Výběrový předmět ‐ zimní semestr 2011‐2012 Dějiny Granady ADIVADIV400177 atestace: zkouška počet kreditů: 4 vyučující: Josef Ženka místnost: 234 konzultační hodiny: středa 15:50‐16: 50 e‐mail:
[email protected]
Nástin kurzu: V tomto kurzu budeme číst a analyzovat pramenný materiál a na jeho základě se seznámíme s dějinami Granadského emirátu, poslední muslimské říše na Pyrenejském poloostrově. Nejprve se zaměříme na geografické a obecné texty, které nás uvedou do prostředí a podstaty muslimské Granady. Jedním z nich bude al‐Himjarí a druhým Ibn al‐Chatíb. Oba autoři ve svých textech zachytili prostředí granadským měst a Ibn al‐Chatíb i kulturní a společenské zvyky granadských muslimů. Od obecného se přesuneme k jednotlivým tématickým blokům, které budou po sobě následovat podle kritéria významu v granadské společnosti a časové posloupnosti. Doboví autoři a dokumenty nám totiž předkládají nejpodrobněji obraz vyšší granadské společnosti a časová posloupnost nám zase umožňuje soustředit se na otázky, jimiž se musel zabývat každý granadský muslim ve svém životě. Zaměříme se na osobu vládce, jenž symbolizoval v dobovém kontextu samotný emirát a na funkcionáře, na něž delegoval svou moc. Ti zase představovali Granadu v očích samotných Granaďanů. Dvorská etiketa z poloviny 14. století nám zase dá obraz o rozdělení společnosti na jednotlivé vrstvy a náhledneme na projevy degradace muslimské společnosti. Osobou dvojvezíra Ibn al‐Hakíma si projdeme složitými životními peripetiemi, kterými se mohl projít každý z výše postavených Granďanů. Hojné prameny ze soudní a právní praxe nás uvedou do praxe granadských soudců a učenců a jejich soustředění kolem hlavní vzdělávací instituce, granadské madrasy. Další rovinu propojenou se všemi předchozími pak tvořily granadské ženy, o nichž mnoho zpráv dávají prameny listinného chararkteru. Od ženské otázky se přesuneme k problémům, které ovlivňovaly běžný život v Grandském emirátu. Do otázky příměří a vztahů se sousedními království a emiráty nás zasvětí vyjednavači, vyslanci a zprávy společně s dokumenty, které po sobě zanechali. Šok z černé smrti z poloviny 14. století spojený s vylidněním některých míst prozkoumáme a zanalyzujeme na základě Ibn Chátimy a Ibn al‐Chatíba, oba doboví svědci těchto událostí. Osud al‐Andalusu, jeho obyvatel a islámu nahlédeme ze tří rozličných náhledů. Nejprve svědectvím dobových arabských kronikářů a literátů, později výslechovými protokoly granadských morisků a na závěr obhajobou granadského tradičního života Franciscem Nuňézem Muleyem. Každé z těchto témat skýtá pohled do nějaké oblasti granadského života a vytvářejí granadskou společnost, jejíž poznání nám takto zprostředkují. Tyto otázky nám pomohou získat nadhled i do současné situace, kdy Evropa stojí před podobnou volbou jako samotní Granaďané. Zda
se pokusit o soužití, o koexistenci či spět k nějaké nasilné akci. Jak se vyrovnat s měnící se společností, které každý den hrozí nebezpečí a ví o svém neodvratném zániku. Osudy granadských kryptomuslimů pak mohou představovat určitou paralelu s neúspěšnou politikou multikulturalismu. Všechny tyto otázky a souvislosti budou předmětem tohoto kurzu.
Literatura: Povinná četba je uvedena u každého tématu. Bude dána k dispozici v elektronické či tištěné podobě. Povinná přehledová literatura: MANCHADO, Ana a kol. Al‐Andalus. Madrid, 2009, s. 389‐493. LATHAM, J.D. Nasrids: In: Encyclopaedia of Islam. CD edition. Leiden: Brill, 1999. Doporučená Literatura: ARIÉ, Rachel. L'Espagne musulmane au temps des Nasrides (1232‐1492). Paris, 1973. (El reino nasrí de Granada. Madrid, 1992.) LADERO QUESADA, Miguel Ángel. Granada: Historia de un país islámico. Madrid, 1989. HARVEY, Leonard. Islamic Spain 1250‐1500. Chicago, 1992. HARVEY, Leonard. Muslims in Spain 1500‐1613. Chicago, 2005 VIGUERA MOLÍNS, MARÍA JESÚS (coord.). El reino Nazarí de Granada (1232–1492): Política, instituciones, espacio y economía, díl 8/3 de Historia de España Menéndez Pidal y Jover Zamora. Madrid, 2000. VIGUERA MOLÍNS, MARÍA JESÚS (coord.). El reino Nazarí de Granada (12321–492): Sociedad, vida y cultura, díl 8/4 de Historia de España Menéndez Pidal y Jover Zamora. Madrid 2000 ŽENKA, JOSEF. Granadské elity v 15. století. Praha. 2011. Doporučené shrnující prameny:
IBN AL‐CHATÍB, Lisán ad‐Dín. Al‐Lamha al‐Badríja fí ad‐dawla an‐Nasríja. T. Muhammad Mascúd Džibrán. Bejrút, 2009 (IBN AL‐JATIB. Los reyes de Alhambra: El resplendor de la luna llena. Tr. por José María Casciaro. Granada, 1998.).
Pád Granady a zánik al‐Andalusu. Praha, 2011.
Co Vám kurz nabízí a co byste po jeho absolvování měli umět: 1. Orientovat se v širších souvislostech v granadském emirátu a vidět to, jak jsou na sebe jednotlivé problémy navázány, včetně souvislostí do současnosti. 2. Naučit se kriticky číst a pracovat s rozličnými pramennými zdroji, seznámit se s jejich obsahem, kriticky nad nimi přemýšlet analyticky je zpracovat. Naučit se zpracovat tyto informace do různých textových a mluvených sdělení a konfrontovat je s vědeckým okolím. 3. Porozumět jednotlivým pramenům, zasadit je do jejich kontextu a oddělit zrno od plev.
4. Spolupracovat na řešení problému s jiným studentem a formovat teze a odpovědi na základě na základě víceoborových přístupů a mezilidské spolupráce. To vám rovněž umožní připravit se na podmínky budoucího profesního života. 5. Napsat odbornou esej, odlišit ji od klasické seminární práce a kriticky zanalyzovat určité odborné a pramenné dílo. Předpoklady kurzu:
Kurz vám dá výše uvedené pouze, pokud se budete držet na oplátku následujících zásad: 1. Budete se účastnit výuky. Hodiny budou převážně diskuzní, projektové. Z toho důvodu je nezbytné, abyste se výuky účastnili. Za svou účast obdržíte bodové ohodnocení. Můžete dvakrát chybět bez sdělení důvodu. Při jakékoliv další absenci vám strhnu 25 bodů ze závěrečného hodnocení. Pět a více absencí bude znamenat nesplnění předmětu. 2. Budete řádně číst a studovat četbu na každý týden. Pouze toto nám poskytne základ, na kterém budeme moci stavět, a zabrání plytkým diskuzím. Formou krátkých občasných kvízů si ověřím, zda četbu stíháte, á zároveň nám pomohou vyvolat určité diskuze. 3. Budete se účastnit diskuzí aktivním pokročilým způsobem. Ať už v diskuzi samotné, nebo reakcemi na ni, případně na téma. Kromě diskuze můžete rovněž zapracovat některé postřehy do svých kritických prací či závěrečné eseje. 4. Odevzdáte všechny požadované úkoly v řádném termínu. To vám poskytne jak formálně v hodině tak neformálně při konzultacích možnost získat včas zpětnou vazbu k danému problému. Termíny na odevzdání úkolů jsou stejně jako v běžném životě závazné.
Ohodnocení kurzu Na začátku každé hodiny bude krátký kvíz k četbě k danému tématu, abychom zjistili, zda ji stíháte a vyvolali diskuzi. Každou druhou hodinu vám na začátku hodiny dám otázku, na kterou mi napíšete krátký odstavec na odpověď. Každé z těchto cvičení bude ohodnoceno 10 body. Napíšete jednu kratší a jednu delší analýzu kratšího a delšího pramene dle mého zadání. Připravíte 5 otázek k četbě povinné přehledové literatury v kontextu probíraných témat s odpověďmi dlouhými jeden odstavec. Ve dvojici připravíte a provedete výzkum k určitému otázce, kterou je Granada spojena se současným světem, a připravíte prezentaci výsledků a představení projektu na poslední hodině předmětu. Na konci napíšete závěrečnou esej na jedno z témat uvedených v sylabu. Bude se jednat o kritickou analýzu určitého problému na základě četby, bude obsahovat váš původní výzkum. Budete muset téma zasadit do kontextu. Prokážete tím nabytou práci s prameny a procvičíte a zdokonalíte své badatelské schopnosti. Esej bude obsahovat komentovanou bibliografii Týdenní kvízy a cvičení 120 bodů Prezentace 130 bodů Účast v hodinách a diskuzích: 100 bodů Otázky a odpovědi k přehledové četbě 100 bodů.
Kratší analýza 100 bodů Delší analýza 150 bodů Závěrečná esej 300 bodů (Esej 250 bodů, 50 komentovaná bibliografie bodů) celkem 1000 bodů (1000‐867 výborně, 866‐734 velmi dobře, 733‐601 dobře) Závěrečná esej: termín odevzdání: 4. ledna 2012 v 15.45 rozsah: 8‐10 normostran pravidla: odborný esej, řádné citace, použití minimálně 5 odborných zdrojů rozsah hodnocení 200 bodů 20 % ze závěrečné známky Témata na závěrečnou esej: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Zůstat či setrvat Smlouvy s nevěřícími z pohledu granadského soudce Zemědělec v granadské nížině v 15. století Zajatcem v Granadě Manželkou granadského sultána Spinola – Janovan v Granadě Vstříc velké pouti Vyslancové, vyjednavači Propuštěnec v sultánově gardě Nižším kátibem v díwánu al‐inšá Život předčítače v granadské hlavní mešitě Adalidad (ad‐dalíl) – každodennost na hranici Sultánem po bitvě u Tarify Černá smrt obchází Granadským emirátem Kronikářem granadské války z pohledu Granaďana
Témata na prezentaci: 1. Granada ve filmové fikci 2. Granada v literární tvorbě 3. Nasrovské památky v Granadě 4. Voda v nasrovské Granadě 5. Andalusané v Maghribu a ostatním islámském světě po pádu Granady 6. Granada v českém prostředí a v české literatuře
Pravidla cti: Očekávám, že veškerá vaše práce během předmětu a odevzdané texty budou vašimi vlastními. Pokud se dopustíte plagiátorství v písemných pracích a při prezentaci, případně opisování, výsledkem hodnocení kurzu bude „neprospěl“. Výjimky nepřipouštím a druhá šance není. Týdenní rozvrh: 5. října 2011 Představení kurzu, bibliografie, sylabus, uvedení 13. října 2011 Prostředí – lidé, města, náboženství četba: IBN AL‐CHATÍB, Lisán ad‐Dín. Historia de los reyes de la Alhambra: El resplendor de la luna llena. Granada, 1998, s. 5‐21, s. 31‐34. LÉVI‐PROVENCAl, Evariste. La Péninsule Iberique au Moyen Age d’apres kitáb ar‐rawd al‐Mictár fi habar al‐aqtár d’Ibn Abd al‐Muncim al‐Himjarí. Leiden, 1938. Hesla: Argúna, Uršudúna, Igranáta, Andaraš, Baggána, Buršána, Basta, Bígú, al‐Hadrá‘, Dalája, Runda, az‐Zuqáq, Šaríš, Šalúbíníja, Šulajr, Táriq, Taríf, Finjána, Qabra, Lawša, Málaqa, Marballa, al‐Maríja, al‐Munakkab, Mundúdžar, Wádí Áš, 19. října 2011 Granadský dvůr ABAD DE RUTE, Francisco Fernández de Córdoba. Historia y Descripción de la Antigüedad y Descendencia de la Casa de Cordoua,Córdoba 1954–1972, s. 301‐305. GARCÍA GÓMEZ, Emilio. Foco de antigua luz sobre la Alhambra desde un texto de Ibn al‐Jatib en 1362. Madrid, 1988, s. 51‐57, 142‐157. RÍOS, José Amador de los. Memoria histórico‐crítica sobre las treguas celebradas en 1439 entre los reyes de Castilla y de Granada. Madrid, 1891. doc LXXXI (137‐140) 26. října 2011 hodina odpadá (služební cesta) 2. listopadu 2011 Ibn al‐Hakím – zachycení životních osudů na základě rozličných pramenů al‐BUNNÁHÍ, Abú al‐Hasan Ibn al‐Hasan. Nuzhat al‐basá’ir wa‐l‐absár. Beiträge zur Geschichte der westlicher Araber. Herausgegeben von Marcus Joseph Müller. München, 1866. s. 119‐122. IBN AL‐CHATÍB. Iháta fí achbár Garnáta. T. Abd Alláh Inán. al‐Qáhira, 2002, t. II. s. 444‐476. RUBIERA MATA, María Jesús. El Dú L‐Wizáratayn Ibn al‐Hakím de Ronda. al‐Andalus 34, 1969, s. 105‐ 121.
VELÁZQUEZ BASANTA, Fernando Nicolás. Ibn al‐Hakím, Abú Abd Alláh. Biblioteca de al‐Andalus 3, s. 245‐255. Odevzdání otázek k povinné přehledové četbě 9. listopadu 2011 Soudce v Granadě ARCAS CAMPOY, María. Noticias sobre el cadiazgo en los últimos aňos del reino nazarí: La frontera entre Murcia y Granada. Revista del Centro de Estudios Históricos de Granada y su Reino 6,1992, s. 203‐210. CUELLAS MARQUÉS, Arseno. Al‐Marqaba al‐Ulyá de al‐Nubáhí (La atalaya suprema sobre el cadiazgo y el muftiazgo). Edición y traducción parciales con introducción y notas. Edición a cargo de Celia del Moral. Granada, 2005, s. 97‐116, s. 140‐141. Le Livre des Magistratures d’el Wancherisi. Texte arabe publié, traduit et annoté par Henri Bruno et Gaudefroy‐Demombynes. Rabat, 1937, s. 31‐98 16. listopadu 2011 Granadské ženy RUBIERA MATA, María Jesús. La princesa Fátima bint al‐Ahmar, la „María de Molina“ de la dinastía nazarí de Granada. Medievalismo 6, 1996, s. 183‐189 SHATZMILLER, Maya. Her Day in Court: Women’s Property Rights in Fifteenth‐Century Granada. Cambridge, Massachusetts,2007, s. 19‐40. VELAZQUEZ BASANTA, Fernando Nicolás. Umn al‐Hasan "Ruiseñor", poetisa, tebiba y maestra de medicina en la Granada nazarí. Estudios de la Universidad de Cádiz ofrecidos a la memoria del profesor Braulio Justel Calabozo. Cádiz, 1998, s. 35‐42. Odevzdání kratší analýzy 23. listopadu 2011 Příměří, vyslancové a vyjednavači ALARCÓN Y SANTÓN, Maxmiliano A. – GARCÍA DE LINARES, Ramón. Los documentos árabes del archivo de la corona de Aragón. Madrid‐Granada, 1940, doc. 55‐58;75. GARCÍA DE LUJÁN, José Antonio. Las treguas con Granada de 1439. Qurtuba 3, 1998, s. 39‐45. Paces y treguas entre Enrique III y el Rey de Granada. Archivo General de Simancas, PTR, LEG, 11, DOC.1 SECO DE LUCENA, Luis. Embajadores granadinos en el Cairo. Miscelánea de Estudios Árabes y Hebraicos 4, 1955, pp. 5‐30. 30. listopadu 2011 Černá smrt v Granadě IBN CHÁTIMA, Ahmad. La grande peste en Espagne musulmane au XIVe siècle. Traduit et édité par Suzanne Gigandet. Damas, 2010.
La Maqáma de la Peste del Alfaquí Umar de Málaga, Maqámas y risálas andaluzas. Traducción y estudio Fernando de la Granja. Madrid, 1976, s. 201‐230. Marcus Müller. Ibnulkhatibs Berich über die Pest, Sitzungsberichte der königl. bayer. Akademie der Wissenschaften II, 1863, s. 1‐34. 7. prosince 2011 Neodvratný zánik al‐Andalusu FAGNAN, Edmond (ed.), Extraits inédits relatifs au Maghreb. (Géographie et Histoire). Alger 1924, s. 278‐285. (AS‐SACHÁWÍ, Abú al‐Chajr Muhammad. Adh‐dhajl at‐tám ‘alá duwal al‐islám li‐dh‐Dhabí: díl 2: 851‐897, Tahqíq Hasan Ismá‘íl Hurwa. Bejrút‐Kuwajt 1997, s. 573‐577). MORAL MOLINA, Celia del. La última misiva diplomática de al‐Andalus: la risāla de al‐‘Uqaylī, enviada por Boabdil al sultán de Fez en demanda de asilo, En el epílogo del Islam Andalusí. La Granada del siglo XV. Ed. Celie del Moral Molina. Granada, 2002, s. 201‐259. Pád Granady a zánik al‐Andalusu. Přeložil Josef Ženka. Praha, 2011, s. 15‐65. VÉLAZQUEZ BASANTA, FERNANDO, La relación histórica sobre las postrimerías del Reino de Granada según Ahmad al‐Maqqarí (s. XVII), En el epílogo del Islam andalusí. La Granada del siglo XV. ed. CELIA DEL MORAL, Granada 2002, s. 484‐486; 489‐496. 14. prosince 2011 Granada ve svědectvích granadských pamětníků GALÁN SÁNCHEZ, Ángel – PEINADO SANTAELLA, Rafael. El convento de santa cruz la real de Granada y la alquería de Otura: Una relación seňorial heredada del mundo nazarí. Historia. Instituciones, documentos 22, 1995, s. 215‐246. GÓMEZ MORENO, Manuel. El cementerio real de los nazaríes en Mondújar. al‐Andalus 7/2, 1942, s. 269‐281. LÓPEZ DE COCA CASTAÑER, JOSÉ ENRIQUE, Granada en el siglo XV: Las postrimerías nazaríes a la luz de la probanza de los infantes don Fernando y don Juan. Andalucía entre Oriente y Occidente (12361– 492). Actas del V Coloquio Internacional de historia Medieval de Andalucía. Córdoba 1988, s. 599– 641. PEINADO SANTAELLA, Rafael. Los Banu al‐Qabsani: Un linaje de la aristocracia nazarí. Historia. Instituiciones. Documentos 20, 1993, s. 313‐353. Odevzdání delší analýzy 21. prosince 2011 Poslední snaha o obranu muslimského života – Francisco Núňez Muley a jeho spisek. NÚÑEZ MULEY, Francisco. Memorandum for the President of the Royal Audience and Chancery Court of the City and Kingdom of Granada. Edited and translated Vincent Bartletta. Chicago, 2010. (dostupné v ebrary Academic Complete). 4. ledna 2011 Prezentace; 15.45 čas na odevzdání eseje.
