NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

MOŽNOSTI VYUŽITÍ ODLIŠNOSTÍ VE VÝVOJI EKONOMICKY INTEGROVANÉHO ČESKOSLOVENSKA, RESP. JEHO NÁSTUPNICKÝCH ZEMÍ, A NEINTEGROVANÉHO JAPONSKA CESTOU VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE Jiří Kraft Technická univerzita v Liberci – Ekonomická fakulta [email protected]

Abstract The mutual co-operation among countries leads to synchronization of economic cycle in the integration framework, which forms problems in the period of economic recession. But the solution of economic problems is possible in this phase of cycle on the base of co-operation with countries that are situated in non-recession phase of cycle in this moment. Thus, it is needed these partners search outside the European Union. Such a potential co-operative subject can be Japan for the Czech Republic, as well as Slovak Republic. The aim of the article is to verify by macroeconomic indicators (GDP growth, total value added according to economic sectors, GDP per capita, exchange rates), if the level of synchronization of economic cycle with Japan is less than with EU countries. Keywords: economic cycle, integration, GDP, total value added, economic sectors, exchange rates

1

ÚVOD Cílem článku je porovnat vývoj dvou ekonomických subjektů, Československa, resp. ČR a SR, ve sledovaném období ekonomicky zapojených do integračních

MOŢNOSTI VYUŢITÍ ODLIŠNOSTÍ VE VÝVOJI EKONOMICKY INTEGROVANÉHO ČESKOSLOVENSKA, RESP. JEHO NÁSTUPNICKÝCH ZEMÍ, A NEINTEGROVANÉHO JAPONSKA CESTOU VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE

organizací, nejprve RVHP a později EU, a Japonska, jehoţ ekonomická pozice je mimo funkční integrační organizace, především ale mimo EU. Cílem článku není dělat závěry vedoucí ke zpochybňování racionality začlenění bývalého Československa do integračních organizací, neboť k tomu ho i jeho nástupnické státy vedla malá velikost domácího trhu a malý počet obyvatel s ohledem na nutnost zhromadňovat výrobu, přičemţ v tomto směru je zmiňovaný ekonomický subjekt nesrovnatelně menší v porovnání s Japonskem. Pro ilustraci lze uvést, ţe rozloha stávající ČR je 79 tis. km2 oproti 378 tis. km2 Japonska a rozdíl v počtu obyvatel je ještě výraznější. ČR má 10,3 mil. obyvatel, Japonsko 127 mil. obyvatel. Cílem příspěvku nemohou být ani úvahy o tom, jaký by byl hypotetický vývoj Československa a jeho nástupnických států, kdyby se do zmíněných integračních organizací nezačlenily, a uţ vůbec ne návrhy Japonsku do integrační organizace se začlenit či vytvořit integrační organizaci novou. I přesto má takové srovnání ekonomických subjektů – byť velmi odlišných – smysl. Pro Českou a Slovenskou republiku je Japonsko potenciálně významným ekonomickým partnerem, který má na rozdíl od našich spolučlenů v rámci EU celou řadu nezanedbatelných výhod. Jednou z nich je, jak předpokládá hypotéza tohoto článku, niţší stupeň vzájemné synchronizace hospodářského cyklu, a tím i modifikovaný vývoj vybraných makroekonomických veličin, mezi které lze řadit hrubý domácí produkt, případně jeho tvorbu podle ekonomických sektorů v podobě hrubé přidané hodnoty tak, jak je hospodářský pokles postihl, kurz měny – ať uţ národní či nadnárodní -, CPI i další veličiny. Tato předpokládaná odlišnost by mohla být významným momentem na cestě úspěšnějšího překonání problémů souvisejících s vývojem recesních stádií hospodářského cyklu. Jsou-li všechny státy EU synchronně postiţeny recesí, je těţké mezi nimi hledat subjekt, který by měl zájem a moţnost odebírat vyrobenou produkci stejně postiţených subjektů. Potlačena bude v této souvislosti opačná úvaha o nepříznivé moţnosti urychlení přenesení negativních dopadů hospodářské recese na dosud nepostiţená území právě rozvojem takové spolupráce. První srovnávané dvacetiletí postihuje léta 70. a 80. minulého století, druhé, které není zcela úplné, pak 90. léta 20. století a první desetiletí století 21., přesněji do roku 2008. Takto dlouhý časový úsek byl zvolen ve snaze v co největší moţné míře potlačit různé neekonomické faktory ovlivňující ekonomickou realitu. 2

RŮST HDP HDP je bez pochyby nejvýznamnější makroekonomickou veličinou z následně uváděných, zachycující více méně objektivně ekonomický vývoj. Zvláště jeho změna zřetelně ukazuje, zda je v konkrétním stádiu vývoje ekonomický subjekt úspěšný, či naopak, coţ navíc vynikne v komparaci s ostatními ekonomickými subjekty světa.


Růst HDP je zachycen na obr. 1 v časovém horizontu let 1971-2008, a to nejen pro Japonsko, Československo (Česko a Slovensko), ale i pro Evropu jako celek. 10,0

5,0

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

0,0

-5,0

-10,0

-15,0 Japan Czech Republic

Europe Former Czechoslovakia

Obr. 1: Růst HDP vybraných zemí v období 1971-2008 (v %) Pramen: vlastní zpracování podle [4] Z dat [4] lze vypočítat korelační koeficient hodnotící vývoj jednak ČR a Japonska, jednak ČR a EU. Čím více se odklání od hodnoty 1, tím menší synchronizace ekonomického vývoje nastává, tím více lze této asynchronizace vyuţít pro moţná řešení problémů souvisejících s hospodářským cyklem. Konkrétní čísla pro sledované období jsou uvedena v tab. 1. Tabulka 2: Korelační koeficienty 1971198119911980 1990 2000 Japonsko vs. ČR -0,21 0,05 -0,12 EU vs. ČR -0,29 0,63 0,37 Pramen: vlastní zpracování podle [4] Pozn.: Do roku 1993 jde o bývalé Československo.

20012008 0,81 0,78

20042008 0,56 0,77


První pohled ukazuje, ţe vývoj cyklu ČR ve srovnání s Japonskem je výrazně odlišnější neţ vývoj ČR v porovnání s evropskými zeměmi. Výjimku tvoří pouze období let 2001-2008, coţ by ale mohlo být pro vymezenou hypotézu zásadní. Leč období blíţící se krize stupeň synchronizace vývoje nástupnických zemí Československa a Japonska opět sníţila a stupeň synchronizace s EU tak alespoň relativně vzrostl. To je navíc důleţité období vstupu ČR do EU (2004). Vyuţít časové odlišnosti probíhající fáze hospodářského cyklu ve prospěch překonání recese lze tedy skutečně spíše s Japonskem neţ s partnery v rámci EU. 3

HPH PODLE SEKTORŮ Z příslušných dat lze navíc vyčíst, jak se relativně úspěšný vývoj československé ekonomiky 70. let změnil v neúspěšný vývoj let 80., tj., jak potřebná uţ byla změna uspořádání ekonomických poměrů v zemi. Tato skutečnost vyniká o to více v kontrastu se skutečnou úspěšností ekonomického vývoje obou našich zemí v prvním desetiletí 21. století. Bez zajímavosti není ani růst HPH podle sektorů. Významnou odlišnost mezi Československem (ČR, SR) a Japonskem lze spatřovat především v homogenitě změn. U japonského hospodářství (viz obr. 2) se nevyskytují excesy změn podílu sektorů tak, jako v Československu, zvláště v letech 1977 a 1992. Vysoký podíl terciárního sektoru na růstu ekonomik ČR a SR ve srovnání s Japonskem lze naopak kvitovat s povděkem (viz obr. 3, 4 a 5). 40,00

30,00 20,00 10,00 0,00 -10,00 -20,00

Japan primar

Japan secundar

Japan terciar

Japan celkem TVA

Obr. 2: Vývoj HPH podle sektorů v Japonsku v letech 1971-2008 (v %) Pramen: vlastní zpracování podle [4]


120,00 100,00

80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 -20,00 -40,00

Former Czechoslovakia primar Former Czechoslovakia secundar

Obr. 3: Vývoj HPH podle sektorů v bývalém Československu v letech 1971-1990 (v %) Pramen: vlastní zpracování podle [4] 50 40 30 20 10

0 -10 -20 -30 -40 -50

-60

Czech Republic primar

Czech Republic secundar

Czech Republic terciar

Czech Republic celkem TVA

Obr. 4: Vývoj HPH podle sektorů v ČR v letech 1991-2008 (v %) Pramen: vlastní zpracování podle [4]

MOŢNOSTI VYUŢITÍ ODLIŠNOSTÍ VE VÝVOJI EKONOMICKY INTEGROVANÉHO ČESKOSLOVENSKA, RESP. JEHO NÁSTUPNICKÝCH ZEMÍ, A NEINTEGROVANÉHO JAPONSKA CESTOU VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE 200 150 100 50 0 -50 Slovakia primar Slovakia terciar

-100

Slovakia secundar Slovakia celkem TVA

Obr. 5: Vývoj HPH podle sektorů v SR v letech 1991-2008 (v %) Pramen: vlastní zpracování podle [4] 4

HDP NA OBYVATELE Odlišnost ve vývoji HDP na obyvatele v běţných cenách v USD ukazuje obr. 6, z něhoţ je zřejmé, ţe trendy vývoje, ale i jeho rozkolísanost je výraznější mezi nástupnickými státy Československa a Japonskem neţ mezi nástupnickými státy Československa a EU, či v tomto případě speciálně zachyceným Německem. I tento fakt je moţné chápat jako podporující vytýčenou hypotézu. 50000 Japan 40000

Europe

Germany Japan

Czech Republic 30000 20000

Former Czechoslovakia Slovakia Germany

Europe Czech Republic Slovakia

10000

1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

0

Obr. 6: Vývoj HDP na obyvatele ve vybraných zemích v letech 1970-2008 (v USD) Pramen: vlastní zpracování podle [4]


5

VÝVOJ SMĚNNÝCH KURZŮ A ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Pro vzájemné ekonomické vazby jednotlivých států je mimořádně významným i vývoj kurzů národních (nadnárodních) měn. Obr. č. 7 ukazuje, ţe československá koruna, stejně jako japonský jen vůči USD trvale posilovaly, pomineme-li některé nevýznamné výkyvy. Česká i slovenská koruna měly sice aţ do přelomu tisíciletí tendenci oslabovat, tato skutečnost se ale na zmíněném přelomu tisíciletí změnila a zvláště česká koruna dosáhla svého nejvyššího kurzu vůči USD za celou dobu své existence. 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Slovakia

Czech Republic Japan/10

former Czechoslovakia

Czech Republic

Slovakia

Germany

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

Germany

Japan/10

Obr. 7: Vývoj směnného kurzu Kčs, CZK, SKK, JPY vůči USD Pramen: vlastní zpracování podle [4] Posilováni kurzu JPY vůči USD je ale i přes rekordní růst kurzu CZK vůči USD ještě intenzivnější, coţ by mohlo podporovat zájem Japonska o českou produkci, neboť se díky výše uvedeným trendům pro Japonce česká produkce zlevňuje. Tento pozitivní závěr je ale nutné brát v úvahu jen s určitým omezením pro Slovensko, které přijalo euro, přičemţ euro má tendenci posilovat i vůči jenu, jak ukazuje obr. 8.

MOŢNOSTI VYUŢITÍ ODLIŠNOSTÍ VE VÝVOJI EKONOMICKY INTEGROVANÉHO ČESKOSLOVENSKA, RESP. JEHO NÁSTUPNICKÝCH ZEMÍ, A NEINTEGROVANÉHO JAPONSKA CESTOU VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE 200 Japan

150 100 50

Slovakia

0

Czech Republic

1999

2000

2001

2002

Czech Republic

2003

2004

Slovakia

2005

2006

2007

Japan

Obr. 8: Vývoj směnného kurzu vybraných měn vůči EUR Pramen: vlastní zpracování podle [5] Posilování kurzu eura v tomto směru Slovensko handicapuje, to ale v konečném důsledku platí, a dokonce ve zvýšené míře pro Českou republiku, neboť CZK posiluje vůči EUR trvale a ne nevýrazně. dovoz ČR z Japonska vývoz ČR do japonska saldo ZO ČR vůči Japonsku 5000

dovoz SR z Japonska vývoz SR do japonska saldo ZO SR vůči Japonsku 30000

4000

20000

3000

10000

2000

0

1000

-10000

0

-20000 2005

2006

2007

2008

a. ČR a Japonsko (v mil. USD, běţné ceny)

2005

2006

2007

2008

-30000 b. SR a Japonsko (v mil. SKK, běţné ceny)

Obr. 9: Vývoj zahraničního obchodu ČR a SR s Japonskem v letech 2005-2008 Pramen: vlastní zpracování podle [6] a [7]


Vývoj zahraničního obchodu ČR a SR s Japonskem se vyvíjí dosti rozporuplně. V období let 2005-2008 trvale roste vývoz z ČR do Japonska, ale i dovoz ČR z Japonska, a to při růstu kladného salda zahraničního obchodu ČR – viz obr. 9a. Vývoj zahraničního obchodu SR s Japonskem ve stejném období se od českého odlišuje v tom, ţe vývoz SR do Japonska takřka stagnoval. Nejednosměrný vývoj zaznamenal dovoz SR z Japonska, který dosáhl svého vrcholu v roce 2006 a v následujících letech klesal. Saldo zahraničního obchodu SR s Japonskem bylo na rozdíl o ČR trvale záporné, přičemţ největší schodek se projevil v roce 2006, schodky let 2005 a 2008 se téměř rovnají – viz obr. 9b. Vazbu mezi kurzovými změnami JPY, CZK, SKK a USD na jedné straně a vývojem zahraničního obchodu ČR a SR s Japonskem je jen stěţí moţné najít. 6

ZÁVĚR V hypotéze stanovené v úvodu článku bylo předpokládáno, ţe v Evropě ekonomicky integrovaná československá a posléze česká a slovenská ekonomika se vyvíjejí vůči svým partnerům v Evropě synchronněji, neţ je tomu vůči Japonsku, coţ můţe vytvářet prostor pro rozvoj vzájemného obchodu právě s Japonskem, a to především v obdobích, kdy je jeden ze subjektů postiţen recesí a druhý nikoli. Rozvoji vzájemných ekonomických aktivit můţe v současnosti i do budoucna napomáhat alespoň do jisté míry vývoj směnného kurzu především japonského jenu vůči USD. Nastoupený trend zlepšujícího se postavení následnických států Československa v Evropě by se tak mohl ještě posílit. Tento článek byl zpracován v souvislosti s řešením projektu GA ČR č. 402/09/0592 „Vývoj ekonomické teorie v kontextu ekonomické integrace a globalizace.“

POUŽITÁ LITERATURA [1] KOVANDA Lukáš., Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi. Praha: Medaicop, 2009, 112 s. ISSN 1804-1701. [2] KRAFT Jiří, FÁREK Jiří, Světová ekonomika a ekonomická integrace v období globalizace. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. ISBN 978-80-7372413-9. [3] ROGOFF Kenneth, Japonská krize jako zpomalený film. Project Syndicate 2010. Ekonom č. 11/2010, roč. 54, s. 34. ISSN 1210-0714. [4] UNSTAT, Growth Rate of GDP/breakdown at constant 1990 prices in Percent (all countries and regions) [online]. Dostupné na WWW: [cit. 3.1.2010].


[5] EUROSTAT: Exchange rates against the euro. [online]. Dostupné na WWW: [cit. 29.7.2010].

[6] ČSÚ: Vývoj obchodu s Japonskem v letech 2005-2009 in Zastupitelský úřad Tokio (Japonsko), Japonsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR [online]. Dostupné na: . [cit. 1.10.2010]. [7] ŠSÚ SR: Dovoz a vývoz podla kontinentov a ekonomických uskupení krajín v roku 2005,2006,2007 a 2008. [online]. Dostupné na: . [cit. 1.10.2010].

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

Recommend Documents