NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ OBOR MANAGEMENT VZDĚLÁVÁNÍ - VÝZVA PRO SYSTÉM PŘÍPRAVY ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ OBOR MANAGEMENT VZDĚLÁVÁNÍ - VÝZVA PRO SYSTÉM PŘÍPRAVY ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Education Management master degree – The challenge for system of school leaders´ education PhDr. at Mgr. Václav Trojan, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu 110 00 Praha 1, Myslíkova 7 [email protected]

Abstrakt Autor příspěvku se bude zabývat systémem vzdělávání řídících pracovníků v České republice. Otevřením navazujícího magisterského studijního oboru Management vzdělávání, který se bude realizovat počínaje akademickým rokem 2010-2011 na autorově pracovišti - Centru školského managementu PedF UK v Praze, se logickým způsobem zaklene systém vzdělávání těchto pracovníků. Ucelený vzdělávací program, který může být navíc završen rigorózním řízením, bude jistě vyhledáván pracovníky ze vzdělávací sféry, schopnými do budoucna pozitivně ovlivnit nejen vlastní pracoviště, ale i širší podmínky vzdělávání v regionu či v celé republice. Příspěvek objasní strukturu a cíle tohoto studijního programu, začlení jej do celého systému přípravy řídících pracovníků ve školství a poukáže na přetrvávající slabá místa systému.

Abstract The author of article is the leader of department the Education Management Centre, at Faculty of Education at Charles University Prague. His contribution is focused on some questions of education of school leaders in the Czech Republic. He confronts the requierements posed to the headmasters with their professional preparation. He presents the new discipline – Education Management (master degree) - to lecture from next academic year.

Klíčová slova Management vzdělávání, řídící pracovní ve školství, vzdělávání

Key words Education management, school leader, education

Úvod Na katedře Centrum školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze bude počátkem akademického roku 2010-2011 otevřen nový studijní obor Management vzdělávání. Tento navazující magisterský obor vyučovaný v kombinované formě studia bude novinkou ve vzdělávání lídrů a manažerů nejen z oblasti školství. Bude zacílen na osoby, které již jsou nebo aspirují na to stát se špičkovými řídícími pracovníky ve svém oboru a dosáhnout nejvyšší úrovně vzdělání v tomto oboru v rámci České republiky a uspět v rigorózním řízení. Po několika letech vývoje se tak završuje v České republice systém vzdělávání, který má ambice nejen poskytovat to nejlepší a nejvyšší vzdělání v oboru, ale také zpětně ovlivňovat obor školský management, postavení a zákonné vymezení řídících pracovníků ve školství a tím pochopitelně také budovat výjimečnost pracoviště Centrum školského managementu PedF UK v Praze. V rámci akreditace má katedra právo realizovat rigorózní řízení, uchazeči mohou 1

dosáhnout titulu PhDr. Autoři a realizátoři tohoto náročného studijního oboru chtějí oslovit velice zkušené řídící pracovníky ve školství, ambiciózní a kreativní zaměstnance škol a školských zařízení, státní správy, ČŠI, vysokých škol a pochopitelně i zájemce z jiných resortů a pracovišť.

Pojetí vzdělávání řídících pracovníků ve školství Stále častěji se hovoří o potřebě celoživotního vzdělávání – formálním, neformálním i informálním, kontinuálním i dílčím. Mezi kompetencemi žáků kodifikovanými v rámcových vzdělávacích programech nalezneme kompetenci k učení. V základních dokumentech českého školského systému, stejně tak v dokumentech Evropské unie je celoživotní vzdělávání často skloňováno. Kdo jiný než řídící pracovník ve školství by měl samozřejměji chápat význam tohoto trendu a být schopen se zamyslet nad svým vzděláváním, nad potřebami vlastního růstu v nejrůznějších oblastech z různých hledisek. Na prvním místě z hlediska zákonem stanovené povinnosti, která je bohužel v České republice nastavena poměrně nenáročně, dále z hlediska potřebnosti kontinuálního zdokonalování vlastních kompetencí nutných pro správný výkon řídící práce ve škole, školském zařízení, úřadě či jinde. Z průzkumů realizovaných mezi 286 studenty oboru Školský management (Koberová 2007-2009), 295 účastníky projektu ESF (Úspěšný ředitel, Trojan 2008) a 112 účastníky projektu ESF (Profesionalizace klíčových kompetencí řídících pracovníků ve školství, Trojan, Lhotková 2010) vyplývá pozitivní tendence – vzrůstá počet řídících pracovníků uvědomujících si skutečnost, že zákonem stanovená úroveň vzdělání předepsaná pro výkon funkce ředitele školy nemůže stačit, a sami si vyhledávají další systematické vzdělávací programy. Kompetence nutné pro výkon funkce ředitele školy jsou početné (Trojan 2008) a zasahují do tolika oblastí, že lze s jistotou říci, že skutečné profesionality ve všech oblastech nelze dosáhnout. Znalost právních předpisů a orientace v nich, schopnost sestavení jednotlivých vnitřních předpisů i nastavení systému směrnic, nařízení a opatření v rámci školy. Orientace v ekonomických předpisech, sestavení rozpočtu, pochopení logiky podvojného účetnictví, schopnost správného rozhodování v otázce školních financí. Znalost pedagogických teorií, schopnost diskuze o pedagogických postupech, vytvoření systému hospitační činnosti pedagogických pracovníků. Vytvoření personálního modelu školy, nalézání správných lidí a práce s nimi, motivace pracovníků, hodnocení, odměňování, podpora a pomoc. A ještě to velice důležité – sestavení vize školy v podmínkách, kdy není stanovena vize celého školského systému, získání podkladů pro strategické plánování a sestavení dlouhodobého plánu školy, zajištění jeho naplňování, kontrolu, korekce, následná opatření a bylo by možno uvedený výčet jistě zdokonalit. V posledních letech se uvádí i potřeba vedení školy jako komunity (Walterová 2004) a klade se důraz na akontabilitu školy (Pol 2007), odpovědnost za vzdělání vůči žákům, rodičům, zřizovatelům, státní správě, sponzorům (Průcha 2002). Seznam nemůže být nikdy kompletní, přitom jde o hezkou řádku činností a z nich vyplývající potřebných kompetencí. Z tohoto důvodu je na místě velice zásadní otázka, jak by vlastně mělo vypadat vzdělání řídícího pracovníka - ať již půjde o ředitele školy, jeho zástupce, vedoucího předmětového týmu, projektu, týmu ŠVP či jiného pedagogického pracovníka školy, který vede pracovníky další. Z důvodu prostoru, který skýtá tento příspěvek, zjednodušíme pohled pouze na osobu ředitele školy. Z výše uvedených výzkumů vyplývá často verbalizovaný názor, že vzdělání by mělo být sestaveno zejména z návrhů řešení prožívaných problémů, tento názor často vyjadřují účastníci vzdělávacích programů na počátku svého vzdělávání. Je to do jisté míry pochopitelné. Zřizovatelé, kontrolní orgány, externí hodnotitelé vyžadují soulad činnosti školy s právními normami a efektivní a účelné využití finančních prostředků. Je ovšem třeba řídící pracovníky 2

vzdělávat a kultivovat jejich kompetence z jiných oblastí. Kompetence manažerské, schopnost vést lidi a v neposlední řadě i kompetence pedagogické jsou neodmyslitelnou součástí vybavení řídícího pracovníka. Napadne někoho, že pedagogický pracovník, který se rozhodne aspirovat na funkci ředitele školy, je vlastně laik a v jistém smyslu slova amatér? Musí být podle zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících vysokoškolsky vzdělaný člověk s předepsanou pedagogickou praxí. Má tedy vystudované předměty, navíc složené státní zkoušky z pedagogiky či pedagogické minimum, několik let stál před žáky, učil je a tím pádem sám pedagogicky rostl. Najednou se dostává do situace, kdy musí sestavit přihlášku do konkurzu a napsat koncepci školy, v jejímž čele se rozhodl stát. Po nástupu do funkce se mu radikálně sníží jeho vyučovací povinnost podle velikosti školy, kritériem je konkrétní počet tříd. Ředitel zodpovídá najednou za vše, sestavuje rozpočet školy, vydává rozhodnutí, navrhuje zásadní změny, vydává směrnice. Sestavuje tým podle svých představ, však zápasí se zákoníkem práce, vypočítává odstupné, počty potřebných lidí na příští školní rok, konkrétní aprobace, vše samozřejmě v běhu povinností prvního školního roku ve funkci. Do toho přichází revize hasicích přístrojů, kontrola ze zdravotní pojišťovny a výkazy pro nejrůznější instituce. Autorovi článku nejde o výčet toho nepříjemného, v žádném případě. Práce ředitele školy je v pravém slova smyslu výzvou, šancí, příležitostí naplnit pedagogické, organizační i lidské představy o fungování konkrétní školy. Sám mnoho let učil, založil a sedmnáct let vedl nestátní školu. Poukazuje ovšem na skutečnost, že situace, do níž se nově nastupující ředitel dostává, je zcela výjimečná a jistým způsobem může být nejen pro ředitele školy, ale i pro školu jako takovou i nebezpečná. Nemá výzkumem podloženo svoje následující tvrzení, však je potřeba položit klíčovou otázku: V kterém jiném oboru je běžné, že do čela firmy, společnosti, organizace je jmenován člověk bez řídících zkušeností a formálního vzdělání manažerského typu. Mnohé veliké společnosti vyžadují např. titul MBA a uvědomme si, kolik lidí skutečně řídí a každodenně ovlivňuje ředitel veliké školy, kolik taková škola má pedagogických a provozních pracovníků, žáků, členů školské rady, rodičů a dalších osob. Podle českých právních předpisů musí mít ředitel školy svoje základní manažerské vzdělání realizováno do dvou let od nástupu do funkce. Přitom první dva roky jsou jistě extrémně náročné vzhledem k seznámení se s novým pracovištěm, povinnostmi, korekcím plánů, předpisů, vzhledem k personálním otázkám a provozu školy. A v těchto dnech musí ředitel školy začít studovat. Nestálo by alespoň za přemýšlení, zdali nezačít uvažovat o podmínce nějakého vzdělání předem?

Zákonné předpoklady pro výkon funkce ředitele školy Pro uchazeče o funkci řídícího pracovníka a nově jmenované řídící pracovníky ve školství je určeno v rámci studia ke splnění kvalifikačních předpokladů Studium pro ředitele škol a školských zařízení podle § 5 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Jedná se o studium, které podle § 5 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. musí získat ředitel školy nejpozději do dvou let ode dne, kdy začal funkci ředitele školy vykonávat. Jde tedy o zákonem vymezený nezbytný předpoklad pro výkon funkce ředitele školy. Jeho význam je zdůrazněn i provázáním se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který v § 166 ukládá zřizovateli odvolat ředitele, který neprokáže splnění tohoto předpokladu osvědčením o absolvování Studia pro ředitele škol a školských zařízení. Povinnost absolvovat toto kvalifikační studium realizované v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků se však vztahuje pouze na ředitele škol, které jsou zřizovány ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí, nevztahuje se na ředitele škol soukromých a církevních. Je příjemným zjištěním, že mezi studenty oboru Školský management se řídící pracovníci ze soukromých a církevních škol objevují poměrně často. Rovněž ho nemusí absolvovat ředitelé, kteří vystudovali 3

akreditovaný vysokoškolský vzdělávací program v oboru školský management (např. bakalářské studium školského managementu, v návrhu je i navazující magisterské studium Management vzdělávání) nebo ti ředitelé, kteří absolvovali Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky podle § 7 vyhlášky č. 317/2005 Sb. (viz dále). Dále zákon vyjímá z povinnosti absolvovat studium ty ředitele škol, kteří ke dni účinnosti zákona (1. 1. 2005) vykonávají funkci ředitele školy alespoň 10 let. Zde se vtírá otázka, zdali opravdu v období kurikulární reformy, implementace školních vzdělávacích programů a častých změn skutečně stačí praxe jako kvalifikační předpoklad. Rozsah studia je stanoven vyhláškou č. 317/2005 Sb. (nejméně 100 hodin přímé výuky včetně třídenní stáže v rozsahu minimálně 15 hodin), obsah vymezilo ministerstvo školství ve vydaných Standardech Studia pro ředitele škol a školských zařízení. Cílem Studia pro ředitele škol a školských zařízení je seznámit účastníky se základními předpisy školského práva, pracovního práva, ekonomiky a financování škol a školských zařízení, které jsou nezbytné pro řízení vzdělávací instituce, dále s problematikou řízení a rozvoje lidských zdrojů, rámcových a školních vzdělávacích programů, organizační struktury škol, evaluace a autoevaluace škol, bezpečnosti a ochrany zdraví při vzdělávání a výchově. Obsah studia vychází z klíčových profesních kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení a z popisu práv a povinností vyplývajících ze zákona č.561/2004 Sb. Studijní program je strukturován do čtyř modulů : 1. Základy práva 2. Pracovní právo 3. Financování školy 4. Organizace školy a pedagogického procesu Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou před komisí. Zkouška má v podstatě tři části: a) obhajobu písemné práce b) diskusi o stáži absolvované v předepsaném rozsahu na škole či školském zařízení c) ověření získaných znalostí Po absolvování studia a po úspěšném složení závěrečné zkoušky získávají studenti osvědčení o absolvování Studia pro ředitele škol a školských zařízení. Obsah studia je koncipován tak, aby účastníci získali poznatky, jejichž aplikace zabrání možným chybám v práci začínajícího ředitele školy. Využitím kombinované i distanční formy studia dochází k vytváření místní sítě řídících pracovníků škol a školských zařízení, která je významným faktorem pro vzájemnou odbornou i kolegiální podporu (networking). Snaha MŠMT zabezpečit jednotnou úroveň a kvalitu studia vedla nejenom ke stanovení Standardů Studia pro ředitele škol a školských zařízení, ale i ke zpracování jednotných studijních textů a proškolení lektorů. Standardy studia obsahují přehled kapitol jednotlivých modulů od základních právních předpisů, pracovního práva, financování školy a organizace školy a pedagogického procesu. Podle autora článku v tomto základním studiu citelně chybí personalistika. Kompetence správného výběru pracovníků a práce s nimi je nezbytným předpokladem, který nelze ničím nahradit. Získání způsobilosti k výkonu řídící činnosti - Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, které je vymezeno § 7 vyhlášky č. 317/2005 Sb., je studiem ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů. Vyhláška č. 317/2005 Sb. ,§ 5 odst. 3 uvádí, že se mohou do Studia pro vedoucí pedagogické 4

pracovníky hlásit nejen zkušení řídící pracovníci, ale mohou se ho účastnit rovněž zástupci ředitele školy a nově jmenovaní řídící pracovníci ve školství. Absolvování SVPP je podle výše zmíněného paragrafu uznáno současně jako Studium pro ředitele škol. Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky není pro ředitele škol povinné, ale je provázáno s možností postupu do vyššího kariérního stupně, z čehož vyplývá i možnost zařazení do vyšší platové třídy (např. ředitelky mateřských škol mohou být zařazeny do 11. platové třídy, ředitelé základních a středních škol do 13. platové třídy). Obsah Studia pro vedoucí pedagogické pracovníky je připraven tak, aby posluchači, kteří jsou již lépe orientováni v základech právní a ekonomické problematiky, se mohli ponořit hlouběji do problematiky školského managementu a získat profesní kompetence v oblasti teorie a praxe školského managementu, řízení pedagogického procesu, vedení lidí, řízení právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, práva, ekonomiky a financování školství, pedagogiky, psychologie, týmového řízení, BOZP a v neposlední řadě i v oblasti informačních technologií. Studenti jsou připravováni tak, aby nejen důkladně rozuměli problematice školského managementu, ale aby získali řadu vůdčích, řídících i osobních kompetencí zasahujících do všech oblastí jejich profesní zodpovědnosti. Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky by mělo probíhat pouze na úrovni vysokých škol v rámci celoživotního vzdělávání. Minimální rozsah stanovený vyhláškou č. 317/2005 Sb. je 350 vyučovacích hodin. I pro tento studijní program připravilo a zveřejnilo MŠMT Standardy Studia pro vedoucí pedagogické pracovníky, které jsou závazné jak z hlediska obsahu jednotlivých modulů, tak forem studia. Vysoká škola, která bude studium realizovat, musí připravit vzdělávací plán v následujících pěti modulech: I. Teorie a praxe školského managementu II. Právo III. Ekonomika a finanční management IV. Řízení pedagogického procesu V. Vedení lidí Ke každému z modulů musí být navíc připravena manažerská praxe ve školách a školských zařízeních v rozsahu 20 hodin. Snaha zajistit kvalitu vzdělávání i na této úrovni přípravy vedla ke stanovení organizačních forem výuky - každý z modulů musí obsahovat 32 hodin přímé výuky (kromě již zmíněných 20 hodin manažerské praxe) a 18 hodin on-line aktivit včetně chatování, aktivní účasti v e-fóru, prezentování v on-line prostředí. Díky těmto pravidlům by mělo dojít i k výraznému zkvalitnění kompetencí řídících pracovníků ve školství v oblasti ICT. Důležitým faktorem úspěšnosti Studia pro vedoucí pedagogické pracovníky je propojení teorie a praxe prostřednictvím modulu Manažerská praxe. Tematicky je manažerská praxe zaměřena tak, aby odpovídala vyučovaným modulům. Posluchači by měli být rozděleni podle specifických kritérií do skupin, které absolvují v průběhu studia setkání na různých typech škol a školských zařízení. Studenti si tak mohou velmi jednoduše ověřit získané teoretické znalosti v praxi. Podmínkou efektivní realizace této formy manažerské praxe je vzájemné navázání spolupráce mezi posluchači, kteří se tak učí propojovat teoretické informace z přednášek s praktickými poznatky ze škol. Manažerská praxe tak poskytuje posluchačům nejen možnost konfrontovat nové teoretické znalosti s praxí ve školství, ale i posuzovat své dosavadní postupy a metody 5

prostřednictvím srovnání s postupy a řídící praxí kolegů z jiných škol. Klíčovým momentem modulu manažerská praxe je získání nových podnětů pro praxi, zdokonalení sebehodnocení a schopnost analýzy vlastní řídící práce. Vyhláška stanoví i způsob ukončení studia, a to obhajobou závěrečné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. V případě úspěšné obhajoby i úspěšného složení závěrečné zkoušky získává absolvent osvědčení o způsobilosti k výkonu řídících činností, které dokládá splnění dalších kvalifikačních předpokladů jako jedné z podmínek pro zařazení do vyššího kariérního stupně. Bylo uvedeno dříve, že kompetence ředitele školy a zákonný předpoklad pro výkon této funkce je možno získat studiem vysokoškolského bakalářského oboru školský management. Bakalářské studium oboru Školský management je akreditované vysokoškolské studium, které je ukončeno závěrečnou bakalářskou prací a státní závěrečnou zkouškou podle zákona o vysokých školách. K závěru studia tedy patří promoce a udělení titulu bakalář. Vzhledem ke skutečnosti, že řada studentů tohoto oboru má již za sebou Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, je propracován systém uznávání dílčích zkoušek, popř. jiných studijních povinností tak, aby byl transparentní a v souladu se zákonem o vysokých školách. Studium má v jednotlivých modulech aktivity, které prohlubují obsah Studia pro vedoucí pedagogické pracovníky, patrné je to zejména v modulu Manažerská praxe, kdy se posluchači dostanou na pracoviště ČŠI, na odbor školství krajského úřadu či do ziskové organizace. Na všech těchto pracovištích získávají ohromné zkušenosti, nadhled a srovnání se situací mimo svojí vlastní školu. Studenti bakalářského studia také mají užší kontakt s vysokoškolským prostředím, jsou vybaveni základy metodologie, výzkumu a závěry jejich prací jsou pracovišti dále využívány.

Nová příležitost – obor Management vzdělávání Jak bylo avizováno na počátku tohoto článku, jedná se o nový studijní obor, který bude realizován na jediném pracovišti v České republice. Několikaletá snaha katedry, v jejímž čele tehdy stála doc. PhDr. Lenka Slavíková, Ph.D. a jejíž památku a zásluhy by autor článku na tomto místě rád připomenul, vycházela z těchto předpokladů: Situace v měnících se podmínkách společnosti, probíhající kurikulární reforma českého školství i koncepce vzdělávání řídících pracovníků v jiných zemích vyžadovala vytvoření magisterské úrovně vzdělávání. Bylo cítit, že bakalářský stupeň přestává stačit, zkušení ředitelé hledali další vzdělávací programy a nebylo možné otálet v tak citlivé a důležité oblasti jakou je školství. Navíc nutnost kvalitní přípravy pracovníků pro oblast řízení vzdělávání a potřebu jejího dalšího rozvoje na magisterskou úroveň zdůrazňoval i základní strategický dokument rozvoje české vzdělávací soustavy Národní program rozvoje vzdělávání (2001), který stanovil jako jedno ze zadání, že: „… bude připraven a podpořen magisterský studijní program jako hlavní základna pro rozvoj vzdělávání řídících pracovníků všech stupňů škol, především ředitelů a školních inspektorů.“ Autor tohoto článku chce na myšlenky paní docentky navázat, převzít základní směr a s týmem kreativních spolupracovníků majících teoretické i praktické schopnosti jej dále rozvíjet. Cílem navazujícího magisterského studia oboru Management vzdělávání je připravit kvalifikované odborníky v oblasti řízení vzdělávání, zprostředkovat potřebné znalosti a nástroje, rozvíjet dovednosti a kompetence nutné k profesionálnímu výkonu řídící funkce v evropském vzdělanostním prostředí. Magisterský studijní program je zaměřen na získání a prohloubení teoretických poznatků v oblastech psychologie, sociologie, pedagogiky, vedení lidí, ekonomiky vzdělávání, právních otázek vzdělávání založených na soudobém stavu vědeckého poznání, 6

výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti v oblasti řízení vzdělávání. Nedílnou součástí studia je aplikace teoretických poznatků do řídící praxe. Cílovou skupinou tohoto oboru jsou absolventi magisterského studia vedoucího k získání odborné pedagogické kvalifikace v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, dále absolventi bakalářského studijního oboru Školský management, případně absolventi příbuzných bakalářských oborů skupiny 1 a 3 podle klasifikace ISCED 97. Při přijímacím řízení budou u uchazečů posuzovány znalosti a vědomosti z oblasti teorie řízení a školského managementu, požadována bude úroveň výstupu bakalářského studia oboru Školský management. Součástí bude orientace v anglickém textu, formulační schopnost a náčrt cesty řešeného problému popisem řešení zadané kazuistiky. Studium bude realizováno v kombinované formě studia, uspořádání předmětů bude modulové. Katedra má ve schválené akreditaci možnost realizace rigorózního řízení, z tohoto důvodu bude studium oboru Management vzdělávání jistou formou přípravy pro napsání kvalitní a přínosné rigorózní práce a její následné obhajoby. Již tento záměr dá jistou odpověď uchazečům, zdali je tento obor pro ně vhodnou alternativou, popř. zdali si nemají najít méně náročnou vzdělávací cestu. V návrhu novely zákona 563/2004 o pedagogických pracovních je uvedeno, že navazující magisterské studium Management vzdělávání nahrazuje povinnost základního Studia pro ředitele škol. Z logiky věci by však byla problematická realizace tohoto studia bez předchozí řídící praxe a solidních teoretických vědomostí i praktických dovedností z oblasti vedení a řízení školy či jiné organizace. Modulové uspořádání bude umožňovat vytváření kompaktních celků a vícedenních soustředění, což bude výhodné vzhledem k očekávané skladbě studentů z celé České republiky. Podmínky studia, zápočtů i náročnost jednotlivých seminárních prací a předmětových zkoušek jsou nastaveny zcela pochopitelně na vysokou úroveň, která odpovídá ojedinělosti studijního programu v rámci celé republiky. Získané prohloubené vzdělání uplatní absolventi jako řídící pracovníci na úrovni středního a vrcholového managementu státní a veřejné správy ve školství i v soukromém sektoru. Dále budou popsány jednotlivé moduly studia navazujícího magisterského studia Management vzdělávání. Management v současném vzdělávání. Cílem modulu je poskytnout studentům ucelený výklad poznatků moderního managementu, který by vytvářel potřebné informační a znalostní zázemí jako východisko pro kritické promýšlení, hodnocení, tvůrčí domýšlení námětů a doporučení. Studenti budou vedeni k realistickému zhodnocení nových poznatků, k možnosti dopracovat se k vlastnímu názoru a stylu řídící práce. Budou zohledněna specifika řízení školství, aplikace poznatků ze ziskové sféry, vliv trhu práce a udržitelnost na něm. Řízení vzdělávání ve znalostní společnosti. Cílem tohoto modulu bude získání kompetencí potřebných pro správné řízení pedagogického procesu v celé jeho šíři, pochopení širšího kontextu české vzdělávací soustavy, srovnávacích šetření a schopnost interpretace výsledků, schopnost analýzy dat a použití výsledků. Stranou nezůstane vzdělávací politika, pedagogické teorie a jejich aplikace, trendy, důsledky výkyvů populační křivky v různých věkových kategoriích, posluchači budou vybavování metodologickým aparátem, neboť nedílnou součástí bude schopnost práce ve výzkumných záměrech a projektech. Právní aspekty vzdělávání. V tomto modulu bude patrná snaha o získání širšího právního povědomí, důkladnější znalosti legislativního procesu zejména v oblasti školství, stranou nezůstane ani historický kontext našeho právního systému. V návaznosti na úroveň výstupů 7

bakalářského studia školského managementu budou prohlubovány znalosti a dovednosti studentů v právní oblasti, studenti získají potřebnou orientaci především v odvětví veřejného práva. Je třeba zdůraznit, že mnozí absolventi tohoto oboru budou aktivními tvůrci školské politiky ovlivňujícími edukační realitu regionu či celé republiky. Z toho důvodu je nutná vybavenost posluchačů v oblasti právní i logické formulace návrhů úprav stávajících či nových právních norem. Ekonomické aspekty vzdělávání. Ekonomický modul bude zaměřen na celkové vnímání kontextu státního rozpočtu, možnosti státu a kraje a celkové prohloubení znalostí a dovedností studentů v ekonomické oblasti. Studenti budou schopni nadhledu v ekonomické oblasti, srovnání podmínek mezi školami, oblastmi i mezi republikami v rámci Evropské unie i mimo ni. Jak uvádí např. Průcha (2009), řada teoretických badatelů se dosud brání ekonomickému pohledu na vzdělávání. Tento stav je jistě neudržitelný, je třeba ovšem bedlivě sledovat, ve které oblasti je možno použít klasické ekonomické nástroje a kde je nutno zachovat nutná specifika školství. Personální řízení. Cílem personálního modulu bude prohloubit teoretické i praktické poznatky u vybraných manažerských kompetencí vztahující se zejména k implementaci psychologických a sociologických poznatků. Důraz bude kladen na školu jako organizaci i komunitu, sociální aspekty vedení lidí, vedení velikých organizací a celků. Také v tomto modulu budou spojovány poznatky obecné teorie řízení se zkušenostmi vedení a řízení mimo resort školství. Management vzdělávání v praxi. Tento modul bude průběžně procházet všemi dříve uvedenými moduly studia. Je to velice osvědčená forma vzdělávání řídících pracovníků oceňovaná pedagogy i posluchači – samotnými řídícími pracovníky škol v dosavadních formách studia, zejména v bakalářském oboru. Svoje poznatky, zkušenosti, náměty a inspirace budou studenti nacházet nejen na školách a školských zařízeních, krajských úřadech, ČŠI, ziskových organizacích, ale také např. ve školském výboru poslanecké sněmovny či na pracovištích MŠMT. Je logické, že studenti budou ovlivňovat vzdělávací politiku České republiky již během studia či v budoucnu, tvůrci tohoto programu aktuálně využijí nabídek a zkušeností samotných posluchačů. obr. 1 Systém vzdělávání řídících pracovníků v České republice

Vědecká činnost – Ph.D.

PhDr.

Management vzdělávání – magisterský obor

Mgr.

Školský management – bakalářský obor

Bc.

8

Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky

SVPP

Povinná úroveň ŘŠ

Studium pro ředitele škol

Pedagogické vzdělání ve smyslu zákona 563/2004 Sb.

Závěr Autor se snažil ve svém článku nejen seznámit čtenáře s novou možností vzdělávání řídících pracovníků ve školství, s navazujícím magisterským studiem Management vzdělávání, ale také se zapojením tohoto oboru do celkového systému vzdělávání v České republice. Poukázal přitom na některá problematická místa systému, na nízkou zákonem požadovanou úroveň vzdělání a nastínil potřebu celoživotního kontinuálního vzdělávání řídících pracovníků s ohledem na rychlost změn, měnící se roli školy i s ohledem na konkurenční tlak, kterému jsou v dnešní době školy vystaveny. Věří, že popisovaný magisterský obor Management vzdělávání osloví široký okruh zájemců a bude přínosem pro rozvoj oboru i celého českého školství.

Literatura POL, M. Škola v proměnách. Brno: MASARYKOVA UNIVERZITA, 2007 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: PORTÁL 2002 TROJAN, V. Kompetence řídících pracovníků ve školství. Praha : CŠM PedF UK Praha 2008. TROJAN, Václav. Kompetence ředitelů škol – Pravomoci nebo schopnosti ? In Aktuálne otázky organizácie a riadenia školstva v Slovenskej republice a v zahraničí. Sborník referátů z mezinárodní konference, Nitra 2009 TROJAN, V. Nový studijní obor pro špičkové řídící pracovníky. Praha, RAABE 2010 WALTEROVÁ, E. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno, PAIDO 2004

9