Mezinárodní trestní tribunál „
NORIMBERSKÝ PROCES“
V dobČ od 20. listopadu 1945 do 1. Ĝíjna 1946 zasedal v porotním sále (sál þ. 600 – „Schwurgerichtssaal) norimberského justiþního paláce ve Fürther Straße Mezinárodní trestní tribunál (dále jen MTT). Byl vytvoĜen na základČ rozhodnutí Velké trojky (Spojených státĤ amerických, SovČtského svazu a Velké Británie) pĜijatých na konferencích v MoskvČ (1943), Teheránu (1943), JaltČ (1945) a Postupimi (1945). Soudní jednání bylo z povČĜení amerického prezidenta Trumana organizováno americkým soudcem Robertem H. Jacksonem, který pozdČji bČhem procesu vystupoval jako hlavní žalobce USA. Tento jako místo konání procesu doporuþil Norimberk. Norimberk tehdy disponoval dostateþnČ velkou a pĜi bombardování jen mírnČ poškozenou justiþní budovou (22.000 m² užitné plochy s cca. 530 kanceláĜemi a 80 jednacími sály), v jejíž bezprostĜední blízkosti se nacházelo rovnČž funkþní vČzení. Protože SovČtský svaz požadoval konání procesu v BerlínČ, bylo na základČ londýnské úmluvy vítČzných mocností ze dne 8.8.1945 o pronásledování váleþných zloþincĤ dohodnuto, že stálým sídlem soudního dvora bude Berlín. První soudní jednání (z nČkolika plánovaných) mČlo probíhat v Norimberku. Místo dalšího konání procesu si mČl soudní dvĤr urþit sám. Každá ze þtyĜ velkých mocností (pozdČji se pĜipojila i Francie) urþila jednoho soudce a jednoho zástupce (zástupce nedisponoval hlasovacím právem). VítČzné mocnosti byli stejnČ zastoupeni i pokud jde o žalobce.
PrĤbČh Norimberského procesu Soudní jednání Mezinárodního trestního tribunálu bylo zahájeno 18. Ĝíjna 1945 v budovČ Soudní komory (sídla kontrolní rady spojencĤ) v BerlínČ. PĜedsednictví vedl sovČtský soudce Iola T. Nikitschenko. Obžaloba byla podána na 24 hlavních váleþných zloþincĤ a šest „zloþineckých organizací“ (sbor politických vĤdcĤ NSDAP, SS, SA, Ĝíšskou vládu, generální štáb, gestapo a státní službu). V dobČ od 20. listopadu 1945 do 31. srpna 1946 pokraþovala soudní jednání v Norimberku. PĜedsednictví vedl britský þlen
soudního dvora, soudce lord Geoffrey Lawrence. BČhem 218 jednacích dnĤ byly pĜi pĜelíþeních provedeny výpovČdi 360 svČdkĤ; svČdci byli vyslechnuti zþásti ústnČ, zþásti písemnČ, þásteþnČ samotným soudním dvorem (236 svČdkĤ), þásteþnČ prostĜednictvím povČĜených soudcĤ. Soudní tribunál dále dĤkaznČ zhodnotil asi 200.000 písemných místopĜísežných prohlášení. Jednací Ĝád norimberského procesu odpovídal angloamerickému právu. Soudní dvĤr mČl v norimberské justiþní budovČ k dispozici více než 1.000 spolupracovníkĤ (vyslýchající personál, tlumoþníci, pĜekladatelé, zapisovatelé). Ve dnech 30. záĜí až 1. Ĝíjna 1946 byly vyhlášeny rozsudky: 12 trestĤ smrti; 7 trestĤ odnČtí svobody na 10 let až doživotí; 3 zproštČní obžaloby. Ze 6 obžalovaných organizací byly Ĝídící politické jednotky NSDAP, SS, gestapa a tajné služby prohlášeny za zloþinecké. Deset z dvanácti odsouzených k trestu smrti bylo povČšeno (Göring krátce pĜed plánovanou popravou spáchal sebevraždu, Bormann byl odsouzen v nepĜítomnosti). Poprava se konala v ranních hodinách dne 16.10.1946 ve staré sportovní hale norimberského vČzení (budova byla v roce 1987 v rámci stavebních prací stržena). TČla byla spálena v mnichovském krematoriu a popel byl rozprášen do vedlejšího pĜítoku Isary. Odsouzení, kterým byl uložen trest odnČtí svobody, byli pĜeloženi do vČznice spojencĤ pro váleþné zloþince v BerlínČ – Spandau. Poslední vČzeĖ Rudolf Heß spáchal v roce 1987 sebevraždu. VítČzné mocnosti pĤvodnČ plánovaly konání dalších spoleþných procesĤ, tento zámČr však nebyl v dĤsledku studené války uskuteþnČn. V Ameriþany obsazeném Norimberku se v letech 1947-1949 konalo ještČ dvanáct dalších USA - vojenských procesĤ proti politikĤm, vojákĤm, hlavním pĜedstavitelĤm hospodáĜských kruhĤ, lékaĜĤm, právníkĤm, þlenĤm ministerstva zahraniþí atd. Obdobné procesy byly vedeny i ve francouzské, britské a sovČtské okupaþní zónČ. Protokoly z hlavního váleþného procesu proti váleþným zloþincĤ (Norimberského procesu) byly zveĜejnČny v letech 1947-1949; tzv. modrá Ĝada („Blaue Reihe“) zahrnuje 22 svazkĤ þítajících 14.638 stran.
ýtyĜi body obžaloby: 1. spiknutí proti svČtovému míru 2. plánování, rozpoutání a provedení útoþné války 3. zloþiny a provinČní proti váleþnému právu 4. zloþiny proti lidskosti
Za nejvýznamnČjší nacisty bylo obžalobou oznaþeno tČchto 24 hlavních váleþných zloþincĤ: Bormann Martin, nar. 1900, rolník, od roku 1933 vedoucí štábu Rudolfa Heße; bČhem 2. svČtové války nejbližší spolupracovník Hitlera v hlavním stanu vĤdce. ZemĜel zaþátkem kvČtna 1945 v BerlínČ (v mezidobí prokázáno, bČhem procesu však nejisté). Obžalován v nepĜítomnosti pro bod 1, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným z bodu 3 a 4 obžaloby a odsouzen k trestu smrti. Dönitz, Karl, nar. 1891, velkoadmirál. Po HitlerovČ smrti dne 2. kvČtna 1945 vedl Ĝíšskou vládu. Obžalován z bodu 1, 2 a 3 obžaloby; uznán vinným bodem 2 a 3 a odsouzen k 10 letĤm žaláĜe. PropuštČn v roce 1956. ZemĜel v roce 1980. Frank, Hans, nar. 1900, advokát. Od roku 1939 generální guvernér v Polsku. Obžalován z bodu 1, 3 a 4; uznán vinným bodem 3 a 4 obžaloby; odsouzen k trestu smrti. Frick, Wilhelm, nar. 1877, Ĝíšský ministr vnitra. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4, uznán vinným z bodu 2, 3 a 4; odsouzen k trestu smrti. Fritzsche, Hans, nar. 1900, novináĜ. Od roku 1933 vedoucí zpravodajství v tiskovém oddČlení ministerstva propagandy. Do jisté míry souzen na místČ Goebbelse, který spáchal sebevraždu. Obžalován pro bod 1, 3 a 4; zproštČn obžaloby. PozdČji odsouzen v jednom z denacifikaþních procesu k 9 rokĤm nucených prací; propuštČn na podzim 1950, zemĜel v roce 1953. Funk, Walter, nar. 1890, hospodáĜský novináĜ, Ĝíšský ministr hospodáĜství, od roku 1939 prezident NČmecké Ĝíšské banky. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; odsouzen pro bod 2, 3 a 4 k trestu doživotí. V roce 1957 z dĤvodu nemoci propuštČn; zemĜel v roce 1960. Göring, Hermann, nar. 1893. Jako pruský ministr vnitra zĜídil úĜad tajné státní policie, který se byl pozdČji pĜemČnČn na státní tajnou policii (gestapo). Od roku 1936 mobilizoval hospodáĜské síly Ĝíše pro znovuvyzbrojení NČmecka. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; odsouzen pro bod 1, 2, 3 a 4 k trestu smrti. V pĜedveþer plánované popravy
spáchal sebevraždu požitím ciankály. PĤvod kapslí jedu zĤstal neobjasnČn. Heß, Rudolf, nar. 1894. Od roku 1933 zástupce Hitlera v NSDAP. V roce 1941 utekl za nevyjasnČných okolností do Skotska, kde byl internován. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; odsouzen pro bod 1 a 2 k trestu doživotí. Zaþátkem roku 1987 spáchal ve vČzení pro váleþné zloþince v BerlínČ – Spandau sebevraždu. Jodl, Alfred, nar. 1890, generální plukovník, velitel Ĝídícího štábu wehrmachtu a poradce Hitlera ve strategických a operativních záležitostech. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k trestu smrti. Kaltenbrunner, Ernst, nar. 1903, advokát. Šéf státní policie a hlavního úĜadu státní policie. Obžalován z bodu 1, 3 a 4; odsouzen pro bod 3 a 4 obžaloby k trestu smrti. Keitel, Wilhelm, nar. 1882, generální polní maršál a velitel vrchního velení wehrmachtu. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4; uznán vinným v plném rozsahu a odsouzen k trestu smrti. Krupp von Bohlen und Halbach, Gustav, nar. 1870. Obžalován jako pĜedstavitel nČmeckého tČžkého a zbrojního prĤmyslu z bodu 1, 2, 3, a 4 obžaloby. Z dĤvodu nezpĤsobilosti úþasti na soudním Ĝízení v dĤsledku zranČní zpĤsobeného dopravní nehodou v roce 1944 bylo Ĝízení proti nČmu zastaveno. ZemĜel v roce 1950. (V roce 1948 v tzv. Krupp procesu – jednom z 12 následných USA-vojenských procesĤ – byl odsouzen jeho syn Alfried k 12 letĤm odnČtí svobody a k trestu propadnutí majetku). Ley, Robert, nar. 1890, chemik. V roce 1933 odstranil svobodné odbory a vedl silnČ ideologicky zamČĜenou NČmeckou frontu práce. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby. 26.10.1945 spáchal v norimberském vČzení sebevraždu. Neurath, Konstantin von, nar. 1873, od roku 1908 v diplomatických službách. Od bĜezna 1939 do roku 1943 (od r. 1941 doþasnČ propuštČn) Ĝíšský protektor v ýechách a na MoravČ. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným ve všech bodech obžaloby; odsouzen k trestu 15 let odnČtí svobody. PropuštČn v roce 1954 pro nemoc; zemĜel v roce 1956.
Papen, Franz von, nar. 1879, vícekancléĜ v prvním HitlerovČ kabinetu (1933), pozdČji velvyslanec ve Vídni a AnkaĜe. Obžalován z bodu 1 a 2 obžaloby; zproštČn obvinČní. NáslednČ v jenom z tzv. denacifikaþních procesĤ odsouzen k 8 letĤm nucených prací; v roce 1949 propuštČn; zemĜel v roce 1969. Raeder, Erich, nar. 1876, velkoadmirál, od roku 1943 vrchní velitel váleþného námoĜnictva. Obžalován a odsouzen z bodu 1, 2 a 3 obžaloby k trestu doživotí; v roce 1955 z dĤvodu nemoci propuštČn; zemĜel v roce 1960. Ribbentrop, Joachim von, nar. 1893, obchodník, v letech 1938-1945 Ĝíšský ministr zahraniþních vČcí. Obžalován a odsouzen k trestu smrti (body 1, 2, 3 a 4 obžaloby). Rosenberg, Alfred, nar. 1893, od roku 1941 Ĝíšský ministr pro obsazené východní oblasti. Obžalován a odsouzen k trestu smrti (body 1, 2, 3 a 4 obžaloby). Sauckel, Fritz, nar. 1894, od roku 1942 hlavní HitlerĤv zmocnČnec pro „pracovní nasazení“ a jako takový odpovČdný za 5 miliónĤ v NČmecku totálnČ nasazených žen a mužĤ z obsazených území Evropy. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným z bodu 3 a 4 obžaloby a odsouzen k trestu smrti. Schacht, Hjalmar, nar. 1877, bankéĜ, prezident ěíšské banky a ministr hospodáĜství, od roku 1944 v koncentraþním táboru Flossenbürg. Obžalován z bodu 1 a 2 obžaloby; zproštČn obžaloby. Krátce nato z podnČtu nČmeckých úĜadĤ zatþen (do r. 1948), druhou instancí opČt zproštČn; zemĜel v roce 1970. Schirach, Baldur von, nar. 1907, vĤdce Ĝíšské mládeže; od roku 1940 župní hejtman ve Vídni. Obžalován z bodu 1 a 4 obžaloby; uznán vinným z bodu 4 obžaloby a odsouzen na 20 let; v roce 1966 propuštČn; zemĜel v roce 1974. Seyß-Inquart, Arthur, nar. 1892, advokát; v letech 1940 – 1945 Ĝíšský komisaĜ pro okupovaná holandská území. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; uznán vinným bodem 2, 3 a 4 obžaloby a odsouzen k trestu smrti. Speer, Albert, nar. 1905, architekt; od roku 1937 generální stavební inspektor pro Berlín; v letech 1942 – 1945 Ĝíšský ministr pro vyzbrojení a munici. Obžalován z bodu 1, 2, 3 a 4 obžaloby; odsouzen pro bod 3 a 4 obžaloby k trestu 20-ti let odnČtí svobody; v roce 1966 propuštČn; zemĜel v roce 1981. Streicher, Julius, nar. 1885, uþitel. V roce 1923 založil týdeník „Der Stürmer“ („Útoþník“ - publicistický orgán podnČcující štvaní proti židĤm), jehož vlastníkem a vydavatelem zĤstal do roku 1945 (pĜestože byl v roce 1944 jmenován župním hejtmanem FrankĤ). Obžalován z bodu 1 a 4 obžaloby; odsouzen pro bod 4 obžaloby k trestu smrti.
Vydavatel:
Oberlandesgericht Nürnberg (Vrchní zemský soud v Norimberku) Fürther Str. 110, D-90429 Nürnberg Text: Prof. Dr. Klaus Kastner Fotografie: Ray D‘Addario PĜeklad: JUDr. KateĜina Brychtová, PhD. LL.M. Další informace: www.olg-nuernberg.bayern.de
18.6.2007
