Mzdová problematika a personalistika ve společnost Multi s.r.o

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Mzdová problematika a personalistika ve společnost Multi s.r.o.

Červen 2014

Petra Zubatá

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. CR.

Tato absolventská práce s názvem „Mzdová problematika a personalistika ve společnosti Multi s.r.o.“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato absolventská práce s názvem Mzdová problematika a personalistika ve společnosti Multi s.r.o. bude rozdělena na dvě části. První část bude teoretická, kde bude řešena problematika mezd a pracovněprávní vztahy ve společnosti Multi s.r.o. společně s ročním zúčtováním daní. V této části budou představeny právní předpisy, vysvětleny základní pojmy související se mzdami a ročním zúčtováním daní. V druhé části, praktické se práce bude zabývat představením firmy Multi s.r.o., ve které bude provedena osobní a mzdová agenda, vypočítání mezd společně se zaúčtováním a roční zúčtování daně z příjmu fyzických osob.

Klíčová slova: Zákoník práce, zaměstnanec, zaměstnavatel, pracovní smlouva, mzda, plat, daň

ABSTRAKT This graduation work with the title Wage Issues and Human Resources Management in Company Multi s.r.o.. is divided into two parts. First part will be theoretical, where issues of wages and labour-law relations in the company Multi s.r.o. will be dealt with together with annual settlement of tax. In this part law regulations will be presented, basic terms connected with wages and annual settlement of tax will be explained as well. In the second part, practical one, will the work deal with a presentation of the firm Multi s.r.o., in which a personal and salary agenda, a calculation of wages together with account for and annual settlement of taxes of income of physical personas.

Keywords: Labour code, employee, employer, employment contract, wage, salary, tax

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Janě Šilhánové za odborné rady při tvorbě této absolventské práce a také paní Vilmě Novosadové, která mi poskytla pracovní stáž a ochotně mi pomáhala s praktickou částí.

Prohlášení

Já, Petra Zubatá, absolvent(ka) denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorem (autorkou) a nositelem (nositelkou) autorských práv k absolventské práci na téma „Mzdová problematika a personalistika ve společnosti Multi s.r.o.“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použil(a) zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíž

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a) ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Zlíně, dne 12. 5. 2014 ........................................ podpis

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 I TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 7 1 PRACOVNÍ PRÁVO A ZAMĚSTNANOST ........................................................ 8 1.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY .......................................................................................... 8 2 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ........................................................................ 10 2.1 PRACOVNÍ POMĚR ........................................................................................ 12 2.1.1 Vznik pracovního poměru ............................................................. 13 2.1.1.1 Druhy pracovních smluv ............................................................... 15 2.1.1.2 Pracovní doba a Doba odpočinku .................................................. 17 2.1.2 Změna pracovního poměru ............................................................ 19 2.1.3 Skončení pracovního poměru ........................................................ 20 3 MZDY, PLAT A JINÉ FORMY ODMĚŇOVÁNÍ ............................................. 23 3.1 MZDA.......................................................................................................... 24 3.1.1 Složky mezd .................................................................................. 25 3.1.2 Druhy mezd................................................................................... 25 3.2 PLAT ........................................................................................................... 27 4 DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ............................................................... 29 II PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 30 5 MZDY A PERSONALISTIKA VE SPOLEČNOSTI MULTI S.R.O. ............... 31 5.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI MULTI S.R.O. .................................................... 31 5.2 PŘEDSTAVENÍ ÚČETNÍHO PROGRAMU POHODA A ÚČTO 2011 ......................... 32 5.2.1 Účetní program pohoda ................................................................. 32 5.2.2 Účetní program Účto 2011 ............................................................ 32 5.2.2.1 Mzdy s Pohodou............................................................................ 33 5.3 PŘEDSTAVENÍ EXTERNÍ SPOLEČNOSTI ........................................................... 34 5.3.1 Historie společnosti ....................................................................... 34 5.3.2 Předmět podnikání a nabídka služeb .............................................. 35 5.4 PERSONÁLNÍ PROBLEMATIKA SPOLEČNOSTI MULTI S.R.O............................... 35 5.5 MZDY VE SPOLEČNOSTI MULTI S.R.O. ........................................................... 37 5.6 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ ............................................................................. 50 5.6.1 Struktura základu daně a výpočet základu daně ............................. 51 5.6.1.1 Struktura základu daně: ................................................................. 51 5.6.1.2 Výpočet daně a daňového zvýhodnění ........................................... 51 5.6.1.3 Výpočet daně z příjmů fyzických osob .......................................... 52 5.7 SHRNUTÍ...................................................................................................... 56 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 61 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 62 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 63 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 64

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

6

ÚVOD Tato absolventská práce s názvem Mzdová problematika a personalistika ve společnosti Multi s.r.o. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bude zmíněno několik zákonů a právních předpisů, kterých se týká zaměstnanost a pracovní poměr. V následující řadě se budeme zabývat pracovněprávními vztahy, kde se objasní pojem pracovní smlouva, dohody, dále jak vzniká pracovní poměr nebo jak se může pracovní poměr změnit či ukončit. Tyto informace jsou uvedeny v teoretické oblasti, ale používají se i v praktickém životě neboť každý kdo se pohybuje v pracovněprávním vztahu a může to být zaměstnavatel nebo zaměstnanec by měl své povinnosti znát, protože neznalost neomlouvá ať už to je u zákonu či předpisů. V neposlední řadě budou vysvětleny dva základní pojmy, které jsou taktéž v pracovním vztahu důležité, bude to mzda a plat, jelikož lidé pracují proto, aby za pracovní výkon byli odměněni. U mzdy popíšeme složky a druhy mezd, u platů uvedeme tabulku s platovými tarify. Jako poslední v teoretické části bude daň z příjmu fyzických osob. Jako další následuje část praktická. V praktické části budou aplikovány poznatky s části teoretické. Nejprve bude představena firma paní Novosadové, která poskytla informace a data k vytvoření praktické části. Další firma, která bude uvedena je společnost Multi s.r.o. ve které se bude provádět personální agenda, kde se přijmou do nově otevřené podnikové prodejny zaměstnanci, bude jim vytvořena pracovní smlouva v programu Účto 2011, následně počítány mzdy za období únor až duben v programu Pohoda. V této části budou popsány i přílohy uvedené na závěr v této absolventské práce, jelikož tato práce s sebou nosí i plno dokumentů, ať už to je od účetní, zdravotní pojišťovny, sociální správy nebo z finančního úřadu. A na závěr se bude počítat roční zúčtování daně z příjmu fyzických osob zaměstnanců, kteří pracují ve společnosti Multi s.r.o. Cílem absolventské práce je ukázat mzdovou a personální problematiku, vysvětlit důležité pojmy, které s touto problematikou souvisí. Vytvořit personální agendu nových zaměstnanců, přihlásit na příslušné orgány, následně jim vypočítat mzdu a stálým zaměstnancům spočítat roční zúčtování daně.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

8

PRACOVNÍ PRÁVO A ZAMĚSTNANOST

Pracovní právo a zaměstnanost je nejdůležitější v oblasti mezd a personalistiky. Pracovní právo je uvedeno v Zákoníku práce, kde jsou přesně zobrazena práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele a s tím související. Je to široká škála informací, proto bude v absolventské práci uvedeno jen to, co se považuje za nejdůležitější.

1.1 Právní předpisy Jedním z nejvýznamnějších předpisů je Zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb., včetně souvisejících předpisů. V tomto odstavci budou uvedeny zákony a vyhlášky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci neboť právě vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je stěžejním tématem. Právní předpisy a vyhlášky je celá řada, proto uvedu jen ty, které jsou důležité a zmíněné v absolventské práci. Jsou to: 

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterými se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci



Nařízení vlády č. 227/2010 Sb., o odchylné úpravě pracovního poměru a zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí



Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli



Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání



Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů



Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu



Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů



Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti



Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce



Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.


9

Dne 1. 1. 2014 byl vydán nový Občanský zákoník, který řeší taktéž vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Záležitosti, které nejsou uvedeny v občanském zákoníku, jsou řešeny v zákoníku práce.


2

10

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

Po pracovním právu a zaměstnanosti bude následovat kapitola pracovněprávní vztahy, která je neméně důležitá jako právní předpisy. V této kapitole bude kladen důraz na definici pracovněprávních vztahů a na vysvětlení základních pojmů týkající se zaměstnanosti. V úvodu kapitoly pojednávající o pracovněprávních vztazích považuji za důležité si terminologicky pojem pracovně právní vztahy vymezit. dÁmbrosová definuje pracovněprávní vztahy jako: „Pod pojmem pracovněprávní vztahy se rozumějí právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jakož i právní vztahy kolektivní povahy, které související s výkonem závislé práce.” (dÁmbrosová, 2011, s. 291) Velmi důležitým pojmem v uvedené definici je právě termín závislá práce. Typickým rysem závislé práce je: 

vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance



výhradně osobní výkon práce zaměstnancem, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo v dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele. (dÁmbrosová, 2011, s. 291)

Za závislou práci se považuje i takový případ, kdy zaměstnavatel dočasně přiděluje zaměstnance, aby vykonával svoji práci u jiného zaměstnavatele na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti. (dÁmbrosová, 2011, s. 291) Tento případ se nazývá agenturním zaměstnáváním. Z výše uvedeného je zřejmé, že pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Obě smluvní strany uzavírají pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou. Další formy pracovněprávních vztahů jsou dohody. Zaměstnavatel se zaměstnancem může uzavřít dva typy dohod: 

Dohoda o provedení práce



Dohoda o pracovní činnosti

Více se o dohodách a pracovních smlouvách budu zabývat níže v kapitole 2.1. Definici pracovněprávních vztahů najdeme i v Zákoníku práce dále jen ZP zákon č. 262/2006 Sb. ZP od 1. 1. 2013 nově formuluje základní zásady pracovněprávních vztahů


11

v ustanovení § 1a ,protože se tyto zásady podobaly povinnostem zaměstnavatele, jakožto jedné ze smluvních stran pracovněprávních vztahů. (Nesčáková, 2012, s. 20) S novou účinností je rozlišeno pět základních pravidel, které budou uvedeny a vysvětleny. 1. Zvláštní zákonná ochrana zaměstnance Ochrana zaměstnance se slabším postavením v rámci pracovněprávních vztahů. Slabší postavení vyplívá z toho, že i když jsou smluvní strany rovnocennými partnery v rámci uzavírání pracovněprávních vztahů, zaměstnanec vykonává svou práci jako podřízený k zaměstnavateli na jeho pokyn, a podobně (Neščáková, 2012, s. 20) 2. Uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce Účastníci pracovněprávních vztahů dbají na bezpečnostní předpisy a ochranu zdraví při práci. (Neščáková, 2012, s. 20) 3. Spravedlivé odměňování zaměstnance Z této zásady vyplívá, rovnost v odměňování, tj. aby zaměstanci za stejnou práci byli odměněni stejnou mzdou. Dále tato zásada upozorňuje na základní pravidlo v rámci zdržení se diskriminačního přístupu. (Neščáková, 2012, s. 20) 4. Řádný výkon práce zaměstnance v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele Zaměstnanec či zaměstnavatel by si měl být vědom svých povinností i práv a toto uplatňovat v pracovněprávních vztazích z pohledu dobrých mravů. (Neščáková, 2012, s. 20) 5. Rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace Každý v pracovněprávním vztahu by měl mít rovné příležitosti a dodržovat zákaz diskriminačního jednání. Měl by to být základní předpoklad v rámci pracovněprávních vztahů. (Neščáková, 2012, s. 20) V předchozích odstavcích a kapitolách byly už několikrát uvedeny pojmy zaměstnanec a zaměstnavatel. V následujícím kroku bych tyto dva základní pojmy, na kterých je, postaven pracovněprávní vztah vysvětlila.


12

Zaměstnanec „Zaměstnanec je jeden ze subjektů pracovněprávních vztahů. Způsobilost mít práva a povinnosti jako zaměstnanec a současně i způsobilost k právním úkonům nabývá fyzická osoba dosažením 15 let věku.” (Dvořáková, 2004, s. 144) Zaměstnavatel nesmí sjednat den nástupu do práce, jestliže předešlí den ukončil povinnou školní docházku. Zaměstnanec nesmí uzavřít

dohodu o hmotné

odpovědnosti, jestliže nedovršil 18 let. (Dvořáková, 2004, s. 144) „Práce fyzických osob mladších 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto fyzické osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost za podmínek stanovené zákonem č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti.” (zákon č. 262/2006 zákoník práce s komentářem, s. 50) Zaměstnavatel Podle ZP je pojem zaměstnavatel vysvětlen takto „Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.” (zákon č. 262/2006 zákoník práce, s. 12) Pokud je zaměstnavatel fyzická osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,(živnost volná, ohlašovací, vázaná)nebo na základě zvláštního předpisu – lékaři, právníci…). Je-li zaměstnavatel právnická osoba, podniká také na základě zákonem stanovaných oprávnění, může se jednat tzv. korporace, nadace, spolky. Zaměstnavatel může být i stát. (Šubrt, 2014, s. 29) V pracovněprávních vztazích může být pracovník zaměstnán na občasnou výpomoc, nebo na krátkodobý pracovní poměr tzv. brigádník. Brigádník může být zaměstnán i na jednorázovou výpomoc, nepravidelné práce nebo na práce malého rozsahu. V tomto pracovním vztahu se uzavírá se zaměstnavatelem dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti.

2.1 Pracovní poměr V následující podkapitole se budeme věnovat pracovnímu poměru. Bude vysvětleno, jak pracovní poměr vzniká, jaké má druhy a jak můžeme změnit či ukončit pracovní poměr.


13

Před vznikem pracovního poměru korporace, živnostník, orgány státní správy vybírají potencionální zaměstnance na základě výběrového řízení. Ze zaslaných životopisů budou vybráni vhodní uchazeči, kteří splňují požadavky na danou pozici a budou následně pozváni na pracovní pohovor. Jako závěr přijímacího řízení je vznik pracovního poměru. Více o vzniku v následujícím podnadpisu. 2.1.1 Vznik pracovního poměru Jak už je uvedeno, pracovní poměr vzniká mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Základem pro vznik pracovního poměru je uzavření pracovní smlouvy, která musí být ve dvou vyhotoveních. Jeden obdrží zaměstnanec a druhý si ponechá zaměstnavatel. Pracovního poměr může vzniknout i jmenováním. Pracovní smlouva musí být v písemné podobě a musí podle zákoníku práce obsahovat tyto náležitosti: a) „druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. ” (zákon č. 262/2006 Sb. zákon práce, s. 15) Pracovní smlouva obsahuje i nepovinné náležitosti, které do smlouvy zahrnujeme, jsou to: 

zkušební doba,



doba trvání pracovní smlouvy,



práva a povinnosti smluvních stran,



povinnosti zaměstnavatele,



mzdové nebo platové podmínky,



pracovní doba,



souhlas zaměstnance s posíláním na pracovní cesty,



souhlas zaměstnance se srážkou ze mzdy za poskytnuté stravenky, ochranné pracovní prostředky, které zůstávají zaměstnanci po skončení pracovního poměru a nemají ukončenou tzv. vynášecí dobu,



konkurenční ujednání,



ujednání o hmotné odpovědnosti a mlčenlivosti a další. (Neščáková, 2011, s. 33)

Aby byla pracovní smlouva považována za platnou, musejí ji obě smluvní strany písemně uzavřít a to buď předem, nebo v den nástupu zaměstnance do pracovního výkonu.


14

Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s pracovním řádem, vnitřními předpisy a s BOZP. (Šubrt, 2014, s. 44) Dalším způsobem, jak uzavřít pracovní poměr může být jmenování. Podle ZP je jmenování definováno takto: „Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem, nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího a) organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky.” (zákon č. 262/2006, zákon práce, s. 14) Z toho vyplívá, že pracovní poměr se zakládá jmenováním jen u některých vedoucích zaměstnanců ve veřejných službách, správě a ve státních podnicích a státních fondech.

Ohlašovací povinnost zaměstnavatele Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem uzavře pracovní poměr, musí splnit určité zákonem stanovené povinnosti. 

Odeslat hlášení o nástupu na tiskopise Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec evidován. Toto oznámení musí být odesláno nejpozději do 8 dnů od nástupu zaměstnance. (dÁmbrosová, 2011, s. 302) Jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr, povinnost zaměstnavatele je odhlásit zaměstnance na příslušné zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel odesílá tiskopis Hromadné oznámení zaměstnavatele, ovšem s tím rozdílem že na tiskopisu bude uvedeno - odhlášení.



Ohlásit zaměstnance na příslušné správě sociálního zařízení a to do 8 dnů od jeho nástupu do práce a při ukončení pracovního poměru musí být zaměstnanec odhlášen.


15

2.1.1.1 Druhy pracovních smluv V následující části se budeme zabývat jednotlivými dohodami či pracovními poměry na dobu určitou nebo neurčitou, které uzavírá zaměstnavatel společně se zaměstnancem. Tyto druhy pracovních smluv jsou uvedeny v ZP. V České Republice může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít pracovní poměr na dobu určitou a na dobu neurčitou. Jako první budeme věnovat pozornost pracovnímu poměru na dobru určitou. Pracovní poměr na dobu určitou Od roku 2012, kdy proběhla novela zákoníku práce, jsou nová pravidla pro uzavírání a trvání pracovního poměru na dobu určitou. Zaměstnavatel může sjednat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou nejdéle na 3 roky, která ode dne svého vzniku může být opakována nebo prodloužena nejvýše 2x. Kdyby zaměstnavatel využil tyto možnosti, mohl by pracovní poměr trvat až 9 let. Protože zákon přinesl nové omezení „3x a dost”, záleží na tom, na jak dlouho zaměstnavatel pracovní poměr sjednává nebo prodlužuje. Pokud by zaměstnavatel uvedené možnosti již vyčerpal, bude možné se stejným zaměstnancem sjednat pracovní poměr na dobu určitou znovu, pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 3 let. (Šubrt, 2014, s. 46) Pracovní poměr na dobu určitou může ukončit zaměstnanec nebo zaměstnavatel bez udání důvodu a to písemnou formou.

Pracovní poměr na dobu neurčitou Jestliže není v pracovní smlouvě uvedeno datum, kdy pracovní smlouva končí, pracovní poměr trvá po dobu neurčitou. Zaměstnavatel se zaměstnancem může sjednat zkušební dobu. Zkušební doba slouží u obou smluvních stran, aby zjistili, jestli jim uzavřený pracovní poměr vyhovuje či nikoli. Zkušební doba musí být sepsána předem a písemně. Zkušební doba může trvat: 

3 měsíce



6 měsíců u vedoucích pozic (dÁmbrosová, 2011, s. 298)


16

Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce je přesně definována v ZP. „Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. ” (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 26) Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně mezi smluvními stranami a to ve dvojím vyhotovení, kdy jedno vyhotovení dá zaměstnavatel zaměstnanci. U dohody o provedení práce není důležité, jestli náplň práce je jednorázová nebo opakující se činnost, jen se nesmí přesáhnout daný počet hodin. Dohoda o provedení práce může být sjednána na dobu určitou nebo neurčitou. Dohoda o provedení práce by měla obsahovat: 

dobu, na kterou se dohoda uzavírá,



vymezení práce,



místa, kde by měla být práce vykonávána,



předpokládaná doba trvání práce,



předpokládaný rozsah pracovních hodin, které budou nezbytné pro výkon práce,



odměna nesmí být nižší než minimální mzda, podmínky pro její poskytnutí,



možnost a způsob zrušení dohody. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s komentářem, s. 161)

Zaměstnanec, který koná činnost na dohodu je účasten nemocenského, a tím i důchodového pojištění, jestliže jeho příjem z dohody přesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. To znamená, že zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést sociální a zdravotní pojištění. Pokud vznikne zaměstnanci v takovém kalendářním měsíci pracovní neschopnost, má po dobu trvání dohody nárok na náhradu odměny zaměstnavatele prvních 3 týdnech. (Šubrt, 2014, s. 65) Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v kalendářním roce 300 hodin, dohoda nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, která je v České Republice 40 hodin týdně. Jestliže


17

není určen způsob zrušení dohody, je možné ji zrušit dohodou nebo může být jednostranně zrušena bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou. Výpovědní doba běží ode dne doručení. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 26) Dohoda o pracovní činnosti musí být stejně jak dohoda o provedení práce sjednaná písemně, jinak je neplatná. Dohoda o pracovní činnosti by měla obsahovat: 

sjednané práce,



rozsah pracovní doby,



dobu, na kterou se dohoda uzavírá,



odměnu z dohody, nesmí být nižší než minimální mzda,



v dohodě lze sjednat i ukončení, dovolenou nebo právo na ostatní důležité osobní překážky v práci. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s komentářem, s. 164)

2.1.1.2 Pracovní doba a Doba odpočinku U pracovněprávních vztahů, kde zaměstnavatel se zaměstnancem uzavírá pracovní smlouvu, je důležitá i pracovní doba, která je uvedena ve smlouvě a doba odpočinku, kterou každý zaměstnanec potřebuje. Nejdříve se budeme věnovat pracovní době. Pod označením pracovní doba se rozumí doba, v níž zaměstnanec vykonává práci a také doba, ve které zaměstnanec musí být na svém pracovišti a být připraven k výkonu práce, podle pokynů, které zadá zaměstnavatel. (dÁmbrosová, 2011, s. 304) Pracovní doba je přímo stanovena zákonem a rozděluje se do několika skupin: 

zaměstnanci pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodin týdně,



zaměstnanci v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hodin týdně,



zaměstnanci v dvousměnném pracovním režimu 38,75 hodin týdně,



zaměstnanci mladší 18 let nesmí délka pracovní doby přesáhnout denně 8 hodin a týdně 40 hodin. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 27)

Rozvržení pracovní doby stanový zaměstnavatel, určí začátek a konec směn. Zaměstnavatel musí rozvrhnout pracovní dobu tak, aby rozvržení pracovní doby nebylo v rozporu bezpečné a zdravé práce. (dÁmbrosová, 2011, s. 305) V praxi se nejčastěji pracovní doba rozděluje do rovnoměrné a nerovnoměrné pracovní doby. Rovnoměrná pracovní doba znamená, že zaměstnavatel stanoví na jednotlivé týdny


18

pracovní dobu nebo sjednanou kratší dobu. Oproti tomu nerovnoměrná pracovní doba se používá většinou ve směnném provozu, který vyžaduje nepřetržitou práci zaměstnanců ve směnách. Zaměstnanec dosahuje odlišný limit odpracované doby za jednotlivé týdny, záleží, kolik směn zaměstnanec odpracuje v příslušném týdnu. Průměrná pracovní doba nesmí u nerovnoměrné pracovní doby přesáhnout stanovenou pracovní dobu, která činí maximálně 40 hodin týdně. (Neščáková, 2012, s. 94) Další zákonem stanovené limity pracovní doby jsou:  délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin,  maximální týdenní pracovní doba i s přesčasem je 48 hodin, to znamená, že zaměstnavatel nám může nařídit pouze 8 hodin přesčasu za týden. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s komentářem, s. 173) Zaměstnavatel je ze zákona evidovat pracovní dobu zaměstnance, jeho odpracované směny, práce přesčas, v pohotovosti i noční práce. Na žádost zaměstnance, je zaměstnavatel povinen umožnit náhled do evidence jeho pracovní doby, do jeho mezd a pořizovat si z nich výpisy, na náklady zaměstnavatele. (Vybíhal a kol., 2012, s. 49) Jako další pojmy vztahující se k pracovní době je pracovní pohotovost, noční práce, pružná pracovní doba a konto pracovní doby. (Vybíhal a kol., 2012, s. 44)

Pracovněprávní vztahy zahrnují i dobu odpočinku, která je stejně důležitá jako pracovní doba. Je opět vymezena v Zákoníku práce. Dobu odpočinku můžeme rozdělit do několika základních pojmů: 

nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami,



dny pracovního klidu,



nepřetržitý odpočinek v týdnu. (Neščáková, 2012, s. 101)

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami je časový úsek, který navazuje na konec jedné směny a začátek směny druhé v úseku 24 hodin. Odpočinek mezi směnami musí činit ze zákona nejméně 12 hodin. (Neščáková, 2012, s. 101) Zaměstnavatel v naléhavých případech, které jsou vymezeny v zákoníku práce, může zkrátit dobu odpočinku z 12 hodin na 8 hodin u zaměstnance starší 18 let, za podmínek že


19

další odpočinek bude zaměstnanci prodloužen o dobu zkrácení odpočinku předchozího. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 29) Dny pracovního klidu Den pracovního klidu je nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a státem vyhlášené svátky, které jsou formulovány v Zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 29) Nepřetržitý odpočinek v týdnu Zaměstnavatel musí rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu minimálně 35 hodin. U mladistvého nesmí nepřetržitý odpočinek činit méně než 48 hodin. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 30) 2.1.2 Změna pracovního poměru Jestliže zaměstnavatel uzavře pracovní poměr se zaměstnancem, neznamená to, že nemůže dojít ke změně pracovního poměru. Pokud nastane určitá situace, zaměstnavatel může změnit pracovní poměr, pouze pokud zaměstnanec souhlasí. Níže bude uvedeno, kdy změna mlže nastat. Změna pracovního poměru může nastat za těchto podmínek: 

jmenování na vedoucí pracovní místo,



převedení na jinou práci,



pracovní cesta,



přeložení. (Vybíhal a kol., 2012, s. 29)

Pokud zaměstnavatel zaměstnance převede na jinou práci, znamená to, že zaměstnanec bude vykonávat jinou práci než, která byla uvedena v pracovní smlouvě, ale pokud zaměstnavatel přeloží zaměstnance, znamená to, že zaměstnanec bude vykonávat práci na jiném místě než doposud. (Neščáková, 2012, s. 119) Zaměstnavatel musí se zaměstnancem provést písemně dohodu k pracovní smlouvě o přeložení na jiné místo nebo o převedení na jinou práci. Jestliže zaměstnanec nepřistoupí ke změně pracovního poměru, vzniklý problém lze řešit jen výpovědí z důvodů organizačních změn, kdy zaměstnavatel má právo na odstupné. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s komentářem, s. 98)


20

Zaměstnanec může být převeden na jinou práci např. ze zdravotních, trestněprávních, pracovněprávních důvodů nebo jako objektivní překážka. (Vybíhal a kol., 2012, s. 29) 2.1.3 Skončení pracovního poměru V této podkapitole bylo už zmíněno vznik pracovního poměru, změna pracovního poměru a jako poslední, který končí vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je ukončení pracovního poměru. Skončení pracovního poměru může být několika způsoby, ať už ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele, ale vždy musí být v písemné formě. Skončit pracovní poměr můžeme těmito způsoby: 

dohodou,



výpovědí,



okamžitým zrušením,



zrušením ve zkušební době,



uplynutím sjednané doby,



u cizinců při zrušení pobytu, vyhoštění, uplynutí doby, po kterou bylo povolení k zaměstnání,



smrtí zaměstnance. (Šubrt, 2014, s. 55)

V následující části budou řešeny způsoby ukončení pracovního poměru, které budou ve zkrácené formě vysvětleny. Pracovní poměr ukončen na základě dohody Ukončení pracovního poměru na základě dohody, je pouze tehdy, jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli. Návrh na skončení pracovního poměru může podat kterákoliv ze stran, skončení musí být vždy v písemné podobě. Pokud zaměstnanec požaduje uvedení důvodu skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatel, zaměstnavatel je povinen důvod uvést. Pokud je to opačně a zaměstnavatel požaduje důvod po zaměstnanci, tak zaměstnanec nemusí uvádět důvod. Skončení pracovního poměru je den, kdy obě smluvní strany podepíší dohodu o ukončení pracovního poměru. (Vybíhal a kol., 2012, s. 33) Skončení pracovního poměru výpovědí Pracovní poměr může být ukončen výpovědí ze strany zaměstnance, nebo zaměstnavatele. Výpověď musí být vždy v písemné formě a doručena druhému účastníku jinak je neplatná. (Neščáková, 2012, s. 153)


21

Pokud někdo ze smluvních stran podal výpověď, pracovní poměr skončí až po uplynutí výpovědní doby, která podle ZP je 2 měsíce. Výpovědní doba začíná platit prvním dnem v kalendářním měsíci následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně a končí dnem posledním v příslušném kalendářním měsíci. (Šubrt, 2014, s. 55) Nejčastěji zaměstnavatel ukončí pracovní poměr výpovědí z důvodů organizačních změn. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď, jestliže zaměstnavatel je v pracovní neschopnosti, při výkonu vojenského cvičení, při těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanec je uvolněn pro výkon veřejné funkce nebo v době kdy zaměstnanec pracuje v noci a je dočasně nezpůsobilí pro noční práci. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s komentářem, s. 127) Skončení pracovního poměru okamžitým zrušením Okamžité zrušení pracovního poměru může opět jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. U skončení pracovního poměru okamžitým zrušením není žádná výpovědní doba. Pracovní poměr končí dnem, kdy bylo písemné zrušení doručení druhé smluvní strany. Zaměstnanec i zaměstnavatel musí uvést důvod ukončení poměru okamžitým zrušením. (Neščáková, 2012, s. 165) Zaměstnanec může ukončit okamžitě pracovní poměr výhradně ze dvou důvodů. „Jedním z nich je skutečnost, kdy zaměstnavatel je v prodlení s úhradou zaměstnancovy pohledávky a to ve smyslu:  mzdy nebo platu,  náhrady mzdy nebo platu,  jakékoliv části mzdy nebo platu.” (Neščáková, 2012, s. 165) Znamená to, že mzda zaměstnance není uhrazena v řádném termínu splatnosti mzdy a zaměstnavatel je minimálně 15 dní v prodlení se splatnosti. Další den, tedy šestnáctý může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu neplacení. (Neščáková, 2012, s. 165) Druhým důvod okamžitým rozvázáním pracovního poměru je, jestliže zaměstnanec nemůže podle lékařského posudku vykonávat práci, jakou vykonával doposud a zaměstnavatel mu v době 15 dnů nepřeložil na jinou, podle posudku vhodnou práci. (Vybíhal a kol., 2012, s. 37)


22

Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 22) Také zaměstnavatel může a má právo k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr jestliže: 

zaměstnanec byl pravomocně odsouzen



zaměstnanec porušil povinnosti vyplívající z právních předpisů vztahující se k jím vykonávané práci zvláště hrubým předpisem.



zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnankyni, která je těhotná nebo je na mateřské a rodičovské dovolené. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 21)

Skončení pracovního poměru ve zkušební době Pracovní poměr ve zkušební době může zrušit zaměstnanec nebo zaměstnavatel, písemně, bez udání důvodu. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení. Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. (zákon č. 262/2006 zákoník práce s. 24) Skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby Pracovní poměr na dobu určitou skončí dnem, kdy uplynula doba, po kterou byla sjednána v pracovní smlouvě. Jestliže zaměstnanec dál vykonává svoji práci s vědomím zaměstnavatele, tento pracovní poměr se změnil s doby určité na dobu neurčitou. (Šubrt, 2014, s. 59) Skončení pracovního poměru úmrtí zaměstnance Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. V případě smrtí zaměstnavatele pracovní poměr zaniká podle § 342 odst. 1 ZP.(zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 20)


3

23

MZDY, PLAT A JINÉ FORMY ODMĚŇOVÁNÍ

Lidé – zaměstnanci nabízejí svojí pracovní sílu na trhu práce za účelem, aby jejich práce byla ohodnocena a odměněna podle předem stanovených podmínek. Výše odměn je uvedena v pracovní nebo v kolektivní smlouvě. Lidé můžou za svoji práci dostat odměnu v různé formě, v současné době je to nejčastěji v peněžité podobě. V České republice se také rozlišuje, zdali zaměstnanec dostane mzdu nebo plat, popřípadě odměny za práci na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr. Platy dostávají zaměstnanci, kteří jsou zaměstnání ve státní sféře. Mzda náleží zaměstnanci u soukromých subjektů. Výše odměn z dohody a ostatní podmínky jsou uvedeny v kapitole 2. Pracovněprávní vztahy. V úvodu bych ráda terminologický pojem mzda a plat vymezila dle ZP takto: „Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.” (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 38) „Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a) stát, b) územní samosprávný celek, c) státní fond, d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.” (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 38) Jak už bylo v úvodu zmíněno, zaměstnanci mohou dostat odměnu za práci v peněžité (naturální) formě nebo nepeněžité formě, která se dále dělí na hmotné a nehmotné povahy. V následující části budou tyto pojmy objasněny. Peněžité formy: peněžitou formou je myšleno především mzda či plat ale i jiná peněžitá plnění, mezi které patří náhrady mzdy a odměna za pracovní pohotovost, příspěvky na závodní stravování, náklady na vzdělání, příspěvky na dopravu do zaměstnání, příspěvky


24

poskytované ze sociálních fondů a fondů kulturních a sociálních potřeb, z čistého zisku k využití volného času, např. na rekreaci, kulturní a tělovýchovné aktivity), (Šubrt, 2004, s. 12) Nepeněžité formy: 

hmotné povahy - jsou to naturální požitky, které můžeme vyjádřit finančním ekvivalentem, např. osobní auto pro soukromé účely, prodloužení dovolené oproti zákonné výměře, pracovní oděvy, placené pracovní volno, nadstandardní zdravotní péče apod.,



nehmotné povahy - tuto formu odměn nemůžeme vyjádřit v penězích, mezi něž patří např. prestiž zaměstnance v zaměstnání, ve společnosti díky jménu zaměstnavatele a zastávané pracovní pozici, uspokojení z práce, úroveň foremní kultury aj. (Šubrt, 2004, s. 12,13)

Už v úvodu bylo vymezeno, že zaměstnanec dostává za vykonanou práci mzdu nebo plat. V následující části bude věnována pozornost mzdám, kde budou objasněny veškeré pojmy týkající se mezd.

3.1 Mzda Jak už bylo uvedeno, mzdu dostávají zaměstnanci za vykonanou práci v soukromém subjektu. Je vyplácena ve výplatním termínu, většinou zpětně. Termíny nejsou stanoveny zákonem, ale ve vnitřních předpisech jednotlivé firmy. Jelikož musí být zdravotní a sociální pojištění zaplaceno do 20. dne následujícího měsíce na OSSZ, společnost většinou vyplácí k tomuto datu mzdu. Minimální mzda Je to nejmenší možná částka, kterou zaměstnavatel může vyplatit zaměstnanci za odvedenou práci. Minimální mzdu stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 8. 2013 je zvýšená základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 8500 Kč měsíčně nebo 50,60 Kč za hodinu. U zaměstnance, který pobírá invalidní důchod minimální mzda, činí 8000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu. (www.mpsv.cz)


25

Hrubá mzda je peněžitá odměna za práci před zdaněním a před ostatními odpočty. Po zdanění a odečtení soc. a zdr. pojištění a ostatních položek je tzv. čistá mzda. Výpočet a zaúčtování mezd se budeme věnovat v praktické části. 3.1.1 Složky mezd Složky mezd rozdělujeme na dva druhy: 

pevná



pohyblivá

Pevná mzda Pevná mzda obsahuje základní mzdu + povinné příplatky např. (v noci, přesčas, za svátek). Pohyblivá mzda Do pohyblivé mzdy zařazujeme odměny, prémie a osobní ohodnocení. 3.1.2 Druhy mezd v zaměstnání se uplatňují různé druhy mzdy. Může to být mzda: 

časová



úkolová



podílová neboli provozní



provizní



osobní (Vybíhal a kol., 2012, s. 87)

Časová mzda Výše mzdy se stanoví podle toho, kolik času zaměstnanec ve společnosti odpracoval. Uplatňuje se většinou u pracovní činnosti, u nichž nelze objektivně měřit výsledky práce. Časová mzda se může použít u tvůrčích či řídicích prací. (Vybíhal a kol., 2012, s. 87) Úkolová mzda U úkolové mzdy závisí výše odměny na odvedeném výkonu. Pro tuto mzdu je důležité, kolik toho zaměstnanec vyrobil, týká se to těch prací, u kterých výkon můžeme měřit v jednotkách. (Kaesler, Kaesler-Probst, 2013, s. 62)


26

Provizní nebo prémiová mzda Provizní mzda se stanoví jako podíl v procentech, to znamená, že k této mzdě se vyplácí dodatečná odměna za zvláštní výkony, jako jsou např. získání nových zákazníku, zisk z realizovaného obchodu nebo zakázek atd. (Kaesler, Kaesler-Probst, 2013, s. 65) Osobní mzda Uplatňuje se u zaměstnanců, kteří mají stabilní pracovní tempo a požadovanou kvalitu práce. (Vybíhal a kol., 2012, s. 88) K základní mzdě patří i příplatky nebo odměny. Příplatky jsou uvedeny v ZP §114 – 118, které zaměstnavatel ze zákona musí vyplácet zaměstnanci, pokud danou dobu setrval na pracovišti. V následující části budou jednotlivé příplatky definovány. Odměny jsou pro zaměstnavatele dobrovolné. Pokud zaměstnanci obdrží odměny, mohou být motivovány k lepším výkonům. V pracovní smlouvě mohou být uvedeny výše odměn. Pokud by tomu tak bylo, zaměstnanec má na ně nárok. Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas Za dobu práce přesčas má zaměstnanec právo na příplatek ve výši 25% průměrného výdělku, jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli jinak např. na náhradním volnu. Pokud by se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na náhradním volnu, mzda za přesčas zaměstnanci nenáleží. Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas maximálně 8 hodin týdně a nejvýše 150 hodin v kalendářním roce. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s. 39) Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek Prací

ve

svátek

se

rozumí

práce

v den

státního

svátku,

který

je

podle

§ 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatel může nařídit práci ve svátek jen

výjimečně podle § 91 ZP. Za práci ve svátek náleží zaměstnanci náhradní volno a náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliže se obě smluvní strany domluví jinak, může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout příplatek za práci ve svátek ve výši minimálně 100% průměrného hodinového výdělku. Zaměstnanec, který nepracoval, protože svátek připadal na jeho obvyklí pracovní den, náleží mu náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku. (Tomší, 2008, s. 72)


27

Mzda za noční práce Noční práce se podle § 78 odst. 1 písm. j) ZP koná v době mezi 22. a 6. hodinou. Za noční práci přísluší zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku, není – li v kolektivní smlouvě uvedeno jinak. (dÁmbrosová, 2011, s. 151) Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém prostředí zaměstnanci náleží příplatek ve výši 10 % základní sazby minimální mzdy. Příplatek stanoví zákon v § 111 odst. 2. Minimální výši příplatku určí vláda nařízením. (Tomší, 2008, s. 76) Mzda za práci v sobotu a v neděli Příplatek za sobotu a neděli zaměstnavatel poskytne zaměstnanci, ať už je to pro něj tato doba prací přesčas nebo pokud mu je pracovní doba na tyto dny rozvržena. Příplatek je ve výši 10 % průměrného výdělku. (Tomší, 2008, s. 98)

3.2 Plat Jako další typ odměňování je plat. Plat obdrží zaměstnanci ve státní sféře. Zaměstnanci jsou ohodnoceni platovými tarify, které jsou přesně stanoveny. Zaměstnavatel odmění zaměstnance podle druhu práce, náročnosti, praxe v daném oboru, vzdělání apod.


28

Zde je tabulka s platovými tarify: Platová třída 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Zdroj: Zákoník práce 2014

Platový tarif v Kč měsíčně 6 500 7 110 7 710 8 350 9 060 9 830 10 660 11 570 12 550 13 620 14 780 16 020 17 370 18 850 20 470 22 200 Tabulka 1. Platový tarif

Zaměstnanci mají k platovému ohodnocení také příplatky a další složky platu. Mezi ně patří osobní příplatek, příplatek za vedení, za noční práci, práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek a další. (Šubert, 2014, s. 102) Splatnost platu a ostatní náležitosti, jsou totožné jak u mezd. Jako poslední se v teoretické části budeme věnovat sociálnímu, zdravotnímu pojištění a daně z příjmu fyzických osob, protože i tyto pojmy budou řešeny v části praktické. Každý, kdo je v hlavním pracovním poměru platí zdr., soc. pojištění a daň z příjmu fyzických osob. V následující tabulce bude přehled sazeb jednotlivých srážek za zaměstnance i zaměstnavatele. Soc. pojištění

Zdr. pojištění

Daň z FO

Zaměstnanec

6,5 %

4,5 %

15 %

Zaměstnavatel

25 %

9%

Zdroj:vlastní zpracování Tabulka 2. Srážky ze mzdy Postup počítání mzdy bude uvedeno v praktické části.


4

29

DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB

Daň z příjmu fyzických osob se řídí dle zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatník, který nepožádal o roční zúčtování daně, zaměstnavatel zúčtování neprovede a pokud není poplatník povinen podat daňové přiznání, jeho daňová povinnost je splněna zálohami na daň sraženými z příjmů ze závislé činnosti. Poplatník, který pobíral ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může po skončení zdaňovacího období požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování. (Vybíhal a kol., 2012, s. 301) O roční zúčtování si může požádat poplatník, který:  neměl jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 DZ v úhrnu vyšším než 6 000 Kč,  neměl příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podléhající srážce zálohy na daň současně od více plátců,  neměl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, pokud z nich nebyla sražena daňová záloha prostřednictvím stálé provozovny na území ČR,  měl příjmy ze závislé činnosti od jednoho plátce nebo od více plátců a měl na příslušné zdaňovací období podepsáno Prohlášení,  pokud daňový nerezident neuplatňuje odpočty nezdanitelných částí základu daně podle § 15 DZ,  neobdržel nebo mu nebyli, později vyplaceny příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zúčtované v předchozích letech,  neuplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do ciziny za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 DZ,  neměl během zdaňovacího období příjem podroben solidárnímu zvýšení daně u daně nebo u zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků. (Šubrt, 2014, s. 258) Pokud poplatní, požádá o roční zúčtování, musí učinit do 15. 2., a to v písemné podobě. Poplatník předloží příslušné Potvrzení o výši vyplaceného nebo obdrženého příjmu a sražených zálohách od předchozího plátce ve zdaňovacím období. (Šubrt, 2013, s. 248)

II PRAKTICKÁ ČÁST


5

31

MZDY A PERSONALISTIKA VE SPOLEČNOSTI MULTI S.R.O.

V praktické časti, budou aplikovány poznatky z části teoretické. Bude zde uvedena personální agenda, výpočet mezd společně se zaúčtováním a výpočet ročního zúčtování daně.

5.1 Představení společnosti Multi s.r.o. Společnost Multi s.r.o. se sídlem ve Zlíně, ulice Nám. Míru 51, vznikla na konci roku 2012. Tato společnost má dva jednatelé, kterými jsou Milan Polách a Dagmar Nejedlá. Výše vkladu 200 000 Kč, který byl splacen v celkové výši. Společnost byla zapsána u Krajského obchodního soudu v Brně, oddíl C, vložka 35216. Společnost podniká v oboru truhlářství. Multi s.r.o. je přihlášená k finančnímu úřadu ve Zlíně k dani z příjmu právnických osob, k dani ze závislé činnosti a z funkčních požitků, k dani z přidané hodnoty. Firma je taktéž registrovaná u okresní správy sociálního zabezpečení ve Zlíně, u všeobecné zdravotní pojišťovny, české průmyslové pojišťovny, kde platí pojistné z mezd zaměstnanců. Společnost Multi s.r.o. je malá firma, která zaměstnává 20 zaměstnanců. Společnost pracuje na dvousměnný provoz – ranní a odpolední. Na každé směně je 5 zaměstnanců společně s mistrem směny. Zbytek zaměstnanců jsou technicky – hospodářští pracovníci, kteří se starají o plynulý chod firmy. Do této sekce patří střední management (prodej, nákup, finance a marketing). Vedení společnosti se rozhodlo pro externí účetnictví. Oslovilo kancelář paní Novosadové a uzavřeli spolu smlouvu o vedení účetnictví. Společnost Multi s.r.o. má top management, který je odpovědný za společnost jako celek a provádí důležité rozhodnutí, které může ovlivnit úspěch či neúspěch společnosti. Jelikož je to poměrně nová firma a na trhu je jen krátkou dobu, jejím hlavním cílem je inovovat postupně společnost – novější výrobní stroje, rozšíření nových výrobků, otevření dalších poboček, proškolování zaměstnanců. Už dnes se zaměstnanci zúčastňují školení v Praze, Brně, ale i na Slovensku. Jako dalším cílem je stabilní rovnováha firmy, udržení se na trhu a postupný export do okolních zemí. Společnost Multi s.r.o. v minulém roce měla obrat 7 532 000 Kč. V rámci inovace podniku a plánované otevření podnikové prodejny v Brně, se firma rozhodla zaměstnat a zaškolit nové zaměstnance. Jako první zveřejnila inzerát na Úřadu práce a v tisku. Ze zaslaných životopisů vybralo vedení společnosti tři nejvhodnější


32

kandidáty a ty pozvali na pracovní pohovor, kde se seznámily s náplní práce a prodejem výrobků. Po absolvování pohovoru se budoucí zaměstnanci domluvili na uzavření pracovního poměru na dobu určitou a to se zkušební lhůtou tří měsíců. U vedoucí pozice šesti měsíční zkušební dobou. Po uplynutí zkušební lhůty se smlouva prodlouží o 6 měsíců.

5.2 Představení účetního programu Pohoda a Účto 2011 Účetní ve společnosti paní Novosadové pracuje s účetním programem Pohoda a Účto 2011. Tyto programy budou jednotlivě představeny. 5.2.1 Účetní program pohoda Program Pohoda je souhrnný účetní a ekonomický software pro malé, střední a větší firmy z řad fyzických i právnických osob. Umožňuje vést účetnictví i daňovou evidenci a vyhoví plátcům i neplátcům DPH. Tento systém je vhodný pro živnostníky, podnikatelé a společnosti, které se zabývají výrobou, obchodem, ale i poskytování služeb. Dále je vhodná pro svobodná povolání a účtující příspěvkové a neziskové organizace. Základem systému je propracovaný adresář a řada agend pro komplexní řízení firmy, např. agendy zálohových faktur, banka, pokladna, majetek, sklady atd. V programu Pohoda je možné účtování zásob metodou A i B a zpracování mezd pro neomezený počet zaměstnanců. Zvládne pobočkové zpracování dat, homebanking, obchodování na internetu a prodej zásob pomocí vestavěné prodejny nebo pomocí modulu pro offline maloobchodní prodej. Program podporuje cizí měnu včetně automatického načítání kurzovného lístku. V programu můžeme sledovat salda i finanční analýzu. (www.stormware.cz) 5.2.2 Účetní program Účto 2011 Program Účto usnadňuje vedení daňové evidence a dalších agend podnikatele, jako jsou zásoby, fakturace, evidence a odepisování majetku zásob, obchodní korespondence, daňové přiznání a personalistika, mzdy. Účto používají živnostníci, obchodníci, stavební firmy, cestovní i realitní kanceláře, účetní firmy, daňoví poradci, lékaři, právníci, školy aj. Tento program pracuje pod operačním systémem MS – DOS a má jednoduché ovládání podporované nápovědou a uživatelskou příručkou. V programu Účto můžeme účtovat a zpracovat daňové přiznání pro neomezený počet firem. (www.jezeksw.cz)


33

5.2.2.1 Mzdy s Pohodou Mzdová evidence ekonomického a informačního systému Pohoda umožňuje zpracovat mzdy podle legislativy pro neomezený počet zaměstnanců. Základem je agenda Personalistika, kde se u každého zaměstnance může vyplnit a nastavit údaje, které bude potřeba pro výpočet mezd, sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů. (www.stormware.cz)

Zdroj: Software Pohoda Obrázek 1. Personalistika v Pohodě Vychází ze mzdových údajů uvedených v personální evidenci, z nominálního fondu pracovní doby příslušného kalendářního měsíce a ze zadaných údajů o neodpracované době. Mzdy a související odvody daní a pojištění atd. se zúčtovávají do deníku. (www.stormware.cz)


34

Zdroj: Software Pohoda Obrázek 2. Mzdy v Pohodě

5.3 Představení externí společnosti Firma paní Novosadové byla založena 21. 3. 1994. Společnost podniká dle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. Společnost není zapsána v Obchodním rejstříku. Živnostenský list, na základě, kterého paní Novosadová podniká, má vymezený předmět podnikání – činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence. Firma je na trhu již 20 let a poskytuje svým zákazníkům profesionální a kompletní vedení finančního, mzdového účetnictví, daňové, účetní a ekonomické poradenství. Cílem společnosti je poskytnout služby na vysoké úrovni a pomoct klientům s účetnictvím. Při provádění těchto služeb, se firma zaručuje svoji profesionalitou, spolehlivostí a odborností. Samozřejmostí je diskrétnost a ochrana informací o klientech. Firma paní Novosadové je pojištěna proti případným škodám vzniklým klientovi v souvislosti s vedením účetnictví. 5.3.1 Historie společnosti Firma paní Novosadové změnila za svoji působnosti na trhu několikrát své sídlo. První sídlo, kde se účetní kancelář nacházela, byla v Prštné – Náves. První klienti byli firmy, které podnikali ve stavebnictví, firmy s výherními hracími automaty i občanské sdružení DOMINO. Postupem času se rozrostla klientela a společnost se přestěhovala do budovy SPUR v Loukách. Zde firma začala zpracovávat mzdy a novým klientem se stala společnost HAMAG, která vlastnila kovárnu barevných kovů. Třetí sídlo účetní kanceláře bylo v 41. budově areálu Svit ve Zlíně. Jako poslední místo, kde společnost sídlí je budova IPC v ulici K Pasekám ve Zlíně. V současnosti paní Novosadová zaměstnává dvě účetní.


35

5.3.2 Předmět podnikání a nabídka služeb Firma paní Novosadové zpracovává účetnictví pro fyzické i právnické osoby. Např. pro firmy, které podnikají v pohostinství, autodopravě, zdravotnictví, pro občanské sdružení ve sportu - pro zájmové sdružení thajského boxu, lanového centra. Společnost vede daňovou evidenci pro řemeslné živnosti a pro povolání, ve kterém se podniká podle zvláštních předpisů, např. pro lékaře nebo právníky.

5.4 Personální problematika společnosti Multi s.r.o. Pro nové otevření prodejny od února 2014 bylo vypsáno během měsíce leden přijímací řízení, na prodavače, pomocného brigádníka a vedoucího prodejny. Bylo zasláno celkem přes 100 životopisů, z kterých byli vybráni ti nejvhodnější uchazeči a pozváni na pracovní pohovor. Na konci přijímacího řízení byli vybráni tři, kteří odpovídali požadavkům na danou pozici. Inzeráty byly umístěny na internetovém portálu a na Úřadu práce. Požadavky pozici prodavače a vedoucího prodejny byly: 

praxe min. 2 roky v oboru



aktivní přístup k zákazníkovi



spolehlivost



zodpovědnost



časová flexibilita



základní znalosti na PC - Microsoft Office



komunikativnost

Do nově otevírající prodejny byli vybráni tito uchazeči: Jméno

a Narození

RČ

Adresa

příjmení Petra Nová

Rodinný

Občanství

stav 15. 5. 1978

785515/3632 Olomoucká

Vdaná

ČR

25, Brno Lubomír

25. 12. 1965

651225/7885 Stodolní 36, Rozvedený

Suchý Miloslav

ČR

Brno 1. 1. 1991

910101/2526 Nám. T. G. Svobodný

Obšil

Masaryka 1, Zlín

Zdroj: Interní materiály společnosti Multi s.r.o. Tabulka 3. Noví zaměstnanci

ČR


36

Před uzavřením pracovní smlouvy a dohody o provedení práce, se zaměstnanci seznámili s právy a povinnostmi, které vyplívají z pracovní smlouvy a byli seznámení s BOZP a prošli vstupním školením. Lékařská prohlídka nebyla požadována. Externí firma paní Novosadové si vede o každém zaměstnanci personální evidenci, ve které, jsou informace a dokumenty, které slouží pouze pro výkon práce. Jsou to následující dokumenty: 

osobní dotazník



potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list



lékařský posudek – jestli je požadován



pracovní smlouva



mzdový výměr



pracovní náplň



dohoda o hmotné odpovědnosti



doklad o absolvování vstupního školení BOZP



fotokopie průkazu zdravotní pojišťovny



číslo účtu pro zaslání mzdy

Při nástupu do zaměstnání, zaměstnanec vyplňuje osobní dotazník. Ukázku osobního dotazníku najdete v příloze č. 1 této absolventské práce. V osobním dotazníku jsou uvedeny veškeré informace o zaměstnanci. Je zde uvedena adresa trvalého nebo přechodného bydliště, telefonický a emailový kontakt, ale také jakou má zaměstnanec pojišťovnu a jestli má nějaké srážky ze mzdy. Dosavadní vzdělání a kvalifikace, kde je zahrnuta povinná školní docházka a další sekundární nebo terciární vzdělání. Dále jsou v osobním dotazníku uvedeny jazykové znalosti, kde zaměstnanec může uvést svoji jazykovou gramotnost a také odborné znalosti a dovednosti. V odborných znalostech, dovednostech je uveden např. řidičský průkaz, práce na PC a jiné. V dotazníku je uvedeno i dosavadní zaměstnání, zaměstnavatel má přehled, v jakých firmách zaměstnanec pracoval.


37

Nejdůležitějším dokumentem při uzavírání pracovního poměru je pracovní smlouva. Ukázka pracovní smlouvy, kterou společnost Multi s.r.o. uzavřela se zaměstnancem, bude uvedena v příloze č. 2. V příloze budou uvedeny dva typy uzavření pracovního poměru. První je smlouva uzavřena se zaměstnancem, který byl přijat pro hlavní pracovní poměr a druhá je dohoda s brigádníkem, který uzavřel dohodu o pracovní činnosti. Pracovní smlouva je přesně dána Zákoníkem práce a určuje, jaké náležitosti pracovní smlouva musí obsahovat. V pracovní smlouvě musí být uvedeno: 

druh práce,



místo výkonu práce,



den nástupu zaměstnance do zaměstnání.

Společně s pracovní smlouvou zaměstnanec obdrží i mzdový výměr. Mzdový výměr příloha č. 3. Mezi poslední dokumenty patří dohoda o hmotné odpovědnosti. Jelikož zaměstnanci budou pracovat s penězi, dohoda o hmotné odpovědnosti je nezbytně nutná. Dohodu budou podepisovat všichni zaměstnanci. Dohodu o hmotné odpovědnosti naleznete v příloze č. 4. absolventské práci. Dohoda je sepsána písemně, jelikož pouze tak je platná. Doposud je popsáno, jakou evidenci musí mít zaměstnanec, než nastoupí do zaměstnání, ale i zaměstnavatel má svoje povinnosti. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnance přihlásit do 8 dnů od nástupu do zaměstnání na příslušnou zdravotní pojišťovnu a OSSZ. Tyto dva dokumenty najdete v příloze č. 5 a 6.

5.5 Mzdy ve společnosti Multi s.r.o. Jako další se v této absolventské práci budeme zabývat mzdami. V první části jsme vyhledali potencionální zaměstnance, provedli s nimi přijímací pohovor a po úspěšném zvládnutí jsme 3 uchazeče zaměstnali. V této kapitole budeme novým zaměstnancům počítat mzdy a zároveň si ukážeme, jak mzdy zaúčtovat. Mzdy budou počítány od února do dubna 2014. Každý zaměstnanec má vlastní docházkový list. Docházkový list najdete na ukázku v příloze č. 7., který byl vypracován v účetním programu Pohoda. Každý


38

zaměstnanec společně s výplatou dostává výplatní pásku, kde je jednotlivému zaměstnanci vypočítaná příslušná mzda. Mzda, která bude vyplacena zaměstnanci se počítá takto: Hrubá mzda (zahrnuje základní mzdu, příplatky, prémie, odměny a náhradu mzdy) + zdr. pojištění za zaměstnavatele (9 %) + soc. pojištění za zaměstnavatele (25 %) = superhrubá mzda * sazba daně z příjmu FO (15 %) = záloha daně z příjmu Hrubá mzda - záloha daně z příjmu - sleva na dani - daňové zvýhodnění - soc. pojištění za zaměstnance (6,5 %) - zdr. pojištění za zaměstnance (4,5 %) = čistá mzda Čistá mzda

- ostatní sražky (spoření, úvěry, srážky exekuce…atd.) = částka k výplatě

Zaměstnanci pracují pět dní v týdnu, 8 hodin od 08:00 do 16:00 a střídavě v sobotu od 08:00 do 12:00. Brigádník, pracuje obvykle 2 hod. denně.


39

PETRA NOVÁ Mzda za únor 2014 Paní Nová podepsala Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, má dvě děti, z toho jednoho studenta, slevy na děti si uplatňuje manžel, za měsíc únor odpracovala v pracovní dny 168 hodin, dva dny o víkendu po 4 hod. s příplatkem 10 %, pracuje 8 hod. denně, víkend 4 hod., přestávka na oběd proplacená není, její měsíční mzda činí 10 000 Kč. Paní Nová každý měsíc dostává odměnu za vedoucí pozici 2 000 Kč, částka se mění podle počtu odpracovaných hodin. Za měsíc únor ji náleží 2 100 Kč. Z čisté mzdy odečteme půjčku 1 000 Kč a stavební spoření 500 Kč. Hrubá mzda

12 668 Kč

Zdravotní pojištění 9%

1 140 Kč

Sociální pojištění 25%

3 167 Kč

Superhrubá mzda

16 975 Kč

Zaokrouhleno na

17 000 Kč

Záloha na daň 15%

2 550 Kč

Sleva na poplatníka

2 070 Kč

Daň po slevě

480 Kč

Zdravotní pojištění 4,5 %

571 Kč

Sociální pojištění 6,5, %

824 Kč

Čistá mzda Částka k výplatě

10 793 Kč 9 293 Kč


40

Mzda za březen 2014 Paní Nová za měsíc březen odpracovala 168 hodin v pracovní dny a 12 hod. o víkendu s příplatkem 10%, dohromady tedy pracovala 180 hod. za měsíc. Příplatek činí 2 143 Kč. Srážky ze mzdy zůstávají totožné. Hrubá mzda

13 112Kč


1 180 Kč


3 278 Kč

Superhrubá mzda

17 570 Kč

Zaokrouhleno na

17 600 Kč

Záloha na daň 15%

2 640 Kč


2 070 Kč

Daň po slevě

570 Kč


591 Kč


853 Kč

Čistá mzda

11 098Kč

Částka k výplatě

9 598 Kč


41

Mzda za duben 2014 V měsíci dubnu paní Nová odpracovala 128 hodin a jeden den o víkendu. Paní Nová si vzala 6 dnů řádné dovolené. Za řádnou dovolenou ji náleží 3 556 Kč. Příplatek za vedoucí pozici je 1 500 Kč. Hrubá mzda

12 630 Kč


1 137 Kč


3 158 Kč

Superhrubá mzda

16 925 Kč

Zaokrouhleno na

17 000 Kč

Záloha na daň 15%

2 550 Kč


2 070 Kč

Daň po slevě

480 Kč


569 Kč


821 Kč


10 760 Kč 9 260 Kč


42

LUBOMÍR SUCHÝ Mzda za únor 2014 Pan Suchý podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, má jedno dítě, na které platí výživné v částce 2 500 Kč měsíčně. Za měsíc únor odpracoval 160 hodin a 2 dny o víkendu po 4 hod. s příplatkem 10 %. Měsíční mzda u pana Suchého činí 13 410 Kč. Jako ostatní srážky ze mzdy je penzijní spoření ve výši 400 Kč. Pan Suchý si bere od účetního každý měsíc zálohu 1 000 Kč. Hrubá mzda

14 010 Kč


1 261 Kč


3 503 Kč

Superhrubá mzda

18 774 Kč

Zaokrouhleno na

18 800 Kč

Záloha na daň 15%

2 820 Kč


2 070 Kč

Daň po slevě

750 Kč


631 Kč


911 Kč


11 718 Kč 7 818 Kč


43

Mzda za březen 2014 Za měsíc březen pan Suchý odpracoval 128 hod. Pracoval 15 pracovních dnů a 2 dny o víkendu. 6 dnů byl v pracovní neschopnosti. Firma proplácí pouze 3 kalendářní dny v pracovní neschopnosti. Stejně, jako u paní Nové přestávky proplacené nejsou. Ostatní náležitosti zůstávají stejné. Hrubá mzda

10 179 Kč


916 Kč


2 545 Kč

Superhrubá mzda

13 640 Kč

Zaokrouhleno na

13 700 Kč

Záloha na daň 15%

2 055 Kč


2 070 Kč

Daň po slevě

0 Kč


459 Kč


662 Kč

Čistá mzda Náhrada mzdy za dobu PN Částka k výplatě

9 058 Kč 972 Kč 6 130 Kč

Nemoc od 3. 3. 2014 do 10. 3. 2014 Průměrný výdělek 75 Kč, redukovaný průměrný výdělek 67,50. Náhrada je vyplácena za dny od 3. 3. 2014 do 10. 3. 2014. V sazbě 0,00 % proplatit 24 hod., v sazbě 60, 00 % proplatit 24 hod. Byla vypočtena náhrada 972 Kč.


44

Mzda za duben 2014 Pan Suchý v měsíci dubnu odpracoval 176 hod. z toho 3 dny o víkendu. Dohromady pracoval 188 hod. Hrubá mzda

14 583 Kč


1 312 Kč


3 646 Kč

Superhrubá mzda

19 541 Kč

Zaokrouhleno na

19 600 Kč

Záloha na daň 15%

2 940 Kč


2 070 Kč

Daň po slevě

870 Kč


657 Kč


948 Kč


12 108 Kč 8 208 Kč


45

MILOSLAV OBŠIL Odměna za dohodu za měsíc únor 2014 Pan Obšil, který podepsal daňové prohlášení, si uplatňuje slevu na studenta. Ve společnosti je zaměstnán jako brigádník. Jeho hodinová mzda činí 60 Kč. Za měsíc únor odpracoval 40 hod. Hrubá mzda

2 400 Kč


216 Kč


600 Kč

Superhrubá mzda

3 216 Kč

Zaokrouhleno na

3 300 Kč

Záloha na daň 15%

495 Kč


2 070 Kč

Sleva na studenta Daň po slevě

335 Kč 0 Kč


108 Kč


156 Kč

Čistá mzda

2 136 Kč


2 136 Kč


46

Odměna za březen 2014 Pan Obšil za měsíc březen, odpracoval 46 hod. včetně jednoho dne o víkendu. Za práce o víkendu mu náleží příplatek 10 % z hodinového tarifu. Hrubá mzda

2 820 Kč


254 Kč


705 Kč

Superhrubá mzda

3 779 Kč

Zaokrouhleno na

3 800 Kč

Záloha na daň 15%

570 Kč


2 070 Kč


335 Kč 0 Kč


127 Kč


184 Kč

Čistá mzda

2 509 Kč


2 509 Kč


47

Odměna za duben 2014 Za měsíc duben odpracoval pan Obšil 46 hodin. 42 hod. v pracovní dny a 4 hod. o víkendu. Veškeré náležitosti zůstávají stejné. Hrubá mzda

2 641 Kč


238 Kč


661 Kč

Superhrubá mzda

3 540 Kč

Zaokrouhleno na

3 600 Kč

Záloha na daň 15%

540 Kč


2070 Kč


335 Kč 0 Kč


119 Kč


172 Kč

Čistá mzda

2 350 Kč


2 350 Kč

Nejprve, jsme u zaměstnanců vypočítali mzdu za jednotlivé měsíce. Nyní se budeme zabývat účtování mezd. V níže sestavené tabulce bude ukázáno, jak se jednotlivé položky mzdy účtují a budou popsány jednotlivé účty.


48

Výplatní listina zaměstnanců Hrubá mzda

521/331

Sražené zdravotní pojištění 4,5 %

331/336.1

Sražené sociální pojištění 6,5, %

331/336.2

Daň ze mzdy (po slevách)

331/342

Nemocenské srážky

336.2/331

Ostatní srážky

331/379, 331/335

Předpis

pojistného

podniku

za

zaměstnance Zdravotní pojištění 9 %

524/336.1

Sociální pojištění 25 %

524/336.2

Výpis z běžného účtu Převod mzdy na účet zaměstnance

331/221

Převod mzdy a dávek NP na účet zaměstn.

331/221

Odvod daně ze mzdy finančnímu úřadu

342/221

Odvod zdravotního pojištění 4,5 %

336.1/221

Odvod sociálního pojištění 6,5 %

336.2/221

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 4. Účtování mezd V tabulce je uvedeno účtování mezd a účetní případy. Teď bude představeno několik důležitých účtů. 331 Zaměstnanci 

účet pasivní, rozvahový



účtování hrubých mezd



účtování soc. a zdr. pojištění hrazené zaměstnancem



účtování srážky daně z příjmů zaměstnanců (měsíční záloha)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 

49

účtování o ostatních srážek ze mzdy (hypotéka, úvěr, alimenty)

333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům 




proplacení cestovného

335 Pohledávky za zaměstnanci 

účet aktivní, rozvahový



vyúčtování záloh na služební cesty a drobné nákupy byla-li zaměstnancům proplacena záloha a neblíží se účetní uzávěrka



doložené výdaje (cestovné)



doplatek nebo přeplatek

336 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 




účtování srážky zdr. a soc. pojištění hrazené zaměstnancem



příspěvek zaměstnavatele na zdr. a soc. pojištění zaměstnanců



základní principy účtování nároků na nemocenské dávky

521 Mzdové náklady 

účet výsledkový a daňově uznatelný



postavení mzdových nákladů mezi ostatními náklady

524 Zákonné sociální pojištění 

účet výsledkový a daňově uznatelný



výše těchto nákladů je 25 %

Zde byly uvedeny veškeré účty, které se týkají mezd. Každé personální oddělení, je povinno posílat na příslušnou zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení tiskopisy s přehledem o platbě pojistného, které najdete v příloze č. 8 a č. 9. V těchto tiskopisech jsou údaje o zaměstnavateli, údaje o platbě a datum vystavení. Na závěr, zaměstnanec obdrží každý měsíc výplatní pásku, kde je uvedena hrubá a čistá mzda, sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem i zaměstnavatelem.


50

5.6 Roční zúčtování daně Poslední tématem, kterým se budeme v praktické části této absolventské práce zabývat, bude roční zúčtování daně fyzických osob. Tedy zaměstnanců, kteří jsou zaměstnání ve firmě Multi s.r.o. ve Zlíně. Jsou to poplatníci, kteří si o to požádali a ve zdaňovacím období pobírali příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, podepsali Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a písemně požádali o roční zúčtovaní daně do 15.2. K tomuto zúčtování, máme k poskytnutí formulář Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který naleznete vyplnění v příloze č. 10. Výpočet ročního zúčtování musí zaměstnavatel provést nejpozději do 31. 3. Roční zúčtování daně provádí poslední zaměstnavatel, u kterého je zaměstnanec v pracovním poměru k 31. 12. daného roku. Roční zúčtování nelze provést u zaměstnance, který má povinnost si podat daňové přiznání. Např. pokud má zaměstnanec i jiné příjmy nebo více zaměstnání a v dalších zaměstnání nejsou příjmy zdaněné srážkovou daní. Roční zúčtování se provádí na základě potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů v daném roce. Přeplatek ze zúčtování, jestliže je vyšší než 50 Kč zaměstnavatel vyplatí nejpozději ve mzdě za březen. (www.stormware.cz) Příjmy fyzických osob lze pro účely jejich zdanění rozdělit následujícím způsobem: PŘÍJMY

JSOU PŘEDMĚTEM DANĚ PŘÍJMY

NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ

PŘÍJMY ZDANITELNÉ

OSVOBOZENÉ DÍLČÍ ZÁKLADY DANĚ

PŘEDMĚTEM SRÁŽKOVÉ DANĚ

Dílčí základ daně: § 6 : příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků § 7: příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečně činnosti § 8: příjmy z kapitálového majetku


51

§ 9: příjmy z pronájmu § 10: ostatní příjmy (Juřášek, 2013) 5.6.1 Struktura základu daně a výpočet základu daně Nejprve bude uvedena struktura základu daně, jak se počítá a následně budou tyto poznatky aplikovány na příkladech. Budou spočítány dvě roční zúčtování daně z příjmu zaměstnanců společnosti Multi s.r.o. a jedno přiznání k dani z fyzických osob zaměstnance této společnosti. 5.6.1.1 Struktura základu daně: Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti § 7 - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo ztráta + Příjmy z kapitálového majetku § 8 = dílčí daňový základ z příjmů z kapitálového majetku + Příjmy z pronájmu § 9 - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ z příjmů z pronájmu nebo ztráta + Ostatní příjmy § 10 - výdaje na dosažení příjmů – podle druhu příjmu do výše druhu příjmu = dílčí daňový základ z ostatních příjmů = Souhrn dílčích základů daně nebo daňová ztráta kromě příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Jurášek, 2012)

5.6.1.2 Výpočet daně a daňového zvýhodnění V 5.6.1.1. bylo ukázáno, jak se počitá daň z příjmu fyzických osob a funkčních požitků, pokud má zaměstnanec i vedlejší příjmy a nepožádal si o roční zúčtování daně, V tomto bodě, bude ukázáno, jak se počítá roční zúčtování, pokud zaměstnanec zažádá o roční zúčtování daně. Úhrn příjmů od všech plátců s výjimkou příjmů, u nichž je daň zvláštní sazbou daně + úhrn povinného pojistného


52

= Dílčí základ daně od všech plátců Dílčí základ daně - nezdanitelné částky celkem (dar, úroky z úvěru, penzijní připojištění) = základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlení na celé stovky Kč dolů) Výpočet daně základ daně snížený o nezdanitelné částky * 15 % (daň FO) Sleva na dani (poplatní, dítě, manžel/ka, invalidita, ZTP/P…) Výpočet daně – Sleva na dani celkem = daň po slevě Úhrn sražených záloh na daň (po slevě na dani) Přeplatek, nedoplatek Daňové zvýhodnění - nárok celkem - z toho sleva na dani - daňový bonus Zúčtování záloh na daň po slevě - daň po slevě - rozdíl na dani po slevě Zúčtování měsíčních daňových bonusů - vyplacené měsíční daňové bonusy od všech plátců Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a na bonusu – doplatek, nedoplatek ze zúčtování Doplatek ze zúčtování - přeplatek na dani po slevě - doplatek na daňovém bonusu

5.6.1.3

Výpočet daně z příjmů fyzických osob

Paní Poláková Marie pracuje ve společnosti od 11/12 jako referentka nákupu s hodinovou mzdou 85 Kč. Je vdaná a má 1 dítě, které studuje na základní škole. Slevu na dítě si uplatňuje paní Poláková. Paní Poláková podepsala Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze

závislé činnosti a funkčních požitků ve firmě Multi s.r.o. a zažádali si písemně o roční


53

zúčtování. Měla hrubé příjmy za rok 2013 ve výši 177 480 Kč. Paní Polákové za rok 2013 byl poskytnut úvěr a úroky z úvěru si uplatňuje na základě potvrzení v ročním zúčtování. Jiné zaměstnání nemá. Úhrn příjmů od všech plátců

177 480 Kč

Úhrn povinného pojistného

60 343 Kč

Dílčí základ daně od všech plátců - úroky z úvěru

21 000 Kč

Nezdanitelné částky celkem

21 000 Kč

Základ daně snížený o nezdanitelné částky 237 823 – 21 000 = 216 800 Kč Vypočtená daň 216 800 * 15 % (0,15) = 32 520 Kč Sleva na poplatníka (2070 * 12) = 24 840Kč Slevy na dani celkem 24 840 Kč Daň po slevě na dani 32 520 – 24 840 = 7 680 Kč Daňové zvýhodnění – nárok celkem 13 404 Kč z toho sleva na dani 7 680 Kč daňový bonus 13 404 – 7680 = 5 724 Kč Zúčtování měsíčních daňových bonusů - vyplacené měsíční daňové bonusy od všech plátců 2 312 Kč - rozdíl na daňovém bonusu 5 724 – 2 321 = 3 403 Kč Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu – doplatek ze zúčtování 3 403 Kč Doplatek na daňovém bonusu 3 403 Kč. Podle výše uvedeného výpočtu bude paní Marii Polákové náležet doplatek od zaměstnavatele 3 403 Kč.


54

Pan Šimon Novák pracuje od 12/12 v Multi s.r.o. jako dělník ve výrobě. U zaměstnavatele podepsal Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a zažádal o roční zúčtování daně. Pan Novák je svobodný, uplatňuje slevu tedy pouze na sebe jako na poplatníka. Pan Novák byl 3x darovat krev, obdrželi jsme od něj potvrzení z transfůzní kliniky a tato sleva bude uplatněna při počítání ročního zúčtování. Za jedno darování se může uplatnit sleva 2 000 Kč. Příjmy za rok 2013 měl pan Novák 107 640 Kč.

Úhrn příjmů od všech plátců

107 640 Kč

Úhrn povinného pojistného

36 599 Kč

Dílčí základ daně od všech plátců - hodnota daru

6 000 Kč

Nezdanitelné částky celkem

6 000 Kč

Základ daně snížený o nezdanitelné částky 144 239 – 6 000 = 138 200 Kč Vypočtená daň 138 200 * 15 % (0,15) = 20 730 Kč Sleva na poplatníka (2070 * 12) = 24 840Kč Slevy na dani celkem 24 840 Kč Daň po slevě na dani 20 730 – 24 840 = 0 Kč - částka nesmí být menší než 0 Kč, tudíž výsledek je 0 Kč. Úhrn sražených záloh na daň (po slevě na dani) 1 845 Kč Po vypočítání ročního zúčtování bude panu Nováku náležet od zaměstnavatele přeplatek v hodnotě 1 845 Kč.


55

Jako poslednímu budeme počítat roční zúčtování daní panu Lubomíru Nejezchlebovi, který pracuje ve společnosti jako dělník od 11/12. Pan Nejezchleba měl příjmy za minulý kalendářní rok 135 720 Kč. Pan Nejezchleba měl vedlejší příjmy z § 9, pronajímal nemovitost. Ve společnosti Multi s.r.o. Podepsal taktéž Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé

činnosti a funkčních požitků, ale nepožádal o roční zúčtování. Pan Lubomír si platí měsíčně 500 Kč životní pojištění a donesl účetní Potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období roku 2013. K tomuto zúčtování bude i přiznání k dani z příjmu fyzických osob, které naleznete v příloze č. 10. společně s přílohou, kde bude uveden výpočet dílčích základů daně z příjmu z pronájmu. Úhrn zúčtování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Úhrn povinného pojistného z příjmů podle § 6

135 720 Kč 46 145 Kč

Dílčí základ daně 135 720 + 46 145 = 181 865 Kč Dílčí základ daně z pronájmu podle § 9

47 040 Kč

Základ daně 181 865 + 47 040 = 228 905 Kč Nezdanitelné částky celkem 500 * 12 = 6 000 Kč Základ daně snížený o nezdanitelné části ZD 228 905 – 6000 = 222 900 Kč (zaokrouhleno na celé stovky dolů) Daň FO 222 900 * 15 % = 33 435 Kč Daň FO celkem 33 435 Kč Sleva na poplatníka 24 840 Kč Daň po slevě 33 435 – 24 840 = 8 595 Kč Sražená záloha na daň z příjmů 2 565 Kč Doplatit 8 595 – 2 565 = 6 030 Kč Výpočet základu daně z příjmu z § 9 Příjmy podle § 9

5600 (cena pronájmu)*12 = 67 200 Kč

Výdaje podle § 9

67 200 * 30% (uplatněn paušální výdaj 30%) = 20 160

Rozdíl mezi příjmy a výdaji 67 200 – 20 160 = 47 040 Kč Dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu podle § 9 zákona 47 040 Kč Pan Nejezchleba musí dle výpočtu daně z příjmu fyzických osob doplatit do 31. 3. 2014 na příslušný finanční úřad 6 030 Kč.


56

5.7 Shrnutí Cílem této absolventské práce bylo představit společnost Multi s.r.o. a externí účetní kancelář, kde jsem aplikovala poznatky z části teoretické. Při přijímání nových zaměstnanců se zadával inzerát na Úřad práce a na internetu. Byli vybráni tři vhodní uchazeči, s kterými byly podepsány pracovní smlouvy a dohoda o pracovní činnosti. Výpočtem mezd bylo zjištěno, že paní Nováková, ikdyž má vedoucí pozici má méně peněz než pan Suchý, který byl zaměstnán jako prodavač. Paní Nová dostává příplatek za vedoucí pozici 2 000 Kč. Tato částka se mění podle počtu odpracovaných hodin. I přes tento příplatek má méně peněz než pan Suchý. Všichni zaměstnanci dostávají 10 % příplatku za práci o víkendu, přestávky na oběd proplacené nemají, musí si je tudíž nadpracovat. Jelikož jsou v obchodě, nemají možnost se stravovat v závodní jídelně, doporučila bych stravenky. Zaměstnavatel musí vynaložit náklad na jejich pořízení, ale vzhledem k tomu, že stravenky jsou náklad daňově uznatelný, sníží zaměstnavateli základ daně z příjmu právnických osob. Můžete vidět v měsíci dubnu u paní Nové čerpání šesti dnů řádné dovolené, náhrada mzdy činila 3 556 Kč, která se přičetla k hrubé mzdě. Tím, že paní Nová byla v práci o šest dnů méně, se snížil příplatek na 1 500 Kč. U pana Suchého si můžete povšimnout, že si od účetní bere každý měsíc zálohu 1 000 Kč ze mzdy. Pan Suchý v březnu byl šest dnů v pracovní neschopnosti, podle výpočtu uvedeného pod mzdou mu byla přičtena k čisté mzdě náhrada mzdy ve výši 972 Kč. Tři dny byl pan Suchý doma bez náhrady, zbylé tři dny byl placený zaměstnavatelem. Zaměstnavatel platí prvních 14 dnů zaměstnance v pracovní neschopnosti. Pan Obšil, s kterým byla podepsána Dohoda o pracovní činnosti, má odměnu obvykle do 3 000 Kč. Výhoda u této dohody je, že není omezen pracovní dobou jako u DPP, kde pracovní doba nesmí přesáhnout 300 hod. v kalendářním roce, u DPČ nesmí přesáhnout týdenní pracovní doba. Nevýhoda je, že pan Obšil, si musí platit sociální a zdravotní pojištění. Poslední v absolventské práci je výpočet ročních zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti. Byla vybrána tři od sebe odlišná zúčtování. Roční zúčtování daně bylo vypočítáno těm, kteří si do 15. 2. 2014 písemně zažádali a toto zúčtování bylo provedeno do 31. 3.


57

2014. Přeplatek byl vyplacen zaměstnancům ve mzdě za březen, pouze pokud byl přeplatek vyšší jak 50 Kč. Paní Poláková podepsala Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, má jedno dítě, na které si uplatňuje slevu na dani, celková částka za kalendářní rok slevy na dítě je 13 404 Kč, paní Polákové vyšel daňový bonus 5 724 Kč. Dále si na základě potvrzení, které jsme obdrželi, si uplatnila úroky z úvěru v celkové částce 21 000 Kč. Po výpočtu paní Polákové vyšel doplatek od zaměstnavatele 3 403 Kč. Druhý zaměstnanec, kterému jsme počítali roční zúčtování daně, a podepsal Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků byl pan Novák Šimon. Pan Novák nemá žádné dítě, tedy nemá žádný daňový bonus jako paní Poláková. Uplatňuje si pouze darování krve, na základě potvrzení z transfůzní stanice za 3 odběry krve v celkové hodnotě 6 000 Kč. Panu Novákovi vyšel menší přeplatek, který bude zaslán na účet od zaměstnavatele ve mzdě za březen. Přeplatek činí 1 845 Kč. Je to z toho důvodu, protože pan Novák si neuplatnil dítě, a menší nezdanitelnou část než paní Poláková. Pan Novák měl i menší příjem než paní Poláková. Zaměstnanec Nejezchleba, který též podepsal Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Protože má pan Nejezchleba vedlejší příjmy z § 9 příjmy z pronájmu, měl povinnost podat si u místně příslušného Finančního úřadu Přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Z toho důvodu nepožádal zaměstnavatele o roční zúčtování, požádal o Potvrzení o zdanitelných příjmech, které doložil jako přílohu k zmíněnému přiznání. Uplatňoval si pouze životní pojištění v hodnotě 6 000 Kč. Příjmy z pronájmu za rok 2013 měl 67 200 Kč. Výdaje k pronájmu si uplatnit paušálem 30 % ve výši 20 160 Kč. Po výpočtu z obou těchto příjmů vyšla panu Nejezchlebovi daňová povinnost ve výši 6 030 Kč splatná u Finančního úřadu 31. 3. 2014.


58

ZÁVĚR Cílem této absolventské práce bylo ukázat mzdovou a personální problematiku, vysvětlit důležité pojmy, které s tímto souvisí, jako např. zaměstnanec, zaměstnavatel, pracovní smlouva, mzda, plat a mnoho další. Cílem bylo uvést i teorii z ročního zúčtování daně. Jako dalším cílem bylo vytvořit personální agendu nových zaměstnanců, přihlásit na příslušné orgány a vypočítat jim mzdu společně se zaúčtováním. Posledním cílem bylo vypočítat stálým zaměstnancům ve společnosti Multi s.r.o. roční zúčtování daně na základě jejich písemné žádosti. Tato práce byla rozdělena na dvě části. Obsahuje část teoretickou a praktickou. První kapitola v části teoretické se nazývá pracovněprávní vztahy, kde je uvedeno několik zákonů a právních předpisů, kterých se týká tato problematika. Jsou zde vysvětleny jednotlivé pojmy týkající se zaměstnanosti, ale i to jak pracovní poměr vzniká, jak ho můžeme změnit nebo ukončit. Další kapitola v této absolventské práci je mzda, plat a další formy odměňování. Je zde uvedeno, jak zaměstnavatel může odměnit pracovníky, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem a další pojmy týkající se mzdy a platu. Poslední kapitola je daň z příjmu fyzických osob. V praktické části je představena společnost Multi s.r.o., externí účetní kancelář paní Novosadové. Je zde také uveden postup při přijímání nových zaměstnanců do nové podnikové prodejny v Brně, výpočet mzdy nově přijatých zaměstnanců společně ze zaúčtování. Účtování je uvedeno v tabulce.

Dále jsou představeny jednotlivé účty.

Poslední co se v praktické části počítalo je roční zúčtování daně stálých zaměstnanců společnosti Multi s.r.o. Jsou vybrány specifické příklady, dva zaměstnanci v Prohlášení k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků požádali o roční zúčtování daně a neměli žádný jiný příjem a jeden ze zaměstnanců o roční zúčtování daně nepožádal a měl za rok 2013 vedlejší příjem z pronájmu. Tomuto zaměstnanci bylo vystaveno Potvrzení o zdanitelných příjmech. Tato absolventská práce má hodně příloh a to z toho důvodu, že personalistika, mzdy, ale i roční zúčtování nese s sebou spoustu formulářů a dokumentů.


59

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.

D'AMBROSOVÁ, Hana. Abeceda personalisty, 2007-. Olomouc: ANAG, sv. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-646-4.

2.

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Řízení lidských zdroj, 2012.. Vyd. 1. v Praze: C. H. Beck, 559 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-347-9.

3.

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů, 2004. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 157 s. ISBN 80-717-9468-6.

4.

Interní materiály společnosti Multi s.r.o.

5.

Jezeksw:

Ucto [online].

2014

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.jezeksw.cz/ucto/ 6.

JURÁŠEK, Dušan, 2012. Daně. (Přednáška) Zlín: Obchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín.

7.

KAESLER, Clemens a Frauke KAESLER-PROBST. Praktická podniková personalistika, 2013. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 143 s. Vzdělávání dospělých. ISBN 978-80-7357-913-5.

8.

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13833

9.

NEŠČÁKOVÁ, Libuše. Pracovní právo pro neprávníky: rozbory vybraných ustanovení, praktická aplikace, vzory a příklady, 2012. 1. vyd. Praha: Grada, 271 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4091-1.

10. Stormware:

Pohoda [online].

2014

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.stormware.cz/pohoda/ 11. ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní ... Olomouc: ANAG, 1996-, sv. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-851-2 12. ŠUBRT, Bořivoj. Průměrný výdělek a další obsluha mzdy a platu - zúčtování a výplata, srážky ze mzdy, 2004. Olomouc: ANAG, 511 s. ISBN 80-726-3221-3. 13. TOMŠÍ, Ivan. Mzdy a mzdové systémy, 2008. Vyd. 1. Praha: ASPI, 335 s. ISBN 978-80-7357-340-9. 14. Zákoník práce: podle stavu k .., 1999-. Ostrava: Sagit. Sv. ÚZ. ISBN 9788074880100.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 15. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy : s komentářem k 1. 1. 2012. 6. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, c2012, 1239 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-713-3

60


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

BOZP

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

DPČ

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

DPH

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

DPP

DOHODA O PROVEDNÍ PRÁCE

DZ

DAŇOVÝ ZÁKON

FO

FYZICKÁ OSOBA

Kč

Koruna česká

OSSZ

OKRESNÍ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Sb.

Sbírka

soc.

sociální

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

zdr.

zdravotní

ZP

ZÁKONÍK PRÁCE

ZTP/P ZVLÁŠŤ TĚŽKÉ POSTIŽENÍ S POTŘEBOU PRŮVODCE

61


62

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Personalistika v Pohodě ................................................................................. 33 Obrázek 2. Mzdy v Pohodě.............................................................................................. 34


63

SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Platový tarif ................................................................................................... 28 Tabulka 2. Srážky ze mzdy .............................................................................................. 28 Tabulka 3. Noví zaměstnanci ........................................................................................... 35 Tabulka 4. Účtování mezd ............................................................................................... 48


SEZNAM PŘÍLOH PI

Osobní dotazník

P II

Pracovní smlouva, Dohoda o pracovní činnosti

P III

Mzdový výměr

P IV

Dohoda o hmotné odpovědnosti

PV

Oznámení o nástupu do zaměstnání

P VI

Hromadní oznámení zaměstnavatele

P VII

Docházkový list

P VIII Přehled o výši pojistného P IX

Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

PX

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

64

PŘÍLOHA P I: OSOBNÍ DOTAZNÍK

PŘÍLOHA P II: PRACOVNÍ SMLOUVA

PŘÍLOHA P II: DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

PŘÍLOHA P III: MZDOVÝ VÝMĚR

PŘÍLOHA P IV: DOHODA O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI

PŘÍLOHA P V: OZNÁMENÍ O NÁSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ

PŘÍLOHA P VI: HROMADNÉ OZNÁMENÍ ZAMĚSTNAVATELE

PŘÍLOHA P VII: DOCHÁZKOVÝ LIST

PŘÍLOHA P VIII: PŘEHLED O PLATBĚ POJISTNÉHO

PŘÍLOHA P IX: PŘEHLED O PLATBĚ POJISTNÉHO

PŘÍLOHA P X: PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Mzdová problematika a personalistika ve společnost Multi s.r.o

Recommend Documents