Zpráva o realizaci sekundární protidrogové prevence v okrese Semily
Město Jilemnice období 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012
Autorský tým (věcná část): Bc. Pavel Pech Ivona Vendégová Komentáře a prognózy: Lubomír Šlapka Ekonomická část: Jiřina Matějková Martina Vysloužilová
Tato zpráva je určena pouze pro orgány města Jilemnice!
1
Zpráva o realizaci sekundární protidrogové prevence v Jilemnici
Terénní program ATK Liberec
Terénní program ATK Liberec
Terénní program ATK Liberec Terénní program ATK Liberec
Terénní program ATK Liberec
Mapa pokrytí služeb Terénních programů v Jilemnici
(Streetwork v období roku 2012) Statistika od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 ve městě Jilemnice SROVNÁVANÁ DATA Počet kontaktů Počet klientů Další uživatelé Počet vyměněných stříkaček Počet nalezených stříkaček Poměr Muži/Ženy v % Základní droga pervitin Základní droga opiáty Základní droga marihuana a jiné (extáze, LSD, lysohlávky, léky, apod.)
TP ATK Liberec MOST K NADĚJI leden-prosinec 2011
TP ATK Liberec MOST K NADĚJI leden-prosinec 2012
27 12 Cca 15 Vybraných: 250/vydaných: 250 4 60/40 4 0 8
25 15 Cca 15 Vybraných: 300/vydaných: 300 6 60/40 6 0 9
2
Textové doplnění statistiky Celkem TP vydal za sledované období kromě samotných injekčních setů také 69 kusů standardního materiálu (sterilní vody, dezinfekce, filtry), z toho 13 prezervativů, 3 ks zdravotnického materiálu (obvazy, mastě atd.) TP poskytl celkem 18 informací ze sociální a zdravotnické oblasti. Věkové složení klientů TP je od 20 do 30 let. Celkový počet osob z místní drogové scény využívajících služby Harm Reduction je podle kvalifikovaného odhadu, jednorázových kontaktů a informací od klientů vyšší o 15 uživatelů. Mezi nimi jsou především příležitostní uživatelé marihuany a jiných (viz tabulka) a také pervitinu. K pravidelným uživatelům (zejména pervitinu) z této skupiny (cca polovina) se dostávají služby prostřednictvím sekundární výměny.
Poslání terénních programů pro uživatele drog Terénní program (TP) se specializuje na práci s osobami závislými na omamných a psychotropních látkách (OPL). Program usiluje o snižování sociálních a zdravotních rizik při zneužívání nelegálních drog a poskytuje „Harm Reduction“ služby (dále jen HR). Program je také zaměřen na rekreační uživatele drog a na osoby drogou ohrožené. Prioritou terénní práce je vyhledávání, kontaktování a motivace uživatelů nelegálních OPL ke spolupráci s pracovníky programu. Účelem této činnosti je minimalizace rizik, negativních dopadů, patologií a sociálního vyloučení v důsledku užívání OPL. Všechny služby jsou poskytovány bezplatně a anonymně.
Cílová skupina programu Terénní pracovníci se zaměřují zejména na lidi zneužívající ilegální drogy, především na nitrožilní drogové uživatele ve věku od 15 let. Pracovníci terénního programu (TP) aktivně vyhledávají a kontaktují zejména tyto rizikové skupiny:
Uživatelé drog, zejména tzv. problémoví uživatelé - např. injekční s rizikovým chováním Příležitostní uživatelé drog Osoby experimentující s drogami Osoby ohrožené užíváním drog, pohybující se v prostředí s výskytem drog Rodina a blízcí uživatelů drog
Poskytované služby
Informační servis - informace o bezpečnějším braní, sexu, pohlavně přenosných nemocech, atd. Individuální poradenství (drogové, sociální, trestně-právní, zdravotní, apod.). Krizová intervence osobní i telefonická – aktuální pomoc v tísni. Výměna použitých stříkaček za sterilní + HR materiál: desinfekce, voda, kyseliny, prezervativy, filtry, alobal, želatinové kapsle, mastičky, vitamíny a jiný zdravotnický materiál. První pomoc a základní zdravotní ošetření. Zprostředkování kontaktu na odbornou pomoc, K-centrum, detox, léčebnu, psychiatra, terapeuta apod.
3
Osobní asistence – spoluúčast při návštěvě lékaře, doprovod na úřad apod. Testování na HIV, HCV a syfilis, těhotenské testy.
Metody práce terénních pracovníků Monitoring – pracovníci terénního programu se v rámci náplně své práce pohybují po ulicích měst, sledují běžné dění v ulicích, pohyb osob a všímají si známek přítomnosti uživatelů návykových látek, jako jsou pohozené stříkačky, intoxikované osoby, sdružování lidí v lokalitách, které nejsou příliš na očích. K monitoringu také patří doptávání se občanů města, zda nemají informace o výskytu uživatelů drog a spolupráce se sociálními institucemi. Monitoring pracovníci provádějí v denních i večerních hodinách. Aktivní vyhledávání uživatelů drog (OPL) – pracovníci oslovují osoby, které svým chováním nebo vzhledem u pracovníků iniciují domněnku, že mají něco společného s drogami. Tento odhad pracovníků je vždy individuální záležitostí a nevychází z žádných norem, byť existují některé znaky, které pracovníci při odhadu zohledňují (např. viditelná intoxikace, alternativní způsob oblékání, viditelné známky existence na okraji společnosti atd.) Přímá práce s uživateli (OPL) na ulici – probíhá v případě, kdy je navázání kontaktu s uživatelem úspěšné a ten využije některou z nabízených služeb programu ATK, v našem případě se jedná nejčastěji o službu HR, což je snižování zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním návykových látek. Dále poradenství o bezpečné aplikaci OPL, sociální poradenství, testování na HIV, Hepatitida C, Syfilis, zprostředkování návazných služeb (K-Centrum, terapeutické komunity, apod.), lékařské pomoci, asistence na úřadech, atd. Práce na uzavřené drogové scéně – jde o způsob práce, kdy se pracovníci dostanou na byt uživatele drog a tam mu poskytují některé ze služeb programu. Výhodou této metody je proniknutí do prostředí, ve kterém se uživatel cítí bezpečně a má tedy větší důvěru k pracovníkům programu. Další výhodou je také možnost potkat na bytě i jiné uživatele drog, protože mají tendenci se sdružovat do menších skupin. Tento způsob práce však může být také pro pracovníky programu nebezpečný a je proto nutné dodržovat pravidla minimálního bezpečí, popsaná v Operačním manuálu TP. Sekundární výměny – jde o výměny většího objemu injekčního materiálu (v řádech desítek až stovek kusů) s dlouhodobými klienty, kteří sterilní materiál šíří pro další uživatele (dosud nekontaktované) a vybírají od nich použité stříkačky. Sterilní injekční materiál a příslušenství se tak dostává dovnitř drogové scény, což je pro TP velice přínosná spolupráce.
Vývoj drogové scény Na území města je z hlediska vysoké společenské závažnosti zneužíván pervitin, následuje poměrně masivní zneužívání marihuany a to nejen mezi klienty TP ale zejména u adolescentů a pubescentů. Uživatelé alkoholu a tabáku nespadají do naší cílové skupiny, ale tyto legální drogy jsou nejčastější kombinací uživatelů pervitinu a marihuany. Dále tyto legální drogy zneužívají mladí experimentátoři různých halucinogenů a rádi je kombinují. Tato kombinace je velice nebezpečná. Většina našich klientů jsou denní, nitrožilní uživatelé pervitinu, kteří zpravidla kouří „jointy“ marihuany. Většina z nich vyžadují takzvaný „skunk“, který má několikanásobně větší účinky než klasická marihuana. Tento fenomén se stále rozrůstá a začíná se dostávat čím dál více mezi mladé nezkušené
4
experimentátory (důkazem toho jsou skupiny mladých, kteří se scházejí na veřejných místech, jako jsou parky, bary, hospody a nepokrytě kouří marihuanu), kteří nemají strach z odhalení a spíše naopak to vnímají jako běžnou normu chování. Další skupiny, které se vyskytují mezi našimi klienty, jsou uživatelé pervitinu, kteří zmíněnou látku neužívají nitrožilně, ale kouří ji přes alobal, žárovky či šňupou. Tato skupina není velká, ale je významná v tom, že můžeme působit na tyto klienty a oddálit či eliminovat nitrožilní užití, které je v mnoha směrech mnohem rizikovější, jak pro ně samé, tak pro společnost. Příležitostní – takzvaní party-uživatelé zpravidla necítí potřebu spolupracovat s TP, a tak tuto, ač velmi rozšířenou, skupinu TP nemá zachycenou ve svých statistikách. Jsou to převážně mladí lidé ve věkovém rozmezí 15 až 30 let, kteří experimentují zejména s marihuanou, LSD, extází, lysohlávkami, ale také s pervitinem a jejich počty se pohybují v řádu desítek.
Realizace služby – terénní práce v Jilemnici Terénní program (dále TP) navštěvoval Jilemnici pravidelně – tj. dvakrát měsíčně zejména na počátku roku 2012. Díky kontaktům s drogovou scénou z roku 2011 se jen během ledna podařilo provést výměnný program pro 15 intravenózních (nitrožilních) uživatelů pervitinu o objemu 300 přijatých použitých injekčních stříkaček určených k likvidaci a vydáno 330 čistých. Tato výměna se vzhledem k velikosti města dá pokládat za poměrně vysokou a stejně tak i počet uživatelů. (pozn.: Výše uvedená čísla jsou téměř totožná například s městem Frýdlant). Dále TP poskytl celkem ve třech případech další zdravotnický materiál a poradenství o bezpečnějším užívání drog. V následujících měsících udržoval TP kontakty s klienty a průběžně monitoroval lokality města vykazující signály výskytu drogové scény. Na základě tohoto monitoringu lze usuzovat, že ve městě je velice rozšířené užívání marihuany, a to na veřejnosti – např. v Zámeckém parku, kde TP mimo jiné opakovaně našel, sebral a následně nechal odborně zlikvidovat několik pohozených použitých injekčních stříkaček. Místní uživatelé marihuany a pervitinu se pak často scházejí a vyskytují v lokalitách: park u autobusového nádraží, ulice Krkonošská (u Normy), Nádražní, Dolní, Valdštejnská, Komenského. Ve zmíněných ulicích se nacházejí hospody a herny, kde se uživatelé pervitinu i marihuany scházejí. Uživatelé marihuany jsou v Jilemnici nezvykle propojeni s uživateli pervitinu, jichž je 15 spolupracujících s TP a na základě jejich informací pak celkem okolo 30 osob ve věku 20 až 30 let. Z tohoto posledního čísla je však velká část tzv. příležitostných uživatelů, kteří si drogu zpravidla neaplikují intravenózně, ale převážně šňupáním. V průběhu jarních měsíců zde probíhala tzv. sekundární výměna injekčního materiálu s klientkou pro dalších cca 12 – 15 intravenózních uživatelů pervitinu z Jilemnice. Ostatní kontaktovaní klienti však pozvolna ztráceli o přímý kontakt s TP zájem, jelikož se k nim čisté stříkačky dostávaly touto cestou. Od zmíněné klientky se TP dozvěděl, že dalším uživatelům je v podstatě jedno čím a jak si drogu dají. Uživatelé mají totiž minimální znalosti z oblasti Harm reduction (minimalizace zdravotních rizik spojených s užíváním drog). To je velice alarmující situace pro veřejné zdraví a potenciál pro šíření závažných nemocí jako HIV, Syfilis, Hepatitida B, C, apod. Drogová scéna je pak provázána s okolními městy – zejména pak s Trutnovem v Královéhradeckém kraji. Obecně platí, že na menších městech bývá drogová scéna spíše uzavřená – tedy skrytá před
5
veřejností zejména na bytech, a vůči TP nedůvěřivá. V Jilemnici tomu ovšem tak úplně není. TP se podařilo kontaktovat a navázat spolupráci s poměrně vysokým počtem lidí. O vysokém výskytu drog a potřebnosti služeb TP ve městě svědčí mimo jiné i to, že za rok 2012 byly v Jilemnici dva policejní zátahy - jeden v červnu na dealera marihuany a druhý na konci prázdnin na varnu pervitinu. S výjimkou začátku roku však TP navštěvoval Jilemnici z finančních a personálních důvodů pouze na základě telefonického kontaktu s klienty – převážně s výše popsanou klientkou. Tento způsob kontaktu s místní drogovou scénou se však z hlediska poskytování služeb neosvědčil a TP cítí potřebu do Jilemnice zajíždět alespoň dvakrát měsíčně, což je ovšem vzhledem k poskytnutým finančním prostředkům, výdajům za cestovné, zdravotnický materiál a personální zajištění naprosto nereálné.
Prognóza na rok 2013 TP hodlá pravidelně navštěvovat Jilemnici zejména v jarních a letních měsících, kdy je drogová scéna více otevřená. Dále hodlá usilovat o udržení stávajících kontaktů a poskytovat jim služby na základě telefonické domluvy. Činnost TP v Jilemnici bohužel není dlouhodobě udržitelná, jelikož je závislá na finančních prostředcích. Z výše popsaného je zřejmé, že potřebnost terénního programu je zde poměrně akutní a aby byly pokryty reálné potřeby toxi-scény a místní veřejnosti, je potřeba zajíždět do Jilemnice minimálně jednou týdně. Na to však nemá Most k naději prostředky - vzhledem k nákladům za cestovné, pohonné hmoty, odborné a vzdělané personální obsazení a poskytovaný materiál. Pro TP tedy bude vzhledem k omezeným personálním a finančním možnostem velkou výzvou a zároveň velkým břemenem efektivně zmírňovat všechny nežádoucí dopady spojené s užíváním.
Za správnost:
Lubomír Šlapka výkonný ředitel MONA
6
