladina vody v nádrži

= 240,25 m n.m.

yD – hladina dolní vody při zcela zatopeném potrubí

= 238,71 m n.m.

L

– délka potrubí

= 17,5 m

ξ

– součinitel ztrát vtokem

= 0 (zatopený vtok)

λ

– součinitel ztrát třením

p

– konstanta ztrát třením dle Pavlovského (žb. potrubí)

= 0,02

q

– konstanta ztrát třením dle Pavlovského (žb. potrubí)

= 0,3

= S * 2g *

Q

S

y − yD + i * L L 1+ ξ + λ D

[m3*s-1]

(ROUB et PECH 2003)

= π * r2 = 0,2826 m2

λ

=

p Dq

(platí pro DN 0,1-1,4 m)

= 0,0233 Q

= 0,2826 * 4,429 *

1,54 + 0,001 *17,5 17,5 1 + 0 + 0,0233 0,6

= 1,205 m3*s-1

Maximální průtok, který převede odpadní potrubí za beztlakového režimu, činí 0,180 m3*s-1. V tlakovém režimu převede odpadní potrubí 1,205 m3*s-1. 44

Maximální možný přítok do nádrže (0,272 m3*s-1, při tlakovém průtoku přívodním potrubím) převede tedy odpadní potrubí v částečně tlakové režimu. Jedná se o kompromis mezi velikostí stavebního díla a pravděpodobností dosažení maximálního průtoku. •

Doba prázdnění

Doba prázdnění nádrže za částečně tlakového proudění v odpadním potrubí (průtok omezuje pouze diafragma – stav při mimořádné, neodborné či neoprávněné manipulaci, kdy je dlužová stěna vyhrazena téměř najednou):

V

– objem nádrže při hladině stálého nadržení

Qdf – průtok diafragmou T

= 47184 m3 = 0,670 m3*s-1

– doba prázdnění [s]

T

= V/Qdf = 47184/0,670 = 70423 s ≈ 20 hodin

Při rychlém vyhrazení dluží dojde k úplnému vyprázdnění nádrže za 20 hodin.

Doba prázdnění nádrže při běžné manipulaci (vyhrazení probíhá po 2 dlužích):

V

– objem nádrže při hladině stálého nadržení

= 47184 m3

m

– přepadový součinitel pro ostrou hranu

= 0,419 (tab. dle z)

b

– šířka dluží – účinná šířka přelivu (uzavřený požerák) = b0 = 0,8 m

z

– výška 2 dluží

T

– doba prázdnění [s]

T

=

0,132 * V m * b * z 1,5

=

0,132 * 47184 0,419 * 0,8 * 0,21,5

= 0,2 m

(DOLEŽAL 2007)

= 207740 s ≈ 2 dny 9 hodin 43 minut

Při pozvolném upouštění vyhrazováním vždy 2 dluží prázdnění potrvá 2 dny 9 hodin a 43 minut. 45

•

Dimenzování dluží

– hloubka vody u dlužové stěny

= 1,94 m

hT – hloubka těžiště nejspodnější dluže

= 1,84 m

b

– výška dluže

= 0,2 m

l

– délka dluže

= 0,86 m

h

γw – měrná tíha vody

= 9807 N*m-3

RD – výpočtová pevnost pro dubové dřevo

= 8000000 Pa

q

– spojité zatížení vodou na 1 bm nejspodnější dluže [N*m-1]

Mmax– maximální ohybový moment [N*m] Wmax– maximální průřezový modul obdélníka [cm3] š

– šířka dluže (tloušťka fošny)

q

= γ w * hT * b = 9807 * 1,84 * 0,2 = 3609 N*m-1

Mmax

= 1/8q * l2 = 1/8 * 3609 * 0,862 = 334 N*m

Wmax

= Mmax / RD = 334/8000000 = 0,00004175 m3 = 41,75 cm3

W

= 1/6b * š2

=> š =

W = 1 / 6b

41,75 = 3,53 cm 1 / 6 * 20

Navrženy jsou dubové dluže z fošen tloušťky 4 cm.

46

8.2.14. Zásady organizace výstavby Vytyčení všech stavebních objektů a inženýrských sítí bude provedeno dle souřadnic S-JTSK, uvedených v jednotlivých výkresech. Případně je možné pro geodetické vytyčení stavby předat situační výkresy v digitální verzi. Rozsah staveniště (10,38 ha) je vymezen obvodem staveniště. Příjezd na staveniště bude po silnici III/30520, nejbližší žel. stanice (žst. Uhersko) je vzdálena 1,1 km JZ. Silnici je nutno udržovat v čistém stavu po celou dobu výstavby, výjezd ze staveniště na státní silnici bude označen dopravními značkami. Vzhledem k navržené bezvýkopové technologii nebude omezen provoz na silnici III/30520, ani nebudou dotčeny jiné veřejné zájmy. Staveniště nevyžaduje napojení na sítě pitné vody a elektřiny, tyto budou zajištěny z mobilních zdrojů. Před zahájením stavebních prací budou vytyčeny inženýrské sítě a jejich ochranná pásma (telekomunikační kabel s OP 1,5 m na každou stranu, vedení el. VN s OP 10 m na každou stranu od krajního vodiče). Výstavba bude provedena po pročištění melioračního odpadu, stavební práce budou postupovat od nejnižšího místa – od výpustného zařízení tak, aby bylo zajištěno kontinuální odvodnění staveniště. Pro dočasné deponie budou využity 3 plochy v místech budoucích terénních úprav - násypů. Stavba bude provedena v termínu cca do 1 roku od zahájení. Násypy hráze musí být provedeny mimo mrazové dny, betonové konstrukce nesmí být prováděny, pokud teplota poklesne pod 4° C. Výstavba bude probíhat v následujícím pořadí: -

zřízení staveniště vytyčení stavby vykácení keřů v trase navržené přístupové polní cesty pročištění melioračního odpadu sejmutí ornice a uložení na dočasnou deponii výstavba přístupové polní cesty vybudování výpustného zařízení - nutno provádět mimo mrazové období vyhloubení vlastní nádrže vybudování nápustného objektu a přívodního potrubí - nutno provádět mimo mrazové období založení, sypání hráze a úprava koruny, včetně zpevnění polní cesty navazující ve východní části nádrže - nutno provádět mimo mrazové období opevnění hráze ohumusování a osetí hrází technickou směsí vyhloubení tůní, terénní úpravy a jejich osetí květnatou směsí vegetační úpravy vyklizení staveniště a jeho zařízení a uvedení pozemků a komunikací do původního stavu

Řešení staveniště bude standardní dle možností a zvyklostí dodavatele. Staveniště bude splňovat všechny platné vyhlášky, zákony a normy. Při stavbě bude dbáno na dobrý technický stav motorových vozidel a strojů, tak aby nedošlo k úniku pohonných hmot a olejů. Při zřízení skladu pohonných hmot budou ropné látky skladovány v souladu s platnými předpisy. Dojde-li přesto k úniku znečišťujících látek, je nutno učinit

47

neprodleně opatření k odvrácení nebo zmírnění vzniklých ekologických škod. Pokud toto není možno zvládnout vlastními silami, je nutno vyžádat pomoc HZS. 8.2.15. Vyjádření dotčených subjektů a orgánů státní správy V aktuální fázi projekční přípravy byli osloveni správci technické infrastruktury k vyjádření o existenci a podmínkách ochrany dotčených sítí (Telefonica O2, ČEZ Distribuce, a.s., RWE). V souladu s ustanovením § 11 odst. 3, písm. a) a odst. 4 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, nebude předepsán finanční odvod za odnětí půdy na dotčených pozemcích ze ZPF, neboť se v tomto případě jedná o investici do půdy za účelem zřízení rybníku s chovem ryb a investici za účelem optimalizace vodního režimu a revitalizace krajiny. Výstavba přístupové cesty k funkčním objektům nádrže bude provedena na pozemcích obce dle schváleného návrhu KPÚ, náklady ponese společně obec a investor, k ostatním dotčeným pozemkům jiných vlastníků bude nutné projednat souhlasy majitelů s umístěním funkčních objektů nádrže (SO 3 - Nápustný objekt).

48

9. Diskuse Navržena je boční vodní nádrž, pro níž jsou místní morfologické podmínky navíc velmi výhodné, tudíž nedojde k vytvoření migrační bariery na toku při zachování všech ostatních kladných funkcí rybníku (ochranná, ekologická, rekreační a nakonec i zlepšená produkční). Rovněž nebude zasahováno do koryta ani břehových porostů Loučné (tok je zde ve výjimečně cenném, přírodě blízkém stavu). Nadto u malých nádrží budovaných na toku s velkými průtoky je boční uspořádání výhodnější též z důvodu omezení nákladů na kapacitní bezpečnostní přeliv. Tvar nádrže byl navržen s ohledem na maximální využití pozemku, ovšem na základě ekologických a krajinářských úvah. Snahou bylo se vyhnout prizmatickému tvaru a vytvořit krajinný segment přijatelného – lidského měřítka. Obvodová hráz vystupuje nad stávající terén ve větší části délky cca 1 m, maximální převýšení je 1,5 m. Vzhledem k mírným sklonům, přijatelné výšce a lokalizaci v široké říční nivě lze násep z krajinářského hlediska považovat za reminiscenci na haťové cesty, v Polabí dříve obvyklé a dodnes leckde zachovalé v podobě náspů okresních silnic – nedojde tedy k žádnému narušení krajinného rázu (paralelní silnice Uhersko – Opočno má niveletu ještě o 0,3 m výše). Ostrov, ponechaný v zátopě, pomůže opticky roztříštit poměrně rozsáhlou hladinu a navíc zvýší délku pobřežního ekotonu jakožto nejúživnější a ekologicky nejcennější části nádrže. Ponechání ostrůvku, chráněného proti rušení i predátorům, je vhodné zejména pro podporu hnízdění vodního a na vodu vázaného ptactva. Dosažená průměrná hloubka nádrže činí 0,98 m, což představuje optimum pro chov ryb. Svahy břehů jsou mírné a spolu se třemi tůněmi umožní rozvoj pestrého litorálu na ploše 0,82 ha (17 % hladiny stálého nadržení). Dle parametrů navrženého rybníku a příznivých přírodních podmínek lze očekávat počáteční přirozenou produkci přibližně 200-300 kg ryb na hektar. Vodní nádrž je možné využívat jako rybník hlavní (k produkci tržní ryby), ale v případě potřeby (změní-li se v průběhu času podnikatelský záměr investora) i jako plůdkový výtažník k odchovu násad. Vzhledem ke sdružené ekologické a rekreační funkci není vhodné zvyšovat úživnost uměle (hnojením, natož pak přehnojováním), k nárůstu dojde postupně se zapojením vegetace a zabahňováním. Doporučuje se vícedruhová (polykulturní) obsádka, například společenstvo kapra s býložravými rybami (tolstolobik, amur), vhodná pro rybníky v teplých oblastech a nejlépe využívající přirozené produkce. Zároveň by tak bylo vhodně a efektivně předcházeno nadměrnému zarůstání hladiny vodními makrofyty. Trvalým průtokem min. 0,7 l.s-1, prostřednictvím výtoku z rybníku, bude dotován a nadlepšován průtok též v recipientu – v melioračním odpadu, kde voda zejména v letních měsících zahnívá a způsobuje jak hygienické závady (vodoteč protéká intravilánem obce), tak poškození vodního ekosystému (kyslík je spotřebováván na rozklad org. hmoty, což vážně ohrožuje život v toku). Nádrž je možno využít pro ochranu před povodněmi, za předpokladu včasného předpouštění, čímž by se vytvořil ochranný prostor pro akumulaci části zvýšených průtoků (objemy retenčního prostoru v závislosti na konkrétní kótě hladiny viz batygrafické křivky v příl. A.2). Alternativně lze při uplatnění jednoročního rybničního hospodaření vždy před zimním obdobím rybník zcela vypustit a jako ochranný prostor využít při jarních povodních větší část objemu nádrže (až 56959 m3). V každém případě

49

nelze počítat s podstatnějším ovlivněním kulminačních průtoků Loučné (například ryze hypoteticky – i kdyby objekty nádrže byly dostatečně naddimenzovány - již při snížení povodňového průtoku z Q2 na Q1 by se prostor mezi hladinou stálého a maximálního nadržení naplnil už za 20 minut). Projekt se v návrhové části neomezuje pouze na samotnou vodní nádrž. K realizaci je rovněž navržena polní cesta, která zpřístupní výpustné zařízení a rybářské objekty, zároveň zlepší prostupnost krajiny a umožní pěší přístup k lesu Bažantnice. I tento výstup je přínosem pro rekreační využití krajiny v okolí Uherska. Vhodná sadová úprava může pozvednout rozporuplné technické dílo, absence ozelenění může naopak ve výsledku zcela zvrátit jinak zdařilý záměr. Navržené vegetační úpravy jsou zcela zásadní pro ucelenou funkčnost vodního díla a jeho přirozené začlenění do okolí, přičemž zároveň významně podporují cíle ochrany EVL Uhersko (bude zajištěna kontinuita věkových stádií dřevin, které jsou hostitelem chráněného lesáka rumělkového - Cucujus cinnaberinus). Zohledňují historický vývoj zdejší krajiny, zvýrazňují kulturní činnost člověka v krajině a spolu s turistickou vybaveností dotvářejí příjemný ráz a celkovou obytnost vodní nádrže. Z ryze utilitárního hlediska pak navržené aleje a porosty působí jako větrolamy a tím přispívají ke zvýšení bezpečnosti i úživnosti nádrže. V návrhu byly uplatněny i výsadby přímo v rybniční hrázi (rybniční aleje), oproti soudobým zvyklostem, ačkoliv historicky například nařízení ministerstev orby, vnitra a obchodu ze dne 14.2.1894 č. 45 říšského zákoníku (stanovovalo technické podmínky pro zřizování a provoz vodních nádrží) přímo uvádí: „hráz může být osázena stromy, jeli koruna širší než 2 m, a to podle dobrozdání lesního technika“. Současná legislativa ani obecně uznávané předpisy tuto možnost za přesně definovaných podmínek rovněž nevylučují. I přesto v praxi většinou nedochází k plnému využití prostor vhodných pro výsadby, často zřejmě z důvodů nedostatečné kvalifikace a absence mezioborových přesahů úzce specializovaného projektanta – ať už technika, nebo naopak zahradního architekta. Výsadby navržené k realizaci malé vodní nádrže v Uhersku jsou situovány v 3,5 m široké koruně nízké hráze s velmi mírnými sklony svahů (1:4 návodní a 1:3 vzdušní), koruna je situována 0,7 m nad stálou hladinou vody v nádrži (koř. systém tudíž téměř nezasáhne do průsakové křivky v hrázi, kterou evapotranspirací navíc bude velice efektivně snižovat), jsou použity široké spony 12 m, které zaručují silný a dlouhověký kořenový systém a umožňují vývoj zapojeného travního porostu. Uplatněny jsou dlouhověké dřeviny (dub letní). Bohatý kořenový systém dubů zpevní jílovitohlinitý materiál hráze. Při začleňování vodních nádrží do krajiny se nelze bez liniových výsadeb na hrázích obejít, aniž bychom nenarušili původní krajinný ráz. Zároveň však nesmí být opomíjeny poměrně (oproti současné běžné praxi) intenzivní pěstební zásahy – dokonalý výchovný řez, trvalý zdravotní řez (jako nedílná součást TBD) a důsledná sanace odumřelých stromů (hluboké odfrézování pařezu a dosypání hráze). Navrženo je zařazení rybníku do kategorie IV technicko-bezpečnostního dohledu. U vodních děl IV. kategorie již může technicko bezpečnostní dohled provádět sám vlastník s podmínkou přizvání vodoprávního úřadu jednou za 10 let (§ 62 zák. 254/2001 Sb.). Pomůckou k provádění TBD v kat. IV. je metodický pokyn MZe č. 721, který

50

doporučuje kontrolní obchůzky nejméně 1 x měsíčně a uvádí výčet sledovaných a evidovaných jevů. Dle platného rozdělení MZe je hospodaření navrženo jako vyvážené, extenzívní s ohledem na všechny požadované mimoprodukční funkce.

10. Závěr Požadavek investora byl splněn při dílčí úpravě původního záměru. Navržena byla boční obtoková nádrž, ohrázovaná nízkou zemní hrází. Zatopená plocha při hladině stálého nadržení dosahuje 48 111 m2, akumulovaný objem vody při stálé hladině činí 47 184 m3. Celkový objem investice činí 9 920 081,35 Kč bez DPH, dosaženo bylo celkových měrných nákladů 210 Kč/m3 objemu nádrže (bez DPH). Tyto měrné náklady tvoří 84 % obvyklých nákladů dle srovnávacího ceníku AOPK (2010). Návrh vychází ze schválených koncepcí krajinného plánování – je v souladu s územním plánem a využívá výsledků provedené komplexní pozemkové úpravy. Nádrž umožní extenzivní chov ryb, jsou vytvořeny vhodné podmínky pro rekreační využití formou poplatkového rybolovu, pro koupání a pro příjemné trávení volného času. Pro retenci vody je vytvořen prostor 9775 m3, zajištěním stálého průtoku dojde k razantnímu zlepšení hydrobiologických poměrů v navazujícím melioračním odpadu, který protéká obcí Uhersko. Do okolní krajiny je nádrž začleněna prostřednictvím širších krajinářských opatření (revitalizační tůně, komponované vegetační úpravy, přístupová komunikace) a dalších navazujících doporučení (rozvolnění trasy melioračního odpadu, osázení neobhospodařovaných úhorů). Dojde k vytvoření cenných biotopů vodních živočichů a zejména ptactva v okolí tůní a především na izolovaném ostrůvku, členícím vodní hladinu. Vegetační úpravy významně podpoří předmět ochrany stávající EVL Uhersko. Nádrž, pojatá jako obtočná, nebude překážkou v migraci vodních organismů. Projekt je pojat komplexně jakožto ucelené řešení svěřeného segmentu krajiny. Tomu odpovídá větší množství stavebních objektů i vyšší realizační náklady. Výsledkem je však synergické působení všech navržených opatření. Jelikož se jedná o vícefunkční a veřejně prospěšnou stavbu (což podstatně zvyšuje nákladovost díla), financování nelze požadovat pouze ze soukromých zdrojů investora. Vhodným řešením by bylo financování kombinované z dotačních programů SFŽP (OPŽP) či MZe (OP Rybářství) spolu s prostředky obce Uhersko (přístupová polní cesta) a vlastními prostředky investora. Financování je vhodné konzultovat na Regionálním středisku Agentury ochrany přírody a krajiny (OPŽP) či Regionálním odboru SZIF (OPR). Za účelem postupného či vícezdrojového financování je možné celé dílo rozfázovat na samostatné stavební části (např. přístupová komunikace – nádrž spolu s objekty – vegetační úpravy). Rybochovné nádrže i přes svou do značné míry pasivní zásobou vody jsou spolu s komplexně pojatými protierozními opatřeními, větrolamy a prvky ÚSES nedílnou součástí cílevědomého, harmonického a trvale udržitelného lidského hospodaření v krajině.

51

11. English summary The investor’s task was fulfilled with minor changes depending on local conditions. Designed was side bypassed reservoir with flat border dyke from loamy clay. Flooded area (at constant storage level) covers 48 111 m2, stored volume of water is 47 184 m3. The total investment costs are 9 920 081,35 Kč (approximately 403 255 €) excluding VAT. It represents a specific cost 210 Kč (8,54 €) for each cubic meter of retained water. This specific costs are 84 % of the usual cost in the Czech Republic (AOPK 2010). Project is in accordance with the Regional plan and uses the results of the Land Consolidation. Reservoir can be used for extensive pisciculture, fee fishing, for swimming, boating and will be pleasant for leisure at all. For water retention space is available 9775 m3. Continuous flow from reservoir will improve hydrobiological conditions of downstream recipient, which flows through the village Uhersko. Pond is incorporated to the surrounding landscape by the wider landscape measures as revitalisation pools, composed vegetation arrangements and access roads. Enclosed are further suggestions for management of landscape. Will be created valuable habitats of aquatic animals and birds, especially around pools and especially on an isolated island, which will standing above the water level. Vegetation treatment significantly promotes the protection of Site of Community Importance Uhersko. Reservoir will not affect migration of aquatic organisms. The project is designed in a comprehensive solution for a landscape. This corresponds to a greater range of constructions and higher investment costs. The result is synergistic effect of all proposed measures. Since it is a multifunctional and community building, it is recommended that joint funding from private and public sources. It is appropriate to use the Operational Programme Environment or Operational Programme Fishery. To fund an access road would be participate the municipal budget. For the gradual or multi-source funding can be project phased to separated logical building constructions. Ponds, despite their largely passive water supply, are together with complex of anti-erosion measures, windbreakers and Territorial system of ecological stability integral part of the purposeful, harmonious and sustainable landscape management.

52

12. Bibliografie a prameny [1]

AGROPROJEKCE VYSOKÉ MÝTO, 2002: Plán společných zařízení KPÚ Uhersko. Odpovědný projektant ing. Němec. Dep. in Pozemkový úřad, Pardubice.

[2]

AOPK ČR, 2005: Digitální půdní mapa ČR 1:50 000. List 13-41 Čáslav. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

[3]

AOPK ČR, 2009: Obnova rybníků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 28 s., ISBN 978-80-87051-63-4

[4]

AOPK ČR, 2010: Náklady obvyklých opatření pro hodnocení projektů v OP ŽP. Verze ze dne 04.05.2010. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 15 s. [online] citováno 27.12.2010. Dostupné na World Wide Web:

[5]

APROJEKT, 2008: Územní plán Uhersko. Schválen zastupitelstvem obce dne 7.1.2009.

[6]

BÄUML, N., 2010: Landnutzungsplanung in der Ländlichen Entwicklung. Bauoberrat Bayerische Verwaltung für Ländliche Entwicklung. München, 45 s. [online] citováno 13.2.2011. Dostupné na World Wide Web:

[7]

BERAN, J., 2003: Voda v krajině - stojatá. Rybníky a rybníkářství dříve a dnes. Elektronické skriptum ČZU, Praha. [online] citováno 30. 9. 2010. Dostupné na World Wide Web:

[8]

BUČEK, A., LACINA, J., 1999: Geobiocenologie II. MZLU Brno, 240 s., ISBN 80-7157417-1.

[9]

CKPS, 2009: Wytyczne do realizacji obiektów małej retencji w Nadlesnictwach. Centrum Koordynacji Projektów Srodowiskowych, Warszawa,. 167 s.

[10] CULEK, M., et al., 2005: Biogeografické členění České republiky, II díl. 1. vyd.: AOPK ČR, Praha. 590 s. ISBN 80-86064-82-4. [11] ČGS, 2003: GEOČR50 - geodatabáze geologických map v měřítku 1:50 000. Česká geologická služba, Praha. [online] citováno 26. 03. 2008. Dostupné na World Wide Web: [12] ČSN 73 6126-1/2 Stavba vozovek - Nestmelené vrstvy - Část 1 a 2. ČNI 2006. [13] ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. ČNI 1997. [14] ČSN 75 7221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod. ČNI 1998. [15] DEMEK J., MACKOVČIN P. (eds.), 2006: Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. AOPK ČR, Kontura Brno, 588 s. ISBN 80-86064-99-9. [16] DOLEŽAL, P., 2007: Rybníky a účelové nádrže. Studijní opora VUT Brno. 219 s. [17] HANČAROVÁ, E., 2003: Hydrologické poměry Pardubického kraje. ČHMÚ, Hradec Králové. [online] citováno 28. 09. 2010. Dostupné na World Wide Web: [18] HEIS, 2010: Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha. [online] citováno 28. 09. 2010. Dostupné na World Wide Web: [19] HYDROPROJEKT, 2006: Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje. Hydroprojekt, a.s., Praha, 96 s.

53

[20] ISVS - VODA, 2010: Informační systém VODA České republiky – Vodohospodářský informační portál. MZe, MŽP, Praha. [online] citováno 28. 09. 2010. Dostupné na World Wide Web: [21] JUST, T., et al., 2005: Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. Praha, ZO ČSOP Hořovicko, 359s. ISBN 80-239-6351-1. [22] JUSZCZAK, R., KEDZIORA, A., 2003: Threats to and deterioration of small water reservoirs located within Wyskoc catchment. In: Polish Journal of Environmental Studies 12, s. 567-573. [23] JŮVA, K., 1957: Odvodňování půdy. 1.vyd. Praha : SZN. 526 s. [24] KN ČR: Katastr nemovitostí ČR. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. [online] citováno 18. 09. 2010. Dostupné na World Wide Web: [25] KRÁLOVÁ, H., 2001: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica, Brno 2001, 440 s. ISBN 80-238-8939-7. [26] KURFÜRST, J., 2005: Rybníkářství. Elektronické skriptum ČZU, Praha. [online] citováno 30. 9. 2010. Dostupné na World Wide Web: [27] KVĚTOŇ, V., 2001: Normály teploty vzduchu na území České republiky v období 1961-1990 a vybrané teplotní charakteristiky období 1961-2000. NKP č.30, ČHMÚ, Praha 2001. ISBN 80-85813-91-2. [28] LFU, 2010: Unterhaltung kleiner Gewässer. Partner, Finanzierung & Praxistipps. Beispiele aus Bayern. Bayerisches Landesamt für Umwelt, Augsburg. 72 s. [29] LÖW, J., et al., 2006: Typologie české krajiny - mapa. ARCDATA Praha. Výstup projektu VaV 640/01/03. [online] citováno 13. 02. 2011. Dostupné na World Wide Web: [30] MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M., eds., 2002: Chráněná území České republiky, svazek IV – Pardubicko. 316 s. AOPK ČR a EkoCentrum, Brno, Praha 2002. ISBN 8086064-44-1. [31] MCCARTNEY, M. P.; SMAKHTIN, V., 2010: Water Storage in an Era of Climate Change: Addressing the Challenge of Increasing Rainfall Variability. International Water Management Institute Blue Paper. Colombo, Sri Lanka. 24 s. [32] MIKÁTOVÁ, B., VLAŠÍN, M., 2002: Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno, vydání třetí, 137 s. : il., ISBN : 80-902203-9-8. [33] MZE, 2003: Metodický pokyn k ošetřování, údržbě a ochraně vegetace na sypaných hrázích malých vodních nádrží při jejich výstavbě, stavebních změnách, opravách a provozu. In: Věstník MZe 5/2003. [34] MZE ČR – ÚPÚ, 2005: Katalog vozovek polních cest: Technické podmínky. 1. vyd. Praha : ROADCONSULT,. 2005. 62 s. [35] MŽP, 1998: Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k vegetaci na nízkých sypaných hrázích. In: Věstník MŽP 5/1998. [36] Nařízení ministerstev orby, vnitra a obchodu ze dne 14.2.1894 č. 45 říšského zákoníku, o zřizováni, udržování, používání a vypouštění rybníků. [37] NEUHÄUSLOVÁ , Z., et al., 2001: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 s. ISBN 80-200-0687-7. [38] PAVLICA, J., 1964: Malé vodní nádrže a rybníky. SNTL, Praha 196 s.,127 obr. [39] PLA, 2007: Záplavová území Q5, 20, 100. Povodí Labe, s.p., Odbor péče o vodní zdroje, referát hydrotechniky, 3-9/2007. M 1:5 000, M 1: 10 000, formát dat: SHP.

54

[40] PLA, 2008: Vodohospodářská bilance za rok 2008. Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové. [41] PRUNER, L., MÍKA, P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32, Suppl.: s. 1-175. ISSN: 1210-6100. [42] QUITT, E., 1975: Klimatické oblasti ČSR M 1:500 000. Brno, GÚ ČSAV. [43] REJFEK, J., et al.: Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití. Praha: Mze ČR, 238 s. [44] ROHON, P., 1995: Tvorba a ochrana krajiny. 1. vyd Praha: ČVUT. 183 s. ISBN 80-01-01272-7. [45] ROUB, R., PECH, P., 2003: Hydraulika - Příklady. Praha: ČZU. 150 s., ISBN 80-213-1059-6. [46] ŘÍHA, J., 1947: Ojedinělé rybníky. Rádce zemědělce, sv. 57, vyd. Brázda, Praha, 125 s. [47] SIMON, M., et al., 2005: Labe a jeho povodí, geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled. MKOL, Magdeburg, 258 s. [48] SKALICKÝ, V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S., et Slavík, B., eds., Květena ČSR I: 103 – 121, - 560 p., Academia, Praha. ISBN 80-200-0643-5. [49] SMOLÍK, L., 1954: Mikroklimatologie z hlediska ochranářského. In Ochrana československé přírody a krajiny, Díl I., ČSAV Praha. [50] ŠEBEK, F., et al., 1990: Dějiny Pardubic. I. MěNV Pardubice - Krajské muzeum východních Čech, 228 s. [51] ŠTĚRBA, O., et al., 2003: Říční krajina a změny v jejím využívání. In: Ochrana a využití půdy v nivních oblastech, sborník příspěvků z konference 9. Pedologické dny. 812 s. [52] SZIF, 2006: Metodika pro stanovení maximálních přijatelných výdajů – limitů. MZe ČR, Státní zemědělský intervenční fond. [53] TOMÁŠEK, M., 1995: Atlas půd České republiky. Vydavatelství Českého geologického ústavu, Praha, 36 s., 42 s. příl., ISBN 80-7075-198-3. [54] ÚHÚL, 2007: Mapový server Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. [online] citováno 29. 09. 2010. Dostupné na World Wide Web: [55] VANÍČEK, I., 2004: Hráze malých vodních nádrží a poldrů. Hlavní přednáška. Přehradní dny 2004, ČSVHS Český přehradní výbor, České Budějovice, 13 s. [56] VLČEK, V., ed., 1984: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 316 ss., ISBN 21-107-84. [57] VRÁNA, K., BERAN, J., 2002: Rybníky a účelové nádrže. 2. vyd. Praha: ČVUT. 150 s. ISBN 80-01-02570-5. [58] VÚMOP, 2008: SOWAC GIS - GIS for Soil and Water Conservation. [online] citováno 22. 09. 2010. Dostupné na World Wide Web: [59] VÚV TGM, 1991: Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000, list 14-31 Vysoké Mýto. 7. vydání, Praha. [60] VYHLÁŠKA MŽP Č.395/1992 SB., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č.114/1992 o ochraně přírody a krajiny. [61] WALTER, H., LIETH, H., 1960: Klimadiagramm Weltatlas. Fischer Verlag Jena.

55

[62] WHITE, W. R., 2005: World water storage in man-made reservoirs: A review of current knowledge. Marlow, UK: Foundation for Water Research. 40 s. [63] ZABROCKA-KOSTRUBIEC, U., 2008: Mała retencja w Lasach Państwowych – stan i perspektywy. In: IV Konferencja Aktywne Metody Ochrony Przyrody w Zrównoważonym Leśnictwie Woda dla lasu, las dla wody, Rogów 1-2.5.2008. [64] ZÁKON ČNR Č. 114/1992 SB., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. [65] ZÁKON Č. 254/2001 SB., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. [66] ZÁKON Č. 334/1992 SB., o ochraně zemědělského půdního fondu. [67] ZOUBEK, V., KODYM, O., ml., et al., 1990: Geologická mapa ČR 1:200 000, list M-33XVI Hradec Králové. Ústřední ústav geologický, Praha. [68] ZLATUŠKA, K., 2009: Historické konstrukce hrází rybníků. In:Trendy a tradice 2009, sborník z konference. Lednice, 2009.

56

Seznam tabulkových a obrazových příloh: A.1 ZRNITOSTNÍ KŘIVKA A.2 BATYGRAFICKÉ KŘIVKY A.3 HMOTOVÉ TABULKY A.4 VÝKAZ VÝMĚR A.5 ROZPOČET A.6 FOTODOKUMENTACE A.7 DOKLADOVÁ PŘÍLOHA

Seznam výkresových příloh: B.1 PŘEHLEDNÁ SITUACE

1:10 000

B.2 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK KATASTRÁLNÍ MAPY B.3 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK ÚZEMNÍHO PLÁNU B.4 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK ORTOFOTOMAPY B.5 KOORDINAČNÍ SITUACE - SNÍMEK HISTORICKÉ ORTOFOTOMAPY

1:2 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000

B.6 PODROBNÁ SITUACE B.7 VEGETAČNÍ A TERÉNNÍ ÚPRAVY B.8 PODÉLNÝ ŘEZ ODVODŇOVACÍ STOKOU B.9 PODÉLNÝ ŘEZ NÁDRŽÍ B.10 PODÉLNÝ ŘEZ HRÁZÍ B.11.1 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN1 - PFN4 B.11.2 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN5 - PFN8 B.11.3 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN9 - PFN12 B.11.4 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN13 - PFN16 B.11.5 PŘÍČNÉ ŘEZY NÁDRŽE PFN17 - PFN19 B.12 PŘÍČNÉ ŘEZY HRÁZE B.13 VZOROVÉ PŘÍČNÉ ŘEZY HRÁZE A STOKY B.14 NÁPUSTNÝ OBJEKT B.15 VÝPUSTNÉ ZAŘÍZENÍ

1:1 000 1:1 000 1:1000/100 1:1000/100 1:1000/100 1:200 1:200 1:200 1:200 1:200 1:100 1:50 1:25 1:25

B.16 ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

1:2 000