Úvodní zastavení 1 Vážení návštěvníci naučné stezky, jsme potěšení, že jste se rozhodli navštívit Naučnou stezku Elišky z Kunštátu. Na trase stezky Vás budeme informovat na jednotlivých zastaveních o historických, přírodních i technických zajímavostech, které se nachází v okolí Senice na Hané, Seničky, Nových Dvorů a Cakova.
Co konkrétně můžete na trase poznat? Například jeden z nejznámějších hanáckých pramenů – Svatou vodu, romantickou procházku podél říčky Blata nebo unikátní protipovodňovou zídku v Seničce. Naučná stezka má celkem 9 zastavení a je dlouhá přibližně 11 km. Doufáme, že se Vám bude naučná stezka líbit a brzy ji opět navštívíte.
Naučná stezka Elišky z Kunštátu
Seznam zastavení:
Úvodní zastavení
Senice na Hané – historie a současnost Senice na Hané
Nové Dvory – historie a současnost Nových Dvorů
Pramen Svatá voda – legenda o vzniku tohoto pramene
Cakov – historie a současnost Cakova
Příroda v okolí říčky Blaty
Pověst o Elišce z Kunštátu
Blata – hanácká Amazonka – zajímavosti o této říčce
Senička – historie a současnost Seničky LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
Zastavení – Nové Dvory 3 Zhruba 2 kilometry severozápadně od Náměště na Hané se nachází osada Nové Dvory (1). Historie Nových Dvorů není dlouhá. Osada vznikla teprve koncem 18. století, kdy Marie Růžena, kněžna Kinská – tehdejší majitelka náměšťského panství vykázala roku 1789 devadesát tři jiter zemědělské půdy pro nové osadníky (jitro je stará plošná míra představující plochu 0,5756 ha). Lokalita se nacházela poblíž panského
Dvora (2), místními nazývaný „Dvorek“. Odtud dostala osada název – Nové Dvory. Dodnes se osadě lidově říká „Na Famíliích“. Roku 1800 zde byla postavena kaplička, zasvěcená sv. Martinovi (3). V kapli je umístěna vzácná empírová lampa z počátku 19. století. Po roce 1848 byly Nové Dvory až do roku 1946 pod správou obce Biskupství. Po spojení Biskupství s Náměští na Hané roku 1946 jsou
Nové Dvory součástí městyse Náměšť na Hané. V současné době žije na Nových Dvorech zhruba 100 obyvatel. Vede tudy významná cyklostezka z Olomouce do Bouzova a do Krakovce. Pro milovníky kol a cykloturistiky nejsou tedy Nové Dvory neznámým místem.
Naučná stezka Elišky z Kunštátu LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
4 Zastavení – pramen Svatá voda Mezi Novými Dvory a Cakovem, v místě, kde končí nekonečná rovina Hané a začínají vrcholky Drahanské vrchoviny, se nachází pramen Svatá voda. Lidé prameni takto říkali odnepaměti, neboť mu připisovali zázračné léčebné účinky, obzvláště při očních chorobách. Jak pramen vznikl? K této události se váže hned několik pověstí. Ta nejznámější je z doby třicetileté války, kdy tady lidé ukryli poklad
z náměšťského kostela. Na místě, kde byl ukryt, vytryskl pramen, který byl později posvěcen. Poklad údajně vystupuje na zemský povrch pouze jednou do roka, o půlnoci na Velký pátek. Druhá legenda praví, že pramen vznikl již v dobách husitských válek. Tehdy jedna dívka viděla na louce ležet zlatý kalich. Když ho zvedla, vytryskl ze země gejzír vody. Dívka o tomto zázraku běžela říci
senickému faráři. Druhý den se vydal kněz společně s farníky k zázračnému prameni. Zlatý kalich byl posvěcen a uložen v kostele v Senici. Dnes se nad pramenem nachází kaplička (1), ve které je umístěna socha Panny Marie a kopie Pražského Jezulátka. Každý rok se zde konají bohoslužby. O kapličku a její okolí se láskyplně starají místní lidé. A tak pramen Svatá voda již po staletí dodává místním lidem, dříve pocestným dnes turistům, osvěžení a sílu. Jakpak by ne. Vždyť je to Svatá voda! LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
6 Zastavení – Příroda v okolí říčky Blaty Území, kterým vede naučná stezka je zajímavé i pro milovníky přírody. Meandrující říčka Blata teče mezi Cakovem a Seničkou lesnatým údolím, kde obtéká kopec Bořík. Zde je Blata ještě přirozeným vodním tokem. Lesní porost, který zde doprovází Blatu, má charakter olšové jasaniny, tvořený Jasanem ztepilým, Olší lepkavou s příměsí Vrby bílé, Javorem mléč, Topolem černým a Lípa srdčitou. Bylinné patro tvoří běžné
druhy rostlin: Kopřiva dvoudomá, Blatouch bahenní, Pryskyřník plazivý, Třtina křovištní, Svízel bílý, ale i Rozrazil potoční, Sasanka hajní (1), Ostružiník křovinný, Česnáček lékařský a další. Říčka Blata je domovem běžných druhů ryb - Pstruha obecného, Mřenky mramorové, Plotice obecné (2) nebo Jelce tlouště. Vlhké prostředí okolí Blaty nabízí ideální podmínky pro Skokana zeleného, Skokana hnědého, Slepýše křehkého,
Naučná stezka Elišky z Kunštátu
Ještěrku živorodou (3) nebo Užovku obojkovou. Zcela odlišná společenstva rostlin a živočichů nalezneme na zalesněném kopci Bořík, který se prudce zvedá směrem k Novým Dvorům až do nadmořské výšky 340 m. Lesní porost Boříku je tvořen mozaikou vlhkých smrčin, smíšených dubových porostů a akátin s příměsí Borovice černé a Borovice lesní. Zde nalezneme typickou lesní zvěř: Jezevce lesního, Lišku obecnou, Prase divoké (4), Srnce obecného, Kunu lesní, Kunu skalní (5) nebo Tchoře tmavého. Nedaleko Seničky a Nových Dvorů se nachází opuštěné kamenolomy a suché sprašové louky s teplomilnou bylinnou vegetací. LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
7 Zastavení – Pověst o Elišce z Kunštátu O Elišce z Kunštátu – Lesnaté údolí Blaty mezi Cakovem (1) a Seničkou nabízí také zajímavou historii a pověsti. Nejznámějším historickým příběhem je ten o Elišce z Kunštátu. Žila zhruba v letech 1410–1480. Eliška se souhlasem svého manžela Hynka Pňovického ze Sovince, rozprodala lysovský dvůr sousedům ze Seničky, a tím je zbavila roboty na jeho pozemcích. Stala se tak velmi oblíbenou u místních lidí, kteří
si dodnes vyprávějí o její dobrotě a zbožnosti. Každý den prý jezdívala na bohoslužbu do Senice cestou, která se dodnes nazývá „Eliščina“. Říká se o ní, že nikdy nezaroste trávou. Eliška sídlila na hrádku Lysov, který se nacházel na homolovitém kopci u Blaty mezi Cakovem a Seničkou. Když onemocněla, odstěhovala se do Litovle, kde zemřela. Hrádek Lysov zanikl pravděpodobně během válek Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem. O Šrámkově studánce – Stojíte před tůní, která nese název „Šrámkova studánka“ (2). Jak vznikla? Kolem roku 1860 se přišlo na to, že kamenitý
Naučná stezka Elišky z Kunštátu
svah Boříku je tvořen i vrstvami břidlice, která se v té době začala používat jako střešní krytina. K hledání a dobývání břidlice se přihlásil jistý Šrámek z Vilémova. Břidlici skutečně našel, byla dobré kvality, bylo jí však málo. Vrstva břidlice postupovala hlouběji do země. Šrámek jí sledoval několik metrů do hloubky, ale prosakující voda mu ztěžovala práci. Když byl v hloubce asi 6 metrů, definitivně voda zvítězila a Šrámek přestal s prácemi. Po jeho snažení zde zbyla jen tato krásná tůň.
FOTO Šrámkova studánka případně jiné LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
8 Zastavení – Blata – hanácká Amazonka Blata je pravostranný přítok řeky Moravy, která protéká okresy Olomouc, Prostějov a Přerov v Olomouckém kraji (1). Délka toku činí 45,3 km. Plocha povodí měří 313,1 km2. Pramení poblíž obcí Bílsko a Vilémov v nadmořské výšce 423,8 m (2). Název Blata dostala říčka pravděpodobně proto, že voda v korytě je často z okolních polí dohněda zakalená. Mezi významné přítoky patří na levé straně – Stous-
ka, Romza a pravé – Šumice, Zlatá stružka a Deštná. V horní části toku, od pramene po Seničku, má Blata charakter přirozeného vodního toku. Za Seničkou jí začíná nekonečná pouť rovinatou Hanou a z Blaty se stává lenivý nížinný tok. Až do regulace, která se prováděla v letech 1907–1912, koryto Blaty ve středním a dolním toku silně meandrovalo. Odtud pravděpodobně dostala Blata přízvisko – hanácká Amazonka. U Těšetic se vlévá její nejvýznamnější přítok – Šumice.
I když je koryto Blaty většinou již upravené, je významnou oázou pro migrující vodní ptactvo a další vodní živočichy. Vlévá se do řeky Moravy nedaleko Lobodic v nadmořské výšce 193,8 m. Na říčce Blatě nalezneme také zajímavé vodní stavby: vodní nádrž u Vilémova nebo zrevitalizované mokřady zvané Rajčura, u kterých je umístěno toto zastavení. LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
9 Zastavení – Senička Dnešní obec Senička, ležící na samém okraji úrodné Hané v předhůří Drahanské vrchoviny západně od Olomouce, náleží k vesnicím, která byla osídlena již od pravěku. Nejstarší osídlení katastru Seničky dokumentují nálezy z mladší doby kamenné (neolit) a potom z období kultury lužických popelnicových polí (1300–700 př. n. l.). První písemná zmínka o vsi Senička pochází z roku 1348. Až do 16. století
byla Senička rozdělena mezi řadu feudálních vlastníků. Pravděpodobně mezi nejvýznamnější patřili páni z Kunštátu, kteří vlastnili Seničku včetně již zaniklého hrádku Lysov, který se nacházel mezi Cakovem a Seničkou. V první polovině 16. století se celá ves až do roku 1848 stává součástí majetku církevní instituce – olomoucké metropolitní kapituly. Po reformě uskutečněné v roce 1848 se Senička stává samostatnou obcí. Senička je typickou hanáckou obcí, kde vždy převládalo zemědělství
a živnosti, které se zemědělstvím souvisely. Se Seničkou je úzce spjata i říčka Blata – jako ochrana před jejími rozvodněnými vodami sloužily protipovodňové zídky (1), u kterých nyní stojíme. Dnes žije v Seničce 352 obyvatel. Zajímavosti: V roce 1995 v Seničce vyhlášena vesnická památková zóna pro zachovalou hanáckou zástavbu.
Mezi významné rodáky obce patří: Josef Svozil – poslanec hájící zájmy rolníků a venkova, zakladatel litovelského pivovaru Josef Koudelák – učitel, publicista a spisovatel Hané LEGENDA zástavba; významná zastávba zahrady; průmysl vodní plocha; les budova; významná budova vodní tok polní cesta chodník ostatní komunikace, ulice průjezdní komunikace železnice značená cyklotrasa naučná stezka restaurace; telefon vlak. nádraží; autob. zastávka kostel; kaple křížek; pomník informace; lékárna knihovna; kino mateřská školka; škola supermarket; obchod jednosměrka; zákaz vjezdu pošta; vysílač; parkoviště
