Příloha č. 5 Zprávy za rok 2008 k projektu SPII2f1207
Návrh legislativních opatření k zapojení živnostníků do systému obce a k podpoře materiálového využití živnostenských odpadů
OBSAH: 1. Zjištění z průzkumu u vybraných původců živnostenského odpadu 2. Návrh legislativní úpravy zákona o odpadech k zapojení živnostníků do systému obce 3. Návrh legislativních opatření k naplňování cílů v oblasti komunálních odpadů
1. Zjištění z průzkumu u vybraných původců živnostenského odpadu Při výzkumném šetření prováděném společností MARKENT s.r.o. v rámci tohoto projektu byl vedle ukazatelů produkce živnostenských odpadů vytvořen i určitý soubor nových poznatků o původcích těchto odpadů a jejich chování při nakládání s odpady. Podrobně jsou tyto poznatky uvedeny v samostatné příloze ke zprávě k projektu za rok 2008, zpracované společností MARKENT s.r.o. Zde jsou popsány jen ty poznatky, na jejichž podkladě jsou dále navržena určitá legislativní opatření. Jak bylo šetřením zjištěno, většina sledovaných původců živnostenských odpadů (92-100 % subjektů podle odvětvových skupin) odstraňuje směsný komunální odpad prostřednictvím sběrných nádob. Ke sběru komunálních odpadů využívají především nabídek svozových firem nebo systémů nakládání s komunálním odpadem v obcích. Smlouvu se svozovou firmou uzavírá 72-92 % subjektů (výjimka u pěstování rostlin 53 %). Smlouvu s obcí uzavírá 8-26 % subjektů (výjimka u pěstování rostlin 45 %). Zbývající subjekty, nejvýše 8 % pro odvětvovou skupinu, zvolily pro odstraňování odpadu jiný postup. Sledovaní původci ve většině případů třídí odpad, který produkují (92-100 % subjektů podle odvětvových skupin). Výjimku představuje odvětví nakládání s odpady (třídí 86 % subjektů). Třídění odpadu je samozřejmostí u marketů, u pěstování rostlin, prodeje a servisu automobilů a u úřadů. Nejčastěji jsou tříděny papír, plasty, sklo, nebezpečný odpad, bioodpad, nápojové kartony. Smlouvy na tříděný odpad uzavírá většina subjektů (75-97 % subjektů, výjimka pěstování rostlin 67 % subjektů). Smlouvu se svozovou firmou uzavírá 74-91 % subjektů (výjimka pěstování rostlin 50%). Smlouvu s obcí uzavírá 9-26 % subjektů (výjimka pěstování rostlin 47 %). Zbývající subjekty, nejvýše 25 % pro odvětvovou skupinu (u pěstování rostlin 33 %), zvolily pro odvoz tříděného odpadu jiný postup. Jako hlavní důvody neuzavření smluv na nakládání se živnostenským odpadem původci většinou uvádí, že smlouvu především na tříděný odpad nepotřebují, odpadu mají málo, odpad dávají do běžných sběrných nádob, nikdy o uzavření smlouvy na odvoz odpadu neuvažovali. Další méně užívané odpovědi jsou, že nikdo od původců odpadů za dobu podnikání smlouvu nepožadoval, za smluvní odvoz tříděného odpadu by museli platit aj. O nízké produkci odpadů se vyjadřují původci v následujících odvětvových skupinách: prodej a servis automobilů, markety, úřady, zdravotní a sociální zabezpečení, pěstování rostlin. Někteří původci nevyužívají služeb svozových firem a s produkovanými odpady sami nakládají. Vlastními silami původci nejčastěji odstraňují (50-100 % produkce uvedeného druhu v dané odvětvové skupině) odpadní dřevo, dřevěný nábytek, odpady z údržby zeleně, čistící a úklidové prostředky, zbytky jídel a prošlé potraviny, osvětlovací technika. Méně často pak ještě baterie a akumulátory, kaly z ČOV, kaly ze septiků a žump, tuhé zbytky ze spalování paliv, smetky, stavební suť, kovy, motorové oleje, odpady lepidel, organická rozpouštědla. Z uvedeného je patrno, že se často jedná i o nebezpečný odpad, i když tento způsob nakládání není pravidlem. V odvětví drobná výroba byly zvlášť vyhodnoceny některé informace pro skupinu „Elektrické instalace, instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace“. V takto definované skupině se u vybraných druhů odpadů právě nejčastěji vyskytuje odpověď „odvoz odpadu vlastními silami“, to se vztahuje na odpady lepidel, z povrchové úpravy výrobků, odpadní oleje, odpady organických rozpouštědel, baterie a akumulátory, odpadní dřevo, sklo, plasty, kovy, kabely, izolační materiály.
2
Jednou z důležitých povinností původců odpadů je vedení evidence o produkci a nakládání s odpady, případně o provozu zařízení k nakládání s odpady. Na základě provedeného průzkumu se ukazuje, že evidenci v souladu se zákonem o odpadech vedou všechny sledované subjekty ve skupině „zdravotní a sociální zabezpečení“, dále pak většina subjektů ve skupinách „prodej a servis automobilů“ (89 %), „nakládání s odpady“ (81 %). Ve skupinách „ubytování a stravování“, „školy“ a „sportovní zařízení“ vede evidenci odpadů méně než 50 % sledovaných subjektů. K usnadnění evidence odpadů by podle vyjádření respondentů nejvíce přispělo: zjednodušení evidence, snížení administrativy, zpřístupnění počítačového programu, zjednodušení legislativy, snadnější přístup k informacím, jakož i zrušení evidence u činností s malým výskytem odpadů. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že ve skupinách „drobná výroba“, „prodej a servis automobilů“, „ubytování a stravování“ patří více než třetina subjektů do kategorie „osob samostatně výdělečně činných“. U skupin „pěstování rostlin“ a „markety“ je to dokonce více než polovina subjektů.
2. Návrh legislativní úpravy zákona o odpadech k zapojení živnostníků do systému obce 6.3 Hlava III - KOMUNÁLNÍ ODPAD Str. 36 6.3.2 Povinnosti a oprávnění právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání při nakládání s komunálním odpadem živnostenského původu Vložit nový odstavec (3) s následujícím zněním: Varianta 1 Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které produkují komunální odpad živnostenského původu nakládají s tímto odpadem některým z uvedených způsobů: i. samy, v souladu s tímto zákonem, ii. předávají odpad oprávněné osobě, iii. napojí se na systém zavedený obcí podle odst. (2). O způsobech nakládání s komunálním živnostenským odpadem vedou tyto osoby průběžnou evidenci v souladu s 6.1.1 odst. (1) písm. i). Varianta 2 Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které produkují komunální odpad živnostenského původu vedou evidenci o způsobech nakládání s tímto odpadem v souladu s 6.1.1 odst. (1) písm. i). Evidencí tyto osoby současně dokladují zda nakládají s odpadem samy, v souladu s tímto zákonem, nebo zda odpad předávají oprávněné osobě anebo jsou napojeny na systém zavedený obcí.
Poznámka: Živnostenský odpad je v návrhu „zákona o odpadovém hospodářství“ definován jako „komunální odpad živnostenský“, tj. odpad uvedený jako komunální v prováděcím právním předpisu a vznikající na území obce u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.
3
3. Návrh legislativních opatření k naplňování cílů v oblasti komunálních odpadů a) Evidence odpadů Sjednotit terminologii v oblasti komunálního odpadu a jeho součástí v rámci EU zdůvodněné současnou nesrovnatelnou situací v jednotlivých zemích a předpokládaným vysokým podílem v produkci komunálních odpadů (doložit údaji z ČR). Na tomto základě celoevropsky metodicky sjednotit statistické a průzkumné sledování produkce (absolutní, měrná) na půdorysu EWC/NACE a způsobů nakládání (R/D). Navrhnout a provozovat evropskou (benchmarkovou) databázi živnostenských odpadů (odpady, produkce, nakládání) umožňující vzájemné porovnání dat a tím identifikaci možných opatření k minimalizaci a využívání živnostenských odpadů. Možná legislativní podpora: Novelizace Směrnice EU o statistice odpadů. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: MŽP ve spolupráci s CENIA, ČSÚ, EEA. Environmentální účinnost a stimulační účinek: Preventivní opatření směřující k popisu a identifikaci materiálových toků živnostenských odpadů, která budou stimulovat minimalizaci vzniku a racionální nakládání se živnostenskými odpady. Ekonomický dopad na původce odpadů: V závislosti na velikosti původce odpadů bude znamenat snížení administrativní (=ekonomické) zátěže pro malé původce živnostenských odpadů. U ostatních původců se ekonomický dopad nepředpokládá.
b) Snížení administrativní zátěže Provést audit administrativní zátěže podnikatelů (živnostníků) z hlediska všech relevantních předpisů (podnikatelské, finanční, personální, hygienické, požární, environmentální atd.) a identifikovat skutečnou potřebu/povinnost/význam shromážděných dat. Ze srovnání navrhnout možnosti zjednodušení. Možná legislativní podpora: „Ekoaudit“, novelizace relevantních předpisů. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: MPO ve spolupráci s MF, MMR, MZd, MV, MŽP. Environmentální účinnost a stimulační účinek: Preventivní opatření stimulující snížení administrativní zátěže.
4
Ekonomický dopad na původce odpadů: Snížení administrativní (=ekonomické) zátěže. V souladu s obecnými trendy omezování překážek v podnikání.
c) Částečné osvobození z evidence odpadů Upravit povinnost vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi ve smyslu osvobození původců živnostenského odpadu s produkcí malého rozsahu od této povinnosti. Osvobození vázat buď na limit odhadnuté roční produkce odpadů (obdobně § 15a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech) nebo na rozsah provozu konkrétní živnosti (např. m2 prodejní plochy, kancelářské plochy, počet lůžek v ubytovacích zařízeních apod.). Možná legislativní podpora: Úprava § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: MŽP Environmentální účinnost a stimulační účinek: Vzhledem k tomu, že v rámci průzkumu provedeného MARKENT s.r.o. bylo v některých odvětvových podskupinách ekonomických činností zjištěno, že povinnost vedení evidence odpadů plní minoritní část respondentů, případná environmentální účinnost se téměř nezmění. Ekonomický dopad na původce odpadů: S ohledem na to, že se jedná o úlevu z dosavadní zákonné povinnosti lze uvažovat i o ekonomickém přínosu pro drobné živnostníky (snížení administrativní zátěže).
d) Zvýšení výše poplatku za skládkování Zvýšit progresívnost poplatku za uložení odpadu na skládkách komunálního a ostatního odpadu s cílem omezit skládkování odpadů. Výnosy z poplatků, které jsou příjmem obce, vázat účelově na podporu využití komunálních odpadů. Možná legislativní podpora: Úprava § 46 a § 48 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: MŽP, spolupráce MF Environmentální účinnost a stimulační účinek: Při vhodném nastavení výše poplatku za uložení odpadu na skládku lze očekávat zvýšení odděleného shromažďování a sběru „živnostenských odpadů“, ale i komunálních odpadů a zvýšení dodávek odpadů k materiálovému využití, ke kompostování a využití jako paliva.
5
Ekonomický dopad na původce odpadů: Při vhodném nastavení výše poplatku za ukládání odpadu na skládku bude původce odpadů motivován k využití odpadů, které bude pro něho ekonomicky výhodnější. Důsledky tohoto stimulačního účinku nebudou mít negativní ekonomický dopad na původce odpadů. Stále více členských zemí EU zavádí daně za skládkování odpadu. Jejich cílem je učinit skládkování ekonomicky nevýhodným a tak stimulovat recyklaci a využití energie odpadů.
e) Zvýšení kontroly nakládání s odpady Zvýšení kontroly nakládání s odpady v živnostenských provozech, zejména s ohledem na oddělené shromažďování odpadů a jejich předání k využití. Možná legislativní podpora: Legislativní podmínky jsou vytvořeny. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: MŽP, ČIŽP Environmentální účinnost a stimulační účinek: Opatření přispěje k urychlení odklonu od skládkování „živnostenského odpadu“, ale i komunálního odpadu, především s ohledem na jeho podstatné zastoupení ve skupině 20 „Komunální odpady“. Ekonomický dopad na původce odpadů: V případě plnění zákonných povinností původcem nebudou mít důsledky uplatnění tohoto opatření negativní ekonomický dopad na původce odpadů. Opatření je plně v souladu s předpisy EU.
f) Zlepšit podmínky separace Zlepšit dostupnost sběrných nádob na třídění odpadů s ohledem na napojení živnostníků na systém obce v souladu se zákonem o odpadech (optimalizace rozmístění, nové nádoby). Zvýšit atraktivitu zdrojů druhotných surovin ze živností pro oprávněné osoby (stabilizace odbytu druhotných surovin dotační politikou EKO-KOM, segmentace živností podle produkce, využití sítě mobilního sběru, optimalizace vztahu provozovatel živnosti – majitel objektu v případě obce k usnadnění separace). Možná legislativní podpora: Legislativní podmínky jsou vytvořeny. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: Obce, CENIA, EKO-KOM Environmentální účinnost a stimulační účinek: Nápravné opatření stimulující dosud nízkou úroveň separace druhotných surovin ze živnostenských odpadů.
6
Ekonomický dopad na původce odpadů: Zvýšený příjem z prodeje druhotných surovin. Opatření je plně v souladu s předpisy EU.
g) Zlepšit informovanost o živnostenských odpadech Zařadit informace o zdrojích, produkci a nakládání se živnostenskými odpady do relevantních výukových programů ZOZ, distančních kurzů, středních a vysokých škol zabývajících se komunálním odpadem. Zpracovat specializovanou příručku pro obce o živnostenských odpadech jako významné součásti komunálních odpadů. Možná legislativní podpora: Legislativní podmínky jsou vytvořeny. Návrh odpovědného orgánu za implementaci nástroje: Obce, CENIA, VŠ/SŠ, pořadatelé konferencí, EKO-KOM. Environmentální účinnost a stimulační účinek: Nápravné opatření podporující informovanost a tím i stimulující dosud nízkou úroveň separace druhotných surovin ze živnostenských odpadů. Ekonomický dopad na původce odpadů: Zvýšený příjem z prodeje druhotných surovin. Opatření je plně v souladu s předpisy EU.
7
