Nakladatelství: Učitelská unie, Metodějova 1466, Praha 4. Řízení ve školství

Nakladatelství: Učitelská unie, Metodějova 1466, 149 00 Praha 4

Řízení ve školství

Ročník: XXII .

Číslo: 4/2014 2014

1

Řízeníveškolství Publikace pro řídící pracovníky ve školství Vychází 6 x ročně

Šéfredaktor: Dr. Vítězslav Žiška, CSc. Zástupce šéfredaktora: Mgr. Tomáš Mikeska tel.: 777840575 e-mail: [email protected]

Adresa vydavatelství a redakce: Učitelská unie – Dr. Vítězslav Žiška, CSc. IČ: 112 10 788 Metodějova 1466, 149 00 Praha 4 e-mail: [email protected] Autorské příspěvky a objednávky předplatného přijímá redakce

© Učitelská unie Evidenční číslo: MK ČR E 6713 z 14. 12. 1993 Dohoda o zpracování periodického tisku Česká pošta, s. p. ze dne 7. 11. 2005 ID klienta: 38805002 Placeno převodem.

2

Obsah 1. Novinky ze školských paragrafů Změna zákona o archivní a spisové službě

4

Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících 12 Vzor kolektivní smlouvy

27

2. Nové metody ve škole Slovo 21

45

3. Zajímavosti z internetu Rakouský vzdělávací systém

56

Jak vysoký je učitelský plat na Slovensku

62

3

1. NOVINKY ZE ŠKOLSKÝCH PARAGRAFŮ 56 ZÁKON ze dne 20. března 2014, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále podnikatelé, kterým bylo uděleno státní povolení k provozování živnosti vedení spisovny (dále jen „koncese k vedení spisovny“), jde-li o dokumenty, ke kterým mají tuto povinnost veřejnoprávní původci, soukromoprávní původci nebo jejich právní nástupci a které byly veřejnoprávními původci, soukromoprávními původci nebo jejich právními nástupci těmto podnikatelům předány k zajištění odborné správy.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 18a odst. 2 větě první se slova „zřizovatele soukromého archivu“ nahrazují slovy „archivu, popřípadě zřizovatele archivu,“. 3. V § 46 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) kontroluje výkon spisové služby u 1. organizačních složek státu s celostátní působností s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek,

4

2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s celostátní působností, 3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu s celostátní působností, 4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u 1. původců uvedených v písmenu a), 2. původců uvedených v písmenu c), kteří si zřídili soukromý archiv, 3. původců uvedených v § 49 odst. 1 písm. c) bodech 13 až 15, kteří si zřídili soukromý archiv, 4. vrcholných nebo obdobných orgánů původců uvedených v písmenu c), kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných nebo obdobných orgánů 1. politických stran, 2. politických hnutí, 3. spolků, 4. odborových organizací, 5. organizací zaměstnavatelů, 6. profesních komor, 7. církví, 8. náboženských společností, 9. nadací, 10. nadačních fondů, 11. ústavů, 12. obecně prospěšných společností,“. 4. V § 48 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

5

„d) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává koncesovaná živnost vedení spisovny, jde-li o výkon působnosti podle § 49 odst. 1 písm. r) nebo s).“. 5. V § 49 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) kontroluje výkon spisové služby u 1. organizačních složek státu s jinou než celostátní působností, 2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s jinou než celostátní působností, 3. státních podniků, 4. právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností, 5. územních samosprávných celků, 6. organizačních složek územních samosprávných celků, 7. právnických osob zřízených nebo založených územním samosprávným celkem, 8. vysokých škol, 9. škol, 10. zdravotních pojišťoven, 11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených organizační složkou státu s celostátní působností, b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u 1. původců uvedených v písmenu a), 2. původců uvedených v písmenu c) bodech 1 až 12, kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení, s výjimkou vrcholných nebo obdobných orgánů těchto původců a s výjimkou původců, kteří si zřídili soukromý archiv, 3. původců uvedených v písmenu c) bodech 13 až 15 s výjimkou těch, kteří si zřídili soukromý archiv, c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u 1. politických stran, 2. politických hnutí, 6

3. spolků, 4. odborových organizací, 5. organizací zaměstnavatelů, 6. profesních komor, 7. církví, 8. náboženských společností, 9. nadací, 10. nadačních fondů, 11. ústavů, 12. obecně prospěšných společností, 13. obchodních společností, 14. družstev, 15. notářů, s výjimkou jejich vrcholových nebo obdobných orgánů,“. 6. V § 49 odst. 1 písm. r) se slova „podle zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „k vedení spisovny“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 7. V § 49 odst. 1 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) kontroluje plnění povinností podnikatele, kterému byla udělena koncese k vedení spisovny, stanovených v § 3 odst. 4,“. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno t). 8. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní: „§ 57a (1) Výběr archiválií z dokumentů, které má povinnost uchovávat právní nástupce veřejnoprávního původce nebo soukromoprávního původce, provádí archiv, který by byl příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto původce. (2) Výběr archiválií z dokumentů předaných veřejnoprávním původcem, soukromoprávním původcem nebo jejich právním nástupcem k zajištění odborné správy do spisovny provozované podnikatelem, kterému byla

7

udělena koncese k vedení spisovny, provádí archiv, který je příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto původce nebo jeho právního nástupce.“. 9. V § 68a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokud zvláštní právní předpis stanoví, že se při zrušení organizační součásti určeného původce, při změně působnosti určeného původce nebo jeho organizační součásti anebo při změně vlastníka nebo držitele dokumentu dokumenty předají jiné osobě, než která je uvedena v odstavci 2, určený původce uvede tuto skutečnost v plánu provádění spisové rozluky, a to včetně jednoznačné identifikace této osoby.“. 10. V § 69a odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 11. § 71 zní: „§ 71 (1) Kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby vykonávají a) ministerstvo u veřejnoprávních původců a archivů s výjimkou zpravodajských služeb České republiky a jimi zřízených archivů, b) Národní archiv u 1. organizačních složek státu s celostátní působností s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek, a u archivů zřízených těmito organizačními složkami státu, 2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními příspěvkovými organizacemi, 3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými institucemi, 4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem a u archivů zřízených těmito právnickými osobami, 5. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví Národní archiv,

8

6. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci Národní archiv, 7. soukromých archivů zřízených subjektem uvedeným v § 46 odst. 1 písm. c), c) státní oblastní archiv podle své územní působnosti u 1. organizačních složek státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito organizačními složkami státu, 2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními příspěvkovými organizacemi, 3. státních podniků a u archivů zřízených státními podniky, 4. právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito právnickými osobami, 5. územních samosprávných celků a u archivů zřízených územními samosprávnými celky, 6. organizačních složek územních samosprávných celků, 7. právnických osob zřízených nebo založených územním samosprávným celkem, 8. vysokých škol a u archivů zřízených vysokými školami, 9. škol a u archivů zřízených školami, 10. zdravotních pojišťoven a u archivů zřízených zdravotními pojišťovnami, 11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených organizační složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými institucemi, 12. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví státní oblastní archiv, 13. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci státní oblastní archiv, 14. soukromých archivů s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Národní archiv,

9

15. podnikatelů, kterým byla udělena koncese k vedení spisovny. (2) Rozhodne-li ministerstvo o změně příslušnosti archivu podle § 44 písm. q), kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby vykonává u původce, jehož se změna příslušnosti archivu týká, nebo organizační součásti původce, jíž se změna příslušnosti archivu týká, archiv určený v rozhodnutí. (3) Ministerstvo kontroluje bezpečnostní archivy pouze na základě výročních zpráv o činnosti.“. 12. V § 72 odstavec 1 zní: „(1) Kontrolu vykonává zaměstnanec ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, kterého k provedení kontroly písemně pověří ředitel věcně příslušného útvaru ministerstva nebo ředitel archivu (dále jen „kontrolující“).“. 13. V § 72 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Archivní inspektor“ nahrazují slovy „Kontrolující je“ a slovo „je“ se zrušuje. 14. V § 72 odst. 3 větě první se slova „archivního inspektora“ nahrazují slovy „vydanému podle odstavce 2“, ve větě druhé se slovo „jeho“ zrušuje a věta třetí se zrušuje. 15. V § 72 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 16. V § 72 odstavec 4 zní: „(4) Na kontrolu prováděnou podle § 71 odst. 3 se odstavce 1 až 3 nepoužijí.“. 17. V § 74 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Právnická nebo fyzická osoba se jako podnikatel, kterému byla udělena koncese k vedení spisovny, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 odst. 4 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie.“. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. 18. V § 74 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slova „Určený původce“ vkládají slova „nebo původce uvedený v § 63 odst. 2“. 19. V § 74 odst. 11 písm. b) se slova „nebo 9“ nahrazují slovy „ , 9 nebo 10“. 10

20. V § 75 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 21. V § 86 se za slova „§ 19,“ vkládají slova „§ 22a,“. 22. V příloze č. 1 se v části I v bodě 2 písm. a) slova „ , zápisy z porad vedení“ zrušují. 23. V příloze č. 1 se v části I v bodě 5 na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena b) a d) se zrušují. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j.: MSMT-8154/2013-201 Českomoravský odborový svaz pracovníků školství Č.j.: ČMOS PŠ/2013-349 Právní výklad k § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) , a § 132 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce , ve znění pozdějších předpisů. I. Podle § 23 odst. 1 zákona stanoví ředitel školy nebo školského zařízení (dále jen „škola“) pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování.

11

Podle § 23 odst. 2 zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení“). Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti. Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky určena v § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně. Podle § 22a odst. 1 zákona pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností. Příkladmý výčet prací souvisejících s přímou pedagogickou činností je uveden v § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen „pracovní řád“). Mezi práce související s přímou pedagogickou činností, a tedy mezi standardní činnosti pedagogických pracovníků, patří nejen příprava na přímou pedagogickou činnost, hodnocení prací dětí a žáků (dále jen „žáci“), ale také dohled nad žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků, péče o kabinety a sbírky, účast na školních poradách a studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Čas vyhrazený na práce související s přímou pedagogickou činností činí rozdíl mezi týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti a 40 hodinami. Někdy bývá týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nazýván úvazkem, což může vést k určitým nedorozuměním, neboť jako úvazek je většinou chápána stanovená týdenní pracovní doba, a k mylným názorům, že pracovní doba pedagogických pracovníků je shodná s týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti. Pro zjednodušení a větší názornost však bude i v tomto výkladu nadále

12

týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti označován také jako „základní pedagogický úvazek“. Příklad 1: Učitel mateřské školy má nařízením určen základní pedagogický úvazek 31 hodin týdně. Na práce související s přímou pedagogickou činností připadá 9 hodin týdně. Učitel střední školy má nařízením určen základní pedagogický úvazek 21 hodin týdně. Na práce související s přímou pedagogickou činností připadá 19 hodin týdně. Vychovatel školní družiny a školního klubu má nařízením určen základní pedagogický úvazek 28 – 30 hodin. Ředitel školy je povinen na začátku období školního vyučování nebo pololetí školního vyučování konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi stanovit přesnou výši jeho základního pedagogického úvazku. Tuto výši není oprávněn v daném období měnit. Ředitel školy si při stanovení základního pedagogického úvazku konkrétním pedagogickým pracovníkům počíná tak, aby dodržel zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace. Porušením těchto zásad bude např. neodůvodněné stanovení základního pedagogického úvazku ve výši 30 hodin u jednoho z vychovatelů školní družiny, pokud ostatní budou mít základní pedagogický úvazek stanoven na 28 hodin. Za práce v základním pedagogickém úvazku a za práce související s přímou pedagogickou činností přísluší pedagogickým pracovníkům měsíční platový tarif stanovený podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. II. Podle § 3 odst. 3 pracovního řádu při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. V praxi rozvržení přímé pedagogické činnosti probíhá tak, že je jednotlivým pedagogickým pracovníkům vytvořen jejich „rozvrh hodin“. V souvislosti s tímto ustanovením je vhodné upozornit, že po právní stránce nic nebrání tomu, aby byl pedagogickému pracovníkovi každý týden určován jiný „rozvrh hodin“. S ohledem na potřeby žáků (potřeba stabilního rozvrhu hodin) se tak však neděje. Na

13

mimořádné změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti však pamatuje § 3 odst. 4 pracovního řádu, který stanoví, že změny v tomto rozvržení oznamuje ředitel školy pedagogickému pracovníkovi zpravidla 3 dny předem. III. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze podle § 2 odst. 3 nařízení rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců. Příklad 2: Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy bude mít základní pedagogický úvazek (21 hodin) rozvržen tak, že v lichém týdnu bude vykonávat 19 hodin přímé pedagogické činnosti a v sudém týdnu bude vykonávat 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Příklad 3: Učitel odborného výcviku střední školy, jenž bude mít určen základní pedagogický úvazek na 30 hodin (podle nařízení je základní pedagogický úvazek učitelů odborného výcviku střední školy 25 – 35 hodin), bude v září a říjnu vykonávat 36 hodin přímé pedagogické činnosti týdně, v listopadu až lednu 26 hodin přímé pedagogické činnosti. IV. Podle § 23 odst. 3 zákona může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin, další hodiny s ním může dohodnout. Hodiny přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah budou v tomto výkladu označovány také jako „přespočetné hodiny“. Je vhodné upozornit, že se nejedná o tzv. přesčasové hodiny. Práce přesčas vzniká až při výkonu práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. nad 40 hodin týdně (srov. § 93 zákoníku práce). Přespočetné hodiny jsou vykonávány v rámci stanovené pracovní doby a de facto zkracují čas vyhrazený pro výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. V případě rovnoměrného rozvržení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti je přímou pedagogickou činností nad rozsah hodin stanovený ředitelem každá (viz ale bod VII.) hodina přímé pedagogické

14

činnosti nad základní pedagogický pedagogickému pracovníkovi.

úvazek

určený

konkrétnímu

Příklad 4: Učitel mateřské školy má základní pedagogický úvazek 31 hodin. 32. (a každá další) hodina přímé pedagogické činnosti bude přespočetná. Příklad 5: Vychovatel školní družiny má stanoven základní pedagogický úvazek 28 hodin (nařízení pro vychovatele stanovuje rozpětí 28 – 30 hodin přímé pedagogické činnosti týdně). 29. (a každá další) hodina bude přespočetná. Pokud je základní pedagogický úvazek rozvržen na jednotlivé týdny nerovnoměrně, budou přespočetnými hodinami ty hodiny, ve kterých bude pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost nad rozsah, který mu byl stanoven pro příslušný týden. Příklad 6 : Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy bude mít základní pedagogický úvazek (21 hodin) rozvržen tak, že v lichém týdnu bude vykonávat 19 hodin přímé pedagogické činnosti a v sudém týdnu bude vykonávat 23 hodin přímé pedagogické činnosti. V lichém týdnu bude přespočetnou hodinou 20. (a každá další) hodina, v sudém týdnu 24. (a každá další) hodina přímé pedagogické činnosti. V případě snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti dle nařízení jsou přespočetnými hodinami hodiny přímé pedagogické činnosti nad takto snížený rozsah (týká se výchovných poradců a učitelů – metodiků informačních a komunikačních technologií). V. Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah – přespočetná hodina – je odměňována podle § 132 zákoníku práce příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (dále jen „příplatek“). VI. V praxi bývají rozlišovány tzv. stálé přespočetné hodiny (nazývané též „nadúvazkové“), kdy pedagogický pracovník vykonává pravidelně každý týden více hodin přímé pedagogické činnosti než je jeho základní pedagogický úvazek, a jiné přespočetné hodiny (nazývané též 15

„nahodilé“) vzniklé především zastupováním za chybějící pedagogické pracovníky, při kterém zastupující pedagogický pracovník vykonává přímou pedagogickou činnost (tzv. suplování). Právní režim obou druhů přespočetných hodin je však zcela stejný. Doporučuje se tzv. stálé přespočetné hodiny v rozvrhu hodin konkrétního pedagogického pracovníka označit, tato povinnost však řediteli školy není právními předpisy uložena. Doporučený postup však usnadňuje aplikaci § 23 odst. 4 zákona. Příklad 7: Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Týdně však vykonává 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Jako přespočetnou mu ředitel školy v rozvrhu vyznačil poslední páteční hodinu. Příklad 8: Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. V jednom týdnu onemocněl jiný učitel a danému učiteli bylo nařízeno tzv. suplování v pátek poté, co vykonal svůj základní rozsah přímé pedagogické činnosti. Tato poslední páteční hodina je přespočetná. V případě, že by mu bylo nařízeno tzv. suplování ve středu, bude přespočetnou tato středeční hodina. VII. Podle § 23 odst. 4 zákona se za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy (tj. za přespočetnou hodinu) považuje vykonaná přímá pedagogická činnost i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti (tj. základní pedagogický úvazek) vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době která se posuzuje jako výkon práce (zde ustanovení obsahuje odkaz na § 348 zákoníku práce) přímou pedagogickou činnost nevykonával. Přespočetná hodina je tedy definována tím, že musí být skutečně vykonána. Pokud přespočetná hodina vykonána nebyla, nemůže se pojmově o přespočetnou hodinu jednat.

16

Příklad 9: Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Týdně však vykonává 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Jako přespočetnou mu ředitel školy v rozvrhu vyznačil poslední páteční hodinu. V konkrétním týdnu však na pátek připadl svátek (prázdniny, nebo třída, ve které měl učitel učit tuto označenou hodinu, nebyla ve škole atd.). Pedagogický pracovník označenou hodinu nevykonal a žádná přespočetná hodina tedy nevznikla. Za přespočetnou hodinu se nepovažuje taková vykonaná hodina přímé pedagogické činnosti, pokud pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Doba, kdy pedagogický pracovník vykonává práce související s přímou pedagogickou činností, je výkonem práce (viz bod I.) a nelze na ni proto pohlížet jako na dobu, která se jako výkon práce posuzuje (srov. § 348 zákoníku práce). Příklad 10: Učitel druhého stupně základní školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit dvě hodiny. Celá škola však odchází na divadelní představení, daný učitel bude doprovázet svou třídu na cestě do a z divadla a dále bude konat dohled nad žáky během představení. Dohled nad žáky je standardním výkonem práce učitele. Ve čtvrtek je tomuto učiteli nařízena jedna hodina tzv. suplování za nemocnou kolegyni. Tato hodina se neposuzuje jako přespočetná, neboť pedagogický pracovník nesplnil svůj základní pedagogický úvazek, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Situace by byla stejná také v případě, pokud by v pondělí třídu do divadla nedoprovázel, ale zůstal by ve škole, kde by se věnoval např. přípravě na vyučování, opravoval písemné práce atp. Příklad 11: Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně má nařízen pravidelný výkon přímé pedagogické činnosti nad tento základní pedagogický úvazek v rozsahu 1 hodiny. Ředitel tuto nařízenou hodinu nad základní pedagogický úvazek označil v rozvrhu učitele jako poslední hodinu v pátek. V pondělí učitel nevykonal 4 hodiny přímé 17

pedagogické činnosti, neboť třída, ve které měl učit, odešla do kina (anebo ji do kina doprovázel). Páteční poslední hodina se jako přespočetná neposoudí ze stejných důvodů jako v příkladě 10. Pokud pedagogický pracovník nesplní část základního pedagogického úvazku proto, že místo přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností, neznamená, že mu v daném týdnu nemohou vzniknout přespočetné hodiny. Jako přespočetná se v takovém případě posoudí až hodina (příp. další hodiny) nad základní pedagogický úvazek daného pedagogického pracovníka. Příklad 12: Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin v pondělí neodučí 1 hodinu, neboť třída, ve které měl přímou pedagogickou činnost vykonávat, se účastnila vzdělávací protidrogové přednášky. Ve středu jsou učiteli nařízeny 2 hodiny tzv. suplování. Jedna hodina se posoudí jako přespočetná a náleží za ní příplatek, druhá hodina se jako přespočetná neposoudí, příplatek za ni nenáleží (hodina je již zaplacena v platovém tarifu učitele). Splnění základního pedagogického úvazku – týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností se posuzuje vždy po týdnech. Nelze převádět nesplněné hodiny přímé pedagogické činnosti do dalšího týdne. Příklad 13: Učitel praktického vyučování má základní pedagogický úvazek 25 hodin. V jednom týdnu nevykoná 3 hodiny přímé pedagogické činnosti, neboť doprovází třídu na exkurzi a vykonával dohled nad žáky. Následující týden ve stejném měsíci jsou mu nařízeny 3 hodiny tzv. suplování. Vzniknou 3 přespočetné hodiny, neboť v druhém týdnu učitel vykonal tři hodiny přímé pedagogické činnosti nad svůj týdenní stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti. Zejména v souvislosti s exkurzemi a návštěvami vzdělávacích akcí vzniká otázka, zda při nich pedagogický pracovník vykonává dohled nad žáky či přímou pedagogickou činnost. Co je přímou pedagogickou činností lze dovodit z § 2 odst. 1 zákona a § 132 zákoníku práce: jde o přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

18

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hranice mezi jednotlivými činnostmi může být neostrá a bude vždy záležet na individuálním posouzení případu. Lze však jednoznačně konstatovat, že výkon přímé pedagogické činnosti není výhradně vázán na místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo kde jsou poskytovány školské služby. O tom, zda bude vykonávána přímá pedagogická činnost, rozhoduje zásadně ředitel školy. Přímou pedagogickou činností nebude nikdy pouhý dohled nad žáky po cestě na mimoškolní akci a z ní, dohled při divadelním, filmovém a podobném představení (pedagogický pracovník zde nemůže na žáky přímo působit). Přímou pedagogickou činností nebude ani doprovod žáků na sportovní (příp. uměleckou nebo jinou) soutěž, což lze mimo jiné dovodit i z toho, že ani v případě trenérů se trenérská činnost na soutěži žáků automaticky neposuzuje jako přímá pedagogická činnost (srov. § 2 odst. 7 nařízení). Složitější bude posouzení činnosti při nejrůznějších exkurzích, nejvýznamnějším vodítkem bude přímé působení na vzdělávané. Příklad 14: Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně doprovází žáky do muzea v pondělí, kdy má učit 3 hodiny. 1 hodinu stráví cestou do galerie a 1 hodinu cestou zpět. 2 hodiny prochází s žáky muzeem a podává odborný výklad k jednotlivým exponátům a začleňuje je do látky probírané v dějepise. Učitel tedy v pondělí vykonal 2 hodiny přímé pedagogické činnosti. V daný týden bude učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování ve čtvrtek. Nebude se jednat o přespočetnou hodinu, neboť učitel 1 hodinu svého základního pedagogického úvazku nesplnil z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností (dohled nad žáky cestou do a z muzea). Pokud mu budou nařízeny 2 hodiny, bude se 1 považovat za přespočetnou. Příklad 15: Stejná situace jako v příkladu 14, učitel však v muzeu žákům řekl, aby sály procházeli sami a četli si popisky u jednotlivých exponátů. Sám muzeem procházel také a dohlížel na žáky. Přímou pedagogickou činnost v muzeu nevykonával. O stejnou situaci by se jednalo v případě, kdy by žáky předal lektorovi muzea a sám s žáky poslouchal jeho výklad. Protože z důvodu návštěvy muzea – a tedy z důvodu výkonu prací 19

souvisejících s přímou pedagogických činností – nesplnil tři hodiny přímé pedagogické činnosti, byla by v jeho případě přespočetnou hodina až 4. hodina suplování v daném týdnu. Specifická situace vzniká při výuce plavání. Pokud se jedná o výuku plavání (zejm. na základní škole), výuka musí být podle § 7 odst. 7 školského zákona zajišťována prostřednictvím pedagogických pracovníků. Kmenová škola může zajišťovat výuku plavání buď prostřednictvím svých vlastních učitelů (a tito tedy při výuce plavání vykonávají přímou pedagogickou činnost) anebo může uzavřít smlouvu se zařízením, kde se výuka plavání uskutečňuje. Pokud škola uzavře zároveň pracovní smlouvy anebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr s jednotlivými pracovníky plaveckého zařízení, stávají se tito pedagogickými pracovníky, kteří mohou vykonávat přímou pedagogickou činnost. Pedagogičtí pracovníci kmenové školy vykonávají dohled nad žáky. Pokud taková smlouvy nebo dohody uzavřeny nejsou, mohou se na výuce podílet pracovníci zařízení jako instruktoři (tedy nikoliv jako pedagogičtí pracovníci) na základě smlouvy kmenové školy s daným zařízením. V takovém případě musí pedagogičtí pracovníci při výuce plavání vykonávat přímou pedagogickou činnost. V případě uzavření smlouvy s plaveckou školou zapsanou ve školském rejstříku již není třeba uzavírat jednotlivé smlouvy nebo dohody s jejími učiteli, neboť tito mají status pedagogických pracovníků. Skutečnost, že za přespočetné hodiny se nepovažují hodiny přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek, pokud základní pedagogický úvazek nebyl splněn z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, vede někdy k mylným názorům, že se pedagogičtí pracovníci účastní mimoškolních akcí „zadarmo“ anebo si takto „odpadlé“ hodiny musí nahrazovat. Není tomu tak. Dohled nad žáky na mimoškolních akcích je standardní náplní práce pedagogických pracovníků, za kterou je jim poskytován plat. V případě, že pedagogický pracovník z důvodu účasti na mimoškolní akci nesplní svůj stanovený základní pedagogický úvazek, plat se mu nekrátí. V případě tzv. stálých přespočetných hodin může mít současná právní úprava vliv na celkovou výši platu, protože za tyto hodiny není až do výše „odpadlých“ hodin poskytován příplatek. Příplatek je však poskytován za přímou pedagogickou činnost, kterou pedagogický pracovník vykonal nad svůj základní pedagogický úvazek a ten v popsaných případech splněn nebyl, 20

a to nikoliv z důvodu doby, která se posuzuje jako výkon práce podle (§ 348 zákoníku práce – viz dále). Nároky pedagogických pracovníků na plat nebo náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, příplatek za práci v sobotu a v neděli a příplatek za noční práci nejsou při splnění podmínek uvedených v zákoníku práce dotčeny. Podle ustáleného výkladu MŠMT je veškerá práce učitelů mateřských škol s dětmi přímou pedagogickou činností. O dohledu nad dětmi lze v mateřských školách uvažovat pouze za předpokladu přítomnosti jiného učitele mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pokud počet dětí nepřevyšuje počet dětí připadající na jednu třídu. Příklad 16: 30 dětí mateřské školy odchází na divadelní představení, doprovází je dva učitelé. Není možné, aby jeden vykonával přímou pedagogickou činnost a druhý dohled, neboť počet dětí převyšuje maximální počet dětí ve třídě mateřské školy. Oba učitelé tedy vykonávají přímou pedagogickou činnost. Pokud pedagogický pracovník nesplní část svého pedagogického úvazku, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával, považují se vykonané hodiny přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek za přespočetné. Za výkon práce se podle § 348 zákoníku práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, (s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracovnání, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy), doba dovolené, doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek a doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. Překážky v práci jsou uvedeny v § 191 – 210 zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. § 24 odst. 7 zákona stanoví, že volno k samostudiu pedagogických pracovníků se považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Podle § 184 odst. 1 školského zákona je účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře je jiným úkonem v obecném zájmu (překážkou v práci). Charakter překážek

21

v práci mají i některé doby v právních předpisech neuvedené: např. neplacené volno anebo účast na stávce. Za dobu výkonu práce ve smyslu § 348 zákoníku práce se u pedagogických pracovníků nepovažuje prohlubování kvalifikace (studium, školení a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků), neboť tato činnost je výkonem práce pedagogických pracovníků podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a § 3 odst. 1 písm. b) pracovního řádu. Naopak zvyšování kvalifikace podle § 232 zákoníku práce je podle § 205 zákoníku práce překážkou v práci. Příklad 17: Učitel prvního stupně základní školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit 4 hodiny. Z důvodu svátku však výuka neprobíhá. Ve čtvrtek je učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování. Za tuto hodinu učiteli náleží příplatek, neboť doba, kdy zaměstnanec nepracuje, protože je svátek, se posuzuje jako výkon práce. O stejnou situaci by se jednalo i v případě, že by učitel ve čtvrtek vykonával tzv. stálou přespočetnou hodinu. Příklad 18: Vychovateli školní družiny v pátek „odpadne“ 5 hodin přímé pedagogické činnosti, neboť budou prázdniny a vychovatel bude čerpat volno k samostudiu (příp. dovolenou). Tři hodiny, které v úterý „suploval“ za jiného vychovatele se budou považovat za přespočetné, neboť doba volna k samostudiu i doba dovolené se považují za výkon práce. Příklad 19: Učitel druhého stupně základní školy se v pondělí celý den účastní vzdělávací akce „Výuka anglického jazyka u dětí se specifickými poruchami učení“ a odpadne mu tak 5 hodin přímé pedagogické činnosti. Páteční hodina, kdy tzv. supluje za jiného učitele (anebo kdy koná tzv. stálou přespočetnou hodinu) se za přespočetnou hodinu nepovažuje, neboť doba účasti na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za výkon práce, protože výkonem práce je. Příklad 20: Nekvalifikovaný učitel odborného výcviku se v pondělí účastní studia v programu celoživotního vzdělávání, kterým získá odbornou kvalifikaci, a „odpadne“ mu tak 5 hodin. Páteční hodina, kdy suploval za jiného 22

učitele, se považuje za přespočetnou hodinu, neboť doba zvyšování (včetně získávání) kvalifikace se považuje za překážku v práci. VIII. V případě, kdy pedagogický pracovník pravidelně vykonává hodinu (příp. hodiny) přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek a ředitel školy neurčí v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, a pedagogický pracovník v daném týdnu vykoná alespoň jednu hodinu přímé pedagogické činnosti, nebude možné říci, že se nejednalo právě o onu nařízenou, tedy přespočetnou hodinu. Důvod případného nesplnění základního pedagogického úvazku je však třeba vzít v úvahu i nadále. Příklad 21: Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Ředitel školy mu na začátku školního roku nařídí vykonávat každý týden 1 hodinu přímé pedagogické činnosti navíc (tzv. stálá přespočetná hodina), neurčí však, o kterou hodinu se jedná. Učitel bude v pátek čerpat dovolenou (doba dovolené se považuje za výkon práce) a „odpadne“ mu tak 5 hodin. Přespočetná hodina přesto vznikne. Mohla by být vznesena námitka, že přespočetná hodina vykonána nebyla, neboť jí byla některá z „odpadlých“ pátečních hodin. Proti tomu je však možné vznést protiargument, že nařízenou hodinou nad stanovený základní pedagogický úvazek byla každá jiná než páteční hodina. Z hlediska zásady zvláštní ochrany zaměstnanců (§ 1a zákoníku práce) je tedy nutné uzavřít, že přespočetná hodina skutečně vznikla. Pokud by však ředitel býval označil hodinu „navíc“ na pátek, přespočetná hodina by nevznikla. Příklad 22: Stejný učitel jako v příkladu 21. Učitel však nebude v pátek čerpat dovolenou, ale půjde s žáky do divadla. Přespočetná hodina nevznikne. Je sice možné, že nařízená hodina vykonána byla, důležité ale je, že na dobu, ve které učitel neplnil svůj stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti, se nevztahuje režim § 348 zákoníku práce.

23

IX. Dosavadní výklad je možné pro přehlednost shrnout do několika otázek a odpovědí, které určí směr postupu úvah, zda vznikne nárok na příplatek: Byla hodina přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek vykonána? 1. Ne. → Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží. 2. Ano. Splnil pedagogický pracovník svůj základní pedagogický úvazek? 2. 1. Ano. → Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží. 2. 2. Ne. Z jakého důvodu pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil? 2. 2. 1. Doba posuzující se jako výkon práce (§ 348 zákoníku práce) → Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží. 2.2.2. Práce související s přímou pedagogickou činností → Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží. V případě, že ředitel školy neurčil v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, postupuje se až od bodu 2 (je nutné přepokládat, že hodina nad základní pedagogický úvazek vykonána byla – srov. bod VIII.). X. Zatímco týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti – základní pedagogický úvazek se pedagogickým pracovníkům stanovuje na období školního vyučování nebo pololetí školního roku (viz bod I.), neplatí to o nařízených hodinách přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah podle § 23 odst. 3 zákona. Počet takto nařízených (příp. domluvených) hodin se může měnit – a často také mění zejména v souvislosti s tzv. suplováním – každý týden. V týdnu, ve kterém připadají některé pracovní dny na dlouhodobě plánované školní akce, prázdniny, svátky atp., může ředitel školy rozvrhnout přímou pedagogickou činnost pedagogickým pracovníkům tak, aby v těchto případech nebylo nutno uplatňovat § 23 odst. 3 zákona vůbec, příp. jen

24

ve výjimečných případech. Zaměstnavatel může jiné činnosti (které nejsou přímou pedagogickou činností) kumulovat do ostatních dnů. Důležité je, aby změny v rozvrhu přímé pedagogické činnosti byly pedagogickému pracovníkovi dány na vědomí, zpravidla alespoň s třídenním předstihem, jak stanoví § 3 odst. 4 pracovního řádu. Postup je stejný v případě „stálých“ i „nahodilých“ hodin přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek. Příklad 23: Učitel vyšší odborné školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin. V rozvrhu má jako nařízenou („stálou přespočetnou“) hodinu přímé pedagogické označenu 1 hodinu, a to poslední páteční hodinu. Protože na pondělí připadá svátek (anebo škola odchází do divadla atp.) a učiteli v ten den „odpadnou“ hodiny, ředitel školy učiteli oznámí, že mu v daném týdnu nenařizuje žádnou hodinu přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah, neboť mu přesunul 1 hodinu přímé pedagogické činnosti z pondělí na pátek. Příklad 24: Učitel vyšší odborné školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin. Ředitel ví, že v pondělí následujícího týdne bude svátek a učiteli hodiny odpadnou. Zároveň ví, že ve čtvrtek bude potřebovat, aby daný učitel „odsuploval“ jednu hodinu za učitelku, která je nemocná. Nerozvrhne tedy danému učiteli žádnou (nebo část) přímou pedagogickou činnost na pondělí (místo ní rozvrhne práce související s přímou pedagogickou činností) a přesune ji na den, kdy bude daný učitel tzv. suplovat. Přespočetná hodina nevznikne. Výše uvedený postup není v rozporu s právními předpisy, neobchází je, ani obecně nepoškozuje práva zaměstnanců, naopak umožňuje v konkrétních případech napravit určitým způsobem nerovné postavení pedagogických pracovníků vyplývající z jejich rozdílných rozvrhů: Příklad 25: Učitel A a B jsou učiteli druhého stupně základní školy, oba mají základní pedagogický úvazek 22 hodin. Učitel B má nařízenu jednu „stálou přespočetnou“ hodinu, která je v rozvrhu označena jako páteční poslední. Učitel A má na pondělí rozvrženy 2 hodiny přímé pedagogické činnosti, učitel B 6 hodin. Na pondělí připadne svátek. Učitel A tak v

25

týdnu odučí 20 hodin, učitel B 17 hodin. Přesto bude mít učitel B za tento týden (za předpokladu stejného platového zařazení atd.) vyšší plat, neboť mu bude náležet příplatek za přespočetnou hodinu. Ředitel školy má možnost učiteli B předem přesunout přímou pedagogickou činnost z pondělí na pátek tak, aby přespočetná hodina nevznikla. XI. Podle § 23 odst. 2 zákona se v případě sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je podle § 23 odst. 4 zákona přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah (tj. přespočetnými hodinami) až přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené době. Těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. Dojde-li na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem k navýšení sjednaného kratšího pracovního úvazku, je nutné zvýšit úměrně rozsahu těchto hodin také poměrnou část platového tarifu – jde o tzv. proplácení hodin až do tzv. plného úvazku a do plného platového tarifu podle platové stupnice. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi zaměstnancem – pedagogickým pracovníkem a zaměstnavatelem má povahu změny pracovní smlouvy, musí být dohoda písemná. Příklad 26: Učitel druhého stupně základní školy pracuje tzv. na půl úvazku, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti tedy činí 11 hodin. Vzhledem k onemocnění jiného učitele, se daný učitel dohodne se zaměstnavatelem, že bude učit 4 hodiny týdně za nemocného kolegu. Nepůjde o přespočetné hodiny, učiteli se poměrně navýší úvazek a platový tarif. Příklad 27: Učitel druhého stupně základní školy pracuje tzv. na půl úvazku, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti tedy činí 11 hodin. Vzhledem k onemocnění jiného učitele, se daný učitel dohodne se zaměstnavatelem, že bude učit 12 hodin týdně za nemocného kolegu. Danému učiteli se navýší úvazek o 11 hodin a vznikne 1 přespočetná hodina, za kterou mu přísluší příplatek.

26

XII. Zrušuje se Právní výklad k § 23 zákona o ped. prac. a § 8 zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 11771/2005-25, Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, č. j. 774-15/2-2005. PhDr. Jindřich Fryč, v. r. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. František Dobšík, v. r. předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství

Vzor kolektivní smlouvy Preambule Vzor kolektivní smlouvy je vypracován v rámci vzájemných vztahů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a nahrazuje předchozí vzor kolektivní smlouvy publikovaný ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, sešit č. 7/2012. Vyhotovením tohoto dokumentu vyjadřují Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravský odborový svaz pracovníků školství svůj zájem na zachování a upevnění sociálního smíru v oblasti regionálního školství. Připojený vzor kolektivní smlouvy má pouze doporučující charakter. Smluvní strany mají možnost v souladu s právními předpisy sjednat v kolektivních smlouvách i jiné podmínky než jen ty, které jsou uváděny v připojeném vzoru. V otázkách rozpisu mzdových prostředků se však doporučuje postupovat podle vzoru, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu.

27

Marcel Chládek, v. r.

František Dobšík, v. r.

ministr

předseda

školství, mládeže a tělovýchovy

Českomoravského odborového svazu pracovníků školství

V Praze dne 23. ledna 2014 VZOR KOLEKTIVNÍ SMLOUVA uzavřená mezi: ..................................... (název právnické osoby podle zřizovací listiny), zastoupen ředitelem..................................... (dále jen „zaměstnavatel“) a základní organizací Českomoravského odborového svazu pracovníků školství při ...................... (celý název ZOOS), zastoupenou předsedou ................................... (dále jen „odbory“). __________________________________________________________ I. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1. Předmět kolektivní smlouvy Kolektivní smlouva upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran, jež jsou touto smlouvou výslovně upraveny. 2. Vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací Zaměstnavatel se zavazuje uznat jako své partnery při plnění této smlouvy zástupce odborové organizace, která u zaměstnavatele

28

působí, a to i v případě, že nejsou jeho zaměstnanci. Odbory se zavazují písemně sdělit zaměstnavateli jména členů orgánu odborové organizace jednajícího za tuto odborovou organizaci působící u zaměstnavatele a jakékoliv změny ve složení tohoto orgánu. 3. Respektování společných stanovisek Smluvní strany se zavazují k respektování společných stanovisek vydaných k právním předpisům Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo krajskými úřady ve spolupráci s příslušnými orgány ČMOS PŠ. 4. Materiální a organizační zabezpečení činnosti odborů Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pro nezbytnou provozní potřebu odborů podle svých možností v přiměřeném rozsahu místnost pro pořádání porad a schůzí a zavazuje se hradit náklady spojené s její údržbou a technickým provozem. Zaměstnavatel umožní odborům podle svých možností a v nezbytně nutném rozsahu přístup ke kopírovací, výpočetní a spojovací technice, včetně elektronické pošty. Zaměstnavatel umožní pověřenému zástupci příslušného odborového orgánu působícího ve škole nebo školském zařízení přístup k informacím a sdělením adresovaným odborům elektronickou poštou, a to do 48 hodin po jejich obdržení. Totéž platí pro korespondenci určenou odborům a doručenou na adresu školy nebo školského zařízení. Zaměstnavatel se zavazuje provádět srážkou z platu úhradu členských příspěvků zaměstnanců-členů odborového svazu a poskytovat pověřeným zástupcům odborů informace nezbytné pro ověření správnosti výše těchto příspěvků za podmínky, že k těmto opatřením bude dán předchozí písemný souhlas těchto zaměstnanců. 5. Vzájemná informovanost Odbory se zavazují zvát zaměstnavatele na své členské schůze, a zaměstnavatel se zavazuje zvát zástupce odborů na porady vedení školy.

29

Smluvní strany se zavazují umožnit na požádání účast druhé smluvní strany i na dalších jednáních svých orgánů či na poradách, a to k přednesení stanoviska k projednávaným otázkám, pokud se týkají zájmů druhé smluvní strany. Za tím účelem se smluvní strany předem informují o všech jednáních, na kterých by mohla vzhledem k jejich zaměření přicházet taková účast v úvahu. Smluvní strany se zavazují neprodleně se vzájemně písemně informovat o svých rozhodnutích dotýkajících se zájmů druhé smluvní strany. 6. Vyřizování stížností Zaměstnavatel se zavazuje projednávat s odborovou organizací stížnosti zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů (§ 276 odst. 9 ZP), pokud o to zaměstnanec požádá. Odborová organizace se zavazuje poskytnout zaměstnavateli při projednávání stížnosti součinnost. Pravidla (postup a lhůty) pro vyřizování takovýchto stížností stanoví příloha této kolektivní smlouvy. Požádá-li zaměstnanec o jednání se zaměstnavatelem v pracovněprávní záležitosti, i když nejde o stížnost, zaměstnavatel se zavazuje postupovat jako v případě stížnosti. II. ZAMĚSTNANOST A PRACOVNÍ PODMÍNKY 7. Zajištění zaměstnanosti Zaměstnavatel se zavazuje zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti především svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává přednostně v pracovním poměru podle zákoníku práce. Zaměstnavatel se zavazuje projednat s odbory alespoň jedenkrát ročně nejpozději do 30. 6. způsob plnění tohoto závazku. 8. Informace o zamýšlených změnách v zaměstnanosti Zaměstnavatel se zavazuje předem informovat příslušný odborový orgán o zamýšlených strukturálních změnách a organizačních nebo 30

racionalizačních opatřeních, v jejichž důsledku dojde ke změně většího počtu pracovních míst, a to minimálně tři měsíce před uskutečněním těchto změn. 9. Informace o rozvázání pracovního poměru S jinými případy rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, než jsou uvedeny v § 52 a § 55 ZP, seznámí zaměstnavatel odbory do dvou týdnů po ukončení pracovního poměru. 10. Nabídka pracovního místa Zaměstnavatel se zavazuje nově zřízené pracovní místo nebo uvolněné pracovní místo již zřízené nabízet přednostně zaměstnancům, se kterými má být rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů (např. je v běhu výpovědní doba nebo byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru s pozdějším termínem jeho skončení). Podmínkou splnění tohoto závazku je splnění předpokladu odborné kvalifikace zaměstnance pro toto nové pracovní místo. Je-li toto nově zřízené nebo uvolněné místo pracovním místem na dobu neurčitou, nabídne je zaměstnavatel přednostně zaměstnancům, se kterými má dosud uzavřen pracovní poměr na dobu určitou. Zaměstnavatel se zavazuje nabídnout přednostně možnost výkonu práce po stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnancům, kteří mají dosud sjednánu kratší týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel se zavazuje projednat s odbory alespoň jedenkrát ročně nejpozději do 30. 6. způsob plnění těchto závazků. 11. Vzájemná konzultace v oblasti zaměstnanosti a hospodaření Kromě případů povinného projednání s odbory podle § 287 odst. 2 a § 320 ZP se zaměstnavatel zavazuje předem projednávat s odbory také ty okolnosti týkající se vývoje zaměstnanosti, které jinak podléhají podle zákoníku práce pouze povinnosti informovat odbory (§ 287 odst. 1 ZP). Jedná se zejména o tyto případy:

31

- Změny právního postavení zaměstnavatele z rozhodnutí zřizovatele včetně vnitřního uspořádání zaměstnavatele, a to s rozborem důsledků na zaměstnanost, hospodaření a provoz školy nebo školského zařízení. - Připravované strukturální změny, racionalizační a organizační opatření, v jejichž důsledku dojde ke změně počtu pracovních míst, popř. k nutnosti úpravy velikosti pracovních úvazků jednotlivých zaměstnanců. - Otázky pracovních podmínek a jakékoliv jejich změny v těchto oblastech. - Rozpis rozpočtu školy nebo školského zařízení pro daný rok. K tomuto projednání dojde bezprostředně po provedení rozpisu rozpočtu z příslušného orgánu veřejné správy. Předmětem jednání o rozpisu rozpočtu musí být zejména:  Závazné ukazatele (limity) stanovené příslušnými orgány veřejné správy.  Rozpis těchto závazných ukazatelů v oblasti mzdových výdajů, a to zvlášť na jednotlivé složky platu. Předmětem projednání budou celkové objemy nárokových i nenárokových složek platu pro jednotlivé profesní skupiny zaměstnanců.  Rozpis těch ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), které mají vliv na tvorbu pracovních podmínek, bezpečnost práce a péči o zaměstnance (včetně prostředků na další vzdělávání, osobní ochranné pracovní prostředky, závodní stravování apod.).  Předmětem projednání podle předchozích bodů bude rovněž jakákoliv změna rozpočtu (závazných ukazatelů) v průběhu rozpočtového roku. 12. Závazky při vzniku pracovního poměru Zaměstnavatel se zavazuje: 1. Pravidelně písemně předkládat odborům zprávy o sjednaných nových pracovních poměrech, a to vždy k 15. 9. a 15. 2. 32

2. Při nástupu nového pedagogického nebo nepedagogického pracovníka do zaměstnání stanovit písemně jeho pracovní náplň jako podklad pro zařazení do platové třídy. To platí i u dosavadních pracovníků, kteří dosud nemají pracovní náplň písemně stanovenu. Pedagogickým pracovníkům zaměstnavatel v pracovní náplni písemně vymezí obsah přímé pedagogické činnosti, pokud takové vymezení neobsahují pedagogické dokumenty. 13. Opakované uzavírání pracovních poměrů na bodu určitou. Pokud zaměstnavatel a odborová organizace uzavřou dohodu dle § 39 odst. 4 ZP, stává se tato dohoda přílohou kolektivní smlouvy. 14. Práce přesčas V kalendářním roce lze se zaměstnanci dohodnout práci přesčas v rozsahu … hodin nad 150 hodin uvedených v zákoníku práce. Pozn.: V tomto čl. kolektivní smlouvy má smysl uvádět pouze nižší rozsah práce přesčas, k jejímuž výkonu může zaměstnanec dát souhlas ve smyslu § 93 odst. 3 ZP, tj. do výše max. 416 hodin veškeré práce přesčas v kalendářním roce. Období, ve kterém celková práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, se stanovuje na …(max. 52) ... týdnů po sobě jdoucích. 15. Zaměstnávání zaměstnanců vyslaných na akce organizované školou pro žáky Bude-li zaměstnavatel na pedagogickém pracovníkovi požadovat práce jiného druhu, než má sjednáno v pracovní smlouvě, zavazuje se uzavřít s pedagogickým pracovníkem další základní pracovněprávní vztah (viz § 34b odst. 2 ZP). Uvedený postup bude uplatňován i v případě zastupování vychovatele školní družiny učitelem a naopak a u pedagogických pracovníků vyslaných na akce organizované školou pro žáky.

33

16. Pracovní doba a osobní očista Po skončení práce se zaměstnancům, u kterých to vyžaduje charakter vykonávané činnosti, započítává do pracovní doby doba .... (např. 30)..... minut k provedení osobní očisty. 17. Dovolená Zaměstnavatel se zavazuje nejpozději do ......(např. 15.4.) ......... předložit příslušnému odborovému orgánu ke schválení písemný rozvrh čerpání dovolené na kalendářní rok. 18. Překážky v práci na straně zaměstnance Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci pracovní volno nad rámec stanovený v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci takto: 1. Při narození dítěte manželce (družce) zaměstnance se nad rámec stanovený v příloze k nařízení vlády poskytne pracovní volno bez náhrady platu v trvání .......... pracovních dnů. 2. Zaměstnanci pečujícímu o rodinného příslušníka v době, kdy osoba, která jinak o rodinného příslušníka pečuje, je na vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, nebo v případě, kdy tato osoba doprovází rodinného příslušníka k vyšetření do zdravotnického zařízení a zaměstnanec musí zajistit péči o jiného rodinného příslušníka, se poskytne pracovní volno bez náhrady platu na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na .......... den (dny). 3. Při svatbě dítěte se nad rámec stanovený v příloze k nařízení vlády poskytne pracovní volno bez náhrady platu v trvání .......... pracovních dnů. 4. Při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení, se nad rámec stanovený v příloze k nařízení vlády poskytne pracovní volno bez náhrady platu v trvání ……. pracovních dnů při stěhování v obci a ……. pracovních dnů při stěhování mimo obec.

34

19. Rozvrh pracovní doby Zaměstnavatel se zavazuje předem určit pedagogickým pracovníkům, které hodiny přímé pedagogické činnosti jsou hodinami nad stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti. 20. Délka vyrovnávacího období při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby V souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. m) ZP nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby průměrná týdenní pracovní doba přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše ……. (max. 52) týdnů po sobě jdoucích. Pozn.: Podle zákoníku práce platí období nejvýše 26 týdnů, které lze prodloužit jen kolektivní smlouvou. 21. Evidence pracovní doby Zaměstnavatel povede evidenci pracovní doby dohodnutým s odborovou organizací, viz příloha kolektivní smlouvy.

způsobem č. .... této

22. Rozdělená směna Zaměstnavatel se zavazuje rozdělení směny zaměstnanců oznámit těmto zaměstnancům předem písemnou formou. 23. Pracovní volno po skončení rodičovské dovolené Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pracovní volno bez náhrady platu zaměstnanci, který po skončení rodičovské dovolené (§ 196 ZP) pobírá rodičovský příspěvek do 4 let věku dítěte, a o toto pracovní volno písemně požádá, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Existence těchto provozních důvodů bude projednána s příslušným odborovým orgánem.

35

V případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady platu podle tohoto ustanovení se prodlužuje zákaz výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru uvedený v ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) ZP až do nástupu zaměstnance do práce, nejdéle však do doby, kdy dítě zaměstnance dovrší 4 roky věku. 24. Předběžná informace zaměstnanci o zániku pracovního poměru V případě doby trvání pracovního poměru omezené datem nebo určitou okolností se zaměstnavatel zavazuje upozornit příslušného zaměstnance na skončení pracovního poměru nejpozději týden předem. 25. Lhůta pro použití souhlasu s výpovědí člena odborového orgánu Zaměstnavatel může použít souhlasu podle ustanovení § 61 odst. 2 ZP jen ve lhůtě 1 měsíce od jeho udělení. Pozn.: Jde o situaci, kdy je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru se zaměstnancem, který je členem orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Ustanovení ZP umožňuje zaměstnavateli použít případného souhlasu odborů po dobu 2 měsíců od jeho udělení. Tuto lhůtu však lze zkrátit. Odbory dohodnou, s přihlédnutím k § 19 odst. 1 ZP, se zaměstnavatelem dobu, ve které vyjádří své stanovisko k záležitostem, u kterých má odborová organizace podle pracovněprávních předpisů pravomoc spolurozhodování, aniž jsou stanoveny lhůty pro vyjádření, např. § 61, § 108 odst. 5, § 199 odst. 2, § 209 odst. 2, § 217 odst. 1, § 220, § 225 ZP. III. PLATOVÉ NÁROKY A OSTATNÍ PENĚŽITÁ PLNĚNÍ 26. Splatnost platu a výplata platu Jako termín výplaty platu se stanoví ….. den v měsíci. Připadne-li termín výplaty na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na svátek, vyplatí zaměstnavatel plat v nejbližším předcházejícím pracovním dni. 36

27. Nadtarifní nenárokové složky platu Všechny nadtarifní nenárokové složky platu budou přidělovány na základě rámcových kritérií, jež jsou součástí vnitřního předpisu, viz čl. 30 této kolektivní smlouvy, kterým se stanoví systém hodnocení a odměňování zaměstnanců. Zaměstnavatel ohodnotí zvýšenou pracovní činnost provozních a správních zaměstnanců při zastupování jiného nepřítomného zaměstnance odměnou až do výše 100 % úspory tarifu chybějícího zaměstnance. Při stanovení nadtarifních nenárokových složek platu bude zaměstnavatel dodržovat takový poměr osobních příplatků a odměn, aby maximální objem vyplacených odměn nepřesáhl …(např. 75)… procent celkového objemu nenárokových složek platu v daném roce v rámci školy nebo školského zařízení. Zaměstnavatel se zavazuje prostředky na platy čerpat rovnoměrně v průběhu celého kalendářního roku. 28. Nadtarifní nárokové složky platu Zaměstnavatel bude přiznávat zaměstnancům všechny nadtarifní nárokové složky platu stanovené v rozpětí na základě kritérií, jež jsou součástí vnitřního předpisu, kterým se stanoví systém hodnocení a odměňování zaměstnanců. 29. Způsob stanovení platového tarifu v rozpětí. Zaměstnavatel použije postup při stanovení platového tarifu dle § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění, jen na základě dohody s odbory. Při uplatnění postupu podle věty první určí zaměstnavatel zaměstnancům platový tarif alespoň ve výši odpovídající platovému stupni, do kterého by byli zařazeni, pokud by určení platu v rozpětí nebylo uplatněno. Kritéria, podle nichž bude určen platový tarif v rámci rozpětí, jsou uvedena v příloze č. ..... této kolektivní smlouvy. 37

30. Systém hodnocení zaměstnanců Zaměstnavatel se zavazuje zpracovat a po předchozím projednání s odbory vydat vnitřní předpis, kterým stanoví systém hodnocení zaměstnanců, jehož součástí budou, mimo jiné, podmínky přiznávání částí platu podle čl. 27 a 28 této kolektivní smlouvy. 31. Informace o čerpání prostředků na platy Zaměstnavatel bude informovat odbory o čerpání prostředků na platy za všechny jednotlivé úseky ve své působnosti. Informace bude strukturována stejně, jako při projednání rozpisu rozpočtu podle čl. 11 této smlouvy. Informace bude prováděna zvlášť za každé čtvrtletí a souhrnně za uplynulý rozpočtový rok. 32. Odměny při životních a pracovních výročích V souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce (§ 224 ZP) se zaměstnavatel zavazuje poskytovat zaměstnanci odměny při životních a pracovních výročích v následující výši: - při životním nebo pracovním jubileu, kterým je ………….. do výše ………. Kč, - při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod až do výše ………… Kč, 33. Fond kulturních a sociálních potřeb Zaměstnavatel zahájí jednání o rozpočtu Fondu kulturních a sociálních potřeb na nadcházející kalendářní rok (FKSP) před skončením kalendářního roku. Rozpočet a zásady čerpání FKSP jsou přílohou č. .... a č. ..... této kolektivní smlouvy.

38

34. Srážení členských příspěvků z platu zaměstnance Zaměstnavatel se zavazuje provádět srážku členských příspěvků zaměstnance – člena odborové organizace z platu tohoto zaměstnance za předpokladu, že zaměstnanec souhlasí s prováděním tohoto způsobu úhrady členských příspěvků. Srážku z platu provede zaměstnavatel na účet odborové organizace č. ……………. vždy k ….. dni v měsíci. 35. Náhrada výdajů Za opotřebení předmětů používaných zaměstnavatele přísluší náhrada takto:

k práci

se

souhlasem

- vlastní lyžařská výzbroj …………............................ Kč za den použití, - vlastní hudební nástroj ............................................... Kč za den použití, - ...................................................................................... 36. Cestovní náhrady a) Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné, které v rámci daném ustanovením § 176 zákoníku práce činí: a) ......... Kč, trvá-li pracovní cesta 5-12 hodin; b).......... Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin; c) ......... Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Pozn.: V písm. a) čl.35 kolektivní smlouvy má smysl uvádět jen vyšší částky, než je minimum rozpětí, jak je stanoví § 176 odst. 1 ZP. b) Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, poskytne mu stravné ve výši stravného podle písm. a)

39

IV. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 37. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků Zaměstnavatel se zavazuje vydat, po předchozím projednání s odbory, seznam osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) na základě zhodnocených rizik a konkrétních podmínek na pracovištích. Zaměstnavatel se zavazuje udržovat OOPP v použitelném stavu praním, čištěním a opravami na vlastní náklady. 38. Vybavení pracovišť hygienickými a zdravotnickými potřebami Zaměstnavatel se zavazuje vybavit jednotlivá pracoviště zaměstnavatele základními hygienickými a zdravotnickými potřebami minimálně v následujícím rozsahu: tekoucí teplá voda, mýdlo, vysoušeč rukou nebo papírové ručníky, toaletní papír, odpadkové koše, lékárnička vybavená v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím pracovně lékařské služby. 39. Prověrky BOZP na pracovištích Zaměstnavatel se zavazuje na základě dohody s odbory a za jejich účasti zorganizovat na všech pracovištích prověrky BOZP, a to nejpozději do ......... , pořídit z prověrek zprávu a vypracovat plán ozdravných opatření s uvedením termínů a způsobu odstranění zjištěných závad. Zpráva bude s odbory projednána nejpozději do ....... po uskutečnění prověrek. První kontrola odstranění závad se uskuteční nejpozději do ......... po projednání zprávy. 40. Odstraňování nedostatků BOZP Zaměstnavatel se zavazuje odstraňovat nedostatky zjištěné svazovými inspektory BOZP při kontrole BOZP na pracovištích a v případě potřeby ihned jednat se zřizovatelem za účelem urychleného zjednání nápravy.

40

41. Prověřování plnění hygienických norem Zaměstnavatel se zavazuje, na základě konkrétního podnětu orgánu odborové organizace, zajistit na své náklady prověření plnění hygienických norem, a to nejpozději do ........ od doručení žádosti odborového orgánu. Zjištěné výsledky měření projedná s odbory nejpozději do ......... dnů po obdržení výsledků měření a zavazuje se přijímat na základě zjištěných výsledků účinná opatření. 42. Zabezpečení práva kontroly stavu BOZP Zaměstnavatel se zavazuje pokynem vedoucím zaměstnancům organizačně zajistit výkon práva kontroly odborových orgánů (§ 322 ZP), zejména oprávnění vstupu SIBP na všechna pracoviště zaměstnavatele a předložení všech požadovaných informací a podkladů z oblasti BOZP. 43. Informace o pracovních úrazech Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout odborům přehled o pracovních úrazech v rámci své působnosti vždy k 15. 1. a 15. 9. kalendářního roku. 44. Vyhledávání a posouzení rizik Zaměstnavatel se zavazuje provést do ……………. vyhledání a posouzení všech rizik na všech pracovištích zaměstnavatele tak, aby bylo zřejmé, o jaká rizika jde, u kterých prací a na kterých pracovištích se vyskytují, kolika zaměstnanců se týkají a co je jejich příčinou a zdrojem. S těmito riziky a s příslušnými opatřeními k prevenci rizik seznámí zaměstnance do ………. V. PÉČE O ZAMĚSTNANCE 45. Stravování Zaměstnavatel se zavazuje, v souladu s platnou právní úpravou, umožnit stravování ve školní jídelně i zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a důchodcům, kteří v době odchodu do důchodu u něho pracovali.

41

46. Péče o kvalifikaci zaměstnanců Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit organizační předpoklady pro účast pedagogických pracovníků na studiu vedoucím ke zvýšení kvalifikace, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu, která umožňuje zaměstnanci zvýšit si kvalifikaci podle § 234 ZP, nevznikne v případě nesplnění závazku ze strany zaměstnance povinnost úhrady nákladů spojených se zvýšením kvalifikace v následujících případech: - jestliže důvodem skončení pracovního poměru v době trvání závazku je přechod na jinou veřejnou školu nebo školské zařízení téhož druhu, - jestliže důvodem skončení pracovního poměru v době trvání závazku je následování manžela (manželky) do místa jeho bydliště. 47. Systém školení a vzdělávání zaměstnanců Zaměstnavatel se zavazuje zpracovat a po předchozím projednání s odbory vydat vnitřní předpis, kterým se stanoví systém školení a vzdělávání zaměstnanců, jehož součástí budou mj. podmínky účasti jednotlivých zaměstnanců na školení a vzdělávání, včetně způsobu zabezpečení chodu školy po dobu účasti zaměstnance na školení nebo vzdělávání, způsob výběru účastníků, souvislosti tohoto vzdělávání s okamžitými i budoucími kvalifikačními požadavky na jednotlivé zaměstnance a plán dalšího vzdělávání podle § 24 odst. 3 zák. č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění. 48. Podpora jiných forem vzdělávání Zaměstnavatel se zavazuje podporovat i jiné formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, např. umožní individuální cesty zaměstnanců do zahraničí a kolektivní cesty poznávacího charakteru, zejména akce EXOD, poskytnutím pracovního volna v míře, která neohrozí činnost školy nebo školského zařízení.

42

49. Soubor opatření ke zlepšení pracovního prostředí Zaměstnavatel se zavazuje zpracovat a po předchozím projednání s odbory vydat soubor opatření, jehož obsahem a cílem bude mj.: - zlepšení hygieny práce, - zlepšení pracovního prostředí, - organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb pro zaměstnance. Dojde-li při projednávání tohoto souboru ke shodě mezi zaměstnavatelem a odbory, stane se tento soubor opatření součástí této kolektivní smlouvy jako příloha. VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 50. Změny a doplňky kolektivní smlouvy Změny a doplňky kteréhokoliv závazku vyplývajícího pro smluvní strany z této kolektivní smlouvy lze v průběhu platnosti kolektivní smlouvy sjednat, změní-li se právní předpisy, z nichž příslušné závazky vycházejí, případně z jiných důvodů, které uvede jedna ze smluvních stran. 51. Kontrola plnění kolektivní smlouvy Kontrola plnění této kolektivní smlouvy bude provedena vždy ke dni 15. 6. a 15. 12. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat do tří dnů ode dne zjištění o všech případech, které se jeví jako porušování této kolektivní smlouvy. Zákonné prostředky pro řešení kolektivního sporu vzniklého při plnění této kolektivní smlouvy budou použity v případě, že se spor nepodaří vyřešit do 30 dnů od jeho písemného oznámení druhé smluvní straně. Obdobně budou smluvní strany napomáhat řešení individuálních sporů vzniklých při plnění této kolektivní smlouvy.

43

52. Seznámení s kolektivní smlouvou Odbory a zaměstnavatel společně seznámí zaměstnance s obsahem kolektivní smlouvy do patnácti dnů od jejího uzavření, a to následujícím způsobem: ………………………….. Zaměstnavatel zajistí na své náklady pro tento účel vyhotovení ....... ks kopií textu kolektivní smlouvy včetně příloh. Zaměstnavatel se zavazuje zpřístupnit kolektivní smlouvu všem zaměstnancům následujícím způsobem …………………. 53. Platnost a účinnost kolektivní smlouvy Tato kolektivní smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a je účinná od .................... Tato kolektivní smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 54. Přílohy kolektivní smlouvy Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy jsou tyto přílohy: 1. Rozpočet FKSP 2. Zásady čerpání prostředků FKSP. 3. Rozpis stanoveného objemu prostředků na platy a stanovený limit pracovníků. 4. Soubor opatření pro zlepšení pracovního prostředí. 5. Stanovení způsobu evidence pracovní doby. 6. Kritéria pro stanovení platového tarifu v rozpětí.

V ....................... dne ...................

...................................................

...........................................

podpis zástupce zaměstnavatele

podpis zástupce odborů

44

2. NOVÉ METODY VE ŠKOLE Slovo 21 Občanské sdružení Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Pracují zde Češi, Romové a zástupci různých světadílů. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity na podporu Romů a ty, které se zaměřují na cizince. Slovo 21 založili manželé Jelena a Džemil Silajdžić v reakci na situaci v české společnosti. Do České republiky přijeli i se svými dvěma dětmi v roce 1992, kdy museli kvůli válce narychlo opustit rodné Sarajevo. Poté, co se v Praze usadili a začali se v ní trochu orientovat, přemýšleli nad tím, jak pomoci lidem, kteří v Sarajevu zůstali. Nakonec se rozhodli pro koncert. Ostatně k hudbě a kultuře mají oba velmi blízko, vždyť jejich původním povoláním jsou filmová producentka a učitel hudby. Z původní myšlenky zorganizovat jeden koncert jich nakonec bylo více – nejen v Praze, ale i v Sarajevu. Když na jednom z nich vystoupila také romská kapela Khamoro, začaly se dít zvláštní věci. Najednou téměř vůbec nefungoval zvuk. Nakonec se přišlo na to, že zvukař vystoupení romské skupiny bojkotoval. Manželé Silajdžić nebyli v bývalé Jugoslávii na takové jednání zvyklí – Romové žili vždy s nimi, ne vedle nich. Na základě tohoto zážitku se proto ještě v onu noc rozhodli v české metropoli zorganizovat nejen koncert romských kapel, ale rovnou celý festival. Akci, na které nikdo žádné naschvály Romům dělat nebude. A tak to všechno začalo… První ročník festivalu, který jsme pojmenovali po oné kapele – Khamoro, zamířil do Prahy už v roce 1999. Ve stejném čase, tedy v roce 1999 vzniklo i samotné občanské sdružení Slovo 21. Vedle Světového romského festivalu Khamoro jsme začali pořádat Mezinárodní letní školu pro romskou mládež z Evropy nebo jsme založili Romskou ženskou skupinu Manushe. Postupem času jsme se ale začali orientovat i na cizince, kteří v Česku našli svůj nový domov. V roce 2003 jsme vydali první číslo bulletinu Slovo pro cizince a o cizincích a hned v následujícím roce jsme rozjeli rozsáhlý projekt Rodina Odvedle, který dodnes patří vedle Khamora k našim nejznámějším počinům a rozšířil se i za hranice Česka.

45

Od počátku jsme nicméně organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Naše sdružení neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filosofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. NAŠE VIZE     

napomáhat integraci Romů a cizinců do společnosti bojovat proti rasismu a xenofobiI ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování vytvářet multikulturní společnost zlepšovat mediální obraz menšin

SLOVO 21 V ČÍSLECH  1999 v tomto roce začalo fungovat Slovo 21  3458 tolik Čechů a cizinců zasedlo ke společnému obědu v rámci projektu Rodina Odvedle  2 692 349 Kč jsme v roce 2011 ušetřili státnímu rozpočtu díky projektu Podpora zaměstnávání Romů v Praze  103 tolik škol z celé republiky jsme zapojili do projektu, který učil žáky k toleranci k Romům a cizincům  150 zhruba tolik mladých Romů díky našim přípravným kurzům úspěšně zvládlo přijímací zkoušky na VŠ  15 let uplynulo od doby, co jsme začali pořádat Khamoro, nejznámější romský festival na světě  125 000 lidí z Česka i ze zahraničí přišlo za posledních 15 let na Khamoro OCENĚNÍ  2011 Cena za sociální inovaci SozialMarie za projekt Rodina Odvedle  2012 čestné uznání filmového festivalu Roma Life v Budapešti za dokumentární film Ženy v poli CO JE ÚKOLEM SLOVA 21  organizování pravidelných národních setkání zástupců romských a pro-romských neziskových organizací, kteří vyberou delegáta pro každou mezinárodní akci

46

 poskytnutí všech příslušných materiálů a informací potřebných pro dané mezinárodním setkání  podporovat a poskytovat dialog mezi orgány státní správy a romskými komunitami na realizaci Dekády  poskytnutí prostředků pro šíření informací o cílech, úkolech a dalších relevantních informacích o Dekádě a to zejména romské občanské společnosti, jakož i širší veřejnosti na národní a mezinárodní úrovni  zajistit aktivní účast romské občanské společnosti v monitorování a provádění národního akčního plánu Dekády do praxe, včetně poskytování relevantních informací a odborné znalosti  sběr informací o projektech realizovaných na národní úrovni, monitorování procesu realizace Národního akčního plánu, stínových zpráv  pravidelná komunikace s národními a místními orgány odpovědné za provádění Dekády, medializace, povědomí a prosazování aktivit  pravidelně informovat sekretariát Dekády o veškerých relevantní ch informacích týkajících se Romů v České republice a vývojích na národní úrovni týkající se Dekády. SLOVO 21 UŽ ORGANIZOVALO  Národní setkáni romských NNO Setkání se zúčastnily romské a pro-romské NNO - o. s. Khamoro, o. s. Mania, o. s. Salinger, o. s. Vzájemné soužití, o. s. Kappa-help, o. s. Romea, o. s. R-Mosty, o. s. Romodrom, Poradna pro občanství a Lipska práva, o.s. ARA ART, o. s. Verdan, Úřad vlády - RVPZRK, Decade consultant for CZ  Účast představitele romské NNO z ČR na mezinárodní konference „Finanční perspektivy EU pro začleňování Romů“ Záhřeb, Chorvatsko, 27. únor – 1. březen 2013  Účast představitele romské NNO z ČR na mezinárodní konference „Kvalitní vzdělání pro Romy: udržitelnost v oblasti vzdělávací politiky vyvinuté v rámci Dekády na evropské úrovni“ Záhřeb, Chorvatsko, 22. - 23. duben 2013

47

 Účast představitele romské NNO z ČR na mezinárodní konference „Propojení historické zkušeností Romů v Evropě, podpora tolerance a nediskriminace Romů“ Záhřeb, Chorvatsko, 23. - 24. květen 2013 (Konference se zúčastnila Elena Gorolová, o.s. Vzájemné soužití)  24. setkáni mezinárodního řídícího výboru Dekády Záhřeb, Chorvatsko, 19. - 20. červen 2013 (Setkání se zúčastnil Martin Cichý, o.s. Romano jasnica)  Účast představitele romské NNO z ČR na mezinárodni konference Romská mládež - aktivismus a účast Záhřeb, Chorvatsko, 18. červen 2013 (Konference se zúčastnila Martina Horváthová, o.s. Slovo 21)

PROJEKTY SLOVA 21 Romská generace 2.0: Od pronásledovaného národa k evropským občanům Hledáme a školíme budoucí romské i neromské lídry, kteří by se měli v blízké budoucnosti aktivně angažovat v nejrůznějších oblastech. Takových, které se více či méně týkají romské menšiny. Snahou je, aby vyrostla nová generace mladých lidí, kteří budou schopni působit na romskou komunitu ve svém regionu, pořádat různé kulturní a společenské akce a nebudou mít problém vystupovat na veřejnosti a v médiích. ZÁKLADNÍ INFORMACE Cílem našeho snažení je najít romské i neromské mladé lídrů, kteří budou v horizontu jednoho roku schopni organizovat kvalitní kulturní, společenské nebo politické akce zaměřené na soužití minorit a majority. O to se budeme snažit v průběhu přibližně 1 roku, během kterého zorganizujeme 12 workshopů a přednášek, které budou částečně připraveny podle individuálních potřeb účastníků.

48

CO ZÁJEMCE ČEKÁ Účastníci absolvují například mediální a organizační kurzy, bodylanguage workshop, zažijí dramatickou formu tzv. „divadla utlačovaných“, naučí se, jak být při mluvení přirozený a působit důvěryhodně, dále se budou účastnit různých zábavných kurzů – př. pěvecký, taneční a ještě další, které budou připraveny právě podle účastnických preferencí. První část vyvrcholí poslední týden v květnu během festivalu Khamoro, kde se sejdou účastníci z ČR s německými Romy a ne-Romy z berlínské partnerské organizace Roma Trial a společně se budou podílet na organizaci a hladkém průběhu festivalu. Druhá část roku bude zaměřená více na sociálně-politická témata, která hýbou společností. Konkrétní workshopy jsou v jednání. Decade Focal Point (DFP) Slovo 21 se stalo pro rok 2013 kontaktní organizací Dekády romské inkluze v České republice. Dekáda romské inkluze je mezinárodní iniciativa dvanácti států, které se zavázaly řešit v desetiletí 2005 - 2015 chudobu, sociální vyloučení a diskriminaci romských komunit v regionálním měřítku. CO JE DEKÁDA ROMSKÉ INKLUZE? Dekáda romské inkluze 2005 - 2015 je politickým závazkem dvanácti států, které se zavázaly řešit situaci romských komunit v regionálním měřítku. Iniciativa spojuje zúčastněné vlády jednotlivých států, mezinárodní instituce a romskou občanskou společnost a snaží se o začleňování Romů, a to především v oblasti vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnanosti. Světový romský festival Khamoro Jsme nejznámější romský festival na světě. V české metropoli ho organizujeme už od roku 1999. Za uplynulých čtrnáct let navštívilo festival Khamoro zhruba 125 tisíc lidí nejen z Česka, ale například i Spojených států, Kanady nebo Jihoafrické republiky. Za tu dobu se na koncertech divákům představilo více než 150 profesionálních romských kapel z více než 30 zemí světa. ZÁKLADNÍ INFORMACE Festival Khamoro (v romštině sluníčko) je nejznámější romský festival na světě, který každoročně do Prahy přiláká kolem 9 tisíc návštěvníků nejen 49

z Česka, ale i ze zahraničí. Doposud je jednou z nejvýraznějších aktivit našeho občanského sdružení. Ostatně právě Khamoro odstartovalo i fungování samotného Slova 21. Od roku 1999 jej podpořilo mnoho významných osobností, například Václav Havel, Petr Pithart, Libuše Benešová nebo Ramiro Cibriá. HLAVNÍ POSLÁNÍ  ukázat bohatství a mnohovrstevnost romské kultury a tradic, které jsou součástí české a evropské a světové kultury  přispět k integraci Romů do české společnosti a k vytváření multikulturní společnosti  přispět ke zlepšení vztahů mezi majoritní společností a romskou komunitou prostřednictvím prezentace romské kultury Během patnácti let, co Khamoro během posledního květnového týdne každoročně do Prahy přináší to nejlepší z romské kultury, se Khamoro etablovalo ne jako setkání jedné komunity, ale coby celospolečenská kulturní událost. Taková, jíž se Praha a celá Česká republika můžou bezesporu pyšnit. Khamoro už zdaleka nenavštěvují jen Romové. Na parketech tančí a v sálech se baví všichni společně – bez rozdílu věku, pohlaví a národnosti. A to je jeho hlavní poslání. Vedle toho je základní myšlenkou Khamora v neposlední řadě představovat romskou kulturu se vším, co světu přináší. Festival každoročně nabízí jedinečné koncerty romských kapel z celého světa, výstavy, filmové projekce, taneční workshopy i odborné semináře a konference. Více informací www.khamoro.cz PROGRAM - TO NENÍ JEN ROMSKÁ HUDBA Festivalového kulturního programu se účastní vždy špičkoví romští umělci z celého světa. Kromě nejžádanější tradiční romské hudby jsou součástí programu festivalu Khamoro také koncerty gypsy jazzu, celosvětově uznávaného žánru, který je směsicí tradiční romské hudby a jazzu. Nedílnou částí je i doprovodný program, který zahrnuje výstavy romského umění, filmová promítání, taneční workshopy nebo také rekonstrukci romské svatby či módní přehlídku. Jednou z nejsledovanějších akcí festivalu je defilé účinkujících, které v pravé poledne prochází historickým centrem Prahy a při kterém se představí všechny kapely tradiční hudby. Khamoro ale už od počátku není zdaleka 50

jen o hudbě, ale i o diskusích, odborných konferencích, kulatých stolech o nejpalčivějších tématech, o kterých přicházejí do Prahy diskutovat odborníci ze všech koutů světa. KONCERTY ROMSKÉ HUDBY Khamoro od počátku nabízí koncerty tradiční romské hudby, které patří k největším lákadlům celého festivalu. Koncept koncertů vychází z toho, že Romové žijí rozptýleně na celém světě. O tom svědčí i zastoupení jednotlivých států, které na festivalu Khamoro v uplynulých 15 letech ukázaly kus ze své kultury. Vedle pravlasti Romů Indie to bylo ale i Turecko, Egypt, Brazílie, Kazachstán, Portugalsko, Spojené státy a další. Variabilitu romské hudby a to, že se neustále vyvíjí směrem dopředu, ukázaly na Khamoru i koncerty současné romské hudby. Současná romská hudba zahrnuje mnoho žánrů od folku, rompopu, rocku, punku, hip-hopu, rapu až po funky nebo soul. Khamoro zprostředkovávalo svým návštěvníkům tu nejlepší současnou romskou hudbu z tuzemska i ze zahraničí od roku 2008. Od roku 2001 Khamoro představuje také nejlepší interprety gypsy jazzu, světově uznávaného žánru, který je podstatnou součástí kulturního dědictví Romů. DOPROVODNÝ PROGRAM I když je hudební program festivalu nejspíš nejatraktivnější částí, už od počátku bylo jasné, že Khamoro nebude zdaleka jen o muzice. Doprovodný program už patnáct let nabízí návštěvníkům to nejlepší z romské kultury, tradic, historie Romů a umělecké tvorby Romů samotných nebo těch, kteří romství promítli ve svých dílech. Bohatství romské kultury totiž netkví pouze v proslulé hudebnosti – Romové na celém světě jsou aktivní v mnoha uměleckých směrech. Vernisáže fotografií, obrazů, soch, zapomenutých a současných romských řemesel, expozice tradičních krojů a textilií, divadelní představení, rekonstrukce tradiční romské svatby, filmové projekce, módní přehlídka, nejrůznější workshopy a kurzy, čtení ze sborníků a knih romských literátů a v neposlední řadě defilé účinkujících v centru Prahy. ODBORNÝ PROGRAM Khamoro už 15 let zprostředkovává kulturu Romů ze všech koutů světa. Počínaje prvním ročníkem má ale daleko vyšší ambice. To, že Romové jsou často vyzdvihováni právě díky ojedinělé kultuře, je pozitivním faktem ve vnímání této komunity. Je třeba si ale upřímně přiznat, že 51

celoevropské postavení romské menšiny se za poslední desítky let nelepší. A to v různých oblastech. Proto Khamoro každoročně otevírá diskuze k nejpalčivějším tématům, o kterých vedou dialog odborníci a experti z celé Evropy na mezinárodních seminářích, konferencích a u kulatých stolů. V uplynulých letech se diskutovalo například o referování majoritních médií o Romech, romských asistentech ve školách, vzdělávání, sociálně vyloučených komunitách, genocidě Romů, postavení romských žen ve společnosti, romství, bytové situaci Romů, ale i o romské hudbě. PŘEDÁVÁME KNOW-HOW MLADÝM ROMŮM V rámci 14. ročníku festivalu Khamoro se mladí Romové ze Slovenska, Rumunska a Srbska učili od zkušeného produkčního týmu, který pravidelně od roku 1999 organizuje festival Khamoro, jak pořádat velké kulturní akce. Mezinárodní dlouhodobý výcvik v kulturním managementu nazvaný „Khamoro sdílí zkušenosti“ nabídl účastníkům nespočet znalostí, dovedností, podnětů a schopností nezbytných pro pořádání festivalů a dalších kulturních akcí. Přesně tak, aby byli schopni organizovat podobné akce na profesionální úrovni i ve své domovině. Své nově nabyté informace, které nebyly pouze teoretické, ale i praktické, mohou poprvé využít v rámci 15. jubilejního ročníku festivalu Khamoro. MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Každoročně informují o průběhu festivalu romská i majoritní média nejen z tuzemska, ale i z ciziny jako například CNN, BBC, MCM či Arte. Každý rok odvysílá také Česká televize záznam z galavečera, kterým festival vrcholí. Cílem mediální kampaně je nejen upozornit na samotný festival, ale na romskou otázku vůbec a věnovat ji co nejvíce prostoru v médiích. Rodina Odvedle Pozvěte k nedělnímu obědu nové přátele, ochutnejte speciality světové kuchyně a zažijte netradiční setkání buď u vás doma, nebo u vašich hostitelů! Stačí jen vyplnit on-line přihlášku! O to ostatní se už postaráme my. ZÁKLADNÍ INFORMACE Projekt představuje jedinečnou příležitost potkat zajímavé lidi, poznat jejich osudy a dozvědět se více o kultuře jiných národů. Koncept 52

rodinných setkání v rámci projektu Rodina odvedle úspěšně funguje v České republice od roku 2004. Ke společným obědům zasedlo za tu dobu již 988 českých rodin a rodin cizinců. Setkání rodin podporují vzájemnou komunikaci, porozumění jiné kultuře, budování osobních vztahů mezi českými rodinami a rodinami cizinců, stejně jako i integraci cizinců na osobní úrovni. JAK TO VLASTNĚ PROBÍHÁ Společná nedělní setkání jsou vždy u jedné z rodin - buď české, nebo cizinecké. Jedna z rodin je tedy hostitelská, připraví pro svou návštěvu nedělní oběd i program. Záleží vždy na každém, co komu vyhovuje a na co má náladu a chuť. U každého setkání je i asistent. Klíčová osoba, která před samotným setkáním osobně obě rodiny zkontaktuje a podá jim informace o druhé rodině a také o průběhu setkání. KDO SE MŮŽE PŘIHLÁSIT?  MINIMÁLNĚ 2 OSOBY, KTERÉ SE POVAŽUJÍ ZA RODINU  RODIČ/RODIČE A DÍTĚ (DĚTI)  PRARODIČE  SOUROZENCI  PARTNEŘI NEBO MANŽELÉ Projekt je otevřený pro české rodiny a rodiny cizinců, státních příslušníků třetích států (zemí mimo EU), kteří v České republice legálně pobývají. Hlásit se nemůžou tedy občané EU a státní příslušníci třetích zemí, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu, o které dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, nebo kteří požívají postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany. Pokud všechno souhlasí, stačí pouze vyplnit on-line přihlášku a náš tým Vás v nejbližší době bude kontaktovat. JAK VYPLNIT PŘIHLÁŠKU? Je to jednoduché. V on-line přihlášce k setkání rodin uveďte, prosím, své kontaktní údaje, zaměstnání a koníčky. Poskytované informace nám pomůžou dát dohromady Vaši rodinu s rodinou z blízkého okolí na základě věku členů rodiny, společných povolání a koníčků či jazyků, jimiž se domluvíte. Tak, abyste měli co nejvíce společného a návštěva se opravdu povedla.

53

ROZROSTLI JSME I ZA HRANICE ČESKA! Loni byl projekt výjimečný, protože společné nedělní obědy proběhly nejen v Česku, jak tomu bylo doposud, ale i v dalších sedmi evropských zemích - v Belgii, Maďarsku, Itálii, Maltě, na Slovensku, ve Španělsku a Portugalsku. Všechna setkání se uskutečnila v rámci mezinárodního projektu občanského sdružení Slovo 21 NEXT DOOR FAMILY. Během jednoho nedělního odpoledne se tak v sedmi různých evropských zemích sešlo celkem 460 místních rodin a rodin cizinců u společných obědů. Celkem tak ve všech osmi státech EU se společných setkání zúčastnilo 564 rodin! Vítejte v České republice Kdokoliv, kdo přijíždí do nové země s jinou kulturou, tradicí a zvyky prochází různě dlouhým obdobím přizpůsobení se novým podmínkám. Pro někoho může být tento proces složitější - do velké míry samozřejmě záleží na odlišnosti a vzdálenosti kultury, ze které přichází. ZÁKLADNÍ INFORMACE Nově příchozí cizinci mohou mít často nerealistické a neodpovídající očekávání od života v nové zemi. Ve výsledku to způsobuje komplikace jak cizincům samotným, tak českým úřadům a dalším institucím. Proto se projekt "Vítejte v České republice" snaží o podporu integrace cizinců takovým způsobem, aby migranti znali svá práva a povinnosti a orientovali se v českém prostředí. A to prostřednictvím adaptačně integračních kurzů pro nově příchozí cizince, které cizincům nabídneme v pilotní fázi v roce 2014. Zkušenost s těmito kurzy už máme z projektu Základní orientace a výsledkem bylo zjištění, že je potřeba proškolit více lektorů a tlumočníků, kteří po schválení nového zákona budou schopni kvalitně vést adaptačně integrační kurzy. PUBLIKACE "VÍTEJTE V ČR" Brožura obsahuje detailnější informace, které jsou pokryté v rámci uvítacích kurzů. Dále obsahuje přesné kontakty potřebné k pobytu v ČR a získání pomoci na NNO a integrační centra. Brožura byla vytištěna v angličtině, ruštině, ukrajinštině a vietnamštině a slouží přímo k účelům distribuce v rámci uvítacích kurzů.

54

ODBORNÁ PŘÍPRAVA LEKTORŮ A TLUMOČNÍKŮ  cílem je navýšit počet lektorů a tlumočníků, kteří budou schopni kvalitně vést adaptačně integrační kurzy  základní lektorské dovednosti, pobytová legislativa, zaměstnání, podnikání, zdravotnictví, pojištění, bydlení atp.  praktický nácvik lektorských dovedností na vybraná témata  v současné chvíli proškoleno 26 lektorů na dvou školeních  další školení lektorů plánujeme na jaro 2014  školení tlumočníků ruského a vietnamského jazyka bude 13. - 15. 12. 2013  školení tlumočníků anglického a ukrajinského jazyka plánujeme na jaro 2014  vytvoření databáze lektorů a tlumočníků, která bude k dispozici budoucím poskytovatelům adaptačně integračních kurzů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO INTEGRACI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ TENTO PROJEKT ZAMĚŘENÝ NA INTEGRACI CIZINCŮ JE FINANCOVÁN MINISTERSTVEM VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY PARTNEREM PROJEKTU JE IOM PRAHA

55

ZAJÍMAVOSTI Z INTERNETU Rakouský vzdělávací systém V Rakousku mohou děti po završení třetího roku věku navštěvovat mateřskou školu (Kindergarten) (1) [ISCED 0]. Mateřská škola není součástí školského systému, její navštěvování je tudíž dobrovolné. Povinná školní docházka začíná v Rakousku v šesti letech a trvá devět let. Je možné volit mezi soukromými a státními školami, přičemž podíl soukromých škol v Rakousku je spíše nízký. Ve státních školách se neplatí školné. Rakouský školský systém nabízí řadu vzdělávacích cest a zohledňuje tak rozdílné potřeby a zájmy žáků i rodičů. První stupeň Vzdělání každého dítěte v Rakousku začíná čtyřletým prvním stupněm základní školy (Volksschule) (2) [ISCED 1]*. Děti, které již podléhají povinné školní docházce (tzn. že dosáhly šesti let), ale ještě nedosáhly školní zralosti (neboť mají např. potíže sledovat vyučování), navštěvují přípravný stupeň základní školy (Vorschulstufe). První stupeň základní školy poskytuje všem žákyním a žákům všeobecné základní vzdělání s cílem rozvíjet jejich sociální, emocionální, intelektuální a tělesné schopnosti a dovednosti. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvují buď zvláštní školu (Sonderschule) (3) [ISCED 1] odpovídající jejich potřebám, anebo integračně vedenou třídu na prvním stupni základní školy. Druhý stupeň Po ukončení prvního stupně základní školy mají žákyně a žáci možnost volby mezi dvěma typy škol, oba jsou čtyřleté: druhý stupeň základní školy (Hauptschule) (4) nebo nižší stupeň vyšší všeobecně vzdělávací školy (Unterstufe einer allgemein bildenden höheren Schule – AHS Unterstufe) (5) [oba typy ISCED 2]. Žákyně a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou i nadále navštěvovat pátý až osmý ročník zvláštní školy (3) [ISCED 2]. Druhý stupeň základní školy poskytuje žákyním a žákům všeobecné základní vzdělání, které je připravuje buď na postup do druhého stupně II, nebo na zapojení do pracovního života. Nižší stupeň vyšší všeobecně vzdělávací školy poskytuje obsáhlé a rozšířené všeobecné vzdělání. V pátém až šestém ročníku jsou učební osnovy pro druhý stupeň základní školy a pro nižší

56

stupeň vyšší všeobecně vzdělávací školy shodné. Od sedmého ročníku se nižší stupeň vyšší všeobecně vzdělávací školy dělí na tři větve s různým zaměřením: klasické gymnázium s latinou, reálné gymnázium se zaměřením na matematiku a geometrii, hospodářské reálné gymnázium. Druhý stupeň II Poslední rok povinné školní docházky se kryje s prvním rokem druhého stupně II. V tomto okamžiku dochází k diferenciaci školského systému. Žákyně a žáci mají možnost volby mezi odborným nebo všeobecným vzděláním. Odborné vzdělání může být nabyto buď v rámci učňovského vzdělávání (duální systém), ve středním odborném nebo ve vyšším odborném školství. Všeobecné vzdělání zprostředkovává druhý stupeň II vyšší všeobecně vzdělávací školy. Zhruba 80 % žákyní a žáků se po ukončení druhého stupně I rozhodne pro dráhu odborného vzdělávání. Odborné vzdělávání Pokud se žákyně a žáci po ukončení druhého stupně I rozhodnou pro odborné vzdělání v duálním systému, musí ještě předtím absolvovat devátý ročník povinné školní docházky. Většinou se tak stane na jednoleté přípravné odborné polytechnické škole (Polytechnische Schule) (6) [ISCED 3C]. Tam je žákyním a žákům nabízena cílená orientace pro jejich volbu dalšího vzdělání formou vhodných vyučovacích předmětů, návštěv ve firmách a dnů praktické výchovy. Následující učňovské vzdělávání (Lehrlingsausbildung) se odehrává jak v učňovském provozu ve firmě (Lehrbetrieb) (praktická výchova, zhruba 80 % vzdělávací doby), tak v učňovské škole (Berufsschule) (7) [ISCED 3B]. Úkolem učňovské školy je prohlubovat všeobecné vzdělání a doplnit odborné znalosti zprostředkované v učňovském provozu ve firmě. Učňovské vzdělávání trvá – podle učebního oboru – mezi dvěma až čtyřmi roky, většinou tři roky. Na závěr může každý učeň složit závěrečnou učňovskou zkoušku (Lehrabschlussprüfung). Mládeži se speciálními vzdělávacími potřebami, postiženým nebo znevýhodněným mladistvým se nabízí možnost integračního odborného vzdělávání (Integrative Berufsausbildung). Prodloužením učební doby o jeden až maximálně dva roky nebo vzděláváním v dílčích kvalifikacích dohodnutým mezi učněm a firmou, je možné cíleně zohlednit potřeby učňů. Další forma odborného vzdělávání na úrovni druhého stupně II je střední odborná škola (berufsbildende mittlere

57

Schule) (8) [ISCED 3B]. Ta má za úkol zprostředkovat žákyním a žákům základní odborné kompetence nezbytné k výkonu odborné profese a usiluje též o rozšíření všeobecného vzdělání. Střední odborná škola trvá zpravidla tři až čtyři roky; existují však také jedno- a dvouleté formy. Zvláštní postavení mají školy zdravotnické péče a péče o nemocné (Schulen für allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege) (9) [ISCED 4B] Do těchto škol je možné nastoupit až po úspěšném ukončení desátého ročníku. Vzdělání zde probíhá v duálním systému – praktická výchova ve zdravotnickém zařízení a teoretická výchova ve škole. Od roku 1997 mají absolventky a absolventi učňovských škol, tří- a čtyřletých středních odborných škol a škol zdravotnické péče a péče o nemocné možnost skládat odbornou maturitu (Berufsreifeprüfung) (10) Ta se skládá ze čtyř dílčích zkoušek (německý jazyk, matematika, živý jazyk o odborná zkouška) a opravňuje k přechodu do jakéhokoli postsekundárního popř. terciárního vzdělávacího zařízení (způsobilost ke studiu na vysoké škole). Jinou možností k dosažení způsobilosti ke studiu na vysoké škole je zkouška oprávnění ke studiu (Studienberechtigungsprüfung). Tato zkouška kvalifikuje pouze ke studiu určitého konkrétního oboru. Další cestou, jak získat oprávnění ke studiu na postsekundárním a terciárním stupni je absolvování nástavbového studia (Aufbaulehrgang) (11) [ISCED 4A]. Určité skupiny osob musí před přijetím do tohoto typu studia navštěvovat přípravné studium (Vorbereitungslehrgang) (12). Nástavbové studium je ukončeno maturitní popř. diplomovou zkouškou. Vedle učňovského a odborného vzdělávání na střední odborné škole se žákyním a žákům po druhém stupni I otevírá rovněž možnost navštěvovat vyšší odborné školy (berufsbildende höhere Schule – BHS) (13) [ISCED 3A/4A], které nabízejí vyšší odborné vzdělání v různých oborech (např. turismus, strojírenství, elektrotechnika atd.) a fundované všeobecné vzdělání. Vyšší odborná škola trvá pět let a je ukončena maturitní a diplomovou zkouškou. Žákyně a žáci tak získají odbornou kvalifikaci a všeobecné oprávnění ke studiu na vysoké škole (dvojí kvalifikace). Všeobecné vzdělání Všeobecné vzdělání se dostane žákyním a žákům na vyšším stupni vyšších všeobecně vzdělávacích škol (Oberstufe allgemein bildender höherer Schulen – AHS Oberstufe) (14) [ISCED 3A]. Tyto

58

školy připravují především na univerzitní studium. Trvají čtyři roky a jsou ukončeny maturitní zkouškou. Absolventky a absolventi tak získají všeobecné oprávnění ke studiu na vysoké škole. Postsekundární a terciární stupeň Úspěšným ukončením vyšší všeobecně vzdělávací školy nebo vyšší odborné školy stejně jako složením odborné maturity nebo zkoušky oprávnění ke studiu získávají žákyně a žáci oprávnění ke studiu na těchto vysokých školách: akademie (Akademie) (15) [ISCED 5B], které kvalifikují pro určité činnosti v sociálních a zdravotnických oborech, školy abiturientských studií (Kolleg) (16) [ISCED 5B], určené v prvé řadě pro absolventky a absolventy vyšších všeobecně vzdělávacích škol, kteří si chtějí doplnit vyšší odborné vzdělání, a pedagogické vysoké školy (Pädagogische Hochschule) (17) [ISCED 5A], které vzdělávají učitele pro ročníky povinné školní docházky na základních a polytechnických školách. Do terciárního vzdělávání patří rovněž vysoké odborné školy (Fachhochschulen) (18) [ISCED 5A] a univerzity (19) [ISCED 5A]. Podle nového zákona o vysokých školách nabízejí oba typy těchto terciárních vzdělávacích zařízení tříleté bakalářské (bachelor) a nejméně dvouleté navazující magisterské studium (master). V obou lze absolvovat též diplomové studium. Absolventky a absolventi magisterského nebo diplomového studia jsou oprávněni získat na univerzitách doktorát [ISCED 6]. Jak na univerzitách, tak na vysokých odborných školách jsou nabízena studijní programy univerzitního typu (Lehrgänge universitären Charakters) a univerzitní studijní programy (Universitätslehrgänge) (20) [ISCED 5A] jako další univerzitní vzdělávání. Předpokladem pro tento typ studia je všeobecné oprávnění ke studiu na vysoké škole nebo dlouholetá odborná praxe. Jsou ukončena titulem „akademický/á ….“ popř. „MSc“ nebo „MBA“. Od osmnácti let mohou zájemci po úspěšně složené závěrečné učňovské zkoušce a absolventky a absolventi středních odborných škol prohloubit své teoretické odborné vzdělání ve školách stavebních řemesel (Bauhandwerkerschule) a v mistrovských školách (Werkmeisterschule) (21) [ISCED 5B]. Trvají jeden až dva roky a jsou ukončeny závěrečnou zkouškou.

59

Další profesní vzdělávání – celoživotní učení Navazuje-li po ukončení prvního odborného vzdělání na vyšším druhém, postsekundárním nebo terciárním stupni další fáze vzdělávání, jedná se zpravidla o další profesní vzdělávání. Účastníci takových vzdělávacích programů jsou zpravidla starší dvaceti let. Spektrum dalšího profesního vzdělávání v Rakousku je široké díky rozličnosti vzdělávacích institucí (školy a vysoké školy, vzdělávací zařízení organizací zastupujících zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů, obecně prospěšná vzdělávací zařízení, soukromá vzdělávací zařízení atd.) a s tím související nabídkou. * ISCED = Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání. Vzhledem k tomu, že jsou vzdělávací systémy v jednotlivých zemích často odlišné, usnadňuje index ISCED jejich obsahové srovnání. ISCED umožňuje mezinárodní porovnání studijních programů a jejich uznávání. Přehled popř. detailní vysvětlení všech úrovní ISCED přináší dokument OECD Classifying Educational Programmes. Manual for ISCED-97 Implementation in OECD Countries (1999).

Literatura Archan, Sabine und Mayr, Thomas (2006): Berufsbildung in Österreich. Kurzbeschreibung. Luxemburg: Úřad pro úřední zveřejňování Evropského společenství. Schneeberger, Arthur (2007): NQR und statistische Bezugsrahmen zur Klassifikation von Qualifikationen. Wien: bmukk. Schneeberger, Arthur und Nowak, Sabine (2007): Lehrlingsausbildung im Überblick. Strukturdaten zu Ausbildung und Beschäftigung. Bildung & Wirtschaft 44. Wien: ibw.

60

Jak vysoký je učitelský plat na Slovensku? Porovnanie platov učiteľov v Európe: Slováci zostali v nemom úžase! V Základnej škole Hrnčiarska vo Zvolene sa vrámci projektu na tému Energie stretli pedagógovia z viacerých krajín Európy. Na návštevu zavítalo 16 učiteľov z Poľska, Nemecka, Írska, Baskicka, Belgicka a Belgicka. Nový Čas zisťoval koľko doma zarábajú a v čom je ich školstvo lepšie ako naše. Napriek tomu, že budúci rok sa na Slovensku budú platy navyšovať o 5 %, za európskym priemerom poriadne zaostávame. Pri stretnutí viacerých európskych pedagógov vo Zvolene sa naši učitelia museli cítiť zvláštne. Najmä keď prišlo na tému ohľadne platov. Slovenskí učitelia totiž ďaleko zaostávajú za priemerom vo vyspelej Európe. Situácia sa radikálne nezmení ani budúci rok, napriek tomu, že sa mzdy budú navyšovať o 5 percent. „Minister skolstva pred rokom, aj teraz avizoval, ze jednou z klúčových priorít je navýsenie platov zamestnancov v školstve,“ informoval hovorca ministerstva školstva Michal Kaliňák. Napriek tomu, že väčšina zahraničných kolegovia má na výplatných páskach o stovky eur viac, na Slovensku si pochvaľovali prístup učiteľov a šikovných žiakov. Chýbalo im však lepšie technické vybavenie. Podľa šéfa Nových školských odborov Ľudovíta Sebelédiho pár percentné navýšenie problém školstva nevyrieši. „Päť percent zvýši priemernú mzdu učiteľov na 46 % priemernej mzdy vysokoškolsky vzdelaných ľudí na Slovensku. Takýto nízky priemer má len Rumunsko, Litva a možno Tibet. Priemery sa v Európe pohybujú od 80 do 150 %,“ povedal Sebelédi. Projekt vo Zvolene je prínosom nielen pre pedagógov, ale aj žiakov. Na záver sa vytvorí mapa podľa toho, v ktorej krajine sa aká energia vyrába. Takto sú na tom učitelia u našich susedov Anna (33) Poľsko, učí 9 rokov, angličtina, plat 460 eur: „Naše školstvo je veľmi podobné ako u vás. V roku 1998 sme však prešli na anglický systém. Žiaci chodia najskôr do základnej školy, potom na nižšiu strednú, nasleduje gymnázium či stredná odborná škola a vysoká.“ 61

Frithjof (58) Nemecko, učí 27 rokv, angličtina, francúzština a počítače, plat 2400 eur: „Učím na súkromnej škole, tak mi je ťažko porovnávať. Zdá sa mi, že u vás sa deti bavili a dokonca sa tešili z učenia. Učiteľky im veľa dávajú, bolo v tom vidieť srdce.“ Mona (43), Írsko, učí 22 rokov, francúzština, 1000 eur: „Škola je stará, ale udržiavaná. Vyvažujú to však veselé dekorácie. Chýba mi tu viac techniky. Škola je ale vyzdobená tak, že sa tam deti dobre cítia. Učitelia majú evidentne praiteľský vzťah so žiakmi, až materský.“ Olatz (40), Baskitsko, učí 15 rokov, angličtina, španielčina, 1600 eur: „U nás začína školská dochádzka od 4 rokov a odvtedy je povinná aj angličtina. V našej škole sme si sami navrhli systém výučby. Sme súkromná škola, ale podporuje nás štát. Rodiča platia 20 eur. Učitelia sú zanietení a baví ich práca.“ Mateja (32), Slovinsko, učí 6 rokov, angličtina, 1100 eur: „V Slovinsku je podobný systém, ako u vás. Počítače máme skôr, ako na Slovensku. Povinnú angličtinu však až od 4. triedy. Vy máte teda angličtinu skôr, od prvej triedy a to lepšie.“ Anna (35) Belgicko, učí 12 rokov, angličtina, nemčina, 2000 eur: „U nás sa prvý cudzí jazyk vyučuje od 12 rokov. V Belgicku sú tvrdšie pravidlá. Učiteľ musí byť stále s deťmi. U vás je to voľnejší vzťah učiteľ dieťa. Deti bývajú sami v triedach a aj sa presúvajú po chodbách.“ Zuzana (36) Slovensko, učí 10 rokov, angličtina, 650 eur: „Myslím, že pred 15 rokmi bola situácia lepšia. Nie všetky zmeny sú dobré. Bola som vo viacerých školách v zahraničí a sú lepšie vybavené, ako u nás. Na druhej strane si učitelia držia odstup od detí a aj učitelia na Slovensku držia viac spolu.“ http://www.cas.sk/clanok/263214/porovnanie-platov-ucitelov-v-europeslovaci-zostali-v-nemom-uzase.html (říjen 2013)

62

Jaký je průměrný plat učitelů na Slovensku? Pracovná pozícia

Priemerný plat

Špeciálny pedagóg

686 €

Zástupca riaditeľa školy

1025 €

Školský psychológ

653 €

Učiteľ MŠ

574 €

Učiteľ ZŠ

733 €

Učiteľ SŠ

750 €

Učiteľ VŠ

890 €

(Stav k roku 2014) Použitý konverzný kurz 1 EUR = 30,1260 SKK. http://www.platy.sk/platy/skolstvo-vzdelavanie-veda-vyskum Diskuzní fórum slovenských učitelů http://www.modrykonik.sk/forum/zamestnanie/aky-je-plat-ucitela/

Webové stránky Řízení ve školství jsou v současné době v rekonstrukci.

Pojďte s námi diskutovat na facebooku https://www.facebook.com/rizeniveskolstvi?ref=hl

63