Nakladatelství: Učitelská unie, Metodějova 1466, Praha 4. Řízení ve školství

Nakladatelství: Učitelská unie, Metodějova 1466, 149 00 Praha 4

Řízení ve školství

Ročník: XXII .

Číslo: 3/2014 2014

1

Řízeníveškolství Publikace pro řídící pracovníky ve školství Vychází 6 x ročně

Šéfredaktor: Dr. Vítězslav Žiška, CSc. Zástupce šéfredaktora: Mgr. Tomáš Mikeska tel.: 777840575 e-mail: [email protected] Adresa vydavatelství a redakce: Učitelská unie – Dr. Vítězslav Žiška, CSc. IČ: 112 10 788 Metodějova 1466, 149 00 Praha 4 e-mail: [email protected] web: www.rizeniveskolstvi.cz Autorské příspěvky a objednávky předplatného přijímá redakce

© Učitelská unie Evidenční číslo: MK ČR E 6713 z 14. 12. 1993 Dohoda o zpracování periodického tisku Česká pošta, s. p. ze dne 7. 11. 2005 ID klienta: 38805002 Placeno převodem.

2

Obsah 1. Novinky ze školských paragrafů Vyhláška 19/2014 Sb.

4

Rozhodnutí prezidenta republiky 24/2014 Sb.

7

Úpravy právních předpisů v oblasti účetnictví k 1. lednu 2014 se zaměřením na příspěvkové organizace 8 Nájem a pacht v novém občanském zákoníku

30

Zákon o obchodních korporacích

32

2. Nové metody ve škole Meta o. s. sdružení pro příležitosti mladých emigrantů – nabídka seminářů 48 Didaktické pomůcky dějepis hrou 3. Odpovědi na dotazy

v hodinách

dějepisu

aneb 53 64

3

1. NOVINKY ZE ŠKOLSKÝCH PARAGRAFŮ Vyhláška 19/2014 Sb. o zápisu vzdělávacích institucí do seznamu vedeného pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění a o studiu v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 15 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 267/2013 Sb., a § 108 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 267/2013 Sb.: §1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanovuje náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou (dále jen „kurz“), podmínky odborné a pedagogické způsobilosti vyučujících osob, materiálně technické podmínky prostor, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). §2 Náležitosti žádosti o zápis do seznamu (1) Žádost o zápis do seznamu obsahuje: a) identifikační údaje žadatele: 1. název, adresu sídla, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatel právnickou osobou, 2. jméno a příjmení, státní občanství, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, případnou obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatel fyzickou osobou, b) kontaktní adresu žadatele, emailovou adresu a číslo telefonního spojení, adresu datové schránky, c) doklad o oprávnění žadatele poskytovat jazykové vzdělávání, d) adresu místa uskutečňování kurzu, e) výčet cizích jazyků, které se budou v kurzu vyučovat, f) popis obsahu studia, g) způsob ukončení studia v kurzu a vzor osvědčení o úspěšném ukončení studia v kurzu, h) doklady o personálním zabezpečení kurzu podle § 4 a materiálně technických podmínkách prostor pro studium, popis učeben, ve kterých se uskutečňuje studium, a jejich vybavení pro výuku jazyků a 4

i) čestné prohlášení žadatele, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek a nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. e) a doklady uvedené v odstavci 1 písm. h) musí žadatel předložit pro každé místo uskutečňování kurzu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. h) musí prokazovat splnění personálních předpokladů pro každé místo uskutečňování kurzu. (3) Doklady podle odstavce 1 písm. c) a h) musí být předloženy v originále nebo jako úředně ověřená kopie. Doklady se nevrací. §3 Termíny předložení žádosti o zápis do seznamu (1) Žádost o zápis do seznamu pro následující školní rok se podává ministerstvu do 31. ledna. (2) Žádost o změnu údajů zapsaných v seznamu se podává do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny. §4 Odborná a pedagogická způsobilost vyučujících (1) Osoby vyučující v kurzu musí mít odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost podle zákona o pedagogických pracovnících1) pro výkon činnosti učitele střední školy vyučujícího cizí jazyk. Součástí žádosti je seznam těchto vyučujících osob s uvedením této kvalifikace. (2) Vyučující v hodinách konverzace, pro kterého je vyučovaný cizí jazyk mateřským jazykem, musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně na úrovni bakalářského studijního programu. (3) Počet odborně kvalifikovaných vyučujících musí odpovídat předpokládanému počtu účastníků v kurzu po dobu trvání celého kurzu. §5 Materiálně technické podmínky prostor (1) Studium se musí uskutečňovat v prostorách, které splňují podmínky pro výchovu a vzdělávání v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, stanovené jiným právním předpisem2). (2) Vlastnické nebo užívací právo k prostorám, kde bude uskutečňována výuka, je třeba doložit nejméně na dobu platnosti zápisu v seznamu.

5

§6 Obsah, rozsah, organizace a ukončování studia (1) Obsahem kurzu je studium jazyků odpovídající příslušné úrovni podle Společného evropského referenčního rámce (dále jen „referenční rámec“), a to a) v základní úrovni, která je porovnatelná se znalostí cizího jazyka na úrovni A1 nebo A2 podle referenčního rámce, nebo b) v úrovni navazující na maturitní zkoušku z příslušného cizího jazyka, která je porovnatelná se znalostí cizího jazyka na úrovni B1 nebo vyšší podle referenčního rámce. (2) Účastníci kurzu jsou v průběhu studia hodnoceni. Na konci kurzu každý účastník absolvuje test, který svojí obtížností odpovídá příslušné úrovni referenčního rámce minimálně o jeden stupeň vyšší v porovnání se zahájením studia. (3) Rozsah studia je nejméně 4 vyučovací hodiny denně v pětidenním vyučovacím týdnu v kurzu pro jeden cizí jazyk. Účastníci mohou absolvovat v průběhu ročního studia více kurzů cizích jazyků, v takovém případě je počet vyučovacích hodin dalšího kurzu poskytován nad rámec 20 vyučovacích hodin týdně. Délka vyučovací hodiny je nejméně 45 minut. (4) Nejvyšší počet účastníků v kurzu nebo ve společné vyučovací hodině pro účastníky více kurzů je 18. (5) Studium v kurzu se řídí organizací školního roku ve středních školách podle vyhlášky o organizaci školního roku3). (6) O úspěšném ukončení studia v kurzu vydává vzdělávací instituce účastníku osvědčení. §7 Dokumentace studia v kurzu (1) Vzdělávací instituce vede tuto dokumentaci: a) rozhodnutí o zápisu do seznamu a o jeho změnách a doklady uvedené v § 2, b) údaje o účastnících kurzů v rozsahu jméno a příjmení, datum a místo narození, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště, pokud účastník kurzu nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, c) doklady o přijetí účastníka kurzu a o ukončení jeho studia, d) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu a evidenci docházky účastníků kurzu, e) vnitřní řád, který mimo jiné stanoví přípustnou hranici neúčasti nejvýše do 25 % z plánované doby studia a podmínky pro omlouvání neúčasti účastníka ve studiu, a f) kopie vysvědčení o maturitní zkoušce nebo absolutoria konzervatoře účastníků kurzu. 6

(2) Vzdělávací instituce vede dokumentaci v listinné nebo elektronické formě. (3) Vzdělávací instituce předává ministerstvu údaje ze své dokumentace v rozsahu odpovídajícím její činnosti podle pravidel stanovených vyhláškou o dokumentaci škol a školských zařízení pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky4). §8 Přechodné ustanovení Žádosti o zápis do seznamu s účinností od 1. září 2014 se podávají do 31. března 2014. §9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2014. Ministr: Štys v. r. 1

) § 9 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2 ) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů. 4 ) § 3 a čl. 10 odst. 2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí prezidenta republiky 24/2014 Sb. o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu ze dne 13. února 2014 Podle čl. 63 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a na základě rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 14. června 2013, kterým se stanoví doba konání osmé volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, vyhlašuji volby do Evropského parlamentu a stanovím dny jejich konání na pátek 23. května 2014 a sobotu 24. května 2014.

7

Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Sobotka v. r.

Návrh na druhé zvýšení důchodů v roce 2014 a návrh na změnu §67 zákona o důchodovém pojištění Doplnění k článku z č. 1-2/2014 SOUČASNÁ SITUACE Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který obsahuje shora uvedenou změnu pravidel pro zvyšování důchodů a návrh na druhé zvýšení důchodů v roce 2014, byl v prosinci 2013 zaslán vládě. Ta jej však již neprojednala a jeho další „osud“ tedy bude záviset na koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pokud jde pravidla pro zvyšování důchodců, obsahuje „koaliční smlouva“ jinou představu než je uvedeno shora, když je zde konstatováno že „Prosadíme návrat k pravidelnému zvyšování důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd, a to od roku 2015“.

Úpravy právních předpisů v oblasti účetnictví k 1. lednu 2014 se zaměřením na příspěvkové organizace, které náleží do skupiny některých vybraných účetních jednotek. Jaroslava Svobodová Cílem tohoto příspěvku je shrnutí úprav právních předpisů v oblasti účetnictví s orientací na některé vybrané účetní jednotky respektive na příspěvkové organizace. Úpravy týkající se oblasti účetnictví a jeho vedení s účinností od 1. ledna 2014 se týkají níže uvedených právních předpisů:  zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,  vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů,  vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního

8

systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech) ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se v tomto článku chci zabývat změnami, které se dotýkají zejména příspěvkových organizací, chtěla bych v prvé řadě zmínit některé rozhodující skutečnosti, které se týkají rozsahu vedení účetnictví příspěvkových organizací v účetním období 2014. Tak jak vyplývá mimo jiné z § 1 zákona č. 563/1991 Sb. zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) účetní jednotky mohou vést účetnictví buď v plném rozsahu, nebo je zjednodušeném rozsahu. V obou případech se jedná o účetnictví vedené podvojnými zápisy. Možnost rozhodnutí zřizovatele, v jakém rozsahu povede účetnictví příspěvková organizace, vymezuje § 9 v odst. 3 písm. c) zákona o účetnictví, které stanoví, že příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou podle tohoto zákona, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Podle ustanovení § 13a zákona o účetnictví příspěvkové organizace při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu nevytvářejí opravné položky (podle § 65 vyhlášky č. 410/2009) a rezervy (podle § 67 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) a neoceňují majetek určený k prodeji podle § 27 odst. 1, písm. h) zákona o účetnictví reálnou hodnotou (viz § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (viz § 9 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). Pro ucelenou informaci je nutné zdůraznit ještě některé skutečnosti skutečnost, týkající se „konsolidace“. V prvé řadě je podle mého názoru nutné zdůraznit, že v současné době není „konsolidace“ vymezena prováděcím předpisem (vyhláškou). Tak jak bylo již v minulosti rozhodnuto, s ohledem na rozsah informací předávaných některými vybranými účetními jednotkami do Centrálního systému účetních informací státu (včetně Pomocného analytického přehledu – viz § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb. – příloha 2a) bude sestavení konsolidovaných 9

účetních výkazů prováděno zejména z dat předaných do Centrálního systému účetních informací státu. Z ustanovení § 3a odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 383/2009 Sb. vyplývá, že pomocný analytický přehled nepředávají příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují alespoň v jednom ze dvou bezprostředně předcházejících účetních období 100 000 000 Kč. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě, že příspěvková organizace (s výjimkou státních příspěvkových organizací) 1. splní-li podmínky stanovené v § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb. (tj. nevyplývá pro ni povinnost předávat pomocný analytický přehled) a pokud zřizovatel využije možnosti stanovené v § 9 zákona o účetnictví, 2. sestavuje a předává pomocný analytický přehled (tj. vyplývá pro ni povinnost předávat pomocný analytický přehled – viz § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb. může v účetním období 2014, vzhledem ke skutečnosti, že v současné době není „konsolidace“ vymezena prováděcím předpisem (vyhláškou) vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Změny právních předpisů v oblasti účetnictví, jak je již výše uvedeno, se týkají: 1. Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (část devatenáctá) bylo upraveno znění zákona o účetnictví. Touto úpravou bylo zejména reagováno na nový občanský zákoník, zákon o důchodovém spoření, zákon o doplňkovém penzijním spoření, zákon o investičních společnostech a investičních fondech a zákon o obchodních korporacích. Zákonné opatření Senátu nabývá, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (část devatenáctá) nabývá činnosti dnem 1. ledna 2014. 2. Vyhlášky č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů

10

V částce č. 182 Sbírky zákonů byla dne 31. 12. 2013 zveřejněna vyhláška č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Změny obsažené ve výše uvedené vyhlášce byly provedeny především v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, implementací některých ustanovení směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a dalšími úpravami. Důvodem úprav vyhlášky č. 410/2009 Sb. platných od 1. 1. 2014 jsou zejména změny související: - s rekodifikací soukromého práva, tj. změny vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a ze změn ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014. Změny vyplývající z rekodifikace soukromého práva v zákonu o účetnictví jsou součástí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, které bylo dne 5. 11. 2013 publikováno ve Sbírce zákonů v částce č. 134, - implementací některých ustanovení směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, která stanovuje pravidla nutná pro zajištění plnění závazků členských států vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí, - se zajištěním požadavků Českého statistického úřadu na vykazování předfinancování transferů; tyto úpravy souvisí s požadavky vyplývajícími z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii a jeho doplňku – Manuálu na vládní deficit a dluh, a s požadavky formulovanými v článku 8 nařízení Rady 479/2009 o použití protokolu o postupu při nadměrném schodku, ve znění nařízení Rady (EU) č. 679/2010, - s nezbytností úpravy některých ustanovení pro zajištění lepší struktury informací v účetních závěrkách vybraných účetních jednotek pro jejich uživatele, a - také se zpřesněním doposud používaných formulací zejména v případě obsahových vymezení jednotlivých položek účetních výkazů za účelem zvýšení právní jistoty účetních jednotek.

11

Cílem úpravy vyhlášky je:  zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014, zvýšení právní jistoty vybraných účetních jednotek,  naplnění některých požadavků vyplývajících ze směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, zejména zajištění informací prostřednictvím podrobnějšího členění položek knihy podrozvahových účtů (včetně poskytnutých garancí), a vytvoření základních předpokladů pro možnou budoucí implementaci některých dalších požadavků této směrnice,  naplnění některých požadavků vyplývajících ze směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, zejména zajištění informací prostřednictvím podrobnějšího členění položek knihy podrozvahových účtů (včetně poskytnutých garancí), a vytvoření základních předpokladů pro možnou budoucí implementaci některých dalších požadavků této směrnice,  zajištění požadavků Českého statistického úřadu na vykazování předfinancování transferů pro potřeby sestavení národních účtů podle metodiky ESA 2010,  zajištění lepší struktury informací v účetních závěrkách vybraných účetních jednotek pro jejich uživatele, a  zpřesnění doposud používaných formulací zejména v případě obsahových vymezení jednotlivých položek účetních výkazů za účelem zvýšení právní jistoty účetních jednotek. Úpravy provedené vyhláškou č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů se týkají zejména:  § 2 – vymezení účetních jednotek, na které se ustanovení vyhlášky vztahují v návaznosti na změnu u bývalého Pozemkového fondu České republiky,  § 4 odst. 8 – úprava vykazování některých položek rozvahy v rámci řádné účetní závěrky a v rámci mezitímní účetní závěrky v návaznosti na úpravy týkající se syntetických účtů,  § 5 odst. 1 – úprava vymezení vybraných účetních jednotek, které sestavují výkaz zisku a ztráty, která souvisí se změnou právní osoby bývalého Pozemkového fondu České republiky,  § 11 odst. 6 písmeno e) – do dlouhodobého nehmotného majetku nově stanovená a vložená položka A.I.10. Dlouhodobý nehmotný

12



 



  



majetek určený k prodeji (syntetický účet 035) včetně obsahového vymezení předmětné položky, § 14 – ustanovení jednotlivých odstavců dlouhodobého hmotného majetku byla upravena zejména v souvislosti s úpravami směrné účtové osnovy (úprava názvu syntetického účtu 022 – Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí, změny vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a ze změn ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (např. právo stavby), do dlouhodobého hmotného majetku nově stanovená a vložená položka A.II.11. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji (syntetický účet 036) včetně obsahového vymezení předmětné položky, § 15 odst. 2, písmeno b) – úprava názvu položky Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí v návaznosti na úpravu názvu syntetického účtu 022, § 19 písmeno c) úprava vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, provedená úprava se týká rozšíření obsahového vymezení u položky dlouhodobé poskytnuté zálohy o „závdavky“, § 20 odst. 2, písmeno f) a g) – úprava vyplývající ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, provedená úprava se týká přidání přívlastku „hmotné“ k movitým věcem, které náleží do materiálu resp. zásob, § 22 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 – úpravy provedené u krátkodobých pohledávek v souladu s úpravami provedenými k 1. lednu 2014, které vyplývají z přílohy č. 7 Směrné účtové osnovy, § 23 odst. 2 – úpravy provedené u opravných položek k pohledávkám vyplývají z úprav provedených k 1. lednu 2014 v příloze č. 7 Směrné účtové osnovy, § 25 – krátkodobý finanční majetek – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (např. účty u bank a spořitelních a úvěrních družstev), nově bylo vloženo obsahové vymezení položky B.III.15 Ceniny (syntetický účet 263), § 28 – výsledek hospodaření – byla provedena úprava obsahového vymezení u položky C.III.2. (syntetického účtu 431) a názvu syntetického účtu 432, 13

 § 31 – dlouhodobé závazky – úpravy se týkají zpřesnění obsahového vymezení položky D.II.3. Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů,  § 32 – krátkodobé závazky – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (např. dluhů) a z úprav přílohy č. 7 Směrné účtové osnovy včetně obsahového vymezení nových položek (tj. např. syntetických účtů 336, 337 a 338),  § 33 – náklady z činnosti – úpravy se zejména týkají zpřesnění obsahového vymezení položky A.I.1. Spotřeba materiálu a položky A.I.12. Ostatní služby v souladu se stanovenými postupy účtování u jiného drobného dlouhodobého hmotného majetku (podrozvahový účet 902) a jiného drobného dlouhodobého nehmotného majetku (podrozvahový účet 901),  § 34 – finanční náklady – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (např. zápůjček),  § 35 – náklady na transfery – úprava souvisí se změnou právní osoby bývalého Pozemkového fondu České republiky,  § 37 – výnosy z činnosti – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (např. pacht) a úpravy obsahového vymezení položky B.I.17 Ostatní výnosy z činnosti,  § 38 – finanční výnosy – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (zápůjček),  § 40 – výnosy z transferů – úprava souvisí se změnou právní osoby bývalého Pozemkového fondu České republiky,  § 43 – přehled o peněžních tocích – úprava vyplývá ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o 14

 









obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (dluhů), včetně úpravy související se změnou právní osoby bývalého Pozemkového fondu České republiky, § 44 – přehled o změnách vlastního kapitálu transferů – úprava se týká obsahového vymezení položky A.III.4. Dary, § 45 – přílohy účetní závěrky – úpravy se týkají uspořádaní a obsahového vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze č. 5 a závazného vzoru přílohy č. 5 platného od 1. 1. 2014, úpravy mimo jiné vplývají z přílohy č. 7 Směrné účtové osnovy, § 52 – Další podmíněné pohledávky – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (závdavky, pachtovné), § 53 – Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (dluhy) a dále navazují na úpravy provedené v Příloze č. 7 Směrné účtové osnově, § 55 – vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – úpravy vyplývají ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 a navazují na úpravy provedené v § 14 (právo stavby), dále byl nově vložen odst. 4, který vymezuje pojem „technické zhodnocení“, § 57 – způsob oceňování zásob a vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob – úprava vyplývá ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014 (zápůjček),

15

 § 66 – odpisování majetku zásob – úprava vyplývá ze zajištění souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se změnami ostatních zákonů novelizovaných v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s účinností od 1. ledna 2014(nemovité věci, pacht, právo stavby),  Přílohy č. 1 Rozvaha – v souladu s provedenými úpravami jsou nově stanoveny i závazné vzory rozvahy,  Přílohy č. 2 Výkaz zisku a ztráty – v souladu s provedenými úpravami jsou nově stanoveny i závazné vzory výkazu zisku a ztráty,  Přílohy č. 5 Příloha účetní závěrky – v souladu s provedenými změnami je nově stanoven i závazný vzor této části účetní závěrky, tj. této přílohy účetní závěrky,  Přílohy č. 7 Směrná účtová osnova – v souladu s provedenými změnami byla nově stanovena i Směrná účtová osnova. Vyhláška č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, ovšem s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015. Vzhledem k této skutečnosti se v tomto článku dále bude zabývat pouze ustanoveními, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014 a která se týkají příspěvkových organizací. V souvislosti se změnami provedenými vyhláškou č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů bych v prvé řadě zdůraznila změny provedené v příloze č. 7 Směrné účtové osnově (účinné od 1. 1. 2014). Uvedené změny, které se týkají stanovených nových syntetických účtů, zrušení některých syntetických účtů, úpravy názvů syntetických účtů vyplývají z níže uvedených přehledů. Nově zřízené syntetické účty s účinností od 1. 1. 2014 Číslo Název syntetického účtu syntetického účtu 035 Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji 036 Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji 337 Zdravotní pojištění 338 Důchodové spoření

16

Označení položky A.I.10. A.II.11. B.II.11. B.II.12.

Upravené názvy syntetických účtů Číslo Název syntetického syntetického účtu do 31. 12. 2013 účtu 022 Samostatné movité věci a soubory movitých věci 082

Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí

164

Opravné položky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí

336

Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Výsledek hospodaření minulých účetních období Dary

432

543

Název syntetického účtu od 1. 1. 2014

Označení položky

Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věci Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí Opravné položky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí Sociální zabezpečení

A.II.4.

Výsledek hospodaření předcházejících účetních období Dary a jiná bezúplatná předání

C.III.3.

-

-

B.II.9., D.III.15

A.I.24.

Změny, jejichž účinnost nastala dnem 1. 1. 2014, které se týkají podrozvahových účtů, jsem pro některé vybrané účetní jednotky zobrazila v níže uvedených přehledech. Nově zřízené porozvahové účty s účinností od 1. 1. 2014 Číslo Název podrozvahového účtu podrozvahového účtu 963 Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu 964 Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu 17

Označení položky P.VI.3. P.VI.4.

983 984 991 992 993 994

Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva

P.VII.11. P.VII.12. P.VIII.1. P.VIII.2. P.VIII.3. P.VIII.4.

Upravené názvy podrozvahových účtů s účinnosti od 1. 1. 2014 Číslo Název Název Označení podrozvahového podrozvahového podrozvahového položky účtu účtu do 31. 12. 2013 účtu od 1. 1. 2014 961 Krátkodobé Krátkodobé P.VI.1. podmíněné závazky podmíněné závazky z leasingových z operativního smluv leasingu 962 Dlouhodobé Dlouhodobé P.VI.2. podmíněné závazky podmíněné závazky z leasingových z operativního smluv leasingu 981 Krátkodobé Krátkodobé P.VII.9. podmíněné závazky podmíněné z poskytnutých závazky zajištění z poskytnutých garancí jednorázových 982 Dlouhodobé Dlouhodobé P.VII.10. podmíněné závazky podmíněné z poskytnutých závazky zajištění z poskytnutých garancí jednorázových Zrušené podrozvahové účty s účinností od 1. 1. 2014 Číslo Název podrozvahového účtu podrozvahového účtu 949 Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva 951 Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva 963 Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na

18

Označení položky P.IV.13. P.IV.14. P.VI.3.

964

985 986

základě jiného důvodu Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu P.VI.4. úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva P.VII.13. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva P.VII.14.

Upravené číselné označení podrozvahových účtů s účinností k 1. 1. 2014 Číslo Číslo Název syntetického účtu Označení podrozvahového podrozvahového položky účtu k 31. 12. účtu k 31. 12. 2013 2014 983 985 Krátkodobé podmíněné P.VII.13. závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení 984 986 Dlouhodobé podmíněné P.VII.14. závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení Výše uvedené skutečnosti, které se týkají syntetických a podrozvahových účtů pro některé vybrané účetní jednotky v účetním období začínající dnem 1. ledna 2014 vyplývají z přiložené Přílohy č. 7 Směrné účtové osnovy platné pro účetní období 2014 včetně vyznačení změn. Výše uvedené skutečnosti ovlivňují a uspořádání a označování položek účetní závěrky včetně jejich obsahového vymezení. 3. Vyhláška č. 472/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů V částce č. 181 Sbírky zákonů byla dne 31. 12. 2013 zveřejněna vyhláška č. 472/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů, a to především v souvislosti s implementací některých ustanovení směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a dalšími úpravami.

19

Důvodem úpravy vyhlášky jsou:  změny související s ustanoveními vyhlášky č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb. - některé položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy a některé syntetické účty zrušeny, doplněny a to v důsledku implementace některých ustanovení směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (úpravy Pomocného analytického přehledu),  zajištěním požadavků Českého statistického úřadu na vykazování předfinancování transferů,  zvýšení právní jistoty vybraných účetních jednotek. Cílem úprav vyhlášky je:  naplnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států,  zajištění požadavků Českého statistického úřadu na vykazování předfinancování transferů pro potřeby sestavení národních účtů podle metodiky ESA 2010. Úpravy se týkají: § 5 odst. 10, § 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 5, které souvisí s předkládáním účetních záznamů účetními jednotkami do Centrálního systému účetních informací státu včetně jejich agregace stanovené v Technickém manuálu centrálního systému účetních informací státu. Dále se úpravy týkají Přílohy č. 2a – Pomocný analytický přehled, tyto změny byly provedeny v souladu se změnami provedenými vyhláškou č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb. Úpravy provedené v Příloze č. 4 se týkají předávání informace do Centrálního systému účetních informací státu o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací. Závěrem bych se ještě chtěla zmínit o úpravách Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejich účinnost je stanovena dnem 1. ledna 2014. Finanční zpravodaj č. 1/2014 ze dne 31. 12. 2013 zveřejňuje změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změny se týkají Českých účetních standardů č.: 701 – Účty a zásady účtování na účtech, 704 – Fondy účetní jednotky, 20

705 – Rezervy, 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek, 707 – Zásoby, 708 – Odpisování dlouhodobého majetku, 709 – Vlastní zdroje, 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek. Změny vyplývají zejména ze změn provedených vyhláškou č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Níže uvedené příklady postupů účtování jsou v souladu s novelizovanými ustanoveními vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2014. Prodej pozemku, který nebyl oceněn reálnou hodnotou (uplatnění ustanovení § 19 odst. 6 zákona o účetnictví – významnost informace), majetek oceněn při nabytí pořizovací cenou ve výši 45 tis. Kč Č. Text v tis. MD D Kč 1. Předpis pohledávky (uzavřena smlouva o prodeji pozemku) 45 311 647 2. Inkaso pohledávky 45 241 311 3. Vyřazení pozemku z aktiv (návrh na zápis do katastru nemovitosti) 45 554 031 Prodej stavby v účetnictví zachycena v aktivech na účtu 021 ve výši 100 tis. Kč, oprávky ve výši 50 tis. Kč, reálná hodnota při prodeji stanovena ve výši 200 tis. Kč. Č. Text v tis. Kč MD D 1. Stanovení reálné hodnoty (viz § 64 vyhlášky č. 100 021 407 410/2009 Sb.) – oceňovací rozdíl ve výši 100 tis. Kč 2. Zaúčtování (zrušení) vytvořených oprávek při 50 081 407 prodeji majetku 3. Převedení („přeúčtování“) stavby na příslušný 200 036 021 účet 4. Předpis pohledávky ve výši stanovené reálné 200 311 646 hodnoty 5. Inkaso pohledávky 200 241 311 6. Vyřazení stavby z aktiv (návrh na zápis do 200 553 036 katastru nemovitostí)

21

Tvorba opravné položky k pohledávce Č. Text 1. Předpis pohledávky v účetním období 2012 (pohledávka splatná 4. července 2012) 2. Tvorba opravné položky k pohledávce v účetním období 2012 (za období od splatnosti pohledávky do 31. 12. 2012) 3. Tvorba opravné položky k pohledávce v roce 2013 za ukončených 90 dnů 10 % (dne 2. 4. 2013) 4. Inkaso pohledávky 15. 4. 2013 5. Zrušení vytvořené opravné položky

v tis. Kč

MD

D

120

311

602

60

556

194

10

556

194

120 70

241 194

311 556

Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku ocenění technického zhodnocení je nižší než 60 tis. Kč Č. Text v tis. MD D Kč 1. Předpis závazku (dodavatelská faktura – modernizace software) 45 044 321 2. Úhrada závazku 45 321 241 3. Zaúčtování nákladů k rozvahovému dni 45 549 044 Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku ocenění technického zhodnocení je nižší než 40 tis. Kč Č. Text v tis. MD D Kč 1. Předpis závazku (dodavatelská faktura – rekonstrukce sociálního zařízení) 39 045 321 2. Úhrada závazku 39 321 241 3. Zaúčtování nákladů k rozvahovému dni 39 549 045 Účtování cenin Č. Text 1. Předpis závazku (nákup cenin na fakturu) 2. Úhrada závazku (faktury za ceniny) 3. Nákup cenin v hotovosti 4. Zúčtování spotřeby cenin 5. Předpis inventarizačního schodku na ceninách viníkovi 6. Úhrada schodku viníkem v hotovosti 22

v tis. Kč 10 10 2 10 1 1

MD 263 321 263 518 335

D 321 241 261 263 263

261 335

Náhrada mezd v době dočasné pracovní neschopnosti Č. Text v tis. Kč MD D 1. Předpis závazku z titulu náhrady mezd za dočasnou pracovní neschopnost 8 521 331 2. Úhrada závazku z titulu náhrady mezd za dočasnou pracovní neschopnost 8 331 241 Pořízení jiného drobného dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text v tis. Kč 1. Předpis závazku za pořízení jiného drobného 6 dlouhodobého nehmotného majetku 2. Úhrada závazku 6 3. Zařazení jiného drobného dlouhodobého 6 nehmotného majetku na podrozvahový účet

MD D 518 321 321 241 901 999

Vyřazení jiného drobného dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text v tis. Kč MD D 1. Vyřazení jiného drobného dlouhodobého 6 999 901 nehmotného majetku Pořízení jiného drobného dlouhodobého hmotného majetku Č. Text v tis. Kč 1. Předpis závazku za pořízení jiného drobného 2 dlouhodobého hmotného majetku 2. Úhrada závazku 2 3. Zařazení jiného drobného dlouhodobého 2 hmotného majetku na podrozvahový účet

MD D 501 321 321 223 902 999

Vyřazení jiného drobného dlouhodobého hmotného majetku Č. Text v tis. Kč MD D 1. Vyřazení jiného drobného dlouhodobého 2 999 902 hmotného majetku Zaúčtování vyřazené pohledávky z aktiv na podrozvahový účet Č. Text v tis. Kč MD D 1. Zaúčtování vyřazené pohledávky z aktiv na 16 911 999 podrozvahový účet

23

Zánik pohledávky zaúčtované v knize podrozvahových účtů na podrozvahovém účtu 911 – Vyřazené pohledávky Č. Text v tis. Kč MD D 1. Zánik pohledávky zaúčtované v knize podrozvahových účtů na podrozvahovém účtu 16 999 911 911 – Vyřazené pohledávky Technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného majetku, ocenění technického zhodnocení je vyšší než nad 60 tis. Kč Č. Text v tis. MD D Kč 1. Předpis závazku (dodavatelská faktura – modernizace drobného dlouhodobého 61 041 321 nehmotného majetku) 2. Úhrada závazku 61 321 241 3. Zařazení technického zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného majetku do 61 019 041 užívání Technické zhodnocení drobného dlouhodobého hmotného majetku, ocenění technického zhodnocení je vyšší než 40 tis. Kč Č. Text v tis. MD D Kč 1. Předpis závazku (dodavatelská faktura – modernizace drobného dlouhodobého 41 042 321 hmotného majetku) 2. Úhrada závazku 41 321 223 3. Zařazení technického zhodnocení drobného dlouhodobého hmotného majetku do užívání 41 029 042 Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem A) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve prospěch vybrané účetní jednotky Č. Text v tis. MD D Kč 1. Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem A) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění 130 549 112 pozdějších předpisů ve prospěch vybrané účetní jednotky

24

Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem A) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve prospěch účetní jednotky, která není vybranou účetní jednotkou Č. Text v tis. MD D Kč 1. Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem A) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ve prospěch účetní 100 543 112 jednotky, která není vybranou účetní jednotkou Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem B) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve prospěch vybrané účetní jednotky Č. Text v tis. MD D Kč 1. Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem B) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění 95 549 501 pozdějších předpisů ve prospěch vybrané účetní jednotky Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem B) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve prospěch účetní jednotky, která není vybranou účetní jednotkou Č. Text v tis. MD D Kč 1. Bezúplatné předání zásob (účtovaných způsobem B) podle § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ve prospěch účetní 100 543 504 jednotky, která není vybranou účetní jednotkou

25

Vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku z titulu manka, škody nebo jiné obdobné skutečnosti včetně vyřazení z důvodu neuskutečněného zařazení do užívání Č. Text v tis. MD D Kč 1. Zaúčtování zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného majetku do nákladů z titulu 50 547 079 manka, škody nebo jiné obdobné skutečnosti 2. Vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku z titulu manka, škody nebo jiné obdobné skutečnosti 83 079 019 3. Vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku z důvodu neuskutečněného zařazení do 113 547 041 užívání Tvorba a použití rezervy Č. Text 1. Tvorba rezervy 2. Použití rezervy

v tis. Kč MD D 120 555 441 120 441 555

Tvorba opravné položky k ostatním zásobám Č. Text 1. Tvorba opravné položky k ostatním zásobám 2. Zrušení opravné položky k ostatním zásobám

v tis. Kč MD D 50 556 186 50 186 556

Odpisování dlouhodobého hmotného majetku (staveb) Č. Text v tis. Kč MD D 1. Odpis dlouhodobého hmotného majetku 10 551 081 Účtování výnosů a nákladů Č. Text Předpis pohledávky z hlavní činnosti Inkaso pohledávky Předpis závazku ke státnímu rozpočtu Odvod příjmů do státního rozpočtu Uzavírání účetních knih koncem roku: 5. Převod zůstatku účtu 315 na účet 492 (jedná se o zůstatek předepsaných a neuhrazených pohledávek) 6. Zjištění výsledku hospodaření převodem na účet 493 1. 2. 3. 4.

26

v tis. Kč 150 100 40 40

MD

D

315 241 5xx 347

6xx 315 347 241

50

492

315

150

6xx

493

a) výnosových účtů b) nákladových účtů 9. Převod zůstatku účtu 493 na konečný účet rozvažný (syntetický účet 492)

40

493

5xx

110

493

492

MD

D

558

321

321

241

018

078

MD

D

558

321

321

241

028

088

v tis. Kč

MD

D

150

511

321

150

321

241

200

111

321

200

112

111

Pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text v tis. Kč 1. Předpis závazku (dodavatelská faktura za pořízení drobného dlouhodobého nehmotného 58 majetku) 2. Úhrada závazku (dodavatelské faktury za pořízení drobného dlouhodobého nehmotného 58 majetku) 3. Zařazení drobného dlouhodobého nehmotného majetku do užívání 58 Pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku Č. Text v tis. Kč 1. Předpis závazku (dodavatelská faktura za pořízení drobného dlouhodobého hmotného 39 majetku) 2. Úhrada závazku (dodavatelské faktury za pořízení drobného dlouhodobého hmotného 39 majetku) 3. Zařazení drobného dlouhodobého hmotného majetku do užívání 39 Účtování nákladů Č.

Text

1. Předpis závazku (dodavatelské faktury za opravu dlouhodobého hmotného majetku) 2. Úhrada závazku (dodavatelské faktury za opravu dlouhodobého hmotného majetku) 3. Předpis závazku (dodavatelské faktury za pořízení materiálových zásob při pořízení způsobem A) 5. Převzetí pořízených materiálových zásob na sklad 6. Úhrada závazku (dodavatelské faktury za 27

pořízení materiálových zásob při pořízení způsobem A) 7. Výdej materiálových zásob ze skladu do spotřeby (způsob A) 8. Předpis závazku (dodavatelské faktury za pořízení materiálových zásob při pořízení způsobem B) 9. Úhrada závazku (dodavatelské faktury za pořízení materiálových zásob při pořízení způsobem B) Účtování dohadných účtů pasivních Č. Text 1. Nevyfakturované dodávky za materiál 2. Nevyfakturované dodávky za zboží 3. Úhrada faktury za materiál, faktura je nižší než dohadná položka 4. Zúčtování rozdílu u fakturovaného materiálu 5. Úhrada faktury za zboží, faktura je vyšší než dohadná položka 6. Zúčtování rozdílu u fakturovaného zboží Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text 1. Předpis závazku za pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 2. Úhrada závazku za pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 3. Uvedení do stavu způsobilého k užívání (zařazení do užívání) Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Č. Text 1. Předpis závazku za pořízení dlouhodobého hmotného majetku 2. Úhrada závazku za pořízení dlouhodobého hmotného majetku 3. Uvedení do stavu způsobilého k užívání (zařazení do užívání)

28

200

321

241

200

501

112

200

501

321

200

321

241

v tis. Kč MD D 20 112 389 30 132 389 15 5

389 241 389 112

40 10

389 241 132 389

v tis. Kč

MD

D

120

041

321

120

321

241

120

013

041

v tis. Kč

MD

D

100

042

321

100

321

241

100

022

042

Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text

v tis. Kč

MD

D

85

041

506

85

019

041

v tis. Kč

MD

D

41

042

506

41

029

042

1. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 2. Uvedení do stavu způsobilého k užívání (zařazení do užívání) Aktivace dlouhodobého hmotného majetku Č. Text 1. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 2. Uvedení do stavu způsobilého k užívání (zařazení do užívání)

Inventarizační rozdíl (přebytek) dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text v tis. MD D Kč 1. Inventarizační rozdíl (přebytek) dlouhodobého nehmotného majetku 70 013 401 Inventarizační rozdíl (přebytek) dlouhodobého hmotného majetku Č. Text v tis. MD D Kč 1. Inventarizační rozdíl (přebytek) dlouhodobého hmotného majetku 45 022 401 Nabytí drobného dlouhodobého nehmotného majetku bezúplatným převodem nebo přechodem od účetní jednotky, která je vybranou účetní jednotkou Č. Text v tis. MD D Kč 1. Zaúčtování drobného dlouhodobého nehmotného majetku v aktivech 32 018 078 Nabytí drobného dlouhodobého nehmotného majetku bezúplatným převodem nebo přechodem od účetní jednotky, která není vybranou účetní jednotkou Č. Text v tis. MD D Kč 1. Náklady z drobného dlouhodobého 29

nehmotného majetku 2. Zaúčtování drobného dlouhodobého nehmotného majetku v aktivech

30

558

649

30

018

078

Inventarizační rozdíl (přebytek) drobného dlouhodobého nehmotného majetku Č. Text v tis. MD D Kč 1. Inventarizační rozdíl (přebytek) drobného dlouhodobého nehmotného majetku 25 018 078 Vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku z titulu jeho likvidace Č. Text v tis. MD D Kč 1. Zaúčtování zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného majetku do nákladů 172 551 073 2. Vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku z titulu jeho likvidace 562 073 013 Závěrem bych chtěla zdůraznit, že pokud se týká postupů účtování u příspěvkových organizací v účetním období 2014, dochází novelou vyhlášky č. 410/2009 Sb. pouze k minimálním úpravám např. v souvislosti s majetkem určeným k prodeji (tzn. v souvislosti s přeceněním majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou).

Nájem a pacht v novém občanském zákoníku Od účinnosti nového občanského zákoníku bude nutno nově rozlišovat mezi nájmem a pachtem, tj. mezi případy, kdy dojde pouze k přenechání užívacího práva k věci či zároveň k přenechání práva požívat výnosy či plody věci. Zemědělský pozemek či podnik tak v budoucnu nebudou předmětem nájmu ale pachtu. Nájem i pacht jsou závazkové vztahy, jejichž předmětem je dočasné přenechání věci k užití jinému. Pacht je přitom novým smluvním typem, který oproti stávající právní úpravě zavádí nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Nájem je upraven v ustanoveních § 2201-2331 NOZ. Pacht je upraven v § 2332-2357 NOZ, přičemž se na něj přiměřeně použijí obecná ustanovení o nájmu. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci individuálně určenou věc, popř. soubor věcí (např. byt, garáž, motorové vozidlo, prodejní prostory a přilehlé parkoviště) k dočasnému užívání a

30

nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Základními znaky nájmu je tedy přenechání věci jinému k užívání, dočasnost a úplatnost. Pachtem se pak rozumí přenechání individuálně určené věci, popř. souboru věcí (např. pole, závodu) k dočasnému užívání a požívání jinému (pachtýři), a to za úplatu (pachtovné) nebo za poskytnutí poměrné části výnosu z věci. Znaky pachtu jsou tak shodné se znaky nájmu, ale navíc je zde možnost věc požívat, tj. brát z ní plody a jiné užitky. Z toho vyplývá, že předmětem pachtu může být jen věc přinášející výnos / užitky, přičemž výnosem mohou být buď plody naturální (např. úroda na poli), nebo civilní (typicky peněžní zisk).[1] Požíváním se rozumí braní plodů a výnosů z věci pachtýřem, který k nim bez dalšího nabývá vlastnické právo. Pojmovým znakem obou smluvních typů je úplatnost. (Bezplatné přenechání věci k užívání jinému je v NOZ upraveno prostřednictvím dvou smluvních typů, kterými jsou výprosa a výpůjčka). Rozdíl však spočívá ve formě úplaty: v případě nájmu je úplatou vždy nájemné, v případě pachtu může být úplatou pachtovné nebo část výnosu z propachtované věci; obě formy úplaty je rovněž možné kombinovat (např. u pachtu závodu bude například praktické sjednat, že pachtýř uhradí propachtovateli měsíční fixní sumu a k tomu určité procento z účetního zisku závodu). Vedle právní úpravy obecného nájmu upravuje NOZ také specifické druhy nájmu, kterými jsou nájem bytu a domu, nájem prostoru sloužícího k podnikání, podnikatelský nájem movitých věcí, nájem dopravního prostředku a smlouva o ubytování. V případě pachtu upravuje NOZ kromě obecného pachtu ještě pacht zemědělský a pacht závodu. Přechodná ustanovení: Existující nájmy se budou ode dne nabytí účinnosti řídit NOZ. Práva a povinnosti, které vznikly před účinností NOZ, se budou nadále řídit stávající právní úpravou. Podle dosavadních právních předpisů se budou posuzovat lhůty, které započaly běžet před účinností NOZ a dále lhůty, které se vztahují k uplatnění práv a povinností, které se řídí stávající právní úpravou. V případě pachtu přechodná úprava chybí, neboť se jedná o zcela nový smluvní typ. Pro pacht se tedy použijí obecná ustanovení o závazcích. Nájemní smlouvy, které svou povahou odpovídají charakteristice pachtu, se tak budou až do svého zániku řídit stávající právní úpravou. Dohodou smluvních stran je však možné podřadit i tyto smlouvy pod úpravu NOZ. 31

Shrnutí: 1. Nově se bude rozlišovat mezi případy přenechání užívacího práva a případy přenechání práva užívacího a zároveň práva věc požívat / čerpat výnosy. 2. Nájem spočívá v přenechání věci k dočasnému užívání za úplatu (nájemné). 3. Pacht spočívá v přenechání věci k dočasnému užívání a požívání (braní plodů a výnosů) za úplatu, kterou je pachtovné nebo část výnosu, popř. kombinace obou. 4. Na pacht se přiměřeně užijí ustanovení NOZ o nájmu, není-li zvláštní úpravy. 5. Bezplatnými formami přenechání věci k užívání jsou výprosa a výpůjčka. 6. Na právní úpravu existujících nájmů se NOZ použije ode dne jeho účinnosti. 7. Práva a povinnosti, které vznikly před účinností NOZ, se však budou řídit stávající právní úpravou. Podle dosavadních právních předpisů se budou posuzovat lhůty, které započaly běžet před účinností NOZ a lhůty, které se vztahují k uplatnění práv a povinností, které se řídí stávající právní úpravou.

Zákon o obchodních korporacích Zrušení obchodního zákoníku Stávající obchodní zákoník (ObchZ) byl přijat v roce 1991. Tedy v době, kdy se soukromé právo teprve probouzelo z devastace nastolené po roce 1950 a kdy s ním byly pramalé zkušenosti. Tvůrci ObchZ se při práci inspirovali především zákoníkem mezinárodního obchodu, prvorepublikovou a německou právní úpravou, přičemž výsledkem byla nesourodá směsice pravidel, která si již záhy po své účinnosti vyžádala řadu novelizací. S častými změnami se zákoník potýkal i v další době své existence. Důvodem byly nejenom potřeby transformující se ekonomiky, ale i nutnost harmonizace s právem EU. Nakonec se ObchZ vyvinul do podoby celistvého kodexu, který vedle občanského zákoníku vytvořil vlastní a do určité míry nezávislou větev soukromého práva. Takto rozdělené soukromé právo pochopitelně přinášelo nemalé komplikace, když v některých případech nebylo jasné, jakým zákoníkem (občanským nebo obchodním) se mají konkrétní právní vztahy řídit. Z tohoto a mnoha jiných důvodů bylo v rámci rekodifikace rozhodnuto

32

o zrušení obchodního zákoníku do zákoníku občanského.

a integraci

soukromého

práva

NOZ se tak stal středobodem soukromého práva. Podstatná část ustanovení ObchZ byla zrušena spolu s tímto předpisem, část ustanovení však byla přenesena do NOZ (např. obecná ustanovení o obchodním tajemství, firmě či ustanovení o některých smluvních typech a zajištění závazků). Pouze pro právní úpravu obchodních společností a družstev, která je dnes obsažena v druhé části ObchZ, byl vyhrazen nový zvláštní zákon, a sice zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích Zákon o obchodních korporacích (ZOK) představuje druhou část rekodifikace soukromého práva, která úzce navazuje na NOZ. Jak vyplývá z výše uvedeného, tento zákon nemá být pokračovatelem obchodního zákoníku, nýbrž zvláštním předpisem, který se zabývá úzce vymezeným okruhem právnických osob – obchodními korporacemi. Pod pojem obchodní korporace ZOK zahrnuje všechny formy obchodních společností (spol. s ručením omezeným, akciovou spol., komanditní spol., veřejnou obchodní spol., evropskou spol. a evropské hospodářské zájmové sdružení) i družstev (tedy družstvo v užším smyslu, bytové družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo), nicméně jeho úprava dopadá především na tuzemské formy těchto korporací, neboť ty evropské jsou primárně upraveny zvláštními předpisy EU. ZOK upravuje základní podmínky fungování obchodních korporací – od jejich založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, činnosti v rámci koncernů až po jejich zrušení. Přesto v jeho textu nenalezneme všechny tyto podmínky. Některé jsou řešeny na obecnější úrovni v NOZ, jiné naopak na úrovni specifičtější ve zvláštních zákonech (např. v zákoně o přeměnách obchodních společností či v zákoně o veřejných rejstřících). ZOK je tedy nutné chápat jako podstatný, nicméně stále jen dílčí článek víceúrovňové struktury právní úpravy obchodních korporací, a nikoliv jako všezahrnující kodex těchto organizací.

33

Koncepční změny Kontinuita Jak již bylo uvedeno, ZOK věcně odpovídá především druhé části současného obchodního zákoníku, který se věnuje obchodním společnostem a družstvům. Tuto právní úpravu zákon z části přebírá, nicméně v mnohém ji také modifikuje a doplňuje. Hlavním cílem změn je přitom vytvoření moderního a podnikatelsky atraktivního právní prostředí, které by dokázalo konkurovat jiným státům EU, a které by dostatečně motivovalo obchodní korporace k působení v ČR. Systematika a přehlednost ZOK se snaží stejně jako NOZ o co nejjednodušší podání právního textu. Kromě celkové kultivace vyjadřování tak ze zákona mimo jiné odstraňuje nepotřebné definice, snižuje počet nepřehledných vnitřních odkazů či počet a délku odstavců jednotlivých paragrafů. Oproti dosavadní právní úpravě obchodních společností a družstev přináší ZOK také mnohem propracovanější systematiku uspořádání pravidel. Právní úprava je rozdělena do několika úrovní podle míry své obecnosti. Na vrcholu hierarchie stojí obecná ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách (§ 118 – 209) a korporacích (§ 210 – 213), následuje obecná úprava obchodních korporací (§ 1 – 94) a jejich konkrétních forem (např. s.r.o. – § 132 – 242) v ZOK. Pokud tedy například část ZOK věnovaná s.r.o. neobsahuje veškerá potřebná ustanovení (např. o její likvidaci), je třeba využít právní úpravu na obecnější úrovni, např. v NOZ. Tento vytváří kompaktnější strukturu, u které je mnohem menší riziko výskytu mezer či jiných nedostatků. Racionálnější zapracování evropského práva Řada pravidel korporačního práva je určována právem EU. Nezřídka jsou však evropská pravidla do českého práva zaváděna způsobem přísnějším, než právo EU skutečně požaduje. Příkladem mohou být nejen ustanovení o akciové společnosti (např. § 196a ObchZ), ale i některá ustanovení o společnosti s ručením omezeným, na které nebylo komunitární právo původně ani cíleno (např. zákaz řetězení). 34

ZOK tento přístup „přílišného aktivismu" přehodnocuje a snaží se (pokud to není vzhledem k závazkům ČR nezbytné) zachovávat co nejvyšší míru smluvní svobody. Liberalizace i ochrana Liberalizace neboli uvolňování pravidel, je v současnosti jedním z nejvýraznějších trendů regulace obchodních korporací v Evropě. ZOK se snaží tento směr následovat. Snižuje tedy celkový počet donucujících ustanovení, odstraňuje přílišnou kasuistiku a detailnost úpravy. V rámci tohoto procesu však klade důraz i na to, aby jím přinášené změny nesnižovaly úroveň ochrany zájmů věřitelů, minoritních společníků, spotřebitelů apod. Cílem zákona totiž není bezbřehá volnost, ale systém, který na jedné straně příliš neomezuje podnikání a na druhé straně chrání ty, kteří nemají dostatečný vliv nebo dostatečné informace. Uvolnění některých pravidel je tak vyváženo důkladnější regulací těch, kdo spravují majetek obchodních společností a družstev (jednatelé, představenstvo apod.) a jejich chování (např. pomocí pravidel o střetu zájmů, o vyloučení z výkonu funkce, o péči řádného hospodáře a odpovědnosti apod.). Konkrétní změny A. Správa obchodních korporací Správou obchodních korporací (tzv. corporate governance) se rozumí především systém rozložení práv a povinností mezi jednotlivými stranami zainteresovanými v obchodní korporaci – zejména mezi společníky (resp. akcionáři), statutárními orgány, výkonným managementem, věřiteli apod. Cílem je takové nastavení, které bude na jedné straně umožňovat efektivní řízení obchodní společnosti, na druhé straně zaručí dostatečnou ochranu práv zúčastněných stran (např. ochranu věřitelů před krácením). Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému rozvolnění některých ustanovení dosavadního obchodního zákoníku, doznala regulace správy obchodních korporací několik změn směřujících k přísnější a ucelenější právní úpravě. 35

Oproti dnešní úpravě se například věnuje více pozornosti vzniku smlouvy o výkonu funkce, tedy smlouvy, na jejímž základě členové orgánů obchodní korporace spravují její majetek. Zvláštní pozornost přitom byla věnovaná otázkám odměňování a odpovědnosti za škodu (§ 51 ZOK a násl.). Dále došlo k důslednějšímu rozpracování konceptu řádného hospodáře a jeho doplnění o korektiv tzv. podnikatelského úsudku (§ 51 násl. ZOK ve spojení s § 159 NOZ). ZOK tak zavádí konstrukci, dle které mají členové orgánů při správě společnosti nebo družstva na jedné straně povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (loajálně, pečlivě a informovaně) a na druhé straně právo vyvinění se z případné odpovědnosti za škodu, pokud prokáží, že vzhledem ke všem okolnostem jednali řádně a nemohli újmu předpokládat (např. v návaznosti na selhání kapitálového trhu nebo neočekávatelné změny ceny ropy apod.). Pomocnou ruku k uvedenému účelu podává i zákonem konstruovaná povinnost člena orgánu informovat o každém střetu zájmu, který by se mezi ním a obchodní korporací mohl objevit (§ 54 a násl. ZOK). V neposlední řadě byla pravidla správy doplněna o možnost soudu, aby vyloučil toho, kdo porušuje své povinnosti nebo přivedl obchodní korporaci do úpadku, z výkonu funkcí člena orgánů jakékoli společnosti nebo družstva (§ 63 a násl. ZOK). Tím se dává tomu, kdo neplní řádně své povinnosti najevo, že může přijít i o schopnost se v dané branži realizovat, když fakticky bude vyloučen z možnosti své dosavadní obživy. Toto pravidlo je doplněno o zavedení ručení člena statutárního orgánu korporace za její dluhy, pokud došlo k jejímu úpadku a pokud tomu rozumnými prostředky nezabránil (§ 68 ZOK). B. Podnikatelská seskupení (koncerny) Dosavadní regulace podnikatelských seskupení vycházela z německé regulace a stála na složité kombinaci smluvního a faktického koncernu. Tato cesta byla a je kritizována, a to zejména na úrovni odborných studií EU, resp. doporučení Evropského parlamentu. Koncepčně se proto ZOK od dosavadního trendu odlišuje a zavádí třístupňovou regulaci podnikatelského seskupení – prosté ovlivnění, ovládání a koncern. S každým stupněm se přitom pojí mírně odlišná sada pravidel.

36

První stupeň stojí na předpokladu, že ovlivní-li někdo podstatným způsobem jednání jiné osoby k její újmě, odpovídá za ni a věřitelům navíc ručí za splnění dluhů, které z důvodů jeho ovlivnění nemohly být uspokojeny. ZOK tak garantuje, že ovlivnění je sice možné, ale ovlivňovatel musí přímo uhradit újmu, která komukoliv vznikne (§ 71 ZOK). Pokud by však chtěl využít koncernu jakožto nástroje optimalizace řízení koncernových společností, musí je podřídit jednotnému řízení – tedy řízení, které systematicky sleduje koncernový zájem. Když tato skutečnost nastane, nemusí ovlivňovatel přímo hradit újmu, která v důsledku jeho jednání vznikne, musí však navíc prokázat, že újma vznikla v koncernovém zájmu a že výhody nebo nevýhody, které s ní souvisí, budou v rámci koncernu vyváženy (§ 72 ZOK). ZOK tak vychází ze zahraničních zkušeností a vystavuje koncern jako funkční ekonomickou entitu, aniž by jí dával právní subjektivitu. Zároveň připouští, že koncern funguje jako proměnný celek, a není proto důvodné řešit každou jednotlivost, pokud nejsou ve výsledku členové koncernu poškozeni. C. Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) představuje jednoznačně nejpoužívanější formu obchodní společnosti u nás, přičemž oblibě se těší zejména u drobných a středních podnikatelů. Spolu s akciovou společností je tato společnost řazena mezi tzv. kapitálové společnosti, pro něž jsou charakteristické znaky jako: účast společníků formou poskytnutého kapitálu, oddělení majetku společníků od majetku společnosti a nízké riziko ručení společníků za závazky společnosti. S.r.o. tuto definici naplňuje pouze s tím rozdílem, že oproti běžným kapitálovým společnostem předpokládá vyšší míru osobní angažovanosti společníků na chodu společnosti. Podíl na společnosti Nová právní úprava s.r.o. si klade za cíl především umožnit její jednodušší a flexibilnější fungování. Snad nejvýraznějším projevem této snahy je uvolnění právní úpravy podílu.

37

Oproti dnešnímu stavu tak bude moci například jedna osoba vlastnit více než jeden podíl (§ 135 odst. 2 ZOK). Pokud v současnosti společník drží 30% podíl a k němu zakoupí další 30% podíl, „srostou" mu oba podíly do jednoho 60% podílu. Napříště k tomuto „srůstání" docházet nemusí, společník tak bude moci např. svůj druhý 30% podíl prodat, aniž by musel postupovat zbytečnou proceduru rozdělování svého podílu. Snadnější bude i převod podílu na další osoby, a to zejména pokud společenská smlouva určí, že podíl je vtělen do tzv. kmenového listu, tedy cenného papíru na řad (§ 137 ZOK). K převodu podílu tak bude moc dojít pouze na základě ústní smlouvy předáním kmenového listu s příslušným rubopisem. Variabilnější budou moci být podíly i co do práv, která jsou s nimi spojena (§ 135 ZOK). Společenská smlouva bude nově moci připustit, aby s určitým druhem podílů byla spojena zvláštní práva jako např. větší váha hlasů v některých otázkách či přednostní právo na výplatu zisku. S celkovým uvolněním souvisí i rozšíření případů, za kterých může společník ze společnosti jednostranně vystoupit. Dle nové úpravy k tomu bude moci dojít v případě, že společník nesouhlasil s některým z vybraných rozhodnutí valné hromady (např. o povaze podnikání společnosti – § 202 ZOK či o příplatkové povinnosti – § 164 ZOK), popřípadě pokud mu byl bezdůvodně odepřen souhlas k převodu podílu (§ 207 odst. 3 ZOK). Základní kapitál Další změnou je upuštění od spoléhání se na základní kapitál. Dosavadní právo předpokládalo, že s.r.o. musí vytvořit základní kapitál ve výši 200.000,- Kč a ten do 5 let splatit. Vytvořil se tak dojem, že je tím garantována ochrana věřitelů. Ve skutečnosti však zákon společnost nenutil, aby takovouto hotovost udržovala, resp. aby měla majetek v této hodnotě. Základní kapitál se tak změnil v pouhou účetní položku, která má pro ochranu věřitelů pramalý význam. Tuto skutečnost ZOK akcentuje a stejně jako např. právo polské, francouzské či německé stanoví, že základní kapitál může být i jen 1 Kč (§ 142 ZOK).

38

V návaznosti na to se však také stanoví, že ochranu věřitelů zajišťují kromě ustanovení o správě majetku společnosti a odpovědnosti také pravidla o testu insolvence, které společnosti zakazují poskytovat určitá plnění v případě, že by si tím způsobila úpadek (§ 40 ZOK). Věřitelům se tak dostává bezpečnější ochrany, při které není spoléháno na fiktivní částku v účetnictví, ale stojí se na reálném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů. D. Akciová společnost Akciová společnost (a.s.) je typickým představitelem kapitálové obchodní společnosti. Společníci, resp. akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, přičemž samotný chod řídí profesionální management. Dalšími atributy je i nemožnost ručení akcionářů za závazky společnosti či téměř neomezená převoditelnost podílů (resp. akcií). Co do využití je akciová společnost vhodná především pro správu a provoz větších podniků, u kterých je potřeba velká kumulace kapitálu. Akciová společnost je z velké části regulována evropským právem, a proto je nejméně přístupná změnám. I přes tyto limity však ZOK přinesl celkem výrazné úpravy. Kromě celkové systematiky došlo ke změnám i celé řady konkrétních aspektů jako je variabilita akcií, rozložení vnitřních orgánů společnosti apod. Akcie Obdobně jako u s.r.o. se zavádí možnost, aby akcionář vlastnil akcie různého druhu – tedy je zcela na společnosti, aby si ve svých stanovách určila, jaké druhy akcií vydá (§ 276 a násl. ZOK). Kromě kmenových (tedy běžných) akcií tak může vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či váze hlasů. Tato variabilita však není bezmezná, neboť určitá omezení vyplývají například ze zásad stejného zacházení či dobrých mravů. Zákon též výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. Novinkou jsou i tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných (§ 257 ZOK).

39

Pokud společnost vydala např. 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl. Pokud jich následně vydá dalších 10, jedna akcie bude představovat podíl 5 %. Tyto akcie nejenom rozšiřují investorské možnosti, ale také ulehčují takové změny základního kapitálu, které se promítají do jmenovité hodnoty akcií (např. při zvyšování z vlastních zdrojů), neboť v případě kusových akcií není nutné podstupovat nákladné vyznačování nové jmenovité hodnoty akcií. Praxe též jistě ocení dořešení některých drobností, které ovšem způsobovaly nemalé problémy. Jedná se například o výslovné umožnění nahrazení podpisu akcie jeho mechanickým otiskem, v případě že tato akcie má ochranné prvky proti padělání (§ 260 ZOK), či výslovné zakotvení dobrovolné výměny akcií, ke které dochází například v případech poškození listu akcie (§ 542 – 543 ZOK). Orgány a.s. Inspirován úpravou evropské společnosti nabízí ZOK možnost, aby si zakladatelé vybrali, zda má mít jejich společnost dualistickou či monistickou strukturu řídících orgánů. Zatímco v rámci prvně jmenované je vedle valné hromady nutné zřídit představenstvo a dozorčí radu (§ 435 a násl. ZOK), v rámci druhé se namísto těchto dvou orgánů zřizuje správní rada doplněná o statutárního ředitele (§ 456 a násl. ZOK). ZOK navíc nově umožňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. Ve svém důsledku tak v čele společnosti může stát pouze jeden člen správní rady zastávající zároveň funkci statutárního ředitele. Taková struktura může vyhovovat především začínajícím podnikatelům, kteří ocení nižší náklady na správu své společnosti (za současného stavu je počet členů volených orgánů a.s. minimálně šest – tři v dozorčí radě a tři v představenstvu). Za další změny s výrazně praktickými dopady je možné označit zrušení povinnosti volit část členů dozorčí rady zaměstnanci, uvolnění pravidel rozhodování na valné hromadě (např. možnost snížit kvórum usnášeníschopnosti či možnost kumulace funkcí) či připuštění, aby členem orgánu byla přímo právnická osoba. E. Přechod na nové podmínky ZOK nabude stejně jako nový občanský zákoník účinnosti 1. 1. 2014. Bezprostřední dopad na život korporace budou mít po tomto datu především donucující ustanovení zákona, tedy ta ustanovení, od kterých se nelze smluvně odchýlit (např. pravidla o koncernech). 40

Pokud bude vnitřní dokumentace korporace (např. stanovy) v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, je korporace povinna přizpůsobit jejich znění nové právní úpravě do 6 měsíců od účinnosti zákona (tj. do 1. 7. 2014). Pokud tak neučiní, může jí v konečném důsledku hrozit až soudní zrušení (§ 777 ZOK). Ta část vnitřních ustanovení, která nebude v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, zůstane nadále v platnosti, přičemž za jejich součást budou považována i ta pravidla, která pro korporace dosud vyplývala přímo z ObchZ. Aby nedocházelo ke konfliktům staré a nové právní úpravy, dává ZOK obchodním korporacím možnost, aby do dvou let od nabytí účinnosti rozhodly, že se plně podřizují nové právní úpravě (tzv. opt-in). V takovém případě již ustanovení dosavadního ObchZ na obchodní korporace bezprostředně dopadat nebudou. Zvláštní přechodné ustanovení zavádí ZOK pro smlouvy o výkonu funkce (§ 777 odst. 3 ZOK). Tyto smlouvy (např. smlouva o výkonu funkce jednatele) je nutné uzpůsobit nové úpravě do 6 měsíců od nabytí účinnosti ZOK. V opačném případě platí, že je výkon funkce bezplatný. § 777 – přechodné ustanovení ZOK (1) Ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. (3) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. (4) Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti 41

společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě. (5) Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku. Zákon o mezinárodním právu soukromém Současnou úpravu mezinárodního práv soukromého najdeme v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ZMPS“). Tento zákon obsahuje kolizní normy pro vztahy s mezinárodním prvkem. Kolizní norma je zvláštním případem právní normy, která řeší kolize právních řádů dotčených států tím, že umožňuje určit, kterým právním řádem se konkrétní právní vztah s mezinárodním prvkem bude řídit. V zákoně najdeme také úpravu mezinárodního práva procesního a úpravu právního postavení cizinců. K úpravě uvedené v zákoně se vztahuje i celá řada mezinárodních smluv. Zákon se však s nimi nemůže dostat do rozporu. Platí tedy pravidlo, že ustanovení zákona se použije jen tehdy, jestliže smlouva závazná pro Českou republiku a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak. Toto pravidlo dnes není v zákoně výslovně uvedeno, avšak vyplývá z Ústavy (čl. 10 a 10a). K 31. prosinci 2013 přestane platit dosavadní zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním a 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „NZMPS). Koncepční změny Ke stanovení kolizních norem mezinárodního práva soukromého je potřebné mít hmotně-právní úpravu soukromého práva. Potřeba nového zákona o mezinárodním právu soukromém (NZMPS) byla vyvolána rekodifikací soukromého práva (přijetím nového občanského zákoníku). V NZMPS najdeme mimo jiné kolizní úpravu nových institutů, které přináší NOZ.

42

Ačkoli se z názvu vypustilo mezinárodní právo procesní, NZMPS procesní úpravu nadále obsahuje. Podle moderní teorie mezinárodního práva soukromého, zahrnuje totiž pojem mezinárodní právo soukromé v širším významu i mezinárodní právo procesní. Mezinárodním právem procesním se má na mysli souhrn norem upravujících postup justičních orgánů v řízení s mezinárodním prvkem. NZMPS reflektuje úpravu NOZ tím, že přebírá novou terminologii a zavádí nové instituty, jakým je např. svěřenský fond (§ 73 NZMPS). Nový zákon též reaguje na právní předpisy Evropské unie, které se na úpravu právních vztahů s mezinárodním prvkem často orientují. NZMPS konečně též promítá nové trendy mezinárodního práva soukromého. K nejdůležitějším patří pravděpodobně na mnoha místech odklon od hraničního určovatele státní příslušnosti k hraničnímu určovateli obvyklého pobytu Konkrétní změny Pravidla pro použití imperativních norem NZMPS výslovně zakotvuje, že imperativní normy (nebo též nutně použitelné normy) je nutné použít vždy bez ohledu na to, jakým právním řádem se poměr řídí (§ 3 NZMPS). Imperativní normy jiného zahraničního práva (§ 25 NZMPS) se použijí v případě, že:  práva a povinnosti, o které jde, mají k takovému jinému státu dostatečně významný vztah  je to spravedlivé vzhledem k povaze těchto ustanovení, jejich účelu nebo k důsledkům, jež by vyplynuly zejména pro účastníky z jejich použití/nepoužití  byl učiněn návrh účastníka  obsah a platnost těchto ustanovení účastník prokázal. Zakotvení kvalifikace Zatímco NZMPS se ve svém ustanovení § 20 zabývá řešením tzv. kvalifikačního problému, dosavadní úprava otázku kvalifikace neobsahovala. Jde o řešení otázky, pod jakou kolizní normu bude konkrétní případ spadat. Při kvalifikaci se vychází z českého práva. Je potřeba přihlédnout i k funkci, jakou normy plní ve svém právním řádu

43

v případě, že se má na určitý poměr použít ustanovení z více než jednoho právního řádu. Předběžné otázky Nově se zakotvuje kolizní úprava předběžných otázek. Předběžné otázky (§ 22) se posuzují samostatně (tzv. samostatné navázání) dle kolizních ustanovení NZMPS (§ 22 odst. 1 NZMPS). To neplatí, pokud není pro předběžnou otázku dána pravomoc českých soudů (tzv. nesamostatné navázání). Statusové otázky NZMPS obsahuje specifickou úpravu práva rozhodného pro statusové otázky (např. právnické osoby v § 30 NZMPS). Podle současné úpravy ustanovení § 3 ZMPS platí obecné pravidlo, dle něhož se nerozlišuje mezi fyzickou a právnickou osobou. Hraniční určovatel obvyklého pobytu NZMPS nově pracuje s tzv. hraničním určovatelem obvyklého pobytu namísto hraničního určovatele státní příslušnosti (lex patriae). Pojem obvyklý pobyt je v současné době dostatečně vyložen soudní praxí. Výkladem tohoto pojmu se zabýval i Evropský soudní dvůr (například ve věci 76/76 Di Paolo (1977) ESD 315, odst. 17-20). Podle názoru soudu se obvyklým pobytem rozumí místo, které má pro dotyčnou osobu charakter stálosti, je stálým nebo obvyklým centrem jejích zájmů. V tomto kontextu by měla být brána v úvahu zejména rodinná situace zaměstnané osoby; důvody, které ji vedly k přestěhování; délka a kontinuita jejího pobytu; skutečnost, že má v místě stabilní zaměstnání apod. Obvyklým pobytem se nerozumí místo obvyklého pobytu tak, jak je definováno v § 2 písm. r) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Registrované partnerství Novou kolizní úpravu registrovaného partnerství nalezneme v § 67 NZMPS. Způsobilost k uzavření registrovaného partnerství, způsob jeho uzavření, zrušení, neplatnost a neexistence takového partnerství se řídí právním řádem státu, v němž se registrované partnerství uzavírá nebo uzavřelo.

44

Stejný právní řád se použije i pro úpravu osobních a majetkových poměrů partnerů. Pokud bylo registrované partnerství uzavřeno v České republice (ČR), pak českým soudům přísluší rozhodovat o zrušení, neplatnosti a neexistenci takového registrovaného partnerství. To platí také v případě, že alespoň jeden z partnerů je státním občanem ČR a má obvyklý pobyt v ČR. Podrobnější úprava dědického práva NZMPS obsahuje podrobnější kolizní úpravu dědického práva, což je dáno rozsáhlejší úpravou dědického práva v novém občanském zákoníku. Více se zohledňuje vůle zůstavitele a dochází také k změně hraničního určovatele. Závazkové právo Co se týče práva závazkového, NZMPS se soustředí na situace neupravené v nařízení Řím I. (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy) a Řím II. (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy). Jedná se tak například o úpravu pojistné smlouvy, timeshare, kolizní úpravu jednostranných právních jednání, zajištění závazku aj. V souladu s úpravami v jiných právních řádech i se zachovávanou praxí a nařízením Řím I. a Řím II. se nepřipouští přijímání zpětného a dalšího odkazu (§ 21 NZMPS) ve vztazích závazkového práva a pracovního práva. Úprava směnek a šeků Ustanovení o mezinárodním právu směnečném a šekovém jsou v současné době obsažena v zákoně č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém. NZMPS ale nově zahrnuje i kolizní úpravu směnek a šeků. Řízení o úpadku NZMPS upravuje také řízení o úpadku s mezinárodním prvkem, a to v návaznosti a v rozsahu neupraveném v nařízení Rady 1346/2000 o úpadkovém řízení. České soudy mohou zahájit a vést insolvenční řízení, pokud:  má dlužník v České republice provozovnu,  žádá-li o to věřitel s obvyklým pobytem nebo sídlem v České republice  nebo vznikla-li pohledávka věřitele při činnosti této provozovny.

45

Účinky řízení jsou v tomto případě omezeny na majetek v České republice (§ 111 odst. 2 NZMPS). Insolvenční správce vykonává své pravomoci i na území cizího státu, pokud mu to právní řád tohoto cizího státu umožňuje a v mezích tohoto právního řádu. Cizí rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení se uznávají za podmínky vzájemnosti. A to v případě, že v cizím státě, v němž byla vydána, jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka a pokud dlužníkův majetek v České republice není předmětem již zahájeného řízení. Rozhodčí řízení NZMPS nově kolizně upravuje rozhodčí řízení včetně uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Úprava rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem se tak vyjímá ze zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Přípustnost rozhodčí smlouvy se posoudí podle českého právního řádu. Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy se posoudí podle právního řádu státu, v němž má být vydán rozhodčí nález (§ 117 odst. 1 NZMPS). Právem rozhodným pro spor je právo zvolené stranami. Pokud strany toto právo nezvolily, určí je rozhodci na základě ustanovení NZMPS. Rozhodcem může být i cizinec, je-li podle právního řádu státu, jehož je občanem, způsobilý k právním jednáním; postačí však, je-li plně způsobilý k právním jednáním podle českého právního řádu. Rozhodce může rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti, pokud ho strany k tomu výslovně pověřily. Rozhodčí nálezy vydané v cizím státě budou v České republice uznány a vykonány jako české rozhodčí nálezy, je-li zaručena vzájemnost. Uznání cizího rozhodčího nálezu se nevyslovuje zvláštním rozhodnutím. Cizí rozhodčí nález se uznává tím, že se k němu (při zachování podmínek § 120 a 121 NZMPS) přihlédne, jako by šlo o český rozhodčí nález. Výkon rozhodnutí cizího rozhodčího nálezu se nařizuje rozhodnutím českého soudu, které je třeba odůvodnit. Do NZMPS se zakotvuje i mezinárodní ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení přijatá novelou č. 19/2012 Sb.

46

Adhezní –

adhezní smlouva, smlouva, jejíž obsah je určen jednou ze smluvních stran, druhá strana má pouze možnost smlouvu zcela přijmout nebo nepřijmout Dispozitivní – právní úprava, od jejíž dispozice je možné se odchýlit, smluvní strany mohou volně upravovat podrobnosti právního poměru Kogentní – k. ustanovení, závazné, nařizující, donucující, přikazující, nelze je ve smlouvě upravit odlišně od právní úpravy

47

2. NOVÉ METODY VE ŠKOLE META, o.p.s. - Společnost pro příležitosti mladých migrantů vznikla jako občanské sdružení v roce 2004 a svou činnost zaměřuje na oblast integrace cizinců do vzdělávacího systému. V roce 2006 bylo založeno „Poradenské a informační centrum“ pro migranty, kteří získali možnost řešit situace způsobené jejich jazykovou a kulturní bariérou. Důležitou cílovou skupinu současně představují pedagogičtí pracovníci. Podpora škol při práci s žáky, jejichž mateřským jazykem má formu vzdělávacích aktivit, poradenství, metodické podpory a tvorby vzdělávacích materiálů. V rámci projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky V podpořeného z Evropského fondu pro integraci příslušníků třetích zemí a MŠMT ČR jsou mj. realizovány semináře pro pedagogy MŠ, ZŠ a SŠ. Cílem seminářů je posílit kompetence pedagogických pracovníků všech typů škol a školských zařízení při začleňování dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem do českého školního prostředí. Na jaře 2014 se budou konat následující semináře: Cyklus seminářů pro ZŠ, SŠ Název semináře

Délka

Datum konání

Místo konání

Jméno lektora

Cena

Úvod do problematiky 8 hod. začleňování žáků s odlišným 9:00mateřským jazykem 16:45

18. března 2014

Praha,

K. Titěrová,

500,-

Americké centrum

K. Horáčková

Výuka jazyka

26. března 2014

Praha,

Z. Brumlichová, 500,B. Nosálová

češtiny

jako

cizího 8 hod. 9:0016:45

Principy práce s žáky s 8 hod. odlišným mateřským jazykem 9:00ve výuce 16:45

CIC Praha

3. dubna Praha, 2014 Americké centrum

K. Titěrová, K. Horáčková

Semináře mají akreditaci MŠMT ČR v rámci programu DVPP. Semináře je možné absolvovat jednotlivě či jako cyklus. Účastníci získávají osvědčení za každý absolvovaný seminář. Anotaci seminářů naleznete níže. 48

500,-

ANOTACE SEMINÁŘŮ Úvod do problematiky začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (8 vyuč. hodin) Cíl semináře: Účastníci semináře se seznámí s výchozí situací nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), se školskou legislativou týkající se vzdělávání cizinců a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a s postupy a metodami jejich začleňování do českého vzdělávacího systému. Obsah semináře: - úvod do problematiky vzdělávání cizinců, - vzdělávání cizinců z legislativní a metodické perspektivy, seznámení s dostupnou www.inkluzivniskola.cz),

metodickou

podporou

(portál

- přiblížení situace dětí s odlišným mateřským jazykem v českých školách a možnosti jejich podpory, - sdílení praxe, výměna zkušeností. Doporučení: seminář je vhodný pro vedoucí pracovníky škol, metodiky prevence, výchovné poradce, ale i pro jednotlivé pedagogy zabývající se vzděláváním žáků s OMJ. Principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce (8 vyuč. hodin) Cíl semináře: Na základě vlastní zkušenosti a reflexe se účastníci seznamují s principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce a s metodami využitelnými při jejich vzdělávání. Obsah semináře: - vymezení přístupu ke vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (dále OMJ), - pojmenování základních principů práce s žáky s OMJ, - metody podporující žáky s OMJ při výuce v běžné třídě, - ukázky výukových materiálů, - vyrovnávací plán, - sdílení praxe, výměna zkušeností. Doporučení: seminář je vhodný pro všechny pedagogy zabývající se vzděláváním žáků s OMJ.

49

Výuka češtiny jako cizího jazyka (8 vyuč. hodin) Cíl semináře: Seminář představí účastníkům principy výuky češtiny jako cizího jazyka a seznámí je s dostupnými a v praxi použitelnými materiály. Obsah semináře: - principy výuky češtiny jako cizího jazyka, - metody a didaktické postupy při výuce češtiny jako cizího jazyka, - výukové aktivity a materiály a jejich využití při běžné výuce, - sdílení zkušeností, problémů a dobré praxe s výukou češtiny pro cizince. Doporučení: seminář je vhodný pro pedagogy zabývající se výukou češtiny pro cizince, ale i pro jednotlivé pedagogy zabývající se vzděláváním žáků s OMJ.

Semináře pro MŠ Název semináře

Délka

Datum konání

Místo konání

Jméno lektora

Cena

Podpora začleňování 12 hod. dětí s odlišným (2 setkání mateřským jazykem po 6 hod.) – metodika pro MŠ 13:00 - 18:00

26. 3,

Praha,

500,-

17. 4. 2014

CIC

B. Loudová Stralczynská T. Linhartová

Podpora začleňování 12 hod. dětí s odlišným (2 setkání mateřským jazykem po 6 hod.) – metodika pro MŠ 13:00 - 18:00

2. 4.,

Brno,

500,-

24. 4. 2014

KÚ

13:00 – 18:00

Jihomor. kraje

B. Loudová Stralczynská T. Linhartová

Praha

Semináře mají akreditaci MŠMT ČR v rámci programu DVPP. Účastníci získávají osvědčení za každý absolvovaný seminář. Anotaci seminářů naleznete níže. ANOTACE SEMINÁŘŮ Podpora začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem – metodika pro MŠ (2 x 6 vyuč. hodin)

50

Cíl semináře: Seminář poskytne účastníkům metodickou podporu pro systematický přístup k začleňování dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do MŠ. Účastníci se seznámí s obsahem nové metodiky zaměřené na práci s těmito dětmi. Získají informace o tvorbě adaptačního a individuálního vzdělávacího plánu, náměty a tipy na podporu češtiny dětí s odlišným mateřským jazykem, seznámí se s mezinárodně uznávanou metodou Learning Stories. Vše si prakticky vyzkouší. Dvoudílný seminář otevírá možnost prověřit metodické postupy v praxi, reflektovat, předávat si vlastní zkušenosti mezi účastníky semináře a formou videa nahlédnout do pedagogické práce dalších MŠ. Obsah jednotlivých seminářů: 1. seminář: - úvod do problematiky vzdělávání dětí s OMJ z legislativní a metodické perspektivy - seznámení s metodikou META o vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem v MŠ (systematická podpora dětí s OMJ v prostředí MŠ) - praktické informace k tématům:  Adaptace dítěte s OMJ v MŠ a vytvoření adaptačního plánu MŠ (Infans koncept)  Nastavení a podpora úspěšné komunikace s rodiči s OMJ  Jazykový rozvoj dětí s OMJ v běžném dni MŠ, plánování denního režimu a činností zohledňujících přítomnost těchto dětí. - video nahrávky/ukázky z českých MŠ k jednotlivým tématům semináře, reflexe učitelek a ředitelky MŠ spolupracující na projektu Meta. 2. seminář: - praktické informace k tématům:  Individuální vzdělávací plán pro dítě s OMJ a jeho tvorba  Dokumentace a podpora rozvoje dítěte metodou Learning Stories - výukové aktivity, materiály a jejich využití při běžné práci v MŠ - sdílení zkušeností, problémů a příkladů dobré praxe ze začleňování dětí s OMJ v MŠ 51

- součástí semináře je drobná příprava účastníků v čase mezi oběma setkáními vycházející z vlastní praxe v MŠ či v jiném předškolním zařízení Doporučení: seminář je určen pedagogům i vedoucím pracovníkům z MŠ a z dalších zařízení pracujících s dětmi předškolního věku Přihlášky na semináře naleznete na www.meta-ops.cz nebo kontaktujte Lucii Procházkovou ([email protected], tel. 773 609 395). Dále nabízíme Asistent pedagoga pro žáky s odlišným mateřským jazykem 8 vyuč. hodin (č.j.: 49536/2012-201-964) Multikulturní výchova jako průřezové téma ŠVP – konkrétní metody a možnosti výuky 8 vyuč. hodin (č.j. 18 396/2011-25-432) Čeština jako druhý jazyk – individuálně a v kurzu 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Čeština jako druhý jazyk při výuce ve třídě 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Strategie školy při začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem 4 vyuč. hodiny (č.j.: 39539/2012-201-741) Anotaci seminářů naleznete na webových stránkách www.meta-ops.cz. Uvedené semináře je možné realizovat přímo ve Vaší škole pro celý pedagogický sbor, jeho část či skupinu pedagogických pracovníků z různých škol. V případě zájmu prosím kontaktujte Lucii Procházkovou ([email protected], tel. 773 609 395). V případě, že jste si z nabídky nevybrali, můžeme připravit seminář na míru přímo Vaší škole.

52

Didaktické pomůcky v hodinách dějepisu aneb dějepis hrou Mgr. Tomáš Mikeska Výuka dějepisu zažila v posledních dvaceti letech obrovský rozvoj, zejména v množství materiálů, které může dnes učitel dějepisu využít. Vyrostla nová generace mladých historiků i učitelů dějepisu, jež se začali zabývat novým výkladem dějin a ukázali i nové možnosti ve výuce. V posledních letech se významně zapojily do vzdělávacího systému i vědecké instituce, které navázaly se školami partnerství a svými projekty zajišťují i další vzdělávání učitelů (např. Terezínská iniciativa, ÚSTR, AV atd.). Digitalizace dokumentů umožnila dnes pracovat s historickými dokumenty v pohodlí domova, tím se i velké množství historického materiálu přiblížila učitelům dějepisu na základních a středních školách. Nové populárně-naučné časopisy přilákaly k dějinám i laickou veřejnost, která se čím dál tím více zajímá o historii svého regionu a o historii své rodiny. Dějepisem jako vyučovacím předmětem se zabýval již Jan Ámos Komenský ve Velké didaktice, kde doporučuje tento předmět zařadit od mateřské školy až po univerzitu. Základní kámen k vytvoření oborové didaktiky dějepisu položil v 19. století Jan Lepař. „Ve své publikaci Kniha o metodách dějepisného učení prezentuje své názory na výuku dějepisu ve školách. Zdůrazňuje obě složky výuky dějepisu, tedy jak vzdělávací, tak výchovnou. Výuka by se měla odehrávat formou rozhovoru a další vyučovací metody by měly odpovídat věku a schopnostem dětí. Učitel by neměl klást důraz jen na pamětní učení a přetěžovat žáky nadbytečnou faktografií a množstvím letopočtů. Nové věci by se děti měly učit v příčinných souvislostech. V dějepise preferuje cyklické vzdělávání. Na nižším stupni i vyšším stupni gymnázia. Na obou stupních se mají učit dějiny od počátku do současnosti, ovšem na prvním stupni v obecné rovině, na druhém stupni hlouběji. Ve výchovné složce dějepisu zdůrazňoval Lepař výchovu k vlastenectví a mravnosti.“1 Období 1. republiky vytvořilo podmínky i pro alternativní výuku dějepisu zejména na reformních školách. Metody, které se používaly skoro před devadesáti lety, jsou dnes opět zaváděny do výuky dějepisu, ale nejedná se o nic objevného, jen se prostě historie opakuje. „V metodice individuální výuky dějepisu určené pro reformní školy vynikli např. Jaroslav Paur, Karel Čondl, Ladislav Horák a Eduard Štorch.

1

Parkan F., Didaktika, s. 9 (učební text)

53

Eduard Štorch je známý i svým prosazováním beletrizací dějepisu a jako autor pracovních učebnic.“2 Po roce 1945, resp. 1948 došlo k sovětizaci výuky dějepisu a vyučovací předmět byl politicky zneužíván. Záleželo na osobě učitele, jakým způsobem předával historické příběhy, jestli podle „staré školy“, nebo podle nového marxistického pojetí. Každý z nás si vzpomene na svého oblíbeného učitele, který vyprávěl velké příběhy z našich i světových dějin. Po roce 1989 se výuka dějepisu vrátila k normálu, nové učebnice a další pomůcky napravily chyby minulosti. „V prosinci roku 1989 byl vydán Metodický pokyn pro základní a střední školy, který proklamoval odstranění marxistické historiografie z výuky dějepisu. Žáci měli být vychováváni v duchu humanity, demokracie a tolerance. V devadesátých letech byly několikrát přepracovány osnovy a vytvořeno několik vzdělávacích programů pro základní školy. Byla to Základní škola, Obecná škola a Národní škola. Současně byly stanoveny závazné znalostní standardy pro základní a střední školy.“3 Poslední změny významně zasáhly školství na začátku 21. století zavedením rámcových vzdělávacích programů. „Ve výuce dějepisu je kladen důraz na tzv. klíčové kompetence, které určují to, co by žáci měli po ukončení výuky dějepisu umět. Základními kompetencemi jsou: kompetence k učení; kompetence k řešení problému; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské. Z toho vyplývá, že nejde jen o faktografické znalosti, ale především o schopnosti a dovednosti. Mezi ně patří především schopnost jevy hodnotit, analyzovat a aplikovat. Ve výuce je kladen důraz na moderní dějiny, využití regionální historie, dějin všedního dne, multikulturní problematiky a mezipředmětových vztahů.“4 „K naplnění výchovně vzdělávacích cílů výuky dějepisu slouží řada klasických a mediálních pomůcek a učebnice. Na základních školách se začínají postupně používat učebnice vycházející z požadavků Rámcově vzdělávacích programů. Učebnice jsou vybaveny bohatým obrazovým a mapovým materiálem, nadstavbovými texty, anotovanými rejstříky, vysvětlenými pojmy apod. Jejich součástí jsou pracovní sešity a metodiky pro učitele.“5 2

Parkan F., Didaktika, s. 11 Parkan, F., Didaktika, s. 14-15 4 Parkan, F., Didaktika, s. 15 5 Parkan, F., Didaktika, s. 15 3

54

Praktická didaktika se vrací ke svým kořenům z konce 19. a počátku 20. století. Mnoho učitelů prošlo dalším vzděláváním, aby uměli co nejzajímavějším způsobem představit dějiny holocaustu a období po roce 1948 svým žákům. Domnívám se, že většina učitelů dějepisu znovuobjevila staré metody, přístupy a pomůcky, jež dnešním žákům 21. století dokážou lépe přiblížit pro ně tak dávnou historii. Můj referát přednesený na letošním setkání Letní školy historiků 2013 představil základní výběr aktivit, se kterými můžeme pracovat nejen v hodinách dějepisu, ale pokud změníme obsah aktivity, lze pracovat s formou i v ostatních předmětech. Mým cílem bylo ukázat, že hodiny dějepisu můžou být i zábavné, dovednostní a poučné a že učitel může některá dějepisná témata vyložit i jiným, pro dnešní žáky přitažlivějším způsobem. V jednoduchosti je síla Křížovky, roháčky patří mezi klasiky výuky v jakémkoli předmětu. V současnosti na ně narazíme v pracovních sešitech, metodikách pro učitele či samostatných příručkách do výuky. Hlavní úloha křížovky je motivační. Pomocí tajenky se můžeme vnořit do nového tématu, současně lze i zopakovat probranou látku na konci hodiny. Na začátku je důležité zvolit si tajenku (pojem, jméno, událost), která bude tím správným motivačním prvkem do hodiny. Jednotlivé body tajenky bychom měli vytvářet ve vztahu k věku a úrovni vzdělání našich žáků. Neměla by se tam objevovat termíny cizího původu, jež žáci neznají, nebo jména, či události, které se probírají ve vyšším ročníku. Jediný problém můžeme zaznamenat v jejich dlouhé přípravě. Existuje několik variant, jak křížovku připravit. Buď vybíráme pojmy z právě probíraných témat, nebo si vypůjčíme slova i z ostatních vyučovacích předmětů či věcí denní potřeby, které žáci všeobecně znají. Abychom předešli nepoměru přípravy a rychlosti vyluštění, můžeme jednotlivé řádky křížovky proházet, tím pádem znemožníme nadanějším žákům, aby si výslednou tajenku odvodili pouze z části vyluštěné křížovky (viz obrázek č. 1).

55

7) 4) 3) 1) 5) 6) 2) 1) koncentrační tábor v Polsku 2) zastupující říšský protektor v letech 1941-1942 3) zástupce německé moci v protektorátu 4) popravený předseda protektorátní vlády 5) část Prahy, kde je dnes letiště 6) jihomoravské město (brali mě tam za vojáčka…) 7) popravčí nástroj z Francie Obrázek č. 1

Historické domino Potřebujete hravou formou naučit žáky dějepisné pojmy, zopakovat souvislosti jmen a událostí, popř. znalosti určitého období? Pak vyzkoušejte domino. Název aktivity přímo nevychází z této známé hry, ale využívá princip kamenů, které se spojují na základě stejného či podobného vztahu. Principem této aktivity je v rámci souvislostí spojit osobnost a pojem, popř. událost, obrázek, nebo i určitý rok (století). Práci může vykonávat jeden žák nebo i skupina žáků (maximálně 3 žáci). Důležité je sledovat, aby se ve skupině zapojovali všichni žáci. Cílem celé aktivity je vytvořit správný řetězec ve stanoveném čase. Pokud si vyučující bude tuto hru vytvářet sám, doporučuji maximálně 10 kartiček (viz obrázek č. 2).

56

OBJEV RADIOAKTIVITY IRENA A FREDERIC JOLIOT-CURIE

E = MC2

ALBERT EINSTEIN

PABLO PICASSO

CHARLES CHAPLIN Obrázek č. 2

Zábavné šifrování Mezi nejzajímavější aktivitu patří luštění šifrovaných textů. Pokud žáci jezdí na dětské tábory, určitě se s touto aktivitou už setkali. Nejvhodnější je ji využít u témat věnujícím se starověkým státům, kde se přímo zmiňujeme o jednotlivých starověkých písmech. Nejprve musíme získat fonty starověkého písma, nejlépe ho najdeme na internetu. Buď použijeme klasické vyhledávání na webových stránkách, např. www.google.cz, nebo využijeme konkrétní web http://www.taborovehry.wz.cz/fonty, kde si příslušné fonty stáhneme. Žáci rádi pátrají po informacích. Pokud jim předáte určité indicie pouze formou mluveného výkladu, mohou se některé důležité údaje vytratit. Proto v některých tématech a hodinách dávám přednost jiné formě práce s novými informacemi. Forma šifrování je pro žáky známá, každý si snad vzpomene na donedávna používanou Morseovu abecedu. Text, který chcete žákům předat, by měl být jednoznačný a měl by obsahovat nejdůležitější údaje. Délka textu by měla odpovídat úrovni žáků 2. stupně ZŠ, popř. žáků SŠ. Uveďte čtyři rozvité věty (můžeme si je vymyslet, ale doporučuji použít učebnici). Na střední škole můžete 57

zkusit i delší souvětí. Při této hře využijte skupinovou práci, ve které bude naplněna asi nejvíce kompetence k učení. Po rozdělení do skupin (doporučuji minimálně dvoučlennou a maximálně čtyřčlennou) rozdejte jeden zašifrovaný text a šifrovací abecedu (1 exemplář). Motivací je i dopředu avizovaná odměna v podobě výborného hodnocení za odvedenou práci, doporučuji stejně ohodnotit ještě jedno družstvo.

dejepis dejepis dejepis dejepis Obrázek č. 3

Rychlost není na prvním místě, jde zejména o přesnost. Pokud se družstvo dopustí chyby, musí ji společně najít. Vyluštěné texty potom žáci přepíší na tabuli a všichni si je napíší do sešitu. Existují různé varianty práce v hodinách (více textů - žáci luští na začátku každé hodiny; v rámci opakování tématu zašifrujete text s chybami, které žáci vedle luštění musí opravit). K historickým tématům se hodí použít písmo „runy" k době římské, „klínové" k Mezopotámii, „hieroglyfy" k Egyptu, popř. použít i čínské a řecké písmo. U jiných témat můžeme tuto drobnou hru využít víceméně kdykoli, typ šifry zvolíte dle náročnosti či zajímavosti. Žáci si mohou sami zkusit zašifrovat nějaký text a zadat ho k vyluštění ostatním skupinám. Výsledným efektem je, že získané informace si žák či student lépe pamatuje, protože se k nim dostal svojí vlastní cestou. Konkrétní ukázka hodiny Přípravná fáze 1. Vyučující si doma vybere text, který chce zašifrovat. Nejlepší je použít text z učebnice, kterou používáte při výuce. 2. Nevybírejte dlouhý text ani složitá souvětí. 3. Na webové stránce http://www.taborovehry.wz.cz/fonty si vyberete písmo, které chcete použít k zašifrování textu. Font si dle pokynů na webové stránce nahrajte do svého počítače, aby byl použitelný v textovém editoru Word. 4. Napište do Wordu text, dejte ho následně do bloku a převeďte ho pomocí šifrovacího fontu (nezapomeňte, že nesmíte používat českou diakritiku). 5. Nezapomeňte udělat k textu šifrovací klíč. Také upozorněte žáky, že jednotlivé znaky (např. egyptského a čínského písma) neodpovídají příslušným písmenům české abecedy, ale mají své vlastní významy (slova).

58

6. Zašifrovaný text můžeme použít buď při úvodním probírání učební látky, nebo při opakování tématu, kdy lze do zašifrovaného textu vložit chybné informace, které žáci po vyluštění musí opravit. Průběh hodiny 1. Vstupní motivace - ukažte žákům např. Morseovu abecedu, nebo jiný typ šifrování, který někteří mohou znát z letních táborů. Následuje krátká diskuse o využití šifrování dnes. 2. Rozdělte třídu do skupin (min. tříčlenná, max. pětičlenná). 3. Vysvětlete pravidla a způsob hodnocení, kritéria (družstvo, které bezchybně rozluští text, získává výborné hodnocení), každá skupina dostane jeden zašifrovaný text a dva šifrovací klíče. 4. Předem řekněte, co získá vítězná skupina (doporučuji odměnit první dvě skupinky). 5. Neomezujte luštění časem. 6. Skupina musí vyluštit text přesně, neodpouštějte drobné odchylky, můžete ukázat, kde má skupina chybu. 7. Pokud máte více textů, rozfázujte luštění na jednotlivé etapy. Vyluštěný text pak vítězná skupina napíše na tabuli (může sloužit i jako zápis do sešitu). 8. Zkontrolujte jednotlivé texty, zeptejte se na nejtěžší pasáže, na komplikace při luštění. 9. Ohodnoťte výkony jednotlivých skupin.6 Dějepisná síť Každý školní rok začíná opakováním loňských znalostí, které přivádí většinu učitelů k přesvědčení, že si žáci nic nezapamatovali. Září je měsícem, kdy starou látku většinou opakují učitelé. Samozřejmě že existují i nátlakové postupy, ale jde to udělat i jinak. Vytvoříme síť (5 x 5, 6 x 5) podle počtu žáků ve třídě a do každého pole doplníme důležité číslo (počet direktorů, pořadí panovníků, počet jejich manželek, významný letopočet). Můžeme samozřejmě vyplnit i významným místem, jménem známé historické osobnosti či historickým pojmem (viz obrázek č. 4). Vším, co bylo podstatné v probírané látce v loňském školním roce. Ke každému poli vytvoříme otázku, kterou si připravíme do hodiny. Na začátku hodiny vytvořenou síť rozdáme každému žákovi ve třídě. Postupně pokládáme otázky vybraným žákům (vybíráme nejprve nadanější žáky). Pokud žák správně odpoví, snažíme se pomocí dalších 6

Článek je uveřejněn na webové stránce www.rvp.cz

59

otázek získat podrobnější informace o daném tématu. Takto postupujeme, dokud nevyčerpáme všechny otázky, resp. dokud nevyvoláme všechny žáky. Dějepisnou síť můžeme samozřejmě použít i v průběhu školního roku jako formu opakování probrané látky. A

B

C

1

1526

2

4

2

30

95

585

3

27

3

1415

1. Kolik lodí vyplulo do Nového světa při první Kolumbově výpravě? 3 2. Kolik M. Luther přibil na vrata tezí proti církvi? 95 3. Kolik bylo článků husitského programu? 4 4. Kolik direktorů stálo v čele země v době stavovského povstání? 30 5. Jak dlouho se stavěla katedrála sv. Víta v Praze? 585 6. Kolik bylo popraveno českých šlechticů a měšťanů na Staroměstském náměstí? 27 7. Ve kterém roce byl upálen M. J. Hus? 1415 8. Ve kterém roce zemřel Ludvík Jagellonský? 1526 9. Kolikrát obléhali osmanští Turci Vídeň? 2 Obrázek č. 4

Práce s obrázkem Práce s textem patří mezi základní metody při vyučovací hodině. Práce s obrázkem již tak častá není. Nejvíce obrázků najdeme v učebnicích, učitelé je nejčastěji využívají pouze jako obraz určité události nebo osobnosti. Obrázky a obrazy nám mohou ale ukázat více, a proto je lepší využít svůj vlastní fotoarchiv nebo Obrázek č. 5 svých žáků. Každý doma uchovává jako rodinné stříbro staré fotografie ze své rodinné historie, kterou ovlivnily velké historické události. Někde můžou okořenit výuku zajímavé fotografie nalezené na internetu.

60

Dobrý obrázek může nahradit dlouhý a složitý učební text. Z obrázku můžeme vyčíst, kde se situace odehrává, kdo se na něm objevuje, v jaké době obrázek vznikl a jaký příběh vypráví. Cílem je vyprávět příběhy, které jednotlivé obrázky nabízejí. Někdy se můžeme dotknout velké historie, jinde budeme vyprávět náš příběh. Obrázek č. 5 vznikl v Jičíně, zaznamenává pravděpodobně učitelský sbor základní školy nebo gymnázia, dobu dle názvu ZDŠ a oblečení můžeme odvodit na druhou polovinu 70. let 20. století.

Obrázek č. 6

Obrázek č. 6 vznikl v roce 1958 v Bruselu, kde se v té době odehrávala Světová výstava Expo 58. Automobil Tatra 603 se začal vyrábět v roce 1958 a poprvé byl představen na výstavě v Bruselu. A kdo je žena na obrázku? Může to být modelka z té doby, oblečená v šatech z konce 50. let 20. století. Třeba tím autem jezdili dědečkové našich žáků a tu ženu dokonce i znali. Poslední obrázek č. 7 zachycuje Prahu v 70. letech 20. století, vpravo se již staví stanice metra Muzeum, tramvaje ještě jezdí na Václavském náměstí. Můžeme také zjistit, které linky v této době jezdily po Václavském náměstí. Obrázek č. 7

Obrazová dokumentace by se měla stát trvalou součástí výuky dějepisu a hlavně by se s ní mělo aktivně pracovat. Učebnice nám bohužel nenabízí širokou nabídku zajímavých obrazů, proto můžeme využít hlavně internet, kde v dnešní době najdeme nepřeberné množství unikátních fotografií i jiného obrazového materiálu, který se dá využít ve vyučovacím procesu.

61

A ještě něco navíc Na knižním trhu v současné době najdeme mnoho publikací, které nám nabízí aktivity do vyučovacích hodin. Některé publikace zajistí komplexní servis, jiné ponechávají prostor pro samotné učitele. Zvláštní pozornost bych zde chtěl věnovat příručce „Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce“, který vydalo Scio. Publikace je plná nápadů rozvíjejících i kompetence učitele. Nenajdete tady rychlou přípravu těsně před hodinou, učitel se musí nad nápadem zamyslet a dotáhnout do konce i realizaci při hodině. Chtěl bych zde představit dva nápady – bingo a pravda, nebo lež. Bingo je známá hra s čísly, jež zde nahradí pojmy, jména či data z dějepisu. Žáci pracují ve dvojicích a připraví si tabulku 3 x 3 čtverečků. Z 20 nabízených pojmů (jmen, událostí, či letopočtů) si každá dvojice zapíše do tabulky devět. Tabulka může vypadat asi takto. Karel IV. Jan Lucemburský kamenný most

arcibiskupství Kresčak Karlštejn

Arnošt z Pardubic pražská univerzita Eliška Přemyslovna

Obrázek č. 8

Následně čteme definice pojmů, charakteristiky osobností v libovolném pořadí. Lepší je připravit si definice na kartičky, které před žáky promícháme. Žáci vyškrtávají pojmy či jména na základě přečtených definic, nebo popisů osobností (pokud ho mají v tabulce). Pokračujeme se čtením definic až do chvíle, než nějaká dvojice neřekne „bingo“, tzn., že všechny pojmy dvojice vyškrtá). Následně by měla proběhnout kontrola přečtených definic a správných odpovědí. Zpětná vazba je v této hře velmi důležitá. Hra „Pravda, nebo lež“ je postavena na výrocích o jednotlivých historických událostech. Cílem aktivity je přemýšlet o probrané látce a rozhodovat, které výroky jsou pravdivé a které nikoli. Třídu rozdělíme do skupinek po 4 žácích. Každá skupina si během určeného času (cca 15 minut) připraví 10 výroků, pět pravdivých a 5 nepravdivých. Po uplynutí času čte skupina jeden výrok za druhým a ostatní se snaží určovat, zda je výrok pravdivý, nebo ne. Následně se vystřídají všechny skupiny. Na závěr proveďte krátkou reflexi, které výroky byly utvořeny správně, popř. kde žáci ve vytváření výroků chybovali.7 7

Čechová, B.: Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. Scio, Praha 2006, aktivita Bingo (3.) a Pravda, nebo lež (32.)

62

Závěr Každý učitel by měl vyučovat svůj předmět smysluplně s cílem rozvíjet u žáků myšlení, představivost, spolupráci i jiné dovednosti. Měl by se snažit předávat informace i jinou formou, která bude tvůrčí a současně naučí žáky pracovat s textem, obrázkem, filmem, komiksem i jinými dostupnými historickými materiály. Mým cílem bylo představit tento výběr aktivit do hodin dějepisu, která mají různou variabilitu využití a záleží na samotném učiteli, jestli nápad dále rozvine. Pevně věřím, že ano. Použitá literatura: ČAPEK, V. a kol.: Didaktika dějepisu I, II. SPN, Praha 1985, 1988. ČECHOVÁ, B.: Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. Scio, Praha 2006 JULÍNEK, S. (ed.). Základy oborové didaktik y dějepisu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. LABISCHOVÁ, D. - GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. FF OU, Ostrava 2008. PARKAN, F.: Didaktika (učební text). Praha 2013. Citace obrázků: Guernica - http://vytvarneumenie.euforion.sk/clanok/clovek-proti-clovekuguernica.html Film Diktátor - http://thewitter.de/?p=356 Profesorský sbor - http://www.gymjc.cz/public/Image/sekce-typ13/sborhist2.jpg Tatra 603 - http://www.tugendhat.eu/cz/expo--58.html Václavské náměstí - http://zpravy.idnes.cz/tramvaje-v-praze-budouprojizdet-sherwoodem-f3n-/domaci.aspx?c=A130727_1957063_prahazpravy_sfo (foto: Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy)

63

4. ODPOVĚDI NA DOTAZY Jaký je rozdíl mezi minimální a zaručenou mzdou? Nejdříve si udělejme jasno v obou pojmech. Pojem Minimální mzda je každému jasný, je to nejnižší výše mzdy, za kterou může zaměstnavatel kohokoliv zaměstnat. Vedle toho existujete termín Zaručená mzda, který stanovuje minimální mzdu podle odbornosti a kvalifikace pracovní pozice. Zaručená mzda slouží k tomu, aby zabránila zneužívání vysoké nezaměstnanosti k tomu, aby byl kvalifikovaný pracovník zaměstnáván za minimální mzdu. Jedná se tedy de facto o stanovenou minimální mzdu pro určité profese. Dosud platí, že určité skupiny zaměstnanců mohou mít minimální a zaručenou mzdu sníženou: a) 90% stanovených částek minimální a zaručené mzdy pro zaměstnance v prvním pracovním poměru ve věku 18 – 21 let a po dobu maximálně 6 měsíců b) 80% stanovených částek minimální a zaručené mzdy pro mladistvé zaměstnance c) 75% stanovených částek minimální a zaručené mzdy pro zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu (nyní invalidní důchod 1. a 2. stupně) d) 50% stanovených částek minimální a zaručené mzdy pro poživatele plného invalidního důchodu (nyní invalidní důchod 3. stupně)

64