MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA POHLEDEM MANAŽERA KULTURY

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Studijní obor: Management v kultuře

MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA POHLEDEM MANAŽERA KULTURY Magisterská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PhDr. Aleš Filip, PhD.

Mgr. Martina Šviková

Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, použila jen uvedenou literaturu a vyznačila všechny citace.

V Brně dne 8. 12. 2010

.....………………………

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména řediteli Muzea Kroměřížska, Ing. Jiřímu Stránskému, který mi ochotně poskytl veškeré potřebné materiály, a vedoucímu mé práce PhDr. Aleši Filipovi, PhD. za jeho podněty a připomínky. Obrovský dík patří také Mgr. Michalu Mrázovi a všem, kteří mne podporovali v průběhu mých studií.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 3 1. Uvedení do problematiky muzeí ................................................................................ 5 1.1. Vymezení základních pojmů............................................................................... 5 1.1.1. Muzeum .......................................................................................................... 5 1.1.2. Sbírkový předmět, sbírka muzejní povahy ..................................................... 8 1.1.3. Příspěvková organizace územního samosprávného celku .............................. 9 1.3. Management a marketing muzeí ...................................................................... 11 2. Dějiny Muzea Kroměřížska ..................................................................................... 16 2.1. Prvotní snahy o založení muzea v Kroměříži .................................................. 16 2.2. Od počátků fungování muzea až do roku 1989............................................... 18 2.3. Základní činnosti muzea do roku 1989 ............................................................ 23 2.3.1. Evidenční, akviziční a výstavní činnost........................................................ 24 2.3.2. Péče o památkové objekty ............................................................................ 29 2.3.3. Publikační a doprovodná činnost .................................................................. 31 3. Muzeum Kroměřížska v současnosti....................................................................... 35 3.1. Změny ve struktuře a fungování muzea po roce 1989.................................... 35 3.2. Zřizovatel a personální zabezpečení muzea v současnosti ............................. 39 3.3. Předmět činnosti Muzea Kroměřížska............................................................. 42 3.4. Sbírky a majetek ve správě Muzea Kroměřížska ........................................... 45 3.5. Stálé expozice...................................................................................................... 49 3.5.1. Příroda a člověk ............................................................................................ 49 3.5.2. Památník Maxe Švabinského........................................................................ 50 3.5.3. Lidové stavby v Rymicích ............................................................................ 51 3.5.4. Zámek v Chropyni ........................................................................................ 52 3.5.5. Větrný mlýn ve Velkých Těšanech............................................................... 53 3.5.6. Historie ukrytá pod dlažbou města ............................................................... 53 3.6. Činnost Muzea Kroměřížska v roce 2009........................................................ 55 3.6.1. Sbírkotvorná činnost a péče o sbírky............................................................ 55 3.6.2. Vědecko-výzkumná a publikační činnost ..................................................... 57 3.6.3. Výstavní činnost ........................................................................................... 59 3.6.4. Metodická a edukační činnost....................................................................... 63 3.6.4.1. Programy pro školy................................................................................ 63 3.6.4.2. Dílny pro veřejnost ................................................................................ 64 3.6.4.3. Konference, přednášky a jiné kulturní akce........................................... 65 3.6.4.4. Odborná knihovna.................................................................................. 67

1

3.6.4.5. Spolupráce muzea s jinými subjekty ..................................................... 68 4. Analýza současného stavu a fungování Muzea Kroměřížska............................... 69 4.1. Analýza vnějšího prostředí Muzea Kroměřížska ........................................... 69 4.1.1. Sociálně-kulturní segment vnějšího prostředí............................................... 70 4.1.2. Technická a technologická oblast vnějšího prostředí ................................... 72 4.1.3. Související právní a jiné závazné normy ...................................................... 73 4.1.3.1. Legislativa příspěvkových organizací ................................................... 73 4.1.3.2. Muzejní legislativa................................................................................. 77 4.1.3.3. Koncepce účinnější podpory kultury, státní kulturní politika................ 83 4.1.4. Ekonomický segment vnějšího prostředí ...................................................... 87 4.1.4.1. Vybrané makroekonomické faktory ...................................................... 87 4.1.4.2. Konkurence............................................................................................ 91 4.1.4.3. Návštěvnost............................................................................................ 93 4.2. Analýza vnitřního prostředí Muzea Kroměřížska........................................ 101 4.2.1. Organizační struktura.................................................................................. 102 4.2.2. Hospodaření Muzea Kroměřížska .............................................................. 105 4.2.2.1. Zdroje financování............................................................................... 105 4.2.2.2. Náklady................................................................................................ 109 4.2.2.3. Výnosy ................................................................................................. 111 4.2.2.4. Dotace .................................................................................................. 114 4.2.2. Komunikace Muzea Kroměřížska .............................................................. 119 4.3. Swot analýza Muzea Kroměřížska ................................................................. 124 5. Návrh marketingové strategie ............................................................................... 129 Závěr ............................................................................................................................ 133 Resumé......................................................................................................................... 137 Seznam pramenů a literatury .................................................................................... 139 Použitá literatura ....................................................................................................... 139 Internetové zdroje ..................................................................................................... 146 Výroční zprávy a další dokumenty Muzea Kroměřížska.......................................... 148 Seznam použitých právních předpisů a závazných norem ....................................... 148 Seznam tabulek s jejich zdroji ................................................................................... 154 Seznam grafů s jejich zdroji ...................................................................................... 156 Seznam příloh.............................................................................................................. 158 Příloha č. 1 – Zřizovací listina Muzea Kroměřížska................................................. 159 Příloha č. 2 – Přílohy ke zřizovací listině Muzea Kroměřížska................................ 169

2

Úvod Mezi stěžejní úkoly manažera kultury patří zajištění efektivního řízení a správy kulturní organizace v konkurenčním prostředí. Toho lze docílit především na základě strategického marketingového plánu dané organizace. Prostřednictvím strategického marketingového plánu jsou vytyčeny dlouhodobé i krátkodobé strategické cíle organizace, způsoby dosažení jednotlivých cílů a další náležitosti. Kvůli nedostatku finančních prostředků však kulturní instituce, muzejní nevyjímaje, mnohdy základní marketingové úkony podceňují. Cílem této diplomové práce je na základě shrnutí dosavadního fungování Muzea Kroměřížska formulovat nejdůležitější silné a slabé stránky muzea i příležitosti, kterých by se Muzeum Kroměřížska mohlo chopit, stejně jako jeho možná ohrožení. Na základě SWOT analýzy je v závěru práce stanoven návrh marketingové strategie Muzea Kroměřížska, která vytyčuje nejdůležitější cíle, jichž má být dosaženo pro efektivnější řízení a správu muzea. Při analýze Muzea Kroměřížska, která je příspěvkovou organizací Zlínského kraje, je třeba stále mít na paměti, že jde o muzejní instituci spíše regionálního charakteru. Muzeum Kroměřížska nevystupuje ani na poli mezinárodního, ani na poli celonárodního muzejnictví. Význam této instituce je určován především v souvislostech kulturního života města Kroměříže a jeho nejbližšího okolí, potažmo Zlínského kraje. Město Kroměříž se může pyšnit bohatou kulturní historií, skvostnou architekturou, zámkem se světoznámými zahradami (UNESCO), hudebním archivem i hojností vzdělávacích institucí (středních, vyšších odborných, justiční akademie). Od letošního roku zde navíc vzniká projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži, které by mělo sloužit jako metodické centrum pro obnovu a péči o historické zahrady a parky.1 Po zahájení činnosti centra lze očekávat příchod odborníků na zahradní architekturu do města Kroměříže. V činnosti Muzea Kroměřížska se však potenciál města, natož celého kraje (Baťův Zlín s hojností uměleckých škol) příliš neodráží. Strategický marketingový 1

http://www.kultura-evropa.eu/projekty/22-kromeriz.htm

3

plán proto v mnoha bodech upozorňuje na možnosti provázání činností muzea se souvislostmi daného regionu, díky nimž by mohlo dojít ke zvýšení prestiže Muzea Kroměřížska v očích návštěvníků i odborných institucí a v neposlední řadě také ke zvýšení atraktivnosti muzea pro možné sponzory a dárce. Úvodní kapitola této diplomové práce poskytuje vhled do problematiky muzeí prostřednictvím vymezení základních pojmů a nastínění problematiky managementu a marketingu muzeí. Následuje stručné shrnutí dějin muzea ve městě Kroměříži a nejdůležitějších činností muzea od jeho vzniku až do roku 1989. Třetí kapitola krátce reflektuje porevoluční změny ve struktuře a fungování Muzea Kroměřížska a podrobně se věnuje současnému řízení, správě a činnostem Muzea Kroměřížska. Na základě údajů získaných především z výročních zpráv a webových stránek Muzea Kroměřížska a informací poskytnutých pracovníky muzea je dále provedena samotná analýza stavu a fungování Muzea Kroměřížska, a to z hlediska jak vnějšího prostředí, tak i vnitřní struktury a hospodaření muzea. Konkrétní údaje jsou sestavovány do přehledných tabulek a grafů, které názorně ukazují vývoj sledovaných faktorů. Poznatky získané díky analýzám vnějšího a vnitřního prostředí Muzea Kroměřížska a SWOT analýzy se staly základem pro návrh marketingové strategie. Marketingová strategie pojmenovává strategické cíle, na jejichž plnění by se Muzeum Kroměřížska mělo soustředit pro zlepšení svého postavení v kulturní sféře města Kroměřížska a nejbližšího okolí. Většina z navržených cílů Muzea Kroměřížska je realizovatelná buď za předpokladu získání dotací a grantů především z Ministerstva kultury, Evropské unie a specializovaných fondů, anebo s minimálními náklady (např. zkvalitnění webových stránek, zavedení dobrovolnického a dárcovského programu). Samotné plnění jednotlivých bodů strategického plánu je nutné průběžně kontrolovat a hodnotit, kupříkladu na pravidelných setkáních se zaměstnanci. V případě potřeby je rovněž možné jednotlivé cíle modifikovat.

4

1. Uvedení do problematiky muzeí

1.1. Vymezení základních pojmů

1.1.1. Muzeum Pokusy charakterizovat či definovat pojem muzea se ve větší míře objevují již od doby velkého kvantitativního nárůstu těchto institucí koncem 19. století. Kupříkladu roku 1895 definoval G. B. Good muzeum jako instituci pro „ochranu takových předmětů, které nejlépe ilustrují jevy přírody a výtvory člověka a pro jejich využití v zájmu rozvoje vědění, kultury a osvěty lidu.“2 Od té doby se objevila celá řada definic muzea, více či méně podobných. Na základě oněch definic však můžeme stanovit několik obecných kritérií, jež každé muzeum vždy v zásadě splňuje. Muzeum je výchovně-vzdělávací instituce, jejímž úkolem je sbírat významné předměty, které uchovává, eviduje, odborně zpracovává, chrání a zprostředkovává veřejnosti. V současnosti platí za obecně uznávanou definici formulace pojmu muzea Mezinárodní radou muzeí ICOM. Na základě této formulace je muzeum chápáno jako stálá instituce neziskového charakteru, která slouží společnosti a jejímu vývoji. Muzeum pořizuje, konzervuje, zkoumá, komunikuje a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví lidstva a jeho prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení.3 Z vymezení pojmu muzea Mezinárodní radou muzeí vychází také pojetí muzejní instituce v českém prostředí. Profesní etický kodex muzeí ICOM z roku 1986 (se změnami roku 2001) přijala i Asociace muzeí a galerií České republiky.4 V etickém 2

STRÁNSKÝ, Z..: Úvod do studia muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000, str. 45.

3

Dostupné z: http://icom.museum/who-we-are/the-vision/museum-definition.html

4

Asociace muzeí a galerií České republiky je dobrovolné nepolitické sdružení muzeí, galerií, případně

jiných právnických a fyzických osob, působících v muzejnictví.

5

kodexu jsou stanoveny mimo jiné také základní principy zřizování muzeí, jejich statut, financování, základní činnosti, úloha muzeí ve společnosti či jejich dostupnost veřejnosti. Na základě etického kodexu muzeí lze stanovit následujících osm základních úkolů muzejních institucí: 1. muzea uchovávají, interpretují a propagují součásti přírodního a kulturního dědictví lidstva 2. muzea rozšiřují a spravují své sbírky pro blaho a rozvoj společnosti 3. primárním smyslem muzejních sbírek je vytváření a prohlubování znalostí 4. muzea poskytují příležitosti zhodnotit přírodní a kulturní dědictví, porozumět mu a užít si jej 5. muzea disponují zdroji, prostřednictvím kterých poskytují další veřejné služby (zpřístupňování a využívání sbírek – výstavy, muzejní programy, publikace) 6. muzea úzce spolupracují s komunitami, od nichž pocházejí muzejní sbírky 7. muzea jednají v souladu se zákony 8. muzea jednají profesionálně5

V České republice instituci muzea definoval zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. Definici následně upravil zákon č. 483/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb. Muzeum je v závislosti na definici ICOM chápáno jako instituce, která „instituce, a lidské

která

získává a shromažďuje přírodniny

výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou

přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez

rozdílu

jejich

využívání

a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto

Viz: Stanovy Asociace muzeí a galerií České republiky, 7. 10. 2009. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/amg/faces/web/amg/zakladni-dokumenty/stanovy-amg 5

ICOM Code of Ethics for Museums, 2006. Dostupné z:

http://archives.icom.museum/ethics.html#introduction

6

činností není zpravidla dosažení zisku.“6 Označení muzeum však není chráněným názvem. Mohou tak například existovat fyzické či právnické osoby nebo organizační složky státu či územních samospráv s názvem muzeum, které spravují sbírky ve vlastnictví státu, kraje či obce, ovšem kromě sbírkotvorné činnosti nevykonávají žádnou další činnost uvedenou v definici. Rozhodující roli pro označení určité instituce jako muzeum ze zákona hraje obsah stanoveného předmětu hlavní činnosti, který je zpravidla zakotven ve zřizovací listině či statutu.7 Nejstarší muzea a galerie shromažďují sbírky téměř dvě stě let a evidují úctyhodné množství sbírkových předmětů. Existující různé typy muzeí. Podle způsobu jejich zaměření můžeme rozlišovat například muzea všeobecná, historická, muzea vědy, techniky a technologie, antropologická a etnografická muzea, zoologické a botanické zahrady a další muzea speciálního určení.8 Neopominutelnou součástí muzejní sítě jsou rovněž umělecká muzea a galerie, která jsou definována zákonem jako specializované sbírky výtvarného umění. Smyslem existence muzeí není pouhé shromažďování artefaktů a zajímavostí o člověku a jeho prostředí. Primárním smyslem muzejní činnosti je získávání nových poznatků a prohlubování znalostí o světě, v němž žijeme.9 Důležitá je však i role muzeí jako ekonomických subjektů. V souvislosti s turistickým ruchem a ekonomickým potenciálem kultury jako takové se v současné teorii stále více používá pojem heritage industry (průmysl kulturního dědictví). Průmysl kulturního dědictví shrnuje problematiku muzeí, památkových objektů a návštěvnických center zaměřených na nějaké aspekty historie. V českém prostředí se však tento termín, odrážející 6

Čl. I, odst. 2. zákona č. 483/2004 Sb, kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní

povahy a změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. 7

Metodický pokyn k provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb., a o dopadu

zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní na změny v centrální evidenci sbírek, část A, článek 1. 8

JOHNOVÁ, R.: Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, 2008, str. 31-34.

9

Žalman, J.: „Česká muzea“ – projekt virtuální expozice českého muzejnictví. In: ZAMRZLOVÁ, J.:

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Praha: Národní technické muzeum, 2005, str. 38.

7

vzrůstající popularitu různých forem evokování minulosti, muzealizace a různých typů kulturních institucí, dosud příliš neujal.10

1.1.2. Sbírkový předmět, sbírka muzejní povahy Muzea spravují sbírky muzejní povahy, které jsou tvořeny sbírkovými předměty. Za sbírkový předmět je považován movitý předmět, nemovitost nebo soubor těchto věcí (přírodniny i lidské výtvory), které jsou součástí kulturního dědictví a podléhají režimu zajišťujícím jejich ochranu a trvalé uchovávání.11 Každý sbírkový předmět musí být ve sbírkové evidenci vlastníka sbírky zaveden pod evidenčním číslem, které se váže k danému sbírkovému předmětu a trvale jej identifikuje. Soubory sbírkových předmětů, které byly nashromážděny lidskou činností, vytvářejí sbírky muzejní povahy. Sbírkou muzejní povahy se rozumí „sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy.“12 Soubor movitých či nemovitých předmětů může být za určitých okolností evidován jako jeden sbírkový předmět.13 Muzejní sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, jsou zapisovány do Centrální evidence sbírek Ministerstva

10

KESNER, L.: Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, 2005, str. 26-27.

11

Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně

sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Více k tématu: Metodický pokyn Ministerstva kultury č. j. 4688/2007 k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů a stanovení režimu zacházení se sbírkou v muzeích a galeriích spravujících sbírky ve vlastnictví státu a územních samosprávných celků. 12

§ 2, odst. 1, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších

zákonů. 13

§ 1, odst. 2, vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o

ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

8

kultury, která je veřejně přístupná.14 Do Centrální evidence se na základě rozhodnutí Ministerstva kultury, s ohledem na stanovisko Rady pro Centrální evidenci sbírek, zapisují pouze sbírky, které obsahují alespoň pět sbírkových předmětů a nacházejí se trvale na území České republiky. Sbírky ostatních vlastníků se do evidence zapisují na základě rozhodnutí Ministerstva kultury, pokud o to požádá vlastník sbírky. Z vlastnictví sbírky v Centrální evidenci sbírek vyplývají určité povinnosti. Vlastník muzejní sbírky musí vést sbírkovou evidenci a každoročně provádět inventarizaci sbírek. Kromě toho má povinnost zajišťovat ochranu sbírky před krádeží, vloupáním a poškozením. Vlastník sbírky zabezpečuje také preparaci, konzervování a restaurování sbírkových předmětů. Rovněž povinnost vystavovat či zapůjčovat muzejní sbírku pro účely jejího zpřístupnění veřejnosti ke studijním a vědeckým účelům je stanovená zákonem. Další náležitosti Centrální evidence sbírek upravuje zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.15 Kromě centrální evidence, mají muzea povinnost vést ještě další dva druhy evidencí. Evidence 1. stupně označuje přírůstkové číslo daného předmětu či souboru předmětů a je vedena v přírůstkové knize. Evidence 2. stupně pak označuje inventární číslo předmětu či souboru předmětů, pod nímž je tento předmět či soubor předmětů uložen v depozitáři.

1.1.3. Příspěvková organizace územního samosprávného celku Příspěvkové organizace zřizují buď organizační složky státu, nebo územní samosprávné celky, tedy obce a kraje. Jelikož je Muzeum Kroměřížska

14

http://ces.mkcr.cz/

15

Rozlišujeme také evidenci 1. stupně (přírůstkové číslo), která je vedená v přírůstkové knize, a evidenci

2. stupně (inventární číslo), která označuje uložení předmětů v depozitáři.

9

příspěvkovou organizací Zlínského kraje, zaměříme se právě na příspěvkové organizace územních samosprávných celků, které tvoří mnohem početnější skupinu příspěvkových organizací, než ty, jejichž zřizovatelem jsou organizační složky státu. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků jsou právní subjekty s vlastním identifikačním číslem a jsou zapsané do obchodního rejstříku. Jejich hlavní činnost, případně účel, pro který byly zřízeny, upravuje zřizovací listina dané organizace. Obce a kraje zřizují příspěvkové organizace zpravidla k zabezpečení veřejně prospěšných činností. Typickými příspěvkovými organizacemi jsou školy a školská zařízení, nemocnice, sociální zařízení, muzea a jiné kulturní instituce. Příspěvkové organizace nejsou zřizovány za účelem podnikání, ale za určitých podmínek mohou provozovat i ziskové, tzv. doplňkové činnosti. Doplňkové činnosti však musí navazovat na hlavní účel příspěvkové organizace, nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a jsou sledovány odděleně.16 Finanční hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky upravuje především § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle tohoto paragrafu hospodaří příspěvkové organizace obcí a krajů s finančními prostředky, které získávají z rozpočtu svého zřizovatele, a z vlastní doplňkové činnosti. Mezi další možnosti financování patří vlastní fondy příspěvkových organizací, finanční dary od fyzických i právnických osob, prostředky z Národního fondu i ze zahraničí, dotace z Evropské unie a jiné, zákonem jasně stanovené zdroje finančních prostředků. Zřizovatel příspěvkové organizace je zároveň podle § 15 téhož zákona povinen zajišťovat kontrolu hospodaření jím založených právnických osob, tedy i příspěvkových organizací. Dne 1. dubna 2009 nabyl účinnosti zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela se dotkla mimo jiné i právní úpravy zřizovacích listin příspěvkových organizací, zejména § 27. Z toho důvodu byli zřizovatelé nuceni 16

Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, musí příspěvkové organizace ve svém účetnictví oddělovat činnost hlavní a hospodářskou.

10

přizpůsobit zřizovací listiny příspěvkových organizací aktuálnímu znění zákona. Úprava se vztahovala zejména ke způsobu hospodaření a zákazu zajišťování závazků příspěvkových organizací. Některé příspěvkové organizace musely ve zřizovací listině upravit předmět své činnosti a v souladu s novelou zákona o živnostenském podnikání byly upraveny také okruhy doplňkové činnosti. Například v důsledku změny pojmu „majetek svěřený do správy“ na pojem „majetek předaný k hospodaření“ musela být nyní kvůli Katastrálnímu úřadu součástí zřizovací listiny příspěvkových organizací, které disponují s nemovitostmi svého zřizovatele, také příloha dodatků. Dodatky měly přesně vymezit nemovitý majetek, který byl příspěvkovým organizacím zřizovatelem předán k hospodaření.17

1.3. Management a marketing muzeí Existuje celá řada definicí pojmů management a marketing. Obecně lze management chápat jako proces tvorby a udržování prostředí, v němž jednotlivci společně dosahují vybraných cílů. Management je uceleným procesem „tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů.“18 Tento proces zahrnuje řízení, tedy plánování, organizování a personalistiku, vedení a kontrolování organizačních činností, které vedou k dosažení organizačních cílů.19

17

„(3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací

listinou.“ In: Zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, článek I, 30. 18

WEIHRICH, H. – KOONTZ, H.: Management. Praha: East Publishing, 1993, str. 16.

19

Tamtéž, str. 16.

11

Nedílnou

součástí

managementu

je

marketing,

jenž

můžeme

charakterizovat jako „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím upokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot.“20 V užším smyslu jde o proces „plánování a naplňování koncepce, oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb, který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny uspokojující potřeby jedinců.“21 Marketing je tedy možné chápat jako nástroj, který slouží k naplňování základních cílů a poslání organizace, k vyhledávání a uspokojování potřeb cílové skupiny.22 Někdy se používá také termín marketingového řízení, resp. marketingmanagement. Marketingové řízení představuje proces analyzování, plánování a provádění koncepce, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, zboží a služeb s cílem vytvářet směny, které uspokojí cíle jednotlivce i organizací.23 Management a marketing kultury, resp. muzeí je specifický způsob řídících činností v oblasti kulturních organizací zpravidla neziskového charakteru. Až do poloviny 90. let byl marketing považován za nástroj ziskových společností a v oblasti neziskového sektoru veřejného i soukromého na něj bylo nahlíženo spíše jako na jakýsi nadstandard. V souvislosti s omezováním tradičních zdrojů příjmů a s narůstající konkurencí v oblasti neziskového sektoru si však i v této oblasti fundamentální řídící a marketingové činnosti postupně vydobyly své místo. Kulturní management (arts management, management kultury apod.) se musí neustále potýkat s finanční nejistotou. Muzea i jiné kulturní instituce jsou často závislé na ročně přidělovaných dotacích, což nejenom že vede ke každoročnímu stresu a nejistotě, ale také ke značnému zproblematizování víceletých projektů. Nedostatek financí se mnohdy odráží i v kvalitě poskytované nabídky kulturních institucí a veřejná podpora financování kultury z veřejných zdrojů je tak notně oslabována. K 20

KOTLER, P.: Marketing management. Praha: Grada Publishing, 2004, str. 30.

21

JOHNOVÁ, R.: Marketing kulturního dědictví a umění. Cit. v pozn. 8, str. 16.

22

KOTLER, P.: Marketing podle Kotlera. Jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press,

2000, str. 37. 23

KOTLER, P.: Marketing management. Cit. v pozn. 20, str. 43.

12

nemotivujícímu prostředí pro ekonomické chování kulturních institucí a subjektů navíc různými předpisy přispívá i stát. Zákonodárci nevytvářejí žádné systémové kroky, které by vedly ke zkvalitnění managementu kulturních institucí. V důsledku toho dochází k „umrtvení kulturního kapitálu země“ a kultura je veřejností vnímána jako neproduktivní odvětví, ačkoli skutečnost je zcela opačná.24 Management a marketing jednotlivých kulturních institucí, resp. muzeí sice stěží může přinést řešení tristního systému financování kultury na státní úrovni, pro „přežití“ dané instituce v konkurenčním prostředí jsou však nezbytné. „Marketing nemůžeme chápat pouze z hlediska výdělečnosti či nevýdělečnosti muzea. Marketing se týká celého profilu muzea a také postavení muzeí v ekonomice společnosti – státu. Právě prostřednictvím marketingových analýz můžeme nejen odhalovat neefektivní vynakládání prostředků, ale také nepříslušnost některých nevýdělečných činností, které mohou svými důsledky mnohdy přímo podkopávat samu existenci muzea. Máme-li věcně čelit některým tlaků tržního hospodářství a stále se zmnožujícího zprůmyslnění kultury,

musíme

se

dopracovat

k vlastnímu,

muzeograficky

podloženému

marketingu.“25 Jestliže má tedy muzeum či jiná kulturní instituce plnit stanovené poslání, musí své činnosti rozvrhnout do funkční struktury. Kromě základní, regulační, správní a pomocné je důležitá také funkce regulační – řídící, která je vázaná na vnější a vnitřní předpisy dané instituce.26 Základním prvkem marketingu každé organizace je zákazník a jeho potřeby. Cílem marketingu organizace je dodat určitý produkt správným skupinám zákazníků, a to v pravý čas, na správném místě, za odpovídající ceny a s přiměřenou propagací, navíc lépe než-li konkurence.27 Z uvedeného vyplývá, že marketingový proces zahrnuje několik úzce provázaných činností. Organizace musí nejprve zjistit, jaký produkt si zákazník přeje nebo jaký potřebuje a následně takový produkt vyvinout, resp. vytvořit služby vedoucí k uspokojení dané potřeby. Dalším krokem je stanovení 24

KESNER, L.: Marketing a management muzeí a památek. Cit. v pozn. 10, str. 35.

25

STRÁNSKÝ, Z.: Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, str. 131.

26

STRÁNSKÝ, Z.: Úvod do studia muzeologie. Cit. v pozn. 2, str. 72.

27

JOHNOVÁ, R.: Marketing kulturního dědictví a umění. Cit. v pozn. 8, str. 16.

13

ceny onoho produktu či služby, distribuce produktu či služby k zákazníkovi a nakonec uzavření prodeje. Se strategickým marketingovým plánem úzce souvisí také další strategie, včetně fundraisingového plánu, který určuje možnosti získávání financí pro realizaci marketingového plánu i pro chod dané organizace obecně. Podobně jako soukromé organizace mají i muzea a jiné kulturní instituce své poslání a produkt či službu, která slouží k uspokojování potřeb určité cílové skupiny zákazníků. Zákazníci jsou za daný produkt či službu ochotni zaplatit nějakou sumu peněz a o produktu či službě se mohou dozvědět prostřednictvím určitých komunikačních kanálů. Marketingový proces zpravidla sestává z několika kroků. Teprve po stanovení poslání organizace, jejích strategických a marketingových cílů, zhodnocení současného stavu organizace na „trhu“ neziskových organizací a pochopení potřeb zákazníků může organizace vypracovat správnou kombinaci tzv. marketingového mixu (produkt, cena, místo či distribuce a komunikační mix).28 Nedílnou součástí marketingového procesu je také strategické marketingové plánování, definované jako „manažerský proces vytváření a udržování rovnováhy mezi cíli a zdroji organizace a jejími měnícími se příležitostmi na trhu. Cílem strategického plánování je přizpůsobovat chování organizace a její produkty potřebám zákazníků s cílem rozvoje organizace.“29 Strategický marketingový plán čerpá zejména z marketingového auditu, jehož nejdůležitějším nástrojem pro zhodnocení současné situace organizace je SWOT analýza. Na základě segmentace „trhu“ a marketingového auditu organizace stanoví strategické cíle a postupy, jejichž prostřednictvím vytyčených cílů dosáhne. Následně by měly být formulovány strategie společně se stanovením vhodné metody prognózování a možných scénářů pro zavádění daných strategií. Nejdůležitějším výsledkem strategického marketingového plánování je vytvoření strategie organizace, která by v dalším kroku marketingového plánování měla

28

KOTLER, P.: Marketing management. Cit. v pozn. 20, str. 629-631.

29

ŠKARABELOVÁ, S.: Marketing ve veřejném sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2005, str. 54.

14

být realizována (fáze zavádění). Na závěr by neměla chybět kontrola a zhodnocení výsledků a postupů, které organizace ve svém marketingovém postupu použila. Marketingové postupy pomáhají kulturním organizacím včetně muzeí ujasnit si základní smysl a cíl jejich fungování, zlepšit kvalitu nabízených služeb, plánovat dopředu další aktivity, odhalovat a získávat nové zdroje finančních prostředků a kontrolovat plnění stanovených cílů.

15

2. Dějiny Muzea Kroměřížska

2.1. Prvotní snahy o založení muzea v Kroměříži Ačkoliv se historie muzea v Kroměříži datuje teprve od 5. února 1933, první pokusy o zřízení muzea se zde objevily už v 60. letech 19. století. V souvislosti s obnovením ústavnosti v Habsburské monarchii, emancipačními snahami a s oživením kulturního života v jednotlivých městech probíhaly i v Kroměříži vášnivé diskuse o založení muzejní instituce. Nakonec z nich však založení kroměřížského muzea nevzešlo. Vlastenecký spolek muzejní v Kroměříži se čeští vysokoškoláci z Kroměříže pokusili založit teprve v roce 1889, tedy celých šest let od počátků Vlasteneckého spolku muzejního v nedaleké Olomouci.30 Hlavní popudem pro založení Vlasteneckého spolku muzejního v Kroměříži bylo na jedné straně znepokojivé mizení kroměřížských památek, na straně druhé šlo o obrozeneckou podporu českého kulturního a vědeckého dění. Podle představitelů Vlasteneckého spolku muzejního v Kroměříži mělo muzeum sestávat z antikvariátu, archivu, knihovny a přírodovědné a průmyslové sbírky.31 Z představ kroměřížského Vlastenecký spolku muzejního sice již vzešly konkrétní obrysy muzejní instituce v Kroměříži, avšak zůstalo pouze u záměrů. Nic z toho se totiž nakonec neuskutečnilo. Počátky muzejnictví na Moravě jsou úzce spojené především s obrozeneckými myšlenkami, jež koncem 19. století vyústily ve vlivné národopisné hnutí. Idea prezentace lidové kultury českého a slovenského lidu vykrystalizovala v roce 1895 v Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, kterou předcházelo či

30

FIŠER, Z.: Z historie muzeí na území okresu Kroměříž a dnešní rozvoj regionálního muzejnictví. In:

Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 11/1978, str. 2. 31

MIKULÁŠTÍK, T. (ed.): Muzea a galerie Zlínského kraje. Uherské Hradiště: Futuro, 2006, str. 8.

16

doprovázelo mnoho regionálních výstav, připravovaných místními národopisnými odbory. V Kroměříži vznikl národopisný odbor až v březnu roku 1894 a místní národopisná výstava se zde uskutečnila v září téhož roku.32 Důležitá byla skutečnost, že téměř 1 500 předmětů, které zůstaly po kroměřížské i pražské výstavě, bylo po skončení výstav uschováno pro budoucí muzeum. Po ukončení pražské národopisné výstavy se úsilí o založení muzea v Kroměříži spojilo i s požadavky na veřejnou knihovnu a čítárnu, které ve městě také dosud chyběly. Výsledkem těchto snah bylo roku 1896 založení spolku Muzejní a knihovní Jednoty v Kroměříži, jejímž předsedou se stal Josef Dorazil, vůdčí postava někdejšího kroměřížského národopisného odboru. Muzejní a knihovní Jednota v Kroměříži se měla stát centrem kultury širokého okolí. Jejím hlavním cílem bylo především zřízení muzejní instituce spolu s veřejnou knihovnou a čítárnou, kromě toho však usilovala rovněž o zakládání knihoven a čítáren v širším okolí Kroměříže, aby tak mohla osvětou povznášet občany celého regionu. Slovy Josefa Dorazila: „Nejen o muzeum, čítárnu, knihovnu, ale spolek starati se může též o přednášky, o poučování lidu – a tu neobmezí se pouze na to, ale může vůbec pracovati na buzení a povznášení zájmů osvětových, národních našeho lidu přednáškami poučnými, pořádáním výstav, slavností, vydáváním tiskopisů a brožur.“33 Avšak od počátku svého založení Muzejní a knihovní Jednota v Kroměříži neustále bojovala jak s nedostatkem financí a vhodných prostor, tak i s nepřízní radních, veřejnosti a dokonce s „nejednotou“ samotného spolku. Část Jednoty se totiž chtěla zaměřit na vybudování a udržování knihovny a čítárny, zatímco ostatní členové usilovali především o vybudování muzea. Výsledkem vnitřních sporů Jednoty tak sice byla fungující knihovna s čítárnou, ale muzejní sbírky byly neustále stěhovány z místa na místo. V roce 1921 se spolek Muzejní a knihovní Jednoty v Kroměříži

32

Pálka, P.: 70 let muzea v Kroměříži. In: STRÁNSKÝ, J. (ed.): 70 let muzea v Kroměříži. Kroměříž:

Muzeum Kroměřížska, 2003, str. 8. 33

FIŠER, Z.: Z historie muzeí na území okresu Kroměříž a dnešní rozvoj regionálního muzejnictví. Cit.

v pozn. 30, str. 2.

17

nakonec rozpadl a jím shromážděné sbírky se o dvanáct let později staly základem sbírek Městského muzea v Kroměříži. Myšlenky na zřízení muzea v Kroměříži však nevycházely pouze z řad uvědomělých občanů a vlasteneckých spolků. Osvětovou činností spjatou se založením muzejní instituce, knihovny a čítárny se zaobírali také církevní hodnostáři. Kupříkladu olomoucký arcibiskup Theodor Kohn kolem roku 1900 uvažoval o vybudování diecézního

muzea

v rotundě

Květné

zahrady.

Avšak

teprve

dr.

Antonínu

Breitenbacherovi, vynikajícímu zámeckému archiváři a knihovníkovi, se podařilo v roce 1921 začít budovat muzejní organizaci při kroměřížském zámku, která měla být muzeem arcibiskupským, městským a v budoucnu se měla stát také muzeem krajským.34 Jeho zásluhou bylo zahájeno základní shromažďování a evidování předmětů muzejní povahy,35 které byly v jedné ze zámeckých místností zpřístupněny široké veřejnosti. Po smrti Breitenbachera v roce 1937 se ovšem zámecké muzeum ocitlo v krizi, neschopno nalézt druhou podobnou vůdčí osobnost.

2.2. Od počátků fungování muzea až do roku 1989 Za skutečnou zakladatelskou osobnost muzea v Kroměříži bývá považován až kroměřížský učitel a spisovatel Jindřich Spáčil, který se skupinou nadšenců počátkem 30. let konečně dokázal úspěšně prezentovat a prosadit potřebu muzea u veřejnosti i u radních.36 Po založení Kuratoria Městského muzea v Kroměříži, jehož předsedou byl zvolen starosta Kroměříže Josef Jedlička a kurátorem sbírek 34

BREITENBACHER, A.: Museum v arcibiskupském zámku v Kroměříži. In: Časopis Vlasteneckého

musejního spolku v Olomouci, 1927, r. 38, str. 148. 35

Jednalo se o více než 1 200 předmětů.

36

Např. SPÁČIL, J.: Budeme míti v Kroměříži museum? In: Informace osvětových sborů, 1932, č. 7/8,

str. 91-92.

18

Jindřich Spáčil, byla na ustavující schůzi Kuratoria 5. února 1933 zřízena muzejní instituce – Městské muzeum v Kroměříži, jehož zřizovatelem bylo město Kroměříž. Na základě Spáčilova návrhu navíc Městská rada poskytla pro účely shromažďování muzejních sbírek dům na Riegrově náměstí. Velkou ránu dalšímu rozvoji muzejní instituce v Kroměříži však záhy zasadila okupace. V roce 1940 bylo oddělení Světová válka a národní osvobození, zejména legionářské památky, částečně odvezeno a zničeno gestapem. O tři roky později již bylo celé muzeum uzavřeno a jeho sbírky byly převezeny do skladiště Na Sýpkách. Teprve po skončení 2. světové války mohla být činnost muzea opět postupně obnovována. Po osvobození muzeum jen s obtížemi nacházelo nové prostory pro své sbírky i kanceláře pro zaměstnance a několikrát se muselo stěhovat. Zpočátku byly muzeu uvolněny prostory v pomocné škole a koncem 40. let muzeum dokonce na čas získalo útočiště v prostorách staré radnice. Tyto prostory se však pro muzejní sbírky, jež se po rozsáhlých konfiskacích neustále rozšiřovaly, zanedlouho ukázaly jako nedostačující a v letech 1950-1951 bylo muzeum přemístěno do rozsáhlých prostor zámku. Díky tomu se dosavadní sbírky Městského muzea v Kroměříži spojily se sbírkami někdejšího arcibiskupského muzea, budovaného dr. Breitenbacherem. Již v 50. letech došlo k významné změně ve správě muzea. Ruku v ruce se slábnoucí činností Kuratoria, jež kdysi stálo u zrodu kroměřížského muzea, a v souvislosti s koncepcí tzv. vlastivědných muzeí, prosazující prezentaci expozic ve smyslu všestranného obrazu přírody a společnosti dané oblasti,37 přešlo muzeum pod správu Okresního národního výboru v Kroměříži. Kromě nového zřizovatele získalo Městské muzeum v Kroměříži 1. ledna 1954 také nový název – Okresní vlastivědné muzeum. Muzeu se tak otevřela cesta pro rozšíření doposud spíše městské působnosti na celý region, resp. na kroměřížský okres, což se zanedlouho odrazilo i ve výstavní činnosti.

37

TOMÁŠEK, V.: Dvacet let muzea v Kroměříži. In: Věstník musea v Kroměříži, 1965, r. 8, č. 19, str. 80.

19

Koncem 50. let se však pozvolna mění celkové zaměření kroměřížského muzea, doposud spíše vlastivědné a historické. Nejenže se ředitelem muzea v roce 1956 stává historik umění Václav Tomášek, ale zároveň o tři roky poté přecházejí pod správu muzea rozsáhlé sbírky kroměřížského zámku (mj. sbírka obrazová, grafická, numismatická, hudební fond a knihovna). Změna v celkovém směřování muzea je patrná i z personálního obsazení, kdy v roce 1961 byli mezi pěti odbornými pracovníky muzea čtyři specializující se na oblast umění. Záhy nato bylo Okresní vlastivědné muzeum přejmenováno na Umělecko-historické muzeum v Kroměříži a v jeho rámci byla vytvořena čtyři samostatná odborná oddělení: historicko-vlastivědné oddělení, galerie, hudební archiv a knihovna. Umělecké sbírky muzea byly natolik významné, že se dokonce začalo uvažovat, že kroměřížské muzeum se stane muzeem s čistě umělecko-historickým zaměřením a sbírky regionálního charakteru převezme muzeum v Holešově, nebo bude založeno Městské muzeum v Kroměříži pro regionální problematiku. V 60. letech se sice sbírky kroměřížského muzea rozšiřují také o drobné sbírky zrušených muzeí z blízkého okolí, ovšem ráz Umělecko-historického muzea byl již jasně daný. Pracovníci muzea se v té době soustředili zejména na důkladné prostudování zámeckých akvizic a utvoření nových expozic pro jejich prezentaci. Především díky galerii starého umění 15.-18. století na zámku tak můžeme mluvit o zlatých dobách muzea v Kroměříži, jehož význam tehdy daleko přesáhl hranice města i okresu.38 60. léta se v kroměřížském muzeu nesla v duchu spolupráce s mnoha přidruženými zájmovými spolky a skupinami (např. Společnost Maxe Švabinského, Muzejní rada, Rada Divadla hudby apod.). I řada odborných pracovníků muzea byla ve 2. polovině 60. let společensky aktivní, což se po okupaci roku 1968 ukázalo jako velmi nebezpečné. Po roce 1968 a následném utužení poměrů v Československu byli

38


v pozn. 30, str. 8.

20

zaměstnanci muzea propuštěni a mnohým bylo na řadu let znemožněno vykonávat jejich profesi.39 Umělecko-historické muzeum bylo nakonec zrušeno. Teprve v roce 1970 bylo nově zřízeno Okresní muzeum v Kroměříži se zcela novými pracovníky, kteří se v 60. letech tolik společensky a politicky neprojevovali. Nové muzeum se mělo stát běžnou vlastivědnou institucí, někdejší rozsáhlé muzejní sbírky byly proto opět rozděleny mezi Okresní muzeum v Kroměříži a správu Státního zámku a zahrad Kroměříž.40 Kromě muzeí s regionální působností v Kroměříži a nedalekém Holešově měly být v 70. letech také budovány a obnovovány památníky slavných osobností regionu (např. Památník Františka Táborského v Bystřici pod Hostýnem, na zámku v Chropyni měly být umístěny národopisné sbírky a Památník Emila Filly apod.). Kroměřížské muzeum počítalo s velkými investicemi do rekonstrukcí budov, z toho důvodu byla v roce 1973 k muzeu přičleněna také skupina pro údržbu památek, která se starala o opravu budov památníků v celém kroměřížském okrese. V 70. letech došlo k reorganizaci sítě muzeí a památníků v okolí Kroměříže, podobně jako v jiných oblastech. Na základě rozhodnutí rady JmKNV o reorganizaci muzejních zařízení v kraji z 18. února 1975 byly přijaty Zásady činnosti sítě muzeí a památníků Jihomoravského kraje, jehož byla tehdy Kroměříž součástí.41 Následujícího roku vznikla postupně podle těchto zásad Jednotná muzejní síť okresu Kroměříž, pod jejíž správu spadala veškerá muzejní zařízení okresu. K Okresnímu muzeu v Kroměříži bylo přičleněno Městské muzeum v Holešově, došlo k centralizaci pracovišť pod jediné řídící a správní centrum v Kroměříži, s názvem Muzeum Kroměřížska. Statut Muzea Kroměřížska byl definitivně ukotven 9. února 1978 jako vědeckého, kulturně výchovného a odborného zařízení Okresního národního výboru

39

Např. profesor dějin umění Milan Togner, který v Umělecko-průmyslovém muzeu v Kroměříži působil

od roku 1966, byl po podpisu 2000 slov nucen sedm let vykonávat dělnickou profesi. 40

MIKULÁŠTÍK, T. (ed.): Muzea a galerie Zlínského kraje. Cit. v pozn. 31, str. 21.

41


v pozn. 30, str. 8-9.

21

v Kroměříži s okresní působností se stanovením právního postavení muzea, jeho poslání, úkolů a podobně.42 Nedostatek kvalifikovaného personálu muzea v důsledku odstraňování společensky angažovaných pracovníků byl postupně zmírňován. Zhruba od poloviny 70. let již byli přijímáni čerstvě vystudovaní odborníci. Například vynikající brněnský historik umění, profesor Jiří Kroupa, zde byl jako odborný pracovník zaměstnán do roku 1978. Umístění muzea na kroměřížském zámku dávno nevyhovovalo jeho potřebám a bylo nutné přemístit jeho kanceláře, depozitáře a výstavní prostory. Už dříve byl pro potřeby muzea stavebně upravován zadní trakt domu č. p. 38 na Velkém náměstí, v jehož prvním patře byl v roce 1976 umístěn Památník Maxe Švabinského se stálou expozicí, který posléze přešel do majetku muzea. K rekonstrukci a dostavbě domu na Velkém náměstí došlo v letech 1981-1986 a o dva roky později se zadní trakt domu stal novým kulturně-správním centrem Muzea Kroměřížska, čítajícím konzervační a stolařské dílny, knihovnu se studovnou a víceúčelový sál. Ve druhém patře domu pak byly kromě Památníku Maxe Švabinského instalovány muzejní, silně ideologicky zabarvené expozice, týkající se především oslavy komunistické strany a dělnického hnutí. Organizačně bylo tehdy muzeum složeno z pěti oddělení:43 1. oddělení odborných pracovníků (archeologie, etnografie, historie, dějiny umění, přírodověda a knihovna) 2. dokumentace a konzervace 3. ekonomický útvar 4. oddělení provozu 5. skupina pro údržbu památek.

42

Statut Okresního muzea v Kroměříži. In: Tamtéž, str. 14.

43

Převzato z: MIKULÁŠTÍK, T. (ed.): Muzea a galerie Zlínského kraje. Cit. v pozn. 31, str. 26.

22

Odborně organizační složení si Muzeum Kroměřížska zachovalo dodnes. Pouze skupina údržby památek byla kvůli restitucím některých objektů zrušena.

2.3. Základní činnosti muzea do roku 1989 Muzeum v Kroměříži, podobně jako jiné muzejní instituce v České republice, plnilo a dodnes více či méně plní hned několik úkolů, které jsou dány samotným statutem muzea. K těm nejpodstatnějším patří samozřejmě sbírání a shromažďování významných dokladů dějin, správa a evidence fondů a jejich ochrana a konzervování. S tím úzce souvisí rovněž vědecko-výzkumná činnost muzea, kterou zajišťují odborní pracovníci – především historikové, archeologové, historikové umění, přírodovědci či etnografové. Muzeum má rovněž povinnost svou činnost prezentovat široké veřejnosti, a to zejména vytvářením expozic a dlouhodobých či krátkodobých výstav. Pracovníci muzea zpřístupňují nové poznatky laické i odborné veřejnosti. Pro přednášky, zájmové kroužky i práci s mládeží je příznačný výchovně-vzdělávací aspekt. Závěry odborných zkoumání, stejně jako základní informace o dění v muzeu jsou zpravidla zveřejňovány formou časopiseckou. Ve větší míře je publikační činnost rozvíjena v doprovodných publikacích a katalozích k výstavám. Neopominutelný význam má také knihovní fond kroměřížského muzea.44 Na tomto místě pochopitelně nebudu vyjmenovávat veškeré výstavy či přednášky, které se od vzniku muzea až do roku 1989 uskutečnily. Z hlediska tématu diplomové práce to není podstatné. V následujících podkapitolách pouze stručně přiblížím a nastíním základní vývoj sbírek muzea a nejdůležitější akce a aktivity, které ve sledovaném období proběhly. 44

Více např. in: FIALOVÁ, A.: Muzejní knihovna (vývoj, fondy, činnost). In: Zpravodaj Muzea

Kroměřížska, 12/1983, str. 4-10.

23

2.3.1. Evidenční, akviziční a výstavní činnost Po založení Městského muzea v Kroměříži v roce 1933 sestávaly tehdejší muzejní sbírky zejména z archeologické sbírky místního knihtiskaře a sběratele Jindřicha Slováka, z předmětů shromážděných někdejší Muzejní a knihovní Jednotou v Kroměříži, z materiálů sesbíraných legionáři a také z darů.45 Vůbec první muzejní instalace Městského muzea v Kroměříži byla slavnostně otevřena 4. března 1934 za slavnostního projevu kurátora Jindřicha Spáčila, v němž byly formulovány základní cíle a směřování muzea. Kromě sbírek týkajících se růstu města Kroměříže a blízkého regionu, měla muzejní instituce postihnout také poslední zbytky lidového umění a lidových krojů oblasti Hané, v jejímž srdci se město Kroměříž nalézá. Podle Spáčila mělo v budoucnu pod střechou muzea dojít rovněž k vybudování památníku Kroměřížského sněmu (1848-1849), stejně jako k vytvoření expozice věnované kroměřížskému rodákovi, Maxmiliánovi Švabinskému.46 Po slavnostním otevření byly muzejní instalace zpřístupněny široké veřejnosti v každou neděli a svátek za jednokorunové vstupné a přes týden se konaly exkurze škol kroměřížských i z blízkého okolí. Velký problém pro fungování muzea zpočátku představovalo hlavně personální zázemí. Kromě ředitele a kustoda patřili ke stálým zaměstnancům již jen pokladní s dohlížečem v expozicích a nedostatek kvalifikovaných odborníků nevyřešili ani členové kuratoria. V této souvislosti překvapuje objem sbírek, jenž tehdy Městské muzeum v Kroměříži spravovalo. Sbírky byly rozčleněny do devíti oddělení. Šlo o 45


v pozn. 30, str. 4. 46

SPÁČIL, J.: O významu krajinským museí. In: STRÁNSKÝ, J. (ed.): 70 let Muzea v KM. Kroměříž:

Muzeum Kroměřížska, 2003, str. 57.

24

sbírku archeologie, národopisu, numismatiky, obrazů, fotografií, plastik a podobných předmětů a nakonec o knihovní sbírku. Celkový počet inventárních čísel je uváděn 13 965.47 Na muzejním sbírkovém fondu se záhy podepsalo poválečné přesouvání muzejních sbírek a kanceláří a nedostatek finančních i technických prostředků. Vzhledem k tehdejší neujasněné koncepci památkové péče, hmotným ztrátám sbírek i jejich nesystematickému růstu po válce, jenž tehdy představovaly zejména drobné zkonfiskované předměty a příležitostný dary, bylo nutné sbírky nově uspořádat.48 V poválečných letech se každé muzeum v oblastech postižených válkou pochopitelně vždy soustředí zejména na uspořádání nově získaných předmětů, evidenci a kontrolu inventárních položek a v neposlední řadě na konzervování a restaurování poškozených předmětů. Nejinak tomu bylo v případě kroměřížského muzea, jež se v prvních letech po válce muselo vypořádat s nově nastalou situací po několika přesunech a hmotných ztrátách. Zároveň tehdy muzeum do svých sbírek získalo značné množství předmětů kvůli rozsáhlým konfiskacím klášterů a bývalých šlechtických sídel. Nově nabyté předměty musely být prozkoumány a zaevidovány. Během těchto základních a stěžejních činností pracovníci muzea zároveň připravovali koncepci nových instalací. Prvním výstavním počinem po válce byla výstava 100 let českého národního života v Kroměříži, kterou muzeum připravilo v prostorách radnice při příležitosti 100. výročí od konání říšského sněmu v Kroměříži. Následovala instalace expozice o historii Kroměřížska od pravěku do roku 1948 spolu s přírodovědnými sbírkami, rovněž v prostorách radnice, a účast muzea při přípravách národopisné výstavy v rámci Kroměřížského léta 1949. Přesunutí kanceláří muzea do prostor radnice koncem 40. let rovněž umožnilo opětovný, pozvolný rozvoj odborné vědecko-výzkumné činnosti. Díky Státnímu archeologickému ústavu v Praze došlo k inventarizaci archeologických sbírek, nezbytné pro další vědeckou činnost muzea. Byl

47


v pozn. 30, str. 5-6. 48

TOMÁŠEK, V.: Dvacet let muzea v Kroměříži. Cit. v pozn. 37, str. 77-78.

25

zahájen například archeologický výzkum Hradiska u Kroměříže či nalezišť v Hulíně a řady dalších. Po přestěhování muzea do prostor kroměřížského zámku v letech 19501951 se sbírky muzea rozrostly o předměty nashromážděné dr. Breitenbacherem v arcibiskupském muzeu. Na zámku muzeum záhy zpřístupnilo archeologickou expozici Kroměřížsko v pravěku, při níž bylo poprvé v českých zemích použito pro prezentaci archeologických předmětů šesti panoramatických dioramat.49 Roku 1956 pak byla expozice Kroměřížsko v pravěku rozšířena a přesunuta z druhého patra zámku do přízemí jako stálá archeologicko-historická expozice Od pravěku k dnešku. Nesmíme opomenout ani rok 1955, kdy se muzeum s výstavou k 10. výročí osvobození ČSR umístilo na prvním místě v celostátní soutěži a získalo diplom Ministerstva školství a kultury. Velký rozvoj činnosti kroměřížského muzea nastal na přelomu 50. a 60. let, kdy se pod jeho správu dostaly některé cenné zámecké fondy, dosud spravované Národní galerií v Praze, Národním muzeem v Praze a Univerzitní knihovnou v Olomouci (konkrétně umělecko-historický fond, včetně sbírky starého umění, bývalá arcibiskupská numismatická sbírka, hudební sbírka a zámecká knihovna).50 Po základním utřídění jednotlivých sbírek a vytvoření organizační koncepce celé instituce mohla být započata systematická vědecko-výzkumná práce muzejní. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a roku 1963 byla v rámci oslav 700. výročí založení města Kroměříže v přízemí otevřena stálá expozice o historii města (pod vedením dr. L. Marvanové). Druhé patro zámku zároveň otevřelo své prostory nově koncipovanou expozicí galerie umění 15.-18. století, jejímž prostřednictvím se diváci mohli poprvé v takovém rozsahu seznámit s kvalitními zámeckými obrazovými sbírkami, které olomoučtí biskupové a arcibiskupové sbírali systematicky po celá staletí. Rok poté

49

Tamtéž, str. 78.

50


v pozn. 30, str. 6.

26

následovala neméně úspěšná expozice Židé na Moravě v prostorách Staré synagogy v Holešově, kterou kroměřížské muzeum spravovalo od roku 1961. Také přání někdejšího zakladatele kroměřížského muzea Jindřicha Spáčila založit při muzeu Památník Maxe Švabinského, bylo roku 1965 vyslyšeno. O jedenáct let později byla expozice představující život a dílo původem kroměřížského malíře modernizována a přesunuta z prvního patra do šesti sálů patra druhého o ploše téměř 350 m2 (koncepce podle M. Racka, Národní galerie v Praze).51 Základ sbírky Švabinského památníku přitom tvořila díla ze sbírek Národní galerie v Praze, Muzea Kroměřížska a také umělcovy pozůstalosti Vedle stálých a dlouhodobých expozic se tehdy konala také celá řada vynikajících krátkodobých výstav. Kvalitní umělecko-historické vedení dokázalo v provinční Kroměříži pořádat výstavy daleko přesahující rámec regionu. Kromě výstav starého umění (např. Mistři staré grafiky, Pozdně gotické sochařství z moravských sbírek, Barokní scénografie v díle L. O. Burnaciniho a G. Galli Bibieny), se mohli Kroměřížané seznámit i s tvorbou významných současných umělců (např. Dalibora Chatrného). V dalších letech se kroměřížské muzeum jen obtížně pokoušelo navázat na úspěchy Umělecko-historického muzea v Kroměříži. Po vpádu vojsk varšavské smlouvy byla činnost Umělecko-historického muzea v Kroměříži přerušena, její zaměstnanci propuštěni a fondy rozděleny mezi Okresní muzeum a Státní zámek a zahrady Kroměříž. Nově vzniklé Okresní muzeum v Kroměříži se totiž mělo opět orientovat na regionální problematiku a podporu třídního vědomí. Tomu pochopitelně odpovídala i skladba výstavní. 80. léta se v Muzeu Kroměřížska nesla ve snaze plnit „generální linii“ pětiletého plánu rozvoje muzea, který zformuloval tehdejší ředitel Zdeněk Fišer, a to na léta 1981-1985 s výhledy do roku 1990. Východiskem oné „generální linie“, dlouhodobé koncepce muzea, byla marxisticko-leninská ideologie. Muzeum mělo svou činností v prvé řadě přispívat k „výchově k vědeckému světovému názoru“, a to prostřednictvím uceleného systému. Mezi základní charakteristiky takového systému 51

Pálka, P.: 70 let muzea v Kroměříži. Cit v pozn. 32, str. 23.

27

patří podle Zdeňka Fišera „princip stranickosti, formulovaný již V. I. Leninem.“52 Vědecko-výzkumná činnost muzea měla směřovat k „zachycení a dokumentování všech revolučních přeměn, kterými procházela či prochází naše společnost i příroda.“53 Z toho pak měla vycházel i činnost výstavní, expoziční a publikační. Například úkol historického oddělení muzea tak byl stanoven jako systematické zpracovávání historie třídních bojů, dělnického hnutí, dějin KSČ, protifašistického odboje, historie závodů v regionu a historie JZD. Ve druhém patře prostor muzea na Velkém náměstí byla v tomto duchu záhy instalována expozice třídních bojů, dějin dělnického hnutí a KSČ, protifašistického odboje a budování socialismu v okrese. „Pětiletka“ však základní linii směřování nastolila i u dalších objektů, které spadaly pod správu muzea. Na zámku v Chropyni bylo plánováno vytvoření Památníku Emila Filly s expozicí dějin Chropyně, které byly skutečně v roce 1983 veřejnosti otevřeny. Expozice zámku v Holešově měla být upravena na expozici třídních bojů okresu Kroměříž, expozici nábytkářské firmy TON a archeologickohistorickou expozici města Holešova. Počítalo se také s vybudováním muzea zemědělství v Rymicích, památníku košíkářství v Morkovicích, památníku F. Táborského v Bystřici pod Hostýnem a památníku F. Skopalíka v Záhlinicích. Komunistická ideologie se v 80. letech promítla i do výstavního plánu. Výstavy pořádané Muzeem Kroměřížska měly v prvé řadě za cíl „reagovat na aktuální politické události, výročí a osobnosti.“54 Počátkem 80. let tak byla realizována výstava k 65. výročí vzniku VŘSR, výstavy Socialistické životní prostředí, 60 let Velkého února, Vítězný únor 1948 apod. Vedle tzv. ideově vzdělávacích výstav, poplatných komunistickému režimu, se kroměřížské muzeum soustředilo zejména na prezentaci sbírek regionálního 52

Více k ideologickému pozadí muzejní koncepce v 80 letech viz: FIŠER, Z.: Využití muzejních objektů,

expozic a sbírkových předmětů ve světonázorové východě. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1985, str. 1-14. 53

FIŠER, Z.: Generální linie rozvoje Muzea Kroměřížska na léta 1981-1985 s výhledy do roku 1990. In:

Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 3/1981, str. 1. 54

Tamtéž, str. 2.

28

charakteru a menší putovní či vzdělávací výstavy. V této souvislosti lze uvést kupříkladu výstavy regionální keramiky, výstavu k výročí kroměřížského gymnázia či doprovodné výstavy k přehlídce filmů o umění ARS-FILM, která se v Muzeu Kroměřížska koná od roku 1981 dodnes. Zajímavou kapitolu ve výstavní činnosti muzea představují prezentace moravského umění většího rozsahu, které muzeum často připravovalo ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně. To je příklad i výstavy Soudobá slovenská grafika ze sbírek Moravské galerie v Brně, která se v Muzeu Kroměřížska konala roka 1979, výstavy moravského malířství 1. poloviny 19. století, uskutečněná v roce 1980 a o rok později následovaná prezentací moravského malířství 2. poloviny 19. století. Podobně v roce 1982 uspořádal v Muzeu Kroměřížska Jiří Kroupa z kabinetu grafické sbírky Moravské galerie, jenž v letech 1976-1978 působil jako odborný pracovník kroměřížského muzea, výstavu významného architekta 18. století, Františka Antonína Grimma, a jeho době. Zajímavostí jsou také partnerské výstavy měst, jež Muzeum Kroměřížska pořádalo od počátku 80. let. Například v roce 1981 instalovalo výstavu dvou umělců z francouzského města Châteaudunu a rok poté připravilo výstavu šesti současných kroměřížských malířů v Châteaudunu.

2.3.2. Péče o památkové objekty Jak již bylo zmíněno, za normalizace docházelo mimo jiné i k programové obnově a zakládání památníků významných osobností regionu. Množství takových památníků a regionálních muzejních institucí v okolí si vyžádalo centralizaci pracovišť pod ústřední pracoviště s názvem Muzeum Kroměřížska. a zejména v té době nabyla na významu také správa a péče o památkové objekty jako podstatná součást muzejní práce. Z toho důvodu byla mimo jiné k muzeu roku 1973 přičleněna skupina pro údržbu památek.

29

Do správy Muzea Kroměřížska tak kromě muzea v Kroměříži spadala řada dalších objektů v okrese. Fungování a obnovu těchto objektů mělo povinnost zajišťovat právě muzeum. Z významnějších objektů připomeňme zejména Městské muzeum v Holešově jako detašované pracoviště Muzea Kroměřížska a holešovskou Šachovu synagogu. Významné postavení zaujímal také zámek v Chropyni, který v roce 1983 muzeum obnovilo s nově instalovanými expozicemi dějin města Chropyně a s Památníkem chropyňského rodáka Emila Filly, k němuž se o rok později 1984 připojil i Památník hudebního skladatele a teoretika Emila Axmana. Od poloviny 80. let pořádalo Muzeum Kroměřížska v zámeckém areálu v Chropyni každý druhý rok Hanácké slavnosti s jarmarkem a ukázkami tradičních řemesel k připomenutí folklorních tradic regionu. Zároveň Muzeum Kroměřížska po letech oprav v roce 1979 zpřístupnilo dřevěný větrný mlýn ve Velkých Těšanech a soubor lidových staveb v Rymicích. Muzeum získalo do své správy rovněž pozdně gotickou tvrz v Kurovicích a bývalý vodní mlýn v Roštíně, jenž měl být postupně zrekonstruován, avšak zůstalo pouze u zakonzervování.

Později

získalo

muzeum

také

Kašparovu

vilu

na

Rusavě

v Hostýnských vrších, v níž instalovalo památník obce Rusavy.55 Kromě uvedeného usilovalo muzeum také o obnovu všech objektů a poněkud velikášsky i o zřízení řady dalších expozic a památníků na mnoha místech v okolí. Záměrem muzea bylo například zrekonstruovat pozdně gotickou tvrz v Kurovicích, instalovat expozice dějin měst Holešova, Chropyně, Bystřice pod Hostýnem a Morkovic, realizovat přírodovědné expozice v areálu zámku v Litenčicích, památník košíkářství v Morkovicích. Záměrem muzea bylo také přenést do Rymic větrný mlýn z Bořenovic, instalovat na zámku Dřínov muzeum dětí a mnoho dalších.56

55

FIŠER, Z.: Zpřístupnění památníku obce Rusavy. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 2/1989, str. 1-4.

56

Viz např.: FIŠER, Z.: Ohlédnutí za léty 1981-1985 v Muzeu Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea

Kroměřížska, 8/1986, str. 1-4.

30

2.3.3. Publikační a doprovodná činnost Příhodná doba pro rozvíjení doprovodných aktivit, přednáškové i publikační činnosti ve větší míře pochopitelně mohla nastat až po ustavení muzejní instituce jako takové a po základní evidenci inventárních položek. Taková doba uzrála až po polovině 50. let 20. století, po skončení 2. světové války a nalezení stálého útočiště pro muzejní sbírky i kanceláře. Teprve v roce 1958 začalo kroměřížské muzeum vydávat vlastní časopis – Věstník musea v Kroměříži. Věstník měl být především časopisem, na jehož stránkách by pracovníci muzea informovali širokou veřejnost o výsledcích své vědecko-výzkumné činnosti formou kratších zpráv a příspěvků, stejně jako odborných studií. Kromě pracovníků muzea však do Věstníku přispívaly i velké osobnosti historie, archeologie či dějin umění z jiných institucí (např. archeologové Jaroslav Doležel, Josef Bláha ad.). Ve věstníku můžeme kromě informačních glos nalézt také řadu odborných studií, především archeologických, uměnovědných a historických. Za zmínku jistě stojí například texty předního historika umění, profesora Milana Tognera, jenž v kroměřížském muzeu působil od roku 1966 až po jeho uzavření po roce 1968. Pracovníci Umělecko-průmyslového muzea v Kroměříži stále více usilovali o vydávání čistě odborného časopisu. Z toho důvodu bylo vydávání Věstníku přerušeno

a namísto

něj

začalo

muzeum

roku

1969

vydávat

Sborník

uměleckohistorického muzea v Kroměříži.57 Ve sborníku měly být publikovány obsáhlejší studie odborníků se vztahem ke Kroměříži historické, umělecko-historické, archeologické, numismatické atd. Kvůli událostem, které následovaly po roce 1968 však bylo ono první číslo sborníku zároveň číslem posledním. Teprve v roce 1971 byla časopisecká činnost kroměřížského muzea obnovena. Okresní muzeum v Kroměříži se snažilo navázat na tradici Věstníku musea v Kroměříži, když roku 1971 vydalo první číslo Věstníku Okresního musea v Kroměříži. 57

Věstník musea v Kroměříži vycházel až do roku 1967 v počtu jedenadvaceti čísel. Viz Pálka, P.: 70 let

muzea v Kroměříži. Cit v pozn. 32, str. 18.

31

V prvním čísle tehdy dosazený ředitel Jan Coufalík objasňoval změnu náplně muzea v Kroměříži a jeho nové úkoly, jimiž z rozhodnutí rady Okresního národního výboru má být zaměření na „regionálně vlastivědné studium a sběratelskou činnost.“58 Věstníku Okresního musea v Kroměříži vyšla pouhá tři čísla, posléze došlo ke změně statutu muzea a vzniku sítě muzeí s názvem Muzea Kroměřížska. Teprve roku 1978 začalo Muzeum Kroměřížska vydávat Zpravodaj Muzea Kroměřížska, jenž činnost muzea reflektoval i několikrát do roka, a to až do roku 1994. Jako jakási alternativa poněkud stroze a regionálně zaměřeného Zpravodaje začala roku 1979 vycházet i ročenka Studie Muzea Kroměřížska, v níž byly do poloviny 90. let publikovány odborné studie pracovníků muzea i odborníků z jiných institucí. Kromě vydávání vlastního časopisu však pracovníci kroměřížského muzea přispívali rovněž do publikací jiných institucí obdobného zaměření a regionálních novin a časopisů. Kroměřížské muzeum také vydávalo od roku 1985 ediční řadu význačných osobností regionu s názvem Kdo byl kdo na Kroměřížsku a při příležitosti Mezinárodního dne muzeí Muzejní noviny. Po celou dobu existence muzea jeho pracovníci připravovali a vydávali odborné publikace a doprovodné katalogy k výstavám. Po několikaleté odmlce počátkem 70. let získala publikační činnost kroměřížského muzea ucelenější koncepci v souvislosti s formulováním statutu muzea v roce 1978. Následně pracovníci muzea vytvořili zásady dalšího rozvoje publikační činnosti i fungování muzea samotného.59 Po přemístění muzea do domu na Velkém náměstí katalogy k výstavám zprvu nevydávalo přímo kroměřížské muzeum. Například katalog k výstavě pořádané při příležitosti 100. výročí od narození Maxe Švabinského vydala Národní galerie v Praze. Muzeum však postupně začalo katalogy vydávat samo, i když zpočátku nevelkého rozsahu. Z katalogů 58

COUFALÍK, J.: Úkoly muzejnictví v kroměřížském okrese. In: Věstník Okresního musea v Kroměříži,

1971, str. 3. 59

Řada a – Zpravodaj Muzea Kroměřížska, řada B – Studie Muzea Kroměřížska, řada C – metodické listy

pro kronikáře, řada D – katalogy k výstavám, řada E – příležitostné tisky. Viz: FIŠER, Z.: K publikační činnosti Muzea Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1979, str. 30-31.

32

kroměřížského muzea jmenujme kupříkladu publikace o Podzámecké zahradě v Kroměříži, bibliografii Kroměřížska, Katalog galerie starého umění 15.-18. století, Soupis rukopisů knihovny Umělecko-historického muzea, publikace o Františku Antonínu Grimmovi, Emilu Fillovi, ale také publikace Z dějin revolučního dělnického hnutí a KSČ v okrese Kroměříž, 30 let budování socialismu v okrese Kroměříž, Vítězná vůle lidu a celá řada dalších. Vedle publikační činnosti kroměřížského muzea je třeba připomenout i přednáškovou a další doprovodnou činnost. Již v polovině 50. let si pracovníci muzea uvědomovali zásadní důležitost místních kronikářů pro dějiny města Kroměříže i celého regionu, a proto s nimi zhruba od roku 1957 rozvíjeli systematickou spolupráci. Od konce roku 1959 muzeum pořádalo pravidelné semináře a školení pro místní kronikáře. Pracovníci muzea byli zároveň hlavními postavami v celém okrese, které určovaly metodiku vedení kronik a vydávali číslované Metodické listy pro kronikáře. Od konce 70. let byli kronikáři dokonce placeni z rozpočtu Muzea Kroměřížska.60 Neméně důležitá pak byla i hudební historie města Kroměříže, o níž svědčí množství skladeb uložených v hudebním archivu, který rovněž po určitou dobu spravovalo kroměřížské muzeum. Počátkem 60. let bylo při muzeu ustaveno Komorní polyfonní sdružení, které se pokoušelo znovu oživit vokální skladby uložené v hudebním archivu muzea. Na tradici různých přidružených spolků muzeum navázalo až po polovině 70. let, kdy byli do muzea ve větší míře opět přijímáni odborní pracovníci. Teprve tehdy mohly být znovu rozvíjeny dobrovolné aktivity pracovníků muzea. Byly zakládány různé zájmové kroužky, které se tematicky vztahovaly k činnosti muzea (např. kroužek archeologický či historický). Kroměřížské muzeum se za desetiletí své existence může rovněž pochlubit celou řadou seminářů, přednášek a přednáškových cyklů určených široké veřejnosti i odborným institucím. Pomineme-li nejrannější historii fungování muzea, dostalo se největšího ohlasu zejména těm přednáškám, pronášeným na půdě muzea počátkem 60. let. Roku 1961 bylo při kroměřížském muzeu otevřeno tzv. Divadlo 60

Pálka, P.: 70 let muzea v Kroměříži. Cit v pozn. 32, str. 17-18.

33

hudby a slova, pod jehož záštitou se do roku 1963 konalo téměř devadesát přednášek.61 Přednášková činnost však provázela všechny spolky, které byly počátkem 60. let k muzeu přidruženy (Společnost Maxe Švabinského, Muzejní rada, Numismatický kroužek). Muzeum ve své přednáškové činnosti neustalo ani po obnovení instituce v 70. letech. Přednášky se v té době týkaly zejména oblasti přírodovědy, historie, archeologie a dějin umění (např. Seminář pracovníků knihoven muzeí a galerií v roce 1980).62 Přednášky o moderních dějinách měly tehdy samozřejmě formu výchovně vzdělávací a byly určené hlavně mládeži. V počtu několika desítek ročně se přednášky konaly až do revolučního roku 1989.

61

TOMÁŠEK, V.: Dvacet let muzea v Kroměříži. Cit. v pozn. 37, str. 83.

62

Seminář pracovníků knihoven muzeí a galerií. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 9/1980, str. 32-33.

34

3. Muzeum Kroměřížska v současnosti

3.1. Změny ve struktuře a fungování muzea po roce 1989 Až do listopadu roku 1989 se život v provinční Kroměříži odehrával v dávno zaběhnutých kolejích. Nic nenasvědčovalo tomu, že o několik měsíců později komunistický režim definitivně padne a výchovně-vzdělávací i jiné instituce se budou muset s touto celospolečenskou proměnou vyrovnat. Ještě na jaře roku 1989 získalo Muzeum Kroměřížska do své správy zámeckou expozici s názvem Národní výbory – základ socialistické demokracie v ČSSR. Prostory muzea se tehdy rozšířily také o dva menší výstavní sály při vstupu do budovy muzea na Velkém náměstí, které měly být v budoucnu využívány pro výstavy kreseb a grafiky. Později byly přízemní prostory muzea zásadně přestavěny. Původně dvě malé místnosti při vstupu do budovy muzea byly rozšířeny o přilehlé prostory a vznikla dnešní reprezentativní Galerie v podloubí, která byla v dnešní podobě slavnostně otevřena v roce 1994.63 Galerie v podloubí byla určená pro krátkodobé muzejní výstavy a expozice současného umění, pro drobné instalace pak byla vyčleněna výstavní síň Portál. Kromě výrazné prostorové proměny postihly Muzeum Kroměřížska po Sametové revoluci především zásadní změny strukturální, podobně jako tomu bylo ve většině jiných institucí. Přestože dosud prorežimní ředitel Zdeněk Fišer zůstal ještě rok ve své funkci, bylo nutné reagovat na nové společenské podmínky a vytvořit novou koncepci fungování muzea. Dosavadní muzejní koncepce byla totiž pod Fišerovým vedením orientována primárně k výchově k vědeckému světovému názoru pod taktovkou marxisticko-leninské ideologie, jak bylo ostatně tehdy více či méně obvyklé ve všech podobně zaměřených institucích. V souvislosti se setrváváním prorežimních 63


35

pracovníků v jejich funkcích příliš nepřekvapuje, že ve Zpravodaji Muzea Kroměřížska z roku 1990 nenajdeme jedinou zmínku o listopadových událostech předchozího roku. Nejen, že bychom snad od odborných pracovníků muzea mohli očekávat alespoň drobnou glosu k aktuálním událostem, ale také vzhledem k tomu, že sami pracovníci muzea dokonce v listopadu 1989 na čas poskytli sídlu Občanského fóra v Kroměříži dva sály, později upravené na Galerii v podloubí. Zdeněk Fišer mimochodem zůstal odpovědným redaktorem Zpravodaje až do roku 1994, kdy bylo vydávání tohoto periodika přerušeno. Po revoluci došlo několikrát ke změně výstavní koncepce muzea, mnohé expozice zanikly a byly nahrazeny novými, jiné byly výrazně upraveny. Krátce po pádu komunistického režimu byla zrušena expozice třídních bojů, dějin dělnického hnutí a KSČ v muzejní budově, stejně jako expozice národních výborů na kroměřížském zámku. Na místě expozice třídních bojů byla v roce 1994, po mnoha diskuzích o osudu nově uvolněných prostor, vytvořena stálá muzejní expozice Příroda a člověk. Kapitoly z vývoje přírody a člověka na Kroměřížsku ve světle přírodovědecké dokumentace a archeologických nálezů.64 Počátek 90. let se odehrával rovněž ve znamení rozsáhlých restitucí objektů původním majitelům podle zákona o mimosoudních rehabilitacích č. 87/1991 Sb., kterým byl jejich majetek za komunismu znárodněn. Restituce citelně zasáhly i majetkové poměry Muzea Kroměřížska. Rovněž Památník Maxe Švabinského bylo nutné přeinstalovat poté, co muselo být několik obrazů z původní instalace Památníku navráceno právoplatným majitelům. Nově instalovaný Památník, obohacený o více než čtyřicet obrazů, mimo jiné i z darů adoptivní dcery Maxe Švabinského, paní Zuzany Švabinské, byl znovu otevřen při příležitosti 120. výročí Švabinského narození v roce 1993. Restituční nároky se týkaly i řady nemovitých objektů, jež Muzeum Kroměřížska dosud spravovalo. Některé muzejní objekty byly navráceny původním majitelům, což mělo za následek proměnu i rušení expozic v celém okresu. Z někdejších 64

Koncepci vytvořila Helena Chybová a Jiří Troneček z Muzea Kroměřížska.

36

rozsáhlých objektů, zámků a tvrzí, které spadaly do sítě Muzea Kroměřížska zůstalo muzeu nakonec jen několik objektů. Například v roce 1992 byla původnímu majiteli vrácena tzv. Kašparova vila a následně byl zrušen i tamní památník obce Rusavy.65 V polovině 90. let byla v restituci navrácena také Stará synagoga v Holešově, a to do rukou Židovské obce Brno. V roce 1998 se provozovatelem holešovské synagogy s expozicí Židé a Morava stalo Městské kulturní středisko Holešov, pod jehož správu přešlo také Městské muzeum v Holešově, které bylo dosud vedené jako detašované pracoviště Muzea Kroměřížska. Po převratu došlo k podstatnému snížení finančních prostředků muzea a zároveň neustále rostly náklady na jeho provoz (plyn, elektřina aj.).66 Z toho důvodu bylo muzeum postupně nuceno přehodnotit své záměry se zpřístupněním jednotlivých objektů. Tvrz v Kurovicích spolu s vodním mlýnem v Roštíně byla později stavebně zakonzervována. Z finančních i technických důvodů zůstala dodnes uzavřená i klasicistní hrobka Dubských. Pouze v prostorách tvrze s větrným mlýnem v Rymicích byla vytvořena archeologicko-historická expozice o dějinách obce s výstavou Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku a expozice o historii zemědělství na Hané. Celý areál v Rymicích spolu s tvrzí se ovšem podařilo zpřístupnit až v roce 2006. I přes menší objem finančních prostředků a pokles aktivity muzea vzhledem k nevyjasněným poměrům v roce 1990 muzeum stále pokračovalo ve vědecko-výzkumné, sbírkotvorné, výstavní, publikační a další činnosti. Například v roce 1991 byl dokončen výzkum slovanského pohřebiště v Litenčicích, o rok později se muzejní pracovníci zúčastnili africké expedice, jejímž výsledkem se sbírky muzea rozrostly o téměř 300 nových předmětů a bylo uspořádáno téměř dvacet výstav.67 Muzeum Kroměřížska nepřerušilo od roku 1989 každoročně konané celostátní Trienále umělecké knižní vazby, které zde s výjimkou roku 1992 probíhá doposud. Podobně se Muzeum Kroměřížska od roku 1992 podílí na organizaci hudebního festivalu Forfest. 65


66

TOMÁŠEK, V.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 1991. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska,

4/1992, č. 1, str. 1. 67

Tamtéž, str. 1.

37

V roce 1994 byla také zahájena série konferencí Židé a Morava, které se na půdě Muzea Kroměřížska konají každý rok dodnes, provázené stejnojmenným sborníkem. Podobně Muzeum Kroměřížska pokračovalo v započaté tradici pořádání Hanáckých slavností v zámeckém areálu Chropyně, po Sametové revoluci již ne ve spolupráci s Národním výborem, ale Městským úřadem Chropyně. Významné bylo rovněž založení Klubu UNESCO na ustavující schůzi v Muzeu Kroměřížska v roce 1991 v reakci na přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví pod patronací UNESCO v platnost ČSFR. Není zde třeba vyjmenovávat veškeré aktivity Muzea Kroměřížska v 90. letech. Je však vhodné upozornit na širší problematiku muzejních institucí v době po sametové revoluci, která se nevyhnula ani kroměřížskému muzeu. Hlavním problémem byla nedostatečná legislativní úprava, která způsobila zmatek v dosavadním způsobu řízení kulturních institucí. Fungování muzejních a galerijních institucí totiž doposud upravoval pouze zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, a v době rodící se demokracie byla otázka dalšího směřování kulturních institucí českými zákonodárci považována patrně za druhotnou. Jedině tak si lze vysvětlit skutečnost, že nový zákon upravující fungování muzejních institucí vznikl až v roce 2000.68 V zákoně z roku 1959 byla přitom zakotvena celá řada prvků komunistické ideologie. Stěžejním úkolem muzeí tak bylo podle tohoto zákona „zejména dokládat vysokou kulturní úroveň našeho lidu, jeho zápasy o národní svébytnost, třídní a politické boje a úspěchy socialistické výstavby.“69 V zákoně můžeme najít celou řadu odkazů ke komunistické ideologii, počínaje propagací úkolů výstavby socialismu a upevňováním socialistického vlastenectví

a proletářského

internacionalismu

a konče

politickou

kvalifikací

pracovníků muzeí.70 Je pochopitelné, že nová právní úprava byla po pádu komunistického režimu více než žádoucí. Jistě docházelo k mnoha zmatkům a nedorozuměním. Ředitel

68

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

69

§ 1, zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.

70

§ 13, zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.

38

muzea by byl například v právu, pokud by ukončil pracovní poměr se zaměstnancem kvůli jeho politickým názorům. Taková situace byla v demokratické společnosti neúnosná. I tehdejší ředitel muzea Václav Tomášek, který nastoupil do čela instituce opět po dvaceti letech v roce 1991, se pozastavoval nad laxností politiků formulovat zásady sbírkotvorné a jiné kulturní činnosti.

71

Po revoluci chyběla ucelená koncepce

kulturního rozvoje, která by nahradila zastaralý zákon z roku 1959 a ukázala všem kulturním institucím směr, kterým se mají ubírat. Tomášek poněkud ostře přirovnal nebezpečí vyčkávání tehdejších politiků k časům nedávno minulým, když citoval článek prof. Andrewa Lasse z Mount Holyoke College v USA: „nejsou pouze cenzury typu středověké nebo komunistické, ale existují ještě tak zvané trendy. a ve vaší zemi je nyní tendenční ekonomismus.“72 Právě v onom ekonomismu Tomášek spatřoval nevyřčené nebezpečí

a vybízel

k

„odideologizování“

kulturní,

vědecké

a jiné

práce.73

Demokratizace společnosti však je dlouhodobým procesem, který zřejmě dosud není ukončen. a nové právní úpravy se české muzejní a galerijní instituce dočkaly až celých 10 let po revoluci.

3.2. Zřizovatel a personální zabezpečení muzea v současnosti Zřizovatelem Muzea Kroměřížska byl až do konce roku 2002 Okresní úřad v Kroměříži. Po reformě státní správy a územní samosprávy a zřízení vyšších

71

Václav Tomášek byl ředitelem Umělecko-průmyslového muzea v Kroměříži v letech 1956-1969 a poté

v letech 1991-1994. 72


6/1993, str. 1. 73


10/1994, str. 1.

39

územně samosprávných celků74 se zřizovatelem Muzea Kroměřížska stal Zlínský kraj. Muzeum Kroměřížska jakožto příspěvkovou organizaci s identifikačním číslem 00091138 tedy zřizuje a finančně zabezpečuje Zlínský kraj.75 Na jednotlivé projekty však muzeum vyhledává také finanční prostředky z jiných zdrojů. Kupříkladu nová stálá expozice s názvem Historie ukrytá pod dlažbou města, realizovaná v roce 2009, byla podpořená grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu a Zlínským krajem.76 Ředitele Muzea Kroměřížska jmenuje a odvolává Rada Zlínského kraje. V roce 1996 Rada jmenovala Ing. Jiřího Stránského, který v čele muzea setrvává dodnes. Ředitel muzea má ze zákona odpovědnost za naplňování účelu a předmětu hlavní činnosti muzea, které jsou uvedené ve zřizovací listině muzea. Ředitel rozhoduje o úplatném nabývání předmětů do sbírky muzea, o vyřazení předmětů ze sbírky a zároveň také stanovuje, kdo rozhoduje o bezúplatném nabývání předmětů do sbírky. Ředitel je zodpovědný za odbornou způsobilost kurátorů sbírek. Jeho povinností je vydat organizační řád, jímž se stanoví organizační struktura muzea. Ředitel vydává také strategii sbírkotvorné činnosti pro sbírky muzea a režim zacházení se sbírkami. V neposlední řade je pravomoci ředitele rovněž jmenování rady muzea a poradního sboru pro sbírkotvornou činnost jakožto poradních orgánů. Jejich činnost se poté řídí jednacími řády, které vydává ředitel muzea.77 74

Zákon 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních

úřadů. 75

Mezi další příspěvkové organizace Zlínského kraje z oblasti kultury patří Krajská galerie výtvarného

umění ve Zlíně, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně a Hvězdárna Valašské Meziříčí. Viz: http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=125205&nid=9838&doctype=ART 76

CHYBOVÁ, H.: Kroměříž zmizelá a znovu zrozená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž:

Muzeum Kroměřížska, 2009. 77

Metodický pokyn č. j. 14.639/2002 k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí

o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí.

40

Celkový počet zaměstnanců muzea bylo v loňském roce 35,97 (přepočtený stav). Z toho 15,48 odborných pracovníků, 13,20 technicko-hospodářských a 7,29 v dělnických profesích.78 Vedoucí zaměstnance muzea, kteří řídí činnost jednotlivých oddělení, podle zřizovací listiny jmenuje a odvolává ředitel. Kromě ekonomického oddělení, asistentky a zástupce ředitele, tvoří personální strukturu muzea zejména jednotliví odborní pracovníci, kterých je v současnosti celkem 15. Zpravidla se jedná vždy o jednoho odborníka na konkrétní obor. Výjimku tvoří obory konzervátorství, historie a lektor pro práci s dětmi, které jsou kvůli náročnosti či rozsáhlosti fondu v muzeu zastoupeny dvěma pracovníky. Struktura personálního obsazení muzea je tvořena sedmnácti vedoucími pracovníky.

Pracovníci Muzea Kroměřížska k 1. 11. 2010:

•

Ředitel: Ing. Jiří Stránský

•

Asistentka ředitele: Eva Kolaříková, DiS.

•

Ekonomické oddělení: Ing. Věra Knapková, Ilona Rozsypálková

•

Investiční oddělení: Ing. Blanka Šimůnková

•

Oddělení archeologie, zástupce ředitele: Mgr. Helena Chybová

•

Oddělení historie: Dr. Markéta Mercová, Mgr. Petr Pálka

•

Oddělení etnografie: Mgr. Vladislava Bělíková

•

Oddělení výtvarného umění: Mgr. Michal Jemelka

•

Oddělení přírodní vědy: Ing. Martina Václaviková

•

Oddělení lektor pro práci s dětmi: Mgr. Silvie Pitruzzello, Radka Vaníčková, DiS.

• 78

Knihovna: Helena Holická

STRÁNSKÝ, J.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, 2010, str. 36. Dostupné z:

http://www.muzeum-km.cz/dokumenty/vz2009.pdf

41

•

Fotografický archiv: Roman Bašta

•

Konzervátorské oddělení: Jiřina Janoštíková, Dušan Kočner, DiS.

Jak vidno z rozložení pracovníků v muzeu, kromě odborných pracovišť je velká pozornost věnována také systematické práci s dětmi a mládeží, podobně jako v jiných českých a ostatně i zahraničních muzeích a galeriích. Z toho důvodu založilo Muzeum Kroměřížska na podzim roku 2000 samostatné oddělení, jehož pracovníci se věnují přípravě tematických programů s výstavami a tvořivými dílnami zaměřenými například na stará řemesla nebo vánoční a velikonoční obyčeje. Tyto aktivity určené primárně školní a předškolní mládeži muzeum organizuje pravidelně v průběhu celého roku.

3.3. Předmět činnosti Muzea Kroměřížska Ve zřizovací listině ze dne 26. března 2003 je účel Muzea Kroměřížska stanoven ve smyslu získávání, shromažďování, trvalého uchovávání, evidence a odborného zpracování sbírek muzejní povahy (přírodnin i lidských výtvorů), jejichž veřejné užívání má muzeum umožňovat. Muzeum Kroměřížska má rovněž zkoumat prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány a poskytovat výchovné a vzdělávací služby pro studijní a vědecké účely.79 Předmět činnosti Muzea Kroměřížska je taktéž stanoven ve zřizovací listině. Úkoly Muzea Kroměřížska jsou dány následovně: 1. Organizace shromažďuje sbírky přírodnin i sbírky ze všech oborů lidské činnosti české i zahraniční provenience, se zvláštním zaměřením na dokumentaci regionu 79

Viz příloha č. 1: Zřizovací listina Muzea Kroměřížska, příspěvkové organizace, článek 2.

42

Zlínsko. Sbírky vytváří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. 2. Muzeum spravuje veřejně přístupnou knihovnu se specializovanými fondy {odbornou knihovnu a historický knižní fond (sbírkový)}. 3. Sbírky spravuje v souladu s ustanoveními zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. 4. Ke sbírkovým předmětům pořizuje co nejkomplexnější odbornou dokumentaci písemnou a podle potřeby i jinými dostupnými záznamovými prostředky (fotografie, film, audio či video záznam atp.). 5. Sbírkové předměty odborně zpracovává a získává z nich poznatky o přírodě i společnosti a prezentuje je prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav. 6. Provádí vědecký výzkum v oborech své působnosti. 7. Provádí archeologický výzkum na základě povolení Ministerstva kultury České republiky č. j. 2385/99 ze dne 1. 7. 1999. 8. Sbírkové předměty, odbornou dokumentaci k nim a poznatky získané jejich odborným zpracováním prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační a přednáškovou činností v České republice i v zahraničí a dalšími kulturně výchovnými aktivitami určenými pro nejširší

veřejnost,

sociálně

pak

zejména

dětem

a mládeži,

seniorům

a handicapovaným občanům. Vydává a veřejně šíří periodické (zákon č. 46/2000 Sb.) a neperiodické (zákon č. 37/1995 Sb.) publikace. 9. Zapůjčuje sbírkové předměty do expozic a na výstavy pořádané jinými subjekty v České republice i v zahraničí, nebo za účelem jejich vědeckého zkoumání či zakonzervování a restaurování za předpokladu, že je zajištěna jejich bezpečnost a ochrana ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb. Obdobně přijímá zápůjčky od jiných subjektů. Umožňuje studium svých sbírek badatelům za podmínek stanovených zákonem č. 122/2000 Sb. a popřípadě i badatelským řádem, který vydává.

43

10. Pořádá samostatně nebo ve spolupráci s jinými právnickými nebo fyzickými osobami odborné konference, sympózia a semináře, vztahující se k předmětu činnosti a výstavy vypůjčených sbírkových předmětů. 11. Pořádá kulturní a vzdělávací programy vyplývající z předmětu činnosti (hudební, divadelní, literární, filmové a multimediální). Provádí přednáškovou a vzdělávací činnost. 12. Vstupuje do profesních sdružení za účelem koordinace odborné činnosti. 13. V oboru své činnosti spolupracuje s tuzemskými i zahraničními partnery. 14. Vykonává činnosti vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor. Umožňuje za úplatu návštěvu expozic, výstav a dalších kulturních akcí. Vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování audio či videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií, negativů a diapozitivů. 15. Poskytuje odbornou metodickou radu a pomoc veřejným i soukromým institucím a jednotlivcům, zejména na území svého badatelského zájmu (konzultace, poradenství, expertízy, účast v grémiích apod.). 16. Svou činnost, sbírky, výstavy, výsledky vlastní a oborové badatelské i osvětové práce včetně dalších odborných aktivit prezentuje také formou elektronických prostředků. 80

Muzeum Kroměřížska má také možnost provozovat doplňkovou činnost za účelem lepšího využití hospodářských možností a odbornosti svých zaměstnanců. Doplňková činnost však nesmí jakkoli narušovat plnění hlavního účelu organizace a musí být sledována odděleně od činnosti hlavní, a to podle § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Doplňkovou činností se podle zřizovací listiny rozumí: 1. pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a jiných podobných akcí 2. specializovaný maloobchod 80


44

3. maloobchodní prodej a pronájem zvukových a zvukově obrazových záznamů a jejich nenahraných nosičů 4. maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny 5. reklamní činnost a marketing 6. hostinská činnost 7. restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií, nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty.81

3.4. Sbírky a majetek ve správě Muzea Kroměřížska Většina předmětů z kroměřížských sbírek byla získána dary od jednotlivců a institucí. Podstatnou část tvoří také odkazy z pozůstalostí, náhodné koupě a pochopitelně i průběžné sběry artefaktů a systematické dotváření koncepce sbírek plánovanými nákupy. Sbírky Muzea Kroměřížska sestávají z několika částí:82 -

archeologická

-

botanická

-

dokumentace regionu

-

entomologická

-

etnografická

-

filatelie

-

historická

-

mapy a plány

81


82

Viz Centrální evidence sbírek. Dostupné z: http://ces.mkcr.cz/cz/sb.php?evc=MKM/002-05-13/230002

45

-

mineralogická

-

numizmatická

-

paleontologická

-

petrografická

-

sbírka historického skla, porcelán a keramiky

-

uměleckého řemesla

-

výtvarného umění

-

zoologická

Největší rozsah má sbírka archeologická s 8 231 evidovanými předměty. Základ archeologické sbírky tvoří sbírka Jindřicha Slováka, kterou kroměřížské muzeum získalo již ve svých počátcích ve 30. letech 20. století. Odborné archeologické pracoviště při muzeu vzniklo v roce 1969 a od té doby se díky nedalekým archeologicky významným lokalitám tato sbírka neustále rozrůstá. Kromě regionálních archeologických nálezů se muzeum může pyšnit i několika staroegyptskými předměty a menší kolekcí antik.83 Již s prvopočátky kroměřížského muzea v 90. letech 19. století lze spojovat muzejní sbírku historie, jež byla ve 30. letech 20. století obohacena mimo jiné i o předměty z Breitenbacherova arcibiskupského muzea a nadále byla systematicky rozšiřována. Sbírka historie zahrnuje především předměty místního původu, od cechovních památek, předmětů spjatých s národním osvobozením, až po terčovnice a terče, zbraně, nádobí, hodiny či orientálie.84 Za okupace nacisté část památek zlikvidovali, ale po válce byla sbírka historie obohacena poválečnými svozy. Nyní fond dokumentuje hlavně dobu od poloviny 18. do poloviny 20. století a zahrnuje 1680 evidovaných předmětů. Se vznikem Okresního muzea v 70. letech byly z fondu historie samostatně vyčleněny etnografické předměty, které nyní tvoří samostatnou sbírku 83


84

Centrální evidence sbírek. Cit. v pozn. 82.

46

s téměř pěti tisíci evidovanými předměty. Sbírka etnografie zahrnuje doklady lidové hmotné kultury z oblasti východní Hané, Hostýnského, Záhoří, Slovenska a Slovácka (keramika, domácí nářadí, kroje apod.). Mnoho předmětů pochází z inventářů objektů, které muzeum spravuje v rámci rezervace lidových staveb v Rymicích. Velmi početnou sbírkou je také sbírka numizmatická (1852 evidenčních čísel). Zahrnuje především mince, plakety a medaile moravské, rakousko-uherské a československé. K mincím někdejších zemí Habsburské monarchie se od 2. poloviny 19. století přičleňovaly také mince ostatních zemí, a to hlavně prostřednictvím darů jednotlivců a institucí. Součástí sbírky jsou rovněž papírové peníze a různé odznaky. Sbírka výtvarného umění byla zásadně ovlivněna zformováním Uměleckohistorického muzea v Kroměříži a jeho zrušením roku 1970, kdy byla část sbírek opět postoupena Státnímu zámku a zahradám. Základy sbírky výtvarného umění, čítající 2 457 evidovaných předmětů, tvoří předměty shromážděné Antonínem Breitenbacherem a starší církevní malby a grafiky. Sbírka zahrnuje umělecká díla od doby pozdní gotiky až do 1. poloviny 20. století, a to umělců lokálního významu i moravských a evropských mistrů. Významnou součástí sbírky jsou práce Maxe Švabinského a dvě pozdně gotické dřevěné sochy. Velká část předmětů ze sbírek přírodních věd, podávajících přehled o přírodních poměrech na Kroměřížsku, je vystavena ve stálé expozici kroměřížského muzea Příroda a člověk. Muzeum Kroměřížska rovněž vlastní rozsáhlý knihovní fond. Jedná se zejména o regionální literaturu o celkovém rozsahu 35 000 svazků, která se týká hlavně oborů archeologie, historie, dějin umění, slovníkové a encyklopedické literatury, bibliografie a podobně. Desetitisíce fotografií, negativů, diapozitivů a pohlednic zahrnuje také muzejní fotoarchiv (od roku 1994 jsou tyto materiály evidovány elektronicky).85 Sbírkové fondy Muzea Kroměřížska byly po dlouhá léta rozmístěny v několika prostorách po celém městě, což vedlo nejenom ke znesnadňování práce 85


47

s nimi, ale také k jejich ohrožení. Po zrušení povinné základní vojenské služby však radní města Kroměříže, do jehož majetku byly v roce 2005 vojenské pozemky bezúplatně převedeny, diskutovali o dalším využití rozlehlých budov a pozemků kroměřížských kasáren. Nakonec byla bývalá budova kuchyně v areálu Žižkovských kasáren upravena jako muzejní depozitář a po nákladných stavebních úpravách tak byly konečně v letech 2007-2008 sbírkové fondy Muzea Kroměřížska převezeny z několika míst do jednoho centrálního depozitáře ve středu města (dnes Hanácké náměstí).86 Pouze zemědělská technika, povozy a jiné rozměrnější a etnografické předměty zůstaly v depozitáři areálu památek lidového stavitelství v Rymicích. Z někdejších rozsáhlých objektů, zámků a tvrzí, které spadaly do sítě Muzea Kroměřížska zůstalo po restitucích v 90. letech ve správě muzea již jen několik objektů. V současnosti muzeum spravuje pouze tvrz v Kurovicích, vodní mlýn v Roštíně, areál původně renesanční tvrze s větrným mlýnem v Rymicích a budovu hrobky rodu Dubských ve Zdislavicích, kde je mimo jiné pohřbena i rakouská spisovatelka Marie von Ebner-Eschenbach. Také zámek v Chropyni byl po roce 1989 navrácen Olomouckému arcibiskupství a ve správě muzea zůstaly pouze historické expozice a Památníky Emila Filly a Emila Axmana, umístěné v prostorách zámku. Památník Emila Filly je však již mnoho let značně zredukován. Kvůli špatnému stavu zámecké galerie a nedostatečnému zabezpečení byla Fillova díla v roce 2003 odvezena do Národní galerie v Praze. Po opravení galerie v Chropyni, zajištění standardních podmínek uchovávání uměleckých děl a jejich zabezpečení měla být díla navrácena zpět. Kvůli nedostatku finančních prostředků a složité majetkové situaci se však dosud nepodařilo v tomto směru podniknout žádné kroky vedoucí k nápravě. Teprve letos se začalo pracovat na projektu, na jehož základě má Chropyně žádat o finanční prostředky z fondů Evropské unie.87 86

Na rekonstrukci přispěl Zlínský kraj částkou 15 milionů Kč.

87

Viz např. ROHANOVÁ, J.: Chropyně počítá, kolik bude stát Filla. In: Kroměřížský deník, 31. 8. 2010.

Dostupné z: http://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/chropyne-pocita-kolik-bude-stat-filla.html PROCHÁZKOVÁ, P.: Knížák: Obrazy Filly do Chropyně nevrátíme. In: Kultura, deník.cz, 1. 10. 2009. Dostupné z: http://kultura.denik.cz/umeni/knizak-obrazy-filly-do-chropyne-vratime20091001.html

48

3.5. Stálé expozice

3.5.1. Příroda a člověk Stálá expozice Příroda a člověk s podtitulem Kapitoly z dějin přírody a člověka na Kroměřížsku ve světle archeologických nálezů, která mapuje vývoj přírody a člověka na Kroměřížsku, byla vytvořena podle koncepce archeoložky Mgr. Heleny Chybové a přírodovědce PaedDr. Jiřího Tronečka v prostorách kdysi věnovaných expozici třídních bojů. Veřejnosti byla poprvé slavnostně zpřístupněna dne 11. února 1994. Expozice, rozdělená na přírodovědnou a archeologickou část, je umístěna ve čtyřech místnostech druhého patra budovy muzea na Velkém náměstí v Kroměříži. Základ expozice tvoří dioramata s názorným vyobrazením přírodního prostředí na Kroměřížsku a s výjevy ze života člověka v této oblasti od nejstarších dob. Expozice demonstruje základní poznatky o soužití člověka s jeho prostředím na platformě místního ekosystému a vývoje osídlení na Kroměřížsku od pravěku. Regionální rámec doplňují citáty na stěnách z děl Jindřicha Spáčila, učitele, spisovatele a amatérského archeologa, který se ve 30. letech zasloužil o vznik kroměřížského muzea. Archeologická část expozice se zaměřuje na prezentaci vývoje osídlení na Kroměřížsku od starší doby kamenné až do příchodu Slovanů v ranném středověku. Archeologické nálezy jsou řazené chronologicky a zpravidla jsou zakomponovány do širších vztahů s životním prostředím. Kamenné i bronzové nástroje, zemědělské potřeby, šperky a další artefakty jsou vystaveny v obecných souvislostech ekosystémů, které jsou charakteristické pro určité biotopy. Dioramata podávají přehled o životě a práci našich předků a vývoji lidského osídlení, stejně jako o základních druzích rostlin

49

a živočichů, které jsou typické pro prostředí stepi, lesa a vodních ploch (preparáty zvířat, hmyz a motýli, herbáře, vzorky listů a plodů dřevin apod.). Expozici doplňuje kromě vysvětlujících panelů a odborného výkladu také tištěný průvodce s bohatými ilustracemi ve stručné i podrobné verzi. Součástí doprovodných materiálů jsou také soutěžní kvízy, které mohou využívat například školní skupiny pro ověření nabytých znalostí.

3.5.2. Památník Maxe Švabinského Historie snah o založení památníku významného kroměřížského rodáka Maxe Švabinského sahají k samotným kořenům muzejní instituce v Kroměříži. Požadavek založení Památníku Maxe Švabinského proslovený Jindřichem Spáčilem při slavnostním ceremoniálu otevření muzea 4. března 1934 byl však vyslyšen až o mnoho desetiletí později. Za jakousi předzvěst stálé expozice věnované Maxi Švabinskému lze považovat výstavu Výbor z díla, kterou v roce 1961 uspořádalo kroměřížské muzeum v prostorách radnice v Kroměříži. Tehdy úvahy o zřízení stálého Památníku malíře Maxe Švabinského pod záštitou kroměřížského muzea získaly reálnějších obrysů. Zuzana Švabinská totiž souhlasila s dlouhodobou zápůjčkou obrazů svého nevlastního otce a s poskytnutím předmětů a částí zařízení z bytu a ateliéru Švabinského. Tato díla a předměty spolu se zapůjčenými díly z Národní galerie následně vytvořila základ expozice, která byla instalována na kroměřížském zámku a dne 16. května 1965 byla slavnostně otevřena veřejnosti. Dva roky nato byl jmenován výbor pro oslavy 100 let od narození Maxe Švabinského. Již tehdy se však začalo uvažovat o tom, že muzeum bude přestěhováno do budovy tzv. Vrchnostenského kapitulního č. p. 38 na Velkém náměstí. Nově zrekonstruované prostory poskytovaly dostatek prostoru pro skutečný Památník Maxe Švabinského. V roce 1973 byla expozice Maxe Švabinského na zámku dočasně zrušena

50

a obrazy byly postupně přemístěny do nových prostor. Výstava s názvem Život a dílo byla slavnostně zahájena dne 15. května 1973. Rok poté byla výstava přesunuta do Prahy a později byla instalována také v Plzni a Bratislavě. Nově instalovaný Památník Maxe Švabinského v šesti sálech prvního patra budovy muzea na Velkém náměstí byl slavnostně otevřen dne 10. října 1976. Jak již bylo zmíněno, chronologická koncepce Památníku podle Miroslava Racka z Národní galerie v Praze se významnějších úprav dočkala až počátkem 90. let v souvislosti s restitucemi některých obrazů. Několik obrazů tehdy muzeu poskytla také Švabinského nevlastní dcera Zuzana. Po reinstalaci byl Památník slavnostně otevřen 18. září 1993 a nové úpravy následovaly až o deset let později. Stejně jako v roce 1993 se i v případě posledních úprav Památníku, které byly veřejnosti představeny 11. dubna 2003, koncepce ujala Jana Brabcová-Orlíková z Národní galerie. Kromě proměny skladby vystavovaných maleb a grafik v souvislosti s obohacením Památníku o čtyřicet děl, se změna týkala především modernizace osvětlení, změny omítnutí místností a zavedení nové elektroinstalace. V této podobě je v šesti místnostech podle chronologického řazení instalováno téměř 130 Švabinského olejomaleb, grafiky, kreseb a návrhů monumentálních děl i známek a bankovek až dodnes.88

3.5.3. Lidové stavby v Rymicích V rámci areálu památek lidového stavitelství v Rymicích, které Muzeum Kroměřížska spravuje, mohou návštěvníci zavítat do interiérů tradičních stavení a seznámit se s životem a hospodařením oblasti východní Hané v minulosti. V areálu se nachází dřevěné sruby s hliněnou omítkou a domy z nepálených cihel, které jsou kryté slaměnými doškovými střechami. Součástí expozic je kromě tradiční kuchyně, světnice, 88

STRÁNSKÝ, J.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009. Cit. v pozn. 78, str. 17.

51

hospodářských místností, dílny vesnického sedláře a kovárny také větrný mlýn, přenesený do areálu z nedalekých Bořenovic. V přízemí tvrze, která byla veřejnosti zpřístupněná až v roce 2006, byly instalovány tři stálé expozice, věnované historii obce, historii větrných mlýnů na Moravě a Slezsku a historii venkovského lidu oblasti Hané. Jedná se o expozice: 1. Z historie obce: Od kamenné sekerky k železné radlici a Obrázky z dějin Rymic 2. Cestou větru: O větrných mlýnech na Moravě a ve Slezsku 3. Brázdou času: Nahlédnutí do dějin venkovského lidu na Hané

3.5.4. Zámek v Chropyni Muzeum Kroměřížska spravuje rovněž manýristickou budovu zámku v Chropyni, postavenou podle plánů Giovanniho Pietra Tencally, jenž byl mimo jiné také stavitelem kroměřížského zámku a rotundy v Květné zahradě v Kroměříži.89 Ve dvou hlavních sálech zámku, které v minulosti prošly romantizujícími úpravami, jsou instalovány historické expozice. V Rytířském sálu s kazetovým stropem a erby Fürstenberků a spřízněných rodů se nachází sbírka zbraní z třicetileté války a z válek tureckých. V Ječmínkově sálu jsou kromě historických zbraní umístěna také kachlová kamna z roku 1668 se znaky biskupa Karla z Liechtenštejna-Kastelkornu. Kromě toho se na zámku nachází také Památník hudebního skladatele a teoretika Emila Axmana a expozice mapující dějiny města Chropyně, místního zemědělství, rybníkářství a lidové kultury (včetně místní pověsti o králi Ječmínkovi). Cílem turistů z blízkého i vzdáleného okolí se chropyňský zámek stává především kvůli Památníku nejvýznamnějšího chropyňského rodáka Emila Filly. Památník je však v současnosti rekonstruován.90

89

SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. díl, J-N. Praha: Academia, 1999, str. 223, 251.

90


52

3.5.5. Větrný mlýn ve Velkých Těšanech Tzv. německý mlýn zpřístupnilo Muzeum Kroměřížska veřejnosti už v roce 1979. Jedná se o dřevěný, dvoupatrový mlýn se sedlovou střechou a zachovalým vnitřním vybavením, který byl postaven v roce 1830. Návštěvníci si mohou prohlédnout vnitřní zařízení včetně moučnice se síty, násypky pro zrno či místnosti pro mlynáře zvané šalanda.

3.5.6. Historie ukrytá pod dlažbou města Po dvou letech příprav byla 30. září 2009 otevřena nová stálá expozice ve sklepních prostorách sídla Muzea Kroměřížska v budově č. p. 38 na Velkém náměstí. Expozice byla vytvořena ze stávajících archeologických a historických sbírek Muzea Kroměřížska

prostřednictvím

moderní

audiovizuální

techniky.

Archeologicko-

historická expozice představuje historii města Kroměříže od nejstaršího pravěkého osídlení až do poloviny 17. století prostřednictvím archeologických památek a památek dochovaného podzemního stavitelství. Seznamuje návštěvníky se stopami osídlení na území města Kroměříže prostřednictvím nálezů z odpadních jímek a studní, středověké keramiky, renesančních a barokních kachlů, fragmentů portálků či náhrobních kamenů, drobného užitého umění, mincí, šperků, dokladů hygieny a jídelníčku a mnoha dalších. Expozice je členěna do následujících tematických celků: 1. Stopy vedou do pravěku 2. Od tržní osady k městu 3. Z dílen středověkých hrnčířů 4. Z měšťanské kuchyně 5. Město v hradbách

53

6. Město jako instituce 7. Poklady ukryté pod dlažbou města I 8. Poklady ukryté pod dlažbou města II 9. Domy a ulice města v minulosti

Expozice zdůrazňuje především samotné vystavené exponáty, které jsou provázené pouze minimem textových informací. K textovým a jiným doplňujícím informacím se může návštěvník dostat prostřednictvím audiovizuálních programů, kupříkladu dotykovými obrazovkami. Návštěvník má rovněž možnost virtuálně se projít modelem města Kroměříže z poloviny 19. století a nenásilnou formou se tak dozvědět o stavebním vývoji města a o jeho kulturní historii. Součástí expozice jsou také rekonstrukce černé kuchyně měšťanského domu, středověké hrnčířské pece s hrnčířskou dílnou, odpadní jímky či dřevěný vodovod z konce 17. století. Projekt byl spolufinancován grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu a Zlínským krajem v rámci Programu uchování, obnovy a zpřístupnění hmotného kulturního dědictví ve Zlínském kraji.91 Novou expozici doprovází také reprezentativní publikace archeoložky muzea Mgr. Heleny Chybové z názvem Kroměříž zmizelá a znovuzrozená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Doprovodná publikace zvítězila jako Muzejní publikace roku 2009 Gloria musaealis.

91


54

3.6. Činnost Muzea Kroměřížska v roce 2009 Následující kapitola podává stručný přehled odborných činností Muzea Kroměřížska na příkladu fungování muzea v roce 2009. Kromě uvedeného musí muzeum pochopitelně vykonávat i další činnosti, jak ostatně vyplývá ze zřizovací listiny a statutu Muzea Kroměřížska. Mimo jiné se jedná o činnosti týkající se provozu, údržby a oprav muzejních budov a sbírek či výzkumné archeologické úkoly a archeologický dohled u staveb. Následující kapitola tedy podává pouze výběrový souhrn odborných činností muzea, které jsou důležité pro stanovení silných a slabých stránek muzea a jeho příležitostí a hrozeb, tedy i pro formulování návrhu marketingové strategie.92

3.6.1. Sbírkotvorná činnost a péče o sbírky Tab. č. 1: Akvizice (nákupem, darem či při výzkumu): Sbírkový fond Archeologie

3

Etnografie

3

Historie

1 (soubor)

Historie

11

Přírodověda

50

Výtvarné umění

1

Celkem

69

92

Údaje jsou převzaté převážně z webových stránek a z výroční zprávy muzea. Viz STRÁNSKÝ, J.:

Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009. Cit. v pozn. 78.

55

Tab. č. 2: Evidence druhého stupně sbírkových předmětů, přepis starších karet druhého stupně do počítače: Sbírkový fond Archeologie

4 (soubory)

Etnografie

6

Historie

1 (soubor)

Přírodověda

4

Výtvarné umění

1

Fotoarchiv

284 negativů (nejde o sbírkové předměty)

Celkem

16

Tab. č. 3: Inventarizace částí sbírkového a knihovního fondu: Sbírkový fond Archeologie

1 fond (55 položek)

Etnografie

800 položek

Historie

Celý fond archivu (stěhování)

Přírodověda

4 (podsbírky)

Fotoarchiv

1 229 negativů (nejde o sbírkové předměty)

Knižní fond byl v roce 2009 obohacen o 441 přírůstků (upřednostňována jsou odborná periodika a regionální literatura, část regionálních publikací je muzeu poskytována zdarma nebo výměnou). Celkově je nyní v knižním fondu evidováno 38 603 knižních jednotek. Od roku 2008 jsou knižní přírůstky evidovány v elektronické podobě knihovnickým systémem Clavius. U knihovních jednotek pořízených do konce roku 2007 se postupně mění přírůstková čísla a jednotky jsou doplňovány o čárové kódy.

56

V roce 2009 byla dokončena elektronická databáze fondu regionální literatury, beletrie regionálních autorů, fond týkající se Maxe Švabinského, výroční zprávy škol a mapy. Elektronicky jsou evidována také periodika knihovny, která se vždy na konci roku zkompletují, svážou a opatří čárovým kódem. On-line katalog knižních jednotek, které byly doposud elektronicky zpracovány je veřejnosti přístupný z počítače v knihovně Muzea Kroměřížska. Koncem roku 2009 bylo započato také s přeměnou přírůstkových čísel staršího fondu (sig. řady 00001-… tzv. malých formátů). Protože katalogizační záznamy nemohou být kvůli ojedinělosti některých publikací převzaty z jiné knihovny, musí být vytvořeny originální katalogizační záznamy. Elektronicky zpracované záznamy jsou čtyřikrát ročně zasílány do Souborného katalogu České republiky. V roce 2009 nebyly vyřazeny žádné knihovní jednotky. V rámci péče o muzejní sbírky bylo v roce 2009 konzervováno celkem 315 sbírkových předmětů. Většina konzervačních prací se soustředila na ošetření exponátů, které měly být instalovány v rámci nově připravované expozice Historie ukrytá pod dlažbou města (162 předmětů). Dále bylo konzervováno 152 předmětů z etnografických sbírek a 1 kus nábytku. Přírodovědné sbírky a část starých tisků byly v roce 2009 ošetřeny plynováním. Pro sbírky hmyzu a motýlů byly rovněž pořízeny nové krabice. Sbírkové předměty v etnografickém depozitáři v Rymicích byly uloženy do nových skříní, které byly vyrobeny ve stolařské dílně muzea (800 sbírkových předmětů).

3.6.2. Vědecko-výzkumná a publikační činnost Dne 30. září 2009 byla v Muzeu Kroměřížska slavnostně otevřena nová stálá expozice s názvem Historie ukrytá pod dlažbou města, jíž byly po mnoha desetiletích obohaceny stávající expozice muzea. Hlavní pozornost odborných

57

pracovníků muzea byla tedy v roce 2009 věnována právě přípravě této archeologickohistorické expozice a doprovodných publikací. Expozice se utvářela po dobu dvou let za podpory grantů z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu v rámci Programu uchování, obnovy a zpřístupnění hmotného kulturního dědictví ve Zlínském kraji. Kromě prací spjatých s novou instalací vedli v roce 2009 pracovníci muzea také archivní výzkum, jehož výsledkem byl odborný text přednesený na konferenci Židé a Morava (Konec židovského města Holešov a vznik sjednoceného Holešova). Zájem pracovníků muzea se soustředil i na kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži (přednáška), na osobnost Augustina Navrátila (článek) a na čtenářskospolečenský spolek Havlíček v Drahlově (článek). Odborní pracovníci muzea publikovali v roce 2009 celkem 11 odborných článků, z toho 3 články v publikacích vydaných mimo Muzeum Kroměřížska. V souvislosti se stavbami a rekonstrukcemi v katastru města bylo v roce 2009 provedeno rovněž 11 archeologických výzkumů a pokračoval sběr dat pro dokumentaci zaniklých dvorců předměstí Kroměříže. Co se týče vlastní ediční činnosti, vydalo Muzeum Kroměřížska v roce 2009 hned několik publikací. K nové stále expozici připravila archeoložka Muzea Kroměřížska Mgr. Helena Chybová reprezentativní publikaci s názvem Kroměříž zmizelá a znovuzrozená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města.93 Tato publikace se umístila na prvním místě v soutěži o muzejní publikaci roku 2009 Gloria musaealis. Muzeum Kroměřížska rovněž vydalo souhrnný česko-anglický katalog fotografií a doprovodných textů k výstavě Jindřicha Štreita (Ab)normalizace94 a sborník konference Židé a Morava.95 Kromě toho připravili pracovníci muzea také informační dvojlist s reprodukcemi k výstavě Andyho Warhola v Galerii v podloubí a katalog

93

Kniha byla vydána v počtu 1 000 kusů.

94

Katalog byl vydán v počtu 1 000 kusů.

95

Sborník byl vydán v nákladu 350 výtisků.

58

vybraných prací k výstavě Umění je stav duše VII. Historik Muzea Kroměřížska Mgr. Petr Pálka se také jako člen výkonné skupiny redakční rady časopisu ZVUK pravidelně účastní jednání redakční rady. Spolu s Blankou Šimůnkovou je Petr Pálka rovněž členem pracovní skupiny pro regeneraci městské památkové rezervace Kroměříž v letech 2008 – 2012.96

3.6.3. Výstavní činnost Stálým expozicím Muzea Kroměřížska byla již věnována podkapitola 3.5. Na tomto místě si tedy připomeneme hlavně krátkodobé výstavy, které se v Muzeu Kroměřížska konaly v roce 2009. Muzeum disponuje několika prostory, které využívá k výstavním účelů. Jako velká výstavní síň, v níž probíhají veškeré hlavní výstavy, slouží Galerie v podloubí, která v dnešní podobě existuje již od roku 1994.97 Pro výstavy menšího rozsahu muzeum dále využívá Malou galerii, výstavní síň Portál a schodiště muzea.

Výstavy Muzea Kroměřížska uskutečněné v roce 2009:

Galerie v podloubí:

1. Fantazie (20. 11. 2008 – 4. 1. 2009) Výstava kreseb, maleb a objektů žáků Základní školy Zachar a studentů Gymnázia Kroměříž.

96

VRANÍKOVÁ, R.: Program regenerace městské památkové rezervace Kroměříž, 9/2008, str. 21.

Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/dokumenty/Program%20regenerace.pdf 97


59

Výstavou Fantazie škola Zachar oslavila 15. výročí svého trvání a Gymnázium Kroměříž 125 let od svého založení.

2. Od kosti k obrazu aneb ve stopách Zdeňka Buriana (2. 4. – 24. 5. 2009) Výstava obrazů Petra Modlitby a kreseb Kristýny Pojerové, rekonstruujících obrazy dávno zaniklého světa.

3. Andy Warhol (6. 6. – 30. 8. 2009) Výběrová výstava pozdních prací předního představitele pop-artu zahrnovala 34 serigrafií, zapůjčených od soukromého sběratele ze Slovenska. Výstavu podpořilo Město Kroměříž.

4. Umění je stav duše VII. (3. 9. – 11. 10. 2009) Sedmý ročník výstavy prací pacientů Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Tato výstava je svým rozsahem ojedinělá v celé střední Evropě.

5. Mojmír Preclík – sochy, reliéfy, kresby (15. 10. – 8. 11. 2009) Výstavu 30 soch a reliéfů ze sbírky Jany Švábové připravila kurátorka Miroslava Hlaváčková, někdejší dlouholetá ředitelka Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.

6. Jindřich Štreit – (ab)normalizace (12. 11. – 28. 2. 2009) Výstava 80 velkoformátových fotografií proslulého fotografa, které dosud nikdy nebyly vystaveny či publikovány. Fotografie, vztahující se k době normalizace, pro výstavu vybral sám Jindřich Štreit spolu s historikem umění Antonínem Dufkem a Jiřím Stránským. Výstavu, která se konala při příležitosti 20. výročí od pádu komunismu, finančně podpořil Zlínský kraj. V roce 2010 od Muzea Kroměřížska výstavu převzalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (9. 4. – 30. 5. 2010) a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (19. 9. – 14. 11. 2010). Výstava se má poté přesunout také do Vsetína, Prostějova, Brna a dalších měst.

60

Malá galerie: 1. Stromy jako domy (13. 11. 2008 – 10. 3. 2009): Interaktivní výstava představila stromy z lesů, polí a luk spolu s hmyzem a zvířaty, která tyto biotopy obývají.

2. Od doby kamenné do doby slovanských hradišť (24. 3. – 16. 6. 2009) Interaktivní archeologicko-historická výstava.

3. Moravia – srdcová pětka (18. 6. – 26. 8. 2009) Výstava map Moravy z období 16.-18. století ze soukromé sbírky.

4. Play art (30. 8. – 23. 9. 2009) Výstava výtvarné skupiny z Nitry.

5. Jak se žije s handicapem aneb poznat znamená porozumět (3. 10. – 29. 11. 2009) Interaktivní výstava přibližující svět lidí s handicapem.

6. Karel Zeman – medaile, grafika, známky (3. 12. 2009 – 31. 1. 2010) Výstava rytce, grafika a medailéra Karla Zemana.

Výstavní síň Portál:

1. Velký mechanický betlém (8. 12. 2008 – 6. 1. 2009)

2. Jiřina Malacková – cesty (27. 1. – 15. 3. 2009) Kresby a malby.

61

3. Móda – keramika – šperk (19. 3. – 26. 4. 2009) Výstava prací studentů Arcibiskupského gymnázia.

4. 100 let Klubu českých turistů v Kroměříži 1909 – 2009 (5. 5. – 31. 5. 2009)

5. Andy Warhol (6. 6. – 30. 8. 2009) Dětský koutek k výstavě v Galerii v podloubí.

6. Mám RS… no a co?! (16. 9. – 18. 10. 2009) Výstava děl umělců s roztroušenou sklerózou ve spolupráci se sdružením Roska.

Schodiště muzea:

1. Zvířata Tanzanie v Národních parcích Ngorongoro a Lake Manyara Fotografie Josefa Ščotky, pracovníka Muzea Kroměřížska, z expedice po národních parcích.

2. Architektura očima studentů Gymnázia Kroměříž (27. 4. – 12. 6. 2009)

V roce 2009 byla výstava Muzea Kroměřížska Svět dutorohých v prostorách zámku Chropyně (1. 6. – 27. 9. 2009) rozšířena o nové exponáty.

62

3.6.4. Metodická a edukační činnost

3.6.4.1. Programy pro školy Muzeum Kroměřížska pořádá pravidelně každý rok programy pro školy, které se zaměřují na dávné zvyky, tradice a obyčeje. Jedná se o programy Velikonoce v muzeu a Vánoce na Hané. Vlastní obsah programů je však každoročně obměňován, aby programy byly pro školy i nadále atraktivní. Programy, určené pro žáky mateřských škol, 1. stupně základních škol a děti z volnočasových zařízení, jsou vždy rozdělené do dvou částí. Seznámení s daným tématem je v první části doplněno praktickou ukázkou (kostýmy a dobové oblečení) a na závěr následují vědomostní kvízy se symbolickou odměnou pro vítěze. Na první část poté navazuje tvůrčí dílna, kde děti tvoří různé dekorační předměty a drobné dárky. Kromě

pravidelných

každoročních

programů

pořádá

Muzeum

Kroměřížska také další programy pro školy, které jsou v souvislosti s aktuálními výstavami muzea koncipovány tak, aby byly vhodným doplňkem učiva ve škole. Speciální programy se konají dvakrát ročně a jejich cílovou skupinou jsou děti mateřských škol a studenti středních škol i odborných učilišť. Programy zohledňují rovněž zdravotně a mentálně handicapované děti. V rámci specializovaných programů mají děti možnost seznámit se s vystavenými exponáty nejen vizuálně, ale také hapticky a rozvíjením vlastní činnosti. Základní pomůckou jsou pracovní listy, které mohou následně pedagogové zapojit i do školní výuky. Při programech byly využity například počítače, dotykové obrazovky, videotelefony, vycpaná zvířata, mikroskopy, lupy, repliky zbraní a nástrojů, dobové oděvy, testy a mnoho dalších pomůcek. Děti si také mohly vyzkoušet různé dobové činnosti (např. tkaní na tkalcovském stavu). V roce 2009 uspořádalo muzeum 4 následující speciální programy:

63

1. Stromy jako domy 2. Od doby kamenné do doby slovanských hradišť 3. Andy Warhol 4. Jak se žije s handicapem aneb Poznat znamená porozumět

V muzejní knihovně probíhaly v roce 2009 také přednášky o knihovnickém systému, které měly za úkol seznamovat studenty gymnázií s knihovním systémem a s prací s literaturou. Kromě toho se v knihovně uskutečnilo ještě 5 přednášek pro střední školy v Kroměříži. Odborné přednášky určené studentům středních škol probíhaly rovněž v konzervárenské dílně.

3.6.4.2. Dílny pro veřejnost Dílny Muzea Kroměřížska jsou určené široké veřejnosti. Děti i dospělí mají možnost si vyzkoušet různé tvůrčí činnosti a výtvarné techniky, které jsou zpravidla v rámci dané dílny zvoleny v souvislosti s ročním obdobím či nadcházejícími svátky. V roce 2009 se v Muzeu Kroměřížska konaly následující dílny pro veřejnost: 1. Malované hrnky (31. 1. 2009) 2. Obrázky do oken (21. 2. 2009) 3. Jarní i velikonoční věnečky (14. 3. 2009) 4. Velikonoční dílny (28. 3., 4. 4. 2009) 5. Dílna plná korálků (25. 4. 2009) 6. Vyrábíme pravěký šperk (23. 5. 2009) 7. Malování na trička (27. 6: 2009) 8. Prázdninová dílna (1. 8. 2009) 9. Tvořivá dílna (19. 9. 2009) 10. Nevšední záložky a prostírání (11. 10. 2009) 11. Podzimní dílna (21. 11. 2009)

64

12. Mikulášská dílna (3. 12. 2009) 13. Malované sklo (5. 12. 2009) 14. Vánoční vyrábění (12. 12. 2009)

3.6.4.3. Konference, přednášky a jiné kulturní akce Muzeum Kroměřížska pořádá každé dva roky Hanácké slavnosti v Chropyni (29. – 31. 5. 2009). V roce 2009 byla však kvůli špatnému počasí nižší návštěvnost než v minulých ročnících. Mezi nejvýznamnější akce konané v Muzeu Kroměřížska patří již tradičně konference Židé a Morava (11. 11. 2009). Referáty zde přednesené jsou poté vždy publikovány v samostatném, stejnojmenném sborníku. Koncerty

se

v Muzeu

Kroměřížska

konají

zpravidla

v rámci

každoročního mezinárodního festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest. V roce 2009 uspořádal Forfest ve spolupráci s Muzeem Kroměřížska celkem 6 koncertů a doprovodných akcí: 1. Kolokvium duchovní proudy v současném umění (22. 6. 2009) 2. Andrea Ceccomori (22. 6. 2009): flétnový koncert 3. Kolokvium duchovní proudy v současném umění (23. 6. 2009) 4. Kolokvium duchovní proudy v současném umění (24. 6. 2009) 5. Violeta Dinescu (24. 6. 2009): koncert rumunské skladatelky žijící v Německu 6. Irena Salvadori, Martina Juříčková (13. 12. 2009): vánoční koncert Základní umělecké školy Kroměříž

Další akce se v Muzeu Kroměřížska konají pod záštitou různých zájmových spolku. Švabinského kruh přátel výtvarného umění uspořádal v Muzeu Kroměřížska v roce 2009 následující kulturní akce:

65

1. Byl sychravý, nevlídný den (31. 3. 2009): scénické čtení rozhlasové hry Aleše Fuchse. 2. František Kožík 1909 – 1997 (16. 4. 2009): vzpomínkový večer k výročí narození Františka Kožíka 3. Pocta Jindřichu Spáčilovi (26. 5. 2009): vzpomínkový pořad k výročí narození Jindřicha Spáčila 4. Předvánoční setkání s kronikářkou města Mgr. Martou Zapletalovou (15. 12. 2009)

Česká křesťanská akademie (místní skupina Kroměříž) zorganizovala v Muzeu Kroměřížska roku 2009 celkem 9 přednášek a jiných akcí: 1. Kniha Zjevení sv. Apoštola Jana (14. 1. 2009) : přednáška 2. Po stopách sv. Pavla – cesty po Řecku (24. 2. 2009): přednáška 3. Význam prvních církevních sněmů (25. 3. 2009): přednáška 4. Trojice (28. 4. 2009): přednáška 5. Alois Musil (28. 5. 2009): přednáška 6. Andrej Tarkovskij – Andrej Rublev (11. 10. 2009): přednáška a promítání filmu 7. Historie ukrytá pod dlažbou města (19. 10. 2009): komentovaná prohlídka expozice 8. Jak může oslovit Starý zákon člověka 3. tisíciletí? (5. 11. 2009): přednáška 9. „Tři měsíce nablízku prostitutkám“ (10. 12. 2009): přednáška

Pod záštitou Muzea Kroměřížska se v roce 2009 konaly také následující akce: 1. Setkání Apoštolské církve: -

Nejsme z opice (18. 1. 2009)

-

Bůh uzdravuje (15. 2. 2009)

-

Sám v tomto světě (15. 3. 2009)

-

Církev a sexualita (19. 4. 2009)

-

Léčitelství – funguje? (18. 10. 2009)

66

-

Příběh zrození (21. 12. 2009): promítání filmu

2. Celkem 8 přednášek biotronika Tomáše Pfeiffera (31. 1. 2009¸ 28. 2. 2009, 25. 4. 2009, 23. 5. 2009, 20. 6. 2009, 26. 9. 2009, 24. 10. 2009, 21. 11. 2009) 3. Dějepisná olympiáda (28. 1. 2009): okresní kolo 4. Členská schůze Klubu UNESCO (2. 3. 2009) 5. Studentský parlament (22. 4. 2009): vstup studentů zdarma 6. Předváděcí akce pro konzervátory i z jiných muzeí (28. 4. 2009) 7. Zasedání letopisecké komise (5. 10. 2009) 8. Mezinárodní festival outdoorových filmů (19. – 22. 11. 2009): 7. ročník

3.6.4.4. Odborná knihovna Nejvíce požadovaný fond z odborné muzejní knihovny je fond regionální literatury, dále literatura genealogická, heraldická a vlastivědná, případně bibliografie jednotlivých okresů Zlínského kraje. Většina výpůjček je prezenční formou. Knihovna Muzea Kroměřížska se rovněž účastní Meziknihovního výpůjčního sytému. Tab. č. 4: Služby odborné knihovny: Počet uživatelů

Počet vypůjčených položek

Veřejnost

105

2 221

Pracovníci muzea

20

341

Celkem

125

2 562

Tab. č. 5: Zápůjčky: Počet zápůjček (ks) Muzeum jako zapůjčující

994

Muzeum jako vypůjčující

1 253

67

V roce 2009 řešila pracovnice knihovny 34 e-mailových a telefonických požadavků.

3.6.4.5. Spolupráce muzea s jinými subjekty Metodická a edukační činnost pracovníků Muzea Kroměřížska se týká také jejich odborné spolupráce se studenty středních a vysokých škol či s jinými subjekty. V roce 2009 požádalo pracovníky muzea o spolupráci při vedení studentských prací 11 studentů historie, 3 studenti etnografie a 1 student archeologie. Pracovníci muzea poskytli odbornou pomoc také 13 muzeím, vysokým školám a dalším subjektům (obor historie), pro něž připravili 3 přednášky. Muzeum Kroměřížska ochotně spolupracuje také s externími badateli a jinými subjekty. V roce 2009 spolupracovalo s pracovníky muzea celkem 22 externích badatelů či subjektů (20 z oboru historie a 2 z oboru výtvarného umění). Pracovníci muzea se v roce 2009 zúčastnili 18 školení a kurzů, které pořádaly jiné subjekty (např. o restaurování historického nábytku apod.).

68

4. Analýza současného stavu a fungování Muzea Kroměřížska

4.1. Analýza vnějšího prostředí Muzea Kroměřížska Analýza vnějšího prostředí organizace se zaměřuje na všechny skutečnosti, které ovlivňují fungování dané organizace z vnějšku. Jde o takové faktory, které působí vně organizace a ovlivňují její činnost málo kontrolovatelným způsobem.98 Z vnějšího prostředí přicházejí různé příležitosti, ale i hrozby pro danou organizaci. K efektivnímu zhodnocení vlivu faktorů vnějšího prostředí na danou organizaci můžeme použít například tzv. STEP analýzu. Na základě STEP analýzy obecně rozlišujeme následující segmenty vnějšího prostředí:99 1. oblast sociálně-kulturní 2. technickou a technologickou 3. ekonomickou 4. politicko-právní

V modernizovaném pojetí jsou uvedené čtyři oblasti obohaceny ještě o segment enviromentální (analýza STEPE, příp. PESTE).

98

HORÁKOVÁ, I.: Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada Publishing, 1992, str. 46.

99

Viz např. KOTLER, P.: Marketing podle Kotlera. Jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Cit. v pozn. 22,

str. 93-100.

69

4.1.1. Sociálně-kulturní segment vnějšího prostředí Sociálně-kulturní segment vnějšího prostředí organizace reflektuje demografický vývoj populace, vzdělanost občanů, jejich životní styl, postoj ke kultuře a k volnočasovým aktivitám a celou řadu dalších prvků. Muzeum Kroměřížska nevystupuje na poli mezinárodního, ani celonárodního muzejnictví a jeho význam je spíše regionálního charakteru. Význam kroměřížské muzejní instituce je určován především v souvislostech kulturního života města Kroměříže a jeho nejbližšího okolí v rámci Zlínského kraje, v srdci regionu Hané. S více než 108 000 obyvateli je přitom Kroměříž ze všech 4 okresů Zlínského kraje okresem s nejmenším počtem obyvatel Zlínského kraje (ve městě Kroměříž žije 30 000 obyvatel, ve Zlínském kraji celkem 590 719).100 Zároveň je v okrese Kroměříž největší množství movitých i nemovitých památek v kraji (movitých 62 600 a nemovitých 409).101 Město Kroměříž se může chlubit bohatou historií, která byla do značné míry spjatá s Olomoucí. Olomoučtí biskupové si totiž již ve 13. století zvolili kroměřížský zámek za své reprezentativní sídlo a až do poloviny 19. století měli zásadní vliv na utváření a rozvoj celého města. V historickém centru města Kroměříže, které má svou zástavbou především barokní charakter, je rovněž celá řada skvostných památek secesních, historizujících, modernistických i funkcionalistických. Ke geniu loci města přispělo kromě architektonických a sochařských památek také množství zeleně, do určité míry dané již umístěním Podzámecké zahrady přímo v centru města. Pro svou jedinečnost bylo město Kroměříž již v roce 1978 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci a v roce 1995 byl arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zařazen mezi Národní kulturní památky. Poté, co byla Kroměříž vyhlášena 100

http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_zlinskeho_kraje_v_1_ctvrtleti_2010

101

Viz: Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji – situační analýza. Zlín: JVM – RPIC, s. r. o., 2005,

str. 101. Dostupné z: https://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=29874&doctype=ART&nid=3079&cpi=1

70

nejkrásnějším městem České republiky za rok 1997 byl v roce 1998 kroměřížský arcibiskupský zámek se zahradami zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.102 Kroměřížský zámek se zahradami je tedy spolu s dvanácti dalšími památkovými objekty v České republice zapsán v seznamu UNESCO. Již v 19. století bylo město Kroměříž pro bohatství kulturního života a hojnost vzdělávacích institucí nazýváno „Hanáckými Aténami“ a kroměřížští občané jsou si kulturních hodnot svého města dodnes velmi dobře vědomi. Angažují se v různých sdruženích (např. Klub UNESCO Kroměříž), pořádají pravidelné akce v prostorách kulturních památek, čímž jim zároveň zajišťují funkci a využití.103 Nedávno bylo také konečně vyslyšeno volání odborné i laické veřejnosti za záchranu kroměřížských zahrad, které se dokonce ocitly na seznamu 100 nejohroženějších světových památek pro rok 2008. Letos totiž získal projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži dotaci z Integrovaného operačního programu ve výši téměř 337 milionů korun. Díky tomu může být nejen zahájena obnova části Květné a Podzámecké zahrady, ale má být do roku 2014 v Kroměříži vytvořeno Národní centrum zahradní kultury, které by mělo sloužit jako metodické centrum pro obnovu a péči o historické zahrady a parky.104 Kroměříž má mimo jiné také bohatou hudební historii, kterou odráží i početný archiv renesanční a barokní hudby na arcibiskupském zámku. Podle významného barokního hudebního skladatele P. J. Vejvanovského byla pojmenována hudební konzervatoř města Kroměříže, která se stala almou mater celé řady známých hudebníků a interpretů (dirigent T. Netopil, violista P. Nikl ad.). Od roku 1991 působila v Kroměříži také církevní Konzervatoř evangelické akademie, která však byla před dvěma lety přemístěna do Olomouce. Město Kroměříž bývá hodnoceno jako jedno z nejkrásnějších měst na Moravě a se svými památkami patří k turisticky nejnavštěvovanějším městům ve 102

http://www.unesco-czech.cz/kromeriz/predstaveni/

103

Např. festival Forfest, Hudba v zámku a zahradách, Kroměřížské hudební léto, Kroměřížské vinařské

slavnosti, Dožínky Zlínského kraje ad. 104

http://www.kultura-evropa.eu/projekty/22-kromeriz.htm

71

Zlínském kraji i v České republice. Arcibiskupský zámek se zahradami v Kroměříži byl s téměř 143 000 návštěvníky za sezónu roku 2009 nejnavštěvovanějším památkovým objektem Zlínského kraje, podobně jako tomu bylo ostatně i v jiných letech.105 V širším rámci turistických cílů (nejen památek) byl v roce 2009 kroměřížský zámek se zahradami třetím nejvíce navštěvovaným místem v kraji, po Zoologické zahradě Lešná a Valašském muzeu v přírodě. Šestou nejnavštěvovanější památkou v České republice se kroměřížský zámek se zahradami stal opakovaně i v roce 2010. Je tedy nasnadě, že Muzeum Kroměřížska má možnost využít nesporného turistického potenciálu města a pokusit se nabídnout atraktivní program i pro turisty ze vzdálenějšího okolí. Až na několik výjimek se to však muzeu dosud příliš nedaří (atraktivními výstavami, které mohly zaujmout širší cílové skupiny, byly roku 2009 nesporně výstavy Andyho Warhola a Jindřicha Štreita).

4.1.2. Technická a technologická oblast vnějšího prostředí Tento segment vnějšího prostředí Muzea Kroměřížska se týká otázek spjatých s rozvojem informačních a komunikačních technologií, ale také technologií, které se týkají problematiky konzervování a ošetřování muzejních sbírek v depozitářích i expozicích. Pracovníci muzea musí neustále sledovat aktuální vývoj technologií, které mohou vést k modernizaci odborných činností spjatých s muzejním

prostředím.

Používání moderních technik a technologií může výrazně zkrátit a zkvalitnit nejen odborné činnosti, které vyplývají ze statutu muzea, ale také usnadnit komunikaci muzea s veřejností i mezi muzejními pracovníky navzájem. Používání výdobytků moderních technik a technologií přispívá k úspěšnosti dané organizace v prostředí konkurence.

105

Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2009. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126

72

Technický Kroměřížska

a technologický

zahrnuje

například

segment

moderní

vnějšího

archeologické,

prostředí

Muzea

konzervátorské

a restaurátorské metody, využívání počítačových systémů, způsoby ochrany sbírkových předmětů a modernizaci depozitářů, zabezpečovací systémy a další.

4.1.3. Související právní a jiné závazné normy Politicko-právní segment vnějšího prostředí se týká legislativy souvisejí s danou organizací. V případě příspěvkové organizace Muzea Kroměřížska se jedná o legislativu příspěvkových organizací územních samosprávních celků a příslušnou muzejní legislativu.

4.1.3.1. Legislativa příspěvkových organizací Základní rámec příspěvkových organizací územních samosprávných celků, mezi něž patří i Muzeum Kroměřížska, se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje především pravidla hospodaření územních samosprávných celků, pravidla sestavování rozpočtů, poskytování dotací či typy právnických osob, které mohou územní samosprávné celky zakládat. Postavení státních organizací, včetně příspěvkových organizací, vymezuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích,

ve

znění

pozdějších

předpisů.

Vlastní

hospodaření

příspěvkových organizací se však řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve

73

znění pozdějších předpisů, resp. zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Základní problematika příspěvkových organizací je obsažená především v paragrafech 27-37 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů má zřizovatel povinnost zapsat nově vzniklou příspěvkovou organizaci do obchodního rejstříku.106 Pozornost je věnována zřízení, změnám a zrušení příspěvkových organizací, náležitostem zřizovací listiny, finančnímu hospodaření příspěvkových organizací a jejich kontrole. Podle téhož zákona příspěvkové organizace hospodaří s následujícími prostředky: 1. prostředky získané z hlavní činnosti 2. prostředky přijaté od zřizovatele v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem (příspěvek na provoz, dotace) 3. prostředky z vlastních fondů 4. prostředky získané jinou činností 5. peněžité dary získané od fyzických a právnických osob 6. peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí 7. prostředky poskytnuté z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtů Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vymezuje rovněž typy peněžních fondů, které vytvářejí příspěvkové organizace. Mezi majetkové fondy patří fond dlouhodobého majetku a fond oběžných aktiv. Do oblasti peněžních fondů se řadí rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb, jehož náležitosti upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 106

Sdělení Ministerstva financí č. j. 124/102 515/2000, o lhůtě pro zápis příspěvkových organizací

územních samosprávných celků do obchodního rejstříku.

74

Příspěvkové organizace vystupují jako samostatné účetní jednotky, které se musí řídit zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdější předpisů, Vyhláškou č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu a platnými Českými účetními standardy pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu (ČSÚ č. 501 – 522).107 Na uvedené právní normy navazují také Informace Ministerstva financí č. j. 28/78 511/2007-283, pro účetní jednotky o nepoužitelnosti některých pokynů, sdělení, oznámení a postupů pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně pro ostatní účetní jednotky. Na příspěvkové organizace se vztahují rovněž další zákony, stejně jako na jiné právnické osoby jakožto daňové poplatníky (zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákony o dani z nemovitosti, o dani silniční a dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, zákon o dani z přidané hodnoty a o spotřebních daních, to vše ve znění pozdějších předpisů). Příspěvkové organizace zřizované státem, kraji i obcemi podléhají zvláštnímu daňovému režimu, který je uplatňován u neziskových organizací. Podle zákona č. 586/1992, o daních z příjmů jsou příspěvkové organizace územních samosprávných celků právnickými osobami, které nebyly založeny či zřízeny za účelem podnikání. Posláním neziskových organizací je poskytování veřejně prospěšné činnosti. K poslání obcí, organizačních složek státu, vyšších územních samosprávných celků a příspěvkových organizací navíc přistupuje i povinnost řádného zajištění státní správy a samosprávy.108

107

Více k účetnictví příspěvkových organizací např. MÁČE, M.: Účetnictví pro územní samosprávné

celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu 2010. Praha: Grada Publishing, 2010. 108

Např. STEJSKALOVÁ, I.: Účetnictví příspěvkových organizací. Praha: Vysoká škola ekonomická

v Praze, 2008, str. 8.

75

Příspěvkové organizace územních samosprávných celků hospodaří s majetkem svěřeným do správy a účtují o účetních odpisech. Na rozdíl od příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je stát, příspěvkové organizace územních samosprávných celků nemohou uplatňovat majetek ve vlastnictví územních samosprávných celků formou daňového odpisu. Důsledkem toho nemohou příspěvkové organizace územních samosprávných celků využívat odpisy jako zdroj investičního fondu. Pro správné stanovaní základu daně z příjmů právnických osob a pro zjištění zdanitelných příjmů zdaňovaných v základu daně musí příspěvkové organizace postupovat podle § 18. odst. 3, 4 a 6 zákona č. 586/1992, o daních z příjmů. Z příjmů organizace se vyčlení příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů (zejména dotace od zřizovatele) a s nimi související výdaje z celkových výdajů. Pokud jsou tyto příjmy nižší než související výdaje, pak nejde o zdanitelné příjmy. Příjmy z doplňkové (vedlejší) činnosti jsou předmětem daně vždy. Neziskové organizace, včetně příspěvkových organizací, tak musí podat daňové přiznání, pokud dosáhly jakéhokoli zdanitelného příjmu zdaňovaného v základu daně. Neziskové organizace však mohou uplatnit zvláštní odpočet od základu daně prostřednictvím daňového zvýhodnění podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Prostředky, které získaly tímto způsobem, ale musí využít jen na financování ztrátových aktivit, které souvisí s posláním dané organizace. Bohužel neexistuje žádný právní předpis, který by stanovil metodu poměrného rozdělení druhů nákladů mezi jednotlivé činnosti. Neziskové organizace včetně příspěvkových tedy postupují při účtování nákladů v poměrné výši k oběma činnostem s ohledem na vnitřní poměry a v souladu se zákonem o daních z příjmů.109 Na hospodaření příspěvkových organizací se vztahuje také zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, 109

Fojtíková, J.: K problematice zdaňování příspěvkových organizací. In: ŠPAČEK, D.: Institucionální

změny ve sféře veřejných neziskových organizací. Dopady, problémy, zkušenosti. Sborník referátů Sekce I semináře pořádaného Katedrou veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 2006, nestránkováno.

76

a jeho prováděcí vyhláška č. 416/2004 Sb. Tyto dokumenty stanovují povinnost veřejnoprávní kontroly, finanční kontroly podle mezinárodních smluv a zavedení vnitřního kontrolního systému uvnitř orgánu veřejné správy (zřizovatele i příspěvkové organizace). Procesní pravidla při provádění veřejnoprávní kontroly se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.110 V jednotlivých příspěvkovým organizacím se následně vztahují další právní předpisy podle hlavního účelu a činnosti dané organizace.

4.1.3.2. Muzejní legislativa Fungování muzejních institucí v České republice v současnosti upravuje především zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Tímto zákonem byl zrušen do té doby platný zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, jenž byl v mnoha formulacích úzce spjat s komunistickou ideologií. Zákon č. 122/2000 Sb. stanovuje především podmínky ochrany muzejních a galerijních sbírek, podmínky a způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy a jejich inventarizaci. Zákon se věnuje také právům a povinnostem vlastníků sbírek a stanovuje jim sankce za porušení daných povinností. Jako kontrolní orgán je určeno Ministerstvo kultury. Kromě toho zákon upravuje možnosti vývozů sbírek muzejní povahy do zahraničí, které lze uskutečnit pouze z důvodů vystavování, preparace, konzervování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, a to základě povolení Ministerstva kultury na dobu určitou. Dílčí úpravy zmíněného přinesl zákon č. 483/2004, kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

110

VOLTNEROVÁ, K., M. – TÉGL, P.: Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního

samosprávného celku od 1. 4. 2009. Olomouc: Annag, 2009, str. 6-7.

77

Téhož roku byla vydána také Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška se opět stručně věnuje problematice trvalého uchovávání sbírek muzejní povahy, vedení sbírkové evidence a vyřazování předmětů z evidence, inventarizaci sbírek i vývozu sbírek do zahraničí. Součástí vyhlášky jsou vzory tiskopisů (pro žádosti o zápis sbírky do centrální evidence sbírek, osvědčení o provedeném zápisu do centrální evidence sbírek, žádost o vydání povolení k vývozu) a soupis organizací státu a územních samosprávných celků, které jsou určené k poskytování odborné pomoci a služeb vlastníkům sbírek. Centrální evidencí sbírek a dalšími souvisejícími problémy se zabývá také Metodický pokyn Ministerstva kultury č. j. 5762/2005 k provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb., a k dopadu zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní na změny v centrální evidenci sbírek. V návaznosti na zmíněné předpisy z roku 2000 vydalo Ministerstvo kultury také Metodický pokyn č. j. 53/2001 k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi). Metodický pokyn má charakter vnitřní normy, a proto je závazný pro muzea a galerie zřizované Ministerstvem kultury. Pro ostatní instituce má povahu doporučení. Instituce muzeí a galerií jsou rovněž pro účely metodického pokynu stanovené jako organizace zřízené státem či územními samosprávnými celky. Obsahem metodického pokynu je vymezení pravidel pro zapisování sbírek do Centrální evidence, náležitosti formulářů žádostí o zápis do Centrální evidence, evidence sbírkových předmětů organizací. Metodický pokyn se týká rovněž pravidel zařazování movitých a nemovitých věcí do sbírek, změny evidenčních čísel, vyřazování předmětů z evidence, ochrany a vystavování sbírek i jejich vývozu do zahraničí. Především vymezení sbírkotvorné činnosti muzeí a galerií je předmětem Metodického pokynu č. j. 14.639/2002 k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí. Podobně jako v případě předchozího metodického pokynu se i tyto pokyny týkají

78

zejména muzeí a galerií zřizovaných státem, kraji a obcemi. Metodický pokyn č. j. 14.639/2002 stanovuje obecné zásady sbírkotvorné činnosti muzeí, včetně zřizovací listiny, charakteristiky sbírky a koncepce sbírkotvorné činnosti. Vymezuje subjekty, které se účastní sbírkotvorné činnosti muzea (kurátor, vedoucí zaměstnanec, poradní sbor pro sbírkotvornou činnost, preparátor, konzervátor a restaurátor a ředitel muzea). Samostatný článek je věnován také obecným zásadám preparování, konzervování a restaurování, stejně jako pravidlům vývozu kulturních statků a sbírkových předmětů do zahraničí. Součástí metodického pokynu jsou i vzory souvisejících listin (návrh kurátora sbírky na úplatné nabytí movité či nemovité věci do sbírky či podsbírky a vyřazení věci ze sbírkové evidence, protokol z jednání poradního sboru pro sbírkotvornou činnost a rozhodnutí ředitele ve věci nabytí či vyřazení věcí ze sbírkové evidence muzea či galerie, příloha k žádosti o povolení vývozu sbírkových předmětů). Otázkám evidence sbírkových předmětů je věnována také první část Metodického pokynu Ministerstva kultury č. j. 4688/2007 k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů a stanovení režimu zacházení se sbírkou v muzeích a galeriích spravujících sbírky ve vlastnictví státu a územních samosprávných celků. Mezi hlavní zásady evidenčních záznamů patří možnost jejich dlouhodobé archivace a z toho vyplývající způsob vyhotovení, doložitelnost právoplatného dokumentu, jenž byl vypracován či uznán správcem sbírky, a uložení evidenčních záznamů v papírové podobě. Metodický pokyn rovněž stanovuje podmínky průkaznosti evidence, vyhledávání sbírkových předmětů a autenticitu evidenčních záznamů. Samostatné články se věnují také bezpečnosti sbírek a významu sbírkové evidence pro odborné zpracování a využívání sbírek. Druhá část metodického pokynu stanovuje režim zacházení se sbírkou jakožto prováděcí předpis pro naplňování daného zákona a vyhlášky. Režim vydává řídícím aktem statutární zástupce muzea (ředitel), případně vlastník sbírky. Je charakterizován jako vnitřní norma muzea, která je závazná pro všechny zaměstnance muzea. Režim upravuje postup zacházení se sbírkou v souladu se souvisejícími zákony v podmínkách konkrétního muzea. Metodický pokyn dále vymezuje obligatorní a fakultativní části režimu zacházení se sbírkou.

79

Ochraně sbírek je věnován samostatně také Metodický pokyn č. j. 10012/2010 k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem. Kromě definování základních pojmů jsou samostatné články metodického pokynu věnovány analýze bezpečnostní situaci organizace, okamžitým opatřením a plánům ochrany organizace proti krádežím a požárům a rovněž částem bezpečnostnímu systému organizace pro ochranu proti krádežím i proti požárům. O sbírkotvorné činnosti, sbírkové evidenci, inventarizaci a bezpečnosti sbírek pak podrobně pojednávají Příručky muzejníkovy které zpracoval tehdejší ředitel odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury, Jiří Žalman. Příručka muzejníkovy I shrnuje problematiku sbírkové evidence, inventarizace a bezpečnosti sbírek, vyhledávání sbírkových předmětů v evidenci, autenticitě evidenčních záznamů, významu sbírkové evidenci pro odborné zpracování a využívání sbírky i kontrole a bezpečnosti správy sbírek. Obšírně je rovněž vymezen režim zacházení se sbírkou a mnoho dalších otázek. V Příručce muzejníkově II jsou přehledně uspořádány metodické pokyny Ministerstva kultury, další metodické texty a texty právních norem. Problematika vývozu sbírek muzejní povahy do zahraničí je předmětem hned několika zákonů a souvisejících metodických pokynů Ministerstva kultury. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty obecně stanovil předměty kulturních hodnot jako přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a dále jsou určené v příloze tohoto zákona. V příloze je rovněž obsažen vzor žádosti o vydání osvědčení o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty z území České republiky (na dobu určitou i natrvalo). Zákon se však nevztahuje na vývoz a prodej kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástí, archiválií a podobně. Předmětem zákona jsou pouze předměty kulturních hodnot v něm stanovené. Změnu zákona č. 71/1994 Sb. přinesl zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, který upravil možnosti

80

vývozu do zahraničí pro sbírky muzejní povahy a sbírkové předměty zapsané v Centrální evidenci sbírek. Zákony týkající se prodeje a vývozu předmětů kulturní hodnoty dále upravil zákon č. 80/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona 122/2000 Sb. Vyvážení kulturních statků z celního území Evropského společenství je předmětem zákona č. 214/2002, o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropského společenství. Ministerstvo kultury vydalo rovněž Metodický pokyn Ministerstva kultury č. j. 10774/2004 k vývozu kulturních statků z celního území Evropských společenství, který stanovuje náležitosti pro podávání žádostí o vývoz, evidenci vývozních povolení i kategorie kulturních statků, jež musí být vývozním povolením opatřeny. Vývoz kulturních statků ze zemí Evropského společenství naposledy upravuje Nařízení rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků, které stanovuje pravidla pro obchodování s třetími zeměmi, zajišťující ochranu kulturních statků. Nařízení detailně stanovuje kategorie kulturních statků se zvláštní ochranou při obchodování s třetími zeměmi. Vývoz kulturních statků je možné uskutečnit pouze na základě platného vývozního povolení, které vydává příslušný orgán členského státu. Nařízení rovněž ustanovuje jednotnou kontrolu na vnějších hranicích Společenství, která na vývoz kulturních statků dohlíží. Řešením situací spjatých s nezákonně vyvezenými kulturním statky se potom zabývá zákon č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků ve změně zákona č. 180/2003 Sb. Problematikou podpory některých druhů kultury se zabývá zákon č. 203/2006, o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který zejména vymezuje pojem veřejných kulturních služeb a ustanovuje práva a povinnosti státních příspěvkových organizací v oblasti kultury. Tímto zákonem se pozměňuje i zákon o daních z příjmů, zákon o ochraně sbírek muzejní povahy a zákon o státní památkové péči. Poskytování dotací je nejnověji upraveno především Usnesením vlády ze dne 1. 2. 2010 č. 92 v návaznosti na zákon o rozpočtových pravidlech s názvem

81

Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Podle těchto zásad mohou být dotace poskytovány občanským sdružením, obecně prospěšným společnostem, účelovým zařízením registrovaných církví a náboženských společností, nadacím a nadačním fondů a dalším právnickým osobám, jejichž předmětem hlavní činnosti je poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně právní ochrany dětí, a fyzickým osobám, které takovou službu či ochranu dětí poskytují. Zásady upravují postup při poskytování dotací i pravidla pro sledování, kontrolu a vyúčtování dotace. Muzea a galerie se vzhledem ke specializovaným oblastem svých sbírkových fondů musí, kromě výše uvedeného výčtu zákonů a metodických pokynů, řídit i řadou dalších zákonů. Jejich přehled poskytuje Ministerstvo kultury, Asociace muzeí a galerií v České republice, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu či Institut umění.111 Jelikož Muzeum Kroměřížska spravuje také odbornou knihovnu, musí respektovat rovněž knihovní legislativu. Například Knihovní zákon č. 257/2001 Sb. a návazné prováděcí předpisy, zákony o autorském právu, o svobodném přístupu k informacím a celou řadu dalších právních předpisů.112

111

http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/muzea-galerie-a-ochrana-moviteho-kulturniho-dedictvi/pravni-

predpisy/default.htm http://www.czmuseums.cz/amg/faces/web/deni_v_oboru/legislativa;jsessionid=65D8DEBF48C2F65B9A7ADAE4B7D 9FEB9 http://www.culturenet.cz/index.php?cmd=page&id=95 http://www.nipos-mk.cz/?cat=167 112

Přehled legislativy, která je závazná pro knihovny, poskytuje na svých internetových stránkách

například Národní knihovna. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=01_Legislativni_dokumenty.htm

82

4.1.3.3. Koncepce účinnější podpory kultury, státní kulturní politika Pro oblast muzejnictví a muzeologie hraje podstatnou roli rovněž dokument Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003-2008 (koncepce rozvoje muzejnictví), který vláda České republiky přijala 23. ledna 2003. Koncepce stručně shrnuje dosavadní vývoj muzejnictví v České republice, analyzuje současný stav péče o movité kulturní dědictví a stanovuje základní úkoly státu, které mají vytvářet stabilní podmínky pro péči o movité kulturní dědictví České republiky. Cílem koncepce je především účinnější preventivní ochrana muzejních sbírek, posílení právní jistoty vlastníků sbírek, rozvoj akviziční činnosti, zapojení muzeí do

vzdělávacích

procesů

a informačních

sítí,

propagace

České

republiky

prostřednictvím výstavních projektů v zahraničí a podpora prezentace novodobých dějin.113 Součástí této koncepce je rovněž stanovení finančních nároků koncepce rozvoje muzejnictví na státní rozpočet. Dne 19. listopadu 2008 vláda České republiky schválila dokument Státní kulturní politika České republiky 2009-2014, v němž byla formulována vize státní kulturní politiky, strategické cíle kulturní politiky a celá řada úkolů, jejichž splnění je chápáno jako nutná podmínka dosažení strategických cílů. Oboru muzejnictví se dotýká především formulace třetího strategického cíle: „Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot.“114 Součástí tohoto cíle má být podpora akviziční činnosti muzeí, galerií, knihoven a Národního filmového archivu, podpora lepšího materiálního, prostorového a technického zázemí muzeí, galerií a knihoven, ale mimo jiné také digitalizace kulturního obsahu. Součástí Státní kulturní politiky je také podkladová studie zahrnující vyhodnocení dosavadního stavu kultury, vývojových tendencí, dosavadních koncepcí a v neposlední řadě také dokumentů a předpisů, které se dotýkají oblasti kultury. 113

Předmluva Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003 – 2008

(koncepce rozvoje muzejnictví). Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=810 114

Státní kulturní politika 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2008, str. 20-23.

83

V návaznosti na Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003-2008 a na Státní kulturní politiku České republiky 20092014 zpracovalo Ministerstvo kultury rovněž Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2009-2014 (koncepce rozvoje muzejnictví). V této koncepci je formulováno devět strategických cílů pro péči o movité kulturní dědictví a rozvoj muzejnictví. Součástí koncepce je rovněž SWOT analýza a stanovení minimálních finančních nároků koncepce na státní rozpočet. Strategické cíle jsou formulovány následovně: 1. zajišťovat účinnou preventivní ochranu movitého kulturního dědictví 2. zvyšovat úroveň odborné správy sbírek muzejní povahy 3. vyhodnotit právní a legislativní prostředí péče o movité kulturní dědictví a připravovat zkvalitňování právních norem a nezbytné metodiky 4. realizovat další etapu prostorového a technického zajištění národních muzeí a galerií a některých dalších ústředních muzeí a galerií 5. podporovat akviziční činnost státních muzeí a galerií 6. zvyšovat kvalitu a dostupnost informací o sbírkách muzeí a galerií a o movitém kulturním dědictví pro odbornou i laickou veřejnost 7. zvyšovat rozsah a kvalitu činnosti metodických center v muzejnictví, zvyšovat úroveň výuky muzejnictví a muzeologie 8. podporovat využívání výchovného a vzdělávacího potenciálu památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii, aktivity směřující k navrácení kulturních statků obětem holocaustu a zapojení muzeí a galerií do vzdělávacího systému v České republice 9. podporovat zapojení muzeí a galerií do Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity pro dosažení výsledků využitelných pro uchovávání, ochranu a prezentaci movitého kulturního dědictví a jeho využití pro výchovné a vzdělávací účely

Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2009-2014 je dokument, který určuje základní směřovaní a strategie rozvoje muzejnictví pro dané

84

období. Jde o závazný dokument, v jehož souladu má ministr kultury postupovat. Ministr kultury má s koncepcí systematicky seznamovat hejtmany, primátory statutárních měst, primátora Prahy, Svaz měst a obcí a zástupce církví a náboženských společností. Ve spolupráci ministra kultury, ostatních členů vlády, vedoucích ústředních orgánů státní správy, hejtmanů, primátorů statutárních měst a primátora Prahy by měla být koncepce postupně realizována a naplňována. Problematiky muzejnictví se částečně dotýká také Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013, která byla schválena usnesením vlády č. 676 dne 31. května 2006. Tato koncepce vychází z konstatování polistopadového vývoje a přináší řadu zajímavých faktů. Uvádí například, že pouhá necelá pětina prostředků veřejných územních rozpočtů připadá na činnost muzeí a galerií (19%).115 Koncepce rovněž podává výčet organizací jednotlivých typů neziskových organizací s přehledem jim určených dotací a jejich běžných investičních nákladů. Následuje opět SWOT analýza a vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, přehled výdajů státního rozpočtu na oblast podpory umění a kultury v letech 2000-2005 a řada dalších zajímavých informací. Druhá část Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 je věnována samotné koncepci podpory tvůrčí umělecké činnosti, získávání, zpracování, uchovávání a prezentace umění a jeho zpřístupňování veřejnosti a mezinárodní spolupráce v oblasti umění. V rámci této části jsou formulovány konkrétní úkoly, prostřednictvím jejichž plnění má docházet k realizování stanovené koncepce. Problematiky muzeí se týká například úkol číslo 13: „Vyhlášení dotačního programu pro prezentaci soudobé výtvarné i architektonické tvorby v galeriích, muzeích a výstavních síních“ a úkol číslo 18: „Optimalizace programu Podpora akviziční činnosti muzeí a galerií zřizovaných Ministerstvem kultury na léta 2004-2008 (…) s přihlédnutím k akvizicím výtvarných děl současných českých i zahraničních umělců 115

Na činnost divadel připadá 34 %, na oblast knihovnickou 23 %, na zájmovou činnost v kultuře 15 %,

na činnost uměleckých souborů 5 % a na kina a audiovizuální archivy 4 %. Viz: Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013, str. 25. Dostupné z: http://divadlo.cz/koncepceumeni/pracovni.asp

85

do sbírek ve vlastnictví České republiky.“116 Jako součást dokumentu jsou rovněž zpracovány finanční nároky jednotlivých úkolů na státní rozpočet pro období let 20072013. Srovnání celkových veřejných výdajů na kulturu podle typu administrativy v České republice a vybraných zemích uzavírá celý dokument. Vedle výše uvedených koncepcí pak existují také dokumenty týkající se rozvoje kultury přímo ve Zlínském kraji. Už v roce 2005 si nechal Zlínský kraj od poradenské firmy JVM – RPIC, s. r. o. vypracovat Koncepci rozvoje kultury ve Zlínském kraji, jejíž součástí je také situační analýza spolu se SWOT analýzou a formulací strategických cílů.117 V roce 2009 Rada Zlínského kraje schválila Koncepci rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009 – 2013, kterou pro Zlínský kraj vypracoval Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.118 Zároveň byla schválena také Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009 – 2013, kterou vypracovala Regionální rozvojová agentura Východní Moravy.119 Koncepce vycházejí z analýz současného stavu kulturního prostředí v kraji, mapují současné trendy, shrnují související koncepční dokumenty a navrhují očekávané trendy. Součástí koncepcí jsou také SWOT analýzy, vize rozvoje místní kultury v kraji a vypracování akčního plánu. V Koncepci rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009 – 2013 je Muzeu Kroměřížska věnována celá kapitola (stručné shrnutí historie Muzea Kroměřížska, právní postavení a technické zázemí, hospodaření a financování, personální zajištění činností, vykonávané činnosti, zájem veřejnosti, marketing apod.).120 116

Tamtéž, str. 59-60.

117

Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji, 2005. Dostupné z: https://www.kr-

zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=29874&doctype=ART&nid=3079&cpi=1 118

Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009 – 2013, 2008. Dostupné z:

https://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=99498&doctype=ART&nid=3079&cpi=1 119

Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009- 2013, 2008. Dostupné z:

https://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=99497&doctype=ART&nid=3079&cpi=1 120

Tamtéž, str. 38-47.

86

4.1.4. Ekonomický segment vnějšího prostředí Každá organizace je ve svém fungování a rozhodování zásadním způsobem ovlivněna celkovou hospodářskou situací země. Důležitou roli hraje daňové zatížení organizace, hospodářský růst země a míra inflace. Organizace podléhá změnám hospodářských cyklů, vývoji hrubého domácího produktu, změnám cen energií, průměrné hrubé mzdy, podmínkám poptávky v konkurenčním prostředí a podobně. Zásadní jsou také změny ve financování dané organizace a potenciál pro získávání dotací od státu, Evropské unie či z jiných zdrojů. Ekonomické faktory mají rozhodující vliv na vlastní hospodářství organizace i na kupní sílu samotných spotřebitelů (návštěvníků) a rozložení jejich výdajů.

4.1.4.1. Vybrané makroekonomické faktory Aktuální hospodářská situace rozvoji kultury ve městě Kroměříži, podobně jako v jiných městech České republiky, příliš nepřeje. V dobách sociálních nejistot mají lidé obecně tendenci soustředit se na finanční zabezpečení základních životních potřeb na úkor svých kulturních a volnočasových aktivit. Kultura je z tohoto hlediska stále považována spíše za jakýsi luxus, který si mohou dovolit majetnější skupiny obyvatel. V době snižování výdajů státního rozpočtu se rovněž někdejší požadavek 1 % na kulturu ze státního rozpočtu, který je dokonce zakotven v dokumentu Ministerstva kultury Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014, opět odsunul do nedohledna.121

121

Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2008, str. 13.

Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf

87

Tab. č. 6: Plnění kulturní politiky:

Rok

Celkové výdaje

Výdaje kapitoly 334

Výdaje kapitoly 334 bez

státního rozpočtu

(Ministerstvo kultury)

církví a náboženských společností

2000

632 268 248

5 371 730

4 582 163

2001

693 920 279

4 760 291

3 812 370

2002

750 682 697

4 809 334

3 798 425

2003

795 362 391

6 159 905

5 029 061

2004

869 050 652

6 045 710

4 882 566

2005

908 415 643

5 718 445

4 530 409

2006

958 791 799

6 357 161

4 845 847

2007

1 040 777 420

7 909 779

6 606 745

2008

1 107 310 540

8 644 329

7 326 419

2009

1 152 101 697

8 411 947

7 064 207

2010

1 184 919 350

8 248 384

6 937 041

88

Tab. č. 7: Podíl výdajů na kulturu v letech 2000 – 2010 (v %): Podíl výdajů kapitoly 334 na kulturu (bez

Podíl kapitoly 334 ve

Rok

výdajů na církve a náboženské společnosti)

státním rozpočtu

2000

0, 72 %

0, 85 %

2001

0, 55 %

0, 68 %

2002

0, 51 %

0, 64 %

2003

0, 63 %

0, 77 %

2004

0, 56 %

0, 69 %

2005

0, 49 %

0, 63 %

2006

0, 50 %

0, 66 %

2007

0, 64 %

0, 76 %

2008

0, 66 %

0, 78 %

2009

0, 61 %

0, 73 %

2010

0, 58 %

0, 69 %

Graf. č. 1: Podíl výdajů na kulturu v letech 2000 – 2010 (v %): 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3

Podíl výdajů kap. 334 na kulturu (bez CNS)

0,2 0,1

Podíl kapitoly 334 ve státním rozpočtu

0 2000

2002

2004

2006

89

2008

2010

Za jeden z ukazatelů hospodářské situace občanů daného regionu můžeme považovat mimo jiné výši průměrné mzdy. V roce 2009 byla výše průměrné mzdy občanů Zlínského kraje druhá nejnižší ze všech krajů České republiky, a to 19 392 Kč, přičemž celorepublikový průměr činil toho roku 22 724. Míra registrované nezaměstnanosti ve městě Kroměříži za rok 2009 dosáhla 10, 3 % a v roce 2008 to bylo pouze 6, 3 %. V celém Zlínském kraji činila roku 2009 míra registrované nezaměstnanosti 10, 83 %, rok předtím pouze 6, 13 %.122 Celorepubliková průměrná míra registrované nezaměstnanosti přitom roku 2009 dosáhla 7, 98 % a v roce 2008 to bylo pouze 5, 54 %.123

Tab. č. 8: Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice v roce 2009 podle krajů:

122

Viz http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xz

123

Viz např. http://www.finance.cz/ekonomika/prace/nezamestnanost/

90

Hospodářská krize se tedy projevila i na sociální situaci občanů Zlínského kraje a města Kroměříže. Ačkoli bychom čekali, že se tato skutečnost odrazí také v návštěvnosti Muzea Kroměřížska, počet návštěvníků muzea si z dlouhodobého hlediska udržuje stále mírně stoupající tendenci (viz dále).

4.1.4.2. Konkurence Konkurenci Muzea Kroměřížska lze sledovat v širším rámci Zlínského kraje, ale hlavně v užším rámci okresu a města Kroměříže. Ve Zlínském kraji byly roku 2009 evidovány 2 galerie a 18 muzeí a památníků, jejichž zřizovateli jsou Ministerstvo kultury, jiné resorty, kraje, obce a města. Jiné než uvedené zřizovatele měly roku 2009 ještě další 3 muzea a památníky. Tab. č. 9: Návštěvnost muzeí a galerií zřizovaných státem, krajem, obcemi a jinými subjekty ve Zlínském kraji v letech 2007 – 2009:124 2007

2008 200 neuvedeno

Mikuláštíkovo fojtství, Jasenná

2009 350

Krajská galerie výtvarného umění, Zlín

7 585

8 181

8 201

Městské muzeum Bystřice p. Hostýnem

1 514

1 809

1 846

603

491

659

1 370

1 500

603

11 610

15 529

15 299

Městské muzeum a galerie, Holešov

2 249

2 078

1 465

Muzeum Bojkovska, Bojkovice

5 125

4 790 mimo provoz

Městské muzeum, Napajedla Městské muzeum, Slavičín Městské muzeum, Valašské Klobouky

11 402

Muzeum J. A. Komenského, Uh. Brod 124

16 729

Uvedený výčet není zcela vyčerpávající. Jde pouze o reprezentativní výběr těch největších,

nejznámějších či nejnavštěvovanějších institucí.

91

13 773

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

42 498

39 307

38 603

Muzeum Kroměřížska

23 781

23 550

25 625

Muzeum regionu Valašsko, Vsetín

32 999

31 772

39 588

Muzeum Rusava – Památník obce

neuvedeno

501

346

Muzeum tupeské keramiky, Tupesy

neuvedeno

2 000

1 500

1 200

1 350

1 030

750

880

600

2 084

2 674

1 065

303

281

358

neuvedeno

500

neuvedeno

187 215

157 994

106 206

neuvedeno

4 650

2 360

290 756

270 832

253 281

Muzeum Zubří Obecní dům Šumice Památník A. Strnadela, Nový Hrozenkov Památník J. A. Komenského, Komňa Potomákovo muzeum lidových krojů, Uh. Hradiště Slovácké muzeum, Uh. Hradiště Svatohostýnské muzeum, Bystřice p. Hostýnem Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. Radhoštěm

V okrese Kroměříž působí kromě Muzea Kroměřížska celkem 6 muzeí a galerií. Jde o následující instituce, které však pro Muzeum Kroměřížska vzhledem k jejich veskrze regionálnímu charakteru nepředstavují skutečnou konkurenci: 1. Městské muzeum Bystřice pod Hostýnem 2. Svatohostýnské muzeum, Bystřice pod Hostýnem 3. Městské muzeum a galerie v Holešově se Šachovou synagogou 4. Muzeum Rusava – Památník obce 5. Muzeum Františka Skopalíka, Záhlinice 6. Městské kulturní středisko Kojetín – Městské muzeum

Ve městě Kroměříži působí kromě Muzea Kroměřížska zejména Arcidiecézní muzeum, které je součástí Muzea umění v Olomouci, a Galerie Orlovna.

92

Mimo tyto instituce je v Kroměříži pouze několik soukromých galerií komerčního charakteru, a to: Galerie Mazur, Galerie U Artuše, Art Design Galerie, Galerie 77. Pro Muzeum Kroměřížska však tato muzea a galerie z hlediska jejich zaměření nepředstavují vážnou konkurenci. Arcidiecézní muzeum, sídlící na kroměřížském zámku, se soustřeďuje na prezentaci děl starých mistrů a Galerie Orlovna, kterou v roce 2007 založilo občanské sdružení Galerie Orlovna města Kroměříže, se zaměřuje na současné výtvarné umění. Další soukromé galerie se zaměřují hlavně na prodej děl regionálních umělců, designu, drobných předmětů užitého umění a grafik, ale i děl zahraničních autorů. Ve městě Kroměříž i okrese Kroměříž je Muzeum Kroměřížska se svými historicko-archeologickými expozicemi, Památníkem Maxe Švabinského, expozicemi na zámku Chropyně, mlýnem ve Velkých Těšanech a objekty v Rymicích svou nabídkou vůči návštěvníkům zcela unikátní.

4.1.4.3. Návštěvnost Jak již bylo naznačeno, jedním z ukazatelů, který pomáhá sledovat úspěšnost kulturních institucí, je statistika návštěvnosti. Galerie, muzea a památníky Zlínského kraje, jejichž zřizovateli jsou Ministerstvo kultury, jiné resorty, kraj, obce a města spravovaly k roku 2009 celkem 24 poboček se 110 expozicemi. Téhož roku uspořádaly celkem 218 výstav, které navštívilo více než 526 000 návštěvníků. Oproti předchozímu roku jde o značný pokles návštěvnosti těchto institucí a objektů v kraji. Přestože muzea, galerie a památníky Zlínského kraje uspořádaly roku 2008 celkem 209 výstav, navštívilo je téměř 599 000 návštěvníků. Rapidně klesající tendenci v návštěvnosti zaznamenala také činnost kulturně vzdělávací (přednášková apod.). V roce 2008 i 2009 proběhl ve Zlínském kraji pod záštitou muzeí, galerií a památníků zřizovaných Ministerstvem kultury, jinými resorty, krajem, obcemi a městy stejný počet

93

kulturně vzdělávacích akcí, a to 623. Roku 2008 je navštívilo více než 303 000 lidí, kdežto o rok později to bylo již méně než 172 000 návštěvníků. Nutno podotknout že oproti roku 2008 došlo k celorepublikovém poklesu návštěvnosti muzeí, galerií a památníků. V dlouhodobém horizontu se však jedná spíše o výkyv, nežli obecnou tendenci. Z dlouhodobého hlediska se návštěvnost pohybuje v průměru mezi 8 700 až 10 400 návštěvníků (viz tab. č. 10).

Tab. č. 10: Počet uspořádaných výstav a jiných kulturně-výchovných akcí v jednotlivých krajích a jejich návštěvnost za rok 2009: Počet návštěvníků uspořádaných expozic a výstav

výstav

kulturně

návštěvníků

výchovných

kulturně

akcí

výchovných akcí

Hl. m. Praha

262

1 794 702

4 861

252 983

Středočeský

529

753 379

1 973

200 131

Jihočeský

235

436 647

788

64 938

Plzeňský

199

314 768

874

55 208

80

201 213

412

39 186

Ústecký

199

392 317

789

37 525

Liberecký

181

205 671

488

50 835

Královéhradecký

281

426 855

990

51 107

Pardubický

235

283 681

692

40 570

Vysočina

245

241 289

558

42 239

Jihomoravský

443

949 680

1 899

217 726

Olomoucký

212

516 346

1 005

91 659

Zlínský

218

526 054

623

171 685

Moravskoslezský

266

415 568

1 321

143 586

Karlovarský

94

Tab. č. 11: Návštěvnost Muzea Kroměřížska v letech 2000 – 2009:125 Rok

Muzeum

Zámek

Lidová

Větrný mlýn

Počet návštěvníků

Kroměřížska

Chropyně

architektura

Velké

ve všech objektech

Rymice

Těšany

Muzea Kroměřížska

2000

10 783

3 408

624

625

15 440

2001

15 724

3 076

872

531

20 203

2002

11 232

5 954

600

576

18 362

2003

13 213

6 084

847

580

20 724

2004

17 367

6 245

2 349

549

26 510

2005

17 831/

7 627

1 416

664

27 538

2006

14 558

3 171

1 109

733

19 571

2007

18 806

3 088

3 020

1 025

25 939

2008

19 874

2 609

951

1 181

24 615

2009

24 893

4 061

1 084

1 241

31 279

125

Údaje převzaty z Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za rok 2009. Cit. v pozn. 78.

Podle statistiky Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu však byla návštěvnost Muzea Kroměřížska se všemi jeho objekty v roce 2009 celkem 25 625 lidí (namísto 31 279 uváděných ve výroční zprávě Muzea Kroměřížska). Viz: Návštěvnost muzeí a galerií v krajích České republiky v roce 2009, nestránkováno [Cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/MUZEA_kraje_2009.pdf

95

Graf č. 2: Celková návštěvnost Muzea Kroměřížska v letech 2000 – 2009: 35 000 30 000 25 000 20 000 Počet návštěvníků 15 000 10 000 5 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok

Navzdory hospodářské situaci vykazují vzrůstající návštěvnost muzea a galerie po celé České republice. V roce 2009 navštívilo muzea v České republice celkem 9 660 000 osob, ve srovnání s rokem 2008 o 73 000 osob více. Až na výkyv v roce 2007 se i dlouhodobě návštěvnost muzeí pohybuje kolem 9, 2 milionu až 9, 7 milionu lidí a vykazuje mírně vzrůstající tendenci.126 Je však nutno upozornit, že rostoucí počet uspořádaných výstav v České republice není přímo úměrný růstu počtu návštěvníků. Důležitou roli hraje kvalita a atraktivita připravovaných expozic a výstav a pochopitelně i marketingové schopnosti a další faktory, specifické pro jednotlivé instituce.

126

RADOVÁ, N. (ed.): Základní statistické údaje o kultuře v České republice v roce 2009. I. díl, kulturní

dědictví, muzea, galerie a památkové objekty. Praha: NIPOS, 2010, str. 6. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika-2009_1dil_100922.pdf

96

Tab. č. 12: Počet muzeí, galerií a památníků v České republice a počet návštěvníků expozic a výstav muzeí, galerií a památníků v letech 2000 - 2009:

Rok

Počet muzeí,

Počet

Počet

Počet návštěvníků

galerií,

expozic

návštěvníků

expozic a výstav na 1

památníků

a výstav

expozic a výstav

tis. obyvatel

2000

440

4 777

9 323

908

2001

447

4 757

9 389

918

2002

442

4 791

8 726

855

2003

445

5 101

8 749

858

2004

461

5 296

9 003

882

2005

457

5 420

9 132

892

2006

478

5 553

9 763

952

2007

487

5 640

10 362

1 004

2008

491

5 656

9 587

919

2009

479

5 702

9 660

921

97

Graf č. 3: Počet expozic a výstav v České republice a počet jejich návštěvníků v letech 2000 – 2009: 12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

2 000

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet expozic a výstav

Počet návštěvníků expozic a výstav

Celorepublikový pokles návštěvnosti v roce 2008 však Muzeum Kroměřížska nezasáhl. Návštěvnost samotného Muzea Kroměřížska z dlouhodobého hlediska vykazuje mírně vzrůstající tendenci. Roku 2008 uspořádalo Muzeum Kroměřížska ve všech svých objektech kromě stálých expozic také 12 výstav, které spolu s expozicemi navštívilo celkem 27 951 lidí. Roku 2009 Muzeum Kroměřížska zpřístupnilo třetí stálou expozici a kromě toho uspořádalo 15 krátkodobých výstav. Návštěvnost expozic a výstav muzea toho roku činila 35 484 lidí.

98

Tab. č. 13: Počet výstav a expozic pořádaných v hlavní budově Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: Rok

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

výstav

návštěvníků

expozic

návštěvníků

expozic

návštěvníků

expozic

a výstav

expozic

celkem

a výstav

výstav

celkem 2005

21

9 404

2

5 163

23

14 567

2006

16

8 223

2

5 809

18

14 032

2007

15

13 755

2

7 062

17

20 817

2008

12

15 821

2

12 130

14

27 951

2009

15

22 589

3

12 895

18

35 484

Graf č. 4: Počet výstav a expozic Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: 2009

18

2008

14

2009 2008

2007

17

2007 2006

2006

2005

18

2005

23

99

Graf č. 5: Počet návštěvníků výstav a expozic Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 Počet návštěvníků výstav a expozic

Graf č. 6: Návštěvnost pravidelných programů pro školy Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: 1400 1200 1000 800 Počet návštěvníků 600 400 200 0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok Velikonoční program

100

Vánoční program

Graf č. 7: Návštěvnost speciálních programů pro školy v Muzeu Kroměřížska v roce 2009: 10 000 9 000

Počet 8 000 návštěvníků 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Stromy jako domy Od doby kamenné do doby slovanských hradišť

Andy Warhol

Jak se žije s handicapem

Název programu

4.2. Analýza vnitřního prostředí Muzea Kroměřížska Vnitřní prostředí představuje soubor vnitřních faktorů organizace a jejich vzájemných vztahů. V této kapitole nás bude zajímat především organizační struktura, lidské zdroje (spolupracovníci) a v neposlední řadě také hospodaření Muzea Kroměřížska.

101

4.2.1. Organizační struktura Struktura každé organizace má vliv na její správné fungování a proto je potřeba ji vytvářet v souladu s organizační strategií a organizační kulturou. Z podstaty hierarchického uspořádání organizační struktury vyplývá také vztah mezi stupněm řízení a charakterem rozhodování (strategické, operativní). Organizační struktura Muzea Kroměřížska je typickou strukturou členěnou podle principu předmětné specializace. V čele muzea stojí ředitel, který je odpovědný za provoz a činnosti organizace. K řediteli má nejblíže asistentka ředitele (štábní útvar), která má na starosti administrativu, dopravní agendu a záležitosti týkající se skladu. Na ředitele jsou pak přímo napojené jednotlivé divize, které jsou rozčleněné podle předmětné specializace (viz graf č. 8). Každá z pěti divizí má na starosti vlastní činnosti včetně souvisejícího zabezpečení těchto činností. Důsledkem autonomnosti jednotlivých útvarů je řízení organizace pružnější a náklady na řídící činnosti jsou nižší než by tomu bylo v případě organizační struktury členěné podle funkční specializace.127 Taková struktura umožňuje bezproblémovou spolupráci jednotlivých oddělení Muzea Kroměřížska a dělbu pravomocí.

Graf č. 8: Organizační struktura Muzea Kroměřížska:

127

VÁGNER, I.: Systém managementu. Brno: Masarykova univerzita, 2006, str. 193-194.

102

Ředitel

Asistentka ředitele, dopravní agenda, administrativa, sklad

Oddělení odborných pracovníků

Oddělení ekonomické a provozní

Oddělení konzervace

Oddělení stavební údržby a investic

Oddělení lektorské pro školy a veřejnost

Archeolog-kurátor Zástupce ředitele

Ekonom Vedoucí oddělení

Konzervátor Vedoucí oddělení

Investiční technik Vedoucí oddělení

Pedagog volného času Vedoucí oddělení

Knihovník kurátor

Účetní

Konzervátor, restaurátor (2)

Truhlář, stolař (2)

Lektor

Historik kurátor (2)

Denní vrátná, pokladní, Kroměříž (2)

Konzervátora, Rymice

Zedník, Rymice

Etnograf kurátor

Průvodkyně, Kroměříž (2)

Dělník, řidič, Kroměříž

Historik umění, kurátor, výtvarník

Průvodkyně, uklízečka, Velké Těšany

Dělník, řidič, Rymice

Fotograf, kurátor, dokumentátor

Referent majetkové správy

Výstavář, řidič

Kastelánka, Chropyně

Průvodkyně, Chropyně (2)

Průvodkyně, Rymice (3)

Uklízečka (Kroměříž – 2, Rymice 1)

Noční hlídač, Rymice (2)

103

Tab. č. 14: Počet zaměstnanců Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: Rok

2005

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců

37, 30

2006 36, 21

2007

2008

34, 51

35, 11

2009 35, 98

Počet zaměstnanců v dlouhodobém horizontu mírně klesá. Pokles počtu zaměstnanců se týká jak odborných pracovníků, tak i provozních, dělnických profesí. V roce 2009 bylo přijato celkem 8 pracovníků: 6 průvodců, 1 odborný pracovník do knihovny jako zástup za pracovnici na mateřské dovolené, 1 odborný pracovník – přírodovědec, 1 technicko-hospodářský pracovník jako zástup za pracovnici na mateřské dovolené. Do budoucna je potřeba personálně posílit profese dokumentátor, konzervátor, příp. etnograf.128

Graf č. 9: Struktura zaměstnanců podle kategorií k 31. 12. 2009:

22%

Odborní pracovníci THP Dělnické profese

45% 33%

128

Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009- 2013, cit. v pozn. 119, str. 41.

104

Graf č. 10: Struktura zaměstnanců podle dosaženého vzdělání k 31. 12. 2009: 3% 25%

Vysokoškolské

19%

Vyšší odborné Středoškolské Vyučen Základní

17%

36%

4.2.2. Hospodaření Muzea Kroměřížska

4.2.2.1. Zdroje financování Základem financování Muzea Kroměřížska jakožto příspěvkové organizace Zlínského kraje je příspěvek od zřizovatele (příspěvek na provoz, účelové dotace na investiční akce muzea), který pokrývá kolem 90 % nákladů na hlavní činnost organizace. Rada Zlínského kraje určuje výši a omezení financování muzea, každoročně schvaluje závazný finanční vztah rozpočtu kraje k rozpočtu Muzea Kroměřížska, včetně určitého závazného objemu prostředků na mzdy a ostatní osobní náklady.

105

Z hlediska zřizovatele muzea by bylo ideální, kdyby muzeum bylo finančně co nejvíce soběstačné. Do nákladů na provoz muzea se však promítají mimo jiné také neustále rostoucí ceny energií, které zásadním způsobem ovlivňují i běžný provoz a údržbu objektů muzea. Vzhledem k tomu, že muzeum poskytuje veřejné služby, jejichž cenu nemůže neustále zvyšovat, musí hledat finanční prostředky také v jiných zdrojích. Muzeum Kroměřížska má dále možnost získávat finanční prostředky z rozpočtu města či z jiných veřejných rozpočtů, z vlastních fondů, z darů a dotací od fyzických i právnických osob (tuzemských i zahraničních) a také z vlastní činnosti, která se člení na hlavní a doplňkovou a odděleně se i účtuje. Příspěvková organizace je podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, orgánem veřejné správy. Příspěvková organizace má podle tohoto zákona povinnost vytvořit systém finanční kontroly, který zajistí kontrolu hospodaření organizace, a minimálně jednou ročně také zhodnocení přiměřenosti a účinnosti daného systému hospodaření s veřejnými prostředky.129 Příspěvková organizace podléhá veřejnoprávní kontrole. Muzeum Kroměřížska v souladu s předpisy každoročně vypracovává závěrečnou výroční zprávu, v níž podává shrnutí fungování muzea po odborné i provozně-ekonomické stránce. Tuto zprávu muzeum předává svému zřizovateli. Kromě toho muzeum zpřístupňuje své účetní závěrky a zakladatelské dokumenty i v internetové verzi Obchodního rejstříku a Sbírky listin Ministerstva spravedlnosti České republiky (www.justice.cz).

129

§ 8, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů.

106

Z toho

Tab. č. 17: Hospodaření Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Položka rozpočtu Celkem Z toho Celkem Z toho Celkem Z toho Celkem Z toho Celkem Z toho doplň. doplň. doplň. doplň. doplň. činnost činnost činnost činnost činnost 13 821 122 257 684 14 718 590 202 820 15 121 050 65 730 155 43 990 56 020 18 027 380 74 890 Náklady celkem 6 139 884 6 559 890 7 012 990 7 249 976 7 835 172 Z toho - mzdové náklady 14 128 997 312 412 14 718 570 244 320 15 338 910 115 900 15 640 420 106 700 18 479 400 106 680 Výnosy celkem 12 806 000 13 135 000 13 995 000 14 616 000 15 821 000 Příspěvky, dotace od zřizovatele 37 455 80 000 0 37 000 52 000 Příspěvky, dotace ze SR 0 150 000 150 000 150 000 150 000 Příspěvky, dotace od obcí 1 027 810 Účelová dotace z FM EHP/Norsko 307 875 54 728 -41 511 41 511 217 847 50 171 96 409 50 677 377 137 31 783 Hospodářský výsledek

107

V roce 2009 schválila Rada Zlínského kraje pro Muzeum Kroměřížska příspěvek ve výši 15 145 000 Kč. V rámci této částky byl stanoven závazný objem prostředků na platy ve výši 7 300 000 Kč, závazný objem ostatních osobních nákladů ve výši 225 000 Kč a příspěvek 250 000 Kč na výstavu k 20. výročí Sametové revoluce. V prvním pololetí roku 2009 byl příspěvek navýšen ještě o příspěvek na provoz ve výši 500 000 Kč. Zároveň bylo schváleno navýšení závazného objemu prostředků na platy zaměstnancům o 200 000 Kč. Koncem roku 2009 Rada Zlínského kraje schválila další navýšení příspěvku na provoz Muzea Kroměřížska o 176 000 Kč a zároveň zvýšení závazného objemu prostředků na platy zaměstnancům o 90 000 Kč a závazného objemu prostředků na ostatní osobní náklady o 10 000 Kč. Ze státního rozpočtu získalo Muzeum Kroměřížska roku 2009 účelovou dotaci od Ministerstva kultury ve výši 52 000 Kč. Tato dotace byla určena na realizaci projektu Ochranné reformátování periodik Kroměřížské noviny a Velehrad (program Veřejné informační služby knihoven VISK 7). Na realizaci připravované expozice Historie ukrytá pod dlažbou města se muzeu podařilo koncem roku získat účelovou dotaci z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu ve výši 1 027 810 Kč. Na tuto expozici získalo muzeum také investiční dotaci z rozpočtu Zlínského kraje ve výši 135 000 Kč. Dalších 7 154 000 Kč získalo muzeum na přípravu a realizaci investiční akce týkající se odstranění havarijního stavu střechy budovy sídla muzea na Velké náměstí, č. p. 38. Každoročně plyne do rozpočtu Muzea Kroměřížska také příspěvek od města Chropyně na provoz zámku Chropyně ve výši 150 000 Kč.

108

4.2.2.2. Náklady Mezi náklady Muzea Kroměřížska zaujímají nejvyšší hodnotu náklady mzdové. Dále jsou to zejména povinné odvody na zákonném pojištění, spotřeba energií, spotřeba materiálu a ostatní služby (viz tabulka č. 15), které zahrnují například úklidové práce, údržbu a provoz počítačových a telekomunikačních technologií, náklady na restaurování exponátů, náklady související s marketingem a propagací a podobně. Výraznější položku v rozpočtu muzea dále zaujímají zákonné sociální náklady, jiné ostatní náklady a odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Ostatní nákladové složky nemají zásadní vliv na tvorbu rozpočtu. Mzdové náklady tvoří téměř polovinu celkových nákladů Muzea Kroměřížska. V roce 2009 výrazně vzrostly také náklady za spotřebovanou energii, materiál i jiné ostatní služby. Činnost Muzea Kroměřížska v roce 2009 (podobně jako v předchozích letech) nebyla předmětem daně z příjmu právnických osob. Jakožto příspěvková organizace, která je zřízená za jiným účelem než podnikání, má totiž muzeum povinnost platit daň z příjmu vždy pouze z příjmů z reklam, členských příspěvků a z nájemného. Příjmy vymezené v paragrafu 8, odstavce 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, nejsou předmětem daně z příjmu.

Tab. č. 18: Přehled nejvyšší nákladů Muzea Kroměřížska v letech 2006 – 2009: Náklady Rok

mzdové

zákonné

spotřeba

spotřeba

opravy

ostatní

pojištění

energií

materiálu

a údržba

služby

celkem

2006

6 559 890

2 278 062

1 198 330

846 987

1 054 305

1 093 095

14 718 590

2007

7 012 990

2 435 584

1 097 625

1 026 729

1 118 764

1 150 581

15 121 050

2008

7 249 976

2 514 629

1 295 043

1 034 171

1 181 115

1 093 615

15 543 990

2009

7 835 172

2 475 808

1 784 107

1 564 066

834 026

1 878 117

18 027 380

109

Graf č. 9: Podíl jednotlivých položek nákladů hlavní činnosti k celkovým nákladům k 31. 12. 2009: 1% 4%

4% 44%

14%

10% 4% 9%

Mzdové náklady Spotřeba materiálu Ostatní služby Zákonné sociální náklady Odpisy majetku

10%

Spotřeba energie Opravy a údržby Zákonné sociální pojištění Jiné ostatní náklady

Z prostředků vyčleněných na opravy a údržbu je muzeum schopné provádět pouze základní údržbu svých objektů. Pro jakékoli rozsáhlejší investiční akce musí žádat o účelové investiční dotace a získávat prostředky z jiných zdrojů. Kvůli časovým prodlevám dochází k dalšímu chátrání objektů a konečná částka rekonstrukcí se tak neustále zvyšuje. Například rekonstrukce památkově chráněného objektu hrobky rodu Dubských ve Zdislavicích byla z finančních důvodů přerušena již po roce oprav (roku 1991). Následně se v opravách kvůli nedostatku finančních prostředků nepokračovalo a hrobka se dnes po mnoha útocích zlodějů nachází v havarijním stavu. Ve špatném technickém stavu je také areál tvrze a sýpka v Rymicích a o stavu Památníku Emila Filly na zámku Chropyně již byla zmínka výše.

110

4.2.2.3. Výnosy Největší položkou mezi výnosy Muzea Kroměřížska je příspěvek na provoz z rozpočtu Zlínského kraje (viz tabulka č. 14). V roce 2009 tvořil tento příspěvek 86 % celkových výnosů muzea, roku 2008 to bylo 93 %, v roce 2007 činil příspěvek od kraje 91 %, o rok dříve 89 % a roku 2005 téměř 91 % z celkových výnosů muzea. I z delšího časového horizontu se příspěvek na provoz od zřizovatele Muzeu Kroměřížska pohybuje kolem 90 %. Nižší podíl příspěvku na celkových výnosech muzea roku 2009 byl do značné míry zapříčiněn získáním účelové dotace z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu. Pokud nebereme v úvahu jednorázovou účelovou dotaci v rámci Evropského hospodářského prostoru, zaujímají druhou nejvyšší položku ve výnosech muzea tržby z prodeje služeb, tedy především z prodeje vstupného.130 Z dlouhodobého hlediska vykazují tržby z prodeje služeb mírně vzrůstající tendenci. Tržby za prodané zboží jsou tvořeny především prodejem publikací v muzeu. Velké výkyvy v této položce jsou významně ovlivněny publikováním katalogů k úspěšným výstavám (roku 2007 putovní výstava malíře Rudolfa Vejrycha a v roce 2009 výstava Jindřicha Štreita). Položka aktivace materiálu a zboží je tvořena zejména drobným dlouhodobým hmotným majetkem (DDHM), který byl pořízen vlastní činností muzea. V roce 2009 bylo do této kategorie započítáno také publikování sborníku z konference Židé a Morava a katalogu k výstavě Jindřicha Štreita. Do položky jiné ostatní výnosy jsou pak započítávány například konferenční poplatky, přeplatky elektrické energie, přefakturace nákladů spjatých s výstavami a akcemi Muzea Kroměřížska, poplatky za upomínky a podobně. Kromě

130

Základní výše vstupného v roce 2010 činí 60 Kč, snížená 40 Kč.

Viz: http://www.muzeum-km.cz/zprava.asp?zpravaid=9699

111

uvedených položek tvoří výnosy Muzea Kroměřížska také zúčtování fondů muzea a úroky, jejichž výše však ve výnosech muzea nehraje podstatnou roli.

Tab. č. 19: Vývoj vybraných výnosů Muzea Kroměřížska v letech 2006 - 2009: Rok

Tržby

Tržby za

Aktivace

Zúčtování

Jiné ostatní

Výnosy

z prodeje

prodané

materiálu

fondů

výnosy

celkem

služeb

zboží

2006

447 011

64 258

56 090

496 339

44 698

14 718 570

2007

626 808

143 726

67 120

50 845

188 025

15 338 910

2008

590 626

60 064

33 520

20 000

26 015

15 640 420

2009

707 011

108 682

356 826

30 172

117 991

18 479 400

Graf č. 10: Podíl jednotlivých položek výnosů k celkovým výnosům v roce 2009:

93%

4,00% 0,64% 0,59% 0%

Příspěvky a dotace Tržby za prodané zboží Zúčtování fondů Jiné ostatní výnosy

0%

2%

Tržby z prodeje služeb Aktivace materiálu a zboží Úroky

112

Kromě zvýšení ceny vstupného či přilákání většího počtu návštěvníků může Muzeum Kroměřížska zvyšovat svůj hospodářský výsledek také realizováním živnosti. Muzeum Kroměřížska vlastní dvojí živnostenské oprávnění, a to s předmětem Hostinská činnost a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jedná se například o prodej drobných upomínkových předmětů, grafik z prodejních výstav či publikací, pronájem konferenčního sálu a podobně. Živnosti se týkají následujících oborů: 1.

výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukověobrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů dat a záznamů

2.

velkoobchod a maloobchod

3.

mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti

4.

provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních

produkcí,

zábav,

výstav,

veletrhů,

přehlídek,

prodejních

a obdobných akcí 5.

opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel

Graf č. 11: Přehled výsledků hospodaření doplňkové činnosti Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009: 60000 Kč

50000 40000 30000 20000 10000 0 2005

2006

2007

Hospodářský výsledek z doplňkové činnosti

113

2008

2009 Rok

Graf č. 12: Přehled nákladů a výnosů Muzea Kroměřížska v letech 2000 – 2009: Kč (tis.)

20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000

Náklady

Výnosy

2 000 0

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

V případě, že Muzeum Kroměřížska dosahuje ziskového hospodářského výsledku, použije se tento zisk k doplnění fondu odměn a rezervního fondu muzea. Jak je patrné z tabulky č. 14, stalo se tak s výjimkou roku 2006 ve všech posledních pěti letech. Kromě toho muzeum hospodaří také s prostředky fondu investičního a fondu kulturních a sociálních potřeb.

4.2.2.4. Dotace Jak již bylo zmíněno, největší položku mezi výnosy rozpočtu Muzea Kroměřížska tvoří příspěvky na provoz a účelové dotace od Zlínského kraje, obcí a Ministerstva kultury. Kromě toho má Muzeum Kroměřížska možnost ucházet se o dotace Evropské unie, případně z dalších zdrojů.

114

Součástí dotačních programů Zlínského kraje je i program pro podporu v oblasti kultury s názvem Fond kultury Zlínského kraje. V rámci tohoto fondu jsou vypisovány následující dotace: 1. Dotace na podporu kulturních aktivit a akcí 2. Dotace na obnovu kulturních památek 3. Dotace na podporu vydavatelské činnosti

Poskytování veřejné podpory a přidělování uvedených dotací se v souladu s příslušnými zákony řídí Metodickým pokynem ze dne 15. března 2005.131 Účel fondu vymezuje Statut Fondu kultury Zlínského kraje, podle něhož je fond určen hlavně k podpoře kulturních aktivit, estetické výchovy dětí a mládeže a k ochraně kulturních památek. Dotace z fondu jsou poskytovány přísně účelově, pro podporu konkrétní akce či projektu, a to fyzickým i právnickým osobám, které realizují kulturní aktivity. Dotace na obnovu kulturních památek i Dotace na podporu kulturních aktivit a akcí může dosáhnout výše nejvýše 75 % celkových nákladů na daný projekt či akci. Projekty či akce programu Dotace na podporu kulturních aktivit a akcí se týkají následujících oblastí: a) estetická výchova dětí a mládeže b) mimořádné kulturní akce místního i nadregionálního významu c) rozvoj amatérské a místní kultury, zájmová umělecká činnost d) podpora profesionálních kulturních aktivit e) podpora uměleckých řemesel a lidových tradic f) výstavy a prezentační akce g) podpora vydavatelské činnosti

Z dalších finančních dotací, které by mohly být pro Muzeum Kroměřížska zajímavé, je třeba uvézt zejména program Integrovaného systému ochrany

131

Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=31805&doctype=ART&nid=2551&cpi=1

115

movitého kulturního dědictví, který muzeím pomáhá ve finančním zabezpečení správy a ochrany muzejních sbírek. Program sestává z následujících částí:132 1. Zabezpečení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, bezpečnostními systémy a mechanickými zábranami (dotace až do výše 50 % nákladů) 2. Evidence a dokumentace movitého kulturního dědictví (dotace až do výše 50 % nákladů) 3. Výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu (dotace až do výše 50 % nákladů výkupu) 4. Preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí (dotace až do výše 50 % nákladů) 5. Právní pomoc v zahraničí (dotace může pokrývat náklady v plné výši)

Ministerstvo kultury vypisuje celou řadu dotačních titulů. Z nich můžeme uvést jako vhodné pro Muzeum Kroměřížska například následující:133 1. Program Podpora projektů v oblasti literatury – periodika, sborníky, akce (např. sborník Židé a Morava, příp. obnovení vydávání periodického zpravodaje či sborníku Muzea Kroměřížska) 2. Česká knihovna 2011, projekt na podporu odkupu neperiodických publikací pro veřejné knihovny 3. VISK, veřejné informační služby knihoven (zkušenost muzea s dotací VISK 7) 4. Havarijní program (rekonstrukce hrobky ve Zdislavicích)

132

Čl. 2, Příkaz č. 4/2010 (č. j. MK-S 9755/2010 OMG) 1. náměstka ministra kultury, kterým se stanoví

zásady poskytování finančních prostředků investiční a neinvestiční povahy ze státního rozpočtu Ministerstva kultury v rámci programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví k zajištění plnění usnesení vlády č. 307/1991 a č. 961/2005. 133

Jedná se pouze o výběr dotačních titulů, které by mohly být pro Muzeum Kroměřížska vhodné. Výčet

v žádném případě neapeluje na úplnost. Více informací viz: http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace/default.htm

116

5. Program Podpora regionálních kulturních tradic (organizace Hanáckých slavností na zámku Chropyně, akce a projekty související s Památníkem Maxe Švabinského) 6. Granty na

podporu

účastníků

mezinárodních

projektů

podporovaných

z programů EU Kultura (v případě rozšíření aktivit kupříkladu s partnerskými městy města Kroměříže)

Pro kulturní instituce v celé Evropské unii patří mezi nejvýznamnější programy financování kultury Evropskou unií především program Culture, který je zaměřený hlavně na financování mezinárodních projektů v oblasti kultury.134 Vzhledem k regionálnímu zaměření Muzea Kroměřížska, jehož projekty, výstavy a akce nepřesahují hranice České republiky, jsou však finance z tohoto programu pro Muzeum Kroměřížska nedostupné. Z fondů Evropské unie může Muzeum Kroměřížska žádat o dotaci buď přímo, anebo prostřednictvím svého zřizovatele. Podmínkou přímého získání finančních prostředků z fondů Evropské unie je však alespoň 15 % spoluúčast na financování nákladů. Přehled aktuálně vypisovaných grantů a dotací i nadačních příspěvků v oblasti kultury podává mimo jiné také výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu ProCulture na svých internetových stránkách.135 Další přehled grantů v rámci České republiky i Evropské unie je možné najít na internetových stránkách Institutu umění.136 O možnostech získávání dotací a grantů z Evropské unie, z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru/Norska a dalších zahraničních i tuzemských zdrojů informuje rovněž Zlínský kraj na stránkách svého internetového informačního portálu.137 134

Více informací viz: http://www.programculture.cz/cs/o-programu

135

Viz http://www.proculture.cz/podpora/granty-dotace-eu-stat-kraje/

136

Viz http://www.culturenet.cz/

137

Viz http://www.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=2874

Podrobný přehled podle oblastí působnosti, regionu, typu organizace a dalších faktorů lze nalézt rovněž na adrese: http://www.finance.cz/evropska-unie/dotace-a-granty-z-eu/

117

Muzeum Kroměřížska získalo pro rok 2009 z rozpočtu Zlínského kraje investiční dotaci na přípravu a realizaci nové archeologicko-historické expozice (ve výši 135 000 Kč). Téže expozice se roku 2009 týkala rovněž podpora ve výši 3 277 156 Kč z Programu uchování, obnovy a zpřístupnění hmotného kulturního dědictví ve Zlínském kraji, který byl vypsán v rámci tzv. Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu a v letech 2004 – 2009 podpořený příspěvky z Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví a Norského království. Grant z Programu uchování, obnovy a zpřístupnění hmotného kulturního dědictví ve Zlínském kraji byl pro realizaci nové archeologicko-historické expozice Muzea Kroměřížska schválen již v roce 2007. V první výzvě získalo grant z tohoto programu kromě Muzea Kroměřížska také Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a celková výše grantu pro oba subjekty činila celkem 600 000 eur. Záměr Muzea Kroměřížska a Slováckého muzea byl totiž vyhodnocen jako nejlepší pro naplnění cílů programu, stanovených jako rekonstrukce památek kulturního dědictví a vytvoření prostoru pro zpřístupnění hmotného kulturního dědictví nejširší veřejnosti ve Zlínském kraji.138 Na realizaci

nové

archeologicko-historické

expozice a vydání

doprovodné publikace získalo Muzeum Kroměřížska z Programu uchování, obnovy a zpřístupnění hmotného kulturního dědictví ve Zlínském kraji celkově 6 500 000 Kč, které byly muzeu vypláceny postupně od roku 2008. Další prostředky získalo pro naplnění svého záměru z rozpočtu Zlínského kraje a z investičního fondu a provozních prostředků muzea. Investiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje se v roce 2009 týkala také havarijního stavu střechy budovy muzea na Velkém náměstí, č. p. 38. Dále získalo Muzeum Kroměřížska v roce 2009 také dotaci od Ministerstva kultury v programu VISK 7 skenování starých vydání novin (52 000 Kč).139 Již od roku 2007 Muzeum rovněž opakovaně každý rok získává rovněž dotaci

138

Viz http://www.mfcr.cz/sys/ehp_mapy/mista/zlin1.html

139

Viz http://visk.nkp.cz/VISK7.htm

118

z Programu Budoucnost Nadačního fondu obětem holocaustu (20 000 Kč), která je určená na přípravu a publikování sborníku Židé a Morava.140

4.2.2. Komunikace Muzea Kroměřížska Marketingová komunikace je důležitou součástí marketingového mixu, díky němuž organizace komunikuje se svým okolím. Na základě marketingové komunikace může být rozvíjený také úspěšný fundraising a Public relations. Cílem komunikace by mělo být poskytnutí takových informací cílovým skupinám (návštěvníkům, sponzorům, grantovým agenturám apod.), které by je přiměly k určité aktivitě (návštěva muzea, poskytnutí dotací). Jedním z nejdůležitějších nástrojů komunikačního mixu je reklama a mediální plánování, jejichž prostřednictvím organizace informuje či přesvědčuje své cílové skupiny. Na základě mediálního plánu organizace definuje cílové skupiny, charakterizuje výhody a nevýhody jednotlivých médií pro konkrétní účely organizace a jejich finanční náročnost. Nakonec organizace vybírá vhodná média a sestavuje mediální mix.141 Muzeum Kroměřížska využívá různé komunikační a mediální nástroje s ohledem na možnosti svého rozpočtu. Značné finanční prostředky muzeum ušetří díky tomu, že veškerou předtiskovou přípravu propagačních materiálů zajišťuje pracovník muzea. Muzeum Kroměřížska využívá především následující média komunikace: 1. inzerce v denním tisku (regionální tisk, MF Dnes, Kam na dovolenou, Cestujeme po Evropě, Travel in Czech ad.) 2. Český rozhlas 3. televize (v minimálním rozsahu)

140

Viz http://www.fondholocaust.cz/download/Seznamy_Budoucnost_2009.pdf

141

Viz např. DE PELSMACKER, P. – GEUENS, M. – VAN DEN BERGH, J.: Marketingová

komunikace. Praha: Grada Publishing, 2003, str. 253.

119

4. plakáty (v budovách muzea, na plakátovacích plochách města Kroměřížska apod.) 5. letáky, skládačky, informační brožury a další tiskoviny (v budovách muzea, v autobusech, školách, informačních centrech, na veletrzích cestovního ruchu atd.) 6. bannery (umístěné na Velkém náměstí) 7. billboardy (pouze u výjimečných výstav, umístěné například u dálnice D1) 8. internetové stránky Muzea Kroměřížska 9. elektronická i listovní pošta (pozvánky, informace o aktuálním dění) 10. osobní kontakt (s pedagogy škol, které navštěvují akce muzea určené pro školy a další zařízení) 11. zapojení do celostátní sítě Turistické známky (zámek Chropyně, lidové stavby Rymice, mlýn ve Velkých Těšanech) 12. zapojení do celostátní sítě Turistický suvenýr (Muzeum Kroměřížska, „Po stopách krále Ječmínka“) 13. zapojení do systému slev pro rodiny s dětmi prostřednictvím karty Rodinné pasy Zlínského kraje

Muzeum Kroměřížska je členem Sdružení pro cestovní ruch a jako takové se účastní propagačních akcí po celé České republice (veletrhy). Muzeum je také součástí městského informačního systému a díky tomu jsou turisté na určitých místech města Kroměříže směřováni k muzeu i přímo k Památníku Maxe Švabinského. V oknech budovy muzea na Velkém náměstí a ve dvou informačních vitrínkách před vchodem do budovy jsou vždy vystaveny bannery propagující aktuální výstavy, expozice a akce muzea. Stálý banner věnovaný Památníku Maxe Švabinského je umístěný také před kroměřížskou radnicí na Velkém náměstí a na frekventované Vodní ulici se nachází propagační vitrínka Muzea Kroměřížska. Na areál lidových staveb v Rymicích upozorňují veřejnost čtyři stálé poutače u hlavních silničních komunikací mezi Kroměříží, Holešovem a Přerovem. Větrný mlýn ve Velkých Těšanech má vlastní poutač poblíž Velkých Těšan a reklamní poutač je umístěn také před vstupem do areálu zámku Chropyně.

120

Pro každou výstavu jsou připravovány plakáty, které se umístí na stojany a pilíře budovy muzea na Velkém náměstí, č. p. 38. S využitím sponzorských příspěvků jsou plakáty lepeny také na plakátovacích plochách města Kroměříže a okolních měst. Drobnější informační tisky jsou umisťovány rovněž v různých obchodech, knihkupectvích, školách, úřadech a podobně. Z denního tisku o akcích muzea zpravuje především regionální tisk (Týdeník Kroměřížska, Kroměřížský deník). MF Dnes, příloha Východní Morava, upozorňuje na divácky atraktivnější výstavy. Dobrou spolupráci muzeum udržuje také s Českou tiskovou kanceláří a magazínem Okno do kraje. O každé akci muzea pravidelně informuje Český rozhlas v rámci kulturních vstupů. Výjimkou nejsou ani besedy s pracovníky muzea. Mezi nejúčinnější mediální nástroje patří televize. Kvůli vysokým výrobním nákladům a nepříliš velkému zájmu televizí o kulturní zpravodajství ji však Muzeum Kroměřížska využívá pouze výjimečně. Placenou inzerci v celostátní televizi si muzeum ze svého rozpočtu nemůže dovolit a je odkázáno pouze na zájem ze strany televizí. Regionální televize občas odvysílá reportáž v čase vyhrazeném pro kulturu (RTA – Regionální televizní agentura). Vzhledem k převládajícímu regionálnímu zaměření připravovaných výstav Muzeum Kroměřížska do celostátních televizí neproniká snadno. Formou elektronické i listovní pošty muzeum pravidelně informuje o nově připravovaných výstavách a akcích regionální i celostátní kulturní zařízení, úřady, školy, spolky a média (asi 500 kontaktů). Velký důraz je kladen na komunikaci se zástupci škol a podobných zařízení. Kromě osobního, listovního a elektronického kontaktu umožňuje muzeum u vzdělávacích programů také poskytování věrnostních slev. Již několik let Muzeum Kroměřížska spravuje také vlastní internetové stránky. Počátkem roku 2008 byly vytvořeny nové webové stránky, které jsou propojené se stránkami města Kroměříže. Stránky města Kroměříže podávají základní informace o aktivitách muzea, avšak samotné stránky města nejsou příliš logicky členěné. Návštěvník stránek města musí jít z titulní stránky na odkaz „Všechna místa“,

121

poté na „Galerie a muzea“ (nikoliv předchozí odkaz „Kultura“), kde se na posledním místě nachází odkaz Muzea Kroměřížska.142 Pod odkazem muzea jsou vypsány stručné informace o budově muzea, muzejních expozicích, galerijních prostorách a dalších objektech muzea. Na závěr jsou informace o provozní době, avšak chybí údaje o výši vstupného či odkaz na umístění muzea v mapě. Informace o aktuálních výstavách, přednáškách a jiných akcích muzea však zcela chybí. Samotné stránky Muzea Kroměřížska jsou vizuálně velmi zdařilé a atraktivní. Webové stránky jsou dvojjazyčné a jejich základní členění informací je přehledné. Webovou prezentaci Muzea Kroměřížska zajistila kroměřížská firma DUNA graphics, která stojí i za internetovými stránkami města Kroměříže. I na stránkách Muzea Kroměřížska však lze najít jisté nedostatky. Jmenujme například tyto nedostatky, z nichž většina je poměrně snadno odstranitelná bez nutnosti zásadní proměny stránek: 1. nedostatečné informace o muzejní instituci a jejím chodu (např. historie, organizační struktura) 2. chybí archiv závěrečných zpráv příspěvkové organizace (pouze výroční zpráva z roku 2009) 3. chybí informace pro novináře 4. e-mailové kontakty pracovníků muzea mají zablokovanou doménu com, což brání nejen rozvoji spolupráce v České republice (gmail), ale i za hranicemi (emaily s příponou com jsou automaticky blokovány) 5. seznam publikací muzea není uspořádán podle data vydání a působí značně chaoticky 6. chybí archiv uspořádaných výstav (odkaz archiv akcí je dlouhodobě nefunkční) 7. chybí fotografie z výstav a akcí muzea 8. informace o výši vstupného nejsou pod vlastním odkazem, který by byl přístupný z hlavní strany, ale zcela nelogicky až pod odkazem „Zpravodaj“

142

Viz http://www.mesto-kromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=54&modul=navstevnik&map=19

122

9. informace o jednotlivých expozicích by měly být doplněny také obrazovým materiálem, fotografiemi z expozic 10. pod odkazem týkajícím se zámku Chropyně chybí informace o aktuálním stavu Památníku Emila Filly (vzhledem k tomu, že památník představoval hlavní atrakci pro turisty v regionu, informace o tom, že díla byla odvezena do Prahy a památník je v rekonstrukci, by byly více než na místě) 11. informace o uzavření hrobky Dubských ve Zdislavicích se nenacházejí přímo u informací o objektu, ale teprve pod odkazem „Otevírací doba“ (v ideálním případě by měly být na obou místech) 12. chybí informace o vědecko-výzkumné činnosti muzejních pracovníků

Muzeum Kroměřížska nemá možnost zvyšovat finanční prostředky na propagaci a marketingové aktivity. Muzeum nedisponuje samostatným marketingovým oddělením a marketing zajišťují vlastní pracovníci muzea. I přesto je však možné marketingové aktivity dále zkvalitňovat, a to bez vynaložení větších finančních prostředků. Příkladem může být zdokonalení webových stránek muzea,143 zapojení muzejní instituce do populárních sociálních sítí typu Facebook či lepší využívání nesporně kvalitního loga Muzea Kroměřížska. Kvalitní marketing zvyšuje prestiž instituce a kromě toho, že přivede nové návštěvníky, má také potenciál přivést nové sponzory, které si Muzeum Kroměřížska dlouhodobě nedokáže najít.

143

Více informací o webové komunikaci viz např.: SCOTT, D., M.: Nová pravidla marketingu a PR.

Brno: Conner Press, 2008.

123

4.3. Swot analýza Muzea Kroměřížska Analýza je provedená na základě informací získaných především z výročních zpráv a internetových stránek Muzea Kroměřížska. Důležitou roli hrály rovněž informace poskytnuté pracovníky muzea a mnoha návštěvníky. Poznatky jsou setříděné na silné (S) a slabé (W) stránky vnitřního prostředí a na příležitosti (O) a hrozby (T), které k muzeu přistupují z vnějšího prostředí.

Silné stránky (S):

S1

výhodná lokalita, umístění muzea v samotném centrum města (ideální

dostupnost) S2

blízkost hlavní turistické atrakce města, arcibiskupského zámku a zahrad (při

příležitosti návštěvy těchto turistických cílů mohou zároveň turisté navštívit i Muzeum Kroměřížska) S3

mnoho výstavních prostor různých velikostí (umožňují koncipovat drobné i

rozsáhlejší výstavy), prostory Galerie v podloubí jsou příznivé pro pořádání odborných, vzdělávacích, kulturních či společenských akcí S4

široké spektrum sbírek v expozicích i depozitáři

S5

nový depozitář

S6

budování nových expozic

S7

centrum kulturního dění v Kroměříži, pořádání kulturně-vzdělávacích akcí

(přednášky, koncerty apod.), dlouholetá spolupráce se Švabinského kruhem přátel výtvarného umění S8

prostorný přednáškový sál s moderním vybavením

S9

vybavená odborná knihovna se studovnou

S10

zkušenost s čerpáním norských fondů

124

S11

úspěšná realizace projektů

S12

účast na akci Muzejní noci

S13

vlastní lektorské oddělení, programy pro děti a mládež

S14

kvalifikovaní pracovníci

S15

dobré jméno zavedené kulturní instituce s dlouholetou historií

S16

zkušenosti s realizací doplňkových aktivit

Slabé stránky (W):

W1

přílišná finanční závislost na zřizovateli

W2

dlouhodobé podfinancování činností muzea (zejména co se týče rekonstrukce

objektů a nákupu sbírkových předmětů) W3

nedostatečný a neprofesionální fundraising

W4

neschopnost přilákat dárce a sponzory

W5

chátrání památkových objektů muzea (hrobka Dubských ve Zdislavicích,

podmínky expozic na zámku Chropyně) W6

v sezóně velká konkurence arcibiskupského zámku a zahrad

W7

nedostatky v počítačové inventarizaci sbírek

W8

nízká míra a kvalita vlastní prezentace (nedostatky webových stránek, zcela

chybí tiskové konference a tiskové zprávy, muzeum nevyužívá možností sociálních sítí) W9

slabá prezentace v médiích (ohlasy v tisku, recenze výstav v tištěných i

elektronických periodicích, které se zaměřují na oblast kultury) W10 příliš regionální zaměření výstavního programu (výstavy dětských prací mají pochopitelně jen velmi omezenou návštěvnost, výstavy tohoto typu navíc snižují prestiž muzejní instituce v očích odborné i laické veřejnosti a snižují potenciál muzea pro získávání dárců a sponzorů) W11 neschopnost promítnout historický, kulturní a hudební potenciál města Kroměříže do výstavního programu muzea (nabízí se koncipování výstav souvisejících

125

s dějinami města i regionu, například výstavy týkající se zahradní kultury, architektury, staré hudby – viz konzervatoř P. J. Vejvanovského atd.) W12 neexistence muzejní periodické publikace W13 slabá

publikační

činnost

pracovníků

muzea

v odborných

periodicích

a publikacích W14 chybí dobrovolnický program muzea (zapojení dobrovolnické činnosti studentů historie, archeologie, dějin umění a jiných příbuzných oborů) W15 špatná dostupnost pro zdravotně handicapované

Příležitosti (O):

O1

získání dárců a sponzorů ze sféry podnikatelských subjektů (jako protihodnotu

lze nabídnout například poskytnutí konferenčního sálu za zvýhodněnou cenu, uvedení loga dárce či sponzora na webových stránkách muzea i ve vitrínách muzea apod.) O2

spolupráce s obdobně zaměřenými institucemi ve městě, regionu, celé České

republice i za hranicemi (např. s Arcidiecézním muzeem, s detašovaným pracovištěm Národního památkového ústavu na kroměřížském zámku, s institucemi v partnerských městech města Kroměříže; výměna zkušeností, vzájemná podpora, společné výstavní projekty) O3

navázání hlubší spolupráce se začínajícími nezávislými umělci (v kraji se

nachází Střední umělecko-průmyslová škola v Uherském Hradišti, Zlínská soukromá vyšší odborná škola umění, obory Animace a Klasická animovaná tvorba z Filmové školy Zlín, detašované pracoviště Fakulty umění Ostravské univerzity ve Zlíně ad.) O4

po vytvoření Národního centra zahradní kultury v Kroměříži příliv nových

odborníků a studentů se zájmem o kulturu (je vhodné brát na tuto skutečnost zřetel při koncipování výstav) O5

znovuobnovení pravidelného zpravodaje či sborníku Muzea Kroměřížska, který

by podával stručné informace o dění v muzeu a aktivitách muzejních pracovníků

126

O6

pravidelné přispívání muzejních pracovníků do vybraných periodik věnovaných

kultuře, v tištěné i elektronické podobě (odborné články, tiskové zprávy, oznámení o zahájení výstavy, fotografie z vernisáží apod.) O7

zdokonalení webových stránek (včetně archivu výročních zpráv, archivu výstav,

tiskových zpráv k výstavám, fotografií z akcí a výstav atd.) O8

zavedení možnosti zasílání aktualit jednotlivcům na e-mailovou adresu

O9

zřízení profilu galerie na sociální síti (například Facebook) a pravidelné

zveřejňování aktuálních informací o dění v galerii (sociální sítě se staly dalším marketingovým nástrojem, jenž umožňuje prezentaci institucí zcela zdarma, a to přesně vymezené cílové skupině; tuto možnost v současnosti využívají všechna větší muzea a galerie) O10

vytvoření dárcovského programu muzea ve formě klubu přátel Muzea

Kroměřížska, který by dárcům za určitý obnos poskytoval jisté výhody (odstupňováno podle výše daru; zasílání aktuálních informací na e-mail, slevy na vstupném, slevy na muzejní publikace atd.) O11

vytvoření dobrovolnického programu, díky němuž by studenti historie, dějin

umění, muzeologie a jiných příbuzných oborů mohli v muzeu vykonávat bezplatnou odbornou praxi (muzeum tak získá nejen novou pracovní sílu za vynaložení minima vlastních nákladů, ale také novou skupinu návštěvníků muzea z řad mladých studentů) O12

zavedení komentovaných prohlídek a setkání s vystavujícími umělci

Hrozby (T):

T1

pokles zájmu o kulturu v důsledku hospodářské krize, obtížné získávání dotací i

darů T2

při vyjednávání s potenciálními dárci či sponzory slabá vyjednávají pozice

(muzeum nedokáže nabídnout silnou protihodnotu) T3

nevelký zájem společnosti o muzejnictví obecně

127

T4

konkurence ostatních kulturních institucí, v sezóně zejména arcibiskupského

zámku se zahradami T5

v důsledku nedostatku finančních prostředků na rekonstrukci objektů muzea

dochází k dalšímu chátrání objektů T6

nedostatečný zájem o krátkodobé výstavy muzea ze strany širší veřejnosti

T7

příliš mnoho odborných činností muzea (neschopnost důsledně odborné činnosti

prezentovat) T8

omezený počet parkovacích míst před budovou muzea v Kroměříži

128

5. Návrh marketingové strategie Marketingová strategie v zásadě konstatuje, v jaké situaci se daná organizace nachází, stanovuje její cíle a nejvhodnější způsoby, jak těchto cílů dosáhnout. Existuje několik možných přístupů k formulování marketingové strategie. Například model 5 P Henryho Mintzbergera zahrnuje plán, vztah ke konkurenci, model chování organizace a její směr, postavení dané organizace ve vnějším prostředí a vnitřní stav organizace. Ve strategickém plánu jsou formulována poslání organizace, její krátkodobé i dlouhodobé cíle, strategie pro realizaci cílů. Je zde také jasně stanovena osoba, která za realizaci daných úkolů má nést odpovědnost, závazné termíny pro plnění jednotlivých úkolů. Marketingová

strategie

představuje

nejdůležitější

fázi

celého

marketingového plánování. Marketingový plán zahrnuje kromě analýzy současného stavu dané organizace, cílů a postupů jejich dosažení rovněž okolnosti samotného zrealizování nastoleného plánu do praxe, stejně jako návrh rozpočtu a kontrolních mechanismů. Východiskem pro návrh marketingové strategie Muzea Kroměřížska je právě analýza současného stavu muzea a přehledné vymezení jeho silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb, které k muzeu přistupují z vnějšího prostředí. Vize Muzea Kroměřížska je daná již jeho statutem a zřizovací listinou. Je tedy třeba dále formulovat dlouhodobé i krátkodobé cíle Muzea Kroměřížska.

Dlouhodobé cíle Muzea Kroměřížska: 1. zvýšení finančních prostředků z jiných zdrojů (vlastní doplňková činnost, granty, dotace, příspěvky od sponzorů) 2. získání finančních prostředků na rekonstrukce muzejních objektů 3. zvýšení počtu návštěvníků muzejních objektů

129

4. rozšíření

spolupráce

s příbuznými

institucemi

(Arcidiecézní

muzeum

v Kroměříži, Národní památkový ústav ad.) 5. navázání spolupráce s nezávislými umělci 6. odstranění nedostatků v počítačovém zpracování sbírek 7. obnovení muzejního periodika a zvýšení publikační činnosti pracovníků muzea 8. vybudování bezbariérového přístupu k muzejním objektům

Krátkodobé cíle Muzea Kroměřížska: 1. získání finančních prostředků na obnovení Památníku Emila Filly v Chropyni 2. doplnění webových stránek muzea 3. zkvalitnění propagace muzea na stránkách města Kroměříže i Zlínského kraje a zapojení muzejní instituce do některé ze sociálních sítí 4. zlepšení kvality výstavního programu v hlavní budově Muzea Kroměřížska 5. zavedení dobrovolnického programu pro studenty 6. vytvoření dárcovského programu muzea 7. zavedení komentovaných prohlídek a setkání s vystavujícími

Na základě vize muzea, stanovení jednotlivých cílů, analýz současného stavu a SWOT analýzy lze sestavit strategický plán. Součástí strategického plánu bývá zpravidla harmonogram plnění jednotlivých cílů, stanovení jejich finanční náročnosti, návrh zdrojů finančních prostředků pro plnění dílčích cílů a nakonec také určení osoby či skupiny osob, které za plnění cílů nesou odpovědnost.

Tab. č. 20: Strategický plán Muzea Kroměřížska:

130

Cíl / Název projektu

Priorita

Vedoucí projektu

zvýšení finančních prostředků z jiných zdrojů

vysoká

investiční oddělení

Doba realizace 2011 – 2016

získání finančních prostředků na rekonstrukce muzejních objektů

vysoká


2011 – 2016

zvýšení počtu návštěvníků muzejních objektů

vysoká

ředitel

2011 – 2015

rozšíření spolupráce s příbuznými institucemi

střední

ředitel, odborní pracovníci

2011 – 2012

navázání spolupráce s nezávislými umělci

střední

ředitel, odborní pracovníci

2011 – 2012

odstranění nedostatků v počítačovém zpracování sbírek

střední

odborní pracovníci

2011 – 2013

znovu obnovit muzejní periodikum a zvýšit publikační činnost pracovníků muzea

střední

odborní pracovníci

2011 – 2014

grant či dotace; vlastní aktivita muzejních pracovníků

zvýšení prestiže muzea jako odborné instituce

vybudování bezbariérového přístupu k muzejním objektům

střední


2011 – 2015

grant, dotace, příspěvek

usnadnění přístupu handicapovaným

131

Prostředky

Poznámky (přínos)

granty a dotace od jiných subjektů granty a dotace

oslabení jednoznačné závislosti na zřizovateli

zamezení chátrání a devastace objektů; zlepšení obrazu muzejní instituce, rozšíření stálých expozic o další objekty zvýšení výnosů z prodeje služeb, zlepšení povědomí o Muzeu Kroměřížska jak v očích veřejnosti, tak i zřizovatele a potenciálních sponzorů sdílení zkušeností, společné projekty, možnost koncipování rozsáhlejších společných výstav a akcí díky tomu bude možné pořádat výstavy současného umění a prezentovat nejmodernější tendence v umění i mimo velká kulturní centra plnění úkolů stanovených ve zřizovací listině a v příslušných metodických pokynech Ministerstva kultury

získání finančních prostředků na obnovení Památníku Emila Filly v Chropyni

vysoká


2011 – 2012

grant, dotace, příspěvek

opětovné získání cenných děl jednoho z nejvýznamnějších českých umělců; přilákání návštěvníků do regionu

doplnění webových stránek muzea

střední

asistentka ředitele

2011 – 2012

zkvalitnění obrazu Muzea Kroměřížska v očích návštěvníků i možných sponzorů

zkvalitnění propagace muzea na stránkách města Kroměříže i Zlínského kraje a zapojení muzejní instituce do některé ze sociálních sítí

vysoká

asistentka ředitele

2011 – 2012

Pouze doplnění v rámci stávajících stránek dohoda; sociální sítě zdarma

zlepšení kvality výstavního programu v hlavní budově Muzea Kroměřížska zavedení dobrovolnického programu pro studenty

vysoká

2011 – 2016

zvýšení návštěvnosti krátkodobých výstav

nízká

odborní pracovníci (výtvarné umění, lektorské oddělení ad.) lektorské oddělení

2011 – 2012

vytvoření dárcovského programu muzea

střední


2011 – 2012

studenti mohou v rámci své odborné praxe vykonávat určité činnosti a pomoci stávajícím zaměstnancům (podobné programy jsou běžné v soukromých galeriích výtvarného umění, ale i v příspěvkových organizacích, např. v Moravské galerii v Brně) vytvoření stálé základny drobných dárců

zavedení komentovaných prohlídek a setkání s vystavujícími

střední

lektorské oddělení

2011 – 2016

132

zvýšení návštěvnosti, zlepšení povědomí o Muzeu Kroměřížska u veřejnosti i sponzorů

ze statistik vyplývá zájem veřejnosti o doprovodné aktivity kulturních institucí; zvýšení návštěvnosti

Závěr Strategické plánování je důležitým nástrojem efektivního řízení každé organizace a předpokladem pro další úspěšný vývoj organizace. Strategický plán představuje ucelenou koncepci vycházející z důkladného prostudování stavu, v němž se daná organizace nachází. Z toho důvodu předchází samotnému návrhu strategického plánu Muzea Kroměřížska kapitoly, které shrnují dosavadní fungování muzea a poskytují přehled odborných činností muzea především se zaměřením na rok 2009. Kapitola o historii muzea je do práce zařazena, aby bylo zřejmé, jakými změnami muzejní instituce v Kroměříži prošla od svých prvopočátků. Tato kapitola však zejména upozorňuje na nejúspěšnější období muzea v 60. letech (Uměleckohistorické muzeum). Po Sametové revoluci se Muzeum Kroměřížska muselo vyrovnat se zásadními celospolečenskými změnami, které s sebou přinesly také proměny složení muzejních sbírek a expozic. Kvůli restitučním nárokům muzeum přišlo o řadu objektů a v souvislosti se snížením finančních prostředků muselo v polovině 90. let zrušit také vydávání pravidelné muzejní publikace. Samotná analýza současného stavu a fungování Muzea Kroměřížska se opírá především o výroční zprávy a webové stránky muzea a informace poskytnuté ředitelem muzea Ing. Jiřím Stránským. V diplomové práci jsou sice uvedeny pouze údaje týkající se odborné činnosti muzea za rok 2009, avšak analýzy pracují s údaji z výročních zpráv muzea z let 2005 – 2009. Výčet odborných činností muzea z předchozích let není do diplomové práce zahrnut z důvodu omezeného rozsahu práce. Analýza současného stavu a fungování Muzea Kroměřížska je rozčleněna na analýzu vnějšího a vnitřního prostředí muzea. V rámci analýzy vnějšího prostředí jsou samostatně pojednány zejména sociálně-kulturní faktory, legislativní prostředí muzeí i příspěvkových organizací a vybrané ekonomické ukazatele. Analýza vnitřního prostředí zahrnuje problémy, které jsou zásadní pro sestavení marketingového plánu. Vedle organizační struktury a jejího schématu jde především o vlastní hospodaření Muzea Kroměřížska, skladbu rozpočtu, vztahy mezi výnosy a náklady a

133

shrnutí faktických i možných zdrojů financování muzea. Získané poznatky jsou sestaveny do přehledných tabulek a grafů, které demonstrují vývoj sledovaných ukazatelů a jejich důležitost z hlediska hospodaření muzea. Velkou výpovědní hodnotu mají zejména údaje týkající se návštěvnosti jednotlivých výstav a akcí pořádaných Muzeem Kroměřížska, které jsou zařazeny do analýzy vnějšího prostředí kvůli logické návaznosti textu. SWOT analýza přehledným způsobem shrnuje takové skutečnosti, které představují silné stránky Muzea Kroměřížska, i takové skutečnosti, které lze chápat jako nedostatky muzea. Zároveň jsou v rámci SWOT analýzy identifikovány příležitosti, které může Muzeum Kroměřížska využít pro zefektivnění svého řízení a zkvalitnění poskytovaných služeb, stejně jako skutečnosti, které by úspěšné fungování Muzea Kroměřížska mohly ohrozit. V souvislosti s mnoha dílčími faktory provedených analýz je v závěru práce stanoven návrh strategického marketingového plánu Muzea Kroměřížska. V něm jsou vymezeny jednotlivé cíle, kterých by Muzeum Kroměřížska mělo dosáhnout pro zefektivnění svého řízení a správy, pro zkvalitnění poskytovaných služeb a dosažení konkurenční výhody mezi kulturními institucemi ve městě Kroměříži i širším regionu. Zároveň je zde určena priorita dosažení jednotlivých cílů, doba jejich předpokládané realizace, finanční náročnost a osoba či skupiny osob, které zajišťují zabezpečení a kontrolu plnění stanovených cílů. Z navrženého strategického plánu Muzea Kroměřížska vyplývá celá řada možností, jak dosáhnout efektivnější správy a kvalitnější nabídky služeb a v důsledku i zvýšení atraktivnosti muzea pro možné dárce a sponzory. Žádný z navrhovaných cílů nevyžaduje zapojení externích spolupracovníků či přijetí dalšího zaměstnance. Realizace stanovených cílů je možná pouze prostřednictvím stávajících zaměstnanců, případně s využitím studentů v rámci dobrovolnického programu Muzea Kroměřížska. Finanční náročnost jednotlivých cílů je různorodá. Řada cílů počítá s využitím grantů či dotací od zřizovatele, města, státu, Evropské unie a dalších zdrojů. Mnoho cílů však lze realizovat s minimálními či dokonce nulovými náklady. Například

134

zdokonalení webové prezentace Muzea Kroměřížska nevyžaduje zcela nové webové stránky, ale pouze doplnění informací v těch stávajících. Navázání spolupráce s mladými nezávislými umělci je otázkou spíše systematické komunikace vyvíjené ze strany Muzea Kroměřížska směrem k mladým umělcům. Díky spolupráci s mladými tvůrci by se muzeu otevřela možnost prezentovat nejsoučasnější umění s minimálními vynaloženými náklady. Výstavy současného umění by mohly rozšířit skladbu návštěvníků muzea i o mladé lidi mezi 15 a 25 lety, kterých ve městě Kroměříži vzhledem k množství středních a vyšších odborných škol pobývá velké množství, ovšem muzeu se je stále příliš nedaří zaujmout. Mezi velké výzvy patří také rozvoj spolupráce Muzea Kroměřížska s jinými kulturními institucemi. Nabízí se především spolupráce s Arcidiecézním muzeem na arcibiskupském zámku či Národním památkovým ústavem, které má své detašované pracoviště rovněž v prostorách kroměřížského zámku. Ve spolupráci s uvedenými institucemi by mohlo Muzeum Kroměřížska pořádat například výstavy starého umění většího rozsahu, prezentovat některé výsledky Národního památkového ústavu, výstavy umění vztahující se k arcibiskupskému zámku v Kroměříži a činnosti olomouckých biskupů a arcibiskupů v Kroměříži. Otevření Národního centra zahradní kultury v Kroměříži by mohly provázet krátkodobé tematické výstavy v Muzeu Kroměřížska, týkající se zahradní kultury obecně či vztahující se přímo ke Květné i Podzámecké zahradě. Díky blízkosti Zlína je na místě uvažovat také o spolupráci s tamními umělecké školami. Kupříkladu výstavy týkající se věhlasné zlínské školy animace a klasické animované tvorby mají potenciál přitáhnout návštěvníky všech věkových kategorií nejen z města Kroměříže. Podobně nosným tématem je i architektura Baťových domků ve Zlíně a mnoho dalších témat. Zacílení na kulturu města Zlína by navíc jistě zlepšilo obraz Muzea Kroměřížska v očích Zlínského kraje jakožto zřizovatele. Návrh strategického marketingového plánu však vytyčuje také po finanční stránce náročnější cíle. Rekonstrukce chátrajících objektů a zejména opětovné získání děl Emila Filly od Národní galerie by však měly patřit mezi nejvyšší priority a

135

Muzeum Kroměřížska by mělo s nejvyšší prioritou usilovat o získání grantů a dotací na splnění těchto cílů. Programy a fondy, které poskytují granty a dotace, jsou uvedeny v příslušné kapitole (4.2.2.4.). Samotné provádění strategického marketingové plánu je již úkolem Muzea Kroměřížska a je jen otázkou přístupu muzejních pracovníků, zda se stanovené krátkodobé i dlouhodobé cíle podaří naplnit. V důsledku splnění navržených cílů by mělo dojít k efektivnější správě Muzea Kroměřížska, zlepšení obrazu muzea v očích široké veřejnosti, zvýšení návštěvnosti a tedy i zvýšení výnosů ze služeb, zlepšení povědomí o muzeu jakožto odborné instituci, větší atraktivitě pro sponzory a dárce z veřejného i soukromého sektoru.

136

Resumé Muzeum Kroměřížska pohledem manažera kultury

Diplomová práce Muzeum Kroměřížska pohledem manažera kultury pojednává komplexně o Muzeu Kroměřížska, příspěvkové organizaci Zlínského kraje. Cílem práce je formulování základních předpokladů pro efektivní řízení a správu Muzea Kroměřížska a navržení marketingové strategie na základě SWOT analýzy. První kapitola vymezuje stručný obsah pojmů, které jsou pro dané téma stěžejní, a přibližuje problematiku managementu a marketingu muzejních institucí. Druhá kapitola podává přehled dějin muzea ve městě Kroměříži a základních činností muzea až do roku 1989. Třetí kapitola tvoří základ pro vlastní marketingové analýzy a návrh marketingové strategie Muzea Kroměřížska, které jsou rozpracovány ve čtvrté a páté kapitole.

Museum of Kroměříž district in a perspective of Culture Management

The thesis Museum of Kroměříž district in a perspective of Culture Management deals with the Museum of Kroměříž district which is a contributory organization of the Zlín Region. The aims of the thesis are to formulate basic principles of efficient management and administration of the Museum of Kroměříž district and to design marketing strategies based on SWOT analysis. The first chapter presents briefly definitions of the concepts which play a key role in the topic discussed and gives an overview of the problem of museum marketing and management. The second chapter describes the history and activities of the museum in Kroměříž until 1989. The third chapter serves as a preparation for the fourth and the

137

fifth chapter where marketing analyses and strategies for the Museum of Kroměříž district are presented.

Museum Kromerizska im Sicht des Kulturmanagers

Diese Diplomarbeit Museum Kromerizska handelt ganzheitlich in der Sicht des Managers über das Museum Kromerizska, ein Beitragsorganisation der Region Zlin. Das Ziel dieser Arbeit ist die Formulierung der grundlegenden Voraussetzungen für ein wirksames Management und die Verwaltung des Museums Kromerizsko und Gestaltung Marketing-Strategien auf SWOT-Analyse. Das erste Kapitel gibt einen kurzen Überblick über die Konzepte, die von zentraler Bedeutung für das Thema sind, und bringt näher die Fragen der Verwaltung und Marketing von musealen Institutionen. Das zweite Kapitel gibt einen Überblick über die Geschichte Museum in der Stadt Kromeriz und grundlegenden Aktivitäten des Museums bis 1989. Das dritte Kapitel ist die Grundlage für ihre eigene Marketing-Analyse und gibt ein Vorschlag für eine Marketing-Strategie Museum Kromeriz.

138

Seznam pramenů a literatury

Použitá literatura •

BREITENBACHER, A.: Museum v arcibiskupském zámku v Kroměříži. In: Časopis Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci, 1927, r. 38, str. 148-174.

•

BREITENBACHER, A. – DOSTÁL, E.: Katalog arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, Olomouc, Olomoucké arcibiskupství, 1930.

•

COUFALÍK, J.: Úkoly muzejnictví v kroměřížském okrese. In: Věstník okresního musea v Kroměříži, 6/1971, str. 6-9.

•

DE PELSMACKER, P. – GEUENS, M. – VAN DEN BERGH, J.: Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, 2003.

•

FIALOVÁ, A.: Muzejní knihovna (vývoj, fondy, činnost). In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 12/1983, str. 4-10.

•

FIALOVÁ, A.: X. trienále umělecké knižní vazby – Kroměříž 2001. In: Sborník Muzea Kroměřížska, 2002, str. 151-158.

•

FILIP, J.: Reorganizace pravěkých sbírek musea v Kroměříži. In: Archeologické rozhledy, 1951, č. 3, str. 344-345.

•

FIŠER, Z.: Z historie muzeí na území okresu Kroměříž a dnešní rozvoj regionálního muzejnictví. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 11/1978, str. 1-16.

•

FIŠER, Z.: K publikační činnosti Muzea Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1979, str. 29-31.

•

FIŠER, Z.: Několik poznámek k činnosti Muzea Kroměřížska v roce 1979. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1980, str. 1-2.

•

FIŠER, Z.: Generální linie rozvoje Muzea Kroměřížska na léta 1981-1985 s výhledy do roku 1990. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 3/1981, str. 1-4.

139

•

FIŠER, Z.: Jaký byl rok 1981 v Muzeu Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 8/1982, str. 1-2.

•

FIŠER, Z.: Využití muzejních objektů, expozic a sbírkových předmětů ve světonázorové východě. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1985, str. 1-14.

•

FIŠER, Z.: Ohlédnutí za léty 1981-1985 v Muzeu Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 8/1986, str. 1-4.

•

FIŠER, Z.: Padesát let kroměřížského muzea (1933-1983). In: Studie Muzea Kroměřížska, 1983, str. 4-34.

•

FIŠER, Z.: Rok 1983 – Rok padesátého výročí založení muzea ve městě Kroměříž. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1983, č. 2, str. 1-3.

•

FIŠER, Z.: Zpřístupnění památníku obce Rusavy. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 2/1989, str. 1-4.

•

FIŠER, Z.: Památník obce Rusavy zrušen. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 9/1992, st. 32-33.

•

HANNAGAN, T., J.: Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996.

•

HORÁKOVÁ, I.: Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada Publishing, 1992.

•

CHRÁST, V.: S výstavou v Châteaudunu. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 12/1982, str. 22-24.

•

CHRÁST, V.: Historie a Muzeum Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 5/1984, str. 1-10.

•

CHRÁSTOVÁ, K.: Knihovna Muzea Kroměřížska. Nepublikovaná bakalářská práce, Filozofická fakulta MU, Brno, 2007.

•

CHYBOVÁ, H.: Archeologie v Muzeu Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 8/1982, str. 3-14.

•

CHYBOVÁ, H.: Pět let činnosti archeologického aktivu při Muzeu Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 12/1983, str. 50-52.

140

•

CHYBOVÁ, H.: Listopadové vzpomínání. In: Sborník Muzea Kroměřížska, č. 2, 1999, str. 121-122.

•

CHYBOVÁ, H.: Kroměříž zmizelá a znovu zrozená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2009.

•

VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2008.

•

JOHNOVÁ, R.: Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, 2008.

•

JOHNSON, G. – SCHOLES, K.: Cesty k úspěšnému podniku. Praha: Computer Press, 2000.

•

JŮZA, V. – KRSEK, I. – PETRŮ, J.- RICHTER, V.: Kroměříž. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963.

•

KARÁSEK, M.: Kroměříž letos turistům nabídne unikátní výstavu Andy Warhola. In: Kroměřížský zpravodaj, 5/2009, str. 17.

•

KARÁSEK, M.: Na originální díla Andy Warhola zve Muzeum Kroměřížska. In: Kroměřížský zpravodaj, příloha 7-8/2009, str. 12.

•

KARÁSEK, M.: Výstava výtvarníků z Nitry. In: Kroměřížský zpravodaj, 9/2009, str. 13.

•

KARÁSEK, M.: Andy Warhol přilákal rekordní počet návštěvníků. In: Kroměřížský zpravodaj, 9/2009, str. 21.

•

KARÁSEK, M.: Umění odráží stav lidské duše. In: Kroměřížský zpravodaj, 10/2009, str. 23.

•

KARÁSEK, M.: Outdoorové filmy poprvé v Kroměříži. In: Kroměřížský zpravodaj, 12/2009, str. 21.

•

KARÁSEK, M.: Jindřich Štreit a jeho pohled na absurdity normalizace. In: Kroměřížský zpravodaj, 12/2009, str. 28.

•

KESNER, L.: Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha: Národní galerie Praha, 2000.

141

•

KESNER, L. (ed.): Ekonomika a kultura – partnerství pro 21. století. Sborník z mezinárodní konference o rozvoji kulturních zdrojů a kulturního kapitálu. Praha: O. p. s. Praha – Evropské město kultury 2000, 2001.

•

KESNER, L.: Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, 2005.

•

KLUSAL, O.: Památník národního umělce, Dr.h.c. Maxmiliána Švabinského v kroměřížském muzeu. In: Věstník okresního musea v Kroměříži, 8/1972, str. 313.

•

Kolektiv autorů: Sborník statí o kultuře v České republice po roce 1989. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 1999.

•

Kolektiv autorů: Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Brno: Technické muzeum v Brně, 2005.

•

KOONTZ, H. – WEINHRICH, H.: Management. Praha: East Publishing, 1998.

•

KOTALÍK, J.: Památník Maxe Švabinského v Kroměříži. Stálá expozice z umělcova díla v rámci Muzea Kroměřížska. Praha: Národní galerie v Praze, 1980.

•

KOTLER, P.: Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Praha: Management Press, 2000.

•

KOTLER, P.: Marketing management. Praha: Grada Publishing, 2004.

•

KOTLER, P.: 10 smrtelných hříchů marketingu. Jak je rozpoznat a nespáchat. Praha: Grada Publishing, 2005

•

MÁČE, M.: Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu 2010. Praha: Grada Publishing, 2010.

•

MERCOVÁ, M.: Nově zpracované fondy ve sbírkách Muzea Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 10/1994, str. 57.

•

MERCOVÁ, M.: Ohlédnutí za Jindřichem Spáčilem. In: ZVUK, jaro/1999, str. 13-15.

•

MIKULÁŠTÍK, T. (ed.): Muzea a galerie Zlínského kraje. Uherské Hradiště: Futuro, 2006.

142

•

NOP, V.: Zámecká knihovna dnes. In: Věstník musea v Kroměříži, 6/1963, č. 15, str. 249-251.

•

ORLÍKOVÁ, J.: Max Švabinský – Okouzlený milovník života. Praha: Gallery, 2003.

•

PETRŮ, J.: Památník Maxe Švabinského v Kroměříži. In: Památky a příroda, 1982, č. 9, str. 513-518.

•

PETRŮ, J. – PÁLKA, P. – ZAHRADNÍČEK, F.: Zahrady a zámek v Kroměříži, památka UNESCO, Kroměříž, AggrA, 1999.

•

PŘIKRYL, V.: Konference Tradiční a lidová kultura Hané. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1992, str. 31-32.

•

REKTOŘÍK, J. (ed.): Organizace neziskového sektoru. Praha: Ekopress, 2010.

•

SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. díl, J-N. Praha: Academia, 1999.

•

SCOTT, D., M.: Nová pravidla marketingu a PR. Brno: Conner Press, 2008.

•

Soupis akcí muzea. In: Muzeum: Sborník Muzea Kroměřížska. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1998, r. 1, str. 101-112.

•


•


•


•

SPÁČIL, J.: Budeme míti v Kroměříži museum? In: Informace osvětových sborů, 1932, č. 7/8, str. 91-92.

•

SPURNÝ, P.: Nová instalace archeologických a historických sbírek musea v Kroměříži. In: Archeologické rozhledy, 1957, č. 9, str. 274.

•

STEJSKALOVÁ, I.: Účetnictví příspěvkových organizací. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008.

143

•

STRÁNSKÝ, J. (ed.): 70 let Muzea v KM. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2003.

•

STRÁNSKÝ, J.: Uplynulý rok v Muzeu Kroměřížska. In: Kroměřížský zpravodaj, 2005, č. 2, str. 29.

•

STRÁNSKÝ, Z.: Úvod do studia muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000.

•

STRÁNSKÝ, Z., Z.: Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita, 2005.

•

ŠIMKOVÁ, E.: Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008.

•

ŠKARABELOVÁ, S.: Marketing ve veřejném sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2005.

•

ŠKRANC, P.: Dějiny umění a Muzeum Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 12/1984, str. 1-10.

•

ŠKRANC, P.: Přírůstky uměleckohistorických sbírek. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 8/1986, str. 33-34.

•

ŠPAČEK, D.: Institucionální změny ve sféře veřejných neziskových organizací. Dopady, problémy, zkušenosti. Sborník referátů Sekce I semináře pořádaného Katedrou veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

•

ŠVABINSKÁ, Z.: Ke stodesátému výročí narození Maxe Švabinského. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 12/1983, str. 11-14.

•

STŘÍŽOVÁ, J.: Obohacení muzejních sbírek. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 8/1986, str. 35.

•

ŠTĚPÁNEK, P.: Obrysy muzeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.

•

TOGNER, M.: Dva příspěvky ke studiu středoevropského malířství ve sbírkách Uměleckohistorického muzea v Kroměříži. In: Sborník Uměleckohistorického muzea v Kroměříži, 1969, str. 110-120.

144

•

TOMÁŠEK, V.: Činnost okresního musea v Kroměříži v roce 1960. In: Věstník musea v Kroměříži, 1961, r. 4, str. 161-162.

•

TOMÁŠEK, V.: Dvacet let muzea v Kroměříži. In: Věstník musea v Kroměříži, 1965, r. 8, č. 19, str. 77-86.

•

TOMÁŠEK, V.: K dějinám knihovny Uměleckohistorického muzea v Kroměříži. In: Sborník Uměleckohistorického muzea v Kroměříži, 1969, str. 728.

•

TOMÁŠEK, V.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 1991. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 4/1992, č. 1, str. 1-4.

•

TOMÁŠEK, V.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 1992. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 6/1993, str. 1-3.

•

TOMÁŠEK, V.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 1993. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 10/1994, str. 1-4.

•

VÁGNER, I.: Systém managementu. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

•

VÁLKA, M.: Národopis a Muzeum Kroměřížska. In: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 12/1982, str. 1-8.

•

VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb: efektivně a moderně. Praha: Grada Publishing, 2008.

•

VEBER, J.: Management II. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998.

•

VLČEK, V.: K vývoji českého muzejnictví. Praha: Národní technické muzeum, 1971.

•

VOLTNEROVÁ, K., M. – TÉGL, P.: Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku od 1. 4. 2009. Olomouc: Annag, 2009.

•

WEIHRICH, H. – KOONTZ, H.: Management. Praha: East Publishing, 1993.

•

ZAMRZLOVÁ, J.: Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Praha: Národní technické muzeum, 2005.

•

ZAMRZLOVÁ, J. – RICHTER, V. (eds.): Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2005. Praha: Národní technické muzeum, 2006.

145

•

ZDENĚK, F. – KROUPA, J.: Kroměříž. Průvodce městem. Brno: Muzeum Kroměřížska a Muzejní vlastivědná společnost, 1991.

•

ZRNA, P.: Město bude partnerem projektu Národního památkového ústavu. In: Kroměřížský zpravodaj, 6/2009, str. 5.

•

ŽALMAN, J.: Příručka muzejníkova I. Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002.

•

ŽALMAN, J.: Příručka muzejníkova II. Metodické pokyny pro správu sbírek muzejní povahy, vývoz sbírkových předmětů mimo celní území Evropských společenství, realizaci výpůjček a zápůjček sbírkových předmětů pro výstavní účely. Metodické texty, právní normy. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2006.

Internetové zdroje •

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: http://www.zamek-kromeriz.cz/

•

Arcidiecézní muzeum Kroměříž: http://www.olmuart.cz/?nmm=1

•

Asociace muzeí a galerií České republiky: http://www.czmuseums.cz/amg/faces/web/amg/titulni

•

Centrální evidence sbírek: http://ces.mkcr.cz/

•

DAŇHOVÁ, D.: Kroměříž je šestou nejnavštěvovanější památkou NPÚ. In: Východní Morava [Cit. 26. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.vychodnimorava.cz/centrala/17053/

•

Festival Forfest: http://www.forfest.cz/

•

Galerie 77: http://www.galerie77.com/enter.html

•

Galerie Mazur: http://galerie-mazur.byl.cz/

•

Galerie Orlovna: http://www.galerie-orlovna.cz/

146

•

ICOM: http://icom.museum/

•

Informační portál Zlínského kraje: http://www.kr-zlinsky.cz/

•

Muzeum Kroměřížska: http://www.muzeum-km.cz/

•

Město Kroměříž: http://www.mestokromeriz.cz/uvod.asp?modul=navstevnik&map=0

•

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS): http://www.nipos-mk.cz/

•

Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2009 [Cit. 4. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126

•

PROCHÁZKOVÁ, P.: Knížák: Obrazy Filly do Chropyně nevrátíme. In: Kultura, deník.cz, 1. 10. 2009 [Cit. 28. 11. 2010]. Dostupné z: http://kultura.denik.cz/umeni/knizak-obrazy-filly-do-chropynevratime20091001.html

•

ROHANOVÁ, J.: Chropyně počítá, kolik bude stát Filla. In: Kroměřížský deník, 31. 8. 2010 [Cit. 28. 11. 2010]. Dostupné z: http://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/chropyne-pocita-kolik-bude-statfilla.html

•

ŠNAJDAROVÁ, D.: Tisková zpráva. Ukončení návštěvnické sezóny 2010 na památkových objektech NPÚ ÚOP v Kroměříži, 9. 11. 2010 [Cit. 18. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.npu.cz/prur/novin/?news[detail]=6658

•

VRANÍKOVÁ, R.: Program regenerace městské památkové rezervace Kroměříž, 9/2008 [Cit. 25. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/dokumenty/Program%20regenerace.pdf

•

CzechTourism, oddělení výzkumu trhů a trendů: Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009, 8/2010 [Cit. 22. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/servis_pro_novinare/navstevnost_tur_cilu/25_ 08_10_navstevnost_turistickych_cilu_2009.pdf

147

Výroční zprávy a další dokumenty Muzea Kroměřížska •

Zřizovací listina Muzea Kroměřížska, příspěvkové organizace, 26. 3. 2003. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.%40typ=or&sysinf.%40stra na=searchResults&hledani.%40typ=subjekt&hledani.podminka.subjekt=&hleda ni.podminka.ico=00091138&hledani.podminka.obec=&hledani.podminka.spisZ nacka.oddil=&hledani.podminka.spisZnacka.vlozka=&hledani.podminka.spisZn acka.soud=0&hledani.format.pocet_polozek=50&hledani.format.trideni=netridit &hledani.format.typHledani=x*&hledani.format.obchodniJmeno=platne&hleda ni.podminka.pravniForma=-1&hledani.podminka.ulice=

•

STRÁNSKÝ, J.: Zpráva o činnosti Muzea Kroměřížska za rok 2005. Nepublikovaný materiál pro interní potřeby Zlínského kraje, 2006.

•


•


•


•

STRÁNSKÝ, J.: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, 2010 [Citováno 17. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.muzeumkm.cz/dokumenty/vz2009.pdf

Seznam použitých právních předpisů a závazných norem •

Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1959/sb22-59.pdf

148

•

Zákon č. 563/1991, o účetnictví [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=563/1991+&number2=&na me=&text=

•

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=586/1992

•

Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/9713/_ps.2135/M/_s.155/701?l=71/1994

•

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů [Cit. 18. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=122/2000+&number2=&na me=&text=

•

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=218/2000+&number2=&na me=&text=

•

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=219/2000+&number2=&na me=&text=

•

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=250/2000&number2=&na me=&text=

•

Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů [Cit. 18. 11. 2010]. Dostupné z:

149

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=275/2000+&number2=&na me=&text= •

Zákon č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků. [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/703/_s.155/701?l=101/2001

•

Metodický pokyn Ministerstva kultury č. j. 53/2001 k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi) [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=800

•

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů [Cit. 5. 12. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=320/2001

•

Vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=114/2002+&number2=&na me=&text=

•

Zákon č. 214/2002, o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropského společenství [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/9505?sl=214/2002&ks=1204

•

Zákon 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=320/2002

•

Metodický pokyn č. j. 14.639/2002 k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/amg/faces/web/deni_v_oboru/legislativa

•

Metodický pokyn č. j. 14.639/2002 k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí.

150

[Cit. 12. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/amg/faces/web/deni_v_oboru/legislativa •

Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb02505

•

Zákon č. 180/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=180/2003+&number2=&na me=&text=

•

Zákon č. 483/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=483/2004

•

Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003-2008 (koncepce rozvoje muzejnictví) [Cit. 10. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=810

•

Metodický pokyn Ministerstva kultury č. j. 10774/2004 k vývozu kulturních statků z celního území Evropských společenství [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/muzea-galerie-a-ochrana-movitehokulturniho-dedictvi/pravni-predpisy-a-metodicke-pokyny/vyvozy-kulturnichstatku-do-zemi-mimo-eu-51202/

•

Metodický pokyn č. j. 5762/2005 k provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb., a k dopadu zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní na změny v centrální evidenci sbírek [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=804

151

•

Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji – situační analýza. Zlín: JVM – RPIC, s. r. o., 2005 [Cit. 1. 12. 2010]. Dostupné z: https://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=29874&doctype=ART&nid=3079&cpi=1

•

Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://divadlo.cz/koncepceumeni/pracovni.asp

•

Metodický pokyn Ministerstva kultury č. j. 4688/2007 k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů a stanovení režimu zacházení se sbírkou v muzeích a galeriích spravujících sbírky ve vlastnictví státu a územních samosprávných celků [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/legislativa/metodicke-pokyny/metodicky-pokyn-mk-crc-j-4688-2007-k-zajisteni-prukaznosti-evidence-sbirkovych-predmetu-astanoveni-rezimu-zachazeni-se-sbirkou-v-muzeich-a-galeriich-spravujicichsbirky-ve-vlastnictvi-statu-a-uzemnich-samospravnych-celku.html

•

Státní kulturní politika 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2008 [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturnipolitika-fresh.pdf

•

Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2009-2014 (koncepce rozvoje muzejnictví) [Cit. 10. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.cz-museums.cz/amg/faces/web/deni_v_oboru/legislativa

•

Zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/702/.cmd/ad/.c/312/.ce/10822/.p/8412/_s. 155/702?PC_8412_b=477/2008&PC_8412_ps=50

•

Nařízení rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků [Cit. 8. 11. 2010]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:039:0001:0007:cs:PD F

152

•

Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví [Cit. 9. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhlaska_410_2009.pdf

•

Metodický pokyn č. j. 10012/2010 k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem [Cit. 12. 11. 2010] Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/legislativa/metodicke-pokyny/metodickypokyn-mk-cr-cj-10012-2010-omg-k-ochrane-sbirek-muzejni-povahy-asbirkovych-predmetu-pred-kradezemi-vloupanim-a-pozarem.html

•

Usnesení vlády ze dne 1. 2. 2010 č. 92 s názvem Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy [Cit. 12. 11. 2010] Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/amg/faces/web/deni_v_oboru/legislativa

153

Seznam tabulek s jejich zdroji 1. Akvizice (nákupem, darem či při výzkumu). Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 5. 2. Evidence druhého stupně sbírkových předmětů, přepis starších karet druhého stupně do počítače. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 5. 3. Inventarizace částí sbírkového a knihovního fondu. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 6. 4. Služby odborné knihovny. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 6. 5. Zápůjčky. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 7-8. 6. Plnění kulturní politiky. Zdroj: 1 % na kulturu, 2/2010. In: Proculture [Cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/info-o-nas/1-pro-kulturu/1-nakulturu-978.html 7. Podíl výdajů na kulturu v letech 2000 – 2010 (v %). Zdroj: 1 % na kulturu, 2/2010. In: Proculture [Cit. 3. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/info-o-nas/1-pro-kulturu/1-na-kulturu-978.html 8. Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice v roce 2009 podle krajů. Zdroj: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/prumerna_hruba_mesicni_mzda_zamestnan cu_ve_zlinskem_kraji_v_roce_2009 9. Návštěvnost muzeí a galerií zřizovaných státem, krajem, obcemi a jinými subjekty ve Zlínském kraji v letech 2007 – 2009. Zdroj: Statistiky kultury [Cit. 5. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 10. Počet uspořádaných výstav a jiných kulturně-výchovných akcí v jednotlivých krajích a jejich návštěvnost za rok 2009. Zdroj: RADOVÁ, N. (ed.): Základní statistické údaje o kultuře v České republice v roce 2009. Praha: NIPOS, 2010, str. 13.

154

11. Návštěvnost Muzea Kroměřížska v letech 2000 – 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 28. 12. Počet muzeí, galerií a památníků v České republice a počet návštěvníků expozic a výstav muzeí, galerií a památníků v letech 2000 – 2009. Zdroj: RADOVÁ, N. (ed.): Základní statistické údaje o kultuře v České republice v roce 2009. Praha: NIPOS, 2010, str. 6. 13. Počet výstav a expozic pořádaných v hlavní budově Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 14. Počet zaměstnanců Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 15. Struktura zaměstnanců podle kategorií k 31. 12. 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 46. 16. Struktura zaměstnanců podle dosaženého vzdělání k 31. 12. 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 46. 17. Hospodaření Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 18. Přehled nejvyšší nákladů Muzea Kroměřížska v letech 2006 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 19. Vývoj vybraných výnosů Muzea Kroměřížska v letech 2006 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 20. Strategický plán Muzea Kroměřížska. Zdroj: Vzor in: KAISER, M., M.: Strategické plánování v umění. Praha: Institut umění, 2009, str. 109.

155

Seznam grafů s jejich zdroji 1. Podíl výdajů na kulturu v letech 2000 – 2010 (v %). Zdroj: 1 % na kulturu, 2/2010. In: Proculture. Dostupné z: http://www.proculture.cz/info-o-nas/1-prokulturu/1-na-kulturu-978.html 2. Celková návštěvnost Muzea Kroměřížska v letech 2000 – 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 28. 3. Počet expozic a výstav v České republice a počet jejich návštěvníků v letech 2000 – 2009. Zdroj: RADOVÁ, N. (ed.): Základní statistické údaje o kultuře v České republice v roce 2009. Praha: NIPOS, 2010. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika2009_1dil_100922.pdf 4. Počet výstav a expozic Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 5. Počet návštěvníků výstav a expozic Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 6. Návštěvnost pravidelných programů pro školy Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009. 7. Návštěvnost speciálních programů pro školy v Muzeu Kroměřížska v roce 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 14-15. 8. Organizační struktura Muzea Kroměřížska. Zdroj: Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta 2009- 2013, 2008, cit. v pozn. 118, str. 40-41. 9. Podíl jednotlivých položek nákladů hlavní činnosti k celkovým nákladům k 31. 12. 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 40. 10. Podíl jednotlivých položek výnosů k celkovým výnosům v roce 2009. Zdroj: Výroční zpráva Muzea Kroměřížska za rok 2009, str. 43. 11. Přehled výsledků hospodaření doplňkové činnosti Muzea Kroměřížska v letech 2005 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009.

156

12. Přehled nákladů a výnosů Muzea Kroměřížska v letech 2000 – 2009. Zdroj: Výroční zprávy Muzea Kroměřížska za léta 2005 – 2009.

157

Seznam příloh Příloha č. 1 – Zřizovací listina Muzea Kroměřížska………………………………… Příloha č. 2. – Přílohy ke zřizovací listině………………………………………

158

Příloha č. 1 – Zřizovací listina Muzea Kroměřížska Zlínský kraj Třída Tomáše Bati 3792, 761 90 Zlín František Slavík hejtman

Zřizovací listina Muzea Kroměřížska, příspěvkové organizace

Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, IČO 70891320, v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách, a dále s ustanovením § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, § 35 odst. 2 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, po schválení Zastupitelstvem Zlínského kraje, usnesením č. 346/Z16/03 ze dne 26. 3. 2003, vydává tuto zřizovací listinu:

Čl. 1 Základní údaje

1) Zřizovatel:

Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně

2) Název organizace:

Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace

3) Sídlo a adresa: 4) Forma právnické osoby:

Kroměříž, Velké náměstí 38, PSČ 767 01 příspěvková organizace

159

5) Identifikační číslo organizace:

00091138

Čl. 2 Vymezení hlavního účelu zřízení organizace

Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace (dále organizace) vykonává činnosti a plní funkci muzea ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Zřizuje se za účelem získávání, shromažďování, trvalého uchovávání, evidence a odborného zpracovávání sbírek muzejní povahy (přírodnin i lidských výtvorů), umožňuje jejich veřejné užívání, zkoumá prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány a poskytuje služby výchovné a vzdělávací pro studijní i vědecké účely.

Čl. 3 Předmět činnosti

1. Organizace shromažďuje sbírky přírodnin i sbírky ze všech oborů lidské činnosti české i zahraniční provenience, se zvláštním zaměřením na dokumentaci regionu Zlínsko. Sbírky vytváří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. 2. Muzeum spravuje veřejně přístupnou knihovnu se specializovanými fondy {odbornou knihovnu a historický knižní fond (sbírkový)}. 3. Sbírky spravuje v souladu s ustanoveními zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. 4. Ke sbírkovým předmětům pořizuje co nejkomplexnější odbornou dokumentaci písemnou a podle potřeby i jinými dostupnými záznamovými prostředky (fotografie, film, audio či video záznam atp.).

160

5. Sbírkové předměty odborně zpracovává a získává z nich poznatky o přírodě i společnosti a prezentuje je prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav. 6. Provádí vědecký výzkum v oborech své působnosti. 7. Provádí archeologický výzkum na základě povolení Ministerstva kultury České republiky č. j. 2385/99 ze dne 1. 7. 1999. 8. Sbírkové předměty, odbornou dokumentaci k nim a poznatky získané jejich odborným zpracováním prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační a přednáškovou činností v České republice i v zahraničí a dalšími kulturně výchovnými aktivitami určenými pro nejširší veřejnost, sociálně pak zejména dětem a mládeži, seniorům a handicapovaným občanům. Vydává a veřejně šíří periodické (zákon č. 46/2000 Sb.) a neperiodické (zákon č. 37/1995 Sb.) publikace. 9. Zapůjčuje sbírkové předměty do expozic a na výstavy pořádané jinými subjekty v České republice i v zahraničí, nebo za účelem jejich vědeckého zkoumání či zakonzervování a restaurování za předpokladu, že je zajištěna jejich bezpečnost a ochrana ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb. Obdobně přijímá zápůjčky od jiných subjektů. Umožňuje studium svých sbírek badatelům za podmínek stanovených zákonem č. 122/2000 Sb. a popřípadě i badatelským řádem, který vydává. 10. Pořádá samostatně nebo ve spolupráci s jinými právnickými nebo fyzickými osobami odborné konference, sympózia a semináře, vztahující se k předmětu činnosti a výstavy vypůjčených sbírkových předmětů. 11. Pořádá kulturní a vzdělávací programy vyplývající z předmětu činnosti (hudební, divadelní, literární, filmové a multimediální). Provádí přednáškovou a vzdělávací činnost. 12. Vstupuje do profesních sdružení za účelem koordinace odborné činnosti. 13. V oboru své činnosti spolupracuje s tuzemskými i zahraničními partnery. 14. Vykonává činnosti vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor. Umožňuje za úplatu návštěvu expozic,

161

výstav a dalších kulturních akcí. Vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování audio či videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií, negativů a diapozitivů. 15. Poskytuje odbornou metodickou radu a pomoc veřejným i soukromým institucím a jednotlivcům, zejména na území svého badatelského zájmu (konzultace, poradenství, expertízy, účast v grémiích apod.). 16. Svou činnost, sbírky, výstavy, výsledky vlastní a oborové badatelské i osvětové práce včetně dalších odborných aktivit prezentuje také formou elektronických prostředků. 144

Čl. 4 Právní postavení a označení statutárního orgánu

1. Organizace vystupuje v právních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

2. Statutárním orgánem je ředitel. Jmenuje jej a odvolává Rada Zlínského kraje, které je ze své činnosti odpovědný. Ředitel je zaměstnancem Muzea Kroměřížska Kroměříž, příspěvkové organizace. Ředitel řídí příspěvkovou organizaci, plní povinnosti vedoucího organizace a další úkoly vyplývající z obecně závazných právních předpisů a metodických pokynů Zlínského kraje. Ředitel jmenuje a odvolává svého zástupce, který ho zastupuje v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho povinností, odpovědnosti a práv. Jménem organizace jedná ředitel jako statutární orgán nebo jiný zaměstnanec organizace jako jím pověřený zástupce v písemném styku tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu organizace anebo j otisku razítka s uvedením funkce připojí

144

Zřizovací listina Muzea Kroměřížska, příspěvkové organizace, článek 3.

162

vlastnoruční podpis. Ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance organizace, kteří řídí činnost jednotlivých organizačních útvarů.

Čl. 5 Vymezení majetku (ve vlastnictví zřizovatele předávaného organizaci do správy)

Organizaci se předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití majetek Zlínského kraje, který je specifikován v přílohách č. 1 – 3, jež jsou nedílnou součástí této zřizovací listiny.

Čl. 6 Vymezení majetkových práv a povinností

Organizace má k majetku vymezovanému v článku 5 této zřizovací listiny a k majetku získanému vlastní činností tato práva a povinnosti: 1. Je povinna a oprávněna svěřený majetek včetně majetku získaného vlastní činností spravovat a efektivně využívat pro plnění hlavního účelu a předmětu činnosti, k němuž byla zřízena a pro doplňkové činnosti vymezené zřizovací listinou. Je povinna dbát, aby určené úkoly plnila co nejefektivněji a hospodařila v souladu s platnými ustanoveními zákona, zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2. Je povinna majetek evidovat, ocenit, vést jej ve své účetní evidenci a odepisovat jej v souladu s příslušnými předpisy, metodickým pokynem zřizovatele a schváleným odpisovým plánem. 3. Je povinna o majetek pečovat, udržovat jej a provádět jeho opravy, dbát o jeho další rozvoj a zvelebení, opravy a údržbu spravovaného majetku může provádět bez souhlasu zřizovatele výlučně v souladu s platným rozpočtem.

163

4. Je povinna svěřený majetek i majetek získaný vlastní činností chránit před zničením a poškozením, před odcizením nebo zneužitím i před neoprávněnými zásahy. 5. Je povinna řádně a včas uplatňovat právo na náhradu škody, na vydávání bezdůvodného obohacení, sledovat, aby nedošlo k promlčení nebo dokonce zániku pohledávek. 6. Je oprávněna bez souhlasu zřizovatele svěřený majetek (movitý i nemovitý) pronajímat za cenu v místě a čase obvyklou nebo vyšší, nejedná-li se o cenu státem regulovanou, výjimečně tento majetek vypůjčovat právnickým osobám zřizovaným krajem na dobu určitou do 2 let, vždy na základě písemně uzavřené smlouvy s tím, že záměr této dispozice s nemovitým majetkem na dobu trvání nad 1 rok zveřejní na úřední desce Zlínského kraje. 7. Je oprávněna pronajímat movitý i nemovitý majetek na dobu trvání nad 2 roky, případně poskytnout jako výpůjčku svěřený majetek (movitý i nemovitý) se souhlasem zřizovatele na dobu určitou, nad 2 roky pouze se souhlasem zřizovatele. 8. Je oprávněna, pokud to je nezbytně nutné pro plnění hlavního účelu a předmětu činnosti, najmout si movitý majetek za cenu v místě a čase obvyklou na dobu neurčitou, nemovitý majetek pouze na dobu určitou do 2 let, na dobu delší pouze se souhlasem zřizovatele, případně vypůjčit movitý majetek na dobu určitou max. do 5-ti let. 9. Je oprávněna pronajímat byty, nacházející se ve spravovaných nemovitostech pouze jako byty služební na dobu určitou do 5 let, na dobu delší, případně na dobu neurčitou pouze se souhlasem zřizovatele. 10. Není oprávněna nemovitý majetek, který má ve správě, prodat, darovat, směnit, zatížit zástavním právem či věcným břemenem, vložit jej do majetku právnických osob nebo jej jinak použít k účasti na podnikání třetích osob. 11. Je oprávněna movité věci a práva, které má ve správě nebo vlastnictví, zastavit pouze se souhlasem zřizovatele.

164

12. Není oprávněna nabývat do svého vlastnictví nemovitý majetek bez souhlasu zřizovatele. 13. Je oprávněna pořizovat movitý majetek v rámci schválených finančních vztahů organizace k rozpočtu zřizovatele, případně z prostředků získaných z doplňkové činnosti, a dále nabývat movitý majetek darem a děděním. Nabytí movitého majetku z prostředků zřizovatele je příslušný odvětvový odbor oprávněn omezit. 14. Je oprávněna vymezit neupotřebitelný a přebytečný movitý majetek formou rozhodnutí podepsaného statutárním zástupcem příspěvkové organizace. 15. Organizace

je

oprávněna

nakládat

s přebytečným

movitým

majetkem

v pořizovací ceně do 10 000,- Kč včetně. Přebytečný movitý majetek v pořizovací ceně nad 100 000,- Kč je povinna v rámci nabídkového řízení nabídnout k využití v rámci hospodaření kraje a v případě zájmu převést právo správy. V případě nezájmu je oprávněna vyřadit tento majetek přednostně formou prodeje za ceny v čase a místě obvyklé, movitý majetek v pořizovací ceně nad 100 000,- Kč pouze se souhlasem zřizovatele. Výnos z prodeje movitého majetku v pořizovací ceně do 100 000,- Kč včetně je příjmem rozpočtu příspěvkové organizace. 16. Nakládání s neupotřebitelným movitým majetkem v pořizovací ceně do 100 000,-

Kč

včetně

je

v dispozici

příspěvkové

organizace.

Vyřadit

neupotřebitelný movitý majetek v pořizovací ceně nad 100 000,- Kč je oprávněna pouze se souhlasem zřizovatele. 17. Je oprávněna provádět rekonstrukce, modernizace, nástavby, vestavby, přístavby a jiné stavební úpravy investičního charakteru svěřeného majetku pouze se souhlasem zřizovatele. 18. Je oprávněna vystupovat jako investor ve správním stavebním řízení (ohlášení stavby) bez souhlasu zřizovatele, v jiném stavebním řízení pouze na základě předchozího souhlasu zřizovatele (odt. 17). 19. Je oprávněna prominout a odepsat pohledávku v jednotlivém případě vůči jednomu dlužníku v nominální hodnotě do 20 000,- Kč včetně, jejíž vymáhání se jeví jako neúspěšné nebo náklady na vymáhání by převýšily pohledávku

165

samotnou. Na vyžádání zřizovatele je povinna předložit veškeré podklady prokazující tuto skutečnost. Pohledávky v nominální hodnotě nad 20 000,- Kč je oprávněna prominout a odepsat pouze se souhlasem zřizovatele. 20. Je oprávněna poskytovat peněžité půjčky z FKSP, za podmínek stanovených v platných právních předpisech, upravujících danou oblast, půjčky nad 30 000,Kč pouze se souhlasem zřizovatele. 21. Je oprávněna uzavírat dohody o zápočtu pohledávek. 22. Je oprávněna uzavírat dohody o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující dobu 6 měsíců. 23. Je oprávněna uzavírat smlouvy o postoupení pohledávek pouze se souhlasem zřizovatele. 24. Je oprávněna uzavírat smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, převzetí ručitelského závazku, přistoupení k závazku, převzetí dluhu, o nájmu s následným právem koupě a o koupi věci na splátky pouze se souhlasem zřizovatele vyjma odst. 20. 25. Vystupuje jako zadavatel při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Ve vybraných případech může zřizovatel stanovit podmínky zadání veřejné zakázky. 26. Je oprávněna řídit se při správě a nakládání s majetkem vnitřními předpisy a dalšími pokyny zřizovatele.

Práva k majetku nevymezená organizaci ve zřizovací listině vykonává zřizovatel. Za ochranu majetku, výkon práv a povinností při nakládání s majetkem odpovídá statutární orgán. Ředitel vymezí úkoly, oprávnění a povinnosti zaměstnanců při hospodaření s majetkem a stanoví okruh funkcí, s jejichž výkonem je spojena hmotná odpovědnost ve vnitřních předpisech organizace. Při nakládání se sbírkovými fondy je organizace povinna řídit se ustanoveními zákona č. 122/2000 Sb. (o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů) a předpisy souvisejícími.

166

Čl. 7 Organizační struktura organizace

Organizační strukturu organizace stanoví organizační řád, který vydává ředitel organizace. Ředitel organizace jmenuje radu organizace a poradní sbor pro sbírkotvornou činnost jako své poradní orgány. Jejich činnost se řídí jednacími řády, které ředitel organizace vydá.

Čl. 8 Okruhy doplňkové činnosti

1. K lepšímu využití hospodářských možností a odbornosti zaměstnanců je organizace oprávněna provozovat tyto okruhy doplňkové činnosti: a) pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a jiných obdobných akcí b) specializovaný maloobchod c) maloobchodní prodej a pronájem zvukových a zvukově obrazových záznamů a jejich nenahraných nosičů d) maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny e) reklamní činnost a marketing f) hostinská činnost g) restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií, nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty.

2. Doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně od činnosti hlavní.

167

3. Finanční hospodaření doplňkové činnosti se řídí ustanovením § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Čl. 9 Vymezení doby, na kterou je organizace zřízena

Organizace se stala dne 1. 1. 2003 příspěvkovou organizací Zlínského kraje a je zřízena na dobu neurčitou.

Čl. 10 Závěrečná ustanovení

1. Tato

zřizovací

listina nabývá

platnosti

a

účinnosti

dnem

schválení

Zastupitelstvem Zlínského kraje. 2. Tato zřizovací listina je vyhotovena v osmi stejnopisech, z nichž všechny mají platnost originálu. Dvě vyhotovení obdrží organizace, šest vyhotovení obdrží zřizovatel.

Ve Zlíně dne 2. 4. 2003

František Slavík hejtman

168

Příloha č. 2 – Přílohy ke zřizovací listině Muzea Kroměřížska Příloha č. 1 ke zřizovací listině příspěvkové organizace Muzeum Kroměřížska se sídlem Velké náměstí 38? 767 01 Kroměříž

Soupis majetku Zlínského kraje, který se svěřuje do správy příspěvkové organizace

Nemovitý majetek – hodnota celkem

7.114 tis. Kč

- stavby

021

6.742 tis. Kč

- pozemky

031

372 tis. Kč

a) Pozemky: - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 105/1 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 105/11 - zahrada, p.č. 382 k. ú. Kurovice, obec Kurovice

- zahrada, p.č. 249/2 - orná půda, p.č. 272/5 - ostatní plocha, p.č. 718/2 - ostatní plocha, p.č. 720/4 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 1 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 2/1 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 2/5 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 3/1

169

- zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 3/2 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 4/2 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 11/2 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 20 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 35 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 108/3 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 124 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 125 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 138 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 139 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 141 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 257 - ovocný sad, p.č. 1 - ostatní plocha, p.č. 3/2 - zahrada, p.č. 17 - zahrada, p.č. 146 - zahrada, p.č. 153 - zahrada, p.č. 252/2 - ostatní plocha, p.č. 720/2 - ostatní plocha, p.č. 720/3 - ostatní plocha, p.č. 815 k. ú. Rymice, obec Rymice

- zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 264/1 - zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 264/2 k. ú. Kroměříž, obec Kroměříž

- trvalý travní porost, p.č. 1004/1 k. ú. Velké Těšany, obec Bařice – Velké Těšany

170

- zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 207 k. ú. Roštín, obec Roštín

- zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 158 - ostatní plocha, p.č. ¾ k. ú. Zdislavice, obec Troubky – Zdislavice

- zastavěná plocha a nádvoří, p.č.st. 270 - p.č.st. 162 (PK – zjednodušená evidence) k. ú. Litenčice, obec Litenčice

b) Stavby pro zápis v katastru nemovitostí: - obč. vyb., č.p. 33, stojící na pozemku p.č.st. 105/1 k. ú. Kurovice, obec Kurovice

- bydlení, č.p. 4, stojící na pozemku p.č.st. 4/2 (podíl 1/3) - bydlení, č.p. 1, stojící na pozemku p.č.st. 1 - jiná st., č.p. 2, stojící na pozemku p.č.st. 2/1 - jiná st., č.p. 3, stojící na pozemku p.č.st. 3/1 - jiná st., č.p. 6, stojící na pozemku p.č.st. 11/2 - bydlení, č.p. 14, stojící na pozemku p.č.st. 35 - bydlení, č.p. 62, stojící na pozemku p.č.st. 141 - jiná st., č.p. 64, stojící na pozemku p.č.st. 139 - jiná st., č.p. 65, stojící na pozemku p.č.st. 138 - obč. vyb., č.p. 104, stojící na pozemku p.č.st. 124 - jiná st., č.p. 116, stojící na pozemku p.č.st. 108/3 - jiná st., bez č.p., stojící na pozemku p.č.st. 3/2 k. ú. Rymice, obec Rymice

171

- bydlení, č.p. 38, stojící na pozemku p.č.st. 264/1 - jiná st., č.p. 172, stojící na pozemku p.č.st. 264/2 k. ú. Kroměříž, obec Kroměříž

- bydlení, č.p. 93, stojící na pozemku p.č.st. 207 k. ú. Roštín, obev Roštín - jiná st., bez č.p., stojící na pozemku p.č.st. 158 k. ú. Zdislavice, obec Troubky – Zdislavice

c) Stavby neevidované v katastru nemovitostí:

- jiná stavba, stojící na pozemku p.č. 1004/1 k. ú. Velké Těšany, obec Bařice – Velké Těšany

172

Název organizace:

Muzeum Kroměřížska Velké náměstí 38 767 01 Kroměříž

Příloha č. 2 ke zřizovací listině

Dlouhodobý nehmotný majetek, hmotný movitý majetek a zásoby:

Ověřeno dle inventárního soupisu k 31. 12. 2002 dne 20. 2. 2003

DNM celkem 018 00

Kč Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

DHM celkem

68.599,50 68.599,50

6.747.947,03

022 01

Stroje, přístroje, zařízení

022 02

Dopravní prostředky

857.454,00

022 03

Inventář

493.904,40

028

Drobný dlouhodobý hmotný majetek

Zásoby celkem

2.744.274,23

2.652.314,40

959.291,18

173

Název organizace:

Muzeum Kroměřížska Velké náměstí 38 767 01 Kroměříž

Příloha č. 3 ke zřizovací listině

Pohledávky a ostatní majetková práva

Ověřeno dle inventárního soupisu k 31. 12. 2002 dne 20. 2. 2003

Pohledávky celkem

479.828,60

311

Odběratelé

26.669,60

314

Poskytnuté provozní zálohy

426.977,00

335

Pohledávky za zaměstnanci

26.182,00

Přechodné účty aktivní 381

41.531,85 Náklady příštích období

174

41.531,85

MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA POHLEDEM MANAŽERA KULTURY

Recommend Documents