Nakladatelství: Učitelská unie, Metodějova 1466, Praha 4. Řízení ve školství

Nakladatelství: Učitelská unie, Metodějova 1466, 149 00 Praha 4

Řízení ve školství

Ročník: XXII .

Číslo: 5/2014 2014

1

Řízeníveškolství Publikace pro řídící pracovníky ve školství Vychází 6 x ročně

Šéfredaktor: Dr. Vítězslav Žiška, CSc. Zástupce šéfredaktora: Mgr. Tomáš Mikeska tel.: 777840575 e-mail: [email protected]

Adresa vydavatelství a redakce: Učitelská unie – Dr. Vítězslav Žiška, CSc. IČ: 112 10 788 Metodějova 1466, 149 00 Praha 4 e-mail: [email protected] Autorské příspěvky a objednávky předplatného přijímá redakce

© Učitelská unie Evidenční číslo: MK ČR E 6713 z 14. 12. 1993 Dohoda o zpracování periodického tisku Česká pošta, s. p. ze dne 7. 11. 2005 ID klienta: 38805002 Placeno převodem.

2

Obsah 1. Novinky ze školských paragrafů Změna zákona o pedagogických pracovnících

4

Změna vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních 8 Výběr důležitých vyhlášek a nařízení vlády

10

2. Nové metody ve škole META, o.p.s. - Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI 29 Škola, základ integrace

37

3. Studie Regionální rozdíly v kupní síle: Ceny, platy, mzdy a důchody 39 4. Občanské sdružení Vzděláváním k zaměstnání lidí s duševním onemocněním – o. s. Baobab

3

59

1. NOVINKY ZE ŠKOLSKÝCH PARAGRAFŮ 197/2014 Sb. ZÁKON ze dne 27. srpna 2014, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vychovatelství nebo pedagogiku volného času nebo studijního oboru pedagogika“ nahrazují slovy „studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času,“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy nebo studijního oboru pedagogika“ nahrazují slovy „studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času,“. 3. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu druhého stupně základní školy odpovídajícího uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k 4

právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“. 4. V § 9 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem, uznávaným odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu střední školy odpovídajícího uměleckému nebo odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla, vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem, nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“. 5. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem, může ředitel základní umělecké školy, střední školy nebo konzervatoře v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.“. 6. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem, může ředitel vyšší odborné školy v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.“. 7. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zaměstnanci, který je uznávaným odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat 5

předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu vyšší odborné školy odpovídajícího odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem, nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“. 8. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“. 9. V § 22 v nadpisu paragrafu se slova „získávání odborné kvalifikace“ nahrazují slovy „odborné kvalifikaci“. 10. V § 22 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 11. V § 22 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Větu první nelze uplatnit u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 6

nebo § 8 odst. 3, § 9 odst. 8, § 10 odst. 2, § 11 odst. 4 a 5 a § 17 odst. 3.“. 12. V § 22 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „(7) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Tím není dotčena odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle zvláštního právního předpisu21). 21

) § 164 odst. 1 písm. c) školského zákona.“.

13. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pokud ke dni 1. ledna 2015 dosáhla alespoň 55 let věku a pokud vykonávala přímou pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let.“. 14. § 32a se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Na ředitele školy nebo školského zařízení, který byl jmenován na vedoucí pracovní místo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje § 32a zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. v z. Jermanová v. r., Zeman v. r., Sobotka v. r.

7

103/2014 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. května 2014, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19 a § 121 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 333/2012 Sb.: Čl. I Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb. V § 1 odst. 5 větě páté vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., se slovo „určitou,“ zrušuje a slova „se zdravotním“ se nahrazují slovy „s lehkým mentálním“. Čl. II Změna vyhlášky č. 73/2005 Sb. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Žák se zdravotním znevýhodněním se výjimečně a pouze po dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat v základní škole nebo třídě základní školy pro žáky se zdravotním postižením, pokud při vzdělávání v základní škole nebo třídě základní školy pro žáky bez zdravotního postižení i při zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 celkově selhává a pokud to vyžaduje jeho zájem. Věta první se nepoužije, jde-li o školu či třídu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Žáka lze zařadit podle věty první za podmínek § 9 odst. 1 a na základě písemného potvrzení odborného lékaře. Nejméně jedenkrát za školní rok školské poradenské zařízení posoudí, zda důvody pro vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly, 8

navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi vzdělávat se ve škole nebo třídě pro žáky bez zdravotního postižení.“. 2. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Diagnostický pobyt nelze vykonávat ve školách, třídách a studijních skupinách pro žáky s lehkým mentálním postižením.“. 3. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Školské poradenské zařízení pravidelně vyhodnocuje, zda zařazení žáka do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením, způsob vzdělávání podle § 3 odst. 1 a podpůrná opatření poskytovaná žákovi ve škole odpovídají jeho speciálním vzdělávacím potřebám. V případě žáka zařazeného do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením se vyhodnocení provádí nejpozději rok po zařazení; další vyhodnocení se provádí na konci třetího ročníku, pátého ročníku a posledního roku povinné školní docházky, ne však dříve než ve školním roce následujícím po prvním vyhodnocení. U ostatních žáků se zdravotním postižením se vyhodnocení provádí v termínu stanoveném školským poradenským zařízením. Školské poradenské zařízení vyhodnocuje skutečnosti podle věty první také po zjištění skutečností nasvědčujících změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.“. 4. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Dojde-li ke změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, školské poradenské zařízení navrhne odpovídající úpravu ve vzdělávání žáka. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka.“. 5. V § 10 odst. 2 se slova „nebo se zdravotním znevýhodněním“ nahrazují slovy „ , v případě základního vzdělávání i se zdravotním znevýhodněním“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Doporučení zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo vzdělávacího programu pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, s výjimkou lehkého mentálního postižení, vydaná přede 9

dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a platná ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, jsou nadále platná po dobu odpovídající účelu doporučení. 2. Děti, žáci a studenti bez zdravotního postižení, zařazení ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, se mohou vzdělávat podle dosavadních právních předpisů. Ředitel školy bez zbytečného odkladu projedná se zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo se žákem nebo studentem, zda trvá na vzdělávání podle věty první; není-li tomu tak, ředitel školy poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání. Záznam o projednání podle věty druhé, podepsaný zákonným zástupcem dítěte nebo žáka nebo žákem nebo studentem, založí ředitel školy do dokumentace dítěte, žáka nebo studenta. Čl. IV Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014. Ministr: PhDr. Chládek, MBA, v. r. 124/2014 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 2. července 2014, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů: Čl. I Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 až 13 se slova „má územní působnost“ nahrazují slovy „je určen“. 2. V § 14 odstavec 6 zní: 10

„(6) Diagnostický ústav v Praze 4 - Michli je určen pro hlavní město Prahu a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice.“. 3. V § 14 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 14 se označují jako odstavce 7 až 13. 4. V § 14 odstavec 13 zní: „(13) Zařízení pro děti-cizince v Praze je určeno pro celou Českou republiku.“. 5. V § 15 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“ a slova „11 až 13“ se nahrazují slovy „10 až 12“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2014. Ministr: PhDr. Chládek, MBA, v. r. 170/2014 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 6. srpna 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., 11

zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., a k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 225/2012 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních úrazů.“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení“. 3. V § 2 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) popis úrazového děje,“. Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena i) až m). 4. V § 2 odst. 3 se slovo „kopii“ nahrazuje slovy „potvrzenou kopii“. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje. 6. V § 6 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 7. V § 7 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 12

8. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „§ 7a Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16). 16

) § 8 písm. c) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.“. 9. V § 8 odst. 2 písmeno a) zní: „a) hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,“. 10. V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 11. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.“. 12. V § 8 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 13. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu - hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16).“. 14. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) V případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn, předá zaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu - hlášení změn 13

úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 16. Doplňuje se příloha č. 3, která zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. A) KLASIFIKACE DRUHU ZRANĚNÍ PODLE METODIKY EVROPSKÉ STATISTIKY PRACOVNÍCH ÚRAZU (ESAW) [NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, čl. 2 odst. 1] Číselný kód druh zranění 000

Neznámý nebo neurčený druh zranění

010

Rány a povrchová zranění

011

Povrchové zranění

012

Otevřené rány

019

Jiné typy ran a povrchových zranění

020

Zlomeniny kostí

021

Zavřené zlomeniny

022

Otevřené zlomeniny

029

Jiné typy zlomenin kostí

030

Vykloubení, vyvrtnutí, natažení

031

Vykloubení nebo neúplné vykloubení

032

Vyvrtnutí nebo natažení

039

Jiné typy vykloubení, vyvrtnutí, natažení

040

Traumatická amputace (ztráta části těla)

14

050

Otřes mozku a vnitřní zranění

051

Otřes mozku a vnitrolebeční zranění

052

Vnitřní zranění

059

Jiné typy otřesů mozku a vnitřních zranění

060

Popáleniny, opařeniny a omrzliny

061

Popáleniny a opařeniny (tepelné)

062

Chemické popáleniny (poleptání)

063

Omrzliny

069

Jiné typy popálenin, opařenin a omrzlin

070

Otravy a infekce

071

Akutní otravy

072

Akutní infekce

079

Jiné typy otrav a infekcí

080

Tonutí a dušení

081

Dušení

082

Tonutí bez smrtelných následků

089

Jiné typy tonutí a dušení

090

Účinky zvuku, vibrací a tlaku

091

Akutní ztráta sluchu

092

Působení tlaku (barotrauma)

099

Jiné účinky zvuku, vibrací a tlaku

15

100

Účinky extrémních teplot, světla a ozáření

101

Úpal z tepla a slunečního záření

102

Účinky ozáření (netepelné)

103

Účinky snížené teploty

109

Jiné účinky extrémních teplot, světla a ozáření

110

Šok

111

Šoky po agresích a hrozbách

112

Traumatické šoky

119

Jiné typy šoků

120

Vícenásobné zranění

999

Jiná specifická zranění nezahrnutá do jiných kategorií

B) KLASIFIKACE PRO ZRANĚNOU ČÁST TĚLA PODLE METODIKY EVROPSKÉ STATISTIKY PRACOVNÍCH ÚRAZU (ESAW) [NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, čl. 2 odst. 1] Číselný kód

zraněná část těla

00

Zraněná část těla nespecifikovaná

10

Hlava bez podrobnějšího rozlišení, dále nespecifikovaná

11

Hlava, mozek, lebeční nervy a cévy

12

Tvář

13

Oko

16

14

Ucho

15

Zuby

18

Hlava - více postižených oblastí

19

Hlava - jiné části výše neuvedené

20

Krk včetně páteře a krčních obratlů

21

Krk včetně páteře a krčních obratlů

29

Krk - jiné části dosud neuvedené

30

Záda včetně páteře a zádových obratlů

31

Záda včetně páteře a zádových obratlů

39

Záda - jiné části výše neuvedené

40

Trup a rozlišení

41

Hrudní koš, žebra včetně kloubů a lopatek

42

Oblast hrudníku včetně orgánů

43

Pánevní a břišní oblast včetně orgánů

48

Trup - více postižených oblastí

49

Trup - jiné části výše neuvedené

50

Horní končetiny rozlišení

51

Rameno a ramenní klouby

52

Ruka včetně lokte

orgány

bez

bez

17

podrobnějšího

podrobnějšího

53

Ruka od zápěstí dolů

54

Prst

55

Zápěstí

58

Horní končetiny - více postižených oblastí

59

Horní končetiny neuvedené

-

60

Dolní končetiny rozlišení

bez

61

Bedra, bederní klouby

62

Noha včetně kolena

63

Kotník

64

Noha od kotníku dolů

65

Prst na noze

68

Dolní končetiny - více postižených oblastí

69

Dolní končetiny neuvedené

70

Celé tělo a více podrobnějšího rozlišení

71

Celé tělo (systémové účinky)

78

Tělo - více postižených oblastí

79

Tělo - jiná zraněná část těla výše neuvedená

-

18

jiné

části

výše

podrobnějšího

jiné

části

výše

oblastí

bez

Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Marksová v. r.

189/2014 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. srpna 2014, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Čl. I Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb., zní: „Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb. Termíny jarních prázdnin od školního roku 2016/2017 do školního roku 2021/2022 I. Školní rok 2016/2017 Termín jarních prázdnin 6.2.12.2.2017 13.2.19.2.2017

Okres nebo obvod hl. města Prahy Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, FrýdekMístek Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeňsever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín

19

20.2.26.2.2017

27.2.5.3.2017 6.3.12.3.2017 13.3.19.3.2017

Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná

II. Školní rok 2017/2018 Termín jarních prázdnin 5.2.11.2.2018 12.2.18.2.2018 19.2.25.2.2018 26.2.4.3.2018

5.3.11.3.2018 12.3.18.3.2018

Okres nebo obvod hl. města Prahy Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, FrýdekMístek Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov

20

III. Školní rok 2018/2019 Termín jarních prázdnin 4.2.10.2.2019 11.2.17.2.2019 18.2.24.2.2019 25.2.3.3.2019 4.3.10.3.2019

11.3.17.3.2019

Okres nebo obvod hl. města Prahy Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, FrýdekMístek Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník

IV. Školní rok 2019/2020 Termín jarních Okres nebo obvod hl. města Prahy prázdnin 3.2.-9.2.2020 Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 10.2.Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český 16.2.2020 Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 17.2.Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, 23.2.2020 Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná

21

Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, FrýdekMístek 2.3.-8.3.2020 Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 9.3.Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, 15.3.2020 Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 24.2.1.3.2020

V. Školní rok 2020/2021 Termín jarních Okres nebo obvod hl. města Prahy prázdnin 1.2.-7.2.2021 Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 8.2.Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, 14.2.2021 Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 15.2.Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český 21.2.2021 Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 22.2.Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, 28.2.2021 Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 1.3.-7.3.2021 Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, FrýdekMístek 8.3.Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, 14.3.2021 Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín

22

VI. Školní rok 2021/2022 Termín jarních prázdnin 7.2.13.2.2022 14.2.20.2.2022 21.2.27.2.2022 28.2.6.3.2022 7.3.13.3.2022 14.3.20.3.2022

Okres nebo obvod hl. města Prahy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek

Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Ministr: PhDr. Chládek, MBA, v. r.

65/2014 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. srpna 2014, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb. Ministerstvo obrany stanoví podle § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání:

23

Čl. I Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slovo „proviantních“ nahrazuje slovem „stravování“. 2. § 2 a 3 včetně skupinového nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 znějí: „Stravování §2 (1) Škola poskytuje žákovi stravování, které hradí Ministerstvo obrany ve výši 60 % finanční hodnoty stravní dávky pro žáka. Žák se na úhradě stravování podílí ve výši 40 % finanční hodnoty stravní dávky. V případě, že žák podíl na úhradě stravování neuhradí, vyplatí mu škola finanční hodnotu stravní dávky pro žáka v rozsahu hrazeném Ministerstvem obrany v penězích a stravování neposkytne. (2) Stravování se poskytuje žákovi ode dne nástupu do školy do dne ukončení vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání. §3 (1) Stravování žáka je zajišťováno výdejem jídla v rámci snídaně, oběda a večeře, a to formou a) teplého jídla, b) studeného jídla, nebo c) potravin6) určených k samostatné nebo skupinové přípravě jídla žáky. (2) Nelze-li poskytnout pokrm žádnou formou uvedenou v odstavci 1, vyplácí se za něj náhrada v penězích podle § 5 odst. 1. (3) Stravování se neposkytuje v době nepřítomnosti žáka ve škole nebo školském zařízení, s výjimkou doby, po kterou se žák účastní akcí, při kterých je mu poskytována přeprava nebo náhrada jízdních výdajů podle § 15, nebo po kterou je žáku poskytována zdravotní péče7) v lůžkové části posádkového zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních 24

služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených (dále jen „vojenský poskytovatel zdravotních služeb“). (4) Za dobu nepřítomnosti žáka ve škole nebo školském zařízení se nepovažuje první den neplánované nepřítomnosti žáka. 6

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin. 7

) § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních.“. 3. V § 4 odst. 3 se slova „při péči v lůžkové části posádkové ošetřovny“ nahrazují slovy „po dobu, po kterou je mu poskytována zdravotní péče v lůžkové části posádkového zdravotnického zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb“. 4. V § 5 odst. 1 se za slova „ve výši“ vkládají slova „60 %“. 5. V § 5 odst. 1 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 6. V § 8 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“. 7. V § 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“. 8. V § 12 odst. 1 se za slova „(dále jen „přeprava“)“ vkládají slova „na akce související se vzděláváním“. 9. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žákovi náleží při jízdě vlakem náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného za druhou vozovou třídu osobního vlaku; při vzdálenosti nejméně 101 km jízdy vlakem jedním směrem náleží žákovi náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného za první vozovou třídu, je-li přeprava v této třídě poskytnuta. Při jízdě autobusem žákovi náleží náhrada jízdních výdajů ve výši jízdného za autobus.“. 10. § 13 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 11. § 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 14 25

Přeprava do zdravotnických zařízení Žákovi se poskytuje náhrada jízdních výdajů ve výši podle § 12 odst. 3 za cestu z místa školy do místa zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb určeného ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem zdravotnického zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb a zpět, pokud tato cesta přímo souvisí s poskytnutím zdravotní péče u změn zdravotního stavu, které vznikly v důsledku nebo v přímé souvislosti se vzděláváním žáka, jímž se připravuje k výkonu služby vojáka z povolání, nebo s poskytnutím posudkové zdravotní péče8). 8

) § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 12. V § 15 se slovo „prokázaných“ zrušuje a za slovo „výdajů“ se vkládají slova „ve výši jízdních výdajů podle § 12 odst. 3“. 13. § 16 a 17 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9 a 10 znějí: „§ 16 Způsob ubytování žáka (1) Žákovi se poskytuje bezplatné ubytování ve školském výchovném a ubytovacím zařízení. Nelze-li poskytnout ubytování ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, zabezpečí se v jiném vojenském objektu nebo v ubytovacím zařízení jiného provozovatele. (2) Ubytování podle odstavce 1 se poskytuje ode dne nástupu do školy po celou dobu vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání s výjimkou doby a) pobytů a cest mimo místo školy, b) školních prázdnin, c) volných dnů vyhlášených ředitelem školy, nebo d) lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení. (3) Po dobu praktického vyučování u vojenského útvaru zajišťuje žákovi bezplatné ubytování vojenský útvar. § 17 26

Motivační příspěvek (1) Žákovi, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 2, náleží motivační příspěvek. (2) Motivační příspěvek škola žákovi poskytne v kalendářním měsíci, v němž se účastnil vyučování, v závislosti na jeho studijních výsledcích, pokud a) byl žák klasifikován ze všech předmětů, b) bylo chování žáka hodnoceno stupněm 1 – velmi dobré, c) nebylo žákovi uloženo výchovné opatření10) třídního učitele anebo ředitele školy, nebo školského zařízení, d) žákova nepřítomnost ve vyučování byla omluvena v souladu se školním řádem. (3) Splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) a b) se zjišťuje za předchozí pololetí školního vyučování9). Splnění podmínky podle odstavce 2 písm. c) a d) se zjišťuje za předchozí kalendářní měsíc, v němž probíhalo vyučování. (4) Motivační příspěvek se vyplácí měsíčně v období školního vyučování jako opakující se částka ve výši a) 990 Kč, jestliže hodnocení žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 1,50, b) 550 Kč, jestliže hodnocení žáka je nejvýše ve dvou předmětech vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný, v žádném předmětu není hodnocení vyjádřeno klasifikačním stupněm prospěchu 5 – nedostatečný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,20, nebo c) 440 Kč, jestliže hodnocení žáka je nejvýše v pěti předmětech vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný, v žádném předmětu není hodnocení provedeno klasifikačním stupněm prospěchu 5 – nedostatečný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,50.

27

(5) Získá-li žák úroveň jazykové způsobilosti stanovenou rámcovým nebo školním vzdělávacím programem, zvyšuje se motivační příspěvek o 100 Kč. 9

) § 24 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 10

) § 11 vyhlášky č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 278/2012 Sb.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Kapesné podle § 17 vyhlášky č. 105/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, náleží žákovi ještě za měsíce září 2014 až leden 2015. 2. Motivační příspěvek podle § 17 vyhlášky č. 105/2008 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se žákovi poprvé přizná k 1. únoru 2015. 3. Zvýšení motivačního příspěvku podle § 17 odst. 4 vyhlášky č. 105/2008 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se žákovi poprvé přizná k 1. únoru 2015, získal-li žák úroveň jazykové způsobilosti stanovenou rámcovým nebo školním vzdělávacím programem po dni účinnosti této vyhlášky. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014. Ministr: Mgr. Stropnický v. r.

28

2. NOVÉ METODY VE ŠKOLE META, o.p.s. - Společnost pro příležitosti mladých migrantů realizuje ve školním roce 2014/2015 v rámci projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI podpořeného z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR další semináře pro pedagogy MŠ, ZŠ a SŠ. S veškerými dotazy kontaktujte Petru Kozílkovou na [email protected] nebo na tel.: 773 609 395. Cílem seminářů je posílit kompetence pedagogických pracovníků všech typů škol a školských zařízení při začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem do českého školního prostředí. Konkrétně proběhnou ve školním roce 2014/2015 následující semináře pro ZŠ, SŠ: Cyklus seminářů pro ZŠ, SŠ Název semináře Délka Úvod do začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem Výuka češtiny jako cizího/druhého jazyka

8 hod.

Principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce

8 hod.

8 hod.

Datum Místo konání konání 2. října Brno, 2014 Krajský úřad Jihomoravského kraje 8. října Brno, 2014 Krajský úřad Jihomoravského kraje 14. října Brno, 2014 Krajský úřad Jihomoravského kraje 29

Jméno lektora Cena K. Titěrová, K. Horáčková

800,-

Z. Brumlichová, B. Nosálová

800,-

K. Titěrová, K. Horáčková

800,-

Rozšířený seminář pro ZŠ, SŠ Název semináře Délka Datum Místo konání konání Podpora při 18 hod. únor - Praha, vzdělávání žáků (6 setkání květen META, o.p.s. s odlišným po 3 2015 mateřským hodinách) jazykem

Jméno lektora

Cena

K. Titěrová, 2 100,K. Horáčková Z. Brumlichová

Semináře mají akreditaci MŠMT ČR v rámci programu DVPP. Semináře je možné absolvovat jednotlivě či jako cyklus. Účastníci získávají osvědčení za každý absolvovaný seminář. Anotaci seminářů naleznete níže. ANOTACE SEMINÁŘŮ Úvod do začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (8 vyuč. hodin) Cíl semináře: Účastníci semináře se seznámí s výchozí situací nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), se školskou legislativou týkající se vzdělávání cizinců a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a s postupy a metodami jejich začleňování do českého vzdělávacího systému. Obsah semináře: - úvod do problematiky vzdělávání žáků s OMJ, - vzdělávání cizinců z legislativní perspektivy, -

seznámení

s

dostupnou

metodickou

www.inkluzivniskola.cz), - přiblížení situace dětí s OMJ v českých školách, - seznámení s možnostmi škol při jejich podpoře, - sdílení praxe, výměna zkušeností 30

podporou

(portál

Doporučení: Seminář je vhodný pro vedoucí pracovníky škol, metodiky prevence, výchovné poradce, ale i pro jednotlivé pedagogy zabývající se vzděláváním žáků s OMJ. Principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce (8 vyuč. hodin) Cíl semináře: Účastníci se na základě vlastní zkušenosti a reflexe seznamují s principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce a s metodami využitelnými při jejich vzdělávání. Obsah semináře: - vymezení přístupu ke vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (dále OMJ), - pojmenování základních principů práce s žáky s OMJ, - metody podporující žáky s OMJ při výuce v běžné třídě, - ukázky výukových materiálů, - vyrovnávací plán (obdoba IVP), - sdílení praxe, výměna zkušeností. Doporučení: Seminář je vhodný pro všechny pedagogy zabývající se vzděláváním žáků s OMJ. Výuka češtiny jako cizího/druhého jazyka (8 vyuč. hodin) Cíl semináře: Účastníci semináře se seznámí s odlišností přístupů k výuce českého jazyka jako cizího/druhého nebo jako mateřského jazyka, s principy výuky češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a s postupy a metodami jejich začleňování do předmětu český jazyk a literatura v běžné třídě, včetně dostupných a v praxi použitelných materiálů. 31

Obsah semináře: - principy výuky češtiny jako cizího/druhého jazyka, - metody a didaktické postupy při výuce češtiny jako cizího/druhého jazyka, - výukové aktivity a materiály a jejich využití při běžné výuce (portál www.inkluzivniskola.cz), - sdílení zkušeností, problémů a dobré praxe s výukou češtiny pro cizince. Doporučení: Seminář je vhodný pro pedagogy zabývající se výukou češtiny pro cizince, ale i pro jednotlivé pedagogy zabývající se vzděláváním žáků s OMJ. Podpora při vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (6 x 3 vyuč. hodiny) Cíl semináře: seminář je koncipován jako šest na sebe navazujících jednotek, jejichž cílem je postupně seznamovat účastníky s různými aspekty vzdělávání a podpory žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen OMJ) na úrovni školy a následně na úrovni výuky ve třídě, ve které se vzdělává i žák s OMJ. Učitelé takto získají praktické tipy, které budou schopni ve své práci postupně využívat a jejich fungování následně na semináři reflektovat. Součástí jednotlivých seminářů budou dílčí úkoly, které povedou k aktivnímu využívání nabytých vědomostí a dovedností. Zájemci mohou využít i možnost náslechu v hodině s použitím videa a následný rozbor. Obsah jednotlivých seminářů: 1. seminář: - úvod do problematiky vzdělávání cizinců, 32

- vzdělávání cizinců z legislativní a metodické perspektivy, - přiblížení situace dětí s odlišným mateřským jazykem v českých školách a možnosti jejich podpory, 2. seminář: - postup při začleňování nově příchozích žáků s OMJ do vzdělávacího procesu na základní a střední škole s ohledem na specifika daných stupňů, - příprava na příchod nového žáka do třídy a jeho začlenění do kolektivu třídy, -

seznámení

s

dostupnou

metodickou

podporou

(portál

www.inkluzivniskola.cz), 3. seminář: - principy výuky češtiny jako cizího jazyka, - metody a didaktické postupy při výuce češtiny jako cizího jazyka, - výukové aktivity a materiály a jejich využití při běžné výuce, 4. seminář: - vymezení přístupu ke vzdělávání žáků s OMJ, - pojmenování základních principů práce s žáky s OMJ, - metody podporující žáky s OMJ při výuce v běžné třídě, - ukázky výukových materiálů – 1. část (aktivace předchozích znalostí a grafická vizualizace), - tvorba vlastních výukových materiálů, 5. seminář: - metody podporující žáky s OMJ při výuce v běžné třídě, - ukázky výukových materiálů – 2. část (skupinová práce a jazykový rozvoj), - tvorba vlastních výukových materiálů, 6. seminář: - sdílení a reflexe zrealizovaných hodin (použití výukových materiálů), 33

- rozbor videí z hodin, - evaluace semináře. Součástí každého semináře je sdílení zkušeností a dobré praxe. Semináře pro MŠ Název semináře

Délka

Podpora začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem – metodika pro MŠ

12 hod. (2 setkání po 6 hodinách)

Datum konání Květen 2015

Místo konání Praha a Brno (místo bude upřesněno)

Jméno Cena lektora T. 1 200,Linhartová

Semináře mají akreditaci MŠMT ČR v rámci programu DVPP. Účastníci získávají osvědčení za každý absolvovaný seminář. Anotaci seminářů naleznete níže. ANOTACE SEMINÁŘŮ Podpora začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem – metodika pro MŠ (2x6 vyuč. hodin) Cíl semináře: Cílem dvoudílného semináře je posílit kompetence pedagogických pracovníků při začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem do českého předškolního vzdělávání. Účastníci získají informace, materiály, metodická doporučení a praktické dovednosti, které budou schopni využít při každodenní práci s dětmi s OMJ v prostředí inkluzivní MŠ. Dostanou příležitost hlouběji se zamyslet nad vybranými tématy, diskutovat a sdílet zkušenosti s dalšími účastníky semináře. Naučí se zohledňovat principy práce s dětmi s OMJ v rámci běžného denního režimu MŠ. Získají praktické tipy k jazykovému rozvoji, ke tvorbě individuálního vzdělávacího plánu, k adaptaci dítěte s OMJ v MŠ, komunikaci a začlenění dítěte do kolektivu. Na základě semináře budou 34

účastníci schopni pracovat s jazykově rozmanitou skupinou a poskytovat dětem s OMJ odpovídající podporu. Obsah semináře: 

Úvod do problematiky, rámcové podmínky pro začleňování dětí

cizinců do předškolního vzdělávání v ČR. Seznámení se základní školskou legislativou týkající se cizinců a dětí se SVP. 

Přiblížení situace dítěte s OMJ v období adaptace na MŠ, nabídka

možností podpory dítěte. 

Představení námětů k účelnému vedení komunikace s rodiči dětí s

OMJ v rámci školního roku. 

Rozvoj češtiny dětí s OMJ v rámci běžného dne MŠ, při individuální

práci a v organizovaném jazykovém kurzu. 

Seznámení s individuálním vzdělávacím plánem a jeho tvorbou.



Inspirace metodou Learning stories.



Sdílení praxe, výměna zkušeností.

Doporučení: Seminář je vhodný pro vedoucí pracovníky mateřských škol i pro jednotlivé pedagogy zabývající se vzděláváním dětí s OMJ. Přihlášky na semináře naleznete na http://www.meta-ops.cz/vzdelavaciaktivity nebo kontaktujte Petru Kozílkovou ([email protected], tel. 773 609 395). Dále nabízíme Asistent pedagoga pro žáky s odlišným mateřským jazykem 8 vyuč. hodin (č.j.: 49536/2012-201-964) Multikulturní výchova jako průřezové téma ŠVP – konkrétní metody a možnosti výuky 8 vyuč. hodin (č.j. 18 396/2011-25-432) Čeština jako druhý jazyk – individuálně a v kurzu 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) 35

Čeština jako druhý jazyk při výuce ve třídě 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Strategie školy při začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Anotaci seminářů naleznete na webových stránkách www.meta-ops.cz. Uvedené semináře je možné realizovat přímo ve Vaší škole pro celý pedagogický sbor, jeho část či skupinu pedagogických pracovníků z různých škol. V případě zájmu prosím kontaktujte Petru Kozílkovou ([email protected], tel. 773 609 395). V případě, že jste si z nabídky nevybrali, můžeme připravit seminář na míru přímo Vaší škole. Kromě vzdělávacích aktivit nabízí META, o.p.s. pedagogům poradenství a metodickou podporu při řešení problematických situací při vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ, žáků cizinců) v mateřských, základních a středních školách. Pedagogové se na nás mohou obracet telefonicky na tel. 222 521 446 nebo mob. 773 304 514, emailem na [email protected]. Nabízíme také osobní konzultace ve školách (především v Praze a Středočeském kraji), jejichž součástí je náslech v hodině a následný rozbor s doporučením do výuky. Jsme také správci webového portálu www.inkluzivniskola.cz, který slouží jako podpůrný metodický nástroj pro pedagogické pracovníky při jejich práci s žáky s odlišným mateřským jazykem. Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI je spolufinancován z prostředků 36

Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Organizace META, o.p.s. zahájila realizaci nového projektu, který formou zajímavých aktivit, určených pro pedagogy i žáky, reaguje na otázky vznikající s nárůstem poštu dětí s odlišným mateřským jazykem na základních školách po celé České republice. Pokud by Vás již nyní zaujala jakákoli z níže zmiňovaných aktivit, neváhejte nás kontaktovat na [email protected] nebo na tel.:775 737 678. Téma dne: Škola, základ integrace Společnost META dlouhodobě reaguje na situaci vzdělávání žáků s odlišným

mateřským

jazykem,

jejich

začlenění

do

českého

vzdělávacího systému a následné integrace do české společnosti. V rámci nového projektu, který nese název Téma dne: Škola, základ integrace, nabídneme široké i odborné veřejnosti, žákům i pedagogům základních a středních škol několik zajímavých aktivit, které budou realizovány v období od října roku 2014 do června roku 2015 na území celé České republiky. Pro žáky základních a středních škol chystáme tvůrčí soutěž „Čeština je i můj jazyk“, která je zaměřena na vzájemné poznání žáků, jejichž mateřským jazykem je čeština, a žáků s odlišným mateřským jazykem. Téma soutěže a zejména její literární zpracování mohou využít učitelé např. v hodinách českého jazyka. Dále představíme workshopy, jejichž cílem bude českým žákům ukázat, jak složitý je pro cizince proces začleňování do české školy. Aktivita je 37

zaměřena mimo jiné i na učitele, kteří mohou workshopy využít např. jako inspiraci pro vlastní výuku v oblasti multikulturní výchovy apod. Pro odbornou i širokou veřejnost budou určeny kulaté stoly, které budeme pořádat v regionech - Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Pardubice, Praha. V rámci této aktivity budou dále vytištěny a distribuovány dvě zásadní publikace – „Vzdělávání a začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem. Systémová doporučení“ a „Hledá se dvojjazyčný asistent“. Prezentaci zejména druhé publikace a celkově tématu cizinců v pozicích asistentů na školách bude kompletně věnován pražský kulatý stůl. V rámci poslední aktivity bude zpracována komparace národních politik, která zachytí, jak se k tématu vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem přistupuje ve Finsku a německém Sasku. Na závěr proběhne mezinárodní konference, která je zacílena především na odbornou veřejnost. Během konference budou prezentovány příklady dobré praxe z výše zmíněných zemí a budou vyhlášeni a oceněni výherci tvůrčí soutěže. Konkrétní nabídku a detailní popis jednotlivých aktivit zveřejníme na www.meta-ops.cz. Doba realizace: 1. 8. 2014 – 30. 6. 2015 Místo realizace: celá ČR Kontaktní osoba: Markéta Votavová, [email protected] Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

38

STUDIE

Regionální rozdíly v kupní síle: Ceny, platy, mzdy a důchody Matěj Bajgar a Petr Janský Shrnutí  Zohlednění regionálních rozdílů v cenových hladinách má významný dopad na relativní výši průměrných reálných mezd, platů, důchodů a dávek v jednotlivých krajích.  Nominální mzdy v soukromém sektoru jsou sice v Praze o 43% vyšší než v celé zemi, ale za polovinou tohoto náskoku stojí vzdělání a profesní skladba pražské pracovní síly a další polovinu vyváží vyšší cenová hladina v Praze. Daný pracovník si tak v Praze vydělá reálně stejně, jako si v průměru vydělá obdobný pracovník ve zbytku země.  Z ostatních krajů jsou nejvyšší reálné mzdy v soukromém sektoru v Středočeském kraji, nejnižší v Karlovarském a Zlínském kraji. Když navíc zohledníme vzdělání a další charakteristiky pracovníků, jsou nejvyšší reálné mzdy v soukromém sektoru ve Středočeském, Ústeckém a Plzeňském kraji, nejnižší naopak ve Zlínském a Jihomoravském kraji.  Nejvyšší reálné platy ve veřejném sektoru jsou díky relativně nízkým cenovým hladinám v Královéhradeckém, Ústeckém a Plzeňském kraji, nejnižší naopak v Jihomoravském a Zlínském kraji. Po zohlednění vzdělanostní úrovně jsou jednoznačně nejnižší reálné platy ve veřejné sféře v Praze.  Nominální starobní důchody jsou nejvyšší v Praze, ale reálné důchody jsou zde kvůli vysokým cenovým hladinám naopak nejnižší, 10% pod průměrem a o 15% nižší než v Ústeckém kraji. Reálné důchody jsou nízké rovněž v Jihomoravském kraji.  Zohlednění regionálních cenových hladin při stanovování platů státních zaměstnanců, starobních důchodů a sociálních dávek by mohlo snížit regionální nerovnosti v reálných příjmech mezi některými skupinami obyvatel a vést k částečnému narovnání možnosti získat pro práci ve veřejném sektoru kvalitní 39

zaměstnance. Zároveň by ovšem mohlo dále prohloubit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji a potenciálně by vyžadovalo citelné náklady spojené s administrativou a dodatečným sběrem dat. Úvod Česká republika, měřeno jejím hrubým domácím produktem na osobu, se jeví jako dvakrát chudší než Velká Británie. Pokud ovšem zohledníme vyšší britské spotřební ceny, Česko je proti Británii chudší jen o necelou třetinu. Podobně na tom jsou srovnání životní úrovně v regionech. Ty zpravidla srovnávají nominální příjmy, ale pomíjejí existenci výrazných regionálních rozdílů ve spotřebních cenách. Cenové rozdíly jsou naopak běžně zohledňovány při sledování vývoje životní úrovně jednotlivých zemí v čase. Zatímco průměrná nominální mzda v ČR vzrostla mezi léty 1995 a 2013 o 204%, kupní síla průměrné mzdy vzrostla pouze o 60%. Stejnou logiku je třeba aplikovat i při srovnávání regionů v rámci jedné země, pokud se ty výrazněji liší v úrovni spotřebních cen. Druhou často přehlíženou skutečností je, že české kraje mají výrazně odlišné složení pracovní síly, pokud jde o vzdělanostní, profesní a věkovou strukturu. Nemalá část regionálních rozdílů ve výdělcích je tedy dána například rozdíly v úrovni vzdělanosti. Tato studie nabízí srovnání reálných příjmů v krajích České republiky, které výše uvedené efekty zohledňuje. Naše výsledky ukazují, že zohlednění cenových a demografických rozdílů krajů výrazným způsobem mění široce rozšířené představy o rozdílech v životní úrovni v krajích České republiky. Uvedené srovnání je důležité z celé řady důvodů. Za prvé, tak jako veřejnost zajímá, jak si žije ve srovnání s jinými zeměmi, podobně chce vědět, jak si stojí ve srovnání s jinými regiony své vlastní země. Pokud ponecháme stranou přirozenou lidskou zvědavost, jsou tyto informace důležité při rozhodování o místě pobytu ve spojení s příležitostmi na místním trhu práce. Za druhé, tyto informace ukazují, jak se jednotlivým regionům daří ve vztahu k řadě regionálních a celonárodních politik jako jsou investiční pobídky, rozvoj infrastruktury, přerozdělování národních veřejných prostředků (např. místní určení daní) a směřování evropských dotací

40

(regionální operační programy), k úrovni sociálních dávek a minimálních důchodů. Za třetí, individuální zaměstnavatelé mohou regionální cenové úrovně promítat do místních platů. Zjednodušeně řečeno, příjem nutný k důstojnému životu chudé rodiny v Praze je jiný než v Opavě. Stejný starobní důchod v Praze či České Lípě znamená poměrně velký rozdíl v životní úrovni. Jinou životní úroveň si dopřává státní úředník v Praze ve srovnání s úředníkem stejné platové třídy v Hodoníně. V následující části stručně představujeme zdroje dat. Ve třetí části popisujeme naše zjištění: rozdílné úrovně mezd, důchodů a cen v různých krajích. Ve čtvrté části diskutujeme výhody a obtíže případného zohledňování cenových rozdílů v úrovních nominálních platů a důchodů. Konečně v páté části stručně shrnujeme naše výsledky. Data Pro naši analýzu jsou klíčové informace o cenových hladinách v jednotlivých krajích České republiky. Jediný nám známý a dostupný zdroj těchto informací jsou odhady publikované v několika studiích (Čadil et al. 2012b), (Čadil et al. 2012a), (Musil 2013)). Jejich autoři vyšli z metodologie používané Eurostatem pro srovnání cenových hladin napříč zeměmi, přičemž tuto metodologie upravili pro potřeby regionálního srovnání. S použitím dat o cenách Českého statistického úřadu (ČSÚ), doplněných o informace Institutu regionálních informací o cenách bydlení1, odhadli cenové hladiny v českých krajích v roce 2007. Své odhady následně použili pro srovnání regionálních hrubých domácích produktů na obyvatele. V této studii kombinujeme jejich odhady relativních regionálních cen pro rok 2007 s regionálními informacemi o průměrných hodinových mzdách a platech a měsíčních starobních důchodech. Informace o mzdách v soukromém sektoru pochází z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV)2 Ministerstva práce a sociálních věcí a informace o

1 2

http://www.iri.name/ http://www.mpsv.cz/cs/1928 41

platech ve veřejném sektoru z Informačního systému o platech3 Ministerstva financí.4 V naší analýze vycházíme z mezd a důchodů v roce 2012. Jelikož poslední dostupné informace o cenových úrovních v krajích pochází z roku 2007, v analýze předpokládáme, že relativní cenové rozdíly mezi kraji se mezi roky 2007 a 2012 výrazně nezměnily. Jako údaj o počtu zaměstnaných lidí v jednotlivých krajích využíváme počet osob s jedním zaměstnáním podle údajů ČSÚ.5 Rovněž údaje o počtu příjemců starobních důchodů a průměrných starobních důchodech bereme ze zdrojů ČSÚ.6 Relativní mzdy a důchody a regionální rozdíly v cenových hladinách Mzdy v soukromém sektoru Na úrovni celých zemí obvykle platí, že země s vyšší životní úrovní mají vyšší cenovou hladinu, pokud měny přepočítáváme směnnými kursy.7 Bohatší země totiž mají vysokou produktivitu ve výrobě zboží a služeb, které jsou mezinárodně obchodovatelné. Ceny obchodovatelného zboží jsou přitom díky konkurenci v mezinárodním obchodu napříč zeměmi podobné. V oblasti neobchodovatelných služeb a některých druhů zboží (typickým příkladem jsou služby kadeřníků nebo restaurací) se naopak bohatší a chudší země v produktivitě liší méně. Protože směnný kurs do velké míry určují toky obchodovatelného zboží a služeb, vycházejí ceny mezinárodně neobchodovatelných služeb a zboží v bohatých zemích jako relativně vysoké. Bohaté země tak mají v důsledku vysokých cen neobchodovatelných služeb celkově vyšší cenovou hladinu (po zohlednění směnných kursů). Tabulka 1 ukazuje, že totéž platí i v případě krajů České republiky. Sloupec (1) zachycuje cenovou hladinu v daném kraji v procentech 3

http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/zakladni-informace/informacni-systemy/is-oplatech 4 Za výpočet statistik z těchto zdrojů děkujeme společnosti Trexima. 5

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=VSPS_501_ro%C4%8 Dn%C3%AD&&kapitola_id=925 6 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-2900 7 Roos (2006) na datech z 50 německých měst z roku 1993 ukázal pozitivní korelaci cen se mzdami a počtem a hustotou obyvatel. Své odhady následně využil pro predikování cenových hladin v oblastech, pro které nebyla dostupná data. 42

celostátního průměru. Sloupec (2) ukazuje krajskou průměrnou nominální mzdu v soukromém sektoru, vyjádřenou v procentech celostátního průměru. Sloupec (3) popisuje krajskou průměrnou reálnou mzdu, která vznikne vydělením nominální mzdy ze sloupce (2) cenovou hladinou ze sloupce (1). Reálné mzdy jsou opět vyjádřeny jako procenta celostátní reálné mzdy.

43

Stejné údaje uvádí také levý panel Graf 1. Na vodorovné ose zobrazuje průměrnou nominální mzdu a na svislé ose průměrnou reálnou mzdu (která bere v úvahu regionální cenovou hladinu). Kraje pod diagonální osou (především Praha, ale také Jihomoravský kraj) mají relativně vysokou cenovou hladinu, která relativně více redukuje kupní sílu nominálních mezd. Graf 1 – Mzdy v soukromém sektoru a ceny

Zdroj: Musil (2013), Trexima a vlastní výpočty. Podobně jako u mezinárodních rozdílů, i v případě krajů platí, že ty nejbohatší – Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj – mají zároveň nejvyšší cenovou hladinu. A ta rozdíly v nominálních mzdách částečně vyrovnává. Zřetelně se od ostatních regionů odlišuje Praha. Nabízí průměrné nominální mzdy vysoko (43%) nad celostátním průměrem, ale zároveň má hladinu spotřebních cen o 21% vyšší než ostatní kraje. To znamená, že úroveň reálných mezd v Praze převyšuje celostátní průměr pouze o 21%. Další kraje s relativně vysokou mzdovou i cenovou hladinou, byť podstatně nižšími než v Praze, jsou Středočeský a Jihomoravský. Středočeský kraj má druhé nejvyšší nominální i reálné mzdy. V Jihomoravském kraji ovšem zohlednění cen sráží reálné mzdy hluboko do průměru Česka. Naopak Plzeňský a překvapivě také Ústecký a 44

Moravskoslezský kraj díky nižším cenám nabízí relativně vysokou průměrnou reálnou mzdu. Nejnižší reálné mzdy jsou v Karlovarském a Zlínském kraji. Průměrná mzda v daném kraji ovšem silně odráží vzdělanostní, profesní a věkovou strukturu místní pracovní síly. Pro řadu účelů nastíněných v úvodu je dobré vědět, kolik by v kterém kraji vydělával tentýž pracovník. Ve sloupcích (4) a (5) Tabulka 1 a pravém panelu Graf 1 se proto ptáme, jaké by v daném kraji byly průměrné mzdy, pokud by kraj měl stejnou strukturu pracovníků jako celá Česká republika. Bereme přitom v úvahu profesi, vzdělání, věk a pohlaví.8 Ukazuje se, že srovnatelný pracovník v soukromém sektoru si v Praze nominálně vydělá jen asi o 20% více než ve zbytku země. Pokud navíc zohledníme výrazně vyšší cenovou hladinu, jsou reálné mzdy v Praze velmi blízké celostátnímu průměru a nižší než ve Středočeském, Ústeckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Jihomoravský kraj má rovněž relativně vysoké ceny a kvalifikovanou pracovní sílu, a když to bereme v úvahu, reálné mzdy tam jsou druhé nejnižší v zemi. Nižší jsou jen ve Zlínském kraji. Naopak nízké nominální mzdy v Karlovarském kraji jsou dány málo kvalifikovanou pracovní silou. Srovnatelný pracovník tam nemá výrazně nižší reálnou mzdu, než by měl ve zbytku republiky. Ve sloupcích (4) a (5) jsme vzali v úvahu vzdělanost pracovní síly v daném kraji, ale stále jsme porovnávali napříč všemi pracovníky. Je ale možné, že některé kraje zvláště dobře odměňují vzdělané pracovníky, jiné zase nabízí dobré podmínky pro ty nekvalifikované. Sloupce (6) a (7) zobrazují průměrnou mzdu pro pracovníky, kteří nemají maturitu. Ta je po započtení cen nejvyšší v Plzeňském, Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Naopak v Praze mají pracovníci bez maturity o 6% nižší reálné mzdy než ve zbytku republiky.

8

Výpočet byl realizován následovně: Pro každou kombinaci profese, vzdělání, pohlaví a věkové skupiny byla vypočtena průměrná mzda za každý kraj. Standardizovaná průměrná mzda v daném kraji byla potom vypočtena tak, že průměrné mzdy vypočtené v tomto kraji pro jednotlivé typy pracovníků byly váženy celostátním zastoupením (podílem) daného typu pracovníka v pracovní síle. 45

Sloupce (7) a (8) naopak ukazují zaměstnance s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Ti si v soukromém sektoru při zohlednění nejvíce vydělají Praze, Středočeském kraji a Ústeckém kraji. Naopak špatně jsou placení v Jihomoravském a Zlínském kraji.

46

Platy ve veřejném sektoru a ceny Tabulka 2 a Graf 2 ukazují obdobné informace jako Tabulka 1 a Graf 1, ovšem pro platy ve veřejném sektoru. Na rozdíl od nominálních mezd v soukromém sektoru, v nominálních platech ve veřejném sektoru (sloupec (2)) jsou mezi jednotlivými kraji relativně malé rozdíly. Výrazněji se odlišuje pouze Praha, kde mají pracovníci ve veřejném sektoru v průměru o cca 17% vyšší nominální platy. Při zohlednění profesní, věkové a vzdělanostní skladby jednotlivých krajů (sloupec (4)) jsou potom rozdíly v průměrných nominálních platech ještě menší a i Praha je pouze 6% nad průměrem. V případě mezd v soukromém sektoru rozdíly v cenách spíše zmírňují rozdíly v příjmech mezi jednotlivými kraji. Proti tomu nízké rozdíly v nominálních platech ve veřejném sektoru znamenají, že rozdíly v cenách naopak příjmové rozdíly mezi kraji zvyšují. Konkrétně Plzeňský, Ústecký a Královéhradecký kraj mají reálné platy ve veřejném sektoru o asi deset procent vyšší než Zlínský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Pražské reálné platy ve veřejném sektoru jsou lehce podprůměrné. Navíc sloupec (5) ukazuje, že veřejný zaměstnanec s daným vzděláním a profesí si reálně vydělá v Praze o 10% méně než ve zbytku země a o téměř 20% méně než v Ústeckém kraji. Více než 5% pod průměrem jsou reálné platy po započtení kvalifikace rovněž v Jihomoravském kraji. Graf 2 - Platy ve veřejném sektoru a ceny

Zdroj: Musil 2013, Trexima a vlastní výpočty. 47

Sloupce (6) a (7), respektive (8) a (9) v Tabulka 2 zobrazují platy specificky ve školství a státní správě. Rovněž zohledňují vzdělanostní strukturu pracovníků v jednotlivých krajích a potvrzují závěr ze sloupců (4) a (5). Tedy v nominálních platech jsou mezi kraji minimální rozdíly, s výjimkou o 10% vyšších platů pro úředníky v Praze, kde sídlí vedení řady celostátních úřadů. Rozdíly v cenách potom vedou k tomu, že učitelé si v Praze za své platy koupí o 16% méně než učitelé jinde v republice a úředníci v Praze nebo na jižní Moravě o 7% méně než úředníci ve zbytku země a o 15% méně než úředníci v Ústí nad Labem. Důchody

Relace průměrných starobních důchodů popisují Tabulka 1 a Graf 3. Podobně jako u platů ve veřejném sektoru, i u důchodů platí, že jejich nominální hodnoty jsou podobné ve všech krajích kromě Prahy. Zohlednění cenové hladiny vede k tomu, že nejvíce si za své důchody koupí penzisté v Ústeckém. Naopak o 10% méně si koupí penzisté v Jihomoravském kraji. Nejzajímavější je opět situace v Praze, kde jsou sice nominální důchody o 7% vyšší než ve zbytku země, ale tamní penzisté si koupí o 10% méně zboží a služeb než penzisté v jiných částech země. V případě důchodů ovšem v této analýze nebereme v úvahu rozdíly ve vzdělání a dalších charakteristikách a skutečnost, že různí penzisté v minulosti odváděli různě vysoké odvody.

48

Tabulka 1 – Důchody a ceny Kraj Praha (Pra) Středočeský (StC) Jihočeský (JhC) Plzeňský (Plz) Karlovarský (KV) Ústecký (Ust) Liberecký (Lib) Královéhradecký (KH) Pardubický (Par) Vysočina (Vys) Jihomoravský (JM) Olomoucký (Olo) Zlínský (Zli) Moravskoslezský (MS)

Index Průměrný důchod cen Nominální Reálný (1) (2) (3) 120.8 106.8 89.4 102.6 100.7 99.3 97.5 99.0 102.7 97.1 99.6 103.7 101.3 97.9 97.8 94.1 99.2 106.6 100.2 99.3 100.3 96.2 98.9 95.1 104.6 96.6 100.8

98.9 97.9 97.4 98.8 97.1 97.8

104.0 100.2 103.6 95.6 101.7 98.2

96.9

100.6

105.1

Zdroj: Musil 2013, Trexima a vlastní výpočty. Graf 3 – Důchody a ceny

Zdroj: Musil 2013, Trexima a vlastní výpočty. Variabilita mezd, platů a důchodů Tabulka 2 shrnuje důležité poznatky z předchozí analýzy. Pro jednotlivé typy příjmu ukazuje standardní odchylku napříč kraji, která měří, jak moc

49

se průměrný příjem mezi kraji liší.9 Především u mezd v soukromém sektoru vyšší ceny v bohatších krajích tlumí mezikrajské rozdíly v jejich kupní síle. V případě reálných důchodů se ovšem hodnoty liší mezi kraji dvakrát více než v případě důchodů nominálních a v případě platů ve školství dokonce třikrát více. Tabulka 2 – Standardní odchylka mezd, platů a důchodů (% průměru ČR) Mzdy v Platy ve Platy ve soukromém veřejném Platy ve státní Starobní sektoru sektoru školství správě důchody Nominální 14.6 5.4 1.8 7.8 2.4 Reálné 8.6 3.9 5.7 4.3 4.4

Zdroj: Musil 2013, Trexima a vlastní výpočty. Měl by stát upravovat platy státních zaměstnanců, důchody a sociální dávky o regionální ceny? V předchozí sekci jsme ukázali, že mezi cenovými hladinami v krajích existují výrazné rozdíly. Tyto rozdíly mají významný vliv na to, kolik zboží a služeb si lidé ze svého příjmu v jednotlivých krajích mohou koupit. V případě mezd v soukromém sektoru rozdíly v cenových hladinách snižují regionální rozdíly v reálné kupní síle. Naopak u některých dalších druhů příjmu rozdíly v cenových hladinách regionální rozdíly v reálných příjmech zvyšují. K tomu dochází u těch příjmů, které mají podobnou nominální výši bez ohledu na region – platů státních zaměstnanců, sociálních dávek a důchodů. Nabízí se tedy otázka, zda by měl stát regionální rozdíly v cenových hladinách zohledňovat při stanovování platů svých zaměstnanců či výše plateb ze tří pilířů systému sociálního zabezpečení: sociálního pojištění (důchody, nemocenské či podpora v nezaměstnanosti), sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek) nebo sociální pomoci (dávky v hmotné nouzi nebo sociální služby). Mnohé z dvou posledních pilířů bývají označovány za sociální dávky. V této části studie postupně představíme argumenty pro a proti takovým úpravám. 9

Standardní odchylka měří, jak vzdálené jsou jednotlivé hodnoty v datovém vzorku od jejich průměru. Dává přitom pozorováním tím větší váhu, čím vzdálenější jsou od průměru. 50

V případě sociálních dávek a do jisté míry také starobních důchodů argumenty pro zohlednění cenových hladin mohou vycházet z toho, že stát se jejich prostřednictvím snaží lidem zajistit určitou životní úroveň. Ta přitom nezávisí na jejich nominální hodnotě, ale na tom, co si za ně jejich příjemci mohou reálně koupit. V současné době dostává chudá rodina žijící v Praze většinu dávek v nominální hodnotě jako chudá rodina v Ústí nad Labem, ale může si toho za ně koupit o celých 22% méně.10 Navíc samotný statut chudoby je do velké míry určován bez ohledu na místní podmínky. Úprava výše dávek a důchodů o regionální ceny by tak mohla systém sociálních učinit spravedlivějším a efektivnějším. Podobný argument může platit i v případě platů státních úředníků, učitelů regionálního školství, lékařů v nemocnicích a dalších. Navíc u těchto platů může být argumentem pro zohlednění cenových rozdílů ještě efektivita nakládání s veřejnými prostředky a motivační charakter platů. Z hlediska státu je totiž neefektivní, aby v některých částech země své zaměstnance relativně přeplácel a naopak v jiných částech země nabízel platy, za které není schopný důležité pracovní pozice dostatečně kvalitně obsadit. Například hodinový nominální plat učitele v Praze i Zlínském kraji je prakticky stejný. V Praze si ovšem učitel za tento plat koupí o 22% méně. Zároveň platí, že ve Zlínském kraji si průměrný vysokoškolák v soukromém sektoru vydělá o necelou polovinu více než učitel, zatímco v Praze si proti učitelovi vydělá výrazně více než dvojnásobek. Přesvědčit případné zájemce, že jim učitelská profese zajistí přijatelnou kvalitu života, je tedy v některých krajích podstatně snazší než v jiných. Zohlednění regionálních cen by takové

10

Příspěvek na bydlení (a některé další sociální dávky) již dnes místní ceny v omezené míře odráží. Výše příspěvku na bydlení je závislá nejen na počtu osob v rodině a zda jde o nájemní nebo družstevní byt, ale i na tom, o jak velkou obec se jedná. Praha má nejvyšší normativní náklady, které pak klesají spolu s počtem obyvatel obce (více informací například zde: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni). Zda toto odstupňování dle velikosti obce odpovídá různé cenové hladině, nemůžeme s výjimkou Prahy na základě našich srovnání na krajské úrovni hodnotit. U příspěvku na živobytí se také částečně zohledňuje, zda osoba bydlí v Praze či jinde. Většina ostatních plateb ze systému sociálního zabezpečení se podle místa neliší (takže například starobní důchody i přídavky na dítě jsou vypočítávány stejně pro osoby v Praze i Prčicích.) 51

rozdíly mohlo částečně narovnat a tím potenciálně umožnit také srovnat kvalitu státních zaměstnanců v různých krajích. Na druhé straně by ovšem měl systém zohledňování regionálních cenových hladin i řadu nevýhod, nákladů a komplikací. Zaprvé, tím, že lidé své platy, důchody a dávky utrácí v místě, kde žijí, podporují místní ekonomiku. Zohlednění cen by v průměru znamenalo přesun veřejných prostředků od chudších k bohatším regionům, což by přispívalo k prohlubování ekonomických rozdílů mezi nimi. To může být vzhledem ke špatné ekonomické situaci a vysoké nezaměstnanosti v některých krajích silně problematické. Zadruhé, nižší cenová hladina v méně rozvinutých krajích snižuje motivace k odchodům obyvatel do jiných regionů. Například relativně vysoký reálný plat mladého učitele ve Zlínském kraji snižuje jeho motivaci se odstěhovat do Brna. Zatřetí, rozdílná cenová hladina v jednotlivých krajích může odrážet místní kvalitu života. Vysoké ceny v Praze mohou odrážet skutečnost, že řada lidí v Praze chce žít kvůli vzdělávacím, kulturním a dalším možnostem, které nabízí. V takovém případě jsou příjemci plateb od státu v krajích s vysokými cenami kompenzování lepší kvalitou života a není třeba je podruhé kompenzovat úpravou platů a dávek.11 Začtvrté, cenové hladiny se neliší jen mezi kraji, ale i mezi obcemi v rámci jednoho kraje. Obyvatelé sousedních vesnic na hranicích Jihomoravského a Olomouckého kraje by tak dostávali rozdílné důchody, přestože ve skutečnosti čelí stejným cenám12. Bylo by to proto, že v případě těch prvních jsou ceny na úrovni kraje tažené vzhůru Brnem. Různé skupiny obyvatel, například důchodci nebo příjemci sociální pomoci, mohou navíc čelit velmi rozdílným relativním cenovým hladinám. Naše data například nemohou vyloučit, že vysoká cenová hladina v Praze je způsobená vysokými cenami zboží nebo služeb, které nakupují lidé s vyššími příjmy, a naopak spotřební koš důchodců či 11

Naopak zohlednění dostupnosti a využívání veřejných služeb placených z veřejných rozpočtů by bylo dalším krokem k rigoróznějšímu porovnávání životních podmínek v různých krajích. 12 Ceny pro jednotlivé okresy či obce rovněž je možné odhadnout za použití podobného modelu, jako použil Roos (2006). Ceny v malých geografických celcích navrhovali například pro USA McMahon (1991) a Walden (1998). 52

příjemců sociálních dávek je podobně drahý v Praze jako Ústí nad Labem. Zapáté, mnozí lidé žijí a pracují v různých obcích. V případě zohledňování regionálních cenových hladin by bylo nutné rozhodnout podle kterého místa či kraje se budou cenové hladiny zohledňovat. Podle místa, práce či bytu? Výše příspěvku na bydlení se dnes určuje dle trvalého pobytu. Lidé, kteří trvale žijí ve Středočeském kraji, ale dojíždějí do Prahy, mají příspěvek určen dle velikosti obce ve Středočeském kraji a každopádně nižší, než by byl v Praze. Konečně zašesté, bylo by třeba začít sbírat a zpracovávat data o cenách v jednotlivých krajích.13 Ačkoliv ČSÚ pravidelně sleduje řadu regionálních statistik, regionální cenové hladiny mezi nimi nejsou. Je otázkou, jestli je to způsobeno technickými problémy, chybějící poptávkou po těchto informacích nebo vysokými náklady. Na druhou stranu, každoročně sbíraná data o cenách v jednotlivých regionech by umožnila sledovat vývoj regionálních cen v čase. To by umožnilo sledovat, zda se rozdíly mezi jednotlivými kraji spíše zmenšují nebo zvětšují a rovněž by se to mohlo promítnout do směřování evropských fondů.14 Dostupnost krajských cenových statistik by rovněž umožnilo lépe předvídat budoucí vývoj inflace a lépe simulovat dopad inflace na domácnosti, tedy například zkoumat otázku, zda má inflace způsobená zahraničními šoky jiný dopad na domácnosti než inflace v důsledku daňových změn. Znalost odpovědí na tyto otázky by mohlo přispět ke komplexnějšímu hodnocení dopadů veřejných politik.15 13

S tímto souvisí nedostupnost regionálních dat o cenách, která se promítla i do studie IDEA o dopadech inflace (Hait & Janský 2013), kde bylo možná porovnat jen Prahu a Českou republiku jako celek. Studie je dostupná na http://idea.cergeei.cz/files/IDEA_Studie_1_2013.pdf. Podobná data se stejnými omezeními jsou využita i v dalším článku, studujícím reakci českých domácností na změny cen (Janský 2013). 14 Regionální cenové rozdíly částečně přispívají i k neschopnosti Prahy žádat o většinu evropských fondů a zároveň schopnosti ostatních krajů o ně žádat. Viz například srovnání evropských regionů, které využívá úpravu o cenové hladiny, ale pouze cenovou hladinu pro celou Českou republiku aplikovanou na jednotlivé regiony (tj. ne regionální cenové hladiny analyzované v této studii): http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-21032013-AP/EN/121032013-AP-EN.PDF. 15 Některé veřejné politiky jsou podrobně zkoumány z hlediska distribučních dopadů vice (daně a sociální dávky) a některé méně (veřejné služby, regulace). K těm méně 53

Závěr Tato studie upozorňuje na skutečnost, že cenové hladiny se neliší pouze mezi zeměmi, ale rovněž mezi regiony jedné země. Za použití existujících odhadů krajských cenových hladin ukazujeme, že zohlednění cenové hladiny podstatně změní obrázek, který o příjmech obyvatel jednotlivých krajů dávají nominální platy a starobní důchody. Ukazujeme, že regionální rozdíly v reálných mzdách v soukromém sektoru jsou nižší než rozdíly v nominálních mzdách. Vyšší cenové hladiny ruší výraznou část nominálního mzdového náskoku Jihomoravského kraje, Středočeského kraje a především Prahy, kde je cenová hladina o více než 20% vyšší než ve zbytku země. Pokud navíc kromě cenové hladiny zohledníme i mezikrajské rozdíly v úrovni vzdělanosti, věku a profesním složení, nabízí Praha podobným pracovníkům stejné či dokonce nižší mzdy než jiné kraje. Naopak v případě důchodů jsou regionální rozdíly v reálných hodnotách výrazně vyšší než rozdíly v nominálních. Obzvlášť výrazný efekt má cenová hladina v případě pražských důchodců, jejichž důchody jsou sice nominálně nejvyšší, ale mají nejnižší reálnou kupní sílu v zemi. Důležitým omezením naší studie je skutečnost, že řada lidí pracuje v jiném kraji, než bydlí. Data, která ve studii používáme, přiřazují pracovníky krajům podle sídla společnosti, ve které pracují. Uvedené příjmy je tedy třeba interpretovat jako příjmy lidí, kteří v daném kraji žijí i pracují. Například lidé žijící ve Středočeském kraji mohou mít ve skutečnosti průměrné mzdy vyšší, než uvádíme, protože mnoho obyvatelů tohoto kraje pracuje v Praze. Zohlednění regionálních cenových hladin při stanovování platů státních zaměstnanců, důchodů nebo jiných sociálních dávek by potenciálně mohlo snížit regionální nerovnosti v reálných příjmech některých skupin obyvatel. V případě platů v nepodnikatelském sektoru by zohlednění

zkoumaným patří také monetární politiky. Je žádoucí se pokoušet tuto nerovnováhu v hodnocení dopadů vyrovnat a to především rozvojem a aplikací nových metod i pro jiné než fiskální politiky, kde je přístup již relativně standardizován a široce aplikován (Lustig & Higgins 2013). V tomto směru jsou pro veřejné služby relevantní studie (Lustig & Higgins 2013) i (O’Dea & Preston 2012) (pro Spojené království) a (Verbist & Matsaganis 2012) (pro země Evropské unie) a pro monetární politiku (Romer & Romer 1998). 54

cenových hladin navíc mohlo vést k částečnému narovnání šance získat pro práci ve veřejném sektoru kvalitní zaměstnance. Potenciální zohlednění regionálních rozdílů v cenových hladinách ve výši nominálních platů a dávek by však bylo spojené i s řadou problémů. Především by mohlo dále prohloubit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji. Také by mohlo vyžadovat citelné náklady spojené se svojí administrativou a dodatečným sběrem dat. Literatura Čadil, J. et al., 2012a. Application of Regional Price Levels on Estimation of Regional Macro-Aggregates Per Capita in PPS. Statistika, 49(4). Available at: http://www.regionalstudies.org/uploads/conferences/presentations/ european-conference-2012/presentations/cadil-et-al.pdf [Accessed April 23, 2013]. Čadil, J. et al., 2012b. Regional PPS indicators-case study of the Czech Republic. Regionální studia. Available at: http://www.regionalstudies.org/uploads/conferences/presentations/ european-conference-2012/presentations/cadil-et-al.pdf [Accessed April 23, 2013]. Hait, P. & Janský, P., 2013. Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti. Studie think tanku IDEA při CERGE-EI, (1). Available at: http://idea.cergeei.cz/files/IDEA_Studie_1_2013.pdf. Janský, P., 2013. Consumer Demand System Estimation and Value Added Tax Reforms in the Czech Republic. IFS Working Papers, W13(20). Available at: http://www.ifs.org.uk/publications/6830. Lustig, N. & Higgins, S., 2013. Commitment to Equity Assessment (CEQ): Estimating the Incidence of Social Spending, Subsidies and Taxes. Handbook, CEQ Working Paper No. Available at: http://www.commitmentoequity.org/publications_files/Methodology/ CEQWPNo1%20Handbook%20Jan%202013.pdf [Accessed July 9, 2013]. Musil, 2013. Regionální cenové hladiny v ČR. Vědecká konference doktorandů - únor 2013. Available at: http://www.ondrejsimpach2.ic.cz/publikace/konference_mezinarodn i/FIS_VSE_DEN_DOKTORANDU2013/prispevky/ST_MUSIL_DD_ FIS_2013.pdf.

55

O’Dea, C. & Preston, I.P., 2012. The distributional impact of public spending in the UK. IFS Working Paper, 2012(6), pp.1–72. Romer, C.D. & Romer, D.H., 1998. Monetary Policy and the Well-Being of the Poor. NBER Working Paper, 1998(6793), pp.1–40. Verbist, G. & Matsaganis, M., 2012. The redistributive capacity of services in the EU. For Better For Worse, For Richer For Poorer. Labour Market participation, social redistribution and income poverty in the EU. Oxford University Press (te verschijnen). Available at: http://www.uvaaias.net/uploaded_files/publications/DP53-Verbist,Matsaganis.pdf [Accessed April 23, 2014]. © Matěj Bajgar, Petr Janský Petr Janský Pracuje jako ekonom a výzkumník think tanku IDEA při CERGE-EI. Přednáší ekonomii a hospodářskou politiku na Univerzitě Karlově, kde získal doktorát z ekonomie. Magisterský program ekonomie pro rozvoj absolvoval na Oxfordské univerzitě. Specializuje se na mezinárodní a rozvojovou ekonomii a veřejné finance. Analýzami a doporučeními přispívá k zlepšení veřejných politik a tak životních podmínek u nás i v zahraničí. Matěj Bajgar Absolvoval bakalářský program v ekonomii na Karlově univerzitě a magisterský program v rozvojové ekonomii na Oxfordské univerzitě. V současné době studuje v Oxfordu doktorát. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rozvojovou ekonomii a mezinárodní obchod. Vydal a vytiskl Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 11121 Praha 1. Poděkování: Děkujeme Štěpánu Jurajdovi, Danielu Münichovi a Filipu Pertoldovi za komentáře ke studii. Elektronická verze této publikace je k dispozici na http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2014_7.pdf 56

Upozornění: Tato studie reprezentuje pouze názory autorů a nikoli oficiální stanoviska Národohospodářského ústavu AV ČR, v.v.i., či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK v Praze (CERGE). (otištěno se souhlasem autorů)

57

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ Vzděláváním k zaměstnání lidí s duševním onemocněním O Občanském sdružení Baobab Tereza Donátová Občanské sdružení Baobab vzniklo v roce 1997 s cílem vytvářet programy a služby pro lidi s duševním onemocněním se zaměřením především na lidi s psychotickou zkušeností. Posláním Občanského sdružení Baobab je poskytovat podporu lidem s duševním onemocněním, především psychotického okruhu, aby běžný život zvládali samostatně a spokojeně. Za samostatný a spokojený život považujeme ten, který žije člověk podle svých představ a přání s co možná nejmenší mírou podpory ze strany okolí. V současné době působí Občanské sdružení Baobab v Praze a na Kladně, kde kromě jednotlivých registrovaných sociálních služeb, mezi něž patří Pobytový a ambulantní program, Student, Ateliér, Sociálně terapeutická dílna a Case management, souběžně probíhají i projekty financované pomocí evropských sociálních fondů. Touto formou bychom Vás rádi seznámili se současným projektem s názvem Vzděláváním k zaměstnání, který aktuálně běží v pražské pobočce.

Základní informace Cílem organizace v rámci projektu Vzděláváním k zaměstnání je poskytovat lidem s duševním onemocněním starším 18 let, kteří se rozhodli zvýšit nebo změnit svou kvalifikaci. Vznikl na základě snahy organizace usnadnit vstup na trh práce lidem, kterým onemocnění přerušilo profesní růst a negativně ovlivnilo možnost uplatnit se ve vystudovaném oboru. Klienti mají možnost získat nejen rekvalifikační kurz zdarma, ale i uspořádat si své pracovní plány, možnosti a zjistit své dovednosti, schopnosti, ale i své limity, za které se ne vždy vyplatí jít.

58

Projekt je rozdělen do 4 aktivit, které probíhají po celou dobu projektu, a to od 1. 3. 2013 – 31. 12. 2014. Všechny aktivity jsou směřovány ke zvýšení klientových dovedností a schopností.

Kdo se může přihlásit? Aneb kritéria pro přijetí do projektu Diagnostikovaná duševní nemoc Potřeba změny pracovního zaměření nebo zvýšení kvalifikace Věk od 18 let Absence dlouhodobého zaměstnání Stabilizovaný zdravotní stav Motivace k nalezení zaměstnání a zvýšení dovedností pro nalezení práce - Trvalé bydliště nebo dlouhodobý pobyt na území hlavního města Prahy -

Komu projekt nabídnout nemůžeme? - Lidem s mentálním postižením - Lidem s těžkým tělesným postižením (z důvodu bariérového prostředí) - Lidem aktuálně zneužívajícím alkohol či jiné návykové látky

Co klienty čeká Klient si může vybrat ze 4 klíčových aktivit, které mu projekt nabízí. Pracovnice mu na základě předem domluvené schůzky představí projekt a jeho jednotlivé činnosti. Klient si vždy vybírá na základě jeho potřeb, většinou sám nejlépe ví, v čem potřebuje podpořit a jaké dovednosti si chce zdokonalit či rozšířit. Po výběru z nabídky dojde k podepsání smlouvy a klient se může směle zapojit do vybraných aktivit. Pokud si vybere individuální podporu při rekvalifikaci, čeká ho spolupráce s pracovním terapeutem po dobu maximálně jednoho roku, čímž se většinou jedná o jednu z nejdelších aktivit projektu. Pokud si vybere ze dvou námi nabízených vzdělávacích kurzů s názvy „Jak na to?!“ nebo

59

„Základy administrativních činností“, musí počítat se spoluprací s lektory na dobu 3 a 2 měsíců. Nejkratší klíčová aktivita nese název Bilanční a profesní diagnostika, kde se s naší psycholožkou uvidí na 2 nebo 3 setkáních. Klient si může využít 1-4 aktivity, záleží na jeho potřebách a na domluvě s pracovnicí. Všechny aktivity však je třeba zvládnout do roka od podepsání smlouvy.

Vzdělávací kurz „Jak na to?!“ Jedna ze základních aktivit je podpůrný vzdělávací kurz „Jak na to?!“. Kurz probíhá po dobu tří měsíců 3x týdně. Den kurzu trvá 3,5 hodiny, je proložen krátkými přestávkami. Obsahově je rozdělen do 4 modulů sociální dovednosti, trénink kognitivních funkcí, prevence relapsu a modul +s názvem realita a praxe. „Trénink kognitivních funkcí“ se zaměřuje převážně na procvičení paměti a pozornosti. Tento trénink je u klientů velmi oblíbený, sami si uvědomují, že došlo v důsledku duševní nemoci k oslabení těchto funkcí a mají zájem na jejich zlepšení. V této části kurzu si mají možnost vyzkoušet různá cvičení, testy, paměťové hry a mnoho dalších. Na začátku kurzu vyplní test pro zjištění, na jaké úrovni pozornosti se momentálně nacházejí, na závěr kurzu si test zopakují. Pracovnice testy vyhodnotí a porovná výsledky, které klientům sdělí. V druhém modulu „Sociální dovednosti“ jsou především trénovány dovednosti vedení rozhovoru, spolupráce s ostatními v týmu, prosazení svého názoru zdravým způsobem, poskytování a přijímání zpětné vazby, schopnost dohodnout se a udělat kompromis, dovednost prezentovat se na veřejnosti atd. Třetí modul nese pracovní název „Realita a praxe“, což znamená, že klienti jsou seznamováni se situacemi, které je potkají na cestě k nalezení zaměstnání. Trénují dovednosti, které jsou potřebné pro efektivní fungování v pracovním procesu – dodržovat pravidelný režim, plánovat svůj volný i pracovní čas, psát motivační dopis a životopis, absolvují dva tréninkové pracovní pohovory s reálným zaměstnavatelem, navštíví občanskou poradnu a mnoho dalšího.

60

Poslední a neméně důležitý modul nese název „Prevence relapsu“, který se zaměřuje na zvládání příznaků duševního onemocnění a na vše, co klienti mohou udělat pro udržení stabilizovaného stavu. Jsou seznámení tématikou stresu, naučí se lépe porozumět stresorům a reagovat v náročných situacích. Součástí jsou dvě návštěvy psychiatra, během kterých mají možnost ptát na cokoli, čemu nerozumí, na co se bojí zeptat svého ošetřujícího lékaře nebo jen chtějí slyšet názor dalšího odborníka. Na závěr kurzu klienti vyplňují znalostní test z probraných témat, při úspěšném zvládnutí obdrží na závěr kurzu certifikát. Nezbytnou podmínkou je i 75% prezence.

Specializovaný vzdělávací kurz Základy administrativních činností I druhá aktivita se zaměřuje na zvýšení dovedností klienta, konkrétně počítačových a administrativních, jejichž znalost je v dnešní době nezbytná a velmi důležitá pro úspěšný vstup na trh práce. Kurz probíhá po dobu dvou měsíců, vždy po dobu 2 hodin 2x týdně. Stejně jako předchozí kurz, se odehrává v prostorách O. s. Baobab. Lektorka kurzu pracuje se 6 klienty, kteří po celou dobu pracují na zvládání základních dovedností na počítači, především se učí zvládat Microsoft Word a pracovat s internetem. Druhou částí vědomostí získají v základní orientaci v kancelářské činnosti, tj. učí se kopírovat, tisknout, scanovat, zakládat dokumenty. Na závěr kurzu se skládají praktické zkoušky na počítači a vyplňují test. Při úspěšném absolvování kurzu obdrží certifikát.

Individuální podpora při rekvalifikaci Třetí aktivitou je individuální podpora při rekvalifikaci. Klienti této aktivity se dělí na 2 velké skupiny, jedna skupina přesně ví, čím by chtěla být, ale ne vždy tuší, jak cíle dosáhnout a zda na ně není příliš veliký a druhá skupina klientů neví, co by chtěli v životě dělat a jsou rádi, když si za podpory pracovnic mohou v hlavě srovnat své myšlenky a odejít s jakousi představou o své budoucí cestě. Obecně je aktivita zaměřena na klienty, kteří chtějí změnit svou současnou kvalifikaci za pomoci rekvalifikačního kurzu. Na individuálních

61

konzultacích s jejich pracovnicí zkoumají pracovní možnosti, zkoumají klientovy dovednosti, schopnosti, ale i určité limity, díky kterým není schopen vykonávat některé profese. Pro lepší prozkoumání právě výše zmíněných dovedností a limitů klienta, slouží bilanční a profesní diagnostika prováděná psycholožkou. Individuální schůzky probíhají 1x týdně a mimo jiné směřují ke zjištění motivace pro danou oblast a k ujasnění, zda klient zvládne rekvalifikační kurz v oboru, který si vybral. Pokud je klient vhodným kandidátem pro rekvalifikační kurz, s pracovnicí prodiskutují různé překážky, které by kurz mohly klientovi znesnadnit či by mohly být důvodem k předčasnému ukončení kurzu. Díky této přípravě klienti zvládají kurz bez větších potíží a náhle vzniklé situace na kurzu jsou probírány na konzultacích probíhajících až do konce trvání rekvalifikačního kurzu. Pokud klient na schůzkách zjistí, že má všechny potřebné dovednosti, aby mohl vykonávat jím vybranou činnost, a rekvalifikační kurz nepotřebuje, spolupráce se může zaměřit na hledání vhodného pracovního místa. Existuje i varianta, kdy klient má určitou představu o budoucím zaměstnání a během schůzek dojdeme k závěru, že profese není pro něj nejlépe zvolená a mohla by jej např. příliš stresovat a tím zhoršit jeho zdravotní stav, hledáme s klientem jinou, vhodnější variantu povolání, kde by se uplatnit mohl. Spolupráce se ukončuje buď na základě úspěšně zvládnutého kurzu, ujasnění si, v jakém oboru se mohu dál uplatnit a jaké dovednosti mám rozvíjet nebo uplynutím platnosti smlouvy uzavřenou při vstupu do projektu.

Bilanční a profesní diagnostika Poslední, již nepatrně zmíněnou aktivitou je profesní a bilanční diagnostika, prováděná psycholožkou v prostorách O. s. Baobab. Diagnostiku může klient absolvovat jako samostatnou činnost, po 2-3 setkáních s psycholožkou a vyplnění psychologických dotazníků, dostane do rukou na závěr zprávu s výsledky, které jsou s klientem projednány a objasněny. Ve vyhodnocovací zprávě dostane informace o jeho dovednostech, schopnostech a limitech. Dozví se i doporučení, zda je na profesní pozici, kterou by chtěl, vhodným či méně vhodným kandidátem. V případě, že klient má zájem o individuální podporu při rekvalifikaci, je pro něj profesní a bilanční diagnostika povinná.

62

Trochu čísel Během 19 měsíců existence projektu se celkem přihlásilo 88 klientů. Co se týče jednotlivých aktivit, kurzu Jak na to?! se zatím zúčastnilo 34 klientů, kurzu Základy administrativní činnosti 26 klientů, individuální podpory 46 klientů a profesní a bilanční diagnostiky 49 klientů.

Co jsme zatím zjistili Z naší zkušenosti vyplynulo několik závěrů. Jeden z nich potvrzuje dostatečné vzdělání klientů pro uplatnění se na trhu práce, ale na základě své nemoci nejsou schopni zvládnout psychickou zátěž v zaměstnání a také pokořit velkou konkurenci na volném trhu. Druhým závěrem může být, že klienti jsou vhodnými adepty na rekvalifikační kurz, ale ne vždy to znamená, že si v nově zvoleném oboru zvládnou najít místo, jelikož nemají dostatečnou praxi v nově nabytých znalostech v oboru. Třetím závěrem je, že klienti jsou natolik zasaženi duševním onemocněním, že byť by intelektuálně kurz zvládli bez větších obtíží, jejich kolísavý zdravotní stav jim neumožní se na kurz vydat a zvládnout ho. I práce na plný či zkrácený úvazek, kde je nutné docházet pravidelně, je pro některé náročné a občas nezvladatelné. Na základě těchto zjištění chce Občanské sdružení Baobab po skončení projektu i nadále pokračovat v některých aktivitách určené prvotně pro projekt Vzděláváním k zaměstnání. Činnosti budou přejaty sociálně rehabilitační službou Student, která bude nadále pokračovat v kurzech „Jak na to?!“ a v profesní a bilanční diagnostice, která studentům – klientům poskytne zpětnou vazbu týkajících se jejich očekávání o studiu té či oné školy. Následně s pracovníkem budou moci lépe zaměřit svou spolupráci na výběr střední či vysoké školy a připravit se na její zvládnutí. Tímto by se rozrostla myšlenka projektu a zachovala se alespoň částečná živá. http://www.osbaobab.cz/

63

Upozornění pro předplatitele Podle nového občanského zákoníku musí předplatitel odhlásit předplatné časopisu do 31. 12. příslušného roku pouze písemnou formou. Pevně věříme, že v našem případě tak neučiníte. Redakce Vám přeje úspěšný školní rok 2014/2015

Pojďte s námi diskutovat na facebooku https://www.facebook.com/rizeniveskolstvi?ref=hl

64