Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík
28. ledna 2009
Obsah prezentace • Fakta o spotřebě energie • Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR • Těžba domácích surovin • Diverzifikace druhů i zdrojů energií • Alternativní zdroje a úspory energií • Vztah k měnové politice
Fakta o spotřebě energie Růst spotřeby energie na hlavu (v % ročně, průměr 1971-2005)
Konečná spotřeba celkem ČR USA EU 15 OECD
Elektřina
- 0,6
2,0
- 0,3
1,8
0,7
2,5
0,4
2,3
Zdroj: International Energy Agency a výpočty autor
• Není důvod k panice: konečná spotřeba ve vyspělých zemích roste jen mírně, někde dokonce klesá • Ale zjevný je dlouhodobý růst spotřeby elektřiny
Ekonomická úroveň v paritě kupní síly a spotřeba elektrické energie Spotřeba el. energie na hlavu (EU25 = 100)
• Rozhodujícím faktorem je HDP na hlavu (životní úroveň)
300 SWE, FIN 250 LUX 200
150
GER
BEL
• S růstem životní úrovně zákonitě poroste i poptávka po elektřině
AUST
CZE 100
IRL IT
50
HUN Tranzitivní ekonomiky
0 0
50
100
150
200
250
HDP na hlavu v PPS (EU25=100)
Zdroj: EUROSTAT a výpočty autor
Energetická dovozní závislost Čistý dovoz energií jako % hrubé spotřeby
• Situace není nijak dramatická • Energetická dovozní závislost ČR je cca poloviční, než je průměr EU (ten je kolem 55 %) • V čase však dochází k postupnému růstu závislosti
29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 1995
1997
1999
2001
2003
2005
Zdroj: EUROSTAT
Významné makroekonomické riziko
200 mld. Kč 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Deficit obchodu s ropou a plynem
• Saldo obchodu s ropou a plynem významně zhoršuje obchodní bilanci asi o 180 mld. Kč (4,5 % HDP) ročně • Možné dopady na měnový kurz a následně i na inflaci
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: ČSÚ
Energie = zboží = TRH • Je nutné považovat výrobu a obchod s energií za něco speciálního? • Nelze na energii pohlížet jako na standardní zboží? • Není lepší fungující trh než direktivní energetická koncepce?
Využívejme komparativní výhody • Argument, že dlouhodobý čistý vývoz elektrické energie a uhlí je něco chybného, je mylný • Jedná se o využití komparativní výhody dané aktuální kapitálovou zásobou a nákladovými podmínkami České republiky
Mýtus o nevýhodnosti těžby • Odkládat uměle těžbu domácích surovin s poukazem na to, že v budoucnu budou mít vyšší cenu, je chybné • Cena suroviny sice v budoucnu může být vyšší, je však třeba respektovat míru časové diskontace • Současná tržní cena je nejlepším odhadem cen budoucích při zahrnutí časové diskontace • Rozvoj technologií umožní nalézt nové zdroje a nové metody výroby energie
Trh jako nejlepší nástroj diverzifikace • Proces diverzifikace zdrojů i technologií by měl být veden tržně • Výkyvy cen energetických vstupů vedou k výkyvům ziskovosti a to samo stimuluje diverzifikaci využití různých zdrojů • Státní regulátor by neměl apriorně omezovat či vyloučit žádné zdroje nebo technologie • Role státu je především v oblasti mimoekonomických (zahraničně-politických apod.) rizik
Podpora alternativních zdrojů • Podpora alternativních zdrojů formou cenové ochrany před zavedenými zdroji je chybná • Jedná se o speciální příklad podpory tzv. nezralých odvětví se všemi svými neduhy do budoucna • Podporu lze ospravedlnit pozitivními externalitami, ty však nenastávají při výrobě energie alternativními metodami, ale při výzkumu a vývoji v této oblasti (!)
Úspory energií • „Opodstatněné“ úspory jsou v zájmu soukromých subjektů, stát je k nim nemusí uměle nutit • Úspory energií by neměly být maximální, měly by být optimální (!) • Každá úspora energie bude při zachování průměrného sklonu ke spotřebě generovat dodatečnou poptávku po energii
Vztah k měnové politice • V případě růstu cen energií centrální banka musí reagovat, aby zabránila růstu inflačních očekávání • Centrální banka přímo ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby, ty ovlivňují sazby dlouhodobé • Dlouhodobé sazby ovlivňují výnosnost zejména kapitálově náročných způsobů výroby elektrické energie (jaderné elektrárny, uhelné elektrárny, aj.) • NEODRAZUJME INVESTORY (!) netržně řízeným mixem energetiky
Závěr • Představa absolutní energetické bezpečnosti je mylná a extrémně drahá • Role státu je především v oblasti mimoekonomických rizik • Tržní procesy k upevnění energetické bezpečnosti samy přispívají, necháme-li je působit: diverzifikace, „opodstatněné“ úspory, životaschopné nové technologie a především cenové změny, které vysílají signály výrobcům i spotřebitelům energií
Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem
Děkuji Vám za pozornost Vladimír Tomšík
[email protected]
