Naučná stezka „Jilemnice známá neznámá“ Naučná stezka „Jilemnice známá neznámá“ je jednou z nenáročných tras nebo spíše procházkou, která Vás provede malebným městečkem Jilemnice a jeho blízkým okolím. Stezka, jež je 7,5 km dlouhá, Vás seznámí se zajímavostmi a krásami tohoto města. Nedaleko náměstí začíná cyklistický okruh „Jilemnickem křížem krážem“, v zimě pak můžete využít upravované běžecké tratě v areálu Hraběnka. Popis okruhu (žluté turistické značení): Pomyslný začátek naučné stezky je na jilemnickém Masarykově náměstí, na němž najdete mnoho zajímavých památek. Odtud se vydejte po žluté turistické značce Husovou a dále Dolení ulicí k rodnému domu spisovatele Jaroslava Havlíčka. Odtud pokračujte dále po žluté k rozcestníku U Labutě, kde na chvíli odbočíte na červeně značenou cestu, která Vás zavede do Hrabačova k domku, kde žil lyžař Bohumil Hanč. Zde odbočíte vlevo do kopce k Hrabačovské zvoničce, odkud je krásný výhled na hrabačovské údolí a vrch Žalý s rozhlednou. Vydejte se zpět k rozcestí U Labutě a pokračujte opět po žluté stále do kopce, kolem kapličky sv. Anny. Minete hotel Vyhlídka, původně vyhlídkovou restauraci, kterou nechal vystavět Jan hrabě Harrach. U vodojemu odbočte vpravo k vyhlídce na Kozinci. Zde se Vám opět poodhalí pohled na hrabačovské údolí, Kotel, Zlaté návrší a Žalý s rozhlednou. Po úzké lesní a polní cestě přejdete celý vrch Kozinec, minete první odbočku doleva, na konci lesa se cesta stáčí mírně do leva a podél souvratě pokračuje dál. V těchto místech je krásný rozhled do kraje. Uvidíte zde vrch Strážník, Kozákov a malebnou vesničku Mříčnou s kostelíkem sv. Kateřiny. První odbočka doleva Vás přivede na rozcestí „Pod Kozincem“, odkud pokračujte doleva lesní cestou. Cesta Vás přivede ke kříži „u popraviště“. Pokračujte po cestě vedoucí úvozem, na jehož konci se Vám naskytne výhled na panorama města. Přejděte napříč loukou k tenisovým kurtům. Zde můžete na chvilku opustit žlutou značku a zhruba v polovině kurtů odbočit vlevo na malou pěšinku podél koryta potůčku, na konci najdete barokní kapličku sv. Isidora. Toto malebné místo opustíte stejným směrem zpět a budete pokračovat opět po žluté doprava, jilemnickou čtvrtí zvanou Nouzov. Zde máte na výběr ze dvou cest. Pokračovat můžete po žluté značce až k zadní bráně parku, nebo se vydejte k Macháčkovu kříži. Začátek cest je stejný, zhruba v polovině, po pravé straně, vede v polích vyšlapaná cestička, která Vás zavede přímo ke kříži. Odtud se vydejte novou alejí směrem k městu, alej kopíruje starou cestu spojující Jilemnici a nedaleký Peřimov. Cesta Vás přivede do zámeckého parku, v jehož spodní části se opět napojíte na žlutou značku. Dominantami parku je zámek a čp.1. – barokní úřednická budova a areál bývalého pivovaru. Budovy dnes slouží jako prostory muzea a centrum kulturního dění ve městě. Před hlavní branou parku stojí další z významných památek města, kostel sv. Vavřince. Budovu gymnázia můžete zahlédnout vlevo, Vy se však vydejte vpravo k budově bývalé dívčí školy, dnes základní škole. O pár kroků dále se Vám po pravé straně otevře Zvědavá ulička, patřící k největším zajímavostem města. Pokud projdete celou Zvědavou uličkou, navštivte i zdejší městské hřbitovy, po projití uličkou zpět, pokračujte po žluté. Projdete kolem božích muk, pod sportovním stadionem a na Tyršově náměstí minete sokolovnu a budovu plaveckého bazénu. Odtud již zbývá pouze pár kroků do cíle – na Masarykovo náměstí. Zastavení 1. Masarykovo náměstí Masarykovo náměstí se rozkládá na středověkém půdorysu a po staletí tvoří jádro našeho města. Zde můžete zhlédnout: Empírovou kašnu z roku 1836, která sloužívala jako zdroj pitné vody a také jako zásobárna vody pro ruční hašení. Kašna je bohatě zdobená. Uprostřed stojí pilíř s chrliči v podobě lvích hlav na všech čtyřech stranách. Nad chrliči je na římse umístěna zdobená empírová váza zakončená bohatou rozetou. Kašna na Masarykově náměstí představuje významnou dominantu náměstí a cennou technickou památku.
Barokní sousoší sv. Kříže Kříž byl původně umístěný v polích, doplňují ho dvě starší sochy světců, z leva sv. Jan Nepomucký, po pravé straně pak sv. Vavřinec. Zhotovit jej nechal K. Hrubý s manželkou roku 1799. Po jejich smrti byl kříž ze svého původního stanoviště přenesen. Dnešní podobu získalo sousoší až v roce 1835. Sousoší bylo s ohledem na sílící provoz na náměstí na sklonku první republiky posunuto ještě o několik metrů dál směrem k jihu. Vedle letopočtu na něm býval nápis: „Na tvůj hlas, ó Spasiteli, v tmavých hrobích čekáme, mezi tvoje vyvolený početný bejt žádáme.“ Kamenné prvky sousoší jsou zhotoveny z červeného pískovce, sousoší bylo v roce 1985 restaurováno a do dnešní doby nebylo třeba dalšího zásadnějšího zásahu. Sousoší sv. Kříže představuje výraznou a cennou dominantu jilemnického centrálního náměstí. Sousoší Panny Marie Toto sousoší je datované do roku 1723. Jeho umístění v jihozápadní části Masarykova náměstí v Jilemnici před radnicí je doloženo již na mapě z roku 1765. Na obdélníkovém základě je umístěná tubovitá oltářní menza. Při velkých slavnostech zde byly slouženy mše svaté. Socha Panny Marie je vyvýšená, po pravé ruce má svatou Barboru a po levé svatou Máří Magdalénu. Celé sousoší nezapře vliv slavného sochaře M. B. Brauna. Dominantu náměstí tvoří radnice klasicistně upravená po velikém požáru města roku 1788, v jejíž věži se ukrývají unikátní „Opakovačky“. Jedná se o hodinový stroj, který na hodinové cimbály (zvony) za den odbije 1020 úderů. 2. Rodný dům Jaroslava Havlíčka V domě čp. 54 pocházejícího z druhé poloviny 19. století. se 3. února 1896 narodil slavný český spisovatel Jaroslav Havlíček. Měšťanský dům plný tajemných zákoutí, původně vklíněný do husté okolní zástavby, zůstal hluboko v Havlíčkově mysli a stal se jedním z umělcových významných inspiračních zdrojů. 3. Dům, kde žil Bohumil Hanč V hrabačovském domku čp. 771 žil se svou ženou nejslavnější český lyžařský závodník v období před I. světovou válkou Bohumil Hanč. Odtud odešel 23. března 1913 na Labskou boudu. Druhý den se na hřebenech zúčastnil závodu na 50 km a po statečném boji s rozbouřenými živly v důsledku vyčerpání a podchlazení zahynul. Druhou obětí závodu se stal jeho přítel Václav Vrbata, který Hanče přijel na hory povzbudit a snažil se mu v krutých podmínkách pomoci. 4. Hrabačovská zvonička Jedná se o lidovou zděnou budovu z roku 1870, s prvky přežívajících barokních výtvarných vlivů. Naši předkové zvonici citlivě zasadili do krajiny tak, že se odtud zvuk zvonku krásně nese celým širokým údolím na soutoku Jizerky a Jilemky. Kapličku najdete nedaleko roubeného stavení č.p. 744 mezi vzrostlými jasany a javory. Celé toto místo má nejen významnou krajinotvornou funkci, ale především své neopakovatelné kouzlo. 5. Kaplička sv. Anny Kaple sv. Anny na úbočí vrchu Kozince byla vysvěcena roku 1908 a stála tehdy ještě daleko v polích. Již v devatenáctém století bychom tu ale našli kříž. Lípy před vchodem za bezmála sto let existence této půvabné drobné stavby zmohutněly a přetvořily celé místo ve významnou krajinnou dominantu. 6. Vyhlídka na Kozinci Vyhlídka na Kozinci nabízí působivý pohled na hrabačovské údolí a krkonošské hřebeny charakteristické panorama Žalého s rozhlednou z roku 1892 a pro Jilemnicko typickou kulisu Kotle a Zlatého návrší. Již ve středověku jsou na Jilemnicku doloženy měděné doly. Také Kozinec ukrývá ve svém nitru staré šachty a štoly různého stáří. Těžba tu byla naposledy obnovena za I. světové války, ale vinou nedostatku kovů byla těžba brzy opět zastavena.
7. Kaple sv. Isidora Jako datum výstavby kaple sv. Isidora, patrona rolníků, se v historických pramenech uvádí rok 1719. Roku 1854 uvádí inventář jilemnického kostela sv. Vavřince a fary, že roku 1718 ale měla být kaplička již renovována. O jejím barokním původu svědčí zbytky dvou postranních schodišť vedoucích ke sklípku s kdysi mohutným pramenem vody. Voda se dříve sváděla potrubím do zámeckého areálu a městských kašen. Vodovod byl postupně několikrát upravován a voda z tohoto pramene zásobovala malou část města ještě v 70. letech 20. století. Podle pověsti se zde kožešnickému tovaryši zjevila krásná paní (P. Maria), která mu poradila, aby si churavé oči omyl ve studánce. Po jeho zázračném uzdravení nechal tovaryšův otec na tomto místě postavit kapličku sv. Isidora. 8. Zámecký park Základ zámeckého parku vznikl již v 16. století a kolem poloviny 17. století byl rozšířen (severně a severovýchodně od dnešní zámecké budovy). Z této doby je připomínána okrasná zahrada s vodotrysky, dvěma letohrádky, zahradním domkem, vše bylo zčásti obehnáno ohradní zdí. Po roce 1701 péče o zámecký park upadla a do konce 19. století nemáme o jeho podobě bližší představu. Rozsáhlých úprav, včetně rozšíření, se park dočkal v polovině 90. let 19. století. Stržena byla budova lednice a bednárny, zbudována byla nová ohradní zeď. V místě zahradního domku stávala kaple (kostel) sv. Alžběty, jež r. 1786 vyhořela, a protože již nesloužila jako hrobka majitelů panství, byla stržena. Do dnešních dnů se z této kaple dochovala pouze jedna zeď – středová zeď dnešního zahradního domku. Kolem kaple býval do počátku 17. století hřbitov. V zámeckém parku najdete řadu krásných a cenných dřevin. Proti vstupní bráně stojí pomník geologa Františka Pošepného, vynikajícího českého vědce, světoznámého geologa a mineraloga. Je zakladatelem světové ložiskové geologie. Podle svého přání byl František Pošepný pochován na katolickém hřbitově v rodné Jilemnici. Sochy v zámeckém parku: Panna Marie Immaculata, sv. Josef, sv. Karel Veliký, Sv. Josef - na rohu zdi zámeckého parku. 9. Zámek a Čp.1. - budova bývalého pivovaru Zámek vznikl na místě staré valdštejnské tvrze někdy ve druhé polovině 16. stol. a renesanční jádro si, přes několik úprav (poslední r. 1895), uchoval dodnes. Vystřídala se zde řada majitelů. Známí jsou zejména Harantové z Polžic a Bezdružic a hraběcí rod Harrachů, který měl velký význam pro rozvoj zdejšího kraje. Od roku 1953 slouží tento památkově chráněný objekt bohatým a zajímavým expozicím Krkonošského muzea. Ve stálé expozici muzea najdete obrazovou galerii Františka Kavana, historickou a etnografickou expozici, unikátní mechanický betlém Jáchyma Metelky a nově také několik původních zámeckých místností z období hraběte Jana Harracha. Pivovar je poprvé doložen již v roce 1584 a poslední pivo se zde stáčelo kolem roku 1950. V posledních letech prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes najdete v budově bývalého pivovaru - Čp.1. rozsáhlou expozici věnovanou počátkům českého lyžování, výstavní prostory muzea, tržnici řemesel, sloupovou síň a další. Na budově je umístěna socha sv. Floriána. 10. Budova gymnázia Svěcení nové městské školy v roce 1869 se stalo mohutnou národní manifestací, jíž se zúčastnilo na 10 000 osob. Budova od té doby nepřetržitě slouží školským potřebám. Od šedesátých let minulého století zde sídlí gymnázium a sportovní gymnázium, v němž byly roku 1972/73 zřízeny speciální sportovní lyžařské třídy. Vyšla odtud řada našich významných sportovců.
11. Kostel sv. Vavřince V místech dnešního náměstí stával již ve 14.stol. kostel stejného zasvěcení. Traduje se, že byl dřevěný. Dnešní barokní stavba vznikla podle projektu pražského stavitele J. J. Aichbauera v letech 1729–1736. Zatímco vnější podobu zčásti změnily tři velké požáry, interiér si zachoval stylově jednotné, velmi kvalitní a působivé barokní vybavení. V kostele sv. Vavřince se dodnes ukrývá nejstarší hmotná památka města, vyřezávaná polychromovaná gotická Madona z první poloviny 15 stol., Sochy u kostela: sv. Václav, sv. Jan Nepomucký a sv. Barbora. 12. Budova bývalé dívčí školy, socha Panny Marie Immaculaty Nákladnou pseudorenesanční budovu bývalých dívčích škol si jilemničtí podle projektu architekta Jana Vejrycha postavili v letech 1897–1899 a byli na ni náležitě hrdí, k nejhezčím jilemnickým stavbám patří dodnes. Nyní tu sídlí jedna ze zdejších základních škol a její specializované lyžařské třídy se starají o výchovu našeho lyžařského dorostu. V blízkosti školy stojí od roku 2011 kopie sochy Panny Marie Immaculaty. Původní sochu nechal zhotovit hostinský František Trojan roku 1901. V sedmdesátých letech 20. století byla však socha rozebrána a pohozena do trávy za kostelem, kde podlehla vlivu přírodních živlů. Zásluhu na zhotovení kopie má zdejší okrašlovací spolek. 13. Busta Josefa Hanuše, pamětní deska pplk. Karla Kubánka Busta akademika Josefa Hanuše (1872–1955) umístěná na školní budově v ul. J. Harracha oznamuje, že se tu narodil vynikající český vědec, profesor ČVUT a člen ČSAV. Vědci dodnes vysoce oceňují jeho přínos pro obor analytické chemie, věnoval se zejména organickým činidlům a jejich využití v potravinářské a anorganické chemii. Na protější budově je umístěna pamětní deska pplk. Karla Kubánka, letce ČS. armády. 14. Zvědavá ulička - Šaldův statek Dnes už ojedinělý soubor roubených domků získal jméno podle charakteristického posunutí většiny chalup o jedno okno směrem do uličky, aby zvědaví obyvatelé nepřišli o nic ze zdejšího rušného dění. Stejným způsobem tu byly chlupy uspořádány již roku 1752. Dnešní Zvědavá ulička vznikla po ničivém požáru města v roce 1788. Domy Zvědavé uličky jsou roubeny z mohutných hrubě otesaných trámů, mezitrámí se vyplňovalo mazaninou z jílu, plev a pazdeří. Tím se vytvořily takzvané lišty, které se bílily a spolu s tmavými trámy vytvářely barevný kontrast, pro krkonošskou architekturu tak typický. V těsné blízkosti Zvědavé uličky stojí další roubenka, Šaldův statek. Toto stavení stálo donedávna zhruba o deset metrů dál v louce a zdálo se, že mu neodvratně hrozí zkáza. V devadesátých letech byl však tento památkový objekt majiteli za podpory města a státu citlivě rozebrán, přesunut a uveden do současného stavu. 15. Městské hřbitovy Městské hřbitovy ukrývají hroby mnoha významných osobností. Například na katolickém hřbitově odpočívá geolog František Pošepný a slavný fotograf Zdenko Feyfar, na evangelickém mistr lyžař Bohumil Hanč, v urnovém háji spisovatelé Jaroslav Havlíček a Jan Weiss, skvělý propagátor turistiky Jan Buchar a další. 16. Boží muka, Sokolovna, sportovní stadion, plavecký bazén Boží muka s obrázkem Nejsvětější Trojice po pravé straně, stála původně nad studánkou v místech dnešní sokolovny. Při její stavbě byla přemístěna k prameni proti bývalé cihelně (dnes dvůr služeb) a v roce 1998 na současné místo. Sokolovnu postavili se značnými finančními oběťmi v roce 1896 jilemničtí sokolové. Původně pseudorenesanční budova se stala jedním ze zdejších společenských center – vedle cvičení bychom se tu na přelomu 19. a 20. století mohli zúčastnit divadelního představení, později by nás lákal také biograf. Za I. světové války sloužila sokolovna jako lazaret pro raněné vojáky. Dnešní podobu získala přestavbami ve čtyřicátých a padesátých letech 20. stol. Sportovní stadion nad Sokolovnou, jehož základ byl vybudován v roce 1921, patřil ve své době k největším sokolským cvičištím v republice. V tomtéž roce se zde uskutečnil župní sokolský slet.
Krytý plavecký bazén byl postaven v r. 1984. Jádro tvoří bazén o rozměrech 8 x 25 m K dalším sportovním zařízení města patří ještě sportovní hala, ski areál Na Kozinci a zimní běžecké tratě v areálu Hraběnka. 17. Tyršovo náměstí Tyršovo náměstí sloužívalo ještě v 19. století jako dobytčí trh. Na jeho západní straně byla roku 1888 založena nová radnice, přeměněná po založení reálného gymnázia v roce 1913 ve školní budovu. Mezi mnoha později slavnými studenty jilemnického gymnázia najdeme i jméno populárního hudebníka a výtvarníka Jiřího Šlitra. Ve středu náměstí je umístěn pomník obětem I. a II. světové války. Dominantou Tyršova náměstí je budova bývalé občanské záložny. Kupole budovy je z roku 1900. Podle původního plánu měla být postavena ještě jedna kupole na druhém konci domu, z plánu však z finančních důvodů sešlo Další zajímavosti ve městě a. socha sv. Jana Nepomuckého b. kříž u sv. Karla c. kaple Božího Těla d. starý hřbitov e. kříž U pískovnice f. kříž U třech svatých g. kříž U popraviště h. Macháčkův kříž ch. kaplička sv. Antonína Paduánského a. socha sv. Jana Nepomuckého Socha sv. Jana Nepomuckého stávala na tomto místě již od roku 1718. Původně přes Jilemku stál jednooblouký most, který byl roku 1822 nahrazen mostem dvouobloukým, nákladem 1 700 zl., z nichž 500 zl. věnoval městu hrabě Harrach. Z dobrovolných příspěvků byla dále pořízena socha sv. Václava, která stávala na jižní straně mostu. V roce 1908 byl kamenný most rozebrán a nahrazen novým. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava byly přeneseny ke kostelu sv. Vavřince, kde stojí u nárožní věže dodnes. Po 104 letech se v roce 2012 na most vrátila kopie sochy sv. Jana Nepomuckého. b. kříž u sv. Karla Na místě dnešního kříže stávala původně socha sv. Karla Velikého, která je zakreslena již v mapách z let 1764-1768. Ještě v roce 1963 byla socha vyfotografována na svém místě. Krátce na to byla socha vandaly rozbita a po restaurování byla umístěna do zámeckého parku, kde stojí dodnes. Kříž na tomto místě stojí od roku 2010 c. kaple Božího Těla Kaple Božího Těla se zvoničkou se nachází v části obce zvané Jilm. Kaple byla postavena v letech 1903-1904. zasvěcení upomíná na starší sakrální stavbu – zbořený kostel Božího těla, doložen jako filiální kostel již v 17. Století. Kostel stával při pravém břehu potoka JV od města a Z od nádraží. Na místě zaniklého kostela byl zakreslen na mapě stabilního katastru kříž. Kostel byl zbořen v roce 1803, hřbitov zrušen v 1811 a r. 1818 jej proťala nová silnice. Kaplička nyní slouží jako místo příjemného zastavení při procházkách městem a jednou ročně se tu koná malá pouť. d. starý hřbitov Tento hřbitov sloužil k pohřbům až do roku 1811. Na tomto místě stával kostel sv. Kříže, ten je
připomínán již roku 1547. Kostel byl zbořen roku 1787. V roce 2011 proběhla studentská ideová soutěž na rehabilitaci této lokality ve spolupráci s Fakultou architektury ĆVUT Praha a bylo zrestaurováno 8 náhrobních kamenů a 1 kamenný křížek. e. kříž U pískovnice Kříž z druhé poloviny 19. století stojí u cesty z Jilemnice do Mříčné. f. kříž U třech svatých Kříž pochází z konce 19. století a nachází se u hlavní silnice z Jilemnice do Mříčné. O sto metrů západněji na křižovatce s cestou z Kruhu do Víchové původně stávala Kalvárie. Říkalo se zde U třech křížů, nebo U třech svatých. g. kříž U popraviště Kříž stojí při staré cestě z Jilemnice do Peřimova. Šibenice označující popraviště, byla zakreslena na mapě z roku 1765. V historických pramenech se ale uvádí, že již roku 1722 zde byla popravena Alena Kadavá z Křižlic. Roku 1780 zde byla namísto staré dřevěné šibenice vystavěná nová, zděná, obehnaná zdí. Ale roku 1795 byla zbořena a popraviště zaniklo. h. Machačkův kříž Kříž z roku 1834 stojí nedaleko areálu městské nemocnice. V čelním pohledu najdete nápis: „ NAKLADEM MANŽELUW IGNACE A MONYKY GROSMANN W GILEMNICY ROKU 1834 “Jedná se o významnou kamenosochařskou a řemeslnou práci z 1. poloviny 19. století, mající historický význam pro zdejší region. ch. kaplička sv. Antonína Paduánského Drobná kaplička z počátku tohoto století v rohu plotu předzahrádky domu čp. 361. Kaplička je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému, jehož obrázek je umístěn v průčelí kapličky.
