Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Přikrylové za odborné vedení, její cenné rady a připomínky, které mi při přípra

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Faktory ovlivňující rozhodování spotřebitele při výběru rekreační oblasti na Blanensku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Přikrylová

Leona Čekalová

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Přikrylové za odborné vedení, její cenné rady a připomínky, které mi při přípravě a vypracování bakalářské práce ochotně poskytovala. Dále děkuji všem studentům a dalším dotazovaným, kteří byli tak laskaví a ochotně vyplnili dotazník, jehož výsledné informace se stali základem mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 30. prosince 2010

__________________

Abstract Čekalová, L. The factors that influence consumers when choosing their holiday areas in the region of Blansko. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2010. This bachelor thesis is focussed on the analysis of the factors that influence consumers when choosing their holiday areas in the region of Blansko. This work states and criticises the preference of a consumer, his behavior and custome and his attitude to the researched area. The aim of my work is also to evaluace the role of accommodation, hospitality, sports opportunities, natural and culture sights and other visiting places. In the theoretical part, there are introduced individual factors influencing a customer, a marketing research, effects of internal and external environment and an introduction to the issue of tourism. In the practical part, there are theoretical starting points applied to the selected holiday area. A questionnaire has been made in order to examine the behavior of a customer. The results of my research inform one of the basic behavior features of a customer when choosing a holiday area. Keywords Consumer behavior, factors, Blanensko, holiday area, survey.

Abstrakt Čekalová, L. Faktory ovlivňující rozhodování spotřebitele při výběru rekreační oblasti na Blanensku. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu faktorů, které ovlivňují spotřebitele při výběru rekreační oblasti na Blanensku. Práce zjišťuje a posuzuje preference spotřebitele, chování a zvyklosti spotřebitele a jeho vztah ke zkoumané oblasti. Cílem je také zhodnotit roli ubytování, pohostinství, možnosti sportu, přírodní, kulturní památky a další návštěvní místa. V teoretické části jsou představeny jednotlivé faktory ovlivňující spotřebitele, marketingový výzkum, vlivy vnějšího a vnitřního prostředí a úvod do problematiky cestovního ruchu. V praktické části jsou teoretická východiska aplikována na vybranou rekreační oblast. Ke zkoumání chování spotřebitele byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu informují o základních rysech chování spotřebitele při výběru rekreační oblasti. Klíčová slova Chování spotřebitele, faktory, Blanensko, rekreační oblast, průzkum.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl

8

3

Literární přehled

9

3.1

Vymezení pojmu cestovní ruch ................................................................ 9

3.1.1

Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu a rozdělení služeb ....... 9

3.1.2

Subjekt a objekt cestovního ruchu................................................... 13

3.1.3

Druhy a formy cestovního ruchu ..................................................... 14

3.2

Marketing cestovního ruchu .................................................................... 15

3.2.1

Analýza prostředí ............................................................................. 15

3.2.2

SWOT analýza .................................................................................. 16

3.2.3

Marketingový výzkum...................................................................... 17

3.2.4

Propagační strategie ........................................................................18

3.3

Chování, rozhodování a zvyklosti spotřebitele ....................................... 20

3.4

Faktory ovlivňující spotřebitele .............................................................. 22

4

Metodika

26

5

Vlastní práce

27

5.1

Vymezení turistických regionů a oblastí ................................................ 27

5.2

Charakteristika turistické oblasti Blanensko .......................................... 31

5.2.1

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení na Blanensku ............ 33

5.2.2

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení na Blanensku ...... 35

5.2.3

Důvody návštěvy Jižní Moravy ....................................................... 36

5.3

Analýza problematiky rekreační oblasti Blanensko ................................37

5.3.1

Analýza prostředí .............................................................................37

5.3.2

SWOT analýza ................................................................................. 38

5.4

Dotazníkové šetření ................................................................................ 40

Chování, rozhodování a zvyklosti spotřebitele ............................................. 41 Preference spotřebitele ................................................................................. 43

Obsah

6

Vztah spotřebitele ke zkoumané oblasti ...................................................... 44 Faktory ovlivňující spotřebitele při výběru rekreační oblasti ...................... 47 5.5

Propagační strategie ............................................................................... 48

6

Diskuse

53

7

Závěr

56

8

Použitá literatura

57

9

Přílohy

59

Úvod

7

1 Úvod Cestovní ruch a cestování je přeprava lidí z jednoho místa na druhé za různými účely, různými způsoby a s různými očekáváními. Cestovní ruch je důležitým odvětvím každé ekonomiky a také odvětvím celosvětově velmi významným, které se stále vyvíjí. Jeho počátky jsou zaznamenány jako rozvojové u starověkých civilizací, jako byly Sumerská, Perská, Egypťané nebo Féničané. Je tedy fenoménem starším více než čtyři tisíce let. Ve středověku se jednalo převážně o cestovní ruch spojený s náboženstvím, lovem nebo spojené se zábavou, jako plesy nebo turnaje. Jako první forma již dnešního cestovního ruchu se považují návštěvy lázní, které byly populární na přelomu 16. -18. století. První organizovaný výlet se odehrál v Anglii roku 1841. V roce 1895 vzniká v Rakousku-Uhersku Spolek přátel přírody, který se zabýval realizací cestovního ruchu. Hlavní rozvoj nastává po druhé světové válce a jeho hlavními příčinami jsou urbanizace, dostatek volného času a znečištění životního prostředí. Jeho rozvoj znamená nejen hospodářský přínos, ale má i pozitivní vliv na ochranu životního prostředí a zachování původních kultur a tradic. Cestovní ruch je jednou z oblastí, kde je zaměstnána velká část celosvětového obyvatelstva. Cestovní ruch má dále významný vliv na dopravu, bankovnictví, stavebnictví, sport, kulturu. Podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, spolupodílí se na tvorbě příjmů státního rozpočtu a přispívá ke stimulaci investičních aktivit. Celkově je jedním z nejvíce a nejrychleji se rozvíjející oblastí. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl. Spotřebitel na začátku svého rozhodování o cestování a dovolené stojí před volbou, kterou destinaci si vybrat, tedy kterou turistickou oblast a které rekreační středisko. Hlavní otázkou tedy je dle jakých faktorů spotřebitel usuzuje, která oblast je pro něj nejlepší a nejpřitažlivější. Důležité je poukázat na služby a faktory, které mohou mít na rozhodování spotřebitele zásadní vliv. Je tedy podstatnou otázkou jakou roli hraje ubytování, restaurace, sport, památky, krajina, příroda a další aktivity, které spotřebitel může v místě návštěvy využít. Tato práce pojednává o spotřebiteli a jeho chování při výběru rekreační oblasti. Práci jsem situovala na Blanensko, ve kterém se nachází mimo jiné i Moravský kras. Společně tato oblast, která se nachází v severní části Jihomoravského kraje, v údolí řeky Svitavy, na rozhraní Drahanské a Českomoravské vrchoviny, nabízí spoustu míst, které spotřebitel může poznat a navštívit. Kromě památek a přírody jsou zde také restaurace, sportovní vyžití, nesčetně penzionů, hotelů a dalších zařízení jako jsou tábory, osady, kempy, chaty.

Cíl

8

2 Cíl Cílem bakalářské práce je určit faktory, které ovlivňují spotřebitele při rozhodování o výběru rekreační oblasti na Blanensku. Hlavním záměrem je identifikovat a analyzovat faktory, které spotřebitele ovlivňují. Nástrojem pro dosažení těchto cílů bylo použito dotazníkového šetření. Pomocí tohoto šetření jsou získána primární data, díky kterým je možné zjistit a posoudit preference spotřebitele. Vzhledem k tomu, že je zkoumána oblast cestovního ruchu, kde je zpravidla produktem, který spotřebitel využívá nebo se ho chystá využít, služba, budeme mezi faktory, které spotřebitele mohou ovlivnit v jeho rozhodování, zahrnovat především služby cestovního ruchu. Dílčím cílem je zhodnotit roli ubytování, pohostinství, možnosti sportu, přírodních a kulturních památek a dalších návštěvních míst. Zjistit vztah ke zkoumané rekreační oblasti a posoudit chování a zvyklosti spotřebitele při cestování. V neposlední řadě je dalším cílem sestavení analýzy prostředí tedy analýzy makroprostředí a mikroprostředí a SWOT analýzy, posouzení vlivů vnějšího a vnitřního prostředí, které sestavíme pomocí dostupných sekundárních dat. Tyto analýzy jsou pak, vedle stanovení faktorů, které ovlivňují spotřebitele při jeho rozhodování, základem pro sestavení marketingové strategie, plánu realizace a rozpočtu.

Literární přehled

9

3 Literární přehled Literární přehled je kapitolou, která slouží k vysvětlení jednotlivých pojmů cestovního ruchu a marketingu, které jsou použity v této bakalářské práci.

3.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch je významný nejen pro spotřebitele, ale i pro ekonomiku společnosti, firmy a obchodníky, kteří se tímto oborem zabývají. Cestovní ruch definujeme jako migraci lidí na nějaké jiné místo než je jejich domov z nějakého podstatného a pro ně důležitého důvodu. Je jedno, zda lidé cestují autem, lodí, vlakem, letadlem či jinými prostředky a zda cestují za účelem rekreace, poznání či podnikání. Stále se jedná o cestovní ruch neboli cestování, což je jeho původní význam slova. (Jakubíková, 2009, s. 10). Je podstatné si uvědomit, z jakého pohledu se na cestovní ruch jako takový díváme a jak ho zkoumáme. V této práci se ho budeme snažit pochopit z pohledu spotřebitele a koneckonců i z pohledu firmy nabízející služby cestovního ruchu. Vědní disciplínou je zde marketing. Cestovní ruch poskytuje službu. Ta není hmotný statek a v cestování to platí mnohonásobně. Jasně tato skutečnost vyplývá z rozdělení služeb dle 4I (čtyři I), které popisuje FORET a FORETOVÁ ve své knize: „Intangibility (nehmotnost) – služby nemají tvar, chuť, barvu ani obal, i když jsou často spojovány s hmotnými prvky (letadlo), vlastní podstata (doprava) zůstává nehmotná. Inconsistency (nestálost) – realizace a kvalita služby jsou velice subjektivní, závisí na konkrétních lidech, na jejich momentální situaci (dispozici či naopak indispozici). Inseparability (neoddělitelnost) – služba je neoddělitelně spjata s místem, časem a osobou, která ji zajišťuje. Inventory (neskladovatelnost) - služby nemohou být skladovány, nedají se odložit (odlet letadla), „zákazník čeká na službu, nikoliv služba na zákazníka“. Službu nemůže zákazník vlastnit, může pouze využít její výhody (cestou na dovolenou využije leteckou dopravu, ale nestává se majitelem dopravního prostředku).“ (Foret, Foretová, 2001, s. 20) 3.1.1

Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu a rozdělení služeb

Cestovní ruch by měl být chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou. Tyto hlavní sektory zahrnují služby, které jsou z hlediska marketingu cestovního ruchu stěžejní a které mají značný vliv na spotřebitele, jeho chování a rozhodování.

Literární přehled

10

Atrakce

Ubytovací služby

Organizace

Doprava

Zprostředkovatelé

Obr. 1

Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu

Zdroj:

Ryglová, Cestovní ruch, 2009, s. 10

Stravovací služby

Prvním sektorem cestovního ruchu, který je uvedený výše na obrázku je doprava. Je středem schématu z důvodu, že doprava je základní podmínkou pro realizaci cestovního ruchu. Hlavní dopravní službou je taková služba, která je spojena s přepravou účastníků cestovního ruchu a jejich zavazadel. Podle použitého dopravního prostředku pak dopravu dělíme na leteckou, lodní, železniční, automobilovou a autobusovou dopravu, vertikální (lanovky, vleky), v terénu (koně, chůze, velbloud, osel aj.) v poslední době pak i vesmírnou dopravu. Dále mezi tyto dopravní služby patří informování účastníků cestovného ruchu o možnostech spojení, rezervování míst v dopravních prostředcích, prodej dopravních cenin, vyřizování reklamací apod. Dalšími subjekty, které se podílejí na dopravních službách jsou půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel. Konkurence, zde panuje mezi jednotlivými možnostmi dopravy a pak mezi zprostředkovateli stejných doprav. (Ryglová, 2009, s. 51; Jakubíková, 2009, s. 31) Další dva sektory cestovního ruchu jsou ubytování a stravování, které můžeme označit společným, nepříliš dlouho užívaným slovem hospitality, které označují důležitou část služeb, které jsou poskytovány zákazníkovi v souvislosti s cestovním ruchem. Do těchto sektorů patří veškeří poskytovatelé ubytovacích služeb a stravovacích služeb. Ubytovací služby souvisejí s pobytem v místě čerpání objednaných a zajištěných služeb cestovního ruchu, zejména dlouhodobého cestovního ruchu. Charakteristický znakem ubytovacích služeb je přechodný charakter. Snažíme se zde nabídnout spotřebiteli dočasný příbytek, kde se ovšem nejedná o jeho

Literární přehled

11

bydliště. S touto službou jsou dále spjaté i další služby, které by mohli jakýmkoli způsobem zlepšit a zpříjemnit účastníkovi pobyt nebo jeho přenocování. Dříve se totiž jednalo pouze o holé přespání, neboť lidé chtěli jen využít služby noclehu. Ale s rostoucí poptávkou po stále lepších službách a vyšších nárocích spotřebitele na další doprovodné služby jsou hotely, penziony a další ubytovací zařízení nuceni svou nabídku zpestřovat. Pokud vezmeme ještě v potaz konkurenci je jasné, že ubytování už není jen holým přespáním. Jedná se např. o zpestření ve formě nejrůznějších wellness programů. Jakubíková ve své knize dále popisuje, že: „Ubytovací služby je možno členit podle několika hledisek například: Podle způsobu výstavby na: • pevné (hotely, motely aj.), • částečně pevné (montované chaty), • přenosné (stany), • pohyblivé (lůžkové a lehátkové vozy, karavany, přívěsy, rotely aj.). Podle časového využití na: • celoroční • sezónní Podle kategorií na: • tradiční – hotely, penziony, motely a aparotely, byrotely (apartmány s kancelářemi), horstely (hotely s prostorami pro ustájení koní) • doplňkové – chaty, bungalovy, botely, rotely, kempy a další sezónní zařízení • ostatní – ubytování ve školách, na vysokoškolských kolejích atd. Dále dělíme ubytovací zařízení na hotely a parahotely. Mezi parahotely patří: • turistické ubytovny, • chatové osady, • kempy, • rekreační objekty v soukromém vlastnictví (chaty, sruby, chalupy), tedy druhé byty, • obytné místnosti pro ubytování v soukromí.“ (Jakubíková, 2009, s. 27) Další dělení může být například do kategorií, které určitým způsobem hodnotí zařízení, kvalitu a rozsah služeb. Tyto kategorie jsou potom označeny jednou až pěti hvězdičkami. Ubytovací střediska nátlakem konkurence a požadavků klientů poskytují standardně vedle ubytování také další doplňkové služby, které jsou placené či neplacené. Stravovací služby zabezpečují uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu, ale i doplňkových služeb stravování, zábavného

Literární přehled

12

programu apod. Stravovací zařízení se liší a je velmi důležité před otevřením každého takového zařízení udělat podrobnou analýzu prostředí a segmentaci trhu. Každý zákazník od jednotlivé restaurace očekává něco jiného. Někomu se líbí rychlost donášených jídel, někdo ocení atmosféru. Typů stravovacích zařízení je dnes velké množství. Například: stravovací zařízení v hotelech ve střediscích cestovního ruchu v sektoru dopravy (autobus, letadlo, vlak) rychlá občerstvení levné bufety a restaurace ústavní stravovaní (nemocnice, škola) bary, hospody, taverny apod. Charakter produktu stravovacích služeb obsahuje obvykle tyto prvky: • jídlo ve formě, ve které je lze okamžitě konzumovat. Jídlo je kombinace způsobu vizualizace a přípravy potravin, • profesionalita osob, které jídlo připravují • výzdoba, pohodlí a atmosféra stravovacího zařízení • umístění provozovny (od toho se odvíjí typ zákazníků, kteří ji budou navštěvovat), • otevírací doba, • sortimentní nabídka a možnost jejich kombinace, • způsoby placení (kartou, hotovost, šek), • pověst produktu, značky a stravovacího zařízení celkově. (Jakubíková, 2009, s. 27) Do sektoru turistických atrakcí patří např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tématické parky, botanické zahrady, sportovní centra apod. (Ryglová, 2009, s. 10) S tímto sektorem jsou pak úzce spojeny další služby cestovního ruchu jako služby průvodcovské, kde průvodce je osoba, která doprovází skupinu osob na výlety či cesty a poskytuje potřebné informace, zajišťuje hladký průběh cesty a výklad ve zvoleném jazyce, společensko – kulturní služby, které mají za úkol oživit účastníkům pobyt např. návštěva galerií, památek či divadel apod. nebo animační služby, které mají za úkol pobyt účastníkům a návštěvníkům zpříjemnit, zabavit je a pobavit. V neposlední řadě pak sportovně - rekreační služby. (Jakubíková, 2009, s. 34). HORNER a SWARBROOKE ve své knize odkazují na definici od Torkildsena(1994), který definuje rekreaci jako „činnost a zážitky obvykle prováděné a získávané v rámci volného času a obvykle dobrovolně zvolené pro vlastní uspokojení, potěšení nebo tvůrčí obohacení. Může být též chápána jako proces aktivní spoluúčasti. Fyzická rekreace je těsně spojená se sportem.“ (Horner,Swarbrooke, 2003, s. 335)

Literární přehled

13

Typy rekreačních aktivit: • Tanec • Cvičení pro tělesnou kondici včetně aerobiku • Golf • Týmové hry: aktivní účast a sledování • Individuální sporty jako vzpírání • Rizikové aktivity jako horolezectví a lyžování • Vodní sporty např. plavání, windsurfing, vodní lyžování • Lov zvěře a ryb • Formy dopravy, které patří k rekreačním aktivitám, například cyklistika nebo jezdectví (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 335) Zprostředkovatelé cestovního ruchu jsou touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, sezónní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, rezervační systémy apod. Posledním uvedeným sektorem ve schématu je sektor destinačních organizací, kde mimo jiné najdeme národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod. Mezi velmi významnou službu, kterou zákazník ocení, když navštíví vybrané místo, patří služba nazvaná informační centrum, je to zařízení, které všem svým zákazníkům poskytuje informace a popřípadě i další služby, které souvisejí s cestovním ruchem. Mezi další služby spojené s cestovním ruchem lze dále uvést: • lázeňsko – léčebné služby • směnárenské služby • obchodní služby • komunální služby • horská služba • bezpečnostní, celní a devizové služby • kongresové služby (Ryglová, 2009, s. 10; Jakubíková, 2009, s. 33) 3.1.2

Subjekt a objekt cestovního ruchu

Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy subjekt a objekt cestovního ruchu. Jsou to účastníci celého procesu cestovního ruchu. Uvádí se vzájemné vazby, které existují mezi cestovním ruchem jako systémem i jinými systémy, které tvoří jeho okolí – vnější prostředí. Jde o ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prostředí. (Hesková, 2006, s. 12)

Literární přehled

14

K nevyhnutelnému spojení subjektu s objektem dochází při vlastní realizaci cestovního ruchu. Subjektem v cestovním ruchu jsou orgány a organizace zabývající se cestovním ruchem, pracovníci v oblasti cestovního ruchu nebo účastníci cestovního ruchu. Subjekt – tedy účastník cestovního ruchu se pak spojuje se svým objektem – místem dočasného pobytu, kde dochází k uspokojování potřeb. Objektem pak je rekreační prostor, materiálně-technická základna, služby, zboží a volné statky. V souvislosti s uvedením pojmů subjekt a objekt lze uvést charakteristické znaky cestovního ruchu, mezi které patří: • změna místa pobytu, • dočasný (přechodný) pobyt v místě, které není místem běžného pobytu, účastníka cestovního ruchu, • hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi, • realizace se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníka cestovního, ruchu • vytváření vztahů mezi lidmi. (Ryglová, 2009, s. 10) 3.1.3

Druhy a formy cestovního ruchu

• Druhy cestovního ruchu Rekreační, lázeňský, sportovní, zdravotní, dobrodružný, obchodní, myslivecký a rybářský, kongresový, náboženský (poutní), stimulační cestovní ruch. • Formy cestovního ruchu Z geografického hlediska o Domácí, zahraniční, mezinárodní, vnitřní, národní, regionální, ekologický cestovní ruch. Podle počtu účastníků o Individuální, skupinový, masový cestovní ruch. Podle způsobu organizování o Individuální cesty, organizovaný zájezd/pobyt, klubový cestovní ruch. Podle věku účastníků o Cestovní ruch dětí, mládežnický, rodinný, seniorský. Podle délky účasti o Cestovní ruch výletní, krátkodobý, dlouhodobý, víkendový. Podle převažujícího místa pobytu o Cestovní ruch městský, příměstský, venkovský, horský, vysokohorský, přímořský, agroturistika (ekoagroturistika). Podle ročního období o Sezónní (zimní, letní), mimosezónní, celoroční cestovní ruch. Podle použitého dopravního prostředku o Cestovní ruch motorizovaný, železniční, letecký, lodní.

Literární přehled

15

Z hlediska dynamiky o Pobytový (statický) cestovní ruch, putovní (dynamický) cestovní ruch. Ze sociologického hlediska o Návštěvy příbuzných a známých, sociální cestovní ruch, komerční cestovní ruch, etnický cestovní ruch. (Hesková, 2006, s. 21)

3.2 Marketing cestovního ruchu 3.2.1

Analýza prostředí

Prostředí, ve kterém působí cestovní ruch, rozdělujeme na vnější a vnitřní prostředí. Tato prostředí jsou vzájemně propojeny a více či méně na sebe působí. Makroprostředí, neboli vnější prostředí, je tvořeno prvky, které se nacházejí mimo organizaci nebo oblast. Organizace nebo oblasti je nemohou přímo kontrolovat a ovlivňovat, pouze se mohou pokusit je předvídat a co nejefektivněji na ně reagovat. Tyto faktory lze rozdělit do čtyř skupin: • Politické: zde jsou zahrnuty veškeré dotace a finanční pomoc, které mohou oblasti dostat pro rozvoj cestovního ruchu, péče o historické památky, období školního vyučování, politika sociálního zabezpečení nebo pohyb občanů, kde hrají roli pohraniční kontroly. Dále zde může být zahrnuto právo na dovolenou nebo doprava • Ekonomické: jsou faktory, které jsou provázané s politickými faktory. Poptávka nebo investice do nových produktů jako jsou hotely nebo turistické oblasti jsou ovlivněny úrokovou sazbou, která je jedním z ekonomických faktorů. Dále je zde zahrnuta míra inflace, nezaměstnanost, disponibilita obyvatelstva nebo měnové kursy. • Sociální: Zahrnujeme sem faktory demografické (struktura populace, věk, pohlaví, náboženství, vzdělání, porodnost, úmrtí). Dále faktory jako kriminalita, zdraví a životní prostředí. • Technologické: Tyto faktory lze rozdělit dle kategorií na provozní technologie (počítačové rezervační systémy, veškeré počítačové databáze, technologie potravinářské výroby a služeb nebo informační systémy). Komunikační technologie (internet, multimediální systémy, kde si zákazník pomocí CD-ROM může prohlédnout třírozměrný obraz například turistického střediska, které chce navštívit). V neposlední řadě sem patří dopravní technologie a produktové technologie. Do produktové technologie literatura zařazuje v dnešní době virtuální realitu, která umožní klientovi okamžitou návštěvu jeho oblíbených míst.

Literární přehled

16

Mikroprostředí, neboli vnitřní prostředí, obsahuje na rozdíl od makroprostředí prvky nacházející se uvnitř oblasti nebo organizace, jsou tedy kontrolovatelné. Mezi tyto prvky pak zahrnujeme: • Samostatná organizace, styl řízení a rozhodování organizací v sektoru cestovního ruchu • Dodavatelé • Marketingoví zprostředkovatelé • Zákazníci • Konkurence U těchto faktorů by se organizace měla snažit je řídit v souladu se svými cíly. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 123) 3.2.2

SWOT analýza

Je velmi častým a známým marketingovým nástrojem, který slouží k rozpoznání interních silných a slabých stánek a externích příležitostí a hrozeb. Název vznikl spojením začátečních písmen jednotlivých anglických termínů, které vyjadřují jednotlivé části SWOT analýzy. Analýzou silných a slabých stránek na straně jedné a příležitostí a hrozeb na straně druhé lze získat nové informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu či naopak podpory. • STRENGTHS (silné stránky) Silné stránky jsou veškeré faktory pozitivního charakteru, které ovlivňují podnik nebo v našem případě rekreační oblast a její prosperitu. Představují výhody turistické oblasti oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu. V nejlepším případě by měly být výhody dlouhodobého charakteru a těžko kopírovatelné konkurencí. Mohou jimi být: bohatost nabídky, celoroční atraktivity, dobrá dopravní dostupnost, přírodní prostředí, dlouhá historie, politická stabilita, dobrá image, kvalitní suprastruktura, péče o návštěvníky, odpornost pracovníků, vztah místních obyvatel k návštěvníkům). • WEAKNESSES (slabé stránky) Jsou pravým opakem stránek silných a brání tak oblasti jejímu efektivnímu rozvoji, znamenají určitá omezení nebo nedostatky. Snažíme se je co nejdříve odhalit a snížit je na minimum nebo úplně odstranit. Silnými stránkami turistických oblastí jsou například: neupravené, zdevastované přírodní prostředí, image, klimatické podmínky, cena produktu, dostupnost informací, neznalost cizích jazyků, nevyhovující supra či infrastruktura, politická nestabilita, terorismus, nízká úroveň poskytovaných služeb, vztah místních obyvatel k návštěvníkům). • OPPORTUNITIES (příležitosti) Jsou to situace, které může společnost nebo rekreační oblast využít jako možnost udělat něco pro dosažení svých cílů. Jsou to situace příznivé natolik, že zvýhodňují oblast vzhledem ke konkurenci. Často vyplývají ze silných stránek, ale také z vnějšího prostředí destinace. Nejčastěji příležitosti najdeme ve změnách geografických, politických, legislativních nebo ekonomických faktorů. Pokud mají být příležitosti využity je potřeba je nejprve identifikovat.

Literární přehled

17

• THREATS (ohrožení) Jsou naopak nepříznivé situace, které znamenají určité omezení nebo nevýhodu pro oblast. Najdeme je stejně jako příležitosti v externím prostředí a faktory tohoto externího prostředí pak mohou způsobovat zhoršení situace, nebezpečí neúspěchu a celkově mohou velmi negativně ovlivnit vývoj. Jsou jimi například: směnné kurzy měny, stoupající ceny ropy, terorismus, (Helena Horáková, 2003, s. 42, Alžběta Királ´ová, 2003, s. 37). SWOT analýza by nám měla poukázat na to, jakou pozici má výrobek nebo služba na trhu a jak ji lidé na cílovém trhu vnímají. (Smith, 2000, s. 30) Důležité je pozorovat souvislosti mezi jednotlivými kategoriemi SWOT analýzy. Pokud se jedná např. o organizace v cestovním ruchu, které stavují SWOT analýzu, pak ty nejlepší zpravidla jsou schopny přeměnit hrozby v příležitosti (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 236). 3.2.3

Marketingový výzkum

Marketingový výzkum slouží k tomu, abychom poznali svého zákazníka, zjistili o trhu a především o spotřebiteli co nejvíce empirických informací. Pozorujeme jeho reakce, hledáme podněty k tomu jak poznat, co by zákazních chtěl nebo co potřebuje, a jakým způsobem si vybírá nabízené zboží či služby. Informace, které potřebujeme, získáváme na základě objektivizovaných a systematickým metodologických postupů. Tyto uvedené vlastnosti marketingového výzkumu se pak promítnou například do chápání zákazníka jako procesu nebo do způsobu zjišťování neboli měření. (Foret, 2008, s. 7) Druhy marketingového výzkumu Marketingový výzkum dělíme v základě na primární a sekundární: Do primárního výzkumu patří vlastní zjištění hodnot a vlastností. Jde o tzv. sběr informací v terénu. Tento průzkum může dělat dotazovatel sám, anebo si může najmout nějakého tazatele. Sekundární výzkum znamená, že použijeme data, která již někdo zpracoval, a dále s nimi pracujeme dle svých potřeb. Jedná se tedy o dodatečné nebo další využití. Zejména pak jejich nové statické využití nebo interpretaci. (Foret, 2008, s. 10) Techniky marketingového výzkumu Zde se budeme zabývat právě sběrem primárních dat, které můžeme získat třemi způsoby. Jedná se o tři základní techniky marketingového výzkumu: • Dotazování • Pozorování • Experiment

Literární přehled

18

Dotazování Je z uvedených možností nejrozšířenějším postupem marketingového výzkumu. Používáme k němu nástrojů (dotazníky, záznamové archy) a vhodně zvolený kontakt s dotazovaným (respondentem). Kontakt může být přímý, bezprostřední popřípadě zprostředkovaný tazatelem. U poslední možnosti vstupuje jmenovaný tazatel mezi výzkumníka a respondenta. Jsou tři možnosti jak dosáhnout dotazování. Patří sem písemný kontakt, osobní rozhovor, telefonické dotazování. Pozorování Foret a Stávková ve své knize definují pozorovaní takto: „V daných podmínkách (P) provádí pozorovatel (A) systematické pozorování (B)." (Foret, Stávková, 2003, s. 47) Je potřebné, aby byla splněna podmínka nezávislosti pozorovatele a pozorovaného na sobě vzájemně. Při pozorování tedy není zapotřebí aktivní účasti pozorovaného. Pouze pozorovatel eviduje chování pozorovaného. Pozorování dělíme na standardizované (je určen pouze cíl pozorování) a nestandardizované (jsou přesně vyčleněny jevy, které mají být pozorovány). Dále dělíme pozorování na zjevné a skryté (zjevná přítomnost pozorovaného by narušovala průběh) a následně pak na zúčastněné (pozorovatel je také součástí pozorovaného jevu) a nezúčastněné. Experiment Experimentální metody používáme v případě, že chceme pozorovat vliv jednoho jevu (nezávisle proměnná) na jev druhý (závisle proměnná). Toto uskutečňujeme v nově vytvořeném prostředí. Vzniká nějaká reakce na tuto nově vytvořenou situaci. My se ji snažíme zachytit a následně vysvětlit toto chování. Experimenty máme laboratorní a terénní neboli přirozené. (Foret, Stávková, 2003, s. 49) 3.2.4

Propagační strategie

Propagace je způsob, jak přesvědčit potencionální zákazníky o výhodách nebo využívání služeb nebo produktu. Marketingová komunikace s potencionálními zákazníky má několik fázi. Na prvním místě je povědomí, kde zákazníkovi se dostávají do povědomí informace o službě nebo výrobku použitím komunikačních prostředků. Další fází je vzbudit zájem zákazníka o propagovanou službu nebo produkt. Následně se dostaneme do fáze hodnocení, kde zákazník službu hodnotí. Dále si službu nebo produkt zákazník zkouší, ke zkoušce je pobídnut nebo naveden osobním prodejem nebo propagací prodeje. Přijetí je fáze, ve které je zákazník definitivně přesvědčen, že služba nebo produkt je pro něj vhodný. Rozhodnutí ovlivňují faktory, které byly popsané výše. Pokud chceme dosáhnout vytyčených cílů je potřeba zvolit vhodnou propagační strategii a vybrat správnou kombinaci propagačních metod. Mezi základní techniky marketingové propagace můžeme zařadit:

Literární přehled

•

•

•

•

•

•

•

•

19

Reklamu (televize, rádio, noviny, časopisy, periodika, průvodce a ročenky, plakáty a reklamní tabule). Používá se převážně tištěná podoba, tedy časopisy, noviny apod. než sice účinnější, ale relativně dražší varianta reklamy, a to televizní reklama. Navíc se rekreační oblasti zpravidla uchylují k reklamě sezónní, kdy vydávají atraktivní reklamy v období, kdy je očekávaný největší příliv turistů do oblasti. Brožury (katalogy) jsou vydávány jednak k propagačním, ale i informačním účelům nebo také k oběma účelům současně. Mezi hlavní znaky brožur řadíme barevné fotografie nebo různé, barevné texty, které mají zaujmout zákazníka a udělat z předmětu brožury atraktivitu. Informační funkce může být vyjádřena různými seznamy hotelů, penzionů, restaurací, možnosti dopravy nebo nabídky služeb. Média (sdělovací prostředky) jsou možností jak poukázat na atraktivitu navštěvované rekreační oblasti a oslovit potenciální zákazníky prostřednictvím článků v novinách či časopisech. Novinářům jsou nabízeny pobyty a služby zdarma s doufáním, že jejich články a reference na navštívenou oblast přilákají další turisty. Tato možnost je poměrně málo finančně náročná. Stejně tak lze oslovit i televizní reportéry. Podpora prodeje používají se materiály, činnosti nebo produkty, které účinně pobídnou zákazníky k nákupu produktu nebo využití služby. Převážně se používají různé slevy, kupóny nebo soutěže o ceny. Osobní prodej je v destinaci cestovního ruchu velmi důležitý. Zde je třeba si uvědomit, že prodávající „tváří v tvář“, kdy se v osobním kontaktu snaží přimět zákazníka ke koupi služby nebo produktu, je zde víceméně každá osoba, se kterou se setká zákazník při návštěvě rekreační oblasti. Jsou to číšnici a servírky, recepční, další obsluha hotelu nebo jiných ubytovacích zařízení, obsluha sportovišť nebo jiných atrakcí. Zasílání propagačních materiálů potenciálním zákazníkům, zde se jedná o poštovní zásilky, kde se společnost zaměřuje na cílené zákazníky. Lze zasílat nabídky zákazníkům, kteří v dřívější době využili služby a kontakty byly získány z dřívější databáze nebo klientům potencionálním, kde kontakty získáme například koupí adres od specializovaných firem. Druhou možností je telefonní kontaktování potencionálních zákazníků anebo opět dřívějších zákazníků s pokusem o pobídnutí klienta o znovu využití služby. Je možné se však setkat s kritikou, kde někteří klienti mohou adresované zásilky považovat za nevyžádanou poštu. Sponzorování je poměrně náročnou formou propagace a organizace v cestovním ruchu se k ní uchyluje, pokud má pocit, že tím, že bude nějakou jinou organizaci či firmu sponzorovat přinese jí to požadovanou reklamu. Sponzorování spočívá v tom, že druhá organizace výměnou za sponzorský příspěvek prezentuje firmu, od které příspěvek obdržela. Reklama v místě prodeje se používá poměrně často. Jedná se o reklamní materiály, které společnost používá v místě prodeje, a jsou zde

Literární přehled

•

20

volně k dispozici. Jsou to různé venkovní poutače, výkladní skříně a výstavní stojany, prosklené pulty nebo vývěsky. Veletrhy a výstavy, zde je možno propagovat rekreační oblast a její nabídku a služby přímo turistům, ale také ostatním podnikatelům, cestovním kancelářím a agenturám a dalším formám podnikajících v cestovním ruchu.

Dále lze do propagačních metod zahrnout informační turistická střediska a různé balíčky služeb. Turistická informační centra jsou schopny propagovat turistické oblasti jak u turistů, kteří již v oblasti jsou, tak i u potenciálních zákazníků. Nejčastějšími formami této propagace je nabídka brožur a poskytování veškerých informací o rekreační oblasti. Některé však mohou nabízet i další služby a to například rezervaci hotelových pokojů, směnárenské služby, prodej místních výletů nebo prodej jízek popřípadě letenek. Zmíněné balíčky pak používají organizace v cestovním ruchu například tak, že k pronájmu pokojů zajistí zdarma klientovi další služby jako výlety, přepravu nebo různé atraktivity. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 208 a 292)

3.3 Chování, rozhodování a zvyklosti spotřebitele „Spotřebním chováním rozumíme chování spotřebitelů, které se vztahuje k získávání, užívání a odkládání spotřebních produktů (výrobky, služby, myšlenky, zážitky) za účelem uspokojení potřeb a přání. Není tedy spojené jen bezprostředně s nákupem nebo užitím produktu (Koudelka, 1997, Salomon, 2004)“ (Stávková a kol., 2007, s. 9). Analýza chování a rozhodování spotřebitele vychází z marketingového výzkumu, kterému se bude tato práce věnovat později. Jedním z hlavních úkolů, které marketingový výzkum řeší je jak poznat zákazníka, jeho potřeby a očekávání. To je důležité zejména pro marketingové managery. Je to klíčové, protože pokud chce firma své klienty uspokojit, musí je dobře znát. Při zkoumání chování spotřebitele sledujeme jeho potřeby. Lidské potřeby lze nejlépe znázornit dle tzv. Maslowovy pyramidy potřeb, kde jsou potřeby hierarchicky uspořádány tak, že základnu tvoří základní fyziologické potřeby. Ve chvíli, kdy je spotřebitel uspokojí je připraven a chce uspokojovat další a další až se dostane na samý vrchol pyramidy. Přesto je potřeba podotknout, že existují jedinci, kteří jsou schopni, při touze dosáhnout vyšší potřeby, potlačit tu „nedostatkovou“. (Foret, 2009, s. 59)

Literární přehled

Obr. 2

21

Maslowova pyramida potřeb

Zdroj: http://halek.info/prezentace/marketingcviceni/obrazky/maslowowa_pyramida_potreb.gif

Intenzita potřeb se promítá do rozhodování spotřebitele, které probíhá v určité pevně dané posloupnosti aktivit, které říkáme nákupní rozhodovací proces.

Obr. 3

Rozhodovací nákupní proces

Zdroj: http:/halek.info/prezentace/marketingcviceni/obrazky/05_nakupni_rozhodovani_spotrebitele.gif

Z této analýzy pak můžeme odvodit chování spotřebitele. Spotřebitel se rozhoduje různými způsoby a jeho rozhodnutí bývá různě složité. Co se týče tzv. rutinního neboli automatického chování, tak zde spotřebitel moc nepřemýšlí o nákupu, protože se jedná o něco, co zná a s čím má dobré zkušenosti. Druhý typ nákupního chování je tzv. řešení omezeného problému. Jedná se zde o výrobek, který zákazník zná, ale například nabyl nové vlastnosti nebo se jedná o nový druh, takže si rozmýšlí, zda tento výrobek zakoupí či ne. Třetí možností nákupního chování je tzv. řešení složitého problému. Zde chce spotřebitel uspokojit jednu ze svých zásadních neboli životních potřeb. Může se jednat o výběr vysoké školy nebo koupě automobilu. Je to pro něj složité a je potřeba dozvědět se více informací a pak se teprve rozhodnout. Přizve si často k svému rozhodování další osoby, které mohou plnit odlišné role. (Foret, 2009, s. 59)

Literární přehled

22

Role lze rozdělit následovně: • Iniciátor hraje v rozhodovacím procesu roli osoby, která jako první navrhne možnost nákupu jistého výrobku nebo služby. • Ovlivňovatel je osoba, která svým názorem nebo radou ovlivní nákupní rozhodování. • Rozhodovatel je osoba, která rozhodne na konci nákupního rozhodování nebo jeho části – zda nakoupit, co nakoupit, jak nakoupit nebo kde nakoupit. • Nákupčí je osobou, která provádí nákup • Uživatel je osoba, která výrobek nebo službu užívá. (Kotler, 2006, s. 317)

3.4 Faktory ovlivňující spotřebitele Pokud bychom měli vycházet z publikace HORNER a SWARBROOKERA pak chování zákazníka v sektorech cestovního ruchu, které byly popsané v kapitole 3.1, ovlivňují především tyto faktory: Motivační a determinující faktory Motivační faktory jsou faktory, které vedou spotřebitele k potřebě rekreace, aktivitám nebo dovolené. Tyto motivační faktory lze rozdělit například na: • fyzické (relaxace, klima, zdraví, sport, sex), • emocionální (nostalgie, estetika, milostný vztah, únik, fantazie), • kulturní (gastronomie, prohlídky památek, poznávání historie), • postavení (exkluzivita, módnost), • osobní (návštěva přátel a příbuzných), • osobní rozvoj (učení cizím jazykům, získávání nových znalostí). Na tyto faktory by mělo být poukázáno a měly by být zohledněny v propagační strategii a ve sděleních reklamy. Je však důležité si uvědomit, že motivační faktory jsou pro každého jiné. Romantický zájezd do Paříže pro jednoho je pro druhého poznávacím zájezdem. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 64) Determinující faktory se dělí na dva typy. První určuje, zda bude moci spotřebitel jet na dovolenou a druhý typ pak určuje druh nebo typ dovolené či výletu za předpokladu splnění prvního typu determinujícího faktoru. Jinými slovy určují, zda se zákazník vůbec může a bude moci rekreovat. Mezi tyto faktory patří disponibilní příjmy spotřebitele, závazky pracovní či rodinné, množství volného času, výkyvy měnových kurzů, názory ostatních účastníků dovolené. Typologie turistů Rozdělení spotřebitelů na různé typy se prozatím neustálila natolik, abychom ji mohli brát příliš doslovně, přesto je výhodné k ní při plánování marketingových

Literární přehled

23

činností přihlížet zejména při segmentaci trhu. Mohou pomoci například navrhnout typy nových produktů nebo služeb, které by oslovily určité skupiny turistů, upozornit na skupiny, které jsou ochotny vynaložit větší část disponibilního důchodu nebo rozhodnout, které typy turistů osloví jaká sdělení. Jedno z mnoha rozdělení turistů dělí turisty na rekreační turisty, kteří se snaží dosáhnout především fyzické rekreace spíše než kulturní nebo společenské. Dalším typem je diverzální turista neboli turista hledající rozmanitost, který se snaží odpočinout se od každodenního života a stereotypu. Zážitkový turista vyhledává autentické zážitky a experimentální turista užší provázání s místní kulturou. Poslední typ je existenciální turista, který se chce naplno splynout s cizí kulturou a životním prostředím. Proces rozhodování o nákupu Pokud porozumíme tomu, jak se zákazník rozhoduje, pak můžeme ve správnou chvíli použít vhodné marketingové nástroje tak, abychom dosáhli požadovaných výsledků.

Socioekonomické vlivy

Kulturní vlivy

Motivace nebo zdroje energie

Vnímání

Zákazník nebo rozhodovací jednotka

Osobnost/ postoj Doporučení, vlivy skupiny

Obr. 4

Schéma rozhodování zákazníka

Zdroj:

Horner a Swarbrooke, 2003, s. 69

Získávání vědomostí Vlivy rodiny

Modelů, které vystihují tuto problematiku, je mnoho. Nastíněním možností řešení nám může být schéma na obrázku výše nebo tzv. Schmollův model podle něhož je rozhodnutí výsledkem procesu sestávajícího se ze čtyř prvků:

Literární přehled

24

podněty pro cestování (tištěné průvodce, reference jiných turistů, reklama, propagace), • osobní a společenské faktory, které určují „cestovní chování“ (viz. níže), • vnější proměnné faktory. Zde zařazujeme image cesty, důvěru ve zprostředkovatele cestovního ruchu a náklady nebo čas, kterými může být spotřebitel omezen • charakteristiky destinace služby a mínění o ní, například postoj k cenám a hodnotám, šíře nabídky atraktivit a zařízení. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 63) •

Literatura marketingu uvádí další obecné definice, které lze na spotřebitele při zkoumání jeho chování, aplikovat. KOTLER ve své knize píše, že: „Spotřebitelské nákupy jsou významně ovlivňovány kulturními, společenskými, osobními a psychologickými faktory.“ (Kotler, 2007, s. 310) Kulturní faktory Mají největší vliv na spotřebitele. Rozlišujeme vliv kultury, subkultury a společenské třídy. Kultura je podle KOTLERA „soubor základních hodnot, postojů, přání a chování, které člen společnosti přejímá od rodiny a dalších důležitých institucí.“ (Kotler, 2007, s. 311) Jinými slovy se dá říci, že člověk se narodí v rodině, kde je stále ovlivňován chováním ostatních. Později ho ovlivňuje celá společnost. Je veden k určitému chování, z kterého pak vychází při rozhodování se o čemkoli. Subkultury jsou skupiny, které tvoří lidé, kteří mají v jednotlivých skupinách naprosto stejné hodnoty vytvořené na základě stejných prožitků a zkušeností Můžeme je rozdělit např. na subkulturu dle národnosti, geografického rozložení či náboženství. Společenská třída je rozdělení společnosti, kde jednotlivci vždy v určitém stupni této třídy mají společné zájmy, preference, chování a hodnoty. Toto rozdělení je poměrně trvalé. Společenské faktory Zde je chování spotřebitele ovlivněno například rodinou, skupinami nebo sociálním postavením. Skupiny dělíme je na členské (člověk je přímou součástí této skupiny), primární (je to neformální, ale pravidelná účast ve skupině jako je rodina nebo sousedé apod.) a sekundární ( jedná se o formálnější a nepravidelné skupiny jako jsou skupiny náboženské nebo profesní asociace popř. odborové svazy). Rodina má na nakupování jednice zcela zásadní vliv. Tento vliv bývá silnější, pokud dítě bydlí s rodiči větší část svého života, ale i v případě, že již nějaký čas žije jedinec od rodičů, stále si v sobě udržuje vliv, který do něj rodina svou výchovou zasela.

Literární přehled

25

Osobní faktory Rozhodnutí spotřebitele jsou ovlivněna osobními faktory, které lze rozdělit takto: • Věk a fáze života • Zaměstnání • Ekonomická situace • Životní styl • Osobnost a vnímání sama sebe Psychologické faktory Mezi psychologické faktory patří čtyři důležité faktory: • motivace – jde o uspokojování potřeb (viz. výše Maslowova pyramida). Ve chvíli, kdy některá potřeba dosáhne určité intenzity, stává se z ní motivace, tedy spotřebitel je nucen k uspokojení potřeby. • vnímání – každý jedinec situaci a okolí při nákupu vnímá jinak. Tak jak ji skutečně vnímá, se pak odrazí na jeho chování. • učení a přesvědčení – Učení označuje změny v chování jednotlivce, které jsou zapříčiněny tím, že nabyl zkušenosti. Přesvědčení je pak mínění jednotlivce o určité skutečnosti. • postoj – lidé si díky postoji vytváří pozitivní nebo negativní názor na jednotlivé věci nebo myšlenky. Pak jsou k těmto předmětům přitahováni nebo odpuzováni. Postoj vzniká na základě hodnocení, pocitů. Nebo tendencemi k určitému předmětu. Týkají se náboženství, politiky, hudby, jídla apod. (Kotler, 2007, s. 324) Pokud se vrátíme k jednomu ze zmiňovaných faktorů, kterým je motivace je možné poukázat na další možnost pochopení motivačních faktorů, které vedou spotřebitele ke koupi. Pokud chceme sestavit analýzu chování spotřebitele, je potřebné znát nákupní a spotřební zvyklosti a chování v dané skupině výrobků nebo služeb, které jsou východiskem k pochopení právě zmiňované motivace. Návyky představují určitý způsob reakce na situace, které se buď opakují, nebo jsou podobné či do jisté míry zautomatizované. Zvyklost je pak okruh návyků, který se k nakupovaným a používaným výrobkům a službám vztahuje. (Vysekalová, 2004, s. 57)

Metodika

26

4 Metodika Tato práce sestává z několika částí, přičemž dvě hlavní části jsou literární přehled a vlastní práce. Tyto části se dělí na kapitoly a podkapitoly. Na začátku byly prozkoumány dostupné literární a internetové zdroje. Z těchto dostupných zdrojů byl zpracován literární přehled, který uvádí do problematiky práce. Nejprve je definován cestovním ruch, dále chování, rozhodování a zvyklosti spotřebitele. Další součásti literárního přehledu popisují analýzu prostředí, SWOT analýzu, marketingový výzkum a propagační strategii. Následně vychází z literárního přehledu vlastní práce, která je částí stěžejní. V úvodu vlastní práce je uvedeno vymezení turistických regionů v České republice. Dále je zpracována bližší identifikace problému vzhledem ke zkoumané oblasti. Z informací a grafů, které byly získány zejména z internetových stránek Českého statistického úřadu, jsou uvedeny kapacity hromadných ubytovacích zařízení, vývoje návštěvnosti a důvody návštěv ve zkoumané oblasti Blanensko a také Jižní Moravy jako turistického regionu a provedeno srovnání s cestovním ruchem České republiky. Další část vlastní práce vychází z marketingového výzkumu, který byl proveden technikou dotazování. Dotazník byl vytvořen v programu ReLa – Research Laboratoria, rozeslán e-mailem respondentům, umístěn na dokumentový server v informačním systému Mendelovy univerzity v Brně a na sociální internetovou síť - Facebook. Dotazník obsahuje dvaadvacet otázek, z nichž čtyři jsou identifikační a poskytují tak bližší informace o respondentovi. Další otázky slouží ke stanovení spotřebitelových zvyklostí v rámci cestovního ruchu, jeho povědomí o Blanensku, preferencích a faktorech, podle nichž se rozhoduje. Dotazník byl anonymní a výzkum trval v období října a prosince 2010. Výsledné odpovědi byly následně zpracovány pro přehlednější uspořádání a porozumění výsledkům do tabulek nebo grafů. V závěru vlastní práce je vypracována analýza prostředí a SWOT analýza a sestavena propagační strategie, kde dle sekundárních dat, které byly získány převážně na internetových serverech, byly získány podklady pro sestavení této strategie. Jednalo se především o servery televizních společností, časopisů a dalších reklamních agentur, kde bylo možné najít informace, které se týkali cen těchto služeb. Údaje tak přispěli k sestavení rozpočtu propagační strategie, tedy další části, která byla v propagační strategii zpracována. V závěru je dále poukázáno na nedostatky stávající situace a navržena realizace propagační strategie. V závěru práce byla zpracována přehledně literatura a internetové zdroje, které byly v práci použity. Do poslední kapitoly příloh byl přiložen použitý dotazník

Vlastní práce

27

5 Vlastní práce 5.1

Vymezení turistických regionů a oblastí

Česká republika zaujímá výrazně středoevropskou polohu, leží v tzv. srdci Evropy. Rozlohou je poměrně malá země – přibližně 79 000 km2. Dělí se do 14 územněsprávních oblastí zvaných kraje. Všechny kraje znázorňuje následující mapa, kde jsou kraje a jejich regiony vyznačeny.

Obr. 5

Kraje a regiony České republiky

Zdroj:

www.mmr.cz

Jednotlivé kraje jsou každoročně navštěvovány domácími i zahraničními turisty. Tabulky níže popisují vývoj cestovního ruchu v rámci celé České republiky v letech 2000 – 2008. Dle výzkumů Českého statistického úřadu lze pozorovat počet hostů a počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Počet hostů se od roku 2000 do roku 2008 stále zvyšoval. V roce 2009 byl zaznamenán pokles. Počet přenocování účastníků cestovního ruchu již není natolik jednoznačný a vykazuje během časového intervalu jak poklesy, tak nárůsty počtů přenocování. V roce 2009 je počet přenocování nejnižší za celou dobu. Odůvodnění vývoje návštěvnosti v České republice nám podává tabulka 2, kde je vidět nárůst jednodenních návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení v posledních letech. Znamená to tedy, že s nárůstem jednodenních návštěvníků úměrně klesá počet přenocování v rámci celé České republiky.

Vlastní práce Tab. 1

28

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR Rok

Počet hostů

Počet přenocování

2000

10 863 772

44 199 616

2001

11 283 185

39 122 187

2002

10 415 255

37 109 835

2003

11 346 482

39 343 250

2004

12 219 689

40 780 708

2005

12 361 793

40 320 477

2006

12 724 926

41 447 797

2007

12 960 921

40 831 072

2008

12 835 886

39 283 474

2009

11 985 909

36 662 192

Zdroj:

www.czso.cz

Tab. 2

Počet cest a přenocování domácích návštěvníků v ČR v roce 2006 – 2008 Rok

Jednodenní návštěvníci

Ukazatel Počet cest

2006

Počet přenocování Počet cest

2007

Počet přenocování Počet cest

2008

Zdroj:

Počet přenocování

Turisté

Návštěvníci celkem

70 383

31 222

101 604

x

102 258

102 258

70 686

28 481

99 167

x

96 732

96 732

74 870

26 317

101 187

x

89 477

89 477

www.czso.cz

Následující tabulka ukazuje celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v roce 2000 a situaci po 8 letech. V roce 2000 navštívilo Jihomoravský kraj 910 148 návštěvníků a stal se tak pátým nejnavštěvovanějším krajem v České republice v roce 2008 Jihomoravský kraj polepšil a stal se druhým nejnavštěvovanějším krajem s 1 185 770 hosty. Tab. 3

Krajské srovnání návštěvnosti Jihomoravského kraje v letech 2000 a 2008 Hodnota ukazatele Ukazatel

Pořadí mezi kraji

2000

2008

2000

2008

910 148

1 185 770

5.

2.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních

Zdroj:

www.cszo.cz

Českou republiku lze dále členit na turistické regiony a oblasti. Turistický region je oblast, která se vyznačuje specifickým druhem turismu, danou oblast spojuje a sjednocuje, ale zároveň odlišuje od ostatních regionů. Regiony se dále

Vlastní práce

29

dělí na turistické oblasti. Mapa níže znázorňuje rozdělení České republiky na 17 turistických regionů.

Obr. 6

Mapa turistických regionů

Zdroj:

www.tourism.cz

Každý region má svoji historii a vyznačuje se specifickými zajímavostmi a návštěvními místy. Mezi nejnavštěvovanější místa v České republice patří převážně historické památky a turistické zajímavosti v Praze jako hlavního města České republiky. Jižní Morava a Blanensko má také své přednosti, kterými láká účastníky cestovního ruchu. Dle výzkumu z roku 2008 si dobře stojí v žebříčku návštěvnosti hradů a zámků, kde se Státní zámek Lednice umístil na třetím místě po Státním hradu a zámku Český Krumlov. V žebříčku nejnavštěvovanějších cílů za zábavou se na čtvrtém místě umístil DinoPark Vyškov. Co se týče nejnavštěvovanějších přírodních památek, jsou jeskyně Moravského krasu se svými 360 tisíci návštěvníky na prvním místě. Po nich následují prachovské skály (135 tisíc) a na čtvrtém místě opět jižní Morava a Lednicko – Valtický areál – lodní doprava (90 tisíc) Mezi nejnavštěvovanější místa v Jihomoravském kraji patří jeskyně Moravského krasu, Státní zámek Lednice, ZOO Brno, ZOO Vyškov a DinoPark Vyškov. Tabulky níže poukazují na postavení turistického regionu Jižní Morava v cestovním ruchu v rámci celé České republiky. Hosté na Jižní Moravě v posledních pěti letech pokrývaly v průměru 10,73% ze všech turistů v celé České republice. Počet přenocování turistů na Jižní Moravě v průměru čítá

Vlastní práce

30

28,9%. Počet hostů i počet přenocování v rámci České republiky v posledních letech klesá, úměrně tomuto faktu klesá i počet hostů a počet přenocování na Jižní Moravě. Podrobněji lze vývoj situace pozorovat v tabulce. Tab. 4

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v turistických regionech ČR celkem Rok

Počet hostů

2005 2006 2007 2008 2009

12 361 793 12 724 926 12 960 921 12 835 886 11 985 909

Zdroj:

Počet přenocování 11 204 950 11 277 671 12 200 291 12 174 591 11 218 200

Jižní Morava Počet hostů

%

1 312 993 1 317 802 1 449 249 1 442 399 1 272 714

10,62 10,36 11,18 11,24 10,62

Počet přenocování 3 465 503 3 432 763 3 477 106 3 344 077 3 047 481

% 30,93 30,44 28,50 27,47 27,17

www.czso.cz

Ubytování v České republice nabízí pro své návštěvníky určitý počet ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek. Počet zařízení na Jižní Moravě pokrývá 8,7%, počet pokojů 9,96% a počet lůžek 9,53% v porovnání s celou Českou republikou. Maximální počet pokojů jak v České republice, tak na Jižní Moravě byl v roce 2003, naproti tomu počet pokojů a počet lůžek se nevyvíjel na Jižní Moravě úměrně k vývoji v rámci celé České republiky. Zatímco Jižní Morava disponovala maximálním počtem pokojů a lůžek v roce 2000 a nyní se její stavy snižují. Hromadné ubytovací zařízení v rámci celé České republice nabízejí největší počet pokojů v roce 2008 a lůžek v roce 2009. Maximální hodnoty jsou v tabulce vyznačeny. Tab. 5 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj:

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v turistických regionech počet zařízení 7 469 7 703 7 869 7 926 7 640 7 605 7 616 7 845 7 705 7 557

ČR celkem počet pokojů 169 655 169 395 170 645 170 717 164 675 164 516 167 582 172 560 180 162 181 026

počet počet lůžek zařízení 437 440 646 440 314 678 445 611 693 446 096 697 433 214 659 433 211 660 441 968 655 451 707 668 466 832 676 463 087 659

% 8,65 8,80 8,81 8,79 8,63 8,68 8,60 8,51 8,77 8,72

Jižní Morava počet % pokojů 18 238 10,75 17 350 10,24 17 289 10,13 17 352 10,16 16 243 9,86 16 331 9,93 16 267 9,71 16 734 9,70 17 242 9,57 17 307 9,56

počet % lůžek 45 451 10,39 43 754 9,94 43 088 9,67 43 250 9,70 40 618 9,38 40 997 9,46 40 957 9,27 42 002 9,30 42 492 9,10 42 109 9,09

www.czso.cz

Samotný cestovní ruch je v Jihomoravském kraji podstatně rozvinutý. Potenciál cestovního ruchu v tomto kraji byl v roce 2005 zpracován Ústavem

Vlastní práce

31

územního rozvoje v Brně. Při zkoumání byl potenciál cestovního ruchu rozdělen na dva subsystémy. Přírodní subsystém hodnotil přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro turistiku (pěší, na kole, na lyžích, na koni, vodní a agroturistiku), pro rekreaci (u vody, na horách, v lese) i sport. Kulturní subsystém zahrnoval kromě kulturně historických památek, skanzenů a muzeí též lázeňskou funkci, pořádání kongresů, kulturních, sportovních a církevních akcí, veletrhů a produkci místních produktů atraktivních pro cestovní ruch. Téměř 80% obcí patří do zóny základního a zvýšeného potenciálu. Do zóny vysokého potenciálu bylo zařazeno 116 obcí z 672 obcí Jihomoravského kraje. Pouze 14 obcí bylo zařazeno do zóny velmi vysokého potenciálu, mezi nimiž je i Blansko a okolí. Z obrázku je viditelný především přírodní potenciál, který bezesporu zajišťuje chráněná krajinná oblast Moravský kras a okolí. Kulturní subsystém je zastoupen jako „vysoký“.

Obr. 7

Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji z roku 2005

Zdroj:

Ústav územního rozvoje Brno

5.2 Charakteristika turistické oblasti Blanensko Blanensko je jedním ze sedmi okresů Jihomoravského kraje, který se dále člení na okresy Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jihomoravský kraj čítá 673 obcí, které jsou rozděleny do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Jihomoravský kraj hraničí s Rakouskem, Slovenskem a v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Svojí rozlohou 7 195 km2 se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Samotné Blanensko je zajímavou a významnou oblastí

Vlastní práce

32

Jihomoravského kraje. Oblast zahrnuje 55 obcí s přibližně 57 304 obyvateli. Samo město Blansko má 20 694 obyvatel, z toho 10 050 mužů a 10 644 žen. Celková plocha blanenského okresu je 942 km2 a patří tak se svými 108 079 obyvateli ke středně velkým okresům naší republiky. Blanensko je jednou z turistických oblastí Jižní Moravy, která je turistickým regionem Jihomoravského kraje. Jedná se o část jižní Moravy nacházející se v jejím severním cípu.

Obr. 8

Rozdělení a poloha Jižní Moravy

Zdroj:

www.tourism.cz

Mezi nejdůležitější atraktivity lákající turisty v jednotlivých částech turistického regionu Blanenska patří: Blansko - městské muzeum se stálými expozicemi historie města, Moravského krasu a umělecké litiny. Bývalá huť Klamovka - technická památka, výstavní a prodejní síň blanenské umělecké litiny. Boskovice - městská památková zóna se zachovalým ghettem a synagogou. Empírový zámek se zahradami, romantická zřícenina Boskovického hradu, nádherný výhled do okolí. Westernové městečko s kulturním programem. Huť Františka - nejstarší dochovaná huť ve střední Evropě a vůbec první technická rezervace České republiky (1971) z 18. století, expozice železářství, na volném prostranství muzeum železářských pecí, naučná stezka. Křtiny - jedna z nejkrásnějších církevních staveb České republiky, monumentální poutní areál s kostelem Jména Panny Marie, kaplí sv. Anny a ambitem, dílo architekta G. Santiniho. Chrám na půdorysu řeckého kříže, jehož střed a konce ramen tvoří centra vzájemně se prolínajících kruhových částí. Lysice- zámek se stylovými interiéry a bohatými sbírkami nábytku, porcelánu, obrazů a zbraní. Francouzská zahrada s originální sloupovou kolonádou, soubor ručně malovaných střeleckých terčů, expozice historických hraček. Rájec nad Svitavou- šlechtické sídlo inspirované architekturou doby Ludvíka

Vlastní práce

33

XVI., čestný dvůr s francouzskou zahradou, v okolí anglický park. Salmovská obrazárna, sbírka manýristických křišťálových pohárů a empírová knihovna. Rudice - stylově opravený větrný mlýn z 19. století, v interiérech muzeum obce a expozice moravských větrných mlýnů. U mlýna geopark s ukázkami hornin Moravského krasu, nedaleko přírodní zajímavost - Rudické propadání. Rudka u Kunštátu- umělá jeskyně Blanických rytířů s jezdeckou sochou sv. Václava a blanickými rytíři, dílo místního umělce S. Rolínka. V okolní lesopark se sochařskou výzdobou, nad jeskyní na kopci Milenka stojí Burianova rozhledna. Punkevní jeskyně a propast Macocha - nejnavštěvovanější jeskyně Moravského krasu s bohatou krápníkovou výzdobou, trasa vede po dně 140 m hluboké propasti Macocha. Projížďka na loďkách po vodách podzemní říčky Punkvy. Lanovka k hornímu okraji propasti, vyhlídkové můstky. Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šoušůvské jeskyně a jeskyně Balcarka další zpřístupněné podzemní prostory Moravského krasu, jedinečná krápníková výzdoba, cenná archeologická naleziště, naučné stezky a expozice. 5.2.1

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení na Blanensku

Podrobnější rozdělení kapacit hromadných ubytovacích zařízení v turistickém regionu Jižní Morava je znázorněno v tabulce 8. Počet hromadných ubytovacích zařízení na Blanensku zaujímá celých 9% ubytovacích zařízení z turistického regionu Jižní Moravy. Největší část hromadných ubytovacích zařízení se nachází v Brně a okolí, a to 25%. Moravský kras a okolí, tedy Blanensko zaujímá do počtu pokojů a lůžek a místy pro stany a karavany 20%. Především z důvodu, že na Blanensku se nachází 5 kempů. Více míst pro stany a karavany má pouze oblast Brno – venkov a Znojmo. Tab. 6

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení na Jižní Moravě v roce 2008 Turistický region Jižní Morava

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet míst pro stany a karavany

Jižní Morava Moravský kras a okolí Brno a okolí Podyjí Lednicko - Valtický areál Slovácko Zlínsko

676 60 168 115 106 130 97

17 242 1 125 5 865 1 911 2 222 2 795 3 324

42 492 3 161 12 794 5 544 5 950 7 734 7 309

5 709 1 140 736 1 357 1 587 689 200

ČR

7 705

180 162

466 832

53 118

Zdroj:

www.czso.cz

Konkrétní vývoj ubytovacích zařízení, lůžek a počet hostu na Blanensku je znázorněn v tabulce.

Vlastní práce Tab. 7

34

Zařízení, kapacity a návštěvnost Blanenska v roce 2005 – 2009

Ubytovací zařízení

2005

2006

2007

2008

2009

60

59

57

59

57

Lůžka

2 921

3 053

2 962

3 121

3 084

Hosté

90 122

98 838

90 832

95 031

84 520

Z toho nerezidenti

18 703

18 047

18 636

21 132

16 978

Zdroj:

www.czso.cz

Tab. 8

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení na Blanensku v roce 2008

Území (Obec, Městská část)

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet míst pro stany a karavany

Blansko

7

238

548

0

Boskovice

7

101

262

0

Jedovnice

10

229

746

780

Křtiny

3

37

105

30

Letovice

3

56

135

0

Sloup

4

74

263

80

Suchý

6

43

156

150

Zdroj:

www.czso.cz

Tabulka výše popisuje informace o ubytovacích zařízeních ve vybraných oblastech Blanenska. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení se nachází v Jedovnici a tvoří 17 % ubytovacích zařízení. Městys Jedovnice se nachází 19 kilometrů severozápadně od Blanska a čítá 2 850 obyvatel. Rozloha Jedovnice je dána především rybníkem Olšovec o rozloze 42 hektarů, který je velkou dominantou městyse, neboť se zde každoročně pořádá Mistrovství světa v motorových člunech, podzimní výlov ryb, kterým se zakončuje sezóna a mnoha dalších akcí. Okolí nabízí spoustu cyklistických stezek, lesy, které vedou přímo k Moravskému krasu a jeho jeskyním. Dalších 12 % ubytovacích zařízení se nachází v Blansku a Boskovicích. 10 % na Suchý a 7 % ve Sloupě. Nejvíce pokojů najdeme v Blansku, kde je pět hotelů, které nabízejí dohromady 199 pokojů a zbylých 39 pokojů najdeme v pensionech a ubytovnách. Dalším místem na Blanensku, které nabízí mnoho pokojů je městys Jedovnice, v němž 229 pokojů nabízí hotely, pensiony, kemp a chatové oblasti. V Boskovicích je možné se ubytovat ve 101 pokojích. Umístění měst a území podle počtu lůžek je odlišný. Blansko ve svých hotelích poskytuje 443 lůžek. V dalších možnostech ubytování najdeme 105 lůžek. Naproti tomu Jedovnice poskytuje 746 lůžek, dalších 263 a 262 lůžek najdeme v Boskovicích a Sloupě. Nejvíce počtů míst pro stany a karavany nabízí opět Jedovnice. Celkový počet míst pro stany a karavany na Blanensku je 1 140 a nacházejí se

Vlastní práce

35

v Jedovnici, kde najdeme 68% míst, dále ve Křtinách, Benešově, Sloupu a Suchým. 5.2.2

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení na Blanensku

Návštěvnost Jižní Moravy jako turistické oblasti v roce 2008 znázorňuje následující tabulka. Největší návštěvnost je v Brně a okolí jako hlavním městě Jižní Moravy (41%). Moravský kras a okolí navštívilo 7% hostů. Tab. 9 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v turistických oblastech Jižní Moravy pro rok 2008 Turistická oblast

Počet hostů celkem

Jižní Morava Moravský kras a okolí Brno a okolí Podyjí Lednicko - Valtický areál Slovácko Zlínsko ČR

Zdroj:

1 442 399 95 677 587 905 157 631 208 916 199 603 192 667 12 835 886

Počet hostů nerezidenti 494 652 21 132 284 884 41 792 65 825 53 495 27 524 6 649 410

Počet hostů rezidenti 947 747 74 545 303 021 115 839 143 091 146 108 165 143 6 186 476

Počet přenocování celkem 3 344 077 220 532 1 047 237 345 877 363 200 486 521 880 710 39 283 474

Počet Počet přenocování přenocování nerezidenti rezidenti 915 822 44 493 514 176 65 548 95 562 95 919 100 124 19 987 022

2 428 255 176 039 533 061 280 329 267 638 390 602 780 586 19 296 452

www.czso.cz

Tabulka níže znázorňuje návštěvnost ve vybraných obcích na Blanensku v roce 2008. Nejnavštěvovanějšími třemi obcemi na Blansku je samotné Blansko, dále Jedovnice a Boskovice. Všechny obce nejčastěji navštěvují domácí návštěvníci. Nejvíce lidé přenocovalo v Jedovnici. Cizinci přespávají nejčastěji v Blansku. Domácí návštěvnicí nejvíce přenocovali v Jednovnici a Blansku. Tab. 10

Návštěvnost ve vybraných turistických oblastí na Blanensku v roce 2008

Obec/ Okres Blansko

Zdroj:

Počet hostů celkem

Počet hostů nerezidenti

Počet hostů rezidenti

Počet přenocování celkem

Počet přenocování nerezidenti

Počet přenocování rezidenti

Blansko

21 701

7 156

14 545

44 532

13 969

30 563

Boskovice

13 607

2 944

10 663

25 154

6 206

18 948

Jedovnice

21 647

2 897

18 750

46 419

5 745

40 674

Sloup

4 467

322

4 145

20 073

644

19 429

www.czso.cz

Vlastní práce

5.2.3

36

Důvody návštěvy Jižní Moravy

Z provedené analýzy vývoje návštěvnosti v posledních devíti letech, kterou provedla Masarykova univerzita, je možné si udělat představu o tom, z jakých důvodů spotřebitelé Jihomoravský kraj a tedy Blanensko navštěvují. Nejdůležitější je pro cca 40% respondentů poznání oblasti. Dalším významným faktorem, který je častým důvodem návštěvy, je relaxace (cca 20%), turistika a sport (cca 15%) a návštěva příbuzných a známých (cca 6%). U zahraničních návštěvníků, kde je situace znázorněna v druhém grafu, je situace mírně odlišná. Zahraniční návštěvníci jezdí do oblasti také především z důvodu poznání oblasti, a to v průměru 55% hostů jezdí na Jižní Moravu za tímto důvodem. Relaxace je naopak nižší (cca 8%), důvod turistika a sport je podobně zastoupen jako u domácích návštěvníků (cca 12%). Návštěva příbuzných a známých je také dalším faktorem. U obou skupin jsou nejméně často příčinou návštěvy zábava, práce, tranzit zdraví a nákupy. Domácí návštěvníci

2001

35,8

2002

39

2003

40,9

2004

37,6

2005

41,7

2006

20%

2,0

16

20,7

14,7 17,4

5,5

19,2

17,1

4,5

40%

3,1 4,0 1,1

2,5 4,4 4,1 3,5 2,7 10,7 3,0 5 3,2 2,5 10,5 2,04,8 2,6 1,8 5,7 5,0 4,6

21,4

16,4

9,8

6,6 12,7

20,5

40,1

0%

12,2

17,2 19,5

41,7

2009

14

11,2

39,8

2008

Graf č. 1

18

15,7

4,9

60%

4,9 2,8 3,2 2,5 4,5 2 2

7,0 2,2 4,6 3,4 80%

poznání

relaxace

turisitka a sport

návštěva příbuzných/známých

zábava

práce

tranzit

zdraví

nákupy

2,9 2,3 2,5 1,4 1,4 1,4 4,0

100%

Důvod návštěvy – domácí návštěvníci

Zdroj: ANALÝZA VÝVOJE NÁVŠTĚVNOSTI JIŽNÍ MORAVY v letech 2001 až 2009, pro Krajský úřad Jihomoravského kraje zpracovala Masarykova univerzita v Brně Ekonomickosprávní fakulta

Vlastní práce

37

Zahraniční návštěvníci 4,0 2001

8

40

2002

13

51,2

12,2

7,8

11,1

2,0

15,2

6,6

2,5 3,3

3,1

0,6

4,1

4,6 2,7

2003

47,7

7

11

13,0

3,03,6

3,2

3,7 2,5

2004

52

2005

4,6

12

62,1

2006

8,2

55

7,3

2009

Graf č. 2

20%

5,5

10,7 12

57,2 0%

12,1

12,2

60,5

2008

40%

2,0 5,6

10,5

11,8 13,1

60%

80%

poznání

relaxace

turisitka a sport

návštěva příbuzných/známých

zábava

práce

tranzit

zdraví

nákupy

2,6

3,8 1,8 0,4 5,7 5,0 2,5 3,2 1,0 4,9 9

2,2 4,5 4,5 3,1 2 0,9 1,4 1,4 4,9 7,0 3,5 0,5 100%

Důvod návštěvy – zahraniční návštěvníci

Zdroj: ANALÝZA VÝVOJE NÁVŠTĚVNOSTI JIŽNÍ MORAVY v letech 2001 až 2009, pro Krajský úřad Jihomoravského kraje zpracovala Masarykova univerzita v Brně Ekonomickosprávní fakulta

5.3 Analýza problematiky rekreační oblasti Blanensko Dle sekundárních dat uvedených na internetových serverech, byla sestavena SWOT analýza a analýza mikro a makro prostředí. Tato analýza je základem každé marketingové strategie a marketingového plánu a stejně tak tomu je v této práci. Ve vnitřním prostředí (mikroprostředí) jsou definovány silné a slabé stránky naopak příležitosti a hrozby se řadí do vnějšího prostředí (makroprostředí). 5.3.1

Analýza prostředí

Rozdělení vnějšího a vnitřního prostředí umožňuje identifikovat faktory, které jsou významnou součástí těchto prostředí a svým působením mají na zkoumanou oblast značný, ať už pozitivní nebo negativní vliv.

Vlastní práce

38

Mikroprostředí • Podnikatelské subjekty a jejich aktivity na Blanensku • Územní samospráva a ostatní nepodnikatelské subjekty • Veřejnost: obyvatelé oblasti, zákazníci (spotřebitelé, organizace – firemní zájezdy, obchodní výlety apod.). • Neziskové a příspěvkové organizace, • Hromadné sdělovací prostředky (informační centra, tisk, rozhlas, TV infokanály jednotlivých obcí). • Přírodní lokality a památky • Dodavatelé: reklamní agentury • Zprostředkovatelé: cestovní kanceláře a agentury, obce, zájezdy • Konkurence, další oblasti Jižní Moravy. Makroprostředí • Politické: legislativa, dotace od městských úřadů nebo od evropských fondů na rozvoj cestovního ruchu, školní prázdniny, péče o památky. • Ekonomické: možnost financování nově vzrůstajících turistických center, disponibilita potencionálních zákazníků. • Sociální: stav životního prostředí, komunikací a demografické faktory. • Technologické: možnost rozvoje dopravy a komunikací, nové možnosti prezentování rekreačních středisek zákazníkovi pomocí nových technologií (video, internet, CD-ROM) • Kulturní: hromadné sdělovací prostředky, tradice oblasti, subkultury přírodní a kulturní. 5.3.2

SWOT analýza

Silné stránky: S1. S2. S3. S4.

S5. S6.

S7.

Nejvýznamnější krasová oblast ve střední Evropě (Moravský Kras jako CHKO s více než 1000 jeskyněmi, zpřístupněny jsou čtyři). Výhodná poloha ve vztahu k Brnu. Výhodná poloha v rámci ČR i Evropy, atraktivní zahraniční sousedé (Rakousko, dále Slovensko, Polsko) Relativně dobře zachovaný venkovský ráz, tradice, folklór. Tradiční, kulturní a sportovní akce (historický a pivní jarmark, Půlmaraton, Blanenské kulturní léto, hudba na blanenském zámku, rybolov a MS motorových člunů v Jedovnici, pouť ve Křtinách). Funkční integrovaný dopravní systém JMK, dobrá dopravní dostupnost (silnice, železnice). Nabídka významných přírodních a kulturních atraktivit, řada mezinárodně uznávaných a chráněných kulturních památek a krajinných oblastí, včetně národního parku. Dostatečné množství koupališť a rybníků.

Vlastní práce

S8. S9. S10. S11. S12. S13. S14.

39

Velký počet sportovních zařízení na území Blanenska včetně veřejně přístupných hřišť. Existující síť turistických center. Nabídka velkého množství značených turistických a cykloturistických tras a vhodný terén pro pěší turistiku a cykloturistiku. Vysoká návštěvnost turistů Moravského Krasu. Zavedené webové stránky jednotlivých obcí. Dostatečná kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení. Využití postavení Moravského krasu jako významné přírodní památky a chráněné krajinné oblasti.

Slabé stránky W1.

Problémy v kvalitě dopravní obslužnosti okrajových území veřejnou hromadnou dopravou. W2. Nedořešená ochrana území před povodněmi. W3. Vysoká míra znečištění vodních toků a nádrží (často již na začátku sezóny). W4. Nízký technický stav silničních komunikací a regionálních železničních tratí. W5. Nedostatečná kvalifikace vedení malých obcí a tedy i rozvoj místního turismu v některých menších obcích. W6. Vysoká zanedbanost řady památek (kulturní památky, památkové rezervace a zóny). W7. Nedostatek aktivních subjektů působících v cestovním ruchu na lokální i regionální úrovni. W8. Nízká návštěvnost některých památek neodpovídající jejich možné kapacitě. W9. Nedostatek financí na opravu památek. W10. Špatná struktura stravovacích zařízení (absence levného samoobslužného zařízení), malá originalita zařízení, neprofesionalita a slabá jazyková úroveň obsluhy, nedostatek krajových specialit. W11. Chybějící cyklistické trasy a stezky s jejich napojením na stávající celorepublikovou cykloturistickou síť. W12. Nedostačující propagace pořádaných akcí bez návaznosti a aktivity města. Příležitosti O1. O2. O3. O4. O5.

Výhodná geografická poloha pro rozvoj cestovního ruchu. Financování rozvojových projektů s využitím prostředků z fondů EU. Potenciál informačních center. Růst výkonů environmentálně příznivějších druhů dopravy. Změna druhové skladby lesů s ohledem na jejich význam při ochraně vody a půdy.

Vlastní práce

O6. O7. O8. O9. O10. O11. O12. O13. O14.

40

Cestovní ruch jako podnikatelská oblast s efektem pro rozvoj ekonomiky (obchod, řemesla, služby, stavebnictví atd.). Vyšší zájem zahraničních turistů o krajské atraktivity. Zatraktivnění kulturně - historických památek různými doprovodnými programy apod. Nové produkty cestovního ruchu pro různé cílové skupiny turistů a návštěvníků města a regionu. Rozvoj databázových informačních systému. Sjednocení, hodnocení a kategorizace ubytovacích zařízení. Rostoucí poptávka po atraktivní nabídce mimo sezónu (víkendové balíčky, kongresová turistika). Rostoucí poptávka po nových sportovních vyžitích. Dobré možnosti rozvoje venkovské turistiky.

Hrozby T1. T2. T3. T4.

T5.

T6. T7. T8. T9. T10. T11. T12.

Slabá spolupráce okolních krajů při rozvoji území na hranicích krajů. Zhoršování se technického stavu komunikací a tím i dostupnosti obcí. Rušení dopravních spojů a zhoršení dostupnosti některých obcí. Snižování konkurenceschopnosti cestovního ruchu v kraji vzhledem k zahraničí a jiným krajům. Rostoucí konkurenceschopnost a atraktivita jiných krajů a zahraničních destinací Zaostávající turistická infrastruktura a nedostatečné zkvalitňování základních i doprovodných služeb pro turisty s důsledkem snižování návštěvnost kraje a snižování konkurenceschopnosti. Nedostatečné schopnosti a možnosti využít více zdrojového spolufinancování projektů. Ničení přírodního bohatství jeskyní i přírody Moravského krasu. Nedostatek finančních prostředků pro zkvalitnění nabídky. Růst masové návštěvnosti ohrožující část území CHKO. Chátrající sportovní zařízení a jejich neatraktivnost v očích veřejnosti. Omezení provozu či uzavření některých sportovišť. Vysoká míra ohrožení lesní půdy působením degradačních činitelů.

5.4 Dotazníkové šetření Podrobné informace, které obsahuje dotazníkové šetření, byly získány především mezi studenty Mendelovy univerzity v období 21.10 až 2. 12. 2010. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 81,1% žen a 19,9% mužů. Celkový počet dotazovaných činil 216 respondentů, z nichž 211 jsou studenti, 3 zaměstnanci, jeden OSVČ a jeden na rodičovské/mateřské dovolené. V důsledku toho, že dotazovaní byli převážně studenti, pak dosažené vzdělání respondentů je z většího počtu středoškolské nebo vysokoškolské. 140 dotazovaných má středoškolské vzdělání, 67 vysokoškolské, zbylých 9 dotazovaných základní vzdělání (1), vyučení (6) nebo vyšší odborné (2).

Vlastní práce

41

Z další demografické otázky vyplynulo, že 66% dotazovaných je z Jihomoravského kraje, dále z Vysočiny (12,5%), Olomouckého kraje (7,4%), Zlínského (5,6%), Pardubického (4,6%), Moravskoslezského (1,4%). Necelé procento dotazovaných bylo z Prahy, Královéhradeckého kraje a Jihočeského kraje. Chování, rozhodování a zvyklosti spotřebitele Z dotazníkového šetření bylo v první řadě zjištěno, jaké zvyklosti má spotřebitel v rámci dovolených a cestování. Celých 52,8% respondentů jezdí na dovolenou jedenkrát ročně. Dvakrát do roka jezdí na dovolenou 32,9% dotazovaných. 9% jezdí třikrát do roka, 8,3% nejezdí vůbec a zbylých 4,2% dotazovaných jezdí více než čtyřikrát. Je tedy zřejmé, že nejčastěji lidé jezdí pouze jedenkrát nebo dvakrát do roka na dovolenou. Co se týče typu dovolené, celých 74, 5% respondentů dává přednost letní dovolené, 6,5% zimní a zbylým 19% dotazovaných neupřednostňuje ani jednu z typu. Zda lidé raději tráví dovolenou v tuzemsku či zahraničí zjišťovala další otázka v dotazníkovém šetření. Zde byly výsledky velmi těsné. 40,9% dává přednost tuzemsku, 41,4% zahraničí. U zbylých 17,7% typ dovolené nerozhoduje. Jak dlouhé dovolené dávají respondenti přednost je znázorněno v následujícím grafu. Nejvíce dávají lidé přednost dovolené na 6 – 7 dní, dále 2 – 3 dny. Nejméně jezdí na dovolenou na jeden den. Délka dovolené 0,9% 1,9%

5,6% 21,3%

30,6%

39,8%

jeden den

2 - 3 dny

4 - 5 dní

6 - 7 dní

8 - 14 dní

více než 14 dní

Graf 6: Délka dovolené

Co se týče plánování dovolené, celých 50% plánuje dovolenou měsíc dopředu, 26,6% méně než týden, 12,5% dotazovaných plánuje dovolenou tři měsíce, půl roku plánuje dovolenou 8,9% respondentů a pouze 1,9% plánují dovolenou rok dopředu.

Vlastní práce

42

Další otázkou v dotazníku bylo zjištěno, s kým nejčastěji respondenti tráví dovolenou. Necelých 50% tráví dovolenou s partnerem či partnerkou. 29,8% s přáteli, dalších 20% s rodinou a pouze 0,9% jezdí na dovolenou sami. Graf 5 znázorňuje zvyklosti spotřebitele ohledně čerpání informací o navštěvované oblasti. Celých 63,8% čerpá nejčastěji informace z internetu. Méně často už používají respondenti zdroje jako letáky či katalogy, vlastní zkušenosti, rady od přátel, známých a rodiny nebo informační centra. Ve chvíli, kdy si respondent vybere dovolenou a má dojít k nákupu, pak nejčastěji nakupují dovolenou přes internet (35,3%) nebo osobně v cestovní kanceláři nebo jinde (35,3%). Dalších 20,5% nakupuje dovolenou až na místě pobytu, zbylých 8,8% dotazovaných dává přednost nákupu po telefonu. Čerpání informací

33,0%

Letáky/katalogy Vlastní zkušenost

23,8%

Přátelé/známí/rodina

23,8%

40,7% 50,5%

25,7%

55,3%

33,2%

Informační centra

26,3%

20,9%

32,7%

34,1% 1,9%

63,8%

Internet 0%

20%

nejčastěji

40%

60%

méně často

34,3%

80%

100%

nejméně často

Graf 5: Čerpání informací o navštěvované oblasti Doprava

100% 80%

2,8% 4,2% 7,9% 23,7%

16,8%

26,4%

15,4%

19,0% 10,5%

53,4%

20,0% 29,9%

19,5%

23,3% 40%

59,3%

20%

19,4% 20,9%

26,2%

12,1%

11,7%

vlak

1

8,3%

Graf 6: Doprava

autobus

2

5,9%

17,0%

0% auto

67,8%

13,8%

60%

37,1%

5,9%

1,9%

loď

3

16,1%

letadlo

4

jiná

5

4,2%

Vlastní práce

43

Graf výše znázorňuje možnosti dopravy do oblasti, kterou respondenti nejčastěji používají. Nejpohodlnější a nejvyužívanější doprava na dovolenou je pro více než polovinu dotazovaných, a to 59,3%, auto. Dále 37,1% upřednostňuje letadlo. Nejméně oblíbená je doprava lodí, pouze 1,9% tuto možnost upřednostňuje. Z další otázky vyplynuly preference spotřebitele v rámci ubytování a stravování. U ubytování dávají přednost respondenti apartmánu (39,4%), hotelu (36,6%) nebo chatě (31,9%). Nejméně využívané ubytování bává kemp (19,4%) penziony (16,7%) či motely (1,4%). Celých 40% respondentů využívá při výběru stravování na dovolené polopenzi, další často využívanou možností je vlastní strava, kterou upřednostňuje 25% dotazovaných, 18% využívá all inclusiv. Další možnosti jako pouze snídaně, plná penze nebo stravovací zařízení jsou zastoupeny méně. Stravování

9%

5%

25% 40% 18%

snídaně

polopenze

plná penze

3%

all inclusiv

vlastní

stravovací zařízení

Graf 8: Stravování

Preference spotřebitele Pokud si měli respondenti vybrat mezi hlavními službami, které jim nabízí místo jejich pobytu, pak necelých 70% dotazovaných nejvíce preferuje nabídku ubytovaní a dále 52,8% nabídku okolí, památek a přírody. Dalšími vysoce preferovanými službami je stravování, nabídka restaurací a možnosti dopravy. Nejméně preferovanými službami, kterým respondenti nevěnují příliš pozornost, je sportovní vyžití a akce a slevy.

Vlastní práce

44

Preference služeb

28,2%

Akce/slevy

36,1%

Doprava Sportovní vyžití

44,9% 53,2%

26,4%

Okolí/památky/příroda Stravování/restaurace

10,6%

42,6%

31,0%

52,8%

37,0%

42,6%

10,2%

46,3% 69,9%

Ubytování 0%

26,9%

20% preferovaný

40%

11,1% 26,4%

60%

méně preferovaný

80%

3,7%

100%

nepreferovaný

Graf 9: Preference spotřebitele

Vztah spotřebitele ke zkoumané oblasti Dalšími uvedenými otázkami v dotazníkovém šetření byl zjišťován vztah spotřebitele k oblasti Blanenska. Z následujícího grafu lze soudit, že respondenti považují Blanensko za vhodnou oblast k návštěvě. 31,9% dotazovaných navštívilo oblast dvakrát až pětkrát. 27,8% dokonce více než pětkrát. Pouze 20,4% nenavštívilo oblast ani jednou. V grafu 11 je možno sledovat, jak hodnotili respondenti navštívené oblasti. Jednotlivé číslování v grafu znamená výši preference. 1 – nejpreferovanější, 5 – nejméně preferované. Nejlépe hodnocený je Moravský kras, který nejlépe ohodnotilo 52,8% dotazovaných, pouze 26,9% tuto oblast nikdy nenavštívilo. Vedle Blanska jsou nejlépe hodnocenými a nejnavštěvovanějšími oblasti Jedovnice a Boskovicko. Výrazně nejhůře hodnocenou oblastí je Adamov, který navštívilo 49,8% dotazovaných a 10,2% z nich tuto oblast takto ohodnotilo. Celkově nejméně navštěvovanými oblastmi jsou pak Velké Opatovice, Rájec – Jestřebí, Černá hora a Adamov.

Vlastní práce

45

Návštěvnost Blanenska

100,0% 80,0% 60,0%

c 20,4%

40,0%

31,9%

27,8%

19,0%

20,0% 0,0% Nikdy

Graf 10:

Jednou

2-5x

Více než 5x

Návštěvnost Blanenska

Hodnocení oblastí Blanenska

Velké Opatovice

0,5% 5,6%

62,0%

2,8% 23,6%

5,6% 1,4%

Rájec - Jestřebí

50,5%

6,5%

17,6%

19,4%

4,6% 1,4%

Moravský kras

26,9%

52,8%

3,2%

15,7%

1,9%

Kunštát/Letovice

54,2%

Jedovnice

6,9%

47,7%

16,2%

14,4%

3,2%

19,4%

16,2%

3,2%

16,2%

0,5%

1,4% 2,3%

Černá Hora

50,5%

Boskovicko

44,0%

Blansko

43,1%

8,3%

19,0%

13,9%

18,5%

25,9%

6,9%

19,9%

14,4%

23,1%

1,9%

5,1%

1,9%

0,9%

Adamov 0%

Graf 11:

50,2%

10%

20%

7,4%

30%

40%

Nenavštívili

1

50% 2

3

19,5%

60% 4

70%

11,6%

80%

10,2%

90%

100%

5

Hodnocení jednotlivých oblastí Blanenska

Mezi hlavní důvody návštěvy Blanenska dle odpovědí respondentů patří příroda, okolí, poznávání nových míst, památek, kultury a tradic místa návštěvy. Celých 45,8% považuje tento důvod návštěvy jako vysoce ovlivňující jejich rozhodnutí o návštěvě. Dalšími preferovanými důvody jsou strávený čas s rodinou nebo přáteli a relaxace či odpočinek. Jako další důvod, který uvedlo 33,3% dotazovaných jako ovlivňující nabídka oblasti, jsou možnosti sportovního

Vlastní práce

46

vyžití. Jako nejméně častý důvod návštěvy uváděli respondenti dárek, výukový pobyt, adrenalin nebo povinnost. Důvod návštěvy

0,9%

100%

3,7% 5,6%

1,9%

0,9%

25,9% 27,8%

37,0%

80%

35,2%

12,0%

43,1%

42,6%

33,3% 37,0%

70% 60%

10,6%

5,1%

90%

14,8% 9,3%

23,6% 16,7%

47,7%

12,5%

50%

6,5% 27,3%

40% 38,9%

46,8%

33,3%

30%

40,3% 40,7%

39,8%

45,8%

15,7%

20%

34,7% 8,3%

10%

8,8%

0% Příro

19,0%

4,2% 3,7%

0,5%

Sez Dáre nám da/o k ení kolí s no /poz vým náv i lid ání mi nov ých mís t/pa máte k/k

4,6% 0,9% Adre nali n

Pov inno s

5,1%

t

Rela Spo rtov xac ní v e, o yžit dpo í čine k

Strá ven

ý ča

ss

Výu kov rod

inou

ý po

/přá teli

byt (na př.

jazy

kov ýa

pod .)

ultu ry/tr adic

rozhodně ano

Graf 12:

5,6%

13,9%

8,3%

spíše ano

neutrální

spíše ne

rozhodně ne

Důvody návštěvy Blanenska

Následující otázka zjišťovala, jak se staví respondenti k jednotlivým možnostem, které Blanensko jako rekreační oblast svým návštěvníkům nabízí. Z grafu lze jednoznačně vyčíst, že nabízené možnosti respondenti převážně považují za přednosti než za nedostatky. Celých 91,3 dotazovaných považuje nabídku jeskyní jako přednost oblasti, další předností je dle výsledku výzkumu památky, návštěvní místa a příroda, značení tras a cest a restaurace či pohostinství. Největším nedostatkem je dle respondentů doprava a stav vozovek, za nedostatek tuto možnost považuje 27,6% dotazovaných. 58,8% dotazovaných o možnosti ubytování uvedlo, že tuto možnost Blanenska nemohou posoudit stejně tak 54,4% dotazovaných uvedlo tuto možnost sportovního vyžití na Blanensku.

Vlastní práce

47

Možnosti oblasti Blanenska

100,00%

91,3%

90,00% 80,9% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00%

54,4% 49,4% 34,3%

58,8%

49,1% 38,1%

35,9% 27,6%

24,7%

16,5% 12,5% 11,2%

20,00% 10,00%

42,1% 36,5%

4,6%

8,8%

14,5% 8,1%

0,6%

0,00% přednost

nedostatek

Památky/návštěvní místa/příroda Restaurace/pohostinství Možnosti dopravy/vozovky Značení tras a cest Graf 13:

nemohu posoudit

Sportovní vyžití Možnosti ubytování Jeskyně

Hodnocení možností nabízených Blanenskem

Faktory ovlivňující spotřebitele při výběru rekreační oblasti Poslední graf, který byl získán z výsledků dotazníkového šetření, nám dává odpověď na otázku, jaké faktory ovlivňují spotřebitele při výběru rekreační oblasti. Mezi nejvíce ovlivňující faktory patří pro 74,4% dotazovaných cena, dále pro 44% způsob ubytování, pro 37,6% hrají rozhodující roli slevy a akce, 37,4% památky a příroda a pro 37% je rozhodující dřívější zkušenost. Dalšími silně ovlivňujícími faktory jsou pro respondenty typ dovolené, možnosti způsobu dopravy a možnosti stravování. Za neutrální faktor dotazovaní označovali z 31,9% reklamu, z 29,9% pověst cestovní kanceláře, z 27% doporučení přátel a z 26,9% image či atraktivita navštěvované oblasti. Jako faktor, který dotazované nejméně ovlivňuje, označili dotazovaní z 23,6% vzdálenost místa dovolené od bydliště, z 19% reklama a z 10,2% možnosti sportu.

Vlastní práce

48

Faktory

100%

0,0% 1,4%

3,3%

0,9%

2,3%

0,0% 3,7%

6,6%

90%

2,3%

1,9% 8,8%

0,9% 5,6%

8,8%

20,9%

9,3%

1,9%

5,1% 10,2%

10,7%

23,6%

10,2%

9,7% 19,0%

18,2%

14,1%

80%

4,2%

10,6%

15,0%

1,9%

1,4%

1,4% 3,2%

23,3%

19,4%

21,4%

16,3% 20,8% 27,3%

26,9% 29,9%

70% 43,5%

35,6%

60%

24,7%

31,5%

48,1% 39,4%

37,9% 32,9%

35,3%

50% 44,2% 50,5%

40%

39,4%

35,0%

74,4%

48,6% 23,6%

30%

37,7%

31,9% 44,0%

20%

34,1%

37,4%

37,6%

37,0%

34,9% 13,9%

23,3%

10%

19,9%

20,1%

12,5%

17,1% 11,2%

12,0% 7,4%

0%

0,9% M i st no ož o sp

é an ov yt sk

rtu

y žb slu

spíše neovlivňuje

Po

é en

a tě m iš dl kla l by te Re á od př ní né le če ru vo po do ta Do ís m st

no le

l vo do

neutrální

dá Vz

Graf 14:

spíše ovlivňuje

p Ty

CK st vě t os Po en uš i st zk la ší ob ěj ív ta Dř ivi kt ra at či e ag a Im od řír /p ky át m í Pa án ov yt ub ob í ůs án Zp .) v vo od ra ap st e ut ob in ůs m Zp st (la ce ak y, ev Sl y av pr do b

o ůs Zp

na Ce

rozhodně ovlivňuje

rozhhodně neovlivňuje

Faktory ovlivňující spotřebitele

5.5 Propagační strategie Ze získaných sekundárních dat z internetových portálu a statistik a z dat primárních, které byly získány pomocí metody dotazování je zřejmé, že lidé nejčastěji vyhledávají na Blanensku služby, které se týkají poznávání okolí, přírody a památek. Důležité je pro ně dále ubytování a stravování a další služby, na které je třeba se zaměřit v marketingové strategii a a při sestavení propagace, je třeba vyzdvihnout přednosti a to co zákazníci vyhledávají. Možné formy propagace, které lze využít vychází z nástrojů, které byly uvedeny v literárním přehledu. • Reklamu může oblast použít v hojné míře. Její cenová náročnost se odvíjí od toho, jaký reklamní prostředek použijeme nebo jakou marketingovou agenturu oslovíme, aby nám pomohla s vytvořením reklamních materiálů.

Vlastní práce

•

49

1) Televizní reklama a cena se odvíjí od vysílacího času, ve kterém jereklama vysílána. Rámcově se reklama pohybuje od 150 000 do 250 000 Kč za jeden vstup. Avšak náklady na její vytvoření jsou mnohdy mnohem vyšší je tedy zřejmé, že doporučení by zde nebylo na místě. 2) Rádio je další možností, kterou hojně využívají restaurace, obchodní centra, fitness centra a další společnosti. Boskovicko již reklamy v rádiu využilo a na rádiu Kiss Hády pravidelně zní upoutávka na Western Prak. Cena se pohybuje od 180 – 1500 Kč, dle časového pásma. Pokud jde o spot, který je vysílán pravidelně, tak se jeho cena pohybuje kolem 2000 Kč. Výroba spotu se pohybuje kolem 5000 Kč. S ohledem na pořizovací náklady a účinnost lze reklamu v rádiu pro zvýšení atraktivnosti turistické oblasti doporučit. 3) Noviny jsou častým produktem, který spotřebitelé s určitou pravidelností setkávají. Cena reklamy v novinách se pohybuje od 5000 do 150 000 Kč, opět záleží na deníku, velikosti a umístění reklamy. 4) Časopisy jsou také poměrně finančně náročné. Cena celé stránky v různých prestižních časopisech se pohybuje kolem 80 000 – 250 000 korun. Nižších nákladů lze dosáhnout zakoupením části stránky (polovinu, čtvrtinu šestinu či osminu)za úměrně nižší cenu. Reklamu je možné doporučit jak v období mimo sezónu, tak i v sezóně. Pak je možno nabídnout v reklamě zároveň tzv. balíčky, které nabízejí výhodnou cenu, nebo více služeb za cenu jedné apod. Pokud se v sezóně zákazník rozhoduje na poslední chvíli, je pravděpodobné, že si vybere výhodnější nabídku. 5) Průvodce, brožury, katalogy nebo plakáty by měly být, a v mnoha místech jsou, nedílnou součástí každé rekreační oblasti a její propagace. Často do této formy propagace vstupuje marketingová agentura, kterou si oblast najímá pro vytvoření propagačních materiálů. Celý proces od návrhu až po vytisknutí je finančně náročný, ale každá oblast, která chce nalákat návštěvníky, by měla této možnosti využít. 6) Reklamní tabule jsou také velmi rozšířeným způsobem jak spotřebitele zaujmout. Pronájem reklamních tabulí a ostatních výloh se pohybuje kolem 2000 korun za měsíc. Tuto formu propagace turistickým oblastem doporučuji v místech rekreace, ale také na cestách vedoucí směrem k oblasti. Lze použít i billboardy. Média (sdělovací prostředky) jsou další možností, jak poukázat na atraktivitu oblasti. Opět bych tuto formu propagace doporučovala oblastem mimo sezónu, ale i těsně před ní. V sezóně se tato forma může osvědčit, pokud má zaujmout potencionální zákazníky, kteří se rozhodují tzv. „na poslední chvíli“. Moravský Kras již této možnosti propagace využil a celé články o něm jsou pravidelně vidět v mnoha časopisech.

Vlastní práce

•

•

•

•

•

•

50

Doporučila bych tuto možnost všem rekreačním oblastem na Blanensku, především vzhledem k její finanční nenáročnosti, kdy náklady pokrývají výdaje reportéra nebo novináře příslušného časopisu, novin či televize. Podpora prodeje kde turistická oblast nabízí různé kupóny nebo slevy či soutěže je opět poměrně nenáročnou propagací. Lehce tak zvýší zájem spotřebitele. Je tedy na místě této možnosti využít a například za pobyt v místě nabídnout zdarma volný vstup do jeskyně nebo na nový aquapark v Blansku. Osobní prodej je finančně nenáročná propagace, která je zaměřena na stávající zákazníky. Náklady s touto formou propagace jsou spojeny se školením personálu, který je v kontaktu se stávajícím zákazníkem. Je třeba motivovat zaměstnance k lepším výkonům, k větší snaze uspokojit zákazníkovi požadavky, a to například s poskytnutím příplatků nebo bonusů. Pokud jsou návštěvníci navíc spokojeni i s profesionálním přístupem rádi se na místo rekreace vrací. Zasílání propagačních materiálů potenciálním zákazníkům. Lze využít v případě, že máme dostupnou databázi klientů, kterou lze použít k obesílání. Může se jednat o vlastní databázi nebo využít databázi specializovaných firem, které tyto seznamy klientů uchovávají a předávají dále za poplatek. Reklama v místě prodeje je často používanou formou propagace. Její finanční náročnost se odvozuje od ceníků marketingové agentury, která se na vytvoření různých propagačních materiálů podílí. Veletrhy a výstavy, každoročně probíhá v hlavním městě veletrhů a výstav v České republice, a to v Brně veletrh cestovního ruchu a každá oblast, která chce zvýšit svůj prodej, se může zúčastnit. Finanční výdaje se pohybují od 60 do 200 Kč/m2 za metr čtvereční za den. S tím jsou spojeny i další pronájmy a povinné služby: o požární dozor – 500,-/hod. o elektro/instalo služba – 210,-/hod. o služba WC – 100,-/hod. Další služby se pohybují od 150 do 400 Kč za hodinu. Patří sem ostraha, eskalátory, výtah, pokladní, koberec, zábrany, dělící stěny, kontejnery, elektrická energie apod. Turistická informační centra jsou prakticky součástí každé turistické oblasti. Organizace by se měli zaměřit na vstřícnost, rychlou odpověď pokud spotřebitel kontaktuje centrum e-mailem a dodržování otevírací doby.

Rozpočet propagační strategie: Dle schváleného rozpočtu výdajů a příjmů Blanska na rok 2010 je dán rozpočet příjmů městu Blanska 438,731 tis. Kč. Na cestovní ruch je připraven rozpočet ve výši 510 tis. Kč.

Vlastní práce

51

Propagace – odměny, dohody, společenské akce a projekty, tisk propagačních materiálů, reklama - 390 tis. Kč., informační tabule, prezentace v rámci regionu a na internetu, realizace projektů na podporu cestovního ruchu – 80 tis. Kč., doplnění označení ulic, údržba informačního systému, opravy reklamních tabulí – 40 tis. Kč. U ostatních obcí Blanenska se vychází z rozpočtu jednotlivých obcí. Návrh propagační strategie: Návrh propagační strategie vychází z rozpočtu a možností jednotlivých rekreačních oblastí. Z možnosti výdajů, které lze použít na jednotlivé možnosti uvedené v tabulce níže. Doporučené možnosti jsou označeny.

Vlastní práce Tab. 11

52

Možnosti propagace a jejich rozpočet DRUH PROPAGACE

kde

cena

doporučení

150 000 – 250 000

ANO

Reklama Časopis

Časopisy

150 000 -250 000 + náklady na Tv

Tv

vytvoření

NE

Rádio

Rádio

180 – 1500

ANO

Noviny

Noviny

5 000 – 150 000

ANO

Dle ceníku marketingové Plakáty

Marketingové agentury

agentury

ANO

Dle ceníku marketingové Průvodce Reklamní tabule

V obci, městě V obci., městě

Internet

Marketingové agentury

Brožury(katalogy) – 1 strana

Marketingové agentury

agentury

ANO

Cca 2000

ANO

5 000– 35 000

ANO

500 – 1000

ANO

Dle poskytnutých Média

Reportéři, novináři

Podpora prodeje

v okolních místech zdarma

služeb

ANO

Náklady na služby

ANO

Školení, rekvalifikace

ANO

Vlastní služby popř. služby

Osobní prodej

Vlastní personál

Náklady na Zasílání propagačních materiálů

Vlastní materiály

Sponzorování

Ve větších okolních městech

poštovné

ANO

Dle sponzorovaného subjektu

NE

Dle ceníku Místní obchody, úřady, Reklama v místě prodeje

služby, infocentra apod. Především centrum výstav a

Veletrhy a výstavy

veletrhů - BRNO

marketingové agentury

ANO

Dle počtu dní a metrů čtverečních

ANO

Školení, dodávka propagačních Informační centra

Vlastní informační centra

materiálů

ANO

Náklady na Balíčky

Vlastní služby

poskytnuté služby

ANO

Diskuse

53

6 Diskuse Rozdělení jednotlivých krajů České republiky, jejich charakteristiky, návštěvnost a kapacity lze nalézt v úvodu vlastní práce. V posledních dvou letech je zaznamenán mírný pokles návštěvníků celé České republiky a tedy i Jižní Moravy a Blanenska. Z expertní analýzy poklesu návštěvnosti zadané Krajským úřadem Jihomoravského kraje v červenci 2010 plyne, že návštěvnost v roce 2008 a v roce 2009 poklesla především z důvodu ekonomické krize. Jedná se o celosvětovou hospodářskou krizi způsobenou pádem finančních institucí v USA v roce 2008. Dalšími faktory jsou dle výzkumu nedostatečná infrastruktura a nerozvinuté služby, zvláště pak v Moravském krasu, absence inovativních a nekonvečních marketingových koncepcí rozvoje oblastí jako evropských destinací, nízká nabídka atraktivit cestovního ruchu, nabídek produktů, marketingové komunikace aj. Je tedy třeba se zaměřit na dostatečnou propagaci oblasti a zvážit možnosti snížení cenové náročnosti dovolené pro klienty v době, kdy chtějí a potřebují šetřit. Ve vlastní práci byly především rozebrány jednotlivé otázky dotazníkového šetření, které vedly k poznání spotřebitele, jeho chování a rozhodování při výběru rekreační oblasti. Vedle toho byly k závěrům použity i ostatní statistiky a data. Dotazníkové šetření nám poskytlo především odpověď na hlavní otázku bakalářské práce, a to které faktory mají značný vliv na rozhodování spotřebitele při výběru rekreační oblasti. Spotřebitelé měli možnost hodnotit více faktorů současně. Pro 74,4% respondentů byla rozhodujícím faktorem cena. V rámci možností lze tedy nabídnout slevy, akce pro rodiny či páry, balíčky služeb apod. i z důvodu, že dalším významným faktorem, který označilo jako rozhodující 37,6% dotazovaných byly slevy a akce. Poskytované služby jako rozhodující faktor označilo 17,1% respondentů. Mezi tyto služby lze zařadit především nejpreferovanější služby, a to ubytování, stravování, okolí, památky a příroda a doprava. Jako rozhodující faktor možnosti ubytování označilo 44% respondentů. Navíc ubytovaní dávají spotřebitelé přednost pohodlí a vybírají si nejčastěji hotely, apartmány nebo chaty. V oblasti Blanenska ubytování považují návštěvníci za přednost, proto není potřeba doporučovat zvláštní změnu služeb. Nabídka ubytovacích služeb spojená především se splněnými požadavky hygieny, profesionalitou a případnými doprovodnými službami by měla být samozřejmostí. 37,4 % respondentů ovlivňují památky, příroda a okolí a 19,9% image nebo prestiž oblasti. Tyto faktory jsou spojeny i s výsledky důvodů návštěvy oblasti. Mezi hlavní důvody návštěvy oblasti se řadí v první řadě poznání (nových míst, památek, kultury, tradic), stejně jako tomu bylo v analýze Masarykovy univerzity. Jeskyně Moravského krasu považují spotřebitelé za velkou přednost, je tedy možné použít tyto atraktivity oblasti jako hlavní věc v propagaci a lákat stálé i nové zákazníky na tyto přednosti oblasti, vedle kterých je třeba dostat do povědomí spotřebitele i poutě, jarmarky, kulturní a tradiční

Diskuse

54

akce, rybolovy, závody apod. Vše je vhodné doplnit o již zmiňované výhodné ceny a dále o neobvyklé činnosti v přírodě, jako například organizování různých výletů, dětských her, rychlokurz v horolezectví, pozorování noční zvěře, vyzkoušení si tradičních řemesel apod. Dřívější zkušenost jako rozhodující faktor označilo 37% dotazovaných. Z toho plyne doporučení, že je třeba při pobytu návštěvníka nabídnout profesionální služby a zajistit spokojenost zákazníka, aby se rád na místo vrátil a stal se tak stálým klientem a doporučil rekreační oblast dále. Typ dovolené je důležitý pro 34,9% dotazovaných. Nejčastěji lidé jezdí jedenkrát ročně, na letní dovolenou, kterou nejčastěji plánují měsíc dopředu. Prioritně lidé tráví dovolenou s partnerem či partnerkou, pouze necelé procento jezdí na dovolenou o samotě. Nejčastěji čerpané informace jsou z internetu, což není v dnešní době moderní techniky a neustálého rozvoje informačních technologií žádným překvapením. Také je přednostně využíván vedle osobní návštěvy v cestovní kanceláři ke koupi dovolené. Pro 20,1% je také pověst cestovní kanceláře další rozhodující faktor. Internet patří mezi silné stránky, které je dále potřeba zlepšovat a využívat v marketingové komunikaci. Je třeba, aby stránky byly plně funkční a přehledné. Vedle internetu jsou hojně využívána i informační centra, které mají velký potenciál. Pro spokojenost zákazníka je třeba rychlého zpracování informací, ochota a profesionální přístup. Dalším významným faktorem je pro 34,1% dotazovaných způsob dopravy. Z dalšího výzkumu je patrné, že nejpohodlnějším dopravním prostředkem je pro respondenty auto, avšak největším nedostatkem je dle výzkumu samotná doprava a stav vozovek. S tímto stanoviskem respondentů si dovoluji nesouhlasit v bodě dopravy, nejenom díky statistikám, ale i vlastní zkušenosti. Doprava v oblasti je funkční především díky integrovanému dopravnímu systému. Pouze v případě hromadné dopravy do krajních částí například Blanska je doprava mírně nedostatečná. Stav vozovek skutečně není moc dobrý. Protože lidé upřednostňují dopravu autem, je třeba zvážit možnosti zlepšení stavu vozovek. Značení tras a cest pro cykloturistiku a pěší turistiku jsou dle dotazovaných předností. V oblasti jsou hojně využívány nejen při dovolených, ale také při každoročních pořádaných cyklozávodech v oblasti Jedovnice. Jejich aktualizace, přesnost a pravidelná údržba by měla být samozřejmostí. Doporučit lze dále jejich napojení na celorepublikové sítě cyklistických stezek, které jsou slabou stránkou oblasti. Respondentů, kteří označili způsob stravování jako rozhodující faktor, bylo 23,3%. Ve stravování je upřednostňována polopenze, vlastní strava nebo all inclusiv. Je třeba, aby se jednotlivé rekreační oblasti zamysleli nad pojmem „pohostinství“ a věnovali pozornost kvalitě služeb, jídel, nabídky, ale také profesionalitě personálu a kvalifikaci. Z dotazníkového šetření je patrné, že pohostinství v oblasti je považováno spíše za nedostatek. Jednotlivé stravovací zařízení by se měli pokusit o maximální zlepšení své nabídky, cizojazyčný přístup, zařadit například tradiční jídla apod. Vylepšovaní nabídky pizzou, jak je

Diskuse

55

tomu v mnoha případech v restauracích, není tím nejlepším řešením jak zaujmout nabídkou. Dalšími možnými faktory bylo doporučení přátel, rodiny nebo známých, tento faktor je rozhodující pro 12 % respondentů. Jako důvod návštěvy uvedlo 33,3% dotazovaných možnosti sportovního využití, přesto pouze 11,2% dotazovaných označilo, jako rozhodují faktor možnosti sportu. Je pravděpodobné, že tento závěr plyne i ze skutečnosti, že dotazovaní považují možnosti sportu v oblasti za silný nedostatek. Některé oblasti mají skutečně sportovní hřiště a další možnosti v chátrajícím stavu. Naopak např. v Blansku je široká nabídka sportovních možností (aquapark, zimní stadion, bowling, sqash, aerobik, hřiště, baseball apod.). Je třeba více se zaměřit na propagaci možností sportu a aktivního a zdravého pobytu na dovolené. V oblastech, kde jsou sportovní možnosti na nižší úrovni, by jednotlivé obce měli zvážit jejich zlepšení. Problémem na Blanensku je také často s kvalitou vodních toků, rybníků, které jsou nevhodné ke koupání již na začátku sezóny. Je opět třeba zvážit možnost obcí zafinancování odbahnění a jiných možností zlepšení vody. Mezi jeden z nejméně ovlivňující faktorů patří vzdálenost místa dovolené od bydliště. Záleží na něm pouze 7,4% respondentů. Nejméně ovlivňujícím faktorem je reklama. Jako rozhodující faktor ji označilo pouze 0,9% respondentů. Důvodem může být neuvědomění si, jak moc nás reklama ovlivňuje všude kolem nás každý den. Propagační strategie je uvedena v poslední části vlastní práce a sestavena přehledná tabulka všech možností propagace, které oblast může využít pro marketingové tahy. Jako silně nedoporučovaná strategie se jeví reklama v televizi a sponzorovaní. Doporučená propagační strategie by se měla zaměřovat především na reklamu v rádiu a tisku. V mimo sezónní období je doporučeno se zaměřit na reklamu v časopisech zkombinovanou s nabídkou balíčků služeb, popřípadě v novinách. Je možné také pozvat do svých zařízení reportéry či novináře a poskytnout jim služby výměnou za pozitivní článek v časopise či televizi. V neposlední řadě je potřeba investovat do školení a motivace personálu a dalších účastníků cestovního ruchu, s kterými je klient v přímém kontaktu a tím podpořit kvalitu a efektivitu osobního prodeje. Mělo by být samozřejmostí účastnit se každoročního veletrhu cestovního ruchu pořádaného v Brně, kde zaujmou nejen klienty, ale také další firmy a účastníky cestovního ruchu. Financování je možné naplánovat z vlastních příjmů a části, která je věnovaná na cestovní ruch a z dotací EU.

Závěr

56

7 Závěr Blanensko je jednou z nejatraktivnějších turistických oblastí České republiky. Ročně ji navštíví tisíce domácích i zahraničních turistů. Především pro její nádhernou přírodu s více než tisícovkou jeskyní, která je z větší části chráněnou krajinnou oblastí a je ideální pro pobyt a sport. Láká také zajímavými církevními stavbami, zámky, zříceninami, několika hrady, zajímavými technickými stavbami i židovskými památkami. Za poslední dva roky mírně poklesla návštěvnost této rekreační oblasti, tento fakt je zapříčiněn nejenom celosvětovou hospodářskou krizí. Výsledky dotazníkového šetření přinesly informace, z kterých je patrné, že by se Blanensko mělo zaměřit na kvalitu ubytování, stravování, možnosti dopravy a nabídnout doplňkové služby při poznávání okolí, které je hlavním faktorem, který láká návštěvníky. Na základě těchto informací bylo navrženo jednání oblasti především v možnostech propagace, přístupu k zákazníkovi a nabídek a vylepšení služeb. Přes poklesy návštěvnosti je oblast stále atraktivní a potenciál cestovní ruchu je velký. Je tedy na místě investovat do propagace oblasti a vylepšení služeb s očekáváním přílivu nových i stávajících zákazníků.

Použitá literatura

57

8 Použitá literatura CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU – JIŽNÍ MORAVA. Statistiky [online]. [cit. 16. 5. 2010]. Dostupné na . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cestovní ruch – časové řady [online]. [cit. 20. 5. 2010]. Dostupné na . FORET, Miroslav. FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. FORET, Miroslav, STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, 2003, 159 s. ISBN 80-247-.0385-8. FORET, Miroslav. Marketing základy a postupy : jak se chovají spotřebitelé; přístupy k zákazníkům; zpracováváme marketingový plán; tvoříme marketingový mix: modelové situace, příklady, cvičení. Praha: Computer Press, 2001. 162 s. ISBN 80-7226-558-X. FORET, Miroslav. Marketing: základy a principy. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0709-6. HÁLEK, Vítězslav. Marketing – cvičení č. 5. Nákupní chování spotřebitelů [online]. [cit. 16. 5. 2010a]. Dostupné na . HÁLEK, Vítězslav. Marketing – cvičení č. 5. Nákupní chování spotřebitelů. Lidské potřeby [online]. [cit. 16. 5. 2010b]. Dostupné na . HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168948-3. HORNER, Susan. SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Cestovní ruch [online]. [cit. 20. 5. 2010]. Dostupné na . KIRÁL‘OVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, Philip. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. REGION BLANSKO MORAVSKÝ KRAS. Blanensko [online]. [cit. 18. 5. 2010]. Dostupné na . RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch. Ostrava : KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-28-6.

Použitá literatura

58

SMITH, Paul. Moderní marketing. Praha: Computer Press, 2000. 518 s. ISBN 80-7226-252-1. STÁVKOVÁ, Jana a kol. Trendy spotřebitelského chování. Brno: MSD, 2007. 1048 s. ISBN 80-86633-59-4. SOLOMON, Michael R. MARSHALL, Greg W. STUART, Elnora W. Marketing : očima světových marketing manažerů. Brno: Computer Press, 2006. 572 s. ISBN 80-251-1273-X. VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie spotřebitele : jak zákazníci nakupují. Praha: Grada, 2004. 284 s. ISBN 80-247-0393-9.

Přílohy

59

9 Přílohy Vážený respondente, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit k vypracování mé bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere přibližně 5-10 minut. Děkuji Vám za ochotu a čas. S pozdravem studentka 3. ročníku PEF MENDELU v Brně Leona Čekalová 1) Kolikrát do roka jezdíte na dovolenou? •

Nejezdím

•

1x

•

2x

•

3x

•

4x a více

2) Upřednostňujete letní nebo zimní sezónu? •

Letní

•

Zimní

•

Je mi to jedno

3) Navštěvujete více tuzemsko nebo zahraničí? •

Tuzemsko

•

Zahraničí

•

Je mi to jedno

4) Na jak dlouho jezdíte na dovolenou? •

Jeden den

•

2 – 3 dny

•

4 - 5 dní

•

6 – 7 dní

•

8 – 14 dní

•

více než 14 dní

5) Jaké jsou Vaše výdaje na dovolenou? •

Méně než 5 000,-

•

5 001 - 10 000,-

•

10 001 – 15 000,-

•

15 001 – 20 000,-

Přílohy •

60 více než 20 000,-

6) Jak dlouho dopředu nákup dovolené plánujete? •

Méně než týden

•

Měsíc

•

3 měsíce

•

Půl roku

•

Rok

7) Jakým způsobem dovolenou kupujete? •

Přes internet

•

Telefonicky

•

Až na místě dovolené

•

Osobně (např. v CK nebo jinde)

8) Jakou dopravu na dovolenou nejčastěji používáte? (seřaďte dle Vašich preferencí druhy dopravy na dovolenou, 1 – nejvíce preferuji, 5 – nejméně preferuji, každý druh dopravy můžeme mít jen jedno číslo) •

Auto

•

Vlak

•

Autobus

•

Letadlo

•

Loď

•

Jiná

9) S kým trávíte Vaši dovolenou? •

Sám

•

S rodinou

•

S partnerem/partnerkou

•

S přáteli

10) Jakému ubytování dáváte přednost? (seřaďte dle Vašich preferencí druhy dopravy na dovolenou, 1 – nejvíce preferuji, 5 – nejméně preferuji, každý druh dopravy můžeme mít jen jedno číslo) •

Hotel

•

Apartmán

Přílohy

61

•

Motel

•

Penzion

•

Chata

•

Kemp

•

Jiná

11) Jakému stravování dáváte přednost? •

Snídaně

•

Polopenze

•

Plná penze

•

All inclusiv

•

Vlastní

•

Stravovací zařízení (restaurace, hostinec, …)

12) Ovlivňují Vás následující faktory při výběru oblasti Vaší dovolené? (možnosti: rozhodně ovlivňuje, spíše ovlivňuje, neutrální, spíše neovlivňuje, rozhodně neovlivňuje) •

Cena

•

Slevy, akce ( last minute apod.)

•

Způsob dopravy

•

Způsob ubytování

•

Způsob stravování

•

Památky/příroda

•

Image či atraktivita oblasti

•

Dřívější zkušenost

•

Pověst CK

•

Typ dovolené

•

Vzdálenost místa dovolené od bydliště

•

Doporučení přátel

•

Reklama

•

Poskytované služby

•

Možnosti sportu

13) Seřaďte dle preferencí následující typy služeb: (možnosti: 1- nejpreferovanější, 2- méně …, každá služba může mít jen jedno číslo)

Přílohy

62

•

ubytování

•

stravování/restaurace

•

okolí/památky/příroda

•

sportovní vyžití

•

doprava

•

akce/slevy

14) Jakým způsobem čerpáte informace o navštěvované oblasti? (každá možnost má pouze jedno číslo, 5- nejčastěji, 1 – nejméně ) •

Internet

•

Informační centra

•

Přátelé/známí/ rodina

•

Letáky/katalogy

•

Vlastní zkušenost

15) Kolikrát jste oblast Blanenska navštívili? •

Nikdy

•

Jednou

•

2 – 5x

A

více než 5x

16) Pokud jste navštívili oblast, popř. její okolí na Blanensku, ohodnoťte ji: (dále hodnocení spokojenosti 1,2, 3, 4, 5 jako ve škole) • Adamov •

Blansko

•

Boskovicko

•

Černá Hora

•

Jedovnice

•

Kunštát/Letovice

•

Moravský kras

•

Rájec – Jestřebí

•

Velké Opatovice

17) Byla důvodem Vaší návštěvy Blanenska některá z uvedených možností? (možnosti: rozhodně ano, spíše ano, neutrální, spíše ne, rozhodně ne) •

Relaxace, odpočinek

Přílohy

63

•

Sportovní vyžití

•

Příroda/okolí/poznávání nových míst/památek/kultury/tradic

•

Seznámení s novými lidmi

•

Dárek

•

Adrenalin

•

Povinnost

•

Strávený čas s rodinou/přáteli

•

Výukový pobyt (např. jazykový pobyt apod.)

18) Jak se díváte na následující možnosti oblasti? Možnosti: přednost, nedostatek, nemohu posoudit •

Památky/návštěvní místa/příroda

•

Sportovní vyžití

•

Restaurace/pohostinství

•

Možnosti ubytování

•

Možnosti dopravy/vozovky

•

Značení tras a cest

•

Jeskyně

19) Z jakého kraje pocházíte? •

Praha

•

Středočeský

•

Plzeňský

•

Jihočeský

•

Karlovarský

•

Liberecký

•

Ústecký

•

Královéhradecký

•

Vysočina

•

Pardubický

•

Jihomoravský

•

Zlínský

•

Moravskoslezský

•

Olomoucký

Přílohy

64

20) Vaše povolání? •

Zaměstnanec

•

Zemědělec

•

OSVČ

•

Důchodce

•

Invalidní důchodce

•

Student

•

Na rodičovské/ mateřské dovolené

21) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání •

základní

•

vyučen/á bez maturity

•

vyučen/á s maturitou

•

středoškolské

•

vyšší odborné

•

vysokoškolské

22) Pohlaví

•

muž

•

žena

Děkuji Vám za váš čas věnovaný tomuto dotazníku.